Globalizace a její vliv na podnikání ČR

AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039

Pracovní sešit – teoretická část Vzdělávací oblast:

Globalizace a její vliv na podnikání ČR Ing. Yveta Tomášková, Ph. D.

Ústecký kraj

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR

OBSAH 1. ÚVOD..........................................................................................................................................................................................................................5 2. HLEDISKA GLOBALIZACE...............................................................................................................................................................................5

2.1. GLOBALIZACE EKONOMIKY............................................................................................................................................................6

2.2. GLOBALIZACE KULTURY....................................................................................................................................................................6

2.3. GLOBALIZACE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...................................................................................................................................6

3. VÝVOJ GLOBALIZAČNÍHO PROCESU......................................................................................................................................................7

3.1. PRVNÍ ETAPA GLOBALIZACE...........................................................................................................................................................7

3.2. DRUHÁ ETAPA GLOBALIZACE........................................................................................................................................................8

3.3. TŘETÍ ETAPA GLOBALIZACE............................................................................................................................................................8

4. GLOBÁLNÍ INTERDEPENDENCE A INTERNACIONALIZACE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ..................................9

4.1.

LIBERALIZACE A GLOBALIZACE.................................................................................................................................................11

5. GLOBALIZACE A INTEGRACE ....................................................................................................................................................................12

5.1. HLAVNÍ PROJEVY GLOBALIZACE ..............................................................................................................................................12

5.2. ZMĚNY PROVÁZEJÍCÍ GLOBALIZACI.........................................................................................................................................13

5.3. FAKTORY PODPORUJÍCÍ A BRZDÍCÍ GLOBALIZACI.........................................................................................................16

5.4. DŮSLEDKY GLOBALIZACE..............................................................................................................................................................17

6. OKOLÍ PODNIKU ...............................................................................................................................................................................................18

6.1. TYPY OKOLÍ.............................................................................................................................................................................................19

6.2. VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ PODNIKU ..................................................................................................................................................24

7. POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................................................................................................... 26 8. INTERNETOVÉ ZDROJE................................................................................................................................................................................. 27

| 3 |

Pracovní sešit – teoretická část

Ústecký kraj



| 4 |

Ústecký kraj


1. ÚVOD Globalizace je jedním z nejvíce diskutovaných termínů současnosti a zasahuje sféru hospodářskou, společenskou i politickou. Jako pojem není slovo globalizace nijak staré. Poprvé ho použil americký ekonom Theodore Levit k popisu vývoje světového hospodářství v roce1985. Termín je to však velmi rozporuplný a názory na jeho význam se zásadním způsobem různí. Většina autorů se shoduje na tom, že globalizace je nevyhnutelný, přirozený, neřízený a proces, který vede k integraci společnosti na vyšší globální úroveň. Tito autoři chápou globalizaci jako integrační proces, jejímž základem byl mezinárodní obchod a výměna informací. Např. Pichanič popisuje proces globalizace jako zmenšující se svět, v němž čas, který je nutný k přesunu zboží, lidí nebo informací z jedné části světa do jiné se stále zkracuje a tvrdí, že v důsledku intenzivního využívání moderních technologií je usnadněn pohyb nejen peněz, ale i všech ostatních aktiv přes národní hranice. Je tedy mnohem snazší obchodovat s různými měnami a sledovat tyto obchody po celém světě. Díky globalizaci došlo téměř ke sjednocení finančního trhu. Globalizaci pak definuje jako světový proces, který činí svět, jeho ekonomické systémy, jeho národní společenství více uniformním, více integrovaným a více navzájem na sobě závislým. (1) Jeníček tento termín vysvětluje definicí: „Globalizací rozumíme komplexní transformaci tržních vztahů (ale i jiných společenských dějů) v celosvětovém měřítku, která se zhmotňuje v množství změn, a to jak v ekonomické, tak v mimoekonomické sféře.“ (2) Tato transformace mění světovou ekonomiku a společenské zřízení světa směrem k větší provázanosti a závislosti jednotlivých ekonomických subjektů, vazby mezi jednotlivými prvky nejen přidává, ale také kvalitativně a zcela a strukturně mění, popřípadě vytváří typologicky zcela nové vztahy. V současné době takovýto proces probíhá v celosvětovém měřítku. Diskutabilní jsou příčiny, projevy a důsledky tohoto procesu. Globalizační proces je přirozený, nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný. Vždyť k podobným posunům docházelo i v minulosti - z lokální úrovně na regionální, z regionální úrovně na národní. V procesu globalizace přestává platit schéma systému postaveného na ekonomických jednotkách jednotlivých států či jejich seskupení a ze světového hospodářství se stává jediný složitě provázaný celek. (3)

2. HLEDISKA GLOBALIZACE Na globalizaci lze pohlížet z několika různých hledisek. (4) K stěžejním patří: • globalizace ekonomiky • globalizace kultury • globalizace životního prostředí (1) (2) (3) (4)

PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. Praha, 2002. 176 s. ISBN 80-245- 0421-9. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. ŠULÁK, Milan; VACÍK, Emil. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd. Praha: 2005. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. 234 s. ISBN 80-86754-35-9.

| 5 |


Ústecký kraj


2.1. Globalizace ekonomiky Globalizace ekonomiky je spojena s liberalizací a internacionalizací světového hospodářství. Globalizace ekonomiky znamená, že národní a státní hranice spolu s rozdílnými finančními měnami a trhy hrají stále menší úlohu. S globalizací ekonomiky souvisí: • globalizace financí • růst přímých zahraničních investic z rozhodujících klíčových oblastí světa jako jsou Severní Ameriky, západní Evropy a jihovýchodní Asie • rostoucí úloha nadnárodních společností • globální specializace v umístění výroby • globalizace terciálního sektoru ekonomiky (obchodu, dopravy a služeb) • globalizace administrativních funkcí • globalizace turistiky Jak vyplývá z názvu celé této kapitoly „Globalizace a její vliv na podnikání v ČR“, naznačuje, že se budeme zabývat v následujících kapitolách právě problematikou globalizace ekonomiky.

2.2. Globalizace kultury Způsob chování a jednání vlád, zaměstnanců, dodavatelů i zákazníků je značně ovlivněn kulturou. Kulturní diference stále existují a ovlivňují obchodní vztahy. Globalizace kultury je založena na: • rostoucí úrovni sdílení stejných morálních, mravních a sociálních hodnot • sbližujících se kulturních rozdílnostech • nestejné intenzitě a rychlosti pronikání globální kultury v různých částech světa a regionech, kdy v některých se propagace globální kultury dostává do sporu s tendencemi udržování tradičních společenských a kulturních hodnot • světové rozšíření spotřebitelských preferencí

2.3. Globalizace životního prostředí Neglobalizuje se pouze ekonomika, ale i ekologické dopady řady průmyslových výrob. Ekologické aspekty globalizace lze vyjádřit ekonomickými veličinami. Z ekonomického pohledu poskytuje příroda tři základní funkce: • poskytuje obnovitelné nebo neobnovitelné zdroje • asimiluje odpady • poskytuje prostor pro rekreaci Ekonomika jako otevřený systém negativně působí na životní prostředí a způsobuje poškozování ekosystému. Zničené životní prostředí, ohrožené či vyhynulé druhy, vysílená půda či kácení deštných pralesů je následek snahy neustále vyhledávat levnější zdroje a rozšiřovat výrobu. Čím vyšší je produkce, tím více je odpadu,


| 6 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR který je vrácen zpět do životního prostředí – přírody, vzduchu, vody. V souvislosti s těmito nepříznivými vlivy dochází též ke snížení příznivých vlivů přírody na člověka. Jestliže environmentální škody negativně ovlivňují zdraví člověka nebo negativně ovlivňují možnost rekreace, pak ekonomové hovoří o ekonomickém znečištění. Definice ekonomického znečištění zahrnuje jak škodlivé efekty plynoucí z fyzického vlivu odpadu na prostředí, tak lidskou reakci na tyto škody. Ekonomové v této souvislosti rozlišují náklady: • Individuální – soukromé, což jsou náklady na produkci a spotřebu, např. náklady na suroviny, materiál, paliva, energie, mzdy. • Plné sociální náklady = individuální náklady + náklady na snižování a likvidaci škod vzniklých v důsledku kontaminace. Jedná se o náklady na poškozené zdraví, znečištěné vodní toky, ovzduší, lesy.

3. VÝVOJ GLOBALIZAČNÍHO PROCESU O globalizaci se začalo hovořit teprve na přelomu 80. a 90. let minulého století. (5) Její kořeny však lze hledat v daleké minulosti. Někteří odborníci se domnívají, že pozvolný počátek procesu globalizace začal už v roce 1492 a souvisí tedy se zámořskými objevy. Ty způsobily, že se regiony světa dostaly do vzájemného stálého a pevného kontaktu a vzájemné kulturní interakce. (6) Názory na historický vývoj globalizačního procesu nejsou mezi odborníky zcela jednotné. Někteří autoři vymezují tři etapy globalizačních tendencí: (7) • 1. etapa - 1870-1914 • 2. etapa - 1950-1970 • 3. etapa - přelom 80. a 90. let 20. století

3.1. První etapa globalizace První etapa je nazývána obdobím internacionalizace a je charakterizována zvýšenou kapitálovou mobilitou, mohutnou migrací pracovní síly a rostoucí otevřeností ekonomik. (8) Rozmach globalizačního procesu byl nepravidelně střídán trendem deglobalizace. (9) (Suša). Deglobalizací rozumíme přerušení globalizačních trendů dvěma světovými válkami a ekonomickou krizí ve 30. letech 20. (5) (6) (7) (8) (9)

ROLNÝ, I., LACINA, L.: Globalizace - Etika - Ekonomika. 1. vyd. Boskovice:Nakladatelství František Šalé - Albert, 2001. 255 s. ISBN 80-7326000-X. ŠNÉVAJSOVÁ, Iva. Globalizace a hospodářská politika. Brno, 2006. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/63220/esf_m/Globalizace_a_HOPO.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Aleš Franc. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. export výrobků a služeb míra otevřenosti ekonomiky = HDP SUŠA, O. Soudobá globalizace a její sociální aspekty. In Aktuální otázky globalizace, 1. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2003. 407 s. ISBN 80-2450621-1.

| 7 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR století, kdy vlády reagovaly na zhoršenou ekonomickou situaci protekcionistickou politikou. Tato politika měla přinést růst poptávky po domácí produkci. Restrikce dovozů však měla za následek pokles objemu světového obchodu a snížení kapitálových toků. To vedlo společně s tvrdými opatřeními proti novým migrantům, která zavedly jednotlivé vlády, k prohloubení světové deprese a k útlumu mezinárodních ekonomických vztahů.

3.2. Druhá etapa globalizace Po druhé světové válce následovaly tendence směřující k upevnění mezinárodní ekonomické integrace a druhá vlna globalizace. V tomto období projevily vlády jednotlivých zemí značnou snahu neopakovat stejné chyby jako 2. světovou válkou. Důkazem této snahy bylo postupné odstraňování bariér v oblasti obchodu se zbožím, službami, pohybu kapitálu a také vznik mezinárodních organizací. V souvislosti s všeobecnou dohodou o clech a obchodu GATT, (10) bylo v celosvětovém měřítku prosazováno snižování cel, zaváděna vnější směnitelnost měn. Pro období po roce 1945 je charakteristické urychlení technologického pokroku, především v oblasti komunikací a osobních počítačů. I nadále pokračovalo snižování dopravních i komunikačních nákladů. Druhá vlna globalizace byla velmi úspěšná pro rozvinuté tržní ekonomiky, ne však pro rozvojové země, neboť, poválečná expanze v oblasti mezinárodního obchodu spočívala především ve směně průmyslových výrobků mezi rozvinutými tržními ekonomikami. Rozvojové země hrály v tomto procesu pouze menšinovou úlohu. Druhá etapa globalizace skončila velmi rychle vlivem neschopnosti firem i vlád reagovat na nové podmínky ve světové ekonomice, které nastaly vlivem strukturální krize v 70. letech 20. století. (11)

3.3. Třetí etapa globalizace Třetí a poslední vlna globalizace začíná rokem 1980. Rozmach této etapy byl podmíněn geopolitickými změnami (zejména rozpadem SSSR) a rozpadem systémů centrálně plánovaných ekonomik ve střední a východní Evropě. Tyto změny byly posíleny dalšími faktory, jako deregulace v oblasti finančních, dopravních a komunikačních služeb, nástup nových technologií a inovací, které umožnily snížení dopravních a komunikačních nákladů, tím i intenzivní zapojení firem i zemí do procesu globalizace, finanční a podniková globalizace. (12) Výsledkem spolupůsobení všech těchto faktorů vyústilo ve vznik: • nových trhů - zahraniční směna i kapitálové toky propojeny globálně a operuje se s nimi v reálném čase po 24 hodin denně (10) (11) (12)

GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) – všeobecná dohoda na clech a obchodu. Mnohostranná dohoda obsahující pravidla pro řízení obchodu a pro fórum. První jednání proběhla v roce 1947. CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. 273 s. ISBN 978-80-7400-155-0. CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. 273 s. ISBN 978-80-7400-155-0.


| 8 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR • nových nástrojů - např. Internet • nových aktérů - Světová obchodní organizace, Evropská unie • nových pravidel a norem - rozšiřování tržně orientovaných politik s důrazem na privatizaci a deregulaci Někteří autoři hovoří o této poslední etapě jako o páté Kondratěvově vlně. (13) Kondratěv byl ruský ekonom, který byl v roce 1938 po osmi letech vězení popraven stalinistickým režimem. Zabýval se výzkumem hospodářských cyklů z dlouhodobého pohledu. Ve své teorii charakterizoval vývoj světového hospodářství jako periodický proces, rozdělený do vln trvajících přibližně 50-60 let. Každá vlna je složena ze čtyř fází – konjunktura, recese, deprese a zotavení. Tyto vlny jsou vysvětlovány v různých hypotézách např. objevy nových nalezišť zlata, válkami, klimatickými změnami, rozšiřováním světového trhu rozvojem koloniálních soustav nebo investicemi do infrastruktury. (14) Jiná teorie (teorie inovační) uvádí vznik těchto vln do souvislosti se zaváděním inovací vyšších řádů a s využíváním nových technologií v praxi. (15) Časové a věcné vymezení dlouhých vln dle této teorie uvádí tabulka 1. Tab. 1: Kondratěvovy vlny z pohledu inovační teorie Pořadí

Časové vymezení

Hlavní technologické změny

1.

1780-1842

Parní stroj, strojové mechanismy (průmyslová revoluce)

2.

1842-1898

Rozmach železnic, lodní dopravy a ocelářského průmyslu

3.

1898-1947

Nástup automobilů, letadel, rozvoj elektroenergetiky, elektrotechniky (technicko-vědecká revoluce)

4.

1947-90. léta 20. stol.

Jaderná energie, nové syntetické materiály, rozvoj elektrotechnického průmyslu – polovodiče, tranzistory, mikročipy, nástup kybernetiky (vědeckotechnická revoluce)

5.

90. léta 20. století - dosud

Nástup mikrotechnologií, nanotechnologie, vznik globálních komunikačních sítí, bezdrátová komunikace (informační revoluce)

4. GLOBÁLNÍ INTERDEPENDENCE A INTERNACIONALIZACE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Již v úvodu byla globalizace mimo jiné označena jako proces, který směřuje k větší vzájemné závislosti národních společenství a ekonomických systémů. Tato vzájemná závislost se označuje termínem interdependence a projevuje se v různých formách. Jednotlivé formy interdependence, tedy vzájemné závislosti jednotlivých zemí, můžeme vysledovat v oblastech: • surovin • paliv a energetiky • technologie, včetně oblasti know-how a lidského kapitálu (13) (14) (15)

KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 80-86175-25-1 JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1.

| 9 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR • potravin • obchodu Interdependence může mít symetrickou nebo asymetrickou povahu. Symetrická povaha znamená oboustrannou závislost, asymetrická povaha znamená závislost pouze jedné strany na druhé. (16) Interdependence je velni úzce spjata s internacionalizací. Pojem internacionalizace vyjadřuje zmezinárodnění hospodářského života přerůstající národní hranice. Internacionalizace není však fenoménem pouze posledních desetiletí. Je spojována již s první vlnou globalizace. (17) Mezi hlavní příčiny internacionalizačních procesů patří následující skutečnosti: (18) 1. Existence mnoha států zvláště malého rozsahu 2. Liberalizace zahraničního obchodu, která má za následek vtahování všech národních ekonomik do mezinárodní dělby práce 3. Růst mezinárodního obchodu 4. Rostoucí toky kapitálu - důvody: • kapitál je lépe zhodnocován v zemích s levnými výrobními faktory a vyšší úrokovou mírou • zvýšení bezpečnosti portfolia držených aktiv • spekulace – snaha dosáhnout přelivem co možná a nejvyššího výnosu z drženého kapitálu využitím stávajících rozdílů úrokových sazeb odhadem vývoje kurzů • snaha bank obejít domácí bankovní usměrňování • snaha držet finanční prostředky v dané měně mimo území země, která je vydala (cizoměnné účty) • přebytek kapitálu v zemi, tím i zvýšená konkurence, ale na druhé straně v některých zemích je kapitálu nedostatek buď historicky nebo vlivem zadlužení • rozvoj nadnárodních společností 5. Náročnost výroby – kapitál je soustřeďován z více zemí za účelem investic do vědy a výzkumu s cílem využít nově získaných poznatků ke snížení celkových výrobních nákladů 6. Závislost (interdependence) surovinová, palivoenergetická i technologická Jak vyplývá z posledního bodu, je interdependence příčinou internacionalizace, avšak se stále rostoucí internacionalizací sílí mezinárodní ekonomické vazby mezi subjekty světového hospodářství, což znamená, že roste interdependence. Nejsilnější internacionalizační procesy probíhají v rozvinutých tržních ekonomikách, slabší v transformujících se ekonomikách a v rozvojových zemích. Tento proces je ovlivněn vědecko-technickým pokrokem, využíváním prostředků rychlé a hromadné přepravy zboží i osob a k přenosu informací. Internacionalizace tak znamená změny v pohybu: (19) • zboží • služeb (16) (17) (18) (19)

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 257 s. ISBN 807179-311-6. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 257 s. ISBN 807179-311-6.


| 10 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR • kapitálu • osob • vědomostí a poznatků – duševního vlastnictví

4.1. Liberalizace a globalizace V souvislosti s druhou etapou globalizace byl zmírněn proces odstraňování bariér v oblasti obchodu se zbožím, službami, pohybu kapitálu, snižování cel atd. Jedná se o proces liberalizace, (20) který: • zvyšuje otevřenost ekonomiky • přináší do hospodářství větší dynamiku • podněcuje k inovativnosti • zvyšuje výkonnost domácích podniků, které jsou vystaveny vnější konkurenci • zvyšuje možnost volby spotřebitelů • snižuje ceny díky mezinárodní konkurenci a specializaci • zvyšuje pohyblivost kapitálu a technologií (21) Liberalizace se týká obchodu, investic i financí.

4.1.1. Liberalizace obchodu V liberalizaci obchodu sehrála stěžejní úlohu Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). V současnosti stanovuje její pravidla Světová obchodní organizace (WTO - World Trade Organization). Světová obchodní organizace (WTO - World Trade Organization) je organizace, která zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy. Řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy. Vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Sídlem organizace je Ženeva. V současné době má WTO 157 členů. (22)

4.1.2. Liberalizace investic Liberalizace investic znamená zejména příliv přímých zahraničních investic, které podporují hospodářský růst a technologický pokrok. Příliv i odliv (ale pouze v některých zemích) zahraničních investic liberalizovaly rozvinuté tržní ekonomiky, k nim se přidala většina transformujících se ekonomik i rozvojových zemí. Ty pochopily přínos přílivu přímých zahraničních investic pro ekonomiku země. Liberalizace přímých zahraničních investic neprobíhala v jednotlivých odvětvích stejnorodě. Zpracovatelský průmysl je otevřenější přílivu přímých zahraničních investic než například služby.

(20) (21) (22)

uvolňování, zmírnění omezení JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 257 s. ISBN 807179-311-6.

| 11 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR 4.1.3. Liberalizace finančních transakcí Liberalizace finančních transakcí představuje odstraňování finančního usměrňování a v rozvinutých ekonomikách probíhala od 70. let 20. století. V rozvojových zemích je finanční liberalizace méně pokročilá. Liberalizace zvětšila hospodářský prostor. Výrobci i investoři pojímají světové hospodářství jako jeden trh s národními podoblastmi. Vede tedy k integraci společností na vyšší globální úroveň. Shrneme-li prezentované skutečnosti, lze konstatovat, že liberalizace podporuje globalizaci a naopak, globalizace urychluje liberalizaci. (23)

5. GLOBALIZACE A INTEGRACE Globalizace je současně proces integrace společnosti na celosvětové úrovni, která nově zastřešuje národní, regionální a místní systémy. Hnacím motorem současné integrace je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Ostatní formy integrace zatím zůstávají pozadu. Charakter současné fáze integrace společnosti je určován dočasnou nerovnováhou mezi globálním rozměrem probíhající ekonomické integrace a omezeným rozsahem nadnárodní politické integrace a regulačních rámců rozvoje společnosti. Národní státy proces globalizace z části podporují harmonizací zákonodárství i právní praxe, např. v rámci Evropské unie či Světové obchodní organizace (WTO). (24)

5.1. Hlavní projevy globalizace Na základě výše uvedených skutečností lze identifikovat následující hlavní projevy globalizace: (25) • soustřeďování přímých zahraničních investic, což vede k nadvládě financí nad výrobou • rostoucí význam vědění a odborných systémů • rostoucí počet a význam nadnárodních společností • vznik skupiny mezinárodních odborníků • rozvoj nadnárodní hospodářské diplomacie • klesající význam moci národních států v tradičních oblastech • zvyšující se závislost států na zahraničním obchodě a přímých zahraničních investicích

(23) (24) (25)

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9.


| 12 |

Ústecký kraj


5.2. Změny provázející globalizaci Vlivem globalizace se v jednotlivých složkách světového hospodářství projevují změny, které v posledních desetiletích akceleruje technologický vývoj, společenské změny a rozvoj mezinárodní komunikace. Tyto změny se týkají: produktu, výrobních faktorů včetně nového faktoru – informací a firem. (26)

5.2.1. Produkt V oblasti produktu se vlivem globalizace projevuje trend unifikace produktu v těch vlastnostech produktu, které jsou klíčové a nákladné. Tyto produkty jsou potom dle požadavků spotřebitelů v jednotlivých zemích upraveny, avšak tyto „kosmetické úpravy“ stojí relativně méně, než výroba specifického produktu. Tomuto trendu ještě nahrává fakt, že globalizace současně vyvolává unifikace nákupního chování i spotřebních zvyklostí zákazníka. (27)

5.2.2. Výrobní faktory K výrobním faktorům patří – půda a přírodní zdroje, práce, kapitál a nově se k těmto výrobním faktorům přiřazují informace.

5.2.2.1. Půda Půda je nejméně mobilním výrobním faktorem, neboť stejně jako další přírodní zdroje je pevně spjata s místem svého výskytu a státu, který dané území ovládá. Základním charakteristickým rysem půdy a přírodních zdrojů je jejich kvantitativní omezenost a většinou také technologicky nemožná nahraditelnost. Půda a přírodní zdroje nejsou dobře manipulovatelné, obchodovat s nimi se dá jen částečně a s omezeními. Zmenšující se zásoby klíčových přírodních zdrojů, kterými jsou zejména uhlí, ropa a zemní plyn, evokují otázku využívání alternativních zdrojů energie v budoucnu. (28)

5.2.2.2. Práce Nositelem práce jako výrobního faktoru je člověk. Transformace pracovní síly v podmínkách globalizace souvisí s novými požadavky, které jsou kladeny v globalizovaném světě na produkty a firmy. Pracovní síla musí být v nových podmínkách učenlivé, znalá, flexibilní a přizpůsobivá. Znalosti nabyté v mládí nikdy nejsou zcela definitivní, protože implementace nových technologií do reálného života s sebou přináší nové požadavky na znalosti a dovednosti. Proto se neoddělitelnou součástí lidí musí stát kontinuální celoživotní vzdělávání. Jen tak lze dosáhnout vlastností, s nimiž pracovník na trhu práce uspěje. Nekvalifikovaní pracovníci mají na

(26) (27) (28)

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. 293 s. ISBN 978- 807179-882-8. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1.

| 13 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR současném trhu práce velmi špatné postavení i v dobách, kdy je ekonomika ve fázi růstu či konjunktury. V dobách krize, kdy obtížně hledají práci i kvalifikovaní a vzdělaní, je pak jejich postavení beznadějné. (29)

5.2.2.3. Kapitál (30) Kapitál v podmínkách globalizace prochází časovou i prostorovou transformací. Vlivem provázanosti operací v jednotlivých finančních centrech se snižuje časová náročnost. Kapitál se vlivem rozvoje technologií masivního využívání finančních derivátů stal téměř absolutně mobilní. Většina kapitálu se v současnosti přesouvá do oblastí s levnou pracovní silou. Migrující kapitál lze členit dle hlediska časového i z hlediska jeho původu. Jednotlivé formy kapitálu s konkrétními příklady uvádí tabulka 2. Tab. 2: Formy kapitálu Hledisko členění

Forma kapitálu

Příklady

Dlouhodobý kapitál

přímé investice do výroby a služeb podíl na akciovém kapitálu zápůjční kapitál (bankovní, obchodní, státní a mezinárodní)

Krátkodobý kapitál Doba splatnosti do 1 roku

spekulativní – pohyb kapitálu krátkodobé cenné papíry zápůjční kapitál obchod s devizami

Státní kapitál a kapitál mezinárodních organizací

Zápůjční kapitál

Soukromý

Produktivní investice

Časové

Dle původu

5.2.2.4. Lidský kapitál V souvislosti s kapitálem je třeba ještě zmínit jednu formu kapitálu, a to lidský kapitál. I ten se stal v podmínkách globalizace mobilnějším. Lidským kapitálem rozumíme soubor znalostí, fyzických, intelektuálních a komunikačních schopností, praktických dovedností a motivací, získaných zejména v procesu vzdělání a praktické činnosti člověka. S pomocí lidského kapitálu lze vytvořit nové hodnoty k uspokojení potřeb nebo zvýšit některou z forem kapitálu. (31) Na zvyšování lidského kapitálu mají svůj podíl informace.

5.2.2.5. Informace Informace jsou v nových podmínkách některými autory přidávány k původním tradičním výrobním faktorům. Jedná se ale o velmi specifický výrobní faktor, neboť jsou absolutně nehmotné a fyzickou podobu nabývají až prostřednictvím svých nosičů. Těmi jsou média, na kterých jsou informace přechovávány, nebo výkony lidí, kteří těmito informacemi disponují a do těchto výkonů je implementují. (32) (29) (30) (31) (32)

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1.


| 14 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR K vyjádření podílu informací na zvýšení lidského kapitálu je třeba rozlišit termíny: Data, informace a znalosti. Vzájemnou souvislost mezi těmito termíny vyjadřuje obrázek 1. • Data - popisy okolí, nashromáždění údajů • Informace - subjektivně posuzovaná data, jsou vhodnými transformacemi získávány z dat např. výběrem, řazením, nebo sumarizací • Znalosti - vznikají zasazením množství informací do kontextu a nalezením jejich příčinných závislostí • Znalosti zvyšují lidský kapitál Obr. 1: Vztah mezi daty, informacemi a znalostmi (33)

5.2.3. Firma a nadnárodní společnosti Globalizační proces se dotýká i nejdůležitějších složek hospodářství, kterými jsou firmy. Firmy začaly vznikat už v prvotních dobách vývoje hospodářství z důvodů snahy o zefektivnění hospodaření. První snahy o integraci těchto tržních subjektů lze vysledovat na přelomu 19. a 20. století. Tehdy začaly v USA vznikat první trusty, v rámci nichž bylo několik konkurenčních firem ovládáno jedním vlastníkem. Největší boom různých fúzí začal ve druhé polovině 90. let. Integrace v této době probíhá jak na úrovni vertikální, při níž dochází ke spojování návazných distribučních systémů, tak na úrovni horizontální, kdy vznikají velké společnosti na jedné úrovni dodavatelsko-odběratelských vztahů. Pro globalizovaný svět je charakteristický vznik a působení nadnárodních společností. Poprvé se o tomto fenoménu začalo hovořit v 80. letech 20. století. Právě tehdy došlo k přeměně několika internacionálních firem, které fungovaly v několika státech formou poboček nebo afilací (34) na firmy nadnárodní. Nadnárodní společnosti jsou takové firmy, které vlastní aktiva ve dvou či více zemích. Nadnárodní společnost se chová ve všech ekonomických teritoriích, kde působí, jako jeden subjekt. Svoje zdroje alokuje tak, aby byly co nejefektivněji využity bez ohledu na různé kulturní, geografické či jiné bariéry. Při rozsahu a objemu výroby velkých nadnárodních společností není možné dostatečně (33) (34)

MALACH, Jan a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006.528 s. ISBN 80-247-0906-6. afilace - podřízený , ovládaný podnik

| 15 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR přesně vymezit oblast jejich působení z hlediska teritoriálního i z hlediska produktu. Tyto subjekty však nejlépe ze všech subjektů dokáží ve svém podnikání využít výsledků vědeckého výzkumu. Nadnárodní společnosti mají ohromnou ekonomickou sílu a jsou nositeli modernizace výroby a zařízení.(35)

5.3. Faktory podporující a brzdící globalizaci Dnešní stadium globalizace světové ekonomiky a politiky představuje objektivní, postupný a nezávislý souhrn procesů vyvolaných technickým a technologickým rozvojem lidstva. Zatímco rozvoj vědy, techniky a informačních technologií postup globalizace urychlují, existuje naopak řada přirozených i umělých nepřátel globalizace, kteří se její postup snaží brzdit. Proces globalizace využívající vědy, techniky a informačních technologií je dnes hlavní dynamickou silou ekonomického růstu.(36) Mezi faktory, které prokazatelně podporují postup globalizace, patří: (37) • globální vyhledávání zdrojů a přístup ke zdrojům • nové a rozvíjející se trhy • úspory z rozsahu produkce (38) • sklon spotřeby k homogenní (39) poptávce • snižující se dopravní a přepravní náklady • rozvoj nových komunikačních technologií • homogenizace technických standardů • vládní politiky, daně a podpory Proces globalizace má proti sobě celou řadu brzdících faktorů, které lze rozlišit na jevy přirozené, objektivního charakteru, a překážky, které jsou uvědoměle budovány či využívány nepřáteli globalizace. Tyto brzdící vlivy jsou pak často identifikovány a popisovány propagátory globalizace. Jejich názory se ale často odlišují. Jako hlavní faktory brzdící proces globalizace jsou nejčastěji například: (40) • nacionalismus a upřednostňování národních zájmů - pro rozvoj globalizace jsou nepřípustné jakékoliv občanské, národní a národnostní konflikty, jakékoliv projevy nacionalismu • náboženský a politický fundamentalismus - je urputné lpění na základních principech • podřizování ekonomické demokracie politické demokracii - politika by měla vytvářet prostor pro globalizaci, ne se snažit o její usměrňování a řízení, jednou z hlavních priorit státu musí být státní ochrana investic soukromých vlastníků • omezování svobody soukromého podnikání • omezování a regulace svobody toku informací, zboží, služeb a peněz • státní přerozdělování, regulace, ochranářství a státní intervence • nadměrná státní správa, samospráva a občanské iniciativy • nevládní organizace a antiglobalizační hnutí (35) (36)

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. ekonomický růst - vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním potenciálního hrubého domácího produktu vlivem růstu agregátní nabídky (37) PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. Praha, 2002. 176 s. ISBN 80-245- 0421-9. (38) zvyšováním vstupů se zvyšují výstupy a současně se snižují průměrné náklady (39) stejnorodé (40) ŠULÁK, Milan; VACÍK, Emil. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd. Praha: 2005. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. 234 s. ISBN 80-86754-35-9.


| 16 |

Ústecký kraj


5.4. Důsledky globalizace Globalizace propojuje světovou ekonomiku do jednotnějšího celku. Podmínky pro ekonomickou aktivitu jsou v tomto světě formovány a udávány interakcí (41) jednotlivých národních ekonomik. Ekonomické subjekty jsou vlivem globalizace vystavovány stále silnější globální konkurenci. To vede k stále většímu tlaku na zvyšování flexibility (42) všech aktérů světové ekonomiky včetně národních států. Vlivem globalizace a globální konkurence dochází ke snižování vlivu vlád na ekonomické prostředí. Globalizace má své kladné i záporné stránky. Je třeba podotknout, že k jejich ocenění přistupují různí autoři různě. To ale nic nemění na vznikající tendenci governanci procesu globalizace, což znamená, že narůstá tlak na zefektivnění rozhodovacích procesů tak, aby byly schopné lépe eliminovat možné negativní dopady globálního uspořádání. (43) Negativa úzce souvisí s výše uvedenými brzdícími faktory globalizace.

5.4.1. Klady a zápory globalizace Výčet pozitiv a negativ globalizace shrnuje tabulka 3. Tab. 3: Klady a zápory globalizace (44) Klady

Zápory

Urychlení nárůstu HDP některých rozvojových zemí vlivem jejich většího zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů

Rozšiřování nerovností v rozdělování příjmů a chudoby ve světě

Urychlení vědeckotechnického pokroku vlivem urychlení přenosu informací

Zhoršování kvality životního prostředí v důsledku rostoucí výroby a obchodu

Růst konkurence – přínosy pro spotřebitele

Likvidace nekonkurenceschopných výrob, růst nezaměstnanosti v tradičních průmyslových oblastech

Rychlý vzestup globální občanské společnosti

Homogenizace kultury, růst vlivu dominantních kultur a potlačování kulturní identity malých a slabých zemí.

Rychlý přenos informací, možnost poznávat cizí kultury a země

Nebezpečné šířená xenofobie, rasismu, rozvoj náboženské a kulturní nesnášenlivosti

Tlak na modernizaci ekonomiky, liberalizaci

Oslabování úlohy národního státu, růst vlivu nadnárodních společností

Možnost efektivnější mezinárodní koordinace a řešení globálních problémů

Rozvoj organizovaného zločinu a mezinárodního terorismu

Růst světového HDP vlivem růstu spotřeby, obchodu a pohybu výrobních faktorů

Možný přenos krizí a ekonomických poruch

Odstraňování ekonomických i jiných bariér mezi státy a subjekty světové ekonomiky

Růst sociálního napětí a politické nestability

(41) (42) (43) (44)

interakce - vzájemné působení dvou nebo více činitelů flexibilita - pružnost, přizpůsobivost CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. 273 s. ISBN 978-80-7400-155-0. CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. 273 s. ISBN 978-80-7400-155-0.

| 17 |


Ústecký kraj


6. OKOLÍ PODNIKU Jak již bylo zmíněno v kapitole 5.2.3, globalizační proces se dotýká i nejdůležitějších subjektů hospodářství, kterými jsou firmy a podniky. Podnikem je obecně označován ekonomicko-právní subjekt, který se od jiných institucí liší vlastní právní subjektivitou a ekonomickou samostatností. Z legislativního pohledu je způsobilý vstupovat svým jménem do právních vztahů, rozhodovat o svém sídle, volbě právní formy podnikání, předmětu podnikání, umístění provozoven, struktuře majetku a kapitálu, samostatně hospodařit, z výnosů hradit náklady a rozhodovat, jak naloží s vytvořeným ziskem po zaplacení daní z příjmů. Též samostatně rozhoduje o organizační struktuře, způsobu řízení, výběru dodavatelů i personálním zabezpečení včetně podnikového managementu. Ač se podnik může jevit jako zcela samostatný uzavřený subjekt, jde v podstatě o otevřený systém, v němž dochází k přetváření vstupů převzatých z okolí na výstupy - užitečné statky nebo služby. (45) Výstupy jsou určeny opět pro subjekty vyskytující se v okolí podniku. Okolí je vše, co stojí mimo podnik. Prolínání okolí podniku se samotným podnikem ukazuje obrázek 2: Podnik je součástí svého okolí. Začlenění podniku do okolí znázorňuje obrázek 3. Obr. 2: Vztah podniku a jeho okolí (46)

(45) (46)

TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Chování podniku při změnách v jeho okolí. In Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie: Podnikanie a konkurencieschopnosť firiem 2009. Bratislava: Fakulta podnikového manažmentu Ekonomickej univerzity, 2009. s. 474-480. ISBN 978-80-248-1391-2. DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 97880-7400-224-3.


| 18 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Obr. 3: Podnik a jeho okolí – komplexní pohled (47)

6.1. Typy okolí Okolí obklopující podnik zahrnuje aktéry a síly a prostředí, které ovlivňují schopnost firmy rozvíjet se a udržovat úspěšné transakce a vztahy se svými cílovými zákazníky. Okolí podniku má dvě sféry. Mikrookolí (mikroprostředí) je tvořeno faktory, s nimiž přichází podnik bezprostředně do kontaktu, komunikuje s nimi, je jimi ovlivňován a může je i částečně ovlivnit. Makrookolí (makroprostředí) zahrnuje faktory, které na podnik působí, ale podnik je ovlivnit nemůže. (48) Strukturu prostředí členěných do makrookolí a mikrookolí schematicky znázorňuje obrázek 4.

(47) (48)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 97880-7400-224-3. TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Chování podniku při změnách v jeho okolí. In Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie: Podnikanie a konkurencieschopnosť firiem 2009. Bratislava: Fakulta podnikového manažmentu Ekonomickej univerzity, 2009. s. 474-480. ISBN 978-80-248-1391-2.

| 19 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Obr. 4: Okolí podniku a jeho složky (49)

6.1.1. Vlastnosti okolí podniku Okolí podniku lze charakterizovat třemi základními vlastnostmi: Okolí se skládá z různých na první pohled samostatných prostředí a faktorů, které ve skutečnosti jsou propojené a navzájem se ovlivňují. V okolí probíhají neustále změny » okolí není stálé, je proměnné – dynamické. Změna jednoho faktoru zpravidla vyvolá změnu jiného faktoru. Vlivem globalizace a s ní spojené ekonomické integrace se okolí podniku stává stále složitějším a propojenějším a dynamičtějším. V současné době se firmy pohybují v turbulentním prostředí. Některé změny v okolí probíhají zákonitě » tyto změny lze predikovat i jejich důsledky. Některé změny však probíhají nahodile » tyto změny jsou pak obtížně predikovatelné, nebo jsou zcela nepředvídatelné. A právě tato vlastnost ovlivňuje podnikatelské riziko. To je tím vyšší, čím je dynamičtější okolí a také, čím více jsou jednotlivé složky okolí navzájem provázané. Všechny tyto vlastnosti okolí si vynucují, aby manažeři podniku prováděli soustavný monitoring změn v makrookolí i mikrookolí a analyzovali vliv zjištěných změn na firmu.

(49)

TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Práce s rizikem v investičních projektech. Perspektivy jakosti. 2009, 6, 4, s. 38-40. ISSN: 1214-8865.


| 20 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR 6.1.2. Analýza makrookolí Podrobný přehled jednotlivých prostředí a faktorů vytvářející vnější okolí podniku (makroprostředí) uvádí tabulka 4. Tab. 4: Vnějšího okolí a faktory, které ho tvoří (50)

(50)

TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Chování podniku při změnách v jeho okolí. In Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie: Podnikanie a konkurencieschopnosť firiem 2009. Bratislava: Fakulta podnikového manažmentu Ekonomickej univerzity, 2009. s. 474-480. ISBN 978-80-248-1391-2.

| 21 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR K dokonalému poznání makroprostředí se nejčastěji využívá metoda zvaná PEST analýza, (51) v rámci které se zkoumají změny v jednotlivých prostředí vytvářející makrookolí. Tato zkratka vznikla složením počátečních písmen prostředí, jejichž faktory jsou sledovány a analyzovány. Jestliže vyjdeme z členění prostředí, jak uvádí tabulka 4, pak musíme pod jednotlivá písmena sloučit více prostředí dohromady, viz tabulku 5. Tab. 5: Pest analýza – označení a jeho význam Označení písmenem

Název prostředí

Přiřazení prostředí z tabulky 4

P

Politicko-legislativní

Politické a legislativní

E

Ekonomické

Ekonomické

S

Sociálně-demografické

Sociologické, demografické, vzdělání

T

Technologické

Technologické prostředí a přírodní zdroje

6.1.3. Analýza mikrookolí Podstatu mikrookolí charakterizuje tabulka 6. Pro analýzu změn stěžejních faktorů tohoto okolí se používá tzv. Porterův model pěti sil, viz obrázek 5. Tab. 6: Faktory tvořící jednotlivé složky mikrookolí

(51)

SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 101 s. ISBN 80-7179-422-8.


| 22 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Obr. 5 Porterův model pěti sil (52)

Změny faktorů uvedených v Porterově modelu mohou výrazně ovlivnit zisky podniků, proto je třeba sledovat: • Vztahy mezi podniky, které již v odvětví působí. Toto prostředí charakterizuje neustálý konkurenční boj. Může se jednat o konkurenci cenovou nebo necenovou (propagační kampaně, lepší podmínky záruky, servisu atd.) Intenzita konkurenčního boje může být v různých odvětvích různá a závisí na: • počtu konkurentů a jejich síle • růstu odvětví – je-li pomalý, podniky usilují o zvýšení svého tržního podílu a soupeření mezi podniky se zvyšuje • obtížnosti vstupu do odvětví, pokud existují vysoké vstupní překážky do odvětví (specializovaná aktiva, vládní omezení atd.) a nízké výstupní překážky, pak síla konkurenčního boje mezi podniky nebude tak silná Každý podnik v odvětví musí provádět analýzu konkurence, což znamená sledovat u konkurenčních podniků stěžejní faktory (objem tržeb, kvalitu produktu a prodeje, kvalitu dalších služeb, úroveň reklamy, ceny, náklady, zisk, technologie, rentabilitu, likviditu, kvalitu pracovníků, využívání výrobních kapacit, úroveň řízení, vztahy s dodavateli a s odběrateli, image značky atd.) a vyhodnocovat, zda je v těchto sledovaných oblastech konkurence lepší či horší. • Podniky, které hodlají do odvětví vstoupit – v rámci analýzy mikrookolí je třeba vytipovat případné zájemce o vstup do odvětví a zjistit zejména: • s jakým rozsahem výroby hodlají vstoupit do odvětví • loajalitu zákazníků – čím menší loajalita, tím snáze budou ochotni přejít k novým výrobcům, kteří vstoupí do odvětví; tyto firmy pak budou představovat větší ohrožení z hlediska konkurence • reakce ostatních podniků, které již v odvětví působí • Tlak substitučních výrobků (53) – množství a ceny substitučních výrobků ovlivňují potenciální výnosy v odvětví. Substitutům lze se bránit účinnou propagací a specifičností a jedinečností výrobků. (52) (53)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 97880-7400-224-3. výrobek, který nahrazuje jiný výrobek s podobnými vlastnosti

| 23 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR • Vyjednávající vliv odběratelů. Odběratelé mohou ovlivňovat ziskovost jednotlivých podniků i celého odvětví tlakem na vyšší kvalitu, lepší služby nebo nižší ceny. Zisk v odvětví snižují silní odběratelé. Znaky silných odběratelů: • nakupují velké množství z celkového objemu dodavatelova prodeje • v odvětví nakupují produkty, které jsou standardní a nediferencované • nakupují v odvětví produkty, které nejsou důležité z hlediska jejich produkce nebo služeb • jsou plně informovaní o odvětví • Vliv dodavatelů – ten se může projevit tak, že dodavatelé budou požadovat zvýšení cen své produkce nebo snížení kvality dodávek. To bude mít za následek vzrůst nákladů v odvětví a sníženou kvalitu výrobků vyráběných v odvětví a v konečném důsledku to bude znamenat snížení zisku. Čím silnější dodavatelé, tím větší ohrožení pro podniky v odvětví. Znaky silných dodavatelů: • podniky v odvětví nejsou důležitým zákazníkem dodavatelů • dodavatelův produkt je důležitým vstupem pro produkty podniků v odvětví • málo dodavatelů, nebo jsou koncentrováni do velkých společností

6.2. Vnitřní prostředí podniku (54) Vnitřní analýza je zaměřena na identifikaci, monitoring a rozbor sil, které působí uvnitř podniku. V rámci analýz vnitřního prostředí se sleduje a vyhodnocuje zejména: • umístění podniku • cíle podniku • organizace a řízení • inovace – rychlost a řády • technické zdroje • technický rozvoj • lidské zdroje • využití zdrojů • image firmy • pracovní podmínky • finanční zdraví podniku • efektivnost • nehmotné zdroje • současné postavení firmy na trhu • na trhu jak se postavení mění

6.2.1. SWOT analýza Položme si otázku: „Proč vlastně podnik musí tak důkladně poznávat a analyzovat okolí i své vnitřní prostředí a k čemu mu získané informace budou?“

(54)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 97880-7400-224-3.


| 24 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Chce-li podnik obstát v stále silnější konkurenci a upevňováním svého postavení na trhu si zajistit dlouhodobou prosperitu, musí mít stanoveny specifické, měřitelné, akceptovatelné reálné a sledovatelné cíle. Pro naplnění takto stanovených cílů musí vytvořit strategie (určit cesty, jak stanovených cílů dosáhne). Aby vytvořené strategie byly účinné, musí vycházet z reálného stavu okolí i z vnitřního prostředí podniku. Podkladem pro vytvoření strategie je SWOT analýza. Na základě této nestranné a kvalifikované analýzy lze stanovit faktory významné pro budoucí úspěchy, nebo nezdary podniku. Termín SWOT vznikl z anglických slov: Strengths (síly) - označuje silné stránky podniku Weaknesses (slabosti) - označuje slabé stránky podniku Opportunities (příležitosti) - příležitosti, kterých může, ale nemusí podnik využít Threats (ohrožení) - ohrožení, která mohou podnik v budoucnu potkat Silné a slabé stránky, které vyplynou z analýzy vnitřního prostředí, determinují budoucí úspěchy podniku. Poznání silných stránek je pro podnik podnět k jejich rozvíjení a zároveň znamená uvědomění si svých předností před konkurencí. Poznání slabých stránek je prvním krokem k jejich nápravě, tím i k odstranění nevýhody podniku vůči konkurenci. Příležitosti a ohrožení se vyskytují zejména v okolí, a proto vyplynou z PEST analýzy a z analýzy mikrookolí, zejména z analýzy konkurence, neboť identifikace příležitostí a ohrožení velmi úzce souvisí s aktivitami konkurence. Externí faktory formují podnikové příležitosti, nebo aktivity podniku ohrožují. Hrozby podnik zpravidla nemůže svými aktivitami ovlivnit, ale může je poznat, zhodnotit je a zaujmout stanovisko k maximálnímu využití příležitostí nebo ke zmírnění důsledků neovlivnitelných hrozeb, a to v podstatě je odpověď na otázku položenou na začátku této podkapitoly. Podstata SWOT analýzy včetně příkladů silných, slabých stránek i příležitostí a hrozeb znázorňuje tabulka 7.

| 25 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Tab. 7: Příklad SWOT analýzy (55)

7. POUŽITÁ LITERATURA −− DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 978-80-7400-224-3. −− CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. 273 s. ISBN 978-80-7400-155-0. −− HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 80-86175-25-1 −− JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. −− KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. −− KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. 293 s. ISBN 978- 80-7179-882-8. −− KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. −− vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. −− KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva. a kol.: Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha:C. H. Beck, 2001. 257 s. ISBN 80-7179-311-6. −− MALACH, Jan a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006.528 s. ISBN 80-247-0906-6 −− ROLNÝ, I., LACINA, L.: Globalizace – Etika - Ekonomika. 1. vyd. Boskovice: −− Nakladatelství František Šalé – Albert, 2001. 255 s. ISBN 80-7326-000-X. −− PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. Praha, 2002. 176 s. ISBN 80-245- 0421-9. (55)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 978-80-7400-224-3. + KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. + vlastní zpracování.


| 26 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR −− −− −− −− −− −− −− −− −− −−

SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 101 s ISBN 80-7179-422-8. SUŠA, O. Soudobá globalizace a její sociální aspekty. In Aktuální otázky globalizace, 1. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2003. 407 s. ISBN 80-245-0621-1. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. ŠULÁK, Milan; VACÍK, Emil. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd. Praha: 2005. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. 234 s. ISBN 80-86754-35-9. TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Práce s rizikem v investičních projektech. Perspektivy jakosti. 2009, 6, 4, s. 38-40. ISSN: 1214-8865. TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Chování podniku při změnách v jeho okolí. In Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie: Podnikanie a konkurencieschopnosť firiem 2009. Bratislava: Fakulta podnikového manažmentu Ekonomickej univerzity, 2009. s. 474-480. ISBN 978-80-248-1391-2.

8. INTERNETOVÉ ZDROJE −− DUBSKÁ, Drahomíra. Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 až 2010. In: [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/20004AE271/$File/116111a.pdf. −− ŠNÉVAJSOVÁ, Iva. Globalizace a hospodářská politika. Brno, 2006. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/63220/esf_m/ Globalizace_a_HOPO.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Aleš Franc. −− ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2012: Organizační struktura národního hospodářství [online]. 1. vydání. Praha, 2012. 23. 2. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan. nsf/publ/0001-12-r_2012. −− Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53001&nr=47~2F2002&rpp=15#local-content.

| 27 |


Ústecký kraj



| 28 |

Globalizace a její vliv na podnikání ČR

Recommend Documents