Gender z pohledu dětské literatury

Gender z pohledu dětské literatury – Andrea Balázs –

Tento referát se zabývá otázkou gender studies z pohledu dětské lite‑ ratury a kultury v Čechách a v Maďarsku. Lze si klást otázku, kde se v této souvislosti bere dětská literatura? Gender studies je spíše téma s hvězdičkou. Ale tam, kde se interdisciplinárně setkávají genderová studia a  psychologie, jsou vybrané otázky raného dětství již dávno zpracované (srov. například práce Sigmunda Freuda). Přibližujeme­‑li téma rolí a vztahů žen a mužů, dívek a chlapců ve společnosti, nelze přehlédnout, že literatura pro děti a mládež se už odedávna hemží tě‑ mito základními problémy. Vzpomeňme si na krásné panny a prince, macechy či vlky a netvory. Problémem genderu, jímž se má zabývat nejen psychologie, ale i literatura pro děti a mládež, je to, že dospělé prostředí nevyhnutelně zprostředkuje diskutabilní pojednávání gende‑ rových jevů. Média často zapomínají na dětské zájmy a citlivost: před‑ časné působení na děti může působit opačně, třeba i škodlivě.

Gender v dětské literatuře v Čechách a v Maďarsku Vědecky strukturovaný genderový pohled na  teorii dětské literatury v našich zemích je celkem nový. Zatím se objevuje ve formě kratších

— 290 —

andrea balázs

článků a rozborů, které se zabývají spíše dílčími otázkami nového hle‑ diska. Feminizace je u dětské literatury celkem „přirozená“, stejně jako ve výuce – přichází z tradičních povolání nebo úkolů matek: starat se o děti. Proto není divu, že kromě pedagožek je mnoho spisovatelek, re‑ daktorek, ilustrátorek, knihovnic, ale i literárních vědkyní či filozofek.

Gender ve výuce Výzkum problémů genderu ve spojitosti s dětmi a mládeží je do určité míry zpracován na poli výuky a výchovy. Střední a základní školy, ale i mateřské školy mají oficiálně určené výchovné plány pro genderové otázky. Vždyť v naší době je již přirozené, že k vývoji osobnosti dítěte a mladého člověka patří i uvědomování si sexuality, dále výchova k men‑ tální hygieně, k pohlavní dospělosti atp. Přehnané uvedení nových po‑ žadavků ale hrozí nebezpečím: proces a pochopení genderových jevů je proměnlivý, proto nelze definitivně určovat dětem nové genderové nor‑ my. Domnívám se, že výchovou lze formovat pouze to, aby děti a mla‑ dí lidé měli na sociální a genderové rozlišnosti tolerantní a otevřený po‑ hled a aby jim byla dána možnost rozvíjet se ve vlastním tempu. Není též jednoznačné, je­‑li třeba rázem změnit jazyk – propojit gramatický a biologický rod – v předpokládaném zájmu genderové vyrovnanosti.

Jazykové rozdíly genderu v češtině a v maďarštině Jako překladatelka bych obrátila pozornost na jeden ze základních roz‑ dílů českého a maďarského jazyka: maďarština nemá gramatické rody. Při převodu českého textu do maďarštiny tedy nastupuje mírná, podvě‑ domá asociace biologického rodu. Další zajímavostí je, že při používání zájmen z češtiny přeloženého textu se v maďarštině přijímatel nedozví, o jakém „genderu“ se hovoří. V maďarském překladu se tedy k urče‑ ní rodu používá místo zájmena podstatné jméno či přívlastek nebo se rod nevyjadřuje přímo, vyvozujeme ho pouze z kontextu. Pro Maďary je nezvyklé i to, že čeština – jako i jiné slovanské a další jazyky – pro označování mláďat a dětí používá střední čili neutrální (z pohlavního hlediska „nezralý“) rod. Ale srovnáním gramatického a biologického rodu se jednak už věda zabývá, jednak je to i gramaticko­‑filozofická otázka, tedy přesahuje rozměry tohoto pojednání.

gender z pohledu dětské literatury 

— 291 —

Rozdílná společensko­‑historická východiska Rozdíly české a maďarské společnosti z genderového hlediska se pro‑ jevují i v dějinách literatury pro děti a mládež. Struktura české společ‑ nosti se svým historickým charakterem tíhnoucím k měšťanství vedla k vytvoření tradice demokracie dříve než v Maďarsku, kde až do roz‑ padu habsburské monarchie panovala vlastně feudální hierarchie. Tím bylo zapříčiněno, že emancipace a  vzdělávání širokých vrstev v  Če‑ chách a na Moravě začaly mnohem dříve než v Maďarsku. Pozdějším důsledkem toho také je, že dětská literatura a ilustrace v Maďarsku se staly rovnoprávnými až na přelomu nového tisíciletí.

Návrh klasifikace literatury pro děti a mládež z hlediska genderu Literatura pro děti a mládež už svou charakteristikou, totiž tím, že je tvořena pro recipienty v  období rozvoje celkové osobnosti, přiroze‑ ně nabízí určitou systematizaci. Výskyt genderových jevů lze seřazo‑ vat, typizovat i podle obdoby morfologické kategorizace V. J. Prop­ pa (1995). Kromě základního Proppova díla bych zmínila Bruna Bettelheima (1985), který ve své knize zpracovává pohádky z  psy‑ chologického hlediska. Jeho dílo, odhalující též rodové problémy až defekty, poskytne určitou orientaci i  v  době, která přináší nesčetné nepřehlédnutelné konflikty kvůli střetávání, otvírání i rozpadu uzavře‑ ných hodnotových systémů, v éře změny paradigmat. Jako další au‑ torku zde lze zmínit Marii-Louisu von Franzovou, která napsala celou knihu o ženských postavách v pohádkách (Franz 1992). V říši maďar‑ ských lidových pohádek se klasifikace chopila Ildikó Boldizsárová, která zároveň píše a rediguje kvalitní knížky pro děti a mládež sou‑ středěné také na rodové aspekty (Boldizsár 1997). K této problema‑ tice ale přistupuje z hlediska typologie pohádky, nepřibližuje se k ní z genderového hlediska; kdyby to udělala, její všeobecná oblíbenost by asi značně poklesla – hlavně kvůli časté, v Maďarsku převažující averzi vůči genderové problematice. Vyjmenuji nyní několik hlavních bodů, podle kterých by se dala z genderového hlediska klasifikovat li‑ teratura pro děti a mládež: 1. Dělení literatury podle autorů: otázka, jak se mění během dějin poměr žen a mužů píšících pro děti a mládež.

— 292 —

andrea balázs

2. Dělení literatury podle žánrů. Hlavně u literatury pro mládež je toto typické: také edice jsou rozděleny, například dívčí romány, dobro‑ družná literatura atd. 3. Dělení literatury podle hrdinů a hrdinek. Zde hrají velkou roli i z gramatického rodového hlediska neutrální osoby, tedy malé děti, zvířátka či mláďata zvířat (např. Krtek se může pocitově vrátit do sta‑ dia plodu tím, že se schová do svého podzemního pelechu, nebo pro sebe kdykoliv vytvoří novou ochranu, která se podobá mateřské dělo‑ ze – možná proto je také podvědomě Krtkova postava tak přitažlivá pro děti). Zde lze zmínit i emancipaci hrdinek, která se objevuje napří‑ klad ve svěžím dívčím románu Melity Denkové Smutná holka hledá klu­ ka. (Rozvedená žena se snaží splnit své mateřské i pracovní úkoly. Při‑ tom její dcera, která je nespokojená, protože nemá takové možnosti jako její vrstevnice, postupně přijímá svou totožnost, když přijde na to, že její první láska preferuje místo módních Barbie modelek právě její elementární osobnost; Denková 2006.) 4. Dělení literatury podle typografie, například knížky v párech, kte‑ ré jsou zformované obsahově i zevnějšku jednak pro chlapce, jednak pro děvčata (nebo opačně, abych byla spravedlivá) – a to hlavně pro menší děti s cílem poznávání rodových rozdílů i podobností. O naro‑ zení sourozence vytvořila vtipné dvojité knížky i v Čechách známá spi‑ sovatelka Eva Janikovszky pod názvem Buď rád/a, že je chlapeček a Buď rád/a, že je holčička, 1991 (v maďarštině ve výraze „buď rád/a“ není gra‑ matický rod – zkrátka: „örülj“). 5. Dělení literatury podle věku příjemce – díla adresovaná dospě‑ lým, ale vhodná pro děti. Z prvních klasiků lze připomínat z maďar‑ ské literatury i v češtině vydaný román Ference Molnára Kluci z Pavel­ ské ulice (1906) a z české literatury diskutovanou Babičku (1853) Boženy Němcové. Zmínit zde lze i tzv. „tatínkovské“ pohádky. V české literatu‑ ře se objevuje tento žánr pohádek ve větším množství. (Naděžda Sie‑ glová typologizuje a analyzuje knihu Zdeňka Svěráka Tatínku, ta se ti povedla, 1991, i jiné pohádkové knížky; Sieglová 2005.) Z hlediska vy‑ pravěče je zdůrazňována až symbolická role tatínka, který vypravuje dětem před usnutím pohádku. Lze to hodnotit i jako deklaraci změ‑ ny společensky fixovaných genderových rolí. Ostatně mužem jakoby ústně vyprávěná pohádka má v české literatuře svou tradici. Vzpomeň‑ me na Werichovo Fimfárum (1960) či na pohádky bratří Čapků nebo Ludvíka Aškenazyho. Z hlediska genderu je zajímavá – již typografic‑ ky – knížka Michala Viewegha Krátké pohádky pro unavené rodiče (2007), charakteristická pro kontext současné české literatury. Je to sice na jed‑ né straně tatínkův hlas, který vypravuje pohádku o sobě a o své rodi‑

gender z pohledu dětské literatury 

— 293 —

ně, na straně druhé ale tento až hudebně komponovaný text obsahuje vlastně hlasy dva, jež jsou i typograficky rozdělené: vyprávění je urče‑ no jednak pro děti a jednak sobě samému a své partnerce, mamince dětí. První hlas je tedy pro děti, druhý hlas pro dospělé. V něm je šibal‑ ský, rozpustilý a upřímný humor adresovaný ženě, hlas nepomíjí ani konflikty, připomíná je však vždy s láskou. Je ale sporné, je­‑li tyto po‑ hádky vhodné vypravovat dětem, či spíše tatínkové­‑spisovatelé nalezli svou zábavu pro sebe a mezi sebou.

Genderové nejasnosti Reflexe genderu a literatury přináší jistě stále mnoho neobvyklých pře‑ kvapení. V tomto referátu jsem pouze načrtla některé otázky gende‑ ru z hlediska literatury pro děti a mládež zejména ve spojitosti s kultu‑ rou a výchovou. Přesto z pohledu teorie literatury pro děti a mládež je v interdisciplinárním pojetí patrné, že určité otázky genderových stu‑ dií zatím nebyly jednoznačně objasněny. Například vyžadujeme­‑li od minulosti, třeba od literárních děl předešlých období, hodnocení po‑ dle současných názorů, je dobré mít na vědomí, že se v takovém pří‑ padě jedná o projekci. Tvorba našich předků platila ve svém časovém kontextu, z hlediska toho, co dokázali vzhledem k tehdejším normám. Hodnotit je lze tedy především v  historické perspektivě. Jiná je ale otázka, co z toho dědictví odpovídá našim požadavkům. Co součas‑ ná osobnost „používá“ z existujících pramenů? Konkrétně: co z vydá‑ vaných knížek pro děti a mládež zůstane frekventované? Co „žije dál“ z dějin literatury v době aspoň částečného uskutečnění rovnoprávnos‑ ti společenských rodů a menšin?

Genderové zájmy dítěte Je pravděpodobné, že právě znalosti o rozvoji dítěte upřesňují určité genderové nejasnosti. Při řešení konfliktů muže a ženy (ženy a muže) nelze zapomenout na ohled na zdravé zájmy rozvoje osobnosti dítěte – v našem případě i s pomocí dobrých a krásných knih. Souhlasíme­‑li s názorem, že nejen výuka, ale i literatura má tzv. socializační, enkultu‑ rační funkci, je pak vhodné alespoň rozvíjet bezpředsudečný, otevřený, a přesto kritický přístup při vzdělávání osobnosti; je třeba si připustit, že uvědoměle se zabývat rodovými otázkami je v našich dnech i v ob‑ lasti literatury pro děti a mládež nevyhnutelné.

— 294 —

andrea balázs

Prameny Denková, Melita 2006 Smutná holka hledá kluka (Praha: Knižní klub) Janikovszky, Éva 1991 Örülj, hogy fiú! Örülj, hogy lány! (Budapest: Móra Könyvkiadó) Molnár, Ferenc 1930 Hoši z Pavelské ulice, přel. Gustav Narcis Mayerhoffer (Praha: Karel No‑ sek) [1906] 1963 Chlapci z Pavelské ulice, přel. Ladislav Hradský (Praha: SNDK) [1906] Němcová, Božena 1942 Babička (Třebechovice p. O.: Antonín Dědourek) [1856] Svěrák, Zdeněk 1991 Tatínku, ta se ti povedla (Praha: Albatros) Viewegh, Michal 2007 Krátké pohádky pro unavené rodiče (Brno: Druhé město) Werich, Jan 1987 Fimfárum (Praha: Československý spisovatel) [1960]

Literatura Babanová, Anna – Miškolci, Jozef (eds.) 2007 Genderově citlivá výchova: Kde začít? Příručka (Praha: Žába na prameni) Bettelheim, Bruno 1985 A mese bűvölete és a bontakozó gyermeki lélek (Budapest: Gondolat Könyvkia‑ dó) [1975; The uses of enchantment] Boldizsár, Ildikó 1997 Varázslás és fogyókúra. Mesék, mesemondók, motívumok (Szeged: József Atti‑ la Kör/Kijárat Kiadó) Boswijk­‑Hummel, Riekje 1997 Revolutie binnen de relatie (Haarlem: Uitgeverij De Toorts) [1984] 2007 A párkapcsolat forradalma, přel. Ágnes Varnusz (Budapest: Ursus Libris)

gender z pohledu dětské literatury 

— 295 —

Csányi, Vilmos 2006 Az emberi viselkedés (Budapest: Sanoma Kiadó) Cviková, Jana – Filadelfiová, Jarmila 2008 Rodový pohľad na školstvo (Bratislava: Aspekt) Franz, Marie­‑Louise von 1992 Női mesealakok, přel. Bodrog Miklós (Budapest:  Európa Könyvkiadó) [Das Weibliche im Märchen] Jaklová, Halka 2005 Vybrané problémy v oblasti rovného postavení žen a mužů pečujících o děti a ná­ vrhy na jejich řešení (Praha: Aperio) Jarkovská, Lucie 2004 „Role pohádek a dětské literatury v reprodukci genderových nerovnos‑ tí“, in Igor Nosál: Obrazy dětství v dnešní české společnosti. Studie ze sociologie dětství (Brno: Barrister & Principal), s. 42–52 Learning for Tomorrow’s World 2007 „Learning for Tomorrow’s World 2006 Results“, OECD, http://www.pisa. oecd.org [přístup 31. 10. 2010] Lišková, Kateřina – Jarkovská, Lucie 2008 „Genderové aspekty českého školství“, Sociologický časopis 44, č. 4, s. 683–702 Propp, Vlagyimir Jakovlevics 1995 A  mese morfológiáj, přel. András Soproni (Budapest:  Osiris­‑Századvég) [1928] Sieglová, Naděžda 2005 „Role tatínka v  pohádkových knihách na přelomu 20. a  21. století“, in: Cesty současné literatury pro děti a mládež (Slavkov u Brna: BM Typo), s. 68–73 Szilágyi, Vilmos 2010 A nemek viszonyának jövője (Budapest: Háttér Kiadó) Valdrová, Jana 2005 „Gender a jazyk“, in Irena Smetáčková, Klára Vlková (eds.): Gender ve ­škole (Praha: Otevřená společnost)

— 296 —

andrea balázs

Gender from the standpoint of children’s literature This presentation focuses on gender studies from the standpoint of chil‑ dren’s  literature and culture in the Czech Republic and Hungary. The systematically structured point of view of gender studies applied to the theo‑ ry of children’s literature is new in both countries, but it is already present in education to some extent. However, one must be careful to avoid introdu­cing extreme views on gender issues into children’s  culture, because these issues have not been clarified by adult society either, and thought­‑out theories might influence children’s development in unfavourable ways. One of the basic differences between the Czech and Hungarian approach to gender is grammatical: the Hungarian language does not have grammatical genders in contrast to Czech and a lot of other languages. The other basic dif‑ ference is social: democratic traditions in Czech society are older and more deeply rooted than in Hungary. This is why literature and illustration for chil‑ dren and young people has continuously received more attention in Bohemia for a long time, while in Hungary the emancipation of this area only started at the turn of the new millennium. The traditional gender phenomena of literature for children and young peo‑ ple can be classified and typologised along various aspects. The presentation offers some possible points of classification, like age, literary genres, the main characters of the pieces, intentionality etc. – this question is to be worked out in my PhD thesis. From the horizon of the theory on children‘s literature and its interdisciplinary contact with gender studies it is clear that certain questions of gender studies are not yet unambiguously clarified, for example the changes of gender roles primarily in Western societies. Increasing knowledge of child development will probably cast further light on some uncertain elements of gender studies.

Keywords children’s literature, gender, emancipation, typologisation, child’s development