Familiární hypercholesterolémie. Vyhledávání, diagnostika a nejmodernější léčba

ODBORNÝ ČLÁNEK

9

Familiární hypercholesterolémie. Vyhledávání, diagnostika a nejmodernější léčba.

Prof. MUDr. Richard Češka, CSc.1, MUDr. Otto Herber2, MUDr. Šárka Beránková1, Ing. Tatjana Aleksičová3, MUDr. Tomáš Freiberger4, Ing. Lucie Votavová3 Centrum preventivní kardiologie, III. Interní klinika 1. LF UK a VFN Praha1, Ordinace VPL, Kralupy n. Vltavou2 ScreenPro FH, z.s., Praha3 Centrum transplantační chirurgie, Brno4

Souhrn Familiární hypercholesterolémie (FH) je na jedné straně příkladem, který nám poskytla sama příroda ke studiu vztahů lipidového metabolizmu, především LDL–C k ateroskleróze a předčasné manifestaci kardiovaskulárních onemocnění. Je ale bohužel také, a to především, nejvýznamnějším klinickým syndromem, který vede k rozvoji ischemické choroby srdeční, prostřednictvím vrozeně zvýšené koncentrace LDL–C. FH je autosomálně dominantně přenášeným onemocněním, jehož příčinou je porucha funkce (snížení počtu) LDL receptorů. FH se vyskytuje jako raritní homozygotní /frekvence 1:1 milionu/ nebo heterozygotní, která je samozřejmě častější a vyskytuje se ve frekvenci 1:500, práce z poslední doby však uvádějí dokonce čísla 1:200 až 1:300. Nově byla jako příčina FH popsána mutace v genu pro proprotein konvertázu subtilizin–kexin 9 (PCSK–9). Typickým laboratorním nálezem při FH je izolované zvýšení hladiny CH v plasmě při normální nebo jen hraničně zvýšené koncentraci TG. CH se pohybuje u dospělých heterozygotů v průměrných hodnotách 7– 10 mmol/l, výjimkou však není ani nález CH 15 mmol/l nebo vyšší! Hladiny CH u homozygotů se obvykle pohybují v rozmezí 15–30 mmol/l. ICHS se u homozygotů manifestuje v útlém dětství a většina z nich umírá na AIM do 20 let. Typické jsou i kožní a především šlachové xanthomy již v dětském věku. Heterozygoté FH manifestují ICHS ve věku 30–50 let. Šlachová i kožní xantomatóza je relativně vzácná, nicméně je diagnostickým kritériem FH. Terapie FH je obtížná. Pacienti reagují na dietní opatření poklesem CH pouze o 5, maximálně 10 %, V léčbě používáme maximální tolerované dávky statinů, často v kombinaci s ezetimibem.

Zejména pro léčbu heterozygotů ve větším rozsahu existují oprávněná očekávání od léčby PCSK–9 inhibitory (alirocumab Praluent a evelocumab Repatha). Z praktického hlediska je velmi důležité vyhledávání vysoce rizikových nemocných s FH. Existují relativně komplexní diagnostická kritéria pro potvrzení diagnózy FH, ale pro každodenní praxi snad můžeme extrémně zjednodušit a vyslovit podezření na FH u pacientů s LDL–C nad 6 mmol/l a celkovým cholesterolem nad 8 mmol/l (5,5 resp.7,5 mmol/l). Vyšetření rodinných příslušníků je pak imperativem. Klíčová slova: familiární hypercholesterolémie, MedPed, statiny, PCSK9–inhibitory, alirocumab Praluent, evolocumab, ezetimib.

Úvod Kardiovaskulární onemocnění (KVO) představují nejvýznamnější příčinu úmrtnosti v celém světě. Podkladem pro rozvoj a manifestaci těchto onemocnění je především ateroskleróza. Za rozvoj aterosklerózy pak jsou zodpovědné tzv. rizikové faktory, (RF). Většina odborníků se shodne na tom, že mezi nejvýznamnější patří jen několik z nich. Z neovlivnitelných RF jsou to věk, mužské pohlaví a genetika, z ovlivnitelných pak hyperlipoproteinémie a dyslipidémie (HLP a DLP), kouření, arteriální hypertenze, diabetes mellitus 2. typu (DM2T), obezita centrálního typu nebo metabolický syndrom. Za nejvýznamnější lipidový RF pro KVO je považován LDL–C, který je i primárním cílem léčby. Jeho úspěšné snížení je pak spojováno s poklesem KV rizika. Dalším významným lipidovým rizikovým faktorem je lipoprotein(a) – Lp(a). FH je na jedné straně příkladem, který nám poskytla sama příroda ke studiu vztahů lipidového metabolizmu, především LDL–C k ateroskleróze a předčasné manifestaci kardiovaskulárních onemocnění. Je ale bohužel také, a to především, nejvýznamnějším klinickým syndromem, který vede k rozvoji ischemické choroby srdeční, prostřednictvím vrozeně zvýšené koncentrace LDL–C. Je faktem, že v poslední době se problematika HLP a DLP stala akceptovanou a prioritní součástí prevence KVO. HLP a DLP můžeme klasifikovat podle různých kritérií. Z klinického hlediska se nejvíce osvědčuje snadné dělení na: 1. hypercholesterolémii, 2. smíšenou, nebo kombinovanou HLP (se zvýšením CH i TG) 3. hypertriglyceridémii. V následujícím textu se budeme věnovat typické geneticky podmíněné HLP, konkrétně familiárí hypercholesterolémii. Jistěže problematika FH není ničím novým. Zvýšený zájem o toto onemocnění v poslední době je podmíněno kromě jiného možností zcela nové, velmi slibné terapie, která by mohla dramaticky změnit

Practicus 6 | červen 2016

10

ODBORNÝ Č LÁNEK

prognózu tohoto onemocnění. I když praktický lékař tuto terapii nebude indikovat, může být zcela zásadním iniciátorem vyhledávání nemocných i jejich příbuzných.

ta FH, na druhé straně „běžná“ v „kartotéce“ praktického lékaře bude 4–10 pacientů s heterozygotní FH, které je potřeba správně a včas identifikovat a léčit.

Vyhledávání FH a projekt MedPed Genetika a molekulární podklad FH FH je autosomálně dominantně přenášeným onemocněním. Je považována za receptorovou nemoc. Snadné pochopení molekulárního defektu, který je příčinou FH, nám usnadní obr. č. 1. Obrázek č. 1

LDL–receptor (LDL–R) je bílkovina, která je umístěna na povrchu buňky a v zásadě „vystupuje“ z buněčné membrány. Zde je typickou lokalizací LDL–R oblast potažené jamky (coated pit), kde dochází k vlastní interakci s LDL částicí. Komplex LDL–R + LDL částice je pak internalizován, zavzat do buňky, dále transportován v „potaženém váčku“ a dále pak dochází, po působení lysozomů a štěpení, k využití jednotlivých částí. Cholesterol je využit pro potřeby buňky. LDL–Ry jsou buď recyklovány a putují na povrch buňky, kde nadále standardně fungují, nebo jsou degradovány v lysozomech. K degradaci LDL–R přispívá výše zmíněný enzym proprotein konvertáza subtilisin/kexin–9 (PCSK–9). Pokud se PCSK– 9 naváže na LDL–R, ten je odbourán v lysozomu a nerecirkuluje na povrch buňky. V důsledku toho pak dochází ke snížení počtu (a tedy i funkčnosti) LDL–R. V důsledku pak dochází k hromadění LDL v plazmě. Elevace LDL–C pak dává vznik aterosklerotickým lézím a je příčinou rozvoje aterosklerózy a KVO. Nejčastější příčinou FH je chybění /snížení počtu/ porucha funkce LDL– receptorů. Druhou možností pro rozvoj FH je defekt apolipoproteinu B (FDB–100). Třetí možností je potom zvýšená funkce enzymu PCSK9 (proprotein konvertáza subtilisin kexin 9). Klinický obraz je u všech poruch obdobný.

Jak častá je FH v populaci? FH jako autozomálně dominantě přenášené onemocnění se samozřejmě vyskytuje ve dvou formách. Homozygotní a heterozygotní. Homozygoté FH jsou raritní a jejich frekvence v obecné populaci je zhruba 1:1 000 000 (v současné době některé nové studie uvádějí výskyt vyšší než 1:200 000), výskyt heterozygotů byl po dlouhá léta uváděn 1 : 500, i toto číslo je však v současné době korigováno a uvádí se častěji 1: 200. To znamená, že v praxi většina lékařů nepotká homozygo-


Včasné určení diagnózy FH umožní včasné zahájení efektivní hypolipidemické léčby a významně sníží riziko předčasného úmrtí. Účinná strategie aktivního vyhledávání pacientů s FH ohrožených fatálním nebo i nefatálním, leč často invalidizujícím infarktem myokardu je tedy z hlediska jedince i z hlediska společnosti velmi žádoucí. Takový efektivní přístup představuje iniciativa MedPed (akronym vychází z hesla Make early diagnoses to Prevent early deaths in Medical Pedigrees neboli Včasným stanovením diagnózy předcházej předčasným úmrtím v rodinách), založená na kaskádovitém záchytu ohrožených jedinců v postižených rodinách. Je totiž potřeba si uvědomit, že každý pacient s FH má ve své rodině několik dalších příbuzných, kteří mají rovněž vysoké riziko předčasné manifestace kardiovaskulární ischemické příhody, ačkoliv nemusí mít ještě žádné subjektivní obtíže. Zejména tito jedinci mohou výrazně profitovat z časného rozpoznání nemoci. Hlavním cílem projektu MedPed je dramatické snížení počtu předčasných úmrtí v důsledku klinických komplikací rozvinuté aterosklerózy u pacientů s FH. Jako prostředky k dosažení tohoto základního cíle byly definovány: – účinné vyhledávání a léčba pacientů s FH; – kontaktování příbuzných v rodinách pacientů s FH, jejich vyšetření, stanovení diagnózy a léčba postižených jedinců; – vytváření registrů pacientů s FH a specializovaných pracovišť zabývajících se touto problematikou; – zprostředkování spolupráce specialistů s lékaři první linie a lékaři příbuzných odborností, včetně zajištění dlouhodobého sledování pacientů s FH a jejich účinné terapie; – koordinace a podpora výzkumu zaměřeného na familiární dyslipidemie. Zkušenosti ukazují, že efektivním nástrojem při vyhledávání probandů a postižených rodinných příslušníků je molekulárně genetické vyšetření. Stanovení kauzální mutace na úrovni DNA v některém z genů, jejichž defekt způsobuje vznik autozomálně dominantní hypercholesterolemie (APOB, LDLR, PCSK9), vede u probanda k potvrzení diagnózy a u příbuzných k rychlému zhodnocení, zda jsou postižení FH či nikoliv. Znalost konkrétní genetické příčiny onemocnění v rodině zpravidla zvyšuje compliance pacientů a ochotu asymptomatických příbuzných podstoupit vyšetření. Použití molekulárně genetických analýz v kaskádovitém screeningu FH je doporučováno v řadě národních i mezinárodních Doporučení cílených na diagnostiku a léčbu FH.

MedPed v ČR aneb kam poslat pacienta s FH V současnosti je síť projektu MedPed v ČR tvořena 62 aktivními centry a spolupracovníky. Sestává ze dvou párů národních center v Praze a v Brně, 15 regionálních center pro dospělé a 10 pro děti, 20 specializovaných

ODBORNÝ ČLÁNEK

pracovišť pro dospělé a 7 pro děti a dalších 8 spolupracujících lékařů. Síť je dynamická a stále se zapojují nová centra, některá naopak končí. Organizace projektu probíhá tak, že lékaři různých odborností, kteří přicházejí do styku s pacienty s FH, mají možnost přímého zapojení do projektu nebo mohou své pacienty odeslat do některého ze sítě center, která zároveň slouží jako konziliární pracoviště nejen pro těžké či atypické případy FH, ale pro všechny závažné dyslipidemie. K 31. 5. 2014 bylo v databázi evidováno 6111 pacientů ze 4562 rodin. Všechny důležité informace o chodu projektu, jeho organizačním zajištění a síti zúčastněných center je možno najít na webových stránkách ČSAt (http://athero.cz/cze/projekt–medped). Z praktického hlediska je důležité, aby měl praktický lékař k dispozici seznam center, kam může nemocného odeslat. Ten je v příloze tohoto sdělení. Farmakoekonomické analýzy hovoří jasně ve prospěch programů vyhledávání FH probandů a především pak pro pátrání po FH v rizikových rodinách.

11

ra. Současně prezentují obrázky arcus senilis corneae a xanthelasma palpebrarum (fotoobrázky). Na prvních třech fotografiích je arcus senilis (lipoides) corneae, fotografie 4–5 zobrazují xanthelasma palpebrarum a na dalších fotoobrázcích vidíme šlachové xantómy. Pro diagnostiku a typický klinický obraz je také důležité, co u nemocného s FH obvykle nenacházíme. Pacient s FH NEmá častěji hypertenzi, už vůbec ne DM2T, bývá spíše štíhlý, NEsplňuje kritéria metabolického syndromu ani nemá hyperurikémii.

Jak diagnostikovat FH? Diagnostiku FH dělíme na klinickou, fenotypovou a molekulárně genetickou, diagnostiku mutací. Klinická diagnostika FH I klinickou diagnostiku bychom si mohli dále rozdělit na diagnostiku: • Biochemickou • Anamnestickou • Fyzikální nálezy

Jak vypadá FH klinicky? Biochemická diagnostika je založena na nálezu významné Odpovědí na otázku proč je FH poddiagnostikovaná izolované hypercholesterolémie (hypertriglyceridémie může být i to, že velká část nemocných, heterozygotů není problémem FH!!!). V posledních letech se přeci jen FH, je asymptomatická a onemocnění probíhá klinicky u některých nemocných s FH s hraničními nebo lehce zvýšezcela bez příznaků, aby se pak náhle projevilo nejzávažnými koncentracemi TG také setkáváme, ale podezření na nější komplikací, tedy KV příhodou. FH vychází z nálezu zvýšené hladiny cholesterolu a LDL–C. Nejzávažnější klinickou manifestací FH je ICHS. V době Je těžké stanovit hranici TC nebo LDL–C, která by identifiko„před statiny“ byla mortalita nemocných s FH ve věku vala nemocného s „jistou“ FH a je ještě obtížnější stanovit 20–40 let stonásobně vyšší než u „normální“ populace! hranici (zejména pro simplifikaci diagnostického postupu ICHS se objevuje u homozygotů již v prvních dekádách v každodenní praxi a také pro zdravotní systémy s omezea pacienti umírají (pokud nejsou léčeni hypolipidemicky, nými prostředky) pro to, koho považovat za „možnou, ale především včasnou revaskularizací a stále častěji též suspektní FH“, která by měla být vyšetřena podrobněji transplantací srdce) do 30 let věku. Jen pro zajímavost specialistou v centru s dalšími metabolickými možnostmi. bych si dovolil podotknout, že první transplantace srdce Níže si uvedeme alespoň základní kritéria, nicméně jsou to byla prof. Barnardem provedena v Kapském Městě právě kritéria relativně komplikovaná a já se pokusím o maximálu nemocného s FH. U heterozygotů je průběh závažnějní zjednodušení. Určitě si zaslouží komplexnější vyšetření ší u mužů, polovina jich umírá na ICHS do 60 let, zatímkaždý nemocný s celkovým cholesterolem nad 7,5 (určico „pouze“ žen pouze 15 %. U žen dochází k manifestatě 8) mmol/l nebo LDL–C nad 5,5 (určitě 6) mmol/l. Je ci ICHS cca o 9 let dříve než u mužů. K manifestaci ICHS to obrovské zjednodušení, které si jistě zaslouží kritiku dochází u mužů ve věku 42–46 let, u žen je tomu ve věku (které se vůbec nebudu bránit, je oprávněná). Na druhé 51–52 let. Je zajímavé, že pacienti, zejména homozygostraně, pokud by se všichni nemocní s TC nad 8 mmol/l či ti mají horší prognózu, pokud mají „receptor negativní“ LDL–C nad 6 mmol/l dostali do péče specializované „lipimutaci ve srovnání s nositeli mutace „receptor defektní“. dové ambulance či kliniky“, myslím, že by bylo ve vyhlePrognózu zhoršuje především kouření cigaret a někdy dávání FH z poloviny vyhráno. Rodinní příslušníci, kteří hypertenze. Pokud jde o lokalizaci aterosklerotických třeba nedosahují těchto hodnot, by byli tak jako tak poslézměn, u FH je častější postižení kmene levé koronární ze pozváni k vyšetření, stejně jako děti a adolescenti. arterie a „triple vessel disease“. Přeci jen přesnější hodnoty celkového a LDL–C ke stanoO významu FH, resp. o významu účinné farmakoteravení diagnózy FH jsou uvedeny v tabulce č. 1 pie svědčí fakt, že výše uvedená stonásobně zvýšená K biochemickému vyšetření bychom měli dodat, že za mortalita u skupiny nemocných ve věku 20–40 let, se dramaticky snížila po zavedení léčby statiny. Aortální stenóza je prokazatelná podle Tabulka č. 1. Hodnoty celkového a LDL cholesterolu rozhodné pro stanoněkterých autorů až u 30 % heterozygotů FH. vení diagnózy FH podle stupně příbuznosti k probandovi s FH Stupeň příbuznosti k probandovi s FH Obecná „100%“ pravPostižení mozkových tepen a ICHDK se Věk populace děpodobnost První Druhý Třetí nevyskytují u FH zdaleka tak často jako < 20 5,7 (4,0) 5,9 (4,3) 6,2 (4,4) 7,0 (5,2) (6,2) ICHS. Naproti tomu s postižením karotid 20–29 6,2 (4,4) 6,5 (4,7) 4,7 (4,8) 7,5 (5,7) (6,7) se setkáváme poměrně častěji. Xanto30–39 7,0 (4,9) 7,2 (5,2) 7,5 (5,4) 8,8 (6,2) (7,2) my v typických lokalizacích jsou na foto> 39 7,5 (5,3) 7,8 (5,6) 8,0 (5,8) 9,3 (6,7) (7,8) grafiích pacientů s FH z našeho centHodnoty celkového a LDL–C (v závorce) jsou uvedeny v mmol/l.


12

ODBORNÝ Č LÁNEK

validní budeme považovat výsledek alespoň dvou měření, pokud je nemocný léčen, lze „nativní“ hodnotu extrapolovat z výsledku dosaženého příslušnou léčbou. Je také třeba brát v úvahu fakt, že výpočet pomocí Friedewaldovy rovnice u vyšších hodnot LDL–C je zatížen větší chybou (stejně je tomu i u extrémně nízkých hodnot, kterých je někdy dosahováno novou experimentální léčbou).

Diagnostická kritéria FH Pro diagnostiku FH bylo vytvořeno několik skórovacích systémů. Známý je systém ze Spojeného Království: Simon Broom (viz níže) a kritéria MEDPED z USA. Níže budu prezentovat podle mého názoru nejpropracovanější kritéria „Dutch Lipid Clinic Network“ – viz tabulka. I když kritéria jsou důležitá a z hlediska exaktní diagnostiky ve specializované poradně nezbytná, pro vyhledávání nemocných v každodenní praxi považuji za velmi důležité zásadní ocenění zásadních lipidových kritérií (viz výše). Přesto, spíše pro komplexnost a pro zájemce uvedeme kritéria ve větších podrobnostech. Simon Broom kritéria pro diagnostiku FH uvádějí, že: Jistá familiární hypercholesterolémie je definována: Cholesterolem nad 6,7 u dětí do 16 let a 7,5 u dospělých, nebo LDL–C nad 4,9 u dospělých PLUS Šlachovými xantomy u pacienta nebo u jeho prvo/ druhostupňových příbuzných Možná familiární hypercholesterolémie je definována Cholesterolem nad 6,7 u dětí do 16 let a 7,5 u dospělých, nebo LDL–C nad 4,9 u dospělých PLUS jedno z: Rodinnou anamnézou IM před 50 lety u druhostupňového a před 60 lety u prvostupňového příbuzného. Rodinnou anamnézou zvýšeného cholesterolu nad 7,5 u prvo/druho stupňového příbuzného. Kritéria Dutch Lipid Clinic Network pro diagnostiku FH Parametr Rodinná anamnéza Prvostupňový příbuzný s ICHS, M =55, Ž 60 Prvostupňový příbuzný s LDL C nad 95 percentil v dané zemi Prvostupňový příbuzný se šlachovými xantomy a/nebo arcus lipoides Dítě do 18 let s LDL-C nad 95 percentil v dané zemi

Body 1 1 2 2

Osobní anamnéza Předčasná ICHS M 55, Ž 60 Předčasná periferní nebo mozková atero M55, Ž 60 Fyzikální vyšetření Šlachové xantomy Arcus lipoides do 45 let Biochemické vyšetření LDL-C (mmol/l) Nad 8,5 6,5–8,4 5,0–6,4 4,0–4,9 Molekulární biologie – testování mutací Mutace v genu pro LDL-R, ApoB, PCSK-9

2 1 6 4

8 5 3 1 8

Holandská kritéria se potom interpretují následovně.


Pro jistou diagnózu FH musí subjekt dosáhnout více než 8 bodů. Pravděpodobnou diagnózu FH přináší výsledek 6–8 bodů. Jako možnou diagnózu FH označujeme hodnotu 3–5 bodů a naopak ti, kteří dosáhli 0–2 bodů pravděpodobně FH nemají. Bez ohledu (nebo s ohledem) na uvedená kritéria probereme další hodnocení a vyšetření vedoucí k potvrzení či vyloučení dg. FH. Anamnéza nás zajímá jak rodinná, tak osobní. V rodinné anamnéze pátráme po výskytu předčasné manifestace ICHS, ale i dalších KVO. I v RA hraje významnou roli nález hypercholesterolémie a samozřejmě i specifických klinických příznaků FH, tedy šlachových xanthomů, arcus lipoides, xanthelasma palpebrarum. V osobní anamnéze pátráme především po předčasné manifestaci ICHS a dalších KVO. V klinickém vyšetření je třeba se zaměřit na typické klinické projevy FH. Snad i na tomto místě je vhodné upozornit, že výskyt šlachových xantomů je v současné době u nemocných značně modifikován zavedenou terapií statiny a nenacházíme je zdaleka tak často jako dříve. Nicméně jsou šlachové xantomy velmi typickým příznakem FH, který se ale nevyskytuje u nemocných s obdobnými hodnotami LDL–C, ale třeba v důsledku hypotyreózy a je proto pro FH diagnostický. Xantomy se mohou vyskytnout také u vzácné sitosterolemie. Xantomy se vyskytují na extensorech na rukách, zcela typickou lokalizací pak je lokalizace na Achillových šlachách. U nemocných jsou časté šlachové záněty, častější je i ruptura Achillovy šlachy. Arcus lipoides (arcus senilis) corneae je benigní afekcí, se kterou se setkáváme u nemocných ve vyšším věku poměrně běžně. Pokud se však vyskytuje ve věku do 45 let je signálem pro pátrání po FH. Xantelazma palpebrarum někteří nepovažují za typický projev FH. Skutečně existuje řada nemocných, kteří mají xantelazmata a nejen že nemají FH, ale dokonce mají zcela normální lipidový metabolizmus. Přesto se domnívám, že při přítomnosti xantelasma palpebrarum je třeba na FH pomyslet.

Další vyšetření vhodná u FH Z dalších biochemických vyšetření je vhodné vyšetření Lp/a/, jehož zvýšená hladina představuje u nemocných s FH velmi významný rizikový faktor pro předčasnou manifestaci aterosklerózy. Z dalších „lipidových“ parametrů se nabízí apo B, který je, zejména pak v poměru k apo A–I asi vůbec nejlepším lipidovým prediktorem KVO, zejména IM. Na druhé straně je ale třeba uvést, že nemocní s FH jsou v tak vysokém riziku, že upřesnění pomocí apolipoproteinů není nezbytné a lze ho považovat za vhodné především v rámci výzkumných a kontrolovaných projektů. Laboratorní vyšetření, která nelze opomenout u každého významného zvýšení LDL–C jsou ta, která nám pomohou vyloučit sekundární HLP. Provedeme tedy jistě vyšetření TSH k vyloučení hypotyreózy. U nemocných s podezřením a samozřejmě u nemocných s jistou dg. FH bychom měli pátrat po dalších možných manifestacích tohoto onemocnění a jeho komplikací. Jedná se zejména o manifestaci preklinické

ODBORNÝ ČLÁNEK

aterosklerózy, respektive o pátrání po ateroskleróze již vyvinuté, která se však ještě nemanifestovala jako konkrétní KVO. Klasickým vyšetřením v tomto směru je ultrazvukové vyšetření intimomediální tloušťky IMT na arterii carotis. Lepší výpovědní hodnotu má vyšetření koronárního kalciového skóre pomocí CT, eventuální provedení CT angiografie. Jestliže výše zmíněné metody jsou ekonomicky náročné, časově i finančně snadno proveditelné je vyšetření kotníkových tlaků, ABI (ancle brachial index). Poslechové vyšetření srdce i karotid je samozřejmostí, stejně jako pravidelné vyšetření ECHO kardiografické. Nezbytné je pátrání po dalších rizikových faktorech KVO, především kouření cigaret je pro nemocné s FH extrémně maligní. Hypertenze a zejména DM nepředstavují častou komplikaci FH, resp. nejsou častější u FH než v běžné populaci.

Terapie FH Léčebné možnosti a přístupy k nemocnému lze shrnout následovně: • Nefarmakologická léčba • Farmakologická léčba • LDL–aferéza • Chirurgická léčba • Léčba experimentální

Nefarmakologická léčba Nefarmakologická léčba má na jedné straně u nemocných s FH menší význam než např. u pacientů s metabolickým syndromem a je proto někdy podceňována. Na druhé straně je třeba právě u nemocných s FH využívat některé postupy, které u nemocných s HLP obvykle prioritní roli nehrají. Obecně lze uvést, že nefarmakologická léčba vede ke snížení LDL–C o 5–10 %. Pokud jde o pohybovou aktivitu samozřejmě je doporučeno její zvýšení, eventuálně dodržování, pokud je nemocný s FH aktivní. !!! Nemocní s FH mají výrazně zvýšené riziko KVO. Jestliže jim doporučujeme zvýšení fyzické aktivity je nezbytné alespoň základní funkční vyšetření KV aparátu. Zátěžový test by měl být proveden při zahájení tréninku, s ohledem na častý výskyt aortální stenózy by podobně mělo být provedeno i ECHOkardiografické vyšetření.

Nekuřáctví Jestliže se obecně snažíme snižovat KV riziko u celé populace a samozřejmě všech nemocných ve vyšším KV riziku opatřeními vedoucími k nekuřáctví, u nemocných s FH je nekuřáctví imperativem.

13

obtížné u nemocných s FH těchto hodnot dosáhnout, je za cíl terapie považováno snížení LDL–C o více než 50 %. Základem terapie FH je nejvyšší tolerovaná dávka statinu. Statiny mají také jednoznačná a nejpřesvědčivější data z hlediska ovlivnění KVO. V současné době je u FH jednoznačně preferována dvojice atorvastatin (80 mg) a rosuvastatin (40 mg). Ani tato dávka však často nestačí dokonce ani k přiblížení se cílovým hodnotám, navíc je třeba uvést, že nejvyšší dávky statinů jsou přeci jen provázeny vyšším výskytem nežádoucích účinků a u řady nemocných musíme volit dávku nižší, nebo některé méně účinné, ale relativně bezpečnější statiny (fluvastatin a pravastatin). K dosažení (resp. co nejtěsnějšímu přiblížení) cílových hodnot využíváme u FH velmi často kombinační léčby. Ezetimib. Fibráty nejsou lékem volby pro kombinační léčbu FH. Přesto, je u některých nemocných, kteří mají hraniční nebo mírně zvýšené koncentrace triglyceridů, lze použít v kombinaci.

Ovlivnění Lp/a/ Lp/a/ je samostatným na lipidech nezávislým rizikovým faktorem pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. U nemocných s FH to platí dvojnásob. Žádná v současnosti dostupná léčba (s výjimkou novinek) není schopna ovlivnit jeho hladinu.

Novinky farmakoterapie a experimentální léčba I když se zdá, že největší perspektivu mají protilátky (nebo inhibitory) proprotein konvertázy subtilisin kexin 9, ve zkratce PCSK9–i, začnu léky, které jsou v současné době již schválené pro léčbu homozygotní FH. Lomitapide je schválen jak FDA, tak EMA a lze ho tedy užít i v ČR (není však zatím dojednán systém úhrady). Mipomersen zatím schválila pouze americká FDA pro využití ve Spojených státech.

Inhibitory proprotein konvertázy subtilisin–kexin–9 (PCSK9–i) PCSK9–i jsou velmi pravděpodobně nejslibnější skupinou léků pro nemocné s FH i pro další pacienty u kterých je nezbytné významné snížení LDL–C. Tyto léky blokádou (jsou to protilátky proti PCSK–9) zabraňují degradaci LDL–receptorů, zvyšují jejich počet a tím pádem se zvyšuje vychytávání LDL částic z plazmy. (obr. 2) Obrázek č. 2

Farmakologická léčba Při rozhodování o zahájení i při vedení farmakoterapie FH je nezbytné vycházet alespoň ze základního obecného rámce a doporučení. Za cílové hodnoty považujeme v souladu s doporučeními EAS, doporučeními z Kanady, Spojeného Království i doporučením Národní lipidové asociace v USA (NLA) hodnotu LDL–C menší než 3 mmol/l, u nemocných s FH s vysokým KV rizikem méně než 2,5 mmol/l a u nemocných s velmi vysokým rizikem pak méně než 1,8 mmol/l. S ohledem na to, že je


14

ODBORNÝ Č LÁNEK

V současné době je jich ve vývoji celá řada. Registrovaný je alirocumab, Praluent a evolocumab, Repatha. LDL–C se snižuje prakticky vždy o 50–70% v jakémkoliv léčebném režimu. Léčba (subkutánní injekce v dvoutýdenním intervalu) je velmi dobře tolerována a výskyt nežádoucích účinků obvykle odpovídá placebu. Prosím čtenáře o velmi, skutečně velmi opatrnou interpretaci dále uvedeného. Analýza studie Oddyssey long term s alirocumabem prokazuje nejen pozitivní KV trend, ale i statisticky významnou redukci KV příhod (dokonce o více než 50 %). Podobné výsledky byly dosaženy i ve studii Osler. Na konečné zhodnocení vlivu této skupiny léků na KVO si musíme počkat na výsledky megastudií Odyssey outcome a Fourier. V této chvíli možná vedlejším, nicméně velmi příznivým účinkem léčby je snížení koncentrace Lp/a/.

Další léčebné možnosti Další léčba je skutečně vyhrazena jen specializovaným centrům, je realizována po velmi pečlivém rozboru každého případu. Jedná se o LDL – aferézu, chirurgickou léčbu (zákroky na střevě i transplantace jater), genovou terapii.

Komplexní léčba FH Kromě ovlivnění cholesterolu a LDL–C (případně v budoucnosti Lp/a/) musíme u nemocného s FH léčit pečlivě všechny rizikové faktory a snižovat komplexní KV riziko nemocného. Maximálně prakticky: Kam poslat nemocného s FH? Pokud zdiagnostikujete u nemocného významnou izolovanou hypercholesterolémii (celkový cholesterol nad 7,5 a jistě nad 8 mmol/l, LDL–C nad 5,5 resp.6 mmol/l), najdete pozitivní rodinnou anamnézu hypercholesterolemie a KVO nebo dokonce nějaké typické klinické příznaky FH – xanthomy, odešlete nemocného do speciálního centra projektu MedPed (nejbližší centrum najdete na webové adrese www. athero.cz – projekt MedPed), kde je možno nemocného diagnostikovat včetně metod molekulární biologie a asi i nejúčinněji léčit. V rodině pokračujeme metodou kaskádového screeningu – vyšetřujeme postupně nejbližší rodinné příslušníky.

Komentář praktického lékaře Češi se dožívají stále vyššího věku- muži v průměru 74,5 roku a ženy 80,5 roku. Pro právě narozeného to znamená, že má šanci se dožít svých stých narozenin. Přesto je úmrtnost naší populace výrazně horší než ve vyspělých evropských státech. Na této skutečnosti se podílí řada faktorů. Jaké může být řešení? Vliv má mj. např. včasná intervence rizikových faktorů pro vznik a rozvoj KVO. Zachytit pacienty v preklinické fázi aterosklerózy je společným úkolem praktických lékařů i specialistů. I přes nové možnosti terapie jistě nikdo nepochybuje, že z hlediska prevence má praktický lékař zásadní roli. Existuje mnoho dat, že snížení LDL cholesterolu v primární i sekundární prevenci zlepšuje prognózu. A platí, že – čím níže, tím lépe. Přes výhrady k účinnému dávkování statinů českými lékaři (oblíbená dávka statinů je 20 mg bez ohledu na to o jaký lék se jedná) zůstává tato molekula základní terapeutickou možností v ordinaci praktického lékaře. V kombinaci statin- ezetimib jsou léčená pouhá 1–2 %. V této souvislosti je nepochopitelné preskripční omezení, kdy VPL stále ještě nesmí indikovat tuto kombinaci. Současná diskuze o nových možnostech terapie geneticky podmíněné familiární hypercholesterolémie dává za úkol praktickému lékaři se ještě intenzivněji věnovat této kapitole. Rozhodně nejde o nic nového. Znalost rodinné anamnézy je prioritou praktika. Bez nadsázky, správně a přesně odebraná data mnohdy předčí nákladná genetická vyšetření, a proto můžeme být u problé-


mu o krok dříve než specialisti. Přesto nové terapeutické možnosti s využitím inhibice PCSK9 zůstávají výsadou centrové léčby. A jistě s tím souhlasíme. Nicméně si dovolím neskromnou a nadčasovou poznámku. Stejně jako kdysi pro nás preskripčně omezené a nedostupné statiny se staly každodenní volbou, věřím, že dojde k posílení kompetencí praktických lékařů, aby mohli využívat i tuto protilátkovou terapii. Vycházím totiž z předpokladu, že odhadovaná četnost FH zhruba 8 osob na praxi, je daleko vyšší. Dost možná každý z nás již nyní léčí FH a ani „o tom neví“. Až dosud jsme totiž běžně nevyužívali skórovací schémata (viz přehled v předešlém textu), která nám pomáhají pacienty zařadit. „Dutch Lipid Clinic Network“ považuji za velmi praktické. A budeme-li se jimi řídit, pravděpodobně zjistíme, že za neúspěchem konvenční terapie, který jsme sváděli na non-complianci pacienta je právě FH. S nárůstem počtu pacientů pravděpodobně vznikne požadavek na širší intervenci tudíž, kde jinde něž v primární linii. Přesto, „ …Bylo by pošetilé si třeba jen na chvilku myslet, že jsme boj s KVO vyhráli…“ (dr. Simon Gillepsie). Komentář zpracoval: MUDr. Otto Herber praktický lékař, [email protected] pozn. Doporučené postupy pro léčbu DLP a FH budou představeny na letošní Výroční konferenci SVL v Karlových Varech.

ODBORNÝ ČLÁNEK

15

Příloha: Seznam center MedPed

SEZNAM CENTER A SPOLUPRACOVNÍKŮ PROJEKTU MEDPED 1. VFN, Klinika dětí a dorostu 1. LF UK, Kardiologická ambulance Ke Karlovu 2 121 00 Praha 2 doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. 2. VFN, III. interní klinika 1. LF UK, Centrum preventivní kardiologie Karlovo nám. 321 128 08 Praha 2 prof. MUDr. Richard Češka, CSc. doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. MUDr. Martina Vaclová, Ph.D. 3. Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Genetická laboratoř Výstavní 17/19 603 00 Brno MUDr. Tomáš Freiberger, PhD. 4. FN Brno, Centrum molekulární biologie a genové terapie Černopolní 9 613 00 Brno doc. RNDr. Lenka Fajkusová, CSc. Mgr. Lukáš Tichý, PhD. 5. FN u Sv. Anny v Brně, Oddělení klinické biochemie, Ambulance pro poruchy metabolismu lipidů Pekařská 53 656 91 Brno prof. MUDr. Vladimír Soška, CSc. MUDr. Ondřej Kyselák REGIONÁLNÍ CENTRA PRO DOSPĚLÉ 1. VFN, IV. interní klinika 1. LF UK U nemocnice 2 128 08 Praha 2 prof. MUDr. Aleš Žák, CSc. MUDr. Tomáš Vařeka 2. FTN a 1. LF UK, Centrum kardiovaskulární prevence Vídeňská 800 140 59 Praha 4 prof. MUDr. Renata Cífková, CSc. MUDr. Alena Krajčoviechová 3. FN Plzeň, II. interní klinika – Centrum preventivní medicíny Edvarda Beneše 1 305 99 Plzeň, tel. 377402384, 2737 prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. MUDr. Barbora Nussbaumerová PhD.

8. III. interní gerontometabolická klinika Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové Sokolská 581 500 05 Hradec Králové, tel.: 495832271 (sekretariát) prof. MUDr. Vladimír Bláha, CSc. MUDr. Pavel Vyroubal 9. Oblastní nemocnice Trutnov, a. s., ordinace pro poruchy metabolismu Gorkého 77 541 21 Trutnov, tel.: 499866425 prim. MUDr. Lucie Šolcová 10. Unilab, s. r. o., Ambulance tukového metabolismu Vltavínská 1289 674 01 Třebíč MUDr. Dagmar Povalačová Ordinační hodiny: Středa 8 – 11 11. Nemocnice Vyškov, OKB, Metabolická poradna Purkyňova 36 682 01 Vyškov, tel.: 517315444, 443 prim. MUDr. Hana Halámková MUDr. Soňa Macháčová 12. Lipidová poradna Masarykovo náměstí 155 686 01 Uherské Hradistě, tel.: 572529472 MUDr. Stanislav Zemek 13. Baťova nemocnice, Interní klinika IPVZ Havlíčkovo nábřeží 600 686 01 Zlín, tel.: 577552445 MUDr. Josef Macháček Ordinační hodiny pouze ve čtvrtek.

5. Nemocnice České Budějovice, a. s., Interní oddělení B.Němcové 585/54 370 87 Č. Budějovice MUDr. Ondřej Vrtal 6. INTERKRIN sro, interní a endokrinologická ambulance V Jichařích 62/2 400 01 Ústí nad Labem, tel.: 475201028 MUDr. Milena Budíková 7. Krajská nemocnice Liberec, OKB, Poradna pro hyperlipoproteinemie Husova 10 460 63 Liberec, tel.: 485312107 MUDr. Lubomír Dlouhý

6. FN Brno, Pediatrická klinika, Lipidová amb. Jihlavská 20, pracoviště DM Černopolní 9 625 00 Brno MUDr. Lenka Dostálová–Kopečná, PhD. 7. Uherskohradišťská, a. s., Dětské oddělení, Gastroenterologická ambulance Purkyňova 365 686 01 Uherské Hradistě MUDr. Eva Šipková 8. Baťova nemocnice, Dětské oddělení, Gastroenterologická ambulance Havlíčkovo nábřeží 600 686 01 Zlín, tel.: 577552840 MUDr. Lenka Ťoukálková 9. Městská nemocnice Ostrava – Fifejdy, Dětské oddělení Nemocniční 20 728 80 Ostrava, tel.: 596192658 MUDr. Ivana Bartková 10. FN Olomouc, Dětská klinika, Lipidová poradna I.P. Pavlova 6 775 20 Olomouc MUDr. Michaela Špenerová SPECIALIZOVANÁ PRACOVIŠTĚ PRO DOSPĚLÉ

14. Mephacentrum, a. s., Metabolická poradna Opavská 39 708 88 Ostrava MUDr. Šárka Malá 15. IKEM, Pracoviště preventivní kardiologie Vídeňská 1958/9 140 21 Praha 4 MUDr. Janka Franeková, Ph.D. 16. FN Olomouc, III. interní klinika I.P. Pavlova 6 779 00 Olomouc, tel.: 585853359 prof. MUDr. Helena Vaverková, CSc. MUDr. Ľubica Cibičková PhD. REGIONÁLNÍ CENTRA PEDIATRICKÁ

4. Interní ambulance se spec. pro DM a metabol. poruchy Nám. M. Horákové 8 360 01 Karlovy Vary, tel.: 353232059 (kl.278) MUDr. Zdenka Krejsová

5. NsP Havlíčkův Brod, Dětské oddělení, Odborná ambulance Husova 2624 580 22 Havlíčkův Brod prim. MUDr. Michal Pipek Ordinační hodiny: Pondělí a Čtvrtek 11:30–16:30 MUDr. Václav Miláček

1. Nemocnice na Homolce, OKBHI, Metabolická ambulance Roentgenova 2 150 30 Praha 5 prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc. MUDr. Jana Dvořáková 2. FN Plzeň, Dětská klinika, Ordinace preventivní kardiologie alej Svobody 8 304 60 Plzeň MUDr. Michal Huml 3. Ambulance dětské kardiologie, s. r. o. Masarykova 699/9 460 01 Liberec, tel.: 485223385, 739472488 MUDr. Vladimíra Žďánská 4. FN a LF UK v Hradci Králové, Pediatrická klinika Sokolská 581 500 05 Hradec Králové, tel.: 495833474 MUDr. Kristýna Burešová

1. FN Královské Vinohrady, II. interní klinika 3. LF Šrobárova 50 100 34 Praha 10, tel.: 267163683 doc MUDr. Pavel Kraml, PhD. 2. IKEM, Pracoviště preventivní kardiologie Vídeňská 1958/9 140 21 Praha 4 MUDr. Janka Franeková, Ph.D. 3. FN Motol, Ústav klinické biochemie a patobiochemie – ÚLCHKB V úvalu 84 150 06 Praha 5, tel.: 224435331 prim. MUDr. Jana Čepová, Ph.D., MBA 4. Nemocnice na Homolce, Kardiocentrum, Amb. preventivní kardiologie Roentgenova 2 150 30 Praha 5, tel.: 257272437 MUDr. Lenka Pavlíčková 5. FN Plzeň, ÚKBH, Ordinace pro poruchy metabolismu a odvykání kouření Alej Svobody 80 304 60 Plzeň MUDr. Roman Cibulka, Ph.D., MBA MUDr. Hana Bernášková 6. Poliklinika, Interní amb. U nemocnice 380 377 01 Jindřichův Hradec MUDr. Stanislava Loučková 7. Nemocnice Prachatice, OKB–H, Lipidová ambulance Nebahovská 1015 383 20 Prachatice prim. MUDr. Jaroslava Ambrožová


16

ODBORNÝ Č LÁNEK

8. Nemocnice Písek, OKB, poradna Karla Čapka 589 397 01 Písek, tel.: 382772124 prim. MUDr. Pavel Malina, Ph.D.

Metabolická

18. SZZ Krnov, Endokrinologická ambulance I. P. Pavlova 9 794 01 Krnov MUDr. Lukáš Burda

9. Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o., OKBH, Metabolická poradna Nemocniční 15 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.: 483345834 MUDr. Alena Lubasová

SPECIALIZOVANÁ PRACOVIŠTĚ PEDIATRICKÁ

10. Oblastní nemocnice Jičín, a. s., OKB, Metabolická ambulance Bolzanova 512 506 43 Jičín, tel.: 493582275, 267 MUDr. Helena Podzimková 11. Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Pardubická nemocnice, Interní klinika, Kardiologické oddělení, Lipidologická poradna Kyjevská 44 532 03 Pardubice, tel.: 466014100 MUDr. Hana Červášková Ordinační hodiny: Pondělí 8–12 12. Svitavská nemocnice, a. s., Kardiologická amb. Kollárova 22 568 25 Svitavy prim. MUDr. Ivana Kellnerová MUDr. Emílie Smrčková 13. Praktický lékař, Obezitologická poradna Vratislavovo náměstí 12 592 31 Nové Město na Moravě, tel.: 566616903 MUDr. Pavel Pávek 14. Městská nemocnice Ostrava–Fifejdy, Interní odd., Lipidová poradna Nemocniční 2 728 20 Ostrava MUDr. Jitka Homolová, MUDr. Eva Čubová 15. Nemocnice ve Frýdku–Místku El. Krásnohorské 321 738 18 Frýdek–Místek MUDr. Valošková Kateřina 16. Nemocnice Podlesí, OKB, Lipidová poradna Podlesí č. p. 453 739 61 Třinec prim. MUDr. Pavel Klus 17. Lékařský dům Ormiga, Obezitologické centrum Zlín Kotěrova 5546 760 01 Zlín MUDr. Robin Urbánek

1. Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN, Lipidová ambulance Ke Karlovu 2 128 08 Praha 2 prim. MUDr. RNDr. Pavel Ješina, Ph.D. prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc. 2. FN Motol, Pediatrická klinika 2. LF UK V úvalu 84 150 06 Praha 5, tel.: 224 433815 prim. MUDr. Petr Tláskal 3. Nemocnice Svitavy, Dětské odd. Kollárova 7 5c68 25 Svitavy, MUDr. Jan Malý 4. Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou, Dětské a novorozenecké odd., kardiologická ambulance Jiráskova 506 516 23 Rychnov nad Kněžnou prim. MUDr. Jan Ondruš 5. Nemocnice Nové Město na Moravě, Dětská kardiologická ambulance Žďárská 610 592 321 Nové Město na Moravě, tel.: 566683364 MUDr. Martin Chalupský 6. FN Ostrava, Klinika dětského lékařství 17. listopadu 1790 708 52 Ostrava, tel.: 597373525 MUDr. Astrid Šuláková 7. Nemocnice Prostějov, dětské oddělení – lipidová poradna Mathonova I 796 01 Prostějov, tel.: 582315427 MUDr. Jana Hanáková SPOLUPRACOVNÍCI

3. Diabetologická a metabolická ordinace Moskevská 508 434 01 Most, tel.: 476100801 MUDr. Helena Lůžková 4. Poliklinika Galén, Dětská kardiologická poradna Smetanova 1390 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: 465324153 MUDr. Vlastimil Kodítek 5. FN Brno, OKBH, lipidová poradna Jihlavská 20 625 00 Brno, tel.: 532233949 MUDr. Zdeňka Čermáková, Ph.D. 6. Ordinace praktického lékaře Sovětská 912, 685 01 Bučovice MUDr. Vladimír Škoda 7. Bohumínská městská nemocnice, a. s., Stř. zdrav. služeb, Interní amb. Čáslavská 1176, 735 81 Bohumín MUDr. Jaromír Mikula 8. Kardio interna, s. r. o. Kollárova 664, 784 01 Litovel MUDr. Petra Mašková 9. Edumed, s. r. o. Kardiologická, interní a diabetologická ambulance Smetanova 91 550 01 Broumov MUDr. Alica Veselá, MUDr. Jiří Veselý 10. Edumed, s. r. o. Kardiologická, interní a diabetologická ambulance Dr. Ed. Beneše 191 551 01 Jaroměř MUDr. Alica Veselá, MUDr. Jiří Veselý 11. Edumed, s. r. o. Kardiologická, interní a diabetologická ambulance Mlýnská 189 547 01 Náchod MUDr. Alica Veselá, MUDr. Jiří Veselý

1. Meditrine–Cardionides, s. r. o. Maroldova 1968 272 01 Kladno MUDr. Petr Raška

Vybraná literatura: 1. Watts GF, Gidding S, Wierzbicki AS, et al.: Integrated Guidance on the Care of Familial Hypercholesterolaemia from the International FH Foundation. Int J Cardiol. 2014;171:309–320 2. Reiner Z, Catapano AL, De BG, et al. ESC/EAS Guidelines for the management of dyslipidaemias: The Task Force for the management of dyslipidaemias of the European Society of Cardiology (ESC) and the European Atherosclerosis Society (EAS). Eur Heart J 2011;32:1769–818. 3. Baigent C, Blackwell L, Emberson J, et al. Efficacy and safety of more intensive lowering of LDL cholesterol: a meta–analysis of data from 170,000 participants in 26 randomised trials. Lancet 2010;376:1670–81. 4. Mihaylova B, Emberson J, Blackwell L, et al. The effects of lowering LDL cholesterol with statin therapy in people at low risk of vascular disease: meta–analysis of individual data from 27 randomised trials. Lancet 2012;380:581–90. 5. Ginsberg HN, Elam MB, Lovato LC, et al. Effects of combination lipid therapy in type 2 diabetes mellitus. N Engl J Med 2010;362:1563–74. 6. Nordestgaard BG, Chapman MJ, Humphries SE, et al. Familial Hypercholesterolaemia is Underdiagnosed and Undertreated in the General Population: Guidance for Clinicians to Prevent Coronary Heart Disease. Eur Heart J. 2013;34:3478–3490. 7. Jennifer G. Robinson, M.D., M.P. H., Michel Farnier, M.D., Ph.D., Michel Krempf, M.D.,:Efficacy and Safety of Alirocumab in Reducing Lipids and Cardiovascular Events, N.Engl.J.Med., 2015; 372:1489–1499 8. Patrick M. Moriarty,Terry A. Jacobson, Eric Bruckert, et al.: Efficacy and safety of alirocumab, a monoclonal antibody to PCSK9, in statin–intolerant patients: Design and rationale of ODYSSEY ALTERNATIVE, a randomized phase 3 trial,J. Clin. Lipidol.8/6, 554–561 9. Cannon,C.P., Blazing,M.A, Giuliano,R. P. et al.:Ezetimibe Added to Statin Therapy after Acute Coronary Syndromes, N.Engl. J.Med, 2015; 372:2387–2397 10. McKenney J, Swergold G, DiCioccio T, et al. Dynamics between the monoclonal antibody sar236553/regn727, proprotein convertase subtilisin/kexin type 9 (Pcsk9) and low–density lipoprotein cholesterol (LDL–C) Levels (Funding: Regeneron/Sanofi)


2. Cardiocentrum Kladno, s. r. o., Kardiologická ambulance Huťská 211, 272 80 Kladno MUDr. Lenka Pavlíčková

[abstract no. 298]. In: European Atherosclerosis Society Annual Congress. 2013. 11. Lunven C, Paehler T, Poitiers F, et al. A randomized study of the relative pharmacokinetics, pharmacodynamics, and safety of alirocumab, a fully human monoclonal antibody to PCSK9, after single subcutaneous administration at three different injection sites in healthy subjects. Cardiovasc Ther. 2014;32(6):297–301 12. Regeneron Pharmaceuticals Inc, Sanofi–aventis. PRALUENT (alirocumab): US prescribing Information. 2015 13. Rey J, Poitiers F, Paehler T, et al. Randomized, partial blind study of the pharmacodynamics, pharmacokinetics and safety of multiple subcutaneous doses of alirocumab, a fully human monoclonal antibody to proprotein convertase subtilisin/kexin type 9, administered every 4 weeks alone or in combination with ezetimibe or fenofibrate in healthy subjects [abstract no. 1183–131]. J Am Coll Cardiol. 2014;63(12 Supplement):A1375 14. Benn M, Watts GF, Tybjaerg–Hansen A, Nordestgaard BG. Familial hypercholesterolemia in the danish general population: prevalence, coronary artery disease, and cholesterol–lowering medication. J Clin Endocrinol Metab 2012; 97(11): 3956–64. 15. Williams RR, Hunt SC, Schumacher MC, Hegele RA, Leppert MF, Ludwig EH, Hopkins PN. Diagnosing heterozygous familial hypercholesterolemia using new practical criteria validated by molecular genetics. Am J Cardiol 1993, 72(2): 171–176. 16. World Health Organization: Familial hypercholesterolemia – report of a second WHO Consultation. Geneva, Switzerland: World Health Organization 1999 (WHO publication No. WHO/HGN/FH/CONS/99.2). 17. Nordestgaard BG, Chapman MJ, Humphries SE, Ginsberg HN, Masana L, Descamps OS, Wiklund O, Hegele RA, Raal FJ, Defesche JC, Wiegman A, Santos RD, Watts GF, Parhofer KG, Kees Hovingh G, Kovanen PT, Boileau C, Averna M, Borén J, Bruckert E, Catapano AL, Kuivenhoven JA, Pajukanta P, Ray K, Stalenhoef AF, Stroes E, Taskinen MR, Tybjærg–Hansen A; for the European Atherosclerosis Society Consensus Panel. Familial hypercholesterolaemia is underdiagnosed and undertreated in the general population: guidance for clinicians to prevent coronary heart disease: Consensus Statement of the European Atherosclerosis Society. Eur Heart J. 2013; 34(45):3478–90a.

Familiární hypercholesterolémie. Vyhledávání, diagnostika a nejmodernější léčba

Recommend Documents