FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE

DEMONSTRAČNÍ ÚLOHY S KNX/EIB DEMONSTRATION EXAMPLES WITH KNX/EIB

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE

BC. MARTIN KŘIVKA

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2012

ING. TOMÁŠ MARADA, PH.D.

Strana 3

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav automatizace a informatiky Akademický rok: 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE student(ka): Bc. Martin Křivka který/která studuje v magisterském navazujícím studijním programu obor: Aplikovaná informatika a řízení (3902T001) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma diplomové práce:

Demonstrační úlohy s KNX/EIB v anglickém jazyce:

Demonstration examples with KNX/EIB Stručná charakteristika problematiky úkolu: V laboratoři programovatelných automatů je nově umístěn výukový panel s prvky KNX/EIB. Cilem prace je vytvorit s těmito prvky demonstracni ulohy. Pro vizualizaci stavu pouzijte software Control Web. Cíle diplomové práce: 1. Podrobně se seznamte s prvky inteligentní elektroinstalace ABB i-bus® KNX/EIB. 2. Vytvořte demonstrační laboratorní úlohy vhodné do výuky.

Strana 4 Seznam odborné literatury: [1] Kunc J., Elektroinstalace krok za krokem, GRADA, 2010. [2] Merz H., Automatizované systémy budov, GRADA, 2009. [3] Valeš M., Inteligentní dům, ERA, 2006. [4] http://www.abb.cz/

Vedoucí diplomové práce: Ing. Tomáš Marada, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012. V Brně, dne 20.11.2011

L.S.

_______________________________ Ing. Jan Roupec, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c. Děkan fakulty

Strana 5

ABSTRAKT Tato diplomová práce vznikla jako podpora do výuky předmětu automatizace budov na Ústavu automatizace a informatiky fakulty Strojního inženýrství Výsokého učení technického. Cílem práce bylo podrobně se seznámit s prvky inteligentní elektroinstalace ABB i-bus® KNX/EIB a vytvořit laboratorní úlohy vhodné do výuky. Následně pomocí komunikačího modulu DataLab IF/EIB propojit sběrnici KNX/EIB se systémem Control Web a v tomto prostředí vytvořit vizualizaci stavu těchto přístrojů. Dále pomocí komunikačního modulu CM EIB/KNX propojit sběrnici KNX/EIB s programovatelným automatem LOGO! a vytvořit další laboratorní úlohu.

ABSTRACT This diploma thesis was created as a support for Building automation course, at the Institute of Automation and Computer Science of the Faculty of Mechanical Engineering at Brno University of Technology. The aim of this diploma thesis is to get acquainted with elements of intelligent electrical ABB i-bus® KNX/EIB and create tasks suitable for laboratory teaching. Subsequently, use the communication module DataLab IF/EIB to connect KNX/EIB with Control Web system and create in this environment visualization of the status of these devices. Furthermore, using the communication module CM EIB/KNX to connect KNX/EIB with the programmable controller LOGO! and create additional laboratory task.

KLÍČOVÁ SLOVA KNX/EIB, ABB, ETS, i-bus, inteligentní elektroinstalace, výukový panel, ControlWeb, DataLab IF/EIB, LOGO!, LOGO! Soft Comfort, CM EIB/KNX.

KEYWORDS KNX/EIB, ABB, ETS, i-bus, intelligent installation system, education board, ControlWeb, DataLab IF/EIB, LOGO!, LOGO! Soft Comfort, CM EIB/KNX.

Strana 7

PROHLÁŠENÍ O ORIGINIALITĚ Prohlašuji, že jsem uvedenou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Tomáše Marady, Ph.D. a použil jsem pouze literaturu uvedenou v bibliografii. Květen 2012 Bc. Martin Křivka

…......................................

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE KŘIVKA, M. Demonstrační úlohy s KNX/EIB. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2012. 106 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Tomáš Marada, Ph.D..

Strana 9

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat Ing. Tomášovi Maradovi, Ph.D., za cenné rady a připomínky.

Strana 11

Obsah: Zadání závěrečné práce...................................................................................................3 Abstrakt............................................................................................................................5 Poděkování.......................................................................................................................9 1 Úvod................................................................................................................................15 2 KNX/ EIB.......................................................................................................................17 2.1 Oblasti využití...............................................................................................................17 2.2 Přenosová média...........................................................................................................18 2.2.1 Kroucený pár.........................................................................................................................18 2.2.2 Silové vedení.........................................................................................................................19 2.2.3 Rádiový přenos......................................................................................................................19

2.3 2.4

Topologie......................................................................................................................20 Adresace v systému.......................................................................................................21

2.4.1 Fyzická adresa.......................................................................................................................21 2.4.2 Skupinová adresa...................................................................................................................22

2.5

Komunikace na KNX....................................................................................................22 Výukový panel s prvky ABB.........................................................................................25 3.1 Systémové přístroje.......................................................................................................25

3

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5

3.2

Napájecí zdroj SV/S 30.160.5...............................................................................................25 Liniová spojka LK/S 4.1........................................................................................................26 Rozhraní USB/S 1.1.............................................................................................................28 Rozhraní IPS/S 2.1...............................................................................................................29 Sběrnicová spojka pod omítku..............................................................................................30

Snímače.........................................................................................................................31

3.2.1 Jednonásobný, dvojnásobný a čtyřnásobný dotykový snímač...............................................31 3.2.2 Trojnásobný dotykový snímač Busch - Triton ® ..................................................................32 3.2.3 Snímač přítomnosti................................................................................................................33

3.3

Akční členy...................................................................................................................34

3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 6

Spínací akční člen 4-násobný SA/S 4.6.1.............................................................................34 Spínací akční člen 6-násobný AT/S 6.6.1.............................................................................36 Spínací a stmívací akční člen dvojnásobný UD/S 2.300.2.....................................................37 Žaluziový akční člen dvojnásobný JA/S 2.230.1...................................................................38

ETS 3 Professional.........................................................................................................41 Import databáze s prvky................................................................................................41 Vytvoření nového projektu............................................................................................41 Vytvoření topologie a vložení přístrojů........................................................................41 Vytvoření struktury projektu.........................................................................................43 Nastavení parametrů přístroje.......................................................................................44 Skupinová adresace.......................................................................................................46 Komunikace..................................................................................................................47 Stažení aplikačního softwaru........................................................................................49 Diagnostika....................................................................................................................50 Control WEB .................................................................................................................53 Komunikační modul DataLab IF/EIB...........................................................................53 Ovladač DataLab IF/EIB...............................................................................................54 Skupinové adresy..........................................................................................................54 Datové typy...................................................................................................................55 Parametrický soubor......................................................................................................56 Modul Logo! ..................................................................................................................61

Strana 12

6.1 6.2

Komunikační modul CM EIB/KNX.............................................................................61 LOGO! Soft Comfort....................................................................................................63 7 Úlohy...............................................................................................................................65 7.1 Úloha č. 1 – Vytvoření struktury projektu, topologie, přidání zařízení, přiřazení individuálních adres..................................................................................................................65 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4

7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4 7.2.5

7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5

7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4 7.4.5

7.5 7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.5.4 7.5.5

7.6 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.6.4 7.6.5

7.7 7.7.1 7.7.2 7.7.3 7.7.4 7.7.5 7.7.6 7.7.7

7.8 7.8.1 7.8.2 7.8.3 7.8.4 7.8.5

Zadání...................................................................................................................................65 Použité přístroje.....................................................................................................................65 Postup řešení.........................................................................................................................66 Vzor řešení............................................................................................................................67

Úloha č. 2 – Osvětlení z jednoho a ze dvou míst..........................................................68 Zadání...................................................................................................................................68 Použité přístroje.....................................................................................................................69 Postup řešení.........................................................................................................................69 Nastavení parametrů..............................................................................................................70 Přiřazení skupinových adres..................................................................................................72

Úloha č. 3 – Osvětlení v závislosti na přítomnosti, ovládání žaluzií, Central Stop......74 Zadání...................................................................................................................................74 Použité přístroje.....................................................................................................................75 Postup řešení.........................................................................................................................75 Nastavení parametrů..............................................................................................................76 Přiřazení skupinových adres..................................................................................................79

Úloha č. 4 – Stmívané světelné okruhy.........................................................................80 Zadání...................................................................................................................................80 Použité přístroje.....................................................................................................................81 Postup řešení.........................................................................................................................81 Nastavení parametrů..............................................................................................................81 Přiřazení skupinových adres..................................................................................................84

Úloha č. 5 – Světelné scény..........................................................................................85 Zadání...................................................................................................................................86 Použité přístroje.....................................................................................................................86 Postup řešení.........................................................................................................................87 Nastavení parametrů..............................................................................................................87 Přiřazení skupinových adres..................................................................................................90

Úloha č. 6 – Souhrn.......................................................................................................91 Zadání...................................................................................................................................91 Použité přístroje.....................................................................................................................92 Postup řešení.........................................................................................................................92 Nastavení parametrů..............................................................................................................93 Přiřazení skupinových adres..................................................................................................95

Úloha č. 7 – Vizualizace úlohy č. 6 pomocí Control Web ...........................................96 Zadání...................................................................................................................................97 Postup řešení.........................................................................................................................97 Nastavení parametrů .............................................................................................................97 Přiřazení skupinových adres..................................................................................................98 Parametrický soubor..............................................................................................................98 Datové inspektory.................................................................................................................99 Nastavení přístrojů v Control Web........................................................................................99

Úloha č. 8 – Simulace zabezpečení pomocí LOGO!..................................................100 Zadání..................................................................................................................................100 Použité přístroje...................................................................................................................101 Postup řešení.......................................................................................................................101 Aplikace pro řízení zabezpečení v LOGO! Soft Comfort....................................................102 Nastavení parametrů............................................................................................................102

Strana 13 7.8.6 Přiřazení skupinových adres................................................................................................104

8

Závěr.............................................................................................................................105 Seznam použité literatury...........................................................................................107

Strana 15

1

ÚVOD

Moderní technologie jsou součástí každodenního života mnoha lidí na celém světě. Ať už se jedná o počítače, mobilní telefony, dopravní prostředky a v podstatě všechny další elektronické přístroje. Ve všech těchto odvětvích je za poslední desítky let patrný ohromný pokrok, který stále míří mílovými kroky kupředu. Tyto moderní technologie se nevyhnuly ani stavebnictví a postupně jsou nahrazována klasická silová vedení moderní inteligentní elektroinstalací. V moderních budovách jsou kladeny stále vyšší požadavky, jak z hlediska komfortu, tak pro pozdější změny v uspořádání instalací, ale především na úsporu energií. Tohle všechno při vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Aby byly splněny nároky uživatelů, jsou pro správný provoz budovy montovány různé dílčí systémy pro řízení funkcí. Jako třeba jeden systém pro řízení osvětlení, druhý pro řízení vytápění, další pro ovládání žaluzií atd. Každý z těchto systémů potřebuje různé snímače a měřící zařízení. Z toho vyplývá, že takové systémy spolu obvykle nespolupracují. K těmto omezením ovšem nedochází při použití systémové instalace KNX/EIB. Použitím systémové instalace klesají nároky na spotřebu elektrické energie a zvyšuje se efektivita díky vzájemné podpoře při řízení jednotlivých funkcí. Systém KNX/EIB je v dnešní době nejpoužívanější systém inteligentní elektroinstalace pro automatizaci v domácnostech a v budovách. Jedná se o sběrnicový systém s decentralizovanými prvky. Oproti klasické elektroinstalaci jsou všechny prvky propojeny a komunikují navzájem po sběrnici. V současnosti je na trhu několik tisíc přístrojů od různých výrobců. Vzájemná kompatibilita je zaručena díky certifikaci. Všichni výrobci přístrojů pro KNX/EIB jsou sdruženi v asociaci KNXA (Konnex Association). Tato asociace vznikla z asociace EIBA na počátku 90. let a v evropě sdružuje již více než 100 výrobců. Jedním z nich je i firma ABB, jejíž přístroje jsou použity na výukovém panelu umístěném v laboratoři programovatelných automatů. K programování jednotlivých přístrojů se používá software ETS (Engineering tool software), který umožňuje naprogramovat požadované funkce do zařízení a jejich funkční propojení mezi sebou. Tato diplomová práce se zabývá právě programováním přístrojů umístěných na výukovém panelu. Hlavním úkolem je seznámit se s těmito přístroji a možnostmi jejich nastavení, Následně vytvořit demonstrační úlohy do výuky předmětu automatizace budov. Tyto úlohy budou navrženy podle obtížnosti jejich splnění. Ke všem úlohám bude vytvořeno zadání, které bude obsahovat slovní zadání, schéma zapojení včetně uvedení skupinových adres, dále seznam použitých přístrojů a postup řešení úlohy. Pro každou úlohu bude uvedeno možné řešení, včetně nutného nastavení přístrojů a také výsledné přiřazení komunikačních objektů ke skupinovým adresám. Pro vizualizaci stavu těchto přístrojů bude použit software Control Web. Ke komunikaci mezi sběrnicí KNX/EIB se systémem Control Web bude použito rozhraní DataLab IF/EIB, bude tedy nutné zprovoznit tuto komunikaci a v prostředí Control Web vytvořit vhodnou vizualizaci pro vytvořené úlohy. Pro ukázku, že je možné sběrnici KNX/EIB propojit s různými systémy bude vytvořena ještě jedna úloha, která se bude zabývat simulací zabezpečení budovy. K tomuto účelu bude použit programovatelný automat Siemens LOGO!, který bude ke sběrnici připojen pomocí komunikačního modulu CM EIB/KNX. I tuto komunikaci bude nutné nastavit pro správnou funkci. Aplikace zabezpečení bude vytvořena v software LOGO! Soft Comfort.

Strana 17

2

KNX/ EIB

KNX vznikla sloučením sběrnicových systémů, které vychází z původní EIB (Evropské instalační sběrnice), ta je na trhu již od roku 1992. KNX je vlastně prvním standartizovaným systémem pro automatizaci budov a je uznávána jako nejlepší světový otevřený standard, který odpovídá nasledujícím normám:[1] • • • •

Mezinárodní norma: ISO/IEC 14543-3 Evropské normy: CENELEC, EN 50090, CEN EN 13321-1 a 13321-2 Čínská norma: GB/Z 20965 Norma USA: ANSI/ASHRAE 135

KNX představuje jasně definovanou systémovou platformu, v níž mohou spolupracovat KNX produkty od různých výrobců. Díky certifikaci jak jednotlivých přístrojů, tak datových protokolů je systém KNX schopen zaručit síťové propojení, vzájemnou součinnost a kompatibilitu s předřazenými i následně zařazenými prvky. Tento systém je také zpětně kompatibilní se systémem EIB. Takže jakýkoliv prvek systému KNX je zároveň i prvkem EIB systému a naopak. Z tohoto důvodu se používá označení KNX/EIB. [1][11] Jak výrobci, tak také asociace KNX celosvětově podporují odborníky při projektování elektroinstalací, jejich uvádění do provozu i údržbě. Výrobci vyrábějící přístroje pro KNX jsou sdružení v asociaci KNXA (Konnex Association), která vznikla z asociace EIBA (Europaische Installations Bus Association). Členy této asociace je více než 200 mezinárodně certifikovaných výrobců a více než 22 000 kvalifikovaných partnerů působí celosvětově jako projektanti, elektromontéři a integrátoři KNX instalací.[1][11]

2.1

Oblasti využití

Systémová inteligentní elektroinstalace KNX zvyšuje užitnost a komfort standardní elektroinstalace, podstatně rozšiřuje její možnosti a umožňuje provázání s ostatními systémy v objektu, ať už se jedná o slaboproudé systémy, systémy měření a regulace a v nadřazené úrovni je systémová inteligentní elektroinstalace KNX integrovatelná do celkového systému správy budovy (Building Management System). Na Obr.1 jsou vyobrazeny různé oblasti použití inteligentní elektroinstalace KNX.[2]

Obr. 1 Oblasti využití KNX[3]

Strana 18

2.2

2

Přenosová média

Základním principem systémové elektrické instalace KNX/EIB je komunikace mezi snímači na jedné straně a akčními členy na straně druhé. Přitom systémové prvky zabezpečují a podporují provoz na sběrnici, samostatné logické prvky a vizualizační prostředky zabezpečují vazby mezi řízením jednotlivých funkcí. Různá komunikační rozhraní zprostředkují spolupráci s jinými systémy a vzdálený přístup.[4] Komunikace probíhá nezávisle na silovém propojení jednotlivých přístrojů. Tato komunikace je zajišťována provozem po sběrnici vytvořené předepsaným sdělovacím kabelem, po silovém vedení, anebo prostřednictvím bezdrátového spojení. Nejrozšířenější a současně nejspolehlivější je komunikace po samostatném sdělovacím vedení, po sběrnici KNX/EIB. V tabulce je uveden přehled používaných médií, níže je pak podrobnější popis nejpoužívanějších: [4] Typ média:

Označení:

Přenos signálu:

Oblast použití:

Kroucený pár TP

KNX TP

Samostatný ovládací kabel

Nejčastěji novostavby

Silové vedení powerline

KNX PL

Vedení el. rozvodů

Tam kde je nutné využít stávající rozvodnou síť

Radiový přenos – RF radiofrequency

KNX RF

Rádiové vlny

Kde nelze, nebo není vhodné použít žádné vedení

IP/Ethernet

KNXnet/IP

Ethernet, Bluetooth, WiFi, FireWire

Vzdálený přístup

Tabulka 1: Přehled médií [5],[8] 2.2.1

Kroucený pár

Kroucený pár (Twisted pair) : TP1 - médium převzaté ze standardu EIB – definovaná komunikační rychlost 9.6 kbit/s, používá se nejčastěji u novostaveb, kde není problém s položením nového rozvodu. Metoda přístupu na sběrnici je CSMA/CA. [5] Pro kabely TP1, které splňují požadavky KNX je typické vedení YCYM 2x2x0,8 (nebo J-H(ST) H 2 x 2 x 0.8, neobsahující halogeny), tento kabel má zelené PVC opláštění. Skládá se ze dvou párů žil, jejichž vodiče mají průměr 0,8mm, jsou ve dvojici zkroucené a odstíněné. Pro napájení účastníka a současně pro přenos dat se používá pár žil s červeným (+) a černým vodičem (-). Jako rezerva, případně pro přídavné napájení účastníka, slouží pár žil se žlutým a bílým vodičem. Pouze tyto zelené standartizované kabely dokáží zaručit následující vlastnosti.[5] •

max. 1000m celková délka sběrnice v jedné linii nebo segmentu

•

max. 700m vzdálenost mezi dvěma zařízeními na sběrnici

•

max. 64 přístrojů (obsahujících sběrnicovou spojku) na samostatně napájenou větev linie

•

max. 350m mezi napájecím zdrojem a přístrojem na sběrnici

•

min. 200m délka vedení sběrnice mezi 2 zdroji na jedné linii

Vše je založeno na odporu smyčky 72Ω a na parazitní kapacitě smyčky 0,12μF na 1000m vedení. U všech těchto ostatních kabelů musí být dodržena maximální délka, která bývá zadána v katalogovém listu kabelu.[6]

2

Strana 19

Obr. 2 Kroucený pár TP1[6] 2.2.2

Silové vedení

Tato technika se používá především v místech, kde se stávající rozvodná silová síť musí využít pro přenos dat a tam, kde nelze samostatné oddělené vedení sběrnice použít. [5] KNX PL 110 umožňuje přenos telegramů po síti 230/400 V AC. Tyto telegramy se přenáší po kterémkoliv fázovém a středním vodiči, které musí být připojeny ke každému přístroji. Systém je patřičně přizpůsoben přístrojům KNX TP1 a příslušným nástrojům. Komunikační rychlost je zde 1200 bit/s a pro přístup na sběrnici se používá metoda CSMA. [7] Systém pracuje obousměrně v poloduplexním provozu, tudíž každý přístroj může vysílat i přijímat. KNX PL 110 umožňuje i přes nedefinované přenosové vlastnosti energetické sítě vysokou přenosovou bezpečnost během přenosu telegramu. Protože nejsou definované síťové poměry, je možné, že přenos telegramu bude přerušen. Z toho důvodu se nepřipouští tímto způsobem realizovat aplikace, u nichž by takové vynechání telegramu mohlo vést ke způsobení škod. Mezi tyto aplikace určitě patří řízení výtahu, nouzové volání apod. Naopak typickými aplikacemi pro použití KNX PL 110 jsou: [7] •

Řízení ve světelných instalacích (spínání a stmívání)

•

Aplikace s motorovým pohonem (žaluzie, otevírání vrat)

•

Hlášení

•

Simulace přítomnosti

•

Časově závislé nebo centrální řízení

•

Vizualizace dotykovými displeji

•

Přenos analogových hodnot

Přenos signálu po energetické síti je v Evropě upraven normou CENELEC EN 50065. KNX PL 110 využívá pro přenos kmitočty 105,6 kHz a 115,2 kHz. Dle středního kmitočtu 110kHz se tento KNX systém nazývá KNX PL110. [7] 2.2.3

Rádiový přenos

V místech, kde není možné z fyzického hlediska použít některé z výše uvedených kabelových vedení, lze využít rádiové komunikace KNX RF. Pro rádiovou komunikaci se používá frekvenční pásmo 868Mhz. Přístroje pracující v tomto pásmu mohou používat rádiový kanál ne déle než 1% času, díky tomu je dosaženo vysoké spolehlivosti. Vysoké spolehlivosti je dosaženo také díky technologii

Strana 20

2

CRC (Cyclic Redundancy Check) a impulsní kódové modulaci FSK (Frequency Shift Keying). Princip impulsní kódové modulace je zobrazen na Obr. 3, kde f1=868 MHz a f2=868,8 Mhz. [9][8]

Obr. 3 Princip FSK modulace [8] Další technické parametry rádiového přenosu jsou uvedeny v Tab. č. 2. Parametr:

Hodnota:

Frekvence:

863,8 Mhz (868-868,6 Mhz pásmo)

Přenosová rychlost:

16,4 kBit/s

Dosah (přímo bez RF zesilovače):

30m v budově, 300m v otevřeném prostoru

Počet RF přístrojů na systém:

max. 54

Počet RF zesilovačů na systém:

max. 3

Tabulka 2: Technické parametry KNX RF [9]

2.3

Topologie

Z důvodu omezení počtu prvků, které mohou být napájeny z jednoho napájecího zdroje, je nutné sběrnici rozdělit na úseky, které jsou samostatně napájené a obsahují vždy nejvýše 64 přístrojů připojených na sběrnici. Tyto úseky se nazývají linie. [10] Délka takto samostatně napájené linie smí být nejvýše 1000m s tím, že největší vzdálenost mezi dvěma přístroji na sběrnici je maximálně 700m. Protože lze sběrnici větvit, nejsou tyto dva údaje v rozporu. Nejdelší vzdálenost přístroje od napájecího zdroje je 350m. Pokud je nutné na jedné linii použití dvou zdrojů, bez vřazených liniových spojek, musí být vzdálenost mezi těmito zdroji minimálně 200m, pro omezení indukovaných špiček při přenosu telegramů. [10] Vedení sběrnicových kabelů lze v linii provést ve sběrnicovém, hvězdicovém nebo stromovém uspořádání. Jsou možné také kombinace uvedených uspořádání. Pouze kruhová topologie je zakázána. Jednotlivé linie jsou propojeny liniovými spojkami, které galvanicky oddělují jimi svázané větve a také zabezpečují oboustranný přenos telegramů. Protože má liniová spojka vloženou filtrační tabulku vymezující rozsah komunikace, lze nastavit, které telegramy mají být přenášeny. Nepřenáší pouze ty telegramy, které jsou určeny pro komunikaci uvnitř dané linie. Úplná linie může obsahovat až 256 přístrojů, je ale nezbytné ji rozdělit na 4 samostatně napájené větve, které jsou odděleny liniovými spojkami. Ty zde plní funkci liniových opakovačů (zesilovačů). Hardwarově jsou totožné s liniovými spojkami, pouze obsahují jiný aplikační software. Protože neobsahují filtrační tabulku, propouští obousměrně všechny telegramy. [10] Použitím liniové spojky můžeme připojit k jedné nadřazené linii až 15 (základních) linií. Tím vzniká tzv. oblast. Počet účastníků v jednotlivých liniích je možno volit libovolně ve výše uvedených mezích. Pro jednu oblast tak získáváme základní kapacitu 15 x 64 = 960 účastníků. Až 15 oblastí je možno opět propojit jimi nadřazenou oblastní spojkou do páteřní linie. Tím je možno v základní topologii systému použít až 64 x 15 x 15 = 14 400 účastníků. Pro každou linii platí výše uvedené podmínky a každá z nich potřebuje vlastní napájecí zdroj. [11] Na Obr. 4 jsou zobrazeny topologie, které je možné použít.

2

Strana 21

Obr. 4 Topologie KNX [7]

2.4

Adresace v systému

Jak vyplývá z použitelných toplogií, může být v systému použita velká spousta přístrojů. Aby byl každý takový přístroj v systému jednoznačně identifikován, ať už při programování, uvádění do provozu, servisu nebo při diagnostice, je nutné mu přidělit fyzickou adresu. Tato adresa je pro každého účastníka jednoznačná a každého účastníka jednoznačně identifikuje. Je to obdoba poštovní adresy, která udává místo, ulici a jméno. Fyzická adresa udává oblast, linii a účastníka. [11] Oproti tomu skupinová adresa slouží především ke komunikaci mezi přístroji. Protože každý z přístrojů může mít více kanálů jako např., že druhá kolébka čtyřnásobného tlačítkového ovladače má ovládat kanál č. 4 čtyřnásobného aktoru. Tyto logické vazby jsou realizovány prostřednictvím kódování, které je označováno výrazem „skupinová adresa“. Pokud bude výše zmíněné tlačítko stisknuto, vyšle svoji skupinovou adresu s příkazem (např. „zapnout“ anebo „vypnout“) na sběrnici. Aktory, jejichž kanálům je přiřazena tato skupinová adresa, tento příkaz vykonají. [11] 2.4.1

Fyzická adresa

Individuální (Fyzická) adresa je odvozena od topologického uspořádání systémové instalace a stejně jako popisné číslo domu ve městě, individuální adresa v systémové instalaci je neopakovatelná.[10] Konstrukci individuální adresy si snadno představíme při pohledu na kompletní topologické uspořádání systémové instalace KNX/EIB. Tato adresa sestává ze tří částí, vzájemně oddělených tečkami. První částí je pořadové číslo oblasti 0 až 15 (0 je vyhrazena pro páteřní linii). Druhá část (0 až 15) odpovídá číslu linie v dané oblasti, přičemž 0 je zde přiřazována hlavní linii. Třetí částí individuální adresy je pořadové číslo prvku připojeného k linii. To může být v rozmezí od 0 do 255. Individuální adresa je tedy určena k jednoznačnému určení přístroje v systémové instalaci, zpravidla však nic neříká o účelu nebo funkci tohoto přístroje. Je důležitá při programování přístrojů a během diagnostických postupů, v běžném provozu však nemá žádný význam. [10]

Strana 22

2

Oblast

Linie

Účastník

4 BITY

4 BITY

1 BYTE

OOOO

LLLL

UUUUUUUU

Tabulka 3: Fyzická adresa [12] Fyzická adresa pro 8. přístroj na 2. linii v 1. oblasti by vypadala následovně: 1.2.8 2.4.2

Skupinová adresa

Skupinové adresy slouží také pro číslování jednotlivých funkcí. Skupinová adresa se v projektu musí vyskytovat alespoň dvakrát, jednou u snímače, podruhé u akčního členu. Tyto dva přístroje jsou touto společnou skupinovou adresou vzájemně funkčně propojeny. Skupinovou adresu odesílá snímač, akční člen ji vyslechne a vykoná požadovanou operaci. Dělení na hlavní skupiny a podskupiny je běžnou zásadou. Od ETS 2 je používáno druhé dělení na tříúrovňové skupinové adresy: hlavní skupina, střední skupina a podskupina. Bez ohledu na způsob dělení, v jednom projektu lze použít až 32 768 různých skupinových adres. [14] Dvouúrovňové adresy

Tříúrovňové adresy

Hlavní skupina

0 až 15 = 16 adres

0 až 15 = 16 adres

Střední skupina

-

0 až 7 = 8 adres

Podskupina

0 až 2 047 = 2 048 adres

0 až 255 = 256 adres

Počet skupinových adres

Celkem = 32 768 adres

Celkem = 32 768 adres

Tabulka 4: Skupinová adresa [14] Zpočátku se používaly dvouúrovňové skupinové adresy. Pro vytvoření určitého logického pořádku při tvorbě těchto adres jsou vhodnější tříúrovňové skupinové adresy. Skupiny číslic jednotlivých úrovní jsou vzájemně odděleny lomítky. [13] • •

2.5

2/25 – příklad dvouúrovňové skupinové adresy 1/3/5 – příklad tříúrovňové skupinové adresy

Komunikace na KNX

Veškeré informace, které si při řízení systémové instalace KNX/EIB vyměňují jednotlivé přístroje, jsou ve formě digitálních pulsů, dosahují tedy pouze dvou stavů. Kdy jednotkou přenosu je 1 bit, ten může nabývat hodnoty logické „0“ nebo logické „1“. Pro binární přenos informací se využívá hexadecimálního kódování, z čehož vyplývá 16 možných stavů pro přenášené číslo v binárním vyjádření, zatímco v dekadickém vyjádření můžeme jedním dekadickým místem vyjádřit 10 možných stavů. [15] Pro různé funkce nebo nastavené či měřené hodnoty je nezbytné přenášet informace vyjadřující svou délkou a počtem stavů potřebný obsah. Takže příkazu vyjadřujícímu spínání (tedy poloha ZAP nebo VYP) postačí pro vyjádření rozměru dat jen 1 bit, tzn. dva provozní stavy, odpovídající logické „1“ pro ZAP a logické „0“ pro VYP. Stavy od 0% do 100% pro nastavení výšky žaluzií nebo úhlu jejich natočení, případně pro nastavení úhlu otevření polovodičového ventilu stmívače se vyjadřují 256 kroky, tedy celkem 256 stavy, pro jejichž binární vyjádření je potřebných 8 bitů (1 byte). Stavy různých fyzikálních veličin se tak mohou vyjadřovat různě dlouhými daty s různými počty stavů. [15] Komunikační propojení mezi účastníky v systému KNX může být realizováno následujícími

2

Strana 23

variantami:[12] • • •

Multicast komunikace – komunikace s více účastníky Broadcast komunikace – komunikace se všemi ostatními účastníky Point to point (unicast komunikace) – komunikace mezi dvěma účastníky

Rozměr dat

Počet stavů

Název

Použití v KNX/EIB pro

1 bit

2

bit

Spínání

2 bity

4

priorita

4 bity

16

stmívání

8 bitů

256

byte

hodnota

16 bitů

65536

slovo

teplota

32 bitů

4294967296

dvojité slovo

čítač

Tabulka 5: Příklady binárních hodnot s formáty dat [15]

Strana 25

3

VÝUKOVÝ PANEL S PRVKY ABB

Tato kapitola bude věnována jednotlivým přístrojům ABB, které jsou umístěny na výukovém panelu. Tyto přístroje jsou rozděleny do tří kapitol podle použití. Nejprve jsou uvedeny systémové přístroje, poté snímače a nakonec akční členy. U každého přístroje je krátký popis a hlavně jeho parametry.

Obr. 5 Výukový panel

3.1

Systémové přístroje Na výukovém panelu ABB jsou umístěny následující systémové členy, u všech je uveden

popis. 3.1.1

Napájecí zdroj SV/S 30.160.5

Napájecí zdroj produkuje a monitoruje napětí na sběrnici. Sběrnice je oddělena od napájecího zdroje integrovanou tlumivkou. Zdroj je ke sběrnici připojen pomocí svorek a reset lze na sběrnici vyvolat odpojením napájecího napěti po dobu asi 20 sekund. Po odpojení napájecího napětí se přístroje připojené ke sběrnici vrátí do původního nastavení. Na výukovém panelu jsou umístěny 2 tyto zdroje. Jeden na Hlavní linii a jeden na linii 1.[28]

Strana 26

3

Obr. 6 Napájecí zdroj [28] Schématická značka:

Napájení: Napájení

230 V AC +10/–15%, 45 ... 65 Hz

Spotřeba

< 8 VA

Ztráty

<3W

EIB / KNX výstup

1 linka s integrovanou tlumivkou

EIB / KNX výstupní napětí

30 V DC +1/-2 V, SELV

Jmenovitý proud

160mA, zkratu odolné

Napájení

3 šroubové svorky

EIB/ KNX výstup

Svorka pro připojení ke sběrnici

Výstupyy:

Připojení:

Teplotní rozsah: Pracovní režim

– 5 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... +70 °C

Typové číslo

SV/S 30.160.5

Katalogové číslo

2CDG110085R0011

Označení:

Tabulka 6: Parametry napájecího zdroje[28]

3.1.2

Liniová spojka LK/S 4.1

Tato spojka může být použita k propojení dvou linií, případně jako opakovač na jedné linii. Při použití jako liniové spojky se využívá především ke spojení linie s hlavní linií nebo k připojení hlavní linie k páteřní linii. Při tomto využití galvanicky odděluje dvě různé linie a díky routovací tabulce

3

Strana 27

může filtrovat telegramy podle toho, pro jakou linii jsou určeny. Případně může propouštět nebo blokovat všechny telegramy. Toho lze využít např. při diagnostice.[27]

Obr. 7 Liniová spojka[27] Schématická značka:

Napájení: Provozní napětí

24V DC po sběrnici KNX

Ovládací a zobrazovací prvky: Zelená LED

Zapnuto, zařízení je připraveno k použití

Červená LED

Pro programování fyzické adresy

Žlutá LED

Přenos telegramu na primární linii (hlavní linii)

Žlutá LED

Přenos telegramu na sekundární linii (linie)

EIB, sekundární linie

Levá svorka pro připojení ke sběrnici

EIB, primární linie

Pravá svorka pro připojení ke sběrnici

Připojení:


– 5 °C ... + 45 °C

Skladování/ Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

LK/S 4.1

Katalogové číslo

2CDG110027R0011

Označení:

Tabulka 7: Parametry liniové spojky [27]

Strana 28 3.1.3

3

Rozhraní USB/S 1.1

Pro komunikaci mezi PC a EIB instalací je na panelu umístěno USB rozhraní s označením USB/S 1.1. Přenos dat je na tomto přístroji indikován dvěmi LED, jedna je označena jako EIB LED a druhá USB LED. Toto rozhraní lze použít v ETS 3 v1.0 a vyšších. USB rozhraní lze jednoduše připojit k ABB i-bus ® a následně připojit k USB portu v PC. Operační systém přístroj automaticky detekuje a nainstaluje. Svorky pro připojení ke sběrnici ABB i-bus ® jsou vyvedeny na přední straně přístroje stejně jako pro USB. [16]

Obr. 8 USB Rozhraní USB/S 1.1 [16] Schématická značka:

Provozní napětí: ABB i-bus ® EIB / KNX

typicky 30 V DC (21 ... 32 V DC)

Max. spotřeba energie z ABB i-bus ® EIB / KNX

12 mA at 20 V

Max. ztráty z ABB i-bus ® EIB / KNX

240 mW

USB napětí

5 V DC

Max. spotřeba energie z USB

60 mA

Max. ztráty z USB

300 mW

Max. celkové ztráty (ABB i-bus ® EIB / KNX and USB)

540 mW

Rozhraní: USB

USB standard 1.1

ABB i-bus ® EIB / KNX

svorky pro připojení ke sběrnici, bezšroubové

USB

Přes USB socket typu B max. délka kabelu 5m (standard)

Pracovní režim

0 °C ... + 45 °C

Připojení:

Teplotní rozsah:

3

Strana 29 Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

USB/S 1.1

Katalogové číslo

2CDG110008R0011

Označení:

Tabulka 8: Parametry USB rozhraní [16]

3.1.4

Rozhraní IPS/S 2.1

Na panelu je ještě kromě USB rozhraní pro komunikaci umístěno IP rozhraní s označním IPS/S 2.1. Je to modulární instalační zařízení (MDRC), které tvoří rozhraní mezi KNX zařízeními a IP sítí. Pro rychlou výměnu telegramů využívá lokální síť (LAN). Pomocí ETS a tohoto rozhraní lze zařízení na sběrnici KNX naprogramovat přes lokální síť. Přístroj používá KNXnet/IP protokol. IP adresa přístroje může být fixní, popřípadě může být získávána z DHCP serveru. [17]

Obr. 9 IP Rozhraní IPS/S 2.1 [17] Schématická značka:

Zdroje: Napájecí napětí Us

10...30V DC přes plug-in terminál zvlnění: < 5%

Spotřeba el. energie

Max. 1,9 W při 10V

Spotřeba proudu

Max. 190mA při 10V

Ztráty

Max. 1,9 W při 10V

Jmenovité napětí Un

12V DC

Jmenovitý proud In

145mA při 12V

Spotřeba proudu KNX

z KNX < 10mA

Strana 30

3

Připojení: ABB i-bus ® EIB / KNX

svorky pro připojení ke sběrnici

Plug-in terminál pro provozní napětí

Plug-in terminál

IP

Zásuvka RJ45 pro 10/100BaseT, IEEE 802.3 sítě s automatickým senzorem

Pracovní režim

0 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

IPS/S 2.1

Katalogové číslo

2CDG110061R0011

Teplotní rozsah:

Označení:

Tabulka 9: Parametry IP rozhraní [17]

3.1.5

Sběrnicová spojka pod omítku

Sběrnicová spojka je prvek, který slouží k propojení kabelu sběrnice s různými aplikačními jednotkami. Mezi tyto jednotky patří: dotykové snímače (jednonásobné, dvojnásobné a čtyřnásobné), Busch-Triton dotykové snímače (jednonásobné, třínásobné a pětinásobné), snímače pohybu, snímače přítomnosti, pokojový termostat, rozhraní RS232 a IR (infračervené) rozhraní. Má pojistný koužek pro umístění v klasické podomítkové krabici. Na výukovém panelu jsou pomocí této spojky připojeny ke sběrnici všechny dotykové snímače i snímač přítomnosti.[37]

Obr. 10 Sběrnicová spojka [37] Napájení EIB

24V DC, přes sběrnici

Ovládací a zobrazovací prvek: Červená LED a programovací tlačítko

Pro nastavení fyzické adresy

Připojení: EIB

Svorka pro připojení ke sběrnici

3

Strana 31 Aplikační jednotka

Svorka pro 10-pólový konektor

Rozsah okolních teplot: Pracovní režim

– 5 °C ... + 45 °C

Typové číslo

6120 U-102-500

Označení:

Tabulka 10: Parametry sběrnicové spojky [37]

3.2

Snímače

Snímače slouží k získávání informací z různých fyzikálních veličin. Na výukovém panelu je umístěno takových snímačů 5. Tyto snímače budou popsány v následující kapitole. 3.2.1

Jednonásobný, dvojnásobný a čtyřnásobný dotykový snímač

Tyto snímače mají většinu parametrů stejnou, liší se pouze v počtu tlačítek, z tohoto důvodu je jejich popis společný. Jediná výjimka je čtyřnásobný dotykový snímač, který oproti ostatním umožňuje ovládání světelných scén. Aplikační modul jednonásobného (dvojnásobného, čtyřnásobného) dotykového snímače bývá umístěn na podomítkovou sběrnicovou spojku. Jednonásobný (dvojnásobný, čtyřnásobný) dotykový snímač může odesílat telegramy pro spínání, stmívání nebo pro ovládání žaluzií akčním členům na KNX/EIB sběrnici. Tlačítkové snímače mají pod každým tlačítkem dva kontakty a na každém tlačítku je světlo emitující dioda, která může svítit zeleně nebo červeně. [18] [19] [20]

Obr. 11 Jednonásobný, dvojnásobný a čtyřnásobný dotykový snímač [18] [19] [20] Schématická značka:

Zdroj napětí: EIB


Ovládací a zobrazovací prvky: 1 (2,4) tlačítko, každé se dvěma kontakty 1X (2,4) dvoubarevná LED

červená/zelená

Strana 32

3

Připojení: Sběrnicová spojka FM (6120 U-102-500)

10-pólový konektor

Spínací akční člen FM (6110 U-101-500) Spínací a stmívací akční člen FM (6114 U-500) Rozsah okolních teplot: Pracovní režim

– 5 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo - jednonásobný

6115-24G-101

Katalogové číslo - jednonásobný

6115-0-0131

Typové číslo - dvojnásobný

6116-24G-101

Katalogové číslo - dvojnásobný

6116-0-0121

Typové číslo - čtyřnásobný

6127 MF-84-500-101

Katalogové číslo - čtyřnásobný

6117-0-0185

Označení:

Tabulka 11: Parametry jednonásobného, dvojnásobného a čtyřnásobného dotykového snímače [18] [19] [20]

3.2.2

Trojnásobný dotykový snímač Busch - Triton ®

Aplikační modul trojnásobného dotykového snímače bývá umístěn na podomítkovou sběrnicovou spojku. Také tento snímač může odesílat telegramy pro spínání, stmívání nebo pro ovládání žaluzií akčním členům na KNX/EIB sběrnici. Dále je zde možnost ukládání a načítání až 6 světelných scén. Všechny jednotlivé funkce ovládacích prvků lze také vyvolat dálkově pomocí ručního infračerveného ovladače. Dotykový snímač má pro indikaci provozních stavů světlo emitující diody, které mohou svítit červeně nebo zeleně. Každý ovládací prvek má podsvícené označovací pole. Speciální funkce (jako jsou světelné scény) mohou být vyvolány prostřednictvím integrovaného pomocného tlačítka ve středu infračerveného přijímacího pole. [21]

Obr. 12 Trojnásobný dotykový snímač Busch - Triton ® [21]

3

Strana 33

Schématická značka:

Zdroj napětí: EIB


Ovládací a zobrazovací prvky: 3 tlačítka, každé se dvěma kontakty 1 funkční tlačítko 3 podsvícená označovací pole Infračervený přijímač 3 x dvoubarevná LED

červená/zelená

Podomítková sběrnicová spojka nebo podomítkový spínací akční člen/čidlo


Připojení:


– 5 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

6322-24G-101

Katalogové číslo

6300-0-1121

Označení:

Tabulka 12: Parametry trojnásobného dotykovýého snímače Busch - Triton ® [21] 3.2.3

Snímač přítomnosti

Aplikační modul snímače přítomnosti bývá umístěn na podomítkovou sběrnicovou spojku. Kromě detekce pohybu může snímač sledovat pohyb po určitou dobu díky integrované monitorovací funkci. Snímač přítomnosti má také funkci foto-elektrického snímače. Tato funkce umožňuje odesílat telegramy při poklesu nebo vzrůstu jasu pod, nebo nad nastavenou hodnotu. Pomocí posuvného přepínače lze snímač přítomnosti nastavit na do tří provozních režimů Zapnuto / Automatický / Vypnuto. Doba zotavení a citlivost integrovaného foto-elektrického snímače lze nastavit pomocí dvou potenciometrů na zadní straně snímače nebo změnou parametrů v prostředí ETS. [22]

Strana 34

3

Obr. 13 Snímač přítomnosti [22] Schématická značka:

Zdroj napětí: EIB


Ovládací a zobrazovací prvky: Posuvný spínač Potenciometr

Foto-elektrický snímač 5...1000 Lx

Potenciometr

Doba zotavení 10s...17 min

Podomítková sběrnicová spojka nebo podomítkový spínací akční člen/čidlo


Připojení:


– 5 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

6132-xx-102

Katalogové číslo

6132-xx-xxxx

Označení:

Tabulka 13: Parametry snímače přítomnosti [22]

3.3

Akční členy

Akční členy slouží ke zpracování informací získaných pomocí snímačů. Na výukovém panelu jsou umístěny 4 akční členy. Jejich stučný popis je v následující kapitole. 3.3.1

Spínací akční člen 4-násobný SA/S 4.6.1

Akční členy 6 A jsou modulární zařízení. Pro montáž do rozvaděče se využívá 35mm montážní lišta. Připojení ke sběrnici je realizováno pomocí svorek. Přístroj nevyžaduje další napájení, obsahuje 4 bezpotenciálové kontakty, které jsou určeny ke spínání jednofázových nebo třífázových spotřebičů umístěných na sběrnici ABB i-bus®KNX/EIB. Přístroj je vhodný ke spínání odporové, induktivní a kapacitní zátěže. [23]

3

Strana 35

Obr. 14 Spínací akční člen čtyřnásobný [23] Schématická značka:


21...30V DC po sběrnici KNX

Spotřeba el. energie EIB/KNX

Max. 250mW

Spotřeba proudu EIB/KNX

< 12mA

Výstupní jmenovité hodnoty: Jmenovité napětí Un

250 / 440 V AC (50/60 Hz)

Jmenovitý proud In (na výstup)

6A

Ztráty na zařízení při max. zátěži

1,5 W

Výstupní spínací proudy: AC3 provoz

6A / 230V

AC1 provoz

6A / 230V



Připojení proudového obvodu (1 svorka na kontakt)

Šroubovací svorky

Fáze (1 svorka 2 kontaky)

0.2... 2.5 mm2 jemné dráty 0.2... 4 mm2 jednožílové

Připojení:


0 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

SA/S4.6.1

Katalogové číslo

2CDG 110 036 R0011

Označení:

Tabulka 14: Parametry čtyřnásobného spínacího akčního členu [23]

Strana 36 3.3.2

3

Spínací akční člen 6-násobný AT/S 6.6.1

Šestinásobný spínací akční člen je zařízení, které se umísťuje na DIN lištu do rozvodné skříně. Ke sběrnici je připojeno pomocí svorek. Používá šesti bezpotenciálových kontaktů, které umožňují přepínat mezi šesti skupinami elektrických spotřebičů, které jsou na sobě nezávislé. Přístroj nevyžaduje další napájení. [24]

Obr. 15 Spínací akční člen šestinásobný [24] Schématická značka:


24V DC po sběrnici KNX

Spínací napětí

230 VAC +10/-15 %, 50 … 60 Hz

Spínací proud

10 A/AC1



Připojení proudového obvodu

2 Šroubovací svorky 0.2... 2.5 mm2 jemné dráty 0.2... 4 mm2 jednožílové

Výstupy:

Připojení:


0 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

AT/S6.6.1

Katalogové číslo

GH Q631 0023 R0111

Označení:

Tabulka 15: Parametry šestinásobného spínacího akčního členu [24]

3 3.3.3

Strana 37 Spínací a stmívací akční člen dvojnásobný UD/S 2.300.2

Je modulární instalační zařízení, které se umísťuje do rozvodné skříně. Slouží ke spínání a stmívání dvou skupin svítidel, tyto skupiny mohou pracovat buď společně nebo každá zvlášť. Skupiny jsou omezeny maximálním výkonem a to 300W na každou skupinu. V případě použití pouze jedné skupiny se tento výkon zvýší na 500W. Oba kanály mohou být napájeny z různých fází. Při maximálním zatížení má přístroj spotřebu 4,5W. Přístroj umožňuje celou řadu nastavení, od nastavitelné rychlosti stmívání až po funkci scén.[25]

Obr. 16 Spínací a stmívací akční člen dvojnásobný [25] Schématická značka:

Napájení: Provozní napětí Odběr proudu z KNX

21...30V DC po sběrnici KNX Max. 12 m

Výstupy: 2 výstupní kanály

Polovodičový výstup, stímání řízeno pomocí fázového úhlu, nebo inverzí fáze

Maximální zátěž

300W/VA na kanál 500W/VA při použití pouze jednoho kanálu

Minimální zátěž

2W/VA




Šroubovací svorky 0.2... 2.5 mm2 jemné dráty 0.2... 4 mm2 jednožílové

Připojení:


– 5 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Strana 38

3 Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

UD/S2.300.2

Katalogové číslo

2CDG 110 074 R0011

Označení:

Tabulka 16: Parametry spínacího a stmívacího akčního členu dvojnásobného [25]

3.3.4

Žaluziový akční člen dvojnásobný JA/S 2.230.1

Tento akční člen se používá k řízení dvou na sobě nezávislých skupin, kde každou lze použít k řízení maximálně dvou motorů pro ovládání žaluzií, rolet čí jiných závěsů. Stejně tak ho lze použít k ovládání dveří, oken a různých ventilačních klapek. Výstupní kontakty pro směry nahoru a dolů jsou mechanicky zabezpečeny tak, aby nemohlo být napětí indikováno na obou současně. Změnou parametrů lze nastavit různé vlastnosti, jako třeba časovou pauzu při změně směru, dobu jakou bude trvat pohyb žaluzií atd. Tento přístroj se umísťuje do rozvodné skříně na DIN lištu. [26]

Obr. 17 Žaluziový akční člen dvojnásobný [26] Schématická značka:

Napájení: Provozní napětí Odběr proudu z KNX

21...30V DC po sběrnici KNX < 250 mW

Výstupy: Počet výstupů

2 nezávislé výstupy, každý s 2 spínacími kontakty

Nominální napětí

230 V AC

Maximální spínací proud

6 A (AC1/AC3) při 230 V AC nebo 6 A (AC1/AC3) při 400 V AC

Minimální spínací proud

100 mA při 5 V nebo 10 mA při 10 V nebo

3

Strana 39 1 mA at 24 V

Připojení: ABB i-bus ® EIB / KNX



Šroubovací svorky 0.2... 2.5 mm2 jemné dráty 0.2... 4 mm2 jednožílové


– 5 °C ... + 45 °C

Skladování

– 25 °C ... + 55 °C

Přeprava

– 25 °C ... + 70 °C

Typové číslo

JA/S2.230.1

Katalogové číslo

GH Q631 0071 R0111

Označení:

Tabulka 17: Parametry žaluziového akčního členu dvojnásobného [26]

Strana 41

4

ETS 3 PROFESSIONAL

ETS (Engineering Tool Software, Technický softwarový nástroj) je speciální software, který je zcela nezbytný pro vytvoření elektronického projektu KNX systémové instalace, naprogramování přístrojů a popřípadě k následné diagnostice. V našem případě používáme verzi ETS 3.0f, což je poslední verze ze 3. řady tohoto softwaru. Tato verze umožňuje programovat rozsáhlé systémové instalace s použitím libovolného počtu přístrojů. V dnešní době je již aktuální verze ETS 4 Professional. V této kapitole jsou popsány základní kroky pro práci s projektem, které vystačí pro vytvoření laboratorních úloh a vysvětlení základních funkcí. Více informací lze naleznout v nápovědě programu ETS 30.f. [36]

4.1

Import databáze s prvky

Abychom mohli vložit zařízení do jednotlivých linií, které později vytvoříme, musíme naimportovat produktovou databázi s těmito přístroji. K tomu slouží záložka File/Import na hlavní liště. Soubory s produktovou databází mají koncovku .vd? (nejcasteji .vd2, .vd3, .vd5). Pro importování jsou 2 možnosti a to: • •

4.2

Import all items in the file – pro importování všech prvků z dané databáze Let me select the items to import – pro vybrání jednotlivých prvků k importování

Vytvoření nového projektu

Nový projekt lze vytvořit kliknutím na File v hlavní liště nástrojů a následně kliknutím na New Project, popřípadě klávesovou zkratkou Ctrl + N. Následně se zobrazí Okno Add New Project (Obr. 18), kde vyplníme název projektu (Name). Medium, kde máme na výběr ze dvou možností, kterými jsou TP (kroucený pár (dvojlinka) – kterou používáme v našem případě) a PL (silové vedení – používá se v případech, kdy není možné použít TP). Jako poslední je zde možnost zaškrtnout volbu Create Line 1.1, která v projektu vytvoří novou oblast a do ní umístí Linii 1.1, pokud tato volba není zvolena, vytvoří se pouze prázdný projekt. Celou tuto topologii je ovšem možné dále editovat. Topologie je dále rozebrána v následující kapitole.

Obr. 18 Vytvoření nového projektu

4.3

Vytvoření topologie a vložení přístrojů

Jednoduchou topologii projektu máme již vytvořenou od založení nového projektu, pokud jsme nechali zatrhlou volbu Create Line1.1. Pokud ne, je nutné vytvořit topologii projektu a to přidáním potřebných oblastí a linií. Toho dosáhneme vyvoláním kontextového menu (kliknutím pravého tlačítka myši na Název projektu). Zobrazí se možnosti jako na Obr. 19. Další možností je

Strana 42

4

použít hlavní lištu, na které je záložka Edit se stejnými možnostmi, popřípadě použít ikony pro topologii v panelu nástrojů. Pro vytvoření oblastí je zde možnost Add Areas (Obr. 19) a pro linie možnost Add Lines (Obr. 19). Další možnosti nastavení jsou: • •

Number of items – počet linií stejné úrovně Name – název linie Pro generování individuální adresy linie jsou zde následující 3 možnosti:

• • •

Fill up – nastavení adresy na první volnou Append – přidělí adresu, která následuje po poslední použité Start with – uživatelem definovaná adresa, začínající od zadané hodnoty

Obr. 19 Vytvoření topologie nového projektu Pokud máme naimportovanou databázi s přístroji, lze jednotlivé přístroje vložit do topologie projektu. Pro vložení prvků z databáze je zde volba Add Devices, která se zobrazí po kliknutí pravého tlačítka myši na danou linii, do které chceme prvky přidat, popřípadě opět na hlavní liště v záložce Edit nebo opět pomocí ikony v panelu nástrojů. Po spuštění této volby se zobrazí okno Product Finder. Zde podle zadaných parametrů vybereme prvky, jejich počet a vložíme je pomocí tlačítka Insert do projektu. Takto lze vkládat přístoje buď přímo do topologie podle jejich umístění na liniích, popřípadě přímo umístit do struktury projektu podle místností. Takto vložené přístroje se automaticky umístí do Hlavní Linie, je tedy vhodné vkládat přístroje do topologie na linii, ke které jsou ve skutečnosti připojeny. Okno Product Finder Obr. 20, zde je několik možností vyhledávání přístrojů v databázi: • • • •

Manufacturer – vyhledávání podle výrobce Order number – podle objednávacího čísla Product family – podle skupiny, do které přístroj patří Product type – podle typu přístroje

4

Strana 43 • •

Medium type – podle typu média Product name – podle jména přístroje Jako poslední je zde možnost vybrat, kolik takových přístrojů se má na danou linii vložit.

Obr. 20 Product Finder

4.4

Vytvoření struktury projektu

Struktura projektu se vytváří v okně Buildings (Obr. 21). Přidávání a odebírání objektů je zde stejné jako v okně pro vytváření topologie. Po kliknutí pravého tlačítka myši na Buildings/Functions se vyvolá kontextové menu. Další možností je použít ikony z panelu nástrojů, popřípadě použít v hlavním panelu záložku Edit. Struktura se vytváří postupně od největších objektů jako jsou budovy (Buildings), části budov (Building Parts), místnosti (Rooms) a rozvaděčů (Cabinets). Na obrázku je znázorněna struktura jednoduchého projektu. Projekt obsahuje budovu s názvem VUT, část budovy s názvem FSI, následně dvě místnosti 730 a 731A a nakonec Rozvaděč.

Obr. 21 Struktura projektu Pokud máme takto vytvořenou strukturu projektu, je potřeba do jednotlivých místností a rozvaděčů vložit přístroje. To lze zajistit buď přetažením přístroje z topologie projektu do dané

Strana 44

4

místnosti či rozvaděče, popřípadě vyvoláním kontextového menu na místnosti a vybráním možnosti Add Devices. Přídávání probíhá stejně jako v předchozí kapitole pomocí Product Finderu. Pro ulehčení práce je jednodušší přístroje do topologie pouze přetáhnout.

4.5

Nastavení parametrů přístroje

Pro základní nastavení přístroje slouží položka Properties, která se zobrazí v nabídce kontextového menu daného přístroje. Nejdůležitější je zde záložka General, kde lze nastavit popřípadě změnit fyzickou adresu přístroje. Tato adresa je individuální pro každý přístroj a při prvním nahrávání aplikačního softwaru do přístroje bude požadováno zmáčknutí programovacího tlačítka na daném přístroji a tímto mu bude tato adresa fyzicky přidělena. Tímto je zajištěno, aby se do správného zařízení nahrál aplikační software pro toto zařízení určený. Jako další je zde položka Description, sem lze napsat jednoduchý popis zařízení, tento popis se poté zobrazí přímo v záhlaví daného přístroje a slouží k lepší orientaci. Dále jsou zde informace o použitém přístroji, datum poslední modifikace a posledního nahrání aplikačního softwaru. V ostatních záložkách jsou víceméně také umístěny další informace o přístroji, ale není zde možnost nějakého dalšího důležitého nastavení. Okno pro nastavení parametrů přístroje je na Obr. 22.

Obr. 22 Nastavení parametrů přístroje Jak je vidět v topologii projektu, po kliknutí na zařízení se zobrazí jeho komunikační objekty. U každého takového objektu lze také vyvolat položku s vlastnostmi. Tyto vlastnosti jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Zde je jako hlavní záložka pro nastavení Edit Object, kde se nachází tyto položky: • • • •

Function – funkce, která je pro komunikační objekt nastavena Priority – nastavení priority objektu (Low, High, Alarm) Data Type – zde lze nastavit jaký datový typ bude objekt používat Flags – nastavení podoby vlajky

Všechny zde provedené změny lze vrátit do původního nastavení pomocí tlačítka Deafult. V záložce Group Addresses jsou zobrazeny skupinové adresy, ke kterým je daný komunikační objekt přiřazen. Okno pro nastavení parametrů přístroje je na Obr. 23.

4

Strana 45

Obr. 23 Nastavení parametrů objektu Komunikačním objektů lze měnit také jejich funkční parametry. K tomu slouží jak tlačítko Parametr v okně Properties daného přístroje, tak lze toto nastavení spustit z kontextového menu přístroje možností Edit Parametrs. Protože nastavení parametrů je pro většinu přístrojů spousta, nelze je zde všechny rozebírat pro jednotlivé přístroje, proto některé funkce a nastavení budou popsány až v kapitole Laboratorní úlohy. Pro ukázku je zde uvedeno nastavení parametrů jednonásobného tlačítkového snímače. Po vybrání volby Edit Parametrs se zobrazí okno pro nastavení parametrů. Zde můžeme v levém sloupečku vidět, že jako první možnost nastavení je BCU-Type. Na výběr jsou 3 možnosti. Bus coupler, Switching actuator a Dimming actuator. Vybereme jednu z funkcí, kterou po přístroji požadujeme. Podle funkce přístroje jsou také dány jeho komunikační objekty, které lze dále konfigurovat. Zde je vidět, že pro volbu Bus coupler, je pouze jeden komunikační objekt a tím je Rocker 1. V Obr. 24 jsou parametry, které lze pro Rocker 1 nastavit: •

• • •

Operation mode of rocker – provozní režim přístroje (Switching sensor – spínací čidlo, Dimming sensor – stmívací čidlo, Shutter sensor – žaluziové čidlo, Flexible allocation – flexibilní přidělení) Working mode of rocker – pracovní režim tlačítka (TOGGLE – přepínač, dále lze nastavit režim ON a OFF přímo jako reakci na stlačení levé nebo pravé kolébky tlačítka ) Operation mode of LED – pracovní režim diody (show values of object rocker – zobrazuje hodnotu, kterou obsahuje objekt tlačítko, orientation light – orientační světlo) Colour of LED – barva diody (podle stavu ON a OFF lze nastavit červenou nebo zelenou barvu diody)

Strana 46

4

Obr. 24 Editace parametrů přístroje

4.6

Skupinová adresace

Skupinová adresa slouží k propojení komunikačních objektů snímačů a akčních členů. Tímto propojením lze nastavit reakce výstupu akčního členu na výstupy snímačů. Topologie skupinových adres se sestavuje stejně jako v případě topologie projektu či jeho struktury. Začíná se od hlavních skupinových adres (Main Group), přes střední skupinové adresy (Middle Group) až po základní skupinové adresy (Group Address). Připojení komunikačního objektu ke skupinové adrese je jednoduché. Pokud je skupinová adresa již vytvořena, lze tyto objekty do této adresy přiřadit jejich pouhým přetažením myši (Obr. 25).

Obr. 25 Skupinová adresa Další možností je v kontextovém menu vyvolaném na daném komunikačním objektu volba Link with. Po vybrání této volby se zobrazí následující okno (Obr. 26).

4

Strana 47

Obr. 26 Skupinová adresa Zde jsou 2 možnosti připojení objektu: • •

4.7

Link with existing address – připojení k již existující adrese (1. číslo označuje hlavní adresu, 2. číslo střední adresu a 3. číslo skupinovou adresu) Create new group address – vytvoří novou skupinovou adresu se zadaným názvem a přiřadí k ní daný skupinový objekt (1. číslo označuje hlavní adresu, 2. číslo střední adresu a 3. číslo skupinovou adresu)

Komunikace

Aby bylo možné nahrát aplikační programy do přístrojů, je nutné, aby byl počítač s nainstalovaným softwarem ETS 3 Professional propojen se sběrnicí KNX. V našem případě jsou 2 možnosti, jednou je použití USB rozhraní a druhou IP rozhraní. Ke konfiguraci komunikace se lze dostat přes záložku Extras/Options, zobrazí se okno Options. V tomto okně nás zajímá záložka Communication. Pokud není žádné připojení nakonfigurováno, lze vytvořit nové připojení pomocí tlačítka Configure Interfaces. Konfigurace obou připojení je zobrazena na následujících obrázcích (Obr. 27 a 28).

Obr. 27 Nastavení komunikace USB

Strana 48

4

Obr. 28 Nastavení komunikace IP Pro kontrolu, zda je připojení správně nakonfigurováno a zda probíhá komunikace mezi ETS a sběrnicí KNX, slouží tlačítko Test v okně Options (Obr. 29). Pokud je komunikace v pořádku, tak se zobrazí nápis OK.

Obr. 29 Ověření komunikace

4.8

Stažení aplikačního softwaru

Pokud jsou všechny použité komunikační objekty připojeny ke skupinovým adresám a pokud je funkční komunikace, je možné stáhnout aplikační programy do přístrojů a přístrojům přiřadit jejich fyzickou (individuální) adresu. K tomu slouží položka Download v kontextovém menu. Lze ji vyvolat jak na jednotlivých přístrojích, tak třeba pro celou linii, budovu, část budovy nebo místnost. Po vybrání volby Download se zobrazí okno Download (Obr. 30) s následujícími možnostmi: • •

Access – přístup (Local – místní, Remote – dálkový) Promt before each device – dotázat se pro každý přístroj zvlášť Po pravé straně jsou následující tlačítka:

4

Strana 49

•

• •

•

Program Individual address – Pro naprogramování individuální adresy, po vybrání této volby bude uživateli oznámeno, aby stisknul programovací tlačítko na přístroji. Tímto stisknutím se přidělí fyzickému zařízení stejná individuální adresa jako jeho aplikačnímu programu v prostředí ETS 3 a bude dosaženo toho, že do správného zařízení se bude nahrávat správný aplikační software. Pokud nebudeme v průběhu projektování individuální adresu přístroje měnit, stačí ji přidělit pouze jednou. Download Aplication program – Pro stažení aplikačního programu. Pokud je přístroji již přidělena individuální adresa, stačí pro nahrání aplikačního programu používat tuto volbu. Program Address & Application - Pro naprogramování individuální adresy i stažení aplikačního programu. Používá se první práci s přístrojem, kdy mu ještě nebyla přidělena individuální adresa. Partial Download – Pro částečné stažení.

Obr. 30 Okno Download Všechny přístroje,které jsou v projektu v prostředí ETS, mají ve fyzické podobě programovací tlačíkto, aby mohly být přiděleny jejich aplikačním programům. Na obrázku je zobrazeno umístění programovacího tlačítka na spínacím akčním členu čtyřnásobném a sběrnicové spojce (Obr. 31).

Obr. 31 Programovací tlačítko

Strana 50

4.9

4

Diagnostika

Pro řešení různých problémů je v hlavním panelu umístěna záložka Diagnostics. Ta obsahuje 5 položek: •

Check Project – Offline test, ETS tedy nemusí být připojeno ke sběrnici. Kontroluje zda je splněna řada základních pravidel: - Pro oblast: Zda má adresu. Zda je adresa v rozsahu od 0 do 15. Zda je adresa v projektu unikátní - Pro Linii: Zda má adresu. Zda je adresa v rozsahu od 0 od 15. Zda je adresa v oblasti unikátní. Zda není počet zařízení v linii větší než 64. Zda má napájecí zdroj. - Pro zařízení: Pokud má mít adresu, tak zda má. Pokud nemá mít adresu, tak zda nemá. Zda je adresa v rozsahu od 0 do 255. Pokud se adresa = 0, zda je to liniová spojka. Zda je adresa na linii unikátní - Pro skupinu: Zda má nějakou hodnotu. Zda je hodnota unikátní v projektu. Zda je hodnota v odpovídajícím rozsahu a zda jsou k ni přiřazeny alespoň dva komunikační objekty. Tento test se doporučuje alespoň jednou během projektování a nejlépe ještě před uvedením zařízení do provozu.

•

Device info - tato funkce poskytuje důležité informace potřebné v souvislosti s diagnostikou pro konkrétní zařízení v projektu

•

Individual Addresses – pomáhá řešit problémy skupinových adres a zařízení k nim připojených (Pokud byla špatná individuální adresa nahrána do přístroje a není jasné do kterého. Pokud se zdá zařízení nedosažitelné pro ETS. Zda konkrétní zařízení existuje. K zjištění, které zařízení je v programovacím módu. Která zařízení jsou k dispozici na linii.)

•

Group Monitor – Používá se k otestování správné funkce instalace. Může být propojen s právě běžícím projektem v ETS. To je realizováno pomocí jména skupinové adresy v ETS projektu ke kterému je přiřazena skupinová adresa (Obr. 32).

Obr. 32 Group Monitor Význam sloupců v okně BusMonitor je následující: • • • • • • • •

# - pořadové číslo Time – čas odeslání telegramu Service - služba Flags - vlajky P - priorita Src. addr – adresa vysílajícího přístroje Source - zdroj Dest addr – cílová adresa

4

Strana 51 • • • • •

Destination – název skupinové adresy R (Rout) - routingové číslo DPT – datový typ Type – typ telegramu Data – užitečná data

•

Bus Monitor – Slouží ke sledování aktuální komunikace na sběrnici (Obr. 33). Tuto komunikaci lze zaznamenávat pro pozdější vyhodnocení. Jako u Group Monitoru jsou jména skupinové adresy v ETS projektu přiřazena ke skupinovým adresám. Rozlišují se 3 typy telegramů (telegramy pro správu sítě, telegramy pro správu zařízení a run-time telegramy).

Obr. 33 Bus Monitor Význam sloupců v okně BusMonitor je následující: • • • • • • • • • • • • •

# - pořadové číslo Time – čas odeslání telegramu BFlags - vlajky P - priorita Src. addr – adresa vysílajícího přístroje Source - zdroj Dest addr – cílová adresa Destination – název skupinové adresy R (Rout) - routingové číslo Type – typ telegramu DPT – datový typ Data – užitečná data IACK - potvrzení

Strana 53

5

CONTROL WEB

Pro vizualizaci stavů laboratorních úloh, které jsou navrženy v 7. kapitole je použit programový systém Control Web. V této kapitole je stručný popis tohoto softwaru a hlavně popis komunikačního modulu DataLab IF/EIB, který umožnil komunikaci mezi zařízeními na sběrnici a počítačem , díky čemuž mohla být následně vizualizace vytvořena. Programový systém Control Web je jednotným programovým prostředím pro vývoj a provozování aplikací v oblastech automatizačních a informačních technologií. Control Web je škálovatelný ve velikém rozsahu sahajícím od malých kompaktních vestavěných řídících jednotek až po rozsáhlé redundantní clusterové serverové systémy. [29] Od běžných SCADA systémů se Control Web liší vnitřní architekturou a principy činnosti. Ty se utvářely a přicházely na trh v době, kdy počítač sloužil k pouhé vizualizaci technologických dat pro operátorské řízení a programové vybavení automatizačních systémů bylo vestavěno do PLC a řídících jednotek strojů. Veškerá funkčnost SCADA systémů je obvykle pevně naprogramována a lze ji pouze do jisté míry modifikovat prostřednictvím konfiguračních dat. [29] Díky grafickému editoru je tvorba aplikačních programů maximálně zjednodušena. Pomocí myší lze vybírat jednotlivé komponenty z nabídkových palet a skládat je do struktur, vzhledů a algoritmů. Rozsah, funkčnost a vlastnosti aplikace nejsou systémem nijak předem určeny ani omezeny. Aplikaci si každý může vybudovat podle svých požadavků – vybere si pro ni komponenty a definuje mezi nimi vazby. Výsledný běžící program má strukturu kódu i dat v paměti počítače velmi podobnou, jako by byl na míru napsán a přeložen např. prostřednictvím překladače jazyka C++. Má také podobnou rychlost a výkon. [29] Protože je systém Control Web poměrně rozsáhlý a nelze zde popsat všechny jeho funkce, bude další pozornost věnována spíše komunikačnímu modulu DataLab IF/EIB. Více informací o systému Control Web je přímo v nápovědě programu, včetně popisu práce s tímto programem.

5.1

Komunikační modul DataLab IF/EIB

DataLab IF/EIB je komunikační rozhraní mezi EIB a USB. Slouží k propojení EIB sběrnice se systémem Control Web. Tento modul obsahuje procesor DataLab, slot pro USB připojení a 1 slot pro V/V EIB modul. Dalšími vlastnostmi modulu DataLab IF/EIB jsou následující:[30] • • • •

Průchozí svorkovnice pro EIB a USB části Nezávislé napájení EIB a USB části USB připojení Volitelná montáž na DIN lištu Další parametry modulu:

• • •

EIB Uin: DC 30 V (21 V–32 V) EIB Imax 1,6 m USB spotřeba 30 m

Strana 54

5

Obr. 34 DataLab IF/EIB [30]

Obr. 35 Označení svorek DataLab IF/EIB [30]

5.2

Ovladač DataLab IF/EIB

Ovladač DataLab IF/EIB lze použít v systémech Control Web 5 a vyšší, v prostředí operačních systémů Windows NT v 5.0 a vyšší, což odpovídá dnešním operačním systémům. Protože ovladač komunikuje s rozhraním DataLab IF/EIB pomocí USB, tak ovladač nepotřebuje žádnou konfiguraci portů, komunikační rychlosti ani adresování jednotek. Pomocí speciálního systémového USB ovladače, který je nutné do operačního systému nainstalovat je zajištěno, že operační systém rozezná ovladač a ten tak může spolehlivě pracovat. Po instalaci se tento systémový ovladač stane vnitřní součástí operačního systému. [31]

5.3

Skupinové adresy

V KNX/EIB je každá skupina označena adresou. Tato skupinová adresa je 15bitové číslo a zapisuje se dvojím způsobem. Buď jako dvoúrovňová nebo tříúrovňová, tyto skupinové adresy jsou popsány v kapitole 2.4.2. Jak z této kapitoly vyplývá jedna se buď o 2 nebo 3 čísla oddělená lomítky. Ovladač DataLab IF/EIB s těmito skupinami pracuje a podporuje oba možné zápisy. V parametrickém souboru ovladač používá tohoto zápisu s lomítky, v mapovacím soubor a v aplikaci tento zápis nelze použít, proto se používá tzv. poziční zápis skupinové adresy, kdy jednotlivé části skupinové adresy jsou zapsány do desítkových řádů výsledného čísla:[31] • •

skupinová adresa ve tvaru g/s je zapsána jako číslo ve tvaru: 1gg0ssss, adresa 4/1225 proto bude zapsána jako 10401225 skupinová adresa ve tvaru g/m/s je zapsána jako číslo ve tvaru: 0ggmmsss, adresa 2/2/173 proto bude zapsána jako 202173.

5

Strana 55

Je vcelku zřejmé, že zápis dvoudílné skupinové adresy začíná jedničkou v řádu desítek milionů a že zápis hlavní skupiny a skupiny dvouúrovňovéé i tříúrovňové skupinové adresy si navzájem odpovídají. Skupinová adresa v pozičním zápise (neboli v aplikaci či v mapovacím souboru) znamená přímo číslo kanálu ovladače (a používá se proto například přímo v zápise atributu driver_index kanálů), takže je při vývoji aplikace na první pohled jasné, které skupině, který kanál odpovídá.[31]

5.4

Datové typy

Se skupinou je pevně spojen i její datový typ. Datový typ skupiny, jako části systému EIB je přesně dán standartem (EIS) a v ovladači se proto definuje jako tento EIB (EIS) typ. Protože Control Web používá jiné datové typy je nutné mezi těmito typy zavést převodní pravidla. V tabulce jsou ovedeny Ovladačem podporované EIS typy a jim odpovídající typy systému Control Web. [31]

EIS číslo

EIS funkce

Typ Control Web

význam hodnot

1

switch

boolean

2

dimming/contr shortint ol

+/-0–100% přírůstku jasu

3

time

longcard

0–85399 sekund ve dni + 0–7 × 100000 pro den v týdnu

4

date

real

Juliánské datum

5

value

real

6

scaling

shortcard

0–100%, nebo 0–255

7

drive control

boolean

up, open = true

9

float

real

10

16bit counter

cardinal

11

32bit counter

longcard

13

ASCII character

string

14

8bit counter

shortcard

15

character string

string

nejvýše 23 znaků

Tabulka 18: Převod EIS typů a datových typů systému Control Web [31] EIS2 - EIS definuje tento typ jako „přírůstek či pokles hodnoty o zlomek 1/1, 1/2–1/64 její velikosti“, což odpovídá číselně změně o 100%, 50%–1,6%. Změny tedy nemohou být plynulé a možný interval +/-0–100% [31] EIS6 - EIS definuje tento typ jako rozsah 0–100%, vnitřně je tento údaj vždy převáděn na interval 0–255. Mimo takto standardem vymezený procentuální rozsah ovladač nicméně poskytuje také přístup nepřepočítaný (tedy k celému intervalu 0–255) [31]

Strana 56

5.5

5

Parametrický soubor

Parametrický soubor obsahuje nastavení závislé na druhu ovladače. Proto není možné použít parametrický soubor ovladače DataLab IF/EIB pro jiný ovladač. Parametrický soubor ovladače DataLab IF/EIB je textový soubor, který je rozdělen do sekcí. V těchto sekcích jsou uvedeny konfigurační parametry ve formátu klič = údaj. Klíče představují vlastní nastavení a sekce slouží pouze k členění. V parametrickém souboru pro ovladač DataLab IF/EIB se používají následující sekce [31]: Sekce: [device] - sekce pro konfijuraci USB rozhraní DataLab IF/EIB na straně počítače každé rozhraní DataLab IF/EIB je vyrobeno s jednoznačnou identifikací, která je jako výrobní číslo uvedena na štítku na krabičce rozhraní (klíč je povinný) id

[device] id = 2401406

status_channel

číslo stavového kanálu ovladače

input_queue_length_channel

číslo kanálu ovladače s aktuální délkou vstupní fronty

output_queue_length_chann el

číslo kanálu ovladače s aktuální délkou výstupní fronty

Sekce: [interface] - sekce pro konfiguraci EIB komunikačního zásobníku address

fyzická adresa rozhraní

input_queue_length

počet nevyžádaných komunikací (EIB paketů), které ovladač udržuje až do okamžiku zpracování aplikací

output_queue_length

počet paketů připravených k odeslání, které ovladač udržuje v paměti v případě, že se nedaří data dostatečně rychle odesílat

ACK_method

způsob chování rozhraní DataLab IF/EIB při přijímání EIB paketu

ACK_timeout

prodleva čekání ovladače na potvrzení (kladné i záporné) odeslání paketu

BUSY_delay

prodleva, po kterou ovladač čeká před opakováním požadavku, bylali EIB síť v okamžiku jeho odeslání zaneprázdněna

read_on_start_delay

prodleva, po kterou ovladač čeká při počátečním čtení hodnot objektů před opakováním čtení

read_on_start_repeat_count

počet opakování počátečních čtení hodnot objektů

Sekce: [read_on_start] [read_during_run ] - sekce pro konfiguraci časování čtení při počátečním čtení a za běhu ovladače timeout

prodleva, po kterou ovladač čeká na odpověď EIB zařízení

repeat_count

počet opakování čtení

delay

prodleva, kterou ovladač vkládá mezi dva za sebou následující požadavky na čtení

5

Strana 57

Sekce: [behaviours ] - sekce pro definici chování datových objektů readable

pro volbu objektu read

writable

pro volbu objektu write

transmit

pro volbu objektu transmit

updateable

pro volbu objektu update

communicate_on_read

pro zapnutí vyžádaného čtení

read_on_start

pro zapnutí čtení pro získání počáteční hodnoty

high

volba pro nastavení důležitosti high

alarm

volba pro nastavení důležitosti alarm

Sekce: [objects ] - sekce pro definici jednotlivých samostatných datových objektů object

klíč, který slouží k definici jednoho komunikačního objektu, objekt přitom lze zapojit do několika skupin

objects

klíč, který slouží k definici více komunikačních objektů najednou, objekty jsou přitom zapojeny každý do jedné skupiny.

Sekce: [blocks] - sekce pro definici bloků datových objektů, které sdílejí určitá nastavení block

opakovaný klíč, který slouží ovladači pouze jako informace, jaké všechny sekce [] s hromadnými definicemi objektů má v parametrickém souboru hledat

Sekce: [] - sekce pro definici datových objektů, které sdílejí určitá nastavení behaviour type

chování datových objektů, které má platit pro všechny datové objekty definované uvnitř této sekce, parametr je v sekci povinný. EIS typ datových objektů této sekce, parament je v sekci povinný.

object

klíč, který slouží k definici jednoho komunikačního objektu, objekt přitom lze zapojit do několika skupin

objects

klíč, který slouží k definici více komunikačních objektů najednou, objekty jsou přitom zapojeny každý do jedné skupiny

Tabulka 19: Jednotlivé sekce a jejich klíče parametického souboru [31] Uvnitř těchto sekcí se používají další (rovněž předdefinovaná) klíčová slova pro zápis EIS datových typů a pro zápis přednastavených chování. Pojmenování datových typů v ovladači je trojí — číslem a dvěma symbolickými jmény: [31] EIS označení:

Pojmenování datových typů v ovladači

EIS1

typ se uvede jako 1, nebo jako switch, nebo jako eis1

EIS2 control

2, nebo increase, nebo eis2

Strana 58

5

EIS3

3,time, eis3

EIS4

4, date, eis4

EIS5

5, value, eis5

EIS6

6, scaling, eis6 — rozsah 0–100%

EIS6

Scaling255 — rozsah 0–255

EIS7

7, updown, eis7

EIS9

9, float, eis9

EIS10

10, counter16, eis10

EIS11

11, counter32, eis11

EIS13

13, char, eis13

EIS14

14, counter8, eis14

EIS15

15, string, eis15 Tabulka 20: Pojmenování datových typů v ovladači [31] Ukázka parametrického souboru z úlohy č. 7.: [device] id = 20908346 [interface] address = 1.0.4 ACK_method = all [objects] object = tracker_init,switch, 1/6/1 object = tracker_init,switch, 1/6/5 object = tracker_init,switch, 1/6/6 object = tracker_init,switch, 1/6/9 object = tracker_init, scaling, 1/6/7 object = tracker_init, scaling, 1/6/8 Jména, která používá ovladač DataLab IF/EIB pro chování objektů [31]: reader update + communicate_on_read tracker update + write tracker_init update + write + read_on_start transmitter transmit transmitter_with_status

5

Strana 59 update + write + transmit transmitter_with_status_init update + write + transmit + read_on_start server read concentrator update + write + read source transmit + read

Strana 61

6

MODUL LOGO!

V poslední úloze, která se zabývá simulací zabezpečení je použit logický modul od firmy Simenes LOGO! Tento programovatelný automat je běžně používán jak v praxi, tak i ve výuce. A studenti jsou většinou s tímto automatem plně seznámeni. Proto je zde uveden pouze krátký popis tohoto automatu a jeho nejdůležitější parametry. Logický modul LOGO! patří mezi mikrosystémy a už ve svých začátcích bylo určeno pro nejjednodušší logické a časové funkce, jako je např. osvětlení v budovách, vytápění, zavlažování, řízení dveří a závor atd. Tento modul obsahuje 8 digitálních vstupů (2 lze použít jako analogové) a 4 digitální výstupy, které je ovšem možné rozšířit až na 24 digitálních vstupů a 16 digitálních výstupů (8 analogových vstupů a 2 analogové výstupy). Tento modul je velice flexibilní a jeho varianty mají různé možnosti napájecího napětí (DC12V, AC/DC 24V, AC/DC 115 V ~ 230 V). Pro komunikaci s vyššími řídícími systémy slouží komunikační moduly. Pro komunikaci se systémem KNX slouží komunikační modul CM EIB/KNX, tento modul je popsán v následující kapitole. Na obrázku je umístěn logický modul LOGO! s popisem dalších parametrů. [33][34]

Obr. 36 Logický modul LOGO! a jeho parametry [34]

6.1

Komunikační modul CM EIB/KNX

Jak bylo napsáno v předchozí části, pro komunikaci se systémem KNX/EIB slouží komunikační modul CM EIB/KNX. Tento modul je realizován pro řídící moduly LOGO! s napájecím napětím 12/24V nebo 115/240V. CM EIB je sběrnicový uzel, který umožňuje komunikaci mezi LOGO! a zařízenímí na sběrnici KNX/EIB pomocí telegramů. Komunikační modul převádí EIB telegramy do funkcí LOGO! a funkce LOGO! zpět do EIB telegramů. Do LOGO! pak prezentuje aktuální stavy EIB zařízení, které je schopné využít svých logických funkcí a časovačů k jejich propojení. V praxi lze také signály z EIB kombinovat s lokálními vstupy a výstupy na LOGO!.

Strana 62

6

Komunikační modul pak předá každou změnu výstupního signálu pomocí EIB. Kombinace LOGO! a CM EIB/KNX umožňuje uživateli používat decentralizované řídící funkce pro EIB s možností změny parametrů nebo operací jednoduše, rychle a bez programování zařízení. [35]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Napájení Zamykací posuvka pro LOGO! rozhraní RUN/STOP LED pro komunikaci s LOGO! BUS LED pro EIB komunikaci Štítek pro fyzickou adresu Vstupy – EIB připojení Rozšiřující rozhraní pro LOGO! PIN pro mechaické připojení Programovací tlačítko Obr. 37 Popis CM EIB/KNX [35]

CM EIB/KNX modul musí být vždy připojen až jako poslední na pravé straně LOGO!, protože k němu nelze připojit další rozšiřující moduly. Připojení CM EIB/KNX modulu je zobrazeno na následujícím obrázku. Používá se pouze pár červená a černá, žlutá a bílá se nepoužívá. [35]

Obr. 38 Připojení CM EIB/KNX [35]

6

6.2

Strana 63

LOGO! Soft Comfort

K programování logického modulu LOGO! lze využít jak displej umístěný na přístroji, tak software LOGO! Soft Comfort. Použití tohoto software je určitě pro programování aplikací určených pro LOGO! přehlednější, jednodušší a rychlejší oproti displeji na přístroji. Je zde umožněno programování ve dvou editorech, jedním je programování ve funkčních blocích (FBD) a druhým je programování pomocí kontaktních schémat (LAD). Mohou zde být použity také uživatelem definované funkce (UDF), ty jsou pak určené pro použití v FBD. Po vytvoření výsledného programu lze správnou funkci ověřít pomocí simulace. Na následujícím obrázku je náhled software LOGO! Soft Comfort.

Obr. 39 Programovací prostředí LOGO! Soft Comfort.

Strana 65

7

ÚLOHY

Jednotlivé úlohy jsou brány formou realizace projektu. Z důvodu nedostatku zařízení pro řízení složitějšího projektu, budou tyto úlohy formovány pro jednotlivé místnosti, které se mohou v budově nacházet. Požadavky na ovládání elektroinstalace v místnostech budou různé a postupně od nejjednoduššího ovládání až po složitější. V úloze č.1 je zobrazen půdorys budovy, pro kterou budou jednotlivé úlohy navrženy.

7.1

Úloha č. 1 – Vytvoření struktury projektu, topologie, přidání zařízení, přiřazení individuálních adres

7.1.1

Zadání

V prostředí ETS3 Professional založte nový projekt s názvem Lab. ulohy. vytvořte strukturu budovy z Obr. 40. Budova má 3 podlaží, pro 3. patro budovy platí půdorys z Obr. 40. Vytvořte tedy strukturu, která obsahuje všechny místnosti, které se nachází v půdorysu, včetně rozvaděče. Dále vytvořte topologii projektu, včetně vložení přístrojů a přiřazení individuálních adres.

Obr. 40 Půdorys budovy

7.1.2

Použité přístroje

Číslo přístroje:

Název:

Označení:

Individuální adresa:

1

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.0.-

2

Snímač tlačítkový jednonásobný

6125-81

1.0.1

3

Spínací akční člen 6násobný

AT/S 6.6.1

1.0.2

4

LOGO! CM EIB

LOGO!V3

1.0.3

Strana 66

7 5

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

6

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

7

USB rozhraní

USB/S 1.1

1.1.1

8

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

9

Snímač tlačítkový 2násobný

6126-866-101

1.1.3

10


6127 MF-84-500

1.1.4

11

Snímač Busch-triton 3násobný

6322-83-101

1.1.5

12

Snímač pohybu 180 Komfort

6132-xx-102

1.1.6

13

Spínací akční člen 4násobný 6A/230V

SA/S 4.6.1

1.1.7

14

Žaluziový akční člen 2násobný

JA/S 2.230.1

1.1.8

15

Spínací a stmívací akční člen 2-násobný

UD/S 2.300.2

1.1.9

Tabulka 21:Použité přístroje pro úlohu č.1

7.1.3

Postup řešení

1. Založte nový projekt s názvem Lab. ulohy (File/New Project, jako médium ponechte TP) 2. Vytvořte strukturu budovy dle půdorysu ze zadání (kontextové menu se vyvolá kliknutím pravého tlačítka myši na ikonu Building/Functions, popřípadě lze části vložit z panelu nástrojů, nebo ze záložky Edit na hlavní liště) 3. Vytvořte topologii projektu (hlavní linie s označením 1.0 a linie 1 s označením 1.1). Do této topologie vložte všechny přístroje a přidělte jim individuální adresy uvedené v tabulce. 4. Přiřaďte individuální adresy ze seznamu přístrojů, přístrojům které jim fyzicky odpovídají na výukovém panelu (vyvolání kontextového menu na přístroji/Download/Program individual adress), po vyzvání zmáčknětě programovací tlačítko na daném přístroji. 5. Takto založený projekt lze použít jako šablonu pro další úlohy a je vhodné ho exportovat (File/Export).

7 7.1.4

Strana 67 Vzor řešení

Pokud byly všechny body z postupu řešení úlohy splněny správně dle zadání, měla by struktura projektu vypadat jako na Obr. 41 a 42.

Obr. 41 Struktura projektu

Obr. 42 Topologie projektu

Strana 68

7.2

7

Úloha č. 2 – Osvětlení z jednoho a ze dvou míst

V úloze 2. budeme navazovat na úlohu 1., ve které jsme si vytvořili strukturu většího projektu. Navazující úlohy budou pro jednotlivé místnosti, ve kterých jsou různé požadavky na použití inteligentní elektroinstalace. 7.2.1

Zadání

Dle schématu nastavte funkce osvětlení pro místnosti chodba a schodiště. V těchto místnostech jsou na osvětlení následující požadavky: Chodba – 3 svítidla spínána ručně jedním tlačítkem. Schodiště – a) jedno svítidlo spínáno a vypínáno na 2 místech b) časově vypínané svítidlo (po stlačení bude svítít po dobu 15 vteřin, po dvojnásobném stlačení, po dvojnásobnou dobu, 5 vteřin před uplynutím dané doby světlo jednou blikne) Pro chodbu použijte jednonásobný tlačítkový snímač a šestinásobný spínací akční člen, které jsou umístěny na Hlavní linii. Na chodbě jsou umístěna 3 světla, je tedy nutné použít 3 výstupy šestinásobného spínacího akčního členu. Pro schodiště použijte dvojnásobný a čtyřnásobný dotykový snímač, které jsou na linii 1. U čtyřnásobného bude použita pouze 1. kolébka. Dále čtyřnásobný spínací akční člen, kde budou použity 1. 2 výstupy. Dle schématu Obr. 43, vytvořte skupinové adresy a přiřaďte je ke komunikačním objektům. Ve schématu jsou skupinové adresy u každého přístroje psány do sloupečků, podle výstupu (1. výstup – 1. sloupec, 2. výstup – 2. sloupec). Následně stáhněte aplikační programy do přístrojů a ověřte funkčnost.

Obr. 43 Schéma pro úlohu č. 2

7

Strana 69

7.2.2


V této úloze jsou použity následující přístroje. Dle zadání a popisu v tabulce je umístěte do struktury projektu na patřičná místa. Číslo přístroje:

Název:

Označení:

Individuální Skupinová Umístění: adresa: adresa:

1

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.0.-

Rozvaděč

-

2


6125-81

1.0.1

Chodba

1/2/0

3

Spínací akční člen 6násobný

AT/S 6.6.1

1.0.2

Rozvaděč

1/2/0

4

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

Rozvaděč

-

5

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

Rozvaděč

-

6

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

Rozvaděč

-

7


6126-866-101

1.1.3

Schodiště

1/1/1 1/1/2

8


6127 MF-84-500

1.1.4

Schodiště

1/1/1

9


SA/S 4.6.1

1.1.7

Rozvaděč 1/1/1 1/1/2


7.2.3

Postup řešení

1. Vytvořte nový projekt, s názvem Lab. ulohy (Chodba, Schodiste) a vytvořte topologii a strukturu dle úlohy číslo 1. Popřípadě v záložce Edit/Open/Manage Projects vytvořte kopii šablony a přejmenujte ji na daný název. Tento projekt následně otevřte. 2. Umístěte všechny přístoje do jednotlivých místností dle tabulky. 3. Vyvoláním kontextového menu (pravé tlačítko myši) a vybráním volby Edit Parametrs... na použitých snímačích a akčních členech nastavte vhodné parametry pro zadané funkce. 4. Následně vytvořte skupinové adresy pro osvětlení schodiště a chodby. Dále do daných skupin dle funkce umístěte potřebné komunikační objekty. 5. Jako další bod nahrajte aplikační programy do použitých přístrojů a zkontrolujte správnou funkčnost. 6. Po ověření správné funkce vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu položka Unload).

Strana 70 7.2.4

7

Nastavení parametrů Nastavení 1-násobného dotykového snímače 6125 pro chodbu, je zobrazeno na Obr. 44.

Obr. 44 Nastavení parametrů jednotlačítkového snímače

Nastavení spínacího akčního členu 6-násobného pro chodbu. Pro všechny výstupy je ponecháno defaultní nastavení Obr. 45.

Obr. 45 Nastavení parametrů spínacího akčního členu 6-násobného

7

Strana 71

Nastavení 2-násobného a 4-násobného dotykového snímače pro místnost schodiště je umístěno na Obr. 46. U obou přístrojů je pro jednotlivé kolébky použito stejné nastavení. Z toho důvodu je zobrazeno jen nastavení pro 2-násobný dotykový snímač.

Obr. 46 Nastavení parametrů pro 2-násobný a 4-násobný tlačítkový snímač Pokud máme nastaveny snímače je potřeba ještě nastavit akční člen, v našem případě spínací akční člen 4-násobný. Z tohoto přístroje využijeme pouze 2 výstupy. První bude výstup A, pro který bude nastavena funkce klasického spínače a druhý bude výstup B, pro který povolíme časovou funkci a nastavíme parametry dle požadavků v zadání. Výsledné parametry jsou na Obr. 47.

Strana 72

7

Obr. 47 Nastavení parametrů 4-násobného spínacího akčního členu

7.2.5

Přiřazení skupinových adres

Na Obr. 48 je znázorněno přiřazení skupinových adres pro místnost chodba a na Obr. 49 pak pro místnost schodiště.

Obr. 48 Výsledné řešení úlohy pro místnost chodba

7

Strana 73

Obr. 49 Výsledné řešení úlohy pro místnost schodiště

Strana 74

7.3

7

Úloha č. 3 – Osvětlení v závislosti na přítomnosti, ovládání žaluzií, Central Stop

Následující úloha se bude týkat místností Sklad, Toalety a PC-server. Pro všechny tyto místnosti platí stejné požadavky, z toho důvodu bude úloha pouze pro jednu z těchto místností. V praxi by totiž bylo nastavení a použité přístroje pro tyto místnosti totožné. Dále na jedno tlačítko nastavíme centrální funkci STOP. 7.3.1

Zadání

Dle schématu nastavte funkce inteligentní elektroinstalace pro místnosti toalety, sklad a PCserver. V těchto místnostech jsou následující požadavky: Toalety, Sklad, Pc-server - Jeden okruh osvětlení spínaný v závislosti na přítomnosti. Žaluzie s ručním ovládáním, centrální funkce Stop. Pro osvětlení použijeme snímač přítomnosti a čtyřnásobný spínací akční člen na jehož 2. výstupu je umístěno svítidlo č.2. Pro ovládání žaluzií použijte dvojnásobný dotykový snímač (jeho 1. kolébku) a dvojnásobný žalužiový akční člen (jeho 1. výstup), oba jsou umístěny na linii 1. Funkce tlačítka je následující: dlouhý stisk – pohyb žaluzií nahoru / dolů ( pravá / levá kolébka ), krátký stisk – natočení lamel nahoru / dolů ( pravá / levá kolébka ). Jako poslední je zde funkce central STOP, tu nastavíme na jednonásobný dotykový snímač, ten je umístěn na Hlavní linii. Protože při této funkci bude docházet ke komunikaci mezi liniemi, je nutné použít liniovou spojku a nastavit ji pro routování mezi liniemi. Dále dle schématu (Obr. 50) vytvořte skupinové adresy a přiřaďte je ke komunikačním objektům. Následně stáhněte aplikační programy do přístrojů a ověřte funkčnost.


7

Strana 75

7.3.2


V této úloze jsou použity následující přistroje. Dle zadání a popisu v tabulce je umístěte do struktury projektu na patřičná místa a přiřadťe komunikačním objektům dané skupinové adresy. Číslo přístroje:

Název:

Označení:

Individuální Skupinová Umístění: adresa: adresa:

1

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.0.-

Rozvaděč

-

2


6125-81

1.0.1

Sklad

1/3/3

3

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

Rozvaděč

-

4

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

Rozvaděč

-

5

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

Rozvaděč

-

6

Snímač tlačítkový dvojnásobný

6126-866-101

1.1.3

Sklad

1/3/1 1/3/2

7


6132-xx-102

1.1.6

Sklad

1/3/0

8


SA/S 4.6.1

1.1.7

Rozvaděč

1/3/0 1/3/3

9


JA/S 2.230.1

1.1.8

Sklad

1/3/1 1/3/2 1/3/3


7.3.3

Postup řešení

1. Vytvořte nový projekt, s názvem Lab. ulohy (Sklad, toalety, PC-server) a vytvořte topologii a strukturu dle úlohy číslo 1. popřípadě v záložce Edit/Open/Manage Projects vytvořte kopii šablony a přejmenujte ji na daný název. Tento projekt následně otevřte. 2. Umístěte všechny přístoje do jednotlivých místností dle tabulky. 3. Vyvoláním kontextového menu (pravé tlačítko myši) a vybráním volby Edit Parametrs... na použitých snímačích a akčních členech nastavte vhodné parametry pro zadané funkce. 4. Následně vytvořte skupinové adresy pro osvětlení v závislosti na přítomnosti, pro řízení pohybu žaluzií a natáčení lamel a pro centrální funkci. Dále do daných skupin dle funkce umístěte potřebné komunikační objekty. 5. Jako další bod nahrajte aplikační programy do použitých přístrojů a zkontrolujte správnou funkčnost. 6. Po ověření správné funkce vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu Unload).

Strana 76 7.3.4

7

Nastavení parametrů

Pro nastavení parametrů snímače pohybu jsou v levém sloupci 3 záložky: General, Movement sensor a Adjustments. V poslední záložce není nutné měnit žádné parametry, ale pro požadovanou funkci je nutné v prvních dvou záložkách (General - Obr. 51 a Movement sensor - Obr. 52) nastavit následující parametry. U čtyřnásobného spínacího akčního členu můžeme ponechat defaultní nastavení, protože zde není potřeba provádět žádnou změnu.

Obr. 51 Nastavení parametrů snímače pohybu


Pro ruční ovládání žaluzií je nutné provést následující nastavení pro dvojnásobný dotykový snímač v záložce Rocker 1 (Obr. 53).

7

Strana 77

Obr. 53 Nastavení dvojnásobného dotykového snímače

Pro funkci Central STOP využijeme jednonásobný dotykový snímač, který je umístěn na Hlavní linii. Protože nám k této funkci postačí pouze pravá kolébka tlačítka, je nastavení parametrů pro Rocker 1 pravou kolébku následující:

Obr. 54 Nastavení jednonásobného dotykového snímače

Žaluziový akční člen není nutno nastavovat, pro tuto úlohu postačí ponechat defaultní nastavení. Stejně tak tomu je u čtyřnásobného spínacího akčního členu. U obou těchto přístrojů je ponecháno defaultní nastavení. Protože v této úloze je použit jednonásobný dotykový snímač, který je umístěn na hlavní linii a komunikuje s 2-násobným žaluziovým a čtyřnásobným spínacím akčním členem, které jsou umístěny na linii 1, je nutné použít liniovou spojku. Aby tato spojka přenášela signály z jedné linie do druhé, je nutné nastavit její parametry. Na Obr. 55 je zobrazeno okno konfigurace liniové spojky.

Obr. 55 Okno konfigurace liniové spojky

Strana 78

7

Je nutné nastavit průchod skupinovým telegramům z hlavní linie do linie. Proto musíme změnit v prvním řádku možnost Group telegrams main line → line z filter na route. Význam jednotlivých parametrů je uveden níže: • • • • • • •

Group telegrams main line → line: skupinové telegramy hlavní linie → linie (možnosti nastavení jsou: route – směrovat, block – blokovat, filter – filtrovat) Group telegrams line → main line: skupinové telegramy linie → hlavní linie (možnosti nastavení jsou: route – směrovat, block – blokovat, filter – filtrovat) Main Group 14/15: nastavení pro skupiny 14 a 15 (možnosti nastavení jsou: route – směrovat, block – blokovat) Repeat telegrams if errors on main line: opakování telegramů při výskytu chyby na hlavní linii (možnosti nastavení jsou: yes – ano, no – ne) Repeat telegrams if errors on line: opakování telegramů při výskytu chyby na linii (možnosti nastavení jsou: yes – ano, no - ne) Telegram confirmation on main line: potvrzení telegramu na hlavní linii (možnosti nastavení jsou: always – vždy, only if routed – pouze pokud jsou směrovány) Telegram confirmation on line: potvrzení telegramu na linii (možnosti nastavení jsou: always – vždy, only if routed – pouze pokud jsou směrovány)

V dalších úlohách již nebude znovu nastavení liniové spojky popisováno. Úlohy jsou zadány tak, že další konfigurace této spojky již nebude nutná, maximálně nastavení směrování z linie na hlavní linii (druhá položka konfigurace).

7 7.3.5

Strana 79 Přiřazení skupinových adres

Na následujícím obrázku (Obr. 56) je znázorněno umístění jednotlivých přístrojů ve struktuře projektu a přiřazení skupinových adres ke komunikačním objektům. Skupiny objektů patřících k zařízení a jednotlivé komunikační objekty, které jsou použity, jsou barevně odděleny.

Obr. 56 Přiřazení skupinových adres pro ovládání žaluzií

Strana 80

7.4

7

Úloha č. 4 – Stmívané světelné okruhy

Tato úloha se zabývá elektroinstalací v místnostech kanceláří. Oproti úloze č. 3 je zde rozšíření o stmívané světelné okruhy, které budou jako v předchozí úloze reagovat na pohyb, ale tentokrát také na vnější osvětlení. Opět, protože by pro obě kanceláře byly použity stejné přístroje včetně nastavení, je zde uvedeno řešení pouze pro jednu kancelář. 7.4.1

Zadání Pro místnosti kanceláří jsou požadovány následující funkce: Kanceláře 1,2 - Dva stmívané světelné okruhy, žaluzie s ručním ovládáním.

Dva stmívané světelné okruhy, které budou spínány pokud bude vnější hodnota jasu nižší než 140 a zároveň bude detekován pohyb. Při zvýšení hodnoty jasu na 200, nebo při absenci pohybu bude osvětlení vypnuto. Pro ruční nastavení hodnoty osvětlení použijte první dvě kolébky 4-násobného dotykového snímače, kde první bude ovládat svítidlo 5 a druhé svítidlo 6. Pro kolébky je požadována následující funkce: krátký stisk – úplné rozsvícení / zhasnutí ( pravá / levá kolébka ), dlouhý stisk – postupné rozsvěcení / stmívání ( pravá / levá kolébka). Pro žaluzie je požadováno ruční ovládání jako v předchozí úloze. Jejich ovládání bude nastaveno na třetí a čtvrtou kolébku 4-násobného dotykového snímače. Fuknce tlačítek je následující: dlouhý stisk – pohyb žaluzií nahoru / dolů ( pravá / levá kolébka ), krátký stisk – natočení lamel nahoru / dolů ( pravá / levá kolébka ). Dále dle schématu (Obr. 57) vytvořte skupinové adresy a přiřaďte je ke komunikačním objektům. Následně stáhněte aplikační programy do přístrojů a ověřte funkčnost.


7

Strana 81

7.4.2


V této úloze jsou použity následující přistroje. Dle zadání a popisu v tabulce je umístěte do struktury projektu na patřičná místa a přiřadťe komunikačním objektů dané skupiové adresy. Číslo přístroje:

Název:

Označení:

1

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.0.-

Rozvaděč

-

2

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

Rozvaděč

-

3

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

Rozvaděč

-

4

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

Rozvaděč

-

1.1.4

Kancelář 1

1/4/2 1/4/3 1/4/4 1/4/6 1/4/8 1/4/9 1/4/5 1/4/7

5

Snímač tlačítkový 6127 MF-84-500 4-násobný

Individuální Umístění: adresa:

Skupinová adresa:

6


6132-xx-102

1.1.6

Kancelář 1

1/4/0 1/4/1

7

Žaluziový akční člen 2-násobný

JA/S 2.230.1

1.1.8

Rozvaděč

1/4/4 1/4/6 1/4/5 1/4/7

8

Spínací a stmívací akční člen 2násobný

Rozvaděč

1/4/0 1/4/0 1/4/1 1/4/1 1/4/2 1/4/3 1/4/8 1/4/9

UD/S 2.300.2

1.1.9


7.4.3

Postup řešení

1. Vytvořte nový projekt, s názvem Lab. ulohy (Kancelare) a vytvořte topologii a strukturu dle úlohy číslo 1. Popřípadě v záložce Edit/Open/Manage Projects vytvořte kopii šablony a přejmenujte ji na daný název. Tento projekt následně otevřete. 2. Umístěte všechny přístoje do jednotlivých místností dle tabulky. 3. Vyvoláním kontextového menu (pravé tlačítko myši) a vybráním volby Edit Parametrs.. na použitých snímačích a akčních členech nastavte vhodné parametry pro zadané funkce. 4. Následně vytvořte skupinové adresy pro řízení osvětlení v závisloti na hodnotě vnějšího osvětlení a na pohybu. Dále ruční ovládání hodnoty osvětlení a žaluzií, do daných skupin dle funkce umístěte potřebné komunikační objekty. 5. Jako další bod nahrajte aplikační programy do použitých přístrojů a zkontrolujte správnou funkčnost. 6. Po ověření správné funkce vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu Unload). 7.4.4


Abychom mohli snímač přítomnosti použít i na sepnutí podle denního osvětlení, je nutné u tohoto přístroje pozměnit určité parametry (Obr. 58). Nejprve v záložce General povolit Twilight sensor (soumrakové čidlo). To umožní další nastavení soumrakového čidla, které se zobrazí v levém sloupci v záložce Twilight sensor. Celkové nastavení tohoto snímače je na následujícím obrázku. Nastavení pohybového snímače zde není uvedeno, protože je totožné s nastavením z předchozí úlohy a není ho tedy nutné měnit.

Strana 82

7


Jako další je nutné nastavit parametry 4-násobného dotykového snímače (Obr. 59). Jak bylo uvedeno v zadání, 1. a 2. kolébka mají stejnou funkci, tedy ovládání dvou stmívaných osvětlení. U 3. a 4. kolébky je tomu obdobně, ale každá ovládá jednu žaluzii. Z toho důvodu je zde uvedeno jen nastavení 1. a 3. kolébky, u 2. a 4. je nastavení totožné jako u tlačítek před nimi.

Obr. 59 Nastavení parametrů 4-násobného dotykového snímače

7

Strana 83

Pro kolébku 1 (Rocker 1) je nastavení následující: • • • •

Operation mode of rocker (provozní režim tlačítka) – Dimming sensor (stmívací snímač) Working mode of rocker (pracovní režim tlačítka) – Left (levá strana) = Darker/Off (tmavší/vypnout), Right (pravá strana) = Brighter/On (světlejší/zapnout) Operation mode of LED (provozní režim diody) – show value of object rocker short (zobrazit hodnotu objektu rocker short – krátké stisknutí) Colour od LED (barva diody) – OFF (vypnuto) = red (červená), ON (zapnuto) = green (zelená) Pro kolébku 3 (Rocker 3):

• • • •

Operation mode of rocker (provozní režim tlačítka) – Shutter sensor (žaluziový snímač) Shutter direction (směr žluzií) – left (levá strana) = DOWN (dolu), right (pravá strana) = UP (nahoru) Operation mode of LED (provozní režim diody) – orientation light (orientační světlo) Colour od LED (barva diody) – always green (stále zelená)

Jako další nastavíme stmívací akční člen 2-násobný. V tomto případě změníme pouze v záložce A-B: Dimming relativní rychlost stmívání na 6s (Obr. 60). Zbytek nastavení je ponechán na defaultních hodnotách.

Obr. 60 Nastavení parametrů 2-násobného stmívacího akčního členu

Pro žalužiový akční člen 2-násobný není potřeba měnit žádné nastavení, protože defaultní nastavení nám vyhovuje.

Strana 84 7.4.5

7


Na následujícím obrázku jsou zobrazeny všechny komunikační objekty daných přístrojů, všechny tyto objekty by měly být viditelné pokud jsou přístroje správně nastaveny. V levém sloupečku jsou zobrazeny přístroje z místnosti 6 (Kancelář 1), vpravo pak přístroje z rozvaděče. Pod touto strukturou je pak výsledné přiřazení skupinových adres ke komunikačním objektům (Obr. 61).

Obr. 61 Výsledné přiřazení skupinových adres pro úlohu č. 4

7

7.5

Strana 85

Úloha č. 5 – Světelné scény

Následující úloha se zabývá elektronistalací v zasedací místnosti. Protože ve většině zasedacích místností kromě jednání, dochází i k různým prezentacím jsou pro tuto místnost speciální požadavky, kterými jsou světelné scény a dálkové ovládání. 7.5.1

Zadání Pro zasedací místnost jsou následující požadavky: Zasedací místnost - Dva stmívané světelné okruhy, žaluzie s ručním ovládáním, scény.

Pro ovládání dvou stmívaných světelných obvodů použijeme kolébku 1 na 3-násobném dotykovém snímači Triton. Toto tlačítko bude ovládat obě světla současně. A platí stejná funkce jako u stmívatelných světelných obvodů v předchozí úloze, tedy dlouhý stisk = rozsvěcení/stmívání, krátký stisk = úplné rozsvícení/zhasnutí. Při absenci pohybu obě světla zhasnou. Druhá kolébka bude sloužit k ovládání světelných scén, kdy jeho levá strana bude spouštět scénu prezentace. Pro prezentaci bude hodnota jasu na obou světlech nastavena na 40%, zároveň žaluzie sjedou do spodní polohy. Pravá strana bude spouštět scénu jednání. Pro jednání se hodnota jasu zvýší na hodnotu 80%, zároveň žaluzie vyjedou do horní polohy. Třetí kolébka bude sloužit k ručnímu ovládání žaluzií. Opět jako u světel bude jedno tlačítko ovádat obě žaluzie. A stějně jako v předchozí úloze platí, že dlouhý stisk = pohyb žaluzií nahoru / dolů, krátký stisk = natočení lamel nahoru / dolů. Dle schématu (Obr. 62) vytvořte skupinové adresy a přiřaďte je ke komunikačním objektům. Následně stáhněte aplikační programy do přístrojů a ověřte funkčnost.


Strana 86 7.5.2

7


V této úloze jsou použity následující přistroje. Dle zadání a popisu v tabulce je umístěte do struktury projektu na patřičná místa a přiřadťe komunikačním objektům dané skupiové adresy. Číslo přístroje:

Název:

Označení:

1

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.0.-

Rozvaděč

-

2

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

Rozvaděč

-

3

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

Rozvaděč

-

4

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

Rozvaděč

-

1.1.5

Zasedací místnost

1/5/3 1/5/4 1/5/1 1/5/7 1/5/5 1/5/2 1/5/8 1/5/6

1.1.6

Zasedací místnost

1/5/0

1.1.8

Zasedací místnost

1/5/5 1/5/5 1/5/6 1/5/6 1/5/7 1/5/7 1/5/8 1/5/8

Zasedací místnost

1/5/0 1/5/0 1/5/1 1/5/1 1/5/2 1/5/2 1/5/3 1/5/3 1/5/4 1/5/4

5

Snímač tlačítkový 6127 MF-84-500 3-násobný Triton

6


7

Žaluziový akční člen 2-násobný

8

Spínací a stmívací akční člen 2násobný

6132-xx-102

JA/S 2.230.1

UD/S 2.300.2

Individuální Umístění: adresa:

1.1.9

Skupinová adresa:


7.5.3

Postup řešení

1. Vytvořte nový projekt, s názvem Lab. ulohy (Zasedaci_mistnost) a vytvořte topologii a strukturu dle úlohy číslo 1. popřípadě v záložce Edit/Open/Manage Projects vytvořte kopii šablony a přejmenujte ji na daný název. Tento projekt následně otevřete. 2. Umístěte všechny přístoje do jednotlivých místností dle tabulky. 3. Vyvoláním kontextového menu (pravé tlačítko myši) a vybráním volby Edit Parametrs... na použitých snímačích a akčních členech nastavte vhodné parametry pro zadané funkce. 4. Následně vytvořte skupinové adresy pro ruční ovládání osvětlení pomocí tlačítka a pro reakci osvětlení na pohyb. Dále pro světelné scény, pro ruční ovládání žaluzií a také pro scény které ovládají žaluzie, do daných skupin dle funkce umístěte potřebné komunikační objekty. 5. Jako další bod nahrajte aplikační programy do použitých přístrojů a zkontrolujte správnou funkčnost. 6. Po ověření správné funkce vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu Unload).

7 7.5.4

Strana 87 Nastavení parametrů

Dvojnásobný stmívací akční člen, jsme nastavovali již v přechozích úlohách, můžeme tedy ponechat nastavení z úlohy č. 4. U snímače přítomnosti zrušíme volbu reakce na vnější osvětlení. Tento přístroj nám postačí nastavit jako v úloze č. 3. Dvojnásobný žaluziový akční člen není opět potřeba nastavovat a pro naše požadavky nám znovu postačí ponechat defaultní nastavení. Zbývá nám tedy nastavit trojnásobný dotykový snímač Triton. Nastavení parametrů pro tento přístroj je zobrazeno na níže uvedených obrázcích.

Obr. 63 Nastavení parametrů 3-násobného dotykového snímače 1/2

Strana 88

7

Obr. 64 Nastavení parametrů 3-násobného dotykového snímače 2/2

7 7.5.5



Strana 90 7.6

7

Úloha č. 6 – Souhrn

Tato úloha se zabývá inteligentní elektroinstalací pro místnost recepce. Protože je v této úloze použita většina přístrojů a jejich funkcí z přechozích úloh, dalo by se o této úloze řici, že je souhrnou. Z tohoto důvodu bude v následujícím přikladě pro tuto úlohu realizována i vizualizace. 7.6.1

Zadání Pro místnost recepce jsou následující požadavky: Recepce – Jeden stmívatelný světelný okruh reagující na hodnotu vnějšího osvětlení. Jedno svítidlo spínáno ručně. Žaluzie s ručním ovládáním. Dvě zásuvky spínány ručně a centrální funkce.

Pro ovládání stmívaného světelného obvodu bude použit snímač přítomnosti. U tohoto snímače musíme povolit funkci soumrakového snímače. Následně komunikační objekt, který se nám zpřístupní bude ovládat stmívatelný světelný okruh (svítidlo 5). Při poklesu jasu na hodnotu 140 se světlo rozsvítí na 90% a při hodnotě jasu vyšší než 200 zcela zhasne.


7

Strana 91

Jako ručně spínané svítidlo bude použit výstup D (svítidlo 4) čtyřnásobného spínacího akčního členu, který bude ovládán levou kolébkou jednonásobného dotykového snímače. Pravá kolébka tohoto snímče bude použita pro centrální funkci. Tato funkce bude mít úlohu centrálního vypnutí. To znamená, že po jeho stlačení zhasne svítidlo 4, svítidlo 5 a žaluzie vyjedou do horní polohy. Pro ruční ovládání žaluzií bude použita první kolébka dvojnásobného dotykového snímače. Tato kolébka bude ovládat žaluzii 1 na dvojnásobném žaluziovém akčním členu. Levá strana druhé kolébky bude ovládat zásuvku 1, pravá strana zásuvku 2, obě zásuvky jsou připojeny jako výstupy E a F šestinásobného spínacího akčního členu. Dle schématu (Obr. 66) vytvořte skupinové adresy a přiřaďte je ke komunikačním objektům. Následně stáhněte aplikační programy do přístrojů a ověřte funkčnost. 7.6.2



Název:

Označení:


Umístění:

Skupinová adresa:

1


1.0.-

Rozvaděč

-

2


6125-81

1.0.1

Recepce

1/6/1 1/6/4

3

Spínací akční člen 6-násobný

AT/S 6.6.1

1.0.2

Rozvaděč

1/6/5 1/6/6

4

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

Rozvaděč

-

5

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

Rozvaděč

-

6

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

Rozvaděč

-

7


6126-866-101

1.1.3

Recepce

1/6/2 1/6/5 1/6/3 1/6/6

8


6132-xx-102

1.1.6

Recepce

1/6/0

9

Spínací akční člen 4-násobný 6A/230V

SA/S 4.6.1

1.1.7

Rozvaděč

1/6/1 1/6/4

10


JA/S 2.230.1

1.1.8

Rozvaděč

1/6/2 1/6/3 1/6/4

11


UD/S 2.300.2

1.1.9

Rozvaděč

1/6/0 1/6/4


7.6.3

Postup řešení

1. Vytvořte nový projekt, s názvem Lab. ulohy (Recepce) a vytvořte topologii a strukturu dle úlohy číslo 1. Popřípadě v záložce Edit/Open/Manage Projects vytvořte kopii šablony a přejmenujte ji na daný název. Tento projekt následně otevřete.

Strana 92

7

2. Umístěte všechny přístoje do jednotlivých místností dle tabulky. 3. Vyvoláním kontextového menu (pravé tlačítko myši) a vybráním volby Edit Parametrs... na použitých snímačích a akčních členech nastavte vhodné parametry pro zadané funkce. 4. Následně vytvořte skupinové adresy pro řízení osvětlení v závislosti na hodnotě vnějšího osvětlení. Dále pro ruční spínání světla, ruční ovládání žaluzií a zásuvek. A také pro centrální funkci. Do daných skupin dle funkce umístěte potřebné komunikační objekty. 5. Jako další bod nahrajte aplikační programy do použitých přístrojů a zkontrolujte správnou funkčnost. 6. Po ověření správné funkce vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu Unload). 7.6.4


Pro většinu přístrojů použitých v této úloze již bylo nastavení parametrů rozebráno v předchozích úlohách a není tedy nutné ho zde rozebírat znovu. Osvětlení v závislosti na vnějším osvětlení bylo použito v úloze č. 4. Ručně spínané svítidlo bylo použito v úloze č. 2. Ruční ovládání žaluzií v úlohách č. 3,4 a 5. Centrální funkce, neboli central Stop byla použita v úloze č. 3. Nastavení druhého tlačítka dvojnásobného dotykového snímače pro spínání zásuvek je na Obr. 67.

Obr. 67 Nastavení druhého tlačítka dvojnásobného dotykového snímače

Nastavení parametrů šestinásobného spínacího akčního členu je na Obr. 68. Zásuvky jsou připojeny na výstupy E a F, nastavení těchto výstupů by mělo být totožné.

Obr. 68 Nastavení šestinásobného spínacího akčního členu

7 7.6.5


Obr. 69 Komunikační objekty přístrojů z úlohy č. 6

Strana 94

7


7.7

Úloha č. 7 – Vizualizace úlohy č. 6 pomocí Control Web

V této úloze si ukážeme jak lze pomocí softwaru Control Web a rozhraní USB/EIB (DataLab IF/EIB) vizualizovat stavy přístrojů. Pro tuto úlohu byl vytvořen půdorys budovy, ve které nás zajímá místnost recepce. Do půdorysu byly vloženy potřebné přístroje. Na Obr. 71 je umístěn půdorys celého patra. Přístroje jsou umístěny ve všech místnostech, je zde tedy možnost vizualizace kterékoliv místnosti.

Obr. 71 Půdorys patra určený pro vizualizaci

7

Strana 95

7.7.1

Zadání

Úkolem je v ETS 3 Professional nastavit parametry přístrojů, tak abychom mohli použít komunikační objekty k jejich vizualizaci. Následně vytvořit parametrický soubor s potřebnými údaji, vytvořit v datových elementech potřebné kanály a nakonec nastavit parametry přístrojů v software Control Web a přiřadit jim příslušné kanály, které tyto přístroje budou vizualizovat. 7.7.2

Postup řešení

1. Otevřete si projekt s úlohou č. 6 (Lab. ulohy (Recepce)), popřípadě dle 6. úlohy tento projekt znovu vytvořte. 2. Nastavte potřebný parametr u dvojnásobného žaluziového akčního členu. Následně k potřebným komunikačním objektům přiřaďte skupinové adresy (pro vizualizaci polohy žaluzií objekt – Telegr. status of positon, pro hodnotu jasu osvětlení – Status brightness value a pro spínané světlo – Telegr. status switch. 3. Pokud jsou všem těmto potřebným objektům přiřazeny skupinové adresy, můžeme nahrát aplikační programy do přístrojů a ověřit jejich funkčnost. Pro zjištění správné funkce vizualizačních objektů je vhodné použít diagnostiku a zjistit, zda zde probíhá komunikace (Bus monitor, Group adress monitor). 4. Připojte komunikační modul DataLab IF/EIB k Hlavní linii, zkontrolujte nastavení liniové spojky. 5. Vytvořte parametrický soubor, ve kterém budou nastaveny vhodné parametry pro použití komunikačních objektů z přechozího bodu. 6. V datových inspektorech vytvořte potřebné kanály. 7. Nastavte parametry jednotlivých přístrojů v místnosti recepce a nastavte jim očekávané kanály. 8. Zkompilujte celý projekt a ověřte funkčnost vizualizace, popřípadě řeště problémy. 9. Po ověření správné funkce vymažte veškerá nastavení přístrojů i kanály. V ETS 3 Professional vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu Unload). 7.7.3


Abychom mohli vizualizovat stav přístrojů použitých v úloze č. 6, je nutné u některých přístrojů nastavit určité parametry. To se týká především stmívaného světelného obvodu a žaluzií, protože chceme vizualizovat i aktuální hodnotu na těchto akčních členech. Následně přiřadit skupinové adresy novým komunikačním objektům. Pro vizualizaci žaluzií je potřeba nastavit dvojnásobný žaluziový akční člen. Na Obr. 72 je zobrazena záložka Status, ve které je nutné povolit volbu Send position 0..255. Tato volba nám zpřístupní komunikační objekt Telegr. status of position.

Strana 96

7

Obr. 72 Nastavení parametrů dvojnásobného žaluziového akčního členu

Pro dvojnásobný stmívací akční člen nemusíme nastavovat žádné další parametry, stačí ponechat defaultní nastavení. Pro vizualizaci použijeme komunikační objekt Brightness value. Tomuto objektu zvlášť přiřadíme skupinovou adresu. I pro čtyřnásobný spínací akční člen je možné ponechat defaultní nastavení, pouze pro vizualizaci použijeme komunikační objekt Telegr. status switch a k tomuto objektu následně přiřadíme skupinovou adresu. Pro další přístroje nebo funkce není potřeba měnit další parametry. 7.7.4


Oproti předchozí úloze přibyly další 3 skupinové adresy. Kompletní seznam skupinových adres je umístěn na Obr. 73.

Obr. 73 Přiřazení skupinových adres komunikačním objektům pro vizualizaci

7.7.5

Parametrický soubor

Podle skupinových adres, které jsme ke komunikačním objektů přiřadili v prostředí ETS 3 Professional by měl parametrický soubor vypadat následovně (Obr. č. 72).

7

Strana 97

Obr. 74 Parametrický soubor pro vizualizaci recepce

7.7.6

Datové inspektory

Pro komunikaci mezi Control Webem a EIB jsou jako datové inspektory použity kanály. Všechny použité kanály a jejich jednotlivé parametry jsou zobrazeny na Obr. 75.

Obr. 75 Jednotlivé kanály pro vizualizaci recepce

Položka driver_index se musí shodovat se skupinovou adresou uvedenou v parametrickém souboru.

7.7.7

Nastavení přístrojů v Control Web

V níže uvedené tabulce je uvedeno které kanály jsou očekávány u kterých přístrojů, ostatní parametry není potřeba nastavovat, jsou již přednastaveny.

Strana 98

7


Název:

Značka:

1

Svítidlo1_Recepce

Recepce_Svetlo_status_switch

2

Svítidlo2_Recepce

Recepce_Svitidlo_brightness_value > 0

3

Recepce_Brightness_ value

Recepce_Svitidlo_brightness_value

4

Zasuvka1

Recepce_Zasuvka1

5

Zasuvka2

Recepce_Zasuvka2

6

Zaluzie_9

Recepce_Shutter_status_position < 100

7

Zaluzie_pozice

100 - Recepce_Shutter_status_position

Expression:

Tabulka 27:Nastavení přístrojů v Control Web Pokud jsou pro všechny přístroje správně nastaveny parametry a přiřazeny kanály tak můžeme aplikaci zkompilovat. Pokud kompilace proběhla úspěšně, měla by vizualizace fungovat správně.

7.8

Úloha č. 8 – Simulace zabezpečení pomocí LOGO!

Tato úloha je zaměřena na propojení sběrnice KNX s programovatelným automatem firmy Siemens LOGO!. Ke sběrnicí KNX je tento automat připojen pomocí komunikačního modulu CM EIB/KNX. 7.8.1

Zadání

Cílem této úlohy je názorně předvést, že lze jednoduše propojit pomocí komunikačního modulu CM EIB/KNX sběrnici KNX s programovatelným automatem LOGO!. Díky této možnosti vytvořte úlohu, která bude simulovat zabezpečení budovy. Jako detektory pro narušení bezpečnosti bude sloužit prvních 7 digitálních vstupů logického modulu LOGO!. Po přerušení kontaktu u kteréhokoliv z těchto detektorů bude vyvolán poplach. Dále bude použit snímač pohybu, který vyvolá ten samý poplach při zaznamenání pohybu (EIB digitální vstup I9). Tento poplach bude signalizován blikáním všech světel na výukovém panelu (s 2 vteřinovým intervalem). V aplikaci pro logo bude pro poplach použit výstup Q2. Žaluzie během tohoto poplachu sjedou do spodní polohy,

7

Strana 99

pro tento stav bude použit výstup Q1. Digitální vstup I8, bude sloužit k aktivaci poplašného systému, případně k jeho vypnutí pokud bude alarm spuštěn. Dle tabulky použitých přístrojů rozmístěte přístroje do struktury projektu a potřebným komunikačním objektům přiřaďte skupinové adresy. 7.8.2



Název:

Označení:


Umístění:

Skupinová adresa:

1


1.0.-

Rozvaděč

-

2

Spínací akční člen 6-násobný

AT/S 6.6.1

1.0.2

Rozvaděč

1/1/1

3

LOGO! V3

6BK17000BA00-0AA1

1.0.3

Rozvaděč

1/1/0 1/1/1 1/1/2

4

Napájecí zdroj

SV/S 30.160.5

1.1.-

Rozvaděč

-

5

Liniová spojka

LK/S 4.1

1.1.0

Rozvaděč

-

6

IP rozhraní

IPS/S 2.1

1.1.2

Rozvaděč

-

8


6132-xx-102

1.1.6

Recepce

1/1/2

9

Spínací akční člen 4-násobný 6A/230V

SA/S 4.6.1

1.1.7

Rozvaděč

1/1/1

10


JA/S 2.230.1

1.1.8

Rozvaděč

1/1/0

11


UD/S 2.300.2

1.1.9

Rozvaděč

1/1/1


7.8.3

Postup řešení

1. Vytvořte vhodnou aplikaci v prostředí LOGO! Soft Comfort, která bude vhodně řešit zadanou úlohu. 2. Vytvořte nový projekt, s názvem Lab. ulohy (Logo!) a vytvořte topologii a strukturu dle úlohy číslo 1. Popřípadě v záložce Edit/Open/Manage Projects vytvořte kopii šablony a přejmenujte ji na daný název. Tento projekt následně otevřete. 3. Umístěte všechny přístoje do jednotlivých místností dle tabulky. 4. Vyvoláním kontextového menu (pravé tlačítko myši) a vybráním volby Edit Parametrs... na použitých snímačích a akčních členech nastavte vhodné parametry pro zadané funkce. 5. Následně vytvořte 3 skupinové adresy (Alarmove zaluzie – zde budou oba dva výstupy žaluziového akčního členu připojeny k digitálnímu výstupu LOGO! (Q1); Alarmove svetla – oba dva výstupy stmívacího akčního členu, všechny 4 výstupy čtyřnásobného spínacího akčního členu a první 4 výstupy šestinásobného spínacího akčního členu budou přípojeny k digitálnímu výstupu LOGO! (Q2); Alarm pohyb – zde je výstup detektoru pohybu připojen k digitálnímu vstupu EIB (I9)) pro zadané funkce.

Strana 100

7

6. Jako další bod nahrajte aplikační programy do použitých přístrojů a zkontrolujte správnou funkčnost pomocí diagnostiky. 7. Nahrajte aplikaci do programovatelného automtu LOGO! A ověřte správnou funkci zabezpečení. 8. Po ověření správné funkce vymažte z přístrojů všechny naprogramované údaje (v kontextovém menu Unload). 7.8.4

Aplikace pro řízení zabezpečení v LOGO! Soft Comfort

Tato aplikace obsahuje 7 sensorů. Tyto senzory zde slouží, aby simulovaly narušení zabezpečení budovy. V reálu by to mohly být snímače umístěné v oknech. Pokud dojde u některého z těchto snímačů k rozpojení kontaktu, tak se spustí alarmové blikání světel a žaluzie sjedou do spodní polohy. Totéž platí pro snímač pohybu. Je zde také výstup Q3, na tento výstup by v reálu mohlo být připojeno alarmové zařízení. Po nahrání této aplikace by mělo být zabezpečení plně funkční.

Obr. 76 Výsledná aplikace pro LOGO!

7.8.5


Pro všechny akční členy, které jsou použity v této úloze stačí ponechat defaultní nastavení. Jediný přístroj, který jsme ještě nepoužili je komunikační modul CM EIB/KNX. Tento modul máme připojený k hlavní linii. Protože v této úloze používáme pouze digitální vstupy a výstupy, tak jsou na obrázcích níže, uvedeny parametry které je možno nastavit. K řešení této úlohy ovšem postačí ponechat defaultní nastavení. Na obr. 77 je okno konfigurace LOGO! vstupů/výstupů. Význam parametrů je následující: •

Number of digital input / output local on LOGO! And remote on EIB - Počet

7

Strana 101

• • • • •

digitálních vstupů/výstupů lokálně na LOGO! A vzdáleně na EIB Number of analog values local on LOGO! And remote on EIB analogových hodnot lokálně na LOGO! A vzdáleně na EIB Time and Date – Čas a datum Bus power fail – Selhání napětí na sběrnici Action on Bus power-up – Akce po obnově napětí na sběrnici Function of input I24 – Funkce vstupu I24

- Počet

Obr. 77 Konfigurace vstupů/výstupů LOGO!

Obr. 78 znázorňuje okno konfigurace EIB digitálních vstupů. Pro každý EIB vstup lze nastavit typ vstupu (Normal – klasický, Mono-stable trigger – monostabilní spouštěč).

Obr. 78 Konfigurace EIB digitálních vstupů

Obr. 79 znázorňuje okno konfigurace EIB digitálních výstupů. Pro každý EIB výstup lze nastavit typ výstupu (Normal – klasický, Dimming control Start/Stop – Ovládání stmívání Start/Stop, Dimming control Cyclic – Ovládání stmívání cyklicky, Blinds Function (Edge triggered) – Žaluziová funkce (hranově spouštěná)).

Strana 102

7

Obr. 79 Konfigurace EIB digitálních výstupů

7.8.6

Přiřazení skupinových adres Na Obr. 80 je výsledné přiřazení skupiných adres pro úlohu zabezpečení.

Obr. 80 Přiřazení skupinových adres komunikačním objektům pro zabezpečení

Strana 103

8

ZÁVĚR

Tato diplomová práce je zaměřena na systém inteligentní elektroinstalace KNX/EIB. V moderních budovách je tento systém stále častěji využíván oproti klasické elektroinstalaci. Tímto systémem lze totiž jednoduše dosáhnout vysokého komfortu, úspory energií a hlavně je systém variabilní pro pozdější změny v uspořádání instalace. Z důvodu velké perspektivy tohoto systému je tato práce určena do výuky předmětu automatizace budov, aby se studenti mohli s tímto systémem prakticky seznámit. Tato práce je v podstatě rozdělena na dvě části. První část je spíše teoretická a popisuje celý systém KNX/EIB, použité přístroje a programovací prostředí ETS. Patří sem kaptioly 2.-6. Druhá část je praktická a obsahuje vytvořené demontrační úlohy, které obsahují jak celé zadání, tak i možné řešení. Druhá kapitola práce je zaměřena na vlastní seznámení se systémem KNX/EIB. Je zde uveden krátký popis co to vlastně KNX/EIB je a uvedeny oblasti, ve kterých lze tento systém využít. Následně navazují podkapitoly o přenosových médiích, které lze použít. Zde jsou popsány 3 nejpoužívanější, mezi které patří kroucený pár, silové vedení a rádiový přenos. Následně navazuje podkapitola topologie, ve které jsou popsány topologie, které lze použít a jejich omezení. V systému se používají 2 typy adres a to fyzická, která je odvozena od topologického uspořádání systémové instalace a skupinová adresa. Skupinová adresa slouží pro číslování jednotlivých funkcí a musí se v systému vyskytovat alespoň dvakrát, jednou u snímače a podruhé u akčního členu. Oba typy adres jsou popsány v kapitole adresace v systému. Poslední podkapitola je zaměřena na komunikaci na KNX/EIB. Ve třetí kapitole jsou popsány jednotlivé přístroje, které jsou použity na výukovém panelu. Je rozdělena do tří částí a to podle zařazení přístrojů. Systémové přístroje, sem patří napájecí zdroje, komunikační členy, sběrnicová a liniová spojka. Jako další jsou uvedeny snímače, zde je jednonásobný, dvojnásobný a čtyřnásobný dotykový snímač, dále trojnásobný dotykový snímač Busch-Triton® a snímač přítomnosti. U všech přístrojů je uveden popis včetně schématické značky a technických parametrů. Kapitola čtvrtá je zaměřena na software ETS a má za úkol seznámit s tímto softwarem. Je postupně rozdělena podle postupu řešení projektu. Začíná tedy popisem jak vytvořit nový projekt, importem databáze s prvky, vytvořením topologie a vložením přístrojů, vytvořením struktury projektu, nastavením parametrů přístrojů, nastavením skupinových adres, nastavením komunikace mezi KNX/EIB a ETS, nastavením fyzické adresy a stažením aplikačního softwaru a končí diagnostikou. Všechny části jsou popsány včetně ilustrací, aby byly pro nového uživatele co nejpřehlednější, aby se v tomto softwaru dokázal brzy zorientovat. V páte kapitole je krátce popsán software Control Web, ve kterém je vytvořena vizualizace stavů přístrojů. Více je zde popsán komunikační modul DataLab IF/EIB, bez kterého by nebylo možné v softwaru Control Web tuto vizualizaci provést. Je zde popsáno připojení tohoto modulu ke sběrnici KNX/EIB, popis ovladače, který je nutný do systému implementovat pro správnou funkci. Protože v Control Webu nelze použít skupinové adresy jako na KNX/EIB je zde popsáno jak se tato skupinová adresa převádí na adresu v pozičním zápise, kterou Control Web vyžaduje. V této formě adresa vyjadřuje přímo číslo kanálu ovladače, který je použit v aplikaci nebo v mapovacím souboru. Používá se proto přímo i pro zápis atributu driver_index kanálu. Dále je zde uvedena převodní tabulka mezi ovladačem podporovanými EIS typy a typy systému Control Web. Nejdůležitější je zde ale parametrický soubor, což je textový soubor, který je rozdělen do sekcí, kde jsou uvedeny konfigurační parametry. V poslední kapitole teoretické části je popsán použitý programovatelný automat Siemens LOGO!. Tento automat je použitý v poslední úloze, která simuluje zabezpečení budovy. K propojení automatu se sběrnicí KNX/EIB se používá komunikační modul CM EIB/KNX. Jsou zde uvedeny parametry tohoto přístroje včetně zapojení. Dále je zde náhled softwaru LOGO! Soft Comfort, který je použit pro vytvoření aplikace zabezpečení. Poslední kapitola této práce již obsahuje jednotlivé demonstrační úlohy, které byly vytvořeny. První úloha slouží k vytvoření šablony projektu pro další úlohy, tato šablona obsahuje topologii a

Strana 104

8

strukturu zadaného projektu, včetně vložení přístrojů. Úloha druhá je zaměřena na osvětlení z jednoho a ze dvou míst. Osvětlení z jednoho místa je osvětlení chodby, kdy jsou jedním tlačítkem ovládány 3 světla.. U osvětlení ze dvou míst se jedná o osvětlení schodiště, kde jsou navrženy dvě možnosti a to použití dvou tlačítek, která jsou umístěna na dvou místech, ale obě ovládají svítidlo 1. Jako další je zde uvedeno použití schodišťové funkce, kdy je jedním tlačítkem ovládáno svítidlo 2, s tím, že po stlačení bude světlo svítit po dobu 15 vteřin, po dvojnásobném stlačení po dvojnásobnou dobu a 5 vteřin před uplynutím dané doby světlo pro upozornění jednou blikne. Třetí úloha je zaměřena na osvětlení v závislosti na přítomnosti, ruční ovládání žaluzií a na funkci centrálního vypnutí. Po deteci pohybu se rozsvítí svítidlo 2, po určité době bez detekce pohybu svítidlo automaticky zhasne. Pro ovádání žaluzie je použit dvojnásobný dotykový snímač, kdy 1. kolébka ovládá žaluzii 1, s tím, že dlouhý stisk tlačítka znamená pohyb žaluzií nahoru nebo dolů a krátky stisk natočení lamel. Je zde také použita funkce central stop, která je nastavena na jednonásobný dotykový snímač. Tato funkce má za úkol po stlačení tlačítka zhasnout světla a zároveň vysunout žaluzie do horní polohy. Protože v této úloze dochází ke komunikaci mezi liniemi, je zde také popsáno nastavení liniové spojky. Úloha čtvrtá se zabývá stmívanými světelnými okruhy. Jsou zde dva stmívané světelné okruhy, které jsou spínány při vnější hodnotě jasu nižší než 140 a při současné detekci pohybu. Při zvýšení hodnoty jasu na 200 nebo při absenci pohybu je osvětlení vypnuto. Pro ruční ovládání stmívaných světlených okruhů jsou použity 1. 2 kolébky čtyřnásobného dotykového snímače. Kde 1. ovládá svítidlo 5 a 2. svítidlo 6. Ovládání svítidel je podobné jako v předchozí úloze u žaluzií, dlouhý stisk znamená úplné rozsvícení nebo zhasnutí a krátký stisk postupné rozsvěcení nebo stmívání. V této úloze je také použito ruční ovládání žaluziíí stějne jako v úloze třetí. Pouze s tím rozdílem, že jejich ovládání je nastaveno na 3. a 4. kolébku čtyřnásobného dotykového snímače. Pátá úloha je zaměřena na světelné scény a na dálkové ovládání. Jedná se o rozšíření předchozí úlohy, i zde jsou použity 2 stmívané světelné okruhy, oba jsou ale ovládány 1. kolébkou trojnásobného dotykového snímače Busch-Triton®. Stejně tak je tomu u třetí kolébky, která ovládá obě žaluzie. Navíc jsou v této úloze vytvořeny dvě světelné scény, a to pro jednání a pro prezentaci. Při jednání je hodnota jasu světel nastavena na 80% a žaluzie jsou v horní poloze, pro prezentaci se žaluzie spustí do spodní polohy a hodnota jasu světel je nastavena na 40%. Tato funkce je nastavena na druhou kolébku trojnásobného dotykového snímače. K tomuto snímači je i IR dálkový ovladač, pro který jsou tyto scény také nastaveny. Úloha šestá je shrnutím předchozích úloh, a je zde použita většina funkcí, které byly uvedeny v dřívějších úlohách a slouží spíše jako předloha pro úlohu sedmou. Sedmá úloha se zabývá vizualizací stavů přístrojů z úlohy šesté. Jsou zde nastaveny komunikační objekty takové, které odpovídají EIS datovým typům daných funkcí a jejich skupinové adresy jsou následně převedeny na poziční zápis potřebný v systému Control Web a zapsány do parametrického souboru. Následně jsou tyto datové typy převedeny na datové typy Control Webu. Dále jsou vytvořeny kanály, které jsou očekávány od přístrojů a těmto kanálům jsou právě podle nastavené hodnoty driver_index (poziční zápis skupinové adresy) přiřazeny dané datové typy. Pro výslednou vizualizaci byl vytvořen půdorys budovy, který odpovídá zadání jednotlivých úloh. Ke každé výsledné úloze byl vytvořen odpovídající projekt, který obsahuje i vizualizaci dané úlohy. Podle úlohy, která je nahraná v přístrojích na výukovém panelu, je funkční odpovídající část vizualizace, a to z nedostatku přístrojů pro řízení celé budovy. Poslední osmá úloha demonstruje propojení systému KNX/EIB s dalším systémem, a to s LOGO!. V této úloze je simulováno zabezpečení budovy. Byla vytvořena aplikace v LOGO! Soft Comfort, která má 9 vstupů a 3 výstupy. Digitální vstupy I1-I7 simulují snímače v oknech, kde po rozpojení kontaktu je spuštěn alarm, který je také spuštěn při detekci pohybu snímačem přítomnosti (I9) umístěným na sběrnici. Digitální vstup I8 slouží ke spuštění a vypnutí zabezpečení. Funkce alarmu je taková, že při jeho spuštění se spustí žaluzie do spodní polohy (výstup Q1) a všechna světla začnou blikat s dvouvteřinovým intervalem (výstup Q2). Dále je zde ještě výstup Q3, který by mohl být připojen ke zvukovému alarmu. Všechny úlohy jsou plně funkční a jsou součástí práce.

Strana 105

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ABB s.r.o., Preferovaná technologie. Systém inteligentní elektroinstalace a řízení provozu budov ABB i-bus ® KNX. [online]. 2012. [cit. 1.5.2012]. Dostupný z: [2] TECHNISERV, s. r. o., Využití/KNX - systém inteligentní elektroinstalace a EIB. [online]. 2011 [cit. 12.4.2012]. Dostupný z: [3] Vypínač.cz – KNX - Přístroje[online]. [cit. 10.4.2012]. Dostupný z: [4] KUNC, Josef. Elektrika.cz [online]. 7.08.2008 [cit. 10.4.2012]. ABB: Princip činnosti systému KNX/EIB. Dostupné z: [5] HÜBNER, Christof, Hermann MERZ a Thomas HANSEMANN. Automatizované systémy budov. 2008. vyd. Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2367-9. [6] KUNC, Josef. Elektrika.cz [online]. 12.3.2009 [cit. 14.4.2012]. ABB: Sběrnice v instalacích KNX/EIB. Dostupné z: [7] ABB. Materiály k certifikačnímu školení KNX/EIB [8] MICHALČÍK, J. Výukový panel pro inteligentní instalační systém ABB i-bus® KNX/EIB. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2011. 87 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Tomáš Marada, Ph.D. [9] Siemens – Rádiová komunikace KNX RF (868 Mhz) [online]. 17.12.2006 [cit. 25.4.2011]. Dostupný z: [10]KUNC, Josef. Elektrika.cz [online]. 20.4.2009 [cit. 18.4.2012]. ABB: Topologické uspořádání KNX/EIB. Dostupné z: [11]HL system – Systémová technika budov KNX/EIB [online]. [cit. 5.5.2012]. Dostupný z: [12]KUCEK, V. Multimediální průvodce ETS a KNX. Zlín, 2010. 90 s. Diplomová práce na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí diplomové práce Karel Perůtka. [13] KUNC, Josef. Elektrika.cz [online]. 27.1.2009 [cit. 19.4.2012]. ABB: Skupinová adresa v instalacích KNX/EIB. Dostupné z: [14]ABB s.r.o., ABB i-bus ® KNX Systém inteligentní elektroinstalace. Popis systému. [online]. 2012. [cit. 20.4.2012]. Dostupný z: [15]KUNC, Josef. Elektrika.cz [online]. 20.11.2007 [cit. 20.4.2012]. ABB: Instalace KNX/EIB, komunikační telegramy a jejich stavba. Dostupné z: [16]ABB s.r.o., USB Interface, 2-fold, MDRC USB/S 1.1, 2CDG 110 008 R001. [online]. [cit. 24.4.2012]. Dostupný z: [17]ABB s.r.o., IP Interface, MDRC IPS/S 2.1, 2CDG 110 098 R0011. [online]. [cit. 24.4.2012]. Dostupný z: [18]ABB s.r.o., 1-fold switch sensor solo®, FM. [online]. [cit. 25.4.2012]. Dostupný z: [19]ABB s.r.o., 2-fold switch sensor solo ® , FM. [online]. [cit. 25.4.2012]. Dostupný z:

Strana 106 [20]ABB s.r.o., 4-fold switch sensor solo ® , FM. [online]. [cit. 25.4.2012]. Dostupný z: [21]ABB s.r.o., 3-fold Busch-triton® switch sensor, FM. [online]. [cit. 24.4.2012]. Dostupný z: [22]ABB s.r.o., Watchdog sensor, FM. [online]. [cit. 24.4.2012]. Dostupný z: [23]ABB s.r.o., ABB i-bus® EIB / KNX Switch Actuators SA/S. [online]. [cit. 24.4.2012]. Dostupný z: [24]ABB s.r.o., Switch Actuator, 6-fold, 10 A, MDRC AT/S 6.6.1, GH Q631 0023 R0111. [online]. [cit. 16.4.2012]. Dostupný z: [25]ABB s.r.o., Universal Dim Actuator, MDRC UD/S 2.300.2 . [online]. [cit. 24.4.2012]. Dostupný z: [26]ABB s.r.o., Shutter Actuators JA/S 2.230.1, JA/S 4.230.1, JA/S 8.230.1, JA/S 4.230.1M, JA/S 8.230.1M, JA/S 4.24.1. [online]. [cit. 25.4.2012]. Dostupný z: [27]ABB s.r.o., Spojka liniová, řadová. [online]. [cit. 27.4.2012]. Dostupný z: [28]ABB s.r.o., EIB / KNX Power Supply Units SV/S 30.160.5 SV/S 30.320.5 SV/S 30.640.5 SU/S 30.640.1. [online]. [cit. 30.4.2012]. Dostupný z: [29]Moravské přístroje a.s., Control Web – všestranný pomocník pro tvůrce aplikačních programů [online]. 29.11.2011 [cit. 3.5.2012]. Dostupný z: [30]Moravské přístroje a.s., DataLab IF/EIB [online]. [cit. 3.5.2012]. Dostupný z: [31]Moravské přístroje a.s., Ovladač DataLab IF/EIB pro Control Web [online]. 9.2.2011 [cit.5.5.2012]. Dostupný z: [32]KUNC, Josef., Jaké softwary pro systémové KNX instalace? [online]. [cit. 5.5.2012]. Dostupné z: [33]HALVA, Tomáš., Logický modul LOGO! – nová generace [online]. [cit.5.5.2012]. Dostupný z: [34]SIEMENS s. r. o. Prezentace logického modulu LOGO![online].14.8.2007 [cit. 10.5.2012]. Dostupný z: [35]SIEMENS s. r. o. Communication with LOGO! with EIB and the Konnex standard [online]. 2002 [cit. 18.5.2012]. Dostupný z: [36]KNX Association cvba, ETS 3 – Teď s dongle.[online]. [cit. 20.5.2012]. Dostupný z: [37]ABB s.r.o., Bus coupler, FM. [online]. [cit. 7.5.2012]. Dostupný z:

FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE

Recommend Documents