SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
Evropský zemědělský fond a jeho vliv na rozvoj venkova na Kolínsku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Martina KOROTVIČKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc
Znojmo, 2013
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Evropský zemědělský fond a jeho vliv na rozvoj venkova na Kolínsku“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu použité literatury.
Ve Znojmě dne………………… ______________________________ Martina Korotvičková
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Prof. Ing. Václavu VYBÍHALOVI, CSc., za velmi příjemnou spolupráci při konzultacích k bakalářské práci.
SOUKROMA VYSOKA SKOLA EKONOMICKA ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok 2012/ 2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor
Martina KOROTVIČKOVÁ
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Účetnictví a finanční řízení podniku
Název
Evropský zemědělský fond a jeho vliv na rozvoj venkova na Kolínsku European Agrikultural fund and its influence on country development in Kolín region
Název (v angličtině)
Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem je identifikovat a popsat Evropské zemědělské fondy, možnosti čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), vyhodnotit vnější koherence operačních programů, vymezit základní osy, strategie a oblasti podpory. Významnou součástí práce je analyzovat a vyhodnotit, jakým způsobem ovlivňuje čerpání dotací z evropských fondů ekonomickou situaci příjemce dotace. Postup práce: 1. V úvodní části práce bude prezentována problematika mechanismu fungování evropských zemědělských fondů a jejich role v rozvoji venkova a zemědělství. 2. V teoretické části bude zaměřena pozornost na identifikaci, deskripci a vyhodnocení procesu čerpání evropských zemědělských fondů s vymezením vnější koherence operačních programů, strategií, indikátorů, základních os a oblastí, kam tyto podpory směřují. 3. V praktické části bude provedena analýza mechanismu rozdělování a přijímání dotací a vyhodnocen jejich vliv na zemědělství a rozvoj venkova a především pak posouzení jejich vlivu na ekonomickou situaci příjemců těchto podpor. Metody: V bakalářské práci budou využity vědecké metody zkoumání, především metody deskripce, analýzy, syntézy, explikace, matematicko-statistické metody.
Rozsah práce: 40 - 55 Seznam odborné literatury: 1. BEČVÁŘOVÁ, Věra. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. 1. vydání, Brno: MZLU, 2008. 64 s. ISBN 978-80-7375-255-2. 2. BEČVÁŘOVÁ, Věra. Zemědělská politika. 1. vydání, Brno: MZLU, 2001. 116 s. ISBN 80-7157-514-3. 3. CRAMER, Gail, L. et al. Agricultural Economics and Agribusiness. 8. US: John Wiley and Sons, Inc., 2001. 519 s. ISBN 0-471-38847-5. 4. SVATOŠ, Miroslav. Ekonomika agrárního sektoru. 4. vydání, Praha: ČZU, 2007. 177 s. ISBN 978-80-213-0803-9. 5. STŘELEČEK, František et al. Vliv dotací na ekonomickou situaci českých zemědělských podniků. 1. vydání, České Budějovice: JČU, 2009. 84 s. ISBN 978-80-7394-174-1.
Datum zadání bakalářské práce:
duben 2012
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2013
ABSTRAKT Tématem bakalářské práce je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. V teoretické části je popsána Společná zemědělská politika EU, rozdělení Evropských fondů, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Práce charakterizuje bývalá programová období v ČR až po současnost a budoucnost. Popisuje Program rozvoje venkova, specifikuje jeho členění, osy, finanční prostředky a možnosti čerpání dotací. Praktická část se zabývá regionem Kolínsko a opatřením Osy I, Zahájení činnosti mladých zemědělců. Je zpracován Podnikatelský plán a Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova pro skutečného podnikatele z Kolínska. Závěr je věnován vyhodnocení dotace.
Klíčová slova: Společná zemědělská politika, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Program rozvoje venkova, dotace, podnikatelský plán.
ABSTRACT The topic of my bachelor thesis is European Agricultural Fund for Rural Development. In the theoretical part I described the Common Agricultural Policy of the European Union, the classification of European funds, and the European Agricultural Fund for Rural Development. The paper delineates previous policy periods in the Czech Republic up to the present day and future. It describes the Rural Development Programme, specifies its structure, its axes, financial resources and the options of receiving subsidies. The practical part deals with the Kolín region and the measure of Axis I: Setting up of young farmers. A businessplan is drawn up along with a subsidy project application from the Rural Development Programme for an actual businessman. The conclusion is devoted to an evaluation of the subsidy.
Key words: Common Agricultural Policy, European Agricultural Fund for Rural Development, Rural Development Programme, subsidy, business plan
OBSAH 1
ÚVOD .................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................ 11
3
2.1
Cíl Práce ........................................................................................................... 11
2.2
Metodika .......................................................................................................... 11
TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................... 12 3.1
Evropská unie a společná zemědělská politika ................................................ 12
3.1.1
Evropská integrace .................................................................................... 12
3.1.2
Společná zemědělská politika ................................................................... 13
3.1.3
Reformy SZP ............................................................................................ 13
3.2
Evropské fondy ................................................................................................ 15
3.2.1
Rozdělení Evropských fondů .................................................................... 15
3.2.2
Evropský fond pro rozvoj venkova ........................................................... 16
3.3
SZP v České Republice .................................................................................... 16
3.3.1
Uplatnění SZP v ČR ................................................................................. 16
3.3.2
Státní zemědělský intervenční fond .......................................................... 17
3.3.3
Předchůdci Programu rozvoje venkova .................................................... 18
3.4
Programové období 2007 – 2013 ..................................................................... 19
3.4.1
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova v ČR ............................. 19
3.4.2
Národní strategický plán ........................................................................... 21
3.4.3
Program rozvoje venkova (PRV) .............................................................. 21
3.4.4
Osa I .......................................................................................................... 22
3.4.5
Osa II......................................................................................................... 27
3.4.6
Osa III ....................................................................................................... 27
3.4.7
Osa IV ....................................................................................................... 27
3.4.8 3.5
Budoucí programové období 2014 – 2020 ....................................................... 29
3.6
Legislativní rámec Programu rozvoje venkova................................................ 29
3.6.1
Předpisy EU .............................................................................................. 29
3.6.2
Předpisy ČR .............................................................................................. 30
3.7
Region Kolínsko............................................................................................... 31
3.7.1
4
Aktuální stav čerpání Programu rozvoje venkova .................................... 28
Region Podlipansko .................................................................................. 31
PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................... 33 4.1
Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců ...................................... 33
4.1.1
Popis dotace .............................................................................................. 33
4.1.2
Specifikace příjemce dotace ..................................................................... 33
4.1.3
Způsobilé a nezpůsobilé výdaje ................................................................ 33
4.1.4
Součásti Žádosti o dotaci .......................................................................... 35
4.1.5
Termíny výzev .......................................................................................... 35
4.2
Informace o podnikateli ................................................................................... 37
4.2.1
Představení podnikatele ............................................................................ 37
4.2.2
Závěrka daňové evidence 2012................................................................. 37
4.3
Podnikatelský plán ........................................................................................... 39
4.4
Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova ................................................. 47
4.4.1
Informace o žadateli a projektu ................................................................ 47
4.4.2
Finanční plán a způsobilé výdaje projektu ............................................... 48
4.4.3
Hodnotící kritéria ...................................................................................... 49
4.4.4
Přílohy Žádosti o dotaci ............................................................................ 50
4.5
Vyhodnocení vlivu dotace................................................................................ 51
5
ZÁVĚR ................................................................................................ 52
6
POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................... 54
Seznam tabulek, obrázků a grafů ................................................................................ 57 Seznam zkratek ........................................................................................................... 59
7
PŘÍLOHY ........................................................................................... 60
1 ÚVOD
Česká republika se stala členským státem Evropské unie 1. května 2004. Tímto datem se pro nás otevřela cesta velkých možností, příležitostí, ale i závazků. Jedním z nich je i naplňování cílů společné zemědělské politiky (SZP) a možnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. V současné době je SZP realizována prostřednictvím šestiletých plánů, nacházíme se tedy na konci, pro Českou republiku druhého, programového období 2007 – 2013. Zemědělství je důležitou částí národního hospodářství, nejen proto, že nám pomáhá zachovat si potravinovou soběstačnost. Je také velkým tvůrcem formování krajiny, proto je dnes kladen velký důraz na ekologické zemědělství a šetrné hospodaření, na ochranu vody i půdy. S tím souvisí i obnovený zájem na rozvoji venkovských oblastí. Historicky byl rozvoj venkova omezen na zlepšení podmínek na farmách a hospodářsky zaostalých oblastech, dnes je zaměřen především na kvalitu života v těchto oblastech. Fondy Evropské unie představují rozsáhlou finanční pomoc pro mnoho odvětví, slouží k odstraňování rozdílů mezi různě rozvinutými státy EU, kraji i městy. Měly by přispívat k sociální soudržnosti a lepší vzdělanosti občanů, ke zvýšení kvality života, k hospodářskému
růstu.
V
současné
době
EU
disponuje
několika
fondy,
mezi nejdůležitější patří: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (Kohezní fond), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Fond rybářství (EFF). Pro oblast zemědělství a problematiku rozvoje venkova je určen Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Vznikl nově a nahradil činnost Evropského zemědělského a podpůrného fondu (EAGGF). V české republice je realizován prostřednictvím Programu rozvoje venkova, v návaznosti na předchozí programové období a předcházející programy. Program je rozdělen do čtyř hlavních os, které doplňuje osa pátá, technická. Některé dotace jsou nárokové na základě jednotné žádosti, tzn., že splněním určitých podmínek vzniká zemědělci právo čerpat dotaci, soustřeďují se v ose II. Ale většina 9
dotací je nenárokových a chce-li subjekt čerpat tyto prostředky, musí se vypořádat s nelehkým úkolem. Tím je samotné zpracování žádosti, projektový záměr. Teprve po závazném posouzení žadatelova projektu a splnění všech zákonných podmínek je čerpání dotace možné a žadatel musí i nadále počítat s tím, že plnění podnikatelského záměru bude dále monitorováno a kontrolováno. Prostředky z Programu rozvoje venkova jsou určeny především pro rozvoj venkovského prostoru na bázi tzv. trvale udržitelného rozvoje, ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků, rozvoji podnikání a snížení nezaměstnanosti na venkově. Dále by měly přispět ke zlepšení života jeho obyvatel, k ochraně životního prostředí a k odstranění negativního vlivu intenzivního hospodářství.
10
2 CÍL PRÁCE A METODIKA
2.1 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce v teoretické části je identifikovat, vyhodnotit a popsat Evropské fondy a možnosti čerpání dotací. Práce je zaměřena na společnou zemědělskou politiku Evropské unie a hlavním předmětem zájmu je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a vyhodnocení realizace jeho programu v České republice. Jsou zde vymezeny cíle operačních programů, popsány strategie, osy, oblasti podpory a stav čerpání finančních prostředků. V praktické části je cílem vypracování projektu a žádosti o podporu z Programu rozvoje venkova, konkrétně z osy I, opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, kde se vychází ze skutečných údajů soukromého zemědělce z Kolínska a stěžejním cílem je posouzení vlivu této dotace na jeho ekonomickou situaci a rozvoj podnikání.
2.2 METODIKA Po prostudování odborné literatury a internetových zdrojů je vypracována teoretická část bakalářské práce, vyhodnocen proces rozdělování dotací. Jsou použity metody deskripce a explikace. Po zjištění potřebných informací a legislativního rámce Programu rozvoje venkova přistoupím k zpracování projektu a žádosti o dotaci. Použitá data vychází z daňové evidence roku 2012 mladého začínajícího zemědělce Matěje Vokřála a z informací, které mi poskytl, dále z konkrétní situace v regionu Kolínsko. Závěrem při použití metod analýzy a syntézy zhodnotím vliv poskytnuté dotace na finanční situaci příjemce dotace.
11
3 TEORETICKÁ ČÁST
3.1 EVROPSKÁ UNIE A SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
3.1.1 Evropská integrace Prvním krokem k vytvoření Evropského ekonomického společenství bylo Memorandum o evropské integraci, které bylo přijato v květnu roku 1955 na jednání Evropského společenství uhlí a oceli. Základním stavebním kamenem evropské integrace se pak staly Římské smlouvy uzavřené 25. března 1957. (SVATOŠ, 2009 str. 50) Obsah Římských smluv: zavedení společných politik v oblasti zemědělství, zahraničního obchodu a dopravy; koordinace hospodářských politik; vytvoření celní unie; vytvoření společného trhu; zavedení společných pravidel pro hospodářskou soutěž; vytvoření institucí pro zajištění těchto úkolů; postupné sbližování zákonodárství. (BEČVÁŘOVÁ, 2001 str. 42) Zakládající státy EHS : Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a SRN. V roce 1973 se členy stalo Dánsko, Irsko a Velká Británie, v roce 1981 Řecko, v roce 1986 Portugalsko a Španělsko, v roce 1995 Norsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. Od roku 1994 nese společenství nový název Evropská unie. V roce 2004 byla EU rozšířena o 10 nových členských států včetně České republiky, rok 2007 zatím poslední rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko. V současné době je členem EU 27 států. (EUROSKOP, 2012)
12
3.1.2 Společná zemědělská politika Společnou zemědělskou politiku lze označit jako nejdéle fungující společnou politiku EU. Na konci června 1960 předložila Evropská komise připravený návrh na vytvoření SZP .Od roku 1962 potom začala být společná politika realizována. Počáteční cíle SZP : stabilizovat trhy; zvýšit produktivitu výroby; zabezpečit dostatečné množství potravin pro obyvatelstvo; poskytovat spotřebitelům potraviny za přiměřené ceny; zajistit přiměřenou životní úroveň pro zemědělce. (STŘELEČEK, a další, 2009 str. 5) Základy SZP byly postaveny na nástrojích podpory tržních cen. SZP fungovala prostřednictvím cenových systémů, které zabezpečovaly jednotnou cenovou hladinu komodit jak na vnitřním trhu EU, tak vůči světovému trhu. Politika byla financována Evropským fondem zemědělské garance a orientace (EAGGF) založeným v roce 1962. (BEČVÁŘOVÁ, 2001 stránky 44,45)
3.1.3 Reformy SZP Mansholtův plán Stal se prvním pokusem o reformu. Pokusil se vyjmout okrajové plochy zemědělské půdy z užívání, finančně podpořit odchod starších zemědělců do důchodu. Plán vznikl v roce 1968 a neuspěl, narazil na odpor organizací farmářů. (STŘELEČEK, a další, 2009 str. 6) Reforma 1984 – Mléčné kvóty K tomuto kroku byla Evropská komise tlačena stále sílícími rozpočtovými problémy. Byla přijata čtyři opatření: garantování prahového množství; uvedení nového monetárního koeficientu; snížení nominálních intervenčních cen; zavedení mléčných kvót. (SVATOŠ, 2009 stránky 60,61) 13
Reforma 1988 – Přelom ve způsobu financování SZP Hlavním prvkem reformy bylo uvedení maximálního garantovaného množství produkce (MGQ ). Reformní opatření se týkala také příjmové stránky rozpočtu Společenství. Dále se jednalo o snížení maximálního dovoleného růstu zemědělských výdajů a zavedení střednědobých plánů. (SVATOŠ, 2009 str. 62) MacSharryho reforma Reforma přijatá v červnu 1992 ustoupila od původního záměru podporovat zemědělskou výrobu jako jediného prostředku zachování ekonomiky venkovských oblastí. Uznala význam řízení zásob pro omezování rozpočtových výdajů. Součastně začala klást důraz na problematiku životního prostředí, podpořila diverzifikaci činností na venkově. (BEČVÁŘOVÁ, 2001 str. 52) Agenda 2000 Dokument SZP Agenda 2000 definoval tzv. „Evropský model zemědělství“, v jehož rámci by zemědělství mělo být multifunkční, konkurenceschopné a stabilizující. Je proto postaven na čtyřech tzv. pilířích: Zachovávat zemědělství na co největší ploše a snižování rozdílů mezi bohatými a chudými regiony. Rozvoj multifunkčního zemědělství zaměřeného nejen na zemědělskou produkci, ale i na údržbu krajiny a ochranu životního prostředí. Existence životaschopných zemědělských podniků. Hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova. (SVATOŠ, 2008 str. 35) V tomto kontextu se tvoří druhý pilíř SZP zaměřený na podporu strukturálních změn a na politiku rozvoje venkova. (BEČVÁŘOVÁ, a další, 2008 str. 29) Reforma červenec 2003 Reforma zahrnuje současné členské státy a zároveň byla částečně připravena pro přistupující země. Reforma se týkala hlavně těchto oblastí: opatření týkající se organizace trhu; plné odbourání vazby na produkci; tzv. modulaci přímých plateb (tj. přesun části finančních prostředků do oblasti týkající se rozvoje venkova);
14
cross-compilance (zavedení ekologických standardů v zemědělství) a audit farem; soubor opatření týkajících se venkovského rozvoje. (SVATOŠ, 2009 str. 68) Programové období 2007 - 2013 V současnosti se SZP snaží být více konkurenceschopná a tržně orientovaná. Z tohoto důvodu je zemědělská politika EU rozdělena do dvou pilířů. Součástí prvního pilíře je politika podpory trhu, do druhého pilíře spadá politika rozvoje venkova. Hlavní rozdíl oproti předchozím programovým obdobím je v současné době v postavení Evropského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), který už není součástí strukturálních fondů. Finanční prostředky používané v rámci tohoto fondu mají sloužit k rozvoji konkurence schopnosti zemědělství, lesnictví, rozvoji venkova atd. (SVATOŠ, 2009 str. 70)
3.2 EVROPSKÉ FONDY
Fondy EU zahrnují širokou paletu nástrojů finanční i technické pomoci. Slouží především k podpoře hospodářského růstu, zlepšování života obyvatel a snižování sociálních nerovností. Česká republika může v období 2007 – 2013 čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard €. (CHVOJKOVÁ, a další, 2007 str. 10)
3.2.1 Rozdělení Evropských fondů 1. Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) 2. Fond soudržnosti (Kohezní fond) 3. Iniciativy kohezní politiky Jasmine Jaspers Jeremie Jessica 15
4. Fond solidarity 5. Zemědělské fondy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský zemědělský záruční fond (EAGF) Evropský rybářský fond (EFF) 6. Komunitární programy 7. Předvstupní pomoc (EUROSKOP, 2012)
3.2.2 Evropský fond pro rozvoj venkova EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development) nahradil činnost Evropského zemědělského a podpůrného fondu (EAGGF). Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurence schopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářského venkova. (EUROSKOP, 2012) Fondu EAFRD bylo pro roky 2007 – 2013 přiděleno celkem 69,75 mld. €, s tím, že České republice má z této sumy připadnout 2,81551 mld. €. (FAJMON, 2009 str. 25)
3.3
SZP V ČESKÉ REPUBLICE
3.3.1 Uplatnění SZP v ČR Od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 jsou celkový rámec, filosofie i úroveň podpory i formy a míra regulačních zásahů v zemědělství a agrárním sektoru v zásadě podřízeny rámci, pravidlům a limitům SZP. (BEČVÁŘOVÁ, 2008 str. 11) Základní podmínky ČR v prostředí EU v oblasti zemědělství vycházejí z přístupové smlouvy podepsané v Aténách v dubnu 2003. (STŘELEČEK, a další, 2009 str. 13) Nejvýznamnější programy, které využívají finance z fondů EU 1. Nárokové přímé platby: SAPS; 16
LFA; Natura 2000; Oddělená platba na cukr (SSP); Oddělená platba na rajčata (STP); Agroenviromentální opatření (AEO); 2. Nenárokové dotace: Jsou rozdělovány na základě dokumentu „Program rozvoje venkova“ a jsou financovány z EAFRD. 3. Společná organizace trhu. (PELCL, 2008 str. 20)
3.3.2 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou
–
zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci společné politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského rybářského fondu (EFF). V současnosti je nejvýznamnější institucí odpovědnou za podporu podnikatelů v zemědělství a posiluje i svou pozici v obecné podpoře rozvoje venkova. SZIF administruje a kontroluje následující platby 1. z Evropského zemědělského záručního fondu: v rámci společných organizací trhu; v rámci intervenčních opatření; poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence; přímé platby; 2. dále provádí: administraci vývozních a dovozních licencí; administraci záruk; administraci systému produkčních kvót; vybírání finančních dávek z výroby cukru; administrace prémiových práv; 17
administraci národní značky Klasa; 3. z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova: Osa I Osa II Osa III Osa IV Technická pomoc 4, z Evropského rybářského fondu: podpora rybářství . (SZIF, 2012)
3.3.3 Předchůdci Programu rozvoje venkova SAPARD Program byl jedním z předvstupních nástrojů EU, určený pro deset kandidátských zemí. Měl pomáhat při řešení konkrétních úkolů při zavádění SZP, při řešení strukturálních změn v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Celkem bylo z programu SAPARD proplaceno 1610 projektů v celkové výši finanční pomoci 4 126,3 mil. Kč. (SZIF, 2012) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Program navazuje na program SAPARD, určen pro období 2004-2006. Byl zaměřen především na podporu investičních akcí realizovaných v zemědělství, zpracování potravinářských výrobků a při pozemkových úpravách. Navíc zahrnoval i podporu lesního a vodního hospodářství. Velice důležitými aspekty, které program sledoval, bylo snižování a odstraňování negativních vlivů zemědělské produkce na životní prostředí, ochrana půdy a vod před znečištěním, příprava na metodu LEADER. (SZIF, 2012 str. 43). K 30. 11. 2008 bylo proplaceno celkem 3 344 projektů v celkové částce 6,66 mld. Kč (z toho zdroje EU 4.6 mld. Kč). (STŘELEČEK, a další, 2009 str. 59) Horizontální plán rozvoje venkova Platný na programové období 2004 – 2006, umožňoval českému zemědělství a venkovskému prostoru podporu ze zdrojů Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Hlavní cíl HRDP byl definován jako „trvale udržitelný rozvoj 18
zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů“, z něhož byly následně odvozeny dílčí cíle: ochrana a podpora vysoké hodnoty přírody a udržitelného zemědělství, které dodržuje environmentální požadavky; zachování a podpora zemědělských systémů s nízkými vstupními náklady; ochrana a zlepšování přirozeného prostředí, hygienických podmínek a podmínek spokojené existence zvířat; zachování a posílení životaschopné sociální struktury ve venkovských oblastech. (MZe, 2007 stránky 10,11) Program byl vyčerpán v roce 2008, z celkové částky 19 646 170 473 Kč zůstalo nedočerpáno pouhých 445 Kč. Česká republika prostřednictvím SZIF tak v maximální možné míře vyčerpala finanční prostředky získané z EU. (SZIF, 2008)
3.4 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2007 – 2013
3.4.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova v ČR V současném období začíná Česká republika čerpat prostředky z nově vzniklého fondu EAFRD. Základním dokumentem pro čerpání finančních prostředků z tohoto fondu je Národní strategický plán a „Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013“.
Tabulka 1: Řízení EAFRD v ČR Základní dokument Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 Řídící orgán
Ministerstvo zemědělství ČR
Platební agentura
Státní zemědělský intervenční fond
Monitoring
Monitorovací výbor EAFRD
Zdroj: (SZIF, 2012), zpracování autor
19
Tabulka 2: Prostředky EAFRD vyhrazené pro ČR v letech 2007 - 2013 Rok
Celkem z EAFRD v €
2007
396 623 321
2008
392 638 892
2009
409 036 387
2010
415 632 774
2011
406 640 636
2012
412 672 094
2013
424 262 250
Zdroj: (SZIF, 2012),zpracování autor
Obrázek 1: Architektura politiky rozvoje venkova z EAFRD (2007 - 2013)
Zdroj (MACHÁLEK, a další, 2008 str. 32), zpracování autor
20
3.4.2 Národní strategický plán Národní strategický plán je dokument schválený vládou ČR usnesením 499/2006 ze dne 10. 5. 2006. Tento programový dokument je realizován v období 2007 - 2013 prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Národní strategický plán rozvoje venkova vychází z obecných cílů rozvoje evropského venkova a stanoví cíle rozvoje venkova v ČR. Plán odpovídá třem evropským strategickým směrům: konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života. Také zajišťuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ČR a EU. (BUSINESSINFO, 2012)
3.4.3 Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova plynule navazuje na podpory poskytované v letech 2004 – 2006 prostřednictvím OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Horizontálního plánu rozvoje venkova. Plán byl schválen 23. května 2007 v Bruselu.
Tabulka 3: Rámcová návaznost ukončených programů a PRV OP RVMZ
Osa I
HRDP
Osa II
SROP (část)
Osa III
LEADER+ a LEADER ČR
Osa IV
Zdroj: (PĚLUCHA, 2006 str. 86), zpracování autor
Mezi hlavní cíle Programu rozvoje venkova patří: rozvoj venkovského prostoru na bázi trvale udržitelného rozvoje; zlepšení životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodářství; zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství;
21
diverzifikace zemědělských aktivit na venkově (rozvoj podnikání, snížení nezaměstnanosti
a
posílení
sounáležitosti
obyvatel
na
venkově.
(DVOŘÁKOVÁ, 2007 str. 16)
Opatření Programu rozvoje venkova by měla přispět k naplňování cílů Lisabonské smlouvy: společnost založená na znalostech; vnitřní trh a podnikatelské prostředí; trh práce; udržitelný rozvoj. Program se dělí na čtyři základní osy a jednu technickou. (EAGRI, 2012)
Obrázek 2: Struktura Programu rozvoje venkova
Program rozvoje venkova Osa I Zlepšení konkurence schopností zemědělství
Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny
Osa IV LEADER
Zdroj: (SZIF, 2012), zpracování autor
3.4.4 Osa I Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům. Cílem je vytvořit silné zemědělsko - potravinářské odvětví a zvýšit kvalitu produktů. Finanční alokace na osu I činí 22,39% z celkových prostředků EAFRD. (SZIF, 2012 str. 58)
22
Obrázek 3: Struktura Osy I
STRUKTURA OSY I ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ
I. 1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií I.1.1.3 Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití I.1.2 Investice do lesů I.1.2.1 Lesnická technika I.1.2.2 Technická vybavení provozoven I.1.2.3 Lesnická infrastruktura I.1.3 Přidání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií I.1.4 Pozemkové úpravy
I. 2 Opatření přechodná pro ČR a ostatní členské státy I.2.1 Seskupení producentů
I. 3 Opatření zaměřená na podporu zdokonalování lidského potencionálu I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnost I.3.4 Využívání poradenských služeb Zdroj: (SZIF, 2012 str. 2), zpracování autor
23
dovedností
a
Obrázek 4: Struktura Osy II
STRUKTURA OSY II ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY
II. 1 Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku II.1.2.1 Platby v rámci Natura 2000 na zemědělské půdě II.1.2.2 Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60 ES (WFD) II.1.3 Agroenvironmentální opatření II.1.3.1 Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí II.1.3.2 Podopatření ošetřování travních porostů II.1.3.3 Podopatření péče o krajinu II.1.3.3.1 Titul zatravňování orné půdy II.1.3.3.2 Titul pěstování meziplodin II.1.3.3.3 Titul biopásy
II. 2 Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy II.2.2 Platby v rámci Natura 2000 v lesích II.2.3 Lesnicko- environmentální platby II.2.4 Obnova lesního potencionálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa
Zdroj (SZIF, 2012 str. 3), zpracování autor
24
Obrázek 5: Struktura Osy III
STRUKTURA OSY III KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSKÉHO VENKOVA
III. 1 Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 Podpora cestovního ruchu
III. 2 Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2 Občanské vybavení a služby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
III. 3 Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III III.3.1 Vzdělávání a informace
Zdroj (SZIF, 2012 str. 4), zpracování autor
25
Obrázek 6: Struktura Osy IV a Osy V
STRUKTURA OSY IV LEADER
IV.1.1 Místní akční skupina IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce
STRUKTURA OSY V TECHNICKÁ POMOC
V. 1 Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu V. 2 Zřízení celostátní sítě pro venkov V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě V.2.2 Akční plán
Zdroj (SZIF, 2012 str. 4), zpracování autor
26
3.4.5 Osa II Dotace v rámci této osy jsou většinou nárokové (tzn., splní-li subjekt určité podmínky, stává se příjemcem dotace). Cílem osy je vytvořit multifunkční zemědělství a lesnictví, které je šetrné k přírodě, krajině a životnímu prostředí. Plánovaná opatření reagují na nutnost účinnější ochranu vody a půdy. Osa se zaměřuje na hospodaření v horských a specifických méně příznivých oblastech, na ekologické zemědělství. (PĚLUCHA, 2006 str. 111)
3.4.6 Osa III Prioritou osy III je diverzifikace činností na venkově, zakládání malých podniků a výstavba a obnova infrastruktury obcí. Jejím posláním je zlepšení života venkovských obyvatel, zvýšení vzdělanosti. Dále by měla přispět k rozvoji cestovního ruchu, k zachování kulturního a přírodního dědictví venkova. (ZGARBA, 2005 str. 31)
3.4.7 Osa IV Osa IV prochází napříč třemi předchozími osami a jejím prostřednictvím vytváří EAFRD možnost většího zapojení venkovských mikroregionů. Díky metodě LEADER dochází k realizaci místních rozvojových strategií. Zaměřuje se na činnost MAS (Místních akčních skupin), budování sítí. Její nedílnou součástí je meziúzemní a mezinárodní spolupráce. (ZGARBA, 2005 str. 32) MAS tvoří zástupci regionální správy, nevládních organizací a podnikatelů. Jsou zodpovědní za řízení programu a správné použití veřejných finančních prostředků, za diskuzi plánu rozvoje regionu. Vyřizují žádosti konečných příjemců dotací, analýzu, výběr a schvalování projektů, provádění plateb. (MOREDDU, 2007 str. 40) Součástí Programu rozvoje venkova je ještě osa V, která v sobě soustřeďuje technickou pomoc. Technická pomoc je potřebná na podporu, monitoring, hodnocení a realizaci Programu rozvoje venkova. (SZIF, 2012 str. 149)
27
3.4.8 Aktuální stav čerpání Programu rozvoje venkova V uvedené tabulce najdeme základní informace o vyplácení finančních prostředků z Programu rozvoje venkova. Z tabulky je zřejmé, že nejvíce jsou čerpány prostředky z osy I a II, a nejméně z osy IV. V současné době je celkový stav čerpání 66 %, k proplacení tedy zbývá 34 %. (EAGRI, 2013)
Tabulka 4: Stav čerpání PRV k 30. 11. 2012 Osa
Rozpočet PRV
Proplaceno
2007 -2013
Mil. €
%
Osa I
858,4
554,7
65
Osa II
1 946
1 385
71
Osa III
641,8
363,5
57
Osa IV
205,8
108,6
53
18
5,8
32
3 669,8
2 417,7
66
TP Celkem
Zdroj (EAGRI, 2013), zpracování autor
Graf 1: Stav implementace PRV k 30. 11. 2012 na období 2007 - 2013
Stav implementace PRV 19% Závazkováno Zbývá k závazkování 81%
Zdroj (EAGRI, 2013), zpracování autor 28
3.5 BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 – 2020 Základní změnou v novém období je zařazení Programu rozvoje venkova do konceptu tzv. Společného strategického rámce (SSR), ze kterého by měly být spolu s ostatními fondy naplňovány cíle a priority strategie „EVROPA 2020“. Tyto cíle budou obsahem Partnerské smlouvy (dohoda mezi členským státem a EU), s tím souvisí i systém požadavků, které musí každý stát splnit. Jednotlivá opatření už nebudou členěna do os, ale budou muset být navázána na plnění priorit EU. (HLAVÁČEK, 2012 str. 6) Nově bude do programu zařazena tzv. výkonnostní rezerva. 5 % z rozpočtu EAFRD bude vyhrazeno a výplata bude podmíněna dosažením stanovených cílů v polovině programového období. Priority pro rozvoj venkova Podpora přenosu znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství. Podpora pro organizaci potravinového řetězce řízení rizik v zemědělství. Obnova, zachování a posílení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví. Podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v zemědělství, potravinářském odvětví a lesnictví. Podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a hospodářského rozvoje venkovských oblastí. (SEKÁČ, 2012)
3.6 LEGISLATIVNÍ RÁMEC PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA
3.6.1 Předpisy EU Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj 29
venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Nařízení Komise (ES) č. 1320/2006 ze dne 5. září 2006, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 ze dne 7. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova.
3.6.2 Předpisy ČR Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy. Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích. Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření. Nařízení vlády č. 83/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování přímých podpor, některých podpor v rámci společné organizace
30
trhu s vínem a některých podpor Programu rozvoje venkova, a o změně některých souvisejících nařízení vlády. Nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků. (EAGRI, 2012)
3.7 REGION KOLÍNSKO
Kolínsko leží ve středních Čechách na východě Středočeského kraje. Hraničí na severu s Nymburskem, na východě s Pardubickem, na jihovýchodě s Kutnohorskem, na jihu s Benešovskem, na západě s regionem Praha-východ. K 1. 1. 2008 měl region rozlohu 743,57 km2, správně byl členěn do 89 obcí (měst je zde 6, městysů 3 a vsí 80), žilo zde přes 90500 obyvatel, což znamená 122 obyvatel na km2. (TRASOVNÍK, 2012) Region je rozdělen do působnosti dvou MAS, MAS Podlipansko a MAS Pošembeří.
3.7.1 Region Podlipansko Region MAS Podlipansko se rozkládá ve Středočeském kraji v částech okresů Kolín, Nymburk a Praha-východ. Celkem Místní akční skupina zahrnuje 56 obcí s počtem obyvatel 43 096 a celkovou výměrou 497,3 km2. Je to typická venkovská oblast, která byla historicky bohatě zemědělsky využívaná, ležící na území mezi Polabím a Posázavím. Krajina je v severní části charakteristická širokými lány s minimem lesů a naopak v jižní části rozsáhlými lesními porosty. Je to zachovalá, ekologicky hodnotná, v jižní části turisticky atraktivní venkovská krajina, s čistým životním prostředím a bez velkých průmyslových lokalit. V regionu převládají středně velké venkovské obce s počtem obyvatel do 1000, jen 4 obce mají více jak 2000 obyvatel. Na území MAS Podlipansko se nachází jen pět obcí se statutem města. (PODLIPANSKO, 2011 str. 5)
31
Obrázek 7: Mapa regionu Kolínsko
Zdroj (GOOGLE, 2012)
32
4 PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 OPATŘENÍ I.3.2 ZAHÁJENÍ ČINNOSTI MLADÝCH ZEMĚDĚLCŮ
4.1.1 Popis dotace Dotace je určena mladým začínajícím zemědělcům, zaměřuje se na investice v zemědělské prvovýrobě. Může to být například nákup techniky a strojů, nákup pozemků nebo opravy hospodářských budov. Slouží k rozvoji podnikání, k uskutečnění podnikatelského záměru. Dotace je nenávratná, splatná ve dvou částkách. Činí 1 100 000 Kč, maximálně však 40 000 €. Vyplácí se po podání Žádosti o proplacení výdajů projektu. Žadatel nejprve elektronicky podá Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova, jejíž nedílnou součástí je Podnikatelský plán. Po kladném posouzení je podnikatel vyzván k podpisu Dohody o poskytnutí dotace. Projekt musí být nejprve financován z vlastních zdrojů, k proplacení dojde až po předložení platných dokladů.
4.1.2 Specifikace příjemce dotace Příjemcem dotace je fyzická osoba starší 18 let, která ke dni podání Žádosti o dotaci nedosáhla věku 40 let a podniká v zemědělské prvovýrobě. Dále musí dosahovat minimální zemědělské kvalifikace a zahajuje podnikání poprvé. Datum zahájení činnosti nesmí být starší 15 měsíců ke dni registrace žádosti o dotaci. Příjemcem dotace nemůže být právnická osoba ani sdružení.
4.1.3 Způsobilé a nezpůsobilé výdaje Způsobilým výdajem rozumíme výdaj, na který může být z daného opatření a v daném kole příjmu žádostí poskytnuta dotace a který byl specifikován v Žádosti o dotaci. 33
Dotace se poskytuje: investice
v
rámci
rostlinné
výroby
včetně
chmelařství,
ovocnářství,
vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití; investice
v
rámci
živočišné
výroby
zahrnující
chov
hospodářských
zvířat (s výjimkou ryb a jiných vodních živočichů) za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní; investice v rámci produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v předchozím odstavci; investice v rámci výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin; investice v rámci úpravy a zpracování vlastní produkce zemědělské výroby; stroje pro zemědělskou výrobu; nákup pozemku za podmínky, že se jedná o zemědělskou půdu, a že se jedná o nezastavěný pozemek; nákup stavby za podmínky, že se jedná o nákup již postavené budovy a pozemku, na němž budova stojí, nebo se jedná o nákup již postavené budovy/stavby na pozemku ve vlastnictví žadatele/příjemce dotace, nebo existuje přímá vazba mezi nákupem nemovitosti a předmětem projektu a je popsána ve formuláři Žádosti o dotaci a musí souviset se zemědělskou činností; DPH za podmínky, že jde o neplátce DPH. (MZe, 2013)
Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, na které se dotace neposkytuje. Dotaci nelze poskytnout na: pořízení použitého movitého majetku; nákup zemědělských výrobních práv; v případě zemědělských investic nákup zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování; daň z přidané hodnoty, je-li žadatel plátce DPH; úroky z půjček; nákup spoluvlastnických podílů. (MZe, 2013) 34
4.1.4 Součásti Žádosti o dotaci 1. Vyplněný formulář Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova: Informace o žadateli a projektu; Finanční plán a způsobilé výdaje projektu; Preferenční kritéria; 2. Podnikatelský plán na pětileté období realizovaný na území ČR. 3. Přílohy: Formulář Daňová evidence nebo Účetní výkazy Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát; Daňové přiznání ověřené FÚ; Prokázání minimální zemědělské kvalifikace; a další přílohy dle zaměření projektu a požadovaných bodů za preferenční kritéria.
4.1.5 Termíny výzev Výzvy k příjmu Žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova probíhají 2x ročně, většinou v jarním a podzimním období. V roce 2012 proběhlo 16. a 17. kolo příjmu Žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova, v roce 2013 18. a 19. kolo. 16. kolo Datum: 27. 6. 2012 – 3. 7. 2012 Opatření:
I. 3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců;
III. 1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje;
IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie.
Alokace přes 700 mil. Kč. 17. kolo Datum: 17. 10. 2012 – 23. 10. 2012 Opatření:
I. 1.2 Investice do lesů; 35
I. 1.4 Pozemkové úpravy;
I. 3.4 Využívání poradenských služeb;
II. 2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů;
III. 1.3 Podpora cestovního ruchu;
IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie;
IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce.
Předpokládaná rozdělená peněžní suma 1,6 mld. Kč. 18. kolo Datum: 6. 3. 2013 – 19. 3. 2013 Opatření:
I. 1.1 Modernizace zemědělských podniků;
I. 3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost;
III. 1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy;
IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie.
Bude rozděleno přibližně 1,3 mld. Kč. 19. kolo Datum: 5. 6. 2013 – 11. 6. 2013 Opatření:
I. 3.4 Využívání poradenských služeb;
II. 2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů;
IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie;
IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce.
Protože příjem žádostí k opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců nebude v roce 2013 realizován a situace roku 2014 ještě není známa, je tato Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova zpracována dle 16. kola z roku 2012.
36
4.2 INFORMACE O PODNIKATELI
4.2.1 Představení podnikatele Matěj Vokřál, ročník 1991, dosažené vzdělání „ opravář zemědělské techniky“. Začal podnikat počátkem roku 2012, kdy převzal hospodářství po svém otci Zdeňku Vokřálovi. Zemědělství má v rodině dlouholetou tradici a jeho otec mu v hospodaření stále pomáhá. Hospodářství se nachází na Kolínsku v KÚ Doubravčany. Jedná se o historická stavení, dům, stáje, chlév, stodola a sklad k uskladnění obilí a krmiva. Jeho součástí jsou pozemky orné půdy, trvalé travnaté porosty a lesy. Matěj vlastní 19,31 ha orné půdy, 1,97 ha pastvin a 6 ha lesa. Dalších 1,65 ha louky má v pronájmu. V současné době se zabývá převážně pěstováním obilí a prodejem palivového dřeva, seno z luk používá ke krmení stáda 10 koz plemene sánská bílá a tažného koně. Ve volném čase poskytuje služby ostatním zemědělcům. V budoucnosti by chtěl své podnikání rozšířit o chov skotu, jatečních masných býků. Jeho plánem je pěstovat obilí na větší ploše, pozemky získá pronájmem. Dále by chtěl rozšířit agroslužby a zabývat se pěstováním rychle rostoucích dřevin. Jeho nedostatkem je zastaralá zemědělská technika a nutnost oprav hospodářských budov v budoucnu.
4.2.2 Závěrka daňové evidence 2012
Tabulka 5: Závěrka daňové evidence 2012 Daňová evidence
Kč
Dlouhodobý hmotný majetek
3 778 395
Dlouhodobý nehmotný majetek
0
Peněžní prostředky v hotovosti
14 510
Peněžní prostředky na BU
135 490
37
Cenné papíry a peněžní vklady
0
Zásoby
0
Pohledávky
0
Majetek celkem
3 928 395
Závazky
0
Úvěry a půjčky
0
Závazky celkem
0
Majetek – Závazky = čistý majetek
3 928 395
Příjmy celkem
534 730
Výdaje celkem
328 960
Rozdíl mezi příjmy a výdaji
205 770
Odpisy celkem
23 990
Zdroj (Databáze zemědělce), zpracování autor
Komentáře k Závěrce Daňové evidence Protože všechny budovy a většina strojů je již odepsána, obsahuje položka Dlouhodobý hmotný majetek jen cenu půdy, lesních pozemků a zůstatkovou cenu traktoru ve složení:
zemědělská půda
2 766 400 Kč;
lesní pozemky
1 000 000 Kč;
traktor
11 995 Kč;
Podnikatel nemá žádné úvěry a všechny pohledávky a závazky byly ke konci roku splaceny. Výdaje jsou počítány procentem z příjmů ze zemědělské prvovýroby (80 %). Součástí položky Příjmy jsou kromě příjmů ze zemědělství též dotace Jednotná platba na plochu SAPS , které činí 123 530 Kč. 38
4.3 PODNIKATELSKÝ PLÁN
1. Název podnikatelského plánu:
Nákup zemědělské techniky 2. Žadatel
Jméno a příjmení žadatele: Matěj Vokřál
Adresa žadatele: Doubravčany 81, 281 44 Zásmuky, okr. Kolín
IČ ještě nebylo přiděleno
RČ 910207/0000
2.1. Zpracovatel podnikatelského plánu: Je zpracovatelem jiný subjekt než žadatel? ANO:
Název/jméno a příjmení zpracovatele: Martina Korotvičková
Kontaktní údaje: Doubravčany 10, 281 44 Zásmuky
3. Popis podnikatelského plánu:
3.1. Převzetí podniku od zemědělského podnikatele staršího 55 let? NE
3.2. Realizace podnikatelského plánu:
A. Investice, které jsou součástí podnikatelského plánu a které budou financované z opatření I. 3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců nebo budou zahrnuty do plnění v rámci preferenčního kritéria č. 5
39
Tabulka 6: Investice, které jsou součástí Podnikatelského plánu a budou financované z PRV Druh investice
Finanční odhad
Zdroje
Datum pořízení Další
v Kč
financování
(měsíc a rok)
specifikace
Únor 2013
Výkon 60- 82 kw
Nákup traktoru
1 100 000
Celkem
1 100 000
Zdroj (Informace podnikatele), zpracování autor
Tabulka 7: Investice nad rámec 1 100 000 Kč Finanční odhad
Zdroje
Datum pořízení Další
v Kč
financování
(měsíc a rok)
Doplatek nad 110 000 rámec dotace Nákup traktoru
Vlastní
Únor 2013
Oplocení areálu
20 000
Vlastní
Duben 2014
0,81 ha, KÚ Doubravčany
500 000
Bankovní úvěr
Květen 2016
300 m2
Druh investice
past.
Rekonstrukce
specifikace
stodoly Celkem
630 0000
Zdroj (Informace podnikatele), zpracování autor
VŠECHNY UVEDENÉ SUMY JSOU VČETNĚ DPH. PODNIKATEL NENÍ PLÁTCE DPH, DPH JE TEDY PRO NĚJ ZPŮSOBILÝM VÝDAJEM. Vysvětlení investice: a) Nákup traktoru: Traktor bude pořízen dle výběrového řízení (a dle stanovených požadavků na dodavatele). Cena 1 000 000 + DPH 210 000 = celkem 1210 000 Kč. b) Oplocení pastevního areálu: 0,81 ha v KÚ Doubravčany, PB 3205. Pozemek je ve vlastnictví podnikatele, bude použit k pastvě býčků. Oplocení bude provedeno elektrickými ohradníky. Elektrický ohradník tvoří základní typ 40
pevného oplocení v kombinaci kůly ze štípaného akátového dřeva s ocelovým pozinkovaným drátem průměru 3,15 mm. Plně elektrizováno. Kůly o délce 2 m budou zatlučeny cca 70 cm hluboko. Třířadé vedení bude mít vrchní vodič ve výšce 110 cm (rozteč ostatních bude 30-40 cm). c) Rekonstrukce stodoly: Rekonstrukce spočívá ve výměně krovů a střešní krytiny, (rozměry budovy 10 x 30 m). Stavba je ve vlastnictví podnikatele, součást hospodářského stavení v Doubravčanech, č. p. 10.
Slouží jako sklad sena.
Investice bude financována formou bankovního úvěru. Dřevo na nosné trámy bude použito z vlastních zdrojů. Finanční odhad 500 000 Kč.
B. Investice, které jsou součástí podnikatelského plánu, ale žadatel je nebude financovat z opatření I. 3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců
Tabulka 8: Investice, které jsou součástí Podnikatelského plánu, ale žadatel je nebude financovat z PRV Finanční odhad
Zdroje
Datum pořízení Další
v Kč
financování
(měsíc a rok)
specifikace
Nákup žací lišty
40 000
Vlastní
Květen 2013
použité
Nákup býčků
80 000
Vlastní
Duben 2014
10 ks
50 000
vlastní
Duben 2014
6 x10 m
Nákup lisu na 200 000 seno
Osobní půjčka
Květen 2015
použitý
Pronájem TTP
3 000
Vlastní
Květen 2014
1 ha, KÚ Doubravčany
Pronájem půdy
40 000
Vlastní
Leden 2015
10 ha, KÚ Doubravčany
Druh investice
Přístřešek pastvě
Celkem
na
orné
413 000 vč. DPH
Zdroj (Informace podnikatele), zpracování autor
41
Vysvětlení investice: a) Nákup žací lišty:
Bude koupena použitá žací lišta, která bude využívána
pro sklizeň TTP, kromě pozemku sloužícího k pastvě, vlastních i pronajatých. b) Nákup býčků: V plánu je nakoupit 10 masných býčků ve stáří 2 měsíců. c) Přístřešek na pastvě: Katastrální území Doubravčany, PB 3205. Přístřešek bude tvořit lehká nezateplená stavba o rozměrech 6 x10 m. d) Nákup lisu na seno: Bude koupen použitý lis, k lisování sena do balíků, který bude využíván na vlastních i pronajatých pozemcích TTP, které neslouží k pastvě, případně i k agroslužbám. Financování bude provedeno osobní půjčkou od otce. e) Pronájem TTP: V květnu 2014 bude pronajat 1 ha TTP v KÚ Doubravčany, pozemek přímo sousedí s PB 3202/3, který je vlastnictvím podnikatele, a s PB 3202/5, který má v pronájmu. Pozemek bude sloužit ke sklizni sena. f) Pronájem orné půdy: Od ledna 2015 bude v pronájmu 10 ha orné půdy v KÚ Doubravčany, pronájem je předběžně dojednán. Pozemky by měly být využívány k pěstování obilí a píce pro dobytek.
C. Místo realizace investic, které jsou součástí podnikatelského plánu a které budou financované z opatření I. 3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců
Ulice, číslo popisné, číslo orientační: Doubravčany 10 PSČ, obec, část obce: 281 44, Zásmuky, Doubravčany Okres: Kolín Katastrální území: Doubravčany
a) Nákup traktoru: Traktor bude využíván na pozemcích ve vlastnictví podnikatele i pronajatých, nacházejících se v KÚ Doubravčany. Adresa výše uvedena. b) Oplocení pastevního areálu: KÚ Doubravčany, PB 3205. Adresa výše uvedena. c) Rekonstrukce stodoly: Stodola se nachází na výše uvedené adrese.
42
3.3. Technické řešení podnikatelského plánu Je součástí investic financovaných z opatření I.3.2 rekonstrukce/výstavba/nákup zemědělské stavby (budovy)? ANO Předmětem projektu je rekonstrukce stodoly, která slouží jako sklad sena. Stodola má rozlohu 300 m2 a nachází se na pozemku hospodářství na adrese Doubravčany 10, Zásmuky. Jedná se o historickou budovu, postavenou na začátku minulého století. Stavba byla udržována jen drobnými opravami, nyní je zapotřebí výměna nosných krovů a střešní krytiny. Obvodové zdi stodoly jsou kamenné, nosné trámy a krovy dřevěné, střecha je pokryta taškou z pálené hlíny. Součastný stav střešní krytiny je v poměrně špatném stavu. Rekonstrukce spočívá v odstranění stávající krytiny, kontrola krovů a nosných trámů, jejich případná výměna, penetrace. Stávající krytina bude nahrazena z větší části novou.
3.4. Minimální zemědělská kvalifikace Splňuje žadatel zemědělskou kvalifikaci dle Směrnice Ministerstva zemědělství č. j. 41152/08-18000? ANO
3.5. Výsledky podnikatelského plánu
A. Zaměření podnikatelského plánu Podnikatelský plán je zaměřen na rozšíření stávajícího hospodaření o chov jatečních masných býků, na lepší využívání pastvin. Protože největším nedostatkem je pro podnikatele zastaralá technika, je její nákup prioritou podnikatelského plánu. Nově zakoupený traktor bude podnikatel používat na pozemcích vlastních i pronajatých, částečně i pro agroslužby. Nedílnou součástí podnikatelského plánu je oplocení pastevního areálu, vystavění přístřešku na pastvině. V rámci zajištění krmiva dojde k nákupu strojů vhodných pro sklizeň sena, k rekonstrukci stodoly, sloužící jako sklad sena. Dojde i k rozšíření obhospodařované půdy novým pronájmem půdy. 43
B. Závazné výsledky podnikatelského plánu
Tabulka 9: Půda Půda
2012
2013
2014
2015
2016
Orná
19,31
19,31
19,31
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
v ha
19,31
10
19,31
10
1,97
2,65
1,97
2,65
půda TTP
1,97
Ostat.
6
Suma
27,28
1,65
1,97
1,65
6 1,65
1,97
2,65
6
27,28
1,65
6
27,28
2,65
6
27,28
12,65
27,28
12.65
Zdroj (Informace podnikatele), zpracování autor
Položka Ostatní obsahuje 6 ha lesních pozemků ve vlastnictví podnikatele. Pozemky jsou v současné době využívány k těžbě dřeva, v budoucnu by měly sloužit k pěstování rychle rostoucích dřevin. Tuto investici zatím nelze ještě odhadnout, proto není součástí tohoto podnikatelského plánu.
Tabulka 10: Budovy Druh
2012
2013
2014
2015
2016
Stodola
1
1
1
1
1
Stáj
1
1
1
1
1
44
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
pronájem
vlastní
stavby
Chlév
1
1
1
1
1
Sklad krmiv
1
1
1
1
1
Suma
4
4
4
4
4
Zdroj (Informace podnikatele), zpracování autor
Budovy jsou součástí jedné zemědělské usedlosti, kterou kromě uvedených staveb tvoří ještě obytný dům.
Tabulka 11: Hospodářská zvířata Hosp. zvířata
2012 ks
2013 VDJ
ks
2014 VDJ
Skot
2015
2016
ks
VDJ
ks
VDJ
ks
VDJ
10
6
10
10
10
10
Prasata Koně
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
1,5
10
1,5
10
1,5
10
1,5
10
1,5
Celkem 11
2,5
11
2,5
21
8.5
21
12,5
21
12,5
Ovce Kozy Drůbež Ostatní
Zdroj (Informace podnikatele), zpracování autor
V současnosti podnikatel vlastní 10 koz plemene sánská a 1 tažného koně, využívaného pro práci v lese. Plánuje nákup 10 masných býčků ve stáří 2 měsíců. Po dosažení dvouleté doby výkrmu a jejich prodeji bude stav skotu obnoven novým nákupem. 45
Cílem podnikatelského plánu je rozšíření a modernizace rodinné farmy, navýšení možnosti příjmů a tím stabilizace hospodářství. Podnikatel vstupuje do podnikání po převzetí hospodářství po otci počátkem roku 2012, kdy všechny budovy jsou již odepsány a vyvstává nutnost jejich modernizace. Postupně by chtěl rozšířit součastný stav techniky nákupem nových i použitých strojů, omezit tak výdaje za agroslužby. Zastaralý a téměř odepsaný traktor by měl být nahrazen novým. Kromě jeho využívání na vlastních i pronajatých pozemcích, je zde i možnost poskytování služeb ostatním zemědělcům. Pro lepší využívání pastvin vlastních i pronajatých by chtěl kromě současného chovu 10 koz a tažného koně, založit i chov jatečních masných býků – 10 ks. V současné době podnikatel hospodaří na 19,31 ha vlastní orné půdy, využívané k pěstování obilí. Po založení chovu býčků bude část orné půdy použita k pěstování píce pro dobytek. Zároveň bude rozšířen počet ha o nově pronajaté pozemky 10 ha orné půdy, určené k pěstování obilí. Také u rozlohy pastvin dojde k navýšení. Počáteční stav 1,97 ha vlastních pozemků TTP a 1,65 pronajatých, bude navýšen o 1 ha nově pronajatých pozemků, s možností dalšího rozšiřování v budoucnu.
Celkové zhodnocení:
Žadatel bude do pěti let hospodařit na výměře cca 33,93 ha zemědělské půdy (z toho bude 21,28 ha vlastních a12,65 ha pronajatých), a 6 ha hospodářského lesa ve svém vlastnictví.
V případě pronájmu půdy bude na těchto pozemcích pěstováno na orné půdě obilí, v části vlastních pozemků píce pro dobytek a na TTP zachovány pastviny.
Žadatel bude do pěti let chovat 21 ks hospodářských zvířat (k chovu koz přibude chov jatečních masných býčků).
V případě pořízení zemědělských strojů – budou tyto stroje využívány na výměře 22,93 ha zemědělské půdy, do pěti let na 33,93 ha.
V případě nákupu stavby/budovy – budou tyto stavby/budovy sloužit k – není realizován žádný nákup.
46
4.4 ŽÁDOST O DOTACI Z
PROGRAMU ROZVOJE
VENKOVA
4.4.1 Informace o žadateli a projektu
Osa: 1 Skupina opatření: 1.3 Opatření: 1.3.2 Název opatření: Zahájení činnosti mladých zemědělců
Údaje o žadateli Fyzická osoba Nejsem plátce DPH Jméno a příjmení: Matěj Vokřál Rodné číslo: 910207/0000 Datum narození: 7. 2. 1991 IČ: ještě nebylo přiděleno
:
Trvalé bydliště: Doubravčany 81, Zásmuky 281 44
Kontakt odpovědné osoby pro poskytování informací Jméno a příjmení: Matěj Vokřál Telefon: 123123123 E-mail:
[email protected]
Bankovní spojení žadatele 12345- 0123456789/0000
47
Místo realizace projektu Ulice, číslo popisné, číslo orientační: Doubravčany 10 PSČ, obec, část obce: 281 44, Zásmuky, Doubravčany Okres: Kolín Katastrální území: Doubravčany, NUTS 2
4.4.2 Finanční plán a způsobilé výdaje projektu
Struktura financování projektu Celkové výdaje projektu v Kč
1 730 000
Nezpůsobilé výdaje projektu v Kč
0
Celkové způsobilé výdaje projektu v Kč
1 730 000
Způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace v Kč Procento dotace
1 100 000 100 %
Příspěvek společenství EU v %
75 %
Příspěvek společenství EU v Kč
825 000
Příspěvek z národních zdrojů v %
25 %
Příspěvek z národních zdrojů v Kč
275 000
Způsobilé výdaje projektu, ze kterých je stanovena dotace Nákup traktoru v Kč
1 100 000
48
4.4.3 Hodnotící kritéria
Hodnocené indikátory Pohlaví: Muž Věk: Do 25 let Výrobní zaměření podniku: Smíšená rostlinná a živočišná výroba Návaznost na opatření: Ne
Požadované body za preferenční kritéria Adresa trvalého bydliště žadatele a místo realizace investic pořizovaných z dotace se nacházejí ve stejném nebo sousedícím katastrálním území, a to minimálně od zaregistrování Žádosti o dotaci do termínu předložení Žádosti o proplacení. ANO
5b.
Žadatel je ekologický podnikatel? NE
0b.
Předmětem projektu je výstavba anebo rekonstrukce stavby/staveb a zároveň nedošlo k vyjmutí parcel/pozemků dotčených stavbou ze zemědělského půdního fondu? ANO
10b.
Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, ve kterém bude místo realizace podnikatelského plánu? 11,0 %
1b.
Žadatel v rámci podnikatelského plánu bude od termínu podání Žádosti o dotaci do předložení Žádosti o proplacení pořizovat investice nad rámec 1 100 000 Kč v rámci opatření I. 3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, a to ve výši? NE
0b.
Žadatel byl v uplynulém účetním období příjemcem dotace poskytované SZIF. Žadatel musel být registrován jako zemědělský podnikatel více než 4 měsíce před dnem zaregistrování Žádosti o dotaci? 49
ANO
10b.
Žadatel za uplynulé účetní období předloží příjem ze zemědělské prvovýroby min. ve výši 30%. Žadatel musel být registrován jako zemědělský podnikatel více než 4 měsíce před dnem zaregistrování Žádosti o dotaci? ANO
10b.
Žadatel v rámci svého podnikatelského plánu převezme a doloží příslušnými doklady ve lhůtě 36 měsíců od zaregistrování žádosti o dotaci zemědělský podnik od jiného zemědělského podnikatele staršího 55 - ti let? NE
0b.
Bodový zisk za preferenční kritéria: 36b.
4.4.4 Přílohy Žádosti o dotaci Podnikatelský plán; Formulář Daňová evidence; Daňové přiznání ověřené FÚ; Potvrzení Finančního úřadu, že žadatel má vypořádány splatné závazky vůči Finančním úřadům; Prokázání minimální zemědělské kvalifikace; Formulář prokázání příjmu ze zemědělské prvovýroby (min. 30 %); Kopie občanského průkazu (popř. potvrzení o trvalém pobytu vystavené oprávněným úřadem); Výpis z katastru nemovitostí; Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí dle závazného vzoru.
50
4.5 VYHODNOCENÍ VLIVU DOTACE
Porovnáme – li ekonomickou situaci podnikatele před podáním Žádosti o dotaci a možné zhodnocení majetku po realizaci pětiletého Podnikatelského plánu, můžeme říci, že vliv dotace je značný. Bez jejího poskytnutí, by rozvoj podnikání vůbec nebylo možné začít uskutečňovat, protože finanční situace podnikatele by mu to nedovolovala, nebo alespoň ne v takové míře a s velkými problémy. Dotace tak pomáhá mladému začínajícímu podnikateli nastartovat podnikání, přispívá ke stabilizaci hospodářství, k jeho rozšíření. Je už jen na podnikateli, jak tuto příležitost využije a zda možné zisky z podnikání použije k jeho dalšímu růstu. Nutné investice do budov a strojů v budoucnu je možné později řešit nějakou další Žádostí o dotaci. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Program rozvoje venkova v sobě zahrnují velkou paletu možností, jak a na co dotace čerpat. Protože dotace ještě nebyla poskytnuta a její finanční dopady budeme moci vyčíslit až v závěrce roku 2013, jsou další hodnocení a podrobná analýza zatím nemožné.
51
5 ZÁVĚR
V teoretické části mé bakalářské práce jsem se zabývala stručnou charakteristikou společné zemědělské politiky Evropské unie a jejím uplatňováním v České republice. Po shrnutí jejích základních rysů, počátků a prvních reforem jsem přešla k rozdělení Evropských fondů a popisu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Společná zemědělská politika je organizována v šestiletých programových obdobích, bakalářská práce stručné popisuje předcházející programová období v ČR a představuje výhled pro budoucí období 2014 – 2020. Ale hlavní část tvoří charakteristika současného období 2007 -2013, na jehož konci Česká republika stojí. V tomto období můžeme čerpat finanční prostředky z nově vzniklého Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jeho prostředky jsou určeny ke zvýšení konkurence schopnosti zemědělství a lesnictví, k jeho diverzifikaci, nebo k ochraně životního prostředí a krajiny. Uplatnění tohoto fondu je v České republice realizováno prostřednictvím Programu pro rozvoj venkova, v návaznosti na Národní strategický plán, vycházející z obecných cílů rozvoje evropského venkova a stanovující cíle rozvoje venkova v ČR. Finanční prostředky z EAFRD jsou v ČR vypláceny Státním zemědělským
intervenčním
fondem,
jako
akreditovanou
platební
agenturou.
V současnosti je nejvýznamnější institucí odpovědnou za podporu podnikatelů v zemědělství. Program rozvoje venkova plynule navazuje na předcházející programy, byl schválen 23. května 2007 v Bruselu. Je rozdělen do čtyř hlavních os, které doplňuje osa pátá technická. Bakalářská práce charakterizuje všechny osy, specifikuje jejich určení a jejich další členění do opatření a podopatření. Jako doplnění k danému tématu uvádím výši finančních prostředků, které je možno čerpat a aktuální stav čerpání Programu rozvoje venkova. Můžeme říci kolik a na co lze z Programu rozvoje venkova čerpat. Důležitou součástí je i přehled evropské a české legislativy vztahující se k Programu rozvoje venkova. Teoretická část bakalářské práce je zakončena stručným popisem regionu Kolínsko a v něm nacházejícího se regionu MAS Podlipansko na jehož území je cílena praktická část bakalářské práce. 52
V praktické části bakalářské práce jsem se zaměřila na Osu I, konkrétně na opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců. Po jeho stručném představení, specifikaci příjemců dotace a termínů výzev, jsem se na příkladu mladého zemědělce z Kolínska pokusila shrnout „vliv Evropského zemědělského fondu na rozvoji venkova“. Po zpracování podnikatelského plánu a jeho posouzení mohu s jistotou tvrdit, že vliv evropských dotací na český venkov je značný. Vždyť bez evropské dotační podpory by podnikatelův záměr vůbec nemohl být realizován a k rozvoji podnikání by nedošlo. Protože rozvoj zemědělství je v těsné souvislosti s rozvojem venkova, ať už je to udržování krajiny, její ochrany nebo poskytování pracovních příležitostí jejím obyvatelům, je zemědělství jeho důležitou součástí. Zemědělci jsou i poskytovateli služeb pro ostatní obyvatele a zemědělství tak slouží k celkovému zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Nabídka dotačních titulů je velká, zahrnuje širokou škálu oblastí. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova je jenom jednou z možností, jak realizovat své plány. Evropské fondy jsou poskytovateli prostředků nejen pro Českou republiku, jsou velkou finanční a technickou pomocí. Slouží především k podpoře hospodářského růstu, zlepšování života obyvatel a snižování sociálních nerovností.
53
6 POUŽITÉ ZDROJE BEČVÁŘOVÁ, Věra a JUŘICA, Alois. 2008. Koncepce pilířů I a II SPZ v dotační politice ČR. 1.vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. str. 70. ISBN 978-80-7375-252-1. BEČVÁŘOVÁ, Věra a kol. 2008. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. 1. vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. str. 62. ISBN 97880-7375-255-2. BEČVÁŘOVÁ, Věra. 2001. Zemědělská politika. 1. vydání. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. str. 120. ISBN 80-7157-514-3. BUSINESSINFO.
2012.
www.businessinfo.cz.
Národní
[Online]
strategický 2012.
plán
[Citace:
rozvoje
venkova
1.
12.
ČR. 2012.]
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/narodni-strategicky-plan-rozvoje-venkova3609.html. CRAMER, Gail, L. et al. 1994. Agricultural Economics and Agribusiness. 6 US : Wiley and Sons, Inc, 1994. str. 534. ISBN 0-471-59552-7. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. 2007. Program rozvoje venkova ČR na léta 2007 - 20013 má na co navazovat. Dotace - Poradce pro Evropské fondy. 2007, č.11, stránky 16-21. EAGRI. 2013. Aktuální stav implementace PRV. eagri.cz. [Online] 2013. [Citace: 16. 3. 2013.] http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/zakladni-informace/stav-implementace/. —.
2012.
Legislativa.
eagri.cz.
[Online]
2012.
[Citace:
2.
12.
2012.]
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/legislativa/. —. 2012. Program rozvoje venkova 2007 - 2013. eagri.cz. [Online] 2012. [Citace: 17. 11. 2012.] http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/. EUROSKOP. 2012. EU - základní data. www. euroskop.cz. [Online] . 2012. [Citace: 15. 11. 2012.] https://www.euroskop.cz/9021/sekce/eu---zakladni-data/.
54
—. 2012. Přehled fondů EU. www.euroskop.cz. [Online] 2012. [Citace: 15. 11. 2012.] https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/. FAJMON, Hynek a kol. 2009. Informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Společná zemědělská politika Evropské unie a český venkov. Praha : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. str. 160. HLAVÁČEK, Martin. 2012. Budeme prosazovat priority ČR. Venkov. č.4, 2012, str. 20. CHVOJKOVÁ, Anna a KVĚTOŇ, Viktor a kol. 2007. Finanční prostředky fondů EU v programovém období 2007 - 2013. 1. vydání. Praha : Ireas, 2007. str. 183. ISBN 987-80–86684–43–7. MACHÁLEK, Emil a PĚLUCHA, Martin a kol. 2008. České zemědělství v podmínkách reformy SPZ EU a nástroje k její realizaci. www.ireas.cz. [Online] 2008. [Citace: 17. 11. 2012.] http://www.ireas.cz/download/publikace/prz_publikace.pdf. MOREDDU, Catherine. 2007. Effective Targeting of Agricultural Policies. Paris : OCED publishing, 2007. str. 81. ISBN 978-92-64-03827-1. MZe. 2007. Horizontální plán podporuje trvale udržitelný rozvoj našeho zemědělství. Dotace - Poradce pro Evropské fondy. 2007, č.11, stránky 10-11. —. 2013. Pravidla, kterými se specifikují podmínky pro poskytování dotace na projekty PRV ČR na období 2007 - 2013. SZIF. [Online] 2013. [Citace: 28. 3. 2013.] http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa1/3. PELCL, Petr a kol,. 2008. Financování rozvoje venkova. 1.vydání. Plzeň : Centrum pro komunitní práci, 2008. str. 60. ISBN 978-80-86902-62-3. PĚLUCHA, Martin. 2006. Rozvoj venkova v programovacím období 2007 - 2013 v kontextu reforem SPZ EU. 1.vydání. Praha : Ireas o.p.s., 2006. str. 162. ISBN 80-8668442-3. PODLIPANSKO, MAS. 2011. Výroční zpráva. mas.podlipansko.cz. [Online] 2011. [Citace:
2.
12.
2012.]
http://mas.podlipansko.cz/images/stories/dokumenty/vyrocni_zpravy/vrocn%20zprva% 202011%20-%20net.pdf.
55
SEKÁČ, Pavel. 2012. Program rozvoje venkova 2014 - 2020. www.spov.org. [Online] 2012. [Citace: 2. 12. 2012.] http://www.spov.org/data/files/sekac---rozvoj-venkova-vobdobi-2014---2020-uprava14130.pdf. STŘELEČEK, František, LOSOSOVÁ, Jana a ZDENĚK, Radek. 2009. Vliv dotací na situaci českých zemědělských podniků. 1.vydání. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2009. str. 85. ISBN 978-80-7394-174-1. SVATOŠ, Miroslav a kol. 2009. Agrární politika. 1.vydání. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2009. str. 200. ISBN 978-80-213-1914-1. —. 2008. Ekonomika agrárního sektoru. 1. vydání. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2008. str. 168. ISBN 978-80-213-1846-5. SZIF. 2012. Co je SZIF. www.szif.cz. [Online] 2012. [Citace: 16. 11. 2012.] http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o-nas/co-je-szif. —. 2012. Program rozvoje venkova. www.szif.cz. [Online] 2012. [Citace: 16. 11. 2012.] http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdo kumenty_ke_stazeni%2Feafrd%2F1180428724933.pdf. —. 2012. Přínos programu Sapard pro ČR. www.szif.cz. [Online] 2012. [Citace: 16. 11. 2012.] http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdo kumenty_ke_stazeni%2Fsapard%2F1160392614859.pdf. —. 2008. SZIF maximálně vyčerpal dotační program Horizontální plán rozvoje venkova.
www.szif.cz.
[Online]
2008.
[Citace:
16.
11.
2012.]
http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fob ecne_informace%2Fzpravy_o_fondu%2Ftiskove_zpravy%2Farchiv%2F2008%2F1208 426019281.xml. TRASOVNÍK. 2012. Kolínsko - popis regionu. www.trasovnik.cz. [Online] 2012. [Citace: 2. 12. 2012.] http://www.trasovnik.cz/k_stcech/kolin/kolin.asp#prir. ZGARBA, Petr a kol. 2005. Evropský fond pro rozvoj venkova - Sborník přednášek. Praha 1 : Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. str. 87.
56
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Řízení EAFRD v ČR .................................................................................... 19 Tabulka 2: Prostředky EAFRD vyhrazené pro ČR v letech 2007 - 2013 ....................... 20 Tabulka 3: Rámcová návaznost ukončených programů a PRV ...................................... 21 Tabulka 4: Stav čerpání PRV k 30. 11. 2012.................................................................. 28 Tabulka 5: Závěrka daňové evidence 2012 .................................................................... 37 Tabulka 6: Investice, které jsou součástí Podnikatelského plánu a budou financované z PRV .............................................................................................................................. 40 Tabulka 7: Investice nad rámec 1 100 000 Kč................................................................ 40 Tabulka 8: Investice, které jsou součástí Podnikatelského plánu, ale žadatel je nebude financovat z PRV ............................................................................................................ 41 Tabulka 9: Půda .............................................................................................................. 44 Tabulka 10: Budovy........................................................................................................ 44 Tabulka 11: Hospodářská zvířata ................................................................................... 45
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Architektura politiky rozvoje venkova z EAFRD (2007 - 2013) ................. 20 Obrázek 2: Struktura Programu rozvoje venkova........................................................... 22 Obrázek 3: Struktura Osy I ............................................................................................. 23 Obrázek 4: Struktura Osy II ............................................................................................ 24 Obrázek 5: Struktura Osy III .......................................................................................... 25 Obrázek 6: Struktura Osy IV a Osy V ............................................................................ 26 Obrázek 7: Mapa regionu Kolínsko ................................................................................ 32
57
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Stav implementace PRV k 30. 11. 2012 na období 2007 - 2013 ....................... 28
58
SEZNAM ZKRATEK AEO Agroenvironmentální opatření ČR Česká republika EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAGF Evropský zemědělský záruční fond EAGGF Evropský zemědělský a podpůrný fond EFF Fond rybářství EHS Evropské hospodářské společenství ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropské společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie HRDP Horizontální plán rozvoje venkova LFA Platba v méně příznivých oblastech MCQ Maximální garantované množství produkce OP Operační program PRV Program rozvoje venkova SAPS Jednotná platba na plochu SSP Oddělená platba na cukr SSR Společný strategický rámec STP Oddělená platba na rajčata SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika TTP Trvalý travní porost
59
7 PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vzor Žádosti o dotaci z PRV Příloha 2: Osnova podnikatelského plánu Příloha 3: Preferenční kriteria Příloha 4: Seznam předkládaných příloh k Žádosti o dotaci
60
Příloha 1: Vzor žádosti o dotaci z PRV
Příloha 2: Osnova podnikatelského plán
Příloha 3: Preferenční kritéria
Příloha 4: Seznam předkládaných příloh k Žádosti o dotaci a) Přílohy předkládané při zaregistrování Žádosti o dotaci 1) Pokud žadatel požaduje bodové zvýhodnění za preferenční kriterium Žadatel za uplynulé účetní období předloží příjem ze zemědělské prvovýroby min. ve výši 30% - Formulář prokázaní podílu příjmů ze zemědělské prvovýroby. b) Povinné přílohy předkládané po výzvě SZIF 1) V případě, že projekt/část projektu podléhá řízení stavebního úřadu, pak k datu zaregistrováni Žádosti o dotaci pravomocné a platné stavební povoleni nebo ohlášení stavby nebo jiné opatření stavebního úřadu, na jehož základě lze projekt realizovat. Příloha bude požadovaná pouze v případě, kdy předmětem dotace je rekonstrukce nebo výstavba stavby/budovy - prostá kopie. 2) Stavebním úřadem ověřená projektová dokumentace předkládaná k územnímu nebo stavebnímu řízení nebo k ohlášení stavby v případě územního nebo stavebního řízení nebo ohlášení stavby k předmětu projektu/časti projektu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon), ve zněni pozdějších předpisů, a příslušnými prováděcími předpisy – prostá kopie. 3)
Půdorys
s vyznačením
stavby/půdorys rozměrů
dispozice
technologie
stavby/technologie
–
pokud
v
odpovídajícím není
přílohou
měřítku technická
dokumentace předkládaná k územnímu nebo stavebnímu řízení nebo ohlášení stavby. Příloha bude požadovaná pouze v případě, kdy předmětem dotace je rekonstrukce nebo výstavba stavby nebo pořízeni technologie – prostá kopie. 4) Katastrální mapa s vyznačením lokalizace předmětu projektu v odpovídajícím měřítku, ze které budou patrná čísla pozemků, hranice pozemků a měřítko mapy. Příloha bude požadována pouze v případě, kdy předmětem dotace je rekonstrukce nebo výstavba stavby/budovy, popř. nakup stavby/budovy/technologie – prostá kopie. 5) Souhlasné stanovisko MŽP dle závazného vzoru (vydala krajské středisko AOPK ČR nebo správa CHKO/NP). Příloha bude požadovaná pouze v případě, kdy předmětem dotace bude výstavba/rekonstrukce oploceni pastevního areálu nebo chov vodní drůbeže (viz Příloha č. 7) – originál.
6) Doklad o dosažení minimální zemědělské kvalifikace (odpovídající pracovní kvalifikace a schopnosti dle platné Směrnice Ministerstva zemědělství a Metodického pokynu MZe č. j. 41152/08-18000, kde jsou v příloze č. 1 až příloze č. 5 uvedeny obory vzděláni, které jsou uveřejněny na internetových stránkách SZIF) pokud není ve formuláři Žádosti o dotaci požadovaná lhůta k doplnění minimální zemědělské kvalifikace - prostá kopie. b) Nepovinné přílohy předkládané po výzvě SZIF 1) Pokud žadatel požaduje bodové zvýhodnění za preferenční kriterium Adresa trvalého pobytu žadatele a místo realizace investic pořizovaných z dotace se nacházejí ve stejném nebo sousedícím katastrálním území, a to minimálně po dobu vázanosti podnikatelského planu na účel – kopie občanského průkazu (popř. potvrzeni o trvalém pobytu vystavené oprávněným úřadem) – prostá kopie. 2) Pokud žadatel požaduje bodové zvýhodnění za preferenční kriterium Předmětem projektu je výstavba a/nebo rekonstrukce stavby/staveb v hodnotě minimálně 500 tis. Kč výdajů, na které může byt poskytnuta dotace a zároveň nedošlo v souvislosti s projektem k vyjmutí parcel/pozemků dotčených stavbou ze zemědělského půdního fondu: - Výpis z katastru nemovitosti, Informace o parcele nebo jiný relevantní dokument, který bude v souladu s vyhláškou č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dokládající stav parcel dotčených stavbou pět let před zaregistrováním Žádosti o dotaci (předmětem kontroly je daný příslušný rok, nikoliv konkrétní datum) – prostá kopie (dokument může být informativního charakteru) - Výpis z katastru nemovitosti, Informace o parcele nebo jiný relevantní dokument, který bude v souladu s vyhláškou č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dokládající aktuální stav parcel dotčených stavbou, ne starší než 30 dnů k datu zaregistrováni Žádosti o dotaci – prostá kopie (dokument může byt informativního charakteru) - Pokud došlo ke změně číslování parcel (z důvodu sloučeni, apod.), je nutné doložit srovnávací tabulku vyhotovenou nebo potvrzenou katastrálním úřadem (např.
srovnávací sestaveni parcel, identifikace parcel, geometricky plán) nebo jiným kompetentním úřadem – prostá kopie. c) Povinné přílohy předkládané při podpisu Dohody (Žádost byla schválena) 1) Doklad o vedení (popř. zřízení) bankovního učtu ve vlastnictví žadatele, na který bude žadateli poskytnuta dotace – prostá kopie. 2) Doklad o dosažení minimální zemědělské kvalifikace (odpovídající pracovní kvalifikace a schopnosti dle platné Směrnice Ministerstva zemědělství a Metodického pokynu MZe č. j. 41152/08-18000, kde jsou v příloze č. 1 až příloze č. 5 uvedeny obory vzděláni, které jsou uveřejněny na internetových stránkách SZIF) – v případě, že žadatel doklad již vlastni a dosud nepředložil, nebo jej má v souladu s formulářem Žádosti o dotaci předložit později, maximálně však do 36 měsíců od data podpisu Dohody – prostá kopie. 3) Potvrzeni finančního úřadu, že žadatel má vypořádány splatné závazky vůči finančním úřadům. Datum tohoto potvrzeni nesmi být starší než datum zaregistrování Žádosti o dotaci – prostá kopie.
