Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, Praha 025

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 www.ctu.cz

ZPRÁVA O ČINNOSTI ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU ZA ROK 2002 březen 2003

Český telekomunikační úřad

Zpráva o činnosti za rok 2002

1. Úvod Český telekomunikační úřad byl zřízen zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, jako samostatný správní úřad v působnosti vlády České republiky pro výkon státní správy včetně regulace ve věcech telekomunikací, ke dni 1. července 2000. Činnost Českého telekomunikačního úřadu (v dalším textu je také používáno označení Úřad nebo ČTÚ) je spojena s aplikací zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o telekomunikacích“), na jehož základě Úřad v souladu s postavením regulačního orgánu vytváří principy, zásady a koncepce regulace ve většině oblastí v odvětví telekomunikací. Usnesením vlády České republiky č. 655 ze dne 26. června 2000 schválila vláda v souladu s § 3 odst. 2 zákona o telekomunikacích Statut Českého telekomunikačního úřadu. Uvedený statut v návaznosti na zákon o telekomunikacích a jiné právní předpisy upravuje postavení Českého telekomunikačního úřadu, jeho hlavní úkoly, organizaci, pravomoc jeho předsedy rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu a vztah k ostatním orgánům státní správy, územní samosprávy a k veřejnosti. Jedním z úkolů uložených Úřadu uvedeným Statutem je předkládat vládě výroční zprávu o činnosti Úřadu za uplynulý kalendářní rok.

1


2.


Mezinárodní aktivity ČTÚ v roce 2002

V roce 2002 Český telekomunikační úřad zajišťoval v oblasti mezinárodních aktivit činnosti vyplývající z kompetencí, které mu byly svěřeny zákonem o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu roku zabezpečoval dvoustranné a vícestranné mezinárodní styky se zahraničními telekomunikačními správami - zejména s telekomunikačními regulačními orgány, s mezinárodními organizacemi a jinými institucemi, působícími v oboru telekomunikací. 1. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) V roce 2002 se uskutečnily dvě významné světové konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) – Světová konference pro rozvoj telekomunikací, Istanbul (WTDC02) a Konference vládních zmocněnců, Marrakesh (KVZ-02). V rámci spolupráce s ITU se proto činnost ČTÚ soustředila na vypracování stanovisek k zasedání řídících, poradních a pracovních orgánů, jejichž program byl zaměřen na přípravu podkladů k těmto akcím. Zástupci ČTÚ se zároveň zúčastnili příprav na nadcházející Světovou radiokomunikační konferenci (WRC-03), Radiokomunikační shromáždění (RA-03) a Regionální radiokomunikační konferenci (RRC-04/05), které se uskuteční v letech 2003 až 2005. Výsledky ze zasedání řídících, poradních a pracovních orgánů byly využity pro přípravu stanovisek k zasedáním WTDC-02, KVZ-02, při přípravě na WRC-03 a RRC 04/05 a při odborných činnostech ČTÚ, zejména v oblasti správy kmitočtového spektra, číslovacích a dalších síťových plánů. Světová konference pro rozvoj telekomunikací (WTDC-02) Světová konference pro rozvoj telekomunikací se uskutečnila v Istanbulu ve dnech 18. – 27. 3. 2002 za účasti téměř 1 500 delegátů ze 135 členských zemí Mezinárodní telekomunikační unie. V průběhu konference byly projednány zprávy o vývoji telekomunikací ve světě v uplynulém období a s tím související politické, organizační, regulační, technické a finanční otázky, zprávy a doporučení studijních skupin Sektoru pro rozvoj telekomunikací (ITU-BDT) a byla zhodnocena implementace akčního plánu, přijatého minulou světovou konferencí ve Vallettě (Malta) v roce 1998. Hlavním výsledkem konference bylo přijetí Istanbulského akčního plánu, jehož záměrem je podpořit vyvážený rozvoj telekomunikací ve všech světových regionech a stanovit strategii a priority k dosažení tohoto cíle. Závěry WTDC-02 byly předloženy Konferenci vládních zmocněnců a byly využity zástupci ČTÚ při přípravě a následné účasti na zasedáních Rady ITU a KVZ-02. Konference vládních zmocněnců (KVZ-02) Konference vládních zmocněnců, která je vrcholným orgánem ITU, se uskutečnila v Marrakeši (Maroko) ve dnech 23. 9. – 18. 10. 2002 a zúčastnilo se jí více než 2 000 delegátů z členských zemí ITU, členů sektorů ITU a řada zástupců mezinárodních organizací. Program konference byl zaměřen především na vypracování strategického a finančního plánu ITU na období let 2004 - 2007, otázky spojené s restrukturalizací ITU, přijetí administrativních dokumentů organizace (Obecný řád konferencí, shromáždění a zasedání ITU, Stálý volební řád), byla přijata řada nových rezolucí a provedena revize rezolucí přijatých předchozími konferencemi. Bylo projednáno zajištění účasti ITU na Světovém summitu o informační

2



společnosti (WSIS), příprava konferencí a shromáždění ITU, pomoc rozvojovým zemím a řada dalších otázek spojených s cílem posílit postavení ITU. Významným úspěchem v rámci mezinárodních vztahů v oblasti telekomunikací je zvolení České republiky do Rady ITU, která je řídícím orgánem ITU v období mezi zasedáními KVZ. Směrnice pro jednání na zasedání KVZ-02 byla českou delegací splněna, postoje a stanoviska byly koordinovány se stanovisky a doporučeními přijatými v průběhu společné přípravy v rámci Konference evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT). V závěru KVZ se uskutečnilo mimořádné zasedání nově zvolené Rady ITU, jejímiž hlavními body jednání byly volby funkcionářů Rady a ustavení dvou pracovních skupin, s pověřením k revizi řídící struktury ITU a k revizi Mezinárodního telekomunikačního řádu. Rada rovněž specifikovala dokumenty KVZ-02, které budou předloženy k projednání přípravnému zasedání k WSIS (Ženeva, únor 2003). Rada ITU Hlavní pozornost Rady se soustředila, kromě obvyklých otázek souvisejících s činností ITU v minulém a následujícím období, na přípravu zasedání Konference vládních zmocněnců ITU v roce 2002, a to zejména na stav plnění rozhodnutí KVZ-98 a na přípravu nadcházejících světových konferencí – Světovou radiokomunikační konferenci v roce 2003 (WRC-03), Světové shromáždění pro standardizaci telekomunikací v roce 2004 (WTSA-04) a Regionální radiokomunikační konferenci v letech 2004-2005 (RRC-04/05). Výsledky zasedání Rady byly využity v rámci účasti ČTÚ při přípravě stanovisek k zasedáním KVZ-02 a pro přípravu na konference WRC–03, WTSA-04 a RRC 04/05. Poradní komise Sektoru radiokomunikací ITU Poradní komise pro radiokomunikace se vyjadřuje ke všem otázkám Sektoru radiokomunikací a rozhoduje o řadě otázek souvisejících s činností sektoru mezi zasedáními Radiokomunikačního shromáždění. Hlavní pozornost zasedání komise v roce 2002 byla zaměřena na přípravu stanovisek a dokumentů ke Konferenci vládních zmocněnců (KVZ-02), na revizi procesu přípravy nadcházejících radiokomunikačních konferencí WRC-03 a RRC-4/05 a úlohu pozorovatelů na těchto konferencích. Práce komise se soustředila rovněž na reformu ITU-R, spolupráci se Sektorem pro rozvoj telekomunikací (ITU-D), Sektorem pro standardizaci telekomunikací (ITU-T) a na přípravu strategického plánu ITU-R. Výsledky zasedání budou využity při přípravě české delegace na zasedání WRC-03 a RA-03 a při přípravě stanovisek na zasedání řídících orgánů ITU. Speciální výbor ITU pro přípravu WRC Na programu Speciálního výboru ITU pro přípravu WRC bylo projednání otázek regulačního a procedurálního charakteru souvisejících s jednotlivými body programu jednání WRC-03. Výsledky zasedání Speciálního výboru byly využity jako podklad na jednání k této problematice v rámci CEPT a pro přípravu delegace ČTÚ na WRC-03. Poradní komise Sektoru pro rozvoj telekomunikací ITU Poradní komise pro rozvoj telekomunikací ITU (TDAG) se zabývá činností Sektoru pro rozvoj telekomunikací a rozhoduje o řadě otázek tohoto sektoru v době mezi zasedáními Světové

3



konference pro rozvoj telekomunikací (WTDC). V roce 2002 byla hlavní pozornost TDAG zaměřena na přípravu dokumentů a organizační přípravu nadcházejícího zasedání WTDC-02. Zasedání TDAG se věnovalo přípravě strategického plánu Sektoru ITU pro rozvoj telekomunikací, přípravě zprávy TDAG o činnosti za období 1999 - 2002, aktivitám studijních skupin ITU-D a účasti soukromého sektoru na projektech a programech ITU-D. Výsledky zasedání byly využity při přípravě delegátů ČTÚ na zasedání WTDC-02 a Rady ITU. Poradní komise ITU pro standardizaci v telekomunikacích Poradní komise pro standardizaci v telekomunikacích (TSAG) se vyjadřuje ke všem otázkám Sektoru pro standardizaci telekomunikací (ITU-T) a rozhoduje a řadě otázek tohoto sektoru mezi zasedáními Světového shromáždění pro standardizaci v telekomunikacích (WTSA). Hlavní pozornost zasedání TSAG byla zaměřena na otázky související s přípravou na zasedání KVZ-02 a na zasedání WTSA v roce 2004 (WTSA-04), reformu ITU-T, přípravu finančního a strategického plánu ITU-T, na realizaci rozhodnutí zasedání Rady ITU a na přípravu na Světový summit o Informační společnosti (WSIS), který se uskuteční v roce 2003. Výsledky zasedání byly využity při přípravě stanovisek ČTÚ k zasedání KVZ-02, Rady ITU a pro přípravu na WTSA v roce 2004. Studijní a pracovní skupiny ITU Zaměstnanci ČTÚ se zúčastnili zasedání studijních skupin ITU-R 1 (Spectrum management), 6 (Broadcasting service), 8 (Mobile, radiodetermination, amateur and related satellite services), 9 (Fixed services) a ITU-T SSG (IMT-2000 and beyond) a dalších pracovních skupin ustavených k přípravě podkladů pro jednání řídících orgánů ITU. Spolupráce se Sektorem ITU pro rozvoj telekomunikací V roce 2002 pořádal Sektor ITU pro rozvoj telekomunikací (ITU-D) řadu seminářů pro účastníky členských zemí ITU. Zástupci odborných útvarů ČTÚ se účastnili regionálních seminářů Universální přístup a služba, který se konal v Bratislavě, E-obchod a E-obchodní centra, konaném v Bukurešti, Mobilní systémy 3. generace, organizovaném v Moskvě a semináře Strategie managementu ve Varšavě. Semináře ITU přispěly k získání poznatků o nových technologiích, metodách řízení a zavádění nových služeb v telekomunikacích. Získané zkušenosti ze seminářů byly přínosem pro práci a úkoly řešené v odborných útvarech ČTÚ. ČTÚ pravidelně předává ITU-D aktuální data o telekomunikačním trhu, rozsahu telekomunikačních služeb v ČR a jejich kvalitě. Tato data jsou využívána pro údržbu databáze ITU a slouží jako podklad pro zpracování studií o vývoji telekomunikací a vydávání statistických přehledů, využívaných jako cenný zdroj informací mezinárodními institucemi, Světovou bankou, Statistickým úřadem Spojených národů atd. 2. Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) ČTÚ se v rámci svěřených kompetencí účastní v činnostech CEPT jak v rámci vrcholného orgánu (Shromáždění CEPT a jeho komisích a pracovních skupinách), tak v jeho orgánech zaměřených na koordinaci a harmonizaci elektronických komunikací v evropských zemích.

4



Hlavní náplň byla v roce 2002 soustředěna ve Výboru pro elektronické komunikace (ECC), jeho plenárních zasedáních a zasedáních jeho pracovních skupin, především WG FM (Frequency Management), WG SE (Spectrum Engineering) a WG RR (Radio Regulatory). Zástupci ČTÚ se podíleli na práci uvedených orgánů, na přípravě jimi zpracovávaných harmonizačních dokumentů CEPT (Decisions, Recomendations, Reports) a zavádění regulačních opatření. Do těchto prací se promítají výsledky prováděných studií nových technologií a způsobů sdílení kmitočtového spektra radiokomunikačními službami a jejich aplikacemi. Přijatá harmonizační opatření CEPT jsou následně promítána do opatření ČTÚ např. do plánu využití kmitočtového spektra. Počtem přijatých opatření tj. zavedených Rozhodnutí CEPT se ČR řadí k předním zemím v Evropě. ČR byla jednou ze 6 zemí, které od okamžiku zahájení provozu informačního kmitočtového systému Evropského radiokomunikačního úřadu (ERO) dne 1. února 2002, poskytly data obsažená v národní kmitočtové tabulce, která je nyní touto cestou v anglické verzi široce dostupná po síti internetu na stránkách ERO (www.ero.dk). V souladu s harmonizačními záměry přijímá ČTÚ i opatření v oblasti technické a ekonomické regulace, např. číslovacích plánů telekomunikačních sítí a metodik stanovování tarifů. Dále se zástupci ČTÚ účastnili prací ve Skupině pro přípravu konference (CPG), která zajišťuje koordinovanou přípravu telekomunikačních správ evropských zemí na Světovou radiokomunikační konferenci (WRC-03). Na jednáních CPG se podílejí na vypracování společných evropských návrhů (ECP) k jednotlivým bodům programu WRC-03. Při přípravě ECP prosazují zástupci ČTÚ zájmy tuzemských uživatelů kmitočtového spektra. Výsledky činnosti CEPT ovlivňují nejen sektor elektronických komunikací, ale i další sektory, které kmitočtové spektrum nebo produkty elektronických komunikací využívají. 3. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) V rámci spolupráce s OECD je ČTÚ zastoupen v pracovní skupině pro politiku v telekomunikacích a informačních službách (WG TISP), jejímž úkolem je především prosazovat výměnu zkušeností mezi členskými zeměmi, sledovat současný vývoj v oblasti telekomunikací a informační politiky, přispívat k rozvoji informační infrastruktury, analyzovat ekonomické a sociální aspekty telekomunikačních trhů zemí OECD. Zástupce ČTÚ se zúčastnil zasedání pracovní skupiny, v průběhu kterého byly projednávány návrhy dokumentů zpracovaných experty OECD. Dokumenty byly zaměřeny na aktuální otázky telekomunikací: rozvoj internetu a jeho využívání, strategii a regulaci širokopásmové technologie a problematiku uvolnění místní smyčky (LLU). Účastníkům zasedání byl rovněž předložen návrh dokumentu OECD Communications Outlook 2003, zpracovaný na základě dat a informací, předaných formou vyplněných dotazníků od členských států OECD. Finální verze dokumentů OECD a publikace Communications Outlook jsou využívány při práci odborných útvarů ČTÚ, neboť poskytují přehled o zavádění a využívání nových technologií v telekomunikacích, dokumentují rozvoj telekomunikačního sektoru v zemích OECD a uvádějí řadu ukazatelů charakterizujících telekomunikační trhy. 4. Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) Evropský ústav pro telekomunikační normy, jejímž je ČTÚ řádným členem, se zabývá vydáváním norem, normativních dokumentů a technických specifikací v oblasti telekomunikací a radiokomunikací. Generální shromáždění, které je nejvyšším orgánem ETSI a rozhoduje o zásadních otázkách činnosti, hospodaření a členství, se schází dvakrát ročně. Hlavní pozornost 39. zasedání

5



Generálního shromáždění, které se konalo v dubnu, byla věnována projednání zprávy o činnosti ETSI za uplynulé období, projednání a schválení auditní zprávy a zásad pro sestavování finančního rozpočtu pro budoucí období, schválení úprav Stanov a Jednacího řádu ETSI a rozšíření ETSI o nové členy. Mezi nejvýznamnější body 40. zasedání generálního shromáždění, konaného v listopadu, patřila zpráva generálního ředitele ETSI o činnosti ETSI za období od předcházejícího generálního shromáždění, projednání a schválení rozpočtu na rok 2003, volba nového výboru ETSI pro následující tři roky a volba nového předsedy a obou místopředsedů generálního shromáždění na léta 2002 – 2004. Generální shromáždění projednalo zprávu o činnosti pracovních skupin ETSI a schválilo přijetí nových členů ETSI. 5. Evropská unie ČTÚ svými aktivitami přispěl v průběhu roku 2002 k začlenění ČR do evropských a světových struktur. Zajišťováním analýz nové legislativy Evropského společenství a její kompatibility s českými právními předpisy v oblasti telekomunikací, technických norem, předpisů a postupů při schvalování telekomunikačních zařízení, zastupováním v organizacích, programech a projektech realizovaných na evropské úrovni a svou účastí na mezinárodních zasedáních přispěl ČTÚ k přípravě na vstup ČR do Evropské unie. ČTÚ spolupracoval s odborem kompatibility Úřadu vlády ČR na aktualizaci databází Informačního systému pro aproximaci práva EU (ISAP) za oblast telekomunikací, spolupracoval s regulačními orgány členských států EU a s Evropskou komisí v otázkách regulace a aproximace práva ES. ČTÚ se rovněž zapojil do činnosti nově ustaveného Komunikačního výboru (COCOM) a v oblasti využívání kmitočtového spektra do Výboru pro rádiové spektrum (RSC). V roce 2002 se ČTÚ zapojil do projektu „Monitorování telekomunikačního sektoru kandidátských zemí EU“, který je součástí přípravy EU na rozšíření o kandidátské země a jehož cílem je zjištění stavu telekomunikačního sektoru v kandidátských zemích a dokumentování pokroku těchto zemí vzhledem k integraci s telekomunikačním trhem států EU. K 30. září 2002 byl předáním finálního znění „Modelu budoucí provozní činnosti národního regulačního úřadu ČR“ (ČTÚ) ukončen twinningový projekt. Projekt „Posílení regulace a prosazování aquis v telekomunikacích“ byl na základě dohody mezi ČTÚ a španělskou vládou, po provedeném výběrovém řízení v EU, schválen Evropskou komisí v srpnu 2001. Cílem bylo vypracování modelu plně funkčního a nezávislého národního regulačního úřadu a návrh školících programů na podporu liberalizace, privatizace a hospodářské soutěže, zprostředkování informací a výměny zkušeností a dokumentů, týkajících se současných činností regulačních orgánů zemí EU. Pracovníci ČTÚ se zúčastnili řady školení a seminářů, které byly součástí projektu a jejichž tématem byl především nový regulační rámec EU, podmínky liberalizace trhu a úvod do tržních mechanismů telekomunikačního sektoru. 6. Phare ČTÚ se v roce 2002 zapojil do řešení úkolů finačně podporovaných z programu Phare. V květnu 2002 podepsala Evropská unie Finanční memorandum k národnímu programu Phare 2002, v rámci kterého byl schválen pro ČTÚ projekt „Zavedení a řízení globálního automatizovaného systému pro monitorování frekvenčního spektra“. Projekt bude částečně financován z programu Phare. V návaznosti na twinningový projekt byly prostřednictvím Centra pro zahraniční pomoc Ministerstva financí předloženy ČTÚ tři rámcové projekty, jejichž úkolem byla pomoc při řešení problematiky správy číslovacího prostoru v podmínkách připravovaného zavedení přenositelnosti čísel (NP).

6



Zadáním prvního projektu č. CZ 00-04-03-04 bylo provedení analýzy právního a institucionálního rámce v ČR pro správu čísel a zavedení NP, včetně doporučení na zapojení a roli ČTÚ. Zadáním navazujícího projektu č. CZ 00-04-03-02 bylo jednak provedení analýzy vnitřních i vnějších mechanismů při správě čísel a zejména pak ve vztahu ke stávající podpoře HW a SW v rámci ČTÚ. Součástí zadání tohoto projektu byl i požadavek na doporučení kroků ČTÚ směrem k úpravě číslovacích plánů a směrem k úpravě vnitřního systému technické podpory správy čísel. Třetí projekt č. CZ 00-04-03-03 měl následně za úkol připravit konkrétní technické specifikace na provedení úprav SW a vybavení ČTÚ pro potřeby efektivní správy čísel v podmínkách NP. Projekty byly financovány každý jednotlivě částkou 200 tis. EUR. Dva z projektů byly ukončeny v roce 2002, třetí projekt bude ukončen v první polovině roku 2003. 7. NATO ČTÚ byl v průběhu roku 2002 aktivně zapojen do činnosti Výboru pro plánování civilních komunikací (CCPC NATO), podvýborů a odborných skupin. V roce 2002 se v rámci plánovaných činností NATO uskutečnila řada jednání a konzultací. Zástupci ČTÚ se zúčastnili Plenárního zasedání podvýboru NATO pro civilní komunikace, které se uskutečnilo v Talinu (Estonsko) v březnu 2002 a které navazovalo na společný seminář a cvičení CCPC a Výboru pro civilní ochranu (CPC). Program semináře byl zaměřen na otázky civilní ochrany a krizového řízení v oblasti telekomunikací a pošty, proběhly prezentace některých států NATO, zaměřené na ochranu proti terorismu a zbraně hromadného ničení. Hlavní pozornost plenárního zasedání se v souladu se stanoveným plánem soustředila na vyhodnocení činnosti pracovních skupin pro telekomunikace a pošty, probíhající revizi dokumentů, mezinárodní preferenční schéma a vymezení činnosti expertů NATO. Byla projednána příprava dotazníku NATO, který by se měl zabývat otázkami legislativního zabezpečení podpory operací NATO v členských státech, využití celulárních sítí a UMTS při řešení krizových situací a zabezpečení závěrů Tamperské konference. Získané informace z jednání byly využity jako podklady pro upřesnění činnosti ČTÚ za krizových situací a při přípravě návrhu Nařízení vlády k realizaci regulačních opatření pro krizové situace. Zasedání pracovní skupiny pro telekomunikace podvýboru pro civilní komunikace (WGT CCPC NATO) byla zaměřena především na přípravu semináře, cvičení a program plenárního zasedání podvýboru NATO pro civilní komunikace, projednání příprav a opatření pro zabezpečení telekomunikačního spojení v době konání Summitu NATO v Praze, nová rizika a ohrožení veřejných komunikačních systémů a další otázky řešení krizových situací se zaměřením na opatření související s civilními komunikacemi. Významným bodem programu bylo projednání návrhu plánu činnosti na období let 2003-2004. V průběhu zasedání WGT CCPC NATO, které se uskutečnilo v září 2002 informoval zástupce ČTÚ o zabezpečení telekomunikačního spojení krizových štábů a státních orgánů během povodní v ČR a následném odstraňování následků této živelné pohromy. Podklady a informace ze zasedání byly využity k aktivní účasti pro jednání a spolupráci s podvýbory NATO a činnost v orgánech krizového řízení ČTÚ. Zástupce ČTÚ se v roce 2002 zúčastnil dvou zasedání společné civilně-armádní politické pracovní skupiny kmitočtového podvýboru (FMSC). Hlavními tématy zasedání byla příprava společného materiálu NATO na WRC-03, problematika změny organizace a stávající struktury kmitočtového podvýboru ve strukturách NATO, problematika dodatku kmitočtové tabulky NATO pro období krizí a příprava semináře pro země přizvané při příležitosti konání pražského summitu NATO ke vstupu do NATO. V průběhu zasedání byly rovněž získány informace o kmitočtových požadavcích, vyplývajících ze členství ČR v NATO.

7



Změny a doplňky, provedené v kmitočtové tabulce NATO se promítnou do opatření přijatých ČTÚ. Výsledky jednání budou rovněž využity při přípravě české delegace na WRC-03. 8. Dvoustranné a vícestranné mezinárodní styky Kromě účasti zástupců ČTÚ na akcích evropských a světových telekomunikačních organizací se delegáti ČTÚ zúčastnili řady dvoustranných a vícestranných mezinárodních jednání, seminářů a setkání se zástupci zahraničních správ, jejichž účelem byla především výměna zkušeností, v otázkách souvisejících s plněním úkolů odborných útvarů ČTÚ, problematika vstupu ČR do EU a získání informací o nových telekomunikačních technologiích ve světě. ČTÚ se rovněž podílel na organizaci mezinárodních jednání a seminářů, konaných v České republice. Mezi nejvýznamnější akce roku 2002 patřily: - jednání zástupců telekomunikačních správ Rakouska, České republiky, Německa, Švýcarska a Lichtenštejnska, jehož cílem bylo uzavření „zvláštních dohod“ v rámci Vídeňské dohody, - koordinační jednání mezi Rakouskem, Slovenskem a Českou republikou, zaměřené zejména na projednání možností využití a stanovení principů pro vzájemnou mezinárodní koordinaci kmitočtů pro DVB-T v kanálech 61-69, - zasedání skupiny RAINWAT, působící v rámci Regionální úmluvy o regionální službě na vnitrozemských vodních cestách, - konzultace problematiky regulačního rámce digitálního rozhlasového a televizního vysílání v SRN u regulačního úřadu telekomunikací a pošt SRN v Mainzu, - multilaterální schůzka zástupců správ spojů Polska, České republiky, Slovenska a Německa ke kmitočtové koordinaci systémů UMTS/IMT – 2000, - studijní cesta delegace ČTÚ do Španělska, uskutečněná v rámci twinningového projektu, - čtyřstranné koordinační jednání mezi Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem a Českou republikou k dořešení vzájemných podmínek pro možnost využití kanálů nad 60. televizním kanálem, - pracovní návštěva u regulačního úřadu RegTP v Bayreuthu, NSR, - zasedání, organizované Telekomunikačním úřadem Slovenské republiky, jehož cílem bylo projednat a uzavřít dohody pro systémy P-MP a FWA s okolními státy týkající se kmitočtových koordinací v kmitočtových pásmech 3,5 GHz, 26 GHz a 28 GHz a projednat další problematiku spojenou s procesem mezinárodních koordinací kmitočtů. Zasedání se konalo v srpnu v Bratislavě a zúčastnili se jej kromě zástupců správ spojů České republiky a Slovenska, také zástupci Rakouska, Maďarska, Německa, Polska, Slovinska a Ukrajiny, - návštěva veletrhu informační a telekomunikační techniky CeBIT 2002 v Hannoveru, - návštěva veletrhu informační a telekomunikační techniky SYSTEMS 2002 v Mnichově. ČTÚ v roce 2002 organizoval nebo se spolupodílel na organizaci několika mezinárodních zasedání a jednání, konaných v České republice: - dvoustranné mezinárodní jednání se zástupci armády Německa k projednání podmínek a možností využití kmitočtů nad 60. kanálem pro účely zahájení digitálního vysílání, - čtyřstranné mezinárodní jednání za účasti zástupců Polska, Slovenska, Německa a České republiky, jehož tématem byla koordinace kmitočtů a možnost využití kanálů nad 60. televizním kanálem pro digitální vysílání, - mezinárodní seminář na téma regulace telekomunikačního trhu v ČR, SRN a zemích EU, - tisková konference předsedy ČTÚ k ukončení twinningového projektu, konaná za účasti španělského velvyslance, vedoucího Delegace Evropské komise v ČR, španělského předvstupního poradce a vedoucího projektu.

8


3.

Vnitrostátní aktivity

3.1

Ekonomická regulace


V oblasti ekonomické regulace byly v průběhu roku 2002 prováděny zejména následující činnosti. V rámci řešení sporů o ceny za propojení bylo, na základě podrobných analýz předložených návrhů jednotlivými provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, vydáno v průběhu roku 2002 celkem 9 cenových rozhodnutí o cenách za propojení veřejných telekomunikačních sítí ve struktuře podle telekomunikačních služeb, a to na základě vydaného způsobu výpočtu cen za propojení podle § 78 zákona o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2002 bylo na ČTÚ zasláno celkem 18 podání, ve kterých provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé telekomunikačních služeb předložili ČTÚ, podle § 78 zákona o telekomunikacích, k řešení spory týkající se propojení veřejných telekomunikačních sítí. V průběhu roku 2002 bylo vyřešeno 11 podání, a to vydáním cenových rozhodnutí, kterými se stanovil způsob výpočtu a maximální, resp. minimální ceny za propojení. Řešení ostatních sporů, které se týkají především tří oblastí, a to přenositelnosti čísel, propojení pro zprostředkování přístupu k asistenčním službám poskytovaným ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích a ke službám bezplatného volání, přechází do roku 2003. Pro výpočet cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí pro službu koncového volání do veřejných pevných telekomunikačních sítí byl v roce 2002 poprvé použit model LR(A)IC (Long Run Average Incremental Cost), který je založen na principu dlouhodobých průměrných přírůstkových nákladů. Společný projekt s cílem vypracovat metodiku pro stanovení cen za propojení na lokální úrovni, přes 1 tranzit a 2 tranzity na základě "bottom-up" nákladového modelu byl iniciován pod záštitou Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS). Účast na projektu přijal i ČTÚ. Tento model je dostupný v elektronické podobě na internetových stránkách ČTÚ (www.ctu.cz). Na základě sporů mezi provozovateli telekomunikačních sítí, poskytovateli telekomunikačních služeb a poskytovateli služeb sítě Internet byly vzaty do regulace ceny vytáčeného přístupu ke službám sítě Internet prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s. V lednu 2002 ČTÚ vydal prostřednictvím cenového rozhodnutí seznam telekomunikačních služeb, u kterých se uplatňují úředně stanovené ceny, a to v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Součástí tohoto cenového rozhodnutí jsou čtyři přílohy, ve kterých jsou stanoveny maximální ceny a určené podmínky cen vybraných telefonních služeb zahrnutých do univerzální služby podle § 77 zákona o telekomunikacích, a vnitrostátních radiokomunikačních služeb rozhlasových a televizních vysílačů a převaděčů pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a za pronájem přenosových vozů pro televizní a rozhlasové přenosy. V oblasti cen bylo v průběhu roku 2002 vydáno Českým telekomunikačním úřadem 11 cenových rozhodnutí: Číslo 01/PROP/2002

Název Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí pro službu koncového volání do veřej

9


02/PROP/2002 zrušeno rozhodnutím 06/PROP/2002 03/PROP/2002

04/PROP/2002

05/PROP/2002 zrušeno rozhodnutím 09/PROP/2002

06/PROP/2002 07/PROP/2002 08/PROP/2002 09/PROP/2002

01/2002

02/2002


ných pevných telekomunikačních sítí Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví maximální ceny za propojení veřejných telekomunikačních sítí pro službu koncového volání do veřejných pevných telekomunikačních sítí Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro poskytování telekomunikačních služeb zprostředkování přístupu uživatelů ke službám sítě Internet prostřednictvím propojovacího bodu a maximální ceny za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro poskytování telekomunikačních služeb zprostředkování přístupu uživatelů ke službám sítě Internet prostřednictvím propojovacího bodu Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro zprostředkování přístupu ke službám bezplatného volání a maximální ceny za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro zprostředkování přístupu ke službám bezplatného volání Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro poskytování telekomunikačních služeb zprostředkování přístupu účastníků ke službám vybraného poskytovatele formou krátké individuální volby čísel pro jednotlivá volání a maximální ceny za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro poskytování telekomunikačních služeb zprostředkování přístupu účastníků ke službám vybraného poskytovatele formou krátké individuální volby čísel pro jednotlivá volání Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví maximální ceny za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro službu koncového volání do veřejných pevných telekomunikačních sítí Cenové rozhodnutí, kterým se mění Cenová rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. 03/PROP/2002 ze dne 21. 5. 2002 a č. 04/PROP/2002 ze dne 14. 6. 2002 Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí pro zprostředkování přístupu ke službám se zvláštním tarifem Cenové rozhodnutí, kterým se stanoví způsob výpočtu cen za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro poskytování telekomunikačních služeb zprostředkování přístupu účastníků ke službám vybraného poskytovatele formou krátké individuální volby čísel pro jednotlivá volání (dále jen „CS“) a formou nastavením předvolby čísel (dále jen „CPS“) a maximální ceny za propojení veřejných pevných telekomunikačních sítí pro poskytování telekomunikačních služeb zprostředkování přístupu účastníků ke službám CS a CPS Cenové rozhodnutí, kterým se vydává seznam telekomunikačních služeb s regulovanými cenami platnými pro určené prodávající a kupující (fyzické i právnické osoby) telekomunikačních služeb uvedených v tomto cenovém rozhodnutí ve znění dodatku č. 1 a 2 Cenové rozhodnutí, kterým se vydávají pevné ceny vytáčeného přístupu ke službám sítě Internet prostřednictvím pevné veřejné telekomunikační sítě společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s.

10



V průběhu roku 2002 byly, podle zákona č. 526/1990 Sb., a v souladu s prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 580/1990 Sb., zahájeny 4 cenové kontroly u telekomunikačních společností ČESKÝ TELECOM, a. s., Eurotel, spol. s r. o., a RadioMobil, a. s. Jednalo se o kontrolu, zda nedochází k porušení cenových předpisů. U společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s., byla cenová kontrola koncem roku 2002 ukončena s výsledkem, že bylo shledáno porušení cenových předpisů. V návaznosti na výsledky cenové kontroly bude se společností ČESKÝ TELECOM, a. s., zahájeno správní řízení o uložení pokuty podle zákona č. 526/1990 Sb. Statistické zjišťování Zaměření činnosti v roce 2002 na úseku statistického zjišťování vycházelo z nutnosti zajistit základní informační data o telekomunikacích ČR pro potřeby Českého statistického úřadu, regulačního orgánu a pro mezinárodní statistiku telekomunikací. Hlavním cílem bylo připravit statistické zjišťování formou rezortních výkazů pro rok 2003 pro Program statistických zjišťování. Výkazy statistického zjišťování v oboru telekomunikací na rok 2003 byly Českým statistickým úřadem schváleny a zařazeny do Programu statistického zjišťování na rok 2003, který byl uveřejněn ve Sbírce zákonů v částce 163/2002. V průběhu roku 2002 byl prováděn sběr údajů od cca 1600 zpravodajských jednotek, které podnikají v oblasti telekomunikací. Na základě průběžného shromažďování údajů od zpravodajských jednotek a jejich následné sumarizace byly zpracovány dotazníky pro mezinárodní statistiku, zejména pro OECD, ITU, EUROSTAT a Evropskou unii. Ekonomické analýzy V oblasti ekonomických analýz byla v roce 2002 prověřena u 22 žadatelů o telekomunikační licence finanční způsobilost podle § 17 zákona o telekomunikacích z hlediska věcné a formální správnosti a podnikatelský plán byl podroben finanční analýze. Z celkového počtu žádostí o posouzení finanční způsobilosti v rámci přidělování telekomunikačních licencí bylo uznáno 17 společností finančně způsobilých, u 5 společností prověřování finanční způsobilosti pokračuje vzhledem k tomu, že žadatelé nepředložili úplné podklady, které postupně doplňují. V roce 2002 bylo u 48 společností zahájeno posuzování návrhů metodik oddělené evidence nákladů tržeb a vloženého kapitálu, které budou podkladem pro rozbor nákladů a pro cenové účely. Schváleno bylo 7 metodik oddělené evidence nákladů, tržeb a vloženého kapitálu. V roce 2002 bylo zahájeno správní řízení se společnostmi Eurotel Praha, spol. s r. o., RANN GLOBALNET, a. s. a BT (Worldwide) Limited, organizační složka. Společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o. byla uložena pokuta za znemožnění uzavření smlouvy o propojení podle § 97 odst. 1 písm. v) zákona o telekomunikacích. Společnost se odvolala, k 31. 12. 2002 řízení nebylo uzavřeno. Se společností RANN GLOBALNET, a. s. bylo zahájeno správní řízení ve věci plnění povinnosti držitele telekomunikačních licencí stanovených § 34 odst. 1 písm. b) zákona o telekomunikacích, podle kterého je každý držitel telekomunikační licence povinen na výzvu Úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k výkonu telekomunikačních činností, a uložení pokuty za neposkytnutí dokladů a informací podle § 97 odst. 2 písm. b) zákona o telekomunikacích. Správní řízení bylo zastaveno v souladu s § 30

11



zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), protože odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu správního orgánu. Se společností BT (Worldwide) Limited, organizační složka, bylo zahájeno správní řízení ve věci neplnění povinností držitele telekomunikačních licencí stanovených § 79 odst. 2 zákona o telekomunikacích a uložení pokuty za nevedení oddělené evidence nákladů, tržeb a výnosů, včetně vloženého kapitálu podle § 97 odstavec 1 písm. q) zákona o telekomunikacích. Správní řízení bylo zastaveno v souladu s § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), protože odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu správního orgánu. Prověrka vstupů do modelu LRI(A)C V průběhu měsíců června a srpna 2002 byly prověřeny vstupy ČESKÉHO TELECOMU, a. s., do cenového modelu LRI(A)C, který byl v cenovém rozhodnutí 01/PROP/2002 stanoven jako způsob výpočtu cen za propojení. Upravené vstupy byly zpracovány v cenovém modelu a výsledky výpočtu byly použity pro stanovení cen za propojení v cenovém rozhodnutí 06/PROP/2002. Stanovení provozovatelů telekomunikačních činností s výrazným podílem na trhu Dále bylo vydáno Opatření č. OÚ-1/S/2003, kterým se stanovují provozovatelé telekomunikačních činností s výrazným podílem na trhu. Seznam byl zveřejněn v částce 1/2003 Telekomunikačního věstníku. Na základě statistických údajů, předložených v roce 2002, byly vyhotoveny propočty podílů poskytovatelů telekomunikačních služeb a provozovatelů telekomunikačních sítí s výrazným podílem na trhu. Seznam držitelů telekomunikační licence, kteří mají výrazný podíl na trhu, společně s odůvodněním takového postavení: a) provozovatele veřejné pevné telefonní sítě a poskytovatele veřejných telefonních služeb prostřednictvím veřejné pevné telefonní sítě s výrazným podílem na trhu - ČESKÝ TELECOM, a. s. (podíl 95,95 %), b) provozovatele veřejné mobilní telefonní sítě a poskytovatele veřejných telefonních služeb prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě s výrazným podílem na trhu - Eurotel Praha, spol. s r. o. (podíl 47,86 %) a RadioMobil a. s. (podíl 44,97 %), c) provozovatele veřejné telefonní sítě a poskytovatele veřejných telefonních služeb prostřednictvím veřejné telefonní sítě s výrazným podílem na trhu - ČESKÝ TELECOM, a. s. (podíl 48,79 %), d) poskytovatele telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů s výrazným podílem na trhu - ČESKÝ TELECOM, a. s. (podíl 49,97 %), e) poskytovatele veřejné telekomunikační služby ISDN s výrazným podílem na trhu - ČESKÝ TELECOM, a. s. (podíl 96,94 %), f) poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb přenosu dat prostřednictvím veřejné datové sítě - ČESKÝ TELECOM, a. s. (podíl 84,59 %). Výpočet byl proveden na základě níže uvedených vzorců:

12



Výpočet podílu na trhu telefonních služeb (V11 + V22) – (N11 + N22) / (V1 + V2) – (N1 + N2) x 100 = podíl v % kde V11 = výnosy a tržby jednotlivého držitele telekomunikační licence za veřejnou telefonní službu, včetně výnosů od zahraničních operátorů V22 = výnosy jednotlivého držitele telekomunikační licence za propojení sítí v rámci veřejné telefonní služby N11 = náklady jednotlivého držitele telekomunikační licence placené jiným držitelům telekomunikační licence za propojení sítí v rámci veřejné telefonní služby N22 = náklady jednotlivého držitele telekomunikační licence placené zahraničním operátorům v rámci veřejné telefonní služby V1 = výnosy a tržby všech držitelů telekomunikační licence za veřejnou telekomunikační službu, včetně výnosů od zahraničních operátorů v rámci veřejné telefonní služby V2 = výnosy všech držitelů telekomunikační licence za propojení sítí v rámci veřejné telefonní služby N1 = náklady všech držitelů telekomunikační licence placené jiným držitelům telekomunikační licence za propojení sítí v rámci veřejné telefonní služby N2 = náklady všech držitelů telekomunikační licence placené zahraničním operátorům v rámci veřejné telefonní služby Výpočet podílu na trhu pronájmu telekomunikačních okruhů, trhu veřejných telekomunikačních služeb ISDN, trhu veřejných telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných datových sítí V11/V1*100 kde V11 = výnosy a tržby za dané služby jednotlivého provozovatele služby V1 = výnosy a tržby za dané služby na trhu telekomunikačních okruhů celkem Do vzorců byly dosazeny statistické údaje, které byli držitelé pověření, povolení a licencí povinni předkládat, a to za rok 2001. Univerzální služba Na základě § 31 odst. 4 zákona o telekomunikacích a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem licence, byl vypracován formulář pro výpočet ztráty z poskytování univerzální služby. Návrh formuláře byl zaslán všem držitelům licence k připomínkám a po zapracování připomínek byl formulář vydán. Oznámení o vydání formuláře bylo zveřejněno v částce 5/2002 Telekomunikačního věstníku. Průběh ověřování ztráty z univerzální služby a placení na účet univerzální služby je uveden v Informaci o hospodaření s účtem univerzální služby v roce 2002, jejíž součástí je výkaz

13



o hospodaření s účtem univerzální služby za rok 2002, který byl zveřejněn Telekomunikačního věstníku. Bylo zahájeno šest správních řízení ve věci uložení pokuty podle § 97 za neplnění povinností držitele telekomunikačních licencí stanovených § 32 o telekomunikacích, kterým se stanoví povinnost držitelům telekomunikačních finančním příspěvkem na účet univerzální služby.

v částce 1/2003 odst. 1 písm. p) odst. 1 zákona licencí přispívat

Informace o hospodaření s účtem univerzální služby v roce 2002 Dne 28. 6. 2002 předložila společnost ČESKÝ TELECOM, a. s., Českému telekomunikačnímu úřadu podle § 32 odst. 3 zákona o telekomunikacích a v souladu s vyhláškou č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence (dále jen „vyhláška“), na předepsaném formuláři vydaném Úřadem čj. 11812/2002-611 a zveřejněném v částce 5/2002 Telekomunikačního věstníku, výpočet ztráty z poskytování univerzální služby ve výši 265 474 849,31 Kč. Úřad v souladu se zákonem o telekomunikacích a v souladu s vyhláškou ověřil výši ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence. Na základě výsledků ověřování předložil ČESKÝ TELECOM, a. s., dne 25. 7. 2002 opravený výpočet ve výši 264 657 721 Kč, úplné doklady vyžádané v rámci ověření ztráty z poskytování univerzální služby byly předány 1. 8. 2002. Úřad ověřil opravené výpočty a předané doklady a dne 30. 8. 2002 podle § 32 odst. 3 zákona o telekomunikacích a § 5 odst. 1 a § 7 vyhlášky stanovil výši platby jednotlivých držitelů telekomunikační licence na účet univerzální služby. Ověřená výše ztráty a příspěvky jednotlivých držitelů telekomunikační licence byly téhož dne zveřejněny na úřední desce v budově Úřadu a následně v částce 9/2002 Telekomunikačního věstníku. Současně byly rozeslány výzvy k zaplacení příspěvku na účet univerzální služby jednotlivým držitelům telekomunikačních licencí. Úřad podle § 32 odst. 6 zákona o telekomunikacích má za povinnost zveřejnit výkaz o hospodaření s účtem univerzální služby za rok 2002.

Účet univerzální služby za rok 2002

Příspěvky na účet univerzální služby

Jméno držitele telekomunikační licence

Ztráta ČESKÉHO TELECOMU, a.s., z poskytování univerzální služby ověřená Úřadem

Ztráta Datum z poskytování úhrady univerzální služby 264 657 721

Odečet příspěvku ČESKÉHO TELECOMU, a. s.

14

128 974 552



Uhrazené příspěvky celkem

5 038 756

V tom: ALIATEL a. s.

787 614

18.9.2002

BT (Worldwide) Limited, org. sl.

226 937

11.9.2002

Dial Telecom, s. r. o.

44 089

17.9.2002

Factcom, a. s.

16 168

19.9.2002

3 446 118

16.9.2002

801

10.9.2002

117 015

24.9.2002

TELECOM 21, spol. s r. o.

10 445

19.9.2002

UPC Česká republika, a. s.

66 745

30.9.2002

322 824

19.12.2002

GTS CZECH, a. s. MBC TELECOM, s. r. o. MobilKom, a. s.

Telia International Carrier Czech Republic a. s. Zbývá uhradit

130 644 413

Úřad vystavil příkazy k úhradě z účtu univerzální služby pro ČESKÝ TELECOM, a. s., v členění a ve výši zaplacených příspěvků. Účet univerzální služby – stav na konci roku 2002 a na začátku roku 2003 Stav k 31. 12. 2002

322 824 *

Stav k 2. 1. 2003

0

* Vzhledem k termínu závěrky ČNB mohla být úhrada společnosti Telia International Carrier Czech Republic a. s. převedena ČESKÉMU TELECOMU, a. s., až v roce 2003. Pozn.: Informace o hospodaření s účtem univerzální služby v roce 2002 byla zveřejněna v částce 1/2003 Telekomunikačního věstníku.

15


3.2


Regulace telekomunikačních sítí a služeb

Činnosti, které ČTÚ zabezpečoval v roce 2002 na úseku regulace telekomunikačních sítí a služeb, byly prioritně zaměřeny na vytváření takových podmínek a definování takových pravidel na čs. telekomunikačním trhu, které ve svém důsledku přispívají k prohloubení potřebné konkurence mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí a poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb. To přináší v konečném důsledku efekt v široké paletě nabídky služeb pro jejich koncové uživatele ať již z okruhu podnikatelských subjektů, tak i pro řadové zákazníky. Zcela zásadními byly z tohoto pohledu v roce 2002 ty aktivity ČTÚ, které směřovaly k definování podmínek pro realizaci tak zásadních opatření, jakými byly a) komplexní přečíslování veřejné telefonní sítě, ke kterému došlo během noci z 21. na 22. září 2002, b) zavedení volby provozovatele formou krátké individuální předvolby pro každé volání (carrier selection – dále jen „CS“) nejpozději do 30. června 2002, c) zavedení volby provozovatele formou pevného přednastavení (carrier pre-selection - dále jen „CPS“) nejpozději do 31. prosince 2002, d) zavedení přenositelnosti čísla v pevných veřejných telekomunikačních sítích (number portability – dále jen „NP“) nejpozději do 31. prosince 2002. K dosažení těchto cílů, jejichž realizace zásadním způsobem prohloubila konkurenční podmínky v oblasti čs. telekomunikací a postavila je tak na roveň podmínkám v zemích EU, využil ČTÚ všech jemu dostupných zákonných oprávnění, které mu svěřuje zákon o telekomunikacích. Je však třeba v této souvislosti znovu připomenout, že stávající znění zákona o telekomunikacích není v definování oprávnění ČTÚ zcela dostatečné a v mnoha případech nezbytné oprávnění zcela chybí. ČTÚ se tedy při přípravě realizace výše uvedených úkolů zcela zásadního významu pro posuzování ČR v rámci hodnocení stavu telekomunikací při přístupových jednáních s EU, musel především opírat o max. možnou shodu se všemi zúčastněnými subjekty. To sice samo o sobě vytváří oporu pro argumentaci sdíleným konsensem všech dotčených, nezakládá to však možnost zakotvení jeho právní závaznosti. 3.2.1 Přečíslování veřejné telefonní sítě (přechod na uzavřený systém číslování) ČTÚ, především již v Číslovacím plánu veřejných telefonních sítí, který byl uveřejněn v částce 9/2000 Telekomunikačního věstníku a v roce 2002 aktualizován vydáním jeho Změny č. 1, uveřejněné v částce 7/2002 Telekomunikačního věstníku, stanovil základní pravidla pro přechod na uzavřený systém číslování a datum přečíslování na noc z 21. na 22. září 2002. V rámci příprav na provedení přečíslování pak ČTÚ na základě výsledků konzultací se všemi dotčenými provozovateli a zástupci klíčových složek zabezpečujících tísňová volání, připravil a v částce 3/2002 Telekomunikačního věstníku zveřejnil „Časové zpřesnění a technické podmínky přechodu na uzavřené číslování“. ČTÚ současně vydal a v částce 4/2002 Telekomunikačního věstníku zveřejnil i Změnu č. 1 opatření č. OÚ-5/T/2000, o uspořádání hranic veřejné telefonní sítě, kterou nově upravil příslušnost obcí do jednotlivých telefonních obvodů. Následně pak ČTÚ organizoval pracovní jednání ke kontrole stavu připravenosti k realizaci přečíslování a zapojil se do pracovní skupiny, která řešila organizační zabezpečení tísňových volání v době přečíslování pevné telekomunikační sítě společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s. Zástupci ČTÚ se konečně zúčastnili i faktické realizace přečíslování, když v noci z 21. na 22. září 2002 monitorovali jeho průběh účastí v pracovních štábech společnosti ČESKÝ

16



TELECOM, a. s., jako dominantního provozovatele, a společnosti Eurotel Praha spol. s r. o., jako přechodného zabezpečovatele spojení pro tísňová volání. 3.2.2 Zavedení volby provozovatele (CS, CPS) a zavedení přenositelnosti čísla (NP) Vzhledem k absenci zákonného zmocnění v zákonu o telekomunikacích k vydání normativních pravidel pro zavedení volby provozovatele (CS, CPS) a přenositelnosti čísla (NP), inicioval ČTÚ již v roce 2001 vznik tzv. Fóra pro zavedení přenositelnosti čísla. Na této bázi a pod společným vedení ČTÚ a Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (dále jen „APVTS“), byly následně v průběhu roku 2002 v pracovních skupinách Fóra, a za účasti zástupců ČTÚ, předjednávány a do formy návrhů specifikačních dokumentů zpracovávány technické a ekonomické modely pro zavedení CS, CPS a NP. Takto připravené dokumenty byly následně za vedení předsedy ČTÚ a předsedy APVTS projednávány a odsouhlaseny v Řídícím výboru Fóra. Po jejich schválení se tyto specifikační dokumenty staly základním materiálem, který popisuje principy spolupráce provozovatelů a jejich veřejných telekomunikačních sítí při realizaci CS, CPS a NP. Schválené dokumenty byly po jejich odsouhlasení v Řídícím výboru Fóra uveřejněny na internetových stránkách ČTÚ a APVTS. ČTÚ současně vždy zveřejnil informaci o jejich přijetí v Telekomunikačním věstníku. Zde je potřeba znovu upozornit, že ze strany ČTÚ byla finalizace uvedených specifikačních dokumentů provedena tak, aby v případě doplnění zmocnění pro ČTÚ k jejich vydání, jako normativního dokumentu, např. v rámci aktuálně připravované novely zákona o telekomunikacích, byly bez potřeby zásadních změn připraveny k vydání. Lze konstatovat, že díky takto nastavené aktivní spolupráci ČTÚ s provozovateli veřejných telekomunikačních sítí bylo možno zajistit dodržení zákonem o telekomunikacích stanovených termínů pro zavedení volby provozovatele formou krátké individuální předvolby pro každé volání (CS) do 31. června 2002, volby provozovatele formou pevného přednastavení (CPS) do 31. prosince 2002 a ke stejnému datu i přenositelnosti čísla v pevných veřejných telekomunikačních sítích (NP). Vedle shora uvedených zásadních strategických úkolů se činnost ČTÚ na úseku regulace telekomunikačních sítí a služeb během roku 2002 zaměřovala i na další důležité aktivity podle následujících hlavních oblastí. 3.2.3. Licencování telekomunikačních sítí a služeb Výběrové řízení na udělení telekomunikačních licencí v pásmu 3,5 GHz V souladu s podmínkami stanovenými zákonem o telekomunikacích bylo dne 7. srpna 2002 vyhlášeno výběrové řízení na udělení telekomunikačních licencí ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí s využitím pevných radiových přístupových sítí typu P-MP v pásmu 3,5 GHz. Vyhlášení výběrového řízení bylo uveřejněno v částce 8/2002 Telekomunikačního věstníku. Cílem výběrového řízení s ohledem na disponibilní část kmitočtového spektra bylo udělení max. 2 licencí se závazkem k poskytování veřejné telefonní služby. Výběrové řízení proběhlo ve dvou oddělených částech a to vždy pro jeden kmitočtový úsek o šířce 2 x 7 MHz, přičemž podmínky výběrového řízení umožnily, že se žadatel mohl přihlásit i do obou částí výběrového řízení a získat tak oba kmitočtové úseky, které byly předmětem výběrového řízení, dohromady o celkové šířce 2 x 14 MHz.

17



Do výběrového řízení ve stanoveném termínu předložily své žádosti tři společnosti, a to Eurotel Praha, spol. s r. o., GTS CZECH, a. s. a Global-Tel a. s. Pouze společnost Eurotel Praha spol. s. r. o. předložila žádost do obou oddělených částí výběrového řízení. Na základě vyhodnocení všech podaných žádostí z pohledu splnění požadavků zadávací dokumentace a nabídek jednotlivých zájemců se Řídící výbor na svém posledním zasedání 16. října 2002 rozhodl doporučit ČTÚ udělit telekomunikační licence pro obě pásma společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o., jako společnosti, jejíž nabídka byla nejlepší v každé z obou oddělených částí výběrového řízení. Uvedené doporučení Řídícího výboru ČTÚ akceptoval a poté, co společnost Eurotel Praha, spol. s r. o. zaplatila stanovenou cenu 40 mil. Kč (20 mil. Kč za každý ze dvou kmitočtových úseků), vydal jí dne 12. prosince 2002 rozhodnutí o udělení telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a o udělení příslušné telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby. Změna č. 1 generální licence č. GL-31/S/2001 V souladu s podmínkami stanovenými zákonem o telekomunikacích a na základě vyhodnocení dosavadních zkušeností z aplikace souboru vydaných generálních licencí k poskytování telekomunikačních služeb, dospěl ČTÚ k rozhodnutí provést úpravu generální licence č.GL-31/S/2001, k poskytování telekomunikačních služeb přenosu dat a dalších informací prostřednictvím veřejných a neveřejných pevných a mobilních vysílacích rádiových sítí. Uvedená generální licence (po provedeném veřejném připomínkovém řízení) byla upravena její Změnou č. 1, která byla zveřejněna v částce 5/2002 Telekomunikačního věstníku. Změna této generální licence byla vyvolána potřebou umožnit v rámci specifického statutu hromadných rádiových sítí poskytování i veřejných hlasových služeb, jako určité analogie veřejné telefonní služby, jejichž poskytování je však vázáno na veřejnou telekomunikační síť. Tímto krokem byla posílena konkurenceschopnost uvedených sítí. Ostatní V oblasti veřejných telekomunikační sítí a poskytování veřejné telefonní služby bylo v roce 2002 uděleno celkem 39 telekomunikačních licencí podle § 14 a násl. zákona o telekomunikacích. Z tohoto počtu se ve 29 případech jednalo o telekomunikační licence na zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě, přičemž v 9 případech se jednalo o specifickou kategorií provozovatelů tzv. hromadných rádiových sítí v pásmu 460 MHz. V ostatních 10 případech se jednalo o telekomunikační licenci k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě a 1 licence byla udělena k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné mobilní telekomunikační sítě. V souladu s příslušným ustanovením § 50 zákona o telekomunikacích bylo k 31. prosinci 2002 provedeno celkem 789 registrací podle vydaných generálních licencí k poskytování telekomunikačních služeb. Současně bylo provedeno celkem 49 registrací podle generální licence č. GL-24/T/2000, ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření rozhlasových a televizních signálů po vedení. Uvedené počty registrací podle jednotlivých generálních licencí odrážejí jednak skutečnost, že po období let 2000 a 2001 byl dokončen proces tzv. „přeregistrací“ podle požadavků a podmínek zákona o telekomunikacích. Současně pak svědčí o probíhající stabilizaci okruhu subjektů, poskytujících telekomunikační služby podléhající režimu generálních licencí.

18



Porovnání počtu vydaných Telekomunikačních licencí a Osvědčení o registraci podle generálních licencí 1388 1400 1200 1000

838

800 600 400 200

129 23

58

39

0 2000

2001

Telekomunikační licence

2002

Osvědčení o registraci

3.2.4 Správa čísel a číslovacích plánů Změna č. 1 Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí Vzhledem k nutnosti přečíslování veřejné telefonní sítě a tedy k přechodu na uzavřený systém číslování, připravil ČTÚ Změnu č. 1 Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí. Jejím účelem bylo především v reakci na novou konfiguraci veřejné telefonní sítě, kdy po přečíslování zaniklo bývalých 159 tzv. uzlových telefonních obvodů (UTO), resp. vymezených místních sítí (VMS), a naopak vzniklo pouhých 14 nových tzv. telefonních obvodů (TO), upravit pravidla číslování. Především bylo třeba reagovat na zavedení jednotné devítimístné délky účastnických čísel, kdy byl zrušen přestupný znak „0“. Současně bylo třeba potvrdit přiřazení národních směrových čísel (NDC) typu TC jednotlivým nově vzniklým TO, která jsou nyní nedílnou součástí každého účastnického čísla. Změna č. 1 Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí navíc upřesnila podmínky pro používání zkráceného čísla 10XX(X) pro zavedení služeb v rámci služeb CS a CPS, zpřesnila pravidla pro používání čísel pro doplňkové služby a upravila rozdělení SAC kódů pro služby a dále i přístupové kódy. Tím definovala pravidla očíslování pro podmínky připravovaného zavedení přenositelnosti čísla (NP). ČTÚ vydal a zveřejnil Změnu č. 1 číslovacího plánu veřejných telefonních sítí v částce 7/2002 Telekomunikačního věstníku.

19



Číslovací plán veřejných datových sítí a návrh číslovacího plánu ADMD Vzhledem k absenci definic pro číslování veřejných datových sítí, které bylo až dosud řešeno původním Jednotným pravidlem č. 8/T/1998, kterým se stanovuje číslovací plán veřejných datových sítí, uveřejněném v částce 6/1998 Telekomunikačního věstníku, připravil ČTÚ návrh Číslovacího plánu veřejných datových sítí. Tento Číslovací plán byl připraven tak, aby vedle pravidel pro očíslování veřejných datových sítí, stanovil pravidla i pro očíslování privátních datových sítí. Návrh plánu byl nejprve zveřejněn ve formě diskusního návrhu v částce 7/2002 Telekomunikačního věstníku. Na základě došlých připomínek ČTÚ zpracoval konečnou verzi Číslovacího plánu veřejných datových sítí a vydal ji v částce 10/2002 Telekomunikačního věstníku. Současně s tím byly zahájeny práce na náhradě posledního z bývalých jednotných pravidel – Jednotného pravidla č. 7/T/1998, kterým se upravuje adresování a tvorba jmen manažmentových oblastí pro systém zprostředkování zpráv (MHS), uveřejněného v částce 6/1998 Telekomunikačního věstníku, které podle podmínek dříve platné zákonné úpravy pro oblast telekomunikací řešilo adresování a tvorbu jmen managementových oblastí pro systém zprostředkování zpráv (MHS). ČTÚ proto připravil a v částce 12/2002 Telekomunikačního věstníku vydal návrh nového plánu. Na základě připomínkového řízení, které proběhlo do konce roku 2002, ČTÚ zpracoval definitivní verzi Číslovacího plánu adres a jmen managementových domén pro systém zprostředkování zpráv, který bude vydán v roce 2003. Ostatní V průběhu roku 2002 bylo, vedle shora uvedených činností v oblasti správy čísel a číslovacích plánů, postupem podle zákona o telekomunikacích, vyřízeno formou správních rozhodnutí celkem 208 žádostí o přidělení čísel, kódů nebo číselných řad a celkem 39 požadavků na odejmutí již v minulosti vydaných přídělů. Ve všech stanovených případech byly na základě nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla, předepsány a vybrány příslušné poplatky (vedle poplatků správních). Jejich výše představuje v úhrnu za celý rok příjem ve výši 104 546 tis. Kč. Pro dokumentaci lze uvést přehled v následující tabulce: Vydaná rozhodnutí o přidělení čísel, změně rozhodnutí o přidělení čísel, nebo rozhodnutí o odnětí čísel pro čísla a kódy: Druh čísla (směr) 10 – Výběr poskytovatele telekomunikačních služeb (CS/CPS) 11 – Evropské harmonizované zkrácené kódy a tzv. „povinné služby“ 12 – Společensky významné operátorské služby 13 – Přístup na služební zařízení provozovatelů telefonní sítě 14 – Informace poskytované provozovateli veřejné telefonní sítě. Komerční, informační, nabídkové, pohotovostní a bezpečnostní služby 601 ÷ 608; 72X, 73X, 77X - Národní (významová) čísla pro mobilní sítě 70Y, 710 – Osobní čísla (UPT) 71Y - Služby selektivního návěštění (ERMES, paging), národní (významová) čísla sítě standardu „TETRA“ 800 - Freephone (služby na účet volaného) 20

počet rozhodnutí 19 3 9 1 6 11 2 1 34



81Y; 83Y; 84Y - Služby se sdílenými náklady 82Y - Služby virtuálních volacích karet 84Y - Služby univerzálního přístupového čísla 900; 906; 909 – Služby se zvláštním tarifem (PRS) 93 - Celostátní záznamníková služba 95Y - Kód pro přístup k neveřejným sítím, hlasovým a datovým službám 971 - Přístup k síti Internet 97Y - Přístupový kód k datovým sítím a k jiným telekomunikačním sítím Účastnická čísla v uzlových telefonních obvodech (UTO) Administrační managementové domény (ADMD) 230 - Kódy mobilních sítí (MNC) ISPC - Kódy mezinárodních signalizačních bodů signalizační sítě SS7 SPC - Kódy signalizačních bodů přechodové signalizační sítě SS7 Celkem počet rozhodnutí:

8 2 1 67 1 1 19 4 44 1 1 5 7 247

21



3.2.5 Propojování a správa síťových plánů Správní řízení o změnách referenčních nabídek propojení Specifickou záležitostí bylo v roce 2002 správní rozhodování podle § 39 odst. 7 zákona o telekomunikacích, kdy ČTÚ využil svého práva rozhodnout o změnách v referenčních nabídkách propojení (dále jen „RIO“). Svého zákonného oprávnění ČTÚ využil v případě RIO všech tří provozovatelů veřejných mobilních telekomunikačních sítí s dominantním postavením na trhu. Postupně tak v průběhu roku 2002 zahájil správní řízení o změně RIO společností ČESKÝ TELECOM, a. s., Eurotel Praha, spol. s r. o., a RadioMobil a. s. Účelem těchto řízení byla úprava referenčních nabídek propojení, které uvedené společnosti uveřejnily v Telekomunikačním věstníku, v těch částech, které podle ČTÚ neodpovídaly zákonným požadavkům na rovné podmínky propojení. ČTÚ postupně rozhodl o nutných změnách v RIO ČESKÉHO TELECOMU, a. s. a to dne 17. dubna 2002, v RIO společnosti RadioMobil a. s. dne 28. května 2002 a v RIO společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o. dne 31. května 2002. Všechny společnosti využily možnosti opravných prostředků a prvostupňová rozhodnutí napadly odvoláním. Ke konci roku 2002 pak bylo ve správním řízení rozhodnutím odvolacího orgánu, kterým bylo v zásadě potvrzeno rozhodnutí ČTÚ v prvním stupni, ukončeno správní řízení ve věci RIO společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o. V případech RIO ČESKÉHO TELECOMU, a. s. a RIO společnosti RadioMobil a. s. nebyla správní řízení ke konci roku 2002 pravomocně uzavřena. V souvislosti s uvedenou problematikou řízení o změnách v RIO je třeba konstatovat, že i když se nepodařilo vzhledem ke složitosti celé problematiky a nutnosti aplikovat procesní pravidla podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, uzavřít všechna zahájená správní řízení během roku 2002, byly dílčí závěry a názory ČTÚ prosazované v těchto řízeních aplikovány z jeho strany v jednotlivých správních řízeních ve sporech o propojení. Řešení sporů v oblasti smluv o propojení veřejných telekomunikačních sítí Jednou z rozhodujících činností ČTÚ v oblasti propojování je správní rozhodování sporů mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí o uzavření propojovacích smluv. ČTÚ v těchto případech aplikuje pravidla tzv. „otevřeného přístup k sítím“, která jsou v zákonu o telekomunikacích definována především v jeho Díle 6 a zejména pak v § 37 a následujících. ČTÚ ve sledovaném období roku 2002 vedl celkem 46 správních řízení, v rámci kterých řešil spory jednotlivých provozovatelů o uzavření propojovacích smluv, resp. dodatků k již vzájemně uzavřeným smlouvám. I tento počet řešených sporů o uzavření propojovací smlouvy dokumentuje, při porovnání s počtem 15 sporů řešených v roce 2001, o jak důležitou činnost ČTÚ se z pohledu rozvoje konkurence na telekomunikačním trhu jedná. Ze shora uvedeného počtu vedených správních řízení pak ČTÚ v roce 2002: a) vydal 14 správních rozhodnutí ve věci propojení telekomunikačních sítí, b) vydal 22 správních rozhodnutí o zastavení správního řízení a to zejména v těch případech, kdy vstup ČTÚ do procesu vyjednávání o smlouvě o propojení přispěl k „akceleraci“ vyjednávacího úsilí obou stran a ty dospěly k dohodě bez nutnosti vydání správního rozhodnutí ČTÚ v dané věci, c) ve 4 případech svým rozhodnutím nahradil dodatek k již uzavřeným propojovacím smlouvám.

22



I přes výše uvedený vysoký počet rozhodnutí, která ČTÚ vydal ve správních řízeních o propojení sítí, je třeba opětovně konstatovat nedostatečnou právní podporu pro možnost racionálního vstupování ČTÚ do jednotlivých sporů. Poznatky z rozhodovací praxe totiž prokazují, že vyjednávání o uzavření propojovacích smluv probíhá v mnoha případech zdlouhavě a neefektivně, a to zejména z důvodu nezájmu především velkých provozovatelů. Specifické postavení pak přirozeně vykazují provozovatelé, kteří mají dominantní postavení na příslušné části telekomunikačního trhu. Důvody tohoto stavu jsou zejména tyto: a) neexistence sankcí za nedodržení postupů a lhůt při uzavírání smluv o propojení, b) není definováno oprávnění regulačního orgánu – ČTÚ vstupovat z vlastní iniciativy do propojovacích jednání v zájmu jejich urychlení, přičemž takové oprávnění pro regulační orgán definuje jak Směrnice 97/33/EC tak i nová Směrnice 2002/19/EC, c) není umožněno, aby ČTÚ zveřejnil kompletní obsah uzavřených smluv o propojení, jak požaduje Směrnice 97/33/EC, d) do konce roku 2002 bylo možné, s využitím ust. § 102 odst. 3 zákona o telekomunikacích, zablokovat účinnost rozhodnutí ČTÚ podáním soudní žaloby. Shora uvedená omezení, resp. nedostatečná úprava stávajícího právního předpisu značně ztěžuje možnost účinného zásahu ČTÚ a to nejen při řešení sporů o propojení. ČTÚ se proto v roce 2002 současně zaměřil i na definování podmínek připravované nové právní úpravy tak, aby i v oblasti oprávnění regulačního orgánu ve věcech regulace telekomunikačních sítí a služeb odpovídala nejen požadavkům nových směrnic EU o elektronických komunikacích, ale i poznatkům ze samotné rozhodovací praxe ČTÚ. Správní řízení ve věci „ADSL“ Na základě podání alternativních provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (dále jen „AO“) a po důkladném posouzení aktuální situace na telekomunikačním trhu, se ČTÚ rozhodl vstoupit do sporu mezi společností ČESKÝ TELECOM, a. s. a AO. Předmětem sporu byla situace, kdy ČESKÝ TELECOM, a. s., resp. jeho dceřiná společnosti IOL, začaly nabízet připojení pro koncové uživatele s využitím technologie ADSL, která na příslušně vybaveném účastnickém vedení umožňuje zejména datové vysokorychlostní a velkokapacitní datové přenosy, tedy např. vysokorychlostní přístup k síti Internet. V situaci, kdy takovou možnost nenabídl ČESKÝ TELECOM, a. s. formou velkoobchodní nabídky i ostatním AO, hrozilo nebezpečí porušení konkurenčních podmínek na trhu a získání značné konkurenční výhody ze strany společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s. Správní řízení v dané věci proto ČTÚ zahájil dne 12. června 2002 a dne 27. června 2002 vydal předběžné opatření, kterým byla společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. uložena povinnost ukončit nabízení a poskytování telekomunikační služby s obchodním názvem IOL Platinum, jejíž součástí je širokopásmový přístup s využitím technologie xDSL (ADSL). Konečné rozhodnutí ČTÚ vydal 12. srpna 2002. Společnost ČESKÝ TELECOM, a.s. napadla toto rozhodnutí odvoláním a poté, kdy ve věci rozhodl předseda ČTÚ, podala před koncem roku žalobu na nápravu výroku správního rozhodnutí postupem podle ust. § 102 odst. 3 zákona o telekomunikacích. Podáním žaloby vydané pravomocné rozhodnutí nemá právní účinky.

Správní řízení ve věci „Dial-up“ přístupu k síti Internet 23



Z podnětu AO zahájil ČTÚ dne 5. září 2002 správní řízení ve věci postupu provozovatele veřejné pevné telefonní sítě, který má výrazný podíl na trhu, při přerušení, ukončení, výrazné změně nebo snížení dostupnosti služeb pro ostatní provozovatele telekomunikačních sítí anebo poskytovatele služeb. Předmětem sporu bylo ze strany společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s. jednostranné a plošné ukončení smluv na poskytování služby komutovaného přístupu k síti Internet. Tímto postupem společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s. opětovně hrozilo, že na trhu „Dial-up“ přístupu k síti Internet bude porušena rovnováha konkurenčních podmínek ve prospěch dominantního provozovatele, který disponuje rozhodujícím procentem koncových uživatelů sítě Internet. Proto dne 11. září 2002 vydal ČTÚ předběžné opatření, kterým byl do doby právní moci konečného rozhodnutí zachován stav před výpovědí smluv na zřízení služby Internet. Současně pak svým cenovým rozhodnutím 2/2002 zařadil ČTÚ koncové ceny vytáčeného přístupu k síti Internet obsažené v cenových plánech společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s. do regulace. Konečné rozhodnutí vydal ČTÚ dne 9. ledna 2003. Společnost ČESKÝ TELECOM, a. s. opět napadla toto rozhodnutí. Snaha ČTÚ o řešení tohoto sporu dominantního provozovatele veřejné pevné telefonní sítě a AO, resp. ISP vyústila k vytvoření veřejného Fóra pro nové modely vytáčeného Internetu, které bylo ustaveno dne 1. listopadu 2002. Za účasti APVTS, zástupců uživatelů telekomunikačních služeb, všech dotčených provozovatelů sítí a poskytovatelů služeb a ČTÚ jsou na bázi širokého konsensu hledány a definovány technické modely vytáčeného Internetu a jim odpovídající ekonomická řešení.

3.3

Certifikace

Na úseku certifikace ČTÚ rozhodoval v roce 2002, podle § 95 bod 2 zákona o telekomunikacích, o schvalování typu, o uznávání technické způsobilosti jednotlivě vyrobených zařízení, o použití rádiových zařízení, jejichž typ nebyl schválen ani uznán, pro zkušební účely a dále stanovoval předpisovou základnu pro účely schvalování telekomunikačních zařízení. Plnil rovněž, podle ust. § 10 odst. 2 nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění nařízení vlády č. 483/2002 Sb. (dále jen „NV č. 426“), úkoly autorizované osoby v režimu posuzování shody rádiových a telekomunikačních koncových zařízení. 3.3.1 Vydávání rozhodnutí o schválení typu vybraných a jednotlivě vyrobených telekomunikačních zařízení a rozhodnutí o použití rádiového zařízení pro zkušební účely V roce 2002 bylo vydáno celkem 482 rozhodnutí, z toho 457 rozhodnutí o schválení typu, 19 rozhodnutí o schválení jednotlivě vyrobeného zařízení a 6 rozhodnutí o použití rádiového zařízení pro zkušební účely. Příjmy za tuto činnost činily 1 363 000 Kč.

24



Struktura rozhodnutí, vydaných v roce 2002 z hlediska druhu zařízení je patrná z následujícího přehledu:

Přehled o počtu rozhodnutí o schválení telekomunikačních zařízení v roce 2002 1) Počet vydaných rozhodnutí 2)

Druh rozhodnutí 2000 1. A Schválení typu koncového zařízení Z toho: a) telefony b) mincovní, kartové telefony c) bezšňůrové telefony d) záznamníky, nahrávací zařízení e) zabezpečovací zařízení f) faxy, faxmodemové karty g) modemy, modemové karty h) voliče směru i) PbÚ, přepojovací zařízení j) dálnopisná zařízení k) zařízení s digitálním rozhraním, ISDN l) pomocná, pasivní zařízení 1. B Schválení typu rádiového zařízení Z toho: a) R, TV vysílače, převaděče b) radioreléová zařízení c) zařízení pro zvl. druhy služeb (radary, amatérské stanice) d) radiostanice PPS včetně přenosu dat e) občanské radiostanice f) radiotelefony g) povelová, zabezpečovací zařízení h) pagingy i) jiná rádiová zařízení j) zařízení družicové komunikace 3)

za rok 2001

2002

283

273

286 4)

26 4 13 15 9 104 14 0 24 0 59 15

24 3 17 10 19 111 16 11 21 0 37 4

45 2 25 16 16 118 14 1 34 0 4 11

322

193

171 5)

14 77 2 76 5 33 83 5 2 25

19 53 3 45 8 12 50 0 2 1

11 61 0 67 0 20 3 3 0 6

2

2

1

2. A

Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného koncového zařízení

2. B

Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného rádiového zařízení

14

8

18

3.

Rozhodnutí o použití rádiového zařízení, jehož typ nebyl schválen ani uznán, pro zkušební účely

21

8

6

642

484

482 6)

Celkem

25



1)

Dnem 1. 5. 2001 byla část rádiových a telekomunikačních koncových zařízení vyčleněna z režimu schvalování podle zákona o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. Tato zařízení podléhají od uvedeného data režimu posouzení shody podle NV č. 426/2000 Sb. 2) Vykazuje se počet rozhodnutí, která nabyla právní moci. 3) Do 30. 6. 2000 jsou zde zahrnuta též rozhodnutí o schválení prvků TKR a SAT. 4) z toho 103 rozhodnutí vydaných na základě § 10, odst. 1 NV č. 426 5) z toho 58 rozhodnutí vydaných na základě § 10, odst. 1 NV č. 426 6) z toho 161 rozhodnutí vydaných na základě § 10, odst. 1 NV č. 426

Komentář k tabulce: Z přehledu schválených koncových zařízení v roce 2002 je zřejmá souvislost s rozvojem internetových služeb, která se odráží zejména v počtu schválených vestavných faxmodemových a modemových karet do PC. Přechod z pásem bezšňůrových telefonů CT 1, CT 1+ a CT 2 na pásmo DECT (a případně CT 0) se projevil ve zvýšení počtu schvalovaných bezšňůrových telefonů. Zvyšující se zájem o služby ISDN se do přehledu schválených zařízení nepromítl, což je způsobeno vypuštěním této kategorie zařízení z procesu schvalování díky plné harmonizaci technických požadavků s požadavky evropské normalizace. Určitý nárůst počtu schvalovaných klasických analogových koncových zařízení (telefonní přístroje, záznamníky, PbÚ, přepojovací zařízení) je způsoben zejména obnovou rozhodnutí, jejichž platnost skončila na základě ustanovení § 10 NV č. 426. V oblasti rádiových zařízení bylo vydáno nejvíce rozhodnutí o schválení (67) na radiostanice pozemní pohyblivé služby, což souvisí zejména s obnovením rozhodnutí, jejichž platnost byla ukončena k 30. 6. 2002 podle § 10 odst. 1 NV č. 426. Těžiště schvalování spočívalo nadále v radioreléových spojích, TV a R vysílačích a základnových radiostanicích GSM, což jsou kategorie, v nichž se předpokládá účast ČTÚ v procesu posuzování shody i po ukončení schvalování k 31. 3. 2003. Příčinou prudkého poklesu počtu schvalovaných povelových a zabezpečovacích zařízení bylo ukončení schvalování většiny zařízení této kategorie a jejich převod do režimu posuzování shody podle NV č. 426 s účinností od 1. 5. 2001. Nárůst počtu rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného rádiového zařízení byl způsoben zejména tím, že ČTÚ v roce 2002 podmínil jednoznačně provoz i starších rozhlasových a televizních vysílačů platným schválením, následkem čehož České radiokomunikace požádaly o dodatečné schválení více typů zařízení, která byla uvedena do provozu před rokem 1992, a u nichž nebyly k dispozici žádné doklady o technické způsobilosti k provozu. 3.3.2

Posuzování shody telekomunikačních zařízení podle NV č. 426/2000 Sb.

Dnem 1. 5. 2001 začal ČTÚ v souladu s ust. § 10 odst. 2 NV č. 426 plnit úkoly autorizované osoby pro účely posuzování shody rádiových a telekomunikačních koncových zařízení. Na základě Oznámení č. 34/01 ÚNMZ (Věstník ÚNMZ, číslo 7 ze dne 13. července 2001) byl ČTÚ oprávněn používat při postupech podle uvedeného NV identifikační číslo AO 260. V rámci plnění úkolů podle NV č. 426 vydal Úřad 2 stanoviska, která jsou pro výrobce/dovozce telekomunikačních zařízení rozhodným podkladem pro vydání prohlášení o shodě. Další dvě posuzování započatá v roce 2002 nebyla ke konci roku ještě uzavřena. Zároveň odbor certifikace poskytoval denně výrobcům a dovozcům konzultace, související s vydáváním prohlášení o shodě a kompletováním s ním souvisejících podkladů, zkušebních protokolů, výrobní dokumentace, atd.

26



3.3.3 Harmonizace schvalovacích postupů používaných ČTÚ s postupy používanými v EU Harmonizace schvalovacích postupů používaných ČTÚ s postupy používanými v EU je nezbytnou podmínkou přípravy ČR na vstup do Evropské unie. Ustanovení Hlavy II zákona o telekomunikacích, obsahující vazbu na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a vytvořilo předpoklady pro přechod na posuzování shody podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 99/5/EC o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (dále jen „směrnice RTTE“). Dnem 1. května 2001 nabylo účinnosti NV č. 426, kterým jsou stanoveny technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení. V souvislosti s tím Úřad posoudil Seznam vybraných druhů telekomunikačních zařízení a předpisovou základnu, zveřejněný v Telekomunikačním věstníku, částka 2 ze dne 26. února 2001. V Telekomunikačním věstníku, částka 4 ze dne 24. dubna 2001 Úřad zveřejnil dodatek k tomuto Seznamu, kterým uvolnil ze systému schvalování celkem 55 položek. Jednalo se o telekomunikační koncová zařízení bez vazby na analogové rozhraní veřejných telekomunikačních sítí a dále o rádiová zařízení, vyráběná podle evropských harmonizovaných norem a pracujících na kmitočtech, jejichž využití je v Evropě harmonizováno a v České republice specifikováno příslušnou generální licencí. V režimu schvalování zůstala pouze telekomunikační koncová zařízení, připojovaná ke koncovým bodům veřejných telekomunikačních sítí analogovým rozhraním a rádiová zařízení, která jsou v režimu individuálních povolení, resp. licencí. Systém schvalování se omezil pouze na parametry analogového rozhraní u koncových zařízení a rádiové parametry u rádiových zařízení. Bezpečnost a elektromagnetická kompatibilita schvalovaných zařízení byla již v režimu posouzení shody podle relevantních nařízení vlády (NV č. 168/1997 Sb. a NV č. 169/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podmínkou pro přechod všech telekomunikačních koncových zařízení do režimu posuzování shody je transparentnost parametrů rozhraní, která jednotliví provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí v koncových bodech těchto sítí nabízejí a povinnost notifikace těchto parametrů. Tato povinnost v zákonu o telekomunikacích dosud chyběla. Proto ČTÚ inicioval v rámci novely zákona č. 22/1997 Sb. doplnění zákona o telekomunikacích tak, aby zákon ve vztahu k rozhraním plně korespondoval se směrnicí RTTE. Novela zákona č. 22/1997 Sb. byla provedena zákonem č. 205/2002 Sb. a prostřednictvím části třetí tohoto zákona byl zákon o telekomunikacích doplněn o § 36a, který notifikaci parametrů rozhraní upravuje shodně se směrnicí RTTE. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. října 2002. Za účelem plné harmonizace schvalovacího řízení, resp. posuzování shody telekomunikačních zařízení s postupy v EU a vytvoření podmínek pro uzavření sektorové přílohy „Rádiová zařízení a telekomunikační koncová zařízení k PECA (Protokol k evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků) spolupracoval ČTÚ na změně a doplnění relevantních částí NV č. 426. Změna se uskutečnila nařízením vlády č. 483/2002 Sb., které nabylo účinnosti dne 15. listopadu 2002. Tímto aktem byly vytvořeny podmínky pro uzavření uvedené sektorové přílohy.

3.3.4 Harmonizace českých technických norem a předpisů určených pro schvalování se zahraničními

27



Přebírání norem, vydávaných CEN, CENELEC a ETSI probíhalo v roce 2002 v souladu s plánem technické normalizace ČSNI po předchozím projednání s ČTÚ. Relevantní normy začaly být postupně po jejich schválení a vydání v ČR jako ČSN používány v procesu schvalování. Zároveň byly doplněny do předpisové základny a zveřejněny na internetových stránkách ČTÚ. Pro schvalování zařízení, určených k připojení na analogové rozhraní veřejných telekomunikačních sítí byly i v roce 2002 používány technické specifikace, zohledňující dosud přetrvávající rozmanitost spojovacích systémů ve veřejných telekomunikačních sítích v důsledku dosud neukončené digitalizace veřejných ústředen. Tyto technické specifikace však již navazovaly na aplikaci některých harmonizačních dokumentů, kterými se provádějí Směrnice EU, týkající se schvalování, resp. posuzování shody rádiových a telekomunikačních koncových zařízení. Jedná se zejména o obsah tzv. TBR 21 (Technical Basis for Regulation), zajišťující základní harmonizaci analogového rozhraní evropských telekomunikačních sítí, do podmínek České republiky spolu s několika nezbytnými národními doplňky. Obdobně tomu bylo i s dokumenty TBR 37 (EN 300 437) a TBR 38. Veškeré technické normy a technické specifikace, které se na daný druh, dle dikce zákona o telekomunikacích „vybraného zařízení“ vztahují, byly, jakožto tzv. „předpisová základna“, zveřejněny v Telekomunikačním věstníku a jsou zároveň dostupné na internetové stránce ČTÚ. Pokud jde o posuzování shody telekomunikačních zařízení, je na internetových stránkách ČTÚ zveřejněn úplný seznam harmonizovaných norem, podle kterých se posuzování shody provádí. Seznam vychází ze seznamů, zveřejněných v Official Journal of European Communities (OJ EC) týkajících se v EU směrnice RTTE a v podmínkách ČR NV č. 426 a obsahuje úplný aktuální přehled relevantních evropských harmonizovaných norem a k nim příslušných českých technických norem. 3.3.5 Kontrolní činnost ve vztahu k vydaným rozhodnutím o schválení a prohlášením o shodě Kontrola dodržování podmínek, za kterých bylo rozhodnutí vydáno a dodržování ustanovení NV č. 426, byla v roce 2002 prováděna díky Dohodě o spolupráci mezi ČTÚ a ČOI z 29. 3. 2001. 3.3.6 Spolupráce s veřejností a veřejnými sdělovacími prostředky Kompletní seznam schválených telekomunikačních zařízení od roku 1992 byl v roce 2002 dostupný široké veřejnosti na Internetu (www.ctu.cz) a byl průběžně aktualizován. Jinak byl tento seznam komukoli k dispozici k nahlédnutí či k provedení výpisu v odboru certifikace. Na internetové stránce ČTÚ jsou výrobcům a dovozcům k dispozici kompletní praktické informace a postupy, týkající se jak schvalování podle zákona o telekomunikacích, tak posuzování shody podle NV č. 426, je zde dostupný Seznam vybraných druhů telekomunikačních zařízení a předpisová základna, informativní seznam harmonizovaných norem, vzory prohlášení o shodě a další informace. Rozhodující informace jsou k dispozici i v anglickém jazyce. Pracovníci odboru certifikace aktivně působili na řadě seminářů a při výstavách a veletrzích telekomunikační techniky pořádaných v ČR.

3.4

Správa kmitočtového spektra

28



ČTÚ je v rámci své působnosti pověřen kmitočtovým plánováním ve vybraných kmitočtových pásmech, zajišťováním koordinace kmitočtů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, rozhodováním o vydávání povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a vybíráním poplatků za přidělené kmitočty. V roce 2002 bylo na úseku kmitočtového plánování rozhlasových a televizních vysílačů zpracováno a odesláno k mezinárodní kmitočtové koordinaci 57 požadavků na nové kmitočtové příděly a modifikace pro analogové televizní vysílače, 44 požadavků na kmitočtové příděly pro DVB-T a 33 požadavků na kmitočtové příděly a modifikace pro analogové VKV-FM vysílače. Dále bylo posouzeno 35 zahraničních požadavků na koordinaci kmitočtových přídělů pro TV, 134 požadavků na kmitočtové příděly pro DVB-T, 146 zahraničních požadavků na koordinaci kmitočtů pro VKV-FM rozhlasové vysílače a 1 požadavek na koordinaci kmitočtu pro AM rozhlas. Pro rozhlasové vysílání T-DAB bylo prověřováno několik set vysílačů okolních států uváděných v cirkulářích ERO z hlediska možného vlivu na vysílače nebo sítě provozované na území České republiky a byly posouzeny 3 zahraniční koordinační požadavky. V souvislosti s problematikou uvolňování 12. TV kanálu pro T-DAB v rámci plnění závěrů mezinárodní dohody Wiesbaden 1995, kterou ČR spolupodepsala, bylo vybráno dalších 22 náhradních kmitočtů pro televizní převáděče pracující v současné době na 12. TV kanálu, včetně nutných měření nezbytných pro výběr těchto kmitočtů. V návaznosti na práce provedené v roce 2001 se tak podařilo zajistit koordinaci většiny kmitočtů pro televizní převáděče a připravit tak podmínky pro zahájení procesu uvolňování tohoto kanálu. Pro zajištění pozemní pohyblivé služby bylo vydáno celkem 1 252 povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení, z čehož se ve 105 případech jednalo o změnu již vydaného povolení, 926 povolení bylo tzv. uvedeno do souladu s novým zákonem o telekomunikacích a bylo vydáno 24 povolení krátkodobých. V roce 2002 byla ukončena platnost 1 067 povolení, z čehož 22 povolení bylo odňato na základě porušení jeho podmínek – neplacení vyměřených poplatků a ostatní povolení byla odňata na základě žádostí jejich držitelů. Mezi tato povolení jsou počítána i povolení pro datové sítě v pásmech do 1 GHz, které patří do pevné služby, ale vzhledem k jejich charakteru se plánují a koordinují stejným způsobem jako sítě pozemní pohyblivé služby. Na úseku kmitočtového plánování pozemní pohyblivé služby bylo v roce 2002 zasláno správám sousedních států ke koordinaci 416 koordinačních požadavků a naopak bylo posouzeno 1 300 zahraničních koordinačních požadavků – viz tabulka.

Koordinace českých stanic vůči zahraničí

Koordinace zahraničních stanic vůči ČR

Stát

GER

POL

SVK

AUT

Celkem

1999

380

620

176

220

1396

2000

99

162

72

127

460

2001

154

200

73

36

463

2002

70

219

60

67

416

1999

2886

4611

194

214

7905

2000

1227

2011

151

720

4109

2001

354

424

104

271

1153

2002

679

253

98

270

1300

29



V souvislosti s povolováním lodních stanic bylo přiděleno 11 ATIS kódů, 7 identifikačních kódů MMSI a 54 volacích značek lodních stanic. Pro amatérské vysílání bylo vydáno celkem 885 povolení pro jednotlivce, 39 povolení pro klubové stanice a 16 povolení na amatérské převaděče. Pro amatérské vysílání cizinců na území České republiky bylo vydáno 21 povolení. Bylo posouzeno 410 požadavků na koordinaci RR spojů zahraničních správ a 2013 koordinačních požadavků RR spojů bylo posláno do zahraničí k posouzení, 24 bylo posláno na vnitrostátní koordinaci s MO a 44 požadavků zahraničních správ bylo posouzeno při koordinaci pozemských stanic družicových služeb. Celkem bylo vydáno 8177 povolení pro spoje pevné služby.

P o č e t v yd a n ý c h p o v o le n í k p ro v o zo v á n í v ys íla c íc h rá d io v ý c h z a říze n í 9 00 0 8 17 7 8 00 0

7 64 3

7 00 0

6 00 0

počet povolení

5 33 8 5 00 0 4 11 6 4 00 0

3 00 0

2 46 7 1 97 2

2 00 0 1 26 4 1 22 8 1 05 4

8 03 1 13 7

9 61 1 00 0 4 04

3 81

6 09 1 24

4 81 67 0

P e vn á s lu žb a

A m a té rs k á s lu žb a

D ru žic o vá s lu žb a

2000

2001

L e te c k á a n á m o řn í s lu žb a

R o zh la s o vá s lu žb a

P o ze m n í p o h yb livá s lu žb a

2002

Průběžně probíhala koordinace civilních a vojenských radiokomunikačních služeb a případné kolize zájmů nebo rušení byly řešeny přímým jednáním mezi ČTÚ a kmitočtovým úřadem Armády ČR – NARFA CZ. Činnost byla zaměřena zejména na pokračující proces harmonizace využívání kmitočtového spektra a proces uvolňování vybraných kmitočtových pásem, která v důsledku vstupu ČR do NATO musí být do konce roku 2004 uvolněna pro potřeby AČR. Současně byla řešena i problematika související se zajištěním nových kmitočtů, které jsou v důsledku změny úkolů NATO považovány za nezbytné. ČTÚ spolupracoval při posuzování resortních a mimoresortních materiálů a posuzoval i týdenní kmitočtové oběžníky ITU a jejich speciální přílohy.

30



V souladu se závazky vyplývajícími ze zákona o telekomunikacích ČTÚ zpracoval technické podklady pro části Plánu využití kmitočtových pásem 70 MHz, 900 MHz, 2 GHz, 3,5 GHz, 15 GHz, 38 GHz a 42 GHz, které byly následně publikovány v Telekomunikačním věstníku. Pro zjednodušení administrativních postupů byly vydány generální licence k provozování vysílacích rádiových zařízení, která: - jsou součástí pozemských terminálů družicové pozemní pohyblivé služby v systému Globalstar, - jsou součástí účastnických terminálů Univerzálního mobilního telekomunikačního systému UMTS. Na základě aplikace nařízení vlády č. 426/2000 Sb. pak byly v roce 2002 změněny všechny dříve vydané generální licence k provozování vysílacích rádiových zařízení, které jsou nařízením vlády č. 426/2000 Sb. dotčeny, tj v části týkající se schvalování zařízení. ČTÚ se účastnil aktivně jednání pracovních skupin pro kmitočtové plánování, systémové inženýrství a regulaci CEPT/ERC/ECC. Pracovníci odboru správy kmitočtového spektra se zúčastnili také některých zasedání jednotlivých pracovních skupin v rámci skupiny kmitočtového plánování CEPT/ERC/ECC. Spolu s pracovníky kmitočtového úřadu Armády ČR se účastnili pravidelných civilně-armádních jednání kmitočtového podvýboru NATO (FMSC) a jeho pracovní skupiny (PWG FMSC). Byly zpracovány podkladové materiály pro jednání Regionální radiokomunikační konference v Mastrichtu, která řešila problematiku kmitočtů pro vysílání systému T-DAB pro sedm dodatečných bloků v L-pásmu. Zástupci ČTÚ se dále zúčastnili 5 mezinárodních vícestranných koordinačních jednání k problematice možnosti využití televizních kanálů nad kanálem 60 pro potřeby digitálního televizního vysílání, přičemž 2 z těchto jednání organizovali. S ohledem na specifické podmínky a potřeby sousedních zemí však tato jednání přinesla pouze omezené výsledky. 3.4.1 Meziresortní spolupráce V souladu se zákonem o telekomunikacích je problematika využívání kmitočtového spektra a otázky účelného hospodaření s kmitočtovým spektrem projednávána zejména s Ministerstvem obrany, které na těchto jednáních zastupuje kmitočtový úřad AČR – NARFA CZ. Na společných jednáních jsou projednávány zejména otázky související s rozdělením jednotlivých kmitočtových pásem mezi civilní a armádní uživatele. V roce 2002 se uskutečnilo 10 společných jednání a pracovních porad věnovaných řešení nejdůležitějších otázek. Těžiště činnosti spočívalo v přípravě stanovisek ČR k návrhům nebo požadavkům kmitočtových orgánů NATO, popřípadě ke zpracování požadovaných dotazníků. -

Z nejdůležitějších otázek projednávaných v průběhu roku 2002 lze uvést následující: upřesňování harmonogramu uvolňování kmitočtových pásem pro potřeby AČR, příprava společného stanoviska k jednotlivých bodům programu světové radiokomunikační konference WRC-03, uvolňování kmitočtových úseků v pásmech rozhlasové služby pro zavedení digitálního televizního vysílání, resp. ukončení nebo omezení provozu některých prostředků AČR, které tato pásma využívaly, problematika rušení systémů místních přístupových sítí prostředky radiolokační služby AČR, problematika využívání kmitočtových pásem prostředky AČR, které nejsou v souladu s připravovaným evropsky harmonizovaným využíváním kmitočtů, problematika související s využíváním kmitočtů v době krizových situací.

31



V návaznosti na přípravu a zajištění průběhu summitu NATO 2002 v Praze, ČTÚ v úzké spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zajistil výběr kmitočtů nezbytných pro zajištění bezpečnosti jednotlivých zahraničních delegací, které se summitu zúčastnily. Ve spolupráci s příslušnými pracovišti Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany připravil veškeré podklady týkající se využití kmitočtů, které byly nezbytné pro činnost složek zajišťujících bezpečnost a hladký průběh zasedání. Celkem bylo na základě požadavků 47 zemí vydáno 34 krátkodobých povolení k využívání kmitočtů. 3.4.2 Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání V souladu se zněním zákona o telekomunikacích je problematika využívání kmitočtového spektra vyhrazeného pro rozhlasovou službu projednávána s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Spolupráce mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a ČTÚ v roce 2002 probíhala v souladu se zákonem o telekomunikacích a zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. ČTÚ předává Radě na základě jejích požadavků zkoordinované kmitočty včetně technických parametrů a předává Radě v pravidelných měsíčních intervalech databázi provozovaných vysílačů, včetně parametrů. Dílčí problémy byly řešeny v běžném pracovním styku. Zástupci ČTÚ se také podíleli na činnosti Skupiny digitálního vysílání, která spolupracovala v rámci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na přípravě novelizace zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Cílem novelizace je umožnit zahájení digitálního televizního vysílání, protože stávající znění uvedeného zákona podmínkám digitálního vysílání nevyhovuje.

3.5

Výkon státní inspekce telekomunikací

Výkon státní inspekce telekomunikací podle ustanovení § 96 zákona o telekomunikacích provádí pověření zaměstnanci ČTÚ – odboru státní inspekce telekomunikací a odborů pro oblasti. V roce 2002 bylo v rámci výkonu státní inspekce telekomunikací provedeno a ukončeno 55 kontrol dodržování podmínek stanovených v telekomunikační licenci ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě, dodržování podmínek telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné sítě a dodržování podmínek telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné mobilní sítě. Za nedostatky zjištěné při těchto kontrolách bylo ve správním řízení uloženo celkem 5 pokut v úhrnné výši 1 120 tis. Kč. Za nedodržování podmínek generálních licencí k poskytování telekomunikačních služeb, které bylo zjištěno při provedených kontrolách (21 kontrol) bylo uloženo 5 pokut v celkové výši 102 tis. Kč. Za zjištěné nedodržování podmínek generální licence k provozování vysílacích rádiových zařízení (83 provedených kontrol) bylo uloženo 65 pokut v celkové výši 606 tis. Kč a za nedodržování podmínek generální licence ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření TV nebo R signálů po vedení (provedeno 31 kontrol) byla uložena 1 pokuta ve výši 100 tis. Kč. Pro nedodržování podmínek

32



k provozování vysílacích rádiových zařízení (496 provedených kontrol) bylo uloženo 44 pokut v celkové výši 2 561,1 tis. Kč. Na základě provedení kontroly dodržování podmínek pro vystavování koncových telekomunikačních zařízení a rádiových zařízení a jejich uvádění na trh (provedeno 21 kontrol) bylo uloženo 7 pokut v celkové výši 216 tis. Kč a za zjištěné nedodržování podmínek připojení koncových telekomunikačních zařízení k veřejné telekomunikační síti (provedeno 24 kontrol) bylo uloženo 24 pokut v celkové výši cca 354 tis. Kč. Za neoprávněný výkon telekomunikační činnosti (vykonávání telekomunikačních činností bez telekomunikační licence, povolení, oprávnění nebo osvědčení o registraci poskytování služeb podle GL) bylo na základě výsledků z 641 provedených kontrol uloženo 224 pokut ve výši cca 6120,5 tis. Kč. Při šetření námitek proti vyřízení reklamace vyúčtování cen za telekomunikační služby bylo v roce 2002 provedeno celkem 733 ohledání (místních šetření). V rámci výkonu státní inspekce telekomunikací byly na základě oznámení provozovatelů telekomunikačních sítí a poskytovatelů telekomunikačních služeb v roce 2002 za zjištěné a prokázané přerušení telekomunikační služby nebo jiný zásah do ní v 597 správních řízeních ukončených vydáním rozhodnutí uloženo 372 pokut v celkové výši cca 3 504 tis. Kč. Dále bylo provedeno 1560 šetření a zjišťování zdrojů rušení rozhlasového a televizního příjmu a provozovatelům rušícího zařízení bylo uloženo 68 pokut ve výši cca 535 tis. Kč. Za rušení rádiových zařízení a sítí zjištěné při provedených 71 šetřeních bylo uloženo 6 pokut ve výši cca 33 tis. Kč a za rušení veřejné telekomunikační sítě určené výhradně k jednosměrnému šíření TV nebo R signálů po vedení zjištěné při provedených 150 šetřeních byly uloženy 3 pokuty ve výši 8,5 tis. Kč. V oblasti rozhodování ve sporech v telekomunikačních službách došlo v roce 2002 k poklesu podaných námitek proti vyřízení reklamací vyúčtování cen za telekomunikační služby. Na poklesu počtu námitek proti vyřízení reklamace vyúčtování cen se podílí zejména vliv zavádění nové technologie digitálních ústředen (v roce 2002 ohlásila společnost ČESKÝ TELECOM, a. s., ukončení procesu plné digitalizace provozované veřejné telefonní sítě) a s tím související možnost předložit telefonnímu účastníkovi výpis uskutečněných hovorů z předmětné telefonní stanice již při reklamačním řízení. Zatímco v roce 2001 bylo zahájeno 1222 správních řízení ve věci námitek proti vyřízení reklamací vyúčtování cen za telekomunikační služby, v roce 2002 jich bylo zahájeno 959. Řešení těchto případů a jejich projednávání však vyžaduje větší časovou náročnost a vyšší nároky na odborné znalosti, protože se z velké části jedná o nesouhlas s cenou za poskytované přídavné a doplňkové telekomunikační služby (např. INTERNET, ISDN). Ostatní spory mezi telefonním účastníkem, příp. uživatelem a poskytovatelem telekomunikační služby, řešené ve správním řízení (jako jsou např. převody účastnictví, přeměny zapojení tel. stanic a pod.), byly v roce 2002 uplatněny v minimálním počtu. V roce 2002 došlo k vysokému nárůstu podání ve věci rozhodování sporu o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývající ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem o poskytování telekomunikačních služeb, kdy bylo zahájeno celkem 68 537 správních řízení, oproti roku 2001, kdy byl v této věci evidován počet zahájených správních řízení 53 256. Lze konstatovat, že od nabytí účinnosti zákona o telekomunikacích se počty těchto podání neustále zvyšují. Uvedený nárůst je přikládán i skutečnosti, že se zvýšil počet poskytovatelů veřejných telekomunikačních služeb uplatňujících návrhy na řešení těchto sporů u Českého telekomunikačního úřadu. Vysokou náročnost při šetření prováděném v rámci správního řízení v této věci vyžadují případy, kdy se jedná o dlužné ceny za starší zúčtovací

33



období a dlužníky jsou zaniklé firmy nebo firmy v konkurzu apod., u fyzických osob to jsou problémy s doručováním písemností, kdy se zásilky vracejí s tím, že se adresát na uvedené adrese nezdržuje. Skladba zahájených správních řízení v oblasti telekomunikačních služeb*)

70000

60000

Počet správních řízení

50000

40000

30000

20000

10000

0

2000

2001

2002

Námitky proti vyřízení reklamace vyúčtování cen za telekom. služby Spory o finanční plnění vyplývající ze smlouvy účastníka a poskytovatele telekomunikační služby Ostatní

Státní inspekce na úseku telekomunikací -

Činnost státní inspekce na úseku telekomunikací byla v roce 2002 zaměřena zejména na: kontrolu předložených hodnocení plnění parametrů a ukazatelů kvality univerzální služby v pevné telekomunikační síti poskytovateli veřejné telefonní služby, kterým plnění těchto parametrů a ukazatelů bylo uloženo telekomunikační licencí, příp. pověřením k poskytování veřejné telefonní služby v roce 2001,

34


-

-

-


prověření zprávy o plnění minimálního požadavku na rozvoj sítě definovaný ukazatelem pokrytí obyvatelstva signálem GSM držitelů Pověření ke zřizování a provozování veřejné mobilní sítě podle normy GSM, posouzení a zpracování připomínek k návrhům Všeobecných podmínek veřejné telekomunikační služby, předložených ČTÚ operátory, projednání návrhu Všeobecných podmínek společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s., pro poskytování univerzální služby. Dne 10. 6. 2002 vydal rozhodnutí o jejich schválení se zapracovanými změnami a s doplněnou částí „Přístupu ke službám jiného poskytovatele formou krátké individuální předvolby čísel pro jednotlivá volání – CS“. Vydání rozhodnutí předcházela řada pracovních jednání mezi pověřenými zástupci společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s., a Českého telekomunikačního úřadu, vyřizování podání týkající se jakosti poskytovaných služeb, pokud tato podání nebyla projednávána ve správním řízení, provedení kontroly využívání čísel skupiny „12“ a „14“ určené číslovacím plánem k poskytování nekomerčních služeb a veřejně prospěšných služeb, provedení kontroly využívání čísel číselného kódu „800“ pro poskytování služby Freephone (na účet volaného), provedení kontroly plnění podmínek stanovených k zabezpečení dostupnosti služby veřejných telefonních automatů poskytované v rámci univerzální služby na vybraných územích v rámci působnosti jednotlivých odborů pro oblasti ČTÚ, kontroly plnění smluv o propojení telekomunikačních sítí, příp. kontroly plnění rozhodnutí ČTÚ, která nahrazovala smlouvu o propojení sítí. V rámci této činnosti byly řešeny ve správním řízení spory mezi společností ČESKÝ TELECOM, a. s., a alternativními provozovateli veřejných telekomunikačních sítí (GTS CZECH, a. s., KIWWI, s. r. o., TELECOM 21, spol. s r. o., Contactel s. r. o., Aliatel a. s.) jakož i provozovateli veřejných mobilních telekomunikačních sítí (Český Mobil a. s., RadioMobil, a. s., Eurotel Praha, spol. s r. o.). Ve 3 případech sporů z uzavřených smluv o propojení sítí bylo vydáno předběžné opatření k zajištění propojení telekomunikačních sítí, ve 3 případech bylo vydáno rozhodnutí ve věci a ve 2 případech bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení, kontrolu plnění parametrů a ukazatelů kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby v pevné telekomunikační síti držiteli telekomunikační licence, kterým plnění těchto parametrů a ukazatelů bylo uloženo telekomunikační licencí, příp. pověřením k poskytování veřejné telefonní služby v roce 2001.

Rok 2002 byl z pohledu hodnocení jakosti telekomunikačních služeb přelomovým rokem. Podle ustanovení § 107 odst. 4 zákona o telekomunikacích byli provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb, kteří provozovali telekomunikační činnosti na základě platného pověření nebo povolení vydaného podle právních předpisů platných před účinností tohoto zákona povinni nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit Úřadu údaje a doložit doklady vyžadované pro udělení telekomunikační licence. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní pověření, příp. povolení uplynutím posledního dne této lhůty platnosti. V pověřeních ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a poskytování veřejné telefonní služby vydaných podle zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, byly držitelům pověření stanoveny základní závazky rozvoje a ukazatele kvality telekomunikačních služeb do konce roku 2000. Ve vydávaných telekomunikačních licencích podle zákona o telekomunikacích bylo držitelům telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby uloženo vytvořit systém sledování, evidence a kontroly ukazatelů kvality poskytování služeb podle vyhlášky č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality

35



služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence, a za tím účelem předložit Úřadu do 60 dnů ode dne účinnosti licence ke schválení návrh metodiky systému evidence a kontroly ukazatelů kvality, do 90 dnů od jejího schválení vyhodnocovat ukazatele kvality a do 31. března každého roku předkládat Úřadu vyhodnocení plnění ukazatelů kvality za uplynulý kalendářní rok. Protože povinnost sledování, hodnocení a předkládání výsledků hodnocení Úřadu vyplývající z telekomunikační licence tak začíná cca po 5-6 měsících od nabytí právní moci vydané licence, tj. pro jednotlivé držitele telekomunikační licence v závislosti na nabytí právní moci vydané licence postupně až v průběhu roku 2001, nemohlo být provedeno komplexnější a souhrnné hodnocení plnění ukazatelů kvality za rok 2001 u všech držitelů telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě a hodnocení bylo provedeno pouze u společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s., které byla povinnost poskytovat univerzální službu uložena rozhodnutím ČTÚ čj. 8805/2001-603 ze dne 4. 4. 2001, kterým bylo zamítnuto odvolání společnosti proti vydanému rozhodnutí o 3. dodatku k Pověření ke zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě a poskytování telekomunikačních služeb a které nabylo právní moci dne 5. 4. 2001. Protože rozhodnutí nabylo právní moci ve 2. čtvrtletí roku 2001, byl vůči společnosti dopisem ČTÚ ze dne 11. června 2001, čj. 14860/2001-620, kterým byla schválená „Metodika pro sledování a vyhodnocování ukazatelů kvality univerzálních služeb k zajištění univerzální služby společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s.“, uplatněn požadavek na předložení hodnotící zprávy za období od 1. 7. 2001 do 31. 12. 2001. Z předložené hodnotící zprávy vyplývá, že společnost ČESKÝ TELECOM, a. s., v hodnoceném období z parametrů kvality univerzální služby v pevné telekomunikační síti stanovených pro rok 2001 v příloze č. 1 k vyhlášce MDS č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence, nesplnila ukazatel „doba potřebná pro zřízení telefonní služby“ s neplněním cca o 2,5 %. Nesplnění tohoto ukazatele kvality společnost zdůvodnila zejména značným nárůstem administrativních překážek spojených s výstavbou veřejné telekomunikační sítě v důsledku platné legislativy. Jde zejména o prodlužování celého procesu získání pravomocného územního rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, nezbytného pro výstavbu veřejné telekomunikační sítě, které podle vyjádření společnosti nemá možnost výrazně ovlivnit. Společnost Rann Globalnet a. s., sdělila dopisem ze dne 17. 10. 2002 Českému telekomunikačnímu úřadu, že se rozhodla zahájit proces ukončení provozu VMS (vymezených místních sítí) převzatých společností od spřízněných společností TELECOM 21, spol. s r. o., a FACTCOM, a. s. Podle zjištění se ukončení provozu VMS, tj. ukončení poskytování veřejné telefonní služby, aktuálně týká účastníků lokalit (někdejších UTO) Horšovský Týn a Česká Lípa. Na základě uvedeného sdělení ČTÚ prošetřuje, zda se společnost svým jednáním nedopouští porušení zákona o telekomunikacích a prováděcích předpisů k tomuto zákonu, podmínek stanovených v telekomunikační licenci nebo jiných souvisejících předpisů. V pověřeních ke zřizování a provozování veřejné mobilní telekomunikační sítě podle normy GSM a k poskytování mobilních telekomunikačních služeb, které přísluší této síti, bylo pro rok 2001 těmto společnostem uloženo zajistit pokrytí obyvatelstva minimálně na 90,1 %, a společnosti Český Mobil a. s., na 98,1 %. Vyhodnocení výsledků dosažených v roce 2002 bude provedeno ve 2. čtvrtletí 2003. Všechny společnosti uloženou povinnost k 31. 12. 2001 splnily.

Státní inspekce na úseku radiokomunikací

36



Činnost státní inspekce na úseku radiokomunikací byla v roce 2002 zaměřena zejména na: -

-

provádění monitorování kmitočtového spektra za účelem zjišťování obsazenosti kmitočtových pásem a využití přidělených kmitočtů a kmitočtových pásem. Dále byla prováděna další měření požadovaná správou kmitočtového spektra, nezbytná pro přidělování kmitočtů, zejména monitorování pásma 1,6 - 860 MHz v Praze za účelem výběru volných kmitočtů pro delegace summitu NATO, měření obsazenosti TV pásem ve vybraných obcích za účelem zjištění volného kanálu náhradou za 12. kanál, rušený vysíláním digitálního rozhlasu TDAB, monitorování provozu vysílacích rádiových zařízení, která byla provozována bez povolení, měření výkonu VKV vysílačů pro potřeby koordinace s leteckou radionavigační službu a další měření signálů radiokomunikačních služeb na hranicích se sousedními státy pro koordinační účely, zaměřování nepovolených vysílacích rádiových stanic a stanic pracujících v rozporu s národními nebo mezinárodními předpisy, kontrolu využívání kmitočtů a dodržování podmínek telekomunikačních licencí a povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení v pásmech pevných přístupových sítí 26 GHz a 3,5 GHz, kontrolu dodržování technických parametrů kmitočtového přídělu stanovených v generálních licencích k provozování vysílacích rádiových zařízení, zejména v pásmu RLAN 2,4 GHz.

S rozvojem nových telekomunikačních služeb se zájem jejich poskytovatelů a provozovatelů vysílacích rádiových zařízení přesouvá do mikrovlnných kmitočtových pásem, zejména 1800 MHz (GSM, DECT), 3,5 a 26 GHz (pevné přístupové sítě) a do pásem využívaných na základě generálních licencí 2,4 a 10,5 GHz (lokální rádiové sítě a směrové spoje pro zajišťování přístupu k Internetu). V důsledku toho se těžiště činnosti státní inspekce v oblasti radiokomunikací a šetření případů rušení přesunulo zejména do pásem nad 1 GHz. V oblasti mezinárodních aktivit se odbor aktivně zapojil do monitorovacích akcí organizovaných ITU a CEPT. Na základě požadavků provedla kontrolní měřící střediska Karlovice a Tehov požadovaná měření v pásmech SV a KV rozhlasu, letecké pohyblivé a amatérské služby v pásmech krátkých vln.

37



Činnost kontrolních měřicích středisek státní inspekce telekomunikací v roce 2002

počet kontrol

355 1095 171

4959

Monitorování kmitočtového spektra Zjišťování zdrojů rušení provozu telekom. zařízení a sítí, poskyt. telekom. služeb nebo provozování radiokom. služeb Kontrola dodržování podmínek stanovených zákonem, prováděcími předpisy a rozhodnutími ČTÚ Zaměřování nepovolených vysílacích rádiových stanic

V roce 2002 se plně rozběhly aktivity směřující k zajištění realizace projektu PHARE č. 2002/000-282.04.01.01 „Výstavba automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra v ČR“. Požadované podklady byly zpracovány a odevzdány Ministerstvu financí jako podklad pro zpracování konečné projektové dokumentace. Celá projektová dokumentace byla Ministerstvem financí ČR odeslána ke schválení do Bruselu. Současně pokračoval výběr

38



a posuzování vhodných lokalit pro umístění (výstavbu) stacionárních neobsluhovaných monitorovacích stanic. Souběžně s touto aktivitou byla, jako jeden z dílčích úkolů projektu PHARE, zpracována „Koncepce automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra ČTÚ", která komplexně řeší metodiku monitorování kmitočtového spektra v ČR.

3.6

Činnost legislativní a právní

V oblasti vnější legislativy Úřad uplatňoval připomínky k návrhům právních předpisů, a to především z hlediska působnosti Úřadu, tedy pro oblast telekomunikací. Opakovaně Úřad uplatnil připomínky k návrhu novely zákona o telekomunikacích, který do právního řádu promítne ustanovení nařízení ES č. 2887/2000, zejména připomínky požadující zajištění shody návrhu zákona s předmětným nařízením a důsledné uplatnění principů zpřístupnění účastnických vedení v souladu s postupy uplatňovanými v Evropské unii. Dále byly uplatněny připomínky k návrhům právních předpisů týkajících se působnosti Úřadu, mj. k návrhu novely zákona o České televizi, k návrhu novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, k návrhu daňového řádu, k návrhu zákona, kterým se stanoví způsob uznávání odborných kvalifikací, k návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro jmenování a odvolání vedoucích útvarů interního auditu a k návrhu vyhlášky o rozpočtové skladbě. V souvislosti s legislativní činností je nutno upozornit na nedostatečnou úpravu postavení Úřadu v systému orgánů státní správy a z toho vyplývající nedostatečnost definice Úřadu jako řádného připomínkového místa. Problematické od počátku existence Úřadu zůstává jeho trvalé opomíjení v rámci meziresortního připomínkového řízení, včetně případů předkládání návrhů právních předpisů, které se dotýkají jeho působnosti. Ve věci úpravy postavení regulátora v odvětví telekomunikací Úřad opakovaně podával návrhy příslušným resortům, mj. s upozorněním na nutnost sjednocení postavení Úřadu s postavením jiných regulátorů, zejména pro další síťové odvětví, např. Energetického regulačního úřadu. Úřad uvítal vládní iniciativu pro sjednocení regulace v ČR a podílí se na vytvoření obecného modelu regulátora, na jehož základě by mělo dojít k jednoznačnému definování (a sjednocení) postavení regulátorů v ČR, zejména jejich vztahu k Parlamentu ČR, partnerským resortním ministerstvům i k vládě ČR. V souvislosti s přípravou nového zákona o elektronických komunikacích Úřad započal ihned po vydání souboru předpisů nového evropského právního rámce elektronických komunikací vypracovávat podkladový materiál k přípravě paragrafovaného návrhu tohoto zákona. Současně Úřad v předmětné věci poskytoval součinnost a podával odborná stanoviska Ministerstvu dopravy a spojů, kterému v roce 2002 (před převodem kompetencí pro oblast telekomunikací tohoto ministerstva na Ministerstvo informatiky) příslušela v dané oblasti normotvorná iniciativa. V oblasti vnitřní legislativy došlo ke zpracování závazného pokynu, který upravuje jednotný postup při nakládání s pohledávkami státu a při vybírání a vymáhání poplatků a pokut na Českém telekomunikačním úřadu, a závazného pokynu k výkonu státní inspekce telekomunikací. V návaznosti na povinnost zavedení systému finanční kontroly byl vydán závazný pokyn, který upravuje provádění interního auditu v Českém telekomunikačním úřadu. Na úseku stížností, oznámení a podnětů bylo v průběhu roku 2002 doručeno Úřadu celkem 56 podání. Z těchto podání byly 4 převedeny do spisové agendy týkající se správního řízení v souladu s § 2 písm. a) zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

39



Z celkového počtu zbývajících 52 podání, která byla podle jejich charakteru označena jako stížnosti, byla 2 s přihlédnutím k jejich obsahu postoupena k vyřízení jinému příslušnému orgánu. Ostatní stížnosti, kromě 2, které byly převedeny do r. 2003, bylo Úřadem v průběhu roku 2002 prošetřeno a vyřízeno 9 stížností jako oprávněných a 39 jako neoprávněných. Obsahem oprávněných stížností, kritizujících ČESKÝ TELECOM, a. s., bylo zejména: propadnutí neprotelefonovaných jednotek na telefonních kartách do telefonních automatů, nezřízení doplňkové telekomunikační služby, chybný údaj operátora týkající se záměny křestních jmen účastníka telefonní služby, nedostatků při zřizování telefonní stanice, nevyřízený požadavek na zřízení HTS, neoprávněné účtování za neposkytnutou službu. Dále byla řešena stížnost na nevhodné chování zaměstnanců Úřadu při výkonu státní inspekce telekomunikací. Všechny oprávněné stížnosti byly důsledně prověřeny a v případech zjištěných nedostatků byla sjednána náprava. V případě nevhodného chování zaměstnanců Úřadu byl s nimi tento nedostatek projednán nadřízeným pracovníkem a byla přijata opatření k zabránění opakování obdobných nedostatků. Závažnější závady, zvláště zásadní porušování obecně závazných právních předpisů v kritizovaných činnostech zjištěny nebyly. Neoprávněné stížnosti, z nichž jedna byla opakovaná, kritizující ČESKÝ TELECOM, a. s., se týkaly zejména způsobu účtování místních hovorů, programů HOME MINI a HOME SPECIÁL, neposkytnutí informací v případě odpojení telefonní stanice, změny sazeb telekomunikačních služeb, nových tarifů za připojení k Internetu, přečíslování telefonních stanic, změny cen v rámci univerzální služby, monopolního chování, fakturačního systému, nesprávného zapojení MEMOBOXU, neohlášeného zrušení podvojné telefonní přípojky a dále zvýšení cen Českým Mobilem za SMS. V žádném z těchto uvedených případů stížností nebylo zjištěno porušení právních předpisů nebo nesprávný postup při aplikaci zákona o telekomunikacích a k němu vydaných prováděcích předpisů a dalších souvisejících právních předpisů. Z toho důvodu byly tyto stížnosti vyhodnoceny jako neoprávněné a nebylo nutno přijímat v tomto směru žádná opatření k nápravě. Závěry z vyřízených oprávněných stížností byly v rámci Úřadu projednávány a zabezpečovány na poradách příslušných odborů, v jejichž působnosti byly stížnosti prošetřovány.

3.7

Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2002

Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) zveřejňuje tuto Výroční zprávu o poskytování informací v roce 2002, kterou zpracoval podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Základní informace o struktuře a činnosti Úřadu jsou v souladu s § 3 odst. 2 zákona zpřístupněny pro širokou veřejnost v informačním kiosku, umístěném ve vstupní hale sídla Úřadu a zveřejněny jak v publikaci „Český telekomunikační úřad“ vydávané Úřadem, naposledy v říjnu 2002, tak na internetové stránce Úřadu (www.ctu.cz). a) Počet podaných žádostí o informace V roce 2002 bylo na Úřad podáno a evidováno celkem 13 písemných žádostí o informace, které se týkaly jak úseku telekomunikací (6), tak radiokomunikací (4). Ostatní tři žádosti byly obecného charakteru (např. žádost o pořizování zápisů z jednání s občany). Dotazy se týkaly např. sdělení konkrétních absolutních hodnot všech vstupů do modelu LRAIC (pro výpočet cen za propojení), informace o počitadlech tarifních impulsů hovorného, sdělení o provádění kontrol vysílacích rádiových zařízení P-MP v pásmu 3,5 GHz a o počtu základnových

40



stanic v kmitočtových pásmech 3,5 GHz, 26 GHz, resp. 900 a 1800 MHz. Písemné žádosti o informace, zahrnuté do evidence roku 2002, byly vyřízeny v souladu se zákonem. Ve třech případech žádostí o informace nebylo žadatelům vyhověno. Velká většina dalších žádostí o informace byla uplatněna telefonicky. Úřad je neevidoval a operativně vyřizoval stejným způsobem. Součástí Výroční zprávy je tabulka (viz Tabulka č. 17) obsahující přehled vyřízených písemných žádostí o podání informací od roku 2000. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2002 30 30 25 20 15

12

13 2000*

10 5

1 3 2

132

2001 2002

0 Počet Počet Počet podaných rozhodnutí o podaných žádostí o nepodání odvolání proti poskytnutí informace rozhodnutí informace

. *) Do 30. června 2000 byl ČTÚ součástí ministerstva dopravy a spojů

b) Počet podaných odvolání proti rozhodnutí Úřad rozhodl ve 2 případech o zamítnutí podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti. c) Opis podstatných částí každého rozsudku soudu V roce 2002 soud nerozhodl žádný případ nevyhovění žádosti o informace. d) Výsledky řízení o sankcích za nedodržování zákona Úřad neuplatnil v roce 2002 žádné sankce, protože nedošlo k porušení postupů, stanovených zákonem. e) Další informace Úhrady nákladů za poskytnutí informací byly požadovány Úřadem ve 2 případech žádostí v celkové částce 1 801,- Kč, které byly subjekty požadujícími informace zaplaceny. Pozn.: Tato výroční zpráva byla zveřejněna dne 28.2.2003 způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetové stránce Úřadu (www.ctu.cz).

3.8

Rozhodování předsedy ČTÚ o opravných prostředcích proti rozhodnutím, vydaným ČTÚ

41



Předseda ČTÚ rozhoduje ve správním řízení jako odvolací orgán (správní orgán II. stupně) o řádných a mimořádných opravných prostředcích proti prvoinstančním rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu. Případy, které byly vráceny Vrchním soudem v Praze, případy rozhodované na základě mimořádných opravných prostředků nebo technicky či právně náročné jsou posuzovány jeho poradním orgánem, který si pro tyto věci vytvořil. V těchto případech rozhoduje po posouzení věci na základě doporučení tohoto poradního orgánu. Tyto, ale i ostatní případy, kterých je většina, jsou pro předsedu Úřadu zpracovávány a jeho rozhodnutí připravována odborem přezkoumávání rozhodnutí. V roce 2002 bylo odborem přezkoumávání rozhodnutí evidováno 3 210 došlých opravných prostředků a dalších vykazovaných podání s tím, že z předchozího období (roku 2001) zůstalo nevyřízeno 693 případů. Celkem tedy za rok 2002 bylo evidováno k vyřízení 3 903 případů. Za rok 2002 předseda Úřadu vyřídil 3 166 případů, nevyřízeno zůstalo 737 případů. Přehled podle struktury uvedených případů je uveden v tabulce č. 11.

42



K rozhodovaným případům, jejichž uvedený počet vyjadřuje pouze číselné údaje, je třeba zobecnit některé poznatky, týkající se zákona o telekomunikacích, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2000. Zákon zásadně změnil, oproti předchozí právní úpravě, strukturu rozhodovaných věcí. Největší počet rozhodovaných případů se týká určení povinnosti k finančnímu plnění vyplývající ze smluv mezi provozovateli telekomunikačních sítí a jejich účastníky a uživateli o poskytování telekomunikačních služeb, přičemž dochází k výraznému nárůstu návrhů mobilních operátorů vůči jejich účastníkům - neplatičům. Dále lze konstatovat vzrůstající počet rozhodnutí, vydávaných na úseku regulace telekomunikačních činností a rovněž roste počet sankcí ukládaných státní inspekcí telekomunikací za zjištěná porušení povinností, stanovených zákonem o telekomunikacích. Naproti tomu lze uvést, že zásadně klesá počet rozhodnutí, vydávaných ve věci námitek proti vyřízení reklamací vyúčtování cen za poskytnuté telekomunikační služby. Stále narůstající počet správních řízení v 1. stupni (rok 2001 – cca 55 tis., rok 2002 69,5 tis.) i ve 2. stupni (rok 2001 – cca 3200, rok 2002 cca 3900) je ovlivněn, jak je výše uvedeno, zejména nárůstem podání týkajících se rozhodování sporů o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývající ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem o poskytování telekomunikačních služeb. Částečným řešením vedoucím ke snížení počtu těchto správních řízení by mohlo být zavedení správního poplatku (např. ve výši 4 % z vymáhané částky), který by poskytovatel telekomunikační služby, vymáhající na uživateli této služby dlužnou částku, uhradil vždy před zahájením správního řízení v I. stupni (obdoba ustanovení Části XI – TELEKOMUNIKAČNÍ POPLATKY § 114 položka 155 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Tyto správní poplatky by byly příjmem státního rozpočtu.

3.9

Krizové řízení

Hlavní úkoly ČTÚ v uvedené oblasti byly zaměřeny na zajištění telekomunikační podpory všem orgánům a složkám státní správy i veřejnosti v krizových i mimořádných situacích. Koordinaci a plnění úkolů zabezpečoval odbor krizového řízení, a to zejména v oblastech civilního-nouzového plánování, obranného plánování a hospodářských opatření pro krizové stavy, se zaměřením na telekomunikace. Další úkoly byly plněny v oblasti ochrany utajovaných skutečností a rovněž v rámci mezinárodních aktivit na jednáních Výboru pro plánování civilních komunikací (CCPC-NATO). V uvedených oblastech ČTÚ koordinoval a zajišťoval telekomunikační podporu a poskytování telekomunikačních služeb při záplavách v srpnu 2002 i v období pražských vrcholných zasedání NATO a EAPC v listopadu 2002. V období záplav spolupracoval odbor krizového řízení zejména s provozovateli veřejných telekomunikačních sítí a Správou státních hmotných rezerv, s cílem vytvořit vhodné podmínky pro provozovatele za krizové situace. Telekomunikační podpora orgánům krizového řízení a složkám Integrovaného záchranného systému byla zajištěna. Problémy se vyskytly v zajišťování dodávek mobilních zdrojů elektrické energie pro provozovatele mobilních telekomunikačních sítí ze státních zdrojů. Na základě této zkušenosti, probíhají následná jednání s příslušnými správními úřady, k vyřešení uvedené záležitosti. Na žádost Ministerstva vnitra byla v průběhu měsíce června 2002 navázána spolupráce ČTÚ se zástupci tohoto ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany, s cílem zajistit bezpečnost telekomunikačního spojení v období Summitu NATO v Praze. Koordinační úlohu plnil odbor krizového řízení, jednotlivé úkoly plnili zejména zástupci odboru správy kmitočtového spektra a odboru státní inspekce telekomunikací. V průběhu Summitu

43



NATO bylo prováděno zvýšené monitorování rádiového spektra, závažné nedostatky v porušování stanovených pravidel rádiového provozu nebyly zjištěny. Zástupci ČTÚ se pravidelně účastnili schůzí Výboru pro obranné plánování a podíleli se na zpracování a posuzování koncepčních dokumentů připravovaných pro jednání Bezpečnostní rady státu a Vlády ČR. V první polovině roku 2002 se zaměstnanci odboru krizového řízení účastnili přípravy a provedení mezinárodního cvičení CMX-2002 a cvičení AČR Hradba 2002. ČTÚ byl, prostřednictvím jmenovaných zástupců, aktivně zapojen do činnosti Výboru pro plánování civilních komunikací (CCPC-NATO), jeho podvýborů a pracovních skupin. Byla zabezpečena účast na pracovních jednáních, semináři a cvičení, jejichž přínos spočívá v získávání informací a podkladů pro zpracování koncepčních a legislativních dokumentů, ale i ve vzájemné mezinárodní spolupráci při přípravě a poskytování pomoci za krizových situací v oblasti telekomunikací. Získané informace byly využity při jednáních se zástupci Ministerstva dopravy a spojů ČR k připravovanému návrhu „Nařízení vlády k realizaci regulačních opatření v telekomunikacích pro krizové stavy“. V průběhu roku 2002 byla zpracována Bezpečnostní politika informačního systému Českého telekomunikačního úřadu a bylo zajišťováno průběžné provádění bezpečnostních prověrek zaměstnanců ČTÚ. Evidence a manipulace s utajovanými písemnostmi byla prováděna podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu hodnoceného období nedošlo ke ztrátě utajovaných písemností ani k úniku utajovaných informací. Na základě požadavku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) byla provedena inventura utajovaných písemností NATO a WEU za rok 2002, které byly zaslány prostřednictvím Ústředního registru NBÚ a jsou evidovány a uloženy v registru utajovaných skutečností ČTÚ. Inventurou nebyly zjištěny žádné nedostatky a výsledek inventury byl zaslán NBÚ. V době pražských vrcholných zasedání NATO a EAPC byla, v souladu s usnesením Bezpečnostní rady státu č. 260 za dne 22. 1. 2002, přijata zvýšená bezpečnostní opatření k ostraze objektu ČTÚ, zaměřená na vstup osob, vjezd vozidel, nesená zavazadla, ostražitost vůči vozidlům parkujícím v blízkosti objektu a na výskyt podezřelých předmětů, opuštěných balíčků apod. Tato opatření na uvedenou dobu doplnila schválený „Závazný pokyn č. 30/2002/ČTÚ, kterým se stanovují povinnosti zaměstnanců a návštěvníků Českého telekomunikačního úřadu, ostatních osob a bezpečnostní ochranné služby v objektu Sokolovská 219, Praha 9“.

4.

Zabezpečení činnosti ČTÚ

4.1

Ekonomické výsledky

Rozpis rozpočtu na rok 2002, který Úřad obdržel dopisem ministra financí čj. 191/114307/2001 ze dne 27. prosince 2001, vykazoval v porovnání s upraveným rozpočtem na rok 2001 (po odečtení mimořádných výdajů na poradenskou firmu ve výši 29 584 tis. Kč v roce 2001) nárůst celkových výdajů o 8 701 tis. Kč, z toho u běžných výdajů o 5 701 tis. Kč a u kapitálových výdajů o 3 000 tis. Kč. Tento nárůst byl ovšem zdánlivý, neboť na pokrytí nárůstu mezd (včetně zákonného pojistného a převodu FKSP) ve výši 10 258 tis. Kč musely být ostatní věcné výdaje sníženy o 4 557 tis. Kč. Tento rozpočet nepokrýval plně výdaje Úřadu nezbytné pro zajištění jeho chodu a proto byla vytvořena při rozpisu rozpočtová rezerva u těch výdajů, jejichž výši může Úřad alespoň částečně ovlivnit, a to především u výdajů, určených na řešení speciálních úkolů, zadávaných dodavatelským způsobem. Prostředky z rozpisové rezervy byly určeny především na úhradu neustále se zvyšujících poštovních poplatků a na telekomunikační výdaje.

44



Do takto napjatého rozpočtu ještě zasáhla úprava platů zaměstnanců ve státní správě, ke které došlo s účinností od 1. března 2002 a na jejíž pokrytí byla odborem 601 vyčíslena potřeba dalších cca 2 000 tis. Kč. Úřad požádal Ministerstvo financí (dále jen MF) o povolení navýšení prostředků na platy s tím, že si na ně ušetří v ostatních věcných výdajích a úsporou u ostatních osobních výdajů. Zároveň bylo třeba pokrýt z věcných výdajů zvýšení prostředků na zákonné pojistné a převod FKSP v celkové výši 565 tis. Kč. Společně s touto úpravou požádal Úřad MF o zvýšení výdajů na služby o 6 600 tis. Kč, na zajištění pozáručního servisu a služby spojené s údržbou speciálního software výpočetního systému pro správu kmitočtového spektra, neboť objem těchto výdajů nebyl již Úřad schopen uspořit hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo jejich odsunutím. Vzhledem k významu a důležitosti tohoto výpočetního systému a s přihlédnutím k tomu, že odbor správy kmitočtového spektra se podílí cca 50 % na realizaci všech rozpočtových příjmů Úřadu, bylo našemu požadavku vyhověno. V průběhu roku 2002 byla na žádost Úřadu schválena MF dvě rozpočtová opatření (dále jen RO), která měla dopad na zvýšení běžných výdajů Úřadu celkem o 6.988 tis. Kč proti schválenému rozpočtu. Jedním RO, provedeným na základě dopisu MF čj. 191/43323/2002 ze dne 7. června 2002, byly zvýšeny běžné výdaje o 6.600 tis. Kč, z důvodů uvedených v předcházejícím odstavci. Zároveň MF vyslovilo souhlas s navýšením prostředků na platy zaměstnanců o 2 000 tis. Kč, s tím, že toto navýšení bude pokryto ve výši 1 500 tis. Kč úsporou na ostatních běžných výdajích a 500 tis. Kč přesunem z položky určené na ostatních osobní výdaje. Tím se podařilo vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů Úřadu v roce 2002 v oblasti rozpočtu, který vyplynul především ze zvýšení platových poměrů zaměstnanců státní správy, ke kterému došlo s účinností od 1. března 2002. Druhým RO provedeným na základě dopisu MF čj. 191/100575/2002 ze dne 18. října 2002 byly zvýšeny běžné výdaje Úřadu o 388 tis. Kč v souvislosti s delimitací 3 systemizovaných míst a souvisejících finančních prostředků z kapitoly 307 – Ministerstva obrany do naší kapitoly. Úřad dále provedl 7 RO ve své pravomoci, která neměla dopad na změnu závazných ukazatelů. Plnění ukazatelů kapitoly 328 – ČTÚ za rok 2002 Přehled o plnění rozpočtu podle jednotlivých závazných ukazatelů stanovených Úřadu pro rok 2002 je uveden v tabulce č. 12. K jednotlivým ukazatelům přehledu uvádíme: 4.1.1 Příjmy celkem Celkové rozpočtové příjmy Úřadu byly za rok 2002 splněny na 443,84 % když dosáhly hodnoty 1 997 301 tis. Kč, tj. překročení schváleného rozpočtu o 1 547 301 tis. Kč. V porovnání se skutečností roku 2001 jsou dosažené příjmy nižší o 860 805 tis. Kč. Na tomto vysokém plnění se podílí více jak 50 % příjmy za poplatky z vydávání licencí a přidělování čísel a 49 % příjmy z přidělování kmitočtů. Vysoké plnění příjmů předepisovaných podle nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a přidělená čísla, vysoce ovlivňují splátky za udělení licence UMTS v roce 2001 od společností RadioMobil, a. s. a Eurotel Praha, spol. s r. o. v celkové výši 539 600 tis. Kč a úroky z těchto splátek v celkové výši 329 156 tis. Kč. V roce 2002 bylo dále získáno mimořádně 40 000 tis. Kč od společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o., za udělení licence v pásmu 3,5 GHz při výběrovém řízení. Výše příjmů za přidělené kmitočty v roce 2002 byla především ovlivněna

45


-

-


zpoplatňováním provozovatelů, kteří před nabytím účinnosti zákona o telekomunikacích, a nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla, tuto povinnost neměli, pokračujícím rozšiřováním sítí GSM a zejména rozšiřováním kapacity sítí, rozšiřováním kapacity všech přenosových sítí, kdy dochází k nahrazování úzkopásmových spojů spoji širokopásmovými, v důsledku čehož dochází k odpovídajícímu zvýšení poplatků, rozšiřováním rádiových přístupových sítí systémů FWA. V ostatních činnostech Úřadu dochází ke stagnaci rozpočtových příjmů, zejména u oblastních odborů, které vybírají převážně pouze správní poplatky a pokuty ve správním řízení. Z hlediska rozpočtové skladby je 99,90 % veškerých příjmů zaúčtováno na položce 2111 – příjmy vyplývající z vlastní činnosti, zbývající nepodstatná část připadá na příjmy z pronájmu 1 bytové jednotky v objektu Úřadu v KMS ve Vestci u Prahy, příjmy z úroků, z prodeje vyřazeného neinvestičního majetku, na přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady, které vyplývají především z dobropisů k výdajům minulých let, příjmy z účastnických poplatků vybraných při výběrovém řízení na udělení telekomunikačních licencí v pásmu 3,5 GHz, příjmy za poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, z prodeje vyřazeného investičního majetku, z převodu nevyčerpaných prostředků z depozitního účtu ve výši 1009,60 tis. Kč, které zůstaly na tomto účtu po vyúčtování mezd za prosinec 2001. Podrobný přehled příjmů je uveden v tabulce č. 13.

4.1.2 Výdaje celkem Celkové výdaje Úřadu jsou za rok 2002 čerpány na 99,63 % k upravenému rozpočtu, když zůstalo nevyčerpáno 959,21 tis. Kč. V porovnání se skutečností roku 2001 je toto čerpání nižší o 0,30 %, v absolutním vyjádření to je méně o 14 658,83 tis. Kč. Toto nižší čerpání je ovlivněno také skutečností, že upravený rozpočet na rok 2001 byl v porovnání s rokem 2002 vyšší o 13 895 tis. Kč. Běžné výdaje jsou čerpány na 99,60 % k upravenému rozpočtu, nevyčerpáno zůstalo 955,61 tis. Kč. Kapitálové výdaje jsou čerpány na 99,98 % k upravenému resp. schválenému rozpočtu, zůstalo nevyčerpáno 3,6 tis. Kč. Úřad převedl do rezervního fondu (RF) úsporu výdajů za rok 2002 v celkové výši 1 180 tis. Kč, z toho z - § 2461 částku 200 tis. Kč, - § 2491 částku 930 tis. Kč, - § 2549 částku 50 tis. Kč. Podrobný přehled o čerpání běžných výdajů je uveden v tabulce č. 14 a kapitálových výdajů v tabulce č. 15. Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci Tyto výdaje vykazují 100 % čerpání k upravenému rozpočtu, neboť převod prostředků na depozitní účet na vyúčtování mezd za prosinec 2002 byl proveden do výše upraveného rozpočtu. Na depozitním účtu zůstalo nevyčerpáno pouze 316,- Kč, z toho 61,- Kč na prostředcích na platy a 255,- Kč na ostatních osobních výdajích. Tato úspora byla ve smyslu pokynu MF převedena v lednu 2003 na příjmový účet Úřadu. Podrobnější komentář je uveden v části 4.2 Oblast lidských zdrojů.

46



Povinné pojistné placené zaměstnavatelem V průběhu roku 2002 byl tento ukazatel dvakrát navýšen, a to v souvislosti s provedenými RO v oblasti platů zaměstnanců. S účinností od 1. prosince 2002 bylo provedeno další RO v pravomoci Úřadu, podle kterého byla částka 28 tis. Kč přesunuta ze zdravotního pojistného ve prospěch pojistného určeného na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti bez dopadu na celkový objem tohoto závazného ukazatele. Obdobně jako u předcházejícího ukazatele vykazují tyto výdaje rovněž 100 % čerpání k upravenému rozpočtu, neboť převod prostředků na depozitní účet na úhradu povinného pojistného vyplývajícího z vyúčtování mezd za prosinec 2002, byl proveden do výše upraveného rozpočtu. Na depozitním účtu zůstalo nevyčerpáno 82 437,- Kč a tato částka byla rovněž v lednu 2003 převedena na příjmový účet Úřadu. Převod fondu kulturních a sociálních potřeb Také tento ukazatel byl v průběhu roku 2002 dvakrát navýšen, rovněž v souvislosti se zvýšením prostředků na platy zaměstnanců a vykazuje 100 % čerpání. V průběhu roku byl do FKSP převeden ve čtyřech splátkách zálohový příděl v celkové výši 2 225 tis. Kč. S přihlédnutím k téměř 100 % čerpání prostředků na platy zaměstnanců nemusel být zálohový příděl upravován. Výdaje na financování programů Úřad měl v roce 2002 v registru ISPROFIN zaregistrován jeden program s evidenčním číslem 328 010 – Reprodukce majetku ve správě ČTÚ s celkovým objemem 23 000 tis. Kč kapitálových výdajů. Prostředky byly čerpány z účtu s předčíslím 916 jako systémově určené výdaje. Zároveň bylo z těchto prostředků 15 500 tis. Kč sledováno a vykazováno ve výdajích na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU. Za rok 2002 byly tyto výdaje čerpány na 99,98 %, což je v porovnání s rokem 2001 (včetně převodu úspory do RF) čerpání nižší o 0,01 %. Z hlediska rozpočtové skladby byly prostředky použity takto: - 9 474,28 tis. Kč na položku 6111 – nákup programového vybavení Byly zakoupeny upgrade SW MS Exchange server 2000 pro e-mailové servery, upgrade sw ASPI a sw pro číslovací plán, 480 licencí antivirového programu, 300 licencí upgrade ZENworks, provedena úprava softwarového systému pro podporu správy kmitočtového spektra a rozšíření tohoto systému o nové služby, byla zpracována analýza a projekt bezpečnostní politiky informačního systému Úřadu, 2 licence pro zajištění bezpečnostní politiky PC sítě, 1 licence CD ROM Justis Celex English a pořízen personální informační systém PERGAM. - 2 151,46 tis. Kč na položku 6122 – nákup strojů, přístrojů a zařízení V rámci kancelářské techniky byl zakoupen 1 trezor - protipožární skříň, 1 dataprojektor Hitachi CPX 430 a projekční plátno pro malou zasedací místnost a 1 dataprojektor Hitachi CPX 275 pro budovu Úřadu v Sokolovské ulici pro školení a prezentace Úřadu, 3 kopírky Sharp AR 163 s přídavným zásobníkem papíru, 1 kopírka Sharp AR 206 s podavačem papíru, 1 kopírka Sharp AR 235 s finišerem, podavačem a stolkem, 1 pobočková ústředna Panasonic KX-TD 1232 pro oblastní pracoviště Úřadu v Plzni. Pro modernizaci měřící techniky byly zakoupeny 2 sady mikrovlnných antén určených pro radiomonitoring pro KMS ve Vestci a Brně, 4 komunikační přijímače ICOM a 1 měrný televizní přijímač Prolink 3C. - 2 518,65 tis. Kč na položku 6123 – nákup dopravních prostředků Byla zakoupena 3 vozidla Škoda Fabia Combi Classic určená jako technologická vozidla pro provádění měření, jako náhrada za vyřazená vozidla, 1 osobní vozidlo Škoda Superb náhradou

47



za ojeté vozidlo Tatra 613 a byla provedena přestavba měřícího vozidla Peugeot pro KMS v Karlovicích, - 8 852,31 tis. Kč na položku 6125 – nákup výpočetní techniky V rámci projektu řešení problematiky číslování a správy čísel byly zakoupeny, výměnou za zastaralé, nové servery pro oblastní odbory, notebooky a PC pro kontrolní činnost pro kontrolu přenositelnosti čísel, speciální PC pro správu číslovacích plánů. Celkem bylo zakoupeno 37 PC, z toho 10 PC určených pro nově nastupující zaměstnance, 22 notebooků, 8 serverů, z toho 2 pro pracoviště v Sokolovské ulici a 5 tiskáren. Přehled o čerpání výdajů na financování programů – kapitálových výdajů je uveden v tabulce č. 15. Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím Tyto výdaje byly za rok 2002 čerpány (včetně převodu úspory do rezervního fondu) na 65,07 % ke schválenému resp. upravenému rozpočtu, po odečtení převedené úspory do rezervního fondu ve výši 100 tis. Kč na 60,07 %. V porovnání s rokem 2001 je čerpání nižší o 6,61 % a ovlivňuje jej příspěvek do společnosti CEPT – Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ, který nebyl v roce 2002 hrazen, protože nebyla do konce roku 2002 předložena faktura. V roce 2002 byl uhrazen členský příspěvek společnosti ETO – Evropský telekomunikační úřad a ETSI – Evropský úřad pro telekomunikační normy. Čerpání těchto výdajů je závislé na způsobu fakturace od mezinárodních organizací a na výši členského příspěvku, který se stanovuje podle zařazení do určité kategorie zemí (ETO), případně se řídí výší dosaženého HDP země (ETSI). Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU Pro rok 2002 vyčlenil Úřad ze svého rozpočtu částku 17 700 tis. Kč, určenou na úhradu výdajů spojených s realizací Národního programu přípravy ČR na vstup do EU. Z této částky bylo 15 500 tis. Kč zahrnuto v kapitálových výdajích a 2 200 tis. Kč bylo určeno na běžné výdaje. Za rok 2002 byly tyto výdaje čerpány na 99,75 % ke schválenému resp. upravenému rozpočtu. Kapitálové výdaje byly použity především - na úpravu softwarového systému pro podporu správy kmitočtového spektra a pro rozšíření tohoto systému o nové služby ve výši cca 5 500 tis. Kč, - na zakoupení licencí pro antivirovou ochranu pro oblastní odbory Úřad, upgrade stávajících software např. číslovacího plánu, licence ZENworks a další navazující aplikace, zpracování analýzy a projektu bezpečnostní politiky informačního systému Úřadu v celkové výši cca 1 968 tis. Kč, - na zakoupení nových serverů pro oblastní odbory Úřadu, Oracle serveru, notebooků a PC pro kontrolu přenositelnosti čísel, speciálních PC pro práci s databází přidělování čísel a tiskáren k těmto PC v celkové výši cca 7 992 tis. Kč.

-

Běžné výdaje byly použity především na překlady dokumentů potřebných k harmonizaci „Acquis communautaire“v rámci přípravy ČR na členství v EU, na zahraniční pracovní cesty zaměřené na plnění závazků k EU, zejména na účast v pracovních skupinách Evropské komise a na zajištění účasti Úřadu na plánovaných akcích v rámci twinningového projektu CZ2000/IB/ET/01, na nákup služeb – zajišťování analýzy dokumentů ES „Acquis communautaire“ z oblasti telekomunikací.

48



Výdaje na twinningový projekt CZ2000/IB/ET/01 Úřad se i v roce 2002 podílel na spolufinancování twinningového projektu na základě - dohody uzavřené mezi ČTÚ a španělskou vládou, která byla schválena Evropskou komisí dne 10. 8. 2001. Projekt byl zahájen 3. 9. 2001 a ukončen 30. 9. 2002. Výdaje, které Úřad hradil ze svého rozpočtu v roce 2002 v celkové výši 634,39 tis. Kč, byly použity především na nákup kancelářského vybavení a materiálu, na úhradu výdajů spojených s nájmem nebytových prostor a odběrem médií, výdaje za poštovné, telekomunikační poplatky, tlumočení a cestovní výdaje. V rámci projektu se uskutečnila řada školení a seminářů, kterých se zúčastnili zástupci obou stran, studijní cesta do Španělska (cestovní výdaje byly hrazeny částečně španělskou stranou). Projekt byl ukončen 30. 9. 2002 předáním finálního znění Modelu budoucí provozní činnosti, který specifikuje činnosti národního regulačního úřadu ČR. Návrh implementace tohoto modelu – Akční plán ČTÚ, byl rozeslán na příslušná ministerstva ČR k seznámení a připomínkám a ve finální verzi byl předán Delegaci Evropské komise.

4.2

Oblast lidských zdrojů

V průběhu roku 2002 nastoupilo do Úřadu 59 zaměstnanců, pracovní poměr ukončilo 57 zaměstnanců, z toho 2 zaměstnankyně odešly na mateřskou dovolenou, 6 zaměstnanců rozvázalo pracovní poměr z důvodu odchodu do starobního nebo invalidního důchodu. K 31. 12. 2002 byl evidenční stav zaměstnanců 481, průměrný přepočtený stav byl 474 zaměstnanců. UKAZATEL / OBDOBÍ

2000

2001

2002

Systemizovaný počet zaměstnanců Průměrný přepočtený počet zaměstnanců Počet nově přijatých zaměstnanců Počet ukončených pracovních poměrů Počet zaměstnanců v poproduktivním věku k 31. 12. - z toho ženy:

480 468 54 74 58 35

481 465 104 81 50 30

486 474 59 57 52 31

Za účelem informovanosti a spolupráce se zástupci správních úřadů při implementaci služebního zákona, který byl schválen 28. 5. 2002, se zúčastňovali i v roce 2002 vybraní zaměstnanci Úřadu jednání v pracovních skupinách vytvořených na Úřadu vlády ČR a podíleli se na přípravě materiálů v oblasti organizace, personalistiky a vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech. Z důvodu včasného zajištění implementace služebního zákona byly zahájeny práce na nové systemizaci Úřadu, zpracován vnitřní předpis, který upravuje systém stanovování jazykových kvalifikačních požadavků u vybraného okruhu míst v Úřadu v souladu s usnesením vlády č. 1088/2002 a novelizován vnitřní předpis k prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců Úřadu. Vzdělávání zaměstnanců probíhalo podle Plánu vzdělávání zaměstnanců ČTÚ na rok 2002, který byl zpracován na základě požadavků na vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech stanovených usnesením vlády č. 1028/2001. Úřad má svého zástupce i v pracovní skupině na Úřadu vlády, která se zabývá zlepšením regulace v ČR v závislosti

49



na potřebách vlády podle usnesení vlády č. 650/2002 a doporučení a norem OECD a EU a vypracováním univerzálního návrhu modelu nezávislého regulátora v ČR. S účinností od 1. 5. 2002 bylo zřízeno samostatné oddělení interního auditu, které zajišťuje činnosti v oblasti vnitřní kontroly v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Ve II. pololetí r. 2002 byly zahájeny přípravné práce na zavedení personálního informačního systému, který odpovídá požadavkům vyplývajícím z usnesení vlády č. 1027/2001. V roce 2002 se promítla platová úprava ze zákona, zvýšení platových tarifů v průměru o 11 % od 1. 3. 2002, do rozpočtu Úřadu zvýšením potřeby mzdových prostředků cca o 5 500 tis. Kč. Úřad musel požádat MF ČR o rozpočtové opatření přesunem prostředků (2 000 tis. Kč) z položky ostatní platby za provedenou práci a z položky ostatní běžné výdaje, ale současně byla nastolena úsporná opatření. Platové úpravy byly realizovány pouze ze zákonných předpisů. Prostor pro ohodnocení mimořádných výkonů zaměstnanců byl i v tomto roce velmi omezený. Přetrvávající nedostatek prostředků na platy způsobil Úřadu značné těžkosti při stabilizaci svých zaměstnanců, což se opět projevilo odchodem kvalifikovaných odborníků, především právníků, kterým Úřad nemohl nabídnout odpovídající plat. V souvislosti s převodem 3 systemizovaných míst vojáků z povolání k plnění úkolů obranného charakteru podle nařízení vlády č. 258/1999 Sb., z resortu Ministerstva obrany ČR na Český telekomunikační úřad na základě delimitačního protokolu bylo schváleno s účinností od 1. 10. 2002 Ministerstvem financí ČR rozpočtové opatření v oblasti závazných limitů regulace zaměstnanosti a navazujících ukazatelů. Počet zaměstnanců se zvýšil o 3, prostředky na platy zaměstnanců o 283 tis. Kč.

50



Systemizovaný a průměrný počet zaměstnanců za období 1994 - 2002 510 510 500

499 500

496 490

490 483 480

484

480

479

479

486

484 481

475

475

474 468

470

465

460

450

440 1994

1995

1996

1997

Systemizovaný počet zaměstnanců

1998

1999

2000

2001

2002

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců

Při porovnání limitu prostředků na platy r. 2002 (111 256 tis. Kč) se skutečností r. 2001 (101 570 tis. Kč) dochází k nárůstu o 9 686 tis. Kč. Rozpočet na r. 2002 zabezpečil růst průměrného platu pouze na základě zákonných úprav. Průměrný plat zaměstnanců Úřadu v roce 2002 (19 560,- Kč) se zvýšil v porovnání s rokem 2001 (18 202,- Kč) o 1 358 Kč. Rozdíl v platové úrovni v porovnání s firmami, které podnikají v oboru telekomunikací, ale i v porovnání s jinými regulačními orgány, se však stále prohlubuje. 4.2.1 Ostatní platby za provedenou práci Rozpočet ostatních plateb za provedenou práci (dále jen OPPP) za rok 2002 činil 1 353 tis. Kč. Rozpočtovým opatřením MF ČR č. j. 191/43323/2002 ze dne 7. 6. 2002 byla převedena z limitu OPPP do limitu prostředků na platy částka 500 tis. Kč. Z limitu byly hrazeny pouze činnosti, které nemohly být zajištěny z vlastních zdrojů. Jde především o práce související s činností zvláštní komise předsedy Úřadu, zkušebních komisařů pro zkoušky radiooperatérů a odborných lektorů přednášejících v kurzech a seminářích pořádaných pro zaměstnance Úřadu.

51



4.2.2 Vzdělávání zaměstnanců Vzdělávání zaměstnanců ČTÚ bylo v roce 2002, stejně jako v předchozích letech, realizováno podle Plánu vzdělávání zaměstnanců ČTÚ. Do systému vzdělávání byly zahrnuty všechny kategorie zaměstnanců. V rozpočtu na rok 2002 bylo vyčleněno na služby školení a vzdělávání 1 300 tis. Kč. Většina vzdělávacích aktivit byla organizována pouze pro zaměstnance ČTÚ, což umožňovalo zaměřit náplň vzdělávacích akcí na konkrétní potřeby ČTÚ, zařadit do vzdělávání větší počet zaměstnanců a současně efektivně využít finanční prostředky z rozpočtu na vzdělávání i cestovní výdaje. V dalších případech byli zaměstnanci vysíláni do vybraných vzdělávacích agentur. -

Vzdělávací akce byly zaměřeny zejména na následující oblasti: vstupní vzdělávání, prohlubování znalostí v oboru telekomunikací, prohlubování znalostí v oboru práva, zdokonalování práce s výpočetní technikou, vzdělávání v evropských záležitostech, rozšiřování jazykových znalostí, rozvoj manažerských dovedností.

Zaměstnanci nově přijatí do pracovního poměru absolvovali Program vstupního vzdělávání. Seznámili se v něm se základními právními předpisy, interními předpisy, specifickou problematikou ČTÚ, etikou, veřejnými informačními zdroji, veřejnou správou ČR apod. V 1. pololetí 2002 se vybraní zaměstnanci zúčastnili kurzů zaměřených na telekomunikační techniku, které pořádala Fakulta dopravní ČVUT v Praze a Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Přednášky zaměřené na telekomunikační techniku a na právní záležitosti byly zařazovány do odborných školení zaměstnanců oddělení státní inspekce telekomunikací, státní inspekce radiokomunikací a školení v rámci jednotlivých odborů ČTÚ. V oblasti výpočetní techniky byl zajištěn např. seminář Elektronický podpis a elektronická podatelna, který absolvovali všichni vedoucí zaměstnanci a vybraní odborní referenti, a školení ke speciálnímu programu BANKA a RTS, kterého se zúčastnili vybraní zaměstnanci. V souladu s usnesením vlády č. 46/2000 bylo realizováno 8 běhů Základního vzdělávacího modulu o Evropské unii. Po celý školní rok probíhaly na pracovišti ČTÚ v Praze kurzy anglického jazyka. Mimo to někteří zaměstnanci, zejména z odborů pro oblasti, absolvovali kurzy cizích jazyků v jazykových školách. Pro vedoucí zaměstnance byl zorganizován seminář Společenský styk a diplomatický protokol. K 31. 12. 2002 činily náklady na účtu Služby školení a vzdělávání 1 269 tis. Kč. Přehled vybraných vzdělávacích akcí, které absolvovali zaměstnanci ČTÚ v roce 2002: -

Seminář ke vstupnímu vzdělávání - 35 účastníků (1 den) Univerzální vzdělávací blok ke vstupnímu vzdělávání - 12 účastníků (7 dní) Kurz Nová technika v telekomunikacích V. - 35 účastníků (7 dní)

52


-


Kurz Rozvojové faktory a konvergence v telekomunikacích - 39 účastníků (9 dní) Odborné školení zaměstnanců oddělení státní inspekce telekomunikací - 133 účastníků (3 dny) Odborné školení zaměstnanců oddělení státní inspekce radiokomunikací - 51 účastníků (3 dny) Odborné školení zaměstnanců odboru správy kmitočtového spektra - 23 účastníků (3 dny) Odborné školení zaměstnanců kontrolních měřicích středisek - 25 účastníků (3 dny) Školení k problematice ISDN a Internetu - 23 účastníků (1 den) Konference Radiokomunikace 2002 - 12 účastníků (2 dny) Seminář Prováděcí vyhláška k zákonu o finanční kontrole ve veřejné správě – 4 účastníci (1 den) Seminář Nové správní soudnictví a jeho dopady do orgánů státní správy a samosprávy 4 účastníci (1 den) Seminář Správní soudnictví v ČR po reformě platné od 1. 1. 2003 - 10 účastníků (1 den) Seminář Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR - 6 účastníků (1 den) Školení k produktu Entrust Solo - 12 účastníků (1 den) Seminář Elektronický podpis a elektronická podatelna - 59 účastníků (1 den) Školení k programu BANKA a RTS - 34 účastníků (3 dny) Základní vzdělávací modul o EU - 364 účastníků (2 dny) Jazykové kurzy - 107 účastníků (2 – 4 hodiny týdně) Seminář Společenský styk a diplomatický protokol - 73 účastníků (1 den) Seminář Stanovení nákladů na propojení metodou LRIC - 23 účastníků (1 den) Seminář Roční účetní závěrka pro organizační složky státu za rok 2002 - 3 účastníci (1 den).

Prohlubování kvalifikace – celkové počty zaměstnanců Zaměření Odborné kurzy, semináře, konference Odborná školení zaměstnanců SIT a SIR Kurzy výpočetní techniky Školení k Evropské unii Jazykové kurzy

1998 466 274 208 4 65

1999 626 213 113 2 62

2000 706 241 81 38 75

2001 715 206 134 37 55

2002 454 184 114 364 107

Náklady na vzdělávání v tis. Kč

1 157

1 218

1 205

1 341

1 269

1999 2 2

2000 2 0

2001 5 1

2002 4 0

Zvyšování kvalifikace – celkové počty zaměstnanců Školy Vysoké školy Střední školy

1998 2 2

53


4.3


Informatika

ČTÚ pokračoval v roce 2002 v procesu postupného zavádění moderního elektronického IS ČTÚ, zajišťoval jeho plánovaný rozvoj, koncepci a strategii síťového propojení. V průběhu roku proběhla zcela zásadní úprava celé struktury počítačové sítě ČTÚ, stávající ISDN linky propojující 7 pracovišť oblastních odborů byly nahrazeny pevnými linkami 64 Kbit/s a zároveň byla nově připojena 3 pracoviště kontrolních měřících středisek. V celé struktuře sítě byl proveden přechod na nový operační systém Windows 2000, použitý na nových serverech typu Compaq ProLiant ML350, umístěných na všech oblastních odborech, a zároveň upgrade všech poštovních serverů na verzi Exchange 2000. Celá akce probíhala s maximálním ohledem na co nejmenší omezení poštovních i souborových služeb všech systémů, tj. za chodu PC sítě. Pro budoucí potřeby řešení jednotné správy celé struktury sítě WAN byl vytvořen nový doménový model sítě založený na jediné doméně ctu.cz, řízené pomocí doménového kontroléru umístěného v Praze. Po této zásadní technické změně byl, jako jeden z hlavních úkolů, nastartován proces zajištění bezpečnostní politiky celého IS ČTÚ a minimalizace možnosti neoprávněného vstupu, nedostupnosti síťových služeb a úniku důležitých informací. Prvním úkolem bylo dokončení instalace nového jednotného systému antivirové ochrany Norton Antivirus do celé stávající sítě WAN, tzn. souborové servery i všechny pracovní stanice a ke konci roku 2002 byl zahájen poslední krok instalace přímé ochrany všech poštovních serverů a dokonfigurování centrální správy celého tohoto bezpečnostního systému s tím, že tato část bude pokračovat i v roce 2003. V prosinci 2002 byla zahájena příprava centrály Praha na použití systému správy desktopů ZENworks a sjednocení správy účtů Novell Account Management v rámci úkolu řešení bezpečnostní strategie provozu sítě ČTÚ. Byl proveden přechod z Novell NDS verze 7.57 na edirectory 8.7 na obou serverech s Netware 5 a nainstalována serverová část ZENworks for Desktops 4. Začalo řešení postupného importu jednotlivých různorodých pracovních stanic W9x. WNT W2000 do prostředí Console One pro správu aplikace ZENworks. Dále byl zprovozněn nový server Compaq ProLinant ML570 s OS Win2000 s databázovým serverem Oracle 8.1.7, na který byl převeden provoz aplikace SPEKTRA+ pro správu kmitočtového spektra. Dále se ČTÚ v roce 2002 soustředil na softwarový audit, který vyplýval z Usnesení vlády č. 624/2001, na zavedení e-podatelny, na nákup nové programové aplikace pro Jednotný personální systém veřejné správy (výběrové řízení provedl ÚVIS) a současně na upgrade používaných SW aplikací, např. Jednotného modulárního systému správy kmitočtového spektra, databáze Správy a přidělování čísel v návaznosti na přenositelnost čísla atd. Dalším zásadním úkolem byla změna internetové stránky ČTÚ k 31. 12. 2002, včetně převedení do nového redakčního systému s fulltextovým vyhledáváním. V neposlední řadě je nutné zmínit i prováděný proces inovace zastaralé výpočetní techniky, neboť se zvyšují nároky na HW vybavení v souladu s rozsáhlou komunikací s veřejností, s rozvojem rozsáhlých databázových systémů, kdy je nutné výkonně a efektivně zpracovávat dokumenty při vydávání povolení pro telekomunikační služby.

4.4

ČINNOST INTERNÍHO AUDITU

Dle ust. § 32 odst. 3 zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“) byl vedoucí orgánu veřejné správy povinen zavést systém finanční kontroly

54



podle zákona o finanční kontrole do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti (tj. do 30. června 2002). Podle ust. § 8 zákona o finanční kontrole je ČTÚ, jako správce kapitoly státního rozpočtu, který nemá žádnou podřízenou účetní jednotku ani příjemce veřejné finanční podpory, povinen vytvořit systém finanční kontroly, který obsahuje řídící kontrolu a interní audit (viz § 3 odst. 1 písm. c) zákona o finanční kontrole). Samostatné oddělení interního auditu (dále jen „interní audit“) bylo jako součást vnitřního kontrolního systému zřízeno od 1. 5. 2002 a byla mu v organizační struktuře Úřadu vyčleněna tři systemizovaná místa. Byl vydán závazný pokyn, který definuje postavení a smysl interního auditu v Úřadě, povinnosti, odpovědnosti a práva interních auditorů a zaměstnanců Úřadu v souvislosti s interním auditem a podrobněji popisuje postupy práce interních auditorů (od přípravy plánů, programů až po podávání zpráv z auditu). K zajištění jednotného postupu při provádění finanční kontroly v rámci Úřadu byl ve spolupráci se všemi odbory Úřadu zpracován a vydán závazný pokyn k zásadám vnitřního kontrolního systému v Úřadu, který definuje strukturu vnitřního kontrolního systému Úřadu, upřesňuje povinnosti vedoucích pracovníků Úřadu v souvislosti s vnitřním kontrolním systémem, provádění řídící kontroly v podmínkách Úřadu a zasílání informací o výsledcích finančních kontrol Úřadu Ministerstvu financí ČR. V červnu 2002 byl schválen střednědobý plán (zde jsou uvedeny základní cíle interního auditu na období do roku 2005, včetně návrhů na audity, které je možno provádět v podmínkách Úřadu) a plán na 2. pololetí 2002 se dvěmi plánovanými audity. Pro období červenec – září 2002 to byl audit s názvem „Mapování vybraných vnitřních kontrolních a řídících mechanismů korespondenční metodou“, pro období říjen – prosinec 2002 pak „Audit účetní závěrky z roku 2001“. Zaměstnanci interního auditu měli možnost se v roce 2002 zúčastnit několika vzdělávacích kurzů z oblasti interního auditu a finanční kontroly (dva zaměstnanci úspěšně absolvovali rekvalifikační kurz s názvem „Jednotný systém přípravy pracovníků ve veřejné správě v oblasti finanční kontroly a interního auditu“, který pořádal Český institut interních auditorů ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR). Uskutečnila se rovněž setkání se všemi řediteli odborů Úřadu a se zaměstnanci vybraných odborů Úřadu, na kterých byla objasněna problematika a poslání interního auditu a postupy při jeho provádění. Požadavek zákona o finanční kontrole na zřízení útvaru interního auditu byl v Úřadu splněn a povinnosti dané zákonem o finanční kontrole se odrazily ve vnitřních předpisech (jedná se zejména o organizační řád a nově zpracované základní dokumenty potřebné k fungování interního auditu a řídící kontroly). Doporučení interního auditu, která vyplývala z předložených zpráv, byla akceptována a na jejich základě byla přijata příslušná opatření. Lze konstatovat, že při zavádění interního auditu nenastaly žádné závažné a nečekané problémy a že přístup zaměstnanců Úřadu k činnosti interního auditu je vstřícný. V dalších letech bude pozornost auditu zaměřena na správné pochopení principů řídící kontroly, její zavedení do praxe Úřadu a důkladnější prověření účinnosti řídících a kontrolních mechanismů v jednotlivých odborech.

55

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní přihrádka 02, Praha 025

Recommend Documents