České dráhy
ČD V2
Předpis pro lokomotivní čety
Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně provozní dne 8.1.1998 č.j.: 60 796/97- O18
Účinnost od 22.4.1998
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
OBSAH Záznam o změnách Rozsah znalosti
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
Seznam použitých značek a zkratek ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ A. B. C. D.
Představení lokomotivních čet Předpisy a služební pomůcky Služba lokomotivních čet . . Povinnosti lokomotivní čety .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
12 12 13 14
A. Osoby, které jsou oprávněny uvést hnací vozidlo do provozu, řídit je a zdržovat se v kabině strojvedoucího . . . . . . . . . . . . . . . . . B. Znalost traťových a místních poměrů . . . . . . . . . . . . . . . . . C. Služba lokomotivní čety na hnacím vozidle . . . . . . . . . . . . . . D. Nastoupení služby a převzetí hnacího vozidla . . . . . . . . . . . . . E. Jízda na vlak a příprava na odjezd vlaku . . . . . . . . . . . . . . . F. Odjezd vlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . G. Jízda na trati . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . H. Jízda vlaku s několika činnými hnacími vozidly . . . . . . . . . . . . I. Zastavení a pobyt vlaku ve stanici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . J. Příjezd do konečné stanice a jízda do a v depu kolejových vozidel . . K. Ukončení služby lokomotivní čety . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17 18 20 22 24 25 27 29 29 30 31
ČÁST TŘETÍ PROVOZNÍ USTANOVENÍ
ČÁST ČTVRTÁ VÝKON SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY ZA MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ A. Opatření při vykolejení hnacího vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . B. Provoz v zimních podmínkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
33 34
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
ČÁST PÁTÁ OSTATNÍ USTANOVENÍ A. Odběr provozních hmot a materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
PŘÍLOHY: příloha 1 : Seznam předpisů souvisejících s vlastním výkonem funkce strojvedoucího příloha 2 : Předpis ČD D 7/2 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 3 : Předpis ČD D 17 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 4 : Předpis ČD D 33 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 5 : Předpis ČD K 4/I - výňatek pro lokomotivní četu příloha 6 : Předpis ČD D 32 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 7 : Předpis ČD T 1 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 8 : Předpis ČD V 1 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 9 : Předpis ČD V 25 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 10 : Předpis ČD
- výňatek pro lokomotivní četu
příloha 11 : Předpis ČD V 65/1 - výňatek pro lokomotivní četu příloha 12 : Předpis ČD V 71 - výňatek pro lokomotivní četu
3
neobsazeno
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
Z Á Z N A M O Z M Ě N Á C H *) Číslo: změny
Číslo jednací změny:
1.
56 894/1999-O12
Účinnost od:
1.7.1999
Opravil: datum:
podpis:
30.6.1999
gestor
*) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce.
4
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
5
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka GŘ
Funkce Zaměstnanci, kteří organizují nebo kontrolují činnost lokomotivních čet Vrchní přednosta*) Přednosta*) Provozní náměstek*) Vedoucí provozu*)
úplná ***) úplná ***)
Vedoucí oprav*) DKV
Znalost
úplná vyjma příloh
Zaměstnanec pověřený řízením PJ *) Inženýr pro školení*) Inženýr (technik) pro provoz*) Strojmistr*) Kontrolor vozby*) Strojvedoucí*) Strojvedoucí v přípravě *) Zaměstnanci určení vrchním přednostou DKV Pomocník strojvedoucího**)
úplná ***)
znalost v rozsahu určeném vrchním přednostou DKV
Poznámka: − − −
Zaměstnancům, jejichž funkce je označena *), bude výtisk tohoto předpisu zapůjčen do osobního užívání. **) Viz Část šestá - Přechodná ustanovení. ***) Rozsah znalosti ustanovení příloh tohoto předpisu, které obsahují výňat-ky ustanovení jiných předpisů, je konkrétně uveden v těchto přílohách a je pro výše uvedené funkce shodný s rozsahem znalosti pro strojvedoucího. Tím není dotčen rozsah znalosti, předepsaný jednotlivými předpisy pro tyto funkce, pokud je širší než rozsah znalosti strojvedoucího.
6
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
7
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK
ČD DKV GŘ MPBP OIS NT PJ SJŘ TPÚ VZŘ
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Generální ředitelství ČD Místní pracovní a bezpečnostní předpisy Odbavovací a informační systém nové technologie Provozní jednotka depa kolejových vozidel Sešitový jízdní řád Technologické postupy úkonů Výcvikový a zkušební řád ČD (předpis ČD Ok 2)
8
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
9
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Tento předpis obsahuje základní ustanovení pro výkon služby zaměstnanců DKV ve funkci strojvedoucí, strojvedoucí v přípravě (po dobu jízdního výcviku) a po dobu přechodného období (viz část šestá tohoto předpisu) i pomocník strojvedoucího, na drahách, které jsou provozovány ČD. Dále stanoví technologické postupy některých činností, které tito zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti vykonávají v souvislosti s řízením drážních hnacích vozidel (dále jen „hnacích vozidel"). Pro výkon služby lokomotivní čety v parní trakci platí rovněž ustanovení předpisu V 2P „Předpis pro strojvedoucí a pomocníky strojvedoucího parní trakce“ v rozsahu, který není ustanoveními tohoto předpisu dotčen. Platnost tohoto předpisu v rozsahu ustanovení, ovlivňujících provozování dráhy a drážní dopravy na dopravní cestě, provozované ČD pro případné další organizační složky ČD, resp. externí dopravce, stanoví příslušné předpisy ČD, resp. příslušná smlouva. 2. Přílohy jsou nedílnou součástí tohoto předpisu. Přílohy, jejichž obsah je závazný, jsou ve svém záhlaví označeny slovem „normativní“. Zařazování nebo rušení příloh tohoto předpisu, jejichž obsah tvoří výňatky platných ustanovení jiných interních předpisů, služebních rukovětí, technických norem nebo obdobných dokumentů, schvaluje ředitel odboru kolejových vozidel GŘ včetně úprav ustanovení uvedených příloh na základě schválených úprav příslušného kmenového dokumentu. To se vztahuje i na část „Související předpisy a normy“ a na přílohy, obsahující seznamy platných dokumentů. 3. Dnem účinnosti tohoto předpisu se ruší předpis ČSD V2 EM „Předpis pro lokomotivní čety elektrické a motorové trakce“, platný od 1.1.1977, včetně všech k němu povolených výjimek a vysvětlivek. Dále se ruší opatření č.j. 18.542/83-12 ze dne 22.11.1983 - „Směrnice pro vypínání hnacích vozidel motorové a elektrické trakce z činnosti“. 4.
Neobsazeno.
10
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ A. PŘEDSTAVENÍ LOKOMOTIVNÍCH ČET 5. Lokomotivní četa, tj. jeden nebo dva strojvedoucí nebo strojvedoucí a pomocník strojvedoucího, postupuje ve službě podle ustanovení platných předpisů a příkazů nadřízených. Nadřízeným je zaměstnanec, který trvale nebo přechodně řídí, organizuje a kontroluje práci lokomotivní čety a je za její práci zodpovědný. Bezprostředním nadřízeným (funkčně nejbližším nadřízeným) strojvedoucího je strojmistr domovského DKV, přímými nadřízenými (nadřízenými, jimž je strojvedoucí v rámci své pracovní činnosti podřízen) jsou kontroloři vozby kteréhokoliv DKV, technici provozu kolejových vozidel a jejich nadřízení zaměstnanci z domovského DKV a dále zaměstnanci řídící drážní dopravu. 6. Při výkonu služby na hnacím vozidle a plnění s tím souvisejících povinností je strojvedoucímu ve výcviku bezprostředně nadřízeným strojvedoucí, k němuž je do výcviku přidělen. Je-li lokomotivní četa složena ze dvou strojvedoucích, je nadřízeným ten, který právě řídí hnací vozidlo (viz dále i ustanovení článku 25 tohoto předpisu). 7. V obvodu každého DKV nebo jeho provozní jednotky je z hlediska organizace práce lokomotivní četě nadřízeným dozorce depa (vedoucí posunu) a strojmistr tohoto depa (provozní jednotky). 8. - 10. Neobsazeno.
B. PŘEDPISY A SLUŽEBNÍ POMŮCKY 11. Seznam předpisů a pomůcek, jejichž ustanovení příslušní zaměstnanci, tvořící lokomotivní četu, musí znát ve stanoveném rozsahu a které musí umět používat, stejně tak jako předpisy, které obdrží do osobního používání, je uveden v příloze 1 tohoto předpisu. V přílohách tohoto předpisu jsou rovněž obsaženy výpisy z vybraných předpisů, u nichž předepsaná úplná nebo informativní znalost pro lokomotivní četu není většího rozsahu a které tedy neobdrží do osobního užívání. 12. Strojvedoucí musí mít během směny u sebe předpisy (z osobního přídělu), stanovené předpisem ČD D 2 a dále služební průkaz, platný průkaz způsobilosti k
11
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
řízení drážního vozidla, provozní záznam, funkční kapesní svítilnu a správně jdoucí hodinky. Na hnacím vozidle musí mít strojvedoucí určené tiskopisy dle ustanovení příslušných předpisů. Na hnacích vozidlech, vybavených zařízením pro centrální ovládání dveří, musí mít i tiskopisy pro označení poruchy centrálně ovládaných dveří. Tiskopisy jsou součástí inventáře hnacího vozidla. Způsob zajišťování jejich dostatečného množství na hnacích vozidlech stanoví vrchní přednosta DKV. Sešitové jízdní řády a další pomůcky, stanovené předpisem ČD D 2, jsou součástí inventáře hnacího vozidla a dalších sbírek, vedených v DKV. Opatřením vrchního přednosty DKV musí být vždy stanoveno, kdo odpovídá za aktuální stav těchto sbírek. Místo sešitového jízdního řádu může strojvedoucí používat při vedení vlaku ověřený výpis SJŘ vedených vlaků. Podmínky zavedení sbírek SJŘ a dalších pomůcek, jejich udržování a používání výpisů stanoví předpis ČD V 1. 13. Neobsazeno. C. SLUŽBA LOKOMOTIVNÍCH ČET 14. Lokomotivní četa nastupuje a vykonává službu podle rozpisu směn (turnusu). Službu lokomotivních čet určuje strojmistr nebo jiný k tomu určený zaměstnanec depa kolejových vozidel v souladu s turnusovým řádem a podle schváleného turnusu lokomotivních čet, popř. podle zvláštního rozkazu. 15. Lokomotivní čety si nesmějí výkony vzájemně vyměňovat bez svolení strojmistra nebo k tomu určeného zaměstnance. Službu musí lokomotivní četa nastoupit po dostatečném odpočinku. Každé onemocnění, následkem kterého může dojít nebo již došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, hlásí strojmistrovi co nejdříve před plánovaným nástupem služby, aby bylo možno včas zajistit náhradu. 16. Případy náhlého onemocnění, nevolnosti nebo pocitu velké únavy před, nebo ve službě, které otupují smyslovou způsobilost a proto mohou mít vliv na řádný výkon služby, ohlásí lokomotivní četa neprodleně strojmistrovi nebo přímému nadřízenému z hlediska výkonu dopravní služby. Nadřízený nesmí připustit, aby službu vykonával zaměstnanec, který prohlásil, že není služby schopen. 17. Každý zaměstnanec musí nastoupit do služby v střízlivém stavu. Požívání alkoholických nápojů, návykových látek či léků s podobnými účinky je ve službě a před nástupem služby v čase, kdy by se jím mohl ovlivnit výkon služby, zakázáno.
12
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
Povinnost podrobit se příslušným vyšetřením a další podmínky stanoví Pracovní řád. 18. Zaměstnanec musí bez zbytečného odkladu ohlásit na personální útvar domovského DKV každou změnu svého bydliště. 19. Je-li to zapotřebí, může být lokomotivní četě nařízena domácí pohotovost, tj. povinnost zdržovat se na ohlášené nebo dohodnuté adrese. 20. Je zakázáno kouřit v místech s vyznačeným zákazem kouření, tam kde se manipuluje s hořlavinami, kde jsou hořlaviny uskladněny nebo v jejich blízkosti a při jakékoliv údržbě hnacího vozidla. V kabině strojvedoucího lze kouřit jen se svolením strojvedoucího a pokud s tím souhlasí všichni přítomní. 21. - 22. Neobsazeno. D. POVINNOSTI LOKOMOTIVNÍ ČETY 23. a)
Lokomotivní četa je zejména povinna: ohlásit se při nástupu služby na určeném místě stanoveným způsobem,
b) obeznámit se před převzetím přiděleného hnacího vozidla se všemi nově vydanými vyhláškami, nařízeními a služebními rozkazy a toto potvrdit svým podpisem a uvedením data podpisu, c)
pozorovat za jízdy vlaku nebo za posunu trať a kolejiště včetně trakčního vedení a řídit se návěstmi,
d) průběžně kontrolovat technický stav přiděleného hnacího vozidla a to zejména těch částí, které mají bezprostřední vliv na bezpečnost, spolehlivost, ekologii a hospodárnost provozu, e)
v průběhu směny čistit dle potřeby (při dodržení ustanovení bezpečnostních předpisů a za použití schválených čisticích prostředků) výhledová okna kabiny a skla návěstních svítilen hnacího vozidla a dále dbát o čistotu interiéru kabiny a strojovny hnacího vozidla, příp. dalších částí interiéru určených železničních kolejových vozidel ve stanoveném rozsahu. Rozsah čištění, manipulaci s použitým spotřebním materiálem a další podrobnosti stanoví ve smyslu předpisu ČD V 71 provozní řád DKV.
f)
provádět neplánované služební opravy přiděleného hnacího vozidla (neplánovaná služební oprava je odstranění závady, která se během výkonu vyskytla na hnacím vozidle, pokud je k tomu lokomotivní četa kompetentní a má k tomu potřebné vybavení) a zajišťovat provádění provozního ošetření tam, kde je tak stanoveno,
13
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
g) ve vhodné době během směny zkontrolovat stav a úplnost inventáře hnacího vozidla, tj. návěstidel a pomůcek stanovených předpisy ČD D 1 a ČD D 2, nářadí a dalšího předepsaného vybavení, h) v průběhu směny provádět dostupnou kontrolu stavu provozních hmot na hnacím vozidle a podle potřeby zabezpečit jejich doplnění, i)
v případech stanovených předpisem ČD D 2 přivěšovat a odvěšovat hnací vozidla,
j)
po každém přivěšení vlastního hnacího vozidla k sousednímu vozidlu vlaku zkontrolovat správnost přivěšení (spojení) všech předepsaných prvků,
k) dbát všech příkazů a nařízení, jež jsou obsažena v ustanoveních předpisů, ve vyhláškách a rozkazech, l)
zúčastňovat se povinného školení a udržovat si znalosti pro svou kvalifikaci,
m) zúčastňovat se nařízených zkoušek, n) dodržovat pracovní kázeň. • 24. Strojvedoucí je dále povinen: a)
obsluhovat a řídit přidělené a jím převzaté hnací vozidlo,
b) vést vlak podle jeho jízdního řádu, c)
využívat tažné síly hnacího vozidla v mezích dovoleného oteplení trakčních motorů, oleje hydrodynamických převodovek motorových hnacích vozidel či rozjezdových odporů hnacích vozidel elektrické trakce za podmínek dle ustanovení předpisu ČD D 2/1,
d) při každé činnosti dbát na nejvyšší hospodárnost (včetně využívání chodu a výkonu spalovacího motoru, elektrické energie pro trakci apod.), e)
přebírat, odevzdávat nebo odstavovat hnací vozidlo stanoveným způsobem,
f)
předepsaným způsobem objednávat opravy všech závad na hnacím vozidle, které nemůže nebo nesmí sám odstranit,
g) řídit práci zaměstnanců, kteří mu byli přiděleni k výcviku, dozírat na ně, rozšiřovat u nich odborné znalosti, dovednosti a návyky bezpečné práce, potřebné pro výkon služby na hnacím vozidle, h) vykonávat dopravní povinnosti ve stanovených případech a ve stanoveném rozsahu, i)
vykonávat přepravní povinnosti ve stanovených případech a ve stanoveném rozsahu,
j)
vést tiskopis ČD 735 1 5901 „Záznam o výkonech hnacích vozidel“ a svůj provozní záznam; ze zápisů v provozním záznamu musí být zřejmý skutečný průběh směny - způsob provádění zápisů stanoví vrchní přednosta DKV,
14
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
k) přebírat a předávat dokumentaci vlaku a průvodní doklady určenému zaměstnanci železniční stanice, l)
vykonávat i jiné povinnosti v rozsahu stanoveném předpisy tam, kde není pro takovou činnost určena jiná odborně způsobilá osoba.
25. Je-li lokomotivní četa složena ze dvou strojvedoucích, určí turnus, zda a kde se strojvedoucí střídají. Při nástupu služby strojmistr určí s přihlédnutím k požadavku obou strojvedoucích, kdo povede vlak v první části výkonu (je-li během výkonu předpokládána výměna strojvedoucích); na oba strojvedoucí musí připadat v měsíčním průměru přibližně stejný objem přípravných prací. Strojvedoucí, který právě vede vlak (první strojvedoucí), plní všechny povinnosti strojvedoucího, rozhoduje o řešení vzniklých situací a za vedení vlaku plně odpovídá. Úkoly a povinnosti strojvedoucího podle ustanovení tohoto článku a článků 23 a 24 tohoto předpisu plní oba strojvedoucí s tím, že úkoly, které přímo nesouvisí s vedením vlaku plní strojvedoucí, který v příslušné části směny nevede vlak (druhý strojvedoucí). V případě ohrožení bezpečnosti (např. při neschopnosti prvního strojvedoucího) je druhý strojvedoucí povinen účinně zasáhnout. Povinnost seznámit se s rozkazy a nařízeními při nástupu služby není těmito zásadami pro oba strojvedoucí dotčena. Při provedení všech zápisů podle ustanovení tohoto předpisu se uvádí jména obou strojvedoucích včetně traťových úseků, ve kterých vedli vlak. Za provedení všech zápisů a úkonů při ukončení služby odpovídá strojvedoucí, který řídil hnací vozidlo v poslední části směny. 26. - 27. Neobsazeno.
15
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
ČÁST TŘETÍ PROVOZNÍ USTANOVENÍ A. OSOBY, KTERÉ JSOU OPRÁVNĚNY UVÉST HNACÍ VOZIDLO DO PROVOZU, ŘÍDIT JE A ZDRŽOVAT SE V KABINĚ STROJVEDOUCÍHO 28. Uvést hnací vozidlo do provozu smí osoby, způsobilé k řízení hnacího vozidla příslušné trakce a typu na dráze celostátní, dráze regionální a na vlečce podle zvláštní vyhlášky. Uvést hnací vozidlo do pohybu a řídit je smí pouze ten, kdo je způsobilý pro výkon pracovní činnosti strojvedoucího. Strojvedoucí ve výcviku mohou tuto činnost provádět jen za dozoru a při odpovědnosti strojvedoucího, k němuž byli do výcviku přiděleni. 29. Funkční vyzkoušení hnacího vozidla, při němž se vozidlo nesmí dát do pohybu (stacionární vyzkoušení hnacího vozidla), mohou také provádět zaměstnanci DKV, způsobilí pro stacionární vyzkoušení hnacího vozidla. Podrobnosti stanoví přidružený předpis k VZŘ (předpis ČD Ok 2). 30. Strojvedoucí je povinen vyzvat osoby, stanovené předpisem ČD D 2, aby ještě před vstupem do kabiny hnacího vozidla předložily ke kontrole platné oprávnění k jízdě na hnacím vozidle. Strojvedoucí odpovídá za to, že se na hnacím vozidle zdržují jen oprávněné osoby. Strojvedoucí je oprávněn upozornit všechny přítomné v kabině hnacího vozidla, že nesmějí žádným způsobem rušit lokomotivní četu při výkonu služby. 31. Kontroloři vozby a další kontrolní orgány s oprávněním vstupu na stanoviště mohou zasahovat do výkonu služby strojvedoucího slovem nebo svou činností výjimečně při bezprostředním ohrožení bezpečnosti; kontroloři osobní přepravy tak mohou činit i v době odbavování cestujících strojvedoucím, je-li nutno zabránit následkům nesprávného odbavení. Všechny připomínky k výkonu služby strojvedoucího se strojvedoucímu vždy sdělují při ukončení kontroly. Závažnější připomínky se uvedou i do písemné zprávy z kontroly. Převzít řízení hnacího vozidla od strojvedoucího smí bez dalších opatření pouze kontrolor vozby nebo zaměstnanec pro povinné technické školení strojvedoucích domovského DKV strojvedoucího, kteří tím přebírají celou odpovědnost za další vedení vlaku nebo posunového dílu. Tito zaměstnanci musí splňovat všechny požadavky pro výkon služby strojvedoucího na dotčeném hnacím vozidle a traťovém úseku. 32. Osoby, které nejsou zaměstnanci ČD, musí strojvedoucí upozornit na dodržování zásad bezpečnosti, nezbytných pro pobyt na hnacím vozidle (způsob
16
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
bezpečného výstupu na vozidlo a jeho opuštění, řádné uzavření dveří kabiny, zákaz manipulace s jakýmkoliv zařízením na vozidle, zákaz vstupu do strojovny apod.). Ve zvlášť stanovených případech a za stanovených podmínek mohou jet v kabině neobsazené strojvedoucím zaměstnanci ČD, kteří provádějí na hnacím vozidle zkušební činnost nebo tvoří součást doprovodu vlaku a plní zde služební povinnosti. Při odchodu osob z neobsazené kabiny, kdy tyto osoby ukončily svou činnost na hnacím vozidle, se strojvedoucí přesvědčí, zda je opuštěná kabina v pořádku. Zjištěné nedostatky, poškození apod. ohlásí po skončení služby v DKV, aby mohla být uplatněna náhrady škody. Přítomnost zaměstnanců ČD na hnacím vozidle, provádějících údržbu nebo vyzkoušení dílčích částí hnacího vozidla a jejich činnost je upravena ustanoveními jiných předpisů ČD. 33. - 35. Neobsazeno. B. ZNALOST TRAŤOVÝCH A MÍSTNÍCH POMĚRŮ 36.
Strojvedoucí se musí před samostatným výkonem služby obeznámit
− −
s traťovými poměry na pojížděných traťových úsecích, s ustanoveními provozních řádů (výpisů z nich) dep kolejových vozidel do nichž bude dle stanoveného oběhu hnacího vozidla zajíždět, − s ustanoveními staničních řádů (výňatků z nich) železničních stanic a TPÚ stanic, ve kterých bude dle plánovaného výkonu hnacího vozidla provádět posun, přepřah či odstavování nebo jiné manipulace s hnacím vozidlem, − s traťovými souhrnnými technologickými postupy úkonů, platnými na příslušném traťovém úseku, − s ustanoveními přípojových provozních řádů a obsluhovacích řádů vleček, nákladišť apod., kde bude dle plánovaného výkonu hnacího vozidla provádět jejich obsluhu, − s ustanoveními prováděcího nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy, platného na příslušném traťovém úseku. Poznání traťových poměrů strojvedoucí uskuteční projetím příslušné trati oběma směry a to dvakrát ve dne a dvakrát v noci; v rámci poznání traťových poměrů se provádí i praktické poznání místních poměrů ve výše stanovených železničních stanicích, nákladištích, vlečkách, depech kolejových vozidel apod. Nebude-li strojvedoucí provádět traťové výkony, uskuteční praktické poznání místních poměrů v rozsahu jedné denní a jedné noční směny. Délku směn stanoví vrchní přednosta DKV v závislosti na složitosti poznávaných místních poměrů.
17
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
Vrchní přednosta depa kolejových vozidel může ve své pravomoci zvýšit stanovený počet jízd (směn), jestliže jde o obtížné nebo dlouhé traťové úseky, složité stanice apod. Nedílnou součástí poznání traťových a místních poměrů je seznámení se s ustanoveními příslušných staničních řádů, prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3, provozních řádů DKV a s TPÚ stanic; v domovském DKV (včetně všech jeho PJ, disponujících lokomotivními četami) musí být k disposici jejich sbírka. 37. Strojvedoucí potvrzuje znalost traťových a místních poměrů spolu se znalostí ustanovení předepsaných částí v úvahu připadajících provozních řádů dep kolejových vozidel, staničních řádů a TPÚ stanic svým podpisem s uvedením data na listu tiskopisu „Karta znalosti tratě". Potvrzení znalosti traťových a místních poměrů platí po dobu následujících 13 měsíců od vykonaného poznání traťových a místních poměrů nebo od posledního samostatného výkonu na příslušném traťovém úseku. Znalost ustanovení prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy se prokazuje dle ustanovení předpisu ČD D 3. 38. Při přechodu strojvedoucího z motorových hnacích vozidel na hnací vozidla elektrická provede strojvedoucí poznání traťových a místních poměrů (tzv. „elektrické“) projetím trati jedenkrát oběma směry za dne. V případě opětovného poznání traťových a místních poměrů na traťovém úseku, kdy doba od skončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů na tomto traťovém úseku je kratší než 25 měsíců, provede strojvedoucí poznání traťových a místních poměrů projetím trati jedenkrát oběma směry za dne (tzv. „opakované“ poznání traťových a místních poměrů). Dojde-li k rozsáhlým změnám stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze (změna druhu zabezpečovacího zařízení, elektrifikace tratě apod.), provede strojvedoucí v době platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů tzv. „dodatečné“ poznání traťových a místních poměrů a to projetím dotčeného traťového úseku oběma směry jedenkrát ve dne a jedenkrát v noci. Tímto způsobem se provede poznání traťových a místních poměrů, je-li současně též „elektrické“ nebo „opakované“. 39. Musí-li strojvedoucí výjimečně jet po trati kterou nezná, postupuje se podle ustanovení předpisu ČD D 2. Musí-li vlak jet výjimečně mimořádnou vlakovou cestou ve složitých obvodech velkých železničních stanic, které strojvedoucí nezná, upozorní na to výpravčího a vyžádá si doplňující informace o místních poměrech, popř. průvodce po obvodu stanice. Musí-li strojvedoucí výjimečně provádět posun ve stanici (v DKV) kde nezná místní poměry a příslušná ustanovení staničního řádu (provozního řádu
18
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
DKV), upozorní na to zaměstnance, který řídí posun a posunuje výhradně podle pokynů tohoto zaměstnance nebo současně s jeho doprovodem. S ohledem na bezpečnost provádí strojvedoucí posun zvlášť opatrně. 40. - 43. Neobsazeno. C. SLUŽBA LOKOMOTIVNÍ ČETY NA HNACÍM VOZIDLE 44. V kabině, ze které se řídí hnací vozidlo, musí za jízdy pobývat celá lokomotivní četa včetně zaměstnanců ve výcviku nebo provádějících poznání traťových a místních poměrů. Výjimku tvoří případ dle ustanovení předpisu ČD D 2, kdy posun nedoprovázených hnacích vozidel provádí lokomotivní četa složená alespoň ze dvou strojvedoucích. 45. Hnací vozidla na vlaku se řídí zásadně z přední kabiny ve směru jízdy kromě hnacího vozidla, řazeného pouze jako poslední vozidlo vlaku a k vlaku přivěšeného, kdy strojvedoucí obsadí zadní kabinu ve směru jízdy. Odchylně od těchto zásad se obsadí motorový vůz se strojovnou, řazený jinde než v čele vlaku, kdy strojvedoucí obsadí kabinu, ze které lze lépe sledovat chod spalovacího motoru. U sunutých vlaků se hnací vozidlo řídí z kabiny, ze které má lokomotivní četa lepší výhled s případným přihlédnutím k dohodnuté straně, na které budou dávány návěsti. 46. Při posunu nedoprovázených hnacích vozidel (samotných i spojených) a nedoprovázených posunujících dílů se hnací vozidla řídí z kabiny, odpovídající určenému stanovišti dle ustanovení předpisu ČD D 2. Na hnacím vozidle s jednou kabinou se stanoviště z hlediska směru jízdy nerozlišují. Je-li hnacím vozidlem sunuto jedno vozidlo, řídí se hnací vozidlo z kabiny, ze které má strojvedoucí lepší výhled na posunovou cestu. V ostatních případech posunu může řídit strojvedoucí hnací vozidlo bez ohledu na směr jízdy ze stále stejné kabiny. Musí být ovšem splněna podmínka, že hnací vozidlo je řízeno z přední kabiny ve směru jízdy, je-li posunující díl pouze tažen (včetně jízdy samotného hnacího vozidla). Předávání pokynů pro posun strojvedoucímu v závislosti na místě (straně), odkud je hnací vozidlo řízeno, se provádí dle ustanovení předpisu ČD D 2. 47. Při posunu mezi dopravnami se obsazuje kabina hnacího vozidla dle zásad, platných pro vlaky. 48. Podmínky vstupu do uzavřené elektrické provozovny hnacího vozidla z hlediska bezpečnosti proti úrazu elektrickým proudem stanoví místní pracovní a bezpečnostní předpisy pro příslušnou trakci. MPBP rovněž stanoví rozsah úkonů, souvisejících s provozem a údržbou elektrického zařízení hnacích vozidel.
19
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
49. Za chodu spalovacího motoru při vyšších než volnoběžných otáčkách je lokomotivní četě vstup do strojovny motorových hnacích vozidel dovolen jen se sluchovými chrániči, které lze krátkodobě snímat pro zjišťování poruch poslechem. Při volnoběžných otáčkách je použití sluchových chráničů ve strojovně doporučeno. 50. Strojvedoucí musí dbát, aby provoz hnacího vozidla pokud možno nerušil okolí železnice, především občanskou zástavbu. U hnacích vozidel, kde má strojvedoucí možnost volby vyšší nebo nižší zvukové intenzity slyšitelných návěstí, používá strojvedoucí vyšší intenzitu návěstí jen tam, kde předpokládá, že by nižší intenzita nedostačovala pro dobrou slyšitelnost návěsti. Dálkový reflektor (světlomet) je nutno za jízdy při snížené viditelnosti používat všude tam, kde je nutno zajistit zlepšení viditelnosti návěstidel, kolejiště, trakčního vedení, apod. Z důvodu možného oslnění se nesmí dálkový reflektor použít při setkávání se s hnacím vozidlem (řídícím vozem) ze kterého je ovládána jízda protijedoucího vlaku, posunujícího dílu nebo s protijedoucími silničními vozidly na komunikaci podél trati. Tento zákaz se nevztahuje na případ, kdy je světlo dálkového reflektoru použito jako součást návěsti „Stůj, zastavte všemi prostředky“ dle ustanovení předpisu ČD D 1. 51. Lokomotivní četa může přechodně opustit hnací vozidlo při dodržení stanovených podmínek v následujících případech: vzdálení se z kabiny strojvedoucího, kdy strojvedoucí provádí nutné činnosti spojené s výkonem služby v okruhu nejvýše 50 m od vlastního hnacího vozidla, ale jen pokud mu nic nebrání v návratu na hnací vozidlo a pokud má hnací vozidlo stále pod dohledem a je zajištěno napájení hlavních vzduchojemů hnacího vozidla. Pokud nelze tyto podmínky zajistit, považují se činnosti i ve vzdálenosti menší než 50 m od hnacího vozidla za vzdálení se od hnacího vozidla. Strojvedoucí musí před vzdálením se z kabiny vykonat tyto zajišťovací úkony:
a)
−
zajistit hnací vozidlo proti samovolnému pohybu,
−
zabrzdit soupravu průběžnou brzdou snížením tlaku v hlavním potrubí na hodnotu 3,5 baru,
−
zajistit hnací vozidlo proti vstupu cizí osoby (pokud na hnacím vozidle nezůstává jiný zaměstnanec ČD),
b) vzdálení se od hnacího vozidla, kdy strojvedoucí provádí nutné činnosti spojené s výkonem služby ve vzdálenosti větší než 50 m od vlastního hnacího vozidla. Strojvedoucí přitom musí: −
vykonat všechny zajišťovací úkony dle odstavce a),
−
stáhnout sběrače, zastavit spalovací motor,
20
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
−
a)
zajistit soupravu v závislosti na předpokládané době vzdálení dle ustanovení předpisu ČD V 15/I (tj. do nebo nad 30 minut) - způsob zajištění pak musí bezpodmínečně odpovídat skutečné době vzdálení, důvodné opuštění hnacího vozidla v ostatních odůvodněných případech. Základní ustanovení jsou uvedena v předpisu ČD D 2. Strojvedoucí musí vykonat všechny úkony stanovené v odstavci a) nebo b) a to v závislosti na stejných podmínkách vzdálenosti od hnacího vozidla, jeho dohlednosti, návratu na něj a napájení hlavních vzduchojemů.
V případech, kdy je nutno ve stanici provést úkony dle odstavce b), může lokomotivní četa opustit hnací vozidlo pouze na pokyn nebo se souhlasem nadřízeného. Souhlas výpravčího si lokomotivní četa vyžádá buď přímo nebo prostřednictvím zaměstnance dopravní služby (signalisty, výhybkáře). Po provedení všech nutných úkonů dle odst. b) v případě důvodného opuštění hnacího vozidla strojvedoucí odevzdá klíče od hnacího vozidla tomu, od koho dostal souhlas k tomuto případu opuštění hnacího vozidla, případně na jiném určeném místě. Návrat na hnací vozidlo musí pak lokomotivní četa neprodleně ohlásit. Je-li lokomotivní četa tvořena více zaměstnanci, pak úkony dle odstavce a) nebo b) se neprovádí v případě, kdy na hnacím vozidle zůstává strojvedoucí. Odchylky od ustanovení tohoto článku pro tratě se zjednodušeným řízením drážní dopravy stanoví předpis ČD D 3. 52. Při odchodu z kabiny hnacího vozidla se zaměstnanci vzájemně vyrozumí o účelu odchodu, případně o rozsahu prací konaných na hnacím vozidle, případně na vlaku. Strojvedoucí nesmí potom manipulovat s ničím, co by mohlo ohrozit bezpečnost těchto zaměstnanců při jejich činnosti. 53. Při opuštění kabiny hnacího vozidla musí lokomotivní četa během výkonu služby dbát na to, aby do kabiny nemohla vstoupit nepovolaná osoba. Totéž platí i o neobsazené čelní kabině hnacího vozidla. 54. Při odstavení hnacího vozidla se musí vykonat všechny předepsané úkony podle jeho konstrukce, zajistit hnací vozidlo proti ujetí - v depu kolejových vozidel podle ustanovení provozního řádu DKV, mimo obvod DKV u hnacích vozidel samostatně stojících nebo přivěšených ke skupině vozidel podle ustanovení předpisu ČD D 2 - a uzamknout hnací vozidlo. Klíče odevzdá strojvedoucí v depu kolejových vozidel na místě stanoveném provozním řádem, v železniční stanici na místě určeném staničním řádem, TPÚ stanice nebo podle pokynů výpravčího. 55. - 57. Neobsazeno.
21
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
D. NASTOUPENÍ SLUŽBY A PŘEVZETÍ HNACÍHO VOZIDLA 58. Lokomotivní četa nastupuje službu podle stanoveného rozvrhu služby (turnusu) nebo na vyzvání. Při nástupu služby se lokomotivní četa řídí ustanovením odstavců a) a b) článku 23 tohoto předpisu. Dále si při nástupu vyžádá tiskopisy potřebné pro výkon služby. Lokomotivní četa je ve službě vhodně oblečena s použitím oděvních součástek poskytovaných zaměstnavatelem. 59. Při převzetí odstaveného hnacího vozidla na určeném místě v depu kolejových vozidel nebo v železniční stanici je strojvedoucí, mimo povinností stanovených jinými předpisy nebo místními nařízeními, především povinen: a) b) c)
d) e) f) g) h) i) j) k)
ohlásit se na místě určeném provozním řádem DKV nebo na stanoveném místě v železniční stanici a převzít klíče od hnacího vozidla, zkontrolovat, zda je hnací vozidlo řádně zabrzděno, zkontrolovat pohledem stav pojezdu, narážecího a táhlového ústrojí hnacího vozidla; u elektrických hnacích vozidel provést ze země vizuální kontrolu stavu sběračů, zkontrolovat stav provozních hmot předepsaných konstrukčních celků hnacího vozidla, zkontrolovat kompletnost inventáře hnacího vozidla, seznámit se s posledními zápisy v Knize oprav, v Knize předávky a potvrdit svým podpisem převzetí hnacího vozidla, uvést hnací vozidlo do provozu a stacionárně jej vyzkoušet, provést všechny úkony, související s uvedením rychloměru, vlakového zabezpečovače, radiopojítka apod. do provozu, vyzkoušet funkci brzdy podle ustanovení předpisu ČD V 15/I, spolehlivě zkontrolovat, zda byly odstraněny prostředky k zajištění hnacího vozidla proti samovolnému pohybu, ohlásit připravenost hnacího vozidla k provoznímu nasazení.
60. Před převzetím hnacího vozidla při střídání na ose se lokomotivní četa ohlásí stanoveným způsobem a splní povinnosti, dané jí ustanovením článku 58 tohoto předpisu. Při vlastním převzetí hnacího vozidla je strojvedoucí zejména povinen: a) zkontrolovat, zda je hnací vozidlo řádně zabrzděno,
22
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
b) vyslechnout a vzít na vědomí od odstupujícího strojvedoucího zprávu o technickém stavu hnacího vozidla i vlaku a všech skutečnostech, důležitých pro výkon služby, c) převzít od odstupujícího strojvedoucího všechny písemnosti, týkající se vedeného vlaku dle ustanovení předpisu ČD D 2, d) převzít od odstupujícího strojvedoucího klíče od hnacího vozidla, e)
provést všechny úkony, související s činností rychloměru, vlakového zabezpečovače, radiopojítka apod.,
f)
seznámit se s posledním zápisem v Knize předávky a potvrdit svým podpisem převzetí hnacího vozidla,
g) pokud to dovolí doba pobytu vlaku v místě střídání, zkontrolovat pohledem stav pojezdu, narážecího a táhlového ústrojí hnacího vozidla, případně stav provozních hmot a inventáře. 61. Po uvedení hnacího vozidla do provozu se strojvedoucí musí ze svého stanoviště přesvědčit (podle měřících přístrojů, signalizace, poslechem apod.) o správné funkci jednotlivých konstrukčních celků hnacího vozidla. 62. Při rozhodování o způsobilosti hnacího vozidla k provozu postupuje strojvedoucí podle ustanovení předpisu ČD V 25 (viz příloha 9 tohoto předpisu). 63. - 65. Neobsazeno. E. JÍZDA NA VLAK A PŘÍPRAVA NA ODJEZD VLAKU 66. V čase od nástupu služby či převzetí hnacího vozidla na místě jeho odstavení postupuje strojvedoucí tak, aby z jeho viny nedošlo k pozdnímu vystavení hnacího vozidla na hranice depa kolejových vozidel nebo stanovené místo v železniční stanici. 67. Postup při odjezdu hnacího vozidla na vlak stanoví provozní řád depa kolejových vozidel nebo staniční řád. 68. S hnacím vozidlem se musí najíždět na jiná vozidla tak opatrně, aby nebyla ohrožena bezpečnost zaměstnanců železnice ani cestujících či přepravovaného zboží a nedošlo k poškození železničních kolejových vozidel. 69. Po najetí hnacího vozidla a jeho přivěšení k soupravě je strojvedoucí povinen zkontrolovat spojení se sousedním vozidlem, tj. zda jsou správně svěšeny (propojeny) šroubovka, průběžné potrubí samočinné brzdy, napájecí potrubí (pokud je ve vlaku použito), elektrická topná spojka (pokud je ve vlaku použita), parní topná spojka (pokud je ve vlaku použita), případně i další propojovací kabely a zda jsou rukojeti spojkových kohoutů ve správné poloze. U přípřežního hnacího vozidla
23
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
a zavěšeného postrku postupuje strojvedoucí obdobně. U vloženého hnacího vozidla kontroluje strojvedoucí tohoto vozidla správnost spojení na obou čelech hnacího vozidla. U nezavěšeného postrku musí naopak strojvedoucí zkontrolovat, zda hnací vozidlo nebylo omylem k vlaku přivěšeno. Kontrola spojení dle tohoto odstavce se nepovažuje za opuštění hnacího vozidla dle článku 51 tohoto předpisu. Postup při manipulaci s elektrickou topnou spojkou stanoví MPBP pro příslušnou trakci a předpis ČD V 62. 70. Při napájení elektrického průběžného topení stojících předtápěných vlakových souprav na stejnosměrné trakční soustavě se na hnacím vozidle zvednou oba sběrače, je-li jimi hnací vozidlo vybaveno. Převezme-li strojvedoucí odstavené hnací vozidlo přivěšené k soupravě a propojené s ní elektrickou topnou spojkou, musí se přesvědčit, zda jsou splněny podmínky dané MPBP pro vytápění vlaků a vstup do strojovny. 71. Strojvedoucí zodpovídá za stanovený způsob napájení soupravy elektrickou energií z hnacího vozidla, 72. Před uvedením hnacího vozidla do pohybu se lokomotivní četa přesvědčí, zda jsou všechny jeho vstupní dveře zavřeny a na neobsazeném stanovišti zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. 73. - 74. Neobsazeno. F. ODJEZD VLAKU 75. Při odjezdu vlaku se strojvedoucí řídí příslušnými ustanoveními předpisů ČD D 1 a ČD D 2. 76. Aby se dosáhlo plynulého rozjezdu vlaku bez podélných rázů v soupravě, musí strojvedoucí volit zpočátku takovou tažnou sílu hnacího vozidla, aby začátek rozjezdu probíhal v oblasti malých rychlostí (rychlost pomalé chůze), dokud nedojde k natažení celé vlakové soupravy. 77. Výkon hnacího vozidla je nutno regulovat tak, aby rozjezd probíhal pod mezí adheze a nedocházelo ke skluzu dvojkolí. Adhezní poměry lze zlepšit včasným pískováním. Pískovat je zakázáno, jestliže ke skluzu už došlo; rovněž je zakázáno používat ke zmírnění skluzu přímočinnou brzdu. Jestliže jsou dvojkolí hnacího vozidla již ve skluzu, musí strojvedoucí neprodleně snížit výkon hnacího vozidla a pískovat je možné teprve tehdy, jsou-li hnací dvojkolí opět v trvalém záběru. Poté je možné postupně zvyšovat výkon hnacího vozidla. 78.
Je zakázáno pískovat (kromě případů odvrácení nebezpečí) při jízdě přes:
24
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
− − − −
výhybky, kolejové brzdy, spádoviště (od vrcholu svážného pahrbku po poslední rozřaďovací výhybku), kterýkoliv úsek, pokud nebude toto místo dále pojížděno dalšími vozidly téže soupravy,
Vzhledem k možnému ovlivnění správné činnosti kolejových obvodů ohlásí strojvedoucí zjištěnou poruchu pískovacího zařízení, projevující se neúmyslným pískováním a to výpravčímu železniční stanice, kde s touto poruchou zastavil. V hlášení uvede místo, kde se porucha pískovacího zařízení projevovala. 79. Při rozjezdech vlaku nesmí strojvedoucí překročit dovolený trakční proud z hlediska dovoleného namáhání táhlového a narážecího ústrojí dle ustanovení předpisu ČD D 2/1. U hnacích vozidel elektrické trakce s odporovou regulací, kde nejsou jednotlivé regulační stupně trvale zatížitelné, musí strojvedoucí co nejdříve přejít na některý z hospodárných stupňů. 80. Při rozjezdu vlaku s více činnými hnacími vozidly se zachová postup dle ustanovení předpisu ČD D 2. 81. U elektrického hnacího vozidla se dvěma sběrači se za jízdy i při stání používá přednostně zadní sběrač. Strojvedoucí použije - kromě jízdy na výhybkách - oba sběrače při námraze na troleji do rychlosti 50 km.h-1. To se netýká hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení. Použití sběračů při předtápění vlakových souprav stanoví článek 70 tohoto předpisu. 82. U dvou činných hnacích vozidel řazených ve vlaku za sebou smí být na každém vozidle zdvižen pouze jeden sběrač. Zásadně je to přední sběrač prvého a zadní sběrač druhého samostatně řízeného hnacího vozidla. Pouze při námraze na troleji je možné u vedoucího hnacího vozidla zvednout ještě zadní sběrač za stejných podmínek dle předchozího článku. U dvoudílných lokomotiv a dvou činných hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení smí být na každém vozidle (dílu) zdvižen za jízdy jen jeden sběrač (buď oba přední nebo oba zadní). 83. Jestliže jsou ve vlaku řazena více než dvě hnací vozidla za sebou, mohou být na nich při rozjezdu zdviženy nejvíce dva sběrače, resp. tři sběrače ve smyslu ustanovení předchozího článku. 84. U elektrických jednotek se za všech okolností používá pouze jediný sběrač na každém elektrickém voze. 85. Je zakázáno rozjíždět se nebo pokračovat v další jízdě (včetně hydrodynamického brzdění) s hnacím vozidlem s hydrodynamickým nebo hydromechanic-
25
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
kým přenosem výkonu, jestliže teplota oleje převodovky překračuje stanovenou mez. 86. - 89. Neobsazeno.
G. JÍZDA NA TRATI 90. Za jízdy je lokomotivní četa povinna sledovat trať či kolejiště před vozidlem, na elektrifikované trati i trakční vedení a plnit ustanovení předpisů tak, aby jízda vlaku byla bezpečná. Pokud zjistí místa, která by mohla ohrozit bezpečnost železničního provozu, ohlásí tuto skutečnost vhodným způsobem s přesným označením místa výpravčímu některé sousední železniční stanice. Jestliže charakter zjištěné závady bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu, postupuje dle ustanovení předpisů ČD D 1 a ČD D 2. 91. a) b) c) d) e) f) g)
h) i)
92.
Strojvedoucí je zejména povinen: vést vlak tak, aby nebyla narušena bezpečnost železničního provozu a byl dodržen jízdní řád, udržovat brzdové zařízení v pohotovém stavu a obsluhovat jej v souladu s ustanoveními předpisu ČD V 15/I, vlak rozjíždět, vést a zastavovat tak, aby nedocházelo k rázům v soupravě, nepřekročit nejvyšší dovolenou rychlost vlaku, sledovat chod hnacího vozidla a soupravy a vlak zastavit v případě podezření vzniku poruchy, která by mohla ohrozit bezpečnost jízdy vlaku, dbát, aby nedošlo k nedovolenému přetěžování jednotlivých agregátů hnacího vozidla, v závislosti na konstrukci hnacího vozidla dbát, aby trakční ventilátory byly v činnosti po celou dobu jízdy (i během stání, je-li např. nutno dochlazovat apod.) s výjimkou případů, kdy je nařízeno přerušit jejich chod, dbát, aby byl zajištěn dobrý a nerušený výhled z kabiny strojvedoucího a nedovolit omezování tohoto výhledu, neodkládat na řídicí pult předměty, které by mohly překážet při obsluze a řízení hnacího vozidla nebo omezovat výhled a udržovat volnost prostoru v kabině strojvedoucího tak, aby byl zajištěn bezpečný výkon služby. Strojvedoucí elektrického hnacího vozidla je dále povinen:
a)
u hnacích vozidel s odporovou regulací nepřipustit nadměrné oteplení rozjezdových odporů a maximálně využívat jízdy na hospodárných stupních, b) sledovat napětí v trakčním vedení,
26
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
c)
mít trvale zvednutý sběrač kromě případů kdy je návěstí nebo jiným způsobem nařízeno jeho stáhnutí, hrozí-li jeho poškození, došlo-li ve vlaku k vyšinutí vozidel, d) při výpadku napětí v trakčním vedení postupovat podle ustanovení předpisu ČD D 2, − − −
e)
při poškození sběrače, trakčního vedení, nebo je-li podezření, že k tomuto poškození došlo, postupovat podle ustanovení předpisu ČD D 2,
f)
při poklesu napětí v trakčním vedení (na střídavém systému pod 21 kV, na stejnosměrném systému pod 2500 V) nebo po obdržení návěsti „Jeďte na seriové spojení“ dle ustanovení předpisu ČD D 1 postupovat neprodleně u dále vyjmenovaných řad hnacích vozidel takto: −
u lokomotiv ř. 121, 122, 123, 130, 131, 140, 141, 150, 151, 350, 371, 372 (180 - DB) přejít nejvýše na hospodárný stupeň seriového řazení,
−
u lokomotiv ř. 181, 182, 183 přejít nejvýše na serioparalelní řazení I,
−
u lokomotiv ř. 162, 163, 263, 362, 363 a jednotek ř. 470 nesmí proud trakčních motorů při rychlostech vyšších než 60 km.h-1 překročit 500 A,
−
u lokomotivy ř. 169 nesmí proud meziobvodu pro jeden podvozek při rychlostech vyšších než 60 km.h-1 překročit 450 A,
−
u lokomotiv ř. 230, 240, 242 přejít nejvýše na takový jízdní stupeň, aby proud trakčních motorů nepřekročil 500 A,
−
u jednotek ř. 451, 452 přestavit přepínač nastavení rozjezdových proudů do polohy „nízký rozjezdový proud“,
−
u jednotek ř. 460 přejít na předvolbu 270 A, u jednotek ř. 560 přejít na předvolbu 500 A.
93. a)
Strojvedoucí motorového hnacího vozidla je dále povinen: zatěžovat spalovací motor pouze v rozmezí stanovených pracovních teplot,
b) chod spalovacího motoru zastavit až po snížení teplot v chladícím a mazacím okruhu nastavením režimu volnoběžných otáček po dobu asi 3 minuty (mimo nutných případů dle MPBP nebo hrozí-li jeho poškození), c)
při jízdě po spádu ponechat alespoň jeden spalovací motor v chodu kromě případu, kdy konstrukce hnacího vozidla dovoluje zastavení spalovacího motoru, tj. není-li jeho chod z provozních důvodů nutný a z hnacího vozidla není ovládána průběžná brzda.
27
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
94. Závady na hnacím vozidle, při jejichž zjištění je zakázáno hnací vozidlo přistavovat do provozu nebo je dále provozovat stanoví spolu s případnými dalšími opatřeními předpis ČD V 25 (viz příloha 9 tohoto předpisu). 95. - 97. Neobsazeno.
H. JÍZDA VLAKU S NĚKOLIKA ČINNÝMI HNACÍMI VOZIDLY 98. Jsou-li ve vlaku zařazena dvě činná hnací vozidla ve dvojici, je třeba přednostně využívat hnací vozidla s možností vícenásobného řízení. 99. Je-li nutno do vlaku zařadit více činných hnacích vozidel, pak pro jejich řazení platí ustanovení předpisů ČD D 2 a ČD D 2/1. Případné omezení tažné síly, včetně omezení na která strojvedoucí není zvlášť upozorněn písemným rozkazem a za která odpovídá, stanoví předpis ČD D 2/1. Předávání návěstí mezi činnými hnacími vozidly se uskutečňuje dle ustanovení předpisu ČD D 1. 100. Jsou-li v čele vlaku zařazena dvě samostatně řízená hnací vozidla, jízdu vlaku řídí strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla. Tento strojvedoucí odpovídá za dodržení dovolené rychlosti a ovládá samočinnou brzdu vlaku. Další podrobnosti, včetně postupu při poruše ovládání průběžné brzdy, stanoví předpis ČD V 15/I. Strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla rovněž ovládá elektrické topení vlaku. Nelze-li z vedoucího hnacího vozidla topení ovládat, přechází tato činnost na strojvedoucího druhého hnacího vozidla. Obdobně platí tato ustanovení při jakémkoliv řazení více činných hnacích vozidel na vlaku. Jako druhé hnací vozidlo lze použít i hnací vozidlo k službě pohotové. 101. - 102. Neobsazeno. I. ZASTAVENÍ A POBYT VLAKU VE STANICI 103. Při vjezdu do železniční stanice vede strojvedoucí vlak tak, aby bezpečně, plynule a bez rázů zastavil na stanoveném místě. 104. Po zastavení vlaku tam, kde je dostatečně dlouhý pobyt, prohlédne lokomotivní četa pojezd hnacího vozidla. 105. Po příjezdu vlaku osobní dopravy (kromě soupravového vlaku) do nácestné stanice posoudí strojvedoucí motorového hnacího vozidla podle délky pravidelného pobytu, technického stavu hnacího vozidla i ostatních okolností, zda zastaví chod
28
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
spalovacího motoru. Během pobytu nesmí tlak v hlavním vzduchojemu poklesnout pod 3,5 bar. 106. Po zastavení nákladního nebo soupravového vlaku v místě pobytu z dopravních důvodů zváží strojvedoucí motorového hnacího vozidla podle oznámené délky pobytu, technického stavu vozidla i ostatních okolností, zda zastaví chod spalovacího motoru. Během pobytu nesmí tlak v hlavním vzduchojemu poklesnout pod 3,5 bar. 107. Zjistí-li strojvedoucí na hnacím vozidle závadu, která ovlivňuje výkon vozidla nebo brání jeho další jízdě, oznámí to neprodleně výpravčímu (dispečerovi) a uvede přibližnou dobu k odstranění závady. Jestliže zjištěnou závadu nemůže strojvedoucí odstranit, oznámí to neprodleně výpravčímu (dispečerovi), aby zajistil náhradní hnací vozidlo. 108. Zjistí-li strojvedoucí takovou závadu, která může ovlivnit příští vystavení hnacího vozidla na hranice depa kolejových vozidel, ohlásí tuto skutečnost co nejdříve strojmistrovi. 109. Při používání elektrického vařiče v kabině strojvedoucího platí mimo ustanovení obecných norem a předpisů ještě následující zásady: − vařič nelze používat k jiným účelům než k ohřevu jídla a nápojů, − ihned po použití je nutno vařič vypnout, − zapnutý vařič se nesmí nechat bez dohledu, − je-li vařič umístěn v uzavíratelném prostoru, zakazuje se tento prostor uzavřít, pokud topná plocha vařiče není dostatečně vychlazena. 110. - 112. Neobsazeno. J. PŘÍJEZD DO KONEČNÉ STANICE A JÍZDA DO A V DEPU KOLEJOVÝCH VOZIDEL 113. Před příjezdem vlaku vytápěného parou do konečné železniční stanice kde dochází k odvěšení hnacího vozidla se ukončí napájení parního topení parou tak včas, aby mohla být provedena manipulace s topnými spojkami bez zbytečného prodlení. 114. Po příjezdu vlaku elektricky vytápěného do konečné stanice, kde se odvěšuje hnací vozidlo, vypne strojvedoucí před odvěšením hnacího vozidla obvod vlakového topení a dále postupuje dle ustanovení MPBP. 115. Při odstavení vlaku v nácestné stanici se postupuje dle ustanovení staničního řádu a TPÚ stanice. Způsob zajištění vlaku proti ujetí stanoví předpis ČD D 2. Dále strojvedoucí postupuje dle ustanovení článku 123 tohoto předpisu.
29
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
116. Způsob a podmínky odvěšení hnacího vozidla stanoví TPÚ stanice. Další jízda tohoto vozidla se řídí dle ustanovení předpisu ČD D 2 a staničního řádu. Jízda hnacího vozidla v obvodu depa kolejových vozidel se řídí ustanoveními provozního řádu DKV. 117. Před vjezdem na točnu nebo přesuvnu se musí strojvedoucí přesvědčit, zda příslušná návěstidla dovolují další jízdu. Po návěsti obsluhy tohoto zařízení vjíždí strojvedoucí na točnu nebo přesuvnu rychlostí nejvýše 3 km.h-1. 118. Po zastavení na točně nebo přesuvně zajistí strojvedoucí hnací vozidlo proti ujetí za podmínek dle ustanovení předpisu ČD V 15/I. 119. Při jízdě z točny nebo přesuvny se postupuje obdobně jako při vjezdu na ně, přičemž nesmí být překročena rychlost 3 km.h-1. 120. Neobsazeno. K. UKONČENÍ SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY 121. Jestliže strojvedoucí během služby zjistil na přiděleném hnacím vozidle závady, které budou bránit jeho příštímu vystavení na hranice depa a nemohl je ohlásit dříve, učiní tak nejpozději na hranicích depa, případně dle ustanovení provozního řádu DKV. 122. Při odstavování, resp. předávání hnacího vozidla v obvodu depa kolejových vozidel se strojvedoucí řídí provozním řádem DKV a pokyny strojmistra nebo jiného oprávněného zaměstnance DKV. Dále je strojvedoucí povinen stanovenou formou objednat potřebné opravy hnacího vozidla. 123.
Při odstavení hnacího vozidla je lokomotivní četa povinna:
provést úkony dle ustanovení článku 54 tohoto předpisu, vypnout vlakový zabezpečovač a radiostanici (pokud je vozidlo má), provést obsluhu rychloměru a další úkony dle ustanovení předpisu ČD V 8/I, odvodnit vzduchová zařízení hnacího vozidla (pokud je to na místě odstavení přípustné), e) provést vizuální prohlídku hnacího vozidla, především jeho pojezdu, f) provést zápis do Knihy předávky, případně do Knihy oprav a Záznamníku poruch na sdělovacím a zabezpečovacím zařízení, g) uzamknout hnací vozidlo a klíče odevzdat u výpravčího nebo na stanoveném místě. a) b) c) d)
124. Při střídání na ose je odstupující strojvedoucí povinen provést následující úkony:
30
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
a) zabrzdit hnací vozidlo přímočinnou brzdou, b) podat nastupujícímu strojvedoucímu informaci o technickém stavu hnacího vozidla a o všech skutečnostech, důležitých pro výkon služby, c) předat nastupujícímu strojvedoucím písemnosti, týkající se vedeného vlaku, d) předat klíče od hnacího vozidla, e) provést obsluhu rychloměru a další úkony dle ustanovení předpisu ČD V 8/I, f) provést záznam v Knize předávky, pokud záznam odpovídající aktuálnímu stavu při tomto střídání nebyl proveden již v průběhu směny. Lokomotivní četa smí opustit hnací vozidlo teprve po jeho řádném a úplném předání nastupující lokomotivní četě. 125. Na místě určeném provozním řádem DKV provede strojvedoucí ještě následující úkony: a)
vyplní v celém rozsahu a určeným způsobem označí doklady o výkonu lokomotivní čety, hnacího vozidla, spotřebě materiálu, objednání oprav apod. a odevzdá je určeným způsobem,
b) pokud je zapotřebí sdělit informace o průběhu směny, zapíše do Knihy příhod (nebo jiného dokladu dle rozhodnutí vrchního přednosty DKV) minimálně následující údaje: −
datum,
−
řadu a inventární číslo hnacího vozidla,
−
jména členů lokomotivní čety,
−
čísla vedených vlaků,
−
stručné hlášení o průběhu služby,
−
podpis.
Pokud služba proběhla bez závad a ostatních mimořádností, nemusí strojvedoucí zápis do Knihy příhod provádět. Konkrétní postup stanoví vrchní přednosta DKV. O závažných mimořádnostech, k nimž došlo během služby, informuje strojvedoucí strojmistra též ústně. 126. Lokomotivní četa hlásí ukončení služby osobně způsobem stanoveným provozním řádem DKV, nebo opatřením vrchního přednosty depa kolejových vozidel. 127. - 130. Neobsazeno.
31
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
ČÁST ČTVRTÁ VÝKON SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY ZA MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ A. OPATŘENÍ PŘI VYKOLEJENÍ HNACÍHO VOZIDLA 131. Každé vykolejení hnacího vozidla nebo i dalších vozidel soupravy musí strojvedoucí ohlásit v železniční stanici výpravčímu (dispečerovi) a na širé trati výpravčímu některé ze sousedních stanic (dispečerovi). Vyžadují-li to okolnosti, musí se místo vykolejení vozidel krýt dle ustanovení předpisu ČD D 1. Související opatření stanoví předpis ČD D 2. 132. Stopy po vykolejení se musí ponechat nezměněny až do příchodu osob, oprávněných nehodovou událost šetřit. 133. Strojvedoucí je povinen účastnit se odklizovacích prací v rozsahu své obvyklé činnosti, pokud mu to dovoluje jeho zdravotní (tj. i psychický) stav. 134. Při vykolejení nebo násilném poškození hnacího vozidla elektrické trakce uvede strojvedoucí vozidlo do bezpečného stavu dle ustanovení MPBP. Při poškození elektrických zařízení na střeše a prohlídkách střechy postupuje strojvedoucí podle ustanovení MPBP. 135. Při vykolejení nebo násilném poškození hnacího vozidla je nutno zjistit stav akumulátorových baterií a při úniku elektrolytu uvědomit o této skutečnosti vedoucího odklizovacích prací. Pokud je to možné, je nutno akumulátorové baterie vypnout. 136. Při vykolejení nebo násilném poškození hnacího vozidla motorové trakce je nutné všemi dosažitelnými prostředky zamezit či alespoň omezit únik ropných látek. Jejich únik je strojvedoucí povinen oznámit způsobem podle ustanovení článku 131 tohoto předpisu, v obvodu DKV strojmistrovi a dále také vedoucímu odklizovacích prací. Ustanovení tohoto článku platí také v případě poškození hnacího vozidla elektrické trakce, pokud dojde k úniku ropných látek z chladícího okruhu trakčního transformátoru. 137. Opatření při úniku ekologicky závadných látek, která je lokomotivní četa povinna v předepsaném rozsahu zajistit, stanoví předpis ČD M 32. 138. Klesnou-li venkovní teploty pod bod mrazu, je nutno u vykolejených a násilně poškozených vozidel vypustit vodu z chladicích, topných a hygienických okruhů v těch případech, kdy nelze předpokládat jejich rychlé nakolejení. S vypouštěním vody je možné započít až po poklesu její teploty pod. 40 oC.
32
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
139. - 140. Neobsazeno. B. PROVOZ V ZIMNÍCH PODMÍNKÁCH 141. Vzduchové zařízení hnacích vozidel je nutné v zimním období častěji odvodňovat a přitom využívat vyhřívací zařízení odvodňovacích kohoutů. Za provozu je nutno ponechat trvale pootevřený odvodňovací kohout mezichladiče kompresoru. Po odstavení hnacího vozidla mimo vytápěné prostory je rovněž nutno ponechat pootevřené ostatní odvodňovací kohouty. 142. Rozmrazování agregátů a částí hnacích vozidel je možné provádět pouze způsobem, který vylučuje jejich poškození. Při použití otevřeného ohně je však potřebné dodržet všechna protipožární opatření včetně dosažitelnosti hasících přístrojů. 143. Za nízkých teplot klesá kapacita akumulátorové baterie a proto je třeba zajistit její častější dobíjení. 144. Za sněžení a námrazy je třeba častým čištěním návěstních svítilen hnacího vozidla udržovat dobrou viditelnost návěstních světel. 145. Přesahuje-li výška sněhové pokrývky (závěje) úroveň spodní hrany čelního ochranného krytu pojezdu hnacího vozidla, jedná se v případě jejího projíždění o tzv. prorážení sněhové vrstvy. Bylo-li před touto překážkou zastaveno, rozhodne strojvedoucí (s přihlédnutím k výšce a hustotě sněhové vrstvy, příp. dle dalších okolností), zda bude hnacím vozidlem sněhovou vrstvu prorážet. V rámci přípravy hnacích vozidel na zimní provoz dle ustanovení předpisu ČD V 1 lze opatřením vrchního přednosty DKV omezit u konkrétních řad hnacích vozidel možnost prorážení sněhové vrstvy. 146. Na hnacích vozidlech, u nichž je nutné při sněžení ponechat za jízdy i za stání vozidla v činnosti ventilátory chlazení trakčních motorů, smí být činnost těchto ventilátorů přerušena jen v nařízených případech. 147. Startovat studený spalovací motor nebo opakovat jeho start je možné jen za dodržení podmínek, uvedených v návodu na obsluhu příslušného hnacího vozidla. 148. Doporučený teplotní režim práce spalovacího motoru musí strojvedoucí udržovat − u motorů chlazených vodou cloněním žaluzií chladících článků, − u motorů chlazených vzduchem plechovými clonami v přívodu chladícího vzduchu tak, aby nedošlo k jízdě s podchlazeným spalovacím motorem.
33
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
149. Uvázne-li vlak v závěji, je nutné ponechat v provozu ventilátory chlazení trakčních motorů. Jestliže při tom nevykolejila žádná vozidla, musí být u vlaků osobní dopravy ponecháno v činnosti vlakové topení a centrální zdroj energie. I za těchto okolností však musí být zachována bezpečnost cestujících i zaměstnanců ČD. 150. Zásady protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel jsou stanoveny předpisem ČD V 1 (viz příloha 8 tohoto předpisu). 151. - 152. Neobsazeno
34
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
ČÁST PÁTÁ OSTATNÍ USTANOVENÍ A. ODBĚR PROVOZNÍCH HMOT A MATERIÁLU 153. K provoznímu nasazení lze přistavit jen hnací vozidlo vyzbrojené potřebným množstvím paliva i ostatními provozními hmotami. Odpovědnost za jeho vyzbrojení je stanovena v provozním řádu DKV. 154. Veškeré provozní hmoty se odebírají pouze v určených výdejnách a předepsaným způsobem. 155. Záloha provozních hmot a materiálu, která je uložena na hnacím vozidle, musí být udržována v přehledném stavu a v čistotě a zabezpečena proti odcizení. Ropné produkty jsou ukládány v konvích řádně označených a uzavřených. 156. - 160. Neobsazeno.
35
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 161. Platnost ustanovení této části předpisu je omezena dobou trvání funkce pomocník strojvedoucího. 162. Rozsah znalosti ustanovení tohoto předpisu stanoví pro pomocníky strojvedoucích vrchní přednosta depa kolejových vozidel. 163. Pomocník strojvedoucího musí znát v předepsaném rozsahu ustanovení těchto předpisů ČD: D 1, D 2, D 33, Oo 15, M 32, Op 16, S 9/11, Sei 412, T 1, V 1, V 2, V 4, V 32, Pracovní řád a MPBP. Přichází-li to v úvahu pro výkon služby, pak i ustanovení předpisů ČD: V 13, V 18/1, 2, 3, Směrnice pro zkoušení provozních hmot mimozáručních hnacích vozidel - č.j. 201/95-12/5-Hl a ustanovení předpisů pro místní výkon služby. 164. Pomocník strojvedoucího obdrží do osobního užívání tyto předpisy ČD: D 1, D 2, Op 16, V 2 a připadá-li to v úvahu, pak i V 13 a V 18/1. 165. Pomocník strojvedoucího je členem lokomotivní čety a bezprostředně nadřízeným je pro něho strojvedoucí, se kterým byl určen do služby. Ostatní nadřízení pomocníka strojvedoucího jsou stanoveni v části druhé, oddílu A tohoto předpisu. 166. Pomocník strojvedoucího je povinen dodržovat ustanovení části druhé, oddílu C tohoto předpisu. 167. a)
Pomocník strojvedoucího je povinen: ohlásit se při nástupu služby na určeném místě stanoveným způsobem,
b) obeznámit se na začátku směny se všemi nově vydanými vyhláškami, nařízeními a služebními rozkazy a toto potvrdit svým podpisem s uvedením data, c)
pozorovat za jízdy vlaku nebo posunu trať a kolejiště včetně trakčního vedení a zjištěné skutečnosti, které by mohly mít vliv na bezpečnost provozu neprodleně hlásit strojvedoucímu,
d) dbát všech příkazů a nařízení, jež jsou obsažena v ustanoveních předpisů, ve vyhláškách a rozkazech, e)
zúčastňovat se povinného školení a nařízených zkoušek,
f)
dodržovat pracovní kázeň.
36
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
168. Dále je pomocník strojvedoucího během směny povinen na základě příkazů a pokynů strojvedoucího, ke kterému byl určen do služby, provádět: a)
b)
c) d) e) f) g) h) i)
kontrolu technického stavu hnacího vozidla, zejména těch částí, které mají bezprostřední vliv na bezpečnost, spolehlivost, hospodárnost a ekologii provozu, v průběhu směny dle potřeby čištění (při dodržení ustanovení bezpečnostních předpisů a za použití schválených čisticích prostředků) výhledová okna kabiny a skla návěstních svítilen hnacího vozidla a dále dbát o čistotu interiéru kabiny a strojovny hnacího vozidla, příp. dalších částí interiéru hnacího vozidla ve stanoveném rozsahu, neplánované služební opravy, případně provozní ošetření, kontrolu stavu a úplnosti návěstních pomůcek a nářadí v inventáři hnacího vozidla, kontrolu provozních hmot včetně jejich případného doplnění, svěšování a rozvěšování hnacích vozidel v případech, nařízených lokomotivní četě ustanoveními předpisu ČD D 2, jiné činnosti v rozsahu své kvalifikace, pokud není v konkrétních případech určena jiná odborně způsobilá osoba, přebírání a předávání dokumentace vlaku určenému zaměstnanci železniční stanice, vedení tiskopisu ČD 735 1 5901 „Záznam o výkonech hnacích vozidel“.
169. Pomocník strojvedoucího je povinen být ve službě vhodně oblečen s použitím oděvních součástek, poskytovaných zaměstnavatelem. 170. Pomocník strojvedoucího musí mít ve službě u sebe služební průkaz, svůj provozní záznam, funkční kapesní svítilnu a správně jdoucí hodinky. 171. Pomocník strojvedoucího se musí před samostatným výkonem služby obeznámit: a)
s traťovými poměry na pojížděných traťových úsecích,
b) s místními poměry železničních stanic a s ustanoveními staničních řádů těch stanic, ve kterých se bude pravidelně zúčastňovat posunu, c)
s místními poměry a s ustanoveními provozních řádů těch DKV, ve kterých bude pravidelně vykonávat službu.
172. Poznání traťových poměrů uskuteční pomocník strojvedoucího projetím příslušné trati oběma směry a to jedenkrát ve dne a jedenkrát v noci. V rámci toho provede i praktické poznání místních poměrů v železničních stanicích a v DKV.
37
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
173. Pomocník strojvedoucího potvrzuje znalost traťových a místních poměrů spolu se znalostí ustanovení předepsaných částí v úvahu připadajících provozních řádů dep kolejových vozidel a staničních řádů svým podpisem s uvedením data na listu tiskopisu „Karta znalosti tratě“. Potvrzení znalosti traťových a místních poměrů platí po dobu následujících 12 měsíců od vykonaného poznání traťových a místních poměrů nebo od posledního služebního výkonu ve své profesi na příslušném traťovém úseku. 174. V případě opětovného poznání traťových a místních poměrů na traťovém úseku, kdy doba od skončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů na tomto traťovém úseku je kratší než 25 měsíců, provede pomocník strojvedoucího poznání traťových a místních poměrů projetím trati jedenkrát oběma směry za dne (tzv. „opakované“ poznání traťových a místních poměrů). 175. Pomocník strojvedoucího může opustit hnací vozidlo pouze se svolením strojvedoucího. 176. Při vykolejení vozidel je pomocník strojvedoucího povinen, pokud to jeho zdravotní (tj. i psychický) stav dovoluje, se zúčastnit odklizovacích prací v rozsahu své kvalifikace a podle pokynů strojvedoucího. 177. Pomocník strojvedoucího končí službu shodně se strojvedoucím, ke kterému byl ve směně, nebo na jejím konci přidělen, pokud turnus nestanovuje jinak. Ukončení služby hlásí osobně stanoveným způsobem. 178. - 181. Neobsazeno.
38
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 182. Výjimky a změny tohoto předpisu schvaluje vrchní ředitel divize obchodně provozní o.z., pokud konkrétní ustanovení tohoto předpisu neurčuje jinak. 183.
Tento předpis nabývá účinnosti dne 22.4.1998.
39
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY Obecně závazné zákony, vyhlášky a předpisy : 266/1994 Sb.
Zákon o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
100/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád určených technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
101/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů
173/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů
177/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů
Interní předpisy a služební rukověti ČD : ČD D 1
Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy
ČD D 2
Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy
ČD D 2/1
Doplněk s technickými údaji k Dopravním předpisům
ČD D 3
Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy
ČD D 5
Předpis pro tvorbu a zpracování základní dopravní dokumentace
ČD 1/ D 5
Prováděcí opatření k předpisu pro tvorbu a zpracování základní dopravní dokumentace
ČD D 7/2
Předpis pro organizování výluk na síti Českých drah
ČD D 17
Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí
ČD D 33
Předpis o vojenské přepravě
ČD Hf 3
Předpis pro pokladní službu v železničních stanicích
ČD Hf 3/1
Předpis pro pokladní službu v železničních stanicích – Tiskopisy s příklady evidence
ČD K 4/I
Předpis pro přepravu zavazadel
ČD KC 1Předpis pro přepravu cestujících ČD D 32
Předpis pro přepravu uranového koncentrátu, čerstvého a vyhořelého jaderného paliva
40
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
ČD KN 5
Předpis pro přepravu služebních zásilek
ČD M 32Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami ČD Ok 2
Výcvikový a zkušební řád pro zaměstnance ČD, a.s.
ČD Ok 9
Předpis o mimotarifních jízdních výhodách poskytovaných ČD
ČD Ok 10
Prováděcí předpis k Tarifu jízdného a přepravného na tratích Českých drah pro přepravu zaměstnanců Českých drah a Ministerstva dopravy a spojů České republiky, podílejících se na zabezpečení činnosti Českých drah
ČD Ok 12
Předpis o zaměstnaneckých zahraničních jízdních výhodách
ČD Op 16
Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
ČD Sei 412
Výkony hnacích vozidel
ČD SPPO
Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou osobní dopravu
ČD SR 15(V)
Popis brzd železničních vozidel
ČD SR 49(V)
Popis a návod k obsluze elektrických i topných systémů tažených osobních železničních vozů a jejich zvláštních spotřebičů
ČD T 1
Telefonní provoz
ČD T 7
Radiový provoz
ČD T 108
Obsluha vlakového zabezpečovacího zařízení
ČD TR 10
Tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel
ČD V 1
Předpis pro organizaci provozu v depech kolejových vozidel
ČD V 2P
Předpis pro strojvedoucí a pomocníky strojvedoucího parní trakce
ČD V 4
Předpis o bezpečnostním dozoru na parní kotle (generátory) a tlakové nádoby na železnici
ČD V 8/I Předpis pro provoz a obsluhu rychloměrů ČD V 13
Obsluha a údržba parních generátorů PG 500 a PG 500 S
ČD V 15/I
Předpis pro provoz a obsluhu brzdových zařízení železničních kolejových vozidel
ČD V 25
Předpis pro organizaci údržby elektrických a motorových hnacích vozidel, osobních, vložených, přípojných a řídících vozů
ČD V 32
Předpis o nouzovém svěšování vozidel
41
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
ČD V 62
Provozně technický předpis pro železniční vozy
ČD V 65/1
Předpis pro provozování diagnostiky závad jedoucích vozidel
ČD V 71
Předpis pro čištění železničních kolejových vozidel
ČD V 81
Předpis pro provoz elektrických jednotek řady 471
ČD Z 2
Předpis pro obsluhu přejezdových zabezpečovacích zařízení
ČD Z 11
Předpis pro obsluhu rádiových zařízení
ČD 1/91 PMR
Směrnice pro provoz elektrických jednotek řady 451,452
ČD 2/91 PMR
Směrnice pro provoz elektrických jednotek řady 460 a 560
ČD 3/91 PMR
Směrnice pro provoz motorových vozů řady 810
ČD Katalog 11
Profesní katalogový výpis pro strojvedoucí, obsahující výtah z předpisů ČD, řady Hf, K, KN
ČD Katalog 12
Profesní katalogový výpis pro strojvedoucí, obsahující výtah ze služební rukověti ČD SR 49(V)
Ostatní : MPBP
Místní pracovní a bezpečnostní předpisy pro trakci: − elektrickou, č.j. 58 717/1990, ze dne 1.2.1991 − motorovou, č.j. 58 504/92-234, ze dne 29.12.1992
Pracovní řád, č.j. 57 481/97-O10, s účinností od 1.9.1997 Turnusový řád, č.j. 55 258/1995-O10, s účinností od 24.9.1995 Směrnice pro provoz a obsluhu zařízení odbavovacího a informačního systému nové technologie (OIS NT), č.j. 58 495, s účinností od 1.9.1997 Směrnice pro zkoušení provozních hmot mimozáručních hnacích vozidel č.j. 201/95-12/5-Hl, s účinností od 1.1.1996
42
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
43
Příloha 1 k ČD V 2 - Změna č. 1b - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
SEZNAM PŘEDPISŮ souvisejících s vlastním výkonem funkce strojvedoucího V této příloze je uveden seznam obecně závazných předpisů a dále interních předpisů, služebních rukovětí, norem, pomůcek a dalších legislativních opatření ČD (dále předpisů), které musí strojvedoucí v předepsaném rozsahu znát a umět používat.
označení předpisu ČD D 1 ČD D 2 ČD D 2/1 ČD D 3 ČD D 7/2 ČD D 17 ČD D 33 ČD K 4/I ČD M 32 ČD Op 16 ČD Sei 412 ČD SR 15 ČD SR 49 ČD T 1 ČD T 7 ČD T 108 ČD V 1 ČD V 2 ČD V 4 ČD V 8/I ČD V 13 ČD V 15/I ČD V 25 ČD V 32 ČD V 62 ČD D 32
*)
a
b
c
d
x x x x x x x x x1) x x x x
x x
3)
x x x x
*)
x x x x x x x x x 1
e
Příloha 1 k ČD V 2 - Změna č. 1b - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
označení předpisu ČD V 65/1 ČD V 71 *) ČD V 81 *) ČD Z 2 *) ČD Z 11 ČD 1/91 PMR *) ČD 2/91 PMR *) ČD 3/91 PMR *) MPBP SJŘ Tabulky traťových poměrů Tabulky dopravních údajů +) Dodatky k ČD D 2 +)
a
b
c x x
d
e
x4) x4) x4) x4)
x x x x
x x x x x x x
+) platí do doby nahrazení Tabulkami traťových poměrů
− Směrnice pro zkoušení provozních hmot mimozáručních hnacích vozidel č.j. 201/95-12/5-Hl *) − Provozní řády DKV − Staniční řády − Obsluhovací řády a Přípojové provozní řády − Prováděcí nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy (strojvedoucí musí mít při výkonu dopravní služby u sebe) *) − Technologické postupy úkonů stanice a Traťové souhrnné technologické postupy úkonů − Předpisy pro místní výkon služby včetně pohraniční dopravy *) − Další předpisy, u nichž rozsah znalosti může dodatečně, po odsouhlasení ředitelem odboru kolejových vozidel GŘ, stanovit vedoucí příslušné organizační složky ČD − Pracovní řád ČD − Normy, stanovené předpisem ČD Ok 2 pro příslušnou elektrotechnickou kvalifikaci − Směrnice a výnosy, jimiž jsou stanoveny provozní podmínky, týkající se výkonu služby strojvedoucího 2
Příloha 1 k ČD V 2 - Změna č. 1b - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
Předpisy stanovené pro přepravní činnost *)
označení předpisu ČD Hf 3 ČD Hf 3/1 ČD K 4/I ČD KC 1 ČD KN 5 ČD Ok 9 ČD Ok 10 ČD Ok 12 ČD SPPO ČD TR 10 Jízdní řád pro veřejnost Směrnice pro provoz a obsluhu zařízení OIS NT
a
b
c
d
e
3)
x x3) x3)
x x
x x3) x2) x2) x2) x x x4)
x x x
x3)
_____________________________________________ Vysvětlivky: a - celý předpis do osobního užívání b - profesní katalogový výpis předpisu do osobního užívání c - výňatek z předpisu v příloze tohoto předpisu d - pouze informativní znalost ustanovení předpisu e - strojvedoucí musí mít při výkonu dopravní, resp. přepravní, služby u sebe - je stanoveno předpisem ČD D 2, resp. předpisem ČD KC 1 *) - týká se pouze okruhu zaměstnanců, kteří jsou povinni se předpisem řídit x1) - ustanovení předpisu jsou školena v rámci školení předpisu ČD Op 16 x2) - ustanovení předpisu jsou školena v rámci části P povinného školení x3) - profesní katalogový výpis ČD Katalog 11 (Hf/K/KN), resp. ČD Katalog 12 (SR) x4) - strojvedoucí musí umět používat, tj. orientovat se v obsahu a respektovat předepsané údaje 3
Příloha 1 k ČD V 2 - Změna č. 1b - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
4
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
ČD D 7/2
Předpis pro organizování výluk na síti Českých drah Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 30.4.2002, č.j. 56996/02-O11 Účinnost od 1. 7. 2002
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU ROZSAH ZNALOSTÍ Pracovní zařazení Strojvedoucí
Znalost Úplná: čl. 1 - 14, 108 - 112, 117 - 124, 152 - 155 Informativní: 100 - 107, 145, 146, 171, 172, příloha 12 ZÁZNAM O ZMĚNÁCH
Změna
Předpis
číslo č.j.
účinnost od
opravil
1. 55 698/03-O11
1.8.2003
za tisku
1)
1)
dne
podpis
Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce 1
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK CPS ČD DDC DKV DOP NAD OPŘ OS OZOV PMD PZM PZS PZZ SDC TV VR ZZD ŽST
Cizí právní subjekt (právnická nebo fyzická osoba) České dráhy Divize dopravní cesty Depo kolejových vozidel Divize obchodně provozní Náhradní autobusová doprava Obchodně provozní ředitelství Organizační složka Odpovědný zástupce objednavatele výluky Posun mezi dopravnami Přejezdové zabezpečovací zařízení mechanické Přejezdové zabezpečovací zařízení světelné Přejezdové zabezpečovací zařízení Správa dopravní cesty Trakční vedení Výlukový rozkaz Základní dopravní dokumentace Železniční stanice
2
Příloha 2 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Kapitola I Společná ustanovení 1. Předpis pro organizování výluk na síti Českých drah ČD D7/2 obsahuje předpisové závazné ustanovení pro jednotné plánování, přípravu, provádění a vyhodnocování předpokládaných výluk na síti ČD. Řádná znalost a dodržování ustanovení tohoto předpisu patří mezi základní předpoklady k zajištění bezpečnosti a plynulosti železniční dopravy. 2.
Předpis ČD D7/2 je závazný pro: − všechny zaměstnance ČD, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na výlukové činnosti; − cizí právnické a fyzické osoby, které na síti ČD organizují a realizují výlukovou činnost; tyto osoby musí být zavázány k plnění předpisu ČD D7/2 smluvním vztahem; − cizí právnické a fyzické osoby, které na základě smluvního vztahu s ČD konají pro ČD práce nebo jinou činnost, v důsledku které se zúčastňují výlukové činnosti, kterou zajišťují ČD; tyto osoby musí být zavázány k plnění předpisu ČD D7/2 smluvním vztahem.
3. Veškeré právní předpisy a TNP citované dále v textu rozuměj v platném znění. Dnem začátku účinnosti tohoto předpisu se ruší: − Předpis ČD D7/2 „Předpis pro organizování výluk na síti ČD“ platný od 28.12.1997; − Souhrnný rozkaz generálního ředitele ČD o výlukách kolejí a napětí trakčního vedení, vypnutí rozvodu 6 kV pro napájení zabezpečovacího zařízení na síti ČD platný od 21.12.1999; − Všechny ostatní vztažné výnosy a nařízení vydané GŘ, ředitelstvím divizí, SDC a OPŘ, kromě platných VR.
3
Příloha 2 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
Kapitola II Základní pojmy 4. Výluka je úprava způsobu dopravního a provozního použití zařízení součástí dráhy, vyžadující přijetí zvláštních opatření technologických nebo technických a obvykle i omezení provozování dráhy nebo omezení provozování drážní dopravy. 5. Předpokládaná výluka je předem ve smyslu ustanovení tohoto předpisu naplánovaná, připravená a povolená úprava způsobu provozního použití dopravní cesty, umožňující provést na koleji nebo v jejím průjezdném průřezu, na zabezpečovacím zařízení nebo na elektrickém zařízení práce: − údržbové nebo opravné, − rekonstrukční, − modernizační, − případně jiné, vyžadující omezení provozování dráhy nebo omezení provozování drážní dopravy, uskutečněné podle předem vypracovaného VR. Předpokládané výluky lze uskutečňovat pouze po dobu nezbytně nutnou k provedení těchto prací. Nejedná-li se o výluku uskutečněnou podle VR, považuje se takový stav za výluku nepředpokládanou. 6. Nepřetržitá výluka je výluka konaná v nepřetržitém režimu déle než jeden kalendářní den. 7.
Denní výluka je výluka konaná pouze v jednom kalendářním dni.
8. Výlukový rozkaz je dokument s opatřeními k provedení předpokládané výluky. Musí obsahovat podmínky a opatření, která je nutno splnit pro zachování bezpečnosti, pravidelnosti a hospodárnosti provozu ČD, po dobu jeho platnosti. Výlukové rozkazy se dělí do skupin podle stupně použitelnosti a podle druhu a rozsahu zařízení, jehož výluku nařizují. Podrobnosti jsou uvedeny v části třetí tohoto předpisu. 9. Objednavatelem výluky je vždy vrchní přednosta té SDC (dále jen SDC), do jejíž správy spadají zařízení dopravní cesty, k jejichž vyloučení má dojít. SDC objednává výluku u OPŘ na základě dříve zpracovaného VR. Je-li pro provedení výluky třeba vyloučit souběžně i zařízení ve správě jiné SDC, určí objednavatele výluky zaměstnanec pověřený vrchním ředitelem DDC. 10. Žadatelem o výluku může být OS ČD nebo cizí právní subjekt. Žádost o poskytnutí výluky podává žadatel vždy prostřednictvím příslušného objedna-
4
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
vatele výluky. CPS musí být zavázán k plnění výluky smluvním vztahem uzavřeným s ČD. 11. Investorem se u akcí konaných pro ČD a vyžadujících výluky zařízení dopravní cesty rozumí útvary DDC – podle své odborné příslušnosti. U akcí požadovaných CPS se investorem rozumí organizace zavázaná k úhradě nákladů celého průběhu výluky. 12. Zhotovitel je OS DDC nebo CPS provádějící práce při výluce na zařízení dopravní cesty. 13. Součásti dráhy je společný název pro železniční spodek, železniční svršek, železniční přejezdy, sdělovací zařízení, zabezpečovací zařízení, elektrická zařízení, stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy, budovy a zařízení určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování. 14. Obvod působnosti ŽST je pro potřeby tohoto předpisu každá dopravna s kolejovým rozvětvením, v přímé působnosti příslušného přednosty ŽST, ohraničená krajními výhybkami. ČÁST TŘETÍ VÝLUKOVÉ ROZKAZY Kapitola V Opatření při výlukách 100. Způsob přípravy a projednávání všech příslušných opatření vyplývá z rozsahu výluky a jí vyvolaného dopadu na provozování dráhy a drážní dopravy ČD. Konkrétní opatření pro jednotlivé výluky, včetně zpravování doprovodu vlaků musí být zapracována ve VR. 101. U výluk, nezasahujících do obvodu působnosti jiných OPŘ a u výluk nemajících žádný dopad na mezistátní dopravu, na organizaci dopravy vlaků kategorie R a vyšší, ani vlaků nákladní dopravy zařazených do sítě vybraných nákladních vlaků, rozhodne o dopravních i přepravních opatřeních samostatně přímo OPŘ, které VR vyhotovuje. 102. V ostatních případech výluk OPŘ, které zpracovává VR, sestaví v součinnosti s vlastními výlukou dotčenými OS ČD nejdříve jen návrh dopravních a 5
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
přepravních opatření. Při přípravě návrhu předběžně konzultuje jeho obsah s ostatními zainteresovanými OS ČD. 103. Návrh provozních, dopravních či přepravních opatření ve smyslu ustanovení předchozích článků tohoto předpisu, své případné výhrady k jeho obsahu zainteresované OS ČD, neprodleně konzultují se zpracovatelem VR. Svá vyjádření k navrženým opatřením včetně případných doplnění a úprav předají zpracovateli VR nejpozději 5. pracovní den po obdržení návrhu. 104. Pokud se výluka dotkne činnosti externích dopravců nebo CPS poskytujících servisní služby ve vlacích, zařazujících restaurační, lůžkové, poštovní vozy apod., musí OPŘ, které zpracovává VR, s těmito CPS projednat a dohodnout před vydáním VR opatření, která budou do připravovaného VR zapracována. A. PROVOZNÍ OPATŘENÍ 105. Provozní dispečer, dirigující dispečer nebo dispoziční výpravčí, který ohlašuje výluku na základě VR, odřekne pravidelné vlaky, které nepojedou z důvodu výluky a zavede vlaky, jejichž jízda je VR nařízena. 106. Nařízené odjezdy vlaků s náskokem, zpožděné nebo nařízený sled vlaků po výluce musí být uvedeny ve VR. 107. Požadavky zahraničních železnic na zajištění provozních opatření na straně ČD, souvisejících s prováděním výluk na pohraničních tratích zahraničních železničních správ a jiných provozovatelů dráhy řeší DOP. B. DOPRAVNÍ OPATŘENÍ 108. Odřeknutí vlaků s přepravou cestujících a NAD musí řešit VR. Náhradní soupravy pro vlaky s přepravou cestujících sestaví určená ŽST nebo DKV podle VR. Vždy je však třeba postupovat tak, aby bylo zamezeno zbytečným oběhům prázdných souprav. 109. Bude-li třeba z důvodu výluky konat výluku služby dopravních zaměstnanců odchylně od rozkazu o výluce služby, musí být toto řešeno ve VR. 110. U vlaků s přepravou cestujících jedoucích po odklonové nebo objízdné trase musí být strojvedoucí a obsluha vlaku zpraveni o případném mimořádném zastavení vlaku pro výstup a nástup cestujících dle VR. Nebude-li při jízdě vlaku s přepravou cestujících odklonem zapotřebí, aby tento vlak zastavoval podle příslušného tabelárního jízdního řádu, zpraví výpravčí podle VR vlak písemným rozkazem o tom, že pravidelné pobyty ve 6
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
stanicích se považují za pobyty z dopravních důvodů a zastávky nebo stanice s výlukou služby výpravčího je nutno projet. 111. Pro udržování dopravy při vypnutí napětí TV platí příslušná ustanovení předpisu ČD D2. Konkrétní podmínky pro dopravu vlaků závislé trakce za vypnutí napětí TV musí být uvedeny ve VR. Přidání hnacího vozidla motorové trakce a jeho odstup může být proveden i v jiných ŽST, než je uvedeno ve VR. 112. Vlaky s mimořádnými zásilkami, které se na sousední koleji nesmí potkat s jinými kolejovými vozidly, musí vyčkat ukončení výluky ve vhodných stanicích podle rozhodnutí provozního dispečera. Jízdu vlaků s mimořádnými zásilkami, které se mohou na sousední koleji setkat s jinými kolejovými vozidly, musí projednat výpravčí stanice zahajující výluku s OZOV. D. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ 117. Pro zajištění bezpečnosti při výlukách je nutné: a) zajistit umístění varovných návěstidel, přenosných návěstidel pro elektrický provoz, návěstidel pro krytí vozidel, návěstidel pro krytí pracovního místa nebo vyloučené koleje, návěstidel pro pomalou jízdu, přenosných přejezdníků nebo návěstních upozorňovadel, b) ve stanovených případech provést zneplatnění návěstidel, c) upozornit zúčastněné zaměstnance na výlukovou činnost, d) ve stanovených případech zpravit strojvedoucí písemným rozkazem o okolnostech, za které odpovídá, e) provést další bezpečnostní opatření, která jsou stanovena pro jízdu vozidel s mimořádnými zásilkami a pro jízdu nebo práci speciálních vozidel podle předpisu ČD D2/81, předpisu ČD S8 nebo TNP pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 118. Pokud TNP nestanovuje odpovědnost za zajištění bezpečnosti při výlukách nebo přikazuje stanovit tuto odpovědnost ve VR, musí být tato odpovědnost pro případy uvedené v čl.117 uvedena v Žádosti o vyhotovení výlukového rozkazu a ve VR. 119. – 120. Neobsazeno.
7
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
Kapitola VI Zabezpečení přejezdů 121. U přejezdového zabezpečovacího zařízení (PZZ), jehož činnost je ovlivněna výlukou koleje, se postupuje podle předpisu ČD D2 a ČD T100. 122. U PZZ smí být změněna závislost vyvolaná výlukou až po zahájení výluky a souhlasu OZOV. 123. Změny závislosti PZZ dvou a vícekolejných tratí nebo při souběhu dvou a více různých tratí v době výluky provádí na sousední provozované koleji udržující zaměstnanec SDC, který je oprávněn měnit závislosti, až po dohodě s obsluhujícím zaměstnancem. 124. OZOV je odpovědný za organizaci výluky tak, aby změny závislostí PZZ byly ukončeny ještě před tím, než oznámí ukončení výlukových prací výpravčímu stanice určené ve VR. Nebude-li po ukončení výluky zajištěna správná činnost PZZ (ojetí, očistění kolejnic a pod.), musí být jízda vlaků na základě zápisu OZOV o ukončení výlukových prací, zabezpečena dle interních předpisů ČD. Kapitola VIII Zpravování doprovodu vlaků A. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 145. ŽST určené ve VR a ŽST určené „Prováděcím nařízením k Předpisu pro řízení provozu D7“ musí v písemném rozkaze uvést jen pokyny stanovené ve VR. 146. Pokyny pro zpravení strojvedoucích o snížení rychlosti při jízdě vozidel z důvodu bezpečnosti nebo pomalé jízdy (dočasné pomalé jízdy) nebo dávání návěsti Pozor zajišťují pověření zaměstnanci SDC, kteří musí prokazatelnou zprávou zpravit výpravčí příslušných stanic o místě, omezení nebo nařízeném opatření. Vždy před jízdou vozidel musí umístit návěstidla pro pomalou jízdu (dočasnou pomalou jízdu) nebo varovná návěstidla. 147. - 150. Neobsazeno. B. ZNĚNÍ PÍSEMNÝCH ROZKAZŮ 151. Znění písemných rozkazů „V“ pro jednotlivé výluky musí být uvedena ve VR. 8
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
152. Vzory písemných rozkazů pro vedoucí vlakových čet a strojvedoucí u vlaku s přepravou cestujících bez vlakové čety Vzor 1 Z .................... do .................... bude z důvodu výluky provedena náhradní přeprava. Vzor 2 Z .................... do .................... pojedete z důvodu výluky odklonem jako vlak č. ............... . Vzor 3 V .................... zastavte pro výstup a nástup cestujících. Vzor 4 V .................... bude proveden přestup do jiné soupravy. Vzor 5 Z důvodu jízdy po objízdné trase nezastavujete v ............... . Vzor 6 Přeprava cestovních zavazadel/Služba úschova během přepravy je zabezpečena v rámci NAD/není zabezpečena a je ukončena v ŽST .................... .*) *) Nehodící se neuvádějte. Vzor 7 Z .................... do .................... bude z důvodu mimořádné události ................ provedena náhradní přeprava. Vzor 8 – 9 Neobsazeno. 153. Vzory písemných rozkazů pro strojvedoucí Vzor 10 Jízdu ukončete v .................... . Vzor 11 Z .................... do .................... pojedete po objízdné trase přes .................... . Vzor 12 Z .................... do .................... pojedete odklonem jako vlak č. .................... . Vzor 13 Pobyty ve stanicích .................... považujte za pobyt z dopravních důvodů, zastávky a stanice .................... s výlukou služby výpravčího projeďte. Vzor 14 V.................... zastavte pro výstup a nástup cestujících. Vzor 15 V km .......... mezi (v) .................... je pracovní místo. 9
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
Vzor 16 V km .......... mezi (v) .................... je dočasně zřízen přejezd bez PZZ. Před přejezdem v km .......... je umístěn výstražný kolík. Vzor 17 V km .......... mezi (v) .................... je dočasně zřízen přejezd s PZM (s PZS). Vzor 18 V km .......... mezi (v) .................... je dočasně zrušen přejezd. Vzor 19 V km .......... mezi (v) .................. je vypnuto PZZ. Před přejezdem v km .......... je umístěn přenosný přejezdník (výstražný kolík). Vzor 90. VYPNUTÍ AUTOMATICKÉHO BLOKU Platnost od: (datum a čas) .......... do: (datum a čas) .......... . Z .................... do .................... jedete v mezistaničním oddílu po traťové koleji číslo ..........*), nepřekročte rychlost 100 km/h **) U návěstidla s návěstí Stanoviště oddílového návěstidla jednejte jako u předvěsti s návěstí Výstraha. Oddílová návěstidla automatického bloku jsou zneplatněna. *) Uvádějte jen na dvou a vícekolejných tratích s traťovým zabezpečovacím zařízením pro obousměrný provoz; v ostatních případech se údaj po traťové koleji číslo neuvádí. **) Nehodící se neuvádějte.
Vzor 91. VYPNUTÍ AUTOMATICKÉHO HRADLA Platnost od: (datum a čas) .......... do: (datum a čas) .......... . Z .................... do ................... jedete v mezistaničním oddílu po traťové koleji číslo .......... *). Oddílové návěstidlo automatického hradla je zneplatněno. *) Uvádějte jen na dvou a vícekolejných tratích s traťovým zabezpečovacím zařízením pro obousměrný provoz; v ostatních případech se údaj po traťové koleji číslo neuvádí.
154. Vzory písemných rozkazů o jízdě vlaku po nesprávné koleji jsou uvedeny v ZDD. Vzory písemných rozkazů o výlukách napětí TV jsou uvedeny v předpise ČD D2. Za zapracování výše uvedených vzorů písemných rozkazů do VR odpovídá příslušný zpracovatel VR. 155. Vzor písemného rozkazu pro jízdu na vyloučenou kolej. Jedete směrem k .......... na vyloučenou traťovou kolej číslo ....*) do km ......... . Před vámi jede posunový díl, který zastaví v km .......... . **) Za vámi jede posunový díl, který zastaví v km .......... . **) 10
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
PZZ v km .......... pro vaši jízdu neúčinkuje. **) Nejvyšší dovolená rychlost posunového dílu .......... km/h. ***) V km .......... pomalá jízda .......... km/h. **) V km .......... je umístěn výstražný terč. **) Jízdu z vyloučené koleje ukončete v .......... . **) Souprava má .......... vozidel, hmotnost .......... t, v soupravě brzdí .......... vozidel, brzdící váha .......... t, v soupravě je .......... vozidel s brzdami stupňovitě neodbrzďovatelnými (kotoučovými). **) *) Číslo traťové koleje uvádějte jen na dvou a vícekolejných tratích. **) Nehodící se neuvádějte. ***) Uvádějte jen, pokud je stanovena rychlost nižší než 40 km/h.
156. Neobsazeno. ČÁST ČTVRTÁ ORGANIZAČNÍ USTANOVENÍ Kapitola II Příprava a organizace náhradní autobusové dopravy 171. Náhradní doprava za odřeknuté vlaky ČD je zpravidla zajišťována autobusy. V případě potřeby zajištění náhradní osobní přepravy jiným druhem dopravy než dopravou autobusovou, je třeba příslušná ustanovení tohoto předpisu aplikovat v přizpůsobené podobě. Pro vlaky s přepravou cestujících jiných dopravců zajistí provozovatel dráhy opatření NAD ve smyslu níže uvedených článků této kapitoly. NAD se zpravidla řídí jízdním řádem dopravce – odchylky stanoví VR. Ve vozidlech náhradní dopravy platí pouze jízdní doklady vydané pro přepravu vlakem, který předmětná vozidla nahrazují, včetně příslušných slev. NAD musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené přepravě. Náhradní přeprava zavazadel, spěšnin, zásilek ”ČD Kurýr” a případně i pošty se vždy považuje za součást NAD. To platí i v případech, kdy je náhradní přeprava těchto předmětů uskutečňována jinými dopravními prostředky (např. nákladními automobily), než náhradní přeprava cestujících. 172. V každém VR musí být uvedeno: − zda a které vlaky osobní dopravy nebo spoje určené pro přepravu zavazadel, spěšnin či pošty a v jakém úseku mají být v případě, že se příslušná výluka uskuteční, nahrazeny NAD, 11
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
− jaký rozsah služeb poskytovaných dopravcem musí být realizován přímo touto NAD a zda a jak budou nahrazeny náhradní dopravou nezajištěné přepravní služby dopravce. Objednavatel výluky je povinen nejpozději 15 kalendářních dnů před plánovaným termínem přerušení železničního provozu vyžadujícího zajištění NAD informovat přednostu ŽST určeného OPŘ, že je třeba zajistit NAD.
12
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
Příloha č. 12 VZORY TABULEK PRO OZNAČOVÁNÍ STANOVIŠŤ A PROSTŘEDKŮ NÁHRADNÍ DOPRAVY 1. Tabulka pro označování prostředků náhradní dopravy
NÁHRADNÍ PŘEPRAVA Z ……….. DO ……….. A OPAČNĚ*) PŘÍMÝ*), ZASTÁVKOVÝ *) AUTOBUS Č:........ *)
Nehodící se škrtněte !
Tabulka formátu A3. Barva podkladu tabulky: bílá. Barva textu červená pro přímý autobus (spoj). Barva textu černá pro zastávkový autobus (spoj).
2. Tabulka pro označování stanovišť (zastávek) náhradní dopravy
ZASTÁVKA NÁHRADNÍ PŘEPRAVY (název stanoviště)+) ............................................................. .............................................................
+)
Uvádějte pouze tarifní název zastávky, jiné názvy nejsou přípustné.
Tabulka formátu A2. Barva podkladu tabulky: modrá
13
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.8.2003 (normativní)
3. Tabulka pro oznámení místa nástupu a výstupu cestujících
(název stanoviště) +) ......................................
NÁHRADNÍ PŘEPRAVA v úseku z......................... +)
do.......................
Uvádějte tarifní název ŽST !
Tabulka formátu A2. Barva podkladu tabulky: bílá Tabulka se používá pro oznámení místa nástupu a výstupu cestujících v prostorách ŽST (dopravny) nebo v jejím blízkém okolí.
14
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
ČD D 17
Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí Schváleno rozhodnutím generálního inspektora ČD dne 4.2.2002, č.j. 70 485/2001 Účinnost od 1. 7. 2002
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU ROZSAH ZNALOSTÍ Organizační složka
Pracovní zařazení
DKV
Strojvedoucí
Znalost Úplná: čl. 11 - 44, 52, 54, 66, 67, 146, 164, 165, 167, 191 - 194, 391 - 396, příloha 12 Informativní: čl. 286, 305, část pátá
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Změna
1)
1)
Předpis
číslo č.j.
účinnost od
opravil
1) 70 482/2002
1.1.2003
za tisku
dne
podpis
Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce 1
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD ČD, a.s. DKV DV HZS ČD, a.s. IBŽD IZS MU OPŘ OS ČD, a.s. PMD RIBŽD RP SDC SŽDC SŽE SŽG SŽT TNP
TSS ŽST
České dráhy České dráhy, akciová společnost Depo kolejových vozidel Drážní vozidlo Hasičská záchranná služba Českých drah Inspektorát bezpečnosti železniční dopravy (Odbor 18) Integrovaný záchranný systém Mimořádná událost Obchodně provozní ředitelství Organizační složka Českých drah a.s. Posun mezi dopravnami Regionální inspektorát bezpečnosti železniční dopravy Rychloměrný proužek Správa dopravní cesty Správa železniční dopravní cesty Správa železniční energetiky Středisko železniční geodezie Správa železničních telekomunikací Společný pojem pro technické normy železnic, interní předpisy ČD, a.s. a případné další dokumenty odborného charakteru Traťová strojní stanice Železniční stanice
2
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Kapitola II. Základní pojmy POJMY STANOVENÉ PRO POTŘEBU TOHOTO PŘEDPISU: 1 11. Bod nula při vykolejení drážního vozidla je pro potřeby měření železničního svršku nutné určit počátek měření - Bod nula. Je to místo, kde kolo drážního vozidla poprvé zanechalo stopu, ze které je zřejmé, že styčná plocha kola přestala být v dotyku s temenem hlavy kolejnice. 12. Drážní zařízení je každé zařízení potřebné k provozování dráhy nebo drážní dopravy. 13. Kategorizace je činnost po ukončení šetření mimořádné události ve smyslu zákona o dráhách, kdy je zaměstnancem pověřeným šetřením mimořádné události tato označena podle následků, své závažnosti a stanovené odpovědnosti příslušným alfanumerickým znakem (vnitropodnikovým symbolem). Kategorizují se MU ČD, a.s., MU kdy odpovědnost je mimo ČD, a.s., i MU u kterých nebyla zjištěna příčina nebo odpovědnost za její vznik. 14. Komisionální odhad škody je písemné vyjádření o výši škody dané skupinou odborníků, kteří po MU poškozené drážní zařízení prohlédli. 15. Mimořádná událost ČD, a.s. je mimořádná událost ve smyslu zákona o dráhách, kde odpovědnost nebo spoluodpovědnost za její vznik je na straně Českých drah a.s., a kterou lze současně kategorizovat podle čl. 231 tohoto předpisu. 16. Ohlašovací pracoviště je tímto předpisem určené místo v OS ČD, a.s., kde zaměstnanci ČD, a.s., případně i jiné osoby, ohlašují vznik mimořádných událostí, a které zajišťuje jejich další ohlášení na tímto předpisem určená místa.
1
články 11 - 23 řazeny abecedně, 23 - 39 dle možné kategorizace sestupně
3
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
17. Organizačními složkami ČD, a.s. se rozumí: • Generální ředitelství ČD, a.s. • Inspektorát bezpečnosti železniční dopravy • Ústav podnikového vzdělávání Praha • Ředitelství DOP a Ředitelství DDC • OPŘ • ŽST • DKV • Stavební správy Praha, Plzeň, Olomouc • TÚDC • HZS ČD, a.s. • SŽG Olomouc, Plzeň, Praha • SŽT Praha • SŽE Hradec Králové • TSS Pardubice • SDC 18. Prvotní odhad škody je odhad vlastníka nebo provozovatele zařízení na místě MU. Prvotní odhad škody slouží pro potřeby prvotního telefonického a písemného hlášení a potřebu předběžné kategorizace. 19. Překážka na dopravní cestě je každé těleso, osoba nebo zvíře nacházející se v průjezdném průřezu, které bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, a které se v průjezdném průřezu ocitlo v důsledku lidské činnosti nebo zanedbáním předem stanovených povinností. Porušení průjezdného průřezu vzniklé pouze působením přírodních sil a vlivů se posuzuje jako překážka na dopravní cestě pouze v případech mající následky závažné nehody. 20. Předběžná kategorizace je činnost při zahájení šetření mimořádné události ve smyslu zákona o dráhách kdy: • po provedení zajišťovacích úkonů (viz čl. 122), • prvotním odhadu škody, • ukončení prvotního šetření na místě MU, zaměstnanec pověřený šetřením mimořádné události provede její předběžné označení podle v té chvíli zjištěných následků a závažnosti příslušným alfanumerickým znakem (vnitropodnikovým symbolem) bez označení odpovědnosti za její vznik. 4
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
21. Předběžná kategorie je přechodné označení mimořádné události do doby ukončení šetření a stanovení příčiny MU a odpovědnosti za její vznik. 22. Územní působnost je teritorium, kde zaměstnanci ČD, a.s. nebo zařízení ČD, a.s. jsou řízeni a spravováni jedním vedoucím zaměstnancem OS ČD, a.s.. Územní působnost vedoucích zaměstnanců OS ČD, a.s. stanovují vrchní ředitelé divizí. 23. Zhotovitel je jednou ze smluvních stran smlouvy o dílo, upravené v občanském a obchodním zákoníku. Je jím právnická nebo fyzická osoba mající příslušné oprávnění k podnikání ve výstavbě a odbornou způsobilost k předmětu díla, jejíž nabídka byla ČD, a.s. přijata. Objednatel je druhou smluvní stranou smlouvy o dílo. V podmínkách ČD, a.s. jsou smluvní stranou na místě objednatele vždy České dráhy, akciová společnost. Práva a povinnosti objednatele ze smlouvy o dílo za ČD, a.s. vykonává nejčastěji DDC prostřednictvím výkonné nebo organizační jednotky. Pod pojmem objednatel se rozumí rovněž stavebník, či investor dle stavebního zákona. 24. Srážka vlaku (A1, C1,) je případ: • najetí vlaků na sebe, • najetí vlaku na DV, • najetí DV na vlak. Následky, místo srážky, směr jízdy vlaku nebo DV před srážkou a jejich druh nerozhoduje. Najetí vlaku do DV vykolejených na jiné koleji se posuzuje jako srážka vlaku s překážkou na dopravní cestě. Srážka vlaku s osobu nacházející se v průjezdném průřezu se posuzuje jako samostatný pojem. Případy zamýšleného, plánovaného a projednaného najetí DV na vlak a opačně se za srážku vlaku nepovažují. Vzniknou-li však v takovém případě následky, posuzuje se případ podle následků. 25. Srážka vlaku s překážkou na dopravní cestě (A3, C3) je případ: • najetí vlaku nebo posunového dílu na překážku vyskytující se v průjezdném průřezu a naopak, • poškození jiného drážního vozidla součástí drážního vozidla zasahující 5
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
mimo obrys pro vozidla, • poškození jiného drážního vozidla nákladem přesahujícím mimo ložnou míru. Následky, místo srážky, směr jízdy vlaku nebo DV před srážkou a jejich druh nerozhoduje. 26. Střet drážního vozidla s osobou (A5, C16) je případ, kdy dojde pohybujícím se drážním vozidlem k usmrcení nebo k újmě na zdraví osoby nacházející se v průjezdném průřezu mimo železniční přejezd. 27. Vykolejení drážního vozidla (A2, C2) je každý případ, kdy styčná plocha kola drážního vozidla opustí, byť i krátkodobě, temeno hlavy kolejnice. Vykolejí-li současně několik DV, je bez zřetele na jejich počet, považován takový případ za jednu mimořádnou událost. Za vykolejení se však nepovažuje: • vjetí drážního vozidla na zařízení, jehož činností se DV zastavují nebo se snižuje jejich rychlost, • povolená manipulace s drážním vozidlem při použití speciálního zařízení, na němž se DV přepravují nebo vykládají, měří nebo zkoušejí, • vedení nebo nesení drážního vozidla jiným předpokládaným způsobem. Jako vykolejení drážního vozidla nelze kategorizovat případy, kdy při přepravě (přemisťování) DV k tomu určeným vlakem nebo zvlášť sjednanou jízdou opustí styčná plocha kola již dříve vykolejeného, poškozeného nebo zrušeného drážního vozidla temeno hlavy kolejnice za podmínky, že při přepravě byla dodržena stanovená bezpečnostní opatření k zabránění vykolejení. Vykolejení drážního vozidla při střetnutí na železničních přejezdech i mimo ně se posuzují jako následek střetnutí, nikoli jako vykolejení drážního vozidla. 28. Střetnutí (A4, C4) je najetí drážního vozidla na vozidlo definované zákonem o provozu na pozemních komunikacích 2, 3 a naopak, včetně střetnutí DV s chodci na železničních přejezdech. Najetí na silniční vozidlo mimo železniční přejezd se posuzuje jako srážka vlaku s překážkou na dopravní cestě.
2
zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů viz příloha číslo 3 předpisu ČD D17 3 tramvaj je pro potřebu tohoto předpisu vozidlem dle zákona č.361/2000 Sb. pohybujícím se po silnici
6
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
29. Nedovolený vjezd vlaku na obsazenou (kusou) kolej (C5) je každá jízda vlaku v železniční stanici, výhybně, odbočce a dopravně D3, kdy úsek koleje v dopravně s kolejovým rozvětvením podle ustanovení příslušných TNP pro organizování a provozování drážní dopravy není v celé délce volný (je obsazen drážním vozidlem), jakož i vjezd vlaku na volnou kusou kolej, pokud strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla o vjezdu na obsazenou (kusou) kolej nebyl předepsaným způsobem zpraven. 30. Nedovolený vjezd vlaku do obsazeného oddílu (C5) jsou jízdy vlaků proti sobě v jednom prostorovém oddílu a každý případ jízdy vlaku v prostorovém oddílu obsazeném na téže koleji jiným drážním vozidlem, který byl uskutečněn v rozporu s ustanoveními TNP pro organizování a provozování drážní dopravy. 31. Zastavení na jiném než určeném místě (C6) je jízda vlaku nebo PMD bez svolení za hlavní návěstidlo zakazující jízdu, nebo za lichoběžníkovou tabulku, před kterou vlak nebo PMD měl zastavit, nebo za obvod dopravny D3, nebo zastavení vlaku s přepravou cestujících mimo prostor určený pro nástup a výstup cestujících, nebo zastavení vlaku s přepravou cestujících za prostorem určeným pro nástup a výstup cestujících. Dojde-li k následkům, MU se posuzuje podle následků. (Nedovolený vjezd na obsazenou kolej, do obsazeného oddílu, srážka vlaku,...). 32. Nezabezpečená jízda vlaku (C7) je případ dovolené jízdy vlaku čelem za hlavní návěstidlo nebo za návěstidlo s návěstí „Konec vlakové cesty“ nebo za obvod dopravny D3, kdy nebyly splněny podmínky pro bezpečnou jízdu vlaku ve smyslu příslušných TNP pro organizování a provozování drážní dopravy. 33. Předčasná změna návěstního znaku hlavního návěstidla (C8) je případ, kdy návěst hlavního návěstidla dovolující jízdu vlaku přestane být dávána v době, kdy se vlak k němu blíží a před hlavním návěstidlem zakazujícím jízdu nezastaví. Dojde-li k následkům, MU se posuzuje podle následků. 34. Lom kolejnice (C9) je porušení celistvosti kolejnice v celém průřezu působením vnitřních a vnějších vlivů (materiálové a výrobní vady, rázy plochého kola,..), které nedovoluje provozování drážní dopravy bez omezení. Vzniknou-li však v takovém případě následky, posuzuje se případ podle následků. 35. Vybočení koleje (C10) je změna polohy koleje v horizontálním nebo vertikálním směru z důvodů 7
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
překročení příčných a podélných odporů, vzpěrné a obrysové tuhosti koleje, která nedovoluje provozování drážní dopravy bez omezení. Vzniknou-li však v takovém případě následky, posuzuje se případ podle následků. 36. Lom kola (nápravy) (C11, C12) je porušení celistvosti kola (nápravy) působením vnitřních a vnějších vlivů (materiálové a výrobní vady, …) pro které je nutné vyřadit DV z provozu. Vzniknou-li však v takovém případě následky, posuzuje se případ podle následků. 37. Ujetí drážního vozidla (C13) je každá samovolná jízda DV. Vzniknou-li však v takovém případě následky, posuzuje se případ podle následků. 38. Jízda drážního vozidla při otevřeném přejezdu (C14) je případ, kdy účastník silničního provozu není varován, že se k přejezdu s přejezdovým zabezpečovacím zařízením blíží vlak nebo DV alespoň jedním z následujících způsobů: • světelnou výstrahou, • zvukovou výstrahou, • sklápějícími se, sklopenými nebo zdvihajícími se břevny závor, • znamením dávaným zaměstnancem dráhy 4, • nebo ve smyslu ustanovení TNP pojednávajících o zajištění bezpečnosti provozu na zabezpečených přejezdech, při poruchách, výlukách a vypnutí přejezdových zabezpečovacích zařízení. Za mimořádnou událost se nepovažuje případ, kdy vlak nebo PMD, ač nebyl o mimořádnosti zpraven, zastaví před otevřeným přejezdem a v další jízdě přes přejezd pokračuje tak, jako by byl zpraven písemným rozkazem Op o poruše přejezdového zabezpečovacího zařízení. 39. Narušení plynulosti a pravidelnosti drážní dopravy (nekategorizuje se) vznikne chybnou činností (stavem) nebo nečinností : • sdělovacího zařízení, • zabezpečovacího zařízení, • trakčního vedení, • drážního vozidla, 4
Ve smyslu zákona 361/2000 Sb.
8
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
• železničního svršku, • zaměstnance ČD, a.s., mající bezprostředně za následek odřeknutí nebo zpoždění vlaku stanovené jinými předpisy, přerušení nebo nevykonání posunu. Případná vzniklá škoda nesmí přesáhnout částku 5 000,- Kč. Přesáhne-li škoda částku 5 000,- Kč, MU se posuzuje podle následků. Za narušení plynulosti a pravidelnosti drážní dopravy se pro potřeby tohoto předpisu nepovažuje odřeknutí nebo zpoždění vlaku, přerušení nebo nevykonání posunu vzniklé v důsledku předem rozvrhovaných oprav nebo udržovacích prací na základě schváleného písemného opatření. 40.
Neobsazeno. ČÁST DRUHÁ OHLAŠOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Kapitola I. Ohlašovací povinnost
41. Každý zaměstnanec ČD, a.s. je ve své pracovní době povinen ihned ohlásit svému bezprostřednímu nadřízenému nebo přímo na ohlašovací pracoviště všechny mimořádné události vzniklé při provozování dráhy nebo drážní dopravy, které zjistil (i když je sám nezpůsobil, ani se na jejich vzniku nepodílel) nebo se o nich věrohodně dozvěděl. Je-li na místě MU více zaměstnanců ČD, a.s., ohlásí MU po vzájemné domluvě funkčně nejvýše zařazený zaměstnanec. Nadřízený zaměstnanec, kterému bylo hlášení podáno nebo se o vzniku MU věrohodně dozvěděl, je okamžitě předá na ohlašovací pracoviště nebo ve věci sám jedná dle tohoto předpisu. 42. Ohlašovacími pracovišti jsou: • pro MU vzniklé v železniční stanici – určené pracoviště výpravčího, • pro MU vzniklé na trati - pracoviště výpravčího jedné ze sousedních stanic, • pro MU vzniklé na dálkově řízeném úseku trati a na dirigovaných tratích D3 – na místo (ohlašovací pracoviště) předem určené vedoucím zaměstnancem, • pro MU vzniklé v kolejišti DKV - pracoviště strojmistra, • pro MU vzniklé v kolejišti jiné OS ČD, a.s. - místo (ohlašovací pracoviště) předem určené vedoucím zaměstnancem. 9
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
43. Z rozhodnutí vedoucího zaměstnance OS ČD, a.s. bude ohlašovací pracoviště viditelně označeno tabulkou s nápisem OHLAŠOVACÍ PRACOVIŠTĚ. 44. Ohlašovací pracoviště musí být trvale obsazeno určeným a odborně způsobilým zaměstnancem. Po dobu jeho případné nepřítomnosti (výluka služby dopravních zaměstnanců) musí být organizačně zajištěno ohlašování MU jiným způsobem. 52. Má-li některý zaměstnanec ČD, a.s. podezření, že MU nebyla ohlášena nebo šetřena, upozorní na to svého nadřízeného zaměstnance. 54. Ustanovením výše uvedených článků není dotčena ohlašovací povinnost: • vzniku mimořádných událostí podle zvláštních předpisů, 5 • vzniku pracovních úrazů podle zvláštních předpisů. 6 55. - 60. Neobsazeno.
Kapitola II. Způsoby, obsah a termíny hlášení mimořádných událostí A. HLÁŠENÍ TELEFONICKÉ (ÚSTNÍ) 66. Prvotní hlášení zaměstnance ČD, a.s. z místa mimořádné události na ohlašovací pracoviště a následné hlášení z ohlašovacího pracoviště (výpravčího,strojmistra,...) HZS ČD, a.s., základním složkách IZS (Policii České republiky, zdravotní záchranné službě), vedoucímu zaměstnanci OS ČD, a.s. a dispečerovi musí obsahovat (jsou-li k dispozici) následující údaje: • jméno zaměstnance, funkci, OS ČD, a.s., místo a telefonní číslo, z kterého volá, • čas vzniku či zjištění MU, • místo vzniku (ve stanici číslo staniční koleje, na trati číslo traťové koleje) a kilometrickou polohu, • druh a číslo(a) postižených vlaků, • stručný popis mimořádné události, • následky MU, tj. usmrcení, zranění, počet vykolejených DV, poškození železničního svršku, zabezpečovacího zařízení, trolejového vedení, poško5
Například § 5 odst. 1 písmeno h) a § 18 písmeno c) zákona č.133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., § 24 odst. 2 písmeno b) zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném sytému a o změně některých zákonů 6 § 133c zákoníku práce, nařízení vlády č.494/2001 Sb.
10
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
• • • • •
zení přepravovaného zboží, ekologické následky, havarijní únik nebezpečných látek a podobně, sjízdnost či rozsah nesjízdnosti kolejí, odhad rozsahu potřebných pomocných a nakolejovacích prostředků. Upozornění na místní zvláštnosti (tunel, most, zářez,...), zda jsou DV označena nálepkou k označení nebezpečí, číslem k označení nebezpečí a číslem k označení látky (možno zjistit i v průvodních listinách v nákladním listu), povětrnostní podmínky v místě MU, opatření, která již byla na místě MU případně učiněna.
67. Prvotní hlášení z místa MU se musí podat neprodleně, bez zřetele na denní či noční dobu. Zjišťování všech podrobností nesmí způsobit průtah v hlášení. Neobsahuje-li prvotní hlášení všechny požadované údaje dle čl. 66, doplní se tyto po domluvě dodatečným hlášením, jakmile budou údaje zjistitelné.
ČÁST ČTVRTÁ ŠETŘENÍ A EVIDENCE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Kapitola II. Postup při šetření mimořádných událostí A. OHLEDÁNÍ MÍSTA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI 146. Ohledání místa MU je jedním z nejdůležitějších úkonů šetření. Činností zaměstnanců ČD, a.s. na místě MU nesmí být znehodnoceny stopy a důkazy vedoucí ke zjištění a objasnění příčiny MU. B. SHROMAŽĎOVÁNÍ DOKUMENTACE A ZÁZNAMŮ 164. Vyjmutí záznamů z technických zařízení provádí vždy minimálně dva zaměstnanci ČD, a.s.. Zaměstnanec pověřený šetřením a ten, který je odborně způsobilý k vyjmutí záznamů z příslušného technického zařízení. Při vyjímání nesmí být záznam znehodnocen. Ve složitých případech je lépe záznam nebo zařízení zapečetit, případně uzamknout a přivolat odborníka. 165. O vyjmutí se musí vždy vyhotovit zápis. Bližší podrobnosti jsou vždy uvedeny přímo u zařízení nebo v interním předpisu. 11
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
167. Konkrétní postupy pro manipulaci s rychloměrnými záznamy jsou uvedeny v předpisu ČD V8/I, v předpisu ČD S8 a v příloze č. 12 tohoto předpisu. D. SEPSÁNÍ ZÁPISŮ SE ZAMĚSTNANCI 191. K sepsání zápisu, týkajícího se vysvětlení o průběhu plnění pracovního úkolu (dále v textu Zápis), je třeba vyzvat zaměstnance zúčastněného na MU bezodkladně, přímo v místě MU, jakmile to okolnosti dovolí. Vždy je nutné postupovat v souladu s Pracovním řádem ČD, a.s.. U jednoduchých případů může zaměstnanec ČD, a.s., který případ šetří, požádat o dodatečné vyhotovení zápisu jiného vedoucího zaměstnance OS ČD, a.s. a ten je povinen mu vyhovět. 192. Zaměstnanec musí být před sepsáním zápisu poučen ve smyslu Pracovního řádu ČD, a.s.. Zaměstnanec je povinen podávat potřebná vysvětlení o průběhu plnění svých pracovních povinností svému nadřízenému, případně dalším dozorčím a kontrolním orgánům ČD, a.s., které jsou oprávněné takové vysvětlení požadovat, vyjma případů, kdy se zaměstnanec v přímé souvislosti s mimořádnou událostí necítí schopen vysvětlení poskytnout. Neposkytnutí vysvětlení v těchto případech nelze považovat za porušení pracovní kázně. Odmítne-li zaměstnanec se ve věci vyjadřovat, sepíše o tom zaměstnanec ČD, a.s. pověřený šetřením MU zápis a to za účasti dalšího zaměstnance ČD, a.s. Neodůvodněné odmítnutí ze strany zaměstnance může být považováno za závažné porušení pracovní kázně ve smyslu Zákoníku práce a Pracovního řádu ČD, a.s. V případech, kdy zúčastněný zaměstnanec není ze zdravotních důvodů schopen podat ve věci vyjádření, je možné s ním na místě dojednat sepsání zápisu v pozdějším termínu nebo je nutné vyčkat zlepšení jeho zdravotního stavu. 193. Zaměstnanci zúčastněnému na MU musí být dána možnost, aby souvisle vysvětlil vše, co sám o MU ví. Vysvětlení se v zápise zaznamená doslovně. Po zapsání vysvětlení zaměstnance lze klást otázky, které směřují k objasnění příčiny, případně odpovědnosti za vznik MU. V případě rozporu mezi objektivním zjištěním a tvrzením zaměstnance nebo v případě rozporů ve vysvětlení zaměstnance, musí být položeny doplňující otázky vždy! Při závažných rozporech ve vysvětleních zúčastněných zaměstnanců lze s jejich souhlasem provést konfrontaci. 194. Sepsání zápisu může být přítomen další zaměstnanec ČD, a.s., nesmí však zasahovat do vedení zápisu a kladení otázek. O přítomnosti třetí osoby rozhodne zaměstnanec ČD, a.s. pověřený šetřením MU s tím, že s touto osobou musí souhlasit i zaměstnanec, se kterým se zápis sepisuje. V případě ne12
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
souhlasu ze strany zaměstnance bude zápis proveden bez účasti svědka. J. ROZHODNUTÍ O UKONČENÍ ŠETŘENÍ 286. Rozhodnutí o ukončení šetření se doručuje: • okamžitě po vyhotovení: - všem účastníkům šetření, - zaměstnancům, kteří jsou odpovědni (spoluodpovědni) za vznik MU, - u MU, které nešetří IBŽD, též územně příslušnému RIBŽD, • po marném uplynutí doby stanovené k podání námitek: - nadřízeným organizačním složkám a útvarům účastníků šetření a u MU kategorie "ČD A" a "ČD B", „NA“ a „NB“ též: ◊ odboru právnímu GŘ ČD, a.s., ◊ Drážní inspekci, ◊ PČR, ◊ územně příslušné a zasahující jednotce požární ochrany HZS ČD, a.s., ◊ případně dalším.
Kapitola III. Spis mimořádné události 305. Nahlížet do spisu vedeného k MU smí se souhlasem zaměstnance, který MU šetří, jen účastníci šetření dle článku 92 tohoto předpisu, jejich nadřízení a zaměstnanci odboru právního, pokud není dále uvedeno jinak. Nahlížení do spisu nelze odepřít osobě generálního ředitele ČD, a.s. nebo jím pověřené osobě. Zaměstnanci IBŽD mají přístup ke všem nehodovým spisům u ČD, a.s. Zaměstnanec ČD, a.s., kterému byla Rozhodnutím stanovena odpovědnost (spoluodpovědnost) za vznik MU, může nahlížet do spisu vedenému k MU: • po ukončení šetření MU, • na svoji vlastní žádost, • za přítomnosti vedoucího zaměstnance OS ČD, a.s. Informace podléhající utajení jsou řešeny zvláštním předpisem.
13
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
ČÁST PÁTÁ NÁMITKOVÉ ŘÍZENÍ Kapitola I. Námitky 351. K vydanému Rozhodnutí o ukončení šetření mimořádné události, šetřené vnitropodnikově dle čl. 6 tohoto předpisu, lze podat námitky. Námitky se podávají dle příslušnosti uvedené v čl. 361 a 362. A. OPRÁVNĚNOST A ZPŮSOB PODÁNÍ NÁMITEK 352. Námitky proti Rozhodnutí může podat účastník šetření a osoby určené v Rozhodnutí o ukončení šetření jako odpovědné (spoluodpovědné) za její vznik, vždy však jen ve věci, která se ho bezprostředně týká. 353. Námitky musí být podány písemně. V námitce musí být jednoznačně uvedeno, čeho se týká. Důvody nesouhlasu s Rozhodnutím musí být doloženy konkrétními skutečnostmi, majícími vztah k MU. V případě nesouhlasu s porušením zákonů, vyhlášek, norem a předpisů uvedených v Rozhodnutí, musí předkladatel námitky uvést svoje odůvodnění. Námitky se podávají tomu, kdo vydal Rozhodnutí o ukončení šetření. (Opisem RIBŽD nebo řediteli IBŽD dle příslušnosti). Námitky lze podat pouze ve lhůtě do 15 dnů po doručení Rozhodnutí o ukončení šetření, a to prokazatelným způsobem. Námitky, které neobsahují výše uvedené skutečnosti, budou zamítnuty. 354. Po uplynutí lhůty 15 dnů lze podat námitky pouze v případě zjištění a doložení nových, doposud neznámých skutečností, majících bezprostřední vliv na stanovení příčiny vzniku MU nebo k určení odpovědnosti za její vznik. Posouzení oprávněnosti nově vzniklých skutečností se provádí dle příslušnosti dle článků 361 362 . 355. - 360.
Neobsazeno. B. PROJEDNÁNÍ NÁMITEK
361. Přednosta OS ČD, a.s. (zaměstnanec RIBŽD): a) uzná námitku nebo její část jako oprávněnou a vydá nové Rozhodnutí o ukončení šetření, které rozešle všem účastníkům šetření 14
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
nebo b) doloží a zdůvodní své původní Rozhodnutí o ukončení šetření a podanou námitku, včetně kompletního spisu vedenému k MU postoupí do 7 dnů po obdržení námitky přednostovi RIBŽD (řediteli IBŽD – dle příslušnosti). 362. O námitce proti Rozhodnutí o ukončení šetření (dle článku 361b), které vydal vedoucí zaměstnanec OS ČD, a.s., rozhodne přednosta RIBŽD, příslušný místu vzniku MU. Jeho rozhodnutí je konečné. 363. O námitce proti Rozhodnutí o ukončení šetření (dle článku 361b), které vydal zaměstnanec IBŽD, rozhodne ředitel IBŽD. Jeho rozhodnutí je konečné. 364. Po obdržení námitky přezkoumá nejprve přednosta RIBŽD (ředitel IBŽD - dle příslušnosti) formální a věcnou správnost podané námitky a rozhodne o dalším postupu. V případě, že námitka bude přijata k dalšímu šetření, vyrozumí všechny účastníky šetření o této skutečnosti, a vyzve je k upřesnění již dříve zjištěných skutečností. Určí způsob projednání námitky. 365. Po skončení šetření dle čl. 364 vyhodnotí přednosta RIBŽD (ředitel IBŽD - dle příslušnosti) zjištěné skutečnosti a ve lhůtě šedesáti dnů od podání námitky rozhodne ve věci následovně: a) námitku zamítne a potvrdí vydané Rozhodnutí o ukončení šetření v plném rozsahu, b) námitku uzná zčásti nebo zcela oprávněnou, a pak: • zruší již vydané Rozhodnutí a věc vrátí k došetření původnímu oprávněnému zaměstnanci, • zruší již vydané Rozhodnutí a pověří šetřením jiného oprávněného zaměstnance, • zruší již vydané Rozhodnutí nebo jeho část a vydá nové Rozhodnutí. 366. Při podání námitky zdůvodněné nově vzniklou skutečností, která byla shledána oprávněnou, nařídí přednosta RIBŽD, ředitel IBŽD (dle příslušnosti) ve věci vždy nové šetření. 367. - 370. Neobsazeno.
15
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚR Kapitola I. Doplňující a závěrečná ustanovení C. INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH 391. Podávat informace sdělovacím prostředkům a veřejnosti o mimořádných událostech při provozování dráhy a drážní dopravy jsou oprávněni: • zaměstnanci ČD, a.s., kteří MU dle příslušnosti stanovené tímto předpisem šetří, • jejich přímí nadřízení v případě, že jsou s MU dostatečně seznámeni, • generální ředitel ČD, a.s. a jeho náměstci, • ředitel IBŽD, • další zaměstnanci ČD, a.s. pouze, jsou-li výše uvedenými pověřeni, • velitel zásahu HZS ČD, a.s. 7 392. Informace o MU musí obsahovat pouze zjištěná fakta. Nelze uvádět domněnky a neprokázané skutečnosti. U škody uvést kvalifikovaný odhad, u zaměstnanců ČD, a.s. uvést pouze funkci. 393. Při dávání informací musí oprávnění zaměstnanci ČD, a.s. důrazně rozlišovat MU ČD, a.s. (s odpovědností na straně ČD, a.s.) od ostatních MU (odpovědnost mimo ČD, a.s.). 394. V případě, že je sdělovacími prostředky pořizován písemný, zvukový nebo obrazový záznam, požádá zaměstnanec ČD, a.s., poskytující informace, o autorizování záznamu před jeho zveřejněním. Nebude-li mu vyhověno nebo zveřejněný záznam bude publikován v jiné než poskytnuté podobě, ohrožující zájmy ČD, a.s. nebo osoby, která informace poskytla, vyrozumí o této skutečnosti služebním postupem svého nadřízeného, který vyrozumí právní odbor GŘ ČD, a.s. 395. Povinností všech zaměstnanců ČD, a.s., jsou-li požádáni sdělovacími prostředky o informace z MU, je odkázat tazatele na osoby pověřené poskytováním informací. Nedodržení tohoto ustanovení může být dle okolností posuzováno jako poškozování dobrého jména podniku ČD, a.s. nebo přímo jako porušení pracovní kázně. 7
pokud na místě nejsou zaměstnanci ČD, a.s. pověření šetřením MU, se vyjadřuje pouze k rozsahu provedených opatření zasahující složky IZS a popřípadě k celkové situaci v místě MU
16
Příloha 3 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 1.1.2003 (normativní)
396. Výše uvedená ustanovení se nevztahují na poskytování informací orgánům činným v trestním řízení.
17
Příloha 3 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
Příloha č. 12 Rychloměry a manipulace se záznamy po mimořádné události A. VŠEOBECNÉ POKYNY Veškeré potřebné zápisy, související s manipulací se záznamy, provádí osoba oprávněná řídit drážní hnací vozidlo podle předpisu ČD V 8/I „Předpis pro provoz a obsluhu rychloměrů“. U speciálních hnacích vozidel, vybavených registračními rychloměry, které nejsou popsány v předpisu ČD V 8/I, provádí osoba oprávněná řídit speciální hnací vozidlo veškeré potřebné zápisy, související s manipulací se záznamy, podle předpisu ČD S8 „Předpis pro provoz, údržbu a opravy speciálních vozidel“. Zápis musí být proveden čitelně hůlkovým písmem, nesmí překrývat žádný registrovaný údaj, a to ani průpisem. K popisování musí být použit nesmazatelný fix jiné než červené barvy. Je zakázáno rychloměrný záznam přehýbat nebo skládat. Záznam je nutno uschovat ve svitku a uložit v chladnu. Žádné záznamy nesmí být, a to ani krátkodobě, vystaveny vyšším teplotám, vlhkosti, magnetickému poli, záření, či jinému agresivnímu prostředí. Za ochranu před znehodnocením odpovídá osoba oprávněná řídit drážní hnací vozidlo do doby než předá záznam zaměstnanci ČD, který MU šetří. Dále přechází odpovědnost na tohoto zaměstnance. 1 Nejdůležitější údaje při vyjímání záznamu a při popisování jsou: − čas vyjmutí, tj. přesný čas, kdy bylo započato s posunutím rychloměrného proužku při jeho vyjímání, − místo zastavení , tj. přesná kilometrická poloha (případně jiné určení místa) 2 předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy. Nebyl-li rychloměrný proužek vyjmut na místě mimořádné události, 3 osoba oprávněná řídit drážní vozidlo, která ovládala rychlost jízdy, posune po zastavení část rychloměrného proužku se záznamem na navíjecí cívku nejméně o 100 mm, a na volné místo proužku poznamená: − MU (mimořádná událost), 1
Znehodnocení záznamu z rychloměru je hodnoceno jako pokus o maření šetření MU. Např.: Zastaveno 10 metrů za trakčním stožárem č. 154. 3 Např.: Po náhlé změně návěstního znaku. 2
18
Příloha 3 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
− přesný čas, kdy bylo započato s posunutím rychloměrného proužku, − datum a čas, kdy došlo k mimořádné události, − přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy. Na samostatný list formátu alespoň A5 poznamená tyto údaje: − jméno, příjmení a osobní číslo strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla, název a sídlo jeho zaměstnavatele (pracoviště), − číslo vlaku a zkratkou úsek, ve kterém jel, při posunu a místních výkonech příslušné označení výkonu, − datum a čas, kdy k mimořádné události došlo, − číslo (t.j.řada, inventární číslo a kontrolní číslice) drážního vozidla, název a sídlo majitele (provozovatele) drážního vozidla, − číslo jeho registračního rychloměru a rozsah rychlostní stupnice, − přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) 4 předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy, − kterým stanovištěm drážní vozidlo jelo vpřed, − na kterém stanovišti (nebo kde jinde) se nacházel registrační rychloměr, − podpis strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla. Takto vyplněný list odevzdá zaměstnanec při nejbližším ukončení služby ve své domovské služebně, pokud jej nemusí na žádost vyšetřujícího zaměstnance již dříve připojit k rychloměrovému proužku (v případě mechanických rychloměrů).
B. DRÁŽNÍ VOZIDLA S MECHANICKÝMI RYCHLOMĚRY První úkon při vyjímání rychloměrného proužku po MU z mechanických rychloměrů je vždy posun záznamu na navíjecí cívku minimálně o 100 mm. Ve výjimečných případech, kdy je nutný pohyb drážního hnacího vozidla bezprostředně po MU z důvodů vyproštění osob, zabránění další MU, uvolnění trati a podobně, provede osoba oprávněná řídit drážní hnací vozidlo posun záznamu před uvedením drážního vozidla do pohybu. Úkon provede samostatně bez přítomnosti druhého zaměstnance ČD jak je uvedeno v čl.164, a to s nejvyšší opatrností tak, aby nebyl záznam poškozen. Na volné místo rychloměrného proužku poznamená přesný čas, kdy bylo započato s jeho posunutím.
4
Např.: Zastaveno 30 metrů před návěstidlem s návěstí Stáhněte sběrač měnírny Rostoklaty.
19
Příloha 3 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
Pokud má být rychloměrný proužek vyjmut z rychloměru na místě MU, učiní tak osoba oprávněná řídit drážní vozidlo teprve na příkaz a za osobní přítomnosti zaměstnance, který MU šetří. Na rychloměrný proužek musí být zaznamenány tyto údaje: − jméno, příjmení a osobní číslo strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla, název a sídlo jeho zaměstnavatele (pracoviště), − číslo vlaku a zkratkou úsek, ve kterém jel, při posunu a místních výkonech příslušné označení výkonu, − datum a čas, kdy k mimořádné události došlo, − číslo (t.j.řada, inventární číslo a kontrolní číslice) drážního vozidla, název a sídlo majitele (provozovatele) drážního vozidla, − číslo jeho registračního rychloměru a rozsah rychlostní stupnice, − přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) 5 předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy, − kterým stanovištěm drážní vozidlo jelo vpřed, − na kterém stanovišti (nebo kde jinde) se nacházel registrační rychloměr, − přesný čas (dle ustanovení předpisu ČD D 2), kdy bylo započato s vyjímáním rychloměrného proužku z rychloměru, a to i pokud je shodný s údajem hodin rychloměru, − podpis strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla.
C. DRÁŽNÍ VOZIDLA S RYCHLOMĚRY GMR VÝROBCE METRA BLANSKO První úkon při vyjímání RP po MU z rychloměrů GMR, výrobce Metra Blansko, je vždy posun registračního pásu se záznamem na navíjecí cívku minimálně o 100 mm. Ve výjimečných případech, kdy je nutný pohyb drážního hnacího vozidla bezprostředně po MU z důvodů vyproštění osob, zabránění další MU, uvolnění trati a podobně, provede osoba oprávněná řídit drážní hnací vozidlo posun záznamu před uvedením drážního vozidla do pohybu. Úkon provede samostatně bez přítomnosti druhého zaměstnance ČD jak je uvedeno v čl. 164, a to s nejvyšší opatrností tak, aby nebyl záznam poškozen. Na volné místo registračního pásu poznamená přesný čas, kdy bylo započato s jeho posunutím.
5
Např.: Zastaveno zadním čelem hnacího vozidla v úrovni návěstidla s návěstí Konec vlakové cesty.
20
Příloha 3 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
Pokud má být kazeta s registračním pásem vyjmuta z rychloměru na místě mimořádné události, učiní tak osoba řídící drážní vozidlo teprve na příkaz a za osobní přítomnosti zaměstnance, který mimořádnou událost šetří. Na rychloměrný pás musí být zaznamenány tyto údaje: − jméno, příjmení a osobní číslo strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla, název a sídlo jeho zaměstnavatele (pracoviště), − číslo vlaku a zkratkou úsek, ve kterém jel, při posunu a místních výkonech příslušné označení výkonu, − datum a čas, kdy k mimořádné události došlo, − číslo (t.j.řada, inventární číslo a kontrolní číslice) drážního vozidla, název a sídlo majitele (provozovatele) drážního vozidla, − číslo jeho registračního rychloměru a rozsah rychlostní stupnice, − přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) 6 předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy, − kterým stanovištěm drážní vozidlo jelo vpřed, − na kterém stanovišti (nebo kde jinde) se nacházel registrační rychloměr, − přesný čas (dle ustanovení předpisu ČD D 2), kdy bylo započato s vyjímáním kazety z rychloměru, a to i pokud je shodný s údajem hodin rychloměru, − podpis strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla.
D. DRÁŽNÍ VOZIDLA S ELEKTRONICKÝM RYCHLOMĚREM Po vzniku každé mimořádné události osoba oprávněná řídit drážní vozidlo, ze kterého je ovládána rychlost jízdy, a které je vybaveno elektronickým rychloměrem, je povinna, v místě prvního zastavení, zaznamenat na samostatný list formátu alespoň A5 tyto údaje: − jméno, příjmení a osobní číslo strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla, název a sídlo jeho zaměstnavatele (pracoviště), − číslo vlaku a zkratkou úsek, ve kterém jel, při posunu a místních výkonech příslušné označení výkonu, − datum a čas, kdy k mimořádné události došlo, − číslo (t.j.řada, inventární číslo a kontrolní číslice) drážního vozidla, název a sídlo majitele (provozovatele) drážního vozidla, − číslo jeho registračního rychloměru a rozsah rychlostní stupnice, − přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) 7 předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy, 6
Např.: Zastaveno v úrovni vjezdového návěstidla s opačné strany.
21
Příloha 3 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2002 (normativní)
− kterým stanovištěm drážní vozidlo jelo vpřed, − na kterém stanovišti (nebo kde jinde) se nacházel registrační rychloměr, − časovou diferenci mezi hodinami rychloměru a skutečným časem (dle ustanovení předpisu ČD D 2) ve vteřinách, − podpis strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla. Je-li na místě mimořádné události přítomen zaměstnanec, který ji šetří, odebere tento list a zabezpečí u provozovatele (majitele) drážního vozidla přenesení údajů z polovodičové paměti do vyhodnocovacího počítače. Pokud se vyjímá na místě mimořádné události modul polovodičové paměti z drážního vozidla za účelem jeho transportu na vyhodnocovací pracoviště, transportuje se současně s ním i příslušný list. Modul polovodičové paměti smí z měřící a záznamové jednotky na místě mimořádné události vyjímat jen zaměstnanec obeznámený s touto manipulací za přítomnosti zaměstnance, který MU šetří. U mimořádné události, kdy nebyl příslušný list odebrán zaměstnancem, který ji šetří, postupuje osoba oprávněná k řízení drážního vozidla podle ustanovení předpisu ČD V 8/I, resp. předpisu ČD S8. UPOZORNĚNÍ: U drážních vozidel s elektronickým rychloměrem HS 998 se musí obsah paměti přehrát do 72 hodin po vzniku MU do vyhodnocovacího počítače z důvodů omezené kapacity paměti elektronického registračního rychloměru. Není-li možné přenesení obsahu paměti do vyhodnocovacího počítače, musí se provést komisionální zdokumentování dat z displeje elektronického registračního rychloměru podle ustanovení předpisu ČD S 8 pro obsluhu elektronického registračního rychloměru HS 998. Komise bude pracovat ve složení: • zaměstnanec, který MU šetří, • zaměstnanec obeznámený s manipulací s elektronickým registračním rychloměrem HS 998, • zástupce majitele (provozovatele) drážního vozidla. Vyhotovený zápis podepíší všichni účastníci.
7
Např.: Zastaveno 20 metrů před portálem tunelu.
22
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
ČD D 33
Předpis o vojenské přepravě Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 25.9.2000 č.j. 58 132/00 - O11 Účinnost od 1.1. 2001
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka
Pracovní zařazení
DKV
Strojvedoucí
Znalost úplná: část první - kapitola III část druhá - čl. 76, kap.IV-D informativní: část první - kapitola I, II část druhá - kap. I (vyjma čl. 76), kap.V-B
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Změna
Předpis
číslo PTV
účinnost od
opravil
H5/5-6/2002
1.3.2002
za tisku
dne
podpis
1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce 1
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK
A Mov P-4 AČR č.j. ČD ČD D1 ČD D2 ČR DDC DKV DOP GŠ AČR KPT MZ NATO NCKPD OS OPŘ PLM PTL PTV RID SPP SVD URMIZA VSŽS ZP ŽST
Technické aspekty přepravy vojenského materiálu po železnici – publikace NATO Armáda České republiky Číslo jednací České dráhy, s.o. Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy Česká republika Divize dopravní cesty, o.z. Depo kolejových vozidel Divize obchodně provozní, o.z. Generální štáb AČR Kontrola přepravních tržeb Mimořádná zásilka Severoatlantický pakt Národní centrum pro koordinaci přesunů a dopravy ozbrojených sil Obchodně provozní ředitelství Překročená ložná míra Přepravní typový list Přepravní a tarifní věstník Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (Příloha 1 CIM) Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní nákladní dopravu ČD Správa vojenské dopravy Ústřední registr mimořádných zásilek Vojenský správce železniční stanice Zvláštní přepravy Železniční stanice
2
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Kapitola I Základní ustanovení 1. Tento předpis obsahuje ustanovení o vojenské přepravě na drahách, které jsou v provozu ČD. Je vydán po projednání Generálního ředitelství Českých drah s.o. s Ministerstvem obrany ČR k zabezpečení přeprav osob a zboží na základě Smlouvy uzavřené mezi Českými drahami s.o. a Ministerstvem obrany ČR o zabezpečení vojenských železničních přeprav. 2. Předpis byl schválen generálním ředitelem ČD a je závazný pro zaměstnance GŘ, GI, DOP, DDC a jimi řízené organizační jednotky zúčastněné na zabezpečování vojenských přeprav. Ustanovení tohoto předpisu jsou v souladu s právními a vojenskými předpisy závaznými pro příslušníky resortu Ministerstva obrany. Část třetí až sedmou může měnit vrchní ředitel DOP. 3. Předpis stanoví základní zásady pro provádění vojenských přeprav po síti ČD, určených k zajišťování obrany České republiky jak v době míru, tak i za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. 4. Příloha 17 tohoto předpisu stanoví zásady pro provádění přeprav vojsk NATO a dalších zahraničních armád po drahách ČD. Bude postupně doplňována po zavedení norem NATO (A Mov P-4) v AČR. 5. Dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu pozbývá platnosti a účinnosti Předpis o vojenské přepravě po železnici (ČSD D 33) platný od 1. 5. 1992, Směrnice pro výkon instradační služby při zajišťování vojenských přeprav po železnici (ČSD D33/5) platné od 01.01.1985 a Směrnice pro přepravu a dopravu vojenských mimořádných zásilek (ČSD D33/3) platné od 01.06.1986.
Kapitola II Vymezení základních pojmů 6. Veřejná přeprava je přeprava uskutečňovaná podle obecně platných přepravně právních norem a předpisů. 3
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
7. Vojenská přeprava na ČD zahrnuje přepravu osob, techniky a materiálu ozbrojených sil ČR a dalších armád po síti ČD, jakož i takové přepravy, které orgány vojenské dopravy AČR po dohodě s DOP ČD za takové označí. Pro vztahy při zajišťování a realizaci těchto přeprav platí zásadně ustanovení SPP, interních předpisů a tarifů ČD, není-li v tomto předpise stanoveno jinak. Vojenská přeprava se zajišťuje přednostně. Požádají-li o to orgány vojenské dopravy písemně odpovědné orgány ČD, zajistí ČD vojenskou přepravu i na úkor veřejné přepravy. Vojenskou součástí AČR se rozumí vojenské svazky, útvary a zařízení resortu MO. 8. Číslování vojenských přeprav provádějí orgány vojenské dopravy AČR podle interních vojenských předpisů. Vojenská přeprava je tímto přiděleným číslem provázena po síti ČD od místa nakládky (vstupu), do místa vykládky (výstupu). 9. Vojenský převoz je přeprava vojenských osob zpravidla s vojenskou technikou a materiálem. Převozy se přepravují ve vlacích s přepravou cestujících a ve vlacích bez přepravy cestujících nebo ve vojenských vlacích. Ve vlacích s přepravou cestujících musí být označen nejméně jeden vyhrazený oddíl. Vojenský převoz musí být vždy instradován. 10. Vojenský transport je přeprava vojenské techniky nebo materiálu nejméně v jednom železničním voze. Transport může být doprovázený (střežený) nebo nedoprovázený (nestřežený). O tom, zda bude transport instradovaný nebo neinstradovaný, doprovázený vojenskou stráží nebo ochrannou směnou nebo nedoprovázený, rozhoduje orgán vojenské dopravy v součinnosti s odesílací vojenskou součástí AČR podle povahy zásilky. 11. Instradace je příkaz k provedení vojenské přepravy pro určený okruh zaměstnanců ČD. Vydává se telefonicky, dálnopisem, faxem, elektronickou poštou, nebo písemně. Musí obsahovat všechna potřebná opatření k bezzávadnému zabezpečení a realizaci vojenské přepravy. Tento příkaz musí být přednostně splněn! Instradaci zpracovávají zaměstnanci útvarů zvláštních přeprav ČD, a to vždy za poplatek stanovený v příloze 14 tohoto předpisu. 4
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
12. Utajení. Vojenská přeprava se může za podmínek stanovených nařízením vlády č.89/1999 Sb. realizovat v souladu se zákonem č.148/1998 o ochraně utajovaných skutečností a o změnách některých zákonů. 13. Dělení vojenských převozů a transportů bez souhlasu orgánů vojenské dopravy je zakázáno. Není-li možné z provozních důvodů přepravit vojenský převoz, nebo transport jedním vlakem, je možno jej po souhlasu orgánů vojenské dopravy AČR rozdělit v některém úseku trati i do několika vlaků. V tomto případě se každé části takto rozdělené vojenské přepravy přidělí původní vojenské číslo přepravy lomené indexem velkého písmena A, B, atd., např.: 550613/A, 550613/B. Toto ustanovení se nevztahuje na výpočet dovozného a záznamy ve výpočetní technice. 14. Vojenský vlak je vlak přepravující pouze vojenské osoby či zásilky (materiál, techniku) nebo ve zvláštních případech také zásilky, které jsou orgány vojenské dopravy AČR po dobu jejich přepravy za takové označeny a jejichž přeprava jako vojenského vlaku je v zájmu vojenské součásti AČR. Může být zaveden z provozních důvodů ČD, nebo na zvláštní písemnou žádost předloženou orgány vojenské dopravy AČR. Písemnou žádost uplatní NCKPD OS na DOP ČD Praha při konání instradačních porad. Při menším počtu přeprav uplatní písemný požadavek SVD u příslušné ZP OPŘ. Tato skutečnost se vyznačí v instradačním telegramu, ve kterém se uvede “Na zvláštní písemnou žádost NCKPD OS Praha, (nebo SVD) objednán vojenský vlak.“ Je-li vojenský vlak zaveden na zvláštní písemnou žádost, platí pro něj tarifní podmínky uvedené v Příloze 14 tohoto předpisu. Je zakázáno připojovat k vojenskému vlaku jakékoliv nevojenské zásilky bez souhlasu orgánu vojenské dopravy AČR. Vojenský vlak může být sestaven i z několika vojenských převozů, nebo transportů. Může se cestou podle instradace doplňovat dalšími vojenskými přepravami, nebo se může podle stanovené instradace dělit. Viz. čl. 13. 15. Velitel převozu. Každý vojenský převoz má stanoveného velitele převozu. Velitele převozu určí velitel vojenské součásti AČR a zmocní ho tzv. přepravním výkazem. Velitel převozu je styčným důstojníkem po dobu přepravy mezi přepravovanými vojsky a zástupci ČD. Velitel převozu je označen zelenou rukávovou páskou. 16. Velitel stráže. U doprovázených vojenských transportů je ustanoven velitel stráže. Velitel stráže se prokazuje strážním výkazem a směrnicí pro velitele stráže vydanou náčelníkem štábu vojenské součásti AČR. Není během přepravy nijak zvlášť označen. 5
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
17. Dozorčí doprovodu (velitel ochranné směny). U doprovázených vojenských transportů je ustanoven dozorčí doprovodu (velitel ochranné směny). Prokazuje se směrnicí pro dozorčího doprovodu (velitele ochranné směny) vydanou náčelníkem štábu útvaru. Není během přepravy nijak zvlášť označen. O tom, zda bude zásilka při přepravě po železnici doprovázena stráží nebo ochrannou směnou, rozhoduje odesílací vojenská součást podle charakteru a druhu přepravovaného materiálu na základě interních vojenských předpisů. 18. Velitel vojenského vlaku. Každý voj.vlak má určeného velitele vlaku, kterým je vždy jeden z přepravujících se velitelů převozu. Velitele vlaku určuje orgán vojenské dopravy AČR. Není-li určen, stává se velitelem vlaku hodnostně, či funkčně nejvyšší přítomný důstojník. Velitel vlaku je označen zelenou rukávovou páskou. Ostatní velitelé převozů jedoucí tímto vlakem pásku sejmou. Je-li vojenským vlakem přepravován pouze jeden převoz, je velitel převozu současně velitelem vojenského vlaku. 19. Nakládací skupina. Po dobu nakládky a vykládky vojenských přeprav je velitelem převozu určen velitel nakládací (vykládací) skupiny. Nakládací (vykládací) skupina odpovídá za řádné a včasné naložení (vyložení) vojenské techniky a materiálu. Velitel nakládací skupiny je označen bílou rukávovou páskou. Všichni příslušníci skupiny včetně velitele jsou označeni vestou zelené reflexní barvy s pružným upevněním na suchý zip. Na zádech vesty je nápis „CZECH ARMY„ šedivé barvy. 20. VSŽS. Je zpravidla orgánem SVD příslušné k místu nakládky. Zřizuje se v ŽST po dobu nakládky, vykládky vojenských přeprav, nebo po dobu zvýšené přepravy vojenských převozů a transportů v zájmových stanicích. Je styčným orgánem mezi zúčastněnými zaměstnanci ČD a přepravovanými vojsky. Je označen vestou zelené reflexní barvy se znakem loukoťového kola šedé barvy na pravé straně hrudníku a rukávovou páskou červené barvy se znakem loukoťového kola žluté barvy na pravém rameni. 21. Rekognoskace, je provedení prohlídky objektů, tratí, nakládacích a vykládacích míst a příjezdových cest před započetím nakládky, nebo vykládky vojenských transportů a převozů. Rekognoskaci provádějí zástupci vojenských součástí AČR, případně i zástupci vojenské dopravy s příslušnými zaměstnanci ČD.
6
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
Kapitola III Provozně technická ustanovení A . V Z T A H Y ME Z I Z A MĚ S T N A N C I Č D A V O J E N S K Ý MI O S O B A MI 22. Při přepravě na ČD se vyžaduje, aby přepravovaní vojáci všech hodností a funkcí dodržovali zásady bezpečnosti a příslušná nařízení orgánů vojenské dopravy.Ve věcech železničních musí dbát pokynů zaměstnanců ČD a nesmějí zasahovat do výkonu dopravní nebo přepravní služby. 23. Zaměstnanci ČD ve stejnokroji, nebo ti, kteří se prokáží služebním odznakem či průkazem, jsou oprávněni, pokud zjistí porušení zásad bezpečnosti provozu na ČD nebo mají podezření na spáchání přestupku, či trestného činu vojákem, požádat jej o prokázání totožnosti. Odmítne-li voják na výzvu oprávněného zaměstnance ČD prokázat svou totožnost, požádá zaměstnanec ČD některého přítomného vojáka vyšší hodnosti o zjištění totožnosti. Není-li přítomen nebo odmítne-li toto provést, provede zjištění totožnosti přivolaný příslušník Vojenské Policie nebo Policie ČR. 24. Oprávněný zaměstnanec ČD je povinen na vyžádání velitele převozu, nebo velitele stráže prokázat svoji totožnost, pokud nebyl již dříve představen přednostou ŽST, nebo orgánem vojenské dopravy. 25. Určeným zaměstnancům ČD se musí za dozoru strážného umožnit nezbytné úkony u vojenských přeprav (dozor při nakládce, nebo vykládce, soupis vlaku, technická a přepravní prohlídka vlaku, opravy a mazání vozů, zkouška brzdy apod.). V případě nehodové události musí být umožněno vyšetřujícím zaměstnancům železnice řádné vyšetření události. 26. Zaměstnanci ČD nesmějí přijímat od příslušníků převozu (transportu) jakoukoliv korespondenci (písemnosti) a zprostředkovávat její doručení, jakož i vyžadovat informace vojenského charakteru. 27. Vstupovat do vyhrazeného prostoru ČD při plnění úkolů spojených se zabezpečováním vojenských přeprav bez zvláštního povolení a jet na stanovišti strojvedoucího mohou orgány vojenské dopravy, příslušníci Vojenské Policie, velitel převozu, velitel vojenského vlaku, velitel stráže, velitel ochranné směny nebo jejich zástupci.
7
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
28. Zástupci vojenských součástí pověření rekognoskací oznámí svůj příchod příslušnému přednostovi (zástupci) ŽST a VSŽS, je-li ve stanici přítomen. Před rekognoskací širé trati se ohlásí přednostovi nejbližší ŽST. Před vstupem do vyhrazeného prostoru ČD se orgány vojenské dopravy prokazují předepsaným průkazem vydaným ČD. 29. Bezplatně používat všechny druhy sdělovacího zařízení při zabezpečování vojenských přeprav a plnění úkolů s tím spojených mohou: − orgány vojenské dopravy, − velitelé převozů, vojenských vlaků nebo jejich zástupci, − velitelé stráží nebo velitelé ochranných směn doprovázející vojenské zásilky, − orgány Vojenské Policie. 30. K hovorovému styku mohou osoby uvedené v čl. 29 tohoto předpisu používat jen služební telefonní a rádiové sítě ČD a zvlášť vyhrazených spojení, nikoliv spojení dispečerských. Těchto lze použít jen v případech nutných, které mají přímou návaznost na řízení vojenských přeprav a je-li služební síť ČD v poruše, nebo nelze-li na ní dosáhnout včasného spojení a hrozí-li nebezpečí z prodlení. 31. Služební telegramy vojáků, které se netýkají vojenských přeprav, se dopravují jako poštovní telegramy - za úhradu v hotovosti. 32. Orgánům vojenské dopravy a orgánům ČD zabezpečujícím vojenské přepravy musí být na požádání přednostou ŽST přidělen vhodný počet místností, včetně sdělovacího spojení, aby mohly řádně plnit úkoly související se zajišťováním vojenských i jiných státně důležitých přeprav.
8
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE DOPRAVY Kapitola I Ucelené a dílčí vojenské přepravy A. VOJENSKÉ VLAKY 62. Vojenské vlaky jsou určeny výhradně k přepravě vojsk a vojenské techniky a nákladů. Nemají své vlastní druhové označení, mohou být vedeny jako vlaky kteréhokoliv druhu uvedeného v předpise ČD D2 čl. 185. 63. Výpravčí ve výchozí ŽST nebo ve které se mění druh vlaku, je povinen oznámit doprovodu vlaku, zda jde o vlak vojenský nebo o vlak s civilní zátěží doplněný vojenským převozem nebo transportem. 64. Pořadí důležitosti vojenských vlaků se zřetelem k ostatním vlakům stanoví předpis ČD D2 čl. 187 a 188, podle kterých, jestliže má vojenský vlak druhové označení vlaku nákladního, má přednost před všemi nákladními vlaky, kromě nákladních expresů. 65. Vojenské vlaky na tratích s výkonem dopravní služby dle předpisu ČD D2 se přepravují bez členů obsluhy vlaku. Počet členů obsluhy vlaku se stanoví na požadavek zástupců voj. dopravy a za zvláštní poplatek určený v příloze 14 tohoto předpisu. 66. Hmotnost vojenského vlaku se určuje jako u vlaků veřejné přepravy. Odesílatel včas vypočítá hmotnost vojenského materiálu (bojové techniky) určeného k přepravě. Do průvodních listin se píše hmotnost nákladu na každém voze zvlášť. Vlak se považuje vždy za vytížený. 67. Délka vojenského vlaku nesmí převýšit hodnotu uvedenou pro jednotlivé tratě v Tabulkách dopravních údajů. Přípustná hodnota délky jednotlivých vlaků nákladní dopravy v metrech je uvedena v Plánu řadění nákladních vlaků ND. 68. Největší dovolený počet náprav vlaku (vzhledem ke způsobu brzdění a zábrzdným vzdálenostem na jednotlivých tratích ČD) je uveden v předpise ČD V 15/I a nesmí být u vojenského vlaku překročen.
9
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
69. Vojenský vlak musí být přepravován podle stanovené instradace. Se souhlasem velitele převozu (vojenského vlaku) může vojenský vlak odjet s náskokem nejvýše 60 minut. Větší náskok povoluje dispečer ZP OPŘ (vedoucí dispečer OPŘ) po předchozím projednání se sousedním obvodem a po souhlasu orgánu vojenské dopravy. 70. Vojenský vlak se nesmí odstavit! Ve výjimečných případech lze z provozních důvodů navrhnout jinou vykládací stanici, nebo jízdu odklonem. 71. Výkaz vozidel se pro vojenské vlaky sepisuje dle ustanovení předpisu ČD KN 4/1. Hmotnost nákladu na jednotlivých vozech sdělí sepisujícímu zaměstnanci ČD velitel převozu, nebo jím určený příslušník AČR. 72. Vlaková hlášenka se sepisuje tak, že se vyplňuje pouze přední strana. Případné mimořádnosti se zapíší na vhodné volné místo vlakové hlášenky. 73. Záznam o výkonech hnacích vozidel zakládá a vyplňuje strojvedoucí dle údajů Zprávy o vlaku, kterou vyplní zaměstnanec ŽST určený technologickými postupy. B. DÍLČÍ VOJENSKÉ PŘEPRAVY 74. Dílčí vojenské přepravy, transporty i převozy, které nejedou jako samostatný vlak, se přepravují pravidelnými vlaky veřejné přepravy. Vlak veřejné přepravy se zařazenou vojenskou dílčí přepravou se smí odstavit pouze se souhlasem ZP OPŘ (vedoucího dispečera OPŘ) za podmínky, že bude zajištěno vyřazení a odvoz dílčí vojenské přepravy do cílové stanice vlaku, popř. že po souhlasu orgánu vojenské dopravy bude provedena změna instradace. 75. Transport, který svým charakterem vyžaduje trvalý doprovod, se doprovází stráží nebo ochrannou směnou. Stráž nebo ochranná směna může být vybavena radiopojítky pro spojení mezi velitelem stráže nebo dozorčím doprovodu (velitelem ochranné směny) a určeným zástupcem na vedoucím hnacím vozidle. Doprovázené transporty se zařazují zpravidla do přední části vlaku. V zimním období se doprovázený transport musí vzhledem ke způsobu vytápění osobního doprovodného vozu řadit podle potřeby osobním vozem za vedoucí hnací vozidlo, které musí být schopno vytápění. 76. Před uvedením vlaku do pohybu musí dát strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla návěst “Pozor“, aby doprovodná stráž nebo ochranná směna mohla ukončit střežení a bezpečně nastoupit do doprovodného vozu. Výpravčí 10
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
vlaků dispoziční a výchozí stanice zpraví strojvedoucího vedoucího hnacího vozidla rozkazem “V“ o tom, že na vlaku je vojenský doprovázený transport. 77. Stráž nebo ochranná směna se přepravuje ve vyčleněném osobním voze (popř. služebním voze). Po naložení transportu předá určený zaměstnanec ŽST vyčleněný osobní vůz pro doprovod zásilky veliteli stráže nebo dozorčímu doprovodu (veliteli ochranné směny) s prvopisem “Průvodního inventárního listu vyčleněného doprovodného vozu“ 735 1 3124. Postup je uveden v poučení na rubu tohoto tiskopisu. Vzor tiskopisu je uveden v příloze č. 7 tohoto předpisu. 78. Po příjezdu do vykládací stanice odevzdá velitel stráže nebo dozorčí doprovodu (velitel ochranné směny) vyčleněný doprovodný vůz s “Průvodním inventárním listem vyčleněného doprovodného vozu“ 735 1 3124 určenému zaměstnanci ŽST, který vůz podle tohoto tiskopisu překontroluje, a převzetí potvrdí razítkem a podpisem. Při poškození vozu se sepíše “Zpráva o poškození“ 735 1 5340 ve třech vyhotoveních dle článku 149 tohoto předpisu. 79. Stráž, ochrannou směnu nebo doprovod zahraničních armád může v některých případech vykonávat Policie ČR. V tom případě se na ni vztahují všechna ustanovení předpisu ČD D 33, včetně předávání zásilky a doprovodného vozu. C. ŘAZENÍ VOJENSKÉHO VLAKU 80. Přednosta ŽST dohodne s velitelem převozu (případně VSŽS, je-li přítomen) sestavení a řazení vojenského vlaku. Velitel převozu přitom oznámí, ve kterém voze bude přepravováno nebezpečné zboží ve smyslu RID a zásilky s PLM. Požadavek na řazení vlaku, který by ohrožoval bezpečnost dopravy, není dovolen. 81. Do vojenského vlaku se mohou zařadit vozy ložené výbušninami, municí, lehce zápalnými tuhými látkami, pohonnými hmotami a mazadly v obalech i automobilních cisternách, nádržkové vozy plněné stlačeným nebo zkapalněným plynem a jinými nebezpečnými látkami. O jejich zařazení do vlaku platí plně ustanovení předpisu ČD D2 čl. 1252, 1253 a předpisu ČD D1 přílohy 5. Přeprava se provádí při splnění podmínek RID. Vůz se stráží nebo ochrannou směnou se řadí vedle střeženého nákladu, vždy však před vozy s jedovatými látkami.
11
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
82. Munice, naložená na jednotlivých přepravovaných motorových vozidlech, tancích, apod., naložených na otevřených železničních vozech se smí přepravovat za těchto podmínek: a) vozidla takto ložená musí být během přepravy střežená, b) železniční vozy ložené těmito vozidly se již nesmějí použít jako ochranné vozy u jiných zásilek ložených nebezpečným zbožím, c) motorová vozidla musí být v bezvadném stavu, nesmí docházet k úniku paliva z nádrží. Takto se smí munice přepravovat pouze ve vnitrostátní přepravě. Vozidla i vozy musí být řádně označeny dle ustanovení předpisu ČD D1, přílohy č. 5 a RID. 83. Vozy s polní kuchyní, kde se vaří, a vozy s proviantem se řadí hned za vozy s osobami. Ve stanici, kde se provádí výdej stravy, je výpravčí povinen určit veliteli převozu (vlaku) stranu vlaku, na které se má strava vydávat, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti vojáků projíždějícími vlaky po sousední koleji. 84. Doplnění civilní zátěže je možno do vojenského vlaku provést po předchozí dohodě ZP OPŘ (vedoucího dispečera OPŘ) s orgány vojenské dopravy a to za podmínek, že: a) přidaná zátěž nesmí ohrozit bezpečnost dopravy vojenského vlaku, b) vozy s civilní zátěží se řadí v ucelené skupině na začátek, nebo konec vlaku a manipulace s nimi nesmí narušit stanovenou instradaci. 85. Překládku poškozeného vozu s technickou závadou během jízdy vojenského vlaku zajistí přednosta ŽST přednostně. Ve spolupráci se ZP OPŘ (vedoucím dispečerem OPŘ) provede urychlenou přístavbou nového vhodného vozu. Podle rozhodnutí orgánu vojenské dopravy překládku provedou příslušníci převozu, nebo některé nejbližší vojenské součásti. Vojenský vlak čeká. Nelze-li vůz ihned přeložit, určí velitel vlaku (převozu) k tomuto vozu stráž (ochranou směnu), sepíše “Zápis o vyřazení vozu z vlaku“ a ZP OPŘ (vedoucí dispečer OPŘ) dohodnou s orgánem vojenské dopravy způsob odeslání vozu a stráže za převozem, nebo přímo do stanice určení. Toto rozhodnutí oznámí orgán vojenské dopravy veliteli voj. vlaku (převozu) a veliteli stráže (ochranné směny).
12
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
D . MI MO Ř Á D N É Z Á S I L K Y - MZ 86. V mezinárodní přepravě MZ se vojenské zásilky projednávají dle UIC 502 na úrovni NCKPD OS GŠ AČR Praha - ČD URMIZA Praha. 87. Ve vnitrostátní přepravě každou žádost o přepravu vojenské MZ podá SVD u příslušné ZP OPŘ. O projednání požádá odesílatel “Žádostí o souhlas k přepravě mimořádné zásilky“ (vzor žádosti viz v příloze č. 4). ZP OPŘ žádost zkontroluje a doplní bod 1b-způsob přepravy a bod 23- přepravní cesta. Pak předá ČD URMIZA. 88.
Doba pro podání žádosti před požadovaným termínem odeslání zásilky: vnitrostátní přeprava - nejméně 10 dní mezinárodní přeprava - nejméně 30 dní. Po projednání vydá ČD URMIZA “Rozhodnutí o zásilce“, ve kterém uvede dopravní podmínky pro přepravu zásilky. Toto rozhodnutí má platnost do konce běžného roku a je rozesláno všem pracovištím ZP OPŘ, kterých se přeprava týká. Při změně překážek na cestě provede ČD URMIZA opravu “Rozhodnutí o zásilce“ a dá ji na vědomí všem zúčastněným ZP OPŘ. ČD URMIZA vydá všem DKV a ŽST na trati, po které bude zásilka přepravována, “Příkaz k dopravě zásilky“. 89. Pro hromadné přepravy různé vojenské techniky, která odpovídá stanoveným maximálním rozměrům, jsou vydávány dopravní podmínky pro vyjmenované tratě v “Přepravních typových listech“ (PTL). Při změně překážek na cestě provede ČD URMIZA opravu “Rozhodnutí o zásilce“ a dá ji na vědomí všem zúčastněným ZP OPŘ. Do “Rozhodnutí o zásilce“ ČD URMIZA Praha uvádí počet km pro potřeby KPT.
Kapitola IV Nakládka nebo vykládka převozů a ucelených vlaků D . D O R O Z U MÍ V Á N Í P Ř I P O S U N U 141. Při posunu platí zásada, že se dorozumívají jen dvě osoby a to velitel převozu a zaměstnanec ČD oprávněný řídit posun. V zájmu bezpečnosti se nesmí začít posunovat bez udělení souhlasu velitelem převozu a nesmí se začít nakládat nebo vykládat bez souhlasu zaměstnance řídícího posun. 13
Příloha 4 k ČD V 2 - Účinnost od 1.1.2001 (normativní)
142. Je-li v noční době a za snížené viditelnosti zapotřebí k navádění vozidel použít ručních svítilen, upozorní na to velitel převozu přednostu ŽST nebo jeho zástupce. Je zakázáno používat svítilen s jiným než bílým světlem. 143. Jestliže hrozí v blízkosti nakládacího nebo vykládacího místa záměna dávaných návěstí se světly používanými příslušníky AČR k nakládce nebo vykládce, upozorní na to přednosta ŽST (výpravčí) zaměstnance oprávněného řídit posun a nařídí, aby se při posunu používaly pouze ústní pokyny. Návěst “Stůj, zastavte všemi prostředky“ je možno použít i v tomto případě. O tomto opatření zpraví vedoucí posunu všechny zaměstnance zúčastněné na posunu.
Kapitola V Uložení a zajištění nákladů B. ZJEDNODUŠENÉ ZAJIŠTĚNÍ 158. Vozidla a bojovou techniku, naloženou na nízkostěnných nebo plošinových vozech, je povoleno zajistit zjednodušeným způsobem, uvedeným v příloze 3 tohoto předpisu. Zjednodušené zajištění je povoleno pouze tehdy, bude-li takto zajištěná technika přepravována výhradně ve vnitrostátní přepravě a doprovázena vojenskými osobami (přepravovanými příslušníky převozu, stráží nebo ochrannou směnou) znalými obsluhy přepravované techniky. Maximální rychlost vlaku s takto upevněnou technikou je 60 km/hod. Výpravčí zpraví písemně strojvedoucího vlaku vezoucího takto zajištěné zásilky o maximální rychlosti vlaku. Posun s vozy loženými takto zajištěnými zásilkami vyžaduje třetí stupeň opatrnosti při posunu ve smyslu předpisu ČD D2, část druhá, čl. 721, 722, 725, 726. 159. První a poslední vůz vojenského převozu (transportu) s vozy loženými zásilkami se zjednodušeným zajištěním podle přílohy 3 tohoto předpisu musí být označeny nálepkou “tři vykřičníky“ (neodrážet, nespouštět) dle přílohy 5 předpisu ČD D1. Označení vozů provede odesílací ŽST. 14
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
ČD K 4/I
PŘEDPIS PRO PŘEPRAVU ZAVAZADEL A ZÁSILEK Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele DOP dne 27.2.2001, č.j. 61 304/2000 Účinnost od 10. 6. 2001
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU ROZSAH ZNALOSTÍ Organizace
Funkce, obor činnosti
Znalost
DKV
Strojvedoucí *)
Úplná: část sedmá a čl. 187, 188, příloha 3
*) Rozsah znalosti je stanoven ředitelem O16 GŘ. Strojvedoucí s odbornou zkouškou O-04a mají rozsah znalostí zvlášť stanoven předpisem ČD K4/I. ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Poř. číslo
Číslo vyhlášky PTV
Číslo jednací
Obsah
Platí od
Podpis
1 2 3 4 5
H16/23-24/2002 H39/49-50/2002 H19/25-26/2003 H 9/17-18/2004 H43/51-52/2004
56647/02 60293/02 56843/03 56814/04 61729/04
Změna č. 1 Změna č. 2 Změna č. 3 Změna č. 4 Změna č. 5
16.6.2002 15.12.2002 1.7.2003 1.5.2004 1.1.2005
za tisku za tisku za tisku za tisku za tisku
Za včasné zapracování všech změn předpisu a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel výtisku. Záznam o změnách podepíše ten, kdo opravu provedl a původní záznam o změnách založí s průvodním listem nové změny na konec předpisu.
1
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD ČD-Kurýr DKV DSVČ InterKurýr JŘ PTV RZG ÚBP VP UŽST ZDD ŽST
České dráhy, a.s. Systém přepravy zásilek provozovaný ČD Depo kolejových vozidel Domovská stanice vlakových čet Systém mezinárodní přepravy zásilek provozovaný ČD Jízdní řád (ve smyslu všech pomůcek) Přepravní a tarifní věstník Rozkaz o zavedení grafikonu vlakové dopravy Úschova během přepravy Vrchní přednosta uzlové železniční stanice Základní dopravní dokumentace Železniční stanice (ve smyslu tohoto předpisu stanice i zastávka)
2
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
ČÁST SEDMÁ SOUPISKY 171. Předávka i přejímka zavazadel a zásilek mezi ŽST a vlakvedoucím (strojvedoucím) se provádí tiskopisy Soupiska vlakových zásilek: 735 1 4422 (formát A 5) - pouze pro vlakvedoucího 735 1 4423 (A 6) - pouze pro vlakvedoucího 735 1 4424 (A 4) 735 1 4425 (A 5) 735 1 4426 (A 6) ŽST použije ten druh, který je ve vztahu k počtu přepravovaných kusů nejvhodnější. 172. Soupisky sepisuje vždy předávající zaměstnanec. Jsou pro něho dokladem o řádném provedení předávky a podkladem pro pátrání při ztrátě cestovního zavazadla nebo zásilky. 173. Sepsání: čitelně podle předtisku průpisem dvojmo. VP UŽST může nařídit i sepisování soupisek ve větším počtu dle místních technologických postupů. Při přepravě zásilek v případech stanovených manipulační pomůckou pro zaměstnance systému ČD-Kurýr (4.díl) se soupisky sepisují trojmo. zavazadla vypravená společně na jeden zavazadlový lístek a zásilky se zapíší na samostatný řádek; po zapsání všech cestovních zavazadel a zásilek přichystaných k přepravě porovná sepisující zaměstnanec skutečný počet kusů s počtem průvodních listin a počtem kusů, patřících k soupisce. Pod poslední vyplněný řádek provede součet kusů, na levé straně uvede záznam „Předal“ a podepíše se (v případě nečitelného podpisu uvede pod podpis své jméno hůlkovým písmem). Na pravou stranu předepíše záznam „Převzal“ pro přebírajícího zaměstnance; cestovní zavazadla, služební zásilky, ÚBP a kurýrní zásilky se předávají společnou soupiskou. Zároveň se pro překládku na odbočné tratě nebo přípojné vlaky na téže trati připraví vždy samostatné soupisky. Není dovoleno sepisovat soupisky s uvedením pouze celkového počtu kusů; přenosné pokladny se do této Soupisky nezapisují, ale předávají se zvlášť samostatnou Soupiskou; 3
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
použité zkratky: Z - cestovní zavazadlo ÚBP - úschova během přepravy Sl - služební zásilka pokl. - přenosná pokladna K - zásilky ČD-Kurýr a ostatní kurýrní zásilky IK - InterKurýr v soupiskách se nesmí škrtat a přepisovat. 174. Manipulace: Potvrzené Soupisky předaných zavazadel a zásilek a průpisy soupisek převzatých zavazadel a zásilek předává vlakvedoucí jednou měsíčně své DSVČ. Převzetí Soupisek potvrdí DSVČ vlakvedoucímu na Provozní záznam pro vlakové čety 735 1 3735. Strojvedoucí odevzdá potvrzené soupisky v domovském DKV. Soupisky převzaté od vlakvedoucího (strojvedoucího), potvrzené prvopisy soupisek odeslaných zavazadel a zásilek a průpisy soupisek došlých zavazadel a zásilek ukládá stanice (DKV) po dobu 1 roku; v případě vymáhání náhrady škody za ztrátu nebo poškození zavazadel a zásilek proti zaměstnancům ČD zajistí uložení soupisek do pravomocného ukončení soudního sporu. Soupisky určené k uložení pověřený zaměstnanec 1x měsíčně chronologicky seřazené vloží do obálky a místo přelepení podepíše. Případné otevření obálky probíhá za přítomnosti zaměstnance, který soupisky sepsal. V jeho nepřítomnosti za účasti jiného zaměstnance ČD jako svědka. 175. Předávka a přejímka: Pověření zaměstnanci, přebírající za pobytu vlaku ve stanici cestovní zavazadla nebo zásilky, potvrdí příjem svým podpisem u předepsaného záznamu „Převzal“ a případně uvede i záznam o zjištěných závadách (v případě nečitelného podpisu uvede pod podpis své jméno hůlkovým písmem). Aby mohla probíhat předávka a přejímka cestovních zavazadel a zásilek během vymezeného pobytu vlaku ve stanici plynule, všechny písemné podklady musí mít zaměstnanci ŽST i vlakvedoucí vyplněny a přichystány již před příjezdem vlaku do stanice. Předávka i přejímka cestovních zavazadel a zásilek se provádí podle údajů zapsaných v průvodních listinách a porovnávají se s údaji v soupisce (počet kusů, stav předmětů, úplnost průvodních listin apod.). V žádném případě (zpoždění vlaku) není možné přejímku neprovést. Závady, které se během předávky a přejímky zjistí, odsouhlasí předávající i přejímající zaměstnanec společně a svými podpisy je potvrdí v soupisce. 4
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
Vzájemně se upozorní na závady, které jsou jim již předem známy a které jsou poznamenány v soupisce a na Hlášence ztráty/poškození nebo Hlášence přebytku. V ŽST, kde vlak končí nebo kde končí jízdu služební vůz, nesmí vlakvedoucí opustit vlak bez provedení předávky přepravovaných cestovních zavazadel a zásilek se zaměstnancem stanice. 176. - 185. Neobsazeno.
ČÁST OSMÁ MIMOŘÁDNOSTI V DOPRAVĚ Kapitola II Mimořádnosti v řazení soupravy 187. V případě nezařazení služebního vozu nebo vozu se služebním uzamykatelným oddílem je vlaková četa povinna převzít k přepravě kurýrní zásilky do vyčerpání kapacity náhradního uzamykatelného prostoru (instradované a živé kurýrní zásilky mají přednost). Pokud jsou ve vlaku řazeny pouze vozy bez uzamykatelného oddílu pro vlakovou četu, přepraví se kurýrní zásilky na stanovišti strojvedoucího (předávání zásilek strojvedoucímu na soupisku obdobně jako u přepravy přenosných pokladen – viz příloha 3). Nesmí být však omezena činnost strojvedoucího ani ohrožena bezpečnost práce a provozu. O potřebě zajištění přepravy zásilek na stanovišti strojvedoucího zpraví v obsazené ŽST výpravčí rozkazem „V“ a v neobsazené ŽST vlakvedoucí strojvedoucího ústně (v případě odmítnutí se tato skutečnost potvrdí do Průvodního listu osobního vlaku). Přejímku a předávku zásilek provádí vlakvedoucí. Přeprava ostatních kurýrních zásilek a zavazadel se v případě nezařazení služebního vozu nebo vozu se služebním oddílem provede následujícím vhodným spojem. Přeprava přenosných pokladen a služební korespondence je řešena v příloze 3 tohoto předpisu. 188. Obdobně se postupuje i v případě, kdy je služební vůz nebo vůz se služebním oddílem mimořádně vyřazen ze soupravy v nácestné ŽST. Zaměstnanci této ŽST jsou povinni pomáhat při překládce zavazadel a zásilek z vyřazeného vozu a případně uvědomit cestující o této skutečnosti. V mimořádných případech lze zajistit přepravu zavazadel a zásilek z vyřazeného vozu ve vhodném 5
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
prostoru pod dohledem pověřeného zaměstnance ČD do nejbližší nácestné stanice k zajištění další přepravy.
Maximální rozměry kurýrních zásilek: cm 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
10 100 100 100 100 100 100 100 100 90 80
20 100 100 100 100 80 70 60 50 40
30 100 100 90 70 60 50 40 30
40 100 100 70 60 50 40 30
50 100 80 60 50 40 30
60 100 70 50 40 30
70 100 60 40 30
80 100 50 30
90 90 40
100 80
- minimální rozměry zásilek a tvar musí vždy umožnit nalepení 3. dílu přepravního listu; - maximální rozměry zásilek jsou odvozeny z maximálního teoretického objemu zásilek. První a druhý maximální rozměr je uveden v prvním řádku a prvním sloupci tabulky. Třetí maximální rozměr zásilky je uveden na průsečíku řádku a sloupce pro předchozí dva rozměry. U zásilek válcovitého charakteru se u prvního a druhého rozměru uvažuje průměr válce. (příklad: zásilka má první rozměr 40 cm, druhý 60 cm - třetí rozměr může být tedy nejvíce 40 cm) - nachází-li se některý z rozměrů mezi stanovenými hodnotami, uvažuje se vždy pro určení maximálních rozměrů hodnota vyšší. (příklad: zásilka má první rozměr 38 cm, druhý 63 cm - třetí rozměr je určen průsečíkem rozměrů 40 a 70 cm - tedy nejvíce 30 cm). Lze také přepravit dlouhé předměty do délky 2 m, pokud ostatní rozměry, příp. průměr, nepřesáhnou 20 cm. Poznámka: výše uvedená tabulka a text k této tabulce nejsou součástí předpisu ČD K 4/I, ale tvoří součást obsahu přílohy 3 ČD SPPO „Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou osobní dopravu“.
6
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
Příloha 3 PŘEPRAVA SLUŽEBNÍCH ZÁSILEK VE VLACÍCH OSOBNÍ DOPRAVY Kapitola I Všeobecná ustanovení o přepravě služebních zásilek 1. Kusové služební zásilky jsou zásilky předmětů a látek sloužících provozu ČD, jejichž hmotnost není vyšší než 15 kg. Ve vzájemném styku mezi všemi organizačními složkami ČD je možno je přepravovat ze všech a do všech stanic na síti ČD. 2. Nižší složky podřízené oprávněným organizačním složkám musí být v průvodce pro služební zásilku označeny napřed plným názvem oprávněné organizační složky a pod ním též bližším označením podřízené složky.
Kapitola II P o d e j s l u že b n í c h zá s i l e k 3. Kusové služební zásilky se podávají k přepravě s Průvodkou pro služební zásilku 735 1 4613 (735 1 4612). Průvodka má tři díly: 1. díl - průvodka pro služební zásilku - pro příjemce, 2. díl - druhopis průvodky pro služební zásilku - pro odesílatele, 3. díl - odběrný list průvodky pro služební zásilku - pro stanici určení. Odesílatel vyplní průvodku pro služební zásilku podle předtisku a opatří ji ve všech dílech služebním razítkem; podepíše ji vrchní přednosta oprávněné organizační složky nebo k tomu zmocněný zaměstnanec. 4. Vrchní přednosta oprávněné organizační složky a zaměstnanec zmocněný k podepisování průvodek pro služební zásilku odpovídají za to, že jako služební zásilky jsou podávány jen předměty, které se shodují s pojmem služební zásilky. Je zakázáno, aby oprávněná organizační složka svým jménem odesílala jako služební zásilky předměty a látky, které patří nebo které mají sloužit jiné než oprávněné organizační složce, mimoželezničnímu přepravci, železničnímu zaměstnanci nebo jinému občanovi, pokud to není povoleno jiným předpisem. 5. Průvodky pro služební zásilku na podané kusové služební zásilky zapisuje odesílací stanice do Výkazu odeslaných kusových služebních zásilek 735 1 7
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
4970. Výkaz se sepisuje v jednom vyhotovení, a to zvlášť pro zásilky podané ve vlastní stanici a zvlášť pro zásilky podané v podřízené stanici, která je jí přidělena. 6. Do výkazů odeslaných kusových služebních zásilek zapisuje stanice všechny průvodky pro služební zásilku; položky ve výkazu se číslují měsíčně počínaje číslem 1. Pořadové číslo položky je podacím číslem průvodky pro služební zásilku. Výkazy odeslaných kusových služebních zásilek uschovává stanice po dobu 5 let. 7. Odesílací stanice může vést pro vlastní potřebu (např. proto, že se služební zásilky podávají k přepravě na několika místech ve stanici) i více výkazů odeslaných služebních kusových zásilek, ale tak, aby bylo vyloučeno opakování stejného podacího čísla u různých podacích míst. 8. Vrchní přednosta odesílací stanice může dohodnout s oprávněnou organizační složkou, která podává větší počet kusových služebních zásilek, které sama nakládá, aby sepisovala sama výkaz odeslaných kusových služebních zásilek a sama číslovala průvodky pro služební zásilku podacím číslem. K rozlišení podacích čísel této oprávněné organizační složky od podacích čísel odesílací stanice určí přednosta stanice index, který bude tato organizační složka zapisovat do průvodky pro služební zásilku současně s podacím číslem. V takových případech sepisuje oprávněná organizační složka výkaz odeslaných kusových služebních zásilek dvojmo. Průpis si uschová, prvopis odevzdá odesílací stanici, která se přesvědčí, zda příjemci zásilek zapsaných ve výkaze jsou jen oprávněné organizační složky. Tyto výkazy uschová rovněž po dobu 5 let. 9. Při přijetí kusové služební zásilky orazítkuje odesílací stanice průvodku pro služební zásilku ve všech třech dílech staničním datovým razítkem a zapíše do ní průpisem podací číslo z výkazu odeslaných kusových služebních zásilek. Druhý díl průvodky vydá odesílateli, první a třetí díl doprovázejí zásilku do stanice určení. 10. Podávají-li se kusové služební zásilky v neobsazené stanici přímo u vlaku, odevzdá odesílatel řádně vyplněnou a předem do výkazu odeslaných kusových služebních zásilek v účtující stanici zapsanou průvodku pro služební zásilku zároveň se zásilkou obsluze vlaku. Obsluha vlaku potvrdí převzetí zásilky záznamem čísla vlaku, datem a svým podpisem ve všech třech dílech průvodky, druhopis průvodky vrátí odesílateli. Zbývající dva díly průvodky doprovázejí zásilku do stanice určení. V neobsazených stanicích (zastávkách) se musí odesílatel vždy postarat o naložení kusové služební zásilky.
8
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
11. Služební zásilky stanice neváží. Odesílatel je povinen zapsat do průvodky pro služební zásilku skutečnou hmotnost zásilky. 12. Vyžaduje-li zboží za přepravy pro svou povahu zvláštní zacházení, označí odesílatel každý kus. Označení nebezpečných věcí stanoví Příloha 1 k CIM (RID). 13. Změna stanice určení, popřípadě příjemce, jakož i nový podej s původní průvodkou pro služební zásilku není povolen. Vždy musí být sepsána nová průvodka pro služební zásilku, doložena písemným souhlasem původního odesílatele a příslušnou částí prvotní průvodky.
Kapitola III P ř e p r a v a s lu že b n íc h zá s ile k 14. Z hlediska technologie přepravy ve vlacích osobní dopravy se služební kusové zásilky přepravují následovně: a) přenosné pokladny Stanovení konkrétních vlaků provede VP UŽST v ZDD dle následujících zásad: Přednostně vlaky označenými v JŘ symbolem kufru, ve výjimečných případech i ostatními vlaky schválenými SZS. Je-li na vlaku uzamykatelný oddíl nebo skříňka a vlak doprovází vlaková četa, přebírá přenosné pokladny vlakvedoucí na soupisku. V případě své nepřítomnosti oddíl/skříňku uzamkne. V ŽST určení předá přenosnou pokladnu zaměstnanci stanice, který převzetí potvrdí na soupisce. Při přepravě přenosných pokladen vlaky bez symbolu kufr se soupisky sepisují dvakrát ve dvojím vyhotovení. Pokud se bude pokladna překládat, soupisky se sepíší v potřebném počtu. V případech, že na vlaku není služební vůz, uzamykatelný služební oddíl nebo skříňka, odpovědný zaměstnanec si přenosnou pokladnu uloží na stanovišti strojvedoucího. Nesmí však být omezena činnost strojvedoucího ani ohrožena bezpečnost práce a provozu. Předávka mezi vlakvedoucím a strojvedoucím se provádí na soupisku sepsanou vlakvedoucím. Pokud vlak nedoprovází vlaková četa, pokladnu přebírá strojvedoucí od zaměstnance stanice na řádně vyplněnou soupisku, na které potvrdí stanici převzetí. Ve stanici určení si pokladnu se sou9
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
piskou vyzvedne zaměstnanec stanice u strojvedoucího a převzetí na soupisce potvrdí. V případech, že je nutno pro pravidelnou přepravu přenosných pokladen použít vlaky bez symbolu kufr a bez služebního oddílu, je možno tyto přepravit na stanovišti strojvedoucího. b) služební korespondence, pro jejíž přepravu není nutno vyhradit služební oddíl vlaky označenými v JŘ symbolem kufru, ve výjimečných případech i ostatními vlaky stanovenými VP UŽST v rámci svého obvodu a zapracovanými v ZDD, zaměstnanec obsluhy vlaku tuto zásilku uloží do oddílu pro vlakovou četu, uzamykatelné skříňky, případně ji bude mít po dobu přepravy při sobě (pokud tím není omezena činnost na vlaku). Nesmí však být omezena činnost strojvedoucího ani ohrožena bezpečnost práce a provozu. c) ostatní služební korespondence, tiskoviny a služební kusové zásilky do hmotnosti 15 kg, pro jejichž přepravu je nutno vyhradit služební oddíl přednostně vlaky označenými v JŘ symbolem kufru, ve výjimečných případech i ostatními vlaky stanovenými VP UŽST v rámci svého obvodu a zapracovanými v ZDD. Pokud vlak nedoprovází vlakvedoucí nebo průvodčí, postupuje se dle části a), čtvrtá odrážka. Za služební tiskoviny a písemnosti se považují dopisy, dokumenty, nosiče informací, publikační materiál, tiskoviny, účetní doklady, plakáty a další materiály, určené k propagaci železniční dopravy. Služební tiskoviny a písemnosti, pokud jsou baleny jen v obálkách nebo balících do hmotnosti 15 kg, se přepravují jako služební korespondence bez vypravení a jen na případný záznam v doručovací knize, a to ve vzájemném styku mezi všemi organizačními složkami ČD, příslušnými odborovými orgány, jakož i mezi nimi a Ministerstvem dopravy ČR. d) služební tiskoviny a služební kusové zásilky o hmotnosti nad 15 kg se ve vlacích osobní dopravy nepřepravují, mimo následujících případů: Podávají-li se kusové služební zásilky v neobsazené stanici přímo u vlaku, odevzdá odesílatel řádně vyplněnou a předem do výkazu odeslaných kusových služebních zásilek v účtující stanici zapsanou průvodku pro služební zásilku zároveň se zásilkou obsluze vlaku. Obsluha vlaku potvrdí převzetí 10
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
zásilky záznamem čísla vlaku,datem a svým podpisem ve všech třech dílech průvodky, druhopis průvodky vrátí odesílateli. Zbývající dva díly průvodky doprovázejí zásilku do stanice určení. V neobsazených stanicích (zastávkách) se musí odesílatel vždy postarat o naložení kusové služební zásilky. 15. V případě, že se pro přepravu služebních zásilek použije vlak, který nemá zveřejněn symbol kufr, má zveřejněn symbol kufr a není zařazen do Plánu relací a spojů ČD-Kurýr a nebo není zveřejněn v ZDD nebo RZG, připraví pověřený zaměstnanec stanice odesílací (překládkové) i soupisky pro předání zásilky ve stanici překládkové a určení a rovněž zajistí předhlášení služební zásilky do stanice určení (další překládkové), která je povinna zajistit převzetí služební zásilky u vlaku. 16. Pro kusové služební zásilky obsahující nosiče dat pro počítače a materiály zpracované výpočetní technikou určí UŽST nebo regionální pracoviště O16 GŘ na žádost odesílatelů vhodné vlaky osobní přepravy, jimiž se budou tyto zásilky pravidelně přepravovat v souladu s tímto předpisem. Jednotlivé kusy těchto zásilek musí být opatřeny výrazným nápisem “Věc výpočetní techniky přepravte vlaky.......”, popř. nálepkou odesílatele se stejnými údaji. Čísla stanovených vlaků zapíše odesílatel do průvodky pro služební zásilku. GŘ ČD může podle potřeby pro opakující se přepravy kusových služebních zásilek zavést zvláštní vozy/vlaky a vypracovat zvláštní pokyny. 17. Pro přepravu nebezpečného zboží jako služební zásilka všeobecně platí Příloha I k CIM - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí. Pro určité specifické přepravy služebních zásilek lze uplatnit pododdíl 1.1.3 RID, který stanoví, kdy podmínky RID neplatí.
Kapitola IV Výdej služebních zásilek 18. Po příchodu služební zásilky do stanice určení otiskne stanice určení do průvodky pro služební zásilku své datové razítko. Průvodku zapíše do Výkazu došlých kusových služebních zásilek 735 1 4970. Položky ve výkazu čísluje měsíčně počínaje číslem 1. Pořadové číslo položky zapíše jako dodací číslo do průvodky. 19. Výkaz došlých kusových služebních zásilek vede stanice v jednom vyhotovení, a to zvlášť pro vlastní stanici a zvlášť pro podřízené stanice, pokud jsou jí přiděleny. Výkazy došlých kusových služebních zásilek uschová po dobu 5 let. 11
Příloha 5 k ČD V 2 - změna č. 5 - Účinnost od 1.1.2005 (normativní)
20. Příjemce musí odebrat služební kusovou zásilku ve lhůtě 2 dnů. Den, v němž obdržel zprávu, se do této lhůty nezapočítává. Neodebere-li příjemce zásilku v této lhůtě, účtuje stanice úschovné. 21. Je-li stanice určení neobsazená, musí se odesílatel postarat, aby kusovou služební zásilku příjemce vyložil a odebral u vlaku. 22. Příjemce potvrdí odběr služební zásilky na odběrném listu průvodky pro služební zásilku. Doprovod vlaku vydá se zásilkou i průvodku; odběrný list potvrzený příjemcem odevzdá v nejbližší stanici.
Kapitola V Odpovědnost, reklamace 23. Škody vzniklé úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením služebních zásilek se zjišťují stejně jako u zásilek veřejné přepravy. ŽST sepíše o škodě komerční zápis, jehož průpis vydá příjemci služební zásilky, a dále postupuje podle části desáté tohoto předpisu. 24. Za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození služebních zásilek se náhrada neposkytuje. Oprávněná organizační složka použije průpis komerčního zápisu k vyúčtování škody podle předpisů o účetní evidenci.
12
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
ČD D 32
PŘEDPIS PRO PŘEPRAVU URANOVÉHO KONCENTRÁTU, ČERSTVÉHO A VYHOŘELÉHO JADERNÉHO PALIVA Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 10.7.2003, č.j. 56 429/2003-O11 Účinnost od 1.9.2003
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU
ROZSAH ZNALOSTI Organizace
Funkce
Znalost
Strojvedoucí *) Úplná: čl. 44 - 57 Informativní: čl. 1 - 19 *) Strojvedoucí vyčleněni pro dopravu vlaků, určených pouze k přepravě jaderného paliva, mají širší rozsah znalosti zvlášť stanoven v kmenovém předpisu ČD D 32 DKV
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH *) Změna Číslo PTV
Předpis Účinnost od
opravil
dne
podpis
*) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce
1
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
Seznam použitých značek a zkratek ČD ČD D 17 ČJP DDC DKV DOP DV GVD HZS ČD MU O 11 OPŘ ČD PPS RID SPP SÚJB VT VJP VZV ZP OPŘ
České dráhy, a.s. Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí Čerstvé jaderné palivo Divize dopravní cesty Depo kolejových vozidel Divize obchodně provozní, odštěpný závod Doprovod vlaku Grafikon vlakové dopravy Hasičský záchranný sbor Českých drah Mimořádná událost (všeobecně) Odbor provozování dráhy Obchodně provozní ředitelství Českých drah Pohraniční přechodová stanice Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí Smluvní přepravní podmínky Státní úřad pro jadernou bezpečnost Vedoucí transportu Vyhořelé jaderné palivo Vedoucí zvláštního vlaku Zvláštní přepravy Obchodně provozního ředitelství ČD
2
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Kapitola I Úvodní ustanovení A. CHARAKTERISTIKA PŘEDPISU 1. Tento předpis je v souladu se Zákonem č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 315/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 316/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 317/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 318/2002 Sb., vyhláškou SÚJBč. 319/2002 Sb., předpisem ČD D 17 a řádem RID – „Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí s Českými drahami”. Předpis je přepravní instrukcí ve smyslu přílohy M. zákona č.18/1997 ve znění pozdějších předpisů. Předpis byl schválen generálním ředitelem ČD a je závazný pro zaměstnance GŘ, DOP, DDC a jimi řízené organizační jednotky zúčastněné na přepravě uranového koncentrátu, čerstvého a vyhořelého jaderného paliva. 2. Předpis o přepravě uranového koncentrátu, čerstvého a vyhořelého jaderného paliva stanoví základní zásady organizace a provádění dopravy tohoto nebezpečného zboží (Příloha I RID, třídy 7) na drahách v provozu ČD a povinnosti zúčastněných zaměstnanců ČD. 3. Předpis je zpracován po projednání se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Policií ČR. Dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu pozbývají platnosti „Prozatímní směrnice pro přepravu uranového koncentrátu" č.j.: 57861/97, "Prozatímní směrnice pro přepravu čerstvého jaderného paliva" č.j. 58592/96 a „Prozatímní směrnice pro přepravu vyhořelých jaderných paliv" č.j.: 57582/95. 4. Povinnosti zaměstnanců ČD v případě MU stanoví „Havarijní řád ČD pro přepravu uranového koncentrátu, čerstvého a vyhořelého jaderného paliva" č.j. 55518/03-O11 ze dne 10.02.2003 (dále jen „Havarijní řád…"), který je schválen Státním úřadem pro jadernou bezpečnost č.j. 4146/2003 ze dne 11.02.2003. „Havarijní řád…" uvádí základní údaje držitelů povolení k přepravě jaderných materiálů, podrobný popis přepravovaných materiálů a obalových souborů, výčet nehodových událostí a stanoví způsob zajištění havarijní připravenosti, zásahové postupy pro jednotlivé MU, způsoby dokumentování činnosti při zásahu a informační systém pro případ MU. „Havarijní řád…" je přiložen k předpisu ČD D 32 dle opatření odboru 11.
3
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
5. Pro vztahy při zajišťování a realizaci těchto přeprav platí zásadně nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu č. 1/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále platí ustanovení SPP, interních předpisů a tarifů ČD, není-li v tomto předpise stanoveno jinak. B. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 6. Dodávka - je radioaktivní zásilka nebo radioaktivní zásilky, nebo náklad radioaktivní látky předávaný přepravcem k dopravě. 7. Doprovod vlaku - DV - ve smyslu ČD D2. Vlaky vezoucí zásilky uranového koncentrátu, ČJP, VJP musí mít vždy lokomotivní četu, vedoucího obsluhy vlaku, člena obsluhy vlaku (je-li tímto předpisem určeno), vozmistra, technickou skupinu přepravce, případně může být přítomná skupina vykonávající fyzickou ochranu. 8. Technická skupina přepravce - organizovaná přepravcem, která provádí během dopravy zejména kontrolu stavu, označení a upevnění přepravovaných kontejnerů a zajišťuje radiační ochranu a dozimetrickou kontrolu jak během normálního provozu, tak i v případě vzniku MU. Splňuje požadavky odbornosti podle §3, odst. 2 vyhlášky č.146/1997 Sb. ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb. 9. MU-R mimořádná událost (radiační) - událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k ozáření zaměstnanců nebo dalších osob a k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie, a tím i ke vzniku radiační mimořádné situace. 10. MU-ČD - je mimořádná událost ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o drahách), kde odpovědnost nebo spoluodpovědnost za její vznik je na straně ČD a.s., a kterou lze současně kategorizovat podle čl. 231 předpisu ČD D 17. 11. Ohlašovací pracoviště - je určené místo v organizační složce ČD a.s., kde zaměstnanci ČD a.s., případně i jiné osoby, ohlašují vznik mimořádných událostí, a které zajišťuje jejich další ohlášení na místa určená předpisem ČD D 17. 12. Radioaktivní zásilka - rozumí se obalový soubor včetně jeho radioaktivního obsahu tak, jak je předán k dopravě. 13. Skupina fyzické ochrany - Policie ČR. 14. Obalový soubor - OS - se rozumí soubor dílů nezbytných k úplnému uzavření radioaktivního obsahu. Může sestávat z jedné nebo více schránek, absorpčních materiálů, distančních konstrukcí, stínících prvků, pomocných zařízení pro plnění a vyprazdňování, větrání a snižování tlaku, zařízení pro chlazení, tlumičů nárazu, 4
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
zařízení pro manipulaci a upevnění, tepelně izolačních prvků a rovněž zařízení k údržbě a opravám celého obalového souboru. Obalovým souborem může být bedna, sud nebo podobná nádoba, nebo také přepravní kontejner, cisterna nebo také střední kontejner na volně ložené zboží (IBC). 15. Telekomunikační zařízení - pro účely tohoto předpisu platí článek 24 ČD D2. 16. Uranový koncentrát - chemický koncentrát uranu. 17. Vedoucí zvláštního vlaku - VZV - je zaměstnancem ČD a.s. nejméně s kvalifikací pro ZP OPŘ ČD a.s. Pro každý případ jízdy zvláštního vlaku je jmenován ředitelem Odboru provozování dráhy DOP ČD a.s. V případě vzniku mimořádné události dle předpisu ČD D 17 je velitelem zásahu a je mu podřízen doprovod vlaku a technická skupina přepravce. Úzce spolupracuje s vedoucím transportu VT. 18. Vedoucí transportu - VT - je pracovníkem určeným držitelem povolení SÚJB k přepravě jaderných materiálů. Odpovídá za splnění všech podmínek určených v povolení SÚJB. Spolupracuje s VZV. Je mu podřízena technická skupina přepravce. 19. Výlučné použití - se rozumí použití vozu nebo kontejnerů jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesílatele nebo příjemce. 20. - 30. Vyhrazeno.
ČÁST DRUHÁ DOPRAVNÍ OPATŘENÍ Kapitola I. Uranový koncentrát A. CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI URANOVÉHO KONCENTRÁTU 41. Předmětem přepravy je přeprava uranového koncentrátu obsahujícího přírodní uran ve formě chemického koncentrátu uranu. Jedná se o přírodní zářič s nízkou hmotnostní aktivitou. Uranový koncentrát je suchý jemný prášek, který je nerozpustný ve vodě, je však pomalu rozpustný v silných minerálních hydroxidech a kyselinách.
5
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
Zatřídění materiálu podle RID: třída nebezpečnosti 7 identifikační číslo látky UN 2912 pojmenování RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, NÍZKÁ HMOTNOSTNÍ AKTIVITA (LSA-I) 42. Uranový koncentrát - je jemně zrnitý prášek světle žluté barvy. 43. Přeprava a označení - je prováděno podle podmínek stanovených v RID. Obalové soubory nebo kontejnery s uranovým koncentrátem musí být při přepravě označeny podle ustanovení RID některou z nálepek 7A, 7B, 7C nebo 7D. Na použitých nálepkách musí být uvedeny všechny předepsané údaje (název radionuklidu, celková aktivita, přepravní index). Každý vůz ložený obalovým souborem nebo kontejnerem musí být polepen nálepkou dle přílohy č.5 předpisu ČD D1 – vzor 15 – „3. Stupeň zvláštní opatrnosti“. Za správné označení zodpovídá odesílatel. B. ZAJIŠTĚNÍ PŘEPRAVY 44. Způsob přepravy:
a) mimořádným vlakem nákladní dopravy, b) pravidelným vlakem nákladní dopravy.
45. Řazení vlaku: - vlaková lokomotiva, - osobní vůz pro doprovod vlaku, - nákladní vozy s uranovým koncentrátem. Toto řazení platí i v pravidelných vlacích. 46. Doprovod vlaku zaměstnanci ČD: Odchylně od ČD D2 čl.1284 musí být vždy vlak doprovázen těmito zaměstnanci: VZV - ustanoven vždy i na pravidelném vlaku, plní uložené úkoly dle „Havarijního řádu…", v případě MU vede „Havarijní deník", Obsluha vlaku - vedoucí obsluhy vlaku - vede „Protokol o jízdě vlaku" viz Příloha č. 1, Vlakový vozmistr - vozmistr, který zásilku převzal v nakládací nebo PPS, doprovází zásilku až do stanice určení, Lokomotivní četa - strojvedoucí, Zaměstnanec HZS ČD - v případě nutného zásahu spolupracuje s určenými odpovědnými zaměstnanci doprovodu vlaku dle zvláštních předpisů (viz. čl. 38).
6
Příloha 6 k ČD V 2 - Účinnost od 1.9.2003 (normativní)
Jména zaměstnanců ČD doprovodu, kteří byli proškoleni z „Havarijního řádu…" zapíše VZV do tiskopisu dle Přílohy č. 2 „Havarijního řádu…". 47. Doprovod vlaku přepravcem - počet zástupců přepravce doprovázejících transport je různý podle potřeby. Jmenný seznam vede VT. 48. Fyzická ochrana vlaku - zajišťuje přepravce na základě součinnostní dohody s Policií ČR. 49. Zvláštní vybavení doprovodného vozu - dle „Havarijního řádu…" Část V., kapitola I, článek 77, 78. 50. Jízdní řád zvláštního vlaku - zpracovává se podle požadavků odesílatele na období GVD z míst nakládky uranového koncentrátu do míst vykládky, nebo PPS. 51. Instradace - vydávají zaměstnanci ZP OPŘ každý ve svém obvodu, pro každou jízdu zvlášť, včetně přepravy uranového koncentrátu na pravidelných vlacích. Do doby realizace má charakter utajované skutečnosti se stupněm utajení „Vyhrazené". 52. Číslování transportu - transporty se označují skupinou pětimístných čísel série 70000, které mohou být lomeny velkým písmenem, např. 70401/R. Čísla určuje odesílatel při objednávce přepravy. 53. Zabezpečení transportu zvláštním telekomunikačním zařízením (zpravidla přenosné vysílací stanice) - neprovádí se. 54. Bezpečnostní opatření - pověření zaměstnanci ČD doprovázející zásilku musí být vybaveni příslušným průkazem opravňujícím k doprovodu a kontrole zásilky vydaným DOP - O 11. 55. Přepravce je povinen vybavit doprovod vlaku osobními dozimetry, pokud je to vyžadováno rozhodnutím SÚJB. VZV odpovídá za přidělení osobního dozimetru všem zaměstnancům ČD doprovodu vlaku a po ukončení jejich činnosti u zvláštního vlaku za navrácení osobních dozimetrů VT. Zaměstnanci ČD jsou povinni nosit dozimetry na předepsaném místě (na svrchní části oděvu, na levé straně hrudníku). C. ZVLÁŠTNÍ DOPRAVNÍ OPATŘENÍ 56. Za jízdy vlaku, který dopravuje uranový koncentrát, jsou členové doprovodu vlaku v případě vzniku mimořádné události podřízeni VZV viz. čl. 17 tohoto předpisu. 57. S vozy loženými kontejnery s uranovým koncentrátem nesmí být prováděn posun odrazem, ani spouštěním. 7
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
ČD T1
TELEFONNÍ PROVOZ Schváleno náměstkem ministra dopravy ČSSR dne 22.11.1979 (č.j. 13 705/79-O14) Účinnost od 1.7.1981
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU
ROZSAH ZNALOSTÍ Funkce
Úplná znalost ustanovení (závorky značí jen informativní znalost)
strojvedoucí
(1-14), (40-50), 51-54, (56-63), 64-65, 77, 78, 80, 81- 105, (145-162), (166), 189, 191, 193, 195, 196, (197-201)
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH Číslo
Účinnost
změny
od
Opravil dne
Poznámka
podpis
Za včasné zapracování přidělených změn v textu a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel tohoto výtisku
1
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ I. Úvodní ustanovení 1. Předpis T 1 - Telefonní provoz - je závazný pro všechny organizace železniční dopravy, používající železniční telefonní síť. 2. Předpis T 1 seznamuje se základními druhy sdělovacích zařízení a telefonních sítí a stanoví zásady jejich obsluhy a provozu v takovém rozsahu, jak je nezbytné z hlediska sjednocení vzájemných vztahů a spolupráce účastníků, obsluhujících a udržujících pracovníků. 3. Pracovníci, kteří používají telefonní zařízení při výkonu své činnosti, musí být dobře seznámeni s jeho funkcí a obsluhou a musí se řídit pokyny, vydanými pro používání jednotlivývh zařízení.
II. Všeobecně 4. Telefonní zařízení umožňují dorozumění dvou nebo více pracovníků vzájemně vzdálených pracovišť. Organizace používající železniční telefonní síť, mohou používat jen telefonní zařízení schválené federálním ministerstvem dopravy. 5. Telefonní síť je souhrn všech telefonních zařízení určených k přenosu a spojování telefonního styku, zvláštních a doplňkových služeb. 6. Všichni pracovníci železnice musí účinně pomáhat k zajištění trvalého provozu všech telefonních prostředků jejich správným používáním a obsluhou, dodržováním hovorové kázně a ošetřováním svěřených zařízení. Podle pokynů odborných pracovníků služebního odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky jsou povinni přispět ke zjištění i k odstranění nedostatků nebo poruch na zařízení, které používají nebo obsluhují. 7. Pracovníkům, kteří používají telefonní zařízení, je zakázáno zasahovat do přístrojů, zařízení a rozvodů, kromě případů zvlášť určených v tomto předpise. 8. Za správnou obsluhu a používání telefonního zařízení odpovídá ten pracovník, na jehož pracovišti je zařízení umístěno nebo který je pověřen jeho obsluhou. Tento pracovník odpovídá za to, že zařízení je používáno v rozsahu nezbytném k zajištění úkolů na jeho pracovním úseku a že nebude zneužito. 2
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
9. Za dodržování příslušných ustanovení tohoto předpisu odpovídají všichni uživatelé železničních telefonních zařízení. Odpovídají za to, že telefonní zařízení, které je jim na pracovišti (stanovišti) přiděleno k obsluze, nebude nesprávnou obsluhou nebo úmyslně poškozováno. Tito uživatelé odpovídají provozovateli tohoto zařízení, tj. služebnímu odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky podle obecných právních předpisů za škodu, která by vznikla na tomto zařízení. 10. Ve smyslu vyhlášky Ústřední správy spojů ze dne 12. června 1964 č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, orgány (organizace) oprávněné zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť podle § 6 odst. 1 zákona jsou povinny evidovat všechna telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť, zřízená v oboru jejich působnosti a vykonávat dohled nad tím, aby nedocházelo k zneužívání těchto zařízení.
III. Používání železničních telefonních zařízení 11. Zařízení železničního telefonního provozu smějí používat jen oprávnění pracovníci federálního ministerstva dopravy, organizací železniční dopravy a jejich organizačních složek. 12. Osoby, které nejsou pracovníky organizací železniční dopravy a jejich organizačních složek, smějí používat těchto zařízení jen se souhlasem odpovědného pracovníka železnice, a to v případech, kdy to vyžaduje služební zájem železnice nebo veřejný zájem. 13. Místní telefonní hovory cestujících, přepravců apod. do veřejné telefonní sítě se uskutečňují zásadně z veřejných hovoren, případně z míst k tomu určených. 14. Doprava dálnopisné korespondence telefonicky je dovolena za podmínek uvedených v předpise T 2 a T 4.
3
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY PRO POUŽÍVÁNÍ TELEFONNÍHO ZAŘÍZENÍ VII. Povinnosti účastníka při používání telefonního zařízení 40. Volající účastník si musí před započetím volby promyslet náplň zamýšleného hovoru a připravit si k tomu všechny náležitosti. Zejména je povinen si při automatickém provozu zjistit předem účastnické číslo telefonní stanice, v dálkovém styku také směrové číslo ústředny. 41. Telefonní hovor nemá trvat déle než 5 minut. Výjimkou mohou být pravidelná hlášení a konferenční hovory, které je však nutno uskutečňovat především mimo dobu největšího zatížení spojů. 42. Volaný účastník je povinen se ohlásit jako první názvem místa pracoviště a jménem.. Podobným způsobem se ohlásí volající účastník a zahájí hovor. 43. Žádá-li účastník manuální telefonní ústředny o spojení s účastníkem stejné ústředny, oznámí spojovatelce účastnické číslo nebo funkci, pracoviště, případně i jméno požadovaného účastníka. Po uskutečnění spojení oznámí spojovatelka: „spojeno-hovořte“. Žádá-li účastník o spojení jiné manuální telefonní ústředny, oznámí spojovatelce její název. 44. Jestliže účastník manuální telefonní ústředny požaduje spojení s účastníkem automatické telefonní ústředny, oznámí volající účastník spojovatelce i účastnické číslo volané stanice. 45. Volaný účastník je povinen se ohlásit ihned, jakmile zaslechne zvonění telefonního přístroje. 46. Jestliže mimořádný zájem železničního provozu vyžaduje rychlé telefonní spojení (nehoda, přerušení provozu apod.), může si volající účastník vyžádat propojení i na úkor probíhajícího hovoru. V takovém případě je povinen oznámit spojovatelce své jméno, útvar a důvod nutného hovoru. Spojovatelka vyzve hovořící k ukončení hovoru s oznámením důvodu (nehoda apod.) a zprosředkuje požadované spojení. Účastníci jsou povinni výzvu spojovatelky bezpodmínečně splnit. Spojovatelka je oprávněna přerušit telefonní hovor po uplynutí jedné minuty a zprostředkovat žádané spojení. Spojovatelka poznamená v telefonním zápisníku důvod přerušení hovoru a uskutečnění přednostního spojení. Zneužití tohoto způsobu volání se projedná podle disciplinárního řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy na základě Hlášenky manipulačních
4
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
závad ve sdělovacím provozu (tiskopis U 6 502), kterou napíše ten pracovník, který toto zneužití zjistil. 47. Účastník při jednání se spojovatelkou musí zachovávat zásady společenského chování.. Nesmí na ní požadovat uskutečnění spojů, které jsou technicky nebo administrativně vyloučeny nebo zakázány. Nesmí na ní požadovat vyřizování vzkazů a jiných služeb, které nejsou v souladu s jejími povinnostmi, nebo jsou v rozporu s předpisy ČSD. 48. Účastník je povinen se seznámit s poučením v telefonním seznamu příslušné ústředny, provádět pečlivě a neprodleně opravy služebních telefonních seznamů, které mu byly přiděleny. 49. Při použití hlasitého telefonu je účastník povinen se seznámit rovněž s poučením dodaným podle ustanovení 144. 50. Účastník, který vyžaduje od spojovatelky sdělení jejího jména, je povinen uvést své jméno, funkci, případně útvar.
VIII. Telekomunikační tajemství 51. Pracovníci organizací železniční dopravy a jejich organizačních složek, používající zařízení železničního telefonního provozu a jiné osoby pověřené úkoly v tomto provozu, jsou povinnyzachovávat tajemství o obsahu dopravovaných zpráv, o jménech obsluhujících pracovníků, o účastnických číslech hovořících telefonních stanic jak v síti ČSD, tak zejména ve styku s veřejnou telefonní sítí. 52. Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovávaných zprávách mohou být sděleny jen odesílateli a adresátu (jejich oprávněným zástupcům, případně právnímu zástupci). Soudům a jiným státním orgánům mohou být vydány dopravované a zprostředkované zprávy, sdělovány o nich údaje nebo povoleno nahlížet do provoz-ních dokladů jen v případech stanovených zákonem a se souhlasem vedoucího útvaru, kterému účastnická telefonní stanice podléhá. 53. Vstup do uzavřených místností telefonních ústředen je dovolen jen pracovníkům, kteří tam konají službu, údržbu nebo kontrolu provozu a technického udržování. Kontrolní orgány se vykáží průkazem nebo zvláštním povolením, v nichž je toto oprávnění výslovně uvedeno. Kontrolní orgány mají právo kdykoli zařízení překontrolovat, ověřit jeho provoz a zkontrolovat provozní záznamy. Těmto kontrolním orgánům je nutno umožnit vstup do místnosti telefonní ústředny, prohlídku zařízení v provozu i zařízení skladovaných a zodpovědět dotazy týkající se provozu telefonní ústředny. 5
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
Jiným osobám může být povolen vstup jen s písemným souhlasem náčelníka sdělovací a zabezpečovací distance nebo jeho zástupce. Tento souhlas může být v naléhavých případech udělen i telefonicky za předpokladu, že jsou tyto osoby doprovázeny odpovědným pracovníkem sdělovací a zabezpečovací distance. Povolení ke vstupu musí mít i pracovníci jiných organizací, kteří jsou přechodně přiděleni k pracím v objektu ústředny (např. při opravách, montážích apod.). Povolení může být vyhotoveno i souhrnně ve formě soupisky pro celou skupinu pracovníků a doplněno ověřením náčelníka nebo náměstka sdělovací a zabezpečovací distance. Stejně se postupuje při exkurzích, pokud nejsou pro jednotlivé případy vstupu, zejména do hlavních a některých uzlových telefonních ústředen stanoveny podmínky přísnější. 54. Porušení těchto zásad, které by mělo za následek případné získání důležitých údajů nepovolanými osobami a mohlo by ohrozit hospodářské zájmy a bezpečnost státu nebo bezpečnost vlakové dopravy, se stíhá podle disciplinárního řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy, případně podle trestního zákona.
X. Zásady volání na telefonních ústřednách 56. Na manuálních telefonních přepojovačích zprostředkuje všechna spojení spojovatelka. V manuálním provozu při uskutečňování spojení s účastníkem jiné telefonní ústředny zapojí spojovatelka jen spojovatelku volané ústředny. Účastníky automatických telefonních ústředen volá zpravidla přímo. Neohlásí-li se účastník při opakovaném zvonění do 40 sekund, sdělí spojovatelka volajícímu, že se volaný neohlásil. 57. Při volání do jiné ústředny spojovatelka propojí volajícího, jakmile uslyší kontrolní vyzváněcí tón ústředny nebo kontrolní vyzváněcí tón volané účastnické telefonní stanice a ze spojení vystoupí. Kontrolní vyzváněcí tón se automaticky opakuje tak dlouho, dokud se nepřihlásí spojovatelka nebo účastník. 58. U telefonní ústředny automatické uskutečňuje spojení s účastníkem téže ústředny každý účastník sám volbou účastnického čísla. Před začátkem volby se musí volající přesvědčit, že se z telefonu ozývá oznamovací tón. Jestliže se tento tón neozve nebo se ozývá obsazovací tón, volba se nedá uskutečnit. Po sejmutí mikrotelefonu z vidlice a po obdržení oznamovacího tónu je nutno ihned začít s volbou. Jestliže se s volbou (vytáčením čísla) delší dobu otálí, signalizuje to zařízení automatické telefonní ústředny jako poruchu a udržující pracovník takovou účastnickou telefonní stanici vypne.
6
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
59. Volání účastníka automatické telefonní ústředny do jiné telefonní ústředny se může uskutečnit z oprávněné účastnické telefonní stanice podle druhu příslušného spoje a volané ústředny dvojím způsobem: a) v telefonní síti automatických telefonních ústředen uskutečňuje volbu sám účastník, b) volbu účastníka v místě s manuálním telefonním provozem nebo poloautomatickým provozem zprostředkuje spojení spojovatelka ve volané telefonní ústředně. 60. Volání účastníka manuální telefonní ústředny do jiné telefonní ústředny zprostředkují spojovatelky vlastní, případně volané telefonní ústředny. 61. S ohledem na organizační strukturu železnice a se zřetelem k dálkovému provozu jsou ústředny služební telefonní sítě rozděleny do dvou skupin: a) základní (hlavní, uzlové a koncové ústředny), b) podružné. 62. Směrové číslo základních telefonních ústředen, jednotné pro každou telefonní ústřednu v celé železniční služební telefonní síti, je tříciferný číselný znak, sestávající z přestupného znaku do dálkové části ústředny (9), čísla oblasti hlavní ústředny a čísla ústředny cílové (tj. hlavní, uzlové nebo koncové). Poslední dvoučíslí je tzv. určovatel ústředny (např. 910 Košice). 63. Směrové číslo podružných telefonních ústředen v železniční služební telefonní síti je dvou- nebo tříciferný číselný znak, začínající číslem 8 a jedním nebo dvěma dalšími čísly, která tvoří určovatele ústředny (např. 88; 838), Je-li podružná telefonní ústředna připojena na několik základních telefonních ústředen, má ze všech těchto ústředen stejné směrové číslo. Jestliže směrové číslo takovéto podružné telefonní ústředny z technických důvodů musí mít z některé základní telefonní ústředny tříciferné číslo, pak první a třetí číslice musí být zásadně stejné jako její dvouciferné směrové číslo z ostatních základních telefonních ústředen. XI. Kázeň v telefonním provozu 64. Hovorová kázeň je povinná disciplinovanost, vztahující se zejména ke stručné a zřetelné mluvě a k zákazu předávat sdělení, která se netýkají výkonu služby. Tento zákaz se nevztahuje na tísňové hovory. Každý vedoucí pracovník je povinen v zájmu zachování hovorové kázně v oblasti podléhající jeho dozoru: − dbát na to, aby zařízení byla správně obsluhována,
7
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
− kontrolovat, aby telefonní hovory byly věcné, stručné a srozumitelné, zejména na dálkových spojích, a aby účastnická telefonní stanice nebyla přetěžována, − kontrolovat, aby se nezneužívalo železniční telefonní sítě k hovorům, které nesouvisejí s organizací a provozem železnice, − dbát na to, aby se nepoužívalo železniční telefonní sítě k hovorům v záležitostech, které jsou předmětem hospodářského, služebního nebo státního tajemství, − kontrolovat, aby po navázání spojení se volaný a potom volající účastník ohlásil jménem útvaru a svým jménem. K ověření této hovorové kázně provádí odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky namátkové kontroly. 65. K průkazné kontrole hovorové kázně se dočasně zapojují na telefonní okruhy, v odůvodněných případech i na účastnické telefonní stanice, zařízení pro záznam hovorů. Průkazně zjištěné závady v hovorové kázni projedná s pracovníkem příslušný náčelník výkonné jednotky (organizace) podle disciplinárního řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy. O provedení průkazné kontroly rozhodují náčelníci služeb sdělovací a zabezpečovací techniky, kteří pověří pro každý jednotlivý případ odpovědného pracovníka a po provedení kontroly rozhodnou o využití výsledku kontroly. O využití záznamu z magnetofonu trvale připojeného na okruhy sloužící pro přímé řízení vlakové dopravy rozhoduje náčelník revizorů bezpečnosti vlakové dopravy. Při kontrole je nutno respektovat zásady telekomunikačního tajemství.
ČÁST ČTVRTÁ PROVOZ A OBSLUHA TELEFONNÍCH ZAŘÍZENÍ XIII. Podmínky pro provoz společných telefonních okruhů s přístroji systému místní baterie 77. Na okruzích jen se dvěma účastníky stačí pro spolehlivé dovolání volané stanice jedno otočení kličkou induktoru telefonního přístroje. 78. K rozlišení volání na okruzích, kde je více účastníků, je každé stanici přidělena volací značka v kódu Morseovy abecedy. Při volání se tečka vyjádří jedním a čárka třemi otočeními kličky induktoru. Na každém pracovišti, zapojeném do okruhu, musí být umístěna tabulka volacích značek telefonních stanic celého okruhu. 8
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
a) b) c) d)
Při zřizování telefonního okruhu určuje volací značky: nepřesahuje-li okruh obvod stanice (výkonné jednotky) náčelník železniční stanice (výkonné jednotky), přesahuje-li okruh obvod stanice nebo u okruhů na trati náčelník železniční stanice, kterému přilehlý traťový úsek podléhá, v ostatních případech, zejména probíhá-li okruh více stanicemi, stanoví volací značky náčelník sdělovací a zabezpečovací distance, u traťového telefonního okruhu na tratích se zjednodušenou dopravou stanoví volací značky dopraven v „Prováděcím nařízení k předpisu pro zjednodušenou dopravu“ náčelník dirigující stanice.
80. Pro současné zavolání všech stanic na okruhu k předání běžných informací a příkazů týkajících se všech pracovišť zapojených na okruhy je vyhrazena značka „ . . . ⎯ “ (oběžníkové volání). 81. Pro nouzové volání v případě nebezpečí je vyhrazena značka nepravidelného střídání krátkého a dlouhého zvonění. Je určena k předání zprávy nebo příkazu k odvrácení nebezpečí nebo nehody. Každý pracovník, který uslyší takové volání, je povinen se ihned přihlásit a jednat podle příkazu volajícího. Tato značka může být při naléhavém volání použita i na okruzích pracovních. Zneužití tohoto volání se projedná podle disciplinárního řádu pro pracovníky železniční dopravy. 82. Na telefonních okruzích k přímému řízení vlakové dopravy se používají ještě další značky ve smyslu předpisu D 2 a T 102. 83. Stanoviště ve stanicích a na tratích, kde je třeba zajistit dovolání pracovníků i v případech, kdy při plnění služebních úkolů musí opouštět služební místnost (závorářské stanoviště s vnější obsluhou závor, stavědla s místním stavěním výměn, mazáním výměn, čištěním výměn apod.), musí být vybavena venkovním zvonkem, zapojeným na traťový, popř. na výhybkářský telefonní okruh. Zásady pro vybavení pracovišť těmito zvonky na jednotlivých tratích stanoví náčelník provozního oddílu. 84. Před započetím volání na okruzích s více účastníky se musí volající přesvědčit, zda se na okruhu nehovoří. Účastník se na zavolání ohlašuje po zvednutí mikrotelefonu názvem pracoviště a svým jménem. Na telefonních okruzích, které slouží k přímému řízení vlakové dopravy, se účastník ohlašuje podle předpisu D 2. Jako první se ohlásí vždy stanice volaná. Po skončení hovoru se mikrotelefon uloží do vidlice a neodzvání se.
9
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
XIV. Telefonní stanoviště na trati - zásady provozu 85. Vlakový personál a ostatní pracovníci železnic pracující na trati musí mít možnost spojení se sousedními železničními stanicemi. Spojení lze uskutečnit z hlásek, hradel, závorářských stanovišť, případně ze zvlášť k tomu zřízených hovorových míst. 86. Pro zajištění tohoto telefonního spojení se používá: Traťový telefonní okruh. Do tohoto okruhu musí být zapojeny sousední železniční stanice a všechny dopravny a stanoviště v mezistaničním úseku. Je dovoleno ne vedení traťového telefonního okruhu připojovat také přenosné telefonní přístroje k dávání informací, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost železniční dopravy. V okruhu může být zapojen telefonní přístroj i na zrušených nebo neobsazených strážních stanovištích a zastávkách, jestliže je to z provozních důvodů nezbytné. V těchto případech musí být zajištěno, že telefonní přístroj bude dosažitelný jen oprávněným pracovníkům. b) Hláskový telefonní okruh. Do tohoto okruhu se nesmějí zapojovat jiné telefonní přístroje než přístroje na obou koncích traťového oddílu pro řízení sledu vlaků. Na hláskách je hláskový telefonní okruh upraven na rozpojování mikrofonního okruhu při postavení návěstidla na návěst dovolující jízdu, aby bylo znemožněno dát odhlášku do té doby, než je návěstidlo přestaveno za vlakem na návěst zakazující jízdu. Přitom je nutno zachovat možnost nouzového použití hláskového telefonního přístroje zapojením zaplombovaného tlačítka v případě, že návěstidlo nelze uvést do základní polohy. a)
87. Ve stanicích, kde je několik hláskových okruhů ukončeno samostatnými telefonními přístroji, je nutno upravit vhodným způsobem zvuk zvonků jednotlivých přístrojů. Jestliže hláskové okruhy jsou ukončeny v zapojovači, je nutno ke každému okruhu doplnit vedlejší zvonek; rozlišení zvuku těchto zvonků není třeba upravovat. 88. Telefonní stanoviště na trati jsou označena písmenem „T“ na budově nebo na skříňce s telefonním přístrojem. Skříňky s telefonním přístrojem mohou být umístěny na zvláštním sloupku, na skříni zabezpečovacího zařízení, případně na stěně budovy na trati. Skříňky musí být uzamykatelné zámkem jednotným pro celou trať. 89. Telefonní stanoviště na trati se značí podle normy OPA 34 2605, případně ČSN 01 2720.
10
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
90. Za vybavení oprávněných pracovníků klíči odpovídají náčelníci příslušných výkonných jednotek. Sdělovací a zabezpečovací distance dodají na požádání těmto výkonným jednotkám po 3 kusech tohoto klíče jako prvé vybavení při uvedení do provozu. Náčelníci příslušných jednotek si zajistí výrobu potřebného počtu klíčů a vedou přesnou evidenci pracovníků, kterým byl klíč přidělen. 91. Na tratích s automatickým blokem musí být skříňky s telefonním přístrojem u návěstidel označeny na vnitřní straně dvířek číslem návěstidla a směrem sousedních železničních stanic, např.: Velim Kolín
náv.čís. 3849 náv.čís. 3848 U skříněk umístěných na neobsazených stanovištích se podle potřeby vyznačí název stanoviště s uvedením jeho kilometrické polohy, např.: Záluží km 78,4 92. Na tratích s nadzemním sdělovacím vedením se orientace o nejbližším telefonním stanovišti zajistí tak, že tabulky žluté barvy s vylisovanými arabskými pořadovými čísly podpěr se umisťují na podpěrách podle směru cesty k nejbližšímu telefonnímu stanovišti (traťového telefonního okruhu). Je-li tabulka umístěna na levé straně podpěry při pohledu od koleje, je telefonní přístroj (stanoviště) směrem vlevo. Je-li tabulka na pravé straně, je telefonní stanoviště vpravo. Je-li tabulka uprostřed podpěry, je telefonní stanoviště v její přímé blízkosti.
16
17
18
93. Na elektrizovaných tratích s kabelovým vedením je směr k nejbližšímu telefonnímu stanovišti vyjádřen trojúhelníkovými šipkami v černé barvě, vyznačenými na stožárech trakčního vedení. Trojúhelníkové šipky zřizuje a obnovuje s ostatními nátěry na stožárech trakčního vedení služební odvětví elektrotechniky. 11
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
94. Na tratích bez trakčního vedení se směr k nejbližšímu telefonnímu stanovišti vyznačí černou barvou trojúhelníkovou šipkou na hektometrovníku, na jeho bližší straně ke koleji (obdobně jako na trakčních stožárech). Trojúhelníkové šipky zřizuje a obnovuje s ostatními nátěry na hektometrovníku služební odvětví traťového hospodářství. 95. Na požádání výkonné jednotky služebního odvětví elektrotechniky a traťového hospodářství dodá sdělovací a zabezpečovací distance seznam telefonních stanovišť s údaji jejich kilometrické polohy včetně vzniklých změn. 96. Na tratích s nadzemním sdělovacím vedením jsou vodiče traťového telefonního okruhu připnuty ke konzole (případně sloupovníku) umístěné v nejnižší poloze, zpravidla odděleně od ostatní výstroje telekomunikační trasy. Pro snazší orientaci pracovníků, kteří jsou oprávněni zapojovat přenosné telefonní přístroje na vedení traťového telefonního okruhu (vlakový personál, řidiči drobných vozidel, pracovníci pomocných vlaků, pracovníci při opravách a údržbě železničních tratí a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a pracovníci pověření kontrolou hovorové kázně), musí být traťový telefonní okruh, pokud je umístěn přímo v profilu, označen na výstroji, konzole nebo sloupkovníku každé druhé podpěry zavěšenou značkou z ocelového drátu tvaru písmene „S“ (velikost asi 200 mm). Stejně se označují i dispečerské okruhy na tratích se zjednodušenou dopravou podle předpisu D 3. 97. Na tratích a ve stanicích, kde je vedení kabelizováno a kde se zřizují telefonní přístroje ve skříňkách, případně sloupcích, zejména u oddílových a vjezdových návěstidel, je telefonní přístroj buď trvale zapojen, nebo se zapojuje automaticky na vedení traťového telefonního okruhu při otevření dvířek skříňky. 98. Na tratích vybavených dálkovým zabezpečovacím zařízením jsou u vjezdových a odjezdových návěstidel telefonní přístroje zapojeny do okruhu, ukončeného u vlakového dispečera na ústředním stavědle. 99. Oprávnění pracovníci mohou používat telefonních přístrojů a přenosných telefonních přístrojů na traťových telefonních okruzích jen ve styku s výpravčími sousedních železničních stanic k informacím, které se týkají dopravy, stavu a údržby a oprav tratí a zařízení, bezpečnosti při práci a železniční dopravy, a dále při nehodách a živelních pohromách. 100. Telefonních přístrojů u vjezdových návěstidel se používá jen podle ustanovení předpisu D 2. 101. Za provoz a včasné hlášení závad na okruzích mezi železničními stanicemi odpovídá vždy výpravčí té stanice, které podléhá příslušný úsek tratě. 102. Na určených tratích se v telefonním stanovišti zřizuje vstup do pracovního telefonního okruhu příslušné tratě. Okruh je vyveden na svírky nebo 12
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
zdířky, které umožňují zapojení přenosného telefonního přístroje. Některé skříňky jsou doplněny přepínačem, který umožňuje připojení telefonního přístroje umístěného ve skříňce. Pracovní okruh musí být ukončen na nejbližším zprostředkovacím pracovišti telefonní ústředny nebo manuálním přepojovači služební telefonní sítě. Tím je umožněno spojení s libovolným účastníkem ve služební telefonní síti ČSD. 103. Pracovní telefonní okruh se smí použít k naléhavému hovoru z tratě s vedoucími pracovníky výkonných jednotek, provozního oddílu, správy dráhy, případně federálního ministerstva dopravy při poruchách, nehodách, stavebních pracích a jiných mimořádných okolnostech. Všichni pracovníci musí dodržovat hovorovou kázeň a umožnit tak poskytování informací z pracoviště na trati všem zainteresovaným pracovníkům. Používání pracovního telefonního okruhu pro trvalé spojení z místa obnovovacích prací není dovoleno. XV. Místní telefonní okruhy - zásady provozu 104. Podle technologie práce musí být zřízeny v železniční stanici nezbytné telefonní okruhy. O druzích těchto okruhů a jejich uspořádání rozhoduje náčelník sdělovací a zabezpečovací distance po dohodě s náčelníkem železniční stanice podle zásad stanovených v předpisu D 2. Pro telefonní styk ostatních pracovníků v obvodě železniční stanice mohou být zřízeny podle rozhodnutí náčelníka sdělovací a zabezpečovací distance ještě další místní telefonní okruhy. 105. V menších železničních stanicích, kde činnost jednotlivých výhybkářských stanovišť vzájemně navazuje, zřizuje se pouze jeden výhybkářský telefonní okruh mezi všemi stanovišti zúčastněnými na vlakové dopravě. V železničních stanicích, kde je pracovní působnost jednotlivých stanovišť oddělena, např. s ohledem na počet zaústěných tratí, zřizuje se i několik výhybkářských telefonních okruhů. V každém případě je nutné, aby v jednotlivých výhybkářských telefonních okruzích byla zapojena jen stanoviště podílející se na zjišťování volnosti a přípravě vlakových cest v příslušném obvodu železniční stanice. XXII. Sekretářské telefonní zařízení 145. Sekretářské telefonní zařízení se používá ke zprostředkování telefonních hovorů určených vedoucímu (řediteli) prostřednictvím sekretářského telefonního přístroje. Všechny hovory pro vedoucího přejímá pravidelně sekretář. Přitom je 13
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
zachovávána přednost ohlašování i volání z ředitelského telefonního přístroje. Stav zařízení (volání, provoz) lze trvale sledovat podle kontrolních žárovek. Podle technického vybavení lze do sekretářského telefonního zařízení zapojit okruhy automatické, systému ústřední baterie a do některých také systému místní baterie.
ČÁST PÁTÁ PŘEDÁVÁNÍ ZPRÁV PO TELEFONNÍ SÍTI XXIII. Pojem telefonních zpráv 146. Po telefonní síti se mohou předávat zprávy ve čtyřech základních formách, a to jako − služební hovory, − dopravní hlášení, − fonogramy, − telefonicky dopravovaná dálnopisná korespondence. 147. Služebními hovory jsou všechny zprávy vyměňované přímo mezi účastníky, všechny hovory funkcionářů politických a společenských organizací, které pojednávají o služebních otázkách. 148. Dopravní hlášení jsou zprávy, informace a pokyny, které se týkají vlakové dopravy a které jsou pracovníci povinni si předávat při výkonu dopravní služby podle ustanovení předpisu D 2. 149. Fonogram je krátká zpráva předávaná telefonicky přímo mezi podavatelem a adresátem. Musí být podepsána oprávněným pracovníkem. Předávání fonogramu nesmí trvat déle než 10 minut. Fonogram může být zpracován volnou formou a musí být na obou pracovištích (podavatele i adresáta) doslova zapsán. Při dopravě fonogramu nelze používat zprostředkovacích stanic. Fonogram není telefonicky dopravovaná dálnopisná korespondence. 150. Pro telefonicky dopravovanou dálnopisnou zprávu nebo neslužební telegram platí příslušná ustanovení předpisu T 2 a T 4. 151. Fonogram se zaznamenává do telefonního zápisníku, zavedeného pro příslušné pracoviště, podle potřeby je možno při zaznamenávání pořídit současně i opisy. Fonogram musí mít tyto základní údaje:
14
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
číslo fonogramu (může být i číslo jednací, služební dopis apod.), adresu, text, podpis, dobu předání, jméno předávajícího, jméno přejímajícího. Zprávy předávané jako fonogramy se při předávání diktují slovo za slovem a po skončení se opakují ještě jednou vcelku. a) b) c) d) e) f) g)
152. Má-li se stejná zpráva předat několika účastníkům, dopraví ji podavatel: a) b)
při individuálním účastnickém telefonním zařízení každému adresátu zvlášť, na telefonním okruhu s více účastníky současně pro všechny adresáty, které lze dosáhnout skupinovou, případně oběžníkovou volbou.
153. Při předávání fonogramů na telefonním okruhu s více účastníky je třeba zachovat tyto zásady: a) b)
c)
d)
volající účastník zavolá (způsobem, odpovídajícím zařízení) žádané účastníky a vyčká jejich přihlášení, volající účastník se ohlásí názvem organizace, svým jménem a slovy „oběžník z ...... do ....... “ vyjmenuje všechny stanice počínaje nejvzdálenějšími; jednotlivé stanice se zpětně hlásí v pořadí, jak byly jmenovány, po ohlášení všech volaných stanic předává volající zprávu. Pokud se zpráva doslova zapisuje, opakuje ji nejvzdálenější stanice, která je oprávněna žádat v průběhu předávání o vysvětlení nesrozumitelných slov. Ostatní stanice nesmějí oběžník rušit a vysvětlení případných nejasností si vyžádají před potvrzením převzetí zprávy. Předávající stanice je povinna poskytnout vysvětlení a opravy, správné předání se ověří tím, že nejvzdálenější stanice přečte celý fonogram a předávající potvrdí úplnost slovem „správně“. Na to jmenuje postupně všechny stanice, přejímající potvrdí slovem „rozuměl“ a svým jménem, že zprávu správně převzal; volající ukončí předávání slovem „konec“.
154. Při poruše přímých telefonních okruhů se dopraví fonogramy po telefonním okruhu náhradním nebo použitím veřejné telefonní sítě, případně se odešlou jako dálnopisná zpráva a když nehrozí nebezpečí z prodlení, i písemně. Jestliže nebylo možno fonogramy předat přímo, je povinností odesílatele se přesvědčit, že fonogram byl doručen ihned, jakmile byla odstraněna závada na telefonním okruhu. V případě, že fonogram nebyl doručen, je nutné celý fonogram opakovat. 15
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
155. Při telefonním styku se k přesnému vyjádření nesrozumitelných nebo neznámých slov a číslic používá hláskovací tabulka (příloha 1). Účastník, který přejímá zprávu nebo který první zjistil nesrozumitelnost hovoru, případně některého slova, požádá o opravu tím, že vyzve druhého účastníka k hláskování slovy „hláskujte“ a uvede poslední část nebo slovo, které správně převzal. XXIV. Telefonní zápisník 156. Telefonní zápisník musí být založen: na stanovištích určených k řízení a výkonu dopravní služby, u všech účastnických telefonních stanic, které určí příslušný vedoucí pracovník. Do telefonního zápisníku se zapisují důležité došlé a podané zprávy a evidenční údaje o všech objednaných meziměstských hovorech. a) b)
157. Na zprostředkovacích pracovištích telefonních ústředen se do telefonních zápisníků zaznamenává také odevzdávka a převzetí služby. 158. Telefonní zápisník se na titulní straně označí pořadovým číslem, razítkem výkonné jednotky nebo organizace, datem, od kdy do kdy byl zápisník používán, záznam o počtu stránek a podpisem pracovníka, který stránky očísloval. Údaje o důležitých telefonních hovorech a fonogramy se zapisují do předtištěných sloupců (tis. č. D 3372): a) datum, b) doba podání, přijetí nebo odeslání zprávy (hodina a minuta se zaznamená čtyřciferným číslem); tento čas se zapíše po ukončení odeslaného nebo převzatého hlášení po slově „konec“, c) číslo, d) název telefonní účastnické stanice, s kterou bylo hovořeno (ve zkratce), e) obsah zprávy, f) u objednaných meziměstských hovorů jméno hovořícího účastníka a údaje o poplatcích. Všechny záznamy se číslují tak, že první zpráva v kalendářním měsíci dostane číslo 1. 159. Dálnopisná korespondence přijatá a podaná telefonicky se zapisuje do příslušných tiskopisů podle ustanovení předpisu T 2. 160. Do telefonního zápisníku se také zapisují všechny okolnosti, které mají vliv na telefonní provoz (poruchy, nekázeň v telefonním styku, odevzdávka služby apod.). Důležité zprávy se podtrhnou barevně. Na pracovištích s nepřetržitým provozem se označí každý nový den datem. 16
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
161. Je zakázáno jakýmkoli způsobem telefonní zápisník poškozovat, znečišťovat, vymazávat záznamy nebo činit je nečitelnými, vynechávat řádky, psát obyčejnou tužkou, psát na okraje, vytrhávat stránky apod. Jestliže je třeba údaje opravit, škrtnou se tak, aby zůstaly čitelné, a uvede se správné znění. Zápisníky se uchovávají jeden rok po posledním záznamu.
ČÁST ŠESTÁ MEZIMĚSTSKÉ A MEZINÁRODNÍ TELEFONNÍ HOVORY XXV. Zásady pro uskutečňování meziměstských telefonních hovorů 162. Při používání veřejné telefonní sítě pro služební meziměstské hovory se musí přísně dbát zásad hospodárnosti. Je zakázáno použít bez závažného důvodu k hovorům mezi účastníky zapojenými na železniční telefonní síť veřejnou telefonní síť. Výjimkou jsou případy, kdy je nutno pro poruchu železničních telefonních okruhů předat zprávu po veřejné telefonní síti. 166. Meziměstské telefonní hovory ze železničních účastnických telefonních stanic (na pracovišti i v bytech) musí být objednávány jen prostřednictvím spojovatelky železniční telefonní ústředny.
17
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
ČÁST OSMÁ PROHLÍDKY A KONTROLA OBSLUHY TELEFONNÍCH ZAŘÍZENÍ XXXI. Prohlídky obsluhujícími pracovníky 189. Pracovník, který má na svém pracovišti přiděleno k obsluze telefonní zařízení, je povinen se přesvědčit při zahájení práce, zda je zařízení v pořádku. Zjistí-li poruchy, oznámí je na místo určené náčelníkem sdělovací a zabezpečovací distance. Je-li na pracovišti založen záznamník poruch, provede příslušný záznam. 191. Svévolné zasahování obsluhujících pracovníků do telefonního zařízení, opravování a přemisťování zařízení je zakázáno. Obsluhující pracovník je však povinen pomoci při odstraňování a omezování poruchy podle pokynů udržujících pracovníků.
XXXII. Kontrola obsluhy telefonního zařízení 193. Dozor na výkon obsluhujících pracovníků má bezprostřední vedoucí příslušného útvaru nebo organizace. Jeho povinnost je vytvořit předpoklady pro řádný a úspěšný výkon služby tak, aby nedocházelo k potížím a nedostatkům. Vychovává pracovníky k dodržování všech nařízení a ustanovení v telefonním styku, aby řádnou obsluhou přiděleného sdělovacího zařízení předcházeli závadám a poruchám v telefonní síti, aby na svém pracovišti udržovali pořádek a čistotu a aby potřebné pomůcky, předpisy, tiskopisy byly vždy k dispozici a v potřebném množství. Současně je i odpovědný za hovorovou kázeň svých podřízených. Zjistí-li vedoucí, že podřízený pracovník nedodržuje ustanovení tohoto předpisu, je jeho povinností zajistit, aby závady a nesprávnosti byly ihned odstraněny. Závažné závady a nekázeň musí projednat podle disciplinárního řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy. 195. Techničtí pracovníci služebního odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky kontrolují v provozu nejen technický stav zařízení, ale namátkou i správnou obsluhu telefonního zařízení včetně hovorové kázně.
18
Příloha 7 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
XXXIII. Hlášení poruch na telefonním zařízení 196. Každou poruchu vzniklou na telefonním zařízení ohlásí obsluhující pracovník na ohlašovnu poruch příslušné základní telefonní ústředny služební telefonní sítě nebo na pracoviště, které určí náčelník příslušné sdělovací a zabezpečovací distance.
XXXIV. Manipulační závady ve sdělovacím provozu a jejich hlášení 197. Zjištěné závady v obsluze při spojování ohlásí účastník telefonicky nebo písemně „Hlášenkou manipulačních závad ve sdělovacím provozu“ (příloha 3) náčelníkovi sdělovací a zabezpečovací distance. Hlášenka se napíše dvojmo (průpisem). Prvopis hlášenky se zašle náčelníkovi příslušné sdělovací a zabezpečovací distance, který zajistí její projednání a odstranění závady, průpis zůstane u účastníka. 198. Hlášenky manipulačních závad ve sdělovacím provozu se číslují pořadovými čísly postupně, počínaje číslem 1 na začátku každého kalendářního roku. Prvopisy se archivují po dobu jednoho roku. 199. Hlášenky manipulačních závad ve sdělovacím provozu od jiných železničních organizačních složek před odesláním náčelníkovi sdělovací a zabezpečovací distance musí podepsat vedoucí (nebo jeho zástupce) útvaru, u něhož je účastnická telefonní stanice v provozu. Hlášenou závadu projedná s pracovníkem, který ji zavinil, ten vedoucí, kterému tento pracovník pracovně podléhá. 200. Bez předchozího projednání manipulační závady v telefonním provozu náčelníkem sdělovací a zabezpečovací distance se nesmí závada hlásit pracovníkům vyšších organizačních stupňů. Tento služební postup je nutné dodržovat. 201. Výhrady k práci spojovatelky nesmí účastník projednávat přímo s ní. Pro tyto případy platí zásady ustanovení č. 50 a 197.
19
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
ČD V1
PŘEDPIS PRO ORGANIZACI PROVOZU V DEPECH KOLEJOVÝCH VOZIDEL Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně provozní dne 20.3.1998 č.j. 55 027/98 - O18 Účinnost od 22.4. 1998
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka
Funkce, profese, činnost
Znalost
Depo kolejových vozidel
Strojvedoucí
úplná: čl. 14, 15, 17, 18, 63, 64, 82, 371, 373, 374, 377, 405 - 407, 410, 413 - 415; část devátá: D, E; čl. 538, 542; část jedenáctá: F; příl. 22, 25 - 28
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH *) Číslo Účinnost od změny 1.
26.9.1999
Opravil Dne
Poznámka, č.j. změny
Podpis č.j. 58 285/99 - O12
za tisku
*) Za včasné zapracování přidělených změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel tohoto výtisku nebo určený zaměstnanec (v případě sbírky předpisů na pracovišti) 1
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK APS ČD DKV DOP GVD HV JŘ NJJ NPP NPV NVJ O 12 DOP OPŘ PJ SJŘ ŽST
Automatizované pracoviště strojmistra České dráhy Depo kolejových vozidel Divize obchodně provozní Grafikon vlakové dopravy Hnací vozidlo Jízdní řád Nehodová jeřábová jednotka Nehodové pomocné prostředky Nehodový pomocný vlak Nehodová vyprošťovací jednotka Odbor kolejových vozidel DOP Obchodně provozní ředitelství Provozní jednotka Sešitový jízdní řád Železniční stanice
2
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O DEPU KOLEJOVÝCH VOZIDEL A. ÚKOLY A ČINNOSTI DKV 14. Každý zaměstnanec zúčastněný na provozu nebo údržbě kolejových vozidel musí splňovat předepsané podmínky zdravotní způsobilosti a musí mít pro příslušnou činnost předepsanou kvalifikaci, popř. předepsanou zkoušku. Vyžadují-li normy, zákonná nebo jiná ustanovení ještě jiné zkoušky, než předepisují předpisy ČD, musí mít příslušný zaměstnanec složeny zkoušky podle všech vztažných ustanovení, má-li samostatně vykonávat příslušné pracovní zařazení nebo funkci. 15. Zaměstnanci lokomotivních čet a ostatní provozní zaměstnanci se musí ve stanoveném rozsahu zúčastňovat povinného i mimořádného školení. Kromě toho se musí povinného i mimořádného školení zúčastňovat i ostatní zaměstnanci DKV (provozní jednotky), pokud je to stanoveno zákonnými či jinými předpisy resp. normami (např. pro jeřábníky, svářeče aj.). 17. Povinné školení je nutno organizovat tak, aby se všichni zaměstnanci, kterých se týká, mohli zúčastnit (viz i předpis ČD Ok 2/1). Povinné školení musí být oznámeno vývěskou nejméně 10 dní před jeho zahájením s udáním náplně a s uvedením, jaké pomůcky (např. předpisy) si mají účastníci přinést s sebou. O povinném školení, jeho náplni a účasti zaměstnanců na něm se musí vést přesná evidence, která se uchovává v DKV po dobu nejméně tří let. 18. Zařazování zaměstnanců do funkcí a pracovních skupin (u lokomotivních čet do turnusových skupin) je v konečné pravomoci vrchního přednosty DKV nebo jím určeného zaměstnance DKV, který rovněž schvaluje způsob (pravidla) pro zařazování. Přihlédne přitom ke Sborníku prací, k dosaženému vzdělání, úrovni odborných znalostí, dovednosti zaměstnance, hospodárnosti provozu, náročnosti výkonů a k provozním podmínkám.
3
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
D. PROVOZNÍ ŘÁD 63. Každé DKV zašle v jednom vyhotovení svůj kompletní provozní řád (tj. včetně všech provozních jednotek) v elektronické podobě (mimo plánu obvodu DKV - příloha č. 1 provozního řádu, který bude zaslán v tiskové formě) na O 12 DOP. Na vyžádání jej (nebo výpis z něho) zašle také všem DKV (provozním jednotkám), jejichž lokomotivní čety do něj (nebo jeho provozní jednotky) pravidelně zajíždějí a pohybují se v něm s hnacím vozidlem; v tomto případě se však místo „Plánu obvodu DKV“ resp. „Plánu obvodu provozní jednotky“ zasílá jen „schéma kolejiště“ podle čl. 49. Všem DKV (provozním jednotkám) a útvarům, jimž byl zaslán výtisk provozního řádu (nebo výpis z něho), je DKV (provozní jednotka) poté povinno zasílat bez vyzvání každou změnu, doplněk nebo novelizaci tohoto provozního řádu DKV (výpisu z něho). 64. DKV si vyžádá provozní řád každého DKV (provozní jednotky), do něhož jeho lokomotivní čety při pravidelném výkonu služby pravidelně zajíždějí s hnacím vozidlem nebo v němž pravidelně vykonávají službu. Z těchto došlých provozních řádů je možno pořídit vhodné výpisy, které musí být spolu s vlastním provozním řádem k dispozici na určeném místě v DKV (PJ) tak, aby byly lokomotivním četám vždy dostupné.
4
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
ČÁST TŘETÍ VOZIDLA INVENTÁRNÍHO STAVU DKV A. ROZTŘÍDĚNÍ VOZIDEL A JEJICH DOKLADY 82. Kromě výše uvedených dokladů existují také technické popisy vozidel. DKV obdrží ke každé řadě hnacích vozidel, vložených, přípojných, zdrojových, řídících a osobních vozů nejméně jednu kompletní sadu technického popisu, která musí být uložena u vedoucího oprav. Další sady technického popisu pro jednotlivé řady vozidel, které DKV obdrží, např. pro potřebu lokomotivních čet, vozmistrů, zaměstnanců správkáren a techniků depa (provozní jednotky) musí být řádně uloženy na místě určeném vrchním přednostou DKV. Zaměstnanci DKV - PJ (lokomotivní čety, zaměstnanci správkáren, technici, školaři, vozmistři apod.) musí mít možnost vypůjčit si technický popis vozidla k prostudování. Technické popisy se zařazují do náplně povinného školení jednotlivých kategorií zaměstnanců DKV (provozní jednotky).
ČÁST DEVÁTÁ ORGANIZACE PROVOZU V DEPU KOLEJOVÝCH VOZIDEL A. ROZVRH, PŘEDÁVKA A VÝKON SLUŽBY 371. Lokomotivní čety a ostatní provozní zaměstnanci nastupují do služby podle rozvrhu služby, zpracovaného na každý den zvlášť pomocí programu APS. Rozvrh služby se sestavuje vždy minimálně 3 dny dopředu a vyvěšuje na určeném místě podle potřeb DKV (provozní jednotky). Rozvrh služby musí obsahovat jméno, čas nástupu a označení příslušné směny (číslo vlaku nebo jiné označení výkonu). 373. O mimořádném výkonu, o přidělení výkonu zaměstnancům letmo, o každé změně již vyvěšeného rozvrhu služby a o každé změně turnusu lokomotivních čet (tj. o změně nástupu, výkonu, délky směny nebo čísel vedených vlaků u zaměstnanců v pevných turnusech nebo o změně pořadí směn nebo časů nástupů u zaměstnanců ve směnném obsazení s volnou 5
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
vazbou) musí být lokomotivní čety zpraveny v souladu s turnusovým řádem. Stejně tak musí být o všech změnách a mimořádných výkonech zpraveni ostatní provozní zaměstnanci, pokud se jich to týká. 374. Zaměstnanci lokomotivních čet a ostatní provozní zaměstnanci letmo, musí nejpozději při ukončení služby zjistit z rozvrhu služby, popř. dotazem u strojmistra svůj další plánovaný nástup služby. Pravidelný turnusový výkon se personálu jinak než vyvěšením rozvrhu služby neoznamuje. 377. Strojmistr musí mít k dispozici adresář všech zaměstnanců (včetně telefonního spojení, rodných čísel apod.), potřebných k zajištění provozu DKV (provozní jednotky). Adresář musí být stále doplňován a udržován (viz i předpis ČD V 2).
C. VOZIDLA V DKV (PŘED A PO VÝKONU) A PÉČE O NĚ 405. Vozidla přistavovaná k výkonu musí svým technickým stavem odpovídat ustanovením příslušných zákonů, prováděcích vyhlášek, předpisů, norem a směrnic a musí být pro příslušný výkon připravena. Přípravou k výkonu se rozumí práce, prováděná lokomotivní četou v době od převzetí hnacího vozidla na stání až do přistavení vozidla na hranice DKV, popř. od převzetí vozidla v ŽST až do ohlášení pohotovosti k odjezdu (k výkonu). 406. Údržbu vozidel provádí správkárna v souladu se zákonnými normami a platnými předpisy ČD; jen ve výjimečných případech a po schválení ředitelem O 12 DOP provádí provozní ošetření hnacího vozidla lokomotivní četa podle turnusu lokomotivních čet v souladu s ustanovením předpisu ČD V 25 (viz i čl. 199). 407. Za včasnou přípravu vozidla (vozidel) k výkonu v obvodu DKV (provozní jednotky) nebo ŽST odpovídá strojvedoucí, kterému bylo vozidlo přiděleno; další podrobnosti upravují rovněž čl. 387 a 389. Povinnosti lokomotivních čet při přebírání nebo odstavování vozidel upravuje předpis ČD V 2 a provozní řád DKV (provozní jednotky). 410. Strojmistr nesmí připustit k výkonu na hnacím vozidle zaměstnance, který jeví známky požití alkoholických nápojů nebo jiných omamných látek a léků. Strojmistr nesmí nutit k řízení hnacího vozidla zaměstnance, který prohlásí, že není schopen je řídit v důsledku rozrušení, únavy apod.
6
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
413. Je-li z jakýchkoli důvodů vypuštěna voda z chladicího okruhu motorového hnacího vozidla, musí být na všech jeho místech, z nichž by bylo možno spalovací motor nastartovat, umístěn štítek „NESTARTOVAT HNACÍ VOZIDLO ODVODNĚNO“. Současně se stejný text napíše na bok hnacího vozidla (např. křídou) nebo se označí tabulkou. Akumulátorové baterie dlouhodobě odstavených vozidel musí být z vozidla odebrány a umístěny na místě určeném provozním řádem DKV (provozní jednotky). Jsouli výjimečně ponechány na vozidle, musí být pravidelně vybíjeny, dobíjeny a ošetřovány (viz předpis ČD V 98/62 a pokyny výrobce). V zimním období musí být chladičový, vytápěcí i sanitární okruh těchto vozidel odvodněn, neníli použita nemrznoucí směs (viz i čl. 482). 414. Všechna odstavená vozidla musí být zabrzděna ruční brzdou (nebo jejím ekvivalentem) v souladu s předpisem ČD V 15/I a podložena klíny, aby bylo zabráněno náhodnému pohybu oběma směry, pokud provozní řád DKV (provozní jednotky) z požárních či jiných důvodů nestanoví pro některá stání jinak. Jejich vzduchové jímky musí být odvodněny. 415. U odstavených hnacích vozidel a jednotek s více řídícími stanovišti se všechny brzdiče přestaví jako pro jízdu na postrku (nebo s přípřeží). Pokud je na vozidle mobilní část vlakového zabezpečovače, musí být vypnuta; obdobně musí být vypnut odpojovač baterií a všechna zařízení telefonního i radiotelefonního spojení. Všechny vstupní dveře musí být zavřeny, a pokud provozní řád DKV (provozní jednotky) nestanoví jinak, také uzamčeny. Klíče od všech odstavených vozidel musí být uloženy na místě určeném provozním řádem DKV (provozní jednotky). Kromě toho musí být při odstavení vozidla respektována tato další ustanovení : Ö u elektrických hnacích vozidel : ª při jejich odstavení je nutno vyvarovat se náhlých změn teplot vzhledem k nebezpečí orosení elektrických strojů; ª odstavená hnací vozidla musí mít staženy sběrače, vypnut hlavní vypínač, odpojené a uzemněné elektrické zařízení, všechny spínače postaveny do základní polohy a řízení uzamčené, vzduchové kohouty ovládání sběračů uzavřené, vyjmut klíček řízení a okna uzavřena; Ö u motorových hnacích vozidel : ª po stopnutí motoru musí být vyřazen směr, všechny spínače přestaveny do základní polohy, řízení uzamčené, vyjmut klíček řízení a okna uzavřena.
7
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
D. OBJEDNÁVÁNÍ A OBSAZOVÁNÍ HNACÍCH VOZIDEL, POZNÁNÍ TRATÍ 421. Povinnosti strojmistrů ve vztahu ke směnovému plánu a způsob objednávání hnacích vozidel upravuje předpis ČD D 7. Každou operativní změnu v nasazení hnacího vozidla vůči platnému JŘ, která bude znamenat snížení dopravní hmotnosti nebo snížení stanovené rychlosti vlaku, prodloužení jízdních dob nebo změnu ve vytápění vlaku, nebo která bude mít za následek narušení JŘ, ohlásí strojmistr příslušnému dispečerovi OPŘ a výpravčímu výchozí stanice vlaku, a to nejpozději před započetím sestavy vlaku. Podrobnosti pro sledování výkonů hnacích vozidel a lokomotivních čet ve směnném obsazení s volnou vazbou stanoví předpis ČD D 7. 422. Mimořádné vlaky se obsazují hnacími vozidly ve spolupráci s O 12 DOP, v obvodu OPŘ ve spolupráci s příslušným DKV (viz i předpis ČD D 7). Vždy je nutné upřednostnit hledisko hospodárnosti. 423. Hnací vozidla se obsazují lokomotivními četami podle zásad uvedených v příloze č. 27. 424. Všichni zaměstnanci, kteří byť i jen přechodně vykonávají samostatně funkci strojvedoucího, musí splňovat všechny podmínky stanovené pro strojvedoucí. Při výkonu činnosti pilota musí mít strojvedoucí-pilot všechny předpisy a pomůcky jako při samostatném výkonu služby strojvedoucího. U elektrických HV musí být pilotem vždy jen strojvedoucí nebo kontrolor vozby oprávněný řídit na pojížděné trati elektrická HV. 425. K samostatnému výkonu funkce nebo profese lokomotivních čet je dovoleno použít pouze zaměstnance, kteří mají předepsanou znalost traťových a místních poměrů. Jednotlivým zaměstnancům lokomotivních čet určí DKV (provozní jednotka) konkrétní traťové úseky (ŽST - u strojvedoucích na místních výkonech), na nichž musí mít provedeno poznání traťových a místních poměrů; stanovený rozsah musí minimálně odpovídat zařazení zaměstnance do konkrétní turnusové skupiny a provozním potřebám DKV (provozní jednotky). 426. Zaměstnancům lokomotivních čet umožní DKV poznání potřebných traťových a místních poměrů v rozsahu podle ustanovení předpisu ČD V 2 s maximálním důrazem na hospodárnost. Dále jim DKV vytvoří podmínky (čl. 427) pro seznámení : 8
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
Ö s provozním řádem vlastního DKV (provozní jednotky); Ö s provozními řády (příp. s výpisy z provozních řádů) DKV (provozních jednotek) ležících na pojížděných úsecích; Ö se staničními řády (výňatky z nich) a technologickými postupy úkonů stanic, ve kterých lokomotivní čety dle oběhu vozidel a turnusu lokomotivních čet provádějí posun, přepřah či odstavování nebo jiné manipulace s hnacím vozidlem; Ö s traťovými souhrnnými technologickými postupy úkonů, platnými na příslušných traťových úsecích; Ö s obsluhovacími a přípojovými provozními řády všech nákladišť, vleček apod., do nichž zajíždějí; Ö s ustanoveními prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy platných na příslušných traťových úsecích. Za tím účelem si DKV vyžádá zasílání staničních řádů (výňatků z nich), obsluhovacích a přípojových provozních řádů všech v úvahu přicházejících stanic, nákladišť, vleček apod. (viz i čl. 64). 427. Provozní řád vlastního DKV (provozní jednotky), staniční řády (výňatky z nich), provozní řády (příp. výpisy z provozních řádů) cizích DKV (provozních jednotek) ležících na pojížděných úsecích, technologické postupy úkonů stanic, traťové souhrnné technologické postupy úkonů, přípojové provozní a obsluhovací řády nákladišť a vleček a prováděcí nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy se uloží na přístupném místě určeném provozním řádem tak, aby do nich mohli zaměstnanci lokomotivních čet kdykoli nahlédnout. Každé zapůjčení je nutno evidovat a stále se starat o to, aby sbírka byla úplná a opravená; doplňky, opravy a změny je nutno zařazovat a provádět neprodleně (viz čl. 437 a 447). Zaměstnance odpovědného za evidenci zápůjček a za provádění doplňků, oprav a změn ve sbírce provozních a staničních řádů určí provozní řád DKV (provozní jednotky). 428. O znalosti traťových úseků (ŽST) založí vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec (viz i čl. 387) pro každého zaměstnance lokomotivních čet tiskopis „Karta znalosti tratě“ (viz příloha č. 22) a vyplní ji podle předtisku (obdobný postup platí i při využívání výpočetní techniky); měnící se údaje musí ihned opravovat a doplňovat tak, aby odpovídaly vždy současnému stavu. Součástí znalosti traťových úseků je i znalost příslušných provozních řádů DKV - provozních jednotek (výpisů z nich), staničních řádů ŽST (výňatků z nich), technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných technologických postupů úkonů, obsluhovacích a přípojových provozních řádů nákladišť a vleček (např. při vozbě Mn vlaků) a prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3. 9
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
Je-li v příslušné řádce uvedeno např. Kolín až Pardubice, znamená to, že zaměstnanec zná provozní a staniční řády a další náležitosti (viz čl. 427) ŽST Kolín , Pardubice a všech mezilehlých DKV a ŽST. Je-li uvedeno např. Kolín - Česká Třebová - Olomouc, znamená to, že zaměstnanec zná provozní a staniční řády a další náležitosti (viz čl. 427) pouze u ŽST Kolín, Česká Třebová a Olomouc. Provozní a staniční řády a další náležitosti (viz čl. 427) mezilehlých DKV a ŽST zaměstnanec znát nemusí. Je rovněž možné využít variantu, že ve sloupci „Trať, traťový úsek“ bude uveden přehled traťových úseků (jednotlivé ŽST se oddělí čárkou nebo středníkem) a možnost volby ohledně znalosti provozních a staničních řádů a dalších náležitostí (viz čl. 427) bude uvedena v kolonce „Poznámka“ („-“; „až“) s tím, že platnou variantu označí strojvedoucí např. zakroužkováním. 429. Příkaz k poznání (nové traťové úseky, elektrické, opakované i dodatečné) vydá zaměstnanci lokomotivní čety vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec. Příkaz k poznání musí zabezpečit provedení poznání hospodárným způsobem, a proto musí obsahovat konkrétní čísla vlaků, označení výkonu nebo jiný způsob provedení poznání, určení nástupu i konce apod. Nedílnou součástí provedeného poznání nového úseku (ŽST) je i seznámení se s příslušnými provozními řády DKV - provozních jednotek (výpisy z nich) ležících na dotčeném traťovém úseku a s příslušnými staničními řády ŽST (výňatky z nich), včetně příslušných technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných technologických postupů úkonů, obsluhovacích a přípojových provozních řádů nákladišť a vleček a prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3 dotčeného traťového úseku, v nichž lokomotivní čety vlastního DKV (provozní jednotky) vykonávají pravidelně (podle oběhu vozidel a turnusu lokomotivních čet) posun, přepřah či odstavování nebo jiné manipulace s hnacím vozidlem (např. nástup a odstup vozidla od vlaku, jízda do jiného obvodu stanice cestou posunu apod.). Po provedení poznání nového úseku (ŽST) potvrdí zaměstnanec jeho znalost podpisem na kartě znalosti tratě. 430. Znalost traťových a místních poměrů se podepisuje 1 x ročně, vždy před zahájením JŘ. Za udržení rozsahu znalosti traťových a místních poměrů odpovídá vždy strojvedoucí. V případě, že strojvedoucí zjistí, že mu končí platnost potvrzené znalosti traťových a místních poměrů, je povinen na tuto skutečnost písemně upozornit strojmistra s měsíčním předstihem. Způsob určí vrchní přednosta DKV. Strojmistr zabezpečí (je-li to z pohledu DKV nutné nebo výhodné) nasazení zaměstnance na příslušný výkon tak, aby ke ztrátě znalosti traťových a místních poměrů nedošlo. 10
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
Dojde-li k takovému obnovení poznání, zabezpečí strojmistr (určený zaměstnanec) provedení zápisu strojvedoucím v rubrice „Poznámka“ na kartě znalosti trati u příslušného traťového úseku nebo místního výkonu (datum a podpis), v opačném případě strojmistr (určený zaměstnanec) dnem ukončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů údaje v příslušném řádku v kartě znalosti tratě vyškrtne. V rubrice „Poznámka“ se uvede datum ukončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů a podpis zaměstnance, který změnu provedl. 431. Zaměstnanec pověřený školením lokomotivních čet přezkušuje namátkově zaměstnance lokomotivních čet ze znalosti provozních řádů DKV a staničních řádů ŽST (výpisů a výňatků z nich) stejně jako ze znalosti technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných technologických postupů úkonů, přípojových provozních a obsluhovacích řádů nákladišť a vleček, popř. ze znalosti ustanovení prováděcího nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy (platného pro příslušné traťové úseky). Neprokáže-li zaměstnanec lokomotivních čet potřebné znalosti, propadá mu znalost příslušného traťového úseku, což zkoušející zaměstnanec sdělí neprodleně písemnou formou vedoucímu provozu a strojmistrovi. Tato skutečnost je důvodem pro vyřazení zaměstnance z příslušné turnusové skupiny až do doby obnovení těchto znalostí (je-li to z pohledu DKV nutné nebo výhodné). 432. Pokud počet traťových úseků, na nichž zaměstnanec lokomotivních čet potvrzuje znalost traťových a místních poměrů, je menší než počet řádků na první straně karty, může se zadní strana tiskopisu používat pro další JŘ, tj. celkem 6 let. Nestačí-li řádky na přední a zadní straně jednoho listu tiskopisu pro jednoho zaměstnance lokomotivních čet, založí se pro něj tiskopisy dva (anebo více), ale na každém z nich se v pravém horním rohu musí uvést pořadové číslo listu. Listy se vzájemně spojí vhodným způsobem tak, aby bylo zabráněno oddělení některého z nich. 433. Znalost, jež má zaměstnanec lokomotivní čety podepsánu v Kartě znalosti tratě, je povinen trvale udržovat (viz i čl. 430). Jedná se o znalost příslušných ustanovení provozních řádů DKV (provozních jednotek) a staničních řádů stanic (popř. s výpisy nebo výňatky z nich), traťových souhrnných technologických postupů úkonů, technologických postupů úkonů stanic, ustanovení přípojových provozních a obsluhovacích řádů nákladišť a vleček, popř. ustanovení prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy. 434. Organizaci podepisování karet znalosti tratě (včetně termínu ukončení před zahájením JŘ) určí vlastním opatřením vrchní přednosta DKV. 11
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
Rovněž určí zaměstnance, který odpovídá za správné vedení evidence (viz i čl. 387). Ustanovení čl. 421 až 442 a příloha č. 22 musí být obsahem povinného školení lokomotivních čet vždy před podepisováním karet znalosti tratě. 435. Strojmistr je odpovědný za to, že k samostatnému výkonu služby zaměstnance lokomotivní čety přiděluje zaměstnance, který má podepsán příslušný rozsah znalosti traťových a místních poměrů (vazba na APS). Zaměstnanec lokomotivní čety je však povinen upozornit strojmistra vždy ihned (nejpozději při přidělení výkonu) na to, že pro přidělený výkon nemá požadovanou znalost traťových a místních poměrů. 436. Zvláštní pozornost se musí věnovat těm zaměstnancům, kteří musí splňovat podmínky stanovené předpisem ČD D 3 a prováděcím nařízením k němu. V řádku, v němž je zapsána znalost traťového úseku provozovaného podle předpisu ČD D 3, musí být v poznámce uvedeno i datum vystavení „Zmocnění k výkonu služby pro trať se zjednodušeným řízením drážní dopravy“ (např. D 3 - 15.4. 1998). 437. O změnách traťových a místních poměrů, o změnách stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze, které mají přímý vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy (viz Vyhl. č. 173/1995 Sb., § 68), jakož i o změnách provozních, staničních, obsluhovacích a přípojových provozních řádů, o změnách technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných technologických postupů úkonů a prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3 musí být lokomotivní čety neprodleně a prokazatelně informovány. DKV odpovídá za neprodlené zpravení lokomotivní čety o změně; lokomotivní čety odpovídají za respektování změny ode dne její platnosti, resp. ode dne, kdy se s ní prokazatelně seznámily (viz i čl. 447). Lokomotivní čety musí být na každou takovou změnu upozorněny vyhláškou dle čl. 447. 438. Poznání traťových a místních poměrů pro kontrolory vozby (především jeho rozsah) určí svým opatřením vrchní přednosta DKV. Zásady uvedené v předpise ČD V 3 a v této kapitole tím nejsou dotčeny. 439. - 442. Neobsazeno.
12
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
E. PŘEDPISY, ROZKAZY A NAŘÍZENÍ. HLÁŠENÍ ZÁVAD A MIMOŘÁDNOSTÍ 443. Interní předpisy, služební rukověti a další obdobná legislativní opatření ČD (dále je „předpisy“) jsou podle předepsaného rozsahu znalostí přidělovány jednotlivým zaměstnancům proti podpisu do osobních sbírek. DKV založí podle rozhodnutí vrchního přednosty DKV sbírky předpisů pro jednotlivá pracoviště (stanoviště). U každé sbírky musí být uveden seznam předpisů, které sbírka obsahuje a jméno zaměstnance odpovědného za vedení sbírky a provádění změn vydaných k příslušným předpisům. Sbírka musí být trvale přístupná k nahlédnutí a použití při výkonu služby. Zapůjčené předpisy z této sbírky je zaměstnanec povinen vrátit ve stanovené lhůtě. 444. Předpisy přidělené do osobního užívání musí zaměstnanec vrátit, přestane-li vykonávat funkci pro jejíž výkon mu byly přiděleny. Ztracené nebo svévolně poškozené výtisky se předepíší k náhradě zaměstnanci, který ztrátu nebo poškození zavinil. 445. Zaměstnanci odpovědní za vedení sbírek a všichni držitele přidělených předpisů jsou povinni neprodleně zabezpečit provedení změn vydaných k příslušným předpisům. 446. Všechny vyhlášky, rozkazy, výnosy apod., týkající se provozu a služby, které je nutno dát zaměstnancům na vědomí, vyvěsí vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec na místě určeném provozním řádem DKV (provozní jednotky) tak, aby bylo možné se s nimi kdykoli seznámit. 447. Vyhlášky, rozkazy, výnosy apod., změny pomůcek GVD (viz i čl. 437) určené pro lokomotivní čety s tím, aby je vzaly na vědomí prokazatelně, založí vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec do vhodných desek na místě určeném provozním řádem DKV (provozní jednotky), kde musí být v každé denní i noční době k nahlédnutí. Ke každé takové písemnosti, kterou vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec označí datem a hodinou vložení do příslušných desek, připojí též vhodně upravený seznam lokomotivních čet (v žádném případě ne pouze seznam osobních čísel), v němž zaměstnanci lokomotivních čet potvrzují podpisem a datem podpisu, že obsah písemnosti vzali na vědomí a že se jím budou ve službě řídit. 448. Vyhlášky, rozkazy, výnosy apod., změny pomůcek GVD (viz i čl. 437) určené k prokazatelnému vzetí na vědomí ostatními kategoriemi zaměstnanců, obdobným způsobem založí (viz čl. 447) do zvláštních desek zaměstnanec určený provozním řádem DKV (provozní jednotky) v počtu a na 13
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
místech stanovených provozním řádem DKV (provozní jednotky) podle místních podmínek. 449. Desky s písemnostmi musí být udržovány trvale nepoškozené, jejich stav musí k tomu určený zaměstnanec průběžně kontrolovat a jejich obsah obnovovat. Podepsané písemnosti se podle povahy a důležitosti archivují v DKV po dobu nejméně tří let. 450. Strojvedoucí veškeré mimořádnosti a závady, k nimž došlo během výkonu služby, zapisuje při ukončení služby do „Knihy příhod“ (tiskopis 735 1 5220), která se pro tento účel založí a umístí na místě stanoveném provozním řádem DKV (provozní jednotky). Tuto knihu je možné nahradit tiskopisem o hlášení závad jehož vzor určí vrchní přednosta DKV svým opatřením (viz i předpis ČD V 2). Jednotlivé listy „Knihy příhod“ nebo tiskopisy o hlášení závad musí být v rámci provozní jednotky vzestupně očíslovány. U tiskopisů musí být vedena jednoduchá evidence dle opatření vrchního přednosty DKV. Vrchní přednosta DKV určí svým opatřením způsob projednávání závad a zaměstnance, který tuto činnost provádí. 451. - 454. Neobsazeno.
14
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
ČÁST JEDENÁCTÁ NEHODOVÉ POMOCNÉ PROSTŘEDKY D. ORGANIZACE PRÁCE NPP 538. V pracovní době správkárny musí být NPP vystaveny na hranice depa maximálně 15 minut od okamžiku, kdy strojmistr převzal příkaz k jejich nasazení. Mimo pracovní dobu správkárny musí být NPP vystaveny na hranice depa maximálně 25 minut od okamžiku, kdy strojmistr převzal příkaz k jejich nasazení. V NPV musí být přítomna nehodová četa v minimálním počtu 6 zaměstnanců (viz i čl. 505) a v NJJ při přepravě nehodová četa v minimálním počtu : Ö při výjezdu k nehodové události viz čl. 505 (neurčí-li vrchní přednosta DKV jinak - vždy však minimálně počet zaměstnanců určený následující odrážkou); Ö při přepravě mimo nehodovou pohotovost : ª 2 zaměstnanci, z toho vždy jeden jeřábník u nehodových jeřábů do nosnosti 100 tun včetně; ª 3 zaměstnanci, z toho vždy jeden jeřábník u nehodových jeřábů o nosnosti 101 tun a více. Doprovod NJJ se zdržuje během jízdy v doprovodném voze a během přepravy sleduje nehodový jeřáb. Doprovod NVJ může činit jeden zaměstnanec, který se za jízdy zdržuje v doprovodném voze a sleduje za jízdy vyprošťovací tank. Ostatní povolaní členové NPP se musí na místo nasazení dostavit v co nejkratší době. Podrobnosti stanoví provozní řád DKV (provozní jednotky). 542. Po ukončení vlastních prací NPP na místě nehodové události musí být nakolejená vozidla, která byla vyšinuta nebo poškozena, dopravena do DKV (PJ) případně ponechána v nejbližší ŽST. V obvodu ŽST se odstaví na určené koleje. O nutnosti doprovodu vozidel NPP rozhodne vedoucí NPP, který rovněž stanoví podmínky pro tuto přepravu.
F. DOPRAVNÍ RYCHLOSTI NPP 558. NPP musí být vybaveny vozy, které splňují podmínky pro rychlost 80 km/h. Rychlost NJJ je závislá na konstrukci nehodového jeřábu. Maximální 15
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
dovolené dopravní rychlosti nehodových jeřábů při zařazení do vlaku udává následující tabulka : Typ nehodového jeřábu
Dovolená dopravní rychlost
Dovolená dopravní rychlost při jízdě přes výhybky jiným než přímým směrem
EDK - 300
80 km/h
20 km/h
EDK - 300/5
80 km/h
20 km/h
EDK - 500
65 km/h
20 km/h
EDK - 750
80 km/h
20 km/h
EDK - 1000
80 km/h
20 km/h
Poznámka
Při sklopeném a zajištěném výložníku dopředu ve směru chodu vlaku maximální dovolená dopravní rychlost 50 km/h
Při sklopeném a zajištěném výložníku dopředu ve směru chodu vlaku maximální dovolená dopravní rychlost 50 km/h
Při sklopeném a zajištěném výložníku dopředu ve směru chodu vlaku maximální dovolená dopravní rychlost 50 km/h
559. Nehodové jeřáby s neměnnou délkou výložníku musí mít při dopravě ve vlaku výložník sklopen a zajištěn na podkladném nebo protizávažovém voze. Nehodové jeřáby s výsuvným výložníkem musí mít výložník při dopravě ve vlaku zasunut. 560. Vedoucí NPP, popř. vedoucí NJJ požádá výpravčího výchozí ŽST, popř. ŽST, ve které dojde ke změně směru uložení výložníku, o případné snížení rychlosti vlaku. Výpravčí ŽST, ve které při jízdě dojde k úvrati, upozorní vedoucího NPP (NJJ) na změnu směru jízdy a dotáže se na případná omezení rychlosti. 561.
Podmínky dopravy nehodových jeřábů stanoví předpis ČD D 2/81. 16
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
17
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
příloha 25
Sbírky pomůcek GVD na hnacích vozidlech Na hnacích vozidlech všech DKV v síti ČD musí být zřízeny sbírky SJŘ, Tabulek dopravních údajů a Dodatků k předpisu ČD D 2 dle dále uvedených zásad : 1. Na hnací vozidla v pevném obsazení zajišťuje dodání a udržování sbírky SJŘ jejich domovské DKV, a to pro doprovodná ramena, obsazovaná pravidelně vlastními anebo vlastními a cizími lokomotivními četami dle schválených oběhů vozidel. Pro doprovodná ramena obsluhovaná výhradně lokomotivními četami jiného než domovského DKV hnacího vozidla, dosazuje a udržuje příslušnou část sbírky SJŘ domovské DKV lokomotivních čet. 2. Na hnací vozidla ve směnném obsazení zajišťuje dodání a udržování sbírky SJŘ jejich domovské DKV, a to pro doprovodná ramena dle schválených oběhů vozidel, případně dalšími SJŘ dle dohody s příslušným OPŘ. 3. Na hnací vozidla v letmém obsazení zajišťuje dodání sbírky SJŘ jejich domovské DKV, a to dle určeného výkonu hnacího vozidla. 4. Seznam sbírky SJŘ na hnacím vozidle (vyjma obsazení letmého) se uvede v Knize předávky. Každý SJŘ sbírky musí být na deskách a na titulní straně označen razítkem DKV a dále způsobem, který určí vrchní přednosta DKV (číslem příslušného hnacího vozidla, pořadovým číslem sbírky apod.). 5. Vrchní přednosta DKV určí závazný postup provádění změn v SJŘ zařazených do sbírek na přidělených hnacích vozidlech (kdo je opravuje, kdy, které SJŘ apod.) tak, aby v době začátku platnosti změny byla sbírka již opravena. Za předpokladu zpravení DKV o změně v termínu stanoveném v čl. 164 předpisu ČD D 2 odpovídá za zajištění včasného provedení příslušné změny vedoucí provozu DKV. V případě obsazování hnacího vozidla na doprovodných ramenech výhradně lokomotivními četami jiného než domovského DKV hnacího vozidla určí závazný postup provádění změn v SJŘ podle předchozího odstavce vrchní přednosta domovského DKV lokomotivních čet. 6. Aby bylo možno u hnacích vozidel ve směnném obsazení zajistit požadavky podle předchozího bodu, DKV vytvoří dostatečnou zálohu SJŘ. Po dodání změny budou v DKV záložní SJŘ postupně opravovány a dodávány na 18
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
hnací vozidla. Po začátku platnosti změny budou neopravené SJŘ staženy do DKV a zde postupně opraveny. O výměnách SJŘ bude vedena evidence. K provedení změn je nutno využít lokomotivní čety čekající na výkon, doplňující fond své pracovní doby po skončení výkonu na hnacím vozidle apod. tak, aby touto činností pokud možno nebyli zatěžováni další zaměstnanci. 7. Pro každé HV v pevném obsazení (viz čl. 214) určí vrchní přednosta DKV jednoho strojvedoucího, který odpovídá za úplnost sbírky SJŘ a za včasné provádění oprav SJŘ na HV. Tento strojvedoucí organizuje provádění oprav SJŘ na HV. Změny v SJŘ provádějí strojvedoucí příslušné turnusové skupiny podle jeho pokynů a jsou rovněž povinni průběžně sledovat oznámený přehled změn vydaných k příslušným SJŘ. Vrchní přednosta DKV je oprávněn vlastním opatřením určit odlišný systém odpovědnosti za opravy SJŘ u HV v pevném obsazení než je určení odpovědného strojvedoucího. Zásady stanovené v této příloze tím nejsou dotčeny. 8. Zaměstnanec, který provedl změnu v SJŘ, zapíše příslušný údaj do „Záznamu o změnách" a odpovídá za úplnost provedené opravy. V rubrice „Podpis" uvede také své osobní číslo. 9. Povinností všech strojvedoucích nastupujících do služby je provést kontrolu úplnosti sbírky SJŘ a provedených změn (v „Záznamu o změnách“) v těch SJŘ, které používají při výkonu své služby. U hnacích vozidel ve směnném obsazení ohlásí zjištěné závady co nejdříve strojmistrovi svého domovského DKV, a to upozorní na závadu domovské DKV hnacího vozidla (nejedná-li se o totéž DKV). O zjištěných závadách ve sbírce SJŘ, o její případné neúplnosti, popř. o provedených opatřeních provede strojvedoucí zápis do Knihy předávky na hnacím vozidle a po skončení služby v souladu s předpisem ČD V 2 (viz i čl. 450). 10. Vydání jednotlivých změn SJŘ se ohlašuje obvyklým způsobem přehled změn vydaných k jednotlivým SJŘ musí být lokomotivním četám dostupný po celou dobu platnosti SJŘ. Vrchní přednosta DKV určí zaměstnance, který za včasné oznámení všech změn SJŘ odpovídá. 11. Na pracovišti strojmistrů musí být k dispozici dostatečný počet sbírek opravených SJŘ : Ö pro zajištění výměn SJŘ ze sbírek SJŘ na hnacích vozidlech ve směnném obsazení s volnou vazbou při provádění změn SJŘ podle čl. 6 těchto zásad; Ö pro vybavení hnacích vozidel v letmém obsazení; Ö ke krytí mimořádností.
19
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
12. Dojde-li k výměně hnacího vozidla (neplánovaná výměna během výkonu, náhrada dlouhodobě odstaveného vozidla apod.) se sbírkou SJŘ za náhradní hnací vozidlo bez této sbírky, použijí se SJŘ z původního (nahrazeného) vozidla nebo ze sbírky SJŘ uložené u strojmistra pro krytí mimořádností; použití této sbírky se zapíše do Knihy předávky na hnacím vozidle (a to i na tom HV, ze kterého byla sbírka SJŘ odebrána) a po ukončení služby do Knihy příhod (nebo jiného dokladu) v souladu s předpisem ČD V 2 (viz i čl. 450). 13. Kontrolu vedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech provádějí kontroloři vozby v rámci své kontrolní činnosti a zaměstnanci DKV při kontrolních jízdách (viz čl. 455 - 457). 14. Podrobné pokyny pro vedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech stanoví vrchní přednosta DKV ve svém rozkaze, který musí obsahovat : Ö rozsah sbírky SJŘ na jednotlivých hnacích vozidlech; Ö způsob označení jednotlivých SJŘ sbírky; Ö u hnacích vozidel v pevném obsazení jmenovité určení strojvedoucího nebo jiného zaměstnance, který odpovídá za vyzásobení a úplnost sbírky na hnacím vozidle; Ö určení zaměstnance, který odpovídá za včasné a úplné informování lokomotivních čet o vydaných změnách SJŘ; Ö u hnacích vozidel ve směnném obsazení určení zaměstnanců odpovědných za včasnou výměnu neopravených SJŘ; Ö způsob zajištění SJŘ pro strojvedoucí v případě obsazení HV cizí železniční správy na tratích ČD; Ö určení zaměstnanců, kteří odpovídají za včasné provedení změn v SJŘ v náhradních sbírkách uložených u strojmistrů; Ö závazný postup provádění změn; Ö způsob evidence výdeje a vracení SJŘ ze sbírek u strojmistrů; Ö počet a složení náhradních sbírek u strojmistrů, místo jejich uložení a určení zaměstnanců, kteří za manipulaci se sbírkami odpovídají; Ö způsob kontroly vedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech a evidence výdeje; Ö případná další ustanovení podle místních podmínek. 15. Rozkaz vrchního přednosty DKV o zavedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech ve směnném obsazení musí být rozeslán do všech DKV, která se personálně podílejí na obsazování těchto hnacích vozidel. 16. DKV objednávají SJŘ v počtech potřebných pro vedení sbírek na hnacích vozidlech spolu se sbírkami u strojmistrů, a to včetně vytvoření potřebné rezervy. 17. Dodatky k předpisu ČD D 2 a Tabulky dopravních údajů (včetně Traťových souhrnných technologických postupů úkonů) strojvedoucí používají 20
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
rovněž ze sbírek na HV. Pro jejich sbírky platí stejné zásady jako pro sbírky SJŘ. 18. Pro strojvedoucí vykonávající činnost spojenou s komerčním odbavením cestujících musí sbírky pomůcek GVD na HV obsahovat rovněž platný knižní jízdní řád ČD. 19.- 22. Neobsazeno.
21
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
příloha 26
Používání výpisů ze SJŘ Místo SJŘ může strojvedoucí používat při vedení vlaku ověřený výpis ze sešitového jízdního řádu vedených vlaků za předpokladu dodržení těchto podmínek : 1. Na hnacím vozidle musí být k disposici příslušné platné sešitové jízdní řády. 2. Každý výpis musí obsahovat všechny údaje obsažené v SJŘ pro příslušný vlak, tj. úplný tabelární jízdní řád včetně záhlaví a poznámek (pokud dva nebo více úseků za sebou mají shodné záhlaví a žádnou poznámku, mohou být uvedeny pod společným záhlavím). 3. Ve výpise musí být provedeny všechny změny, které byly k příslušnému SJŘ vydány s tím, že provedení změn se označí na titulní stránce výpisu. 4. Žádná z platných oprav ve výpisu nesmí být provedena přepisováním. 5. Úplnost a správnost prvopisu výpisu musí být ověřena určeným zaměstnancem DKV - musí být opatřena jeho podpisem a razítkem DKV; tento zaměstnanec odpovídá za správnost ověřených údajů. Kopie mohou být vytvořeny pouze z tohoto ověřeného prvopisu. Podle zásad uvedených v předchozím textu je nutné postupovat i při vydávání změn k výpisům ze SJŘ. 6. Za správnost a včasnost provedení opravy odpovídá v plném rozsahu zaměstnanec, který opravu provedl; v rubrice podpis uvede rovněž svoje osobní číslo. 7. Doba platnosti výpisu musí být zvýrazněna. Výpis platí jen v době platnosti SJŘ, ze kterého byl vytvořen. 8. Strojvedoucí odpovídá za to, že použije ověřený výpis z platného a aktuálního SJŘ. 9.
Formu výpisu stanoví svým rozhodnutím vrchní přednosta DKV.
10. - 13. Neobsazeno.
22
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
23
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
příloha 27
Obsazování hnacích vozidel lokomotivní četou A) Hnací vozidla na traťovém výkonu 1. Hnací vozidla se na všech druzích vlaků obsazují jen strojvedoucím. Výjimky z tohoto ustanovení povoluje ředitel O 12 DOP. 2. 3. Ustanovení předchozího článku se týká i dálkově řízených hnacích vozidel, u nichž není zajištěna úplná kontrola činnosti jejich přístrojů a ochran přenosem na vedoucí hnací vozidlo. Rozsah kontroly pro konkrétní řady hnacích vozidel stanoví ředitel O 12 DOP. 4. Při obsazení vedoucího hnacího vozidla pouze strojvedoucím musí mít toto hnací vozidlo v činnosti vlakový zabezpečovač, pokud není dále stanoveno jinak. 5. Vedoucí hnací vozidla bez vlakového zabezpečovače se mohou na vlacích osobní dopravy (mimo vlaků soupravových) obsadit pouze strojvedoucím jen tehdy, je-li vlak doprovázen dalším zaměstnancem doprovodu vlaku s přístupem k záchranné brzdě vlaku a stanovená rychlost vlaku není vyšší než 80 km/h. Je-li stanovená rychlost vlaku vyšší než 80 km/h, přejde na dobu jízdy v úseku, kde je tato rychlost předepsána, určený zaměstnanec doprovodu vlaku na stanoviště strojvedoucího (viz Rozkaz o doprovodu vlaků vlakovými četami). Tento zaměstnanec musí být odborně způsobilý, s vykonanou zkouškou dle předpisu ČD Ok 2/1 „Zkouška praktické způsobilosti k nouzové obsluze vlaku“. Další podmínky stanoví předpis ČD V 15/I. 6. Vedoucí hnací vozidlo lokomotivního a soupravového vlaku do stanovené rychlosti 80 km/h se může obsadit pouze strojvedoucím i když není vybaveno vlakovým zabezpečovačem. 7. Každá motorová a elektrická jednotka se obsazuje pouze strojvedoucím u všech vlaků, pokud zvláštní směrnice nebo ředitel O 12 DOP nestanoví pro některé řady jednotek jinak. 8. Stejné zásady jako pro vedoucí hnací vozidla platí i pro obsazování řídícího vozu, z něhož je jízda vlaku řízena.
24
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
B) Hnací vozidla na místním výkonu (na posunu) 8. Při posunu se hnací vozidla obsazují pouze strojvedoucím. To se týká : Ö hnacích vozidel před nebo po traťovém výkonu; Ö hnacích vozidel určených výhradně pro posun. Na základě požadavků vyplývajících z místních poměrů rozhodne ředitel O 12 DOP o obsazení hnacího vozidla dalším odborně způsobilým zaměstnancem.*) Stejné zásady platí i pro posun mezi dopravnami. 9. - 10. Neobsazeno. _______________________________________________________________ *)
Zaměstnanec, který má znalost ustanovení předpisu ČD D 1 v potřebném rozsahu.
25
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
příloha 28
Protáčení spalovacích motorů 1. Protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel motorové trakce patří k základním povinnostem DKV pro zajištění provozuschopnosti hnacích vozidel v zimním období (viz i čl. 10 předpisu ČD V 1). 2. Z hlediska organizace protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel existují tyto případy : Ö protáčení ve vlastním DKV; Ö protáčení v nácestných nebo vratných ŽST; Ö protáčení ve vratných DKV strojvedoucím, přiděleným na toto hnací vozidlo; Ö protáčení ve vratných DKV místním personálem v rámci povinností DKV (viz i čl. 10 předpisu ČD V 1). 3. Je-li v DKV (provozní jednotce) odstaven větší počet hnacích vozidel na volném prostranství, je možno provádět protáčení spalovacích motorů zvlášť k tomu určenými zaměstnanci. V případě menšího množství odstavených hnacích vozidel lze pro tyto účely použít strojvedoucího z některého odstaveného hnacího vozidla, např. i mezi vlaky. 4. Protáčení spalovacích motorů v nácestných nebo vratných stanicích zabezpečuje přednostně strojvedoucí přidělený na příslušné hnací vozidlo na jízdní výkon. Je-li v takové stanici odstaveno současně několik motorových hnacích vozidel jednoho nebo více DKV, organizuje se protáčení tak, aby tuto činnost prováděl strojvedoucí pouze jednoho z nich, a to vždy ten, u kterého bude tato činnost - vzhledem k využití pracovní doby - z pohledu ČD nejhospodárnější (zásady uvedené v článku 11 - 13 této přílohy tím nejsou dotčeny). Pokud se DKV vzájemně nedohodnou, rozhodne O 12 DOP. O rozhodnutí požádá O 12 DOP ten vrchní přednosta DKV, jehož hnací vozidlo je v ŽST odstaveno nejdéle. 5. Začátek a konec období protáčení spalovacích motorů stanoví v každém DKV jeho vrchní přednosta a projedná i zajištění protáčení v cizím DKV s jeho vrchním přednostou. 6. Protáčení spalovacích motorů může provádět pouze zaměstnanec DKV znalý obsluhy a konstrukce příslušného hnacího vozidla, tj. strojvedoucí nebo zaměstnanec správkárny způsobilý ke stacionárnímu vyzkoušení hnacího vozidla.
26
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č. 1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
7. Protáčení spalovacích motorů lze provádět pouze na otevřeném prostranství mimo haly, rotundy a jiné uzavřené prostory. Při určování míst odstavení HV je třeba přihlížet i k působení hluku vydávaného protáčenými spalovacími motory. 8. Před zahájením protáčení se zaměstnanec pověřený touto činností nejprve přesvědčí o zajištění hnacího vozidla proti ujetí. Před spuštěním spalovacího motoru se v Knize oprav přesvědčí, zda není požadována oprava, která by bránila uvedení motoru do činnosti a seznámí se s posledním zápisem v Knize předávky. Dále prohlédne hnací vozidlo a zkontroluje stav provozních hmot. Při spouštění a za chodu spalovacího motoru sleduje měřicí přístroje, funkci regulátoru motoru a v případě nebezpečí učiní všechna dostupná opatření, aby nedošlo k poškození spalovacího motoru (viz i čl. 11 a 12). Při zjištění závad zapíše požadavek na opravu do Knihy oprav a informuje o této skutečnosti strojmistra. 9. Během protáčení pobývá zaměstnanec provádějící tuto činnost na hnacím vozidle, jehož spalovací motor je protáčen a sleduje činnost všech zařízení (viz i čl. 11 a 12). 10. Po spuštění spalovacího motoru se ponechá spalovací motor ve volnoběžných otáčkách po dobu maximálně 20 minut. Pak je nutno otáčky zvýšit o přibližně 1/3 otáčkového rozsahu na dobu 5 - 10 minut. Poté se otáčky sníží opět na volnoběžné. Při přechodu ze zvýšených otáček na volnoběžné je nutno krátkodobě zvýšit velikost otáček až na hodnotu 2/3 otáčkového rozsahu, aby se pročistilo výfukové potrubí. Tento cyklus je možno dále opakovat. 11. Strojmistr může jednomu určenému zaměstnanci nařídit současné protáčení nejvýše dvou hnacích vozidel za podmínky, že tato hnací vozidla jsou odstavena bezprostředně vedle sebe nebo za sebou. Tento určený zaměstnanec pak pobývá na stanovišti obou hnacích vozidel střídavě. 12. Současně lze protáčet i spalovací motory dvou hnacích vozidel spojených vícenásobným řízením, spalovací motory samostatných nebo dvou spojených motorových jednotek za podmínky ovládání všech spalovacích motorů z jednoho místa vícenásobným řízením, včetně zastavení jejich chodu. To se za stejných podmínek vztahuje i na soupravy sestavené z motorových, přípojných, příp. řídících vozů. 13. Celkový počet hnacích vozidel přidělených jednomu zaměstnanci k protáčení za směnu určí svým rozhodnutím vrchní přednosta DKV vzhledem k místním a klimatickým podmínkám. Doporučuje se přidělit zaměstnanci k protáčení 10 - 12 hnacích vozidel. Konkrétní vozidla přidělená k protáčení (včetně jejich počtu) se mohou v průběhu výkonu protáčení měnit. 27
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999 (normativní)
14. Na protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel založí DKV „Knihu protáčení“, kde se pro každou směnu uvádějí čísla hnacích vozidel určených k protáčení v DKV. Určený zaměstnanec potvrdí svým podpisem v této knize provedení protáčení. K protáčení spalovacích motorů mimo obvod DKV vydá vrchní přednosta DKV vlastní opatření (viz i čl. 4). 15. - 17. Neobsazeno.
28
Příloha 8 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
příloha 22
Karta znalosti tratě Jméno : .....................................
Osobní číslo : .............................
DKV : ...............................
Zkouška odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla (druhu/dne) :
Ostatní zkoušky - druh/dne :
E : ...........................
S : .........................
ES : ......................
MM : ........................
MH : ........................
ME : ......................
MK : ....................
..................................
..................................
..................................
..............................
..................................
..................................
..................................
..............................
..................................
..................................
..................................
..............................
Znalost obsluhy vozidel řady : ...................................................................................................................................................................................................... Znalost traťových úseků Trať, traťový úsek JŘ : ................... JŘ : ................... JŘ : ................... Datum Datum Datum podpisu Podpis Poznámka podpisu Podpis Poznámka podpisu Podpis Poznámka
17
Příloha 8 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
Trať, traťový úsek
Znalost traťových úseků JŘ : ...................
JŘ : ................... Datum podpisu
Podpis
Poznámka
Datum podpisu
18
Podpis
Poznámka
JŘ : ................... Datum podpisu
Podpis
Poznámka
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
ČD V 25
PŘEDPIS PRO ORGANIZACI ÚDRŽBY ELEKTRICKÝCH A MOTOROVÝCH H N A C Í C H V O Z I D E L, O S O B N Í C H, V L O Ž E N Ý C H, PŘÍPOJNÝCH A ŘÍDÍCÍCH VOZŮ Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně provozní dne 3. června 1997 pod č.j. 58 496/96-O12 Účinnost od 1.7. 1997
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka
Funkce
DKV
Strojvedoucí
Znalost úplná: příloha č.13 *) další znalost může určít vrchní přednosta DKV
*) Stanoveno odborem kolejových vozidel DOP
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Změna
Předpis
číslo změny (č.j.)
účinnost od
opravil
1. (59 316/98-O22) 2. (59 213/00-O12)
1.10.1998 1.10.2000
za tisku za tisku
dne
podpis
1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce
1
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD DKV EDB GVD HKV ŽKV
České dráhy, státní organizace Depo kolejových vozidel Elektrodynamická brzda (odporová i rekuperační) Grafikon vlakové dopravy Hnací kolejové vozidlo (včetně řídících a vložených vozů ucelených elektrických a motorových jednotek) Železniční kolejové vozidlo Příloha č. 13: Základní kriteria provozuschopnosti ŽKV:
a) Závady, při jejichž zjištění je zakázáno ŽKV dále provozovat: a1) vadná houkačka nebo píšťala tak, že ŽKV nemůže vůbec dávat slyšitelné návěsti; a2) vadný kompresor u HKV s jedním kompresorem, vadné oba kompresory u HKV se dvěma kompresory. HKV se dvěma kompresory, které mají vadný jen jeden kompresor, může však být vystaveno z DKV pro použití na posunu, pokud výkon tohoto kompresoru je pro zamýšlený druh prací postačující; a3) vadné brzdové zařízení poškozené natolik, že není možno spolehlivě průběžně brzdit vlak, nebo nelze spolehlivě brzdit samostatně jedoucí HKV; a4) trhlina v objímce pružnice nebo v závěsu šroubu pružnice, trhlina v hlavním listu pružnice, posunutí listů pružnice v objímce, zlomený list pružnice, zlomená nebo nalomená šroubová pružina; a5) vadné osvětlovací zařízení návěstních svítilen tak, že není vůbec možno označit začátek nebo konec vlaku. S vlakem je možno dojet do nejbližší stanice, kde bude závada odstraněna. Pokud závadu odstranit z jakýchkoliv příčin není možné, je zakázáno ŽKV dále provozovat; a6) vytavená nebo zlomená ložisková pánvice; a7) nalomený nebo zlomený zub na ozubených kolech ozubnicového stroje ozubnicových HKV; a8) trhlina nebo netěsnost, kterou unikají ropné látky; a9) uvolněná obruč na věnci nebo uvolněné kolo na nápravě; a10) příčná trhlina na nápravě; a11) na nápravě podélná trhlina nebo odloupnutý materiál v délce > 25 mm; 2
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
a12) na nápravě vybroušené místo s ostrými hranami hlubšími než 4 mm u lokomotiv, 2,5 mm u motorových a elektrických vozů a jednotek a přípojných nebo řídících vozů; a13) trhlina v obruči, desce nebo náboji kotoučového kola, na obvodu v desce nebo v náboji kola zhotoveného z jednoho kusu; a14) trhlina v paprsku, loukoti nebo v náboji (případně v nálitku pro ozubené kolo) hvězdice; a15) nalomený nebo zlomený zub ozubeného převodu pohonu dvojkolí; a16) vadné ložisko hřídele trakčního motoru, kardanového hřídele nebo převodovky nebo vadné tlapové ložisko; a17) vadný ventilátor chlazení kteréhokoliv uzlu, nestanoví - li návod k obsluze příslušného HKV jinak; a18) rozbité čelní okno kabiny strojvedoucího1/2/; a19) vadná radiostanice - podrobnosti stanoví příslušná směrnice (předpis) pro provoz radiostanic. Mimo to je zakázáno dále provozovat motorová HKV při zjištění i jen jedné z následujících závad: a20) nelze docílit mazacími čerpadly provozních tlaků oleje v mazacím okruhu spalovacího motoru; a21) hlavní ložisko klikového hřídele nebo ojniční ložisko má vytavený nebo vydrolený vlitek; a22) vadné výfukové potrubí tak, že je nebezpečí vzniku požáru nebo úniku výfukových plynů na stanoviště strojvedoucího nebo do prostoru pro cestující nebo vlakovou četu. a23) vadná frekvenční ochrana topného agregátu, pokud je elektrické vytápění v činnosti. b)
Závady, při jejichž zjištění je zakázáno přistavovat ŽKV do provozu:
b1) kterákoliv ze závad, uvedených pod bodem a); V dalším se jedná se o závady, se kterými - pokud se projeví na trati může (případně za konkrétních opatření z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a ekologie, např. odpojení vadného trakčního motoru apod.) ŽKV dojet do vratné stanice, vratného nebo domovského DKV apod.: b2) vadné hasicí přístroje nebo hasicí přístroje s prošlou lhůtou prohlídky nebo vadné protipožární zařízení; b3) vadný kompresor; b4) vadné brzdové zařízení kteréhokoliv druhu brzdy (včetně EDB) 3/; 3
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
b5) trhlina v kterémkoliv listu pružnice; b6) vadné osvětlovací zařízení návěstních svítilen nebo světlometu nebo neseřízený světlomet 4/; b7) vadný izolační stav ŽKV; b8) vadné blokovací zařízení v řídícím pultu HKV; b9) trhlina ve skříni nápravového ložiska; b10) uvolněné šrouby a svorníky ve spojích hlavního rámu, rámu podvozku nebo hnacího ústrojí, trhliny nebo deformovaná místa v nosných částech rámu podvozku nebo rámu skříně ŽKV; b11) chybějící záchytky těch částí, které by po uvolnění mohly spadnout na trať; b12) vadné narážecí nebo tahadlové ústrojí5/; b13) vadný vlakový zabezpečovač. Podrobný postup stanoví předpisy ČD T 108 a D 2; b14) vadný nebo chybějící registrační rychloměr nebo u HKV se dvěma kabinami strojvedoucího vadný nebo chybějící indikační rychloměr na tom stanovišti, které není vybaveno registračním rychloměrem. Toto ustanovení neplatí pro ta HKV, která nebyla registračním rychloměrem vybavena z výroby nebo dodatečně formou změny konstrukce; b15) plochá místa na jízdní ploše kola hlubší než 0,7 mm; b16) pecky nebo pleny na jízdní ploše kola delší než 25 mm nebo hlubší než 3 mm; b17) opotřebení jízdní plochy větší, než je dovolené podle přílohy č. 9 tohoto předpisu nebo opotřebení okolku do ostré hrany; b18) vadné ochranné zařízení proti zkratu, přetížení, podpětí nebo přepětí, vadná frekvenční ochrana vlakového topení; b19) vadný kterýkoliv prvek trakčního obvodu; b20) vadný kterýkoliv prvek chladicích systémů vozidla; b21) vadný kterýkoliv prvek obvodu akubaterie nebo jejího nabíjecího zařízení; b22) vadné měřicí přístroje všeho druhu; b23) poškozená torzní vzpěra (deformace, nalomení, trhliny apod.) nebo poškozené kardanové hřídele; b24) vadné nebo nefunkční pískovací zařízení u těch HKV, která jsou pískovacím zařízením vybavena; b25) nečitelné nebo chybějící označení vzájemné polohy obruče a hvězdice/kotouče dvojkolí; b26) rozbité kterékoliv okno kabiny strojvedoucího 2/; b27) vadné zařízení pro zásobování soupravy energií; b28) vadné vytápěcí nebo klimatizační zařízení kabiny strojvedoucího; 4
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
b29) neúplné nebo chybějící elektrovodné uzemňovací propojky mezi skříní a rámem podvozku, případně mezi rámem podvozku a ložiskovým domkem v těch případech, kdy jsou předepsány; b30) vadné protismykové zařízení. Mimo to je zakázáno přistavovat do provozu HKV elektrické trakce, u kterých byla zjištěna i jen jedna z následujících závad: b31) vadný sběrač nebo sběrač, jehož seřízení neodpovídá stanoveným hodnotám; b32) mechanicky poškozený izolátor více, než povoluje příloha č. 14 tohoto předpisu. Dále je zakázáno přistavovat do provozu HKV motorové trakce, u kterých byla zjištěna i jen jedna z následujících závad: b33) nepracují správně vstřikovací čerpadla, vstřikovače nebo volič (regulátor) výkonu; b34) nepracuje jeden nebo více válců spalovacího motoru; b35) vadný spouštěč; b36) vadné výfukové potrubí nebo vadný tlumič výfuku; b37) poškozená spojka pohonu pomocných pohonů. Závady ŽKV určených pro přepravu cestujících nebo pro vedení vlaků s přepravou cestujících, se kterými je zakázáno tato ŽKV přistavovat do provozu7/8/ c1) v topném období vadné vytápění prostoru pro cestující; c2) v topném období vadné zařízení hnacích vozidel pro napájení soupravy energií pro vytápění prostoru pro cestující; c3) vadné klimatizační zařízení prostoru pro cestující; c4) vadný informační systém pro cestující (včetně vlakového rozhlasu) 6/; 6
c5) vadná plošina pro nakládání cestujících s omezenou pohyblivostí /; c6) vadné nebo neúplné osvětlení prostoru pro cestující; c7) vadné ovládání nebo blokování nástupních dveří. Strojvedoucí nesmí být nucen převzít v DKV k výkonu ŽKV, na kterém je zjištěna byť i jen jedna ze závad, uvedených v odstavci b) nebo c) a na ose převzít ŽKV, na kterém je zjištěna byť i jen jedna ze závad, uvedených v odstavci a).
5
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
_________________________________________________________________ Upřesnění: 1/
2/
3/
4/
5/
Je žádoucí, pokud je to z ostatních důvodů možné, dojet v tomto případě s vlakem za případných omezujících opatření do nejbližší železniční stanice (např. snížená rychlost, opatření z hlediska bezpečnosti osob apod.). Nelze ve všech případech jednoznačně exaktně vyspecifikovat kriteria, podle kterých se určí, zda se jedná o okno rozbité nebo pouze prasklé a pro další jízdu je vždy rozhodující individuální posouzení strojvedoucího. Pro HKV elektrické trakce všeobecně a pro HKV motorové trakce, provozované na trati Tanvald - Kořenov platí toto ustanovení bez výjimky. Ostatní HKV motorové trakce je při poruše EDB možno provozovat bez EDB pouze po dobu nezbytně nutnou k zajištění uvedení EDB do provozuschopného stavu. Světlomet hnacích vozidel (včetně řídících vozů) musí být seřízen tak, aby osa světelného paprsku směřovala do bodu, který je v podélné ose koleje ve vzdálenosti 300 m před hnacím vozidlem 1 ± 0,5 m nad temenem kolejnice; u HKV s max. rychlostí 80 km/h nebo menší do bodu, který je v podélné ose koleje ve vzdálenosti 150 m před hnacím vozidlem 1 ± 0,5 m nad temenem kolejnice. Narážecí ústrojí se považuje za vadné, pokud je zjištěna i jen jedna z následujících závad: − − −
6/
chybí jakákoliv část nárazníku; chybí jakákoliv součástka zajišťující nárazník proti ztrátě; jakákoliv závada, znemožňující volný pohyb nárazníku (např. u starších typů ohnutá nebo zlomená nárazníková tyč apod.); − lom patky nebo ramene nárazníkového koše; − trhlina koše pouzdrového nárazníku větší než 1/4 obvodu; − koš nárazníku poškozený tak, že jeho upevnění není spolehlivé a nezabezpečuje dostatečné vedení; − poškozená, ztracená nebo nefunkční pojistka proti otáčení talíře; − nedostatečně upevněný nárazník; − nevypružený chod nárazníku větší než 30 mm; − vůle ve vedení koše a trubky kolmo k podélné ose nárazníku větší než 8 mm; − talíř nárazníku je zeslaben více než o 7 mm. Platí pouze v těch případech, kdy se u daného vlaku provoz těchto zařízení vyžaduje.
6
Příloha 9 k ČD V 2 - změna č.2 - Účinnost od 1.10.2000 (normativní)
7/ 8/
Závady u zařízení uvedených ad c) se rozumějí pouze v tom případě, je - li toto zařízení na vozidle instalováno. Dojde - li k některé ze závad, uvedených ad c) na trati, je vždy nutno závadu posoudit s ohledem na její rozsah, místo závady, další plánovaný oběh vozidla, případně meteorologické podmínky, denní či noční dobu apod. a rozhodnout o dalším postupu (dojetí do cílové stanice vlaku, dokončení plánovaného oběhu ŽKV, výměna ŽKV) tak, aby s ohledem na plnění GVD byla co nejméně narušena kultura cestování. O dalším provozování ŽKV rozhodne na místě (na trati) strojvedoucí vlaku, o postupu v případě výměny ŽKV rozhoduje strojmistr domovského DKV. Stanovit exaktně podmínky, kdy se použije některé z uvedených variant dalšího postupu, není možné.
7
Příloha 11 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2005 (normativní)
ČD V 65/1
Předpis pro provozování diagnostiky závad jedoucích vozidel Schváleno rozhodnutím generálního ředitele ČD, a.s. dne 14.2.2005 č.j. 58 996/2004-O14 Účinnost od 1.7.2005
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU
ROZSAH ZNALOSTI Organizační složka
Funkce
DKV
Strojvedoucí
Znalost úplná: čl. 1-3, 11-13, 20-22, 55 informativní: čl. 51
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH *) Změna číslo č.j.
Předpis účinnost od
opravil
dne
podpis
*) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce.
1
Příloha 11 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2005 (normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ČD DKV IHL IHO IPK SDC SSZT SŽDC
České dráhy, a.s. Depo kolejových vozidel Indikátor horkoběžnosti Indikátor horkých obručí a brzd Indikátor plochých kol Správa dopravní cesty Správa sdělovací a zabezpečovací techniky Správa železniční dopravní cesty, s. o.
2
Příloha 11 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2005 (normativní)
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Kapitola I Úvodní ustanovení 1. Předpis ČD V65/1 stanovuje zásady provozování následujících zařízení pro diagnostiku závad jedoucích železničních vozidel (dále v textu „Diagnostika“): a) indikátor horkoběžnosti ložisek (dále v textu „IHL“), indikující teplotu nápravových čepů kol, b) indikátor horkých obručí a brzd (dále v textu „IHO“), indikující teplotu obručí kol, brzdových špalíků a disků kotoučových brzd, c) indikátor plochých kol (dále v textu „IPK“), indikující závady na obvodu kol a závady valivosti kol. 2. Diagnostika je speciální zařízení dopravní cesty nutné pro zajištění bezpečného provozování drážní dopravy indikováním závad na jedoucích železničních vozidlech. 3. Předpis je závazný pro organizace, zajišťující provozování a udržování zařízení pro diagnostiku závad jedoucích železničních vozidel používaných na železniční dráze, která je ve vlastnictví SŽDC nebo ČD a na které provozuschopnost zařízení zajišťují ČD. Vztahuje se na zaměstnance, kteří toto zařízení obsluhují, udržují nebo na základě jeho činnosti jednají při výkonu služby. Kapitola II Základní názvy a pojmy 11. Indikátor horkoběžnosti IHL je částí Diagnostiky, indikující teplotu nápravových čepů kol. 12. Indikátor horkých obručí a brzd IHO je částí Diagnostiky indikující teplotu obručí kol, brzdových špalíků a disků kotoučových brzd. 13. Indikátor plochých kol IPK je částí Diagnostiky indikující závady na obvodu kol a závady valivosti kol. 20. Poplach je signalizací Diagnostiky o diagnostikované závady na jedoucím vozidle.
3
překročení
nastavené
úrovně
Příloha 11 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2005 (normativní)
21. Druh poplachu je signalizací Diagnostiky o překročení nastavené úrovně IHL, IHO a IPK. 22. Stupeň poplachu je signalizací Diagnostiky o překročení nastavené úrovně IHL, IHO a IPK vyjádřené stupni podle závažnosti : a) nižší stupeň s označením K (Kontrola), b) vyšší stupeň s označením STOP.
ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ A POVINNOSTI ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ČD ZÚČASTNĚNÝCH NA PROVOZOVÁNÍ DIAGNOSTIKY Kapitola I Odvětví provozování dráhy 51. Obsluha Diagnostiky zajišťuje provoz stanoviště obsluhy v rozsahu pokynů pro obsluhu a při tom je povinna: a) při nástupu a odevzdávce služby překontrolovat provozní stav zařízení, další kontrolu provést nejméně 1x za směnu, b) při diagnostické zprávě IHL stupně STOP zajistit dle místních směrnic : okamžité zastavení vlaku, vyrozumění strojvedoucího, které musí obsahovat druh poplachu, stupeň poplachu, stranu vlaku a číslo nápravy, doplnění diagnostické zprávy číslem vlaku a podpisem. c) při diagnostické zprávě IHL stupně K a diagnostické zprávě IHO i IPK stupňů STOP i K zajistit dle místních směrnic: zastavení vlaku ve stanici, vyrozumění DKV, které musí obsahovat druh poplachu, stupeň poplachu, stranu vlaku a číslo nápravy, vyrozumění doprovodu vlaku, v případě potřeby manipulaci s vadným vozem, doplnění diagnostické zprávy číslem vlaku a podpisem. d) při servisní zprávě informativní zajistit informování zaměstnance údržby SSZT SDC, e) při servisní zprávě omezující některé funkce IHL, IHO a IPK Diagnostiky: 4
Příloha 11 k ČD V 2 - Účinnost od 1.7.2005 (normativní)
bere zřetel pouze na diagnostické zprávy IHL, IHO a IPK v servisní zprávě neomezené, zajistí informování zaměstnance údržby SSZT SDC, f) při servisní zprávě omezující všechny funkce Diagnostiky: na diagnostickou zprávu nebere zřetel, zajistí informování zaměstnance údržby SSZT SDC provede záznam do Záznamníku g) Při servisní zprávě s obsahem o neoprávněném vstupu do traťové části, zobrazené v době, kdy není údržbou hlášena práce na traťové části, zajistí neprodleně informování zaměstnance údržby SSZT SDC. Kapitola II Odvětví kolejových vozidel 55. Příslušné DKV zajistí prokazatelně seznámení všech strojvedoucích, kteří vykonávají službu v daném traťovém úseku: a) s uvedením Diagnostiky do provozu a umístěním její traťové části (poloha viz Tabulka traťových poměrů), b) s možností příkazu k okamžitému zastavení vlaku, nutnosti prohlídky ložisek dle předpisu ČD V62 čl. 26., po projetí místa traťové části Diagnostiky, c) s nutností sledování těchto míst při jízdách vlaků a nutností zabezpečit průjezd vedeného vlaku tak, aby nedocházelo k neodůvodněnému brzdění nebo zastavení vlaku v prostoru traťové části Diagnostiky.
5
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
ČD V 71
Předpis pro čištění železničních kolejových vozidel Schváleno dne 11. července 1996 generálním ředitelem Českých drah č.j. 57 194 / 96 - 12 Účinnost od 1. listopadu 1996
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU
ROZSAH ZNALOSTI organizační složka
funkce, profese, činnost
strojvedoucí depo kolejových vozidel (má-li v náplni provádění čištění)
znalost informativní; úplná: čl. 19, 32, 33, 44, příl. 2, 3, 4, 6
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH ♠) číslo změny
účinnost od
opravil dne
podpis
poznámka, č.j. změny
♠) Za včasné zapracování přidělených změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel tohoto výtisku. 1
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
KAPITOLA II. A. ORGANIZACE ČIŠTĚNÍ 19. Čističi vozů v DKV a ŽST: − − − −
pracují podle harmonogramu práce schváleného pro příslušné pracoviště musí ovládat čistící práce a technologické postupy musí používat ochranné pomůcky jsou odpovědni za přidělené čistící zařízení. Závady na zařízení musí ihned ohlásit bezprostřednímu nadřízenému − zjištěné závady na vozidlech při jejich čištění ihned ohlásí vedoucímu čety pro čištění nebo zaměstnanci odpovědnému za čištění.
KAPITOLA III. A. DRUHY A ROZSAHY ČIŠTĚNÍ 32. Vratné čištění se provádí v rozsahu podle přílohy č.3 u: a) vozů cizích železnic v mezistátních vlacích a u vlaků vnitrostátních vyšší kategorie v konečné (vratné) stanici b) R a Sp vnitrostátních vlaků ve výchozí (domovské) a konečné (vratné) stanici. Provádí se i tehdy, když do ní dojedou jako osobní vlak c) Os vlaků v určených stanicích podle oběhu souprav a schváleného harmonogramu, nejméně jedenkrát za 24 hodin d) vozidel odesílaných k periodickým opravám a technickým prohlídkám. Neprovádí se u obratů vlaků do 45 minut a u vlaků pokračujících v jízdě pod novým číslem. U těchto vlaků lze vratné čištění nahradit v omezeném rozsahu čištěním během jízdy vlaku v určených úsecích nebo ve stanicích během krátkého obratu. 33. Výchozí čištění se provádí nejméně jedenkrát za 14 dnů (nejdříve však 7 dnů po základním čištění) podle oběhu souprav a harmonogramu přístavby na čištění v domovské ŽST nebo v domovském DKV. Rozsah čištění je stanoven v příloze č.3.
2
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
U vozidel ČD zařazených do mezistátního vlaku a u vnitrostátních vlaků vyšší kategorie se výchozí čištění provádí ve výchozí stanici každého vlaku. Rozsah čištění je stanoven v příloze č.3. Výchozí čištění u přidělených vozidel zajišťuje a provádí svými zaměstnanci DKV. Jestliže se provádí mimo domovskou ŽST, pak pouze na základě dohody mezi příslušným DKV a jinou organizační složkou (DKV, ŽST, apod.). Soupravy nebo jednotlivá vozidla musí být zapracovány do harmonogramu přístavby vozů k čištění v příslušné organizační složce.
C. PLNĚNÍ VODOJEMŮ VODOU 44. Zaměstnanec musí před každým plněním vodojemů překontrolo-vat hadici zda není poškozená. Používání poškozených hadic je zakázáno. Plnící hrdlo se před nasazením omyje vodou, aby se z hrdla odstranila nečistota. V době, kdy se hadice nepoužívají, musí být uloženy tak, aby se neznečistily a nepoškodily.
Příloha č.2 POPIS POŽADAVKŮ NA KVALITU kód znak kvality 1 Zbavené nepříjemného zápachu 2 Očištěné Zrcadla a skleněné plochy musí být zbavené šmouh a povlaků. Na ostatních částech po setření bílým papírovým ubrouskem nesmí na něm zůstat žádná nečistota (hodnota šedosti je povolená až do 2.stupně Bacharachovy stupnice). 3 Viditelně očištěné Na částech nesmí být žádná opticky nápadná nečistota. Přitom musí být zohledněný stav předmětu; zabarvení, lepidlo, stopy po opotřebení se nepovažují za nečistotu ve smyslu podmínek kvality. 4 Zbavené hrubé, rušivé, nečistoty Viditelné a užitkové plochy musí být zbaveny rušivé (např. zbytků nápojů) a volné nečistoty. Hrubé odpadky (plechovky, láhve) musí být odneseny.
3
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
5
Vyprázdněné Nádoba na odpadky (popelník, odpadkový koš) musí být zbavena veškerých odpadků, včetně přilepených. 6 Vybavené provozními prostředky Na WC a v umývárnách musí být naplněn dávkovač mýdla (nebo vloženo pevné mýdlo) a zásobník papírových ručníků a dostatečné množství toaletního papíru. Na WC s uzavřeným toaletním systémem a elektrickým sušičem rukou nemusí být žádné papírové ručníky. Požadavky jsou splněny, když je vždy k disposici víc než 50 % prostředků. 7 Uklizené K tomu patří: 7.1 V normální poloze Sedadla, podhlavníky, ochranné návleky, opěradla, sklápěcí stolky, závěsy, popelníky musí být v užitné poloze a zavřené dveře. 7.2 Zavěšené Reklamní a informační nápisy musí být uspořádány a pokud se to vyžaduje, tak zavěšeny. 7.3 Odstraněné Zanechané noviny, kelímky, odpadky musí být vyneseny. 8 Zavřené Ve vytápěných vlacích a během deště musí být okna v nepoužívaných prostorách uzavřena. Kontrola se provádí vždy prohlídkou, u položky č.2 též otřením plochy bílým papírem.
4
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
Příloha č.3 ROZSAH ČIŠTĚNÍ NA VOZIDLECH
část vozidla WC a umývárny
provádění práce (P) a požadavky na kvalitu (K) podle částí vozidla pro: základní čištění výchozí čištění vratné čištění P K P K P K 1 1 1 důkladně vyčistit, dezinfikovat
2
vyčistit, dezinfikovat
3
vyčistit, dezinfikovat
3
důkladně záchodová mísa -vnější vyčistit, strana, sedadlo, kryt, umývadlo, místa, držadla, dezinfikovat tyče, podlaha
2
vyčistit, dezinfikovat
3
vyčistit, dezinfikovat
3
důkladně vyčistit, dezinfikovat
2
vyčistit, dezinfikovat
3
vyčistit
3
důkladně vyčistit
4
vyčistit
4
podle potřeby vyčistit
4
5
vyprázdnit
5
záchodová mísa vnitřní strana
stěny, dveře,skříňky-vně
odpadová roura
nádoba na použité ručníky vyprázdnit, 5,3 vyprázdnit, vyčistit vyčistit skříňky - vnitřek
vyčistit
3
---
--
---
--
ovládací páky, stropy, rámy oken, obložení, roury, ostatní
vyčistit
3
vyčistit
3
podle potřeby vyčistit
4
zrcadla, okna zevnitř
důkladně očistit
2
očistit
3
podle potřeby očistit
3
5
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
provozní prostředky
doplnit
6
doplnit
6
doplnit
6
důkladně vyčistit
3
vyčistit
3
--
--
Potahy sedadel a opěrek rukou a hlavy, viditelné části kostry sedadel, lehátka
důkladně vyčistit, vyssát
2
vyčistit, příp. vyssát
3
vyčistit
4
návleky opěrek hlav
vyměnit
2
podle potřeby vyměnit
2
poškozené, velmi znečištěné odebrat, příp.obrátit
--
vyprázdnit
5
kryty svítidel Představky, chodby, oddíly, ostatní prostory
popelníky, nádoby na odpadky
vyprázdnit, 5,3 vyprázdnit, 5,4 očistit důkladně vyčistit
stropy, plochy stěn a dveří, rámy oken, police, rukojeti, tyče, tabulky pro rezervaci míst, rámy obrázků
důkladně očistit
2
očistit, (mimo stropu)
3
podle potřeby očistit (mimo stropu)
4
kryty svítidel
důkladně vyčistit
3
podle potřeby vyčistit
3
---
--
police na zavazadla
důkladně očistit
2
očistit
3
podle potřeby očistit
4
zrcadla, vnitřní skleněné tabule, okna zevnitř, ostatní skleněné plochy
důkladně očistit
2
očistit
3
podle potřeby očistit
3
6
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
rolety
4
důkladně očistit
3
textilní záclony
vyčistit, příp.vyměnit
2
obrázky
příp.vyměnit
2
koberce, koberečky, běhouny
4 3 vyssát, vyssát, zbavit skvrn, zbavit skvrn, vyčistit, vyčistit, příp.vyměnit příp.vyměnit
podlaha bez koberců
očistit, příp.podlahu ošetřit
3
očistit
čistící rošty na boty, rohožky
vyčistit
3
spodní klapky dveří
vyčistit
plochy dveří, přechodů, přechodové dveře
---
--
3 vyčistit, příp.vyměnit
poškozené, znečištěné odstranit. Odvěšené zavěsit
--
příp.vyměnit 3
---
--
podle potřeby vyčistit
4
4
očistit
4
vyčistit
4
vyčistit
4
3
vyčistit
4
podle potřeby vyčistit
4
očistit
3
očistit
4
podle potřeby očistit
4
skříňky a výklenky zevnitř, shrnovací měchy, gumové návalníky
vyčistit
3
podle potřeby vyčistit
4
---
--
směrovky a tabulky s pořadovými čísly vozů
vyčistit
3
vyčistit
4
---
--
hasící přístroje
očistit
3
očistit
3
---
--
7
očistit
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
obložení, větrací mřížky, ostatní přístupné prvky vytápění
vyčistit
3
vyčistit
4
---
--
oddíl celkově
uklidit
7
uklidit
7
uklidit
7
vůz zevnitř celkově, bez zvlášť jmenovaných částí
vyčistit
3
vyčistit
3
podle potřeby vyčistit
4
navlhko otřít
2
otřít
3
otřít podle potřeby
3
nečistotu, led a sníh odstranit
4
nečistotu, led a sníh odstranit
4
nečistotu, led a sníh odstranit
4
očistit
3
očistit
4
---
--
důkladně očistit
2
očistit
3♣
očistit
4♣
očistit
3
očistit
3♣
podle potřeby očistit
4♣
důkladně očistit
3
---
--
---
--
očistit
3
očistit
4
podle potřeby očistit
4
vnější vzhled skříně vozu rukojeti, kliky, madla
nástupní schůdky, dveře
vozové nápisy, tabulky okna vozu zvenku vnější plochy vozu ♥)
koncová světla
koncová světla končících a přímých vozů
Poznámka: kód požadavku na kvalitu viz příloha č.2 ♥) podle možnosti strojním zařízením na vnější čištění ♣) při normálních povětrnostních podmínkách
8
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
Příloha č.4 ROZSAH ČIŠTĚNÍ ZA JÍZDY VLAKU
část vozidla
provádění práce (P) a požadavky na kvalitu (K) podle částí vozidla P K
Uklízení sedadla
vysunutá sedadla zasunout
7.1
podhlavníky
dát do užitné polohy
7.1
návleky na opěrky hlavy
správně navléct
7.1
opěrky rukou
sklopit
7.1
záclony, rolety
rozhrnout
7.1
popelníky a jejich kryty
zasunout, zajistit, zavřít
7.1
reklamy
pokud je třeba, zavěsit
7.2
noviny, láhve
odstranit
7.3
okna
ve vytápěných vlacích (příp. po dohodě s cestujícími) uzavřít
8
Čištění vyprázdnit nádoby na odpadky (včetně nádob na odpadky v oddílech viditelných z chodby) zrcadla a skleněné plochy
mimořádné znečištění odstranit a podle potřeby navlhko otřít
9
5
4
Příloha 12 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 (normativní)
okna, rámy oken, police
mimořádné znečištění odstranit a podle potřeby navlhko otřít
4
rukojeti, kliky, madla
mimořádné znečištění odstranit a podle potřeby navlhko otřít
4
mísy WC včetně sedadel a krytu
mimořádné znečištění odstranit a podle potřeby navlhko otřít
4
umyvadla
mimořádné znečištění odstranit a podle potřeby navlhko otřít a vytřít
4
stěny
mimořádné znečištění odstranti a podle potřeby navlhko otřít
4
hygienické potřeby
podle potřeby doplnit
6
zásoba vody Ostatní
podle potřeby zajistit doplnění
---
Prostory: - v nichž důležité zařízení není provozuschopné - které pro velké znečištění nemohou být během jízdy vyčištěné - které v sanitárních zařízeních nemají vodu je potřebné uzavřít a označit piktogramem vzor S1 (viz příloha č.6) Úklid se musí provádět tak, aby cestující nebyli nadměrně nebo nevhodně obtěžováni. Při procházení vozy, zejména přes jídelní vůz, je potřebné nést čistící pomůcky a pytle s odpadky tak, aby nevyvolaly u cestujících a návštěvníků jídelního vozu žádné pohoršení. Poznámka: kód požadavku na kvalitu viz příloha č.2
10
České dráhy
Vzor Muster
S
WC nepoužitelné Prosíme, použijte jiné WC
WC unbenutzbar Bitte benutzen Sie die anderen WC
WC inutilisable Veuillez utiliser autres WC, s.v.p.
WC non utilizzabile Si prega di utilizzare gli altri WC ČD 735 1 5338
1