Edukace pacienta po odstranění žlučníku

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ

Edukace pacienta po odstranění žlučníku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE:

AUTORKA:

Mgr. Renata Živorová

Lucie Malotová, studentka III. ročníku oboru Bc.Všeobecná sestra prezenční forma

Brno, duben 2009

Čestné prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Renaty Živorové a všechny použité odborné prameny jsem uvedla v seznamu literatury.

Podpis………………………………………………….. Lucie Malotová Brno, Duben 2009 2

Poděkování

Děkuji paní Mgr. Renatě Živorové, sestře na Chirurgické klinice FN Brno, za její cenné rady a připomínky při vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Haně Pinkavové za cenné rady. 3

Obsah

Úvod………………………………………………………………………….. 6 1 Cíl práce a hypotézy………………………………………………………... 7 2 Edukace…………………………………………………………………….. 8 2.1 Základní pojmy…………………………………………………..... 8 2.2 Projektování edukačního procesu……………………………….. 10 2.3 Organizační formy výuky………………………………………… 12 2.4 Výukové metody……………………………………………………15 2.5 Didaktické zásady………………………………………………… 17 2.6 Materiální didaktické prostředky………………………………… 19 2.7 Hodnocení edukačního procesu…………………………………. 21 2.8 Dokumentace edukačního procesu…………………………….... 22 2.9 Odmítnutí edukace………………………………………………. 22 24 3 Základní anatomie žlučníku……………………………………………………… 3.1 Anatomie a fyziologie žlučníku…………………………………. 24 3.2 Nejčastější příčiny odstranění žlučníku…………………………. 25 3.3 Diagnostika onemocnění žlučníku………………………………. 27 3.4 Typy operačních výkonů na žlučníku…………………………… 27 3.5 Prognóza nemocných s onemocněním žlučníku………………… 28 3.6 Pooperační péče…………………………………………………. 29 3.7 Životní styl po cholecystektomii………………………………… 30 3.7.1 Dietní omezení po cholecystektomii…………………… 30 3.8 Edukace pacienta po cholecystektomii………………………….

32

4 Metodika…………………………………………………………………

34

5 Výsledky průzkumu a jejich analýza…………………………………….

36

6 Diskuze…………………………………………………………………..… 64 4

7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků…………………………………… 70 8 Závěr……………………………………………………………………… 71 Anotace…………………………………………………………………..… 73 Annotation…………………………………………………………………… 74 Použitá literatura…………………………………………………………… 75 Seznam zkratek…………………………………………….....……………… 77 Seznam tabulek……………………………………………………………… 78 Seznam grafů………………………………………………………………… 80 Seznam příloh…………………………………………………………………81 Souhlas k půjčování práce………………………………………………….. 95

5

ÚVOD

Edukace je důležitou a nezbytnou součástí ošetřovatelského procesu. Z tohoto důvodu pokládám problematiku edukace za aktuální, a tudíž jsem si zvolila dané téma. Součástí edukace je projektování edukačního procesu, proto jsem si za cíl práce určila zjistit, kým a jak jsou nejčastěji pacienti edukováni. Edukaci ovlivňuje spousta faktorů. Mezi ně patří např. kdo edukaci provádí, s jakými vědomostmi, postoji a v neposlední řadě s jakou motivací. Objasnit tento pojem a jeho součásti jsem se snažila ve druhé kapitole. Třetí kapitola je věnovaná základní charakteristice žlučníku. Zde jsem nastínila anatomii a fyziologii, dále nejčastější důvody odstranění a druhy operací na žlučníku. Žlučník bývá nejčastěji odstraněn z důvodu přítomnosti konkrementů. Tento problém postihuje 2 - 3x častěji ženy než muže. Chtěla jsem si ověřit, zda klienti trpí či netrpí obtížemi po cholecystektomii a zda tyto obtíže souvisí s dodržováním diety. S přítomností obtíží souvisí i vyvolávající příčiny, a tak jsem chtěla zjistit, které se vyskytují nejčastěji. Dále jsem si chtěla ověřit, zda respondenti znají a dodržují zásady žlučníkové diety. Tato dieta a životní styl se staly součástí již zmíněné kapitoly. V neposlední řadě uvádím podkapitolu s názvem Edukace pacienta po cholecystektomii, která obsahuje teoretický postup edukace. Jednotlivé lekce jsou uvedeny formou přílohy. Přála bych si, aby má bakalářská práce přinesla zlepšení a zkvalitnění edukace na oddělení.

6

1 CÍLE A HYPOTÉZY

Cíl 1: Zjistit, zda respondenti byli poučeni o pooperačním režimu. Hypotéza 1: Předpokládám, že více než 75% respondentů bylo poučeno o pooperačním režimu. Hypotéza 2: Předpokládám, že více než 50% respondentů považovalo informace za dostatečné.

Cíl 2: Zjistit, kdo nejčastěji respondenty edukoval a jakou formou. Hypotéza 3:Předpokládám, že více než 50% respondentů edukoval ošetřující lékař. Hypotéza 4: Předpokládám, že více než 75% respondentů bylo edukováno slovní formou edukace.

Cíl 3: Zjistit, zda respondenti trpí obtížemi související s cholecystektomií. Hypotéza 5: Předpokládám, že méně než 30% respondentů obtížemi trpí.

7

2 EDUKACE

Pod pojmem edukace se skrývá jak výchova, tak vzdělávání. Bez výchovy nelze vzdělávat a bez vzdělávání nelze vychovávat. Edukace se musí provádět kontinuálně, cílevědomě a srozumitelně a to především pro pacienta. Při edukaci se upevňuje vztah mezi pacientem a sestrou. Výchova je proces působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jeho vývoji. Připravuje jedince pro plnění společenských funkcí, pro činnosti ve společnosti i pro osobní život. Je neoddělitelnou součástí všech vývojových etap člověka. Vzdělávání je proces, který vede k osvojení jistých vědomostí a dovedností. Je významnou součástí výchovy. Vzdělanost je pojem, kterým můžeme vyjádřit úroveň v sociální skupině či státu.1

2.1 Základní pojmy K pochopení edukace a edukačního procesu je potřebné znát několik důležitých základních pojmů.

Edukant je subjekt učení, kterého chceme vychovávat a vzdělávat bez ohledu na věk nebo typ prostředí. Za edukanta lze označit např. těhotnou ženu, žáka, studenta, účastníka profesního školení nebo pacienta. V nemocnici můžeme za edukanty označovat všechny pacienty. Těm je vysvětlován postup vyšetření

1

Srov. Ducháčková, O. a kolektiv, Pedagogika pro střední pedagogické školy, s.15, 190

8

nebo péče o ránu po jakékoliv operaci. V našem případě můžeme uvést například dodržování diety po odstranění žlučníku.

Edukátor je osoba, která vykonává edukaci. Za edukátory můžeme označit učitele, instruktory, konzultanty, trenéry a všechny osoby, které nějakým způsobem vyučují či poučují. V nemocnici se jako edukátor představuje lékař, všeobecná sestra, nutriční terapeut atd. V mnohých případech tito edukátoři spolupracují.

Edukační realita je každá skutečnost (prostředí, situace) ve společnosti, v níž probíhají edukační procesy nebo fungují edukační konstrukty.

Edukační konstrukty jsou určité teorie, modely, plány nebo scénáře, které přímo ovlivňují edukační procesy. Mezi edukační konstrukty patří nejčastěji učebnice, léčebné plány, PC programy, filmy apod. Často po propuštění dostanete do ruky zprávu, ve které se mimo jiné píše, jaké léky máte užívat a kdy. I tato propouštěcí zpráva by se dala označit jako edukační konstrukt.

Edukační procesy jsou všechny činnosti, při kterých dochází k učení, k pochopení podstaty zvoleného tématu. Procesy jsou záměrné (intencionální), a nebo nezáměrné (incidentální). Tyto procesy působí od prenatálního období přes osvojování mateřské řeči až do smrti.

Edukační prostředí nám určuje prostředí pro učení (nábytek, barva, zvuky, zařízení, vzduch, …). Tento pojem nám vysvětluje, jak by měla být místnost zařízena, aby se nám co nejlépe učilo. Zde se zaměřujeme na velikost a tvar oken, barvu stěn, klima apod.

9

Učení je vždy obsaženo v edukačním procesu. Procesu učení se účastní učící se subjekt, vyučující subjekt a učení.2

2.2 Projektování edukačního procesu

Při plánování edukačního procesu si klademe několik otázek, na které je nutno si odpovědět. Mezi tyto otázky patří Proč? Koho? Co? Jak? Kdo? Kde? a další, které vám nyní přiblížím.

Proč? Musíme si stanovit jasné a jednoznačné cíle. Stanovení cílů může být zaměřeno na rozvoj různých složek kvalifikace účastníků, např. na vědomosti, na dovednosti a na postoje účastníka. Musíme stanovit, čeho se má edukace týkat, jaké změny pomocí edukace chceme dosáhnout,co by si edukanti měli odnést.

Koho? Stanovení cílů musí odpovídat potřebám účastníků. Musíme zjistit určité zvláštnosti, např. sociální, věkové, generační, etnické, sexuální. Účastník musí být informován, co se v kurzu dozví a k čemu mu to bude dobré.

Co? Stanovíme obsah a rozsah problému, můžeme také využít zkušeností z praktických činností. Učebním plánem se vymezuje i rozsah výukových hodin věnovaných jednotlivým částem obsahu.

2

Srov. Průcha, J., Moderní pedagogika, s.57-66

10

Jak?

Stanovený

obsah

má

být

zprostředkován

účastníkům

co

nejpřiměřenějšími formami, metodami a prostředky. Ujasníme si, jaké formy a metody použijeme k dosažení daného cíle edukace. Na edukační cíle jsou kladeny určité požadavky – konzistentnost, přiměřenost, kompletnost, jednoznačnost a kontrolovatelnost. Pod pojmem konzistentnost si představujeme, že nižší cíle jsou podřízeny cílům vyšším. To má za následek harmonický vývoj jedince po všech stránkách. Přiměřenost představuje cíle, které stanovujeme v souladu s možnostmi jedince. Neměly by jedince podceňovat, ale ani přeceňovat, neboť bychom vyvolali antimotivační působení. Raději zvolíme takovou náročnost cíle, aby jejich splnění bylo v možnostech jedince. Kompletnost zahrnuje celou osobnost jedince, která by měla být vždy zahrnuta v konečném výsledku. Působíme na jedince po stránce kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové) a psychomotorické (výcvikové). Jednoznačnost znamená formulaci cíle tak, aby nebyl možný jeho rozdílný výklad. To znamená jasnou, srozumitelnou a stručnou definici cíle. Kontrolovatelnost cíle znamená, že je možnost kdykoliv zjistit, zda byl splněn či nikoliv. Dále máme možnost dělit cíle na vyšší a nižší, blízké a vzdálené (liší se délkou splnění a načasováním), krátkodobé (etapové), které pomáhají plnit cíle dlouhodobé (finální). Cíle můžeme dělit podle praktického užití na kognitivní, afektivní a psychomotorické. K tomuto dělení cílů existují taxonomie, které nám pomáhají pochopit a vysvětlit toto dělení. Například Taxonomie kognitivních cílů dle B. S. Blooma (viz. Příloha č.1), Taxonomie afektivních cílů D. B. Kratwohla, Taxonomie psychomotorických cílů dle R. H. Davea.

Kdo ? Edukaci realizují lektoři. U lektora jsou kladeny vysoké požadavky na odborné vědomosti, dovednosti a pedagogické schopnosti. Každý lektor by měl 11

vědět, komu bude přednášet, s kým bude pracovat, dále musí znát složení účastníků.

Kde? Každá učebna musí mít dostatek prostoru pro plánovaný počet účastníků, dobré světelné podmínky při umělém i denním osvětlení, dostatek prostoru pro lektora, použitelné zásuvky pod elektrickým proudem pro případné použití přístrojů atd.

Za jakých podmínek? Zde působí aspekty financování, legislativní rámec, řízení.

S jakým očekávaným efektem? Zde ředíme způsoby sdělování výsledků hodnocení, metody a nástroje hodnocení. Musí být proveden přesný záznam o edukaci. 3

2.3 Organizační formy výuky

Pod tímto pojmem lze chápat uspořádání vyučovacího procesu, tedy vytvoření prostředí a způsob organizace činnosti učitele i edukantů při vyučování. Mezi

hlavní

formy

výuky

patří

individuální

výuka,

hromadná

výuka

a individualizovaná výuka, dále potom diferencovaná, skupinová, projektová, otevřená a také týmová výuka.

3

Srov. Bastl, P.; Švec, V., Zdravotník lektorem, s.16-28

12

Individuální výuka je považována za nejstarší formu výuky. Lze ji charakterizovat takto: - edukanti jsou zpravidla shromážděni v jedné místnosti, jsou různého věku, jejich počet je různý - každý pracuje individuálně, navzájem nijak nespolupracují - učivo je stanoveno pro každého edukanta zvlášť Tato výuka se běžně používá i v současnosti. Jedná se o trvalejší kontakt jednoho edukátora a jednoho edukanta, např. při tréninku. Efektivita při tomto typu výuky je nízká a v dnešní době se nejvíce používá v ambulancích.

Hromadná (frontální) výuka se začala používat na přelomu 16. a 17. století, základy jí položil J.A. Komenský. Předpokladem hromadného vyučování je vytvoření skupiny edukantů přibližně stejné věkové a mentální úrovně. Edukant v průběhu výuky plní vždy ve stejném čase stejné úkoly. Výuka se realizuje v celé soustavě vyučovacích hodin. V jedné vyučovací hodině lze realizovat některé nebo všechny z uvedených etap. Podle toho, která etapa ve vyučovací hodině převládá, můžeme rozlišit: - hodiny přípravy edukantů na osvojování nových vědomostí a dovedností - hodiny osvojování nových vědomostí - hodiny opakování a upevňování vědomostí formou testu či zkoušení - hodiny vytváření a upevňování dovedností - hodiny použití vědomostí a dovedností v praktických činnostech - hodiny ověřování a hodnocení - hodiny kombinované, kde se realizují všechny etapy vyučovacího procesu Forma hodiny by se měla měnit, jinak hrozí riziko nudy ve vyučovacích hodinách. Pro zajímavost uvádím strukturu praktické hodiny, kde je náročnější příprava a kde je nutná logická návaznost. 13

Struktura praktické hodiny: - zahájení hodiny - sdělení tématu práce, zopakování teoretických znalostí - stanovení úkolu práce, zadání pokynů k práci - rozdání materiálu a pomůcek - instruktáž - vlastní práce edukantů, průběžná kontrola a hodnocení edukátorem - shrnutí, zobecnění výsledků pokusů a pozorování - úklid pracoviště, ukončení výuky

Individualizovaná výuka se stále více rozšiřuje. Snaží se respektovat druh schopností, stupeň schopností i vlastní zájmy a potřeby edukanta.

Diferencovaná výuka sdružuje jedince do skupin dle určitých kritérií, aby edukátor mohl svou práci lépe organizovat. Zpravidla rozlišujeme vnější a vnitřní diferenciaci.

Skupinová výuka edukanty usměrňuje. Jedním z hlavních nedostatků je neschopnost přizpůsobit výuku individuálním potřebám a zájmům jednotlivých edukantů.

Projektová výuka využívá skutečnosti, že projekt je pro edukanty motivem. Projekt přispívá k individualizaci výuky. Nevýhodou této výuky je její náročnost na přípravu i provedení.

V otevřené výuce se využívá týdenní plán, který obsahuje základní a doplňkové učivo. Sami edukanti se podílejí na plánování procesu. 14

Týmová výuka posiluje funkci edukátora a jeho specializaci. Výuka se děje v týmu, který může obsahovat až 250 lidí.4

2.4 Výukové metody Metodu chápeme jako cestu k cíli, výukovou metodu pak jako cestu k dosažení stanovených výukových cílů. Výukové metody patří mezi základní kategorie školní didaktiky. Interakce edukátor - edukant je ve výuce realizována především prostřednictvím výukových metod. Chápeme ji jako vzájemnou spolupráci, v níž edukátor akceptuje psychologické, sociální a somatické individuální zvláštnosti edukanta. Má-li být zvolená výuková metoda didakticky účinná, je žádoucí, aby splňovala kritéria, která formuloval L. Mojžíšek (1975): - je informativně nosná, tj. předává plnohodnotné informace - je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy - je racionálně a emotivně působivá, tj. aktivuje edukanta k prožitku učení a poznávání - respektuje systém vědy a poznávání - je výchovná, tj. rozvíjí morální, sociální, pracovní a estetický profil edukanta - je přirozená ve svém průběhu i důsledcích - je použitelná v praxi, ve skutečném životě - je adekvátním edukantům - je adekvátní učiteli - je didakticky ekonomická 4

Srov. Kalhous, Z., Obst, O. a kol., Školní didaktika, s.293-305

15

- je hygienická5 V literatuře jsou také velmi časté různé klasifikace didaktických metod. Základní dělení je na metody teoretické, teoreticko-praktické a praktické.

Metody teoretické jsou metody, které lze pokládat za nejvhodnější předávání teoretických poznatků, principů či teorií. Seznamují účastníky s novými poznatky, obnovují vědomosti, doplňují je a aktualizují. Procvičují teoretické operace s pojmy, logické uvažování, vyvolávají však jen v některých svých podobách interakce, a to spíše dialogického typu (cvičení, seminář). Mezi tyto metody patří klasická přednáška, přednáška ex katedra, přednáška s diskuzí, cvičení, seminář.

Metody teoreticko-praktické poskytují nejen poznatky, ale zaměřují se také na získání předpokladů k úspěšnému jednání v praxi, a to zejména na analýzu problémů a na jejich řešení. Jejich hlavním cílem je výcvik mentálních dovedností, motivace k práci, ovlivňování postojů k práci a ostatním lidem a ovládání způsobů správné komunikace. K těmto metodám patří diskusní metody (řízená diskuze, diskuze ve velké skupině), problémové metody, programované výuky, diagnostické a klasifikační metody, projektové metody.

Metody praktické jsou postupy praktického zaučení či zácviku, které usilují o zdokonalování vnímání a pozorování praktického chodu práce, které formulují pracovní chování. Zlepšují pracovní schopnosti, utvářejí pozitivní postoje k práci a motivují k dobrému pracovnímu výkonu. Vznikající interakce jsou reálného

5


16

pracovního rázu, i když mají v některých případech charakter zácviku. Mezi tyto metody patří instruktáž, mentoring, stáž a exkurze.6

2.5 Didaktické zásady Didaktické zásady jsou obecné požadavky, které v souladu se základními zákonitostmi výuky a s výchovnými a vzdělávacími cíli určují její charakter. Tyto zásady představují prostředky pro zajištění kvality edukace. Pro didaktické zásady je vedle stránky objektivní důležitá i stránka subjektivní. Mezi didaktické zásady patří např. zásada komplexního rozvoje osobnosti edukanta, zásada vědeckosti, zásada spojení teorie s praxí apod.

Zásada komplexního rozvoje osobnosti edukanta. Při analýze učiva si má učitel uvědomit, jaký vliv má učivo na rozvoj osobnosti edukanta v jeho třech základních strukturách, tj. v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické. Je důležité působit na celou osobnost člověka.

Zásada individuálního přístupu k edukantům. Tato zásada poukazuje na důležitost rozdílů znaků u edukantů. Jedná se o rozdíly ve zdravotním stavu, v úrovni myšlení, chápání, řeči, v zájmech, charakterových vlastnostech, postojích k učení apod. Je zřejmé, že jde o znaky pro efektivitu výuky podstatné. Proto by měl edukátor individuální zvláštnosti edukantů dobře poznat a řídit učení tak, aby každý z nich měl možnost pocítit radost z úspěchu v učební činnosti.

6

Srov. Mužík, J., Androdidaktika, s.69-71

17

Zásada spojení teorie s praxí. Tato zásada upozorňuje, že škola není uzavřený systém, ale je spojena s okolím početnými vazbami. Edukanti přicházejí s jistými praktickými zkušenostmi, s představami, které by měl edukátor poznat. Jeho úkolem je výukou správné představy rozvíjet a nesprávné opravovat. Edukátor zde může spojit vlastní zkušenosti s praktickou činností.

Zásada uvědomělosti a aktivity. Uvědomělost vyjadřuje nejen postoj edukanta k učení, ale vztahuje se také na kvalitu osvojených poznatků. Uvědomělé poznatky jsou takové, které edukant dokáže vysvětlit, jinak formulovat, či je umí aplikovat v praxi. Tím je také podněcována aktivita, kterou rozumíme aktivitu celé osobnosti edukantů.

Zásada názornosti. Tato zásada byla po několik staletí zdůrazňována různými pedagogy. Je spojována zpravidla se zrakovým vnímáním. Platí, že názor by měl být ilustrován srozumitelnými příklady, jejichž význam edukant dobře zná.

Zásada soustavnosti a přiměřenosti. Zásada reaguje na zkušenost, že poznatky

osvojené

v určitém

logickém

uspořádání

jsou

lépe

chápany,

zapamatovány a používány. To vyžaduje, aby učivo bylo uspořádáno podle didaktického systému tak, aby poznatky tvořily přijatelnou posloupnost a jeden poznatek logicky vyplýval z druhého.7

7


18

2.6 Materiální didaktické prostředky Funkce materiálně didaktických prostředků vyplývá ze skutečnosti, že člověk získává 80 % informací zrakem, 12 % sluchem, 5 % hmatem a 3 % ostatními smysly. Ve výuce tato skutečnost není respektována a při zapojení smyslů je 12 % informací získáváno zrakem, 80 % sluchem, 5 % hmatem a 3 % ostatními smysly.

2.6.1 Klasifikace materiálních didaktických prostředků

1.) Učební pomůcky a) originální předměty a reálné skutečnosti - přírodniny - v původním stavu nebo upravené - výtvory a výrobky - jevy a děje – fyzikální, chemické, biologické aj. b) zobrazení a znázornění předmětů a skutečností - modely – statické, funkční, stavebnicové - zobrazení – prezentace - zvukové záznamy – magnetické, optické c) textové pomůcky - učebnice - pracovní materiály – pracovní sešity, tabulky, atlasy, sbírky úloh - doplňková a pomocná literatura – časopisy, encyklopedie d) pořady a programy prezentované didaktickou technikou - pořady – televizní, rozhlasové - programy – výukové soustavy či počítače

19

e) speciální pomůcky - žákovské experimentální soustavy - pomůcky pro tělesnou výchovu

2.) Technické výukové prostředky a) auditivní technika -magnetofony, gramofony, školní rozhlas, přehrávače CD b) vizuální technika - pro diaprojekci - pro zpětnou projekci - pro dynamickou projekci c) audiovizuální technika - pro projekci diafonu - filmové projektory - magnetoskopy, videorekordéry - videotechnika, televizní technika d) technika řídící a hodnotící - zpětnovazební systémy - výukové počítačové systémy - osobní počítače, trenažéry

3.) Organizační a reprografická technika - fotolaboratoře - kopírovací a rozmnožovací stroje - rozhlasová studia a videostudia - počítače, počítačové sítě

20

4.) Výukové prostory a jejich vybavení - učebny se standardním vybavením, tj. tabule, nástěnky, skříň na knihy aj. - učebny se zařízením pro reprodukci audiovizuálních pomůcek - odborné učebny - počítačové učebny - laboratoře, dílny, tělocvičny, hudební sály aj.

5.) Vybavení učitele a edukanta - psací potřeby - kreslící a rýsovací potřeby - kalkulátory, notebooky - učební úbor, pracovní oděv8

2.7 Hodnocení edukačního procesu

Existují jisté cíle hodnocení edukačního procesu, mezi ně patří: zjistit zpětnou vazbu o prospěchu účastníků, zjistit zpětnou vazbu o pokroku účastníků, motivace edukantů k osvojení si znalostí a dovedností, podklad pro vedení záznamů o dosaženém pokroku, posouzení připravenosti účastníka pro další učení. Existují dva druhy hodnocení, a to formativní a sumativní. Cílem formativního hodnocení je podpora efektivity učení účastníků, odhalení chyb, obtíží a nedostatků, zpětná vazba pro edukátory a edukanty, což vede ke zlepšení úrovně znalostí. Sumativní hodnocení stanovuje úroveň vědomostí za určitý časový úsek. Všeobecná sestra používá hodnocení k tomu, zda byl cíl, který si stanovila, splněn.

8


21

Hodnocení by mělo být v souladu se stanoveným cílem a musí jím být zakončena každá edukace. 9

2.8 Dokumentace edukačního procesu

Platí zde hlavní zásada: Co není psáno, není uděláno! Přesná a srozumitelná dokumentace podporuje kontinuitu (máme přehled, co bylo uděláno, zda pacient rozumí…), informovanost zdravotního týmu, soustavnost a hlavně chrání před trestním stíháním. V záznamu o edukaci musí být uvedeny následující skutečnosti: - úroveň znalostí, dovedností a motivace k edukaci na začátku i konci - bariéry ve výuce, např. nedoslýchavost, nevidomost - cíl a obsah edukace - metody edukace - formy edukace - splnění cíle - kdo, kdy, kde a koho edukoval - podpis edukátora a edukanta

2.9 Odmítnutí edukace

Pacient má právo na odmítnout edukaci. Pokud nechce být poučen, musí se provést záznam do dokumentace. Jestliže uvede důvod odmítnutí edukace, zapíše 9

Srov. Petty, G., Moderní vyučování, s. 343-346

22

se tento důvod přesně jeho slovy. Když byly předány informace někomu z rodiny, provede se záznam o tom, co mu bylo sděleno. Dále zaznamenáme, komu jsme předali informace o odmítnutí edukace (lékař, vrchní sestra).

23

3 ZÁKLADNÍ ANATOMIE ŽLUČNÍKU (vesica fallea)

1) Levý jaterní vývod 2) Pravý jaterní vývod 3) Společný jaterní vývod 4) Žlučový vývod 5) Žlučovod 6) Vývod slinivky břišní 7) Dvanáctník 8) Krček žlučníku 9 ) Tělo žlučníku 10) Hrdlo žlučníku

Obr. 1 Žlučník10

3.1 Anatomie a fyziologie žlučníku Žlučník je dutý orgán hruškovitého tvaru, který leží na spodní ploše jater. Kapacita žlučníku je 30 – 70 ml. Cévní zásobení je dáno jedinou tepnou, která ústí do společného žlučovodu. Společný žlučovod vzniká spojením levého a pravého jaterního žlučovodu a žlučovodu (duktus cystikus). V konečné části se spojuje s pankreatickým vývodem a ústí na Vaterově papile do dvanácterníku (duodena).11 10

Anatomie člověka v obrázkách. Žlučník. [online] [cit. 2008-03-26]. Dostupné na WWW: http://sweb.cz/anatomiea/4zlucnik.htm 11 Srov. Lukáš, K., Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry, s.149-150

24

Žlučník skladuje žlučové kyseliny, což jsou látky potřebné pro trávení a vstřebávání tuků. Tyto látky se s dalšími složkami žluči dostávají do žlučníku z jater, kde vznikají. Ve žlučníku se jaterní žluč zahušťuje a podle potřeby se vyprazdňuje do duodena. Denně vzniká 500 - 600 ml žluči. Kontrakce a vyprazdňování žlučníku jsou vyvolány reflexně a hormonálně cholecystokininem. Silným podnětem pro uvolnění žluči ze žlučníku je například vaječný žloutek, MgSO4 a některé léky (cholagoga).12

3.2 Nejčastější příčiny odstranění žlučníku Mezi nejčastější příčiny patří cholecystolitiáza (přítomnost kamenů), cholecystitida (zánět žlučníku) a karcinom žlučníku.

Cholecystolitiáza Je to velmi časté onemocnění, při kterém se vyskytují konkrementy ve žlučníku. Mezi rizikové faktory patří věk, ženské pohlaví, obezita, prudké zhubnutí, dieta s vysokým obsahem cholesterolu a sacharidů, resekce tenkého střeva, některé choroby, např. diabetes mellitus, jaterní cirhóza. Může probíhat ve třech formách – asymptomatická, symptomatická a komplikovaná forma, přičemž asymptomatická forma je nejčastější. Existují dva typy žlučových kamenů: cholesterolové a pigmentové. Cholesterolové kameny se více vyskytují v rozvinutých zemích. Obsah cholesterolu v tomto typu konkrementu je vyšší než 80 %. Dělí se na čistě cholesterolové (málo časté) a smíšené (kde jsou přítomny další látky, např. mucin,

12

Srov. Rokyta, R. a kolektiv, Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech, s.140-141

25

kalciumpalmitát). Pigmentové kameny obsahují zejména bilirubin a jeho soli. Jsou z větší části rentgen kontrastní.

Akutní cholecystitida Je zánětlivé onemocnění žlučníku. U více než 90 % nemocných je současně prokázána cholecystolitiáza. Cholecystitida se nejčastěji objevuje u žen mezi 20. až 50. rokem, více však u obézních. Výrazným rizikovým faktorem je diabetes mellitus. Klinický obraz může být lehký, nenápadný až těžký. Mezi komplikace patří akutní gangrenózní cholecystitida (může vést k perforaci stěny žlučníku), empyém žlučníku (přítomnost hnisu ve žlučníku), hemoperitoneum (přítomnost volné krve v dutině břišní). 13

Karcinom žlučníku Karcinom žlučníku není příliš časté onemocnění, jeho incidence u nás stoupá. Karcinom nejprve roste ve stěně žlučníku, posléze vrůstá do jaterní tkáně a dalších okolních struktur. Tento karcinom metastazuje lymfatickou cestou do porta hepatis (jaterní brána). Klinické projevy mohou být zpočátku necharakteristické. Posléze si nemocní stěžují na bolest v pravém podžebří, nechutenství, nevolnost, zvracení, ztrátu hmotnosti a nesnášenlivost tučné stravy. Jediná možná volba léčby je chirurgické odstranění žlučníku, neboť karcinom žlučníku je radiosenzitivní a chemoterapie málo účinná.14

13 14

Srov. Brodanová, M. a kolektiv, Onemocnění žlučníku a žlučových cest, s.70-87 Srov. Vorlíček, J.; Abrahámová, J.; Vorlíčková, H. a kolektiv, Klinická onkologie pro sestry, s.213-214

26

3.3 Diagnostika onemocnění žlučníku Základní diagnostika je založena na anamnéze, fyzikálním vyšetření a pomocných vyšetřovacích metodách. Mezi tyto metody patří biochemické vyšetření (ALP, GMT, bilirubin, AST, ALT), imunologické vyšetření (ANA, AMP) a nádorové markery (CA 19-9, CEA). Mezi zobrazovací metody patří sonografie, nativní snímek břicha, ERCP, PTC, CT, endoskopická ultrasonografie a MR.15

3.4 Typy operačních výkonů na žlučníku Existují dva operační výkony na žlučníku, a sice otevřená cholecystektomie a laparoskopická cholecystektomie.

Cholecystektomie otevřená Nejčastější indikací k cholecystektomii (odstranění žlučníku) je onemocnění zánětem a kameny. Oproti laparoskopicky provedenému výkonu jsou u tohoto způsobu provedení větší bolesti v operační ráně břišní stěny a pomalejší návrat funkcí nitrobřišních orgánů. Je větší možnost vzniku pooperační kýly v jizvě po operačním řezu. Předností je větší přehlednost v operačním poli. Přístup do podjaterní krajiny je proveden řezem ve středním nadbřišku nebo v pravém podžebří.

15

Srov. Lukáš, K. a kolektiv, Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry, s.151

27

Cholecystektomie laparoskopická Laparoskopické odstranění žlučníku se provádí pomocí laparoskopu a tenkých nástrojů zaváděných 3 - 4 řezy velkými jeden centimetr. Současně je průběh operace v břiše sledován televizní technikou. Tato možnost se užívá za podmínek dobré funkční zdatnosti srdce a plic, neboť se do břicha během výkonu zavádí okolo 4 litrů kysličníku uhličitého. Velkou předností tohoto typu operace je snížení operační zátěže, snížení pooperačních bolestí, snížení pozdních komplikací, zkrácení délky hospitalizace, snížení nákladů a v neposlední řadě maximální kosmetický efekt. Celkový výskyt komplikací u laparoskopických operací je ve srovnání s klasickými výkony nižší. Nutno podotknout, že laparoskopie má i nemalou řádku kontraindikací, neboť se provádí v celkové anestézii. Tyto kontraindikace vyplývají právě z celkové anestézie a dělí se na absolutní a relativní. Mezi absolutní patří intrakraniální hypertenze, akutní srdeční selhání a nitrosrdeční zkraty. Mezi relativní kontraindikace patří glaukom, stav

po cévní

mozkové

příhodě

a

chronická

obstrukční

choroba

bronchopneumonální. Mezi další kontraindikace patří např. poruchy srážení krve, záněty pobřišnice nebo rozsáhlé nitrobřišní srůsty.16

3.5 Prognóza nemocných s onemocněním žlučníku Při nekomplikované cholelitiáze vede cholecystektomie k vyléčení, výskyt závažných komplikací nedosahuje 2 %. Pozdní komplikace, které se vyskytují méně než v 1 %, jsou spojované s hojením jizvy. Mezi časné komplikace patří krvácení, bolest, patologická sekrece z drénu a jiné. Včasnou indikaci

16

Srov. Šváb, J., Operace žlučníku a žlučových cest, s.25-30

28

k cholecystektomii při symptomatické cholecystolitiáze je možné považovat za preventivní opatření s ohledem na karcinom žlučníku.17

3.6 Pooperační péče Tato péče se dělí na bezprostřední, intermediární a rekonvalescenci. V bezprostřední pooperační péči se sledují životní funkce, nejdříve po 15, poté po 30 až 60 minutách. Pokles krevního tlaku a tachykardie po operaci může být důsledkem přetrvávající hypovolemie při nedostatečně hrazených operačních ztrátách, dále může signalizovat pokračující nebo obnovené krvácení v operační poli. Dále sledujeme odvod drénu, jeho množství, vzhled a případné vyklenutí nebo bolestivost v místě operačního pole. Odvod krve drény více než 200ml/hod je obvykle známkou života ohrožujícího krvácení, které si zpravidla vyžádá urgentní chirurgickou revizi. U pacienta se zavedeným močovým katétrem sledujeme hodinovou diurézu. Pokud pacient katétr nemá, měl by se vymočit nejpozději do 6 hodin po operaci.

Intermediární péče zahrnuje sledování oběhových parametrů, močení a funkce trávícího traktu. Peristaltika se obvykle navrací během 2 – 3 dnů. Udržování nemocného v čistotě je samozřejmostí. Nemocný by se měl co nejdříve mobilizovat, z důvodu prevence tromboembolických komplikací. Pacient většinou již první pooperační den může udělat několik kroků kolem lůžka. Pokud nemůže chodit, musí pravidelně cvičit, a to zpravidla pod dohledem fyzioterapeuta. Před prvním vstáním z lůžka by měl být pacient edukován o správném postupu při vstávání, to znamená, aby si vždy držel jizvu. Takto by měl postupovat i při kašli. 17

Srov. Hoch, J., Leffeler, J. a kolektiv, Speciální chirurgie, s.130

29

Rekonvalescence je zaměřena na prevenci vzniku komplikací. Mezi tyto komplikace patří např. hnisání v operační ráně, rozpad laparotomie, dekubity a kardiovaskulární komplikace. Předejít komplikacím se dá důkladným odebráním pacientovy anamnézy, předoperačním vyšetřením, dokonalou přípravou pacienta k výkonu, kompenzací komplikujících onemocnění, mezi něž patří diabetes mellitus, ischemická choroba srdeční, hypertenze a jiné. Tato fáze probíhá obvykle již v domácím prostředí.18

3.7 Životní styl po cholecystektomii Do životního stylu po cholecystektomii se řadí dostatečný pitný režim, omezení jistých typů jídel, které popisuje dieta po cholecystektomii. Dále by se mělo omezit psychické vypětí a zvýšená fyzická aktivita. Nutno podotknout, že tato omezení se dodržují první 3 - 4 týdny po zákroku, poté se postupně pacient navrací zpět ke stylu života, který vedl před výkonem. Pokud životní styl pacienta byl příčinou cholecystektomie, pak by tento pacient měl omezení dodržovat nadále. Např. pacientovi, jehož denní příjem tekutin je nižší než 1 litr, se doporučuje dostatečný pitný režim dodržovat nadále. U obézních pacientů se upozorní na omezení jídel obsahující tuk a pod.

3.7.1 Dietní omezení po cholecystektomii Vzhledem k tomu, že tato dieta je základem léčby žlučníkových obtíží, pokládám za důležité se o ní zmínit podrobněji. Při této dietě je nutná dostatečná zásoba glycidů (nejméně dráždící složka, která se snadno v těle přeměňuje a doplňuje zásobu glykogenu), dostatečný přísun bílkovin, omezení veškerých 18

Srov. Valenta, J., Šebor, J.ml, Matějka, J., Runt, V., Chirurgie pro bakalářské studium ošetřovatelství, s.39-40

30

tuků, optimální přísun vitaminů a minerálních látek. Všechny potraviny dusíme nebo vaříme bez tuku, vhodná je i příprava v mikrovlnné troubě. Potraviny se zahušťují moukou a nebo zálivkou z mouky a vody. Pro lepší přehlednost uvádím tabulku potravin a jejich doporučení. Toto doporučení se týká druhu a množství potravin.

Tabulka č. 1 Potraviny a jejich doporučení Druh potraviny Tuky Mléko a mléčné výrobky Maso Ryby Zelenina Ovoce Koření Nápoje

Doporučení v malém množství olej, margaríny všechny druhy kromě tučných výrobků a pikantních sýrů z mladších zvířat, libové (telecí, libové vepřové, jehněčí, kuře, králík, krůta) sladkovodní i mořské s nízkým obsahem tuku mladá, nenadýmavé druhy (mražená, sterilovaná, sušená) zralá jablka, třešně, višně, broskve, meruňky, banány petrželová nať, bobkový list, kopr, majoránka, červená sladká paprika, kmín, bazalka minerální voda, třezalkový čaj

Mezi potraviny nedoporučované patří takové, které obsahují zvýšené množství tuku, a dále potraviny grilované, kořeněné a smažené. Samozřejmostí je i vyloučení

alkoholických

nápojů.

Tyto

potraviny

jsou

hůře

stravitelné

a nedoporučují se z důvodu zvýšené potřeby žlučníku vyloučit žluč. Nyní uvedu pro lepší přehlednost a orientaci potraviny nedoporučené: - tučné a pikantní sýry, vejce, krémy, vejce, krémy, šlehačka - uzeniny, tučné maso, husa, kachna, zvěřina, nakládaná masa, uzené ryby, sardinky, kaviár, očka - zelí, kapusta, květák, zelená paprika, okurka, česnek, ředkvičky, rybíz, rebarbora, 31

ostružiny, maliny, fíky, datle, meloun, mák, ořechy - ostré koření (pepř, pálivá paprika), masox, maggi, sójová omáčka - alkohol, černá káva, nápoje s kysličníkem uhličitým - smažené pokrmy, kynutá těsta, lístkové těsto, linecké těsto, čerstvé pečivo, čerstvý chléb19

3.8 Edukace pacienta po cholecystektomii Edukace pacienta po cholecystektomii je rozdělena do 3 lekcí, které na sebe volně navazují. Na každou lekci je vyhraněno dostatečné časové rozmezí, a to nejméně 30 minut, vždy tak, aby si pacient odnesl co nejvíce nových informací. Důležité při edukaci jsou pomůcky, které tvoří hlavně propagační materiály, jako jsou letáky a brožury. Edukace se vždy účastní všeobecná sestra, dále fyzioterapeut a lékař. Od tohoto postupu edukace se očekává postupné získávání informací, které pacient potřebuje. Při edukaci se nepoužívají latinské a jiné neznámé výrazy, kterým pacient nemůže rozumět. Edukace probíhá vždy u pacientova lůžka. (viz. Příloha č.2)

První lekce se zabývá zopakováním informací o pooperačním režimu, které pacient získal před operací. V této lekci se zjišťuje úroveň znalostí o pooperační péči, následuje nezbytná diskuze a zodpovězení dotazů. Dále bude fyzioterapeutem předvedena názorná ukázka správného vstávání z lůžka a správného odkašlávání. Na závěr lekce bude pacient seznámen s dalším průběhem léčby. Druhá lekce je zaměřena na životní styl po cholecystektomii. Při této lekci spolupracuje všeobecná sestra s nutričním terapeutem, který pacienta poučí 19

Srov. Starnovská, T., Diety při onemocnění žlučníku, s.10-11

32

o potravinách, které jsou v tomto období vhodné. Pacient rovněž obdrží edukační materiál o dietě, který si bude moci ve volném čase nastudovat nebo zopakovat získané informace. Na začátku lekce je zjištěna úroveň znalostí o dané problematice. Pacientovi bude vysvětlen životní styl po cholecystektomii a s pomocí nutričního terapeuta si sestaví jídelníček. Na závěr opět proběhne diskuze a zodpovězení případných dotazů. Třetí a poslední lekce se týká informací před propuštěním do domácího ošetření. Na této lekci spolupracuje všeobecná sestra s lékařem. V úvodu lekce edukuje lékař o průběhu po propuštění domů, lékař upozorní na nutnost návštěvy lékaře nebo chirurgické ambulance k odstranění stehů, informuje o možnosti vzniku obtíží a o tom, co dělat v případě jejich vzniku. Následuje zodpovězení případných dotazů. Sestra nezapomene nabídnout pacientovi leták, který si odnese domů. Leták obsahuje základní informace o dietě, způsobech úpravy stravy a výběru vhodných potravin a nápojů. (viz. Příloha č.3)

33

4 METODIKA

Ve výzkumné části k mé bakalářské práci jsem zvolila ke sběru dat metodu dotazníkového šetření. Dotazník je soubor otázek, které jsou připraveny na formuláře a respondent na ně odpovídá písemně. Jedná se o nejpoužívanější techniku výzkumu. Zvolila jsem si jej z důvodu rychlého shromáždění dat v relativně krátké době a od velkého počtu respondentů. Jeho nevýhodou ovšem je, že si respondent na určité věci nemusí pamatovat přesně a jeho odpovědi mohou být zkreslené tím, že se bude snažit vybrat jako odpověď nejlepší možnost v dotazníku. Sestavila jsem dotazník, který obsahuje 23 otázek a je zcela anonymní. V dotazníku jsem použila otázky otevřené, polouzavřené a uzavřené. U většiny otázek jsem dala respondentovi možnost vyjádřit se k dané otázce. Respondenti měli označit vždy jednu správnou odpověď, pokud nebylo určeno jinak. Vyplněný dotazník odevzdávali respondenti do určené obálky. Poté, co náměstkyně pro ošetřovatelskou péči schválily mou žádost o dotazníkové šetření, jsem distribuovala dotazníky na chirurgických ambulancích. V kontaktu s pacientem byl vždy lékař nebo všeobecná sestra, kteří pracují právě na těchto ambulancích. Spolupráce s nimi byla vynikající, neboť mi vyšli maximálně vstříc. Chirurgické ambulance se nacházely ve Fakultní nemocnici Brno - Bohunice, Fakultní nemocnici u svaté Anny, Nemocnici Milosrdných bratří, Nemocnici Kyjov a v Krajské nemocnici T.Bati, a.s. Dotazníky byly rozdávány v průběhu prosince roku 2008 a ledna roku 2009. Celkem jsem rozdala 120 dotazníků, ale správně a zcela vyplněno bylo pouze 84

dotazníků.

Dotazníkového

šetření

se

zúčastnili

pouze

respondenti

po cholecystektomii. Výsledky tohoto šetření jsou uvedeny v části, která je nazvaná 34

,,Výsledky průzkumu a jejich analýza“. Výsledky jsem zpracovala do tabulek, kde uvádím absolutní a relativní četnost. Do grafů jsou vloženy výsledky pouze v relativní četnosti. Dotazník je přiložen k nahlédnutí formou přílohy (viz. Příloha č.4). Položky č. 1 – 4 jsou otázky kontaktní, které mi pomohly rozdělit respondenty dle pohlaví, věku a typu operace. Položky č. 5 – 12 a 23 jsou otázky týkající se edukace, jejího množství, kvality, míry porozumění a toho, zda respondenti měli zájem informace vyhledávat samostatně. Položky č. 13 – 19 jsou zaměřeny na stravovací režim po cholecystektomii, jeho dodržování a znalost. Položky č. 20 – 22 zjišťují, zda respondenti trpí obtížemi souvisejícími s odstraněným žlučníkem, popř. co dělají proto, aby ustaly.

35

5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Celkem jsem rozdala 120 dotazníků, ale správně a zcela vyplněno bylo pouze 84 dotazníků. Vyplněný dotazník odevzdávali respondenti do určené obálky. Výsledky jsem zpracovala do tabulek kde uvádím absolutní a relativní četnost. Do grafů jsou vloženy výsledky pouze v relativní četnosti.

Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů Absolutní četnost 54 30 84

Žena Muž Celkem

Relativní četnost 64 % 36 % 100 %

Z celkového počtu respondentů 84 (100 %) bylo 54 žen (64 %) a 30 mužů (36 %).

Graf č. 1 Pohlaví respondentů 70% 60% 50% 40% 30%

64%

20%

36%

10% 0% žena

muž

36

Tabulka č. 3 Věk respondentů 29 let a méně 30 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 – 69 let 70 – 79 let 80 let a více Celkem

Absolutní četnost 10 16 21 23 10 2 2 84

Relativní četnost 12 % 19 % 25 % 28 % 12 % 2% 2% 100 %

Nejpočetnější skupinu tvoří respondenti ve věku 50 – 59 let. Tento věk udalo 23 respondentů (28 %), následuje skupina respondentů ve věku 40 – 49 let, která má 21 členů, což činí 25 %. Třetí nejpočetnější skupinu tvoří respondenti, již uvedli věk v rozmezí 30 – 39 let, to je celkem 16 respondentů, což odpovídá 19 % z celkového počtu respondentů. Nejmladšímu respondentovi bylo 23 let, nejstaršímu 85 let.

37

Tabulka č. 4 Jakou dobu jste po operaci žlučníku Absolutní četnost 33 29 22 0 84

0 – 7 dní 8 – 14 dní 15 – 21 dní 22 dní a více Celkem

Relativní četnost % 39 % 35 % 26 % 0% 100 %

Nejvíce respondentů mělo žlučník odstraněn 0 – 7 dní, a to 33 respondentů (39 %). Další skupinu tvoří 29 respondentů (35 %), kteří udali 8 – 14 dní jako dobu po cholecystektomii. Toto zjištění mě usvědčilo v tom, že dotazníky byly rozdávány v ambulancích, neboť tato doba odpovídá extrakci stehů po operaci.

Graf č. 2 Jakou dobu jste po operaci žlučníku 45% 40% 35% 30% 25% 20%

39%

15%

35% 26%

10% 5% 0% 0 - 7 dní

8 - 14 dní

38

15 - 21 dní

0% 22 dní a více

Tabulka č. 5 Jaký typ operace jste prodělal/a Absolutní četnost 55 29 84

Laparoskopický typ Otevřený (klasický) typ Celkem


Velkou skupinu tvoří respondenti, kteří prodělali laparoskopický typ operace. Ten uvedlo 55 respondentů (65 %). Překvapilo mě velké procento respondentů, kteří prodělali otevřený, neboli klasický typ operace, neboť v dnešní době se dává přednost laparoskopii, která má menší procento pooperačních komplikací a spoustu výhod. Otevřený (klasický) typ operace byl proveden u 29 respondentů ( 35 %).

Graf č. 3 Jaký typ operace jste prodělal/a 70% 60% 50% 40% 30%

65%

20%

35%

10% 0% Laparoskopický typ

Otevřený (klasický) typ

39

Tabulka č. 6 Byly Vám podány informace o pooperačním režimu Ano Ne Nevím, nepamatuji si Celkem

Absolutní četnost 84 0 0 84

Relativní četnost 100 % 0% 0% 100 %

O pooperačním režimu bylo edukováno 84 respondentů (100 %). Edukace je tedy nepostradatelnou součástí ošetřovatelského procesu.

40

Tabulka č. 7 Které informace Vám byly podány Stravovací režim Funkčnost drénů Návštěva lékaře k vytažení stehů po operaci Nácvik správného vstávání z lůžka po operaci Nácvik správného odkašlávání Možnost výskytu obtíží (komplikací) v nemocnici i po propuštění domů Co dělat v případě vzniku obtíží (komplikací) Jak předejít obtížím (komplikacím) Jiné Celkem odpovědí

Absolutní četnost 79 35 58

Relativní četnost 21 % 9% 15 %

36

9%

26

7%

61

16 %

38

10 %

48

13 %

0 381

0% 100%

Touto otázkou jsem sledovala celkový počet odpovědí, neboť respondenti mohli označit více možností. Nejčastější informace, kterou respondenti dostali byl stravovací režim. Tato informace byla označena celkem 79krát (21 %). Další nejčastěji

udávaná

možnost

byla

možnost

výskytu

obtíží

v nemocnici

i po propuštění domů. Byla označena 61krát (16 %). Třetí nejčastější informací, kterou respondenti dostali, byla návštěva lékaře k vytažení stehů po operaci. Danou možnost označili respondenti 58krát (15 %). Toto jsou tři nejdůležitější informace, jež by měl každý pacient po cholecystektomii dostat. Musím podotknou, že edukace respondentů byla důkladná, a překvapilo mě, že v mnohých případech byly označeny všechny dané možnosti. Nejméně podávaná informace byl nácvik správného odkašlávání, které bylo označeno 26krát (7 %). Toto by se dalo vysvětlit 41

tím, že při laparoskopických operacích není břišní stěna poškozena jako při klasických typech operace, a nehrozí tudíž její další poškození.

Graf č. 4 Které informace Vám byly podány Jiné0% Jak předejít obtížím (komplikacím)

13%

Co dělat v případě vzniku obtíží (komplikací)

10%

Možnost výskytu obtíží (komplikací)

16%

Nácvik správného odkašlávání

7%

Nácvik správného vstávání z lůžka

9%

Návštěva lékaře k vytažení stehů

15%

Funkčnost drénů

9%

Stravovací režim

21%

0%

5%

42

10%

15%

20%

25%

Tabulka č. 8 Které informace jste naopak postrádal/a Stravovací režim Funkčnost drénů Návštěva lékaře k vytažení stehů po operaci Nácvik správného vstávání z lůžka po operaci Nácvik správného odkašlávání Možnost výskytu obtíží (komplikací) v nemocnici i po propuštění domů Co dělat v případě vzniku obtíží (komplikací) Jak předejít obtížím (komplikacím) Žádné Jiné Celkem odpovědí


Relativní četnost 1,3 % 7,9 % 9,2 %

20

13,2 %

24

15,8 %

11

7,2 %

28

18,4 %

11

7,2 %

29 1 152

19,1 % 0,7 % 100 %

U této otázky mohli respondenti označit více možností. Nejčastěji respondenti odpovídali, že nepostrádali žádné informace. Tuto možnost zaškrtlo 29 respondentů ( 19,1 %). Nejvíce postrádanou informací bylo, co dělat v případě vzniku obtíží. Tuto možnost označilo 28 respondentů (18,4 %). Dále respondenti postrádali

informace

o

nácviku

správného

odkašlávání.

Toto

označilo

24 respondentů, což odpovídá 15,8 %. Nejméně postrádanou informací byla zmínka o stravovacím režimu, kterou označili pouze 2 respondenti (1,3 %). Jeden respondent (0,7 %) zvolil možnost doplnění. Respondentovi chyběla informace, jak pečovat o jizvu.

43

Graf č. 5 Které informace jste naopak postrádal/a Jiné0,7% Žádné

19,1%

Jak předejít obtížím (komplikacím)

7,2%

Co dělat v případě vzniku obtíží (komplikací)

18,4%

Možnost výskytu obtíží (komplikací)

7,2%

Nácvik správného odkašlávání

15,8%

Nácvik správného vstávání z lůžka

13,2%

Návštěva lékaře k vytažení stehů

9,2%

Funkčnost drénů

7,9%

Stravovací režim 1,3% 0,0%

44

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

Tabulka č. 9 Vám poskytnuté informace jste považoval/a za Absolutní četnost 57 23 4 84

Dostatečné Částečné Nedostatečné Celkem

Relativní četnost 68 % 27 % 5% 100 %

Nejpočetnější skupinu tvořili respondenti, již považovali poskytnuté informace za dostatečné. Tuto možnost tedy zvolilo 57 respondentů (68 %). Toto číslo je adekvátní k otázce č. 7, kde respondenti volili neposkytnuté informace. Dalo se tedy čekat, že 23 respondentů (27 %) považovalo poskytnuté informace za částečné a 4 respondenti (5 %) považovali informace za nedostatečné. Jsem ráda, že se respondenti neostýchali označit informace za nedostatečné, a tím mi umožnili zajímavou statistiku.

Graf č. 6 Vám poskytnuté informace jste považoval/a za 80% 70% 60% 50% 40% 30%

68%

20% 27%

10%

5%

0% Dostatečné

Částečné

45

Nedostatečné

Tabulka č. 10 Kdo Vás informoval o pooperačním režimu Absolutní četnost 0 37 67 12 9 0 125

Nikdo Sestra na oddělení Lékař Dietní sestra Staniční sestra Jiné Celkem odpovědí

Relativní četnost 0% 30 % 53 % 10 % 7% 0% 100 %

Respondenti mohli označit více možností. Jako nejčastější edukátor byl označen lékař, a to celkem od 67 respondentů (53 %). Na důležitém a pomyslném druhém místě se umístila sestra na oddělení, kterou zvolilo 37 respondentů (30 %). Tento počet naznačuje, jakou důležitou roli v edukaci hraje sestra, která je součástí kompletní edukace.

Graf č. 7 Kdo Vás informoval o pooperačním režimu 60% 50% 40% 30%

53%

20% 30% 10% 0%

0% Nikdo

Sestra na oddělení

Lékař

46

10%

7%

Dietní sestra

Staniční sestra

0% Jiné

Tabulka č. 11 Jakou formou Vám byly informace sděleny Ústně Písemně Jiné Celkem



Ústně byly informace podány 78 respondentů (93 %). Toto zjištění je pochopitelné, neboť verbální způsob komunikace je praktičtější a častější než komunikace nonverbální. Při ústním sdělování informací má respondent možnost klást doplňující otázky, na něž odpověď dostane okamžitě. Šest respondentů (7 %) dostalo informace písemně.

47

Tabulka č. 12 Měl/a jste možnost zeptat se na informace, kterým jste nerozuměl/a Ano Ne Ano, ale nezeptal/a jsem se Ne, ale chtěl/a jsem se zeptat Celkem


Relativní četnost 55 % 6% 38 %

1

1%

84

100 %

Nejvíce respondentů označilo, že mělo možnost se zeptat na informace, kterým nerozuměl. Toto zaznačilo celkem 46 respondentů (55 %). K tomuto počtu respondentů by se mohli přičíst i respondenti, již odpověděli, že tuto možnost měli, ale nezeptali se. Toto uvedlo 32 respondentů (38 %). Pět respondentů (6 %) nemělo možnost zeptat se na informace, kterým nerozuměl, a pouze jeden respondent (1 %) se zeptat chtěl.

48

Tabulka č. 13 Hledal/a jste nějaké informace týkající se odstranění žlučníku Ano, hledal/a, ale nenašel/a Nehledal/a Ano, hledal/a a našel/a Celkem

Absolutní četnost 3

Relativní četnost 4%

48 33 84

57 % 39 % 100 %

Zjistila jsem, že 48 respondentů (57 %) nehledalo žádné informace o cholecystektomii.

Předpokládala

jsem,

že

nejvíce

respondentů

danou

problematiku hledat bude, neboť v dnešní době není problém jakékoliv informace najít na internetu nebo v knihovně. Informace k dané problematice hledalo a nalezlo 33 respondentů (39 %). Pouze tři respondenti (4 %) měli snahu informace najít, ale bohužel informace nenašli.

Graf č. 8 Hledal/a jste nějaké informace týkající se odstranění žlučníku 60% 50% 40% 30%

57%

20%

39%

10% 0%

4% Ano, hledal/a, ale nenašel/a

Nehledal/a

49

Ano, hledal/a a našel/a

Tabulka č. 14 Byla Vám doporučena literatura týkající se stravovacího režimu po odstranění žlučníku Ne Ano – letáček na oddělení Ano – internet Ano – knihy Ano – nepamatuji si Ano – jiné Celkem odpovědí

Absolutní četnost 22 50

Relativní četnost 20 % 45 %

23 15 0 0 110

21 % 14 % 0% 0% 100 %

Pokud respondent odpověděl, že daná literatura mu doporučena byla, měl dále zaškrtnout druh literatury, přičemž mohl zvolit více možností. Literatura týkající se stravovacího režimu nebyla doporučena 22 respondentům (20 %), ale informace o stravovacím režimu dostali, jak jsem již zaznačila do tabulky č. 7. Největší skupinu respondentů tvořili ti, kterým byl doporučen letáček na oddělení. Tuto skupinu tvoří 50 respondentů (45 %). Není pro mě žádným překvapením, že druhou nejpočetnější skupinu tvoří respondenti, jimž byl jako zdroj informací doporučen internet. Do této skupiny patří celkem 23 respondentů, což odpovídá 21 %.

50

Tabulka č. 15 Byl Vám doporučen konkrétní stravovací režim Ano Ne Nevím Celkem



Konkrétní stravovací režim byl doporučen 79 respondentům (94 %). Zde jsem si opět potvrdila, že edukace byla více než dobrá. Tyto výsledky korelují s tabulkou č. 7, kde respondenti označovali informace, jež jim byly podány. Další skupinu tvoří čtyři respondenti (5 %), kteří neví, zda jim stravovací režim doporučen byl. jednomu respondentovi (1 %) nebyl doporučen konkrétní stravovací režim.

51

Tabulka č. 16 Byl/a jste informován/a o tom, jak dlouho byste měl/a stravovací režim dodržovat Ano, byl/a Ne, nebyl/a Nejsem si jist/a Žádný stravovací režim dodržovat nemusím Celkem


Relativní četnost 56 % 4% 40 % 0%

84

100 %

Z tabulky č. 16 vyplývá, že 47 respondentů (56 %) bylo informováno o délce trvání stravovacího režimu. Tito respondenti měli dále zodpovědět, jak dlouho toto omezení trvá. Mezi nejčastější odpověď patří 3 – 4 týdny, dále 6 týdnů, následováno 2 – 3 měsíci. Setkala jsem se také s odpovědí, kde respondent odpověděl, že toto omezení trvá dle celkového stavu. Nutno podotknout, že i tento respondent má pravdu. Zda jim stravovací režim byl doporučen si není jisto 34 respondentů (40 %), a tři respondenti (4 %) nebyli informováni.

52

Tabulka č. 17 Bylo mi doporučeno ze svého jídelníčku vyloučit Grilovaná masa Smažená jídla Kořeněná jídla Rybí filé Zvěřina Hlávkový salát, čínské zelí Silnou zrnkovou kávu Čerstvé kynuté pečivo Celkem odpovědí

Absolutní četnost 37 80 67 0 8 0

Relativní četnost 12,5 % 27,2 % 22,7 % 0% 2,7 % 0%

55 48 295

18,6 % 16,3 % 100 %

Zde mohli respondenti označit více správných odpovědí. Smažená masa, která byla označena 80krát (27,2 %), se stala nejčastěji udávaným jídlem, jež respondentovi doporučili vyloučit ze svého jídelníčku. Poučeno o tom, že má ze svého jídelníčku vyloučit kořeněná jídla bylo 67 respondentů (22,7 %). Třetím nejčastěji vyloučeným jídlem byla silná zrnková káva, kterou označilo 55 respondentů (18,6 %). Grilovaná masa patří mezi tři základní úpravy masa, kterou má pacient po cholecystektomii zakázáno konzumovat. Proto mě zaskočilo, že tuto možnost zvolilo pouze 37 respondentů (12,5 %). Ani jeden respondent neoznačil všechny správné odpovědi. Nicméně ani jeden respondent neoznačil špatnou odpověď.

53

Graf č. 9 Bylo mi doporučeno ze svého jídelníčku vyloučit 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

27,2%

10,0%

22,7% 2,7%

ze zr lí nk ov Če ou rs tv ká é vu ky nu té pe čiv o

0,0%

Hl á

54

ln ou

vk ov ý

sa lá t,

čí ns ké

Zv ěř in u

ilé Ry bí f

až en á Sm

m

jíd Ko la ře ně ná jí d la

0,0%

as a

0,0%

Si

5,0%

G ril ov an á

18,6% 16,3%

12,5%

Tabulka č. 18 Opatření, týkající se dietního režimu Absolutní četnost 48 30 3 1 2 84

Zcela dodržuji Dodržuji částečně Nedodržuji Nemusím dodržovat Nepamatuji si Celkem

Relativní četnost 57 % 36 % 4% 1% 2% 100 %

Z tabulky č. 18 vyplývá, že 48 respondentů (57 %) zcela dodržuje opatření týkající se dietního režimu. Toto opatření dodržuje částečně 30 respondentů (36 %). Tyto dvě skupiny odpovídají výsledkům z tabulky č. 4, kdy respondenti mají maximálně 14 dní po cholecystektomii. Jeden respondent (1 %) se domnívá, že tato opatření dodržovat nemusí a tři respondenti (4 %) opatření nedodržují. Část z těchto respondentů udávala přetrvávající obtíže, jak ukáže tabulka č. 21.

Graf č. 10 Opatření, týkající se dietního režimu 60% 50% 40% 30%

57%

20%

36%

10% 4%

1%

2%

Nedodržuji

Nemusím dodržovat

Nepamatuji si

0% Zcela dodržuji

Dodržuji částečně

55

Tabulka č. 19 Které doporučení v dietě po odstranění žlučníku Vám nevyhovuje Omezení tučných jídel Omezení kořeněných jídel Dostatečný pitný režim Dostatek ovoce a zeleniny Žádné Jiné Celkem odpovědí

Absolutní četnost 23 29 19 6 15 0 92

Relativní četnost 25 % 31,5 % 20,7 % 6,5 % 16,3 % 0% 100 %

Tato otázka měla možnost více odpovědí. I když tato skupina respondentů neskončila na prvních místech, myslím si, že na první příčky patří. Jedná se o 15 respondentů (16,3 %), kterým žádné doporučení v dietě po cholecystektomii nevyhovuje. Toto jsou, dle mého názoru, lidé, kterým záleží na jejich zdravotním stavu a udělali pro něj cokoliv. 29 respondentů (31,5 %) označilo, že v dietě jim nevyhovuje

omezení kořeněných jídel. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří

respondenti, jimž nevyhovuje omezení tučných jídel. Těchto respondentů bylo celkem 23, což odpovídá 25 %. Dalo by se říci, že toto jsou dvě nejčastější příčiny důvodu odstranění žlučníku. 19 respondentů (20,7 %) napsalo, že dostatečný pitný režim je omezení, které jim v dietě nevyhovuje.

56

Graf č. 11 Které doporučení v dietě po odstranění žlučníku Vám nevyhovuje

20,7%

16,3%

57

é

0,0% Žá dn é

y a

Do st at ek

ov oc e

pi tn ý

re ži

ze le ni n

m

jí d el Do st at eč ný

oř en ěn ýc h

ez en ík

uč ný ch

jíd

el

6,5%

O m

ez en ít O m

31,5%

25,0%

Jin

35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

Tabulka č. 20 Kolik tekutin denně průměrně vypijete Do 1 litru 1,1 – 1,5 litru 1,6 – 2 litry 2,1 – 2,5 litru 2,6 – 3 litry 3,1 litry a více celkem

Absolutní četnost 14 15 31 16 7 1 84

Relativní četnost 17 % 18 % 37 % 19 % 8% 1% 100 %

Tato otázka je poslední týkající se stravovacího režimu. 31 respondentů (37 %) vypije průměrně 1,6 – 2 litry tekutin denně. 16 respondentů (19 %) udalo, že denně vypije 2,1 – 2,5 litru tekutin a 15 respondentů (18 %) vypije denně 1,1 1,5 tekutin. Proto mě zaskočilo, když 14 respondentů (17 %) udalo, že jejich denní pitný režim je do 1 litru. S tím také souvisí tabulka č. 19, kde 19 respondentů uvedlo, že jim nevyhovuje dostatečný pitný režim.

58

Tabulka č. 21 Přetrvávají nyní obtíže související s odstraněným žlučníkem Absolutní četnost 13 71 84

Ano, přetrvávají Ne, nepřetrvávají Celkem


Z tabulky č. 21 vyplývá, že u 71 respondentů (84 %) nepřetrvávají obtíže související s cholecystektomií. Obtíže přetrvávají u 13 respondentů (16 %),ti měli dále uvést, jakého typu tyto obtíže jsou. Setkala jsem se pouze s třemi možnostmi, které se opakovaly, a sice bolesti žaludku, nevolnost a nadýmání.

Graf č. 12 Přetrvávají nyní obtíže související s odstraněným žlučníkem 90% 80% 70% 60% 50% 84%

40% 30% 20% 10%

16%

0% Ano, přetrvávají

Ne, nepřetrvávají

59

Tabulka č. 22 Jaké jsou vyvolávající příčiny Vašich obtíží Požití potravin obsahující tuk Psychické vypětí, jako je stres Zvýšená tělesná námaha Alkohol Čerstvé pečivo Sýry Ovoce nebo zelenina Jiné Celkem odpovědí

Absolutní četnost 5

Relativní četnost 24 %

2

9%

5 2 4 0 3 0 21

24 % 9% 20 % 0% 14 % 0% 100 %

Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří na předchozí otázku odpověděli ano. Požití potravin obsahujících tuk, stejně jako zvýšená tělesná námaha byly respondenty zvoleny jako nejčastější příčina vyvolávající obtíže. Tuto možnost zvolilo pět respondentů (24 %). Další nejčastěji zvolenou možností bylo požití čerstvého pečiva, tu zvolili čtyři respondenti (20 %). Jedná se o nejčastější prohřešky respondentů.

60

O vo

61

ne bo

ze

o

20%

9% 0% Ji né

in a

0%

le n

Sý ry

iv

l

9%

pe č

ko ho

24%

ce

er st vé

5%

24%

Al

10%

Č

po tra Ps vin yc ob hi ck sa é hu vy jíc pě ít tí, uk Zv ja ýš ko en je á st tě re le s sn á ná m ah a

Po žit í

Graf č. 13 Jaké jsou vyvolávající příčiny Vašich obtíží 30%

25%

20%

15%

14% 0%

Tabulka č. 23 Jaké opatření děláte proto, aby obtíže ustaly Vypiji sklenici čisté vody Sním rohlík Užiji léky Přetrpím obtíže, nic neužiji Jiné Celkem odpovědí


Relativní četnost 0% 0% 31 % 69 %

0 13

0% 100 %

Na tuto otázku mohli odpovídat pouze respondenti, kteří uvedli, že jejich obtíže související s odstraněním žlučníku přetrvávají. Devět respondentů (69 %) uvedlo, že přetrpí obtíže a nic neužije proto, aby ustaly. Čtyři respondenti (31 %) užijí léky, aby obtíže ustaly. Mezi léky, které respondenti uvedli, patří Anacid a Algifen.

62

Tabulka č. 24 Jaký způsob sdělování informací Vám nejvíce vyhovuje Rozhovor Písemně Formou přednášky Celkem


Relativní četnost 72 % 27 % 1% 100 %

Tato otázka byla doplňující a zjišťovala, jaký způsob sdělování informací respondentovi nejvíce vyhovuje. Rozhovor vyhovuje 60 respondentům (72 %). Písemná forma sdělování informací vyhovuje 23 respondentům, což odpovídá 27 %. Dokonce se našel jeden respondent (1 %), kterému nejvíce vyhovuje přednáška jako způsob sdělování informací. Bylo zajímavé porovnat tyto výsledky s tabulkou č. 11, které ukazuje, jakým způsobem byly informace respondentovi předány. Myslím si, že nejvhodnější způsob předání informací je ústní, doplněný o písemnou část, která obsahuje základní informace o dané problematice.

63

6 DISKUZE

V teoretické části mé bakalářské práce uvádím všechny nezbytné informace důležité pro správné a kvalitní provedení edukace. Uvedla jsem zde i základní charakteristiku žlučníku a životního stylu po cholecystektomii, kterou jsem zaměřila zejména na dietu. Při sestavování dotazníku jsem vycházela z předem stanovených cílů a hypotéz. Celkem jsem zpracovala 84 dotazníků, na než odpovědělo 54 žen (64 %) a 30 mužů (36 %). Daný výsledek neodpovídá tvrzení, že tímto problémem trpí 2 – 3x více ženy než muži. Nejpočetnější skupinu tvořili respondenti ve věku 50 – 59 let. Tento věk uvedlo 23 respondentů (28 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 21 respondentů (25 %), kteří uvedli věk v rozmezí 40 – 49 let. Třetí skupinu tvořili respondenti ve věku 30 – 39 let, těch bylo 16, což odpovídá 19 %. Nejmladšímu respondentovi bylo 23 let, nejstaršímu potom 85 let. Průměrný věk respondentů je 47 let. Dotazníky jsem distribuovala na chirurgických ambulancích, kde je sestry rozdávaly, popř. je respondenti dostali domů při propuštění z nemocnice a v ambulanci je měli vyplněné odevzdat. Tomuto odpovídá zjištění, že 33 respondentů (39 %) má žlučník odstraněn pouze 0 – 7 dní, 29 respondentů (35 %) udalo 8 – 14 dní jako dobu po cholecystektomii. Skupina 22 respondentů (26 %) uvedlo dobu po cholecystektomii 15 – 21 dní. Laparoskopický typ operace prodělalo 55 respondentů (65 %). Otevřený (klasický) typ operace byl proveden u 29 respondentů (35 %). Toto zjištění mě překvapilo, neboť v dnešní době se dává přednost laparoskopii, která má spoustu výhod a malé procento pooperačních komplikací. Nutno podotknout, že 64

laparoskopie má i nemalou řádku kontraindikací vyplývajících z celkové anestézie, ve které se výkon provádí. Mezi další kontraindikace patří například poruchy srážení krve, záněty pobřišnice nebo nitrobřišní srůsty. Všech 84 respondentů (100 %) bylo edukováno o pooperačním režimu. Z tohoto počtu respondentů vyplývá nepostradatelnost a důležitost edukace. Nejvíce

poskytovanou

informací

při

edukování

pacientů

před

cholecystektomií je stravovací režim, který byl označen 79 respondenty (21 %). Druhou nejčastěji podávanou informací před cholecystektomií je možnost výskytu obtíží. Ta byla označena celkem u 61 respondentů (16 %). Třetí nejčastější informací, kterou respondenti dostali byla návštěva lékaře za účelem vytažení stehů, tato možnost byla zaznačena 58krát (15 %). Tyto tři informace pokládám za nejdůležitější, o nichž by měl být respondent edukován. Edukace respondentů byla důkladná, neboť 21 respondentů (25 %) označilo všechny uváděné možnosti, 48 respondentů (13 %) bylo edukováno o tom, jak předejít obtížím, ale pouze 38 respondentů (10 %) bylo edukováno o tom, co dělat v případě vzniku obtíží. Za doplňující informace pokládám nácvik správného odkašlávání (26 respondentů, 6 %), nácvik správného vstávání z lůžka (36 respondentů, 9%) a funkčnost drénů (35 respondentů, 9 %). Z hlediska subjektivního hodnocení nepostrádalo 29 respondentů (19,1 %) žádné informace při edukaci. Tato možnost se stala nejčastěji udávanou, což opět ukazuje na správnou a důkladnou edukaci. Informace o tom, co dělat v případě vzniku obtíží, se stala nejčastěji postrádanou informací při edukaci. Tuto možnost označilo 28 respondentů (18,4 %). Nácvik správného vstávání z lůžka, jejž označilo 20 respondentů (13,2 %) a odkašlávání, jež označilo 24 respondentů (15,8 %), byly další nejčastěji postrádanou informací. Myslím si, že tyto informace předává hlavně fyzioterapeut, ovšem nepopírám, že všeobecná sestra by se měla dané edukace také zúčastnit. Jeden respondent (0,7 %) zvolil péči o jizvu jako informaci, kterou při 65

edukaci postrádal. Tato možnost mezi volenými informacemi nebyla, proto jsem ráda, že respondent danou možnost doplnil. Domnívám se, že respondentovi chyběla informace o tom, co dělat, když se namočí krytí rány, nebo kdy se může začít sprchovat nebo koupat. I přes předchozí nedostatky v edukaci uvedlo 57 respondentů (68 %), že považuje získané informace za dostatečné. Za částečné pokládá informace 23 respondentů (27 %) a pouze čtyři respondenti (5 %) považovali informace za nedostatečné. Jsem ráda, že se respondenti neostýchali označit informace za nedostatečné a tím mi umožnili pravdivou statistiku. Nejčastěji byli respondenti edukováni lékařem, a to celkem v 67 případech (53 %). Sestrou na oddělení bylo edukováno 37 respondentů (30 %). Tento počet naznačuje důležitou roli sestry při edukaci, která je v tomto procesu nepostradatelná. Nutričním terapeutem bylo edukováno 12 respondentů (10 %). Myslím si, že v době nutričních screeningů je nemyslitelné, aby nutriční terapeut edukoval pouze 12 respondentů. Proto se domnívám, že nutriční terapeut byl zaměněn např. všeobecnou sestrou nebo staniční sestrou, kterou označilo 9 respondentů (7 %). Za samozřejmost považuji, že 78 respondentů (93 %) dostalo informace ústně, neboť verbální komunikace je daleko více používána než komunikace nonverbální. Šest respondentů (7 %) dostalo informace písemnou formou. Možnost zeptat se na informace, kterým nerozuměl mělo, 46 respondentů (55 %). K tomuto počtu respondentů by se mohli připočítat i respondenti, kteří odpověděli, že tuto možnost měli, ale nezeptali se. Toto uvedlo 32 respondentů (38 %). Pět respondentů (6 %) nemělo možnost zeptat se na informace, kterým nerozuměl, a pouze 1 respondent (1 %) se na dané informace zeptat chtěl. Zjištění,

že

48

respondentů

(57

%)

nehledalo

žádné

informace

o cholecystektomii, mě velice překvapilo. Domnívala jsem se, že většina pacientů 66

má zájem dozvědět se více o svém těle a dané problematice. Informace o problematice hledalo a našlo 33 respondentů (39 %). Pouze 3 respondenti (4 %) měli snahu informace najít, ale bohužel je nenašli. Literatura

týkající

se

stravovacího

režimu

nebyla

doporučena

22 respondentům (20 %). Literatura byla doporučena 62 respondentů (80 %). Nejčastěji se jednalo o letáček na oddělení, který dostalo 50 respondentů (45 %). Internet uvedlo 23 respondentů (21 %), což není nic neobvyklého, neboť internet je nejjednodušší zdroj informací. Knihy byly doporučeny v 15 případech, což odpovídá 14 %. Konkrétní stravovací režim byl doporučen 79 respondentům (94 %). Další skupinu tvoří 4 respondenti (5 %), kteří neví, zda jim stravovací režim doporučen byl. Jednomu respondentovi (1 %) nebyl doporučen konkrétní stravovací režim. Další otázka v mém dotazníku měla zjistit, zda respondenti byli edukováni o tom, jak dlouho by měli stravovací režim dodržovat. O délce trvání tohoto režimu bylo edukováno 47 respondentů (56 %). Tito respondenti měli dále zodpovědět, jak dlouho toto omezení trvá. Mezi nejčastější odpověď patří 3 – 4 týdny, dále 6 týdnů, následováno 2 – 3 měsíci. Setkala jsem se také s odpovědí, kde respondent odpověděl, že toto omezení trvá dle celkového stavu. Nutno podotknout, že i tento respondent má pravdu. 34 respondentů (40 %) si není jisto, zda jim stravovací režim byl doporučen a tři respondenti (4 %) nebyli informováni. Otázkou č. 16 jsem se chtěla přesvědčit o znalosti potravin, které se nedoporučují konzumovat během rekonvalescence po operaci. Smažená masa, která byla označena 80x (27,2 %), se stala nejčastěji udávaným jídlem, které bylo respondentovi doporučeno vyloučit ze svého jídelníčku. O vyloučení kořeněných jídel z jídelníčku bylo poučeno 67 respondentů (22,7). Třetím nejčastěji vyloučeným jídlem byla silná zrnková káva, kterou označilo 55 respondentů (18,6 %).

Grilovaná masa patří mezi tři základní úpravy masa, které není 67

doporučeno pacientovi po cholecystektomii konzumovat, proto mě zaskočilo, že tuto možnost zvolilo pouze 37 respondentů (12,5 %). Ani jeden respondent neoznačil všechny správné odpovědi. Nicméně ani jeden respondent neoznačil špatnou odpověď. Myslím si, že respondenti mají přehled o potravinách, jež mají povoleno konzumovat. Opatření týkající se dietního režimu zcela dodržuje 48 respondentů (57 %). Toto opatření dodržuje částečně 30 respondentů (36 %). Tyto dvě skupiny odpovídají

výsledkům

respondentů,

kteří

mají

maximálně

14

dní

po cholecystektomii. Jeden respondent (1 %) se domnívá, že tato opatření dodržovat nemusí a tři respondenti (4 %) opatření nedodržují. Dodržování dietního režimu souvisí s obtížemi, které se respondentů objevují, když tento režim porušují. Chtěla jsem se také dozvědět, které doporučení v dietě po cholecystektomii respondentům nevyhovuje. Nepřekvapilo mě, když jsem se zjistila, že 29 respondentům (31,5 %) nevyhovuje omezování kořeněných jídel. Omezení tučných jídel nevyhovuje 23 respondentům (25 %). Milým překvapením bylo, když jsem zjistila, že 15 respondentům (16, 3% ) všechna doporučení vyhovují. Myslím si, že těmto respondentům záleží na zdravotním stavu, a tudíž jim nevadí se omezit v přípravě a konzumaci jídla. 19 respondentů (20,7 %) napsalo, že dostatečný pitný režim je omezení, které jim v dietě nevyhovuje. 31 respondentů (37 %) vypije průměrně 1,6 – 2 litry tekutin denně. 16 respondentů (19 %) udalo, že denně vypije 2,1 – 2,5 litru tekutin a 15 respondentů (18 %) vypije denně 1,1 – 1,5 tekutin. Doufám, že respondenti byli poučeni o tom, že do tekutin se počítá např. i polévka. Proto mě zaskočilo ,když 14 respondentů (17 %) udalo, že jejich denní pitný režim je do 1 litru. Tato otázka byla poslední, jež se týkala dietního režimu. Další důležitou součástí mého dotazníku byly otázky týkající se obtíží po cholecystektomii. V mé studii vyšlo poměrně vysoké procento výskytu obtíží, toto 68

si vysvětluji docela nízkým počtem respondentů vzhledem k celkovému počtu respondentů po cholecystektomii. Bohužel nemám možnost porovnat mé výsledky s jinou prací na stejné téma, a tudíž nemohu posoudit, zda toto procento stoupá, či klesá. 71 respondentů (84 %) uvádí, že se u něj obtíže nevyskytují nebo dále nepřetrvávají. 13 respondentů, což odpovídá 16 %, uvedlo, že obtížemi dále trpí. Mezi tyto obtíže zařadili bolesti žaludku po jídle, nevolnost a nadýmání. Dále mě zajímala příčina vzniku těchto obtíží. Požití potravin obsahujících tuk, stejně jako zvýšená tělesná námaha byly respondenty zvoleny jako nejčastější příčina vyvolávající obtíže. Tuto možnost zvolilo pět respondentů (24 %). Další nejčastěji zvolenou možností bylo požití čerstvého pečiva, to zvolili čtyři respondenti (20 %). Devět respondentů (69 %) uvedlo, že přetrpí obtíže a nic neužije proto, aby ustaly. Čtyři respondenti (31 %) užijí léky, aby obtíže ustaly. Mezi léky, které respondenti uvedli patří Anacid a Algifen. Poslední položka v mém dotazníku byla pouze doplňující a zjišťovala způsob sdělování informací, jenž respondentovi vyhovuje nejvíce. Rozhovor vyhovuje 60 respondentům (72 %). Písemná forma sdělování informací vyhovuje 23 respondentům, což odpovídá 27 %. Dokonce se našel jeden respondent (1 %), kterému nejvíce vyhovuje přednáška jako způsob sdělování informací. Bylo zajímavé porovnat tyto výsledky s položkou č. 10, ve které jsem zjišťovala, jakou formou byly respondentovi informace předány. V této otázce udalo 78 respondentů (93 %) ústní předání informací a šest respondentů (7 %) uvedlo písemné předání informací. Nebylo by tudíž na škodu, aby se edukátor na začátku diskuze zeptal pacienta, jaká forma sdělování informací mu vyhovuje nejvíce. Myslím si, že nejvhodnější způsob předání informací je ústní, doplněný o písemnou část, která obsahuje základní informace o dané problematice.

69

7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Tyto návrhy jsem vypracovala na základě zjištěných nedostatků při vyhodnocování výzkumu.

- edukovat pacienty, jak pečovat o jizvu po operaci, o možnosti výskytu obtíží a co dělat v případě jejich vzniku - doporučit pacientovi více zdrojů informací o dané problematice - nabídnout pacientovi i písemné předání informací, jako doplňující k ústnímu

70

8 ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou edukace, kterou jsem zaměřila na pacienty po cholecystektomii. V teoretické části jsem se snažila popsat edukaci, její metody a formy, dále projektování edukačního procesu, didaktické zásady a materiálně didaktické prostředky. Samozřejmostí bylo i zveřejnění základní charakteristiky žlučníku, nejčastější příčiny odstranění a způsoby jeho odstranění. Teoretickou část jsem ukončila podkapitolou zaměřenou na edukaci pacienta po cholecystektomii. Zjišťování informací pomocí anonymního dotazníku, mi připadalo jako nejlepší varianta jak získat co nejvíce informací v krátkém časovém úseku. Myslím si, že jsem otázky položila správně. Celkem jsem si zvolila 3 cíle.

Cílem 1 bylo zjistit, zda respondenti byli poučeni o pooperačním režimu. Hypotézou 1 jsem předpokládala, že více než 75 % respondentů bylo poučeno o pooperačním režimu. Tato hypotéza se potvrdila, neboť všech 84 respondentů (100 %) bylo poučeno o pooperačním režimu. Hypotézou 2 jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů považovalo informace za dostatečné. I tato hypotéza se potvrdila, když mi 57 respondentů (68 %) uvedlo, že pokládá informace za dostatečné.

71

Cílem 2 bylo zjistit, kdo nejčastěji respondenty edukoval a jakou formou. Hypotézou 3 jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů edukoval ošetřující lékař. Z celkového počtu 125 odpovědí byl ošetřující lékař označen celkem 67krát (53 %). I tato hypotéza se tedy potvrdila. Hypotézou 4 jsem předpokládala, že více než 75 % respondentů bylo edukováno

slovní

formou

edukace.

Tato

hypotéza

se

potvrdila,

když

78 respondentů (93 %) uvedlo, že jim byly informace sděleny ústně.

Cílem

3

bylo

zjistit,

zda

respondenti

trpí

obtížemi

související

s cholecystektomií. Hypotézou 5 jsem předpokládala, že méně než 30 % respondentů obtížemi trpí. I tato hypotéza se potvrdila, když 13 respondentů (16 %) uvedlo přetrvávající obtíže po cholecystektomii.

72

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Lucie Malotová

Instituce:

Katedra ošetřovatelství LF MU v Brně

Název práce:

Edukace

pacienta

po

odstranění

žlučníku Vedoucí práce:

Mgr. Živorová Renata

Počet stran:

95

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2009

Klíčová slova:

Edukace Žlučník Odstranění žlučníku Cholecystektomie

Má bakalářská práce byla zaměřena na výchovu a vzdělávání pacienta po cholecystektomii. V první části teoretické oblasti jsem nastínila základní pojmy, formy a metody edukace, které byly nezbytné pro další práci s tématem. Následovala část věnovaná charakteristice žlučníku, jeho příčinám, diagnostice a druhům odstranění. V závěru teoretické části jsem uvedla podkapitolu edukace pacienta po cholecystektomii. Získané výsledky z průzkumu jsou uvedeny v kapitole ,,Výsledky průzkumu a jejich analýza“. Tato bakalářská práce je určena pro všeobecné sestry, které jsou nepostradatelné v procesu edukace, neboť jsou poskytovatelkami zmiňované edukace.

73

ANNOTATION

Name of the author:

Lucie Malotová

Institution:

Masaryk

University,

Fakulty

of

Medicine, Department of Nursing Care The education of a patien with

Title of the work:

choleocystectomy Academic advisor:

Mgr. Živorová Renata

Number of pages:

95

Number of supplemets:

4

Year of defense:

2009

Key words:

Education Gallblader Ablation of the Gallblader Cholecystektomy

My thesis is focused on the education of patiens with the cholecystectomy. I focused on education, especially its methods and forms in the first part of the thesis. The other part is mainly about the gallbladder, especially the diagnostics and the types of the ablation. In the end of this part is the subchapter about the education of a patien with cholecystoctomy. The results from the research are in the chapter called „The results from the research and its analysis.“ This thesis is for nurses, who are very important people, responsible to give this education to the patiens.

74

POUŽITÁ LITERATURA

Bastl, P., Švec, V. Zdravotník lektorem. 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků v Brně, 1997. 122 s. ISBN 80-7013-251-5

Brodanová, M a kol. Onemocnění žlučníku a žlučových cest. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1998. 260 s. ISBN 80-7169-562-9

Ducháčková, O. a kolektiv. Pedagogika pro střední pedagogické školy. 1. vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1983. 264 s.

Hoch, J., Leffler, J. a kolektiv. Speciální chirurgie. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2001. 224 s. ISBN 80-85912-44-9

Kalhous, Z., Obst, O. a kolektiv. Školní didaktika. 1. vydání. Praha : Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-253-X

Lukáš, K. a kolektiv. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 288 s. ISBN 80-247-1283-0

Mužík, J. Androdidaktika. 2. přeprac. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2004. 148 s. ISBN 80-7357-045-9

Petty, G. Moderní vyučování. 1. vydání. Praha : Portál, 1996. 384 s. ISBN 80-7178-070-7

75

Placheta, Z. a kolektiv. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. 1. vydání. Brno : Vydavatelství MU, 2005, 37 s. ISBN 80-210-2431-3

Průcha, J. Moderní pedagogika. 1. vydání. Praha : Portál, 1998. 496 s. ISBN 80-7178-170-3

Rokyta, R. a kolektiv. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. 1. vydání. Praha : ISV, 2000, 359 s. ISBN 80-8586645-5

Starnovská, T. Diety při onemocnění žlučníku. 1. vydání. Praha : Vydavatelství a nakladatelství Sdružení MAC, s.r.o., 1996, 31 s. ISBN 80-86015-00-9

Šváb, J. Operace žlučníku a žlučových cest. 1.vydání. Praha : Triton, 2000, 38 s. ISBN 80-7254-124-2

Valenta, J., Šebor, J.ml, Matějka, J., Runt, V. Chirurgie pro bakalářské studium ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003, 237 s. ISBN 80-246-0644-5

Vorlíček, J., Abrahámová, J., Vorlíčková, H. a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 1. vydání, Praha : Grada Publishing, 2006, 328 s. ISBN 80-247-1716-6

http://sweb.cz/anatomiea/4zlucnik.htm, 26.3.2008, 14:45

76

SEZNAM ZKRATEK

ALT – alanin-aminotransferáza ALP – alkalická fosfatáza ANA – antinukleární protilátky AST – aspartát-aminotransferáza Atd. – a tak dále Apod. – a podobně a.s. – akciová společnost CT – computerová tomografie ERCP – endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie GMT – gamaglutamyltranspeptidáza MgSO4 – síran hořečnatý MR – magnetická resonance Např. – například PTC – perkutánní transhepatální cholangiografie Popř. – popřípadě

77

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Potraviny a jejich doporučení……………………………….……….31 Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů…………………………………………………36 Tabulka č. 3 Věk respondentů……………………………………………………..37 Tabulka č. 4 Jakou dobu jste po operaci žlučníku..………………………………..38 Tabulka č. 5 Jaký typ operace jste prodělal/a……………………………………...39 Tabulka č. 6 Byly Vám podány informace o pooperačním režimu……………….40 Tabulka č. 7 Které informace Vám byly podány………………………………….41 Tabulka č. 8 Které informace jste naopak postrádal/a…………………………….43 Tabulka č. 9 Vám poskytnuté informace jste považoval/a za……………………..45 Tabulka č. 10 Kdo Vás informoval o pooperačním režimu……………………….46 Tabulka č. 11 Jakou formou Vám byly informace sděleny………………………..47 Tabulka č. 12 Měl/a jste možnost zeptat se na informace, kterým jste nerozuměl/a…………………………………………………….......48 Tabulka č. 13 Hledal/a jste nějaké informace týkající se odstranění žlučníku…....49 Tabulka č. 14 Byla Vám doporučena literatura týkající se stravovacího režimu po odstranění žlučníku..…………………………………………....50 Tabulka č. 15 Byl Vám doporučen konkrétní stravovací režim…………………...51 Tabulka č. 16 Byl/a jste informován/a o tom, jak dlouho byste měl/a stravovací režim dodržovat………………………………………...52 Tabulka č. 17 Bylo mi doporučeno ze svého jídelníčku vyloučit…………………53 Tabulka č. 18 Opatření, týkající se dietního režimu………………………………55 Tabulka č. 19 Které doporučení v dietě po odstranění žlučníku Vám nevyhovuje.………………………………………………………...56 Tabulka č. 20 Kolik tekutin denně průměrně vypijete…………………………….58 78

Tabulka č. 21 Přetrvávají nyní obtíže související s odstraněným žlučníkem……...59 Tabulka č. 22 Jaké jsou vyvolávající příčiny Vašich obtíží……………………….60 Tabulka č. 23 Jaké opatření děláte proto, aby obtíže ustaly…………………….....62 Tabulka č. 24 Jaký způsob sdělování informací Vám nejvíce vyhovuje………….63

79

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Pohlaví respondentů…………………………………………………......36 Graf č. 2 Jakou dobu jste po operaci žlučníku………………………………….....38 Graf č. 3 Jaký typ operace jste prodělal/a…………………………………………39 Graf č. 4 Které informace Vám byly podány……………………………………...42 Graf č. 5 Které informace jste naopak postrádal/a………………………………...44 Graf č. 6 Vám poskytnuté informace jste považoval/a za…………………………45 Graf č. 7 Kdo Vás informoval o pooperačním režimu…………………………….46 Graf č. 8 Hledal/a jste nějaké informace týkající se odstranění žlučníku…………49 Graf č. 9 Bylo mi doporučeno ze svého jídelníčku vyloučit………………………54 Graf č. 10 Opatření, týkající se dietního režimu…………………………………..55 Graf č. 11 Které doporučení v dietě po odstranění žlučníku Vám nevyhovuje…...57 Graf č. 12 Přetrvávají nyní obtíže související s odstraněným žlučníkem…………59 Graf č. 13 Jaké jsou vyvolávající příčiny Vašich obtíží…………………………...61

80

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Taxonomie kognitivních cílů dle B.S.Blooma Příloha č. 2 Edukace pacienta po cholecystektomii Příloha č 3. Pokyny do domácího ošetření Příloha č. 4 Dotazník

81

Příloha č. 1 Taxonomie kognitivních cílů dle B.S.Blooma20

Toto uspořádání výukových cílů je dodnes cenným nástrojem pro práci edukátora. Vychází z pedagogických a psychologických požadavků na záměrně řízenou kognitivní činnost edukanta ve výuce, má přísně logickou strukturu. Je zaměřena čistě individualisticky, ale pouze k jedné složce osobnosti edukanta. Skládá se ze šesti hierarchicky uspořádaných kategorií cílů označených jako: - znalost (zapamatování) - porozumění - aplikace - analýza - syntéza - hodnotící posouzení Hierarchické uspořádání cílových kategorií vychází z hypotézy, že k dosažení vyšší cílové kategorie je nezbytné důkladné zvládnutí příslušného učiva na nižší úrovni osvojení. 1. Na úrovni znalosti (zapamatování) se od edukanta vyžaduje jen znovupoznání informace. Slovesa, která se zde dají užít, jsou definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, seřadit apod. 2. U porozumění

má edukant prokázat pochopení a schopnost užití získané

znalosti. Typická slovesa jsou dokázat, jinak formulovat, uvést příklad, interpretovat, vysvětlit apod. 3. Při aplikaci již dochází k transferu učení do situací pro jedince nových. Používáme slovesa aplikovat, demonstrovat, diskutovat, plánovat, použít, poukázat, vyčíslit, vyzkoušet apod.

20

Srov. Kalous, Z., Obst, O. a kol.., Školní didaktika, s.279-281

82

4. U analýzy jde o schopnost rozložit sdělení na prvky tak, aby byly objasněny jak vztahy prvků, tak celkové uspořádání myšlenek obsažených ve sdělení. Typická jsou slovesa analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozdělit, specifikovat aj. 5. Syntéza znamená schopnost edukanta skládat prvky v celek. Užíváme slovesa klasifikovat, napsat sdělení, skládat, shrnout, vyvodit, modifikovat aj. 6. U kategorie hodnotící posouzení (hodnocení) jde o edukantovu schopnost i potřebu posouzení hodnoty myšlenek, dokumentů, výtvorů, metod, způsobů řešení apod. z hlediska nějakého účelu. Používáme slovesa argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, posoudit, provést kritiku apod.

83

Příloha č. 2 Edukace pacienta po cholecystektomii

Lekce č. 1: Zopakování informací o pooperační péči, které pacient získal před operací Časové vymezení lekce: 60 minut Cíl edukace: Pacient zná průběh pooperační péče Pacient dokáže laicky zopakovat získané informace Metoda edukace: diskuze, přednáška, názorná ukázka, praktický nácvik Forma edukace: individuální Edukátor: všeobecná sestra, fyzioterapeut Místo konání edukační lekce: pacientovo lůžko Pomůcky: propagační edukační materiály (letáky, brožury) Osnova edukační lekce: 1. Zjištění úrovně znalostí o pooperační péči (co si pacient zapamatoval z předoperační edukace) 2. Diskuze a zodpovězení případných dotazů 3. Názorná ukázka správného vstávání z lůžka a správného odkašlávání ve spolupráci s fyzioterapeutem 4. Seznámení s dalším průběhem jeho hospitalizace (životní styl - dieta)

Lekce č. 2: Životní styl po cholecystektomii – dietní režim Časové vymezení lekce: 60 minut Cíl edukace: Pacient zná životní styl po cholecystektomii Pacient si jídelníček dokáže sestavit Metoda edukace: diskuze, přednáška, nácvik 84

Forma edukace: individuální Edukátor: všeobecná sestra, nutriční terapeut Místo konání edukační lekce: pacientovo lůžko Pomůcky: leták o dietě po cholecystektomii Osnova edukační lekce: 1. Zjištění úrovně znalostí o dané problematice 2. Vysvětlení životního stylu po cholecystektomii 3. Sestavení jídelníčku, nácvik 4. Ukázka letáku o dietě po cholecystektomii 5. Zdůvodnění nutnosti dodržování diety po dobu 3 – 4 týdnů 6. Diskuze a zodpovězení případných dotazů

Lekce č. 3: Informace před propuštěním Časové vymezení lekce: 30 minut Cíl edukace: Pacient zná další průběh ošetřování po propuštění z nemocnice Pacient rozumí všem získaným edukačním pojmům a dokáže je využít Metoda edukace: přednáška, diskuze Forma edukace: individuální Edukátor: lékař, všeobecná sestra Místo konání edukační lekce: pacientův pokoj Pomůcky: Pokyny do domácího ošetření (viz. Příloha č.3) Osnova edukační lekce: 1. Lékař edukuje o průběhu ošetření po propuštění z nemocnice (upozorní na nutnost návštěvy lékaře k vytažení stehů, déle o možnosti vzniku obtíží a co dělat v případě vzniku) 2. Sestra i lékař zodpoví případné pacientovy dotazy 85

3. Nabídka edukační pomůcky 4. Zopakování dalšího postupu

86

Příloha č 3. Pokyny do domácího ošetření21

Dieta č. 4 Charakteristika – dieta je plnohodnotná, vhodná pro přechodný i delší čas. Obsah bílkovin i sacharidů je fyziologický, obsah tuků je dostatečně snížený. Důležitý je výběr tuků a technologická úprava, při které se vylučují přepalované tuky, omezují se potraviny s vyšším obsahem cholesterolu. Dále se doporučuje chemické, mechanické a termické ošetření v úpravě stravy. Chemicky šetřící strava – při tomto druhu šetření nezařazujeme do jídelního lístku smažené pokrmy, vylučujeme přípravu pokrmů na tuku a přepalované tuky. Vyřazujeme tučné, ostré a aromatické potraviny, dále pokrmy příliš sladké nebo příliš kyselé a přesolené. Mechanicky šetřící strava – při výběru pokrmů dbáme na vyloučení hrubých složek v potravinách. Dále vylučujeme i potraviny nadýmavé. Pokrmy vždy upravujeme do měkka a stravu podáváme pravidelně, nejlépe 5krát denně. Termicky šetřící strava – pokrmy nesmí být ani příliš horké, ani příliš studené, aby nedošlo k dráždění trávícího traktu.

Výběr potravin Maso : libové – hovězí, telecí, vepřové, kuře, ryby netučné (kapr, pstruh, štika), rybí filé, králík, holoubě. Vnitřnosti nezařazujeme. Uzeniny : šunka, dietní párky, drůbeží párky, drůbeží salám, šunkový salám – dietní Mléko, mléčné výrobky : pouze na přípravu pokrmů, dále netučný tvaroh, tvarohové a tavené sýry, tvrdý sýr. Při výběru dbáme na individuální snášenlivost Vejce : nepoužíváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu jídel. 21

Cit. Edukační materiál, FN Brno.Bohunice, Pokyny do domácího ošetření

87

Tuky : čerstvá rostlinná másla – samostatně, ostatní tuky pouze do hotových pokrmů Zelenina : podáváme pouze nenadýmavou – mrkev, celer, petržel, mladý hrášek (malé množství), fazolka, špenát, rajčata, hlávkový salát, salát z vařené strouhané červené řepy Ovoce : banány, jablka, pomeranče, mandarinky, grepy, meruňky, broskve – loupané, kompotované i třešně, višně, dýně... Moučníky : používáme těsta – odpalované, sněhové, piškotové, tvarohové, pudingové krémy Koření : petrželka, pažitka, kopr, kmínový vývar, majoránka, vanilka, citrónová a pomerančová krémy Nápoje : čaj, ovocné šťávy, bílá káva. Minerální vody dle rady lékaře. Mléko, kefíry, dbáme na individuální snášenlivost

Pro srovnání edukačního materiálu pro pacienty po cholecystektomii jsem chtěla získat i materiál z ostatních nemocnic, kde jsem prováděla výzkum, ale bohužel mi nikdo nevyšel vstříc, proto nemohu uvést srovnání, které by bylo pro tuto práci vhodné. Tento edukační materiál mi nepřipadá příliš vhodný, nejsou zde uvedeny základní informace týkající se péče o jizvu, upozornění na možnost výskytu obtíží nebo upozornění na životní styl.

88

Příloha č. 4 Dotazník

Dobrý den, jmenuji se Lucie Malotová, jsem studentkou třetího ročníku oboru Bc.Všeobecná sestra, Masarykovy univerzity v Brně. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé závěrečné bakalářské práce na téma Edukace pacienta po odstranění žlučníku. Při Vašem vyplňování postupujte prosím takto: vždy zaškrtněte (nebo podtrhněte) písmenko s jednou správnou odpovědí, pokud není uvedeno jinak. Dotazník je zcela anonymní. Po vyplnění dotazníku jej prosím vraťte sestře. Moc Vám děkuji a přeji krásný zbytek dne.

1) Jaké je Vaše pohlaví? a) žena

b) muž

2) Kolik je Vám let? Doplňte………

3) Jak dlouho máte žlučník odstraněn? a) 0 – 7 dní

b) 8 - 14 dní

c) 15 – 21 dní

d) 22 dní a více

4) Jaký typ operace jste prodělal/a? a) laparoskopický typ operace b) otevřený (klasický) typ operace

89

5) Byly Vám podány informace o pooperačním režimu? (pobyt na JIP, přítomnost drénů po operaci, kdy Vám budou vytahovat stehy, režim po propuštění z nemocnice…) a) ano b) ne c) nevím, nepamatuji si

Na otázku č. 6, 7, 8 odpoví pouze ti, co na otázku č. 5 odpověděli ANO 6) Které informace Vám byly podány? (zde můžete zaškrtnout více možností) a) stravovací režim b) funkčnost drénů c) návštěva lékaře k vytažení stehů po operaci d) nácvik správného vstávání z lůžka po operaci e) nácvik správného odkašlávání f) možnost výskytu obtíží (komplikací) v nemocnici i po propuštění domů g) co dělat v případě vzniku obtíží (komplikací) h) jak předejít obtížím (komplikacím) i) jiné, doplňte……

7) Které informace jste naopak postrádal/a? (zde můžete zaškrtnout více možností) a) stravovací režim b) funkčnost drénů c) návštěva lékaře k vytažení stehů po operaci d) nácvik správného vstávání z lůžka po operaci e) nácvik správného odkašlávání f) možnost výskytu obtíží (komplikací) v nemocnici i po propuštění domů g) co dělat v případě vzniku obtíží (komplikací) 90

h) jak předejít obtížím (komplikacím) i) žádné j) jiné, doplňte……

8) Vám poskytnuté informace jste považoval/a za: a) dostatečné b) částečné c) nedostatečné

9) Kdo Vás informoval o pooperačním režimu? (můžete zaškrtnout více možností) a) nikdo

b) sestra na oddělení

c) lékař

d) dietní sestra

e) staniční sestra

f) jiné, doplňte………

10) Jakou formou Vám byly informace sděleny? a) ústně (přednáška, rozhovor) b) písemně (písemné poučení, leták, obrázky,………) c) jiné,uveďte……

11) Měl/a jste možnost zeptat se na informace, kterým jste nerozuměl/a? a) ano

b) ne

c) ano, ale nezeptal/a jsem se

d) ne, ale chtěl/a jsem se zeptat

12) Hledal/a jste nějaké informace týkající se odstranění žlučníku? a) ano, hledal/a, ale nenašel/a b) nehledal/a c) ano, hledal/a a našel/a 91

13) Byla Vám doporučena literatura týkající se stravovacího režimu po odstranění žlučníku? a) ne b) ano, jaká (můžete zaškrtnout více možností) : a) letáček na oddělení b) internet c) knihy d) nepamatuji si e) jiné, uveďte………

14) Byl Vám doporučen konkrétní stravovací režim? a) ano

b) ne

c) nevím

15) Byl/a jste informován/a o tom, jak dlouho byste měl/a stravovací režim dodržovat? a) ano byla, jak dlouho? doplňte…… b) ne, nebyla c) nejsem si jist/a d) žádny stravovací režim nemusím dodržovat

16) Bylo mi doporučeno ze svého jídelníčku vyloučit: (můžete zaškrtnout více možností) a) grilovaná masa

b) smažená jídla

c) kořeněná jídla

d) rybí filé

e) zvěřinu

f) hlávkový salát, čínské zelí

g) silnou zrnkovou kávu

h) čerstvé kynuté pečivo

92

17) Opatření, týkající se dietního režimu : a) zcela dodržuji

b) dodržuji částečně

c) nedodržuji

d) nemusím dodržovat

e) nepamatuji si

18) Které doporučení v dietě po odstranění žlučníku Vám nevyhovuje? (zde můžete zaškrtnout více možností) a) omezení tučných jídel

b) omezení kořeněných jídel

c) dostatečný pitný režim

d) dostatek ovoce a zeleniny

e) žádné

f) jiné, doplňte……

19) Kolik tekutin denně průměrně vypijete? a) do 1litru

b) 1,1 - 1,5 litru

c) 1,6 - 2 litry

d) 2,1 – 2,5 litru

e) 2,6 - 3 litry

f) 3,1 litry a více

20) Přetrvávají nyní obtíže související s odstraněným žlučníkem? a) ano, přetrvávají, jaké? (uveďte)………………… b) ne, nepřetrvávají

Na otázku č. 21, 22 odpoví pouze ti, co na otázku č. 20 odpověděli ANO 21) Jaké jsou vyvolávající příčiny Vašich obtíží? a) požití potravin obsahující tuk b) psychické vypětí, jako je stres apod. c) zvýšená tělesná námaha, např. běhání, plavání d) alkohol e) čerstvé pečivo 93

f) sýry g) ovoce nebo zelenina, doplňte které ……………………… h) jiné, uveďte……

22) Jaké opatření děláte proto, aby obtíže ustaly? a) vypiji sklenici čisté vody b) sním rohlík c) užiji léky, uveďte………… d) přetrpím obtíže, nic neužiji e) jiné, uveďte………

23) Jaký způsob sdělování informací Vám nejvíce vyhovuje? a) rozhovor b) písemně (letáček, obrázky, instrukce,……) c) formou přednášky d) jiné, doplňte………

Děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku. Lucie Malotová

94

Souhlas k půjčování práce

Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována podle platných norem.

V Brně, Duben 2009 95

Edukace pacienta po odstranění žlučníku

Recommend Documents