Program výstav 2012
Impresionismus Pastely, akvarely, kresby 10. 2. 2012 – 13. 5. 2012 Výstava p edkládá návšt vník m více než 200 pastel , akvarel a kreseb impresionist a postimpresionist , jejichž práce na papí e mají v jejich tvorb významné postavení. V mezinárodním m ítku se jedná o první výstavu, která se v nuje výlu n tomuto tématu. Práv mezi um lci z éry impresionismu a postimpresionismu dosáhla kresba d stojného a rovnoprávného postavení, které se stalo sm rodatným pro modernu. Zatímco se malby Moneta, Degase, Renoira, Pissarra, Maneta, Seurata, Signaca, Cézanna a Gauguina t ší velké popularit , jejich p inejmenším stejn úchvatné práce na papí e z stávají daleko mén známé. Zejména zásluhou t chto um lc se kresba, která byla do té doby vnímána sekundárn jako p ípravný studijní materiál, do kala rovn ž primární funkce – byla povýšena na celistvé a samostatné um lecké dílo.
Edgar Degas, Woman in a Tub, cca 1883 Pastel na papí e © Tate, Londýn 2011
Edouard Manet, Svazek kv tin s kosatcem, zlatým dešt m a muškátem, 1880, akvarel, Albertina, Víde
Paul Gauguin, Négreries Martinique, 1890, kvaš, akvarel, erný inkoust, koláž Collection Jan Krugier, sbírka Jana Krugiera
Gustav Klimt. Klimt. Kresby 14. 3. 2012 – 10. 6. 2012 Velká obliba Gustava Klimta souvisí p edevším s opojnou smyslností jeho studií ženských akt . Jak mnohovrstevnatá je jeho tvorba ve form kreseb, p ibližuje výjime nou formou výstava Gustav Klimt – kresby. Albertina p edstavuje velkou ást své proslulé sbírky Klimtových d l, která je tvo ena 170 listy. Výstava je dopln na mimo ádnými záp j kami z rakouských a mezinárodních sbírek. Na návšt vníky eká bohatá škála studií postav, monumentálních nákres a symbolicky znázorn ných alegorií. I s využitím strohých technických prost edk dokázal Klimt vytvá et fascinující efekty – k ídou, oby ejnou nebo barevnou tužkou, p íležitostn rovn ž pomocí perokresby nebo akvarelových a zlatých barev. Albertina shromáždila n kolik sérií studií postav, které Klimt vytvo il v souvislosti s d ležitými alegorickými malbami nebo portréty. Na t chto listech se postupn blížil esenci ur itého postoje, pohybu nebo zachycení nálady. Každý list má svou autonomní hodnotu. Práv tyto vzácn prezentované série zprost edkují návšt vník m detailní pohled na pracovní postupy a duchovní univerzum um lce, který se ke svému um ní prakticky nikdy nevyjad oval verbální formou.
Gustav Klimt Portrét dámy s plášt m a kloboukem ve t í tvrte ním profilu, 1897–1898 erná a ervená k ída Albertina, Víde
Gustav Klimt Poloportrét dámy v erném s pé ovým kloboukem, 1907–08 št tec, perokresba, tuš, tužka, ervená tužka Albertina, Víde
Gustav Klimt Studie ženské hlavy ve t í tvrte ním profilu pro „Necudnost“ v „Beethovenfriesi“, 1901–1902 Albertina, Víde
Sbírka paní Wernerové Wernerové Kirchner – Heckel – Nolde 1. 6. 2012 – 26. 8. 2012 V rámci této výstavy se p edstavuje jedine ná um lecká sbírka ženy, jejíž kariéra po 2. sv tové válce vystoupala od prosté sekretá ky až k pravé ruce proslulého um leckého obchodníka Wilhelma Grosshenniga v Düsseldorfu, a která se zhruba od roku 1960 vášniv v novala sb ratelství um ní. Výb r zahrnuje okolo 90 d l, která jsou zam ena na n mecký expresionismus. Vedle výjime ných skupin d l Ericha Heckela, Ernsta Ludwiga Kirchnera a Emila Noldeho jsou vystaveny rovn ž práce úctyhodného ansámblu n meckých um lc 19. století a západoevropských velikán jako Picasso, Matisse a Modigliani.
Erich Heckel Spící dívka, 1912 tužka a akvarel na kartonu Albertina, Víde – trvalá záp j ka ze sbírky Werner
Franz Marc Sedící tygr, 1913 akvarel (na pohlednici pro dr. Hannu Wolfskehlovou, Mnichov) Albertina, Víde – trvalá záp j ka ze sbírky Werner
Emil Nolde Dva parníky, cca 1915 akvarel na japonském papí e Albertina, Víde – trvalá záp j ka ze sbírky Werner
Joel Sternfeld Barevná fotografie od roku 1970 27. 6. 2012 – 30. 9. 2012 Americkému fotografovi Joelu Sternfeldovi (*1944, New York) v nuje Albertina ve spolupráci s institucí Museum Folkwang z Essenu retrospektivní výstavu, která zahrnuje zhruba 130 prací ze t í desetiletí um lcovy tv r í innosti. Joel Sternfeld pat í k nejd ležit jším zástupc m skupiny New Color Photography, která v 70. letech objevila barevnou um leckou fotografii. Pod titulem Joel Sternfeld – barevná fotografie od roku 1970 se p edstavuje celkem jedenáct projekt . T žišt m je 50 fotografií z jeho dosud neuve ejn ného raného díla, které sahá od roku 1969 do konce 70. let. Sternfeld v pohled je vždy zacílen na rodnou Ameriku s jejími zvláštnostmi, lidmi a specifickou krajinou. Distancovaný pohled um lce na krajinu a obyvatele dal vzniknout pronikavým obraz m, které znázor ují Ameriku mezi utopií a dystopií.
Joel Sternfeld
Joel Sternfeld
Joel Sternfeld
The Space Shuttle Columbia Lands at Kelly Lackland Air Force Base, San Antonio, Texas, March 1979 ze série: American Prospects
McLean, Virginia, December 1978 ze série: American Prospects
Young Man Gathering Shopping Carts, Huntington, New York, July 1993 ze série: Stranger Passing
Digital C-print
Digital C-print © Courtesy of the artist and Luhring Augustine,
C-print © Courtesy of the artist and Luhring Augustine,
© Courtesy of the artist and Luhring Augustine, New York, 2011
New York, 2011
New York, 2011
T lo jako protest 5. 9. 2012 až 2. 12. 2012 Výstava T lo jako protest se v nuje fotografické reprezentaci lidského t la – motivu, který nejr zn jším fotograf m sloužil jako asto radikální výrazová forma pro vizuální protest proti spole enským, politickým a rovn ž um lecko-estetickým normám. Centrum výstavy tvo í výjime ná skupina d l Johna Coplanse, která pochází ze sbírek Albertiny. Fotograf se ve svých velkoformátových a sériov uspo ádaných snímcích zam il na znázorn ní vlastního nahého t la, které zcela odcizil b žné idealizaci formou fragmentace. Prost ednictvím nanejvýše propracovaného osv tlení po mnoho let vynikal na fotografické scén svým monumentálním a skulpturálním zp sobem. Lidským t lem jako prost edkem um leckého rozporu se zabývali rovn ž další um lci, nap íklad Hannah Wilke, Ketty La Rocca, Hannah Villiger, Bruce Nauman, Robert Mapplethorpe a Tatiana Lecomte. Tyto p ístupy nejenže podtrhují esenciální aspekty Coplansova díla, ale p inášejí také diferencovaný obraz kritického znázorn ní lidského t la po roce 1970.
John Coplans Self Portrait Interlocking Fingers No 6, 1999 St íbrný želatinový papír Albertina, Víde
John Coplans Interlocking Fingers No. 17, 2000 St íbrný želatinový papír Albertina, Víde
John Coplans Frieze No. 6, 1994 St íbrný želatinový papír Albertina, Víde
Císa Maxmilián I. (1459– (1459–1519) a um ní dürerovské epochy 14. 9. 2012 – 13. 1. 2013 V Albertin se rovn ž nacházejí mnohá významná díla, která vznikla na po est a památku císa e Maxmiliána I. Pat í mezi n díla Albrechta Dürera, ale také neoby ejný Triumfální pr vod od Albrechta Altdorfera a jeho žák . Práv toto dílo bude v centru výstavy. Z p vodn 109 velkoformátových pergamenových arch s barevným ztvárn ním rytí , velkolepých voz a landsknecht se v Albertin dochovaly listy 49 až 109, které vytvá ejí dohromady fresku o délce 54 metr . Vedle tohoto na celém sv t jedine ného díla se p edstaví rovn ž další d ležitá díla zhotovená pro císa e, nap . monumentální d evo ez Slavobrána nebo knižní projekty Theuerdank, Weißkunig a Freydal které jsou z formálního a ideového hlediska t sn spjaty. Císa Maxmilián I. je od 19. století ozna ován titulem „poslední rytí “, a koli stál u po átku evropské renesance rytí ství, která byla typická honosnými turnaji a skvostnou rytí skou zbrojí. Výstava p edvádí vedle mnoha jiných tematických okruh také tento zá ný aspekt um ní z doby císa e Maxmiliána s adou p íklad z vlastní sbírky, které jsou obohaceny významnými záp j kami z institucí jako Metropolitan Museum of Art New York, berlínský Kabinet m dirytin nebo víde ské Um leckohistorické muzeum.
Albrecht Dürer Innsbruck ze severu, cca 1496 akvarel, stopy krycích barev, zvýrazn no krycí b lobou Albertina, Víde
Albrecht Dürer Císa Maxmilián I., 1518 erná k ída, barevné k ídy, zvýrazn ní bílou k ídou Albertina, Víde
Albrecht Altdorfer N mecká knížata, cca 1513–16 Hn dá perokresba, akvarel a krycí barvy, zlaté zvýrazn ní, na pergamenu Albertina, Víde
Od Moneta k Picassovi Batlinerova Batlinerova sbírka Trvalá expozice – znovuotev ení po dvoutýdenní p estávce 13. 3. 2012 Pod titulem „Od Moneta k Picassovi“ p edstavuje Albertina obsáhlou kolekci d l klasické moderny, která pocházejí zejména z Batlinerovy sbírky. asové období, které je nov pojatou expozicí pokryto, sahá od impresionismu a fauvismu p es n mecký expresionismus a Bauhaus až po ruskou avantgardu. Záv r výstavy p edstavuje dílo Pabla Picassa, které zachycuje epochu válek, revolucí a zm n od po átku 20. století až do povále ných let.
Henri de Toulouse-Lautrec Šiml „Gazelle“, 1881 Albertina, Víde – Sbírka Batliner, foto: © Fotostudio Heinz Preute, Vaduz
Amedeo Modigliani Mladá žena v košili, 1918 Albertina, Víde – Sbírka Batliner
Pablo Picasso Žena se zeleným kloboukem, 1947 Albertina, Víde – Sbírka Batliner
