E d u c a t i o n a n d s e l f g o v e r n m e n t

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katedra sociologie a andragogiky

Jana Satrapová

ŠKOLSTVÍ A SAMOSPRÁVA Education and self government

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PaedDr. Zdeněk Souček Olomouc 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila, jsou citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Hradci Králové, dne 22. března 2012

…………………………… podpis

Poděkování Děkuji vedoucímu práce PaedDr. Zdeňku Součkovi za metodickou pomoc, cenné

připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Poděkování rovněž patří řediteli Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, Hradec Králové, Hradební 1029 PaedDr. Pavlu Jankovskému za poskytnuté informace a konzultace.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 6 1

CHARAKTERISTIKA ŠKOLSTVÍ ................................................................. 8 1.1

ZÁKLADNÍ PRINCIPY ....................................................................................... 8

1.2

VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY, ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ .... 8

1.3

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY ....... 10

1.3.1 Základní právní normy upravující organizaci a průběh středního vzdělávání ........................................................................................................... 11 1.4 2

PRÁVNÍ ÚPRAVA ŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ ................................................................ 12

CHARAKTERISTIKA SAMOSPRÁVY ....................................................... 14 2.1

SAMOSPRÁVA ............................................................................................... 14

2.1.1 Územní samospráva ................................................................................. 15 2.1.2 Evropská charta místní samosprávy ........................................................ 17 2.2 3

PŮSOBNOST KRAJE JAKO ZŘIZOVATELE STŘEDNÍCH ŠKOL ............................ 17

FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ STŘEDNÍCH ŠKOL ZŘIZOVANÝCH

KRAJEM .................................................................................................................. 20 3.1

PRÁVNÍ RÁMEC V PLATNÉM ZNĚNÍ ............................................................... 20

3.2

ŠKOLA JAKO PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ..................................................... 21

3.3

FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ............................... 21

3.3.1 Příspěvky z rozpočtu zřizovatele ............................................................. 22 3.3.2 Vlastní činnost ......................................................................................... 23 3.3.3 Doplňková činnost ................................................................................... 23 3.3.4 Peněžní fondy .......................................................................................... 24 3.3.5 Peněžité dary ............................................................................................ 26 3.3.6 Dotace z fondů Evropské unie ................................................................. 27 4

ANALÝZA HOSPODAŘENÍ A VYHODNOCENÍ VLIVU SAMOSPRÁVY

NA VYBRANÉ STŘEDNÍ ŠKOLE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ...... 28 4.1

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ........................................................................... 28

4.2

STŘEDNÍ ŠKOLY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI .......................................... 30

4.3

IDENTIFIKACE VYBRANÉ ŠKOLY ................................................................... 30

4.4

HISTORIE, SOUČASNOST, POSLÁNÍ A VIZE ORGANIZACE ................................ 31

4.4.1 Vývoj počtu žáků v letech 2008 - 2011 ................................................... 32 4.5

VYMEZENÍ HLAVNÍHO ÚČELU A PŘEDMĚTU ČINNOSTI................................... 34

4.6

VYMEZENÍ MAJETKU VE VLASTNICTVÍ KRAJE SVĚŘENÉHO K HOSPODAŘENÍ . 34

4.6.1 Majetek ve vlastnictví PO ........................................................................ 35 4.6.2 Nemovitý majetek .................................................................................... 35 4.6.3 Movitý majetek ........................................................................................ 35 4.6.4 Pronájem a výpůjčka movitého majetku .................................................. 36 4.6.5 Nakládání s pohledávkami ....................................................................... 36 4.7

FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ V LETECH 2009 – 2011 .......................................... 37

4.7.1 Rozpočtový proces ................................................................................... 37 4.7.2 Příspěvky od zřizovatele .......................................................................... 38 4.7.3 Výnosy z vlastní činnosti ......................................................................... 42 4.7.4 Výnosy z doplňkové činnosti................................................................... 43 4.7.5 Programy ESF v letech 2009 - 2011 ........................................................ 45 4.7.6 Tvorba a použití peněžních fondů v letech 2009 - 2011.......................... 46 4.8

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY A NÁVRHY NA JEJICH ROZDĚLENÍ........................ 50

4.9

VYHODNOCENÍ ANALÝZY HOSPODAŘENÍ A VLIVU SAMOSPRÁVY .................. 51

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 54 ANOTACE ................................................................................................................ 56 SEZNAM LITERATURY ....................................................................................... 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................... 59 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 60 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 60 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 60

Úvod Pro vypracování bakalářské práce jsem si vybrala téma „Školství a samospráva“ se zaměřením na postavení středních škol v právním systému a úlohu krajské samosprávy ve vztahu k jejich hospodaření. Krajská samospráva zřizuje střední školy jako své příspěvkové organizace. Z mého pohledu je vztah mezi zřizovatelem a školou velice úzký. Zřízením školy a následným zařazením do rejstříku škol vzniká zřizovateli

povinnost

poskytovat

škole

provozní

příspěvek,

sledovat

její

ekonomickou prosperitu, dodržování právních norem a efektivitu výchovy a vzdělávání. Cílem bakalářské práce je analyzovat finanční hospodaření střední školy zřizované Královéhradeckým krajem s vyhodnocením vlivu krajské samosprávy. První část práce je koncipována teoreticky. V úvodní kapitole popíše základní principy vzdělávání, postavení středních škol ve vzdělávací soustavě České republiky a jejich členění. Seznámí se základními právními normami, které upravují organizaci a průběh středního vzdělávání. Vyjmenuje hlavní orgány, které vykonávají ve školství státní správu a samosprávu. Druhá kapitola navazuje na školství a jeho správu, definuje a zaměřuje se na charakteristiku samosprávy, vysvětluje pojem samospráva, veřejná správa a státní správa a vymezuje pojem územní samospráva. Zaměřuje se především na působnost vyššího samosprávného celku – kraje, který zřizuje a zároveň spravuje většinu středních škol na svém území. Třetí kapitola popisuje právní rámec a finanční hospodaření příspěvkových organizací. Uvádí, z jakých zdrojů získává organizace finanční prostředky do svého rozpočtu. Praktická část práce, představuje Královéhradecký kraj z hlediska geografického i demografického a střední školy v kraji. Konkrétně aplikuje informace z teoretické části na vybranou střední školu zřizovanou Královéhradeckým krajem. Práce stručně zmiňuje historii a současnost školy, poslání a její vizi. Uvede její hlavní předmět, účel činnosti a vymezení majetku svěřeného k hospodaření. Metodou analýzy předložených dokumentů bude proveden rozbor jednotlivých oblastí finančního hospodaření školy v letech 2009 – 2011, včetně znázornění v tabulkách a grafech, 6

s uvedením rozhodnutí orgánů samosprávy, která se těchto oblastí týkají a ovlivňují hospodaření školy. V závěru uvede hospodářské výsledky ve sledovaném období a vyhodnotí analýzu hospodaření střední školy a vliv samosprávy na její hospodaření. Výstupem bakalářské práce bude vymezení nejvýznamnějších ukazatelů, které ovlivňují hospodaření střední školy a vliv samosprávy v dané oblasti. Tyto ukazatelé budou rozděleny do oblastí příležitostí a rizik. Při výkonu svého povolání se setkávám s řediteli škol, kteří mají kvalifikaci spíše pedagogickou než ekonomickou. Z tohoto důvodu považuji ekonomickou oblast, potažmo finanční hospodaření, za jednu z nejnáročnějších oblastí řízení školy. Proto by tato práce mohla být využita jako metodická příručka pro ředitele či ekonomy středních škol zřizovaných Královéhradeckým krajem. Ke zpracování této práce jsem vedle odborné literatury, právních předpisů a internetových stránek použila zřizovací listinu, výroční zprávy za roky 2009 - 2011 a další získané informace vybrané školy, které se k danému tématu vztahují.

7

1 Charakteristika školství Tato kapitola nás seznámí se základními principy vzdělávání a vzdělávací soustavou České republiky (dále ČR), kterou tvoří školy a školská zařízení. Následně nás provede postavením středního vzdělávání ve vzdělávacím systému, zákonnými právními normami upravující jeho průběh a organizaci vzdělávání ve středních školách a dále popíše hlavní orgány řízení a správy školství.

1.1

Základní principy

Poskytování vzdělávání se řídí základními principy, které jsou uvedeny v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Listina základních práv a svobod říká: „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“1 „Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.“2 „Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu.“3

1.2

Vzdělávací soustava České republiky, školy a školská zařízení

Školství v ČR je ve smyslu jeho organizačního uspořádání spojováno se vzdělávací soustavou. Současnou podobu struktury vzdělávací soustavy (viz příloha 1) definuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

1

http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html, (cit. 2012-02-29), čl. 32. http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html, (cit. 2012-02-29), čl. 33. 3 http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html, (cit. 2012-02-29), čl. 26, odst. 1. 2

8

a jiném vzdělávání, (školský zákon) v platném znění. Ústředním orgánem pro celou vzdělávací soustavu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT). Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Posláním školy je zajišťovat výchovu a vzdělávaní podle vzdělávacích programů, které jsou pro jednotlivé druhy škol stanoveny MŠMT.4 Škola

uskutečňuje

vzdělávání

podle

vzdělávacích

programů

uvedených

v § 3 školského zákona.5 Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky.6 Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách, nebo s ním přímo související, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči.7 Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči. V těchto zařízeních je zajišťována ústavní ochranná výchova, preventivní výchova a péče, poradenské služby, stravování a vzdělávání pedagogických pracovníků.8 Je nezbytné zdůraznit, že podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.9

4

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 1. 5 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 2. 6 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 3. 7 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 4. 8 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 5. 9 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 6.

9

1.3

Střední vzdělávání ve vzdělávacím systému České republiky

Postavení středních škol ve vzdělávacím systému je velmi významné v rámci uplatnění jejich absolventů na trhu práce, což se výrazným způsobem odráží na ekonomické prosperitě ČR. „Střední

vzdělávání

rozvíjí

vědomosti,

dovednosti,

schopnosti,

postoje

a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší střední všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotního učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.“10 Jednotlivé typy středních škol členíme následovně:  gymnázia,  střední odborné školy,  střední odborná učiliště. Gymnázia poskytují všeobecné střední úplné vzdělání zakončené maturitní zkouškou, které je považované za prioritní ve všech státech Evropské unie (dále EU). Absolventi jsou připraveni k dalšímu studiu na vyšších odborných školách nebo vysokých školách. Střední odborné školy (dále SOŠ) poskytují úplné střední odborné vzdělání, které je ukončeno maturitní zkouškou. Absolventi získávají odbornou kvalifikaci pro výkon povolání a mohou dále pokračovat ve studiu na vyšší či vysoké škole. SOŠ jsou průmyslové, zdravotní, umělecké, sociální, lesnické, zemědělské, ekonomické a poskytují úplné odborné vzdělání. Na trhu práce se v současné době nejlépe uplatňují absolventi s technickým zaměřením (zejména strojírenské, elektrotechnické a stavební obory). Trend vzrůstajícího zájmu žáků o obory vzdělávání s maturitní zkouškou nadále přetrvává. Tato skutečnost způsobuje stálý pokles zájmu o studium tříletých učebních oborů. Očekávaný úbytek žáků ve středním vzdělávání bude mít

10

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 57

10

negativní dopad zejména na výše uvedené obory, a tím se nedostatek jejich absolventů na trhu práce ještě prohloubí. Střední odborná učiliště (dále SOU) připravují žáky ve dvou a tříletých oborech na výkon dělnických profesí.11 Většina SOŠ a SOU realizují současně jak obory poskytující střední vzdělání s výučním listem, tak obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou. Úspěšným ukončením středních škol lze dosáhnout těchto stupňů:  středního vzdělání,  středního vzdělání s výučním listem,  středního vzdělání s maturitní zkouškou. Středního vzdělání dosáhne žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce jednoho nebo dvou let denního studia. Je určeno pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Středního vzdělání s výučním listem dosáhne žák řádným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Školy v těchto oborech připravují své absolventy pro různé dělnické profese. Důležitý je odborný výcvik, který probíhá ve školních dílnách nebo smluvních pracovištích. Kvalita odborného výcviku a jeho materiální a personální podmínky jsou důležitým faktorem pro další uplatnění absolventů na trhu práce. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, ve středních školách poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou v délce 4 let denní formy a střední školy poskytujících nástavbové studium v délce 2 let denní formy.

1.3.1 Základní právní normy upravující organizaci a průběh středního vzdělávání Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, podle: 11

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 3. Praha: ASPI, a. s., 2005, s. 437.

11

 § 58 upravuje získání stupně středního vzdělání,  § 59 až § 64 upravuje podmínky přijetí ke vzdělávání na střední škole,  § 65 upravuje organizaci středního vzdělávání,  § 66 a § 68 upravuje průběh středního vzdělávání,  § 69 upravuje hodnocení výsledků vzdělávání žáků,  § 70 upravuje uznání dosaženého vzdělání,  § 72 až § 82 upravuje ukončování středního vzdělávání,  § 83 až § 90 upravuje nástavbové studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou.12 Školský zákon dále stanoví zásady, cíle vzdělání a vzdělávací programy, jimiž se má cílů dosahovat. Na tento zákon navazují vyhlášky týkající se středního školství. Podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání jsou stanoveny vyhláškou č. 13/2005., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři v platném znění. Bližší údaje o ukončování vzdělávání na středních školách jsou stanoveny prováděcí vyhláškou č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Právní úprava řízení školství

1.4

Školský zákon vymezuje orgány, které vykonávají ve školství státní správu a samosprávu. Hlavními subjekty řízení a správy školství jsou dle školského zákona: 

MŠMT je ústředním orgánem státní správy. Jeho působnost vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v aktuálním znění. Vykonává státní správu pro předškolní zařízení, školní zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, pro vědecké

12

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 58 - § 90

12

hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.13  Česká školní inspekce (dále ČŠI) je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu, účetní jednotkou a je podřízena MŠMT. Člení se na ústředí ČŠI se sídlem v Praze a inspektoráty ČŠI. Zpracovává koncepční záměry inspekčních činností a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. Další kompetence a úkoly ČŠI jsou obsaženy v § 174 školského zákona. Samosprávu ve školství vykonávají14:  Obec, která zřizuje a spravuje mateřské školy a základní školy. Její povinností je zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky15.  Kraj, který zřizuje a spravuje střední školy, vyšší odborné školy a školská zařízení. Má povinnost zajistit podmínky pro střední a vyšší odborné vzdělání a dále vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami.16

13

http://www.msmt.cz/ministerstvo, (cit. 2012-03-05) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 177 odst. 1. 15 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 178 odst. 1. 16 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 181 odst. 1. 14

13

2 Charakteristika samosprávy Předchozí kapitola nás seznámila se základními principy vzdělání, provedla vzdělávací soustavou ČR, postavením středních škol ve vzdělávacím systému, platnými právními normami upravující průběh a organizaci středního vzdělávání a uvedla hlavní orgány, které vykonávají státní správu a samosprávu ve školství. V této části textu bude navázáno na školství a jeho správu, bude definována samospráva, rozvedena úloha územní samosprávy a zmíněna Evropská charta místní samosprávy. Dále bude práce zaměřena především na působnost vyššího samosprávného celku – kraje, který zřizuje a zároveň spravuje většinu středních škol na svém území.

2.1

Samospráva

„Samospráva tvoří vedle státní správy druhou nejdůležitější větev veřejné správy, je součástí veřejné moci. Jde o konkurenční správní subjekt vůči jiným nositelům veřejné moci. Tím podporuje dělbu moci ve státě. Zabraňuje soustředění moci v jediném mocenském centru a jejímu možnému zneužití.“17 Veřejná správa je součástí veřejné moci, což je schopnost rozhodovat o právech a povinnostech subjektů. Veřejná moc je spojena se státem a je odlišná od soukromé moci. Pro veřejnou moc je typické, že je vykonávána subjekty, které své oprávnění odvozují od státu. Prvotním nositelem veřejné moci je vždy stát, který ji uskutečňuje prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné, soudní nebo ji přenáší na samosprávu nebo jiné osoby. Veřejná správa je správou veřejných věcí ve veřejném zájmu, která slouží občanům k realizaci jejich práva.18 Státní správa má dominantní postavení ve veřejné správě a provádí činnost výkonnou i nařizovací. Stát formou zákonů deleguje správu na jiné subjekty, a to na vládu, ministerstva a ostatní orgány státní správy.19

17 18 19

KOUDELKA, Z. Samospráva. Praha: Linde Praha, a. s., 2007, s. 19. KOUDELKA, Z. Samospráva. Praha: Linde Praha, a. s., 2007, s. 16. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. Praha: ASPI,

2008, s. 102.

14

Samospráva

je

slučitelná

jen

s demokratickým

zřízením

a

představuje

decentralizovanou moc. Samospráva má právní subjektivitu, má své volené představitele a se svým majetkem hospodaří dle schváleného rozpočtu. Spravuje své vlastní záležitosti a záležitosti ve veřejném zájmu. Samospráva vytváří vztahy vnitřní a vnější. Vnitřní vztahy jsou vytvořeny správním řádem, členy samosprávy nebo stanovami. Vnější vztahy působí mimo rámec organizace samosprávy, řídí se právními normami, působí vůči vnějšímu okolí a hájí své zájmy. Jedná svým jménem, spravuje vlastní a veřejné záležitosti, ve správních záležitostech rozhoduje dle své vůle. Samospráva má moc normotvornou (schopnost a právo vytvářet obecní vyhlášky, věstníky krajů, vnitřní předpisy a řády) a moc výkonnou (schopnost a právo tvořit, řídit činnost samosprávních institucí a jejich orgánů).20 Samosprávu můžeme chápat jako činnost územní samosprávy a jako zájmovou samosprávu, kterou vykonávají zájmové komory (např. lékařská komora, advokátní komora, notářská komora). 2.1.1 Územní samospráva „Územní samospráva je nepochybně jednou z významných součástí uspořádání společnosti. Je prvkem veřejné správy, kterou se rozumí správa veřejných záležitostí, což ji odlišuje od správy soukromé. Jelikož můžeme správu charakterizovat jako každou záměrnou lidskou činnost, směřující k dosažení určitých lidských účelů, pak veřejná správa zahrnuje tu oblast, kde účelem je naplnění veřejného zájmu. Obecně představuje v rámci státu moment decentralizace státní moci, neboť umožňuje společenstvím občanů (zpravidla územně nebo zájmově vzniklým) podílet se na veřejné moci. Přitom se však realizuje v právním rámci státu, je legislativně zakotvena.“21 Územní samospráva je zakotvena v zákoně č. 1/1993, Ústava ČR, v hlavě VII. Právo na samosprávu je podrobněji vymezeno zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích,

20 21

KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 46. STRECKOVA, Y., MALÝ, I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Praha: Computer Press, 1998, s. 149.

15

ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.22 ČR se člení na obce a kraje. Obec je základním a kraj vyšším územním samosprávným celkem (dále ÚSC). Obec je součástí vyššího ÚSC. „Územní celky jsou vytvořeny z potřeb veřejného a společenského zájmu a z principu řídit vlastní záležitosti občanů.“23 Obec je základním článkem územní samosprávy, základním správním celkem, samostatným právním subjektem, reprezentantem veřejných zájmů, zájmů občanů a ostatních subjektů daného územního společenství. Obec hospodaří s vlastními i svěřenými finančními prostředky, vlastní movitý i nemovitý majetek, zřizuje obecní policii, spravuje obecní i veřejné záležitosti, vydává obecně závazné vyhlášky. Vyznačuje se tím, že má vlastní území, obyvatelstvo, název a funkce. Obec spravuje záležitosti občanů obce prostřednictvím svých zvolených orgánů. Orgány obce tvoří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a úřad obce.24 Kraj je vyšším ÚSC a územním společenstvím občanů s právem na samosprávu, které vykonává v souladu s potřebami společenství občanů kraje v rozsahu stanoveném zákonem. Tento vyšší ÚSC je veřejnoprávní korporací a má právo vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a zároveň nese odpovědnost. Zabezpečuje samostatnou působnost (samosprávní činnost) a přenesenou působnost (výkon státní správy v rozsahu přenesených kompetencí). Kraj je charakterizován svým územím, obyvatelstvem, znakem, praporem, krajskou správní institucí a krajským městem. Kraj vlastní movitý a nemovitý majetek, má povinnost s ním hospodařit účelně, vést evidenci a chránit ho před zničením či poškozením. Kraj jako vlastník může majetek prodat, darovat či pronajmout a jedná o něm zastupitelstvo a rada kraje. Kraj hospodaří podle vlastního rozpočtu. Orgány kraje tvoří zastupitelstvo kraje, rada kraje, výbory a komise, hejtman a krajský úřad.25

22

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 73. 23 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 47. 24 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 50, 53. 25 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 58.

16

2.1.2 Evropská charta místní samosprávy Vzhledem k tomu, že ČR je členem EU, je důležité zmínit tento významný evropský dokument, který byl přijatý členskými státy Rady Evropy dne 15. října 1985 ve Štrasburku. ČR tuto úmluvu ratifikovala až v roce 1998 a respektovala ji při obnově územní samosprávy obecním zřízením a při obnovování krajského zřízení vytvořením potřebných legislativních a ekonomických podkladů pro fungování územní samosprávy. Evropská

charta

místní

samosprávy

zdůrazňuje

princip

demokracie

a decentralizace, který umožňuje:  postavení místních orgánů jako jednoho z hlavních základů demokratického systému,  právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí,  princip vysoké míry autonomie místních orgánů, pravomoci i odpovědnosti,  potřebu profesionálního výkonu rozhodnutí volených orgánů,  právo na odpovídající různorodé finanční zdroje podle rozsahu působností místní samosprávy,  právo na sdružování za účelem zajišťování záležitostí společného zájmu.26

2.2

Působnost kraje jako zřizovatele středních škol

Pravomoci

zřizovatele

příspěvkových

organizací

vyplývají

ze

zákona

č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o rozpočtových pravidlech) a jím vydané zřizovací listiny.27 Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zřizování a rušení škol a školských zařízení dbá kraj o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů daného území, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého regionu.28

26

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 72. 27 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 27 odst.2. 28 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 177.

17

Povinností kraje je zajistit podmínky pro uskutečnění středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmové vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Kraj zřizuje a zrušuje střední školy, vyšší odborné školy, mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízení a zařízení školního stravování pro děti, střední školy s vyučovacím jazykem národnostních menšin, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, základní umělecké školy, dětské domovy a školská zařízení pro zájmové vzdělávání.29 Kraj v samostatné působnosti zřizuje a zároveň spravuje většinu středních škol. Z vlastního rozpočtu zabezpečuje jejich investiční výdaje a provozní náklady. Pravomoc ke zřízení střední školy jako příspěvkové organizace je zákonem dána zastupitelstvu kraje, kterému je vyhrazeno mimo jiné:  schvalovat jejich zřizovací listinu, případně její změny,  rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení krajských příspěvkových organizací,  schvalovat hospodářské výsledky a rozdělení zisku do peněžních fondů škol a školských zařízení zřizovaných krajem,  schvalovat rozpočet kraje a závěrečný účet kraje,  schvalovat financování investičních akcí, případně jejich úpravy,  zřizovat výbor pro vzdělávání a zaměstnanost, který dává stanovisko k síti škol a školských zařízení, studijním a učebním oborům v rámci kraje.30 Zastupitelstvo se schází dle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Jednání je veřejné a jeho výsledkem je usnesení a rozhodnutí, které musí být schváleno nadpoloviční většinou všech členů.31 Zastupitelstvo kraje se dále řídí a plní úkoly stanovené zákonem o krajích a zákonem o rozpočtových pravidlech. Zastupitelstvo kraje volí hejtmana, který zastupuje kraj navenek. Podepisuje právní předpisy kraje, vyhlášky, věstníky a plní úkoly schválené zastupitelstvem nebo radou.32

29

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 181. 30 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 117. 31 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 60. 32 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 61.

18

Rada kraje vykonává mimo jiné:  zřizovatelské funkce k příspěvkovým organizacím, které kraj zřizuje,  jmenuje a odvolává ředitele těchto organizací,  stanovuje platy a odměny jejich zaměstnanců,  projednává hospodářské výsledky a příděly do peněžních fondů škol a školských zařízení zřizovaných krajem,  rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce,  rozhoduje o úplatném převodu nebo o likvidaci majetku,  rozhoduje o prominutí pohledávky nepřevyšující 200 000 Kč,  schvaluje odpisové plány příspěvkových organizací zřizovaných krajem,  rozhoduje o poskytnutí dotací právnickým a fyzickým osobám v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, vzdělávání, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.,  zřizuje jako svůj iniciativní a poradní orgán komise, které jí odpovídají za činnost a předkládají svá stanoviska a náměty. Rada kraje je výkonným orgánem kraje a je odpovědna zastupitelstvu. Schůze rady se konají dle potřeby a jsou neveřejné. Rada na své schůzi schvaluje usnesení a rozhodnutí, získá-li souhlas nadpoloviční většiny hlasů všech členů. Rada kraje rozhoduje v dalších záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou přímo vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo.33 Zastupitelstvo kraje a rada kraje ukládá úkoly krajskému úřadu, který je plní v samostatné

působnosti

a

napomáhá

k činnosti

výboru

pro

vzdělávání

a zaměstnanost. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení. V jeho čele stojí ředitel, který je zaměstnancem kraje. Rada může zadávat úkoly krajskému úřadu pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem.34 Působnost jednotlivých odborů odráží působnost jednotlivých ministerstev, takže pro MŠMT je to odbor školství, v jehož kompetenci je vedení školské agendy.35 Samospráva je realizována především formou usnesení ze zasedání zastupitelstva kraje nebo ze schůze rady kraje.

33

Zákon č. 129/2000, o krajích, § 59 odst. 3. Zákon č. 129/2000, o krajích, § 66. 35 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010, s. 62. 34

19

3 Finanční hospodaření středních škol zřizovaných krajem V předchozím textu jsme se seznámili s krajskou samosprávou a její působností ve školství. Nyní se zaměříme na finanční hospodaření středních škol, které zřizují kraje jako své příspěvkové organizace a uvedeme jejich právní rámec. Pozornost bude věnována hospodaření škol s prostředky získanými z rozpočtu zřizovatele, z vlastní a doplňkové činnosti, s peněžními prostředky svých fondů, s peněžními dary od fyzických a právnických osob a s prostředky poskytnutými z rozpočtu EU. Právní rámec v platném znění

3.1

Základní právní rámec příspěvkových organizací je dán zákonem o rozpočtových pravidlech, dále pak: 

zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích,



zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví,



vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro vybrané jednotky,



vyhláškou 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,



zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a jeho prováděcí vyhláška č. 416/2004 Sb.

V rámci výše uvedených právních předpisů kraj vymezuje další kompetence škol při správě majetku v rámci zřizovací listiny, případně vydává další předpisy. Příspěvková organizace jako právnická osoba je i daňovým poplatníkem a vztahují se na ni veškeré daňové zákony, a to zejména:  zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,  zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,  zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,  zákon č. 337/1992 Sb., o dani z nemovitostí,  zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.36

36

VOLTNEROVÁ MADEROVÁ, K., TÉGL, P. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávního celku. 1. Ostrava: ANAG, 2009, s. 7- 8.

20

Škola jako příspěvková organizace

3.2

Jak již bylo v minulé kapitole zmíněno, příspěvková organizace vzniká rozhodnutím zřizovatele. O zřízení, zrušení či sloučení příspěvkové organizace, jakož i o zřizovacích listinách rozhoduje zastupitelstvo. Zřizovací listina musí obsahovat náležitosti stanovené v § 27 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, přičemž uvedené náležitosti jsou nutné minimum, nikoli možné maximum.37 „Příspěvkové

organizaci

svěřuje

zřizovatel

k hospodaření

svůj

majetek

a vymezuje i rozsah těch svých vlastnických práv, jejichž výkon na organizaci přenáší z důvodu zajištění řádného hospodaření s majetkem, a to k účelům, které jsou zřizovací listinou vymezeny jako předmět činnosti související s účelem zřízení, případně zřizovatelem povoleny jako činnosti doplňkové.“38 Finanční hospodaření příspěvkových organizací

3.3

Příspěvková organizace hospodaří dle svého rozpočtu. Příjmy, které získávají svojí činností, si nechávají pro financování svých výdajů. Protože zabezpečují veřejné statky na neziskovém principu, uživatelské poplatky často nepokrývají ekonomicky nutnou výši nákladů, nejsou finančně soběstačné. Proto jim zřizovatel poskytuje ze svého rozpočtu finanční prostředky. Tyto organizace dále hospodaří s prostředky svých peněžních fondů a dále mohou získávat peněžní dary od různých subjektů a ze zahraničí.39 Příspěvkové organizace jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele příspěvkem na provoz a investiční dotací. Můžou být napojeny odvodem i v případě, že: 

jejich plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu,



jejich investiční zdroje jsou větší než jejich potřeba užití dle rozhodnutí zřizovatele,

37

MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, a. s., 2009, s. 8. 38 MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK, Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, a. s., 2009, s. 7. 39 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 208.

21



porušila rozpočtovou kázeň. Porušením rozpočtové kázně se příspěvková organizace dopustí např. použitím finančních prostředků v rozporu se stanoveným účelem nebo překročí-li stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy. Za porušení může zřizovatel uložit, snížit či prominout odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků.40

Příspěvková organizace může některé úkony učinit pouze se souhlasem zřizovatele, a to:  využít investičních úvěrů a půjček pro financování investičních potřeb,  pořizovat věci na splátky nebo smlouvy o nájmu s právem koupě,  přijímat protihodnotou za své pohledávky cenné papíry.41 Příspěvková organizace nesmí:  nakupovat akcie či jiné cenné papíry,  poskytovat dary jiným subjektům s výjimkou peněžitých a věcných darů, které jsou poskytovány v souladu s předpisy o použití FKSP,  zřizovat nebo zakládat právnické osoby,  mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.42 3.3.1 Příspěvky z rozpočtu zřizovatele „Od zřizovatele dostává příspěvková organizace příspěvek na provoz, ale také dotace na investice, které jsou součástí jejího rozpočtu. Zařazené investice do dlouhodobého majetku se podle odpisového plánu odepisují.“43 Prostředky na chod školy, tzv. provozní výdaje, jsou hrazeny z rozpočtu kraje, a to měsíčně ve formě příspěvku. Ten je určen např. na krytí provozní činnosti, materiálních výdajů, služeb, výdajů nevýrobní povahy, neinvestičních nákladů, které tvoří náklady na opravy a údržbu.44 Vztahy rozpočtu organizace k rozpočtu 40

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 28 odst. 6, 7, 8, 9. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 208. 42 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 209. 43 PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, s. 57. 44 PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, s. 55. 41

22

zřizovatele lze během roku měnit. V neprospěch příspěvkové organizace se rozpočtové změny mohou provádět pouze ze závažných důvodů na základě rozhodnutí zřizovatele tzv. rozpočtovým opatřením. Podmínkou pro jeho poskytnutí je, že příspěvková organizace vykonává činnosti, pro které byla zřízena v daném rozsahu a kvalitě, uvedené ve zřizovací listině. Zřizovatel

dále

školám

poskytuje

dotace,

které

jsou

účelově

určené

a mohou být např. na:  prevenci sociálně patologických jevů ve školách,  aktivity mládeže ve volném čase,  environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu,  opravy budov, rekonstrukce. O tyto prostředky žádají školy dle vlastních potřeb. V případě větších oprav a rekonstrukcí se postupuje dle plánů investic na příslušný kalendářní rok. Žádosti o přidělení finančních prostředků jsou předkládány na odbor školství příslušného krajského úřadu, který je dále předkládá ke schválení orgánům kraje. 3.3.2 Vlastní činnost PO hospodaří v rámci své hlavní činnosti na základě svého vlastního rozpočtu s finančními prostředky od svého zřizovatele a s prostředky získanými vlastní činností.45 Příjmy z vlastní činnosti získávají příspěvkové organizace z poskytnutých služeb, a to např. za ubytování v domovech mládeže, za produktivní práci žáků, za pronájem majetku nebo ze smluvních vztahů, např. úroky z vkladů na běžných účtech, přijaté náhrady od pojišťoven, výnosy z prodeje nemovitého majetku.

3.3.3 Doplňková činnost Prvořadým

úkolem

příspěvkové

organizace

je

zajištění

hlavní

činnosti

a doplňková činnost ji nesmí narušit. Doplňková činnost slouží pro účelnější, efektivnější využití hospodářských možností za účelem vytvoření zisku. „Pokud 45

PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, s. 57.

23

příspěvková organizace vytváří v doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti.“46 Musí být povolena zřizovatelem, uvedena ve zřizovací listině a sledována odděleně od finančního hospodaření organizace. Příspěvkové organizace mohou mít i více doplňkových činností a na některé činnosti musí mít živnostenský list. V rámci

hlavní

činnosti

se

organizace

chovají

jako

neziskové

subjekty

a v rámci doplňkové činnosti jako podnikatelské subjekty. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, se v důsledku doplňkové činnosti stávají poplatníky daně z příjmů právnických osob a mohou se stát i plátci daně z přidané hodnoty při dosažení určitého obratu, kdy jim vzniká oznamovací povinnost na příslušném finančním úřadu. 3.3.4 Peněžní fondy Příspěvková organizace dále hospodaří s peněžními prostředky svých fondů. Pravidla pro jejich tvorbu a použití stanovuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tvorba fondů je především vázána na tvorbu zlepšeného hospodářského výsledku.47 „Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.“48 Výše uvedený zákon uvádí tyto peněžní fondy:  rezervní fond (§ 30),  investiční fond (§ 31),  fond odměn (§ 32),  fond kulturních a sociálních potřeb (§ 33). Rezervní fond Příspěvková organizace tvoří rezervní fond:  ze zlepšeného hospodářského výsledku (výnosy z hospodaření spolu s provozním příspěvkem jsou větší než provozní náklady) na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku,  z přijatých peněžních darů, 46

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 28 odst. 5. NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví státní správy a samosprávy. Praha: Oeconomica, 2006, s. 141. 48 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 29 odst. 2. 47

24

 z nespotřebované části finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo dle mezinárodních smluv na krytí provozních výdajů na konci roku, pokud úkol přesahuje kalendářní rok. Rezervní fond je využíván k:  dalšímu rozvoji své činnosti,  časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady,  úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně,  úhradě své ztráty za předchozí léta,  posílení investičního fondu se souhlasem zřizovatele.49 Investiční fond Investiční fond slouží příspěvkové organizaci k financování investičních potřeb, tvoří se z:  odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele,  výnosů za prodej svěřeného dlouhodobého hmotného majetku,  darů a příspěvků od jiných subjektů určených k investičním účelům,  výnosů za prodej majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,  převodů z rezervního fondu ve stanovené výši zřizovatelem. Peněžní prostředky fondu se používají k:  financování investičních výdajů,  úhradě investičních úvěrů nebo půjček,  odvodu do rozpočtu zřizovatele, je-li uložen,  posílení zdrojů na financování oprav a údržby majetku, který organizace užívá ke své činnost a je ve vlastnictví zřizovatele.50 Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření po skončení rozpočtového období, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy. Příděl do fondu odměn provede organizace na základě schválení 49 50

NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví státní správy a samosprávy. Praha: Oeconomica, 2006, s. 148. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 210.

25

zřizovatelem.51Fond odměn je určen přednostně na úhradu případného překročení prostředků na platy a na odměny zaměstnanců. Fond kulturních a sociálních potřeb (dále FKSP) FKSP se řídí vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Tento fond není tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku, ale je tvořen základním přídělem, který do roku 2010 činil 2 % a od roku 2011 je tvořen 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, případně na mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonanou práci. V průběhu roku je naplňován zálohově z roční plánované výše a na konci roku se provede vyúčtování skutečného přídělu v rámci účetní závěrky. FKSP se používá k financování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců, kteří jsou v příspěvkové organizaci v pracovním poměru a jiným osobám, které jsou uvedeny v § 33 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.52 Příspěvková organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Při používání fondu postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje dle výše uvedené vyhlášky § 4 až § 14. Tato vyhláška již neukládá povinnost vypracovat zásady pro použití fondu, ale způsob čerpání fondu. Fond by se neměl používat, ale čerpat.53 3.3.5 Peněžité dary Peněžité dary mohou být od fyzických nebo právnických osob.

Jsou převážně

zdrojem rezervního fondu, případně investičního fondu nebo FKSP. Dary jsou poskytovány na základě darovacích smluv, kde je uveden účel použití. Podléhají schválení zřizovatele, a to vždy před uzavřením darovací smlouvy.

51

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 32. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 33. 53 http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/10_2002/members_fksp.html, (cit. 2012-02-29) 52

26

3.3.6 Dotace z fondů Evropské unie Významným zdrojem pro financování rozvoje škol spolu s finančními prostředky zřizovatele, vkládanými ve formě finanční spoluúčasti, jsou programy Evropských strukturálních fondů (dále ESF). „Fondy Evropské unie jsou nástrojem na financování politik Evropské unie, podpoře hospodářského růstu členských států a podpoře vzdělávaní.“54 Mezi hlavní programy patří Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále OP VK), který je víceletý a zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů vzdělávání. Výdaje vynakládané na projekty z tohoto programu jsou plně kryty finančními prostředky z ESF a státního rozpočtu. Nevyžadují spoluúčast z rozpočtu zřizovatele ani školy.55 Dalším programem je Operační program Životního prostředí. Předkladateli projektů jsou vždy jednotlivé školy. Prostřednictvím těchto projektů je zlepšován technický stav škol. Uspořené prostředky za energie je možno vložit do jiných, přínosnějších oblastí činnosti. Příprava projektů je poměrně náročná, jejich úspěšnost závisí na řadě okolností. Z pohledu finančního jde o projekty s nejvyšším finančním podílem investora. Je proto důležité vyhodnocovat celkový přínos jednotlivých projektů, jejich návratnost a smysluplnost.56

54

http://www.dotace-kvalitne.cz/evropske-fondy/, (cit. 2012-02-16) http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/bcccc738-7fb0-4742-9b90-b75ce4b28b2e/OP-Vzdelavanipro-konkurenceschopnost, (cit. 2012-02-13) 56 http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Zivotniprostredi, (cit. 2012-02-13) 55

27

4 Analýza hospodaření a vyhodnocení vlivu samosprávy na vybrané střední škole v Královéhradeckém kraji V úvodu si představme KHK z hlediska geografického a demografického a střední školy v kraji. Dále budou aplikovány informace z teoretické části a představena vybraná škola, která je jednou z největších v KHK, má dlouholetou tradici a velmi dobře se profiluje navenek. Bude zmíněn její hlavní předmět, účel činnosti a majetek, který byl škole svěřen k hospodaření. Metodou analýzy předložených dokumentů bude proveden rozbor jednotlivých oblastí finančního hospodaření konkrétní školy v letech 2009 až 2011, včetně znázornění v tabulkách a grafech, s uvedením rozhodnutí orgánů samosprávy, která se těchto oblastí týkají a ovlivňují hospodaření školy. V závěru uvede hospodářské výsledky ve sledovaném období a vyhodnotí analýzu hospodaření vybrané školy a vliv samosprávy na její hospodaření.

4.1

Královéhradecký kraj

KHK leží v severovýchodní části Čech. Hranice kraje tvoří z více než jedné třetiny státní

hranice

s Polskem

v délce

280

km.

Se

sousedním

Libereckým

a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice, jak rozlohou, tak počtem obyvatelstva. Posledním sousedícím krajem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km.57 Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj 6 % rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské i orné půdy, podíl lesních pozemků je osmý nejvyšší. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně,

57

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje108, (cit. 2011-12-28).

28

zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy a těmi jsou Hradec Králové, Jičín a Náchod.58

Obrázek 1 - Mapa Královéhradeckého kraje

Zdroj: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statistickeudaje-108, (cit. 2011-12-28).

Ke konci roku 2010 měl KHK kraj celkem 554 803 obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s více než 163 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší je okres Rychnov nad Kněžnou, který čítá přes 79 tisíc obyvatel. Hustotou 117 obyvatel na 1 km2 nedosahuje kraj celorepublikového průměru 134 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (183 obyvatel na km 2) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km2).59

58

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje108, (cit. 2011-12-28). 59 http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje108, (cit. 2011-12-28).

29

4.2

Střední školy v Královéhradeckém kraji

KHK je zřizovatelem většiny středních škol na území kraje. Vedle středních škol zřizovaných KHK působí v kraji i střední školy soukromé (zřizované fyzickými nebo právnickými osobami), školy církevní a školy zřizované MŠMT (viz příloha č. 2). V současné době (k 31. 12. 2011) je KHK zřizovatelem 62 středních škol.60 Kraj zřizuje střední školy jako příspěvkové organizace, sleduje jejich ekonomickou prosperitu, dodržování právních norem, efektivitu výchovy a vzdělávání. Negativním rysem středního vzdělávání v KHK je roztříštěnost a nekonzistentnost oborů, které jsou v jednotlivých školách realizovány. Z tohoto důvodu KHK začal vytvářet centra odborného vzdělávání, která sdružují výuku příbuzných oborů. KHK podporuje školy v grantové politice při získávání finančních prostředků pro zkvalitnění výchovy a vzdělávání. Jednou

z priorit

v oblasti

středního

školství

v KHK

je

rovný

přístup

ke vzdělávání. Značná pozornost je proto věnována žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, a to zejména z pohledu zvýšení efektivity jejich vzdělávání.61 KHK uskutečňuje střední vzdělávání ve všech typech středních škol uvedených v kapitole 1.3.

4.3

Identifikace vybrané školy

Základní údaje vybrané školy (viz tabulka 1) jsou obsahem zřizovací listiny č. j. 14649/SM/2009 vydané Zastupitelstvem KHK v souladu s usnesením ZK/8/436/2009 s účinností od 10. září 2009 na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů a zákona o rozpočtových pravidlech územních samosprávných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

60

http://rejskol.msmt.cz/, (cit. 2011-12-28) http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/skolstvi/vzdelavani/vyrocni-zpravy/VZ-0910KHK---finalni-verze.pdf, (cit. 2012-03-05) 61

30

Tabulka 1 - Základní údaje vybrané školy Úplný název

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Hradební 1029 Hradební 1029

Sídlo

500 03 Hradec Králové IČ

15 062 848

DIČ

CZ15062848

Právní forma

příspěvková organizace

Zřizovatel

Královéhradecký kraj

Adresa zřizovatele

Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové

Statutární orgán

PaedDr. Pavel Jankovský – ředitel a současně statutární orgán právnické osoby, který byl jmenován

do

funkce

od

17.

8.

2009

na základě usnesení RK/16/616/2009 Rady KHK ze dne 13. 5. 2009 Datum zařazení do sítě škol

26. července 1996 Zdroj: Zřizovací listina č. j. 14649/ SM/2009

4.4

Historie, současnost, poslání a vize organizace

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Hradební 1029 (dále SOŠ a SOU) je nejstarší střední odbornou školou s výukou strojírenských oborů v Hradci Králové, oficiálně se datuje na září roku 1950. Původní střední odborné učiliště strojírenské se v lednu roku 1993 stalo samostatným právním subjektem – příspěvkovou organizací (dále PO). Od září 1993 rozhodnutím 31

Ministerstva hospodářství ČR se škola přejmenovala na Integrovanou střední školu. MŠMT převzalo zřizovatelskou funkci od ministerstva hospodářství a následně v dubnu 1998 změnilo MŠMT název školy na Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Hradební 1029. V roce 2000 došlo ke sloučení s Integrovanou

střední

školou

elektrotechnickou

Opatovice.

Na

základě

zpracovaného projektu a výběrového řízení se stala jednou z 21 škol v celé republice Centrem odborné přípravy. V současné době škola poskytuje střední odborné vzdělání v učebních oborech strojírenských a elektrotechnických, maturitní vzdělání v oborech strojírenských a elektrotechnických, informatice, výpočetní technice a ekonomice. Dále poskytuje vzdělání absolventům učebních oborů v nástavbovém studiu denním i dálkovém. Ve spolupráci s partnerskými podniky a s úřady práce v kraji jsou v rámci Centra odborného vzdělávání ve strojírenství a obnovitelných zdrojích energie v SOŠ a SOU vytvořeny podmínky pro další vzdělávání dospělých, a to převážně v rekvalifikacích a kurzech využívajících moderních technologií ve strojírenství a elektrotechnice. Posláním organizace je zajistit kvalitní podmínky pro výuku žáků, rovněž i pro celoživotní vzdělávání, a to zejména ve strojírenských a elektrotechnických oborech, které jsou na trhu práce nedostatkové a jejich rozvoj je prioritní. Vizí organizace je „Perspektivně se profilovat ve vzdělávání žáků i dospělých.“ Celková kapacita školy a jejich součástí:  Střední škola

1 300 žáků

 Domov mládeže

144 lůžek

 Školní jídelna

500 jídel

4.4.1 Vývoj počtu žáků v letech 2008 - 2011 V posledních letech počet žáků stále klesá (viz tabulka 2), a to z důvodu nepříznivého demografického vývoje. Na středních školách je stále neúměrně vysoký počet míst v porovnání s počtem uchazečů o středoškolská studia. Školy, které nabízejí střední odborné vzdělání s výučním listem, mají tento propad znatelnější. Příčinou je větší zájem o střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Snahou 32

SOŠ a SOU je získat žáky 9. ročníků základních škol, proto několikrát do roka pořádá dny otevřených dveří a na základních školách provádí nábor do učebních oborů. Pro zvýšení efektivity náboru byla zřízena z učitelů odborného výcviku a učitelů odborných předmětů pracovní skupina, která na besedách v základních školách pomáhá vycházejícím žákům v lepší orientaci při výběru budoucího povolání. Dalším důvodem stále nižšího počtu nově příchozích žáků na SOŠ a SOU je existence stejných oborů na více školách v Hradci Králové. Tabulka 2 - Vývoj počtu žáků v letech 2008 – 2011

Školní rok

Celkový počet

Počet žáků na

Počet žáků na

žáků

1 třídu

1 učitele

2008 - 2009

985

25,3

20,07

2009 - 2010

915

24,7

18,99

2010 - 2011

812

23,9

17,61

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti školy za roky 2008-2011

Graf 1 - Vývoj počtu žáků v letech 2008 – 2011

1000 800 600 počet žáků

400 200 0 2008-2009

2009-2010

2010-2011 Zdroj: Tabulka 2

Z výše uvedených dat vyplývá, že počet žáků se postupně snižuje, což má negativní vliv na objem finančních prostředků ze státního rozpočtu. Snahou 33

zřizovatele je tento pokles minimalizovat a motivovat žáky při výběru učebních oborů formou finanční podpory. 4.5 Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti

PO vykonává činnost střední školy, domova mládeže a školní jídelny dle zřizovací listiny. Jejím hlavním účelem je výchova a vzdělávání. Předmět hlavní činnosti:  poskytuje odborné vzdělání žákům se všeobecným vzděláním,  uskutečňuje odborné kurzy, kurzy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační kurzy za úplatu dle § 114 školského zákona,  zajišťuje žákům celodenní výchovu, ubytování, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování,  uskutečňuje školní stravování žákům v době jejich pobytu ve škole a ve školském zařízení,  zajišťuje stravování vlastních zaměstnanců dle školského zákona.

4.6

Vymezení majetku ve vlastnictví kraje svěřeného k hospodaření

K zajištění hlavního účelu a předmětu činnosti je PO svěřen do správy majetek zřizovatele. Soupis a specifikace nemovitého a movitého majetku je nedílnou součástí zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem KHK v souladu s usnesením ZK/8/436/2009 s účinností od 10. září 2009 na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů a zákona o rozpočtových pravidlech. Povinností PO je zejména majetek:  využívat efektivně a k účelu, ke kterému byla organizace zřízena,  chránit před poškozením, ztrátou, zničení, odcizením nebo zneužitím,  odepisovat v souladu s odpisovým plánem schváleným radou kraje,  udržovat v dobrém a provozuschopném stavu, zajišťovat opravu a údržbu,  vést řádnou evidenci a provádět inventarizaci atd.

34

4.6.1 Majetek ve vlastnictví PO PO do svého vlastnictví nabývá pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to:  bezúplatným převodem od zřizovatele,  darem, děděním s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,  jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. 4.6.2 Nemovitý majetek Nabývání a pozbývání nemovitého majetku lze např. koupí, darováním, směnou, a to úplatně i bezúplatně vždy se souhlasem zřizovatele prostřednictvím věcně příslušného odboru. Oznámení o nepotřebnosti nemovitého majetku včetně návrhu na nakládání s tímto majetkem předkládá písemně organizace na majetkové oddělení. Nemovitý majetek může PO zhodnocovat, ale musí požádat zřizovatele o souhlas k investici do tohoto majetku. 4.6.3 Movitý majetek Nabývání movitého majetku investičního charakteru lze úplatně i bezúplatně vždy se souhlasem zřizovatele prostřednictvím věcně příslušného odboru. Úplatně nabývá organizace movitý majetek prostřednictvím Fondu rozvoje a reprodukce (dále FRR) KHK nebo se souhlasem zřizovatele v rámci schváleného rozpočtu organizace. Při likvidaci movitého majetku v pořizovací ceně do výše 200 000 Kč rozhoduje ředitel organizace a v pořizovací ceně movitého majetku v ceně vyšší než 200 000 Kč rozhoduje Rada Královéhradeckého kraje. Při bezúplatném převodu majetku v pořizovací ceně do 100 000 Kč rozhoduje rada kraje a nad 100 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo kraje. Likvidace movitého majetku PO předložila dne 25. 6. 2009 žádost o likvidaci níže uvedeného movitého majetku:  skříňový automobil Avia v pořizovací ceně 344 900 Kč,  frézka horizontální v pořizovací ceně 240 454 Kč,  2 x vrtačka radiální v pořizovací ceně 205 399 Kč.

35

Žádosti bylo vyhověno a Rada KHK na 25. schůzi konané dne 26. srpna 2009 schválila usnesením RK/25/1085/2009 vyřazení tohoto movitého majetku z evidence majetku KHK svěřeného k hospodaření SOŠ a SOU v celkové výši 996 152 Kč. Přijetí věcného daru Dopisem ze dne 31. října 2011 požádala PO o souhlas k přijetí daru od firmy Multi-Wing, s.r.o., Nový Bydžov. Jednalo se o soustruh, který byl plně odepsaný a dle znaleckého posudku oceněn na 54 000 Kč. Rada KHK na 30. schůzi konané dne 21. listopadu 2011 schválila usnesením RK/30/1510/2011 přijetí věcného daru do vlastnictví KHK a předání k hospodaření SOŠ a SOU. Přijetím daru se zlepší vybavení výukových prostor školy a soustruh bude využíván při výuce, jako učební pomůcka pro žáky. 4.6.4 Pronájem a výpůjčka movitého majetku PO rozhoduje o pronájmu a výpůjčce movitého majetku samostatně bez souhlasu zřizovatele. Uzavírá nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčce jiným subjektům v případě, že tento majetek nevyužívá plně pro plnění hlavního účelu, pro který byla zřízena, popř. není využit ani pro doplňkovou činnost. Při pronájmu movitého majetku je organizace povinna sjednat nájemné alespoň ve výši v místě a čase obvyklém, není-li rozhodnutím zřizovatele určeno jinak. 4.6.5 Nakládání s pohledávkami PO je povinna dbát na to, aby pohledávky vyplývající ze smluvních vztahů byly uhrazeny řádně a včas. Pokud se tak nestane, tak je povinna dlužníka upomínat o její úhradu. V případě neuhrazené platby je nutno přistoupit k jejich vymáhání. Ředitel organizace rozhoduje o odpisu pohledávek do výše 3 000 Kč v jednotlivém případě, po předchozím projednání ve škodní a likvidační komisi organizace.

Pokud

pohledávka tuto částku převýší, je možné její odepsání na základě projednání a schválení příslušným orgánem kraje.

36

Odpis pohledávek PO požádala dne 31. 10. 2011 o odpis pohledávek v celkové výši 182 807 Kč. Dle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové byl zrušen konkurz pro nedostatek majetku akciové společnosti, která dlužila PO z let 1996 – 1997 za produktivní práci, ubytování a stravování. Po projednání a schválení ve Škodní a likvidační komisi KHK byly materiály týkající se pohledávek předloženy ke schválení Radě KHK, která odpis pohledávek projednala a schválila usnesením RK/32/1635/2011 na své 32. schůzi dne 5. 12. 2011. Vliv na hospodaření organizace to má sice negativní, protože škola odpis pohledávek musí proúčtovat do nákladů, ale příznivé v tom, že je dále nemusí vést v účetnictví.

4.7

Finanční hospodaření v letech 2009 – 2011

Hospodaření PO se řídí platnou legislativou, která je uvedena v kapitole 3. 1. Rada Královéhradeckého kraje vydala Směrnici č. 7, která nabyla účinnosti 10. 9. 2009 na základě usnesení Rady KHK č. 22/988/2009 ze dne 20. 7. 2009 a stanoví zásady k řízení PO zřizovaných krajem. Hlavním předmětem směrnice je finanční hospodaření PO a hospodaření s majetkem, který byl svěřen PO v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. 4.7.1 Rozpočtový proces Hospodaření PO se řídí stanoveným rozpočtem podle jednotlivých součástí na Střední odbornou školu, Střední odborné učiliště, Domov mládeže, Školní jídelna. Finanční hospodaření PO se řídí finančním plánem, který obsahuje výnosy, náklady členěné dle rozpočtové skladby a ostatní finanční operace, včetně tvorby a použití rezervního fondu, investičního fondu, fondu odměn a FKSP. PO vypracovává návrh finančního plánu v návaznosti na rozpočtový výhled v souladu s podmínkami a termíny, které pro příslušné rozpočtové období stanoví Rada KHK. Zpracovaný návrh finančního plánu je předložen Odboru školství KHK spolu s odpisovým plánem, který návrh vyhodnotí, případně provede úpravy nebo doplnění rozpočtu. Ekonomický odbor KHK zapracuje návrhy finančních vztahů PO do návrhu rozpočtu kraje na příslušné období a postoupí k projednání 37

Radě KHK, která stanoví PO závazné, specifické a věcné ukazatele s ohledem na rozpočet kraje. Zastupitelstvo současně se schválením rozpočtu kraje schvaluje závazný finanční vztah rozpočtu kraje k finančním plánům každé PO, který je stanoven výší provozního příspěvku pro hlavní činnost organizace a výší účelové investiční dotace. Zřizovatel vychází při návrhu výše provozního příspěvku z čerpání příspěvku na provoz z minulého roku. Během roku může krajský úřad provádět změny rozpočtových ukazatelů, a to buď rozpočet může posílit z nerozdělených finančních rezerv, nebo naopak může provést různá provozní omezení. Rozpočtové změny mohou nastat i změnou výkonů v novém školním roce. V případě těchto změn provede krajský úřad odpovídající rozpočtovou úpravu. 4.7.2 Příspěvky od zřizovatele Příspěvek na provoz Zřizovatel poskytuje PO příspěvek na provoz z vlastního rozpočtu. Rada KHK schvaluje

úpravy

rozpočtu

na

základě

zmocnění

Zastupitelstvem

KHK

ZK/7/414/2009. Příspěvek v letech 2009 – 2011 (viz tabulka 3) zahrnoval finanční prostředky na:  úhradu provozních nákladů (spotřeba materiálu, energie, vody, služby),  poskytnutí finanční podpory žáků prvních ročníků,  nákup drobného dlouhodobého majetku,  pokrytí odpisů hlavní činnosti,  programové vybavení,  výuky v autoškole,  opravu podlahy v šatnách žáků,  opravy střech jídelny a dílen,  vybavení šaten novými skříňkami a kamerovým systémem, 

pohoštění.

38

Tabulka 3 - Provozní prostředky z rozpočtu zřizovatele v letech 2009 – 2011 (v Kč) Popis

2009

2010

2011

Rozpočet provozních prostředků

9 724 000

9 350 000

8 927 000

Příspěvek na provoz po úpravách

10 817 000

10 361 300

12 518 000

773 900

721 900

741 000

275 200

573 900

714 750

Z toho: na pokrytí odpisů finanční podpora žáků vybavení přístavby

1 768 600

krajské dotace

24 000

16 000 850 000

dary rady Neinvestiční dotace z FRR

691 847

159 861

2 099 000

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny nejdůležitější položky příspěvku na provoz. Z údajů vyplývá, že rozpočet provozních prostředků má snižující tendenci. Příspěvek na provoz je po úpravách kolísavý. Důvodem rozdílů mezi rozpočtem a skutečným provozním příspěvkem jsou úpravy rozpočtu, které provedla Rada KHK na základě zmocnění zastupitelstva. Některé změny provedl zřizovatel na základě vlastního rozhodnutí samosprávy a jiné dle požadavků školy. Výše odpisů má rovněž kolísavou tendenci, a to z důvodu změny výše dlouhodobého majetku. Z tabulky je zřejmé, že v roce 2011 došlo k navýšení majetku, proto jsou odpisy vyšší. Zřizovatel PO pokrývá odpisy dlouhodobého majetku v hlavní činnosti v plné výši. Schválení odpisových plánů je v kompetenci rady dle Směrnice č. 7 Rady Královéhradeckého kraje, která nabyla účinnosti 10. 9. 2009 na základě usnesení RK/22/988/2009 Rady KHK ze dne 20. 7. 2009, k řízení PO zřizovaných krajem. Organizace odvádí zřizovateli 60 % z těchto odpisů. Tyto rozpočtové příjmy jsou zdrojem FRR. Zbylá část je ponechána organizaci k zajištění péče o svěřený majetek. Finanční podpora žáků má vzestupnou tendenci, z čehož vyplývá, že škola získává stále více nových žáků do prvních ročníků. Rada KHK svým usnesením RK/3/95/2008 ze dne 30. 1. 2008 schválila podporu středního vzdělání s výučním 39

listem v oborech strojírenských, elektrotechnických a stavebních. Tato podpora byla usnesením RK/32/1442/2009 ze dne 27. 10. 2009 rozšířena o tři další obory, usnesením RK/31/1550/2010 ze dne 15. 12. 2010 o další obor, a to vždy počínaje následujícím prvním ročníkem. Na základě tohoto materiálu je žákům v průběhu jejich profesní přípravy vyplácena finanční podpora z rozpočtu KHK. V případě potřeby bude příspěvek na finanční dokrytí podpory žáků navýšen. SOŠ a SOU vytvořila vnitřní předpis pro poskytování finanční podpory, kde má stanoveny podmínky, za kterých má žák nárok na vyplacení této podpory. Podmínkou vyplacení finanční podpory žákovi je, že nesmí mít ve sledovaném období (příslušný měsíc) neomluvenou absenci, pokud má omluvenou absenci delší než jeden měsíc - ve druhém a dalších měsících absence již nemá na příspěvek nárok, nesmí být kázeňsky potrestán ve škole ani na pracovišti praktického vyučování, nesmí mít v příslušném měsíci pětku z odborného výcviku. Třídní učitel a učitel odborné výchovy mohou využívat stanovených rozpětí v jednotlivých ročnících a to tak, že přiznají nižší částku žákovi za špatné studijní výsledky a za špatnou, i když omluvenou, docházku do školy nebo pracoviště praktického vyučování. Takto ušetřené finanční prostředky mohou využít třídní učitelé a učitelé odborného vyučování pro vyplacení vyšší částky v povoleném rozpětí žákům, kteří vykazují velmi dobré studijní výsledky. Rozpětí měsíční podpory je u 1. ročníku mezi 200 – 400 Kč, 2. ročníku 300 – 500 Kč a 3. ročníku 400 – 600 Kč. Finanční podpora je při výběru učebního oboru motivující a přináší škole zvýšený zájem o výše uvedené obory, které jsou na trhu práce nedostatkové. Šikovní strojaři, elektrikáři, zedníci či natěrači budou vždy na trhu práce žádáni a jejich prestiž bude stoupat s tím, že si společnost bude uvědomovat jejich potřebnost. Výše uvedené rozhodnutí Rady KHK přináší škole zvýšený počet přijímaných žáků, což má vliv na přidělení finančních prostředků ze státního rozpočtu, které jsou poskytovány dle skutečného počtu žáků. Na vybavení přístavby v roce 2011 poskytnul kraj v rámci kofinancování (spolufinancování) částku 1 768 600 Kč. Zastupitelstvo KHK dne 24. 3. 2011 schválilo usnesením ZK/19/1341/2011 na 19. zasedání financování vybavení nástavby hlavní budovy v částce 5 662 020 Kč. Stejně jako přístavba, kde bylo vybudováno Centrum odborného vzdělávání ve strojírenství a obnovitelných zdrojů 40

energie v kraji, tak i její vybavení je realizováno a financováno z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Žadatel o poskytnutí dotací byl v obou případech KHK. Zastupitelstvo kraje schválilo v roce 2010 i 2011 dotaci ze svého rozpočtu na přidělení finančních podpor formou dotace na veřejně prospěšné projekty v oblasti vzdělávání a prevence rizikového chování program s názvem „Zájmová práce se žáky mimo vyučování“. Schválená dotace byla poskytnuta v celkové částce 40 000 Kč a použita na nákup výpočetní techniky a nové moderní technologie wifi připojení včetně příslušenství. Tím se podařilo podpořit pravidelnou zájmovou činnost, vybavit domov mládeže a zároveň zkvalitnit připojení a přístup žáků do studijních programů a systémů jednotlivých středních škol a středních odborných učilišť zřizovaných KHK. Poslední zmíněnou položkou, která byla součástí provozního příspěvku, byl dar Rady KHK, který byl určen na opravu podlahy v šatnách žáků, vybavení šaten novými skříňkami a kamerovým systémem. Součástí rozpočtu bylo ve sledovaných letech čerpání neinvestiční dotace z FRR, která byla určena na opravy svěřeného majetku. Byla použita na opravy balkónů, střechy nad jídelnou a střechy v dílnách. PO předložila žádost o neinvestiční dotaci z FRR, která byla schválena zastupitelstvem kraje. Investiční dotace PO obdržela z rozpočtu zřizovatele z FRR ve sledovaném období investiční dotace, které byly určeny na rekonstrukce, modernizace a pořízení dlouhodobého majetku (viz tabulka 4). Tabulka 4 - Investiční dotace v roce 2009 – 2011 (v Kč) Popis

2009

2010

2011

Investiční dotace celkem

5 142 680

3 116 000

649 100

Z toho: rekonstrukce a modernizace

4 692 680

2 079 000

526 100

450 000

1 037 000

123 000

pořízení dlouhodobého majetku

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

41

Z výše uvedených údajů vyplývá, že celková výše poskytnutých investičních dotací z FRR má sestupnou tendenci. Stejný vývoj mají i dotace na rekonstrukce a modernizace. Snižující se investiční dotace je ovlivněna jak požadavky školy, tak i snižujícím se objemem finančních prostředků v rozpočtu zřizovatele. Organizace předkládá žádosti, které odbor školství vyhodnotí a předloží k odsouhlasení radě, která je následně postoupí ke schválení zastupitelstvu.

4.7.3

Výnosy z vlastní činnosti

Významným zdrojem finančních prostředků jsou příjmy z vlastní činnosti, které jsou předmětem

hlavní

činnosti

schválené

Zastupitelstvem

KHK

usnesením

ZK/8/436/2009 s účinností od 10. září 2009. Ve sledovaném období byly výnosy z vlastní činnosti (viz tabulka 5) použity ke krytí provozních nákladů a pomohly vytvořit kladný hospodářský výsledek v hlavní činnosti. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny z celkových výnosů pouze ty, které jsou nejvýznamnějším finančním zdrojem. Tabulka 5 - Výnosy z vlastní činnosti v letech 2009 – 2011 (v Kč) Popis

2009

2010

2011

Celkové výnosy

4 379 910

5 439 000

7 048 010

Z toho: ubytování žáků

1 248 000

1 312 000

1 509 000

produktivní práce žáků

946 000

913 000

306 000

pronájem

902 000

880 000

898 000

806 000

2 171 000

stravné

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

42

Graf 2 - Výnosy z vlastní činnosti v letech 2009 – 2011 (v tis. Kč)

2500 2000 ubytování žáků

1500

produktivní práce žáků

1000 500

pronájem

0 2009

2010

2011

stravné

Zdroj: Tabulka 5

Z výše uvedeného grafu a tabulky 5 lze jednoznačně konstatovat, že celkové výnosy mají vzestupnou tendenci spolu s výnosy za ubytování žáků. Produktivní práce žáků naopak zaznamenala velký pokles, zejména ve srovnání roku 2009 a 2010 s rokem 2011, kdy výnosy klesly o více jak 60 %. Škole se nepodařilo zajistit dostatek zakázek na produktivní práci žáků z důvodu nepříznivé hospodářské situace. Výnosy za stravné ve školní jídelně vykazuje PO od roku 2010, kdy vypověděla pronájem školní jídelny, která se následně stala součástí školy. V roce 2011 získala organizace nejvyšší tržby za stravné ve školní jídelně, protože okolní školy, které nemají vlastní jídelny, využily této možnosti. Výnosy za ubytování stoupaly ubytováním žáků jiných středních škol zřizovaných KHK. 4.7.4 Výnosy z doplňkové činnosti Dle zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem KHK v souladu s usnesením ZK/8/436/2009 s účinností od 10. září 2009 na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů a zákona o rozpočtových pravidlech povoluje PO vykonávat tyto okruhy doplňkové činnosti:  opravy silničních vozidel,  výroba drobných užitkových a uměleckých předmětů,  montáž, opravy a úpravy vyhrazených elektronických zařízení,  ubytovací služby v době mimo vyučování,  organizování a realizace činnosti v oblastech školících aktivit a rekvalifikací, 43

 hostinská činnost. Ve sledovaných letech PO provozovala všechny okruhy doplňkové činnosti povolené zřizovatelem. Tyto činnosti byly sledovány odděleně dle jednotlivých středisek a všechny jsou ziskové. Výnosy z doplňkové činnosti (viz tabulka 6) byly průběžně používány k financování nákladů této činnosti. Tabulka 6 - Výnosy doplňkové činnosti v letech 2009 – 2011 (v Kč) Středisko

2009

2010

2011

911 Školicí středisko

208 254

224 214

194 345

912 Koruna

401 092

410 405

317 013

913 Ubytování

242 064

371 782

360 544

914 Stravování

0

276 732

722 488

Celkový výnosy

851 410

1 283 133

1 594 390

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

Graf 3 - Výnosy doplňkové činnosti v letech 2009 – 2011 (v tis. Kč)

800

Školící středisko

600

Koruna

400 Ubytování 200 Stravování

0 2009

2010

2011

Zdroj: Tabulka 6

Údaje výše uvedené vypovídají, že PO plně využila hospodářských možností a odbornosti zaměstnanců za účelem dosažení zisku. Celkové výnosy vykazují stále se zvyšující tendenci růstu. Ve srovnání roku 2009 s rokem 2010 stouply o necelých 50 % a v dalším roce opět vzrostly o téměř 25 %. Nejvyšších výnosů škola dosáhla za stravování, kdy byl nárůst v roce 2011 o 161 %. Školní jídelna v roce 2009 byla 44

v pronájmu a s činností začala v roce 2010. Stala se veřejností oblíbenou, proto jí navštěvovala řada cizích strávníků, kteří k tomuto navýšení značně přispěli.

4.7.5 Programy ESF v letech 2009 - 2011 V září 2009 byl na škole zahájen projekt ESF „E-learningový portál“ v rámci OP VK a ukončen k 31. říjnu 2011 v trvání 26 měsíců. Tento projekt byl spolufinancován ESF a ze státního rozpočtu ČR. Cílem projektu bylo zkvalitnění výuky s důrazem na domácí přípravu a systematické ověřování znalostí žáků pomocí testů, vytvořených vyučujícím. Systém je klíčovým prvkem pro dálkovou formu výuky a vhodným doplňkem pro denní formu výuky všech oborů vzdělávání školy. Usnadňuje individuální přípravu žáků při dlouhodobějších absencích a zpřístupňuje studium osobám se zdravotním postižením. PO se dále zapojila do projektu s názvem „Zelený most mezi školou a praxí,“ a to začátkem školního roku 2010/2011 ve spolupráci s partnerskou Integrovanou střední školou Nová Paka. Je to první ucelený program vzdělávání, který se zabývá využíváním obnovitelných zdrojů energie a energetickými úsporami v rámci ČR a jeho ukončení dle časového harmonogramu má být v prosinci 2012. Regionální operační program NUTS II Severovýchod KHK začal vytvářet centra odborného vzdělávání, a to z důvodu roztříštěnosti a nekonzistentnosti oborů, které jsou v jednotlivých školách realizovány. Zastupitelstvo KHK svým usnesením ZK/10/679/2009 ze dne 2. 12. 2009 schválilo vyčlenění 10 milionů na přípravu projektů do operačních programů dle rozhodnutí Rady KHK a zároveň ji pověřilo schválením čerpání finančních prostředků určených na tuto přípravu. SOŠ a SOU bylo jednou z vybraných škol, kde se v květnu 2010 začalo budovat centrum odborného vzdělávání v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, kdy žadatelem o dotace byl kraj. Byla provedena stavební nástavba, kde v půdních prostorách vznikla řada učeben a laboratoří. Stavba

byla

ukončena

a

následně

svěřena

k hospodaření

PO

dne

31. 10. 2011 v hodnotě 22 755 612,70 Kč. V rámci tohoto projektu v roce 2011 začala i realizace vybavení přístavby v předpokládané výši 5 662 020 Kč. Tento projekt významně ovlivnil úroveň školy, která díky financím z EU získala moderní vybavení pro výuku. Prostřednictvím projektu bylo vybudováno Centrum 45

odborného vzdělávání ve strojírenství a obnovitelných zdrojů energie v kraji a vytvořena moderní infrastruktura v oblasti vzdělávání a celoživotního učení. V rámci projektu bylo vytvořeno zázemí pro činnost centra pro obory strojírenské a pro využití alternativních zdrojů energie ke zvýšení dostupnosti dalšího vzdělávání technického směru a přípravu kvalifikovaných pracovníků dle potřeb podniků v regionu. Vzdělávat se zde budou moci i žáci a studenti z ostatních středních škol KHK. Rozšířením programů výuky celoživotního vzdělávání pomůže dodat na trh práce nedostatkové profese a zmírnit očekávaný pokles nově příchozích žáků. 4.7.6 Tvorba a použití peněžních fondů v letech 2009 - 2011 PO hospodařila ve sledovaném období s peněžními prostředky svých fondů, a to rezervního fondu, FKSP, investičního fondu a fondu odměn. Tvorba a použití peněžních fondů je popsána v kapitole 3.3.4. Rezervní fond Tabulka 7 - Tvorba a čerpání rezervního fondu (v Kč) Rezervní fond Stav k 1. 1. Tvorba Čerpání Stav k 31. 12.

2009

2010

2011

23 760

23 390

649 690

0

839 300

223 480

370

213 000

640 950

23 390

649 690

232 220

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

V roce 2009 se neuskutečnila žádná tvorba rezervního fondu, protože v roce 2008 byl dosažený hospodářský výsledek použit na úhradu ztráty minulých let. Čerpáno bylo pouze 370 Kč, které byly použity na úhradu soutěže žáků. V roce 2010 byl rezervní fond tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku ve výši 150 000 Kč na základě usnesení zastupitelstva a nevyčerpanou částkou 689 300 Kč z projektu s názvem „Zelený most mezi školou a praxí.“ 46

Čerpáno bylo 213 000 Kč, z toho 150 000 Kč bylo použito k posílení investičního fondu na základě usnesení zastupitelstva a 63 000 Kč na úsporu daňové povinnosti. V roce 2011 byl fond opět tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku, a to ve výši 223 480 Kč. Čerpáno bylo 640 950 Kč na úhradu nákladů výše uvedeného projektu. Konečné stavy fondu ve sledovaném období byly vždy plně finančně kryty. Investiční fond Tabulka 8 - Tvorba a čerpání investičního fondu v letech 2009 - 2010 (v Kč) Investiční fond

2009

2010

2011

1 433 960

4 800 890

4 122 170

0

150 000

0

Příděl z odpisů dlouhodobého majetku

1 252 040

1 188 220

1 200 090

Investiční dotace z FRR

5 142 680

3 116 000

649 100

Tvorba celkem

6 394 720

4 454 220

1 849 190

Rekonstrukce a modernizace

1 898 970

3 374 000

3 181 830

Pořízení dlouhodobého majetku

354 920

1 037 040

1 047 100

Odvod do rozpočtu zřizovatele

773 900

721 900

741 000

Čerpání celkem

3 027 790

5 132 940

4 969 960

Stav k 31. 12.

4 800 890

4 122 170

1 001 400

Stav k 1. 1. Příděl z rezervního fondu

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že PO hospodaří s nemalými částkami a byla zřizovatelem podporována při investičních akcích i při pořízení dlouhodobého majetku (viz tabulka 4). Položky v uvedené tabulce, které tvoří tvorbu a čerpání investičního fondu, byly rozhodnutím orgánů samosprávy schváleny. Odvod

47

do

rozpočtu

zřizovatele

je

ve

výši

poskytnutých

provozních

příspěvků

ve sledovaném období na krytí odpisů (viz tabulka 3). V roce 2009 byly financovány z investičního fondu v rámci rekonstrukce a modernizace tyto akce:  rekonstrukce kotelny  projekt kotelny

1 782 350 Kč, 116 620 Kč

Ve stejném roce byl pořízen tento dlouhodobý majetek:  konvektomat

354 920 Kč

V roce 2010 byly financovány z investičního fondu v rámci rekonstrukce a modernizace tyto akce:  rekonstrukce kotelny

3 374 000 Kč

Ve stejném roce byl pořízen tento dlouhodobý majetek:  výtah

780 000 Kč

 výdejní pult

72 000 Kč

 pokladní stůl

42 040 Kč

 universální robot

47 000 Kč

 myčka na nádobí

96 000 Kč

V roce 2011 byly financovány z investičního fondu v rámci rekonstrukce a modernizace tyto akce:  ústřední topení přístavby

311 640 Kč

 elektroinstalace

618 200 Kč

 vzduchotechnika  projektová dokumentace

2 154 790 Kč 97 200 Kč

Ve stejném roce byl pořízen tento dlouhodobý majetek:  CNC frézka

924 000 Kč

 smažící pánev

123 100 Kč

Konečné stavy fondu nebyly kryty v žádném z uvedených roků, a to ve výši 869 390 Kč. Rozdíl byl způsoben převzetím nekrytých fondů při sloučení s Integrovanou střední školou elektrotechnickou Opatovice v roce 2000, kdy jmenovaná organizace hospodařila se záporným hospodářským výsledkem a fondy, které tvořila, nebyly kryty finančními prostředky.

48

Fond odměn Tabulka 9 - Tvorba a čerpání fondu odměn v letech 2009 - 2010 (v Kč) Fond odměn

2009

2010

2011

235 120

235 120

266 690

Tvorba

0

50 000

150 000

Čerpání

0

18 310

108 860

235 120

266 690

307 830

Stav k 1. 1.

Stav k 31. 12.

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

Tvorba fondu odměn je stejně jako u rezervního fondu ovlivněna hospodářským výsledkem z předchozího roku. Proto v roce 2009 nebyl tvořen z důvodu ztráty roku 2008, v roce 2010 a 2011 byl tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku na základě usnesení Zastupitelstva KHK. Použit byl v roce 2010 a 2011 na úhradu překročení prostředků na platy. Konečné stavy ve sledovaném období byly vždy plně finančně kryty. Fond kulturních a sociálních potřeb Tabulka 10 - Tvorba a čerpání FKSP v letech 2009 - 2010 (v Kč) FKSP

2009

2010

2011

Stav k 1. 1.

393 270

462 990

425 270

Základní příděl

582 570

561 720

277 070

Použití

512 850

599 440

405 690

Stav k 31. 12.

462 990

425 270

296 650

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

49

Základní příděl v roce 2009 a 2010 odpovídal 2 % a v roce 2011 1 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy. FKSP byl čerpán dle schváleného rozpočtu na příslušný rok. Čerpání FKSP bylo sledováno výborem odborové organizace. Z fondu byly ve sledovaném období poskytnuty zaměstnancům bezúročné půjčky na bytové účely, příspěvky na penzijní spoření zaměstnanců, dále pak na sportovní či kulturní akce a dovolenou. Na základě tabulky 10 lze konstatovat, že škola provádí základní příděl i čerpání dle platné legislativy (viz kapitola 3.3.4).

Konečný stav fondu není

zpravidla plně finančně kryt z důvodu nezaplacených půjček. 4.8 Hospodářské výsledky a návrhy na jejich rozdělení

Základem hmotné stimulace PO je zlepšený hospodářský výsledek, který je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým příspěvkem na provoz větší, než její provozní náklady. Zainteresovanost organizace je postavena na celém výsledku hospodaření, tj. jak na úsporách nákladů, tak na tvorbě výnosů. PO vykázala k 31. 12. v letech 2009 - 2011, po zpracování účetní závěrky, hospodářské výsledky v hlavní a doplňkové činnosti a jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 10 - Hospodářské výsledky PO v letech 2009 - 2011 (v tis. Kč) Celkové výnosy

Celkové náklady

Hospodářský výsledek

Činnost

Hlavní Doplňková Celkem

2009

2010

2011

2009

2010

2011

2009

2010

2011

58 809

57 781

62 124

58529

57 604

61 610

280

177

514

851

1 282

1 594

742

1086

1 544

109

196

50

59 660

59 063

63 718

59271

58 690

63 154

389

373

564

Zdroj: Výroční zprávy o financování za rok 2009-2011

Ve sledovaných letech chyběly v rozpočtu hlavně provozní prostředky. Tento nedostatek škola řešila úspornými opatřeními na všech úsecích školy tak, 50

aby pokryla stále se zvyšující dodávky energií, nájemné, externí kurzy žáků a poplatky za služby. Těmito opatřeními a maximálním využitím zařízení v době mimo vyučování se podařilo PO dosáhnout ve sledovaném období celkových kladných hospodářských výsledků, posílit rezervní fond a fond odměn a v roce 2009 zlikvidovat ztrátu minulých let, která vznikla odpisem nedobytných pohledávek. V roce 2009 zlepšený hospodářský výsledek po zdanění činil 389 102 Kč. Zřizovateli byl předložen návrh rozdělení tohoto hospodářského výsledku:  příděl do rezervního fondu ve výši 270 361 Kč,  příděl do fondu odměn ve výši 50 000 Kč,  nerozděleno (na krytí ztráty minulých let) ve výši 68 740. V roce 2010 zlepšený hospodářský výsledek po zdanění činil 373 477 Kč. Zřizovateli byl předložen návrh rozdělení tohoto hospodářského výsledku:  příděl do rezervního fondu ve výši 223 477 Kč,  příděl do fondu odměn ve výši 150 000 Kč. V roce 2011 zlepšený hospodářský výsledek po zdanění činil 564 395 Kč. Zřizovateli byl předložen návrh rozdělení tohoto hospodářského výsledku:  příděl do rezervního fondu ve výši 472 228 Kč,  příděl do fondu odměn ve výši 92 167 Kč. Zřizovateli byly předloženy návrhy, které posoudil a následně postoupil ke schválení orgánům samosprávy.

Na základě usnesení zastupitelstva kraje bylo písemně

sděleno PO schválení rozdělení hospodářského výsledku, která na jeho základě provedla příděly do peněžních fondů.

4.9

Vyhodnocení analýzy hospodaření a vlivu samosprávy

Nejdůležitějším rozhodnutím samosprávy v existenci školy bylo schválení zřizovací listiny č. j. 14649/SM/2009 vydané Zastupitelstvem KHK v souladu s usnesením ZK/8/436/2009 s účinností od 10. září 2009. Součástí této listiny bylo schválení hlavního účelu, předmětu činnosti a vymezení svěřeného majetku. Provedená analýza prokázala snižující se počet žáků vlivem nepříznivého demografického vývoje. Důvodem tohoto vývoje je stárnoucí populace a stále se 51

snižující počet narozených dětí. Dalším důvodem, který nadále přetrvává, je trend vzrůstajícího zájmu žáků o obory vzdělávání s maturitní zkouškou a stejné obory ve středních školách v Hradci Králové. Snahou samosprávy je tento pokles eliminovat a motivovat žáky při výběru učebních oborů formou finanční podpory. Proto Rada KHK svým usnesením RK/3/95/2008 ze dne 30. 1. 2008 schválila podporu

středního

vzdělání

s výučním

listem

v oborech

strojírenských,

elektrotechnických a stavebních. Na základě tohoto usnesení je žákům v průběhu jejich profesní přípravy vyplácena finanční podpora z rozpočtu KHK. Tato podpora přináší škole zvýšený počet přijímaných zájemců o výše uvedené obory, které jsou na trhu práce nedostatkové. Šikovní strojaři, elektrikáři či další profese budou vždy na trhu práce žádáni a jejich prestiž bude stoupat s tím, že si společnost bude uvědomovat jejich potřebnost. Problém pro školu představuje nedostatek provozních prostředků. Tento nedostatek škola řešila úspornými opatřeními na všech úsecích školy tak, aby pokryla stále se zvyšující ceny energií, nájemné, poplatky za služby a nakupován je jen nezbytný režijní materiál a materiál pro výuku. Těmito opatřeními a maximálním využitím zařízení v době mimo vyučování se podařilo PO dosáhnout ve sledovaném období celkových kladných hospodářských výsledků, posílit rezervní fond a fond odměn a v roce 2009 zlikvidovat ztrátu minulých let. Opravy si SOŠ a SOU provádí ve vlastní režii a nečerpá investiční fond. V průběhu sledovaného období se škole podařilo zajistit zakázky v oblasti rekvalifikací a pronájmů zasedacích místností v plném rozsahu. Vzhledem k hospodářské depresi se škole nepodařilo zajistit dostatek zakázek na produktivní práci žáků. V září 2010 zahájila PO provoz vlastní školní jídelny. Bylo potřeba pořídit nejnutnější zařízení z investičních prostředků. Rada kraje schválila v roce 2010 svým usnesením čerpání investičního fondu na nákup tohoto majetku (výdejní pult, pokladní stůl, universální robot a myčka na nádobí). Dne 6. 9. 2011 PO předložila žádost o investiční dotaci na nákup pečící pánve z důvodu havarijního stavu pánve stávající. Rozhodnutím zastupitelstva usnesením ZK/22/1540/2011 na 22. zasedání konaném dne 8. 9. 2011 byla tato dotace na požadovaný účel schválena. Zřizovatel má k dispozici rovněž stále méně finančních prostředků, ale tuto školu podporuje a snaží jí požadované finanční prostředky poskytnout. V roce 2011 52

obdržela škola dar Rady KHK na opravu šaten žáků včetně vybavení novými skříňkami a kamerovým systémem. Dále zřizovatel podpořil veřejně prospěšné projekty v oblasti vzdělávání a prevence rizikového chování v roce 2010 a 2011 (viz kapitola 4.7.2). Škola provozuje šest okruhů doplňkové činnosti, které jsou součástí zřizovací listiny. Slouží pro účelnější a efektivnější využití hospodářských možností a uplatnění odbornosti zaměstnanců. V průběhu roku jsou výnosy doplňkové činnosti použity na financování nákladů této činnosti. Ve sledovaném období byl vytvořen zisk, který byl použit ve prospěch hlavní činnosti a to tak, že koncem roku celkový zlepšený hospodářský výsledek byl rozdělen do fondu rezervního a fondu odměn. Škola se stala Centrem odborného vzdělávání ve strojírenství a obnovitelných zdrojů energie v Královéhradeckém kraji v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Prostřednictvím tohoto projektu škola získala nové prostory a nové vybavení učeben. Byly vytvořeny příznivé podmínky pro přípravu kvalifikovaných pracovníků dle potřeb podniků v regionu. Důležité je zmínit, že samospráva svým rozhodnutím ovlivňuje školu i tím, že jmenuje ředitele školy, který se stává statutárním orgánem střední školy a rada mu stanovuje plat. Současný ředitel byl jmenován do funkce 17. 8. 2009 na základě usnesení Rady KHK RK/16/616/2009 ze dne 13. 5. 2009. Vzdělání má pedagogické, ale mnohdy musí uvažovat jako podnikatel, aby ustál konkurenční boj a uspěl mezi ostatními konkurenty. Vždy ale musí upřednostňovat hlavní předmět činnosti, a to je výchova a vzdělávání. Nejvýznamnější ukazatele v rámci analýzy hospodaření školy a vliv samosprávy v dané oblasti lze rozdělit do oblastí příležitostí a rizik. Do oblasti příležitostí lze zahrnout: svěření majetku, povolení doplňkové činnosti, finanční podporu žáků, obnovení provozu školní jídelny, vybudování centra dalšího vzdělávání, čerpání peněz z ESF, schopný vrcholový management, rekvalifikační kurzy. Do oblasti rizik lze zahrnout: stále se snižující příspěvek na provoz, pomalé kroky v oborové struktuře, stejné obory na školách v Hradci Králové, nařízené odvody z fondu investičního a rezervního.

53

Závěr Bakalářská práce s názvem „Školství a samospráva“ se zaměřila na postavení středních škol v právním systému a úlohu krajské samosprávy ve vztahu k jejich hospodaření. Ve třech kapitolách se věnovala teoretickým poznatkům v dané oblasti, které byly ve čtvrté kapitole prakticky aplikovány na konkrétním příkladu vybrané střední školy. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat hospodaření střední školy zřizované Královéhradeckým krajem s vyhodnocením vlivu krajské samosprávy na její hospodaření. Práce poskytla ucelený přehled o postavení středních škol ve vzdělávacím systému, seznámila s právní úpravou v řízení školství s vymezením hlavních orgánů, které vykonávají ve školství státní správu a samosprávu. Definovala pojem samospráva, veřejná správa, státní správa a vymezila územní samosprávu se zaměřením na vyšší samosprávný celek - kraj. Zabývala se legislativním rámcem finančního hospodaření středních škol. Pozornost věnovala jednotlivým zdrojům financování, peněžním fondům, peněžním darům a možnosti získání finančních prostředků z fondů Evropské unie. K naplnění cíle bakalářské práce byly výše zmíněné teoretické poznatky v oblasti hospodaření škol aplikovány v praktické části, která byla zaměřena na rozbor jednotlivých oblastí finančního hospodaření střední školy v letech 2009 až 2011 s uvedením rozhodnutí orgánů samosprávy, která se těchto oblastí týkala a ovlivnila hospodaření vybrané školy – Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Hradci Králové. Součástí této kapitoly bylo provedení a vyhodnocení analýzy hospodaření školy a vlivu samosprávy za poslední 3 roky. Celkové podrobné vyhodnocení této analýzy je shrnuto v předchozí kapitole, kde jsou vymezeny ukazatele ovlivňující hospodaření výše uvedené školy. Lze konstatovat, že škola velmi dobře využívá všech možností, které jí byly vymezeny rozhodnutím samosprávy. Vybranou školu, na které bylo aplikováno hospodaření školy a úkony samosprávy, lze prezentovat jako příklad dobré praxe v dané oblasti. Bylo by jistě zajímavé pozorovat vývoj hospodaření školy a vliv

54

samosprávy v delším časovém horizontu nebo porovnat hospodaření se školami stejného zaměření, které jsou zřizovány jiným samosprávným územním celkem. V závěru bych ráda uvedla, že cíl bakalářské práce byl splněn. Na konkrétních uvedených příkladech v jednotlivých oblastech hospodaření bylo uvedeno, jak může ovlivnit rozhodnutí samosprávy hospodaření školy. Tato práce bude využita v rámci vybrané školy ke zdokonalení její činnosti a zvýšení prestiže, kdy využije příležitostí a bude se snažit eliminovat rizika. Dále může sloužit jako metodická příručka pro ředitele či ekonomy středních škol zřizovaných Královéhradeckým krajem.

55

Anotace Jméno a příjemní autora: Jana Satrapová Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Název bakalářské diplomové práce: Školství a samospráva Vedoucí práce: PaedDr. Zdeněk Souček Počet znaků: 98 407 (včetně mezer) Počet příloh: 2 Počet použitých zdrojů: 27 Klíčová slova: Školství, samospráva, střední školy, zřizovatel, finanční hospodaření Keywords: Education, self government, secondary schools, the founder of financial management Bakalářská

práce

poskytne

ucelený

přehled

o

postavení

středních

škol

ve vzdělávacím systému, seznámí s právní úpravou v řízení školství a s vymezením hlavních orgánů, které vykonávají ve školství státní správu a samosprávu. Definuje samosprávu, postavení územní samosprávy a působnost kraje, jako zřizovatele středních škol. Dále popisuje finanční hospodaření středních škol, jako příspěvkových organizací, s vymezeným právním rámcem pro tuto oblast. Ve druhé části se věnuje analýze a vlivu samosprávy na finanční hospodaření vybrané střední školy v Královéhradeckém kraji.

The bachelor thesis will provide both a comprehensive overview on the status of secondary schools in the education systém which is familiar with the legislation in the education management and the definition of major organs that perform administration

and

self-government

in

public

education.

It

will

define

the self-government, status and scope of local government regions, as the founders of secondary schools. Then I will describe the financial management of secondary schools, as funded organizations, with a defined legal framework for this area. The second part is devoted to the analysis and the impact of the self-government on the management of the chosen secondary schoolin region Hradec Králové. 56

Seznam literatury Tištěné zdroje 1.

KÁŇA, P. Základy veřejné správy. 3. vyd. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2010. 352 s. ISBN 978-80-7225-319-7.

2.

KOUDELKA, Z. Samospráva. Praha: Linde Praha, a. s., 2007. 399s. ISBN 97880-7201-665-5.

3.

KREBS, V. Sociální politika. 3. Praha: ASPI, a. s., 2005. 504 s. ISBN 80-7357050-5.

4.

MOCKOVČIAKOVÁ, A., PROKŮPKOVÁ, D., MORÁVEK Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, a. s., 2009. 346 s. ISBN 978-80-7357-416-1.

5.

NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví státní správy a samosprávy. Praha: Oeconomica, 2006. 231 s. ISBN 80-245-1068-5.

6.

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002. 442 s. ISBN 80-86395-21-9.

7.

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.

8.

PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. 212 s. ISBN 80-244-1415-5.

9.

STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6.

10. VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. 4. Olomouc: ANAG, 2009. 798 s. ISBN 978-80-7263-530-6. 11. VOLTNEROVÁ MADEROVÁ, K., TÉGL P. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávního celku. 1. Ostrava: ANAG, 2009. 150 s. ISBN 978-80-7263-546-7. Právní předpisy 1. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2. Zákon č. 129/2000 o krajích, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 57

Dokumenty 1. Zřizovací listina SOŠ a SOU č. j. 14649/ SM/2009. 2. Výroční zprávy o financování za rok 2009. 3. Výroční zprávy o financování za rok 2010. 4. Výroční zprávy o financování za rok 2011. Internetové zdroje 1. Královéhradecký kraj. Kr-kralovehradecky.cz [online]. 2008, 25. 7. 2011 [cit. 2011-12-28].

Dostupné

z:

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-

organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108/. 2. Rejstřík škol. Rejskol.msmt.cz: Výběr z rejstříku škol a školských zařízení [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz/. 3. Fondy Evropské unie. Strukturalni-fondy.cz: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

[online].

[cit.

2012-02-13].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/bcccc738-7fb0-4742-9b90b75ce4b28b2e/OP-Vzdelavani-pro-konkurenceschopnost. 4. Fondy Evropské unie. Strukturalni-fondy.cz: Operační program Životní prostředí [online].

[cit.

2012-02-13].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-

fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Zivotniprostredi. 5. Evropské fondy. Dotace-kvalitne.cz: Evropské fondy [online]. 2012 [cit. 2012-0216]. Dostupné z: http://www.dotace-kvalitne.cz/evropske-fondy/. 6. Změny ve FKSP. Osz.cmkos.cz: Změny ve FKSP, které přinesla vyhláška č.114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z:http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/10_2002/members_fksp.html. 7. Parlament České republiky. Psp.cz: Listina základních práv a svobod [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html. 8. Ministerstvo, MŠMT ČR. Msmt.cz. [online]. 2006, 4. 1. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo. 58

9. Královéhradecký kraj. Kr-kralovehradecky.cz: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Královéhradeckém kraji [online]. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné

z:

http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky

urad/skolstvi/vzdelavani/vyrocni-zpravy/VZ-0910-KHK---finalni-verze.pdf.

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČŠI

Česká školní inspekce

ESF

Evropské strukturální fondy

EU

Evropská unie

FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb

FRR

Fond rozvoje a reprodukce

KHK

Královéhradecký kraj

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

PO

Příspěvková organizace

SOŠ

Střední odborná škola

SOU

Střední odborné učiliště

ÚSC

Územní samosprávný celek

59

Seznam tabulek Tabulka 1 - Základní údaje vybrané školy Tabulka 2 - Vývoj počtu žáků v letech 2008 – 2011 Tabulka 3 - Provozní prostředky z rozpočtu zřizovatele v letech 2009 – 2011 Tabulka 4 - Investiční dotace v roce 2009 – 2011 Tabulka 5 - Výnosy z vlastní činnosti v letech 2009 – 2011 Tabulka 6 - Výnosy doplňkové činnosti v letech 2009 – 2011 Tabulka 7 - Tvorba a čerpání rezervního fondu v letech 2009 - 2011 Tabulka 8 - Tvorba a čerpání investičního fondu v letech 2009 - 2011 Tabulka 9 - Tvorba a čerpání fondu odměn v letech 2009 - 2011 Tabulka 10 - Tvorba a čerpání FKSP v letech 2009 - 2011

Seznam grafů Graf 1 - Vývoj počtu žáků v letech 2008 – 2011 Graf 2 - Výnosy z vlastní činnosti v letech 2009 – 2011 Graf 3 - Výnosy doplňkové činnosti v letech 2009 – 2011

Seznam obrázků Obrázek 1 - Mapa Královéhradeckého kraje

Seznam příloh Příloha 1 - Vzdělávací soustava České republiky Příloha 2 - Střední školy v Královéhradeckém kraji k 31. 12. 2011

60

Příloha 1 Vzdělávací soustava České republiky

Zdroj: http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy#article, (2012-01-23).

61

Příloha 2

Střední školy v Královéhradeckém kraji k 31. 12. 2011

Zřizovatel

Počet škol

Procenta

Kraj

62

76,5

MŠMT

2

2,5

Církev

2

2,5

Soukromník

14

17,3

Obec

1

1,24

Celkem

81

100

Zdroj: http://rejskol.msmt.cz/, (cit. 2011-11-28).

62