Důvodová zpráva. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA

Důvodová zpráva Obecná část

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA

1. NÁZEV Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. 2. DŮVODY PŘEDLOŢENÍ A CÍLE Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je předkládána jako součást celkové reformy a zkvalitnění systému péče o ohrožené děti, k němuž se zavázala vláda České republiky ve svém programovém prohlášení. Novela je zařazena do plánu legislativních prací vlády s termínem předložení do 30. září 2011. V souvislosti s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, vzniká potřeba novelizovat další zákony, zejména pak zákon o rodině, občanský soudní řád, daňové a pojistné zákony a některé další předpisy. Příprava návrhu zákona je koordinována s přípravou a projednáváním vládního návrhu nového občanského zákoníku. Předložený zákon reaguje na následující skutečnosti: a) Naplňování mezinárodních závazků České republiky, zejména Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Výbor OSN pro práva dítěte ve svých připomínkách přijatých v březnu 2003 (CRC/C/C/15/Add.201) po přezkoumání druhé pravidelné zprávy ČR o naplňování Úmluvy o právech dítěte přijal celou řadu doporučení ke změnám v systému ochrany práv dětí. Ve vyhodnocení, provedeném v červnu letošního roku (CRC/C/CZE/CO/34), výbor s politováním konstatoval, že mnoho z jeho připomínek a doporučení bylo řešeno nedostatečně nebo jen částečně. Výbor proto znovu vyzval ČR, aby vytvořila komplexní hodnocení rodinné situace, strategii pro snížení počtu dětí žijících v ústavní péči, a aby zajistila, že umísťování dětí do ústavů bude používáno jako poslední možnost a bude pravidelně monitorováno a přezkoumáváno. Zároveň výbor doporučil rozvoj komunitních služeb rodinného typu a pěstounské péče, za účelem vyloučení umisťování dětí do ústavů. Předkládaný návrh zákona vychází rovněž ze Směrnice OSN o dětech v náhradní péči z roku 2009.

1

b) Judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR Podle Evropského soudu pro lidská práva, který dohlíží na dodržování (Evropské) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, se Česká republika v několika případech dopustila porušení práva na ochranu rodinného a soukromého života, k němuž došlo v důsledku odebrání dětí z péče rodičů a jejich umístění do náhradní ústavní péče. Takto se Evropský soud pro lidská práva vyslovil ve svých rozsudcích ve věci Wallová a Walla proti České republice ze dne 26. října 2006 a ve věci Havelka a ostatní proti České republice ze dne 21. července 2007. Vláda přijala usnesením č. 882 ze dne 7. prosince 2010 soubor opatření k těmto rozsudkům, jehož součástí je i novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí v oblastech činností orgánů sociálně-právní ochrany dětí (postupy práce, multidisciplinární spolupráce), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dalších osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Předložený návrh zákona zároveň zohledňuje nálezy Ústavního soudu ČR související s ochranou práv dětí (II. ÚS 485/10 ze dne 13. dubna 2010, I. ÚS 2661/10 ze dne 2. listopadu 2010, III. ÚS 3007/09 ze dne 26. srpna 2010) a stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 202/2010 ze dne 8. prosince 2010 k rozhodování soudů ve věcech nařizování ústavní výchovy z důvodů materiálních nedostatků rodiny, zvláště pak jejich špatných bytových poměrů. c) Úkoly vyplývající ze strategických dokumentů Zákon naplňuje úkoly vyplývající z Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 – 2011 (schválen usnesením vlády č. 883 ze dne 13. července 2009). Cíl zkvalitnit systém péče o ohrožené děti zaměřením systému na prevenci ohrožení a všestrannou podporou rozvoje dětí v rodinném prostředí je obsažen v Národním programu reforem ČR 2011, část III. 2.1. Moderní sociální systém a pracovní právo (schválen usnesením vlády č. 314 ze dne 27. dubna 2011). d) Výstupy z výzkumů a analýz současného systému péče o ohroţené děti v ČR, poznatky z domácí i zahraniční praxe Návrh zákona reaguje rovněž na závěry nejnovějších výzkumů a analýz v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny a poznatky z domácí i zahraniční praxe. Z výzkumů lze jmenovat např. Hodnocení systému péče o ohrožené děti (Ministerstvo vnitra, 2007); Analýzu legislativy, řízení a financování systému péče o ohrožené děti (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i, 2010) nebo Analýzu současného stavu v oblasti terénní činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a stanovení optimálních podmínek výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve vazbě na počet klientů (HR 170/08, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i, 2009). Při přípravě zákona byly zmapovány i příklady zahraniční praxe včetně právní úpravy sousedních zemí např. slovenské zákony č. 35/2005 Z. z., o rodině a č. 305/2005 Z. z., o sociálně právní ochraně dětí a sociální kuratele, německý spolkový zákon o ochraně dětí a mládeže (Jugendschutgesetz, JuSchG), rakouský zákon o ochraně mládeže (Jugendwohlfahrtsgesetz, JWG) či nejnověji polský zákon o podpoře rodiny a náhradní péči z 11. června 2011.

2

Obecné cíle právní úpravy: 

vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí



změna orientace systému směrem k prevenci, díky níţ odpadne nákladná a v mnoha případech neúčinná práce s dlouhodobě neřešenými problémy



zvýšení kvality systému zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálně-právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí



vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče rozvojem a profesionalizací pěstounské péče

2.1. Definice problému Současný systém péče o ohrožené děti v České republice nezajišťuje důslednou ochranu práv dětí. Není kladen dostatečný důraz na zajištění vývoje dítěte v jeho přirozeném prostředí nebo náhradním rodinném prostředí v případech, kdy dítě nemůže být dočasně nebo trvale vychováváno ve své rodině. Neexistuje dostatečná síť služeb pro práci s rodinami a nejsou stanovena přesná kritéria pro umístění dítěte do ústavní péče. Důsledkem je vysoký počet dětí umístěných v institucionální výchově. Podle údajů organizace Eurochild je ve státech Evropské unie v tomto typu péče umístěno cca 140 000 dětí. Česká republika se na tomto počtu podílí téměř 8 % (cca 11 000 dětí), ačkoliv její podíl na počtu obyvatel EU činí pouhá 2 %. Zvláště markantní je vysoký počet velmi malých dětí umístěných do ústavní péče. Podle údajů Ústavu pro informace ve zdravotnictví bylo v roce 2010 do ústavní péče umístěno 2 077 dětí ve věku do 3 let, což je nejvyšší počet od roku 1998. Nejčastějším důvodem pro umístění byly sociální důvody (45,9 %). Světové výzkumy posledních šedesáti let přitom dostatečně prokázaly negativní dopad na vývoj dětí, které vyrůstají v ústavní péči. Podle analýzy Ministerstva vnitra mapující osudy dětí, které prošly institucionální výchovou během let 1995-2004, se z těchto 17 454 dětí se dopustilo 8866 dětí trestné činnosti po odchodu z institucionální péče, tj. 51 %. Do jednoho roku po odchodu spáchalo trestný čin 1681 dětí, tj. 10 % z celkového počtu. Ústavní péče přitom představuje nejnákladnější typ služby (viz část 4 této důvodové zprávy). V systému panuje značná rezortní roztříštěnost, část služeb pro ohrožené děti a rodiny je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, pobytová zařízení spadají do oblasti školství a zdravotnictví. Jejich zřizovateli jsou ministerstva a kraje. Tento stav neumožňuje efektivní řízení a kontrolu hospodárnosti vynakládaných prostředků. Nejsou stanoveny standardy kvality práce, neexistují metodiky, které by sjednocovaly pracovní postupy a garantovaly kvalitní a efektivní ochranu všech dětí. V rámci jednoho typu zařízení či jednoho typu úřadu se setkáváme s naprosto rozdílnými přístupy založenými na intuitivních řešeních. Z tohoto důvodu jsou dlouhodobě neřešeny případy dětí, které jsou významně ohroženy. Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou dle současné právní úpravy krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. Hlavní těžiště práce

3

spočívá na orgánech sociálně-právní ochrany na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (244 obcí a městských částí, celkem 1 818 pracovníků). Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí je v současné době charakterizována nejednotným přístupem a postupy při řešení případů a obtížnou možností přezkumu těchto postupů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2009 jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí personálně poddimenzovány a nemají dostatečné nástroje pro řešení problémů v podobě funkční sítě služeb, kterou by bylo možno využít pro realizaci opatření sociálně-právní ochrany dětí. Průměrný rozdíl mezi reálným a optimálním počtem pracovnic/pracovníků je 32 % (průměrně 2,3 úvazku na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností), tj. 560 pracovnic/pracovníků celkem. V případě kurátorek/kurátorů pro mládež jde o 47 % (průměrně 0,7 úvazku na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností). Nevyhovující je rovněž struktura činnosti (vysoké zatížení administrativou a opatrovnickou agendou, nevyužívají se moderní informační technologie atd.). Na systémové nedostatky v oblasti činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí poukázal také expertní tým ministra práce a sociálních věcí zřízený k prošetření případu dlouhodobě týraného chlapce D. z Brna (závěrečná zpráva z května 2011), zejména na neexistenci nástroje pro účinné vyhodnocení míry ohrožení dítěte, závazných postupů práce, které se zaměří na včasnost řešení a efektivního systému předávání informací mezi všemi subjekty, které přicházejí do styku s dítětem a orgány sociálně-právní ochrany dětí. Sociálně-právní ochranu dětí dále zajišťují obce a kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, které jsou výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny. V této kategorii mají specifickou pozici zejména zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc poskytující ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo je-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, dítěti tělesně nebo duševně týranému a zneužívanému nebo dítěti, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče. Pravidla činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dalších osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, nejsou ve stávající právní úpravě dostatečně vymezena. Na rozdíl od ostatních služeb v sociální oblasti, jejichž činnost je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nejsou stanoveny kvalifikační požadavky na zaměstnance a standardy kvality poskytovaných služeb. Zatímco poskytovatelé sociálních služeb jsou ze strany státu finančně podporováni nenárokovou dotací, zřizovatelé zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají zákonný nárok na státní příspěvek za pobyt a péči. V současné době činí výše státního příspěvku měsíčně 0,80 násobek životního minima dítěte. V posledním období dochází k nárůstu počtu nově vznikajících zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc při již existujících pobytových zařízeních pro děti ve zdravotnické a školské oblasti (kojenecké ústavy, dětské domovy). Není přitom blíže ošetřena možná duplicita financování z veřejných rozpočtů (příspěvky zřizovatelů, normativy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, státní příspěvek pro provozovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) a návaznost činností.

4

Vývoj výplaty státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc 2007 - 2010 180 000 000 160 000 000 140 000 000 120 000 000 Kč 100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0

Výše státního příspěvku v letech 2007 až 2010

2007

2008

2009

2010

Roky

Pěstounskou péči, či další formy péče, které zakládají nárok na dávky pěstounské péče, poskytuje v České republice 8 375 rodin. Většina rodin pečuje o 1 dítě (74,5 %) nebo o dvě děti (15,9 %). Nejčastější formou pěstounské péče je péče příbuzenská (cca 68 %), zejména prarodičů (51 % z celkového počtu pěstounů). Pěstounská péče je zabezpečena těmito dávkami pěstounské péče ze systému státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře: a) b) c) d)

odměna pěstouna příspěvek na úhradu potřeb dítěte příspěvek při převzetí dítěte příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Pokud pěstoun pečuje alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče nebo alespoň o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupních II až IV podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, pobírá odměnu pěstouna ve zvláštních případech. Pro účely právních předpisů upravujících důchodové a nemocenské pojištění se odměna pěstouna ve zvláštních případech posuzuje jako plat. To znamená, že z této odměny je odváděno pojistné na sociální zabezpečení a pěstouni jsou z tohoto titulu účastni nemocenského pojištění a důchodového pojištění. Odměnu pěstounovi vyplácí úřad práce, jehož místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu pěstouna. Informace o výši jednotlivých dávek jsou uvedeny v bodech 3.3 a 4.4. této důvodové zprávy. Zvláštní formou pěstounské péče jsou zařízení pro výkon pěstounské péče, jejichž zřizovatelé hradí kromě odměny pěstouna také 90 % poměrné části nákladů na domácnost, která připadá na děti svěřené do pěstounské péče a další náklady stanovené zákonem. Odměna pěstouna vyplácená zřizovatelem zařízení pro výkon pěstounské péče se pro účely zvláštních právních předpisů (zejména pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) posuzuje jako plat a je z ní odváděna daň z příjmů, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pěstouni

5

vykonávající pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče jsou účastni nemocenského pojištění a důchodového pojištění v souladu s úpravou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výkonem pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče není nijak dotčen nárok dítěte a pěstouna na jiné dávky státní sociální podpory vedle dávek pěstounské péče, zejména nárok na přídavek na dítě a na rodičovský příspěvek. K 31. prosinci 2009 bylo v České republice provozováno celkem 52 zařízení pro výkon pěstounské péče (včetně tří SOS dětských vesniček), v nichž bylo umístěno v pěstounské péči celkem 237 dětí. V současné době jsou provozovateli naprosté většiny zařízení pro výkon pěstounské péče kraje (v rámci samostatné působnosti), na které přešly zřizovatelské funkce v roce 2003 ze zrušených okresních úřadů. Do roku 2004 financoval provoz zařízení pro výkon pěstounské péče prostřednictvím okresních úřadů, resp. formou dotace krajům, stát. Od roku 2005 jsou tyto náklady hrazeny z příjmů krajů v souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní, která začala platit téhož roku. V oblasti výkonu pěstounské péče v České republice lze definovat tyto základní problémy: 1. Pěstounská péče netvoří v dostatečné míře alternativu k institucionální péči, není dostatečný počet zájemců, zejména o děti se zdravotním postižením, děti z etnických menšin atd. 2. Pěstounská péče se v řadě případů stává „skrytou adopcí“. Dítěti svěřenému do pěstounské péče se ze zákona nemění jméno a příjmení, rodičům dítěte zůstává zpravidla zachována rodičovská zodpovědnost, se svým dítětem se mohou stýkat a mají k dítěti vyživovací povinnost. Zajišťování těchto kontaktů je však v současné době pro řadu pěstounských rodin problematické. 3. Z důvodu nedostatečné podpory pěstounské péče (odlehčovací služby, poradenství, doprovázení) dochází v cca 8 % k předčasnému ukončení pěstounské péče a návratu dítěte do ústavu. 4. Neexistuje hmotné zabezpečení pěstounské péče na přechodnou dobu v obdobích, kdy není pěstounům do péče svěřeno dítě. 5. Neexistuje systematická podpora tohoto typu péče a kontrola jejího výkonu. 2.2. Cílový stav Cílem předloženého návrhu je vytvoření zákonných podmínek pro systematickou práci s rodinami, která zajistí setrvání dítěte v rodinném, případně náhradním rodinném prostředí. Systém bude orientován na prevenci ohrožení dítěte a včasná řešení. Dojde k úpravě pravidel pro činnost zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zejména na úrovni obcí s rozšířenou působností, kteří budou po vyhodnocení situace hledat individuálně pro každé dítě optimální řešení v rámci multidisciplinární spolupráce a za využití sítě služeb. V systému budou nastaveny standardy kvality a závazné postupy. Standardy kvality se budou vztahovat jak na orgány sociálně-právní ochrany dětí, tak na vyjmenované osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany. V případě, kdy dítě nebude moci setrvat ve svém rodinném prostředí, bude jako další řešení v řadě nastupovat náhradní rodinná péče, s výjimkou případů, kdy bude institucionální výchova vyhodnocena jako nejlepší řešení v zájmu dítěte. Pěstounská péče bude vykonávána na profesionálním základě, podmínky

6

výkonu budou stanoveny rozhodnutím, případně dohodou o výkonu pěstounské péče. Systém příprav a výběru pěstounů bude sjednocen, stejně jako způsob jejich hmotného zabezpečení (včetně pěstounské péče na přechodnou dobu). Pěstounům bude k dispozici síť podpůrných a odlehčovacích služeb. 2.3. Identifikace dotčených skupin             

Děti, rodiče a fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte Děti v pěstounské péči Děti v institucionální péči Pěstouni a další osoby pobírající dávky pěstounské péče Orgány sociálně-právní ochrany dětí Zřizovatelé zařízení pro výkon pěstounské péče Osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí Zřizovatelé zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Obce Kraje Úřad práce České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Soudy

2.4. Zhodnocení rizika nečinnosti V případě nečinnosti bude i nadále pokračovat neuspokojivý stav v oblasti ochrany práv dětí v České republice. Nebudou dodržovány mezinárodní závazky a lze očekávat další úspěšné žaloby na stát na národní i mezinárodní úrovni. Bude i nadále docházet k častému selhávání pěstounské péče. Nekontrolovatelně porostou náklady státního rozpočtu na provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Vzhledem k tomu, že nebudou stanoveny bližší postupy při řešení případů a nastaveny standardy kvality, bude ochrana dítěte zajišťována na velmi rozdílné úrovni. 3. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 3.1. Činnost orgánů sociálně právní ochrany dětí Varianta 0 – ponechání současného stavu VÝHODY

NEVÝHODY

Není třeba změny právních předpisů.

Věcné problémy v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí se neodstraní. Nedojde k naplnění usnesení vlády, zejména opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Systém nebude obsahovat kontrolní mechanismy, a nesníží riziko dopadu individuálního selhání pracovníků. Česká republika i nadále nebude plnit

7

některé mezinárodní závazky v oblasti ochrany práv dětí. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: Náklady státního rozpočtu na činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí se nezvýší a budou činit 740 mil. Kč. Bude docházet k nárůstu sekundárních nákladů (viz část 4. této důvodové zprávy). Varianta 1 – Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí Bude rozšířena definice cílů sociálně-právní ochrany dětí o zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Budou posíleny řídící a kontrolní funkce nadřízených správních orgánů při zachování smíšeného modelu výkonu přenesené působnosti orgánů sociálněprávní ochrany. Výčet orgánů sociálně-právní ochrany dětí se rozšíří o Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu v rozsahu hmotného zabezpečení pěstounské péče a v rozsahu výkonu inspekce poskytování sociálně-právní ochrany. Budou nově definovány povinnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, spočívající zejména ve využívání moderních metod sociální práce (vyhodnocování situace dítěte a rodiny, individuální plán ochrany dítěte, případové konference). Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí bude dále upravena standardy kvality (soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je určena úroveň kvality poskytované sociálně-právní ochrany při postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve vztahu k dětem, rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu). Podrobnosti budou stanoveny prováděcím právním předpisem. Bude upřesněn postup orgánů sociálně-právní ochrany při přijímání opatření na ochranu dětí. Mezi opatření bude zařazeno podávání návrhů na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a na zrušení pěstounské péče na přechodnou dobu. V oblasti péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost bude zaveden institut sociální kurately pro děti a mládež, upravena činnost kurátora pro děti a mládež a vymezeny příslušné cílové skupiny. Pojmem sociální kuratela pro děti a mládež se rozumí soubor specializovaných opatření, které v rámci přenesené působnosti zabezpečuje orgán sociálně-právní ochrany dětí na odstranění, zmírnění a zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte do doby dovršení jeho zletilosti (ve vymezených případech i déle). Orgán sociálně-právní ochrany dětí poskytuje pomoc v závislosti na míře závažnosti situace a poruch, ve kterých se dítě nalézá. Sociální kuratela pro děti a mládež je specificky zaměřenou činností, kterou vykonává kurátor pro děti a mládež na úseku sociálně-právní ochrany dětí. VÝHODY

NEVÝHODY

Dojde ke zkvalitnění systému péče o ohrožené děti. Zvýší se transparentnost poskytování sociálně-právní ochrany dětí.

Je nutné přijmout nový právní předpis a prováděcí právní předpis. Bude nutné realizovat řadu vzdělávacích a tréninkových aktivit pro zaměstnance orgánů sociálně právní ochrany dětí. Dojde k nastavení přezkoumatelných Bude nutné realizovat informační kampaň postupů a standardizaci činností orgánů ve směru ke klientům. sociálně-právní ochrany dětí. Vznikne speciální institut pro práci Dojde ke zvýšení nároků na kvalifikaci a 8

s dětmi vyžadujícími zvýšenou dovednosti zaměstnanců orgánů sociálněpozornost. právní ochrany dětí. Dojde k postupnému naplňování opatření vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky, národní i mezinárodní judikatury, strategických dokumentů atd. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: V první fázi nejsou předpokládány zvýšené nároky na státní rozpočet. Implementace změn v činnosti orgánů sociálně právníochrany dětí bude zajištěna individuálním projektem Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodin“ v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „Individuální projekt MPSV“). Pro realizaci projektu je vyčleněna alokace ve výši 230 mil. Kč na období let 2012 – 2013). V rámci projektu dojde k optimalizaci činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Výstupy budou koordinovány s Ministerstvem financí. Případné zvýšené nároky na státní rozpočet od roku 2013 budou přednostně řešeny přesměrováním zdrojů v rámci existujícího systému (viz bod 4 této důvodové zprávy). Varianta 2 – Zavádění nových postupů a metod práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí bez přijetí nové právní úpravy (formou metodického vedení) VÝHODY

NEVÝHODY

Není nutné přijmout nový právní předpis Obtížně zajistitelná jednotnost přístupu. a prováděcí právní předpis. Dojde k postupnému naplňování opatření Právní nejistota pro orgány sociálněvyplývajících z mezinárodních závazků právní ochrany dětí i klienty. České republiky, národní i mezinárodní judikatury, strategických dokumentů atd., vývoj však bude pomalejší. Bude nutné realizovat vzdělávací a tréninkové aktivity pro zaměstnance orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Bude nutné realizovat informační kampaň ve směru ke klientům. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: Varianta 2 má obdobné fiskální dopady jako varianta 1, vzhledem k neexistenci právního rámce však bude obtížněji zajistitelné efektivní využití vynaložených prostředků. 3.2. Činnost osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí Varianta 0 – ponechání současného stavu VÝHODY

NEVÝHODY

Není třeba změny právních předpisů.

Věcné problémy v činnosti osob pověřených k výkonu sociálně-právní 9

ochrany dětí se neodstraní. Činnost zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bude v sociální oblasti jediným pobytovým zařízením, které nebude mít stanoveny standardy kvality. Nedojde k naplnění strategických dokumentů vlády, zejména opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Bude docházet k nekontrolovatelnému vzniku dalších zařízení. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: Náklady na činnost zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou i nadále výrazně stoupat. Varianta 1 – Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí Dojde k bližší specifikaci zákonných požadavků na zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, včetně zavedení standardů kvality sociálně právní-ochrany dětí. K jejich inspekci bude využit již fungující systém v oblasti sociálních služeb. Provozovatelé zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a další osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí jsou již dnes často zároveň registrováni jako poskytovatelé sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. Není proto účelné budovat pro oblast služeb v oblasti sociálně-právní ochrany zvláštní systém inspekcí. Standardy pro oblast sociálně-právní ochrany budou upraveny prováděcím právním předpisem k předloženému zákonu. Zákon nově stanoví nejvýše přípustný počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který připadá na jednoho pracovníka zařízení zajišťujícího přímou péči o děti, nesmí přesáhnout počet 4 dětí. V zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bude možno v jedné budově nebo jednom objektu zajišťovat současně péči nejvíce o 24 dětí. Na základě žádosti zákonného zástupce dítěte může dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pobývat nejdéle po dobu 3 měsíců od jeho umístění do zařízení. V případě opakované žádosti zákonného zástupce o umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou může být dítě přijato do péče zařízení jen s předchozím písemným souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Na základě rozhodnutí soudu může dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pobývat nejdéle po dobu 6 měsíců od vykonatelnosti rozhodnutí soudu. Celková doba nepřetržitého pobytu v zařízení nesmí přesáhnout dobu 12 měsíců. Dojde k zpřesnění pravomocí ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ředitel bude oprávněn povolit dítěti, které bylo do zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt mimo zařízení u rodičů nebo jiných fyzických osob po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. O zamítnutí žádostí o povolení pobytu dítěte mimo zařízení je ředitel zařízení povinen vydat rozhodnutí. Na rozhodování ředitele zařízení se bude vztahovat správní řád (toto opatření reaguje na existující judikaturu k této věci). Nadřízeným správním orgánem ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je krajský úřad.

10

Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bude stanoven fixní částkou ve výši 90 % předpokládaného finančního objemu za rok 2011. Stanovení výše státního příspěvku ve vazbě na životní minimum vytváří nepoměr u věkové kategorie dětí mezi 15 – 18 lety z hlediska zaopatřenosti. Je navrhováno stanovit příspěvek ve fixní částce a sjednotit sazbu státního příspěvku ve věkové kategorii 15 – 18 let. Pokles státního příspěvku bude kompenzován zvýšením příspěvku na úhradu pobytu a péče ze strany rodičů na dvojnásobek stávající výše, tj. 1,6násobek životního minima dítěte. VÝHODY

NEVÝHODY

Dojde ke zkvalitnění činnosti osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany. Posílení individuálního přístupu k řešení situace dítěte.

Dojde ke zvýšení nároků na kvalifikaci a dovednosti zaměstnanců osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Bude nutné realizovat vzdělávací a tréninkové aktivity zaměstnance osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a vytvořit metodiky pro jejich činnost.

Zvýšení důrazu na návrat dítěte do rodinného prostředí, případě zajištění náhradního rodinného prostředí. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: státní příspěvek na činnost zřizovatelů zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zůstane zachován na úrovni roku 2010. Zvýšené náklady na činnost osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (jde převážně o nestátní neziskové organizace) související s vyššími nároky na kvalifikaci zaměstnanců jsou zohledněny ve změně alokace dotačního programu na podporu rodiny Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2012. Pro činnost organizací spolupracujících s orgány sociálně-právní ochrany dětí je vyčleněno 28 % z celkového objemu dotačního programu, který v roce 2011 činil 120 mil. Kč. Zavádění standardů kvality, vzdělávacích aktivit a vytvoření metodik bude zajištěno v rámci Individuálního projektu MPSV. Varianta 2 - Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí obsahující výrazné omezení kapacit zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, upřesnění účelovosti státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Odlišně od varianty 1 bude možno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou v jedné budově či v jednom objektu zajišťovat současně péči nejvíce o 10 dětí. Státní příspěvek bude rozdělen do dvou částí, 2/3 budou určeny na úhradu pobytu a péče a 1/3 bude účelově určena na výkon nové povinnosti zařízení vyplývající z navrhovaného § 42a, odst. 1 písm. h), podle něhož je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině pomoc (vyřizování a zajišťování záležitostí týkající se dítěte, nácvik rodičovských dovedností atd.). VÝHODY

NEVÝHODY

11

Posílení individuálního přístupu k řešení Vyšší nároky na zřizovatele zařízení pro situace dítěte. děti vyžadující okamžitou pomoc včetně nutnosti provést nezbytné investice k úpravě kapacit zařízení. Zvýšení důrazu na návrat dítěte do Bude nutné delší přechodné období pro rodinného prostředí, případě zajištění implementaci změn. náhradního rodinného prostředí. Vyšší administrativní náročnost při administraci státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: jsou obdobné jako u varianty č. 1. 3. 3. Pěstounská péče Varianta 0 – ponechání současného stavu VÝHODY Není třeba změny právních předpisů.

NEVÝHODY Pěstounská péče nebude tvořit efektivní alternativu k umisťování dětí do institucionální péče. Dohled nad kvalitou výkonu pěstounské péče bude i nadále nedostatečný. Pěstounská péče na přechodnou dobu nebude využívána z důvodu nedořešení hmotného zabezpečení pěstounů. U cca 10 % pěstounské péče bude docházet k předčasnému ukončení a návratu dítěte do pěstounské péče.

FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: náklady na pěstounskou péči zůstanou beze změny, tj. v objemu cca 1 mld. Kč ročně. Pěstouni a děti svěřené do pěstounské péče budou nadále zabezpečeni dávkami pěstounské péče upravenými zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, beze změny výše těchto dávek a podmínek pro vznik nároku na dávku. Zřizovatelé zařízení pro výkon pěstounské péče by i nadále hradili ze svých prostředků většinu nákladů spojených s výkonem pěstounské péče v zařízení. Varianta 1 - Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí Novela zákona vytváří podmínky pro profesionalizaci pěstounské péče na základě několika principů: a) zakotvení zákonné úpravy stanovení podmínek výkonu pěstounské péče správním rozhodnutím, resp. dohodami o výkonu pěstounské péče. Úprava podmínek 12

výkonu pěstounské péče se bude týkat všech pěstounů, kterým vznikne nárok na odměnu za výkon pěstounské péče. Platný zákon o sociálně-právní ochraně dětí již obsahuje omezenou úpravu dohod o výkonu pěstounské péče, kterými jsou dohody o výkonu pěstounské péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče. Tyto dohody se však vztahují pouze na malé procento pěstounů. Novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí budou změněny podmínky výkonu pěstounské péče v tom směru, že podrobnosti výkonu pěstounské péče upraví správní rozhodnutí, které bude možno nahradit dohodou. Tuto dohodu bude s pěstounem uzavírat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad v případě pěstounské péče na přechodnou dobu. Pěstoun však bude mít možnost, aby namísto dohody s orgánem sociálně-právní ochrany dětí sjednal dohodu o výkonu pěstounské péče s obecním úřadem, krajským úřadem nebo s fyzickou či právnickou osobou pověřenou k poskytování sociálně-právní ochrany dětí. Novelou získají pěstouni obecné zákonné právo na poskytnutí odborné pomoci a poradenství při výkonu pěstounské péče a záruku konkrétní podoby a rozsahu odborné pomoci a podpory, která bude vycházet z rozhodnutí, resp. dohody o výkonu pěstounské péče. Na druhou stranu budou v rozhodnutí, resp. dohodách o výkonu pěstounské péče, upraveny podrobnosti ohledně dohledu nad praktickým výkonem pěstounské péče. Povinný minimální obsah dohody o výkonu pěstounské péče bude vymezen v právním předpise s tím, že v jednotlivých případech bude stranám dohody ponechána smluvní volnost pro sjednání dalších náležitostí dohody nad rámec zákona. Specifickým typem dohody bude dohoda o výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu, která bude navazovat na předběžné opatření nebo rozsudek soudu o svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu. V případě této specializované pěstounské péče může soud svěřit dítě pouze do péče pěstouna, který je veden ve zvláštní evidenci osob vhodných k výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu, a to vždy jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vzhledem k tomu, že k vedení evidence pěstounů na přechodnou dobu je příslušný krajský úřad, který rovněž odpovídá za výběr a přípravu těchto pěstounů, bude dohoda o výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu uzavírána vždy mezi pěstounem a krajským úřadem. Legislativní řešení dohod o výkonu pěstounské péče je vedeno snahou o úpravu v souladu s ustanoveními správního řádu upravujícími veřejnoprávní smlouvy. Zároveň s legislativním zakotvením institutu dohod o výkonu pěstounské péče se navrhuje zrušit v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí dosavadní úpravu zařízení pro výkon pěstounské péče podle § 44 a násl. zákona č. 359/1999 Sb. Z popsaných důvodů je pro rozvoj systému náhradní rodinné péče možné považovat další existenci specializovaných zařízení pro výkon pěstounské péče za nadbytečnou. Pěstoun a dosavadní zřizovatel zařízení se budou moci dohodnout na tom, že dojde k ukončení platnosti stávající dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení a tato dohoda bude v plném rozsahu nahrazena novým typem dohody o výkonu pěstounské péče. Dosavadním zřizovatelům zařízení pro výkon pěstounské péče přitom nebude nic bránit v tom, aby v nových dohodách o výkonu pěstounské péče poskytli pěstounům nad rámec zákona obdobný rozsah hmotné podpory a zajištění, který jsou dosud povinni ze zákona garantovat. Bude tak možné, aby výkon pěstounské péče pokračoval fakticky za obdobných podmínek jako v dosavadních zařízeních pro výkon pěstounské péče, avšak s tím rozdílem, že byty nebo domy obývané pěstouny a dětmi již nebudou mít status zařízení sociálně-právní ochrany dětí a že rozsah nákladů

13

hrazených pěstounovi a svěřeným dětem již nebude vycházet ze zákona, ale ze vzájemné dohody mezi pěstounem a stávajícím zřizovatelem zařízení (kraj, obec, pověřená osoba). V návaznosti na zrušení institutu zařízení pro výkon pěstounské péče bude zrušena i samostatná úprava poskytování odměny pěstounům v těchto zařízeních v platném ustanovení § 46 zákona č. 359/1999 Sb. Pěstouni, kteří do nabytí účinnosti novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí vykonávali pěstounskou péči v zařízeních, budou od účinnosti novelizace dostávat odměnu za výkon pěstounské péče jako ostatní pěstouni. c) sjednocení hmotného zabezpečení pěstounů Otázka hmotného zabezpečení pěstounské péče bude upravena pouze zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dávky pěstounské péče budou vyjmuty ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Odměna pěstouna bude mít charakter plnění, které pěstounovi a dalším osobám poskytuje místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce České republiky a na které vzniká pěstounovi a dalším osobám nárok při splnění zákonem stanovených podmínek. Dojde k navýšení výše odměn. Hrubá výše odměny za výkon pěstounské péče bude stanovena pevnými částkami, které se svou výší odvíjejí od základní měsíční sazby minimální mzdy. Odměna pěstouna bude posuzována jako plat pro účely odvádění daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Odměna za výkon pěstounské péče náleží pěstounovi ve výši 8 000 Kč za kalendářní měsíc. V případě, že pěstoun pečuje o dvě děti svěřené do jeho péče, se výše odměny zvyšuje o polovinu základní sazby odměny tj. na výši 12 000 Kč měsíčně. Jestliže pěstoun pečuje alespoň o jedno dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, náleží pěstounovi odměna ve výši 20 000 Kč za kalendářní měsíc. Ve stejné výši náleží pěstounovi odměna pěstouna v případě, že pečuje alespoň o 3 děti svěřené do jeho péče. Za každé další dítě svěřené do péče pěstouna se odměna pěstouna zvyšuje o polovinu základní sazby odměny, tj. o 4 000 Kč měsíčně. Pěstounovi, který je zařazen v evidenci pěstounů na přechodnou dobu vedené krajským úřadem, náleží po celou dobu vedení v evidenci krajského úřadu odměna za výkon pěstounské péče na přechodnou dobu, a to ve výši 20 000 Kč měsíčně. Jestliže je tomuto pěstounovi svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu alespoň jedno dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, zvyšuje se odměna pěstouna za výkon pěstounské péče na přechodnou dobu o polovinu základní sazby odměny měsíčně (tj. na výši 24 000 Kč). d) diferenciace u odměn pěstounské péče prarodičů Odlišná úprava nároku na odměnu pěstouna bude platit v situaci, kdy dítě bude svěřeno do pěstounské nebo poručnické péče rodiče nebo prarodiče otce nebo matky dítěte (dále jen „prarodiče“). Odchylný režim odměňování je v případě pěstounské péče prarodičů odůvodněn tím, že prarodičům svědčí podle § 88 a násl. zákona o rodině podpůrná vyživovací povinnost ke svým vnukům a pravnukům za předpokladu, že své primární vyživovací povinnosti nemohou dostát rodiče dětí. Plněním vyživovací povinnosti se přitom vedle poskytování peněžitých plnění na uspokojení potřeb dítěte rozumí rovněž zajišťování osobní péče o děti. Lze proto

14

konstatovat, že v situacích, kdy nemohou zajistit osobní péči o dítě jeho rodiče a dítě je z tohoto důvodu svěřeno do pěstounské péče prarodiče nebo prarodičů, plní prarodiče výkonem pěstounské péče zároveň i svoji zákonnou vyživovací povinnost k dítěti, což naopak neplatí pro žádné jiné pěstouny zajišťující péči o dítě, včetně pěstounů z řad příbuzných v linii pobočné (sourozenci, tety, strýcové a další). Vzhledem k tomu je opodstatněné stanovení jiného režimu odměňování za výkon pěstounské péče u pěstounů – prarodičů a u všech ostatních pěstounů. Obdobný stav platil již v minulosti až do roku 1995 na základě úpravy zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, podle kterého nenáležela odměna pěstounovi tehdy, jestliže byl pěstounem rodič nebo prarodič otce nebo matky dítěte, přičemž těmto pěstounům mohla být odměna za výkon pěstounské péče přiznána pouze v případech zvláštního zřetele hodných. Nárok na ostatní dávky pěstounské péče, vyjma odměny pěstouna, však zůstává zachován i v případě dítěte svěřeného do pěstounské péče prarodičů. e) zavedení státního příspěvku na výkon pěstounské péče Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal správní rozhodnutí nebo orgány či pověřené osoby, které uzavřely s osobou pečující nebo osobou v evidenci dohodu o výkonu pěstounské péče, získají nárok na státní příspěvek na úhradu nákladů, které jsou spojeny s poskytováním pomoci pěstounovi a s prováděním dohledu nad výkonem pěstounské péče (dále jen „státní příspěvek na výkon pěstounské péče“). Státní příspěvek na výkon pěstounské péče bude určen k pokrytí nákladů, které budou na základě dohody o výkonu pěstounské péče vynakládány na zajišťování pomoci pěstounovi (zejména pomoc s péčí o děti v pěstounské péči, poradenství, pomoc s doplňováním odborných znalostí a dovedností pěstouna) a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí. Státní příspěvek náleží ve výši 60 000 Kč za kalendářní rok za každého pěstouna, se kterým pověřená osoba, obecní úřad nebo krajský úřad uzavřou dohodu o výkonu pěstounské péče. Nárok na státní příspěvek vzniká dnem uzavření dohody o výkonu pěstounské péče a trvá po dobu platnosti správního rozhodnutí, resp. dohody o výkonu pěstounské péče. f) převod dávek pěstounské péče z režimu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, úprava příspěvku na úhradu potřeb dítěte Dojde k převodu všech dávek pěstounské péče ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Všechny děti svěřené do pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu, péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, nebo osobní péče poručníka budou mít nadále nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, a to ve výši pevné částky, která bude v případě osoby závislé na péči jiné fyzické osoby upravena podle stupně závislosti. Posuzování zdravotního stavu dítěte se pro účely posouzení nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte a stanovení jeho výše bude provádět podle úpravy zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a nikoliv již podle § 9 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dojde k novému rozčlenění věkových kategorií.

15

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte Současný stav Věk dítěte Do 6

zdravé dítě

Do 6 Do 6

Navrhovaná právní úprava Výše příspěvku v Kč 3 680

Věk dítěte Do 6

zdravé dítě

dlouhodobě nemocné

3 760

Do 6

stupeň závislosti I

4 000

dlouhodobě zdravotně postižené dlouhodobě těžce zdravotně postižené =

4 640

Do 6

stupeň závislosti II

4 400

4 960

Do 6

stupeň závislosti III

4 800

=

Do 6

stupeň závislosti IV

5 200

6 – 15

zdravé dítě

4 508

6 - 12

zdravé dítě

4 508

6 – 15


4 606

6 - 12


4 900

6 – 15


5 684

6 - 12


5 390

6 076

6 - 12


5 880

=

6 - 12


6 370

15 – 26

zdravé dítě

5 175

12 - 18

zdravé dítě

5 175

15 – 26


5 288

12 - 18


5 625

15 – 26

6 525

12 - 18


6 188

6 975

12 - 18


6 750

=


=

12 - 18


7 313

=

=

=

18- 26

zdravé dítě

5 430

=

=

=

18- 26


5 900

=

=

=

18- 26


6 500

=

=

=

18- 26


7 090

=

=

=

18- 26


7 680

Do 6 =

6 – 15 =

15 – 26

Zdravotní stav

Zdravotní stav

Výše příspěvku v Kč 3 680

Ostatní dávky pěstounské péče zůstanou beze změny. Jde o jednorázový příspěvek při převzetí dítěte a jednorázový příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí: a) 8 000 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku, b) 9 000 Kč, jde-li o dítě od 6 let do 15 let, c) 10 000 Kč, jde-li o dítě od 15 let do 18 let. Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých

16

pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč. h) zmocnění vlády ke zvýšení odměn pěstouna a dávek pěstounské péče Vláda bude zmocněna nařízením zvýšit částky odměny pěstouna, příspěvku na úhradu potřeb dítěte, příspěvku při převzetí dítěte a příspěvku při ukončení pěstounské péče v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen zjištěného Českým statistickým úřadem, pokud příslušný index vzroste alespoň o 5 %. i) zrušení agendy zprostředkování na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí Na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí bude zrušena agenda zprostředkování náhradní rodinné péče. Tuto agendu budou zajišťovat krajské úřady. Dojde k posílení mechanismů spolupráce mezi krajskými úřady a vytvoření systému předávání informací o dětech a žadatelích. VÝHODY

NEVÝHODY

Pěstounská péče bude zkvalitněna a její výkon bude pravidelně vyhodnocován Pěstounská péče vytvoří alternativu k umísťování dětí do ústavní péče.

Cca 51 % pěstounů ztratí nárok na odměnu za výkon pěstounské péče. Zvýšení nároků na pěstouny, orgány sociálně-právní ochrany a další osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany. Dojde k rozvoji podpůrných, Nutnost realizace vzdělávacích aktivit a odlehčovacích a doprovázejících služeb vytvoření metodik pro pěstouny. Dojde ke vzniku nových pracovních Přechodný dopad na státní rozpočet. pozic na trhu práce. Sjednocení hmotného zabezpečení pěstounů. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: varianta má dočasný dopad na státní rozpočet ve výši maximálně 296 mil. Kč ročně (podrobný rozbor viz bod 4 této důvodové zprávy). Pilotní odzkoušení nového systému pěstounské péče, vzdělávací aktivity a vytvoření metodik bude zajištěno v rámci Individuálního projektu MPSV.

Varianta 2 - Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí se zachováním odměn pěstouna u pěstounské péče rodičů nebo prarodičů otce nebo matky dítěte ve snížené výši Pěstounovi, který je rodičem nebo prarodičem otce nebo matky dítěte svěřeného do pěstounské péče, péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, nebo osobní péče poručníka, bude náležet odměna za výkon pěstounské péče ve snížené výši odpovídající stávajícím dávkám dle zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Odměna ve snížené výši nebude posuzována jako plat. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče bude poskytován ve výši 30 000 Kč ročně.

17

VÝHODY Pěstounská péče bude zkvalitněna a její výkon bude pravidelně vyhodnocován Pěstounská péče vytvoří významnou alternativu k umísťování dětí do ústavní péče.

NEVÝHODY Přechodný dopad na státní rozpočet.

Zvýšení nároků na pěstouny, orgány sociálně-právní ochrany a další osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany. Dojde k rozvoji podpůrných, Nutnost realizace vzdělávacích aktivit a odlehčovacích a doprovázejících služeb vytvoření metodik. pro pěstouny. Dojde ke vzniku nových pracovních pozic na trhu práce. Sjednocení hmotného zabezpečení pěstounů. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: varianta má dočasný dopad na státní rozpočet ve výši maximálně 553 mil. Kč ročně (podrobný rozbor viz bod 4 této důvodové zprávy). Pilotní odzkoušení nového systému pěstounské péče, vzdělávací aktivity a vytvoření metodik bude zajištěno v rámci Individuálního projektu MPSV. Varianta 3 - Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí se zachováním odměn pěstouna u pěstounské péče rodičů nebo prarodičů otce nebo matky dítěte. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče bude poskytován ve výši 60 000 Kč ročně. VÝHODY Pěstounská péče bude zkvalitněna a její výkon bude pravidelně vyhodnocován Pěstounská péče vytvoří významnou alternativu k umisťování dětí do ústavní péče.

NEVÝHODY Vysoký dopad na státní rozpočet.

Zvýšení nároků na pěstouny, orgány sociálně-právní ochrany a další osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany. Dojde k rozvoji podpůrných, Nutnost realizace vzdělávacích aktivit a odlehčovacích a doprovázejících služeb vytvoření metodik pro pěstouny. Dojde ke vzniku nových pracovních pozic na trhu práce. Sjednocení hmotného zabezpečení pěstounů. FISKÁLNÍ DOPADY VARIANTY: varianta má dočasný dopad na státní rozpočet ve výši maximálně 972 mil. Kč ročně (podrobný rozbor viz bod 4 této důvodové zprávy). Pilotní odzkoušení nového systému pěstounské péče, vzdělávací aktivity a vytvoření metodik bude zajištěno v rámci Individuálního projektu MPSV.

18

4. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 4.1. Obecné dopady právní úpravy na financování systému péče o ohroţené děti Základním cílem navrhované právní úpravy je výrazné zkvalitnění systému péče o ohrožené děti v České republice a dosažení efektivnějšího využití finančních prostředků, které jsou na tento účel ze státního a dalších veřejných rozpočtů vynakládány. Celkový objem prostředků v systému péče o ohrožené děti dosahuje celkem 6,7 mld. Kč, přičemž téměř 50 % prostředků spadá do rezortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (3,26 mld., z toho 1,47 mld. jakožto provozní příspěvek pro organizace zřizované ministerstvem, ostatní prostředky jsou distribuovány prostřednictvím krajů). Náklady na zařízení v oblasti zdravotnictví (kojenecké ústavy) dosahují ročně 0,78 mld. Kč. Náklady na jedno dítě v pobytových zařízeních ve školské a zdravotnické oblasti Typ zařízení

Celková kapacita

Celkové roční náklady (Kč) 760 412 000

Náklady 1 dítě/měsíc neinvestiční (Kč)

Náklady 1 dítě/měsíc vč. investic (Kč)

39 044

41 113

Výchovné ústavy

1 307

Dětské domovy se školou Diagnostické ústavy Dětské domovy

628

300 275 000

39 845

41 956

562

489 021 000

48 863

54 771

5 089

1 098 260 000

17 981

23 418

1 871

788 200 000

35 106

37 541

9 457

3 436 168 000

30 278

39 352

Kojenecké ústavy Celkem

Zdroj: Analýza legislativy, řízení a financování. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010

Průměrné náklady státního rozpočtu na 1 dítě v pěstounské péči činí 9947 Kč měsíčně. Průměrné náklady na udržení dítěte v rodinném prostředí jsou ještě nižší. Například náklady na službu sociálně aktivizační služby pro rodiny (sanace rodiny) dosahují průměrně 55 815 Kč ročně (tj. 4651 Kč měsíčně), přičemž v této rodině může vyrůstat i větší počet dětí. V roce 2009 čerpaly sociální služby v této oblasti 65,6 mil. Kč z veřejných zdrojů, přičemž bylo poskytnuto 2 200 intervencí. Jedním z dílčích cílů navrhované právní úpravy je omezení počtu dětí, které vyrůstají v institucionální péči. Je proto nutná zásadní změna orientace na prevenci. Ve svém důsledku to znamená postupně převádět část prostředků vynakládaných na ústavní péči do podpory terénních a ambulantních služeb a také na podporu náhradní rodinné péče. Tento záměr se ovšem neobejde bez přechodného období, během něhož bude nutné výdaje přechodně navýšit – nejprve je nutné alternativy k institucionální péči vytvořit. O tom, že se tato opatření poměrně rychle projeví v úbytku dětí v ústavní péči, svědčí příklad Slovenska, které zahájilo reformu v roce 2005, a kde se počet dětí v ústavní péči trvale snižuje.

19

Vývoj počtu dětí v náhradní rodinné péči a institucionální péči ve Slovenské republice 9000 8500 8000 7500 7000 Náhradní rodinná péče

6500

Ústavní péče

6000 5500 5000 4500 4000 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Podporou systematické práce s rodinou a rozvojem náhradní rodinné péče dojde k postupnému omezování výdajů státního rozpočtu v oblasti institucionální péče a ke snižování sekundárních nákladů, které nese společnost při řešení sociálně patologických jevů a dalších nákladů spojených s řešením nepříznivé sociální situace mladých dospělých osob. 4.2. Náklady na činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí Základní podmínkou pro zkvalitnění systému péče o ohrožené děti je optimalizace činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Výše dotace obcím s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí není předmětem zákona č. 359/1999 Sb., vychází se však z ustanovení § 58 tohoto zákona, podle něhož náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany nese stát (s výjimkou nákladů na zřízení a provoz zařízení sociálně-právní ochrany a nákladů, které vznikly pověřené osobě). Výše dotace je stanovována zákonem o státním rozpočtu, je součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s předkládanou novelou dochází k zvyšování nároků na činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí, bylo by žádoucí v souvislosti s implementací změn optimalizovat počet a struktur zaměstanců těchto orgánů. Implementace změn vyplývajících z novely je zajištěna realizací Individuálního projektu MPSV. V rámci přípravy státního rozpočtu od roku 2013 bude v koordinaci s Ministerstvem financí řešena otázka případného navýšení dotace a rozšíření účelu dotace na možnost přímého objednání sociálních a dalších odborných služeb pro práci s rodinami. Zvýšení nákladů bude primárně řešeno přesměrováním nákladů v rámci systému. 4.3. Zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc Změny v oblasti státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc nebudou mít v případě realizace varianty 1 fiskální dopad. Náklady těchto zařízení jsou kryty ze 79 % z veřejných zdrojů (dotace MPSV, obecní a krajské rozpočty). Vývoj státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti

20

vyžadující okamžitou pomoc má prudce rostoucí trend. Pro rok 2011 se předpokládá překročení rozpočtované částky 180 mil. Kč o cca 10 %, a to především z důvodu rychle rostoucího počtu těchto zařízení. Z tohoto důvodu jsou navrhované částky státního příspěvku koncipovány na zachování stávající úrovně celkového objemu prostředků a zároveň zvýšení maximální spoluúčasti rodičů na úhradě pobytu a péče na dvojnásobek současné výše. Porovnání výše státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc v Kč měsíčně Dítě ve věku do 6 let 6 – 15 let 15 – 18 let zaopatřené 15 -18 let

Návrh 15 400 18 700 21 400 Bude zrušeno jako samostatná kategorie

Dnešní stav 17 280 21 168 24 300 28 080

4.4. Pěstounská péče Rozvoj pěstounské péče jako účinné alternativy k péči institucionální se navrhuje podpořit navýšením odměn za výkon pěstounské péče. Porovnání výše odměn pěstounské péče v Kč měsíčně a fiskálních dopadů jednotlivých variant Varianta 1: Odměna nebude vyplácena prarodičům, kteří pečují o dítě/děti v rámci příbuzenské pěstounské péče. Počet příjemců odměny pěstouna klesne z 8375 na 4279. Vzhledem k neexistenci odměny nebudou pěstouni-prarodiče uzavírat dohodu o výkonu pěstounské péče. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče bude vyplácen jen obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu, kteří vydali správní rozhodnutí nebo orgánu či pověřené osobě, kteří uzavřeli s osobou pečující nebo osobou v evidenci dohodu o výkonu pěstounské péče ve výši 60 000 Kč ročně. Varianta 2: Odměna prarodičům bude vyplácena ve výši 50 % kromě péče o děti, které dnes spadají do kategorie „zvláštní odměny pěstouna“ (péče o děti se zdravotním postižením v případech, kdy pěstoun nevykonává žádnou jinou výdělečnou činnost). Dohodu o výkonu pěstounské péče budou uzavírat všichni pěstouni. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče bude vyplácen obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu, kteří vydali správní rozhodnutí nebo orgánu či pověřené osobě, kteří uzavřeli s osobou pečující nebo osobou v evidenci dohodu o výkonu pěstounské péče ve výši 30 000 Kč ročně. Varianta 3: Stejně jako dosud nebude rozdíl v odměnách pěstounů a pěstounů – prarodičů. Příspěvek na poskytování podpůrných, poradenských a odlehčovacích služeb bude činit 60 000 Kč ročně. Odměny pěstounů v Kč měsíčně Počet dětí v pěstounské péči Četnost v %

Současný stav

Varianta 1 a 3

Varianta 2

1 dítě

74,5

3 126

8 000

4 000

2 děti

15,9

6 252

12 000

6 000

3 děti

0,6

9 378

20 000

10 000

4 děti

0,2

12 504

24 000

12 000

1 – 3 děti zvláštní odměna

3,9

17 193

20 000

20 000

4 děti zvláštní odměna

0,1

18 756

24 000

24 000

21

1 zdravotně postižené dítě

2,0

17 193

20 000

20 000

2 děti zdravotně postižené

0,3

19 538

24 000

24 000

4 děti, z toho jedno se ZP

0,1

21 882

32 000

32 000

Ostatní kombinace

2,4

od 17 193

od 24 000

od 24 000

*Kurzivou jsou označeny dávky, které nejsou posuzovány jako plat pro účely zákona o dani z příjmů.

Dopad na státní rozpočet Odměny pěstounů Současný stav 8 375

Varianta 1 4 279

Varianta 2 8 375

Varianta 3 8 375

Celkový objem v Kč

471 300 000

432 720 000

690 240 000

862 130 000

Fiskální dopad v Kč

0

- 38 580 000

218 940 000

390 830 000

Počet příjemců

Státní příspěvek na výkon pěstounské péče Současný stav 0

Varianta 1 4 279

Varianta 2 8 375

Varianta 3 8 375

Celkový objem v Kč

0

256 740 000

251 250 000

502 500 000

Fiskální dopad v Kč

0

256 740 000

251 250 000

502 500 000

FISKÁLNÍ DOPAD CELKEM

0

218 160 000

470 190 000

893 330 000

Počet rodin

4.5. Pěstounská péče na přechodnou dobu: Předložený zákon upravuje hmotné zabezpečení pěstounské péče na přechodnou dobu. Je předpokládáno, že na konci roku 2012 bude evidováno 150 pěstounů na přechodnou dobu (s postupným náběhem, v nákladech je uvažován poloviční počet), 250 na konci roku 2013 (náklady propočteny na průměrný počet 200), 300 na konci roku 2014 (uvažován bude počet 250, s mírnou valorizací průměrné odměny na 25 000 Kč měsíčně). Odhadovaný počet pěstounů k 31. 12. daného roku 150 250 300

Rok 2012 2013 2014

Náklady SR (v Kč) 21 600 000 57 600 000 75 000 000

4.6. Souhrnné porovnání nákladů jednotlivých variant (v mil. Kč) Varianta 1 Druh výdaje Dotace obcím na činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Státní příspěvek pro zřizovatele

Současný stav 740

Novela

180

22

Krytí

740

Dopad na rozpočet 0

-

180

0

-

ZDVOP Odměny pěstounů Odměny pěstounů na přechodnou dobu Státní příspěvek na výkon pěstounské péče Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek na úhradu potřeb dítěte CELKEM

470

433

- 37

-

0

57

+ 57

0

256

+ 256

Přesun zdrojů v rámci kapitoly 313 + navýšení Navýšení kapitoly 313

14

14

0

4

4

0

516

536

+ 20

1 924

2 220

+ 296

Přesun zdrojů v rámci kapitoly 313

Varianta 2 Druh výdaje Dotace obcím na činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP Odměny pěstounů Odměny pěstounů na přechodnou dobu Státní příspěvek na výkon pěstounské péče Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek na úhradu potřeb dítěte CELKEM

Současný stav 740

Novela

Krytí

740

Dopad na SR 0

-

180

180

0

-

470

690

+ 220

-

0

57

+ 57

Navýšení kapitoly 313

0

256

+ 256


14

14

0

4

4

0

516

536

+ 20

1 924

2 471

+ 553


Varianta 3 Druh výdaje Dotace obcím na činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP Odměny pěstounů Odměny pěstounů na přechodnou dobu Státní příspěvek na výkon pěstounské péče Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek na úhradu potřeb dítěte CELKEM

Současný stav 740

Novela

Krytí

740

Dopad na SR 0

-

180

180

0

-

470

862

+ 392

-

0

57

+ 57


0

503

+ 503


14

14

0

4

4

0

516

536

+ 20

1 924

2 896

+ 972

23


Dopady novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí na státní rozpočet v jednotlivých letech Vzhledem k předpokládanému nabytí účinnosti zákona k 1. 7. 2012 budou dopady na státní rozpočet v roce 2012 v poloviční výši. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí je součástí celkové reformy systému péče. Lze předpokládat, že nárůst výdajů na pěstounskou péči bude v poměrně krátké době kompenzován snížením výdajů na péči institucionální. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší bude podpora pěstounské péče, tím nižší budou výdaje státního rozpočtu – i v nejnákladnější variantě je pěstounská péče o cca ½ levnější než péče institucionální. Srovnání průměrné nákladovosti jednotlivých typů služeb dle variant (na jedno dítě v Kč měsíčně) Institucionální péče 39 352 Pěstounská péče stávající 9 947 Pěstounská péče varianta 1 12 543 Pěstounská péče varianta 2 15 099 Pěstounská péče varianta 3 19 267 Nejvyšší nárok na státní rozpočet tak vznikne v roce 2013. Budou však vytvořeny předpoklady pro přesměrování zdrojů ve státním rozpočtu pro rok 2014. V modelovém dopadu na státní rozpočet je předpokládán stejný vývoj jako v případě obdobné právní úpravy na Slovensku, kde jsou ovšem oba typy péčí – pěstounská i institucionální sjednoceny v jednom rezortu. Po dvou letech fungování systému stoupl počet dětí v pěstounské péči o 15 % a zároveň došlo k poklesu počtu dětí v institucionální péči o 12 %. V ČR je v současné době v institucionální péči 11 000 dětí. Ve výpočtu jsou uvažovány náklady provozního charakteru (tj. průměrně 30 297 Kč měsíčně), protože investiční náklady jsou již vynaloženy.

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

2012 148 000 000 276 500 000 486 000 000

2013 296 000 000 553 000 000 972 000 000

2014 0* 122 600 000 693 800 000

* V systému bude navíc vygenerováno 122 mil. Kč, které bude možno využít na rozvoj služeb pro terénní a ambulantní sociální práci s rodinami.

5. KONZULTACE Konzultace v rámci hodnocení dopadů regulace ke změnám v oblasti sociálně-právní ochrany dětí byly provedeny jak s dotčenými subjekty, na které bude mít navrhovaná regulace dopad, tak i s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se předmětnou problematikou. Prostřednictvím oslovených konzultovaných subjektů se k materiálu vyjádřili i někteří jednotliví pěstouni. Přehled subjektů, s nimiţ byla novela průběţně konzultována TERMÍN SUBJEKT 13. 10. 2010 Asociace krajů ČR – sociální komise (záměr) 16. 11. 2010 Orgány sociálně-právní ochrany dětí na úrovní obcí (záměr) 29. 11. 2010 Neziskové organizace, nadace (záměr) 13. 1. 2011 Celostátní konference k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí 200 účastníků z obcí, krajů, NNO, soudci, asociace (i pěstounů) 17. 1. 2011 Vedoucí pracovníci Fondu ohrožených dětí 25. 1. 2011 Orgány sociálně-právní ochrany dětí na úrovní obcí (Praha) 27. 1. 2011 Orgány sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí (Brno)

24

10. 2. 2011 14. 3. 2011 22. 3. 2011 24. 3. 2011 29. 3. 2011 16. 4. 2011 4. 6. 2011

Asociace náhradní výchovy (výbor) Krajské úřady – metodici SPOD, vedoucí sociálních odborů Asociace krajů ČR – sociální komise Asociace náhradní výchovy – rada Tajemníci obcí Asociace náhradních rodin Sdružení pěstounských rodin

Návrh novely prošel v dubnu 2011 vnějším připomínkovým řízením. Do upraveného návrhu byly z velké části zapracovány připomínky Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zdravotnictví, Úřadu vlády – odboru kompatibility, Veřejného ochránce práv, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ze strany krajů bylo v rámci prvního vnějšího připomínkového řízení podáno 313 připomínek, z nichž 143 bylo do upraveného návrhu novely zapracováno (část připomínek není možno vypořádat, protože jsou vzájemně protichůdné). 6. NÁVRH ŘEŠENÍ 6.1. Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianty označené jako nulové nevedou k očekávanému cíli a k řešení problémů identifikovaných v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Česká republika nenaplní své mezinárodní závazky a vládou přijatá opatření vyplývající z rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Tento základní nedostatek nulové varianty nemůže být vyvážen tím, že s ní nejsou přímo spojeny žádné zvýšené nároky na výdaje státního rozpočtu. Přínosy variant 1 jednoznačně převažují nad jejich náklady. Přijetí těchto variant zajistí dosažení klíčového cíle, kterým je zkvalitnění systému péče o ohrožené děti, zajištění zájmů dítěte a ochrana jeho práv. Ačkoliv dojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu, nelze pominout očekávaný dlouhodobý přínos těchto opatření spočívající v sociálním začlenění velkých skupin osob. V případě hmotného zabezpečení pěstounské péče znamenají varianty 2 a 3 vyšší zatížení státního rozpočtu. Na základě analýzy nákladů a přínosů a na základě výsledku konzultací vychází z navrhovaných řešení jako nejvhodnější řešení zahrnuté ve variantách 1. 6.2. Implementace a vynucování Odpovědnost za implementaci vybrané varianty řešení bude nést Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož působnosti náleží agenda sociálně-právní ochrany dětí a agenda dávek státní sociální podpory. MPSV bude odpovědné jak za přípravu odpovídajících legislativních změn, tak i za následnou realizaci schválených změn v praxi. Implementace změn v činnosti orgánů sociálně právní-ochrany dětí bude zajištěna individuálním projektem Ministerstva práce a sociálních věcí „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodin“ v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „Individuální projekt MPSV“). Pro realizaci projektu je vyčleněna alokace ve výši 230 mil. Kč na období

25

let 2012 – 2013). Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo dohodu se 4 kraji (Karlovarský, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký). Ve spolupráci s nimi budou ještě před nabytím účinnosti zákona pilotně ověřovány nově zaváděné postupy a instituty v oblasti činnosti orgánů sociálně-právní ochrany děti, činnosti osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany a pěstounské péče. K naplnění cílů obsažených v hodnocení dopadů regulace jsou kompetentní Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky – krajské pobočky (výplata odměn pěstounů, rozhodování o dávkách pěstounské péče), Ministerstvo financí (dopady na státní rozpočet). Spolupráce s dalšími dotčenými rezorty a subjekty bude probíhat v rámci Mezirezortní koordinační skupiny k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti. 6.3. Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace bude proveden po uplynutí lhůty jednoho roku od nabytí účinnosti právního předpisu, ve kterém bude hodnocená regulace obsažena. 6.4. Kontakty Závěrečnou zprávu RIA zpracovali: PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV e-mail: [email protected] Tel.: 221 922 313 Mgr. Klára Trubačová Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV e-mail: [email protected] Tel.: 221 923 479 JUDr. Zuzana Zárasová Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV e-mail: [email protected] Tel: 221 922 201 7. SOULAD S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM A HODNOCENÍ DOPADŮ NA DALŠÍ OBLASTI Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska principu rovnosti mužů a žen je návrh neutrální. Navrhovaná právní úprava nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj vliv. Návrh zákona nebude mít negativní dopady na podnikatelské prostředí. 8. SOULAD S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŢ JE REPUBLIKA VÁZÁNA, A S PRÁVEM EVROPSKÉ UNIE

ČESKÉ

Předložený návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je České republika vázána a není v rozporu s právem Evropských společenství. Přijetí návrhu zákona významně přispěje k naplňování mezinárodních závazků České republiky.

26

Mezinárodní smlouvy, předpisy ES a doporučení, kterých se měněná problematika týká:   

      

     

     

Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte Sdělení č. 45/2003 Sb.m.s., o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů Sdělení č. 209/1993 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech Sdělení č. 34/1998 Sb., o Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí Sdělení č. 43/2000 Sb., o Úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení Sdělení č.132/2000 Sb.m.s., o Evropské úmluvě o osvojení Sdělení č. 66/2000 Sb.m.s., o Evropské úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí Sdělení č. 47/2001 Sb.m.s., o přijetí Evropské úmluvy o právním postavení dětí narozených mimo manželství. Sdělení č. 54/2001 Sb.m.s., o přijetí Evropské úmluvy o výkonu práv dětí Sdělení č. 141/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí Sdělení č. 90/2002 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva č.182) Sdělení č. 91/2005 Sb.m.s., o sjednání Úmluvy o styku s dětmi Vyhláška č. 33/1959 Sb., o Úmluvě o vymáhání výživného v cizině Vyhláška č. 132/1976 Sb., o Úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti Sdělení č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (tzv. Brusel II.) Nařízení Rady (ES) č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Rezoluce Rady Evropské unie z 26.6.1997 o nedoprovázených nezletilcích, kteří jsou příslušníky třetích zemí ( 97/ C 221/03) Doporučení RE 4(1984) o rodičovské zodpovědnosti Doporučení RE 6(1987) o pěstounských rodinách Doporučení RE 2(1993) o medikosociálních aspektech zneužívaných dětí Doporučení RE 1286 (1996) o Evropské strategii pro děti

27

Zvláštní část K části první K bodům 1 a 2 Doplňují a upřesňují se základní principy, z nichž sociálně-právní ochrana vychází. Zdůrazňuje se význam rodinného prostředí při výchově dětí. K bodu 3 V souvislosti s novou organizační strukturou Úřadu práce ČR a se změnami v jeho působnosti je nezbytné promítnout tyto změny i do sociálně-právní ochrany. I v této oblasti budou mít krajské pobočky Úřadu práce působnost v oblasti dávek pěstounské péče a inspekce poskytované sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Zpřesňuje se také kompetence krajských úřadů a Ministerstva práce a sociálních věcí posílením jejich řídící a kontrolní pravomoci (při zachování smíšeného modelu výkonu této přenesené působnosti). K bodu 4 Stávající zásada, že předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, je doplněna v souladu s mezinárodním i vnitrostátním právem. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je tedy také ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Při tom je nezbytné přihlížet k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. K bodům 5 a 6 Upřesňuje a doplňuje se výčet skutečností, kdy se sociálně-právní ochrana na děti zaměřuje. K bodu 7 Zavádí se nové legislativní definice pojmů „jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte“, „osoba pečující“ a „osoba v evidenci“. Dosavadní znění zákona provází značná terminologická nejednotnost a nepřesnost. Vzhledem k přesunutí úpravy dávek pěstounské péče ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře do zákona o sociálně-právní ochraně dětí je nutné se vypořádat s novým okruhem subjektů, na které se zákon bude dílem vztahovat. Zavedení legislativních definic pojmů osoba pečující a osoba v evidenci umožní lepší přehlednost a srozumitelnost především úpravy dávek pěstounské péče. K bodu 8 Vkládá se nový § 9a, který upravuje opatření sociálně-právní ochrany používaná v situacích, kdy je ohrožena řádná výchova a všestranný rozvoj dítěte. Opatření sociálně-právní ochrany mají komplexní charakter a jsou vykonávána s využitím odborných metod sociální práce, opatření a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům. Vyjadřuje se také nezbytnost a důležitost prvotní a společné odpovědnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte a nezbytnost poskytování potřebné pomoci těmto osobám, pokud nejsou schopny péči o děti nebo jejich výchovu řešit svými silami. Zakotvuje se, jako základní princip výkon sociálněprávní ochrany, důraz na kvalitu poskytování sociálně-právní ochrany, a to prostřednictvím standardů kvality. Dále jsou definovány okruhy standardů kvality, kterými jsou povinny se orgány sociálně-právní ochrany a osoby pověřené k výkonu

28

sociálně-právní ochrany podle § 48 odst. 2 písm. d) a e) a v § 39 odst. 1 písm. c) při výkonu sociálně-právní ochrany řídit. Standardy kvality budou na základě § 58b odst. 3 upraveny v prováděcím právním předpise. K bodům 9, 12 a 14 Pro zkvalitnění preventivní a poradenské činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany se vymezují a upřesňují další instituty a pravomoci pro plnění povinností obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Ukládá se jim pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte, zpracovávat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny individuální plán ochrany dítěte, pořádat případové konference, v rámci které budou řešeny konkrétní situace ohrožených dětí a jejich rodin za účasti rodičů apod. Vymezují se skutečnosti, které se musí v individuálním plánu ochrany dítěte uvádět a rozšiřuje se možnost uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc. K bodu 10 Za účelem prohloubení spolupráce mezi subjekty povinnými informovat orgán sociálně-právní ochrany byla zakotvena vzájemnost informační povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany vůči výše uvedeným subjektům. Nově je zakotvena povinnost informovat toho, kdo oznámil skutečnosti nasvědčující tomu, že jde o ohrožené dítě, aby byl na žádost do 30 dnů vyrozuměn o tom, jak bylo s jeho oznámením naloženo. K bodu 11 Zdravotnická zařízení jsou v současné úpravě povinna zaznamenávat úrazy dětí pouze v případě podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo zanedbávání péče o něj. Nově budou zaznamenávat každý úraz, který není zanedbatelné povahy. K bodu 13 V souladu se záměrem profesionalizovat pěstounskou péči a sjednotit požadavky kladené na žadatele o zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se zavádí požadavek absolvovat povinnou přípravu v minimálním časovém rozsahu. K bodu 15 Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s organizační změnou ve vztahu k Úřadu práce České republiky a jeho krajským pobočkám. K bodu 16 Na základě navrhované úpravy nového občanského zákoníku byla přijata nová koncepce ukládání výchovných opatření, které byly dříve upraveny v § 43 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Výchovná opatření budou nově ukládána podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přičemž je nově zakotvena možnost obecního úřadu, případně soudu, uložit nezletilému, jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo povinnost účastnit se prvního setkání s registrovaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo rodinné terapie. Pokud opatření uvedená v § 13 odst. 1 nevedou k nápravě, může soud, je-li to v zájmu dítěte, odejmout dítě z péče rodičů nebo osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, a nařídit pobyt dítěte v některém z uvedených zařízení (v diagnostickém ústavu, ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, 29

ve zdravotnickém zařízení, v domově pro osoby se zdravotním postižením nebo v terapeutické komunitě). Na základě doporučení odborníků a výkonných pracovníků uvedených zařízení, je stanovena maximální doba pobytu dítěte v zařízení na 3, resp. 6 měsíců s tím, že v ojedinělých případech může být prodloužena na 6, resp. maximálně 12 měsíců. Potřebnost dalšího prodloužení pobytu signalizuje nutnost rozhodnout o dlouhodobějším řešení situace dítěte – v první řadě svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu nebo do pěstounské péče, příp. nařídit dítěti ústavní výchovu. Ustanovení dále precizuje důvody k umístění dítěte do zařízení vyžadující okamžitou pomoc. K bodům 17 až 19 Rozšiřuje se a upřesňuje dosavadní úprava opatření na ochranu dětí. Návrhem dochází zejména k úpravě podmínek pro podání návrhu soudu na náhradní péči v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, popř. i ústavní výchovy, s důrazem na zamezení umístění dítěte do náhradní péče, popř. ústavní výchovy, pouze z důvodů materiální nedostatečnosti, sociálních nebo bytových poměrů rodičů. Návrh na svěření dítěte do péče uvedeného zařízení nebo na jiné opatření nebude možné v těchto případech podat, pokud jsou rodiče jinak způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské zodpovědnosti. Navrhuje se také stanovit povinnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby před podáním návrhu soudu podrobně zkoumal situaci dítěte a jeho rodiny, projednal s rodiči důvody, pro které má dojít nebo již došlo k podání návrhu soudu, uspořádal v této věci případovou konferenci a uskutečnil opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte. Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností je dále uloženo zvážit výchovná opatření s hodnocením výsledků jejich využití. K bodům 20 a 21 Jde o legislativně technickou úpravu vyplývající z navrhované změny spočívající v tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí již nebude zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči. K bodu 22 Jde o legislativně technickou úpravu vyplývající z nově koncipované působnosti krajské pobočky Úřadu práce a převedení dávek pěstounské péče ze systému státní sociální podpory do systému sociálně-právní ochrany. K bodu 23 Nově je stanovena možnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen Úřad) přezkoumávat skutečnosti rozhodné pro svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností či Úřad zjistí nové rozhodné skutečnosti, provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci. Dosud nebylo možné zrušit rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna, a to ani v případech, kdy je např. zjištěno, že péče těchto osob není vyhovující nebo že rodiče či jiné osoby dítěti blízké mohou a chtějí převzít péči o dítě. K bodům 24, 25, 27, 28, 29 Slovo „vhodné“ děti, se jeví jako diskriminační. Cílem není posuzovat vhodnost dítěte, ale hledat děti, které se ocitly v situaci, s kterou je spojena potřeba náhradní 30

rodinné péče. Terminologická úprava je v souladu se stanoviskem ombudsmana (ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. : 1825/2010/VOP/AHŘ) Upřesňuje se pojem zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zprostředkování, zejména pokud jde o definici žadatele a určení, které doklady je třeba předložit pro účely spisové dokumentace při podávání žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v kontextu evropských předpisů o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. K bodům 30 a 32 Jde o legislativně technickou úpravu. K bodům 31 a 33 V souvislosti s dohodami o výkonu pěstounské péče je třeba doplnit obsah spisové dokumentace, která je vedena o osobě, která má zájem osvojit dítě či přijmout dítě do pěstounské péče, pokud už dohodu o výkonu pěstounské péče má uzavřenu. K bodům 26, 34 až 55 V zájmu zefektivnění postupu zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a zejména zrychlení vyhledávání dětí pro svěření do pěstounské péče nebo osvojení dochází ke zrušení oprávnění Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči. Zprostředkovávat osvojení a pěstounskou péči budou pouze krajské úřady a Úřad, jde-li o zprostředkování osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny do České republiky. Ministerstvu práce a sociálních věcí bude zachována jen možnost vstupu do evidence krajských úřadů dětí vhodných k osvojení nebo svěření do pěstounské péče za účelem kontroly a na základě poznatků z těchto evidencí bude Ministerstvo oprávněno dávat podněty uvedeným orgánům ke zprostředkování náhradní rodinné péče pro děti. V souvislosti s touto změnou je nezbytné provést další legislativně-technické úpravy. K bodům 56 až 65 V souvislosti se změnami ve zprostředkování osvojení a pěstounské péče dochází také ke změnám v postupu při odborném posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče. K bodu 66 Důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu obsažené nyní v § 45a odst. 2 zákona o rodině, budou upraveny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí. Navrhuje se stanovit maximální délku, po kterou může být dítě v péči „profesionálního“ pěstouna. Pěstounská péče na dobu přechodnou je ze své podstaty institutem krizovým a překlenovacím. Dítě se má co nejdříve vrátit do péče svých rodičů. Ukáže-li se, že to není možné a že není možné ani převzetí dítěte jeho příbuznými či jinou osobou společensky dítěti blízkou, pak je třeba volit jiné, dlouhodobější řešení (zpravidla „obecnou“ pěstounskou péči vykonávanou osobou, která není dítěti společensky blízká, v rámci procesu zprostředkování v režimu zákona o sociálně-právní ochraně dětí). Zároveň je však třeba myslet na situace, kdy je do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřeno (postupně) více sourozenců; ochrana vazeb mezi sourozenci je přitom mimořádně naléhavým důvodem pro prolomení maximální délky, po kterou může být dítě v péči „profesionálního“ pěstouna.

31

Profesionalizace pěstounské péče, jejímž cílem je zvýšení odborné kvality pěstounů, je jedním ze základních cílů novelizace zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Podmínka, že člověk, který se má stát pěstounem, musí splňovat předpoklady stanovené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, je nezbytná též proto, aby byly vyloučeny případy obcházení zákona zejména v oblasti zprostředkování pěstounské péče, a to v prvé řadě riziko nelegálního zprostředkování za úplatu. K bodu 67 Jde o legislativně-technickou úpravu. K bodu 68 Dosavadní úprava umožňuje řediteli ústavního zařízení, kde je dítě umístěno na základě předběžného opatření či nařízení ústavní nebo ochranné výchovy, po předchozím písemném souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany, povolit dítěti pobyt u rodičů či jiných fyzických osob při první návštěvě maximálně na 14 dnů. Tato lhůta je nově rozšířena až na 90 kalendářních dnů. Dojde tak ke snížení administrativní zátěže jak ředitele ústavního zařízení, tak i příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. K bodům 69 až 72 Děti vyžadující zvýšenou pozornost, jsou především děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně. Péče o ně vyžaduje zvýšené úsilí osob, které v oblasti sociálně-právní ochrany působí. Jde o specificky zaměřenou činnost. Cílem zakotvení institutu kurately pro děti a mládež přispěje ke zkvalitnění péče právě o tyto děti. Jde o vykonávání souboru specializovaných opatření směřujících k odstranění, zmírnění, zamezení nebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Uvedenou činnost budou vykonávat kurátoři pro děti a mládež, kteří jsou zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu. Při své činnosti se bude kurátor prokazovat zvláštním oprávněním, které vydává příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Kurátor pro děti a mládež při péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost bude zaměřovat svoji činnost zejména na pomoc při zprostředkování sociálně-právní ochrany, výchovného, případně psychologického poradenství, při pomoci nezletilým a mladistvým po ukončení ústavní nebo ochranné výchovy a bude pomáhat nezletilým a mladistvým propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody; v této činnosti bude spolupracovat s orgány obce, školami, zdravotnickými a školskými zařízeními, orgány sociálního zabezpečení, soudy, s Probační a mediační službou apod. Ústavní zařízení a věznice jsou povinny spolupracovat s těmito kurátory. K bodům 73 až 76 Ve vztahu k cizině se doplňují povinnosti Úřadu, které vyplývají z mezinárodních smluv a zejména z příslušných právních předpisů Evropské unie. Příslušné orgány a další fyzické a právnické osoby budou povinny Úřadu poskytnout potřebnou součinnost (obdobně jako v případě součinnosti třetích osob se soudním exekutorem), a to v případě pátrání po rodinných příslušnících dítěte a povinných osobách. Nejčastěji bude ustanovení využíváno v souvislosti s vymáháním výživného z ciziny. K bodům 77 až 79 Sociálně-právní ochranu provádějí také komise pro sociálně-právní ochranu dětí a poradní sbory. U komise zřízené starostou obce s rozšířenou působností se doplňuje

32

oprávnění pořádat případové konference pro řešení situací ohrožených dětí a jejich rodin v rámci její působnosti. Upravuje se také působnost poradního sboru ministra práce a sociálních věcí, a to zejména s ohledem na změnu spočívající v tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nebude už nadále provádět zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Pro uvedenou komisi, poradní sbor ministra práce a sociálních věcí a také pro poradní sbor zřízený hejtmanem kraje se zvyšují částky náhrad za dobu účasti na jednání této komise a sborů. K bodu 80 Stávající výčet zařízení sociálně-právní ochrany se nemění. Nově bude pověření k výkonu sociálně-právní ochrany vydáváno i zařízením zřizovaným obcemi či kraji v samostatné působnosti.

K bodům 81 až 86 Dochází v úpravě podmínek činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, včetně omezení počtu dětí umístěných v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a omezení délky doby, po kterou děti v těchto zařízeních pobývají. Jedná se o opatření, která by měla přispět k tomu, aby toto zařízení získalo formu zařízení spíše rodinného typu a aby poskytovalo pomoc okamžitou, tedy krizovou, nikoli dlouhodobou. Zařízení se nově ukládá povinnost spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte. Dále dochází k úpravě kompetencí ředitele zařízení v tom směru, že bude podle správního řádu rozhodovat o právech a povinnostech v oblasti státní správy sociálněprávní ochrany, půjde-li o případ zamítnutí žádosti rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o povolení pobytu mimo zařízení (tzv. propustku). K bodu 87 Návrhem novely zákona se stanoví pravidla, za jakých podmínek lze přemisťovat dítě do jiného zařízení, kdy je zapotřebí souhlasu příslušného orgánu k tomuto přemístění a důvody pro které lze dítě z jednoho zařízení do druhého zařízení přemístit. Upravuje se také možnost zřídit detašované pracoviště takového zařízení. K bodům 88 až 90 Nově se upravuje výše příspěvku na úhradu pobytu a péče v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podle dosavadní úpravy činí výše příspěvku za kalendářní měsíc částku 0,8 násobek životního minima, od účinnosti navrhované úpravy bude výše příspěvku činit 1,6 násobek částky životního minima. Ke změně dochází také ve stanovení výše státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se státní příspěvek stanoví pevnými částkami v závislosti na věku dítěte umístěného v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a také se omezuje poskytování tohoto příspěvku jen na tu dobu, kdy dítě skutečně v tomto zařízení pobývá. Nově se také upravuje lhůta pro výplatu tohoto příspěvku. K bodu 93 Jde o legislativně technickou úpravu.

33

K bodu 94 Dochází ke sjednocení hmotného zabezpečení pěstounských rodin a převodu dávek pěstounské péče ze systému státní sociální podpory do systému sociálně-právní ochrany. Základní struktura dávek se nemění. Nadále bude poskytován příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Ustanovení se vztahují nejen na pěstouny, ale i na všechny osoby pečující, případně na osoby vedené v evidenci. Příspěvek na uhradu potřeb dítěte (§ 47d až § 47f návrhu) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči bude mít nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. I po zániku pěstounské péče, tj. po dovršení 18 let věku dítěte, bude tento příspěvek náležet, nejdéle do 26 let věku, pokud jde o nezaopatřené dítě, které žije společně s osobou, která byla jeho pěstounem a bude s ní společně uhrazovat náklady na své potřeby. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je stanoven za kalendářní měsíc pevnými částkami, a to v závislosti na věku dítěte a s ohledem na děti ve stupni závislosti I až IV. Tak jako dosud je omezen nárok na úhradu potřeb dítěte v době, kdy je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) a dále je výše ovlivněna pobíráním důchodu z důchodového pojištění. Odměna pěstouna (§ 47g a 47i návrhu) Výše odměny pěstouna je stanovena za kalendářní měsíc pevnými částkami, a to v závislosti na počtu dětí v pěstounské péči a s ohledem na náročnost této péče. Výše je stanovena měsíčně v rozsahu od 8 000 do 24 000 Kč. Ve vyjmenovaných případech se odměna zvyšuje o 4 000 Kč za každé další dítě. Odměna pěstouna se považuje za plat s důsledky z této skutečnosti vznikajícími, tj. s účastí na nemocenském a důchodovém a zdravotním pojištění. Náleží osobám pečujícím a osobám v evidenci. Příspěvek při převzetí dítěte (§ 47j ) Jde o jednorázovou dávku náležející osobě pečující, která převzala dítě do péče, činí v závislosti na věku dítěte od 8 000 do 10 000 Kč. Příspěvek při zakoupení motorového vozidla (§ 47k) Nadále bude náležet příspěvek při zakoupení motorového vozidla, a to nejvýše 200 000 Kč v období 10 let. Společná ustanovení o dávkách pěstounské péče (§ 47l až 47t) Ve společných ustanoveních o dávkách pěstounské péče je vymezen okruh oprávněných osob a jsou upraveny otázky vzniku a zániku nároku na dávky pěstounské péče, změny nároku na tyto dávky, změny výplaty dávek pěstounské péče a ustanovení zvláštního příjemce, přeplatky na dávkách pěstounské péče a řízení o těchto dávkách. § 47a Toto ustanovení upravuje práva osob pečujících, např. právo na preventivní a poradenskou činnost, pomoc při zajištění osobní péče o svěřené dítě, a povinnosti těchto osob (povinnost spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany, umožnit provádění dohledu nad výkonem pěstounské péče, povinnost zvyšovat si odbornost,

34

povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami jemu blízkými atd.) § 47b Rozsah uvedených práv a povinností, specifikovaných dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny, určí obecní úřad obce s rozšířenou působností u osob pečujících, u osob v evidenci krajský úřad, který je místně příslušný dle trvalého pobytu těchto osob správním rozhodnutím. Rozhodnutí, lze nahradit dohodou o výkonu pěstounské péče. Náležitosti této dohody stanovuje vyhláška. Dohodu o výkonu pěstounské péče může osoba pečující uzavřít místo příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností také s jiným obecním úřadem, obecním úřadem s rozšířenou působností, krajským úřadem nebo pověřenou osobou, a to se souhlasem místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou, která se, až na odchylky stanovené v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Účelem rozhodnutí o právech a povinnostech, případně dohody, je prohloubení pomoci pěstounům a dalším osobám pečujícím o děti na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů klade značné nároky na osoby, které do péče dítě převzaly a je třeba jim věnovat pozornost z hlediska poradenské činnosti, ale také jim konkrétně pomáhat při řešení běžných problémů v oblasti sociální, výchovné apod. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (§ 47z) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (v případě rozhodnutí o právech a povinnostech osob pečujících), krajské úřady (v případě rozhodnutí o právech a povinnostech osob v evidenci) a dále obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené osoby (v souvislosti s dohodami o výkonu pěstounské péče), plní na základě uvedeného rozhodnutí či dohody celou řadu povinností, s nimiž vznikají zvýšené náklady. Proto se zavádí státní příspěvek na výkon pěstounské péče, který má přispívat k jejich úhradě. Každý z uvedených subjektů bude mít nárok na státní příspěvek za každé rozhodnutí o právech a povinnostech či za každou uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče ve výši 60 000 Kč za celý kalendářní rok, popř. netrvala-li dohoda či nebylo účinné rozhodnutí po celý kalendářní rok, na částku úměrně sníženou. Návrhem jsou dále upraveny podmínky výplaty státního příspěvku, povinnosti jeho příjemce a vrácení přeplatku na této dávce. K bodům 95 až 101 Podle navrhované úpravy dochází k rozšíření a zpřesnění povinností při provádění sociálně-právní ochrany. Tato skutečnost se promítá také do vymezení práv a povinností pověřených osob při výkonu sociálně-právní ochrany. Týká se to zejména zkvalitnění přípravy osob na pěstounskou péči a zkvalitnění odborné způsobilosti pověřených osob zvyšovanými požadavky na vzdělání a praxi. Pokud bude chtít osoba, které bylo vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, vykonávat činnost i na jiném místě, než jaké je uvedeno v pověření, bude o změně pověření rozhodováno na základě závazného stanoviska krajského úřadu dle adresy sídla zařízení sociálně-právní ochrany.

35

K bodům 102 až 105 Nově se stanoví podmínky pro odbornou způsobilost pracovnic/pracovníků pověřených osob pro poskytování sociálně-právní ochrany v případech, kdy tito zaměstnanci sice absolvovali určitou i vysokoškolskou přípravu, avšak v oboru který nemá vztah k sociální činnosti. Upravují se také podmínky pro doplnění odborné způsobilosti v případech, kdy osoba odbornou způsobilost dosud nezískala.

K bodu 106 Nově se budou orgány sociálně-právní ochrany a pověřené osoby řídit standardy kvality, specifikovanými v prováděcí vyhlášce. Dodržování standardů kvality bude v případě orgánů sociálně-právní ochrany kontrolováno nadřízeným orgánem, v případě pověřených osob pak Inspekcí poskytování sociálně-právní ochrany (krajská pobočka Úřadu práce). Pro postup Inspekce budou obdobně platit příslušná ustanovení zákona o sociálních službách (§ 97 a n.). K bodům 107 až 109 Dochází k upravení a doplnění povinností orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů jiným subjektům, zejména s ohledem na rozšíření navrhované úpravy sociálně-právní ochrany. K bodu 110 Kromě subjektů, které již tuto povinnost mají v zákoně zakotvenou, budou nově povinni sdělit na žádost orgánu sociálně-právní ochrany potřebné údaje rovněž poskytovatelé sociálních služeb. K bodu 111 Krajské pobočky Úřadu práce, které budou rozhodovat o dávkách pěstounské péče, budou zpracovávat potřebné údaje elektronicky, prostřednictvím informačního systému práce a sociálních věcí, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. K bodu 112 Oprávnění ke zpracování osobních údajů v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením, je stanoveno i pro pověřené osoby. K bodu 113 Upravuje se zmocnění pro vládu, která svým nařízením může valorizovat dávky pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí je zmocněno k vydání vyhlášky, kterou budou podrobněji vymezeny některé postupy při provádění sociálně-právní ochrany (např. vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, postup při zpracování individuálního plánu ochrany dítěte, standardy kvality sociálně-právní ochrany atd.). K bodu 114 Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením oprávnění ministerstva ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. K bodům 116 až 120

36

Jedná se o legislativně-technické úpravy na úseku správních deliktů související se změnami v sociálně-právní ochraně. K bodům 121 až 131 V souvislosti se změnami sociálně-právní ochrany se upravují, doplňují a upřesňují také ustanovení o správním řízení, o místní příslušnosti orgánů sociálně-právní ochrany a technické záležitosti ohledně žádostí. K přechodným ustanovením K bodu 1 Zprostředkování osvojení a pěstounské péče od nabytí účinnosti tohoto zákona nebude provádět Ministerstvo práce a sociálních věcí; tato zprostředkování bude provádět krajský úřad a Úřad, půjde-li o osvojení dětí do ciziny. Proto se stanoví, do kdy předá ministerstvo spisovou dokumentaci příslušným orgánům. K bodu 2 V zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc se v návrhu stanoví nejvyšší počet dětí, které v takovém zařízení mohou být umístěny. Přechodné ustanovení stanoví období do 31. 12. 2013 pro vyřešení případů, kdy je v těchto zařízeních počet dětí vyšší. K bodu 3 Navrhují se také změny v nároku na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v jeho výši. Proto je nezbytné stanovit, od kterého dne se tyto úpravy provádějí. K bodu 4 Nově se zavádí institut dohody o výkonu pěstounské péče, kterou je povinen uzavřít pěstoun s příslušným orgánem nebo pověřenou osobou. Dává se určitý časový prostor pro uzavření této dohody v případech, kdy výkon pěstounské péče započal přede dnem účinnosti tohoto zákona. K bodu 5 Podle dosavadní úpravy sociálně-právní ochrany mohla být zřizována zařízení pro výkon pěstounské péče některými subjekty. V těchto zařízeních pak pěstouni vykonávají pěstounskou péči, a to na základě dohody uzavřené se zřizovatelem tohoto zařízení. Vzhledem k tomu, že ode dne účinnosti tohoto zákona už nebude možné zřizovat taková zařízení, je třeba stanovit, jakým způsobem bude postupováno s ohledem na uzavřené dohody. K bodu 6 Jelikož jsou upřesňovány požadavky na odbornou způsobilost osob, které přímo poskytují sociálně-právní ochranu jakožto zaměstnanci pověřené osoby, je nutné stanovit, do kdy jsou tyto osoby povinny splnit nově stanovené požadavky odborné způsobilosti. K bodům 8 až 10

37

V souvislosti s novým postupem při rozhodování o změně pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, je stanoven postup a lhůty, kdy bude muset pověřená osoba oznámit všechna místa výkonu své činnosti a adresy sídel všech svých zařízení sociálně-právní ochrany. Dále jsou stanoveny lhůty pro vydání závazného stanoviska krajského úřadu, v jehož obvodu se nachází adresa sídla zařízení, zda toto zařízení splňuje podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany. Krajský úřad, který vydal pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, pak na základě závazného stanoviska vydá rozhodnutí, ve kterém budou uvedena všechna místa, kde může být sociálněprávní ochrana pověřenou osobou vykonávána. K bodu 11 Jelikož dle návrhu budou nově i zařízení sociálně-právní ochrany provozovaná obcí či krajem fungovat v režimu pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, jsou stanoveny lhůty, do kdy je třeba tato rozhodnutí o pověření vydat.

K části druhé K bodu 1 a 2 Výchovná opatření budou nově zakotvena v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, s tím, že jsou rozšířena o možnost uložit rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo povinnost účastnit se prvního setkání s rodinným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo rodinné terapie. Rozhodnutí soudu o výchovném opatření má vždy subsidiární charakter, měl by o něm zpravidla rozhodnout již orgán sociálně-právní ochrany. Pokud o výchovném opatření rozhodne soud, sleduje zároveň v součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany jeho dodržování a účinnost. K bodu 3 O výchovném opatření může rozhodnout nejen soud, ale primárně i obecní úřad či obecní úřad obce s rozšířenou působností. Takové rozhodnutí již nepotřebuje schválení soudu a změnit či zrušit rozhodnutí může ten úřad, který jej vydal. K bodům 4 a 5 Jde o změnu vyplývající z vládního návrhu nového občanského zákoníku. Pokud je dítě svěřeno do společné výchovy manželům, musí být v případě rozvodu prvotně upravena práva a povinnosti manželů k dítěti pro dobu po rozvodu, jinak manželství nelze rozvést. Do péče jen jednoho z manželů nelze dítě svěřit, pokud nemůže druhý z manželů vyslovit souhlas mj. z důvodu, že nemá plnou způsobilost k právním úkonům. K bodu 6 Zákon o rodině pouze vymezuje institut pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu s tím, že důvody svěření do pěstounské péče na přechodnou dobu a podrobnosti výkonu pěstounské péče stanoví zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Vnitřní diferenciace institutu pěstounské péče má svou podstatu nikoli ve vztahu pěstoun – dítě v souhrnu jejich vzájemných práv a povinností (potažmo 38

i ve vzájemných právech a povinnostech ve vztahu k rodičům a dalším osobám dítěti společensky blízkým), ale především v oblasti hmotného zajištění pěstounské péče ze strany veřejné moci a též na úseku zprostředkování, podpory a kontroly výkonu pěstounské péče. Proto odkazuje navržený § 45a na úpravu provedenou jiným právním předpisem. Tím je zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to, po jeho novelizaci a novelizaci zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, i ohledně dávek pěstounské péče. K bodu 7 V zájmu jednotnosti označení jednotlivých výchovných opatření se doplňuje nadpis příslušného ustanovení. K bodu 8 Navrhuje se doplnit ustanovení v odstavci 1 o větu čtvrtou, vyplývající z opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 202/2010. K bodu 9 Jde o změnu terminologie v souvislosti s právní teorií. Náhradní péče o dítě může být buď rodinná, nebo ústavní, přičemž pod pojem „náhradní rodinná péče“ jsou zahrnuty instituty svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče dle § 45 zákona o rodině a svěření dítěte do pěstounské péče dle § 45a zákona o rodině (nikoli však již osvojení, neboť zde jde o statusovou změnu). Svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc není svěřením do péče rodinné, proto bylo ustanovení upraveno. K bodu 10 Opatření řeší tzv. nezájem rodičů o dítě shodně s vládním návrhem nového občanského zákoníku. K přechodným ustanovením Dokončení probíhajících řízení ve věci péče soudu o nezletilé podle dosavadní právní úpravy v zákoně o rodině je vyjádřením úsilí o zachování právní jistoty. Pouze v řízeních ve věci souhlasu rodičů k osvojení dítěte zahájených před nabytím účinnosti tohoto zákona se bude postupovat podle nové právní úpravy. K části třetí K bodu 1 V důsledku změny praxe, která reagovala na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu ČR, dle nichž není možno nadále ustanovit kolizním opatrovníkem dítěte orgán sociálně-právní ochrany, pokud navrhuje nebo dává podnět k opatření zasahujícímu závažným způsobem do rozsahu rodičovské zodpovědnosti, dochází v současnosti k tomu, že v některých řízeních není místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany v soudním řízení vůbec účasten. Proto je třeba zakotvit jeho

39

postavení jako účastníka řízení a toto jeho postavení mu ve všech uvedených případech za účelem ochrany zájmu dítěte zajistit. Návrh ustanovení odstavce 4 promítá předpokládané změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí do občanského soudního řádu. K bodu 2 Pokud soud rozhodne o výchovném opatření dle § 13 odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, které spočívá v časově omezeném nařízení pobytu dítěte v určitém zařízení, může být tato doba ve výjimečných případech prodloužena až na 6, resp. 12 měsíců. Jestliže rozhodnutí o výchovném opatření předcházelo předběžné opatření podle § 76 nebo § 76a občanského soudního řádu, nesmí celková doba pobytu v zařízení či terapeutické komunitě přesáhnout nejvyšší přípustné stanovené doby. Pokud tedy dítě stráví např. v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě předběžného opatření 3 měsíce a následně je rozhodnuto ve věci samé o jeho svěření do zařízení, tyto doby se sčítají. Povinnost přezkoumávat důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu nejméně jednou za 3 měsíce je stanovena již nyní, a to v zákoně o rodině (46 odst. 5). Podle navrhované úpravy je tato povinnost stanovená soudům zakotvena v občanském soudním řádu. K bodu 3 Navrhované znění ustanovení § 178 odst. 3 a 4 (bod 1) se obdobně použije i v řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení. K přechodným ustanovením Viz poznámky k přechodným ustanovením části druhé. K části čtvrté aţ sedmnácté obecně V souvislosti s úpravou terminologie v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, která spočívá v zavedení nových legislativních definic pojmů „osoba pečující“ a „osoba v evidenci“, a s rozšířením okruhu subjektů, které pobírají dávky pěstounské péče, je nutné provést změnu některých dalších zákonů, které doposud používaly pro adresáty některých dávek pěstounské péče označení pěstoun. Změny vyvolává také skutečnost, že agenda dávek pěstounské péče byla přesunuta ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. K části čtvrté Koncepce ustanovení § 36 písm. m) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, upravující, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění vůči uvedeným subjektům, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení je vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. 40

K části páté K bodu 1 Koncepce ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) bodu 10 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, upravující, kdo je poplatníkem pojistného, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. K bodu 2 V souvislosti se změnou okruhu osob, jimž přísluší odměna pěstouna podle § 47g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se upravuje text § 5 odst. 3 věty první zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odměna pěstouna je nově vyplácená osobě pečující a osobě v evidenci. Obsah těchto pojmů je vymezen legislativní definicí v § 6 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. K části šesté K bodu 1 a 2 Dávky pěstounské péče jsou dle nové právní úpravy vyjmuty ze systému dávek státní sociální podpory a jsou nově upraveny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Vzhledem k uvedenému se ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře upravující dávky pěstounské péče zrušují. K bodu 3 K bodům 4 až 12 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v návaznosti na přesunutí úpravy dávek pěstounské péče za zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. K přechodným ustanovením K bodu 1 Nárok na dávku pěstounské péče, který vznikl podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem účinnosti tohoto zákona zaniká. Od 1. července 2012 se bude nárok na výplatu pěstounských dávek posuzovat podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Podle původní úpravy dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se bude naposledy postupovat v případě výplaty dávek za červen 2012.

41

K bodu 2 V zájmu zachování právní jistoty oprávněných osob se zavádí informační povinnost krajské pobočky Úřadu práce ohledně zániku nároků na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a nezbytnosti uplatnit nárok na dávky pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. K části sedmé K bodu 1 Koncepce ustanovení § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, upravující okruh osob, které jsou účastny důchodového pojištění, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. K bodu 2 V zájmu zachování právní jistoty a ochrany nabytých práv se v případě pěstounů, kteří vykonávali pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo kterým byla za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, posuzuje účast na pojištění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle právních předpisů účinných před tímto dnem. K části osmé K bodu 1 Koncepce ustanovení § 8 odst. 2 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, upravující okamžik vzniku a zániku povinnosti zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. Okamžik zániku povinnosti zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance je odvislý od existence důvodů, pro které odměna pěstouna nenáleží (§ 47h odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). K bodu 2

42

Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na zrušení § 40a v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, upravující odměnu pěstouna ve zvláštních případech. K části deváté Koncepce ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, upravující další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance, navazuje na dosavadní úpravu. Zrušení odměny ve zvláštních případech vyplácené pěstounovi podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a zavedení nové úpravy odměny pěstouna v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí si vyžaduje také změnu § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. K části desáté K bodu 1 Dávky pěstounské péče jsou nově vyňaty ze systému dávek státní sociální podpory, proto je nutné v § 7 odst. 2 písm. e) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu zvlášť vymezit dávky pěstounské péče, aby i nadále mohly být považovány za započitatelný příjem pro účely zákona o životním a existenčním minimu. K bodu 2 Dávky pěstounské péče jsou nově vyňaty ze systému dávek státní sociální podpory. Jelikož dosavadní znění poznámky pod čarou č. 26 odkazuje na původní úpravu dávek pěstounské péče v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je nutné ji upravit, tak aby byla v souladu s novou úpravou. K části jedenácté K bodu 1 Koncepce ustanovení § 5 písm. a) bodu 13 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, upravující okruh osob, které jsou účastny nemocenského pojištění, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. K bodu 2 Okamžik zániku pojištění zaměstnanců je odvislý od existence důvodů, pro které odměna pěstouna nenáleží (§ 47h odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí). K bodu 3

43

Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na zrušení § 40a v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, upravující odměnu pěstouna ve zvláštních případech. K bodu 4 Koncepce ustanovení § 92 odst. 2 písm. p) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, stanovující, kdo plní úkoly zaměstnavatelů, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. K bodu 5 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v návaznosti na přesunutí úpravy dávek pěstounské péče za zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. K části dvanácté K bodu 1 Koncepce ustanovení § 3 odst. 1 písm. l) zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, upravující okruh osob, které jsou účastny úrazového pojištění, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. K bodu 2 Okamžik zániku pojištění zaměstnanců je odvislý od existence důvodů, pro které odměna pěstouna nenáleží (§ 47h odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí). K části třinácté Koncepce ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravující okruh osob, které mohou být uchazeči o zaměstnání, navazuje na dosavadní úpravu. Změna tohoto ustanovení byla vyvolána zavedením nového okruhu osob, kterým bude vyplácena odměna pěstouna, jimiž jsou, za podmínek § 47g a n. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, osoby pečující a osoby v evidenci. Vzhledem k zániku úpravy zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) se již úprava nepoužije na pěstouny, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. K části čtrnácté

44

K bodu 1 Úprava výchovných opatření, nově svěřená zákonu č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, umožňuje uložit dítěti pobyt v diagnostickém ústavu. V souvislosti s výše uvedeným je nutné založit oprávnění diagnostického ústavu, přijímat děti dle uloženého výchovného opatření, v zákoně č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Uložit takové výchovné opatření může jen soud. K bodu 2 Služby preventivně výchovné péče jsou poskytovány také dítěti, kterému bylo uloženo výchovné opatření podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. K části patnácté K bodu 1 a 2 Úprava výchovných opatření, nově svěřená zákonu č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, umožňuje uložit dítěti pobyt v domově pro osoby se zdravotním postižením nebo v terapeutické komunitě. V souvislosti s výše uvedeným je nutné založit oprávnění vykonávat výchovné opatření v domově pro osoby se zdravotním postižením nebo v terapeutické komunitě v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. K části šestnácté K bodům 1 až 3 Dávky pěstounské péče byly doposud součástí systému dávek státní sociální podpory. Nová koncepce pojetí dávek pěstounské péče je zařadila pod úpravu zákona č. 359/1999 Sb., zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tato úprava si v zájmu zachování osvobození dávek pěstounské péče od daně z příjmu, vyžaduje upravit ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) a i) a § 35ba odst. 1 písm. b). Jedinou dávkou pěstounské péče, která není osvobozena od daně z příjmu, je odměna pěstouna, neboť ta se považuje pro účely jiných právních předpisů za plat. K části sedmnácté K bodům 1 až 3 V souvislosti se sjednocením výplaty sociálních dávek nepojistného charakteru se rozšiřuje působnost Úřadu práce na oblast dávek pěstounské péče. Na Úřad práce nově přechází i inspekce právní ochrany poskytované pověřenými osobami. Konkrétní úkoly v rámci takto nově vymezené působnosti Úřadu práce jsou stanoveny v jiných právních předpisech, na něž je v ustanovení § 4 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky odkazováno. K bodu 4 Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky používají v oblastech jejich působnosti Jednotný informační systém práce a sociálních věcí. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí jsou dávky státní sociální podpory, z jejichž systému jsou na základě nové úpravy zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí vyňaty dávky pěstounské péče. Z toho důvodu je nutné začlenit dávky pěstounské péče, tak aby i nadále mohly být údaje o těchto

45

dávkách shromažďovány v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. K části osmnácté S ohledem na naléhavost změn v oblasti sociálně-právní ochrany a zároveň v souvislosti s reformou nepojistných dávek sociální ochrany, kam patří i dávky pěstounské péče, se navrhuje účinnost zákona dnem 1. července 2012, s výjimkou ustanovení o oznámení o ukončení výplaty dávek pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb. a o nárocích na tyto dávky podle nové právní úpravy, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, jejichž účinnost je navržena k 1. lednu 2013.

46

Důvodová zpráva. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA

Recommend Documents