Dsledky jednostranné zátže pohybového aparátu volejbalist a možnosti jejich terapie

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Zdravotn sociální fakulta

D sledky jednostranné zát že pohybového aparátu volejbalist a možnosti jejich terapie Bakalá ská práce

Autor práce: Andrea Chalupová Vedoucí práce: 5.5.2010

Mgr. Marie Ošmerová

Abstrakt Jednostranné zatížení volejbalist

vede ke vzniku patokineziologických zm n

pohybového aparátu. Úkolem bakalá ské práce bylo zjistit, zda u volejbalist

vznikají z d vodu

jednostranného p etížení poruchy pohybového aparátu. A jestli je možné sestavit jednotný kompenza ní soubor cvi ení pro terapii. Cílem teoretické ásti bylo zjistit jaké funk ní poruchy t lesného aparátu vznikají p i jednostranné zát ži volejbalist , které svalové dysbalance je doprovázejí a jakými fyzioterapeutickými postupy je možné je ovlivnit. Cílem praktické ásti bylo na základ získaných teoretických poznatk

sestavit soubor kompenza ních cvi ení jako návrh

terapie, který byl využit v rámci kasuistik. V praktické ásti byl proveden kvalitativní výzkum s technikami rozhovoru a pozorování, s vytvo ením dvou kasuistik náhodn

vybraných profesionálních hrá

volejbalu. Vyšet ení proband

potvrdilo jednostranné zatížení pohybového aparátu s

projevem v insuficienci hlubokého stabiliza ního systému a obrazem funk ní poruchy v oblasti ramenního kloubu. Byly sestaveny 2 individuální terapeutické plány. Zam ené na aktivaci HSS s prvky stabilizace lopatky. U obou proband provád né v charakteru specifické pohybové aktivity volejbalist . Výstupní vyšet ení ukázalo objektivní zlepšení funkce stabiliza ního systému postury u jednoho z muž . Aktivace hlubokého stabiliza ního systému se stabilizací ramenního kloubu v rámci specifických pohybových

inností volejbalist

se jeví jako vhodný základ

kompenza ních cvi ení v prevenci jednostranného zatížení pohybového aparátu. Terapie vyžaduje individuální p ístup. Pro další zkoumání této problematiky navrhuji m ení svalové aktivity pomocí elektromyografie. Zacílení na koaktivaci stabilizátor specifické pohybové aktivity volejbalist .

ramenního kloubu v rámci

Abstract The one-sided load of volleyball players leads to occurence of pathokinesiologic changes of the locomotive system. The objective of the bachelor thesis is to ascertain whether volleyball players suffer from locomotive system disorders due to the one-sided overload and whether it is possible to make up a uniform compensatory set of exercises as a therapy. The objective of the theoretical part is to ascertain what functional disorders of the body system occur in connection with the one-sided load of volleyball players, what muscular dysbalances accompany the disorders and what physiotherapeutic procedures can influence them. The objective of the practical part is to use the obtained theoretical findings as the basis for making-up a set of compensatory exercises as a proposed therapy applied within the scope of case reports. The practical part involved a qualitative research using the techniques of interviews and observation, and included two case reports of randomly selected professional volleyball players. Examination of the probands has confirmed the one-sided load of the locomotive system manifested in insufficiency of the deep stabilization system and functional disorders in the area of the shoulder joint. Focused on activation of the deep stabilization system and including shoulder-blade stabilization features, two individual therapeutic plans were made up and undertaken by both the probands in accordance with the charakter of the specific movement activity of volleyball players. The final examination has shown objective improvement of the function of the posture stabilization system of one of the men. Activation of the deep stabilization system with stabilization of the shoulder joint within the specific movement activities of volleyball players appears to be a suitable basis of the compensatory exercises preventing the one-sided load of the locomotive system. The therapy requires an individual approach. For further research in this area I propose measurement of the muscular actvity by means of electromyography and focusing on co-activation of stabilizers of the shoulder joint within the specific movement activity of volleyball players.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma D sledky jednostranné zát že pohybového aparátu volejbalist

a možnosti jejich terapie vypracovala samostatn

pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb. v plném zn ní souhlasím se zve ej ováním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob vzniklé vypušt ním vyzna ených ástí archivovaných Zdravotn sociální fakultou elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách.

V eských Bud jovicích dne 5. 5. 2009 Andrea Chalupová

D kuji Mgr. Marii Ošmerové za odborné vedení, vst ícnost a poskytování praktických rad v pr b hu vypracování této bakalá ské práce. Také d kuji volejbalist m za jejich ochotnou spolupráci v rámci praktické ásti.

Obsah Úvod............................................................................................................................. 8 1. Sou asný stav ........................................................................................................... 9 1.1 Volejbal obecn .................................................................................................. 9 1.2 Pohyb................................................................................................................ 10 1.2.1 Aktivní složka pohybového systému........................................................... 10 1.2.2 Posturální a lokomo ní motorika ................................................................ 12 1.2.3 Pohybové schopnosti volejbalist ............................................................... 13 1.2.4 Motorické u ení.......................................................................................... 13 1.4 Posturální stabilizace......................................................................................... 13 1.4.1 Typy stabilizace.......................................................................................... 14 1.4.2 Hluboký stabiliza ní systém ....................................................................... 15 1.5 Funk ní poruchy pohybového systému volejbalist ........................................... 15 1.5.1 Svalové dysbalance .................................................................................... 16 1.5.2 Vadné držení t la........................................................................................ 17 1.5.3 Patologické motorické stereotypy ............................................................... 17 1.5.4 Reflexní zm ny .......................................................................................... 18 1.6 Klinické obtíže p et žovaných oblastí pohybového systému.............................. 18 1.6.1 Oblast dolní kon etiny................................................................................ 19 1.6.2 Bederní páte .............................................................................................. 19 1.6.3 Ramenní pletenec ....................................................................................... 20 1.7 Možnosti fyzioterapie funk ních poruch volejbalist ......................................... 21 1.7.1 Manipula ní lé ba ...................................................................................... 21 1.7.2 Na podklad vývojové kineziologie ............................................................ 21 1.7.3 Senzomotorická stimulace podle Jandy a Vávrové...................................... 23 1.7.4 Cvi ení na balan ních plošinách ................................................................. 24

5

1.7.5 Koncept S-E-T (Sling Exercise Therapy).................................................... 24 1.7.6 Proprioceptivní neuromuskulární facilitace................................................. 24 1.7.7 Cvi ební sestava Ludmily Mojžíšové ......................................................... 25 1.7.8 Progresivní dynamická stabilizace bederní páte e ....................................... 25 1.7.9 Posilovací, protahovací a uvol ovací cvi ení .............................................. 26 2. Cíle práce................................................................................................................ 27 2.1 Výzkumné otázky ............................................................................................. 27 3. Metodika................................................................................................................. 28 3.1 Charakteristika souboru..................................................................................... 28 4. Výsledky................................................................................................................. 29 4.1 Kazuistika . 1................................................................................................... 29 4.2 Kazuistika . 2................................................................................................... 42 5. Diskuze................................................................................................................... 54 6. Záv r ...................................................................................................................... 61 7. Seznam použitých zdroj ........................................................................................ 62 9. P ílohy .................................................................................................................... 68

6

Seznam zkratek s. – strana . – íslo obr. – obrázek tab. - tabulka st. – stupe m. – musculus n. – nervus bilat. – bilateráln CNS – centrální nervová soustava HK – horní kon etina DK – dolní kon etina TrP – trigger point TrA – transversus abdominis HSS – hluboký stabiliza ní systém VDT – vadné držení t la MT – m kké techniky PIR – postizometrická relaxace ABD – abdukce ADD – addukce FL – flexe EX – extenze ZR – zevní rotace VR – vnit ní rotace P – pravá L – levá Cp – kr ní páte Thp – hrudní páte Lp – bederní páte

7

Úvod Volejbal pat í mezi oblíbenou sportovní kolektivní hru. lov ku p ináší rozptýlení a odpoutání se od pracovních

inností a stresových situací všedních dn . U

výkonnostního provozování volejbalu však již nejde jen o radost z pohybu, prioritou je p edevším podávání co nejlepších výkon . Aby družstvo naplnilo požadavky vysoké herní úrovn , je nutné p izp sobit tréninkový proces. Je kladen d raz na specializaci a efektivitu trénování vedoucí ke zlepšování volejbalových schopností, dovedností a fyzické kondice. Po et tréninkových hodin je u výkonnostních hrá

v rozmezí 6 až 12

hodin týdn . Pro n které hrá e, p edevším vrcholové úrovn , se tedy volejbal stává profesí. Následkem intenzivního a dlouhodobého trénování výkonnostních a vrcholových hrá

je vznik svalových dysbalancí a funk ních poruch hybného systému (Ku era,

1999). V mnoha p ípadech jsou tyto funk ní poruchy doprovázené chronickými bolestmi bederní páte e, ramen a kolen. Je nutné zahájit v asnou terapii a p edcházet tak zm n v poruchy strukturální (Juda, 2007). Problematika jednostranného p etížení sportovc

je v sou asné dob

asto

diskutované téma. Nutnost kompenzace se již do pov domí trenér i samotných hrá dostává. Do tréninkových jednotek se vkládají kompenza ní cvi ení, vedlejší sportovní aktivity nebo

regenera ní pobyty v lázních. Kompenzace, jakožto

prost edek

k odstran ní nežádoucích vliv p et žování pohybového aparátu, je pov tšinou chápána jako relaxace hypertonických sval a posílení sval s tendencí k ochabování (Hošková, 2003). Vyrovnávací cvi ení tohoto typu bylo ve spojitosti s funk ními poruchami hrá volejbalu již diskutováno. Rozhodla jsem se proto v této práci v novat i jiným možnostem kompenzace a terapie již vzniklých poruch pohybového aparátu u volejbalist z d vodu jednostranného p etížení. Jedná se p edevším o metody aktivující hluboký stabiliza ní systém, který má podle Suchomela (2006) zásadní význam pro celkovou stabilizaci a postavení pohybového aparátu.

8

1. Sou asný stav 1.1 Volejbal obecn Volejbal pat í mezi nekontaktní sí ové kolektivní sporty. Tato mí ová hra v sob spojuje prvky individuální dovednosti a týmové práce. Pravidla p edpokládají volejbal šesti lenných mužských i ženských tým . Existují však r zné modifikace. Moderní hra se velmi zrychlila a velká ást probíhá ve výskoku. Jsou kladeny vysoké nároky na fyzickou kondici hrá e. Vrcholoví volejbalisté hrají podle své specializace v ur itém postavení na h išti p edevším pro maximální využití jejich individuálních dovedností (Císa ík, 2005). Volejbal m žeme realizovat v r zných formách. Na rekrea ní úrovni hrají jedinci p edevším pro aktivní odpo inek a udržování fyzické kondice (Dylevský, 1999). Týmy rekrea ního volejbalu jsou složeny z hrá

neregistrovaných v eském volejbalovém

svazu. Nejde o tréninkový proces (Buchtel, 2005). S rostoucí úrovni hry se zvyšují i ambice týmu a od ur ité výkonnosti jsou jednotlivá družstva zapojena do systému pravidelných sout ží a ú astní se organizovaných turnaj (Císa , 2005). Výkonnostní úrove

ve sportu p edstavuje systematické trénování a ú ast na

sout žích ízených pravidly (Dylevský, 1999). Volejbal na výkonnostní úrovni je realizován hrá i registrovanými v eském volejbalovém svazu. Motivací je dosažení co nejlepších výkon v utkáních, ale i pot eba aktivní zábavy. Týdenní tréninkový objem výkonnostních tým se pohybuje v rozmezí dvou až t í trénink (Buchtel, 2005). Jedince s nejvyšší sportovní výkonností adíme na vrcholovou úrove , která je zajiš ována státní reprezentací. Pro sportovce to znamená plné pod ízení života cíl m tréninku, sport je jeho profesí. Nutností je absolutní koncentrace na tréninkový proces, vysoký stupe

fyzické zdatnosti a celkového funk ního stavu (Dylevský, 1999).

Vrcholoví volejbalisté trénují p tkrát v týdnu,

asto dvoufázov

a v tšina prošla

systémem p ípravy talentované mládeže. Družstva jsou v pé i realiza ního týmumanažér, technický vedoucí, trenér, asistent trenéra, léka , masér a dnes již mnohdy fyzioterapeut (Buchtel, 2005).

9

1.2 Pohyb Pohyb p edstavuje zm nu polohy, která je vyvolaná ur itou silou. Na lidské t lo p sobí síla vlastních sval , gravitace a nebo tzv. t etí síla (zven í) (Dylevský, 2001). Souhrn motorické aktivity vytvá í pohybové chování jedince. Stereotypní opakované pohybové chování ovliv uje konfiguraci jednotlivých t lesných segment . Nadm rné pohybové zat žování vede ke zm n

motorických program , zhoršení ekonomiky

pohybu a poškození celého systému. M že dojít až ke strukturální poruše (Véle, 2006). Pohybový systém lze podle Véleho (2006) rozd lit na n kolik podsystém : systém podp rný- mechanická báze (skelet, klouby, vazy), systém výkonný- p evod mechanické energie na mechanickou sílu (svaly), systém ídící- ízení pohybové funkce (nervový aparát), systém zásobovací- p esuny pot ebných látek (infrastruktura). 1.2.1 Aktivní složka pohybového systému Realizaci pohybu umož uje kosterní svalstvo, které spolu s kostrou, vazy a klouby tvo í funk ní celek. Hlavním podn tem pro rozvoj a funkceschopnost svalové tkán je pohyb (Havlí ková, 2006). Tvorbu a ízení motorických program zajiš uje CNS na podklad

zpracování aferentní signalizace z vn jšího i vnit ního prost edí

(Véle, 2006). Proces p íjmu informací, jejich zpracování a za len ní v CNS až po výstup projevující se aktivitou svalu je ozna ován jako senzomotorika. Informace významné pro svalovou innost vycházejí z proprioreceptor (ve svalech, šlachách a kloubech) a z exterorecpetor

(v k ži). Mezi nejvýznamn jší proprioreceptory pat í

svalová v eténka a šlachová t líska (Trojan, 2005). Základním prvkem motoriky je motorická jednotka (viz. P íloha 1, Obr. 1). Je to komplex n kolika svalových vláken inervovaných z jednoho motoneuronu v p edním míšním rohu. Motoneuron p ijímá signály z centra i z periferie a po p ekro ení prahu dráždivosti vzniká vzruch ší ící se neuritem ke skupin

10

vláken. Svalová vlákna

synchronn reagují záškubem. Aktivní stav motorické jednotky nazýváme kontrakce, po dekontrakci následuje klidový stav, relaxace. Záškub jedné motorické jednotky je velmi malý a zrakem nepozorovatelný. Doba po átku dekontrakce závisí na typu motoneuronu. U tonických (pomalých) motoneuron trvá záškub i dekontrakce déle než u motoneuron fázických (rychlých) (Véle, 1997). Typologie svalových vláken: D ležité je složení svalu z hlediska zastoupení svalových vláken. Druhy vláken ovliv ují r zné funkce svalu (Dovalil, 2002). Vlastnosti svalových vláken nejsou stejné, liší se strukturn , biochemicky i funk n . Podle Havlí kové (2002) je m žeme rozd lit na: fázická svalová vlákna (bílá, rychlá, unavitelná, glykolytická, vhodná pro anaerobní práci), tonická svalová vlákna ( ervená, pomalá, k unavitelnosti rezistentní, oxidativní, bohat cévn zásobená, vhodná pro aerobní, vytrvalostní práci), smíšená. Vlastnosti svalových vláken jsou ur ovány p íslušnými motoneurony. Každý sval podle své funkce obsahuje r zné motorické jednotky v r zném pom ru (Véle, 1997). Výsledky histochemických studií dokazují, že p i utkání i v tréninkovém procesu volejbalu jsou aktivní rychlá i pomalá svalová vlákna. Vlákna pomalá jsou spojena p evážn

s posturální funkcí. Aktivita rychlých vláken je významná p i

výskocích sme a

a bloka

astých

(Havlí ková, 1993).

Svaly tonické (posturální) Svalové skupiny s p evahou tonických motorických jednotek ozna ujeme jako tonické. Zajiš ují posturální funkci organismu, jsou z ontogenetického hlediska starší než fázické, mají lepší cévní zásobení a vyšší práh dráždivosti. Jejich

11

innost je

nep etržitá. Z d vodu hypertonie svalu mají tendenci ke zkracování. Snadno až nadm rn se zapojují do motorických stereotyp , sval

asto p ebírají funkci oslabených

(Bursová, 2005). Ve sportu tento stav nastává velmi

asto, zejména kv li

nevhodnému posilování a nadm rnému tréninku. I u b žné populace se sedavým zam stnáním dochází

ke zkracování tonických sval . Svaly s p evážnou posturální

funkcí jsou uvedeny v Tab. 1 (viz. P íloha 2) (Hošková, 2003). Svaly fázické (kinetické) Svalové skupiny s p evahou fázických svalových vláken ozna ujeme jako fázické. Nejsou rezistentní v i únav , ale mohou vykonávat innost s maximální intenzitou. Jsou ur eny k dynamické innosti. Jejich klidové nap tí je nižší a vyzna ují se sklonem k oslabování (Hnízdil, 2000). Cévní zásobení fázických sval regenera ní

schopnosti

jsou

horší

než

u

sval

není velké a jejich

tonických.

asto

dochází

k nedostate nému zapojování do motorických vzorc . Svaly s p evážn fázickou funkcí jsou uvedeny v Tab. 1 (viz. P íloha 2) (Hošková, 2003). 1.2.2 Posturální a lokomo ní motorika Posturální a lokomo ní motorika jsou d ležitými systémy pro bezpe ný pohyb. Zajiš ují rovnom rné zatížení kloubních ploch, stabilitu polohy v segmentu v klidu i v pohybu (Véle, 2006). Cílem posturální motoriky je udržování výchozí nastavené polohy. Pracuje p evážn s tonickými svaly. Lokomo ní motorika vyžaduje aktivitu sval

p evážn

fázických, m ní polohu t la. Oba systémy vzájemn

automaticky

kooperují. V pr b hu pohybu funkce posturální motoriky zlepšuje koordinaci pohybu a p sobí jako stabilizující zp tná vazba (Véle, 2006). Svou koaktivací zajiš ují posturu a není tedy výstižné, d lit svaly na fázické a posturální. Vhodná je spíše klasifikace z hlediska ontogeneze, a to na systém vývojov mladší a vývojov starší (Lewit, 2003).

12

1.2.3 Pohybové schopnosti volejbalist Základem pro provád ní ur ité pohybové

innosti je pohybová schopnost. Je

záležitostí fenotypu každého jedince, ale m že být ovlivn na okolím, nap . tréninkem (Ku era, 1997). Volejbal z pohybových schopností rozvíjí rychlost, sílu, obratnost ur ující výšku výskoku a pohyblivost v herním poli (Havlí ková, 1993). Rychlostní schopnosti p edstavují zp sobilost svalové tkán

provést kontrakci v ur itém ase.

Z hlediska p sobení krátkodobé intenzivní svalové práce na pohybový systém je nutná bezprost ední p íprava tkán (rozcvi ení), ale i dlouhodobá adaptace na p edpokládanou zát ž. Obratnostní schopnosti vyžadují p edevším koordinaci agonistických a antagonistických sval . Vlastní rozsah pohybu dále ovliv uje i stav svaloviny a vaz . Silové schopnosti jsou schopny p ekonat odpor vn jších i vnit ních sil a vyžadují koordinaci agonist i antagonist (Ku era, 1997). 1.2.4 Motorické u ení Motorické u ení je proces b hem, kterého dochází k osvojení pohybové dovednosti. Tento d j je asov náro ný a podmín ný opakováním a procvi ováním dané pohybové innosti. Proces pohybového u ení je podle rozd lován do t ech fází (verbáln -kognitivní,

motorická

a

autonomní).

V poslední

etap

dochází

k zautomatizování pohybové aktivity (M kota, 2007). Ve volejbale je cílem dosažení co nejefektivn jšího zp sobu provedení herních inností jedince. Hrá dokáže nau ené dovednosti p izp sobovat m nícím se podmínkám (Kaplan, 2001).

1.4 Posturální stabilizace Stabilizace postury znamená aktivní držení segment t la proti p sobení zevních sil, ízené CNS. Provází všechny pohyby t la i jednotlivých segment . Jedná se o svalovou aktivitu zpev ující segmenty zejména koordinovanou aktivitou agonist antagonist

a

umož ující dosažení vzp ímeného držení a lokomoce (Kolá , 2009).

13

Fyziologicky by stabilní postavení m lo doprovázet nejen statické pozice segment , proto m žeme hovo it spíše o dynamické centraci a stabilizaci segmentu. Stabilita kloubu nastává v p ípad

ekonomického pohybu v kloubu. Zlepšená stabilizace je

podmín na zlepšenou propriocepcí (Suchomel, 2006; 2004). K funk ní centraci kloubu dochází p i kloubním postavení s optimálním statickým zatížením. K tomuto stavu dochází b hem posturální ontogeneze v pr b hu zrání CNS (Kolá , 2001). Ve spojitosti s posturální stabilitou je nutné zmínit mechanismy otev eného a uzav eného kine(ma)tického

et zce. Otev ený kinematický

et zec se vyzna uje

volným distálním koncem a pevn fixovaným proximálním koncem. Uzav ený et zec vzniká p i setkání distální ásti s dostate n velkým odporem proti pohybu, má tedy oba konce pevn zajišt ny (Va eka, 2002). Charakteristika kinematický et zc je popsána v Tab. 2 (viz. P íloha 2). Pohyb v uzav eném kinematickém et zci, pobízí ke kooperaci dalších sval mimo akce agonisty a dochází ke stabilizaci et zce (Dvo ák, 2005). 1.4.1 Typy stabilizace Svalový stabiliza ní systém m žeme rozd lit na segmentový a globální. Segmentální stabilitu zajiš ují lokální stabilizátory, velmi krátké svaly zodpov dné za nastavení jednoho segmentu v i druhému. P i jejich

innosti dochází k minimální

zm n délky. Mají významnou propriceptivní aferentaci. K oslovení lokálních sval je t eba pomalého pohybu bez nadm rného úsilí (tato skute nost vychází z vlastností sval uvedených v Tab. 3, P íloha 2), nutná je volní koncentrace na danou oblast. Mezi lokální stabilizátory adíme drobné intersegmentální svaly nap . hluboké flexory krku, mm. multifidi a také m. TrA, p estože podmínku intersegmentálního pr b hu nespl uje (Suchomel, 2006). Aktivita m. TrA p edbíhá samotný pohyb horní kon etiny v ramenním kloubu. Také tvo í „punctum fixum“ pro bránici. Lokální svaly pracují jako funk ní celek, aktivace jednoho svalu podmi uje kontrakci jiného Hodges (1997).

Pro správnou

funkci stability je nutná volná pohyblivost páte ních kloub , na které se podílí dechová

14

mechanika. V opa ném p ípad

tzv. rigidní stabilita p et žuje sousední segmenty

( umpelík, 2001). Odlišnou funkci ve stabiliza ním procesu mají globální stabilizátory. Vykonávají pohyby rychlé, silové a mén koordinované. Jsou to asto svaly více kloubové a jejich uspo ádání je ve form svalových et zc a smy ek (Suchomel, 2006). 1.4.2 Hluboký stabiliza ní systém Základem HSS jsou lokální stabilizátory. M žeme mezi n

za adit m. TrA,

bránice, svaly pánevního dna, autochtonní svaly a z ejm m. serratus post. inf. Za fyziologické situace vytvá ejí funk ní stabiliza ní jednotku bederní páte e (Obr. 2, P íloha 1). Reagují již na pouhou p edstavu pohybu a na drobné zm ny polohy osového orgánu, tedy i na pohyby dechové (Véle, 2006). Správná aktivace sval HSS je podmínkou pro kvalitní stabiliza ní funkci celého pohybového systému. Velké globální svaly pro svoji ekonomickou innost vyžadují prost ednictvím lokálních sval

dob e vytvo ené „punctum fixum“. Kooperace

lokálních a globálních stabilizátor proto musí být vyvážená. V p ípad narušení této rovnováhy dochází k nedostate nému zapojování lokálních stabilizátor a p et žování globálních stabilizátor . D sledkem je nedostate ná funk ní centrace segment

a

stabilizace s p evahou globálních sval , což je neefektivní a kompenza ní mechanismus zajišt ní stability. Tento stav asto nastává u sportovc (Suchomel, 2006). Korekcí dysfunkce hlubokého stabiliza ního systému je možné odstranit kompenza ní spazmy dlouhých povrchových sval (Lewit, 2001) a také pozitivn ovlivnit bolesti v zádech na podklad funk ní etiopatogeneze (Kolá , 2005).

1.5 Funk ní poruchy pohybového systému volejbalist Se vznikem specializace a profesionalizace sportu za ali sportovní aktivity provázet negativní vlivy na pohybový aparát. Opakované a pravidelné provozování jedné pohybové

innosti, p edevším oblast vrcholového sportu, vede k p et žování

15

stejných svalových skupin, vazivových a kloubních struktur. Nev nuje-li se sportovec dostate n

kompenzaci jednostranné zát že, m že dojít k funk ním poruchám

pohybového systému (Vorálek, 2006; 2007). Funk ní porucha pohybového systému je reverzibilní stav bez strukturálních zm n. Chronické p et žování a nelé ení poruchy funkce však m že ke zm nám strukturálním vést. Ve v tšin p ípad se nevyskytuje samostatn , ale dochází ke z et zení (Lewit, 2001). D sledkem intenzivní pohybové

innosti m že dojít k mikrotaumatizaci tkání

sportovce. Pokra ování v plné t lesné zát ži vede ke vzniku maladapta ních mechanism .

innost porušených sval p ebírají agonisté, zárove se m ní i funkce

antagonist . Tento stav napomáhá vzniku funk ních poruch pohybového systému, nap . svalovým dysbalancím (Ku era, 1997). 1.5.1 Svalové dysbalance Svalová nerovnováha vzniká v p ípad nevyvážené aktivity kosterních sval . A to zejména mezi tonockými a fázickými svaly (Kabelíková, 1997). P í ina p etížení m že být exogenní (p íliš náro né a stereotypní fázické zatížení), endogenní (dlouhodobé udržování statické polohy) (Hnízdil, 2000). Janda (1982) z hlediska svalové dysbalance mluví o syndromech a rozd luje je na horní, dolní zk ížený syndrom a syndrom vrstvový. Dolní (pánevní, distální) syndrom (Obr. 3, P íloha 1) je typický pro zkrácení flexor

ky elního kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae),

vzp imova

trupu (p edevším v lumbosakrálním segmentu) a oslabení gluteálních a

b išních sval . Tyto zm ny vedou k flek nímu postavení v ky elních kloubech, anteverzi pánve a zvýšené lordóze lumbosakrálního p echodu. Dysbalance v oblasti horní poloviny (Obr. 4, P íloha 1) t la popisuje horní (proximální) zk ížený syndrom. Dochází ke zkrácení horních vláken m. trapezius, m. levator scapulae, m. sternocleidomastoideus, m. pectorales major a minor. Oslabení je typické pro hluboké flexory šíje a dolní fixátory lopatky (spodní vlákna m. trapezius,

16

mm. romboidei, m.serratus anterior). D sledkem je protrakce a elevace ramen, kr ní hyperlordóza, p edsun hlavy. Vrstvový syndrom ozna uje zkrácené a hypertrofické ischiokrunální svaly, vzp imova e trupu (Th/L p echod), horní segmenty m. trapeziu. Hypotrofické jsou gluteální svaly, lumbosakrální segmenty vzp imova

trupu, mezilopatkové svaly a

b išní svalstvo (Janda, 1982). 1.5.2 Vadné držení t la

Specializace pohybových inností p i h e a trénování se projevuje v držení t la volejbalist

(Kaplan, 2001). Za vadné držení t la se ozna uje stav, kdy se klouby

nenacházejí v centrovaném postavení umož ující optimální statické zatížení (Kolá , 2002). Vyrovnaný postoj lov ka je stav, kdy jednotlivé etáže t la jsou udržovány nad sebou v gravita ním poli, jsou aktivovány rovnom rn a s minimálním vynaložením svalové síly. Hlava je ve st edním postavení mezi rameny a v prodloužení páte e, brada nevy nívá dop edu, ramena nejsou v protrakci a elevaci, b icho neprominuje a hmotnost t la je rozložena na ob dolní kon etina ve stejném pom ru. Kolena a kotníky jsou v jedné linii (Vlasák, 2000; Hnízdilová, 2006; Krej ík, 2007). Vadné držení t la vzniká d sledkem svalové nerovnováhy mezi fázickými a tonickými svaly. Systematizace svalových dysbalancí a s tím spojené typické VDT popisuje Janda (kapitola 1.6.1) (Tichý, 2000). Na kvalit držení t la má velký podíl respira ní mechanika osového orgánu. Toto tvrzení platí i obrácen . Trvalá hrudní kyfóza spole n s flek ním držení trupu st žují dýchání (Véle, 2006). 1.5.3 Patologické motorické stereotypy Motorický

stereotyp

je

soubor

do asn

nem nných

podmín ných

a

nepodmín ných reflex , který vzniká jako následek stereotypn se opakujících podn t . Pro ekonomické provád ní motorického stereotypu je d ležitý sled (timing) a intenzita aktivace jednotlivých sval . P epracování již fixovaného motorického stereotypu je

17

obtížné. V závislosti na vnit ních a vn jších faktorech však podléhá zm nám. P estavba probíhá v úzkém vztahu ke svalové dysbalanci. Zkrácený sval p sobí inhibi n na své antagonisty (Janda, 1982). Pro sportovní

innost platí stejné obecné zákonitosti

motoriky jako pro innosti každodenní. Jde o adaptaci na zm ny vn jšího i vnit ního prost edí prost ednictvím tvorby, fixace a p ebudováním motorických stereotyp (Kra mar, 2002). I ty nejsložit jší sportovní aktivity jsou kombinacemi základních motorických stereotyp (zanožení, unožení, p edklon hlavy, p edklon trupu, upažení, klik a dýchání). P i patologickém mechanismu provedení se aktivují i svalové skupiny, které by m ly z stat ne inné. Narušený je timing jednotlivých sval . Výsledný pohyb je pak provád n neekonomicky a nekoordinovan (Bursová, 2005). Následkem vznikají reflexní zm ny na pohybovém aparátu. P í ina vzniku patologických pohybových stereotyp

m že

spo ívat v dysbalanci stabiliza ního systému ve smyslu insuficience lokálních sval (Lewit, 2003). 1.5.4 Reflexní zm ny D sledkem funk ního poškození pohybového aparátu je porucha statiky s následným neoptimálním zat žování kloub

vedoucí ke vniku nociceptivní reakce.

Nociceptivní aference vyvolává tzv. reflexní zm ny na pohybovém ústrojí. Mezi reflexní zm ny pat í hyperalgická kožní zóna, svalové spasmy, bolestivé body, spouš ové body (TrP). Významným zdrojem nociceptivní aference m že být funk ní blokáda, která ozna uje stav omezení kloubní v le (Rychlíková, 2002).

1.6 Klinické obtíže p et žovaných oblastí pohybového systému Provozování volejbalu na výkonnostní úrovni vede k jednostrannému p et žování svalových skupin v oblasti pletence ramenního, bederní páte e, pánve a dolních kon etin. Vzniklé svalové dysbalance a funk ní poruchy mohou hrá e omezovat v podávání optimálních výkon (Vorálek, 2007).

18

1.6.1 Oblast dolní kon etiny Dolní kon etiny volejbalist jsou namáhány p edevším z d vodu astých výskok na síti, p ípadn p i podání. P i usilovném výskoku se aktivují svaly p edevším m. gluteaus, m. quadriceps a m. triceps surae (Havlí ková, 1993). Skok využívá ú inek rychlostní, silový i obratnostní p i anaerobní práci sval . Zat žovanými oblastmi jsou Achillovy šlachy, hlezenní a kolenní klouby, šlachy flexor

nohy (odraz), vazivový

aparát nohy, úpony sval na bérci, vrchol pately, tuberositas tibae, svalstvo stehna (Ku era, 1997). Výsledky Vorálka (2007) ukazují zkrácení flexor kolenního kloubu u 90% probandek a u 100% zkoumaných hrá ek volejbalu zkrácení m. rectus femoris a m. gastrocnemius. P etížení m. rectus femoris zp sobuje bolesti v oblasti kolenního kloubu a zkrácený m. triceps surae bolestivost v oblasti hlavi ky fibuly . V oblasti kolenního kloubu se u volejbalist

asto objevují entezopatie (úponové

patologické zm ny), tzv. skokanské koleno. Bolest je lokalizována na dolním i horním úhlu pately. P i terapii je nutné se zam it na úpravu svalových dysbalancí (Alfredson, 2005). Úponové bolesti mohou být místem vyza ování p enesené bolesti ze sval vzdálených. Možná p í ina vzniku entezopatií spo ívá v porušení statiky a dynamiky páte e (Kolá , 2009). 1.6.2 Bederní páte Další oblast p etížení volejbalist je bederní páte , a to p edevším p i úto ném odbití „sme “, kdy dochází k zv tšení lordózy bederní páte e. Bez náležit pevného b išního svalstva dochází k p et žování bederních vzp imova

(Juda, 2008). Vorálek

(2007) uvádí, že u 69% probandek byla pánev ve zv tšené anteverzi. Toto nefyziologické postavení pánve a páte e m že být d sledkem svalové nerovnováhy. Ve vysokém procentu bylo vyšet eno zkrácení m. quadratus lumborum, m. errector spinae, m. iliopsoas. U 98% byla zjišt na oslabená dolní ást b išních sval . Což m že být d sledkem posilování p edevším horní ást b išních sval p ímých a šikmých. Posílení se nedotýká m. TrA.

19

Na stabilizaci bederní páte e se podílí p edevším TrA, svaly pánevního dna a bránice, následkem vzniká nitrob išní tlak. Nefyziologické provedení, tedy insuficience p ední stabilizace páte e vede ke zvýšené aktivaci paravertebrálních sval

a atrofii

hlubokých monosegmentálních extenzor páte e (Kolá , 2006). 1.6.3 Ramenní pletenec Rameno

je

jedním

z nejexponovan jších

segment

pohybového

aparátu

volejbalist . Volejbalový útok sme í zat žuje kloubní pouzdro a okolní struktury. Vyžaduje funk ní stabiliza ní mechanismus ramenního kloubu. Stabilita je zajiš ována statickými (kloubní pouzdro, chrupav itý okraj kloubní jamky) a dynamickými stabilizátory (svalstvo) (Juda, 2008). Ramenní kloub musí zajiš ovat volný rozsah pohybu, funk ní stabilitu a centrované postavení v kloubu. Tento p edpoklad je klí ový pro funk nost celé horní kon etiny, kr ního úseku, horní ásti trupu i stability celého t la. Základem pro dynamickou stabilizaci ramene je aktivní pozi ní funkce lopatky a centra ní depresorická aktivita sval rotátorové manžety. Aktivace krátkých depresor (m. subscapularis, m. teres major, m. infraspinatus) by m la být optimáln na asovaná pro následnou kontrakci povrchových sval (m. deltoideus) (Smékal, 2005). Pohyb HK p i úto ném odbití sme zp sobuje p etížení p edních stabilizátor ramenního kloubu vedoucí ke svalové dysbalanci a nestabilit v oblasti ramene (Juda, 2007). Výskyt svalové dysbalance mezi vn jšími a vnit ními rotátory paže prokazuje u 7 ze 16 výzkumných hrá

volejbalu Wang (2001). U volejbalist

asté oslabení

dolních fixátor lopatek (dolní ást m. trapezius, serratus anterior), hypertonus v oblasti horních ástí trapéz , zkrácený m. levator scapulae a m. pectoralis major vede k VDT. Projevem je protrakce ramen, p edsunuté držení hlavy, zv tšená kr ní lordóza a zv tšená hrudní kyfóza (Vorálek, 2007). Nedostate né zapojení st edních a dolních fixátor

lopatky zp sobuje poruchu motorického stereotypu abdukce v rameni.

Insuficience spodních zub m. serratus anterior p i abdukci v rameni m že spo ívat v omezené funkci m. obliqus abdminis externus s konralaterálním m.abdominis obliqus internus z d vodu insuficience lokálních stabilizátor v oblasti bederní páte e (m. TrA,

20

bránice). Výsledkem je nekoordinovaná aktivita b išního svalstva, svalová dysbalance mezi p ímými a šikmými b išními svaly (Suchomel, 2006). Následkem nadm rné zát že dominantní horní kon etiny m že vzniknout neuropatie n. subscapularis a následná atrofie m. infraspinatus (Cools, 2000; Dramis, 2005). Tuto teorii potvrzuje ve svém výzkumu Lajtai (2009). Atrofii m. infraspinatus zaznamenal u 30% zkoumaných profesionálních hrá

volejbalu. Doprovodným

p íznakem byla subjektivn poci ovaná nespecifická bolest ramene.

1.7 Možnosti fyzioterapie funk ních poruch volejbalist V této

kapitole

uvedu

n kolik

možností fyzioterapie funk ních poruch

pohybového systému volejbalist . Mimo uvedené metody lze využít také ú ink fyzikální terapie (Koma eková, 2003) a u nestabilních pohybového aparátu sportovc

i bolestivých segment

je možné aplikovat pevné bandáže (ortézy) nebo

tejpování (Flandera, 2006). 1.7.1 Manipula ní lé ba Cílem manipula ní lé by je obnova normální pohyblivosti v kloubech a optimální kloubní v le s normalizací reflexních zm n. M žeme ji rozd lit do dvou skupin. Techniky mobiliza ní a nárazové. První a zárove

nejd ležit jší fáze manipula ní

techniky je dosažení p edp tí (bariéry) použitím distrakce. Následuje vlastní manipulace. Je možné ji provést bu

pérujícím pohybem i vy káváním p i barié e a

dosáhnout tak fenoménu uvoln ní tzv. mobilizací. Nebo lze provést v dosaženém p edp tí náraz tzv. nárazovou manipulací (Lewit, 2003). 1.7.2 Na podklad vývojové kineziologie P edm tem terapie funk ních poruch pohybového aparátu z hlediska vývojové kineziologie je zapojení stabiliza ní svalové aktivity, která odpovídá souh e sval u

21

fyziologicky vyvíjejícího se dít te. Cílem je ovlivn ní svalu v koaktivaci se svaly ostatními, zapojení jeho funkce do stabiliza ních svalových souher a zajistit centrované postavení v kloubech. Tohoto stavu nelze dosáhnout pouze cvi ením svalu podle anatomicky definovaného za átku a úponu (Kolá , 2007). Podle zásad posturální ontogeneze je vzp ímení a stabilizace páte e d sledkem souhry svalstva HSS. Tato posturální stabilizace se za fyziologického stavu ú astní všech pohyb , v etn

inností

HKK a DKK. Cíl spo ívá ve vytvo ení co nejstabiln jšího tzv. punctum fixum pro pohybové segmenty (Varga, 2008). Reflexní lokomoce podle Vojty Terapeutický systém zahrnuje dva um le vytvo ené koordina ní modely, a to reflexní plazení, reflexní otá ení. Aktivace t chto model nezávisle

na

v domí

lov ka.

Prost ednictvím výchozí p esn vyvolají

svalové

souhry

Jsou

vrozené,

probíhá automaticky a

p ipravené

v programu

CNS.

nastavené polohy a kombinací aktiva ních zón se

sm ující

k vzp ímení.

To

m že

být

uskute n no

prost ednictvím p enesení t žišt t la, vytvo ením pevného punctum fixum a aktivací fázických sval . Na ízení recipro ních vzor

pohybu vp ed se podílí p edevším

autochtonní muskulatura umož ující extenzi a následnou rotaci páte e. Iniciátorem lokomo ní funkce v reflexním otá ení je m. serratus anterior (Obr. 5, P íloha 1), svou aktivací totiž uvádí do kontrakce 1. šikmý svalový et zec (Vojta, 1995). Vojtovu metodu je možné využít k terapii funk ních poruch u dosp lých (Husárová, 2005). Bazální programy a podprogramy podle ápové Terapeutický koncept

ápové vychází ze zákonitostí posturální ontogeneze dít te

do 1 roku. Kdy dochází k vyrovnané svalové souh e a centraci klí ových kloub . Bazální programy obsahují prvky základní genetické výbavy, tzv. podprogramy, které jsou nejjednoduššími koordina ním celky primární vertikalizace. Jakákoliv porucha

22

pohybového aparátu vede k poruše bazálních vzor

posturální motoriky a vznikají

pohybové vzory náhradní z d vodu zm n né aferentace ( ápová, 2008). Základem pro fyziologickou lidskou lokomoci podle ápové (2008) jsou: funk ní

dynamická

stabilizace

lopatky

(nejd ležit jší

prvek

vedoucí

k fyziologii)- p edpoklad fyziologické funkce HK, funk ní dynamická stabilizace pánve- p edpoklad fyziologické funkce DK, vytvo ení op rných bod na kon etinách (lateráln od osového orgánu), dynamická stabilizace a centrace klí ových kloub , pohyb jamky klí ových kloub p es stabilizovanou hlavici ve t ech sm rechdorzo/kranio/lateráln . Sou ástí fyziologického projevu posturálních funkcí je fyziologická dechová mechanika. Má formu kaudokraniální dechové vlny. Terapie se zam uje p edevším na ást výdechu. Dechovou mechanikou lze ovlivnit funkci plic, kostovertebrálních a sternokostálních skloubení, mobilitu a stabilitu páte e, funkci pánevního dna, svalový tonus a celkovou konfiguraci t la ( ápová, 2008). 1.7.3 Senzomotorická stimulace podle Jandy a Vávrové Tato metoda vychází z neurofyziologických poznatk o funkci exteroceptor a proprioceptor a z teorie motorického u ení (Dobošová, 2007). Touto metodou lze ovlivnit svalové dysbalance, VDT i základní motorické vzory lov ka. Cílem je dosažení subkortikální kontroly aktivace žádaných sval

pro

optimální a ekonomický pohyb. K ovlivn ní aferentace je využíváno facilitace proprioreceptor

ovliv ujících ízení stoje (receptory kožní, plosky nohy a šíjových

sval ). P ed zahájením vlastního cvi ení je nutná úprava funkce periferních struktur (pasivní pohyby, protažení). Postup terapie je od distálních ástí k proximálním. První fází je korekce chodidla pomocí tzv. malé nohy (vymodelování podélné a p í né klenby), následuje nastavení kolen, pánve, hlavy a ramen do tzv. korigovaného držení.

23

V p ípad zvládnutí tohoto nastavení na pevné podložce je další fází postoj na labilních plochách. Náro nost se zvyšuje stojem na jedné DK, pohyby HKK, zavíráním o í, provád ním výpad nebo postrky ze strany fyzioterapeuta (Pavl , 2003). 1.7.4 Cvi ení na balan ních plošinách Balan ní plošiny p edstavují velký gymnastický mí , malý overball (fitball), pružnou balan ní úse

(bosu), balan ní

o ku, p epoušt cí aerostep, balancstep,

posturomed a další. Cvi ení probíhá naboso. Vede k aktivaci HSS, k rozvoji pohybových schopností a pozitivn ovliv uje rovnováhu. Vede k optimálnímu držení t la a centraci kloub

ve správném postavení. Je vhodné pro sportovce jako

kompenzace nadm rného p et žování povrchových (Muchová, 2009). 1.7.5 Koncept S-E-T (Sling Exercise Therapy) S-E-T

je

koncept

aktivní

terapie

a

cvi ení,

jehož

cílem

je

lé ba

muskuloskeletárních poruch pohybového aparátu. Využívá se též v rámci zlepšování pohybových dovedností sportovc . Zahrnuje systém diagnostický i terapeutický. Diagnostika spo ívá ve vyhodnocení svalové tolerance postupného zat žování v otev ených a uzav ených kinetických

et zcích. Systém terapie obsahuje prvky

relaxace,

pohybu,

trakce,

zvyšování

rozsahu

trénink

stabiliza ního

systému,

senzomotorické cvi ení, cvi ení v otev ených a uzav ených kinetických

et zcích

(Hamá ková, 2007). 1.7.6 Proprioceptivní neuromuskulární facilitace PNF je metoda urychlující reakci nervosvalového mechanismu. Pro facilitaci je využito sdružených pohybových vzorc , které mají diagonální a spirální charakter. Facilita ní pohybové vzorce jsou ur eny pro hlavu, krk a kon etiny. Obsahují t i pohybové komponenty - flexe nebo extenze, addukce nebo abdukce a zevní nebo vnit ní

24

rotace, ovliv ují celý pohybový aparát. Mohou se provád t pasivn , aktivn nebo proti odporu a bu to v plném rozsahu nebo v malých úsecích vzorce, vždy s manuálním a slovním doprovodem terapeuta. Metoda využívá fenoménu iradiace, kdy aktivita sval siln jších p echází na svaly oslabené a dál prost ednictvím sumace podn t do celého svalového et zce (Pavl , 2003). Mezi facilita ní mechanismy pat í protažení svalu, maximální odpor, manuální kontakt, trakce a komprese. Cílem je provést pohybový vzorec v plném rozsahu, koordinovan a normálním asovém sledu (Pavl , 2007). 1.7.7 Cvi ební sestava Ludmily Mojžíšové Cílem cvi ení Ludmily Mojžíšové je dosažení rovnováhy pohybového aparátu. Její jméno je spojeno p edevším s lé bou funk ní ženské a mužské sterility. Úsp ch ji provázel i v oblasti sportovní rehabilitace a lé b skoliózy (Hnízdil, 1996). Sestava cvik

se zam uje na posílení sval

b išních, hýž ových a prsních.

Pravidelným cvi ením dochází naopak k uvoln ní dochází u sval paravertebrálních, zejména v oblasti bederní a Th/L p echodu. Sestava je zam ena na mobilizaci SI skloubení a bederních obratl , protažení adduktor stehen, flexor ky elního kloubu a ovlivn ní sval

pánevního dna. Pravidelné a p esné provád ní sestavy vede

k normalizaci svalového nap tí, korekci postavení pánve a pohybových stereotyp (Hnízdil, 2005). 1.7.8 Progresivní dynamická stabilizace bederní páte e Progresivní dynamická stabilizace bederní páte e je komplexní terapeutický p ístup. Zahrnuje manuální ošet ení p íslušných struktur pohybového systému a zlepšení aktivní stabilizace, která by m la být za azena aktivit denního života. Základním p edpokladem je schopnost zaujmout a zachovat neutrální polohu bederní páte e, tzn. st ední postavení pánve (vzdálenost mezi max. anteverzí a max. retroverzí). V tomto nastavení jsou struktury bederní páte e nejmén

zat žovány. Nutností je

doprovodná ko-aktivace p íslušných svalových skupin, a to p edevším sval pánevního

25

dna, m. TrA a mm. multifidi. Cílem tohoto terapeutického postupu je zkvalitn ní propriocepce, zdokonalení reak ní schopnosti lokálních stabilizátor , zvyšování kondice a aplikace nau eného do b žných denních aktivit. Volba vlastního cvi ení odpovídá individuálnímu stavu jedince a za íná se od nejjednoduššího po složit jší. Základem je zvládnutí volní aktivace m. TrA pomocí ko-aktivace pánevního dna a dýchání, dál se cvi í ve ztížených pozicích (Suchomel, 2004). 1.7.9 Posilovací, protahovací a uvol ovací cvi ení Provád ní vyrovnávacích cvi ení m že být prevencí vzniku funk ních poruch pohybového systému. Podle fyziologického ú inku rozd lujeme cvi ení na uvol ovací, protahovací a posilovací (Hošková, 2003; Bursová, 2005). P ed samotným protahováním je sval t eba zah át. P i protahování svalu je nutná fixace ásti t la, na kterou se protahovaný sval upíná. Svalové protažení nesmí vyvolávat bolest a trvá 1030 vte in (Heyward, 2006). K prohloubení relaxace lze využít reflexního mechanismu mezi partnerskými svaly (aktivací svalu se snižuje nap tí jeho antagonisty), pomocí metody PIR (minimální aktivací svalu proti izometrické kontrakci p ed jeho protažením), využitím dechové mechaniky nebo pohledu o í (Kabelíková, 1997). U hrá

volejbalu je t eba se zam it na protahování m. triceps surae, adduktor stehna, m.

rectus femoris, sval

zadní ásti stehna, hýž ových, prsních sval , horní ásti m.

trapezius, rotátor paže a m. triceps brachii (Alter, 1997). Pro posílení sval musí být cviky jednoduché, abychom p edešli aktivaci i sval

náhradních, to by vedlo

k prohloubení svalové nerovnováhy a nefyziologického pohybového programu. Kone ným úkolem posilování oslabených sval

je jejich aktivace ve správném

provedení b žných inností (Kabelíková, 1997). Podle

umpelíka, Véleho a Pavl

nelze dosáhnout zm ny v zapojování sval

v celém pohybovém vzorci odstran ním lokálního pohybového omezení. Proto nesta í protahování nebo posilování jednotlivých sval , je nutné centráln

ovlivnit celý

komplexní posturální program. Tedy zam it se na pružnou stabilitu osového orgánu (krátké intersegmentálními svaly), která zajistí stabilitu celkovou ( umpelík, 2001).

26

2. Cíle práce 1. cíl: zjistit jaké funk ní poruchy t lesného aparátu vznikají p i jednostranné zát ži

volejbalist ,

které

svalové

dysbalance

je

doprovázejí

a

jakými

fyzioterapeutickými postupy je možné je ovlivnit. 2. cíl: na základ získaných poznatk sestavit soubor kompenza ních cvi ení jako návrh terapie, který bude využit v rámci kasuistik.

2.1 Výzkumné otázky Vyskytují se u volejbalist funk ní poruchy zp sobené jednostranným p et žováním pohybového aparátu? Je možné sestavit jednotný kompenza ní soubor cvi ení pro terapii volejbalist ?

27

3. Metodika P i zpracování praktické ásti bakalá ské práce bylo využito kvalitativní metody pomocí kazuistik s technikami rozhovor a pozorování. Data ke zpracování cíl byla získána odb rem anamnézy, z kineziologického rozboru obou proband

a následné

terapie. Kineziologický rozbor zahrnuje aspek ní a palpa ní vyšet ení, vyšet ení ch ze, m ení distancí na páte i, vyšet ení pohyblivosti v kloubech horních a dolních kon etin, vyšet ení pohybových stereotyp , vyšet ení zkrácených a oslabených sval a vyšet ení posturální stabilizace. Po vstupním vyšet ení následovala série terapeutických jednotek a výstupní vyšet ení. Terapie byly provád ny v prostorách Volejbalového klubu Jihostroj B ve Sportovní hale v eských Bud jovicích.

3.1 Charakteristika souboru Výzkumný soubor p edstavuje dva extraligové hrá e volejbalu ve v ku 26 a 27 let. Volba proband

prob hla náhodným výb rem z muž

Jihostroj B. Oba muži hrají volejbal profesionáln již 7 let.

28

Volejbalového klubu

4. Výsledky 4.1 Kazuistika . 1 VSTUPNÍ VYŠET ENÍ (29.1.2010) ANAMNÉZA Osobní data: Pohlaví: muž Rok narození: 1983 Výška: 199 cm Váha: 93 kg Lateralizace: pravák Rodinná anamnéza: nevýznamná Osobní anamnéza: - Období p edchorobí: -

V minulosti výrony obou kotník , na levé i pravé noze 3x ( ešeno fixací v ortéze, bez rehabilitace). Roku 2007 diagnostikovaná chronická nestabilita hlezenních kloub bilateráln .

-

Roku 2006 diagnostikovaný výh ez meziobratlové ploténky L4/5, iradiace do pravé DK, lé eno konzervativn , infuzemi, nyní bez obtíží.

-

V roce 2009 subjektivní problém s pravým ramenem. Terapie: pro výrazné bolesti aplikovány obst iky, v lét prob hla operace z d vodu podez ení na p etržení šlachy dvojhlavého svalu pažního. P i operaci se podez ení nepotvrdilo. Byl však zjišt n útlak n. suprascapularis. Po operaci následovala rehabilitace (6x LTV, 6x motodlaha).

-

1x za rok týdenní procedury v lázních (masáže, peloidní zábaly, vodolé ba)

-

1x týdn masáž, bazén, sauna

-

P i trénincích i zápasech využívá ortézy na oba kotníky, v p ípad velké bolesti zad i bederní pás.

29

-

Farmaceutická anamnéza: Aulin (bolest ramene p i i po zápase), mast Voltaren (každý den), Flamexin (na noc), ob as Dorsiflex

-

Alergická anamnéza: žádná alergie

-

Abusus: neku ák, alkohol p íležitostn , jiné návykové látky ne

Pracovní a sociální anamnéza: - profesionální sportovec ( len Volejbalového klubu Jihostroj B) -

od r. 1996 hrá volejbalu (intenzivní p íprava, 3-5x týdn trénink) + dopl kové sporty

-

od r. 2002 na profesionální úrovni

-

trénink 8x týdn (volejbal, posilovna) + zápasy

-

dopl kové sporty: squash, sjezdové lyžování, cyklistika, beach volejbal

Nyn jší onemocn ní: - subjektivn bolesti pravého ramene, p etrvávají již léta, zv tšují se p i zát ži (tréninku), užívání analgetik -

bolesti mezi lopatkami (i v klidu, zv tšují se po zát ži, není pozice p inášející úlevu)

-

ob asné zablokování žeber

KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR Status praesent: Subjektivn pacient poci uje bolesti pravého ramene a mírnou bolest mezi lopatkami. Aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (Obr.1, P íloha 4): Varózní postavení pat bilat., P Achillova šlacha zbytn lá, lýtka symetrická, podkolenní rýhy zešikmené mediáln

bilat., kontury stehen symetrické, tonus

hýž ových sval symetrický, v oblasti L i P ky elního kloubu patrné prohlubn (vlevo výrazn jší), subgluteální rýhy symetrické, spiny i h ebeny pánevních kostí ve stejné výšce, kolem Lp vodorovné rýhování (Obr.2, P íloha 4), L thorakobrachiální trojúhelník je v tší než P, zvýšené nap tí m. triceps brachii ve všech porcích na P HK v porovnání s L HK, P rameno níže než L, dolní úhly lopatek ve stejné výšce, hypotonus m. infraspinatus vpravo, zvýšené nap tí horní ásti m. trapezius na L stran (Obr.3, P íloha 4).

30

Aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (Obr.4, P íloha 4): Propadlá p í ná i podélná klenba bilat., lýtka symetrická, kaudální pól pately leží lateráln bilat., zvýšené nap tí m. vastus medialis (vlevo výrazn jší), symetrie kontur stehen, P prsní bradavka níže než L, tonus prsních sval symetrický, P clavicula níže než L, P rameno níže než L, ušní boltce ve stejné výšce. Aspek ní vyšet ení z boku (Obr.5, P íloha 4): Hlava v p edsunutém držení, výrazný C/Th p echod, protrakce ramen bilat. (výrazn jší vpravo), zv tšená hrudní kyfóza, loketní klouby v semiflexi bilat., prohloubená bederní lordóza, anteflexe pánve, extenze v kolenních kloubech bilat. Ch ze: Ploska se odvíjí od podložky, pravidelný krok, vnit n

rota ní postavení

v ky elních kloubech (výrazn ji vlevo), výrazná rotace pánve v sagitální rovin symetrická, vnit ní rotace v ramenních kloubech p i souhybu HKK. M ení olovnicí z boku: Osa spušt ná od zevního zvukovodu prochází p ed ramenním pletencem, p ed pánevním pletencem, t sn p ed zevní kotník. Palpa ní vyšet ení: P ítomen zvýšený svalový tonus m. trapezius horní ásti bilateráln , vpravo jsou palpa n bolestivé TrP a spasmy. Vyšet ení Kiblerovou asou neukazuje na zvýšenou adhezi podkoží, neprojevuje se z ervenáním k že. Trnové výb žky obratl

nejsou

palpa n bolestivé. Oblast 3. a 4. žebra je na pohmat citlivá. Palpa n bolestivé jsou úpony m. biceps brachii vpravo, m. subscapularis bilat., zevních rotátor

vpravo,

m.latissimus dorsi bilat., laterální epikondyl kosti pažní vpravo a adduktory stehna bilat. (výrazn ji vlevo).

31

Dynamické vyšet ení páte e: -

Thomayerova vzdálenost: - 5 cm

-

Schoberova vzdálenost (L5 + 10cm): 6 cm

-

Stiborova vzdálenost (L5 - C7): 9 cm

-

epojova vzdálenost (C7 + 8cm): 3 cm

-

Ottova inklina ní vzdálenost (C7 + 30): 4 cm

-

Ottova reklina ní vzdálenost (C7 + 30): 3 cm

-

Forestierova fleche: 5 cm

-

Vzdálenost brady od jugulární jamky: 1,5 cm

-

Zkouška lateroflexe: k pravé stran o 2 cm mén

Pasivní a aktivní pohyby, pohyby proti odporu: - Cp: rozsahy pohyb v kr ní páte i nejsou výrazn

omezeny a nevyvolávají

bolest. -

HKK: krajní poloha p i F a VR v P ramenním kloubu je bolestivá p i aktivním i pasivním pohybu, doprovodné jsou zvukové fenomény, krepitace. ZR proti odporu v P ramenním kloubu vyvolává bolest. Ramenní kloub:

-

dx.

sin.

AF:

160

170

RF:

35

40

ABD: 180

180

VR:

60

70

ZR:

80

90

Rozsahy pohybu v kloubech na DKK povšechn nejsou omezeny a proti odporu nevyvolávají bolest.

Vyšet ení zkrácených sval : -

m.triceps surae: st. 0 bilat.

32

-

m. quadratus lumborum: st. 0 bilat.

-

paravertebrální zádové svaly: st. 1

-

flexory kolenního kloubu (m. biceps femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus): st. 2 bilat.

-

flexory ky elního kloubu: st. 2 sin. + bolest v oblasti levého kolene, st. 1 dx.

-

adduktory ky elního kloubu: st. 1 bilat.

-

m. piriformis: st. 1 bilat.

-

m. trapezius horní ást: st. 1 bilat.

-

m. pectoralis major: st. 2 dx., st. 1 sin.

Vyšet ení fázických sval : - hluboké flexory krku: st. 3 -

m. rectus abdominis: st. 5

-

dolní ást m. trapezius: st. 3 bilat.

-

m. serratus anterior: st. 3 bilat.

-

gluteus maximus: st. 5 bilat.

-

gluteus medius: st. 5 bilat.

Vyšet ení motorických stereotyp : -

ABD v ramenním kloubu: horní ást m. trapezius se aktivuje d íve než m. deltoideus a m. supraspinatus bilat.

-

Klik (vzpor v pozici tricepsového kliku a jeho provedení): aktivace horních fixátor

lopatek, ADD lopatek, nedostate ná aktivace m. serratus anterior,

prohnutí Lp -

Dýchání: b išní typ, dolní ást hrudníku se nerozši uje, inspira ní postavení hrudníku

Vyšet ení posturální stabilizace: -

Test FL trupu: nádechové postavení hrudníku, nesprávná souhra aktivace b išních sval

33

-

Test FL v ky li: aktivace horní ásti m. rectus abdominis, zv tšená anteverze pánve, kompenza ní rotace pánve proti testované kon etin

-

Bráni ní test: aktivace b išní st ny proti odporu je nízká, kaudální žebra se nerozši ují

Funk ní test pro pravou HK (Obr.6, P íloha 4): - Sledujeme provedení pohybu HK tzv. sme (pr b h pohybu: 1. fáze- z neutrální pozice do F, ABD, ZR; 2. fáze- EX, ADD, VR; 3. fáze- návrat do neutrální pozice). V pr b hu není lopatka stabilizovaná dolními fixátory, ramenní pletenec není v centrovaném postavení. Záv r vyšet ení: Kineziologický rozbor pacienta

. 1 ukazuje na globální oslabení posturální

stabilizace pohybového aparátu s výsledným projevem VDT a svalovými dysbalancemi. Je p ítomen horní zk ížený syndrom, výrazn ji na pravé stran , vyzna ující se insuficiencí dolních fixátor

lopatky bilateráln . Decentrované postavení ramenních

kloub je výrazn jší na P stran . U pacienta se je porušena ventrální stabilizace bederní páte e projevující se ve špatném stereotypu dýchání a p etížení bederní páte e. Je p ítomna chronická nestabilita hlezenních kloub

bilat. Pohybové stereotypy nejsou

provád ny ve fyziologickém timingu. Cíl terapie: - Zvýšit stabilitu hlezenních kloub . -

Zlepšit funkci plosky nohy.

-

Posílit dolní fixátory lopatek a zapojit je ve správné svalové souh e do pohybového stereotypu ABD v ramenním kloubu, následn

do celého

pohybového programu HK p i sme i. Zautomatizovat nové pohybové návyky. -

Dosáhnout centrovaného postavení v ramenním kloubu.

-

Aktivovat HSS a zlepšit funkci ventrální stabilizace Lp a upravit dechový stereotyp.

-

Upravit svalové dysbalance a VDT.

34

Krátkodobý plán: -

Pomocí SMS zvýšit stabilitu hlezenních kloub , zlepšit funkci nohy.

-

Prost ednictvím nácviku dechové vlny a bráni ního dýchání upravit dechový stereotyp.

-

Aktivovat HSS a ventrální stabilizaci bederní páte e.

-

Vyrovnat svalové dysbalance a VDT.

Dlouhodobý plán: -

Vytvo ení fyziologického motorického stereotypu ABD v ramenním kloubu. P estavba motorického programu pohybu P HK p i sme i, tak aby byl pro pohybový aparát ekonomický.

Provedení terapie (viz. P íloha 3): 1. terapie (10.2.2010) status praesent: -

subjektivní hodnocení: bolest P ramene p i tréninku, v této chvíli bez bolesti

-

objektivní hodnocení: rozsah pohybu do flexe v P ramenním kloubu není výrazn

omezen, v krajní poloze pacient udává bolest (nevyza ující, tupá).

Pohyb doprovází zvukové fenomény a krepitace. Vnit ní rotace omezena. Bolest je p ítomna p i ZR v P ramenním kloubu proti odporu v pr b hu celého pohybu. cíl terapie: uvolnit svaly hypertonické, aktivovat ventrální stabilizaci, HSS, centrovat ramenní klouby, aktivovat funkci plosky nohy provedení terapie: -

MT na Cp, Thp a ramenní pletence, mobiliza ní techniky na ramenní kloub, žebra, Thp,

-

PIR na m. subscapularis, m.latissimus dorsi, m. trapezius horní ásti. flexor kolenního a ky elního kloubu, m. pectoralis major a minor, centrace ramenních kloub

35

-

nácvik dechové vlny, malé nohy v sed , stabilizace na zádech

-

instrukce o správném držení t la a protahování a posilování sval

autoterapie: PIR na m. subscapularis, m.latissimus dorsi, m. trapezius horní ásti. flexor kolenního a ky elního kloubu, m. pectoralis major a minor, nácvik dechové vlny a malé nohy v sed 2. terapie (19.2.2010) status praesent: -

subjektivní hodnocení: pacient udává bolesti pravého ramene v klidu

-

objektivní hodnocení: rozsah pohybu v pravém ramenním kloubu není výrazn omezen, bez kloubní blokády, v krajní poloze pacient udává bolest, bolest je p ítomna také p i ZR v P ramenním kloubu proti odporu. Pohyb doprovází zvukové fenomény a krepitace. P ítomen hematom po „ba kování“, které pacient absolvoval.

cíl terapie: shodný s p edešlým+ posílit dolní fixátory lopatek provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace na b iše (Obr.7, P íloha 4), nácvik malé nohy v sed

v lehkém zatížení chodidla, aktivace šikmých b išních sval

(Obr.8,

P íloha 4) autoterapie: dosavadní + cvi ení z dnešní terapie 3. terapie (26.2.2010) status present: -

subjektivní hodnocení: pacient nemá výrazné bolesti v P ramenním kloubu, p ítomna lehká bolestivost mezi lopatkami

-

objektivní hodnocení: rozsah pohybu v pravém ramenním kloubu není omezen. Bolest p etrvává v krajní poloze p i FL a VR v ramenním kloubu a p i ZR proti odporu, stále znatelné mod iny

cíl terapie: shodný s p edešlým provedení terapie:

36

-

shodné s p edešlým + stabilizace na zádech (ztížení 1), stabilizace na ty ech (Obr.9, P íloha 4), nácvik malé nohy vestoje

autoterapie: dosavadní + cvi ení z dnešní terapie 4. terapie (3.3.2010) status present: -

subjektivní hodnocení: pacient nemá výrazné bolesti v P ramenním kloubu, bolest mezi lopatkami nepoci uje

-

objektivní hodnocení: rozsah pohybu v pravém ramenním kloubu není omezen. Bolest p etrvává v krajní poloze p i FL a VR

cíl terapie: aktivovat ventrální stabilizaci a centraci ramenních kloub , HSS provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace na zádech (ztížení 2), stabilizace ve stoji s dlaní op enou o ze (Obr.10, P íloha 4), nácvik korigovaného stoje


subjektivní hodnocení: pacient má stále bolesti, ale pokra uje v trénování a ú astní se zápas , týmový masér provedl tejping P ramene

-

objektivní hodnocení: p i F paže v krajní poloze je bolestivá zarážka, po p ekonání je rozsah pohybu o n kolik stup

v tší

cíl terapie: shodný s p edešlým + zlepšit stabilitu hlezenních kloub provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace ve stoji bez op ení o ze , nácvik korigovaného stoje na labilní ploše

autoterapie: dosavadní + cvi ení z dnešní terapie 6. terapie (17.3.2010) status present:

37

-

subjektivní hodnocení: pacient má bolesti P ramene po zát ži, klidové bolesti neguje, P rameno opat eno tejpem

-

objektivní hodnocení: pohyb do F je bez bolestivé zarážky

cíl terapie: shodný s p edešlým + úprava motorického stereotypu ABD paže provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace ve stoji p i pohybu P HK, nácvik korigovaného stoje na labilní ploše se souhybem HKK

autoterapie: dosavadní + cvi ení s dnešní terapie 7. terapie (22.3.2010): status present: -

subjektivní hodnocení: pacient nemá výrazné bolesti P ramene

-

objektivní hodnocení: pohyb v P rameni není omezený

cíl terapie: shodný s p edešlým provedení terapie: -

shodné s p edešlým+ nácvik korigovaného stoje na labilní ploše se zav enýma o ima

autoterapie: dosavadní 8. terapie: formou autoterapie z d vodu individuální praxe mimo eské Bud jovice

VÝSTUPNÍ VYŠET ENÍ (14.4.2010) KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR Status praesent: Subjektivn je v tuto chvíli bez obtíží. Po zát ži p etrvává bolest P ramene, bolest mezi lopatkami nepoci uje.

38

Aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (Obr.11, P íloha 4): Tonus m. trapezius horní ásti je bilat. symetrický, jinak shodné se vstupním vyšet ením. Aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (Obr.12, P íloha 4): Shodné se vstupním vyšet ením. Aspek ní vyšet ení z boku (Obr.13, P íloha 4): Protrakce ramen bilat. symetrická, mén výrazná hyperkyfóza Thp, jinak shodné se vstupním vyšet ením. Ch ze a m ení olovnicí z boku: Beze zm n. Palpa ní vyšet ení: P ítomen zvýšený svalový tonus m. trapezius horní ásti bilateráln , vlevo nižší než p i vstupním vyšet ení (Obr.14, P íloha 4), bez TrP. Žebra jsou palpa n nebolestivá. Palpa ní bolestivost úpon

m. biceps brachii vpravo, zevních rotátor

vpravo, m.latissimus dorsi bilat., laterální epikondyl kosti pažní vpravo a adduktory stehna bilat již nepoci uje. P etrvává bolestivost úponu m. subscapularis (více vpravo). Dynamické vyšet ení páte e: -


-


-

Vzdálenost brady od jugulární jamky: 1 cm

-

Ostatní vzdálenosti jsou shodné se vstupním vyšet ení.

Pasivní a aktivní pohyby, pohyby proti odporu: - Cp, DKK: shodné se vstupním vyšet ením

39

-

HKK: krajní poloha p i F a VR v P ramenním kloubu je bolestivá p i pasivním dotažení, doprovodné jsou zvukové fenomény, krepitace. ZR proti odporu v P ramenním kloubu nevyvolává bolest. Ramenní kloub: dx.

sin.

AF:

170

170

RF:

35

40

ABD: 180

180

VR:

65

70

ZR:

90

90



-

flexory ky elního kloubu: st. 1 sin., st. 0 dx.

-


-


-

m. pectoralis major : st. 1 bilat.

-

ostatní shodné se vstupním vyšet ení

Vyšet ení fázických sval : - hluboké flexory krku: st. 4 -


-


-

ostatní shodné se vstupním vyšet ení


ABD v ramenním kloubu: optimální timing aktivace sval

-

Klik (vzpor v pozici tricepsového kliku a jeho provedení): aktivace horních fixátor lopatek, bederní páte se neprohýbá

40

-

Dýchání: b išní typ, dolní

ást hrudníku se rozši uje,

kaudální postavení

hrudníku Vyšet ení posturální stabilizace: -

Test flexe trupu: aktivace všech b išních sval , hrudník v kaudálním postavení

-

Test flexe v ky li: zapojuje b išní st nu, kompenza ní rotace pánve proti testované kon etin

-

Bráni ní test: aktivace b išní st ny, kaudální žebra se rozši ují lateráln

Funk ní test pro pravou HK (Obr.15, P íloha 4): - Lopatka je stabilizovaná dolními fixátory, horní ást m. trapezius se neaktivuje nadm rn . Záv r vyšet ení: Výstupní kineziologický rozbor pacienta

. 1 ukazuje zlepšení posturální

stabilizace pohybového aparátu. Stále je p ítomno VDT, horní zk ížený syndrom bilat. symetrický. Postavení ramenních kloub je symetrické. Bederní páte je stabilizovaná b išní st nou.

41

4.2 Kazuistika . 2 VSTUPNÍ VYŠET ENÍ (1.2.2010) ANAMNÉZA Osobní data: Pohlaví: muž Rok narození: 1984 Výška: 206 cm Váha: 103 kg Lateralizace: pravák Rodinná anamnéza: Becht revova choroba u babi ky a strýce Osobní anamnéza: - OP: -

fraktura na levé HK r. 2000, ešeno sádrovou fixací

-

distorze pravého záp stí r. 2002, ešeno chirurgicky (repozice)

-

distorze kotníku na levé DK r. 2006, ešeno konzervativn (zpevn ní, studené obklady)

-

zán t v pravém ramenním kloubu, oblast úponu dlouhé hlavy m. biceps brachii r. 2008

-

P edchozí rehabilitace: za posledních 10 let cca 8x, v tšinou pro bolesti zad, nebo po zran ní.

-

Nevyužívá ortézy ani tejping.

-

FA: ibuprofen (1-2x týdn )

-

AA: pyl, prach, zví ata

-

Abuzus: neku ák, alkohol p íležitostn , jiné návykové látky ne

Pracovní a sociální anamnéza: - profesionální sportovec ( len Volejbalového klubu Jihostroj B) -

od r. 1996 hrá volejbalu (intenzivní p íprava, 3-5x týdn trénink)

-

od r. 2003 na profesionální úrovni

-

trénink 8x týdn (volejbal, posilovna) + zápasy

42

-

dopl kové sporty: sjezdové lyžování

Nyn jší onemocn ní: - bolesti obou kolenních kloub , zejména po zát ži (tréninku) -

bolesti Achillovy šlachy na pravé DK, zejména po zát ži (tréninku)

-

bolesti bederní páte e zhoršující se p i zm n polohy ze sedu do stoje a p i nap ímení se z p edklonu, bolest nevyst eluje ani se neší í do DKK

-

bolesti pravého ramenního pletence p i zvýšené zát ži, v klidu odeznívají

KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR Status praesent: Pacient je v tuto chvíli bez obtíží. Aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (Obr.16, P íloha 4): Výrazná kontura Achillových šlach bilat., lýtka symetrická, podkolenní rýhy symetrické, stehna symetrická, P subgluteální rýha delší než L, tonus hýž ových sval symetrický, spiny i h ebeny kostí ky elních ve stejné výšce, L thorakobrachiální trojúhelník je v tší než P, zvýšené nap tí paravertebrálních sval v oblasti dolní Thp a Lp, dolní úhly lopatek mírn odstávají bilat. a jsou ve stejné výšce, zvýšené nap tí zevních rotátor

paže vlevo, m. trapezius horní ásti vlevo (Obr.17, P íloha 4), P

rameno je níž než L. Aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (Obr.18, P íloha 4): Propadlá p í ná i podélná klenba bilat., lýtka symetrická, kaudální pól L pately leží lateráln oproti P patele, stehna symetrická, spiny ve stejné výšce, zvýšené nap tí horní ásti p ímých b išních sval , P prsní bradavka níže než L, tonus prsních sval symetrický, P clavicula níže než L, P thoracobrachiální trojúhelník menší než L, P rameno níže než L, ušní boltce ve stejné výšce. Aspek ní vyšet ení z boku (Obr.19, P íloha 4): P edsunuté držení hlavy, protrakce ramen bilat., zv tšená hrudní kyfóza, loketní klouby v semiflexi bilat., prohloubená bederní lordóza, pánev v anteverzi, extenze v kolenních kloubech bilat.

43

Ch ze: Nevýrazné odvíjení plosky od podložky v oblasti paty, váha na prstech DK bilat., nevýrazná flexe v kolenním kloubu p i krokové fázi bilat., délka kroku kratší bilat, souhyb HKK symetrický. Palpa ní vyšet ení: P ítomen zvýšený svalový tonus m. trapezius horní ásti bilateráln , vpravo jsou palpa n bolestivé TrP a spasmy. V oblasti Th/L p echodu

je výrazný hypertonus

paravertebrálních sval bilateráln , palpa n není bolestivý. Vyšet ení Kiblerovou asou ukazuje na zvýšenou adhezi podkoží, projevuje se z ervenáním k že a bolestivostí. Trnové výb žky obratl Th 11, 12 a L 5 jsou citlivé na pohmat. Palpa n bolestivé jsou úpony m. biceps brachii na P HK, m. subscapularis, m. teres minor bilat. a m.latissimus dorsi bilat, laterální a mediální epikondyl P HK. M ení olovnicí z boku: Osa spušt ná od zevního zvukovodu prochází p ed ramenním pletencem, p ed pánevním pletencem, t sn p ed zevní kotník. Dynamické vyšet ení páte e: -


-


-

Stiborova vzdálenost (L5 - C7): 8 cm

-

epojova vzdálenost (C7 + 8cm): 2,5 cm

-

Ottova inklina ní vzdálenost (C7 + 30): 4,5 cm

-

Ottova reklina ní vzdálenost (C7 + 30): 3 cm

-


-

Vzdálenost brady od jugulární jamky: 2 cm

-

Zkouška lateroflexe: stejné

44

Pasivní a aktivní pohyby, pohyby proti odporu: - Cp: rozsah pohybu je mírn omezen do lateroflexe (L 30 st., P 35 st.) -

HK: aktivní, pasivní rozsah pohybu v ramenním kloubu bilat. není výrazn omezený. Rameno:

-

dx.

sin.

F:

170

180

EX:

40

40

ABD: 180

180

VR:

80

90

ZR:

80

90

pohyb ze st edního postavení HK v ramenním kloubu proti odporu do F, EX, ABD, VR, ZR není bolestivý bilat.

-

rozsahy pohybu v kloubech na DKK nejsou omezeny a proti odporu nevyvolávají bolest



-

m. quadratus lumborum : st.0 bilat.

-

paravertebrální zádové svaly : st. 1

-


-

flexory ky elního kloubu: st. 1 bilat.

-

adduktory ky elního kloubu: 1. bilat.

-


-


-

m. pectoralis major: st. 1 bilat. st ední ást

Vyšet ení fázických sval : - hluboké flexory krku: st. 3

45

-

m. rectus abdominis: st. 5

-


-


-

gluteus maximus: st. 5 bilat.

-

gluteus medius: st. 5 bilat.


ABD v ramenním kloubu: horní ást m. trapezius se aktivuje d íve než m. deltoideus a m. supraspinatus bilat.

-

Klik: aktivace horních fixátor lopatek, ADD lopatek (Obr.20, P íloha 4)

-

Dýchání: b išní typ, dolní

ást hrudníku se nerozši uje, výrazné inspira ní

postavení hrudníku (Obr.21, P íloha 4) Vyšet ení speciálních test pro kolenní kloub (p ední a zadní zásuvka, valgus a varus stres test, Aplay v test): se neukázaly jako pozitivní Vyšet ení posturální stabilizace: -

Test flexe trupu: nádechové postavení hrudníku, nesprávná souhra aktivace b išních sval , nadm rná aktivita m. rectus abdominis, diastáza b išních sval (Obr.22, P íloha 4)

-

Test flexe v ky li: aktivace horní ásti m. rectus abdominis, zv tšená anteverze pánve, kompenza ní rotace pánve proti testované kon etin

-

Bráni ní test: aktivace b išní st ny proti odporu není znatelná

Funk ní test pro pravou HK: - sledujeme provedení pohybu HK tzv. sme (pr b h pohybu: 1. fáze- z neutrální pozice do F, ABD, ZR; 2. fáze- EX, ADD, VR; 3. fáze- návrat do neutrální pozice). V pr b hu je patrná insuficience dolních fixátor pletenec není v centrovaném postavení (Obr.23, P íloha 4)

46

lopatky, ramenní

Záv r vyšet ení: Kineziologický rozbor pacienta

. 2 ukazuje na globální oslabení posturální

stabilizace pohybového aparátu s výsledným projevem VDT a svalovými dysbalancemi. Je p ítomen horní zk ížený syndrom, výrazn ji na pravé stran , vyzna ující se insuficiencí dolních fixátor

lopatky bilateráln . Decentrované postavení ramenních

kloub je výrazn jší na P stran . U pacienta se je porušena ventrální stabilizace bederní páte e projevující se ve špatném stereotypu dýchání a p etížení bederní páte e. Pohybové stereotypy nejsou provád ny ve fyziologickém timingu. Cíl terapie: - Zlepšit funkci plosky nohy a stabilitu kolenních kloub . -

Posílit dolní fixátory lopatek a zapojit je ve správné svalové souh e do pohybového stereotypu ABD v ramenním kloubu, následn

do celého

pohybového programu HK p i sme i. Dosáhnout centrovaného postavení v ramenním kloubu a zautomatizovat nové pohybové návyky. -

Uvolnit flexory kolenního kloubu, m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. subscapularis, m. latissimus dorsi.

-

Aktivovat HSS, zlepšit funkci ventrální stabilizace Lp a upravit dechový stereotyp.

-

Upravit svalové dysbalance a VDT

Krátkodobý plán: -

Pomocí SMS zlepšit funkci nohy.

-

Prost ednictvím nácviku dechové vlny a bráni ního dýchání upravit dechový stereotyp.

-

Aktivovat HSS a ventrální stabilizaci bederní páte e.

-

Zlepšit stabilitu kolenních kloub .

-

Pomocí technik PIR uvolnit zkrácené svaly.

-

Upravit svalové dysbalance a VDT.

47

Dlouhodobý plán: -

Vytvo ení fyziologického motorického stereotypu ABD v ramenním kloubu. P estavba motorického programu pohybu HK p i sme i, tak aby byl pro pohybový aparát ekonomický.

Provedení terapie (viz. P íloha 3): 1. terapie (11.2.2010) status praesent: -

subjektivní hodnocení: nyní bez obtíží, v era po tréninku bolest pravého kolene a Achillovy šlachy, bederní páte e

-

objektivní hodnocení: zkrácené svaly (viz. kineziologický rozbor), p ítomna zvýšena adheze podkoží a reflexní zm ny v oblasti bederní páte e, hypertonus paravertebrálních sval v oblasti dolní hrudní páte Th/L p echodu

cíl terapie: uvolnit hypertonické svaly, aktivovat ventrální stabilizaci, HSS, centrovat ramenní klouby, aktivovat funkci plosky nohy provedení terapie: -

MT na Lp a Th/L p echodu

-

PIR na m. subscapularis, m. infraspinatus, m. supraspinatus, m.latissimus dorsi.

-

centrace ramenních kloub

-

nácvik dechové vlny

-

nácvik malé nohy v sed

-

stabilizace na zádech

-

instrukce o správném držení t la a protahování a posilování sval

autoterapie: PIR na m. subscapularis, m. infraspinatus, m. supraspinatus, m.latissimus dorsi, m.pectoralis maj., m. triceps surrae, m. trapeuzius horní ásti, cvi ení na b iše, nácvik dechové vlny a malé nohy v sed 2. terapie (19.2.2010) status praesent:

48

-

subjektivní hodnocení: pacient udává mírné bolesti pravého ramene v klidu, bederní páte e po tréninku

-

objektivní hodnocení: rozsah pohybu v pravém rameni bez omezení, zkrácené flexory ky elního kloubu bilat. (st. 1), zkrácení triceps surrae (st. 2), zvýšená adheze podkoží a reflexní zm ny v oblasti bederní páte e,

hypertonus

paravertebrálních sval v oblasti dolní hrudní páte Th/L p echodu cíl terapie: shodný s p edešlým + posílení dolních fixátor lopatek provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace na b iše, nácvik malé nohy v sed v lehkém zatížení chodidla, aktivace šikmých b išních sval

autoterapie: dosavadní + cvi ení z dnešní terapie 3. terapie (26.2.2010) status praesent: -

subjektivní hodnocení: p ítomen lehký tah v Achillov

šlaše a mírná bolest

bederní páte e -

objektivní hodnocení: zkrácené flexory ky elního kloubu bilat. (st.1), zkrácení triceps surrae (st.1), zvýšená adheze podkoží v oblasti bederní páte e, hypertonus paravertebrálních sval v oblasti dolní hrudní páte Th/L p echodu


shodné s p edešlým + stabilizace na zádech (ztížení 1), stabilizace na ty ech, nácvik malé nohy vestoje


subjektivní hodnocení: pacient nemá výrazné obtíže

-

objektivní hodnocení: zkrácené flexory ky elního kloubu bilat. (st. 1), zkrácení triceps surrae (st. 1), zvýšená adheze podkoží v oblasti bederní páte e

49


shodné s p edešlým + stabilizace na zádech (ztížení 2), stabilizace ve stoji s dlaní op enou o ze , nácvik korigovaného stoje


subjektivní hodnocení: bolesti bederní páte e po zát ži nejsou již tak asté, bolest Achillovy šlachy již nepoci uje

-

objektivní hodnocení: zkrácené flexory ky elního kloubu bilat. (st.0), zkrácení triceps surrae (st.0), mírná adheze podkoží v oblasti bederní páte e

cíl terapie: aktivace ventrální stabilizace, HSS, centrace ramenních kloub , posílení dolních fixátor lopatek, aktivace plosky nohy zvýšení stability kolenních kloub provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace ve stoji bez op ení o ze , nácvik korigovaného stoje na labilní ploše


subjektivní hodnocení: pacient je bez výrazných obtíží

-

objektivní hodnocení: p etrvává zkrácení kolenních flexor (st. 1)

cíl terapie: shodný s p edešlým + úprava motorického stereotypu ABD paže provedení terapie: -

shodné s p edešlým + stabilizace ve stoji p i pohybu P HK, nácvik korigovaného stoje na labilní ploše se souhybem HKK

autoterapie: dosavadní + cvi ení s dnešní terapie

50

7. terapie (24.3.2010) status present: -

subjektivní hodnocení: pacient nepoci uje bolest zad ani kolenních kloub

-

objektivní hodnocení: podkoží je dob e posunlivé v i ostatním strukturám


shodné s p edešlým + nácvik korigovaného stoje na labilní ploše se souhybem se zav enýma o ima

autoterapie: dosavadní 8. terapie: formou autoterapie z d vodu individuální praxe mimo eské Bud jovice

VÝSTUPNÍ VYŠET ENÍ (14.4.2010) KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR Status praesent: Pacient je v tuto chvíli bez obtíži. Bolest P Achillovy šlachy již nepoci uje, ob asné bolesti kolenních kloub p etrvávají (p evážn po zát ži), bolest v oblasti bederní páte e poci uje po zát ži (v klidu ne). Aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (Obr. 25, P íloha 4): Zvýšené nap tí paravertebrálních sval

v oblasti dolní hrudní páte e a bederní

páte e (více vlevo), tonus zevních rotátor paže symetrický, jinak shodné se vstupním vyšet ením. Aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (Obr. 26, P íloha 4): Shodné se vstupním vyšet ením. Aspek ní vyšet ení z boku (Obr. 27, P íloha 4): Shodné se vstupním vyšet ením.

51

Ch ze a m ení olovnicí z boku: Shodné se vstupním vyšet ením. Palpa ní vyšet ení: P ítomen zvýšený svalový tonus m. trapezius horní ásti bilateráln , bez TrP. V oblasti Th/L p echodu je hypertonus paravertebrálních sval bilateráln , palpa n není bolestivý. Vyšet ení Küblerovou asou neukazuje na zvýšenou adhezi podkoží. Trnové výb žky obratl Th 10 a L 5 jsou citlivé na pohmat. Palpa n bolestivé jsou úpony m. subscapularis a m.latissimus dorsi bilat. a mediální epikondyl P HK. Dynamické vyšet ení páte e: -


-


-


-

Vzdálenost brady od jugulární jamky: 1,5 cm

-

Ostatní vzdálenosti jsou shodné se vstupním vyšet ením.

Pasivní a aktivní pohyby, pohyby proti odporu: - Cp: do lateroflexe: L 40 st., P 40 st. -

HK, DK: shodné se vstupním vyšet ením



-


-

flexory ky elního kloubu: st. 0 bilat.

-

m. trapezius horní ást: st. 1 L, st. 0 P

-

ostatní shodné se vstupním vyšet ením

52

Vyšet ení fázických sval : - m. serratus anterior: st. 4 bilat. -


Vyšet ení pohybových stereotyp : -

Dýchání: b išní typ, kaudální ást hrudníku se rozši uje p i volní kontrole, inspira ní postavení hrudníku

-


Vyšet ení posturální stabilizace: -

Test flexe trupu: nádechové postavení hrudníku, nadm rná aktivita m. rectus abdominis, zejména horní ásti

-

Test flexe v ky li: shodný s vstupním vyšet ením

-

Bráni ní test: aktivace b išní st ny proti odporu slabá

Funk ní test pro pravou HK: - Zlepšení aktivace dolních fixátor

lopatky (p i v domé kontrole), p esto

p etrvává nadm rná innost m. trapezius horní ásti (Obr. 28, P íloha 4) Záv r vyšet ení: Výstupní kineziologický rozbor pacienta . 2 neukazuje na výrazné zlepšení globální posturální stabilizace pohybového aparátu. P etrvává insuficience ventrální stabilizace bederní páte e, VDT, horní zk ížený syndrom bilat. symetrický. Postavení ramenních kloub je symetrické.

53

5. Diskuze Výsledkem kvalitní spolupráce svalstva pohybového aparátu je funk ní stabilizace statické pozice segment , ale i dynamická centrace kloub

p i pohybu (Suchomel,

2006). Posturální stabilizace se za fyziologického stavu ú astní všech pohyb , v etn inností horních a dolních kon etin (Warga, 2008). Pohybový aparát proband

této

bakalá ské práce je vystaven každodennímu intenzivnímu zatížení. Nekvalitní funkce stabilizace a rovnováhy, m že vést ke vzniku funk ních poruch pohybového aparátu, projevující se svalovými dysbalancemi, vadným držením t la, chybnými pohybovými stereotypy a reflexními zm nami. Doprovodná subjektivn poci ovaná bolest t chto poruch je podle Vorálka (2007) lokalizovaná p edevším v oblasti ramenního kloubu dominantní kon etiny, bederní páte e a v oblasti dolních kon etin. Toto tvrzení potvrzují výsledky anamnézy odebrané od proband

ve výzkumné

ásti. Oba

volejbalisté uvád li bolesti ramenního kloubu dominantní kon etiny. Proband . 1 bez p esné lokalizace. Proband . 2 v oblasti úponu dlouhé hlavy m. biceps brachii, navíc udával intenzivní nespecifické bolesti kolenních kloub a bederní páte e zejména po tréninku. P í ina p etížení spo ívá v dlouhodobém udržování statické polohy nebo naopak v p íliš náro ném pohybovém zatížení (Hnízdil, 2000). V p ípad vybraných proband je z ejmé p etížení z d vodu jednostranné pohybové aktivity. Studie Judy (2008) a Vorálka (2007) potvrzují, že jednostranná pohybová aktivita v oblasti vrcholového sportu vede k p et žování stále stejných svalových skupin a následnému vzniku svalových dysbalancí.

Janda (1982) popisuje svalové dysbalance jako nevyváženou

innost fázických a tonických sval . volejbalist proband

astý výskyt tzv. horního zk íženého syndromu u

potvrdil ve svém výzkumu Vorálek (2007). U v tšiny ze zkoumaných zaznamenal bilaterální insuficienci dolních fixátor

lopatek, hypertonus

v oblasti m. trapezius v horní ásti, zkrácený m. pectoralis major a m. levator scapulae. Mé výsledky se s tím shodují. U obou proband kineziologický rozbor ukazuje horní zk ížený syndrom.

54

Dolní zk ížený syndrom a vrstvový syndrom se v mé práci u vyšet ovaných volejbalist

nepotvrdil. Hýž ové a b išní svaly u obou proband

nejsou oslabené a

vzp imova e trupu nejsou zkrácené. Vyšet ila jsem však zkrácení m. rectus femoris a m. iliopsoas bilateráln . U probanda . 2 ješt m. triceps surae bilateráln . Výskyt t chto svalových zkrácení u volejbalist uvádí Havlí ková (1993) i Vorálek (2007). Svalová nerovnováha dolní kon etiny m že vyvolat úponové bolesti v oblasti pately (Alfredson, 2005) nebo Achillovy šlachy (Ku era, 1997). Pacient . 2 subjektivn poci oval bolesti v oblasti pately i Achillovy šlachy. Speciální testy kolenního kloubu (p ední a zadní zásuvka, valgus a varus stres test, Aplay v test) neukázaly poškození menisk

i vaz ,

proto usuzujeme, že tato bolest byla zp sobena zkrácením uvedených sval

nebo

p etížením jejich úpon . Oba volejbalisté poci ovali subjektivní nespecifickou bolestivost ramenních kloub dominantní horní kon etiny s projevem ve zkrácení m. pectoralis major, etných TrP v oblasti m. trapezius a bolestivým úponem m. subscapularis a m. latissimus dorzi. Wang (2001) bolestivost ramene volejbalist

p ipisuje

svalové dysbalanci mezi

vnit ními a vn jšími rotátory. Juda (2007) má stejný názor a bolest dává do souvislosti s p etížením p edních stabilizátor ramenního kloubu. Myslím si, že tento stav m že mít spojitost s nedostate nou stabilizací lopatek a p edevším s oslabením HSS. Usuzuji tak z tvrzení Wargy (2008), že posturální stabilizace zprost edkovaná HSS se za fyziologického stavu ú astní všech pohyb , v etn

inností HKK a DKK.

V pr b hu zpracovávání mé práce jsem objevila poznatky zahrani ních autor Coolse (2000) a Dramise (2005), že nespecifická bolest ramenního kloubu volejbalist m že být následkem atrofie m. infraspinatus z d vodu útlaku n. subscapularis u hrá volejbalu. Ve své práci tuto teorii potvrzuje Lajtai (2009), kdy u 30 % hrá z výzkumného souboru prokázal atrofii m. infraspinatus. U mého probanda

. 1

kineziologický rozbor ukázal též hypotonii až atrofii m. infraspinatus a v anamnéze potvrzuje útlak n. subscapularis, diagnostikovaný v lét roku 2009. Tomuto zjišt ní by bylo ú elné v novat pozornost, jeho ešení je však nad rámec této bakalá ské práce. Svalovou dysbalanci je možné vid t z pohledu souhry fázických a tonických sval (Janda, 1982, Hošková, 2003, Bursová, 2005, Hnízdilová, 2006, Heyward, 2006), ale i

55

z hlediska spolupráce lokálních a globálních stabilizátor .

umpelík, Pavl

a Véle

(2001) uvádí významnost stability osového orgánu zprost edkovanou lokálními stabilizátory. Suchomel (2006) potvrzuje p edchozí tvrzení a zd raz uje, že u sportovc asto dochází k nadm rné aktivaci globálních stabilizátor a k minimálnímu funk nímu zapojení HSS. Podle Lewita (2001) tato nerovnováha mezi lokálními a globálními stabilizátory vede k p et žování povrchových sval a vzniku kompenza ních spasm . Kolá

(2006) uvádí, že p i insuficienci p ední stabilizace páte e se aktivují

povrchové svaly místo monosegmentálních extensor

páte e. Podmínkou p ední

stabilizace bederní páte e je funk ní aktivace a timing m. TrA, sval pánevního dna a bránice. Nefyziologické na asování vede ke zvýšené aktivaci paravertebrálních sval a atrofii krátkých extensor páte e. Podle Judy (2008) a Vorálka (2007) u volejbalist asto dochází k p et žování a bolestivosti bederní páte e. Výsledky Vorálka (2007) potvrzují teorii, že tento problém m že spo ívat v nedostate né p ední stabilizaci. U 98 % ze zkoumaného souboru se projevila insuficience m. TrA. Vstupní vyšet ení obou proband v mé práci neukázalo oslabení b išních sval , ale testy posturální stabilizace podle Kolá e (2006) prokázaly nedostate nou aktivaci m. TrA. Podle mého názoru d sledkem této insuficience ventrální stabilizace jsou p etížené paravertebrální svaly vyšet ené u obou volejbalist . Postava profesionálních volejbalist

se projevuje vadným držením t la (Kaplan,

2001). Za vadné držení t la se považuje stav, kdy se klouby nenacházejí v centrovaném postavení. Úzce souvisí se svalovou dysbalancí (Kolá , 2002). Tzv. horní zk ížený syndrom, který je p ítomen u obou volejbalist výzkumného souboru, se projevuje kr ní hyperlordózou, p edsunutým držením hlavy, výrazným cervikothorakálním p echodem, protrakcí a elevací ramen (Janda, 1982). Na kvalit držení t la má velký podíl respira ní mechanika. Toto tvrzení platí i obrácen . Trvalá zv tšená hrudní kyfóza spole n s flek ním držením trupu st žuje dýchání (Véle, 2006). Držení t la obou proband odpovídá výše popsanému a oba volejbalisté se projevovali poruchou mechaniky dýchání. Podle našeho názoru tento nález op t souvisí s ventrální stabilizací bederní páte e a insuficiencí stabilizace ramenního kloubu.

56

Podle Véleho (2006) nadm rné pohybové zat žování vede ke zm nám celých pohybových program

a zhoršuje se ekonomika provedení

definoval motorický stereotyp jako soubor do asn

innosti. Janda (1982)

nem nných podmín ných a

nepodmín ných reflex , který vzniká jako následek stereotypn se opakujících podn t . Pro ekonomické provád ní pohybu je d ležitý sled a intenzita aktivace jednotlivých sval . Pokud je tedy narušená svalová rovnováha, je motorický stereotyp proveden patologicky. Bursová (2005) uvádí, že i ty nejsložit jší sportovní aktivity jsou kombinacemi základních motorických stereotyp . Suchomel (2006) tvrdí, že nedostate né zapojení dolních fixátor

lopatky

zp sobuje poruchu pohybového stereotypu ABD v ramenním kloubu. Tato insuficience m. serratus anerior p i ABD v rameni m že spo ívat v nedostate ném vytvo ení punctum fixum na dolních žebrech. Tento stav je následkem omezené funkce m. obliqus abdominis externus s kontralaterálním m. obliqus abdominis internus z d vodu insuficience lokálních stabilizátor

v oblasti bederní páte e (m. TrA, bránice).

Výsledkem je nekoordinovaná aktivita b išního svalstva. Vyšet ení pohybového stereotypu ABD v rameni u obou volejbalist

vykazuje známky patologického

na asování i intenzity aktivace sval . Oba probandi mají též porušenou koordinaci b išních sval projevující se nadm rnou aktivací m. rectus abdominis. Proto terapie zahrnovala prvky fyzioterapeutických postup k aktivaci funk ní ventrální stabilizace a stabilizace ramenního kloubu a to v rámci pohybových specifik volejbalist Funk ní poškození pohybového aparátu vede k poruše statiky a neoptimálnímu zat žování kloub , které zp sobí nociceptivní reakce. Nociceptivní aferentace vyvolá tzv. reflexní zm ny na pohybovém ústrojí. Nap . funk ní blokády, hyperalgická kožní zóna, svalové spasmy, bolestivé úpony sval , TrP (Rychlíková, 2002). U probanda . 1 byla p ítomna zvýšená adheze podkoží, palpa ní bolestivost v oblasti Th/L p echodu. U obou volejbalist byly bilateráln vyšet eny svalové spasmy a TrP v oblasti m. trapeius horní

asti. Palpa n

bolestivý byl úpon zevních rotátor

na pravé HK, úpon m.

subscapularis, m. latissimus dorsi a laterální epikondyl vpravo, adduktory stehna

57

bilateráln . U probanda

. 2 byla navíc palpa n

bolestivá oblast 3. a 4. žebra

bilateráln . Tyto nálezy vedou k úsudku, že pohybový aparát vyšet ovaných volejbalist je jednostrann

p et žován v oblasti dolních kon etin, ramenního kloubu a bederní

páte e. Následkem jsou zjišt né funk ní poruchy a reflexní zm ny. V kapitole Možnosti terapie funk ních poruch volejbalist

jsou uvedeny

fyzioterapeutické metody a postupy, kterými lze upravit vzniklé patologické zm ny na pohybovém systému hrá

volejbalu. Zam ení je p edevším na koncepty vývojové

kineziologie, metody na neurofyziologickém podklad

a další postupy aktivující

fyziologickou stabilizaci hybného aparátu. Uvádím i tzv. posilovací, protahovací a uvol ovací cvi ení podle Hoškové (2003), Bursové (2005), Heywarda (2006) a dalších autor . P ikláním se však k názoru Kolá e (2007), že cílem je ovlivnit sval v koaktivaci se svaly ostatními a zapojení jeho funkce do stabiliza ních svalových souher. Tohoto stavu nelze dosáhnout pouze cvi ením podle anatomicky definovaného za átku a úponu svalu. Stejn tak

umpelík, Véle a Pavl (2001) uvádí, že nesta í protahování nebo

posilování jednotlivých sval , je nutné centráln ovlivnit celý komplexní posturální program. V rámci praktické ásti bylo provedeno vstupní kineziologické vyšet ení obou proband . Následovala dvou m sí ní terapie funk ních poruch hybného systému. Do terapeutických jednotek byly za azeny prvky z manipula ní terapie a technika PIR pro odstran ní reflexních zm n. Terapeutický plán zahrnoval nácvik vytvo eného souboru kompenza ních cvi ení pro specifickou pohybovou innost volejbalist (viz. p íloha 3) Oba volejbalisté byli pou eni o správném protahování zkrácených sval . U obou proband

byla p ítomná insuficience stabilizace ramenního kloubu a lopatky se

subjektivní bolestivostí ramene. Aplikovali jsme proto centraci ramenních kloub z konceptu

ápové (2008). Pro zvýšení propriocepce, aktivaci HSS, zvýšení stability

hlezenních a kolenních kloub

bylo využito metody senzomotorické stimulace.

Prost ednictvím dechové fyzioterapie a cvi ením z metody Progresivní dynamické stabilizace bederní páte e podle Suchomela (2004) byla aktivována ventrální stabilizace

58

páte e. Z d vodu souvislosti šikmých b išních sval

s insuficiencí dolních fixátor

lopatky (Suchomel, 2006) byla do terapie za azena cvi ení na posílení m. obliqus abdominis externus a internus. Centraci ramenního kloubu a stabilizaci lopatky volejbalisté nacvi ovali nejprve v uzav ených kinematických et zcích v poloze na b iše op ení o mediální epikondyl humeru, v poloze na ty ech a vestoje s horní kon etinou ve FL, ABD a ZR v opo e dlaní o ze . Po zvládnutí aktivace sval

ve fyziologickém timingu a intenzit

byl

za azen nácvik v otev ených kinematických et zcích, p edevším v rámci specifické volejbalové innosti (pohybu „sme “). Výstupní kineziologický rozbor probanda

. 1 ukazoval zlepšení posturální

stabilizace pohybového aparátu. Stále však bylo p ítomné VDT, p ítomnost svalových dysbalancí v obraze horního zk íženého syndromu bilateráln . P i volní kontrole je motorický stereotyp ABD paže provád n ve fyziologickém timingu.

Výstupní

kineziologický rozbor pacienta . 2 nevykazuje výrazné zlepšení globální posturální stabilizace hybného systému. P etrvává ventrální insuficience ventrální stabilizace bederní páte e, VDT, horní zk ížený syndrom bilateráln . Motorický stereotyp ABD paže není fyziologický. Subjektivn proband . 1 udává pozát žové bolesti pravého ramene, jinak bez obtíží. Proband . 2 subjektivn poci uje bolesti bederní páte e po zát ži, bolesti kolenních kloub se neprojevují. Pravé rameno je bolestivé po zát ži. Výsledky terapie mohly být ovlivn ny mnoha faktory. Oba probandi jsou hrá i vrcholového volejbalu a terapie probíhala v období intenzivního tréninku a etných zápas . Svalstvo se po

astém maximálním zatížení není schopné regenerovat,

následkem jsou bolestivé stavy (Vorálek, 2007). Výsledky terapie jsou také ovlivn né vlastní aktivitou pacient v oblasti autoterapie v domácím prost edí. Z tohoto hlediska musím poznamenat, že proband . 1 byl v p ístupu k terapii velmi zodpov dný. Je pravd podobné, že práv

jeho aktivní p ístup vedl ke zlepšení stavu pohybového

systému.

59

Podle Kolá e (2001) uzrává držení t la b hem posturální ontogeneze a již v této dob

m že dojít v poruše svalové souhry s následným projevem hybných poruch

v dosp losti. Dalším velmi podstatným vlivem je fakt, že p eu ení pohybového stereotypu je proces velmi dlouhý a obtížný (Janda, 1982). Odvíjí se od motorického u ení. Je nutné projít všemi etapami od prvotní p edstavy o novém pohybu až po zautomatizovanou

motorickou

aktivitu

(M kota,

2007).

Vzhledem

k zautomatizovanému a lety zažitému neekonomickému provád ní pohybového stereotypu ABD paže, který zahrnuje specifická pohybová aktivita „sme “ se zdá p eu ení volejbalist

této

innosti velmi obtížné. V terapii je nutné se zam it na

p estavbu tohoto motorického stereotypu spole n

s aktivací ventrální stabilizací

bederní páte e, která je podkladem pro funk ní hybnost DKK i HKK. Výsledky výzkumné ásti, zejména probanda . 1, potvrzují, že takto sestavený terapeutický plán by mohl vést ke zlepšení stavu pohybového aparátu volejbalist . Je to však proces dlouhodobý vyžadující nahlížení na pohybový aparát jako na globální funk ní celek Myslím si, že je p íhodné zapojit do tréninkových jednotek n které prvky z uvedených fyzioterapeutických postup (viz.

p íloha

3).

Podle

mého

jako preventivní a kompenza ní program

názoru

by

fyzioterapeut

m l

být

sou ástí

multidisciplinárního týmu vrcholových volejbalist . Jeho pé e o sportovce by byla p ínosem i z ekonomického hlediska. Trené i a manaže i volejbalových tým by m li brát na v domí, že nelé ené funk ní poruchy pohybového aparátu jejich sv enc vedou nejen k bolestivým projev m, ale i ke snížení fyzické kondice a výkonnosti. Proto by se ve svém vlastním zájmu m li snažit o regeneraci hrá . A to nejen formou nárazovou, v podob týdenních láze ských procedur jednou do roka, ale p edevším o pr b žnou kompenzaci jednostranné zát že vhodným cvi ením.

60

6. Záv r V teoretické ásti shrnuji poznatky o funk ních poruchách pohybového systému volejbalist . Projevují se vadným držení t la, svalovými dysbalancemi, poruchami timingu motorického stereotypu ABD paže a insuficiencí HSS s maximálním zatížením kolenních a ramenních kloub . Mezi metody fyzioterapie, které m žeme využít k úprav

t chto funk ních poruch pat í techniky na neurofyziologickém podklad ,

metody vývojové kinezioterapie a ostatní metodiky aktivující HSS. Kineziologický rozbor obou volejbalist potvrdil p edpoklady z teoretické ásti. V terapii bylo proto využito prvk

k aktivaci HSS, stabilizátor

lopatek, centraci

ramenních kloub , posílení šikmého b išního svalstva a oslovení ventrální stabilizace bederní páte e. Výstupní vyšet ení, zejména u probanda íslo 1, objektivn ukazuje na efektivitu terapie. Došlo u n ho ke zlepšení posturální stabilizace a v provedení motorického stereotypu ABD paže. U obou proband

je znatelná

relaxace

hypertonických a zkrácených sval . V držení t la nenastaly výrazné zm ny. Na základ zjišt ní nelze vytvo it jednotný soubor kompenza ních cvi ení pro terapii volejbalist . Klinický obraz jednotlivc se r zní a terapie vyžaduje individuální a komplexní p ístup ke každému. Terapii je nutné aplikovat v zapojení do specifické pohybové innosti volejbalist . Myslím si, že za azení prvk fyzioterapeutických metod z terapeutického plánu v praktické ásti by mohlo p isp t k prevenci funk ních poruch aktivních hrá

volejbalu a zárove

sloužit jako vhodné kompenza ní cvi ení

jednostranné zát že.

61

7. Seznam použitých zdroj ALFREDSON, H. et al. Eccentric decline squat protocol offers superior results at 12 months compared with traditional eccentric protocol for patellar tendinopathy in volleyball players. British Journal of Sports Medicine on-line . 2003, 39, s. 102-105 cit. 2010-01-13 . Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1725109/pdf/v039p00102.pdf ALTER, J. Sport stretch (311 Stretches for 41 Sports). 1.vyd. Champaign, USA: Human Kinetics, 1997. ISBN 0-88011-823-7 BUCHTEL, J. et al. Teorie a didaktika volejbalu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum. 2005. 194 s. ISBN 80-246-1011-6 BURSOVÁ, M. Kompenza ní cvi ení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 196 s. ISBN 80-247-0948-1 COOLS, A. Suprascapular neuropathy in volleyball players, British Journal of Sports Medicine on-line . 2000 cit. 2010-04-06 . Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1763278/pdf/v034p00174.pdf CÍSA , V. Volejbal. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 168 s. ISBN80-247-0502-8 ÁPOVÁ, J. Terapeutický koncept - bazální programy a podprogramy. Ostrava: Repronis, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7329-180-8 UMPELÍK, J. – VÉLE, F. – PAVL , D. Úvaha nad problémem „stability“ ve fyzioterapii. Rehabilitace a fyzikální léka ství, 2001, ro . 8, . 3, s. 103 – 105, ISSN 1211-2658 DOBOŠOVÁ, D. Proprioceptívny tréning. Rehabilitácia, vol. 44, no. 4, 2007, s. 195208, ISSN 0375-0922 DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2002. 336 s. ISBN 807033-760-5 DRAMIS, A. Suprascapular neuropathy in volleyball players, Acta Orthopeadica Belgica on-line . 2005 cit. 2010-04-06. . Dostupné z: http://www.actaorthopaedica.be/acta/download/2005-3/04-Dramis%20et%20al.pdf

62

DVO ÁK, R. N které teoretické poznámky k problematice otev ených a uzav ených biomechanických et zc . Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 1 . 1, 2005, s. 12 – 15, ISSN 1211-2658 DYLEVSKÝ, I. et al. Kineziologie, kinezioterapie a fyzioterapie. 1. vyd. Praha: Manus, 2001. 110 s. ISBN 80-902318-8-8 DYLEVSKÝ, I. et al. Sportovní medicína. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 284 s. ISBN 80-7169-725-7 FLANDERA, S. Tejpování. 2.vyd. Olomouc: Poznání, 2006. 98 s. ISBN 80-86606-47-3 HAMÁ KOVÁ, A. S-E-T Koncept on-line . 2007 cit. 2010-04-06. . Dostupné z: http://www.terapimaster.cz/ HAVLÍ KOVÁ, L. et al. Fyziologie t lesné zát že I. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 978-80-7184-875-2 HAVLÍ KOVÁ, L. et al. Fyziologie t lesné zát že II. Speciální ást 1.díl. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakl. Karolinum. 1993. 238 s. ISBN 80-7066-815-6 HEYWARD, V. H. Advanced fitness assessment and excercise prescription. 5. vyd. Human Kinetics, Champaign. USA, 2006. ISBN 0-7360-5732-3 HNÍZDIL, J. et al. Bolesti zad: mýty a realita. 1. vyd. Praha: TRITON, 2005. 231 s. ISBN 80-7254-659-7 HNÍZDIL, J. et al. Lé ebné rehabilita ní postupy Ludmily Mojžíšové. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 216 s. ISBN 80-7169-187-9 HNÍZDIL, J.- BERÁNKOVÁ, B. Bolesti zad jako životní realita. 1. vyd. Praha: TRITON, 2000. 167 s. ISBN 80-7254-098-X HNÍZDILOVÁ, M. T lovýchovné chvilky aneb pohyb nejen v t lesné výchov . Brno: Masarykova Univerzita, 2006. 64 s. ISBN 80-210-4010-6 HODGES, P. W. Contraction of the human diaphragm during rapid postural adjustments. Journal of Physiology, on-line . 1997, s. 539-548 cit. 2010-01-28 . Dostupné z: HOŠKOVÁ, B. Kompenzace pohybem. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 64 s. ISBN 807033-787-7

63

HUSÁROVÁ, R. Využitie Vojtovej techniky u dospelých, Rehabilitácia, vol. 42, no. 3, 2005, s. 138-144, ISSN 0375-0922 JANDA, V. Základy kliniky funk ních (neparetických) poruch. 1. vyd. Ústav pro další vzd lávání st edních zdravotnických pracovník . Brno, 1982. 139 s. JUDA, P. Poznámky o p í inách bolestí ramen u volejbalist 01-18 .

Dostupné

z:

on-line . 2007 cit. 2010-

http://www.hanikvolleyball.cz/cz/clanky/archiv-clanku/juda-

zach/poznamky-o-pricinach-bolesti-ramen-u-volejbalistu.html JUDA, P. Svalové dysbalance

on-line . 2008

cit. 2010-01-18 . Dostupné z:

http://www.volejbaljicin.estranky.cz/clanky/metodika/svalova_dysbalance KABELÍKOVÁ, K.- VÁVROVÁ, M. Cvi ení k obnovení a udržování svalové rovnováhy. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 1997. 240 s. ISBN 80-7169-384-7 KAPLAN, O. Volejbal. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 104 s. ISBN 80-7169762-1 KOLÁ , P. – LEWIT, K. Význam hlubokého stabiliza ního systému v rámci vertebrogenních obtíží. Neurologie pro praxi

on-line . 5/2005

cit. 2010-01-18 .

Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2005/05/10.pdf KOLÁ , P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Galén, 2009, 713 s. ISBN 9788072626571 KOLÁ , P. Systematizace svalových dysbalancí z pohledu vývojové kineziologie. Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 9, . 4, 2001, s. 152 – 164, ISSN 1211-2658 KOLÁ , P. Vadné držení t la z pohledu posturální ontogeneze. Pediatrie pro praxi online . 2002/3 cit. 2010-01-07 . Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/ped/2002/03/05.pdf KOLÁ , P. Vertebrogenní obtíže a stabiliza ní funkce páte e- terapie, Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 14, . 1, 2007, s. 3-17, ISSN 1211-2658 KOLÁ , P. Vertebrogenní obtíže a stabiliza ní funkce sval - diagnostika, Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 14, . 4, 2006, s. 155-170, ISSN 1211-2658 KOMA EKOVÁ, D. Fyzikálna terapia. 1. vyd. Martin: Osveta, 2003. 363 s. ISBN 808063-133-6

64

KRA MAR, B. Kineziologická studie sportovní lokomo ní innosti. Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 9, . 3, 2002, s. 85 – 96, ISSN 1211-2658 KREJ ÍK, V. Dejte šanci pohybu. 1.vyd. Praha: Euromedia Group- Ikar, 2007. 160 s., ISBN 978-80-249-0828-1 KU ERA, M. et al. Pohybový systém a zát ž. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 260 s. ISBN 80-7169-258-1 LAJTAI, G. The shoulders of professional beach volleyball players, American Journal of

Sports

Medicine

on-line .

2009

cit.

2010-04-06 .

Dostupné

z:

https://www.zora.uzh.ch/31105/ LEWIT, K. Manipula ní lé ba. 5. vyd. Praha: Sd lovací technika, 2003. 412 s. 8086645-04-5 LEWIT, K. Rehabilitace u bolestivých poruch pohybové soustavy. Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 8, . 4, 2001, s. 139-151, ISSN 1211-2658 M KOTA, K. CUBEREK, R. Pohybové dovednosti, innosti, výkony. 1. vyd. Olomouc, 2007. 163 s. ISBN 978-80-244-1728 MUCHOVÁ, M. Cvi ení na balan ní plošin . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2948-0 PAVL , D.- HOLUBÁ OVÁ, J. Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 1. ást. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 115 s. ISBN: 978-80-246-1294 PAVL , D. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2003. 239 s. ISBN 80-7204-312-9 RYCHLÍKOVÁ, E. Funk ní poruchy kloub kon etin. 1. vyd. Praha: Grada Avicenum, 2002. 256 s. ISBN: 80-247-0237-1 SMÉKAL, D. Syndromy bolestivého a dysfunk ního ramene: role krátkých depresor hlavice humeru. Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 12, . 2, 2005, s. 68 – 71, ISSN 1211-2658 SUCHDOMEL, T.- LISICKÝ, D. Progresivní dynamická stabilizace bederní páte e, Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 14, . 3, 2004, s. 128-136

65

SUCHOMEL, T. Stabilita v pohybovém systému a hluboký stabiliza ní systémpodstata a klinická východiska, Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 13, . 3, 2006, s. 112-124, ISSN 1211-2658 TICHÝ, M. Funk ní diagnostika pohybového aparátu. 2. vyd. Praha: TRITON, 2000. 94 s. ISBN 80-7254-022-X TROJAN, S. et al. Fyziologie a lé ebná rehabilitace motoriky lov ka. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 240 s. ISBN 80-247-1296-2 VARGA, R. Vývinová kineziológia a funk né poruchy chrbtice v rámci rehabilita nej starostlivosti. Rehabilitácia, vol. 45, no. 2, 2008, s. 75- 84, ISSN 0375-0922 VA EKA, I. Posturální stabilita (2. ást). Rehabilitace a fyzikální léka ství, ro . 9, . 1, 2002, s. 122 – 129, ISSN 1211-2658 VÉLE, F. Kinezilologie. 2. vyd. Praha: TRITON, 2006. 375 s. ISBN 80-7254-837-9 VÉLE, F. Kineziologie pro klinickou praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 271 s. ISBN: 80-7169-256-5 VLASÁK, R. Aby záda nebolela. Praha: Sdružení MAC, 2000. 32 s. ISBN: 80-8601558-0 VOJTA, V. Vojt v princip. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 184 s. ISBN 807169-004 VORÁLEK, R. et al. Kloubní vyšet ení mladých hrá ek volejbalu, Rehabilitácia, vol. 43, no. 3, 2006, s. 138-144, ISSN 0375-0922 VORÁLEK, R. et al. Poruchy pohybového aparátu a svalové dysbalance u hrá ek volejbalu ve v ku 15-19 let, Rehabilitácia, vol. 44, no. 1, 2007, s. 14 - 20, ISSN 03750922 WANG, H.K. Mobility impairment, muscle imbalance, muscle weakness, scapular asymetry and shoulder injury in elite volleyball athlets. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness on-line . 41/3, 2001, s. 403 - 410 cit. 2010-04-06 . Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11533574

66

8. Klí ová slova funk ní porucha motorický stereotyp svalová dysbalance vadné držení t la volejbal

67

9. P ílohy P íloha 1: Obrázky ke kapitole 1. Sou asný stav P íloha 2: Tabulky ke kapitole 1. Sou asný stav P íloha 3: Soubor kompenza ních cvi ení vytvo ený pro specifickou pohybovou aktivitu volejbalist P íloha 4: Fotodokumentace ke kazuistikám

68

P íloha 1: Obrázky ke kapitole 1. Sou asný stav Obrázek 1: kapitola 1.2.1, s. 10, schéma motorické jednotky (1- bu ky p edních roh míšních, 2- motorický neuron, 3- motorická jednotka), zdroj: Trojan, 2005 Obrázek 2: kapitola 1.4.2, s. 15, vlevo- svalová souhra mezi autochtonní muskulaturou, bránicí, svaly pánevního dna a b išními svaly za fyziologické situace, vpravo- za patologické situace, zdroj: Kolá , 2005 Obrázek 3 (kapitola 1.5.1, s. 16): Svalové dysbalance v oblasti pánve a dolní ásti trupu, zdroj: Hošková, 2003 Obrázek 4 (kapitola 1.5.1, s. 16): Svalové dysbalance v oblasti hlavy, krku a horní ásti trupu, zdroj: Hošková, 2003 Obrázek 5 (kapitola 1.7.2, s. 22): Koaktivace m. serratus anterior s prvním šikmým svalovým et zcem, zdroj: Vojta, 1995

(Obr. 1)

(Obr. 2)

(Obr. 3)

(Obr. 4)

(Obr. 5)

P íloha 2: Tabulky ke kapitole 1. Sou asný stav Tabulka 1: kapitola 1.2.1, s. 12, p evážn posturální a p evážn fázické svaly, zdroj: Lewit, 2001 Tabulka 2: kapitola 1.4, s. 14, kinematické et zce, zdroj: Va eka, 2002 Tabulka 3: kapitola 1.4.1, s. 14, p evažující vlastnosti lokálních a globálních stabilizátor , zdroj: Suchomel, 2006

(Tab. 1)

(Tab. 2)

(Tab. 3)

P íloha 3: Soubor kompenza ních cvi ení vytvo ený pro specifickou pohybovou aktivitu volejbalist Není možné sestavit jednotný soubor kompenza ních cvi ení, tak aby byl vhodný pro každého volejbalistu. Ale je pravd podobné, že následující cvi ení by mohla být základem efektivní terapie. Terapeutický plán v praktické

ásti je dopln n o

mobiliza ní, m kké techniky, PIR a protahování zkrácených sval podle individuálního klinického obrazu proband . Proband je p i každém cviku instruován k zaujmutí „výchozí pozice“: ramena sm ují od uší (dol a do ší ky), hlava je v prodloužení páte e, pánev je ve st edním postavení mezi maximální anteverzí a retroverzí, Lp není v hyperlordóze. Snaží se voln

aktivovat m. TrA, pánevní dno a udržovat centrované postavení ramenního

kloubu. Slovní instruktáž a vedení v technice z pozice terapeuta vyžaduje individuální p ístup a p izp sobuje se chápání a reakcím probanda. Dechová vlna (p evzato z ápové, 2008): Pozice vleže na zádech, proband udržuje výchozí pozici, HKK voln podél t la dlan mi vzh ru, podložené mí em (kolenní klouby jsou ve FL 90 st., ky elní klouby jsou ve FL 90 st., mírné ABD a ZR). Dechová vlna má kaudokraniální sm r p i nádechu i výdechu. Nádech nosem, žebra se rozši ují p edozadn a do ší ky. Dlouhý výdech ústy, žebra se stahují kaudáln . Aktivace šikmých b išních sval : Proband leží na zádech, udržuje výchozí pozici. L DK je pokr ená, op ená o podložku, P DK v pokr ení op ená o stehno L DK, L HK je dlaní op ená o P DK a vyvíjí tlak proti stehnu P DK, pánev je v retroverzi, opora v oblasti trapézového svalu a lopatek. Po provedení proband vym ní kon etiny.

Senzomotorická stimulace: (p evzato z Jandy a Vávrové, 1992) Proband postupn

nacvi uje malou nohu (rozložené rozložení váhy ve t ech

op rných bodech chodidla, zmenšení prostoru mezi t mito body a zv tšení p í né i podélné klenby nohy), korigovaný stoj (ob plosky v provádí malou nohu, hlezenní, kolenní a ky elní klouby v ose, pánev ve st edním postavení, hlava v prodloužení páte e) a stoj na labilních plochách. Stabilizace na zádech (p evzato ze Suchomela, 2004): Pozice vleže na zádech ve výchozí pozici, HKK voln podél t la dlan mi vzh ru, DKK pokr ené a chodidly op ené o podložku (váha je rovnom rn rozložená na plosce ve t ech op rných bodech), dýchání zam ené na innost bránice, volní aktivaci m. TrA a pánevního dna, nádech lateráln a dorsáln do celého b icha, dolní žebra se rozši ují p edozadn a do ší ky. Tento cvik lze ztížit: 1) s výdechem probanda pomalu odvíjí Lp od podložky nahoru -„most“ 2) v pozici „mostu“ st ídav odleh uje L a P chodidlo n kolik centimetr od podložky. Stabilizace na b iše (p evzato z ápové, 2008): Proband udržuje výchozí pozici. DKK jsou extendované, opora o p edloktí a symfýzu, v ramenních kloubech je ZR, FL, ABD, lokty v semiflexi. Proband vyvíjí lehký tlak v míst mediálního epikondylu humeru do podložky s uvoln ním aker do dorzální FL a radiální dukce. Stabilizace na ty ech (p evzato ze Suchomela, 2004): Proband je op en o kolena a dlan , kolenní klouby ve FL 90 st., ky elní klouby ve FL 90 st. a mírné ABD, lokty v EX v ose ramenních kloub , proband udržuje výchozí pozici. Ztížit m žeme st ídavým odleh ováním kon etin od podložky nebo postrky ze strany fyzioterapeuta.

Stabilizace ve stoji s dlaní op enou o ze : Proband stojí elem ke zdi, P HK je ve vzpažení, dlaní vyvíjí tlak proti st n , udržuje výchozí pozici. Stabilizace ve stoji bez op ení o ze : Proband stojí s P HK vzpaženou, udržuje výchozí pozici. Stabilizace ve stoji p i pohybu P HK: Proband vestoje udržuje výchozí pozici, pomalu provádí specifický pohyb volejbalového úderu „sme “ P HK v ramenním kloubu (sou asná FL, ABD a ZR).

P íloha 3: Fotodokumentace ke kazuistikám Obr. 1: kapitola 4.1, s. 30, aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (vstupní vyšet ení) Obr. 2: kapitola 4.1, s. 30, rýhování v oblasti Lp (vstupní vyšet ení) Obr. 3: kapitola 4.1, s. 31, horní ásti m. trapezius (vstupní vyšet ení) Obr. 4: kapitola 4.1, s. 31, aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (vstupní vyšet ení) Obr. 5: kapitola 4.1, s. 31, aspek ní vyšet ení z boku (vstupní vyšet ení) Obr. 6: kapitola 4.1, s. 34, funk ní test pro P HK (vstupní vyšet ení) Obr. 7: kapitola 4.1, s. 36, stabilizace na b iše (terapie) Obr. 8: kapitola 4.1, s. 36, aktivace šikmých b išních sval (terapie) Obr. 9: kapitola 4.1, s. 37, stabilizace na ty ech (terapie) Obr. 10: kapitola 4.1, s. 37, stabilizace ve stoji s dlaní op enou o ze (terapie) Obr. 11: kapitola 4.1, s. 39, aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (výstupní vstupní) Obr. 12: kapitola 4.1, s. 39, aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (výstupní vstupní) Obr. 13: kapitola 4.1, s. 39, aspek ní vyšet ení z boku (výstupní vstupní) Obr. 14: kapitola 4.1, s. 39, horní ásti m. trapezius (výstupní vyšet ení) Obr. 15: kapitola 4.1, s. 41, funk ní test pro P HK (výstupní vyšet ení) Obr. 16: kapitola 4.2, s. 43, aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (vstupní vyšet ení) Obr. 17: kapitola 4.2, s. 43, horní ásti m. trapezius (vstupní vyšet ení) Obr. 18: kapitola 4.2, s. 43, aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (vstupní vyšet ení) Obr. 19: kapitola 4.1, s. 43, aspek ní vyšet ení z boku (vstupní vyšet ení) Obr. 20: kapitola 4.1, s. 46, vyšet ení pohybového stereotypu- klik Obr. 21: kapitola 4.1, s. 46, vyšet ení pohybového stereotypu- dýchání Obr. 22: kapitola 4.1, s. 46, vyšet ení posturální stabilizace- flexe trupu Obr. 23: kapitola 4.1, s. 46, funk ní test pro P HK (vstupní vyšet ení) Obr. 24: kapitola 4.1, s. 50, senzomororická stimulace na balan ní plošin (terapie) Obr. 25: kapitola 4.1, s. 51, aspek ní a palpa ní vyšet ení zezadu (výstupní vstupní) Obr. 26: kapitola 4.1, s. 52, aspek ní a palpa ní vyšet ení zep edu (výstupní vstupní) Obr. 27: kapitola 4.1, s. 52, aspek ní vyšet ení z boku (výstupní vstupní) Obr. 28: kapitola 4.1, s. 53, funk ní test pro P HK (výstupní vyšet ení)

(Obr. 1)

(Obr. 2)

(Obr.3)

(Obr. 4)

(Obr. 5)

(Obr. 6)

(Obr. 7)

(Obr. 9)

(Obr. 8)

(Obr. 10)

(Obr. 11)

(Obr. 12)

(Obr. 13)

(Obr. 14)

(Obr. 15)

(Obr. 16)

(Obr. 17)

Obr. 18)

(Obr. 19)

(Obr. 20)

(Obr. 21)

(Obr. 22)

(Obr. 23)

(Obr. 24)

(Obr. 25)

(Obr. 26)

(Obr. 27)

(Obr. 28)

Dsledky jednostranné zátže pohybového aparátu volejbalist a možnosti jejich terapie

Recommend Documents