MASARYKOVA
UNIVERZITA V BRNĚ
Fakulta sportovních studií Katedra sportovních aktivit
Změny pravidel basketbalu a jejich vliv na efektivnost hry Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Alexandra Malá
Brno, 2006
Vypracovala: Radka Blézlová 3.ročník APAK+OV
Prohlašuji, samostatně v seznamu
že
a
jsem
bakalářskou
použila
literatury
a
jen
práci
literaturu
souhlasím,
aby
zpracovala
uvedenou
práce
byla
uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Fakulty
sportovních
studijním účelům.
studií
a
zpřístupněna
ke
………………………………
Poděkování :
Děkuji Mgr. Alexandře Malé za velmi užitečnou a
metodickou
pomoc,
spolupráci,
odborné
konzultaci při této bakalářské práci.
vedení
a
Obsah: Úvod 1. Historie basketbalu
7
2. Pravidla basketbalu
13
3. Změna hrací doby
14
4. Změna velikosti míčů u žen a mužů
15
4.1 Co říkají pravidla
15
4.2 Klady a zápory
16
4.3 Velikost míčů - fotka
18
5. Rozskok a alternativní držení míče
19
5.1 Co říkají pravidla
19
5.2 Klady a zápory
21
5.3 Zařízení na alternativní držení míče
22
6. Osm vteřin
24
6.1 Co říkají pravidla
24
6.2 Klady a zápory
25
7. Dvacet čtyři vteřin
26
7.1 Co říkají pravidla
26
7.2 Klady a zápory
27
8. Počet trestných chyb družstva
28
8.1 Co říkají pravidla
28
8.2 Klady a zápory
29
9. Změna zápisů o zápasech v basketbalu 9.1 Zápis o utkání
30 30
9.2 Zápis o utkání – fotky
32
10. Zápas dorostenek Gambrinusu Brno a Sparty Praha 33 11. Závěr práce
37
12. Literatura
38
Úvod Pro vypracování bakalářské práce jsme si vybrali
téma, které nám je velmi blízké a tímto tématem je
basketbal. Konkrétně jsme si vybrali Změny pravidel
basketbalu a jejich vliv na efektivnost hry
V naší bakalářské práce budeme vycházet z pravidel, která jsou platná od 1.9.1998 a 1.9.2004, která vydala Česká basketbalová federace Praha, ale
čerpali jsme i z internetových stránek. Budeme se zabývat změnami pravidel, ke kterých došlo
v posledních šesti letech a rozebereme je více dopodrobna, tj. jak tyto změny ovlivnily hru
(zrychlení, zjednodušení), ale také jaké negativum nastalo po těchto změnách.
V posledních šesti letech došlo k sedmi zásadním změnám, které ovlivnily efektivnost ve hře.
Abychom mohli vidět, jak se tyto změny uplatnily v praxi, použijeme i fotografie, které jsme
vyfotili díky ochotě, pomoci a spolupráci trenérů basketbalového mužstva.
Dále v bakalářské práci rozebereme utkání
dorostenek Gambrinusu Brno a Sparty Praha.
1. Historie basketbalu Hru pok-ta-pok, podobnou basketbalu, hráli v 10.
století př.n.l. Olmékové v Mexiku. Až do 16.století hráli mexičtí Aztékové hru tlachtli - když se hráči podařilo dostat míč do upevněného kamenného kruhu, získal nárok na část oděvu od diváků.
Kolébkou moderního basketbalu je Springfield ve státě Massachusetts v USA. Roku 1891 nařídil profesor
J.Naismith hráčům svého ragbyového družstva, aby při zimním tréninku házeli míče do košů postavených na bednách od pomerančů. Jeho představa nové hry byla motivována touhou zprostit studenty některých nezáživných činností, mezi kterými dominovalo pochodování, cvičení a ruční práce.
Po mnoha pokusech, po mnohém promýšlení, si Naismith vypůjčil a upravil některé herní prvky z fotbalu,
americké kopané, hokeje a dalších mimosálových her a připravil seznam třinácti jednoduchých zásad
ztělesňujících pět základních principů, které jsou obsaženy i v dnešních pravidlech: 1. Míč musí být hrán rukama. 2. S míčem se nesmí utíkat.
3. Hráč nesmí omezovat svého soupeře nebo mu bránit v pohybu.
4. Obě mužstva se pohybují po stejném území, ale nesmí docházet k osobnímu kontaktu.
5. Obroučka koše je umístěna ve výšce a je vodorovně.
J.Naismith původně zamýšlel připevnit čtvercové skříňky jako terče na kolejních tabulích umístěných na
protějších stěnách učebny, ale protože skříňky nebyly včas připraveny - použil dřevěné košíky na broskve, které daly tomuto sportu jméno.
Při prvním nácviku vysvětlil J.Naismith pravidla
osmnácti žákům své třídy, vyzval dva z nich, Franka Mahana a Duncana Pattona, aby si zvolili strany,
vybrali osm spoluhráčů a hra se rozběhla. Všichni
užasli s jakým nadšením studenti zahájili utkání. Po
mnoha útocích a střeleckých pokusech William R. Chase proměnil příležitost ze střední části hřiště a historický zápas skončil výsledkem 1:0.
Po tomto utkání se zásadně změnil postoj studentů k
hodinám tělocviku, které nyní očekávali s mimořádným zájmem. Když se rozjeli domů na vánoční prázdniny,
nadšeně vyprávěli svým přátelům o nové hře. Celá řada sportovních svazů psala J. A. J.Naismithovi o kopii
pravidel, která byla zveřejněna 15.1. 1892 ve vydání
kolejního časopisu "Triangle". V počátečním období se počet hráčů na hřišti měnil od pěti do sedmi podle
počtu studentů ve třídě a velikosti hrací plochy. V
roce 1895 hrávalo po vzájemné dohodě převážně pět hráčů a po dvou letech byl tento počet stanoven pravidly. Poměrně brzy po svém vzniku překračuje basketbal
hranice USA a dostává se do Francie (1893), potom do Austrálie, Číny a Indie, do Japonska (1900) a v roce
1901 do Íránu. Misionáři předvedli tuto hru v Brazílii v roce 1896.
V našich zemích byla sportovní veřejnost seznámena s basketbalem v roce 1897 ve Vysokém Mýtě zásluhou učitele tělocviku Jaroslava Karáska, který
pravděpodobně tento sport přinesl na své působiště na
I. Slovanské gymnázium v Brně. První zápas byl zaznamenán v roce 1903.
Během prvních pěti let po vzniku basketbalu docházelo k paradoxní situaci. Jednotlivé třídy měli totiž 50-60
žáků a hrací plocha, která byla k dispozici, umožňovala využití pouze 10-18 hráčům - ostatní byli nuceni přihlížet. Toto omezení přimělo mnoho členů k
pronajímání sálů, ve kterých mohli provozovat svůj
oblíbený sport. Tyto okolnosti vedly v roce 1895 v USA k profesionalizaci basketbalu. Prvními kluby byly Trenton, New York Wanderers a Buffalo Germans.
V počátečním období nastupovali hráči k utkání oblečeni do krátkých prošívaných kalhot sahajících ke kolenům, s chrániči na kolena a v přiléhavých svetrech společných pro všechny hráče. Hrací plocha byla často neregulérní díky obvyklým překážkám jako např. pilíře, schodiště, kamna nebo různá vnitřní zařízení, která překážela ve
hře a proto bylo v roce 1903 stanoveno, že hřiště musí být zbaveno všech překážek.
V roce 1892 byl původní dřevěný koš na broskve nahrazen těžkým z drátu upleteným košem a v následujícím roce
firma Narragansett Machinery Co. dala na trh železnou
obroučku s pletenou síťkou ve tvaru koše. Původně bylo k vyjmutí míče po každém úspěšném hodu používáno
žebříku, ale později byla k tomuto účelu používána tyč, než se oficiálně zavedlo používání šňůry, která tvořila uzávěr dna koše. Otevřená síťka, která volně
propouštěla míč, byla přijata v sezóně 1912 - 13. V
roce 1896 bylo dosažení koše z pole redukováno ze tří na dva a při trestném hodu ze tří na jeden bod.
Do roku 1895 se hrálo na koše bez desek, ale stísněné poměry tělocvičen umožňovaly neukázněným divákům
nahýbat se přes zábradlí hlediště a měnit dráhu míče
směřujícího do koše. Proto mužstva naléhala na instalaci přepážky, která by odstranila tato
nesportovní zasahování. Žádosti bylo vyhověno deskou o rozměrech 122 x 183 cm. Již v roce 1910 byly používány
skleněné desky, ale jejich legalizace byla potvrzena až v roce 1947. Další úprava se týkala umístění košů
vzhledem k hrací ploše. V roce 1921 byly desky košů
posunuty 61 cm a v roce 1940 122 cm od zadní čáry do hřiště z důvodů snížení počtu přešlapů do zámezí.
První dva roky se hrálo fotbalovým míčem. V roce 1894
továrna na jízdní kola Overman Wheel Co. dodala na trh první basketbalový míč, asi o 10 cm větší po obvodu a vážící méně než 560 g. V průběhu roku 1949 byl
šněrovací míč nahrazen novým typem oficiálního míče o obvodu 76 cm a váze 565 - 625 g.
Současně s modernizací technického zařízení a vybavení postupoval basketbal kupředu i při sjednocování a
upřesňování pravidel hry. Vzhledem k tomu, že první pravidla byla formulována pouze obecně, docházelo k situacím, že se na hrací ploše setkala mužstva praktikující různá pojetí a bylo tedy logickým
kompromisem, že se každý poločas hrál podle jiných pravidel. V počátečních letech basketbalu bylo
dosahováno poměrně nízkého skóre (méně než 30 vítězných bodů nebylo nic neobvyklého). Utkání byla vedena v
poměrně pomalém- tempu, protože mužstva, která neměla
výškovou převahu se obvykle bránila zpomalováním hry driblinkem a vracením míče zpět. Proto další vývoj
pravidel a herního pojetí vedl ke zrychlování hry a tím k dramatičnosti, která postupně získávala na
přitažlivosti u stále širšího okruhu sportovních
příznivců. Výrazná změna pravidel v tomto duchu se
uskutečnila v rozmezí let 1933-45, kdy bylo přijato
pravidlo určující útočícímu mužstvu časový limit ve
kterém musí dopravit míč na soupeřovu stranu hřiště,
úprava také přinesla pravidlo 3 sekund, byl odstraněn rozskok ve středu hřiště po dosažení koše a od této
doby pravidla nedovolují bránícímu hráči zasáhnout míč směřující do koše v sestupné fázi jeho dráhy.
Za zmínku snad ještě stojí novinka z roku 1930 -
střelba jednou rukou popularizovaná hráčem Angelo
Luisettirn, který tímto převratným stylem mnohokrát dosáhl více než 50 bodů za zápas.
Výše uvedený stručný nástin historického vývoje
basketbalu v jeho kolébce dává určitý časový přehled o počátcích a postupném pronikání tohoto sportu do
povědomí světové veřejnosti. Basketbal stále získává na popularitě díky novým herním strategiím, střelecké
perfektnosti a rostoucí hráčské základně. V tomto směru je úspěšnou vizitkou s velmi dobrým zvukem ve světových statistikách, utkání mužstev Československa a Řecka,
která se v roce 1969 střetla na Olympijském stadionu v Athénách před návštěvou 65 000 diváků.
Na závěr zbývá dodat, že v roce 1931 byla založena
Mezinárodní federace pro košíkovou FIBA (Federation Internationale de Basketball Amateur) se sídlem v
Mnichově a ČSR se stala jedním z prvních členů. V následujícím roce Československo, Portugalsko a Švýcarsko svolalo do Ženevy schůzku za účelem
sjednocení pravidel. Bylo dohodnuto přijmout jako
základ pravidla praktikovaná na univerzitních kolejích ve Spojených státech amerických, částečně upravená v duchu odchylek mezitím vžitých v Evropě.
Profesor J.Naismith
2. Pravidla basketbalu - pravidla basketbalu jsou rozdělena: •
Pravidlo jedna se zabývá utkáním a
•
Pravidlo dvě se zabývá hřištěm a jeho
definicí basketbalu
vybavením, jaký je tvar hřiště a jak velké čáry mají být
•
Pravidlo tři se zabývá družstvem - kolik hráčů tvoří družstvo, jaké dresy musí
hráči mít a jaké povinnosti a práva má kapitán •
Pravidlo čtyři se zabývá předpisy hry jak dlouhá je hrací doba, začátkem a
koncem období nebo utkání, stavem míče, rozskokem a časovými údaji ve hře •
Pravidlo pět se zabývá přestupky - hráčem
•
Pravidlo šest se zabývá – chybami,
v zázemí, driblingem
střežením hráčů s míčem i bez míče, hrou posta, chybami hráčů
•
Pravidlo sedm se zabývá obecnými
ustanoveními - osobními chybami, trestnými hody
•
Pravidlo osm se zabývá rozhodčími,
komisaři a jejich právy a povinnostmi rozhodčím u stolku a prvním rozhodčím, časoměřiči
3. Změna hrací doby Délka hrací doby byla změněna z dvakrát dvacet minut na čtyřikrát deset minut.
Tato změna ovlivnila přestávky mezi jednotlivými
poločasy. Dříve byla pouze jedna přestávka a to deseti až patnácti minutová mezi poločasy (tzn.mezi prvními dvaceti a druhými dvaceti minutami). Teď jsou tři
přestávky, dvě jsou dvouminutové a jedna deseti až
patnácti minutová. Dvouminutové přestávky jsou mezi
první a druhou a třetí a čtvrtou čtvrtinou. Přestávka
mezi poločasy zůstala beze změn, je tedy stále deset až patnáct minut. V nižších soutěžích je možné se
dohodnout na snížení těchto časů mezi čtvrtinami, ale
ve vyšších soutěžích je nutné tyto časy dodržovat podle ČBF.
Tato změna pravidla z dvakrát dvaceti minut na
čtyřikrát deset minut byla inspirována NBA, kde také
mají rozdělenou hrací dobu na čtyři čtvrtiny, ale tady jedna čtvrtina trvá dvanáct minut. Upravení délky
hrací doby z dvakrát dvacet minut na čtyřikrát deset
minut přineslo také změnu v jiných oblastech, které se díky změně hrací doby musely upravit, např. chyby družstva.
Tato změna až tak moc nepřispěla k urychlení hry ani
efektivnosti hry, ale umožnila hráčům a hráčkám větší odpočinek mezi jednotlivými čtvrtinami a i v těchto přestávkách je možné se domluvit na vývoji a
pokračování utkání bez braní si oddechového času.
4. Změna velikosti míčů u žen a mužů 4.1. Co říkají pravidla - míč musí být vyroben z pravé kůže nebo umělé syntetické kůže
- povrch míče nemůže obsahovat žádné toxické materiály a ani nic, co by mohlo způsobit alergické reakce - míč musí být: •
Kulatý s černými zářezy buď celý oranžový nebo
ČBF schválila kombinaci oranžové a světle hnědé barvy
•
Míč má 8 nebo 12 zářezů, na šířku nepřesahující
•
Míč je nahuštěn vzduchem tak, aby při spuštění
6,35mm
z výšky kolem 1800mm měřené od spodního okraje míče odskočil do výšky 1200mm až 1400mm měřeno k hornímu okraji
•
Musí být označen příslušným číslem velikosti
- změna nastala ve velikosti míče u žen a mužů
- v dřívějších dobách měli ženy i muži stejnou velikost míče, ale už v pravidlech z roku 2004 byly míče rozděleny pro muže a ženy
- míče pro všechny mužské kategorie: •
Míč nesmí mít obvod menší než 749mm a větší
•
Míč musí vážit mezi 547 g až 650 g
než 780mm (velikost 7)
- míče pro všechny ženské kategorie: •
Míč nesmí mít obvod menší než 724mm a větší než 737mm (velikost 6)
•
Míč musí vážit mezi 510 g až 567
4.2. Klady a zápory Změna pravidel v oblasti velikosti míčů byla jednou z větších změn z roku 2004.
Dříve byly míče těžší a větší, a jelikož ženy nemají
tak velkou sílu jako muži, rozhodlo se, že u žen dojde ke zmenšení a zlehčení míče.
Toto zmenšení a zlehčení míčů s sebou přineslo zlepšení střelecké techniky u žen. Dříve ženy především házely
dvěma rukama, čímž vyvinuly větší sílu a proto se lépe strefovaly do koše. Teď už skoro všechny hráčky
v seniorských i juniorských kategorií hází pouze jednou rukou a druhou si míč přidržují, aby byl zachován směr
střelby. Správná střelba na koš by měla vypadat tak, že při odhodu tvoří prsty na míči písmeno T a tím se docílí i správná střelba na koš.
Také i přihrávky do rychlých protiútoků jsou přesnější a rychlejší, čímž se také celá hra zrychlila a
zefektivnila pro diváky, kteří vidí živější hru než
byla dříve. Také už se přihrává pouze jednou rukou a proto tyto přihrávky jsou přesnější než dříve.
Zmenšení míče umožnilo také jeho lepší ovládání
(prohozy mezi nohama,za tělem, přehazování z jedné ruky do druhé, atd.), zlepšila se technika driblinku.
Tato změna vedla k celkovému zlepšení hry (zrychlení do protiútoků) a hlavně ke zlepšení v technice střelby žen a driblinku.
Tato změna, ale také přinesla problémy pro školy, které mají limitované finanční prostředky. Ne každá škola si
může dovolit nakoupení nových míčů, které by odpovídaly přesným pravidlům ČBF.
Proto v některých školách mají stále pouze míče
mužských rozměrů a nebo míče, které jsou levnější, ale
které neodpovídají pravidlům ČBF. Nebo mají pouze jeden míč pro 10-15 dívek.
Myslíme si, že každá škola, která se věnuje sportovcům
na jakékoliv úrovni, by měla mít kvalitní vybavení pro své svěřence. Pomáhá jim tím v jejich sportovním růstu a snaze dosáhnout nějakých cílů.
4.3 Velikost míče
5. Rozskok a alternativní držení míče
5.1. Co říkají pravidla - rozskok je metoda, jak se stane míč živým, když rozhodčí vhodí míč ve středovém kruhu mezi dva protihráče na začátku prvního období - situace rozskoku nastane když: • •
Dojde k drženému míči
Míč padne do zázemí a rozhodčí jsou na
pochybách, kdo se poslední dotkl míče nebo se rozhodčí neshodnou
•
Dojde k přestupku obou družstev během
neúspěšného posledního nebo jediného trestného hodu
•
Živý míč uvízne na koši
•
Míč se stane mrtvým, když žádné družstvo nemá
•
Na začátku všech období vyjma prvního
míč pod kontrolou nebo není k míči oprávněno
- alternativní držení: •
Alternativní držení je metoda,jak se stane míč
•
Ve všech situacích rozskoku se družstva střídají
živým vhazováním místo rozskoku
v držení míče k vhazování ze zámezí z místa nejbližšího, kde k situaci rozskoku došlo
•
Družstvo,které nezískalo kontrolu míče po
zahajovacím rozskoku na začátku utkání, zahájí alternativní proces držení
•
Družstvo, které je oprávněno k příštímu
alternativnímu držení na konci každého období, zahájí následující období vhazováním na prodloužené středové čáře proti stolku
•
Proces alternativního držení začíná, když
rozhodčí dá k dispozici míč hráči ke vhazování a
končí, když se vhozený míč dotkne hráče na hřišti nebo když se vhazující družstvo dopustí přestupku nebo živý míč uvízne na koši během vhazování •
Družstvo dostane míč k vhazování při
alternativním procesu podle šipky alternativního procesu,která ukazuje k soupeřově koši. Směr šipky se mění okamžitě po skončení procesu alternativního držení
•
Přestupek družstva během vhazování při
alternativním držení způsobí, že družstvo ztratí alternativní vhazování. Šipka bude změněna na
znamení toho, že soupeř chybujícího družstva bude oprávněn k alternativnímu vhazování v příští
situaci rozskoku. Hra bude zahájena přiznáním míče soupeři ke vhazování jako po normálním přestupku
5.2 Klady a zápory Další ze změn, které nastaly v pravidlech z roku 2004,
bylo alternativní držení míče. Alternativní držení míče nahradilo rozskoky během hry při držení míče oběma soupeři a nebo při sporných míčích. Rozskok zůstal
zachován pouze na začátku utkaní, a dále se už používá pouze alternativní držení míče.
Alternativní držení míče je spravedlivější než dříve při rozskoku, protože po každém sporném míči nebo
držení míče oběma soupeři se šipka otáčí na tu stranu
družstva, která předtím neměla výhodu míče a po dalším střetu se šipka otáčí zpět. Také už nemá výhodu družstvo,které je na tom lépe výškově.
Pravidlo alternativního držení míče celkově urychlilo hru, protože se už hráči nemusejí stavět na rozskok. Zařízení, které se využívá pro alternativní držení
míče, a měla by mít podobu šipky, která je otáčena podle pravidel.
Toto zařízení není v pravidlech přesně popsáno, proto
každé družstvo má jiné provedení. Většinou je vyrobeno podle vlastních nápadů, protože ještě nebyl ukázán
přesný vzor, jaký by měla všechna družstva mít (např. vyrobeno ze dřeva, z plastové značky atd.)
Tato změna v pravidlech zefektivnila hru, celou ji velmi urychlila (především v mládežnických
kategoriích), a celkově vedla k jejímu zkvalitnění.
5.3 Zařízení na alternativní držení míče
6. Osm vteřin 6.1. Co říkají pravidla - zadní část hřiště zahrnuje vlastní koš, přední část desky a tu část hřiště, která je omezena koncovou čarou, postranními čarami a středovou čarou
- přední část hřiště zahrnuje soupeřův koš, přední část desky a koncovou čáru za soupeřovým košem, postranními čarami a středové čáry
- získá-li hráč kontrolu živého míče v zadní části
hřiště, musí jeho družstvo během osmi vteřin přejít na
přední část hřiště – zde je ta změna z deseti vteřin na osm vteřin
- toto pravidlo urychlilo přechod z vlastní poloviny na soupeřovu
- období osmi vteřin pokračuje ve zbývajícím čase,když družstvo, které mělo před tím míč pod kontrolou, je oprávněno vhazovat v zadní části jako výsledek: • • • • •
Míče v zázemí
Zraněného hráče stejného družstva Situace rozskoku
Oboustranné chyby
Zrušení stejných trestů obou družstev
6.2. Klady a zápory I v tomto pravidle došlo ke změně, a to z deseti
vteřin, které byly zavedeny v pravidly z roku 1998 na osm vteřin, které zavedla pravidla roku 2004.
Toto pravidlo se týká přechodu z vlastní poloviny na
soupeřovu polovinu. Tuto vzdálenost jedné poloviny musí družstvo zvládnout za osm vteřin. Pokud nepřejdou za osm vteřin, dopouštějí se přestupku a míč získává soupeř.
Za běžných podmínek, když soupeřovo družstvo brání pouze svoji polovinu, není žádný problém přejít
polovinu za osm vteřin. Pokud ale soupeř zaujme taktiku pressu po celém hřišti, pak má soupeř s přechodem
poloviny za danou dobu větší problémy. (Taktika pressu znamená, že soupeřovo družstvo pokryje svoji útočnou polovinu a snaží se zabránit soupeři ve vyhození a
přejití na jejich útočnou polovinu. Tato taktika se
většinou využívá ke konci utkání, může se objevit ale i během hry, když družstvo prohrává například o čtyři
body (může i víc nebo míň) a snaží se, co nejrychleji získat míč, aby dohnalo ztrátu a soupeř nemohl tak snadno dát koš.
Změna z deseti vteřin na osm vteřin se zdá jako změna nepatrná, nicméně při pressu znamenají dvě vteřiny opravdu hodně.
Změna času z deseti vteřin na osm vteřin na přejití
z vlastní obranné poloviny na útočnou polovinu velmi urychlila hru v přechodu do útočné poloviny.
7. Dvacet čtyři vteřin 7.1. Co říkají pravidla - získá-li hráč pod kontrolu míč na hřišti, musí se jeho družstvo pokusit hodit míč do koše z pole do dvaceti čtyř vteřin
- k provedení hodu na koš z pole musí být splněno: •
Míč musí opustit ruku při hodu z pole dříve než
•
Poté co míč opustil ruku při hodu na koš z pole,
zazní signál dvaceti čtyř vteřin
se míč musí dotknout obroučky koše nebo padnout koš
- když je hozeno na koš těsně před tím než zazní konec dvaceti čtyř vteřin a signál zazní, když míč letí na koš poté, co opustil ruku házejícího: • •
Padne-li koš, není to přestupek a koš platí Dotkne-li se obroučky, ale nepadne do
koše,nedojde k přestupku,signál bude zanedbán a hra pokračuje bez přerušení
•
Dotkne-li se míč pouze desky nebo obroučku
mine,dojde k přestupku, pokud soupeř získá míč pod kontrolu, v tomto případě bude přestupek
zanedbán a hra bude pokračovat. Jestli,ale nebude míč pod kontrolou pak to bude považováno za přestupek a hra bude přerušena
7.2. Klady a zápory I v tomto pravidle došlo ke změně, a to ke změně z třiceti vteřin na dvacet čtyři vteřin.
Pravidlo dvaceti čtyř vteřin se týká času na útok a ke změně z třiceti vteřin na dvacet čtyři vteřin došlo v roce 2004
Změna dvaceti čtyř vteřin je po každém koši, po faulu a při rozskoku - alternativní držení míče.
Pouhý dotek soupeře neznamená začátek nového období, zůstane-li míč pod kontrolou družstva.
Každé družstvo má na útok dvacet čtyři vteřin a pokud
míč se dotkne obroučky a útočící družstvo znovu zachytí míč (doskočí) potom nabíhá družstvu nových dvacet čtyři vteřin na útok.
Pokud se míč nedotkne obroučky koše nebo nestihne
družstvo do dvaceti čtyř vteřin vystřelit na koš, pak dojde k porušení pravidla dvaceti čtyř vteřin a míč dostává soupeřovo družstvo.
Po vystřelení míče na koš a soupeř ho doskočí pak se okamžitě mění dvacet čtyři vteřin.
Toto pravidlo dvaceti čtyř vteřin urychlilo hru
v útoku, protože dříve bylo třicet vteřin a měli na
útok více času. Také se zefektivnila hra, protože hráči musí kombinovat a hrát naučené akce, aby stihli v čase
dvacet čtyři vteřin vystřelit na koš a dát koš, nebo si ho znovu doskočit a pokračovat v útoku v novém čase dvaceti čtyř vteřin.
Tato změna vedla k lepšímu zážitku pro diváky a nejsou zde hluchá místa, kde by si hráči jenom přihrávali ve vzdálenějších místech od koše.
8. Počet trestných chyb družstva 8.1. Co říkají pravidla - družstvo je v situaci trestu za chyby, dopustí-li se čtyř chyb družstva ve čtvrtině
- jsou trestány střelbou trestného hodu, i v případě, že tato osobní chyba nebyla provedena při střeleckém pokusu
- ale v případě trestné chyby hráče družstva, které má míč v držení nebo k vyhazovaní, pak soupeřovo družstvo nebude házet dva trestné hody
8.2. Klady a zápory Tato změna pravidel nastala v důsledku změny hrací doby zápasu z dvakrát dvaceti minut na čtyřikrát deset minut.
Dříve platilo pravidlo na jednu polovinu hrací doby
mohlo družstvo nasbírat sedm osobních chyb a pak se po každém následujícím faulu střílely trestné hody.
Nyní v každé čtvrtině družstva mohou nasbírat čtyři
osobní chyby družstva, aby se nestříleli po každé další chybě trestné hody. Trestné hody se hází z čáry
trestného hodu, která je ve vzdálenosti 5,8 metrů od
koncové čáry a hráči stojí podél vymezeného území – 5
hráčů a ostatní musí stát za hranící třímetrové hranice hodu a za prodlouženou čarou trestného hodu.
9. Změna zápisů o zápasech v basketbalu
9.1. Zápis o utkání V zápisech o zápase nastaly výrazné změny, které byly zapříčiněné změnou hrací doby a počtem osobních chyb družstva.
Změny, které nastaly: •
Jsou rozepsány oddechové časy do čtvrtin –
v každém čtvrtině je k dispozici jeden oddechový
čas kromě čtvrté čtvrtiny, kde jsou oddechové časy dva, ale je možné si přetáhnout oddechový čas z první čtvrtiny do druhé čtvrtiny. •
Chyby družstva jsou rozděleny také do čtvrtin po
•
Změna také nastala v zapisování bodů podle čtvrtin
čtyřech osobních chybách družstva
– už se nepíší první poločas a potom druhý poločas do samostatných kolonek, ale píší se čtvrtiny pořád za sebe. Aby bylo vidět, která je to
čtvrtina používají se dva druhy propisek (červená a modrá).
Například: Po první čtvrtině se body napíší
většími číslicemi, podtrhnou se a pokračuje se dále v zápise, ale už červenou propiskou • •
Došlo k odstranění kolonky na nastavení času
Dále je nové to, že po každé čtvrtině se napíše
počet bodů, kolik družstvo dalo v dané čtvrtině a tím je to více přehledné
•
Byl doplněn řádek na stav všech prodloužení
•
Konečný stav a jméno vítězného družstva zůstalo zachováno
9.2. Zápis o utkání - fotky
10. Zápas dorostenek Gambrinusu Brno a Sparty Praha
Budeme se zabývat utkáním starších dorostenek –
Gambrinus Brno a Sparta Praha a to zápasem semifinále, které se hrálo v Brně na hale Rosnička v neděli 2.4 2006 ve 13:30.
Tento zápas vyhrála děvčata z Gambrinus Brno, a to výsledkem:
Gambrinus Brno 84
-
:
Sparta Praha 60
Nyní bychom přistoupili k rozboru hry Gambrinusu Brno v rámci jednotlivých čtvrtin. 1. čtvrtina: • •
Hráčky domácího týmu nastřílely 23 bodů.
Do útoku šly 19x a z těchto 19 útoků 5x do
rychlého protiútoku, který byl vždy zakončen košem.
•
Děvčata ztratila 4 míče, všechny pouze vinou
•
Neporušily ani jednou pravidlo dvaceti čtyř vteřin
špatné přihrávky
a ani pravidlo osmi vteřin, která byla změněna v posledních šesti letech.
•
Gambrinus Brno střílel čtyři trestné hody a z toho
•
Vystřelily na koš 18x a z toho proměnily devět
tři úspěšně proměnil
střel – tyto střely byly většinou z podkošové a
střední vzdálenosti, kde děvčata střílela jednou
rukou. Při větších vzdálenostech především za tři body si hráčky menšího vzrůstu pomáhaly tím, že
střílely oběma rukama i když došlo ke zmenšení
míče přesto některé nemají ještě tak velkou sílu na vystřelení jednou rukou. •
Celé družstvo nasbíralo čtyři osobní chyby
2. čtvrtina •
Družstvo Gambrinusu Brno nastřílelo 21 bodů
•
Děvčata šla do útoku 20x, ale pouze 2x do
•
Ztratily 5X míč špatnou přihrávkou a jednou
•
V téhle čtvrtině neporušily ani jednou
rychlého protiútoku.
porušily pravidlo o krocích.
pravidlo dvaceti čtyř vteřin a ani pravidlo osmi vteřin.
•
Střílely dvanáct trestných hodů, z toho
proměnily deset bodů – hráčky z čáry trestného hodu střílejí jednou rukou, protože míč se po zmenšení lepé ovládá a je i pro menší hráčky snadnější dohodit na koš.
•
Gambrinus Brno vystřelil na koš 18 střel
•
Celkem nasbíraly za tuto čtvrtinu 2 osobní
z toho 5 proměnily. chyby.
3. čtvrtina •
Družstvo Brna nastřílelo 24 bodů.
•
Hráčky se dostaly do útoku 21x z toho 6x do
•
Špatnou přihrávkou v této čtvrtině ztratily 4
rychlého protiútoku. míče.
• •
Neporušily ani pravidlo dvaceti čtyř vteřin a ani osmi vteřin.
Hráčky střílely 4 trestné hody a z toho 3
proměnily.
•
Vystřelily na koš 15 a z toho proměnily 10
•
Ve třetí čtvrtině celé družstvo nasbíralo 7
střel.
osobních chyb a po 4 faulu soupeřovo družstvo střílelo trestné hody, protože došlo ke změně v tomto pravidle o chybách družstva.
4. čtvrtina •
V poslední čtvrtině družstvo nasbíralo 16 bodů.
•
Do útoku šly 16x a ani jednou se jim nepodařilo
•
Gambrinus ztratil jednou míč špatnou přihrávkou a
•
Opět nebylo porušeno pravidlo dvaceti čtyř vteřin
•
V téhle čtvrtině se ani jednou nestřílely trestné
•
Družstvo vystřelilo na koš 18x a z toho bylo pět
•
Ve čtvrté čtvrtině se družstvo dopustilo 5
jít do rychlého protiútoku.
jednou porušením pravidla o krocích. ani pravidlo osmi vteřin. hody.
hodů za dva body a dva tříbodové osobních chyb družstva
Družstvo Gambrinusu Brno bylo lepším týmem už od počátku zápasu.
Hráčky Brna velmi dobře bránily osobní obranou útoky Sparty Praha a měly i velmi dobré obranné doskoky. V útoku Brňanky velmi dobře pozičně hrály a také měly útočné doskoky.Po nepřesné střelbě si míč doskočily a pokračovaly v naučených signálech.
Basketbal Gambrinusu Brno byl velmi atraktivní na pohled.
11. Závěr práce Na závěr práce bychom shrnuli poznatky, které jsme rozebrali.
Tato práce se skládá z rozboru změn v pravidlech
basketbalu, které nastaly v letech 1998 až 2004.
Celkem bylo osm změn, které pozitivně ovlivnily hru (např. zrychlení i zefektivnění hry).
Tyto změny nejsou poslední, protože se basketbal dále vyvíjí, aby hra byla co nejefektivnější, ale také pro diváky atraktivnější.
At the end of our work we would like to sum information which we analysed.
up the
This work analysies changes of the rules of basketball that happened from 1998 to 2004.
There were eight changes that positively effected this game (e.g. ecceleration of this game,the game became more efficient).
These changes haven´t been last,because basketball is a game that has still been developing be more attractive for spectators.
and it also would
12. Literatura 1. Dobrý, L. Malá škola basketbalu. 1. vyd., Praha : Olympia, 1986. 196 s.
2.Petera, P., Kolář, P. NBA Historie a současnost. 1. vyd., Praha : Jan Vašut, 1998
3.Procházka, Z. Pravidla basketbalu. 1.vyd., Praha : ČBF s.r.o., 1998
4. Procházka, Z. Pravidla basketbalu. 1.vyd., Praha : ČBF s.r.o., 2004
5. DOBRÝ, L., VELENSKÝ, E. Košíková mládeže. Praha : ÚV ČSTV 1965. 224 s.
Internetové stránky:
http://cbfjm.cz/clanky.php?m=4&kat=dorky
