Univerzita Karlova v Praze
Filosofická fakulta Katedra psychologie
Diplomová práce Michaela Vicenová
v
Zivotní spokojenost ve
stáří
Life satisfaction in the senescence
Praha 2009
Vedoucí práce: PhDr. Vendula Junková
"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala literatury a dalších
pramenů,
V Praze dne 21.12. 2009
které uvádím v seznamu."
samostatně,
s použitím uvedené
Poděkování
Děkuji
vedoucí diplomové práce PhDr.Vendule Junkové a také PhDr. Kataríně
Komadové, PhD. Dále děkuji všem rodinným příslušníkům, přátelům, účastníkům výzkumu a dalším silám, které
mně
touto prací provázeli.
ABSTRAKT
Práce "Životní spokojenost ve stáří" se zabývá obdobím stáří a zdroji životní spokojenosti
seniorů
v rámci konceptu kvality života. Teoretická
část
stárnutí z biologického, psychologického i sociálního hlediska; dále se životní spokojenosti ve části
stáří
stáří
oblastmi kvality života
věnuje
konceptu
a významu aktivního životního stylu. Obsahem praktické
je výzkum mapující životní spokojenost ve vztahu k
zabývá postoji ke
shrnuje proces
aktivitě seniorů.
Studie se také
v souvislosti s aktivním životem a porovnává je s jednotlivými seniorů.
ABSTRACT
The thesis "Life satisfaction in the senescence" describes the period of senescence and the sources of life satisfaction of seniors within the framework of the quality of life. The theoretical part summarises the aging process from biological, psychological and sociological point of view; continues with the concept of life satisfaction in the senescence and the relevance of an active life style. The practical part contents then a research mapping out a life satisfaction in relation to the activity of seniors. The study also focuses on the attitudes towards the senescence in connection with an active life and compares them with different parts of the quality of life in the elderly.
Klíčová slova: Životní spokojenost, stáří, aktivní životní styl
Key words : Life satisfaction, senescence, active life style
Číslo
Obsah A) Teoretická část Úvod .................................................................................... STÁŘÍ A STÁRNUTÍ... ...... ... ... ...... ... ......... ...... ... ... ..... .... ... .......
Strana
7
9 9 10 11 12 14 14 15 17 19 20 22 24 26
1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.5.1. 1.5.2. 1.5.3. 1.6. 1.7. 1.7.1. 1.8. 1.9.
Životní cyklus...... ... ... .... .. ..... . .. . .. ... . ... . .. .. . .. .... . .. ... ... ...... . .. . .. Terminologie.. . ......... ... ......... . .. ... . .. . .. ... .. . ... ... .. . ......... ... ....... Definice stáří ...................................................................... Periodizace životního cyklu....................................... .................. Specifické změny ve stáří.......................................... .................. Biologické stárnutí a stáří...................................................... Sociální změny ve stáří ......................................................... Psychické stárnutí a stáří......... . .. ... ... ... ... .. . ... ... .. ........ .. ... ....... Stárnutí v průběhu dějin ........ , .. . ... ... ... ... ..... . ... .......... .. .. . ......... Pojetí životního cyklu E.H.Eriksona ............... ... .......... ..... ... ....... Gerotranscendence .................................................................. Existenciální přístup V.E.Frankla .............................................. Stáří jako závěrečná etapa života - pár slovo smrti ....... ,. ... ...... ... ....
2.
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST VE STÁŘÍ JAKO DIMENZE KVALITY ŽIVOTA
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7.
Koncept kvality života........................................................... Životní spokojenost jako součást osobní pohody.. .... ...... ... ..... ......... Dimenze osobní pohody.... .. ...... .. ......... . ... . .... .... . ..... ... ....... .. ... Zdroje životní spokojenosti ve stáří.. ......... , .............. , ...... ... .. .... ... Autonomie ve stáří .............. , .. . ... ... ... ... ..... . ... ............ ... ...... ... Eudaimonia a eutrapelia ......................................................... Zážitek plynutí.................................................................. ...
3.
AKTIVITA VE STÁŘÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...
3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6.
Význam pohybu .. , ... ... ... ... .................. ......... ............ ... ......... Teorie aktivity ve stáří ......................... , . ... . . ..... ...... .. ... ....... .... Adaptace na stáří .................................................................. Vzdělávání ve třetím věku....................................................... Prožívání času ve stáří............................................................ Tvořivost v období stáří.........................................................
40 41 42 44 45 47 48
B) Empirická část Výzkum spokojenosti ve stáří ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu
51
1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.3.1. 1.4. 1.4.1. 1.4.2. 1.4.3. 1.5. 1.6.
28 28 29 31 33 35 37 38
METODOLOGIE ................................................. , ................ .
Cíl výzkumu a výzkumné otázky .................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. Teoretická východiska a volba metody ........................................ Vstupní předpoklady a hypotézy výzkumu................................ .... Operacionalizace................................................................ Metody ............................ ,. ... ... ............ ...... ... ......... ....... .... Dotazník kvality života ve stáří WHOQOL-OLD .......................... Dotazník postojů ke stáří a stárnutí AAQ .................................... Metoda zjištění míry aktivity - dotazník "Activo" ......................... Volba populace a výběr vzorku ................................................. Sběr dat ... ......... ... ... ........ ................ ................... ..... ..... ......
51 51 52 53 54 54 55 56 57 58
1.7.
Zpracování získaných dat..................................................... ...
59
2. 2.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.8.1. 2.8.2. 2.8.3. 2.8.4. 2.9.
VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................
61 61 61 62 63 64 64 66 66 67 67 68 69 69 69 70 71 72
3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6.
Vzorek a jeho charakteristiky ................................................... Věkové rozdělení................................................................
Vzdělání..........................................................................
Bydlení........................................................................... Další charakteristiky souboru... ... ....... .. . .. . .. ... . .. ... . .. ... ... ...... ..... Míra aktivity....................................................................... Souvislosti mezi mírou aktivity a demografickými údaji................... Muži versus ženy... ... ... ... ....... .. .............. . ......... . ... .. . .. .. ..... .. ... Zdraví versus nemocní........................................................ ... Porovnání aktivní skupiny s jednotlivými doménami WHOQOL-OLD .. Porovnání aktivní skupiny s jednotlivými doménami AAQ ................ Analýza statistické závislosti................................................... Věk ................................................................................ Bydlení........................................................................... Vzdělání....................................................................... ... Další sledované vztahy... ... ...... . ........... ... ... ...... ...... ... ... ...... ... Závěry výzkumné části........................................................ ...
Design studie...................................................................... Metoda........................................................................... ... Sběr dat............................................................................. Charakteristiky souboru......................................................... Osobnostní faktory............................................................... Interpretace výsledků............................................................
74 74 74 75 76 78 79
SHRNUTÍ ....................................................................................................
82
ZÁVĚR.......................................................................................................
84
Použitá literatura....................................................................................
85
DISKUSE .....................................................................................................
Přílohy
Úvod
stáří
"Psát o z
nejpovolanějších
a nebýt stár je troufalé", píše autorka, v stářím
osobností
současné době
jedna
se již léta zabývající (Haškovcová, 1989, s.5). Její
slova jsou inspirací k myšlenkám o stáří. Proč se "v mládí" zabýváme stářím? Čím nás stárnoucí a
staří
lidé oslovují? Co to
vůbec
je
stáří?
Stárneme od chvíle, co se narodíme. Celý život je stárnutím. Či dospíváním, Učení
zráním. Stárnutí jako cesta poznávání.
se z vlastních chyb, sbírání zkušeností.
Stáří jako období, kdy nabytá moudrost je předávána dál. Čas odcházení. Ohlížení se
zpátky.
Začátek
a konec života. Cesta od narození ke smrti. Nebýt
konečnosti,
nebylo
by třeba dospívání, stárnutí. Životní cesta mne blíž ke stáří přivedla před několika lety, kdy jsem začala pracovat se starými lidmi po telefonu na lince mnoho
příběhů, většinou přes
tuto cestu, kdy
lidí osamělých,
telefon
vyprávěli,
důvěry. Během
kteří neměli
vzpomínali a
s kým dělili
této doby jsem vyslechla
svůj
život sdílet a tak volili
se o své životní zkušenosti.
Řada příběhů byla plná smutku, samoty a bolesti. Vedle toho v nich však také zaznívala neuvěřitelná
nadhled byly jednou z Stáří
při překonávání
síla a nezdolnost, odvaha
a
představováno
nejvýznamnějších
stárnutí je
bohužel
vidět
v naší
společnosti
Jistěže
ke
Na
půdě
současné
Humor a
překvapí
časem
době
stále
nemoc, úbytek sil,
i dary získané v průběhu života, které
nehezké stopy snažíce se je vyretušovat, nebo nás čtení jako
v
stáří patří
Umíme ocenit nabyté zkušenosti, životní moudrost? Vidíme
nás ke
těžkostí.
posil.
spíše skrze negativní aspekty.
smrt i samota. Ale dokážeme
životních
stáří
nabízí?
vyryté vrásky jako
svojí pestrostí, vybízející
mnohastránková kniha?
psychologie si
naštěstí již
mnozí
autoři
povšimli nezbytnosti zabývat se
tímto fenoménem a přispívají ke studiu stáří nejen z pohledu úbytku sil tělesných a duševních. Tato práce by
měla
také
přispět
svou troškou do mlýna. V názvu práce stojí
"životní spokojenost". Ráda bych na následujících stránkách přiblížila stáří jako období, které nemusí být jen plné smutku, nemoci a samoty. Jako kus života, který, i přes mnohé nesnadnosti, lze prožít
smysluplně.
V teoretické
části
bude úkolem
vypořádat
se
s pojmy a zarámovat "spokojenost" do konceptu kvality života. V části výzkumné bych
7
ráda
ověřila
teoretické poznatky o životní spokojenosti s přihlédnutím k významu
aktivního životního stylu ve
stáří. Při volbě
přiklonila
šetření.
ke kvantitativnímu
Spolu s autorkou úvodní
věty
vhodné metody výzkumu jsem se nakonec
se domnívám, že je nutné pohlížet na období
v celém kontextu života, nejen jako jeho vytržený úsek. stárnutí se nevyhneme myšlenkám na
dětství,
této práce. Teprve se rodí. Bude stárnout,
dospívání a
přibývat.
Při
pojednávání o
dospělost.
Konec je
Jsme na
ještě
stáří
stáří
a
začátku
v nedohlednu ..
Budeme se vracet, ohlížet, srovnávat. .. sbírat.. Budeme se mýlit. A budeme objevovat. Uvidíme na konci, kam dospějeme.
8
TEORETICKÁ ČÁST
Kapitola 1: STÁŘÍ A STÁRNUTÍ
1.1.
Životní cyklus
Než se nebylo bez praví jedno kteří
přiblížíme
dětství,
období
stáří,
je
třeba
šíři. Stáří
podívat se na život v jeho
dospívání a dospělosti. "Jak si v mládí usteleš, tak si ve
české přísloví. Můžeme
v něm zaslechnout
si všímali životu jako celku. Vnímali
dávnověkou
neoddělitelnost
by
stáří
lehneš",
moudrost
předků,
jednotlivých životních etap.
Je asi přirozené, že mladý člověk se příliš nezabývá konečností života. Čím více se člověk
blíží na životní
křivce
"narození-smrt" k druhému pólu, tím více se zabývá
záležitostmi "z druhého břehu". A to jsme prozatím zůstali u lineárního uchopení života. Pokud bychom se však více zabývali slovem "cyklus" jež stojí v názvu kapitoly,
dospěli
bychom k vidění života v daleko širší perspektivě. Z českých psychologů se celoživotním vývojem zabývá Pavel Říčan (1990), který ve své knize Cesta životem
zmiňuje
své
předchůdce
BUhlerovou a její knihu Lidský životní
běh
-
německou
psycholožku Charlotte
jako psychologický problém ("Der
menschliche Lebenslauf als psychologisches Problem", 1933). Zde kořeny
tehdy
"psychologie životního postřehla nebezpečí
běhu" (německy
můžeme
najít
Lebenslauf-psychologie). BUhlerová
v přílišné specializaci vývojové psychologie a vytrácení
vývojové kontinuity lidského života. Ke konci života o tom napsala: "Zajímala jsem se o celek života... Studovala jsem rané
dětství,
abych získala náhled do
nejčasnějších
životních tendencí. Ale časem jsem přišla na to, že životu jako celku lze lépe porozumět od jeho konce, než od jeho začátků" (dle
Mrkvička
Anglický termín "life-span psychology" lze rozpětí.
1984, str.8). přeložit
jako psychologie životního
Rubinštejn rozlišuje prosté organické zrání, tedy ontogenezi, a životní cestu
jako osobní historii. Bratislavský psycholog Jozef Koščo používá pojmu "biodromální psychologie" (řecky bios = život, dromos = běh). Poetičtějším vyjádřením kontinuity života je starší pojem B.G. Anaňjeva, který mluví o "psychologii životní cesty" (dle
Říčan 1989; Mrkvička 1984). Starý básnický obraz přirovnává lidský život také k řece a vystihuje tak dynamiku životní cesty - životní proud.
9
řeky
Metafora cesty a vědeckého přístupu
nám
umožňuje přiblížit
se ke
stáří
generaci. Této oblasti bude
potřeby
vyprávěních,
nelze opominout ani význam poznání obsaženého ve
tradicích a zvycích, kde je zachycena mnohaletá zkušenost
Pro
z širší perspektivy. Vedle
věnována
pozornost ještě
této práce je však nezbytné na
nejen pomocí metafor, ale vymezit terminologii vždy záležitost nelehká,
neboť
předávána
z generace na
později.
začátku vypořádat
především
se s pojmoslovím
úhlem psychologie. Toto je
co autor, to vlastní pojetí. Pokusme se nyní
přesto
v rámci možností zorientovat v terminologickém pralese.
1.2.
Terminologie
Na
počátku
vždy stojí otázka - v našem
případě
je to tázání se "Co to je
"Kdy začíná?". Otázkou "Jak vypadá?" se budeme zabývat
V
současné době
odbornou i čtenáře.
lze k tématu
populárně naučnou.
Například
stáří
nalézt již
Je zajímavé, jak se
stáří?"
a
později.
poměrně některé
rozsáhlou literaturu tituly snaží
přilákat
Marie-Paule Dessaintová (1999) nazvala svou knihu
své
(zřejmě
s nadsázkou) "Nezačínejte stárnout". Je vůbec možné "nezačít stárnout"? Podtitul zmíněné
knihy, se nám snaží přiblížit, čemu je věnován obsah tohoto lákavého
prohlášení. "Jak žít co možná nejdéle přfjemně, samostatně a důstojně". Autorka se snaží populárně naučnou formou přiblížit základní procesy odehrávající se v období stáří
a přináší ve své
příručce řadu
konkrétních
návodů
a cvičení.
Skutečnost je však taková, že "člověk - kterýkoli, kdekoli a kdykoli -
musí,
může
a v některých
případech
stárnout
dokonce chce .. " (Wolf, 1982, str.8)
V literatuře se můžeme setkat s různými pojmy pro stáří, stárnutí a staré lidi. Václav Příhoda užívá ve své Ontogenezi lidské psychiky (1974) archaických názvů pro stáří
jako období "senescence"; starý člověk je pak "senescent". Kořeny těchto názvů lze nalézt v latinském jazyce, kde stáří jest "senium". Odtud vedla cesta k současným moderním a hojně užívaným pojmům "senior" a "seniorský věk". Byl tak nahrazen pojem "geront", označující starého člověka. S tímto termínem se lze ještě ve starší
10
literatuře potkat (Říčan, 1989). Postupem času se v psychologii ustálilo označení pro vědní
stáří věnuje,
podobor, který se období
či obecně
jako gerontopsychologie
gerontologie. autoři
Mnozí
Můžeme
metaforami. autoři
Jiní
při
si
některé
se svými názvy snaží postihnout již
Definice
hovoří například
při
studiu
o
"věku
charakteristiky tohoto období.
celistvosti".
pokusů
různých
definic
stáří
sledovat,
vyzdvihují více involuci a negativní
pozitivní stránky
stáří. Většina
kompromis mezi
oběma
póly.
přesto
o definice, je jejich jistá zkratkovitost, čeho
podstatného si jednotliví
v tomto období všímají, jakými charakteristikami se snaží autoři
"druhá polovina života".
stáří
Otázkou jakýchkoliv zajímavé
"třetí věk" či
se tak setkat s názvy jako
Gail Sheehyová (1999)
1.3.
pojmenovávání pozdního životního období pomáhají
definic má
změny
poměrně
Příkladem může
autoři
stručně stáří přiblížit. Někteří
stáří,
ve
je
jiní se snaží postihnout i
obecný charakter a
tvoří určitý
být následující charakteristika, která si
všímá i obtížnosti a nejednotnosti vymezování tohoto období: "Stáří je
obecným označením pozdních fází ontogeneze,
důsledkem
a projevem geneticky
dalšími faktory
(především
podmíněných involučních procesů,
chorobami, životním
je spojeno s řadou významných sociálních jiné
změny
mnohé jsou
sociálních rolí). Všechny protichůdné
přirozeného průběhu
způsobem
modifikovaných
a životními podmínkami) a
změn (osamostatnění dětí,
změny příčinné
života. Je
a následné se
a jednotné vymezení i periodizace
stáří
penzionování a
vzájemně
prolínají,
se tak stávají velmi
obtížnými." (Kalvach, 1997, str. 18) vývojová psychologie vnímá stárnutí jako
konečnou
fázi celoživotního procesu
vývoje člověka, jako "souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a které kulminují v terminálním stadiu a smrti" (Langmeier, stránkách bychom tomuto,
převážně
Krejčířová
na fyziologické
2006, str.202). Na následujících změny zaměřenému,
pojetí
stáří
chtěli oponovat a pojednat o tomto životním období nejen jako o čase ztrát, ale také jako
o
čase
možného
růstu.
Pro
začátek
nám
může
posloužit filosofické zamyšlení
následujícího autora, který si všímá duchovního obsahu:
11
Stáří a s tím i smrt - a bolest - to jsou asi nejtěžší zkoušky kvality každé osobnosti, " každého člověka. Zkouška, která nepotřebuje žádnou zkušební komisi, která mluví sama
o
sobě.
směrodatný
Kdo je
pro posouzení, je-li
stáří
prožité jako opravdová kvalita,
přinášející radostný zážitek? Především starý člověk sám. Člověk nešťastný, otrávený, věčně
nespokojený je jasným
bezpečným měřítkem stáří
se nedá
počítat
o vylepšení, o sportu, na stáří
chyby, selhání, fiaska.
celoživotní filozofie
s možností
nápravě
tělesných
důkazem
začít
chyb. Ve
člověka.
znova. Ve
stáří,
kdy
pracovních výkonech, na
jakým vnímáme
utváří společně
stáří,
je
ovlivněn
stáří
stáří
tělesné
samo o
je
nějaká představa
slábne - se nedá
kráse apod. To všechno
(Kubíček,
sobě
se už nedá simulovat, ve
se nedá odkládat
tělo chřadne,
selhává a přetrvávají jen hodnoty ducha."
Způsob
Ve
Stáří
stavět
na
nutně
ve
2003, s. 33).
naší vlastní hodnotovou orientací, jež se
s ostatními složkami osobnosti v celoživotním procesu dynamické
interakce jedince s prostředím.
1.4.
Periodizace životního cyklu
Jak již bylo předchozího
řečeno,
života
nelze období
člověka.
stáří,
a tudíž ani proces stárnutí,
Stanovit konkrétní
věkovou
velice problematickou záležitostí vzhledem k tomu, že
hranici pro změny,
oddělit
počátek stáří
od je
které nastávají, jsou
pozvolné a navíc vysoce individuální povahy. U každého jedince dochází k odlišnému vývoji, můžeme říci že je tolik podob stáří, kolik existuje lidí. Přesto v průběhu dlouhodobého studia třetího věku, na základě zkušeností i výzkumů, byly učiněny pokusy o periodizaci - rozčlenění tohoto poměrně dlouhého posledního období na několik podobdobí. Věkové ohraničení jednotlivých stadií je vodborné literatuře
rozdílné, neboť stanovení "kritických bodů" je závislé na odlišném pojetí kritérií jednotlivých
autorů.
Václav Příhoda (1974) si všímá patnáctiletých vývojových cyklů a na tomto základě utváří propracovanou periodizaci životní dráhy od dětství až po období senia: " ... naše
zkoumání ukázalo, že skutečně biologický i psychologický vývoj projevuje pravidelnou cykličnost v patnáctiletých obdobích ( ... ) tato cykličnost se projevuje i v národní
kultuře ( ... ). Střídání generací v literatuře, ve filosofii, ve výtvarném i hudebním umění
12
zřejmé.
třetí
vždy
ontogenetická generace (ve
věku
bylo vždy
l~~.
od 30 do 45 let) ... " (str.225). Autor popisuje zajímavou analýzu postupu generací
~
různých umělců
I!
prohlubuje: "Trvání jednotlivých období po dobu patnácti let není jen schematické ( ... )
'1,,1
Základní tóninu
určuje
It
a významných osobností. Na jiném
patrně
Tento rytmus má
místě
úvahu o životním cyklu
sociálně
hluboký smysl, který se projevuje i
ve vývoji
1
II
I IfI
generací". (str.9) Období od 45 let do 60 považuje za přechodné a nazývá jej "interevium". Od 60.roku
(začátek
"genescenci" (60-75 let) a
věk
stáří)
hovoří
o "seniu", kde
u našich
předků
rozlišuje
"kmetství" od 75 do 90. roku života. Slovo kmet společník
odvozuje z latinského comes, znamenající ten "kdo se mnou jest", průvodce,
ještě
pak vladyka,
později
moudrý
stařec. Třetím
nebo
obdobím senia je
"patriarchium" jež náleží osobám doživším se 90 a více let. Švancara (1983) však s tímto názorem polemizuje a tvrdí, že rytmičnost 151etých celků
nebyla
dospělosti
jednoznačně
potvrzena. Sám jmenuje tzv. presenium, období zralé
(46/48 - 65 let), jež
předchází
období
stáří
/zde se s Příhodou shoduje
v názvu "senium". Období od 80.roku života považuje za vysoký periodizaci uvádí
například
s přechodným obdobím "uvolňování
D.B. Bromley (1966), který
"předdůchodového
z aktivit" (65-70 let) a stadium
věku" stáří
věk.
člení stáří
na
Odlišnou tři
stadia
(56-65 let). Následuje stadium (od 70 let), u
některých jedinců
přecházející do stadia senility. Řada autorů hovoří o tzv. pozdní dospělosti včetně
gerontopsychologa J.E.Birrena; ten toto období
ohraničuje věkem
50-75 let. Samotné
"stáří" pak v jeho pojetí začíná 75.rokem (dle Švancara, 1983). Haškovcová (1990) stáří věkové
uvádí jako období
rozmezí od 75 do 89 let, v souladu se
Světovou
zdravotnickou organizací.
Švancara (1983) shrnuje základní body, v nichž se liší pozdní vývojové etapy od mladších 1)
věkových
směřování
stadií: od difusních,
diferencovanějším
2)
nepročleněných zážitků
a obsahů ke stále
a více specifickým projevům;
postupné pevnější sjednocování narůstajících psychických obsahů a funkcí v rámci
autoregulačních procesů
osobnosti, které
můžeme
nazvat integrací;
3)
upevňování
4)
osvobozování se od extenzivního experimentování a ustálení zaměřenosti
získaných zkušeností
v průběhu pozdní dospělosti
13
Burnside navrhuje kategorie "mladé
stáří"
(60 - 69Iet), "zralé
stáří"
(70 - 79Iet),
okročilé stáří" (80 - 891et) a věk 90 - 99let jako "velmi pokročilé stáří" (Burnside, "P 1979 dle Stuart-Hamilton, 1999). Ve shodě se Stuart-Hamiltonem se můžeme ptát,
nejsou-li tato
označení
pouhými synonymy pro "šedesátníky" až "devadesátníky".
Již zde padla zmínka o o
"čtvrtém věku",
druhých.
Třetí věk
"třetím věku". Někteří autoři
se
pouštějí
který vnímají jako období, kdy je již naopak
označuje
aktivní a nezávislý
dále a mluví dokonce
člověk
způsob
odkázán na pomoc
života ve
stáří
(Stuart-
Hamilton, 1999).
S novou periodizací životní cesty
přišel
E.H. Erikson, který pojal jednotlivá období
jako specifické vývojové úkoly. Jeho psychosociální teorii epigenetického vývoje je podrobněji věnována
V současné
době
(chronologického)
stáří
Jak je
užíváno
následující
členění
kalendářního
(Miihlpachr, 2008):
staří senioři
Specifické změny ve zřejmé
nejčastěji
senioři
85 a více let - velmi
1.5.
Je
senioři
65-74 let - mladí 75-84 let - staří
pozornost v kapitole 1.7.
z předchozích
stáří
pokusů
o diferenciaci období
stáří,
je proces stárnutí
individuálně odlišný. Přesto se pokusíme popsat alespoň základní zrněny, které toto
období provázejí.
1.5.1.
Příčiny
Biologické stárnutí a stáří
stárnutí a stáří nejsou dodnes zcela objasněny. Existuje množství nejrůznějších
hypotéz, které lze zhruba rozdělit do dvou základních okruhů (Miihlpachr, 2008; Kalvach, 1997):
14
přístup
1) Epidemiologický jsou
děje
-
autoři
Přirozená
nahodilé.
přístup
zastávající tento stářím
smrt
tvrdí, že
stáří
a umírání
neexistuje, pouze smrt jako nehoda.
V optimálních podmínkách může být život velmi dlouhý.
2) Gerontologický
přístup
- zastánci tohoto
procesy svou povahou zákonité.
Přirozená
přístupu
smrt
tvrdí, že
stářím
stáří
a stárnutí jsou
existuje. Ani v optimálních
podmínkách se život neprodlouží nad jistou hranici.
Příhoda
popisuje stárnutí jako "jev univerzální,
je živé, od nejjednodušších
organismů
( ... ) od bakterií k sekvojím a od tisíciletí"
(Příhoda,
rostlinné i
prvoků
sokratiků,
poslední stadium všeho, co
živočišné říše
k dinosaurům
1974, str.291-292), a
nevynechávaje ani úvahy
vyjadřující
věnuje
či
se
až po ty
nejsložitější
velrybám, od krátkodobosti po podrobně různým
Aristotela a dalších
myslitelů,
hypotézám,
o významu
ohně
a
tepla, jako zdroje životní síly. Počátky
a
průběh
etnických skupin a
stárnutí jsou odlišné nejen u jednotlivých lidí, ale také u národů. Například
žen probíhá stárnutí jinak než u
tmavé typy stárnou
mužů
dříve
(Wolf, 1982). Každý
světlé, podobně
než
člověk
různých
u
stárne jinak rychle
jako celek a odlišným tempem stárne každý jednotlivý orgán. Všichni máme svou "Achillovu patu" - orgán, který je může
nejzranitelnější
například
být zrak, u jiného
tělesných změn
nejdůležitějších projevů
někoho
pohybové ústrojí. Pacovský popisuje
"součet funkčních věků jednotlivých orgánů"
Podrobný rozbor
a stárne nejrychleji. U
ve
stáří
to
jako
(Pacovský, 1997, str.55).
stáří přesahuje
biologického stárnutí
můžeme
Přehled
rámec této práce.
nalézt
např.
u
Příhody
(1974)
či
Pacovského (1997).
1.5.2.
Sociální změny ve stáří
Sociální
stáří
mezníkem je Mnozí
autoři
je dáno
přechod
do
především změnou důchodu.
Tato
rolí a životního
skutečnost
popisují změny spojené s přechodem do
sama o
bude snášet
obtížněji
člověk
ztrátu
práci jako jedinou
zaměstnání.
V
náplň
Příhoda
života, je
současné době
Významným
sobě přináší řadu
důchodu převážně
Haškovcová (1990) mluví dokonce o "penzijním kolapsu", traumatu". Pokud má
způsobu.
úskalí.
jako negativní.
(1974) o "penzijním
pravděpodobnější,
že
však již neplatí rovnítko mezi
důchodovým věkem a člověkem bez práce. Řada starších lidí je stále zapojena do
15
činnosti,
pracovní
příležitostně.
mnozí pracují na plný úvazek, jiní
Stuart-Hamilton
(1999) uvádí Herzogovu studii, která sledovala starší lidi pracující na plný úvazek a ty, kteří
byli v částečném
důchodu.
zjištěno,
Bylo
že jejich spokojenost nesouvisela chtěli
s množstvím vykonávané práce, ale spíše s tím, zda se jednalo o práci, kterou dělat.
Plné zaujetí
věnují tvůrčí
Ke
stáří
činností
věku můžeme vidět například
až do pozdního
práci. Tématu aktivity se více
neodmyslitelně
patří
věnujeme
kteří
se
v kapitole 3.
prarodiče.
role
u lidí,
Přítomnost
vnoučat,
případně
pravnoučat,
vnáší do života starých lidí nové úkoly. V této souvislosti snášejí ženy
přechod
důchodu
do
častěji
snáze než muži,
se realizují v domácnosti,
péčí
o
děti
a
vnoučata.
Ne všichni často
senioři
však mají život
naplněný dětmi
a
vnoučaty.
také ztráta životního partnera. Starý člověk mnohdy
K vyššímu
zůstane
věku patří
sám a jeho úkolem je
se se samotou vypořádat. Čas o samotě nemusí nutně souviset s osamělostí. Jak je zřejmé
ze zkušeností starých lidí,
může
způsobem.
být samota prožívána i kladným
V dokumentu o stáří T.Škrdlanta říká stárnoucí žena: "Mám ráda samotu ... člověk dozrává o samotě ... " (Škrdlant, 2002). To jak se společností,
člověk vypořádává
o tzv.ageismu,
věku.
změnami
ve které žije a jejím postojem ke
každé období v dějinách
překládá
se
formě
přístup
na
stáří
ke
"věkismus"
stáří.
zaměřené
ovlivněno
také
V historickém kontextu je patrné, že
jiný pohled. V
nesnášenlivosti
ageismus jako
Takový
mělo
v průběhu stárnutí, je
současné době
hovoří
se
dokonce
na starší osoby. Pacovský (1997)
- postoj, kdy jsou lidé posuzováni jen z hlediska
stáří je důsledkem zaměření
se pouze na
vnější
projevy stárnutí
a zjednodušujících generalizací. V této souvislosti je v literatuře popsána
nejrozšířenější patří například
Pacovský 1997). Mezi předpokládá zaručení
mýtus nemocného nemocný; mýtus
spokojenosti starých lidí
stáři,
stáří
který je založen na
neužitečného času,
staré lidi z perspektivy osamělém
a depresivním
stáří či
o
stáří
například
může
být
dostatečným představě,
který
zajištěním;
materiálním
že každý starý
Dalším z častých negativních
člověk
je
mýtů
je mýtus o
mýtus o úbytku sexu. Existují také pozitivní mýty o
Nejčastější
příčinou
představ,
mýtus falešných
je mýtus moudrého
stáři,
dostatek zkušeností a schopnost se vším si už ve svém
mýtus však
(Haškovcová 1990,
který je postaven na zjednodušujícím pohledu na
zaměstnanosti.
(Haškovcová, 1990).
seniorů
řada mýtů
nereálných
vyhledání pomoci v případě
očekávání
a
potřeby. Podobně
16
kdy se věku
znesnadňovat
očekává
od
poradit. Tento
starému
člověku
mýtus klidu a vyrovnanosti zní
jako pozitivní hodnocení, v důsledku však
může
souviset
s vyšší mírou úzkosti u
seniorů.
Řada
lidí si své stárnutí uvědomuje až v "zrcadle"
vrstevníků či
mladých lidí.
Podobně
je překvapen i Tomáš Škrdlant ve svém dokumentu Hledání moudrosti stáří (2002), kdy tváří
v tvář
kameře přináší
svou zkušenost s vlastním stárnutím, které si
nejvíce v zrcadle okolí. V citlivých rozhovorech se autorovi se
stářím
jednotlivých lidí:
to už znám ... ale toto mladí, odpovídají Jiné naopak láká
"Stáří je zabřednutí
(stáří)
aktéři
z toho, co v životě
zachytit zkušenost
do konvence ... "; "Mladá už jsem byla ...
je každý den nové ... " Na otázku, jestli by
dokumentu
zvědavost
podařilo
různě:
chtěli
být znovu
"Být znovu mladý? Ne .. je to námaha ... "
k prožití života ještě jednou, a u
dělají nejraději:
uvědomuje
některých
"Být znovu muzikantem .. "
zaznívá nadšení
říká téměř
osmdesátiletá
žena. Příhoda
(1974) nazývá toto období "procul negotiis" a všímá si hlubší dimenze, kterou
takový život nabízí: "Život procul negotiis ... trvale mění psychiku člověka, dává jí jiný obsah a jiný charakter, než jaký se vytváří v pravidelném zaměstnání. Člověk žije život plněji,
s obsahem, jaký mu sám dá, v rytmu, jaký si sám
rozděluje,
1.5.3.
Stejně
jako by žil ve
věčnosti" (Příhoda,
určí. ..
je pánem času, sám si jej
1974, str.396).
Psychické stárnutí a stáří
jako u stárnutí fyziologického, také vývoj v oblasti psychiky plynule navazuje
na
dřívější
za
příznivých
především
fáze životního cyklu. Mnozí
autoři
prokazují, že
podmínek dále rozvíjejí až do pozdního
věku.
některé dílčí
schopnosti se
Významnou roli zde hraje
rostoucí životní zkušenost a dotváření, zrání osobnosti.
V literatuře se můžeme setkat jak s názory, které podmiňují průběh stárnutí osobnostními charakteristikami, tak s opačným přístupem, jež tvrdí, že stáří proměňuje osobnost člověka. Z obou pohledů je zřejmá vzájemná provázanost. Můžeme říci, že stáří
a stárnutí osobnost
prověřuje.
Mohli bychom zde podrobně vypsat řadu změn, jež jsou se stárnutím spojené a jak je na mnoha stránkách gerontopsychologické publikace
vysvětlují.
Pokusíme se však
podívat na změny ve stáří z jiného úhlu pohledu a ze slábnoucích, ubývajících sil učinit
17
jejich že
přednost, přeznačkovat
změny,
negativní způsob
vidění stáří svůj
ke kterým v tomto období dochází, mají člověka
stárnoucího
objevit nové
vnitřní
jemnějším tónům
podstatě.
zůstává
Tomuto období
Právě
růstu
stáří
však
dospělost")
("druhou
nutně předchází
z psychologického hlediska musí něco
přehlušených
přecházejíc
růstu ... čas
věnovat udělali
"mladistvým
pozvolna do období
jako možnost žít
světu
ve své
opravdovější
život.
období duševní zimy, tzv. malá smrt, kdy
zemřít,
aby se mohlo narodit nové já. "Tato malá
smrt je zimou nutnou k odpočinku, k sebrání sil, k výživě a období
tento "úbytek", "ústup"
jen obnažený kmen s větvemi bez listí, ukazujíc se
Sheehyová vidí
půlce
k druhé
se pokouší vyzdvihnout doslova
osobnosti, dosud skrytých,
hukotem". Tak jako na podzim opadávající stromy zimy, kdy
Domníváme se,
hluboký význam a že je úkolem
poklady skrývající se pod povrchem úbytku sil fyzických. dává zaznít
změn.
Podnětně přistupuje
zdroje.
Netradičním způsobem
života Gail Sheehyová (1999).
a jeho
přípravě
na velmi dlouhé
znovuobjevení sama sebe ... Už nemusíme všechnu svou energii
na udržování "falešného já", které jsme v mládí vypiplali, abychom se zalíbili, dojem nebo ovládli druhé" (Sheehyová, 1999, s.148-149). Jak popisuje pocit
volnosti osmdesátiletá žena v dokumentu o stáří: "Říkám si co chci, co si myslím ... " (Škrdlant, 2002).
Většina autorů
zabývajících se gerontopsychologií se shoduje na tom, že struktura
osobnosti se v rámci normálního stárnutí výrazně osobnostní rysy mohou zvýraznit v samotářství. (V této práci se
kvalitativně nemění,
například
nevěnujeme
sklon k introverzi
změny
může
člověka
Změny
v hodnotové orientaci - ve smyslu
které byly
dříve
přerůst
s demencí
a projevy).
Srnec (1982) uvádí tři hlavní změny osobnosti, ke kterým dochází v průběhu 1.
některé
patologickému stárnutí, které zahrnuje široké
spektrum demencí, kde tyto obecné charakteristiky neplatí; osobnost vykazuje specifické
pouze se
v pozadí. Do
popředí
změn
se dostává
stáří:
hierarchie se zvyšuje význam hodnot, například
hodnota
tělesného
zdraví a
ustupuje význam fyzické aktivity apod. 2.
Sebehodnocení - může se snižovat nebo nepřiměřeně zvyšovat
3.
Postoj k druhým lidem - může být méně i více tolerantnější; na základě změny společenské
role.
Říčan poukazuje na význam zpětného porozumění životu a popisuje retrospektivní
postoj ve
stáří,
který
může
mít i mezigenerační vliv. Všímá si také skrytých schopností,
18
které
člověk může příběh
i když
ve
objevit:
Kromě
"např.
bezděčně
svého života
cenné informace .... často
stáří
toho ve
cenzuruje a
stáří,
spontaneitu, bohatství
prožitků.
s mladými lidmi: dovedeme u nich (Říčan,
vidět
Stárnutí v průběhu
době
Dříve
samozřejmostí
nebylo zdaleka
a mládí, mnozí
z mnoha
důvodů
skryté, ale mohly omezovat pomůže při
práci
tytéž problémy, se kterými kdysi zápasil on"
dospělost
se
ve
stáří vůbec
a jen
průzkum
středověku
starší době kamenné byl
dožít.
některý člověk
počítalo
80,
nezřídka
Většina
prožil
Věk,
i 90 a více let.
lidí si prožila své
stáří.
Bylo tomu tak
nedostatečná lékařská péče ...
Lidé
již od narození. Podnikneme-li takový
k velmi starodávným populacím, s překvapením zjistíme, průměrné
bylo
více - 321et, v mladší
v dobách dávno minulých.
běžně
lidé dožívají, dosahuje
umírali, se smrtí se v životě více
například
člověka
- životní podmínky, období válek,
malý archeologický
něco
lze získat
dějin
kterého se v současné
o
zůstaly
Tak nám poznání starce
Je zajímavé podívat se na životní cyklus
častěji
přikrášluje ... rozhovorem
1990, str. 5 1).
1.6.
dětství
vzpomínání, a
když integrace osobnosti slábne, projeví se
sklony a jiné vlastnosti, které po desítky let
tvořivost,
že
člověk věnuje hodně času
starý
době
průměrný
dožití se 28 let, v době bronzové "kupodivu"
kamenné se
dožil pouze 27 let a ve
život dlouhý pouhých 20 let (Horská et a1., 1990).
skutečností,
Zamyslíme-li se nad touto
průměrný člověk
nemůžeme
si
neuvědomit
důsledky
a
souvislosti prodlužující se délky života v současné společnosti. Život našich předků měl dozajista jinou podobu, než s jakou se setkáváme u
současné
populace starých lidí.
Čímpak se tito lidé zabývali? Jak svůj život prožívali v krátkodobém horizontu? Měli čas
myslet na jakousi "kvalitu života"? Nebo byli rádi, že
života jako takového?
Podnětné
žít a stárnout (1982).
Autoři
vůbec
žijí a cenili si hodnoty
úvahy k tomu rozvíjí E.Freiová a J.Wolf v knize
se zamýšlejí nad rozdílným vnímáním
času
Umění
kdysi a nyní.
Člověk jako bytost rozlišující minulost, přítomnost a budoucnost. V čase se jistě proměnila
i religiozita
člověka.
S uvedenými autory
můžeme
li se v současnosti víra vytratila, jak tvrdí. Náboženství významnou roli, ateismus se jaksi "nenosil". Zda-li tehdy pomáhali více, to dnes již
těžko
představy
polemizovat nad tím, zdadříve
hrálo pro
o posmrtném
člověka
životě
lidem
zjistíme. Tyto úvahy jsou velmi obecného rázu,
19
zasloužily by si hlubšího a není prostor. Snažíme se
konkrétnějšího
alespoň naznačit
další
pohlédnout. Slovy psychologie
můžeme říci,
délka života, ale i některé lidské
potřeby
1.7.
něž
propracování, pro směr,
v této práci bohužel
odkud se dá na
že v průběhu
času
se
stáří
a stárnutí
proměnila
nejen
a hodnoty.
Pojetí životního cyklu E.H.Eriksona
V předmluvě knihy Životní cyklus rozšířený a dokončený, líčí Joan Eriksonová cestu dospěli
jak se svým manželem Erikem H. Eriksonem
k rozšíření své teorie
psychosociálního vývoje a doplnili dosud propracovaná stadia období
dětství
a dospívání o další
stupně
pozdějším
obdobím života, pozdní
Eriksonová
doplňuje
vývoje. Tato
dospělostí
jako devadesátiletá žena na
nově přidaná
stářím.
a
zaměřená především
základě
na
stadia se zabývají
Po smrti manžela Joan
svých životních zkušeností
deváté, poslední stadium životního cyklu. Eriksonova psychosociální teorie epigenetického vývoje má v popředí
úspěšného
body v každém stadiu, tzv. vývojové úkoly. Výsledkem jejich příznivého vyřešení
určité
kritické zdolání,
krize, je dosažení specifické mohutnosti v daném stadiu, kterou
Erikson nazýval ctností. Opakem ctnosti je pak tzv. jádrová antipatie, jak Erikson nazývá negativní pól, kde se
člověk může
ocitnout
období (Erikson, 1999). Psychosociální teorie
při neúspěšném
zdůrazňuje
sociálního kontextu, v němž byl jeho život realizován a bez životnímu cyklu
na
začlenění
nějž
člověka
do
nelze individuálnímu
adekvátně porozumět.
Krize v Eriksonově pojetí má člověka
zvládnutí kritického
straně
svůj
zdroj v možném
jedné a požadavky okolí na
střetu
straně
mezi
přirozenými potřebami
druhé. Okolí tak k uspokojení
potřeb jedince může napomáhat, nebo mu naopak bránit. Člověk je v každém
vývojovém stadiu
stavěn před
nový vývojový úkol, který má
Není v možnostech této práce přestože
osmé a
by to
jistě
doplněné
podrobně
vyřešit.
se zabývat všemi stadii Eriksonovy teorie,
bylo zajímavé. Podstatná jsou pro nás poslední deváté stadium. Podrobný
přehled
dosažených ctností a jádrových antipatií je uveden v tabulce
20
dvě
stadia
jednotlivých stadií č.l.
stáří
-
včetně
Ctnost, neboli mohutnost lze v postoje ke svému okolí
či
sobě
k
Eriksonově
samému,
pojetí chápat jako zaujetí jistého bazálního
umožňuje
mu nalézt smysl existence. Pokud
tomu tak není, onen smysl je postrádán a je narušena psychická integrita. Poslední psychosociální krize, ve které zápasí integrita se zoufalstvím, se týká toho, jak
člověk čelí
konci života. Pocit celosti, integrity a
do té míry, do jaké se dokázal
úspěšně vypořádat
života. Zoufalství se objevuje u lidí,
kteří
dobře
člověk
prožitého života má
s úkoly v předchozích obdobích svého
se dívají
zpět
na
svůj
život s lítostí a vidí jej
pouze jako řadu nevyužitých příležitostí a selhání. Úkolem osmého stadia je dosažení vědomí
celkové osobnostní integrity odrážející se ve involučním procesům
si starý
vlastní autonomie. Díky čemuž
je však dosažení integrity ne vždy snadné dosáhnout, díky
člověk začne uvědomovat
svoji
konečnost.
Toto
uvědomění ohraničenosti může
vést k prožitku zoufalství z této perspektivy. Osobnostní desintegrace se pak projevit na úrovni skutečností
tělesné,
psychické a sociální. Pokud se jedinci
postupného narušování integrity, vznikne u
něj
podaří
může
vyrovnat se
ctnost moudrosti, jádrovou
antipatií je pak opovržení (Erikson, 1999). potřebné
K pochopení posledního stadia vývoje je sedmém stadiu, které zahrnuje označen
věk dospělosti.
se krátce zmínit o
předchozím
Dominantní konflikt v tomto období je
jako generativita proti stagnaci. Cílovým úkolem zde je nabytí tendence
k činorodosti a vyhýbání se
tvořivosti, převážně směřované vůči
kontaktům,
člověk
kdy takový
míněno
druhým lidem. Stagnací je
okolí nijak neobohacuje. Dosaženou ctností
je pečující postoj k druhým lidem, antipatií je naopak jejich odmítání. Kvalita zoufalství v devátém stadiu odráží odlišnou zkušenost od zoufalství, které je spojeno se stadiem osmým. Ctností osmého stadia vývoje, období
stáří,
je moudrost. Integrita a moudrost jsou
pojímány jako živé pojmy, propojené s našimi smysly, zrakem i sluchem, světu.
" ... Moudrost
spočívá
ve schopnosti
vidět,
otevřené vůči
dívat se a rozpomínat se,
stejně
jako
naslouchat, slyšet a pamatovat si. Integrita dle nás vyžaduje takt, kontakt a dotyk .. " (Erikson, 1999, str. 107). Jak popisuje na jiném
místě
Joan Eriksonová nelehký proces:
"Integrita ... nevyžaduje usilovnou rozvahu nebo výkon, pouze každodenní velkých a malých
činností
s vytrvalou pozorností k detailu nutnému pro
den. Je to vše tak jednoduché, tak Vyzdvihuje také význam "udržovat znalost
světa
a
dřívějších tvořivost
pozorovat cosi nepodmanitelného,
přímé,
a
přece
řízení
dobře
třeba
se
s novou grácií". Kolem mnoha starých lidí
21
prožitý
tak obtížné" (Erikson, str. 13).
životních zkušeností, o které je
"nezměnitelné
všech
opřít
a
můžeme
jádro", "existenciální identitu", jako
přítomnosti
propojení minulosti, celoživotně
aktivní,
a budoucnosti (tamtéž). Moudrost a integrita jako
se vyvíjející procesy, v závislosti na vývoji
předchozích
stadií
životního cyklu. doporučení
O kousek dále narazíme i na
roky lidského života. Eriksonová staří
lidé se dožijí tak vysokého
hovoří
důvěru.
Jako
zoufalství, které provází poslední
o devátém a desátém deceniu, ale ne všichni
věku. Můžeme věku.
autonomie lze sledovat i v mladším zeslabuje sebeúctu a
čelit
jak
se domnívat, že obdobný proces ztráty Ohrožení nezávislosti a sebeovládání
nejmoudřejší
cestu
překonání
zoufalství vidí autorka
skrze víru a přiměřenou pokoru. (Erikson, 1999).
1.7.1.
Gerotranscendence
S pojmem "gerotranscendence"
přišel
Lars Tornstam s kolegy z Uppsalské
univerzity ve Švédsku: " .. předpokládáme, že lidské stárnutí, vlastní proces žití do stáří, obsahuje potenciál ve smyslu gerotranscendence. Jednoduše
řečeno,
gerotranscendence
je posun do meta pohledu, od materialistické a racionální vize k vizi transcendentnější, normálně
kosmičtější
a
doprovázený vzestupem životní spokojenosti. Záleží na může
definici "náboženství", zda gerotranscendence
nebo nemusí být považována za
teorii náboženského vývoje. Nystrom a Andersson-Segesten (1990) nalezli ve studii pacientů
v terminálním stadiu u směrech
v mnoha
některých
nemocných stav klidu mysli. Tento stav je
blízký naší koncepci gerotranscendence.
Samozřejmě
nenalezli
žádnou korelaci mezi tímto stavem mysli a existencí náboženské víry nebo náboženské praxe
u
pacientů...
Podobně
gerotranscendence považována za
v Jungově konečné
teorii
individuačního
stadium v přirozeném procesu
k zrání a moudrosti. Popisuje realitu odlišnou od reality gerontologové tendenci promítat do
stáří.
věci
a
větší potřebu
pro
osamělou
středního věku,
Je
směrem
kterou mají
Podle této teorie gerotranscendentní jedinec
prožívá nový pocit kosmického spojení s duchem a smrti a redefinici sebe. Tento jedinec
procesu
může
světa,
redefinici
času,
prostoru, života
také prožívat snížení zájmu o materiální
"meditaci" (Tornstam 1993 dle Erikson, 1999,
str.117-118).
Eriksonová popisuje závazků
přes
vědomý
typ "ústupu" do ústraní, kdy
každodenních aktivit. Tento postoj neznamená
neangažovanost
může
dál
pokračovat
22
člověk
nutně
zanechá obvyklých
ztrátu životního zaujetí; i
zájem, tzv."hluboce zaujaté nezaujetí", jak
tento paradoxní stav s transcendentní kvalitou pojmenoval Erikson. Pokud je však stažení se motivováno opovržením životem a druhými (jako antipatický pól posledního stadia vývoje), prožívání klidu duše a transcendence je
nepravděpodobné
(Erikson,
1999). Ne všichni mají
štěstí
dobrovolného ústupu do pozadí. Ale i lidé s fyzickou
neschopností mají možnost gerotranscendence, Erikson a Eriksonová svými myšlenkami kde
zrněna
náročných
může
přibližují
postoje. Zde se
existenciálnímu pojetí V.E. Frankla,
postoje je podstatnou dimenzí nalezení smyslu i ve velmi
nepříznivých
a
životních situacích (Frankl, 1997).
Autenticita tvořivosti.
podmíněnou zrněnou
stáří spočívá
v hledání nového self - nového života a nové role, v aktivitě a zpětnou
"Stárnout je velká výsada. Dovoluje
vazbu k dlouhému životu, který
být oživen v retrospektivě" (Erikson, 1999, str.121). doplnění
Joan Eriksonová uzavírá
osobní zkušenosti: "A tak se
nasměruješ tváří
tvůj
sledují padající kameny,
životního cyklu slovy, ze kterých cítíme hloubku
pokračovat.
Syntonní a dystonní
podněty,
nebo to vzdát, vždy zápasí o nadvládu, a vůle se snaží o dobré. Jsi vyzýván a
zkoušen. Toto úspěchu.
oči pozorně
dech váhá udržovat tempo. Jsi vždy znovu donucen
zpomalit a stvrzovat své rozhodnutí pokračovat
k vycházejícímu slunci, tvé
napětí,
když se na
ně soustředíme
a ovládáme je, je vlastním
Každý krok je zkouška syntonní suverenity a
vůle"
kořenem
(Erikson, 1999, str. 122).
Říčan (1989) zachycuje souvislosti mezi Eriksonovým pojetím a teorií potřeb
A.Maslowa. Všímá si analogie mezi Maslowovou hierarchií a celoživotním vývojem jako cestou ke zralosti, jak o ní mluví Erikson a jiní odpovídají do
značné
míry
seberealizačním potřebám.
autoři.
Generativita a integrita
Zastavíme-li se na chvíli u pojmu
seberealizace, objeví se nám také pojetí c.G.Junga, který mluví o celoživotním vývoji člověka
jako o individuaci. Jung (1994)
viděl
ve druhé
polovině
života a tím i ve
stáří
veliký smysl. lndividuaci chápe jako univerzální biologický princip, který lze nalézt u všech živých
organismů.
druhu - jinak by se musí mít
svůj
Jung
člověk jistě
smysl a
účel
a
předpokládá,
že
dlouhověkost člověka
odpovídá smyslu
nestal sedmdesátníkem: "Proto i jeho životní odpoledne
nemůže
být jen žalostnou
str. 103).
23
přítěží
dopoledne" (Jung, 1994,
Přínos
zkoumání. Na
jsou
základě
přesvědčení,
Erikson
spočívá
E.H.Eriksona
příznivější,
že
mimo jiné v jeho širokém transkulturním
vlastních zkušeností z různých kultur a "čím
je
člověk
sociálně
starší a
obohacenější
tím je osobnost
národů
psychologické okolnosti vývoje
ctnostmi, hodnotami a morálními
vlastnostmi" (dle Cakirpalogu, 2004, str.194). Významný je také neomezeného vývoje osobnosti, který se
zformuloval
uskutečňuje
i v hlubokém
předpoklad časově
stáří.
Existenciální přístup V.E. Frankla
1.8.
V existenciálním
přístupu
V.E.Frankla se
teoretickým konceptem, kterým je
vůle
můžeme
setkat s novým
po smyslu. Staví se proti svým
Freudovi a jeho konceptu založenému na
vůli
po slasti a
Adlerově
moci. Zcela tyto koncepce nezavrhuje, vychází z předpokladu, že k moci kompenzuje podle okolností frustrovanou
vůli
motivačně
předchůdcům vůle
po
ke slasti
či
konceptu vůle
-
ke smyslu. Frankl užívá pojmu
"existenciální frustrace" (Frankl, 1997, str. 12). Pro náš koncept životní spokojenosti ve úvaha o
štěstí: "Vůle
stáří
je zajímavá Franklova následující
ke slasti však není jen v rozporu se sebetranscendencí, nýbrž také
stojí v cestě sama sobě. Čím více jde člověku o slast, tím více mu také uniká. Čím více se honí za pouze
tím více je už také zahání. Abychom tomu
překonat předsudek,
skutečnosti
pocit
štěstím,
štěstí
že
člověk
usiluje v zásadě o to, aby byl
měl důvod.
chce, je to, aby k tomu
porozuměli,
dostaví sám od sebe ( ... ) štěstí
může
A má-li k tomu jednou být do-cíleno, ale
musíme
šťasten;
co ve
důvod,
pak se
nemůže
na
ně
být za-
cíleno" (tamtéž, str.13). Základním
motivačním
procesem
člověka
je tedy nalezení životního smyslu
v situacích, ve kterých se nachází. Vzhledem k tomu, že tyto situace se
průběžně
proměňují, stejně tak se i smysl přítomného okamžiku mění. Člověk tedy neustále směřuje
k odhalování, pro co
vůbec
žije a jedná.
Nalezení životního smyslu je podle Frankla (i dalších
autorů) předpokladem
dosažení duševní vyrovnanosti. Člověk hledá a nachází smysl vlastní existence trojí cestou: "Zaprvé vidí smysl v tom, prožít,
někoho
milovat; ale také
něco dělat
ještě
vidí za jistých okolností smysl. Na střetává
y ,;,'
nebo
tvořit.
Dále vidí smysl v tom,
v beznadějné situaci,
čem
vůči
níž stojí bez pomoci,
záleží, to je stanovisko a postoj, s nímž se
s nevyhnutelným a nezměnitelným osudem." (Frankl, 1997, s.19).
24
něco
tři
Podle Frankla existují
"tvůrčí
hodnotové kategorie, a SIce
hodnoty",
"zážitkové hodnoty" a "postojové hodnoty". Poslední jmenované stojí ze všech nejvýše.
Běh člověka
tak není fatalisticky
vůči
v možnosti zaujmout
určen, člověk
životním podmínkám postoj.
který je základem logoterapie, je jistě platný i pro život starého
existenciální
člověka
procesy u
něj výrazně převládají
růstovými (především
nad
nebo i v této situaci nalezne pro sebe výzvu. Frankl k životu na totálně
příběhu vězně
na
Floridě,
vězení, prodělal
zruinován, ve
cely, jedné noci, a pak jsem
uzavřel
přibližuje
jsem hlubokou světem
mír se
proměnu.
- bude záležet že
v oblasti fyzické),
schopnost stáří
který v dopise píše: "Ve
přístup,
skutečnosti,
na postoji, který k danému životnímu období zaujme. Zda-li se poddá involuční
spočívající
má svobodu
Zmíněný
tří
změny
54 let,
postoje
finančně
Stalo se to v tichu mé
a se sebou samým ... " (tamtéž,
str.20).
Dereflexe a paradoxní intence
Na směr
či
základě
Franklovy existenciální analýzy se
logoterapie, v jehož rámci se
a
právě
hodnoty
vyvinul psychoterapeutický
setkat s následujícími praktickými postupy
člověku přinést
"technikami", které mají
zodpovědnosti
můžeme
postupně
objevenou zkušenost vlastní svobody,
v jeho
životě,
konkrétním
pokud
dojde
k existenciálnímu selhávání. Existenciáln analýza hovoří o tzv.def1ektovaném neurotickém zaměření. Člověk přirozeně
usiluje dosáhnout
naplnění
takového cíle pak
důvodu
ke
přichází
štěstí.
Jak již bylo uvedeno, ze smysluplného
prožitek
štěstí samovolně,
Patogenní deflexe je však snahou o dosažení prožitku úsilí o
štěstí
však mu
právě
způsob
cílového stavu). Dereflexe hodnot a
cílů
spočívá
("zapomenout") sebe, vnějších cílů.
včetně
přesahujícím.
člověk opět
(Balcar, 1989, str. 17).
25
Toto
přímé
aby na sebe
člověka
usilování o dosažení
vnitřního
příznaků,
ve
odstupu od
- jeho myšlení, jednání a
"Podstatou dere flexe je
svých obtíží a
A tím dokáže pak
člověk učí,
(přílišné
vobnovení zdravého
a v přesměrování záměrů
hodnocení - k cílům jeho osobu
přímo.
důsledek.
sebetranscendence, namísto "hyperreflexe"
pozornost), "hyperdiskuse" a "hyperintence"
soběstředných
slasti
v jeho dosažení brání. Dereflexí se
dokázal zapomenout; je to jistý (přehnaná
štěstí či
jako jeho
umění přehlížet
prospěch
dosahovat touženého
smysluplných
štěstí
sám v
sobě"
Logoterapie zakládá techniku "paradoxní intence" na dvojím faktu - že strach navodí to,
čeho
se obáváme, a hyperintence člověk
paradoxní intence je
znemožňuje
povzbuzován, aby
to, co si
dělal
přejeme.
nebo si
přál
ty
V rámci postupu věci,
kterých se
obává. Tato procedura je založena na zvratu individuálního postoje, v nahrazení strachu paradoxním
přáním;
předpokládá
specifickou schopnost
člověka
zaujmout k
sobě
objektivní postoj, jak je to vlastní smyslu pro humor. Podstatným prvkem v paradoxní právě
intenci je
využívání humoru jako jedné z mnoha stránek lidské dovednosti
odpoutání se od sebe (Balcar, 1989; Frankl, 1994). při
Frankl
užití
postupů
přeorientování člověka
paradoxní intence a dere flexe vyzdvihuje
především
nutnost
na jeho specifické povolání a poslání v životě, bez
nějž
v konečném důsledku tyto techniky nemají význam. S orientací na osobní životní úkoly jako s předpokladem životní spokojenosti se můžeme věnuje
setkat i u jiných
autorů.
zakladatelů
také Valerio Albisetti, jeden ze
profesor na Národní
univerzitě
vytvořená
personalistické psychoterapie,
v Huacho v Peru. Ve své knize Cesta životem
spirálovité chápání života. Podle
1.9.
Propojení spirituálního a psychologického pojetí se
něj,
lidská existence není přímočará ani kruhová, ale je
ze spirál (Albisetti, 2001).
Stáří jako závěrečná
V práci
zaměřené
etapa života - pár slovo smrti
na životní spokojenost v období
stáří je potřeba alespoň stručně
zmínit o konci života neboli o smrtelnosti. Postoje ke smrti a umírání ovlivňují
stáří
kvalitu prožívání života starých lidí. Ve
významu. Jak je součástí
přibližuje
člověk
blíž a blíž druhému
břehu,
jeho života. Blízcí lidé odcházejí, umírají
se se smrtí je jedním z hlavních
úkolů
významně
nabývá pojem smrti nového
smrt se stává neodmyslitelnou
přátelé stáří,
období
se
i životní
partneři.
Vyrovnání
jak bylo pojednáno též u
E.H.Eriksona a V.E.Frankla. "Smrt je základním zákonem všeho, co je živé" člověka
se však vyvinulo
smrtelnosti. Epikuros
věřil,
vědomí
(Příhoda,
1974, str.456). Pouze u
sebe sama, vlastní existence, za cenu
že základní
26
příčinou
lidského utrpení je
vědomí
všudypřítomný
strach ze smrti. hovoří
Epikuros
Představa
přirozenou součástí
Dni logoterapie životě".
něj
narušuje
radost ze života.
o tzv.ataraxii neboli dosažení klidu (dle Yalom, 2008).
často
Na smrt je
nevyhnutelné smrti podle
pohlíženo jako na
princip v životě. Ale smrtelnost je příspěvku
života. Jak poznamenává Božuková (2008) ve svém
věnovanému
Pomíjivost
nepřátelský
patří
tématu smrti,
"přemýšlet
k životu jako noc ke dni, výdech k vdechu.
Můžeme
o
se setkat
s postoji, že v dobrém
životě
vědomí ohraničenosti?
V jedné pohádce zmizela Smrt ze života lidí, a jak byl život
těžký
najednou
Obecně
že
staří
než mladší generace. Výsledky Podrobně
Jak by ale vypadal náš život bez
a nemožný k žití.. předpokládá,
se
nemá smrt co
dělat.
přemýšlet
o smrti, znamená
na
různých výzkumů
věnuje
se tomuto tématu
lidé se myšlenkami na smrt zabývají však tuto
domněnku
intenzivněji
nepotvrzují.
ve své práci Vargová (1979).
Obsahy strachu ze smrti jsou velmi různorodé. Často se objevují obavy z bolesti při umírání, myšlenky na druhé lidi, které naše smrt zasáhne a též obavy ze života po smrti. Co
dělá
těžké?
umírání a smrt tak
Existenciální filosofové jako Nietzsche
se dotýkají nicoty. V hloubi své duše se pak zážitkem prázdna
uprostřed
člověk
či
Heidegger
obává ne-bytí, ne-žití. Strach ze smrti je
života. To, co
dělá
nežitý život. Bohatý, plný život naopak vede ke
ze smrti
smíření
nepřítele,
je prázdný a
se s konečností (Božuková,
2008). Při
může
úvahách o smrti nás
člověk
vnímá
svůj
napadnout otázka, zda-li víra v Boha
konec. M. Goldmannová, která
s umírajícími lidmi k tomu poznamenává: "Jsem naděje.
Ale
nemůžu
spoléhat ani sama na sebe, že
umírat. Zdráhám se to dát do jasné souvislosti. člověka,
smrti
který o
strašně,
věřící,
sobě říkal,
mě
zasvětila
svůj
a tak je to pro
dobře
to, jak
život práci mě
pomoc a
neskolí zoufalství, až budu
Někdy mě překvapí výjimečná
zralost
kněží, kteří
se báli
že je ateista. A naopak jsem zažila smrt
bylo to až tristní, jakoby nenašli žádnou oporu. Ale u
pocit, jako by byli
ovlivňuje
zakotvení a dokázali smrt akceptovat jako
věřících
mívám
součást
života"
(Goldmannová, 2008) .
..J...............
27 • . . . . . . . . . . . . . . . ..
Kapitola 2. ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST VE
2.1.
STÁŘÍ JAKO DIMENZE KVALITY ŽIVOTA
Koncept kvality života
Abychom se dostali k pojmu životní spokojenosti, je nezbytné se
alespoň
krátce
zastavit u konceptu kvality života. Na první potíže narazíme, položíme-li si otázku "co je dobrý neboli kvalitní život?" Jen rozborem pojmu kvality a života bychom zabrali důležité
mnoho stran. Pro naši práci je z psychologického hlediska, Jako mnoho
termínů
přestože
se zmínit o konceptu kvality života
nelze opominout mezioborové souvislosti.
v psychologii (a ostatních humanitních
spojení "kvalita života" je pojmem velmi širokým. V množství dostupné literatury a
výzkumů,
s orientací v moři informací a tak si vlastních straně
lze
konceptů vidět
tendence
zastřešovat
Naopak nastává potíž
vzájemně
téměř
cokoli, jiní
sociálních
potřebami
včetně pacientů
se pak
programů
světové
válce, po
v mnoha zemích. S
setkat v historii nejprve v lékařských oborech.
sahají do 30.let 20.století, kdy se v
zabývat se
autoři
specifické vlastnosti.
různých
můžeme
vytvářením
prolínají. Na jedné
používání pojmu QoL (quality of life) se objevily po druhé
konceptem kvality života se
i slovní
již existuje velké
pomáhají, každý po svém,
"kvalitou života"
vytyčit různé
roce 1945, kdy se QoL stalo cílem
Kořeny
čerpat.
a definicí, a mnohdy se tak poznatky
snaží na pozadí konceptu Počátky
současné době
ze kterých lze
autoři
vědách), stejně
chronicky nemocných
meziválečném čase pacientů
objevil požadavek
(onkologická
onemocnění..)
geriatrických. Brzy se otázka kvality života dostala i za hranice
geriatrických léčeben mezi normální populaci, díky prudkému
nárůstu počtu
stárnoucích
a starých lidí. Tato demografická situace si v průběhu let vyžádala vlastní výzkumy v dané oblasti Světová
(Kováč,
2001).
zdravotnická organizace (WHO - World Health Organization) definuje
kvalitu života jako to, "jak
člověk
které žije, a ve vztahu ke svým
vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve cílům, očekáváním,
životnímu stylu a
zájmům"
(WHOQOL Group in Orley 1994 dle Dragomirecká 2008, str.9). Otázky kulturních a dalších odlišností vyústily v mezinárodní výzkum kvality života v letech 2001-2004, v jehož rámci byl
vytvořen
tým WHOQOL-OLD, který se ve spolupráci se
28
Světovou
zaměřil
zdravotnickou organizací předpoklady
na populaci
seniorů.
věd
V posledních letech lze sledovat - nejen voblasti člověka.
zdraví, jehož definice vystihuje
činu
stály
věku.
odlišného pojetí kvality života vzhledem k
posun k pozitivnímu pojetí
V pozadí tohoto
psychologických - obecný
Kvalita života je mimo jiné chápána jako indikátor
zmíněný
obrat myšlení "ve
vědách
o
člověku".
Již
v roce 1946 definovala WHO zdraví jako "stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, a ne pouze
nepřítomnost
nemoci" (WHO 1946 dle Dragomirecká 2008). zaměřit
Jak již bylo uvedeno, koncept QoL je velice rozsáhlý. Cílem naší práce je na životní spokojenost ve
2.2.
stáří
se
a tím se nám do jisté míry zužuje pole naší pozornosti.
Životní spokojenost jako součást osobní pohody Naši
předkové
by se možná pousmáli, kam až to
dospěla věda
o
člověku, čím
vším se dnes lidé zabývají. V podmínkách hmotné nouze je "spokojenost" dána jednoduše zdroji materiálními. Mít co jíst, pít, místa a lidé, kde toto není
střechu
samozřejmou součástí
nad hlavou. I v dnešní
života. Tyto
"rozvojové". Uvádí se, že lidé v těchto zemích mají
země
"objektivně"
předpokladem
jsou
bývají nazývány
nižší životní
ale bylo by zajímavé sledovat jejich životní spokojenost. Je již známou doloženou výzkumy, že materiální dostatek není
době
úroveň,
skutečností
spokojeného života.
(Csiksztentmihalyi, 1996, Seligman, 2003).
Zmíněnému
paradoxu si povšimli i na mezioborové konferenci "Searching for
Meaning in the New Millenium" (Hledání smyslu /života! v novém miléniu), která se konala v kanadském Vancouvru v roce 2000 uvedených na této konferenci byla Meyersova - spirituální hlad v době hojnosti" svědčí
(Kováč,
Kováč,
přednáška
2001). Jeden z příspěvků
s názvem "Americký paradox
2001). O potřebě "infuze pozitivního ducha"
slova Paula T.P. Wonga, který zde
umírání a pozitivní spiritualitě" (dle
(Kováč,
hovoří
o "pozitivním stárnutí, pozitivním
2001, str.42).
Životní spokojenost lze vidět jako takovou podoblast širokého pole psychologie osobní pohody (well-being).
Přestože
mnozí
autoři
synonyma, v této práci bychom se pokusili je rozlišovat.
29
tyto dva pojmy považují za
Well-being
S rozvojem psychologie zdraví se
utvářejí postupně
pojmy. Souhrnný termín "well-being", vyskytující se
i koncepce a jednotlivé
převážně
v anglosaské
literatuře,
zahrnuje "subjektivní reflexi lidského prožívání a hodnocení vztahu k sobě i okolnímu světu
a jeho psychologické zpracování" (Blatný et al. 2005, str. 12). Do
bývá well being
nejčastěji překládán
s řadou synonymních
výrazů
Můžeme
jako osobní pohoda.
- blaho, radost,
štěstí,
a
často
českého
jazyka
se setkat ale i
ve spojení také se životní
spokojeností nebo jen spokojeností. Ústřední
postavy
M.Seligman (2003) časovou
osu a
pozitivní
uvádějí
rozdělují
psychologie
tří
základních
úseků:
spokojenost se životem. K současnosti pocit
souhlasí a mají k
naděje
němu řadu
(1996)
a
jako významné hledisko ve vztahu k životní spokojenosti
ji do
(flow), k budoucnosti pak
M.Csikszentmihalyi
k minulosti se vztahuje well-being a
štěstí
a momentálního extatického plynutí
a optimismus. S tímto rozlišením ne všichni
autoři
výhrad (Blatný et al. 2005, str. 14).
Struktura spokojenosti
Z psychologického hlediska je nutné nejprve rozlišit životní spokojenost jako stav a jako proces. Pohybujeme se na pomezí mezi afekty a osobnostními rysy. V rámci průběžně
formování životní spokojenosti se také
odehrávají hodnotící vztahy, a tak
vedle složky emocionální a kognitivní je významná též složka postojová. Jmenované dimenze se vztahují zřeteli
především
k rovině individuální;
přesto
však je
třeba
mít stále na
i důležité sociální souvislosti (Blatný et al. 2005).
Schmuck a Sheldon vymezují osobní pohodu jako rys osobnosti a jako stav. Dále se zabývají otázkou životních
cílů
a tvrdí, že
dlouhodobější
cíle
těsněji
pohodou než cíle krátkodobé. V této souvislosti je významný souladu se sebou, jenž zájmy. Cíle k osobní
zaměřené
pohodě
vyjadřuje
soulad
cílů
souvisí s osobní
Sheldonův
konstrukt
jedince s jeho implicitními hodnotami a
na zdokonalení skupiny
či společnosti
přispívají
podle
něj
více než cíle sebe-zdokonalující (Schmuck, Sheldon, 2001 dle Blatný
et al. 2005). Babinčák
(2008) poukazuje na
potřebu
odlišování
pojmů
subjektivní kvality
života a subjektivní osobní pohody, kdy subjektivní kvalita života je
30
nadřazeným
pojmem a subjektivní pohoda je konkretizována v pojmech spokojenosti, pozitivního a negativního afektu.
2.3.
Dimenze osobní pohody můžeme
Na kvalitu života se tedy
dívat ze dvou základních
subjektivního a objektivního. V poslední
době
subjektivní, který nám nabízí přesnější zmapování (Vaďurová,
•
pohled
kvality života daného jedince
Mtihlpachr, 2005):
objektivní dimenze QOL - zahrnuje položky jako materiální podmínky života, sociální status a fyzické zdraví.
Celkově
sociální, zdravotní a enviromentální podmínky, které
•
pohledu a to
upřednostňuje
se však
úrovně
úhlů
zabezpečení,
sociální
shrnuto jsou to ekonomické,
ovlivňují
život člověka.
subjektivní dimenze QOL - vychází z jedincova vnímání svého postavení ve
společnosti
v souvislosti s kulturou ve které žije a jeho hodnotovým systémem. Životní spokojenost je pak závislá na jeho osobních cílech,
očekáváních
o diferenciaci "subjektivní" (vnitřní)
a zájmech.
a "objektivní"
(vnější)
složky kvality života se
pokouší R.Veenhoven ve svém teoretickém konceptu. Veenhoven shrnuje různých oborů
šance neboli prostředí
rozděluje čtyři
předpoklady,
včetně
Kombinace aspektů,
a
těchto čtyř
a
vnitřní
kategorií pak
na které se každá z nich
dle Dragomirecká,
kvality života podle následujících kategorií: životní
životní výsledky,
společnosti,
Bartoňová,
přístupy
klasifikaci jednotlivých oblastí podle
orientuje, viz.následující tabulka (Veenhoven
2006, str.9-1O).
31
charakteristiky neboli kvality
kvality neboli charakteristiky individua.
umožňuje
primárně
vnější
Vnější
Vnitřní
kvality (charakteristika
kvality (charakteristika individua)
prostředí)
Zivotní šance neboli
DOBRÉ PROSTŘEDÍ
ZIVOTASCHOPNOST JEDINCE
předpoklady
Životní prostředí, prosperita, životní úroveň, sociální podmínky (ekologie, politologie, sociologie) UŽITEČNOST ŽIVOTA
Fyzické a duševní zdraví, schopnost adaptace, umění žít, znalosti, schopnosti (lékařství, psychologie, pedagogika)
Zivotní výsledky
VLASTNÍ HODNOCENÍ ŽIVOTA
Užitečnost člověka
pro jeho okolí, pro společnost a lidstvo, morálka (filosofie)
Tab.l. (Kvality života R.Veenhovena dle Dragomirecké,
Veenhovenovo propojenost
dělení
četných
které ve
Bartoňové
2006)
nám ukazuje multidimenzionalitu koncepce kvality života a
oboru. Na
základě
spokojenosti pohybujeme v prolínání výsledků,
Subjektivní pohoda, spokojenost, štěstí, pocit smysluplnosti
stáří tvoří
tabulky vidíme, že se s koncepcí životní
vnitřních
charakteristik
člověka
a jeho životních
významnou oblast života. Výsledkem je pak jeho
subjektivní hodnocení. V naší práci se budeme přihlédnutím
věnovat převážně
subjektivní životní spokojenosti s občasným
k objektivním podmínkám vzhledem k vzájemné provázanosti obou
dimenzí.
Ryffová a Keyesová
rozdělili
strukturu osobní pohody do šesti základních dimenzí
(Ryffová a Keyesová, 1995, dle Kebzy, 2005):
•
Sebepřijetí srozumění
•
- zahrnuje pozitivní postoj k
sobě,
s různými aspekty sebe a jejich akceptace,
spokojenost se sebou samým, srozumění
s vlastní minulostí
Pozitivní vztahy s druhými - uspokojující vztahy s druhými lidmi, zájem o jejich blaho, schopnost empatie
•
Autonomie - nezávislost a
sebeurčení,
schopnost odolat sociálním
tlakům
si vlastní názor a jednání, nezávislost na hodnocení a očekávání druhých
32
a zachovat
•
Zvládání životního nároků, člověk příležitosti
•
má
a využít
prostředí
přehled
- zahrnuje pocit kompetence
o tom, co se
vnější dění
děje
v okolním
při
zvládání každodenních
prostředí,
vidět
má schopnost
pro vlastní cíle a potřeby
Smysl života - obsahujíc pocit, že minulý i
přítomný
život má smysl;
člověk směřuje
k dosažení cílů
•
Osobní rozvoj - jako pocit trvalého vývoje, stagnace; zahrnuje též schopnost
vidět
otevřenost
novému, oproti pocitu
pozitivní změny vlastního já a chování.
Jak poznamenává Kebza (2005), je souvislost mezi životní spokojeností a sebehodnocením například úrovně
předpokládána
Dienera (1985)
korelací.
či
i dalšími autory a uvádí pro názornost
výzkumy
Blatného (2001), jejichž výsledky dosahují poměrně vysoké
Většina těchto
kulturně-historickou
prací také vyzdvihuje sociální a
podmíněnost.
2.4.
Zdroje životní spokojenosti ve
stáří
V rámci konceptu osobní pohody u starých lidí byla vyslovena z nichž ne všechny se v průběhu bádání potvrdily. Tak výsledky
výzkumů zjišťujících
štěstí. Původní domněnky,
že
například
souvislosti mezi materiálním
finančně
lépe
zajištění
lidé ve
řada
různí
se velmi
zabezpečením
stáří
hypotéz,
a pocitem
budou vykazovat vyšší
míru životní spokojenosti, nebyly výzkumy potvrzeny (Stuart-Hamilton,
1999;
Seligman, 2003). Jaké souvislosti a situace tedy mohou Jsou to harmonické rodinné vztahy? stárnoucího
člověka?
Většina autorů
Nebo jde více o
ovlivňovat
to, jak
Zaručuje větší počet dětí vnitřní
postoj, nezávisle na
se shoduje na kombinaci více
faktorů,
člověk
a
prožívá
vnuků
vnějších
lepší
stáří?
péči
o
podmínkách?
které se podílejí na celkovém
obrazu spokojenosti v období stáří. Mohli bychom se
například
domnívat, že
partnera a žijí sami, budou prožívat více smutku a s partnerem žijí. Do jaké míry
ovlivňuje
lidé,
kteří
pocitů osamělosti
ztratili životního
než lidé,
ztráta partnera životní spokojenost,
Tománek (1978), který se ve svém výzkumu
33
ovdovělí
zaměřil
na
ovdovělé
kteří
stále
zjišťoval
ženy, které
porovnával se skupinou žen vdaných. Kombinací kvantitativních a kvalitativních metod (dotazníku LSR - Life Satisfaction Ratings, neurotického dotazníku N-5 a rozhovoru)
řízeného
však nebyl prokázán významný rozdíl mezi skupinou vdaných a
ovdovělých
žen. Vdané ženy byly více orientovány na manžela a ženy
ovdovělé
více na
přátele a příbuzné. Životní spokojenost byla ovlivněna více než ztrátou partnera spíše
mírou sociálních Přibylová,
kontaktů,
vztahy s dětmi a zdravotním stavem (Tománek, 1978 dle
1997).
Johnson a Ruhl (2000) vnímají životní spokojenost jako pramení
zevnitř
vnějším světě.
a nelze jí nalézt ve
vnitřní
Toto pojetí má
zkulenost, která
kořeny
v různých
spirituálních a náboženských tradicích. Spokojenost z tohoto hlediska není žádným pasivním
přijímáním,
ale naopak je to aktivní a dynamický proces. " .. Rádi
věříme,
spokojenost se dostavuje tehdy, když získáváme, co chceme ... Ale spokojenost přání
ze schopnosti promýšlet svá pravidlem je
naučit
se
přijímat
na
základě
to, "co je", a netrvat na tom, aby se
charakteristice - je vnímána jako zdatnost, schopnost
příběhu
zmiňují
přibližuje
člověka. Autoři
o mechanismu projekce, který je
změnil
se
život. .. "
osobnostní
podobně
často příčinou
jako
zmatku. Na
krále Leara ilustrují fungování tohoto mechanismu a vyzdvihují nutnost
rozlišování
vnějšího
a
vnitřního světa:
(do jiných lidí...) si mnohdy vnitřního
vyrůstá
toho, "co je"... Hlavním duchovním
(Johnson, Ruhl, 2000, str.9). Zde se chápání spokojenosti
Sheehyová (1999)
že
života je pak
nešťastnými ... (lidem,
vně,
"Promítáním svého
zajišťujeme
spokojenost;
vnitřního světa
zodpovědnost
na druhých atd.; dáváme jim moc
situacím .. ). Ve
(Johnson, Ruhl, 2000, str.40).
skutečnosti
Ozvěny hlubinně
učinit
reagujeme na
do
vnějšího
za aspekty našeho
nás
šťastnými
nevědomou část
psychologického
vidění
nebo sebe"
jsou v tomto
pojetí zřejmé.
Zdrojům
spokojenosti ve
pětašedesátiletých mužů.
vyrovnané vypěstovali zahořklosti
dětství
stáří
se
věnuje
Vaillant v rozsáhlé longitudinální studii
Studie zjistila, že v tomto
ani závratná kariéra. U starších
věku
není zárukou
mužů
bylo spíše
emočního
důležitější,
schopnost zvládat životní nehody a konflikty bez pasivity,
zdraví
jestli si
obviňování
a
(Vaillant, 1990, dle Sheehyová, 1999).
Jak již bylo pojednáno v l.kapitole o významu transcendentního vztahování se v období
stáří
pohledem Eriksonovy a Franklovy teorie, lze tuto spirituální dimenzi
34
vidět
také jako významný zdroj životní spokojenosti starých lidí. Kebza (2005)
o schopnosti prožitku
naděje,
hovoří
který se úzce váže k pojetí smyslu života, jako jedné
z dimenzí kvality života v klasifikaci Ryffové a Keyesové (dle Kebza 2005).
Podle Johnsona a Ruhla (2000) vedou ke spokojenosti "prosté dary". Mezi můžeme
dvaceti popisovanými dary
nalézt zaujetí
skrytého smyslu neboli tajemství, dar domova,
přítomností,
dar zastavení, dar
přírody, obyčejnosti,
zajímavý dar
paradoxu, dar odpuštění a soucitu. Jako významný zdroj spokojenosti je a schopnost
tvořivého přístupu
řadou autorů uváděn
dále smysl pro humor
k životu (Csiksztentmihalyi, 1996; Johnson, Ruhl 2000;
Kalvach, 1997; Payne, 2005; Seligman 2003).
2.5.
Autonomie ve
stáří
Dosažení autonomie bývá v psychologii spojováno se zráním osobnosti. Podle A.Maslowa (1970) charakterizuje zralou, sebeaktualizovanou osobnost vysoký
stupeň
nezávislosti na druhých lidech. Autonomie úzce souvisí se stavem subjektivní fyzické a psychické pohody (well-being) a je považována za jedno z kritérií mentálního zdraví (Sýkorová, 2007). V období člověk
stáří
žije. Autonomie se
vyznačuje
k sociálnímu okolí, schopností, včetně
vlastních pravidel (2007) rozlišuje
čtyři
smyslovou) která
je významné také sociální
vůlí
relativní samostatností
a možností vést v daném
ve kterém starý
člověka
prostředí
vzhledem
život podle
možnosti rozhodování a kontroly nad okolnostmi. Sýkorová
dimenze autonomie: 1) dimenzi funkcionální
spočívá
(event.tělesnou
a
v organizaci vlastních aktivit bez cizí asistence, 2) dimenzi
postojovou, která zahrnuje prosazování vlastních vylučující nadměrné
prostředí,
názorů,
3) dimenzi emocionální,
požadavky na souhlas, blízkost a emocionální podporu ze strany
jiných lidí, a 4) konfliktní dimenzi, s níž je svázána absence
mimořádných pocitů
viny a
strachu z druhých a vůči druhým. Gerontologické výzkumy se více než autonomií zabývají nesvobodou a vyvozují závěry převážně
z kvantitativních studií.
Jedním z takových
výzkumů
Přesto můžeme některé
kvalitativní
přístupy.
tři
základní
je Sixmithova studie, kde autor identifikoval
významy nezávislosti, které se v podstatě shodují s výše uvedenými dimenzemi
35
(Sixmith, 1986, dle Sýkorová, 2007). Podle Sixmithe přijímající
přímou
stáří
závislosti ve
být pocit nezávislosti osoby
podporu udržen tehdy, je-li podpora poskytována v kontextu
recipročních
vzájemných,
může
vztahů.
Někteří
z
respondentů
určitý
považují
stupeň
za nevyhnutelný a tudíž závislost není seniory vnímána vždy jako
protiklad nezávislosti. Sixmith (dle Sýkorová, 2004, str.95) odlišuje v rámci autonomie dvojí orientaci:
1) orientaci na sebe - zahrnujíc chtějí"
přesvědčení seniorů,
"dělat
že oni sami mohou
co
nebo 2) orientaci na druhé, ve smyslu "druzí jim neurčují, co mají dělat". podobně
Jinou
zaměřenou
uskutečnil
studii
věku
institucionalizovanými" nejstaršími semory ve
Wilken
meZi
"ne-
od 85let (Wilken, 2002 dle
Sýkorová, 2004). Výzkum se zabýval otázkou, jaké strategie používají tito "master survivors" k zachování funkční, sociální a ekonomické nezávislosti. Jako efektivní se na základě výpovědí seniorů
ukazuje integrace
control). Projevuje se kombinace osobních
cílů
neboli
předmětu
kontroly (locus of
primární kontroly s flexibilním
a sekundární kontrolou (kontrola
při podpoře
prokázala, že
vnitřní,
stylů
prostřednictvím
přizpůsobením
druhých). Studie
osobní autonomie senioru hrají pozitivní roli sociální vazby.
V našich podmínkách
uskutečnila
kvalitativní výzkumný projekt
zaměřený
na
strategie zachování osobní autonomie v letech 2002-2004 D.Sýkorová a kol. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že jako soběstačnost,
která byla pro
hodnotu - hodnotu vlastního a nejdražší, že si člověkem",
ně
mě
pojetí autonomie
zdrojem spokojenosti.
"člověčenství",
můžu ještě
" ..je to pro
nejčastější
všechno
uváděli senioři
Někteří
jí
připisovali
smyslu života: "Je to pro udělat
mě
to
fyzickou nejvyšší
nejcennější
sama .. ", " ... nejsem závislá, jsem
snad i smysl života - nebo spíš základ života .. " (Sýkorová,
2004, str.98). výstupů zmíněného
Jedním z respondentů
vyvstaly
tři
hlavní
výzkumu jsou strategie adaptace na
pilíře,
o které se
nadhled (realismus, psychologický odstup od
senioři
problémů)
stáří.
opírají: 1) optimismus, životní a
vůli překonávat těžkosti,
lidi, na které se lze spolehnout a 3) aktivitu. "Strategie adaptace na v interpretaci vnitřních
a
seniorů
výpovědí
Z
stáří
znamená být aktivní v rámci realisticky zhodnocených a
vnějších limitů
2)
tedy
přijatých
s oporou v důvěrných sociálních vztazích" (Sýkorová, 2004,
str.114). Podrobné výsledky výzkumu popisuje ve sborníku
36
Loučková
(2004).
2.6.
Eudaimonia a eutrapelia
Jedny z nejstarších
kořenů
antiky. Aristoteles
přišel
nejvyšším dobrem,
špičkou
novodobých
konceptů
kvality
můžeme
nalézt v dobách
s pojmem "eudaimonia" neboli "blaženosti". Eudaimonia je pyramidy, obsahující všechny pojmy, které lze zahrnout pod
novodobý termín well-being. Ve své Etice
Nikomachově přibližuje
zahrnuje do ní také dimenzi etickou. Tento mravní
rozměr
eudaimonii a současným
mnoha
štěstí
koncepcím "dobrého života" chybí. Aristoteles staví blaženost (eudaimonia) nad účast člověka při
(eutychia) a vyzdvihuje aktivní
jejím
uskutečňování
(entelechia). naplňování
Eudaimonia zahrnuje nejen složku racionální, ale též emocionální, a skrze ctností (areté) a transcendenci se lidským jednáním
uskutečňuje
dobro. (Aristoteles,
1979, Kebza, 2006) Pojem ctnosti (zdatnosti) je Aristotelovým svůj
etický postoj a schopnost jednat
týkající se poznání
(např. moudrost)
dovedností. Mezi hlavními jmenuje
ústředním
správně.
umění
v něm se skrývající - eu
a morální ctnosti zahrnující II statečnost, uměřenost či
vyložit také jako schopnost se Součástí
trapeležn
dobře otáčet
(otáčet
(mesotés) mezi
dvěma
praktických
spravedlnost. Aristoteles
naznačuje
se, pohybovat).
jako ctnost
zajímavou dynamiku Můžeme
si tuto ctnost
nebo pohybovat.
Aristotelovy filosofie je snaha o harmonii,
představuje střed
druhů
nejčastěji překládána
smíchu. Etymologie slova
(dobře)
opírá
Aristoteles rozlišuje ctnosti rozumové,
uvádí mezi II ctnostmi též "eutrapelii", jež bývá humoru, veselosti,
člověk
pojmem. O ctnosti
uměřenost,
extrémy - na jedné
neboli každá ctnost
straně
nedostatkem, na
straně druhé přemírou určité schopnosti. Člověk mající ctnost eutrapelie je pružný,
vnímavý, není
zkostnatělý.
Pohyblivost podle Aristotela
patří
nejen
tělu
ale i duši
(Ondok,2000). S paralelou humoru a smíchu jako znaky duševní pružnosti a pohyblivosti se
můžeme
setkat i u francouzského filosofa H.Bergsona v knize Smích. Bergson mluví o élan vžtal - životním
tvůrčím
vzmachu jako o
překonání
ztuhlého, mechanického,
zkostnatělého,
hotového. (dle Ondok, 2000). Na hlubší význam překlad
řeckého
pOjmu eudaimonia poukazuje Payne, který vidí
český
poměrně těžkopádný. Těžko
hledat
"blaho" (z anglického "well-being") jako
vhodný ekvivalent v českém jazyce - již vzhledem ke byl za "eudaimón" považován
dotyčný člověk
37
skutečnosti,
že od dob Homéra
až po smrti. Za života totiž mohl
ještě
spáchat jakýkoli skutek a tím překlad
smysl života
či
bytí
přijít
vůbec
o tento vznešený titul. Payne nabízí jako
vhodnější
a dotýká se tak trenscendentní významové roviny
(Payne, 2005).
2.7.
Zážitek plynutí
Od Aristotelových či štěstí zůstává
časů
změnilo, přesto
otázka blaženosti, spokojenosti
stále aktuální. Objevují se novodobé koncepce v přístupu ke
někteří autoři přicházejí štěstí"
se sice mnohé
s novým pojetím. Jedním z nejvýznamnějších
je M.Csiksztentmihalyi. Do psychologie
přinesl
autorů
štěstí
"na poli
pojem "plynutí" (z angl. "flow"), dospěl,
který je základem jeho teorie optimálního prožívání. Jak k tomuto objevu přibližuje následovně:
výsledek
šťastné
,,"Objevil" jsem, že
štěstí
člověku
náhody nebo toho, že
není
a
něco,
člověka
co
potká. Není to
zrovna padne dobrý los. Není to
co se dá koupit za peníze nebo nadiktovat z pozice síly. Nezávisí to na okolnostech, ale spíš na tom, jak si je sami vyložíme. Ve
skutečnosti
je
něco,
vnějších
štěstí
stav, na
který musíme být připraveni, musíme ho kultivovat a každý člověk si ho musí soukromě kteří
hájit. Lidé,
se
naučí
ovládat své
vnitřní
prožitky, budou schopni může
svého života, a to se nejvíc blíží tomu, co
určovat
štěstím"
kdokoli nazvat
(Csiksztentmihalyi, 1996, str. 10). V teorii optimálního prožívání je nabízena cesta ke
štěstí
- jako plné zaujetí všemi podrobnostmi našich
ponořen
naplno
do
nějaké činnosti,
že nic jiného se mu nezdá
plynutí (flow) prožívají lidé na celém světě
provádí metodou
měření
nepřímá
Stav, kdy je
důležité.
člověk
Tento zážitek
při různorodých činnostech.
Uvedená teorie je výsledkem rozsáhlých dlouhodobě
životů.
kvalitu
výzkumů,
které Csiksztentmihalyi
kvality subjektivního prožitku, známé jako
experience sampling method. Tato technika vzorkování prožitku
spočívá
v tom, že
oslovení lidé u sebe stále nosí elektronický zápisník po dobu jenoho týdne a zaznamenávají, jak se cítí a co si myslí, kdykoli jim dá každý respondent poskytne vytvořený
100tis.) své
z
výběru
reprezentativních
útržků prožitků
závěry
průběžnou
signál. Na konci týdne
zprávu, zapsaný "filmový klip svého života",
okamžiků.
lidí z různých
zařízení
částí
(Csiksztentmihalyi, 1991, 1996).
38
Na
celého
základě
světa
rozsáhlého vzorku (zhruba
vyvozuje Csiksztentmihalyi
Dalším autorem
věnujícím
se otázce
štěstí
v současné psychologii, je M.Seligman.
Jeho "velkolepým cílem" Uak sám uvádí) je "napravit popohnat psychologii, aby doplnila své chorobách stránkách
větším člověka
množstvím
těžce
poznatků
současný
nerovnovážný stav a
získané znalosti o utrpení a duševních
a pozitivních emocích, jakož i o silných
a jeho ctnostech" (Seligman, 2003, str. 17). Ve svém pojetí srovnává
autentické dobré pocity a neautentické. Dobrý pocit, který pramení z uplatnění našich silných stránek a ctností než ze zkratkovité cesty, je opravdový. vytvoření
Seligman se v rámci výzkumného úkolu
pokusil shromáždit soupis všech ctností ze základních náboženských tradic. Na
základě
klasifikace duševního zdraví
děl
významných filosofických a
podrobného studia Starého zákona, Talmudu, Koránu,
Upanišad, sv.Augustina, sV.Tomáše Akvinského a dalších pramenů shromáždil jeho tým na
dvě stě seznamů
ctností. K jejich
překvapení
se všechny tyto staré myšlenkové
proudy shodovaly na šesti základních ctnostech: 1) moudrost a láska a lidskost, 4) spravedlnost, 5)
střídmost,
vědění,
2) odvaha, 3)
6) spiritualita a transcendence (Seligman,
2003, str. 160-164). Pojetí silných stránek a ctností je významnou
součástí
Seligmanovy koncepce
kvality života: "Celková pohoda, která se vylíhne z využívání charakteristických silných stránek, je zakotvena v autentičnosti. Ale
stejně
v silných stránkách a ctnostech, musí být tyto přesahuje. Stejně přesahuje
jako dobrý život
jako musí být pohoda zakotvena rovněž
převyšuje příjemný
dobrý život" (Seligman, 2003, str.297).
39
zakotveny v něčem, co je
život, tak i smysluplný život
Kapitola 3. AKTIVITA VE STÁŘÍ
Na první pohled se pojem "aktivního Vždyť
ke
stáří patří
klid,
odpočinek,
stáří" může
zdát jako paradoxní slovní spojení. důchodu. Představa
"odchod" do
tohoto
času
jako
pasivního životního období je jedním z mnoha mýtů o stáří. Josef Švancara (1983) řadu
poukazuje na jedné
straně
člověka, přežití
se
nespolehlivých informací o aktivním
můžeme
způsobu
života starých lidí. Na
setkat s výzkumy, které podporují pasivní obraz starého
na druhém konci stojí autoři, jež vidí v aktivním životním stylu "záchranu" pro stáří.
období
Samotný pojem aktivity stojí za chvilku zdržení. Co to
vůbec
aktivní", "žít aktivní život" ... ? Pro každého z nás dozajista znamená aktivní trávení
času
člověk
s knihou v ruce, jiný
být s přáteli. Je to velmi široký pojem. Pokusíme se
znamená "aktivita", "být něco
zase
alespoň
jiného. Pro
potřebuje
někoho
cestovat, další
nastínit, jak se s aktivním
stářím vypořádávají současní autoři.
3.1.
Význam pohybu
Aktivita jako pohyb.
předchozí
pohybu než
změnami především
člověk těžit
knížce
Nečinnost
ze
"Stáří
jako pasivita.
období. Souvislosti jsou
v oblasti fyzického
způsobu
života v mladším
těla. Přesto
jasně
dané
má jiné požadavky
nepřehlédnutelnými
vnitřní
nebo
vnější.
světem
život
svůj
spojuje, je náš pohyb,
pohybu jako
starý
bohaté
nejpřirozenější ať tělesný
nebo
Pokud žijeme, potud se pohybujeme a myslíme. Pokud účastníky dění
kolem nás.
vlastní i všech a všeho kolem nás. Pohyb individuální se
proplétá s pohybem vesmírným, rytmus makrosvěta." (Kubíčková,
může
obsahově
jako životní šance" se dotýká života jako celku: "Tou
tvoříme
Důležitosti
stáří
ve své útlé,
myslíme a pohybujeme se, potud žijeme a jsme svobodnými Pohybem
že
i zde se ukazuje, jak
věku. Kubíčková
spojnicí, nití nejpevnější, která nás stále se myšlenkový,
Můžeme říci,
mikrosvěta
v jeho pohybu souzní s rytmem
1995, str.7-8). součásti
kvality života se
věnuje
se zabývá pojmemfysis především z pohledu filosofie.
40
také Hogenová (2002) , která
Kubíčková
Popisuje nejen dech,
řadu
v duchu
východních
filosofických
a psychické schránky
důslednost, trpělivost,
schopnost koordinace,
sebedůvěru,
pečujme
jako o
pocit úcty k
nejvzácnější
všech dalších
kroků
Kubíčkové
pečujme především chůze. Nechť
o svou
světa
cvičení
formou dávání a
tělesné,
(Kubíčková,
Pohyb všech
propůjčen,
končetiny, neboť zabezpečují
těla,
a proto stále obnovujme
předpoklady
světem
i východisko plavné
naši komunikaci se sférami
se a oddalování;
pečujme
proto o své ruce
světu; pečujme
jsou oporou našeho
kontaktu se
v soulad s rytmem srdce a
světem, vnitřní
a to
vnitřním
i
především
vnějším.
dechu,
Poznávejme
rytmické pohyblivosti naší bytosti i
uvolňování
ochabování, zkracování a tuhnutí. Svaly a vazivo
udržují jeho soudržnost a obratnost. věnujme
svým
očím, neboť
a do pohledu
očí je
vepsáno vše, co jsme z daných
Zvláštní pozornost tváře
jsou
světa.
předčasnému
těla,
také o
Nechť
pozornost našemu svalstvu, jeho rytmickému stahování a
jeho
ducha. Do výrazu
důstojnosti.
v komunikaci se Zemí.
částí těla uvádějme
spojkou se všemi sférami
je pohyb,
zdroj naší stability, jistoty i pohyblivosti.
zákonitosti dýchání, jenž je nositelem
individuálně
těla
i poznávání a vztahování se ke
prostředníkem
prostředníkem
předcházejme
1995).
duševní a duchovní složky,
jako osu života, oporu našeho
tvořivosti, vůle
nám naše nohy dobrým
Věnujme
podporuje
(1995, str.12-l3):
naší komunikace se
přijímání, přibližování
své nohy jako o základnu
který je také
a
paměť, tvořivost, představivost,
prožitek vzpřímenosti se stane projevem i zdrojem naší lidské
jako nástroj práce,
7.
propojenost
a vděčnosti.
prostředkem
páteř
Dbejme také o své
4.
o mysl a
v péči o tělo.
Protože základním
3.
a
Pravidelného
úctu, pokoru a navíc i dar života
dar, který nám byl
němu, odpovědnosti
Zdůrazňuje
péčí
Obnovujme stále své pozitivní myšlení a kladné emoce, jako
2.
6.
člověka.
O svou osobní schránu, která je celkem
1.
ale zabývá se také
tradic.
pozornost, dobrou
Desatero harmonického stárnutí dle
5.
o "celistvou schránu stárnoucího".
cvičení,
konkrétních pohybových
neoddělitelnost tělesné
soustavnost,
péče
poukazuje na význam
ztvárnit a protisknout do
těla
41
a jeho pohybu.
jsou to okna naší duše a brána darů
dokázali
8.
věnujme
Pozornost
těla,
ochranným obalem
těla.
také pokožce a celému povrchu
Pokožka je
ale také nástrojem komunikace s vnitřním a
vnějším
prostředím.
Zdokonalujme se také v umění vyvažovat rytmus
9.
napětí
dovedli
snadno
a k činu. Takto s celkem
rozpouštět
postupně
a nahrazovat ho
uvolnění
tvořivým
napětí,
abychom
klidem s otevřeností k lásce
dosáhneme prožitku celosti své bytosti i jednoty sebe sama
světa.
V péči o naši schránu nezapomínejme na výživu.
10.
a
aspoň
pestrá, lehce stravitelná a vyvážená živočišnými. Měli
co do
převahy
bychom jíst vždy v klidu a prožívat pocit
Podobné "recepty"
stáří prospěšné,
i když o
Měla
by být vždy
čerstvá,
rostlinných potravin nad
vděčnosti
za pokrm i nápoj.
něco méně poetičtěji,
uvádí také
Švancara na základě analýzy způsobu života starých lidí, kteří se dožili věku nad sto let v duševní
čilosti.
Výsledky
výzkumů
dvě
ukazují na
standardní podmínky:
střídmost
v jídle a trvalou pracovní činnost i ve vysokém věku (Švancara, 1983). Francouzští autoři
Clément a Cedron provedli výzkum bourguignonských
průměrem
kteří
86 let,
pokračovala ještě
se dosud
ve vysokém
věku
těšili
ve svém
původním
zaměstnánÍ.
zahradničení, čtení
čilého společenského
v tomto
věku
Ti,
kteří
s věkovým
třetina
dobrému zdravÍ. Více než
svými rodinami nebo si našli jiné a udržování
občanů
z nich
povolání, další pracovali se
byli bez života.
zaměstnání,
se
Nejaktivnější
věnovali
jedinci
chodili na procházky, jezdili na kole nebo chodili lovit.
Bouriere se zabýval vztahem intelektu a aktivity, a zjistil u že jejich intelektová
činnost
byla vyšší než u
vrstevníků
cyklistů
ve
v kontrolní
věku
senia,
skupině
(dle
Švancara, 1983).
3.2.
Teorie aktivity ve
Jak již bylo
naznačeno,
stáří
votázce aktivity ve
stáří
proti
sobě
koncepce. V šedesátých letech dvacátého století vyústila stanoviska v teorii postupného
uvolňování
aktivit ve
Elaine Cummingová a William E.Henry,
stáří.
kteří
gerontopsychologů
Jako jedni z prvních se otázce
věnovali
ve své publikaci Growing Old (1961)
tvrdí, že optimální sociální adaptace a interakce ve
42
stojí protikladné
stáří
lze dosáhnout tím, že se jedinec
postupně uvolňuje
uvolnění
z aktivity a ze sociálních rolí. Výsledkem
být dosažení ekvilibria a zbavení se
pocitů
insuficience
se z aktivit má
(nedostačivosti)
a anxiozity
(Cumming, Henry dle Švancara, 1983). Proti této koncepci se mezi jinými postavila i Ch.Btihlerová (dle Švancara, 1983) odvolávajíce se na své výzkumy, které ukázaly, že každý zdravý jedinec je vždy výrazným způsobem angažovaný, i když se předměty jeho zaměření mění. Robert C. Pec k si všímá toho, že vývoj fyziologický, psychický a sociální neprobíhá paralelně
v seniu
a že mnozí lidé
moudrosti až do dne smrti.
pokračují
Právě
v rozšiřování svých znalostí a
zvětšování
velké zkušenosti stárnoucích osob
přispívají
polovině
k dosažení maximální realizace teprve v druhé přibližuje
Pec k v následujících protikladech (Peck dle
života. Psychologický postoj
Příhoda,
1974, s.316):
1) Diferenciace Jáství proti zabývání se pracovní úlohou. Stárnoucí tendenci vyvýšit hodnotu jiných činností nad 2) Transcendence svádějí
k
přílišné péči
duševní a
společenské,
těla
člověk
jeví
činnost výdělečnou.
proti zabývání se
tělem.
Zde naopak
involuční křehkosti
o zdraví, takže se nedbá možnosti zdokonalování schopnosti jež se rozvíjejí právě v chátrajícím organismu.
3) Transcendence Jáství (Ego) proti zabývání se jím. Výhled na osobní smrt přizpůsobení:
vyžaduje
"absorbce do budoucnosti" místo utkvívání na denních
starostech.
Křížová prováděla
a dotazovala se
otevřenými
Obsahovou analýzou například
v rámci výzkumu kvality života dotazníkové otázkami na to, jaký život pokládají
odpovědí dospěla
význam autonomie,
růstu
šetření
mezi seniory
osobně
ke 14 doménám kvality života. Objevuje se zde
a vývoje
či
kontinuity. Na prvním
místě
dimenze aktivity, která je blíže charakterizována jako možnost poznávání, cestování, "mít bohaté zážitky"., "dostávat nové ochotu
učit
projevilo i
se novému směřování
či potřebu
za kvalitní.
příležitosti".
dostávat nové
43
uváděna
vzdělávání,
Respondenti dále
příležitosti.
uváděli
Ve vnímání aktivity se
do budoucnosti - "jsem aktivní, mám cíle .. "
str.223).
je
(Křížová,
2005,
3.3.
stáří
Adaptace na přístup
Aktivní z adaptačních
mechanismů. Průběh stáří
přizpůsobí řadě změn,
ke kterým
situacím má daleko
větší
neexistuje jednotná
odpověď
mít na
zřeteli
stáří
k životu v období
může
části ovlivněn
je z velké
zákonitě
být vnímán jako jeden
dochází. Schopnost
význam pro psychiku
člověka,
přizpůsobit
samotné.
člověka
přístupu
čtyři
V
tři
základní teorie adaptace ve
zde již bylo zdůrazňuje, nemůže
stručně
pojednáno,
aby si stárnoucí
nebo nechce
stáří.
přizpůsobuje.
O teorii aktivního uváděna
člověk
bývá
Obecně
stáří
ještě
Je
však třeba
je vhodný jiný typ adaptace.
Kalvach (1997) shrnuje, že v rámci zachování osobnostního základní otázky: kdo, v čem, kdy a jak se
člověk
se novým
adaptačních mechanismů.
na otázku optimálních
individuální rozdíly - pro každého
stáří
než
tím, jak se
zásadě
a teorii
je
třeba
si klást
bývají
uváděny
uvolňování
z aktivit
tzv. substituční teorie, která
našel adekvátní náhradu za aktivity, kterým se už
věnovat.
Souvislosti mezi aktivitou a životní spokojeností u
seniorů
sledovali Aberg a
kol. (2004). Výsledky studie prokázaly, že aktivní přístup k životu hraje významnou roli v oblasti životní spokojenosti. adaptační
Autoři kromě
aktivity poukazují zejména na autonomii a
strategie.
Adaptačními
strategiemi ve
aktivní adaptaci, kdy
stáří
se zabývá také Wolf (1982), který popisuje
člověk záměrně působí
na
vnější
okolí tak, aby mu lépe
vyhovovalo a lépe uspokojovalo jeho nároky a potřeby. Oproti tomu pasivní strategie je založena na tom, že se nějakou mění
člověk přizpůsobuje
nové životní situaci, aniž by sám vyvíjel
přizpůsobování
okolních podmínek. Oba mechanismy se
dětství
bývá více rozvinuta pasivní strategie, což
aktivitu, ve smyslu
v závislosti na
věku.
V období
souvisí s větší závislostí dítěte na okolí. V a v období
stáří
tato ustupuje a do
v míře, do jaké je starý samozřejmě
popředí
se
opět
bývá v popředí více dostává
aktivnější
pasivnější
strategie adaptace
znovu závislý na okolí (Wolf, 1982). Podstatnou roli zde
hrají individuální osobnostní charakteristiky každého
adaptace v průběhu způsob
člověk
dospělosti
stáří ovlivněna.
Konkrétní
vyrovnávání se s rozličnými situacemi
44
příběhy
líčí
člověka,
lidí v pokročilém
Tošnerová (2009).
jimiž bývá
věku
a jejich
Duševní hygiena
K tomu, jaký bude mít proces stárnutí Různí autoři uvádějí
nutnost
přípravy
Kalvach (1997) formuloval pojmenoval potěšení.
pracovně
jako
pět
"pět
stáří
na
průběh, přispívá
i duševní životospráva.
(Haškovcová, 1990; Wolf, 1982 a jiní). předpokladů
základních
duševní hygieny, které
pé": perspektiva, pružnost, prozíravost, pochopení a
S orientací na budoucnost (perspektivou) vyzdvihuje
hodnot, kterou zaměřeny
člověk
vyznává.
Snadnější
adaptace na
nadčasové.
na tzv.pravé hodnoty - nadosobní a podobně
apeluje Kalvach ale také na
jako
tělesné cvičení.
Kubíčková
stáří
především
hierarchii
těch, kteří
je pak u
V souvislosti s pružností
(1995) nejen na duševní a mentální
Prozíravost v sobě obsahuje i životní
důvtip,
výrazně
bohatstvím životních zkušeností.
Duševní (1984).
činnost,
který napovídá,
jak se v kterých situacích zachovat a jakou zvolit strategii. Tato schopnost je ovlivněna
jsou
Kromě
hygieně,
také
Míček
již uvedených oblastí si všímá významu kontaktu s přírodou.
Sepětí
s přirozenými silami je
jako významné
důležitou
součásti
podmínkou pro duševní
duševní hygieny uvádí odvahu ke stálému smysl pro krásu. Do dvanácti
kvality života, se
bodů
-
růst člověka.
začínání, vnitřní
znaků
věnuje
Jako další znaky
autonomii, sebepoznání, i
duševní hygieny shrnuli
Míčkovo
pojetí
Hoskovec a Hoskovcová (2000).
Vzdělávání
3.4.
kořeny
Historické
Komenského, který porada o
ve třetím věku
celoživotního přišel
nápravě věcí
vzdělávání či
vzdělávání
můžeme
objevit již u Jana Amose
s mnoha objevnými myšlenkami. Ve
čtvrté části
díla Obecná
překladu
Univerzální
lidských, kterou nazval Pampaedia (v
Vševýchova) rozvíjí teorii celoživotního
vzdělávání
lidí na celém
světě
(Komenský, 1992). Komenský dětství
a
školou
stáří
rozdělil
dětství,
"školu života" do osmi období. Pojednává o škole zrození, útlého
o škole dospívání, mladosti a
a dokonce školou smrti. Ve škole
na volbu povolání,
způsob
dospělosti,
dospělosti
a v poslední
řadě
se zabývá
klade Komenský hlavní
důraz
pojetí práce v širším smyslu a další vzdělávání. Ve škole
stáří
se pak jedná o celkovou bilanci života, o moudré využívání životních zkušeností a jejich
45
předávání
Vzdělávání člověka
mladším generacím.
přeměny společnosti.
propojuje s filosofií lidského života s otázkami naznačuje
přes
možnosti, jak lze kultivovat lidstvo
Komenský originálním
principy poznání
způsobem
V Pampaedii
světa
jako celku,
úplnost a všestrannost, mnohostranný rozvoj, morální a duchovní hodnoty. Vedle požadavku celoživotního
vzdělávání
Komenský také jako jeden z prvních
prosazuje myšlenku individuálního
vzdělávání.
Prosazuje
jakékoliv diskriminace, škole
dětství
polovině
včetně
té
věkové.
Tento
nadčasový přístup
dospělosti
a dospívání, k rozvoji školy
vzdělávání
a
stáří začalo
všech skupin, bez
vyústil
především
ve
docházet až ve druhé
20.století.
Přeneseme-li
se nyní od minulosti ke
v úvahu posun od
vzdělávání
tradičních způsobů vzdělávání.
rychlý rozvoj moderních
informačních
stáří
ve
v současné
době,
musíme vzít
Jednou z nejvýznamnějších
změn
je
technologií a s tím související nároky, které jsou
kladeny na starší generaci. ledním z příspěvků na konferenci v Třeboni "Generace 50 plus v České republice" bylo pojednání o dromokracii, kde se autor zabýval zkoumáním rychlosti v současné
síťové společnosti
důsledky
a
tohoto zrychlování pro starší
generaci (Hubík in Sborník konference Generace plus v České republice, 2004). Hubík hovoří
multimedialitě
o
a
virtualitě,
změnách
o
ve vnímání
času
a rozebírá otázku
globální komunikace. Dotýkáme se
hlavně
fenoménu internetu a
obdivuhodné, že i lidé ve vysokém směru,
o
čemž svědčí
vysoká
V seniorských centrech se lze zájem je také
například
nabídka jazykových v mladším Nabídka a
věku,
jsou motivováni k
návštěvnost
čím
dál
častěji
a
senioři
ale výjimkou nejsou ani ti,
v posledních letech.
prohlubují
kteří začínají
Rozšiřuje
se
vědomosti,
do
klubů či
také
kterých nabyli začátku.
současnosti poměrně
se díky moderním technologiím stává dostupné i lidem, osobně
postupně
s novým jazykem od
a zájmových aktivit pro seniory je v
k různým okolnostem nemohou docházet
v tomto
setkat s nabídkou nejen výuky internetu,
buď
si
sebevzdělávání
kurzů
internetových
o zacházení s digitální fotografií.
kurzů
vzdělávacích
vzdělávání
stáří
s ním souvisejících oblastí. Je
kteří
široká
vzhledem
denních center. Internet se
tak stává důležitým komunikačním prostředkem mezi generacemi. Adaptaci Uvádějí
seniorů
v rámci nových technologií se
věnuje
Scialfa a Hernie (2006).
výsledky výzkumu Silvera (2001), který zjistil, že lidé starší šedesáti let byli
v roce 2000 nejrychleji rostoucí skupinou
uživatelů
46
internetu.
Univerzity
třetího věku
Rostoucí zájem o třetího věku
a další
vzdělávání
vzdělávací
základní myšlenku
Přínosem vzdělávání
základních
označují čtyři
ROSA. Jednotlivá písmena tvoří
instituce.
několika
J.Srnec a vymezuje je do
i v pozdějších letech života dokládají Univerzity
vzdělávání
bodů,
strategie
třetím věku:
ve
pro seniory se zabývá
souhrnně
které
úspěšného či
jmenovává jako
aktivního stárnutí a
R - racionální postoj, O - orientace
na budoucnost, S - sociální kontakty, A - aktivita. Pod racionálním postojem je zahrnuta informovanost, která změnách
stáří
ve
je
směřuje
k porozumění procesu stárnutí.
důležitým předpokladem přípravy
Vědomí
o
a adaptace na toto období. Další
složkou aktivního stárnutí je orientace na budoucnost oproti uvíznutí v minulosti. Sociální dimenze v rámci Vedle Univerzit
vzdělávání je zřejmá.
třetího věku
se
(Srnec 1994).
můžeme
setkat i s Univerzitou volného
vzdělávání
nebo Rozhlasovou univerzitou, podporující ve
i ty,
kteří
času
vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu nemohou docházet na přednášky osobně.
Prožívání času ve
3.5.
Fenomén
stáří
času významně ovlivňuje
individuální prožívání období
pouštět hlouběji
stárnutí. Nebudeme se zde
do filosofických
bylo jistě velice zajímavé. V rámci naší práce bychom volného
času
ve
stáří.
s nadmírou volného
Jak již bylo
času
a
nevědí
rady a
Na druhé
obtížněji
straně
kteří
stručně
"nemají
čas",
kteří
naplnění. Někteří autoři
o deset let
dříve
některé výpovědi respondentů,
Z následující
věty
než je plánován které se
přechod
podařilo
aktivně
zabývají
dokonce
do
času
o "druhém
ve
stáří
potřebu přípravy
důchodu.
zřejmě
časoprostorem
hovoří
se
lidí na
Pro ilustraci uvádí
v rámci výzkumného
je patrné, že míra aktivity nebude
47
se setkat
si s větším
zabývala i Levická, která poukazuje v rámci svého výzkumu na
stáří
Můžeme
neustále se
životním programu" (Haškovcová, 1991). Fenoménem volného
stáří alespoň
i když by to
rádi poukázali na otázku
spíše mezi mýty.
se pohybují však lidé,
hledají jeho
rozborů času,
i procesu
v předchozích kapitolách, spojování
"nicneděláním"patří
s lidmi osmdesátiletými i staršími, nějakou činností.
zmíněno
stáří
šetření
zachytit.
vysoká: "Ráno vstanu, aby
čekal,
jsem 12 hodin
než
půjdu
spát", a jiná respondentka popisuje své vnímání
času:
,,volný čas, to je co? Mám víc práce, než když jsem byla zaměstnaná." (Levická, 2004). Prožívání času v období
stáří
člověka
mít v patrnosti život konkrétního
Tvořivost
3.6.
Značnou
kapitole se
podrobně
významná a
Umělec
můžeme
věku
sledovat v jak vysokém
díla, která potvrzují spíš osobnostní než
takovou
vobdobí dospívání a
umělec mimovolně
překotností
dospělosti.
větší
člověka.
jenž se
Oproti mladému
umělci,
tvořící člověk
uměleckých
a
mohou vzniknout
věkové určení tvůrčí
tvůrčího
procesu ve
stáří.
a pudovou impulsivností,
Dřívější
odvrhuje všechno okrajové.
ztrácívá na jasnosti, ale dosahuje
v seniu
(1974). V rozsáhlé
zabývá jednotlivými osobnostmi z nejrůznějších
dynamika ustupuje
soustředění
pojetí i výrazu. Dochází ke zjednodušování a
podstatu, kdy
věcmi,
věnuje Příhoda
se lze setkat s určitými specifickými znaky
typičtější
statičtějšímu
v jeho celku.
v období senia
nevyznačuje například
se již
která je
tvořivosti
S údivem
ojedinělá
činnosti. Přesto
důležité
v období stáří
pozornost
vědeckých oborů.
je vysoce individuální záležitostí a je tedy
Vytvořené
se více na
dílo tak sice
hloubky. Projevuje se zde celoživotní zkušenost
již všechno
dychtivě
viděl
rozhlíží a stále se setkává s novými
a blíží se postoji "Nil admirari"
(Příhoda,
1974, str.376). Je tedy
přirozeným vyústěním
pod povrchem a dále na
života i tvorby, že se
přesahující, věčné,
jemuž se blíží věkem.
obecnou tendenci od smyslovosti k duchovnosti v období introvertnějšího
povšimnutí stojí jeho
smělé
kreslit formy
věcí.
vše, co jsem
vytvořil před
toho věcí"
učiním
(dle
zvířat,
v osmdesáti letech
Příhody,
vyjadřuje
věku
rostlin,
ještě větší
1974, str.376).
48
více na to, co je
Příhoda
poukazuje na
Lze si povšimnout také
k moudrosti. Celoživotní
japonský
malíř
Hokusaki. Za
: "Od šesti let jsem
uveřejnil nekonečné
sedmdesáti lety, nestálo za
povaze
stáří.
roztěkanosti
plány do vysokého
Do padesáti let jsem
přirozené
od
tvůrčí činnosti
zkušenost projevující se v
pochopilo
přechodu
pohroužení,
zaměřuje
řeč.
stromů, ptáků,
měl
manii
množství kreseb. Avšak
Ve
věku
73 let jsem
něco
ryb a hmyzu. Následkem
pokrok. V devadesáti proniknu do tajemství
Švancara
(1983)
se
zabývá ontogenezí umělecké
psychologické analýze biografií umělců vyzdvihuje člověk ukončil věk,
c)
kdy
svou
uměleckou průpravu,
došlo
nejvýznamnějších
děl
k
vytvoření
věk,
b)
čtyři
v jednotlivých obdobích
činnosti.
vytvořeno
významného
díla,
tvůrčí činnosti,
e)
Při
věk,
základní ukazatele: a)
kdy bylo
posledního
tvůrčí
kdy
první zralé dílo, d)
rozložení
věk při
úmrtí.
Švancara dokládá vysokou tvůrčí aktivitu až do stáří na výzkumu tvořivosti Aleksandrovové (1974), která zjistila, že u 46% malířů
do
je charakteristický
pokročilého stáří.
rozkvět tvůrčí činnosti
(Hora-Hořejš,
západoevropských
v pozdějším
příkladů mimořádné
ledním z mnoha
experimentování je Pablo Piccaso, který se devadesátijedna let
předních
věku
řady
a
a její zachování až
a všestranné aktivity a
tvůrčí činnosti věnoval
2008). Genialita
sochařů
až do vysokého
věku
osobností sebou však nese i
břemeno. Často je vznik mimořádného díla provázen uzavřením se před okolním světem. P.Hora-Hořejš zmiňuje
i další stinné stránky,
včetně
toho, že míra talentu nijak
nesouvisí s ctností či charakterem. Švancara (1983) srovnává Lehmanovu křivku produktivity s celoživotní křivkou tvořivosti
stáří
významných
tvůrčích
osobností, a poukazuje na zrání tvořivých schopností ve příkladu tvůrčí činnosti
navzdory poklesu fyzických sil. Na
indického spisovatele
Rabindranátha Thákura, nositele Nobelovy ceny za literaturu (1861-1941), dokládá její vzestupnou dynamiku v průběhu
času.
tvořivosti:
zřetelný
první vrchol tvorby je
věkové křivce
Na
ve 34 letech, po
poklesu druhý vrchol ve 49 letech, dokonce
značně
tři
vrcholy
následuje po
určitém
lze zaznamenat něm
vyšší než první, a posléze
třetí
křivce
výše
vrchol v 69 letech, již ve fázi gerontogeneze. Poslední vrchol je dokonce na než vrchol první ve 34 letech. R.Thákur je
příkladem výjimečné
mnohostranné
tvůrčí
osobnosti a ani v jeho posledních dílech - nejen spisovatelských, nejsou znaky stereotypnosti, ale vyznačují se naopak hledáním nových cest (Švancara, 1983). Seznam osobností
tvořících
významných
českých
do pozdního i
věku
světových tvůrců
Přehled
by byl velmi dlouhý.
a jejich
děl
z rozmanitých
některých
oborů můžeme
najít
u Příhody (1974) a Švancary (1983), kteří dokládají, že stáří těchto lidí bylo "korunou života".
Kapitola o
aktivitě
nám uzavírá teoretickou
část,
kterou bychom rádi
V.E. Frankla: " ... nemá smysl jen život aktivní, který hodnoty
tvůrčím způsobem,
naplňovat
ať
člověku příležitost
už v umění nebo v přírodě, nýbrž
49
slovy
člověku umožňuje vytvářet
a také nemá smysl jen život, který dává
se prožitky krásy,
zakončili
svůj
smysl má
dokonce i život, který sotva poskytuje šanci nepřináší
uskutečňovat
hodnoty
zážitky v běžném smyslu slova ( ... ), který ponechává
možnost, jak k vnucenému
utvářet svůj vnějšímu
život
smysluplně,
ve
způsobu,
tvůrčím způsobem
takřka
50
jen onu poslední
jakým se
omezení existence .. " (Frankl, 2006, str. 78-79).
a
člověk
postaví
EMPIRICKÁ ČÁST stáří
"Výzkum spokojenosti ve
ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu"
1.
Metodologie
1.1.
Cíl výzkumu a výzkumné otázky
Na
začátku
tohoto výzkumu stálo pozorování a naslouchání. Všímání si života
starých lidí, jejich prožívání pravidelné chození do
stáří
zaměstnání
zkušeností získaných z mnoha postupně utvářet potřeba
tvoří
rozhovorů
s lidmi vyššího
více zmapovat prožívání
stáří.
zdroje smysluplného prožívání?
životní spokojenosti se jako jedna z mnoha aktivního
1.2.
přístupu
volný
čas
již nebývá vždy hlavní náplní
životem s přibývajícími léty? Jaké oblasti jsou pro vitalitu? Co
svůj
a také toho, jak tráví
věku
na lince
ve
věku,
dnů.
důvěry
kdy
V rámci se
začala
Jak jsou lidé spokojeni se svým
ně klíčové?
Při
Kde
čerpají
životní
bližším zabývání se tématem
důležitých
oblastí
začala
jevit otázka
k životu.
Teoretická východiska a volba metody
V teoretické
části
jsme se zabývali konceptem kvality života a blíže jsme se pokusili
zmapovat oblast životní spokojenosti vzhledem k období dochází k rozvoji diagnostických metod i zde na poli populaci starších lidí však Můžeme
zmínit
například
příliš
stáří.
měření
V posledních letech kvality života. Pro
mnoho takových metod doposud nebylo k dispozici.
dotazník subjektivní kvality života SQUALA, který je však
standardizován na souboru s věkovou hranicí do 59let (Dragomirecká et al. 2006). Jinou metodou je Škála životnej spokojnosti v starobe z roku 1987. Slovenští autoři Teodor Kollárik et al. zpracovali a standardizovali
původní německou
verzi dotazníku dvojice
G.Lohra a A.Waltera - Die LZ-Skala Lebenszufriedenheit im Alter z roku 1974 (Kollárik et al. 1987). Vzhledem k uvedeným pro
záměry
skutečnostem
a posunu v rozvoji konceptu kvality života, byl
našeho výzkumu nakonec zvolen
"čerstvý"
metoda zaměřená na zjišťování kvality života ve
51
stáří
dotazník WHOQOL-OLD. Tato
byla vyvinuta výzkumným týmem
v rámci mezinárodního projektu dotazníků
stárnutí". vývoj zdraví
Světové
"Měření
kvality života
seniorů
a její vztah ke zdravému
kvality života byl iniciován v roce 1991 Odborem duševního
zdravotnické organizace. Cílem
nově
vznikajícího instrumentu
WHOQOL (World Health Organization Duality of Life Assesment) byla snaha o překonání
rozšíření
a
dosavadního pojetí kvality života, které bylo chápáno
jako subjektivní hodnocení zdravotního stavu a každodenních je zaměřen
například
dotazník SF-36,
poměrně hojně
zaměřenému
Dotazníku WHOQOL-OLD
činností.
především
Na tyto oblasti
užívaný.
na starší generaci,
předcházeli
dotazníky
kvality života WHOQOL-lOO a jeho zkrácená verze WHOQOL-BREF, která byla vytvořena
základě
na
klinických zkušeností
při
práci s původním delším dotazníkem
(Dragomirecká et al. 2006). Současně vytvořena
se
zmiňovaným
metoda pro
ztrát vobdobí
stáří.
české
vývojem
měření postojů
Výzkumy
ve
stáří
zaměřené
verze dotazníku WHOQOL-OLD byla AAQ z potřeby výpovědi
na
zaměřit
se nejen na oblast
starších osob prokázaly, že
prožitky ztrát a ubývání fyzických sil jsou vyváženy kladnými stránkami (Dragomirecká, Prajsová, 2009). Jednotlivým oblastem se části
v teoretické
životní spokojenosti) u lidí staršího
ovlivňuje
stáří.
prožívání člověka v období
ke
stáří
věku
stáří.
může
kvalita života
(včetně
souviset s životním postojem, jaký tito lidé
Dále jsme si kladli otázku, jak
oba dotazníky - WHOQOL-OLD pro postojů
věnujeme
této práce.
V rámci našeho výzkumu nás také zajímalo, do jaké míry
zaujímají ke
podrobněji
stárnutí
Pro
měření
významně
účely
životní styl a míra aktivity
našeho výzkumu jsme tedy zvolili
kvality života ve vyšším
a stárnutí AAQ (se svolením
českého
věku
a dotazník
centra WHOQOL) . Tyto dva
instrumenty jsme doplnili vlastním dotazníkem, kterým byla
zjišťována
míra aktivity
respondentů.
Vstupní předpoklady a hypotézy výzkumu
1.3.
Na
základě
uvedených
skutečností
je výchozí premisou výzkumu
předpoklad,
aktivní životní styl je významnou determinantou životní spokojeností ve premisou je souvislost mezi postojem ke předpoklady
vobecné
rovině
se
stáří
52
Další
a jeho subjektivním prožíváním. Tyto
pravděpodobně
jednotlivých oblastech.
stáří.
že
budou projevovat v konkrétních
Vstupní hypotézy:
Senioři
Hl:
senioři
než
s aktivnějším stylem života budou dosahovat vyšší míry osobní autonomie
s méně aktivním stylem života.
H2: Pozitivní postoj ke stáří se bude ve vyšší míře projevovat u seniorů, kteří se více věnují
zájmovým a vzdělávacím aktivitám.
H3:
Postoj k fyzickým
změnám
ve
stáří
bude souviset s mírou spokojenosti se
sociálním zapojením.
H4: Aktivita senioru bude souviset s mírou spokojenosti toho, čeho v životě dosáhli.
HS: Pozitivní postoj ke stáří ve vyšší míře vykazují senioři s vyšší mírou autonomie.
H6:
Senioři
žijící v domovech pro seniory
míru aktivity než
1.3.1
•
senioři
(dříve
domovy
důchodců)
vykazují nižší
žijící v domácím prostředí.
Operacionalizace
Aktivní životní styl - bude
zjišťován
krátkým dotazníkem "Activo", kdy výsledný
hrubý skór dosažený respondentem označuje jeho míru aktivity. •
Míra pozitivního postoje ke
v doméně psychosociálního zaměřuje
růstu
je
určena
změnám
výsledným hrubým skórem respondenta
(PRUST) v dotazníku AAQ. Tato doména se
na pozitivní vztah k sobě a okolnímu
• Postoj k fyzickým zjišťující
stáří
světu.
(FYZZMEN) je jednou ze
tří
domén dotazníku AAQ
celkovou reflexi stárnutí. Hrubý skór dosažený v této
doméně
bude
porovnáván s jednotlivými doménami dotazníku WHOQOL-OLD. • Míra autonomie bude podobně životě
doména
zjišťována
naplnění
(NAP)
doménou nezávislosti (NEZ) u WHOQOL-OLD,
zjišťuje
míry spokojenosti s tím,
čeho senioři
ve svém
dosáhli.
• Míra sociálního zapojení (SOCZ) bude WHOQOL-OLD.
53
zjišťována
doménou sociálního zapojení u
1.4.
Metody
1.4.1. Dotazník kvality života ve stáří WHOQOL-OLD
Jak již bylo uvedeno, tento nástroj pro
měření
kvality života ve vyšším
věku
byl
vyvinut v návaznosti na předchozí metody WHOQOL-lOO a WHOQOL-BREF. Česká verze dotazníku WHOQOL-OLD byla standardizována na souboru 350 v Praze ve
věkovém rozpětí
počtem mužů
od 58 do 95 let, s průměrným
věkem
seniorů
741et, a stejným
i žen. Po provedení terénní studie a následných analýzách byly
položky vyjmuty a dotazník WHOQOL-OLD má v konečné
žijících
podobě
některé
24 položek
sdružených do 6 hlavních domén. Každá doména zahrnuje 4 otázky s pětibodovou škálou
odpovědí
zjišťují
míru
1-5, kdy 1 je minimum a 5 maximum. Otázky mají podobu
souhlasu
respondenta.
Výsledkem
výroků
dotazníku jsou hrubé
a
skóry
v jednotlivých doménách. (Dragomirecká, Prajsová, 2009):
I.
Doména - Fungování smyslů (FCES): je zaměřena na fungování
smyslů
a
vliv ztráty smyslových schopností na kvalitu života
II.
zjišťuje
Doména - Nezávislost (NEZ):
rozhodování, míru autonomie ve III.
Doména -
Naplnění
(NAP):
dosáhl, s věcmi, na které se
IV.
zjišťuje
apod. spokojenost s tím,
čeho člověk
v životě
těší
Doména - Sociální zapojení (SOCZ): zahrnuje každodenního života a celé
V.
stáří
schopnost žít nezávisle, samostatné
účast
na činnostech
společnosti
Doména - Smrt a umírání (SAU): obsahuje úvahy, starosti a obavy ve vztahu ke smrti a umírání
VI.
Doména - Blízké vztahy (BVZT): životě
osobní a intimní vztahy
54
zjišťuje
v jaké
míře
má
člověk
ve svém
1.4.2.
Dotazník postojů ke
stáří
a stárnutí AAQ
Položky tohoto dotazníku byly sestaveny na skupinových
rozhovorů
základě
charakter. Položky pokrývaly vyššího
věku.
přibližně pět
Analýzou dat
psychologickou, kterou lze
rozdělit
(zralost,
růst,
základě
dat z terénní studie byla
výroků,
souhlasu na
které jsou
pětibodové
a řízených
na
autoři
dvě
mělo
podobně
dvě
zjistili
hlavní dimenze - fyzickou a
složky a to pozitivní psychologické aspekty nedostačivost, vyloučení,
vytvořena současná třech
obecný charakter a 29 osobní
oblastí a popisovaly negativní i pozitivní
zájem) a negativní aspekty (ztráty,
24 položek, které jsou sdruženy ve v podobě
přehledu
se seniory. Pilotní verze AAQ (The Attitude to Ageing
Questionnaire) obsahovala 44 položek, z toho 15
skutečnosti
literárního
závislost). Na
podoba dotazníku, která obsahuje
doménách. Každá doména obsahuje 8 otázek
jako u dotazníku WHOQOL-OLD
škále 1-5. Porovnávají se
opět
měřeny
mírou
hrubé skóry jednotlivých domén.
(Dragomirecká, Prajsová 2009).
I.
Doména - Psychosociální ztráty (PSZTRAT): obsahuje prožitky samoty, sociálního vyloučení,
II.
uzavření
se a postupné ztráty fyzické
soběstačnosti
Doména - Fyzické změny (FYZZMEN): týká se fyzického zdraví,
cvičení
i
celkové reflexe stárnutí
III.
Doména - Psychologický by mohly být
označeny
růst
(PRUST): obsahuje kladné zkušenosti, které
jako "zralost"
pozitivního vztahu k sobě a k okolnímu
55
či
"moudrost", a týkají se
světu.
především
Metoda
1.4.3.
zjištění
míry aktivity - dotazník "Activo"
respondentů
Abychom mohli v rámci výzkumného cíle odlišit u vytvořili
"Activo") o věnují.
pěti
odpovědi
zájmové kurzy a
jsme
činnost.
zjišťovali,
třetí
jestli mají
zjišťovaly,
aktivity, druhá položka byla
často
zaměřena
položka byla zvolena míra sledování TV. Ve
senioři ještě nějaký
otevřená
-
senioři
se
otázek. Dotazník byl
na sportovní čtvrté
položce
pracovní úvazek a jak často. Pátá položka
snažila se zachytit aktivity, které nespadají do vytvořen
z dosavadní práce se seniory, dále bylo vytvořena
jakým aktivitám a jak
byl obodovány na škále 0-3. První položka zahrnovala
vzdělávací
Jako
"jiné aktivity"byla předchozích
vlastní krátký dotazník (který jsme pojmenovali
položkách, které
Jednotlivé
fyzickou
účelu
jsme k tomuto
jejich míru aktivity,
jednak na
čerpáno
základě
zkušeností výzkumníka
z literatury. Po provedené úvaze byla
škála 0-3, a byly nastaveny jednotlivé míry. Nulový skór znamená, že
respondent se
věnuje minimálně
nulové hodnoty dosáhnou
aktivní
činnosti
senioři, kteří věnují
(v
případě
položky sledování TV
této
činnosti
nejvíce
k tornu, že sledování TV je odborníky považováno za pasivní položce jsou "jiné aktivity"
rozděleny
na
základě
času,vzhledem
činnost).
čtvrté
úvahy výzkumníka dle množství
vynaložené energie (míry fyzické aktivity) nutné k provozování dané Maximální možný dosažený skór v tomto dotazníku je
56
Ve
15bodů.
činnosti.
aktivity zájmové kurzy+
°
vzdělávání
1 méně
než 1x za
1x až 3x zaměsíc
měsíc
žádné
3
2
nepravidelně,
1x a více
týdně,
1x a více
týdně
nepravidelně,
méně
sportovní fyzická činnost žádná
než 1x za
1x až 3x
měsíc
zaměsíc
každý den 4-8 hodin
méně
vůbec,
8 a více hodin
sledování televize
denně
nemá televizi,nepravidel ně,ne každý den
než 4 hodiny denně,
pracovní úvazek brigády, výpomoci 0,1-0,5+brigády méně než 2x za 2x a více za
pracovní úvazek
žádný stolní hry apod., pasivně sport, poslech hudby doma,
jiné aktivity
měsíc
měsíc
pracovní úvazek 0,5 - 1;více menších úvazků 0,1-0,5
péče
cestování (památky),divadl o apod.-kulturní akce, zpívání
chov psa, aktivní zahrádka, chalupa, turistika, tanec ..
ruční
o vnoučata, práce,
křížovky,
vaření,
četba
domácnost
Tabulka BI: Rozlišení míry aktivní činnosti - dotazník "Activo"
Volba populace a výběr vzorku
1.5.
Jak je patrné, zvolili jsme kvantitativní
způsob šetření.
Naší cílovou skupinou byli
senioři - lidé vyššího věku, což je velmi široká skupina lidí. Částečně jsme tuto skupinu
omezili tento
určením
věk
spodní hranice 651et, vzhledem k tomu, že
za pomyslnou hranici
stáří
(viz. Teoretická
část
považuje
- Kapitola 1.) Horní
hranice nebyla omezena. Cílem výzkumu bylo provést
šetření
přihlédnutím
stáří
k běžným zdravotním potížím, které se ve
většina autorů
věková
mezi zdravou populací, s
vyskytují.
Dalším jevem, který nás v rámci výzkumu zajímal, bylo to, do jaké míry se odlišuje životní spokojenost
seniorů,
kteří
v domovech pro seniory, a v jaké stylu a
způsobu
trávení volného
konkrétních respondentů.
Zaměřili
žijí v domácím
míře
se tyto
dvě
času. Těmto
prostředí
podmínkám byla
S ohledem na výzkumné požadavky by byl
uskutečnění pravděpodobnostních výběrů
57
těch,
kteří
žijí
skupiny budou odlišovat v životním
jsme se na populaci pražských
konstrukce vzorku náhodný stratifikovaný
od
zřejmě
výběr.
volba
seniorů.
nejvhodnějším
Kvůli
byl však zvolen
přizpůsobena
vysokým
způsobem
nárokům
výběr účelový.
na
Jsme si
vědomi
třeba
toto mít na zřeteli
1.6.
Sběr
Na
při
na
základě
tohoto vzorku mají omezenou platnost a je
jejich interpretaci a zobecňování závěrů.
dat
základě
uvedených podmínek byla vytipována místa pro
našeho výzkumu bylo Sběr
učiněné
toho, že nálezy
potřeba
oslovit dostatečný
počet respondentů
sběr
na
dat. Pro
různých
účely
místech.
dat probíhal v několika pražských Domovech pro seniory a v Centrech pro seniory
zajišťujících různé domovů
zájmové aktivity a
vzdělávací
kurzy. Osloveno bylo celkem
pět
pro seniory (dále jen DS)s žádostí o spolupráci na výzkumu. Dva DS případě
spolupráci odmítli (v jednom s jinými výzkumníky z řad dalšímu výzkumu,
přesto
studentů;
na
základě čerstvých
atmosféra v tomto
negativních zkušeností
domově
tak nebyla
nakloněna
byla nabídnuta spolupráce až se situace v domově uklidní).
V dalším z vybraných DS byla zahájena spolupráce, bohužel v průběhu výzkumu došlo k uzavření tohoto DS z důvodu karanténního byla omezena
návštěvnost
opatření
vzhledem k chřipkové epidemii;
pokračovat dočasně
a možnost
k časovému harmonogramu výzkumného projektu tak bylo
ve výzkumu. Vzhledem
třeba dodatečně
oslovit ještě
další DS. V konečné
podobě
tedy
sběr
dat probíhal v průběhu listopadu a prosince 2009 ve
dvou domovech pro seniory - v DS na Praze II a DS na Praze 8, v Centru programů
Po
na Praze 8 a v Seniorcentru na Praze 10.
předchozí
domluvě
aktivizačních programů,
v domovech ty,
kteří
seniorů
s vedením jednotlivých DS, Seniorcentru a Centru
zde probíhalo dotazníkové
byla
většinou
šetření respondentů. Prostředníkem
sociální pracovnice, která klienty znala a vytipovala
budou v rámci svého zdravotního stavu schopni dotazník vyplnit. V OS na
Praze 8 probíhal
sběr
při
dat ve dvou fázích -
každé
návštěvě
bylo osloveno
10 lidí, z nichž bylo 6-8 lidí ochotných dotazník vyplnit. probíhalo
hromadně
Respondentům
bylo
sděleno
na
začátku,
že
šetření
Někteří
měli
respondenti
individuální přístup a občasné krátké chvíli však
Vyplňování
7-
dotazníku
probíhá v rámci diplomové práce a stáří.
instrukce k vyplnění dotazníku. V DS na Praze II probíhalo 10li dí.
přibližně
v malé skupince; v místnosti, která sloužila jako klubovna.
že dotazník (anonymní) se zabývá tím, co si myslí o
skupině
aktivizačních
vysvětlení.
vyplňování ukončili
Poté byly
šetření jednorázově,
potíže s vyplňováním a
3 respondentky dotazník
z důvodu
58
přílišné
vysvětleny
obtížnosti.
ve
potřebovali
začaly vyplňovat,
po
aktivizačních programů
V Centru způsobem senioři
vzhledem k
a v Seniorcentru probíhal
větší t1exibilitě respondentů. opět
požádáni o spolupráci, byl jim
sběr
dat odlišným
V rámci jednotlivých
stejným způsoben
vysvětlen účel
kurzů
byli
výzkumu a
instrukce k vyplnění dotazníku.
Nástroj pro sběr dat
V souladu s požadavky kvantitativního výzkumu a s ohledem na zachování maximální
možné míry anonymity,' bylo zvoleno dotazníkové příloha),
v němž po úvodním krátkém
čtyři části:
zjišťování
a)
dotazník postojů ke
představení účelu
demografických
stáří
šetření.
údajů,
b)
Byl
vytvořen
dotazník (viz
výzkumu následovaly po
zjišťování
sobě
míry aktivity (5 otázek), c)
AAQ (24 položek), d) dotazník kvality života WHOQOL-OLD
(24 položek).
1. 7.
Zpracování získaných dat
Data získaná formou dotazníku byla zpracována s použitím Excel a SPSS (Statistic Program for Social Science). K
počítačových programů
ověření
vstupní premisy a
výzkumných hypotéz bylo využito deskriptivní statistiky a statistických metod: Wilcoxonův
test a/nebo T-test; statistická závislost byla
zjišťována
pomocí Pearsonova
koeficientu korelace. Ještě
je
potřeba
se zmínit
vyhodnocovány a jak byla data dotazníků
připravována
o
způsobu
ke zpracování.
(AAQ+WHOQOL-OLD) do statistických
chybějící odpovědi
do výzkumu
(pokud
zařazen).
mediánem, který byl bylo
podrobněji
otočení skórů
počet chybějících
Chybějící
vypočítán
položek
odpovědi
jakým byly dotazníky Při
zadávání jednotlivých
programů
byly vynechány
přesáhl číslo pět,
dotazník nebyl
pak v dalším kroku byly nahrazeny
u jednotlivých položek
zvlášť.
Dalším nutným krokem
u konkrétních položek, vše dle instrukcí v manuálu ke
způsobu
vyhodnocení (Dragomirecká, Prajsová, 2009). U dotazníku WHOQOL-OLD to byly otázky OLDI, OLD2, OLD6, OLD7, OLD8, OLD9 a OLDIO. U dotazníku AAQ byly otočeny
skóry u dimenze psychosociálních ztrát (PSZTRAT), jež zahrnovala 8 otázek:
AAQ3, AAQ6, AAQ9, AAQ12, AAQ15, AAQ17, AAQ20 a AAQ22. V závěrečném kroku jsme
vypočítali průměrný
hrubý skór jednotlivých domén. Ostatní položky
59
v dotazníku byly kódovány partnera-O.
Podobně
následovně:
zdravý-I; nemocný-O. Položka bydlení a vzdělání I-S.
Kompletní výsledky statistické velektronické zmíníme
formě
alespoň
muži-I, ženy-2; žije-li s partnerem-I, bez
analýzy získaných dat jsou k dispozici
jako výstupy z výše uvedených softwarových
ty nejdůležitější.
60
nástrojů.
Zde
2.
2.1.
Výsledky výzkumu
Vzorek a jeho charakteristiky
Ve sledovaném období dvou respondentů. vyplňování
fázi
třídění
položek
Do tohoto
dotazníku
ještě
12
Qak bylo
zmíněno).
položek;
vyřazeny
respondentů,
v ostatních
Z těchto získaných dat v další
u každého dotazníku více než 5
jejichž dotazníky byly
zařazeny
do výzkumy,
čítal
ve výsledku 46
mužů.
věkové
rozpětí
respondentů.
věku
od 65 do 80 let. V hojné
nad 85 let a dokonce 4 lidé
přesáhli věkovou
bylo 94 let, což je vskutku úctyhodný tato
skutečnost
o
míře
míře
věk
věk
že se
lidí ve
Většina respondentů
jsou v našem souboru i velmi
staří
se
lidé
hranici 90 let. Nejstaršímu respondentovi
a vzhledem k náročnosti
životní vitality.
61
můžeme vidět,
Průměrný
výzkumném souboru je 76 let, se standardní odchylkou 8,34 let.
svědčí již
Celkový
Věkové rozdělení
postihnout široké
pohybuje ve
věk).
byly také dotazníky, kde respondenti nevyplnili
Jak nám ukazuje následující graf věkové rozložení souboru, podařilo
odmítli nebo
míru (dva respondenti vyplnili pouze
případech chybělo
lidí starších 65 let, z toho bylo 34 žen a 12
2.1.1.
kteří účast
dotazníků úplně vyřazeno, neboť počet chybějících
(nevyplněných) přesahoval přípustnou
dotazníků,
byla získána data celkem od 58
nezahrnujeme respondenty,
nedokončili
muselo být
jeden ze dvou
vzorek
počtu
měsíců
vyplnění
dotazníku
VĚK 10~--------------------~
8
6
4
>-
g
2
Ol
Std. Dev = 8,34
OOl
rv'Iean
:::J "-
Ll..
=76,1
N=46,00
O 65,0 70,0 75,0 80,0 85,0 90,0 95,0 67,5 72,5 77,5 82,5 87,5 92,5
VĚK
2.1.2.
Vzdělání
Demografický údaj o
vzdělání
byl
zjišťován následovně:
1 - základní vzdělání 2-
vyučený
3 - SŠ bez maturity 4 - SŠ s maturitou
5- VŠ
četností
Výsledná tabulka
nám ukazuje
středoškolským vzděláním zakončeným
s vysokoškolským
vzděláním
v souboru vyskytují rozdíl ve
vzdělání
nejpočetnější
maturitou (25) a
zastoupení poměrně
respondentů
vysoký
(12). Oproti tomu lidé se základním
minimálně (lčlověk).
mezi muži a ženami.
62
Nebyl
zjištěn
počet
vzděláním
se lidí se
žádný významný statistický
1ZŠ
vyučení
1
4
2-
3 - SŠ bez 4 - SŠ s maturity maturitou
5VŠ
počet
respondentů
2.1.3.
4
12
25
Bydlení
Položka bydlení měla pět možných odpovědi na otázku, kde
senioři
bydlí:
1 - doma (s pomocí rodiny) 2 - s rodinou, ne ve vlastní domácnosti 3 - doma (bez pomoci rodiny) 4 - penzion; 5 - domov
dům
s pečovatelskou službou
seniorů (dříve
domov
1doma, s pomocí rodiny 12
důchodců)
2- s rodinou
3doma,bez pomoci rodiny
4 - penzion, dům s
5domov
pečovat.sl.
seniorů
1
13
O
20
počet
respondentů
Jak lze z tabulky v domovech
seniorů
(20
odečíst,
v souboru jsou zastoupeny nejvíce respondenti žijící
respondentů),
dále pak respondenti,
pomoci rodiny (12) nebo s její pomocí (13). Tyto
dvě
kteří
skupiny jsme na základě
penzion ani
dům
s pečovatelskou službou.
rozložení lidí v našem souboru - žijících ovlivněno
analýzy
i
způsobem sběru
výsledků
dat. K této
výzkumu.
63
buď
bez
výsledků
respondentů).
spojili dohromady ve skupinu lidí žijících doma (celkem tedy 25 1 respondent uvedl, že sdílí domácnost s rodinou
žijí doma
Pouze
a žádný z respondentů neuvedl
Vytvořilo
se tak
poměrně
v OS a v domácím
rovnovážné
prostředí,
skutečnosti můžeme přihlédnout
což bylo
v další fázi
2.1.4. Další charakteristiky souboru
Z dalších demografických charakteristik jsme s partnerem
či
respondentů,
vzorku je mužů
se
vnuků,
bez partnera. Z celkového
a 32
respondentů
nerovnoměrné
zúčastnilo
-
zda-li respondenti žijí
46 lidí uvedlo že žije s partnerem 14
uvedlo, že žijí bez partnera. Rozložení pohlaví v našem
dvoutřetinovou většinu tvoří
12. V dotazníku jsme se jednotlivě
tuto položku jsme však
vztahu k dalším dimenzím,
2.2.
počtu
zjišťovali,
stejně
ženy s počtem 34 respondentek,
respondentů
dále dotazovali na
počet dětí
a
nevyhodnocovali, zajímala nás pouze ve
tak jako položka subjektivního zdraví.
Míra aktivity
Jak je
znázorněno
v tab.Bl, pokusili jsme se jednoduchým dotazníkem s pěti seniorů.
položkami odlišit míru aktivity označit,
jak
často
byly zájmové a ukázalo, že
věnují.
se jednotlivým aktivitám
vzdělávací
citlivější
oddělené
kurzy
čtyřbodové
Na
V
původní
při
položky,
měli
škále 0-3
respondenti
verzi tohoto dotazníku
podrobné analýze se však sloučení těchto
rozlišovací schopnost bude mít dotazník po
položek pod jednu dohromady. Položka sledování televize byla skórována prospěch těch, kteří
TV sledují
bodů.
mohli respondenti získat 15 soubor na 2 skupiny:
"méně
minimálně. Maximálně
Pro
ve
tedy v tomto krátkém dotazníku
našeho výzkumu bylo
potřeba rozdělit
aktivní seniory" a "více aktivní seniory". K rozlišení míry
aktivity jsme stanovili normu dosažení 7 zařazeni
respondenti s počtem
zařazeni
respondenti,
kteří
účely
opačně
bodů
bodů.
Do první skupiny
skupině
"méně
bodů.
Tímto
aktivních"
respondentů,
druhou skupinu "více aktivních" (7 a více
respondentů.
Maximálního
počtu
15
aktivních" byli
0-6, do druhé skupiny "více aktivních" byli
dosáhli 7 a více
následné rozložení: V první
"méně
bodů
způsobem
(0-6bodů) bodů)
nám vzniklo se ocitlo 22
reprezentovalo 24
v našem souboru nebylo dosaženo nikým,
jeden respondent dosáhl II bodů. Minimální počet O bodů dosáhl na opačném konci také pouze jeden respondent. Výsledky ukázaly normální rozložení skupina
seniorů
pak zahrnovala ty co se
aktivitám, sportovním
činnostem,
méně často věnují
a naopak více
sledování televize. Tito respondenti ve výsledku 5),
většinou neuváděli vůbec
žádné.
64
času
měli
skófŮ. Méně
zájmovým a
tráví pasivní
také
méně
aktivní
vzdělávacím
činností
jako je
jiných aktivit (položka
Ve vzdělávací Uváděli
skupině
"více aktivních času
kurzy, více
také
častější
častěji navštěvovali
činností
trávili sportovní
vzdělávacími
a
méně
ručních
vzdělávání
prací,
na
vaření,
respondenti mnoho
pasivnější činnosti
zpívání, trénink
Univerzitě 3.věku či
různých činností
paměti či
paličkování.
objevovala
péče
Mezi
činnostmi
o zahradu, chatu
jmenovány procházky, výlety do jako kulturní - lze sem
Ve kteří
čtvrté
tanec nebo jóga.
skrze rozhlasové vysílání. předchozích
či
luštění křížovek, četba
chalupu, také o domácnost a o
přírody
nebo
ruční
a cestování
zařadit návštěvy
obecně.
Dále byly
Další skupinu aktivit lze
divadla, kina a
činnosti.
vnoučata.
různých
besed. Jedna
Jeden respondent uvedl mezi
chození na pivo do hospody a posezení s přáteli. položce dotazníku,
zde skórovali
zaměřené
větším počtem bodů
na pracovní úvazek, se u
(to znamená
domácnosti, potravinových
doplňků,
podnikání
obecně.
respondentů,
uváděli částečný
úvazek), objevili následující druhy práce: prodej knih, ekologických
věnuje brigádně
položek
vyžadujícími vyšší míru fyzické aktivity se
z respondentek uvedla, že s věnuje výtvarné činnostmi
uváděny
(z hlediska fyzické námahy a míry vynaložené energie) to byly stolní
práce jako
dalšími
a internetu,
- z těch, které jsme považovali za
hry (karetní jako mariáš, bridže; šachy), filatelie,
označit
počítače
a anglický jazyk. Jako další byly
V páté položce mapující dalších aktivity, které nespadají do uváděli
zájmové a
sledováním televize.
kurzy dominovala výuka
nejčastěji německý
dále jazykové kurzy -
Objevilo se také
respondenti
a pestré druhy dalších aktivit.
Mezi zájmovými a
kurzy fotografování,
seniorů"
nebo plný
produktů
do
Jeden respondent uvedl, že se
filmovému komparzu.
Mezi sportovními fyzickými aktivitami se objevil tenis, plavání, rotoped, pingpong, turistika (sezónně), tai-tchi nebo jóga.
V rámci našeho výzkumu nás zajímal u "aktivity".
Podrobněji
se
aktivitě věnujeme
respondentů
především
celkový skór
v dalších kapitolách ve vztahu k dalším
pozorovaným oblastem a jednotlivým doménám dotazníku WHOQOL-OLD a AAQ.
65
2.3.
Souvislosti mezi mírou aktivity a demografickými údaji
Zajímalo nás, jestli míra aktivity bude souviset s jednotlivými demografickými respondentů
údaji
a mírou jejich aktivity. Pro porovnávání skupin jsme zvolili
parametrický T-test pro dva nezávislé
výběry
a také
Wilcoxonův
Ukázalo se, že existuje signifikantní rozdíl ve řečeno
mladší
senioři
se ukázali jako
aktivnější.
věku
u
test.
těchto
dvou skupiny, jinak
Statisticky významný rozdíl byl jak při
užití T-testu (t = 2,95; p=O,005) tak Wilcoxonova testu (Z= -2,61; p=O,007) a to ve "prospěch" vzdělání
ve
mladších
respondentů.
"prospěch"
Další signifikantní rozdíl byl zaznamenán u položky
lidí s vyšším
vzděláním
jak T-testem (t = -2,72; p=O,002) tak
Wilcoxonovým testem (Z= -3,27; p=O,007). Tento výsledek ukazuje na vyšší aktivitu vzdělanějších
lidí nebo lze výsledek interpretovat i tak, že
senioři, kteří
dosáhli vyššího
vzdělání.
Jako
třetí
aktivnější
ve
stáří
jsou ti
významnou položkou se ukázal
"partner". I zde byl vysoký signifikantní rozdíl mezi skupinami lidí s partnerem a bez partnera. T-test (t = -2,48; p=O,17) a s partnerem se ukázaly jako aktivních a neaktivních testů
Wilcoxonův
aktivnější. Nejvýznamnější
seniorů
byl zaznamenán u položky bydlení, kde
aktivnější
než
senioři
senioři
žijící
statický rozdíl mezi skupinami
byla hladina významnosti p=O,OOO (t=5,03; Z= -4,21)
hypotézu H6, která tvrdí, že
Senioři
test (Z= -2,35; p=O,19).
Můžeme
při
užití obou
tak potvrdit naši
žijící v domovech pro seniory budou
méně
žijící v domácím prostředí.
2.4. Muži versus ženy
V rámci našeho výzkumu nás také zajímalo, jestli existuje
nějaký
významný
rozdíl mezi muži a ženami v hrubých skórech, kterých dosahovali v jednotlivých doménách u všech
dotazníků.
K testování jsme
opět
Wilcoxonův
zvolili
dva nezávislé soubory. Rozdíl mezi muži a ženami
a T-test pro
v hodnotách obdržených
v jednotlivých doménách se však neprokázal jako významný. Jedinou oblastí, kde byl zaznamenán statisticky významný rozdíl, byla doména FCES (fungování
smyslů)
v dotazníku WHOQOL-OLD, (t= 2,36; p=O,02 a Z= -2,16; p=O,03), kde ženy
uváděly
méně
potíží spojených s fungováním
pravděpodobně ovlivněny
také
smyslů
nerovnoměrným
a je nutno je interpretovat s opatrností.
66
než muži.
zastoupením
Tyto výsledky jsou
mužů
(n=13) a žen (n=36)
2.5.
Zdraví versus nemocní
proměnnou
Tuto
jsme vyhodnotili
Statistickou významnost jsme nalezli
opět
p=0,005 a Z= -2,78; p=0,006), s tím že lidé, věkem. Přítomnost
T-testem
a Wilcoxonovým
testem.
věku
(t=2,99;
u demografických položek: kteří
se
označili
jako nemocní byli i starší
partnera se ukázala jako signifikantní (t= -2,04; p=0,047 a Z= -1,95;
p=0,048) - respondenti,
kteří
se
označili
častěji
za zdravé mají
partnera . Vliv
partnerského vztahu se projevil také u domény sociálního zapojení (t= -3,07; p=0,004 a Z= -2,8; p=0,005). Ti co mají partnerský vztah, dosahují vyšších
skórů
v doméně
sociálního zapojení Z jednotlivých domén se signifikantní rozdíl prokázal pouze u psychosociálních ztrát (PSZTRAT): t= -2,38; p=0,02 a Z= -1,94; p=0,05 s tím, že lidé,
kteří
se
subjektivně
kteří
se
považovali za zdravé skórovali v této
doméně
stáří pozitivnější
postoj
doména fyzických
změn
považovali za nemocné. To znamená, že zdraví lidé zaujímali ke než lidé,
kteří
se
subjektivně
více než ti,
cítili nemocní.
Vzhledem k našim hypotézám pro nás byla
důležitá
(FYZZMEN). Zde se také prokázal signifikantní rozdíl mezi "zdravými" a "nemocnými"
(t=-2,5; p=0,02 a Z= -2,5; p=0,013) ve
respondentů, kteří
dosahovali vyššího skóru v této
doména
naplnění
doméně.
prospěch
"zdravých"
Podobný výsledek ukázala
(NAP): t= -2,44, Z= -2,36; p=0,02 ve
prospěch
zdravějších
respondentů.
Naopak se subjektivně
vůbec
neprokázal žádný signifikantní rozdíl mezi skupinou
zdravých a nemocných v tom, jak skórovali v dotazníku míry aktivity, což
je zajímavým zjištěním.
2.6.
Porovnání aktivní skupiny s jednotlivými doménami WHOQOL-OLD
Vzhledem k našim hypotézám nás zajímalo, jak dopadne rozdíl mezi aktivními a neaktivními respondenty v porovnání jejich hrubých WHOQOL-OLD. Pro analýzu dat jsme použili
skórů
opět
s jednotlivými doménami
T-test a
Wilcoxonův
test a
porovnávali jsme oba výsledky. Vysoce signifikantní rozdíl byl zaznamenán u domény nezávislosti (NEZ) ve
prospěch aktivnějších respondentů.
Wilcoxonovým testem Z= -2,72;
p=0,007. Na
67
T-testem t= -3,09; p=O,003 a
základě
tohoto výsledku
můžeme
aktivnější senioři
potvrdit naší hypotézu Hl, která tvrdí, že
budou dosahovat vyšší míry
osobní autonomie. Další doménou, kde se ukázala statistická významnost, byla doména sociálního zapojení (SOCZ). T-testem jsme zjistili t= -2,96; p=0,005 a
Wilcoxonův
test
prokázal Z= -2,93; p=0,003. U žádné z ostatních domén se signifikantní rozdíl mezi skupinami aktivních a neaktivních naplnění
doménu
respondentů
neobjevil; v úvahu
statistickou významnost 0,05 ale hodnota se jí
domnívat, že
při větším
aktivita
případě
seniorů
vzít
ještě
(NAP) s výsledkem t= -1,7; p=0,097 a Z= -1,75; p=0,08, což sice
nepřekračuje
V našem
můžeme
poměrně
blíží a lze se
souboru by zde mohl být zaznamenán signifikantní rozdíl.
však tento výsledek nepotvrzuje naši hypotézu H4, která tvrdí, že
souvisí s mírou spokojenosti toho,
čeho
v
životě
dosáhli; musíme jí tedy
zamítnout.
2.7.
Porovnání aktivní skupiny s jednotlivými doménami AAQ
V rámci
postojového dotazníku
psychologického
růstu
AAQ
nás
především
zajímala
doména
(PRUST), kde se však neprokázala statistická významnost (t= -
1,07; p=0,29 a Z= -0,85; p=O,4). U domény fyzických
změn
(FYZZMEN) byla
prokázána vyšší statistická významnost výsledkem t= -2,09; p=0,04 u T-testu a Z= 1,96; p=0,05 u Wilcoxonova testu. jako
méně obtěžující
cvičení
než
senioři méně
aktivní,
a stárnutí považovali za snazší než
vzdělávacím či
těsně
domény byl
zjištěn
předpoklad,
že
vnímali fyzické
přikládali
také
větší
změny
význam
senioři, kteří věnovali méně času
ve
stáří
tělesnému
zájmovým,
sportovním aktivitám. U domény psychosociálních ztrát (PSZTRAT)
byl výsledek
za hranicí významnosti. T -testem i Wilcoxonovým testem u této stejný výsledek
při větší
hypotézu H2, která
(Z,t = -1,9; p= 0,06).
Opět můžeme
vznést
velikosti souboru by rozdíl mohl být signifikantní. Pro nás
podstatná doména psychologického
seniorů.
Aktivnější senioři
předpokládala
růstu
a její hodnota p nám nedovoluje potvrdit naši
vyšší míru pozitivního postoje ke
Tuto hypotézu tedy zamítáme.
68
stáří
u
aktivnějších
2.8. Analýza statistické závislosti
Dalším výstupem statistické analýzy dat je tabulka Pearsonova
korelačního
koeficientu jsou v ní
vyjádřeny
korelační
matice. Pomocí
vzájemné statistické závislosti
mezi demografickými údaji, jednotlivými doménami dotazníku AAQ a WHOQOLOLD a celkovým skórem aktivity. Zde upozorníme
alespoň
nejzajímavější
na ty
souvislosti.
2.8.1.
Tato
Věk
proměnná
prokázala statisticky významnou zápornou korelaci se
0,42; p=0,004). Starší lidé tedy
uváděli
nižší dosažené
statistická závislost se prokázala mezi bydlením a
vzdělání
věkem
bydleli v domově pro seniory než lidé nižší
bydleli v domácím smyslů
prostředí.
(-
než lidé mladší. Další
s kladnou korelací (0,46;
p=O,OOl). Vzhledem k našemu skórování položky bydlení tak lze věku častěji
vzděláním
věkové
říci,
že lidé vyššího
kategorie,
kteří
spíše
Statistická závislost se ukázala také u domény fungování
(FCES) z dotazníku WHOQOL-OLD (-0,39; 0,008), což není
překvapivým
výsledkem vzhledem k proměnné věku. Čím vyšší věk, tím nižšího skóru respondenti doméně
v této
dosahovali.
Překvapivá
nebyla ani záporná korelace
věku
s celkovým
skóre aktivity (-0,41; p=0,005). Čím starší byli respondenti, tím méně aktivit uváděli. Vztah další položky "partner" k testem
vzhledem k povaze
věku
odpovědí
byl
zjišťován
T-testem a Wilcoxonovým
typu "ano-ne". Prokázala se zde statistická
významnost (t=3,65; p=O,OO 1 a Z= =3,29; p=O,OO I) Lidé vyššího že žijí bez partnera než lidé nižšího mezi skupinou zdravých a nemocných Z= -2,78; p=0,006). Mladší lidé
věku.
věku častěji uváděli,
Další signifikantní rozdíl byl zaznamenán
respondentů
častěji uváděli,
co se týká
věku
(t=2,99; p=0,005 a
že se cítí zdraví; starší lidé
častěji svůj
aktuální zdravotní stav označili jako nemocný.
2.8.2. Bydlení
Kromě věku
velmi
významně
(viz výše) koreluje bydlení dále se
vzděláním
(-0,51; p=O,OOO) a to
dle uvedeného výsledku. Korelace je záporná, lidé v domovech pro
seniory (v dotazníku skór 5) tedy mají v našem souboru nižší vzdělání než lidé, doma (skór I).
69
kteří
žijí
Porovnání bydlení a
přítomnosti
životního partnera se ukázalo jako vysoce
signifikantní (t=3,88; p=O,OOO a Z=-3,49; p=O,OOO) v
"neprospěch"
lidí v domovech pro
seniory. To znamená, že pokud respondenti uvedli, že žijí s partnerem, uváděli,
že žijí doma
buď
sami, nebo za pomoci rodiny. Na druhé
z respondentů v domově pro seniory neuvedl, že by
měl
současně
straně
nikdo
partnera.
Závislost byla prokázána též u domény psychosociálních ztrát (PSZTRAT) dotazníku AAQ a to zápornou korelací (-0,34; p=0,19), což vypovídá o tom, že lidé v domovech pro seniory mají Podrobněji
zjištěným
se
zápornější
vztahům
postoj ke
věnovat
budeme
nezávislosti (NEZ) dotazníku WHOQOL-OLD p=0,005), což
svědčí
o tom, že lidé,
kteří,
stáří
v diskusi.
záporně
žijí doma,
než ti,
kteří
bydlí doma.
Podobně
doména
koreluje s bydlením (-0,41;
pociťují
vyšší míru nezávislosti než
lidé žijící v domovech pro seniory. naznačena ještě
Míra závislosti je p=0,028). Velmi "ve prospěch"
2.8.3.
silně
u domény sociálního zapojení (-0,33;
koreluje bydlení s celkovou mírou aktivity (-0,605; p=O,OOO)
respondentů
opět
žijících doma.
Vzdělání
Další demografickou položkou, kterou jsme sledovali, bylo výše uvedených
vztahů
s věkem a bydlením se dále projevil statisticky významný rozdíl
u položky partnera: Jak
při
užití T-testu tak Wilcoxonova testu (Z,t = -2,4; p=0,02).
Respondenti s dosaženým vyšším respondenti s nižším
vzdělánÍ. Kromě
vzděláním častěji
udávali, že žijí s partnerem, než
vzděláním.
Z jednotlivých domén se prokázala statistická významnost korelace
věku
pouze
s doménou nezávislosti - s hrubým skóre, který respondenti dosahovali (NEZ): 0,29
při
p=0,05. Čím vzdělanější lidé, tím vyšší míru nezávislosti udávali. Tato doména zahrnovala možnost
svobodně
se rozhodovat.
Očekávaná
závislost mezi
vzděláním
a
aktivitou se ukázala také jako vysoce signifikantní (0,44; p=0,002) Lidé s vyšší mírou aktivity dosahovali vyššího
vzdělánÍ.
70
2.8.4. Další sledované vztahy
Ve výsledné tabulce korelací se nám ukázaly další vzájemné závislosti kromě
jednotlivých domén
již jmenovaných. Vzhledem k našim hypotézám nás
zajímala blíže doména fyzických
změn
(FYZZMEN) dotazníku AAQ ve vztahu
k jednotlivým doménám dotazníku WHOQOL-OLD. Statisticky významná závislost se ukázala u
třech
domén: u nezávislosti (NEZ): 0,380; p=0,009, dále u sociálního zapojení
(SOCZ): 0,387, p=0,009 a do
třetice
u domény smrti a umírání (SAU): 0,367, p=0,012.
Tato doména sledující vztah ke smrti korelovala pouze s uvedenou doménou fyzických změn.
Jako u jediné domény se neprokázaly žádné další významné vztahy. Doména
fyzických
změn
pozitivně
také
korelovala s celkovým skóre aktivity a s doménou
sociálního zapojení. Vzhledem k hypotéze H5 jsme sledovali vztah mezi doménou psychosociálního
růstu
(PRUST) v rámci postojového dotazníku AAQ a doménou
nezávislosti (NEZ) u WHOQOL-OLD. Zde se neukázal signifikantní rozdíl, hodnoty se pohybovali tuto hypotézu
poměrně
nemůžeme
přestože
blízko hranici signifikantnosti (0,272; p=0,067). Ani
potvrdit, s přihlédnutím k našemu souboru.
Naopak vztah mezi doménou nezávislosti (NEZ) a aktivitou se prokázal jako statisticky významný (0,422; p=0,003). Čím byl u respondentů aktivnější životní styl tím vykazovali vyšší míru osobní autonomie. U domény
naplnění
(NAP) nebyl výsledek
signifikantní, ale vzhledem k výsledku (0,248; p=0,097) lze usuzovat na možný posun při větším
souboru, což by vyžadovalo další
a psychosociálního
růstu
šetření. Podobně
naplnění
korelace
(NAP)
(PRUST) byla za hranicí statistické významnosti (0,28;
p=0,059). Zajímavé korelace ukázala doména sociálního zapojení (SOCZ) dotazníku WHOQOL-OLD. Prokázala se zde závislost s postoji ke
stáří
a to u domény
psychosociálních ztrát (PSZTRAT) dotazníku AAQ silným vztahem s hodnotou 0,545; p=O,OOO a u domény fyzických korelace 0,387; p=0,008. Na
změn
základě
(FYZZMEN) dotazníku AAQ, též významná
tohoto výsledku analýzy
hypotézu H3 o vlivu postoje k fyzickým sociálním zapojením.
Podrobněji
změnám
ve
stáří
se interpretaci uvedených
v diskuzi.
71
můžeme
potvrdit druhou
na míru spokojenosti se
výsledků
budeme
věnovat
2.9.
Závěry
Hypotéza
č.l: Senioři
výzkumné
části
s aktivnějším stylem života budou dosahovat vyšší míry
osobní autonomie než senioři s
méně
aktivním stylem života.
Korelace celkového skóre aktivity s doménou nezávislosti (NEZ) dotazníku WHOQOLtěsný
OLD prokázala přijmout
vztah (0,422; p=0,003). Tuto hypotézu Hl tedy
můžeme
a zamítáme HO.
Hypotéza
č.2:
Pozitivní postoj ke seniorů, kteří
volném
stáří
se více
se bude ve vyšší míře projevovat u
věnují
zájmovým a
vzdělávacím
aktivitám ve
čase.
Statistická analýza neprokázala u
aktivnější
vztahu k doméně psychosociálního
růstu
skupiny
respondentů
signifikantní rozdíl ve
(PRUST) dotazníku AAQ. (t= -1,07; p=0,29 a
Z= -0,85; p=O,4). Hypotézu H2 zamítáme a přijímáme hypotézu nulovou HO.
Hypotéza
č.3:
Postoj k fyzickým
změnám
bude souviset s mírou spokojenosti
se sociálním zapojením.
Výsledky prokázaly signifikantní vztah a kladnou korelaci domény fyzických
změn
(FYZZMEN) dotazníku AAQ a domény sociálního zapojení (SOCZ) dotazníku WHOQOL-OLD s hodnotou 0,387; p=0,008. Hypotézu H3
Hypotéza
č.4: Senioři
s tím,
přijímáme
a zamítáme HO.
s aktivnějším stylem života vykazují vyšší míru spokojenosti
čeho
v životě dosáhli, než senioři s
méně
aktivním stylem
života.
Doména
naplnění
(NAP) neprokázala analýzou signifikantní závislost s mírou aktivity
(0,248; p=0,097) a proto H4 zamítáme a přijímáme HO.
72
Hypotéza
Č.S:
Pozitivní postoj ke
stáří
ve vyšší míře vykazují senioři s vyšší mírou
autonomie.
Ani v tomto
případě
psychosociálního
růstu
nebyla prokázána významná statistická závislost domény (PRUST) dotazníku AAQ a domény nezávislosti (NEZ)
dotazníku WHOQOL-OLD. Dosažená hladina významnosti (0,272; p=0,07)
nestačila
pro potvrzení hypotézy - H5 tedy zamítáme a přijímáme HO.
Hypotéza
č.6: Senioři
žijící v domovech pro seniory
vykazují nižší míru aktivity než
(dříve
senioři
domovy
důchodců)
žijící v domácím prostředí.
U této hypotézy jsme zjistili vysoce signifikantní vztah aktivity a bydlení ve seniorů
žijících v domácím
prostředí
(-0,605; p=O,OOO). Tuto hypotézu H6
zamítáme HO.
73
prospěch
přijímáme
a
3.
Diskuse
3.1. Design studie
seniorů
Cílem našeho výzkumu bylo zmapování kvality života
zaměřením
se
se
na životní spokojenost ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu za pomoci kvantitativní šetření.
metody dotazníkového hodnocení se
můžeme podrobněji
základě
Na
výsledků
provedených
podívat na jednotlivé oblasti
včetně
průběžného
a
úskalí a otázek,
které tento výzkum provázejí. průřezová
Takto provedená vývoj v čase, což by jistě
studie v jednom okamžiku
přineslo řadu
zajímavých
prozkoumat jednotlivé oblasti kvality života vzájemné souvislosti. Výsledkem jsou Výsledek nám ovlivněna
může
závěry
zjištění. Přesto
může
se nám
seniorů včetně postojů
výzkumné
části
tak
následně
ke
sledovat
podařilo stáří
blíže
a jejich
a potvrzení části hypotéz.
pomoci nastínit, která z oblastí života ve
aktivním životním stylem, a
neumožňuje
stáří
a v jakém
směru
je
sloužit jako zdroj informací a
přispět eventuelně
ke snaze o podporu v oblastech, které se prokázaly jako
Námi popisovaná
zjištění
pak také mohou být východiskem pro další
důležité.
podrobněji
orientovaný výzkum. Během
velké
části
od konstrukce vzorku,
výzkumného procesu vyvstávala
přes
různá
metodologická úskalí
sestavení nástroje až po analýzu dat. Podíváme se nyní blíže
na jednotlivé fáze výzkumu a poukážeme na některé nedostatky a alternativní cesty.
3.2
Metoda
Na první potíže narazíme u volby metody. Dotazník WHOQOL-OLD je sice standardizovanou metodou, ale vzhledem k jejímu nedávnému "zrození" neexistuje ještě
mnoho zkušeností s jejím používáním v praxi a tudíž ani není k dispozici více
informací, jak s nástrojem pracovat. V manuálu najdeme pouze základní informace (Dragomirecká, Prajsová, 2009). Naše spojení dvou s dotazníkem AAQ se neukázalo jako spojení dvou dotazník
dotazníků
příliš
dotazníků
příliš šťastné, přestože
v manuálu je o možnosti
zmínka. Ukázalo se, že pro lidi vyššího
dlouhý. Doba
vyplnění
WHOQOL-OLD
věku
je vícestránkový
dotazníku se pohybovala v rozmezí od l5minut
74
do jedné hodiny u pro seniory, což
může
vůbec
respondenti
Delší dobu k vyplnění
nerozuměli
často
a
potřebovali
lidé domovech
věkem těchto respondentů. Některým
být dáno i vyšším
šetření.
dotazníkového může
některých seniorů.
obecně
se dotazovali, což je
otázkám
nevýhodou
markantnější
U populace starších lidí je však tento nedostatek
a
zásadním způsobem zkreslit výsledky výzkumu. způsob
Již samotný
znevýhodňuje
metody (tužka-papír)
některé
skupiny lidí -
například
lidé s
těžším
V průběhu
šetření
se standardní podoba dotazníku ukázala ne vždy vyhovující i co se kromě respondentů
týká velikosti písma - na což poukazovali v domovech
vhodnější
zejména u lidí s vyšším
Námi sestrojený dotazník třeba
schopnost, ale je
"aktivity" by bylo v této oblasti a
měření
třeba
v důsledku
čehož
Celkově
věkem.
vhodnější
nástroj na
základě
můžeme říci,
důkladnější
V tomto
příliš
3.3
Sběr
rozsáhlý,
s rozhovorem nebo jinou kvalitativní metodou. U našeho
vztahu k minulosti, která v období
odpovědi
se
se jeví jako přínosné kombinovat
jako velmi žádoucí. Sledované oblasti bychom tak mohly porovnávat
doplnil své
směru
výsledků.
souboru s hojně zastoupenými respondenty staršími 80 let se kvalitativní
sami poukazovali na
přípravy
zjišťování způsobu
že výzkumný projekt byl
přístupu
zmapování
hlubší teoretické
metod ke
se projevila i jistá nepřehlednost dosažených
šetření například
dobrou rozlišovací
druhů činností.
vytváření spolehlivějších
S poukázáním na nedostatky kvantitativního dotazníkové
poměrně
jeho omezení. Námi stanovená kritéria míry
rozlišení jednotlivých
otvírá pole pro další mapování a seniorů.
dat, kdy individuální přístup
míry jako zjednodušující. Pro
sestrojit
podrobnějšího
způsobem sběru
aktivity prokázal
zřeteli
mít na značné
aktivity se ukázala do
života
i odborní pracovníci
seniorů.
Nedostatky metody mohou být vyváženy bude
vyřazeni.
zrakovým postižením budou takto z výzkumu
stáří tvoří
podstatnou
předpokládanou změnu
poznámkou, že
část
života.
postoje v čase
"pravděpodobně
přístup
například
Někteří
(např.70
se to v čase bude
ukázal ve
respondenti
letý respondent měnit".)
dat
Jak již bylo uvedeno v metodologii výzkumu, probíhal Domovech pro seniory kde tito lidé respondentů
(dříve
nazývaných domovy
navštěvují různé
získaný tímto
zájmové a
způsobem
důchodců)
vzdělávací
sběr
dat v pražských
a v Centrech pro seniory,
kurzy. Je
zřejmé,
že soubor
ovlivnil i výsledky výzkumu. Patrné je to zejména
75
u demografického rozložení. Také není překvapivé, že míra aktivity u seniorů, kteří
byla nižší než u
respondentů
v DS
docházejí na zájmové kurzy do Centra aktivit mimo
domácí prostředí. Ukázalo se také, že motivace k
vyplnění
dotazníku je vyšší u
seniorů
v aktivizačních ·centrech než u starších lidí v Domovech pro seniory, kde jsme se setkali s častějším odmítnutím ze strany oslovených lidí. Jak jsme se zmínili v metodologické části,
byl design výzkumu nejšikovnějším
tak není
k chřipkové epidemii. tedy
nepodařilo
ovlivněn časem
Původně
i obdobím sběr
pro
zamýšlený
nashromáždit a bylo
třeba
sběru
dat.
Přelom
listopadu a prosince
dat v populaci starých lidí i vzhledem větší
této
respondentů
(min.60) se nám
skutečnosti uzpůsobit
i vyhodnocování
vzorek
výsledků.
3.4. Charakteristiky vzorku
Podařilo rozpětím
se nám získat vzorek 46
respondentů
s poměrně širokým
od 65 do 94 let. Jak ukazuje graf věkového rozložení,
i lidé starší 80 let. Bylo by jistě zajímavé v rámci výzkumu vztahu kjednotlivým tomuto
nevěnovali,
věkovým
početnou
udělat
věkovým
skupinou jsou
statistické analýzy ve
skupinám. Vzhledem k rozsahu studie jsme se však
je možné tuto hlubší analýzu provést v další fázi výzkumu. Cílem
naší studie také nebylo srovnání s populačními normami, které lze nalézt v manuálu k dotazníku WHOQOL-OLD. Tento krok Zastoupení překvapivé
mužů
může
být
podnětem opět
pro další zkoumání.
(n=12) a žen (n=34) je v našem souboru nevyvážené, ale není věku častěji
vzhledem k tomu, že ženy se dožívají vyššího
než muži -
v seniorské populaci tak ženy převažují. Na
základě
rozložení bydlení
vyhodnocení demografických
seniorů
našeho souboru. Nikdo z
údajů
respondentů
s pečovatelskou službou. Nulové zastoupení v tomto vzhledem ke sběr
skutečnosti,
dat, sídlí
lidé žijící
přímo
že Centrum
si lze povšimnout grafického
případě
je zajímavým
aktivizačních programů
v domě s pečovatelskou službou. Z tohoto
v tomto konkrétním
nabídku zájmových a
domě
neuvedl, že žije v
domě
zjištěním
-
na Praze 8, kde probíhal zjištění
lze usuzovat, že
s pečovatelskou službou mají menší zájem o
vzdělávacích kurzů.
Tato
domněnka
byla posílena také informací
získanou z rozhovoru se sociální pracovnicí Centra, která uvedla, že lidé "z domu" (ti, co tam bydlí), může
navštěvují
Centrum
minimálně
a zájemci jsou
především
být podnětem pro další výzkum na tuto "hypotézu" zaměřený.
76
"z venku", což
Naopak
překvapivé
zjištění,
není
že lidé žijící v domovech pro seniory již žijí
bez partnera. Život s partnerem uvedli pouze senioři žijící ve vlastní domácnosti. Úmrtí partnera ve vysokém volí pak tito lidé
věku často
změnu prostředí.
z domácího
majetky svým Nezřídka
potomkům,
samozřejmostí. Důvody
bývají
různé. Staří
často
lidé
v domnění, že si tak zajistí
přechod
pro
v dobré
rozhovorů
může
na lince
to být však
důvěry).
potřebnou péči
podnětem
těchto vztahů
Sledování
do domova
víře
se stává, že vztahy v rodině se pak zhorší a senior je nucen se
zkušeností z výzkumu,
prostředí
života a pokud se snižuje i soběstačnost,
Odborníci poukazují na nutnost dobrovolnosti této
volby, která v praxi nebývá vždy seniorů
změně
vede ke
darují své od rodiny.
odstěhovat
(ze
však nebylo cílem
pro další zkoumání.
V rámci demografických charakteristik jsme sledovali také vliv pohlaví na jednotlivé oblasti kvality života v souvislosti a mírou aktivity, neprokázaly se však třeba
žádné významné rozdíly mezi muži a ženami. Tento výsledek je opatrně
vzhledem k malému
počtu
zastoupených
mužů
interpretovat
v našem souboru.
Za pozastavení stojí i to, že náš výzkum prokázal souvislost
věku
se
vzděláním.
Šedesátiletí a sedmdesátiletí lidé udávali vyšší dosažené vzdělání než lidé osmdesátiletí a devadesátiletí. Toto
zjištění
potvrzuje
dlouhodobější
historický posun v přístupu ke
vzdělání.
Celkově
je nutné
při
zřeteli
studiu života starší generace mít na
život a historický kontext doby, ve které
vyrůstali. Uvědomíme-li
je dnes 94 let se narodil v roce 1915, a
člověk
historické události, které provázely život
změny
hodnot v dospělosti.
směru
Přibližuje
těchto
například
buď
starší, které jsou naopak
míry ovlivní jejich
podrobnější
pouze etapě
věku
první a druhou
20.století. Hnilica shrnuje poznatky jiných -
kterému
výzkum vzhledem
model kohort (generace) a model historických
1989). V rámci naší studie vzhledem k vysokému
individualističtější
značné
lidí, do
1968), nebo všechny generace, avšak každou v jiné
(generace) jsou
člověk,
provedl Hnilica (2007), který sledoval vývoj a
událostí, což jsou takové události, které zasáhly
zmínit z významných událostí
předchozí
65letý v roce 1944, je jisté, že odlišné
postoj k životu. I v této souvislosti by byl jistě zajímavý k věku. Zajímavou studii v tomto
si že
jejich
výzkumů,
liberálnější
kolektivističtější
77
-
-
některé
generace (okupace
vývojového cyklu (revoluce našich
respondentů můžeme
světovou
válku v první polovině
které zjistily, že mladší kohorty
postmaterialističtější
konzervativnější
-
než kohorty
materialističtější
než
závěrům dospěla
kohorty mladší (Hnilica, 2007). K podobným
způsobem
dobrovolné skromnosti" také Librová (1994). Zajímavým v hodnotách také Sheehyová (1999), která prostředí
v americkém
ve svém výzkumu "o popisuje posun
přibližuje podrobně
jednotlivé kohorty
změn
a žen v souvislosti
a všímá si odlišných životních
u
mužů
s historickými událostmi.
3.5.
Osobnostní faktory
postojů
V našem výzkumu posuzování kvality života a v prvé
řadě
která
významně
ovlivňuje
zjištěné
výsledky, jsou
přesvědčení
osobnostní
spokojenost ve
stáří.
Jak tvrdí V.E.Frankl,
člověk
značné
důležitou
životu, hrají
charakteristiky
nevěnovali; při
být opomenuty, protože
kvality života
včetně
právě
povrchnější
člověk
zaujímá ke svému Těmto
hlubším zkoumání daného tématu by značné
ony do
životní spokojenosti ve
vnitřní
míry ovlivnit životní
roli také hodnotové orientace a životní zkušenosti.
jsme se v naší studii
neměli
dobře
proměnnou,
má vždy svobodu volby - a to
v možnosti zaujmutí postoje k dané situaci. V postoji, jaký
proměnným
zaměřili
o možnosti uplatnit vlastní síly, odolnost,
"locus of control" a další charakteristiky mohou do
mohl
jsme se
které jsme do výzkumu nezahrnuli. Tendence k pozitivnímu náhledu na
život, optimistický postoj,
chápat jako
stáří
na souvislosti s aktivním životním stylem. Neodmyslitelnou
respondentů,
však
ve
stáří.
míry
ovlivňují
vnímání
Uvedené poznatky je tedy
zmapování; k hlubšímu proniknutí do
zmíněných
třeba
souvislostí by
posloužit kvalitativní výzkum s menším množstvím respondentů umožňující
podrobnější
analýzu.
O propojení individualistických hodnot se životní spokojeností se ve svém výzkumu pokusil Hnilica se svými spolupracovníky (Hnilica et al., 2006). Jedna z hypotéz tohoto výzkumu tvrdila, že individualistické hodnoty dle Schwartzova systému hodnot (Schwartz 1992 dle Hnilica et al., 2006), budou vykazovat kladný vztah se životní spokojeností. Tato hypotéza se však neprokázala. Kováč
(2001) prezentuje
rozlišuje 1) bazální tj. specifickou které dále
existenční
(civilizační)
rozděluje
a 3)
trojúrovňový
(všelidskou)
meta-úroveň
~
úroveň,
2)
mezo-úroveň,
kvality života, tj. elitní
tj.
individuálně
(kulturně-duchovní),
na jednotlivé podoblasti. Tento model má podobu pyramidy, na
jejímž vrcholu je smysl života jako
_
hypotetický model kvality života, kde
"vše-činitel".
Do jádra tohoto
vše-činitele
pak
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7.8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .·0 .
Ukázalo se, že zdravotní potíže
přispívají
společenského dění,
jsou spokojeni se zapojením do
s našimi předpoklady.
v souladu
Přesto
formulaci a tím pádem i výsledek čtvrtá
Další hypotéza, naplněním
života.
(což jsme
zjišťovali
čeho
v životě
může
jsme, že lidé,
Výsledky
našeho
seniorům, kteří
na
předním místě
přestože
například
kteří
zaujímají k životu
výzkumu
neJsou
jasnou
s osobním
aktivnější
v souladu
aktivnější senioři pociťovali svůj
postoj
s tímto
život jako
"pasivnějším" způsobem
z našeho úhlu pohledu žijí
vztahů,
naplnění čerpají vztahů
jak ukázala vztah s doménou blízkých
předpoklad
v našich hypotézách nezmínili.
prožívání smysluplnosti v období
stáří
by mohl lépe posloužit přístup
Logo-test Elizabeth S.Lukasové, který kombinuje kvantitativní
s kvalitativním. Navíc je k dispozici ve dvou odlišných verzích zvlášť
seniorů
mezi zdroji spokojenosti, a že pocit životního
jsme tento
zjišťování
Ke
nepříliš
tvrdit v souladu s našimi výsledky, že pro lidi starší 65 let není aktivní
i z uspokojivých blízkých (BVZT),
a jak
krátkým dotazníkem míry aktivity) budou více spokojeni s tím,
plnější
činnost
čas
volný
být zkreslující.
a nepotvrdilo se, že by
Můžeme
svůj
výsledky naší studie tak jsou
v pořadí si všímala spokojenosti
Předpokládali
dosáhli.
života.
tráví
jsme u této hypotézy narazili na
předpokladem
oproti
senioři
k tomu, jak
zvlášť
pro muže a
pro ženy. Pátou
Předpokládali pozitivnější
hypotézou jsme jsme, že lidé
kteří
postoj k období
sledovali ve
stáří.
stáří
význam
osobní
autonomie
stáří.
ve
dosáhli vyšší míry osobní autonomie budou mít
Výsledky našeho výzkumu sice tento
předpoklad
nepotvrdily - hodnota se pohybovala za hranicí statistické významnosti 0,05; ale byla této hranici při větším
poměrně
blízko (0,07) viz kapitola analýza
výsledků.
Lze se domnívat, že
souboru by vzájemný vztah mohl být statisticky významný. Vzhledem k malé
velikosti našeho souboru (n=46) je
třeba
ke všem
výsledkům přistupovat
s jistou
shovívavostí. Poslední hypotéza předpokládala, že nazývaných domovy v domácím
důchodců)
prostředí.
žijící v domovech pro seniory
budou vykazovat nižší míru aktivity než
Výsledky tento
rozdílem v míře aktivity mezi seniory, samostatně
senioři
předpoklad
kteří
žili v OS a
těmi,
opatrností vzhledem k velmi odlišnému životnímu stylu lidí,
zaměřený
ověření
platnosti této hypotézy by bylo
na odlišnosti
způsobu
žijící
co uvedli, že bydlí doma třeba
kteří
interpretovat s
žijí doma a těmi,
třeba učinit podrobnější
života vzhledem k místu, kde
80 ;
senioři
potvrdily vysoce signifikantním
nebo s pomocí rodiny. Tento výsledek je však
žijí v OS. Pro
(dříve
senioři
kteří
výzkum
bydlí. Nabídka
zájmových aktivit je v těchto OS ne vždy uspokojivá, ale je patrný trend ke zlepšování v této oblasti. Na
zřeteli
obtížemi, které jim již
zprostředkovat
kteří
lidé se zdravotními
zapojit se do aktivního života ve stejné
míře
jako
I v rámci našeho výzkumu jsme se setkali se snahou v těchto
i zde starým lidem zapojení se do
pracovníci v těchto domovech tak bezesporu starých lidí,
častěji
mít i to, že v DS žijí
neumožňují
zdravějším vrstevníkům.
DS
třeba
je
z různých
důvodů
činností
v míře, které jsou schopni;
významně přispívají
nemohou dožít
svůj
ke zvýšení kvality
život v domácím
prostředí,
v kruhu rodiny. U
seniorů
v OS se ještě chvíli pozastavíme. V souvislosti s odlišnostmi životního
stylu lidí v DS musíme poukázat i na nedostatky skórování našeho dotazníku Activo pokud
někdo
zvíře,
pracovat na zahrádce nebo se starat o
žije v OS, je menší
vyhovují. K této
skutečnosti
dotazníku a následné
zařazení
bylo uvedeno, dotazník ke Například
hraní
by
mělo
do skupiny
zjištění
šachů zařazené
nejvhodnější dělení
pravděpodobnost,
mezi
být
že se bude
vnoučata;
aktivně
starat o domácí
podmínky v DS tomu
přihlédnuto při
méně
skórování v uvedeném
aktivnějších či méně aktivnějších seniorů.
Jak
míry aktivity by bylo dobré lépe diferencovat. méně
aktivními
dle fyzické aktivity) by bylo
činnostmi
(z našeho hlediska ne
vhodnější zařadit
do jiné kategorie
vzhledem k věku, kdy je omezená hybnost - jedná se o vysoce aktivní duševní činnost. Kromě
vztahů,
uvedených
výsledků
poskytl výzkum
podněty
pro zkoumání dalších
kterým se v této práci vzhledem k jejím omezeným možnostem
Zmíníme
alespoň
nevěnujeme.
problematiku smrti a umírání. V rámci našeho výzkumu jsme se
tohoto tématu jen letmo dotkli skrze doménu smrti a umírání (SAU) dotazníku WHOQOL-OLO. Zajímavým významně
zjištěním
bylo, že tato doména jako jediná ze všech nijak
nekorelovala s žádnou zkoumanou oblastí, z toho
můžeme
vyvodit, že postoj
ke smrti a umírání je specifickou a individuální záležitostí. Uvedená podnětem
zde
pro další studium,
případně pokračování
zjištění
jsou
výzkumu i skrze alternativní metody
zmiňované.
:\ 1IIIIIIIIi................................... ,;
! 'j;:
81
Shrnutí
Nastává
čas
zpět
ohlédnutí se
za naší prací. V této část
pokusili shrnout teoretickou i empirickou výsledků. Odpovědi
dosažených
v rámci práce
fázi bychom se rádi včetně
a zhodnotit práci jako celek
na základní otázky, které byly v úvodu položeny, byly
průběžně předkládány.
V teoretické
části rozdělené
široké téma životní spokojenosti ve stáří
stárnutí a
závěrečné
tří
do stáří.
základních
V první kapitole
s důrazem na celoživotní cyklus věnujeme
celoživotnímu pojetí
vývojové úkoly v období
okruhů
přibližujeme
člověka.
základní otázky
Podrobněji
v teorii E.H.Eriksona, kde
stáří. Zmiňujeme
jsme se pokusili zúžit
se tomuto
přibližujeme
základní
přibližujeme
také
životní spokojenosti v období
stáří
se o gerotranscendenci a
existenciální přístup V.E.Frankla. Ve druhé kapitole je pozornost
věnována
v rámci konceptu kvality života. Pokusili jsme se jednotlivé dimenze osobní pohody na V rámci možností naší práce jsme oborů
alespoň
v základních bodech
příkladech českých
občas
i
přiblížit
zahraničních výzkumů.
krátce zavítali i do historie a jiných
vědních
mimo psychologii ve snaze postihnout danou problematiku z různých
úhlů
pohledu. části
V poslední kapitole teoretické Přiblíženy
jsou
vzdělávání
ve
různé
teorie aktivity ve
třetím věku.
stáří
je pojednáno o a pozornost je
aktivitě
věnována
stáří.
vobdobí
také možnostem
Na chvíli se v této kapitole zastavujeme u prožívání
času
a
završujeme ji pojednáním o tvořivosti v období stáří. Na teoretickou spokojenosti ve podrobně
popsán
stáří
část
navazuje empirická
část
- kvantitativní výzkum životní
ve vztahu k aktivnímu životnímu stylu. V empirické
průběh
výzkumu od jeho
počátků, včetně
doplňující
postojů
ke
stáří
AAQ. Pro
účely
našeho výzkumu jsme
krátký dotazník k měření míry aktivity
respondenty rozdíl mezi
rozdělili těmito
seniorů.
je
zvolených metod. Zvolili
jsme standardizovaný dotazník k měření kvality života WHOQOL-OLD s dotazníkem
části
společně
vytvořili
jako
V rámci naší studie jsme
na skupinu "aktivních" a "neaktivních"
seniorů
a
zjišťovali
jsme
skupinami ve vztahu k jednotlivým oblastem kvality života (osobní
autonomii, spokojenosti s tím,
čeho senioři
v
životě
dosáhli, a v neposlední
řadě
také
s demografickými údaji). Dále jsme porovnávali jednotlivé oblasti kvality života ve vztahu k postojům ve
,:!
li
stáří.
Na
začátku
jsme
82
předložili
šest hypotéz, které jsme
následně
testovali. Výsledky našeho výzkumu potvrdily
tři
z
těchto
šesti hypotéz. Zbylé
tři
hypotézy byly zamítnuty. Podrobné výsledky a jejich interpretace jsou uvedeny v empirické
části.
Nutno
ještě
zde není pozornost
li
podotknout, že tato práce se zabývala "zdravým stárnutím", proto věnována
patologickým změnám v období
83
stáří.
Závěr
Dospěli
jsme ke konci. Zbývá nám
neprozkoumaný prostor daný i nevyčerpali,
před
naopak se
šíří
říci
pár slov na
námi objevily
při
studiu literatury a řada
být kvalitativní cesta, kudy bychom mohli
podařilo
alespoň
Věříme,
přiblížit
spokojenosti v této
stáří
se období
byl široký
následně
rozhodně
v
průběhu
části,
alternativou by mohla
proniknout pod povrch zde
přes zmíněné
nedostatky naší práce
a poukázat na možné zdroje životní
života.
Možná není náhodou, že tato práce je koncem roku. Téma se nám tak
hlouběji
že se nám i
závěrečné etapě
začátku
otázek, které by si zasloužily
další bádání a objevování. Jak jsme poukázali v empirické
souvislostí.
Na
tématu. Téma životní spokojenosti jsme
výzkumného procesu další nezmapované oblasti a
nastíněných
závěr.
ukončuje
dokončována
v čase adventním,
v souladu s přírodním cyklem a
těsně před
koloběhem
života; otvírá se prostor pro nové.
Tuto práci si dovolíme
zakončit
slovy c.G.Junga, který se ve
svým životem s těmito myšlenkami: "Jsem spokojen s tím, že jak probíhal. Byl bohatý a mnoho mi vždy
věci,
které se
očekávat
přinesl.
nedaly, jež se
Jak bych mohl tolik
přihodily.
mě výhodně. Většinou
záměru,
se však vše vyvíjelo zcela
84
život probíhal tak, očekávat?
Byly to
neboť
se to tak stalo proto,
nedopadlo to však vždycky pro
přirozeně
hloupostí, které vzešly z mé svéhlavosti, avšak kdybych jí k cíli ... " (Jung, 1994, str.306).
ohlížel za
Všelicos snad mohlo být jinak,
kdybych já sám byl jiný. Bylo to však tak, jak to být muselo; že jsem takový jaký jsem. Mnohé vzniklo ze
můj
stáří
a
osudově.
neměl,
Lituji mnoha
nebyl bych
dospěl
POUŽITÁ LITERATURA A DALŠí ZDROJE:
ABERG EDS. On loss of activity and independence, adaptation improves life satisfaction in old age - a qualitative study of patients' perceptions. Quality oj Lije Research. 2005. vo1.l4: p.l11l-1125, EbscoHost ALBISETTI, V. Cesta života. Jak poznávat a zhodnotit její kladné stránky. I.vyd. Praha: Paulínky. 2001. 158s. ISBN 80-86025-35-7. ARISTOTELES. Etika Nikomachova.l.vyd. Bratislava: Pravda. 1979. 262s. ISBN 75-06779 BABINČÁK,
P. Spokojenost' so životom jako psychologická dimenzia kvality života. l.vyd. Prešov. Filozofická fakulta Prešovskej univerzity. 2008. 97s. ISBN 978-80-8068749-6
BALCAR, K. Logoterapie a existenciální analýza Psychoterapeutické sešity, č.29. 25s.
V.E.Frankla.
Praha:
1989.
BLATNÝ, M. ET AL. Psychosociální souvislosti osobní pohody. l.vyd. Brno: MU. 2005. lO9s. ISBN 80-86633-35-7 BOŽUKOVÁ, J. Přemý§let o smrti znamená přemýšlet o životě. Přednáška na Dni logoterapie, 1.11.2008. CAKIRPALOGLU, P. Psychologie hodnot. Olomouc: Votobia, 2004. 427s. ISBN 80-7220195-6. CSIKSZTENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života: muzeme ovládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu? Praha: NLN, 1996. 399s. ISBN 80-7lO6-139-5 CSIKSZTENTMIHALYI, M. Flow: the psychology oj optimal experience. 1st ed. New York: HarperPerenian, 1991. 333s. ISBN 0-06-092043-2 DESSAINTOV Á, M.P. Nezačínejte stárnout. Jak žít co možná nejdéle prljemně, samostatně a důstojně. I.vyd. Praha: Portál, 1999. 232s. ISBN 80-7178-255-6 DRAGOMIRECKÁ, E. SQUALA: Subjective Quality oj Lije Analysis: příručka pro české verze dotazníku. l.vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2006. 68s. ISBN 80-85121-47-6
uživatele
DRAGOMIRECKÁ, E., BARTOŇOVÁ, J. WHOQOL-BREF, WHOQOL-IOO: World Health
Organization oj Lije Assessment: příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. I.vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2006. 88s. ISBN 80-85121-82-4 DRAGOMIRECKÁ, E., PRAJSOVÁ, J. WHOQOL-OLD: příručka pro uživatele české verze
dotazníku
Světové
zdravotnické organizace pro
měření
kvality života ve vyšším
1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2009. 72s. ISBN 978-80-87142-05-9
85
věku.
ERIKSON, E.H. Životní cyklus roz§ířený a dokončený. Doplněné vydání o devátý stupeň vývoje od Joan M.Eriksonové. l.vyd. Praha: Lidové noviny. 1999. 127s. ISBN 80-7lO6291-X ERIKSON, E.H. Osm
věků člověka.
Praha: Portál, 1996. 21s.
FRANKL, V.E. Člověk hledá smysl. Úvod do logoterapie. l.vyd. Praha: Triton, 1994. 86s. ISBN 80-90l601-4-X FRANKL, V.E.
Vůle
ke smyslu. 2.vyd. Brno: Cesta, 1997. 212s. ISBN 80-85139-63-2.
FRANKL, V.E. A přesto říci životu ano. 2.vyd. Kostelní 2006. 175s. ISBN 80-7192-866-6
Vydří:
GOLDMANNOV Á, M. Jdeme do lep§ího. Rozhovor o smrti, obřadu. Respekt 42, roč. XIX, říjen 2008, s.46-50. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén 158-2.
stáří.
Karmelitánské nakl.,
vyhoření
a
pohřbech
bez
1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 407s. ISBN 80-7038-
HERNANDÉZ ET AL. Satisfacción con la vida en relación con la funcionalidad de las personas mayores activas Actas Espanolas de Psiquiatria. 2009, Vol. 37. Issue 2, p1117. HNILICA, K. vývoj a změny hodnot v dospělosti. Československá psychologie. 2007, s.437-459.
roč.51, č.5,
HOGENOVÁ, A. Kvalita života a 80-7184-580-90
tělesnost.
HORSKÁ, P. ET AL. Dětství, rodina a 474s. ISBN 80-7038-011-X. HORA-HoŘEJŠ,
P. Genialita -
stáří
l.vyd. Praha: Karolinum, 2002. 304s. ISBN
v dějinách Evropy. Praha: Panorama. 1990.
těžké břemeno.
Vital plus,
HOSKOVEC, l, HOSKOVCOVÁ, S. Malé dějiny české a Praha: Portál, 2000. 256s. ISBN 80-7178-311-0
č.4, roč.2008,
s.33-36.
středoevropské psychologie.
l.vyd.
HUBÍK, S. Dromokracie, stárnutí a zmizení skutečnosti. In Sborník konference SOplu s v ČR. 2004. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, s.52-62. JOHNSON, AJ., RUHL, J.M. Kniha o spokojenosti. O cestách k nalezení radosti. l.vyd. Praha. Portál. 2000. lOls. ISBN 80-7178-380-3.
vnitřní pohody
JUNG, C.G. Člověk a du§e. I.vyd. Praha. Academia. 1995. 277s. ISBN 80-200-0543-9.
86
a
JUNG, C.G. Du§e moderního člověka. 1. vyd. Brno: Atlantis, 1994. 378s. ISBN 80-7108087-X KALVACH, Z. Stáří, délka života, stárnutí a gerontologie.In Kalvach, Z. et al. Gerontologie obecná a aplikovaná, 1.díl. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. str. 18-33. ISBN 80-7184-366-0 KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. I.vyd. Praha: Academia, 2005. 263s. ISBN 80-200-1307-5 KEBZA, V.
Přednášky
z psychologie zdraví, FFUK 200612007
KOMENSKÝ, J.A. V§evýchova = Pampaedia. Z lat.orig.přel.Mária Novacká. Bratislava: Obzor, 1992. 263s. ISBN 80-215-0216-9 KovÁč, D. Kvalita života - naliehavá výzva pre vedu nového storočia. Československá psychologie. 2001, roč.XLV, č.1, s.34-44.
KUBÍČEK, L. Život největ§í umělecké dílo. 2.vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003. 85s. ISBN 80-7266-139-6 KUBíČKOVÁ,
M. Stáří jako životní §ance. Psychologické a zdravotní aspekty zdravého stárnutí. Praha: Onyx. 1995. 52s. ISBN 80-85228-07-6 KŘÍŽOVÁ, E. Kvalita života v kontextu v§edního dne. In Payne et.al. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. s.217-233. ISBN 80-7254-657-0.
LANGMEIER, J., KREJčíŘoVÁ, D. vývojová psychologie. 2.,aktualiz.vyd. Praha: Grada, 2006. s.368, ISBN 80-247-1284-9 LEVICKÁ, J. Význam aktivity pre naplnenie kvality života v starobe alebo: Na starobu sa třeba pripraviť. In Sborník 50plus v ČR. 2004. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. s.35-40. LEVICKÁ, J., TOMAŠOVIČOVÁ, A. Možnosti zachovania autonómie jedinca v domove d6chodcov. In Sýkorová, D., Chytil, O. (Eds.) Autonomie ve stáří: strategie jejího zachování. l.vyd. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity. 2004. s.136-139. ISBN 80-7326-026-3 LIBROVÁ, H. Pestří a zelení. l.vyd. Brno: Veronica, 1994. 217s. ISBN 80-8536-18-8 LOUČKOVÁ,
1. Hodnoty a hodnotové hierarchie seniorů. In Sborník konference 50plus v ČR. 2004. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. s.21-27. MASLOW, A. Motivation and personality. 2nd ed. New York: Harper & Row, 1970. 369s. MíČEK,
L. Du§evní hygiena. 2.vyd. Praha: SPN,1986. 207s.
87
MRKVIČKA, J. Knížka o radosti: rozpravy () rus tu a tvorbě osobnosti. l.vyd. Praha: Avicenum, 1984. 172s. ISBN 08-094-84
ONDOK, J.P. Bereme smích vážně? 1.vyd. 86036-46-4
Svitavy: Trinitas. 2000. 119s. ISBN 80-
PACOVSKÝ, V. Proti věku není léku? úvahy o stárnutí a stáří. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1997. 124s. ISNB 80-7184-486-1
PA YNE, J. Tři cesty ke štěstí. In Payne, J. et.al. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. s.104-118. ISBN 80-7254-657-0. PŘÍHODA, V.
Ontogeneze lidské psychiky IV. vývoj
člověka
v druhé
polovině
života.
I.vyd. Praha: SPN. 1974. 495s. ISBN 14-429-74 PŘlBYLOV Á, E. Faktory podmiňující adaptaci na stáří. Diplomová práce. Praha: UK,
Katedra psychologie, 1997. ved.práce Jan Srnec.
ŘíČAN, P. Cesta životem. 1.vyd. Praha: Panorama, 1990. 435s. ISBN 80-7038-078-0 SCIALFA, CH.T, FERNIE, G.R Adaptive Technology. In.BIRREN, 1., SCHAIE.W. Handbook oj the Psychology oj Aging. 6th ed. Amsterdam; Boston : EIsevier, 2006. Behavioral Processes and Aging. s. 426-436. ISBN 978-0-12-1012 SELlGMAN, M. Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. l.vyd. Praha: Ikar, 2003. 390s. ISBN 80-249-0293-1 SHEEHYOV Á, G. Průvodce dospělost: šance a úskalí druhé poloviny života. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 456s. ISBN 80-7178-185-1 SRNEC, J. Gerontopsychologická diagnostika in Baštecký, J. et al. Gerontopsychiatrie. I.vyd. Praha: Grada, 1994. 317s. ISBN 80-7169-070-8 SRNEC, J. Psychologie stárnutí. In WOLF, J. ET AL. Svoboda, 1982. 368s. ISBN 25-124-82
Umění
žít a stárnout. 1. vyd. Praha:
SÝKOROVÁ, D. Autonomie očima seniorů. In Sýkorová, D., Chytil, O. (Eds.) Autonomie ve stáří: strategie jejího zachování. l.vyd. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2004. s.93-122. ISBN 80-7326-026-3 SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosocžologie. Sociologické nakl., 2007. 284s. ISBN 978-80-86429-62-5
l.vyd. Praha:
STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. I.vyd. Praha: Portál, 1999. 320s. ISBN 807178-274-2 ŠIKLOVÁ, J. Deník staré paní. 1. vyd. Praha: Kalich, 2003. 183s. ISBN 80-7017-865-5 ŠKRDLANT, T. Hledání moudrosti stáří. Dokument České televize, 2002.
88
ŠVANCARA, J. Psychologie stárnutí a stáří. 2.vyd. Praha: SPN,1983. 111 s. TOŠNEROVÁ, T. Jak si vychutnat seniorská léta? l.vyd .. Praha: Computer Press, 2009. 239s. ISBN 978-80-251-2104-7 VAĎUROV Á, H.,MDHLPACHR, P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. Brno: MU, 2005. l43s. ISBN 80-210-3754-7
V ARGOV Á, K. Postoje ke smrti ve stáří. Diplomová práce. Praha: UK. Katedra psychologie. 1979. Ved. práce Jan Srnec. W ARR, P. ET.AL., Activity and psychological well-being in older people. Aging & Mental Health, 2004; 8(2): p.172-183. WOLF, J. ET AL. Umění žít a stárnout. l.vyd. Praha: Svoboda, 1982. 368s. ISBN 25-12482 Y ALOM, D.I. Pohled do slunce: o 205s. ISBN 978-80-7367-376-5
překonávání
89
strachu ze smrti. Praha: Portál, 2008.
Přflohy
. .____________________________ m
~
Dobrý den, do rukou se Vám dostává dotazník, který je součástí výzkumu zaměřeného na kvalitu života ve starším věku. V rámci diplomové práce bych Vás ráda požádala o spolupráci a vyplnění následujících stránek. Děkuji
za spolupráci. Michaela Vicenová,
[email protected]
Dotazník je anonymní. Prosíme pouze o následující údaje: správnou odpověd' podtrhněte.
1. Věk:
2. Muž-Žena
3. Dosažené vzdělání: ZŠ 4. Bydlení:
vyučený/á
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
VŠ
Doma (s pomocí rodiny) S rodinou, ne ve vlastní domácnosti Doma (bez pomoci rodiny) Penzion; dům s pečovatelskou službou Domov seniorů (dříve domov důchodců)
5. Aktuální zdravotní stav:
Zdravý
6. Žijete s partnerem
Nemocný
bez partnera
---------------------------------------------------------------------------------------------------------Jakým aktivitám a jak
často
se věnujete ve volném čase?
1. Zájmové kurzy žádné
méně
než 1xměs.
1-3xměs.
1x a více
týdně
méně
než
1xměs.
1-3xměs.
lx a více
týdně
méně
než
1xměs.
1-3xměs.
1x a více
týdně
2. Vzdělávací kurzy žádné
3. Sportovní činnost žádné
4. Sledování televize 8 a více hod. denně
4-8h.denně
méně
než 4h.
nepravidelně, vůbec
5. Pracovní úvazek žádný
brigády, výpomoc, méně než 2x měs.
6. Jiné aktivity:
úvazek 0, 1-0,5+brigády 2x a více za měsíc
úvazek 0,5-1; více menších
THE (WHO) EAAQ - česká verze
Instrukce
Tento dotazník zjišťuje, co si myslíte o stárnutí. Odpovězte
prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na
nějakou
otázku
odpovědět, vyberte odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás
napadne jako první. Berte prosím v úvahu, jak
běžně
žijete, své plány, radosti i starosti. Rádi bychom, abyste
vycházeli ze svých celkových životních zkušeností.
Ptáme se tedy na Váš celkový pocit a otázka
může
znít
např.
takto:
Bojím se stárnutí. vůbec
neplatí
trochu platí
1
Měl/a
středně
2
byste zakroužkovat
Proto byste
měl/a
zakroužkovat
číslo
otázku;
zhodnoťte
hodně
3
číslo,
maximálně
platí
platí
5
4
které nejlépe vystihuje, nakolik pro Vás daný výrok platí.
zakroužkovat
číslo
1, pokud se stárnutí
4, pokud se stárnutí "vůbec"
své pocity a zakroužkujte
nejlépe vystihuje Vaši
Děkujeme
platí
odpověď.
Vám za spolupráci
1
nebojíte.
"hodně"
Přečtěte
u každé otázky to
si číslo
bojíte, nebo
laskavě
každou
stupnice, které
Následující otázky zjišťují, nakolik souhlasíte s níže uvedenými výroky. Pokud souhlasíte s výrokem v maximální míře, zakroužkujte číslo pod slovy "výrazně souhlasím". Pokud s výrokem vůbec nesouhlasíte, zakroužkujte číslo pod slovem "výrazně nesouhlasím". Pokud chcete vyjádřit, že Vaše odpověď leží někde mezi "výrazně nesouhlasím" a "výrazně souhlasím", zakroužkujte jedno z čísel ležících mezi nimi.
1. Jak lidé stárnou, jsou schopni se lépe vyrovnávat se životem. výrazně
nesouhlasím
nejsem si jistla
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
výrazně
souhlasím 5
1
2. Je výsadou dožít se vyššího
věku.
výrazně
nesouhlasím
nejsem si jistla
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
výrazně
nesouhlasím
nejsem si jistla
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
výrazně
souhlasím 5
1
3.
Stáří je čas
samoty. výrazně
souhlasím 5
1
4. Moudrost přichází s
věkem.
výrazně
nesouhlasím
nejsem si jistla
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
výrazně
souhlasím 5
1
5.
Stáří
s sebou
přináší
mnoho
příjemných věcí.
výrazně
nesouhlasím
nejsem si jist/a
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
výrazně
nesouhlasím
nejsem si jistla
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
6.
7.
Stáří je čas
výrazně
souhlasím 5
depresí.
Cvičení je důležité
v každém
výrazně
souhlasím
5
věku.
výrazně
nesouhlasím
nejsem si jistla
souhlasím
nesouhlasím
2
3
4
1
2
výrazně
souhlasím
5
Následující otázky zjišťují, na kolik pro Vás níže uvedené výroky platí. Pokud pro Vás výrok platí v maximální míře, zakroužkujte číslo pod slovem "maximálně platí". Pokud pro Vás výrok vůbec neplatí, zakroužkujte číslo pod "vůbec neplatí". Pokud chcete vyjádřit, že Vaše odpověď leží někde mezi "vůbec neplatí" a "maximálně platí", zakroužkujte jedno z čísel ležících mezi nimi.
8. Stárnutí je snazší, než jsem si myslel/a. vůbec
neplatí 1
9. Jak stárnu, vůbec
zjišťuji,
neplatí
že je pro mne
10. Jak stárnu, jsem vůči se nehodí 1
platí
3 těžší
hodně
platí
4
maximálně
platí
5
mluvit o svých pocitech.
středně
trochu platí 2
1
vůbec
středně
trochu platí 2
platí
hodně
platí
4
3
maximálně
platí
5
sobě tolerantnější.
trochu se hodí 2
středně
se hodí
3
hodně
maximálně
4
5
ll. Necítím se starý/á. vůbec
neplatí 1
12.
Stáří
vůbec
vidím
hlavně
neplatí
vůbec
neplatí I
uvnitř
platí
3
neplatí 1
středně
trochu platí
platí
3
cítím, není dáno
neplatí 1
maximálně
platí
5
trochu platí
středně
platí
4
platí
maximálně
platí
5
středně
hodně
platí
4
3
2
trochu platí
hodně
věkem.
2
15. Jak stárnu, stávám se fyzicky vůbec
platí
4
14. Mám více energie, než bych vzhledem ke svému vůbec
hodně
jako období ztrát.
trochu platí 2
1
13. To, jak se
středně
trochu platí 2
platí
3
maximálně
platí
5
věku očekával/a. hodně
platí
4
maximálně
platí
5
méně soběstačný/á. středně
2
3
platí
hodně
4
platí
maximálně
platí
5
3
77
16. Zdravotní problémy vůbec
neplatí
mně
2
17. Jak stárnu,
zjišťuji,
neplatí
trochu platí
důležité předat
neplatí
Věřím,
vůbec
můj
neplatí
5
středně
hodně
platí
platí
4
maximálně
platí
5
své zkušenosti mladým lidem. středně
hodně
platí
3
trochu platí
středně
2
platí
maximálně
platí
5
4
trochu platí
1
hodně
platí
začleněný/á
středně
2
platí
4
3
20. Nyní, když jsem starší, necítím se dost neplatí
platí
život má význam.
1
vůbec
maximálně
uzavírat nová přátelství.
2
že
platí
4
3
trochu platí
1
19.
těžší
2
18. Je velmi
hodně
platí
3
že je pro mne
1
vůbec
středně
trochu platí
1
vůbec
nebrání dělat to, co chci.
do
platí
3
maximálně
platí
5
společnosti. hodně
platí
4
maximálně
platí
5
21. Chci dávat dobrý příklad mladým lidem. vůbec
neplatí
trochu platí
1 22. Cítím se vůbec
středně
2 kvůli
neplatí 1
svému
věku
platí
3 z mnoha
trochu platí
hodně
platí
4
maximálně
platí
5
věcí vyřazený/á. středně
2
platí
3
hodně
platí
maximálně
platí
5
4
23. Můj zdravotní stav je lepší, než jsem ve svém věku očekával/a. vůbec
neplatí 1
24.
Cvičením
vůbec
neplatí 1
trochu platí
středně
2
platí
hodně
platí
4
3
maximálně
platí
5
se udržuji tak aktivní a v dobré kondici, jakje to možné. trochu platí
středně
2
3
platí
hodně
4
platí
maximálně
platí
5
DĚKUJEME VÁM ZA SPOLUPRÁCI 4
.-a.._____________________________
česká
WHOQOL-OLD -
verze
Instrukce Tento dotazník
zjišťuje,
jak vnímáte
různé
stránky kvality svého života a
na oblasti, které mohou být pro Vás, jako staršího
Odpovězte
zaměřuje
se
člověka, důležité.
prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na
nějakou
otázku
odpovědět, vyberte prosím tu odpověď, která se Vám zdá nejvhodnější. Často to
bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte
přitom
v úvahu, jak
běžně
žijete, své plány, radosti i starosti. Ptáme se na Váš
život za poslední dva týdny.
Máme tedy na mysli poslední dva týdny, když se Vás zeptáme
Obáváte se toho, co vůbec
ne
Máte zakroužkovat posledních dvou
přinese
budoucnost?
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
číslo,
které nejlépe odpovídá tomu, do jaké míry jste si
týdnů dělal!a
starosti s budoucností. Pokud jste se
budoucnosti, zakroužkoval/a byste budoucnosti, zhodnoťte
Děkujeme
zakroužkoval!a byste
číslo číslo
4; pokud jste se 1.
Přečtěte
své pocity a zakroužkujte u každé otázky to
vystihuje Vaši
např.:
si
"hodně"
"vůbec"
laskavě
číslo
během
obával!a
neobával/a
každou otázku,
stupnice, které nejlépe
odpověď.
Vám za spolupráci 1
T
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních dvou týdnů prožíval/a určité věci, jako např. svobodu rozhodovat o svých záležitostech a o svém životě. Pokud jste měl/a tyto pocity v maximální míře, zakroužkujte číslo vedle slova "maximálně". Pokud jste tyto pocity vůbec neměl/a, zakroužkujete číslo vedle výrazu "vůbec ne" Pokud chcete vyjádřit, že Vaše odpověď leží někde mezi "vůbec ne" a "maximálně", měl/a byste zakroužkovat jedno z čísel ležících mezi nimi. Otázky se týkají posledních dvou týdnů.
1. (F25.1) Do jaké míry ovlivňuje zhoršení Vašich smyslů (např. sluch, chuť, hmat, zrak nebo čich) Váš každodenní život? vůbec
ne
1
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
2. (F25.3) Do jaké míry ovlivňuje ztráta, například sluchu, zraku, chuti, hmatu, Vaši schopnost zapojit se do různých činnosti? vůbec
ne
čichu
nebo
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
3. (F26.1) Do jaké míry můžete
svobodně
rozhodovat o svých záležitostech?
vůbec ne
trochu
středně
hodně
maximálně
1
2
3
4
5
4. (F26.2) Do jaké míry vůbec
ne
1
můžete
rozhodovat o své budoucnosti?
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
5. (F26.4) Máte pocit, že lidé okolo Vás respektují Vaši svobodu rozhodování? vůbec
ne
1
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
6. (F29.2) Znepokojujete se tím, jak zemřete? vůbec
1
ne
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
2
7. (F29.3) Nakolik se obáváte ztráty kontroly v souvislosti se smrtí? vůbec
ne
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
8. (F29.4) Jak moc se bojíte umírání? vůbec
ne
9. (F29.5) Jak moc se bojíte bolesti vůbec
ne
1
při
umírání?
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité v posledních dvou týdnech, např. chodit ven tak, jak byste rádla. Pokud jste mohl/a provádět tyto činnosti v plném rozsahu, zakroužkujte číslo u slova "zcela". Pokud jste je vůbec nemohl/a provádět, zakroužkujte číslo u výrazu "vůbec ne". Pokud chcete naznačit, že Vaše odpověď leží někde mezi "vůbec ne" a "zcela", zakroužkujete jedno z čísel, které leží mezi nimi. Otázky se vztahují k posledním činnosti
dvěma týdnům.
10. (F25.4) Do jaké míry ovlivňují potíže se smysly Vaši komunikaci s ostatními lidmi?
(např.
vůbec
většinou
sluch,
chuť,
hmat, zrak,
čich)
ne
1
spíše ne
středně
2
3
11. (F26.3) Do jaké míry se vůbec
ne
1
můžete věnovat věcem,
spíše ne
středně
2
3
ano
4
5
které byste rádla dělal/a? většinou
ano
4
1
ne
spíše ne
středně
2
3
3
většinou
4
zcela
5
12. (F27.3) Jste spokojen/a se svými možnostmi nadále v životě vůbec
zcela
něčeho
ano
dosáhnout? zcela 5
13. (F27.4) Myslíte si, že se Vám v životě dostává uznání, které si zasloužíte? vůbec
ne
1
spíše ne
středně
2
3
většinou
ano
zcela
4
5
14. (F28.4) Myslíte si, že máte každý den dostatek činností? vůbec
ne
1
spíše ne
středně
2
3
většinou
ano
zcela
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a št'astný/á nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních dvou týdnech. Např. se svou účastí ve společenském životě nebo s tím, co jste v životě dosáhl/a. Rozhodněte se, jak jste spokojený/á nebo nespokojený/á s každou oblastí svého života a zakroužkujte číslo, které nejlépe odpovídá tomu, jak se cítíte. Otázky se vztahují k posledním dvěma týdnům.
15. (F27.5) Jste spokojen/a s tím, velmi nespokojenla 1
nespokojenla
čeho
jste v životě dosáhl/a?
ani spokojenla ani nespokojenla
spokojenla
3
4
2
16. (F28.l) Jste spokojen/a s tím, jak trávíte velmi nespokojenla 1
nespokojenla
svůj čas?
ani spokojenla ani nespokojen/a
spokojenla
3
4
2
velmi spokojenla 5
velmi spokojenla 5
17. (F28.2) Jste spokojen/a s tím, nakolikjste aktivní? velmi nespokojenla 1
nespokojenla
ani spokojenla ani nespokojenla
spokojen/a
3
4
2
velmi spokojenla 5
18. (F28.7) Jak jste spokojen/a s možnostmi svého zapojení do společenského (místního) dění? velmi nespokojenla 1
nespokojen/a 2
ani spokojen/a ani nespokojenla 3
4
spokojenla
velmi spokojen/a 5
4
\
1
19. (F27.1) Jak jste spokojen/a s věcmi, na které se můžete těšit? velmi nespokojen/a
nespokojen/a
1
spokojenla
velmi spokojen/a
3
4
5
2
20. (F25.2) chuť, čich,
velmi
ani spokojenla ani nespokojen/a
Jak byste hodnotil/a to, jak vám slouží smysly (například sluch, zrak, hmat)?
špatně
špatně
ani
dobře
ani
dobře
velmi dobře
4
5
špatně
1
3
2
Následující otázky se týkají Vašich velmi blízkých (intimních) vztahů, které máte. Uvažujte, prosím, o těchto otázkách ve vztahu ke svému partnerovi nebo jinému blízkému člověku, se kterým sdílíte blízkost více než s kýmkoliv jiným ve svém životě.
21. (F30.2) Jak velký význam má ve Vašem životě přátelství?
vůbec
ne
1
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
22. (F30.3) Kolik je ve Vašem vůbec
ne
1
životě
lásky?
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
23. (F30A) Máte příležitost někoho milovat? vůbec
ne
1
trochu
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
24. (F30.7) Máte příležitost být někým milován/a? vůbec
ne
Chcete k dotaznfku
málo
středně
hodně
maximálně
2
3
4
5
něco
dodat?
DĚKUJEME VÁM ZA SPOLUPRÁCI 5
192
PANAJOTlS CAKIRPALOGLU
Tabulka 9.1 Přehled
jednotlivých etap, interakčních relací a specifických psychologických a behaviorálních účinků psychosociálního vývoje dle E. Eriksona aJ. Eriksonové: Fáze (věk)
I (0-1 let) kojenec
Psychosociální Maladaptivní ctnost chování
Psychosociální krize
Významná relace
Důvěra
Matka
Naděje
Senzorické pokroucení
versus nedůvěra
II (2-3 let) batole
Autonomie versus hanba a pochybnosti
Rodiče
Vůle
Impulzivita Donucení
III (3-6 let) před školák
Iniciativa versus vina
Rodina
Rozhodnost
Inhibice Bezcitnost
IV (7-12 let) školní věk
Usilovnost versus
Sousedství a škola
Kompetence
Bezvládnost
méněcennost
V (13-18 let) adolescence
Ego identita versus konfuze ,
Vrstevníci
Věrnos
Fanatizmus
VI (20 let) mladá dospělost
Intimita versus izolace
Partner
Láska
Promiskuita Exklusivita
VII (20-50 let)
Generativita versus stagnace
Domácnost Kolegové
Starostlivost
Autori tářství
Integrita versus zoufalství
Lidstvo
Moudrost
Domýšlivost Sapientizmus
Zoufalství versus víra a pokora
Osamělost
Základní
Beznaděj
důvěra
Nedůvěra
střední dospělost
VIII (50-80 let) pozdní dospělost
IX (nad 80 let) hluboké stáří4
Přátelé
