UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ
Institut mezioborových studií Brno
Míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Vlastimil Dvořák Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na zvolené téma „Míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo“ zpracoval samostatně a použil jsem literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenů a literatury, který je součástí této diplomové práce. Elektronická a tištěná verze diplomové práce jsou totožné.
V Brně dne 17. 3. 2012 ……………………………. Bc. Vlastimil Dvořák
Poděkování Děkuji panu prof. PhDr. Pavlu Mühlpachrovi, Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.
Bc. Vlastimil Dvořák
Obsah Úvod ....................................................................................................................................2 1 Vymezení agrese a agresivního chování .......................................................................4 1.1 Teorie agrese a agresivity ......................................................................................... 7 1.2 Vznik agresivního chování...................................................................................... 10 1.3 Projevy agresivity ................................................................................................... 13 1.4 Autoagrese .............................................................................................................. 16 2 Výkon trestu odnětí svobody v českém vězeňství......................................................18 2.1 Vězeňská služba České republiky ........................................................................... 23 2.2 Členění Vězeňské služby České republiky ............................................................. 26 2.3 Typy věznic ............................................................................................................. 31 2.4 Specifikace Věznice Znojmo .................................................................................. 35 3 Specifika odsouzených .................................................................................................40 3.1 Klasifikace odsouzených......................................................................................... 43 3.2 Resocializace odsouzených ve výkonu trestu ......................................................... 46 3.3 Vzdělávací, pracovní a volnočasové aktivity.......................................................... 50 3.4 Vzdělávací a jiné aktivity ve Věznici Znojmo ........................................................ 54 4 Výzkumný projekt .......................................................................................................58 4.1 Stanovení cíle výzkumu .......................................................................................... 59 4.2 Formulace hypotéz .................................................................................................. 60 4.3 Charakteristika výběrového souboru respondentů .................................................. 61 4.4 Stanovení metody výzkumu .................................................................................... 62 5 Empirický výzkum .......................................................................................................63 5.1 Charakteristika zkoumaného souboru ..................................................................... 64 5.2 Analýza výsledků zjištění ....................................................................................... 71 5.3 Ověření stanovených hypotéz ................................................................................. 87 5.4 Shrnutí výzkumu, zhodnocení hypotéz ................................................................... 89 5.5 Návrhy a opatření .................................................................................................... 91 Závěr .................................................................................................................................93 Resumé ..............................................................................................................................95 Anotace a klíčová slova ....................................................................................................96 Použitá literatura .............................................................................................................97 Seznam použitých zkratek.............................................................................................101 Seznam schémat, tabulek a grafů .................................................................................102 Seznam příloh .................................................................................................................103
Úvod V dnešní době se poměrně často setkáváme s projevy agresivity a svět kolem nás se stává prostředím, kdy agresivita je jeho součástí. S agresivitou se přímo setkáváme téměř denně, ale zprostředkovaně se s ní setkáváme denně zcela jistě, především prostřednictvím médií, kdy média dnešní svět ovládají a zprávy v souvislosti s agresivitou a brutalitou jsou předkládány jako senzace a běžné pořady jsou plné násilí. Agresivita ve společnosti je široké a známé téma, které je předmětem mnoha diskusí a různých studií či výzkumů. Naopak agresivita odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody je oblast poměrně neznámá a neprobádaná. A informace týkající se projevů agresivity v rámci vězeňského prostředí nejsou veřejnosti běžně dostupné. Ale, tak jak existuje agresivita v běžné společnosti, nepochybně se vyskytuje i ve vězeňském prostředí a vstupem do tohoto prostředí se agresivita může neočekávaně projevit různými způsoby a v nepředvídatelné míře. Také důvod pobytu ve vězení s ní zpravidla úzce souvisí. K výskytu a míře agresivity zcela jistě přispívají problémy týkající se vězeňských zařízení, především jejich přeplněnost a nelehká ekonomická situace, o kterých slýcháme z médií. Motivací k výběru tématu diplomové práce „Míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo“ byla skutečnost, že toto téma je méně známé a agresivita odsouzených za zdmi věznice je většinové společnosti neznámá. A dále osobní zkušenost s pachateli trestných činů z fáze jejich šetření, kde agresivita těchto pachatelů se projevuje poměrně často a její míra se neustále zvyšuje. Tudíž diplomová práce naskýtá možnost dozvědět se více o míře agresivity pachatelů trestných činů odsouzených do výkonu trestu odnětí svobody. Cílem diplomové práce je tedy analýza míry agresivity v podmínkách Věznice Znojmo. K dosažení cíle práce je zejména zaměřen výzkum, který je realizován v empirické části práce. Sběr dat je proveden prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Získaná data jsou vyhodnocena, analyzována a výsledky zjištění jsou prezentovány v závěru práce. Dílčím cílem práce je ověření stanovených hypotéz, prostřednictvím kterých jsou vyřčena tvrzení a teoretické předpoklady míry agresivity u odsouzených v souvislosti s jednotlivými variantami agresivity, které dokreslují míru celkové agresivity odsouzených.
2
K dosažení vytyčených cílů je práce rozdělena na teoretickou a empirickou část. V první části, v kapitole týkající se agresivity, vycházím z obecného nastudování a vymezení pojmů, agrese, agresivní chování, autoagrese, projevů agresivity, až k popisu agresivity vztahující se na situaci uvěznění. V další kapitole o výkonu trestu odnětí svobody v českém vězenství postupuji obdobně od obecných faktů po konkrétní specifikaci Věznice Znojmo. Je zde objasněna organizační struktura Vězeňské služby, členění Vězeňské služby a charakteristika jednotlivých typů věznic. Ve třetí kapitole se zabývám specifiky odsouzených, jejich resocializací, vzdělávacími, pracovními a volnočasovými aktivitami až po různé aktivity odsouzených respondentů zkoumaného souboru. V této kapitole je především nastíněna problematika práce speciálních, sociálních pedagogů, vychovatelů v souvislosti se zacházením s odsouzenými
v rámci
vzdělávacích,
pracovních
a
volnočasových
aktivit
při uplatňování standardizovaných programů zacházení. Čtvrtá kapitola prezentuje výzkumný projekt, který vychází především z celkového záměru a cíle práce, na jehož základě je stanovený cíl výzkumu. Formulované hypotézy vyplývající z teoretických poznatků práce a zkušenosti z profesní praxe. Je zde charakterizován výběrový soubor respondentů předpokládaného šetření, stanoven postup a metoda předmětného výzkumu. Nejdůležitější částí diplomové práce je empirický výzkum obsažený v poslední kapitole, kde na základě získaných dat je nejprve charakterizován výzkumný vzorek respondentů. Dále tato kapitola obsahuje stěžejní úkol práce, a to analýzu získaných dat. Provedená analýza výsledků zjištění, která je zaměřena na ověření hypotéz a zjištění míry agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo umožňuje vymezení míry vykazované agresivity u odsouzených. Závěrečné vyhodnocení výzkumu, na základě kterého jsou formulovány návrhy a opatření. V závěru jsou uvedeny možnosti případného využití zjištěných poznatků, doporučení, návrhů, opatření a jejich uplatnění pro profesní praxi. Hodnocení splnění vytyčeného cíle práce, prostor pro diskusi, naznačení možností dalšího výzkumného rozvoje práce a celkový přínos diplomové práce.
3
1 Vymezení agrese a agresivního chování Agrese, agresivita, agresivní chování je nesmírně široké téma, kterým se zabývá mnoho autorů, a společně se shodují, že agrese je určité cílené destruktivní jednání, jímž se projevuje úsilí vůči nějakému objektu či osobě s výrazným záměrem ublížit. Ovšem obecně platná definice k jejímu vymezení prakticky neexistuje. K objasnění uvedených pojmů lze vycházet z nejzákladnějšího latinského výrazu Agressio, co znamená výpad, útok vůči věci, či osobě. Pojem agresivita z latinského slova Agressivus vyjadřuje útočný, vlastnost, postoj, nebo vnitřní pohotovost k agresi. V širším smyslu se takto označuje schopnost organizmu mobilizovat síly k zápasu o dosažení nějakého cíle a schopnost vzdorovat těžkostem. Někdy se tím míní i celkové úsilí organizmu dosáhnout uspokojení vlastních potřeb, zejména vyživovacích a pohlavních. (Edelsberger, 2000) O agresi jako o dispozici a energii v člověku, která se může projevit aktivitou a později od různých forem sebeprosazování až ke krutosti, hovoří Nakonečný. (1997) Dalším autorem, který se zabývá oblastí násilí a zmiňuje se o agresi je například Řezáč (1998). Agresi vymezuje jako důsledek frustrace. Avšak, ne každý zážitek frustrace nutně vede k agresi. Frustrační teorii agresivity blíže specifikuji v kapitole teorie agresivity. Agrese zahrnuje velmi širokou škálu projevů. Z obecného hlediska lze agresi vymezit jako jakékoliv násilné narušení práv jiného člověka, formu chování, jehož cílem je záměrně poškodit jinou osobu nebo ji donutit k tomu, aby nositeli agrese umožnila dosáhnout jeho záměru. Agrese tak může být cílem sama o sobě, přičemž je obvykle charakterizována přítomností silných negativních emocí (tzv. emocionální agrese), nebo také prostředkem k dosažení nějakého vnějšího cíle, a poškození jiné osoby je v tomto případě sekundárním efektem. Dále rozlišuje druhy agrese, které již směřují k popisu jejích jednotlivých projevů: přímá a nepřímá, fyzická a verbální apod. Těmito charakteristickými projevy agrese se zabývají specifičtější definice, např. Spurný (1996) pod tento pojem zahrnuje destruktivní chování, směřující k fyzickému (brachiálnímu), slovnímu (urážka, pomluva) nebo symbolickému útoku (pomocí gest) vůči jinému jedinci (předmětu). (Čermák in Polišenská, 2010, s. 94) 4
Cimický (1993) hovoří o agresivitě a člení ji do čtyř stupňů. Agrese myšlenková, ale potlačená - dokážeme ovládat myšlení, emoce i jednání a agrese se neprojeví navenek nebo se projeví nevýrazně, např. zčervenáním, rychlejším pulsem, dechem. Agrese verbální nebo-li slovní - hovoříme o nadávkách, výhružkách. U tohoto druhu agresivity se člověku uleví použitím „ventilového“ slova. Agrese proti věcem a zvířatům, jedinec rozbíjí předměty, hází jimi, poškozuje je. Sem patří i vandalismus, který nemusí být vždy spojen s agresivitou, ale i s nezralostí osobnosti, nudou a špatně formovaným žebříčkem hodnot. Agresivita vůči člověku - útočné jednání vůči osobě cizí, ale i vlastní, pak tomu říkáme autoagrese. Nejvyšším stupněm autoagrese je suicidium - sebevražda nebo sebevražedný pokus. Pojem úzce související s agresí je pak agresivita. Tu lze podle Čermáka (1998) vnímat jako dispozici, náchylnost k agresivnímu jednání, tedy určitou vnitřní pohotovost k němu. Mnohé teorie poukazují na výskyt agresivity jako na faktor hrající významnou roli v rozvoji kriminální kariéry. Pro delikventní osobnost je již od dětského věku typický výskyt menších násilných projevů a antisociálního chování, které může být dále spojeno se sníženou inteligencí, hyperaktivitou, impulzivitou a množstvím dalších charakteristik. (Farrington in Polišenská, 2010, s. 95) Agresi v kontextu kriminálního jednání lze podle Netíka (1997) definovat jako užití fyzické síly, její hrozby či jiného verbálního útoku s cílem poškodit objekt činnosti či zabránit jeho útočnému chování, ohrožující nebo porušující zájmy chráněné trestním zákonem. Kriminální agrese tak může být nejen ofenzivní - spojená se zlobným afektem, ale i defenzivní - charakterizována strachem. Agresivitu, můžeme již na tomto místě označit jako sklon k útočnému jednání cíleného proti věcem, zvířatům a lidem, které zejména vyplývá z vnitřní nepohody, konfliktů a napětí, tedy souvisí s frustrací. Z hlediska individuální dispozice je agresivní útočné jednání poměrně stálé, protože vrozené určité předpoklady k agresi má každý člověk. Na zmíněné jednání má přirozeně vliv také sociální učení, působí na něj a ovlivňuje ho prostředí a společnost. Nemalou roli v projevech agresivity hrají různé lidské potřeby. V podmínkách vězení, kde je dlouhodobě velký počet problémových osob na malém prostoru, jsou omezeny potřeby a svobody, se zmíněné vlivy kumulují, zvyšují napětí a samozřejmě podněcují a přispívají k míře agresivního jednání.
5
Ve vězení se vyskytují všechny typy agrese, stejně jako v běžném životě. Útočníky jsou většinou vězni s agresivními sklony, popudliví a nesnášenliví, trpící poruchami osobnosti. Vyloučit předem nelze ani útok ve formě instrumentální agrese, např. za účelem útěku nebo jako důsledek aktuálního psychického stavu jinak relativně klidného a režimově bezproblémového vězně. „Vedle základních dělení (fyzická, verbální, nepřímá) je nutné si agresi v penitenciárním prostředí rozdělit i podle objektu agrese, a to: agrese vězně vůči zaměstnancům, agrese mezi vězni navzájem, agrese zaměstnance vůči vězňům, agrese mezi zaměstnanci, šikana.“ (Černíková, 2008, s. 127) Projevům agresivity zaměřené na zmíněné objekty se podrobněji věnuji v kapitole projevy agresivity. Agresivita se projevuje, jak už jsem zmínil, nejen za určitým účelem, ale je také součástí promyšleného jednání. Není od věci považovat agresivitu kriminálních pachatelů též za určitou strategii v jejich chování. U profesionálních zločinců je agresivita vzhledem k individuální osobnostní výbavě vysoce adaptivní strategií, je to jedna z jejich významných dovedností či kompetencí. U selhávajících pachatelů je jejich projevená agresivita spíše ukazatelem maladaptace. Byla zvolena jako krajní strategie a pravděpodobně se zde nejednalo o projev trvalé schopnosti či kompetence vlastní osobnosti. Pro vězeňský personál jsou nejvíce nebezpeční eskalující pachatelé. Neeskalující pachatelé nejčastěji podléhají vlivu uvěznění (tzv. prizonizaci) a postupně si zpravidla zvykají na „dvoukariérový“ životní styl - časté pobyty ve vězení střídají s pácháním stereotypní a jednoduché kriminality. Selhávajícím pachatelům by měla být věnována vždy maximální podpora (paradoxně tuto péči sami nevyžadují), aby je uvěznění poznamenalo co nejméně, a aby byla posilována jejich přirozená tendence nerecidivovat. (http://www.mvcr.cz) Základní vymezení agrese této kapitoly přináší, popis různých příčin, forem a projevů agresivního jednání, které začíná v obecné rovině a dále pak pokračuje uvedením základních druhů agrese, až k zaměření se na její projevy a to zejména v penitenciárním prostředí. Z uvedeného tedy vyplývá, že agrese je v životě vážná a problematická otázka, což prostředí věznice zcela jistě umocňuje.
6
1.1 Teorie agrese a agresivity Z obecného uvedení agresivity v předchozí kapitole se nyní věnuji teoriím agrese a agresivity, které na základě dlouhodobého zkoumání, objasňují její důvody, vznik a příčiny. Jedná se o teorie z pohledu významných autorů zabývajících se mimo jiná zkoumání i problematikou agrese. Následující teorie je možné rozdělit na vrozené biologické, frustrační a vycházející ze sociálního učení. Agresivita jako vrozená biologická vlastnost. Teorie, které vysvětlují agresivitu z biologického základu, jako součást přirozeného genetického vybavení člověka. Tyto teorie chápou agresivitu člověka jako základní vrozenou potřebu, instinkt. Charakteristickou každé vrozené potřeby je to, že produkuje impulsy, které je nutno uvolnit uspokojením potřeby. Pokud potřeba není uspokojena, u člověka vzrůstá napětí a nepříjemné pocity. (Vaníčková, 1995) ,,Člověk je ovládán impulsy k ničení buď sama sebe, nebo druhých, a tomuto tragickému osudu se nemůže příliš bránit. Z toho plyne, že z hlediska teorie pudu smrti není agresivita reakcí na určité podráždění, ale je trvale působící silou, zakořeněnou v samotném lidském organismu.” (Fromm 1997, s. 29) Podle Freuda je agresivita projevem tzv. instinktu smrti (Thanatos), tj. vrozené potřeby destrukce, namířené proti opačnému pudu (libido), sloužícímu k zachování života. (Freud in Vaníčková, 1995) Zdá se tedy, že lidská agresivita je pravděpodobně závislá i na jiných faktorech, než je základní vrozený instinkt. (Fromm, 1974) Jiným biologickým podloženým vysvětlením je teorie, vycházející z etologických studií zvířat. Jejím hlavním představitelem je Konrad Lorenz. (Lorenz 1992, in. Vaníčková, 1995) Podle Lorenze (na rozdíl od Freuda) slouží agresivita jako kterýkoliv jiný vrozený instinkt k zachování života. Vychází přitom z Darwinovy teorie přirozeného výběru. „Ovšem sám Lorenz konstatuje, že např. rituály zabraňující vnitrodruhové agresi, které jsou účinné u zvířat, u člověka jakoby neexistovaly či nefungovaly. Je tomu tak proto, že člověk je ovlivněn sociálním prostředím podstatněji, než biologickým vybavením? Agresivita, kterou člověk dokáže vyvinout proti příslušníkům stejného druhu, překračuje cokoliv, co lze pozorovat mezi zvířaty.“ (Vaníčková, 1995 s. 17)
7
Souvislost agresivity a základních psychických potřeb. Kromě vrozených biologických potřeb, které zajišťují fyzické přežití člověka (potřeba kyslíku, potravy, tepla, atd.) je člověk vybaven i potřebami psychickými.(Vaníčková, 1995) Základní psychické potřeby jsou vrozené a v zásadě jde o potřeby, jejichž uspokojení je nezbytné pro zdravý vývoj člověka. Pro pochopení agresivního chování je však třeba zmínit potřebu potvrzení vlastního osobně sociálního významu. Tato vrozená psychická potřeba se v chování člověka projevuje jako snaha po dosažení sociálně uznávaného úspěchu, sebeprosazení. Tato potřeba se aktualizuje v sociálním kontaktu, zvláště ji můžeme pozorovat v sociální dynamice skupiny, kde z ní vyplývá soutěživé chování jedince. Podobně se agresivita podílí na asertivním chování vůči ostatním. Opět zde působí potřeba sebeprosazení, i když je agresivní náboj v projevech více pod kontrolou jedince. (Vaníčková, 1995) Agresivita jako způsob řešení náročné životní situace. Člověk i zvířata se vyrovnávají s náročnými situacemi různými technikami. Zvíře i člověk v situaci, kdy se před ním objeví nějaká překážka, reagují buď přímým útokem - agresí nebo únikem. (Čáp, Dytrych in. Vaníčková, 1995) Oba tyto způsoby chování jsou vrozené. Tyto techniky v čisté podobě však pozorujeme jen na počátečních úrovních vývoje nebo v chování primitivních národů. V kulturním prostředí, v němž je jedinec socializován, jsou původní vrozené mechanizmy v různé míře podřizovány kontrole. Ale i v těchto modifikovaných způsobech řešení náročné životní situace jsou pozorovány podstatné rysy jednoho či druhého způsobu. Agresivita přitom nabývá různých podob. Přímá agrese nebo agrese přesunutá na náhradní objekt, také snaha o upoutání pozornosti až po jemné formy slovní agresivity. (Vaníčková 1995) Agresivita jako reakce na frustraci. Agresivní chování můžeme chápat jako odpověď jedince na určitou vnější situaci. Nejznámější je v tomto směru chápání agrese jako reakce na vnější frustraci (tj. pocit, který člověk prožívá, když je mu zabráněno v nějakém jasně zacíleném chování, uspokojení určité jasně definované potřeby). (Dollar a kol., 1939) Tato teorie vychází ze dvou tvrzení a to, že frustrace vede k nějaké formě agresivního chování a projev agresivity je důsledkem frustrace. Tato tvrzení byla prověřována řadou experimentů, ale během dalších let však následný výzkum ukázal, že takto jednoznačná souvislost mezi jevy frustrace agresivity není vždy přítomná a že je přesnější hovořit o agresi jako o reakci na zátěžovou situaci.
8
Frustrace nemusí vždy vést k projevům agresivity v chování. Ukazuje se, že agresivita se může projevit i bez předchozí frustrace (obchodní soutěživost, asertivní chování, atd.). Dále se přidávají i jiné faktory jako emocionální rozrušení, fyzická bolest, nadměrné dráždění, přímý útok ať už verbální či fyzický. Závěrem se dá říci, že chápat předchozí frustraci jako univerzální příčinu vedoucí k jakékoliv agresivitě v chování je neudržitelné. Sociální učení a agresivita. Teorie, které vysvětlují agresivitu jako výsledek sociálního učení, berou v úvahu především vliv nápodoby během socializace a vliv posilování v průběhu sociálního učení. Nápodoba je jedním z nejzákladnějších socializačních mechanizmů v začátcích lidského života, kdy ještě nerozumíme všemu, co se kolem nás děje, neumíme situace řešit a tak pouze napodobujeme chování ostatních, kteří nás v té době nejvíce ovlivňují. Pochopení důvodů chování přichází až v pozdějším období našeho vývoje. Do té doby přebíráme způsoby chování a to často i vzorce agresivního chování, obzvláště pokud žijeme v prostředí, kde jsou takové projevy
běžné.
Nápodoba
jako
zdroj
agresivního
chování
byla
prokázána
i experimentálně (Bandura 1977). Napodobivé chování, i když je ontogeneticky nejvíce využíváno v raném věku, funguje zvláště v nových a neznámých situacích během celého života. Další příčinou výskytu agresivity v chování může být posílení či odměna za určité chování. Jedinec se chová agresivně, protože mu to přináší dosažení určité výhody, a to jak skryté tak viditelné. Očekávání odměny je jedním z nejsilněji působících faktorů v sociálním učení. Ale k projevům agresivity v chování může vést i ne vždy viditelný pozitivní zisk. Jedinec se chová agresivně a svým chováním se snaží upoutat na sebe pozornost, které se mu nedostává. Takto připoutaná pozornost má ale rovněž agresivní podobu a tou je trest. Nepříjemná povaha takto upoutané pozornosti, tj. trest, je však pro jedince přijatelnější, než fakt, že si ho nikdo nevšímá a stává se pro něj vlastně odměnou. Tak se může stát, že tresty a s nimi spojená pozornost mohou nežádoucí chování posilovat, místo aby projevům agresivity v chování jedince zabránily. (Vaníčková, 1995) V současnosti se například uvádí jedna za zásadních myšlenek, že: ,,k agresi dochází tehdy, když je určitým podnětům vystavena osoba, která je určitým způsobem naladěná, resp. má určité predispozice konat agresivně.“ (Lovaš, 2008, s. 273) Vznikem agresivního chování, jeho fázemi a vymezením se zabývá následující kapitola.
9
1.2 Vznik agresivního chování „Agresivní chování lze definovat jako porušení sociálních norem, omezující práva a narušující integritu živých bytostí i neživých objektů. Jde o symbolické nebo reálné omezování, poškozování a ničení. Agresivitu lze chápat jako sklon k takovému chování. Agrese označuje aktuální projev takového chování.“ (Vágnerová, 2002, s. 266) „Vrozené agresivní chování má významnou funkci u většiny živočišných druhů, není tedy důvod předpokládat, že by člověk v tomto ohledu tvořil nějakou výjimku. Na rozdíl od většiny živočišných druhů, kde agresivní projevy chování zpravidla nabývají určité ritualizované formy, u člověka se podobné rituály, alespoň v současné době, prakticky nevyskytují a projevy agresivního chování nabývají neobyčejné šíře co do forem i míry. Je to způsobeno především tím, že svému chování, na základě vrozených dispozic, učí v sociálním prostředí, odtud potom variabilita forem, závislých na kultuře.“ (Vaníčková a kol., 1995, s. 16) Vágnerová (2002) se o agresivním chování uvádí, že sklon k agresivnímu chování se rozvíjí učením a není tedy závislý jen na dědičnosti, má na něj vliv i prostředí. Samozřejmě se na jeho rozvoji spolupodílí i společenské klima. Také tolerance společnosti k agresivitě a násilí se v průběhu času mění a tím i ovlivňuje vznik agresivní chování. Dále uvádí další varianty agresivního chování, kdy toto může být například reakcí na neuspokojování různých potřeb. „Tendence reagovat agresivně se zvyšuje, pokud člověk v nějaké oblasti silně strádá nebo má pocit, nepříznivá situace trvá příliš dlouho.“ (Vágnerová 2002, s. 269) Agresivitu
samozřejmě
zvyšuje
omezení
osobního
teritoria,
k čemuž
v podmínkách uvěznění zcela jistě dochází. Sklon k agresivní reakci se postupně zvyšuje mezi členy malé izolované skupině vzájemně závislých lidí, zejména tehdy jestliže ji není možné opustit. V takové skupině se projevuje tzv. ponorkový efekt, který může spustit agresivní jednání. Agresivní chování může fungovat také jako kompenzace, nebo zdroj náhradního uspokojení, např. v oblasti potřeby seberealizace, citové akceptace. V neposlední řadě vzniká agresivní jednání z důvodu pomsty, kdy dotyčný může mít pocit nespravedlnosti. Zmíněné obecné možnosti a varianty vzniku agresivního chování lze plně aplikovat do vězeňského prostředí.
10
Pokud se jedná obecně o agresivní chování, lze uvést k základnímu vymezení jednotlivé fáze vzniku tohoto jednání a chování. Spouštěcí fáze - agrese souvisí zejména s nezvyklými nebo vyhrocenými negativními podněty. Jsou zde patrné projevy chování jedince, které jsou charakteristické pro odklon od jeho normálního, neagresivního chování. Jde o projevy nervozity, neklidu, výhružných gest, rychlé pohyby rukou, podupávání, škubání svalů, bouchání pěstí do dlaně, zčervenání. Eskalační fáze - to je již přímá cesta k útočnému chování. Jednání budoucího agresora se vychyluje z normy, reakce jsou nepřiměřené. Ani oběť v této fázi mnohdy nereaguje zcela promyšleně. Krizová fáze - agresor je fyzicky, citově i psychicky vzrušen, přestává se ovládat, stačí nepatrný podnět k tomu, aby protějšek napadl. Fáze uklidnění - vztek se zmírní, člověk je zaskočen tím, co se stalo. Nejraději by na to zapomenul a vymazal by to ze svého života. Zvýšená hladina adrenalinu přetrvává u agresora až 90 minut po útoku. Fáze post-krizové deprese - rozrušení, pocit úzkosti a viny, zoufalství. Někdy je typickým projevem zdůvodňování nezdůvodnitelného. Jindy jde prosby o odpuštění. V případě násilné interakce jsou pro chování oběti příznačné následující projevy: šok, dezorganizace chování, stažení se do sebe, postupná adaptace na narušení integrity, opakované prožívání zážitků, snaha popřít své pocity, odmítání o incidentu hovořit, reorganizace svého chování, vyrovnání se popř. nevyrovnání se s prožitkem. (Novák, Capponi, 1996) K vymezení agresivního chování lze použít i klasifikaci dle Volavky. Americký psychiatr českého původu Jan Volavka (2002), světově uznávaný agresolog, navrhl na humánní rovině rozlišit tyto druhy agrese:
predátorní, tj. u lupičů, vrahů, lovců lidí;
ideologická, např. etnické čistky (pro tuto agresi je typické, že zde hmotný zisk není obvykle primární motivací, může však na primární motivaci nasedat); do tohoto druhu agrese zapadá i většina teroristických akcí;
pod vlivem alkoholu a drog;
impulzivní, tj. bez plánování (neplánovaná) a také zpravidla bez hmotného zisku;
agrese pod vlivem halucinací, bludů a jiných psychotických příznaků.
11
Z doposud uvedeného vymezení agresivity, teorií agresivity a obecného ojasnění fází vzniku agresivního chování, jeho klasifikace, lze analogicky vyvodit závěr k předpokladu vzniku uvedeného chování ve vězeňském
prostředí. Ke vzniku
agresivního chování ve výkonu trestu tedy přispívá zejména vnitřní situace ve věznici, napětí, které vyplývá z kapacitního přeplnění, biologické předpoklady odsouzených, sociální učení, osobnostní impulsivnost vězňů, vliv užívaní alkoholu a drog před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody a mnoho dalších aspektů, které ovlivňují jeho vznik a projevy. Se vznikem agresivního chování úzce souvisí i hromadné nekázně a vzpoury. Jak uvádí Sochůrek (2007) „Z penologického pohledu je vzpoura hromadné vystoupení vězňů proti vězeňskému řádu, které je spojené s hromadným ničením věcí a násilnostmi. Odmítnutí poslušnosti skupinou vězňů, které není spojeno s hromadným ničením zařízení nebo násilnostmi, nazýváme hromadnou nekázní.“ Vzpoury vznikají v omezeném prostoru, který je pro ně specifický. V některých případech může jít jen o část vězení. Někdy však mohou zachvátit celé vězení, popřípadě se rozšířit i do několika věznic. Jejich příčiny, průběh, provedení a zvládnutí případného zákroku včetně následných škod na zdraví zúčastněných vězňů i zasahujících příslušníků bývají většinou v pozornosti široké veřejnosti, různých občanských iniciativ, politiků, odborných resortů, popřípadě i zahraničí. Aktéry vzpour bývají zpravidla frustrovaní jedinci, kdy projevené agresivní jednání doprovází vždy negativní emoce, jako jsou beznaděj, vztek, pocit bezmoci, odporu apod. Pro vzpouru je charakteristické, že je většinou důsledkem kulminace napětí ve věznici. Pro příčiny vzpoury a hromadné nekázně jsou důležité čtyři aspekty, a to vnitřní situace ve věznici, vnější situace ve společnosti, příklad jiných věznic, rozdíly mezi vězeními. Vnitřní napětí jak mezi vězni navzájem, tak i mezi vězni a personálem. Vzpoury mají svá stadia a vývoj, první perioda výrazného chování a ničení, další stadium kladení ultimát a požadavků, prezentace důvodů a návrat k normálnímu životu věznice. (Sochůrek 2007) I když hromadné nepokoje a vzpoury souvisí se vznikem agresivního chování v prostředí věznice, můžeme je řadit i k projevům agresivity, kterým se podrobněji zabývám v následující kapitole.
12
1.3 Projevy agresivity Z předchozího uvedeného textu je patrná alespoň základní orientace, co agrese je, jak vzniká, jaké jsou její teorie, že se vyskytuje v běžném životě i v penitenciárním prostředí, co ji ovlivňuje a podněcuje. V následujícím textu se věnuji popisu jejím projevům, a to záměrně pro tuto práci především v prostředí věznice. V podmínkách vězení se vyskytují různé projevy agresivního chování, které jsou patrné i v civilním životě, ale zde jsou umocněny se soustředěním velkého počtu osob na malém prostoru, s vnitřní organizovaností života ve vězení, s velkou kumulací problémových jedinců se ztrátou soukromí a intimity a celkově s dlouhodobým pobytem se stejnými lidmi, které si jedinec sám nemůže vybrat a ani nemůže jejich přítomnost ovlivnit. Vzhledem k specifickému penitenciárnímu prostředí nestačí základní dělení agrese na fyzickou, verbální a nepřímou, ale je nutné agresi a zejména její projevy rozdělit podle objektu agrese. Základní rozdělení agrese v penitenciárním prostředí podle objektu agrese: (Sochůrek, 2007, s. 24, Černíková, 2008, s. 127)
agrese vězně vůči zaměstnancům,
agrese mezi vězni navzájem,
agrese zaměstnance vůči vězňům,
agrese mezi zaměstnanci,
šikana.
Fyzický útok vůči zaměstnanci lze rozdělit na připravený a plánovaný nebo na reaktivní. U fyzického útoku vůči zaměstnanci předem připraveného a plánovaného jde většinou o pokus s cílem získat klíče, výzbroj apod.. za účelem útěku a tak eliminovat překážku, tedy příslušníka. Riziko útěku z vězení za použití násilí proti zaměstnancům nebo jiným nevězněným osobám nebo i útokem z venku je a bude reálnější než dříve, jelikož stoupá počet vězňů, kteří vykonávají dlouhodobé tresty (např. z řad členů organizovaného zločinu, vrahů, násilníků, apod.). (Černíková, 2008) Další projev této agrese vůči zaměstnanci můžeme označit jako reaktivní, hněvivé agrese při konfliktu s vězněm. K této agresi může dojít např., zamítnutím nějaké žádosti vězni. I když zamítnutí bylo v souladu s právem, nechce toto vězeň přijmout. Těmto situacím nenadálého útoku je možné předcházet a konflikt nemusí vždy vyvrcholit fyzickým napadením, pokud se postupuje správně takticky. 13
Fyzická agrese mezi vězni navzájem se vyskytuje častěji než zmíněné agrese vůči vězeňskému personálu. Podle Černíkové (2008) většinou jde o vzájemné napadení mezi dvěma nebo více vězni, a to buď jednorázové fyzické napadení, nebo rvačku. Nejčastější příčiny agrese mezi spoluvězni je momentální hádka, vyvrcholení déle trvajících neshod, vzájemná nesnášenlivost, dluhy, podezírání vězňů navzájem mezi sebou, že některý donáší informace vězeňskému personálu. Další možné příčiny jsou žárlivost, a také to, že bývalí společníci mají strach, že jeden nebo druhý mu ublíží svojí výpovědí, boj o pozici ve skupině vězňů a šikana. A právě šikana ve vězeňském prostředí, kde vykazuje vysokou latenci, se může vyskytovat v podobě fyzického násilí, psychického nátlaku a vydírání. Jak uvádí Vágnerová (1999, s. 284) „šikanující agresor je obyčejně zdatný a silný, ale neukázněný, s potřebou se předvádět a dokazovat svou převahu nad ostatními, bývá necitlivý a bezohledný. Nemívá dostatečně vyvinuté svědomí a za své chování se necítí vinen. Má zvýrazněnou potřebu sebeprosazení, kterou buď nemůže uspokojit v jiné oblasti z důvodu omezených schopností, nebo má návyk řešit všechno násilím.“ „Šikana ve vězení vykazuje vysokou latenci. Oběti často vědí, že jde o přechodnou záležitost nebo se snaží uniknout do nemocnice, do jiného kolektivu, na jinou celu nebo ubytovnu apod. Většinou se nechtějí stát donašeči, udavači, ve vězeňském slangu „bonzáky“, a proto odhalení šikany bývá dlouhodobou záležitostí. Šikana, podobně jako další sociálně patologické jevy a formy chování (násilí, ničení a vandalismus, drogy apod.) jsou v kriminální subkultuře mnohdy favorizovány, jejich nositelé proto nenarážejí častěji ve vězeňských kolektivech na jednoznačný a otevřený korigující odpor“ (Sochůrek, 2007 s. 29) Dalším projevem agresivity je fyzická agrese vůči majetku. Při vzniku této agrese jde většinou o ničení všeho dostupného zařízení a nábytku na celách, ničení výstrojních součástek, nádobí, lůžkovin apod. Ve většině případů jde v projeveném chování o pomstu především personálu věznice. Verbální agrese přímá, aktivní ze strany vězňů. Podle Černíkové (2008) „Je nejčastější formou agresivního chování. Spočívá v přímých slovních výpadech vězně vůči zaměstnanci či příslušníkovi. Nemusí jít pouze o vulgarismy, součástí těchto projevů je i křičení, vyhrožování stížnostmi, pomstou, ale i posměšky. Určitý význam mívají i posměšné přezdívky, které vězni zaměstnancům často dávají.
14
Verbální agrese mezi vězni. Příčinou bývají běžné situace, které se během soužití lidí vyskytnou. Většinou jde o hádky, slovní napadání, ironické poznámky apod., které však mohou někdy přerůst až ve vzájemné fyzické potyčky.“ Na tyto projevy má vliv osobnostní rozdílnost vězňů, kteří spolu sdílejí celu, jejich sympatie a antipatie. Po určité době zde dochází k tzv. ponorkové nemoci, a vzhledem k zátěžové situaci uvěznění a složité osobnosti mnohých z nich se velmi těžko vzájemné konflikty eliminují. Nepřímé formy verbální agrese vězňů vůči personálu věznice spočívají především v organizování stížností všeho druhu, vymýšlením polopravd a nepravd, osočování personálu z různých nepravostí. Některé tyto formy někdy vedou až k vážným psychickým obtížím personálu a znamenají pro zaměstnance VS značnou psychickou zátěž. (Černíková, 2008) K tomu Sochůrek (2007) dodává, že vězni mají plné právo obracet se se svými stížnostmi na jednání příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby na příslušné orgány, ale naprostá většina těchto stížností je však neoprávněných, které mají za cíl vyvolat obavy vězeňského personálu ze stížností či přidělávat práci. U nepřímých forem verbální agrese mezi vězni jde, podobně jako u personálu, o vymýšlení nepravd na nepohodlného spoluvězně, kdy posoudit a zjistit skutečnost od účelové nepravdy je velmi obtížné, protože tato intrika je velmi promyšlená a dopředu připravená. Účelem např. bývá přemístění spoluvězně, kde se odsouzení někdy snaží do své hry vtáhnout i zaměstnance věznice, což se jim v některých případech daří. „Prevencí agrese je profesionální výkon služby, nepodceňování systému bezpečnostních zásad a dobrá znalost osobností vězňů s pozorování jejich chování. Stejně nesprávné by však bylo vyvolávat přehnanými bezpečnostními opatřeními zbytečné napětí ve věznicích. Moderní penologická pravidla směřují k tomu, aby vězeň získal při výkonu trestu co největší míru soukromí a svobody, které však nemohou být na úkor bezpečnosti.“ (Sochůrek, 2007, s. 25). Na závěr této kapitoly lze konstatovat, že profesionalita příslušníků VS a zvolení správných taktických postupů při práci s odsouzenými v souladu penologickými pravidly má velký podíl na zvládání agresivity a její prevenci v tomto specifickém prostředí a přispívá k eliminaci agresivních projevů uvězněných. 15
1.4 Autoagrese Autoagresi definujeme jako jednání, kterým jedinec poškozuje sám sebe, kde nejvyšším stupněm je sebevražda nebo sebevražedný pokus. Motivací obecně takového jednání ve vězení bývají podle Černíkové (2008), zátěžová situace uvěznění, případně výčitky svědomí, „pomsta“ personálu za to, že vězni nebylo vyhověno, účelové chování k ovlivnění OČTŘ, nátlak na personál, citové vydírání rodiny nebo jiných blízkých osob, teatrální gesto snažící se vyvolat lítost nebo solidarizační efekt. V podmínkách uvěznění jde zejména o účelové jednání, které je průvodním znakem chování velké části vězeňské kriminální subkultury. Nejčastější druhy sebepoškozování v podmínkách vězení jsou, podřezávání zápěstí, předloktí, v loketních jamkách. Podřezání se nejčastěji děje střepy skla nebo žiletkami, polykání cizích předmětů - jde o různé předměty, jako jsou knoflíky, kusy skla, hřebíky, kusy drátů, držadla od lžic, držadla od jídelních misek, intoxikace léky nebo chemikáliemi, úmyslné způsobování hnisavých zánětů, vyvolávání infekčních nemocí, strangulace bývá při sebepoškozování většinou avizována spoluvězňům, aby včas přivolali personál. Popřípadě jiné druhy sebepoškozování, jako vpravení cizích těles pod kůži, poraněním kůže popálením, opařením. Bizarní sebepoškození jsou poměrně ojedinělá. Např. je popsán případ, kdy si vězeň vtloukl v oblasti spánku do hlavy přední díl propisovací tužky. (Sochůrek 2007) „Motivací sebepoškozování je nejčastěji:
odstranění vnitřní psychické tenze jako reakce na zátěžovou situaci,
únik od nemoci,
jako nátlak na personál s cílem dosažení nějakého svého cíle,
jako nátlak vůči osobám vně vězení.“ (Černíková 2008, s. 134)
Sebepoškozování u vězňů má tedy spoustu různých důvodů, například snaha dostat se na ošetřovnu či do vězeňské nemocnice a tím si na nějaký čas změnit standardní podmínky výkonu trestu. Další důvod, vyhnout se práci nebo zapříčinit oddálení soudního líčení. Popřípadě po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uvádět známky sebepoškození na svém těle, že toto poškození vzniklo v důsledku věznění a zacházení ze strany personálu věznice. A mnoho dalších důvodů, které jsou příčinou takového jednání.
16
Sebevražedné jednání či sebevražedný pokus nejvyšší stupeň autoagrese patří mezi poruchy jednání, které jsou zaměřené proti integritě organismu. Sebevražedné jednání souvisí s postojem člověka ke smrti a je spojeno s lidskými hodnotami. Sebevražda (latinsky suicidum) = úmyslné usmrcení sebe sama. Obvykle je to reakce na tíživou životní situaci nebo stres. Jedinci se jeví tato situace jako ztráta smyslu života, hodnotí ji jako bezvýchodnou. „Sebevraždu lze definovat jako násilné jednání charakteristické úmyslem dobrovolně zničit vlastní život, jako autoagresivní projev. V definici je kladen důraz na vlastní rozhodnutí takto konat. V rámci suicidálního jednání je člověk jednajícím subjektem i objektem, na něhož je tato aktivita zaměřena. Sebevražedné jednání lze hodnotit jako poruchu pudu sebezáchovy. Jedinec, který se rozhodne, že se zabije, sice může aktuálně uvažovat, prožívat i reagovat nestandardně, ale jeho psychika nemusí být patologicky změněna. Sebezabití je zničení vlastního života, kterému chyběl vědomý úmysl zemřít. Člověk, který takto jednal v afektu a ve skutečnosti se nechtěl zabít. V některých případech toto jednání vyplývá z chorobných psychických projevů, např. bludů a halucinací při psychózách, z porušeného vědomí při intoxikacích apod.“ (Vágnerová 2004, s. 486) Spouštěcím mechanismem takového jednání v penitenciárním prostředí může být nepříjemná zpráva o nějaké skutečnosti. Mezi tyto zprávy například patří zamítnutí odsouzenému odvolání nebo informace o vážné situaci v rodině, čímž může být úmrtí, rozvod nebo jiné zátěžové situace. Samostatným specifickým jevem, zcela zřídka vykazující rysy sebevražedného jednání je odmítání stravy. Toto jednání je většinou účelové s cílem vynucení si něčeho, nebo jde o určitou formu protestu. V případě vyhlášení hromadné hladovky může jít o nenásilnou formu nátlaku na správu věznice nebo dokonce na politické struktury společnosti. Cílem těchto hladovek je vyvolat solidarizační efekt ve společnosti. U vězněných osob, a to především pokud se jedná o mladistvé či mladé dospělé se řadí sebevražedné jednání mezi nejzávažnější mimořádné události. V zájmu profesionálního i lidského hlediska vězeňského personálu je tedy udělat vše potřebné, aby se těmto sebevražedným jednáním účinně předcházelo a zabránilo. Proto se také, jak ukládá NGŘ 81/2006, každá poranění prošetřují a evidují, i když si je postižený způsobil sám svojí nepozorností.
17
2 Výkon trestu odnětí svobody v českém vězeňství Výchozí právní ustanovení výkonu trestu odnětí svobody obsahuje trestní zákon a trestní řád. Podmínky výkonu trestu odnětí svobody jsou podrobněji upravené zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a dále ve Vyhlášce ministra spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Uvedené právní normy představují završení úsilí normativních změn v transformaci českého vězeňství po roce 1989. Tyto právní normy se taktéž vztahují na výkon trestního opatření odnětí svobody uloženého mladistvým, a to zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. Z Listiny základních práv a svobod, ze zásad obsažených v trestním zákoně a v trestním řádu ČR a také z řady Doporučení Rady Evropy vyplývají základní principy zacházení s vězněnými osobami. (Černíková, 2008) Základní principy zacházení Jedná se o principy, které jsou uvedeny v Koncepci rozvoje českého vězenství do roku 2015. (s. 8-9)
se všemi osobami, jež jsou omezeny na svobodě, musí být zacházeno s ohledem na jejich lidská práva a lidskou důstojnost;
důstojný a humánní výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby lze realizovat pouze ve věznicích, které zajišťují bezpečnost a bezpečí celé společnosti stejně jako vězňům a vězeňskému personálu;
omezení osob vykonávající trest odnětí svobody nebo výkon vazby mají být uplatňována jen v rozsahu nezbytně nutném k dosažení účelu trestu odnětí svobody a účelu výkonu vazby;
život ve věznici má být v co nejvyšší míře blízký pozitivním aspektům života ve společnosti a sociální realitě, na které jedinec aktivně participuje;
rizika představovaná jednotlivými vězni mají být posuzována přísně individuálně a pouze podle toho má být s nimi jednáno;
výkon trestu odnětí svobody má být plánován individuálně s důrazem na vytváření nejlepších možných podmínek pro reintegraci. (http://www.vscr.cz)
Výše uvedené principy zacházení s vězněnými především odrážejí etické aspekty v práci Vězeňské služby a dávají hodnotový a humánní smysl funkci trestu. 18
Výkon trestu se odnětí svobody se vykonává ve věznicích nebo zvláštních odděleních vazební věznice, které zřizuje, případně ruší ministr spravedlnosti a jejich správu vykonává Vězeňská služba. Věznice jsou diferencovány dle způsobu vnější ostrahy a zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů: s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Diferenciaci a typům věznic je věnována samostatná kapitola. Zařazení odsouzeného do určitého typu věznice je provedeno na základě rozhodnutí soudu a je součástí rozsudku. Práva a povinnosti odsouzených jsou ve všech 4 typech věznic jednotná. Odsouzený se může dobrým chováním, které je podněcováno zasadit o zlepšení svých sociálních životních podmínek ve věznici. Odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody mají práva a povinnosti, které upravuje ustanovení zákona a řádu o VTOS. Práva lze rozdělit na tři základní skupiny. Práva odsouzených a) Právo na uspokojování základních sociálních potřeb a poskytování zdravotní péče. Zajištění těchto potřeb směřuje k vytváření nezbytných podmínek pro přiměřený duševní i fyzický rozvoj odsouzených. Jde o požadavek dodržovat obvyklý společenský standard materiálních a kulturních podmínek v místech VTOS, které jsou důstojné pro lidský život, právo na ubytovací plochu nejméně 4m2, kterou lze nedodržet jen za mimořádných okolností, právo na nepřetržitou osmihodinovou dobu ke spánku, dobu potřebnou k osobní hygieně a úklidu, právo na nejméně jednohodinovou vycházku a na přiměřené osobní volno, právo na stravování třikrát denně, na poskytování zdravotnické služby za podmínek stanovených obecnými předpisy, na nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení upravené obecnými předpisy. (Černíková, 2008) b) Práva odsouzených týkající se udržování nebo případné rozšiřování sociálních vztahů. Rozsah některých těchto práv podmiňuje kvalita chování posuzovaná z hlediska míry plnění povinností vymezených zákonem. Čím je chování vězněného sociálně pozitivnější, tím se rozšiřuje rozsah některých práv, v případě špatného chování vězněného se práva omezují. Do této skupiny práv patří:
právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby;
právo přijímání návštěv blízkých osob a s tím spojené případné opuštění věznice na vymezený počet hodin; (Černíková, 2008)
19
právo na příjem balíčku, přijímání a odesílání korespondence (v případě udělení kázeňského trestu umístění do samovazby, dospělý odsouzený nemůže přijímat korespondenci, korespondence je pozdržena po dobu tohoto kázeňského trestu)
právo na příjem peněz, které mu mohou být do věznice zasílány; jsou ukládány na účet vězněného, který je zřízen a veden věznicí. Disponování s penězi je podmíněno řádným splácením pohledávek, vyživovacích povinností, povinností platit náklady výkonu trestu, priority splátek jsou stanoveny interní normou;
právo na uspokojování kulturních potřeb, což představuje zajištění práva odebírat na vlastní náklady denní tisk, časopisy, knihy, popřípadě jejich vypůjčení ve vězeňské knihovně;
právo na duchovní službu a také využití speciální služby odborníků, to znamená
služby
psychologa,
psychiatra,
sociálního
pracovníka,
speciálního pedagoga, právníka k řešení svých osobních problémů, tyto odborné poradenské služby jsou poskytovány bezplatně;
odsouzenému se v odůvodněných případech umožní použít telefon ke kontaktu s osobou blízkou nebo osobou, která má na něho pozitivní vliv, náklady hradí odsouzený a obsah telefonátu lze překontrolovat;
odsouzený má právo na ochranu svých práv; k uplatnění těchto práv a oprávněných zájmů může odsouzený podávat stížnosti a žádosti příslušným orgánům České republiky, stejně tak i orgánům působícím v zahraničí, a to stejným způsobem, jako je tomu u obviněných. Odsouzený je o této možnosti náležitě poučen.
c) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody jsou odsouzení povinni podrobit se omezení některých práv a svobod, které jsou v rozporu s účelem výkonu trestu anebo vzhledem k výkonu trestu nemohou být uplatněna. Jedná se o omezení vztahující se na nedotknutelnost osoby a soukromí, svobodu pohybu a pobytu, zachování listovního tajemství, tajemství jejich písemností, právo svobodné volby povolání. Po dobu VTOS jsou odsouzeni zbaveni práva na stávku, sdružování ve spolcích, společnostech, podnikání, provozování jiné hospodářské činnosti, práva svobodné volby lékaře a zdravotního zařízení, práva zakládat politická hnutí ve výkonu trestu, vykonávat volené a jiné veřejné funkce. (Černíková, 2008) 20
Povinnosti odsouzených „Povinnosti odsouzených podrobně, taxativně vymezeny a lze je rozdělit do 3 skupin. a) Dodržovat pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy Vězeňské služby
řádně plnit pracovní úkoly, pokud je odsouzený do práce zařazen;
plnit úkoly vyplývající z programu zacházení;
šetrně zacházet se svěřenými věcmi;
nepoškozovat cizí majetek;
dodržovat zásady slušného chování v sociálním kontakt;
zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice;
zachovávat další speciální právní předpisy např. k zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví.
b) Odsouzený je dále povinen strpět úkony spojené s kontrolou Vězeňské služby
podrobit se osobním prohlídkám, lékařským prohlídkám;
uhradit náklady za zdravotní péči, která není uhrazena zdravotní pojišťovnou;
uhradit škody způsobené samotným odsouzeným, neprodleně oznámit situace, kde jsou rizika vzniku škody, ohrožení prostředí věznice;
povinnosti hradit náklady VTOS, i když nepracuje;
hradit zdravotní pojištění i v případě, kdy nepracuje.
c) Dodržovat zákazy
navazovat nedovolené styky s osobami v rozporu se zákonem
vyrábět, přechovávat, konzumovat alkohol a jiné psychotropní látky;
přechovávat nebo vyrábět nedovolené předměty;
přechovávat nebo vyrábět nedovolené předměty;
přechovávat tiskoviny propagující hrubost, jakýkoli druh nesnášenlivosti návody na výrobu výbušnin, jedů apod.;
hrát hazardní hry;
tetovat sebe nebo jiné;
předstírat poruchu zdraví, sebepoškozovat se;
bez souhlasu Vězeňské služby prodávat, darovat a směňovat věci.“
(Černíková, 2008, s. 100) 21
Zákon stanovuje také kázeňské odměny pro řešení kázeňské praxe, které aktivizují odpovědné plnění povinností odsouzeného a podněcují jeho spolupráci při naplňování účelu trestu:
pochvala,
mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 5 hodin,
povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby odsouzenému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět,
zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců,
věcná nebo peněžitá odměna až do výše 1 000 Kč,
rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce,
povolení opustit věznici až na 24 hodin v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení,
přerušení výkonu trestu.
Neplnění povinností je kázeňským přestupkem, jde o zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. Za kázeňský přestupek lze odsouzenému uložit kázeňský trest. Kázeňskými tresty jsou:
důtka,
snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců,
zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce,
pokuta až do výše 1 000 Kč,
propadnutí věci,
umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení,
celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dnů,
umístění do samovazby až na 20 dnů,
odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.
(Černíková, 2008)
22
2.1 Vězeňská služba České republiky Vězeňská služba je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Řídí ji generální ředitel Vězeňské služby, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby. (z. č. 555/1992 Sb.) Posláním Vězeňské služby ČR je zajišťovat výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody, bezpečnost a pořádek v soudních budovách. (http://www.vscr.cz) V publikaci České věznice, Vězeňská služba ČR (2008) představuje jednotlivá vězeňská zařízení, věznice a vazební věznice, ale s nimi i současný stav vězeňství v České republice a dále zde uvádí základní přehledné informace o VS ČR, které jsou z této publikace použity k základnímu popisu této služby. (http://www.vscr.cz) Základní data Vězeňská služba České republiky (VS ČR) byla zřízena zákonem České národní rady č. 555/1992 Sb., o vězeňské a justiční stráži ČR, s účinností od 1. ledna 2003. Hospodaří s majetkem státu a je jeho samostatnou účetní jednotkou. Spravuje a střeží 36 vězeňských zařízení, z toho 10 vazebních věznic a 26 věznic, které se podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti člení do čtyř základních typů: • s dohledem, • s dozorem, • s ostrahou, • se zvýšenou ostrahou. V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím není ohrožen účel výkonu trestu. Česká republika má také oddělení pro mladistvé delikventy a pro matky s dětmi. Od roku 2009 bude činnost Vězeňské služby ČR rozšířena o zajištění výkonu zabezpečovací detence, pro který se adaptují tři objekty. Ve Vězeňské službě České republiky pracuje více než 10 500 zaměstnanců, z toho více než polovinu tvoří příslušníci vězeňské a justiční stráže. Průměrný počet vězněných osob v České republice se pohybuje kolem 20 000. Úkoly vězeňské služby Vězeňská služba České republiky svou činností zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody a ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti České republiky.
23
Přitom: • spravuje a střeží vazební věznice a věznice a střeží věznice pro místní výkon trestu, od roku 2009 též detenční ústavy, • střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, od roku 2009 též ve výkonu zabezpečovací detence, • prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich nekonfliktní způsob života po propuštění, • zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, • provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, • vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, • vede evidenci osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území ČR, od roku 2009 též ve výkonu zabezpečovací detence, • provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby. (http://www.vscr.cz) Schéma 1 Současnost (2012) 36 věznic z toho 10 vazebních, 2 detenční ústavy
(http://www.vscr.cz)
24
Organizační struktura Vězeňská služba České republiky se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu, přičemž vězeňská a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru. Správní služba zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Její součástí je zdravotnická služba. Základními články Vězeňské služby České republiky jsou generální ředitelství, vazební věznice a věznice, Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky, Střední odborné učiliště, odborné učiliště a učiliště. Jednotlivé věznice a vazební věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti České republiky, který také jmenuje a odvolává generálního ředitele VS ČR. Ten také jménem státu činí právní úkony za vězeňskou službu, jmenuje a odvolává ředitele věznic, vazebních věznic a dalších organizačních článků Vězeňské služby České republiky. Vězeňská služba České republiky jako součást trestní justice respektuje v jednání s vězněnými osobami právní řád České republiky, Listinu základních práv a svobod a Doporučení Rady Evropy. Činí tak nejen izolací pachatelů trestné činnosti, ale i vytvářením podmínek pro reintegraci odsouzených osob do společnosti po vykonání trestu odnětí svobody. Vězeňská služba České republiky spolupracuje s Probační a mediační službou ČR, Vězeňskou duchovenskou péčí a dalšími nevládními organizacemi. (http://www.vscr.cz) Schéma 2 Organizační struktura Vězeňské služby ČR (http://www.vscr.cz)
25
2.2 Členění Vězeňské služby České republiky V předchozí kapitole je uvedena nejzákladnější charakteristika Vězeňské služby ČR, její úkoly a organizační struktura. V této části se budu podrobněji zabývat jejím členěním, organizací a řízením. Vězeňská služba Vězeňská služba, jak už bylo uvedeno, se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu. Postavení ozbrojeného sboru mají vězeňská stráž a justiční stráž. Vězeňská stráž Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu a při této činnosti a v uvedených zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. Justiční stráž Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a Ministerstva spravedlnosti ČR a v rozsahu stanoveném zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomocí soudů a státních zastupitelství. (Sochůrek 2007, s. 6) Správní služba Správní služba zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost a rozhoduje ve správním řízení podle všeobecně platných právních předpisů. Součástí správní služby je i zdravotnická služba. Vězeňská služba se dále člení na následující organizační jednotky, generální ředitelství, vazební věznice, věznice, Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR, Střední odborné učiliště, zotavovny Vězeňské služby ČR. Generální ředitelství Generální ředitelství je odborným orgánem pro řízení a kontrolu Vězeňské služby ČR a proplnění úkolů v oblasti státní správy vězeňství. Svojí organizační, řídící kontrolní a metodickou činností vytváří předpoklady, aby jednotlivé organizační jednotky Vězeňské služby ČR mohly řádně plnit úkoly vyplývající pro Vězeňskou službu ČR ze zákonů a dalších právních předpisů. (Sochůrek 2007, s. 7)
26
Vazební věznice Vazební věznice zabezpečují, aby vazba plnila zákonem stanovený účel a byla vykonávána v souladu se zákonem č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Generální ředitel je oprávněn určit, ve kterých vazebních věznicích lze zajišťovat též výkon trestu odnětí svobody. (Sochůrek 2007, s. 7) Věznice Věznice zabezpečují, aby trest odnětí svobody plnil svůj účel a byl vykonáván v souladu se zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Věznice plní též další úkoly, které jim v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody ukládají platné právní a vnitřní předpisy. Generální ředitel je oprávněn určit, ve kterých věznicích lze zajišťovat též výkon vazby. Institut vzdělávání vězeňské služby ČR Institut vzdělávání je resortním vzdělávacím zařízením a organizační jednotkou Vězeňské služby České republiky s celorepublikovou působností. V souladu s koncepcí vzdělávání a Programem celoživotního vzdělávání ve Vězeňské službě ČR v součinnosti s řediteli organizačních jednotek zabezpečuje, aby příslušníci a občanští zaměstnanci Vězeňské služby ČR byli náležitě vycvičeni a vyškoleni pro výkon služby nebo práce a zvyšovala se jejich odborná úroveň. Za tímto účelem Institut vzdělávání vytváří potřebné podmínky pro soustavné prohlubování odborné úrovně zaměstnanců, organizuje a zabezpečuje zejména základní profesní přípravu, specializační kurzy a další formy odborného vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání. Střední odborné učiliště Škola pro osoby ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody se zabývá vzděláváním obviněných a odsouzených v rozsahu středního odborného učiliště. Zotavovny Vězeňské služby ČR Zotavovny Vězeňské služby ČR jsou rehabilitačními a rekreačními zařízeními, která ve své hlavní činnosti poskytují ubytovací a stravovací služby přednostně pro preventivní rehabilitace, akce služebního a pracovního charakteru a dále poskytují rekreační služby pro příslušníky a občanské pracovníky Vězeňské služby ČR a pracovníky resortu Ministerstva spravedlnosti ČR. (Sochůrek 2007, s. 8)
27
Věznice, jako jedna z uvedených základních organizačních jednotek je členěna do oddělení a referátů: Oddělení vězeňské a justiční stráže, Oddělení výkonu vazby a trestu, Zdravotní oddělení, Správní oddělení, Ekonomické oddělení, Oddělení logistiky, Oddělení prevence a stížností, Personální oddělení. (Sochůrek 2007, s. 10) Dále Sochůrek (2007) charakterizuje funkční místa ve Vězeňské službě ČR použitím textu, či parafrází NGŘ 26/2006 a 44/2006. Ředitelé a jejich zástupci Přicházejí do styku s vězněnými osobami při své vlastní kontrolní činnosti, provádějí pohovory s obviněnými nebo odsouzenými, řeší jejich žádosti a stížnosti, spadající do jejich kompetence, řeší závažné mimořádné situace. Jsou odvolacím orgánem při kázeňském řízení. Rozhodují o zařazení vězňů na pracoviště mimo věznici, volném pohybu v prostorách věznice, schvaluje hodnocení vězňů, krátkodobé přerušení trestu, opuštění věznice v souvislosti s návštěvou nebo v rámci programu zacházení. Vedoucí oddělení vazby a trestu Podobně jako ředitelé vstupují do kontaktu s vězněnými při výkonu kontrolní činnosti, pohovorech, vyřizování žádostí a stížností vězněných. Provádějí kázeňské řízení nebo stížnost proti kázeňskému trestu. Často jsou přivoláni k řešení mimořádných situací. Vrchní inspektoři strážní a eskortní služby Vrchní inspektor strážní služby je v mimopracovní době ředitele nadřízen všem příslušníkům a zaměstnancům ve službě a odpovídá za chod věznice. Vypravuje eskorty k soudům, do zdravotnických zařízení apod. S vězni se dostává do styku při kontrolní činnosti, ale často také při vyhrocených situacích, nekázních apod. Provádí příjem osob, které nastupují do věznice samy nebo jsou dodány policií. Rovněž provádí propuštění vězně na svobodu. Vrchní inspektoři jsou převážně vybíráni z nejzkušenějších a profesně nejzdatnějších příslušníků oddělení vězeňské justiční stráže. Justiční stráž Do styku s vězněnými vstupuje jen zprostředkovaně, a to při zajišťování klidu a pořádku v soudních budovách, zejména při soudních jednáních, kdy spolupracuje s příslušníky eskort. (Sochůrek 2007, s. 11)
28
Strážní S vězněnými vstupují do styku při jejich eskortování a předvádění na pracoviště, k soudům a do zdravotnických zařízení, v prostorách věznice, výslechům, pohovorům, k výdeji stravy, na vycházky. (Sochůrek 2007, s. 11) Dozorci Základní článek přímé práce s vězni. Provádějí soustavnou a dozorčí činnost, odpovídající za dodržování stanoveného pořádku a kázně, vykonávají prohlídky vězňů, cel nebo ložnic, ve výkonu vazby zajišťují výdej stravy a další nezbytné úkoly. Speciální pedagog Speciální pedagog je odborným zaměstnancem oddělení, který garantuje u svěřených odsouzených odbornou úroveň realizace programu zacházení a vnitřní diferenciace. (Sochůrek 2007, s. 12) Psycholog Psycholog je odborný zaměstnanec, který garantuje u odsouzených odbornou psychologickou činnost a odbornou úroveň realizace programu zacházení. Sociolog Sociolog působí jen v některých větších věznicích, je odborný zaměstnanec, který zajišťuje analytickou a poradenskou činnost na úseku personální práce, výkonu trestu a vnějších vztahů v rámci dislokace věznice. Provádí průběžné i cílené sledování a analýzu sociálních vztahů mezi odsouzenými, se zaměřením na neformální struktury odsouzených, mezi odsouzenými a zaměstnanci navzájem, zjišťuje úroveň spolupráce vybraných zástupců odsouzených zaměstnanců. Sociální pracovník Jde o odborného zaměstnance, jehož základním úkolem je samostatná sociální práce, která je zaměřena zejména na plynulý přechod odsouzených do řádného občanského života. Při její realizaci dbá na zajištění a dodržení standardů kvality poskytovaných sociálních služeb. Podílí se na vytváření koncepce zacházení s odsouzenými.
Navazuje
potřebné
kontakty
s blízkými
osobami
svěřených
odsouzených, podílí se na řešení sociálních problémů, na výběru odsouzených k zařazení do práce a mnoha dalších úkolů. (Sochůrek 2007, s. 14)
29
Vychovatel Vychovatel je členem týmu, jehož základním úkolem je komplexní výchovná, vzdělávací, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti a na socializaci, resocializaci a reedukaci včetně cílených opatření k optimalizaci vzdělávacího procesu odsouzených a realizaci protidrogové prevence v rámci věznice. Vychovatel - terapeut Je odborný zaměstnanec, který realizuje individuální a skupinové terapie, je metodicky usměrňován psychologem. (Sochůrek 2007, s. 17) Pedagog volného času Základním úkolem pedagoga volného času je realizace individuální a skupinové, zájmové a sebeobslužné, eventuálně podle odbornosti a kvalifikace i terapeutické, zejména rukodělné, sportovní a kulturní činnosti s odsouzenými. Je metodicky usměrňován speciálním pedagogem. Duchovní Se změnou společenských podmínek po roce 1989 došlo i k postupnému obnovení působení duchovních v mnoha oblastech života společnosti, např. zakládáním církevních škol, ale i v armádě a v neposlední řadě i ve věznicích. Činnost duchovních se řídí zák. č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech. V podmínkách vězeňství ji zajišťují až na výjimky ti, kteří jsou členy občanského sdružení „Vězeňské duchovní péče“. Od roku 1997 působí v rámci Vězeňské duchovní služby ve vazebních věznicích a věznicích profesionální duchovní, kteří jsou zaměstnanci vězeňské služby. Duchovní ve věznicích jsou již tradičně vnímáni jako garanti dodržování lidských práv a humánního zacházení s obviněnými a odsouzenými. Významně se podílejí na plnění programů zacházení s vězněnými nejen v oblasti pastoračních, ale i dalších aktivit, při kterých spolupracují se specialisty a vychovateli oddělení výkonu vazby a trestu. Někteří se podílejí i na plnění dalších úkolů, protože, lze při zacházení s vězněnými jen velmi těžko stanovit přesné hranice působení jednotlivých zaměstnanců. Na duchovního se může obrátit vězeň, který má osobní problémy. Je pak na duchovním, aby zvážil navázání kontaktu s psychologem, popřípadě s lékařem. Zachování zpovědního tajemství se řídí zvláštními ustanoveními. (Sochůrek 2007, s. 19)
30
2.3 Typy věznic Zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou věznice diferencovány do čtyř základních typů, tato typová rozdělení určuje způsob vnější ostrahy a zajištění vnitřní bezpečnosti, které tvoří vězeňský bezpečnostní systém. V Koncepci rozvoje českého vězenství do roku 2015 VS ČR (2005, s. 11-12) k vnější a vnitřní bezpečnosti uvádí. Vnější bezpečnost Vnější bezpečností věznic se rozumí účinné střeženi obvodu věznic, vstupů a vjezdů, zamezeni průniku nedovolených a nebezpečných předmětů a bezpečné provádění eskort. Zahrnuje také bezpečnostní opatření proti útokům z vnějšku věznic s cílem osvobodit zájmové vězně. Zvláštní součásti bezpečnostního systému je zajištěni bezpečnosti justičních objektů činnosti místní jednotky justiční straže. Důležitým prvkem vnější bezpečnosti jsou dostatečně technicky vybavené vstupy a vjezdy a nepočetná, avšak rychlá zásahová hlídka. Způsob střeženi ze strážních věží či stanovišť se jeví nejen jako neefektivní a neekonomický, ale z pohledu bezpečnostního i překonaný. Všude, kde je to možné, bude lidsky faktor postupně nahrazován technikou. Takto vzniklý potenciál bude využit k posílení vnitřní bezpečnosti a k personálnímu posílení oblasti zacházení s vězni. (http://www.vscr.cz) Vnitřní bezpečnost Technická a organizační opatřeni realizovaná v rámci vnitřní bezpečnosti jsou nedílnou a nezastupitelnou součástí bezpečnostního systému. Vedle technických prvků, jakými jsou vnitřní signalizace, komunikační prostředky, detekční zařízení apod., je to, především uplatňovaní zásad dynamické bezpečnosti a aktivní tvorba pozitivního sociálního klimatu ve věznici. Svou úlohu přitom má též dodržovaní zásad morálního kodexu zaměstnance vězeňské služby a prvků uvedených v protikorupčním programu. Dynamická bezpečnost Je chápana jako vyvážený poměr mezi přiměřenou náročností při vyžadování kázně a pořádku a současným pochopením pro potřeby vězněných osob. Dynamická bezpečnost se vyznačuje pevnosti postojů a náročností na jedné straně a vstřícností a ochotou na straně druhé. Je výrazem vysoké profesionality, směřuje ke snižování napětí, je účinnou prevenci mimořádných událostí a především je záležitostí veškerého vězeňského personálu. (http://www.vscr.cz)
31
Věznice jsou diferencovány dle vnitřní a vnější bezpečnosti do 4 základních typů: Tabulka 1 Základní typy věznic Typy věznic Věznice typu A
S dohledem
Věznice typu B
S dozorem
Věznice typu C
S ostrahou
Věznice typu D
Se zvýšenou ostrahou
Vedle základních typů věznic jsou zřízeny i zvláštní věznice pro mladistvé. V rámci jednoho vězeňského zařízení je možné zřídit i více oddělení různých typů. O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice rozhoduje soud podle ustanovení trestního řádu, rozhodnutí je součástí rozsudku. O umístění odsouzeného do konkrétní věznice rozhoduje dispečer generálního ředitelství, který přihlíží na vzdálenost rodiny k místu věznění a profilaci věznice a druhem programů zacházení jednotlivých věznic. Také se přihlíží na specifické skupiny odsouzených, které vymezuje zákon, u nichž je výkon trestu realizován odlišně. Specifickým skupinám je věnována následující kapitola. Věznice typu A Věznice typu A, to znamená s dohledem, je nejlehčí typ věznění. Soud zpravidla zařadí do této věznice „s dohledem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který doposud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.“ (Černíková, 2008, s. 95) Tito odsouzení jsou nejvhodnější pro zaměstnávání mimo věznice a zpravidla mimo věznici pracují. V prostorách věznice mají odsouzení možnost pohybovat se bez omezení. Po pracovní době jsou jim umožňovány volné pohyby mimo věznici, kdy mohou opouštět věznici za účelem návštěvy poznávacích či kulturních akcí. Návštěvy s rodinou se mohou konat mimo věznici bez dohledu zaměstnance. Odsouzení si v případě bezproblémového průběhu výkonu trestu mají možnost požádat o přerušení výkonu trestu až na několik dní. Ředitel věznice může jednou za dva týdny povolit opuštění věznice až na 24 hodin. Při dočasném opuštění věznice se vydá tiskopis o povolení, kde je uvedeno místo zdržování se, kdy a na jak dlouho. Kontrolou a dohledem nad činností odsouzených jsou pověřeni vychovatelé. Z hlediska vnější bezpečnosti zde nejsou užívány speciální stavebně technické prostředky ani ozbrojené stráže k zabránění útěku odsouzených. Odsouzení nejsou ani v nočních hodinách uzamykáni na celách. (Černíková, 2008) 32
Věznice typu B Věznice typu B, je věznice s dozorem. Do věznice s dozorem je soudem umísťován pachatel, „kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestní čin ve výměře nepřevyšující dva roky a který doposud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin“ (Černíková, 2008, s. 95) Tito odsouzení se v prostorách věznice obvykle pohybují zpravidla organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské služby. Odsouzení mohou být zaměstnáváni mimo věznici na nestřežených pracovištích, avšak za přísnějších opatření. Je zde možný povolení volného pohybu na pracoviště nebo na ošetření. Akce mimo věznici jsou vždy pod dohledem. Návštěvy s rodinou se mohou konat mimo věznici, z bezpečnostních důvodů není tato forma odměny udělována často. Opuštění věznice je možné povolit odsouzenému na dobu 24 hodin za dodržení stejných podmínek jako ve věznici s dohledem. Dohled a kontrolu nad odsouzenými kromě vychovatelů zabezpečují také dozorci. Vnější bezpečnost je zajišťována stejným způsobem jako u věznice s dohledem. (Černíková, 2008) Věznice typu C Do věznice typu C s ostrahou zařadí soud zpravidla pachatele, „kterému byl trest uložen za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a pachatele, který byl odsouzen protestný čin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody s dohledem nebo s dozorem.“ (Černíková, 2008, s. 95) Pohyb odsouzených v prostorách věznice je vždy pod dohledem zaměstnanců Vězeňské služby. Pouze při plnění pracovních povinností se mohou pohybovat ve věznici volně, avšak toto je umožněno výjimečně. Pracovní zařazení je většinou uvnitř věznice, mimo věznici pouze na střežených pracovištích, ve zvláštních případech lze vydat povolení pracovat mimo věznici na nestřeženém pracovišti. Dohled nad pracovní činností je nejméně 1 x za 45 minut. Návštěvy odsouzených jsou zpravidla pod dohledem zaměstnance. V souvislosti s návštěvou může ředitel věznice zcela výjimečně jednou za 2 měsíce povolit opuštění věznice až na 24 hodin. Povolení se vydává na předepsaném tiskopisu. Věznice s ostrahou je uzavřená věznice se středním střežením. Při zajištění vnější bezpečnosti jsou použity speciální stavebně - technické prostředky a ozbrojené stráže k zabránění útěku z věznice. (Černíková, 2008) 33
Věznice typu D Do věznice typu D se zvýšenou ostrahou umístí soud pachatele, „kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí,kterému byl uložen trest odnětí svobody jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi (§41 odst.1 tr. zákona), kterému byl za zvlášť závažný trestný čin (§41 odst.2 tr. zákona), uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo výkonu trestu. (Černíková, 2008, s. 95) Odsouzení se pohybují po prostorách věznice vždy organizovaně a pouze pod dohledem příslušníka Vězeňské služby. Mají možnost vykonávat práci v celách nebo na pracovištích uvnitř věznice, kde jsou střeženi příslušníkem. Volný pohyb uvnitř věznice není možný ani při plnění pracovních povinností Návštěvy se konají vždy ve věznici a za dohledu příslušníka. Věznice se zvýšenou ostrahou je uzavřená věznice s maximálním střežením, vnější bezpečnost je zajištěna stejně jako u věznice s ostrahou. Věznice pro mladistvé, kde zákon vymezuje výkon trestu u mladistvých. Především jde o odsouzeného, který nedovršil 18. rok věku, kde je nutné zaměřit se na jeho výchovu a zabezpečení jeho přípravy na budoucí povolání. „Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice zabezpečí její plnění vyučováním místo výkonu práce. K formě a obsahu přípravy mladistvého na budoucí povolání věznice požádá o vyjádření zákonného zástupce mladistvého, pokud s mladistvým ve výkonu trestu udržuje styk, a příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí. K zařazení mladistvého do práce se vyjádření zákonného zástupce mladistvého ani orgánu sociálněprávní ochrany nevyžaduje; tím není dotčena povinnost věznice úzce spolupracovat s rodiči nebo jinými zákonnými zástupci mladistvých.“ (§61 odst. 2, zákona o výkonu trestu odnětí svobody) Pohyb mladistvých odsouzených je organizovaný za dohledu pracovníka Vězeňské služby. Zpravidla pracují uvnitř věznice pod dohledem. Při organizování zájmových aktivit jsou rovněž pod dohledem pracovníka VS. V rámci možností je rozvíjena spolupráce s rodinnou a to nejen v souvislosti s návštěvami, které jsou taktéž organizovány za dohledu pracovníka VS. „Vnější bezpečnost je zajišťována speciálními stavebně – technickými prostředky a ozbrojenou stráží k zabránění útěku mladistvého odsouzeného.“ (Černíková, 2008, s. 108) 34
2.4 Specifikace Věznice Znojmo Při specifikaci Věznice Znojmo jsem vycházel, mimo jiné i z publikace České věznice, kterou vydala v roce 2008 Vězeňská služba ČR. Ve zmíněné knize se k prezentaci výše zmíněné věznice uvádějí následující základní informace. První zmínka o věznici ve Znojmě je z 19. 1. 1853, kdy zde byl ministerským nařízením zřízen krajský soud. Původně se věznice nacházela v budově bývalého kláštera františkánů, v dnešní části Jihomoravského muzea. Historie vězeňství na Znojemsku se však datuje již od 13. a 14. století. V dochovaných záznamech jsou popsána znojemská vězení i způsoby trestů. Dle podkladů okresního archiváře se přesně zpracovala historie vězeňství na Znojemsku v letech 1598-1604. Po druhé světové válce se prostory znojemského vězení využívaly mnoho let k jiným účelům, než k jakým původně sloužily. Novodobá historie věznice započala
v roce 1991, kdy se rozhodlo
o znovuobnovení věznice. Přípravné práce začaly ve druhé polovině roku 1994, rekonstrukce objektu skončila v listopadu 1996. V únoru 1997 zahájila znojemská věznice svou činnost jako pobočka Vazební věznice Brno, dnem 1. 1. 1998 pak jako samostatná vazební věznice a v květnu 2002 se stala věznicí pro výkon trestu. Věznice Znojmo je profilována pro odsouzené v oddělení s dozorem, zřízeno je oddělení pro výkon vazby. Ubytovací kapacita věznice činí 176 míst, z toho 164 pro výkon trestu a 12 pro výkon vazby. (http://www.vscr.cz) K další změně ve věznici dochází NGŘ č. 53/2002 ze dne 27. 11. 2002, kterým bylo ve Věznici Znojmo zřízeno specializované oddělení pro výkon ochranného léčení proti-toxikomanického v ústavní formě ve věznici s dozorem. K této změně Znojemské věznice na webových stránkách poskytuje následující informace. Dne 13. 1. 2003 zahájilo ve znojemské věznici činnost nové specializované oddělení, které je zaměřeno na ochranné léčení protitoxikomanické, kde začalo odpykávat pobyt za mřížemi prvních deset drogově závislých trestanců. Specializované oddělení je umístěno ve druhém patře věznice a je oddělením samostatným, úplně odděleným od ostatních prostor tak, aby drogově závislí odsouzení neměli možnost kontaktu s ostatními vězni. Součástí tohoto oddělení je místnost pro vychovatele, terapeutická místnost a jídelna, která zároveň plní účel jako společenská místnost. Na oddělení se nachází také místnost pro rukodělné práce. 35
Odsouzení jsou umístěni na ložnicích po dvou. Na starosti je má tým specialistů, mezi nimiž je psycholog, psychiatr, terapeut a sociální pracovnice. Základem léčby je režimově resocializační léčba s psychoterapeutickými technikami se zaměřením na řešení závislostí trvalou abstinencí. Do specializovaného oddělení jsou přednostně zařazování odsouzení se soudně nařízenou léčbou v ústavní formě. Pokud budou volná místa i po umístění výše uvedených odsouzených, může ředitel věznice, na základě vlastní žádosti odsouzeného a na návrh odborné komise, rozhodnout o umístění odsouzeného drogově závislého i bez nařízeného ochranného léčení. Podmínkou k tomuto umístění je určení diagnózy lékařem. Kapacita specializovaného oddělení je maximálně 22 odsouzených. Ukončení léčby u každého jednotlivce bude vždy individuálně posouzeno odbornou komisí a předloženo ke schválení řediteli věznice. (http://www.vscr.cz) V oblasti drogové prevence věznice Znojmo v rámci svých možností rozvíjí spolupráci s nevládními organizacemi a to především na bázi výměnných informací. Tato spolupráce se rozvíjí především s K centrem ve Znojmě formou vzájemné přednáškové činnosti, kdy pracovníci K centra ve spolupráci s našimi specialisty uskuteční přednášky ve věznici a naopak naši specialisté zavítají do základních a středních škol ve Znojmě a formou přednášky informují žáky o problémech vyplývajících z drogové závislosti. Spolupráce v oblasti drogové problematiky se rozvíjí také s městským úřadem ve Znojmě, konkrétně s koordinačním střediskem pro drogovou problematiku, ale také s duchovenskou péčí (evangelická a římsko-katolická církev). No a samozřejmostí je spolupráce s pracovníky Probační a mediační služby ve Znojmě. Téma drogové problematiky je poměrně obsáhlé, ale také značně náročné. Ve věznicích o to náročnější, protože kromě drogové závislosti mají odsouzení ještě množství problémů ze zcela jiných oblastí, které se ale bohužel vzájemně prolínají a vytváří tak poměrně velký a složitý prostor, který je nutné velmi trpělivě a profesionálně zvládnout. (http://www.vscr.cz) Od května 2003 se ve znojemské věznici pořádají kuchařské kurzy pro odsouzené do věznice typu C – s ostrahou. Dne 16. 2. 2004 byl zahájen kuchařský kurz, jehož koncepce byla stanovena dle NGŘ č. 24/1997 (Organizační řád SOU a odborného učiliště) a odsouzení mohou svou rekvalifikaci uplatnit i po propuštění z výkonu trestu. 36
K zásadní změně došlo ve Věznici Znojmo v roce 2009, kdy byla změněna její profilace. Věznice se změnila na typ „C“, a k této změně je na oficiální webové stránce uvedeno. Nařízením generálního ředitele č. 32/2009, ze dne 19. června 2009, došlo ke změně profilace znojemské věznice. Ve znojemské věznici mohli být od tohoto data umísťováni odsouzení do věznice typu „C“- s ostrahou. Praktická realizace se ale začínala uskutečňovat až od prosince 2009. Nejprve bylo nutné upravit některé bezpečnostní prvky tak, aby odpovídaly zpřísněnému režimu. Byly upraveny sociální zařízení na celách, dále byla nutná úprava celové signalizace, která je v nových podmínkách nedílnou součástí bezpečnosti a také se opravovalo a upravovalo oplocení v objektu věznice. Prakticky se změna profilace začala projevovat v polovině prosince 2009, kdy došlo k částečnému vymístění odsouzených mužů do věznice s dozorem a následně byli do znojemské věznice přemístěni odsouzení muži do věznice s ostrahou. V současné době se stav odsouzených ve Znojmě pohybuje okolo 200 osob a z toho je 60 mužů odsouzených do ostrahy. Pro znojemskou věznici nejsou tito muži odsouzení do přísnějšího režimu novinkou, protože již několik let se pořádá kuchařský rekvalifikační kurz a v posledních pár bězích tohoto kurzu byli již právě tito přísněji odsouzení muži frekventanty kurzů. A jak se změna profilace projevila v práci specialistů přímo na odděleních? Velké rozdíly v práci nejsou. S odsouzenými je nutné pracovat soustavně vždy. Pokud k nějakým změnám došlo, tak jsou nepatrné, například se změnil interval vypracovávání hodnocení programu zacházení z dvouměsíčního na tříměsíční. Samozřejmě se zvýšili nároky při přerušování výkonu trestu, popřípadě povolení opustit věznici, které jsou nedílnou součástí pozitivního a motivačního hodnocení chování odsouzeného ve výkonu trestu. Přísnější také je výběr odsouzených na pracoviště, které se nachází mimo objekt věznice. Oddělení vězeňské a justiční stráže, které zajišťuje ostrahu objektu, výraznějšími změnami neprošlo. A byl k tomu jeden důvod. Znojemská věznice byla původně věznicí vazební a tomu odpovídalo bezpečnostní zajištění objektu, na které je právě ve vazebních věznicích kladen mnohem větší důraz a navíc byla věznice po celkové rekonstrukci, což bylo její obrovskou výhodou.
37
To se také následně projevilo v novém a moderním zařízení, které dostatečně střežilo bezpečný chod jednotlivých oddělení vazby. Oddělení vazby zde zůstalo, i když se z vazební věznice stala věznice pro výkon trestu. Kromě toho byli odsouzení muži do věznice s ostrahou ve Znojmě již v kuchařském kurzu. Změna profilace znojemské věznice tedy proběhla plynule a bez větších potíží. Podíleli se na ní všichni zaměstnanci, z nichž většina zde pracuje již od samého počátku fungování věznice ve městě, a proto mají dostatečné zkušenosti s prací s odsouzenými. (http://www.vscr.cz) Nejaktuálnější změnou je v roce 2011 zvýšení kapacity oddělení, bezdrogové zóny s terapeutickým zacházením. V rámci zvyšování ubytovacích kapacit ve věznicích a vazebních věznicích je od 10. února 2011 ve Znojmě připraveno nové oddělení. Jedná se o bezdrogovou zónu s terapeutickým zacházením pro 33 odsouzených. Oddělení je určeno pro odsouzené muže do výkonu trestu s dozorem. Na oddělení je 10 ložnic, kulturní místnost, kuchyňka, sociální zařízení s umývárnou a také prostor pro kuřáky. Odsouzení mohou v rámci terapeutických programů využívat také keramickou dílnu, skleníky, vycházkový parčík a místnost pro cvičení. (http://www.vscr.cz) Publikace České věznice (2008) uvádí, základem práce s odsouzenými ve Věznici Znojmo je snaha o jejich zařazení do pracovního procesu. Odsouzení se zařazují do práce buď k cizím subjektům, jde většinou o podniky zemědělské a potravinářské, nebo na režijní práce přímo ve věznici, v kuchyni, při úklidu, v zámečnické a dřevařské dílně, u myčky či ve skladu. Všechna pracovní zařazení se koncipují se snahou o vytvoření a upevnění trvalých pracovních návyků odsouzených a zodpovědné plnění pracovních povinností. Zájmová činnost odsouzených ve věznici usiluje o vhodné využití volného času jak ve skupině, tak i individuálně. Týká se sportu i kultury, vzdělávací aktivity se zaměřují především na výuku cizích jazyků a přednášky, věznice pořádá také rekvalifikační kuchařský kurz pro odsouzené. Důležitá je také práce specialistů na specializovaném oddělení, které je zřízeno pro léčbu drogově závislých mužů a léčbu závislých na alkoholu. Ve věznici Znojmo pracuje více než 140 zaměstnanců, z toho je přes 90 příslušníků vězeňské a justiční stráže, ostatní jsou občanští pracovníci. V rámci péče o zaměstnance se s přispěním Fondu kulturních a sociálních potřeb nabízejí různé sportovní, kulturní a poznávací aktivity. (http://www.vscr.cz)
38
Schéma 3 Organizační struktura Věznice Znojmo (http://www.vscr.cz)
39
3 Specifika odsouzených V této kapitole se věnuji specifikům odsouzených, to znamená určitým skupinám vězňů, pro které jsou určeny buď samostatné věznice, popřípadě specializované oddělení, nebo je s nimi specializovaně zacházeno. Tyto specifika vyplývají ze zákona, O výkonu trestu odnětí svobody a především je upravuje vyhláška 345/1999Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Specifické skupiny odsouzených jsou mladiství, ženy, matky s dětmi, osoby s poruchami chování, poruchami osobnosti, sexuální deviace, trvale pracovně nezařaditelní, alkoholici, drogově závislí, cizinci a dlouhodobě, popřípadě doživotně odsouzení. K zacházení se specifickými skupinami vězňů Sochůrek (2007) uvádí následující. Věznice pro mladistvé. Jsou určeny k výkonu trestu odsouzených ve věku mladistvých (15 - 18 let) a dále pro ty, kteří již sice překročili 18. Rok věku, ale ve věznici „dokončí“ svůj trest. Výjimečně je mladistvý vězeň přemístěn po dosažení plnoletosti do výkonu trestu do věznice pro dospělé. Věznice pro ženy. Jsou zřízeny všechny typy. „Specifika zacházení se ženami vyplývají z podstaty pohlavní diverzity, psychiky a psychosomatického uspořádání. Mají nízký práh emotivní vzrušivosti, jsou náchylnější k patickým afektům, i hysteroidním výbuchům… trpí fixovanými a velmi těžko vyvratitelnými představami o ztrátě dětí během pobytu ve věznici.“ (Černíková in. Sochůrek, 2007, s. 48) Věznice pro matky s dětmi. Oddělení se nachází ve Věznici Světlá nad Sázavou, kde odsouzená matka může mít u sebe ve výkonu trestu odnětí svobody dítě do tří let věku. Na vycházky mimo věznici chodí s dětmi zaměstnankyně věznice. Oddělení pro odsouzené sexuální devianty je zřízeno ve Věznici Kuřim. Zde jsou umístěni odsouzení, u nichž byly diagnostikovány některé ze sexuálních deviací. Probíhá zde sexuologické ochranné léčení za účasti působení odborníků. Oddělení pro odsouzené závislé na alkoholu nebo drogách jsou zřízena ve více věznicích. Například se jedná o věznice Rýnovice, Příbram, Opava nebo Znojmo. Zde jsou vězni, kteří mají soudem nařízeno ochranné ústavní protialkoholní nebo protitoxikomanické léčení nebo, ti kteří se do léčby přihlásí dobrovolně. Oddělení pro odsouzené trpící poruchami osobnosti. Zacházení s vězni na těchto odděleních se věnuje specializovaně připravený personál, kde cílem je tlumení negativních projevů. (Sochůrek, 2007) 40
Oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné je například v Karviné, kde jsou vězni v důchodovém věku, vážně nemocní, upoutaní na lůžko nebo vážně tělesně postižení. „Potřeba oddělení uvedené specializace objektivně přibývá jednak vzhledem k nárůstu věku odsouzených k trestu odnětí svobody (případné recidivy a s tím spojených dlouhých trestů) a také v důsledku zanedbání péče o vlastní zdraví u některých skupin pachatelů trestné činnosti. (Černíková, 2008, s. 110) Oddělení pro vězně se závažnými poruchami chování je určeno pro vězně, kteří se chovají agresivně k sobě nebo svému okolí nebo jsou jinak nebezpeční. Zde Sochůrek (2007, s. 49) dodává, „že většina takových vězňů je umístěna ve standardních podmínkách výkonu trestu, kde tvoří početnou a velmi problémovou skupinu odsouzených.“ Tuto skupinu Sochůrek rozděluje na: agresivní a nepřizpůsobivé vězně; apatické a rezignující vězně; s opozičním, negativistickým a resistenčním chováním; kverulanty, sudiče, fanatiky; simulanty, disimulanty a agravanty; unikající z reality. Oddělení pro mentálně retardované vězně. Tato skupina vězňů vyžaduje specializované zacházení nejen z důvodů vyplývajících z jejich specifik, ale zejména proto, že tito vězni bývají předmětem šikany. „Ve vězeňském argonu jsou nazýváni „paka“, „neandrtálci“, „dyliny“, „roury“ (mladiství vězni používají často výraz „koniny“) a trpí různými ústrky. Mívají problémy s dodržováním pořádku, kázně, někdy i osobní hygieny, s personálem jednají často neadekvátně, jejich soužití s ostatními bývá problémové. Proto zacházení s ohledem na jejich specifické potřeby se jeví jako významný pozitivní prvek další humanizace výkonu trestu odnětí svobody.“(Sochůrek, 2007, s. 49) Specifickými skupinami vězňů jsou cizinci. Tito pocházejí často se zemí s naprosto odlišnými kulturními, stravovacími i společenskými návyky, které patří mezi jejich práva a jsou také VS respektována a naplňována. Mimo Slováků je zde i větší či menší jazyková bariéra. Nejpočetnější skupinu, kromě zmíněných Slováků, mezi vězněnými cizinci tvoří lidé bývalého Sovětského svazu. „Hlavní činností těchto uskupení na českém území je kontrola nad využíváním levné pracovní síly ze zemí bývalého SSSR a to jak legálně, tak ilegálně zaměstnávaných. Další trestnou činností jsou zejména krádeže, krádeže aut, vydírání, výpalné, prostituce, nájemné vraždy, pašování cigaret apod.“ (Sochůrek, 2007, s. 50) Úkolem Vězeňské služby je dostatek jazykově vybavených zaměstnanců pro komunikaci s těmito vězni.
41
Vězni odsouzení na doživotí nebo k dlouhodobým či výjimečným trestům. Tato skupina vězňů je velmi rozdílná. Jsou zde vězni s vážnými psychickými poruchami, pachatelé nájemných vražd, pachatelé závažné hospodářské kriminality a další skupiny. Zacházení s těmito specifickými skupinami odsouzenými je vysoce individuální a profesionální. (Sochůrek, 2007) U doživotně odsouzených probíhá v současné době (2011) jednotný model zacházení. Tento model byl schválen v roce 2009 a je zpracován na základě dlouhodobé koncepce VS ČR, jejímž cílem je vytvoření standardizovaných kontinuálních programů zacházení pro jednotlivé kategorie odsouzených. Jedná se o pilotní projekt ve třech věznicích - Valdice, Karviná a Mírov. V novém modelu je položen důraz na tři principy: 1. Přenositelnost - model bude kontinuálně přenositelný v rámci návaznosti při přemístění odsouzeného do jiné věznice. 2. Fáze - model je rozčleněn z obsahového a časového hlediska na přehledné etapy. 3. Práce s trestnou činností - je položen důraz na práci s trestným činem odsouzeného jako základní východisko pro další zacházení. Ačkoliv jde o odsouzené k trestu doživotí, možnost podmíněného propuštění na svobodu dle trestního zákoníku existuje. Cílem penitenciárního zacházení je působit na tyto dosouzené tak, aby byla chráněna společnost ve smyslu snižování rizik souvisejících s vnitřní bezpečností (prostředí věznice) a s kriminogenními riziky (po eventuálním podmíněném propuštění). Pilotáž modelu je zaměřena na zjištění, zda zvolené metody, formy a přístupy v zacházení jsou způsobilé k dosažení tohoto cíle. (http://www.vscr.cz) Vězni z prostředí organizovaného zločinu. Většinou se jedná o vězně z posledních dvou uvedených skupin. Jsou to lidé solventní, se speciálními znalostmi a dovednostmi. Ve vězení se nedopouštějí běžných prohřešků, ale jejich činnost je organizovaná a profesionální, stejně jako v civilním životě. „Zacházení s těmito vězni vyžaduje vysokou profesionalitu zaměstnanců vězeňské služby a nepodceňování zásad bezpečnosti. Tito vězni si umí svým „bezproblémovým a slušným“ chováním získat důvěru zaměstnanců, protože v běžném kontaktu vystupují jako každý jiný člověk. Rovněž se přímo nedopouštějí násilností, sexuálního zneužívání atd., někdy však stojí v pozadí těchto aktivit“ (Sochůrek, 2007, s. 52) Postupy zacházení se specifickými skupinami vězňů obsahují dva humanizační prvky a to, ochranu vězňů před šikanou, ústrky a zesměšňováním; a ochranu méně psychicky narušených vězňů, kteří jsou vystaveni negativním důsledkům soužití s nimi.
42
3.1 Klasifikace odsouzených Vězeňská služba ČR (2005, s. 18) v Koncepci rozvoje Českého vězeňství do roku 2015 uvádí o klasifikaci odsouzených. V našem trestním právu se pojem klasifikace odsouzených vůbec nevyskytuje. Užívají se pojmy vnitřní a vnější diferenciace. Vnitřní diferenciaci provádí sama vězeňská služba, a to na základě komplexních zpráv o odsouzených. Vnější diferenciaci realizují soudy zařazováním dospělých odsouzených v odsuzujícím rozsudku do jednoho ze čtyř typů věznic. Mezi vyspělými státy patříme k posledním, které tento postup uplatňují. Zahraniční zkušenosti jednoznačně ukazuji, že systém zařazování odsouzených do jednotlivých skupin vnější diferenciace přednostně podle trestněprávních kriterií je již překonán a v zemích s vyspělými penologickými systémy není uplatňován. Požadavek přistoupit k novému způsobu klasifikace odsouzených je tedy dostatečně odůvodněný. Podstatou úspěšné klasifikace je správné a objektivní stanovení kriterií. Na základě výsledků zahraničních výzkumů byly v posledních letech vyvinuty a jsou za takové považovány nástroje hodnoceni rizik a potřeb. Důležitým předpokladem přechodu na klasifikaci odsouzených na základě hodnoceni rizik a potřeb je návaznost na následné zařazování odsouzených do jednotlivých typů věznic. Změna v pojetí klasifikace, diferenciace a zařazování nebude jednoduchá a bude vyžadovat především přípravu a přijeti novel příslušných zákonů. (http://www.vscr.cz) Jak uvádí Černíková (2008) vnitřní diferenciace se překrývá s pojmem klasifikace. „Klasifikace znamená rozdělování vězněných do skupin (na základě diagnostických poznatků), aby se mohli zúčastnit podobných - vhodných programů zacházení, které zohledňují individuální potřeby (problémy) odsouzených, aby byla naplněna reintegrační funkce trestu odnětí svobody. Klasifikace je předpokladem individualizace zacházení s vězněnými, na základě klasifikace vězněných se provádí různé druhy, typy zacházení - tedy diferenciace zacházení.“ (Černíková, 2008, s. 96) Při příjmu do věznice je umísťování vězněných prováděno s přihlédnutím k nabízeným specializovaným programům a komplexní zprávy o odsouzeném, která obsahuje hodnocení chování odsouzeného, výsledky psychologického vyšetření, přihlíží se k dosavadnímu kriminálnímu vývoji, posuzuje se riziko konfliktního jednání, recidiva a zvažují se předpoklady a možnosti výchovného působení. Na základě vypracované komplexní zprávy o odsouzeném věznice nabídne odsouzenému vhodný program zacházení. (Černíková, 2008) 43
Umísťování vězňů je vždy prováděno, že se umísťují vždy odděleně muži a ženy. Zpravidla se odděleně umísťují mladiství od dospělých; recidivisté od odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé; odsouzení za úmyslně spáchané trestné činy od odsouzených za trestné činy z nedbalosti; odsouzení trvale pracovně nezařaditelní; odsouzení s poruchami duševními a poruchami chování a odsouzení s uloženým ochranným léčením. (Černíková, 2008) Umísťování, diferencování vězňů ukládá zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody §5 -§8. Sochůrek (2007) uvádí diferenciaci odsouzených podle právních kritérií, osobnostní
charakteristik,
progresivní
diferenciace
a
nebezpečnosti
vězně.
U jednotlivých diferenciací upozorňuje na určitá negativa těchto skupin a úskalí při korektivním působení personálu věznic. Diferenciace podle právních kritérií je především založena na charakteru a závažnosti trestné činnosti. Většinou se jedná o skupiny recidivistů, které se vyznačují vysokou soudržností, tolerancí a odolností vůči vnějším vlivům, a tím i vůči korektivnímu působení. U diferenciace podle věku dochází k vytváření vrstevnických skupin s absencí korektivního působení starších jedinců. „Ve skupinách mladistvých a mladých dospělých je tak zachována podstata prostředí negativních vrstevnických part, které je pro tuto skupinu pachatelů významným kriminogenním faktorem.“ (Sochůrek, 2007, s. 25) U diferenciace podle osobnostních charakteristik upozorňuje na vymezení normality osobnosti. Vágnerová (2004) publikuje, že „hranice normy je pohyblivá, normalita může být
posuzována podle
mnoha různých kritérií
v závislosti
na okolnostech, které toto hodnocení vyžadují.“ (Vágnerová, 2004, s. 21) Hartl (2000) uvádí normalitu osobnosti nejčastěji v obecné rovině a charakterizuje ji těmito znaky: přiměřeností vnímání reality; přiměřeným sebepoznáním; schopností ovládat vlastní chování; přiměřeným sebevědomím a sebeúctou; schopností vytvářet a udržovat citové vztahy; činorodostí. „Moderní forenzní vědy překonaly a opustily mýtus o zvláštní zločinecké či sociálně deviantní osobnosti. Přesto se však většinou předpokládá, že osobnost delikventa se vymyká v negativním smyslu obecným sociálním normám i požadavkům kladeným na běžného „normálního“ člověka v různém počtu těchto „odchylek“, jejich závažnosti a vzájemné kombinaci.“ (Sochůrek, 2007, s. 26)
44
Vězni, kteří se vymykají psychické normě, trpí poruchami osobnosti s agresivními rysy, přispívají k napětí ve vězení. Tyto problémové jedince se snaží sami vězni různými způsoby diskreditovat u personálu, a tím docílit jejich vymístění z ubytovny. Pokud dojde k jejich vydělení z ubytoven vězňů, dochází vždy k výraznému opadnutí napětí a sníží se počet konfliktů a agresivních projevů chování. Progresivní diferenciace je založena na diferenciaci podle přístupu odsouzených k plnění povinností ve výkonu trestu odnětí svobody a kvality jejich chování. Vězeň v praxi akceptuje požadované vzory chování, a tím postupuje v rámci vnitřní diferenciace do stále vyšších kategorií, kde mu progresivně rostou výhody a rozsah odměn a práv. S tím korespondují stále menší újmy. „Tento přístup vede k tomu, že u vězně jsou posuzovány pouze vnější viditelné znaky projevů psychiky, chování a dosažený stupeň konformity. Základem je akcent na racionální uvažování a jeho rozšiřování novými poznatky a informacemi. To však vede k tomu, že racionální zpracování jakékoliv informace bez korekce zejména vyššími emocemi, zábranami, morálkou apod. může být sice úspěšné, avšak sociálně neakceptovatelné.“ (Sochůrek, 2007, s. 27) Diferenciaci podle nebezpečnosti vězně vyjadřují v různé míře kombinace již zmíněných kritérií a charakteristik. Nebezpečnost vězně vyjadřuje délka trestu, zařazení do typu věznice, případné uložení ochranného opatření po propuštění na svobodu. „Nebezpečnost vězně se rovněž vyvíjí a velmi často lze pozorovat spíše eskalaci závažnosti trestné činnosti co do jejího charakteru, tak zejména způsobu spáchání.“ (Sochůrek, 2007, s. 28) Z výše uvedeného lze konstatovat, že pro efektivní fungování výkonu trestu odnětí svobody je klasifikace odsouzených důležitá zejména v návaznosti na zvolení odpovídajícího typu nápravně výchovných ústavů a nejvhodnějších způsobů zacházení. Při klasifikaci odsouzených jde tedy především o rozdělování vězňů do určitých tříd na základě předem správně a objektivně stanovených kritérií. Proto také Vězeňská služba zavedla v souladu s Koncepcí českého vězeňství do roku 2015 nástroj k hodnocení potřeb a rizik zvaný SARPO (Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Osob). Tento nástroj umožňuje přesnější klasifikaci odsouzeného a jeho následné vhodné zařazení, a tím realizaci efektivnější resocializace, což také přispívá k naplnění poslání Vězeňské služby a myšlenky výchovné funkce trestu.
45
3.2 Resocializace odsouzených ve výkonu trestu Resocializaci lze nejzákladnějším způsobem charakterizovat jako proces nápravy a změny neúspěšné socializace. Pokud hovoříme o nápravě a změně neuspokojivé socializace, nejprve tedy vymezím pojem socializace, přesněji žádoucí socializace. Vymezením socializace se zabývá spousta autorů z různých vědních disciplín. Jedná se o velmi složitý celoživotní proces předpokládající jedincovu schopnost přizpůsobit se, přijmout normy, hodnoty a pravidla společnosti. Tento proces je společný všem členům společnosti, u některých jedinců však probíhá jen částečně, nedostatečně nebo odchylně. Řezáč (1998) považuje socializaci za úhrn sociálně adaptačních procesů, adaptujeme se na nové situace a sociální prostředí. Člověk se však nepřizpůsobuje pouze pasivně, ale i aktivně zasahuje do prostředí, ve kterém žije. Jandourek (2001) uvádí socializaci jako celoživotní proces začleňování jedince do sociální skupiny, kdy si tento jedinec osvojuje zároveň normy a hodnoty platné v této skupině, přičemž za socializaci považuje začleňování do každé nové skupiny. Dochází zde k přijímání určitých pozic a rolí s kterými jsou spojeny dovednosti a schopnosti. Geist (1992) považuje socializaci za druh sociálního učení, jímž jedinec získává schopnosti orientace přiměřené danému sociálnímu celku a existence v tomto celku po boku dalších jedinců. Socializace tedy vyjadřuje celoživotní proces, při kterém se jedinec začleňuje do společnosti. V případě úspěšné socializace si člověk osvojuje sociální normy a hodnoty, přijímá sociální role společenského a kulturního okolí v souladu s hodnotami a normami většinové společnosti. Jedná se o vývoj lidské osobnosti, který není nikdy ukončen. V případě úspěšné socializace je jedinec schopen adaptovat se na jakoukoli novou životní situaci plnohodnotně fungovat ve společnosti a obstát v ni, uspokojovat své potřeby, aniž by tím omezoval nebo upíral tu samou možnost ostatním, s kterými se dostává do interakce. Chování těchto lidí je tedy ve shodě se společenskými hodnotami a normami a vůbec celá jejich socializace má průběh, který lze považovat za žádoucí, normální či běžný. Ovšem v každé společnosti se najde i vysoký počet lidí, kteří k normálnímu, běžnému, pozitivnímu procesu socializace nedospěli zcela nebo vůbec. Můžeme říci, že se tedy nějakým způsobem odchylují od normy, že jejich socializace probíhá buď, odchylně nebo proběhla nedostatečně. (Vágnerová, 2004). 46
Hrčka (2001, s. 29) vymezuje sociální normy podle Eriksona jako „soubor institucionalizovaných či kolektivních očekávání a hodnocení určitých typů chování v dané sociální jednotce, který je abstraktní syntézou řady různých časových a situačních rozhodnutí a hodnocení určitého problému či chování“ Většina jedinců ve společnosti se v průběhu života těmito psanými i nepsanými sociálními normami řídí, tedy je k těmto normám konformní, tyto normy dodržuje (Mühlpachr, 2001). Někteří jedinci však společenské normy nedodržují a více či méně závažným způsobem je porušují. Opakem konformity vůči společenským normám jsou sociální deviace, respektive sociálně deviantní chování. Někteří jedinci se však socializovali deviantně nebo nedostatečně a společnost na nedostatečnou či odchylnou socializaci reaguje dalším pokusem o jejich začlenění do společnosti, to znamená resocializací. Resocializace je tedy proces, jenž počítá s tím, že u jedince již došlo k nějaké socializaci, tedy ke kontaktu se sociálními normami a hodnotami. Ne vždy však byly tyto normy jedince ve shodě s těmi, jež zastává většinová společnost, což je dáno tím, že jedinec si tyto normy často osvojoval odlišně v rámci sociálních interakcí se skupinnou k níž náležel a jejíž systém hodnot byl jiný, negativní, na rozdíl od hodnot, jež přijímala a akceptovala majoritní společnost. (Jedlička, 2004) Dále může být za resocializaci považována opětná, další socializace jedince, který podobným procesem již jednou prošel. Může být z jeho strany záměrná, vyvolaná a podporovaná snahou sžít se s novým sociálním prostředím, nebo spontánní, neuvědomovaná, bez snahy o regulaci a urychlení celého procesu. Rychlost a charakter průběhu resocializace závisí zejména na: 1) adaptaci dané osoby na sociální změnu a na ochotě měnit hodnotovou orientaci, podřizovat se sociálním normám, přijímat nové vzory chování a akceptovat nové autority, 2) na míře odlišnosti nového sociálního prostředí od původního, resp. předchozího, 3) na otevřenosti nového sociálního systému vůči danému jedinci. (Velký sociologický slovník, 1996, s. 945-925) Mařádek (2003) charakterizuje resocializaci, v podmínkách penitenciární péče, jako „složitý proces nápravy a převýchovy i změny vadné socializace, jež slouží k dosahování nejsložitějších nápravně výchovných cílů“ (s. 76). Za nejkomplexnější cíl resocializace autor považuje určitou změnu osobnosti jedince, která by vedla k uvědomění si zodpovědnosti za své další chování a jednání.
47
Jedinec by měl také dospět k rozhodnutí, respektive prokázat vůli se již nevrátit ke kriminálnímu chování, což přímo souvisí i se schopností kontrolovat své spontánní potřeby, uspokojovat je společensky přiměřeným způsobem (Vágnerová, 2004). Resocializace může být také definována jako výchovné působení na pachatele trestného činu k jeho opětovnému zařazení do řádného života společnosti. (Akademický slovník cizích slov, 1995) Podle Sochůrka se resocializací rozumí složitý proces nápravy a změny neuspokojivé socializace, která se v penitenciárních podmínkách nazývá též korektivní socializací či penitenciární resocializací. Používá se proto, aby se odlišila od resocializace u jedinců, kteří sice mají problém se socializací, ale ne natolik, aby jejich nedostatečná socializace vyústila v páchání trestné činnosti. (Sochůrek, 2007) V souvislosti s resocializací, kde je snaha o nápravu a převýchovu, se někdy projeví i vedlejší produkt, který se nazývá prizonizace. Jedná se o proces postupného přizpůsobování se způsobu života v instituci pro VTOS, ostatním vězňům a tzv. vězeňské subkultuře. Mařádek (2003) Prizonizaci lze charakterizovat jako „proces přizpůsobování se, intelektuální, psychologická i hodnotová přeměna svobodného člověka ve vězně. Proces přizpůsobování, v němž se vězeň obeznamuje s předpisy, jakož i neformálními pravidly, hodnotami, zvyky a celkovou kulturou vězení a jeho postupné internalizování těchto reálií je překážkou pozitivní resocializaci a pokud internalizace trvá dlouho, není již plně přizpůsobený vězeň na podmínky výkonu trestu žít mimo vězení.“ (Mezník a kol. 1995, s. 54) Podle Vágnerové se prizonizace skládá ze dvou složek, z tzv. institucionalizace a tzv.
ideologizace.
Institucionalizace
znamená
adaptaci
jedince
na
vysoce
organizovaný způsob života v zařízení pro VTOS, kdy dochází ke ztrátě samostatnosti a iniciativy. „Osobnost dlouhodobě nebo opakovaně trestaná v mnoha složkách degraduje. Jedinec se odnaučí samostatně rozhodovat a bude i po propuštění z výkonu trestu závislý na iniciativě jiných lidí nebo na náhodných impulzech. Ztratí schopnost plánovat a volit realistické alternativy své budoucnosti“ (Vágnerová, 2004, s. 820-821) Ideologizace znamená přijetí norem a pravidel tzv. vězeňské subkultury, jež je charakteristická pro prostředí instituce pro VTOS. Každý máme potřebu být součástí nějaké skupiny. V nápravné instituci je tomu také tak. Pro vězně je skupinová identita oporou v jeho situaci a proto se jí nebrání, pokud nemá dobré zázemí nebo silné vnitřní přesvědčení. (Vágnerová, 2004) 48
Míru prizonizace či resocializace ovlivňují různé faktory. Zejména se jedná o osobnost odsouzeného, vztahy se světem „venku“, prostředí instituce pro VTOS, délka trestu. Kromě uvedených faktorů můžeme konstatovat, že odsouzeného ovlivňují veškeré okolnosti, se kterými se ve VTOS setkává. K realizaci efektivní resocializace přispívají resocializační programy zacházení, které jsou zakotvené v zákoně VTOS. Jedná se o programy zacházení, jimiž jsou pracovní aktivity, vzdělávací aktivity, speciální výchovné aktivity, zájmové aktivity, oblast utváření vnějších vztahů. V koncepci rozvoje českého vězeňství do roku 2015 je k programům zacházení uvedeno následující: „Individualizace zacházení s odsouzenými na základě hodnocení rizik a potřeb bude základním předpokladem pro realizaci programů zacházení. Členění programů je možné ponechat v dosavadní podobě. Přesto bude při realizaci programů nutné věnovat pozornost jejich počtu podle zásady ne mnoho a formálně, ale raději méně a efektivně. Dále bude nutné zejména: •
aktualizovat a přizpůsobit programy podle jednotlivých oblastí (pracovní, speciálně výchovné, vzdělávací a zájmové aktivity a oblast utváření vnějších vztahů) tak, aby logicky navazovaly na systém hodnocení rizik a potřeb;
•
dosavadní strukturu programů rozšířit o skupinu standardizovaných programů orientovaných nejen na eliminaci konkrétních rizik spojených s pácháním některých druhů trestné činnosti (např. program prevence xenofobie, národnostní či etnické nesnášenlivosti, program k problematice domácího násilí), ale i další programy zaměřené např. na první dny po propuštění, apod.
•
společně s Probační a mediační službou ČR vytvořit standardizované programy pokrývající období před a po propuštění z výkonu trestu.“ (http://www.vscr.cz)
K vytvoření výše zmíněných programů zacházení s odsouzenými ve VTOS přispěla také humanizace českého vězenství. Programy zacházení jsou prostředky k resocializaci, na jejichž realizaci a sestavování se podílejí i odsouzení společně se zaměstnanci. Konkrétními programy zacházení a aktivitami odsouzených se věnuji v následující kapitole.
49
3.3 Vzdělávací, pracovní a volnočasové aktivity Základní principy, hodnoty, trendy směřování českého vězeňství zmiňuje Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015. Nedílnou součástí této koncepce je také zmínka o programech zacházení s odsouzenými. Právní úprava těchto programů zacházení v České republice je zakotvena v zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů a Vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Biedermanová a Petras,(2011) ve své studii Možnosti a problémy resocializace vězňů, účinnost programů zacházení publikují. Další detaily stanovují sbírky nařízení generálního ředitele VS ČR, sbírky pokynů ředitele odboru výkonu vazby a trestu a v neposlední řadě také v metodických listech ředitele odboru výkonu vazby a trestu, které vydává Generální ředitelství VS ČR. Programy zacházení jsou uvedeny také v zákoně ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který stanoví vězeňské službě jako jeden z úkolů prostřednictvím programů zacházení soustavně působit na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění (§ 2 odst. 1 písm. d) a také vytvářet podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 2 odst. 1 písm. g). „Program zacházení obsahuje pracovní, vzdělávací, speciálně výchovné a zájmové aktivity s diferencovaným přístupem ke každému odsouzenému při jejich realizaci. Je vytvářen v součinnosti s každým jednotlivým odsouzeným, který vykonává trest odnětí svobody delší než tři měsíce, za účasti odborných zaměstnanců dané věznice. Odsouzený má možnost zvolit si z těch programů, které věznice považuje za vhodné a které je schopna pomocí svých zaměstnanců případně s pomocí dalších organizací zajistit (např. se Sdružením pro probaci a mediaci v justici, o. s., Centrem podpory podnikání Praha, o. s., a mnohých dalších) a pokud si žádný z těchto programů nezvolí, účastní se minimálního programu zacházení stanoveného vnitřním řádem věznice. Při standardním výkonu trestu je v rámci programu zacházení kladen důraz na pracovní aktivity odsouzených spolu s dalšími aktivitami speciálně výchovnými, vzdělávacími a zájmovými aktivitami. Vybrané kategorie odsouzených jsou zařazovány do speciálních programů, které probíhají zejména ve specializovaných odděleních.“ (http://www.kriminologie.cz) 50
Pracovní aktivity Cílem pracovních aktivit je především vytvoření pracovních návyků u těch odsouzených, kteří si je doposud nevytvořili a současně také uchování pracovních návyků u odsouzených, kteří před výkonem trestu pracovali. Smysluplná, dobře řízená a organizovaná práce rozvíjí pracovní návyky a s tím související vlastnosti osobnosti. Takto uspořádaná práce odsouzených, vykonávaná navíc v podmínkách odpovídajících mimo vězeňskému standardu (a též spravedlivě odměňovaná), utváří v žádoucím směru vztah odsouzeného k práci vůbec (práce jako typicky lidská potřeba) i k práci jako prostředku uspokojování dalších potřeb a zájmů člověka (což evidentně u odsouzených osob nebývá samozřejmostí). Práce ve vězení musí být považována za pozitivní prvek vězeňského systému a musí mít takovou povahu, aby udržovala nebo zvyšovala schopnost vězňů si po propuštění vydělávat na obvyklé živobytí, tedy na její výchovnou složku. (http://www.kriminologie.cz) Základní formy, v nichž se zaměstnávání vězněných osob realizuje, zahrnují v ČR: vnitřní režii a výrobní činnost v dané věznici; provozovny Střediska hospodářské činnosti; zaměstnávání u podnikatelských subjektů; vzdělávání denním studiem. Vzdělávací aktivity Vzdělávání je postaveno na roveň zaměstnání, které zajišťují vzdělávací střediska věznic. Především vzdělávání mladých vězňů a vězňů se speciálními potřebami se věnuje zvláštní důraz. V Doporučení (2006) Rady Evropy v čl. 28 se uvádí následující: Výchovu a vzdělávání pokládá za součást vězeňského režimu, přičemž vzdělávání by mělo požívat stejný status jako pracovní činnost, vězni však nesmí být finančně či jinak znevýhodněni za svou účast na vzdělávacích programech. Každý vězeňský ústav musí dát vězňům k dispozici knihovnu, která je dostatečně vybavena širokým spektrem rekreačních i vzdělávacích zdrojů, knih a jiných médií. Všude, kde je to možné, je třeba zajišťovat činnost vězeňské knihovny ve spolupráci s veřejnými knihovnami. Výchova vězňů by v rámci možností měla být: a) integrována do veřejného výchovně-vzdělávacího systému dané země, aby vězni po propuštění mohli bez potíží pokračovat ve svém vzdělávání a odborném výcviku, b)
zajišťována
pod
záštitou
externích
(http://www.coe.int) 51
výchovně-vzdělávacích
institucí.
Základní vzdělání Vězeňská služba ČR není oprávněna, resp. akreditována MŠMT k výuce v rozsahu základní devítileté školy,proto byly vytvořeny kurzy dokončení základního vzdělání a přípravné kurzy za účelem nástupu do oboru Školských vzdělávacích středisek či zvláštní školy. Absolvování těchto kurzů není formálně dokládáno žádným závěrečným vysvědčením či dokladem. (http://www.helcom.cz) Střední odborné vzdělání Vzdělávací aktivity v rámci středního odborného vzdělání se realizují pod záštitou Středního odborného učiliště Vězeňské služby České republiky se sídlem v Praze s odloučenými pracovišti ve věznicích Opava, Pardubice, Plzeň, Rýnovice, Světlá nad Sázavou, Valdice, Všehrdy. (http://www.psprague.sky.cz) Středoškolské a vysokoškolské vzdělání Středoškolské vzdělání se realizuje ve věznicích Praha - Ruzyně, Hradec Králové a Ostrava. Vysokoškolské vzdělávání probíhalo v roce 2010 v rámci projektu „Centrum pro vysokoškolské vzdělávání“ ve Vazební věznici Praha Ruzyně. Dále je vysokoškolské studium umožněno odsouzeným ve Vazební věznici v Brně za splnění určitých
podmínek.
Další
vzdělávání
odsouzených
probíhá
také
ve
formě
akreditovaných kurzů, které si většinou organizují jednotlivá ŠVS nebo je věznice organizují samy. (http://www.vscr.cz) Speciální výchovné aktivity programu zacházení Jde o individuální a skupinová speciální pedagogická a psychologická působení na odsouzené, které realizují kompetentní zaměstnanci. Jsou zaměřeny na sociálně právní poradenství, terapeutické programy, a také trénink zvládání vlastní agresivity. Cílem těchto aktivit je naučit se ovládnout své chování a jednání, umět tak potlačit své agresivní a konfliktní postoje a naučit se prosazovat neagresivní formou. Zájmové aktivity Zájmovými aktivitami programu zacházení jsou různé formy individuální a skupinové zájmové činnosti, které rozvíjejí schopnosti, vědomosti a sociální dovednosti odsouzených. K využívání volného času odsouzených je nabídka zájmové činnosti a uspokojování kulturních potřeb. Mezi nejčastěji využívané aktivity patří zájmové kroužky, především sportovní - posilování, kopaná, nohejbal, košíková, šachy, stolní tenis. Uspokojování kulturních potřeb je realizováno odběrem denního tisku, časopisů a knih. Sledováním televizního vysílání a videa. (http://www.vscr.cz)
52
Každá z českých věznic nabízí vězňům různé vzdělávací, výchovné a volnočasové aktivity podle svých možností. Jedná se o cílené působení na odsouzeného se snahou dosáhnout výchovného účelu trestu a vytvořit předpoklady pro jeho samostatný způsob života. Proto je také snaha aplikovat moderní peniteciární programy pro vybrané cílové skupiny odsouzených a zavádět standardizované programy zacházení. Tyto programy utváří komplexní systém, který naplňuje koncepční záměry rozvoje českého vězeňství v oblasti diferenciace odsouzených a programů zacházení. Vznik takových programů podléhá určitému standardizovanému postupu a musí splňovat předem daná kritéria. Podmínkou pro uvedení standardizovaných programů do praxe je jejich schválení a začlenění do Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky. Standardizované programy snižující riziko recidivy Jedná se o následující uvedené programy, které se aplikují v různých věznicích na základě jejich personálních a stavebnětechnických možností. Zavádění těchto programů se neustále vyvíjí a jejich konkrétní realizaci lze dohledat na oficiálních webových stránkách jednotlivých věznic. (http://www.vscr.cz) Program 3Z - Zastav se, Zamysli se a Změň se. Tento program byl adaptován týmem vězeňských a probačních pracovníků za vedení předních anglických lektorů programu Stop, Think and Change. Je zaměřen na vícekrát trestané odsouzené s převáženě majetkovou trestnou činností před podmíněným propuštěním, staví na kognitivněbehaviorálních základech. GREPP - intenzivní reedukační program. Jde o vzdělávací program určený pro práci s pachateli, kteří byli odsouzeni za trestné činy násilí na dětech (týrání dětí, komerční sexuální zneužívání dětí i sexuální zneužívání bez komerčního aspektu). GREPP 2 - dlouhodobý terapeutický program. Terapeutický program navazující na program GREPP. Je koncipován jako dlouhodobý (10 měsíců) a jeho cílem je snížení rizika recidivy u odsouzených po propuštění. Program TP 21 Junior - zaměřený na problematiku snižování násilí mezi mladistvými odsouzenými. Hlavním cílem programu je snížení agresivních projevů chování, zvládání zátěžových situací neagresivním jednáním, uvědomění si vlastní zodpovědnost za své jednání. Dalšími programy zacházení jsou: Program s doživotně odsouzenými, Program zaměřený
na
pachatele
násilí,
Program
(http://www.kriminologie.cz)
53
pro
pachatele
dopravních
nehod.
3.4 Vzdělávací a jiné aktivity ve Věznici Znojmo Vzdělávání odsouzených ve znojemské věznici je zaměřeno mimo jiné aktivity především na realizování rekvalifikačních kuchařských kurzů. Kuchařský kurz První kuchařský kurz se konal ve znojemské věznici 7. 2. 2001, pro odsouzené do věznice typu C, tedy s ostrahou byl první kurz 19. 5. 2003 a dne 16. 2. 2006 byl zahájen první kurz, ve kterém mohli odsouzení získat osvědčení o rekvalifikaci, akreditovaný ministerstvem školství. Koncepce kurzů byla metodicky stanovena dle NGŘ č. 39/2007 (Organizační řád SOU a odborného učiliště) Před vlastním zahájením každého kurzu probíhá intenzivní příprava, jak po stránce odborné, tak i po stránce materiálního zabezpečení. Účastníci kurzu jsou umístěni na oddělení „D“, které je pro jejich potřeby kompletně vybaveno. Oficiální název rekvalifikačního kurzu s akreditací ministerstva školství je „Kuchařské práce v provozech společného stravování“. Délka kurzu je stanovena na 24 týdnů. Aby byli uchazeči do kurzu zařazeni, musí splňovat následující požadavky:
ukončené základní vzdělání,
musí být přiloženo rozhodnutí ředitele o zařazení studia do programu zacházení,
zdravotní způsobilost,
své stanovisko musí předložit také zařazovací komise a organizátor,
odsouzený musí mít ještě odpovídající délku zbytku výkonu trestu odnětí svobody, aby kurz dokončil,
Rozdíl oproti předešlým kurzům je stanovení zkušební komise, která je ve složení:
předseda - je jím zástupce ředitele SOU,
mistr odborné výchovy,
vedoucí ústavní kuchyně pro odsouzené.
Velký zájem o kurzy dokládá i dotazník Vězeňské služby zaměřený na zajištění zpětné vazby přínosu rekvalifikačního kurzu. Z dotazníku je zřejmé očekávání odsouzených, že se získanou rekvalifikací budou mít také větší možnosti při hledání budoucího zaměstnání. Rekvalifikační kurzy dávají možnost většího pracovního uplatnění odsouzených po návratu do občanského života a v neposlední řadě vytváří vhodné podmínky pro jejich pracovní zařazení již v průběhu výkonu trestu odnětí svobody. (http://www.vscr.cz) 54
Vzdělávání odsouzených je významnou složkou programu zacházení, který ve věznicích zajišťují specialisté oddělení výkonu trestu. Ve znojemské věznici byl dne 8. 3. 2010 slavnostně zahájen již 24. běh rekvalifikačního kuchařského kurzu. O kurzy je všeobecně velký zájem a do tohoto běhu se hlásilo 53 odsouzených. Zařazovací komise vybrala 10 odsouzených a to z věznic: Znojmo, Mírov, Vinařice, Plzeň, Příbram, Horní Slavkov a Břeclav. V kuchařském kurzu musí absolventi projít jak přípravou teoretickou, tak i praktickou. Teorie obsahuje 168 hodin a praxe 432. Maximální snahou všech zainteresovaných zaměstnanců věznice je, aby všichni odsouzení zařazení do kurzu, úspěšně tento kurz také dokončili a využili svoje poznatky v další práci jak v rámci vězeňské služby, tak po ukončení výkonu trestu odnětí svobody. (http://www.vscr.cz) Program 3Z Součástí programu zacházení s odsouzenými je program 3Z, který převzala Vězeňská služba ČR od anglické probační a mediační služby. Tento program funguje druhým rokem také ve Věznici Znojmo. Program 3 Z ve znojemské věznici začal v dubnu 2011. Zastav se, zamysli se, změň se - je celý název tohoto cyklu pro odsouzené. Program, který je součástí programu zacházení, převzala vězeňská služba od anglické probační a mediační služby. Jedná se o standardizovaný program se stanoveným postupem dle pracovního manuálu, který byl připraven pro vyškolené trenéry. Každoročně se realizují 2 běhy tohoto programu. Každý z běhů trvá 2 a půl měsíce. Sezení probíhají jedenkrát týdně po dvou hodinách. Dosud kurz ukončilo 34 odsouzených. Obsahy jednotlivých sezení jsou například vzorce trestného jednání, styly myšlení, trestná činnost jako problém, který lze řešit, plánování změn, dovednosti sociální interakce a další. (http://www.vscr.cz) Podané ruce ve znojemské věznici Projekt Drogové služby ve vězení a následná péče je zaměřen na sociální, poradenskou a terapeutickou podporu a pomoc uživatelům drog, kteří se dostali díky svému životnímu stylu do konfliktu se zákonem. Toto sdružení zajišťuje drogovou službu ve vězení s tím, že na ni navazuje následná péče po ukončení výkonu trestu. Tato následná péče je zaměřena na oblast sociální, poradenskou a terapeutickou a to všem uživatelům drog, kteří mají zájem změnit svůj životní styl a vyhnout se opakovanému konfliktu se zákonem souvisejícím s konzumací, výrobou a distribucí drog. 55
Podané ruce kontaktují uživatele drog již ve vězení a formou besed a poradenství je připravují na výstup z výkonu trestu. Nabízejí řešení jejich drogového problému, vysvětlují možnosti následné péče, aby se předešlo recidivám, a také nabízí pomoc i jejich rodinám a blízkým osobám. Veškeré služby tohoto sdružení jsou bezplatné a přístupné všem, kteří o ně projeví zájem. (http://www.vscr.cz) Kulturní aktivity odsouzených ve Věznici Znojmo Mezi aktivity protitoxikomanického oddělení patří tradice mikulášských besídek pro děti z dětského domova, přináší radost nejen dětem, ale také účinkujícím. Už fakt, že odsouzení sami chtějí tato pásma připravovat je pozitivní pro jejich odvykací léčbu. Oddělení spolupracuje také s charitou, kdy pro sociálně slabé rodiny vyrábí dárky a zdobí se stromeček. Dvakrát také spolupracovali s Jihomoravským muzeem ve Znojmě. Připravili veřejnou výstavu rukodělných prací z keramické dílny. Odsouzení na tuto akci byli patřičně pyšní a v rámci plánované vycházky, mohli svá díla, ve výstavních prostorách muzea, shlédnout. Pod vedením paní psycholožky si odsouzení a vyprávění,
z protitoxikomanického kterým
zpestřují
oddělení život
připravují
ostatním
pásmo
odsouzeným
písniček, ve
vtipů
věznici.
(http://www.vscr.cz) Pracovní aktivity v rámci věznice Kromě kulturních aktivit, které jsou součástí resocializačních programů, se na protitoxikomanickém oddělení také pracuje. Již druhým rokem probíhá kompletace cyklo lékárniček a to v rámci pracovní terapie odsouzených. Při kompletaci se pracuje v 10-ti členných skupinách formou pásové výroby a to tak, že každý odsouzených dodává do obalu na lékárničky jednu součást. Za hodinu jsou odsouzení tímto způsobem práce schopní zkompletovat až 300 ks lékárniček. Délka pracovní doby a počet odpracovaných hodin záleží na zadání úkolu, ale pohybuje se asi 5 hodin v pracovním týdnu. Kompletace jsou zadávány soukromým subjektem, který zajišťuje servis pro orgány a instituce státní správy a samosprávy, například pro pojišťovny, sportovní svazy nebo pro konkrétní města. Doposud největší zakázka byla vyhotovena pro VZP a to 8000 kusů lékárniček. S touto formou pracovní terapie se počítá i do budoucna. Součástí programu zacházení na oddělení je také práce ve sklenících, které se nachází v prostorách věznice. Odsouzení se zde učí pěstovat ovoce, zeleninu a květiny. Všechny vypěstované produkty zpracují, například květiny použijí na výzdobu oddělení. (http://www.vscr.cz) 56
Zaměstnávání odsouzených pro cizí subjekty Ve znojemské věznici je u odsouzených trvalý zájem pracovat a výdělky jim tak umožní splácení jejich závazků. Pracovní nasazení odsouzených je na velmi dobré úrovni, a proto je o jejich zaměstnávání neustále zájem. Každoročně dochází k nárůstu zaměstnanosti při sezónních pracích. K zaměstnavatelům, kteří projevili o práci odsouzených zájem, patří v letošním roce firma Musil Jezeřany, kde pracují odsouzení v truhlářství a při pomocných stavebních pracích. Sezónní práce v zemědělství zase od června využívá zemědělská firma EKO Hnízdo. S touto organizací není smlouva uzavřena na dobu určitou, a proto může být kdykoli opět obnovena. Další sezónní práce pro odsouzené využívá statek Miroslav, kde pracují odsouzení na polích a ve vinici. Pro nárazové práce využívá odsouzené také firma Remat Znojmo. Odsouzení zde, podle potřeby zaměstnavatele uklízí. U firmy ASA Znojmo pracují odsouzení, na třídící lince, kde třídí plasty a papír a jeden odsouzený provádí svoz odpadu ve městě. Trvale pokračuje zaměstnávání pro další znojemské firmy jako je Pila Pavlice, ZnoPlast, Numero Uno nebo Lišty Bojanovice. Celkem pracuje pro cizí subjekty 35 odsouzených. (http://www.vscr.cz) Práce s odsouzenými blízkého věku mladistvých do 26 let V měsíci březnu 2011 bylo ve znojemské věznici 26 odsouzených a 4 obvinění do 26 let, což jsou vězněné osoby blízké věku mladistvých. Průměrný stav těchto osob byl za první čtvrtletí letošního roku 42. Při umístění do Věznice Znojmo je mladým vězňům věnována náležitá péče, kterou zajišťují specialisté oddělení výkonu trestu. Do péče o tyto odsouzené a obviněné se tedy kromě vychovatelů zapojuje i pedagog, psycholog a sociální pracovnice. Pro odsouzené a obviněné je pravidelně zpracováván týdenní plán výchovné činnosti v rozsahu: Tělovýchovné aktivity 10 hodin týdně, drobné rukodělné práce 4 hodiny týdně Vzdělávání v oblasti školní nauky 4 hodiny týdně, sledování TV a videa 5 hodin týdně, Sociální poradenství 1 hodina týdně, Psychoterapie a poradenství 2 hodiny týdně Aktivity se tedy týkají vězňů do 26 let věku s tím, že je zohledněna závažnost trestného činu a zájem odsouzených a obviněných o vlastní aktivity. Ve volném čase si mohou zapůjčit knihy z ústavní knihovny, využívají nabídky k modelování, výtvarné činnosti, mají možnost hrát stolní hry a mohou se zapojit do zájmových aktivit vycházející z jejich individuálního zájmu. (http://www.vscr.cz)
57
4 Výzkumný projekt V současné době se v běžném životě setkáváme stále častěji s agresivními projevy chování a míra agresivity ve společnosti vzrůstá. Tak jak existuje agresivita ve společnosti, nepochybně se vyskytuje i ve vězeňském prostředí. Mnohokrát jsou právě sklony k agresivitě a agresivita samotná příčinami spáchání trestného činu a důvodem následného odsouzení do výkonu trestu odnětí svobody. Výkon trestu odnětí svobody je výkon trestního opatření uložené soudem, které má mimo jiné i funkci ochrany společnosti. Ve výkonu trestu odnětí svobody se nacházejí pachatelé všech druhů spáchané trestné činnosti, kde za nejzávažnější trestnou činnost jsou zpravidla odsouzení jedinci s agresivními sklony u kterých je předpoklad, že se budou projevovat agresivněji i ve výkonu trestu odnětí svobody. Agresivita pachatelů trestných činů, zejména násilných je poměrně známá a denně nás různá média o této skutečnosti informují. S projevy agresivity pachatelů trestních činů se setkávám i já ve své profesní praxi. Zjištění zda tito pachatelé projevují své agresivní jednání a v jaké míře i jako odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody je záměrem této práce. Nárůst kriminality zejména po revoluční velké amnestii a celospolečenských změnách přispěl k naplnění, či přeplnění českých věznic, což se odráží i na agresivitě odsouzených. Agresivita odsouzených ve věznicích je téma poměrně neprozkoumané a téměř neznámé. V rámci humanizace vězenství, která by měla přispět ke snížení napětí ve věznicích a zmírnění míry agresivity odsouzených, byla provedena řada novelizací zákonů týkajících se Vězeňské služby a také byly vybudovány a zprovozněny nové věznice, mimo jiné i Věznice ve Znojmě. Záměrem této diplomové práce je tedy v rámci výzkumu zjistit a zanalyzovat míru agresivity u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Znojmo, kde respondenty výzkumu budou odsouzení v uvedené věznici. Jedná se o věznici s dozorem a s ostrahou, kde je zřízeno specializované oddělení pro výkon ochranného léčení protitoxikomanického. Na základě záměru práce jsem zpracoval výzkumný projekt, v kterém jsem především stanovil cíl výzkumu. K úspěšnému splnění cíle výzkumu a tím naplnění cíle diplomové práce, kterým je analýza míry agresivity odsouzených jsem formuloval hypotézy, charakterizoval výběrový soubor respondentů a stanovil metodu výzkumu. Z výsledků výzkumu, především z analýzy zjištění, bude možné konstatovat, jakou míru agresivity vykazují odsouzení ve Věznici Znojmo.
58
4.1 Stanovení cíle výzkumu Jak uvádím, v předešlé části o agresivitě v běžném životě jsme dostatečně informováni z veřejných zdrojů. S agresivitou pachatelů trestných činů se setkávám při výkonu své profese. Z uvedených pachatelů trestných činů se velmi často stávají odsouzení do výkonu trestu odnětí svobody. O agresivitě těchto odsouzených není široká veřejnost příliš informována a život za zdmi věznice je pro většinu lidí tabu. Jedná se tedy stále o neprozkoumané téma a výzkumy či studie, které se provádí přímo ve vězeňském prostředí, jsou pořád v začátcích. Proto mým záměrem a cílem v diplomové práci je zjištění a analýza míry agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo. Hlavní cíl výzkumu Analýza míry agresivity u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Znojmo. K dosažení cíle jsem stanovil úkoly: Dotazníkovým šetřením zjistit potřebná data, následně provést analýzu těchto dat a vyhodnotit výsledky zjištění na základě, kterých bude možné konstatovat, jakou míru agresivity odsouzení ve Věznici Znojmo vykazují. Dílčí cíl výzkumu Ověřit vyřčená tvrzení a předpoklady vyplývající z teoretické části této práce, respektive potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Prostřednictvím hypotéz jsou vysloveny teoretické předpoklady výskytu agresivity u odsouzených v souvislosti s jednotlivými variantami agresivity, které dokreslují míru celkové agresivity odsouzených. K dosažení dílčích cílů jsem stanovil: Dotazníkem zjištěné demografické údaje a data vyhodnotit a zanalyzovat v rámci souborů tvrzení zaměřených k jednotlivým variantám agresivity. Na základě zanalyzovaných výsledků zjištění ověřit formulované hypotézy a vymezit míru agresivity odsouzených v jednotlivých variantách agresivity v souvislosti s jejich specifiky, které jsou dány určitými společnými znaky respondentů. Z dílčích zjištění v jednotlivých variantách provést analýzu zaměřenou na zjištění souhrnných kategorií agresivity, především míru celkové agresivity.
59
4.2 Formulace hypotéz Hypotézy jsou formulovány na základě poznatků získaných v teoretické části práce a vlastních zkušeností z dosavadní profesní praxe. Hypotézy jsou záměrně formulovány v souvislosti s dotazníkem, kterým bude provedeno šetření a na jehož základě bude možné stanovené hypotézy potvrdit či vyvrátit. S přihlédnutím ke specifickým rysům odsouzených, které jsou dány věkovou odlišností, místem původu, stavem, množstvím spáchaných trestních činů a typem trestné činnosti, jsem k dosažení vytyčeného cíle práce stanovil následující hypotézy. Hypotéza č. 1: „Odsouzení za násilný trestný čin jsou více fyzicky agresivní, než respondenti odsouzení za jiný trestný čin.“ Hypotéza č. 2: „Odsouzení s dosaženým nižším vzděláním jsou více agresivní, než respondenti s vyšším vzděláním.“ Hypotéza č. 3: „Odsouzení z menších měst a venkova jsou méně agresivní, než dsouzení respondenti z velkých měst, respektive z měst nad 100.000 obyvatel.“ Hypotéza č. 4: „Odsouzení mladšího věku jsou více podráždění, než odsouzení respondenti staršího věku.“ Hypotéza č. 5: „Odsouzení po několikáté vykazují větší míru agresivity, než respondenti ve výkonu trestu poprvé.“ Hypotéza č. 6: „Větší míra verbálního útoku se projevuje častěji u odsouzených respondentů mladšího věku.“ Hypotéza č. 7: „Odsouzení s dosaženým základním vzděláním jsou více podezřívaví, než odsouzení respondenti s vyšším dosaženým vzděláním.“ Hypotéza č. 8: „Svobodní a rozvedení odsouzení jsou více agresivní, než odsouzení respondenti ženatí.“ Provedeným výzkumem a následnou analýzou zjištění budou uvedené hypotézy, jako dílčí cíl práce verifikovány či falzifikovány. Výzkum bude proveden podle následně stanovené metody se vzorkem respondentů, uvedeném v další podkapitole.
60
4.3 Charakteristika výběrového souboru respondentů Jedná se o soubor respondentů, který tvoří odsouzení muži ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Znojmo. K ucelenějšímu vymezení a charakteristice zájmového souboru odsouzených považuji zmínit i určité vnější vlivy a působení na odsouzené, které dokreslují celkový charakter výběrového souboru. Věznice zahájila svoji činnost v roce 1997, kdy došlo k její rekonstrukci a stavebním úpravám, to znamená, že se jedná o relativně nové moderní prostory budované v době, kdy dochází k humanizaci českého vězeňství a k přibližování se k Evropským vězeňským systémům. Jinými slovy se dá říct, že se jedná o prostředí, respektive prostory, které splňují standardy moderních vězeňských zařízení, co zcela jistě ovlivňuje chování vězňů, eliminuje napětí a agresivitu. Nejenom moderní prostory, ale také především realizace programů zacházení s odsouzenými, které jsou uvedené v předchozí kapitole, mají svůj podíl na charakteristiku souboru odsouzených. Tabulka 2 Výběrový soubor respondentů předpokládaného výzkumu
Charakteristika výběrového souboru respondentů Věznice Znojmo Ubytovací kapacita Stav říjen 2011 Stav průměr 2011 Naplněnost průměr 2011 S dozorem S ostrahou Obvinění Věk Délka trestu
typu C 229 241 243 108,3% 174 54 15 20 - 62 let 3 – 132 měsíců
Z uvedeného je zřejmé, že výběrový soubor respondentů předpokládaného šetření tvoří 241mužů odsouzených ve věznici typu C, v režimech dozoru a ostrahy ve věku od 20 do 62 let s délkou trestu 3 -132 měsíců. Kolik odsouzených bude tvořit skutečný zkoumaný soubor respondentů, kteří se zúčastní dotazníkového šetření, vyplyne až z realizace výzkumu, v jehož rámci bude zkoumaný vzorek respondentů na základě analýzy charakterizován. Realizace výzkumu bude provedena podle stanoveného postupu a metody uvedené v následující kapitole.
61
4.4 Stanovení metody výzkumu Vzhledem k tomu, že nepracuji u vězeňské služby, bylo nutné již při záměru výzkumného projektu ještě před jeho zpracováním provést prvotní projednání s vedením Znojemské věznice o možnosti provedení výzkumu, který je součástí diplomové práce. Na předběžném projednání realizace výzkumu s vedením Znojemské věznice jsem objasnil záměr a cíl mé diplomové práce, kde její součástí je výzkum s cílem zjištění míry agresivity a její analýza. K úspěšnému splnění cíle výzkumu, čímž je provedení analýzy získaných údajů a dat odsouzených ve výkonu trestu jsem zvolil metodu standardizovaného dotazníku. Sběr dat bude proveden standardizovaným dotazníkem, který obsahuje 100 tvrzení. Jde o kvantitativní výzkum, kde výhodou je získání poměrně velkého množství dat v krátkém časovém úseku. Relativním nedostatkem je minimální, respektive téměř žádný vliv na výběr respondentů. Tento výběr bude proveden pracovníky věznice, především speciálními pedagogy, kteří dotazníkové šetření provedou v rámci volnočasových aktivit. Vyhodnocení dotazníků bude provedeno pomocí daného vyhodnocovacího klíče k dotazníku. Při analýze a vyhodnocování dat bude nutné postupovat s naprostou přesností. Nejprve bude provedena analýza získaných demografických údajů. Na jejich základě bude charakterizován zkoumaný vzorek respondentů a následně budou tyto vyhodnocené demografické údaje použity v souvislosti s provedením analýzy získaných dat. Soubory otázek v dotazníku zaměřené na jednotlivé varianty agresivity budou po vyhodnocení porovnány s demografickými údaji k zjištění společných specifik odsouzených. Na základě zjištění společných znaků respondentů bude možné potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. K analýze budou použita data a údaje zejména respondentů s nejvyšší hodnotou dosažených bodů. Analýzou vyhodnocení bude také zjištěna míra agresivity odsouzených v rámci jednotlivých variant agresivity. Tato míra agresivity bude určena na základě stanovených kritérií míry agresivity týkající se realizace výzkumu. Respondenty dosažené
bodové
hodnoty jednotlivých
variant
budou
použity
pro vyhodnocení souhrnných kategorií agresivity a celkové agresivity odsouzených. Analýzou zjištěné výsledky budou vyhodnoceny a presentovány pomocí tabulek a grafů. Veškerá souhrnná data budou uvedena v příloze k případné možnosti porovnání výsledků zjištění. 62
5 Empirický výzkum V empirické části výzkumu byl v měsíci říjnu 2011 proveden sběr dat metodou standardizovaného dotazníku BUSCH - CLARC. Z celkového počtu 125 použitých dotazníků se vrátilo 114, dalších 7 dotazníků bylo nutné vyřadit z důvodu neúplného vyplnění a k vyhodnocení bylo možné použít 107 řádně vyplněných dotazníků. V následujícím měsíci byla tato získaná data vyhodnocována, analyzována a následně vyjádřena především v procentuálních hodnotách. Dotazníkovým šetřením byly získány také demografické údaje týkající se odsouzených ve Věznici Znojmo. Jedná se o kategorie z hlediska věku, bydliště, vzdělání, stavu, délky trestu, recidivy, typu spáchaného trestného činu a typu věznice původního odsouzení. Tyto údaje jsou vyhodnoceny a graficky vyjádřeny v následující podkapitole. Soubor otázek k získání dat, která hodnotí různé varianty agresivity, obsahuje sto tvrzení s možností tří odpovědí „Ano“, „Ne“, „Nevím“. Odpovědi 107 respondentů jsou vyhodnoceny pomocí dotazníkového klíče. Data týkající se Fyzického útoku, Verbálního útoku, Středního útoku, Podrážděnosti, Negativismu, Podřízenosti, Pocitu křivdy, Pocitu viny jsou uvedena v souhrnných tabulkách v příloze. Vyhodnocení a analýza souhrnných dat jednotlivých variant agresí je provedena v další kapitole, kde jsou výsledky zjištění popsány a přehledně vyjádřeny pomocí tabulek. Z dílčích výsledků dotazníkového šetření z hlediska různých variant agresí je zjištěna souhrnná míra agresivity respondentů a nepřátelství. Celkovou míru agresivity respondentů uvádí souhrn všech výsledků již zmíněných variant agresí. Transakční analýza zjištění míry agrese v různých variantách a demografických údajů umožňuje ověřit stanovené hypotézy, které jsou formulovány v souladu s vytyčenými cíli výzkumu. Stanovené hypotézy budou na základě provedené analýzy výsledků zjištění verifikovány či falzifikovány. Po potvrzení, nebo vyvrácení hypotéz, které vycházely z poznatků teoretické části práce, následuje celkové zhodnocení vyřčených tvrzení, shrnutí výzkumu, vyhodnocení celkové míry agresivity, konstatování výsledků zjištění, zhodnocení splnění dosažených cílů výzkumu, možnosti využití zjištění v odborné praxi. Případné návrhy, opatření či doporučení k dalšímu využití získaných poznatků.
63
5.1 Charakteristika zkoumaného souboru Prostřednictvím dotazníku zjištěné demografické údaje vzorku 107 respondentů, kteří se zúčastnili provedeného výzkumu ve Věznici Znojmo. Tabulka 3 Demografické údaje dotazníku pro odsouzené ve Věznici Znojmo Respondent :
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
20 20 21 21 21 22 22 22 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25 26 26 26 26 26 26 26 27 27 27 28 28 28 28
1 2 2 1 1 2 2 1 1 1 1 2 2 1 1 2 1 1 2 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 2 1 2
1 1 1 1 1 1 4 2 1 3 1 1 1 1 2 1 1 3 2 2 1 2 1 1 1 1 1 2 1 5 2 2
1 1 1 1 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 1 1 2 1 1 1 4 1 4 4 1 4 1 3 1 4
52 56 36 16,5 26 42 132 30 65 42 66 32 5 34 51 25 30 36 36 8 60 3 24 66 34 54 39 16 47 30 42 36
2 1 1 1 2 2 3 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 3 2 2 2 3 3 2
2 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 1 2 2 1 1 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2
2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2
64
33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76
28 29 29 29 29 29 29 29 30 30 30 30 30 30 31 32 32 32 32 32 33 33 33 33 33 33 33 33 33 34 34 34 34 35 35 35 36 36 37 37 37 37 37 38
2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 2 2 1 2 1 2 1 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 2 1 2 1 2 2 1 2 1 1
3 1 2 2 3 2 2 2 1 2 3 1 1 2 3 3 2 1 2 3 2 1 2 3 2 3 2 3 2 1 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 3 5
1 4 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 4 1 4 1 1 4 1 1 3 3 3 1 1 1 3 1 3 2 3 3 1 3 1 4 3 4 4 1 2 3 1 65
36 36 4 15 20 12 48 36 75 23 80 44 55 38 33 36 120 30 48 24 33 30 24 78 46 4 24 26 104 18 132 13 66 26 54 41 37 61 24 38 40 66 72 37
1 1 1 2 1 1 2 3 4 4 2 1 3 1 1 4 1 2 2 1 1 7 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 3 4 5 1 2 1 2 5 3 4 1 1
2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1 2 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2
2 2 2 2 3 2 3 2 3 3 2 2 3 2 2 2 3 2 3 2 2 3 2 3 2 2 3 2 3 2 4 2 3 3 3 2 3 3 2 3 3 3 3 2
38 77 38 78 38 79 38 80 38 81 38 82 39 83 39 84 39 85 39 86 40 87 41 88 42 89 43 90 43 91 44 92 44 93 44 94 45 95 46 96 47 97 47 98 49 99 50 100 50 101 52 102 58 103 60 104 60 105 61 106 62 107 Legenda k tabulce 3
2 2 1 2 1 1 1 2 2 2 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 2 1
Bydlím ve městě :
do 100.000 obyvatel = 1,
Vzdělání :
Základní = 1
5 3 2 3 1 1 3 2 3 3 3 3 1 1 1 1 2 1 2 2 1 2 5 2 2 2 3 2 2 5 2
3 1 1 1 4 2 2 3 1 2 3 4 1 4 3 3 1 3 2 1 3 4 2 2 3 3 1 2 2 2 2
48 10 52 60 24 30 60 104 60 36 30 72 40 22 42 23 120 28 66 36 29 34 48 36 48 48 90 18 16 48 66
4 3 3 1 1 4 1 2 2 2 1 2 3 2 4 9 1 3 1 3 2 2 1 3 3 4 1 1 2 1 1
1 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2
3 2 2 3 2 2 3 2 3 3 2 3 3 2 3 3 2 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 2 2 3 3
nad 100.000 obyvatel = 2
Střední odborné =2 Střední odborné s maturitou = 3 Vyšší odborné = 4 Vysokoškolské = 5 Stav :
svobodný = 1,
ženatý = 2, rozvedený = 3,
Typ trestného činu:
násilný = 1,
jiný =2
Typ věznice :
dohled = 1,
dozor = 2, ostraha = 3, 66
druh = 4 zvýšená ostraha = 4
Analyzované demografické údaje podle již zmíněných kategorií vyjádřeny graficky v procentech. Zkoumaný vzorek obsahuje celkem 107 respondentů. Věk Věkový průměr činí 34 let, nejmladšímu je 20 let a nejstarší má 62 let. Respondentů do 30 let je 46 (tj. 43,0%), 31 - 45 let udává 49 (tj. 45,8%) odsouzených, 8 se nachází v rozmezí 46 - 60 (tj. 7,5%) let a 4 jsou nad 60 let (tj. 3,7%). Při pohledu na graf je zřejmé, že výrazně převažují respondenti mladšího a středního věku dospělých, kteří tvoří skupinu v počtu 95 respondentů, což představuje 88,8%. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
43,0%
46 respondentů do 30 let
45,8%
49 respondentů 31 - 45 let
7,5%
8 respondentů 46 - 60 let
3,7%
4 respondenti nad 60 let
100%
celkem 107 respondentů
Graf 1 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle věku
Bydliště Ve městě do 100.000 obyvatel bydlí 66 (tj. 61,7%) respondentů, ve městě nad 100.000 obyvatel žije 41 (tj. 38,3%) respondentů. Velkoměsto, lze považovat za zdroj patologického chování, zde podíl respondentů pocházející z velkoměsta je více jak jedna třetina (38,3%). Dvě třetiny (61,7%) jsou z menšího města nebo venkova. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
61,7% 66 respondentů do 100.000 obyvatel 38,3% 41 respondentů nad 100.000 obyvatel 100%
celkem 107 respondentů
Graf 2 Odsouzení ve Věznici Znojmo podle velikosti místa bydliště
67
Vzdělání Z uvedeného grafu vyplývá, základní vzdělání má 38 (tj. 35,5%) respondentů, střední odborné získalo 43 (tj. 40,2%) respondentů, střední odbornou školu s maturitou vystudovalo 20 (tj. 18,7%) odsouzených, vyšší odborné vzdělání uvádí 1 (tj. 0,9%) respondent a vysokou školu absolvovalo 5 (tj. 4,7%) odsouzených. Více než jedna třetina klientů (35,5%) má základní vzdělání. Skupinu se základním vzděláním a vyučen tvoří tři čtvrtiny (75,7%) respondentů, jedná se tedy převážně o nižší dosažené vzdělání. 100% 90%
35,5%
38 respondentů základní vzdělání
70%
40,2%
43 respondentů střední odborné
60%
18,7%
20 respondentů střední s maturitou
80%
50% 40%
0,9%
1 respondent vyšší odborné vzdělání
30%
4,7% 5 respondentů vysokoškolské vzdělání
20%
100%
celkem 107 respondentů
10% 0%
Graf 3 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle dosaženého vzdělání
Stav Svobodných 54 (tj. 50,5%) respondentů, ženatých 15 (tj. 14,0%), rozvedených 20 (tj. 18,7%), druh uvedlo 18 (tj. 16,8%) dotázaných. Polovina odsouzených (50,5%) je svobodných. Převážná většina (86%) respondentů žije sólo životním stylem. Pouze malá skupina odsouzených (14%) žije ve svazku manželském. 100% 90% 80%
50,5%
54 respondentů svobodných
60%
14,0%
15 respondentů ženatých
50%
18,7%
20 respondentů rozvedených
40%
16,8%
18 respondentů uvadí druh
100%
celkem 107 respondentů
70%
30% 20% 10% 0%
Graf 4 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle stavu
68
Délka trestu Průměrná délka trestu činí 43,2 měsíců, nejdelší trest je 132 měsíců (11 let) a nejkratší trest 3 měsíce. Respondentů odsouzených do 1 roku je 7 (tj. 6,5%), v rozmezí střední délky trestu od 1 roku do 5 let je 80 (tj. 74,8%) respondentů, více než 5 let 20 (tj. 18,7%) klientů. Nejpočetnější skupinu tvoří tři čtvrtiny odsouzených (74%), kteří si odpykávají střední dobu trestu představující průměrnou délku 43,2 měsíců. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
6,5%
7 respondentů do 1 roku
74,8%
80 respondentů 1 -5 let
18,7%
20 respondentů 5 let a více
100%
celkem 107 respondentů
Graf 5 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle délky trestu
Množství spáchaných trestných činů Z grafu je patrné že, 47 (tj. 43,9%) odsouzených respondentů vykonává trest odnětí svobody poprvé, 60 (tj. 56,1%) respondentů uvádí, že ve výkonu trestu odnětí svobody jsou poněkolikáté. Více než polovina (56,1%) uvádí, že jsou ve výkonu trestu odnětí svobody poněkolikáté, tj. jedná se o recidivisty.
100% 90% 80% 70%
43,9%
47 respodentů odsouzených poprvé
60% 50%
56,1% 60 respondentů odsouzených vícekrát
40% 30%
100%
celkem 107 respondentů
20% 10% 0%
Graf 6 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle množství trestných činů
69
Typ spáchaného trestného činu Odsouzených respondentů za násilný trestný čin je 27 (tj. 25,2%), jiný trestný čin spáchalo 80 (tj. 74,8%) dotázaných. Pohledem na graf je zřejmé, že jednu čtvrtinu respondentů (25,2%) tvoří odsouzení za spáchání násilného trestného činu. Skupinu odsouzených za jiný trestný čin tvoří tři čtvrtiny respondentů (74,8%).
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
25,2% 27 respondentů spáchalo násilný TČ 74,8%
80 respondentů spáchalo jiný TČ
100%
celkem 107 respondentů
Graf 7 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle spáchaného trestného činu
Typ věznice původního odsouzení Odsouzení do věznice s dozorem uvedlo 64 (tj. 59%) respondentů, do věznice s ostrahou 42 (tj. 39%) a původně odsouzen do věznice se zvýšenou ostrahou byl pouze 1 (tj. 0,9%) respondent. Mimo jednoho odsouzeného byli všichni (99,1%) respondenti odsouzeni do věznice s dozorem nebo ostrahou. Lze tedy konstatovat, že se jedná o typ Věznice Znojmo. 100% 90% 80% 70%
59,8% 64 věznice s dozorem
60%
39,3% 42 ostraha
50% 40%
0,9% 1 zvýšená ostraha
30%
100%
celkem 107 respondentů
20% 10% 0%
Graf 8 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle původního odsouzení
70
5.2 Analýza výsledků zjištění Klíč k dotazníku Dotazník obsahuje celkem sto tvrzení s možností tří odpovědí „Ano“, „Ne“, „Nevím“. Soubory otázek jsou zaměřeny na zjištění různých variant agresivity, které jsou vyhodnoceny pomocí dotazníkového klíče. Získaná souhrnná data jsou uvedena prostřednictvím tabulek v příloze. Klíč k dotazníku BUSCH - CLARC, který hodnotí míru agresivity. Dle klíče je pro otázky 1, 2, 6, 27, 34, 39, 41, 49, 51, 63, 84 stanovena odpověď „Ne“ pro ostatní otázky stanovena odpověď „Ano“. V případě shodné odpovědi respondent získá 2 body, za neshodující se odpověď 0 bodů, „Nevím“ vždy jeden 1 bod. Z uvedeného tedy vyplývá, že: pro uvedené otázky se stanovenou odpovědí „Ne“, je v případě odpovědi respondenta „Ne“, tato otázka hodnocena za 2 body. Při odpovědi „Ano“ je hodnocení 0 bodů. pro ostatní otázky se stanovenou odpovědí „Ano“ je odpověď respondenta „Ano“ hodnocena 2 body, odpověď „Ne“ znamená 0 bodů. Tabulka 4 Klíč k dotazníku, jednotlivé varianty Otázky jednotlivých variant, odpověď na otázky Varianty agresivity Ano NE
Možný počet bodů
Fyzický útok
10, 14, 18, 22, 26, 30, 38, 42, 46, 52, 56
2, 6, 34
0 - 28 bodů
Verbální útok
3, 7, 11, 15, 19, 23, 31, 35, 43, 47, 53, 57
27, 39
0 - 28 bodů
Střední útok
60, 64, 68, 72, 76, 80, 88, 92, 96
84
0 - 20 bodů
Podrážděnost
55, 59, 67, 71, 75, 79, 83, 87, 91, 95, 99, 100
51, 63
0 - 28 bodů
Negativismus
5, 9, 13, 17, 21, 25, 29, 33, 37, 45, 50
1, 41, 49
0 - 28 bodů
Podezřívavost
4, 8, 12, 16, 20, 24, 28, 32, 36, 40 ,44 ,48
0 - 24 bodů
Pocit křivdy
61, 65, 69, 73, 77, 81, 85, 89, 93, 97
0 - 20 bodů
Pocit viny
54, 58, 62, 66, 70, 74, 78, 82, 86, 90, 94, 98
0 - 24 bodů
Agresivita je vyjádřena náchylností k Fyzickému útoku, Verbálnímu útoku, Střednímu útoku, Podrážděnosti a Negativismu. Nepřátelství zde určuje Podezřívavost, Pocit křivdy a Pocit viny. Celková míra agresivity je součet hodnot všech uvedených variant agresivity.
71
Analýza a vyhodnocení Prostřednictvím dotazníkového šetření byly získány demografické údaje respondentů. Následně byla provedena jejich analýza a na základě zjištění byl charakterizován zkoumaný soubor respondentů. Vyhodnocené demografické údaje a charakteristika zkoumaného vzorku je uvedena v předešlé kapitole. Tyto údaje budou využity v rámci další analýzy zjištěných dat, které jsou zaměřeny na zjištění míry agresivity v jejích různých variantách, a to především k vymezení společných znaků. Na základě zjištění společných znaků v souvislosti s vyhodnocením získaných dat bude možné potvrdit nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Data byla získána prostřednictvím odpovědí na sto tvrzení obsažených v dotazníku. V rámci těchto tvrzení jsou v dotazníku k jednotlivým variantám agresivity zaměřeny vymezené soubory otázek. Tyto data byla vyhodnocena pomocí již uvedeného klíče. Vyhodnocená data jsou zpracována v rámci různých variant agresivity a seřazena podle počtu dosažených bodů. Jednotlivé varianty útoků jsou rozčleněny a zaznamenány v jednotlivých tabulkách, které jsou uvedeny v příloze. Získané demografické údaje a zjištěná vyhodnocená data jsou zpracována v tabulkách společných znaků, které jsou následně seřazeny na základě dosaženého počtu bodů. Tyto údaje jsou uvedeny v souhrnných tabulkách v příloze. Z těchto tabulek jsou pro vyhodnocení a analýzu společných znaků použity skupiny respondentů s nadprůměrnými nebo nejvyššími hodnotami dosažených bodů. Z jednotlivých variant agresivity jsou zpracovány souhrnná data, která jsou rozdělena do tří souhrnných kategorií. Jedná se o kategorie Nepřátelství, Agresivity a Celkové agresivity. Kategorie Nepřátelství je vymezena součtem bodů třech variant agresivity a to, Podezřívavost, Pocit křivdy a Pocit viny. Agresivitu vymezuje pět zbývajících variant, kterými jsou Fyzický útok, Verbální útok, Střední útok, Podrážděnost a Negativismus. Třetí souhrnnou kategorii tvoří Celková agrese, která je vymezena součtem bodů dvou předešlých kategorií, respektive celkovým součtem bodů všech variant agresivity. Tyto souhrnná data jsou v tabulkách seřazena od nejvyšší dosažené hodnoty a k případnému srovnání uvedena v příloze. Respondenti, kteří byli vyhodnoceni s nadprůměrnými nebo nejvyššími hodnotami dosažených bodů v souhrnných kategoriích jsou uvedeni v tabulkách. Při analýze a vyhodnocování výsledků zjištění je postupováno na základě určených kritérií a stanoveného klíče pro vymezení míry agresivity. 72
Prostřednictvím
níže
uvedených
klíčů
jednotlivých
variant
agresivity
a souhrnných kategorií jsou stanoveny hranice nadprůměru, průměru a podprůměru. Tabulka 5 Teoretické hranice míry agresivity jednotlivých variant
Stanovené teoretické hranice míry agresivity jednotlivých variant agresivity vyjádřené počtem dosažených bodů Varianty agresivity
Podprůměrná (nízká agresivita)
Průměrná
Nadprůměrná (vysoká agresivita)
Možný počet bodů
Fyzický útok
0-6
7 - 21
22 - 28
0 - 28 bodů
Verbální útok
0-6 0-4 0-6 0-6 0-5 0-4 0-5
7 - 21 5 - 15 7 - 21 7 - 21 6 - 18 5 - 15 6 - 18
22 - 28 16 - 20 22 - 28 22 - 28 19 - 24 16 - 20 19 - 24
0 - 28 bodů 0 - 20 bodů 0 - 28 bodů 0 - 28 bodů 0 - 24 bodů 0 - 20 bodů 0 - 24 bodů
Střední útok Podrážděnost Negativismus Podezřívavost Pocit křivdy Pocit viny
K zjištění míry agresivity u souhrnných kategorií jsou výsledky vyhodnoceny stanoveným klíčem souhrnných kategorií. Tabulka 6 Teoretické hranice míry agresivity souhrnných kategorií
Stanovené teoretické hranice míry agresivity souhrnných kategorií agresivity vyjádřené počtem dosažených bodů Kategorie agresivity
Podprůměrná (nízká agresivita)
Průměrná
Nadprůměrná (vysoká agresivita)
Možný počet bodů
Nepřátelství
0 - 16 0 - 32 0 - 49
17 - 51 33 - 99 50 - 150
52 - 68 100 - 132 151 - 200
0 - 68 bodů 0 -132 bodů 0 - 200 bodů
Agrese Celková agrese
Na základě takto stanovených kritérií a klíčů je provedena analýza zjištěných dat. Z teoretických možností získání maximálního počtu bodů je vypočítán matematický průměr. Pro porovnání s teoreticky možným průměrem je u zjištěných dat vypočítána průměrná hodnota dosažených bodů. K ověření hypotéz jsou použity výsledky respondentů v jednotlivých variantách agresivity s nadprůměrnými a nejvyššími hodnotami dosažených bodů. K vymezení míry agresivity odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody jsou především
využity
výsledky
zjištění
souhrnných
z jednotlivých variant agresivity.
73
kategorií,
které
vycházejí
Fyzický útok Analýza
a
vyhodnocení
výsledků
zjištění
výpočtu
fyzického
útoku,
kde respondenti mohli získat maximálně 28 bodů. Teoretická hranice nadprůměru je 22 bodů a výše. Nejméně 0 bodů dosáhlo 21 respondentů. Nejvyššího počtu 28 bodů dosáhli dva odsouzení. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje pouze výše 7,2 bodů. Ze základního zjištění lze konstatovat, že míra fyzického útoku odsouzených celkově vykazuje hodnotu na spodní hranici průměru. Vzhledem k poměrně nízké dosažené průměrné hodnotě je na místě podotknout, že skupina s nadprůměrným počtem bodů je poměrně malá. Tabulka 7 Fyzický útok, společné znaky
Fyzický útok Otázky číslo: 2, 6, 10, 14, 18, 22, 26, 30, 34, 38, 42, 46, 52, 56
Možný počet bodů: 0 - 28
Respondent
Věk
Bydliště
Vzdělání
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestnéh o činu
Typ věznice
Počet bodů
55 96 104 22 59
33 46 60 26 33
2 1 2 2 1
2 2 2 2 2
3 1 2 1 1
24 36 18 3 24
2 3 1 1 1
2 2 2 2 2
2 3 2 2 3
28 28 26 23 22
74
37
2
2
2
66
4
2
3
22
Nadprůměrné hodnoty byly zjištěny u 6 respondentů. Mimo jednoho se převážně jedná o odsouzené mladšího a střední věku. Uvedení respondenti s nadprůměrnou mírou fyzického útoku se vyznačují několika společnými znaky. Většina odsouzených, která vykazuje nadprůměrný počet dosažených bodů, uvádí bydliště ve městě nad 100.000 obyvatel. Všichni odsouzení s nadprůměrným počtem bodů nejsou odsouzení za násilný trestný čin. U pěti z nich stanovená délka trestu nepřesahuje 3 roky. Všichni uvedení respondenti mají střední odborné vzdělání. Tři jsou ve výkonu trestu poprvé. Tři jsou svobodní a jeden rozvedený, dva ženatí. Tři byli odsouzeni do věznice s dozorem a tři do věznice s ostrahou. Z uvedeného tedy vyplývá zjištění, že respondenti s nadprůměrnými dosaženými hodnotami míry agresivity fyzického útoku, mají střední odborné vzdělání a nejsou odsouzeni za násilný trestný čin.
74
Verbální útok Analýza
a
vyhodnocení
výsledků
zjištění
výpočtu
verbálního
útoku,
kde respondenti mohli získat maximálně 28 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 22 bodů a výše. Nejméně 2 body dosáhl 1 respondent. Nejvyššího počtu 22 bodů, což je spodní hranice nadprůměru, dosáhli tři odsouzení. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 11,4 bodů. To znamená, že míra verbálního útoku odsouzených celkově vykazuje průměrnou hranici. Vzhledem k maximální zjištěné a uvedené průměrné hodnotě se většina respondentů nachází kolem faktické průměrné hodnoty. Tabulka 8 Verbální útok, společné znaky
Verbální útok Otázky číslo: 3, 7, 11, 15, 19, 23, 27, 31, 35, 39, 43, 47, 53, 57
Možný počet bodů: 0 - 28
Respondent
Věk
Bydliště
Vzdělání
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestného činu
Typ věznice
Počet bodů
29 38 82 59 104
28 29 38 33 60
1 1 1 1 2
1 2 1 2 2
1 2 2 1 2
47 12 30 24 18
2 1 4 1 1
2 1 1 2 2
2 2 2 3 2
22 22 22 21 21
Nejvyšší hodnoty uvedené v tabulce byly zjištěny u 5 respondentů. Kromě jednoho se jedná o odsouzené mladšího věku. Respondenti na hranici průměrných a nadprůměrných hodnot míry verbálního útoku vykazují určité společné znaky. Většina odsouzených, která vykazuje nejvyšší počet dosažených bodů, uvádí bydliště ve městě do 100.000 obyvatel, což znamená menší města nebo venkov. Tři respondenti mají střední odborné a dva základní vzdělání, tedy všichni uvedení mají nižší vzdělání. Dva jsou svobodní, tři ženatí. Délka trestu ve čtyřech případech nepřesahuje 3 roky. Polovina zmíněných respondentů je ve výkonu trestu poprvé. Dva byli odsouzeni za násilný trestný čin a tři za jiný trestný čin. Mimo jednoho byli všichni odsouzeni do věznice s dozorem. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nejvyššími dosaženými hodnotami míry agresivity verbálního útoku mají vzdělání nižší úrovně. Jde o vzdělání základní nebo střední odborné. Většina není odsouzena za násilný trestný čin a pochází z menších měst, popřípadě z venkova. Kromě jednoho byli všichni odsouzeni do věznice s dozorem, kde většina je ve výkonu trestu poprvé. 75
Střední útok Analýza
a
vyhodnocení
výsledků
zjištění
výpočtu
středního
útoku,
kde respondenti mohli získat maximálně 20 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 16 a více bodů. Třináct respondentů dosáhlo 0 bodů. Nejvyššího počtu 18 bodů dosáhli dva odsouzení. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 6,4 bodu. To znamená, že míra agresivity středního útoku odsouzených celkově vykazuje hodnotu blížící se spodní hranici průměru. Většina respondentů nedosáhla v rámci varianty středního útoku více jak pěti bodů. Tabulka 9 Střední útok, společné znaky
Střední útok Otázky číslo: 60, 64, 68, 72, 76, 80, 84 88, 92, 96
Možný počet bodů: 0 - 20
Respondent
Věk
Bydliště
Vzdělání
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestnéh o činu
Typ věznice
Počet bodů
74 96 10 35 78
37 46 24 29 38
2 1 1 1 2
2 2 3 2 3
2 1 1 1 1
66 36 42 4 10
4 3 1 1 3
2 2 2 2 2
3 3 2 2 2
18 18 16 16 16
Nadprůměrné hodnoty, jak uvádí výše uvedená tabulka, byly zjištěny u pěti respondentů. Jedná se o odsouzené mladšího a středního věku. Respondenti s nadprůměrnou dosaženou mírou středního útoku vykazují určité společné znaky. Většina odsouzených, která vykazuje nadprůměrný počet dosažených bodů, uvádí bydliště ve městě do 100.000 obyvatel, což znamená menší města nebo venkov. Tři respondenti mají střední odborné vzdělání a dva střední odborné s maturitou. Mimo jednoho jsou všichni svobodní. Délka trestu je různá. Většina není ve výkonu trestu poprvé. Nikdo z uvedených nebyl odsouzen za násilný trestný. Dva byli odsouzeni do věznice s ostrahou, tři do věznice dozorem. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nejvyššími dosaženými hodnotami míry agresivity středního útoku pocházejí z menších měst nebo z venkova. Dosažené vzdělání střední odborné a střední odborné s maturitou. Všichni jsou odsouzeni za nenásilný trestný čin. Většina odsouzených s dosaženými nadprůměrnými hodnotami je ve výkonu trestu opakovaně.
76
Podrážděnost Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu podrážděnosti, kde respondenti mohli získat maximálně 28 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 22 a více bodů. Šest respondentů dosáhlo 0 bodů. Nejvyššího počtu 24 bodů dosáhl jeden odsouzený. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 10,3 bodu. To znamená, že míra podrážděnosti odsouzených celkově vykazuje průměrnou hodnotu blíže spodní hranice průměru. Tabulka 10 Podrážděnost, společné znaky
Podrážděnost Otázky číslo: 51, 55, 59, 63, 67, 71, 75, 79, 83, 87, 91, 95, 99, 100
Možný počet bodů: 0 - 28
Respondent
Věk
Bydliště
Vzdělání
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestnéh o činu
Typ věznice
Počet bodů
104 26 29 10 38
60 27 28 24 29
2 2 1 1 1
2 1 1 3 2
2 4 1 1 2
18 54 47 42 12
1 3 2 1 1
2 2 2 2 1
2 2 2 2 2
24 22 22 21 20
Nejvyšší dosažené hodnoty, jak uvádí výše uvedená tabulka, byly zjištěny u pěti respondentů. Mimo jednoho jde o odsouzené mladšího věku. Uvedení respondenti s určitou dosaženou mírou podrážděnosti vykazují tyto společné znaky. Většina odsouzených, která vykazuje nadprůměrný počet dosažených bodů, uvádí bydliště ve městě do 100.000 obyvatel, což znamená menší města nebo venkov. Dva mají základní vzdělání, dva střední odborné vzdělání a jeden střední odborné s maturitou. Dva jsou svobodní, dva ženatí, jeden žije s družkou. Délka trestu je různá. Tři jsou ve výkonu trestu poprvé, dva jsou ve výkonu trestu poněkolikáté. Kromě jednoho jsou odsouzeni za nenásilný trestný čin. Všichni byli odsouzeni do věznice s dozorem. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nejvyššími dosaženými hodnotami míry podrážděnosti pochází více jak z poloviny z menších měst nebo z venkova. Dosažené vzdělání střední odborné nebo střední odborné s maturitou má většina z uvedených. Většina je odsouzena za nenásilný trestný čin. Více jak polovina z uvedených je odsouzena do výkonu trestu poprvé. Kromě jednoho jsou to respondenti mladšího věku.
77
Negativismus Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu negativismu, kde respondenti mohli získat maximálně 28 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 22 a více bodů. Sedm respondentů dosáhlo 0 bodů. Ani jeden respondent nedosáhl stanovené teoretické hranice nadprůměru. Nejvyššího počtu 14 bodů dosáhli čtyři odsouzení. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 6,38 bodu. Průměrná zjištěná hodnota míry negativismu odsouzených celkově vykazuje podprůměrnou hodnotu. Tabulka 11 Negativismus, společné znaky
Negativismus Otázky číslo: 1, 5, 9, 13, 17, 21, 25, 29, 33, 37, 41, 45, 49, 50 Respondent
Věk
12 30 57 104 8
24 28 33 60 22
Bydliště Vzdělání
2 2 2 2 1
1 5 2 2 2
Možný počet bodů: 0 - 28
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestného činu
Typ věznice
Počet bodů
1 3 1 2 1
32 30 46 18 30
1 3 1 1 1
1 1 1 2 2
2 2 2 2 2
14 14 14 14 13
Zjištěné hodnoty jsou ve všech pěti uvedených případech pod teoretickou hranicí nadprůměru. Nejvyšší dosažené hodnoty se rovnají hodnotě průměru. Mimo jednoho z uvedených jde o odsouzené mladšího věku. Respondenti s nejvyšší dosaženou mírou negativismu vykazují tyto společné znaky. Z pěti uvedených, čtyři bydlí ve městě nad 100.000 obyvatel. Tři mají střední odborné vzdělání, jeden základní a jeden uvádí vysokoškolské vzdělání. Tři jsou svobodní, jeden ženatý a jeden rozvedený. Mimo jednoho nedosahuje délka trestu více jak 3 roky. Čtyři jsou ve výkonu trestu poprvé, jeden opakovaně. Tři byli odsouzeni za násilný trestný, dva za jiný trestný čin. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nejvyššími dosaženými hodnotami negativismu útoku pocházejí z města nad 100.000 obyvatel. Tři, tedy většina dosáhla střední odborné vzdělání. Více jak polovina uvedených je odsouzena za násilný trestný čin. Dva za nenásilný trestný čin. Mimo jednoho jsou uvedení odsouzení ve výkonu trestu po prvé. Všichni respondenti s nejvyššími hodnotami negativismu byli odsouzeni do věznice s dozorem.
78
Podezřívavost Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu podezřívavosti, kde respondenti mohli získat maximálně 24 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 19 a více bodů. Jeden respondent dosáhl 0 bodů. Nejvyššího počtu 24 bodů dosáhl jeden odsouzený. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 9,36 bodu. To znamená, že podezřívavost odsouzených celkově vykazuje průměrnou hodnotu. Tabulka 12 Podezřívavost, společné znaky
Podezřívavost Otázky číslo: 4, 8, 12, 16, 20, 24, 28, 32, 36, 40, 44, 48
Možný počet bodů: 0 - 24
Respondent
Věk
Bydliště
Vzdělání
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestného činu
Typ věznice
Počet bodů
94 10 17 23 27 2
44 24 25 26 27 20
1 1 1 1 2 2
1 3 1 1 1 1
3 1 1 4 1 1
28 42 30 24 39 56
3 1 1 1 2 1
2 2 1 1 2 1
3 2 2 2 2 2
24 20 20 20 20 19
Nadprůměrné hodnoty uvedené v tabulce, byly zjištěny u 6 respondentů. Jedná se o odsouzené převážně mladšího věku. Respondenti s nadprůměrnou dosaženou mírou podezřívavosti vykazují tyto společné znaky. Většina odsouzených, která vykazuje nadprůměrný počet dosažených bodů, uvádí bydliště ve městě do 100.000 obyvatel, což znamená menší města nebo venkov. Pět respondentů má základní vzdělání, jeden střední odborné s maturitou. Čtyři jsou svobodní, jeden rozvedený a jeden uvádí, že žije s družkou. Délka trestu je různá. Čtyři jsou ve výkonu trestu poprvé, dva opakovaně. Polovina uvedených respondentů je odsouzena za násilný trestný. Jeden byl odsouzen do věznice s ostrahou, ostatní do věznice s dozorem. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nejvyššími dosaženými hodnotami míry podezřívavosti pocházejí zejména z menších měst nebo z venkova. Mimo jednoho dosažené vzdělání základní. Polovina je odsouzena za násilný trestný čin. Kromě jednoho se jedná o respondenty mladšího věku a svobodné.
79
Pocit křivdy Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu pocitu křivdy, kde respondenti mohli získat maximálně 20 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 16 a více bodů. Nejméně 2 body dosáhli dva respondenti. Nejvyššího počtu 18 bodů dosáhli dva odsouzení. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 10,2 bodu. To znamená, že míra pocitu křivdy odsouzených celkově vykazuje průměrnou hodnotu. Tabulka 13 Pocit křivdy, společné znaky
Pocit křivdy Otázky číslo: 61, 65, 69, 73, 77, 81, 85, 89, 93, 97
Možný počet bodů: 0 - 20
Respondent
Věk
Bydliště
Vzdělání
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestného činu
Typ věznice
Počet bodů
10 94 9 12 14 25 38 51 61 67 71 90
24 44 24 24 25 26 29 32 33 35 37 43
1 1 1 2 1 1 1 2 1 2 2 1
3 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 1
1 3 1 1 1 4 2 4 1 3 4 4
42 28 65 32 34 34 12 48 104 54 24 22
1 3 1 1 2 2 1 2 2 5 2 2
2 2 2 1 1 2 1 1 2 2 2 2
2 3 2 2 2 2 2 3 3 3 2 2
18 18 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16
Nadprůměrné hodnoty byly zjištěny u dvanácti respondentů. Jedná se o odsouzené převážně mladšího věku. Respondenti s nadprůměrnou dosaženou mírou pocitu křivdy vykazují tyto společné znaky. Čtyři respondenti bydlí ve městě nad 100.000 obyvatel, zbytek, což je většina, bydlí v menších městech nebo na venkově. Šest má základní vzdělání, pět střední odborné vzdělání a jeden střední odborné s maturitou. Pouze jeden respondent je ženatý. Délka trestu je různá. Většina není ve výkonu trestu poprvé. Poprvé jsou ve výkonu trestu čtyři respondenti. Čtyři byli odsouzeni za násilný trestný čin. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nejvyššími dosaženými hodnotami pocity křivdy pocházejí z menších měst nebo z venkova. Většina má základní a střední odborné vzdělání. Kromě jednoho se jedná o odsouzené svobodné nebo rozvedené, převážně mladšího věku. 80
Pocit viny Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu pocitu viny, kde respondenti mohli získat maximálně 24 bodů. Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 19 a více bodů. Jeden respondent dosáhl 2 body. Nejvyššího počtu 24 bodů dosáhli tři odsouzení. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 15 bodů. To znamená, že míra pocitu viny odsouzených celkově vykazuje průměrnou hodnotu blíže k horní stanovené hranici průměru. Tabulka 14 Pocit viny, společné znaky, nadprůměrné hodnoty
Pocit viny Otázky číslo: 54, 58, 62, 66, 70, 74, 78, 82, 86, 90, 94, 98 Respondent
Věk
3 66 92 4 11 25 46 49 67 107 51 80 91 14 38 43 70 35 77 101
21 35 44 21 24 26 30 32 35 62 32 38 43 25 29 30 36 29 38 50
Bydliště Vzdělání
2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2
1 2 1 1 1 1 2 2 2 2 2 3 1 1 2 3 1 2 5 2
Možný počet bodů: 0 - 24
Stav
Délka trestu měsíců
Po kolikáté trestán
Typ trestnéh o činu
Typ věznice
Počet bodů
1 1 3 1 1 4 4 1 3 2 4 1 3 1 2 1 3 1 3 3
36 26 23 16,5 66 34 38 120 54 66 48 60 42 34 12 80 61 4 48 48
1 4 9 1 1 2 1 1 5 1 2 1 4 2 1 2 1 1 4 3
1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 1 2 1 2 1 2
2 3 3 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 2 3 2
24 24 24 22 22 22 22 22 22 22 21 21 21 20 20 20 20 19 19 19
Nadprůměrné hodnoty pocitu viny byly zjištěny u dvaceti respondentů. Respondenti s nadprůměrnou dosaženou mírou pocitu viny vykazují tyto společné znaky.
81
Čtrnáct odsouzených, kteří vykazují nadprůměrný počet dosažených bodů, uvádí bydliště ve městě do 100.000 obyvatel, což znamená menší města popřípadě venkov. Základní vzdělání má 8 respondentů, 9 střední odborné vzdělání, 2 střední odborné s maturitou, jeden vysokoškolské. Kromě jednoho jsou svobodní, rozvedení nebo uvádí, že žijí s družkou. Délka trestu je různá. 10 je ve výkonu trestu opakovaně, což je polovina z uvedených respondentů. 8 je odsouzeno za násilný trestný čin, 12 za jiný trestný čin. Polovina je odsouzena do věznice s dozorem, druhá polovina je odsouzena do věznice s ostrahou. Z uvedeného zjištění především vyplývá, že respondenti s nadprůměrnými dosaženými hodnotami míry pocitu viny pocházejí většinou z menších měst nebo z venkova. Dosažené vzdělání převážně základní a střední odborné, to znamená vzdělání nižší. Mimo jednoho se jedná o odsouzené svobodné nebo rozvedené. Většina je odsouzena za nenásilný trestný čin, ale počet odsouzených za násilný trestný čin této skupiny respondentů není zanedbatelný. Polovina odsouzených byla zařazena do věznice s ostrahou. Dílčí shrnutí výsledků zjištění variant agresivity Provedenou analýzou a vyhodnocením jednotlivých variant agresivity bylo zjištěno, že respondenti s nadprůměrnými dosaženými hodnotami, tedy odsouzení s vysokou mírou agresivity vykazují určité společné znaky. Zejména se tedy jedná o respondenty mladšího věku, kteří uvádí bydliště ve městě do 100 000 obyvatel, to znamená menší města nebo na venkov. Dosažené vzdělání převážně základní a střední odborné, to znamená vzdělání nižší. Většina je svobodných či rozvedených. Délka trestu je různá. Opakovaný výkon trestu se vyskytuje nepravidelně. Převážná většina není odsouzena za násilný trestný čin. Většina byla odsouzena do věznice s dozorem. Výjimku tvoří pouze skupina respondentů varianty Negativismu, kde respondenti s nejvyšším dosaženým počtem bodů pocházejí z měst nad 100 000 obyvatel, a většina spáchala násilný trestný čin. Ovšem u této varianty respondenti s nejvyšší hodnotou dosažených bodů dosáhli pouze průměrných hodnot. Skupiny odsouzených s dosaženým nadprůměrným počtem bodů v jednotlivých variantách útoků lze vzhledem k celkovému počtu 107 respondentů označit jako malé.
82
Nepřátelství Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu nepřátelství, kde jde o součet bodů podezřívavosti, pocitu křivdy a pocitu viny. Zde mohli respondenti získat maximálně 68 bodů. Průměrná teoretická hodnota je tedy 34 bodů. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 34,6 bodů. To znamená, že míra nepřátelství odsouzených respondentů ve výkonu trestu celkově vykazuje průměrnou hodnotu. Tabulka 15 Nepřátelství, nadprůměrné hodnoty
Nepřátelství Možný počet bodů: 0 - 68
Otázky číslo: viz. klíč Respondent
Podezřívavost
Pocit křivdy
Pocit viny
Počet bodů
94 3 25 51
24 16 14 15
18 14 16 16
16 24 22 21
58 54 52 52
Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 52 a více bodů. Nadprůměrné dosažené hodnoty nepřátelství jsou uvedené v tabulce. Tyto nadprůměrné hodnoty byly zjištěny u čtyř respondentů, což z celkového počtu 107 představuje 3,7% respondentů, kteří vykazují vysokou míru agresivity. Tabulka 16 Nepřátelství, podprůměrné hodnoty
Nepřátelství Možný počet bodů: 0 - 68
Otázky číslo: viz. klíč Respondent
Podezřívavost
Pocit křivdy
Pocit viny
Počet bodů
28 62 79 32 96
4 2 0 2 2
8 3 8 4 6
4 11 7 8 2
16 16 15 14 10
Stanovená teoretická hranice podprůměrných hodnot je 16 a méně bodů. Podprůměrných hodnot dosáhlo 5 uvedených respondentů. 5 respondentů z celkového počtu 107 je 4,7%, kteří vykazují nízkou míru agresivity. Na základě výše uvedeného zbývá 98 respondentů, vykazující průměrné hodnoty. Tato skupina s průměrnou mírou agresivity představuje 91% respondentů. Z uvedeného zjištění lze konstatovat, že skupina respondentů celkově vykazuje již zmíněnou průměrnou míru nepřátelství. 83
Agresivita Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu Agresivity, kde se jedná o součet bodů Fyzického útoku, Verbálního útoku, Středního útoku, Podrážděnosti a Negativismu. Možný maximální počet bodů v této kategorii je 132. Průměrná teoretická hodnota je tedy 66 bodů. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 41,5 bodů. To znamená, že míra agresivity odsouzených respondentů ve výkonu trestu celkově vykazuje průměrnou míru blíže k podprůměrné hranici. Vzhledem k poměrně nízké dosažené průměrné hodnotě, která představuje hodnotu zjevně pod teoretickou hodnotou průměru je na místě podotknout, že skupina s nejvyšším dosaženým počtem bodů je poměrně malá a ani tyto hodnoty nedosahují výše nadprůměrných hodnot. Tabulka 17 Agresivita, respondenti nejvyšším počtem dosažených bodů
Agresivita Otázky číslo: viz. klíč
Možný počet bodů: 0 - 132
Respondent
Fyzický útok
Verbální útok
Střední útok
Podrážděnost
Negativismus
Počet bodů
104 96 10 38 74
26 28 14 20 22
21 16 20 22 16
14 18 16 12 18
24 16 21 20 18
14 12 12 8 8
99 90 83 82 82
Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 100 a více bodů. Nadprůměrné hodnoty nedosáhl ani jeden respondent. V tabulce je uvedeno 5 respondentů, kteří dosáhli nejvyšších hodnot. Stanovená průměrná hranice této kategorie je 33 - 99 dosažených bodů. Těchto hodnot dosáhlo 64 respondentů, kteří z celkového počtu 107 tvoří 59,8%. Tato skupina vykazuje průměrnou míru agresivity. Stanovená teoretická hranice podprůměru je 32 a méně bodů. Podprůměrných hodnot dosáhlo 43 odsouzených, což představuje 40,2% z celkového počtu 107 respondentů. Tato skupina vězňů tedy vykazuje nízkou míru agresivity. Na základě výše provedených výpočtů a vyjádření výsledků v procentech, lze konstatovat, že výsledky zjištění korespondují s tvrzením, uvedeném výše, a to, že míra agresivity odsouzených vyjádřena jednotlivými útoky je průměrná, blíže k hranici podprůměrných hodnot, respektive nízké míře agresivity.
84
Celková agresivita Analýza a vyhodnocení výsledků zjištění výpočtu Celkové agresivity, kde se jedná o součet bodů Fyzického útoku, Verbálního útoku, Středního útoku, Podrážděnosti, Negativismu, Podezřívavosti, Pocitu křivdy a Pocitu viny. Možný maximální počet bodů v Celkové agresivitě je 200. Průměrná teoretická hodnota je tedy 100 bodů. Průměrná zjištěná hodnota ze souhrnných dat dosahuje výše 76 bodů. To znamená, že míra agresivity odsouzených respondentů ve výkonu trestu celkově vykazuje průměrnou hodnotu. Skupina s nejvyšším počtem bodů svým počtem koresponduje s předchozími dílčími zjištěními a tím se potvrzuje, že vyšší hodnoty míry agresivity vykazuje pouze malá skupina odsouzených. Tabulka 18 Celková agresivita, respondenti s nejvyšším počtem dosažených bodů
Celková agresivita Možný počet bodů: 0 - 200
Otázky číslo: 1 - 100
Respondent
Fyzický útok
Verbální útok
Střední útok
Podrážděnost
Negativismus
Podezřívavost
Pocit křivdy
Pocit viny
Počet bodů
104 38 10 82 22 29
26 20 14 20 23 6
21 22 20 22 17 22
14 12 16 14 10 13
24 20 21 14 13 22
14 8 12 10 13 9
12 14 20 18 16 18
9 16 18 12 11 13
14 20 9 18 17 17
134 132 130 128 120 120
Stanovená teoretická hranice nadprůměru je 151 a více bodů. Nadprůměrné hodnoty nedosáhl ani jeden respondent. V tabulce je uvedeno 6 respondentů, kteří dosáhli nejvyšších hodnot. Stanovená průměrná hranice této kategorie je 50 - 150 dosažených bodů. Těchto hodnot dosáhlo 86 respondentů, kteří z celkového počtu 107 tvoří 80,4%. Tato skupina vykazuje průměrnou míru agresivity. Stanovená teoretická hranice podprůměru, která vymezuje nízkou míru agresivity je 49 a méně bodů. Podprůměrných hodnot dosáhlo 21 odsouzených, což představuje 19,6% z celkového počtu 107 respondentů. Na základě uvedeného lze potvrdit, že celková míra agresivity odsouzených je průměrná, kdy průměrnou míru vykazuje převážná většina respondentů. 85
Dílčí shrnutí výsledků zjištění souhrnných kategorií agresivity Provedenou analýzou a vyhodnocením souhrnných kategorií agresivity bylo zjištěno, že respondenti dosaženými hodnotami bodů vykazují především průměrné míry agresivity. Pouze v souhrnné kategorii Nepřátelství, která je vymezena součtem dosažených bodů variant Podezřívavosti, Pocitu křivdy a Pocitu viny, dosáhla velmi malá skupina respondentů nadprůměrných hodnot počtu bodů. Jedná se o skupinu představující 3,7% respondentů, která tedy vykazuje vysokou míru agresivity. Ovšem skupinu odsouzených v rámci této kategorie, která vykazuje průměrnou míru agresivity, tvoří 91%. Skupinu vězňů vykazující nízkou agresivitu tvoří 4,7% respondentů. Souhrnné kategorie Agresivity je vymezena součtem dosažených bodů Fyzického útoku, Verbálního útoku, Středního útoku, Podrážděnosti a Negativismu. V této kategorii nadprůměrné hodnoty nedosáhl ani jeden respondent, což znamená, že zde žádný respondent nevykazuje vysokou míru agresivity. Průměrná míra agresivity byla zjištěna u 59,8% respondentů, co znamená u více jak poloviny. Menší polovina respondentů, respektive 40,2% odsouzených v této souhrnné kategorii vykazuje nízkou míru agresivity. Zde je vhodné podotknout, že malé skupiny respondentů v různých variantách výše zmíněných útoků dosáhly nadprůměrných hodnot počtu bodů, ale v součtu těchto variant ani jeden respondent nedosáhl vysoké míry agresivity. V kategorii Celkové agresivity, která zahrnuje celkový součet bodů všech variant agresivity, respondenti vykazují průměrnou a nízkou míru agresivity. Kdy celkovou průměrnou míru agresivity vykazuje 80,4% a nízkou míru agresivity představuje 19,6% respondentů. Vyššího počtu bodů v rámci kategorie celkové agresivity dosáhla pouze malá skupina odsouzených, ale ani ti nedosáhli nadprůměrných hodnot, které by znamenaly vysokou míru agresivity. Na základě výše uvedených výsledků zjištění lze konstatovat, že výsledky korespondují s již uvedeným tvrzením, že míra agresivity odsouzených je průměrná, kde průměrnou míru celkové agresivity vykazují čtyři pětiny respondentů. Nízkou míru agresivity celkově vykazuje jedna pětina respondentů. Vysoká míra agresivity byla zjištěna pouze u jednotlivců a to pouze v jednotlivých variantách agresivity.
86
5.3 Ověření stanovených hypotéz Stanovené hypotézy byly potvrzeny či vyvráceny zejména na základě provedené analýzy výsledků zjištění v jednotlivých variantách agresivity. Ke zjištění míry agresivity jednotlivých variant agresivity byly zaměřeny již zmíněné soubory otázek v dotazníku. Na základě vyhodnocení uvedených jednotlivých variant lze tedy konstatovat k stanoveným hypotézám následující: Hypotéza č. 1: „Odsouzení za násilný trestný čin jsou více fyzicky agresivní, než respondenti odsouzení za jiný trestný čin.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti s nadprůměrnými dosaženými hodnotami míry agresivity fyzického útoku nejsou odsouzeni za násilný trestný čin. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry agresivity fyzického útoku u respondentů odsouzených za násilný trestný čin se nepotvrdila, to znamená, že neplatí. Hypotéza č. 2: „Odsouzení s dosaženým nižším vzděláním jsou více agresivní, než respondenti s vyšším vzděláním.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti s nižším dosaženým vzděláním vykazují vyšší míru agresivity, než respondenti s vyšším vzděláním. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry agresivity respondentů s nižším vzděláním byla potvrzena. Hypotéza č. 3: „Odsouzení z menších měst a venkova jsou méně agresivní, než odsouzení respondenti z velkých měst, respektive z měst nad 100.000 obyvatel.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti z menších měst a venkova dosahují vyšší míru agresivity jak respondenti z měst nad 100.000 obyvatel. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry agresivity u respondentů z měst nad 100.000 obyvatel se nepotvrdila, to znamená, že neplatí. Hypotéza č. 4: „Odsouzení mladšího věku jsou více podráždění, než odsouzení respondenti staršího věku.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti mladšího věku vykazují vyšší míru agresivity a jsou více podráždění než respondenti vyššího věku. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry podrážděnosti respondentů mladšího věku byla potvrzena. 87
Hypotéza č. 5: „Odsouzení po několikáté vykazují větší míru agresivity, než respondenti ve výkonu trestu poprvé.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti odsouzení po několikáté nevykazují větší míru agresivity. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry agresivity u respondentů odsouzených po několikáté se nepotvrdila, to znamená, že neplatí. Hypotéza č. 6: „Větší míra verbálního útoku se projevuje častěji u odsouzených respondentů mladšího věku.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti mladšího věku vykazují vyšší míru agresivity a jsou více verbálně agresivní než respondenti vyššího věku. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry podrážděnosti respondentů mladšího věku byla potvrzena. Hypotéza č. 7: „Odsouzení s dosaženým základním vzděláním jsou více podezřívaví, než odsouzení respondenti s vyšším dosaženým vzděláním.“ Ze zjištění vyplývá, že respondenti s dosaženým základním vzděláním jsou více podezřívaví a vykazují vyšší míru agresivity než respondenti se vzděláním vyššího typu. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry podezřívavosti u respondentů s dosaženým základním vzděláním byla potvrzena. Hypotéza č. 8: „Svobodní a rozvedení odsouzení respondenti jsou více agresivní, než odsouzení respondenti ženatí.“ Ze zjištění vyplývá, že svobodní a rozvedení respondenti vykazují vyšší míru agresivity než respondenti ženatí. Vzhledem k výsledku zjištění lze konstatovat, že stanovená hypotéza týkající se předpokladu větší míry agresivity u svobodných a rozvedených respondentů byla potvrzena. Na základě provedené analýzy výsledků zjištění v jednotlivých variantách agresivity byly z celkového počtu osmi stanovených hypotéz tři hypotézy falzifikovány a pět hypotéz verifikováno. Výsledky zjištění, které umožnily ověřit formulované hypotézy, budou následně využity i ke zjištění míry agresivity odsouzených v jednotlivých variantách agresivity.
88
5.4 Shrnutí výzkumu, zhodnocení hypotéz Výzkumu, který byl realizován ve Věznici Znojmo, se účastnilo 107 respondentů odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody. Zaměřením a cílem výzkumu bylo zjištění míry agresivity odsouzených. Ke zjištění potřebných údajů a dat byla použita metoda dotazníku. Kvantitativní dotazníkové šetření s odsouzenými fakticky provedli zaměstnanci vězeňské služby v rámci volnočasových aktivit. Dotazník obsahuje sto tvrzení, které jsou rozčleněny do souborů otázek zaměřených na jednotlivé varianty agresivity. Vyhodnocení odpovědí dotazníkového šetření je provedeno prostřednictvím daného dotazníkového klíče. Získané údaje a data byla vyhodnocena na základě stanovených kritérií a vyjádřena pomocí grafů a tabulek. Z vyhodnocení a analýzy dotazníků vyplynulo, že určitá agresivita se u odsouzených vyskytuje. Převážně se jedná o průměrnou míru agresivity, vysoká agresivita se vyskytla u několika jedinců a to pouze v jednotlivých variantách agresivity. V souhrnných kategoriích agresivity odsouzení vykazovali pouze průměrnou a nízkou míru agresivity. Dílčím cílem výzkumu bylo ověření stanovených hypotéz. Hypotézy bylo možné potvrdit či vyvrátit především na základě výsledků zjištění v jednotlivých variantách agresivity. V již zmíněných variantách dosahovali někteří jednotliví respondenti nadprůměrných hodnot dosažených bodů, čímž vykazovali vysokou míru agresivity. Zejména tito respondenti s nadprůměrným a nejvyšším počtem dosažených bodů byli použiti pro analýzu a zjištění společných znaků, respektive k jejich profilaci a charakteristice, podle které bylo možné ověřit zmíněné hypotézy. Z analýzy výsledků zjištění v jednotlivých variantách agresivity vyplynulo, že respondenti, kteří vykazují nadprůměrné, popřípadě nejvyšší hodnoty dosažených bodů jsou mladšího věku, uvádí bydliště ve městě do 100 000 obyvatel, to znamená menší města nebo na venkov. Dosažené vzdělání převážně základní a střední odborné, to znamená vzdělání nižší. Většina je svobodných či rozvedených. Délka trestu je různá. Opakovaný výkon trestu se vyskytuje nepravidelně. Převážná většina není odsouzena za násilný trestný čin. Většina byla odsouzena do věznice s dozorem. Na základě ověření a zhodnocení hypotéz lze konstatovat zjištění, že tři hypotézy byly falzifikovány a zejména vyvrácení první formulované hypotézy, týkající se fyzického útoku je určitým překvapením. Do jisté míry i nepotvrzení hypotézy tři a pět je také zajímavé a mohlo by naznačovat účelové chování respondentů. Ostatních pět hypotéz bylo verifikováno. 89
Vyhodnocení jednotlivých variant agresivity nebylo využito pouze k ověření hypotéz, ale také ke zjištění míry agresivity odsouzených v jednotlivých variantách agresivity, které bylo provedeno na základě stanovených kritérií míry agresivity. Z jednotlivých variant bylo následně provedeno vyhodnocení souhrnných kategorií agresivity. Analýza a vyhodnocení souhrnných kategorií je provedena podle stanovených kritérií. Souhrnný přehled zjištění míry agresivity v jednotlivých variantách agresivity a souhrnných kategoriích je uveden v následující tabulce. Tabulka 19 Souhrnný přehled zjištění míry agresivity
Souhrnný přehled podle dosažené míry agresivity v jednotlivých variantách agresivity a souhrnných kategoriích agresivity Počet respondentů vyjádřeno v procentech Agresivita
Fyzický útok Verbální útok Střední útok Podrážděnost Negativismus Podezřívavost Pocit křivdy Pocit viny Nepřátelství Agresivita Celková agresivita
Nízká agresivita
Průměrná agresivita
Vysoká agresivita
počet
%
počet
%
počet
%
66 19 48 28 63 15 11 3 5 43 21
61,7% 17,8% 44,9% 26,2% 58,9% 14% 10,3% 2,8% 4,7% 40,2% 19,6%
35 85 54 76 44 86 84 84 98 64 86
32,7% 79,4% 50,5% 71% 41,1% 80,4% 78,5% 78,5% 91% 59,8% 80,4%
6 3 5 3 0 6 12 20 4 0 0
5,6% 2,8% 4,7% 2,8% 0% 5,6% 11,2% 18,7% 3,7% 0% 0%
Provedeným výzkumem se podařilo naplnit stanovené cíle práce a ověřit stanovené hypotézy, kdy tři hypotézy byly vyvráceny a pět potvrzeno. Především zjištění, kdy nebyl potvrzen předpoklad u fyzického útoku, kde se očekávalo, že vyšší míra agresivity se projeví u odsouzených za násilný trestný čin, je zajímavé. Hlavním cílem výzkumu, respektive celé práce byla analýza míry agresivity odsouzených. Analýza byla provedena u všech variant agresivity a souhrnných kategorií agresivity odsouzených. Z analýzy vyplývá zjištění, že odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody vykazují především průměrnou míru agresivity, jedná se o 80,4% respondentů a nízkou míru agresivity, kde se jedná o 19,6%. Vysokou míru agresivity vykazují pouze různí jednotlivci a to pouze v rámci jednotlivých variant agresivity.
90
5.5 Návrhy a opatření Na základě provedené analýzy výsledků výzkumu a zjištění míry agresivity odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody lze doporučit určité návrhy či opatření. Při formulaci doporučení vycházím pouze z nastudované teorie problematiky týkající se vězeňského prostředí a provedeného výzkumu ve Věznici Znojmo. Praktické zkušenosti s prací s odsouzenými ve výkonu trestu nemám, což má určitý vliv na posuzování a hodnocení objektivní reality ve věznici. Na druhou stranu nejsem ovlivněn osobní zkušeností a vycházím pouze ze zjištěných dat. Osobní zkušenost s lidmi, kteří se ve výkonu trestu ocitnou, mám z fáze jejich šetření a prokazování jim spáchání trestného činu. Agresivita těchto potencionálních adeptů na odsouzení je poměrně zjevná, která se v mnoha případech snižuje při jejich odhalení a uvědomění si hrozby trestu odnětí svobody. Lze se tedy předem domnívat, že tito lidé, respektive odsouzení, se ve výkonu trestu chovají účelově a jejich agresivita je poměrně skryta. Proto je dobré si tuto skutečnost uvědomovat a mít na paměti, že agresivita se může u odsouzených projevit kdykoli. K zdárnému procesu resocializace, kde je také zahrnuta složka zvládání agresivity a sebeovládání, lze navrhnout:
Při působení Vězeňské služby na odsouzené v případě, že má být tato činnost smysluplná je potřebné mít teoretickou přípravu v oblasti blízké plnění jejich úkolů, která umožní rozpoznat důležité podmínky, popřípadě právní normy pro práci s odsouzenými;
k realizaci zařazení odsouzených využívat nástroje analýzy rizik a potřeb jednotlivých odsouzených tak, aby odpovídalo reálnému riziku jednotlivců. Snaha o přenesení kompetence ze soudu na pracovníky Vězeňské služby - lze jen doporučit z důvodu, že pracovníci věznice znají odsouzeného ze své denní praxe a mají nejvíce zkušeností s bezprostředním kontaktem s odsouzenými;
u jednotlivých odsouzeným i přes určité legislativní normy, které předurčují určitý paušální a šablonovitý postup přistupovat se snahou individuálního přístupu s podílem do jisté míry lidského faktoru v mezích zákona;
těžiště práce speciálních a sociálních pedagogů je výchovné působení a přímý styk s odsouzenými, proto je také důležitá vzájemná spolupráce s vedením věznice v realizaci resocializačního procesu;
91
při
zacházení
s odsouzenými
v rámci
realizace
programů
zacházení
přistupovat profesionálně a spravedlivě, znát osobnost vězňů, pozorovat jejich chování, nepodceňovat systém bezpečnostních zásad a tím předcházet vzniku agresivního chování;
mít na paměti, že důležité je agresivitě předcházet a zabránit, prevencí zvládání agresivity a nežádoucího jednání ve vězení je každopádně smysluplné naplnění každého dne. Tato náplň dne by měla být v co možné míře zajištěna prací, vzdělávacími, sportovními a různými zájmovými aktivitami;
při
skupinové
i
individuální
činnosti
s odsouzenými
se
zaměřovat
na potencionální jednotlivce, kteří by mohli svým chováním a jednáním podněcovat, či vyvolávat agresivní jednání ve skupině. Využívat při tom osobní znalosti, diagnostiky psychologů a kontroly. Shromážděné poznatky ať už teoretické či zjištěné prostřednictvím empirického výzkumu a konzultacemi s pracovníky Vězeňské služby přispívají k ucelenějšímu pohledu na míru agresivity ve vězeňském prostředí. Výše uvedená doporučení korespondují se záměrem v rámci Koncepce rozvoje Českého vězeňství do roku 2015. Kde snahou je reagovat na nové podmínky a souvislosti v rámci Evropy. Naplnění vytyčených cílů by mělo nepochybně přispět k prevenci a zvládání agresivity v českých věznicích, kde je mnoho otázek týkající se vzniku a projevů agresivního chování. Podle mého názoru je třeba se věnovat i této problematice hlouběji, zajímat se o ni z různých úhlů pohledu, monitorovat aktuální stav a zaměřit se zejména na prevenci. Agresivita ve výkonu trestu odnětí svobody, tak jak v běžné společnosti existovala vždy a existovat bude stále. Důležité ovšem je umět tuto agresivitu zvládat, předcházet jí, popřípadě ji udržet v přiměřené míře. Způsobů zmírnění a kontroly agresivity existuje mnoho, zejména ale ve vězeňském prostředí jde o řízené volnočasové aktivity. Na základě analýzy výsledků výzkumu u odsouzených ve Věznici Znojmo, lze konstatovat, že práce při zacházení s odsouzenými, realizace standardizovaných programů zacházení a volnočasových aktivit je na profesionální úrovni. Což dokladuje zjištěná míra agresivity, která je celkově průměrná a podprůměrná.
92
Závěr V diplomové práci jsem se zabýval agresivitou odsouzených ve Věznici Znojmo, především analýzou její míry. Hlavním úkolem a cílem práce tedy bylo provedení analýzy míry agresivity odsouzených. Realizovaným výzkumem ve vězeňském prostředí byla získána potřebná data, která byla následně analyzována a vyhodnocena. Na základě výsledků analýzy bylo možné vymezit míru agresivity odsouzených, ověřit vyřčené hypotézy a konstatovat závěry ze zjištění. Výsledkem provedené analýzy je zjištění, že míra agresivity u odsouzených respondentů není tak velká, jak by se dalo očekávat. Zjištěné hodnoty míry celkové agresivity vypočítané z různých variant agrese vykazují nízkou a průměrnou míru agresivity vězňů. Toto zjištění koresponduje i s tím, že se ve Věznici Znojmo zatím nevyskytla žádná mimořádná událost a ani podle sdělení vedení věznice nebylo nutné řešit situace spojené s agresivitou odsouzených. Faktický výběr respondentů výzkumu, který může mít vliv na konečný výsledek zjištění, provedli pracovníci věznice, ale vzhledem k tomu, že výzkumný vzorek obsahoval dostatečný počet respondentů, lze s jistotou říct, že určitý relevantní obraz o míře agresivity ve Věznici Znojmo dokladuje. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že pouze v jednotlivých variantách agresivity vykazují malé skupiny respondentů vysokou míru agresivity, respektive se jedná o malé procento agresivních jedinců. Ovšem zde je vhodné podotknout, že právě agresivnější jednotlivci jsou schopni ovlivnit morálku celé skupiny, popřípadě být zdrojem agresivního chování. Zajímavým zjištěním je vyvrácení předpokladu u fyzického útoku, kde se očekávalo, že vyšší míra agresivity se projeví u odsouzených za násilný trestný čin. Zde se otvírá téma k diskuzi, zda jsou respondenti odsouzeni za násilný trestný čin méně agresivní, nebo zda jsou schopni více vědomě ovládat své emoce a tím svou agresivitu úspěšně skrýt, popřípadě se chovat účelově. Diplomová práce zde skýtá prostor pro případnou výzkumnou práci do budoucna. Podle mého názoru by mohlo být přínosné realizovat výzkum s větším vzorkem respondentů a provést podrobnější a širší analýzu. To by ovšem znamenalo práci s poměrně velkým množstvím dat, časově náročnou a vhodnější pro práci v týmu.
93
Závěrem lze konstatovat, že se zcela jistě určitá míra agresivity u odsouzených vyskytuje. Ke snižování a zvládání agresivity a napětí ve vězení nepochybně přispívá působení speciálních a sociálních pedagogů, které musí být cílevědomé, záměrné, plánovité a všestranné s cílem zařadit odsouzeného zpět do civilního života. Bezesporu také profesionální přístup všech pracovníků VS ČR při zacházení s odsouzenými lze označit jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro snížení agresivity u odsouzených. Především realizace dynamické bezpečnosti, která se vyznačuje pevnosti postojů a náročností na jedné straně a vstřícností a ochotou na straně druhé. Dynamickou bezpečnost
lze
chápat
jako
vyvážený poměr
mezi
přiměřenou
náročností,
při vyžadovaní kázně a pořádku a současným pochopením pro potřeby vězněných osob. Analýzou zjištěná míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo koresponduje také s prezentovanými fakty v teoretické části práce týkající se sociální práce při zacházení s odsouzenými ve věznici. Zpracování této diplomové práce, především analýza míry agresivity odsouzených, přispěla tedy k vyzvednutí a potvrzení nezastupitelnosti sociální práce speciálních, sociálních pedagogů a dalších výchovných pracovníků ve vězeňském prostředí. Návrhy a opatření v této práci vycházejí již z nastaveného trendu humanizace a rozvoje českého vězeňství a potvrzují nutnost profesionálního přístupu všech pracovníků Vězeňské služby, zejména v dnešní nelehké ekonomické době. Diplomová práce stanovený cíl, kterým byla analýza míry agresivity odsouzených, podle mého názoru splnila, otevřela prostor k diskusi a nastínila možnosti pro případnou výzkumnou práci do budoucna. Přínos diplomové práce spatřuji především v tom, že zjištěné výsledky empirického výzkumu a závěry vyplývající z práce, lze případně poskytnout k využití profesionálům ke zkvalitnění a zefektivnění jejich práce v odborné praxi. Zejména při zacházení s odsouzenými ve výkonu trestu, styku s klienty před odsouzením a po propuštění z výkonu trestu. To zejména znamená poskytnutí poznatků všem pracovníkům Vězeňské služby, kteří jsou v přímém styku s odsouzenými; sociálním a speciálním pedagogům, neboť právě oni výchovně působí a ovlivňují odsouzené; dále pak pracovníkům Probační a mediační služby, jejichž sociální práce spočívá v následné pomoci lidem po propuštění z výkonu trestu; popřípadě orgánům činných v trestním řízení, které se setkávají při výkonu služby s potencionálními adepty na odsouzení; a dalším případným pracovníkům v sociální oblasti; a v neposlední řadě všem zájemcům o případný výzkum ve vězeňském prostředí. 94
Resumé Agresivita je obecně ve společnosti téma velmi aktuální, kdy lze v dnešní době konstatovat, že projevy agresivity jsou stále častější a její míra se neustále zvyšuje. Jak existuje agresivita v běžné společnosti, tak se vyskytuje i ve vězeňském prostředí. Diplomová práce na téma „Míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo“ se zabývá mírou agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo. Zejména analýzou míry agresivity odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody. V teoretické části práce jsem nejprve objasnil a vymezil teoretické pojmy agrese a agresivita, teorie agresivity, projevy agresivity, autoagrese. Vymezení těchto pojmů jsem zaměřil zejména k vězeňskému prostředí. Dále jsem se zabýval objasněním výkonu trestu odnětí svobody, členěním vězeňské služby, její strukturou a organizací. Typy vězeňských zařízení, zejména pak specifikací Věznice Znojmo, kde byl realizován výzkum. V závěru teoretické části jsem věnoval pozornost specifikům odsouzených, jejich
klasifikaci,
diferenciaci,
procesu
resocializace
a
jeho
uskutečňování
prostřednictvím vzdělávacích, pracovních a volnočasových aktivit. Hlavní praktickou část diplomové práce tvoří empirický výzkum, který byl realizován metodou kvantitativního výzkumu prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Výzkum byl zaměřen na zjištění míry agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo, především na její analýzu. Analýza byla provedena u jednotlivých variant agresivity na základě, kterých byly vyhodnoceny souhrnné kategorie agresivity a celková agresivita. V této části práce je provedena analýza a vyhodnocení výsledků zjištění, jsou zde ověřeny stanovené hypotézy, uvedeno celkové shrnutí výzkumu a zhodnocení hypotéz. Z výsledků vyhodnocení výzkumu vyplynuly doporučení, návrhy a opatření pro využití zjištěných poznatků v profesní praxi. V závěru diplomové práce je konstatováno splnění jejího vytyčeného cíle, je zde zmínka otázky k diskusi, možnosti dalšího případného zkoumání dané problematiky, přínos zpracované práce pro profesní praxi a oblasti jejího využití. Stanoveným cílem této diplomové práce, který vypracovaná práce splnila, je analýza míry agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo.
95
Anotace a klíčová slova Bc. Vlastimil Dvořák. Míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo. Diplomová práce. Brno 2012. 103 stran.
Anotace Diplomová práce na téma „Míra agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo“ se zabývá aktuálním tématem agresivity ve vězeňském prostředí. Vymezuje základní pojmy týkající se agresivity, charakterizuje výkon trestu odnětí svobody a specifika odsouzených. Je zde realizován empirický výzkum zaměřený na zjištění míry agresivity odsouzených ve Věznici Znojmo a její analýzu. Uvádí návrhy a opatření v souvislosti se zjištěnou mírou agresivity v rámci procesu resocializace odsouzených.
Klíčová slova Vězeňská služba České republiky, trest odnětí svobody, vězeňské prostředí odsouzený, resocializace, míra agresivity, analýza.
Annotation and key words Bc. Vlastimil Dvořák. The degree of the aggressiveness of sentenced in Prison Znojmo. Brno 2012. 103 Parties.
Annotation Thesis on the topic “The degree of aggressiveness of sentenced in Prison Znojmo” deals with the current theme of aggressiveness in the prison environment. Defines the basic concepts relating to aggression, is characterized by a punishment of deprivation of liberty and the specificities of the convicts. There is carried out empirical research to determine the degree of aggressiveness sentenced in Prison Znojmo and its analysis. Suggestions and measures in the context of the level of aggression in the context of the process of resocialization of convicted.
Key words Prison service of the Czech Republic, the penalty of deprivation of liberty, the prison environment, resocialization, the degree of aggressiveness, analysis.
96
Použitá literatura 1. BARGEL, M. MÜHLPACHR, P.: Inkluze versus exkluze - dilema sociální patologie Institut meziodborových studií Brno, 2010, ISBN 978-80-87182-12-3 2. BAKOŠOVÁ, Z., JAROSZ, E. : Sociální pedagogika ve střední Evropě, současný stav a perspektivy Institut mezioborových studií Brno, ČR, 2009, ISBN 978-80-87182-08-6 3. CIMICKÝ, J. Našinec v ohrožení. Praha: Magnet-Pres, 1993 ISBN 80-85434-96-2 4. ČERNÍKOVÁ, V.: Sociální ochrana (kriminologický pohled na terciární prevenci) Policejní akademie ČR, Katedra psychologie, Praha 2005, ISBN 80-7251-207-2 5. ČERNÍKOVÁ, V. et al. Sociální ochrana. Terciární prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.244s. ISBN 978-80-7380-138-0 6. ČERMÁK, I., Lidská agrese a její souvislosti, 1999 ISBN 80-902614-1-8 7. ČÍRTKOVÁ, L. Forenzní psychologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004, 431 s. ISBN 80-86473-86-4 8. Evropská vězeňská pravidla. Příloha časopisu České vězeňství č. 1/2006. Praha: Vězeňská služba České republiky, 2006, 35 s. ISSN 1213-9297 9. FROM, E., Anatomie lidské destruktivity. Praha: Lidové noviny, 1997. 520 s. ISBN 807106-232-4 10. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno 2000: Paido. ISBN 80-85931-796 11. HÁLA J.: Úvod do teorie a praxe vězeňství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. 2005, ISBN 80-86708-05-5 12. HRČKA, M.: Sociální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 302 s. Vydání první. ISBN 80-85850-68-0 13. JEDLIČKA, R. a kol.: Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Themis 2004, ISBN 80-7312-038-0 14. JŮZL, M., OLEJNÍČEK, A. Penologie a penitenciární pedagogika. Institut mezioborových studií Brno, 2004, 120 s. 15. KALVODOVÁ, V. Trest odnětí svobody na doživotí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 1995, 92 s. ISBN 80-210-1197-1 16. KOHOUTEK, J., KOCOURKOVÁ, J. Sebevražedné chování. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2003, 127 s. ISBN 80-7178-732-9 17. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005. 256 s. ISBN 80-7367-014-3 18. KRAUS,B., POLÁČKOVÁ, V. et al., Člověk-Prostředí –Výchova. Brno:Paido 2001 ISBN 80-7315-004-2 19. LOVAŠ, L., Agrese. In SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J., Sociální psychologie. 2. Přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada, 2008 20. MAŘÁDEK, V. Vězeňství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2005. ISBN 80-7368-002-5 21. MAREŠOVÁ, A.: Sociálně patologické jevy u mládeže a návrh opatření k omezení jejich vzniku. Praha, IKSP, 1997 22. MEZNÍK, J. a kol.: Základy penologie. Brno: Masarykova univerzita 1995, ISBN 80210-1248-X 23. MÜHLPACHR , P.: Sociální patologie. Brno: Masarykova univerzita - Pedagogická fakulta, 2001. 104s. Vydání první. ISBN 80-210-2511-5 24. MÜHLPACHR, P. Sociální práce jako životní pomoc. Brno. 2006 Masarykova univerzita 2006, ISBN 80-86633-62-4
97
25. MÜHLPACHER, P. Sociální a postpenitenciární péče. Institut mezioborových studií Brno, 2004, 80 s. 26. NOVÁK, T.,CAPPONI, V. Sám proti agresi. Grada Publishing, 1996. ISBN: 80-7169253-0 27. NAKONEČNÝ,M. Lidské emoce. Praha. Academia, 2000. 335 s. ISBN 80-200-0763-6 28. NEDOROST, L. Vězeňství a správa vězeňství v ČR, Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN 80-210-1114-9 29. NETÍK, K. Psychologie v právu: Úvod do forenzní psychologie. Praha: C. H. Beck 1997 140 s. ISBN 80-7179-177-6 30. POLIŠENSKÁ, V., BOROVANSKÁ, M., KOUBALIKOVÁ, S., Pachatelé vloupání: osobnost, agrese a strategie. Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., 2010. ISBN 978-8086174-14-3 31. PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika. Praha: Portál 1997, ISBN 80-7178-170-3 32. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha: Portál 1995. ISBN 80-7178-029-4 33. ŘEZÁČ, J., Sociální psychologie. Brno: Paido 1998. 268 s. ISBN 80-85931-48-6 34. SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie I. díl: Úvod do teorie trestu a trestání. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 57 s. ISBN 978-80-7372-204-3 35. SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie II. díl: Teorie a praxe zacházení s vězněnými. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN 978-80-7372-204-3 36. SOCHŮREK, J. Kapitoly z penologie III. díl: Negativní jevy ve vězení. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 69 s. ISBN 978-80-7372-205-0 37. SPURNÝ, J. Psychologie násilí. 1. vyd. Praha: 1996. 134s. ISBN 80-85858-30-4 38. ŠIMANOVSKÝ, Z., Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Vyd.1. Praha: Portál, 2002. - 176 s. ISBN 80-7178-689-6 39. VANÍČKOVÁ, E., Hadj - Moussová, Z., Provazníková, H. Násilí v rodině – syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Praha: Karolinum, 1995 40. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 1999. ISBN 80-7178-496-6 41. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2002. IBSN 80-7178-678-0 42. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3 43. VOLAVKA, J.: Agrese a násilí. In Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (eds.): Psychiatrie. Tigis, Praha, 2002, s. 160-166. ISBN 80-900130-1-5
Právní předpisy: 1. Zákon číslo 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon ze dne 30. června 1999 2. Zákon číslo 293/1993 Sb., o výkonu vazby. Zákon ze dne 10. listopadu 1993 3. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
4. Zákon. č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech. 5. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb. ze dne 21. prosince 1999, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody 6. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb. ze dne 21. dubna 1994, kterou se vydává řád výkonu vazby
98
Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
NGŘ č. 34/2009, o hlášení mimořádných událostí ve Vězeňské službě ČR NGŘ č. 26/2006, o funkčních místech ve Vězeňské službě ČR NGŘ č. 44/2006, o funkční místních ve Vězeňské službě ČR NGŘ č. 53/2002, o vazebních věznicích a profilaci věznic NGŘ č. 24/1997, organizační řád SOU, učiliště a odborného učiliště NGŘ č. 32/2009, o vazebních věznicích a profilaci věznic NGŘ č. 39/2007, organizační řád Střední odborné učiliště NGŘ č. 81/2006, o prošetřování veškerých zranění odsouzených
Internetové zdroje: 1. MAŘÁDEK, V. Agrese v penitenciárních podmínkách [online]. 2008 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z:
2. CÍLE A POSLÁNÍ VS ČR [online]. 2010 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: 3. VS ČR, Praha 2005. Koncepce rozvoje Českého vězeňství 2015 [online]. 2012 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: 4. VS ČR, Praha 2008. České věznice [online]. 2010 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: 5. MAPA VĚZNIC, VAZEBNÍCH VĚZNIC A DETENČNÍCH ÚSTAVŮ ČR [online]. 2009 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: 6. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VS ČR [online]. 2011 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: 7. OTEVŘENÍ NOVÉHO SPECIALIZOVANÉHO ODDĚLENÍ PRO VÝKON OCHRANNÉHO LÉČENÍ (TOXI) [online]. 2003 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 8. DROGOVÁ PROBLEMATIKA [online]. 2003 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 9. KONKRÉTNÍ DOPADY ZMĚNY PROFILACE VĚZNICE VE ZNOJMĚ [online]. 2010 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 10. BEZDROGOVÁ ZÓNA S TERAPEUTICKÝM ZACHÁZENÍM [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z:
99
11. JEDNOTNÝ MODEL ZACHÁZENÍ S DOŽIVOTNĚ ODSOUZENÝMI [online]. 2010 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 12. BIDERMANNOVÁ, E. - PETRAS, M.: Možnosti a problémy resocializace vězňů, účinnost programů zacházení. ISBN 978-80-7338-115-8 [online]. 2011 [cit. 2012-0104]. Dostupné z: 13. KUCHAŘSKÉ KURZY VE ZNOJMĚ [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 14. VZDĚLÁVÁNÍ VE VĚZEŃSTVÍ [online]. 2012 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: 15. STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 16. ODSOUZENÍ STUDUJÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 17. RADA EVROPY, VÝBORY MINISTRŮ: Doporučení Rady Evropy k Evropským vězeňským pravidlům [online]. 2006 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z:
r=original&Site=COE&BackColorInternet=9999CC&BackColorIntranet=FFBB 55&BackColorLogged=FFAC75> 18. VÝKON VĚZEŇSTVÍ [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 19. ZAMĚSTNÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: 20. PRÁCE S ODSOUZENÝMI BLÍZKÉHO VĚKU MLADISTVÝCH DO 26 LET [online]. 2011 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: < http://www.vscr.cz/veznice-znojmo98/o-nas-1638/vykon-vezenstvi-906/prace-s-odsouzenymi-blizkeho-vekumladistvych-do-26-let> Encyklopedické zdroje: 1. PETRÁČKOVÁ, V. Akademický slovník cizích slov, L-Ž. Praha: Academia 1995, ISBN 80-200-0524-2 2. EDELSBERGER, L.Defektologický slovník. Jihočany: H+H, 2000 ISBN 80-86022-76-5 3. GEIST, B.: Sociologický slovník. Praha: Victoria publishing, a. s., 1992. 647 s. Vydání první. ISBN 80-85605-28-7 4. HARTL, P., Psychologický slovník. Praha 1994. ISBN 80-90 15 49-0-5 5. JANDOUREK, J.: Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. 285 s. Vydání první. ISBN 80-7178-535-0 6. MAŘÁDEK, V. Výkladový slovník penologie, Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-7042-256-4 7. NAKONEČNÝ,M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia 1997. ISBN 80-200-0625-7 8. PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník, II. svazek, P-Z, Karolinum. Praha: Vydavatelství UK 1996, ISBN 80-7184-310-5
100
Seznam použitých zkratek ČNR - Česká národní rada ČR - Česká republika GREPP - intenzivní reedukační program GREPP 2 - dlouhodobý terapeutický program GŘ VS ČR - Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NGŘ - nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR OČTŘ - Orgány činné v trestním řízení SARPO - Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Osob SOU - Střední odborná učiliště ŠVS - Školní vzdělávací střediska TP 21 Junior - program zaměřený na snižování násilí mezi mladistvými VS ČR - Vězeňská služba České republiky VS - Vězeňská služba VTOS - výkon trestu odnětí svobody VV - vazební věznice VVOS - výkon vazby odnětí svobody VZP - Všeobecná zdravotní pojišťovna 3Z - Zastav se, Zamysli se a Změň se
101
Seznam schémat, tabulek a grafů Seznam schémat Schéma 1 Současnost (2012) 36 věznic z toho 10 vazebních, 2 detenční ústavy
str. 25
Schéma 2 Organizační struktura Vězeňské služby ČR
str. 26
Schéma 3 Organizační struktura Věznice Znojmo
str. 40
Seznam tabulek Tabulka 1 Základní typy věznic
str. 33
Tabulka 2 Výběrový soubor respondentů předpokládaného výzkumu
str. 62
Tabulka 3 Demografické údaje dotazníku pro odsouzené ve Věznici Znojmo
str. 65
Tabulka 4 Klíč k dotazníku, jednotlivé varianty
str. 72
Tabulka 5 Teoretické hranice míry agresivity jednotlivých variant
str. 74
Tabulka 6 Teoretické hranice míry agresivity souhrnných kategorií
str. 74
Tabulka 7 Fyzický útok, společné znaky
str. 75
Tabulka 8 Verbální útok, společné znaky
str. 76
Tabulka 9 Střední útok, společné znaky
str. 77
Tabulka 10 Podrážděnost, společné znaky
str. 78
Tabulka 11 Negativismus, společné znaky
str. 79
Tabulka 12 Podezřívavost, společné znaky
str. 80
Tabulka 13 Pocit křivdy, společné znaky
str. 81
Tabulka 14 Pocit viny, společné znaky, nadprůměrné hodnoty
str. 82
Tabulka 15 Nepřátelství, nadprůměrné hodnoty
str. 84
Tabulka 16 Nepřátelství, podprůměrné hodnoty
str. 84
Tabulka 17 Agrese, respondenti nejvyšším počtem dosažených bodů
str. 85
Tabulka 18 Celková agrese, respondenti s nejvyšším počtem dosažených bodů
str. 86
Tabulka 19 Souhrnný přehled zjištění míry agresivity
str. 91
Seznam grafů Graf 1 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle věku
str. 68
Graf 2 Odsouzení ve Věznici Znojmo podle velikosti místa bydliště
str. 68
Graf 3 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle dosaženého vzdělání
str. 69
Graf 4 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle stavu
str. 69
Graf 5 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle délky trestu
str. 70
Graf 6 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle množství trestných činů
str. 70
Graf 7 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni dle spáchaného trestného činu
str. 71
Graf 8 Odsouzení ve Věznici Znojmo rozděleni podle původního odsouzení
str. 71
102
Seznam příloh Příloha č. I Tabulka I Fyzický útok, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. II Tabulka II Fyzický útok, porovnání společných znaků ve vztahu k zjištěným hodnotám Příloha č. III Tabulka III Verbální útok, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. IV Tabulka IV Verbální útok, porovnání společných znaků Příloha č. V Tabulka V Střední útok, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. VI Tabulka VI Střední útok, porovnání společných znaků Příloha č. VII Tabulka VII Podrážděnost, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. VIII Tabulka VIII Podrážděnost, porovnání společných znaků Příloha č. IX Tabulka IX Negativismus, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. X Tabulka X Negativismus, porovnání společných znaků Příloha č. XI Tabulka XI Podezřívavost, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. XII Tabulka XII Podezřívavost, porovnání společných znaků Příloha č. XIII Tabulka XIII Pocit křivdy, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. XIV Tabulka XIV Pocit křivdy, porovnání společných znaků Příloha č. XV Tabulka XV Pocit viny, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. XVI Tabulka XVI Pocit viny, porovnání společných znaků Příloha č. XVII Tabulka XVII Nepřátelství, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. XVIII Tabulka XVIII Agrese, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. XIV Tabulka XIX Celková agrese, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Příloha č. XX Dotazník pro odsouzené ve Věznici Znojmo
103
Příloha č. I Tabulka I Fyzický útok, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů
2
6
10
14
18
22
26
30
34
38
42
46
52
56
Celkem
Respodent 55 96 104 22 59 74 38 82 1 17 35 39 71 81 6 8 10 12 18 30 34 44 61 72 78 3 26 27 68 105 7 13 14 19 57 45 23 79 56 91 103 2 5 24 29 33 41 43 48 54 66 80
Soubor otázek dotazníku – Fyzický útok
2 2 0 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 1 0 1 2 2 2 2 0 1 2 2 0 2 2 2 2 2 2 1 2 0 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 0 0 2 0 2 1 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 0 0 2 2 0 0 0 2 1 0 0 2 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 1 0 2 2 2 0 0 2 2 2 0 0 0 2 2 1 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 1 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 2 0 2 2 0 0 2 2 2 0 0 0 0 2 0 2 0 0 2 1 2 0 1 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0
2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 2 2 0 2 0 0 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 1 1 0 2 2 0 2 0 2 2 0 0 2 0 2 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0
2 2 2 2 2 2 0 0 2 0 0 2 2 0 2 1 2 0 0 2 2 2 2 1 1 2 2 0 2 0 0 1 0 0 0 1 2 0 2 1 0 2 2 0 0 2 0 2 1 2 2 0
2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 2 2 2 2 1 0 0 0 0 2 2 2 2 0 2 2 0 2 0 1 2 0 0 2 0 2 2 0 2 0 2 0 1 0 0 2
2 2 2 1 0 2 0 2 2 0 2 0 0 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 2 2 0 0 2 0
2 2 2 1 2 2 2 0 0 0 2 0 0 0 2 0 2 0 2 2 0 2 2 1 2 0 2 0 2 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 0 0 2 0 1 0 0 0 2 0 1 2 2 0 0 0 0 2 0 2 1 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0
2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 2 2 0 2 2 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0
2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 0 0 2 0 2 0 0 1 0 2 0 2 0 0 1 1 2 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0
28 28 26 23 22 22 20 20 16 16 16 16 16 16 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 12 12 12 12 12 11 11 11 10 10 9 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6
1
94 97 9 50 51 58 77 20 21 25 31 67 76 83 107 11 15 16 28 36 40 42 46 62 64 65 85 93 100 101 102 32 90 95 4 37 47 49 52 53 60 63 69 70 73 75 84 86 87 88 89 92 98 99 106
0 2 1 0 2 1 0 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 0 1 2 0 2 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 2 0 2 2 0 2 0 0 0 2 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 1 0 2 0 1 2 0 2 1 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2
0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
6 6 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7,17
Příloha č. II Tabulka II Fyzický útok, porovnání společných znaků ve vztahu k zjištěným hodnotám
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
33 46 60 26 33 37 29 38 20 25 29 29 37 38 22 22 24 24 25 28 29 30 33 37 38 21 27 27 35 60 22 24 25 26 33 30 26 38 33 43 58 20 21 26 28 28 30 30 32
2 1 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 2 1 1 1 2 2 2 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1
2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 2 3 1 3 5 1 1 2 2 3 1 1 1 2 2 4 1 1 2 2 1 1 2 3 1 3 1 1 1 1 3 1 3 3
3 1 2 1 1 2 2 2 1 1 1 1 4 4 4 1 1 1 1 3 4 1 1 4 1 1 4 1 1 2 1 1 1 2 1 1 4 1 3 3 1 1 1 1 1 1 1 1 4
24 36 18 3 24 66 12 30 52 30 4 48 24 24 42 30 42 32 36 30 36 44 104 38 10 36 54 39 41 16 132 5 34 36 46 55 24 52 78 42 90 56 26 66 47 36 75 80 36
2 3 1 1 1 4 1 4 2 1 1 2 2 1 2 1 1 1 1 3 1 1 2 5 3 1 3 2 1 2 3 2 2 1 1 3 1 3 2 4 1 1 2 1 2 1 4 2 4
2 2 2 2 2 2 1 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2
2 3 2 2 3 3 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 3 2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 3 2 2
1
Fyzický útok :
Respondent : 55 96 104 22 59 74 38 82 1 17 35 39 71 81 6 8 10 12 18 30 34 44 61 72 78 3 26 27 68 105 7 13 14 19 57 45 23 79 56 91 103 2 5 24 29 33 41 43 48
28 28 26 23 22 22 20 20 16 16 16 16 16 16 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 12 12 12 12 12 11 11 11 10 10 9 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6
54 66 80 94 97 9 50 51 58 77 20 21 25 31 67 76 83 107 11 15 16 28 36 40 42 46 62 64 65 85 93 100 101 102 32 90 95 4 37 47 49 52 53 60 63 69 70 73 75 84 86 87 88 89 92 98 99 106
33 35 38 44 47 24 32 32 33 38 26 26 26 28 35 38 39 62 24 25 25 27 29 29 30 30 34 34 34 39 44 50 50 52 28 43 45 21 29 31 32 32 33 33 34 36 36 37 37 39 39 40 41 42 44 47 49 61
1 1 2 1 1 1 2 2 1 2 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 2 2 2 1 2 1 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 2 1 1 1 2 2 1 2 1 1 1 1 2
1 2 3 1 1 1 1 2 3 5 2 1 1 2 2 5 3 2 1 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 3 2 2 2 2 2 1 2 1 3 3 2 3 2 3 2 2 1 2 3 2 3 3 3 1 1 2 5 5
3 1 1 3 3 1 1 4 1 3 1 1 4 1 3 1 2 2 1 1 4 4 1 1 1 4 3 3 3 1 1 2 3 3 4 4 2 1 2 1 1 1 1 3 2 4 3 1 3 3 2 3 4 1 3 4 2 2
30 26 60 28 29 65 30 48 4 48 8 60 34 42 54 37 60 66 66 51 25 16 15 36 23 38 18 13 66 60 120 36 48 48 36 22 66 16,5 20 33 120 24 33 26 132 37 61 40 72 104 36 30 72 40 23 34 48 48
2
7 4 1 3 2 1 2 2 1 4 1 2 2 3 5 1 1 1 1 2 2 2 2 3 4 1 1 2 3 2 1 3 3 4 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 3 1 2 2 1 2 3 9 2 1 1
2 2 1 2 2 2 2 1 2 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2
3 3 3 3 3 2 2 3 2 3 2 2 2 3 3 2 3 3 2 3 3 2 2 2 3 2 2 2 3 3 2 2 2 3 2 2 3 2 3 2 3 2 2 2 4 3 3 3 3 2 3 2 3 3 3 3 2 3
6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Příloha č. III Tabulka III Verbální útok, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
3
7
11
15
19
23
27
31
35
39
43
47
53
57
Celkem
29 38 82 59 104 10 7 1 6 23 33 43 97 22 91 17 27 39 55 74 81 96 107 16 24 34 35 51 77 3 12 30 45 61 66 78 90 8 15 62 68 76 2 18 53 54 57 71 79 98 9 93
2 2 2 2 2 2 1 2 0 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 2 2 1 0 0 2 0 0 2 0 0 0 2 0 2 0
1 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 0 0 1 0 2 2 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 2 2 0 0 2 2 2 0 0 0 0 2 0 2 0 0 1 2 0 2
2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 0 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 0 2 2 1 0 2 2 2 0 0 0 1 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 0
1 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 0 0 2 2 1 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 1 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 2 2 2 2 0 0 2 2 2 1 2 2 0 2 0 0 0 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0 1 1 2 2 2 2 2 2 0 0 1 2 2 0 2 2 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 0 2 2
2 0 0 2 1 2 0 0 0 2 2 2 2 0 2 0 0 2 0 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2
2 2 2 1 2 2 2 2 0 0 0 0 2 2 0 0 2 2 2 0 0 0 2 2 0 0 2 2 1 2 0 0 0 0 2 0 2 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0
2 0 2 0 2 2 2 0 0 2 1 0 0 2 2 0 2 0 2 2 2 0 2 0 2 0 2 2 1 0 2 2 0 2 0 0 0 2 0 2 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 0 0 0 0 2 0 2 2 2 2 2 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 1 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 2 2 0 2 0 2 2 1 2 0 1
1 2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0 2 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 0 2 1 1 0 2 2 0 0 1 2 2 2 0 1 0 1 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0
1 0 0 2 2 2 1 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 2 2 2 2 1 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0
2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 0 1 0 1 2 0 2 0 2 0 2 1 1 2 2 2 0 2 2 0 1 0 2 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 0
0 2 2 0 2 0 0 0 0 0 1 0 2 2 0 0 2 0 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0
22 22 22 21 21 20 18 18 18 18 18 18 18 17 17 16 16 16 16 16 16 16 16 15 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11
1
4 11 19 21 26 31 56 58 67 83 85 88 89 13 20 48 72 92 103 105 14 25 37 40 41 42 50 63 69 70 80 100 102 5 46 95 36 44 47 49 52 64 65 75 94 99 101 32 106 28 60 84 86 87 73
2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 0 0 2 2 0 0 2 0 0 2 0 1 2 0 1 0 1 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 1 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0
2 0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 2 2 1 0 2 2 2 2 2 2 0 0 1 0 2 2 0 0 0 0
0 2 2 0 2 0 2 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 2 0 1 0 1 2 2 0 1 0 2 2 0 0 0 2 2 0 0 2 2 0 2 0 2 0 0 1 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 1 0 1 0 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 0 2 0 2 2 2 0 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2
0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2
0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 2 1 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0
0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 4 4 4 4 4 2 11,4
Příloha č. IV Tabulka IV Verbální útok, porovnání společných znaků Respondent :
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
Verbální útok :
29 38 82 59 104 10 7 1 6 23 33 43 97 22 91 17 27 39 55 74 81 96 107 16 24 34 35 51 77 3 12 30 45 61 66 78 90 8 15 62 68 76 2 18 53 54 57 71
28 29 38 33 60 24 22 20 22 26 28 30 47 26 43 25 27 29 33 37 38 46 62 25 26 29 29 32 38 21 24 28 30 33 35 38 43 22 25 34 35 38 20 25 33 33 33 37
1 1 1 1 2 1 2 1 2 1 2 1 1 2 1 1 2 1 2 2 1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 2 2 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 1 2 1 2 2
1 2 1 2 2 3 4 1 1 1 3 3 1 2 1 1 1 2 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 5 1 1 5 1 2 2 3 1 2 2 1 2 5 1 3 2 1 2 2
1 2 2 1 2 1 1 1 4 4 1 1 3 1 3 1 1 1 3 2 4 1 2 4 1 4 1 4 3 1 1 3 1 1 1 1 4 1 1 3 1 1 1 1 1 3 1 4
47 12 30 24 18 42 132 52 42 24 36 80 29 3 42 30 39 48 24 66 24 36 66 25 66 36 4 48 48 36 32 30 55 104 26 10 22 30 51 18 41 37 56 36 33 30 46 24
2 1 4 1 1 1 3 2 2 1 1 2 2 1 4 1 2 2 2 4 1 3 1 2 1 1 1 2 4 1 1 3 3 2 4 3 2 1 2 1 1 1 1 1 1 7 1 2
2 1 1 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2 1 2
2 2 2 3 2 2 3 2 2 2 2 2 3 2 3 2 2 3 2 3 2 3 3 3 2 2 2 3 3 2 2 2 3 3 3 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 3 2 2
22 22 22 21 21 20 18 18 18 18 18 18 18 17 17 16 16 16 16 16 16 16 16 15 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12
1
79 98 9 93 4 11 19 21 26 31 56 58 67 83 85 88 89 13 20 48 72 92 103 105 14 25 37 40 41 42 50 63 69 70 80 100 102 5 46 95 36 44 47 49 52 64 65 75 94 99 101 32 106 28 60 84 86 87 73
38 47 24 44 21 24 26 26 27 28 33 33 35 39 39 41 42 24 26 32 37 44 58 60 25 26 29 29 30 30 32 34 36 36 38 50 52 21 30 45 29 30 31 32 32 34 34 37 44 49 50 28 61 27 33 39 39 40 37
1 1 1 2 1 1 2 2 2 1 1 1 2 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 2 1 2 2 1 1
2 2 1 2 1 1 2 1 1 2 3 3 2 3 3 3 1 1 2 3 2 1 3 2 1 1 3 2 1 2 1 2 2 1 3 2 2 1 2 2 2 1 3 2 3 1 1 3 1 5 2 2 5 2 3 2 3 3 2
1 4 1 1 1 1 2 1 4 1 3 1 3 2 1 4 1 1 1 4 4 3 1 2 1 4 2 1 1 1 1 2 4 3 1 2 3 1 4 2 1 1 1 1 1 3 3 3 3 2 3 4 2 4 3 3 2 3 1
52 34 65 120 16,5 66 36 60 54 42 78 4 54 60 60 72 40 5 8 36 38 23 90 16 34 34 20 36 75 23 30 132 37 61 60 36 48 26 38 66 15 44 33 120 24 13 66 72 28 48 48 36 48 16 26 104 36 30 40
2
3 2 1 1 1 1 1 2 3 3 2 1 5 1 2 2 3 2 1 4 5 9 1 2 2 2 1 3 4 4 2 1 2 1 1 3 4 2 1 1 2 1 1 1 1 2 3 1 3 1 3 2 1 2 1 2 2 1 3
2 2 2 2 2 2 1 1 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 1 1 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 3 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 3 2 2 2 3 2 3 3 2 4 3 3 3 2 3 2 2 3 2 2 2 3 2 2 3 3 3 2 2 2 3 2 2 2 3 2 3
12 12 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 4 4 4 4 4 2
Příloha č. V Tabulka V Střední útok, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
60
64
68
72
76
80
84
88
92
96
Celkem
74 96 10 35 78 82 104 105 29 6 15 18 30 38 68 81 91 2 13 22 27 36 39 43 59 61 72 77 80 48 51 53 1 7 8 17 19 45 46 58 71 79 90 9 24 55 11 20 26 31 52 54
2 2 0 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 2 0 0 0 1 0 2 2 0 0 2 1 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 2 2 0 0 0 2 0
0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 0 2 0 0 2 2 0 1 2 1 2 0 2 2 2 0 2 1 2 2 0 2 0 2 0 2 2 2 0 0 0 2 0 2 2
2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 0 0 2 0 2 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0
2 2 2 2 0 2 2 0 0 0 0 0 2 2 0 2 2 2 1 2 0 2 2 0 1 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 1 0 0 2 2 0 2 1 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0
2 2 2 0 2 2 2 2 1 2 0 2 2 2 2 0 0 2 2 1 2 0 0 0 1 2 1 0 0 0 2 1 2 1 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 2 0 0
2 0 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 1 0 1 0 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 0 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2 1 2 2 0 2
2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 1 0 0 2 2 2 1 2 2 2 0 2 2 1 2 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 2 0 2 0 2 2 0 2 1 2 2 2 2 2 0 1 2 0 2 0 0 2 2 2 2 0 2 2 0 0 2 2 0 2 0 0
2 2 2 0 0 2 2 2 0 0 0 0 2 2 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0
18 18 16 16 16 14 14 14 13 12 12 12 12 12 12 12 12 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6
1
57 70 83 85 87 97 34 56 12 14 16 21 23 25 28 40 41 50 65 66 73 75 93 101 102 44 62 89 5 32 33 47 49 60 63 67 69 84 88 92 98 99 3 4 37 42 64 76 86 94 95 100 103 106 107
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 2 2 0 0 1 0 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 2 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 2 2 2 2 2 1 0 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 1 1 2 2 2 0 2 2 2 1 2 0 2 2 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 0 2 2 0 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 2 0 2 0 2 0 2 0 0 2 2 0 0 0 0 0 2 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
2
6 6 6 6 6 6 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6,4
Příloha č. VI Tabulka VI Střední útok, porovnání společných znaků Respondent :
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
Střední útok :
74 96 10 35 78 82 104 105 29 6 15 18 30 38 68 81 91 2 13 22 27 36 39 43 59 61 72 77 80 48 51 53 1 7 8 17 19 45 46 58 71 79 90 9 24 55 11 20
37 46 24 29 38 38 60 60 28 22 25 25 28 29 35 38 43 20 24 26 27 29 29 30 33 33 37 38 38 32 32 33 20 22 22 25 26 30 30 33 37 38 43 24 26 33 24 26
2 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 2 2 2 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1
2 2 3 2 3 1 2 2 1 1 2 3 5 2 2 1 1 1 1 2 1 2 2 3 2 2 2 5 3 3 2 2 1 4 2 1 2 1 2 3 2 2 1 1 1 2 1 2
2 1 1 1 1 2 2 2 1 4 1 1 3 2 1 4 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 3 1 4 4 1 1 1 1 1 2 1 4 1 4 1 4 1 1 3 1 1
66 36 42 4 10 30 18 16 47 42 51 36 30 12 41 24 42 56 5 3 39 15 48 80 24 104 38 48 60 36 48 33 52 132 30 30 36 55 38 4 24 52 22 65 66 24 66 8
4 3 1 1 3 4 1 2 2 2 2 1 3 1 1 1 4 1 2 1 2 2 2 2 1 2 5 4 1 4 2 1 2 3 1 1 1 3 1 1 2 3 2 1 1 2 1 1
2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 1 2 1 1 2 1 2 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 3 2 3 3 3 3 3 2 3 2 2 3 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
18 18 16 16 16 14 14 14 13 12 12 12 12 12 12 12 12 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6
1
26 31 52 54 57 70 83 85 87 97 34 56 12 14 16 21 23 25 28 40 41 50 65 66 73 75 93 101 102 44 62 89 5 32 33 47 49 60 63 67 69 84 88 92 98 99 3 4 37 42 64 76 86 94 95 100 103 106 107
27 28 32 33 33 36 39 39 40 47 29 33 24 25 25 26 26 26 27 29 30 32 34 35 37 37 44 50 52 30 34 42 21 28 28 31 32 33 34 35 36 39 41 44 47 49 21 21 29 30 34 38 39 44 45 50 58 61 62
2 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 2 1 2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 1 2 2 1 1 2 1 1 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1
1 2 3 1 2 1 3 3 3 1 1 3 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 2 2 3 2 2 2 1 1 1 1 2 3 3 2 3 2 2 2 2 3 1 2 5 1 1 3 2 1 5 3 1 2 2 3 5 2
4 1 1 3 1 3 2 1 3 3 4 3 1 1 4 1 4 4 4 1 1 1 3 1 1 3 1 3 3 1 3 1 1 4 1 1 1 3 2 3 4 3 4 3 4 2 1 1 2 1 3 1 2 3 2 2 1 2 2
54 42 24 30 46 61 60 60 30 29 36 78 32 34 25 60 24 34 16 36 75 30 66 26 40 72 120 48 48 44 18 40 26 36 36 33 120 26 132 54 37 104 72 23 34 48 36 16,5 20 23 13 37 36 28 66 36 90 48 66
2
3 3 1 7 1 1 1 2 1 2 1 2 1 2 2 2 1 2 2 3 4 2 3 4 3 1 1 3 4 1 1 3 2 2 1 1 1 1 1 5 2 2 2 9 2 1 1 1 1 4 2 1 2 3 1 3 1 1 1
2 1 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 3 2 3 2 3 3 3 2 3 2 3 2 2 3 2 2 2 2 2 3 2 3 3 3 3 2 2 3 2 2 3 2 2 2 2 3 2 4 3 3 2 3 3 3 2 2 2 3 3 2 2 3 3 3 2 3 3 3
6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Příloha č. VII Tabulka VII Podrážděnost, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
51
55
59
63
67
71
75
79
83
87
91
95
99
100
Celkem
104 26 29 10 38 51 68 91 6 25 27 74 94 2 30 59 81 96 8 13 17 71 72 77 1 7 37 55 57 66 69 78 80 82 9 22 44 45 62 3 18 36 61 90 103 35 46 48 53 14 19 21
2 2 2 2 0 0 2 1 0 0 0 2 0 0 2 2 2 2 1 2 0 0 1 0 0 2 2 2 2 0 0 0 2 0 0 2 1 1 2 2 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 1 2 2 2 2 2 0 1 2 2 0 2 2 0 2
2 2 2 0 2 2 0 1 2 0 2 2 2 2 2 1 2 2 0 0 0 0 0 0 2 1 0 2 2 0 0 0 2 2 0 1 0 1 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 2
2 2 2 0 0 1 2 2 2 0 2 2 0 2 0 1 2 2 0 2 0 1 0 2 0 2 0 2 2 0 0 0 2 0 0 2 1 1 0 2 0 2 0 0 2 0 0 2 0 0 2 0
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 1 0 0 2 1 2 0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 2 2 0 2 2 0 2 2 0 2 2 1 2 2 0 0 2 0 2
2 2 0 2 2 2 1 0 0 0 2 2 2 0 2 1 2 2 2 0 2 2 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 2 2 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 2 0
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 1 0 0 2 1 2 2 2 2 2 0 0 0 0 2 2 2 2 0 2 0 0 2 2 2 0 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 0
2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 1 2 0 1 2 2 2 2 2 0 1 2 0 0 2 2 2 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 0 2 2 1 0 0 0
2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 1 2 2 2 1 2 2 1 1 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 2 2 0 1 2 0 0 1 0 0 2
2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 0 2 1 0 2 1 0 2 0 0 0 2 0 2 1 2 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0
2 2 0 2 0 0 2 2 0 2 0 0 2 0 2 1 0 0 0 1 2 0 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 0 2 0 2 1 2 0 0
2 2 2 2 2 2 0 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 1 0 0 1 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 0 2 0 0 0 0 0 1 1 0 2 0
0 0 2 1 2 2 0 2 0 2 0 0 2 0 0 1 0 0 2 2 1 0 1 2 0 0 2 0 2 0 2 2 0 0 2 0 1 1 0 0 1 0 0 2 1 1 1 1 1 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 1 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0
24 22 22 21 20 19 19 19 18 18 18 18 18 16 16 16 16 16 15 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 10 10 10
1
39 41 43 70 93 97 102 105 107 5 11 12 15 20 24 31 33 40 49 52 60 64 85 92 23 86 101 28 50 54 65 75 83 99 100 34 67 73 79 95 76 106 16 56 58 98 63 84 88 4 32 42 47 87 89
2 0 0 2 0 2 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 0 1 2 2 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 0 0 2 2 2 0 2 2 1 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 2 2 2 0 2 0 2 0 2 2 0 2 2 0 2 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 2 2 0 0 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 2 0 2 2 0 2 0 2 1 2 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 2 0 0 2 2 0 0 0 0 2 2 0 2 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2
2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 2 2 2 0 0 2 2 0 0 0 2 1 0 0 2 0 0 2 0 2 0 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 0 2 0 2 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 0 2 0 2 0 2 0 0 0 2 0 2 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 0 0 1 0 2 0 0 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 0 0 0 0 2 0 1 0 1 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
10 10 10 10 10 10 10 10 10 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 4 3 2 2 2 2 1 1 1 0 0 0 0 0 0 10,3
Příloha č. VIII Tabulka VIII Podrážděnost, porovnání společných znaků Respondent :
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
Podrážděnost :
104 26 29 10 38 51 68 91 6 25 27 74 94 2 30 59 81 96 8 13 17 71 72 77 1 7 37 55 57 66 69 78 80 82 9 22 44 45 62 3 18 36 61 90 103 35 46 48
60 27 28 24 29 32 35 43 22 26 27 37 44 20 28 33 38 46 22 24 25 37 37 38 20 22 29 33 33 35 36 38 38 38 24 26 30 30 34 21 25 29 33 43 58 29 30 32
2 2 1 1 1 2 1 1 2 1 2 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 2 1 1 2 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1
2 1 1 3 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 5 2 1 2 2 1 1 2 2 5 1 4 3 2 2 2 2 3 3 1 1 2 1 1 1 1 3 2 2 1 3 2 2 3
2 4 1 1 2 4 1 3 4 4 1 2 3 1 3 1 4 1 1 1 1 4 4 3 1 1 2 3 1 1 4 1 1 2 1 1 1 1 3 1 1 1 1 4 1 1 4 4
18 54 47 42 12 48 41 42 42 34 39 66 28 56 30 24 24 36 30 5 30 24 38 48 52 132 20 24 46 26 37 10 60 30 65 3 44 55 18 36 36 15 104 22 90 4 38 36
1 3 2 1 1 2 1 4 2 2 2 4 3 1 3 1 1 3 1 2 1 2 5 4 2 3 1 2 1 4 2 3 1 4 1 1 1 3 1 1 1 2 2 2 1 1 1 4
2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 2 1 1 2 2 2 1 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 3 3 2 2 3 2 3 2 2 2 2 3 3 2 3 3 2 2 3 3 2 3 2 2 2 2 3 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2
24 22 22 21 20 19 19 19 18 18 18 18 18 16 16 16 16 16 15 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 11 11 11
1
53 14 19 21 39 41 43 70 93 97 102 105 107 5 11 12 15 20 24 31 33 40 49 52 60 64 85 92 23 86 101 28 50 54 65 75 83 99 100 34 67 73 79 95 76 106 16 56 58 98 63 84 88 4 32 42 47 87 89
33 25 26 26 29 30 30 36 44 47 52 60 62 21 24 24 25 26 26 28 28 29 32 32 33 34 39 44 26 39 50 27 32 33 34 37 39 49 50 29 35 37 38 45 38 61 25 33 33 47 34 39 41 21 28 30 31 40 42
2 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 2 1 2 1 2 1 1
2 1 2 1 2 1 3 1 2 1 2 2 2 1 1 1 2 2 1 2 3 2 2 3 3 1 3 1 1 3 2 2 1 1 1 3 3 5 2 1 2 2 2 2 5 5 1 3 3 2 2 2 3 1 2 2 3 3 1
1 1 2 1 1 1 1 3 1 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 1 3 4 2 3 4 1 3 3 3 2 2 2 4 3 1 1 2 1 2 4 3 1 4 2 3 4 1 4 1 1 3 1
33 34 36 60 48 75 80 61 120 29 48 16 66 26 66 32 51 8 66 42 36 36 120 24 26 13 60 23 24 36 48 16 30 30 66 72 60 48 36 36 54 40 52 66 37 48 25 78 4 34 132 104 72 16,5 36 23 33 30 40
2
1 2 1 2 2 4 2 1 1 2 4 2 1 2 1 1 2 1 1 3 1 3 1 1 1 2 2 9 1 2 3 2 2 7 3 1 1 1 3 1 5 3 3 1 1 1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 4 1 1 3
1 1 1 1 1 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1
2 2 2 2 3 3 2 3 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 2 3 2 2 3 2 2 2 3 3 2 3 2 2 2 3 3 3 3 2 2 2 3 3 2 3 2 3 3 3 2 3 4 2 3 2 2 3 2 2 3
11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 4 3 2 2 2 2 1 1 1 0 0 0 0 0 0
Příloha č. IX Tabulka IX Negativismus, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
1
5
9
13
17
21
25
29
33
37
41
45
49
50
Celkem
12 30 57 104 8 22 33 35 61 3 7 10 26 55 81 96 19 44 2 21 39 53 68 82 94 105 29 1 6 18 24 31 38 42 52 54 64 69 74 92 100 17 41 46 9 14 20 23 25 28 37 43
0 2 2 0 2 2 2 0 0 0 1 2 0 2 0 0 0 1 1 0 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 0 0 2 0 2 2 2 2 2 2
0 2 2 2 2 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 2 2 0 1 2 2 0 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 0 0 2
2 0 0 2 2 2 0 0 0 0 2 2 0 2 0 2 0 1 0 0 0 0 2 2 2 0 0 2 2 2 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0
0 0 0 0 0 1 0 2 0 1 2 1 2 2 2 0 2 2 1 0 0 0 0 0 2 2 0 0 2 0 0 0 2 0 2 2 0 2 0 0 0 2 0 2 2 2 1 0 0 0 0 0
2 0 0 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0
0 2 0 2 2 0 1 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 1 2 0 2 2 2 2 0 2 0 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0 0 0 2 2 2 2 0 0 2
2 2 2 2 2 2 1 2 0 2 2 0 0 2 0 2 1 1 0 0 2 0 0 2 0 2 1 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 0 2 2 0 0 2 2 2 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 2 2 2 2 2 1 0 2 2 0 2 0 2 2 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 1 2 2 0 2 2 0 2 2 2 0 2 2 1 2 0 0 2 2 0 2 2 2 0 1 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2
0 2 2 2 1 1 2 0 2 2 1 1 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 0 0 2 2 0 0 2 0 0 2 0 2 0 2 2 0 2 2 2 0 0 0 2 0 2
2 0 2 2 2 1 2 2 0 0 0 2 2 2 2 2 0 1 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 0 0 0 2 0 2 0 2 2 2 0 0 2 2 2 2 0 0 1 2 2 0 2 0
2 2 2 0 0 2 2 1 2 2 0 1 2 0 2 0 2 2 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 0 0 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 1 2 0 1 0 0 2 2 0
2 2 2 2 1 1 1 0 2 0 1 2 2 2 2 2 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 2 0 0 2 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0
14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 12 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6
1
45 48 58 59 66 77 78 79 83 91 101 13 49 51 56 62 103 27 63 67 73 80 85 87 89 90 95 97 11 15 34 40 60 72 88 98 5 32 36 50 65 76 99 102 106 107 4 86 16 47 70 71 75 84 93
2 2 2 2 0 0 2 0 2 2 0 2 1 1 0 0 0 0 1 0 2 0 2 2 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 2 1 1 2 1 2 0 0 0 2 2 2 0 2 0 1 0
0 1 2 0 2 2 0 0 0 2 2 1 2 2 0 1 1 2 0 2 2 2 2 0 0 0 2 2 2 2 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 2 2 2
1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0
0 0 0 2 0 0 0 1 2 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 0 0 2 0 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 1 1 0 0 2 0 0 2 2 0 2 0 0 2 2 0 0 0 1 2 2 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 1 2 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2
0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 2 0 2 0 2 0 0 0 2 2 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 2 0 0 2 1 0 2 2 2 0 2 1 1 1 0 1 0 1 0 0 0 2 0 1 0 0 2 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
2 1 0 2 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 2 2 0 2 1 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 1 2 0 2 0 2 0 0 2 2 0 2 0 2 1 2 0 2 0 2 0 1 1 1 0 0 0 2 0 0 0 1 1 0 2 2 0 0 0 2 0 2 0 0 0 2 0 2 1 0 0 2 0 0 0 1 0 1 0 1 1 2 0 0 0 1 0 0 1 0 1 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 6,4
Příloha č. X Tabulka X Negativismus, porovnání společných znaků
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
24 28 33 60 22 26 28 29 33 21 22 24 27 33 38 46 26 30 20 26 29 33 35 38 44 60 28 20 22 25 26 28 29 30 32 33 34 36 37 44 50 25 30 30 24 25 26 26
2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 2 1 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1
1 5 2 2 2 2 3 2 2 1 4 3 1 2 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 1 1 3 1 2 2 2 3 1 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 2 1
1 3 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 4 3 4 1 2 1 1 1 1 1 1 2 3 2 1 1 4 1 1 1 2 1 1 3 3 4 2 3 2 1 1 4 1 1 1 4
32 30 46 18 30 3 36 4 104 36 132 42 54 24 24 36 36 44 56 60 48 33 41 30 28 16 47 52 42 36 66 42 12 23 24 30 13 37 66 23 36 30 75 38 65 34 8 24
1 3 1 1 1 1 1 1 2 1 3 1 3 2 1 3 1 1 1 2 2 1 1 4 3 2 2 2 2 1 1 3 1 4 1 7 2 2 4 9 3 1 4 1 1 2 1 1
1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 2 1 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1
2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 2 3 2 2 2 2 3 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 3 2 3 2 3 2 3 3 3 2 2 3 2 2 2 2 2
1
Negativismus :
Respondent : 12 30 57 104 8 22 33 35 61 3 7 10 26 55 81 96 19 44 2 21 39 53 68 82 94 105 29 1 6 18 24 31 38 42 52 54 64 69 74 92 100 17 41 46 9 14 20 23
14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 12 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 6 6 6 6
25 28 37 43 45 48 58 59 66 77 78 79 83 91 101 13 49 51 56 62 103 27 63 67 73 80 85 87 89 90 95 97 11 15 34 40 60 72 88 98 5 32 36 50 65 76 99 102 106 107 4 86 16 47 70 71 75 84 93
26 27 29 30 30 32 33 33 35 38 38 38 39 43 50 24 32 32 33 34 58 27 34 35 37 38 39 40 42 43 45 47 24 25 29 29 33 37 41 47 21 28 29 32 34 38 49 52 61 62 21 39 25 31 36 37 37 39 44
1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 2 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 2 1 2 2 1 1 1 2 1 1 2 2 2 1 2 1 2 2
1 2 3 3 1 3 3 2 2 5 3 2 3 1 2 1 2 2 3 1 3 1 2 2 2 3 3 3 1 1 2 1 1 2 1 2 3 2 3 2 1 2 2 1 1 5 5 2 5 2 1 3 1 3 1 2 3 2 2
4 4 2 1 1 4 1 1 1 3 1 1 2 3 3 1 1 4 3 3 1 1 2 3 1 1 1 3 1 4 2 3 1 1 4 1 3 4 4 4 1 4 1 1 3 1 2 3 2 2 1 2 4 1 3 4 3 3 1
34 16 20 80 55 36 4 24 26 48 10 52 60 42 48 5 120 48 78 18 90 39 132 54 40 60 60 30 40 22 66 29 66 51 36 36 26 38 72 34 26 36 15 30 66 37 48 48 48 66 16,5 36 25 33 61 24 72 104 120
2
2 2 1 2 3 4 1 1 4 4 3 3 1 4 3 2 1 2 2 1 1 2 1 5 3 1 2 1 3 2 1 2 1 2 1 3 1 5 2 2 2 2 2 2 3 1 1 4 1 1 1 2 2 1 1 2 1 2 1
2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2
2 2 3 2 3 2 2 3 3 3 2 2 3 3 2 2 3 3 3 2 3 2 4 3 3 3 3 2 3 2 3 3 2 3 2 2 2 3 3 3 2 2 2 2 3 2 2 3 3 3 2 3 3 2 3 2 3 2 2
6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0
Příloha č. XI Tabulka XI Podezřívavost, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
4
8
12
16
20
24
28
32
36
40
44
48
Celkem
94 10 17 23 27 2 29 30 82 3 22 43 57 80 8 51 59 25 35 38 71 44 19 20 24 55 66 72 83 91 104 46 48 84 105 1 9 21 39 49 53 67 74 92 97 102 107 4 11 60 68 99
2 2 2 2 2 2 0 2 2 0 0 0 2 2 2 2 1 2 2 0 2 1 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 1 2 2 2
2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 0 0 2 1 2 0 2 2 0 1 2 1 2 2 2 1 2 0 0 2 0 1 0 2 0 0 2 0 0 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0
2 2 2 0 2 2 1 2 2 0 2 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 1 2 2 1 0 2 2 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 2 0 0
2 2 2 2 2 0 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 0 2 2 1 2 2 2 0 0 1 2 2 0 0 1 2 2 0 2 0 2 1 2 0 0 2 0 2 0 2 0 2 2 0
2 2 2 2 0 1 2 0 0 0 1 2 2 2 2 0 2 0 2 0 2 1 0 2 2 2 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 2 2 0 0 0
2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 0 2 2 1 0 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 0 2 0 0 2 2 2 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 0 2 2 2 0 0 0 2 2 0 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 0 0 0 2 0 2 2 2 0 1 2 2
2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 2 0 0 0 2 0 1 2 0 2 1 1 0 2 2 2 2 0 2 2 0 2 0 0 2 2 0 0 0 1 2
2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 2 2 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 2 2 0 0 2 0 0 0 0 0
2 0 0 0 2 2 1 2 2 0 2 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0
2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 1 0 2 2 1 2 2 2 0 2 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 1 2 2 0 0 0 0 1 2 2 2 0 0 0 0 0 2 0 0 2
2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 2 1 0 0 0 0 0 1 2 0 2 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 2 0 0 0 2 0 0 0
24 20 20 20 20 19 18 18 18 16 16 16 16 16 15 15 15 14 14 14 14 13 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 9
1
103 6 12 26 41 42 47 81 85 101 13 34 45 54 63 77 5 31 33 36 40 50 52 56 58 61 64 65 69 73 75 76 78 86 88 89 90 93 98 100 7 18 87 14 28 37 70 106 15 16 32 62 95 96 79
1 2 2 2 2 2 2 0 2 2 1 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 0 2 2 0 0 0 0
0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 2 0 0 2 0 2 2 1 2 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 1 0 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 0 2 0 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 0 2 2 2 2 0 2 0 1 1 2 2 0 1 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 0 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0
1 2 0 0 0 2 2 2 2 0 1 2 2 0 0 2 2 0 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 1 2 1 2 2 2 2 0 0 0 2 2 2 0 0 2 0 0 0 2 0 0
1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0
0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0
1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
2
9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 4 4 4 4 4 2 2 2 2 2 2 0 9,4
Příloha č. XII Tabulka XII Podezřívavost, porovnání společných znaků Respondent :
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
Podezřívavost :
94 10 17 23 27 2 29 30 82 3 22 43 57 80 8 51 59 25 35 38 71 44 19 20 24 55 66 72 83 91 104 46 48 84 105 1 9 21 39 49 53 67 74 92 97 102 107 4
44 24 25 26 27 20 28 28 38 21 26 30 33 38 22 32 33 26 29 29 37 30 26 26 26 33 35 37 39 43 60 30 32 39 60 20 24 26 29 32 33 35 37 44 47 52 62 21
1 1 1 1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 2 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 2 1 1 2 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1
1 3 1 1 1 1 1 5 1 1 2 3 2 3 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 3 1 2 2 3 2 2 1 1 1 2 2 2 2 2 1 1 2 2 1
3 1 1 4 1 1 1 3 2 1 1 1 1 1 1 4 1 4 1 2 4 1 2 1 1 3 1 4 2 3 2 4 4 3 2 1 1 1 1 1 1 3 2 3 3 3 2 1
28 42 30 24 39 56 47 30 30 36 3 80 46 60 30 48 24 34 4 12 24 44 36 8 66 24 26 38 60 42 18 38 36 104 16 52 65 60 48 120 33 54 66 23 29 48 66 16,5
3 1 1 1 2 1 2 3 4 1 1 2 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 1 1 1 2 4 5 1 4 1 1 4 2 2 2 1 2 2 1 1 5 4 9 2 4 1 1
2 2 1 1 2 1 2 1 1 1 2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 2
3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 3 3 3 3 3 3 2
24 20 20 20 20 19 18 18 18 16 16 16 16 16 15 15 15 14 14 14 14 13 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9
1
11 60 68 99 103 6 12 26 41 42 47 81 85 101 13 34 45 54 63 77 5 31 33 36 40 50 52 56 58 61 64 65 69 73 75 76 78 86 88 89 90 93 98 100 7 18 87 14 28 37 70 106 15 16 32 62 95 96 79
24 33 35 49 58 22 24 27 30 30 31 38 39 50 24 29 30 33 34 38 21 28 28 29 29 32 32 33 33 33 34 34 36 37 37 38 38 39 41 42 43 44 47 50 22 25 40 25 27 29 36 61 25 25 28 34 45 46 38
1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 1
1 3 2 5 3 1 1 1 1 2 3 1 3 2 1 1 1 1 2 5 1 2 3 2 2 1 3 3 3 2 1 1 2 2 3 5 3 3 3 1 1 2 2 2 4 3 3 1 2 3 1 5 2 1 2 1 2 2 2
1 3 1 2 1 4 1 4 1 1 1 4 1 3 1 4 1 3 2 3 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 3 3 4 1 3 1 1 2 4 1 4 1 4 2 1 1 3 1 4 2 3 2 1 4 4 3 2 1 1
66 26 41 48 90 42 32 54 75 23 33 24 60 48 5 36 55 30 132 48 26 42 36 15 36 30 24 78 4 104 13 66 37 40 72 37 10 36 72 40 22 120 34 36 132 36 30 34 16 20 61 48 51 25 36 18 66 36 52
2
1 1 1 1 1 2 1 3 4 4 1 1 2 3 2 1 3 7 1 4 2 3 1 2 3 2 1 2 1 2 2 3 2 3 1 1 3 2 2 3 2 1 2 3 3 1 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 3 3
2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 1 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 3 2 2 2 3 3 2 2 3 2 2 2 3 3 4 3 2 3 2 2 2 2 2 3 2 3 2 3 3 3 3 2 2 3 3 3 2 2 3 2 3 2 2 2 2 3 3 3 3 3 2 2 3 3 2
9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 5 5 5 4 4 4 4 4 2 2 2 2 2 2 0
Příloha č. XIII Tabulka XIII Pocit křivdy, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
61
65
69
73
77
81
85
89
93
97
Celkem
10 94 9 12 14 25 38 51 61 67 71 90 11 20 44 3 13 26 43 46 48 81 105 107 8 17 29 35 68 2 6 7 18 24 30 31 53 56 60 64 72 78 82 87 102 22 66 73 77 101 1 19
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 0 0 1 0 2 2 1 0 0 2 1 0 0 0 2 2 0 2 2 0 0 0 2 2 2 2 1 2 2 2 2 0 2 0 0 2 2 0
0 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 1 0 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 0 1 2 2 0 2 1 2 0 2 2 2 2 0 2 1 0 2 2 0 1 2 0 2 0 2 0
2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 1 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 1 2 2 2 2 1 0 2 0 1 2 2 0 0 2 0 2 0 0 2 0
2 2 0 0 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 1 2 2 0 2 0 0 0 0 1 2 2 2 2 0 0 0 0 2 0 1 0 2 0 0 2 0 2 2 0 0 0 0 2 0 0
2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 2 2 0 1 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 0 1 2 0 0 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 2 2
2 0 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 1 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 0 1 2 1 1 0 2 0 2 1 0 2 1 0 1 2 1 0 0 2 0 2 0 1 2 0 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 1 2 2 2 2 0 2 2 0 0 2 2 2 2 0 2
2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 0 1 2 2 1 2 0 2 2 2 2 0 0 1 0 2 0 0 0 1 0 1 2 0 1 2 1 2 1 2 2 0 2 2 2 2 0 0 0 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2
2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 0 2 2 1 1 2 2 2 0 2 1 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 1 0 2 0 2 1 0 0 0 1 0 0 0 2 2 1 0 1 1 0 0
18 18 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 11 10 10
1
37 41 45 52 55 57 59 70 80 91 92 42 49 54 104 5 15 23 28 36 39 63 75 76 79 83 84 85 86 89 100 50 65 93 103 16 21 27 88 96 97 98 99 33 4 32 34 58 69 40 62 95 106 47 74
2 2 2 2 2 0 1 0 2 0 0 0 2 1 2 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 2 2 0 0 0 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 2 0 0 2 0 2 2 0 2 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2 0 0 0 0 2 1 2 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0
2 0 0 0 2 2 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 2 2 0 0 1 0 0 2 0 2 0 1 0 2 0 0 2 0 2 0 0 2 0 2 1 2 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2
0 2 0 0 0 2 1 2 2 2 2 1 0 2 2 0 0 2 0 2 2 1 0 0 1 0 0 0 2 0 2 1 1 0 1 0 0 2 0 2 0 0 0 1 0 0 1 2 0 0 1 1 0 0 0
2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 1 2 0 0 2 1 0 2 0
0 2 2 2 1 0 1 0 0 0 2 0 2 1 0 0 0 2 0 0 0 1 0 2 1 0 1 0 2 1 0 2 2 0 1 0 0 0 2 0 0 2 0 1 1 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 1 0 1 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 2 0 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 0 2 0 0 2 2 1 0 2 1 0 2 2 0 1 2 0 0
0 0 1 0 2 2 1 2 2 0 2 0 1 0 1 0 0 0 2 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 průměr
2
10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 5 4 4 4 4 4 3 3 3 3 2 2 10,2
Příloha č. XIV Tabulka XIV Pocit křivdy, porovnání společných znaků Respondent :
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
Pocit křivdy :
10 94 9 12 14 25 38 51 61 67 71 90 11 20 44 3 13 26 43 46 48 81 105 107 8 17 29 35 68 2 6 7 18 24 30 31 53 56 60 64 72 78 82 87 102 22 66 73
24 44 24 24 25 26 29 32 33 35 37 43 24 26 30 21 24 27 30 30 32 38 60 62 22 25 28 29 35 20 22 22 25 26 28 28 33 33 33 34 37 38 38 40 52 26 35 37
1 1 1 2 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1
3 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 1 1 2 1 1 1 1 3 2 3 1 2 2 2 1 1 2 2 1 1 4 3 1 5 2 2 3 3 1 2 3 1 3 2 2 2 2
1 3 1 1 1 4 2 4 1 3 4 4 1 1 1 1 1 4 1 4 4 4 2 2 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1 3 1 1 3 3 3 4 1 2 3 3 1 1 1
42 28 65 32 34 34 12 48 104 54 24 22 66 8 44 36 5 54 80 38 36 24 16 66 30 30 47 4 41 56 42 132 36 66 30 42 33 78 26 13 38 10 30 30 48 3 26 40
1 3 1 1 2 2 1 2 2 5 2 2 1 1 1 1 2 3 2 1 4 1 2 1 1 1 2 1 1 1 2 3 1 1 3 3 1 2 1 2 5 3 4 1 4 1 4 3
2 2 2 1 1 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1 1 2 1 1 1 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 2
2 3 2 2 2 2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 3 2 3 2 2 3 2 2 2 3 2 3 3
18 18 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 13 13 13 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11
1
77 101 1 19 37 41 45 52 55 57 59 70 80 91 92 42 49 54 104 5 15 23 28 36 39 63 75 76 79 83 84 85 86 89 100 50 65 93 103 16 21 27 88 96 97 98 99 33 4 32 34 58 69 40 62 95 106 47 74
38 50 20 26 29 30 30 32 33 33 33 36 38 43 44 30 32 33 60 21 25 26 27 29 29 34 37 38 38 39 39 39 39 42 50 32 34 44 58 25 26 27 41 46 47 47 49 28 21 28 29 33 36 29 34 45 61 31 37
2 2 1 2 1 2 1 1 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 1 2 1 2 2 2
5 2 1 2 3 1 1 3 2 2 2 1 3 1 1 2 2 1 2 1 2 1 2 2 2 2 3 5 2 3 2 3 3 1 2 1 1 2 3 1 1 1 3 2 1 2 5 3 1 2 1 3 2 2 1 2 5 3 2
3 3 1 2 2 1 1 1 3 1 1 3 1 3 3 1 1 3 2 1 1 4 4 1 1 2 3 1 1 2 3 1 2 1 2 1 3 1 1 4 1 1 4 1 3 4 2 1 1 4 4 1 4 1 3 2 2 1 2
48 48 52 36 20 75 55 24 24 46 24 61 60 42 23 23 120 30 18 26 51 24 16 15 48 132 72 37 52 60 104 60 36 40 36 30 66 120 90 25 60 39 72 36 29 34 48 36 16,5 36 36 4 37 36 18 66 48 33 66
2
4 3 2 1 1 4 3 1 2 1 1 1 1 4 9 4 1 7 1 2 2 1 2 2 2 1 1 1 3 1 2 2 2 3 3 2 3 1 1 2 2 2 2 3 2 2 1 1 1 2 1 1 2 3 1 1 1 1 4
1 2 2 1 2 2 1 2 2 1 2 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 2 2 2 3 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 3 2 2 2 3 4 3 2 2 3 2 3 3 3 2 2 3 2 3 3 2 2 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 3 2 2 3 3 2 3
11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 5 4 4 4 4 4 3 3 3 3 2 2
Příloha č. XV Tabulka XV Pocit viny, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respodent
54
58
62
66
70
74
78
82
86
90
94
98
Celkem
3 66 92 4 11 25 46 49 67 107 51 80 91 14 38 43 70 35 77 101 1 6 15 19 31 33 41 69 82 86 95 105 20 22 24 29 44 17 23 50 52 58 64 75 85 88 89 90 94 97 99 102
2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 1 0 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 2 0 0 2 2 2 2 0 1 2 1 2 2 0 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 0 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 0 0 2 2 0 2 0 2
2 2 2 0 0 0 2 2 2 0 0 2 2 2 2 0 0 2 1 0 0 2 2 0 0 1 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 2 2 0 0
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 2 0 1 2 0 2 2 2 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 2 1 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 0 2 2 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 2 1 2 2 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0 0 2 2 0 0
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2 0 0 2 0 2 2 2
2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 0 0 1 0 2 2 0 0 0 2 2 2 0 0 0 2 0
2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 1 2 2 0 0 0
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 0 1 2 0 2 2 1 2 2 2 0 2 0 2 1 2 2 2 2 2 2 0 1 0 2 1 1 0 0 2 2 0 2 0 2 1 2 2 0 2 2
24 24 24 22 22 22 22 22 22 22 21 21 21 20 20 20 20 19 19 19 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 17 17 17 17 17 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16
1
103 8 9 54 93 106 16 18 36 39 47 53 55 56 57 60 63 65 76 84 98 104 27 34 21 30 61 68 73 74 78 83 100 2 13 48 59 62 5 7 12 40 72 81 10 37 26 32 42 45 79 71 87 28 96
1 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 2 0 0 2 2 1 2 2 2 2 1 0 2 0 0 2 0 2 2 0 2 0 1 0 2 0 2 0 0 2 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0
2 2 0 1 0 1 0 2 2 2 2 2 2 2 0 2 1 0 2 2 2 0 2 1 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 1 2 1 1 0 2 2 1 2 2 0 0 0 2 2 0 0 0 2 0 2
1 2 0 2 2 0 0 2 1 2 2 2 0 2 2 0 2 2 2 2 0 0 0 0 2 2 0 2 0 0 2 0 2 2 0 0 1 0 2 1 0 2 0 0 2 2 2 0 2 2 2 0 0 0 0
1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 2 0 0 2 2 0 2 2 0 0 0 0 2 2 1 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 0 0 0 2 2 1 2 0 0 0 2 0 2 2 2 2 2 2 2 1 2 0 1 0 2 2 0 1 2 2 0 0 1 0 0 0 0 0
1 0 2 2 1 2 0 0 2 2 2 1 2 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 2 2 0 2 0 0 1 0 1 0 2 0 2 1 0 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 0
1 1 2 0 0 0 2 2 0 0 0 1 2 2 0 1 2 0 0 0 0 0 2 1 2 2 2 0 0 0 0 2 2 2 2 0 1 0 2 1 0 0 1 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0
1 2 1 2 2 1 2 2 2 2 0 1 0 2 2 1 1 2 2 0 0 1 2 1 0 2 0 2 2 2 2 0 2 0 0 0 1 2 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 2 0
2 2 2 0 2 1 2 0 0 0 0 1 2 0 2 0 1 2 0 0 2 2 0 0 2 2 0 2 0 0 2 2 0 0 1 0 1 0 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0
2 0 2 2 2 2 2 2 0 2 2 1 0 2 2 1 0 2 2 2 2 2 0 2 2 0 2 2 0 0 2 0 2 2 1 2 1 1 2 0 0 2 1 0 2 0 0 0 2 1 0 2 2 0 0
2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 0 2 2 0 2 2 2 0 2 2 2 2 1 0 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 2 0
1 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 1 2 0 0 1 0 0 0 2 0 2 2 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 2 0 1 0 0 1 0 0 0 0 1 2 0 0 0 průměr
2
16 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 9 9 8 8 8 8 7 6 5 4 2 15
Příloha č. XVI Tabulka XVI Pocit viny, porovnání společných znaků
Věk :
Bydliště :
Vzdělání :
Stav :
Délka trestu, měsíců:
Po kolikáté trestán :
Typ trestného činu :
Typ věznice :
21 35 44 21 24 26 30 32 35 62 32 38 43 25 29 30 36 29 38 50 20 22 25 26 28 28 30 36 38 39 45 60 26 26 26 28 30 25 26 32 32 33 34 37 39 41 42 43
2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 1 2 1 2 2 2 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 2 1 1
1 2 1 1 1 1 2 2 2 2 2 3 1 1 2 3 1 2 5 2 1 1 2 2 2 3 1 2 1 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 3 3 1 3 3 3 1 1
1 1 3 1 1 4 4 1 3 2 4 1 3 1 2 1 3 1 3 3 1 4 1 2 1 1 1 4 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1 3 3 1 4 1 4
36 26 23 16,5 66 34 38 120 54 66 48 60 42 34 12 80 61 4 48 48 52 42 51 36 42 36 75 37 30 36 66 16 8 3 66 47 44 30 24 30 24 4 13 72 60 72 40 22
1 4 9 1 1 2 1 1 5 1 2 1 4 2 1 2 1 1 4 3 2 2 2 1 3 1 4 2 4 2 1 2 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 1 2 2 3 2
1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 1 2 1 2 1 2 2 2 2 1 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 1 2
2 3 3 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 2 3 2 2 2 3 2 3 2 3 3 2 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 2
1
Pocit viny :
Respondent : 3 66 92 4 11 25 46 49 67 107 51 80 91 14 38 43 70 35 77 101 1 6 15 19 31 33 41 69 82 86 95 105 20 22 24 29 44 17 23 50 52 58 64 75 85 88 89 90
24 24 24 22 22 22 22 22 22 22 21 21 21 20 20 20 20 19 19 19 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 17 17 17 17 17 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16
94 97 99 102 103 8 9 54 93 106 16 18 36 39 47 53 55 56 57 60 63 65 76 84 98 104 27 34 21 30 61 68 73 74 78 83 100 2 13 48 59 62 5 7 12 40 72 81 10 37 26 32 42 45 79 71 87 28 96
44 47 49 52 58 22 24 33 44 61 25 25 29 29 31 33 33 33 33 33 34 34 38 39 47 60 27 29 26 28 33 35 37 37 38 39 50 20 24 32 33 34 21 22 24 29 37 38 24 29 27 28 30 30 38 37 40 27 46
1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1 2 2 2 1 2 1 1 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 1 1 2 2 1 1 2 1 2 2 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1 2 1 2 1
1 1 5 2 3 2 1 1 2 5 1 3 2 2 3 2 2 3 2 3 2 1 5 2 2 2 1 1 1 5 2 2 2 2 3 3 2 1 1 3 2 1 1 4 1 2 2 1 3 3 1 2 2 1 2 2 3 2 2
3 3 2 3 1 1 1 3 1 2 4 1 1 1 1 1 3 3 1 3 2 3 1 3 4 2 1 4 1 3 1 1 1 2 1 2 2 1 1 4 1 3 1 1 1 1 4 4 1 2 4 4 1 1 1 4 3 4 1
28 29 48 48 90 30 65 30 120 48 25 36 15 48 33 33 24 78 46 26 132 66 37 104 34 18 39 36 60 30 104 41 40 66 10 60 36 56 5 36 24 18 26 132 32 36 38 24 42 20 54 36 23 55 52 24 30 16 36
2
3 2 1 4 1 1 1 7 1 1 2 1 2 2 1 1 2 2 1 1 1 3 1 2 2 1 2 1 2 3 2 1 3 4 3 1 3 1 2 4 1 1 2 3 1 3 5 1 1 1 3 2 4 3 3 2 1 2 3
2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2
3 3 2 3 3 2 2 3 2 3 3 2 2 3 2 2 2 3 2 2 4 3 2 2 3 2 2 2 2 2 3 2 3 3 2 3 2 2 2 2 3 2 2 3 2 2 3 2 2 3 2 2 3 3 2 2 2 2 3
16 16 16 16 16 15 15 15 15 15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 13 13 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 9 9 8 8 8 8 7 6 5 4 2
Příloha č. XVII Tabulka XVII Nepřátelství, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respondent
Podezřívavost
Pocit křivdy
Pocit viny
Nepřátelství
94 3 25 51 38 43 17 29 67 82 10 46 66 80 11 35 107 44 20 22 23 92 8 91 105 2 30 9 24 49 14 19 57 27 1 6 90 101 102 77 31 41 48 53 55 59 71 4 60 104 12 61 64 68
24 16 14 15 14 16 20 18 10 18 20 11 12 16 9 14 10 13 12 16 20 10 15 12 11 19 18 10 12 10 4 12 16 20 10 8 6 8 10 7 6 8 11 10 12 15 14 9 9 12 8 6 6 9
18 14 16 16 16 14 13 13 16 12 18 14 11 10 15 13 14 15 15 11 8 10 13 10 14 12 12 16 12 9 16 10 10 6 10 12 16 11 12 11 12 10 14 12 10 10 16 4 12 9 16 16 12 13
16 24 22 21 20 20 16 17 22 18 9 22 24 21 22 19 22 17 17 17 16 24 15 21 18 11 12 15 17 22 20 18 14 13 18 18 16 19 16 19 18 18 11 14 14 11 6 22 14 14 10 12 16 12
58 54 52 52 50 50 49 48 48 48 47 47 47 47 46 46 46 45 44 44 44 44 43 43 43 42 42 41 41 41 40 40 40 39 38 38 38 38 38 37 36 36 36 36 36 36 36 35 35 35 34 34 34 34
1
70 72 84 13 39 52 56 81 83 85 86 97 103 18 54 99 26 75 78 89 33 50 63 73 15 21 36 69 76 88 93 7 65 58 98 100 42 45 5 34 47 74 37 95 16 87 106 40 28 62 79 32 96
4 12 11 7 10 6 6 8 12 8 6 10 9 5 7 9 8 6 6 6 6 6 7 6 2 10 6 6 6 6 6 5 6 6 6 6 8 7 6 7 8 10 4 2 2 5 4 6 4 2 0 2 2
10 12 8 14 8 10 12 14 8 8 8 6 7 12 9 6 14 8 12 8 5 7 8 11 8 6 8 4 8 6 7 12 7 4 6 8 9 10 8 4 2 2 10 3 6 12 3 3 8 3 8 4 6
20 10 14 11 14 16 14 10 12 16 18 16 16 14 15 16 8 16 12 16 18 16 14 12 18 12 14 18 14 16 15 10 14 16 14 12 8 8 10 13 14 12 9 18 14 5 15 10 4 11 7 8 2 průměr
2
34 34 33 32 32 32 32 32 32 32 32 32 32 31 31 31 30 30 30 30 29 29 29 29 28 28 28 28 28 28 28 27 27 26 26 26 25 25 24 24 24 24 23 23 22 22 22 19 16 16 15 14 10 34,6
Příloha č. XVIII Tabulka XVIII Agrese, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respondent Fyzický útok 104 96 10 38 74 82 55 22 59 29 81 35 6 30 68 1 7 8 61 78 17 26 39 91 27 18 57 105 2 12 51 71 72 77 3 13 43 45 19 33 44 24 66 97 23 9 34 53 80 48 25 94 14 79
26 28 14 20 22 20 28 23 22 6 16 16 14 14 12 16 11 14 14 13 16 12 16 7 12 14 10 12 6 14 5 16 14 5 12 11 6 9 10 6 14 6 6 6 8 5 14 0 6 6 4 6 11 8
Verbální útok
Střední útok
Podrážděnost
Negativismus
Agrese
21 16 20 22 16 22 16 17 21 22 16 15 18 14 13 18 19 13 14 14 16 10 16 17 16 12 12 9 12 14 15 12 9 15 14 9 18 14 10 18 6 15 14 18 18 11 15 12 8 9 8 6 8 12
14 18 16 12 18 14 7 10 10 13 12 16 12 12 12 8 8 8 10 16 8 6 10 12 10 12 6 14 10 4 9 8 10 10 0 10 10 8 8 2 3 7 4 6 4 7 5 9 10 9 4 0 4 8
24 16 21 20 18 14 14 13 16 22 16 11 18 16 19 14 14 15 12 14 15 22 10 19 18 12 14 10 16 8 19 15 15 15 12 15 10 13 10 8 13 8 14 10 7 13 5 11 14 11 18 18 10 5
14 12 12 8 8 10 12 13 6 9 12 13 8 14 10 8 12 13 13 6 7 12 10 6 4 8 14 10 10 14 5 0 3 6 12 5 6 6 11 13 11 8 6 4 6 6 3 10 4 6 6 10 6 6
99 90 83 82 82 80 77 76 75 72 72 71 70 70 66 64 64 63 63 63 62 62 62 61 60 58 56 55 54 54 53 51 51 51 50 50 50 50 49 47 47 44 44 44 43 42 42 42 42 41 40 40 39 39
1
90 15 21 54 31 62 41 46 20 103 36 69 83 107 58 85 11 56 37 52 92 93 102 5 40 50 67 101 64 70 100 16 76 28 49 65 98 42 60 89 95 75 88 99 63 73 87 86 4 32 106 47 84
1 2 4 6 4 2 6 2 4 7 2 0 4 4 5 2 2 7 0 0 0 2 2 6 2 5 4 2 2 0 2 2 4 2 0 2 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0
14 13 10 12 10 13 8 7 9 9 6 8 10 16 10 10 10 10 8 6 9 11 8 7 8 8 10 6 6 8 8 15 13 4 6 6 12 8 4 10 7 6 10 6 8 2 4 4 10 5 5 6 4
8 12 4 6 6 3 4 8 6 0 10 2 6 0 8 6 6 5 0 6 2 4 4 2 4 4 2 4 0 6 0 4 0 4 2 4 2 0 2 3 0 4 2 2 2 4 6 0 0 2 0 2 2
2
12 8 10 6 8 13 10 11 8 12 12 14 6 10 2 8 8 2 14 8 8 10 10 8 8 6 5 7 8 10 6 2 4 6 8 6 2 0 8 0 5 6 1 6 1 5 0 7 0 0 3 0 1
4 3 10 8 8 5 7 7 6 5 2 8 6 2 6 4 3 5 6 8 8 0 2 2 3 2 4 6 8 0 8 0 2 6 5 2 3 8 3 4 4 0 3 2 4 4 4 1 1 2 2 0 0 průměr
39 38 38 38 36 36 35 35 33 33 32 32 32 32 31 30 29 29 28 28 27 27 26 25 25 25 25 25 24 24 24 23 23 22 21 20 19 18 17 17 17 16 16 16 15 15 14 12 11 10 10 8 7 41,5
Příloha č. XIX Tabulka XIX Celková agrese, respondenti seřazeni podle počtu dosažených bodů Respondent
Fyzický útok
Verbální útok
Střední útok
Podrážděnost
Negativismus
Podezřívavost
Pocit křivdy
Pocit viny
Celková agrese
104 38 10 82 22 29 35 55 30 17 59 6 8 74 51 3 81 91 1 43 68 96 27 94 105 61 2 57 39 78 25 26 44 7 66 18 19 80 12 77 23 71 24 72 9 13 46 14 53
26 20 14 20 23 6 16 28 14 16 22 14 14 22 5 12 16 7 16 6 12 28 12 6 12 14 6 10 16 13 4 12 14 11 6 14 10 6 14 5 8 16 6 14 5 11 2 11 0
21 22 20 22 17 22 15 16 14 16 21 18 13 16 15 14 16 17 18 18 13 16 16 6 9 14 12 12 16 14 8 10 6 19 14 12 10 8 14 15 18 12 15 9 11 9 7 8 12
14 12 16 14 10 13 16 7 12 8 10 12 8 18 9 0 12 12 8 10 12 18 10 0 14 10 10 6 10 16 4 6 3 8 4 12 8 10 4 10 4 8 7 10 7 10 8 4 9
24 20 21 14 13 22 11 14 16 15 16 18 15 18 19 12 16 19 14 10 19 16 18 18 10 12 16 14 10 14 18 22 13 14 14 12 10 14 8 15 7 15 8 15 13 15 11 10 11
14 8 12 10 13 9 13 12 14 7 6 8 13 8 5 12 12 6 8 6 10 12 4 10 10 13 10 14 10 6 6 12 11 12 6 8 11 4 14 6 6 0 8 3 6 5 7 6 10
12 14 20 18 16 18 14 12 18 20 15 8 15 10 15 16 8 12 10 16 9 2 20 24 11 6 19 16 10 6 14 8 13 5 12 5 12 16 8 7 20 14 12 12 10 7 11 4 10
9 16 18 12 11 13 13 10 12 13 10 12 13 2 16 14 14 10 10 14 13 6 6 18 14 16 12 10 8 12 16 14 15 12 11 12 10 10 16 11 8 16 12 12 16 14 14 16 12
14 20 9 18 17 17 19 14 12 16 11 18 15 12 21 24 10 21 18 20 12 2 13 16 18 12 11 14 14 12 22 8 17 10 24 14 18 21 10 19 16 6 17 10 15 11 22 20 14
134 132 130 128 120 120 117 113 112 111 111 108 106 106 105 104 104 104 102 100 100 100 99 98 98 97 96 96 94 93 92 92 92 91 91 89 89 89 88 88 87 87 85 85 83 82 82 79 78
1
107 20 48 90 33 97 11 45 67 31 41 92 54 15 21 34 103 83 102 101 49 85 56 36 52 69 64 70 58 93 50 79 60 62 37 76 100 5 65 89 99 4 75 16 98 40 63 73 86 88 42 84 95 28 87 47 106 32
4 4 6 1 6 6 2 9 4 4 6 0 6 2 4 14 7 4 2 2 0 2 7 2 0 0 2 0 5 2 5 8 0 2 0 4 2 6 2 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 0 1 2 0 0 0 1
16 9 9 14 18 18 10 14 10 10 8 9 12 13 10 15 9 10 8 6 6 10 10 6 6 8 6 8 10 11 8 12 4 13 8 13 8 7 6 10 6 10 6 15 12 8 8 2 4 10 8 4 7 4 4 6 5 5
0 6 9 8 2 6 6 8 2 6 4 2 6 12 4 5 0 6 4 4 2 6 5 10 6 2 0 6 8 4 4 8 2 3 0 0 0 2 4 3 2 0 4 4 2 4 2 4 0 2 0 2 0 4 6 2 0 2
10 8 11 12 8 10 8 13 5 8 10 8 6 8 10 5 12 6 10 7 8 8 2 12 8 14 8 10 2 10 6 5 8 13 14 4 6 8 6 0 6 0 6 2 2 8 1 5 7 1 0 1 5 6 0 0 3 0
2 6 6 4 13 4 3 6 4 8 7 8 8 3 10 3 5 6 2 6 5 4 5 2 8 8 8 0 6 0 2 6 3 5 6 2 8 2 2 4 2 1 0 0 3 3 4 4 1 3 8 0 4 6 4 0 2 2
2
10 12 11 6 6 10 9 7 10 6 8 10 7 2 10 7 9 12 10 8 10 8 6 6 6 6 6 4 6 6 6 0 9 2 4 6 6 6 6 6 9 9 6 2 6 6 7 6 6 6 8 11 2 4 5 8 4 2
14 15 14 16 5 6 15 10 16 12 10 10 9 8 6 4 7 8 12 11 9 8 12 8 10 4 12 10 4 7 7 8 12 3 10 8 8 8 7 8 6 4 8 6 6 3 8 11 8 6 9 8 3 8 12 2 3 4
22 17 11 16 18 16 22 8 22 18 18 24 15 18 12 13 16 12 16 19 22 16 14 14 16 18 16 20 16 15 16 7 14 11 9 14 12 10 14 16 16 22 16 14 14 10 14 12 18 16 8 14 18 4 5 14 15 8 průměr
78 77 77 77 76 76 75 75 73 72 71 71 69 66 66 66 65 64 64 63 62 62 61 60 60 60 58 58 57 55 54 54 52 52 51 51 50 49 47 47 47 46 46 45 45 44 44 44 44 44 43 40 40 38 36 32 32 24 76
Příloha č. XX
DOTAZNÍK PRO ODSOUZENÉ VE VĚZNICI ZNOJMO Tento dotazník obsahuje celou řadu tvrzení, které se vztahují k pocitům většiny lidí. Pro každé prohlášení jsou na výběr tři odpovědi, tedy "Ano", otazník a "Ne". Po každém přečtení tvrzení je třeba se rozhodnout, zda odpovíte "Ano" nebo "Ne", a zakroužkujte odpovědi. Pokud se nemůžete rozhodnout, vyznačte otazník, ale pokuste se tomuto předejít. Neexistují žádné dobré a špatné odpovědi. Každá reakce je dobrá, pokud je čestná. Dlouho se nerozmýšlejte. Vyberte odpověď, která nejlépe vyjádří to, co cítíte. Nic nevynechejte. Věk: Bydlím v městě:
do 100.000 obyvatel
nad 100.000 obyvatel
Vzdělání: Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Stav:
svobodný
ženatý
rozvedený
druh
Délka Vašeho trestu: Po kolikáté jste ve výkonu trestu odnětí svobody? Typ trestného činu (majetkový, násilný, apod.): Do jakého typu věznice jste byl původně odsouzen: Dohled
dozor
zvýšená
ostraha
ostraha
1. Převážně souhlasím s ostatními
ANO NE
?
2. Zdá se mi nemožné, že bych někoho praštil, nebo to chtěl udělat
ANO NE
?
3. Často se pouštím do pří nebo diskusí
ANO NE
?
4. Vyhýbám se lidem, kteří ke mně nejsou upřímní
ANO NE
?
1
5. Pokud mám zadaný úkol, který se mi nelíbí, láká mě ho zdolat
ANO NE
?
6. Jako dítě jsem se vyhýbal rvačkám
ANO NE
?
7. Těžko se zdržím hádky, když se mnou někdo nesouhlasí
ANO NE
?
8. Jsem přesvědčen, že mě lidi kolem mě za zády pomlouvají
ANO NE
?
9. Je potřeba mě prosit, abych pro někoho něco udělal
ANO NE
?
10. Někdo mě musí držet, když se nedokážu ovládnout
ANO NE
?
11. Když se mi nelíbí chování lidí kolem mě, otevřeně jim to řeknu
ANO NE
?
12. Mám pocit, že mě hodně lidí nemá rádo
ANO NE
?
13. Když se někdo ovládá, musí se přetvařovat
ANO NE
?
14. Když se přestanu ovládat, mám chuť někoho praštit
ANO NE
?
15. Když mě někdo obtěžuje, hned mu řeknu, co si o tom myslím
ANO NE
?
16. Lidé mi často závidí spoustu věcí
ANO NE
?
17. Když mě někdo popohání, schválně dělám všechno pomalu
ANO NE
?
18. Je-li to nezbytné, používám pěsti na obranu svých práv
ANO NE
?
19. Když na mě někdo křičí, odpovídám taky křikem
ANO NE
?
20. Občas mám dojem, že se mi ostatní smějí
ANO NE
?
21. Když jsem na někoho zlý, přestávám mu odpovídat
ANO NE
?
22. Jednou mě kolegové tak rozčílili, že jsem se se nimi popral
ANO NE
?
23. Když se rozzlobím, mluvím příkře
ANO NE
?
24. Moje zásada je nevěřit nikomu cizímu
ANO NE
?
25. Popichuji lidi, kteří se ovládají
ANO NE
?
26. Mívám sny, ve kterých vítězím nad ostatními
ANO NE
?
27. Bylo by mi nemilé někoho uklidňovat, i když by si to zasloužil
ANO NE
?
ANO NE
?
29. Občas rád někoho rozčílím
ANO NE
?
30. Když mě někdo obtěžuje, oplatím mu to
ANO NE
?
ANO NE
?
32. Mám nepřátele, kteří mi opravdu chtějí ublížit
ANO NE
?
33. Občas se s někým hádám, protože mi to dělá radost
ANO NE
?
34. Jsem normálně klidný a těžko mě něco vyvede z rovnováhy
ANO NE
?
35. Když s někým diskutuji, obvykle zvyšuji hlas
ANO NE
?
36. Mám dojem, že lidé se často snaží mě rozhněvat nebo urážet
ANO NE
?
28. Dřív bych se vsadil, že převážná většina lidí mluví pravdu, ale teď vím, že to tak není
31. Často vyhrožuji, ale nemám v úmyslu komukoliv udělat něco špatného
2
37. Štvou mě lidi, kteří mi dávají nevyžádané rady
ANO NE
?
38. Někdy mám touhu někomu provést něco nespravedlivého
ANO NE
?
39. Raději ustoupím, než přesvědčuji
ANO NE
?
40. Když někdo šeptá komusi do ucha, myslím, že je to určitě o mě
ANO NE
?
41. Dělám věci přesně podle příkazu
ANO NE
?
42. Často přemýšlím o pomstě někomu, koho nemám rád
ANO NE
?
43. Říká se o mě, že jsem vzteklý
ANO NE
?
44. Vede se mi špatně, protože mi někteří škodí
ANO NE
?
45. V rozhovorech s autoritami zdůrazňuji svoji nezávislost
ANO NE
?
46. Za určitých okolností bývám brutální
ANO NE
?
47. Často jsem ošklivý na lidi, kteří si to nezaslouží
ANO NE
?
48. Ostatní mě často zneužívají
ANO NE
?
49. Chci být vždy v souladu s autoritami
ANO NE
?
50. Když mi někdo poroučí, tak říkám, že to nejde udělat
ANO NE
?
51. Vždy mám hodně trpělivosti pro ostatní
ANO NE
?
52. Rád lidem kolem sebe ukazuji svoji sílu
ANO NE
?
53. Často bez špatného úmyslu mluvím příkře
ANO NE
?
54. Pokud jsem někoho podvedl, měl jsem výčitky svědomí
ANO NE
?
55. Lehko se rozhněvám, ale rychle mě to přejde
ANO NE
?
56. Rád se dívám na rvačky
ANO NE
?
57. Často vynadám někomu tak, že se zhroutí
ANO NE
?
58. Lidé, kteří se vyhýbají svým povinnostem, se musí cítit provinile ANO NE
?
59. Lehko se rozčílím, když si ze mě někdo dělá legraci
ANO NE
?
60. Někdy cítím takový vztek, že hážu vším, co je po ruce
ANO NE
?
61. Mám pocit, že bych měl mít v životě víc, než mám
ANO NE
?
62. Trápí mě, že jsem se nechoval lépe k rodičům
ANO NE
?
63. Zachovávám klid, i když mě někdo rozčiluje
ANO NE
?
64. Občas pomlouvám lidi, které nemám rád
ANO NE
?
ANO NE
?
66. Dělám spoustu věcí, po kterých mám výčitky svědomí
ANO NE
?
67. Občas mě někdo podráždí jen svojí přítomností
ANO NE
?
68. Když jsem velmi rozzlobený, třískám dveřmi
ANO NE
?
69. Často přicházím do kontaktu s lidmi, které nesnáším
ANO NE
?
65. Občas se cítím ukřivděně, když si pomyslím, že jsem toho zatím moc nedokázal
3
70. Když neuspěji, viním z toho sebe
ANO NE
?
71. Často se mi zdá, že můžu vybuchnout z jakéhokoliv důvodu
ANO NE
?
72. Někdy dělám ostatním naschvály
ANO NE
?
73. Občas jsem žárlivý, ale u ostatních pro to nemám pochopení
ANO NE
?
74. Když udělám něco špatného, svědomí mi nedá pokoj
ANO NE
?
75. Jsem někdy v takové náladě, že mě všechno znervózňuje
ANO NE
?
76. Když jsem nervózní, dávám to ostatním najevo
ANO NE
?
77. Jsou tací, které opravdu nenávidím
ANO NE
?
78. Často mám pocit, že jsem udělal něco špatně
ANO NE
?
79. Jsem trochu tvrdý k lidem, které nemám rád
ANO NE
?
80. Výrazně dávam najevo nespokojenost, když není po mém
ANO NE
?
81. Kdybych se změnil, ostatní by se mnou mohli vydržet
ANO NE
?
82. Když se nechám unést zlostí, potom toho lituji
ANO NE
?
83. Často mě rozčílí maličkosti
ANO NE
?
84. Od svých deseti let nemám záchvaty vzteku
ANO NE
?
85. Někdy mám dojem, že jsem v životě něco důležitého udělal špatně ANO NE ? 86. Je mi nepříjemně, když někdo napomínám, i když si to zasloužil
ANO NE
?
87. Lidé mě často rozčilují
ANO NE
?
88. Někdy jsem v zuřivosti něco popadl a zničil to
ANO NE
?
89. Jenom pošetilci lidem důvěřují
ANO NE
?
90. Za to, že se mi vede špatně, vděčím jen své hlouposti
ANO NE
?
91. Dráždí mě hloupost ostatních
ANO NE
?
92. Občas praštím vzteky do stolu
ANO NE
?
93. Znám lidi, které si nikdy neoblíbím
ANO NE
?
94. Za svoje průšvihy si můžu sám
ANO NE
?
95. Jsem netrpělivý
ANO NE
?
96. Mam takové známé, které ochotně pomlouvám
ANO NE
?
97. Jsem smolař
ANO NE
?
ANO NE
?
99.Dráždí mě něčí nekompetentnost
ANO NE
?
100.Hovorní a slušní lidé mě rozčilují
ANO NE
?
98. Mám výčitky svědomí, když jsem pro někoho příliš na obtíž, i když si to zaslouží
4