UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií
Bakalářská práce
2012
Václav Voslář
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky, katedra mediálních studií
Václav Voslář
Přežiješ mládí? – Analýza televizního pořadu pro mládež
Bakalářská práce
Praha 2012
Autor práce: Václav Voslář Vedoucí práce: PhDr. Jan Jirků Rok obhajoby: 2012
Bibliografický záznam VOSLÁŘ, Václav. Přežiješ mládí? – Analýza televizního pořadu pro mládež. Praha, 2012. 51 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Jirků
Anotace (Abstrakt) Tématem bakalářské práce je analýza televizního pořadu ‚Přežiješ mládí?‘. V práci by mělo být dosaženo důkladné analýzy, jejímž nástrojem bude sémiotická analýza jako metoda vhodná pro rozbor významové složky jakéhokoliv audiovizuálního díla. Analyzovaný pořad má být pořadem vzdělávacím a je zaměřen především na mládež přibližně mezi sedmnácti a čtyřiadvaceti lety. Vedle sémiotické analýzy by měl text práce obsahovat také stručnou a věcnou sumarizaci nejrůznějších poznatků o vlivu médií na společnost, o vlivu médií na mládež s důrazem na televizi a o vzdělávacích možnostech médií, které se práce pokouší ukázat především ve vztahu k mladé generaci. Televizní pořad ‚Přežiješ mládí?‘ se týká dopravních nehod a častých chyb mladých v silničním provozu. Vedle analýzy pořadu se proto bude text práce částečně také zabývat vztahem mladých k bezpečnosti v silničním provozu a prostorem, který lze nacházet v rámci zlepšování přístupu cílové skupiny k dané problematice. Po teoretické pasáži bude následovat metodologická část, která vyloží specifika sémiotické analýzy a poukáže na teorii jednotlivých složek, které budou z významového hlediska analyzovány. Třetí část práce bude analytická. Vedle aplikace sémiotické analýzy bude prozkoumán žánr a vyprávěcí struktura seriálu. Titulní seriál bude také zasazen do kontextu podobných pořadů zařazených v posledních letech do programu České televize. Na závěr pak bude vyložena vhodnost formátu televizního pořadu pro zpracování daného tématu.
Abstract The topic of this bachelor’s thesis is an analysis of a TV show ‘Přežiješ mládí?‘. The main tool to achieve this goal is semiotic analysis, as a method suitable for analysing any audiovisual content. The show is educational and is primarily aimed at young people between approximately 18 and 24 years of age. Aside from semiotic analysis the thesis provides a brief summary of various facts about the effects of media on society, its influence on young people, focusing on the influence of television, and educational potential of media, specifically considering young generation. The TV show ‘Přežiješ mládí?‘ is dealing with road traffic accidents and with common failures of young people in traffic. One part of the thesis therefore also examines the attitude of the young to road traffic safety and the possibilities of improving this attitude. After this theoretical part, a methodological framework follows, that introduces characteristics of semiotic analysis and point out its specific aspects and features used for the analysis in this case. The third part of the thesis is the analysis itself.
Klíčová slova Přežiješ mládí?, sémiotická analýza, televizní pořad, vzdělávání, mládež, silniční provoz, dopravní nehody
Keywords Přežiješ mládí?, semiotic analysis, TV show, education, youth, road traffic, traffic accidents
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že vlastní text práce má 91 496 znaků s mezerami. 3. Prohlašuji, že totožná práce nebyla využita k získání stejného nebo jiného titulu. 4. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 17.5.2012
Václav Voslář
Poděkování Na tomto místě a touto cestou děkuji PhDr. Janu Jirků za podnětné rady, trpělivost a veškerou odbornou pomoc při vedení bakalářské práce. Dále děkuji svým blízkým za podporu během celého studia.
1
Obsah ÚVOD A ZAMĚŘENÍ PRÁCE .................................................................................... 2 1. TEORETICKÝ RÁMEC – MLÁDEŽ, MÉDIA A SILNIČNÍ PROVOZ ............ 3 1.1 Role médií v životě mladých lidí .............................................................. 4 1.1.1 Edukační působení médií ......................................................................... 4 1.1.2 Role televize v životě mladých lidí ........................................................... 5 1.1.3 Vzdělávací televizní pořady – vhodnost televizního formátu ................... 7 1.2 Bezpečnost v silničním provozu a mladí lidé ......................................... 10 1.2.1 Charakter nehod za účasti mladých ....................................................... 11 2. METODOLOGICKÁ ČÁST ...................................................................... 13 2.1 Metoda sémiotické analýzy .................................................................... 14 2.2 Sémiotická analýza televizního pořadu .................................................. 16 2.2.1 Obrazová složka televizního pořadu ...................................................... 17 2.2.2 Zvuková složka televizního pořadu ........................................................ 19 2.2.3 Jazyková složka televizního pořadu – řeč .............................................. 21 3. ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 22 3.1 Popis jednotlivých dílů a jejich zaměření .............................................. 23 3.2 Žánr a vyprávěcí složka pořadu ............................................................. 24 3.3 Sémiotická analýza ................................................................................. 26 3.3.1 Úseky pořadu společné pro všechny epizody ......................................... 26 3.3.2 Obraz ...................................................................................................... 27 3.3.3 Zvuk ........................................................................................................ 30 3.3.4 Mluvené slovo ........................................................................................ 31 3.3.5 Závěrečná epizoda ................................................................................. 33 3.4 Formát a zpracování pořadu vzhledem k cílové skupině ....................... 34 3.5 ‚Přežiješ mládí?‘ a jiné pořady zaměřené na bezpečnost v silničním provozu ................................................................................................... 35 3.5.1 Pořady o extrémních a adrenalinových aktivitách ................................ 36 3.5.2 Další pořady s dopravní problematikou ................................................ 38 3.5.3 Žánrově odlišné příspěvky k tématu ....................................................... 39 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 41 SUMMARY .................................................................................................................. 42 POUŽITÁ LITERATURA ......................................................................................... 43 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................. 46 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 46 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 47
2
Úvod a zaměření práce V silničním provozu každodenně vyhasínají lidské životy a nehodovost v dopravě je proto velkým celospolečenským tématem, kterému je přirozeně nutné věnovat příslušný prostor v mediálních sděleních. Oběťmi a viníky dopravních nehod jsou často také mladí a nezkušení účastníci dopravního provozu. Nehody s účastí mladých aktérů pak vykazují určité pravidelnosti a zvláštní okolnosti typické právě pro tuto věkovou skupinu. Na potřebu předcházet zbytečným nehodám, ale i těžkým zraněním a úmrtím v nepředvídatelných situacích reaguje řada propagačních kampaní či televizních spotů. Na cílovou skupinu mladých se zaměřuje právě televizní pořad ‚Přežiješ mládí?‘ Tématem bakalářské práce je analýza tohoto vzdělávacího pořadu, důležitou součástí však bude také teoretický vhled do dvou oblastí. Za prvé to bude problematika vlivu médií a především televize na mládež a možnosti jejich vzdělávacího působení. V práci bude rozebráno, jaký je vztah cílové skupiny k médiím a konkrétně k televizi a jak mohou média zpětně nejen v závislosti na tom působit. Budou také uvedena specifika vzdělávání prostřednictvím médií a televize. Druhou oblastí je bezpečnost v silničním provozu a typické znaky provázející dopravní nehody mladých řidičů. Oba tyto teoretické příspěvky budou tvořeny na základě práce s širokou škálou odborné literatury, z níž budou vybírány a dávány do patřičných souvislostí ty poznatky, které jsou nejvhodnější vzhledem k pozdější analýze televizního pořadu. Druhou pasáží práce bude část metodologická. V ní bude stručně představena použitá kvalitativní metoda sémiotické analýzy od nejobecnějších zákonitostí sémiotiky a sémiotického zkoumání obsahů po konkrétní prvky a roviny, které jsou při této konkrétní aplikaci sémiotické analýzy zkoumány. Po metodologické části následuje už samotná analýza ve třetí části práce. Tvoří ji kombinace různých postupů, z nichž centrální je sémiotická analýza. Ta byla prováděna sledováním jednotlivých složek audiovizuálního sdělení a následným přiřazováním opakujících se motivů a nejtypičtějších rysů zkoumaného obsahu. V závěru by tak práce měla zhodnotit míru znakovosti jednotlivých složek sledovaného televizního pořadu. Dále by mělo být prověřeno, jak pořad přispívá k boji proti vysokému počtu nehod způsobených nezkušeností mladých řidičů. Vzhledem k tezím bakalářské práce se nezměnilo téma ani zaměření práce, jisté změny zaznamenala pouze struktura kapitol a z navržených metod byla využita především sémiotická analýza, která byla vyhodnocena jako nejvhodnější.
3
1. Teoretický rámec – mládež, média a silniční provoz V prvním oddíle bakalářské práce budou rozebírány různé poznatky z teorie dvou oblastí, jichž se sledovaný pořad ‚Přežiješ mládí?‘ nejvíce dotýká. První oblast tvoří poznatky o vlivu médií na mládež s důrazem na televizní médium. Konkrétně bude teoreticky ukotven vztah mladých lidí k médiím a k televizi a možnosti televize jako vzdělávacího nástroje. Většina odborných prací a výzkumů týkajících se působení médií na publika se zaměřuje na společnost jako celek, na blíže nespecifikovaného jedince, popřípadě na dospělého jedince nebo na dítě školního věku. Titulní televizní pořad této práce ‚Přežiješ mládí?‘ je zaměřen především na mládež zhruba od sedmnácti do dvaceti čtyř let, což je skupina, která sice má určitá vlastní specifika, ale není jich tolik, aby vytvářela plnohodnotný samostatný směr zkoumání odborníků na média. Pro shrnutí charakteristik cílové skupiny tedy bude třeba vystihnout poznatky ověřené pro děti i dospělé, platné ovšem i pro takto věkově vymezenou mládež. Dále je vhodné uvést, že literatura věnující se vlivu médií na mládež se v drtivé většině případů soustředí na tři okruhy problémů (násilí, reklama, sex), které s otázkou vzdělávacích možností příliš nesouvisí. Nacházet vhodné zdroje a skutečné výzkumy na dané téma je tedy o něco složitější než třeba při zkoumání zmíněných okruhů a mediální studia zde ještě nabízejí rozsáhlý prostor pro další bádání. Druhou oblastí podrobenou hlubší pozornosti v první části této práce je už téma později analyzovaného pořadu, tedy bezpečnost v silničním provozu opět s důrazem na mládež. Pro mladé řidiče i cyklisty a chodce jako pro účastníky silničního provozu podle různých statistik platí určité vzorce typického chování, které vede k rizikovým situacím a k nehodám. Mladí jsou obecně v dopravním provozu častými oběťmi nejrůznějších tragédií, jimž by bylo možné předcházet za předpokladu efektivnějšího vzdělávání a osvětného působení na chování v daném prostředí. Práce se postupně zaměří na specifika chování mládeže na silnicích, na problémové aspekty jejich tendencí a na nejtypičtější příčiny a druhy nehod, do nichž mladí aktéři nějakým způsobem zasahují. Také v oboru zabývajícím se psychologií v dopravě a bezpečností v silničním provozu je tedy ještě velký prostor pro vylepšování dosavadních poznatků především v oblasti působení na vědomosti a postoje mladých a nezkušených jedinců.
4
1.1 Role médií v životě mladých lidí Soudobá společnost je na médiích závislá, bývá skrze mediální působení definována a mediální vlivy nelze opomínat při rozboru snad kteréhokoliv aspektu jejího fungování. V takto nastíněné realitě vyrůstá už několikátá generace mladých, přičemž platí, že výše zmíněné charakteristiky vztahu médií a společnosti jsou neustále posilovány. Prostřednictvím médií, jejichž sledování je vedle spánku časově nejnáročnější volnočasovou aktivitou, se mladí stále častěji setkávají s určitým zobrazením reality, nepřetržitě tak roste vliv médií na vnímání sociální skutečnosti.1 Mládež skrze média poznává nejrůznější předobrazy a vzorce chování, které nutně zasahují do následného jednání v interakci se skutečným světem a se skutečnými lidmi. Média zasahují do snahy mladých o orientaci či přímo zprostředkovávají fakta nezbytná pro uplatnění jedince ve společnosti.2 Především s ohledem na tržní uspořádání mediálního světa, které se projevuje nejčastěji profilací médií směrem k zábavnímu charakteru, je pak třeba nové generace před mediálním působením chránit ve smyslu posilování mediální gramotnosti. Na druhé straně vztahu médií k mládeži je možné jejich různých specifik v závislosti na konkrétním typu sdělovacího prostředku využívat k osvětnému působení v nejrůznějších oblastech.
1.1.1 Edukační působení médií V tisku, v rozhlase a v televizi či na poli nových médií mají prostor vedle formátů převážně informačního nebo zábavního charakteru také obsahy, které se na vzdělávání a rozšiřování obzorů soustředí primárně. Různí odborníci se většinou shodují, že média mají rozsáhlou kapacitu ovlivňovat mládež nejen negativně ve smyslu zkreslování sociální reality, ale i pozitivně ve smyslu funkčního a efektivního vzdělávání. Mezi jinými například Susan Villani uvádí, že možnosti vzdělávacího působení médií jsou nezpochybnitelně rozsáhlé a liší se svým charakterem od běžných vzdělávacích technik.3 V konkrétních případech lze mezi vzdělávací média zařadit odborné časopisy, edukační filmy, nahrávky či počítačové programy.4 Vzdělávací obsahy přenáší také 1
Jirák, J., Köpplová, B. (2007). Média a společnost. Praha: Portál, s. 168 Průcha, J. (2009). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, s. 494 3 Villani, S. (2001). Impact of media on children and adolescents. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, roč. 40, č. 4, s. 399 4 Průcha, J. (2009). Pedagogická encyklopedie, s. 496 2
5 rozhlas a televize, nejčastěji je to v případě stanic, které čerpají z veřejných finančních prostředků (u nás stanice ČT a ČRo, které mají edukační tvorbu za povinnost už ze Zákona o České televizi, respektive ze Zákona o Českém rozhlasu5). Stěžejní je nicméně bez ohledu na formu vzdělávacího obsahu především přístup, který mladí k mediálním sdělením zaujmou, a dostatečná informovanost o nutnosti kritické recepce obsahů. Bez ohledu na kvalitu mediálních sdělení pak je možné říci, že příliš mnoho času stráveného v přímém kontaktu s obsahy uzpůsobenými pro potřeby médií nemůže zcela nahradit reálnou zkušenost ani přímé edukační působení odborného prostředí od vzdělaných osobností lektorů po specializovanou literaturu, nehledě na možné negativní důsledky nedostatečného osobního kontaktu s ostatními vzdělávanými. Kritický odstup je pak třeba uplatňovat důsledně především v kontaktu s audiovizuálním sdělením, nejčastěji tedy s televizí.6
1.1.2 Role televize v životě mladých lidí V současnosti je jedním z předmětů akademických diskuzí otázka, které médium ovlivňuje největší spektrum dané populace. Donedávna ale bylo v popředí jednoznačně televizní vysílání. Vliv televize, která se stala fenoménem domácností především druhé poloviny dvacátého století, je možné vysledovat mezi různými skupinami publika. Revoluční zařízení umožnilo audiovizuální zprostředkování událostí a začalo vytvářet mediovanou realitu po mnoha stránkách komplexněji, než to bylo dosud možné. Televize nově poskytnula přímý pohled na dosud nepředstavitelně vzdálené situace z opačného konce světa. Přitažlivost této vlastnosti pak znamenala od šedesátých let dominanci nad prostředím, v němž lidé žijí a rozvíjejí se, prostřednictvím kultivace preferencí a predispozic, nemluvě o opanování rozhodujícího prostoru pro informování obyvatel.7 Takový stav je stále aktuální, nicméně v posledních několika letech dochází k rozsáhlým změnám kvůli síle, možnostem a vzrůstajícímu počtu uživatelů Internetu.8 Z pohledu účinků na diváka změnilo televizní vysílání působení médií především tím, že nutně nevyžadovalo aktivního příjemce. Zatímco k vlivu četby tištěného slova na jedince je třeba určité úrovně gramotnosti a vzdělání a zatímco
5
Zákon 483/1991 Sb. o České televizi resp. Zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu (shodně §2, odst. 2e) Eco, U. (2006) Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, s. 318 7 Bryant, J.; Zillman, D. (2002) Media effects. Mahwah : Lawrence Erlbaum Associates, s. 43 8 Internet zde jako název sítě, tedy s velkým počátečním písmenem, později v textu jako médium obecně, tedy s malým počátečním písmenem. 6
6 rozhlas přímo nevyžadoval konstantní pozornost recipienta, v případě televize totéž neplatí. Ať už se před televizi posadí negramotný či nevzdělaný dospělý nebo i nedospělý divák, stává se svým způsobem amatérským kritikem dění na obrazovce a platí, že obrazové sdělení, které je třeba k plnohodnotné interpretaci sledovat nepřerušovaně, podpořené pečlivě konstruovanou zvukovou složkou, na něj bude mít určitý vliv. Konkrétní účinky tohoto vlivu pak záleží právě třeba na úrovni vzdělanosti a ochotě promyslet do důsledků vše, co se děje nejen v obraze, ale i co a jakým způsobem je třeba udělat, aby se vysílané sdělení k příjemci dostalo. Tyto závislosti jsou přímo spojeny i s věkem příjemce, ale nelze opomínat ani konkrétní sociální a demografické rysy jedinců apod.9 Pokud jde o věkové vymezení, výzkumy ukazují na to, že děti už od deseti let výše jsou schopny dekódovat základní aspekty sdělení televizního pořadu a umí vyvozovat.10 Problémem v otázce, co jsou schopni z vysílání vyvozovat, je ale úroveň mediální gramotnosti, a to platí nejen u mladších dětí, ale i u mládeže a dospělých. Televize může mít významný vliv nejen na mladé diváky téměř bez ohledu na konkrétní obsah jejího sdělení.11 Větší vliv než obsahové prvky přitom totiž můžou mít prvky formální v podobě grafiky pořadu a dalších vnějších charakteristik. Pro další zkoumání je důležité, jak významnou část dne mládež před obrazovkami stráví. Velmi obecně platí, že adolescenti a mladí dospělí tráví u televize obvykle méně času než důchodci, rodiče nebo menší děti.12 Už od třináctého roku dochází k významnému úbytku času stráveného před televizní obrazovkou. Mládež je více v kontaktu s jinými typy médií, jako jsou filmy v kinech či dnes především sociální sítě. Plyne z toho také fakt, že ačkoliv mladí nejsou odříznuti od televize úplně, přichází s ní příležitostně do kontaktu a přejímají z ní nejrůznější návyky, přičemž ale sledované pořady jsou zacíleny na jiné skupiny a navíc často především v tržním smyslu. Když už mladí televizi cíleně sledují, většinou se zaměřují na zpravodajství nebo na vysílání hudebních kanálů.13 Pořady v televizi, ať už jsou jakéhokoliv charakteru, musí především diváka zaujmout. U mladých to platí o to více, že mají dostatek volného času a často mnoho variant, jak s ním naložit. Pokud televizní pořad zaujme, pak platí, že čím déle jej divák 9
Jirák, J., Köpplová, B. (2007). Média a společnost, s. 97 Murray, J. P. (1981) Television & youth. Stanford: Boys Town Center, s. 22 11 tamtéž, s. 24 12 Davidson, E. S.; Liebert R. M.; Neale, J. M. (1973) The early window. New York: Pergamon, s. X 13 Rubin, A. M. (1977). Television usage, attitudes and viewing behaviors of children and adolescents. Journal of broadcasting, roč. 21, č. 3, s. 366 10
7 již v daný moment sleduje, tím vyšší je pravděpodobnost, že u něj vydrží do samého závěru.14 I v případě, že pořad zaujme a divák jej sleduje od počátku do konce, stále platí, že důležitá je aktivita a přístup ke sledování.15 Bez patřičné pozornosti se i z mladého diváka snadno stává příjemce vizuálně přitažlivého sdělení, ale nikoliv zamýšleného obsahu. Konkrétně u vzdělávacích televizních pořadů skýtají výše zmíněná specifika vlivu televize na mládež pozitivní i negativní aspekty.
1.1.3 Vzdělávací televizní pořady – vhodnost televizního formátu V rámci televizního vysílání mají vzdělávací pořady dlouhou tradici. Jedná se o logickou návaznost na edukační texty tištěných médií i na stejně zaměřené rozhlasové relace. Stejně jako u jiných formátů platí i pro pořady zaměřené na mládež to, že se jednotlivé příspěvky liší nejen tématem, ale i kvalitou zpracování. Podle některých autorů měl navíc od počátku rozvoj vzdělávací televize především kvantitativní charakter, vznikalo stále více podobných pořadů místo toho, aby se zvyšovala jejich schopnost vhodně zapůsobit na cílovou skupinu.16 Shoda však nepanuje ani obecně v otázce vhodnosti televizního formátu pro vzdělávání mládeže, když se v názorech mediální teoretici i sociologové výrazně rozcházejí. Hned v první řadě lze jako kritiku dětské televize zmínit, že sledování vzdělávacích pořadů podporuje sledování i jiných televizních relací. Dochází zjednodušeně k oblibě televize mezi mladými a k jejímu sledování i v časech, kdy jsou vysílány pořady pro mládež nevhodné. Mládež tedy sleduje televizi, učí se z ní, obsahy v ní jsou ale zacíleny na starší ročníky a na potřeby dospělých.17 K tomu lze navíc dodat, že mladí dokonce preferují pořady pro dospělé publikum před vzdělávacími či jinými pořady určenými právě jim.18 Jednoznačným problémem je také komercionalizace dětské televize.19 Dětské pořady se často sdružují v určitých časech do bloků (typicky tzv. Saturday morning ghetto20), které především na komerčních televizích bývají prokládány reklamami obvykle na hračky a podobné komodity. Reklamy neberou ohled na kontext vysílání, do 14
Murray, J. P. (1981) Television & youth, s. 19 Singer, D. G.; Singer J. L. (2001) Handbook of children and the media. London: Thousand Oaks, s. 106 16 Davidson, E. S.; Liebert R. M.; Neale, J. M. (1973) The early window, s. 98 17 tamtéž, s. X 18 Rubin, A. M. (1977). Television usage, s. 356 19 Gitlin, T. (1986). Watching television. New York: Pantheon books, s. 68 20 Pojem, který se uchytil ve Spojených státech pro bloky animovaných seriálů pro děti vysílané každou sobotu v ranních a dopoledních hodinách. 15
8 něhož zasahují, a jde jim pouze o zaujmutí dětského diváka a o jeho snahu vymámit inzerovaný produkt z penězi disponujících rodičů. Negativum pak spočívá v marketingové strategii výrobců a v potřebě daného média vydělat. Médium ve výsledku na potřebu kontinuity edukační stránky vysílání tedy nebere ohled. Jako negativum lze také vnímat, že s objemem času, který mladí investují do sledování televize, byl omezen prostor, který dříve věnovali pohybovým či kreativním aktivitám nebo dokonce spánku.21 Takové problémy ale je možné považovat za okrajové, protože nesouvisí přímo s cílenou tvorbou pro mladé. Je třeba se věnovat přímo negativům vysílání pro mládež zamýšleného. Ani takové vysílání totiž nemůže zakrýt fakt, že televize nevyžaduje přímo aktivního diváka. Jak upozorňuje Schneider, televize je pasivní médium, které poskytuje informace na zlatém podnose a uspokojuje vizuální i auditivní potřebu diváka, čímž oslabuje kreativitu.22 Schneider jde ještě dál v tom ohledu, že jakékoliv televizní vysílání napomáhá závislostem. V tom se shoduje s Marií Winnovou, která už dříve na tento aspekt (Plug-in drug) poukazovala jako na veliké nebezpečí pro rozvoj mládeže (a později se s podobnými argumenty obrátila i na negativní aspekty internetu).23 Schneider nicméně upozorňuje i na výzkumy, které se s takovým názorem neshodují, děti a mladí podle nich nejsou natolik pasivními, aby se stali na televizi závislými. V závěru podle Schneidera platí, že televize má schopnost vzdělávat a obohacovat děti a nelze jí přičítat vinu za vše, v čem dospívající později selhávají.24 Zmatek do bádání po účincích vzdělávacích pořadů přináší některé studie, podle nichž je televizní pořad vhodný pro vzdělávání dětského diváka, který dosahuje po jejich zhlédnutí lepších výsledků, ale totéž neplatí pro diváka dospívajícího.25 Většina autorů se ovšem shodne na důležitosti aktivního přístupu diváků. Televize je médiem chladným, „nízkodefiničním“, jak ji označuje Marshall McLuhan. Ten staví chladná média do kontrastu s médii horkými, která jsou informačně naplněná a nevyžadují další doplnění. Naopak při sledování chladného média televize závisí více než na obsahové informační složce na zapojení a participaci diváka.26 Důležitější než samotné sdělení či cesta, jakou se sdělení k divákovi dostane, je to, jak příjemce informace přebere a
21
Davidson, E. S.; Liebert R. M.; Neale, J. M. (1973) The early window, s. 11 Schneider, C. (1989) Children’s television. Lincolnwood: NTC Bussiness Book, s. 81 23 Winn, M. (1977) The plug-in drug: television, children, and the family. New York: Viking, s. 1 24 Schneider, C. (1989) Children’s television, s. 82 25 Murray, J. P. (1981) Television & youth, s. 21 26 McLuhan, M. (2011) Jak rozumět médiím: Exzenze člověk. Praha: Mladá fronta, s. 36 22
9 zpracuje.27 K tomu potřebuje často pomocnou ruku v dětství od rodičů, v mládí od odborníků na mediální působení třeba ve výuce mediální gramotnosti. Pragmaticky pozitivní přístup k problematice mají autoři Bryant a Zillman. Ti tvrdí, že pokud jsou často zmiňovány dalekosáhlé negativní vlivy televize na mládež a lze uvěřit tomu, že vysílání může takto působit, pak není důvod nevěřit, že vysílání může působit i pozitivně. Vzdělávací televizní pořady podle těchto autorů fungují, což ovšem neznamená, že všechny, vždy a všude. Důležité jsou doprovodné okolnosti jako kontext doby či společnosti, v níž je pořad vysílán. Kritickým faktorem podle nich tedy není televize jako médium, ale obsahová stránka vysílání. Řešení neschopnosti média podat ucelený pohled na problematiku a zobrazit veškeré vlivy, které na obsah působí, pak Bryant a Zillman vidí v uskutečňování diskuzí více diváků po skončení pořadu.28 Kritičtěji se na vzdělávací možnosti televizního sdělení dívá Meyrowitz. Většina sdělení je po obsahové stránce nekvalitní a existence pořadů pro děti a mládež je fikce, protože děti upřednostňují pořady pro dospělé a dospělí pořady pro děti.29 Televize je ze své podstaty velmi přístupná, což znamená nerovnocenné kognitivní požadavky – příjem sdělení je velmi snadný a plné pochopení kontextu obtížné. Meyrowitz také zdůrazňuje potřebu interakce s dalšími diváky poté, co je příjemce vystaven televiznímu vlivu.30 Radikální kritiku televize jako vzdělávacího média pak představil Neil Postman.31 Většina obsahů vykazuje minimální nároky na porozumění a zaměřuje se na emocionální uspokojení. I vzdělávací pořady jsou v televizním vysílání především zábavné, protože toto médium učinilo ze zábavy přirozenou formu zobrazení jakékoli skutečnosti. Zábava je zastřešující ideologií veškeré televizní komunikace. Při vzdělávacím procesu je podle Postmana důležitější, jak se adresát učí, než to, co se učí. Tradiční interakce s lektorem a vrstevníky je v tomto ohledu nenahraditelná a pro vzdělávání je potřebné také vyžadování píle a úsilí. Autor jde ještě dál, když tvrdí, že vzdělávání z televizní obrazovky je pouze vyvažováním provinilého pocitu z toho, že před ní trávíme příliš času.32 Vyvodit z omezených výzkumů o účincích vzdělávacích pořadů nějaké zákonitosti je velmi obtížné a úvahy příznivců i kritiků nepostrádají silné argumenty, 27
Singer, D. G.; Singer J. L. (2001) Handbook of children and the media, s. 112 Bryant, J.; Zillman, D. (2002) Media effects, s. 420 29 Meyrowitz, J. J. (2006) Všude a nikde. Praha: Karolinum, s. 199 30 tamtéž, s. 203 31 Postman, N. (2010) Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta, s. 105 32 tamtéž, s. 165 28
10 zato postrádají vědecký základ a skutečnou ověřitelnost. Lze se však odrazit od tvrzení, že média a televize uspokojují potřeby.33 Diváci mají určitá očekávání, která se k potřebám vztahují. Pokud se podaří implementovat do vědomí mladého diváka nutnost uměřeného sledování televize, potřeba kritické recepce obsahů a snaha o výběr uživatelsky vhodného pořadu, pak může televize působit jako vzdělávací médium.
1.2 Bezpečnost v silničním provozu a mladí lidé S neustálým pokrokem v dopravních technologiích dochází na jedné straně ke zlepšování bezpečnostních mechanismů, na druhé straně ale s rostoucí rychlostí v provozu vzrůstají také nároky na lidské schopnosti. V takto fungujícím systému dochází k velmi významnému množství nehod, které si vyžaduje permanentní pozornost široké veřejnosti. Jako doklad takového tvrzení lze uvést, že od roku 1970 v Evropě ztratilo v silničním provozu život 1,64 milionu lidí. Nejvíce ohroženou skupinou jsou pak jedinci ve věku 15-24 let, pro něž je nehoda na silnicích příčinou smrti nejčastěji.34 35
Nehody v silničním provozu mají za příčinu buď nedokonalý technický systém
v dopravě, nebo nedokonalý lidský faktor. Právě chyby způsobené člověkem vytvářejí v oblasti dopravních nehod prostor, v němž je možné správným edukačním působením leccos napravovat. Výchova účastníků silničního provozu je nutná nejen při prvním kontaktu jedince s dopravním systémem, ale i průběžně, aby nedocházelo k zapomínání pravidel či k prohlubování nebezpečných návyků. Dalším důvodem k neustálému doplňování a obnovování znalostí bezpečnosti silničního provozu je fakt, že výrazně roste hustota silničního provozu a tím pádem i frekventovanost situací, s nimiž je třeba se správně vyrovnat. Z těchto důvodů je třeba zavádět důkladnější vzdělávací programy v autoškolách, pořádat další dodatečné edukační akce, rozvíjet kladný postoj k bezpečnosti obecně a vše doplňovat nejrůznějšími mediálními kampaněmi včetně televizních pořadů a podobně.36 V médiích bývají údaje o bezpečnosti často jen velmi silně redukované například v rámci zpravodajství, kde jsou uváděna pouze strohá čísla a 33
Teorie užití a uspokojení v McQUAIL, Denis; BLUMLER, Jay; BROWN, Joseph (1972): The Television audience: A Revised perspective. In McQUAIL, Denis (ed.). Sociology of mass communication. 1. vydání. London: Longman, 1972, 480 s. ISBN 978-0140809619 34 Štikar, J.; Hoskovec J.; Šmolíková, J. (2006) Psychologická prevence nehod. Praha: Karolinum, s. 9 35 ilustračně Příloha č. 1 36 Štikar, J.; Hoskovec J.; Šmolíková, J. (2006) Psychologická prevence nehod, s. 105
11 statistiky nehod a úmrtí. Tato data už publikum pokládá za každodenní kolorit a nepociťuje, že se uváděná čísla dotýkají i každého diváka, pokud je účastníkem silničního provozu. Problém pak představuje fakt, že obecně je v populárních pořadech a reklamách v masmédiích prezentováno nebezpečné řízení jako vzrušující a především pro mládež přitažlivé.37 Média však skýtají mnohem větší prostor pro popularizaci dopravní bezpečnosti, než jaký je obvykle využíván. Nicméně je třeba, aby lépe a účelněji využívala prostředky, které je do této oblasti možné investovat. Aby bylo možné změnit chování řidičů v provozu, je třeba zapůsobit na jejich postoje a vnímání sebe sama jako účastníka komplexního dopravního ekosystému.38 Řidič totiž může chápat pravidla, a dokonce může aktivně vyžadovat jejich dodržování, ale nemusí si uvědomovat, že sám je v praxi docela nenaplňuje. Důležitý tedy je kritický postoj k sobě samému jako k potenciálně chybující součásti křehkého dopravního systému. Takový postoj je možné nabýt nejsnáze už v raném mládí. Stejně jako děti v předškolním věku bez poučení (nebo bez patřičné zkušenosti, která ovšem zřídka může dopadnout jinak než tragicky) nejsou schopné rozpoznat v dopravním systému skutečná rizika z pozice chodce, tak ani nezkušení řidiči nemohou předjímat nebezpečné situace s takovou jistotou jako jejich ostřílení kolegové a potenciální lektoři. V současnosti silně rezonuje právě debata na téma využití schopností zkušených řidičů (obvykle rodičů) pro důkladné zaškolení nejmladších těsně po získání řidičského oprávnění. I přes obtížnost provádění podobných výzkumů je třeba vzít na vědomí, jak často ze statistik vyplývá fakt, že nejmladší řidiči do 25 let mají relativně zvýšený podíl na dopravních nehodách v porovnání s řidiči staršími. Proto i z jiných výše zmíněných důvodů je nutnost mediálního působení na mládež v dané problematice těžko zpochybnitelná. Klíčovou otázkou je tedy nalezení formátů vhodných k efektivnímu předávání správných návyků této cílové skupině.
1.2.1 Charakter nehod za účasti mladých Pro mladistvé řidiče (asi do 25 let) jsou nejtypičtější nehody na přechodech pro chodce, za tmy a při nedodržování povolené rychlosti či při jízdě na opačné straně silnice. Další častou charakteristikou u nehod této řidičské skupiny je starší výrobní 37 38
Štikar, J.; Hoskovec J.; Šmolíková, J. (2006) Psychologická prevence nehod, s. 122 tamtéž, s. 105
12 datum havarovaného vozidla, mladí si jen zřídka mohou dovolit novější neopotřebované automobily s dokonalejšími bezpečnostními mechanismy.39 Mladí se podle mnohých odborníků za volantem obecně chovají riskantně a rádi mezi sebou soupeří. Ne všechny studie to však potvrzují. Někteří výzkumníci dochází při různých metodách k rozmanitým závěrům a nedaří se jim tak prokázat, že by například nadhodnocování vlastních schopností bylo u mládeže větší než u zkušenějších řidičů.40 Přesto mladí často zbytečně havarují například při neopatrném předjíždění a neumí přizpůsobit jízdu vnějším vlivům, jako je nepříznivé počasí či neupravená vozovka. J. A. McKnight a S. A. McKnight došli k závěru, že většina nehod plyne z nedostatečné řidičské praxe a nikoliv z riskantního chování.41 Důvodem havárií je většinou nedostatek zkušeností za rozmanitých podmínek. Na druhou stranu ale platí, že riskantní chování se vyskytuje také, a vede pak k nehodám vážnějším, často smrtelným. Už proto je třeba věnovat silnou pozornost mimo jiné nedostatku sebeovládání a přehnané sebedůvěře. Jsou uváděny různé domněnky, po jaké době a po kolika najetých kilometrech už řidič vykročí z této nebezpečné fáze, nejčastěji se pohybují v řádu několika (zhruba 5-10) let a zhruba sta tisíc najetých kilometrů během této doby.42 Zajímavá je souvislost mezi častou nehodovostí mladých v pozdních nočních hodinách a stylem života této skupiny. Mládež si libuje v neuspořádaném životě a často své rozmanité aktivity podporuje nově nabytou schopností řídit a přepravovat se tak kdykoliv na větší vzdálenosti. Dochází tak k nehodám, k nimž přispívá nejen snížená viditelnost, ale také únava, pokud ne rovnou požití nějaké omamné látky. Podle Štikara, Hoskovce a Šmolíkové se dá z mnoha indicií včetně výše zmíněných vyvodit, že větší počet nehod, které mladí způsobí, je v porovnání s nehodami jiných věkových skupin spojen s vědomou akcí. Zatímco starší řidiči při nehodách často nezvládnou vyhodnotit dosah velkého množství nepříznivých faktorů, mladí se dopouštějí chyb při záměrném porušení předpisů či zamýšleném jednání v rozporu s poučkami, které se o řízení naučili.43 K eliminaci špatných návyků či touhy po nestandardním a nebezpečném řešení situací je třeba nejen důkladného výcviku při praktických hodinách v autoškolách, ale i 39
Štikar, J.; Hoskovec J.; Štikarová, J. (2003) Psychologie v dopravě, s. 194 De Craen, S.; Twisk D. A. M.; Hagenzieker, M. P.; Elffers, H.; Brookhuis, K. A. (2011) Do young novice drivers overestimate their driving skills more than experienced drivers? Different methods lead to different conclusions. Accident analysis and prevention, roč. 43, č. 5, s. 1665 41 McKnight, J. A.; McKnight S. A. (2003) Young novice drivers: careless or clueless? Accident analysis and prevention, roč. 35, č. 6, s. 924 42 Štikar, J.; Hoskovec J.; Šmolíková, J. (2006) Psychologická prevence nehod, s. 124 43 tamtéž, s. 135 40
13 důkladného vzdělávání ohledně situací, které mohou v silničním provozu nastat. Nasimulovat lze totiž v rámci výcviku pouze omezené množství problémů a v řidičské praxi se každý setká s nespočtem situací, které musí ad hoc řešit s využitím co nejširších vědomostí o univerzálních principech v dopravě. Kromě důrazu na rozmanitost situací v provozu, kde každý momentální problém má určitá specifika a je v podstatě jedinečný, může být cestou k eliminaci problémů zaměření na osobnosti mladých řidičů. Někteří odborníci navrhují uplatňování různých strategií při propagaci bezpečnosti, které budou ušité na míru určitým osobnostním typům mladých řidičů.44 Otázkou zůstává, zda je možné efektivně vymezit nejtypičtější okruhy charakterových vlastností a účinně pak uplatňovat nějaké soubory opatření. Rizikovému chování často zamezí ve skutečnosti až přímá zkušenost s nehodou, proto je v rámci vzdělávání třeba přiblížit nezkušené co nejvíce takovým situacím. Je vhodné mladým ukázat, že se mohou nehody stát kdykoliv a jakkoliv schopnému řidiči, a proto je třeba jim co nejvíce předcházet. Zafungovat by tak v rámci edukačního působení mohla určitá léčba šokem. Univerzální a ideální soubor pravidel a funkčních mechanismů se ovšem bude hledat jen velmi těžko a cílem je v tomto ohledu samotná cesta, tedy co nejpečlivější zdokonalování co nejširšího spektra preventivních opatření.
2. Metodologická část K analýze titulního pořadu ‚Přežiješ mládí?‘ byla zvolena kombinace více metod. Na prvním místě stojí důkladná sémiotická analýza jednotlivých dílů televizního pořadu na základě dále specifikovaných prvků daného formátu. Sémiotickou analýzu budou doplňovat pouze okrajově také postupy narativní analýzy, která napomáhá při snaze přiblížit strukturu a dějovost mediálního sdělení, jádrem ale bude hledání a odkrývání znaků ve sdělení a významovosti. Další metodou bude ověřování vhodnosti zvoleného formátu televizního pořadu pro danou problematiku a cílovou skupinu. To bude uskutečněno na základě zkoumání sekundárních zdrojů. Znamená to evidenci výše zmíněných poznatků odborné literatury
44
Ulleberg, P.; Rundmo T. (2003) Personality, attitudes and risk perception as predictors of risky driving behaviour among young drivers. Safety science, roč. 41, č. 5, s. 438
14 a tematických výzkumů a jejich zasazování do kontextu zohledňujícího zkoumaný pořad. Konkrétně se tyto poznatky týkají účinků médií na mládež s důrazem na edukační působení médií a televize a dále shrnují specifika chování mladých v silničním provozu. Následně bude také zhodnocena pozice analyzovaného pořadu mezi dalšími pořady s podobným zaměřením. Analýzu pořadu bude doplňovat rozbor jeho zasazení mezi tematicky spřízněné pořady České televize a stručný popis specifik a programového zasazení zkoumaného pořadu. Zásadní bude v tomto ohledu pozice zkoumaného pořadu v závislosti na dalších televizních pořadech s tématikou bezpečnosti v dopravě, které byly odvysílány.
2.1
Metoda sémiotické analýzy Sémiotická analýza, která bude využita ke zkoumání televizního pořadu, je
metodou kvalitativní. Ve výzkumu tedy půjde o nenumerické šetření s pokusem o interpretaci zkoumaného. Zásadní pro alespoň velmi stručné vymezení kvalitativního výzkumu je, že se soustředí na úzce vymezený cíl a pokouší se jej poznat co nejvíce do hloubky.45 Zde využitá metoda sémiotické analýzy je jedním z mnoha typů kvalitativních metod ve společenských vědách. Konkrétně tato je pak vhodná pro zkoumání sdělení mediálních obsahů. Vychází ze sémiotiky, vědy zabývající se znakovými systémy. Zvláštním a kvantitativně nejrozsáhlejším znakovým systémem je přirozený jazyk. Vedle něj ale existují i nejazykové systémy, jejichž užívání je pro fungování společnosti rovněž zásadní.46 Různé znakové systémy rozličným způsobem zasahují do procesu komunikace, který pokrývají mediální obsahy. Sémiotická analýza sleduje znakové systémy v mediálních textech na několika rovinách označování. Metoda může být prováděna různými způsoby, na základě interpretace, formalizace a jazykové analýzy.47 Lze ji využít pro analyzování nejen sdělení lingvistických, ale i audiovizuálních.48 Nejčastěji se sémiotická analýza zabývá právě dešifrováním významů mediálních obsahů. Každé mediální sdělení se skládá z
45
Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, s. 47 Černý, J.; Holeš, J. (2004). Sémiotika. Praha: Portál, s. 19 47 tamtéž, s. 34 48 Trampota, T., Vojtěchovská, M. (2010). Metody výzkumu médií. Praha: Portál, s. 117 46
15 několika prvků a v možnostech metody je postihnout jejich význam a posléze i význam celého zkoumaného textu v rovině explicitní, skryté i symbolické.49 O rozvoj sémiotiky i dané metody se významně postarali Charles Sanders Peirce a Ferdinand de Saussure. První jmenovaný přispěl mimo jiné typologií znaků podle vztahu k objektu, který představuje. Znak lze podle něj nazvat ikónem (vztah znaku a objektu dán podobností), indexem (příčinná souvislost mezi znakem a objektem) nebo symbolem (konvenční spojení znaku a objektu). Saussure navrhl hojně přejímanou definici znaku jako jednoty označujícího a označovaného. Pro jeho pojetí je zásadní, že znaky mají určitý význam jen ve vztahu k jejich protikladům a samy o sobě význam postrádají. Jím použitý výraz označující (signifier) představuje užívaný pojem a označované (signified) je představa, koncept, který se snažíme tímto pojmem postihnout. Vztah mezi označujícím a označovaným není závislý na logice či jakékoliv kodifikaci.50 „The relation between the signifier and signified is arbitrary, unmotivated, unnatural.“ 51 Z toho vyplývá specifikum sémiotické analýzy, tedy že významy jednotlivých znaků mohou být vykládány různě. Na samotné znaky se dá stejně jako na celek pohlížet z více různých úhlů. Fungují na dvou rovinách označování – denotativní, jež zahrnuje doslovný a zřejmý výklad či označení prvku, a konotativní, která se týká druhotných a asociativních významů (symbolické, kulturní, historické a emocionální spojitosti).52 Během aplikace sémiotické analýzy se sledují znaky právě na dvou zmíněných rovinách – denotativní a konotativní. Dále jsou sledovány použité prvky mediálního sdělení především z hlediska jejich řazení. V tomto ohledu lze hovořit o paradigmatickém uspořádání nebo syntagmatickém uspořádání a paradigmatické či syntagmatické analýze. Tato uspořádání vycházejí z dalšího Saussureova rozlišení mezi synchronním (paradigmatická analýza) a diachronním (syntagmatická analýza). Synchronní analýza hledá dvojice protikladů ukrytých v textu. Porovnáváme v ní užité prostředky se znaky, které v obsahu nenajdeme, ale uvažujeme, že by se vyskytovat mohly. Charakterizuje ji simultánnost, statičnost, okamžitost a soustředí se tedy na vztahy prvků v systému. Diachronní analýza se zaobírá řetězením událostí, které 49
Trampota, T., Vojtěchovská, M. (2010). Metody výzkumu médií, s. 118 tamtéž, s. 119 51 Berger, A. A. (2005). Media analysis techniques. Thousand Oaks: SAGE Publications, s. 8 52 Trampota, T., Vojtěchovská, M. (2010). Metody výzkumu médií, s. 119 50
16 formují průběh vyprávění (narace). Syntagmatická uspořádání se vztahují k řazení znaků a umístění v rámci sdělení.53 Ve spojitosti s touto rovinou analýzy tedy jde o následnost, vývoj a zaměření na rozvoj.54 Dalším často uváděným a typickým úkonem pro sémiotickou analýzu je sledování metaforických (závislých na vnější podobnosti) a metonymických (podle vnitřní podobnosti) znaků v textu. Konkrétní aplikace sémiotické analýzy je vždy ovlivněna osobností výzkumníka a také místními kulturními specifiky, v nichž vzniká. Pro metodu je tedy typické, že její výsledek je závislý hlavně na přesvědčivosti argumentace. V tom lze vidět možnou slabinu použití této metody vedle jiných vědeckých postupů. Sémiotická analýza navíc bývá kritizována z toho důvodu, že se zajímá o znaky, tedy jednotlivé prvky, a na základě jednotlivostí pak nelze uspokojivě posoudit i dílo jako celek.55 Silný protiargument se formuluje obtížně, spíše se dá říct, že každá metoda má očividné slabiny a užití sémiotické analýzy má svůj prokazatelný přínos i bez snahy o posouzení umělecké stránky celku.
2.2
Sémiotická analýza televizního pořadu Sémiotická analýza jako metoda může v praxi nabývat různých podob, důležitá
je její povaha, popsaná obecně v předchozím oddíle. V konkrétním případě analýzy televizního pořadu je třeba se zaměřit na všechny složky daného sdělení, které vykazují určité znaky. Stejně jako je druhá polovina dvacátého století ve znamení dominance televize jako média, tak je taky stejné časové období ve znamení zvýšeného zájmu o znakovost a významovost, a to nejen v televizi.56 Proto může být sémiotická analýza vhodnou metodou k důkladnému rozboru televizního pořadu. Aby bylo zřejmé, co za formát podléhá v tomto případě zkoumání, je vhodné vycházet z určité jednoduché definice televize.
53
Trampota, T., Vojtěchovská, M. (2010). Metody výzkumu médií, s. 122 Berger, A. A. (2005). Media analysis techniques, s. 18 55 tamtéž, s. 34 56 Lotman, J. M. (2008). Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. Bratislava: Slovenský filmový ústav, s. 118 54
17 „Televize je systém umožňující přenos pohyblivého obrazu elektronickou cestou.“57 Uvedená teze Gustava Tauše je pouze jednou z mnoha možných definic televize a omezuje se pouze na vizuální stránku sdělení. Televizní relace, jako je i předmět analýzy pořad ‚Přežiješ mládí?‘, však nepracuje pouze s pohyblivým obrazem. Jedná se o audiovizuální dílo, k jehož zkoumání je třeba rozebrat také jeho zvukovou stránku a vzájemné působení složek. V případě následující analýzy bude zvolen postupný rozbor jednotlivých dílů pořadu. U každého z dílů bude zvlášť analyzována jeho obrazová a zvuková složka, přičemž ze zvukové složky bude ještě samostatně vyčleněno mluvené slovo a bude zkoumán jazyk, jakým hovoří aktéři v pořadu. Zachycen bude i vztah těchto složek, jejich vzájemná kooperace. Rozbor se bude v rámci zkoumání jednotlivých oddílů dotýkat jednotlivých úrovní a struktur, které zde byly ve stručnosti vyloženy výše (konotace a denotace, syntagmatická a paradigmatická struktura a související).
2.2.1 Obrazová složka televizního pořadu Pro televizní vysílání je v převážné většině uváděných žánrů stěžejní obrazová složka. Podle jejího vyznění publikum posuzuje do značné míry přitažlivost prezentovaného materiálu. Vladimír Bozděch míní, že obraz je v televizi prvkem autosémantickým, zatímco ostatní složky jsou prvky synsémantické.58 Ne všichni autoři se však shodují, že obraz má v televizním sdělení po všech stránkách primát, jak bude popsáno dále. Z hlediska dekódování významů skrytých v obrazové stránce platí pro televizní sdělení totéž co pro film, jak jej popisuje Lotman. Důležité je nejen zobrazované sdělení, ale především jeho selektivita, což znamená také sdělení, které obrazovka nezobrazuje, které si publikum domýšlí na základě znalosti kontextu a vnímání nikoliv obrazu celé reality, ale pouze výseků z ní. Bílek popisuje televizní obraz jako stylizované zaznamenání reality vnějšího světa, které se zároveň stává novou realitou závislou na celkové koncepci televizního sdělení.59 Dané sdělení je v každém případě řetězcem prvků znakového systému, který je určený pro diváka.60
57
Tauš, G. (1989) Video. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, s. 11-12 Bozděch, V. (1982) O jazyce rozhlasu a televize. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 9 59 Bílek, J. (1982) Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl. Praha: Univerzita Karlova, s. 28 60 Lotman, J. M. (2008). Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky, s. 42 58
18 Pod
pojem
obraz
v daném
slova
smyslu
spadá
několik
jednotlivě
pozorovatelných prvků. Základním prvkem obrazové složky je jednotlivý záběr, tedy vizuální vjem, který v konkrétním krátkém časovém intervalu divákovi televize nabízí. Záběr sestává z jednoho nebo z několika obrazů, z nichž každý, stejně jako celkový záběr, je znakem a tedy nositelem informace.61 Film či televizní pořad ukazuje divákovi záběry jako „přetržité světelné podněty, jež vyvolávají pocit plynulosti a navíc i pocit pohybu uvnitř obrazu pomocí zdánlivého pohybu.“62 Pro účely sémiotické analýzy obrazu je možné o zdánlivém pohybu mluvit jako o dynamickém či pohyblivém záběru. Záběr je něco jako rám, který zároveň omezuje, ale i vytváří prostor pro efektivní přenos zamýšleného významu.63 Rám a obraz izolují daný význam od okolí a ve spojení s dalšími záběry vzniká síla sdělení.64 V televizních žánrech bývají záběry obvykle statičtější než ve větších filmových produkcích, které mohou pracovat s nákladnější technikou v podobě vyspělejších snímacích zařízení i třeba pojízdných jeřábových stativů. Kompozice televizního pořadu se často podobá kladení jednotlivých statických záběrů v takovém pořadí, které má v celkovém kontextu společně se zobrazovaným materiálem dosáhnout určitého cíleného sdělení. Výrazně dynamické záběry či kamerové jízdy se vyskytují v televizním formátu spíše výjimečně. Televizní tvorba ale pracuje se zdánlivým pohybem prostřednictvím záběrů například při zachycení pohyblivého předmětu nebo při změně ohniskové vzdálenosti (zoom). V dalších případech je pak absence dynamiky nahrazována kreativní volbou postavení kamery a úhlů, pod nimiž jsou předměty zájmu snímány.65 Aby obrazová stránka publikum dostatečně zaujala, je vedle pečlivé volby jednotlivých záběrů nutné vhodně je skládat k sobě. Jedná se o střih, u kterého je třeba pracovat s „implicitními časovými vztahy“ a s divácky přijatelnou transparentností sdělení.66 Střihová skladba reaguje na předpokládané vnímací schopnosti příjemce sdělení a na jeho představy. V divákovi může vzbuzovat nejrůznější pocity, protože úzce souvisí s rytmikou vyprávění a naléhavostí zobrazovaného děje. Zároveň dodává dílu ukončeného vnějšího vzhledu.67
61
Lotman, J. M. (2008). Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky, s. 33 Aumont, J. (2010) Obraz. Praha: Akademie múzických umění v Praze, s. 43 63 Kučera, J. (2002) Střihová skladba ve filmu a v televizi. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 55 64 tamtéž, s. 168 65 Bílek, J. (1982) Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl. Praha: Univerzita Karlova, s. 29 66 Aumont, J. (2010) Obraz, s. 163 67 Kučera, J. (2002) Střihová skladba ve filmu a v televizi, s. 21 62
19 Z hlediska analýzy obrazu je ještě důležité sledování členění prostoru a rozmístění účinkujících. Různé postoje a pozice mluvčích i předmětů v televizní realitě předznamenávají odlišná sdělení.68 V neposlední řadě lze významy přenášet prostřednictvím míry osvětlení, změny barevného spektra, celkového pojetí doprovodné grafiky a pojetí výpravy. Tyto položky už ale významně závisí na finančních možnostech tvůrčího štábu. Pro zkoumání obrazové stránky televizního díla bude ve zde použité aplikaci metody důležitá především interpretace snímání kamery. Sledovány budou její pohyb ve všech směrech i změny ohniskové vzdálenosti, postavení a sklon vůči snímanému objektu (rakurs) a také velikost záběru. Důležitou součástí analýzy bude sledování střihu, délky záběrů, provázanosti a rytmiky obrazu. Dále bude sledováno použité zabarvení či osvětlení záběru a především klíčové předměty a prvky, které se v danou chvíli v hledáčku kamery vyskytují.
2.2.2 Zvuková složka televizního pořadu Do zvukové roviny televizního vysílání, tak jak bude zkoumána, zasahují trojí zvukové prostředky. Jedná se o mluvené slovo, hudbu a tzv. ruchy.69 Každý z těchto prostředků dotváří audiovizuální dílo svým přínosem, který působí na diváka v podobě sluchových vjemů a ve výsledku by měl vyjadřovat, odrážet a doplňovat vyznění konkrétního pořadu. První zmíněný prostředek je pojednáván ve zvláštním oddíle, vzhledem ke specifikům, které jej odlišují od hudby a ruchů. Zvuk v televizi podle Bílka spočívá hlavně ve způsobu „zachycení a reprodukce akustických jevů vnější reality“70 a v souvztažnosti výsledného zvukového efektu s ostatními složkami vysílání. Přínos jednotlivých zvuků či hudebního podkresu lze analyzovat jako další soustavu znaků, kterou je třeba interpretovat k plnému pochopení prezentovaného audiovizuálního díla. Z hlediska zvukové složky jsou tedy obvykle v sémiotické analýze pozorovány doprovodná hudba a různé zvukové efekty použité v zájmu uzpůsobení sdělení.71
68
Lotman, J. M. (2008). Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky, s. 99 Bláha, I. (1989) Základy zvukové dramaturgie ve filmu a v televizi. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 5 70 Bílek, J. (1982) Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl, s. 15 71 Berger, A. A. (2005). Media analysis techniques, s. 33 69
20 Zvuk může pro sémiotickou analýzu představovat důležitý předmět zájmu, ale pouze v závislosti na tom, jak tvůrci k jeho užití přistoupí. V praxi může být pouhým doplňkem k obrazové složce. Například Ivo Bláha ale tvrdí, že by zvuk „neměl být pouhým služebníkem filmu, ale jeho jazykem.“72 Kučera pak tvrdí, že v televizním vysílání má zvuk obecně větší význam než ve filmu. K primátu zvuku směřuje i poznatek, že jsou to právě zvukové vjemy, které člení vizuální stránku díla.73 Pokud se daří takový předpoklad naplnit, jedná se přímo o výzvu pro pečlivé zkoumání znakovosti zvukové složky. Pro všechny zvukové prostředky v audiovizuálním díle platí, že vzhledem k synchronizaci s obrazem naplňují určité funkce. Zvuk může podle Bláhy působit jako přirozená součást zobrazovaného prostředí, může také ale vytvářet samostatnou rovinu nebo se od obrazové složky může cíleně odpoutávat a vytvářet významový protiklad.74 S těmito funkcemi lze následně dále pracovat a vytvářet celistvější strukturu tvořenou provázaností
zvukových
významových
prostředků
v rozsahu
celé
stopáže
audiovizuálního díla.75 Ruchy jako takové mohou být podle Bláhova třídění přirozené nebo uměle vytvářené, reálné nebo stylizované, jednoznačné nebo víceznačné a původní nebo archivní.76 Další třídění ruchů je také možné, především podle technologie jejich nahrávání, nicméně výše uvedené protiklady mohou nejvíce vypovídat o významovosti, které chce zvukař dosáhnout. Funkce ruchů pak může být běžná, když se vztahuje přímo k zobrazenému, nebo dramatická, kdy daný ruch má v souvislosti s jinými ruchy, hudbou či obrazem přinést zdání určité reálné situace.77 U hudby je možné rozlišovat mezi původními kompozicemi či improvizovanou hudbou na jedné straně a skladbami převzatými, archivními nebo opětovně nahrávanými na straně druhé. Důležitý je opět také vztah hudby a obrazu. Součástí pořadu může být hudba v pozici součásti zobrazovaného nebo častěji v postavení průvodním, kdy se vzájemně doplňuje s ukázaným prostředím. Funkce hudby spočívá v umocnění a zvýraznění působení i působivosti pořadu. Využívána bývá jako podpora ostatních složek nebo také jako programová interpunkce.78 72
Bláha, I. (1989) Základy zvukové dramaturgie ve filmu a v televizi, s. 3 Kučera, J. (2002) Střihová skladba ve filmu a v televizi, s. 116-117 74 Bláha, I. (1989) Základy zvukové dramaturgie ve filmu a v televizi, s. 11 75 tamtéž, s. 16 76 tamtéž, s. 9 77 tamtéž, s. 52 78 Bílek, J. (1982) Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl, s. 19 73
21 Zvlášť je ještě vhodné zmínit se o tichu, které může být záměrně použito v určitém emocionálním či jinak výrazném momentu audiovizuálního díla v protikladu k ostatním situacím, kterým dominují hudba a ruchy.79 Při analýze zvukové složky televizního pořadu se pozornost vždy nejprve obrátí k ruchům, posléze k dalším výrazným prvkům působícím na sluch. Budou sledovány jak autentické, tak dramatické zvukové projevy a ve vztahu k obrazu budou vykládány z hlediska jejich předpokládaného účelu.
2.2.3 Jazyková složka televizního pořadu – řeč Jazyk v podobě mluveného či psaného slova je složkou sdělení, která na rozdíl od předchozích rozebíraných rovin televizního vysílání tvoří jádro obsahů všech sdělovacích prostředků. Podle Bílka je mluvené slovo základní složkou televizního sdělení.80 Nelze ale s jistotou říct, zda vzhledem k přitažlivé vizuální složce skutečně má řeč v televizním vysílání takový dopad, jaký by měla mít, a jestli je tedy mluvené slovo základní složkou sdělení i pro příjemce. Oproti tištěným médiím má mluvený jazyk televize mnoho specifik. Může lépe působit na citovou stránku prostřednictvím intonování, větného přízvuku i tempa řeči.81 I v těchto prvcích se skrývají znaky, jimiž se mluvčí snaží poskytnout divákům nějaké významové pojítko s ostatními složkami televizního textu. Vůči rozhlasovému vysílání má televizní jazyk tu výhodu, že mluvené slovo může být komplikovanější, protože je podpořené obrazem a ve spojení s ním si příjemce sdělení mnohem snáze nejrůznější významy domýšlí.82 Vedle zmíněných prostředků intonace, přízvuku a tempa řeči lze rozeznávat především u hlasu mluvčího i další aspekty, které mohou mít značící funkci. Je to především síla a barva hlasu, kterými může osobnost ve vysílání naznačovat například různou závažnost obsahu. Ať už se jedná o jakýkoliv typ promluvy, velmi důležitá je z hlediska znakovosti časová posloupnost.83 Volba rychlosti toku řeči může různě zapůsobit na příjemce sdělení a může představovat míru závažnosti. Stejně tak lze diváka významově upozornit na důležitost sdělení vhodně zvolenými pauzami mezi větami. 79
Bláha, I. (1989) Základy zvukové dramaturgie ve filmu a v televizi. s. 60 Bílek, J. (1982) Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl, s. 10 81 tamtéž, s. 13 82 Bozděch, V. (1982) O jazyce rozhlasu a televize, s. 11 83 Bílek, J. (1982) Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl, s. 12 80
22 Z hlediska typu promluvy v televizním pořadu je možné rozlišovat dialog, komentář a výpověď. Dialog může mít i monologický charakter, ovšem vždy se jedná o určitý typ dialogu – s divákem, s osobou, která není ve scéně, apod. Komentář obvykle vysvětluje a uvádí do souvislostí, popřípadě hodnotí dění a může mít opět formu monologu. Může být subjektivní i obecně reflektující. Výpověď je autentická promluva, která se od komentáře liší přímou zainteresovaností mluvčího a má neherecký charakter.84 Jakýkoliv projev může být připravený nebo improvizovaný, i v tom lze vidět určitý úmysl tvůrců sdělit jisté konotativní informace. Důležitým znakovým prostředkem, který lze zahrnout pro přehlednost do oblasti mluveného slova, je náznaková řeč.85 Sem spadá jakákoliv gestikulace a snaha předat sdělení bez lexikálního ukotvení. Neartikulované mluvené slovo může plnit i funkci ruchu, když dotváří atmosféru scény. Všechny tyto prvky, které lze začlenit do mluveného projevu v televizi, mohou představovat znaky a k jejich rozklíčování je třeba důkladné analýzy.
3.
Analytická část Předmětem sémiotické analýzy je televizní pořad ‚Přežiješ mládí?‘. Jedná se o
vzdělávací pořad primárně určený pro mládež. Jeho náplní je v jednotlivých dílech představování a rozbor možných konkrétních dopravních nehod, jejichž účastníky, viníky i oběťmi jsou mladí řidiči i chodci. Pořad vznikl v roce 2010 a Česká televize jeho sérii odvysílala celkem dvakrát. Poprvé na podzim roku 2010 a podruhé v létě 2011. Režisérem (a zároveň střihačem) pořadu je Karel Jonák, který se věnuje především pořadům a dokumentům ze sportovního prostředí. Karel Jonák spolupracoval i na námětu a scénáři, který spolu s ním koncipoval moderátor pořadu Jiří Hölzel. Také Jiří Hölzel se profiluje ve sportovním prostředí a nejznámější je veřejnosti ze svého působení v pořadech z hokejového prostředí na pozici moderátora nebo komentátora. Dalšími tvůrci, kteří se 84 85
Bláha, I. (1989) Základy zvukové dramaturgie ve filmu a v televizi, s. 49 tamtéž, s. 7
23 zásadní měrou podíleli na vzniku obsahové stránky pořadu, byli vedoucí dramaturg Centra vzdělávacích pořadů Milan Vacek (námět a dramaturgie), kameraman Jakub Kolář a Martin Ureš, jenž se postaral o zvukovou stránku. Do dění v pořadu vedle herců a figuranta zasáhli experti z probíraných oborů. Byli to dopravní psycholožka PhDr. Vlasta Rehnová, dopravní expert Ing. Václav Jírovský, vedoucí Ústavu soudního znalectví v dopravě FD ČVUT doc. Ing. Jindřich Šachl, záchranářka Martina Tichá, Ing. Petr Bouhner, PhD. z FD ČVUT, chirurg MUDr. Ladislav Kindl, CSc. a klinický a dopravní psycholog PhDr. Marin Kořán, CSc. Za vznikem pořadu stála společnost VH video record Vladimíra Hrubéha. Tato společnost spolupracuje s Českou televizí dlouhodobě nejen na pořadech o dopravní bezpečnosti.
3.1
Popis jednotlivých dílů a jejich zaměření Pořad ‚Přežiješ mládí?‘ tvoří šest dílů, z nichž každý má stopáž asi šestnáct až
sedmnáct minut. Prvních pět dílů má velmi podobnou obrazovou, zvukovou i celkovou vyprávěcí strukturu. Šestý díl se poněkud liší, když shrnuje poznatky z předchozích epizod a přináší k nim některé nové pohledy. Každý z prvních pěti dílů dochází k určitým poznatkům z oblasti pravidel silničního provozu, ale i z oblasti chování v dopravě, které vede k eliminaci nebezpečí díky rozumnému chování, které nelze zastoupit konkrétními předpisy. Poznatky jsou uváděny na základě rekonstrukce automobilových nehod. Jsou rozklíčovány jejich hlavní příčiny a následně navrženo, jak nehodám zobrazeného typu předcházet. Nechybí ani konstatování dlouhodobých důsledků nehod. Poslední, šestá část seriálu shrnuje pět předcházejících tragických situací, uvádí opětovně jejich příčiny a přináší k nim nové poznatky nejen z úst odborníků. První díl je pojmenován Cesta domů. Zabývá se případem šesti chlapců v automobilu, který se v časných ranních hodinách vymkl kontrole a skončil zdemolovaný v poli několik metrů od vozovky. Postupně moderátor odkrývá předcházející události, mezi něž patřil nákup později havarovaného vozidla z bazaru, průběh jeho nedotažené technické kontroly, dále vyjížďka na vesnickou diskotéku a velmi pozdní návrat domů. Po rozhovorech s odborníky jsou identifikovány příčiny nehody a v závěru dílu přichází
24 výčet následků zahrnující čtyři zemřelé mladíky, jednoho doživotně zmrzačeného a řidiče, který měl lehčí zranění, ale nesl za nehodu plnou odpovědnost. Analogicky k tomu jsou v dalších epizodách rozebírány nehody, v nichž figurují neopatrní chodci za tmy, mladý řidič pod vlivem alkoholu, cyklista bez přilby a dvojice na motocyklu překračující povolenou rychlost. Každá z nehod je rozebrána využitím velmi podobných postupů a ke každé se dozvídá divák možné i zaručené příčiny a také tragické vyústění.
3.2
Žánr a vyprávěcí složka pořadu Pořad ‚Přežiješ mládí?‘ pracuje při výstavbě svého sdělení se zvláštní vyprávěcí
strukturou. Využívá prostředků ozvláštňujících narativní složku, přičemž jednoznačně nejvýraznějším z nich je práce s časem. Další prostředky narace už jsou omezeny možnostmi žánru pořadu, s nímž konceptualizace velmi úzce souvisí.86 Žánr je frekventovaně používaným rámcem pro zařazování nejrůznějších mediálních obsahů. Dnes užívané žánrové rozdělení je však vágní a rozvolněné, což platí pro všechny oblasti tvorby od zpravodajství po umělecké počiny.87 Žánrovému vymezování se při popisu jednotlivých mediálních textů lze vyhnout jen obtížně. Těžko se s ním ale pracuje v teoretické rovině například proto, že tvůrci především z umělecké sféry tendují ke kreativnímu prolínání žánrů. V daném případě analyzovaného pořadu však je možné pracovat i se základními konturami žánru, z nichž vyprávěcí specifika vyplývají. Již dříve bylo konstatováno, že ‚Přežiješ mládí?‘ je pořadem vzdělávacím a specifika vzdělávací televize byla popsána v teoretické části práce. Na pomezí formy a žánru stojí označení seriál, jehož formu analyzovaný pořad téměř naplňuje. Základní téma je v něm rozvíjeno v následujících epizodách, má však také určité prvky televizní série, když každou epizodu tvoří samostatný případ.88 Dále si z žánrových vymezení vypůjčuje prvky televizní publicistiky a některé prvky dokumentu. Zároveň se však jedná o inscenace smyšlených příběhů na základě obecných předobrazů a na těchto inscenacích jsou teprve publicistické a dokumentaristické postupy realizovány. 86
Lacey, N. (2000). Narrative and genre: key concepts in media studies. New York: Palgrave, s. 248 Osvaldová, B. (2007). Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, s. 243 88 tamtéž, s. 191 87
25 Konkrétní struktura každého z prvních pěti dílů je následující. Epizoda začíná zobrazením situace, v níž figurují těsně před dopravní nehodou její pozdější účastníci. Poté, co se odehraje samotná nehoda, si bere slovo moderátor a zve diváka do minulosti, kde se mohou nacházet skryté příčiny nehody. Následně je vždy zinscenována část příběhu aktérů dříve zobrazené nehody, a poté vede moderátor o okolnostech těchto situací rozhovor s některým z expertů na dopravu, psychologii nebo zdravotní teorii a praxi. Moderátor posouvá jednotlivé akty vyprávění opět až k havárii zobrazené na začátku dílu, a posléze uvádí dopady na jednotlivé aktéry, zatímco divák sleduje bezprostřední vyústění nehody, obvykle příjezd záchranářů a policie. V pořadu se tedy ve velké míře pracuje s retrospektivou neboli s tzv. flashbacks. V každém díle se dění ohlíží do minulosti hned několikrát, přičemž ne vždy je první ohlédnutí nejdále do minulosti. Například hned v úvodním díle se při prvním ohlédnutí nepodaří identifikovat příčinu nehody, a dění se proto posouvá ještě dále do minulosti. Jednotlivá dějství v různých časových rovinách jsou téměř pokaždé posouvána moderátorem, takže divák je na změnu času a často i prostředí předem upozorněn. Moderátor v pořadu částečně zastává roli vypravěče a je zásadní postavou pro orientaci ve struktuře díla. Z počátku se stylizuje do role diváka inscenovaného dění, jehož vrcholem začíná každá z prvních pěti epizod. Zároveň však zve ke sledování dalších inscenovaných událostí, během nichž se přesouvá do role distancovaného vypravěče a nechává za sebe hovořit aktéry zobrazovaných situací.89 Přímým vypravěčem je pak moderátor během závěrečného bilancování důsledků nehod. Jednotliví aktéři inscenovaných nehod představují určité klasické typy narativního obsahu. Protože jsou však pouze loutkami ve stručném a doslovném zobrazení situací, těžko na ně lze účelně uplatnit funkce podle různých teorií narativity. Totéž lze říct o jednotlivých aktech, které by mohly být interpretovány jako užití základních příběhových či mytologických schémat, avšak spíše zkratkovitě slouží edukačnímu záměru, který je vždy následně shrnutý moderátorem a vypravěčem pořadu.90 Strukturu jednotlivých epizod lze rozebrat i na základě významovosti a cíle, který byl zvoleným typem vyprávění sledován. Tím, že epizody hned během několika prvních vteřin zobrazují dopravní nehodu, aniž by byl divák obeznámen s okolnostmi tragédie a s úplným záměrem pořadu, může docházet k dojmu z nepředvídatelnosti 89 90
Trampota, T., Vojtěchovská, M. (2010). Metody výzkumu médií. Praha: Portál, s. 141 tamtéž, s. 142
26 podobných situací. Střídání prostředí značí diskontinuitu a souhru jednotlivých okolností. Následné putování po stopách vedoucích k nehodě zase ukazuje na to, jak běžné situace neštěstím předcházejí. Nicméně sledování znakovosti a významovosti přísluší sémiotické analýze.
3.3
Sémiotická analýza Sémiotická analýza byla provedena na základě zkoumání obrazové složky,
zvukové složky a mluveného slova jednotlivých jeho dílů. Mezi jednotlivými epizodami lze pozorovat vedle podobné vyprávěcí struktury také mnoho podobností a charakteristických rysů na různých úrovních a u jednotlivých složek, které byly rozděleny právě podle sledovaných složek audiovizuálního sdělení. Po jejich rozboru je nutné věnovat pozornost vztahům mezi těmito spolupracujícími složkami. Některé prvky se pak v jednotlivých epizodách přesně opakují a jejich analýza bude uvedena jako první.
3.3.1 Úseky pořadu společné pro všechny epizody Každá z epizod seriálu začíná velmi jednoduchou znělkou. Trvá sedmnáct vteřin, přičemž nepracuje ani s hudbou, ani se složitým obrazem. Postupně se v ní na černém pozadí objevují po jednom velká bílá tiskací písmena, z nichž každé zabere centrální část obrazu tak, že se objevuje a mizí během jedné vteřiny. Po třinácti písmenech přichází stejně vyvedený otazník a v následujících dvou vteřinách ovládne obrazovku název pořadu ‚PŘEŽIJEŠ MLÁDÍ?‘ uspořádaný hroznovitě.91 Každé objevení písmene doprovází jeden zvukový efekt, který připomíná tlukot srdce. Znělka se pokouší o co nejjednodušší zaujmutí diváka. Černobílé ztvárnění se v rámci běžného televizního vysílání vymyká, zdůrazňuje vážnost tématu, která se liší od záplavy barevných zábavních a dalších pořadů. Zvukový doprovod tlukoucího srdce dodává na závažnosti, implikuje projev života, o který může divákovi v situacích, které pořad následně ukazuje, jít. Volba samotného názvu pořadu skýtá několik zajímavých aspektů. Jedním z nich je jeho formulace v podobě otázky. Přímé oslovení diváka už při seznámení 91
Příloha č. 2
27 s dosud neznámým pořadem navozuje potřebu hledání odpovědí, čehož se nabízí dosáhnout právě sledováním seriálu. Název nicméně vůbec nereflektuje hlavní téma pořadu, jímž jsou dopravní nehody. Ukazuje ale na rámec veškerého dalšího sdělení, jímž je apelace na opatrnost a používání zdravého rozumu. Stejně jako úvodní znělka jsou u všech epizod shodné i titulky, které zachovávají černobílý styl a doprovází je opět zvuk tlukotu srdce, který tentokrát působí společně s právě přijatým obsahem mediálního sdělení. Může tedy připomínat aktéry, kterých se v seriálu dotkla smrt, také může znázorňovat život diváka, jehož si má sledující vážit.
3.3.2 Obraz Pro obraz je u pořadu ‚Přežiješ mládí?‘ typická především strohost a stručnost, což předesílá už podoba znělky a což bude ukázáno na následujících zjištěních. Nejčastěji se opakujícími záběry ve zkoumaném pořadu jsou vedle klasických detailů na hovořící aktéry pohledy, které sledují jedoucí dopravní prostředek a v kontrastu k nim záběry zevnitř automobilů, buď přes čelní sklo, nebo směrem na cestující ve voze.92 Pohledy na pohyblivý automobil nebo na jedoucího cyklistu obvykle sledují změnu pozice, kamera se v tom případě nejčastěji ze stativu obrací za objektem, který sleduje. Když zůstane záběr na jedoucí vozidlo statický, kamera často následně sjíždí směrem dolů na vozovku a nechává projet objekt směrem za záběr při soustředění na točící se kola. Naznačuje to rychlou jízdu či zrychlování vozidla. Pocitu z pohybu dopravních prostředků často také pomáhají změny ohniskové vzdálenosti. Záběry do interiéru vozu nebo z vnitřku automobilu směrem ven jsou obvykle stálé a jejich pohyb se projevuje pouze na základě změny pozice samotného vozidla vůči vnějšímu okolí, což navozuje divákovi pocit bližší situaci, kterou by sám prožíval. Další typ záběrů, které se často opakují, souvisí více s dynamikou pohybu kamery a vyskytuje se v jednotlivých epizodách vždy během rekonstrukce bezprostředního vyústění nehody. V momentech, kdy kamera sleduje zraněné či šokované aktéry, k nimž přijíždí policisté, záchranka či hasiči, je vždy vnitřní dynamika záběrů mnohem vyšší. Kamera rychle přejíždí z jednoho aktéra na druhého, záběr se rychle přibližuje a oddaluje od důležitých detailů místa činu k celkovým pohledům na celé dění v místě havárie, záběry jsou často překlápěny a nakláněny. Pokud zvolíme za horizontální osu vozovku, kamera místy zabírá situaci s náklonem až 45° a místy poté
92
Příloha č. 3
28 přichází překlopení záběru o 90° přes osu vertikální.93 Ve spolupráci s roztřeseností záběru to značí chaotičnost podobných situací především z pohledu nehody zúčastněných aktérů a také to zobrazuje zkreslenou schopnost vnímání osob ve stresových situacích. Z obrazového hlediska je při zobrazování nehod také zajímavé poměrně naturalistické snímání obětí nehod a jejich zranění. Takové zobrazování se pokouší apelovat na diváky a podporovat jejich zamýšlenou snahu o přecházení podobným situacím.94 S jiným cílem je pro pořad charakteristicky využívána proměnlivost délky záběrů. S výjimkou situací, kdy se délka záběru řídí promluvou některého z aktérů, často délka záběrů slouží k vyvolání určitých pocitů při sledování. Nejtypičtěji tomu tak je vždy v úvodu každého z prvních pěti dílů. Jedná se pokaždé o krátké zobrazení dění těsně před nehodou a samotné nehody a toto zobrazení je vždy velmi podobně komponováno z hlediska střihové skladby. Mezi prvními pěti záběry v každé epizodě vždy jeden až dva intervaly mezi střihem trvají kolem deseti vteřin, což značí záměr seznámit diváka se situací, předestřít mu její specifika a podmínky a připravit jej na následující dění. V příštích několika záběrech pak dojde na kritickou situaci, která je vždy znázorněna sérií rychlých prostřihů na jednotlivé aktéry, dopravní prostředky a na jejich pohyb, obvykle na jejich kolizi. Záběry zde trvají jednu až dvě vteřiny, což navozuje pocit rychlosti, chaotičnosti a zmatku v celé situaci. Po této rychlé sekvenci záběrů obvykle přichází zklidnění a odhalení bezprostředních následků v nějakém delším záběru. Záběry s neobvyklou volbou úhlů se vyskytují spíše ve scénách s herci a v jednotlivých případech navozují pocity, které mají přiblížit stav aktérů v různých situacích. Obrazové složky se také týká prostředí, v němž se jednotlivé scény epizod odehrávají. Všechny rozebírané nehody se odehrávají na silnicích mimo obec, nikdy ne na dálnici. Nehody jsou rekonstruovány na úsecích v dobrém technickém stavu, čímž se předchází možným dohadům diváka o jiných možných příčinách nehod, než jaké jsou rozebírány. Prvních pět dílů se odehrává v létě, což lze usuzovat ze zvoleného odění aktérů i ze situací, které předchází nehodám (popíjení piva na zahrádce, cyklistický výlet). Souvisí s tím také záběry v exteriérech přirozeně prosvícené sluncem v případech, kdy je rekonstruována nehoda za denního světla. 93 94
Příloha č. 4 Příloha č. 5
29 V kontrastu proti těmto epizodám stojí druhá epizoda, v níž automobil srazí chodce u vozovky za šera. Tato epizoda je zajímavá z hlediska obrazového zkoumání také proto, že využívá určitých vizuálních proměn obrazu vytvořených změnami kontrastu a jasu.95 Na nich se snaží tvůrci uměle vytvořit iluzi nedostatečné viditelnosti za setmění. Dalším obrazovým specifikem tohoto dílu je využití animací názorně ukazujících kužely světla, které vrhají světlomety automobilu za tmy. Další animace pak ukazuje místo nehody.96 Je to z toho důvodu, že před místem nehody se nachází křižovatka a do dění před samotnou nehodou se zapojilo větší množství vozidel, což je pro bezpečnou rekonstrukci s reálnými vozidly obtížnější. Zároveň však volba použití animace přibližuje divákovi poznání, že analogická situace může nastat i v jiném případě, než je ten konkrétní reálně zobrazený. S obrazovým pojetím souvisí také doprovodná grafika. Ta je velmi jednoduchá, vystačí si pouze s bílou barvou a omezuje se jen na titulky jmen a zaměstnání hovořících expertů a na ciferník, který se zobrazuje v dolní části obrazovky vždy ve chvíli, kdy se dění přesouvá dále do minulosti, nebo kdy jej moderátor vrací k úvodní nehodě. Zajímavé je, že tento ciferník se objeví na obrazovce vždy přesně ve chvíli, kdy moderátor okázale pohlíží na vlastní náramkové hodinky.97 Vzhledem k těmto hrám s časem, k nimž v rámci jednotlivých epizod dochází, je poměrně logické, že často dochází k opakování několika shodných záběrů v rámci jednoho dílu pořadu. V momentě, kdy podruhé běží stejné záběry, je možné soudit, že obrazová složka v tu chvíli nehraje nejdůležitější roli vysílání. V celém seriálu je hodně výrazná role moderátora, a to i z obrazového hlediska. V záběru tráví dohromady v každém díle velmi významný podíl času. Zajímavé je, že vždy po rekonstrukci nějaké části příběhu se moderátor vyskytuje v místě, kde se příběh zrovna odehrával, a ve stejných místech hovoří i s experty. Navozuje to dojem opravdového putování po stopách příčin tragédií. Autenticitu pak dodávají všudypřítomné dopravní prostředky a projíždějící auta v pozadí téměř každého rozhovoru a každé promluvy moderátora. Při rozhovorech je z obrazového hlediska zajímavé, že téměř všechny záběry na experty jsou vedeny přes rameno moderátora. Pro osobnost moderátora je v interakci s odborníky zajímavý také pohled na volbu oděvu. Zatímco moderátor se díky zvolenému šatníku i doplňkům blíží v rámci uměřenosti 95
Příloha č. 6 Příloha č. 7 97 Příloha č. 8 96
30 cílové skupině pořadu, odborníci jsou oblečeni usedleji a více společensky, což může posilovat dojem, že si právě odskočili z akademické půdy či z výkonu svého povolání. To mimo jiné potvrzuje pracovnice záchranky, která do záběru hovoří v oděvu se symbolem ambulance. Za zmínku stojí také fakt, že zatímco ve všech ostatních epizodách moderátor pouze provádí dějem a odhaluje příčiny kouzlením s časovými rovinami a dotazováním odborníků, v pátém díle, který se věnuje nehodě na motocyklu, se sám zúčastní experimentálního ověřování mimo jiné brzdné dráhy motocyklu za různých rychlostí. Nakonec i sedne za volant automobilu a předvede v něm jiné televizní obrazové kouzlo, když při nájezdu motorky z boku do jeho auta za vysoké rychlosti i s vozidlem zcela zmizí. Má to zvýšit atraktivitu pořadu, ale také názorně ukázat, v jaké rychlosti by při nedodržení předpisů motocykl do automobilu narazil.
3.3.3 Zvuk Ruchy v pořadu ‚Přežiješ mládí?‘ jsou ve většině případů přirozené, reálné a jednoznačné. Pracují většinou závisle na obrazu a vytvářejí spolu s ním audiovizuální televizní realitu. K disproporci mezi zvukovou a vizuální stránkou dochází jen místy při rekonstrukci některých nehod, když zvukový efekt v kritických momentech nahrazuje vizuální zobrazení nehod technicky náročně převoditelných na obrazovku. Ruchy podporují obraz především ve scénách, v nichž vozidlo v záběru výrazně zrychluje. Dále se podle ruchů na pozadí dá i bez sledování obrazu dobře dovodit, jestli se děj odehrává v interiéru či v exteriéru. Nejčastější a nejvýraznější ruch je produkován sirénou záchranářských vozů a policie, který opět dodává na autentičnosti a vážnosti dopravních nehod. Ruchy působí nejen během zobrazování nehod a jejich příčin, ale také na pozadí rozhovorů s odborníky. Opět se nejčastěji jedná o motor projíždějících aut, který má ujistit diváka, že zůstává u pořadu o silničním provozu. Uměle vytvořený zvuk lze zaznamenat během seriálu snad jen ve chvíli, kdy moderátor v už zmíněné scéně zmizí ze záběru i s automobilem. Ozve se ostré syntetické zahvízdnutí či zachrastění, stylizovaný zvukový efekt navozující dojem nadpřirozeného nebo vědeckofantastického jevu. Z hlediska hudby nabízí seriál opět poměrně strohý repertoár. Celým pořadem provází jednoduchý elektronický motiv, který se rozezní vždy ve chvíli, kdy je inscenována nehoda či její následek nebo ve chvílích, kdy se blíží nějaký dramatický
31 moment. Jedná se o jednoduchou a ponurou skladbu zvuků. Tento motiv doplňují především ve druhém díle pouze další dvě krátké elektronické zvukové smyčky, které dotvářejí tajemnou a nebezpečnou atmosféru řízení za tmy a představu těžkotonážního prostředí silniční dopravy. Trochu netypicky se pracuje se zvukovou složkou při užívání záběrů, které již v dané epizodě jednou byly k vidění. Ze zvukových efektů, které tvoří při prvním použití těchto záběrů velmi důležitou součást spolupracující na významu sdělení, je například ve druhé epizodě zopakován pouze ten nejméně obvyklý a možná nejvíce znepokojivý zvukový efekt – tupý náraz a tříštění skla v momentě, kdy obraz nabízí záběr z interiéru vozu na rozbité čelní sklo a míhající se objekt před ním. Ostatní zvukové efekty ustupují do pozadí proto, že si je divák již částečně domýšlí, a také z toho důvodu, že v dané scéně zní moderátorův komentář, aniž by byl v záběru – tzv. voiceover.
3.3.4 Mluvené slovo Rozlišení mluveného slova ve vztahu k obrazu je při řeči moderátora v analyzovaném pořadu poměrně jednoznačné. Vždy, když záběry z nehod doplňuje voiceover moderátora, hlas je hlouběji posazený a působí vážněji. Promluva zaujímá především svým obsahem a divák cítí potřebu porozumět mluvenému slovu, aby našel řád například ve zmatených a zneklidňujících záběrech ošetřování raněných. Naopak když je moderátor v záběru a hovoří do kamery nebo k odborníkům, vypomáhá mu v upoutávání pozornosti vyšší hlas a různé řečnické obraty. V jednotlivých vstupech často vedle popisu dění hovoří přímo k divákovi. Zve jej na putování po příčinách nehod, vyzývá ho k pozornému sledování důležitých pasáží a často na diváka apeluje, aby se vyvaroval chyb, kterých se dopustili aktéři zobrazovaných nehod. Dále se také snaží připoutat diváka cílové skupiny pořadu v pátém díle o nehodě mladého páru na motocyklu, když se pasuje do role cílové skupiny konkrétní epizody a říká: „…pod helmou si většina z nás, motorkářů, připadá nesmrtelná.“ Dále pak působí na emoce, když pokračuje: „To je ale sakra hrubý omyl.“ Ve stejné epizodě naznačuje, že zatímco jinak téměř vždy v pořadu užívá spisovného jazyka a jeho řeč je obvykle pečlivě strukturovaná, když právě nemoderuje televizní pořad, tak se vyjadřuje stejně jako kdokoliv s diváků. Ukazují to scény, v nichž hovoří k figurantovi jménem Hugo, který mu na motocyklu napomáhá s ověřováním viditelnosti a brzdné dráhy vozidla.
32 Moderátor působí na emoce i na jiných místech, kdy z věcného konstatování tragických zdravotních i právních následků nehod přechází k větám dramatičtější povahy: „Zkažené mládí a životy čtyř kamarádů ale vyčíslit nejdou.“ / „A přitom stačilo tak málo!“ / „Honza Tondovi na jeho zavolání už nikdy neodpoví.“ Opět z nich lze především cítit apel na diváky, aby zodpovědně předcházeli tragickým a nevratným situacím. Provádění jednotlivými příběhy moderátor rámuje v každé epizodě stejnými slovy. Ve svém prvním vstupu vždy zahajuje: „Jak přežít mládí? Zaručený recept vám nedá asi nikdo na světě, ale my známe spoustu důležitých ingrediencí, které se vám rozhodně můžou hodit.“ Pro přesnost, ve třetím díle nahrazuje slovo ‚asi‘ výrazem ‚pravděpodobně‘, což nepředstavuje z významového hlediska žádný rozdíl. V této úvodní promluvě moderátor vždy nejvíce zdůrazní slovo ‚rozhodně‘, aby udržel diváka u obrazovky i po napínavém a vizuálně poměrně propracovanějším zobrazení nehody. Každý díl je pak uzavřen další jeho promluvou: „Dnešní hra s časem je u konce. Ten bude dál plynout svým přirozeným tempem a vy byste měli vzít na vědomí, že o tom, jak dlouho zůstanete zdraví a jak dlouho budete žít, může rozhodnout jedna jediná osudová vteřina.“ Jedná se o další a závěrečný apel na diváky, který spojuje strukturu putování po různých časových úsecích jednotlivých epizod s faktem, že nehody jsou nepředvídatelné, okamžité a mohou se dotknout kohokoliv. Stejně jako moderátor hovoří spisovně a strukturovaně i odborníci dotazovaní na technické aspekty a okolnosti nehod. Expertům se často při odpovědích na krátké a stručné dotazy moderátora stává, že se zadrhávají a využívají vycpávkových slov, ale není to v míře přesahující běžný připravený proslov. Odborníci vyvozují z nehod možné psychologické i technické příčiny, uvádějí názorné příklady a docházejí k závěrům. V kontrastu proti mluvě moderátora a odborníků stojí jazyk aktérů inscenovaných příběhů. Postavy mladých účastníků nehod se snaží navodit dojem autentičnosti používáním nespisovných výrazů, které v některých případech přecházejí k výrazům slangovým a ozve se i náznak neslušného výrazu, který je ovšem spíše tušený, než že by naplno zazněl, když se ztratí v okolním smíchu a ruchu. Dalšími aktéry inscenací nehod jsou často záchranáři a policisté, ti se vyjadřují vždy velmi stroze, někdy nespisovně, což dotváří vážnost a chaotičnost dramatických momentů. Když dojde k inscenaci rozhovoru policisty s řidičem, tak se naopak policista snaží o co nejspisovnější jazyk. V seriálu dojde snad jen k jedinému pokusu o odlehčení a postará se o něj výše zmíněný figurant Hugo. Když spolu s moderátorem ověřují délku brzdné dráhy
33 motocyklu za běžné rychlosti, moderátor nečekaně najede před jeho motocykl v důvěře, že figurant dodrží předepsanou rychlost a stihne dobrzdit. Když se kola motocyklu zastaví, figurant vyrukuje s jazykově ojedinělou promluvou plnou slangových výrazů („kam čumíš, vejre, takovýho jantara sem v životě neviděl“) a vedenou zvýšeným hlasem, která obsahově napadá moderátora jako nezodpovědného řidiče. Cílem scény je opět větší autentičnost a přiblížení moderátora a figuranta skutečným situacím v provozu. V seriálu se objeví i mluvené slovo v podobě ruchu, když na diskotéce hlasitý hovor mnoha hlasů ve spojení s dalšími ruchy dotváří atmosféru podobné zábavy, k níž pasuje unavený hlasový projev jednoho z aktérů – pozdějšího řidiče – a navozuje tak další stopu v hledání příčin nehody.
3.3.5 Závěrečná epizoda Šestá, poslední epizoda seriálu nese název Prohraný zápas. Nabízí ve vztahu k předešlým epizodám několik zvláštností. Především její struktura je odlišná, když se opětovně vrací k inscenovaným příběhům předchozích částí pořadu, znovu připomíná jejich nejvýraznější momenty a znovu upozorňuje na to, čemu je třeba se vyhnout, aby se podobné situaci předcházelo. Rekapitulace je navíc doplněna částečně novými pohledy odborníků na příčiny nehod. Úvodní a závěrečné slovo moderátora se částečně pozměňuje, v závěru upozorňuje, že především je třeba „používat hlavu“, tedy zdravý rozum. Ze znakového hlediska je na šesté epizodě nejzajímavější, že moderátor se svým průvodním slovem putuje po stejných místech, kde se odehrály konkrétní nehody, ale změnilo se prostředí. Zatímco předchozí díly se odehrávaly v letních měsících, nyní moderátor hovoří do kamery i s experty v zimě, což lze vysledovat z exteriérů i z odění zúčastněných.98 Moderátor na tento fakt narazí i v průvodním slovu a naznačuje to, že všechny dříve zobrazené nehody se odehrály za ideálních podmínek (když opomeneme tmu ve druhé epizodě) a plynuly jednoznačně z chyb aktérů. Záměr seriálu tedy je upozorňovat především na situace, které nedomyslí účastník provozu a poslední epizoda navíc stáčí myšlenky k tomu, že nehody mohou nastat i při mnohem menších zaváháních, pokud se sejdou navíc nepříznivé vnější podmínky. Zima navíc působí na diváka depresivněji, což podtrhuje nepříjemný pocit z následků nehod.
98
Příloha č. 9
34 V závěrečné epizodě se také dočkáme dlouhodobého rozuzlení případu ze třetího dílu, které při jeho vysílání zůstalo opomenuto. To ovšem nemusel být nutně záměr, nenasvědčují tomu žádné další znaky.
3.4
Formát a zpracování pořadu vzhledem k cílové skupině V teoretické části práce je rozebíráno působení médií na mládež a jejich
vzdělávací možnosti. V kontextu této teorie je vhodné poukázat na nejvýraznější momenty, které ovlivňují, zda analyzovaný pořad může mít žádoucí vliv na cílovou skupinu. Cílovou skupinou jsou nejen mladí začínající řidiči, ačkoliv ti především, ale také všichni ostatní účastníci silničního provozu. Nejvíce se ovšem pořad zaměřuje na zbytečné chyby, které vznikají z neuvážlivosti a kterým je možné snadno zamezit. Taková charakteristika chyb směřuje spíše k mladistvým účastníkům provozu. Pořad vzdělává především prostřednictvím přímých promluv moderátora. Moderátor poskytuje přesné informace o zobrazovaných situacích i o jejich následcích. Diváci jsou ale vzděláváni i názorným zobrazením tragických důsledků, které působí úderněji než pouhá slova či text. Pořad se dotýká nehod chodce, cyklisty, motocyklisty i řidiče automobilu. Rozebírány jsou v něm nehody, k nimž vedla špatná viditelnost, nedodržování povolené rychlosti, starší výrobní datum vozidla i prostá únava, a dokonce i požití alkoholu. Jedná se tedy o většinu z nejtypičtějších nehod pro cílovou skupinu. Hlavním problémem není neujasněnost tématu či cílové skupiny, ale otázka, jak dané publikum ke sledování tohoto pořadu přitáhnout. Styl a grafika pořadu sice odpovídají závažnosti tématu, ale těžko mohou zaujmout nepřipraveného diváka při přepínání programů či při zběžném seznámení s pořadem. Navíc téma není mezi těmi, které by mladiství v televizním programu vyhledávali. Mladí se, jak bylo popsáno v teoretické části, na televizi dívají poměrně méně než ostatní věkové skupiny, a když už ji sledují, obvykle vyhledávají pořady zábavního charakteru, hudební vysílání, či v ranějším věku ještě pořady zaměřené spíš na dospělé. Z toho důvodu by si mohl daný pořad najít více diváků z cílové skupiny díky internetovému archivu České televize. Už při vytváření pořadu bylo možné naopak odhadovat, že na programovou skladbou určené pozici v televizním vysílání si pořad najde z mladých zřejmě jen menší počet diváku.
35 Důležitá je pak v ohledu vhodnosti zvoleného formátu také délka pořadu. Zhruba čtvrthodinové epizody mají určitě větší šanci zaujmout mladého diváka tak, aby je sledoval po celou stopáž, zatímco delší stopáž by u takto závažného tématu při zvolené jednoduchosti a přímočarosti zpracování mohla mít za následek oslabení pozornosti na straně příjemce. Problém může představovat, že vzdělávací pořady mají v televizi místo spíše jako ostrůvky v moři komerčních pořadů a sdělení. Snadno tedy může dojít k situaci, kdy divák načerpá pozitivní informace ze vzdělávacího pořadu, po kterém přepne na jiný program, kde je nebezpečné chování v silničním provozu zobrazeno jako adrenalinové a atraktivní. Z těchto důvodů by pořady, jako je seriál ‚Přežiješ mládí?‘, mohly nacházet uplatnění při projekcích v rámci různých vzdělávacích projektů nebo klidně ve školách jako součást výuky k občanské zodpovědnosti. K pozitivům zasazení edukačního působení do formátu televizního pořadu patří fakt, že příběhový charakter audiovizuálního sdělení navazuje větší kontakt s problematickou skupinou populace než jakkoliv zpracované informační letáky či brožury. Seriál je navíc pro běžného diváka na dekódování primárního významu jednoduchý, ačkoliv problém skutečného přijetí závažnosti prezentovaného sdělení už závisí více než na zpracování pořadu na aktivitě recipienta.
3.5
‚Přežiješ mládí?‘ a jiné pořady zaměřené na bezpečnost v
silničním provozu Česká televize se jako médium veřejné služby, které má ze své povahy v programové skladbě určité povinnosti vůči publiku platícímu koncesionářské poplatky, věnuje dopravě a silničnímu provozu výrazně více než pouze na ploše primárně analyzovaného seriálu ‚Přežiješ mládí?‘. Především v posledních několika letech odvysílala ČT mnoho dalších pořadů s podobnými rysy. Stejně tak, jako se titulní pořad zaměřuje především na mládež, i další relace České televize z daného tématu směřují k určitému výseku problematiky a k určitému publiku. Uváděné charakteristiky jsou formulovány na základě srovnání s analyzovaným pořadem ‚Přežiješ mládí?‘.
36
3.5.1 Pořady o extrémních a adrenalinových aktivitách Tematicky i zaměřením nejspřízněnějším pořadem k primárně analyzovanému je ‚Rozum nebo extrém‘. Taktéž šestidílný vzdělávací seriál se zaměřuje na mladé a na jejich potřebu zažívat adrenalinové situace v extrémních sportech i v dopravě. Pořad byl odvysílán v červnu a v srpnu roku 2011. Vznikal pod filmovou a televizní produkční společností FRMOL s. r. o. Jedná se o jednodušeji strukturovaný pořad založený především na rozhovorech se sportovci a experty. Dochází v něm i na rekonstrukce nehod, ty však nejsou vždy stěžejní pro průběh dané epizody a spíše ilustrují možná nebezpečí, o nichž si aktéři pořadu povídají. Všechny zhruba čtvrthodinové epizody uvádí mistr světa v biketrialu Josef Dressler, který tak ze své pozice může přímo nabízet zkušenosti z vrcholového extrémního sportu. Do každého dílu si navíc zve mladé vynikající sportovce z jednotlivých oborů. S nimi a dále s lékaři, s pracovníky pojišťovny či s policejním mluvčím rozebírají možné nástrahy a následky nehod. Celý pořad je koncipován výrazně atraktivněji. Už osobnost moderátora předznamenává, že mladí se mají nechat zaujmout člověkem, kterého budou respektovat z jeho povolání, a nikoliv profesionálním moderátorem. Moderátor používá hovorové výrazy, často se mírně zadrhává a se svými hosty si povídá jako s přáteli, s nimiž se chystá vyrazit sportovat. Rozhovory jsou prokládány ukázkami schopností pozvaných hostů. S atraktivnějším podáním souvisí i grafické pojetí, které je výrazně barevné a pohyblivé, znělka ukazuje rychle se měnící animace a titulky se jmény hovořících aktérů jsou taktéž vyvedeny v celkovém stylu pořadu.99 Dravé grafice odpovídá také ostrá rocková hudba využívaná jako podkres k záběrům z extrémních kousků a také při využívaných grafických prostřizích. Obsahem pořadu je především v každém díle mnohokrát demonstrovaná snaha varovat před neuváženostmi a nepromyšlenou snahou strhnout pozornost a zažít extrémní zážitek i s nedostatečnou výbavou a s nulovými zkušenostmi. Aktéři pořadu často navrhují možná řešení pro mladé hazardéry, jak si vyzkoušet extrémní zážitky při eliminaci nebezpečí pro sebe a především pro ostatní. Ve vztahu k silničnímu provozu se řeší ve druhém díle problematika rychlé jízdy a telefonování za volantem, ve třetím díle nebezpečí jízdy na kole a ve čtvrté epizodě zrádná jízda na motocyklu. Šestá epizoda pak směřuje na diváky mladší osmnácti let, 99
Příloha č. 10
37 když rozebírá možnosti ovládání motorového vozidla bez řidičského průkazu. Zajímavá je z pohledu bezpečnosti v silničním provozu i pátá epizoda, která se sice věnuje lyžování, ale ukazuje nebezpečí převozu nezajištěné výbavy v autě. Ta může být při prudkém brzdění či při nárazu příčinou smrti. To je poměrně výrazný problém, kterému se seriál ‚Přežiješ mládí?‘ nevěnoval. Celkově pořad působí mnohem uvolněnějším dojmem než ‚Přežiješ mládí?‘. Mladí diváci jsou v podstatě zváni ke sportování, i k tomu extrémnějšímu, avšak vždy je na ně apelováno, aby měli patřičné vybavení a nepouštěli se do ničeho bez rozumu. Další z pořadů podobných analyzovanému je opět šestidílný seriál ‚Silnější než rozum‘. Ten se mu podobá už faktem, že za ním stojí shodný tvůrčí tým včetně produkční společnosti, režiséra a moderátora. Tvůrci na něm pracovali před projektem ‚Přežiješ mládí?‘ a pořad byl odvysílán v květnu a v červnu roku 2009. Téma seriálu se opět soustředí především na mládež, na což ukazuje úvod každé z epizod. Během prvních vteřin vždy moderátor pořádá anketu mezi mladými školáky a ptá se jich na asociace ke slovu adrenalin atp. Pořad taktéž doplňují inscenace různých neštěstí. Dopravnímu provozu se věnuje především čtvrtý a pátý díl, které se zabývají automobily a motocykly. Ve čtvrtém díle se odehraje situace velmi podobná havárii z první epizody ‚Přežiješ mládí?‘, když do auta nasedne šest lidí při cestě z vesnické zábavy, a ačkoliv řidič není opilý, dojde k havárii. Liší se pouze hlavní příčina, kterou je zde namísto únavy touha předvádět se a dosáhnout adrenalinového zážitku. Inscenace jsou zde více podány jako vyprávění, když je doprovází voiceover herce Ondřeje Vetchého. Ten svou dikcí dodává zobrazovaným situacím na závažnosti a dodává jim emocionální stránku, když vysvětluje, co se ve spíše zmatečných a neúplných záběrech odehrává. Snímání inscenovaných situací je trochu jednodušší stejně jako výprava seriálu, které se nedostalo tolik pozornosti. Nedochází zde k hrám s časovými rovinami, vždy se pouze odehraje nehoda a po ní následují rozhovory s odborníky. Větší důraz je tím pádem opět kladen na rozhovory s muži z oboru a experty. Celkový styl pořadu není tak strohý, nechybí zde pohyblivá barevná znělka, která je sice opět velmi jednoduchá, ovšem doplňuje ji elektronická hudba a výrazný zvukový efekt, když se v záběru vyskytne celý název pořadu. Moderátor zde v porovnání se seriálem ‚Přežiješ mládí?‘ necestuje přímo na místa inscenovaných událostí a pouze vede rozhovory s odborníky a hovoří k divákům z tmavého prostoru, v němž se kromě něj nachází pouze židle. Scéna je z dálky osvícena
38 silnými reflektory a moderátor v tomto stínovém prostředí každý díl uvede, a poté také uzavře jednoduchými slovy: „Užívejte, ale přežijte.“ To opět směřuje částečně k propagaci adrenalinových aktivit, avšak apeluje na rozum a na pravidla uvedená dříve v epizodě.
3.5.2 Další pořady s dopravní problematikou V letech 2008 a 2009 vytvořila produkční společnost BENY tv tři třináctidílné pořady týkající se silničního provozu. Všechny tyto pořady sdílejí určitá specifika. Všechny epizody mají stejně jako předešlé zmíněné pořady stopáž blížící se čtvrthodině. V porovnání s ‚Přežiješ mládí?‘ jsou však tyto pořady výrazněji dokumentaristické bez jakékoliv snahy o inscenaci typických případů nehod. Používá se v nich nejrůznějších hudebních a zvukových doprovodů, které spíše doplňují sdělení a nesnaží se tolik typicky o vytváření dramatické atmosféry. Základ struktury těchto pořadů tvoří rozhovory a rozbory nejrůznějších témat z dané problematiky doprovázené převážně ilustračními záběry. Všechny tyto pořady také uvádí jako hlavní moderátor Stanislav Berkovec, v prvních dvou případech jej pak doplňuje Lucie Výborná a třetím pořadem s ním provází opět Josef Dressler, biketrialista a moderátor seriálu ‚Rozum nebo extrém‘. První odvysílaný pořad z této trojice s názvem ‚Jak přežít‘ byl na obrazovkách ke spatření na podzim roku 2008 a věnuje se motorkářské komunitě. Vychází z faktu, že v dopravě umírá velké množství motocyklistů, a dokládá to mnoha skutečnými případy tragédií. Přesto však milovníci těchto strojů nedají na svou vášeň dopustit a nikdy by se jí nevzdali. Vzhled a styl pořadu se snaží připodobnit cílové skupině. Moderátoři i hosté, s nimiž hovoří, jsou často oblečeni v koženém oděvu a nezřídka mají v záběru nasazené sluneční brýle. V pořadu vystupují také známé osobnosti, které sdílejí s cílovou skupinou nadšení pro motocykly. Zvláštností jsou hojně užívané prostřihy na černobílé záběry či starší fotky s motorkářskou i nehodovou tematikou. Použitá hudba je vesměs rocková a opět souvisí s přiblížením cílové skupině. Z obecnějšího pohledu na bezpečnost v silničním provozu jsou nejzajímavější devátá a desátá epizoda Nástrahy, soustředění a dovednost, respektive Nehoda, rozvaha, záchrana, které nabízí nejvíce poznatků univerzálně užitečných pro všechny řidičské skupiny všech dopravních prostředků. V prvních měsících roku 2010 byl odvysílán pořad ‚Řidiči profesionálové‘ zaměřující se na všechny skupiny zaměstnanců, kteří mají pravidelné řízení v popisu
39 práce. Snaží se přiblížit obtížnost jejich povolání. V rámci tohoto seznámení s profesionálním řízením byla využita také možnost posílení obeznámenosti s některými základními pokyny pro řidiče a bylo apelováno na všechny účastníky provozu, aby vnímali profesionální řidiče a především řidiče kamionů v lepším světle, než jak tomu často bývá. Pro každého řidiče jakéhokoliv dopravního prostředku může být hodně poučná závěrečná epizoda Desatero defenzivní jízdy. Od dubna do července roku 2010 pak běžel na obrazovkách České televize pořad ‚Cyklisté a chodci‘, který se tematicky v několika místech protíná se seriálem ‚Přežiješ mládí?‘. Struktura pořadu i grafická stránka a ztvárnění jednotlivých problémů je velmi podobné jako ve dvou předchozích pořadech.
3.5.3 Žánrově odlišné příspěvky k tématu Dokumentárně vzdělávací seriály určitě nejsou jedinou variantou, jak přispět v rámci televizního vysílání k oživování problematiky vysokého počtu zbytečných nehod a nebezpečí v silničním provozu. V posledních několika letech bylo k vidění na obrazovkách České televize i několik odlišných prostředků upozorňujících na toto celospolečenské téma. V první řadě lze zmínit dokumentární film režisérky Zory Cejnkové ‚V očích smrt‘ z roku 2010. Film je rozdělen na několik témat, která se snaží zviditelnit, na pozadí však probíhá silnější složka pořadu. Necelou hodinu stopáže v rámci ní odhalujeme příběhy na pozadí vážných dopravních nehod, a to z pohledu policistů, blízkých obětí i samotných viníků. Velkou část stopáže tvoří až šokující autentické záběry ze zadržování řidičů, kteří spáchali trestný čin, nebo policejní záběry z helikoptér a od dalších hlídek sledujících nebezpečnou jízdu účastníků provozu. Tyto původní záběry jsou doplňovány autentickým mluveným slovem, přičemž hovor policistů je protkán nevěřícími a užaslými výkřiky za častého používání neslušných výrazů. V dokumentu jsou probírány i z médií známé případy konkrétních nehod a promlouvají k nim někteří jejich aktéři. Obličeje některých z těchto aktérů jsou rozostřené či skryté, jiní jsou v záběru ukázáni zřetelně. Obrazová složka dokumentu je protkána ilustračními záběry na silniční provoz a jeho účastníky a tyto záběry jsou často stylizovaně rozostřené či přecházejí do nejasných objektů a světelných efektů. Ze zvukové složky vyčnívá výrazně dramatická hudba. Centrem pořadu jsou však především jednotlivé
40 lidské osudy, které se odhalují v promluvách s aktéry skutečných dopravních nehod. Dále dokument zdůrazňuje především nedokonalou legislativu v oblasti a závěr pořadu představuje pozitiva psychologického testování řidičů a navrhuje jeho širší uplatňování. Přímo Česká televize se postarala o zcela odlišný příspěvek k posilování povědomí o důležitosti správného chování v silničním provozu prostřednictvím televizních obrazovek. Její projekt nazvaný Autoškola národa, který je na rozdíl od předchozích zmiňovaných pořadů téměř bez jakýchkoliv dokumentárních rysů, probíhá od roku 2010 a už několikrát byl vysílán v podobě celovečerní show. Večerem provádějí dva moderátoři (dosud pokaždé Lucie Výborná, spolu s ní pak v prvním večeru Jaromír Bosák a od druhého dílu Aleš Háma) a vyzývají k soutěžení ve znalostech o silničním provozu jednak speciálně složené týmy ve studiu a jednak diváky doma. Pořad, který tvoří toto zábavně pojaté znalostní soutěžení, doplňují odlehčující mezihry například se záběry z českých filmů. Na všechny soutěžící včetně diváků vyrukuje mnoho otázek, které jsou posléze zodpovězeny, právě v tom spočívá vzdělávací význam pořadu. Pro výherce je připravena odměna v podobě osobního automobilu, což spolu se zábavní formou má přilákat větší počet diváků. Na závěr je nutné zmínit práci Oddělení BESIP ministerstva dopravy. Oddělení BESIP se kromě jiných propagačních aktivit dlouhodobě věnuje vytváření nejrůznějších vzdělávacích videí, které Česká televize vysílá. Nejvýraznějšího rozvoje dosáhnul pořad nazvaný Stop, který v jednotlivých, obvykle jednu až dvě minuty dlouhých, spotech představuje nejrůznější záležitosti, na které by si měl dát účastník silničního provozu pozor. Těchto spotů, provázených komentářem Pavla Soukupa, vzniklo několik set a vzhledem ke své názornosti a stručnosti představují lehko stravitelnou součást veřejnoprávního vysílání. Spoty byly vysílány už od roku 2000 a vznikaly až do roku 2011. Oddělení BESIP ale pokračuje v další tvorbě podobných materiálů, v posledních letech například také v podobě televizních spotů probíhá kampaň ‚Nemyslíš, zaplatíš‘.
41
Závěr Tato bakalářská práce si kladla za cíl analyzovat televizní pořad ‚Přežiješ mládí?‘. Titulní pořad byl podroben důkladnému kvalitativnímu rozboru, jehož výstup měl být v co největší míře prostý přímého hodnocení. V analýze v předcházejících oddílech byl uveden kontext, v němž tento pořad může zapůsobit na cílovou skupinu. Nejprve byla uvedena specifika vztahu mládeže k médiím a k televizi, dále byl představen souhrn možných přístupů k televizi jako vzdělávacímu médiu. Následně byly stručně rozebrány nejčastější dopravní nehody s účastí mladých a možnosti edukačního působení i v této oblasti. Po důkladném představení metody i konkrétního postupu zde použité sémiotické analýzy byla metoda aplikována a v analytické části doplněna o rozbor žánru a struktury seriálu a také o pohled na celkové pojetí problematiky nehod a silničního provozu v programu České televize. Analýza poukázala na určité pravidelnosti, zvláštnosti a specifika jednotlivých dílů pořadu i seriálu jako celku. Ukázala pořad jako poměrně stručný a jednoznačně zaměřený. Znakovost pořadu směřovala do několika oblastí. Z hlediska konstrukce pořadu jednotlivé složky sdělení odkazovaly především ke změnám časových rovin. Co se týče obsahu pořadu, jednotlivé znaky byly součástí záměru zobrazit závažnost inscenovaných situací, potřebu věnovat podobným situacím důsledně pozornost a nutnost zodpovědného přístupu k celé problematice dopravních nehod. Jednotlivé prvky apelovaly především na uvědomění každodenní povahy podobných tragédií a na vědomí možnosti, že se při nedostatečné pozornosti mohou neštěstí přihodit komukoliv, kdykoliv a kdekoliv. Práce ukázala i další zjištění. Už z její struktury může vyplývat, že dominantní roli z hlediska znakovosti hraje obrazová složka. Přesto velkou část stopáže pořadu představovaly z obrazového hlediska jednotvárné a významově zacyklené pasáže. V těch hrál hlavní roli zvuk. Při potlačení zvukové složky by nedávala obrazová smysl stejně jako v jiných částech pořadu naopak. Pořad tedy naplňuje podstatu audiovizuálního sdělení, když navíc ve zvukové části díla výrazně uplatňuje jazyk v podobě mluveného slova. To je v daném případě třetí klíčovou složkou televizního pořadu. Z rozboru vztahu mladých k televizi a zvoleného formátu u zkoumaného mediálního sdělení vyplývá, že pořad ‚Přežiješ mládí?‘ v televizním vysílání příliš velké spektrum z cílové skupiny nemohl zasáhnout. Mladí stále více sledují internetové
42 mediální obsahy než sdělení v televizním médiu. Je proto velkým pozitivem, že je pořad přístupný z online archivu České televize. Nabízí se varianta širšího uplatnění tohoto a dalších pořadů, pokud by byl vytvořen určitý vzdělávací program či systém, v němž by si takto obsahově přínosné příspěvky mohli zájemci snadno najít i jinak než ad hoc ze znalosti o existenci pořadu. Jednotlivé díly je sice možné nalézt v archivu v kategorii vzdělávacích pořadů, tam ale pod tlakem jiných mediálních lákadel zabloudí málokdo z cílové skupiny. Teoretická část také ukázala, že mladí hojně navštěvují biografy. Právě tam by možná citlivé sestřihy z pořadu mohly nalézt uplatnění vedle reklamních sdělení před projekcí, která v současnosti k návštěvě kina už automaticky patří. Je
jisté,
že
samotný
televizní
pořad
‚Přežiješ
mládí?‘
ani
v navrhovaných pozměněných a krácených sestřizích nemůže zcela zásadním způsobem změnit nahlížení mládeže na nebezpečí silničního provozu. Ve spolupráci s dalšími pořady podobného charakteru a širším vícekanálovým dlouhodobým působením by se ale jistě jednalo o přínosný příspěvek.
Summary The main aim of this bachelor’s thesis is to analyse the TV show ‘Přežiješ mládí?’. To achieve full analysis, the method of semiotic analysis, combined with other qualitative approaches, is used. The analysis itself is supported by theoretical views on issues of media influence on youth and attitude of young people in road traffic. ‘Přežiješ mládí?’ is an educational TV show that combines documentary techniques with imaging of traffic accidents. Every episode deals with one accident that turned into tragedy. Considering other related TV shows, ‘Přežiješ mládí?’ is unique in dealing with timelines. This approach should bring a complete view on the causes of every accident. Semiotic analysis provided better look at characteristics of the show. Its components point primarily to seriousness of the topic and try to hold attention of the target group with realistic imaging of consequences of accidents. Thesis came also to conclusions regarding value of ‘Přežiješ mládí?’ as a part of broadcasting of Czech television’s programme and among other similar TV shows. The show most likely isn’t capable of change in the area of accidents of young drivers, but as a part of some broader information campaign it could be a valuable contribution.
43
Použitá literatura AUMONT, Jacques. Obraz. 2. vydání. Praha: Akademie múzických umění v praze, 2010, 319 s., ISBN 978-80-7331-165-0. BERGER, A. Arthur. Media analysis techniques. 3. vydání. Thousand Oaks: Sage Publications, 2005. 244 s. ISBN 1-4129-0683-0. BÍLEK, Jaroslav. Televizní komunikační proces a jeho komponenty. 2. díl. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1982. 131 s. BOZDĚCH, Vladimír. O jazyce rozhlasu a televize. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 144 s. BRYANT, Jennings; ZILLMAN, Dolf. Media effects. 2. vydání. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2002. 634 s. ISBN 0-8058-3864-3. ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Sémiotika. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 363 s. ISBN 807178-832-5. DAVIDSON, Emily S; LIEBERT, Robert M; NEALE, John M. The early window: Effects of television on children and youth. 1. vydání. New York: Pergamon, 1973, 193 s. ISBN 0-08-017092-7. DE CRAEN, S.; TWISK D. A. M.; HAGENZIEKER, M. P.; ELFFERS, H.; BROOKHUIS, K. A. Do young novice drivers overestimate their driving skills more than experienced drivers? Different methods lead to different conclusions. Accident analysis and prevention, 2011, roč. 43, č. 5, s. 1660-1665 ECO, Umberto. Skeptikové a těšitelé. 2. vydání. Praha: Argo, 2006. 367 s. ISBN 807203-706-4. GITLIN, Todd. Watching television: A Pantheon guide to popular culture. 1. vydání. New York: Pantheon books, 1986. 248 s. ISBN 0-394-54496-X. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. 2. vydání. Praha: Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbora. Média a společnost. 2. vydání. Praha: Portál, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7367-287-4.
44 JIRÁK, Jan; WOLÁK, Radim. Edukační působení na mládež. In PRŮCHA (ed.). Pedagogická encyklopedie. 1. vydání. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-80-7367546-2. LACEY, Nick. Narrative and genre: Key concepts in media studies. 1. vydání. New York: Palgrave, 2000. 268 s. ISBN 0-333-65872-8. LOTMAN, Jurij Michajlovič. Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. 2. vydání. Bratislava: Slovenský filmový ústav, 2008, 139 s. ISBN 978-80-85187-51-9. McKNIGHT, J. A.; McKNIGHT S. A. Young novice drivers: careless or clueless? Accident analysis and prevention, 2003, roč. 35, č. 6, s. 921-925 McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 2. vydání. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2049-9. MEYROWITZ, Joshua J. Všude a nikde: Vliv elektronických médií na sociální chování. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. MURRAY, John P. Television & youth: 25 years of research & controversy. 2. vydání. Stanford: Boys Town Center, 1981. 278 s. ISBN 0-938510-00-2. OSVALDOVÁ, Barbora. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vydání. Praha: Libri, 2007, 263 s. ISBN 978-80-7277-266-7. POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 2. opravené vydání. Praha: Mladá fronta, 2010, 204 s. ISBN 978-80-204-2206-4. RUBIN, Alan M. Television usage, attitudes and viewing behaviors of children and adolescents. Journal of broadcasting, 1977, roč. 21, č. 3, s. 355-369 SCHNEIDER, Cy. Children's television: How it works and its influence on children. 1. vydání. Lincolnwood: NTC Business Books, 1989, 228 s. ISBN 0-8442-3137-1. SINGER, Dorothy G; SINGER, Jerome L. Handbook of children and the media. 2. vydání. London: Thousand Oaks, New Delhi: SAGE Publications, 2001, 765 s. ISBN 07619-1954-6. ŠTIKAR, Jiří; HOSKOVEC, Jiří; ŠMOLÍKOVÁ, Jana. Psychologická prevence nehod: (teorie a praxe). 1. vydání. Praha: Karolinum, 2006, 218 s. ISBN 80-246-1096-5. ŠTIKAR, Jiří; HOSKOVEC, Jiří; ŠTIKAROVÁ, Jana. Psychologie v dopravě. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2003, 275 s. ISBN 80-246-0606-2.
45 TAUŠ, Gustav. Video. 1. vydání. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989, 243 s. ISBN 80-03-00207-9. TRAMPOTA, Tomáš; VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. 1. vydání. Praha: Portál, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7367-683-4. ULLEBERG, P.; RUNDMO T. Personality, attitudes and risk perception as predictors of risky driving behaviour among young drivers. Safety science, 2003, roč. 41, č. 5, s. 427-443 VILLANI, Susan. Impact of media on children and adolescents: A 10 – year review of the research. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 2001, roč. 40, č. 4, s. 392-401
Internetové zdroje Archiv České televize online: Videoarchiv dílů ‚Přežiješ mládí?‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10298863126-prezijes-mladi/video/ [2012-16-5] Videoarchivy dalších sledovaných pořadů ‚Rozum nebo extrém‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319925614rozum-nebo-extrem/video/ [2012-16-5] ‚Silnější než rozum‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731470silnejsi-nez-rozum/video/ [2012-16-5] ‚Jak přežít‘ dostupné prezit/video/ [2012-16-5]
na
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10202326439-jak-
‚Řidiči profesionálové‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267389932ridici-profesionalove/ [2012-16-5] ‚Cyklisté a chodci‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267395048cykliste-a-chodci/video/ [2012-16-5] ‚V očích smrt‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10286472769-v-ocichsmrt/210542151160001/video/ [2012-16-5] ‚Autoškola národa‘ dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10297847652autoskola-naroda/video/ [2012-16-5] ‚STOP‘ dostupné [2012-16-5]
na
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096067152-stop/video/
46
Seznam zkratek ČT -
Česká televize
ČRo -
Český rozhlas
FD ČVUT - České vysoké učení technické v Praze - Fakulta dopravní BESIP -
Bezpečnost silniční dopravy
Seznam příloh Příloha č. 1: Nehody mladých (tabulka, graf) Příloha č. 2: Uspořádání názvu pořadu ‚Přežiješ mládí?‘ v úvodní znělce (screenshot – snímek obrazovky) Příloha č. 3: Často se opakující záběry – zvenku na jedoucí vozidla, dovnitř přes čelní sklo a zevnitř směrem před auto na ubíhající vozovku (screenshoty) Příloha č. 4: Rychlý přechod obrazu v záběru během dramatické situace – přejezd na jiný objekt, náklon kamery, přiblížení obrazu (screenshoty) Příloha č. 5: Naturalistické zobrazení zranění účastníka nehody (screenshot) Příloha č. 6: Změny kontrastu a jasu v záběru (screenshoty) Příloha č. 7: Použití animací (screenshoty) Příloha č. 8: Práce s časem, grafické znázornění, jednoduchost doprovodné grafiky, moderátor na místě nehody (screenshot) Příloha č. 9: Kontrast prostředí v poslední epizodě (screenshoty) Příloha č. 10: Porovnání grafického doprovodu pořadů ‚Přežiješ mládí?‘ a ‚Rozum nebo extrém‘ (screenshoty ze znělky a s popisky u hovořících aktérů) Příloha č. 11: Díly pořadu ‚Přežiješ mládí?‘ (DVD)
47
Přílohy Příloha č. 1: Nehody mladých v roce 2009 (tabulka, graf) Počet Věk viníka do 18 let
Usmrceno
nehod
1
159
18 - 20
44
3 676
21 - 24
80
5 600
0 – 24 let celkem
125
25 - 34
162
11 895
35 - 44
90
8 426
45 - 54
75
5 278
55 - 64
47
3 985
nad 64 let
54
2 387
Nezjištěno
1
2
ZDROJ: http://www.ibesip.cz/Mladi-ridici
Příloha č. 2: Uspořádání názvu pořadu ‚Přežiješ mládí?‘ v úvodní znělce (screenshot – snímek obrazovky)
48 Příloha č. 3: Často se opakující záběry – zvenku na jedoucí vozidla, dovnitř přes čelní sklo a zevnitř směrem před auto na ubíhající vozovku (screenshoty)
Příloha č. 4: Rychlý přechod obrazu v záběru během dramatické situace – přejezd na jiný objekt, náklon kamery, přiblížení obrazu (screenshoty)
49 Příloha č. 5: Naturalistické zobrazení zranění účastníka nehody (screenshot)
Příloha č. 6: Změny kontrastu a jasu v záběru (screenshoty)
50 Příloha č. 7: Použití animací (screenshoty)
Příloha č. 8: Práce s časem, grafické znázornění, jednoduchost doprovodné grafiky, moderátor na místě nehody (screenshot)
51 Příloha č. 9: Kontrast prostředí v poslední epizodě (screenshoty)
Příloha č. 10: Porovnání grafického doprovodu pořadů ‚Přežiješ mládí?‘ a ‚Rozum nebo extrém‘ (screenshoty ze znělky a s popisky u hovořících aktérů)
Příloha č. 11: DVD vlepeno na deskách bakalářské práce
