Univerzita Karlova v Praze F a k u l t a sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky
Jiří K a l e m b a v
CT4 Sport - vize, současnost, budoucnost Bakalářská
práce
Praha 2007
Autor práce: Jiří Kalemba Vedoucí práce: PhDr. Martin Lokšík Oponent práce: Datum obhajoby: 2007 Hodnocení:
2
Bibliografický záznam KALEMBA, Jiří. CT4 Sport - vize, současnost,
budoucnost:
Praha: Univerzita Karlova,
Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky 2007. 83 s. Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Martin Lokšík.
Anotace Bakalářská práce „ ČT4 Sport - vize, současnost,
budoucnost"
mapuje vznik a analyzuje první
rok vysílání tematického digitálního sportovního kanálu České televize. V první části se práce snaží shrnout podstatné události, které se v České republice a v Evropě odehrály kolem procesu digitalizace pozemního televizního vysílání. Druhá část práce j e již zaměřena na vznik sportovního kanálu ČT4 Sport. Zahrnuje počáteční vysílací návrhy a další okolnosti jeho spuštění. Největší prostor je v práci věnován analýze prvního roku vysílání ČT4 Sport. Záměrem práce je především zhodnotit, nakolik se díky sportovnímu kanálu rozšířila výroba sportovní redakce České televize - nárůst počtu přímých přenosů a zaměření na menšinové sporty.
Annotation Viz Summary s. 60
Klíčová slova ČT4 Sport, digitální terestrické vysílání, digitalizace,
Keywords ČT4 Sport, digital terrestrial broadcasting, digitizing,
3
SCHVÁLENO
Přihláška bakalářské práce
Universům Karlova v Praze Fakulta sociálních véd Í T Cj ^
" 8 "06" 2006 Q Pnloh
Pfidileno
I
-l"
Skanačni
ML
Jméno studenta: Jiří Kalemba Semestr: IV. Mediální zaměření: Rozhlas a televize Název práce: Č T 4 S p o r t - v i z e , současnost, budoucnost Základní vymezení tématu (základní hypotéza): V rámci jednoho roku (únor 2006 - únor 2007) zdokumentuji, jak sportovní kanál České televize ČT 4 Sport umožnil rozšířit tvorbu sportovních pořadů. Do jaké míry naplnil své předpoklady, že českému divákovi přinese daleko větší sportovní pohodlí a jak se mu v rámci programové skladby podařilo dát větší prostor a zviditelnit menší sporty. Na příkladu ČT 4 Sport také uvedu, jak se v českém mediálním prostředí vyvíjí proces digitalizace a jaký dopad bude mít její dovršení právě na tento sportovní kanál. Teze bakalářské práce: Původní plány a podmínky vysílání Start při ZOH 2006 v Turíně, propojení vysílání s ČT 2 v dnech olympiády Zaměření se na programovou skladbu - nárůst počtu přímých přenosů, nově vzniklé pořady právě pro ČT 4 Sport (více prostoru pro menší sportovní odvětví) Využití vysílacího času - reprízy, záznamy, použití archivních materiálů, dokumenty, portréty Pokrytí domácích soutěží - fotbal, hokej, basketbal, házená, florbal Exkluzivní turnaje a vysílací práva na ně (pokrytí MS v hokeji, ve fotbale, Finál Four, Wimbledon, ME v atletice atd.) - propojení s ČT 2 Plánovaný přesun veškerých sportovních akcí na ČT 4 Sport spojený s dokončením digitalizace v Česku Zhodnocení dosavadního vysílání pomocí výše uvedených bodů Seznam základní literatury: Dokumenty a interní materiály vedení Redakce sportu ČT + program a obrazové materiály odvysílané na ČT 4 Sport Duspiva Zdeněk, Digitalizace jako budoucnost elektronických médií, Votobia, Praha, 2004 Halada Jan, Osvaldová Barbora a kol., Praktická encyklopedie žurnalistiky, Libri, Praha,
2002 Korda Jakub, Úvod do studia televize, Univerzita Palackého, Olomouc, 2005 Kressl Vladimír, Základy dramaturgie a režie filmové a televizní dokumentární tvorby, SPN, Praha, 1990 Krieg Bernhard, Satelitní televize, HEL, Ostrava, 1994
Ptáček Milan, Systémové problémy digitální televize, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha, 1991 Jméno konzultanta:
PhDr. Martin Lokšík
(svým podpisem potvrdí, že souhlasí se spoluprací na tématu, schvaluje základní teze a ve stanoveném termínu odevzdá posudek na práci):
Datum: Podpis studenta
fK
9
Podpis konzultanta /
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a vycházel jen z uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby má bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům.
V Praze dne 11 .května 2007
Jiří Kalemba
Y 6
I\
Poděkování: PhDr. Martinu Lokšíkovi za to, že se uvolil vést práci na mnou vybrané téma a za jeho povzbudivé maily krátce před termínem odevzdání. MgA. Gábince Madunické za neskonalou obětavost a cenné informace o vysílání ČT4 Sport. PhDr. Jakubu Bažantovi a Mgr. Anně Tulisové taktéž za cenné materiály, které bych jinou cestou nikdy nezískal. Pavlu Hanušovi, zmocněnci pro digitalizaci České televize, za přínosnou konzultaci, díky níž jsem si vytvořil představu o závěru své práce. Zároveň chci poděkovat své rodině za obětavost a toleranci, kterou mi při psaní této práce věnovali.
7
Obsah
Úvod
10
1. K r o k y k digitalizaci
11
1.1
D ů v o d y pro pozemní digitální vysílání
11
1.2
D o k u m e n t y zastřešující digitální vysílání
13
1.3
Experimentální digitální vysílání v České republice
]7
1.4
Evropské legislativní zázemí pro digitalizaci
19
1.5
DVB-T
22
v
2. Realizace vysílání C T 4 Sport a jeho začátek
24
2.1
První z m í n k y o sportovním kanálu
24
2.2
Před spuštěním Č T 4 Sport
26
2.3
Z m ě n y p ů v o d n í h o návrhu a kroky k zahájení vysílání
32
2.4
Technologické předpoklady
34
2.5
Jak naladit Č T 4 Sport
36
2.6
Začátek vysílání
37
2.7
O l y m p i j s k é vysílání Č T 4
38
2.8
Denní chod Č T 4 Sport
40
3. Nejdůležitější o k a m ž i k y prvního roku vysílání
41
3.1
Prostor pro m e n š i n o v é sporty
48
3.2
Přehled pořadů na Č T 4 Sport
50
3.3
Sledovanost Č T 4 Sport
57
3.4
Perspektivy vysílání C T 4 Sport
58
8
Závěr
59
Su mm ary
60
Použité prameny a literatura
61
Seznam příloh
62
Přílohy
63
9
r
Uvod: Tematický digitální kanál České televize ČT4 Sport jsem si jako předmět své bakalářské práce zvolil ze dvou důvodů. Zaprvé se jedná o projekt, jehož vznik a vývoj není zatím vzhledem k relativně krátké době jeho fungování nikde zmapován, a to ani Českou televizí. Proměna, kterou ČT4 Sport za více než rok svého vysílání prošel, není nezajímavá, včetně okolností jeho vzniku. Druhý důvod úzce souvisí s prvním. ČT4 Sport je digitální kanál a Česká republika stojí na začátku procesu digitalizace, který kompletně a radikálně změní podobu dosavadního televizní vysílání. Po zpravodajském kanále ČT24 je ČT4 Sport druhým programem České televize, jehož signál se šíří digitálně prostřednictvím pozemních vysílačů. Na příkladu ČT4 Sport se tak dají události, které ovlivnily vznik českého sportovního kanálu ale i celého digitalizačního procesu, zasadit do jednotného rámce. ČT4 Sport je ukázkou blízké televizní budoucnosti v české mediální krajině, ale zároveň se jedná o dosud neprozkoumanou a málo známou oblast televizního vysílání. Ve své práci bych rád popsal události, jež vedly ke vzniku ČT4 Sport, analyzoval proměnu vysílacího schématu od samého počátku vysílání a zhodnotil jeho přínos pro cílovou skupinu, tedy sportovní diváky.
10
1. K r o k y k d i g i t a l i z a c i Logickou podmínkou pro vznik digitálního televizního kanálu je samotná existence digitálního vysílání. Televizní vysílání v České republice má před sebou revoluční proces, který radikálně změní jeho podobu. ČT4 Sport je do jisté míry předobrazem tuzemské digitální televizní budoucnosti. Než však mohl sportovní kanál vzniknout, musel v České republice vzejít popud k potřebě digitálního vysílání.
1.1. Důvody pro pozemní digitální vysílání Klíčová otázka zní, proč je potřeba digitální vysílání. Kmitočtové spektrum pro analogové televizní vysílání je totiž v současné době už vyčerpáno. Frekvence přidělené České republice jsou maximálně využité a navíc zdokonalování kvality zvuku a obrazu dosáhlo v analogovém systému takového stupně, že za současných podmínek už nelze posunout dál, což ovšem neznamená, že by byl tento stav synonymem dokonalosti. Pokud by tedy na území České republiky měl vzniknout nový televizní kanál, analogovým signálem by nemohl být šířen. Není technicky možné, aby chystaný program vznikl a fungoval vedle stávajících čtyř celoplošných kanálů - ČT 1, ČT 2, Novy a Primy. V našich zeměpisných šířkách pro něj nejsou a nebudou volné kmitočty, které jsou národním bohatstvím, které spravuje stát a jejichž využívání upravuje zákon 231/2001 Sb. Řešení této situace přináší Česku a dalším evropským zemím proces digitalizace. Digitalizace totiž umožní uvolnění analogových kmitočtů pro větší počet televizních kanálů. Jinými slovy, digitalizace televizního vysílání j e cesta k efektivnímu využití kmitočtových zdrojů. Pozemní analogové vysílání bude nahrazeno digitálním Digital Video Broadcasting - Terrestrial (DVB-T) 1 . Základní rozdíl mezi analogovým a digitálním vysíláním spočívá v přenosu signálu. Analogové vysílání je založeno na elektromagnetickém vlnění. Obraz v analogu vytváří spojitý elektrický signál, který má velkou kapacitu a také podléhá řadě rušivých jevů. V digitálním systému se obraz a zvuk rozloží do velkého počtu elementů, kterým se přiřadí určitá číselná hodnota. Výhodou tohoto signálu je, že vysíláním transportované číselné soustavy nemění svou hodnotu, čili neztrácí na kvalitě a jeho přenos j e úspornější. Samotné vysílání musí být také legislativně zakotveno.
1 - vedle terestrického vysílání existují j e š t ě dva druhy přenosu digitálního signálu, a to pomocí satelitu ( D V B S) a kabelu ( D V B - C )
11
Aby mohlo dojít k vypnutí analogového signálu, který následně nahradí signál digitální, musí tento akt projít složitým právním procesem, který se projednává jako národní a také jako nadnárodní téma, kterému se žádný stát nemůže v nadcházejících letech vyhnout. V případě České republiky naráží tento proces na překážku v podobě počtu obyvatel závislých na pozemním příjmu televizního signálu. Počet domácností, které přijímají terestrický analogový televizní signál, se pohybuje kolem 80%. V žádné jiné evropské zemi nepřijímá televizní signál prostřednictvím pozemních vysílačů tak vysoký počet recipientů.
12
1.2. Dokumenty zastřešující digitální vysílání Digitalizace znamená v historii televizního vysílání obrovský posun. Jenže proces jejího zavádění je velice složitý, a to jak po technologické, tak po legislativní stránce. Jelikož vlastníkem a správcem vysílacích frekvencí je stát, musela s přechodem na digitální vysílání počítat také legislativa. Role státu v procesuje nutná a nezastupitelná. V případě české digitalizace se však stát nezachoval jako prozíravý partner. Poslanci Parlamentu České republiky schválením zákona č. 231/2001 Sb. o provozování televizního a rozhlasového vysílání de facto přenechali rozhodování o budoucnosti přechodu na digitální televizní vysílání v rukách soukromých vysílatelů. Zmiňovaný zákon totiž zahrnuje institut automatické prolongace licencí stávajícím vysílatelům, který jednoznačně nahrává soukromým televizím. Parlamentní lobbying tak už v tomto momentě zkomplikoval cestu k hladkému průběhu kompletního vypnutí analogového televizního signálu a procesu digitalizace vůbec. Tento krok v sobě totiž obsahoval značné riziko vzhledem k zamýšlenému přechodu na digitální vysílání, které bude po televizních vysílatelích vyžadovat návrat analogových frekvencí. Zákon neumožňuje přimět komerční vysílatele, aby se aktivně účastnily reorganizace kmitočtového spektra. Česká republika se tak ocitla v unikátní situaci, kdy regulační orgán reprezentovaný Radou pro rozhlasové a televizní vysílání nemůže při prolongaci licencí měnit licenční podmínky ani technické parametry vysílání. V lednu 2002 pak došlo k prodloužení vysílací licence TV Nova o 15 let do roku 2017. Příklad TV Nova dokumentuje, že automatické prodloužení licence jí dlouhodobě zajistilo analogové vysílání, což znamená, že nebude povinna vracet analogové kmitočty a nebude se muset podílet na reorganizaci kmitočtového spektra. Hrozí tak nebezpečí, že se tato komerční stanice stane důvodem technologické digitální zaostalosti celé České republiky. Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání však nebyl jedinou komplikací a sporným bodem v programu digitalizace televizního vysílání v Česku. Ještě před přijetím zmiňovaného zákona byla na základě usnesení č. 22 Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zpracována Koncepce přechodu na digitální vysílání v České republice 2 , která měla tento postup co nejvíce zjednodušil.
2 - třikrát přepracovaný dokument, který shrnoval základní aspekty přechodu na digitálního vysílání, j e h o sociální a e k o n o m i c k é dopady, úlohu státu, regulační i technologické otázky. Problematika vzniku Koncepce legislativně zpomalila proces samotné digitalizace, její finální verze byla totiž publikována až k 23.1. 2006 a vládou schválena 1 5 . 3 . 2 0 0 6
13
Jenže vzhledem k tomu, že její schvalování doprovázela řada problémů, celý proces byl nakonec pozdržen. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tento dokument přijala v Červnu roku 2000. Více než o rok později stanovila vláda usnesením č. 691 3 přechod na digitální vysílání za svoti prioritu. Jenže další postup příliš neodpovídal svému prioritnímu označení. Až květen 2002 přinesl návrh novely Zákona č. 231/01 Sb. od Ministerstva kultury, který řešil proces digitalizace v souladu s přijatou Koncepcí. V návaznosti na tento návrh začalo v červnu téhož roku meziresortní řízení, v jehož rámci se projednával vznik dvou digitálních multiplexů 4 - veřejnoprávního a soukromého. Hlavním rozkol panoval mezi Českým telekomunikačním úřadem a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v otázce udělování licencí novým vysílatelům. Dojednání se navíc vklínily parlamentní volby, které celý proces také radikálně ovlivnily. Vláda tehdejšího premiéra Vladimíra Spidly totiž předala návrh Koncepce do kompetence nově vzniklého Ministerstva informatiky, které vedl Vladimír Mlynář. Ministr informatiky měl přepracovaný návrh předložit vládě v září 2003. V tomto bodě se legislativní řešení problému digitalizace televizního vysílání začalo výrazně zpomalovat. Na žádost ministra Mlynáře se totiž konečný termín postupně přesunoval a jeho finální podoba se vládě dostala až 31.3. 2004. Koncepce přechodu se však stala pouze „koncepcí zahájení" a bylo rozhodnuto, že nová „koncepce přechodu" dostane další termín, a to 31.3. 2005. Výsledkem celého procesu byl dokument, který až po dalších parlamentních volbách v roce 2006 předložila ministryně informatiky vlády Mirka Topolánka Dana Bérová. V aktualizovaném znění byl jako nejzazší termín úplného celoplošného vypnutí analogového televizního vysílání stanoven na 31. prosinec roku 2012. Při přípravě se bral zřetel na pozitivní a negativní zkušenosti se spuštěním digitálního vysílání ve světě, především v Evropě. Materiál také iniciuje vznik Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání centrálního koordinačního orgánu, který je podřízen přímo ministryni informatiky, a Materiál také iniciuje vznik Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání jako centrálního stanovuje základní principy informační a komunikační kampaně k rozvoji digitálního vysílání v České republice včetně a návrhu na jejich finanční zabezpečení.
3 - 9.7. 2001 - usnesení ukládalo ministrům kultury a dopravy zpracovat vládě k 31.3. 2002 návrh změny právní úpravy o rozhlasovém a televizním vysílání a zároveň dalo Českému telekomunikačnímu úřadu za úkol zajistit mezinárodní koordinaci kmitočtů a sestavit plány vysílacích sítí (server Iouc.cz 6.5. 2004)
4 - souhrnný datový tok obsahující dílčí datové toky náležející jednotlivým službám a programům. Digitální balíček, který o b s a h u j e několik programů na j e d n o m kanále. V ČR bude podle technických podmínek možno sestavit šest celoplošných digitálních multiplexů
14
Hlavní účel komise spočívá v urychlení komunikace mezi jednotlivými státními institucemi a tím pádem také urychlení celého procesu vypínání analogového televizního signálu. Zároveň Ministerstvo informatiky stanovilo tři etapy zavádění digitálního vysílání. První z nich má časovou hranici v 30. červnu 2007. Do té doby se má začít se zemským digitálním vysíláním. Zároveň se etapa zaměřuje na transformaci přechodných multiplexů A, B a C \ které se stanou stálými celoplošnými digitálními sítěmi, přičemž jedna by sloužila pro účely regionálního vysílání. Druhá etapa je naplánována od 1.7. 2007 do 31.12. 2009 a má navázat na výsledky mezinárodní telekomunikační konference ITU 6 . V tomto období počne vypínání některých analogových vysílačů a zároveň v dotčených oblastech odstartuje informační kampaň o digitálním vysílání.
Český telekomunikační úřad tento úkol splnil a v srpnu 2006 tento dokument oficiálně zveřejnil. V T P P rozčlenil všechny vysílače v České republice a stanovil termíny, ve kterých by měly začít vysílat digitální signál, což zároveň znamená, že v té době už bude analogový signál v těchto místech vypnutý. Zároveň TPP rozdělil území České republiky na 11 částí, které budou postupně na digitální vysílání přecházet. Výjimku tvořil Ústecký kraj a Domažlicko 7 , které byly rušeny německým signálem a které se měly řešit separátně. TPP také inicioval vznik 4 celostátních digitálních vysílacích sítí - multiplexů 1 až 4, které mají nahradit stávající přechodné multiplexy A, B, C. Vysílací síť 1 má sloužit pro šíření multiplexu veřejné služby a bude tvořena 8 radiovými kanály (TPP Díl 1, Článek 5). Multiplexy A, B a C pak přejdou do podoby vysílacích sítí 2, 3 a 4. Po úplném ukončení analogového vysílání se následně vybuduje vysílací síť 5 pro regionální zemské digitální vysílání. TPP detailně upravuje podmínky pro vypínání analogového vysílání. Narozdíl od Koncepce stanovil konečnou hranici kompletního vypnutí analogového vysílání buď na 9. září 2009 nebo na 10. říjen 2010, což je podstatný rozdíl od návrhu ve výše zmiňovaném dokumentu. Navíc se TPP s Koncepcí rozchází také v bodu souběžného analogového a digitálního vysílání. Koncepce s ním počítá na dobu od 3 měsíců do jednoho roku, přičemž TPP maximálně do šesti měsíců.
5 - v rámci experimentálního digitálního vysílání vydal ČTÚ v roce 2004 povolení k provozování 3 přechodných multiplexů A, B a C společnostem České radiokomunikace, Czech Digital Group a Český Telecom 6 - ITU - Mezinárodní telekomunikační unie, na zasedání v Ženevě v červnu 2006 rozhodla, že přechod z analogového na digitální televizní vysílání m á skončit nejpozději v roce 2015. Na DVB-T mají přejít všechny země Evropy, Afriky, Středního Východu a Írán. Evropská komise přitom počítala s vypnutím analogu d o konce roku 2012, z čehož vycházela i Koncepce pro přechod z analogového na digitální televizní vysílání
15
Vychází přitom z předpokladu, že duplicitní náklady budou hradit provozovatelé vysílání, což je bude nutit k urychlení celého procesu. Rychlost vypínání analogového signálu ovšem závisí na dostatečném množství domácností, které jsou na digitální vysílání připraveny, což f v * •t 8 • ••• znamená, že disponují set-top-boxy c nebo televizními přijímači s integrovaným analogovědigitálním převodníkem a budou moci digitální vysílání přijímat. Digitalizace se totiž dotkne všech obyvatel a oba dokumenty berou v potaz, že prvořadým úkolem je připravenost většiny příjemců na přechod k digitálnímu vysílání, nikoliv technologický aspekt.
7 - hlavním úkolem projektu Domažlice a projekt Ústí nad Labem j e nahradit analogové vysílání na 12. kanálu (ČT2 - Domažlice, TV Nova - O s t í nad Labem), j e ž j e už několik let rušeno d i g i t á l n í m rozhlasovým vysíláním z Německa, podmínkou j e i spolupráce německé strany 8 - přídavný přístroj, který se zapojí mezi anténu a televizní přijímač. Digitální vysílání převádí na obraz a zvuk nebo na analogový televizní signál, který pak převede do analogového televizoru.
16
1.3. Experimentální digitální vysílání v České republice Ačkoliv Koncepce přechodu na digitální televizní vysílání byla schválena až v roce 2006, experimentální digitální vysílání v České republice fyzicky existovalo už v dřívějších letech. Bez těchto pokusů by se v důsledku zpomalených legislativních postupů proces zavádění digitalizace ještě více zpozdil. Už od roku 1997 se v České republice využívá digitální družicové vysílání k šíření televizních programů na zemské vysílače. Počátek digitální televize znamenalo datum 23.1. 1997, kdy začalo satelitní vysílání stanice Prima. Oba celoplošné programy České televize následovaly Primu 18.7. ještě toho roku. V září 1999 pak dala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání souhlas k experimentálnímu terestrickému digitálnímu vysílání pro České radiokomunikace a Czech Digital Group, které své pokusné projekty spustily v Praze a Brně následujícího roku. Pokusné vysílání sloužilo k ověření technických vlastností celého systému DVB-T, k ozřejmení otázek v oblasti kódování a také k nezbytným protichybovým opatřením. Jmenované subjekty také vyzkoušely různé druhy vysílačů 9 a přijímačů. České radiokomunikace zahájily 12.5. 2000 jako první tuzemská korporace zkušební vysílání DVB-T. Na kanále 25 se v samém počátku vysílaly 3 televizní programy - Č T I , ČT2 a TV Nova a dva rozhlasové - ČRo 1 - Radiožurnál a ČRo 2 Praha. Použity byly vysílače Praha-město a Praha-Cukrák. Později spustila experimentální vysílání také Czech Digital Group. Oba subjekty podávaly informace o dosavadních výsledcích svého vysílání Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. České radiokomunikace se ohlížely hlavně na interní technickou problematiku, zatímco Czech Digital Group se více soustředila na ověřování jednotlivých typů set-top-boxů. Oběma provozovatelům byla zkušební licence vždy prodloužena jen o rok, a to hlavně z toho důvodu, že Koncepce přechodu na digitální televizní vysílání byla ve fázi rozpracování a na její finální podoba se stále odkládala. V červenci roku 2004 vydal Český telekomunikační úřad povolení pro provoz tří zkušebních digitálních sítí. Vznikly tak tři přechodné multiplexy A, B a C. Ještě na konci kalendářního roku vyhlásila RRTV licenční řízení pro pozemní digitální vysílání v přechodných sítích B a C, jehož uzávěrka byla stanovena na 21.12. 2004. Z 50 přihlášených projektů pak 4.4. 2006 pro chystané digitální vysílání v multiplexech B a C udělila šest vysílacích licencí.
9 - Č. radiokomunikace použily vysílače firmy Tesla s výkonem 5 kW, j a k o optimální varianta přijímače byl vyhodnocen přijímač Humax
17
Vítěznými projekty se staly hudební televize Óčko, dětský kanál Pohoda, zpravodajská Z l , Febio TV, TV Barrandov a regionální RTA. Jmenované televize měly zahájit vysílání na jaře 2007. Po pěti měsících však všechny společnosti v průběhu příprav na start vysílání o své licence přišly. Provozovatel TV Nova společnost CET 21 totiž podala na RRTV žalobu" 1 a Městský soud v Praze rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zrušil a zmiňovaným šesti společnostem licence zneplatnil. Soud podal pro své rozhodnutí vysvětlení v tom smyslu, že RRTV postupovala při výběru nelogicky a její rozhodnutí jsou neprůhledná. O nových držitelích šesti vysílacích licencí rozhodne RRTV v novém řízení, jehož datum ještě nebylo definitivně určeno. Jisté je, že vybíral se bude opět šest projektů, tentokrát z patnácti přihlášených. Rozhodnout však může stejně jako v prvním případě. Jisté ovšem je, že žaloba a odebrání licencí opět zpomalily celý akt zavedení digitálního televizního vysílání.
V rámci experimentálního digitálního vysílání 21.10. 2005 spustil Český telekomunikační úřad pravidelné vysílání Multiplexu A, který byl označen jako veřejnoprávní. V jeho nabídce jsou programy Č T I , ČT2, TV Nova a 5 programů Českého rozhlasu 10 . Multiplex A pozemně vysílá v Praze a středních Čechách, v Brně, Ostravě a na Domažlicku. Vedle už fungujícího multiplexu A se ve zbývajících dvou zkouší pilotní projekty. V multiplexu B jej provozuje Czech Digital Group a v programové nabídce obsahuje televizi Prima, TOP TV, Očko, 24cz a slovenskou zpravodajskou stanici TA3. ^rozhlasových stanic pak křesťanské Rádio Proglas, Evropu 2 a Rádio Classic FM. Multiplex C pak spravuje Český Telecom a vysílají v něm tři televizní programy - Óčko, TOP TV a T V b l . Aktuální rozvoj digitálního vysílání závisí na uvolňování pásem postupným vypínáním starých analogových televizních vysílačů. To j e třeba velmi dobře koordinovat tak, aby všichni diváci měli možnost se vybavit na příjem digitálního vysílání. Jak už bylo zmíněno, tento postup je v České republice velmi obtížný vzhledem k tomu, že na příjmu terestrického televizního signálu je závislých 80% obyvatel.
10 - společnost C E T 21 neuspěla v řízení se čtyřmi projekty (Nova sport, Nova film, Nova news a Nova seriál) a j e j í žalobu následovaly další společnosti j a k o například Galaxie Sport
18
1.4. E v r o p s k é legislativní zázemí pro digitalizaci Přechod na digitální televizní vysílání není pro evropské státy nařízenou záležitostí a neexistuje direktiva, podle níž by se měly řídit. Veškeré dokumenty mají formu rad a doporučení. V tomto směru jde pouze o reakci na technologický pokrok, který se řeší novým využitím kmitočtového spektra. Digitální vysílání není pro nikoho povinné, jeho budoucnost je však nevyhnutelná. Evropská unie se v rámci své působnosti snaží v otázce digitalizace dbát na strategii, která pro členské stály co nejvíce urychlí, unifikuje a zjednoduší složitý přechod z analogového vysílání. „Komise Evropských společenství považuje proces na digitální vysílání a harmonogram z prvku akcelerace pozornost.
ekonomiky
postupného
v Evropských
vypínání analogového
společenstvích
přechodu
vysílání za jeden
a problematice
věnuje značnou
" " Diskuse nad přechodem k digitálnímu televiznímu vysílání začaly v Evropě už
v roce 1991. Tehdy vznikla skupina The European Launching Group for Digital Video Broadcasting (ELG-DVB), která měla připravit návrh memoranda na porozumění celého problému. V roce 1993 byl návrh podepsán a byla ustanovena valná hromada evropského projektu DVB. Ihned po svém vzniku vymezila ELG-DVB digitální satelitní (DVB-S), kabelové (DVB-C) a pozemní terestrické vysílání (DVB-T). V současné době čítá valná hromada 301 člena z 36 zemí světa. Česká televize se k projektu přiřadila v roce 1994 jako první ze zemí bývalého východního bloku 12 . Reálná příprava digitálního vysílání se datuje k letům 1995 a 1997, kdy se uskutečnily koordinační konference ohledně kmitočtového spektra ve Wiesbadenu a Chesteru. Roku 97 přistoupila k mnohostranné dohodě o technických kritériích a postupech při zavádění pozemního digitálního vysílání také Česká republika - tzv. Dohoda Chester. Na této konferenci se zástupci usnesli, že jednotlivé státy mohou uzavírat dohody o uspořádání frekvencí podle přesně definovaných pravidel. Ukázalo se však, že pro kompletní dokončení procesu přechodu na digitální vysílání není tato dohoda dostačující. Další řešení problematiky kmitočtů tak měla přinést konference ITU v roce 2004. Mezidobí sedmi let vyplnila intenzivní koordinační mezistátní jednání a jejich výsledky především závisely na geografické poloze a rozloze státu.
11 - Ministerstvo informatiky: Koncepce
rozvoje digitálního
televizního vysílání v České republice, Praha, 23.1.
2006, Článek 3.1.
12 - DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost
elektronických
19
médií, Votobia Praha 2004, s. 27
Pro Českou republiku znamenala obě kritéria značnou nevýhodu, což ČTÚ v roli vyjednavatele činilo problémy, které se odrazily v pozvolné výstavbě tuzemských digitálních multiplexů. Roku 2004 začala v Ženevě první část dvoustupňové Regionální radiokomunikační konference, kterou pořádala ITU. Jejím hlavním úkolem bylo vyřešit problematiku přerozdělení a přeplánování frekvencí, které v roce 1961 stanovila Stockholmská dohoda, vzhledem k chystanému vypnutí analogového televizního vysílání v celé Evropě. Konference rozhodla o technických podmínkách přeplánování kmitočtů, o postupu přípravy a také o souvisejících činnostech členských zemí v období mezi oběma konferencemi. ČTU pak jako člen Středoevropské skupiny vedl úspěšná jednání o sporných požadavcích s Německem, Rakouskem a Polskem. Druhá část konference se uskutečnila opět ve švýcarské Ženevě v květnu 2006 a v první řadě rozšířila své pole působnosti. Z prvotně plánované regionální evropské konference se otázka vypnutí analogového vysílání a reorganizace kmitočtového spektra dotknula také Afriky, Středního Východu a Íránu. Účastníci konference společně sestavili nový mezinárodní kmitočtový plán pro terestrické digitální televizní a rozhlasové vysílání (Plán GE06) a zároveň byla stanovena povinná hranice kompletního vypnutí analogového vysílání v regionu, kterou se stal rok 2015. Pro Českou republiku dopadla jednání úspěšně, protože obhájila všechny předložené požadavky bez jejich radikálního omezení, čímž byl položen pro úspěšný start digitalizace televizního a rozhlasového vysílání v České republice. ČTÚ pak následně pro Ministerstvo vnitra vypracoval TPP. Regionální komunikační konference byla důležitým bodem na cestě k vypnutí analogového signálu, ale v rámci Evropské unie se podnikaly ještě další kroky. V září 2003 vydalo Komuniké Evropské komise dokument o přechodu od analogového na digitální vysílání (COM (2003)541 finál), které popisuje základní principy změny vysílacího systému v jednotlivých členských zemích EU. Obráceným postupem - tedy na základě zpráv členských zemí - vzniklo Sdělení k akceleraci přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, které reflektuje potřeby jednotlivých států a Evropská komise ho přijala v květnu 2005 1 3 . Materiál počítá s úplným vypnutím analogového vysílání mezi roky 2010 až 2012. Právě rokem 2012 se při tvorbě Koncepce přechodu na digitální vysílání inspirovalo české Ministerstvo informatiky, a proto se 31. prosinec zmiňovaného roku objevil v konečné verzi.
13 - DUSP1VA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost
elektronických
20
médií, Votobia Praha 2004, s. 27
dokumentu jako konečný termín vypnutí analogového vysílání na celém území České republiky. Česká koncepce je také v souladu s několika důležitými evropskými dokumenty, které mapují oblast televizního vysílání. Jsou vydány Evropským parlamentem a Radou Evropy. Důležitou roli hraje směrnice 95/47/EC z 24.10. 1995 pro používání standardů k přenosu televizních signálů. Vzhledem k datu jejího vzniku se v návaznosti na stávající technologický pokrok pracuje na jejím přepracování. Dalším stěžejním dokumentem je Rozhodnutí Rady 93/424/EHS o akčním plánu zavedení rozvinutých televizních služeb. Vedle těchto směrnic existují také některá doporučení k zemskému digitálnímu vysílání, jimiž se členské státy řídí.
stěžejní regulační
mechanismy
licencí rozhoduje
národní regulační
klade se důraz na prosazování vytvářena
by měly být zaváděny na národní úrovni (tzn. o udělování orgán)
principů volně soutěže, přičemž pravidla by měla být
ve shodě s vývojem jednotného
evropského trhu v audiovizuální
významným faktorem je pestrost nabídky a kvalita audiovizuálních rozhodujícím
faktorem
oblasti
děl
masového zavedení DVB-T je nabídka nekódovaných
(volných)
programů -
je nutné přijmout jednotný současných
zkušeností
standard DVB-MHP (Multimedia Home Platform).
Podle
není zaručeno, že digitální televizní přijímač bude schopen
kdekoli v Evropě a na kterémkoli přiděleném
kmitočtovém
funkce
pásmu
vládám se doporučuje stanovit časový harmonogram přechodu na digitální zemské vysílání také se doporučuje stanovit, za jakých podmínek a kdy bude analogová služba vypnuta14
14 - DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost
elektronických
21
médií, Votobia, Praha 2004, s. 27,
1.5. DVB-T Technologie DVB-T nahradí současné analogové televizní vysílání. Digitální televizní signál bude šířen terestricky pomocí pozemních vysílačů na území celé České republiky. „Princip DVB-T spočívá v digitalizaci toku informace,
vstupních obrazových a zvukových signálu, v redukci
datového
v kompresi signálu a ve sloučení více televizních programů do jednoho
balíku - multiplexu. "
15
Televizní vysílání probíhá v současných využívaných TV
pásmech 6 . Digitální signál je uspořádaný bitový tok číslic 1 a 0. Vzniká převedením analogového obrazu a zvuku do digitální formy. Vzhledem k obrovské kapacitě vzniklého signálu se musí složitě komprimovat, tak aby bylo možné jej přenášet v analogovém televizním kanále. Výhoda digitálního signálu spočívá právě ve faktu, že v jednom kanálu se může přenášet více programů, což je jasná úspora frekvenčního spektra. Komprimovaný číslicový signál se pak musí opatřit proti chybám - kanálově zakódovat.
Charakteristické znaky DVB-T: 17 volná volba kvality obrazu a zvuku (včetně kvality HDTV ) vysílání více televizních programů v jednom kanálu (obyčejně 3 až 5), navýšení kvantity a kvality televizního i rozhlasového vysílání možnost přenosu jiných datových toků, např. rozhlasové programy zlepšení kvality příjmu hlavně v oblastech se slabým nebo rušivým analogovým příjmem možnost multiplexování, tzn. budování digitálních sítí, které své programy vysílají na jednom kmitočtu, přičemž vysílače se vzájemně neruší - úspora kmitočtového spektra Výhody: Z diváckého hlediska je hlavním a nejmarkantnějším přínosem digitálního vysílání zvýšení kvality zvuku a obrazu a také nárůst počtu televizních programů a v neposlední řadě také speciální interaktivní služby. DVB-T je úsporný systém, čímž se ušetří náklady na vysílání a rovněž přenosová kapacita. Na pokrytí území navíc postačí i vysílače se slabším výkonem.
15 - LEGÍŇ, Martin: Televizní technika DVB-T, BEN - technická literatura, Praha 2006, s. 26
16 - III. pásmo VHF (174 - 230 MHz) a IV. A V. pásmo (470 - 862 MHz) 17 - High Defmition TV - televize s vysokým rozlišením, jeden ze standardů digitální televize, který nabízí široké obrysy, velmi dobré rozlišení detailů a syté barvy. První televizí, která v tomto rozlišení začala vysílat, se 1.1. 2004 stala belgická Euro 1080
22
Nevýhody: Diváci musí investoval do zařízení pro příjem digitálního signálu. V současnosti pro ně existují dvě řešení. Buď si televiznímu přijímači pořídí set-top-box, nebo si koupí nový typ televizoru, v němž je analogově-digitální převodník už zabudovaný. Televizní studia musí zase vynaložil finance do digitálních technologií, které jim umožní vysílat výstupní digitální signál. Provozovatelé vysílacích sítí pak musí disponovat dostatkem prostředků na jejich vybudování. Nevýhoda ovšem také spočívá v přechodném stavu televizního vysílání před vypnutím analogového vysílání, což v praxi znamená, že analogové a digitální vysílání existují souběžně. Na straně provozovatelů tak dochází ke dvojnásobnému nárůstu nákladů.
23
2. Realizace vysílání Č T 4 Sport a jeho začátek Česká televize jako médium veřejné služby měla za úkol se aktivně podílet na přechodu k digitálnímu pozemnímu vysílání. Ze své podstaty se měla stát informačním zdrojem, propagátorem nové vysílací technologie a povědomí o ní pro širokou veřejnost. Zavazoval ji k tomu navíc nově schválený zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání 231/2001 Sb., který jí ukládal vyvíjet „činnost v oblastech nových technologií a služeb".
2.1 První zmínky o sportovním kanálu Česká televize investovala do technického vybavení, aby byla technologicky schopna digitálního terestrického vysílání. Počínaje rokem 2001 tak v České televizi startují úvahy o nových samostatných kanálech, s kterými tato instituce vstoupí do digitální éry. Už tehdejší 18 ředitel Jiří Bal vín
•i
r
poprvé vyjádřil potřebu sportovního kanálu, i když ne výhradně
sportovního. Ve svém kandidátském projektu, s nímž vyhrál výběrové řízení na post generálního ředitele, navrhuje spuštění dvou nových kanálů České televize. Prvním z nich měl být ČT3 zaměřený na zpravodajství, sport a aktuální publicistiku, druhým pak ČT4 zaměřený na dokument a vzdělávání. „ Po jejich realizaci lze zvažovat o reprízovém kanálu CT5, který by divákům zpřístupňoval pro který hovoří zahraniční
bohatství jilmových zkušenosti
a televizních archivů, o dětském kanálu ČT6,
apod. " I 9 Zamýšlený kanál ČT3 tak měl v široké míře
obsahovat sportovní náplň, nicméně hlavním záměrem ČT3 byl zpravodajský servis, doplňovaný aktuální publicistikou. Proč Jiří Balvín nepočítal se samostatně zaměřeným sportovním kanálem, který by zacílil na nejpočetnější diváckou minoritu, sám ve svém projektu vysvětluje. „ Sportovní programy menšinových
mají tradičně své místo na obrazovce, a to od
sportů až po MS ve fotbalu a olympiády, včetně parcilympiád. Zde musí CT plnit
své poslání vůči divákům, protože sport je neodmyslitelnou nutné respektoval
proporce
s jiným programovým
součástí naší kultury. Je však
vysílacího schématu, abychom nevyhnali od obrazovek i diváky
zaměřením. " Balvínův koncept digitální programové politiky však
nakonec v kontextu událostí, které zavádění digitálního vysílání ovlivnily respektive zpomalily, vyzněl velmi idealisticky. 18 - Jiří Balvín vykonával funkci generálního ředitele ČT od 9. 2. 2001 do 27. 11. 2002 19 - B A L V Í N , Jiří: Projekt České televize, 6.3 Hlavní úkoly zpravodajství
24
Termín spuštění dvou zmiňovaných kanálů měl být v září 2003. Už do konce roku 2001 počítal Balvín s vyhotovením programových schémat, nákup a výroba nových pořadů měly následovat v roce 2002. Zároveň stanovil za úkol zpravit v roce 2003 co největší počet diváků o DVB-T vysílání a set-top-boxech a motivovat je k jejich pořízení, i když počítal s tím, že vybavení českých domácností „bude zanedbatelné". Skutečnost byla taková, že povědomí o těchto zařízeních a digitalizaci vůbec bylo mezi veřejností nulové.
Daleko konkrétnější úmysly v procesu digitalizace i plánování nových kanálů prezentoval ve svém projektu současný generální ředitel České televize Jiří Janeček. Stejně jako Balvín si ovšem i on držel koncepci dvou digitálních kanálů - sportovně-zpravodajského a vzdělávacího. Janečkův kanál ČT3 měl vysílat od 8 do 24 hodin, přičemž kostrou programového schématu by byly zpravodajské relace každou celou hodinu. „ Těžiště nových služeb CT3 divákům bude spočívat v podrobném kulturním zpravodajství
ci publicistice,
pořadů. Nemalé procento >
zprostředkované
specializovanými
sportovním a
tituly
periodických
vysílacího času bude věnováni sportu včetně menšinových, na které
r
se teď příliš nedostane,
ekonomickém, parlamentním,
r
o
20
a sportovním přenosům. "
'
'
V
'
'
Vzdělávací CT4 měla být zacílena na
školáky a studenty a předkládat informace ze světa vědy a techniky formou dokumentů a naučných pořadů. V otázce technologického rozvoje ČT vytyčil Janeček časovou osu s plánovaným spuštěním výše zmiňovaných kanálů. Za prioritu označil zahájení pozemního digitálního vysílání a za předpokladu, že bude existovat pevný legislativní rámec, dostatek financí a technické, programové a personální zabezpečení, hodlal spustit digitální vysílání kanálů ČT3 a ČT4 v průběhu roku 2005 21 . V tomto ohledu predikoval Janeček plné pokrytí území ČR digitálním signálem do roku 2008. Podle TPP však k tomuto jevu dojde až v roce 2010, což v době sestavování svého projektu nemohl vědět.
20 - J A N E Č E K , Jiří - viz příloha č. 6
21 - 2.5. 2005 zahájil své vysílání zpravodajský kanál ČT24, který se od původního záměru lišil absencí sportovních pořadů a přenosů, v únoru 2006 pak byl spuštěn druhý digitální kanál ČT4 Sport
25
2.2 Před spuštěním ČT4 Sport Spuštění specializovaného sportovního kanálu České televize začalo dostávat reálné obrysy po příchodu nového šéfredaktora Redakce sportu Otakara Černého v roce 2003, který měl jeho vznik zahrnutý ve svém projektu, s nímž vyhrál výběrové řízení. V praxi to ovšem neznamenalo, že by projekt obsahoval návrh, který by se mohl ihned zrealizovat a následně spustit. Navíc tu souběžně s Černého plánem existovala vize Jiřího Janečka o sportovnězpravodajském kanálu. Plánování vzniku sportovního kanálu prošlo různými vývojovými etapami. Jeho prvotní koncepce se datuje k říjnu 2004 a částečně splňuje zpravodajskou ideu Jiřího Janečka, ovšem s výjimkou čistě sportovního programového zacílení. Původní koncepce počítala se vznikem sportovního zpravodajského kanálu a podstatně se lišila od současné podoby, kterou má ČT4 Sport. Vycházela z několika základních předpokladů. Jednak neřešila vlastnictví vysílacích práv, respektive předpokládala, že Redakce sportu bude disponovat o
•
r
r
r
'22
'
'
právy na všechny důležité sportovní akce a události' . V návaznosti na tento fakt pak plán neoperoval s otázkou výrobních a lidských kapacit a počítal s tím, že veškeré sportovní dění bude moci pokrýt a zprostředkovat divákům. Nezahrnoval ani rozvržení reklamních bloků a rozsah reklamy vůbec. Všechny tyto aspekty se měly dořešit až v momentě, kdy bude konkretizováno financování a rozpočet sportovního kanálu. Návrh také neřešil programovou spolupráci a koexistenci s celoplošnými programy ČTI a ČT2, na kterých měly zůstat pouze nejvýznamnější sportovní pořady splňující veřejnoprávní službu. Základní myšlenka navíc počítala s nepřetržitým kontinuálním vysíláním 24 hodin denně. S těmito předpoklady se vytvořilo základní vysílací schéma. Opěrným bodem vysílání se mělo stát sportovní zpravodajství a přímé přenosy. Zpravodajství bylo označeno jako nezbytná součást denního vysílacího schématu. Zpravodajské sportovní relace se měly opakovat ve dvouhodinových intervalech počínaje osmou hodinou ranní. Jejich rozsah se měl pohybovat od tří do pěti minut bez moderátora. Počítalo se také s hlavní zpravodajskou relací, která se měla vysílat v osm večer a její forma měla být moderovaná se stopáží do 15 minut ve všední den a 30 minut o víkendech.
22 - šlo o velmi idealistický předpoklad, jelikož už v té době bylo zřejmé, že všemi vysílacími právy nemůže Česká televize disponovat. Jednak z finančních důvodů a za druhé v té době měla například práva na zámořské soutěže N H L , N B A nebo zahraniční fotbalové soutěže zakoupena sportovní televize Galaxie TV.
26
V případech, kdy by do zpráv měl zasáhnout přímý přenos, by se relace odvysílala v jeho přestávce nebo po skončení. Návrh operoval i s tzv. aktuálními vstupy v případech, kdy by zpravodajské agentury vydaly mimořádného významu. Druhým nosným bodem navrhovaného vysílacího schématu byly přímé přenosy a jejich následné reprízy, které měly vyplnit především dopolední programový blok. Plánovali se přenosy z hlavních sportů pro českého televizního diváka (fotbal, hokej) a dalších odvětví, které se v posledních letech prosadily do popředí zájmu (basketbal, volejbal, házená, tenis, atletika, lyžování, cyklistika, plavání atd.). Upřednostňovaly by se zápasy české reprezentace nebo českých klubů či jednotlivců v mezinárodních soutěžích. Dalšími významnými podniky se měly stát zahraniční soutěže jako fotbalová Liga mistrů, mistrovství světa formule 1 a silničních motocyklů, NHL, N B A či baseballová Světová série (finále americké Major League Baseball) nebo prestižní tenisové a golfové turnaje. „ Pokud jde o záznamy, pouze záležitosti,
v zásadě by se všechny významné akce měly vysílat přímo. Ze záznamu
které se překrývají
a před kterými dostanou jiné přednost, a pak méně
významné věci, které nesplňují požadavky' na přenos, ale ve vysílání by se přesto v nějaké formě objevit měly. Ty by se pak řešily formou cca 20-30minutových denním zpožděním.
"
sestřihů nejpozději s
Taková byla podle návrhu koncepce vysílání ze záznamu a práce se
záznamy. Rozhodnutí, které přenosy by měly dostat přednost, by se ponechalo v momentální nastalé situaci na vedení Redakce sportu. Vůbec se v tomto případě neřešila situace, že by se některé zápasy točily jako přímý přenos.a ze záznamu by se vysílaly například ve večerních nebo spíše nočních hodinách, kdy by mohl nastat problém s vyplněním vysílacího času. Navíc další značně idealistickým krokem je řešení natočených sportovních událostí dvacetiminutovými sestřihy. Nejde o jejich samotnou tvorbu, ta naopak pestrosti programu jen prospívá, ale jejich výroba je časově velmi náročná, a tak se nedá předpokládat, že by se pokaždé daly zařadil hned následující den do vysílání. S pravidelnými přímými přenosy pracovala koncepce i v rámci magazínů. V plánu se tato uU
.
myšlenka odvolává už ke zkušenostem s tímto formátem. Jedním z takto tvořenýtn poradu je magazín ledního hokeje Buly, v němž se každou sobotu vysílá dohrávka nebo předehrávka daného kola hokejové extraligy a přestávkový program vyplňují reportáže, rozhovory a ankety. Tento pořad měl sloužit jako inspirace pro další chystané magazíny.
23 - viz příloha č. 7
27
Počítalo se s fotbalovým magazínem, který by rámoval přímý přenos z domácí fotbalové soutěže a v plánech byly zahrnuty další, které by přinášely přenosy z prestižních evropských soutěží v mnoha sportovních odvětvích. Kromě magazínů, jejichž hlavní náplní by byl přímý přenos, se ve vysílání sportovního kanálu měly objevit také tradiční magazíny sestavené z reportáží, témat a rozhovorů. Hlavními zástupci této kategorie by pak byly fotbalové magazíny. Jednak pořad o domácí fotbalové lize, který by se vysílal po skončení každého ligového kola a také střihové magazíny ze zahraničních fotbalových soutěží. Další pořady s týdenní periodicitou pak měly mapovat dění v hokejové NHL, počítalo se rovněž i s čistě basketbalovými, volejbalovými nebo házenkářskými pořady. V tomto případě se nebral velký ohled na fakt, že poslední tři zmiňované sporty jsou si charakterově velmi blízké a navíc na pokrytí samotného magazínu při stopáži 30 minut by se průběhu týdne nenatočil a nesehnal dostatek materiálu pro sestavení takového magazínu. V menším množství by pak program vyplňovaly magazíny z dostihů, tenisu nebo florbalu. Počítalo se také se zvláštním druhem aktuálního pořadu po vzoru rozhlasového S mikrofonem za hokejem. Z probíhajících zápasů fotbalové a hokejové ligy by reportéři na utkáních dělaly živé vstupy. Další položkou v návrhu byly dokumenty. Mělo se jednat o investigativní sportovní pořady, které měly odhalovat zločiny, kauzy, dopink a další nepravosti ve sportovním prostředí. Ze žánru dokumentu se dvakrát až třikrát týdně mohly objevit medailony známých osobností, které se měly pojit s konkrétní významnou akcí. Dokumentární výplni měly posloužit také archivní materiály Redakce sportu. V chystaném vysílání kanálu se zamýšlelo také zařadit i pořady jiných žánrů, které se sportu dotýkají. Například večerní vysílací čas ve dny, které by byly na sportovní dění chudé, by mohl vyplnit film se sportovní tematikou nebo celovečerní dokumenty uměleckého charakteru. 24hodinové kontinuální vysílání nelze pokrýt pouze premiérami a přímými přenosy, takže se plánoval také velký počet repríz. Konkrétně mělo opakování přenosů a pořadů zabrat až 30% vysílacího času.
První navrhované vysílací schéma K výše citovanému návrhu náleží také simulace programového schématu sportovního kanálu. Ze tří vybraných dní je zřejmé, že se v něm objevují zmiňované pořady i zpravodajské relace. Ne vždy j e určeno, jaké pořady se budou vysílat od půlnočních zpráv do prvních ranních zpráv v osm hodin a v některých částech se objevují časové díry. Poznámky v závorkách mají pouze vysvětlující funkci, nepatří k popisu pořadu.
28
Pondělí 27.9. 0:00 zpravodajství RS 0:05 Zlatá přilba - repríza přenosu z nedělního odpoledne 8:00 zpravodajství RS 8:05 repríza fotbalového magazínu z nedělního podvečera 10:00 zpravodajství RS 10:05 záznam přenosu MS formule 1 z neděle 12:00 zpravodajství 12:05 přímý přenos z MS v cyklistice - časovka juniorek 14:00 zpravodajství 16:00 zpravodajství 16:05 Magazín dostihů - Paddock 16:30 repríza Malého Buly z nedělního večera 17:00 Sport ve světě - sestřih nejdůležitějších událostí minulého týdne 18:00 zpravodajství 18:05 Magazín házené + přímý přenos vybraného utkání interligy 20:00 hlavní zpravodajská relace 20:15 (hlavní přenos dne - tentokrát kromě Tomíčkova memoriálu na ploché dráze není žádná významná akce - večer věnujeme fotbalu) Magazín evropských fotbalových lig - sestřihy gólů s komentářem známé osobnosti 21:00 Analytický pořad s rozborem posledního kola fotbalové ligy, diskuse, analýza chyb rozhodčích a dalších klíčových momentů 21:40 Den před 2.kolem fotbalové Ligy mistrů - novinky včetně přípravy Sparty Praha na utkání s Lyonem 22:00 zpravodajství 22:05 investigativní pořad 22:40 pohled do archivu
ÚTERÝ 28.9. 0:00 zpravodajství vždy se rozumí RS 8:00 zpravodajství 8:05 spojená repríza pondělních přenosů z MS v cyklistice 10:00 zpravodajství 10:05 repríza investigativního a archívního pořadu z pondělního večera
29
] 1:00 střihový pořad Funnies (je svátek, tak ať je legrace) 12:00 zpravodajství 12:05 přímý přenos z MS v cyklistice - časovka juniorů(účast našich !!!) 14:00 zpravodajství 14:05 přímý přenos z MS v cyklistice - časovka žen 16:00 zpravodajství 16:05 repríza Magazínu evropského fotbalu z pondělního večera 17:00 Magazín motorismu - Svět motorů 17:30 Sestřih závodů na ploché dráze - Tomíčkův memoriál (z pondělí) 18:00 zpravodajství 18:05 S mikrofonem a kamerou za hokejem (návštěvy na jednotlivých zápasech hokejové extraligy) 20:00 hlavní zpravodajská relace 20:15 Studio fotbal s přenosem Sparta Praha-Olympique Lyon 22:45 odložené zpravodajství 22:50 pokračování Studia fotbal se sestřihem ostatních zápasů 23:30 Malé Buly - sestřih kola hokejové extraligy (kvůli Studiu fotbal výjimečně takto pozdě, jinak ve 22:05)
STŘEDA 29.9. 0:00 zpravodajství 0:05 repríza zápasu Sparta-Lyon 2:00 proud hudebních klipů 8:00 zpravodajství 8:05 spojená repríza úterních přenosů z MS v cyklistice 10:00 zpravodajství 12:00 zpravodajství 12:05 rozšířený sestřih úterních zápasů fotbalové Ligy mistrů 14:00 zpravodajství 14:05 přímý přenos z MS v cyklistice - časovka mužů (16:00 vložené zpravodajství) 17:00 repríza Malého Buly z úterního večera 17:30 Magazín regionálního fotbalu (od ČFL/MSFL dolů) 18:00 zpravodajství
30
18:05 (v mnoha jiných týdnech Magazín basketbalu s přenosem z evropského poháru či vybraného ligového nebo reprezentačního utkání - tentokrát náhradní program) koncipovaný hudební pořad (např. profil, rozhovor se světovou hvězdou) 19:00 reportáž z MČR. v jachtingu (končí v úterý) 19:30 reportáž z CP v cyklokrosu (z úterý) 20:00 hlavní zpravodajská relace 20:15 Studio fotbal s přenosem Chelsea-Porto (souběžně s ČT 2) 22:45 odložené zpravodajství 22:50 pokračování Studia fotbal se sestřihem ostatních zápasů 23:30 koncipovaný hudební pořad (nebo pokračování Studia fotbal až do půlnoci)
31
2.3 Změny původního návrhu a kroky k zahájení vysílání Koncepce čtyřiadvacetihodinového sportovního kanálu neuspěla, takže začalo vedení Redakce sportu Č T přemýšlet nad dalšími více realistickými návrhy. Úspěšnější strategií se však nakonec ukázalo být zahájení samotného vysílání než propracované programové schéma. V srpnu 2005 totiž vedení České televize rozhodovalo o spuštění druhého digitálního kanálu. V úvahu připadal vzdělávací kanál, se kterým už ve svém projektu počítal Jiří Janeček, dětský kanál a také čistě sportovní kanál. Sportovní kanál v tomto řízení zvítězil díky úsporné a chytře vedené zahajovací strategii. Vedení sportovní redakce se totiž rozhodlo pro spuštění tematického kanálu při XX. olympijských hrách v Turíně. Plán spočíval ve faktu, že licenční práva už Č T vlastní a tím pádem nebude muset na zahájení vysílání vynaložit žádné náklady. Navíc bude moct divákům nabídnout komfort v podobě nekrácených přímých přenosů ze všech dostupných sportů. Tím pádem by ČT také poprvé v celé šíři využila vysílací olympijská práva, na která vynaložila obrovské finanční prostředky. Navíc měly na sportovní kanál přejít některé přímé přenosy a magazíny, čímž by se programu ČT2 uvolnil prostor pro kulturní a vzdělávací pořady. Výhledově měly na druhém celoplošném kanálu České televize zůstat pouze sportovní události mezinárodního významu a důležité české soutěže. Snadné zahájení, restrukturalizace ČT2 pomocí odlivu sportovních přenosů a pořadů a také divácká priorita - sportovní diváci jsou nejstabilnějším publikem a v tuzemsku patří také k nejsilnější divácké minoritě - to byly aspekty, které nahrávaly projektu sportovního kanálu. Vedení České televize tedy rozhodlo, že druhým digitálním kanálem České televize se stane sportovní kanál, který dostal název ČT4 Sport. Právě v srpnu 2005, kdy se definitivně rozhodlo o jeho spuštěný vzniknul další návrh programového schématu. Tentokrát už nepočítal s kontinuálním čtyřiadvacetihodinovým vysíláním, ale j e h o náplň byla spíše abstraktní. Několik pevných bodů dosavadního sportovního vysílání jako jsou přímé přenosy a pořady doplnil ve schématu řada teprve zamýšlených projektů. Je ale potřeba zmínit, že některé návrhy tohoto schématu se udržely až do finální podoby, podle níž se v únoru 2006 začalo s vysíláním. Schéma mělo formát jednoho vysílacího týdne. Vysílání mělo začínat vždy v osm hodin ráno pětiminutovými zprávami a až do 16 hodin by následovaly reprízy jednotlivých pořadů a přímého přenosu z neděle. V 16:20 měla přijít na řadu například první premiéra dostihového magazínu Paddock. V tomto bodě se tedy počítalo s přesunutím magazínů z ČT2 na sportovní kanál. Po vzoru Paddocku se měly přesunout také pořady Time out a Sport ve světě nebo Svět motorů. První nedefinovanou položkou v p l á n u j e patnáctiminutový pořad Sportovní blok.
32
Premiéru měl třikrát v týdnu, ale jeho náplň nebyla přesně určená. Podobně neurčitými body, které se postupně měly konkretizovat a proměňovat v reálné pořady -byly ještě tříhodinový blok Na přání diváků, Sportovní magazín, Americké sporty, Filmový dokument, Sportovní dokument a Archiv Redakce sportu. Návrh stejně jako ten prvotní držel původní myšlenku sportovního kanálu, jehož kostru měly tvořit přímé přenosy. Každý všední den se měl jeden přímý přenosu vysílat, o víkendu pak dva. Pevným bodem vysílání měly být čtyři zpravodajské relace: v 8:00, ve 12:00, v 19:50 a ve 23:55, přičemž čas 19:50 znamenal sdílené vysílání s Č T I , kde se v tu dobu vysílají Branky body vteřiny. Každý den dostal před zpravodajskou relací pětiminutový prostor self-promotion sportovní redakce. Koncepce chystaného vysílání už také obsahovala pořady, které se posléze prosadily do vysílání ČT4. Takovým pořadem byl Sport v regionech, Magazín evropské kopané či Regionální fotbal. Návrh ovšem také obsahoval programově diskutabilní zařazení některých magazínů. Například v neděli od 20 hodin se měl vysílat magazín Evropský fotbal a v pondělí ve stejný čas Magazín evropské kopané. Dále pak se dá polemizovat na zařazením čtyř programově podobných pořadů - Magazín o fotbalu, Magazín o hokeji, Fotbal - hokej a Fotbal. Na první pohled tak schéma dává tušit, že ho určité finální změny ještě čekají, protože za opěrné a stálé body vysílání se daly považovat přímé přenosy, zpravodajské relace a některé už existující pořady. V listopadu předložila programová dramaturgyně Redakce sportu Anna Tulisová další programový návrh, který se už měl blížit výsledné podobě. Oproti srpnovému nezměnila dobu trvání vysíláni ani postavení zpravodajských relací, nicméně ubylo nekonkrétních projektů typu Fotbal, Flokej a programová struktura tím pádem dostala reálný charakter. V plánu se už také operovalo s vysíláním velkých sportovních akcí. Jako ilustrační příklad posloužilo halové mistrovství světa v atletice v Moskvě. Schéma také upravilo předchozí živelné zařazení archivních pořadů, čímž nabylo na větší systematičnosti.
33
2.4 Technologické předpoklady Od srpna, kdy padlo definitivní rozhodnutí o spuštění sportovního kanálu, se kromě programových návrhů a jednání o nových pořadech pro sportovní kanál musela řešit také personální a technologická zajištění vysílání. V období olympijských her se počítalo se zázemím režijního komplexu RK 13 v hlavní budově České televize. Po jejich skončení se pak technickým zázemím měl stát režijní komplex RK 7. Tento komplex totiž v průběhu Her využíval ke čtyřiadvacetihodinovému olympijskému vysílání program ČT2. Režie RK7 byla určena výhradně pro vysílání ČT4 Sport. Neznamenalo to však, že se stane jediným režijním pracovištěm. Pro potřeby sportovního kanálu byly smluveny také další režie v budovách České televize. Jednalo se o režii RK 8, s virtuálním studiem. Odtud se vysílá například Liga mistrů na ČT2. Dalším pracovištěm v případě potřeby mohla být režie RK 6, u které se však nemohlo využívat studio, jelikož je v něm instalována stálá dekorace pořadu Dobré ráno. Čtvrtým pracovištěm pak byla režie RK 13 v hlavní budově České televize. S nárůstem počtu pořadů totiž bylo zapotřebí počítat i s dostatečným technologickým zázemím. Velké penzum pořadů a přímých přenosů s sebou totiž přináší situace, kdy se musí využívat všechna pracoviště zároveň. Takový případ může nastat, pokud se například z RK7 vysílá hokejový magazín Buly na ČT2. Tím pádem se vysílání ČT4 dočasně přesune do volné režie RK8. Některé produkty do vysílání putují do České televize po vysílacích trasách, které je potřeba nabírat ve volné režii a někdy tyto trasy přicházejí dvě, což znamená, že si vyžadují dvě režie. Tím dostáváme situaci, že v jedné režii se vysílá pořad pro ČT2, ze druhé vysílá ČT4 a ve zbylých dvou se nahrává například americká golfová PGA Tour, která se zároveň komentuje a následně podle programového schématu zavádí do vysílání, a basketbalová Euroliga, u níž funguje identický pracovní postup a do ve vysílání poběží například následující den. K technologickým předpokladům náležel rovněž plán, který shrnoval poznatky a úkoly při přípravě vysílání ČT4 Sport. Plán obsahoval několik reálných poznatků a na druhé straně se v něm objevily body, které se dají označit ze neproveditelné. K uskutečnitelným poznatkům patří například vyhrazení třech lineárních střižen pro potřeby sportovního kanálu, i když třetí střižna přibyla až v květnu 2007. Plánem bez uchopitelné návaznosti je naopak navrhnutí rozšířené spolupráce s krajskými štáby. V době spuštění ČT4 Sport už přes osm měsíců vysílal zpravodajský kanál ČT24 a krajské štáby České televize už byly v tu dobu nanejvýš vytížené. Podobně utopická myšlenka souvisela s novinkou ve složení reportážních štábů, které měl tvořit pouze kameraman a redaktor. Ovšem úzus v České televizi hovoří tak, že
34
reportážní štáb tvoří technik, který zároveň obsluhuje dopravní prostředek s technikou, kameraman a redaktor. Plán počítal také s nárůstem přímých přenosů, které měly už od prvních návrhů vysílacích schémat být hlavní náplní a přínosem sportovního kanálu. K technické proveditelnosti tohoto úkolu měly sloužit veškeré přenosové vozy, které má Česká televize k dispozici:
ČT P r a h a :
PV 1 ( 7 kamer ) - velké přenosy (hokej, fotbal, tenis, koně. lyžování, atd.)
PV 3 ( 8 kamer ) - velké přenosy
PV 2 ( 5 kamer ) - velké i malé přenosy
PV 6 ( 4 kamery ) - malé přenosy (míčové hry, florbal, aerobic, atd.)
PV 10 ( 4 kamery) - malé přenosy
SNG - OTZ ( 2 kamery ) - vstupy
SNG - OTZ ( 1 kamera ) - vstupy
ČT Brno :
SNG - P V 2 kamery - malé přenosy
B0 7 - 2 kamery + oko - malé přenosy
B0 10 - 2 kamery + oko - malé přenosy
ČT Ostrava :
PV OVA ( 6 kamer ) - velké přenosy
2 KPV - 2 kamery + oko - malé přenosy
35
2.5 Jak naladit ČT4 Sport Vzhledem k faktu, že ČT4 Sport byl spuštěn jako terestrický digitální kanál a tím pádem ho diváci na svých analogových televizních přijímačích nemohli naladit, musela Česká televize zahájit informační kampaň o příjmu tohoto sportovního kanálu. V největší míře se mohli diváci s možnostmi příjmu ČT4 seznámit v olympijském vysílání na programu ČT2, kde se periodicky opakovaly šoty o digitálním vysílání a jeho příjmu. Dostupnost ČT4 divákům primárně závisí na pokrytí území České republiky digitálním signálem. Tím je zatím pokryté jen okolí tří největších českých měst - Prahy, Brna a Ostravy mapa . 30. června je bude následovat Domažlicko a následně pak Ústecký kraj. Pro příjem digitálního signálu na analogovém televizním přijímači je zapotřebí set-top-box. ČT4 Sport se objevil také v nabídkách společností poskytujících kabelové vysílání. UPC a Karneval Media zařadily ČT4 do základního programového menu. Možnost sledovat vysílání ČT4 Sport na Internetu není na rozdíl od zpravodajské ČT24 možná kvůli vysílacím právům na mezinárodní sportovní akce. Ta se totiž kupují s územním omezením a internetová práva jsou navíc u většiny zahraničních přenosů nedostupná. Jiná situace se naskýtá ve spojení s domácími ligovými soutěžemi. Počátkem roku 2007 se možnost sledování určitých přenosů prostřednictvím Internetu zrealizovala. Vznikem serverů Fotbal živě (fotbalzive.cz) a Hokej živě (hokejzive.cz) se sportovní příznivcům naskytla možnost sledovat reportáže z fotbalové Gambrinus ligy a hokejové 0 2 extraligy odvysílané v pořadech Dohráno a Studio fotbal. Server fotbalzive.cz navíc nabízí možnost sledování přímých přenosů z utkání fotbalové Ligy mistrů.
Mapa pokrytí digitálním signálem
36
2.6 Začátek vysílání Digitální terestrické vysílání sportovního kanálu ČT4 Sport bylo zahájeno k 10.2. 2006 v 9:00. Z technického hlediska nepřinesl začátek žádné výrazné potíže, jelikož programová náplň v době olympijských her se skládala výhradně z přímých přenosů nebo záznamů. Výrobní náklady byly v podstatě nulové, protože vysílací práva už byla zakoupená pro ČT2, která vysílala 24 hodin denně, a bylo tedy potřeba pouze zkoordinovat trasy a vysílací schéma tak, aby ČT4 Sport nabízel prodloužené přímé přenosy, které na ČT2 už končily, záznamy závodů, které se do vysílání na ČT2 nedostaly, nebo disciplíny, které se na zmiňovaný program nemohly vměstnat z kapacitních důvodů. Pro Českou televizi znamenal tento postup maximální využití zakoupených vysílacích práv. ČT4 Sport po dobu trvání turínských Her mezi 10.2 až 26.2. 2006 vysílal z hlavní budovy České televize na Kavčích horách z odbavovací režie RK 13 v době od 9 do 24 hodin. V úplném počátku sloužil spíše jako doplňková alternativa k ČT2, kde se odehrávalo hlavní televizní olympijské dění. Program ČT4 Sport nebyl moderovaný, olympijské studio s moderátory Vojtěchem Bernatským a Jakubem Bažantem fungovalo pouze na ČT2. Jednotlivé vysílací bloky na ČT4 odděloval grafický přehled následujících přenosů. ČT4 Sport vysílal sporty, které se v olympijském programu objevovaly pouze raritně a pouze ve zkráceném záznamu. Například utkání curlingového turnaje trvají přibližně dvě a půl hodiny a na sportovním kanálu se odvysílalo 12 přímých přenosů a jedno utkání ze záznamu, přičemž počínaje semifinálovou fází mužského i ženského turnaje byly přenosy nekrácené, tedy tříhodinové.
37
2.7 Olympijské vysílání ČT4 Úvodní vysílací den 10.2. měl svůj vrchol až ve slavnostním zahájení XX. olympijských her, takže samotný úvod jeho vysílání se dá označit jako seznamovací. Od 9 do 20 hodin, kdy měl slavnostní ceremoniál začít, se na ČT4 střídaly sportovní dokumenty s archivními materiály a přímými reportážními vstupy. Vysílání načala Beseda o ČT4 Sport, z archivních materiálů se použila repríza finálového utkání hokejového turnaje v japonském Naganu Česko-Rusko, kterou ve vysílání doplnily dokumenty 50 let přímého přenosu, Sláva vítězům a Nechráněné srdce, Zlatý Raška a ti druzí a „Velkej". V časových mezerách mezi pořady se vysílala prezentace samotného kanálu ČT4 Sport a do zahajovacího ceremoniálu měli diváci možnost zhlédnout ještě mapu sportovišť v Turíně, otevření Českého olympijského domu a přehled českých sportovců, kteří aspirovali na medailová umístění. V 19:55 začal přímý přenos za slavnostního zahajovacího ceremoniálu jako sdílené vysílání s ČTI. Premiérový vysílací den zakončila repríza otevření Českého olympijského domu a program Her na ČT4 ve 23:40. Také druhý den odstartoval sportovními dokumenty o slavných československých sportovcích a vzpomínkovým pořadem na ZOH v Salt Lake City 2002. Po tříhodinové repríze slavnostního zahájení Her začal na ČT4 první olympijský přímý přenos. Jednalo se o kvalifikaci žen v akrobatickém lyžování - mogulech, která trvala hodinu a půl. Přínos pro diváky spočíval především ve faktu, že díky rozšířené programové nabídce mohli přímo nebo ze záznamu sledovat veškeré olympijské dění. Některé kvalifikační závody, rozjížďky nebo utkání v kolektivních sportech bez českého zastoupení do vysílání nemohly být zařazeny a ČT4 Sport právě tento jev odstranil. Sportovní divák po dobu olympijských her se ve většině případů zajímá o komplexní dění, nejen o vybrané fragmenty. ČT4 znamenala po dobu olympijských her pro televizní diváky, kteří přijímali digitální signál, alternativu a zároveň doplnění k olympijskému vysílání na ČT2. Pokud.diváka nezajímal přenos na druhém programu, mohl zvolit sport, který se vysílal na Č T 4 a pokud například nestihl přímý přenos na ČT2, na ČT4 měl možnost ho sledovat v repríze. Druhý vysílací den tedy kromě ženské kvalifikace a finále jízdy v boulích, přinesl ještě mužské závody v rychlobruslení na pětikilometrové trati, severskou kombinaci, druhé jízdy sáňkařů a 20kilometrový závod biatlonistů. Od 23 hodin následoval zpravodajský přehled Češi v akci a rozhovor Studio Turín z ČT2 a dokument Historie her. Vysílání bylo zakončeno informační upoutávkou o sportovním kanálu Program ČT4 Sport. Počínaje třetím dnem vysílacím dnem (12.2. 2006) zahajoval vysílání střihový pořad Nejlepší momenty her, který shrnoval nejdůležitější dění uplynulého dne. V 10:00 následoval přímý
38
přenos z mužské kvalifikace ve snowboardu na U-rampě. Další důkaz rozšířené programové nabídky. Snowboardové soutěže se do programu olympijských her začlenily v roce 1998 a v olympijském vysílání České televize zaujímaly minoritní úlohu. Vysílací schéma si pak dfelo pevnou strukturu až do konce olympijských her. Po nejlepších momentech her přišly na řadu jednotlivé sporty podle programu. Jednalo se buď o přímé přenosy, záznamy nebo reprízy, které doplňovaly olympijské dokumenty Historie her. Prostor dostávala také například utkání ženského hokejového turnaje nebo méně atraktivní duely turnaje mužů. Slavnostní zakončení XX. zimních olympijských her v Turíně se uskutečnilo 26.2. v 19:55 a vysílalo se souběžně na ČTI i ČT4 Sport. Vysílání sportovního kanálu po následující dva dny vyplnily převážně olympijských soutěží a závodů a sdílené pořady s ČT2. Neolympijské vysílání tak začalo k 1.3. 2006.
39
2.8 Denní chod ČT4 Sport Chod ČT4 Sport produkčně zajišťují vedoucí produkce a jejich asistenti, kteří se střídají v týdenních cyklech. Za vysílání, respektive dodržování bodového scénáře, zodpovídá režisér v RK 7. Samotné fungování a zajištění ČT4 Sport se dá rozdělit do dvou etap. V té první, která má dlouhodobý rámec, vytvoří dramaturg Anna Tulisová programové schéma na následující měsíc, které se pak podle aktuálních událostí upravuje a mění dle potřeb vysílání (příloha). Druhá etapa nastává před začátkem každého nového vysílacího týdne, kdy se střídají směny vedoucích produkce. Každá směna vytvoří podrobný bodový scénář (viz přílohy) jednotlivých dní. Vychází přitom z programového schématu Anny Tulisové. Bodové scénáře obsahují vysílací časy jednotlivých pořadů a reklamních bloků, podle kterých se řídí režisér. Dále pak plánují nahrávání přenosů na analogové a digitální beta kazety, které pak slouží pro případné reprízy a k archivaci. Bodový scénář mimo jiné určuje, které přenosy se nahrají na kazety a které se naberou do Omneonu 2 4 . Omneon se využívá při ranním a pozdním večerním vysílání, reklamních spotech a také při předtáčení pořadů ve studiu. Vysílání ČT4 začíná v 8 hodin ráno většinou reprízou některého přímého přenosu, který je uložen v Omneonu. Když se odvysílá poslední pořad, který byl uložený v serveru, přechází se do režie RK7, kde režisér podle bodového scénáře koordinuje další postup při vysílání. Všechny pořady kromě přímých přenosů se vysílají z beta kazet. Časový vysílací plán mnohdy nabourávají přímé přenosy, jejichž doba trvání se u některých sportů nedá vždy přesně odhadnout. Pokud například volejbalové utkání skončí ve třech setech během hodiny, ačkoliv na přenos jsou v programu vyhrazeny dvě hodiny, musí se vzniklá časová mezera vyplnit. Tento úkol je v kompetenci editora Milana Fryše, s nímž se režisér poradí o výplni časové mezery. Častá frekvence přímých přenosů v vysílání ČT4 Sport ovšem klade nároky také na plánování vysílacího schématu. Vysílání je před půlnocí zakončeno nemoderovanou zpravodajskou relací Branky Body Vteřiny II. Výjimku tvoří dny, kdy se vysílá golfová PGA Tour a přenosy trvají například do půl druhé ráno.
24 - počítačový server sloužící k nahráváni pořadů a přenosů především pro ranní a pozdní večerní vyslání. Délka pořadů v něm nelze upravovat, což znamená, že pro potřeby vysílání jen nutné aby obsahoval pořady o přesné stopáži.
40
3. Důležité okamžiky prvního roku vysílání Po skončení olympijských her se kanál ČT4 Sport musel vypořádat se dvěma jevy. Zaprvé musel začít čerpat ze svých zdrojů a vycházet z programového schématu, které v té době ještě nebylo optimální a zadruhé musel vlastní zdroje nějakým způsobem nalézt. Heslo, které mělo sportovní kanál charakterizovat, zní „Český sport pro českého diváka." Primárně se tedy tvorba sportovního kanálu zaměřovala na tuzemské sportovní dění, přičemž se snažila dodržovat zásadu minimálně jednoho přímého přenosu denně. Cílem tohoto kroku bylo co nejvíce zviditelnit menšinové sporty a také ty, které na celoplošném kanálu nedostávaly potřebný prostor.
Březen Březnový start poolympijského vysílání rozhodně nebyl tak bezproblémový jako únorový začátek ČT4. Všichni zaměstnanci, kteří měli obsluhu ČT4 Sport v kompetenci, se teprve učili, jak sportovní kanál funguje a na vysílání se to v počátcích markantně projevilo. Z důvodů nepřesného naplánování programového rozvržení vznikaly ve vyslání časové díry, které se musely vyplnit náhodně vybíranými pořady podle délky časové prodlevy. Nebylo ani výjimkou, pokud ve vysílání zůstal „zamrzlý" přehled pořadů, což bylo důsledkem technických chyb. První měsíc vysílání tedy spíše než pečlivě naplánovaná vysílací strategie působil bouřlivě, neuspořádaně a chaoticky s množstvím lidských i technických chyb. Po snadném zahájení olympijského vysílání jako by neexistovala další perspektiva vysílání a programové schéma bylo sestaveno spíše nahodile. Z velké části tvořily vysílací čas reprízy pořadů a archivní materiály. S 1. březnem se rozšířila doba vysílání na 16 hodin denně, tedy od 8:00 do 24:00. Kostru vysílacího schématu tvořily přesně podle dřívějších návrhů 4 zpravodajské relace. V dopoledních časech se reprízovaly pořady a přenosy z předchozího dne. V odpoledním bloku dostaly prostor nové produkty vyrobené pro potřeby sportovního kanálu. Hned 1.3. se 16:50 vysílal půlhodinový pořad Fotbal a hokej z regionů, který mapoval dění v nižších soutěžích těchto sportů. Prvním přímým přenosem na ČT4 se stalo utkání basketbalové Mattoni Národní basketbalové ligy mezi Mlékárnou Kunín a Nymburkem. Basketbal se v počátcích ČT4 stal hlavní náplní přímých přenosů. Kromě zápasů české nejvyšší soutěže zakoupila Česká televize také vysílací práva na Euroligu, prestižní evropskou klubovou soutěž. Jen za březen bylo naplánováno 17 basketbalových utkání (15 přímým přenosem, 2 ze záznamu), přičemž 9 z české ligy a 8 z Euroligy. Každé utkání mělo
41
následujícího dne svou dopolední reprízu. K přímým přenosům se přiřadily také méně sledované sporty jako box, florbal či futsal. Začalo se s vysíláním zápasy hokejové extraligy čistě pro sportovní kanál, s nimiž operovaly všechny předchozí návrhy vysílacích schémat, a také s přenosy fotbalové Ligy mistrů, které se sice překrývaly se souběžně vysílaným Studiem fotbal na ČT2, ale sportovní divák měl možnost volby, který z nabízených zápasů bude chtít sledovat. Dalšími produkty čistě pro účely ČT4 se v prvním měsíci staly anglický Magazín Premiere League, cyklistický pořad Spurt, dostihový magazín Turf 2006, Sport v regionech a Magazín bojových sportů. V březnu také fungovalo souběžné vysílání některých pořadů souběžně s CT2, což znamenalo, že diváci mohli pořad ve stejnou dobu sledovat na obou kanálech. Jednalo se o pořady Time out, Sport ve světě, Smeč a Svět motorů.
Duben Od dubna se však od duplikovaného vysílání upustilo a ČT4 Sport začal vysílat samostatně bez programové pomoci ČT2. Svět motorů se například od dubna úplně přemístil do vysílání ČT4 Sport, ostatní pořady ho následovaly později. Do té doby se jejich premiéry vysílaly vždy na ČT2 a opakování pak na ČT4. Úskalím sportovního kanálu je závislost na bohatém sportovním dění a jeho nabídce. Po měsíci vysílání bylo zřejmé, že české prostředí v daném období nenabízí širokou škálu utkání vhodných pro přenosy ani pro půlhodinové reportážní záznamy, což se odrazilo v programové nabídce. Přestože se filozofie jednoho přímého přenosu denně dodržovala, další programová náplň spoléhala v drtivé většině na reprízy již odehraných pořadů. Například ve středu 12.4. se kromě basketbalového utkání Děčín-Brno neodvysílala žádná premiéra, všechny pořady už byly opakováním nebo se jednalo o archivní dokumenty. Ovšem závěr měsíce přinesl naopak bohatou směsici sportovních klání, která v konečném důsledku dokázala oprávněnost existence sportovního kanálu, jelikož takové množství sportovních událostí by za standardních okolností na celoplošném kanálu ČT2 nedostalo kýžený prostor. Ve stejnou dobu se na území České republiky konalo vyvrcholení basketbalové Euroligy zvané Finál Four, hrála několik mezistátních utkání, souběžně s tím se konalo finále volejbalové extraligy mužů a ve Švédsku probíhaly Švédské hokejové hry, kterých se tradičně účastní česká reprezentace. Do programového rozvržení se všechny zmiňované akce vešly. Nabídka pořadů se v měsíci dubnu rozrostla o měsíčník věnovaný běžeckým soutěžím s názvem Běž! a také o zakoupený motoristický magazín 102 oktanů.
42
Květen Třetí měsíc vysílání přinesl změnu v počtu zpravodajských relací. Původně plánované čtyři zpravodajské bloky, které prokládaly vysílací den, se zredukovaly pouze na dva. Upustilo se od pětiminutových zpráv v 8:00, které otevíraly vysílán}a také od stejně dlouhých poledních zpráv. Důvodem byly komplikace při jejich přípravě a zároveň organizační potíže při sestavování dopoledního vysílacího bloku, protože jednotlivé pořady musely vždy končit přesně ve 12:00. Hlavním bodem květnového vysílání byl světový hokejový šampionát v Lotyšsku. Díky Č T 4 Sport mohla Česká televize poprvé v historii divákům nabídnout téměř kompletní zápasový servis v drtivé většině z přímého přenosu. Hlavní dění z mistrovství světa se podle zákona o České televizi 483/1991 Sb. muselo odehrávat na celoplošném kanálu ČT2. ČT4 Sport nabízel přímé přenosy souběžně hraných utkání s těmi, které se vysílaly na ČT2, takže se zde opět prokázala varianta možnosti širšího diváckého výběru. Ve fázi základních s osmifinálových skupin se na ČT4^port odvysílalo 16 přímých přenosů a další utkání ze záznamu. Počínaje vyřazovací částí se na ČT4 pouze opakovaly přenosy z ČT2. Kromě mistrovství světa v hokeji, které mělo ve vysílání jasně prioritní postavení, přinesl květen také finále basketbalové ligy a přímé přenosy závěrečných utkání světového šampionátu ve florbalu ze Švédska. Skupina pořadů určených čistě pro ČT4 Sport se rozrostla o dvacetiminutový vzdělávací čtrnáctideník Člověk ve sportu a také magazín Požární sport.
Červen Další velmi významnou akcí s mezinárodním dopadem bylo pro vysílání sportovního kanálu mistrovství světa v kopané v Německu. Ze zákonko České televizi musel světový šampionát přenášet kanál Č T 2 , nicméně všechny odvysílané zápasy se jednou až dvakrát reprízovaly na ČT4 Sport, j e n ž u těchto zápasů českému divákovi poprvé v historii vysílání České televize nabídl digitální formát 16:9 sk . Časový harmonogram mistrovství nakonec zapříčinil, že na ČT4 Sport se v přímém přenosu vysílalo osm utkání. Jednalo se o poslední třetí zápasy v základních skupinách, které se hrály ve stejnou dobila diváci tak měli opět možnost volit ze dvou programových variant. S koncem základních skupin se k zápasům fotbalového šampionátu přidalo také vysílání z tenisového Wimbledonu. Nejslavnější grandslamový turnaj začal 26.6. a na Č T 4 Sport se vysílala utkání v šestihodinovém nepřetržitém bloku. Poprvé za dobu vysílání sportovních přenosů nakoupila Česká televize vysílací práva na takový turnaj a odvysílala z něj co největší množství nabízených utkání. Ke konci měsíce června tak náplň sportovního kanálu tvořily témě výhradně dva velké sportovní podniky, reprízy z vrcholícího
43
mistrovství světa ve fotbale a začínající tenisový turnaj ve Wimbledonu. Řešením pro vyplnění potřebného množství vysílacího času se ukázaly být střihové pořady typu „Ohlédnutí za'', které se na ČT4 začaly objevovat u příležitosti každé významné sportovní události. Pokračující tendenci produkce nových pořadů v červnu podpořil magazín V šachu, který se začal vysílat s týdenní periodicitou.
Červenec, srpen Prázdninové měsíce jsou na nabídku sportovních podniků skoupé vzhledem k faktu, že všechny sledované kolektivní soutěže jsou ukončeny. Začátek července vyplňovaly doznívající mistrovství světa v kopané a především Wimbledon, který skončil k 12.7. V týdnu mezi 16. až 23.7. nebyl naplánován ani jeden přímý přenos a programové schéma tak zákonitě muselo stavět výhradně na vlastních pořadech, jejich reprízách, dokumentech, archivních materiálech a reportážních záznamech. Protože se České televizi podařilo od TV Nova získat vysílací práva na fotbalovou Gambrinus ligu, začlenila Redakce sportu do vysílání ČT4 debatní pořad Před fotbalovou ligou. Beseda se vysílala denně od 13. do 28.7. v čase 20:00 až 20:30. Hosty pořady, který se moderoval v e studiu ČT4, byli vždy zástupci jednoho vybraného mužstva, které se měl představit v nadcházejícím ročníku nejvyšší české fotbalové soutěže. Vysílací plán Gambrinus ligy počítal se dvěma přímými přenosy z každého hracího kola. Na ČT4 Sport si fotbalový přenos vyhradil nedělní večer od 20:00. V pondělí pak následovala debata nad právě ukončeným kolem s názvem Sečteno podtrženo. Premiérový přenos z fotbalové ligy na ČT4 se uskutečnil 30.7. v rámci utkání FK Dynamo České Budějovice - FC Slovan Liberec. Historickým datem z pohledu sportovního televizního vysílání ČT4 sport se stal 8. srpen, kdy se uskutečnil první přímý přenos ze šachového utkání. Šachová exhibice byla naplánována na čas 18:00 až 19:15. Srpnové vysílací schéma vyplnily zpočátku měsíce několikahodinové přenosy a jejich následné reprízy z mistrovství světa ve vodním slalomu a také atletický světový šampionát ve Švédsku, z něhož se odvysílal maximální možný počet všech závody včetně rozběhů a kvalifikací. Pokračovalo se v nedělních přímých přenosech z fotbalové soutěže, převážnou část vysílání ve dnech 17. až 21.7. zaplnil mezinárodní florbalový turnaj Czech Open, z kterého se vysílalo 10 dvouhodinových přenosů. Po vzoru besed Před fotbalovou ligou odstartoval 24.8. seriál Před hokejovou extraligou se zástupci hokejových klubů. Zároveň se v Japonsku konalo mužské mistrovství světa v basketbale, z kterého počínaje osmifinálovou
44
vyřazovací fází odvysílal kanál ČT4 Sport všechna utkání a identická situace nastala také v případě veslařského mistrovství světa v Anglii. Září Zářijové vysílání mělo tři milníky. Prvním se stalo zahájení pravidelných úterních přenosů z extraligy ledního hokeje. Podle herního plánu soutěže se vždy jedno utkání z kompletního úterního kola odvysílá v přímém přenose. Prvním televizním zápasem na ČT4 Sport se stalo střetnutí HC Lasselsberger Plzeň - HC Vítkovice Steel. Do vysílání se se začínajícím novým ročníkem opět začlenila fotbalová Liga mistrů a sportovní kanál odvysílal mezi 13. až 23.9. také 13 utkání ze světového šampionátu basketbalistek v Brazílii. Utkání českých reprezentantek a zápasy o umístění se v premiéře vysílaly na ČT2, ČT4 Sport tak přinášel pouze jejich opakování. V rámci pořadů zaznamenal výraznou změnu magazín míčových halových sportů Time out, který změnil svou formu a v nové podobě se přesunul do pondělního večerního vysílacího času na ČT4 Sport. Končí reprízování debat o sportu, které se každý všední den ve 20:03 vysílaly na zpravodajském kanále ČT24. Důvodem je zrušení tohoto formátu na ČT24 a tím pádem se Debata o sportu přesouvá do kompetence ČT4 Sport.
Říjen Říjen nepřinesl vysílací priority v podobě významné sportovní akce (snad jen s výjimkou MS ve sportovní gymnastice, které se na ČT4 vysílalo 17. do 21.10.), ale na programovém schématu a jeho rozvržení, že vysílání CT4 Sport už ostalo organizovaný charakter se snahou ritualizovat pro diváka některé bod vysílání. V pondělí po 17. hodině dostává prostor přímý přenos z volejbalové extraligy mužů a následně pak fotbalový diskusní blok sečteno podtrženo společně s Magazínem Premier League, úterní večer je vyhrazen pro hokejovou nej vyšší soutěž a jednou za dva týdnu také pro fotbalovou Ligu mistrů, ve středu večer basketbalová Euroliga, čtvrtek patří vybrané české soutěži - většinou házené nebo futsalu, v pátek se plánují přenosy z české basketbalové ligy a víkendové vysílání dává prostor různým sportům. Pevným bodem víkendového vysílání je nedělní přenos z fotbalové Gambrinus ligy.
Listopad Nejvýraznější změnou vysílacího plánu se stalo stažení zpravodajské relace Branky body vteřiny, která se vysílala souběžně s ČTI. Důvodem tohoto kroku byl rostoucí počet přímých přenosů, který časově zasahoval právě do vysílání této relace. Počínaje 1.11. tak jediným
45
zpravodajským souhrnem na ČT4 zůstaly tříminutové Branky body vteřiny II, které před půlnocí uzavírají vysílání CT4. Sportovní kanál rovněž zaznamenal dočasnou změnu vysílacího času, když 15.11. začal kvůli přímému přenosu ze semifinále ženského mistrovství světa ve volejbalu v Japonsku v 5:55. Nabídka dalších produktů byla standardní, ve vysílání se už podle programových zvyklostí střídaly přenosy z české Gambrinus Ligy i Ligy mistrů, z hokejové extraligy a Evropské hokejové tour, basketbalové Mattoni NBL a Euroligy, volejbalové a házenkářské extraligy, které doplňovaly tradiční pořady, dokumenty a záznamy událostí v menšinových odvětvích.
Prosinec Z pohledu inovací a rušení se v prosincovém vysílání nic významného nepřihodilo. Kanál už našel svou programovou tvář a ve vybudovaných vysílacích zvycích pokračoval beze změn. Z programového hlediska bylo zajímavé řešení vysílání na samém konci měsíce, respektive kalendářního roku. Vysílání ve dnech 24.a 25.12. vyplnil sestřih nejzajímavějších momentů a závodů zimních olympijských her v Turíně. 26.12. se vysílaly nej atraktivnější utkání mistrovství světa v kopané v Německu. Sedm hodin (10:50-17:50) ve vysílání 27.12. pak vyplnily reprízy zápasů Ligy mistrů. Návraty ke sportovním vrcholům roku 2006 zakončily 30.12. (13:20-16:55) a 31.12. (8:00-13:40 a 15:45-23:55) vybraná hokejová utkání z české extraligy a olympijského turnaje.
Leden Lednové vysílání obohatilo zakoupení nového fotbalového týdeníku Goalissimo a přesun pořadu Sport ve světě z ČT2 pouze na ČT4 Sport. Z nabídky zimních sportů se na ČT4 objevily přímé přenosy ze skokanského Turné 4 můstků a také divácky sledované závody Světového poháru biatlonistů, který se vysílal 5. až 14.1. Ze světových sportovních událostí se na ČT4 prezentovalo mistrovství světa v cyklokrosu, z něhož se poprvé odvysílal kompletní program včetně závodu juniorů, který se v dřívějších letech z časových důvodů do vysílání neprosadil, a také mistrovství Evropy v krasobruslení, které podobně jako cyklokros mohli diváci sledovat s kompletním programem všech jízd. Počátkem ledna ustala výroba a vysílání magazínu Požární sport. Naopak na konci tohoto měsíce se do vyslání ČT4 Sport zařadil nový produkt v podobě přímých přenosů z německé fotbalové Bundesligy. Počínaje 26.1. tak každý pátek od 20:25 na sportovním kanálu objeví vždy jeden přímý přenos vybraného utkání německé fotbalové soutěže. Prvním zápasem byl souboj Borussia Dortmund - Bayera Mnichov. Na přenosy pak od 29.1. programově
46
navazoval nově nakoupený Magazín Bundesligy, který obsahoval sestřihy všech zápasů této soutěže a ve vysílání se objevil v rámci nově zkomponovaného Studia fotbal v pondělní večer. Studio fotbal vzniklo sloučením Magazínu Premier League a Bundesligy a vytvořilo nový pořad zabývající se děním v zahraničních fotbalových soutěžích, převážně v Německu a Anglii.
Únor Únor zakončil úvodní rok vysílání kanálu ČT4 Sport a přinesl širokou škálu sportovních událostí, které opět na sportovním kanálu našly plné uplatnění. Programově hektická byla především první polovina měsíce, kdy se navzájem překrývaly čtyři akce mimořádného významu - závěr mistrovství světa v házené mužů, mistrovství světa ve sjezdovém lyžování, světový šampionát v biatlonu a mistrovství světa v rychlobruslení. Sjezdové lyžování bylo zahrnuto převážně do vysílání CT2, takže na ČT4 se vysílaly hlavně reprízy závodů, ale od 9. do 12.2. se na sportovním kanálu odvysílaly 4 přímé přenosy. Biatlonový šampionát v italské Anterselvě byl celý naplánovaný pro vysílací schéma ČT4, takže mezi 4. až 10.2. se vysílalo 7 přenosů ze všech závodů šampionátu. Závěr házenkářského šampionátu zahrnoval dvě semifinálová a finálové utkání. Přenosy z rychlobruslařského mistrovství světa se pak především z důvodů časové kolize s biatlonovými závody vysílaly v záznamu ve večerních vysílacích časech. Kromě těchto důležitých mezinárodních akcí ČT4 Sport pokrýval už tradiční sportovní dění v rámci domácích i zahraničních soutěží. Poprvé od začátku vysílání fotbalové Ligy mistrů měli diváci díky ČT4 v přímém přenosu nebo ze záznamu 20. a 21.2. zhlédnout všechna osmifinálová utkání této soutěže. Nabídka pořadů sc 23.2. rozrostla o nový týdeník ze světa ragby s názvem Total ragby, čímž programová skladba ČT4 Sport demonstrovala pestrost sportovního zacílení a vysílací prostor pro menšinové sporty.
V nastoleném vysílacím trendu pokračuje ČT4 Sport i v současné době. Přenosy z domácích soutěží mají ve vysílání pravidelné časy a mezinárodní události si v programovém schématu získávají maximální pozornost. Pestrou skladbu pak doplňují sportovní magazíny z různých odvětví, dokumenty a reportážní záznamy z menšinových sportů.
47
3.1 Prostor pro menšinové sporty Spuštění tematického sportovního kanálu mělo za následek strmý nárůst počtu přímých přenosů. U nej sledovanějších sportů z pohledu českého publika - fotbalu a hokeje - se čekalo značně zvýšené výroby. U fotbalu to dokumentuje nákup vysílacích práv na fotbalovou Gambrinus ligu, německou Bundesligu, střihových magazínů a výrobou diskusního pořadu. Hokejové vysílání se rozšířilo o jeden přímý přenos z extraligy týdně a zařazení většího počtu zápasů z mistrovství světa a Euro Hockey Tour. Markantní navýšení frekvence ve vysílání zaznamenal také motorismus. Vzhledem členitosti tohoto sportu (rallye, motocykly, superbiky, autokros, motokros, plochá dráha atd.) se motoristické soutěže vůbec nej zařazovanějším prvkem ve vysílání ČT4 Sport. Dalšími proklamovanými sporty, které měly vykázat zvýšenou četnost přímých přenosů v rámci sportovního kanálu, byly basketbal a volejbal. O b a dva sporty zaznamenaly radikální navýšení přímých přenosů. Na ČT2 dostávaly prostor j e d n o u za tři týdny coby součást magazínu Time out, na ČT4 se do vysílání nasazovaly m i n i m á l n ě jednou týdně. Minimálně jedno utkání z každého kola basketbalové i volejbalové soutěže se vysílalo přímým přenosem, navíc basketbaloví příznivci mohli v programu Č T 4 každé úterý a každou středu nalézt přímé přenosy z Euroligy, z volejbalové sekce se nabízela domácí utkání Ligy mistrů, ve kterých účinkoval český zástupce DHL Ostrava. V letních měsících se pak nabízela alternativa přímých přenosů z plážového volejbalu. Kromě výše z m i ň o v a n ý c h sportů však na ČT4 dostávala prostor menšinová odvětví, a to nejen formou půlhodinových reportáží, ale také v přímých přenosech. Například florbalový přenos se zrealizoval pouze u příležitosti reprezentačního utkání nebo při finále české ligy, což v praxi znamenalo maximálně čtyři přenosy za rok. Co se týče dostihových sportů, tak ve vysílání ČT2 se každoročně objevuje pouze nejslavnější tuzemský závod Velká pardubická steeplechase. V roce 2006 se každý měsíc uskutečnil jeden přímý přenos z dostihových závodišť. Házená se potýkala s podobným rozvržením jako basketbal a volejbal, což znamenalo, že na házenkářský přenos se ve vysílání dostalo jednou za měsíc v rámci pořadu Time out. V průběhu úvodního vysílacího roku si házenkářské přenosy z mužské extraligy našly stabilní vysílací čas ve čtvrtek v podvečer. Do vysílání se mohou zařadit všechna utkání reprezentačních výběrů a počínaje rokem 2006 se založila tradice přípravného mezinárodního turnaje České televize, z něhož v dubnu 200ž a 3007 odvysílala na ČT4 Sport pokaždé po třech přímých přenosech.
48
Ragby se do začátku vysílání ČT4 prakticky neobjevilo a v prvním roce vysílání se z tohoto sportu uskutečnilo sedm přímých přenosů a v úvodu roku 2007 se navíc zakoupil tematický magazín Total ragby. Baseball nebo softball se kvůli délce trvání utkání (až 3 hodiny) také na programu ČT2 témčř nevyskytovaly. S příchodem kanálu ČT4 Sport se otevřela cesta například pro vysílání linálových utkání baseballového poháru (1.10. 2006) nebo finále softballové extraligy (14.10.
2006). Některé malé sporty se prezentují díky reportážním půlhodinovým záznamům. Například z českého poháru v cyklokrosu odvysílal kanál ČT4 Spon záznamy všech osmi závodů tohoto seriálu (27.9. - 17.12.). Poprvé v historii se na obrazovkách České televize prezentovaly šipky (Czech Open 8.11. 2006), travní lyžování (22.8. 2006) nebo bowling (Turnaj mistrů 14.2. 2007). Některé minoritní sporty dokonce získaly svůj pravidelný magazín (V šachu, Požární sport), čímž mají v televizním vysílání zajištěnou pravidelnou prezentaci. Z některých odvětví se pro sezónní účely nakupují pořady od zahraničních produkcí (Světový pohár v lukostřelbě, Evropský pohár v triatlonu), nebo se zakoupí jednorázová akce (MS v kulturistice 4.11. 2006, MS ve sportovním aerobiku 22.10. 2006).
Přehled vybraných televizně menšinových sportů ve vysílání ČT4 Sport
Název sportu
Počet PP nebo záznamů od 10.2. 2006 do 28.2. 2007
Házená
33
Florbal
31
Futsal
17
Baseball, softball
7
Veslování, kanoistika, vodní slalom
21
Dostihové sporty
6
Ragby
7
Gymnastika, aerobic
18
49
3.2 Přehled pořadů na ČT4 Sport Kromě přímých přenosů, které mají sloužit jako hlavní náplň ČT4 Sport, doplňuje programovou skladbu řada pořadů. Některé z nich vznikly čistě pro potřeby ČT4 Sport, jiné se přesunuly z ČT2 a některé nakoupila redakce sportu ze zahraniční produkce.
a) Pořady vzniklé pro CT4 Sport
Spurt Čtrnáctideník o dění v cyklistice, jehož premiéra se vysílá každý druhý čtvrtek. Spurt pojednává o všech odvětvích cyklistiky, tedy o silniční nebo dráhové, horských kolech, BMX nebo cyklokrosu. Dramaturgem poraduje Michal Kopecký a a režíruje ho Patrik Fischer. Obrazové materiály se do Spurtu dostávají trojí způsobem. Využívají se jednak příspěvky, které nabídly agenturní výměny, reportáže natočené redaktory sportovní redakce nebo externích materiály, které má Michal Kopecký k dispozici. Ty mu natočí kameraman, který spolupracuje s Českým svazem cyklistiky a je přítomen na určité sportovní akci.
Magazín bojových sportů Pořad zaměřený na kontaktní a úpolové sporty. Jeho první vysílání se datuje k 9.3. 2006. Rovněž v tomto případě jsou v první řadě vysílány materiály, které obstará dramaturg Michal Kopecký, i když režisérem pořadu je Michal Dusík. V menší míře se využívají reportáže natočené pro potřeby ČT4 Sport. Stejně jako Spurt má Magazín bojových sportů dvoutýdenní periodicitu a vysílán ve čtvrtek.
V šachu Šachový magazín je jedním z mála moderovaných produktů na programu ČT4 Sport. Vysílat se začal 16.6. a j e h o dramaturgií a moderováním byl pověřen Miroslav Langer. Magazín V šachuje kombinací moderovaného pořadu s reportážemi z jednotlivých šachových závodů či mistrovství a zároveň využívá grafických prostředků k analýze pro diváky zajímavé šachové partie ve studiu, kterou provádí přizvaný expert. Pořad trvá 30 minut a jeho režisérem je stabilně Miroslav Hajný.
50
Sport v regionech Pořad fungující od s a m é h o počátku vysílání ČT4 Sport. Na jeho tvorbě se podílí všechny tři sportovní redakce Č e s k é televize - Praha, Brno, Ostrava, které se v týdenních cyklech střídají v jeho tvorbě, což v praxi znamená, že jeden týden je pořad vyplněn reportážemi z Čech. které připraví pražská redakce, pak přijde na řadu Brno a následně Ostrava. Premiéra Sportu v regionech j e každý čtvrtek. Stopáž pořadu je stanovena na 30 minut, ve kterých dostávají prostor všechny sportovní události, které neprobíhají na profesionální vrcholné úrovni (mládežnické soutěže, otevření sportovišť, minoritní sporty - beach soccer, koňské spřežení, nohejbal nebo závody aut na vysílačku). Dramaturgii pořadu řídí Vlastimil Vlásek.
Motoristické m a g a z í n y Motorismus z a u j í m á velkou část vysílacího času ČT4 Sport a to se týká jak přímých přenosů tak tematických p o ř a d ů . Po začátku vysílání ČT4 vznikly pro potřeby tohoto programu čtyři specializované pořady z motoristické oblasti, které se ve stejném čase pravidelně střídají, takže každý z nich se ve vysílání objeví jednou za měsíc. Štafetu začal Rallye magazín, který mapuje dění v č e s k ý c h a zahraničních rallye soutěžích a postupně vznikl záměr začlenit ve stejný čas do vysílání další specializované magazíny. Dalšími pořady jsou tedy Auto-rallyecross magazín (automobilové a rallyekrosové soutěže), Motocykly a bikeři (motocyklové závody) a Ze světa okruhů a vrchů (automobilové a motocyklové soutěže). Premiéra každého magazínu j e v pátek ve večerních hodinách, každý pořad trvá 30 minut. V pozicích režisérů se pravidelně střídají V o j t ě c h Kára a Štěpán Sluka.
Požární sport Dvacetiminutový sezónní měsíčník, který přináší sestřih reportáží ze závodů v požárních soutěžích. Jeho dramaturgii sestavuje Alice Tejkalová a reportáže natáčí redaktoři sportovní redakce. Vzhledem k faktu, že sezóna požárního sportu trvá od června clo listopadu, se ve stejnou dobu vysílá i tento pořad.
Golfzurnál, Golf magazín Oba magazíny z a m ě ř e n é na dění v golfovém prostředí se pro účely sportovního vysílání vyrábí mimo působnost sportovní redakce a kanál ČT4 sport je pro vysílání dostává kompletně připravené. Na výrobu se nemusí vynaložit žádné externí náklady, čili výrazně nezasahují do rozpočtu sportovní redakce.
51
Dvacetiminutový měsíčník je charakterizován jako pořad „nejen pro běžce". Náplní magazínu Běž! jsou informace z atletického dění a závodů. Vysílat se začal 28.4. Dramaturgem je Michal Dusík a režisérem pak Petr Musil.
Branky Body Vteřiny po 25 letech Každodenní pořad využívající archivních materiálů České televize. Pořad funguje jako připomínka nejstaršího pořadu České televize v dějinách. Každý den se po současné znělce Branek Bodů Vteřin objevují dobové zpravodajské sportovní relace v nezkrácené podobě. V současné době se využívají archivy pořadů z roku 1982. Sestřihem archivních relací byl pověřen redaktor RS ČT David Lukšů.
Člověk ve sportu Naučný autorský dokumentární pořad, který se vymykal tradičním sportovním magazínům. Moderátor v obraze podle scénáře a za pomoci rozhovorů s respondenty a vlastních úvah rozvíjel dané téma pořadu (Proměny sportu, fair play, v roli trenéra atd). Od května do prosince 2006 se vyrobilo 13 dílů pořadu a ve vysílání dostávaly prostor jednou za dva týdny.
Debata o sportu Formát debaty původně vznikl pro zpravodajský kanál ČT24, kde se do vyslání dostal každý všední den ve 20:03. Se změnou vysílacího schématu ČT24 se debata přesunula výhradně na sportovní kanál. N e m á stálý vysílací čas a v současné době se vysílá jednou do týdne. V pozicích moderátorů se střídají jednotliví redaktoři sportovní redakce. Snahou debat je reflexe aktuálního sportovního úspěchu, jubilea nebo významné události.
b) Pořady zakoupené pro ČT4 Sport
Goalissimo Střihový týdeník, který každý čtvrtek přináší informace a sestřihy zápasů nejprestižnějších evropských fotbalových soutěží. Pořad trvá 50 minut. Premiéru ve vysílání měl
52
Total ragby Dvacetiminutový týdeník přináší informace ze světa rugby, aktuální zápasy, profily slavných hráčů a pohled do archivů důležitých utkání. O pořad se redaktorsky starají David Kozohorský a Jiří Štěpán ,
Magazín Bundesligy Několikaminutové sestřihy zápasů německé Bundesligy, které dávají dohromady ucelený magazín. Tento produkt nakoupila redakce sportu koncem ledna 2007. Ve spojení s Magazínem Premier League, dal vzniknout novému pořadu Studio fotbal.
Magazín Premier League Původně samostatný pořad obsahující sestřihy zápasů anglické nej vyšší fotbalové soutěže, který se začal vysílat ihned po spuštění ČT4 Sport. Po zakoupení Magazínu Bundesligy v lednu 2007 se pořad vysílá v rámci pondělního Studia fotbal.
Moto GP Dvacetiminutový motoristický magazín, který j e takzvaně na klíč dodávaný České televizi, což znamená, že ho pro Českou televizi vyrábí externí firma, vždy před závody Velké ceny silničních motocyklů, na které má Česká televize vysílací práva. Tento měsíčník vždy slouží jako upoutávka na nedělní přenos ze závodů mistrovství světa silničních motocyklů.
102 oktanů Poslední pořadem z motoristické sekce j e měsíčník 102 oktanů, který ve dvaceti minutách shrnuje dění na autodromu v Mostu a brněnském Masarykově okruhu. Jde tedy o reportážní návrat k závodům, které se na těchto dvou českých okruzích uskutečnily. Pro Českou televizi ho vyrábí firma Direct Film.
c) Pořady vysílané v premiéře na ČT2 nebo kompletně přesunuté na CT4
Sport ve světě Magazín využívající obrazových materiálů z agenturních výměn, který mapuje nejdůležitější sportovní události v celém světě. Premiéru má každé pondělí. Jeho vysílání bylo zařazeno na program ČT2 vždy po 19:00 a stopáž byla stanovena na 25 minut. Od ledna 2007 se magazín přesunul na Č T 4 Sport, j e h o náplň a forma se nezměnila, ovšem stopáž se navýšila na 40
53
minut a čas vysílání j e určen na dobu po 16. hodině, což klade značné nároky na rychlou práci redaktorů a nezřídka se stává, že některé příspěvky se namlouvají na živo při vysílání. Dramaturgicky m á pořad vede Miroslav Langer, který vybírá a řadí příspěvky do pořadu, a následně j e zadává ke zpracování jednotlivým redaktorům.
Svět motorů Magazín věnovaný dění v motoristické oblasti. Jako jediný motoristický pořad s vysílal ještě před vznikem Č T 4 Sport na programu ČT2. Jeho náplní je především tuzemské motoristické dění, což zahrnuje závody všeho druhu od motokrosu až po rallye. Na rozdíl od dalšího motoristického m a g a z í n u Auto moto revue se věnuje čistě závodní a výsledkové stránce především českého motoristického dění. Výjimku tvoří významné mezinárodní akce jako například Rallye Dakar. Délka pořadu je 40 minut a premiéru má každé úterý ve 20:00.
Paralympijský m a g a z í n Pořad věnovaný sportu tělesně postižených. Vysílá se s měsíční periodicitou a premiéru má na ČT2. Původně trval 30 minut, od roku 2006 se jeho stopáž zkrátila na 20 minut. Pořad využívá reportáží natočených výhradně redaktory sportovní redakce. Dramaturgicky se o pořad starají Alice T e j k a l o v á a Jakub Bažant.
Maxtreme Měsíčník o adrenalinových sportech. Pro Českou televizi ho vyrábí a dodává firma GSMA. Pořad mapuje světové dění v mladých a dynamických odvětvích a trvá 20 minut. Na tvorbě pořadu spolupracují redaktoři Jiří Holzcl a Ivan Mejtský.
Time out Magazín halových m í č o v ý c h sportů, který se vysílá každé pondělí téměř vždy od 19:25. Moderovaný pořad dříve na ČT2 rámoval přímý přenos zápasu basketbalové, volejbalové nebo házenkářské extraligy. S přesunem na ČT4 se radikálně změnil jeho formát. Původně se vysílalo ve virtuálním studiu, které nahradilo studio reálné, jehož podobaje společná pro všechny moderované pořady na ČT4 Sport. Pořad navíc zkrátil vysílací čas na 30 minut a je rozdělen do tří bloků - basketbal, házená, volejbal. V těchto tematických úsecích se nachází reportáže, v nichž redaktoři sportovní redakce rozebírají aktuální témata a zápasy v jednotlivých odvětvích. Součástí každého pořadu je také host, který podle své specializace obohacuje j e d e n ze tří bloků, jenž je v bodovém scénáři řazen vždy na konec. Součástí '1 ime
54
outu je také živý telefonát moderátora se sportovcem, který rozebírá nějakou aktuální událost, a také soutěž o věcné ceny. V současnosti se uvažuje o rozšíření stopáže pořadu na 45 minut. V pozicích moderátorů se pravidelně střídají Barbora Koudelková, Jakub Bažant, Jiří Rejman a Jan Smetana. Režisérem je Petr Musil.
Turf 2006, 2007 Magazín z oblasti dostihového sportu, který se od roku 1998 vysílal na programu ČT2 pod názvem Paddock. Podobně jako u požárního sportu se jedná o sezónní pořad, který je odkázaný na dění v dostihové sezóně, takže se vysílá od poloviny března do listopadu. Pořad se vysílá s týdenní periodicitou a jeho náplň tvoří reportáže z dostihových závodů. Dramaturgem j e Marek Svačina a Turf režíruje Petr Musil.
Smeč Původně se pořad věnovaný tenisu, squashi, badmintonu a stolnímu tenisu vysílal na kanále ČT2 jako čtvrtletník. Od září 2006, kdy se magazín kompletně přesunul do programu ČT4, změnil periodicitu svého vysílání. Stal se z něj měsíčník a jeho stopáž je 25 minut. Dramaturgii Smeče řídí David Kozohorský, režisérem je Jan Celner, jenž se stará o vizuální podobu odvysílaných příspěvků jednotlivých redaktorů.
Magazín Ligy mistrů Pořad vyráběný anglickou režií, který se v České televizi pouze zvukově upraví, což znamená, že příslušní redaktoři ve zvukových režiích namluví naplánované úseky magazínu magazínu. Pořad m a p u j e dění ve fotbalové Lize mistrů a na programu ČT2 má premiéru každý pátek po 19. hodině. ČT4 Sport pak vysílá minimálně tři reprízy.
Sláva vítězům Na základě koprodukční smlouvy s externí firmou se v roce 2001 začal vyrábět dokumentární pořad o slavných českých a československých sportovcích. Vysílal se na programu CT2, od roku 2006 se vysílá také na ČT4 Sport. Dokument nemá pevný vysílací čas ani periodicitu (za loňský rok se vyrobily 4 díly) a jeho stopáž je 20 minut.
55
V záři pěli kruhů Olympijský magazín dostává Česká televize na základě výměnných smluv s Evropskou vysílací unií EBU. Jeho dvacetiminutové premiéry se vysílají jednou za měsíc na ČT2, premiéry posléze na CT4 Sport. Pořad retrospektivní formou mapuje významné momenty historie olympijských her, nezapomenutelné výkony a legendární sportovce. Dramaturgicky pořad sestavuje Michal Dusík.
Dohráno Původně padesátiminutový pořad obsahující aktuální reportáže ze skončených nedělních kol fotbalové ligy a hokejové extraligy, který své nedělní vysílání rozšířil ještě na úterní vzhledem k početnosti hokejových utkání. V nočních hodinách na ČT2 v reportážích mapoval odehrané ligové zápasy a následně rozebíral jedno téma, které jejich průběh odkryl. S počátkem sezony 2006/2007 se z pořadu vyčlenila fotbalová polovina, když vznikl samostatný pořad Studio fotbal. Dohráno se tím pádem stalo čistě hokejovým pořadem. Od ledna 2007 navíc vysílá v nové vizuální formě ve virtuálním studiu. Premiéru má každou neděli a úterý po 22. hodině, repríza se následujícího dne vysílá v odpoledních hodinách na ČT4 Sport. Pořad byl od svého vzniku uváděn dvojicí moderátorů. Od září 2006 se ustálila moderátorská čtveřice Darina Johanidesová, Jana Niklová, Jiří Holzel a Robert Záruba.
Studio fotbal Pořad věnovaný reportážím a rozhovorům z fotbalové Gambrinus ligy. Původně tvořil polovinu magazínu Dohráno, od září 2006 funguje samostatně ve změněném formátu. Moderátor společně s hostem ve studiu postupně hodnotí všechna utkání. Forma reportáží se od těch, které se vysílali v Dohránu, liší. Původně byly reportáže jen sestřihem klíčových situací zápasu, za kterými pak po moderátorském vstupu následovaly rozhovory k jednomu aktuálnímu tématu. Reportáže Studia fotbal nabízejí výpovědi aktérů ihned poté, co v reportáži objeví klíčový moment utkání. V současné době se pořad vysílá ve stopáži 52 minuty. V pozicích moderátorů se střídají David Kozohorský, Ondřej Lípa a Vlastimil Vlášek.
56
3.3 Sledovanost Č T 4 Sport Sledovanost sportovního kanálu ČT4 Sport se elektronicky metodou TV metrů 25 měří od 1.5. 2006. Pro Asociaci televizních organizací ji provádí společnost Meadiaresearch. Podle jejích průzkumů mohlo k dubnu 2007 sledovat vysílání ČT Sport 18,3% televizních domácností z celkového počtu 3 906 000. To znamená, že počet televizních domácností, které sledují vysílání ČT4 Sport, ať už pomocí set-top-boxu nebo přes kabelovou televizi, je přibližně 714 800. Tento počet j e pro porovnávání sledovanosti klíčový, jelikož ČT4 sport se svým dosahem zatím nemůže rovnat celoplošným kanálům ČT ani komerčním TV Nova a Prima. Sledovanost tematického kanálu závisí na dvou faktorech. U sportovního kanálu je rozhodující především aktuální nabídka pořadů a přenosů a také proces programové rituálizace, tedy návyk publika na určité vysílací časy. V tomto ohledu u diváků vítězí nedělní Studio fotbal od 20:00 s přímým přenosem utkání probíhajícího kola Gambrinus ligy. Dlouhodobě se drží na čele sledovanosti stálých pořadů. Například 29.4.se Studio fotbal stalo při ratingu 2,2 2ň a podílu na publiku 5,46% nej ledovanějším pořadem dne, stejně jako 11.3. (rating 2,3%, share 5,09%). Ten samý den však největší share27 prokázalo mistrovství světa v rychlobruslení v USA, kde měla Česká republika šance na zlato díky Martině Sáblíkové. Při ratingu 1,6 dosáhl přes hodinu trvající záznam (22:20 - 23:30) share 8,78%. Průměrnou sledovanost vykazují páteční přenosy z německé Bundesligy, utkání basketbalové Euroligy a navzdory pozdním vysílacím časům také golfová PGA Tour (rating mezi 0,5 -
1,0%). Zvýšená sledovanost souvisí s konáním mezinárodní významné akce. Jako příklad mohou posloužit dvě události z února 2006. Nečekaně vysoký divácký úspěch měl světový šampionát biatlonistů v italské Anterselvě. V sobotu 10.2. sledovalo od 10:40 mužský závod štafet na 4x7,5 km přibližně 99 tisíc diváků (rating 2,5% a share 13,85%). na publiku 10,22.
25 - elektronické zařízení, které se využívá k zaznamenávání sledovanosti televize jednotlivých členů, resp. hostů televizní d o m á c n o s t i . K přenosu dat ze zařízení j e využíváno GSM komunikace - SMS zpráv 26- Procentuální vyjádření podílu počtu diváků, kteří pořad v danou minutu sledují daný pořad k celkovému počtu lidí z dané cílové s k u p i n y 27 - Podii počtu diváků, kteří sledují určitý kanál k celkovému počtu diváků sledující televizní vysílání na všech dostupných kanálech
Data - zdroj Mediaresearch, údaje o sledovanosti pořadů ČT4 poskytla Markéta Cirhanová
57
Share na 10% se u kanálu s pětinovým pokrytím dá považovat za úspěch. Biatlonový šampionát tuto hranici překročil například už ve středu 7.2., kdy závod žen na 15 km dosáhl share 12,13%. Podobně vysoký zájem projevili diváci o závod prestižní kategorie elite na mistrovství světa v cyklokrosu v Belgii. V neděli 28.2 vykázal přímý přenos trvající od 14:20 do 15:40 sledovanost 3,3 a poclíl
v
3.4 Perspektivy vysílání CT4 Sport Další vývoj sportovního kanálu bude záviset na pokračování procesu digitalizace, schválení novely zákona o digitálním vysílání a rychlosti rozšiřování pokrytí území České republiky digitálním signálem. Urychlení procesu digitalizace totiž na ČT4 Sport přesune veškeré sportovní pořady a přenosy z ČT2, které se na tomto kanálu musejí vysílat ze zákona kvůli jeho celoplošnému dosahu. Jakmile se rozšíří pokrytí digitálním signálem, nabídka produktů na ČT4 Sport bude podstatně bohatší a projekt sportovního kanálu nabude na významu. S přesunem pořadů z CT2 bude potřeba rozšířit dobu vysílání, program se zredukuje o značné množství repríz, které nahradí lukrativní přímé přenosy. Už nyní se přemýšlí o čtyřiadvacetihodinovém kontinuálním vysílání, nicméně tyto plány jsou zatím ve stádiu debat. Minimálně by se však vysílací čas měl v blízké budoucnosti rozšířit o dvě hodiny, tedy od 6:00 do 24:00. ČT4 Sport si během prvního roku vysílání zdařile vytvořil a zažil divácky atraktivní vysílací schéma, z kterého ani po přesunu velkých sportovních akcí nezmizí malé sporty přesně podle původního konceptu sportovního kanálu. Rozvoj digitálního vysílání navíc umožní ve vysílání ČT4 Sport využít prvky interaktivity, které se pro sportovní vysílání přímo nabízí. Divácké hlasování v průběhu přímého přenosu, sportovní on-line hry, sázení, tyto všechny interaktivní součásti pokročilého stádia digitálního vysílání můžeme v budoucnu od ČT4 Sport očekávat. Zatím ovšem není jasné, v jakém časovém horizontu se k těmto krokům bude přistupovat vzhledem ke komplikacím, které provázejí udělování digitálních licencí a tedy digitalizaci jako celku vůbec. ČT4 Sport byl budován jako crossmediální kanál, neboli kanál, který se kříží s jinými médii. Ve své první fázi se měl stát pouze sportovním kanálem vysílajícím sportovní obsah, ve druhé se měl začít propojovat s Internetem, což se startem serverů fotbalzive.cz a hokejzive.cz začalo dít. Poslední třetí fáze, k níž ČT4 sport směřuje, je interaktivní multimediální kanál. Třetí etapa však může začít teprve až s pohybem celého digitalizačního dění v České republice.
58
Závěr: Sportovní kanál Č T 4 Sport se v českém mediálním prostředí uvedl jako zdařilý a do digitální budoucnosti slibný projekt. Úplný začátek vysílání sice neodpovídal strategickému plánování, nicméně po chaotickém a koncepčně neuspořádaném startu dokázal během prvního roku ustálit a programově obohatit své vysílací schéma. Jeden rok je navíc pro nalezení optimální podoby kýžené vysílací strategie u nového projektu relativně krátká doba. Z úvodní filosofie, která upřednostňovala české a menšinové sporty společně s formátem přímého přenosu přitom neustoupil. Cílové skupině sportovně zaměřených diváků tak postupně předložil pestrou nabídku všech dostupných sportovních odvětví. Přímými přenosy zviditelnil dosud opomíjené české ligové soutěže, reportážními vstupy mapoval dění v minoritních sportovních odvětvích a z těch nejledovanějších vytvořil stěžejní body svého vysílání. V dobách konání velkých mezinárodních akcí se uvedl jako výborná alternativa k ČT2 a České televizi přispěl k maximálnímu využití vysílacích práv. Pokud se jednalo o světové akce, které se vysílaly pouze na ČT4 Sport, tak dokázal, že i několik časově se překrývajících šampionátů se dokáže do vysílacího schématu vměstnat a divák o ně nebude ochuzen. Postupnou tvorbou i nákupem tematických pořadů a magazínů pak sportovní kanál vhodně dotvořil svou vysílací podobu. Přestože je patrné, že vysílání ještě v nejbližších letech dozná změn vzhledem k plánovanému přesunutí sportovního obsahu z ČT2 a možnost zavedení interaktivních digitálních služeb, současný stav j e předzvěstí úspěšného projektu. V případě České republiky tak spuštění digitálního sportovního kanálu ČT4 Sport bylo správným rozhodnutím, které plní svůj účel, našlo si své diváky a v budoucím vývoji digitálního vysílání má velmi slibnou budoucnost.
59
Summary: The bachelor thesis "CT4 Sport -vision, presence, future" contains analysis of beginning and first year of broadcasting Czech television's digital sport channel CT4 Sport. In the first part the thesis attends to summarize important events in Czech Republic and Europe around the process of digitizing of terrestrial broadcasting. Second part is focused on the start of CT4 Sport including first plans and broadcasting schedules. Key part of the thesis is analyzes the first year of CT4 Sport broadcasting. The thesis also tries to evaluate a contribution of the channel due to rising numbers of live broadcasting and space for minor sports.
60
Prameny :
Internet .
ŠMÍD, Milan. Digitální bilance Louče, louc.cz [online], 15.11. 2006 [cit. 2007-04-07], Dostupný z W W W : http://www.louc.cz/07/1781115a.html
Použitá literatura DUSPIVA, Zdeněk. Digitalizace jako budoucnost Praha, 2004. 146 s. ISBN 80-7220-169-7 LEGÍŇ, Martin: Televizní ISBN 80-7300-204-3
elektronických
médií. Praha: Votobia
technika DVB-T. Praha: BEN - technická literatura. 2006. 286 s.
Redakce sportu České televize, Výroba RS 2006
Osobní rozhovory s Annou Tulisovou (programovou dramaturgyní Redakce sportu), Vladimírem Drbohlavem (koordinátorem pro zpravodajskou výměnu EBU), Pavlem Hanušem (zmocněncem pro digitalizaci České televize)
61
Seznam příloh
Příloha č. 1: Výňatek ze zákona 231/2001 o Provozování rozhlasového a televizního vysílání Příloha č. 2: Výňatek z Koncepce přechodu na digitální vysílání v České republice Příloha č. 3: Přehled multiplexů podle Technického plánu přechodu Příloha č. 4: Výňatek ze zákona o České televizi Příloha č. 5: Část kandidátského projektu Jiřího Balvína Příloha č. 6: Část kandidátského projektu Jiřího Janečka Příloha č. 7: Základní teze pro vytvoření podílu Redakce sportu zpravodajského kanálu ČT Příloha č. 8: Shrnutí poznatků a úkolů při přípravě vysílání ČT4 Sport Příloha č, 9: Přehledy sledovanosti ČT4 vybraných dní Příloha č. 10: Návrh vysílacího schématu ČT4 ze srpna 2005
62
Přílohy Příloha č. 1 HLAVA I ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ § 12
Licence (1) Licenci uděluje Rada v řizení o uděleni licence (dále jen "licenčni řizení"). Licence opravňuje provozovatele vysíláni k rozhlasovému a televiznímu vysíláni a k šíření teletextu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2. (2) Samostatnou licenci k vysílání teletextu nelze udělit bez souhlasu provozovatele vysílání. (3) Rada je oprávněna vydat prostřednictvím a) vysílačů, b) družic a kabelových systémů. (4) Na udělení stanoveno jinak.
licence není
licenci
k vysílání šířenému
právní nárok,
pokud není dále
(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu a) 8 let k rozhlasovému vysílání, b) 12 let k televiznímu vysílání. (6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnuti 0 udělení licence. (7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu. (8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence 1 o kratší dobu. (9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.
Radu
(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat o prodloužení doby platnosti licence, na základě které
63
v y s í l á . Tato žádost musi být Radě doručena a ) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence, b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence, c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.
Příloha č. 2 K O N C E P C E ROZVOJE DIGITÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Leden 2006
verze 3 (23. 1. 2006)
Strategickým z á m ě r e m j e dosáhnout efektivnějšího využívání rádiového spektra určeného pro šíření rozhlasového a televizního vysílání. Hlavními cíli j e zajistit komplexní a efektivní změnu způsobu příjmu televizních a (rozhlasových) programů včetně služeb, které digitální vysílání přináší a umožňuje. Současně umožnit i podstatné rozšíření konkurenční nabídky volně přístupných televizních programů. Během přechodu by nemělo dojít k výraznému omezení programové nabídky. Výsledek celého procesu zásadně přispěje k celkové podpoře a rozvoji elektronického segmentu mediálního trhu (zatraktivnění programové nabídky, zvýšení kvality a plurality vysílání, vytvoření prostoru pro vstup nových podnikatelských subjektů na trh a pro rozvoj nových služeb, rozšíření a uplatnění nových technologických možností spojených s digitálním vysíláním). S ohledem na náročnost a poměrně vysokou nákladnost transformace je vhodné zkrátit dobu souběžného zemského analogového a digitálního vysílání stávajících televizních stanic, aby bylo možné využít uvolněnou část rádiového spektra pro dobudování dalších digitálních sítí. 5 Technické otázky 5.1. Digitální sítě celoplošné a regionální Na základě nového kmitočtového plánu, který bude výsledkem konference 1TU RRC-04/06 v Ženevě 2006, sestaví ČTÚ definitivní podobu 5 celoplošných digitálních sítí pro zemské digitální televizní vysílání, z nichž nejméně jedna síť bude regionálního charakteru, umožňující vysílání v jednotlivých regionech (v rozsahu přiměřeném s o u č a s n ý m VLJSC), a jedné celoplošné digitální sítě pro zemské digitální televizní vysílání programů provozovatelů vysílání ze zákonaó (multiplex veřejné služby). Při v ý s t a v b ě sítí podle Technického plánu přechodu budou prioritně sestavovány sítě, které nahradí současné přechodné sítě A, B a C 5.2. Technický plán přechodu na digitální televizní vysílání Způsob přechodu na digitální vysílání a postupné ukončování analogového vysílání bude po technické stránce popsán v Technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (dále jen „TPP")s, který v l á d ě předloží Č T Ú do 31. prosince 2006. ČTÚ vypracuje TPP ve spolupráci s operátory sítí a stávajícími provozovateli zemského analogového televizního vysílání tak, aby byl u m o ž n ě n efektivní a transparentní přechod na
64
I
zemské digitální televizní vysílání a definitivní vypnutí zemského analogového televizního vysílání. Realizace digitálních sítí bude nutně vyžadovat postupné vypínání zemského analogového televizního vysílání z důvodu uvolnění kmitočtů, které budou použity na výstavbu nových sítí pro zemské digitální televizní vysílání. Jiné kmitočty, než získané vypnutím zemského analogového vysílání, nelze využít. ČTÚ bude v rámci svých kompetencí monitorovat využití přidělených kmitočtů určených pro sítě z e m s k é h o digitálního televizního vysílání a dohlížet na včasné a úplné z p r o v o z n ě n í těchto sítí tak, aby bylo zajištěno rychlé a plnohodnotné pokrytí celého území Č R digitálním vysíláním a nevznikaly disproporce v příjmu pro koncové uživatele v místech s malou hustotou osídlení. 5.3. Podmínky v y p í n á n í zemského analogového televizního vysílání Vypínání zemského analogového televizního vysílání bude probíhat po jednotlivých oblastech se snahou minimalizovat negativní dopady na koncové uživatele (diváky) a ostatní zainteresované subjekty. Datum vypnutí zemského analogového televizního vysílání v jednotlivých oblastech bude stanoven v TPP. K vypnutí z e m s k é h o analogového televizního vysílání v dané oblasti a v termínu stanoveném v T P P m ů ž e dojít za splnění těchto podmínek: a) pokrytí dotčené oblasti zemským digitálním televizním vysíláním s úrovní signálu nezbytnou pro příjem pevnou anténou umístěnou vně budovy bude odpovídat rozsahu pokrytí stávajícího zemského analogového vysílání s úrovní signálu respektující d o p o r u č e n é hodnoty minimální chráněné intenzity elektromagnetického pole v daném kmitočtovém pásmu, b) zahájení cílené informační kampaně o přechodu na zemské digitální televizní vysílání v dané oblasti alespoň 3 měsíce před termínem vypnutí zemského analogového televizního vysílání, stanoveném v TPP, c) zajištění souběžného vysílání v rozsahu podle písmene a) alespoň po dobu 3 měsíců, nejdéle však 12 měsíců před termínem vypnutí zemského analogového televizního vysílání v dané oblasti stanovené v TPP za podmínky, že v dané oblasti bude m o ž n o souběžné analogové a digitální vysílání technicky realizovat, 7 Usnesení vlády Č. 1189 ze dne 14. 10. 2005
5.4. Termín vypnutí zemského analogového televizního vysílání v ČR Nejzazší termín úplného vypnutí zemského analogového televizního vysílání v ČR je 31.12.2012. T e c h n i c k ý plán přechodu stanoví na základě podmínek přechodu konkrétní data vypnutí zemského analogového televizního vysílání pro jednotlivé oblasti. Vypnutí může být ve vazbě na ukončování analogového televizního vysílání a ve smyslu mezinárodních dohod a rozhodnutí evropských orgánů uskutečněno v dřívějším termínu. 7.1. Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v ČR Národní koordinační skupina pro digitální vysílání v ČR (dále jen „NKS") bude centrálním koordinačním a řídícím orgánem v čele s reprezentantem Ministerstva informatiky - N á r o d n í m koordinátorem pro digitální vysílání v ČR. Úkolem NKS bude koordinace přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a definování činnosti pracovních skupin pro jednotlivé tématické oblasti.
65
NKS bude přímo podřízena ministryni informatiky ČR (alternativa - místopředsedovi vlády), která bude pravidelně dvakrát ročně, a též na vyžádání, vládu informovat 0 činnosti NKS : Cleny N K S se stanou zástupci státních orgánů (ministerstev, Úřadu vlády, RRTV, ČTÚ), profesních asociací a spotřebitelských organizací, případně dalších institucí podle potřeb NKS. V čele jednotlivých pracovních skupin NKS budou dle jejich zaměření zástupci státních orgánů, do jejichž kompetence bude uvedená oblast spadat. 8 Harmonogram Přechod na digitální vysílání se uskuteční ve třech hlavních etapách, jejichž délka a obsah budou případně korigovány dle skutečného vývoje v České republice 1 v okolních státech - zejména ve vztahu k výsledkům a praktické realizaci závěrů z konference ITU (RRC-04/06). I.etapa Zahájení zemského digitálního televizního vysílání 2005 - 30.6.2007 Etapa je zaměřena na rozšíření vysílání všech současných provozovatelů vysílání v přechodných digitálních sítích a postupné zahajování vysílání nových provozovatelů vysílání s licencí a na - zřízení N K S - zahájení informační kampaně o celoplošné, zaměřené na vysvětlení elementárních otázek týkajících se přechodu na zemské digitální televizní vysílání, o cílené, zaměřené na dotčenou oblast, ve které dojde k vypnutí zemského analogového televizního vysílání, - přijetí TPP, - transformaci 3 stávajících přechodných digitálních sítí na standardní celoplošné digitální sítě, z nichž jedna bude regionálního charakteru, umožňující vysílání v jednotlivých regionech, tj. v rozsahu přiměřeném současným VÚSC, a výstavbu jedné celoplošné digitální sítě pro zemské digitální televizní vysílání provozovatelů vysílání ze zákona (multiplex veřejné služby); transformace bude provázena postupným rozšiřováním územního rozsahu vysílání provozovatelů vysílání umístěných na těchto digitálních sítích, II.etapa Přechod na digitální vysílání 1.7.2007 - 31.12.2009 Tato etapa bude navazovat na závěry konference ITU (RRC-04/06) Současně bude pokračovat - postupné vypínání zemského analogového televizního vysílání, - cílená informační kampaň zaměřená na dotčenou oblast, ve které dojde k vypnutí zemského analogového televizního vysílání, - zahájení zkušebního vysílání televize s vysokým rozlišením (HDTV), případně aplikace dalších nových technologií. III.etapa Dokončení přechodu na zemské digitální televizní vysílání a definitivní vypnutí zemského analogového televizního vysílání v období 1.1.2010 - 31.12.2012. V této etapě dojde k definitivnímu vypnutí zemského analogového televizního vysílání v ČR a k dokončení výstavby všech plánovaných digitálních sítí pro zemské digitální televizní vysílání.
66
Příloha č. 3
Přehled multiplexů podle TPP
Veřejnoprávní multiplex (síť 1) Oblast
Nejzazší t e r m í n startu D V B - T
Region
1
Hlavní m ě s l o P r a h a a Středočeský kraj
červen 2009
2
Jihočeský, P l z e ň s k ý , K a r l o v a r s k ý kraj a Vysočina
listopad 2010
3
Ústecký, L i b e r e c k ý , K r á l o v é h r a d e c k ý a Pardubický kraj
prosinec 2008
4
M o r a v s k o s l e z s k ý a O l o m o u c k ý kraj
říjen 2009
5
J i h o m o r a v s k ý a Z l í n s k ý kraj
listopad 2010
Multiplex 2 a 3
Ucelená oblast
Zahájení vysílání D V B T
Doba základního s o u b ě h u (v měsících)
Trutnov
září 2 0 0 7
Termín ukoněení z á k l a d n í h o souběhu
T e r m í n ukoněení celkového s o u b ě h u
Poěet dotěených obyvatel (v tisících)
7
březen 2008
prosinec 2008
1 230
únor 2009
1 600
Brno
říjen 2 0 0 7
8
květen 2008
Praha/ Praha mčsto
prosinec 2 0 0 7
6
květen 2008
únor 2009
1 230
Sušice
únor 2 0 0 8
4
květen 2008
únor 2009
330
Plzeň
březen 2 0 0 8
6
srpen 2008
květen 2009
890
Ostrava
červen 2 0 0 8
4
září 2008
červen 2009
1 060
Jihlava
listopad 2 0 0 8
6
duben 2009
leden 2010
520
České Budějovice
červen 2 0 0 9
6
listopad 2009
srpen 2010
570
Jeseník
září 2 0 0 9
9
květen 2010
říjen 2010
1 130
Zlín
říjen 2 0 0 9
4
leden 2010
říjen 2010
830
Multiplex 4
Region
Rádiový kanál DVB-T
Nejzazší termín zahájení vysílání DVB-T
Úslecký kraj
62
záři 2007
Liberecký kraj
65
září 2007
Pardubický kraj
45
září 2007
Královéhradecký kraj
45
září 2007
Jihomoravský kraj
64
říjen 2007
67
W
Středočeský kraj
44
prosinec 2007
Hlavní město P r a h a
64
prosinec 2007 březen 2008
Plzeňský kraj
63
Karlovarský kraj
45
březen 2008
Moravskoslezský k r a j
63
červen 2008
Vysočina
63
listopad 2008 červen 2009
Jihočeský kraj
65/63
Olomoucký kraj
44
záři 2009
Zlínský kraj
42
říjen 2009
Vypíná ní analogového vysílání oř. č. Níízev u c e l e n é o b l a s t i S t a n o v i š t ě vysílače P r o g r a m T e r m í n z á k l a d n í h o vypnutí T e r m í n celkového vypnutí 1.
2.
3.
Trutnov
Sušice
a) P r a h a
b) Praha m ě s t o
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Brno
Plzeň
Ostrava
Jihlava
České B u d ě j o v i c e
Zlín
Č e r n á hora
Svatobor
Cukrák
Mahlerovy sady
Kojál
Krašov
1 lošťálkovice
Javořice
Kleť
Tlustá hora
ČTI
březen 2008
prosinec 2008
ČT2
březen 2008
prosinec 2008
NOVA
březen 2008
prosinec 2008
ČTI
květen 2008
únor 2009
ČT2
únor 2008
únor 2009
NOVA
květen 2008
únor 2009
PRIMA
květen 2008
únor 2009
ČTI
květen 2008
únor 2009
ČT2
prosinec 2007
únor 2009
NOVA
květen 2008
únor 2009
PRIMA
květen 2008
únor 2009
ČTI
květen 2008
únor 2009
ČT2
květen 2008
únor 2009
NOVA
květen 2008
únor 2009
PRIMA
květen 2008
únor 2009
ČTI
květen 2008
únor 2009 únor 2009
ČT2
květen 2008
NOVA
květen 2008
únor 2009
ČTI
srpen 2008
květen 2009
ČT2
srpen 2008
květen 2009
NOVA
srpen 2008
květen 2009
ČTI
září 2008
červen 2009
ČT2
září 2008
červen 2009
NOVA
září 2008
červen 2009
NOVA
září 2008
červen 2009
PRIMA
září 2008
červen 2009
ČTI
duben 2009
leden 2010
ČT2
duben 2009
leden 2010
NOVA
duben 2009
leden 2010
PRIMA
duben 2009
leden 2010
listopad 2009
srpen 2010
ČT2
listopad 2009
srpen 2010
NOVA
listopad 2009
srpen 2010
PRIMA
listopad 2009
srpen 2010
ČTI
leden 2010
říjen 2010
ČT2
leden 2010
říjen 2010
NOVA
leden 2010
říjen 2010
ČTI
68
PRIMA 10
Jeseník
Pradčd
leden 2010
říjen 2010
ČTI
kvéten20l0
říjen 2010
ČT2
květen 2010
říjen 2010
NOVA
kvčten 2010
říjen 2010
Termín úplného vypnutí zemského analogového televizního vysílání v České republice stanovuje na 10. října 2010.
Příloha č. 4
Výňatek ze zákona č. 483/1991 Sb. O České televizi
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin, e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež. §
3
(1) Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že a) provozuje analogové televizní vysílání dvou televizních programů prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků tak, aby v souběhu zemského analogového a zemského digitálního vysílání byla pro obyvatele České republiky zajištěna možnost příjmu těchto televizních programů v rozsahu podle odstavce 3, b) provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů uvedených v písmenu a) a dalších alespoň dvou televizních programů zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidula) (dále jen "multiplex veřejné služby"), c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení, d) zřizuje síť vlastních zpravodajů, e) v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České
69
f)
g) h) i) j) k)
1)
televize (dále jen "televizní studia") pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti, vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství, podporuje českou filmovou tvorbu, vysílá díla domácí a zahraniční tvorby, poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství, poskytuje teletextové služby, opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do znakové řeči, vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,lb) vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b) .
Příloha č. 5 Část kandidátského projektu Jiřího Balvína Uvědomuji si, že Č T musí také být jedním z hlavních propagátorů a podporovatelů rozvoje a dostupnosti digitálních technologií pro širokou veřejnost. Představa ČT o programové náplni samostatných kanálů prodělala mnohé strukturální změny, ale přesto podle mne, jejími pilíři zůstávají: Kanál ČT3 zaměřený na zpravodajství, sport a aktuální publicistiku Kanál ČT4 zaměřený na dokument a vzdělávání Česká televize momentálně zvažuje, že po spuštění digitálního multiplexu nabídne kanály ČT3 a ČT4 v analogové podobě provozovatelům kabelových sítí. Tento krok by zároveň znamenal mnohem efektivnější využití veřejných finančních prostředků, věnovaných na nákup a výrobu pořadů pro ČT3 a ČT4, a mimořádně účinnou propagaci možností pozemního digitálního vysílání. Pokud má ČT skutečně zahájit vysílání dvou specializovaných televizních kanálů v září 2003, pak musí zahájit nákup a výrobu pořadů pro ně už v průběhu roku 2002. Jejich programová koncepce proto musí být schválena do konce roku 2001.
Příloha č. 6 Část kandidátského projektu Jiřího Janečka ČT 2 . Až do spuštění digitalizace by měla dvojka být koncipována jako program určený menšinám, definovaným volbou, sportovním fanouškům a lidem zajímajícím se o detailnější rozbor věcí veřejných z politiky, ekonomiky, práva atd. a o kulturu. Navázat bych chtěl především na tradici filmových klubů, komponovaných večerů, záznamů divadelních představení, koncertů a sportovní přenosy. Co mi na ČT2 chybí je podvečerní magazín typu Dobré ráno, který by reflektoval problémy a zájmy diváků a v tom dobrém slova smyslu by fungoval jako rádio s obrázky. Není nutné ho detailně sledovat, ale diváci se z něj při každodenních činnostech dozvědí spoustu zajímavého. V něm by mohly být ve zredukované formě zahrnuty současné podvečerní formáty, které jsou výrobně poměrně dražší a v konečné výsledku nepříliš efektivní. Po nástupu digitalizace bude kanálem především kulturním
70
a pro tzv. fajnšmekry. Sport, zpravodajství i vzdělávací pořady se přesunou na ČT3 a ČT4. ČT3 - Trojka m á pak být kanálem sportovně-zpravodajským, na kterém se diváci prakticky po celý den dozvědí, co se kde na Zemi děje. Prostor tu najdou i detailnější rozbory a odborné diskuse. Kostru vysílacího schématu budou tvořit zpravodajské relace , vysílané každou hodinu od 8 do 24 hodin. Tě.i.tě nových služeb ČT3 divákům bude spočívat v podrobném ekonomickém, parlamentním, sportovním a kulturním zpravodajství a publicistice, zprostředkované specializovaným tituly periodických pořadů. N e m a l é procento vysílacího času bude věnováno sportu včetně menšinových, na které se teď příliš nedostane a sportovním přenosům. ČT4 . Čtyřka zacílí na školáky, studenty a lidi se zájmem zvyšovat si kvalifikaci, získávat nové dobře strukturované informace a se zájmem o vědu a techniku. Má být kanálem ryze vzdělávacím, v něm. by našly svůj prostor dokumenty a naučné pořady ze všech oblastí lidského vědění, vzdělávací pořady /kurzy apod./. šanci tu dostanou nejen díla zahraniční provenience, ale i domácí tvorba, čím. ČT de facto vytvoří dal.í prostor uplatnění pro české tvůrce či studenty uměleckých škol. Vzdělávacím k a n á l e m pak Č T ještě v podstatně větší míře naplní svou úlohu na mediálním trhu, tedy být institucí výchovnou a rozšiřující obzory diváků. Předpoklady a časové osy technologického procesu pozemního digitálního vysílání Zahájení pozemního digitálního vysílání programů ČT1-ČT4 předpokládá pevný legislativní rámec, dostatek finančních prostředků, technické, programové a personální zabezpečení. Za předpokladu splnění výše uvedených kritérií lze splnit u. stanovené termíny zahájení digitalizace jednotlivých kanálů s tím, že minimálně do roku 2010 bude ČT souběžně provozovat analogové vysílání. Zahájení pilotního digitálního vysílání programů ČTI a ČT2 předpokládám ve druhé polovině roku 2004. V roce 2005 p ř e d p o k l á d á m zahájení digitálního pozemního vysílání nových programů ČT3 a Č T 4 /ty budou vysílány pouze v digitální podobě nebudou tedy vysílány analogově/ a v roce 2008 plné porytí území ČR digitálním signálem. Dal.í bod zlomu nastane nejdříve v roce 2010 . postupné vypínání analogových vysílačů. Tento trend odpovídá dlouhodobé technické strategii ČT. Příloha č. 7 Základní teze pro vytvoření podílu Redakce sportu na zpravodajském kanálu České televize
1. ÚVOD Tento základní ideový návrh vychází z několika předpokladů: A - neřeší otázku TV práv, tj. předpokládá, že vysílatel bude mít k dispozici TV práva na všechny akce, o které bude mlt v rámci snahy o co nejkvalitnější naplnění svého programu zájem. B - neřeší otázku kapacit, tj. předpokládá, že vysílatel bude schopen pokrýt výrobními a lidskými kapacitami všechny domácí akce, které bude chtít vysílat.
71
c - neřeší otázku reklamy. Předpokládá se, že v rámci finančního kryti bude kanál nucen vysílat určité množství reklamy, je třeba počítat s reklamními bloky, ale teprve, až bude stanoveno její množství, rozsah a rozloženi během dne. Všechny tyto p ř e d p o k l a d y b u d o u mocí být u p ř e s n ě n y a konkretizovány, až bude z n á m o f i n a n c o v á n í kanálu a množství zdrojů, které budou k dispozici. E - neřeší otázku koexistence se základními programy České televize - tedy ČT1 a ČT2. Předpokládá se, že tento kanál poběží nezávisle a že na volné přístupných veřejnoprávních kanálech zůstane zachováno zpravodajství a nejvýznamnější sportovní pořady splňující veřejnou službu. F - kanál bude vysílat 24 hodin denně Sportovní p o ř a d y Ve vysíláni zpravodajského kanálu by mělo být zastoupeno několik základních typů pořadů: 1. zpravodajství - jeho neustále aktualizovaná verze je nezbytnou součásti denního vysílacího schématu a mělo by v něm mít svůj pevný čas. Pro aktuální informovanost diváků o nejnovéjším sportovním dénl je ideální dvouhodinová periodicita - zpravodajství by bylo zařazeno vždy v každou sudou hodinu počínaje ranní 8.hodinou a konče 24.hodinou vždy v délce 3-5 minut v nemoderované verzi. Hlavní zpravodajská relace by byla zařazena na 20.hodinu před hlavní pořad v prime timu v moderované verzi v délce 15 minut (ve všední den) až 30 minut (o víkendu). K tomu jsou samozřejmé možné mimořádné aktuální vstupy, kdykoli se objeví tzv. červená zpráva, a to buď v psané podobě nebo i mimořádným vstupem ze studia. Naopak v případě probíhajícího přenosu nevidim důvod zpravodajství neposunout např. do přestávky zápasu nebo na čas po přenosu. 2. přenosy a záznamy - týkají se hlavních sportovních události, které předpokládají větši divácký zájem a měly by být nosným prvkem vysíláni tohoto kanálu. Předpokládám přenosy ze: - světových či evropských šampionátů v divácky nepopulárnějších sportech (tj. fotbal, lední hokej, basketbal, házená, volejbal, atletika, lyžování, plaváni, cyklistika, stolní tenis) a sportech, kde má Česká republika šanci na výraznější úspěch - zápasů české reprezentace či českých klubů ve všech významnějších kolektivních sportech (kromě výše zmíněných např. Davis cup a Fed cup v tenisu) - dalších významných světových podniků i bez české účasti (např. fotbalová Liga mistrů, MS formule 1 a silničních motocyklů, NHL, NBA, tenisové grandslamy, MS ragby, světová série baseball, profi box, Ryder cup golf a další) - zápasů domácích šampionátů ve významných sportech a kvalitních mezinárodních podniků pořádaných na našem území (Zlatá přilba, Velká Pardubická apod.) Pokud jde o záznamy, v zásadě by se všechny významné akce měly vysílat přímo, ze záznamu pouze záležitosti, které se překrývají a před kterými dostanou jiné přednost, a pak méně významné věci, které nesplňují požadavky na přenos, ale ve vysíláni by se přesto v nějaké formě objevit měly - ty by se pak řešily formou cca 20-30 min. sestřihů nejpozději s denním zpožděním.
3. kombinace přenosu a magazínu - pravidelné přenosy by se vysílaly formou kombinace s magazinem daného sportu, tak jak to známe ze současnosti a jak se to už delši dobu osvědčuje. Jedná se o: - magazin Buly - s přenosem z české extraligy ledního hokeje - magazín např. "Výkop" - s přenosem z české 1.fotbalové ligy - magazíny, které by přinášely přenosy z nejvyššich soutěží, evropských pohárů a reprezentačních zápasů v basketbalu, házené a volejbalu
72
- magazín Studio fotbal - s přenosem z Ligy mistrů či Poháru UEFA . magazín např. "Výfuk" - s přenosem některého významného motoristického podniku. 4. magazíny - ve 24 hodinovém vysílání sportovního kanálu by se mělo najit místo i na pravidelné magazíny jednotlivých sportů s periodicitou, která je odpovídajíc! postavení tohoto sportu v českém prostředí. Ty by měly mít ve vysílání svůj pravidelný čas zřejmě později odpoledne před začátkem podvečerního přenosového bloku. Jedná se např.: - fotbalové magazíny - po každém kole domácí 1 .ligy + sestřihové magazíny z nevýznamnějších evropských soutěží (Německo, Anglie, Itálie, Francie, Španělsko, pro mnohé možná i Slovensko - a to bud v jednom celistvém pořadu nebo pro jednotlivé soutěže zvlášť) + totéž pro zápasy evropských pohárů a světových či evropských kvalifikací - hokejové magazíny - po každém kole domáci extraligy + sestřihové magazíny z NHL, případně evropského poháru, pokud by se nějaký hrál - 1X týdně magazíny z basketbalu, volejbalu, házené - tyto sporty je ovšem také možné řadit do kombinace s přenosy Speciální formou magazínu by byly aktuální pořady z právě probíhajících zápasů fotbalové a hokejové ligy, tak jak je známe z rozhlasu ve formě "S mikrofonem za fotbalem a hokejem". Podobný typ pořadu se u nás z finančních a kapacitních důvodů nikdy nezkoušel a jsem přesvědčen, že by si našel mnoho diváků - 1x - 2x měsíčně magazíny z dostihů, tenisu, stolního tenisu, golfu.florbalu a dalších sportů, což je věc další diskuse na širším fóru, stejně jako případné spojování jednotlivých sportů do jednotlivých tématických pořadů 5 dokumenty - jejich umístění je otázkou, ale do celodenního sportovního programu určitě také patři. Jedná se 1x týdně nebo 1x za dva týdny o investigativni pořad ze sportovního prostředí (sportovní zločiny, odhalení, kauzy, nepravosti), cca 2-3x týdně o profil či medailon známé osobnosti, jeho vysíláni by však bylo pravděpodobně vázáno na její konkrétní účast v nějaké významné akci. Dále sem můžeme zařadit o pohledy do archivu, kterých by se právě v připadě České televize mělo častěji využívat. 6. ostatní - součástí vysíláni sportovního kanálu by mohly být v omezené míře i pořady jiných žánrů, které se svým obsahem úzce dotýkají sportu, tedy filmy ze sportovního prostředí nebo celovečerní dokumenty i uměleckého charakteru. 7. reprízy - ve 24 hodinovém vysílání si nelze vystačit jen s premiérami. Počítá se s reprízami naprosté většiny pořadů především v dopoledních a časných odpoledních časech, někdy i hned po půlnoci, u významných akcí (např. zápasů české fotbalové reprezentace) lze zařadit repriz i více, vše záleží na konkrétním termínu a možnostech kanálu. Obecně počítám cca s 30% času vyplněným reprízami, ale to je jen odhad, možná hodně zkreslený. Toto schéma je pouze orientační. Je třeba mít na zřeteli, že jej mohou lehce nabourat akce, které nehledi na naši programovou skladbu - např. zápasy českých reprezentačních týmů na MS či ME v kolektivních sportech, zápasy v Davis cupu tenistů, utkání našich tenistů na Grandslamových turnajích či MS/ME stolních tenistů, přenosy MS/ME v atletice atd.
Příloha č. 8 Shrnutí p o z n a t k ů a ú k o l ů při přípravě vysílání Č T 4 Sport ČT 4 sport - první vysílání 10.2.2006 odbavovací pracoviště během ZOH 2006 v době (10. - 26.2.2006 )
73
RK 13 - OP - vysílání bez studia , pouze přímé přenosy + záznamy ( vysílání - každý den cca 9,00 - 24,00 hod ) RK 7 OTZ - OP - režie bude využita pro vysílání ZOH na ČT 2 ( vysílání - 24 hod denně - 8,00 - 23,00 PP, 23,00 - 8,00 -záznamy ) . .
26.2. - 23,00 hod - konec vysílání ZOH , následná příprava pro vyjetí Digi kanálu 27.2. - 8,00 hod - začátek vysílání kanálu ČT 4 sport, první tři dny bez studia ( příprava a stavba nového studia) - pouze reprízy ZOH + zpravodajství
Odbavování ČT 4 sport režie : RK 7 OTZ .
formát odbavení:zatím Betacam SP- CRT 9 nebo 10 (příspěvky )
zatím - předpokládá se přechod na serverovou technologii ( j a k o ve zpravodajství ) veškerá výroba RS se tak přesune pouze do RK 7 OTZ výjimku tvoří pouze pořady vyráběné ve virtuálu - LM, Buly, Studio sport, Time out ( předpokládá se jejich překlápění pro ČT 4 sport)
•
grafická stanice : v RK 7 OTZ
zázemí RS : stejné jako ČT 24 - využití všech stávajících prostor u RK 7 OTZ Další kapacity pro ČT 4 sport na OTZ •
střižny : T M Z 15, TMZ 16, TMZ 18 + event. TMZ 3 - v řešení záznamy budou pouze dozorovány jedním technikem - jako komplex
•
nelineární střižny u RK 7 OTZ ( AVID systém ) počítáme s využitím pro trasování - stejný systém jako při MS v atletice Helsinky 2005
74
Reportážní technika . .
1 - 2 reportážní kamery dále budou k dispozici štáby bez technika - pouze kameraman + redaktor ( + auto) ( s v ě t o v ý trend )
Nadále se počítá se zvýšeným využíváním krajských štábů : ( Č.Budějovice - 2 štáby, Karlovy Vary - 2 štáby,Hradec Králové - 2 štáby, Plzeň - 2 štáby,Pardubice - 2 štáby,Jihlava - 1 štáb, Cheb - 1 štáb, Liberec - 1 štáb, Ústí - 1 štáb, Tábor - 1 štáb, Zlín - 1 štáb ) ČT 4 SPORT - ze začátku budeme vysílat v rozmezí 8,00 - 24,00 hod, 16 hod denně , počítáme však s rozšířením na 24 hod denně. Postupně rozšíříme využití studia nejenom pro besedy, ale i u velkých a malých sportů. Postupně na ČT 4 sport přejde většina sportovních přenosů z ČT 2. Přenosová technika V předběžném rozpočtu - DIGI kanál sport 2006 - od února do konce roku 2006 - se nepředpokládá s využíváním externí přenosové techniky. Vzhledem k vysílacímu schématu o o
1 přenos denně 1 - 2 přenosy o víkendu
by tyto přenosy byly realizovány PV ČT. ČT Praha : PV 1 ( 7 k a m e r ) - velké přenosy ( hokej, fotbal, tenis, koně, lyžování, atd..) PV 3 ( 8 k a m e r ) - velké přenosy PV 2 ( 5 k a m e r ) - velké i malé přenosy PV 6 ( 4 kamery ) - malé přenosy ( míčové hry, florbal,aerobic,atd...) PV 10 ( 4 kamery) - malé přenosy (Telecom nebo SNG)
75
SNG - OTZ ( 2 kamery ) - vstupy SNG - OTZ ( 1 kamera ) - vstupy ČT Brno : SNG - P V 2 kamery - malé přenosy BO 7 - 2 kamery + oko - malé přenosy BO 1 0 - 2 kamery + oko - malé přenosy ČT Ostrava : PV OVA ( 6 k a m e r ) - velké přenosy 2 KPV - 2 kamery + oko - malé přenosy
76
příloha č. 9 - Přehledy sledovanosti ČT4 Sport z vybraných dní
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
kanál
ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4 ČT 4
začátek
14:19:45 14:08:39 16:25:01 15:50:01 10:25:01 13:12:58 20:10:00 12:25:18 15:41:22 21:45:00 9:53:33 8:01:29 17:40:10 5:00:00 11:39:36 1:16:56 9:33:28 6:00:00
konec
15:41:22 14:19:45 17:39:28 16:19:59 11:39:36 14:08:39 21:40:55 13:12:58 15:49:19 1:12:30 10:22:38 9:33:28 20:06:54 6:00:00 12:25:18 5:00:00 9:53:33 8:00:00
Ratinq
4fi 91 1R 12 11 10 ň 5 4 4 4 4 3 3 2 1 0 0
1
ČT4 Sport 15f Prolekce St
33 15 11 08 08 07 07 04 03 03 0.3 0.3 0.2 0.2 0.2 0 0 0
2,57 2,22
(O
Pořad
MS v cyklokrosu Belgie Znělka + promo + program 23. zimní uníverziáda 2007 MaXtreme Světový pohár ve sjezdovém Světový pohár ve sjezdovém Dánsko - Česko Goalissimo Znělka + promo + program US PGA Tour V šachu ME v krasobruslení Polsko ME v krasobruslení Polsko Nepopsaný pořad ČT4 - Aktuální reportáže TAKE ČT4 SPORT Běž! TAKE ČT4 SPORT
Dl -i
co Ol o ro ro co ro co
1,83 i 0,57 13,62 0,66 3,45 0,07 0,24
I 1,35 0,82 1,49
L co cn
—I.
—A.
—I.
—X
CD Ol -FCK co NO —X O co oo -VL CD Ol -T- oo M m > s N cn CD S C/3 OT) Z O m H Cn H Z X T3 CD C
o 3CD< O No' i ! ró * O > XI —1 cr 1 — f 0 — « D < O< a O 0) 7T o 73 N i CD C 5L rn 3< m 13 -i 0 ) cu C D cr C L 01 0)_ OJ /1 o 3o c5' 3 U' o CD o C 3 + "O ' O 013 0 7T TJ 3—I 1 o o O c g o ro 3 CO o s ÍĎ' o" C —1 0 o 0) 3" < 0 1 Ni 3 3 SD o 01
H O u o< —1
O o o O O O O o o< o< o O O O O O O O H H H H H H —t H H H H H H H —1 H H 4^ ^ -N 4^ 4^ A •f>. A 4^
0) TD O
00
O) ó o o o
ro o Ol —i. cp NO oo OJ o ó o OJ o x. o o NO CD ^ 9?V Ol ó CJ1 cn ro ró NÓ o oo o o NO -J o
oo o o o o
NO Úl 00 b Ol o O) b I. o CD
CD i. b ro o b o oo o I. CD
i. oo co o b o
O oo —x Ol cp Ol Ol o -4
X NO cp v k
i —i - i ro NO 00 Ol o NÓ o i Cp •fc. có —x oo i CD NO CD 00 —
M M cp rf —L o NO
1
—k - i cp Ol Ol Ol —ix. Ol A N Ó o NÓ 00 CD -»•
—A IO oo 01 řó Ol ^ -ví ro b ÍÓ ó00 Ol Ol
ro
NO
ro oo
CO
o - i O ro o NO O NO o O CD oo cn oo cn Ol CD 03 NO oo co Ol To Ol cn 00 4^ oo CD Ol OJ CD ro
Ol - j
L
—
•N ex tu. m
—X
Ol 00 3O i - o
70 g> ff
o O o _o _o o O _o o o p O o o O Ol Vi k) NO ro "ro ~N0 oo 00
o O o
2"
CO
Ol
-4 (Q
SO CD
—I
O -i ® "D i 0 °CD T k » ¥
Ol NO NO co FI) -I —I. O Vj Vi 4^ t.\—
Ol + C /5 r-ť ~l< CD a a> řo
řo o o
—1 oo H H CD > > "O T; 7Š O 13 m m C/1 O O A) H D H A. "O cn c/) O "O —H O O 0) CL XI XI H
O H
oo <
M
CD
00 N> O JI —i B r< CD
(D-
a in 7T a>-
zr
o TT o" < CD-
o
O
O
O
cn ó o ó o cn ó o b o
CD
M NO
Ol U1 Ol
CD
CD
CD
7> 0) ro r* co Ol
c/> Ol + 3" CD co W Ol "oo "oo 3 CJl W —^
o [bo to
Ol o< o co co -
CD
ro o H > 7Š m o H Ji. co -0 o J}
CD oo
CD m CO rj £ X < D< CD; -I C N
7T m O 0) 7T + o< co' —I 0) H < c J^ rr rr C' O co Q>- 0) < 3 "D N D o O C + Z) 13 CD- o— n ro c—I — i o C— Qi 5'
OJ ro 03 < N D CD< CD^ r-f O 7T L< OJ + "O O "O i rr — 03 O — l < 3 O
o +
o< ro — oi
CD CQ -i CD 0) c -i 3 3 O
CD
CQ
3
i. o CD 00 -NI CD Ol ji co ro -i TI co co N co CD co ^ o o N o Q -i (D< < CD< (D< < CD< C O O O O Q* 3 < < 0> < < o m ><• 3 o CQ Q) + CD T3 "O + "O X) c w O o o O T3 "O Q N -1 O rr ZJ -i rr rr cr r~ 0) Q). O o > 5" O Q). Q). ^ — i -i —1 -i c cq' 3 3 3 D< < O < < 0) oj o C C/1 cr cr + CT cr CD + CD< CD< CD< (D< "— Cl1 rr rr "O zr c C c c o c O CQ D C— Qi rj 3 CO 0) 0) > 01 0) CD CD 3 3
"0 0 -n. OJ Q.
o< O o< O o< O' O O i «o< O O O O O O O O o O ff • H H H H H H H H H H H 50). H H H H J^ A J^ Ji Ji. J>- J^ J^ Ji Ji Ji Ji -N Ji Ji
Ol N) b o
_x
—i. CD tO co co CD CD b JÍ. o 0 b O CO b 01 ro b o CJl b ji. N> IO C D
oo CJ1 b CD o o čil o o b o o
CD OJ bOJ CD J^ M b Ol
Ol ji.
o O "ro "ro
^
-i o Ol Ji OJ Ji O j i ji. ji- b b Ol Ol Ji CD CD Ol O ji- ji. ó ji. b CO CD oo CD co
o M
ro CD ro b 9? co CTI řó b ji. cn Ol co CD Čó —i b Ol 00
O O
oo
JO CJl CD
CD —1 CD CJl
CO
o
. —1 to ro 7T - i CD Ol Ji. Ji O CO IV} co ro •O ra ji. ji ji. b b O b o O b b ji Ol M 03 (O co Ol Ji O 01 CO b b b o ji. Ol b o b OJ -J ro CO oo CJ1 co ro o 0J —i.
c> p o _o o _o o —i CD co b b J^ b
—i M b b
73 V r^ 5 lQ oT3 H A
0 "čp' W ro co oX TI O Ji CD oo CD co co Ol Ol ro N3 CD w Ol + y Ď K X co CO •ťx Oi- •UJ- -ť* 30 CJl ) b --J o <3 IO co b b o bOl '-vl bCJl M CO Ol oo CD Ji. Ol Ol
— X
M OJ OJ
fO N EU o O b uo (t o *
H O "0 o< —i u
(Ji
"O 0
01 +
o CL
(D< CO
ro o o
ro o CD 00 C/3 • 0 1 N TJ CD< 0 (D; c O- i 7C PT 73 c g. 0} —I C/l 01 + 5T 0 01 1 CD ro -i 0) N CQ 0 O o 3 0 ) CD D 01 o+ 7T
ď
O
cn cn 03 N J C C O O C C/3 CD C/l £0 " 0 7C O < O -t C o —i 73 > 3 < D 0) £0- " O c r H o h o O ZT < c c/i< c 0301 O) rr O
O
N3 T3 —i
O'
O
0 CQ —i 3
O
Ji
-N
O
Ó
CD
00 01
CD
o <— Qi 0)
3
01 o čň CD OJ 00
00
ro
OJ OJ oo co CJl co Ji. O čii Čil 0 o ji O Ol CJl CD CD CD CD -J CD O i . co čó cn NJ O CD 01 oo NJ -vl
O o "ro "ro
—i.
O) —v Ol 'i. -J o "j*
ro N3 NJ OJ co o co
ro oo
H O "0 O H
"-1 O o CQ —i 0) 3
3 I 7—i
oo
J^
NJ
+
co NJ —X C c c 7? —1 -i 03 fl) /-y 5' 5 ' 5" 01 03 03 1 I • -n T I T ] 5' Z3 •D 01 03 01 7T O O O
O O 0 O O O O O O O O O H H H —I H H H H —1 H H H Ji Ji Ji J>. J*. J>. J i J i J i Jx J>. J i
O
-N
o
3 o+
rr 7T
CO 00
Ji M NJ O CD O
O
0 —i
P<. O
01
—iH
"T J —i
01 7T
O
O
O) CJl > 73 C N c c -i r-tCD' 01 O t i o 03 7T — 5' 0) £11 i 0) < • i + (D QJ. "O i 3 TI o O -i 01 3 O 7T 0) 01 o 7T O O 01
CD N D SEí 7C 01 +
N3 00
CD
—i —X cn cn Ol --J Čó -ji.i Čil ji b CJ ro - J co co cn 00 v NÓ čó ji čil řó b oo Ol o CD NJ NO CJl CD O
o J^
o O o —i. cn Vl Vi
o
x -
1
cn cn
"ji
A
řO NJ
CJ
—i i. oo o CD oo "cn "oo "o i "o b NJ - g cn CO NJ
oo
Ol OJ Ol o o J». co o ji. Čil NJ o 00
NJ
CJl čil cn M CJ3
oo
ro NJ
^
ro
cn P? OJ b 11 ji oo Ol
—i Ji CD
(/> T3 O cn + X! 0>> r-t-
(D N) ÍO O O -vl
CO NJ O) Ol CD oo TI TI N — I C/ 3 73 c Z O O < CD CD o (D CD o1—-t 3 CD O CD' c/3 a. C> / ST ro a. 0) CD< cn r-tX cr O "U o X o CD x O — L< O ai 01 9 Q)i "a c O > •a cn c < + CQ Q) C/ > C D T3 73 CT n NJ < w O CD ro O — i v;, rr X c O o o -o 73 ax O ro -4 0) o CU c 3 -1 CD — 1 < cn :r cn -i o o Q) X ZTo i + X < CL CD O o CD< — cn "a N x -i a o o IQ rr — 0)i x o 3 00
;-4 M OJ O N> OJ O -J O)
cn
oo
o co o o b o Čó IO
co
cn Čó co NJ CTI fO Ol řó CD -4 ro ÍÓ cn CÓ o OJ o
M Ol čři
O) o "ro
ro ro ro 4^ NJ CT) "ro Jí-
—i -t
CD CTI CD Ol
oo
o tři ó oo o čó řó b IO CD o
O
O O
O O H A
O H
o< O H
co cn oo oo jo
"-4 cn IO
cn cn > o c H o A 1 C/3 < O CiD 3n o —i < o 2 cn cn "O
o o NJ b co o 4Í&)
o
OJ
Ol cn Ol
co
0 01 3 cr d'
o o
ZT CDa. a>. N CD
c cn
fa' su
O O O H —I
—i ro cn čň ió oo NJ cn
ro o o p o o
ro
o
ro ro cn "oi oo cn co oo cn
O "0 D 0} •a
cn ro ro řó
"-vj
A
cn cn
M
co
oo
ro
i\j "ro
OJ
oo cn
cn o
M CO M M CO M O O< Ol O O0 o 3" 0) Z ai <>
co 00 •t*l co Ol O o O Ol
Cl Ol 01 Ol Ol Ol | Ol _k o i i M M O Ui^ o o Ol O Ol O i O Ol o
N
01 01 o O ipt a £ i ' Ol TJ
C/l TI O
a>
w o g. o' /l "C O o 3
CD
N
Q ť3^
°Ul I,<5 r
oS •a o3
V O -O 3
<
5T o c/> 0 3" <03 01 r-*
N -o 3i
C/l "O 3O
"C O/5 o 3. o <
co o ?O ^ 3O -i o3
C/l
Tc/i > O IQ 31 0N1 ° s
C/l °
<
c
o H C/5
T3 O 3. N <0
N •O 3-
p
•o o
-a 3 fil M O 0 01
Tco J o _X 3< p?
N •a 34 TO3
"N O 3. I /l "C O 3o
9 3 o
S c0a1
•n o O o •5. 01. Q. Cl o JCT 1H TI C nD
M 00
N
M r O (O H w 3
TJ
o C
m
TI >
Ul 2.
"0
TNJ Q). 4
J §' on>
TI
"C O/3 o 03 ~ W f> <
O Oll o cn
"a o 3
N TI 3. 4 o 3
m «
Ul ai
•<• — CD 0< a h -
"-i fo 01
C/5 •o ^ o3 s s O3
aH c/iCiD
Ji- Ji -ti co to o o o oo co
CO Co 00 i i ii Ul Ui o