UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

NUTRIČNÍ MONITORING SKUPINY VRCHOLOVÝCH VODNÍCH SLALOMÁŘEK ČR V ZÁVODNÍM OBDOBÍ.

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Marcela Polášková

Anna Kašparová květen 2010

Abstrakt Název práce: Nutriční monitoring skupiny vrcholových vodních slalomářek ČR v závodním období.

Cíle práce: Monitoring

skutečného

kvantitativního

a

kvalitativního

složení

stravy

vrcholových vodních slalomářek ČR v závodním období a srovnání s doporučenými denními standardy pro populační skupinu sportovců s odpovídajícím energetickým výdejem. Z výsledků vyvodit obecná i individuální doporučení a posoudit nutnost užívání suplementů ve výživě vodních slalomářek.

Metody práce: Práce je případovou studií a má charakter kvalitativního výzkumu. Pro výzkum jsme zvolili dvě základní metody. Metodu prospektivní studie a metodu rozhovoru. Ke zjištění celkového denního energetického příjmu a kvalitativního složení stravy byla použita inventorní analýza čtyřdenního stravovacího záznamu respondentek. Pro porovnání se standardy byla následně data zpracována standardizovanou softwarovou aplikací databázových funkcí tabulkového procesoru MS Excel (Vilikus a kol., 2002) a doplněna kritickým komentářem. Ke zjišťování dat, týkajících se užívání DS bylo využito metody rozhovoru, ve kterém sportovkyně odpovídaly na zadané otázky. Data byla vyhodnocena písemně a graficky.

Výsledky: Práce monitoruje a kriticky komentuje rozdíly mezi doporučeným a skutečným složením stravy patnácti vrcholových vodních slalomářek v ČR z kvantitativního i kvalitativního hlediska. Přestože komplexní posouzení stavu výživy by kromě analýzy jídelníčku vyžadovalo i další testy (antropometrická vyšetření, krevní testy atd.), lze na základě zjištěných dat většině respondentek doporučit zvýšení celkového energetického příjmu, který jsme zjistil v průměriu nižší, než normou doporučovaný energetický příjem pro zvolenou skupinu sportovkyň. Na základě sníženého příjmu sacharidů by bylo vhodné zvýšit právě jejich podíl ve stravě. Z kvalitativního hlediska je u většiny

respondentek správný poměr zastoupení rostlinných a živočišných tuků. Podíl rostlinných tuků je vyšší než živočišných. Avšak celková spotřeba tuků ve stravě je příliš vysoká. Vzhledem k obsahu plnohodnotných bílkovin je správný též kvalitativní poměr živočišných a rostlinných bílkovin, celkovou spotřebu živočišných bílkovin by bylo vhodné mírně snížit. Příjem vitamínů B, C, E a vlákniny je ve srovnání s normou u respondentek nedostatečný. Deficit vitaminů a vlákniny lze řešit zvýšeným příjmem ovoce a zeleniny. V těchto případech může být vhodná i suplementace některými potravními doplňky. Jednotlivé výsledkové listy dávají objektivní informaci o kvantitativním i kvalitativním složení stravy jednotlivých závodnic a údaje v nich obsažené jim mohou pomoci, spolu s dalšími vyšetřeními a testy, optimalizovat sportovní výkon.

Klíčová slova: doplňky stravy, energetický výdej, sportovní výživa, vodní slalom

Abstract Title: Nutrition monitoring in top Czech Republic women white water slalom athletes in the race period of the season.

Aim of the study: Comparison of actual quantitative and qualitative composition of the diet in the Czech water slalom paddlers (women) in the racing period to daily recommended standards for the population group of athletes with a corresponding energy output. Using the results, create both general and individual recommendations and assess the need for the use of supplements in the diet of water slalom athletes.

Methods: The thesis is a case study and it is a kind of qualitative research. For our study we chose two main methods. Prospective study method and the method of interview. To determine the total daily energy intake and diet quality inventorial analysis of the fourday dietary record of the respondents was used. For comparison with the standards, the data were subsequently processed by standardized software applications of database functions MS Excel (Vilikus a kol., 2002) and accompanied by a critical commentary. To survey the data concerning use of food supplements has been used a method in which athletes respond to questions asked. The data were assessed in writing and graphically.

Results: Our study shows and critically comment on the differences between recommended and actual composition of the diet of top fifteen women paddlers in the Czech Republic, in quantitative and qualitative terms. Although a comprehensive assessment of nutritional status, in addition to diet analysis requires further tests (anthropometric tests, blood tests, etc.), observed data recommend an increase in total energy intake, which is on average lower than the standard recommended energy intake for a selected group of women. On the basis of reduced carbohydrate consumption, it´s proportion in the diet should be raised. From a qualitative point of view the ratio representation of plant and animal fats is correct. The share of vegetable fats is higher

than the animal. But the total consumption of fat in the diet is too high. Due to the fullfledged protein is qualitative ratio of animal and vegetable protein also correct, total consumption of animal protein should be slightly reduced. Intake of vitamins B, C, E, and fiber, compared with the norm was insufficient. Deficiency of vitamins and fiber, can be addressed by increased intake of fruits and vegetables. In such cases it may be appropriate supplementation with some food supplements. Individual score sheets give objective information on both quantitative and qualitative composition of the diet of individual athletes and the information contained in the sheets may help athletes, along with other examinations and tests, to optimize athletic performance.

Key words: food sumpplements, energy expenditure, sport nourishment, white water slalom

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Marcely Poláškové a použila jsem pouze uvedenou literaturu.

Anna Kašparová V Praze dne 5. 7. 2010

.......................................................... podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Marcele Poláškové za odborné vedení práce a praktické rady, a také za vstřícnost a trpělivost při tvorbě diplomové práce. Chtěla bych poděkovat sportovkyním za ochotnou spolupráci a v neposlední řadě děkuji všem, kteří mi byli při získávání informací pro tuto práci nápomocni.

Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat.

Jméno a příjmení:

Číslo OP:

Datum vypůjčení:

Poznámka:

Obsah

1. Úvod..................................................................................................................12 1.1 Seznámení s problematikou......................................................................... 12 1.2 Zdůvodnění................................................................................................. 12 2. Teoretická východiska....................................................................................... 14 2.1 Kanoistika.................................................................................................... 14 2.1.1 Slalom na divoké vodě..................................................................... 14 2.1.2 Charakteristika sportovního výkonu ve slalomu.............................. 16 2.2 Výživa.......................................................................................................... 17 2.2.1 Stručná charakteristika makro- a mikroživin................................... 19 2.2.2 Energetika organismu - běžná dospělá populace............................ 22 2.2.3 Energetika organismu - sportovci................................................... 26 2.2.4 Pitný režim - běžná dospělá populace............................................. 30 2.2.5 Pitný režim - sportovci................................................................... 30 2.2.6 Doplňky stravy................................................................................ 33 2.2.7 Specifika výživy pro vodní slalomáře............................................. 37 2.2.8 Hodnocení nutričního stavu a nároků............................................. 38 3. Cíle, úkoly a hypotézy....................................................................................... 40 3.1 Cíl práce....................................................................................................... 40 3.2 Úkoly práce.................................................................................................. 40 3.3 Hypotézy práce............................................................................................ 41 4. Metodika výzkumu............................................................................................ 42 4.1 Charakteristika metodického přístupu......................................................... 42 4.2 Popis a výběr skupiny.................................................................................. 44

9

4.3 Plán výzkumu.............................................................................................. 44 4.4 Procedura sběru dat..................................................................................... 45 4.5 Způsob vyhodnocení výsledků.................................................................... 45 5. Výsledky........................................................................................................... 47 5.1 Výsledky rozhovorů se slalomářkami.......................................................... 47 5.2 Záznamy nutričního monitoringu................................................................ 48 5.2.1 Shrnutí individuálních komentářů................................................... 58 5.2.2 Shrnutí podle průměrných hodnot šetření....................................... 58 6. Diskuse.............................................................................................................. 63 6.1 Oprávněnost vyslovených hypotéz.............................................................. 65 7. Závěry................................................................................................................ 67 8. Použitá literatura................................................................................................ 68 9. Přílohy................................................................................................................73

10

Použité zkratky ATP

Adenosintrifosfát

BM

Bazální metabolismus

C1M

Kanoe mužů

C1Ž

Kanoe žen

C2

Kanoe dvojic

CLA

Kyselina linolová

CoA

Koenzym A

CP

Kreatinfosfát

ČP

Český pohár

DDD

Doporučená denní dávka

DS

Doplňky stravy

FFQ

Potravinový frekvenční dotazník

NAD

Nikotinamid dinukleotid

NADP

Nikotinamid dinukleotidfosfát

HCA

Kyselina hydroxycitronová

ICF

Mezinárodní kanoistická federace

K1M

Kajak můžu

K1Ž

Kajak žen

LA

Laktát

LBM

Beztuková tělesná hmota

MČR

Mistrovství České republiky

ME

Mistrovství Evropy

MK

Mastné kyseliny

MS

Mistrovství světa

NKZ

Národní kvalifikační závod

OH

Olympijské hry

VDD

Výživové doporučené dávky

VO2max

Maximální aerobní kapacita

VT

Výkonnostní třída

WHO

Světová zdravotnická organizace

11

Úvod 1.1

Seznámení s problematikou

Jedním ze základních předpokladů kvalitní přípravy sportovce by měla být péče o životosprávu odpovídající moderním trendům a zdravému životnímu stylu. Kondiční, technické, taktické a psychologické složky sportovního tréninku jsou notoricky známými faktory ovlivňujícími výkon sportovce. V současné době, kdy je výkonnostní úroveň závodníků vysoká a velmi vyrovnaná, je třeba hledat i další prostředky, kterými lze výkon sportovce podpořit a vylepšit. Jedním z nich je optimalizace výživy, její energetická i kvalitativní vyváženost vzhledem k charakteru výkonu i fázi tréninkového procesu. V současnosti se, kromě přirozené stravy, nabízí i její obohacení některými potravními doplňky. Důvodem použití těchto látek bývá často intenzivní vícefázový trénink, kdy suplement nahrazuje jedno plnohodnotné jídlo denně či z prostého důvodu zjištěného nedostatku některé důležité složky v běžné potravě sportovce, případně i snížení imunity a ohrožení jeho zdraví.

1.2

Zdůvodnění

Úvodem své práce bych ráda shrnula důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu. Již více než deset let se aktivně účastním závodů ve slalomu na divoké vodě, moje výkony se dají zařadit na rozmezí výkonnostní a vrcholové úrovně. Jsem členkou jednoho z největších oddílů v České republice a mám tak možnost sledovat přípravu nejlepších českých (a zároveň i světových) závodníků. Denně jsem svědkem tvrdého tréninku ať už na vodě, v posilovně nebo v tělocvičně. Přestože všichni závodníci trénují poctivě, vyhrát může pouze jeden. Často si kladu otázku, co je tím zlomovým bodem, který rozhodne o výsledku v závodě. Zvítězí ten, kdo je vytrvalejší, má větší sílu, lépe zvládl techniku záběrů nebo je to psychika jedince, která nakonec o vítězi rozhodne? Vodní slalom není ve světě nejznámějším sportem, nicméně alespoň v České republice si získává stále větší počet fanoušků. Jedním z důvodů může být fakt, že čeští 12

vodní slalomáři jsou pravidelnými medailisty z vrcholných světových akcí (ME, MS, OH). Vzhledem ke stále se rozšiřujícímu počtu závodníků ve světové špičce je třeba hledat kromě osvědčených tréninkových způsobů i další prostředky, kterými bude možné udržet naše závodníky mezi výkonnostní elitou. Jedním z takových prostředků může být i nalezení individuálního, „sportovci na míru šitého“ ideálního složení sportovní stravy a využití možností, které nabízejí povolené potravinové doplňky, jež mohou posloužit jako podpora jídelníčku sportovce. Diplomová práce by měla zmapovat skutečné kvantitativní i kvalitativní složení stravy vodních slalomářek v určitém období tréninkového cyklu, poskytnout jim či jejich trenérům individuální informaci o zastoupení jednotlivých živin ve stravě a tím odhalit případné dietologické chyby či oprávněnost suplementace některých složek. Výsledky by mohly být podkladem pro řízení tréninkové přípravy jak trenérům, tak jejich svěřencům. V rámci diskuse se pokusíme předložit i konkrétní návrhy na změnu nebo doplnění jídelníčků zúčastněných respondentek podle zjištěných výsledků. Je totiž nutné brát v úvahu, že v otázkách výživy nelze vytvořit jeden „obecný předpis“ platný stoprocentně pro všechny jedince. Jak bylo výše uvedeno, práce by se rovněž měla dotknout problematiky využívání doplňků sportovní stravy, jako jsou například potravní doplňky, které podporují rychlost regenerace a tím schopnost vysoké úrovně opakovaného výkonu, dále suplementy se zvýšeným obsahem vitaminů, antioxidantů a dalších látek. Předpokládáme také, podle vlastních zkušeností, že používání doplňků stravy ve výživě českých slalomářů je minimální, stejně jako informovanost o těchto prostředcích. Práce se pokusí zjistit skutečný stav i v této oblasti výživy.

13

2. Teoretická východiska 2.1

Kanoistika

Počátky kanoistiky sahají do hluboké minulosti, nejstarší záznamy pocházejí z dob před šesti tisíci lety z oblasti Mezopotámie. Plavidla nejrůznějších typů se od nepaměti používala k překonávání vodních toků, dopravě nebo lovu. Klasická kanoe pochází od severoamerických indiánů, kajak potom od Eskymáků. První kanoe se do Evropy dostaly s Kolumbem, zvláštní oblibu si kanoe získaly ve Velké Británii. Kajaky se používaly především v severských zemích, zbytek Evropy však nezůstal nedotčený. Vzpomeňme například českého rytíře Zachaře z Pašiněvsi, který se údajně již v 15. století projížděl na kajaku po českých řekách (Bílý, Kračmar, Novotný, 2001). Lze říci, že Češi jsou „národem vodáků“. Již v roce 1913 byl založen Svaz kanoistů království českého, který patří mezi nejstarší sportovní kluby na světě. V roce 1925 tento svaz přistoupil do mezinárodní kanoistické federace a je považován za jednoho z pěti zakládajících členů.

2.1.1 Slalom na divoké vodě

Přestože se první mistrovství světa ve vodním slalomu konalo již v roce 1949 v Ženevě, do povědomí široké veřejnosti se slalom dostal až v sedmdesátých letech minulého století. V roce 1972 byl poprvé zařazen do programu olympijských her, závod se konal na umělé slalomové dráze v Augsburgu. Jednotlivé disciplíny se postupně vyvíjely. Původně se závodilo v kategoriích kajak mužů (K1m1), kajak žen (K1ž), kanoe jednotlivců (C12) a kanoe dvojic (C2). Kanoistické disciplíny byly vypsány pouze pro muže. Na MS v roce 1953 (Itálie, Merano) se poprvé objevila kategorie C2 mix, kde na jedné lodi závodily smíšené dvojice mužů a žen. Na mnichovských hrách se však tato kategorie již neobjevila, k velké škodě českých závodníků, kteří patřili k nejlepším na světě.

1 2

K1 - označení kategorie písmenem „K“ pochází z anglického termínu kayak C1 - označení kategorie písmenem „C“ pochází z anglického termínu canoe

14

Vodní slalom doznal v posledních letech podstatných změn v pravidlech. Jedná se na jedné straně o změny, které mají vliv na techniku a taktiku závodníka, na straně druhé o vytvoření nových kategorií, které dávají nové příležitosti ženám. V prvním případě se jedná například o zkrácení minimální délky lodí ze 400 cm na 350 cm (v kategoriích K1 a C1), resp. ze 458 cm na 410 cm (v kategorii C2), jež zásadním způsobem mění pojetí jízdy závodníka. Změna organizace závodů ČP zdůraznila taktickou stránku závodu. Z původní série čtyř závodů ČP3 (jeden závod rozložen do dvou dní) vznikla série celkem osmi závodů, z nichž jeden je zároveň MČR. Dříve se sčítaly časy kvalifikačních jízd, jejich výsledek určoval postup do semifinále, resp. finále. Od roku 2004 závod sestával z jedné kvalifikační a jedné finálové jízdy, konečný výsledek byl určen součtem těchto jízd. Od roku 2009 vypadá závod ČP takto: z první (kvalifikační) jízdy postupuje deset závodníků v každé kategorii do finále „A“, ostatní do finále „B“; o výsledku finále „A“ rozhoduje pouze druhá (finálová) jízda, o výsledku v „B“ finále lepší z obou jízd (tj. kvalifikační a finálové). Nutno dodat, že tyto a další změny v českých pravidlech kanoistiky kopírují mezinárodní pravidla ICF4. Vytvoření nových kategorií pro ženy - kanoe jednotlivkyň (C1ž) a kanoe dvojic (C2ž) přináší nové možnosti jednak začínajícím závodnicím juniorského věku a zároveň zkušenějším kajakářkám, kterým se doposud nedařilo dosáhnout na absolutní „špičku“. Nová disciplína C1 ženy bude oficielně zařazena poprvé na ME 2010 v Čunovu na Slovensku, v sérii SP (Praha, Seo D´Urgell, Augsburg) a MS 2010 ve slovinském Tacenu. Přestože jsou tyto disciplíny relativně nové (v ČR na postupových závodech5 od roku 2007, v národních kvalifikačních závodech (NKZ)6 a v seriálu Českého poháru od roku 2009), příprava kanoistek nyní probíhá už v juniorském věku, což svědčí o serióznosti přístupu trenérů i závodnic.

3

ČP - Český pohár, nejvyšší česká soutěž ICF - International Canoe Federation, Mezinárodní kanoistické federace; mezinárodní organizace zastřešující všechna odvětví kanoistiky 5 Postupový závod - slouží k získání 3. a 2. výkonnostní třídy a zároveň k postupu do NKZ 6 NKZ - Národní kvalifikační závod, slouží k postupu do Českého poháru (Pravidla kanoistiky na divokých vodách, 2009) 4

15

2.1.1 Charakteristika sportovního výkonu ve slalomu

Vodní slalom patří mezi rychlostně-silové sporty, s fázemi cyklického i acyklického pohybu. Vysoké nároky jsou kladeny jednak na fyzickou připravenost závodníka, jednak na technickou vyspělost. Nejdůležitější tedy není jen absolutní síla, ale právě „sladění“ s optimální technikou. Podle Bílého (2004), je výkon slalomářů závislý především na technicko-koordinační připravenosti, psychické odolnosti a kardiorespirační zdatnosti. Z fyziologického hlediska se jedná o aktivitu, při níž závodníci musí vynikat silou, rychlostí i vytrvalostí. Můžeme ji charakterizovat vysokým rozvojem kardiorespiračního systému, vysokou schopností přenosu a využití kyslíku i tvorbou energie prostřednictví anaerobního metabolismu (Kračmar, 2002). Odborná literatura zabývající se kanoistikou se zaměřuje především na rychlostní kanoistiku, která je svým cyklickým základem pohybu značným zjednodušením vodního slalomu. Slalom na divoké vodě je spojením cyklických i acyklických prvků a je tak obtížnější zjišťování energetického výdeje (příjmu) a s tím spojených nutričních nároků. Jak uvádí Bílý (2004) podstatou výkonu ve slalomu je soubor anaerobních činností, jako je brzdění a opětovné rozjíždění, změny směrů vedení lodi, opakované zrychlování pohybu. Vnější podmínky, za kterých je vodní slalom provozován (přírodní prostředí, povětrnostní vlivy, divoká voda) určují adekvátní pohybovou odpověď sportovce. Všechny pohyby potřebné pro zdolání závodní trati potom společně vytváří složitý komplex činností. Zatímco vodní slalom je provozován na různých tratích za stále se měnících podmínek (např. proudění vody), rychlostní kanoistika je v tomto ohledu poměrně stálá a neklade tak vysoké nároky na koordinační schopnosti závodníků. Základní prvky (zapojení svalových skupin) jsou však shodné s rychlostní kanoistikou a v naší práci tedy využíváme poznatky ze studií o kanoistice obecně. Na rozdíl od jízdy na kajaku, jízda na kanoi (C1 a C2) se vyznačuje výrazným jednostranným zatížením těla, což může být příčinou špatného držení těla a dalších dysbalancí zejména u žen (menší objem svalové hmoty). Proto nesmíme zapomínat na kompenzační cvičení a adekvátní silovou přípravu. Specifiky jízdy na kanoi se ve své práci zabývá Rohan (1991). Jak píše například Novák (2010), kanoistika je rozsahem disciplín sportem zahrnujícím různé typy zátěže i tělesné typy sportovců. Kromě nácviku technických 16

prvků se v tréninku vodního slalomu objevují také typicky rychlostně-silové nebo vytrvalostní typy zátěží. Čím je vyšší úroveň sportovců a náročnost tréninků, tím se zvyšují požadavky na výživu organismu, které by se měly přizpůsobit tělesným typů sportovců i typu tréninku.

2.2

Výživa

Lidské tělo je z termodynamického hlediska otevřenou soustavou, neboť přijímá z okolí látky (živiny organické i anorganické povahy) a vylučuje do něj látky odpadní. S okolím si tedy vyměňuje hmotu a energii. Jako všechny živé systémy, člověk se „snaží“ udržet stav dynamické rovnováhy pomocí mechanismů homeostázy (Kodíček, 2007). Výživa je základní podmínkou života. Pojmem výživa rozumíme souhrn přijímání látek, sloužící k zajištění všech živin potřebných k udržení životní aktivity, zdraví, růstu a rozmnožování (Pánek, 2002). V lidském těle neustále probíhá velké množství procesů nezbytných k udržení života, i k udržení rovnováhy těchto procesů s prostředím, v němž člověk žije. Potřebnou energii pro všechny tyto děje v organismu i pro přetváření a budování tělesné hmoty, čerpá člověk ze stravy. Výživové potřeby se liší v závislosti na věku, pohlaví, somatotypu, fyzické aktivitě a v neposlední řadě také na prostředí, ve kterém člověk žije. Odborné studie umožnily definovat potřeby jednotlivých složek výživy pro lidský organismus za fyziologických okolností s výše zmíněnými odlišnostmi. Hovoří se o tzv. výživových doporučených dávkách (VDD), které definují každodenní potřebu energie a jednotlivých nutrientů. V ČR byly VDD naposled aktualizovány v osmdesátých letech minulého století, v letošním roce se však připravuje vydání nových tabulek, které vychází z evropských studií, především nám shodného středoevropského tradičního regionu (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Tyto tabulky reagují na zvyšující se nebezpečí rozvoje civilizačních onemocnění a posilují tak v tomto smyslu některé specifické složky výživy (Tláskal, 2010).

17

V současné době se výživová doporučení podle Svačiny (2008) rozdělují na dvě základní podskupiny: 1. Obecná výživová doporučení, která se snaží definovat hlavní nutriční cíle podle dokumentu Světové zdravotnické organizace WHO z roku 2004. Mezi tyto hlavní cíle WHO patří: a) dosažení energetické rovnováhy, b) omezení příjmu energie z tuků a posunutí spotřeby nasycených mastných kyselin směrem k nenasyceným, c) zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, d) omezení příjmu volných cukrů, e) omezení spotřeby soli. 2. Doporučení podle skupin potravin, nejčastěji uváděných ve formě potravinových pyramid a možnost srovnání s referenčními hodnotami ve formě nutričních standardů (tj. výživových doporučených dávek). Variant potravinových pyramid je více druhů, zásadou jejich tvorby je umístění nejdůležitějších potravin vhodných ke každodenní konzumaci na základnu pyramidy, směrem k vrcholu se pak snižuje doporučovaná frekvence potravinových porcí. Obrázek č. 1 ukazuje jednu z možných podob potravinové pyramidy. U každé skupiny potravin je uveden doporučený počet porcí. Potravinové pyramidy pro běžnou populaci se v zásadě neliší, rozdílná jsou pouze množství udávaných porcí. Je třeba si uvědomit, že pyramida neudává absolutní množství potravin doporučených ke konzumaci. Velikost jednotlivých porcí je individuální. Jinou variantu nabízí Česká potravinová pyramida vytvořená občanským sdružením Fórum zdravé výživy v roce 2003. Tato pyramida byla vytvořena speciálně pro populaci České republiky, reaguje tak na zdravotní stav obyvatel ČR. Jak uvádí Kunová (2003), v této pyramidě jsou potraviny řazeny podle vhodnosti ke konzumaci v každém patře ve směru zleva doprava. Potraviny umístěné v základně pyramidy jsou vždy ty, které by se měly jíst nejčastěji a v největším množství. Součástí pyramidy jsou i instrukce, jak vhodné potraviny upravovat a kterým jídlům se úplně vyhnout.

18

Obr. 1: Potravinová pyramida (Total Training for Young Champions, 2000)

Výživě ve sportu se v posledních dvaceti až třiceti letech věnuje rostoucí pozornost. Dnes už není pochyb o tom, že co sportovec jí a pije, může ovlivnit jeho zdraví, tělesnou hmotnost a složení těla, dostupnost energetických zdrojů v průběhu zátěže, rychlost regenerace a v důsledku těchto skutečností celkovou výkonnost.

2.2.1 Stručná charakteristika makro- a mikroživin ve výživě

Základní tři složky výživy tvoří sacharidy, tuky a bílkoviny. Mluvíme o tzv. makroživinách. Poměr sacharidů:tukům:bílkovinám v přijímané stravě by měl být přibližně 3:1:1. Přestože každá z těchto složek má v organismu svou (relativně) jedinečnou funkci, jsou za určitých podmínek i vzájemně zastupitelné. Požadavky na poměr zastoupení živin ve stravě se mohou mírně lišit, například v závislosti na sportovním odvětví. Například na Mezinárodní konferenci sportovní výživy ve Švýcarsku v roce 1988 byla vytvořena doporučení pro příjem živin v silových a 19

vytrvalostních sportech. Pro silové sporty (kulturistika, těžká atletika) byl určen vyšší poměr především bílkovin (sacharidy 45%, tuky 30%, bílkoviny 25%). Ve vytrvalostních sportech (běh na lyžích, cyklistika) je oproti průměru vyšší poměr sacharidů a tuků (sacharidy 65%, 35% tuky, 15% bílkoviny). Sacharidy jsou primárně hlavním zdrojem energie každého člověka, v těle se vyskytují ve formě svalového a jaterního glykogenu a volné krevní glukosy. Normální obsah glukosy v krvi (glykemie) se pohybuje v rozsahu 3,6 - 6,5 mmol/l. Podle Maughana (2006) je obsah glukosy v krvi asi 10 g, glykogenu 430 g - z toho 350 g tvoří svalový glykogen a 80 g jaterní glykogen (hodnoty jsou platné pro průměrného muže). Glykogenové zásoby jsou vyčerpány za 30 až 90 minut, v závislosti na intenzitě cvičení. Tuky slouží jako zásoba energie pro dlouhodobou činnost mírné intenzity. Při trávení se tuky rozpadají na mastné kyseliny (MK) a monoglyceridy. V krvi se nakonec vyskytují ve formě MK, transportních lipoproteinů a chylomikronů. Z makroživin mají tuky nejvyšší energetickou hodnotu (viz. tabulka č. 1). Bílkoviny slouží primárně jako stavební materiál, v případě nouze i jako energetický zdroj. V průběhu trávení se štěpí postupně až na aminokyseliny (Bartůňková, 2006). Pro makroživiny je charakteristická jistá míra vzájemné zastupitelnosti, která však platí pouze za určitých podmínek. Tab. 1: Energetická hodnota živin7 v organismu podle Bartůňkové (2006) Živina

kJ

kcal

cukry

17

4

tuky

39

9

bílkoviny

17

4

Ve skutečnosti je hodnota (fyzikální spalné teplo) u bílkovin vyšší a činí 22,4 kJ. Celkový efekt (fyziologické spalné teplo) je ale nižší, protože v organismu nedochází k úplnému spálení bílkovin.

Mezi mikroživiny řadíme vitamíny a minerály. Vitamíny jsou organické látky, které tvoří nebílkovinné části enzymů, tzv. kofaktory a účastní se tak přímo biochemických reakcí. Organismus je nedokáže sám vytvářet, a proto jsou, stejně jako minerály, přijímány v potravě. Zdroje vitamínů a jejich biologické funkce podle 7

Energetická hodnota živin neboli spolné teplo je množství energie vyjádřené v kJ (kcal), uvolněné v kalorimetrické bombě při „spálení“ 1g živiny (Bartůňková, 2006)

20

Maughana a Burkeho (2006) vidíme v tabulce č. 2. Pozornost vědců je v poslední době upřena na vitamíny s antioxidačními účinky, tj. na ty, které snižují působení volných radikálů v těle a zejména na nutnost jejich vyšší spotřeby u vrcholových sportovců. Minerální látky rozdělujeme na mikro- a makroprvky podle toho, jaký je jejich denní příjem pro správné fungování organismu. Mikroprvky neboli stopové prvky tělo potřebuje pouze v nepatrném množství (např. denní příjem zinku je 10-20 mg), makroprvků je třeba více (např. sodík 800 mg). (Maughan, Burke, 2006). Tab. 2: Hlavní biologické funkce vitamínů při zátěži. (Maughan, Burke, 2006) Vitamín

Metabolická funkce

Potravinové zdroje

Rozpustné v tuku vitamín A

vitamín D vitamín E Rozpustné ve vodě thiamin (B1) riboflavin (B2) niacin (B3) pyridoxin (B6)

foláty kyselina pantotenová biotin B12 (cyanokobalamin) kyselina askorbová (C)

antioxidační funkce

játra, mléčné výrobky, ryby; provitamin A (β-karoten) se nachází v zeleném, žlutém a oranžovém ovoci a zelenině homeostáza vápníku máslo, rybí tuk, vejce antioxidant, prevence oříšky, semena, rostlinné poškození volnými radikály oleje, margarín

metabolismus sacharidů transport elektronů v mitochondriích řada metabolických reakcí (jako NAD a NADP) syntéza aminokyselin

cereálie, chléb, kvasnice, játra mléčné výrobky, cereálie, chléb, kvasnice, játra cereálie, chléb, kvasnice

potraviny bohaté na bílkoviny, celozrnné cereálie a chléb, banány syntéza červených krvinek zelená listová zelenina, pomeranče, játra oxidativní metabolismus (jako v mnoha druzích potravin CoA) biosyntetické reakce játra, maso, vaječné žloutky, oříšky syntéza červených krvinek živočišné výrobky antioxidant, syntéza citrusy, tropické, lesní a katecholaminů, obnova tkání zahradní ovoce, rajčata, zelená listová zelenina

Pozn.: V tabulce není zařazen vitamín K, protože nebyla zjištěna žádná jeho specifická funkce při fyzické zátěži. NAD - nikotinamid dinukleotid NADP - nikotinamid dinukleotidfosfát CoA - koenzym A

21

2.2.2 Energetika organismu – běžná dospělá populace Aby byl živý systém funkční, je třeba mu neustále dodávat energii. Takovým systémem je i lidské tělo, kterému je energie dodávána potravou. Člověk přijímá energii ve formě energie chemické, ta je pak v metabolických pochodech přeměňována na energii tzv. makroergních vazeb v podobě adenosintrifosfátu (ATP). Jako zdroj energie pro pohybovou činnost slouží především sacharidy a tuky, o poměru jejich využití rozhoduje doba trvání činnosti (pro velmi krátké časové úseky jsou zdrojem energie také zásoby ATP a CP). Na obr. č. 2 vidíme zdroje energie ve vztahu k trvání činnosti. Také intenzita zátěže má vliv na poměr využití zdrojů energie.

Obr. 2: Zdroje energie ve vztahu k trvání činnosti (Sekera, 2009)

CP – kreatinfosfát ATP – adenosintrifosfát

Pro určení energetické bilance organismu člověka je třeba určit poměr energie přijaté a energie vydané. Zatímco energetický příjem se dá poměrně snadno zjistit pomocí energetických hodnot potravin, které uvádí např. tabulka č. 3, určení energetického výdeje je obtížnější.

22

Tab. 3: Tabulka výživových hodnot některých potravin – výběr (Mach, 2004) potravina (100 g)

energie (kcal)

bílkoviny (g)

tuky (g)

sacharidy (g)

vepřové m. libové hovězí plec jehněčí maso králičí maso srnčí kýta dušená šunka kuřecí maso kapr filé bez kůže tuňák mléko 1% tuku jogurt bílý smetana 30% Eidam 30% t.vs. Čedar 50% t.vs. Lučina 60% t.vs. vejce máslo olivový olej vlašské ořechy med včelí čokoláda hořká brambory (sklad. 1.-3.měsíc) čerstvé houby čočka sója brokolice cibule kukuřičný klas květák mrkev karotka okurka salátová rajčata zelí bílé ovoce průměr ovesné vločky rýže konzumní chléb tmavý chléb žitný chléb Vita dalamánek těstoviny

238 172 285 163 103 153 124 126 70,4 159 38 90 290 264 398 291 160 735 897 674 329 55 79 23 343 445 26 48 106 29 45 16 25 29 40-70 386 343 244 245 251 263 367

18,2 19,7 20,4 19,7 22,1 20,7 21,6 17,5 16,2 22,1 3,0 6,2 2,5 30,3 25,3 11,0 12,5 0,7 0,1 18,4 0,3 4,5 1,7 2,1 26,9 43,8 3,3 1,7 3,5 2,4 1,4 1,2 1,1 1,5 0,5-1,0 13,8 8,7 8,0 7,4 5,9 6,4 12,1

18,2 10,3 22,6 9,2 1,5 7,7 4,0 6,1 0,6 7,8 1,0 4,2 29 15,1 31,7 27,0 11,9 81 99,4 60,3 0 33,1 0,2 0,3 1,2 23,1 0,2 0,3 2,2 0,3 0,3 0,2 0,3 0,2 0,1-0,5 6,8 0,4 1,3 1,1 1,4 0,9 3,0

0 0 0,1 0,3 0,4 0 0,4 0,1 0,1 0,1 3,4 6,9 3,3 1,4 2,9 1,0 0,7 0,5 0,2 19,0 81,8 59,9 18,5 3 59,2 16,3 2,5 9,6 18,8 4,4 9,7 2,6 4,6 5,5 100-160 67,6 76,1 50,2 51,2 53,8 57,4 72,9

23

Jednotlivé složky tvořící výdej se podle různých autorů nepatrně liší. Lze je však shrnout do několika základních komponent: A. bazální metabolismus B. fyzická aktivita C. termický vliv stravy

Bazálním metabolismem rozumíme spotřebu energie na procesy, které jsou nezbytné pro udržení života (např. dýchání, termoregulace, činnost srdce). Faktory ovlivňující bazální metabolismus podle Mandelové a Hrnčiříkové (2007) uvádíme v tabulce č. 4.

Tab. 4: Faktory ovlivňující hodnoty bazálního metabolismu (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) Faktory ovlivňující BM věk pohlaví

Účinky na BM v mládí je ↑, LBM se s věkem ↓ a tím se ↓ BM muži ↑ BM, ženy ↓ BM

výška

vysoký, hubený ↑ BM

růst

děti a těhotné ↑ BM

fyzická aktivita

↑ BM

stavba těla

↑ BM

teplota

stres

↑ BM (při ↑ TT spotřeba energie na pot a tím ↑ metabol. Pochodů při přehřívání, při ↓ TT se ↑ BM za účelem tvorby tepla) ↑ BM

teplota okolí

teplo i zima ↑ BM

hladovění

prolongované hladovění ↓ LBM = ↓ BM

malnutrice

↓ BM

hormony

např. hormon štítné žlázy thyroxin; čím vyšší produkce, tím ↑ BM

24

Z výše uvedených informací je jasné, že hodnoty bazálního metabolismu (stejně jako celkové energetické požadavky) se u jednotlivých lidí liší. Bazální metabolismus je možné stanovit několika metodami, například nepřímou kalorimetrií nebo výpočtem pomocí rovnic (Harris-Benedictova rovnice, Faustův vzorec).

Každá fyzická aktivita, pracovní či sportovní, ovlivňuje energetickou bilanci organismu. Výdej energie při fyzické aktivitě je ovlivněn hmotností těla, věkem jedince, délkou, frekvencí a intenzitou pohybové činnosti.

Níže uvedené tabulky shrnují hodnoty výdeje energie nejprve při běžných činnostech v domácnosti (tabulka č. 5). Tabulka č. 6 znázorňuje výdej energie při fyzicky náročné práci. Pokud hodnoty z tabulky č. 6 orientačně porovnáme s hodnotami výdeje ve vybraných sportovních odvětvích (tabulka č. 7 v kapitole 2.2.3) vidíme, že výdej energie sportovců a těžce pracujících jsou, do jisté míry, srovnatelné.

Tab. 5: Energetický výdej při vybraných činnostech v domácnosti (Mandelová, 2004) kJ/kg.min

kcal/kg.min

odpočinek nebo spánek na lůžku

0,071

0,017

jídlo (vsedě)

0,095

0,023

stání (v klidu)

0,109

0,026

vaření, mytí nádobí, utírání prachu

0,165

0,039

zametání podlahy

0,210

0,050

luxování

0,260

0,061

praní, stlaní, leštění podlahy, nákup

0,270

0,064

drhnutí podlahy

0,390

0,092

Činnost

25

Tab. 6: Energetický výdej ve vybraných pracovních odvětvích (Mandelová, 2004) typ práce

kJ/kg.min

kcal/kg.min

zdravotní sestra

střední

0,225

0,054

opravář aut, zedník, tesař

střední

0,265

0,063

práce v lese (řezání motorovou pilou)

střední

0,310

0,074

zemědělec (práce s lopatou a obilím)

těžká

0,375

0,090

horník (práce s vrtačkou)

těžká

0,390

0,093

horník (práce s lopatou)

těžká

0,455

0,109

kopáč

velmi těžká

0,575

0,137

práce v lese (kácení stromů)

velmi těžká

0,590

0,141

vyčerpávající

0,750

0,179

Činnost

hutník (práce se struskou)

střední práce – muži 0,229-0,343, ženy 0,211-0,315 kJ/kg.min těžká práce – muži 0,337-0,523, ženy 0,316-0,490 kJ/kg.min velmi těžká práce – muži 0,524-0,739, ženy 0,491-0,693 kJ/kg.min vyčerpávající práce – muži >0,739, ženy >0,693 kJ/kg.min

Termický vliv stravy popisuje Mandelová a Hrnčiříková (2007) jako „energii potřebnou pro trávení, odbourávání, přestavbu a ukládání přijatých živin. Liší se pro jednotlivé nutrienty (bílkoviny 18-25%, sacharidy 7-14%, tuky 2-4%), nicméně při smíšené stravě se pohybuje okolo 10% energie z bazálního metabolismu“.

2.2.3

Energetika organismu - sportovci

Během sportovní činnosti má vliv na správnost výpočtu výdeje energie kolísavost spotřeby v různých fázích vlastního výkonu, která může být potenciálním zdrojem chyb. K hrubému odhadu spotřeby energie pro jednotlivá sportovní odvětví lze, podle Mandelové (2004) využít hodnot, které ukazuje tabulka č. 7. Porovnáním této tabulky s tabulkami č. 5 a 6 si lze vytvořit představu o hodnotách rozdílu ve výdeji energie na běžné životní či pracovní činnosti a sportovní aktivity různé intenzity. Pro udržení aktivní tělesné hmoty (LBM, lean body mass) a optimálního výkonu je potřeba udržet vyrovnanou energetickou bilanci. U sportovců, ve fázi budování

26

svalové hmoty (a u sportující mládeže navíc pro zajištění růstu) musí být energetická bilance pozitivní, tzn., že musí přijmout více energie, než vydají. Jak již bylo řečeno, potřeba energie je závislá (mimo jiné) na intenzitě a délce zátěže. Podle Mandelové a Hrnčiříkové (2007) jsou hlavním zdrojem energie během cvičení sacharidy ve formě svalového glykogenu. Jak píše Zadák (2009), celkové rezervy sacharidů jsou v organismu velmi omezené a činí zhruba 400 g glykogenu. Z toho činí 100 g jaterní glykogen, uvolnitelný i ve formě glukózy a 300 g svalový glykogen, který se nemůže konvertovat na glukózu, ale je energeticky využit cestou pyruvátu a laktátu. Druhým nejvýznamnějším zdrojem energie při výkonu jsou tuky ve formě mastných kyselin. Během fyzické aktivity mohou být spalovány obě živiny, ale liší se poměr jejich využívání v závislosti na intenzitě a trvání zátěže, na stavu trénovanosti a složení stravy. Zatímco při nižší intenzitě (cca 25% VO2max) a delší době trvání převládají jako zdroj energie mastné kyseliny, při vysoké intenzitě (85% VO2max) a kratším trvání zátěže mají vedoucí úlohu cukry. Při zátěži zhruba 65% VO2max je poměr využití cukrů a tuků vyrovnaný. Pokud tento vzorec aplikujeme na vodní slalom, zjistíme, že se pohybujeme ve vysokých intenzitách VO2max a poměrně krátké době trvání (závodní jízda trvá průměrně 90-120 sekund), tedy v anaerobním (laktátovém) pásmu výkonu. Hlavním energetickým substrátem jsou ve vodním slalomu tedy sacharidy, využívané v procesu anaerobní glykolýzy. Výkon při závodě je charakteristický vysokou hladinou laktátu v krvi. Jak vidíme na obr. č. 3, délka trvání závodní jízdy odpovídá vrcholu křivky laktátového systému energetické úhrady.

27

Obr. 3: Průběh energetického výdeje a podíl systémů energetické úhrady ve svalu v závislosti na době trvání zatížení (Dovalil, 2002)

28

Tab. 7: Energetický výdej při vybraných sportovních činnostech (Mandelová, 2007) Sportovní odvětví Aerobik (rychlé tempo) Badminton (závodně) Baseball Basketbal (utkání, závodně) Běžky (těžký sníh - střední rychlost) Běžky (těžký sníh - vysoká rychlost) Box (utkání v ringu) Bruslení (volné tempo) Fotbal (utkání) Golf s taháním vozíku Gymnastika (závodní) Házená (utkání) Hokej (lední) Horolezectví Jachting (v mírném větru) Jízda na koni v cvalu Jízda na motocyklu Jóga Judo (utkání) Kanoistika (volné pádlování) Kanoistika (rychlejší pádlování) Kanoistika (závod - sprint) Karate Kolová Krasobruslení (volná jízda jednotlivci) Lakros Lukostřelectví Lyžařský sjezd (závod) Posilování (kruhový trénink Universal) Ragby Softbal Squash Stolní tenis (nesoutěžně) Surfing Šerm (soutěž) Tenis (závodní čtyřhra) Tenis (závodní dvouhra) Turistika (horská) Veslování (závodní tempo) Vodní lyžování Volejbal (soutěžně) Vzpírání Zápas (trénink)

kJ/kg.min 0,561 0,525 0,298 0,632 0,654 1,275 0,926 0,385 0,650 0,290 0,397 0,615 1,243 0,527 0,207 0,535 0,579 0,258 1,484 0,285 0,527 1,664 0,846 0,640 1,032 0,623 0,280 0,995 0,472 0,853 0,294 0,891 0,288 0,343 0,641 0,594 0,782 0,620 1,220 0,480 0,515 1,024 0,835 29

kcal/kg.min 0,134 0,125 0,071 0,151 0,156 0,305 0,221 0,092 0,155 0,069 0,095 0,147 0,297 0,126 0,049 0,127 0,138 0,062 0,355 0,068 0,126 0,398 0,202 0,153 0,247 0,149 0,067 0,238 0,113 0,204 0,070 0,213 0,069 0,082 0,153 0,142 0,187 0,149 0,291 0,115 0,123 0,245 0,199

2.2.4

Pitný režim - běžná dospělá populace

O potřebách dodržovat pravidelný pitný režim bylo napsáno již mnoho, přesto bych nerada tuto kapitolu vynechala. Na význam příjmu tekutin upozorňují i Maughan a Burke (2006): „Organismus se mnohem hůře vyrovná s nedostatečným množstvím tekutin než s nedostatkem potravy. Dobře tolerována jsou dokonce i delší období hladovění (bez intenzivního tréninku). Naopak až na výjimečné situace vede přerušení přívodu tekutin po dobu v rozmezí od pouhé jedné hodiny po maximálně dva nebo několik dní k závažnému oslabení.“ Toto tvrzení platí jak pro sportovce, tak pro běžnou populaci. Voda tvoří cca 50-60 % tělesné hmotnosti, což pro muže vážícího 70 kg znamená cca 42 litrů vody. Bez náročné aktivity v mírném klimatu činní denní obrat vody zhruba 3 litry, z toho příjem tekutin nápoji by měl být více než 1,5 litru (obr. 4). Při zvýšené fyzické aktivitě a vysoké okolní teplotě jsou ztráty vody několikanásobně vyšší a je nutné jim přizpůsobit i příjem tekutin. (Je tedy jasné, že například dělník na stavbě v horkém letním dni bude mít vyšší nároky na příjem tekutin než administrativní pracovník se sedavým zaměstnáním v klimatizované kanceláři). Bilanci tekutin v těle může ovlivnit i skladba jídelníčku; pokud je základem ovoce a zelenina, může být příjem tekutin o něco nižší. Při příjmu tekutin se obecně dopouštíme několika chyb. Jednou z nich je nerovnoměrné pití během dne, jinou pití až při pocitu žízně. Pro orientační určení dostatečnosti příjmu tekutin může sloužit sledování zbarvení moči a její množství. Pokud má moč tmavou barvu, je to jedna ze známek nedostatečného zásobení tekutinami. Největší část tekutin se při fyzické aktivitě ztrácí potem. Pocení je velmi důležitým procesem, slouží jako termoregulační aparát lidského těla a zabraňuje tak přehřátí tělesného jádra výdejem tepla do okolí. Jen na okraj nezapomeňme zmínit také ztráty minerálních látek, jako jsou sodík, chlór, draslík nebo hořčík, které přímo souvisí se ztrátami vody.

2.2.5 Pitný režim - sportovci

Jak jsme již zmínili, míra výdeje (a příjmu) tekutin závisí přímo na teplotě a také na velikosti fyzické aktivity. Čím větší je fyzická zátěž, tím více vody bude z těla 30

odcházet a s ní rovněž minerální látky. Míra výdeje vody potem souvisí mimo jiné s adaptací sportovce na tréninkovou zátěž. Trénovanější jedinec se začíná potit dříve a pocení je intenzivnější. Tento fakt souvisí s lepším využíváním termoregulačních procesů. Ztráty tekutin přímo souvisí také s délkou fyzické aktivity. Jinak bude pitný režim řešit maratonský běžec a jinak sprinter na sto metrů. Semerádová (2004) konstatuje, že zatímco vytrvalostní aktivity vyžadují dodávání tekutin i v průběhu výkonu (obecná doporučení hovoří o 100 až 200 ml každých 20 minut), v rychlostněsilových disciplínách, mezi které patří i vodní slalom, se můžeme spolehnout na přirozený pocit žízně (samozřejmě pokud nedochází k nadměrnému pocení například vlivem okolní teploty). Problematika pitného režimu by se z hlediska sportovců dala rozdělit do tří fází. 1. Hydratace před výkonem. Doporučuje se začít výkon s maximální zásobou tekutin v těle. Existují studie, např. Nelson a Robergs (2007), které hovoří o tzv. hyperhydrataci navozené příjmem malého množství glycerolu. Tato látka na sebe váže vodu a uvádí se, že glycerol v množství cca 1 g/kg tělesné hmotnosti podaný během posledních hodin před výkonem umožňuje zadržet až o 600 ml tekutin více, než při samostatném vypití tekutin (Vitek, 2009). Výsledky studií však jsou sporné a není jasné, zda použití glycerolu má přímý vliv na výkon. 2. Hydratace během výkonu. Jako vhodné nápoje se jeví hypotonické nápoje (zředěné roztoky glukózy a iontů), které na rozdíl od nápojů hypertonických rychle opouštějí žaludek a vedou k rychlejšímu vstřebávání vody z trávicího traktu do organismu. (Decombaz a kol., 1997). 3. Hydratace po výkonu (rehydratace). Jak uvádí Vitek (2009), pro vyrovnání hladiny tekutiny v těle jsou opět vhodné hypotonické nápoje, naopak vyhýbat by se sportovci měli nápojům obsahujícím kofein (kvůli jeho diuretickým, neboli močopudným, účinkům) a alkoholu. Takže ani pivo, v Česku tolik oblíbené, by nemělo být tradičním rehydratačním nápojem (přestože je dobrým zdrojem sacharidů a některých vitamínů). K podobným závěrům dochází i Fořt (2002), který ihned po výkonu nedoporučuje koncentrovaný iontový nápoj. Přednost dává dostatečně ředěným džusům nebo mírně sladkému čaji. Fořt dále píše: „První nápoj po ukončení vyčerpávajícího výkonu by neměl být výrazně sladký ani alkoholický. S postupující dobou zotavení lze přidat cukry“.

31

Semerádová (2004) se ve své práci zabývala také pitným režimem vodních slalomářů z ČR a zahraničí. Zkoumala jednak znalosti závodníků v této oblasti, ale také konkrétní zvyklosti jednotlivých sportovců. Ukázalo se, že u českých slalomářů jsou znalosti menší než u závodníků ze zahraničí. Z dotazníkového šetření bylo dále zjištěno, že Češi podceňují hydrataci jak při tréninku, tak při závodě. Překvapivé bylo, že většina českých i zahraničních závodníků uváděla jako nejčastější nápoj neochucenou vodu, na rozdíl od obecných doporučení pro obsah sportovních nápojů pro sportovce (iontové nápoje, mírný obsah sacharidů). Zajímavé by mohlo být srovnání výsledků z roku 2004 s naším výzkumem v letošním roce a to jak do kvantity užívaných nápojů, tak do jejich kvality. Problémem závodníků ve vodním slalomu může být acidóza způsobená vyplavením laktátu do svalů. Dochází k jeho hromadění a výraznému omezení fungování svalu. V těchto nepříznivých fyziologických podmínkách není schopen organizmus sportovce pracovat dlouho. Ve skutečnosti záleží na kondici a individuální toleranci laktátu neboli schopnosti pracovat v jeho vyšších koncentracích. (Tvrzník, Vitek, 2008). Někteří autoři navrhují jako prevenci acidózy nápoje se zásaditým složením, navozujícím řízenou alkalózu před výkonem a urychlujícím tak neutralizaci organismu. Mezi základní alkalické elementy patří sodík, draslík, vápník, hořčík a železo ve formě citrátových solí nebo bikarbonátu. Existuje mnoho studií, zabývajících se indukovanou alkalózou (tedy záměrným vytvořením zásaditého prostředí) před výkonem. Většina se týkala testování ve sportovních odvětvích jako je cyklistika, atletika, míčové hry. Není dosud známo, že by podobné studie proběhly v kanoistice. Závěry již provedených studií jsou diskutabilní. Raymer a kol. (2004) ve své studii použili bikarbonát sodný (NaHCO3) jako alkalické činidlo a monitorovali změny pH, krevního laktátu (Lac-) a vodíkových iontů (H+) před a po cvičení. Některé proměnné byly prokazatelně změněny (zvýšení plasmatického pH), jiné se neměnily (Lac-, H+). K podobným závěrům dochází i Robergs a kol. (2005) při testování dvanácti cyklistů. Vliv bikarbonátu sodného a citrátu sodného na vzestup výkonnosti testovali také Requena a kol. (2005). Přestože po zátěži zaznamenali zvýšení hladiny pH, bikarbonátu a Lac- v krvi, přesný mechanismus tohoto procesu nebyl odhalen a není tedy jasné, zda změnu proměnných nezpůsobily jiné vlivy (odlišná trénovanost jedinců, individuální laktátová tolerance atd.). Vlivem přijatých bílkovin na acidobazickou rovnováhu se ve své práci zabývá Remer (2001).

32

Obr. 4: Znázornění denní rovnováhy tekutin (příjem a ztráty) u typického 70kilového muže se sedavým způsobem život. (Maughan, Burke, 2006)

tvorba vody při metabolismu 400 nápoje 1600 voda obsažená v jídle 1000 celkem

3000 ml

příjem tekutin (ml)

moč vydechovaný vzduch vypařování kůží 530 pocení stolice

1400 320

celkem

3000 ml

ztráty tekutin (ml)

650 100

2.2.6 Doplňky stravy

Doplňky stravy se staly módní záležitostí pro široké vrstvy v padesátých letech minulého století (u nás až po roce 1989) a zároveň také součástí stravy pro vrcholové sportovce zvláště v některých sportovních odvětvích. Podle údajů výrobců jsou vhodné k oddálení únavy, rychlejší regeneraci, nárůstu svalové hmoty, zvýšení imunity, úpravě vnitřního prostředí organismu a tím např. k možnosti brzkého opakování výkonu vzhledem k danému sportovnímu odvětví. Na základě studia literatury lze soudit, že např. kulturistika, vzpírání, sprinterské disciplíny nebo těžká atletika patří mezi sporty, kde své uplatnění najdou především ty doplňky stravy, které obsahují látky podporující nárůst svalové hmoty. Pro běh na lyžích, kanoistiku nebo plavání budou upřednostňovány přípravky se zvýšeným množstvím látek, podporujících regeneraci. Některé doplňky mohou svým složením nahradit jedno či více jídel v několikafázovém tréninku z důvodů snazšího trávení, mohou pomoci k urychlení regeneračních procesů, zvýšení odolnosti a imunity organismu, v pitném režimu k udržení hladiny minerálů a homeostázy tělesného prostředí. Tyto jejich vlastnosti, podle některých autorů, mohou pomáhat k optimalizaci sportovního výkonu. Určitý problém a nejasnosti u „doplňků stravy“ je v jejich kategorizaci, která je v České republice legislativně dána, ale výrobci ji, z reklamních důvodů, nedodržují a vytvářejí svá vlastní dělení suplementů. 33

Podle zákona o potravinách č. 456/2004 Sb. (úplné znění zákona č. 110/1997 Sb.) jsou doplňky stravy „potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav.“ Doplňky stravy u nás legislativně řeší vyhláška č. 225/2008, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. Důvodem ke zpracování úplně nové vyhlášky je uvedení do souladu národních právních norem v oblasti doplňků stravy a obohacování potravin s relevantními právními předpisy Evropských společenství (Winklerová a kol., 2006). V souvislosti s výživou sportovců nás zajímá tedy spíše termín potraviny pro zvláštní výživu. Tyto jsou legislativně řešeny vyhláškou 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. V článku 12 tohoto dokumentu se hovoří o potravinách určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu. Takovými potravinami se rozumí: a) potraviny zajišťující vyšší přívod energie, které se svým zvláštním složením, zvláště vyšším obsahem energetických živin (sacharidů, tuků), zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a které obsahují nutrienty zvyšující využití energetických zdrojů (např. vitamin B1, karnitin, chrom a jiné látky s takovým účinkem), b) potraviny podporující tvorbu svalstva, které svým složením, zvláště vysokým obsahem bílkovin, peptidů, či esenciálních aminokyselin, jsou vhodné pro tento účel, nebo které obsahují látky, které tomuto účelu napomáhají, c) ostatní specifické potraviny určené zejména pro výživu sportovců, d) nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichž účelem je náhrada minerálů, k jejichž úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu. V České republice rozhoduje o schvalování doplňků stravy Ministerstvo zdravotnictví. To schvaluje doplňky na základě posudku ze Státního zdravotního ústavu o zdravotní nezávadnosti, doporučeném dávkování a vymezení okruhu uživatelů vzhledem k dávkování. Doplňky stravy mohou být důležitou součástí ve stravě sportovce, je ale chybné domnívat se, že by měly sloužit jako kompenzace nesprávné výživy. Vyvážená, racionální, přirozená strava by měla být základem výživových zvyklostí každého sportovce. 34

Současná literatura zatím nenabízí přehlednou systematiku třídění doplňků stravy. Česká legislativa jisté třídění uvádí (viz výše). Výrobci, z komerčních důvodů (jak bylo výše uvedeno), dělí doplňky dle jiných kriterií - chemického složení, účinků na organismus, historického vývoje tohoto odvětví, obsahu účinné látky atd. Takový způsob dělení je pro běžného spotřebitele pravděpodobně srozumitelnější než způsob legislativního dělení. Ve své publikaci vytvořil Mach (2004) vlastní rozdělení, zohledňující hned několik kriterií dohromady: 1. Vitamíny a další aktivní látky 2. Minerály 3. Antioxidanty 4. Rostlinné extrakty 5. Doplňky na hubnutí 6. Doplňky na povzbuzení 7. Doplňky na problémy s klouby 8. Doplňky s mastnými kyselinami 9. Probiotika 10. Enzymy 11. Hormony 12. Doplňky sportovní výživy

O vitamínech a minerálech jsme se zmínili v kapitole o makro a mikroživinách, proto se jimi nebudeme dále zabývat. Antioxidanty jsou látky potlačující oxidativní stres, který vzniká uvolňováním a hromaděním volných radikálů v těle. Přestože lidský organismus používá mechanismy k odbourávání volných radikálů, v případě zvýšeného stresu (uvažujeme-li obecně, stresovou situací je pro tělo kromě nemoci i trénink a celkově vysoká fyzická zátěž) se vytváří nerovnováha a volné radikály se v těle hromadí. Mezi antioxidanty patří látky různého chemického složení, například vitamíny C, E, zinek nebo extrakt jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba). Rostlinné výtažky obsahují nejrůznější účinné látky mající pozitivní vliv na lidské zdraví. Velmi oblíbenou skupinou doplňků u široké veřejnosti (především u žen) jsou přípravky určené ke „snížení tělesné hmotnosti“. Snaha snížit množství tuku v těle vždy souvisí s potřebou pohybu a často tedy se změnou životního stylu, což si velmi často 35

lidé neuvědomují a tyto prostředky považují za neúčinné. Ve sportu se jako nejčastější spalovač tuku používá karnitin („L“ izomer), dále chrom, kyselina hydroxycitronová (HCA) a konjugovaná kyselina linolová (CLA). Jako „probiotika“ označujeme živé mikroorganismy, které pozitivně ovlivňují zdraví hostitele. Všechna probiotika podporují růst a obrannou aktivitu střevní flory a naopak potlačují rozmnožování těch mikroorganismů, které mají škodlivý účinek. Na rozdíl od antibiotik s vedlejšími účinky a rizikem snížené účinnosti při opakovaném užívání, probiotika trvale podporují veškeré tělesné mechanismy, posilující celkový zdravotní stav člověka (Mach, 2004). Do této skupiny patří například bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus acidophilus). Enzymy jsou látky, které katalyzují chemické reakce, tj. usnadňují průběh reakcí, které by bez jejich působení probíhaly velmi pomalu, nebo jen za velmi specifických podmínek (např. vysoká teplota nebo tlak). Hormony jsou produkty žláz s vnitřní sekrecí. Jedná se o organické látky, sloužící ke komunikaci mezi buňkami. Účastní se nejrůznějších fyziologických pochodů v lidském těle. Pro naši práci je nejzajímavější široká skupina doplňků sportovní výživy. Objevují se v nejrůznějších formách, jako tablety, granuláty, prášky, gely sirupy a další. Vnitřní členění této skupiny je opět nejednotné, Mach (2004) je dělí například takto: 1. Sacharido-proteinové přípravky podporující nárůst svalových objemů při cvičení, 2. sportovní cereální směsi, 3. proteinové přípravky podporující nárůst čisté svalové hmoty, 4. aminokyseliny vhodné pro podporu růstu svalů a k jejich regeneraci, 5. spalovače tuku a stimulanty metabolismu, 6. prekurzory testosteronu, 7. kloubní sportovní preparáty, 8. diuretické přípravky umožňující krátkodobou regulaci tělesné hmotnosti v návaznosti na sportovní soutěže, 9. sportovní nápoje, 10. rehydratační nápoje, 11. přípravky na prohloubení regenerace.

36

Přestože jsou doplňky stravy v dnešním vrcholovém sportu naprosto běžné a mnoho sportovců si bez nich svou přípravu neumí až ani představit, ozývají se i hlasy, které varují před přílišným idealizováním a glorifikováním těchto prostředků (Boon, 2003). Na prvním místě by stále měla být vyvážená strava sportovce a zamyšlení nad tím, čím svoje tělo zásobujeme.

2.2.7

Specifika výživy pro vodní slalomáře

V odborné literatuře o výživě je jen velmi málo studií, které se věnují specielně výživě kanoistů zaměřených na vodní slalom. Jak již bylo v předcházejících kapitolách řečeno, vodní slalom patří mezi rychlostně silové sporty. Trvání závodního výkonu je průměrně 90-120 s, výkon lze zhruba srovnat např. s atletickým během na 800 m jak způsobem anaerobního krytí, tak významnou tvorbou laktátu a vysokou spotřebou sacharidů jako hlavního zdroje energie. Trénink vodního slalomáře v některých částech tréninkového období zahrnuje i významný podíl vytrvalostních a silových prvků. V závislosti na typu tréninku nebo na části tréninkového období (přechodné, přípravné, předzávodní, závodní) bude tedy nutné měnit složení stravy závodníka. Rozvoj silových schopností je do určité míry závislý, nikoli však přímo úměrně, na kvalitě (myslíme plnohodnotnosti) bílkovin a jejich množství ve stravě. Pro udržení rychlosti je třeba dodávat energii hlavně ve formě sacharidů. V jídelníčku by tedy měl být zajištěn dostatečný přísun plnohodnotných bílkovin (libové maso, drůbež, ryby, luštěniny) a polysacharidů (cereálie, pečivo, brambory). Co se týče příjmu mikroživin, je třeba, podle některých autorů, doplňovat látky potlačující oxidační stres vznikající náročným tréninkem (vitamíny A, E, C a koenzym Q10). Z minerálních látek se jedná především o zvýšený příjem sodíku, který ve vysoké míře odchází z těla pocením (Maughan, Burke, 2006). Frekvence stravování záleží na rozložení závodů (tréninků) během dne, obecně platí, že výkonu by mělo předcházet pouze lehké jídlo, ne však později než hodinu před zátěží. Dále je možné konzumovat energetické nápoje nebo tyčinky, pozor ale na prudké zvýšení glykemie a s ním spojenou inzulinovou reakci. Stejně jako v jiných sportech, nesmíme v kanoistice opomíjet pitný režim. Vhodné jsou hypotonické roztoky (ředěné iontové nápoje). Vzorový jídelníček vypracovala například Semerádová (2004). 37

Pro doplnění výživy, respektive pro nahrazení jednoho jídla a snazší trávení při vícefázovém tréninku vodních slalomářů, je možné využívat např. sacharido-proteinové koncentráty v průběhu dne, vysokosacharidové produkty po tréninku nebo po závodě. Lze také využít preparáty pro kloubní regeneraci. Kloubní ochranu a péči fyzioterapeuta vyžaduje především vysoce namáhaný pletenec ramenní. Přípravky k prohloubení regenerace by mohly být preventivně součástí jídelníčku všech sportovců s vícefázovým denním tréninkovým zatížením.

2.2.8

Hodnocení nutričního stavu a nároků

Podle Větrovské (2010) je hodnocení nutričního stavu jedince velmi složitou záležitostí. Vyžaduje komplexní prověření (vyšetření u lékaře, testování pohybové soustavy, laboratorní testy) a komplexní posouzení stavu výživy (jídelníček, antropometrické vyšetření, krevní testy). Při hodnocení denního příjmu potravy by neměl být brán v úvahu pouze záznam příjmu a způsobu stravování, ale i širší příčinné souvislosti jako životní styl, motivace, zájmy, finanční situace. Všechny metody, zabývající se výživovými zvyklostmi populačních skupin, se souhrnně nazývají nutriční monitoring (populační nutriční monitoring). Mezi nejčastěji používané metody patří: 1. Inventorní analýza stravovacího záznamu (jídelníček), 2. frekvenční potravinový dotazník (Food Frequency Questionnaire, FFQ), 3. chemická analýza dvojité porce, 4. bilanční metoda spotřeby potravin (Čelakovský, 2010).

V naší práci jsme využili vyhodnocování stravovacího záznamu (jídelníčku) inventorní

metodou.

Kvalita

stravovacích záznamů

je

ovlivněna

ze

strany

vyšetřovaného jak jeho motivací podat či účelně zkreslovat pravdivost záznamů, tak jeho kognitivními schopnostmi, tj. porozuměním úrovni požadovaných detailů, opomenutí konzumovaného jídla atd. Další častou a obtížně odstranitelnou chybou je, že vyšetřovaní neznají podrobnosti o konzumovaném jídle, pokud se stravovali mimo domov či pokud připravovala jídlo jiná osoba (Svačina, 2008).

38

Ke zkreslení může docházet také tím, že využívaná databáze potravin v softwarovém programu není vždy zcela aktualizovaná. Jsme si též vědomi, že skupina 15 respondentek je pro zobecnění výsledků šetření mezi vodními slalomářkami příliš malá. Přesto jsme se pokusili zjištěné výsledky i zobecnit. Z určitých důvodů uvedených v kapitole 4.1 jsme výsledky komentovali také individuálně.

39

3. Cíle, úkoly a hypotézy

3.1

Cíle práce

Monitoring

skutečného

kvantitativního

a

kvalitativního

složení

stravy

vrcholových vodních slalomářek ČR v závodním období a srovnání s doporučenými denními standardy pro populační skupinu sportovců s odpovídajícím energetickým výdejem. Z výsledků vyvodit obecná i individuální doporučení a posoudit nutnost užívání suplementů ve výživě vodních slalomářek.

3.2

Úkoly práce

1. Na základě studia a kritické analýzy informačních zdrojů vytvořit literární rešerši k tématu práce.

2. Určit cílovou skupinu probandů.

3. Po poradě s odborníky zařadit „vodní slalomářky“ do odpovídající „populační skupiny z hlediska energetické náročnosti sportovní discipliny“ dle stupnice „Hodnocení nutričního složení stravy sportovce“ (Vilikus a kol., 2002).

4. Vypracovat instrukce pro vyplnění čtyřdenního záznamu o kompletní konzumaci potravy, včetně všech nápojů.

5. Vytvořit otázky pro rozhovor o zkušenostech závodnic s doplňky stravy.

6. Rozdat záznamové archy a provést šetření na cílové skupině.

7. Zpracovat záznamy jednotlivých probandek softwarovou aplikací databázových funkcí v tabulkovém procesoru MS Excel. 40

8. Na základě získaných porovnání skutečného a doporučeného normovaného složení stravy respondentek kriticky komentovat výsledky a vytvořit doporučení.

9. Zpracovat a případně graficky vyhodnotit data, získaná rozhovory o DS.

10. Zhodnotit výsledky v diskuzi, posoudit splnění cílů práce a oprávněnost vyslovených hypotéz.

11. Formulovat závěr práce.

3.3

Hypotézy práce

H1. Hodnota skutečného energetického příjmu vodních slalomářek bude vyšší, než doporučuje denní dávka pro tuto populační skupinu sportovců.

H2: Skutečná spotřeba vitaminů bude nižší, než je doporučovaná denní norma.

H3: Různé suplementy ve stravě alespoň někdy užívá 75% vodních slalomářek.

41

4. Metodika výzkumu 4.1

Charakteristika metodického přístupu

Naše diplomová práce je případovou studií a má charakter kvalitativního výzkumu. Zvolili jsme dvě konkrétní metody výzkumu. Metodu prospektivní studie a metodu rozhovoru. Metody sledování příjmu potravy se rozdělují na dvě základní kategorie, retrospektivní a prospektivní metodu. Retrospektivní metoda se zabývá informacemi z minulosti respondenta, zatímco prospektivní metoda sleduje budoucí chování (viz výše). Pro naše účely jsme využili metodu vyhodnocování stravovacího záznamu (jídelníčku)

inventorní

metodou.

Respondentky

zaznamenávaly

veškerou

zkonzumovanou stravu a také přijímané tekutiny do deníku po dobu čtyř dní. Volba zaznamenávaných dní byla ponechána na respondentkách, bylo pouze určeno, že tři dny budou všední a jeden den víkendový (závodní). Záznam měl být dle instrukcí proveden co nejpřesněji, tj. včetně velikosti porce (odhad v g), a složení (např. obsah tuku u mléčných výrobků). Dotazované obdržely detailní informace, jak zápis provést a to písemně i ústně. Pro vyplnění měly možnost vybrat si tištěnou nebo elektronickou verzi. Většina respondentek si vybrala verzi tištěnou a to především proto, že měly možnost se ke svým záznamům ještě vyjádřit a některé informace doplnit. Písemné instrukce, které měly respondentky k dispozici, jsou uvedeny v příloze č. 2. Jsme si vědomi, že z metodologického hlediska jsou základem vědecké práce závěry, které je možné zobecnit. Existují však typy šetření, ve kterých se může kvantitativním vyhodnocením a snahou o zobecnění jevit nakonec celkový výsledek šetření diskutabilní. Jeden z důvodů, kdy tato situace může nastat, je například nízký počtu respondentů, jejichž výsledky jeví extremní odchylky. Domníváme se, že naše šetření je právě tímto případem. Nízký počet našich respondentek je však daný kriteriem výběru skupiny, kterou jsme se rozhodly zkoumat - vrcholová vodní slalomářka v ČR. Přestože se tedy v naší práci snažíme dosažené výsledky zobecnit, uvědomujeme si limity tohoto zobecnění a považujeme za přínosnější část individuálního hodnocení. 42

Rozhovor a řízený rozhovor (explorace) patří mezi dotazovací metody. Podstatou metody rozhovoru je dotazování podle poměrně přesně stanoveného schématu, které bývá zpravidla zaznamenáno písemně. Pro rozhovor je typické, že tazatel neodbočuje od schématu, dodržuje předem vytvořené pořadí otázek, neuplatňuje se spontánnost. Dotazovaný může vybočit mimo rámec rozhovoru, takové informace je možno zaznamenat ve formě poznámek. (Čelikovský, 1964). Metodu rozhovoru jsme zvolili proto, abychom zmírnili neosobní charakter výzkumu, jaký přináší například dotazníková metoda. Jak uvádí Somr (2007), při použití dotazníků se jedná o neosobní styk a problémem neosobních kontaktů je míra důvěry a tím i návratnost rozesílaných dotazníků. Uvádí se asi 50% a obecně platí, že čím nižší návratnost, tím nižší vědecká hodnota. Díky rozhovoru je možné reagovat na vzešlé dotazy a obecně zlepšit komunikaci mezi tazatelem a respondentem. Rozhovor má aktivizující a usměrňující vliv. Při rozhovoru je nutné dodržet několik podmínek, Kovář (1973) uvádí tyto: 1. Zajistit, aby rozhovor nebyl rušen jakýmikoli vlivy, 2. vytvořit optimální podmínky pro vztahy důvěry mezi tazatelem a dotazovaným, 3. složité otázky v rozhovorovém schématu zařadit až na konec, rovněž i ty, které se týkají bezprostředně dotazovaného, 4. záznam musí být vždy vhodně proveden (např. písmem, symboly, magnetofonem), 5. forma dotazování musí odpovídat vzdělání, stáří, zvyklostem a mentalitě dotazovaného, 6. k upřesnění smyslu odpovědi je výhodné zaměřit více otázek k jednomu cíli.

Dotazování zahrnuje obecně různé typy rozhovorů, dotazníků a používání škál a testů. Jmenované metody se mohou použít samostatně, jako je tomu v dotazníkových šetřeních nebo v kombinaci s jinými metodami. Silně strukturované dotazování v kvalitativním výzkumu se nepovažuje za vhodné (Hendl, 2005). Pro naši práci jsme proto využili semistrukturovanou metodu dotazování. K vytvoření souboru dat bylo použito záznamového archu s šesti předem připravenými otázkami. Součástí každé otázky byla i nabídka odpovědí. Dotazované měly možnost vyjádřit se k dané otázce i mimo rámec nabízených odpovědí, takové informace byly zaznamenány pomocí poznámek a zohledněny při výzkumu. Při zachování pravidel kvalitativního výzkumu jsme se tak pokusili připravit podmínky pro pozdější analýzu dat. 43

4.2

Popis a výběr skupiny

Pro naši diplomovou práci jsme vybrali skupinu patnácti vrcholových vodních slalomářek, závodících v kategorii K1ženy a C1ženy. Jedná se o závodnice s právem stratu v sérii Českého poháru pro rok 2010. Kajakářek bylo 11, v kategorii singlkanoistek jsme do výzkumu zahrnuli celkem 4 závodnice, z nichž 3 byly aktivní účastnice Českého poháru. Jedna závodnice se zatím účastní pouze NKZ a veřejných závodů, její výkonnost je však na dobré úrovni a předpokládá se její účast v závodech ČP v roce 2011. Právo účasti v poháru v roce 2010 měly všechny kanoistky, bez rozdílu výkonnostní třídy (resp. bez závislosti na výsledcích NKZ)8. Právě proto byly do výzkumu zařazeny i závodnice, které se ČP 2010 neúčastnily, ale tuto možnost měly. Celkový věkový průměr skupiny vodních slalomářek je 19,8 let. Oddílová příslušnost respondentek je různá, nejvíc závodnic však pochází ze dvou největších oddílů v České republice - USK Praha a Dukly Brandýs. Konkrétně 7 závodnic je z USK Praha, 3 z Dukly Brandýs, po jedné závodnici mají oddíly KK Opava, SKVS České Budějovice, Blovice, Roudnice nad Labem a Sokol Žižkov.

4.3

Plán výzkumu

Plán výzkumu byl vypracován tak, aby respondentkám poskytl dostatek času na vypracování čtyřdenního záznamu zkonzumované potravy a zároveň vytvořil klidné podmínky pro dotazovací část. Celý výzkum byl rozdělen do tří částí, z nichž každá korespondovala se závody Českého poháru, respektive Světového poháru. První část dotazování probíhala ve dnech 30.4. - 2. 5. 2010 (3. a 4. ČP, Trnávka), druhá část ve dnech 6.5. - 9. 5. 2010 (5. a 6. ČP, Troja), a závěrečná část v průběhu Světového poháru v Praze Troji ve dnech 16.6. - 20. 6. 2010.

8

Ve vodním slalomu existuje 5 stupňů VT (výkonnostních tříd): VT 0, 3. VT, 2. VT, 1. VT a MT (mistrovská třída). Právo startu v NKZ mají všichni nositelé VT, pro závodnice v kategorii C1Ž není VT požadována. Právo startu v ČP v roce 2010 mají všechny lodě MT a 1. VT v příslušné kategorii a další závodníci, kteří si zajistili účast v ČP podle kritérií dle Směrnic o závodění pro rok 2009. V kategorii C1Ž není start omezen výkonnostní třídou. (Směrnice pro závodění v České republice pro rok 2010)

44

Dále bylo třeba zpracovat a vyhodnotit data získaná od respondentek. Pro zpracování čtyřdenního záznamu stravování byla použita softwarová aplikace databázových funkcí v tabulkovém procesoru MS Excel (Vilikus a kol., 2002), pro grafické zpracování záznamu po rozhovorech program MS Excel.

4.4

Procedura sběru dat

V každé části výzkumu byly respondentky oslovovány jednotlivě, abychom zajistili co nejpříznivější prostředí pro dotazování. Každá závodnice byla nejprve krátce seznámena s tématem a problematikou diplomové práce, poté s průběhem výzkumu. V další fázi jsme vedli rozhovor týkající se doplňků stravy (záznamový arch s připravenými otázkami je uveden v příloze č. 1. Závodnicím bylo postupně položeno šest otázek týkajících se používání doplňků stravy. Pro upřesnění otázky bylo nabídnuto několik možností odpovědi. Respondentky měly možnost vyjádřit se k otázkám v širších souvislostech, jejich poznámky byly zaznamenány. Dále jsme dotazovaným slalomářkám rozdali písemné instrukce týkající se záznamu jídelníčku a zároveň jsme podali také verbální pokyny, vysvětlili nejasnosti a odpověděli na otázky. K vytvoření záznamu měly závodnice minimálně 2 týdny, maximálně však 4 týdny. Pro třetí fázi bylo tedy posledním dnem sběru dat 18. 7. 2010. Většina výsledků byla získána v tištěné verzi, asi čtvrtina respondentek využila elektronickou variantu zápisu dat. Písemné instrukce jsou obsaženy v příloze č. 2.

4.5

Způsob vyhodnocení výsledků

Odpovědi získané v řízeném rozhovoru o doplňcích stravy byly předvedeny do elektronické podoby a zpracovány písemně. Grafické vyhodnocení je při kvalitativním výzkumu specifické, proto jsme využili především slovní vyhodnocení. Pouze první otázka byla zpracována i graficky. Pro vytvoření grafu byl použit program MS Excel.

45

Záznamy příjmu stravy ze čtyřdenního jídelníčku byly rovněž převedeny do MS Excel a zpracovány ve standardizované databázové aplikaci tohoto programu (Vilikus a kol., 2004). Aplikace ze zadaných hodnot vypočítá různé parametry stravy vybraného jedince a porovná je s normou určenou pro danou populační skupinu s určitým energetickým výdejem. Mezi hodnocené parametry patří například množství celkově přijaté energie, tuků živočišných i rostlinných, sacharidů, určitých vitamínů a minerálů nebo vlákniny na osobu a den. Výsledky jsou poté uváděny v procentech normy. Přehled hodnocených parametrů a databáze populačních skupin jsou uvedeny v přílohách č. 4, 5 a 6.

46

5. Výsledky V tabulkách, grafech a komentářích jsou zobrazeny výsledky šetření celkem patnácti respondentek, které se zúčastnily obou částí výzkumu - tedy těch, které vyplnily čtyřdenní stravovací záznam a zároveň se zúčastnily řízeného rozhovoru.

5.1 Výsledky řízeného rozhovoru se slalomářkami

Z výsledků našich rozhovorů vyplývá, že většina slalomářek užívá alespoň někdy doplňky stravy. Důležité je však říci, že řada z nich nevěděla, které látky mezi doplňky stravy řadíme. Teprve po upozornění v rozhovoru, že i vitamíny lze mezi doplňky zařadit, řada závodnic uvedla, že doplňky stravy užívá. Pro ilustraci uvádíme grafické znázornění pro odpovědi na jednu z otázek.

Otázka: Využíváte některé doplňky stravy (DS) ve své výživě? Pokud ano, uveďte prosím které.

Odpovědi: A. ano

47 %

B. někdy

40 %

C. nevyužívám

13 %

Uváděné doplňky stravy podle četnosti / výrobce (pokud byl uveden): - iontové nápoje / Enervit, Unisport, Nutrend - směsi vitamínů, vitamín C, β karoten - minerální látky (selen, hořčík, vápník) / Vitaland 47

- energetické tyčinky a gely / Enervit - omega-3 nenasycené mastné kyseliny - přípravky pro kloubní výživu - proteinové koncentráty

Používání DS u většiny dotazovaných nezáleží na tréninkovém období, často rozhoduje aktuální fyzický stav a individuální pocity. Individuální řešení problematiky DS je pro tuto skupinu charakteristické, většina závodnic užívá doplňky stravy na základně vlastního rozhodnutí. Toto zjištění může souviset s faktem, že odborná informovanost o DS je obecně i mezi trenéry vodního slalomu malá a reklamní tlak poměrně vysoký. Zajímavé je, že ani největší oddíly v ČR s širokou členskou základnou nemají vlastního poradce pro výživu. Pozornost zasluhuje určitý rozpor, kdy respondentky užívající DS mají na jedné straně pocit, že používané doplňky mají kladný vliv na jejich zdravotní stav a fyzickou kondici, na straně druhé si nejsou jisty jejich vlivem na výkon při závodě. Celkově z výzkumu vyplývá, že se respondentky v problematice doplňků stravy dostatečně neorientují, DS nejsou podle nich příliš důležité při závodním výkonu. Mezi nejčastěji využívané doplňky stravy patří různé formy vitamínů, dále iontové nápoje a energetické tyčinky a gely.

5.2 Záznamy nutričního monitoringu

Při nutričním monitoringu vodních slalomářek byly hodnoceny tyto parametry: -

celkový energetický příjem / kJ

-

množství rostlinných bílkovin / g

-

množství živočišných bílkovin / g

-

množství rostlinných tuků / g

-

množství živočišných tuků / g

-

kyselina linolová / g

-

sacharidy / g

-

vápník / mg

-

železo / mg

-

draslík / mg 48

-

množství hrubé vlákniny / g

-

vitamín A / mg

-

vitamín B1 / mg

-

vitamín B2 / mg

-

vitamín B6 / mg

-

vitamín C / mg

-

vitamín E / mg

-

množství cholesterolu / mg

-

NaCl / g

Pro hodnocení skupiny byla po konzultaci se sportovním lékařem (MUDr. Oldřich Jindra) vybrána populační skupina, označená v databázi jako „dívky 15-18 let, trénující

IV“,

vzhledem

k obdobné

energetické

náročnosti

as

přihlédnutím

k průměrnému věku respondentek. Nutný energetický příjem pro tuto skupinu byl stanoven na 14000 kJ/den. Hodnoty normy pro další zkoumané parametry jsou uvedeny v přílohách č. 4, 5 a 6 a jsou označeny zeleně.

V následujícím textu jsou uvedeny výsledky porovnání skutečného složení stravy jednotlivých respondentek s normativními doporučeními, kritické komentáře a individuální i zobecněná doporučení na změnu kvalitativního i kvantitativního složení stravy.

49

Tab. 8: Nutriční složení stravy - respondentka A. K.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

Tab. 9: Nutriční složení stravy - respondentka B. V.:

dívky 15-18 let trén. IV počet dní: 4 norma / den skutečnost % normy 14000 15623 112% 42,0 21,3 51% 63,0 95,4 151% 10,0 19,6 196% 80,0 111,2 139% 8,5 4,3 50% 550 537 98% 1250 895 72% 20 15 76% 1600 2067 129% 10 10 98% 1,3 0,4 32% 1,9 0,6 34% 2,3 0,8 33% 1,9 0,6 30% 110 31 28% 16 2 15% 300 426 142% 4,0 4,0 100%

skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

dívky 15-18 let trén. IV počet dní: norma / den skutečnost 14000 14581 42,0 21,2 63,0 78,7 10,0 22,2 80,0 83,4 8,5 3,2 550 517 1250 1221 20 13 1600 1658 10 11 1,3 2,0 1,9 0,8 2,3 1,1 1,9 0,6 110 54 16 1 300 276 4,0 5,3

4 % normy 104% 50% 125% 222% 104% 37% 94% 98% 65% 104% 109% 151% 42% 46% 29% 49% 6% 92% 132%

Celkový příjem energie B. V. je v souladu s normou, stejně tak jako příjem sacharidů. Příjem rostlinných bílkovin by měl být zvýšen na úkor bílkovin živočišných. Nedostatek kyseliny linolové by měl být vyrovnán vhodnými potravinami (slunečnicový olej, ořechy). Hodnoty příjmu živočišných tuků jsou v normě, B. V. by však měla snížit příjem rostlinných tuků, neboť i jejich přebytek může být škodlivý. Hodnoty příjmu vitamínů by měly být vyšší, výjimkou je vitamín A, jehož příjem by naopak měl být snížen, aby nedocházelo ke zdravotním potížím z předávkování. B. V. by měla omezit příjem soli.

Strava respondentky A. K. obsahuje nadbytečné množství rostlinných i živočišných tuků. S vyšším obsahem živočišných tuků může souviset také zvýšený příjem cholesterolu. Nadbytečný je i příjem živočišných bílkovin, který by bylo vhodné snížit na úroveň normy. Přestože vlákniny je ve stravě dostatek, nízká hladina vitamínů ukazuje na potřebu zvýšení příjmu ovoce a zeleniny, kterým lze docílit i také zvýšení spotřeby vápníku a železa. Pokud z nějakého hlediska není možno ovoce a zeleninu doplnit přirozeně, jsou vhodné vitaminové a minerální doplňky stravy. Z energetického hlediska má strava A. K. pozitivní bilanci, což je sportovcům doporučováno.

Tab. 10: Nutriční složení stravy - respondentka M. P.: 50



Tab. 11: Nutriční složení stravy - respondentka M. S.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

M. P. by měla především zvýšit celkový energetický příjem a měla by se zaměřit na příjem sacharidů, aby měla dostatek energie pro rychlostně silový výkon ve své disciplině. Též příjem rostlinných bílkovin by měl být zvýšen, naopak je tomu u bílkovin živočišných. Hladina příjmu vitamínů, především „antioxidačních“ E a C, by měla být mnohonásobně vyšší. Doporučujeme tedy zvýšit příjem ovoce a zeleniny. Hladina vitamínu A je naopak příliš vysoká. M. P. by si měla dát pozor na velké množství cholesterolu, které zřejmě přijímá spolu se zvýšeným množstvím živočišných bílkovin a jejich tukem. Také příjem soli zbytečně vysoký.


4 % normy 141% 77% 170% 291% 138% 48% 134% 109% 85% 171% 37% 41% 27% 44% 30% 38% 10% 213% 140%

Energetický příjem M. S. je podstatně vyšší než je vhodné. Všechny energetické živiny jsou ve stravě M.S. v přebytku. Extremní je podíl rostlinných tuků. Respondentka by je měla omezit stejně, jako živočišné tuky a bílkoviny. Příjem sacharidů je rovněž vyšší než doporučuje norma, z výsledků však nevíme, o jaký typ sacharidů se jedná. Příjem všech hodnocených skupin vitamínů je nízký, stejně jako příjem vlákniny - lze tedy doporučit vyšší příjem čerstvé zeleniny a ovoce. M. S. by se o úpravě stravy měla poradit s poradcem pro výživu a podstoupit preventivně komplexní vyšetření nutričního stavu.

51

Tab. 12: Nutriční složení stravy - respondentka M. J.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

Tab. 13: Nutriční složení stravy - respondentka K. K.:




4 % normy 80% 48% 99% 223% 92% 125% 66% 71% 67% 126% 72% 82% 36% 35% 31% 102% 11% 104% 125%

Dle výsledků by K. K. měla zvýšit celkový příjem energie ze sacharidů, z důvodů energetické náročnosti sportovní discipliny a omezit příjem rostlinných tuků. Z dalších makronutrientů je vhodné zvýšit příjem rostlinných bílkovin. Příjem minerálních látek je nižší, kromě draslíku, kterého má K. K. ve stravě dostatek. Příjem vitamínu C je dostatečný, hladina ostatních vitamínů by měla být vyšší. Cholesterol je u K. K. v normě, NaCl by mělo být ve stravě méně.

Celkový příjem energie a sacharidů je nízký, podobně jako celkový příjem bílkovin. Příjem nenasycené kyseliny linolové je zde více než dostatečný, což koresponduje s nadbytečným příjmem rostlinných tuků. I rostlinné tuky v extremním množství jsou nevhodné. M. J. by měla zvýšit příjem potravin, které obsahují více vitamínů skupiny B a vitamin E.

Tab. 14: Nutriční složení stravy - respondentka P. F.: 52



Tab. 15: Nutriční složení stravy - respondentka E. O. skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

Sacharidů, jakožto důležitého zdroje energie, by měla P. F. přijímat více. Hladina rostlinných bílkovin je velmi nízká a měla by být zvýšena, hladina živočišných bílkovin je téměř v normě. Příjem tuků je příliš vysoký, přestože většinu tvoří tuky rostlinné. Nízká hladina vlákniny a vitamínů ukazuje na nedostatečný příjem ovoce a zeleniny. Extrémně nízký je příjem vitamínu E. Příjem železa je dostatečný, vápníku by měla respondentka mít ve stravě více. Nadbytek draslíku v takovém množství však ještě není zdraví škodlivý. Cholesterol je pod hranicí doporučované normy, příjem soli je rovněž v normě.


4 % normy 81% 73% 120% 322% 72% 84% 63% 75% 101% 157% 106% 73% 52% 49% 46% 109% 24% 151% 127%

Překvapivě vysoký je opět příjem rostlinných tuků, jejich množství by mělo být omezeno. Celkový příjem bílkovin je správný. Kyselina linolová je přijímána v přijatelném množství. Vzhledem k tréninkovému nasazení je třeba zvýšit příjem sacharidů, dále také vitamínů, především B1, B2 a B6. Vitamínu C je dostatek, vitamínu E málo, avšak v porovnání s ostatními respondentkami relativně dostatek. E. O. by mohla snížit příjmu cholesterolu a měla by také užívat méně soli.

53

Tab. 17: Nutriční složení stravy - respondentka M. Ř.:

Tab. 16: Nutriční složení stravy - respondentka D. F.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl




4 % normy 90% 109% 71% 539% 62% 85% 72% 54% 59% 129% 123% 94% 36% 32% 37% 18% 15% 101% 147%

Energetický příjem M. Ř. je mírně pod doporučovanou normou, což může souviset také s nižší hladinou přijímaných sacharidů. Hladina přijímaných rostlinných tuků je abnormálně vysoké. S tím souvisí i příjem kyseliny linolové, který je dostatečný. Hrubé vlákniny přijímá respondentka dostatek, vitamínů je ve stravě méně (kromě vitamínu A, který je přijímán v dostatečném množství). Hladina cholesterolu je v normě, solit by M. Ř. měla méně.

Hodnoty příjmu stravy respondentky D. F. jsou obecně nižší, než doporučuje norma pro tuto populační skupinu. Tato závodnice by se měla snažit zvýšit příjem všech makronutrientů i mikronutrientů. Relativně dostatečný je příjem tuků a draslíku.

54

Tab. 18: Nutriční složení stravy - respondentka H. P.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

Tab. 19: Nutriční složení stravy - respondentka M. Z.:




4 % normy 106% 79% 141% 320% 116% 119% 91% 67% 55% 126% 72% 49% 30% 38% 25% 72% 13% 142% 103%

Příjem energie u respondentky M. Z. je téměř roven normě, stejně jako příjem sacharidů (ten by mohl být zhruba o 10% vyšší). Z ostatních makronutrientů by bylo vhodné omezit přísun tuků, především rostlinných, a dále příjem živočišných bílkovin. Naopak příjem rostlinných bílkovin by měl být podpořen vhodnými potravinami (např. luštěniny). Hladina kyseliny linolové ve stravě M. Z. je dostatečně vysoká. Ani příjem hrubé vlákniny ani vitamínů nedosahuje doporučované hodnoty. Cholesterol v přijímané stravě přesahuje 100% a jeho množství by mělo být omezeno.

Energetický příjem respondentky je nadprůměrný. Rostlinných bílkovin je přijímáno málo, jejich množství by bylo vhodné zvýšit na úkor živočišných bílkovin. Tuků ve stravě H. P. je obecně mnoho, jejich množství doporučujeme snížit. Naopak hladina sacharidů je v porovnání s normou nízká. Příjem minerálních látek je u této respondentky v normálu, příjem draslíku je ale téměř dvojnásobný než doporučuje norma. Příjem vitamínů je nižší, obzvláště množství vitamínu E je nedostatečné. Velký pozor by si H. P. měla dát na konzumaci potravin obsahujících velké množství soli.

55

Tab. 20: Nutriční složení stravy - respondentka K. H.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl

Tab. 21: Nutriční složení stravy - respondentka P. Z.:



Na základě výsledků lze respondentce doporučit zvýšení celkového energetického příjmu alespoň o 20%. Dále je vhodné pozměnit skladbu přijímaných bílkovin - snížit příjem živočišných a zvýšit příjem rostlinných bílkovin. Příjem tuků je celkově vysoký a měl by tedy být snížen, zvláště příjem rostlinných tuků. Příjem nenasycené kyseliny linolové je téměř dvojnásobný. Kromě vitamínu E jsou hodnoty příjmu vitamínů přijatelné. Cholesterolu je ve stravě K. H. obsaženo mnoho, stejně jako soli.


4 % normy 108% 84% 189% 305% 88% 39% 84% 105% 170% 289% 108% 84% 37% 30% 39% 38% 25% 206% 174%

Přestože je hodnota celkové přijaté energie v souladu s normou pro danou populační skupinu, je třeba zvýšit příjem sacharidů a kyseliny linolové ve stravě této respondentky na úkor příjmu tuků (rostlinných) a bílkovin (živočišných). Příjem minerálních látek je v souladu s doporučeními, pouze hladina draslíku je příliš vysoká. Vitaminů přijímá P. Z. nedostatek. Vlákniny je naopak dostatek. Omezit by měla příjem potravin obsahujících velké množství soli, také cholesterolu je ve stravě mnoho.

56

Tab. 22: Nutriční složení stravy - respondentka V. V.: skupina ENERGIE Bílkoviny rostlinné Bílkoviny živočišné Tuky rostlinné Tuky živočišné Kyselina linolová Sacharidy Ca Fe K Hrubá vláknina vitamin A vitamin B1 vitamin B2 vitamin B6 vitamin C vitamin E Cholesterol NaCl


Hladina sacharidů ve stravě by měla být vyšší, stejně jako množství celkově přijaté energie. Příjem bílkovin by měl být celkově vyšší. Hodnota přijatého tuku je v průměru mírně vyšší než doporučuje norma. Příjem chloridu sodného a cholesterolu nedosahuje normy. Příjem vitamínů je dle výsledků nízký, kromě příjmu vitamínu C, který přesahuje normu a vitamínu A (přesahuje normu více než třikrát). Při přebytku vitamínu C nehrozí zdravotní rizika, předávkování vitamínem A svá rizika má. Hladina minerálních látek je přijatelná.

57

5.2.1 Shrnutí individuálních výsledků a doporučení

S přihlédnutím

k

individuálnímu

charakteru

metabolismu

jednotlivých

respondentek by pro komplexní nutriční hodnocení, zjištění hlubších vazeb a možných důsledků nedostatku či přebytku makro- i mikroživin bylo vhodné konzultovat výsledky našeho nutričního monitoringu se sportovním lékařem a podstoupit úplné vyšetření nutričního stavu, které nabízejí kvalifikovaná biomedicínská centra. Na základě výsledků naší práce bychom toto vyšetření doporučili všem respondentkám. Individuální úprava jejich jídelníčků by mohla znamenat u všech zvýšení energetických zásob substrátů vhodných pro jejich sportovní disciplinu.

5.2.2 Shrnutí výsledků statistického průměru a doporučení

Energetický příjem. Z výsledků vyplývá, že průměrná hodnota celkového energetického příjmu respondentek je pouze 93 % normy. (6 respondentek mělo vyšší energetický příjem v porovnání s normou, 10 respondentek se pohybovalo pod hodnotou normy pro zvolenou populační skupinu). Vzhledem k výkonu i tréninku v závodním období a průměrnému věku, by závodnice měly zvýšit celkový energetický příjem tak, aby energetická bilance byla pozitivní. Vzhledem k charakteru energetického výdeje v této disciplině by nárůst energetického příjmu měl být zajištěn přednostně sacharidy, aby byla šance udržet požadovanou výkonnost. Rostlinné bílkoviny.

Průměrná hodnota příjmu rostlinných bílkovin ve

stravě pro celou skupinu je 65 % normy. Pouze u jedné závodnice byl příjem vyšší než 100% normy, 5 dotazovaných dosáhlo hodnot nad 70 % normy. Výsledky ostatních se pohybovaly v rozmezí 40 - 69 % normy. Živočišné bílkoviny. Průměrná hodnota příjmu živočišných bílkovin pro celou skupinu je 119 % normy. U většiny dotazovaných byly hodnoty příjmu živočišných bílkovin nadprůměrné, čtyři respondentky přesáhly 150% normy. Celkový příjem bílkovin. Ve stravě našich respondentek se potvrzuje ze zdravotního hlediska kritizovaná tendence, konzumovat více živočišných bílkovin, než je nutné z hlediska doplnění svalové hmoty. Přináší to s sebou, kromě přetěžování jater a ledvin metabolizováním 58

velkého množství aminokyselin, současně nebezpečí příjmu tzv. „skrytých“ živočišných tuků. Vzhledem k nutnosti konzumace plnohodnotných bílkovin, které jsou obsaženy převážně v živočišných podílech, je však kvalitativní poměr živočišných a rostlinných bílkovin našich respondentek správný. Doporučujeme snížit celkový podíl živočišných bílkovin,zvýšit příjem rostlinných a zachovat kvalitativní poměr jejich zastoupení cca1:1. Rostlinné tuky. Průměrná hodnota příjmu rostlinných tuků pro celou skupinu byla 264%. Drtivá většina respondentek (10) přesáhla 200% normy! Žádná respondentka se naopak nedostala pod hranici normy pro tuto populační skupinu. Tuky živočišné. Průměrná hodnota spotřeby živočišných tuků pro celou skupinu je 91 % normy. Pět dotazovaných se dostalo nad hranici normy, z celkových výsledků však vyplývá, že příjem živočišných tuků je mezi slalomářkami dobře zvládnut. Celkové hodnocení příjmu tuků. Přestože poměr zastoupení rostlinných a živočišných tuků je správný z hlediska vyššího podílu rostlinných tuků nad živočišnými, spotřebu tuků ve stravě vzhledem k nadměrné spotřebě rostlinných tuků hodnotíme jako příliš vysokou. Lze říci, že i rostlinné tuky v nadbytku jsou nevhodné. Bylo by vhodné snížit jejich příjem na DDD. Kyselina linolová. Respondentky mají v průměru ve stravě mírný nedostatek nenasycené mastné kyseliny linolové, která je jednou z esenciálních mastných kyselin a podílí se na dobré funkci kardiovaskulárního systému, přestože příjem rostlinných tuků je u většiny respondentek extremní. Průměrná hodnota pro celou skupinu je 80 % normy. Pouze 5 zjištěných hodnot přesáhlo normu pro danou populační skupinu, 7 respondentek nepřesáhlo ani 50 % hranici. Zbývající hodnoty se pohybovaly okolo 85%. Sacharidy. Průměrná hodnota příjmu sacharidů pro celou skupinu je pouhých 77% normy. Většina výsledků se pohybovala kolem 70% hodnoty normy, pouze jedna respondentka přesáhla hodnotu normy, další tři závodnice se dostaly přes 90%. Z těchto výsledků i zjištěných nedostatků v celkovém příjmu energie se dá soudit, že závodnice nedoceňují význam sacharidové složky výživy pro dostatečné zásobení organismu energií v jejich disciplině.

59

Vápník. Průměrná hodnota pro celou skupinu je 75 % normy, 2 respondentky přesáhly hodnotu normy. Železo. Průměrný příjem železa (pro celou skupinu) je o 10% nižší, než doporučuje norma. Dvě závodnice dosáhly extrémních hodnot (170 % a 189%), ostatní výsledky se většinou pohybovaly těsně pod hodnotou normy. Draslík. Většina výsledků se pohybovala poměrně vysoko nad hodnotou normy, výsledný průměr pro celou skupinu je 147%. Přestože je hladina draslíku ve stravě závodnic vyšší, při takovémto množství ještě nehrozí zdravotní rizika. Hrubá vláknina. Jak vyplývá z výsledků, průměrný příjem vlákniny je u celé skupiny závodnic relativně v pořádku, dosahuje 95% normy. Hodnoty jednotlivých závodnic však individuálně hodně kolísají. Nedostatek vlákniny ve výživě některých respondentek (např.: M. S. 37%, P. F. 54%) je obdobný statistickému výsledku konzumace vlákniny v celé české populaci. Vitamín A. Průměrná hodnota příjmu vitamínu A pro celou skupinu slalomářek je 198%. Tento výsledek však nelze z výše uvedených metodologických důvodů považovat za relevantní. Jedna ze slalomářek dosáhla extrémních hodnot příjmu vitamínu A (318 % normy), další dvě závodnice přijaly více 150% normy. Považujeme za nutné zmínit možné zdravotní problémy spojené s předávkováním vitaminem A. Vitamíny skupiny B (B1, B2, B6). Průměrná hodnota spotřeby vitaminů skupiny B je nedostatečná. Hodnoty všech závodnic se pohybovaly pod úrovní normy a to u všech tří podskupin vitamínu B. Pro vitamín B1 to bylo 37 %, pro vitamín B2 44 % a pro vitamín B6 pouze 39 %. Vitamín C. Průměrná dosažená spotřeba vitamínu C je pouze 67%. Sedm respondentek nedosáhlo ani 50 %. Pouze čtyři výsledky přesahují 100 %. Celkově lze doporučit zvýšení příjmu konzumací ovoce a zeleniny, případně je možné použít též potravní doplňky. Vitamín E. Průměrná hodnota příjmu vitamínu E u slalomářek je pouhých 15 %. Z výsledků vyplývá, že všechny závodnice přijímají jen velmi malé množství vitamínu E. Ani jedna hodnota nepřesáhla 25 % normy pro danou populační skupinu. Považujeme za vhodné doporučit doplnění výživy tímto antioxidačním vitamínem. 60

Celkový příjem důležitých vitamínů. Ve stravě respondentek je třeba upozornit individuálně na fakt, že zvýšená konzumace vitaminu A, je třeba upozornit, že extrémní hodnoty příjmu mohou způsobovat choroby z předávkování. Dále by bylo třeba věnovat pozornost nízké spotřebě skupiny vitaminů B, neboť tyto se přímo podílejí na energetickém hospodaření organismu. Rovněž spotřeba přirozených „antioxidačních“ vitaminů C a E by měla, z důvodů nadměrné sportovní zátěže, být vyšší. Cholesterol. Hodnoty cholesterolu přijatého ve stravě jsou průměrně vyšší, než určuje norma. Průměrná hodnota pro celou skupinu je 132 % normy. Zvýšený příjem může logicky souviset s výše zjištěným příjmem živočišných bílkovin i tuků. NaCl. Průměrná spotřeba NaCl ve skupině byla 138 %. Dvanáct hodnot z patnácti přesáhlo normu. Nižší spotřeba kuchyňské soli by byla lépe v souladu se všemi lékařskými doporučeními.

Na základě průměrných statistických výsledků skupiny patnácti závodnic lze tedy shrnout doporučení ke změně stravovacích zvyklostí tak, aby složením i množstvím strava odpovídala doporučením sportovních lékařů i DD: 1. Kvantitativně by měl být u vrcholových mladých sportovců příjem energie spíše mírně vyšší než výdej, doporučuje se tzv. pozitivní energetická bilance. Znamená to, že naše respondentky by měly ve většině případů celkový příjem energie zvýšit, zejména podíl sacharidů. Poměrné zastoupení sacharidů, tuků a bílkovin by ve stravě vodních slalomářek měl být, podle našeho názoru, shodné s doporučovaným „trojpoměrem“ živin 3:1:1. V poměru preferujeme spíš sacharidy než tuky, z důvodu použitelných energetických zásob pro výkon ve vodním slalomu. 2. Mírně omezit příjem živočišných bílkovin na množství odpovídajícím rozmezí 1-1,5g/kg/den. Tím by se mohlo dosáhnout snížení přijímaného „skrytého“ tuku a s ním spojeného cholesterolu. Z kvalitativního hlediska by strava měla obsahovat živočišné a rostlinné

bílkoviny

v poměru

zhruba

1-1,5:1

z důvodů

obsahu

esenciálních

aminokyselin. 3. Omezit obsahu tuků ve stravě, hlavně nadměrný příjem rostlinných tuků. Kvalitativně lze rostlinné tuky doporučit více než živočišné, ale ani těch by neměla být spotřeba extremní. Poměr příjmu tuků 2-3:1 ve prospěch rostlinných tuků. 61

4. Dávkování mikroelementů stravy je třeba posuzovat po odborné konzultaci a dalších např. krevních vyšetřeních. U některých z nich hrozí předávkování. Z vitaminů je to zvláště A, u minerálů např. Ca. Vyšší hladina vápníku může způsobovat usazování tohoto minerálu v močových cestách a podporovat tak např. vznik ledvinových kamenů, vyšší hladina vitaminu A může způsobovat například onemocnění kůže, nevolnost, bolesti hlavy, poruchy vidění nebo onemocnění jater. Pro mírné zvýšení příjmu vlákniny, minerálů a vitamínů se doporučuje konzumovat raději větší množství čerstvé zeleniny a ovoce, místo primárního doplňování mikronutrientů doplňkovými preparáty. 5. Užívání suplementů ve stravě sportovce nesmí být samoúčelné. Nejprve je třeba zjistit skutečné deficity a jejich důvody. Pokud strava nevyhovuje, nejprve je třeba navrhnout změnu jídelníčku. Teprve pokud toto opatření není účinné, lze navrhnout užívání doplňků stravy. Podle našich výsledků bychom mohly doporučit respondentkám suplementovat pouze vitaminy B, C a E.

62

6. Diskuse V naší práci jsme se snažili monitorovat kvantitativní i kvalitativní složení stravy špičkových vodních slalomářek v České republice. Výkon v tomto odvětví je ovlivněn mnoha faktory. Přestože není pravděpodobné, že složení stravování je hlavním výkonnostním faktorem, myslíme si, že v celkovém výsledku hraje důležitou roli. Ze zjištěných výsledků jsme vytvořili obecné závěry a doporučení pro sledovanou skupinu respondentek i individuální hodnocení výsledků jednotlivých respondentek. Za významný výsledek našeho šetření považujeme fakt, že vyhodnocené jídelníčky a komentáře objektivně odhalují nedostatky ve skladbě stravy a informují o celkovém energetickém příjmu i příjmu jednotlivých složek výživy. Každá účastnice výzkumu může, v případě zájmu, osobní výsledkový list konzultovat a posoudit se svým sportovním lékařem a najít tak individuální cestu ke zlepšení zdravotního stavu a možná právě tím pomoci svému sportovnímu výkonu. Kvantitativní hodnocení stravy zčásti souvisí s celkovým příjmem energie, zčásti s hmotnostním podílem jednotlivých složek. Celkový příjem energie ve stravě špičkových českých vodních slalomářek není ve většině případů dostatečný, v průměru je nižší, než odpovídá zvolené normě, se kterou výsledky srovnáváme a zároveň než odpovídá požadavku pozitivní energetické bilance u vrcholových sportovců. Rozdíl však není příliš výrazný, jedná se o méně než 10 % normy. Normu 14000 kJ/os/den jsme zvolili po konzultaci se sportovním lékařem a po orientačním výpočtu spotřeby energie pro ženy se sedavým zaměstnáním a mírnou pravidelnou fyzickou aktivitou (Mandelová, 2004). Dle tohoto výpočtu činí denní spotřeba energie cca 11700 kJ. Pokud tento výpočet porovnáme s naší cílovou skupinou, tedy ženami pravidelně provozujícími náročnou fyzickou aktivitu průměrně dvakrát denně, je zřejmé, že energetický výdej 14000 kJ za den bude nejlépe odpovídat skutečnosti. Kvalitativní složení stravy souvisí s odpovídajícím složením makro- i mikroživin. Jejich příjem musí zajišťovat veškeré metabolické procesy v těle. Zejména 63

je třeba sledovat příjem tzv. esenciálních složek výživy. Jedná se hlavně o nenasycené mastné kyseliny, které jsou obsaženy v rostlinných tucích a o esenciální aminokyseliny, které jsou obsaženy převážně v živočišných bílkovinách. Dále pak o příjem vitaminů a minerálních látek ve výši DDD (doporučená denní dávka). Podle našich výsledků, vykazuje kvalitativní složení stravy respondentek některé nedostatky, které byly zmíněny již v komentáři k výsledkům a na něž je třeba ze zdravotního hlediska zvláště upozornit. V průměru nadlimitní se ukázal příjem živočišných bílkovin. Preference živočišných zdrojů oproti rostlinným bílkovinám je výrazná, rostlinných bílkovin je ve stravě nedostatek. Maximální denní příjem bílkovin se liší podle různých parametrů (pohlaví, věk, sportovní odvětví). Například Maughan a Burke (2006) doporučují pro ženy o hmotnosti 60 kg s energetickým výdejem 12000 kJ/den potřebu bílkovin 1,5 1,9 g/kg hmotnosti. U naší skupiny se množství bílkovin pohybuje zhruba kolem 1,6 1,7 g/kg/den. Různí autoři (například Martinča, 20100) se shodují na poměru živočišných a rostlinných bílkovin 1 - 1,5 : 1. Jak uvádí Fořt (2002), obecně nadbytek bílkovin v lidském těle (platí pro nerostoucí organismus) není žádoucí, zvyšuje se riziko přetížení jater a ledvin. Jako další negativní účinky nadbytku bílkovin uvádí Martinča (2010) zpomalení regenerace a zvýšení ztrát vápníku. Dalším kvalitativním hlediskem složení stravy je podíl rostlinných a živočišných tuků. Náš výsledek jednoznačně ukazuje na preferenci rostlinných tuků oproti živočišným, což je v souladu s veškerými lékařskými doporučeními. Nelze však doporučit nadměrnou konzumaci rostlinných tuků tak, jak to ukazují naše výsledky. Rostlinné tuky v přiměřeném množství jsou významné obsahem esenciálních, nenasycených mastných kyselin, které přispívají ke správné činnosti srdce nebo mozku. S nadměrnou konzumací živočišných tuků souvisí i nepřímo, „skrytě“, zvyšovaná hladina cholesterolu. Nelze opomenout též fakt, že zvýšená konzumace živočišných tuků je těsně spojena s příjmem většího množství živočišných bílkovin. Mezi důležité esenciální MK patří kyselina linolová, v těle dává vzniknout kyselinám skupiny omega6, jejichž nedostatek může způsobovat špatný růst, kožní choroby, oslabení imunitního systému a tvorbu krevních sraženin. Vzhledem k délce trvání a intenzitě závodního výkonu jsou jako vhodný zdroj energie uváděny především sacharidy oproti tukům. Tuky nejsou využitelné hned po podání, teprve asi po 20 minutách je spalování tuků u trénovaných již v plné činnosti a šetří se sacharidy (Martinča, 2010).

64

O třetím kvalitativním kriteriu stravy respondentek, příjmu sacharidů, můžeme uvažovat pouze z hlediska celkového množství. Na základě výsledků totiž nelze specifikovat, zda závodnice preferují kvalitativně více doporučované polysacharidy oproti jednoduchým cukrům. Sacharidy mohou být přijímány jednak jednoduché (mono-, oligosacharidy) nebo složené (polysacharidy). Výhodou jednoduchých je rychlá vstřebatelnost („rychlé cukry“) a okamžité zapojení do energetického metabolismu, což se jeví jako vhodné pro rychlou obnovu energie během výkonu. Martinča (2010) uvádí jako nejefektivnější zdroj energie glukózu, sacharózu a maltodextriny. Fořt (2002) však upozorňuje na rizika používání jednoduchých sacharidů hlavně u běžné populace (změny hladiny krevního cukru). Konzumace hrubé vlákniny je u vodních slalomářek velmi blízko doporučované normě. Minerální látky patří mezi důležité kvalitativní kriterium stravy. Naše práce zahrnuje hodnocení pouze některých vybraných - Ca, Fe, K a Na ve formě NaCl. V množství železa byly výsledky závodnic nejvíce ve shodě s danou normou. Zvýšený příjem soli může vést k riziku hypertenze a je tedy třeba jej regulovat. Je však třeba uvážit, zda zvýšená konzumace nemůže být dána zčásti i větší konzumací sportovních nápojů. Naopak doporučit bychom mohly zvýšení hladiny vápníku například konzumací ořechů, luštěnin nebo tvarohu. Kvalitativní kriterium doporučeného denního příjmu vitamínů ve stravě normě neodpovídalo. Nízký příjem vitaminů skupiny B, C i E může mít vliv na energetické zásobení organismu, na přirozenou antioxidační kapacitu zatěžovaného těla sportovce i jeho odolnost proti nemocem. Naopak dlouhodobě zvýšená či extrémní nekontrolovaná spotřeba vitaminu A může mít za následek nemoci z předávkování.

6.1

Oprávněnost vyslovených hypotéz

H1: Hodnota skutečného energetického příjmu vodních slalomářek bude vyšší, než doporučuje denní dávka pro tuto populační skupinu sportovců. Tato hypotéza se nepotvrdila, zjištěná hodnota skutečného energetického příjmu vodních slalomářek je v průměru nižší, než doporučuje denní dávka pro danou populační skupinu sportovců. 65

H2: Skutečná spotřeba vitaminů bude nižší, než je doporučovaná denní norma. Hypotéza H2 byla vyslovena oprávněně, potvrdila se. Zjištěná spotřeba vitamínů vodních slalomářek je v průměru nižší, než doporučuje norma pro tuto skupinu sportovců s výjimkou vitaminu A.

H3: Různé suplementy ve stravě alespoň někdy užívá 75% vodních slalomářek. Třetí hypotéza byla potvrzena. Dle výsledků bylo zjištěno, že suplementy ve stravě alespoň někdy využívá 87% respondentek.

V průběhu celé práce jsme se snažili svědomitě zaznamenávat všechna data, aby získané výsledky co nejvíce odpovídaly skutečnému stavu. Jsme si však vědomi toho, že během obdobných studií zabývajících se výživou a stravovacími zvyklostmi dochází k řadě chyb (viz. kapitola 2.2.8 Hodnocení nutričního stavu a nároků), které z pozice tazatele nemůžeme ovlivnit.

66

7. Závěr Problematikou výživy ve sportu se zabývá celá řada odborných publikací. O slalomu na divoké vodě jako o sportovní disciplině odborná literatura hovoří. Je však velmi obtížné najít seriózní publikace o výživě přímo ve vodním slalomu. Tuto oblast by bylo třeba podpořit řadou výzkumů. Naší prací jsme alespoň částečně chtěli přispět k prozkoumání a objasnění současného stavu výživy ve vodním slalomu žen v České republice. Cílem práce bylo nejprve monitorovat skutečné kvalitativní a kvantitativní složení stravy vodních slalomářek v ČR a pak srovnat tyto hodnoty se standardy pro populační skupinu sportovců s odpovídajícím energetickým výdejem. Práce byla zaměřena na závodní období. Domníváme se, že cíle práce jsme v plném rozsahu splnili a výsledky i diskusi včetně doporučení jsme uvedli v příslušných kapitolách. Chceme-li se seriozně zabývat otázkou doporučení ve výživě, nelze k nim vždy přistupovat běžnými statistickými metodami. Zvláště u malých skupin špičkových sportovců nelze uspět pouze s obecnými radami, přestože určitá obecná pravidla i zde platí. Některé naše respondentky v mnohých ukazatelích dosahovaly extrémů, jak v kladném, tak záporném smyslu. Právě pro tyto závodnice je statistický průměrný výsledek (a z něj odvozená doporučení) nepoužitelný. Naše studie umožnila nahlédnout respondentkám do skutečné skladby jejich stravy a tím jim též otevřela cestu ke změnám, které mohou znamenat lepší zdraví a možná i kvalitnější sportovní výkon. Pro získání komplexnějších a přesnějších informací by bylo možné oslovit větší, případně různorodější skupinu „vodních slalomářů“ (průřez všemi kategoriemi, lodními, věkovými i podle pohlaví), zkoumat další důležité parametry nutričního stavu, použít biomedicínské testy. Takový výzkum by však přesahoval svým rozsahem rámec diplomové práce. Přestože naše výzkumná skupina byla malá, myslíme si, že výsledek práce poskytuje každé závodnici přehledné informace o vlastním výživovém stavu, získané 67

objektivní, běžně užívanou standardizovanou metodou, používanou při vyšetřování nutričního stavu sportovce a všem čtenářům přináší námět k zamyšlení.

8.

Literatura

1

BARTŮŇKOVÁ, S.: Fyziologie člověka a tělesných cvičení. Praha: Karolinum, 2006

2

BÍLÝ, M.: Systém sportovního tréninku ve vodním slalomu. Kreditní práce. Praha: UK FTVS, 2004

3

BÍLÝ, M., KRAČMAR, B., NOVOTNÝ, P.: Kanoistika. Praha: Grada, 2001

4

BOON, T.: The Nutritional Needs of Athletes. Professionalization of Exercise Physiology. 2003, č. 6 (10), str. 11

5

ČELAKOVSKÝ, J.: Současné používané metody zjišťování stravovacích zvyklostí. Jejich výtěžnost a možnost použití [online]. [cit 2010-05-12]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI/kurz/metody_zjistovani_strav _zvykl.pdf>

6

ČELIKOVSKÝ, S.: Dotazovací metody v tělovýchovném výzkumu. Praha: SPN, 1964

7

DECOMBAZ, J., GMUENDER, B., DAGET, N., MONOZ-BOX, R., HOWALD, H.: Acceptance of isotonic and hypotonic rehydrating beverages by athletes during training. International Journal of Spors Medicine. 1992, č. 13 (1), str. 40-46

8

DOVALIL, J. a kol.: Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2002

9

FOŘT, P.: Sport a správná výživa. Praha: Euromedia group, 2002

10 FOŘT, P.: Zdraví a potravní doplňky. Praha: Euromedia group, 2005 11 GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000 12 HENDL, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Univerzita Karlova, 1997 13 HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005 14 JIRKA, Z.: Komplexní regenerace sil sportovců. Bratislava: SÚV ČSZTV, 1987 68

15 KODÍČEK, M.: Soustava otevřená. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z: 16 KOVÁŘ, R., BLAHUŠ, P.: Stručný úvod do metodologie. Praha: UK FTVS, 1973 17 KRAČMAR, B.: Kineziologická analýza sportovního pohybu. Praha: Triton, 2002 18 KUNCOVÁ, V.: Pyramida jako vodítko k sestavení zdravé stravy [online]. [cit. 2010-07-10]. Dostupné z: 19 MACH, I.: Doplňky stravy. Praha: Svoboda Servis, 2004 20 MANDELOVÁ, L., HRNČIŘÍKOVÁ, I.: Základy výživy ve sportu. Brno: Masarykova Univerzita, 2007 21 MANDELOVÁ, L.: Energetická náročnost pohybových aktivit. Studijní materiály předmětu Seminář k výživě ve sportu. [online]. [cit. 2010-06-11]. Dostupné z: 22 MARTINČA, J.: Výživa mladých kanoistů [online]. [cit. 2010-04-18]. Dostupné z: 23 MAUGHAN, R. J., BURKE, L. M.: Výživa ve sportu - příručka pro sportovní medicínu. Praha: Galén, 2005 24 NELSON, J., ROBERGS, R. A.: Exploring the Potential Ergogenic Effects of Glycerol Hyperhydration. Sports Medicine. 2007, č. 37 (11), str. 981-1000 25 NEUMANN, G.: Nutrition in Sport. Oxford: Meyer & Meyer sport, 2001 26 NOVÁK, P.: Výživa při tréninku kanoistiky, [online], vyd. 7. 6. 2010. [cit. 201006-20]. Dostupné z: 27 Nutrition for Training and Competition, Total Training for Young Champions, 2000, str. 172 - 173 28 PÁNEK, J.: Základy výživy. Praha: Svoboda Servis, 2002

69

29 RAMBOUSKOVÁ, J.: Výživa a zdraví, výživové poradenství, [online]. [cit. 2010-05-12]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI/kurz/vyziva_a_zdravi.pdf> 30 RAYMER, G. H., MARSH, G. D., KOWALCHUK, J. M. and THOMPSON R. T.: Metabolic effects of induced alkalosis during progressive forearm exercise to fatigue. Journal of Applied Physiology. 2004, č. 96, str. 2050–2056 31 REMER, T.: Influence of nutrition on acid-base balance – metabolic aspects. European Journal of Nutrition. 2001, č. 40, str. 214–220 32 REQUENA, B., ZABALA, M., PADIAL, P. and FERICHE, B.: Sodium Bicarbonate and Sodium Citrate: Ergogenic Aids? Journal of Strength and Conditioning Research. 2005, č. 19(1), str. 213-224 33 ROBERGS, R., HUTCHINSON, K., HENDEE, S., MADDEN, S. and SIEGLER, J.: Influence of Pre-Exercise Acidosis and Alkalosison the Kinetics of Acid-Base Recovery Following Intense Exercise. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. 2005, č. 14, str. 5-74 34 SEMERÁDOVÁ, V.: Problematika výživy ve vodním slalomu. Diplomová práce. Praha: FTVS UK, 2004 35 TLÁSKAL, V.: Současné trendy v lidské výživě [online]. Praha 2010 [cit. 201005-13]. Dostupné z: 36 SOMR, M.: Základní metody výzkumu. Vybrané kapitoly z metodologie pedagogického výzkumu [online]. České Budějovice 2007 [cit. 2010-05-19]. Dostupné z: <www.eamos.cz/amos/kat_ped/externi/kat_ped_62141/zakladni_metody_vyzkum u.doc> 37 SUKOVÁ, I.: Konečné znění Výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR [online], vyd. 8. 11. 2008, [cit. 2010-05-01]. Dostupné z: 38 SVAČINA, Š. a kol.: Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008 39 TVRZNÍK, A., VITEK, L.: Aerobní versus anaerobní fyzická zátěž [online], vyd. 30. 6. 2008, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z:
anaerobni-fyzicka-zatez/>

70

40 VĚTROVSKÁ, R.: Hodnocení nutričního stavu a nároků. Přednáška ÚTL 1. LF a VFN Praha, [cit. 2010-04-28]

41 VILIKUS, Z. a kol.: Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel. Konference s mezinárodní účastí. Optimální působení tělesné zátěže a výživy. Hradec Králové, 5. - 7. 9. 2002, Sborník prací – CD ROM 42 VILIKUS, Z. a kol.: Hodnocení nutričních hodnot stravy sportovce pomocí databázových funkcí v tabulkovém procesoru MS Excel. Med Sport Boh Slov 2004; 13 (4): 194-202 43 VITEK, L.: Doplnění ztrát tekutin po zátěži [online], vyd. 1. 6. 2009, [cit. 201006-15]. Dostupné z: 44 VITEK, L.: Jak správně bojovat se ztrátami tekutin během sportovního výkonu?

[online], vyd. 30. 5.2 009, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z:
bojovat-se-ztratami-tekutin-behem-sportovniho-vykonu/> 45 VŘESKÝ, D.: Přehled doplňků sportovní výživy na základě vědecké literatury. Diplomová práce. Praha: FTVS UK, 2004 46 Pravidla kanoistiky na divokých vodách. VV ČSKDV, 2009. 47 WINKLEROVÁ, D., OSTRÝ, V., RUPRICH, D.: Informace vědeckého výboru pro potraviny ve věci: Doplňky stravy a PNT [online], vyd. 4. 1. 2006, [cit. 201008-04]. Dostupné z: 48 ZADÁK, Z.: Hlavní zdroje energie při intenzivním tréninku a závodech [online], vyd. 22. 9. 2009, [cit. 2010-07-04]. Dostupné z:

71

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obr. 1: Potravinová pyramida (Total Training for Young Champions, 2000) Obr. 2: Zdroje energie ve vztahu k trvání činnosti (Sekera, 2009) Obr. 3: Průběh energetického výdeje a podíl systémů energetické úhrady ve svalu v závislosti na době trvání zatížení (Heller a Pavliš 1998). In Výkon a trénink ve sportu (Dovalil, 2002) Obr. 4: Znázornění denní rovnováhy tekutin (příjem a ztráty) u typického 70kilového muže se sedavým způsobem života (Maughan, Burke, 2006) Tab. 1: Energetická hodnota živin v organismu podle Bartůňkové (2006) Tab. 2: Hlavní biologické funkce vitamínů při zátěži (Maughan, Burke, 2006) Tab. 3: Tabulka výživových hodnot některých potravin - výběr (Mach, 2004) Tab. 4: Faktory ovlivňující hodnoty BM (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) Tab. 5: Energetický výdej při vybraných činnostech v domácnosti (Mandelová, 2004) Tab. 6: Energetický výdej ve vybraných pracovních odvětvích (Mandelová, 2004) Tab. 7: Energetický výdej při vybraných sportovních činnostech (Mandelová, 2007) Tab. 8: Nutriční složení stravy - respondentka A. K. Tab. 9: Nutriční složení stravy - respondentka B. V. Tab. 10: Nutriční složení stravy - respondentka M. P. Tab. 11: Nutriční složení stravy - respondentka M. S. Tab. 12: Nutriční složení stravy - respondentka M. J. Tab. 13: Nutriční složení stravy - respondentka K. K. Tab. 14: Nutriční složení stravy - respondentka P. F. Tab. 15: Nutriční složení stravy - respondentka E. O. Tab. 16: Nutriční složení stravy - respondentka D. F. Tab. 17: Nutriční složení stravy - respondentka M. Ř. Tab. 18: Nutriční složení stravy - respondentka H. P. Tab. 29: Nutriční složení stravy - respondentka M. Z. Tab. 20: Nutriční složení stravy - respondentka K. H. 72

Tab. 21: Nutriční složení stravy - respondentka P. Z. Tab. 22: Nutriční složení stravy - respondentka V. V. Graf 1: Využití DS ve stravě vodních slalomářek

9.

Přílohy

Seznam příloh:

Příloha 1: Záznamový arch s připravenými otázkami k rozhovoru. Příloha 2: Písemné instrukce pro vytvoření záznamu jídelníčku. Příloha 3: Konečné znění výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR - výběr Příloha 4: Výběr populačních skupin a norem hodnocených makronutrientů z programu „Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel“ Příloha 5: Výběr populačních skupin, norem hodnocených makronutrientů a dalších látek z programu „Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel“ Příloha 6: Výběr populačních skupin a norem hodnocených látek z programu „Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel“

73

příloha 1: Záznamový arch s připravenými otázkami k rozhovoru. Výživa - doplňky stravy Pohlaví:

Věk:

Kategorie vodního slalomu:

1. Využíváte některé DS ve své výživě? Pokud ano, uveďte prosím které: - ano…………………………………………………… - někdy………………………………………………… - nevyužívám 2. Ve kterém tréninkovém období DS používáte? - přechodné (3 - 4 týdny po konci sezóny) - přípravné (říjen - 1. polovina března) - předzávodní (2. polovina března - první start) - závodní (cca duben - září) - jen při regeneraci 3. Pokud užíváte DS, je to na doporučení: - trenéra - lékaře - osobní rozhodnutí, jiný důvod 4. Dávkování DS volíte podle: - rady trenéra - rady lékaře - osobní rozhodnutí - návod na obalu 5. Máte pocit, že vámi používané DS mají kladný vliv na váš zdravotní stav a fyzickou kondici? - ano - ne - nejsem si jist(a) 6. Pozorujete zlepšení výkonů v závodech od doby, kdy využíváte DS ve své výživě? - ano - ne - nejsem si jist(a) Další poznámky:

74

příloha 2: Písemné instrukce pro vytvoření záznamu jídelníčku. Hodnocení nutričních hodnot stravy, čtyřdenní záznam - V této části je cílem zaznamenat vše co jste během čtyř dnů snědli a vypili a to včetně množství dané potraviny/nápoje a co nejbližšího určení (značka, obsah tuku, atd.). Prosím vás o naprostou upřímnost, každý detail je důležitý. - Výzkum se týká celkem 4 dní. Prosím vás, abyste zaznamenali 3 dny všední (tedy pondělí - pátek) a 1 den víkendový (sobota nebo neděle). - Pro usnadnění práce a orientaci uvádím typickou velikost jedné porce u různých skupin potravin. • • •

• • • • • •

obilniny: 1 krajíc chleba (60g); 1rohlík, houska; 1 kopeček vařené rýže či jiných obilovin, těstovin (125g), miska cereálií brambory: 100g je jedna větší naběračka zelenina a ovoce: 1 paprika, mrkev či 2 rajčata; miska zelí či salátu; sklenice 100% šťávy; 1 jablko, pomeranč, banán (100g); miska jahod, rybízu, borůvek; sklenice 100% šťávy mléčné výrobky: 1 sklenice mléka (250ml); 1 kelímek jogurtu (200ml); tvaroh (40g), sýr (55g) - jeden plátek sýra je cca 20g skupina masa: 80g drůbežího, rybího či jiného masa; 2 vařené bílky; miska sójových bobů, porce sójového masa masné výrobky: 2 nožky klobás, párků; plátek sekané, hamburger; porce salámu; 100g ledvinek, jater... tuky a vysokotučné potraviny: 1/2 cm plátek másla, margarinu; 2 lžíce oleje či jiného tuku; 10g škvarků, slaniny; miska hranolků, chipsů cukr a sladkosti: 2 kostky cukru či bonbóny; 10g čokolády, mraženého krému; 2 lžíce marmelády nebo medu; 1/2 zákusku

- množství je poté možno uvádět ve velikosti porce, nebo v gramech, tj. například buď 1,5 porce kuřecího masa, nebo 120 g kuřecího masa. - Příklad záznamu: Pondělí - snídaně: 1 houska, 1 trojúhelníček tav. sýra Lipno 30% t.v.s (tuku v sušině), ovocný jogurt Florian (140g, 3,5% t.v.s.), 250 ml ovocného čaje, 150 ml, kávy s mlékem. - svačina: Horalka (Sedita), 1 jablko, 200 ml šťávy s vodou, žvýkačka Orbit ovocná - oběd těstoviny (250g) se smetanovou omáčkou, 1 rajče, cola 200 ml 75

- svačina: šáteček s ovocnou náplní - svačina: banán - večeře: míchaný zeleninový salát (větší miska) ochucený solí a octem, 2 toasty s pomazánkovým máslem, 2 plátky sýra Eidam 45% t.v.s., 250ml 100% džusu - během dne: 600 ml Dobrá voda pomeranč, 1 pivo, 1 sáček buráků solených (125g) příloha 3: Konečné znění výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR - výběr

Konečné znění Výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR Ve většině průmyslově vyspělých zemí jsou již po desetiletí vydávána výživová doporučení pro obyvatelstvo, která jsou průběžně inovována. V České republice vydalo první výživová doporučení pod názvem „Směry výživy obyvatelstva ČSR“ předsednictvo Společnosti pro racionální výživu (v současné době fungující pod názvem Společnost pro výživu) v roce 1986 a v roce 1989 jejich inovovanou formu. V roce 1994 byla Radou výživy Ministerstva zdravotnictví České republiky vypracována doporučení o výživě zdravého obyvatelstva „Jezte zdravě, žijte zdravě“. Od té doby další inovace uskutečněna nebyla. Společnost pro výživu nyní předkládá inovovaná výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Jedná se o dokument ve formě určené pro pracovníky, kteří se zabývají prevencí neinfekčních onemocnění hromadného výskytu výživou a propagací správných stravovacích návyků. Následně budou tato výživová doporučení zpracována do formy vhodné pro nejširší veřejnost. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky V současné době přetrvává v České republice vysoký, v řadě případů předčasný, výskyt neinfekčních onemocnění hromadného výskytu, a to zejména aterosklerózy s různými orgánovými komplikacemi, hypertenze, nádorů, především plic a tlustého střeva, obezity, diabetu II. typu, dny, osteoporózy a dalších chorob, které zvyšují nemocnost a zejména pak úmrtnost naší populace proti jiným zemím. V řadě příčin, které vedou k tomuto stavu, má největší význam nesprávná výživa. V nutričních parametrech by mělo být, v souladu s výživovými cíli pro Evropu, které stanovil Regionální úřad pro Evropu WHO, dosaženo následujících změn: •

upravení příjmu celkové energetické dávky u jednotlivých populačních skupin v souvislosti s pohybovým režimem tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi jejím příjmem a výdejem pro udržení optimální tělesné hmotnosti v rozmezí BMI 20-25

•

snížení příjmu tuku u dospělé populace tak, aby celkový podíl tuku v energetickém příjmu nepřekročil 30 % optimální energetické hodnoty (tzn. u lehce pracujících dospělých cca 70 g na den), u vyššího energetického výdeje 35 %

•

dosažení podílu nasycených, monoenových a polyenových mastných kyselin <1:1,4:>0,6 v celkové dávce tuku, poměru mastných kyselin řady n-6:n-3 maximálně 5:1 a příjmu trans nenasycených mastných kyselin do 2 % celkového energetického příjmu

•

snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den (s optimem 100 mg na 1000 kcal)

•

snížení spotřeby jednoduchých cukrů na maximálně 10 % celkové energetické dávky (tzn. u dospělých lehce pracujících cca 60 g na den), při zvýšení podílu polysacharidů

•

snížení spotřeby kuchyňské soli (NaCl) na 5–7 g za den a preferenci používání soli obohacené jodem

•

zvýšení příjmu kyseliny askorbové (vitaminu C) na 100 mg denně 76

•

zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den

•

zvýšení příjmu dalších ochranných látek jak minerálních, tak vitaminové povahy a dalších přírodních nutrientů, které by zajistily odpovídající antioxidační aktivitu a další ochranné procesy v organizmu (zejména Zn, Se, Ca, J, Cr, karotenů, vitaminu E, ochranných látek obsažených v zelenině, apod.).

K dosažení těchto cílů by mělo dojít ve spotřebě potravin k následujícím změnám: •

snížení příjmu živočišných tuků a zvýšení podílu rostlinných olejů v celkové dávce tuku, z nich pak zejména oleje olivového a řepkového, pokud možno bez tepelné úpravy pro zajištění optimálního složení mastných kyselin přijímaného tuku

•

zvýšení spotřeby zeleniny a ovoce včetně ořechů (vzhledem k vysokému obsahu tuku musí být příjem ořechů v souladu s příjmem ostatních zdrojů tuku, aby nedošlo k překročení celkového příjmu tuku) se zřetelem k přívodu ochranných látek, významných v prevenci nádorových i kardiovaskulárních onemocnění, ale též ve vztahu ke snižování přívodu energie a zvýšení obsahu vlákniny ve stravě. Denní příjem zeleniny a ovoce by měl dosahovat až 600 g, včetně zeleniny tepelně upravené, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2:1

•

zvýšení spotřeby luštěnin jako bohatého zdroje kvalitních rostlinných bílkovin s nízkým obsahem tuku, nízkým glykemickým indexem a vysokým obsahem ochranných látek

•

zvýšení spotřeby výrobků z obilovin s vyšším podílem složek celého zrna z důvodů snížení příjmu energie a zvýšení příjmu ochranných látek

•

výrazné zvýšení spotřeby ryb a rybích výrobků, zejména mořských, se zřetelem k významnému postavení této potravinové komodity v intervenčních nutričních opatřeních v prevenci kardiovaskulárních chorob a chorob z nedostatku jodu

•

snížení spotřeby živočišných potravin s vysokým podílem tuku (např. vepřový bok, plnotučné mléko a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, uzeniny, lahůdkářské výrobky, některé cukrářské výrobky, trvanlivé a jemné pečivo apod.)

•

snížení spotřeby vajec na cca 200 kusů ročně, tj. nejvýše 4 kusy týdně

•

zajištění správného pitného režimu, zejména u dětí a starých osob, tzn. denní příjem minimálně 1,5 až 2 litrů vhodných druhů nápojů (při zvýšené fyzické námaze nebo zvýšené teplotě okolí přiměřeně více), přednostně neslazených cukrem, nejlépe s přirozenou ovocnou složkou.

•

alkoholické nápoje je nutno konzumovat umírněně, aby denní příjem alkoholu nepřekročil u mužů 30 g (přibližně 300 ml vína nebo 0,8 l piva nebo 70 ml lihoviny), u žen 20 g (přibližně 200 ml vína nebo 0,5 l piva nebo 50 ml lihoviny)

77

příloha 4: Výběr populačních skupin a norem hodnocených makronutrientů z programu „Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel“ Populační skupina

Energie

Bílk. rost.

Bílk. živ.

Tuky rost.

Tuky živ.

Cukry

děti do 1/2 roku děti 0,5 - 1 rok děti 1-3 roky děti 4-6 let ženy 75 a více let děti 3-6 roků muži 75 a více let ženy 55 - 74 let ženy starší - lehká práce děti 7-10 let děti 7-11 let dospív. ženy - studující muži 60 - 74 let ženy mladší - lehká práce ženy starší - středně těžká práce dívky 11-14 let děti 12-15 roku dospív. ženy - pracující muži starší - lehká práce ženy mladší - středně těžká práce ženy starší - těžká práce chlapci 11-14 let dívky 12-14 let tren I dívky 15-18 let tren I muži mladší - lehká práce ženy mladší - težká práce ženy tehotné od II. trimestru dospívající muži - studující chlapci 12-14 let tren I muži starší - středně těžká práce kojící ženy muži mladší - středně těžká práce dívky 12-14 let tren II dospívající muži - pracující dívky 12-14 let tren III dívky 15-18 let tren II chlapci 15-18 let tren I muži starší - těžká práce chlapci 12-14 let tren II dívky 12-14 let tren IV dívky 15-18 let tren III chlapci 12-14 let tren III muži mladší - těžká práce

2600 3600 5500 7000 7000 7200 8000 8000 8500 9000 9000 9000 9000 9000 9000 9500 9800 10000 10000 10000 10000 10500 10500 10900 11000 11000 11000 11500 11500 11500 12000 12000 12100 12500 12700 12700 12900 13000 13100 13200 13400 13700 14000

4,0 8,0 15,0 20,0 30,0 24,0 35,0 30,0 30,0 30,0 35,0 35,0 35,0 35,0 40,0 35,0 37,0 40,0 40,0 35,0 40,0 40,0 35,0 38,0 40,0 40,0 40,0 45,0 40,0 45,0 45,0 40,0 38,0 50,0 47,0 40,0 47,0 50,0 42,0 40,0 48,0 53,0 50,0

16,0 22,0 30,0 40,0 30,0 42,0 30,0 35,0 35,0 45,0 45,0 40,0 35,0 35,0 30,0 45,0 50,0 45,0 35,0 40,0 35,0 50,0 45,0 47,0 40,0 40,0 50,0 50,0 50,0 35,0 55,0 45,0 47,0 55,0 48,0 50,0 58,0 45,0 53,0 60,0 47,0 52,0 50,0

5,0 5,0 10,0 10,0 20,0 10,0 25,0 25,0 20,0 10,0 10,0 10,0 30,0 25,0 25,0 10,0 10,0 10,0 30,0 30,0 35,0 10,0 10,0 10,0 30,0 20,0 35,0 10,0 10,0 40,0 40,0 20,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 50,0 10,0 10,0 10,0 10,0 50,0

30,0 30,0 40,0 55,0 30,0 60,0 30,0 30,0 40,0 65,0 69,0 65,0 30,0 40,0 40,0 70,0 74,0 75,0 40,0 45,0 40,0 75,0 70,0 75,0 45,0 65,0 40,0 85,0 80,0 40,0 50,0 65,0 75,0 95,0 80,0 75,0 95,0 50,0 85,0 80,0 80,0 88,0 55,0

62 117 193 234 245 230 289 289 308 316 310 316 333 321 310 330 340 343 364 352 353 368 390 400 408 385 398 400 420 426 413 440 470 428 480 500 450 457 490 510 520 510 499

dívky 15-18 let tren IV

14000

42,0

63,0

10,0

80,0

550

78

chlapci 12-14 let tren IV chlapci 15-18 let tren II chlapci 15-18 let tren III chlapci 15-18 let tren IV

14200 14700 15400 16000

44,0 49,0 58,0 50,0

66,0 61,0 57,0 75,0

10,0 10,0 10,0 10,0

88,0 95,0 95,0 100,0

540 550 590 600

příloha 5: Výběr populačních skupin, norem hodnocených mikronutrientů z programu „Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel“ Populační skupina

Ca

Fe

K

vit. A

vit. B1

děti do 1/2 roku děti 0,5 - 1 rok děti 1-3 roky děti 4-6 let ženy 75 a více let děti 3-6 roků muži 75 a více let ženy 55 - 74 let ženy starší - lehká práce děti 7-10 let děti 7-11 let dospív. ženy - studující muži 60 - 74 let ženy mladší - lehká práce ženy starší - středně těžká práce dívky 11-14 let děti 12-15 roku dospív. ženy - pracující muži starší - lehká práce ženy mladší - středně těžká práce ženy starší - těžká práce chlapci 11-14 let dívky 12-14 let tren I dívky 15-18 let tren I muži mladší - lehká práce ženy mladší - težká práce ženy tehotné od II. trimestru dospívající muži - studující chlapci 12-14 let tren I muži starší - středně těžká práce kojící ženy muži mladší - středně těžká práce dívky 12-14 let tren II dospívající muži - pracující dívky 12-14 let tren III dívky 15-18 let tren II chlapci 15-18 let tren I muži starší - těžká práce chlapci 12-14 let tren II dívky 12-14 let tren IV dívky 15-18 let tren III chlapci 12-14 let tren III muži mladší - těžká práce

700 900 900 900 700 930 700 700 800 1100 780 1200 700 800 800 1200 900 1200 800 800 800 1200 1200 1200 800 800 1500 1200 1200 800 2000 800 1200 1200 1200 1200 1200 800 1200 1200 1250 1200 800

8,0 10,0 10,0 12,0 10,0 11,0 10,0 12,0 16,0 14,0 15,0 18,0 12,0 16,0 16,0 18,0 16,0 20,0 14,0 16,0 18,0 16,0 18,0 20,0 14,0 18,0 23,0 18,0 16,0 16,0 24,0 16,0 20,0 18,0 20,0 20,0 18,0 18,0 18,0 20,0 20,0 18,0 18,0

1600 1600 1600 1600 3200 1600 3200 3200 3200 1600 1600 3200 3200 3200 3200 1600 1600 3200 3200 3200 3200 1600 1600 1600 3200 3200 1600 3200 1600 3200 1600 3200 1600 3200 1600 1600 1600 3200 1600 1600 1600 1600 3200

0,400 0,400 0,400 0,500 0,750 0,640 0,800 0,800 0,900 0,700 0,700 0,900 0,850 0,900 0,900 0,900 0,750 0,900 1,000 0,900 0,900 0,900 0,900 1,000 1,000 0,900 1,100 1,000 0,900 1,000 1,200 1,000 0,950 1,000 1,000 1,100 1,000 1,000 0,800 1,100 1,200 1,000 1,000

0,200 0,500 0,500 0,700 1,000 0,800 1,000 1,100 1,100 1,000 1,000 1,000 1,200 1,000 1,200 1,100 1,100 1,100 1,000 1,100 1,400 1,200 1,500 1,600 1,100 1,200 1,200 1,300 1,600 1,200 1,400 1,200 1,500 1,500 1,600 1,600 1,700 1,400 1,700 1,700 1,700 1,800 1,400

dívky 15-18 let tren IV

1250 20,0 1600 1,300 1,900

79

vit. B6

vit. B12

vit.C

vit. E

0,400 0,700 0,800 1,000 1,200 1,200 1,300 1,400 1,400 1,300 1,200 1,500 1,400 1,400 1,500 1,600 1,400 1,600 1,500 1,600 1,600 1,700 1,900 2,000 1,600 1,700 1,600 2,000 2,000 1,700 1,800 1,800 2,000 2,200 2,200 2,200 2,200 2,000 2,200 2,200 2,300 2,500 2,100

0,30 0,60 0,60 0,80 1,80 0,80 1,80 1,80 1,80 1,20 1,20 1,50 1,80 1,80 1,80 1,50 1,50 1,50 1,90 1,80 1,90 1,50 1,50 1,50 1,90 1,90 2,50 1,70 1,50 1,90 2,50 1,90 1,00 1,80 1,50 1,80 2,10 2,10 1,80 1,80 2,00 1,80 2,10

0,0003 0,0003 0,0003 0,0003 0,0030 0,0003 0,0030 0,0030 0,0030 0,0030 0,0003 0,0030 0,0030 0,0030 0,0030 0,0030 0,0003 0,0030 0,0030 0,0030 0,0030 0,0030 0,0003 0,0003 0,0030 0,0030 0,0030 0,0030 0,0003 0,0030 0,0030 0,0030 0,0003 0,0030 0,0003 0,0003 0,0003 0,0030 0,0003 0,0003 0,0003 0,0003 0,0030

50 50 50 55 75 42 75 75 75 60 52 90 75 75 75 80 62 100 75 75 90 80 85 100 75 90 120 100 85 90 130 90 90 110 100 100 110 100 90 100 100 100 100

5 6 6 8 12 6 12 12 12 10 10 12 12 12 14 10 10 12 12 14 16 12 12 14 12 16 14 14 14 14 18 14 14 15 14 14 16 16 14 14 16 16 16

2,300

1,90 0,0003

110

16

vit. B2


1250 1200 1250 1300

18,0 18,0 18,0 18,0

1600 1600 1600 1600

1,100 1,100 1,200 1,300

1,900 1,900 2,000 2,100

2,500 2,600 2,800 2,800

1,90 1,90 1,95 2,00

0,0003 0,0003 0,0003 0,0003

110 110 110 120

14 15 16 16

příloha 6: Výběr populačních skupin a norem hodnocených látek z programu „Hodnocení výživy v tabulkovém procesoru MS Excel“ Populační skupina děti do 1/2 roku děti 0,5 - 1 rok děti 1-3 roky děti 4-6 let ženy 75 a více let děti 3-6 roků muži 75 a více let ženy 55 - 74 let ženy starší - lehká práce děti 7-10 let děti 7-11 let dospív. ženy - studující muži 60 - 74 let ženy mladší - lehká práce ženy starší - středně těžká práce dívky 11-14 let děti 12-15 roku dospív. ženy - pracující muži starší - lehká práce ženy mladší - středně těžká práce ženy starší - těžká práce chlapci 11-14 let dívky 12-14 let tren I dívky 15-18 let tren I muži mladší - lehká práce ženy mladší - težká práce ženy tehotné od II. trimestru dospívající muži - studující chlapci 12-14 let tren I muži starší - středně těžká práce kojící ženy muži mladší - středně těžká práce dívky 12-14 let tren II dospívající muži - pracující dívky 12-14 let tren III dívky 15-18 let tren II chlapci 15-18 let tren I muži starší - těžká práce chlapci 12-14 let tren II dívky 12-14 let tren IV dívky 15-18 let tren III chlapci 12-14 let tren III muži mladší - těžká práce dívky 15-18 let tren IV

Kyselina linolová

Hrubá vláknina

3,0 3,5 4,5 5,5 7,0 5,5 8,0 7,0 7,0 7,5 7,5 9,0 8,0 7,0 8,0 8,5 8,5 10,0 8,0 8,0 9,0 9,0 8,5 8,5 8,0 9,0 2,4 10,0 8,5 8,0 2,8 9,0 8,5 11,0 8,5 8,5 8,5 10,0 8,5 8,5 8,5 8,5 10,0 8,5

2,00 4,00 10,00 14,00 18,00 4,00 20,00 20,00 22,00 17,00 17,00 18,00 22,00 22,00 24,00 18,00 18,00 22,00 24,00 24,00 26,00 20,00 20,00 20,00 26,00 26,00 26,00 22,00 18,00 28,00 28,00 30,00 20,00 25,00 20,00 20,00 25,00 30,00 20,00 20,00 25,00 25,00 32,00 10,00

80

Cholesterol

62 86 132 167 300 167 300 300 300 200 200 215 300 300 300 227 215 239 300 300 300 251 239 250 300 300 300 275 251 300 300 300 244 299 250 275 275 300 250 256 287 275 300 300

NaCl

4,0 4,0 4,0 4,0 8,0 4,0 8,0 8,0 8,0 4,0 4,0 8,0 8,0 8,0 8,0 4,0 4,0 8,0 8,0 8,0 8,0 4,0 4,0 4,0 8,0 8,0 4,0 8,0 4,0 8,0 4,0 8,0 4,0 8,0 4,0 4,0 5,0 8,0 4,0 4,0 4,0 4,0 8,0 4,0


9,0 8,5 9,0 10,0

20,00 25,00 25,00 30,00

81

300 300 325 350

4,0 4,0 4,0 5,0

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents