UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií
Lenka Stonjeková
Právní rady na stránkách Vlasty a Ženy a život v roce 1998 a 2003 Bakalářská práce
Praha 2009
Autor práce: Lenka Stonjeková Vedoucí práce: Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc. Oponent práce: Datum obhajoby: 2009 Hodnocení:
Bibliografický záznam STONJEKOVÁ, Lenka. Právní rady na stránkách Vlasty a Ženy a život v roce 1998 a 2003. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií, 2009. 47 s. Vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.
Anotace Bakalářská práce „Právní rady na stránkách Vlasty a Ženy a život v roce 1998 a 2003“ pojednává o profesionalitě ve vystupování právních poradců, o dostupnosti jejich rad laickému publiku a o případných vlivech na související záležitosti. Mezi tyto záležitosti se řadí zejména obliba časopisu u publika a možný dopad právní pomoci na právní vědomí jedinců. První kapitola se zaměřuje na náležitosti vzniku a existence obou periodik. Druhá kapitola nese teoretický koncept spojení právních rad a tzv. ženských časopisů. Ve třetí a čtvrté kapitole je kvalitativní metodou detailně analyzován samotný zkoumaný materiál. Jednalo se o rubriku s radami čtenářům v titulech Vlasta a Žena a život v roce 1998 a následně v roce 2003. Rady navazovaly většinou bezprostředně na dopisy, ve kterých se čtenáři obraceli s daným problémem na specialisty. V menší, avšak ne zanedbatelné míře byla zveřejněna pomoc odborníka bez návaznosti na jakoukoli zveřejněnou korespondenci. V rámci rubriky se vyskytovalo vícero druhů vědních oblastí, ve kterých působili náležití specialisté. Pro tuto práci byly relevantní pouze právní rady podané právníky. V páté kapitole jsou vyvozeny teoretické závěry na základě sumy získaných poznatků z předchozího postupu. V závěru práce došlo k zobecnění nabytých poznatků a jejich zapojení do celospolečenského kontextu.
Annotation This bachelor dissertation entitled “Legal advice on the pages of Vlasta and Žena a život in 1998 and 2003” discusses the professionalism of legal advisers’ address, the availability of their advice to the laic public, and the possible influences on related issues. Among these issues is included especially the magazines’ popularity and a possible impact of the legal advice on legal awareness of individuals.
The first chapter is focused on the terms of formation and existence of both periodicals. The second chapter carries the theoretical concept of linking legal advice and the socalled ladies’ magazines. In the third and in the fourth chapter is used the qualitative method to analyse in detail the investigated material itself. The main focus was on the section with advice to readers in Vlasta and Žena a život in 1998 and subsequently in 2003. Usually, the advice immediately followed letters, in which readers turned to specialists with specific problems. To a smaller, but not negligeable extent, a specialist advice was published without responding to any published correspondence. Within this section used to appear several types of disciplinary areas, written by respective specialists. Only advice from lawyers was relevant to this dissertation. In the fifth chapter is reached a theoretical conclusion, based on the sum of discovered findings. In the conclusion of this dissertation, findings are generalized and integrated in a society-wide context.
Klíčová slova Masová média, tzv. ženské časopisy, publikum, právní rady, právní vědomí.
Keywords Mass media, so-called ladies’ magazines, audience, legal aid, legal conscientiousness.
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. PhDr. Barbary Köpplové, CSc. a že jsem použila jen prameny a literaturu uvedenou v závěrečném seznamu. Zároveň prohlašuji, že tato práce nebyla v minulosti použita k získání jiné atestace. Práce má rozsah 73 515 znaků s mezerami, tj. 41 normostran.
2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.
V Praze dne 19. 5. 2009
Lenka Stonjeková
Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda upřímně poděkovala vedoucí mé práce Doc. PhDr. Barbaře Köpplové, CSc. za pomoc, vstřícnost, ochotu i čas. Velice si toho vážím.
Bakalářská práce
Právní rady na stránkách Vlasty a Ženy a život v roce 1998 a 2003
Obsah ÚVOD
3
1. VZNIK ČASOPISŮ VLASTA A ŽENA A ŽIVOT
4
1.1 VZNIK A CHARAKTERISTIKA ČASOPISU VLASTA
5
1.2 VZNIK A CHARAKTERISTIKA ČASOPISU ŽENA A ŽIVOT
6
2. PRÁVNÍ RADY NA STRÁNKÁCH TZV. ŽENSKÝCH ČASOPISŮ
7
3. PRÁVNÍ RADY NA STRÁNKÁCH ČASOPISŮ VLASTA A ŽENA A ŽIVOT V ROCE 1998
8
3.1 ODKAZ NA RUBRIKU V OBSAHU ČASOPISU, JEJÍ NÁZEV A LOKACE 8 3.2 ROZSAH RUBRIKY
9
3.2.1 Množství právních rad v rubrice
9
3.3 CHARAKTERISTIKY KORESPONDENTŮ A UVEDENÍ JEJICH DOTAZŮ 10 3.4 ROZBOR VÝRAZOVÝCH PROSTŘEDKŮ KORESPONDENTŮ
12
3.5 TÉMATA DOTAZŮ
13
3.5.1 Odpovědi poradců
15
3.6 CHARAKTERISTIKY PORADCŮ
17
3.7 ROZBOR VÝRAZOVÝCH PROSTŘEDKŮ PORADCŮ
19
3.8 PRÁVNÍ RADY IZOLOVANÉ A NA POKRAČOVÁNÍ
21
4. PRÁVNÍ RADY NA STRÁNKÁCH ČASOPISŮ VLASTA A ŽENA A ŽIVOT V ROCE 2003
21
4.1 ODKAZ NA RUBRIKU V OBSAHU ČASOPISU, JEJÍ NÁZEV A LOKACE 22 4.2 ROZSAH RUBRIKY
23
4.2.1 Množství právních rad v rubrice
23
4.3 CHARAKTERISTIKY KORESPONDENTŮ A UVEDENÍ JEJICH DOTAZŮ 24 4.4 ROZBOR VÝRAZOVÝCH PROSTŘEDKŮ KORESPONDENTŮ
25
4.5 TÉMATA DOTAZŮ
25
1
Bakalářská práce
Právní rady na stránkách Vlasty a Ženy a život v roce 1998 a 2003
4.5.1 Odpovědi poradců
26
4.6 CHARAKTERISTIKY PORADCŮ
27
4.7 ROZBOR VÝRAZOVÝCH PROSTŘEDKŮ PORADCŮ
27
4.8 PRÁVNÍ RADY IZOLOVANÉ A NA POKRAČOVÁNÍ
28
5. ZHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH POZNATKŮ Z POHLEDU ŽURNALISTY A Z POHLEDU PRÁVNÍKA
29
5.1 SYNTÉZA PŘÍSTUPŮ – KVALIFIKOVANOST RAD PORADCŮ A PŘÍSTUPNOST RAD LAICKÝM ČTENÁŘŮM
29
5.2 VÝHODY RUBRIKY PRO ČTENÁŘE, PORADCE A ČASOPIS
31
5.3 MOŽNÝ VLIV RUBRIKY NA ZVÝŠENÍ OBLIBY ČASOPISU
32
5.4 MOŽNÝ VLIV RUBRIKY NA PRÁVNÍ VĚDOMÍ ČTENÁŘŮ
33
ZÁVĚR
35
SUMMARY
37
SEZNAM LITERATURY
38
SEZNAM ZKRATEK
41
2
Bakalářská práce
Úvod Téma své bakalářské práce Právní rady na stránkách Vlasty a Ženy a život v roce 1998 a 2003 jsem si vybrala pro zájem o obě dotčené oblasti. Vedle studia na Fakultě sociálních věd je centrem mé pozornosti právo, které studuji druhým rokem na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Zvolené téma závěrečné práce mi přineslo unikátní možnost účelově nahlédnout z pohledu jednoho oboru na druhý a opačně. Z výšin teorií obou studií jsem se dostala do kontaktu s jejich praktickým využitím při syntéze obou vědních oborů v typově jediném, a to masově dostupném, materiálu. Pohled se mi naskytl neobyčejně poučný, zajímavý a inspirující.
Na následujících stranách budu kvalitativní metodou zkoumat charakteristické rysy právních rad a s nimi související záležitosti. Analyzovaným materiálem jsou právní rady začleněné do poradenských rubrik v časopisech Vlasta a Žena a život v letech 1998 a 2003. Nejprve ve své práci objasňuji vznik předmětných periodik. Těžiště práce tkví v rozboru relevantních parametrů příspěvků týkajících se právní problematiky. Na základě odborné literatury poté vyvozuji ze sesbíraných dat obecnější závěry jak pro potřebu zavedení rubriky do časopisů, tak pro žurnalistiku i pro právo.
Od názvů kapitol uvedených v tezích jsem se odklonila jen ve smyslu drobnější korektury jejich znění, a to za účelem upřesnění.
I přes evidentní určení periodik ženskému publiku se v jejich čtenářské obci v jistém procentu vyskytují muži. V terminologii tak budu podle okolností užívat genderově rozlišené rody.
3
Bakalářská práce
1. Vznik časopisů Vlasta a Žena a život Oba časopisy vznikaly za historicky, kulturně i sociálně odlišných situací, prošly do různé míry výraznými změnami, ale téma ženy a ženského světa v sobě nesly společně od vzniku po současnost. Zásadní vliv na mediální prostředí a mediální produkty měly významné, nyní již historické, politické události. Zištný útlak svobody šíření informací vlastní dobám minulým doznal od roku 1989 změn v duchu demokratických a liberálních principů. „Pro liberalismus se základní osou celého vývoje stala svoboda individua. Ve sféře politické a duchovní klade důraz na svobodu myšlení a projevu, na občanská a lidská práva, na principy parlamentní demokracie a občanské společnosti.“1 Zásadním počinem bylo upravit legislativní rámec celospolečenských vztahů, přičemž se změny dotkly i tiskového zákona. „Po roce 1990 byl upraven do podoby, která z něj sice nečinila žádné vzletné dílo, ale v zásadě lze říci, že fungoval. Na jedné straně neomezoval svobodné šíření informací cestou periodického tisku, na druhé straně stanovoval jisté meze, za které nebylo možné v zájmu ochrany občanské cti anebo dobrého jména podniku či společnosti jít. Překročením těchto mezí vznikalo právo na tiskovou opravu. S ohledem na celkovou zastaralost a nepochybně i v souvislosti s naší cestou do Evropské unie bylo rozhodnuto vypracovat nový návrh zákona.“2 Zákon byl poté ještě několikrát novelizován, ale už nikoli směrem k minulým poměrům z dob politického útisku našeho národa. „Tisk se po roce 1990 vyvíjel ze dvou základních skupin, z nichž první lze zjednodušeně označit jako skupinu titulů transformovaných, druhou jako okruh titulů nově vznikajících.“3 Mezi transformované časopisy se řadí Vlasta, zatímco Žena a život vznikla nově, a to v roce 1994. „Vydavatelé nově vznikajících titulů se pokoušeli vyplnit pomyslná místa na přehuštěném novinovém trhu, aby dříve nebo později zjistili, že to není možné, protože pozice transformovaných titulů je příliš silná.“3 „Rok 1995 lze považovat za období jistého ustálení trhu periodik, zejména deníků.“3 Mezi tato periodika spadá i dodnes vycházející Žena a život.
1
MACHONIN, Pavel. Česká společnost a sociologické poznání : problémy společenské transformace a modernizace od poloviny šedesátých let 20. století do současnosti. Vyd.1. Praha : ISV nakladatelství, 2005. 51, 55 s. ISBN 80-86642-39-9. 2 SOKOL, Tomáš. Tisk a právo. Vyd. 1. Praha : Nakladatelství ORAC, 2001. 14 s. ISBN 80-86199-17-7. 3 SOKOL, Tomáš. Tisk a právo. Vyd. 1. Praha : Nakladatelství ORAC, 2001. 105, 106 s. ISBN 80-86199-17-7.
4
Bakalářská práce
1.1 Vznik a charakteristika časopisu Vlasta Magazín Vlasta vychází již od roku 1947 a vydávalo ho vydavatelství MONA PRAHA, v.o.s. První šéfredaktorkou byla významná osobnost - Milada Horáková.4 Dnes časopis vydává vydavatelství SANOMA MAGAZINES PRAHA, s.r.o.5 a jde o celostátní periodikum. „Vlasta sehrála důležitou roli při objasňování postavení ženy ve společnosti a ve vysvětlování otázek rodiny.“6 „Po roce 1989 se Vlasta, Praktická žena a Žena a móda staly jedněmi z mnoha ženských periodik a ztratily tak své výsadní postavení.“4 Typickými tématy jsou móda, krása, zdraví, kuchyně, cestování, zahrada, kvalitní publicistika, společnost, rozhovory a spotřebitelský servis. Čtenářskou obec tvoří z 85% ženy, z poloviny ve věku mezi 30 a 59 let, většinou s dosaženým středoškolským vzděláním s maturitou nebo odborným bez maturity. Současný náklad čítá 125 000 výtisků.7 Mediální data 1998:
a
2003:
Periodicita: týdeník
týdeník
Vydavatel: Mona Praha, v.o.s.
Sanoma Magazines Praha, s.r.o.
Rozsah vydání (většinou): 56 stran
76 stran
Prodejní cena: 14,90 Kč
23 Kč
„Název vydavatelství Mona vznikl zkrácením slov MOderní žeNA. Vydavatelství zastřešovalo tři ženské časopisy: týdeník Vlasta, měsíčníky Žena + móda (vycházel v letech 1949-1993) a Praktická žena (vychází od roku 1950). V roce 1992 se plným vlastníkem vydavatelství stává Nizozemský svaz nakladatelů. Tato společnost kromě investic poskytla své dceřiné společnosti know how pro transformaci v duchu ženských zahraničních magazínů. Mona se v roce 2002 stává součástí finské mediální skupiny SanomaWSOY a je přejmenována na Sanoma Magazines Praha.“5
4
ŘÍHOVÁ, H. Publicistika v nových časopisech pro ženy. Praha, 1996. 11, 12 s. Diplomová práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy na Katedře žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce Nora Dolanská. 5 Sanoma Magazines Praha : O společnosti [online]. c2006, [cit. 2009-03-21].
. 6 Kol. autorů. Malá encyklopédia žurnalistiky. Sestavil Ľudovít Jacz. Vyd. 1. Bratislava : Obzor, n. p., 1982. 524 s. 7 Mediální data [online]. 2008 [cit. 2009-03-21]. .
5
Bakalářská práce
1.2 Vznik a charakteristika časopisu Žena a život Časopis Žena a život vychází v České republice od roku 1994.8 Vydavatelem byla nejprve společnost EUROPRESS, k.s., dnes se jedná o BAUER MEDIA v.o.s.9, pod jíž zastřešením se Žena a život stala nejlepším ženským časopisem roku 2005 v České republice10. Jedná se o lifestylový dámský časopis, který je určen ženám, které žijí nejen svojí kariérou, ale také svojí rodinou. Mottem je: Ženu a život máme přečtené.8 Mezi témata magazínu patří móda a krása, vaření, bydlení, cestování, rozhovory se zajímavými osobnostmi, zdraví, vztahy, kariéra, volný čas a děti.11 Časopis čtou z 89% ženy ve věkovém rozmezí 30 až 60 let11, přičemž cílovou skupinou jsou ženy ve věku 25 až 40 let12. Současný náklad činí 103 357 kusů.13 Mediální data 1998:
a
2003:
Periodicita: čtrnáctideník
čtrnáctideník
Vydavatel: Europress, k.s.
Europress, k.s.
Rozsah vydání (většinou): 80 stran
100 stran
Prodejní cena: 18,80 Kč, od čísla 21 ze dne 5. 10. 1998 – 19,80 Kč
28 Kč
„Vydavatelství Europress, komanditní společnost k 1. 3. 2006 změnila svůj název na Bauer Media v.o.s. a současně se transformovala na veřejnou obchodní společnost. Změnou názvu dala společnost jasný signál, že patří k silnému německému vydavatelskému domu Heinrich Bauer Verlag, světové skupiny s více než 125 let trvající tradicí.“9 „V České republice a na Slovensku zastává Bauer Media v.o.s. jednu z čelních pozic na časopiseckém trhu. Orientuje se především na vysokonákladové společenské časopisy (Rytmus života, Pestrý svět, Šťastný Jim), časopisy pro ženy (Tina, Žena a život, Claudia, Chvilka pro tebe), mládež (Bravo, Bravo Girl!, Dívka) a neopomíjí ani oblast bydlení a architektury (Bydlení). Se svými tituly Europress oslovuje a ovlivňuje na 2.424.000 českých čtenářek a čtenářů, což je přibližně 28% české populace starší 15 let.“9
8
Časopis Žena a život – BAUER MEDIA, v.o.s. [online]. c2005, [cit. 2009-03-21]. . 9 Změna názvu společnosti – BAUER MEDIA, v.o.s. [online]. 1.3.2006, [cit. 2009-03-21]. . 10 Žena a život zvolena časopisem roku 2005 – BAUER MEDIA, v.o.s. [online]. 8.6.2006, [cit. 2009-03-21]. . 11 Žena a život [online]. 2008 [cit. 2009-03-21]. . 12 Žena a život [online]. c2008, [cit. 2009-03-21]. . 13 Bauer Kombi [online]. 2008 [cit. 2009-03-21]. .
6
Bakalářská práce
2. Právní rady na stránkách tzv. ženských časopisů Kvalifikovaná rada jako mediální produkt Každá pomoc specialisty je poskytnuta jako mediální produkt, který má v zásadě stejný obsah i způsob zpracování a záměrně se ve vydáních magazínů opakuje. Za tímto postupem jsou zejména tyto příčiny: •
opakování zažitých postupů vede k největší úspoře nákladů – rutinizace výroby, možnost naplánování jednotlivých kroků,
•
opakování je nevyhnutelné tam, kde se vede konkurenční boj o stejné publikum, které má rádo stejné věci.
Důsledky opakování se projevují především v oblasti kognitivní, poznávací, tj. v utváření obecného povědomí o jevech, k nimž se příslušné obsahy vztahují. Tato skutečnost má závažné důsledky pro vztah publika k realitě a pro postavení médií ve společnosti.14 Reakce na dopisy jsou jedním z nástrojů médií pro zastření asymetrického a nevyváženého vztahu mezi účastníky mediální komunikace. Individualizačními prvky se snaží navodit představu zachované interpersonální komunikace.15
Co mohlo být impulsem pro zavedení poraden právě do ženských magazínů lze vyvodit z publikací Barbory Osvaldové. Podle jejích slov je současná koncepce žen jako osob, které mají zajišťovat rodinné zázemí a udržovat teplo domácího krbu16. „Na českém mediálním trhu se za ženskou četbu považují především časopisy, tedy týdeníky, čtrnáctideníky a měsíčníky. Jsou tím myšlena periodika s převážně ženskou čtenářskou obcí. Statistiky a výzkumy dokazují, že ženy obecně čtou více než muži. Navíc jsou to ženy, které pro rodinu zajišťují většinu nákupů včetně časopisů, v důsledku toho rozhodují, co je v domácnosti k dispozici. Všechny tituly reflektují lidské osudy ve formě kladných příkladů, přinášejí rozhovory s herci, zpěváky, informace ze společnosti a právní poradnu. Časopisy jsou výrazně zaměřeny na sféru soukromou a v přesahu na uplatnění v zaměstnání.“17
14
JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2003. 123 s. ISBN 80-7178-697-7. 15 JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2003. 37 s. ISBN 80-7178-697-7. 16 OSVALDOVÁ, Barbora. Současný český tisk pro ženy. In Žena a muž v médiích. Vyd. 1. Praha : Nadace Gender Studies, 1998. 15 s. ISBN 80-902367-2-3. 17 OSVALDOVÁ, Barbora. Česká média a feminismus. Vyd. 1. Praha : Libri, 2004. 73 - 75 s. ISBN 80-7277263-5.
7
Bakalářská práce
3. Právní rady na stránkách časopisů Vlasta a Žena a život v roce 1998 V roce 1998 bylo vydáno 52 čísel týdeníku Vlasta, ze kterých jsem po dohodě jako zkoumaný vzorek pro bakalářskou práci vybrala polovinu, tedy 26 čísel. Jedná se o vydání, která vždy obsahují právní rady (v nezkoumané části se nevyskytují). V jednom případě sice rubrika právních rad chybí, avšak na jiném místě časopisu se nachází příběh ze života, který je o právní radu doplněn.
Vlasta nenabízela jen korespondenční formu řešení problému. V levé části rubriky časopis vyzývá čtenáře k telefonickému kontaktování specialistů z různých oblastí. Na uvedených telefonních číslech si zájemci mohli s poradci sjednat v Praze v kteroukoli denní i noční dobu schůzku, a to zdarma. Na témže místě se nacházelo také upozornění na přednostní pomoc pro postižené povodněmi v létě roku 1997. K tomu stačilo napsat na obálku heslo „MORAVA“.
Z čtrnáctideníku Žena a život mi jako vzorek sloužila všechna vydání, tedy 26 čísel. Právní pomoc čtenářům je obsažena v každém čísle periodika.
Nutno konstatovat, že témata právních rad nekorespondovala s tématem daného vydání magazínu.
3.1 Odkaz na rubriku v obsahu časopisu, její název a lokace Obsah slouží čtenářkám k usnadnění orientace v magazínu a zmiňuje nejdůležitější, nejoblíbenější témata. Umístění odkazu na rubriku s kvalifikovanou pomocí do obsahu tak signalizuje význam, jaký tématu časopis, potažmo čtenář připisuje.
Ve Vlastě se rubrika nazývá „Důvěrná poradna pro čtenářky Vlasty“ a v sedmi číslech není v obsahu zmíněna. V číslech, kde ji obsah uvádí, tvoří samostatný tématický celek nazvaný „Důvěrná poradna“, pod který jsou subsumovány související záležitosti. Vypsány jsou jen některé řešené záležitosti i se stranou, na které jsou zveřejněny. Samotná rubrika „Důvěrná poradna pro čtenářky Vlasty“ je v převážné míře zasazena do druhé poloviny časopisu.
8
Bakalářská práce
V Ženě a život se jedná o rubriku „Právo a zaměstnání“ a v obsahu je na ni vždy odkázáno. V tomto periodiku jsou dokonce v obsahu vypsané titulky všech dotazů s uvedením příslušné strany jejich otištění. Tématika je oproti Vlastě umísťována do první poloviny periodika.
3.2 Rozsah rubriky Nejen upozornění na rubriku a její lokace, nýbrž také velikost prostoru jí věnovaného vypovídá o váze právních rad pro obě strany – jak pro redakci tak pro publikum. Rozsah úzce souvisí s množstvím i kvalitou jednotlivých rad. Spolu s větším prostorem se otevírá možnost větší pomoci odborníků - buď směrem ke kvantitě řešených záležitostí, či jejich kvalitě, hloubce, detailnosti, či ke kvantitě i kvalitě současně.
Vlasta vyhradila Důvěrné poradně pro čtenářky Vlasty jednu stranu.
Žena a život pro rubriku Právo a zaměstnání vyčlenila v převážné míře jednu dvoustranu. V sedmi případech byla užita strana jedna.
Je tu evidentní nepoměr prostoru, který rubrice věnuje každý z magazínů. Vlasta zachovává v průběhu celého roku různorodost řešených témat, zatímco Žena a život je tzv. věrná problematice pracovního práva, což mezi časopisy ještě umocní množstevní rozdíl v řešených právních oblastech.
3.2.1 Množství právních rad v rubrice Časopis Vlasta zveřejňoval v jednostránkové poradně jeden až dva dotazy spolu s náležitými odpověďmi odborníků na ně. Tento počet je menší, než je tomu u Ženy a život, která poskytovala celé rubrice onu jednu dvoustranu. Žena a život byla k množství právních rad štědřejší i po odečtení prostoru zahrnujícího ilustrační fotografie i příspěvku bez odborné rady.
O prostor se ve Vlastě dělí nejčastěji odborníci na lidské vztahy, lékaři a právníci, z čehož se právní pomoc nachází ve spodních dvou třetinách, popřípadě jen v jedné třetině strany. Z tohoto faktu je patrné, že redakce připisuje právním radám nejmenší význam.
9
Bakalářská práce
V čísle 9 ze dne 26. 2. 1998 je místo klasické právní rady v poradně zveřejněna jiná forma právní pomoci a není zařazena do této rubriky. Jedná se o běžný článek v podání rozvětveného příběhu ze života. Problematika je detailněji vykreslena a spolu s rozborem skutečnosti, nástinem řešení a s obecnou sumarizací pro všechny čtenáře zabírá tato samostatná záležitost plochu jedné strany.
Obecně mohu konstatovat, že se v Ženě a život prostor neštěpí mezi specialisty z více vědních disciplín. Zveřejňovány jsou v drtivé většině právní rady. Rubrika byla někdy obohacena o obsáhlejší článek doprovázený často tabulkami a jiným doprovodným materiálem. Svým obsahem pojednal o určité otázce spadající do bankovnictví, ekonomie nebo právních vztahů, nejčastěji do pracovněprávních. Nezabýval se však výhradně odbornou pomocí a rozprostíral se přibližně na jedné třetině z celkové plochy rubriky. Konkrétní témata byla např.: platební karty, půjčky, cestovní kanceláře, nenechat se bez rozmyslu zlákat tzv. výhodnými nákupy, domovní řád, žena zaměstnavatelem, propouštění, korektní vztahy s nadřízeným, vhodnost tzv. pracovní věrnosti, podceňování významu pracovní smlouvy. O bankovních, ekonomických jevech či právních poměrech a jejich dopadech na jednotlivce bylo někdy pojednáno dokonce částečně z psychologického hlediska. Specialista z oboru psychologie však jako autor příspěvku zmíněn nebyl. Za povšimnutí stojí, že právní rady byly doplněny o již zmíněné ilustrační fotografie vztahující se námětem k obsahu jim příslušejícího textu. Tím se snadněji upoutá pozornost čtenáře, dojde k tzv. oživení prostoru a někdy i k pobavení. Na druhou stranu se „zbytečně“ zaplní sektor, který by mohl sloužit k řešení dalšího problému. V tomto periodiku nebyla výjimkou inzertní plocha sloužící reklamě na parfémy, kosmetické výrobky a podobně. Vzhledem k tomu, že byly inzerovány produkty, které nijak nesouvisely s určením poradny, mohly rušit dojem odborné pomoci a serióznosti rubriky.
3.3 Charakteristiky korespondentů a uvedení jejich dotazů Redakce Vlasty na konci dopisů zveřejňovala i do různé míry přesnou identifikaci korespondenta, avšak je otázkou její pravdivost. Souhrnně lze při uvádění těchto parametrů redakcí konstatovat její omezení náležitostmi uvedenými v dopisu. V některých případech se na stránkách časopisu neobjevila žádná specifikace čtenáře. K většině dopisů bylo však připojeno plné, nebo částečné jméno a příjmení korespondenta, dále jen iniciály a mnohdy bylo připojeno i město (nejspíše určující bydliště pisatele). V žádném z těchto případů není
10
Bakalářská práce
jasné, kdy se jedná o pravé, či smyšlené informace, ať už redakcí, nebo čtenářem. Údaje o korespondentovi byly uvedeny ve formě jakéhosi podpisu na konci textu dopisu. Pro představu předkládám některé zveřejněné identifikace: Ludmila K., Litoměřice; Jiří S., Pardubice; J. N., Kutná Hora; Alžběta N.; Helena Vinšová, Příbram; Manželé Jana a František Malířovi, jižní Čechy. V čísle 9 z 26. 2. 1998 byl korespondent představen jen jako „pan Emil“, a to hned v úvodu popisu předmětného stavu. Uveřejnění jména nebo jeho části může mít významné dopady na publikum. Navozuje pocit užšího vztahu ke korespondentovi a usnadňuje empatii čtenářů, která vábí jejich pozornost a opětovné vyhledávání, poptávání po dané rubrice. Navzdory tomu je nejasností o pravdivosti identifikace pisatele docílena jeho anonymita, čímž se otevírá cesta k existenci poradny a interakci publika s magazínem. Přeci jen by se, pokud vůbec, odhodlal pouze zlomek osob řešit pod skutečným jménem a veřejně své soukromé problémy, což by k existenci rubriky nejspíše nepostačovalo. Uvedením města v charakteristice korespondenta prezentuje časopis, že se jedná vskutku o celostátní periodikum. Pro ilustraci uvádím některá ze zveřejněných měst: Praha, Kutná Hora, Pardubice, Litoměřice, Ostrava, Kolín, Pelhřimov, Měchenice, Chomutov. V číslech Vlasty, kde byla poradna v barevném provedení, bylo znění dotazu odlišeno barevně, a to jednak pro odlišení vícera dotazů vzájemně a jednak od odpovědí specialistů psaných typicky černě. Znění dopisu neslo červenou, či modrou barvu. Pokud byl pisatelem muž, modrá barva připadla na něj. Ve vydáních, kde byla poradna vyhotovena černobíle se slova korespondentů a korespondentek psala pro zvýraznění buď tučným písmem, nebo kurzívou. Ke každé záležitosti byl připojen titulek vystihující podstatu sdělení. Dotaz byl ve všech případech citován, a tak psán v tzv. ich formě. Poradna má osmkrát černobílý design navzdory jinak celobarevnému provedení magazínu. Černobílé vyhotovení naznačuje vážnost probírané oblasti a snižuje možnost odpoutání pozornosti čtenáře. Zároveň evokuje jistou „šeď“, ponurý dojem. Souvislost je tu s faktory, které ovlivňují efektivitu masové komunikace. V rámci nich jde mj. i o tzv. předpřípravu příjemce, aby došlo k co nejvyššímu stupni informování.18
V Ženě a život pisatelé v převážné míře identifikováni nebyli. V případech, kdy je redakce blíže specifikuje uvede dotaz například takto: „Čtenář z Jablonce n. Nisou a jeho 18
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. 139, 140, 142, 143, 145 s. ISBN 80-7178-291-2.
11
Bakalářská práce
družka se ptá, či Paní Anděla se podivuje …“, přičemž graficky ani textově neodlišuje pohlaví korespondentů. Identifikace čtenáře je oproti Vlastě zakomponovaná přímo do znění dopisu. Ze zveřejnění geografické lokace u „podpisu“ pisatele je patrné, že čtenářská obec časopisu není v hranicích České republiky úzce geograficky vymezena. Pro představu uvádím některá zmíněná města: Jablonec n. Nisou, Děčín, Jaroměř. Vedle příspěvků souvisejícími s žádostmi pisatelů o právní pomoc se vyskytovaly články s odkazem nikoli na korespondenta, nýbrž na společenskou situaci. Výhoda pak spočívala v tom, že se témata často vztahovala k aktuálním či palčivým otázkám a k novelám daných právních předpisů. Nevýhodou může být, že jsou rozebírány problémy celospolečenské, nikoli většinové čtenářské. Současně není vyloučeno, že se problematiky tížící obě skupiny shodují. I zde byly dotazy i články doprovázeny titulky, jejichž znění přibližně odpovídalo odkazům uvedeným v obsahu periodika. V případech, kdy se jednalo o odpověď na korespondenci, byla zveřejněna stěžejní část dopisu, ale její text byl převážně parafrázován a psán v tzv. er formě. Pro zdůraznění znění dotazu čtenáře sloužila kurzíva. Barevně není poradna v celobarevném časopisu nijak zvlášť odlišena.
3.4 Rozbor výrazových prostředků korespondentů Společné magazínům bylo, že výrazové prostředky korespondentů nebyly rozmanité, působily značně uniformě a častěji se objevovala ukazovací zájmena. Neobjevovaly se odborné výrazy, cizí slova, archaické výrazy, slang ani argot. Textem tak vládla spisovná čeština, jednoduché větné konstrukce, čímž došlo k minimalizaci případného nepochopení, neporozumění specialistou i publikem. Evidentní tak byla úprava ukázek redakcí. Označení právních předpisů ani paragrafů korespondenti nezmiňovali.
Ve Vlastě se čtenáři mohli podstatné části dopisů dozvědět v citované formě, která zároveň působí jako příjemné oživení. Představení problému se vyznačovalo jednotným vyjadřovacím stylem, kde převládal laický element. Dotaz byl formulován věcně a bez citově zabarvených slov, která by se mnohdy v přinejmenším tíživé situaci pisatele dala očekávat. Výrazové prostředky ženy se od výrazových prostředků muže nikterak nelišily. Přikládám znění některých příspěvků od ženy: „Říká se, že novela rodinného práva přinese změny při rozvodu. Ráda bych věděla, jaké změny to budou?“, „Mohli byste přesně vysvětlit, jak se dnes
12
Bakalářská práce
ženám určuje hranice pro nárok na důchod?“ a od muže: „Zajímalo by mne, jak často mám nárok na bezplatnou preventivní lékařskou prohlídku. Každý tvrdí něco jiného, dokonce jsem slyšel, že na to existuje nějaký zákon.“ Netypické bylo deváté číslo Vlasty ze dne 26. 2. 1998, kdy právní pomoc byla nikoli v Důvěrné poradně pro čtenářky Vlasty, ale v článku s tzv. příběhem ze života. Tím se prostor pro pisatelův problém posunul z 12. strany na 49. stranu, ale dostal tak větší prostor, než který by na něj pravděpodobně připadnul v samotné rubrice. Pozornost odborníka se soustředila jen na tento jeden dopis a i s odpovědí mu byla věnována celá jedna strana. Zde byl obsah dopisu parafrázován a užita byla výjimečně tzv. er forma. Vylíčení problematiky bylo rozvětvené, košaté, bohatší o citově zabarvená slova (př.: sestřenka) a hodnotící a přesvědčující výrazy („pan Emil však nepatřil k chamtivým“). Zde jsou, markantněji než v běžné poradně, připojeny nadbytečné, nedůležité informace sloužící k upoutání pozornosti a pobavení publika.
Stejně jako je tomu u Vlasty jde i u Ženy a život u korespondenta o vylíčení skutkového stavu, pro který postačuje běžná slovní zásoba spisovného českého jazyka a není zapotřebí ani využito pestrých výrazových prostředků ani odborných pojmů. U Ženy a život je rozbor obtížnější z důvodu převažujícího parafrázování dopisu autorem článku. Nastává zde tudíž větší riziko změny původního stylu. Volená slova text zpopularizovala („Paní Anděla se podivuje nad tím, že …“), upoutala čtenáře a působí dojmem empatie redakce s korespondentem. Při citaci korespondentových slov je styl vyjadřování „chudší“, přesto velmi podobný parafrázovaným uvedením problémů. Větná stavba je volnější než u rad právníků. Abych svá tvrzení doložila, přikládám příklad: „V zaměstnání jsem dostala výpověď a nemohu sehnat jinou práci. Co mám dělat, abych dostávala podporu v nezaměstnanosti?“
3.5 Témata dotazů Obecně lze konstatovat, že magazíny se zabývaly hlavně záležitostmi spadajícími do práva soukromého, které se dotýkají v zásadě každodenního života mnoha lidí. Tím bylo možné uspokojit interest a potřeby větší části publika, než kdyby šlo kupříkladu o veřejné nebo mezinárodní právo.
13
Bakalářská práce
Ve Vlastě byly k přečtení žádosti o pomoc z nejrůznějších oblastí. Jednalo se tedy o formu odpovědí na korespondenci a nejčastěji ohledně občanského práva, rodinného, dědického, práva týkajícího se nájemních vztahů a pracovního práva. Konkrétní řešení spočívala kupříkladu v záležitostech jako bylo darování, náhrada škody, rozvod, bezpodílové spoluvlastnictví manželů, dědická posloupnost, dluhy v dědictví, deregulace cen nájemného, nárok na důchod, výpověď a povinnost vyplácet mzdu. Zařazen byl i jakýsi návod na sepsání konkrétního právního úkonu, a to plné moci. Námět dotazů se ve své komplexnosti neopakoval, avšak některé pasáže si byly podobné. Nejvíce dotazů se vztahovalo k rodinnému právu, což bylo ještě umocněno novelou ze srpna roku 1998, zákona o rodině č. 94/1963 Sb. Odborníci řešili převážně postup při rozvodu, od srpna s tím související zákonné změny, ale také kupříkladu osvojení. S úpravou rozvodových poměrů bezprostředně souvisí úprava majetkových vztahů mezi manžely. Tato oblast se od srpna 1998 také pozměnila novelizovanými ustanoveními občanského zákoníku, č. 40/1964 Sb. V roce 1998 vešel v účinnost též zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, takže redakce uveřejnila také dopisy na téma medicínského práva.
Žena a život často sdělovala důležité události z daného právního odvětví z vlastní iniciativy, tedy bez uvedení takového požadavku v některém z dopisů. Nebylo tomu tak však ve všech případech. Na dopisy odpovídala v nemalé míře. Při volbě příspěvků dbala na to, aby nešlo o stejnou či velmi podobnou problematiku řešenou již v dřívějším čísle časopisu. Magazín už názvem rubriky Právo a zaměstnání napovídal, jaký obsah předestíraná témata nesou. Jednalo se tudíž v převážné míře příspěvků o pracovní právo a konkrétně šlo o problematiku výplaty, důchodu, zaměstnávání zdravotně postižených, rekvalifikace, prohlídky u lékaře před nástupem do zaměstnání, práce vhodné pro ženský organismus, služební jízdy, odstupného, částečné zletilosti aj. I pracovněprávního odvětví se dotkly různé změny. Například od 1. 1. 1998 došlo k významným úpravám v důchodech, na což periodikum náležitě reaguje. Pomáhá řešit záležitosti od možných úskalí pracovní smlouvy, zaměstnávání mladistvých, přes změny pracovní náplně, rekvalifikaci zaměstnanců, pracovní dobu až po tzv. volno k hledání zaměstnání, dovolenou, mzdu i výpověď.
14
Bakalářská práce
Pozornost se místy obrací i k občanskému právu a má široký rozptyl témat. Zaobírá se změnou příjmení, způsobilostí k právním úkonům, příkazní smlouvou či v neposlední řadě i ochranou osobnosti a dalšími instituty. Od ledna 1998 nabyl účinnosti právní předpis č. 125/1997 Sb., zákon o odpadech, a tudíž byl v rubrice k nalezení i prostor věnovaný problematice černé skládky. Novela zákona (srpen 1998) č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, přinesla výraznou novinku v úpravě rozvodového řízení, které se za určitých podmínek zjednodušuje. Další změny byly ohledně výživného a také nezůstaly redakcí bez povšimnutí. Okrajově bylo zařazeno i téma katastru nemovitostí a ztráty dokladů z pracovní cesty. Druhé zmíněné se vztahovalo k novele zákona o cestovních náhradách účinné od července 1998. I Žena a život poskytla návod na sepsání určitého právního úkonu. Konkrétně popsala postup pro sepsání žaloby a darovací smlouvy a připojen byl pro ilustraci i vzor takovéto listiny.
3.5.1 Odpovědi poradců Poradci v časopisu Vlasta vždy odpovídali na uvedené dopisy. Za východisko z problému považovali většinou soudní řízení a úkony s ním související blíže rozvinuli. Někdy uvedli i možnost dohody, avšak jen jako konstatování existence tohoto způsobu postupu. Odpovědi byly v některých případech podobné, ale řešení poradci zopakovali se všemi náležitostmi a bez odkázání na příslušné dřívější číslo magazínu, jelikož nepředpokládali
schovávání
starších
čísel
čtenáři.
Korespondentův
dotaz
nijak
nebagatelizovali, jakkoli podobný dřívějšímu byl. Odpovědi mívaly více částí. Někdy v nich nejprve právníci shrnuli fakta z dopisu, která jim sloužila jako pevná východiska. Následně uvedli příslušející právní předpis, eventuálně jeho určitý paragraf, a vyvodili řešení otázky, které tzv. lidsky převyprávěli. Velmi užitečné pak byly závěrečné pasáže, jejichž obsah se nedá z pouhých právních norem vyčíst. Šlo o nástin běžné praxe soudů, odhad úvahy soudců, tím i očekávaný úspěch, neúspěch spjatý s pisatelovým uplatněním nároku soudní cestou. Na následující ukázce demonstruji svá předchozí slova: „Zaměstnavatel v podstatě nemůže dát zaměstnanci výpověď v době jeho pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu. Tento případ řeší ustanovení § 48 zákoníku práce o zákazu výpovědi. Obecně platí, že… Dále sem patří případy… Pro úplnost je nutno se zmínit i zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně alespoň tři
15
Bakalářská práce
dny přede dnem… Jde o lhůtu pořádkovou a její nedodržení nezpůsobuje neplatnost zrušení pracovního poměru.“ Někdy byl k příspěvku připojen text zasazený do rámečku nesoucí podstatnou informaci, která byla vyvozena z podané odpovědi, př.: „Pomoc hledejte u advokáta a soudu“, „Pozor na to, koho a k čemu zmocňujete.“
V Ženě a život se odborník vyjadřoval k otištěným dopisům a také bez návaznosti na ně. O poznání méně než ve Vlastě odkazoval na právní předpisy, jejich názvy, číselné označení či konkrétní paragrafy. Rady nesly nádech výkladu zákona, tedy vysvětlení poměrů a souvislostí s užitím nezbytných odborných termínů. Tento způsob je přístupnější porozumění a poutavější, než by umožnily jen strohé citace zákonů. Příklad: „K základním povinnostem zaměstnavatele patří také péče o bezpečnost práce. V zájmu ochrany života a zdraví pracovníků… Pod pojmem ochranné pracovní prostředky se přitom neskrývají jen stavařské rukavice …, ale třeba i ortopedické boty pro ženy pracující převážně vestoje (např. prodavačky)…“ Zájem čtenářů vzbuzuje redakce i přitažlivými nadpisy: „Nejdříve se zkuste dohodnout“, „Musím vracet odstupné?“ Informace jsou obsáhlejší než ve Vlastě a připojena jsou obsahově příbuzná sdělení. Ani zde nechybí řešení podložené ne pouze textem právního předpisu, ale hlavně zkušenostmi právníka v oboru. O odpověď v pravém slova smyslu se jedná v rubrice vždy jedenkrát. Ve zbytku je rada poskytnuta formou běžného článku bez návaznosti na korespondenci. Co se týče odpovědi právníka, je tu oproti Vlastě odlišná situace. Ve Vlastě je vždy u jednotlivé odpovědi zainteresovaný specialista uveden, kdežto u Ženy a život není uveden ani u odpovědi a ani u klasického článku, který pojednává o právní otázce. Odborníkovi je dále vyhrazen prostor, ve kterém poměrně stručně konstatuje obecně platnou právní zásadu. Námět pro zásadu čerpá z rady dané korespondentovi. V rámci samostatného článku se v několika případech vyjadřovaly také zainteresované osoby z jiných oblastí, například náměstek ředitele odštěpného závodu Praha České pošty s. p. Řešené záležitosti se neopakují. I zde je od textu graficky odlišeno důležité a obecné sdělení, př.: „Mzdu v hotovosti by měl zaměstnanec dostávat na svém pracovišti.“, „Při pracovní jízdě vlastním vozidlem je správné mít povolení zaměstnavatele.“
16
Bakalářská práce
3.6 Charakteristiky poradců Komunikujeme i uvedením charakteristik poradců a z toho důvodu je důležité, co je do nich zařazeno. Čím seriózněji charakteristika vyzní, tím lépe, jelikož poradci následně reprezentují svůj obor i přístup časopisu k problémům pisatelů. „Pojmenování a označování jsou důležité, jelikož zařazují svého nositele do určitého druhu. Označení – labelizace – mělo, má a bude mít své následky a nese v sobě také hodnocení.“19 Důležité je, aby si čtenářská obec odborníky do jisté míry oblíbila, aby o nich byla přesvědčena a věřila jim. Za takových okolností totiž dochází k „čtení“ jejich příspěvků s kladným předznamenáním a ve „vlastním“ kódu19.
Důležitým prvkem komunikace byla fotografie poradců. „Koncem devatenáctého století přišli reklamní agenti a vydavatelé tisku na to, že obrázek vydá za tisíc slov. Synonymem slova „věřit“ se stalo slovo „vidět“. Fotografie dokázala doplnit nepovědomé názvy konkrétními reáliemi a neznámá jména opatřit příslušnými tvářemi. Poskytovala tak iluzi, že „zpráva“ má přece jen spojitost s něčím z oblasti čtenářovy přímé smyslové zkušenosti.“20 Jde o neverbální komunikaci, která by neměla být podceňována. „V angličtině se užívá rovněž termín bodily communication.“21 „Tvoří 55% komunikace, zatímco mnohdy přeceňovaná verbální (slovní), tj. písemný i mluvený projev, je využívaná jen ze 7%. Zbylých 38% připadá na paralingvistickou (vokální – hlasovou) komunikaci, která je v tomto případě zjevně irelevantní. Jednotlivé složky mohou být v souladu nebo se mohou dostat do protikladu. Další čísla uvádějí, že až 75% veškeré komunikace je vizuální, 13% auditivní (tvořeno tím, co slyšíme) a 12% pokrývají jiné formy.“22 „Jedním z osmi aspektů neverbální komunikace je úprava zevnějšku. Sdělováním úpravou zevnějšku se rozumí to, co je možné vyčíst ze způsobu oblečení, účesu, líčení atp.“22 Pro publikum je vždy důležité nejenom co a jak mu někdo říká, ale i kdo mu to říká. Oblečení, účes, nalíčení přispívají k utvoření prvního dojmu. „Také signalizují důležité zprávy o statusu nebo příslušnosti k určité sociální skupině, o možnostech a moci.“21 „Odpovídající odění znamená: 1. Obléci si šaty správně zvolené s ohledem na dojem, kterým chcete působit. 19
DOUBRAVOVÁ, Jarmila. Sémiotika v teorii a praxi : proměny a stav oboru do konce 20. století. Vyd. 1. Praha : Portál, 2002. 14, 15, 17 s. ISBN 80-7178-566-0. 20 POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti : veřejná komunikace ve věku zábavy. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 1999. 83 s. ISBN 80-204-0747-2. 21 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. 65 s. ISBN 80-7178-291-2. 22 URBANOVÁ, Martina; VEČEŘA, Miloš; HUNGR, Pavel. Základy rétoriky pro právníky. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 30 - 32, 37 s. ISBN 80-210-2551-4.
17
Bakalářská práce
2. Vyhnout se čemukoliv, co by mohlo být s tímto dojmem v rozporu. 3. Uvážit každou stránku vašeho vzhledu, počínaje délkou vlasů u mužů a konče použitou kosmetikou u žen.“22
Vlasta využila služeb dvou právníků věkově kolem třiceti let. Ačkoli jde o ženský časopis, jedním z poradců byl muž. Dokonce v číslech, kde byla jen jedna právní rada, byl jako odborník upřednostněn většinou právě muž. Specialisté neměli přiřazenou určitou právní oblast. Čtenářům byli představeni na fotografiích s vyobrazením od hlavy po část trupu. Jejich zevnější úprava korespondovala se situací, ve které se nacházeli. Seriózně vypadající, vhodně, decentně upraveni, spíše elegantně oděni a s mírným úsměvem na rtech se dívali přímo před sebe, jako by na čtenáře. K fotografii byla připojena jejich bližší identifikace, a to akademický titul, křestní jméno a příjmení. Konkrétně fungovali jako poradci JUDr. Iva Hubáčková a JUDr. Zdeněk Kropáč. Zjistit o profesním zaměření poradců více, než bylo možné u jednotlivých odpovědí na dopisy, se dalo v přilehlém prostoru vyhrazeném pro informaci o možných osobních setkáních se specialisty. Zde byl však zmíněn pouze JUDr. Zdeněk Kropáč a bližší specifikace spočívala v pouhém konstatování, že se jedná o právníka a pedagoga. Jde-li o tzv. příběh ze života, který byl umístěn mimo rubriku, ale plnil funkci právní pomoci odborníkem, otázkou se zabývala jiná osoba. Redakce jen konstatovala: „… jsme se zeptali JUDr. Marcely Lehnerové.“
Pro Ženu a život zajišťoval právní pomoc pouze jeden odborník, a to muž. Opět byl k vidění na poměrně malé fotografii a vzezřením se kromě viditelně vyššího věku příliš nelišil od poradců ve Vlastě. Byl to upravený pán v saku s kravatou, což zvýraznilo jeho důstojný a seriózní vzhled. Výrazný byl na něm široký a veselý úsměv. Právě úsměvem budil optimističtější dojem vyjadřující, že vše je řešitelné, tím i snazší pro pisatele, který má problém. Specifikace jeho osoby sestávala z atributů totožných s atributy ve Vlastě, ale připojena byla i jeho právní specializace, a to na pracovní právo. Specifikace tedy zněla: JUDr. L. Jouza, odborník na pracovní právo.
18
Bakalářská práce
3.7 Rozbor výrazových prostředků poradců „Předpokladem této komunikace je rozhojnění jistot a omezení nejistot, zájem na vzájemném spolužití a prospěchu celku (mírová strategie). Specialisté proto užívali znaky, kterými přispívali k dorozumívání, srozumívání, pochopení a spolupráci.“23 „Po obsahové stránce bylo zapotřebí, aby byl jejich projev logický, úplný, věcný a přesný, dostatečně diferencovaný, zajímavý a poutavý, jistý a přesvědčivý. Z formálního hlediska bylo potřeba udržet mluvu určitou, stručnou, jazykově čistou, taktní a zdvořilou. Forma odpovědi musela být přehledná, logická, srozumitelná a podle možností působivá.“24 Samotná odpověď musela být obsahově související, výstižná, korektní a tzv. vyčerpávající. Vyjadřování poradců u obou časopisů neslo náležitosti spíše popularizačního stylu, avšak ve Vlastě je znatelná jistá inklinace k odbornému. „Smyslem odborného textu je zveřejnění získaných poznatků, jejich uvedení do praxe širšího okruhu vnímatelů. I kratší odborné texty bývají pečlivě připraveny nejen po obsahové, ale i kompoziční a stylistické stránce a směřují ke spisovnosti. Základní forma projevu je monologická. Co se týče větné stavby, užívají se dlouhé věty a souvětí.“25 Tento styl je typický věcnou sdělností, odbornými pojmy i cizími slovy. Pro vysvětlení právní stránky příslušné problematiky se specialisté nevyhnuli užívání právě odborných pojmů. „Jsou to slova, která mají pokud možno jen jeden přesný význam (v rámci dané vědecké disciplíny). Tyto pojmy (terminus technicus) jsou přesně definovány, nebo alespoň stejně nazírány.“26 Jejich význam je však někdy záhodno laické veřejnosti vysvětlit, vyložit jinými slovy. V opačném případě by mohlo dojít u čtenářů k neporozumění radám a případně až k nevůli se na rubriku a odborníky opětovně obracet. „Popularizační styl je podobně jako odborný zaměřen na sdělení samo. Nicméně daleko více přihlíží k osobě adresáta, kterého chce zaujmout, a to nejen obsahem sdělení, ale i poutavou formou. Snaží se nalézt optimální jazykový způsob efektivního přenosu sdělení i zaujetí adresátovy pozornosti. Jde o styl, který v našem případě popularizuje odborné poznatky a zároveň poskytuje velký prostor pro individuální schopnosti autora.“26 Ve Vlastě se tento funkční jazykový styl mísil s odborným, zatímco v Ženě a život byl použit téměř výhradně.
23
DOUBRAVOVÁ, Jarmila. Sémiotika v teorii a praxi : proměny a stav oboru do konce 20. století. Vyd. 1. Praha : Portál, 2002. 23, 24 s. ISBN 80-7178-566-0. 24 URBANOVÁ, Martina; VEČEŘA, Miloš; HUNGR, Pavel. Základy rétoriky pro právníky. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 53, 54 s. ISBN 80-210-2551-4. 25 CHLOUPEK, Jan. a kol. Stylistika češtiny. Vyd. 1. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 172, 178 s. ISBN 80-04-23302-3. 26 URBANOVÁ, Martina; VEČEŘA, Miloš; HUNGR, Pavel. Základy rétoriky pro právníky. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 62, 63, 65 - 67 s. ISBN 80-210-2551-4.
19
Bakalářská práce
Za zmínku ještě stojí profesní juristické žánry, mezi které patří vědecká pojednání. Ta se člení na pojednání ústní, písemná, pedagogická a právně výchovná. S rubrikou právní pomoci čtenářům úzce souvisí ona právně výchovná pojednání mající objasňující a informativní styl. Jsou určena především široké veřejnosti, tj. občanům bez právního vzdělání a zaměřena na dílčí praktické právní problémy či konkrétní okruhy právních vztahů.26 Spisovný jazyk byl u obou periodik samozřejmostí. Podstatnou náležitostí pro odpověď poradců bylo dodržení konverzačních maxim. Ta zahrnují: a) maxima kvantity - podávat přiměřené množství informací, b) maxima kvality - být pravdivý, c) maxima relevance - umožňuje vnášet do textu poznatky a informace, které jsou relevantní a které nebyly vysloveny; jejím nenaplněním vznikne nesrozumitelný text, d) maxima způsobu (dobrého vychování) – být jasný a uspořádaný.27
Na stránkách Vlasty bylo pro odborníky charakteristické, že užívali spíše sevřenou a hutnější větnou stavbu. Dále využívali složitější podřadná souvětí a dbali na přesnost a jednoznačnost informací. Pro ilustraci předchozích vět uvádím názornou ukázku: „Tímto úkonem vstoupí dědic do práv a povinností zemřelého společníka ke dni jeho smrti, aniž by za zůstavitelovu účast odpovídal omezeně jen do výše ceny nabytého dědictví, neboť v § 86 obchodního zákoníku je stanoveno, že společníci veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně.“ Avšak zásadní pasáže či pro laickou veřejnost pravděpodobně neznámé odborné termíny vysvětlili blíže vlastními slovy a text tak působil přístupně širší části veřejnosti. Například: výraz konkludentně vyložili, že znamená „mlčky“, „To znamená, že před vlastním zahájením dědického řízení nejprve bude vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů (obecně se dá říci, že jedna polovina všeho, co si manželé za svého života ze společných prostředků opatřili, připadne v rámci tohoto vypořádání pozůstalé manželce), a teprve potom může být určen rozsah dědictví.“ Mnohdy také podstatné sdělení zopakovali. Vyjadřování v článku s radou JUDr. Marcely Lehnerové se od výrazových prostředků specialistů z poradny nelišilo. Zásadní rozdíl tkvěl ve výrazně širším prostoru, který byl věnován odpovědi.
27
JIRÁK, Jan; NEKVAPIL, Jiří; ŠOLTYS, Otakar. Jazyk ve společenském kontextu : základy jazykovědy pro studenty sociálních věd. Vyd. 2. Praha : Karolinum, 1996. 65, 66 s. ISBN 80-7184-210-9.
20
Bakalářská práce
Žena i muž měli totožný styl vyjadřování. V čem se lišili, byla míra užití čísel zákonů a paragrafů. Muž je zmiňoval mnohem častěji, ale v mezích, aby neodradil čtenáře. Žena většinou zmínila jen název zákona. Pro znázornění uvádím vybrané statě z odborných rad ženy: „Uzavřením manželství vzniká ze zákona bezpodílové spoluvlastnictví manželů…“, „Novela zákona o rodině se týká i institutu osvojení.“ a z odborných rad muže: „... je dán vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR, vydanou pod č. 56/1997 Sb.“, „Dědění ze zákona je upraveno v § 473 až 475a občanského zákoníku.“ Někdy použili zkratky, př. zákoník práce uvedli jako „ZP“, bez následného explicitního vysvětlení.
V Ženě a život jsem v přímé odpovědi právníka na korespondenci zaznamenala styl vyjadřování blížící se odbornému, tedy odborné výrazy, hutnější větnou stavbu a odkazy na přesná zákonná ustanovení, např.: „Zaměstnavateli, který vytvoří pracovní místo pro občana se změněnou pracovní schopností (ZPS) v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti, může úřad práce poskytnout finanční příspěvek až do celkové výše 100 000 Kč na jeho zařízení.“, „…v Zákoně o
rodině nebo podle zákona č. 55/1950 Sb.“, „Zákoník práce
v ustanovení § 187 odst. 3 (obecná odpovědnost zaměstnavatele za náhradu škody) výslovně uvádí, že zaměstnavatel neodpovídá za škodu na dopravním prostředku, kterého použil zaměstnanec bez jeho souhlasu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.“ Oproti tomu se v projevu, který nenavazoval na dopisy vyskytoval popularizační styl. Mnohdy se objevily pasáže pro odlehčení záležitosti (př.: „…už nepomohou ani běžecké schopnosti Emila Zátopka“) nebo byly použity zdrobněliny („chvilička“).
3.8 Právní rady izolované a na pokračování Tato kapitola má pro oba magazíny stejnou platnost. Ve všech případech byla korespondence vyřešena v témže čísle časopisu, ve kterém byla i poprvé zveřejněna. Žádné právní rady na pokračování se v tomto roce tedy ani u jednoho z periodik nevyskytovaly.
4. Právní rady na stránkách časopisů Vlasta a Žena a život v roce 2003 Vlasta i Žena a život si zachovaly stejnou periodicitu ve vydávání, jakou měly v roce 1998. Vlasta, jakožto týdeník, vydala 52 čísel. Čtrnáctideník Žena a život čítala čísel 26. Jako vzorek jsem zpracovávala opět 26 čísel z Vlasty, ve kterých se vždy vyskytovaly relevantní 21
Bakalářská práce
příspěvky právníků. Všechna čísla mi posloužila jako vzorek u Ženy a život, z nichž ve čtyřech případech dopisy vyžadující řešení od právníka v periodiku k nalezení nebyly.
Kromě korespondenční formy, ze které redakce Vlasty vybírala dopisy a k nim poskytovala náležitá řešení, čtenáři mohli využít i osobních schůzek se specialisty. Ani v tomto roce nebyl tento způsob pomoci zpoplatněn. V horní části rubriky bylo uvedeno příslušné telefonní číslo i časové rozmezí pro možné objednávky. Následoval přehled jmen a odbornosti poradců. V oblasti práva tu spolupracoval právník JUDr. Zdeněk Kropáč.
Taktéž Žena a život uváděla v každém čísle kontaktní údaje pro zájemce o odbornou pomoc. Titulek zněl „Pište, pište, pište…“ a vlevo od něj se nacházel symbol poštovní obálky a také tzv. zavináče – „@“, což odkazovalo na možnost poštovní i elektronické komunikace.
Stejně jako tomu bylo v roce 1998 ani rok 2003 nevykazoval koherenci tématu čísla časopisu s tématem analyzovaných problémů.
4.1 Odkaz na rubriku v obsahu časopisu, její název a lokace V tomto roce byla Vlasta důslednější a rubriku zařadila do obsahu časopisu kromě dvou případů ze zkoumaného vzorku pokaždé. Obsah byl rozčleněn do tématických pasáží, pod které byla umístěna vztahující se témata. Nově byla zavedena pasáž „Stálé rubriky“, pod kterou právě odborné poradenství tento časopisecký titul zařadil. S názvem souvisí i skutečnost, že se rady odborníků, a to i právníků, objevovaly i v mnou nezkoumané části ročníku. Změnil se také název rubriky z „Důvěrné poradny pro čtenářky Vlasty“ na „Vlasta na lince“. Alokovaná byla opět do druhé poloviny časopisu.
Titul Žena a život rubriku v obsahu neuvedla jen jedenkrát. Obsah se skládal z vícera souborných pasáží, mezi nimiž byla i tato, pro mou práci relevantní, s názvem „Životní styl“. Od čísla 20 ze dne 26. 9. 2003 se změnilo její označení na „Život a láska“. Rubrika s radami specialistů doznala oproti roku 1998 také nového názvu a postupně nesla až tři znění. Nejprve se používal celý název poradny i s dovětkem „Žena a život pomáhá – odborníci radí“, od čísla 15 ze dne 18. 7. 2003 šlo o pojmenování ve zkratce „ŽŽ pomáhá –
22
Bakalářská práce
odborníci radí“ a nakonec se od čísla 20 ze dne 26. 9. 2003 užívalo ještě nového dovětku „ŽŽ pomáhá - Vaše problémy na hlavu našich odborníků“. Poradnu alokoval magazín do druhé poloviny časopisu.
4.2 Rozsah rubriky V tomto ročníku se rozsah rubriky u obou titulů v zásadě sjednotil. Ve Vlastě se většinou poradna rozprostírala na jedné straně, jen v jednom případě na dvoustraně. Obdobně tomu bylo u Ženy a život, kdy byla rubrice věnována strana jedna, kromě dvou čísel, ve kterých šlo o dvoustranu.
4.2.1 Množství právních rad v rubrice Magazín Vlasta poskytoval prostor pro příspěvky různých specialistů. Kupříkladu se jednalo o psycholožku, dietní sestru, dermatoložku a internistku. Jednalo se téměř výhradně o specialisty ženského pohlaví. Toto pravidlo platilo i u právních poradců vyjma dvou odpovědí, které poskytl JUDr. Zdeněk Kropáč. Redakce zveřejnila od jednoho po čtyři dopisy, převážně však dva a právní rada tu byla zastoupena vždy. Novinkou rubriky pro tento ročník byly pasáže s odlišným zaměřením. V žádném čísle nechyběla seznamka nazvaná „Vaše naděje“ a „Rada na tento týden“, která se zabývala praktickými úkony v kuchyni, problémem studených rukou atp. Objevovala se také inzerce. Jednalo se o např. o reklamy na dovolenou, na léky a pro představu přikládám příklady konkrétních témat: Pharmaton Geriavit, repelenty, penzijní fond KB, ovocná šťáva Relax. Zařazeno bylo také téma pojištění, ke kterému se vyjádřil i odborník, a to překvapivě muž. Tato témata se rozprostírala zhruba na polovině strany a budily dojem znevážení situace, problému pisatele.
I u Ženy a život nastaly změny v rozvržení poradny. Nově jsou zařazeny i jiné vědní obory než pouze právo. V jedné rubrice se běžně nacházela tři, popřípadě čtyři různá témata. Patřilo mezi ně „právo“, „sex“, „psycho“, „zvířata“, „finance“ nebo „reklamace“. Právní problematika se nevyskytovala ve třech číslech časopisu. Ani v tomto ročníku nechyběla inzerce a obdobné tématické „odlehčení“ rubriky. K nalezení byl „Návod na to, jak být krásná“, dále možnost výhry toaletního papíru, reklama na rtěnku apod.
23
Bakalářská práce
4.3 Charakteristiky korespondentů a uvedení jejich dotazů Redakce Vlasty tuto sféru v jistém směru inovovala. I nadále jsou dopisy citovány a užívá se pro ně tučné písmo, zapojena tu však byla nově „hra barev“. Tzv. podpisy čtenářů zachovaly podobu, jakou měly v roce 1998. Pro ilustraci uvádím některé z nich: Čtenářka z Prahy; Alžběta B., Chomutov; Jana Toušová, Praha; I. S., Pardubice; Jitka a Pavel N., Praha; M. Š., Polička; J. Š., Strakonice; Blanka Přibylová, Ústí nad Labem; Anna Marková, Opavice; H. Jirásková, Brno; kolektiv zaměstnanců z Ostravy; L. K., Slušovice; V. Haužvic, Jablonec n. Nisou; B. H., Sobotka; J. N., Liberec. Podle uvedených měst lze usuzovat, že čtenářská obec byla na území České republiky opět značně geograficky rozptýlena. Magazín je celobarevný, což bylo tentokráte zachováno i pro grafiku rubriky. Volba barev pro části textu, titulky nebo orámování byla různá, ale často se jednalo o barvu růžovou, fialovou a červenou. Tato volba koresponduje se zaměřením časopisu na ženské publikum, pro které jsou tyto barvy typičtější, než pokud by šlo o periodikum zaměřené na pánskou část populace.
U rubriky jsem v Ženě a život zaznamenala výrazný odklon od dřívější praxe. Forma předestření problému tkvěla vždy v odcitování dopisu. Jeho text i připojený „podpis“ pisatelky byl psán kurzívou a tučně. „Podpisy“ byly například následující: Mirka, Sedlčany; Ingrid, Bohuslavice; Tereza, západní Čechy; Lenka, Světec; Sylva, jižní Čechy. Opět je z nich zřetelné zeměpisné rozptýlení korespondentek. Jednalo se výhradně o ženy, které byly autorkami dopisů a pro text jejich identifikace byla užívána červená barva. Modrou, žlutou, červenou nebo bílou barvou byla odlišena část, a vždy jen část, titulku každého dopisu. Každý příspěvek měl svůj box s označením oboru („právo“, „reklamace“ atd.) spolu s fotografií odpovídajícího odborníka a jeho specializací, čímž nabyla rubrika na přehlednosti. Počínaje číslem 15 ze dne 18. 7. 2003 byla tato úprava vypuštěna. Označení oboru, fotografie i informace o poradci byly přesunuty do horní části strany a témata příspěvků se čtenáři dozvídali až při samotném čtení textu. Redakce užívala poutavé titulky jako například: „Musí nevděčník vrátit dar?“ nebo „Nemám z čeho žít“.
24
Bakalářská práce
4.4 Rozbor výrazových prostředků korespondentů U pisatelů Vlasty byl velmi znatelný laický prvek. V mnohých případech, i vědomě, užili slang: „… chtěl nejprve „dochovat“ svoji starou matku.“, „… nechat syny, ať se při vypořádání dědictví třeba „poperou“, nebo…“, „… jsem od něj odešla …“ (ve smyslu partnerského rozchodu), „… vše přece jen nechat při starém… “, „pije“ (místo vyjádření „závislá na alkoholu“).
Korespondentky Ženy a život se držely spisovné češtiny a výpověď o situaci pak byla fundovanější. Vyjadřovaly se spíše věcně a stručně, někdy ale na úkor přesného vystižení své situace: „Vyhrála jsem osobní automobil a zajímalo by mě, zda tato výhra podléhá daňové povinnosti.“ Odborník se v takových případech snažil odhadnout chybějící informace a podat potřebnou pomoc: „… To však bohužel z vašeho dotazu nevyplývá. Předpokládáme-li obecnou situaci…“ V menšině byly dopisy, kde byl problém podán poutavým, líbivým způsobem: „Chtěla bych si splnit svůj sen a otevřít malou restauraci.“
4.5 Témata dotazů Periodikum Vlasta se od různorodosti témat ani po pěti letech neodklonilo. Velmi frekventované byly záležitosti ohledně rodinného práva. Koresponduje to také se zaměřením časopisu. Mnohé problémy spadaly dále do občanského práva a v menšině pak i do práva pracovního. Konkrétněji mohu uvést například tato témata: společné jmění manželů, výživné dítěte, vzájemná vyživovací povinnost manželů, osvojení a změna příjmení nezletilého subjektu, získání vlastnictví, převod spoluvlastnického podílu, dědictví, výplata penzijního připojištění, nárok na dovolenou, tzv. timeshare, reklamace a oblast daní.
Žena a život novým názvem rubriky z relativně konkrétního „Právo a zaměstnání“ na obecný „Žena a život pomáhá“ signalizovala jistou obsahovou změnu řešených problémů. Skutečně se již právník zaobíral ve větší míře i jinou právní oblastí než jen pracovním právem. S tímto souvisí i změna v osobě odborníka - JUDr. Jiří Hartmann, specialista na trestní, pracovněprávní a občanskoprávní problematiku, který měl širší specializaci než dřívější JUDr. L. Jouza, odborník na pracovní právo. Témata se tak týkala zejména trestní, pracovněprávní a občanskoprávní problematiky. Odborník řešil například rozvázání pracovního poměru, nárok na sociální dávky, životní minimum, vyživovací povinnost rodičů
25
Bakalářská práce
k dětem, darování, žádost o rozvod, vydědění, tzv. společné jmění manželů (dříve pod pojmem bezpodílové spoluvlastnictví manželů), podílové vlastnictví, zdanění výhry, podmínky otevření vlastní restaurace, náhradu škody, povinnost zdržet se protiprávního jednání, konkludentně uzavřenou smlouvu o výpůjčce, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.
4.5.1 Odpovědi poradců Způsob vypořádání se s právní radou byl v obou ročnících Vlasty stejný. Odborníci svými slovy někdy zrekapitulovali nastíněný problém, aby dali najevo, jak záležitost pochopili a na čem zakládají svou odpověď. V této části zmínili případné nejasnosti, které jim i po přečtení dopisu zůstaly. Dále korespondentovi věcně odpověděli na jádro dotazu a následně v některých případech podali i zdůvodnění, dalekosáhlé řešení a též konkretizaci nadcházejících úkonů nezbytných k vyřešení problému. Konkrétní příklad: „Z právního hlediska jste si se „synem“ pouze osobami blízkými a osobami žijícími ve společné domácnosti. V dotazu neuvádíte, zda chcete, aby „synovi“ váš byt zůstal… Nabízejí se tedy dvě varianty … Pokud by došlo k převodu bytu… Může to být také opačně… “ Redakce měla snahu přiblížit některé výrazy širšímu publiku, zpopularizovat je, a tak v čísle 26 ze dne 25. 6. 2003 dokonce vložila do závorek výslovnost anglického slova: „… se říká timeshare (čtěte tajmšér).“ Právníci v některých případech uvedli pouze číselné označení zákona, ale ne jeho název – „Náležitosti prohlášení vlastníka budovy a smlouvy o převodu vlastnictví jednotky stanovuje zákon č. 72/1994 Sb.“
Struktura právních rad byla v Ženě a život obdobná jako ve Vlastě. Logická linie myšlenek, neodbíhání od tématu, jasná odpověď s širším rozborem alternativních řešení: „Ačkoliv je právo na projednání věci bez zbytečných průtahů zakotveno v Listině základních práv a svobod, podobné situace bohužel nejsou výjimkou. Doporučuji vám podat stížnost… Pokud se ale i poté budete domnívat, že vaše stížnost nebyla řádně vyřízena, požádejte o prošetření… Svého práva se můžete domáhat také formou ústavní stížnosti.“ Ve svých vyjádřeních na zákonná ustanovení JUDr. Hartmann odkazoval, ale vzápětí jejich obsah zakomponoval do své odpovědi, a tak pisatel teoreticky nemusel zákon ani cokoli z jeho obsahu dohledávat, př.: „… porušuje zákon o ochraně spotřebitele, konkrétně § 6. V něm se říká, že …“
26
Bakalářská práce
4.6 Charakteristiky poradců V tomto roce se v rubrice Vlasty střídali čtyři právníci - tři ženy a jeden muž. Muž měl zvláštní postavení. Příspěvky měl jen dva, avšak byl kontaktní osobou pro osobní schůzku se zájemci. Charakteristiky poradců zněly následovně: odpovídá JUDr. Jaroslava Šafránková, advokátka; odpovídá JUDr. Zdeněk Kropáč, právník; odpovídá JUDr. Petra Volencová, právnička; odpovídá Mgr. Anna Kučerová, redaktorka a právnička. Opět jsou vyobrazeni na fotografiích, a to po ramena. Upraveni jsou tzv. střízlivě, oděni konzervativně a vhodně vzhledem k situaci, ve které vystupují. Na jejich tvářích je znatelný letmý úsměv a pohybují se ve věkovém rozmezí 35-45 let.
Časopisecký titul Žena a život využil služeb jednoho specialisty, který byl charakterizován takto: JUDr. Jiří Hartmann, specialista na trestní, pracovněprávní a občanskoprávní problematiku. Připojena byla i jeho barevná fotografie, kde je znatelné jeho odění do saka, košile a kravaty a na tváři se mu rýsuje široký úsměv. Věkově bych ho zařadila kolem čtyřiceti let. Od čísla 15 ze dne 18. 7. 2003 už nejsou fotky specialistů barevné, ale černobílé a nejsou přímo u jejich přípěvku, ale v horní části strany. Jejich odborné zaměření je značně okleštěné, o právníkovi pak nalezneme jen tuto informaci: Právo JUDr. Jiří Hartmann. Separováním fotek a nadpisů jako „právo“, „reklamace“, „finance“ apod. od jednotlivých příspěvků ztratila rubrika na své původní přehlednosti. Téma záležitosti se tak čtenář dozvěděl až po jejím určitém přečteném úseku. Je v zájmu redakce, aby čtenář přečetl více textu, jelikož je tu naděje, že ho zaujmou další pasáže, které si případně oblíbí.
4.7 Rozbor výrazových prostředků poradců U obou periodik je znatelný popularizační styl a ve všech případech šlo o příspěvky, kterými právník reagoval na dopis korespondenta. Obsah odpovídá seriózní odborné radě, ale forma se místy přizpůsobuje požadavkům čtenářů. Jsou tu odborné termíny, odkazy na právní předpisy a jejich konkrétní ustanovení i různé výrazy k odlehčení atmosféry a snad i k uklidnění pisatele. Konverzační maximy byly dodrženy ve všech odpovědích.
Ve Vlastě je příjemné, že je odborné teoretické vysvětlení vzápětí převedeno do praxe v názorné ukázce na řešeném případu. Odborné teoretické vysvětlení bylo např.: „... přešel po třech letech od právní moci výroku o rozvodu manželství váš dům do podílového
27
Bakalářská práce
spoluvlastnictví.“ Praktický význam výroku a zároveň jeho vysvětlení následovalo takové: „To znamená, že vlastníte jednu polovinu domu a druhou manžel.“ Jde-li o výraz, který odlehčil atmosféru, byl to kupříkladu výraz „nezoufejte“. Popularizační styl byl asi nejmarkantnější u Mgr. Anny Kučerové, která byla zároveň právničkou i redaktorkou. Pro ilustraci připojuji ukázky: „Naštěstí již zákon na vaši ochranu pamatuje.“, „Zákon má ale i háček…“
JUDr. Hartmann v Ženě a život také používal odborné výrazy a taktéž je pro praxi následně vysvětlil: „zahájeno pouze na návrh (žalobu)“, „označení žalované strany (druhý manžel)“. Uváděl-li čísla předpisů či paragrafů, připojil k nim i jejich obsah: „… z důvodů uvedených v §46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Tyto výpovědní důvody spočívají v organizačních změnách na straně zaměstnavatele, a patří mezi ně…“ Výstižný příklad hutné větné stavby je následující: „Obecně může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pouze tehdy, nemá-li možnost jej dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě, a zaměstnanec není ochoten přejít na jinou, pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel v těchto místech nabídl.“ Přestože v mnohých případech stačila velmi stručná odpověď, odborník se neodklonil od struktury, do které zahrnul rekapitulaci problému, samotnou odpověď i alternativy řešení.
4.8 Právní rady izolované a na pokračování Ani v tomto roce se periodika neuchýlila k radám na pokračování. Každý dotaz vztahující se k oblasti práva byl zodpovězen vyčerpávajícím způsobem v témže čísle, ve kterém byl i zveřejněn. Příběhy na pokračování mají pro časopis výhodu ve smyslu koupě dalšího čísla magazínu čtenářem díky jeho touze dozvědět se výsledek, východisko ze situace. V oblasti poradenství je však záhodno tuto formu nezvolit, jelikož řešení takových problémů je často časově limitované.
28
Bakalářská práce
5. Zhodnocení získaných poznatků z pohledu žurnalisty a z pohledu právníka Text nadpisu této kapitoly odráží zároveň rámec obsahu, který je společný následujícím podkapitolám. V nich blíže rozpracuji jednotlivé dopady a spolupůsobení obou subjektů na analyzovaný materiál.
5.1 Syntéza přístupů – kvalifikovanost rad poradců a přístupnost rad laickým čtenářům Při komunikaci partnerů, ve které je některá ze stran ve výhodě, se může projevit její snaha o znevýhodnění i úplnou diskvalifikaci slabšího účastníka. „Diskvalifikující jedinec se snaží na úkor diskvalifikovaného předvést v lepším světle – jako chytřejší, pohotovější, obeznámenější či úspěšnější. Dochází pak ke zhoubné komunikační výměně, kdy se diskvalifikovaný cítí zmaten, neví, zda ho druhý bere nebo nebere vážně, zda ho zavrhuje.“28 Takový přístup je pro potřeby a účel poradny nepřípustný. Vzájemné postavení poradců a pisatelů v analyzovaných rubrikách je zřetelně odlišné. Rozdíl spočívá v jejich informovanosti a přístupu k informacím. Mocnější jsou v tomto směru právníci, ale přesto svého postavení vůči pisatelům ani čtenářům nezneužili.
Pro přijetí odpovědi příjemcem jako bezchybného a nejlepšího řešení hrála významnou roli věrohodnost specialisty a sugestibilita čtenáře.28 Věrohodnost právníka se redakce snažila docílit uvedením jeho akademického titulu, specializací na dané právní odvětví, dodržením situaci odpovídajících vyjadřovacích prostředků a vhodného vzezření (k vidění na fotografiích).
Pro praktické využití rubriky publikem bylo nutné, aby u něj redakce docílila co nejpřesnější recepci zpráv. „Recepce se skládá z přijímání a dekódování sdělení a jejich převádění do adresátových mentálních struktur.“28 V komunikaci, které se účastní odborník a laik je potřeba vyvinout značné úsilí ke správnému porozumění směrem od korespondenta k právníkovi i opačně. Nejpřesnější komunikace z pohledu právníka by byla za používání odborných termínů a podpírání svých výroků o zákonná ustanovení odkázáním na jejich
28
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. 43, 44, 47, 48 s. ISBN 807178-291-2.
29
Bakalářská práce
oficiální označení nebo i citací jejich znění. Výhodou odborných výrazů je, že mají svůj přesný význam a plně by se minimalizovalo neporozumění sdělení příjemcem. Laik by při takové zprávě však nejspíše uspokojen nebyl, což by také odporovalo účelu právní pomoci. Význam odborných výrazů by musel nelehce dohledávat v odborných publikacích a větná stavba právních předpisů také neodpovídá běžné mluvě. Vzhledem k tomu, že se k četbě takových magazínů uchýlí čtenář ve svém volném čase, chce se zejména pobavit a sekundárně případně obohatit i o nové znalosti. Avšak nenáročnou formou. Za zmínku stojí ještě výskyt eufemismů. „Jde o vyjadřování, které sdělení „změkčí“, snaží se být šetrnější a zmírnit dopady na psychiku příjemce.29“ Až na výjimečné případy je poradci nepoužívali, třebaže by se to možná ve vztahu k nelehké situaci korespondenta očekávalo. Výše uvedené jsou důvody, proč byla odborná rada prezentována nikoli čistě odborným stylem, ale spíše vědecko populárním, tedy v zájmu přizpůsobení se požadavkům příjemců zprávy. Redakce ale také musela počítat s tím, že se produkt ocitne v nejrůznějších kontextech, na něž již nebude mít do značné míry vliv. „Masové komuniké tak muselo být zároveň v co nejvyšší možné míře „imunní“ vůči modifikujícímu vlivu proměnlivých kontextů. Mezi takové kontexty spadá vznik různých situací, různé prostředí, různé vzdělání uživatelů i jejich odlišná vstřícnost.“18
Jde-li o profesní styl právníků, kvalita jejich projevu v rámci profesního juristického žánru, konkrétně právně výchovného pojednání, doznala z pohledu rétoriky pouze jednoho nedostatku. „Mezi nedostatky profesního stylu se řadí nedostatečná znalost gramatiky, omezená slovní zásoba, podceňování pravidel rétoriky a rutinní, mechanický přístup ke slohu a větné skladbě.“30 Z těchto prvků lze poradcům vytknout jen rutinní přístup ke slohu a větné stavbě, která byla často hutná. Na druhou stranu tento způsob vyjadřování umožnil sdělení mnoha skutečností na omezeném prostoru.
Časopisy měly vůči čtenářům většinou srovnatelný způsob podávání informací. Kvalifikovanost předmětných rad byla na velmi dobré úrovni. Komplexnost odpovědí skloubená s vhodnou stylistikou vylučuje jakoukoli kritiku z mé strany.
29
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. 109 s. ISBN 80-7178-291-
2. 30
URBANOVÁ, Martina; VEČEŘA, Miloš; HUNGR, Pavel. Základy rétoriky pro právníky. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 71 s. ISBN 80-210-2551-4.
30
Bakalářská práce
Ohledně přístupnosti rad laickým čtenářům mírně vybočovala Vlasta v roce 1998, jelikož užívala více prvků z odborného stylu. Text tak mohl být pro některé jedince obtížněji uchopitelný.
5.2 Výhody rubriky pro čtenáře, poradce a časopis Kladem pro čtenáře i korespondenta samotného bylo poměrně snadné a bezplatné nabytí řešení problému, a to pod rouškou anonymity. Zároveň si čtenáři touto cestou rozšiřovali všeobecné znalosti. Pro spolehnutí se na pravdivost rad byl důležitý dojem odborníka jako spolehlivé osoby, k čemuž redakce důsledně směřovaly. Jelikož redakce právními radami veřejnosti umožnila a usnadnila přístup k důležitým informacím, stala se tak svým způsobem prostředníkem mezi Listinou základních práv a svobod zakotveným právem na informace a oprávněním jedince z tohoto ustanovení.
Pro právníky znamenala zveřejňovaná práce pro rubriku jistou reklamu jejich osoby. Ve Vlastě jich našlo uplatnění hned několik v každém analyzovaném roce, kdežto v Ženě a život byl prostor vyhrazen každý rok pouze jednomu specialistovi. V očích publika vyvolávali seriózní dojem, a tak se i případně potenciální klienti mohli obrátit s potřebou pomoci předně na tyto tzv. osvědčené a známé specialisty. V tomto veřejném působení odborníků je možné spatřovat i riziko v možném odlivu klientů, kteří byli uspokojeni z některé již publikované odpovědi na dopis.
Časopisy využily důležitého principu, kterým je solidarita. Ta odkazuje k aspektům médií, které se týkají rozšíření sympatií k jednotlivcům či skupinám, které se nacházejí v obtížné životní situaci.31 Média tak často využívají schopnost publika vcítit se do situace, problému jiné osoby a nechat se tak tzv. připoutat k médiu31. Rubrika je také zařazena do časopisu s cílem pobavit a zaujmout publikum. Výhodou pro periodikum pak bylo pravděpodobně upevnění a příliv členů do jeho čtenářské obce.
31
McQUAIL, Denis. Media Performance : Mass Communication and the Public Interest. No. 1. London : SAGE Publications, 1999. 263, 270 s. ISBN 0-8039-8295-X.
31
Bakalářská práce
5.3 Možný vliv rubriky na zvýšení obliby časopisu Efektivita masové komunikace je ovlivněna více faktory, přičemž přední dvě pozice zaujímá „prestiž zdroje“ a „osobnost mluvčího“. Tyto dvě složky jsou však v současnosti potlačeny ve prospěch třetího faktoru, kterým je „vybuzenost motivovaného stavu“. Je-li tedy navozen např. ponurý pocit před podáním přesvědčovací zprávy, nastane více změn v chování i postojích. Čtvrtým faktorem efektivního masmediálního komunikování je „organizace sdělení“, ke které patří i „předpříprava“ příjemce, tedy například navozování pochmurnějších pocitů tak, aby efekt informování byl co největší.18 Všechny tyto složky byly redakcemi uplatňovány. „Masmediální komunikace se stává ještě účinnější při navození atmosféry „důvěřování zdroji“. Na důvěryhodnost se však nedá spoléhat „jednou provždy“, vysílající o její udržování musí bez ustání pečovat.“18 Zapojena tak není pouze redakce, aby korigovala zveřejněné vystoupení poradců v rubrice. Je zapotřebí i součinnost právníků, aby se vyvarovali jakémukoli poškození své pověsti, ať by takové poškození souviselo s jejich soukromou či zejména profesní stránkou života.
Při komunikaci s veřejností často převládá zábavní účel. Tvůrce chce příjemce pobavit a tím zaujmout. Toto je pro médium asi nejsnazší způsob, jak rozšiřovat a upevňovat své publikum. Zábava je tak v našem případě navozována s cílem nalákat čtenáře a vybudit je k činu - od koupě časopisu po zaslání dopisu s žádostí o vyřešení problému jejich vlastního či i osoby jiné. Zaslání dopisu redakci následně vyvolá potřebu čtenáře sledovat, ve kterém čísle bude případně zveřejněna odpověď na jeho korespondenci a podněcuje ho ke koupi dalších čísel daného magazínu. Ze strany časopisu jde tedy při navozování zábavy o jednu z forem podřízenou zájmu dosáhnout vyšší obliby u publika, vyššího prodaného nákladu i vyššího zisku. „V hlubší rovině psychiky oslovuje i potřeby sdružovat se, odreagovat se a zvědavost k účasti na rituálu.“18
Zůstává otázkou, do jaké míry je prostor poskytnutý aktivitě publika v přímém smyslu (tedy pro individuální stížnosti, pochvaly či dotazy prostřednictvím dopisu či telefonu) skutečně užitečný a cenný.32 Jestliže se dnes každý serióznější tisk zabývá rozborem a názory na současné společenské dění, ve kterém vzrůstá důležitost témat jako obchodování, umění a
32
McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 1999. 355 s. ISBN 80-7178200-9.
32
Bakalářská práce
zejména záležitosti společnosti jako takové, bylo by tak ke škodě nezapojit do debaty právě širokou veřejnost. Tisk je dnes běžně jakýmsi debatním fórem.33
Formální náležitosti těchto složek sloužících k dosažení zvýšení obliby byly u obou magazínů v obou letech srovnatelné. Lze očekávat, že obliba periodik vzrostla, jelikož redakce využívaly faktory sloužící k dosažení efektivní mediální komunikace a k tomu poskytovaly čtenářům zábavu i prostor pro interakci.
5.4 Možný vliv rubriky na právní vědomí čtenářů „Jedním z faktorů ovlivňujících dodržování nebo porušování práva je právní vědomí. Právní vědomí, tj. představy lidí o právu a názory na právo, má dvě stránky. Je to znalost práva a názory na to, co je spravedlivé a co nespravedlivé.“34 „Znalost práva zahrnuje představy lidí o platném (pozitivním, tj. státem vytvořeném či uznávaném) právu, o tom, co je právní a co protiprávní (z hlediska platného práva), o tom, jaké chování je právně vynutitelné veřejnou mocí. Už vzhledem k složitosti platného práva se tyto představy nemusí krýt s platným právem a také se s ním často nekryjí. Vědomí platného práva je ovšem jedním z předpokladů toho, aby platné právní normy co možná účinně ovlivňovaly lidské chování, které upravují. V moderním státě se také pečuje o to, aby znalost platného práva formálně byla všem dostupná.“34 Také pro tento účel se vydávají sbírky právních předpisů či vybraných soudních rozhodnutí. „Lidé se však dovídají o platném právu většinou zprostředkovaně (ze zpráv tisku, rozhlasu, televize, z různého ústního podání z druhé, třetí, čtvrté… ruky), často zkušenostně, na základě individuálních případů vlastních či líčení druhých, spíše než na základě obecného seznámení s obsahem právních norem.“34 Zde se vhodně uplatní právě právní poradna v celostátním periodiku, kterým Vlasta i Žena a život je. Díky schopnosti médií rušit bariéru prostoru a času se mohou zkušenosti jednotlivců dostat v aktuálním čase do blízkého kontaktu s masovým publikem. Je potřebné, aby byl právní řád stabilní, avšak novelizování právních předpisů je často nevyhnutelné. Při této skutečnosti je velmi podstatná informovanost a péče o šíření znalostí platného práva34. Případů, kdy se v analyzovaných letech odborníci zabývali dotazy, které se týkaly novelizovaných ustanovení daných zákonů bylo vskutku mnoho.
33
SAYRE, Shay; KING, Cynthia. Entertainment and Society : Audiences, Trends, and Impacts. No. 1. London : SAGE Publications, 2003. 145, 146 s. ISBN 0-7619-2548-1. 34 BOGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří; GERLOCH, Aleš. Teorie práva. Vyd. 2. Praha : ASPI, 2004. 32 - 35 s. ISBN 80-7357-030-0.
33
Bakalářská práce
V neposlední řadě je potřeba uvědomit si, že v našem právním řádu panuje zásada, že ignorantia legis non excusat, tj. neznalost práva neomlouvá.34 Ze všech uvedených skutečností je zřejmé, jak značná je potřeba orientovat se v platném právu. „Druhou stránkou právního vědomí jsou názory na to, co je spravedlivé a co nespravedlivé, resp. co a jak by mělo či nemělo být regulováno pomocí práva, jaké zájmy či hodnoty by právo mělo zajišťovat či potlačovat apod.“34 I zde může rubrika působit na mysl publika, avšak už obtížněji. Je zde totiž ve velké míře zakomponován subjektivní přístup jedince k informacím a k vyvozování závěrů.
Spolu s výše uvedeným je nutné si uvědomit spojitost s následujícími rysy a působením médií. „Masová média nabízejí vlastní deskripci světa. Jejich čtenář si zřídkakdy činí vlastní popis (a tím si vytváří vlastní „epistemologii“) tím, že by si sám ověřoval sdělení z tisku, televize, rozhlasu či internetu. Médiím věříme a spoléháme na ně, tím jim delegujeme obrovskou moc. Vytvářejí nám svět, v němž se svými představami žijeme. Masmédia také výklad světa zjednodušují a používají odkazy na to, co je známé.“18 K médiím je však nutné přistupovat kriticky, ne jim slepě důvěřovat. Domnívám se tak, že si čtenáři před skutečným právním jednáním doporučeným právníkem v rubrice ještě informaci ověřili v jiném zdroji. Ať už by šlo o nahlédnutí do příslušného právního předpisu či návštěvu právníka. Tohoto si byly nejspíše vědomy i redakce, jelikož v rubrice vybízely k využití možnosti návštěv u „jejich“ odborníků.
Výsledkem je relativně odborný výklad spojený s konkrétním případem, podaný způsobem, který je dostupný široké veřejnosti a nabídnutý v celostátním masovém médiu. Velkému množství čtenářů je tak právo snáze pochopitelné. Snáze také dojde k poučení a šíření kýženého postoje a vztahu k právu.
U obou ženských časopisů v obou analyzovaných letech byly problémy řešeny důsledně, zodpovědně a s ohledem na příjemce. Žena a život se v roce 1998 zaměřila převážně na oblast pracovního práva, což znamená detailnější rozbory odvětví, avšak „zanedbání“ zbylých oblastí. V roce 2003 u Ženy a život a u Vlasty v obou letech byly problematiky různorodé, což je pozitivem pro orientaci v právním řádu obecně.
34
Bakalářská práce
Závěr „Současná podoba české vzdělanostní kultury je charakterizována koexistencí početné a nedostatečně kvalifikované masy osob se základním vzděláním a vyučením bez maturity, relativně početné skupiny maturantů a poměrně málo početné skupiny osob terciárně vzdělaných, v níž stále dominují relativně dobře připravení a postavení absolventi úplného vysokoškolského studia. Toto příkré rozčlenění se stává nefunkčním především proto, že není schopno českému národnímu hospodářství, správě a hlavně kultuře poskytnout dostatečně kvalifikované, samostatně přemýšlející a rozhodující i dostatečně všeobecně vzdělané odborníky.“35 Právě zde je prostor pro užitečné využití rubriky právních rad. Tato forma doplnění vzdělání však nestačí. „Je zapotřebí změnit vzdělávací systém, což se ale ve svých důsledcích projeví nejprve u mladších generacích. Střední a starší generace lze bezprostředně ovlivnit jen skrz doplňovací studium, popř. všeobecné kulturní působení.“35 Z tohoto vyplývá, že pokud právní rady mohou relevantně působit, tak právě na čtenářskou obec náležející např. právě k Vlastě i Ženě a život. Předpoklady pro nástup účinků rubrik tak splněny byly. Jak Vlasta, tak i Žena a život podnikly vstřícné kroky k maximálnímu úspěchu a praktické využitelnosti rubriky s právními radami. Více právních oblastí ve svých radách obsáhla Vlasta. Důvodem tohoto závěru je, že Žena a život se v roce 1998 věnovala převážně jen pracovnímu právu. Na druhou stranu tím podala téměř zevrubný obraz stávajícího stavu této oblasti. Z pohledu žurnalisty jde zavedením poradny v časopisu o vhodný krok směrem k potřebám a touhám publika. Jedním z podnětů je nepochybně také existence obdobné rubriky u konkurenčních periodik. Z pohledu právníka jde o kvalitní pomoc, která neutrpěla vědecko populární formou jeho výpovědi. Právo se tak přibližuje široké veřejnosti a zvyšuje se tak šance na formování společenských vztahů tzv. po právu. Není však možné seznámit všechny obyvatele státu s veškerými normami platného práva. „Právní vztah se však realizuje i na základě představy jedince o tomto právním vztahu. Představa jedince, která je shodná s představou zákonodárce, napomáhá regulovat společenské vztahy žádoucím směrem. Právo a právní vědomí za tohoto předpokladu pak působí v souladu na vývoj společnosti.“36
35
MACHONIN, Pavel. Česká společnost a sociologické poznání : problémy společenské transformace a modernizace od poloviny šedesátých let 20. století do současnosti. Vyd.1. Praha : ISV nakladatelství, 2005. 256, 257 s. ISBN 80-86642-39-9. 36 SLUNÉČKOVÁ, Jana. Právní vědomí : vybrané problémy. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova, 1985. 63 s.
35
Bakalářská práce
K vyvozování dalších závěrů by bylo zapotřebí výsledků z jiného typu výzkumu, který by měl zjistit skutečnou míru efektivní využitelnosti pomoci odborníků korespondentům a čtenářům.
36
Bakalářská práce
Summary For a correct functioning of the society, knowledge of basic findings and laws of the surrounding environment is crucial. Living in today’s word requires absorbing as much information as possible, and taking consideration of others, otherwise we would live in a world where „dog eats dog“. Nowadays we however need to defend ourselves from such attacks by individuals. We acquire knowledge especially through school education, but that is currently insufficient. That is the reason why we often search for complementary resources. Media often belong to these. The section with advice for readers testifies to the fact that the media are aware of their role. Thanks to Vlasta and Žena a život, their readers had the opportunity to naturally and quite easily propagate their general knowledge. This way they could learn to better function in the world which surrounds them and to protect themselves. Legal advice, which I examined in my dissertation, was of a very high quality. The requirement of expertise and fluency in communication of advisers was exigent, but essential. This task was duely discharged by both magazines, both graciously and responsibly. During the analysis of the set parameters, which I wanted to examine with respect to legal advice, there appeared to be differences in the approach of the two magazines. Žena a život differed in 1998 by dealing merely with one area of law, specifically labour law. Vlasta slightly differed in 1998 from the popular scientific style and inclined to expert style.
Based on the analysis of gathered material I am of the opinion that the usefulness of the section with legal advice is unquestioned for its readers as well as for the magazine. However, its factual contribution to readers‘ behaviour is observable by other research methods.
37
Bakalářská práce
Seznam literatury Monografické publikace 1) BOGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří; GERLOCH, Aleš. Teorie práva. Vyd. 2. Praha : ASPI, 2004. ISBN 80-7357-030-0.
2) DOUBRAVOVÁ, Jarmila. Sémiotika v teorii a praxi : proměny a stav oboru do konce 20. století. Vyd. 1. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-566-0.
3) CHLOUPEK, Jan. a kol. Stylistika češtiny. Vyd. 1. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1991. ISBN 80-04-23302-3.
4) JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-697-7.
5) JIRÁK, Jan; NEKVAPIL, Jiří; ŠOLTYS, Otakar. Jazyk ve společenském kontextu : základy jazykovědy pro studenty sociálních věd. Vyd. 2. Praha : Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-2109.
6) Kol. autorů. Malá encyklopédia žurnalistiky. Sestavil Ľudovít Jacz. Vyd. 1. Bratislava : Obzor, n. p., 1982.
7) MACHONIN, Pavel. Česká společnost a sociologické poznání : problémy společenské transformace a modernizace od poloviny šedesátých let 20. století do současnosti. Vyd.1. Praha : ISV nakladatelství, 2005. ISBN 80-86642-39-9.
8) McQUAIL, Denis. Media Performance : Mass Communication and the Public Interest. No. 1. London : SAGE Publications, 1999. ISBN 0-8039-8295-X.
9) McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-200-9. 10) OSVALDOVÁ, Barbora. Česká média a feminismus. Vyd. 1. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-263-5.
38
Bakalářská práce
11) OSVALDOVÁ, Barbora. Současný český tisk pro ženy. In Žena a muž v médiích. Vyd. 1. Praha : Nadace Gender Studies, 1998. ISBN 80-902367-2-3.
12) POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti : veřejná komunikace ve věku zábavy. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0747-2.
13) SAYRE, Shay; KING, Cynthia. Entertainment and Society : Audiences, Trends, and Impacts. No. 1. London : SAGE Publications, 2003. ISBN 0-7619-2548-1.
14) SLUNÉČKOVÁ, Jana. Právní vědomí : vybrané problémy. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova, 1985.
15) SOKOL, Tomáš. Tisk a právo. Vyd. 1. Praha : Nakladatelství ORAC, 2001. ISBN 8086199-17-7.
16) URBANOVÁ, Martina; VEČEŘA, Miloš; HUNGR, Pavel. Základy rétoriky pro právníky. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. ISBN 80-210-2551-4.
17) VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2.
Kvalifikační práce 1) ŘÍHOVÁ, H. Publicistika v nových časopisech pro ženy. Praha, 1996. Diplomová práce na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy na Katedře žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce Nora Dolanská.
Webové stránky 1) http://www.bauermedia.cz/casopisy/zena-a-zivot/
2) http://www.bauermedia.cz/files/1118488959.pdf
3) http://www.bauermedia.cz/files/1378059276.pdf
39
Bakalářská práce
4) http://www.bauermedia.cz/novinky/zena-a-zivot-zvolena-casopisem-roku-2005-vkategorii-casopisy-pro-zeny/1140495246/
5) http://www.bauermedia.cz/novinky/zmena-nazvu-spolecnosti/1329600674/
6) http://www.sanoma.cz/data/sharedfiles/ke_stazeni/mediadata_08a.pdf
7) http://www.sanoma.cz/o-spolecnosti.html
8) http://www.zenaazivot.cz/inzerce/
Časopisecké tituly 1) Vlasta. Ročník 52. Praha : MONA PRAHA, v. o. s., 1998.
2) Vlasta. Ročník 57. 2003. Praha : Sanoma Magazines Praha, s. r. o., 2003.
3) Žena a život. Praha : EUROPRESS k. s., 1998.
4) Žena a život. Praha : EUROPRESS, k. s., 2003.
40
Bakalářská práce
Seznam zkratek Sb. – „Sbírka zákonů“
41