UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

HISTORIE PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce:

Zpracoval:

PaedDr. Tomáš Miler

Lukáš Mička červen 2009

1

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2009

Lukáš Mička

Abstrakt

2

Název práce Historie plavání ve Znojmě History of the swimming sport in the region of the town of Znojmo

Cíl práce Hlavním cílem práce bude analyzovat vývoj a historii plavání v České republice se zaměřením na plavání Znojmě. Cílem práce je shromáždit veškeré dostupné informace a materiály o plavání ve Znojmě a to jak před vznikem organizovaného plavání, o založení plaveckého klubu, tak i fungování, organizaci a výsledků klubu do současné podoby.

Metoda Chronologická a komparativní metoda. Analýza dostupných pramenů včetně jejich vnitřní kritiky (tj., zda fakta odpovídají skutečnosti) a konfrontace. Chronologická metoda je použita v průběhu celé práce, kdy je popisován historický vývoj plavání ve Znojmě.

Výsledky Rekonstrukce vývoje plavání ve Znojmě v letech 1926 – 2006.

Klíčová slova Plavání, vývoj, historie, TJ Znojmo, Květoslav Svoboda

Outline

3

Subject History of the swimming sport in the region of the town of Znojmo

Treatise The main task of the paper is a comprehensive analysis of both the development and the history of the swim sport in the Czech Republic esp. focused on the Znojmo region. Its objective is then just to summarize all accessible information, materials and evidence on swim sport at the town of Znojmo as well in the period before it affiliated to an organization and the Swimmer’s Club was set up, as on its operating and the Club achievements to the present time.

Methodology

Chronological and comparative methods came in use. Analysis of all accessible sources incl. the internal critique /i.e. whether the facts introduced comply with reality/ and last but least confrontation was considered. The chronological method transpires the whole review depicting the trend of the historical development of the swim sport at Znojmo.

Outcome

Outline and reconstruction of the swim sport development at Znojmo over the years 1926 – 2006.

Key – words

Swim sport, development, history, TJ Znojmo, Květoslav Svoboda Poděkování

Za odbornou pomoc a cenné připomínky srdečně děkuji vedoucímu práce 4

PaedDr. Tomáši Milerovi, pod jehož metodickým vedením byla tato práce vypracována.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu bibliografické citace.

V Praze dne 24.6. 2009

Lukáš Mička

Svoluji k zapůjčení své bakalářské práce ke studijním účelům.

5

Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat.

___________________________________________________________________________ Jméno a příjmení: Číslo obč.průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka: ___________________________________________________________________________

SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTU

6

AC

Amateur Club

ČNL

Česká národní liga

ČOS

Česká obec sokolská

ČSSR

Československá socialistická republika

ČSTV

Československý svaz tělesné výchovy

KP

Krajský přebor

KPS Brno

Královopolská Brno

m

Metr

M

Motýlek

ME

Mistrovství Evropy

MEJ

Mistrovství Evropy juniorů

MS

Mistrovství světa

OH

Olympijské hry

ONV

Okresní národní výbor

OSTM

Okresní tréninkové středisko mládeže

OV ČSTV

Okresní výbor Československého svazu tělesné výchovy

OV KSČ

Okresní výbor Komunistické strany Československa

P

Prsa

PZ

Polohový závod

RaJ

Restaurace a jídelny

RH

Rudá hvězda

SP

Světový pohár

SPV

Středisko plavecké výuky

TJ

Tělovýchovná jednota

TSM

Tréninkové středisko mládeže

VC

Velká cena

VZ

Volný způsob

YMCA

Young Men Christian Association

Z

Znak

ZDŠ

Základní devítiletá škola

ZKL Brno

Závody kuličkových ložisek Brno

OBSAH

7

1. ÚVOD ………………………………………………………………………………….

8

2. CÍLE, ÚKOLY A METODY PRÁCE ………………………………………………. 10 3. STRUČNÝ NÁSTIN HISTORIE PLAVÁNÍ ………………………………………. 11 3.1 VÝVOJ PLAVÁNÍ VE SVĚTĚ …………………………………………….…. 11 3.1.1 PLAVÁNÍ JAKO PŘIROZENÝ POHYB …………………………... 11 3.1.2 POČÁTKY SPORTOVNÍHO PLAVÁNÍ …………………………... 13 3.2. VÝVOJ PLAVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČSSR ……………………………………….. 15 3.2.1. POČÁTKY PLAVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH ……………………. 15

4. VÝVOJ PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ …………………………………………………… 18 4.1. VÝVOJ PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ OD POČÁTKU DO VÝSTAVBY KRYTÝCH LÁZNÍ (1926 – 1965) ………………………………………….. 18 4.1.1. PRVNÍ ZÁVODNÍCI ………………………………………………... 18 4.1.2. DALŠÍ PLAVECKÉ SPORTY ……………………………………… 19 4.1.3. PLÁVÁNÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE ……………………….. 19 4.2. ZALOŽENÍ PLAVECKÉHO ODDÍLU TJ ZNOJMO (1966) ……………….. 20 4.3. VÝVOJ PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ OD ROKU 1966 DO ROKU 2006 ……….. 23 4.4. VÝVOJ VÝUKY PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ …………………………………... 58 4.5. VÝSTAVBA SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ …………………………………. 61

5. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI ZNOJMESKÉHO PLAVÁNÍ ………………………... 60 6. VELKÁ CENA MĚSTA ZNOJMA V PLAVÁNÍ ……………………………...…… 64 7. ÚČAST ZNOJMESKÝCH PLAVCŮ NA OH ………………………………………. 66 8. NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ PLAVEC ODDÍLU – KVĚTOSLAV SVOBODA …………….. 67 9. ZÁVĚR ………………………………………………………………………………… 68 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………………….. 71 11. PŘÍLOHY ……………………………………………………………………………… 73

8

1. ÚVOD Bakalářská práce popisuje historii vývoje plavání ve světě, na našem území, ale především je zaměřena na vývoj plavání ve Znojmě. První zmínky o plavání nacházíme od samých počátků existence člověka, již v době předantické. Dochovaly se různé malby a četné sošky, které zobrazují plovoucího člověka. Kolébkou sportovního plavání se stala Anglie. Mezníkem plaveckých sportů vůbec se staly první novodobé Olympijské hry v Athénách roku 1896.

Práce je soustředěna na vývoj plavání ve městě Znojmě od roku 1926 až do roku 2006. Plavání ve Znojmě není podrobněji popsáno v běžně dostupné literatuře a ani neexistuje ucelenější pohled na tuto problematiku. Snahou je tedy vytvořit ucelený obraz o vývoji plavání ve Znojmě od samotného počátku po současnost. Cílem práce je shromáždit veškeré dostupné informace a zpracovat plavání v těchto bodech: stručný nástin historie, vývoj plavání ve Znojmě, vývoj výuky plavání, výstavba sportovních zařízení, VC města Znojma v plavání, významné osobnosti znojemského oddílu, účast plavců na OH a nejúspěšnější plavec v daném období.

Práce je rozdělena do jednotlivých kapitol. Po úvodu, který je doplněn o stručný přehled a zhodnocení prací vydaných k tomuto tématu, je zařazena kapitola stanovující cíle, úkoly a metody práce. Poté následuje stručný nástin historie plavání a obecně vývoj vztahu člověka k plavání nejen na území naší země, ale současně také ve světě. Další kapitola popisuje plavání ve Znojmě od neorganizovaného plavání, přes založení plaveckého oddílu TJ Znojmo a podrobně rok po roce historický vývoj plavání ve Znojmě v letech 1966 až 2006. Z velké části se v této kapitole uvádí výčet úspěchů a výsledků plavců a to jak na domácí, tak i mezinárodní scéně. Na to navazují další kapitoly týkající se plavecké výuky, výstavby sportovních zařízení, trenérů, Velké ceny města Znojma, úspěchů znojemských plavců a nejúspěšnějšího plavce oddílu - Květoslava Svobody.

V závěru je práce doplněna obrazovou dokumentací, která je zahrnuta v obrazové příloze, kde se nachází fotografie úspěšných plavců, významných osobností oddílu a sportovních zařízení.

9

Stručný přehled o použité literatuře:

Stručný vývoj historie plavání je popsán v řadě publikací. Pro sestavení třetí kapitoly (Stručný nástin do historie plavání) bylo použito převážně publikací těchto autorů: Hoch et al (1975, 1983) – pojednává o historii plaveckých sportů na našem území i ve světě. Zmiňuje vzniky mezinárodních federací v plaveckém sportu. Štorkán (1958) – popisuje plavání od dob pravěku až po nedávnou minulost a zabývá se hlavními mezníky, které ovlivnily světové plavání. Bělohlávek (1963) – se zabývá vývojem plavání na území v ČSR. Bubník et al (1959) – popisuje vztah k člověka k plavání a vodě vůbec

Pro sepsání zbylých kapitol byly použity tyto materiály:

V dostupných literárních pramenech nebyla k dispozici žádná publikace, která by se zabývala problematikou znojemského plavání. Pro získání těchto informací posloužil rozhovor se zakladatelem a prvním trenérem oddílu TJ Znojmo Františkem Ryčlem a dlouholetým předsedou oddílu Jaroslavem Šulou. Další informace byly čerpány z kronik města Znojma jednotlivých let, plaveckých ročenek oddílu, pamětních spisů, novinových a webových článků. Jako doplňkový zdroj byl využit internet k vyhledávání archivních čísel denního tisku.

Obrazová příloha byla čerpána zejména z knihy V. Janků. Ve své knize Historie města Znojma v obrazech se nachází několik skvostných fotografií na dvě plovárny vybudované na řece Dyji.

10

2. CÍLE, ÚKOLY A METODY PRÁCE Cíl práce

Hlavním cílem práce bude analyzovat historický vývoj plavání ve světě, na území České republiky a především plavání ve městě Znojmě. Cílem práce je shromáždit veškeré dostupné informace a materiály o plavání ve Znojmě a to jak před vznikem organizovaného plavání, o založení plaveckého klubu, tak i fungování, organizaci a výsledků oddílu TJ Znojmo do současné doby. Dalším cílem bylo práci v závěru obohatit o obrazovou přílohu významných osobností, úspěšných závodníků oddílu a sportovních zařízení.

Úkoly práce

1) Shromáždit literaturu týkající se historie plavání 2) Z těchto pramenů sestavit obecný přehled historie na světě, na našem území a ve městě Znojmě 3) Shromáždit co nejvíce písemných dokumentů o vývoji plavání ve Znojmě 4) Na základě získané dokumentace vytvořit detailní obraz o vývoji neorganizované formy až po současnost 5) Práci doplnit o výsledky a úspěchy znojemských plavců nejen na mistrovství ČR, ale i MEj, ME, MS a OH

Metody práce Chronologická a komparativní metoda. Analýza dostupných pramenů včetně jejich vnitřní kritiky (tj., zda fakta odpovídají skutečnosti) a konfrontace. Chronologická metoda je použita v průběhu celé práce, kdy je popisován historický vývoj plavání ve Znojmě. Konečným cílem této metody je zobrazit celek v jeho hlavních rysech tak, aby bylo možno lépe a přehledněji proniknout k jeho poznání, struktuře a vývojový tendencím.

11

3. STRUČNÝ NÁSTIN HISTORIE PLAVÁNÍ Tato kapitola popisuje obecně vývoj vztahu člověka k plavání nejen na území naší země, ale současně také ve světě.

3.1 VÝVOJ PLAVÁNÍ VE SVĚTĚ

3.1.1 PLAVÁNÍ JAKO PŘIROZENÝ POHYB

Z období prvobytně pospolné společnosti nemáme žádné doklady o vztahu člověka k plavání. Přesto na základě studia života kmenů, které ještě v současné době žijí na úrovni prvobytně pospolné společnosti, můžeme usuzovat, že v této době patřilo plavání k základním pohybovým dovednostem, jako jsou chůze, běh, lezení, házení atd. Tyto dovednosti byly existenční nutností člověka v jeho boji s přírodou a nepřítelem. Z toho, jak dosud plavou domorodci v nitru Afriky a Jižní Ameriky, usuzujeme, že tehdejší lidé užívali jak střídavých, tak i součastných pohybů končetin. Zřejmě napodobovali pohyby koně, psa a žáby. Velkého rozmachu dosáhla tělesná výchova v období

otrokářské společnosti.

Vládnoucí třída otrokářů již byla do značné míry osvobozena od existenčního boje s přírodou i od manuální práce. Tato skutečnost dala možnost rozkvětu umění a položení základů věd. Otrokáři jako představitelé vládnoucí třídy měli zájem, aby jejich děti, dědicové majetku a moci, dostaly co, nejlepší vzdělání. Zvali proto do svých domů učitele, kteří vyučovali základům tehdejších věd, různým druhům umění a tělesné výchově. Ze starého Egypta máme několik dokladů, které svědčí o velké oblíbenost plavání. Jsou to malby na vázách, četné sošky, ale také otisky pečetních válečků.1 Na některých z nich najdeme i obrazy žen, což svědčí o tom, že plavání v tehdejších dobách bylo přístupné i ženám. V záznamech na papyrusech najdeme též zmínku o učiteli plavání, který vyučoval děti faraónů. Největšího rozmachu dosáhla tělesná výchova ve starém Řecku. Plavání bylo považováno za jeden z nejdůležitějších vyučovacích předmětů v gymnáziích. Každý, kdo neuměl číst a plavat, byl považován za nevzdělance. Například Platón ve svých ,,Zákonech‘‘ se táže: ,,Mohou lidé, kteří podle přísloví – neumějí číst ani plavat, zastávat nějaký úřad?‘‘2

1 2

Viz obrazová příloha číslo 1 HOCH, M.: Plavání (teorie a didaktika). Praha, SPN 1983, s.12.

12

V pořadu tělovýchovných slavností na počest řeckých bohů nechyběly ani plavecké a skokanské exhibice. Plavání mělo též značný podíl v tělesné přípravě řeckého vojska. Významnou roli v námořních bitvách měla skupina speciálně vycvičených plavců, jejichž úkolem bylo přiblížit se pod vodou k nepřátelským lodím a způsobit paniku ještě před zahájením boje. Z řecké mytologie je známa pověst o Leandrovi, který každý večer plaval přes Dardanelskou úžinu (asi 1400m) za svou milenkou Hérou.3 Řecký způsob výchovy vojáka se později přenesl i do Říma. Na Martově poli na březích Tibery se učili vojáci plavat v šatech i zbroji. Obzvláště bylo oblíbeno potápění. Nejlepší plavci byli najímáni, aby se spouštěli do potopených lodí, odkud vynášeli drahocenné předměty. Z římské epochy se dochovaly zbytky přepychových lázní s bazény. Římané považovali plavání za důležitou složku vojenského výcviku. Každoročně se pořádaly závody nazvané ,,Trója‘‘, při kterých se napodobovala trojská válka a při tom se i plavalo. Flavius Vegetius píše o plaveckém výcviku římského vojáka ve své knize Epigone rei militaris (díl.,kap.10): ,,Všichni nováčkové bez výjimky se musí v letních měsících učit plavat, protože všude nejsou mosty přes řeky, často se vojsku přihodí, že musí při ústupu nebo při pronásledování plavat.Někdy se zvýší následkem dešťů nebo prudkého tání hladina řek a kdo neumí plavat, tomu hrozí nejen zkáza od nepřítele, ale i záhuba v dravých proudech řek‘‘.4 Poslední část římské epochy je charakterizována úpadkem tělesné výchovy. Roku 394 n.l. zakázal císař Theodosius Velký olympijské hry. Místo zdravého soutěžení nastoupila éra zápasů gladiátorů, které končily obvykle smrtí jednoho z nich. Obdobou gladiátorských zápasů ve vodě byly tzv. naumachie, při kterých se snažil jeden zápasník utopit druhého. Feudální společnost dovršila úpadek tělesné výchovy. Zásluhu na tom měla křesťanská ideologie, která zakazovala jakoukoli péči o tělo. Lidské tělo se stalo nástrojem ďáblovým a podle toho se sním také zacházelo. Podle sv.Hieronyma (r. 450 n.l ) ,,čistá pokožka ukazovala na špinavou duši‘‘. Raný feudalismus byl proto charakterizován špínou a morovými epidemiemi. Pouze prostí lidé často přestupovali náboženská dogmata a hledali osvěžení v řekách a rybnících. Výjimku též tvořilo rytířstvo, opora feudálního řádu, které z branných důvodů zařadilo plavání do tzv. ,,sedmi rytířských ctností‘‘.5 Teprve humanismus přinesl určité uvolnění od církevní upjatosti. Začaly se studovat staré řecké spisy, z nichž pedagogové poznávali klasickou řeckou kulturu, ve které plavání

3

Viz obrazová příloha číslo 2 ŠTORKÁN, R.: Plavání: SPN, 1958, s.4. 5 HOCH, M.: Plavání (teorie a didaktika). Praha, SPN 1983, s.13 4

13

zaujímalo významné místo. Ve svých dílech propagovaly plavání takové osobnosti jako Vittorino de Faltre v Itálii, básník Bertholius v Rakousku, filozof Francois Rabelais ve Francii, Thomas Eliot v Anglii. V období humanismu se zrodila i první učebnice plavání Švýcara Mikuláše Wynnmanna (1538) a jeho následovníka Angličana Digbyho. Také Jan Ámos Komenský (1592-1670) ve svém Orbis pictus zobrazil pod heslem ,,plavání‘‘ různé způsoby překonávání vodních toků člověkem. Zásadní obrat nastal až v kapitalistické společnosti. Rozvoj výrobních sil vyžadoval stále hlubší vzdělání. Proto se zakládaly pedagogické ústavy, kde byli mladí příslušníci buržoazie vychovávání podle nejnovějších metod. Mezi tyto ústavy pařilo i Basedowo Filantropinum v Desavě. Zde se vyučovalo tělesné výchově v nejrozmanitějších formách. Mezi nejdůležitější předměty patřilo i plavání. Absolventi tohoto ústavu dále zakládali podobné školy ve větších evropských městech.

3.1.2. POČÁTKY SPORTOVNÍHO PLAVÁNÍ

Kolébkou sportovního plavání se stala Anglie. Počátky sportovního plavání byly těsně spjaty s vytrvalostními výkony. Popud k těmto výkonům dal anglický básník lord George Gordon Byron, aby si ověřil pravdivost řecké báje o Leandrovi a Héře. Přeplaval roku 1810 Dardanelskou úžinu mezi městy Abydos a Sestos. Absolvovaná vzdálenost 30 stadií, to je 5700 m, dala podnět k různým pokusům o vytrvalostní plavání. V roce 1858 se konal v australském Melbourne závod v plavání na 100 yardů, který byl dokonce označený za mistrovství světa. Začátkem 19. století byl všeobecně znám plavecký způsob prsa. Je domněnka; že tento způsob vznikl v Německu, ale další studie vedou do Japonska.6 Kolem roku 1964 Angličan Forrest popisuje způsob plavání na boku. O šedesát pět let později po Byronovi, v roce 1875, zdolal anglický kapitán Matthew Webb kanál La Manche. Tím, že byl změřen čas, 21 hodin a 45 minut, byla hozena rukavice dalším následovníkům. V roce 1971 přijal výzvu a kanál přeplaval i náš František Venclovský. Výkony Byrona a Webba ovlivnily na řadu let vývoj světového plavectví. Muži a ženy různého věku překonávali mořské průlivy ve snaze dosáhnout nejlepšího výkonu. Kromě Dardanelské úžiny a kanálu La Manche to byl například Mesinský průliv, či Öresund v blízkosti Hamletova Elsinoru. Tam, kde neměli moře, musela stačit řeka. Zvlášť velkému

6

ŠTORKÁN, R.: Plavání: SPN, 1958, s.4.

14

zájmu diváků se těšily distanční závody ve městech. Za všechny jmenujme slavný závod ,,Napříč Paříží‘‘. V současné době jsou soutěže podobného typu organizovány jako plavby dálkové (distanční) a plavby otužilců. Koncem 19.století vznikl plavecký způsob trudgen, nazvaný po námořníku Trudgenovi, naučil se ho v Buenos Aires od tamějších domorodců. Nohy prováděly žabí kopnutí a paže střídavý pohyb s vytahováním nad vodu. Tento způsob se plaval i na olympiádách, které přispěly k výměně mezinárodních zkušeností. Mezníkem ve vývoji plaveckých sportů se staly první novodobé Olympijské hry v Athénách roku 1896. Tehdy byla vypsána pouze plavecká disciplína nazývaná ,,volný způsob‘‘, protože každý plaval jak uměl. Délka tratě byla na 100, 500 a 1200 metrů. V závodech na 100 a 1200 metrů zvítězil Maďar Hajos a na 500 metrů Rakušan Neumann. V dalších letech se ukázalo, že jednotlivé způsoby plavání jsou různě ,,rychlé‘‘ a že společné soutěžení by odporovalo zásadám sportovní etiky a proto se přistoupilo k jejich oddělování. Na olympijských hrách se poprvé soutěžilo v roce 1900 ve znaku a v roce 1904 v plavání na prsa. Program olympijských her se postupem času vyvíjel, některé dočasně zařazené disciplíny se nám dnes zdají kuriózními. Například roku 1900 byl zařazen znak, vodní pólo a plavání pod vodou. Výkon vítěze byl 60 metrů. V roce 1904 přibyly skoky do vody, ,,startovní skok se splýváním‘‘, držitel zlaté medaile dosplýval asi 19,05 m. V roce 1908 vznikla samostatná disciplína prsa a volný způsob se začal plavat kraulem. Družstva si měřila síly také na 1000 m. V současné době probíhají plavecké soutěže ve čtyřech plaveckých způsobech, polohovém závodě a štafetách. Muži závodí na olympijských hrách od roku 1896, ženy se poprvé zúčastnily roku 1912 ve Stockholmu, a to v disciplíně ,,volný způsob‘‘. Plavání na prsou a znaku bylo zařazeno do programu až v roce 1924. Již před třetí olympiádou vznikl nový plavecký způsob, tentokrát v Austrálii. Nové tempo bylo nazváno australský kraul. Další nový plavecký způsob byl kraul na znak, poprvé ho předvedl Američan Hebner na olympiádě Ve Stockholmu v r.1912. V roce 1935 byl poprvé demonstrován motýlek Američany, popud k němu dal německý plavec Rademacher, který ho předvedl před obrátkou a před cílem. V polovině šedesátých let 19. století se začaly zakládat v Londýně první spolky přátel plavání – plavecké kluby. Tím byl dán základ pro soutěžení mezi kluby, studentskými kolejemi i jednotlivci. Kolébkou sportovního plavání se tak stala Anglie, největší koloniální mocnost a nejvyspělejší průmyslová země té doby.7

7

HARANT, F. O plaveckém sportu. Praha: Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport. 1954. s.14.

15

Společně s rozvojem míčových her se rozvíjelo i vodní pólo. První utkání bylo sehráno v Anglii roku 1869. Skoky do vody byly zpočátku chápány jako ukázky projevu odvahy. Na přelomu století se však začala standardizovat skokanská zařízení a středem zájmu se stal způsob a estetické provedení skoku. Velké oblibě se tehdy těšilo potápění. Pořádaly se závody v plavání pod vodou na vzdálenost, rychlost i délku pobytu pod vodou. V průběhu dalšího vývoje se však potápění ubíralo svou vlastní cestou. Dnešní sportovní potápění, při kterém se používají ploutve, dýchací trubice a přístroje, je samostatnou disciplínou.

3.2.

VÝVOJ PLAVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČSSR

3.2.1. POČÁTKY PLAVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

Naše země prošly poněkud odlišným historickým vývojem, než jaký známe u Řeků a Římanů. Otrokářský řád se u nás nerozvinul a naše kmeny přecházely většinou od prvobytně pospolné společnosti přes období předfeudální k feudalismu. O plavání z těchto dob nemáme žádné doložené zprávy. František Palacký v Dějinách národu českého při charakteristice Slovanů uvádí: ,, Slované byli podle starých zpráv středně vysocí…,ve vodě, zvláště co plovači a potápěči, se dobře znali. 8 ‘‘ Byzantský Mauritius psal o Slovanech, jak byli vynalézaví ve způsobu boje, jak se uměli rychle přepravovat přes řeky, ,,předčíce z toho hlediska všecky lidi‘‘. Z naší historie se dovídáme, že české vojsko se nejednou vyznamenalo v bojích právě tím, že přeplavalo řeku a zvítězilo nad překvapeným nepřítelem (památná bitva krále Vladislava II. roku 1158 před Milánem). Jinak za feudalismu upadalo plavání v naší zemi vlivem křesťanství právě tak jako všude jinde. O plavání, zvláště o jeho organizovaném výcviku, můžeme hovořit až v prvé polovině 19.století. Už roku 1808 byly v Praze na Vltavě vybudovány dvoje lázně, jako první ve střední Evropě. Výuka plavání na Vltavě byla zpočátku jenom pro vojsko. Teprve později se každý pražský občan mohl zúčastnit plaveckého cvičení. Vyučování bylo denně pro muže, pro ženy jen v neděli a ve svátek. Pro ty, kteří už dovedli trochu plavat, byly otevřeny také

8

HOCH, M.: Plavání (teorie a didaktika). Praha, SPN 1983, s.18.

16

doškolovací. Situace v Praze se poněkud zlepšila, když byla v roce 1840 zřízena na Vltavě – vedle tzv.vojenské plovárny – další plovárna zvaná občanská. Chodilo tam hodně diváků. Zpráva v časopise Česká včela (dříve psáno Česká wčela) z roku 1845 uvádí , že měla 4029 předplatitelů. První plavecké závody u nás se konaly roku 1845 při příjezdu prvního parního vlaku z Olomouce do Prahy. Závody v těchto dobách se pořádaly v rámci lidových slavností a měly převážně exhibiční charakter. Počátky sportovního plavání souvisely se zakládáním prvních sportovních klubů v 90. letech minulého století. Dne 5. srpna 1895 uspořádal náš nejstarší sportovní klub AC Praha plavecké závody mezi Slovanským (Žofínským) a Střeleckým ostrovem v Praze. Mezi nadšené organizátory patřil i spisovatel Ignát Hermann. V těchto dobách se plavání pěstovalo převážně ve veslařských klubech. Roku 1896 bylo uspořádáno první mezinárodní mistrovství zemí Koruny české. Zvítězil Eugen Wolf z Wiener Amateur Schwimmclubu. Závodu se též zúčastnili plavci z Magyár Uszo a z Vratislavi. Na mistrovství se plavala hlavní disciplína 2000 metrů volný způsob. Teprve později byl pořad rozšířen o závod na 500 metrů volný způsob o Stříbrný věnec města Prahy. To, že hlavní soutěží byla distanční disciplína, bylo odrazem tehdejších pokusů o přeplavání mořských úžin.9 Pořadatelé se snažili zvýšit přitažlivost plaveckého sportu různými atraktivními vložkami. Tak v Roudnici roku 1902 zařadili do pořadu závody na neckách, v sudu a na kládě. Lidé proto pohlíželi na plavání jako na atrakci. Pravděpodobně z toho důvodu, ale i z důvodů náboženských, měli plavci-studenti ve školách potíže. Aby se vyhnuli pronásledování ze strany učitelů, používali pseudonymy (Jesenský-Nessej, Riedl-Vodník, Franěk-Sumec atd.). Z nejvýznamnějších závodů před první světovou válkou je třeba jmenovat závod Napříč Prahou, který byl založen v roce 1906 podle vzoru závodu Napříč Paříží. Velmi populární soutěží byl též Bürgermeisterův memoriál. Závody se konaly většinou na vorových plovárnách a na Císařské louce.10 Mezi nejlepší plavce tohoto období patřili bratři Bürgermeisterové, Riedl, Prüll, Čeleda, Žagar, Boranda, Machulková, Vltavská, Rybová, Mejzlíková a další. Velkou publicitu

9

BUBNÍK, M. et al. Plavání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. s.12.

10

BĚLOHLÁVEK, J. Stručné dějiny plaveckého sportu v ČSR. In Sborník ÚV ČSTV sekce plavání. Praha,

1963, s.6.

17

mělo vítězství Prülla před Žagarem a Čeledou na mezinárodních závodech na Bledu v roce 1911. Vodní pólo se začalo hrát až roku 1914. První zápas byl sehrán 5. července 1914 na rybníku branických ledáren mezi AC Spartou a SK Podolí. Neveřejné utkání, podle pravidel, která přeložili z angličtiny B. Rauch a J. Riedl, skončilo nerozhodně 0:0. Pro veřejnost se utkání opakovalo o týden později. Před návštěvou 4000 diváků zvítězila Sparta 3:0.11

11

HOCH, M.: Plavání (teorie a didaktika). Praha, SPN 1983, s.20.

18

4. VÝVOJ PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ 4.1. VÝVOJ PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ OD POČÁTKU DO VÝSTAVBY KRYTÝCH LÁZNÍ (1926 – 1965)

Plavání se řadí k nejstarším sportům provozovaným ve Znojmě. První záznamy o organizovaném plavání ve Znojmě a o účasti znojemských plavců na závodech pocházejí z roku 1926. V té době se ve Znojmě využívaly dvě říční plovárny, vybudované na řece Dyji občanská a vojenská.12 Již v této době byl plavecký trénink prováděn systematicky. Třikrát týdně probíhal praktický trénink na plovárně a teorii byly vyčleněny zvláštní hodiny, kde se studoval závodní plán, režim, řád, pravidla, technika a podobně. Od roku 1928 se již pravidelně konaly ve Znojmě plavecké závody o přebor města Znojma13, které organizovala převážně YMCA, méně pak Sokol a Skaut. V této době jsou již vysíláni někteří nadšenci do státních plaveckých kurzů v Nymburku. Plavecký odbor při znojemském Sokolu vznikl roku 1933. Zpočátku jej vedl Vladimír Mareš, později byl vystřídán Waltrem Stehlíkem, který byl sám vynikajícím plavcem. V těchto letech došlo ke značnému rozšíření činnosti v úseku plavání. Znojemští plavci absolvovali četná meziklubová utkání a zúčastnili se celé řady mistrovských závodů v rámci ČOS ( = České obce sokolské) , jako například na VIII. Všesokolském sletu v Praze, mezisletových závodů ČOS, župních plaveckých závodů ve Znojmě, celostátních mistrovství v Praze a mnoho dalších sportovních střetnutí. 14

4.1.1. PRVNÍ ZÁVODNÍCI

K tehdejší generaci znojemských plavců patřili zejména Vilém Havlíček, Walter Stehlík, Otta Entler, Karel Poidinger, Robert Kopeček, Karel Krafka, Jan Kundera, Ferdinand Stehlík, Emil Machain, Jiří Komenda, Jan Redinger, Kalík ml.a st., E. Čechová, Vácha, Illich, Švec, Pellant, Plocek, Slavíček, Novák, Kopečný, Mašek, Kotačková, Konečný, Chlupáček, Navrátil a další.

12

Viz obrazová příloha č. 3-10 Viz obrazová příloha č. 11 14 Pamětní spis ‘‘Deset let znojemského plavání ‘‘,1966-1976. 13

19

4.1.2. DALŠÍ PLAVECKÉ SPORTY

Mezi další provozované plavecké sporty ve Znojmě se řadí skoky do vody a vodní pólo. Mnoho zmínek o těchto dvou sportech nemáme, neboť byly organizovány okrajově a doplňkově v rámci plaveckých závodů a exhibic ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. O tyto dva plavecké sporty se přičinilo pouze pár jednotlivců a nadšenců. Skoky do vody a vodní pólo se už dlouhou dobu ve Znojmě neprovozují. Znojemští dorostenci soutěžili také na počátku 30. let ve skocích do vody. Na župních závodech v roce 1929 byl úspěšný Antonín Vaněk a v roce 1931 na týchž závodech Jan Šrůtka. Od roku 1930 se datují první pokusy o hru vodního póla. V roce 1935 nastal pokles dalšího rozvoje plavání ve Znojmě, což nepříznivě ovlivnila nově postavená Vranovská přehrada a příliš studená voda v řece Dyji.

4.1.3. PLÁVÁNÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

Po druhé světové válce v roce 1945 plavci jako jedni z prvních obnovili svoji činnost. Uspořádali náborové závody ,,Napříč Dyjí‘‘ za účasti 40 plavců a plavkyň. Součástí závodů byly ukázky skoků do vody. Sezóna probíhala pouze v letních měsících a byla značně narušena spodní studenou vodou z Vranovské přehrady. Ještě v letech 1946 a 1947 vykazuje plavecký odbor Sokola činnost, která se však omezovala jen na období od června do srpna. Už tehdy se však jednoznačně projevilo, že pro další rozvoj plavání ve Znojmě bude nezbytné vybudovat kryté lázně uprostřed města. K poválečným závodníkům ve Znojmě tehdy patřili Tomková, Mácová, Sedláčková, Mášová, Hájková, Jelínková, Švejdová, Gurková,, Ing. Růžička, Holiš, Přikryl, Pekárek, Churfürst, Brouček, Chromý, Blažek a jiní. Ve skocích do vody soutěžil František Bouchal, Surý a někteří další. Vedoucím plaveckého odboru Sokola byl Karel Vacula, kolektiv dalších funkcionářů tvořili Ing. Růžička, Alena Niklová a František Buchal. Po této plavecké éře nemělo město Znojmo téměř 20 let organizované plavání. V roce 1964 byl z iniciativy Jindřicha Ševčíka založen první ročník ,, Plavby přes Vranovskou přehradu‘‘ , kterou každoročně pořádal OV ČSTV ve Znojmě. 15

15

Pamětní spis ‘‘Deset let znojemského plavání ‘‘,1966-1976.

20

4.2. ZALOŽENÍ PLAVECKÉHO ODDÍLU TJ ZNOJMO (1966) Klíčovým datem se stal druhý říjen 1965, kdy byly slavnostně otevřeny kryté lázně ve Znojmě s plaveckým bazénem se čtyřmi drahami o rozměrech 25 x 10 m.16 Ano, ten bazén, který slouží k tréninku i nyní na počátku 21.století. Ještě téhož večera (2.10.1965) v novém krytém bazénu předvedly brněnské akvabely ZKL svůj pořad nazvaný ,,Staletí ve vodě‘‘. Po slavnostním otevření krytých lázní se naskytla možnost obnovit plavecký oddíl. Téměř celý rok se vedla jednání o možnosti založit ve Znojmě plavecký oddíl. Nebylo snadnou záležitostí založit plavecký oddíl, neboť žádná ze znojemských tělovýchovných jednot nechtěla převzít riziko finančně velmi náročného sportu. Začátkem roku 1966 byla utvořena při OV ČSTV komise základního plavání se zaměřením na výcvik neplavců. Nakonec přijala plavce za své Tělovýchovná jednota Znojmo. Ústřední postavou při založení plaveckého oddílu byl František Ryčl17, který přišel do Znojma již s některými zkušenostmi z tohoto sportu. František Ryčl založil vůbec první plavecký oddíl na jižní Moravě, byla to Rudá hvězda Hrušovany.18 Založení znojemského plaveckého oddílu se datuje na 11. října 1966, kdy byly uskutečněny první náborové plavecké závody znojemských škol. Organizace plaveckého oddílu se ujalo několik nadšenců, kteří vyvářeli podmínky pro zdárný chod oddílu. Předsedou nově založeného oddílu se stal František Ryčl, dalšími spolupracovníky byli Karel Neuwirth, Karel Vrzáček, Pavel Chlup, Karel Pavlíček a Emil Pelán. Významný podíl na vytváření podmínek pro perspektivní rozvoj znojemského plavání měl tehdejší předseda TJ Jan Bachman. V době založení měl plavecký oddíl 62 dětí. Plavecký trénink se konal pouze 2 hodiny týdně, a to v neděli od 7 do 9 hodin ráno. Mimo to každou středu byla příprava v tělocvičně na ZDŠ nám. Republiky. K prvním závodníkům z té doby, kteří zůstali dlouhodobě plaveckému oddílu věrni, patřili Jan Bachman ml., Jan a Ivana Havlišovi, Josef Čurda, Marie a Jaromíra Šulovy, Naďa Skokanová, Alena Musilová, Pavel Jockel, Jarmila Petrželková. Libuše Drábková, Eva Soušková, Vlastislav Tomeček, Jiří a Josef Hlávkovi a další.19

16

Viz obrazová příloha č. 12 Viz obrazová příloha č. 13 18 RYČL FRANTIŠEK, bytem Znojmo, Pražská 4b; člen znojemského oddílu plavání TJ Znojmo (1966 - 1968) , záznam učiněn 9.12.2008. 19 ŠULA JAROSLAV, bytem Znojmo, Palliardiho 2580/55; člen znojemského oddílu plavání TJ Znojmo (1968-současnost), záznam učiněn 8.12.2008. 17

21

Členská základna od roku 1966 do 2006 Při založení oddílu plavání v roce 1966 měl oddíl celkem členů během 35letého trvání oddílu bylo přijato za stejné období odešlo evidenční stav členů k 31.12.2000 evidenční stav členů k 31.12.2005

68 členů 1955 členů 1669 členů 354 členů 339 členů

Průměrný stav členské základny za uplynulých 40 let je asi 220 členů/rok. V roce 2000 měla členská základna podle věkových kategorií toto složení žáci

153

žákyně

99

dorostenci

25

dorostenky

11

muži

40

ženy

26

celkem

354

Stav členstva v závodnických kategoriích je třeba částečně regulovat s ohledem na kapacitní možnosti plaveckého bazénu a také s přihlédnutím na vysoké finanční náklady – pronájem bazénu. Roční přírůstek cca 55 nových členů sice svědčí o zájmu o plavecký sport, avšak mnozí brzy se závodní činností vzhledem k náročnosti tréninkového procesu skončí.20

20

Pamětní spis ‘‘Historické mezníky znojemského plavání ‘‘,1966-1996

22

Stav členské základny TJ Znojmo na počátku v jednotlivých desetiletí : Rok 1966 (založení oddílu) 1970 1980 1990 2000

Členská základna 68 79 111 137 354

23

4.3. VÝVOJ PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ OD ROKU 1966 DO ROKU 2006

Z velké části půjde o vývoj a výčet úspěchů plaveckého oddílu TJ Znojmo za uplynulých 40 let. Na to naváží další kapitoly, které jsou rozděleny následovně: vývoj výuky plavání, výstavba sportovních zařízení, Velká cena města Znojma, významné osobnosti TJ Znojmo, účast znojemských plavců na OH a nejlepší závodník – Květoslav Svoboda. 1966 Plavecký oddíl po svém založení na podzim roku 1966 pod vedením Františka Ryčla začal nejprve doplňovat stav členstva. Bylo získáno asi 65 členů, kteří byli rozděleni postupně do dvou skupin, a to na družstvo dospělých a pionýrský plavecký kroužek. Všichni členové dostali za úkol dosáhnout do konce roku určeného časového limitu. Limity, které byly stanoveny, splnilo do konce roku 23 dospělých a 38 žáků.21

1967 Tento rok byl zahájen první výroční členskou schůzí plaveckého oddílu, která se konala 15.1.1967 v Domě pionýrů a mládeže ve Znojmě. Plavecký oddíl TJ Znojmo už disponuje s dostatečnou základnou závodníků, kteří se začínají specializovat na určité plavecké způsoby. Trénink je zaměřován na první měření sil. První plavecké závody se konají v neděli 5.2.1967 mezi TJ Znojmo : Spartak Jihlava, které skončilo v bodovém poměru 71:170. Mnohem zkušenější a trénovanější družstvo hostů vyhrálo všechny disciplíny. Nejlepšího umístění ze znojemských závodníků dosáhla Alena Musilová, která na 50 m prsa obsadila druhé místo. Ostatní závodníci se přes velkou snahu neprosadili. Nejlepší z nich byli: Vlastislav Tomeček, Pavel Kvapil, Jan Kárník, František Pokorný, Jan Bachman, Pavel Jockel, Václav Hampapa, Jiří Hlávka, Ivana Havlišová, Jiřina Formanová, Zdena Drábková, Dagmar Zelená, Jarmila Petrželková. V dalším utkání svedli již naši plavci velmi vyrovnaný boj s KPS Brno, kterému podlehli těsně 110:112 až závěrečnou štafetou. V tomto roce přichází z Brna zkušený trenér František Zoufalý. Má kvalifikaci trenéra II.třídy a stává se významným spolupracovníkem v trenérském kolektivu.

21

Kronika Františka Ryčla, 1965-1969

24

Odvetné utkání 14. května s Jihlavou skončilo již příznivějším rozdílem 151:89. V tomto utkání splnilo 5 závodníků limit II. výkonnostní třídy. Družstvo bylo posíleno příchodem dorostenky Ivany Baronové, která byla nositelkou I. výkonnostní třídy. Prvním významnějším úspěchem znojemského oddílu bylo 1.místo Ivany Havlišové na 100m prsa na oblastních přeborech oddílů bez zimních lázní. Ještě většího úspěchu dosáhla Ivana Baronová, která zvítězila na 200m znak (I.výkonnostní třída) na oblastních přeborech v Jihlavě. Na těchto přeborech se umístila ještě Ivana Havlišová na 10.místě, z chlapců v Gottwaldově se umístili na 4. místě Zdeněk Bachman a Jan Havliš, Josef Čurda byl 6. V tomto roce získali znojemští plavci limity II. výkonnostní třídy u pěti závodníků. V roce 1967 se stává Okresní dům pionýrů a mládeže ve Znojmě patronátním zařízením plaveckého oddílu.22

1968 V tomto roce bojovali znojemští závodníci v bazénech téměř celé republiky. Do žákovského družstva Moravy na utkání Morava – Slovensko byl zařazen závodník Pavel Jockel. Z oblastních přeborů Jihomoravského kraje si

závodníci odnesli šestkrát 1.místo.

Lenka Toufarová byla 1. na 200m znak a 100 m prsa, Zdeněk Bachman 1. na 100 m znak, Jan Bachman 1. na 100 m volný způsob, Jaromíra Šulová 1. na 100 m volný způsob a Stanislava Bílková 1. na 100 m prsa. Mezi prvními třemi se umístili i další znojemští závodníci: Věra Svobodová, Libuše Ryšková, Lýdie Vilčková, Dušan Kyněra, Jan Havliš, Alena Musilová, Jarmila Petrželková, Josef Hlávka a Alena Čajková. V celkovém hodnocení se TJ Znojmo na oblastních přeborech umístila na 3. místě za RH Brno a Gala Prostějov. V roce 1968 opět zaplavala závodnice Ivana Baronová limit I. výkonnostní třídy a 12 závodníků splnilo limit II. výkonnostní třídy. V tomto roce se již plavecký oddíl řadí mezi dobré oddíly v Jihomoravském kraji. Členská základna se během roku natolik rozšířila, že bylo nutné reorganizovat a rozšířit výbor oddílu tak, aby trenéři nebyli zatěžování organizačními úkoly. Byl zvolen třináctičlenný výbor převážně z řad rodičů dětí z plaveckého oddílu. Předsedou se stal František Soušek a dalšími členy byli Eva Adámková, Stanislava Bílková, Josef Hlávka, Emil Jockel, Anna Lukšová, Miroslava Nachtnéblová, Stanislav Obořil, Ivana Svobodová, Jaroslav Šula, Věra Velebová, Jaromír Vilček a František Zoufalý. Tohoto roku byla založena dnes již tradiční Velká cena Znojma. I. ročník byl zaměřen 22


25

na žactvo kategorie C. Prvního ročníku se zúčastnilo 10 oddílů, zvítězilo družstvo VŽKG, TJ Znojmo skončila na 4. místě. Ze znojemských závodníků se nejlépe umístili: Zdeněk Bachman byl 1 .na 50 m volný způsob a 50 m znak, Lenka Toufarová byla 2. na 50 m volný způsob a 50 m prsa.23

1969 Oddíl v tomto roce má již dobré družstvo žen, které se umístilo v severomoravské divizi na 3.a 4. místě ze šesti oddílů. V sestavě družstva TJ figurovaly tyto závodnice: Ivana Baronová, Ivana Havlišová, Hana Rozehnalová, Alena Musilová, sestry Marie a Jaromíra Šulovy, Jana Zezulová, Eva Soušková, Jarmila Petrželková a Eva Šimková. Na oblastních přeborech si již několik závodníků vybojovalo postup na přebory ČSR. Celkově bylo družstvo TJ Znojmo na oblastních přeborech se ziskem 2071 bodů na 3. místě opět za RH Brno, Galou Prostějov, před KPS a Vyškovem. Limit I. výkonnostní třídy si opět udržela závodnice Ivana Baronová, limit II. výkonnostní třídy splňovalo 13 závodníků. Nejlepší umístění na zimních přeborech dospělých ČSSR: 5.- 6. místo Ivana Baronová, na přeboru dorostu: 11.- 12. místo Jiří Hlávka, 14. místo Pavel Jockel. Na letním poháru žactva ČSR se nejlépe umístila Radomíra Nováková, která obsadila 2. místo na 50 m prsa. Na 4. místě se umístila Alena Musilová a Stanislava Bílková, na 5. místě Jiří Mazač, na 6. místě Věra Svobodová a na 8. místě Jan Havliš. Jan Havliš byl nominován do družstva žactva Moravy na trojutkání Čechy – Morava – Slovensko, kde skončil na 200 m prsa na 3. místě. Ve II. ročníku Velké ceny města Znojma dochází k rozšíření na všechny žákovské kategorie. Děvčata TJ Znojmo dosáhla pěkného 4. místa ze 22 oddílů (87 bodů), chlapci se umístili na 14. místě (1,5 bodů). Celkově TJ Znojmo obsadila 6. místo. Nejvíce bodů získaly Jana Adámková, Jana Svobodová a Věra Svobodová. Po ukončení sobotního závodu předvedla své exhibiční vystoupení ve skocích do vody olympijská vítězka Milena Duchková.24

1970

23

Kronika města Znojma, 1969

24

Kronika města Znojma, 1969

26

Roce 1970 se plavecká základna rozšířila tak, že oddíl do Jihomoravské divize postavil dvě družstva žen a dvě družstva mužů. Družstvo mužů divizi vyhrálo, ale v kvalifikaci o postup do II. ligy skončilo na 3. místě a nepostoupilo. Oblastního přeboru žactva se zúčastnilo 123 závodníků, bodovalo 62 závodníků, oddíl skončil na 3. místě ziskem 1680 bodů. Nejvíce bodů získali Jiří Kyněra, Zdeněk Bachman, Radomíra Kovářová, Jaromíra Šulová a Jana Svobodová. Na letním poháru žactva ČSR se nejlépe umístili na 5. místě Zdeněk Bachman, na 6. místě Radomíra Kovářová a Jiří Kyněra. Na přeboru ČSR dorostu a dospělých: na 12. místě Alena Musilová, na 13. místě Pavel Jockel a Jiří Hlávka. První výkonnostní třídu splnili 2 závodníci – Jiří Hlávka a Alena Musilová, II. výkonnostní třídu splnilo 13 závodníků ve 25 disciplínách. Ve III. ročníku Velké ceny města Znojma se družstvo TJ Znojmo umístilo na 12. místě s 33 body z 27 zúčastněných oddílů. Nejlepší umístění dosáhli Jana Cahová a Radomíra Kovářová. Úspěšný plavecký rok oddílu TJ Znojmo byl korunován úspěchem v anketě redakce Znojemska. Mezi kolektivy se umístilo družstva mužů ve složení Páleník, Palatka, Jánský a Němec krásným třetím místem.25

1971 V roce 1971 se divize Jihomoravského plaveckého svazu opět zúčastnila dvě družstva mužů a dvě družstva žen. Jak družstvo mužů, tak i žen soutěž vyhrálo. Družstvo mužů se v kvalifikaci pro II. ligu neprosadilo a nepostoupilo, družstvo žen kvalifikaci vyhrálo a postoupilo do II. ligy. Družstvo žen II. ligy tvořily: Zdenka Drábková, Jaromíra Šulová, Hana Punčochářová, Jarmila Rožnovská, Eva Soušková, Jarmila Petrželková, Marie Šulová, Stanislava Obořilová a Jana Svobodová. Oblastních přeborů žactva se zúčastnilo 143 závodníků, 72 z nich bodovalo, oddíl se umístil na 3. místě, nejvíce bodů ze znojemských získali: Jiří Kyněra, Miroslav Mertl, Bedřich Daberger, Jana Cahová a Jarmila Rožnovská. Na oblastních přeborech dorostu a dospělých získali 1. místo Jiří Hlávka, Josef Hlávka, Jana Svobodová, Josef Čurda, Miroslav Mertl, Jana Cahová a Jiří Kyněra. V kategorii dospělých skončil Jan Havliš na 12. místě, Jarmila Petrželková a Zdeněk Bachman skončili 13. místě.

25

Pamětní spis ‘‘Deset let znojemského plavání ‘‘,1966-1976

27

V roce 1971 I. výkonnostní třídu dosáhl Jiří Hlávka na 100 m volný způsob a nově získal Jan Havliš na 200 m prsa. Držiteli II. výkonnostní třídy bylo 20 závodníků v 51 disciplínách. Nejvíce Jaromíra Šulová a to v 7 disciplínách. Ve IV. ročníku Velké ceny města se TJ Znojmo umístila na 6. místě ze 17 oddílů, nejlepšího umístění dosáhli Miroslav Mertl, Jarmila Petrželková a Pavel Kočica. Družstvo žen, jako nový účastník II. Ligy v plavání, se umísťuje v anketě redakce Znojemska na 2. místě mezi sportovními kolektivy.26

1972 V tomto roce největšího úspěchu dosáhl člen oddílu Jiří Kyněra, který se na zimním přeboru žactva umístil dvakrát na 3. místě ve znakových disciplínách. Lenka Demlová se rovněž umístila 2 x na 3. místě letního přeboru ČSR a to na 50 a 100 m znak. Družstvo žen však přes velkou snahu sestoupilo z II. ligy. Velkého úspěchu dosáhli muži, kteří se probojovali do II. ligy v sestavě: Jan Bachman, Zdeněk Páleník, Zdeněk Zahradník, Jiří Kyněra, Dušan Kyněra, Jan Havliš, Petr Kohoutek, Vlastislav Tomeček a Jiří Šimr. Krajských přeborů se zúčastnilo 109 závodníků v kategorii žactva a 16 závodníků v dorostenecké kategorii. Na přebory ČSR se probojovalo 10 závodníků v žákovských kategoriích. V dorostu 8 závodníků. Nejlepšího umístění vedle Jiřího Kyněry a Lenky Demlové dosáhli: Jana Svobodová, Jana Cahová a Bedřich Daberger. Dne 3. března byla delegace plaveckého oddílu přijata vedoucím tajemníkem OV KSČ a projednala s ním současný stav a perspektivy znojemského plavání. V roce 1972 bylo držiteli II. výkonnostní třídy celkem 22 závodníků v 73 disciplinách, nejvíce Jiří Kyněra v 8 disciplinách. Konal se V. ročník Velké ceny města Znojma. Tělovýchovná jednota Znojmo se umístila na 9. místě z 21 oddílů, nejlepšího umístění dosáhli: Bedřich Daberger - 1. místo na 100 m znak, Jiří Kyněra 2. místo na 100 m znak a 100 m volný způsob a Lenka Demlová 3. na 50 m znak. Od 1. září 1972 byl při ZDŠ Václavské náměstí otevřen první ročník plavecké sportovní třídy pro žáky 6. třídy. Byl proveden výběr 27 žáků, kteří mají předpoklady ke zvýšení sportovní výkonnosti a k optimálnímu rozvoji zdatnosti. Poněvadž tato třída není zatím schválena příslušnými orgány, bude prozatímně podle dohody s odborem školství ONV 26

ŠULA JAROSLAV, bytem Znojmo, Palliardiho 2580/55; člen znojemského oddílu plavání TJ Znojmo (1968-současnost), záznam učiněn 8.12.2008

28

ve Znojmě financována z místních zdrojů. Třídním učitelem se stává František Mittner, trenérem plavání František Zoufalý.27

1973 Družstvo mužů bojovalo ve II. lize, obsadilo 5. místo ze šesti oddílů. Pro reorganizaci soutěže se mělo zúčastnit kvalifikace, ze které odstoupilo pro nedostatek závodníků. Krajských přeborů žactva se vítězně zúčastnili: Miroslav Mertl, Lenka Demlová, Bedřich Daberger, Jana Cahová, Dalibor Nesnídal, Ladislav Veleba a Jarmila Doležalová. Na přeborech ČSR žactva se nejlépe umístili Bedřich Daberger na 5. místě, Miroslav Mertl na 6. místě a Lenka Cahová na 9. místě. Na přeboru ČSR dorostu byl Jiří Kyněra na 6. místě. V roce 1973 byl Jiří Kyněra zařazen do juniorského reprezentačního družstva ČSSR. V tomto roce získal Jiří Kyněra I. výkonnostní třídu v pěti disciplinách, držiteli II. výkonnostní třídy bylo 21 závodníků v 58 disciplinách, nejvíce Jana Svobodová v 7 disciplinách. Na VI. ročníku Velké ceny města Znojma se družstvo TJ Znojmo umístilo na 11. místě z 19 oddílů, nejlepšího umístění dosáhli: Jiří Kyněra, Dalibor Nesnídal a Miroslav Mertl. Jiří Kyněra obsazuje v anketě o nejlepšího sportovce na Znojemsku 4. místo.28

1974 Oddíl se zúčastnil soutěže v divizi družstev, ale vlivem odchodu starších závodníků končí obě družstva na 3. místě. Oddíl prodělává generační přelom, z oddílu odchází starší závodníci. V srpnu 1974 nastupuje do funkce trenérky z povolání bývalá československá reprezentantka

Zuzana Marková - Marešová, která se zaměřuje na výběr mladých

perspektivních závodníků a připravuje základnu pro tréninkové středisko mládeže. Díky odbornému a systematickému vedení tréninku dosahuje již v druhé polovině tohoto roku dosud největšího úspěchu. Dalibor Nesnídal se stává dvojnásobným žákovským přeborníkem ČSR a to na 100 a 200 m znak, Petr Šareš byl třetí na 100 m prsa a Bedřich Daberger 5. na 100 m znak. Tři závodníci získali I. výkonnostní třídu ve 4 disciplinách: Světlana Kudlová na 100 a 200 m prsa, Jarmila Doležalová na 100 m prsa a Zdeněk Páleník na 100 m volný způsob. II. výkonnostní třídu získalo 12 závodníků.

27 28

Kronika města Znojma, 1972 Pamětní spis ‘‘Deset let znojemského plavání ‘‘,1966-1976.

29

Na VII. ročníku Velké ceny města Znojma se domácí oddíl umísťuje na 13. místě mezi 22 oddíly, nejlépe se umístili: Petr Šareš, Bedřich Daberger, Jarmila Doležalová a Rostislav Smrčka.29 Dalibor Nesnídal se umístil v anketě redakce Znojemska a OV ČSTV ve Znojmě o ,,nejlepšího sportovce´´ na třetím místě a podtrhl tak svůj velmi úspěšný rok.

1975 Dne 1. února 1975 zahajuje činnost tréninkové středisko mládeže při TJ Znojmo. Vedoucí TSM byla jmenována Zuzana Marešová. Úkolem střediska je zabezpečovat všestrannou výchovu sportovně talentované mládeže podle potřeb vrcholového sportu. TSM je podřízeno OSTM ČÚV ČSTV a je součástí vrcholového sportu. Slavnostní zahájení činnosti se konalo 12.3.1975. Vedení na kvalitní a odborné úrovni napomáhá ke zlepšení výkonů většiny vybraných závodníků a je dosahováno ještě větších úspěchů než v minulém roce. Znojemské středisko, které bylo ustanoveno zatím jako jedno ze čtyř plaveckých tréninkových center mládeže, při zahájení mělo 11 závodníků, kteří byli vybráni na základě stanovených kriterií a limitů. Byla rovněž ustanovena rada TSM, která je poradním orgánem vedoucího TSM. Funkci lékařky tréninkového centra mládeže převzala MUDr. Pavla Pechová. Dalibor Nesnídal30 získal tomto roce čtyři tituly žákovského přeborníka ČSR ve znakových disciplinách, Rostislav Smrčka31 získal titul přeborníka ČSR žactva na 100 m prsa. Vedle těchto umístění na přeborech ČSR je třeba jmenovat dobré výkony Ivy Neuwirthové, Miroslava Mertla a Petry Jordánové. V tomto roce byl nominován do širšího olympijského výběru pro olympiádu v Moskvě Dalibor Nesnídal. I. výkonnostní třídu obhájily v roce 1975 Jarmila Doležalová, Světlana Kudlová, II. výkonnostní třídu získalo 9 závodníků. Na VIII. ročníku Velké ceny města Znojma v plavání se TJ Znojmo umístilo na 7. místě z 21 oddílů. Nejúspěšnější byl Dalibor Nesnídal, dále pak Petra Jordánová, Iva Neuwirthová, Světlana Kudlová a Miroslav Mertl. Dnem 30. června byla po tříletém trvání zrušena plavecká třída 8. ročníku ZDŠ Václavské náměstí. Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit její legalizování a s ohledem na utvoření tréninkového centra mládeže nebylo důvodu dalšímu pokračování této činnosti. 29

Znojemsko, 30. 11 1974, s. 4.

30

Viz obrazová příloha č. 14 Viz obrazová příloha č. 15

31

30

Zájem dětí poklesl na minimum, takže vydrželo jen několik jedinců, kteří přešli do plaveckého oddílu. I v roce 1975 potvrdil své kvality Dalibor Nesnídal čtvrtým místem v anketě o nejlepšího sportovce Znojemska.32

1976 V tomto roce je tomu přesně 10 let, co byl založen znojemský plavecký oddíl TJ Znojmo. Oslavou tohoto jubilea jsou kvalitní výsledky závodníků tohoto oddílu. Po Daliboru Nesnídalovi byl nominován do výběru pro olympijské hry 1980 v Moskvě také Rostislav Smrčka. Tréninkové středisko mládeže vstoupilo do druhého roku svého trvání. Všichni závodníci TSM zlepšili své výkony. Od 1. června byla založena pionýrská skupina TSM v čele s trenérkou Zuzanou Marešovou. Jubilejní rok 1976 je ve znamení nástupu nejmladší generace závodníků. Úspěšně si vedl na krajských přeborech Tomáš Jordán, který získal 5 titulů, Petra Jordánová, Dalibor Nesnídal po 3, Rostislav Smrčka 2, Iva Moltašová a Jiří Šrůtka po 1 titulu. Uskutečnilo se přátelské utkání s Fezko Strakonice. Naši soupeři byli lepší a zvítězili. Velmi dobře si vedla Iva Neuwirthová v disciplíně na 100 m prsa s časem 1:25,2 a získala I. výkonnostní třídu. Úspěšní byli žáci na letních přeborech ČSR žactva. Petra Jordánová získala titul Přeborníka ČSR na 200 m volný způsob, dále byla 2 x druhá na 100 a 200 m znak. Dalibor Nesnídal opět získal 2 přebornické tituly za 100 a 200 m znak. Tomáš Jordán se umístil na 2. místě v disciplíně 200 m polohový závod a byl ještě 2 x třetí na 100 m volný způsob a 100 m motýlek. Iva Neuwirthová obsadila 4. místo na 100 m prsa a Rostislav Smrčka byl 4. na 200 m polohový závod a 5. na 100 a 200 m prsa.33 Petra Jordánová se umístila v anketě okresu Znojmo ,,o nejlepšího sportovce‘‘. (Od roku 1976 do roku 1986 nebyla v některých letech v anketě desítka sportovců vyhodnocena podle pořadí, nýbrž od 2.- 10. místa byla sestavena v abecedním pořadí).34

1977 Na plaveckých přeborech ČSR žactva vybojovala Dana Burianová dvě zlaté v závodě na 50 a 100 m prsa, dále pak skončila čtvrtá na 200 m polohový závod a pátá na 50 m 32


33

Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1976 Kronika města Znojma, 1976

34

31

motýlek. Rostislav Smrčka skončil pátý na 100 m prsa a osmý na 200 m polohový závod. Na VIII. ročníku Velké ceny Kooh-i-nooru v Českých Budějovicích obsadila Jarmila Doležalová druhou příčku na 100 m prsa, Bedřich Daberger byl pátý na 100 m znak a Miroslav Mertl v disciplíně 200 m znak devátý.35 Trenérka Zuzana Marková - Marešová, která stála za výrazným zlepšením úrovně tréninkové procesu a tím i daných zlepšených výkonů plavců TJ Znojmo, po různých neshodách v oddílu odchází.36 V tomto roce se konala jubilejní X. Velká cena města Znojma.

1978 Ve dnech 25. a 26. listopadu 1978 uspořádal plavecký oddíl ODPM při TJ Znojmo v krytých lázních ve Znojmě XI. ročník Velké ceny města Znojma v plavání. Na Velké ceně startovali nejlepší závodníci z 26 plaveckých oddílů. Závody měly velmi dobrou úroveň, několikrát byly překonány rekordy Velké ceny. Ze Znojemských plavců se na stupně vítězů probojoval jen Bedřich Daberger, který překonal dva oddílové rekordy. Domácí závodníci sice překonali 12 osobních rekordů, jejich výkony však stačily v umístění oddílů až 11. místo, což se nedá srovnávat s předcházejícími dvěma ročníky. Nejvíce bodů pro znojemský oddíl získala Lenka Pavlíková. Vítězem se stalo družstvo Koh-i-noor České Budějovice, které těsně porazily RH Brno. V tomto roce TJ Znojmo – ODPM oddíl plavání uspořádal od 1.7 do 14.7. letní plavecký tábor v Rožnově pod Radhoštěm.37

1979 Kvalitními výsledky v roce 1979 se prezentovala čtveřice závodníků - Dalibor Nesnídal, Jan Nevrkla, Petra Jordánová a Dana Burianová. Letošního roku uspořádal plavecký oddíl čtrnáctidenní soustředění v rekreačním středisku Jahodník u Smolenic v trnavském okrese. Tohoto soustředění se zúčastnilo 61 závodníků. 1. a 2. prosince 1979 byl znojemský bazén dějištěm XXII. ročníku Velké ceny města Znojma v plavání. Během závodů byl šestkrát překonán rekord Velké ceny. Na stupně vítězů se probojovaly Dana Burianová a Věra Písaříčková. Dobře zaplavali ještě Radek Beinhauer,

35

Znojemsko, 19. 1. 1977, s. 6. Znojemsko, 20. 7. 1977, s. 6 37 Kronika města Znojma, 1978 36

32

Petra Jordánová a Jan Nevrkla. Velkou cenu vyhrál plavecký oddíl Slavia Havířov před RH Brno a třetí skončila UK Bratislava. Domácí oddíl skončil na 9. místě z 19 oddílů.38 Dne 13. prosince 1979 sec konal v bazénu krytých lázní ve Znojmě tradiční dětský karneval.39

1980 V tomto roce si úspěšně vedli zejména Dalibor Nesnídal a Dana Burianová. Dalibor Nesnídal a Dana Burianová se také umístili v první desítce v anketě o nejlepšího sportovce okresu Znojmo. 40

1981 Významným mezníkem se stal rok 1981, příchodem čerstvého absolventa FTVS Jiřího Kyněry, který převzal funkci vedoucího trenéra oddílu a vedoucího trenéra TSM.41

1982 Jan Nevrkla se umístil mezi první desítkou sportovců na znojemském okrese.42

1983 Rok 1983 byl ve znamení výrazného zlepšení výkonnosti všech znojemských závodníků. Svědčí o tom řada medailových umístění na přeborech ČSR a ČSSR všech kategorií, krajských přeborech a nemistrovských závodech. Řada překonaných oddílových rekordů svědčí o skutečném skoku dopředu. Nejkvalitnějších výkonů v průběhu roku dosáhl Dalibor Nesnídal, který si svými výkony řekl o reprezentaci. Kvalitních výkonů dosáhl dále Jan Nevrkla, specialista na motýlek a výborná znakařka Petra Jordánová. V žákovské kategorii vynikal Radek Beinhauer, Tomáš Chlup, Radka Kratochvílová, Magda Šplíchalová a Radka Baklíková. V anketě ,,o nejlepšího sportovce‘‘ obsadil mezi jednotlivci druhé místo Dalibor Nesnídal a čtvrté Jan Nevrkla. Mezi nejlepší trenéry se dostal Jiří Kyněra.43

38

Znojemsko, 18. 7. 1979, s. 6 Znojemsko, 19.12. 1979, s. 6. 40 Kronika města Znojma, 1980 39

41

ŠULA JAROSLAV, bytem Znojmo, Palliardiho 2580/55; člen znojemského oddílu plavání TJ Znojmo (1968-současnost), záznam učiněn 8.12.2008 42 www.znojemskeplavani.cz 43 Pamětní spis ‘‘Historické mezníky znojemského plavání ‘‘,1966-1996

33

1984 Rok 1984 lze hodnotit z hlediska zlepšení výkonnosti jako nejúspěšnější za uplynulých 18 let činnosti oddílu plavání. Důkazem toho je postup družstva mužů do I. národní ligy, řada medailových umístění na přeborech ČSR a ČSSR všech kategorií, mezinárodních závodech a nemistrovských závodech. Odrazem velmi dobré výkonnosti bylo i zařazení 3 plavců do reprezentačního družstva ČSSR seniorů a juniorů.44 V tomto roce se ve Znojmě konala plavecká štafeta občanů města Znojma na 1000 x 100 m volný způsob. Plavecká štafeta se uskutečnila 26. a 27.4.1984. Slavnostní zahájení této akce, která proběhla v rámci sportovní části ČSS 85m provedl předseda Měst NV ve Znojmě Josef Svoboda. Po časovém signálu z Československého rozhlasu odplaval první úsek štafety místopředseda OV ČSTV Jiří Mikuláš a po něm následovali další účastníci. Ve Štafetě se vystřídali závodníci z 39 organizací a škol, a dále 96 jednotlivců. Mimo soutěž si ještě zaplavalo 285 plavců na vedlejších drahách. Závěrečný úsek štafety plaval předseda organizačního výboru štafety Ing. Přemysl Kališ. Výborná spolupráce s některými organizacemi a školami, jedinečná atmosféra, zejména v nočních hodinách, úsilí závodníků a obětavost pořadatelů, byla korunována třetím místem v kategorii měst do 50 tisíc obyvatel v čase 30:00:24,6. Nejlepšího výkonu dosáhl Dalibor Nesnídal (0:55,1), mezi ženami byla nejrychlejší Petra Jordánová (1:06,4). Nejstarší účastnící byla 61letá Olga Stráčková, nejmladší sedmiletá Nikola Timová, která obdržela po odplavání úseku za odměnu dort od RaJ Znojmo. K velmi dobrému průběhu přispěl znojemský závod Podniku racionalizace řízení a výpočetní techniky, který průběžně během závodu zpracovával výsledky na počítači umístěném přímo na bazénu. Závěrečné hodnocení plavecké štafety bylo dne 13.6.1984 za účasti představitelů Měst NV a tělovýchovy. Hlavní zprávu, kterou přednesl předseda organizačního výboru Ing. Přemysl Kališ, předcházel magnetofonový záznam z relace rozhlasu po drátě z průběhu znojemské štafety. Byl rovněž promítnut film, který pořídili pracovníci OKS ve Znojmě. Na

závěr obdrželi hlavní organizátoři čestná uznání za

organizaci plavecké štafety.45

1985 V tomto roce bylo dosaženo velmi kvalitních výkonů a umístění znojemských závodníků na přeborech ČSR a mistrovství ČSSR. Jak v soutěžích jednotlivců, tak především 44

Oddílová ročenka TJ Znojmo:

1984

45


34

v soutěži družstev bylo dosaženo ojedinělého úspěchu. Družstvo mužů zvítězilo v I. národní lize s velkou převahou a postoupilo do I. celostátní plavecké ligy. V žádném jiném odvětví sportu na znojemském okrese tento úspěch v účasti v celostátní lize dospělých nebyl doposud zaznamenán. Kádr družstva tvořili: Dalibor Nesnídal, Radek Beinhauer, Jan Nevrkla, Tomáš Danda, Tomáš Jordán, Milan Štola, Dalibor Neuschl, Tomáš Chloupek, Bedřich Daberger a Jiří Kyněra. Za trvale výborné výsledky v průběhu celé sezóny byli zařazeni Dalibor Nesnídal do reprezentace ČSSR a Radka Kratochvílová do juniorské reprezentace ČSSR. Na mezinárodních závodech v Amersfordu zaplaval na trati 50 m prsa československý rekord Dalibor Nesnídal, jehož hodnota byla 31,20.46 Na počest 40. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou byla 30. dubna 1985 uspořádána plavecká štafeta 40 x 1000 m volný způsob, které se uskutečnili závodníci oddílu plavání TJ Znojmo. Dosažený celkový čas na trati 40 tisíc metrů byl 11 hodin, 20 minut, 45,3 sekundy. Nejlepšího času dosáhl Dalibor Nesnídal a Radka Kratochvílová.47

Za zmínku stojí tyto výsledky: 1985 Družba R.Kratochvílová 100M

1:12,44

Družba Zlín

R.Kratochvílová 200M

2:34,76

Družba Zlín

1986 Znojemští závodníci pokračují ve vynikajících výsledcích, další výborný rok plaveckého oddílu. Důkazem toho jsou

přebornické tituly a medailová umístění v ČSR

a ČSSR ve všech věkových kategoriích v soutěži jednotlivců. Družstvo žen zvítězilo v KP družstev a postoupilo s převahou do I. národní ligy ČSR. V polovině soutěže je na 1. místě a bude se snažit postoupit do I. celostátní ligy. Oslabené družstvo mužů podle očekávání sestoupilo z I. celostátní ligy, ale vede si celkem dobře v I. národní lize a je předpoklad, že se udrží. Odrazem velmi dobré výkonnosti bylo zařazení Magdy Šplíchalové, Milany Pelechové a Radky Kratochvílové do reprezentačního družstva ČSSR juniorů. Radka Kratochvílová navíc vylepšila národní dorostenecké maximum v královské disciplíně 50 m volný způsob. Hodnota nového československého rekordu dorostenek na 25 metrovém bazénu měla 28,51. 46 47

Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1985 Znojemsko 2. 5. 1985, s. 4.

35

V tomto roce se opět konala štafeta občanů města Znojma na 1000 x 100 m volný způsob. Uskutečnila se ve dnech 30. a 31. října 1986. Slavnostní zahájení této nejvýznamnější akce masového sportu roku 1986 provedla místopředsedkyně Měst NV ve Znojmě Marie Plíšková. Na signál československého rozhlasu se ve čtvrtek v 7 hodin ráno jako první pustil do souboje s časem místopředseda Měst NV ve Znojmě Ing. Jiří Juránek a po něm následovali další účastníci. 48 Na plavecké štafetě se nejvíce podílely základní školy v počtu 567 účastníků, dále střední školy - 302 účastníků, odborná učiliště - 105 účastníků a další organizace – FRUTA, OÚNZ, ODĚVA, SVAZARM. Významně přispěly k zajištění štafety, především v noci, vojenské útvary a útvar PS. Ve štafetě celkem startovalo 1420 plavců. Úsilí organizátorů, ale především plavců, bylo korunováno pěkným úspěchem. V kategorii měst do 50 tisíc obyvatel obsadila štafeta v rámci ČSSR 3. místo a v rámci ČSR 2. místo v čase 29:47:25,56. Nejlepšího času mezi muži dosáhl Tomáš Danda (0:57,3) a mezi ženami Petra Písaříková (1:05,0). Nejstarším účastníkem byl 78letý Bohumil Vybíral. Po absolvování svého úseku obdržel každý plavec pamětní list. V roce 1986 se slaví 20. výročí od založení plaveckého oddílu ve Znojmě.49

1987 Velmi úspěšná sezóna pro znojemské plavání vyvrcholila účastí Magdy Šplíchalové na MEJ v Římě, kde obsadila v disciplíně na 200 m prsa skvělé 8. místo. Magdě Šplíchalové se také podařilo jako první v historii znojemského plaveckého oddílu získat titul ‘‘Mistr ČSSR‘‘ na 100 m prsa a to jak na zimním, tak i letním mistrovství ČSSR. Jejím vrcholem by měla být účast na letních olympijských hrách v Soulu. Za velmi dobré výkony byly zařazeny Magda Šplíchalová a Milana Pelechová do reprezentačního družstva juniorů ČSSR, Olga Šplíchalová do reprezentace mladších juniorů ČSSR. Na domácí scéně dobře zaplavali Tomáš Chloupek, Milan Štola, Radek Beinhauer, Marek Konečný, Pavel Meidl, Radka Kratochvílová, Diana Kamarýtová.50 Velkou nadějí do budoucna oddílů plavání jsou mladí perspektivní závodníci. Z těchto perspektivních závodníků je nutné jmenovat alespoň Tomáše Pelecha, Marcela Tomečka,

48

Znojemsko 2. 11. 1986, s. 6.

49

Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1986 Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1987

50

36

Libora Šarouna, Stanislava Ganzwohla, Nikolu Timovou, Kateřinu Nasadilovou, Janu Mahdalovou a další. Letos se konala jubilejní XX. Velká cena města Znojma v plavání.

Výsledky: Mistrovství Evropy juniorů M.Šplíchalová

200P

2:41,41

8. místo

MEJ Řím

1988 Další z úspěšných roků oddílu plavání je spojen především se jmény Magdy a Olgy Šplíchalových, které byly zařazeny do české reprezentace. Do širší reprezentace se vešla i Milana Pelechová a do juniorské reprezentace se dostaly Jana Mahdalová a Lada Šrůtková. Družstvo žen skončilo na 3. místě v I. národní lize ČSR, muži zvítězili v krajském přeboru, postup jim unikl o vlásek. Ze všech přebornických soutěží ČSR, ČSSR jednotlivců dovezli plavci medaile. Nejvýraznějších výsledků dosáhli: Magda Šplíchalová, Olga Šplíchalová, Milana Pelechová, Diana Kamarýtová, Jana Mahdalová, Lada Šrůtková, Tomáš Chloupek, Marcel Tomeček, Marek Konečný a Jitka Ganzwohlová. Radek Beinhauer51 si vybojoval účast na olympijských hrách v Soulu, kde zaplaval na trati 200 m prsa a skončil na pěkném 12. místě. Na letošní již v pořadí XXI. Velké ceně města Znojma proběhla poprvé volba Miss VC Znojma. Výsledky: Olympijské hry R.Beinhauer

200P

2:18,23

12. místo

OH Soul

odchovanec TJ Znojmo

Evropský pohár 1988 O.Šplíchalová

800VZ

8:52,28

6. místo

EP Edinburg

O.Šplíchalová

200M

2:19,85

8. místo

EP Edinburg

M.Šplíchalová

100P

1:13,11

9. místo

EP Edinburg

M.Šplíchalová

200P

2:37,07

9. místo

EP Edinburg

51

Viz obraz příloha č.16

37

1989 V roce 1989 byly tři znojemské závodnice nominovány na největší závody svých kategoriích v Evropě. Jana Mahdalová byla na Družbě v Lipsku, Olga Šplíchalová na MEJ v Leedsu a Magda Šplíchalová společně s Radkem Beinhauerem (odchovancem TJ Znojmo) na ME v Bonnu. Kromě Magdy, Olgy a Jany se do reprezentačního družstva dostala i Lada Šrůtková. Plavci byli úspěšní i v soutěži družstev. Ženy skončily na 3. příčce v ČNL a muži suverénně zvítězili v KP družstev pro rok 1988/89. V tomto roce si ještě dobře vedlo trio závodníků: Marek Konečný, Tomáš Chloupek a Petra Chrástová.52 Olga Šplíchalová je držitelkou jedenácti a Magda čtyř československých rekordů. Trenér Jiří Kyněra byl zařazen do realizačního týmu reprezentace ČSSR jako asistent hlavního trenéra reprezentace. Výsledky: Mistrovství Evropy 1989 R.Beinhauer

200P

2:16,57

4. místo

ME

Bonn

M.Šplíchalová

100P

1:12,34

11. místo

ME

Bonn

M.Šplíchalová

200P

2:36,44

13. místo

ME

Bonn

Mistrovství Evropy juniorů O.Šplíchalová

800VZ

8:48,51

2. místo

MEJ

Leeds

O.Šplíchalová

400VZ

4:18,13

3. místo

MEJ

Leeds

O.Šplíchalová

4 x 200VZ

3. místo

MEJ

Leeds

O.Šplíchalová

4 x 100VZ

9. místo

MEJ

Leeds

Světový pohár M.Šplíchalová

100P

1:10,18

2. místo

SP Desenzáno

M.Šplíchalová

200P

2:31,65

2. místo

SP Desenzáno

O.Šplíchalová

400VZ

4:20,40

11. místo

SP Desenzáno

O.Šplíchalová

800VZ

8:50,66

7. místo

SP Desenzáno

M.Šplíchalová

100P

1:12,27

10. místo

SP Paříž

M.Šplíchalová

200P

1:36,14

6. místo

SP Paříž

52

Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1989

38

Evropský pohár M.Šplíchalová

200P

2:30,01

4. místo

EP

Sabadell

M.Šplíchalová

100P

1:11,31

7. místo

EP

Sabadell

O.Šplíchalová

800VZ

8:49,92

6. místo

EP

Sabadell

Družba J.Mahdalová

200M

2:30,93

6. místo

Lipsko

J.Mahdalová

100M

1:09,06

8. místo

Lipsko

J.Mahdalová

4 x 100PZ

4. místo

Lipsko

1990 V roce 1990 potvrdili skvělé výsledky Tomáš Chloupek, Magda Šplíchalová, Olga Šplíchalová. Hlavně sestry Šplíchalovy se zúčastnily celé řady mezinárodních utkání. Ve Znojmě se uskutečnil XXIII. ročník VC města Znojma. Dobrých výsledků dosáhli Tomáš Chloupek, Olga a Magda Šplíchalovy, Milan Štola, Petra Chrástová, Milana Pelechová, Jitka Ganzwohlová a Jana Mahdalová. Znojemský oddíl má velice širokou základnu a velké množství mladých talentů: jako jsou Milan Malena, Pavel Tomeček, Jitka Ganzwohlová, Petra Chrástová, Kristýna Kyněrová a Lenka Fialová. Středisko plavecké výuky – SPV: plavecký výcvik v roce 1990/91 je registrován pro základní školy celého okresu a mateřské školy ze Znojma a jeho blízkého okolí. Celkem bylo do SPV zařazeno 69 škol a 25 mateřských škol.53 Výsledky: Mistrovství Evropy juniorů O.Šplíchalová

400VZ

4:29,85

10. místo

Dunkerque

O.Šplíchalová

800VZ

9:03,83

5. místo

Dunkerque

O.Šplíchalová

4 x 200VZ

8. místo

Dunkerque

Světový pohár M.Šplíchalová

100P

1:13,56

18. místo

Řím

M.Šplíchalová

200P

2:41,38

19. místo

Řím

53


39

Družba Petra Chrástová 200M

2:29,70

7. místo

Sofia

P.Chrástová

200PZ

2:34,02

9. místo

Sofia

P.Chrástová

400PZ

5:19,56

4. místo

Sofia

P. Chrástová

4 x 100PZ

4:39,81

5. místo

Sofia

1991 Na mistrovství Evropy v Athénách v roce 1991 se skvěla uvedla teprve šestnáctiletá studentka znojemského gymnázia Olga Šplíchalová, která na trati 800 m volným způsobem za 8:47,14 vylepšila československé maximum a obsadila šestou příčku mezi plaveckou evropskou špičkou. Tímto triumfem vybojovala nejlepší umístění z celé československé výpravy. Dále pak na 200 a 400 m volným způsobem obě finále B vyhrála a skončila na 9. místě. Na světovém poháru se umístila na krásném čtvrtém místě. Za zmínku také stojí skvělé výkony Jitky Ganzwohlové na evropských olympijských hrách mládeže. Na trati 400 a 800 m volným způsobem obsadila dvakrát čtvrtou pozici. Úrodou pěti zlatých, dvou stříbrných a jedné bronzové medaile na kraulařských tratích si Olga na mistrovství ČSFR seniorů a dorostu upevnila svoje pozice mezi čs. plaveckou elitou. Její sestra Magda vybojovala na 100 m prsa bronz. Ve finále mistrovství ČSFR se ještě probojovaly tyto závodnice: Milana Pelechová, Jana Mahdalová a Petra Chrástová. Olga Šplíchalová byla vyhlášena v tomto roce nejlepší plavkyní ČSFR. Velmi dobře si vedly znojemské štafety. Dorostenky J. Ganzwohlová, O. Šplíchalová, J. Mahdalová a P. Chrástová na 4 x 100 m VZ obsadily 2. místo. Seniorky ve složení M. Pelechová, M. Šplíchalová, J. Mahdalová, O. Šplíchalová na 4 x 100 m polohová štafeta byly rovněž stříbrné. Více než dvě stovky plavců z 21 oddílů se prezentovalo při XXIV. ročníku Velké ceny města Znojma v plavání. Víkendové boje přinesly řadu výborných výsledků a celkem sedmkrát byl překonán rekord VC. Nejlepšího výsledku v kategorii mužů dosáhl znojemský odchovanec v barvách Komety Brno Radek Beinhauer (100 m prsa – 927 bodů), v kategorii žen Lenka Maňhalová ze Slavie Liberec (200 m prsa – 907 bodů. Ze znojemských závodníků si nejlépe vedli Olga Šplíchalová (1. místo na 100 a 200 m VZ, 3. místo na 100 m M), Magda Šplíchalová (druhá na 100 a 200 m P), Kristýna Kyněrová, Pavla Chrástová, Lenka Fialová,

40

Tomáš Chloupek a další. V soutěži družstev zvítězila Kometa Brno, druhé skončily České Budějovice a domácí TJ Znojmo skončila na pěkném třetím místě.54

Výsledky: Mistrovství Evropy 1991 O. Šplíchalová

200VZ

2:04,29

9. místo

Athény

O. Šplíchalová

400VZ

4:17,40

9. místo

Athény

O. Šplíchalová

800VZ

8:47,14

6. místo

Athény

Světový pohár O. Šplíchalová

200VZ

2:05,50

10. místo

O. Šplíchalová

400VZ

4:19,92

8. místo

O. Šplíchalová

800VZ

8:48,15

4. místo

1992 Olga Šplíchalová se zúčastnila letních olympijských her ve španělské Barceloně.55 V olympijském závodě na 800 m volný způsob se probojovala až do finále, ve kterém doplavala šestá, což je obrovský úspěch jak pro Olgu i pro celý plavecký oddíl.56 Olga Šplíchalová skončila v anketě o nejlepšího sportovce ČSFR na osmé pozici. Výborně si vedly i mladé závodnice – Pavla Chrástová, Kristýna Kyněrová a Lenka Fialová. Tyto naděje znojemského oddílu vybojovaly na evropských olympijských závodech mládeže 8 medailí, z toho 3 zlaté zásluhou Pavly Chrástové. Olga Šplíchalová se stává podruhé za sebou plavkyní ČSFR. Olga Šplíchalová překonala šestkrát český rekord ve třech disciplínách (400, 800, 1500 m VZ), Kristýna Kyněrová a Pavla Chrástová žákovský rekord ČR. Tohoto roku proběhl jubilejní XXV. ročník Velké ceny města Znojma, kde opět nechyběla domácí elita plavců.57

54


55

Viz obrazová příloha č. 17 Československý sport, 30. 7. 1992, s. 12 57 Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1992 56

41

Výsledky: Olympijské hry 1992 O. Šplíchalová

800VZ

8:37,66

6. místo

Barcelona

O. Šplíchalová

400VZ

4:16,41

14. místo

Barcelona

Evropské olympijské hry mládeže Pavla Chrástová P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová L. Fialová L. Fialová L. Fialová

800VZ 400VZ 400PZ 200PZ 200VZ 400VZ 100VZ 100P 200P 400PZ

9:19,78 4:31,32 5:02,62 2:27,18 2:10,74 4:33,39 1:02,42 1:18,44 2:47,47 5:29,27

1. místo 1. místo 1. místo 2. místo 2. místo 2. místo 5. místo 3. místo 3. místo 8. místo

Szekes Szekes Szekes Szekes Szekes Szekes Szekes Szekes Szekes Szekes

1993 Znojemský oddíl navazuje na předešlé roky dalšími skvělými výsledky. O tyto kvalitní výsledky se především postaralo trio závodnic – Kristýna Kyněrová, Pavla Chrástová a Olga Šplíchalová, která se dokáže měřit s nejlepšími závodnice nejen v Evropě, ale i na celém světě. Olga se tohoto roku zúčastnila několika závodů světového poháru, kde získala 3 zlaté jednu stříbrnou a jedu bronzovou medaili. Navíc na světovém poháru v Miláně zaplavala v závodě 1000 m VZ časem 10:44,79 nejlepší světový čas.

Na mistrovství Evropy

v Sheffieldu si doplavala pro bronz na 800 m volným způsobem. A v dálkovém plavání na ME ve Slapech na 5 km zvítězila. Činily se i znojemské juniorky – Kristýna Kyněrová obsadila na MEJ v Istanbulu druhé a čtvrté místo, Pavla Chrástová dokonce zvítězila na 400 m polohový závod časem 4:33,62. Olga Šplíchalová v tomto roce překonala český rekord v šesti disciplínách a Pavla Chrástová jeden český dorostenecký rekord. Olga Šplíchalová se potřetí za sebou stává nejlepší plavkyní ČR, dříve ČSFR. Konala se již tradiční Velká cena města Znojma v plavání, v pořadí už po šestadvacáté.58

58


42

Výsledky: Mistrovství Evropy O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová

400VZ 800VZ 5 000VZ

4:16,07 8:36,59

6. místo 3. místo 1. místo

Sheffield Sheffield Slapy (otevřená voda)

Mistrovství Evropy juniorů P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová

400PZ 200PZ 400VZ 800VZ 200VZ

4:55,62 2:23,07 4:24,02 8:58,66 2:09,89 Světový pohár

O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová

1000VZ 800VZ 1000VZ 400VZ

O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová

1000VZ 400VZ 1000VZ 400VZ

10:49,08 4:17,04 10:58,63 4:19,64 10:44,79 (nejlepší světový čas!!!) 10:47:25 4:16,87 10:47:71 4:12,45

1000VZ

1. místo 6. místo 2. místo 4. místo 14. místo

Istanbul Istanbul Istanbul Istanbul Istanbul

3. místo 7. místo 4. místo 6. místo

Šanghaj Šanghaj Peking Peking

1. místo

Paříž


Gelsenkrichen Gelsenkrichen Milán Milán

1994 V tomto roce překonala Olga Šplíchalová český rekord na trati 1500 m volný způsob časem 14:40,62 a štafeta žen v St.Pöltenu zaplavala český rekord na 4 x 200 m volný způsob, ve které figurovali znojemské plavkyně Kristýna Kyněrová a Pavla Chrástová. Dorostenka Lenka Fialová překonala český rekord hned 3krát a to na 50 m prsa, a znojemská štafeta ve složení Jitka Ganzwohlová, Pavla Chrástová, Lenka Fialová a Kristýna Kyněrová. V anketě o nejlepšího českého plavce se v kategorii juniorek umístila Kristýna Kyněrová na prvním a Pavla Chrástová na druhém místě. A v anketě o nejlepšího sportovce okresu Znojmo se umístila hned pětice plavců. První skončila Kristýna kyněrová, druhá Pavla Chrástová, šestá Lenka Fialová, osmý Milan Malena a devátý Květoslav Svoboda. Nejlepším trenérem se stal Jiří Kyněra a nejlepším kolektivem se stala plavecká štafeta žen (Ganzwohlová, Chrástová, Fialová, Kyněrová). Tato štafeta překonala český rekord dorostenek na 4 x 100 m VZ. Dále Lenka Fialová dvakrát vylepšila české maximum na 50 m prsa a Olga Šplíchalová na 1500 m volným způsobem.

43

Ve dnech 19. a 20.11.1994 se uskutečnil XXVII. ročník Velké ceny města Znojma, kterého se zúčastnilo asi 220 závodníků ze 14 domácích a 4 zahraničních oddílů. Znojemský oddíl skončil na pěkném druhém místě.59

Výsledky: Mistrovství Evropy juniorů P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová L. Fialová M. Malena M. Malena P. Tomeček P. Tomeček

400PZ 200VZ 400VZ 800VZ 200M 100M 800VZ 400VZ 200VZ 100VZ 200P 400PZ 1500PZ 400PZ 200PZ

4:56,88 2:25,77 4:24,13 9:03,70 2:21,00 1:08,70 8:54,48 4:18,86 2:07,17 1:00,02 2:38,75 4:43,17 16:22,97 4:45,94 2:12,87

2. místo 11. místo 4. místo 6. místo 10. místo 33. místo 3. místo 2. místo 5. místo 15. místo 10. místo 14. místo 14. místo 16. místo 19. místo

Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice

1995 V tomto roce se Olga Šplíchalová zúčastnila mistrovství světa v krátkém bazéně v Brazílii. Nejlepšího výsledku dosáhla na 800 m volným způsobem časem 8:45,73, které stačilo na ,,pouhé‘‘ dvanácté místo. Na mistrovství Evropy v Rakousku startovala Olga Šplíchalová, Lenka Fialová a Pavla Chrástová. Nejlépe se zde prezentovala Olga, která skončila osmá a jedenáctá v disciplínách 800 a 400 m volný způsob. Na Mistrovství Evropy juniorů ve švýcarské Ženevě se kvalifikoval Milan Malena a Pavel Tomeček. Olga Šplíchalová skončila na 7. místě o nejlepšího plavce České republiky. Ve dnech 18. a 19.11.1995 proběhl ve znojemských krytých lázní XXVIII. ročník Velké ceny města Znojma. Domácí družstvo se umístilo opět na 2. místě, s velkou převahou vyhrála Kometa Brno.60

59


60


44

Výsledky: Mistrovství světa ,,25‘‘ O. Šplíchalová

800VZ

8:45,73

12. místo

Rio de Janeiro

O. Šplíchalová

400VZ

4:22,11

21. místo

Rio de Janeiro

O. Šplíchalová

100VZ

1:00,71

33. místo

Rio de Janeiro

Mistrovství Evropy O. Šplíchalová O. Šplíchalová P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová L. Fialová L. Fialová

800VZ 400VZ 400PZ 800PZ 200PZ 200P 100P

M. Malena M. Malena M. Malena P. Tomeček

400VZ 1500VZ 200VZ 400PZ

8:56,19 8. místo 4:19,66 11. místo 4:52,48 12. místo 8:58,80 13. místo 2:22,63 19. místo 2:39,23 23. místo 1:14,48 26. místo Mistrovství Evropy juniorů 4:10,30 16:35,00 1:59,66 4:42,23


Vídeň Vídeň Vídeň Vídeň Vídeň Vídeň Vídeň Ženeva Ženeva Ženeva Ženeva

1996 V tomto roce se konaly letní olympijské hry v Atlantě, na kterých startovala Pavla Chrástová, Kristýna Kyněrová a Olga Šplíchalová.61 Nejlepším výsledkem se stalo patnácté místo Olgy Šplíchalové na 800 m volný způsob.62 Na světovém poháru v Gelsenkirchenu si Pavla Chrástová vyplavala druhé místo na 400 m polohový závod a na 200 m PZ skončila sedmá. Kristýna Kyněrová skončila pátá na 200 m, sedmá na 400m a osmá na 800 m volný způsob. 14.12.1996 dosáhla velkého úspěchu Kristýna Kyněrová, když na 400 m volný způsob časem 4:09,94 na mistrovství Evropy v německém Rostocku vyhrála a vytvořila český rekord. V roce 1996 celkem třikrát vylepšila Kristýna Kyněrová český rekord na 200 m volný způsob. Štafeta TJ Znojmo ve složení Kristýna Kyněrová, Pavla Chrástová, Lenka Fialová a Olga Šplíchalová vylepšila v Praze české maximum ve štafetě 4 x 200 m volný způsob.

61 62

Viz obrazová příloha č.18 Deník Rovnost, 2. 8. 1996, s.10

45

Dne 11. října 1996 uplynulo 30 let od založení plaveckého oddílu TJ Znojmo. Konal se XXIX. ročník velké ceny města Znojma.63

Výsledky: Olympijské hra 1996 P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová O. Šplíchalová O. Šplíchalová O. Šplíchalová

400PZ 4×200VZ 100VZ 200VZ 4×200VZ 4×200PZ 800VZ 400VZ 4×200VZ

4:56,23 0:58,03 2:03,63

8:47,68 4:20,04

16. místo 15. místo 34. místo 19. místo 15. místo 20. místo 15. místo 21. místo 15. místo

Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta

2. místo 7. místo 11. místo 10. místo 5. místo 7. místo 8. místo 23. místo 11. místo 21. místo

Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen Gelsenkirchen

Světový pohár P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová L. Fialová L. Fialová L. Fialová

400PZ 200PZ 800VZ 400VZ 200VZ 400VZ 800VZ 100P 200P 50P

4:43,87 2:18,43 8:50,34 4:18,32 2:00,94 4:15,32 8:46,57 1:12,64 2:33,28 0:34,21

1997 V roce 1997 se Mistrovství světa v krátkém bazénu ve Švédsku zúčastnila dvojice plavců TJ Znojmo. V Göterborgu startovali Milan Malena a Pavla Chrástová. Pavle Chrástové unikla finálová účast na 400 m polohový závod o jedné místo a obsadila devátou pozici. V seriálu světového poháru si výborně vedla Pavla Chrástová a Kristýna Kyněrová. Za zmínku stojí čtvrté a páté místo v kraulových disciplínách Kristýny Kyněrové a čtvrté, páté a šesté místo Pavly Chrástové v polohových závodech. Skvělých

výsledků

dosáhl

juniorský

reprezentant

Květoslav

Svoboda

na

Mezinárodním mítinku juniorů v Istanbulu, kde obsadil dvě první místa na tratích 400 a 1500 m volný způsob, které ještě doplnil pátou pozicí na 400 m polohový závod.64 63


64


46

Ve dnech 22. a 23.11.1997 se uskutečnil jubilejní XXX. ročník Velké ceny města Znojma – 4. kolo Českého poháru, kterého se zúčastnilo 18 domácích a 6 zahraničních oddílů. O velmi dobré úrovni závodů svědčí 5 překonaných rekordů VC Znojma. Plavec Květoslav Svoboda byl zařazen do reprezentace mladších juniorů. Ve Znojmě se neustále zvyšuje zájem o plavání a členská základna čítá už 230 závodníků, mezi nimi i mladé plavecké naděje: Michal Rubáček, Přemysl Kratochvíl, Lukáš Mička, David Valášek, Ondřej Čermák, Eliška Svobodová, Martina Chvátalová, Michaela Souralová, a další.65

Výsledky: Mistrovství světa ,,25‘‘ P. Chrástová P. Chrástová M. Malena M. Malena

400PZ 200PZ 400VZ 1500VZ

K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová P. Chrástová P. Chrástová

400VZ 800VZ 200VZ 400PZ 200PZ 200VZ 800VZ 400VZ 400PZ 200PZ

K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda

400VZ 1500VZ 400PZ

4:42,59 2:17,57 3:59,87 15:40,81 Světový pohár


4:16,11 4. místo 8:45,48 5. místo 2:04,16 10. místo 4:44,07 4. místo 2:20,17 11. místo 2:03,37 8. místo 8:46,64 5. místo 4:23,94 13. místo 4:44,07 5. místo 2:18,72 6. místo Mezinárodní mítink juniorů 4:09,66 16:41,93 4:53,68


Göteborg Göteborg Göteborg Göteborg Imperia Imperia Imperia Imperia Imperia Paříž Paříž Paříž Paříž Paříž Istanbul Istanbul Istanbul

1998 Velká naděje znojemského oddílu Květoslav Svoboda 2krát překonává rekord České republiky na 200 m volný způsob a vylepšuje i rekord na 400 m volný způsob. Kristýna Kyněrová se zúčastnila Mistrovství světa v Perthu. Trio Květoslav Svoboda, Kristýna Kyněrová a Pavla Chrástová reprezentovali znojemské plavání na Mistrovství Evropy v krátkém bazénu v Sheffieldu. Nejlepšího umístění dosáhla Pavla Chrástová devátým místem 65

Znojemsko 25. 11. 1997, s. 12

47

na 400 m polohově. Na světových dnech mládeže obsadil Květoslav Svoboda třetí, čtvrté a páté místo v kraulových disciplínách. V roce 1998 se uskutečnil XXXI. ročník Velké cena města Znojma v plavání.66

Výsledky: Mistrovství světa ,, 50‘‘ K. Kyněrová K. Kyněrová

400 VZ 800 VZ

P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová K. Svoboda

400 PZ 200 VZ 400 PVZ 200 VZ

K. Kyněrová K. Kyněrová K. Kyněrová

200 VZ 800 VZ 400 VZ

K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda

200 VZ 400 VZ 1500 VZ

4:23,60 27. místo 9:03,35 19. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘ 4:48,78 2:07,09 4:27,38 1:49,73 Světový pohár


2:03,38 19. místo 8:44,64 8. místo 4:20,53 16. místo Světové dny mládeže 1:54,89 4:02,66 16:05,00


Perth Perth Sheffield Sheffield Sheffield Sheffield Sydney Sydney Sydney Moskva Moskva Moskva

1999 Květoslav Svoboda se zúčastnil Mistrovství Evropy v Istanbulu na dlouhém bazéně a Mistrovství Evropy v Lisabonu v krátkém bazénu, na kterém plavala i Pavla Chrástová. V Istanbulu se Květoslav Svoboda umístil v kraulových disciplínách dvakrát ve třetí desítce. V Lisabonu skončil na 9. místě na 200 m volný způsob a na 11. místě na 400 m volný způsob. Pavla Chrástová obsadila polohových závodech 16. a 20. místo. Květoslav Svoboda soutěžil i na mistrovství Evropy juniorů v Moskvě. Zde obsadil desátou a jedenáctou příčku na 400 a 200 m volný způsob. Pavla Chrástová plavala na světové univerziádě v Palma de Mallorce. Trenér Jiří Kyněra závodil na Mistrovství Evropy Masters v Innsbrucku, kde v závodě 200 m znak obsadil 4. příčku.

66


48

V roce 1999 se prezentovali mladí nadějní plavci dobrými výsledky. Mezi tyto plavecké naděje patří Tomáš Melichárek, Lumír Kabelka, David Mička, Jakub Valášek, Veronika Lovecká, Lucie Velebová a další. Ve dnech 20. a 21.11. se konal XXXII. ročník Velké ceny města Znojma v plavání. Program disciplín VC Znojma byl oproti minulým rokům rozšířen u kategorie mužů a dorostu o zbývající olympijské disciplíny, startoval výběr z 32 plaveckých klubů ve třech věkových kategoriích v celkovém počtu 44 disciplín. Bylo překonáno 9 rekordů VC Znojma.67

Výsledky: Mistrovství Evropy ,, 50‘‘ K. Svoboda K. Svoboda

200 VZ 400 VZ

1:55,96 25. místo 4:07,60 27. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘

Istanbul Istanbul

K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda P. Chrástová P. Chrástová

200 VZ 400 VZ 200 PZ 400 PZ 200 PZ

1:48,66 9. místo 3:51,39 11. místo 2:04,23 13. místo 4:52,16 16. místo 2:20,50 20. místo Mistrovství Evropy Masters

Lisabon Lisabon Lisabon Lisabon Lisabon

J. Kyněra J. Kyněra J. Kyněra

200 Z 200 PZ 100 M

2:32,92 4. místo 2:30,63 6. místo 1:11,52 10. místo Mistrovství Evropy juniorů

Innsbruck Innsbruck Innsbruck

K. Svoboda K. Svoboda

200 VZ 400 VZ

1:54,99 11. místo 4:02,79 10. místo Světová univerziáda

P. Chrástová

400 PZ

14. místo

5:01,52

Moskva Moskva Palma de Mallorka

2000 Plavecký oddíl tělovýchovné jednoty Znojmo se prezentuje dalšími skvělými výsledky a navazuje na úspěchy z předchozích let. Významným úspěchem v roce 2000 byla účast nejlepšího znojemského plavce posledních let Květoslava Svobody na letních olympijských hrách v Sydney, kde obsadil 18. místo v závodě 200 m volný způsob. Na Mistrovství světa juniorů ve španělské Valencii

67


49

dosáhl Květoslav Svoboda skvělého úspěchu v závodě na 200 m volný způsob, kde skončil na 2. místě časem 1:45,27 a na 400 m volný způsob obsadil 3. místo v čase 3:47,36. Mistrovství světa v krátkém bazénu se konalo v Athénách, kde znojemské barvy reprezentoval Květoslav Svoboda ve čtyřech disciplínách. Nejlépe si vedl na 400 m volný způsob, na této distanci obsadil 13. příčku. Ve Finsku bylo uspořádáno Mistrovství světa na dlouhém bazéně, na kterém bojovala dvojice Květoslav Svoboda a Pavla Chrástová. Květoslav Svoboda si vyplaval krásné čtvrté místo na 200 m volný způsob. Trenér Jiří Kyněra absolvoval Mistrovství Evropy Masters v Mnichově. Ve znakových disciplínách se 3krát umístil mezi nejlepší desítkou závodníků. Ve Znojmě neustále roste zájem o plavecký sport. Členská základna TJ Znojmo již čítá 354 členů. 68

Výsledky: Olympijské hry K. Svoboda

200 VZ

18. místo

1:50,29

Sydney

Mistrovství světa ,, 25 ‘‘ K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda

200 VZ 400 VZ 200 M 200 PZ

1:48,43 14. místo 3:51,65 13. místo 2:01,96 18. místo 2:05,00 20. místo Mistrovství Evropy ,, 50‘‘

Atény Atény Atény Atény

K. Svoboda P. Chrástová P. Chrástová P. Chrástová

200 VZ 400 PZ 200 PZ 200 M

1:50,18 4. místo 4:55,38 12. místo 2:21,22 15. místo 2:22,16 Mistrovství Evropy ,,25‘‘

Helsinki Helsinki Helsinki Helsinki

K. Svoboda K. Svoboda P. Chrástová P. Chrástová K. Kyněrová K. Kyněrová

200 VZ 400 VZ 400 PZ 200 PZ 400 VZ 200 VZ

1:45,27 2. místo 3:47,36 3. místo 4:43,83 5. místo 2:17,60 13. místo 4:16,66 8. místo 2:00,82 9. místo Mistrovství Evropy Masters

Valencie Valencie Valencie Valencie Valencie Valencie

J. Kyněra J. Kyněra J. Kyněra (kat. 40 - 44 let)

200 Z 100 Z

2:27,85 1:08,06

4. místo 5. místo

Mnichov Mnichov

50 Z

31,57

9. místo

Mnichov

68


50

2001 Skvělého úspěchu dosáhl na Mistrovství Evropy v Antverpách Květoslav Svoboda, kde na 200 m volný způsob obsadil stříbrnou příčku a osmým místem na 400 m volný způsob, potvrdil své kraulařské kvality a dokázal, že patří mezi evropskou špičku. Květoslav Svoboda se zúčastnil také Mistrovství světa v japonské Fukuoce, kde skončil na 9. a 21. místě na 200 m a 400 m volný způsob. Kristýna Kyněrová reprezentovala znojemské plavání na Světové univerziádě v Pekingu. V Pekingu plavala závod 200 m volným způsobem a umístila se na osmém místě. Konal se XXXIV. ročník Velké ceny města Znojma v plavání. Květoslav Svoboda obsadil 3. místo v anketě o nejlepšího plavce České republiky.69

Výsledky: Mistrovství světa ,,50‘‘ K. Svoboda K. Svoboda

200 VZ 400 VZ

1:49,30 9. místo 3:56,59 21. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘

Fukuoka Fukuoka


200 VZ 400 VZ

1:44,78 2. místo 3:47,29 8. místo Světová univerziáda

Antverpy Antverpy

K. Kyněrová

200 VZ

8. místo

2:06,05

Peking

2002 Květoslav Svoboda potvrzuje svoji kvalitu na mistrovství světa v Moskvě. V závodě na 400 m volný způsob končí na skvělém 2. místě v čase 3:41.97. Na mistrovství Evropy v krátkém bazénu v Riese skončil druhý na 200 m volný způsob časem 1:45.45 a čtvrtý na 400 m volný způsob. Na mistrovství Evropy na dlouhém bazéně v Berlíně obsadil dvakrát 2. místo na 200 a 400 m volný způsob. K tomu Květoslav Svoboda přidal dvě zlaté a dvě stříbrné v závodech světového poháru v Šanghaji a New Yorku. V tomto roce se stal Květoslav Svoboda nejlepším plavcem ČR. Na podzim tohoto roku se konal jíž XXXV. ročník Velké ceny města Znojma.70

69 70

Oddílová ročenka TJ Znojmo: 2001 www.znojemskeplavani.cz

51

Výsledky: Mistrovství světa ,,25‘‘ K. Svoboda K. Svoboda

400VZ 200VZ

3:41.97 2. místo 1:47.40 11. místo Mistrovství Evropy ,,50‘‘

Moskva Moskva

K. Svoboda K. Svoboda K. Kyněrová

400 VZ 200 VZ 200 VZ

3:50.44 4. místo 1:48.36 4. místo 2:02,82 16. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘

Berlín Berlín Berlín

K. Svoboda K. Svoboda K. Kyněrová

200 VZ 400 VZ 400 VZ

1:45.45 3:44.82


Riesa Riesa Riesa

Světový pohár K. Svoboda

200 VZ

1. místo

Šanghaj

K. Svoboda

400 VZ

1. místo

Šanghaj


200 VZ

2. místo

New York

400 VZ

2. místo

New York

2003 Na mistrovství Evropy v Dublinu si Květoslav Svoboda vyplaval 2. místo na 200 m volný způsob v čase 1:44,56. Tímto hodnotným časem překonal rekord ČR v závodě 200 m volný způsob. V Dublinu skončil ještě na 3. místě na 400 m volný způsob. Na mistrovství světa v dlouhém bazéně v Barceloně obsadil čtvrtou příčku na 200 m volný způsob. Krom toho startoval Květoslav Svoboda i v seriálu světového poháru v Paříži a Berlíně. Všechny své tři starty ve světovém poháru proměnil ve stupně vítězů. Kristýna Kyněrová plavala na světové univerziádě, kde nejlepšího výsledku dosáhla ve štafetě 4 x 200 m volný způsob. Tato štafeta skončila na pátém místě.. Na Mistrovství České republiky v Pardubicích se kvalifikovalo 12 plavců TJ Znojmo. Květoslav Svoboda vyhrál tři mistrovské tituly v disciplínách na 100, 200 a 400 m volný způsob. Na kraulové stovce dokonce překonal 15 let starý český rekord. Kristýna Kyněrová vybojovala mistrovský titul na kraulové dvoustovce a k tomu přidala tři stříbrné medaile. Kvarteto štafety na 4 x 200 m volný způsob ve složení Krčmář, Rubáček, Kratochvíl a Svoboda si doplavalo pro zlato časem 7:41,54. Tento výkon znamenal český rekord, který byl starý 14 let. V anketě o nejlepšího plavce ČR skončil Květoslav Svoboda na druhé příčce.

52

Na XXXVI. ročníku mezinárodní Velké ceny města Znojma v plavání se prezentovalo 33 klubů. Letošní Velká cena se zařadila mezi nejúspěšnější. Mezinárodní účast tvořily tři výpravy ze Slovenska a dále klub ASV z Vídně. Ve 34 disciplínách bylo dosaženo 12 rekordů mítinku, což znamená, že v každé třetí disciplíně byl zlepšen výkon vítězného závodníka. O zisk medailí pro Znojmo se zasloužili Květoslav Svoboda, Kristýna Kyněrová a Michal Rubáček - po třech, Tomáš Nesiba (2) a po jedné medaili získali Přemysl Kratochvíl, Jan Krčmář a Eliška Svobodová. V soutěži družstev vyhrál domácí tým TJ Znojmo (7 zlatých, 4 stříbrné a 3 bronzové medaile), na dalších místech skončila družstva Kometa Brno, Univerzita Praha, PK Hradec Králové, SK Zlín, PK Česká Lípa, Slavia Plzeň, ASV Wien a další. Vítězné družstvo TJ Znojmo startovalo ve složení - Květoslav Svoboda, Michal Rubáček, Jan Krčmář, Tomáš Nesiba, Milan Kantor, Adam Marek, Přemysl Kratochvíl, Lukáš Mička, Ondřej Čermák, Pavel Vybíral, Martin Havlík, Jan Březík, Michal Veleba, Kristýna a Eva Kyněrovy, Alena Kvapilová, Eliška Svobodová, Pavla Nováková, Zuzana Křivanová a Kamila Smrčková.71 V tomto roce se konal první ročník Malé ceny města Znojma, na které startovalo 16 oddílů a téměř 300 mladých nadějných plavců.

Výsledky: Mistrovství světa ,,50‘‘ K. Svoboda

200 VZ

4. místo

1:48.73

Barcelona

Mistrovství Evropy ,,25‘‘ K. Svoboda K. Svoboda

1:44,56

200 VZ 400 VZ

3:42,34

2. místo 3. místo

Dublin Dublin

Světový pohár K. Svoboda

400 VZ

2. místo

Paříž

K. Svoboda

200 VZ

3. místo

Paříž

K. Svoboda

200 VZ

3. místo

Berlín

Světová univerziáda K. Kyněrová

4 x 200 VZ

K. Kyněrová

200 VZ

71

www.znoj-tyden.cz – archiv ročníku 2003

53

5. místo

Turecko

13. místo

Turecko

2004 Největší sportovní akcí tohoto roku byly letní olympijské hry v Athénách. Na těchto olympijských hrách se představila trojice znojemských plavců, ve složení Květoslav Svoboda, Michal Rubáček a Kristýna Kyněrová. Nejlepšího výsledku dosáhl Květoslav Svoboda na 200 m volný způsob, kde mu o jedno místo unikla finálová účast a skončil na 9. místě. Štafeta České republiky na 4 x 200 m volný způsob se znojemskými závodníky Svobodou a Rubáčkem v sestavě překonala český rekord, který zaplavala v červnu tohoto roku na mistrovství ČR v Praze. V athénském závodě dosáhla výkonu 7:26,25 a tímto novým českým rekordem obsadila 13. místo. 72 Květoslav Svoboda obsadil v této sezóně 4. místo na 200 m volným způsobem na ME v dlouhém bazénu v Madridu a 4. a 5. místo na 400 a 200 m volný způsob na MS v krátkém bazénu v americkém Indianapolis. Na mistrovství Evropy na krátkém bazénu ve Vídni startovalo kvarteto znojemských plavců – Květoslav Svoboda, Michal Rubáček, Tomáš Nesiba a Kristýna Kyněrová.73 Na Mistrovství České republiky v Pardubicích se kvalifikovalo 16 plavců TJ Znojmo, kteří v rozplavbách plavali na 45 startech a 23 startech ve finálových závodech. Celkem si doplavali pro devět medailí. Po dvou mistrovských titulech si vybojovali Kyněrová a Rubáček, dalšími medailisty byli Svoboda a Nesiba. Výborně se představila znojemská štafeta na 4 x 200 m volný způsob ve složení Krčmář, Rubáček, Nesiba a Svoboda, která časem 7:39,65 překonala „vousatý“ 15 let starý český rekord z roku 1989. V celkovém hodnocení nejlepších výkonů obsadila v kategorii žen Kyněrová 2. místo, nejlepším juniorem se stal Rubáček. Na závěr šampionátu byla v Pardubicích uzavřena nominace pro olympiádu. Do Atén se kvalifikoval Svoboda (200 m vol.zp. a štafeta 4 x 200 m vol.zp.) a Rubáček, který bude rovněž členem reprezentační

štafety.

V anketě o nejlepšího plavce ČR se umístil Květoslav Svoboda na druhé příčce.74 Výsledky:

K. Svoboda M. Rubáček K. Kyněrová

200 VZ 100 M 400 VZ

72

Znojemsko, 10. 8. 2004, s. 12.

73

www.znoj-tyden.cz – archiv ročníku 2004 Oddílová ročenka TJ Znojmo: 2004

74

Olympijské hry 1:49,28 9. místo 54,87 36. místo 4:21,39 19. místo

54

Atény Atény Atény

K. Svoboda

200 VZ


200 VZ 400 VZ

K. Svoboda K. Svoboda K. Kyněrová M. Rubáček T. Nesiba

200 VZ 400 VZ 400 VZ 200 VZ 1 500 VZ

Mistrovství Evropy ,,50‘‘ 1:49.21 6. místo Mistrovství světa ,,25‘‘ 1:45.60 5. místo 3:44.83 4. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘ 1:48.13 17. místo 3:48.40 12. místo 4:15,46 13. místo 1:48,37 20. místo 15:57,75 21. místo

Madrid Indianapolis Indianapolis Vídeň Vídeň Vídeň Vídeň Vídeň

2005 V roce 2005 se konalo mistrovství světa v Kanadě. Na světovém šampionátu startoval Květoslav Svoboda, kterému se nedařilo podle představ a skončil ve třetí a čtvrté desítce. Na Mistrovství Evropy na pětadvaceti metrovém bazénu v Terstu závodil Květoslav Svoboda a Michal Rubáček. Výborně si vedli oba plavci v disciplíně 200 m volný způsob, ve které postoupili do finále. Svoboda obsadil šesté a Rubáček osmé místo. Osmidráhový padesátimetrový bazén v pražském Podolí byl dějištěm vyvrcholení letní domácí sezóny, šlo o mistrovství České republiky, na které se sjeli nejlepší plavci. Pro plaveckou špičku to byla poslední příležitost zajistit si účast na mistrovství světa v kanadském Montrealu. Plavci TJ Znojmo dosáhli výborných výsledků. Květoslav Svoboda plaval 400 m volný způsob a přestože vyhrál výkonem 3:56,83 za limitem zaostal o více než sekundu. V dalším závodě na 200 m volný způsob si již zajistil letenku do Montrealu. V závodě na 200 m volný způsob si dohmátl pro vítězství v čase 1:50,77 a požadovaný limit vylepšil o 23 setin. V závěru mistrovství plaval doplňkově 200 m znak a rovněž vyhrál časem 2:04,72. Ve všech třech závodech si vybojoval mistrovský titul. Michal Rubáček si doplaval pro účast na Světové univerziádě a byl nominován do štafety na mistrovství světa. Obsadil stříbrné příčky na 200 m VZ (1:52,50) a 400 m VZ (4:02,75), bronz si vybojoval na motýlkové padesátce za 0:25,43 a k tomu přidal 6. místo na kraulové stovce (0:52,92). Třetí medailistka Kristýna Kyněrová si doplavala pro limit na Světovou univerziádu v Turecku. Získala titul na 200 m vol. zp. časem 2:04,44, dvě stříbrné medaile si vybojovala na 400 m vol. zp. (4:22,46) a na 800 m vol. zp. za 9:01,93. Bronzovou pozici obsadila na 400 m polohově za 5:00,64. Vynikající výkon ve štafetě na 4 x 200 m vol. zp. předvedlo znojemské kvarteto Svoboda, Nesiba, Havlík a Rubáček a doplavalo si pro zlato. Ve stejné sestavě skončili bronzoví na 4 x 100 m polohově. Celkový zisk 12 medailí je pro znojemské plavání výborná bilance. 55

Anketu o nejlepšího plavce ČR vyhrál Květoslav Svoboda, Michal Rubáček skončil čtvrtý a mezi juniory první. Na XXXVIII. ročníku Velké ceny města Znojma padlo šest rekordů mítinku. Na těchto mimořádných výkonech se podíleli znojemští borci Svoboda a Rubáček, dále Verner z Komety, Fučík z Jihlavy, Ivanov z ruského St.Petersburgu a jediná rekordmanka Koschischenk z Rakouska. Nejlepší výkon Velké ceny v konkurenci 26 oddílů v mužské kategorii dosáhl znojemský Svoboda, mezi ženami byla nejlepší Klosová z Kopřivnice. V bodovém hodnocení oddílů skončil první domácí TJ Znojmo (335 bodů) před JPK Jihlava (318) a KPS Ostrava s 202 body. Vítězný domácí tým si vybojoval 16 medailí a dále 34 x skončil na bodovaných místech. Tento tým tvořili Květoslav Svoboda, Michal Rubáček, Martin Havlík, Ondřej Čermák, Pavel Vybíral, Tomáš Melichárek, Kristýna Kyněrová a další.75 Výsledky: K. Svoboda K. Svoboda

200 VZ 400 VZ

K. Svoboda K. Svoboda M. Rubáček M. Rubáček

200 VZ 400 VZ 200 VZ 100 M

Mistrovství světa ,,50‘‘ 1:49,85 23. místo 3:55,65 33. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘ 1:45,06 6. místo 3:45,38 13. místo 1:46,55 8. místo 53,97 25. místo

Montreal Montreal Terst Terst Terst Terst

2006 V tomto roce se konalo Mistrovství Evropy na dlouhém bazéně v Budapešti. Tohoto podniku se zúčastnila dvojice závodníků TJ Znojmo Květoslav Svoboda a Michal Rubáček. Nejlepšího výsledku dosáhl Květoslav Svoboda na 200 m VZ časem 1:50,81 a skončil čtrnáctý. Na Mistrovství Evropy v krátkém bazénu v Helsinkách se Květoslav Svoboda prezentoval čtvrtým a pátým místem na 200 a 400 m volným způsobem. V Helsinkách startoval i další znojemský závodník Michal Rubáček. Na světovém poháru v Berlíně v české výpravě startovali plavci TJ Znojmo Květoslav Svoboda, Michal Rubáček a junior Martin Havlík. Květoš skončil dvakrát na čtvrté pozici v disciplínách 200 a 400 m volný způsob. Na mistrovství České republiky, které se konalo v otevřeném padesátimetrovém bazénu v Podolí se nominovalo 16 plavců TJ Znojmo. Šestnáctkrát se probojovali do A finále 75


56

a osmkrát startovali v béčku. Plavci TJ Znojmo si přivezli z Prahy celkem 12 medailí, z toho bylo sedm mistrovských titulů. Nejlépe se uvedl Svoboda, který si třikrát v,, sólozávodech‘‘ dohmátl pro zlato. Výborně se také představil Rubáček na motýlkové stovce, kde překonal šest let starý český rekord a jeho dosažený čas byl nejhodnotnějším výkonem mistrovství. Rubáček vylepšil český rekord i poloviční trati. Mezi medailisty se ještě zařadila Kyněrová a junioři Havlík a Melichárek. Pro zlato si také doplavalo kvarteto Rubáček, Havlík, Čermák a Svoboda ve štafetě na 4 x 200 m volný způsob (7:41, 72). Na krajském přeboru družstev v Brně byla zaměřena hlavní pozornost na kategorii mužů a zejména tým Komety Brno, který byl dlouholetým mistrem ČR a podle výsledků minulých let, byl také velkým favoritem. Ale v tomto roce se o vítězství postarali přesvědčivými výkony plavci TJ Znojmo a rozdílem 90 bodů Kometu porazili. Na tomto úspěchu měli větší či menší podíl tito závodníci- Květoslav Svoboda, Michal Rubáček, Martin Havlík, Pavel Vybíral, Ondřej Čermák, Tomáš Melichárek a Jakub Dobeš. Družstvo žen TJ Znojmo skončilo na čtvrtém místě z osmi družstev. Zcela mimořádná konkurence se sjela na XXXIX. Velkou cenu města Znojma v plavání. Čtrnáctkrát byl překonán rekord Velké ceny a dvakrát dokonce český rekord. Letošní ročník se nedá srovnávat s předcházejícími, poněvadž reprezentanti bojovali o nominace na prosincové ME v Helsinkách. V soutěži družstev zvítězila Kometa Brno před domácí TJ Znojmo a Slavií Plzeň. Domácí závodníci si vybojovali 12 medailí. Svoboda s Rubáčkem po čtyřech, dále byli úspěšní Havlík, Čermák a Melichárek. Rubáček se rovněž podílel dvakrát na překonání rekordu mítinku, Svobodovi se to povedlo jednou. České rekordy zaplavali Fučík z Jihlavy a Moravčíková z Bohemians Praha, která rovněž zaplavala nejlepší ženský výkon. Nejlepší mužský výkon zaznamenal na kraulové čtyřstovce znojemský reprezentant Květoslav Svoboda, který také vyhrál hlavní závod na znakařské dvoustovce. Mimo toho se ještě stal vítězem závodu na200 m volný způsob, který se plaval o ceny starosty města Znojma. Na bazénu rovněž proběhla již podevatenácté volba MISS Velké ceny, kterou byla vyhlášena Simona Baumrtová z Chomutova. 76

76


57

Výsledky:

K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda M. Rubáček M. Rubáček M. Rubáček M. Rubáček

200 VZ 400 VZ 400 PZ 200 VZ 50 M 100 M 200 M

K. Svoboda K. Svoboda K. Svoboda M. Rubáček M. Rubáček M. Rubáček

200 VZ 400 VZ 400 PZ 200 VZ 100 M 200 M

Mistrovství Evropy ,,50‘‘ 1:50,81 14. místo 3:54,04 22. místo 4:30,16 22. místo 1:50,70 20. místo 25,01 37. místo 54,11 20. místo 2:04,89 29. místo Mistrovství Evropy ,,25‘‘ 1:45,22 4. místo 3:42,89 5. místo 4:14,91 12. místo 1:48,18 27. místo 54,00 24. místo 1:58,82 19. místo

58

Budapešť Budapešť Budapešť Budapešť Budapešť Budapešť Budapešť Helsinki Helsinki Helsinki Helsinki Helsinki Helsinki

4.4. VÝVOJ VÝUKY PLAVÁNÍ VE ZNOJMĚ Na výuce plavání se ve Znojmě podílel v průběhu popisované historie převážně plavecký oddíl. Plavecký oddíl organizoval plavecký výcvik po dvou linkách, a sice: -

v samostatných kurzech pro zájemce z řad veřejnosti

-

v rámci střediska základního zdokonalovacího a branného plavání, které je společným zařízením tělovýchovy a školství.

V kurzech neplavců byl zabezpečen výcvik v uplynulých obdobích takto: rok

počet kurzů

počet účastníků

1967

3

95

1968

3

115

1969

3

113

1970

3

95

1971

5

132

1972

3

67

1973

2

33

1974

2

65

1975

4

168

1976 /stav k 30.6.1976/

4

164

Celkem za prvních 10let

32 kurzů

1407 účastníků

V letech 1966 až 1993 organizoval oddíl TJ Znojmo výuku základního, zdokonalovacího a braného plavání.. Výuky se pravidelně zúčastňovalo 33 až 38 základních škol znojemského okresu a 20 mateřských škol => 2600 dětí. Zpočátku vedl výuku školního plavání p. František Ryčl společně s p. Karlem Vrzáčkem. V průběhu vývoje prošlo plavecké středisko, také díky legislativním změnám, několika organizačními a personálními obměnami. V osmdesátých letech vedla Středisko základního, zdokonalovacího a braného plavání /ZZPB/ pí. Eliška Kladenská. V současné době zajišťuje povinnou školní výuku plavání p. Bedřich Daberger v rámci právnické osoby, pod názvem Plavecká škola s.r.o..

59

Přestože byla povinná školní výuka plavání legislativně zakotvena až v roce 1980, zabýval se znojemský plavecký oddíl výukou od začátku sedmdesátých let. Náklady byly hrazeny Československým svazem tělesné výchovy, Československou státní pojišťovnou, Národním výborem a rodiči . V současnosti je povinná výuka plavání na školách financována ministerstvem Školství, mládeže a tělovýchovy ČR,77 přispívají i rodiče a sponzoři.

Povinná plavecká výuka má hlavní úkol snížit počet neplavců na minimum, zlepšit zdravotní stav dětí, snaží se o zvyšování fyzické úrovně dětského organismu, rozvíjí branné prvky při plavecké výuce a vyhledává talenty a umožňuje jim další zařazení do sportovního plaveckého výcviku v rámci plaveckého oddílu. Zcela ojedinělý a jinou sportovní činností nezastupitelný je význam pravidelného plavání od nejútlejšího věku pro zdravý a harmonický vývoj každého jedince. Na jaře roku 1976 se zavádí experimentálně plavání rodičů s dětmi. Vedou Karel Neuwirth a Eliška Kladenská. Ročně prošlo předplaveckým výcvikem v průměru 1050 dětí, u kterých byla dosažena cca 18% úspěšnost v plavání a 45% ve splývání. Při základním výcviku při plavání a roční průměrné účasti 820 dětí bylo docíleno si 76% úspěšnosti v plavání a 14% ve splývání. Nejlepších výsledků bylo zaznamenáno ve zdokonalovacím výcviku. Tento absolvovalo ročně v průměru 1980 dětí, z nichž 90% dosáhlo požadované výkonnosti. Za období 35 roků prošlo v jednotlivých letech základní, zdokonalovací a braného plavání cca 70tisíc dětí ze zhruba 55 škol celého okresu. Tento systém výuky měl úkol odstranit plaveckou negramotnost a zlepšit tělesnou zdatnou dětí, což se s úspěchem podařilo. Mimo tuto organizovanou školní plaveckou výuku pořádal oddíl plavání ještě kurzy neplavců z řad veřejnosti. Ročně bylo uskutečněno max. 5 turnusů pro 30 účastníků. Za léta 1967 až 1993 se konalo 123 těchto turnusů, které absolvovalo 3622 dětí. V roce 2004 byl překročen počet 4500 dětí a uskutečnilo se více jak 160 turnusů. Nyní probíhá plavecká výuka odděleně. Činnost plaveckého oddílu i plavecké školy se v roce 2006 rozdělila. A tak tyto dvě organizace nespolupracující a tím pádem plavecká škola nespadá pod znojemský oddíl plavání

jako v době minulé. V čele plavecké školy stojí

Bedřich Daberger. V současné době (2006/7) má školní plavání složení cvičitelů: Bedřich Daberger, Eliška Kyněrová, Iveta Havlíková , Pavla Kutá, Iva Turini. 77


60

Školní plavání v této době pravidelně navštěvují tyto mateřské školy : MŠ Dělnická, MŠ Pražská a základní školy : ZŠ Pražská, ZŠ Mládeže, ZŠ nám. Republiky, ZŠ Václavské náměstí, ZŠ Jubilejní park, ZŠ Přímětice, ZŠ Šatov, ZŠ Vrbovec, ZŠ Únanov, ZŠ Želetice, ZŠ Dunajovice, ZŠ Lesonice, ZŠ Olbramovice, ZŠ Višňové, ZŠ Miroslav, ZŠ Skalice, ZŠ Jiřice u Miroslavi, ZŠ Suchohrdly u Miroslavi, ZŠ Bohunice, ZŠ Trstěnice, ZŠ Vémyslice, ZŠ Mašovice, ZŠ Plenkovice a Speciální školy Znojmo. 78

78


61

4.5. VÝSTAVBA SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ Sportovní zařízení sloužící k účelům plaveckého oddílu TJ Znojmo za dobu jeho působení.

Od dvacátých letech 20. století

se ve Znojmě využívaly dvě říční plovárny,

vybudované na řece Dyji - občanská a vojenská. Které sloužily s přestávkou během druhé světové války až do roku 1948, poté byla plovárna zbourána. Tyto dvě plovárny byly využívané pouze v letních měsících. Důležitým datem se stal druhý říjen 1965, kdy byly slavnostně otevřeny kryté lázně ve Znojmě s plaveckým bazénem se čtyřmi drahami o rozměrech 25 x 10 m.79 Tento bazén, prošel několika rekonstrukcemi a slouží plaveckému oddílu i široké veřejnosti dodnes.80 V roce 2004 byla dostavěna a otevřena nová městská plovárna Louka. Tato městská plovárna nabízí pro plavecký oddíl trénink během letních měsíců. Nachází se zde osmi dráhový 25metrový bazén a 50metrový bazén se třemi dráhami. Znojemský oddíl plavání navíc využívá k suché přípravě víceúčelovou halu města Znojma a svoji malou posilovnu sídlící v městských lázních.

79 80

Viz obrázek číslo 20, 21 Pamětní spis ‘‘Deset let znojemského plavání ‘‘,1966-1976.

62

5. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI ZNOJEMSKÉHO PLAVÁNÍ – TRENÉŘI, CVIČITELÉ A ROZHODČÍ Za čtyřicetileté období trvání znojemského plavání bylo zapojeno do různých funkcí přes 200 členů. Proto není v silách této bilance spravedlivě vyjmenovat a vyčíslit podíl každého jednotlivce na činnosti oddílu a na úspěších, které byly dosažena. Na trenérském úseku v době založení oddílu pracovali vesměs funkcionáři vedení oddílu kolem prvního předsedy oddílu Františka Ryčla (Karel Neuwirth, Karel Vrzáček, Karel Pavlíček, Emil Pelán a další). O rok později přichází z Brna František Zoufalý, který posílil trenérský kolektiv a v oddíle pracoval do roku 1974. Výrazné zvýšení úrovně tréninkového procesu se očekávalo v roce 1974 příchodem profesionální trenérky Zuzany Markové – Marešové. Bohužel po 2,5 letech po různých neshodách odešla. Významným mezníkem se stal rok 1981 příchodem čerstvého absolventa FTVS Jiřího Kyněry, který převzal funkci vedoucího trenéra oddílu a vedoucího trenéra TSM. Po dobu 25 roků stojí s trenérským kolektivem za všemi úspěchy, které znojemské plavání dosáhlo. Z celé řady trenérů, kteří se podíleli na trenérské práci v oddílu je aspoň možno uvést jména Miloš Vazda, Zdeněk Arnošt, Ladislav Kyněra, Zdeněk Nachtnébl, Ladislav Rada, manželé Tischlerovi, Karel Neuwirth a další. V poslední 15 letech byla trenérsko – metodická práce v oddílu hlavně na bedrech tandemu Jiří Kyněra a Bedřich Daberger. V roce 2006 po neshodách mezi trenéry odchází z oddílu i plavecké školy Bedřich Daberger. Který o rok později plně převezme plaveckou školu ve Znojmě. Ve výuce plavání byli u zrodu František Ryčl a Karel Vrzáček. Potom došlo k několika organizačním změnám ve středisku výuky a ve vedení se střídali Eliška Kladenská, Lenka Dandová, Jiří Kyněra, Libor Vondruška a Bedřich Daberger. Mezi cvičitelkami se podílely na plaveckém výcviku Eliška Kladenská, Eliška Tischlerová, Eva Wirglerová, Eva Korseltová, Lenka Štěrbová, Věra Jägerová, Drahomíra Sichová, Marie Kyněrová a mnoho dalších. Největší pohyb členské základny byl ve sboru rozhodčích. Na tomto úseku se vystřídaly desítky dobrovolných pracovníků, kteří byli vesměs z řad rodičů. Vedení tohoto velmi početného kolektivu byli v jednotlivých obdobích pověření Ladislav Fiala st., Vlasta

63

Skokanová, Rudolf Hudek a Ivan Štourač. U rozhodčích se často dublovali funkce trenérů, cvičitelů a členů výboru. Vedení oddílu bylo za uplynulých 40 let několikrát obměněno. Funkci předsedy zastávali: František Ryčl, František Soušek, Rudolf Hudek, Ing. Miroslav Vejvoda a Ing. Luděk Nesiba. Členy ve výboru oddílu plavání v jednotlivých letech byli Ing. Tomáš Sabáček, Josef Zimčík, Ivana Svobodová, Tomáš Klouda, Hana Bartlová, Ladislav Fiala st., Bořivoj Ryška, Emil Pelán, Milena Sedláčková a asi dvě desítky dalších. 81 V současné době má výbor toto složení: Ing. Luděk Nesiba (předseda), Jaroslav Šula (místopředseda), Mgr. Jiří Kyněra (vedoucí trenér oddílu), Mgr. Kristýna Nesibová (trenérka), Stanislav Hohl, Ladislav Veleba a František Marek (členové).

81


64

6. VELKÁ CENA MĚSTA ZNOJMA V PLAVÁNÍ Velká cena města Znojma v plavání82 již patří k tradičním akcím oddílu plavání TJ Znojmo, kterou každým rokem uzavírá svoji sportovní činnost. Je vizitkou oddílu v organizátorské práci a také odrazem výkonnosti domácích závodníků. Tato tradice byla založena v roce 1968 a za dobu čtyřiceti let trvání oddílu plavání proběhlo celkem 38 ročníků. První tři ročníky byly pořádány jako zimní pohár nejmladšího žactva ČR ( desetiletí – kategorie C ). Od roku 1971 se změnila struktura těchto závodů. Do programu byly zařazeny nové plavecké disciplíny a tyto závody byly vypsány pro věkové kategorie mladšího a staršího žactva, dorostu a dospělých. Šlo o rozsah 36 disciplín, což trvalo s menšími obměnami skoro až po současnost. V posledních letech se Velká cena města Znojma zhledem k nedostatečné velikosti plaveckého bazénu, vnitřních prostorů městských lázní a neustále se zvyšujícího počtu přihlášek ze stran plaveckých oddílů muselo dojít na zúžení plaveckých kategorií a to pouze na kategorii dorostu a dospělých. Pro plavce žákovských kategorií byly nově vytvořeny závody s názvem Malá cena města Znojma v plavání, pořádané od roku 2003. Velká cena města Znojma se plave v rámci Českého poháru a patří mezi neprestižnější závody v České republice. Velké ceny se zúčastňuje každoročně přes 200 závodníků z cca 25 vybraných oddílů. Starty zahraničních výprav nejsou výjimkou. Od 8. ročníku v roce 1975 byla Velká cena doplněna o hlavní závody ve znakových disciplínách, které se plavou o ceny OTS ČSTV ve Znojmě a regionálního týdeníku Znojemsko. V této soutěži zvítězil pětkrát po sobě Dalibor Nesnídal, 9. ročník vyhrál Jiří Kyněra. Jinak mezi vítězi mimo jiné figurují jména závodníků: Rostislav Vizub, Miroslav Rolko, Pavel Vokoun, Donald Šemetka, Marek Raniš, Pavla Polášová, Ivana Wawrová, Martina Moravcová, Helena Straková. V soutěži družstev na VC Znojma získala 1. místo 20 x Kometa Brno (dříve RH), třikrát se o toto umístění postarala RH Praha, UK Bratislava a KOH-I-NOOR České Budějovice. TJ Znojmo skončila 3 x na 1.místě, 5 x obsadila stříbrnou příčku a 6 x skončila na 3. a 4.místě.83 Na dobrých sportovních výsledcích plaveckého oddílu TJ Znojmo se podílela celá řada závodníků zejména Jarmila Petrželková, Lenka Toufarová, Zdeněk Bachman, Pavel Kočíca, Lenka Demelová, Jiří Kyněra, Jana Adámková, Bedřich Daberger, Jarmila Doležalová, Věra Svobodová, Jana Cahová, Jana Svobodová, Radomíra Kovářová a další. 82 83

Viz obrazová příloha číslo 23 www.znojemskeplavani.cz

65

V následujících ročnících nejvíce bodovali Miroslav Mertl, Petr Šareš, Dalibor Nesnídal, Petra Jordánová, Iva Neuwirthová, Tomáš Jordán, Dana Burianová, Jiří Šrůtka, Jan Nevrkla, Radek Beinhauer, Roland Fila, Radka Kratochvílová, Radmila Baklíková, Diana Kamarýtová, Milana Pelechová, Tomáš Chloupek a ostatní. V posledním desetiletí (1996-2006) nejvíce figurovali na bodovacích místech Magda a Olga Šplíchalovy, Petra a Pavla Chrástovy, Pavel Tomeček, Jitka Ganzwohlová, Kristýna Kyněrová, Lenka Fialová, Milan Malena, Květoslav Svoboda a další. Od roku 1988 probíhá na znojemském bazénu populární volba MISS VC Znojma, jako zpestření plaveckých závodů. O úrovni VC Znojma svědčí i to, že jsou pořizovány záznamy do sportovního zpravodajství Jihomoravského deníku TV a republikového pořadu Brankybody vteřiny.84

84


66

7. ÚČAST ZNOJEMSKÝCH PLAVCŮ NA OLYMPIJSKÝCH HRÁCH Oddíl plavání TJ Znojmo má dlouholetou tradici a patří k nejlepším oddílům plavání v České republice a ke sportům, které reprezentují město Znojmo nejen v českých, ale i zahraničních vodách. Plavci tohoto oddílu šestkrát po sobě v řadě měli zastoupení na LOH (Soul, Barcelona, Atlanta, Sydney, Athény a Peking). Na soutěžích MEJ, ME, MS na dlouhém i krátkém bazénu získali přes 30 medailí. Nejlepšího umístění ze znojemských závodníků na olympijských hrách dosáhla Olga Šplíchalová v roce 1992 v Barceloně. V závodě na 800m volný způsob se probojovala až do finále, ve kterém se prezentovala šestým nejlepším časem.85 Přehled účastí znojemských závodníků na olympijských hrách

Jméno Radek Beinhauer Olga Šplíchalová Olga Šplíchalová Pavla Chrástová Pavla Chrástová Kristýna Kyněrová Kristýna Kyněrová Kristýna Kyněrová Kristýna Kyněrová Olga Šplíchalová Olga Šplíchalová Olga Šplíchalová Květoslav Svoboda Květoslav Svoboda Květoslav Svoboda Kristýna Kyněrová Michal Rubáček Michal Rubáček Květoslav Svoboda Květoslav Svoboda Květoslav Svoboda Michal Rubáček

85

disciplína

čas

umístění

rok

200 P 800 VZ 400 VZ 400 PZ 4 x 200VZ 100VZ 200VZ 4 x 200VZ 4 x 100PZ 800VZ 400VZ 4 x 200VZ 200VZ 200VZ 4 x 200VZ 400VZ 100M 4 x 200VZ 200VZ 400VZ 200Z 100M

2:18,23 8:37,66 4:16,41 4:56,23 8:21,19 0:58,03 2:03,63 8:21,19 4:21,05 8:47,68 4:20,04 8:21,19 1:50,29 1:49,27 7:26,26 4:21,12 0:54,87 7:26,26 1:51,86 3:56,54 2:03,12 0:53,53

12. místo 6. místo 14. místo 16. místo 15. místo 34. místo 19. místo 15. místo 21. místo 15. místo 21. místo 15. místo 18. místo 9. místo 13. místo 30. místo 39. místo 13. místo 46. místo 33. místo 36. místo 42. místo

1988 1992 1992 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1996 1996 2000 2004 2004 2004 2004 2004 2008 2008 2008 2008

www.znojemskeplavani.cz

67

místo konání Soul Barcelona Barcelona Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Atlanta Sydney Athény Athény Athény Athény Athény Peking Peking Peking Peking

8. NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ PLAVEC ODDÍLU - KVĚTOSLAV SVOBODA Květoslav Svoboda se narodil 25. srpna 1982 ve Znojmě. K plavání se dostal v devíti letech, když ho k němu přivedl kamarád ze třídy. Předtím zkoušel cyklokros, kanoistiku, tenis, ale u všech těchto sportů vydržel jen chvíli. Členem oddílu plavání TJ Znojmo je od roku 1991. Od roku 1998 je profesionálním plavcem a stálým členem české plavecké reprezentace. Květoslav Svoboda se stal třikrát nejlepším plavcem České republiky a to v letech 2002, 2005 a 2006. K tomu se v této anketě umístil dvakrát na druhém i třetím místě. Květoslav Svoboda se stal dvojnásobným juniorských mistrem Evropy na 200 a 400m volný způsob. Navíc se stal držitel evropského juniorského rekordu na 200m volný způsob. V roce 2002 se dočkal asi největšího úspěchu své kariéry, když na Mistrovství světa v Moskvě skončil na druhém místě na 400 m volný způsob. Na mistrovstvích Evropy posbíral Květoš čtyři stříbrné a dvě bronzové medaile v disciplínách volný způsob na tratích 200 a 400 metrů. A k tomu přidal do své sbírky 7 cenných kovů ze závodů světového poháru, z toho 2 zlaté. Květoslav Svoboda se zúčastnil třech za sebou jdoucích olympijských her. Premiéru pod pěti kruhy si odbyl v roce 2000 na olympiádě v Sydney, poté startoval v roce 2004 v Athénách a v roce 2008 v Pekingu. Nejlepším Svobodovým výsledkem na olympijských hrách je 9. místo na 200 m volný způsob z Athén.

Dosud vytvořil 36 dorosteneckých rekordů a 31 seniorských. Celkem startoval na 29 vrcholných akcích světového a evropského formátu, kde startoval na 63 tratích. Z toho se 29krát dostal mezi osmičku finalistů. Vybojoval celkem 11 medailí, z toho 2 zlaté, 5 stříbrných a 4 bronzové. Na nepopulární čtvrté „bramborové“ pozici skončil 10krát. 86

86

Kyněra, J. KVĚTOSLAV SVOBODA – přehled výsledků a výkonnosti

68

9. ZÁVĚR Cílem práce bylo shromáždit dostupné informace o vývoji plavání ve městě Znojmě. Zaměřit se na celé období, tj. od samotného počátku po současnost (1926-2006). Dalším cílem bylo obohatit předkládaný textový materiál o výsledky plavců TJ Znojmo z významných závodů, ať už to bylo domácí republikové mistrovství ČR resp. ČSSR a Český pohár, tak i závody na mezinárodní scéně v rámci světového poháru, mistrovství Evropy juniorů, mistrovství Evropy, mistrovství světa a v neposlední řadě olympijských her. Tyto výsledky byly vneseny do hlavní kapitoly, tj. ,,Vývoj plaváni ve Znojmě‘‘ a byly chronologicky sestaveny a přiloženy k textům jednotlivých let. Na základě cílů práce byly stanoveny dílčí úkoly a metody pro její vypracování. Z hlediska posloupnosti byly nejprve shromážděny práce autorů zabývajících se počátky plavání. Z literatury u nás známé a dostupné byla zpracována kapitola o vývoji plavání u nás i ve světě.

Nejdůležitější pozornost byla věnována plavání ve Znojmě v letech 1966 – 2006, týkající se hlavně vývoje a úspěchů znojemského oddílu, výuce plavání, členské základně, Velké ceně města Znojma, sportovnímu zařízení a všech významných výsledků plavců tohoto oddílu. Významnými osobnostmi, ať už na poli funkcionářském či závodním byli František Ryčl, Jiří Kyněra, Bedřich Daberger, Jaroslav Šula, Dalibor Nesnídal, Radek Beinhauer, Pavel Tomeček, Milan Malena, Olga Šplíchalová, Magda Šplíchalová, Pavla Chrástová, Kristýna Kyněrová, Lenka Fialová a nejúspěšnější plavec oddílu za celou jeho historii Květoslav Svoboda. Mimo jiné jsou v práci uvedeny úspěchy znojemských závodníků nejen na prestižních mezinárodních soutěžích evropského a světového formátu, ale také jedna kapitola je zaměřena pouze na účast a výsledky plavců na letních olympijských hrách. Součástí práce je také obrazová příloha, která má za úkol přiblížit formou fotografií a obrázků úspěšné závodníky a činovníky oddílu, společně se sportovním zařízením, které slouží či sloužilo plaveckému klubu. Cílem této přílohy je osvětlit čtenářům této práce identifikaci a ucelenější pohled na znojemské osobnosti a celkového prostředí plavání ve Znojmě.

69

Shrnutí:

Cílem bakalářské práce bylo vytvořit ucelený obraz o vývoji znojemského plavání. Vybral jsem si znojemský oddíl plavání právě proto, neboť jsem v tomto oddíle strávil celou svoji aktivní kariéru.

V první řadě jsem začal se sběrem dat, které byly pro moji bakalářskou práci, která se týká historie nejdůležitější. Po setkání s trenéry oddílu TJ Znojmo a prosbou o potřebné materiály jsem byl zklamán, protože mi bylo řečeno, že mi své materiály nepůjčí z nejrůznějších důvodů. Doporučili mi však bývalého předsedu a nyní sekretáře plaveckého oddílu TJ Znojmo pana Jaroslava Šulu. Se sběrem dat jsem začal ve státním okresní archivu ve Znojmě, kde jsem asi po pěti návštěvách získal základní informace k plavání ve Znojmě. Poté jsem navštívil již zmiňovaného pana Jaroslava Šulu, který ve znojemském oddíle působí od samého začátku. Pan Šula mi dopodrobna popsal a vylíčil počátky a celá vývoj fungování oddílu. Přispěl mi množstvím písemných podkladů, neboť od samotného vzniku oddílu archivuje novinové články o znojemském plavání. Dále mi posloužily oddílové ročenky ze svého oddílového působení. Starší vydání ročenek mi zapůjčil pan Šula. Sehnal jsem a také kontaktoval zakladatele a prvního trenéra znojemského oddílu TJ Znojmo pana Františka Ryčla, kterého jsem osobně navštívil a požádal o rozhovor. Pan Ryčl mi vyhověl a poskytl mi rozhovor. Mimo jiné mi zapůjčil jeho osobní kroniku, kde byla popsána historie oddílu v prvních třech letech fungování oddílu. V neposlední řadě mi posloužily novinové články v archivech na webových stránkách a dva pamětní spisy, týkající se historie plavání ve Znojmě.

Po sběru dat jsem společně s vedoucím práce panem doktorem Tomášem Milerem upřesnil obsahovou strukturu práce a začal zpracovávat získaná data.

Během vypracování bakalářské práce jsem narazil na několik překážek, které se týkaly nesrovnalostí dat, výsledků a dosažených časů závodníků především v kapitole 4.3. Vývoj plavání ve Znojmě od roku 1966 do roku 2006. Proto jsem musel někdy nalézt i více než dva dostupné materiály k danému problému, či jsem učinil několik rozhovorů s činovníky oddílu, jak už bývalými či současnými členy, aby se tyto nesrovnalosti uvedly na pravou míru a byly

70

co nejpřesnější a nejpravdivější. Dále jsou v této stěžejní kapitole 4.3. chronologicky popsány jednotlivé roky, fungování a činnosti oddílu TJ Znojmo. V jednotlivých letech byly popsány nejvýraznější úspěchy tohoto oddílu a jeho závodníků. Povedlo se mi docílit výčtu všech úspěchů a hlavních aktivit za daných čtyřicet let trvání TJ Znojmo – oddílu plavání. Bohužel se mi v letech 1980 až 1982 nepodařilo nasbírat dostatek materiálu, a tak tyto tři roky byly popsány velmi stručně.

Z celkového hlediska si troufám říci, že jsem splnil v této závěrečné práci všechny vytyčené cíle a úkoly, které jsem si před začátkem práce stanovil. A podařilo se mi vytvořit ucelený popis znojemského plavání od samých počátků až po současnost.

71

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Neperiodika 1. BĚLOHLÁVEK, J. Stručné dějiny plaveckého sportu v ČSR. In Sborník ÚV ČSTV sekce plavání. Praha, 1963, s. 3-14 2. BUBNÍK, M. et al. Plavání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. 21s 3. ČERŇUŠÁK, V. Základy plavání. Bratislava: Šport, 1957. 193s. 4. HARANT, F. O plaveckém sportu. Praha: Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport. 1954. 18s. 5. HOCH, M. et al. Plavání. Praha: SPN, 1975. 259s. 6. HOCH, M. et al. Plavání (teorie a didaktika). Praha: SPN, 1983. 171s. 7. JANKŮ, V. et al. Historie Znojma v obrazech. Brno: K-public, 2005. 296s. 8. ŠTORKÁN, R. Plavání. Praha: SPN, 1958. 63s.

A) Státní okresní archiv Znojmo : 1. Kronika města Znojma, 1964 2. Kronika města Znojma, 1965 3. Kronika města Znojma, 1966 4. Kronika města Znojma, 1967 5. Kronika města Znojma, 1968 6. Kronika města Znojma, 1969 7. Kronika města Znojma, 1972 8. Kronika města Znojma, 1976 9. Kronika města Znojma, 1978 10. Kronika města Znojma, 1980 11. Pamětní spis ‘‘Deset let znojemského plavání ‘‘,1966-1976. 12. Pamětní spis ‘‘Historické mezníky znojemského plavání ‘‘,1966-1996 13. Znojemsko, 30. 11 1974, s. 4. 14. Znojemsko, 19. 1. 1977, s. 6. 15. Znojemsko, 20. 7. 1977, s. 6 16. Znojemsko, 30. 3. 1978, s. 5 17. Znojemsko, 29. 11. 1978, s. 6. 18. Znojemsko, 18. 7. 1979, s. 6. 19. Znojemsko, 19.12. 1979, s. 6. 20. Znojemsko, 2. 5. 1985, s. 4. 21. Znojemsko, 2. 11. 1986, s. 6.

B) Jihomoravské muzeum ve Znojmě: 1. Město Znojmo: Album a průvodce, Mikulov 1927, s.37 2. Janků-Svoboda: Znojmo, Úvaly 1994, s.118-119

72

Vzpomínky pamětníků: 1. ŠULA JAROSLAV, bytem Znojmo, Palliardiho 2580/55; člen znojemského oddílu plavání TJ Znojmo (1968-současnost), záznam učiněn 8.12.2008. 2. RYČL FRANTIŠEK, bytem Znojmo, Pražská 4b ; člen znojemského oddílu plavání TJ Znojmo (1966 - 1968) , záznam učiněn 9.12.2008.

Jiné zdroje: 1. Československý sport, 30. 7. 1992, s. 12 2. Deník Rovnost, 2. 8. 1996, s.10 3. Deník Rovnost, 13. 8. 2004, s. 7 4. Deník Sport, 14. 8. 2004, s. 2. 5. Deník Sport, 8. 10. 2004, s.13. 6. Deník Sport, 9. 10. 2004, s.18. 7. Kronika Františka Ryčla, 1965-1969 8. Kyněra, J. KVĚTOSLAV SVOBODA – přehled výsledků a výkonnosti, 2004 9. Lidové noviny, 16. 8. 2004, s.C3. 10. Právo, 11. 8. 2004, s.18. 11. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1976 12. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1984 13. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1985 14. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1986 15. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1987 16. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1989 17. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1991 18. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1992 19. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1993 20. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1994 21. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1995 22. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1996 23. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1997 24. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1998 25. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 1999 26. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 2000 27. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 2001 28. Oddílová ročenka TJ Znojmo: 2004 29. Plavecké sporty, 6. 12. 1996, s. 1-4. 30. Znojemsko 25. 11. 1997, s. 12 31. Znojemsko, 10. 8. 2004, s. 12. 32. Znojemsko, 24 .8 .2004, s. 12

Webové adresy: 1. www.znojemskeplavani.cz 2. www.znoj-tyden.cz 3. www.deniksport.cz

73

11. PŘÍLOHY Obrazová příloha k práci Historie znojemského plavání .

Obrázek č. 1

Otisk pečetního válečku (Egypt 3200př.n.l.)

Obrázek č. 2

Héra a plavající Leandr

74

Obrázek č. 3 - 10

Znojemská plovárna na řece Dyji z různých úhlů pohledů.

Původně byla plovárna postavena na levém břehu okolo roku 1860. Později byla rozšířena o tzv.vojenskou plovárnu na břehu druhém. Obě plovárny byly propojeny dřevěným mostem.

75

Dobová fotografie plovárny z 2.světové války, ukazuje již nejnovější pavilon s kabinami ve stavu, ve kterém se dochoval až do konce existence plovárny.

Pohled na Znojmo v době první republiky s plovárnou v popředí.

76

Na tomto snímku je ještě vidět lanový most, který se při chůzi dal snadno rozhoupat, ale to bylo zakázáno.

Pohled na převlékárny a sprchy znojemské plovárny.

77

Pohled na likvidaci plovárny vháněl Znojmákům slzy do očí.

78

Obrázek č. 11

Plavecké závody na bývalé plovárně ve Znojmě.

Obrázek č. 12

V roce 1965 byla dokončena stavba městských lázní, v té době nejmodernější budova ve Znojmě.

79

Obrázek č. 13

Zakladatel, první trenér a první předseda oddílu plavání TJ Znojmo František Ryčl.

Obrázek č. 14

Obrázek č. 15

Dalibor Nesnídal - 6násobný přeborník

Rostislav Smrčka – 3násobný přeborník žactva

žactva ve znakových disciplínách.

na 100m prsa.

80

Obrázek č. 16

Radek Beinhauer – účastník OH v Soulu v roce 1988

Obrázek č. 17

Olga Šplíchalová – účastnice OH v Barceloně v roce 1992.

81

Obrázek č. 18

Účastnice OH v Atlantě v roce 1996 – Olga Šplíchalová, Kristýna Kyněrová a Pavla Chrástová.

Obrázek č. 19

Trojnásobný účastník OH / Sydney, Athény, Peking/ – Květoslav Svoboda.

82

Obrázek č. 20

Účastníci OH v Athénách v roce 2004 – Květoslav Svoboda, Kristýna Kyněrová a Michal Rubáček.

Obrázek č. 20

V roce 1965 byla dokončena stavba městských lázní, v té době nejmodernější budova ve Znojmě.

83

Obrázek č. 21, 22

Pohled na městskou plovárnu Louka ve Znojmě.

Obrázek č. 23

Záběr z Velké ceny města Znojma, která se již stala nedílnou součástí. sportovní činnosti oddílu.

84

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents