Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví
Bc. Dana Riedlová
Stav knihovního fondu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín 1997-2007
Diplomová práce
Praha 2009
Vedoucí diplomové práce:
PhDr. Anna Stöcklová
Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 10. dubna 2009
…………………………………. podpis diplomantky
3
Identifikační záznam RIEDLOVÁ, Dana. Stav knihovního fondu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín 1997-2007 [The state of collection of Masaryk Public Library Vsetín 1997-2007]. Praha, 2009. 107 s., 3 s. příl.. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Anna Stöcklová.
Abstrakt Diplomová práce mapuje a analyzuje stav knihovního fondu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín (www.mvk.cz) za léta 1997-2007. Zaměřuje se na hledisko přírůstku, úbytku a skladbu přírůstku, sestávající z krásné literatury, naučné literatury a ostatních druhů dokumentů. Profilace knihovního fondu je vyčíslena procentuálně na základě užití selekčního jazyka MDT. Na příkladu slovenské a polské knihovny je provedeno objemové a obsahové srovnání knihovního fondu stejně velké instituce. Další část je věnována popisu knihovnického procesu akvizice a konkrétní praxi v této oblasti v dané organizaci v současné době. Seznamuje se zdroji doplňování knihovního fondu týkajícími se MVK. Informace o stavu knihovního fondu i o akvizici byly získány ze statistických ukazatelů a praxí přímo na pracovišti akvizice a katalogizace MVK. Obraz knihovny je doplněn dalšími statickými a dynamickými prvky.
Klíčová slova veřejné knihovny, dekompozice knihovny, knihovní fondy, profilace fondu, akvizice, akviziční politika, přírůstek, úbytek, Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko), Kysucká knižnica (Čadca, Slovensko), Biblioteka publiczna miasta i gminy im. Heliodora Święcickiego (Śrem, Polsko)
4
OBSAH PŘEDMLUVA..........................................................................................................7 1 ÚVOD.....................................................................................................................9 2 MASARYKOVA VEŘEJNÁ KNIHOVNA VSETÍN........................................12 2.1 HISTORIE KNIHOVNICTVÍ VE VSETÍNĚ ...............................................................................13 2.2 STATICKÉ PRVKY MVK VSETÍN......................................................................................18 2.2.1 Zaměstnanci..........................................................................................................18 2.2.2Zařízení knihovny..................................................................................................19 2.2.3 Uživatelé................................................................................................................26 2.3 DYNAMICKÉ PRVKY MVK VSETÍN...................................................................................26 2.3.1 Katalogizace..........................................................................................................26 2.3.2 Organizace knihovního fondu...............................................................................27 2.3.3 Služby....................................................................................................................30 2.4 RELEVANTNÍ OKOLÍ MVK VSETÍN...................................................................................34
3 KNIHOVNÍ FONDY A AKVIZICE..................................................................36 3.1 SROVNÁNÍ METODOU BENCHMARKINGU..............................................................................37 3.2 PŘÍRŮSTEK KNIHOVNÍHO FONDU........................................................................................39 3.3 ÚBYTEK KNIHOVNÍHO FONDU............................................................................................40 3.3.1 Srovnání přírůstku a úbytku .................................................................................41 3.4 SKLADBA PŘÍRŮSTKU........................................................................................................43 3.4.1 Naučná literatura...................................................................................................43 3.4.2 Krásná literatura....................................................................................................44 3.4.3 Srovnání krásné a naučné literatury .....................................................................45 3.4.4 Ostatní dokumenty................................................................................................47 3.4.5 Srovnání krásné, naučné a ostatních dokumentů celkem......................................50 3.5 PROFIL KNIHOVNÍHO FONDU MVK...................................................................................51 3.6 METODA KONSPEKTU......................................................................................................53 3.7 AKVIZICE.......................................................................................................................55 3.8 OSTATNÍ STATICKÉ PRVKY AKVIZICE.................................................................................58 3.8.1 Zaměstnanci..........................................................................................................58 3.8.2 Zařízení..................................................................................................................58 3.9 DYNAMICKÉ PRVKY AKVIZICE...........................................................................................59 3.9.1 Profilování knihovního fondu...............................................................................59 3.9.2 Sledování produkce informačních pramenů..........................................................61 3.9.3 Objednávka dokumentů.........................................................................................61 3.9.4 Přímý nákup dokumentů.......................................................................................62 3.9.5 Dodávka dokumentu.............................................................................................64 3.10 OKOLÍ SYSTÉMU AKVIZICE..............................................................................................65 3.10.1 Knižní trh.............................................................................................................65 3.10.2 Finanční možnosti knihovny...............................................................................67 3.10.3 Spolupracující knihovny.....................................................................................68
4 SROVNÁNÍ S INSTITUCEMI OBDOBNÉHO TYPU....................................69 4.1 KYSUCKÁ KNIŽNICA V ČADCI...........................................................................................71 4.1.1 Knihovní fondy.....................................................................................................73
5
4.1.1.1 Přírůstek a úbytek knihovního fondu..........................................................................73 4.1.1.2 Skladba přírůstku........................................................................................................77
4.1.2 Statické prvky........................................................................................................78 4.1.3 Dynamické prvky..................................................................................................79 4.2 VEŘEJNÁ KNIHOVNA HELIODORA ŚWIĘCICKIEGO MĚSTA A OBCÍ ŚREMU...............................80 4.2.1 Knihovní fondy.....................................................................................................81 4.2.1.1 Přírůstek a úbytek knihovního fondu..........................................................................82 4.2.1.2 Skladba přírůstku........................................................................................................84
4.2.2 Statické prvky........................................................................................................86 4.2.3 Dynamické prvky..................................................................................................86 4.3 ŚREM - ČADCA – VSETÍN.................................................................................................88 4.4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU V ČR...........................................94
5 ZÁVĚR.................................................................................................................97 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................100 SEZNAM OBRÁZKŮ..........................................................................................104 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................107
6
PŘEDMLUVA Jsem profesí knihovnice a řadu let se pohybuji ve veřejném knihovnictví. Veřejné knihovny procházejí v současné době v celosvětovém měřítku obdobím velkých proměn. Zviditelňují se a otevírají široké veřejnosti. Už dávno nejsou a nikdy nebudou pouze zaprášenými archivy knih, půjčovnami detektivek či románů na dovolenou. Od poloviny devadesátých let minulého století přibyl knihovnám nový informační fenomén – Internet. Internet informační služby velmi ovlivnil a většina knihoven nabízí veřejný přístup k Internetu. Klasické knihovny se přizpůsobují kulturním změnám, stávají se z nich intelektuální křižovatky pro práci, učení se, vzdělávání, zábavu a nové typy programů. Profesně mě zajímá, jaká budoucnost knihovny čeká, jak zareagují na nové podmínky spojené se vstupem ČR do Evropské unie a jak využijí nejnovější trendy v oblasti technického pokroku. Jako téma své diplomové práce pro ukončení navazujícího magisterského studia oboru Informačních studií a knihovnictví jsem zvolila knihovní fondy a akvizici. Výběr ovlivnila má současná pracovní pozice v oddělení akvizice a katalogizace Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Denně procházím nové přírůstky, ať jsou to knihy, kartografie, hudebniny nebo obrazově zvukové dokumenty. Vytvářím také nejrůznější statistiky a sumáře, týkající se knihovního fondu. Cílem této práce je zmapovat a analyzovat stav knihovního fondu za uplynulých deset let v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně. Pro srovnání jsem vybrala jednu polskou a jednu slovenskou knihovnu obdobné velikosti. Vycházela jsem z dekompozice knihovny jako celku a hlavní pozornost zaměřila na jeden ze základních statických prvků, kterým jsou knihovní fondy a na jeden z dynamických prvků, kterým je akvizice. Odborná knihovnická literatura se příliš nevěnuje tematice knihovních fondů, jejich skladby a profilace. Proto tato práce přináší shrnutí především na základě konkrétních statistických dat z jednotlivých knihoven. Práce je zaměřena především na oblast knihovních fondů a akvizice. Ostatní části dokreslují celkový obraz instituce. Knihovní fondy jsou mapovány a analyzovány na základě vzorku statistických údajů za období let 1997-2007 především pomocí grafů. Dále je soustředěna na přírůstek, úbytek a skladbu 7
přírůstku. Skladba přírůstku je zaměřena na krásnou literaturu, naučnou literaturu a ostatní druhy dokumentů. Skladba knihovního fondu je vyjádřena i profilačně na základě užití selekčního jazyka MDT. U zahraničních knihoven jsou knihovní fondy analyzovány na vzorku dat z let 2003-2007 podle stejných hledisek. V části akvizice je popis teoretických aspektů této oblasti doplněný konkrétní praxí používanou v dané organizaci v současné době. Zdroje doplňování jsou zaměřeny především na nákup v kamenných knihkupectvích a přes Internet. Diplomová práce je strukturována do systému číslovaných kapitol a podkapitol. Rozsah práce je 107 stran a 3 strany příloh. Součástí textu jsou obrázky, grafy a tabulky, vztahující se ke konkrétním kapitolám. Soupis literatury vychází vzhledem
k tematice
práce
především
z interních
materiálů.
Dokumenty
v bibliografickém soupisu jsou citovány podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Citace v textu jsou podle metody Harvardského systému pomocí prvního prvku záznamu a data vydání v hranatých závorkách. Závěrem bych chtěla poděkovat paní Evě Droščákové z Kysuckej knižnice v Čadci a paní Elżbiete Matuszczak z Biblioteky publiczne miasta i gminy im. Heliodora Święcickiego v Śremu za poskytnutí informací a statistických ukazatelů, týkajících se jejich knihoven. V neposlední řadě mé poděkování patří i vedoucí diplomové práce PhDr. Anně Stöcklové za konzultace a podnětné připomínky a rady.
8
1
ÚVOD Obor knihovnictví se neustále dynamicky vyvíjí. Knihovny se více než na
shromažďování vědění soustřeďují na zpřístupňování informací všeho druhu. Kladou důraz na zprostředkovatelskou funkci. Stávají se průvodci světem knih, informací a Internetu. K základním
funkcím
současných
veřejných
knihoven
stále
patří
shromažďování, zpracování, uchování a zpřístupnění informací. Knihovní fondy jsou stavební kameny, na kterých je postavena další činnost knihovny a její služby. Jejich získávání je nezbytnou součástí základních knihovnických procesů. Skladba knihovních fondů je odrazem uživatelských potřeb, společenských poměrů a zaměření instituce. Nástup informačních a komunikačních technologií zasáhl i tuto oblast. Rozšiřují se možnosti výběru a získání dokumentů. Využití Internetu pro vyhledávání informací o nových titulech nabízí celou řadu variant. Hlavní zásadou výběru i nadále zůstává především uspokojení čtenářských potřeb. K tomu je nezbytná široká základna dostupného knihovního fondu, který je budován a organizován v souladu s příslušnou knihovnickou legislativou a doporučeními. Jeho skladba se mění podle požadavků klientů, měla by však svou strukturou uživatele ovlivňovat. Podněcovat je šíří nabídky a výběru k uspokojování jejich čtenářských potřeb a celoživotnímu sebevzdělávání. Masarykova veřejná knihovna Vsetín se snaží všechny tyto skutečnosti respektovat a být důvěryhodnou institucí místní komunity. Území bývalého okresu Vsetín leží při moravsko-slovenských hranicích. Je rozloženo na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů kolem řeky Bečvy. Tento region byl ve 13. a 14. století osídlen pastevci ovcí (Valachy) a podle nich i nazván. Spojením kultury horských pastevců a zemědělců, kteří se usídlili v údolích, vznikla velmi osobitá kultura, jež je dnes zachována v působivé lidové architektuře a silné folklórní tradici. Valašsko patřilo vždy k nejchudším regionům.
9
Situace se lepší ve druhé polovině 20. století, kdy se zde rozvíjí zejména strojírenský a elektrotechnický průmysl. Od 90. let se Vsetínsko orientuje na cestovní ruch. Město Vsetín leží v severovýchodní části Zlínského kraje, z velké části se rozprostírá v rozšířeném údolí Vsetínské Bečvy a jejich přítoků. Ráz krajiny Vsetína a jeho okolí je členitý, z hlediska zemědělství se řadí k horským oblastem vhodným pro lukaření a pastevectví. Toto území patří k nejhornatějším a nejlesnatějším v republice. Ve Vsetíně žilo k 31.12. 2007 27 963 obyvatel. První zmínka o Vsetíně pochází z roku 1308, kdy přešel z majetku řádu templářských rytířů do nájmu Voka z Kravař. Ještě do poloviny 19. století byl Vsetín nevelkým městečkem. Tep nové doby spojený s pronikáním průmyslu zachytil Vsetín roku 1937, kdy byl založen cukrovar. Následně se Vsetín stal sídlem průmyslu na zpracování dřeva. Vznikla sirkárna a byly zakládány továrny na nábytek z ohýbaného dřeva firem Kohn (1873) a Thonet (1862) a rovněž sklárny (1868). V roce 1919 začala pracovat známá elektrotechnická továrna J. Sousedíka a v roce 1937 byla založena Česká zbrojovka. Dynamikou svého růstu hlavně ve druhé polovině 19. století Vsetín daleko předčil okolní města. Po druhé světové válce byl zrušen sousední okres Valašské Meziříčí a jeho území přiřazeno ke stávajícímu okresu Vsetín. Nadále pokračovala industrializace Vsetína, především díky závodům Zbrojovka Vsetín a Mez Vsetín. V 90. letech 20. století zasáhla Vsetín, stejně jako další města České republiky, změna ekonomického i politického systému, která výrazně ovlivnila jeho další vývoj. Proběhly velké strukturální změny v průmyslové oblasti, jež výrazně ovlivnily zaměstnanost zdejších lidí a potřeby rekvalifikace. Dominantou města je vysoká věž renesančního zámku ze začátku 17. století, který je dnes sídlem Muzea regionu Valašsko [Vsetín, 2009]. Tomáš Garrigue Masaryk měl ke vsetínskému regionu blízký vztah. Valašsko znal ze svých prázdninových pobytů v Bystřici pod Hostýnem a ve Valašském Meziříčí. Meziříčtí vlastenci se s ním setkávali na přednáškách a Masaryk měl mezi nimi několik blízkých přátel. Jeden z nich, MUDr. Jan Kraicz, mu později navrhl kandidaturu na poslance a od roku 1907 byl Masaryk zvolen poslancem do říšského 10
sněmu za valašská města. Během předvolební kampaně Masaryk objel poctivě celý volební obvod a všude se jeho přednášky a debaty setkaly s velkým úspěchem. V den vyhlášení výsledků voleb přijel nově zvolený poslanec do Vsetína, který byl největším městem jeho obvodu. Jako poslanec byl dobře hodnocen, úspěšně pomáhal řešit místní problémy a potřeby, své sliby vždy poctivě plnil. Za svého celkem sedmiletého poslaneckého mandátu absolvoval na Valašsku řadu schůzí a nespočet přednášek na témata politická, kulturní a sociální. Za svými voliči zavítal i několikrát po první světové válce [RIEDLOVÁ, 2001].
11
2
MASARYKOVA VEŘEJNÁ KNIHOVNA VSETÍN
Obr. 1 – MVK Vsetín, Dolní náměstí 1356
Masarykova veřejná knihovna Vsetín (www.mvk.cz), příspěvková organizace města Vsetína, je veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven okresu Vsetín (viz obr. 1). Působnost MVK zahrnuje kromě města Vsetína také správní obvod okresu Vsetín. Masarykova veřejná knihovna poskytuje odbornou pomoc 80 knihovnám okresu Vsetín. V tomto smyslu je pověřenou knihovnou na základě smlouvy s Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně. Tato činnost je financována z krajské dotace. MVK je zapsána do evidence knihoven na Ministerstvu kultury České republiky pod evidenčním číslem 1795/2002.
12
2.1
Historie knihovnictví ve Vsetíně Doklady o prvních knihovnách ve Vsetíně pocházejí z druhé poloviny
19. století a váží se k činnosti nejrůznějších spolků. Přestože Vsetín byl v 19. století poměrně malým zapadlým horským městem, existovalo zde několik spolků. Prvním spolkem
v celém
tehdejším
soudním
okrese
byl
pěvecký
spolek
„Mannergesangsverein“, jehož členové byli převážně němečtí úředníci ze správy velkostatku Vsetín, úředníci státních úřadů a duchovní. V roce 1861 vznikl německý čtenářský spolek „Casino“, do nějž byli přijímáni i Češi, kteří pomáhali udržovat německou čítárnu ve Vsetíně. Právě ti dosáhli toho, že mezi německými časopisy zde byly vyloženy také „Moravská orlice“ a „Našinec“. V roce 1871 z něj však Češi vystoupili a z čítárny české časopisy zmizely. Prvním skutečně českým spolkem byl čtenářský spolek „Občanská beseda“, který byl založen roku 1863, při něm se utvořil odbor divadelní a pěvecký. K dispozici byly české noviny a časopisy ve větším rozsahu, přestože spolek spojoval inteligenci českou i německou. Mladá generace iniciovala v roce 1872 založení vzdělávacího spolku „Snaha“. U jeho zrodu se tehdy sešli kulturní činovníci města, duchovní, lékaři, učitelé, úředníci a mládež všech stavů. Při „Snaze“ se hned utvořily odbory čtenářský, vzdělávací, pěvecký, divadelní, turistický a sportovní. Při čítárně „Snahy“, kde bylo vyloženo asi 40 českých časopisů politických, naučných i zábavných, byla roku 1880 otevřena první knihovna určená široké veřejnosti. V roce 1890 měla 2 250 knih, z nichž se půjčilo 1 740 svazků. Ke vzdělávání obyvatelstva přispívaly i další spolkové knihovny, které většinou půjčovaly knihy svým členům zdarma, ostatním čtenářům za poplatek. V roce 1913 za vedení Osvětového sboru pro Vsacko otevřely sdružené spolky první veřejnou čítárnu [Masarykova, c2008].
13
1920 - 1939 Krátce po vzniku samostatné Československé republiky inicioval prezident Tomáš Garrigue Masaryk „Zákon o veřejných knihovnách obecních“, který byl schválen Národním shromážděním 22. července 1919. Ten vytvořil legislativní platformu pro konstituování veřejného knihovnictví. Proto 7. března 1920 rozhodlo městské zastupitelstvo „otevříti ihned Masarykovu městskou knihovnu, obsahující přes 800 svazků“ na počest oslav 70. narozenin T. G. Masaryka. Provoz v nově zřízené Masarykově veřejné knihovně byl zahájen 2. února 1921. Základ knihovny tvořil knižní fond spolku „Snaha“ a provizorní prostory byly pro ni vyčleněny v zasedací síni radnice. Řízením knihovny byla pověřena knihovní rada, která zvolila předsedu knihovny, jednatele, pokladníka a knihovníka B. Lehkého, jenž byl v roce 1922 potvrzen ve funkci ministerstvem osvěty. V prvním roce působení obsahoval fond knihovny 2 652 svazků, v roce 1932 už bylo v knihovně 4 403 svazků knih „zábavných a poučných“. Počet výpůjček však v tomto předválečném desetiletí klesá. Projevila se tak pokračující hospodářská krize i zhoršující se politická situace. Vedle výpůjční činnosti vykazovala knihovna v počátcích svého trvání i rozvíjející se přednáškovou činnost. 1939 – 1945 Léta druhé světové války znamenala již v počátku vlnu vyřazování knih a to nejen v Masarykově veřejné knihovně, ale také v knihovnách školních a spolkových. Mnohé spolky byly zakázány, například Sokol, jehož knihovnu ani archiv se nepodařilo před nacisty zachránit. V roce 1940 musela knihovna i tehdejší gymnázium vypustit z názvu Masarykovo jméno. Projevila se tvrdá germanizace, německý tlak na národní kulturu byl velmi silný. Pod vlivem prosperující Zbrojovky stoupl počet obyvatel Vsetína, a proto zde byl ustaven městský osvětový sbor vedle dále trvajícího okresního osvětového sboru, který převzal vedení kulturní činnosti ve městě. Knihovní fond veřejných knihoven byl okresním úřadem kontrolován podle seznamů knih vydaných Němci. Vyřazené knihy byly zabaleny, zapečetěny a odeslány okresnímu úřadu. Městská veřejná knihovna ve Vsetíně tak přišla nejméně
14
o 2 000 knih. Po osvobození se zpět do fondu vrátilo jen něco málo přes 1 000 svazků. 1945 – 1969 Již krátce po osvobození v květnu 1945 se ve Vsetíně sešlo asi 100 delegátů různých místních spolků, kteří utvořili kulturní radu pro organizování kulturního života ve městě. 12.12. 1945 byla obnovena knihovní rada knihovny, knihovníkem byl jmenován místní rodák a absolvent státní školy knihovnické Zdeněk Ruda. Od této doby pracoval ve funkci knihovníka kvalifikovaný pracovník, který tuto činnost vykonával jako své trvalé, hlavní zaměstnání. V činnosti knihovny, ve skladbě fondu a ve výběru pracovníků se odrazily politické změny roku 1948. Pozitivním přínosem bylo zřízení čítárny. Úspěchem bylo i pochvalné uznání krajské inspekce za vzorné vybavení a vedení knihovny a čítárny. Přestože v rámci politických změn byla v padesátých letech většina spolků rušena, jejich práce byla díky tradici stále významným zdrojem svobodných zájmových a vzdělávacích aktivit. Později se kulturní činnost soustředila většinou do závodních klubů ROH, s nimiž knihovny často spolupracovaly. Rok 1951 je charakteristický zdůrazňováním významu kolektivní práce, socialistickými motivy, soutěžením a politickými procesy. Přišla další vlna vyřazování, která se týkala literatury protikomunistické, legionářské, detektivek, později i díla T. G. Masaryka. V tomto roce také zanikla knihovní rada. Novinkou bylo zavedení volného výběru knih. V roce 1957 se knihovna přestěhovala do budovy, v níž působila i Lidová škola umění a poradna pro matky s dětmi. V roce 1965 se konečně uvolnila pro knihovnu celá budova. Nově bylo zřízeno oddělení pro dospívající mládež - jedno z prvních v Severomoravském kraji, do něhož tehdy okres Vsetín patřil, a v roce 1968 oddělení hudební. Postupně se zavádí jednotná knihovnická technika. Okresní lidová knihovna usiluje o vytvoření jednotné sítě knihoven v okrese, plánuje se 12 střediskových knihoven, které jsou v 70. letech postupně ustanovovány.
15
1969 – 1989 Celá sedmdesátá léta byla poznamenána dalšími politickými tlaky, proto i materiály o činnosti knihoven v té době obsahují především informace o tom, jak se knihovna angažovala politicky. Od roku 1971 bylo systematicky budováno oddělení regionální literatury. Významnou událostí bylo otevření nového dětského oddělení v roce 1973. Téhož roku vzniklo také samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy. Sedmdesátá léta jsou charakteristická rozvíjením spolupráce s knihovnami jiných sítí, rozvíjí se ediční činnost, jsou vydávány tématické bibliografie k různým výročím. Rok 1979 je ve znamení generální opravy budovy, jednotlivé provozy byly přestěhovány do náhradních prostor. Slavnostní otevření rekonstruované budovy proběhlo v roce 1981. V říjnu 1982 bylo otevřeno další dětské oddělení na sídlišti v Rokytnici. Na základě usnesení Rady ONV zavádí Okresní knihovna ve Vsetíně v roce 1979 nový systém centrálního řízení veřejných knihoven ve vsetínském okrese, jímž je prostřednictvím 7 poboček řízeno 81 pracovišť. 1989 - 2003 S návratem knihovny k původnímu názvu "Masarykova veřejná knihovna" v roce 1991 zavanul v knihovnách okresu Vsetín nový duch. Došlo k mnoha změnám. Listopadové události roku 1989 nasměrovaly vývoj všech oblastí společnosti a kultury jiným směrem. Největší úlohu sehrálo otevření se světu, a tím obrovský příliv informací. Rozvoj zaznamenaly i nově poskytované služby: půjčování videokazet a CD, kopírovací služby, začalo se půjčovat i v sobotu. Revoluci v knihovnické práci představovalo zavádění výpočetní techniky. V roce 1992 se začaly knihy zpracovávat v počítačovém programu Smartlib, a tím byly položeny základy automatizace ve vsetínském regionu. Zásadní zlom v existenci knihoven okresu Vsetín nastává v roce 1996, kdy se oddělují knihovny ve Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm a přecházejí pod správu městských úřadů. Do roku 1997 se od Masarykovy veřejné knihovny postupně oddělily všechny knihovny v okrese. Spolupráce však zůstala díky dotaci 16
okresního úřadu nenarušena. V témže roce přechází knihovna od okresního úřadu pod správu Městského úřadu Vsetín. V roce 1997 a 1998 pak zejména díky RISKu - grantům ministerstva kultury se podařilo udělat opět velký krok na poli automatizace. Masarykova veřejná knihovna začala půjčovat pomocí čárových kódů ve všech odděleních. V roce 1999 pokračovaly knihovny v okrese Vsetín v nastoupeném trendu – stále více se zaměřují na poskytování informací prostřednictvím nových informačních technologií. Od ledna 2003 je Masarykova veřejná knihovna jednou ze čtyř pověřených knihoven s regionální funkcí ve Zlínském kraji, jak je uvedeno na webu Masarykovy veřejné knihovny. 2003 – 2008 K tradičním aktivitám a akcím přibyla řada nových, především spolupráce s nejrůznějšími institucemi ve městě. Rok 2004 byl charakteristický zejména přípravou projektu do strukturálních fondů Evropské unie na získání větších prostor pro knihovnu. Projekt byl v roce 2005 přijat k realizaci. Cílem projektu je integrace znevýhodněných osob do společnosti, a to především prostřednictvím celoživotního vzdělávání. Projekt se zaměřil zejména na tři cílové skupiny: nezaměstnané, maminky (rodiče) na a po rodičovské dovolené a děti ohrožené sociální exkluzí. Rok 2006 byl pro Masarykovu veřejnou knihovnu rokem velké změny. Díky projektům podaným do strukturálních fondů Evropské unie v letech 2004 a 2005 se knihovna v roce 2006 přestěhovala do větších prostor na Dolním náměstí do budovy č. 1356 a rozvinula své služby jako komunitní a vzdělávací centrum. Knihovna od počátku roku 2007 plně rozvinula aktivity projektu „Masarykova veřejná knihovna jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání", který je financován ze SF EU. Jednou z priorit projektu je propojení klasických knihovnických a informačních služeb s komunitními aktivitami. 17
Konečným cílem projektu je vytvoření komunitní knihovny, která propojuje činnosti knihovnické s aktivitami podporujícími rozvoj místní komunity a integraci sociálně znevýhodněných osob. Aktivity jsou zaměřeny především na počítačovou gramotnost, motivaci k práci a sociální a občanské dovednosti [Masarykova, c2008].
2.2
Statické prvky MVK Vsetín Mezi statické prvky knihovny patří knihovní fondy, kterým bude věnována
pozornost v samostatné kapitole, zaměstnanci, zařízení a uživatelé knihovny. 2.2.1 Zaměstnanci Počet zaměstnanců Masarykovy veřejné knihovny byl k 31.12. 2008 28 zaměstnanců na celý úvazek, 1 pracovnice na mateřské dovolené. MVK se organizačně člení na oddělení. Organizační strukturu tvoří 1 ředitelka, 4 vedoucí oddělení – ekonomické, služby, akvizice a katalogizace, středisko regionálních knihovnických služeb. Dále 2 pracovnice katalogizace, 1 pracovnice střediska regionálních služeb, 2 pracovníci informačního střediska, 1 správce sítě, 1 mzdová účetní, 1 ekonomka, 1 řidič a údržbář a 14 pracovníků ve službách. Vzdělanostní struktura je 8 vysokoškoláků a 20 středoškoláků (viz tabulka na obr. 2). Věková struktura je rozčleněna do čtyř kategorií od 20 do 60 let (viz tabulka na obr. 3). •
Knihovníci: ředitelka, vedoucí oddělení, katalogizátorky, knihovníci ve výpůjčním protokolu, knihovníci ve studovně a čítárně
•
Informační pracovníci: zaměstnanci informačního centra
•
Další profese v knihovně: správce sítě, ekonomky, řidič a údržbář Vzdělanostní struktura organizace je vzhledem k jejímu typu a velikosti velmi
příznivá. Převažují středoškoláci, zastoupení vysokoškoláků je také poměrně vysoké. Zastoupení knihovnického a neknihovnického vzdělání je ve stejném vzájemném
18
poměru. V tabulce na obr. 2 již není zohledněno, že jak středoškoláci, tak vysokoškoláci neknihovnického zaměření absolvují krátkodobé knihovnické kurzy. Věková charakteristika je pojata po desetiletých úsecích. Jednotlivé kategorie jsou zastoupeny rovnoměrně, mírně vyšší počet zaměstnanců je v nejvyšší věkové skupině. Za zmínku stojí počet mužů a žen. Ve srovnání s jinými veřejnými knihovnami této velikosti je zde poměrně vysoké zastoupení mužů [Masarykova, 2009].
dosažené vzdělání VŠ knihovnického směru VŠ ostatní SŠ knihovnického směru SŠ ostatní celkem
muži
ženy 0 1 2 3 6
celkem
3 4 9 6 22
3 5 11 9 28
% 10,71 17,86 39,29 32,14 100
Obr. 2 – členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví (stav k 31.12. 2008)
věk 21–30 let 31–40 let 41–50 let 51–60 let celkem
muži
ženy 2 1 2 1 6
5 4 4 9 22
celkem 7 5 6 10 28
% 25,00 17,86 21,43 35,71 100
Obr. 3 – členění zaměstnanců podle věku a pohlaví (stav k 31.12. 2008)
2.2.2
Zařízení knihovny MVK je umístěna v budově na Dolním náměstí 1356 (viz obr. 1 na s. 12),
součástí budovy jsou i jiné subjekty než je knihovna. Zelená přístavba patří celá MVK, v bílé části budovy třetí patro, které je souběžné s nejvyšším patrem přístavby. Vlastníkem je Městský úřad Vsetín. Tři dětské pobočky jsou umístěny v budovách na sídlišti Trávníky, Rokytnice a Luh, tyto pobočky jsou také součástí víceúčelových budov.
19
V přízemí zelené budovy s přímým vchodem z ulice najdete informační centrum (viz obr. 4, zeleně vyznačená plocha) s bezbariérovým přístupem, kde lze získat informace o městě a regionu, ubytování, stravování a doprovodných službách ve Vsetíně a okolí.
Obr. 4 – půdorys přízemí MVK s informačním centrem
Můžete zde zjistit aktuální informace o kulturních, sportovních a společenských akcích regionu, zakoupit si na tyto akce vstupenky, případně si rezervovat vstupenky i na kulturní akce v dalších městech. Na tomto místě je k dispozici denní tisk, možnost kopírování na 1 kopírce, veřejný Internet, občerstvení, lze zde také vrátit knihy zapůjčené v knihovně. Informační centrum je součástí knihovny (viz obr. 5).
20
Obr. 5 – informační centrum MVK
V úrovni 1. podlaží zelené budovy (viz obr. 6, žlutě vyznačená plocha) je galerie s počítačovou učebnou s možností využití veřejného Internetu. Vstupuje se do ní přes informační centrum nebo centrálním vchodem nad venkovním schodištěm. Probíhají zde počítačové kurzy a školení pro veřejnost i odborné pracovníky.
Obr. 6 – půdorys 1. podlaží MVK s počítačovou učebnou
21
Ve 2. podlaží zelené budovy (viz obr. 7, oranžově vyznačená plocha) je otevřený prostor centrální půjčovny s online katalogy knih, přístupovými místy k veřejnému Internetu, centrální registrací čtenářů, bibliograficko-informační službou, meziknihovní výpůjční službou, možností rezervace knih, zařízením SelfCheck určeným k samoobslužným výpůjčkám knih a s knihovním fondem, umístěným ve volném výběru (viz obr. 8).
Obr. 7 – půdorys 2. podlaží MVK s centrální půjčovnou
Obr. 8 – čtenářské zákoutí centrální půjčovny MVK
22
Ve 3. podlaží zelené budovy (viz obr. 9, červeně vyznačená plocha) se nachází v otevřeném prostoru čítárna (viz obr. 10), hudební oddělení a oddělená studovna. Zde si návštěvníci mohou přečíst a vypůjčit noviny a časopisy, hudebniny, CD. K dispozici mají denní tisk, poslechová místa, veřejný Internet, reprografické služby, online katalogy knih, bibliograficko-informační služby, odbornou studijní literaturu a regionální fond literatury Valašska. Součástí volného prostranství je i komunitní K klub (viz obr. 11), který dává prostor pro organizované i neorganizované aktivity, probíhají zde besedy a akce pro školy, v relax koutku jsou k dispozici stolní hry, časopisy a literatura pro mládež. V tomto podlaží (viz obr. 9, bíle vyznačená plocha) se v původní části budovy nachází administrativní část knihovny, vedení, ekonomický útvar, spisovna, akvizice a katalogizace, středisko regionálních knihovnických služeb, serverovna, zázemí pro projektové aktivity a zázemí pro pracovníky služeb.
Obr. 9 – půdorys 3. podlaží MVK s čítárnou, studovnou, K klubem a administrativou
23
Obr. 10 – čítárna časopisů MVK
Obr. 11 – komunitní K klub MVK
24
Součást 4. podlaží bílé budovy (viz obr. 12, modře vyznačená plocha) tvoří společenský multifunkční sál s kapacitou 70 míst, kde se pořádají přednášky, besedy, školení a semináře, workshopy, konference, prezentační vzdělávací a společenské akce. Sál má odpovídající technické vybavení a prostory se pronajímají ke komerčním i nekomerčním účelům.
Obr. 12 – půdorys 4. podlaží MVK se společenským sálem
Plocha knihovních služeb včetně sálu a učebny je 862,0 m 2, plocha pro administrativu 154,0 m2, plocha technického zázemí 29,3 m2, plocha skladů 71,4 m2 a plocha komunikační 461,6 m2. Sklady jsou umístěny v suterénu bílé budovy. MVK má k dispozici 43 počítačů pro uživatele, z toho napojených na Internet 41, pro služební účely 21 počítačů s připojením na Internet. Internet je zpřístupněn pro uživatele na 41 počítačích (Dolní nám. 29, Luh 4, Rokytnice 3, Trávníky 4+1 speciálně upravený počítač pro zrakově handicapované s TV lupou, skenerem a hlasovým výstupem). Počet studijních míst je 70. V knihovně je 6 kopírek, 2 dataprojektory, 3 notebooky, 1 SelfCheck, 2 bezpečnostní elektromagnetické brány. MVK používá automatizovaný knihovnický systém Kpwin SQL, verze 1.1, 21 uživatelskou licenci. Pro kancelářský software jsou zakoupeny licence Windows XP. 25
V centrální půjčovně je 763 běžných metrů regálů, ve skladu 245,5 metrů kompaktních regálů [Masarykova, 2008]. 2.2.3 Uživatelé Počet registrovaných čtenářů k 31.12. 2008 činil 5 966, z toho čtenáři do 15 let 1 270. Knihovnu navštívilo celkem 144 417 uživatelů. Virtuálních návštěv webové stránky knihovny se uskutečnilo 76 692.
2.3
Dynamické prvky MVK Vsetín Mezi dynamické prvky knihovny patří akvizice, které je věnována pozornost
v kapitole 3.7 - 3.10, katalogizace, organizace knihovního fondu a služby knihovny. 2.3.1 Katalogizace Mezi statické prvky katalogizace patří dokumenty, standardy popisu, zaměstnanci a zařízení. V MVK probíhá katalogizace prostřednictvím AKS KP-Win SQL verze 1.1 a jejich báze dat. V tomto modulu se provádí kompletní zpracování všech druhů dokumentů. Jsou připraveny vstupní formuláře pro monografie, periodika, hudebniny, audiovizuální dokumenty, články z časopisů, kapitoly ve sbornících a divadelní hry. Katalogizátor má možnost vstupní formuláře definovat či upravovat. Struktura dat odpovídá formátu MARC21. Jednotnost a jednoduchost v editaci polí umožňují obecně definovatelné autority jmenné i věcné. Ostatní údaje lze validovat buď z předem připravených slovníků, nebo ze slovníků již jednou uživatelem vložených údajů. Standardy popisu katalogizace vychází ze standardů popisu, kterými jsou bibliografický formát MARC21, anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 a mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ISBD – jednotlivé řady dokumentů. V oddělení katalogizace pracují 3 katalogizátorky, 2 se středoškolským odborným vzděláním, 1 se vzděláním odborným vysokoškolským. Z toho 1 pracovnice katalogizuje všechny druhy ostatních dokumentů mimo monografie a
26
provádí křížovou kontrolu věcné a jmenné katalogizace, 2 pracovnice provádějí jmennou a věcnou katalogizaci a křížovou kontrolu jmenné a věcné katalogizace. Součástí zařízení jsou 3 počítačové stoly, 3 počítače s připojením na Internet a AKS KP-Win SQL. Dynamický
prvek
procesu
vstupního
zpracování
začíná
jmenným
identifikačním popisem podle příslušných pravidel s dokumentem de-visu. Následuje věcný popis, přidělení znaků Mezinárodního desetinného třídění a volně tvořených klíčových slov z adresáře. U krásné literatury se vytváří krátká anotace. Okolí systému tvoří souborné katalogy, informační technologie a světové standardy. MVK přispívá prostřednictvím OAI protokolu do Souborného katalogu ČR a také jej zpětně využívá. Vytváří Souborný katalog knihoven okresu Vsetín. Příležitostně jsou využívány další souborné katalogy přístupné na Internetu, např. prostřednictvím Jednotné informační brány. MVK používá protokol Z39.50, který je součástí sdílené katalogizace a umožňuje stahovat již jednou zpracované záznamy, čímž dochází k efektivnímu využití času katalogizátora. MVK sleduje nové trendy a vývoj v oblasti katalogizace, FRBR a přípravu nových katalogizačních pravidel. Využívá mezinárodní standardní čísla knih, seriálů a hudebnin – ISBN, ISSN, ISMN. 2.3.2 Organizace knihovního fondu Základním statickým prvkem organizace knihovního fondu je fond samotný. Jeho základní vlastností je dynamičnost a schopnost reagovat na požadavky uživatelů. Struktura knihovní fondu je závislá na typu a funkcích knihovny [STÖCKLOVÁ, listopad 2008]. Knihovní fond MVK tvoří primární a sekundární dokumenty. K 31.12. 2007 činil stav knihovního fondu 117 829 knihovních jednotek, z toho 44 674 naučná literatura a 61 856 krásná literatura. Ostatní dokumenty byly zastoupeny počtem 11 299, z toho kartografických dokumentů 49, tištěných hudebnin 1 517, zvukových 27
dokumentů 8 577, zvukově obrazových 164, elektronických dokumentů 992. Počet docházejících periodik činil 220 titulů. K dispozici ve volném výběru bylo 110 000 knihovních jednotek. Přírůstek za rok 2007 činil 6 034 knihovních jednotek, úbytek 9 208 knihovních jednotek. V době tvorby této práce nebyly ještě zpracovány všechny statistické ukazatele za rok 2008. Druhy fondů jsou v MVK absenční, prezenční a služební. Fond je bezprostředně přístupný s volným výběrem a volným přístupem, minimální část fondu je uložena ve skladu. Stavění fondu je u naučné literatury systematicko-abecední podle MDT a jmen autorů, u krásné literatury autorsko-názvové nejdříve abecedně podle autora a uvnitř abecedně podle názvu (viz obr. 13). Zvlášť jsou vyčleněny detektivky, romány pro ženy, divadelní hry, poezie, sci-fi, fantazy a cizojazyčná beletrie.
Obr. 13 – část volného výběru krásné literatury v centrální půjčovně MVK
Knihovní politika v oblasti ochrany knihovního fondu je uchovávat aktuální dokumenty, minimálně půjčované vyřazovat. Ochrana spočívá v balení knih do průhledných fólií a ve vlepování bezpečnostních magnetických pásků do hřbetů knih a na kompaktní disky.
28
Budova je nová po rekonstrukci a v dobrém stavu, není třeba se obávat nevhodných klimatických podmínek. Teplota i vlhkost je upravována podle požadavků uživatelů a klimatických podmínek. V místnostech je instalováno zářivkové osvětlení, na oknech jsou žaluzie. Regály jsou stavěny tak, aby nebyly dokumenty vystaveny přímému slunečnímu světlu. Knihovna respektuje nejnutnější zásady na ochranu osob a majetku - únikové východy, hasící přístroje, vytápění – knihovna je připojena k elektronickému zabezpečovacímu systému a má instalován kamerový systém. Součástí organizace knihovního fondu jsou také katalogy. MVK přispívá prostřednictvím OAI protokolu do Souborného katalogu ČR a také jej zpětně využívá. Vytváří Souborný katalog knihoven okresu Vsetín. Příležitostně jsou využívány další souborné katalogy přístupné na Internetu, např. prostřednictvím Jednotné informační brány. Elektronický OPAC přes WWW je dostupný ve všech půjčovnách na několika počítačích. V oddělení katalogizace je služební lístkový jmenný katalog a katalog matric, sloužící jako záloha počítačové evidence a zpracování. Objednávání, rezervace a prodlužování je součástí AKS a jeho jednotlivých modulů. Organizace knihovního fondu se účastní čtyři pracovníci. Dva pracovníci ze služeb mají jako součást pracovní náplně péči o fond uložený ve skladu. Dva dobrovolníci z řad seniorů provádějí opravy a balení knih. Samozřejmou součástí organizace knihovního fondu je odpovídající zařízení, které sestává ze dvou elektromagnetických bran firmy 3M, 2 manipulačních stolů, magnetických pásků a drobného kancelářského materiálu jako jsou nůžky, sponky, pájky a balící fólie. Na půjčovnách i ve skladu jsou běžné i kompaktní regály, v čítárně speciálně upravené skříňky na časopisy. Ochranu knihovního fondu zajišťuje vedle magnetických pásků vlepených do knih a elektromagnetických bran i instalovaný kamerový systém. K dynamickým prvkům organizace knihovního fondu patří linka dokumentů a linka záznamů. Součástí linky dokumentů je vřazování nových přírůstků do knihovního fondu, vyřazování a aktualizace knihovního fondu podle příslušných směrnic. Jako výstup z AKS je tištěný svazkový přírůstkový a úbytkový seznam. Pravidelné revize knihovního fondu probíhají prostřednictvím AKS podle velikosti fondu dané organizace, v případě MVK je to 1x za 10 let. 29
Linku záznamů tvoří především průběžná tvorba záznamů, sdílená katalogizace prostřednictvím protokolu Z39.50 a Jednotné informační brány a vřazování nových záznamů do služebních lístkových katalogů. Meziknihovní výpůjční služba je realizována přes modul MVS AKS. Okolí systému organizace knihovních fondů vytváří vhodné klimatické podmínky v nově rekonstruované budově a skladovací prostory o rozměrech 71,4 m2. Nezbytností je příslušná legislativa knihovnického i speciálního rázu. Přínosem jsou také spolupracující knihovny okresu Vsetín a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. 2.3.3 Služby Masarykova veřejná knihovna Vsetín je významnou vzdělávací a kulturní institucí regionu. Základem činnosti je poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, tzn. především absenční a prezenční půjčování knihovních dokumentů. Knihovna disponuje fondem obsahujícím 117 829 knihovních jednotek s průměrným ročním přírůstkem cca 5 700. Velký důraz je kladen na zajišťování meziknihovní výpůjční služby, o čemž svědčí neustálý nárůst vyřízených požadavků. Uživatelé mají také možnost online přístupu přes webové stránky knihovny, kde si mohou rezervovat knihy, prolongovat výpůjčky, kontrolovat stav svého konta a prohlížet souborný katalog knihovny. Bibliograficko-informační služby, které knihovna nabízí, čerpají z celé řady moderních informačních zdrojů jako jsou např. plnotextové databáze EIFEL Direct, ČTK, Anopress. Kromě knihovnických služeb nabízí knihovna řadu kulturních a vzdělávacích aktivit oslovujících všechny věkové a vzdělanostní kategorie obyvatel. Ročně navštíví knihovnu přes 144 417 uživatelů, stálých čtenářů je 5 966. Pořádá přes 530 vzdělávacích a kulturně společenských akcí pro veřejnost za rok (viz tabulka na obr. 14), z nichž velká část je určena dětem. Vzdělávací a výchovné akce pro děti jsou vidět v tabulce na obr. 15.
30
pro dospělé projekt pro mládež pro děti celkem
46 44 88 352 530
Obr. 14 – vzdělávací a kulturně společenské akce pro veřejnost v roce 2008 v MVK
Luh druh akce knihovnické lekce, informatika komunitní akce cyklus besed pro MŠ tématické besedy Školy - specifické aktivity INTEGRA 1. třída INTEGRA 2. třída INTEGRA 3. třída INTEGRA 4. třída INTEGRA 5. třída
Rokytnice
5 9 23 80
Trávníky
2 12 20 36
KK
3 23 15 60
2
ZŠ Hovězí 1. třída
7
celkem
37
5 7 9 7 4
Speciální školy Vsetín 7. třída Speciální školy Vsetín 8. třída Speciální školy Vsetín 9. třída
ZŠ Luh-dyslektické třídy 5. třída 7. třída senioři Adorea specifické aktivity SONS
22 29
3 1 9 1 9 130
102
120
88
Obr. 15 – vzdělávací a výchovné akce pro děti a mládež v roce 2008 v MVK
Mezi další služby patří zvuková knihovna pro zrakově postižené, reprografické služby a rozvíjející se komunitní aktivity zaměřené na mládež, rodiče s dětmi, seniory a ohrožené skupiny.
31
Informační centrum s bezbariérovým přístupem, které je součástí MVK, poskytuje informace o městě a regionu, ubytování, stravování a doprovodných službách ve Vsetíně a okolí. Lze zde zjistit aktuální informace o kulturních, sportovních a společenských akcích regionu, zakoupit si na tyto akce vstupenky, případně si rezervovat vstupenky i na kulturní akce v Praze. Na tomto místě je nabízen denní tisk, možnost kopírování. Výsledky činnosti jsou vidět v tabulce na obr. 16. informační činnost návštěvy, informace ústní návštěvy cizinci Internet Internet-cizinci telefonické informace noviny-neregistrovaní celkem
celkem 2007 celkem 2008 17 483 18 353 475 786 9 031 9 978 56 285 1 854 1 935 1 722 2 862 30 621 34 199
Obr. 16 – výsledky činnosti informačního centra MVK v číslech za rok 2008
Otvírací doba hlavní budovy MVK tvoří 43 hodiny týdně (viz obr. 17). pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
10:00 – 18:00 10:00 – 18:00 10:00 – 18:00 10:00 – 18:00 10:00 – 18:00 9:00 – 12:00 zavřeno
Obr. 17 – otvírací doba MVK Vsetín
Knihovní řád je dostupný na (http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/knihovni-rad10066/), ceník na (http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/cenik-sluzeb-10023/).
Souhrnné shrnutí poskytovaných veřejných knihovnických a informačních služeb v Masarykově veřejné knihovně Vsetín: •
výpůjční služby prezenční, absenční, MVS
•
rešeršní služby 32
•
studijně-rozborová činnost
•
zvyšování odborné kvalifikace
•
informační
služby
(konzultační,
referenční,
bibliograficko-informační,
poradenské služby) •
reprografické služby
•
grafické a ediční služby
•
propagační služby
•
elektronické služby
•
informační příprava studentů a další výukové akce (přednášky, besedy)
•
vzdělávací akce pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva
•
komunitní aktivity (besedy, semináře a další vzdělávací akce, setkávání zájmových skupin)
•
zvuková knihovna pro zrakově postižené
•
Senior klub – knihovna v Luhu
•
možnost použití počítačů – program Office (Word, Excel, Internet)
33
2.4
Relevantní okolí MVK Vsetín Mezi nejbližší složky relevantního okolí MVK Vsetín patří finanční rozpočet
(viz tabulka na obr. 18) a spolupracující knihovny a instituce. 2008 náklady celkem 1. osobní náklady 2. materiál a energie 3. služby 4. jiné ostatní náklady 5. odpisy DHM
17 616 393,9 533 531,4 794 697,2 581 901,105 771,600 493,-
příjmy celkem 1. provozní dotace 2. vlastní činnost
17 650 315,15 419 569,2 230 746,-
hospodářský výsledek
33 922,-
Obr. 18 – základní složky finančního rozpočtu MVK za rok 2008 v Kč
Knihovna spolupracuje s řadou knihoven a institucí v místním i celostátním měřítku: •
veřejná správa: Městský úřad Vsetín, Krajský úřad Zlín, obecní úřady okresu Vsetín, Ministerstvo kultury ČR, Úřad práce Vsetín
•
instituce: Dům kultury Vsetín, Muzeum regionu Valašska – Vsetín, Krajská hygienická stanice – pracoviště Vsetín
•
komerční sféra: Cestovní kancelář VSACAN TOUR, fy Marlin, Profima, CC Systém
•
nestátní neziskový sektor, školy a profesní organizace: o.p.s. Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s. Vzdělávací a komunitní centrum Integra Vsetín, RMC Sluníčko, ALCEDO, ICN Praha, OSF Praha, Agentura GAIA Praha, občanské sdružení SONS, KOS, Cyrillos, Život a zdraví, Charita, Pěvecký sbor MG Vsetín, MŠ, ZŠ, SŠ, Diakonie a církve
34
•
Ľubovnianska knižnica na Slovensku a knihovny různého zaměření i velikosti v celé České republice MVK je členem SKIPu (Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Součástí vzdálených složek je znalost příslušné knihovnické i neknihovnické legislativy, její dodržování a sledování vývojových trendů oboru. Samozřejmostí je sledování knižního trhu a znalost tvůrců dokumentů, a sledování nových informačních technologií. Knihovna je součástí společenskopolitického systému státu.
35
3
KNIHOVNÍ FONDY A AKVIZICE Knihovní fondy jako statický prvek patří k základním stavebním kamenům
každé knihovny. Knihovní fond je soubor vybraných, uspořádaných, evidovaných a odborně knihovnicky zpracovaných dokumentů, shromážděných a uchovávaných v knihovně, který je k dispozici uživatelům pro absenční a prezenční půjčování a poskytování dalších knihovnických a informačních služeb. Jeho základem je knihovní jednotka, která je základní jednotkou evidence a statistiky knihovního fondu zapsaná v přírůstkovém seznamu. Vykazuje se celkový stav knihovního fondu podle druhů dokumentů ke konci sledovaného období, tj. ke konci každého kalendářního roku. Jedná se o počet řádně zaevidovaných knihovních jednotek, které jsou součástí knihovního fondu organizace. Stav knihovního fondu je výsledkem pohybu knihovních fondů, a to stav na konci určitého kalendářního roku, plus přírůstek ve sledovaném roce, mínus úbytek ve sledovaném roce a výsledkem je stav na konci sledovaného (vykazovaného) roku. Údaje se přebírají z evidence knihovního fondu – přírůstkového seznamu, seznamu úbytků, z evidence docházejících periodik, popřípadě dalších evidencí budování knihovních fondů. Masarykova veřejná knihovna je veřejnou knihovnou s univerzálním knihovním fondem. Knihovní fond MVK tvoří primární a sekundární dokumenty. K 31.12. 2008 činil stav knihovního fondu 117 069 knihovních jednotek, z toho 44 605 naučná literatura a 62 001 krásná literatura. Ostatní dokumenty byly zastoupeny počtem 10 463, z toho kartografických dokumentů 88, tištěných hudebnin 1 518, audiovizuálních 7 868 a elektronických dokumentů 989. Počet docházejících periodik činil 220 titulů. K dispozici ve volném výběru bylo 110 000 knihovních jednotek. Přírůstek za rok 2008 byl 7 291 knihovních jednotek. Úbytek činil 8 051 knihovních jednotek. Náklady na pořízení knihovního fondu činily 1 709 374 Kč [Masarykova, 2009]. Knihovní fond MVK obsahuje tradiční i speciální dokumenty. Můžeme je rozdělit do tří skupin: •
knižní dokumenty: monografie, sborníky, encyklopedie, slovníky, učebnice 36
•
periodické dokumenty: časopisy, deníky
•
ostatní dokumenty: kartografické, tištěné hudebniny, zvukové, zvukově obrazové, elektronické Všechny druhy dokumentů jsou získávány v tištěné podobě a na
elektronických nosičích. Tištěná verze dokumentů zatím převládá. Jako vzorek pro analýzu knihovního fondu MVK byly vybrány roky 19972007. Rok 2008 nebyl ještě v době tvorby této práce dostatečně statisticky zpracován. Terminologie jednotlivých položek srovnání, jako přírůstek, úbytek, krásná literatura, naučná literatura a ostatní dokumenty, vychází z definicí, které jsou uvedeny ve statistickém Deníku knihovny pro veřejné knihovny [Národní, 2006].
3.1
Srovnání metodou benchmarkingu Při vyhodnocování výkonu a kvality činnosti českých knihoven metodou
benchmarkingu – metoda vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihoven, dosáhla MVK těchto hodnot v indikátorech, týkajících se knihovního fondu (viz tabulka na obr. 19). Údaje jsou za rok 2007, v době tvorby této práce nebyly ještě novější zveřejněny. Je však nutné zmínit, že kvantitativní údaje získané metodou benchmarkingu nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost a každá knihovna pracuje v jiném kontextu. Na druhou stranu se jedná o pružnou metodu pro srovnání, pomocí které lze zjistit silné a slabé stránky organizace. Definuje také nejlepší výkony a dává včasné varování, pokud knihovna zaostává [Národní, c2006, Benchmarking]. indikátor objem knihovního fondu na 1 000 obyvatel procento obnovy knihovního fondu objem přírůstků na 1 000 obyvatel počet exemplářů docházejících periodik na
MVK celostátní průměr 3 811,75 4 686,65 4,23 2,81 161,10 124,05 7,84 5,2
1 000 obyvatel náklady na pořízení knihovního fondu (tradiční
36,57
15,67
dokumenty) v přepočtu na jednoho obyvatele náklady na pořízení knihovního fondu (tradiční
2,40
5,92
dokumenty) na výpůjčku procento nákladů na pořízení knihovního fondu
7,52
13,62 37
z celkových provozních nákladů obrat knihovního fondu
4,00
0,85
Obr. 19 – indikátory hodnot, týkající se knihovního fondu MVK v metodě benchamarkingu (stav k 31.12. 2007)
Knihovní fond na obyvatele zahrnuje všechny jednotky včetně časopisů a referenčních materiálů. Nezahrnuje veřejnosti uzavřený knihovní fond a zvláštní sbírky. Počet obyvatel je převzat z oficiálních statistik k 31.12. každého roku. V tomto indikátoru se svým způsobem negativně projevilo stěhování knihovny v roce 2006 a s tím související velká aktualizace fondu a následné vyřazování, které vysoce převýšilo roční přírůstek. Procento obnovy knihovního fondu je poměr vyměněného knihovního fondu a to akvizicí a vyřazením, popř. jiným způsobem odpovídajícím praxi a předpisům v ČR. Knihovní fond organizace je zejména v posledních letech důsledně obměňován. Objem přírůstků na obyvatele přesahuje celostátní průměr a pozitivně se v něm projevuje příznivý finanční rozpočet organizace na nákup knihovního fondu. Počet exemplářů docházejících periodik na obyvatele je příznivý, MVK se snaží udržet vyšší počet odebíraných periodik a jejich průběžnou aktualizaci. Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na obyvatele. Tento indikátor je vysoce nad celostátním průměrem vzhledem k již zmiňovanému příznivému finančnímu rozpočtu. Výdaj na nákup knihovního fondu na výpůjčku. Tímto se myslí skutečný rozpočet věnovaný nákupu nových materiálů, včetně knižních vazeb, katalogizace dat nebo licencí. Ukazuje vztah mezi náklady na knihovní fond a na používání knihovního fondu. V tomto ukazateli MVK nedosahuje celostátního průměru. Procento nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů je pod celostátním průměrem. Tento indikátor může být impulsem pro organizaci k přehodnocení celkového rozpočtu. Příčinou nízké hodnoty můžou být vysoké náklady na energie v nové budově knihovny. 38
Obrat knihovního fondu zahrnuje množství výpůjček a prodloužených výpůjček za rok. Tento indikátor MVK vysoce překračuje. Závěrem lze shrnout, že v pěti podstatných indikátorech týkajících se knihovního fondu MVK celostátní průměr značně převyšuje, ve třech indikátorech celostátního průměru nedosahuje.
3.2
Přírůstek knihovního fondu Přírůstek knihovního fondu je souhrn knihovních jednotek, které byly během
vykazovaného období doplněny do knihovního fondu nákupem, darem nebo jakýmkoliv jiným způsobem a evidovány v přírůstkovém seznamu. Přírůstek je závislý na řadě okolností. Jednou z hlavních je výše finančního rozpočtu vyčleněná na nákup knihovního fondu. Z něj se následně odvíjí akviziční politika. Zaměření a profil organizace vytyčuje okruh dokumentů, které jsou získávány. Neopomenutelným faktorem majícím vliv na přírůstek knihovního fondu je cena knihy. Ceny v posledních letech rostly minimálně o 5-10 procent. Největší podíl na tom mělo zdražování výroby, ale také přípravy knih, včetně překladatelských, korektorských nebo grafických služeb, a zároveň klesající náklady vydávaných titulů. Knihy jsou poměrně drahé, jedním z řešení jsou rabaty pro knihovny. Ve sledovaném období let 1997-2007 přírůstek Masarykovy veřejné knihovny pravidelně stoupal (viz graf na obr. 20), což je velmi příznivý jev vzhledem k celospolečenskému trendu. Přírůstek knihovního fondu v celé řadě knihoven po roce 1989 začal naopak klesat. Pozitivní vývoj nárůstu v MVK velmi úzce souvisí s příznivým finančním rozpočtem na pořízení knihovního fondu a snahou o jeho každoroční navýšení. Přírůstek v letech 1997 až 2002 stoupal celkem strmě s výjimkou roku 2000, kdy klesl pod úroveň předcházejícího roku. Rok 2002 byl specifický tím, že do knihovního fondu byla převedena část knih ze zrušené knihovny Pedagogického centra, tím došlo k navýšení přírůstku. V roce 2003 se přírůstek snížil oproti minulému roku, ale od téhož roku začal opět pravidelným tempem narůstat. V roce 2008, který již není zahrnut do grafu, se přírůstek prudce navýšil o celých 1 257 knihovních jednotek. 39
Přírůstek za sledované období lze hodnotit velmi kladně, je vyrovnaný a stoupající v závislosti na finančním rozpočtu organizace.
Přírůstek knihovního fondu 7000 5792
6000
5521
2003
2004
5871
6034
2005
2006
2007
4848
5000 4058 4000 3000
5402
5760
3821
3265 2821
2000 1000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
Obr. 20 – přírůstek knihovního fondu MVK za 1997-2007
3.3
Úbytek knihovního fondu Úbytek knihovního fondu je souhrn knihovních jednotek, které byly během
vykazovaného období vyřazeny z knihovního fondu z důvodu ztráty, poškození, aktualizace, opotřebování, odcizení apod. a evidovány v seznamu úbytků. Aktualizace knihovního fondu a s tím související vyřazování je nezbytným předpokladem pro jeho kvalitní složení. Obměna knihovního fondu je zvlášť u veřejných knihoven velmi důležitá. Nejedná se totiž o instituce s konzervačním knihovním fondem a povinností tyto trvale uchovávat. Zastaralost knihovního fondu má nepříznivý vliv na výpůjčky a tím i potažmo na obraz knihovny jako celku. Ve sledovaném období let 1997-2007 úbytek Masarykovy veřejné knihovny značně kolísal (viz graf na obr. 21). Buď se vyřazovalo velmi málo, ať už z důvodu personálního obsazení nebo nedostatečného tlaku vedení, nebo naopak velmi hodně. Příčinou strmého nárůstu úbytku v roce 2004 bylo vyřazení
velkého počtu
gramofonových desek, které již přestaly s nástupem nových médií sloužit svému 40
účelu a celá část hudebního fondu na těchto nosičích byla odepsána z evidence. Úbytek z roku 2006 nebude zřejmě dlouho překonán. Důvodem masivního vyřazování bylo přestěhování budovy knihovny do nových prostor a velmi důkladná aktualizace knihovního fondu, zejména skladových prostor, které byly minimálně využívány. Tento krok však byl nezbytně nutný a nebyl bezúčelný. Úbytek z tohoto roku byl také hlavní příčinou poklesu celkového stavu knihovního fondu organizace pro několik příštích let.
Úbytek knihovního fondu 20000
18286
18000 16000 14000 10958
12000
9208
10000 8000
5708
6000 4000 2000
5481
6234 4737
3414 1810
2862
2676
2002
2003
0 1997
1998
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2007
Obr. 21 – úbytek knihovního fondu MVK za 1997-2007
3.3.1 Srovnání přírůstku a úbytku Přírůstek a úbytek knihovního fondu by měl být v knihovnách veřejného typu vyrovnaný. Samozřejmě za předpokladu, že je vybudovaný stabilní základ knihovního fondu, což je otázka řady let. V grafu na obr. 22 můžeme sledovat jeho poměr
za vybrané
období 1997-2007
u
Masarykovy
veřejné knihovny.
O vyrovnaném přírůstku a úbytku lze hovořit pouze v roce 1998, ostatní roky značně kolísají. Zajímavým ukazatelem je, že jedině v letech 2002 a 2003 přírůstek značně převýšil úbytek. Roky 2004, 2006 a 2007 jsou pravým opakem, úbytek značně převýšil přírůstek, obzvlášť v roce 2006 několikanásobně. Příčiny vysokého úbytku jsou zdůvodněny v oddíle 3.3.
41
Srovnání přírůstku a úbytku 20000 18000 16000 14000 12000
přírůstek
10000
úbytek
8000 6000 4000 2000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004 2005
2006
2007
Obr. 22 – srovnání přírůstku a úbytku MVK za 1997-2007 v jednotlivých letech
Pokud budeme srovnávat poměr přírůstku a úbytku za celé sledované období celkem (viz graf na obr. 23), zjistíme rozdíl 14 procent ve prospěch úbytku. Aktualizace knihovního fondu byla nezbytně nutná a je reálný předpoklad, že v dalších letech bude přírůstek a úbytek vyrovnaný.
Srovnání přírůstku a úbytku celkem
43% přírůs tek úby tek 57%
Obr. 23 – srovnání přírůstku a úbytku MVK za 1997-2007 celkem
42
3.4
Skladba přírůstku Přírůstek knihovního fondu podle statistických výkazů Deníku knihovny se
skládá z naučné literatury, krásné literatury a ostatních dokumentů, v kterých jsou zahrnuty rukopisy, mikrografické dokumenty, kartografické dokumenty, tištěné hudebniny, elektronické dokumenty, audiovizuální dokumenty a jiné dokumenty jako např. normy, patenty a další. Ve veřejných knihovnách tradičně největší skupinu tvoří krásná a naučná literatura, zastoupení a počet ostatních dokumentů začíná narůstat až v posledních letech v závislosti na jednotlivých kategoriích. 3.4.1 Naučná literatura Jako naučnou literaturu chápeme veškerou tištěnou vědeckou, odbornou a populárně naučnou literaturu ve formě knihy, ze všech oborů lidské činnosti a encyklopedickou literaturu. Přírůstek naučné literatury ve sledovaném období 1997-2007 v Masarykově veřejné knihovně byl poměrně vyrovnaný a stoupající (viz graf na obr. 24). V roce 1998 prudce vzrostl a následující čtyři roky se držel na takřka na stejné výši. Od roku 2002 opět prudce vzrostl a s výjimkou let 2003 a 2006, kdy mírně klesl, si udržoval opět téměř stejnou výši. Zájem o naučnou literaturu v současné době je velmi vysoký a souvisí se společenským vývojem. Krásná literatura je u kategorií čtenářů v produktivním věku odsouvána na vedlejší kolej. Také u dětí je naučná literatura velmi preferována. Diskutabilní otázkou může být zařazování literatury do naučné a krásné při zpracování v katalogizaci. Vědecké knihovny přiřazují selekční znaky MDT každé publikaci. Ve veřejných knihovnách je MDT jedním ze znaků určujících automaticky přiřazení do naučné literatury. Záleží na zavedené praxi v jednotlivých knihovnách a zkušenostech a kvalifikačních předpokladech katalogizátorů.
43
Naučná literatura 3000 2452
2436
2500
2545
2188 2000 1667
1671
1653
1998
1999
2000
2404 2125
1762
1500 1078 1000
500
0 1997
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 24 – přírůstek naučné literatury MVK za 1997-2007
3.4.2 Krásná literatura Jako krásnou literaturu chápeme veškerou tištěnou beletrii, tj. prózu, poezii, divadelní hry, scénáře, komiksy, ve formě knihy. Krásná literatura má ve veřejných knihovnách dlouholetou tradici. V řadě menších knihoven tvoří do současnosti nepřehlédnutelnou část knihovního fondu. Určité kategorie čtenářů jako např. ženy seniorky ji značně preferují i v současné době. U dětských čtenářů je krásná literatura nezbytným předpokladem pro získání dobrých čtenářských návyků. Přírůstek krásné literatury ve sledovaném období 1997-2007 v Masarykově veřejné knihovně měl stoupající charakter s výjimkou roku 1998, kdy nepříliš klesl, a let 2002-2004, kdy se držel na zhruba stejné úrovni (viz graf na obr. 25).
44
Krásná litratura 3500 3057 3000 2500
2415
2363
2327
2002
2003
2004
2166
2000 1500
2930
2686
1757
1811
1999
2000
1394 1098
1000 500 0 1997
1998
2001
2005
2006
2007
Obr. 25 – přírůstek krásné literatury MVK za 1997-2007
3.4.3 Srovnání krásné a naučné literatury Poměr zastoupení krásné a naučné literatury za sledované období 1997-2007 v přírůstku Masarykovy veřejné knihovny je vyrovnaný, jak je vidět v grafu na obr. 26. I přes stoupající zájem o naučnou literaturu stále převyšuje vyšší procento krásné literatury, zejména v letech 2006 a 2007 je tento rozdíl markantnější. Pouze v roce 1998 a velmi mírně v roce 2002 převýšil v přírůstku podíl naučné literatury.
45
Srovnání krásné a naučné literatury 3500 3000 2500 2000
krásná
1500
naučná
1000 500 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 26 – srovnání krásné a naučné literatury v přírůstku MVK za 1997-2007 v jednotlivých letech
Pokud budeme srovnávat poměr přírůstku krásné a naučné literatury za celé sledované období celkem (viz graf na obr. 27), zjistíme rozdíl pouhých 5 procent ve prospěch krásné literatury, což by lépe odpovídalo stoupajícímu zájmu o naučnou literaturu, než jak vypovídá graf na obr. 26 za jednotlivé roky. Vzhledem k profilaci a zaměření knihovny je téměř rovnoměrné zastoupení krásné a naučné literatury příkladné.
Srovnání krásné a naučné literatury celkem
48% beletrie naučná 52%
Obr. 27 – srovnání krásné a naučné literatury v přírůstku MVK za 1997-2007 celkem
46
3.4.4 Ostatní dokumenty Ostatní dokumenty jsou podle Deníku knihovny rozčleněny na rukopisy, mikrografické dokumenty, kartografické dokumenty, tištěné hudebniny, elektronické dokumenty, jiné dokumenty a audiovizuální dokumenty, které jsou dále členěny na zvukové, zvukově obrazové a obrazové. MVK ve svém knihovním fondu neeviduje žádné rukopisy, mikrografické dokumenty, obrazové dokumenty ani jiné dokumenty, kterými jsou myšleny normy, patentové spisy, firemní literatura, separáty, trojrozměrné dokumenty, multimediální dokumenty, proto jim nebude věnována pozornost. Zbývající ostatní dokumenty mají v knihovním fondu MVK své zastoupení a jsou součástí analytického rozboru. U kartografických dokumentů se jedná o dvou až třírozměrné mapy, globusy, plány, topografické modely, plastické mapy a letecké snímky. MVK zde zahrnuje také mapy a atlasy ve svazkové formě. Tištěná hudebnina je písemný dokument, jehož základním obsahem a podstatou je notový zápis hudebního díla. Může být ve formě volných listů nebo svazku a jeho součástí může být i text. Zvukové dokumenty jsou chápány jako dokumenty se záznamem zvuku, např. gramofonová deska, magnetofonový pásek, kazeta, zvukové CD apod. Zvukově obrazový dokument je dokument se zvukově obrazovým (audiovizuálním) záznamem, který vyžaduje použití speciálního zařízení k umožnění poslechu anebo k prohlížení, např. ozvučené videozáznamy, DVD, filmové záznamy. Elektronický dokument je dokument v elektronické formě zpřístupňovaný počítačovou technikou, např. digitalizovaný dokument, CD-ROM, DVD-ROM. Větší šíře dokumentů zahrnutých pod označení ostatní se začíná ve veřejných knihovnách objevovat teprve v posledních dvou desetiletích. Výjimku tvoří tištěné hudebniny a částečně i kartografické dokumenty, které byly nedílnou součástí knihovních fondů knihoven již dříve. Nástup nových technologií a nosičů se
47
projevuje velmi markantně a neustále se mění. Ve veřejných knihovnách záleží na akviziční politice organizace a zájmu uživatelů o tyto nové druhy dokumentů. Přírůstek ostatních dokumentů za sledované období 1997-2007 v Masarykově veřejné knihovně (graf na obr. 28) je značně kolísavý. Po nadějně stoupající tendenci v letech 1997-1999 se propadl téměř na úroveň roku 1997, aby v roce 2001 zaznamenal strmý nárůst, který si udržel vyrovnaný v dalších třech letech. Do roku 2005 následoval pokles a od roku 2006 je vidět opět stoupající tendenci, která ovšem zatím nedosáhla na výši přírůstku v letech 2001 až 2004. Příčinou tohoto kolísání může být jak již zmiňovaný rychlý vývoj v oblasti těchto druhů dokumentů, tak poměrně vysoké pořizovací ceny, zejména u elektronických dokumentů. Dalším důvodem zřejmě budou ozvučené kazety pro zvukovou knihovnu. Zavedenou praxí organizace bylo přidělovat každé kazetě samostatné přírůstkové číslo, takže pokud titul obsahoval 20 kazet, přírůstek rychle stoupal. V posledních letech hlavní producent zvukových knih Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana v Praze začala upouštět od namlouvání kazet a zvukové knihy jsou distribuovány ve formátu MP3 na klasickém CD. Tím pádem je jeden titul na jednom nosiči, výjimečně na dvou a počet přírůstkových čísel se rapidně snížil. Přírůstek ostatních dokumentů je ve velké míře závislý od finančního rozpočtu na nákup knihovního fondu.
Ostatní dokumenty 1000
920
941 851
900 800
742
700
689
700
2006
2007
630
600
529
500
500 400
357
349
300 200 100 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Obr. 28 – přírůstek ostatních dokumentů MVK za 1997-2007
2004
2005
48
Mnohem zajímavější bude srovnání ostatních dokumentů podle jednotlivých kategorií celkem za sledované období 1997-2007, jak ukazuje graf na obr. 29. Čtyři kategorie v ostatních dokumentech jsou zastoupeny velmi nerovnoměrně. Přírůstek kartografických dokumentů tvořil za celé sledované období pouhých 61 jednotek. Vysvětlit si to lze tím, že kartografické dokumenty byly k zapůjčení pouze prezenčně ve studovně a jejich stávající zastoupení bylo velmi nízké. Situace se změnila v roce 2007, kdy bylo rozhodnuto o přesunutí tohoto druhu dokumentu do centrální půjčovny a změnu půjčování z prezenčního na absenční. Během roku 2008, který již není zahrnut v této analýze, bylo nakoupeno značné množství kartografických dokumentů přesahujících celé sledované období. Přírůstek tištěných hudebnin za sledované období je ještě nižní než u kartografických dokumentů. Činil 19 knihovních jednotek. V tomto případě však byla zcela jiná předchozí situace, protože výchozí knihovní fond hudebnin obsahoval 1 500 dokumentů. Tyto jsou pro klientelu hudebního oddělení dostačující a není z jejich strany vyvíjen tlak na případnou aktualizaci. Přírůstek elektronických dokumentů je za sledované období vyrovnaný a činil 1 233 jednotek. Toto číslo se může zdát nízké, odpovídá však pořizovacím nákladům a v potaz musí být bráno také technické vybavení organizace, kde jsou tyto dokumenty k dispozici, poněvadž se u nich jedná o prezenční režim půjčování. Audiovizuální dokumenty zahrnují zvukové a zvukově obrazové dokumenty. Jejich zastoupení je v přírůstku za sledované období nejvyšší, 5 547. Velkou část tvoří knihovní fond zvukové knihovny, zbývající část patří hudebnímu oddělení. Přírůstek je vyrovnaný a jeho poměrně velký počet vzhledem k ostatním kategoriím v ostatních dokumentech je zmíněn na začátku tohoto oddílu.
49
Ostatní dokum enty podle jednotlivých kategorií celkem
1% 0% 18%
k artografick é hudebniny elek tronic ké audiovizuální
81%
Obr. 29 – srovnání jednotlivých kategorií ostatních dokumentů v přírůstku MVK za 19972007 celkem
3.4.5 Srovnání krásné, naučné a ostatních dokumentů celkem Závěrečné srovnání složení přírůstku fondu za sledované období 1997-2007 vyznívá pro organizaci poměrně příznivě, jak ukazuje graf na obr. 30. Procento ostatních dokumentů by mohlo být vyšší, záleží na akviziční politice, finančním rozpočtu a požadavcích uživatelů.
50
S rovnání krásné , naučné a ostatní celkem
14%
45% krásná naučná ostatní
41%
Obr. 30 – srovnání krásné, naučné a ostatní v přírůstku MVK za 1997-2007 celkem
3.5
Profil knihovního fondu MVK Masarykova veřejná knihovna je veřejná knihovna s univerzálním knihovním
fondem. Tomu také odpovídá jeho profil. Knihovní fond tvoří dvě velké skupiny dokumentů – větší část bez specializace a část se specializací. Poměr těchto základních skupin je vidět v tabulce na obr. 31. obor univerzální knihovní fond bez specializace univerzální knihovní fond se specializací celkem
% 58 42 100
Obr. 31 – poměr profilace knihovního fondu bez specializace a se specializací
Profilace univerzálního knihovního fondu se specializací za sledované období 1997-2007 byla získána na základě užití klasifikačního selekčního jazyka MDT, jednotlivé obory jsou seřazeny abecedně a poměr profilace je uveden v procentech. Vybráno bylo 25 nejvíce se vyskytujících oborů (viz tabulka na obr. 32). obor
% 51
Antropologie, etnografie Biologické vědy Divadlo, film, tanec Ekonomické vědy, obchod Filozofie a náboženství Fyzika a příbuzné vědy Geografie. Geologie. Vědy o Zemi Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie Hudba Chemie. Krystalogie. Mineralogické vědy Jazyk, lingvistika a literatura Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura Matematika Lékařství Politické vědy, veřejná správa, vojenství Právo Psychologie Sociologie Technika, technologie, inženýrství Tělesná výchova a sport. Rekreace Umění, architektura Výchova a vzdělávání Výpočetní technika Zemědělství celkem
1,99 1,91 3,35 2,09 2,24 0,80 6,38 9,33 1,47 0,65 10,34 0,80 0,90 11,86 8,65 3,28 5,04 3,64 4,54 5,30 2,59 4,79 1,43 6,63 100
Obr. 32 – profilace knihovního fondu se specializací
Z první tabulky je vidět, že o 16% převažuje knihovní fond bez specializace. Pokud se zaměříme na knihovní fond se specializací, zjistíme, že nejnižší zastoupení má chemie, fyzika a příbuzné obory a knihovnictví. Mezi nejvíce zastoupené obory patří lékařství, jazyk, lingvistika a literatura a historie a biografické studie. Ve středu pole se drží umění a architektura, právo, divadlo, film a tanec. Spektrum oborů je poměrně široké a dá se říci, že je zastoupeno poměrně rovnoměrně. U žádného zaměření není rozdíl vyšší než 11%. Preferovány jsou obory, jejichž zastoupení je vysoké ve všech veřejných knihovnách. Pokud se organizaci podaří zachovat stávající profil knihovního fondu, je zde předpoklad trvalého zájmu uživatelů. Také zde záleží, jak již bylo několikrát zmiňováno, na akviziční politice, finančním rozpočtu a požadavcích uživatelů
52
3.6
Metoda Konspektu Mezinárodním standardem pro popis a hodnocení knihovních fondů
aplikovaným v řadě zemí se stala metoda Konspektu. Umožňuje souborný popis, charakteristiku knihovního fondu určité knihovny, bez podrobných bibliografických informací. Umožňuje komunikaci o knihovních fondech a jejich porovnávání, poskytuje jednotný a srovnatelný přehled. Metoda byla vyvinuta v 70. letech skupinou amerických univerzitních knihoven (Research Libraries Group) pro potřeby těchto knihoven. Umožňuje popsat knihovní sbírky (knihovní fondy) z několika hledisek. Primárním kritériem je předmětová kategorizace informačních zdrojů tvořících knihovní fondy instituce nebo skupiny institucí, která spočívá v rozčlenění knihovního fondu na základě jejich obsahových charakteristik do tematických kategorií. Další kritéria představují současný stav knihovního fondu, strategie budování knihovního fondu v rámci jednotlivých tematických skupin a ochrana knihovního fondu [Národní, c2006, Konspekt]. Primárním kritériem je věcné třídění – na první úrovni je hrubý přehled 24 oborových skupin (divisions), které nejsou závislé na konkrétním klasifikačním schématu. Následuje 500 kategorií (categories), které se dále člení do 4 000 témat (subjects). Kategorie i témata byly definovány pro Klasifikaci Kongresové knihovny a Deweyho desetinného třídění, ve spolupráci s Národní knihovnou ČR připravilo OCLC definici pro MDT. Dalšími kritérii je současný stav knihovního fondu, tj. to, co již v knihovním fondu je, strategie budování knihovního fondu v rámci jednotlivých oborových skupin, kategorií a témat a současná akviziční politika, tj. jaké strategie je organizace schopna realizovat v rámci dostupných finančních prostředků. Tato kritéria jsou formálně vyjádřena indikátory kvality budování knihovního fondu. Indikátor kvality budování knihovního fondu je vždy úzce vázán na jazyk. Posledním sledovaným hlediskem je ochrana knihovního fondu [KALÍŠOVÁ, 2000]. Aplikací této metody lze získat přehledný a mezinárodně srozumitelný obraz o stávajícím knihovním fondu instituce, o současné politice a plánech v oblasti 53
doplňování a ochrany knihovních fondů. Jedná se o obecnou metodu, kterou lze upravit podle potřeb instituce. Masarykova veřejná knihovna Vsetín zatím metodu Konspektu při zpracování svých dokumentů nepoužívá. Znaky Konspektu jsou pouze součástí záznamů, které jsou staženy prostřednictvím protokolu Z39.50. Jedná se o přínosnou metodu, která však není primárně určena pro veřejné knihovny. V potaz je také nutné brát jak velikost knihovny, tak počet úvazků katalogizátorů na věcný popis a doplnění znaků Konspektu u retrospektivních záznamů.
54
3.7
Akvizice Podle slovníku cizích slov znamená slovo akvizice „získání, nábor, přírůstek“
[LINHART, 2003, s. 25]. V knihovnické terminologii tento výraz označuje „činnost, při níž dochází k vyhledávání, vybírání a získávání dokumentů s ohledem na funkci knihovny a obsahovou strukturu jejího knihovního fondu“ [CELBOVÁ, 2001, s. 9]. Akvizice je vstupní fází zpracování informačního fondu a má zvláštní a určující postavení. Je regulačním prvkem následných fází, tj. profilování, zjišťování, výběru a získávání. Akvizice je jedním ze základních dynamických prvků při dekompozici knihovny. Je součástí spletitého procesu informačního systému knihovny. Představuje komplex knihovnických činností, jejichž cílem je doplňovat do knihovního fondu instituce relevantní dokumenty, které musí být v souladu s profilem knihovního fondu. Dokumenty je třeba pečlivě vybírat, za finančně výhodných podmínek objednávat a kvalitně zpracovávat. Na akvizici jsou bezprostředně závislé další dynamické prvky jako katalogizace, organizace knihovního fondu či samotné zprostředkování dokumentů uživatelům. Každá knihovna by měla mít promyšlenou svou tzv. akviziční politiku. Jejím smyslem je definovat, které akviziční zdroje bude knihovna využívat, které dokumenty se budou přednostně do knihovního fondu získávat (dáno statutem knihovny), v jakém rozsahu je možné dokumenty získávat (ovlivněno zejména finančním rozpočtem knihovny), jakým způsobem se budou dokumenty získávat, zpracovávat a zpřístupňovat uživatelům. Nezbytným předpokladem akviziční politiky je brát v potaz, jakému okruhu klientů jsou dokumenty primárně určeny. Cílem akviziční politiky MVK je zpřístupňovat v co nejkratším čase kvalitní informační zdroje odpovídající požadavkům uživatelů. Aby bylo možné tento cíl splnit, musí být vytvořena kvalitní síť dodavatelů dokumentů a poté následovat rychlé a zároveň kvalitní zpracování záznamů získaných dokumentů. Samotnou akvizici můžeme z hlediska dekompozice rozdělit na statické a dynamické prvky a na okolí systému. Mezi statické prvky počítáme dokumenty, 55
zaměstnance a zařízení. K dynamickým prvkům akvizice řadíme profilování knihovního fondu, sledování produkce informačních pramenů, evidence objednávky, přímý nákup dokumentu, dodávka dokumentu, likvidace faktur, prvotní evidence, signování. Okolí systému akvizice je zaměřeno na knižní trh, finanční možnosti knihovny a spolupracující instituce [STÖCKLOVÁ, duben 2008]. V každé knihovně probíhá akviziční proces trochu odlišným způsobem, i když základní prvky zůstávají stejné. Podstatné také je, zda organizace má automatizovaný knihovnický systém se všemi moduly zaměřenými na jednotlivé knihovnické činnosti, nebo pouze některé moduly. Roli také hraje velikost knihovny a její zaměření. Masarykova veřejná knihovna Vsetín je, jak vyplývá z jejího názvu, veřejnou knihovnou s univerzálním knihovním fondem. Akvizice zde probíhá prostřednictvím modulu akvizice automatizovaného knihovnického systému KP-Win SQL verze 1.1.0.283i. Modul akvizice podporuje procesy při akvizici dokumentů jako jsou objednávky, evidence dodávek, urgence, rozpočty. Umožňuje evidovat požadavky na nákup dokumentů, jejich objednávky a následné dodání. Automaticky jsou generovány urgence na opožděné dodání dokumentu nebo na nevyřízení celé objednávky. Lze sledovat čerpání rozpočtu knihovny na nákup dokumentů. V systému jsou automaticky vypočítávány náklady na více výtisků jednoho titulu, skutečné (fakturované nebo zaplacené) výdaje, ale i očekávané výdaje u ještě nedodaných knih. Modul akvizice zahrnuje podsložky dezideráta, objednávky,
příjem
dokumentů a evidence dodavatelů. V deziderátech lze zadat dokumenty, které budou později objednány. Základní postup je založit deziderátum, přidat do objednávky, přidat položku objednávky do faktury, vygenerovat přírůstky. Do toho postupu lze vstoupit v libovolném bodu. V objednávkách je možnost evidovat jednotlivé objednávky, jejich položky, provádět tisk a urgenci objednávek, je zde funkce pro rychlou kontrolu čerpání rozpočtu, přes pravé tlačítko myši z tabulky objednaných dokumentů přímo spustit 56
editaci aktuálního záznamu. V seznamu objednávek jsou zobrazeny všechny objednávky z vybraného roku. Objednávky lze řadit dle čísla objednávky, data objednání, nebo podle dodavatele (první a druhý typ je řazen sestupně). Položky objednávky a Položky k objednání obsahují dokumenty objednané v aktuální objednávce, ta druhá potom obsahuje doposud neobjednaná dezideráta. V obou tabulkách je využíváno pro rychlejší orientaci barevného odlišení různých stavů. Složka příjem dokumentů (faktury) umožňuje evidenci faktur, rozdělených dle nákladových roků, u každé faktury jde evidovat její označení (čísla faktury), fakturovanou částku, typ, účet ze kterého je hrazena, atd. Každá faktura/dobropis může mít neomezené množství položek a to včetně opravných položek typu poštovné, balné, sleva, příplatek, zaokrouhlení, každá tato položka může být hrazena z jiného účtu. Přímo z modulu lze generovat nové přírůstky nebo přepnout do modulu svazky a nové přírůstky a čísla vytvářet tam, takto vytvořené položky jsou poté navázány na konkrétní položku a program tak eviduje kolik z dodaného množství je již zpracováno. Program také umožňuje stručné zobrazení aktuálního stavu čerpání z rozpočtu, nebo podrobné statistiky akvizice dle účtů, dodavatelů, roků, periodik. Zajímavý je tisk štítků, kde program najednou vytiskne jak štítek pro vlepení do knihy, tak i přelep na hřbet a čárový kód pro snímání, přímo z modulu, bez nutnosti párování z více zdrojů. Jednotlivé typy faktur a jejich stavy jsou odlišeny barvou faktury. Evidence dodavatelů je obdobná jako modul autorit, hlavní rozdíl je v tom, že dodavatele nelze stahovat přes Z-klienta. V záložce faktury dle dodavatele je možné získat seznam všech faktur od aktuálního dodavatele. Z modelu akvizice se automaticky generují přírůstková čísla buď pro celou knihovnu či jednotlivé pobočky, nebo podle typu dokumentu. Výstupem je následně tištěný přírůstkový seznam. Evidence faktur umožňuje podchytit jednotlivé faktury podle typů dokumentů s udáním jejich veškerých položek, rozdělení na půjčovny, výše poštovného a další položky. MVK Vsetín doplňuje do svého fondu knižní dokumenty, periodické dokumenty, elektronické zdroje, tištěné hudebniny, kartografické materiály a zvukově obrazové dokumenty. 57
3.8
Ostatní statické prvky akvizice
3.8.1 Zaměstnanci Organizační struktura MVK Vsetín nezahrnuje vzhledem ke své velikosti samostatné oddělení akvizice. Akviziční proces je součástí oddělení akvizice a katalogizace. Za akviziční politiku zodpovídá a organizuje ji vedoucí tohoto oddělení v úzké spolupráci s pracovníky jednotlivých půjčoven a v návaznosti na požadavky uživatelů. Vedoucí je přímo podřízen řediteli organizace. Dále dohlíží, aby bylo získávání dokumentů do fondu v souladu s akviziční politikou knihovny. Sleduje a vyhodnocuje dodavatelský trh knižních dokumentů a kontroluje, zda dodavatelské firmy dodávají dokumenty do knihovny v úplnosti dle objednávky a jestli jsou dokumenty získány výhodně i po finanční stránce. Zpracovává pravidelné statistické výkazy jak o přírůstcích, tak i o čerpání přiděleného finančního rozpočtu a průběžně informuje na poradách vedení o výsledcích oddělení. Evidenci v modulu akvizice AKS provádějí všechny tři pracovnice tohoto oddělení. Role jsou mezi nimi rozděleny takto, jedna eviduje knižní monografie pro středisko Vsetín a cirkulační soubory, další eviduje knižní monografie pro město Vsetín a faktury periodik, třetí eviduje ostatní druhy dokumentů. S akvizicí souvisí také pracovní náplň jedné účetní, která faktury proplácí a archivuje v jejich tištěné podobě. 3.8.2 Zařízení Zařízení akvizičního úseku je zároveň zařízením katalogizace a obsahuje 2 velké manipulační pracovní stoly pro fyzický příjem dokumentů a následné technické zpracování. 3 pracovní stoly s počítači s připojením na Internet a AKS KPWin SQL verze 1.1. Nezbytnou součástí jsou také razítka a další drobné kancelářské vybavení jako jsou např. nůžky, pájky, obalový materiál. Přesto, že veškerý knihovní fond MVK je naveden i retrospektivně v počítači, součástí oddělení akvizice a katalogizace jsou 3 kusy dřevěných šuplíkových lístkových katalogů, v kterých jsou uloženy matrice automatizovaných katalogizačních záznamů a dřívější duplicitní přírůstkové seznamy v lístkové podobě. 58
3.9
Dynamické prvky akvizice
3.9.1 Profilování knihovního fondu Mezi dynamické prvky akvizice patří profilování knihovního fondu. Pod pojmem profilování knihovního fondu se skrývá skladba, resp. zaměření knihovního fondu dané na základě různých hledisek. Definice z České terminologické databáze pod pojmem profil knihovního fondu uvádí toto: „Skladba, resp. zaměření knihovního fondu dané na základě různých hledisek. Rozlišuje se tematické profilování (dokumenty pojednávající o určitém tématu či předmětu), profilování podle typu informací a druhu dokumentů, podle jejich provenience, podle institucionálního znaku (dokumenty pocházející od určité korporace odpovídající za jejich obsah) nebo podle autorského znaku (dokumenty pocházející od určitého autora)“ [CELBOVÁ, 2003]. Při profilování knihovního fondu je důležité nadefinovat dostatečné množství kritérií pro přesné určení akviziční politiky knihovny. V dnešním světě rychlého rozvoje vědy a techniky je nutné profilování knihovního fondu aktualizovat a upravovat. Pracovníci, kteří se podílejí na tvorbě profilu knihovního fondu, sledují aktuální trendy ve společnosti a získané informace uplatňují při budování knihovního fondu odpovídajícího zaměření knihovny a požadavkům uživatelů. Pokud budeme vycházet z profilačních hledisek, týká se tematické vymezení především specializovaných knihoven. MVK je knihovnou veřejného typu, ve které převládá univerzální knihovní fond bez specializace, viz tabulka na obr. 31. Tematický profil stanovuje oborové hranice knihovního fondu se specializací. Tato část strategie vyžaduje pravidelnou aktualizaci vzhledem k měnícím se podmínkám ve vědě. Při profilování knihovního fondu je třeba stanovit, jaká bude skladba dokumentů. Fond MVK obsahuje tradiční i speciální dokumenty. Můžeme je rozdělit do tří skupin: •
knižní dokumenty: monografie, sborníky, encyklopedie, slovníky, učebnice
•
periodické dokumenty: časopisy, deníky 59
•
ostatní dokumenty: kartografické, tištěné hudebniny, zvukové, zvukově obrazové, elektronické Všechny druhy dokumentů jsou získávány v tištěné podobě a na
elektronických nosičích. Tištěná verze knižních dokumentů zatím převládá. Účelem jazykového hlediska je snížit na minimum jazykovou bariéru při zprostředkování informací. V knihovnách veřejného typu je primárním jazykem čeština. Zastoupení cizojazyčné literatury má svůj nezastupitelný význam i ve veřejných knihovnách. Při doplňování je třeba dávat přednost světovým jazykům, o nichž se předpokládá, že je ovládá co nejvíce uživatelů. V MVK převažují dokumenty české provenience. Při časovém hledisku je třeba věnovat pozornost tomu, aby se do fondu nezařazovaly publikace, které jsou zastaralé a jejich informační hodnota již nevypovídá o skutečnosti. Institucionální a autorský znak profilování knihovního fondu jsou velmi úzká hlediska, která lze uplatnit ve veřejných knihovnách při akvizici pro specializovaný fond s regionálním zaměřením. Profil knihovního fondu slouží k činnosti akvizitérů, kteří jej musí respektovat při doplňování informačních zdrojů do knihovního fondu. Přestože se profil knihovního fondu aktualizuje a doplňuje ve vztahu k měnícím se podmínkám ve společnosti, nikdy nemůže dojít k úplnému uspokojení všech uživatelů. Nadefinovaný profil knihovního fondu slouží také pracovníkům provádějícím aktualizaci (obsahovou prověrku) knihovního fondu při vyřazování neprofilových či zastaralých dokumentů. Podle stanoveného profilu knihovního fondu si knihovna stanoví zdroje akvizice. Omezením profilování knihovního fondu může být nabídka knižního trhu. Podstatným omezujícím faktorem může také být finanční situace dané knihovny.
60
3.9.2 Sledování produkce informačních pramenů Výběr dokumentů patří ke stěžejní části náplně práce akvizitéra. Pracovník pověřený touto činností vyhledává a sleduje informace o relevantních dokumentech pro svou knihovnu. Každý navržený dokument z dostupných akvizičních pramenů musí být ověřen v modulu katalogizace AKS na duplikát. Výjimku tvoří dokumenty, které jsou cíleně získávány v několika kopiích zejména z důvodu velkého uživatelského zájmu. Akviziční pracovník soustavně sleduje současnou produkci prostřednictvím: •
edičních plánů
•
návštěvou knižních veletrhů a výstav
•
odborných periodik zaměřených na knižní produkci
•
Internetu a domácích stránek nakladatelů a vydavatelů
•
reklamy
•
nabídkové povinnosti nakladatelů Vychází také z návrhů a požadavků uživatelů na zakoupení publikací do
knihovního fondu. Akviziční prameny přinášejí akvizitérům informace o existenci publikací, které byly vydány, jsou připraveny k vydání, budou vydány. Akviziční praxe je v různých typech knihoven odlišná. Specializované a větší knihovny zpracovávají návrhy k zakoupení dokumentů v elektronické podobě a akviziční komise určí, které dokumenty se koupí a v jakém počtu nebo případně nekoupí a proč. V MVK nerozhoduje akviziční komise, ale odpovědnost je na příslušném pracovníkovi, kterým je vedoucí oddělení katalogizace a akvizice. 3.9.3 Objednávka dokumentů Jsou-li dokumenty schváleny akviziční komisí nebo prošly výběrem odpovědného pracovníka, může se přistoupit k samotnému objednávání dokumentů. Objednávkou dokumentu se rozumí způsob, postup a technika, jakým je dokument
61
vyžádán od dodavatele, v rámci jednotlivých zdrojů akvizice. Objednávka se provádí: •
osobně
•
systémem „na ukázku“
•
písemně
•
elektronicky Předností osobní objednávky je přímé seznámení s dokumentem a možnost
jeho zamluvení. Systém „na ukázku“ umožňuje také přímé seznámení s dokumentem a výběr za určené časové období. Klasická písemná forma může být realizována buď na úředním tiskopise, nebo celkovou objednávkou s přiloženým seznamem. Nejnovějším a nejmodernějším způsobem posledních let je elektronická forma objednávky. Díky ní odpadá papírová agenda při objednávání a dochází ke zrychlení a zkvalitnění akvizice. Předpokladem je samozřejmě přímý přístup k Internetu. MVK využívá jak osobní způsob objednávky, tak systém „na ukázku“ a zejména elektronickou objednávku. Objednávky je možné evidovat prostřednictvím modulu akvizice AKS. 3.9.4 Přímý nákup dokumentů Doplňovat knihovní fond je možné několika způsoby a to: nákupem, výměnou, prostřednictvím povinného výtisku, darem, administrativním převodem a členstvím v organizacích a společenstvích. Nákup je zdrojem získávání prodávaných dokumentů, které vydávají nakladatelství, vydavatelské instituce, knižní distributoři, knihkupci, soukromí nakladatelé. Podle způsobu vlastního získávání může být buď za hotové nebo na fakturu. MVK vzhledem k účetní evidenci preferuje vyúčtování na fakturu. Přímý nákup probíhá nejčastěji ve dvou místních knihkupectvích nebo přes Internet. Vzájemný poměr mezi internetovými a kamennými knihkupectvími je vidět z grafu na obrázku 33.
62
Srovnání akviz ice v internetových a kamenných knihkupectvích 7000 6126
5883
6000 5000 4000
internetové kam enné
3000 1925
2000
1511
1000 0 2007
2008
Obr. 33 – srovnání akvizice v internetových a kamenných knihkupectvích za 2007-2008
Z grafu je patrné, že nákup v kamenných knihkupectvích ve sledovaných dvou letech značně převažoval. V roce 2008 je viditelný nárůst v internetových, přesto tvoří v porovnání s kamennými jednu třetinu. V internetových knihkupectvích jsou objednávány konkrétní tituly a především zvukové dokumenty, v kamenných knihkupectvích nebo prostřednictvím dealerů krásná a naučná literatura. Kladem klasických knihkupectví je možnost prohlédnout celou knihu osobně a na místě zhodnotit její přínos pro knihovnu. MVK Vsetín preferuje zejména tento způsob akvizice v kombinaci s menšinovým nákupem přes Internet. Výměna publikací je zdrojem získávání dokumentů výměnou za dokumenty vlastního výměnného fondu, získané speciálně pro formu výměny, nebo vyloučené ze stávajícího knihovního fondu jako neprofilové. Je specifickým zdrojem akvizice netržních dokumentů a všech druhů starších dokumentů. MVK výměnu dokumentů nepraktikuje. Povinný výtisk je tradiční pojmenování pro systém sběru dokumentů, v němž nakladatelství, vydavatelské instituce, tiskárny a autoři odevzdávají na základě právního opatření jeden nebo více exemplářů každého vydaného dokumentu, tiskoviny, rozmnoženiny knihovnicko-informačním institucím. MVK nemá ze
63
zákona zakotvené právo povinného výtisku, záleží na regionálních autorských a vydavatelských subjektech, zda MVK nabídnou svou produkci zdarma. Dary jsou zcela náhodným a z hlediska kvality nejméně hodnotným zdrojem akvizice. Výhodou můžou být obtížně získatelné darované publikace, kterými lze nahradit již opotřebené výtisky, popřípadě svazky určité řady, které chybí v knihovním fondu. Nevýhodou je, že dokumenty se do knihovního fondu nehodí svým zaměřením, jsou zastaralé, nadbytečné duplikáty, ve špatném stavu. MVK všechny dary důkladně zvažuje a kontroluje jejich duplicitu. Uplatňuje přísné výběrové hledisko zaměřené pouze na novější přínosné dokumenty. Nevýhodou Vsetína je, že v místě není žádný antikvariát, a nabídek dárců je tak velmi mnoho. Členství v organizacích umožňuje získávání dokumentů jinak nedostupných. MVK zatím není členem žádné organizace praktikující tento zdroj akvizice. 3.9.5 Dodávka dokumentu Z akviziční stránky je každý dokument v MVK přijímán na základě průvodního dokladu. Pak následují další kroky. Při verifikaci je zkontrolována úplnost dodaného souboru a bezvadný stav dokumentů. Následuje adjustace – označení vlastnictví knihovny razítkem na rub titulního listu, stranu 17 a konec textu. Na knihu je nalepen čárový kód. Účetní stránka příjmu dokumentů souvisí s evidencí získaných dokumentů na základě průvodních dokladů. Je nezbytným podkladem ekonomického přehledu akvizice. Zahrnuje verifikaci faktur, adjustaci faktur, zápis přírůstkových čísel dokumentů na faktury a evidenci, proplacení a uložení faktur v ekonomickém oddělení. Evidence dokumentu je první etapou zpracování dokumentu v instituci. Slouží k evidenci, přesné identifikaci a vyhledání knihovní jednotky. Má povahu individuální evidence, současně vytváří základ celkové evidence knihovního fondu dokumentů. Na základě knihovního zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných a informačních služeb a vyhlášky Ministerstva
64
kultury ČR č. 88/2002 Sb. k provedení knihovního zákona (§ 4) ukládá knihovnám vést přírůstkový seznam a seznam úbytků. Přírůstkový seznam je hlavní správní a účetní doklad knihovního fondu dokumentů, zachycuje v časovém sledu získávání dokumentů, eviduje pod zvláštním číslem každou knihovní jednotku a zaznamenává její důležité identifikační, akviziční, finanční a lokační údaje. Dokumenty se evidují v pořadí jejich získávání, přírůstkové číslo je jedinečné a nepřenosné, údaje musí být věrohodné. Přírůstkový seznam slouží pro vnitřní potřebu knihovny. Pomocná evidence periodik a seriálů je doplňkem základního přírůstkového seznamu, jedná se o prozatímní evidenci. Individuálně eviduje periodika, je podkladem pro celkovou evidenci periodik, informuje akviziční pracovníky o stavu docházení periodik. Seznam úbytků zachycuje zdůvodněně vyřazené dokumenty z knihovního fondu knihovny a řídí se knihovním zákonem č. 257/2001 Sb. Vyřazují se neprofilové dokumenty, zastaralá literatura, duplikáty a multiplikáty, ztráty a opotřebované zdroje. První kroky příjmu dokumentu verifikace a adjustace jsou v MVK prováděny manuálně. Další postup je realizován za pomoci AKS, přírůstkové číslo je vygenerováno na základě prvotní evidence v modulu akvizice. Přírůstkový a úbytkový seznam je archivován v tištěné svazkové podobě na základě evidence prostřednictvím AKS.
3.10 Okolí systému akvizice 3.10.1 Knižní trh Knižní trh tvoří tři složky. Nakladatelství, knižní distributor (dodavatel, velkoobchod) a knihkupectví. K nim by měla patřit i tiskárna, ale ta nemá pro akvizici dokumentů význam. Český knižní trh patří mezi střední trhy. Jeho velikost se určuje podle počtu obyvatel. Po roce 1989 došlo k jeho zásadní proměně. Nastal
65
obrovský nárůst nakladatelů. Vychází více titulů, ale v mnohem menším nákladu. Změnila se i obsahová struktura a cena knihy [STÖCKLOVÁ, 2008]. MVK Vsetín má ve své databázi dodavatelů 242 položek. Od některých byl získán jeden titul, ostatní jsou pravidelnými obchodními partnery. MVK v největší míře využívá služeb místních dodavatelských firem, u kterých má nasmlouvané výhodné rabaty, dodání vybraných dokumentů je realizováno okamžitě a spolupráce je oboustranně velmi výhodná. Jedná se o knihkupectví Knihy-učebnice Pavel Kalouš, knihkupectví Knihy Malina a prodej hudebních cd Song Vsetín. Do knihovny pravidelně v různých intervalech dojíždí se svou nabídkou knih několik dealerů, zastupujících různé knižní distributory. Libor Paleček, Leona Bauerová, Jiří Pařízek, Karel Hoza, Ctirad Havelka, Petr Olšanský, Rebo production, Thovt, OPA. Z internetových knihkupectví se osvědčil Kosmas, Knihy.cz, Knihy.abz. Vltava přestala vyhovovat z důvodu dlouhých dodacích lhůt a nesrovnalostí při fakturaci. Převažujícím zdrojem akvizice zvukových knih je Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze. Knihovní fond je získáván nejčastěji nákupem, povinný výtisk je zastoupen minimálně a týká se regionálních publikací, výměna a získávání dokumentů z titulu členství v organizacích není realizována, dary jsou přijímány přísně výběrově. Tabulka na obr. 34 ukazuje, jakým způsobem byly získávány dokumenty v MVK v roce 2007. způsob nabytí – město Vsetín bez cirkulace monografie ostatní dokumenty nákup 3 625 609 dar 252 18 granty 15 9 Obr. 34 – způsob nabytí dokumentů v MVK v roce 2007
66
3.10.2 Finanční možnosti knihovny Finance patří na první místo ve faktorech, které ovlivňují akviziční politiku. Nedostatečné financování se projevuje především v omezení nákupu nových dokumentů. Tím dochází k zastarávání knihovních fondů a snižuje se i kvalita poskytovaných základních knihovnických služeb. Výpadek v nákupu knihovního fondu se zpětně těžce realizuje. Prostředky na nákup klesají většinou na úkor jiných položek v rozpočtu (nárůst mezd, ceny energií, poštovné). Rozpočet většinou není navyšován podle skutečných potřeb knihovny [FOBEROVÁ, 2006]. Cena knihy je dalším z faktorů ovlivňujících akviziční politiku a úzce souvisí s využitím finančního rozpočtu knihovny. Od roku 1989 stoupla podle údajů z knihkupecké sféry cena knihy v průměru o 500%. Řešením mohou být nasmlouvané rabaty pro knihovny. Po roce 1989 knihovny investovaly do informačních a komunikačních technologií, což činilo značný objem finančních prostředků. Rozšiřovala se nabídka fondu o CD-ROM, zvukové knihy a hudební nosiče, které se nakupovaly částečně na úkor knih a periodik. Navíc byly tyto typy dokumentů již od počátku v 19% sazbě DPH, což se také projevilo na jejich vyšší ceně. Rozpočet na nákup knihovního fondu je každoročně navrhován knihovnou a upravován zřizovatelem knihovny. Na obr. 35 je vidět rozpis finanční dotace v korunách na nákup knihovního fondu MVK v roce 2007. celková částka na nákup knihovního
956 000,-
fondu nákup časopisů nákup ostatních dokumentů nákup knih
158 000,133 000,665 000,-
ostatní dokumenty z toho CD-ROM pro všechna oddělení CD DVD zvuková knihovna pracovní materiály
133 000,30 000,75 000,7 000,11 000,10 000,-
nákup knih – půjčovny centrální půjčovna
428 000,67
studovna a region dětská pobočka Luh dětská pobočka Rokytnice dětská pobočka Trávníky
15 000,74 000,74 000,74 000,-
Obr. 35 – rozpis finanční dotace v Kč na nákup knihovního fondu MVK v roce 2007
3.10.3 Spolupracující knihovny MVK Vsetín spolupracuje při akvizici s knihovnami vsetínského regionu zejména při doplňování regionální literatury, kterou vydávají instituce v jednotlivých místech okresu. Spolupráce probíhá jak s knihovnami veřejnými, tak s knihovnami muzejními – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně a jeho pobočka ve Valašském Meziříčí. Samozřejmostí je také spolupráce s Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně. Pravidelný kontakt je udržován i s Knihovnou Kroměřížska v Kroměříži a Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. V oblasti akvizice odborných knihovnických dokumentů je partnerem Národní knihovna ČR v Praze.
68
4
SROVNÁNÍ S INSTITUCEMI OBDOBNÉHO TYPU Skladba knihovního fondu se zákonitě liší, pokud se jedná o knihovnu
specializovanou a knihovnu veřejnou. Může však být odlišná, i když se jedná o dvě knihovny stejného typu. Pro srovnání knihovního fondu Masarykovy veřejné knihovny jsem vybrala dvě veřejné knihovny bývalého východního bloku, kde vývoj společnosti a knihovnictví probíhal zhruba stejně jako v České republice: slovenskou veřejnou knihovnu v Čadci a polskou veřejnou knihovnu v Šremu. Čadca je město ležící na severozápadě Slovenska na soutoku řek Kysuce a Čierňanky, obklopená horským masivem Javorníků a Slovenských Beskyd. Do metropole Bratislavy je to odsud přibližně 230 kilometrů. Město je metropolí Kysuc a symbolicky otvírá brány hranic z Polska a České republiky na Slovensko. Krajina je zajímavá svým členitým povrchem a bohatými lesy. Čadca patří mezi středně velká okresní města, počet obyvatel je 25 813 ke konci roku 2007. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1565. Původně zemědělská osada byla roku 1778 povýšena na městečko s právem konat čtyři výroční trhy. Když byl v roce 1871 zahájen provoz na bohumínsko-košické železniční trati, stala se Čadca dopravním uzlem mezinárodního významu. Z administrativního hlediska leží Čadca v Žilinském kraji. Nejvýznamnějšími památkami jsou barokní kostel svatého Bartoloměje z první poloviny 18. století se vzácným oltářním obrazem, Městský dům postavený v meziválečném období, který je jedinou budovou svého druhu na Slovensku, Památník Slovenského povstání z roku 1848, s plastikou bojovníka od sochaře Vojtecha Ihriského. V Čadci působí kromě základních škol také gymnázium, obchodní akademie, hotelová akademie, dívčí odborná a střední zdravotnická škola. Kulturní život spoluvytvářejí dům kultury, Kysucká galerie, muzeum, knihovna a Kysucké osvětové středisko.
69
Partnerským městem Čadce v České republice je město Valašské Meziříčí, které se nachází ve vsetínském okrese a je vzdáleno od Vsetína 20 kilometrů [Čadca, c2007-2008]. Śrem je polské město ve vojvodství Wielkopolském a okrese Śremském. Rozprostírá se v zákrutu řeky Warty, třetí největší řeky v Polsku, a v Śremské kotlině. Je průmyslovým a dopravním centrem a správním střediskem okresu. V letech 1975-1998 město administrativně patřilo do Poznaňského vojvodství. K 30.6. 2008 měl Śrem 29 880 obyvatel. První zmínka o Śremu pochází z roku 1136, kdy byl důležitou tvrzí. V pozdním středověku dochází k rychlému růstu města, období slávy skončilo v 17. století. V tomto období došlo k řadě velkých katastrof, od epidemií po válečné útrapy a velké požáry. Město se začalo postupně rozvíjet až po druhé světové válce, kdy byla zahájena výstavba železáren. Ve městě je řada historických památek chráněných zákonem. Partnerským městem Śremu v České republice je město Rožnov pod Radhoštěm, které se nachází ve vsetínském okrese a německé město Bergen [Śrem, c2008].
70
4.1
Kysucká knižnica v Čadci
Obr. 36 – Kysucká knižnica v Čadci
Kysucká
knižnica
v Čadci
(www.kniznica-cadca.sk)
shromažďuje,
zpracovává a uchovává knihy a zprostředkovává informace prostřednictvím nejnovějších informačních a komunikačních technologií. Je pilířem kultury nejen v Čadci, ale i na Kysucách. Patří k nejnavštěvovanějším kulturním zařízením regionu. Jejím hlavním posláním je budovat a uchovávat univerzální knihovní fond bez ohledu na nosiče informací, poskytovat uživatelům knihovnicko-informační služby a zabezpečovat všeobecný a neomezený přístup občanů k informacím. Knihovna plní funkci veřejné městské knihovny pro město Čadca a regionální knihovny pro území okresů Čadca a Kysucké Nové Město. Je situovaná v centru města Čadca na ulici 17. listopadu (viz obr. 36).
71
Počátky Kysuckej knižnice v Čadci sahají do roku 1919, kdy vznikl vzdělávací spolek Čadčianska beseda. Členové Besedy vytvořili spolkovou knihovnu, která byla později včleněna do Obecnej knižnice, která byla založena asi v roce 1922. Působila souběžně s knihovnou místního odboru Matice slovenskej, po dvou letech se obě knihovny sloučily. Významnou událostí v životě knihovny bylo otevření první veřejné zahradní čítárny na Slovensku v roce 1940. V roce 1952 mění knihovna svůj status z městské na okresní. Byla postavena na velmi skromných základech, knihovní fond obsahoval 2 000 svazků a zaregistrovaných bylo 370 čtenářů. Po roce 1960 byly položeny základy odborné knihovnické práce, Začal se zpracovávat knihovní fond, budovat katalogový systém, rozvíjet metodická činnost. Okresná knižnica začala plnit dvě funkce, byla městskou knihovnou pro město Čadca a metodickým centrem pro knihovny v celém okrese. Tyto funkce plní dodnes, i když v jiných společenských podmínkách. Historie knihovny je poměrně pohnutá. V roce 1952 knihovna mění svůj status z městské na okresní. Prvním ředitelem Okresní knihovny v Čadci se stal Jozef Hnitka. Od roku 1952 zažila knihovna pět stěhování, změny nastaly až při šestém stěhování. Speciální částí knihovny je část, kterou lze nazvat jako Historie experimentální Okresní knihovny v Čadci. Začala se odvíjet od 16.4. 1983, kdy byl veřejnosti otevřen tzv. „Kysucký zázrak“. Tento čin posunul slovenské knihovnictví na kvalitativně vyšší stupeň. Záměr postavit experimentální knihovnu vznikl v polovině 70. let. Důvodem byly požadavky slovenských knihovníků na konfrontaci s knihovnickými trendy ve vyspělých
státech.
Plánovaná
novostavba
knihovny
byla
zařazena
do
experimentálních staveb z hlediska uživatelského i stavebního. Základní kámen byl položen 29.8. 1979. Knihovníci s ironií připomínají i další mezník, když v roce 1981 přijaly zainteresované strany „socialistický závazek“ k předčasnému dokončení stavby. Ještě v dnešní době pociťují knihovníci i návštěvníci následky socialistického způsobu myšlení, kdy se nebral ohled na kvalitu. Experiment spočíval ve dvou částech. Stavební, kdy ověřoval použití konstrukční soustavy Baums – 75 A, a odborné, jejímž obsahem byla informační 72
činnost v nové budově a využívání široce profilovaného knižního fondu. Do fondu bylo zařazeno 20 typů dokumentů a byly vytvořeny speciální sbírky, jako např. fonotéka, hračkotéka, diatéka, fototéka. Ověřovala se také 60-ti hodinová týdenní provozní doba včetně sobot a nedělí. Halový systém provozu umožnil zpřístupnění knihovních fondů prostřednictvím volného výběru, a to i ve studovnách. Zavedeny byly v té době netradiční služby, jako např. reprografické. V současnosti lze konstatovat, že ne všechno dopadlo podle záměrů a očekávání knihovníků či uživatelů. Velká část ověřovaných částí experimentu se však osvědčila a zůstala samozřejmostí do dnešních dnů. Dalším mezníkem byl rok 1989, který se odrazil nejen v rušení oddělení politické literatury. Úspěšně byla realizována automatizace a elektronizace knihovnicko-informačních procesů. Dnešní knihovna již nepřipomíná pouze sklad knih, ale je otevřenou institucí, která zprostředkovává zájemcům informace prostřednictvím nejnovějších informačních a komunikačních technologií. Je kulturním, vzdělávacím, informačním a sociálním centrem regionu [Kysucká, c2006, Dejiny]. 4.1.1 Knihovní fondy Knihovní fondy jsou jedním ze základních statických prvků každé knihovny. Stav knihovního fondu Kysuckej knižnice v Čadci k 31.12. 2007 je vidět v tabulce na obr. 37. knihovní jednotky celkem naučná literatura krásná literatura ostatní dokumenty počet exemplářů docházejících periodik
133 754 66 070 67 684 29 148 124
Obr. 37 – stav knihovního fondu KK v Čadci k 31.12. 2007
4.1.1.1 Přírůstek a úbytek knihovního fondu K analýze knihovního fondu Kysuckej knižnice byly vybrány číselné ukazatele za období 2003-2007 [DROŠČÁKOVÁ, 2009]. 73
Přírůstek knihovního fondu za sledované období (viz graf na obr. 38) je značně kolísavý. V letech 2003 až 2005 měl stoupající tendenci, vrcholu dosáhl v roce 2005. V roce 2006 značně poklesl, v roce 2007 se opět snížil, dokonce pod úroveň roku 2003. Příčinou klesajícího přírůstku bylo snížení finančního rozpočtu na nákup knihovního fondu.
P řírůstek knihovního fondu 4200 4021 4000 3779
3800
3600
3400
3517 3385
3382
3200
3000 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 38– přírůstek knihovního fondu KK za 2003-2007
Úbytek knihovního fondu za sledované období (viz graf na obr. 39) byl značně rozkolísaný. Po poměrně velkém vyřazování v roce 2003 dochází k poklesu vyřazování až na méně než polovinu roku 2003 v roce 2006, v roce 2007 se vyřazovalo více.
74
Ú bytek knihovního fondu 1400 1259 1200 1000
911 843 754
800
575
600 400 200 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 39 – úbytek knihovního fondu KK za 2003-2007
Pokud budeme vycházet z předpokladu, že přírůstek a úbytek knihovního fondu by měl být v knihovnách veřejného typu vyrovnaný, pohled na graf na obr. 40 hovoří zcela jinak. Jeho poměr za vybrané období 2003-2007 v Kysuckej knižnici v Čadci vypovídá o tom, že přírůstek v každém roce několika násobně převýšil úbytek. V roce 2006 více než šestkrát, v roce 2004 více než pětkrát. Tento stav jasně vypovídá o nedostatečné aktualizaci fondu a měl by být brán na zřetel. Důvodem nízkého vyřazování může být ovšem i finanční rozpočet na nákup knihovního fondu. Pokud se pravidelně nenavyšuje, knihovna se snaží zachovat stávající nabídku fondu za cenu zastarávání dokumentů a nedostatečné obměny.
75
S rovnání přírůstku a úbytku 4500 4000 3500 3000 2500
přírůs tek úby tek
2000 1500 1000 500 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 40 – srovnání přírůstku a úbytku KK za 2003-2007 v jednotlivých letech
Poměr přírůstku a úbytku za celé sledované období celkem (viz graf na obr. 41) hovoří zcela přesvědčivě ve prospěch přírůstku. Aktualizace knihovního fondu je nezbytně nutná.
S rovnání přírůstku a úbytku celkem
19%
přírůs tek úby tek
81%
Obr. 41 – srovnání přírůstku a úbytku KK za 2003-2007 celkem
76
4.1.1.2 Skladba přírůstku Poměr zastoupení krásné a naučné literatury za sledované období 2003-2007 v přírůstku Kysuckej knižnice v Čadci vyznívá s výjimkou roku 2004, kdy naučná literatura mírně převýšila krásnou, ve prospěch krásné literatury. Dlouhodobě převažující zájem o krásnou literaturu ve veřejných knihovnách se potvrdil i u této organizace, jak je vidět i na tomto grafu na obr. 42. Zastoupení ostatních druhů dokumentů v přírůstku v poměru ke krásné a naučné literatuře je minimální, což bylo dáno pořizovacími cenami a nízkým rozpočtem.
Srovnání krásné , naučné a ostatní v jednotlivých letech 2500
2000
1500
krásná naučná ostatní
1000
500
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 42– srovnání krásné, naučné a ostatní v přírůstku KK za 2003-2007 v jednotlivých letech
Na celkovém srovnání složení přírůstku knihovního fondu (viz graf na obr. 43) za sledované období 2003-2007 je vidět překvapivě téměř vyrovnaný poměr krásné a naučné literatury. Překvapivě proto, že v posledních letech krásná literatura v přírůstku značně převažovala nad naučnou. Tato situace je dána tím, že v dřívějších letech byl dán solidní základ naučné literatury. Ostatní dokumenty tvoří pouhé dvě procenta celkového složení přírůstku. Tento stav by měl vést k promyšlenější akviziční politice organizace, samozřejmě v závislosti na možnostech finančního rozpočtu a požadavcích uživatelů.
77
Srovnání krásné, naučné a ostatní celkem
2%
krásná 46%
52%
naučná ostatní
Obr. 43– srovnání krásné, naučné a ostatní v přírůstku KK za 2003-2007 celkem
4.1.2 Statické prvky •
organizační strukturu Kysuckej knižnice v Čadci tvoří tyto útvary: o oddělení koordinace, metodiky a knihovních fondů o oddělení knihovnicko-informačních činností o oddělení organizace kulturních a výchovně-vzdělávacích činností o úsek administrativy, ekonomiky a správy majetku
•
počet stálých zaměstnanců, jejichž kvalifikační struktura je vidět v tabulce na obr. 44, činí 25 osob, z toho 21 jsou odborní zaměstnanci, 4 ostatní, dalších 17 zaměstnanců pracuje na dohody o vykonání práce, což je u knihovny tohoto typu zajímavým rysem dosažené vzdělání vysokoškolské úplné střední střední celkem
počet 2 20 3 25
Obr. 44 – vzdělanostní struktura KK v Čadci
•
počet registrovaných čtenářů ke konci roku 2007 byl 6 287 78
4.1.3 Dynamické prvky •
knihovna používá automatizovaný knihovnický systém Libris
•
otvírací doba knihovny mimo prázdniny tvoří 56,5 hodiny týdně, jak je vidět v tabulce na obr. 45 pondělí 7:00 – 18:00 úterý 7:00 – 18:00 středa 10:00 – 18:00 čtvrtek 7:00 – 18:00 pátek 7:00 – 18:00 sobota 7:30 – 12:00 neděle zavřeno Obr. 45 – otvírací doba KK v Čadci
•
knihovní řád je dostupný na (http://www.kniznica-cadca.sk/HTML/kniz_vyp_poriadok.htm), ceník na (http://www.kniznica-cadca.sk/HTML/cennik.htm)
•
na mezinárodní úrovni Kysucká knižnica v Čadci aktivně spolupracuje s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm v okrese Vsetín a s polskou Žywieckou Bibliotekou Samorzadowou
[Kysucká, c2006, Vyhodnotenie]
79
4.2
Veřejná knihovna Heliodora Święcickiego města a obcí Śremu
Obr. 46 – Veřejná knihovna Heliodora Święcickiego města a obcí Śremu
Knihovna (www.biblioteka.srem.com.pl) je kulturní institucí města Śrem a má právní subjektivitu. Základním posláním knihovny je vytvářet podmínky pro uspokojování potřeb veřejnosti v oblasti vzdělávání, kultury a poskytovat knihovnicko-informační služby obyvatelům města a okresu. Knihovna plní regionální funkce na základě dohody Městského úřadu v Remu a starostů okresu. Hlavní budova se nachází na ulici Kilińskiego (viz obr. 46). Knihovnu dále tvoří pět poboček umístěných ve městě a blízkém okolí. Śrem je město známé svou bohatou kulturní tradicí sahající až do 15. století. Významnými mecenáši školství a kultury byli bratři Jan a Ondřej Barscy, zakladatelé bohaté knihovny s 858 svazky ze sbírky krále Zikmunda Augusta. Dalšími významnými postavami byli Frantiszek Piotr Wawrzyniak, zakladatel první lidové čítárny a lékař, profesor Heliodor Święcicki, patron současné knihovny. 80
Heliodor Święcicki (3.6. 1854 Śrem – 10.10. 1923 Poznań). Lékař gynekolog, sociální pracovník, filantrop, zakladatel a první rektor Poznaňské univerzity. Všestranně činný vlastenec, autor řady odborných prací, a také knihovník. Ve Śremu bylo v roce 1939 několik knihoven, městská veřejná knihovna s čítárnou časopisů a knihovny středních a vysoké školy. Během druhé světové války byly knihovny zničeny a změněny v soukromé byty vysídlených rodin. Historie nové knihovny se píše od roku 1947, na základě vládní vyhlášky z roku 1946 o knihovnách a knihovních fondech. Knihovna začala rozvíjet svou výpůjční, kulturní a vzdělávací činnost. Pořádala kurzy cizích jazyků, přednášky, setkání se zajímavými lidmi. Významným knihovníkem a pedagogem byl Karol Gawin-Gostomski, ředitel knihovny od roku 1970. Začal zavádět nové formy činnosti, organizoval série přednášek, koncerty. V roce 1995 začala automatizace knihovnických procesů. K. Gostomski rozvíjel kontakty s ostatními knihovnami. Navázal spolupráci s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm, která trvá do dnešních dnů a jejím výsledkem je řada sborníků literárních prací, výstavy, divadelní představení i osobní návštěvy. Jeho snem bylo vybudování nové knihovny 21. století. Zemřel v roce 2003. Za svou dlouholetou činnost pro knihovnictví byl oceněn řadou vyznamenání [Biblioteka, 2009]. 4.2.1 Knihovní fondy Knihovní fondy jsou jedním ze základních statických prvků každé knihovny. Stav knihovního fondu veřejné knihovny v Śremu k 31.12. 2007 je vidět v tabulce na obr. 47. Knihovna ve svých statistikách nevykazuje zvlášť ostatní dokumenty, proto zde nejsou uvedeny. Velmi malé množství odebíraných časopisů je důsledkem nedostatku finančních prostředků pro tento účel.
knihovní jednotky celkem naučná literatura krásná literatura ostatní dokumenty počet exemplářů docházejících periodik
120 803 40 619 80 184 0 34 81
Obr. 47 – stav KF BPHŚ v Šremu k 31.12.2007
4.2.1.1 Přírůstek a úbytek knihovního fondu K analýze knihovního fondu jsem vybrala číselné ukazatele za období 20032007 [MATUSZCZAK, 2009]. Přírůstek knihovního fondu za sledované období (viz graf na obr. 48) je v roce 2003 a 2004 vyrovnaný, další dva roky stoupá, aby v roce 2007 opět poklesl. Příčinou klesajícího přírůstku bylo snížení finančního rozpočtu na nákup knihovního fondu.
P řírůstek knihovního fondu 3500
3316
3000
2803 2629
2500 2019 2000
1949
1500 1000 500 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 48 – přírůstek knihovního fondu BPHŚ za 2003-2007
Úbytek knihovního fondu za sledované období (viz graf na obr. 49) byl nevyrovnaný. V letech 2004 a 2005 proběhla důkladná aktualizace fondu, jejímž výsledkem bylo značné množství vyřazených dokumentů. V roce 2006 byl úbytek o polovinu nižší oproti předcházejícímu roku, v roce 2007 byl opět vyšší.
82
Ú bytek knihovního fondu 6000 5051
4903
5000
4075 4000
3000
2000
2476 1713
1000
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 49 – úbytek knihovního fondu BPHŚ za 2003-2007
Pokud budeme vycházet z předpokladu, že přírůstek a úbytek knihovního fondu by měl být v knihovnách veřejného typu vyrovnaný, pohled na graf na obr. 50 hovoří odlišně. S výjimkou let 2003 a 2006 úbytek značně převyšuje přírůstek. V letech 2004, 2005 a 2007 se projevila důsledná aktualizace knihovních fondů.
S rovnání příůstku a úbytku 6000
5000
4000 přírůstek
3000
úbytek
2000
1000
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 50 – srovnání přírůstku a úbytku BPHŚ za 2003-2007 v jednotlivých letech
83
Poměr přírůstku a úbytku za celé sledované období celkem (viz graf na obr. 51) hovoří ve prospěch úbytku 18 %. Projevilo se důkladné vyřazování knihovního fondu.
S ro v n á n í p řírů stk u a ú b y tku c elk em
41%
přírůs tek úby tek
59%
Obr. 51 – srovnání přírůstku a úbytku KF BPHŚ za 2003-2007 celkem
4.2.1.2 Skladba přírůstku Knihovna ve svých statistikách nevykazuje zvlášť ostatní dokumenty, proto zde nejsou uvedeny. Porovnáván je pouze poměr krásné a naučné literatury. Poměr zastoupení krásné a naučné literatury za sledované období 2003-2007 v přírůstku knihovny ve Śremu vyznívá zcela jednoznačně ve prospěch krásné literatury, kterou uživatelé veřejných knihoven vyžadují, jak se projevilo i na tomto grafu na obr. 52.
84
Srovnání krásné a naučné v jednotlivých letech 2500
2000
1500 krásná nauč ná 1000
500
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 52 – srovnání krásné a naučné v přírůstku BPHŚ za 2003-2007 v jednotlivých letech
Na celkovém srovnání složení přírůstku knihovního fondu (viz graf na obr. 53) z hlediska krásné a naučné literatury za sledované období 2003-2007 je vidět dvoutřetinová převaha krásné literatury. Tato situace stojí za zvážení a měla by být impulsem k promyšlenější akviziční politice organizace. Záleží na zájmu uživatelů a propagaci naučné literatury.
85
Srovnání krásné a naučné celkem
35%
krásná naučná
65%
Obr. 53 – srovnání krásné a naučné v přírůstku BPHŚ za 2003-2007 celkem
4.2.2 Statické prvky •
počet stálých zaměstnanců, jejichž kvalifikační struktura je vidět v tabulce na obr. 54, činí 17 osob, z toho 11 jsou odborní zaměstnanci, 6 ostatní, dalších 5 zaměstnanců pracuje na dohody o vykonání práce dosažené vzdělání počet VŠ knihovnického směru 3 VŠ ostatní 3 SŠ knihovnického směru 8 SŠ ostatní 3 celkem 17 Obr. 54 – vzdělanostní struktura BPHŚ v Šremu
•
počet registrovaných čtenářů ke konci roku 2007 byl 5 735
4.2.3 Dynamické prvky •
knihovna používá automatizovaný knihovnický systém Sokrates
86
•
otvírací doba hlavní budovy knihovny tvoří 44 hodiny týdně, jak je vidět v tabulce na obr. 55 pondělí 9:00 – 18:00 úterý 9:00 – 18:00 středa 11:00 – 15:00 čtvrtek 9:00 – 18:00 pátek 9:00 – 18:00 sobota 9:00 – 13:00 neděle zavřeno Obr. 55 – otvírací doba BPHŚ v Šremu
•
knihovní řád je dostupný na (http://www.biblioteka.srem.com.pl/asp/pl_strona.asp? typ=14&menu=28&strona=1)
•
na mezinárodní úrovni knihovna ve Śremu aktivně spolupracuje s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm v okrese Vsetín a s německou knihovnou v Bergenu
[MATUSZCZAK, 2009]
87
4.3
Śrem - Čadca – Vsetín Pro srovnání tří výše zmiňovaných knihoven byl vybrán jako ukazatel
přírůstek a úbytek knihovního fondu a poměr krásné a naučné literatury v přírůstku jednotlivých knihoven. Velmi zajímavé by bylo srovnání ostatních dokumentů, které však polská knihovna samostatně nevykazuje, proto nebyly do společného grafu zahrnuty. Časový úsek zahrnuje roky 2003-2007. Dalším kritériem byl počet svazků na obyvatele a počet svazků na registrované čtenáře za rok 2007. Celkově lze konstatovat, že knihovny jsou si velmi podobné. Na přírůstku a jeho skladbě se odráží finanční možnosti jednotlivých organizací na nákup knihovního fondu. Úbytek je kolísavý a oblast aktualizace knihovních fondů je námětem k zamyšlení. Dochází zde ke střetu, zda vyřazovat pravidelně, aby úbytek odpovídal přírůstku, nebo vyřazovat v menší míře a nechat uživatelům k dispozici obsáhlejší knihovní fond i za cenu zastaralých a nevyužívaných dokumentů. Osobně zastávám první variantu, protože je prokázáno, že čtenáři, pokud mají možnost, sáhnou raději po novém vydání téhož titulu než po starém, a nemusí se jednat pouze o stejný titul. Počet svazků na obyvatele a registrované čtenáře nevypovídá úplně o skladbě knihovního fondu, odráží se v něm celkový počet knihovního fondu, počet obyvatel města a počet registrovaných čtenářů. Je zajímavým ukazatelem využitelnosti knihovny v místě působnosti. Graf na obr. 56 srovnávající přírůstek knihovního fondu ve sledovaných knihovnách je téměř souměrný a jednoznačně z něj vyplývá nejvyšší a pravidelně se zvyšující přírůstek knihovny ve Vsetíně. Knihovna v Čadci je v každém sledovaném roce na pomyslné druhé pozici v počtu přírůstků, křivka je však mírně klesající s vrcholem v roce 2005. Knihovna ve Śremu má přírůstek pravidelně nejnižší, pouze v roce 2006 dosáhla téměř stejné hodnoty jako knihovna v Čadci, v roce 2007 jí byla také velmi blízko. V letech 2003-2005 byl přírůstek knihoven ve vzájemné poměru více než o 1 000 knihovních jednotek.
88
Přírůstek knihovního fondu 7000 6000 5000 4000
Śrem Čadca Vsetín
3000 2000 1000 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 56 – srovnání přírůstku knihovního fondu sledovaných knihoven za 2003-2007
Úbytek knihovního fondu ve sledovaných knihovnách (viz graf na obr. 57) byl značně kolísavý. Pouze knihovna v Čadci měla úbytek téměř vyrovnaný s výjimkou roku 2003, kdy byl vyšší. Ve srovnání s ostatními knihovnami byl však tento úbytek celkově velmi nízký. Knihovna ve Śremu měla úbytek nepravidelný, vrcholil v letech 2005 a 2004. Vsetínská knihovna s výjimkou roku 2005, kdy ji předstihla polská knihovna, měla úbytek ze sledovaných knihoven nejvyšší, i když také velmi kolísavý. Jeho obrovský nárůst v roce 2006 je zdůvodněn v oddíle 3.3 této práce.
89
Ú bytek knihovního fondu 20000 18000 16000 14000 12000
Ś rem
10000
Čadca V setín
8000 6000 4000 2000 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 57 – srovnání úbytku knihovního fondu sledovaných knihoven za 2003-2007
Zastoupení krásné literatury (viz graf na obr. 58) v přírůstku tří vybraných knihoven v letech 2003-2007 bylo vcelku pravidelné. Dalo by se říci, že téměř kopíruje skladbu přírůstku jako celku. Nejvyšší zastoupení a pravidelný nárůst se objevuje v knihovně ve Vsetíně, v Čadci je krásná literatura v pěti letech s výjimkou roku 2005 na stejné úrovni. Ve Śremu vykazuje mírně stoupající tendenci, v roce 2006 předstihla slovenskou knihovnu, v roce 2007 nepatrně také.
Krásná literatura 3500 3000 2500 2000
Śrem Čadca Vsetín
1500 1000 500 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 58 – srovnání přírůstku krásné literatury sledovaných knihoven za 2003-2007
90
Poměr naučné literatury (viz graf na obr. 59) v přírůstku za období 2003-2007 je pravidelný a opět odpovídá celkovému přírůstku sledovaných knihoven. Naučná literatura ve vsetínské knihovně má vyrovnané zastoupení s vrcholem v roce 2005 a mírným poklesem v roce 2006. Čadská knihovna je ve všech letech na pomyslné druhé příčce a také její zastoupení naučné literatury je pravidelné, nejsilnější byl rok 2004. Śremská knihovna, ač s nejnižším zastoupením, měla postupně narůstající podíl naučné literatury s poklesem v roce 2007.
N aučná literatura 3000
2500
2000 Ś rem 1500
Čadca V setín
1000
500
0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 59 – srovnání přírůstku naučné literatury sledovaných knihoven za 2003-2007
Počet svazků na obyvatele v roce 2007 (viz graf na obr. 60) je nejvyšší ve sledované slovenské knihovně. Druhá je česká knihovna a těsně za ní knihovna polská. Vzájemný poměr není nijak alarmující a nabízí v každém městě slušný výběr. Dalo by se říci, že největší možnost výběru ve své knihovně mají obyvatelé Čadce. V potaz však musíme vzít skutečnosti, které vyplývají z předcházející analýzy. Knihovna v Čadci měla ve sledovaném roce nejvyšší celkový počet svazků ze tří knihoven a nejnižší počet obyvatel.
91
Počet svaz ků na obyvatele 6 5,18 5 4,21
4,04 4
3
2007
2
1
0 Ś rem
Čadc a
Vs etín
Obr. 60 – srovnání počtu svazků na obyvatele sledovaných knihoven za 2007
V kritériu počtu svazků na čtenáře, jak je vidět v grafu na obr. 61 opět zvítězila za rok 2007 slovenská knihovna a její uživatelé měli teoreticky největší možnost výběru. O 21 setin počet svazků na čtenáře méně nabízí polská knihovna a o 62 setin méně oproti slovenské nabízí česká knihovna. I když graf vypadá dosti rozdílně, jedná se o zanedbatelný poměr, nedosahující rozdílu ani jedné celé. Také zde je nutné zmínit, že nejvyšší počet svazků ve sledovaném roce měla slovenská knihovna, druhá polská a třetí česká. Počet registrovaných čtenářů byl nejvyšší v Čadci. Śrem měl o 28 více registrovaných čtenářů než Vsetín. Podle počtu obyvatel je největší Śrem, následuje Vsetín a Čadca je nejmenší.
92
Počet svaz ků na čtenáře 21,4 21,27
21,3 21,2 21,1
21,06
21 20,9 2007 20,8 20,7
20,65
20,6 20,5 20,4 20,3 Ś rem
Čadca
V setín
Obr. 61 – srovnání počtu svazků na čtenáře sledovaných knihoven za 2007
93
4.4
Výsledky průzkumu doplňování knihovního fondu v ČR Průzkum doplňování knihovních fondů pořádaný Národní knihovnou ČR a
Ústřední knihovnickou radou proběhl ve dnech 17.3. až 17.4.2008 pomocí webového dotazníku. Jeho cílem bylo: •
získat podklady pro formulování dotačního programu na doplňování knihovního fondu
•
identifikovat hlavní problémy doplňování knihovního fondu
•
zjistit vzájemné proporce doplňování jednotlivých oborů
•
zjistit regionální strukturu rozmístění knihovních fondů
•
identifikovat nejdůležitější knihovny jako zdroje
•
zjistit dostupnost dokumentů v knihovnách ČR
•
porovnání se zahraničím
•
získat podklady pro změny priority dotačních programů Průzkumu se zúčastnilo 336 knihoven, největší zastoupení měly krajské
knihovny a Národní knihovna ČR a veřejné knihovny nad 10 000 obyvatel a ústřední specializované knihovny. Minimálně byly zastoupeny knihovny muzeí a galerií a knihovny vysokých škol. Zjišťovaly se přírůstky a financování doplňování knihovního fondu a rozsah knihovního fondu. Přírůstky – monografie, periodika, E-books, elektronické informační zdroje. Domácí. Zahraniční – rozsah přírůstku, financování, druhy doplňování. Dále se hodnotila spolupráce při využívání knihovního fondu, spolupráce se soubornými katalogy a meziknihovní výpůjční služby [RICHTER, 2008]. MVK Vsetín se průzkumu zúčastnila v březnu 2008 vyplněním rozeslaného anonymního webového dotazníku. V některých ukazatelích jsou údaje srovnatelné s celkovým vyhodnocením dotazníku, v převážné většině však neodpovídají. Vyplývá to především z až příliš různorodého zastoupení typů knihoven a v některých případech se dá říci, že v porovnávání neporovnatelného. 94
V grafech na obr. 62 jsou vidět zdroje doplňování zahraničních a domácích monografií. Zahraniční monografie tvoří v MVK nepatrnou část knihovního fondu, situace se vlivem zvýšeného zájmu uživatelů zlepšuje. Procentuálně nejvyšším zdrojem doplňování v MVK je nákup, jak zahraničních, tak domácích monografií. Dary tvoří naprosto zanedbatelnou část. Velmi obdobná situace je u titulů periodik, jak domácích, tak i zahraničních.
Obr. 62 – zdroje doplňování zahraničních a domácích monografií [převzato 2009-02-15] www.sdruk.cz/sec/2008/b0/05_richter_pillerova_pruzkum_doplnovani.pdf
Zajímavou částí průzkumu bylo zjišťování, kolik knihoven přispívá do Souborného katalogu ČR. Na obr. 63 je vidět graf týkající se přispívání monografií. Ze zúčastněných veřejných knihoven přispívá větší část, MVK od roku 2008 také. 95
Periodiky přispívá z veřejných knihoven ze sledovaného vzorku pouze 15, což je ze všech typů knihoven nejméně. MVK se k přispívání záznamů periodik také ještě nepřipojila. U monografií je mnohem větší využitelnost zejména ve sdílené katalogizaci.
Obr. 63 – přispívání do Souborného katalogu ČR – monografie [převzato 2009-02-15] www.sdruk.cz/sec/2008/b0/05_richter_pillerova_pruzkum_doplnovani.pdf
Na základě dotazníku byly získány podklady pro koncipování dotačního programu. Plnění cílů průzkumu zůstalo na půli cesty. Očekávaná podrobná zpráva nebyla doposud publikována, proto se tato práce nemohla podle předpokladu zabývat srovnáním a výsledky výzkumu s MVK.
96
5
ZÁVĚR Knihovní fondy jsou jedním ze základních statických prvků každé knihovny,
poskytující služby veřejnosti. Knihovní fond je soubor vybraných, uspořádaných, evidovaných a odborně knihovnicky zpracovaných dokumentů, shromážděných a uchovávaných v knihovně, který je k dispozici uživatelům pro absenční a prezenční půjčování. Jeho základem je knihovní jednotka, která je základní jednotkou evidence a statistiky knihovního fondu. Vykazuje se celkový stav knihovního fondu podle druhů dokumentů ke konci sledovaného období. Jedná se o počet řádně zaevidovaných knihovních jednotek, které jsou součástí knihovního fondu organizace. Stav knihovního fondu je výsledkem pohybu knihovních fondů, a to stav na konci určitého kalendářního roku, plus přírůstek ve sledovaném roce, mínus úbytek. Údaje se přebírají z přírůstkového seznamu, seznamu úbytků, z evidence docházejících periodik, popřípadě dalších evidencí budování knihovních fondů. Analýza knihovního fondu MVK Vsetín ukázala, že přírůstek za sledované období vykazoval pravidelnou stoupající tendenci bez větších výkyvů. Úbytek byl značně kolísavý a nevyrovnaný. Řešením tohoto stavu je provádění pravidelné aktualizace knihovních fondů a vyřazování. Skladba přírůstku podle zaměření krásná a naučná literatura je vyrovnaná, mírně převažuje krásná literatura. V posledních letech stoupá ve veřejných knihovnách zájem uživatelů o naučnou literaturu a je to vidět i v jejím zastoupení. Jako mírně problematická se na základě praxe v tomto bodě jeví klasifikace knihovního fondu na krásnou a naučnou literaturu. Záleží zde na subjektivním přístupu katalogizátora, jeho zkušenostech a zavedené praxi. Jednoznačné doporučení je diskutabilní. Rozhodnutí na zařazení do krásné a naučné literatury nadále zůstane na příslušných odborných pracovnících oddělení katalogizace a akvizice. Ostatní pracovníci knihovny se musí dokonale orientovat v knihovnickém programu, z kterého je jednoznačně patrné, v které kategorii je titul zařazen a kde jej lze v knihovním fondu nalézt. Uživatelé knihovny jsou pravidelně seznamováni se
97
stavěním knihovního fondu, orientací v OPACu a pracovníci služeb jsou jim k dispozici svou radou. Přírůstek ostatních dokumentů není příliš vysoký a pravidelný, celkově se na skladbě přírůstku podílí zhruba jednou desetinou. Také skladba ostatních dokumentů je nevyrovnaná a měla by jí být věnována větší pozornost v souvislosti s požadavky čtenářů a finančními možnostmi knihovny. Jedna z možností nápravy je vytvoření dotazníku pro uživatele, na jehož základě by se akvizice ostatních dokumentů zaměřila na požadované zdroje. Zajímavým přínosem by mohla být přímá účast čtenářů na tvorbě knihovního fondu prostřednictvím webových stránek knihovny, kde by navrhovali konkrétní tituly, které jim v knihovním fondu scházejí a zodpovědný pracovník by je buď zařadil do plánu nákupu nebo zdůvodnil jejich nedostupnost. Profilace knihovního fondu vychází z využívání selekčního jazyka MDT a odpovídá typu veřejné knihovny. Převažuje univerzální knihovní fond bez specializace, ve skladbě univerzálního knihovního fondu se specializací převažují společenskovědní obory, technické obory jsou zastoupeny méně. Spektrum oborů je široké a každý má možnost vybrat si podle svých potřeb a zájmů. Pokud zůstane současný poměr profilace zachován i nadále, nejsou důvody k jeho změně a není třeba navrhovat žádná doporučení. Ukazatele vybraných zahraničních knihoven se ve srovnání příliš neliší. Kvantitativně nejvyšší v přírůstku a úbytku jsou u MVK Vsetín. Knihovní fondy MVK vyplynuly ze srovnání jako velmi kvalitní jak svou obsahovou skladbou, tak i organizací knihovního fondu. Akvizice jako jeden ze základních dynamických prvků každé knihovny představuje komplex knihovnických činností, jejichž cílem je doplňovat do knihovního fondu instituce relevantní dokumenty, které musí být v souladu s profilem knihovního fondu. Smyslem akviziční politiky je definovat, které akviziční zdroje bude knihovna využívat, které dokumenty se budou přednostně do knihovního fondu získávat (dáno statutem knihovny), v jakém rozsahu je možné dokumenty získávat (ovlivněno zejména finančním rozpočtem knihovny), jakým způsobem se budou dokumenty získávat, zpracovávat a zpřístupňovat uživatelům. 98
Nezbytným předpokladem akviziční politiky je brát v potaz, jakému okruhu klientů jsou dokumenty primárně určeny. Cílem akviziční politiky MVK je zpřístupňovat v co nejkratším čase kvalitní informační zdroje odpovídající požadavkům uživatelů. Tento cíl je úspěšně naplňován zejména po sestěhování do nově rekonstruované knihovny, kde je velmi úzká návaznost jednotlivých knihovnických činností. Byla vytvořena kvalitní síť dodavatelů dokumentů a poté následuje rychlé a zároveň kvalitní zpracování záznamů získaných dokumentů. Dokumenty se získávají jak prostřednictvím Internetu, tak přímým nákupem v kamenných knihkupectvích, který převažuje a více organizaci vyhovuje. Nastoupený trend v akviziční politice se jeví jako vyhovující a přínosný.
99
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY •
Biblioteka publiczna miasta i gminy im. Heliodora Święcickiego (Śrem, Polsko). Biblioteka publiczna miasta i gminy im. Heliodora Święcickiego w Śremie [online]. Śrem : Biblioteka publiczna miasta i gminy im. Heliodora Święcickiego, [2009] [cit. 2009-03-11]. Historia. Dostupný z WWW:
.
•
CELBOVÁ, Iva. Zdroje informací o novinkách z produkce českých knižních nakladatelství : příručka pro knihovníky a nakladatele. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2001. 64 s. Informační zdroje; sv. 12. ISBN 80-86249-13-1.
•
CELBOVÁ, Iva; VODIČKOVÁ, Hana; CEJPEK, Jiří. Profil knihovního fondu. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003[cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: .
•
Čadca (Slovensko). Mesto Čadca vás víta. [online]. Čadca : Mestský úrad, c2007-2008 [cit. 2009-03-11]. Mesto Čadca. Dostupný z WWW: .
•
DROŠČÁKOVÁ, Eva. Štatistické ukazovatele [elektronická pošta]. Message to: Dana RIEDLOVÁ. 2009-02-23 [cit. 2009-03-11]. Osobní komunikace.
•
FOBEROVÁ, Libuše. Vliv akviziční politiky na kvalitu četby. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2006, roč. 6, č. 1 [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-82311.
•
KALÍŠOVÁ, Jana; STOKLASOVÁ, Bohdana. Konspekt jako nástroj pro popis a hodnocení fondů. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: . URN-NBN:cz-ik678. ISSN 1212-5075.
•
Kysucká knižnica (Čadca, Slovensko). Vitajte na stránke Kysuckej knižnice v Čadci [online]. Čadca : Kysucká knižnica, c2006 [cit. 2009-03-11]. Stručný pohľad na dejiny knižnice v Čadci. Dostupný z WWW: .
100
•
Kysucká knižnica (Čadca, Slovensko). Vitajte na stránke Kysuckej knižnice v Čadci [online]. Čadca : Kysucká knižnica, c2006 [cit. 2009-03-11]. Vyhodnotenie činnosti a hospodárenia. Dostupný z WWW: .
•
LINHART, Jiří a kol. Slovník cizích slov pro nové století : základní měnové jednotky, abecební seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30000 hesel. Litvínov : Dialog, 2003. 412 s. ISNB 80-85843-61-7.
•
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Masarykova veřejná knihovna Vsetín [online]. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, c2008 [cit. 2009-03-11]. Z historie vsetínského knihovnictví. Dostupný z WWW: . •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2008. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2009. 54 s. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2007. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2008. 47 s. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2006. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2007. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2005. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2006. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2004. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2005. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2003. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2004. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2002. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2003. 101
•
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2001. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2002. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 2000. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2001. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 1999. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2000. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 1998. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 1999. •
Masarykova veřejná knihovna (Vsetín, Česko : 1991-). Výroční
zpráva Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně za rok 1997. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 1998. •
MATUSZCZAK, Elzbieta. Księgozbiór [elektronická pošta]. Message to: Dana RIEDLOVÁ. 2009-02-25 [cit. 2009-03-11]. Osobní komunikace.
•
Národní informační a poradenské centrum pro kulturu. Národní informační a poradenské centrum pro kulturu [online]. Praha : Národní informační a poradenské centrum pro kulturu, 2006 [cit. 2009-03-11]. Statistika kultury. Deník veřejné knihovny. Dostupný z WWW: .
•
Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, c2006 [cit. 2009-03-11]. Odborné činnosti. Zpracování fondů. Předmětová kategorizace informačních zdrojů pro potřeby Konspektu. Dostupný z WWW: .
•
Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, c2006 [cit. 2009-03-11]. Informace pro knihovny. Benchmarking knihoven. Dostupný z WWW: . 102
•
RIEDLOVÁ, Dana. 1921 – 2000 : 80 let Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně. [Zpracovala Dana Riedlová a kol.; fotografie Michal Kovář]. Vsetín : Masarykova veřejná knihovna, 2001. 24 s.
•
RICHTER, Vít, PILLEROVÁ, Vladana. Průzkum doplňování knihovních fondů : všechny karty na stole? [online]. 2008 [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: <www.sdruk.cz/sec/2008/b0/05_richter_pillerova_pruzkum_doplnovani.pdf>.
•
Śrem (Polsko). Śrem Miejski Portal Informacyjny [online]. Śrem : Urzad Miejski, c2008 [cit. 2009-03-11]. Miasto. Dostupný z WWW: .
•
STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice [online]. Verze 1.0. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, duben 2008 [cit. 2009-03-11]. 17 s. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z WWW: .
•
STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu [online]. Verze 1.0. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, listopad 2008 [cit. 2009-03-11]. 16 s. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z WWW: .
•
STÖCKLOVÁ, Anna. Proměny knižního trhu v současnosti. In Knihovny současnosti 2008. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2008, s. 119-132. ISBN 978-8086249-49-0.
•
Vsetín (Česko). Vsetín [online]. Vsetín : Město Vsetín, [2009] [cit. 2009-03-11]. O našem městě. Dostupný z WWW: .
103
SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1 – MVK VSETÍN, DOLNÍ NÁMĚSTÍ 1356.............................................12 OBR. 2 – ČLENĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ PODLE VZDĚLÁNÍ A POHLAVÍ (STAV K 31.12. 2008)..........................................................................................................19 OBR. 3 – ČLENĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ PODLE VĚKU A POHLAVÍ (STAV K 31.12. 2008)......................................................................................................................19 OBR. 4 – PŮDORYS PŘÍZEMÍ MVK S INFORMAČNÍM CENTREM..........20 OBR. 5 – INFORMAČNÍ CENTRUM MVK.......................................................21 OBR. 6 – PŮDORYS 1. PODLAŽÍ MVK S POČÍTAČOVOU UČEBNOU......21 OBR. 7 – PŮDORYS 2. PODLAŽÍ MVK S CENTRÁLNÍ PŮJČOVNOU........22 OBR. 8 – ČTENÁŘSKÉ ZÁKOUTÍ CENTRÁLNÍ PŮJČOVNY MVK............22 OBR. 9 – PŮDORYS 3. PODLAŽÍ MVK S ČÍTÁRNOU, STUDOVNOU, K KLUBEM A ADMINISTRATIVOU.............................................................................23 OBR. 10 – ČÍTÁRNA ČASOPISŮ MVK..............................................................24 OBR. 11 – KOMUNITNÍ K KLUB MVK.............................................................24 OBR. 12 – PŮDORYS 4. PODLAŽÍ MVK SE SPOLEČENSKÝM SÁLEM....25 OBR. 13 – ČÁST VOLNÉHO VÝBĚRU KRÁSNÉ LITERATURY V CENTRÁLNÍ PŮJČOVNĚ MVK..................................................................................28 OBR. 14 – VZDĚLÁVACÍ A KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ AKCE PRO VEŘEJNOST V ROCE 2008 V MVK...............................................................................31 OBR. 15 – VZDĚLÁVACÍ A VÝCHOVNÉ AKCE PRO DĚTI A MLÁDEŽ V ROCE 2008 V MVK........................................................................................................31 OBR. 16 – VÝSLEDKY ČINNOSTI INFORMAČNÍHO CENTRA MVK V ČÍSLECH ZA ROK 2008................................................................................................32 OBR. 17 – OTVÍRACÍ DOBA MVK VSETÍN.....................................................32 OBR. 18 – ZÁKLADNÍ SLOŽKY FINANČNÍHO ROZPOČTU MVK ZA ROK 2008 V KČ............................................................................................................................34 OBR. 19 – INDIKÁTORY HODNOT, TÝKAJÍCÍ SE KNIHOVNÍHO FONDU MVK V METODĚ BENCHAMARKINGU (STAV K 31.12. 2007)................................38 OBR. 20 – PŘÍRŮSTEK KNIHOVNÍHO FONDU MVK ZA 1997-2007...........40 OBR. 21 – ÚBYTEK KNIHOVNÍHO FONDU MVK ZA 1997-2007.................41
104
OBR. 22 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU A ÚBYTKU MVK ZA 1997-2007 V JEDNOTLIVÝCH LETECH..........................................................................................42 OBR. 23 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU A ÚBYTKU MVK ZA 1997-2007 CELKEM.............................................................................................................................42 OBR. 24 – PŘÍRŮSTEK NAUČNÉ LITERATURY MVK ZA 1997-2007........44 OBR. 25 – PŘÍRŮSTEK KRÁSNÉ LITERATURY MVK ZA 1997-2007.........45 OBR. 26 – SROVNÁNÍ KRÁSNÉ A NAUČNÉ LITERATURY V PŘÍRŮSTKU MVK ZA 1997-2007 V JEDNOTLIVÝCH LETECH.......................................................46 OBR. 27 – SROVNÁNÍ KRÁSNÉ A NAUČNÉ LITERATURY V PŘÍRŮSTKU MVK ZA 1997-2007 CELKEM..........................................................................................46 OBR. 28 – PŘÍRŮSTEK OSTATNÍCH DOKUMENTŮ MVK ZA 1997-2007. 48 OBR. 29 – SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ OSTATNÍCH DOKUMENTŮ V PŘÍRŮSTKU MVK ZA 1997-2007 CELKEM...................................50 OBR. 30 – SROVNÁNÍ KRÁSNÉ, NAUČNÉ A OSTATNÍ V PŘÍRŮSTKU MVK ZA 1997-2007 CELKEM..........................................................................................51 OBR. 31 – POMĚR PROFILACE KNIHOVNÍHO FONDU BEZ SPECIALIZACE A SE SPECIALIZACÍ..........................................................................51 OBR. 32 – PROFILACE KNIHOVNÍHO FONDU SE SPECIALIZACÍ..........52 OBR. 33 – SROVNÁNÍ AKVIZICE V INTERNETOVÝCH A KAMENNÝCH KNIHKUPECTVÍCH ZA 2007-2008.................................................................................63 OBR. 34 – ZPŮSOB NABYTÍ DOKUMENTŮ V MVK V ROCE 2007.............66 OBR. 35 – ROZPIS FINANČNÍ DOTACE V KČ NA NÁKUP KNIHOVNÍHO FONDU MVK V ROCE 2007.............................................................................................68 OBR. 36 – KYSUCKÁ KNIŽNICA V ČADCI.....................................................71 OBR. 37 – STAV KNIHOVNÍHO FONDU KK V ČADCI K 31.12. 2007..........73 OBR. 38– PŘÍRŮSTEK KNIHOVNÍHO FONDU KK ZA 2003-2007...............74 OBR. 39 – ÚBYTEK KNIHOVNÍHO FONDU KK ZA 2003-2007....................75 OBR. 40 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU A ÚBYTKU KK ZA 2003-2007 V JEDNOTLIVÝCH LETECH..........................................................................................76 OBR. 41 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU A ÚBYTKU KK ZA 2003-2007 CELKEM.............................................................................................................................76 OBR. 42– SROVNÁNÍ KRÁSNÉ, NAUČNÉ A OSTATNÍ V PŘÍRŮSTKU KK ZA 2003-2007 V JEDNOTLIVÝCH LETECH.................................................................77 OBR. 43– SROVNÁNÍ KRÁSNÉ, NAUČNÉ A OSTATNÍ V PŘÍRŮSTKU KK ZA 2003-2007 CELKEM....................................................................................................78
105
OBR. 44 – VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA KK V ČADCI..............................78 OBR. 45 – OTVÍRACÍ DOBA KK V ČADCI......................................................79 OBR. 46 – VEŘEJNÁ KNIHOVNA HELIODORA ŚWIĘCICKIEGO MĚSTA A OBCÍ ŚREMU.................................................................................................................80 OBR. 47 – STAV KF BPHŚ V ŠREMU K 31.12.2007..........................................82 OBR. 48 – PŘÍRŮSTEK KNIHOVNÍHO FONDU BPHŚ ZA 2003-2007..........82 OBR. 49 – ÚBYTEK KNIHOVNÍHO FONDU BPHŚ ZA 2003-2007................83 OBR. 50 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU A ÚBYTKU BPHŚ ZA 2003-2007 V JEDNOTLIVÝCH LETECH..........................................................................................83 OBR. 51 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU A ÚBYTKU KF BPHŚ ZA 2003-2007 CELKEM.............................................................................................................................84 OBR. 52 – SROVNÁNÍ KRÁSNÉ A NAUČNÉ V PŘÍRŮSTKU BPHŚ ZA 20032007 V JEDNOTLIVÝCH LETECH.................................................................................85 OBR. 53 – SROVNÁNÍ KRÁSNÉ A NAUČNÉ V PŘÍRŮSTKU BPHŚ ZA 20032007 CELKEM....................................................................................................................86 OBR. 54 – VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA BPHŚ V ŠREMU........................86 OBR. 55 – OTVÍRACÍ DOBA BPHŚ V ŠREMU.................................................87 OBR. 56 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU KNIHOVNÍHO FONDU SLEDOVANÝCH KNIHOVEN ZA 2003-2007.................................................................89 OBR. 57 – SROVNÁNÍ ÚBYTKU KNIHOVNÍHO FONDU SLEDOVANÝCH KNIHOVEN ZA 2003-2007................................................................................................90 OBR. 58 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU KRÁSNÉ LITERATURY SLEDOVANÝCH KNIHOVEN ZA 2003-2007.................................................................90 OBR. 59 – SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU NAUČNÉ LITERATURY SLEDOVANÝCH KNIHOVEN ZA 2003-2007.................................................................91 OBR. 60 – SROVNÁNÍ POČTU SVAZKŮ NA OBYVATELE SLEDOVANÝCH KNIHOVEN ZA 2007..........................................................................92 OBR. 61 – SROVNÁNÍ POČTU SVAZKŮ NA ČTENÁŘE SLEDOVANÝCH KNIHOVEN ZA 2007.........................................................................................................93 OBR. 62 – ZDROJE DOPLŇOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH A DOMÁCÍCH MONOGRAFIÍ [PŘEVZATO 2009-02-15].......................................................................95 OBR. 63 – PŘISPÍVÁNÍ DO SOUBORNÉHO KATALOGU ČR – MONOGRAFIE [PŘEVZATO 2009-02-15]......................................................................96
106
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍL. 1 ZŘIZOVACÍ LISTINA MVK VSETÍN Z ROKU 1921.....................108 PŘÍL. 2 MVK VSETÍN V ROCE 1957..............................................................109 PŘÍL. 3 MVK VSETÍN V ROCE 1997..............................................................109 PŘÍL. 4 MVK VSETÍN V ROCE 2007..............................................................110 PŘÍL. 5 MVK VSETÍN V ROCE 2009..............................................................110
107
Příl. 1 Zřizovací listina MVK Vsetín z roku 1921
108
Příl. 2 MVK Vsetín v roce 1957
Příl. 3 MVK Vsetín v roce 1997
109
Příl. 4 MVK Vsetín v roce 2007
Příl. 5 MVK Vsetín v roce 2009
110
Evidence výpůjček Prohlášení: Dávám svolení k půjčování této diplomové práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.
V Praze, 10. 4. 2009 Dana Riedlová
Jméno
Katedra / Pracoviště
Datum
Podpis