UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Bakalářská práce
2015
Jan Homolka
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Jan Homolka
Aplikace chytrých telefonů v televizním zpravodajství České televize Bakalářská práce
Praha 2015
Autor práce: Jan Homolka Vedoucí práce: PhDr. Martin Lokšík
Rok obhajoby: 2015
Bibliografický záznam HOMOLKA, Jan. Aplikace chytrých telefonů v televizním zpravodajství České televize. Praha, 2015. 46 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Martin Lokšík.
Abstrakt Technologie pro záznam televizního obrazu a jeho přenos do redakce procházejí od svého vzniku změnami, které výrazně ovlivňují produkci televizního zpravodajství. Technologický vývoj předcházel i vzniku mobilního žurnalismu, tedy aplikace chytrých mobilních telefonů v produkci televizního zpravodajství. Cílem této práce je popsat aplikaci nejnovější technologie, chytrých telefonů, v televizním zpravodajství České televize. Hlavním přínosem práce je zjištění stavu současného využívání chytrých telefonů v České televizi včetně výhod a nevýhod, které přináší. Prostor v práci je věnován také podmínkám, za kterých se mobilní žurnalismus v této organizaci rozvinul, a možnému budoucímu využití. První část práce je teoretická a uvádí čtenáře do kontextu technologického vývoje, bez kterého by ke vzniku mobilního žurnalismu nedošlo. Druhá část práce je případovou studií aplikace chytrých telefonů v televizním zpravodajství České televize. Pro získání dat byla využita analýza kvalitativního rozhovoru s externím redaktorem České televize.
Abstract The technology of television picture shooting and its transfer has been evolving since its inception. The evolution significantly influences the TV news production. It preceded the emergence of a mobile journalism, which means the application of smartphones in the TV news production.
The goal of this thesis is to describe the application of the latest technology, smartphones, in the Czech television TV news. The main benefit of this thesis is to find a current state of use of smartphones in the Czech television, including its positives and negatives. Some space in the thesis is also dedicated to the history of smartphones usage and also to possible future ways of the usage. First part of the thesis is theoretical and introduces the mobile journalism in the context of technological development. Second part of the thesis is a case study of smartphones application in the Czech television TV news. It is based on an analysis of a qualitative interview with an external editor of the Czech television.
Klíčová slova chytrý telefon, mobilní žurnalismus, televizní zpravodajství, Česká televize, bakalářská práce
Keywords smartphone, mobile journalism, TV news, Czech Television, bachelor thesis Rozsah práce: 57 629 znaků
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 15. 5. 2015
Jan Homolka
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří mě při tvorbě práce podporovali. Zejména děkuji vedoucímu práce, PhDr. Martinu Lokšíkovi, za cenné rady při psaní.
1
Obsah OBSAH ................................................................................................................................................... 1 ÚVOD ..................................................................................................................................................... 2 1
TECHNOLOGICKÝ VÝVOJ ...................................................................................................... 3 1.1 1.2
2
CHYTRÝ TELEFON ................................................................................................................... 7 2.1 2.2 2.3
3
Redaktor .............................................................................................................................. 10 Kameraman ......................................................................................................................... 11 Zvukař ................................................................................................................................. 11
MOBILNÍ ŽURNALISMUS ...................................................................................................... 12 4.1
5
Co se rozumí pod pojmem chytrý telefon ................................................................................ 7 Parametry chytrých telefonů s ohledem na práci mobilního novináře .................................... 8 Porovnání parametrů záznamu z chytrého telefonu a televizní kamery ................................... 9
PRÁCE SOUČASNÉHO TELEVIZNÍHO ŠTÁBU .................................................................. 10 3.1 3.2 3.3
4
Vývoj technologií pro přenos televizního obrazu do studia ..................................................... 3 Vývoj technologií pro záznam televizního obrazu ................................................................... 5
Videožurnalismus ................................................................................................................ 13
MOBILNÍ ŽURNALISMUS V ČESKÉ TELEVIZI ................................................................. 13 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.3 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.5 5.6 5.7 5.7.1 5.7.2
Nástup chytrých telefonů ve zpravodajství České televize ..................................................... 13 Současná situace ................................................................................................................. 14 V jakém případě? ............................................................................................................ 15 Vybavení pro natáčení..................................................................................................... 16 Školení zaměstnanců ....................................................................................................... 17 Výhody ................................................................................................................................ 19 Nevýhody ............................................................................................................................. 20 Předsudky ....................................................................................................................... 20 Podmínky pro natáčení ................................................................................................... 21 Jak to uhlídat? ................................................................................................................ 21 Převod materiálu do redakčního systému ........................................................................ 22 Porovnání se zahraničím ..................................................................................................... 22 Budoucnost využívání chytrých telefonů v České televizi ...................................................... 23 Přehled odvysílaných „mobilních“ příspěvků v České televizi .............................................. 24 Reportáže natočené chytrým telefonem ............................................................................ 24 Živé vstupy přes chytrý telefon: ....................................................................................... 25
ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 25 SUMMARY .......................................................................................................................................... 27 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................................. 29 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................. 32 PŘÍLOHY............................................................................................................................................. 33
2
Úvod Stejně jako se od svého vzniku měnil obsah a forma televizního zpravodajství, měnil se i způsob pořizování audiovizuálního materiálu. Televizní kamery se zmenšily, změnil se způsob záznamu. Proč by televize nadále měla pro zpravodajský materiál do terénu vysílat redaktora, kameramana a zvukaře, když práci zvukaře jednoduše zastane kameraman. A proč posílat do terénu dva lidi? Nestačil by pouze jeden, když ho vybavíme správnými prostředky? Televizní kamery pořizují kvalitní záznam, ale v porovnání například s chytrým mobilním telefonem jsou mnohokrát dražší. Chytrý mobilní telefon s připojením k internetu navíc může natočený materiál rovnou odeslat do redakce. Zní to jako skvělý nápad! Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak se pro výrobu zpravodajských materiálů České televize používají chytré telefony. Protože lze chytrý telefon považovat za jeden z vrcholů technologií pro přenos dat i pro nahrávání videa, představím nejprve stručně vývoj technologií, které chytrému telefonu předcházely. A to jak technologií pro přenos televizních záběrů z terénu do redakce na delší vzdálenosti, tak těch pro záznam televizního obrazu, a to od zavedení elektromagnetického záznamu až do dnešní doby. Následně vysvětlím, co je to chytrý telefon a jaké parametry by měl chytrý telefon mít, pokud jej chceme využít pro pořizování audiovizuálního záznamu pro televizní zpravodajství. Parametry záznamu z chytrých telefonů a z televizních kamer poté porovnám. V předposlední kapitole teoretické části této práce důkladně rozeberu práci televizního štábu, abych ukázal, kolik práce zabere natáčení zpravodajského materiálu třem lidem. V závěru teoretické části práce krátce představím fenomén mobilního žurnalismu, tedy pracovního postupu, který spojuje práci televizního štábu do jednoho člověka a jeho vybavení do jednoho chytrého telefonu. Zmíním se i o předchůdci mobilního žurnalismu, videožurnalismu. Pro teoretickou část své práce využiju odbornou literaturu, články z odborných časopisů a webové stránky. S ohledem na aktuálnost tématu bude část mých zdrojů v anglickém jazyce. Využiju také své vlastní poznatky získané během stáže ve zpravodajství České televize v roce 2013.
3 Praktická část práce je případovou studií aplikace chytrých telefonů v televizním zpravodajství České televize. Vychází z analýzy kvalitativního polostrukturovaného rozhovoru s externím redaktorem a průkopníkem mobilního žurnalismu v České televizi, Ondřejem Schneiderem (viz příloha 1). Vycházeje z jeho zkušeností a znalostí, obsáhnu historii, současnost i budoucnost mobilního žurnalismu v České televizi. Dále se zaměřím na praktický postup mobilních redaktorů České televize, školení, které organizace svým zaměstnancům poskytuje a výhody a nevýhody tohoto přístupu k audiovizuální žurnalistické práci. Zjistím také, jak si Česká televize stojí na evropském poli mobilního žurnalismu. Při vytváření tezí jsem zamýšlel zpracovat praktickou část práce metodou obsahové a kvantitativní analýzy mediálních obsahů – reportáží natočených na chytrý telefon. Z toho důvodu, že tyto materiály nejsou ve vysílání České televize, ani v jejím archivu, nijak označeny, a nelze je tak spolehlivě poznat, musel jsem od plánovaného postupu upustit. Metoda obsahové a kvantitativní analýzy totiž využívá statistických procedur a při malém a neúplném množství mediálních obsahů není její použití vhodné. Na reportáže, které byly za produkty mobilního žurnalismu označené Ondřejem Schneiderem, odkazuji na konci práce čistě pro zajímavost čtenáře.
1 Technologický vývoj 1.1 Vývoj technologií pro přenos televizního obrazu do studia Vynálezy jako fotografie a film přispěly značnou měrou ke zvýšení faktičnosti a objektivity zpravodajství. Od jejich vzniku však existoval problém, jak získané materiály rychle přepravit na delší vzdálenosti. Například 21. října roku 1957 odvysílala britská televize BBC záznam z příjezdu britské královny Alžběty II. do USA. Přenos patnáctivteřinového záznamu po telegrafní lince ze Spojených států do Spojeného království ale trval neuvěřitelných devět hodin. (Winston, 1998) Již o pět let později, v roce 1962, byl na oběžnou dráhu okolo Země vypuštěn první komerční satelit TELSTAR I společnosti AT&T a další ho rychle následovaly. Od té doby se do vesmíru dostaly tisíce umělých satelitů a stovky geostacionárních družic.
4 Byl to právě vývoj satelitů, který na dlouhou dobu určil podobu přenosu informací v globální zpravodajské síti. (Livingston et al., 2005) První, kdo si uvědomil potenciál satelitního přenosu, byl editor televizní společnosti ITN, Geoffrey Cox, který v roce 1965 využil satelit pro přenos zpravodajských záběrů. Jedna hodina přenosu materiálu přes satelit stála v té době tři tisíce britských liber a počet míst, odkud ze zeměkoule bylo možné vysílat, byl omezený. Právě kvůli vysokým nákladům využívaly televize pro přepravu materiálu leteckou dopravu. Zmíněná ITN například až do roku 1972. Aby neztratil materiál na aktuálnosti, dodával se k natočeným záběrům komentář až po jejich doručení do redakce. V polovině sedmdesátých let se satelitní přenos používal již o něco více, ale stále to bylo pouze ve výjimečných případech, nikoliv běžně. (Trampota, 2006) Pro satelitní přenos je ovšem důležitý nejen samotný satelit, ale také pozemní vysílač. Také tato zařízení prošla technologickým vývojem, snad ještě větším, než samotné satelity. Původně byly satelitní vysílače velmi objemná zařízení, která stěží umožňovala televizním štábům mobilitu. Až v roce 1985 s vynálezem zařízení Newshawk se dalo vybavení, potřebné pro odeslání materiálu přes satelit, sbalit do několika cestovních zavazadel. Stále to však nebylo ideální, protože po rozložení zabral systém hodně místa a jeho obsluha vyžadovala práci několika lidí. (tamtéž) Další vývoj tak směřoval ke zmenšení antény, snížení energetických nároků zařízení a k umožnění komprese digitálního materiálu. Až do devadesátých let satelitní přenos stále nebyl mobilní v tom smyslu, jak ho chápeme dnes. Zařízení zabíralo několik kufrů a bylo velmi nákladné a technicky obtížné ho přepravit. Například přesun z Londýna do vzdálenějších oblastí stál padesát tisíc dolarů. (tamtéž) V roce 1998 použila televize CNN pro satelitní vysílání první opravdu mobilní systém. Byl jím videotelefon TH-1, který sestával z digitální videokamery, zařízení pro komprimaci dat a satelitního vysílače o velikosti dnešního notebooku. (tamtéž) „Současné komunikační sítě, které využívají zpravodajské organizace, se rozprostírají po celém světě a z hlediska technologií představují mnoho překrývajících se technologických vrstev, které se různě prolínají. Zpravodajské organizace využívají v podstatě všechny dostupné komunikační systémy. Jsou tak předivem různých
5 technologií: satelitního přenosu, internetové komunikace, mobilních a satelitních telefonů.“ (Trampota, 2006, s. 182) Aktuální technologický vývoj v této oblasti spěje hlavně ke zvýšení rychlosti přenosu dat pomocí mobilních telefonních sítí. Zatímco před deseti lety by byl novinář v České republice přes internetové připojení mobilního telefonu schopen přenést jednu fotografii o velikost 1,5 MB za 4–8 minut (v závislosti na operátorovi a dostupnosti sítě), o několik let později, po zavedení mobilních sítí třetí generace (3G) by mu to trvalo několik vteřin. Dnešní nejrychlejší mobilní síť LTE (4G) přenese takovou fotografii za méně než 1 vteřinu.1 Rychlost sítí LTE se totiž v praxi průměrně pohybuje okolo 25 Mbit/s, což je 2,5× více, než je rychlost připojení k internetu v domácnosti u téměř 80 % Čechů. (Seznam.cz, 2015)
1.2 Vývoj technologií pro záznam televizního obrazu Prvním, kdo přišel s možností elektromagnetického záznamu obrazu, jakožto nástupcem filmového pásu, byla společnost AMPEX (Alexander M. Poniatoff Excellence) v roce 1956. Do Československé televize se přístroj firmy AMPEX dostal o 10 let později v roce 1966. (Štoll, 2013) Přístroje firmy AMPEX se kvůli své velikosti a váze okolo 600 kg využívaly hlavně ve studiích, ale princip a podoba tohoto revolučního a levného způsobu, jak zaznamenávat a přehrávat obraz, se udržely desítky let prakticky ve stejné podobě. (Mück, 2015) Až v devadesátých letech 20. století byl magnetický analogový záznam nahrazen technologií digitální. Pro natáčení záběrů začaly zpravodajské organizace plně používat magnetického záznamu v sedmdesátých letech 20. století, a to v momentě, kdy společnost Sony vyvinula systém U-matic, který byl prvním systémem pro záznam videa používajícím magnetickou pásku v kazetách. (Trampota, 2006) První videorekordéry U-matic byly velkými zařízeními, ale v roce 1974 představila společnost Sony první přenosný model Sony VO-3800. (U-matic, 2015) Ačkoliv videorekordér, tedy záznamové zařízení, nebyl součástí kamery a zařízení tak ještě neumožňovalo natáčení pouze jednomu člověku, způsobil model Sony VO-3800 revoluci v televizním zpravodajství. Doposud používaný filmový pás bylo potřeba vyvolávat, což zabíralo čas, na rozdíl od okamžité možnosti přehrát si záznam z kazety, 1
Vlastní výpočet na základě velikosti fotografie o rozlišení 5 Mpx a průměrných rychlostí připojení. (Wolf, 2011; Doseděl, 2012; ASPA, a.s., 2012)
6 což právě tento přístroj umožňoval. Štáb se díky tomu mohl ihned po natáčení na natočený materiál podívat a rozhodnout se, zda potřebuje ještě další záběry nebo nikoliv. (Trampota, 2006) Štáb mohl také získaný materiál v terénu sestříhat a odeslat do redakce až výslednou reportáž. Československá televize začala systém U-matic používat v roce 1981. (Československá televize, 2015) Výroba zpravodajství na film ale například v ostravském studiu Československé televize definitivně skončila až roku 1990 nasazením barevných elektronických kamer IKEGAMI s kompaktním záznamem ve standardu S-VHS. (Mück, 2015) Právě
příchod
zmíněného
systému
U-matic
znamenal
začátek
takzvaného
elektronického zpravodajství (z anglického Electronic News Gathering – ENG) a zároveň konec pro 16mm filmový pás používaný pro natáčení v terénu. (Electronic News Gathering, 2015) V roce 1982 byl systém U-matic nahrazen jiným záznamovým formátem, BetaCam, který vydržel až do nástupu digitálního záznamu v 90. letech. (Betacam, 2015) Jeho pokročilejší verzi s vyšším rozlišením, BetaCam SP, začala Československá televize používat ve střižnách v roce 1991. Ve zpravodajství to bylo o dva roky později. (Mück, 2015) Po příchodu systému BetaCam se objevily další technologie, například S-VHS a Hi8. Díky nim už bylo možné, aby ve výjimečných případech materiál pro televizní zpravodajství natočil a odeslal do redakce pouze jeden člověk. Například v roce 1991 využili systém Hi-8 někteří reportéři během první války v Perském zálivu. (Trampota, 2006) Nástupcem formátu BetaCam se roku 1993 stal formát Digital Betacam vzniklý z prvního profesionálního digitálního formátu D1. (Betacam, 2015) Střižny pro tento formát byly v České televizi zavedeny roku 1995. (Mück, 2015) Roku 1995 také vznikl digitální formát pro záznam obrazu, DV (Digital Video). Formát DV s malými kazetami MiniDV byl zamýšlen hlavně pro domácí video, ale našel i profesionální
využití.
Rok
po
jeho
uvedení
přišla
společnost
Sony
s
vylepšeným formátem DVCAM. (DV, 2015) O tři roky později, tedy roku 1999, zavedla do zpravodajství digitální formát DVCAM i Česká televize. (Mück, 2015)
7 V roce 2000 byly v České televizi, ve studiu Ostrava, zavedeny bezpáskové digitální střižny firmy LEITCH. Byla to první střižna v České televizi, která měla veškerá data uložena na discích. (tamtéž) Kamery zpravodajství České televize aktuálně využívají záznam ve formátu XDCAM (vyvinutý firmou Sony roku 2003) a paměťové nosiče Professional Disc od firmy Sony, založené na technologii modrého laseru, stejně jako známější disky Blu-ray. (Professional Disc, 2014) S dalším vývojem technologií a s trendem zmenšování a spojování různých elektronických zařízení dohromady se individuální práce reportéra ještě více zjednodušila. Už v devadesátých letech stačilo reportérovi zabalit si digitální kameru a satelitní telefon do jednoho malého kufříku. Mohl tak samostatně zpravodajský natáčet, zpracovávat a odesílat.2 (Trampota, 2006) Dnes už zpravidla nepotřebuje ani satelitní telefon, pokud nejede do míst bez mobilního signálu, ani digitální kameru. Na všechno mu stačí chytrý telefon. Jedním z nejnovějších vrcholů vývoje technologií v této oblasti jsou například chytré telefony vybavené kamerami umožňujícími natáčet videa až v rozlišení 4K (4000 obrazových bodů horizontálně), tedy téměř 6× více, než je rozlišení většiny televizního vysílání v České republice (viz kapitola 2.3).
2 Chytrý telefon 2.1 Co se rozumí pod pojmem chytrý telefon Výraz chytrý telefon je doslovným překladem anglického slova smartphone (výslovnost: „smartfoun“). Pro účely této práce budu za chytrý telefon považovat zařízení, které se od obyčejného mobilního telefonu liší možností využívat internetové služby pomocí připojení k internetu přes 3G a 4G mobilní sítě nebo sítě Wi-Fi. Chytrý telefon můžeme chápat také jako současný vrchol technologického vývoje popsaného v předchozí kapitole, protože spojuje jak možnost záznamu, tak možnost přenosu obrazu. (Watkins, et al., 2012) To, co je na „chytrém“ telefonu to „chytré“, je možnost změnit funkci zařízení podle požadavků jednotlivých uživatelů pomocí různých stažitelných aplikací a dalšího 2
Počátek videožurnalismu, viz kapitola 4.
8 obsahu. (tamtéž) Kdo chce chytrý telefon využívat pro zábavu, stáhne si do něj například hry. Uživatel, který ho využívá převážně k práci, nainstaluje kancelářské aplikace. Stejně tak i uživatel, který chce pomocí chytrého telefonu natáčet a zpracovávat videa, bude potřebovat odpovídající software.
2.2 Parametry chytrých telefonů s ohledem na práci mobilního novináře Jednotlivé chytré telefony se od sebe samozřejmě liší. Před použitím takového zařízení k práci televizního redaktora, která zahrnuje například natáčení a zpracování videa se zvukem a jeho odeslání do redakce, je nutné zkontrolovat různé parametry daného modelu telefonu. Co se týče technických parametrů, jedná se zejména o:
Schopnost telefonu natáčet video. Většina chytrých telefonů v dnešní době umožňuje nahrávat video. Pro mobilního žurnalistu je důležité hlavně rozlišení a snímková frekvence videa, což jsou základní parametry, které ovlivňují převod materiálu do redakčního systému televize. Je dobré ověřit i v technickém oddělení studia, zda materiál bude možné převést a jaká bude jeho výsledná kvalita. V praxi (viz kapitola 5) je natočený materiál převodem do redakčního systému degradován. Pouze rozlišení ale kvalitu obrazu neudává. Důležitý je také použitý snímací čip nebo objektiv kamery. Proto je nejlépe před zvolením zařízení pro mobilní žurnalismus zhlédnout materiál s ním natočený, a to nejlépe po převodu do redakčního systému.
Schopnost telefonu zaznamenávat zvuk. Telefony mají možnost zaznamenávat zvuk už z principu telefonování. Stejný mikrofon jako lze použít pro telefonování, je u chytrých telefonů běžně využíván i pro záznam zvuku při nahrávání videa. Pro získání kvalitnějšího zvukového záznamu je ale vhodné použít mikrofon externí. Je proto důležité zkontrolovat i možnost jeho připojení.
Schopnost telefonu odesílat natočený materiál z terénu. Telefony umí pracovat v různých frekvencích rádiových telekomunikačních sítí. Pro dosažení nejvyšší rychlosti odesílání materiálu přes mobilní síť je nutné, aby telefon podporoval ty frekvence, na kterých vysílá mobilní signál operátor, jejž bude redaktor využívat. Volba operátora je zas závislá na dostupnosti jeho sítí v místě, odkud
9 se bude daný materiál odesílat. Pro mobilního žurnalistu je vhodný telefon, který dále podporuje možnost připojení k sítím Wi-Fi a možnost přenosu dat přes kabel do počítače.
Doba, jakou dokáže telefonu pracovat na baterii, případně možnost baterii vyměnit, či dobíjet při práci v terénu.
Dále je potřeba zvážit, jaký operační systém daný telefon využívá a zda je pro tento operační systém dostupný software, který je pro práci mobilního redaktora vhodný, případně který kompatibilní s redakčním systémem (viz kapitola 5.2.2). Nejsou důležité ale jen technické parametry. Pro efektivní práci s chytrým telefonem je nutné zvážit i spolehlivost a uživatelsky přívětivé rozhraní pro práci. To sice často, ale ne vždy (například velikost displeje), určují použité aplikace.
2.3 Porovnání parametrů záznamu z chytrého telefonu a televizní kamery Jak už bylo napsáno v úvodu, televizní kamera může být mnohokrát dražší než kvalitní chytrý telefon. Jak se takový rozdíl v ceně projevuje na kvalitě materiálu, získaného pomocí chytrého telefonu, zkusím v této kapitole zjistit. Dnešním chytrým telefonům nedělá problém natáčet ve velmi vysokém rozlišení. Nejnovější modely zvládají natáčet v rozlišení 3840×2160 obrazových bodů. (Standard 4K, tedy okolo 4000 obrazových bodů horizontálně.) Starší modely už v roce 2010 zvládaly natáčení videa ve standardu Full HD, tedy 1920×1080 obrazových bodů. V takovém rozlišení může natáčet například iPhone používaný pro natáčení reportáží redaktorem České televize Ondřejem Schneiderem (viz kapitola 5.2.2). Popsané rozlišení je ovšem pro použití v televizním vysílání příliš vysoké. Videa z chytrého telefonu je nutné před jejich nahráním do redakčního systému upravit na nižší rozlišení. „Regionální vysílání České televize používá PAL v SD rozlišení při 50 prokládaných snímcích za sekundu.“ (Polesný, 2014) To odpovídá rozlišení 720×576 obrazových bodů. (Sedlák, 2009) Je to tedy skoro třikrát menší rozlišení záznamu, než jaké je schopen běžný chytrý telefon natočit. Materiál, který natáčí chytré telefony, má ovšem jinou snímkovou frekvenci i způsob komprese obrazu. Není prokládaný, ale progresivní. Zkoumání technických detailů však
10 není předmětem této práce a zabralo by zbytečně mnoho stran, proto se mu nebudu dále věnovat. Právě převod videa z chytrého telefonu do redakčního systému je často kamenem úrazu a hrozí při něm riziko ztráty kvality (viz kapitola 5.4.4).
3 Práce současného televizního štábu Pro získání kvalitního audiovizuálního materiálu z terénu, například reportáže do večerní zpravodajské relace, je v běžné televizní praxi zapotřebí souhra celého zpravodajského štábu. Ten bývá tříčlenný a pro materiál vyjíždí do terénu ve složení redaktor, kameraman, zvukař/technik/řidič. (Ve studiu České televize Brno jsou podle redaktora Ondřeje Schneidera (2015) štáby nejčastěji dvoučlenné. V pražské redakci České televize vyjíždí jak tříčlenné, tak dvoučlenné štáby.) Následující popis rutin probíhajících ve štábu je založen na základě osobních zkušeností autora ze stáže ve zpravodajství České televize, konzultace s redaktorem České televize Ondřejem Schneiderem a článku „Vytváření televizních zpráv: pracovní postupy v systému žánrových norem“ ze Sociologického časopisu, číslo 04/2010. Pro popis činností štábu bylo vybráno natáčení takzvaných synchronů, tedy výpovědí respondentů na kameru, což je jeden ze základních stavebních kamenů reportáže.
3.1 Redaktor Hlavou televizního štábu je redaktor. On většinou určuje, kam se pojede natáčet, jak dlouho se bude natáčet a kdy už je natáčení hotové. Jen on sám se editorovi relace zodpovídá za výslednou podobu reportáže. (Kaderka et al., 2010) Redaktor řídí natáčení výpovědí respondentů, klade jim otázky a musí dávat pozor na jejich odpovědi, aby na ně mohl navazovat. Veškerou jeho pozornost tak zabírá interakce s respondentem. Před samotným natáčením výpovědi může redaktor respondentovi vysvětlit, jakou formu mají mít odpovědi na otázky, aby šla výpověď dobře sestříhat. Může například také probrat kontext chystané reportáže, aby uvedl respondenta do obrazu a ten tak mohl své odpovědi přizpůsobit.
11 Během této přípravné fáze ostatní členové televizního štábu ale nezahálejí. Kameraman zapíná a nastavuje kameru a připravuje kompozici pro natáčení, případně natáčí tzv. „prostřihy“ (viz níže). Zvukař má možnost zkontrolovat prostředí po stránce zvukové.
3.2 Kameraman Za natočení kvalitního a vizuálně zajímavého obrazového materiálu je zodpovědný kameraman. Jeho povinností je nosit kameru se stativem, dostatečné množství náhradních baterií, případně zdroj světla pro natáčení v horších světelných podmínkách. Před natáčením výpovědí často ve spolupráci s redaktorem posadí nebo postaví respondenta na určené místo. Při tom musí kameraman dbát na správné světelné podmínky, aby nenatáčel například proti světlu. Po nastavení kompozice a často i po ukotvení kamery na stativ musí profesionální kameraman nastavit další parametry. U profesionálního kameramana se totiž předpokládá, že pracuje s kamerou v manuálním režimu. Musí tedy sám nastavit například clonu, čas závěrky, citlivost nebo vyvážení barev. Během kladení otázek, pokud si je jist, že je redaktor nemá v úmyslu použít v hotové reportáži, mění velikost záběrů. Nejčastěji se střídá polocelek, polodetail a detail. (Orlebar, 2012) Před i po samotném natáčení výpovědi respondenta kameraman natáčí takzvané prostřihy, tedy záběry určené pro překrytí střihu během výpovědi či pro představení respondenta. „Prostřihy posilují vizuální aspekty interview a vizuálně vysvětlují některé prvky toho, co účinkující řekl. Publikum se nechce dívat jenom na mluvící hlavu.“ (tamtéž, s. 104) Kameraman by měl také natočit prostředí, ve kterém se výpověď natáčí, případně budovu zvenku, pokud se natáčí uvnitř. Takové záběry se následně využívají na střižně například pro překrytí střihů ve zvukové stopě.
3.3 Zvukař „Obraz je samozřejmě důležitý, ale kvalitní zvuk je u dobře produkovaného pořadu stejně tak podstatný a je stejně tak obtížné ho získat.“ (tamtéž, s. 168) Právě získání kvalitního zvuku, například při nahrávání výpovědi, má v televizním zpravodajském štábu na starosti zvukař vybavený nejčastěji přenosným mixážním pultem. Jeho úkolem je hlídat po celou dobu natáčení kvalitu zvukového záznamu a
12 v případě jejího snížení by měl informovat redaktora, aby se záběry nebo výpověď respondenta natočily znovu. Zvukař musí monitorovat okolí kvůli možným zdrojům hluku, které by mohly snížit kvalitu nahrávky. (Kaderka et al., 2010) Je zodpovědný za zvolení správného typu mikrofonu, nastavení správné citlivosti mikrofonů a dosažení správné hladiny intenzity zvuku, která nesmí přesáhnout rozsah mikrofonů. Nejčastěji k překročení rozsahu dochází kvůli příliš silnému proudu vzduchu dopadajícímu na mikrofon. Takzvané „přefuky“ často vznikají kvůli příliš malé vzdálenosti mikrofonu od úst, hlasité mluvě a podobně. To, že zaznamenávaný zvuk rozsah má stále požadovanou intenzitu, musí zvukař kontrolovat i během nahrávání, a to z důvodu možné změny polohy respondenta (přiblížení k mikrofonu, vzdálení se do mikrofonu) nebo nenadálého fouknutí větru. Měl by mít nasazená sluchátka pro kontrolu přesné podoby nahrávaného zvuku. Nejen „přefuky“, ale i další zvuky, které snižují kvalitu nahrávky, nejsou bez sluchátek slyšet. Elektronická zařízení, jako například mobilní telefon v kapse respondenta nebo zářivky na stropě, při natáčení v interiéru, mohou také způsobit rušení zaznamenávaného zvuku, které redaktor, ani kameraman nemohou slyšet. Pro kontrolu intenzity zvuku může zvukař využít digitální ukazatele, pokud je jimi jeho mixážní pult vybaven, ale bez sluchátek nemůže určit zdroj nežádoucího zvuku a nemůže ho tak eliminovat.
4 Mobilní žurnalismus Jak je vidět z výše popsaného, natočení kvalitního zpravodajského materiálu je práce pro tři spolupracující lidi. Redaktor je plně ponořen do svojí činnosti, takže kontrolovat, zda ostatní dělají svoji práci dobře, by pro něj bylo složité. Proto za svoji práci zodpovídají jednotliví členové štábu sami. V případě mobilního žurnalismu zastává ale redaktor všechny členy televizního štábu sám s pomocí chytrého mobilního telefonu. Mobilní žurnalismus se v praxi zkráceně označuje „MoJo“ z anglického „mobile journalism“. Tento termín byl poprvé použit v roce 2005 na Floridě. (Martyn, 2009) Neznamená to ale, že v tento rok mobilní žurnalismus vznikl. Mobilní žurnalismus totiž není záležitost termínů, ale spojení myšlenky videožurnalismu (viz níže) a technologického pokroku.
13 Více o tom, kdy mobilní žurnalismus využít, jaké výhody a nevýhody mobilní žurnalismus přináší, jaké vybavení je pro něj potřeba a podobně, najdete v kapitole 5, rozebrané na příkladu České televize.
4.1 Videožurnalismus Mobilnímu žurnalismu předcházel videožurnalismus. Princip žurnalistické práce je zde stejný – redaktor pracuje sám. Videožurnalismus vznikl ale již v devadesátých letech minulého století, kdy ještě chytré telefony neexistovaly, takže redaktor pracoval většinou s lehkou a levnou digitální kamerou. Podstatný rozdíl je také v následném zpracování natočeného materiálu. V případě mobilního žurnalismu je možné materiál natočit, sestříhat a odeslat pomocí chytrého telefonu. V případě videožurnalismu jsou potřeba další zařízení, minimálně notebook. (Hudson et al., 2012)
5 Mobilní žurnalismus v České televizi Následující kapitola je stěžejní částí této práce. Přináší vhled do situace využívání mobilního žurnalismu v České televizi. Je založená na analýze kvalitativního rozhovoru s externím redaktorem České televize a průkopníkem mobilního žurnalismu, Ondřejem Schneiderem. Rozhovor byl pořízen 26. 4. 2015 v Brně.
5.1 Nástup chytrých telefonů ve zpravodajství České televize Na začátku října roku 2012 se v Budapešti uskutečnilo školení pořádané společností CIRCOM Regional (CIRCOM – Cooperative Internationale de Recherche et d’Action en matière de Communication, tedy Mezinárodní spolupráce ve vývoji a činnosti na poli komunikace3), což je asociace sdružující evropské regionální televize. Školení se účastnil Ondřej Schneider, externí redaktor brněnského regionálního zpravodajství České televize, spolu s dalšími deseti žurnalisty z evropských zemí. Tématem školení byl videožurnalismus a mobilní žurnalismus. Část kurzu věnovanou mobilnímu žurnalismu vedl průkopník mobilního žurnalismu z irské televize RTÉ, Glen Mulcahy.
3
Vlastní překlad
14 Po dobu čtyř dnů se účastníci školení učili pracovat s iPhony a iPady a nahrávat a zpracovávat pomocí nich video. Kurz jim měl přiblížit techniky mobilního žurnalismu s jeho možnostmi a hranicemi. (CIRCOM Regional, 2012) Účast ve školení podnítila Ondřeje Schneidera k natočení první reportáže na chytrý telefon. Tím byl Samsung Galaxy Camera. Už podle názvu zařízení to není primárně telefon s fotoaparátem, ale fotoaparát s telefonem. Dokonce i výrobce o něm hovoří jako o fotoaparátu. (Samsung, 2012) Definici chytrého telefonu uvedenou v kapitole 2.1 ale splňuje. První reportáží natočenou na chytrý telefon a odvysílanou v České televizi, byla podle Ondřeje Schneidera (2015) reportáž o rozkvětu prvních jarních květin. Natočil ji on sám a byla odvysílaná 12. 4. 2013 v pořadu Události v regionech od 18:00. Je přístupná v online archivu České televize. Odkaz viz kapitola 5.7.1. Možnost natočit a odvysílat reportáž pořízenou chytrým telefonem podpořil i tehdejší šéfredaktor Roman Ondrůj, který je podle Schneidera nakloněný technologickým novinkám, například videožurnalismu. Překážkou byl hlavně převod videa z původního formátu do formátu podporovaného redakčním systémem. Ačkoliv bylo vedení regionální redakce mobilnímu žurnalismu nakloněno, pracovníci technického úseku studia z převodu měli obavy a moc se jim to podle Schneidera (2015) „nelíbilo“. První potřebné vybavení pro natáčení příspěvků chytrým telefonem si autor první reportáže hradil z vlastních zdrojů. Jak uvedl, „…je to (Česká televize, pozn. autora) instituce velká a všechno tak trošku trvá, než se zadministruje. Tím, že já jsem byl do toho celkem nadšený, tak jsem si jeden mikrofon pořídil vlastní…“ (Schneider, 2015)
5.2 Současná situace Dnes jsou už redakce vybavené lépe. Podle Schneidera (2015) je v každém televizním studiu, tedy v Praze, Brně i Ostravě, k dispozici několik sad vybavení pro mobilní žurnalismus. Ve většině regionálních redakcí je také alespoň jedna sada, tedy chytrý telefon iPhone, tablet iPad mini, stativ s držákem zařízení a externí mikrofon značky iRig. Nejčastěji se reportáže pomocí chytrých telefonů připravují v brněnské redakci zpravodajství, a to ze zřejmého důvodu. První, kdo takovou reportáž natočil (Ondřej
15 Schneider), byl brněnský redaktor. Ostatní redaktoři, kteří později chytrým telefonem natočili kompletní reportáž, byli vyškoleni právě jím. Ondřej Schneider pravidelně iPhonem reportáže natáčí a má i přehled o práci svých kolegů. Podle něj (2015) natočily jeho brněnské kolegyně Barbora Lukšová a Veronika Kynčlová po dvou reportážích a Michal Cagala, též z Brna, jednu reportáž. Jednu reportáž natočil také Radek Viglaš z ostravského studia. Materiál pořízený chytrými telefony se do vysílání dostává nejčastěji v pořadu Události v regionech. Zhlédnout takový příspěvek je ale možné i v pořadech Zprávy nebo Události v kultuře, jen ne již v takové míře. V hlavní zpravodajské relaci České televize, tedy v Událostech, zatím podle Schneidera (2015) žádný takový příspěvek odvysílaný nebyl. Je to nejprestižnější zpravodajská relace a pravidla pro materiál do tohoto pořadu jsou přísnější než pro regionální vysílání. Pokud se vyskytne nějaká příležitost regionálních zpravodajů jet natočit materiál, který by mohl být zveřejněný v Událostech, natáčí se zpravidla profesionální kamerou, aby nebyl pro vysílání odmítnut z důvodu jeho natočení chytrým telefonem. Mobilní žurnalismu se v České televizi rozvíjí dál, ačkoliv nemá žádnou jasně stanovenou koncepci. „Ta podle mě neexistuje. Je to spíš jako trošku samospádem. Jednak to, co jako já mám o to zájem a snažím se to nějak rozvíjet a dávat nějaký návrhy,“ komentuje situaci Schneider (2015). Jediný, kdo mobilnímu žurnalismu v České televizi dává směr, je podle něj zmíněný Roman Ondrůj, nyní šéfredaktor regionálních redakcí. Ten se stará o pořizování potřebného vybavení do redakcí a koordinuje školení redaktorů (viz níže). Nejvíce příspěvků pořízených chytrým telefonem tak pochází právě z regionálních redakcí.
5.2.1 V jakém případě? Standardní reportáž natočilo podle Ondřeje Schneidera přibližně 5 redaktorů. Větší počet jich ale chytrý telefon pro natáčení využilo v jiných případech, než je výroba reportáže. Kompletní reportáž totiž redaktor na chytrý telefon nejčastěji natočí pouze v případě, že sám projeví zájem. Výjimečně se ale může stát, že v redakci není dostatek kameramanů. „Pak je nouzová varianta, kdy třeba já řeknu, já nepotřebuju kameramana, já můžu
16 točit s mobilem,“ popisuje další příležitost pro aplikaci mobilního žurnalismus Schneider (2015). Hojně využívaná možnost je podle něj natáčet chytrým telefonem obrazový materiál pro pokrytí živého telefonního vstupu. To je situace, kdy pouze redaktor sám jede na místo události a jeho zpravodajský telefonát je přepojen živě do vysílání. V tom případě je redaktor pouze slyšet. Aby se při tom nemusely vysílat archivní nebo ilustrační záběry, může před telefonátem natočit takzvané „podkresy“, tedy obrazový materiál, který se následně odvysílá při telefonním vstupu. Většina redaktorů má podle Schneidera služební telefon s potřebnými funkcemi pro mobilní žurnalismus. Mají ho u sebe i ve volném čase a předpokládá se u nich, že jsou schopni natočit nebo alespoň vyfotit nenadálou a zpravodajsky zajímavou situaci, které se stanou svědky. Takto natočený materiál by pak mohli okamžitě dopravit do redakce, potažmo do vysílání. Takové využití volného času ale pro redaktory není povinné. „Že bychom měli nějaké pravidlo, mějte ho neustále v ruce, kdyby se cokoliv dělo, to ne,“ popisuje Schneider (2015).
5.2.2 Vybavení pro natáčení Základní vybavení, se kterým by šla kompletní reportáž natočit, je podle Schneidera samotný chytrý telefon se sluchátky. Jejich součástí bývá navíc někdy i mikrofon. Aby reportáž splňovala kvalitativní požadavky pro vysílání, je navíc potřeba hlavně stativ s držákem na telefon a externí mikrofon. Aby se zabránilo roztřesenému obrazu, stačí použít levný fotografický stativ v ceně okolo 600 korun. Běžně se prodávají už i držáky, pomocí kterých se telefon připevní ke stativu. Pro získání kvalitního zvuku je potřeba připojit externí mikrofon. V České televizi se používají mikrofony značky iRig v ceně okolo 1200 korun. (Schneider, 2015) Co se týče samotného chytrého telefonu, 95 % mobilních žurnalistů podle Ondřeje Schneidera (2015) používá telefony značky iPhone, a to prý zejména z důvodu dobré dostupnosti vhodných profesionálních aplikací pro natáčení videa. Z existujících aplikací pro operační systém iOS (na telefonech značky iPhone) jmenujme například FiLMiC Pro nebo MoviePro. Vzhledem k tomu, že nejpoužívanějším operačním systémem chytrých telefonů je Android, který využívá přes 60 % všech chytrých telefonů, je situace v mobilním
17 žurnalismu paradoxní. (StatCounter Global Stats, 2015) I pro operační systém Android totiž existují aplikace s podobnými funkcemi, například Cinema FV-5. Zmíněné profesionální aplikace nejsou sice zadarmo, ale jejich cena se pohybuje v řádu jednotek dolarů. Jejich výhodou oproti aplikacím, které bývají v telefonech z výroby, je převážně přiblížení možností mobilní kamery možnostem kamery profesionální. Obyčejné aplikace podle Schneidera (2015) při pořizování záznamu automaticky mění původní nastavení ostrosti a světelnosti, což snižuje kvalitu záznamu. Profesionální aplikace mají možnost před začátkem natáčení použité nastavení „uzamknout“ a zachovat po celou dobu záznamu. „A to je podle mě to, co rozlišuje to v uvozovkách profesionální mobilní video od takového toho klasického amatérského, co si točí každý, kdo ten telefon má…,“ popisuje výhody Schneider (2015). Po natočení materiálů je možné je přímo v chytrém telefonu i sestříhat, ale kvůli velikosti displeje je snazší to udělat například na počítači. Pokud je potřeba materiál dostat rychle do redakce, využijí mobilní redaktoři České televize aplikaci Dropbox. Dropbox je internetová služba umožňující uchovávat data online (takzvaně v „cloudu“) a přistupovat k nim přes internet odkudkoliv. Redaktor pomocí aplikace nahraje data na internetový server služby a odtud si je následně stáhnou technici do počítačů v redakci. Potom video převedou do formátu redakčního systému, čímž ho připraví pro střih či vysílání. Více informací nejen o vybavení pro mobilní žurnalismus najdete na blogu Glena Mulcahyho, průkopníka mobilního žurnalismu a organizátora první mezinárodní konference o mobilním žurnalismu: https://tvvj.wordpress.com/ (anglicky). (Mulcahy, 2015)
5.2.3 Školení zaměstnanců Aby se redaktor České televize stal mobilním žurnalistou, nepotřebuje k tomu podle Ondřeje Schneidera (2015) žádné speciální vzdělání. Stačí mít talent pro kompozici a obrazovou skladbu a základní školení. Úplně ideální by podle něj bylo obdobné čtyřdenní školení v zahraničí, které sám absolvoval. Jej se také několik redaktorů skutečně zúčastnilo, například brněnští redaktoři Barbora Telferová nebo Filip Zdražil. Pro ty ostatní pořádá Česká televize školení vlastní. Jeho strukturu sestavil Schneider sám. Školení sice nemá délku čtyř dnů, ale není ani dvouhodinové, což byl první návrh při jeho přípravě. „To jsme zjistili, že je
18 prostě nedostatečné. Za ty dvě hodiny nelze člověka naučit, aby si to všechno vyzkoušel a mohl to pak používat, aby se zvládl trošku nadchnout.“ (tamtéž) Školení má v současné době délku 13 hodin a probíhá ve dvou dnech. První den se mobilní žurnalismus frekventantům představí i s jeho možnostmi použití a ukázkami již hotových příspěvků. Následně se proberou jednotlivé úkony, například jak natočit rozhovor, jak udělat obrazovou skladbu podobně. Vždy po probrání jednotlivých úkonů následují praktická cvičení, kdy si frekventanti vyzkouší uplatnit právě nabyté znalosti v praxi. Jejich materiál se následně promítne a rozeberou se chyby. „Tím se vlastně proberou všechny ty části, že kterých se pak skládá ta velká reportáž,“ popisuje strukturu školení Schneider (2015). Druhý den si již každý vyzkouší natočit chytrým telefonem kompletní reportáž. Ač je jen pro cvičné účely a může být na fiktivní téma, musí již mít odpovídající náležitosti. Organizaci školení má podle Schneidera (2015) na starosti Roman Ondrůj, šéfredaktor regionálního zpravodajství České televize. Rozhoduje například o tom, kde školení proběhne. Školení nejsou součástí žádného vzdělávacího systému zaměstnanců České televize, i když se chystá změna, která by školením dala řád. Průkopník mobilního žurnalismu v České televizi, Ondřej Schneider (2015), zastává názor, že by školení mělo být dobrovolné, protože jen ti redaktoři, kteří k mobilnímu žurnalismu budou mít chuť, se mu následně budou věnovat. Na posledním školení, jak ale přiznává, nebyli redaktoři dobrovolně. Podle něj je aktuálním požadavkem na redaktory, aby byli schopni chytrý telefon použít, když se ocitnou u aktuální události, například u nehody. V tom případě by měli umět natočit několik záběrů v rozumné kvalitě a odeslat je hned do redakce. To je podle Schneidera (2015) cíl. Stejně tak by prý každý měl zvládnout živý vstup přes telefon. „To, jestli pak to někoho bude bavit natolik, že se v tom zhlédne a bude na to šikovný tak, že udělá pěkné ty kompletní reportáže, tak to je takový ten bonus, není to podle mě v České televizi ten hlavní záměr.“ (tamtéž) Kapitolu, napsanou Ondřejem Schneiderem a zabývající se mobilní žurnalismem, najdou redaktoři České televize i v nové verzi interního manuálu pro zpravodajství. Z něj se vedle dalších pravidel a postupů dozvídají redaktoři například i to, jak se skládá reportáž nebo jak se pracuje s redakčním systémem.
19
5.3 Výhody Hlavní výhodu, kterou aplikace mobilního žurnalismus České televizi přináší, vidí Ondřej Schneider (2015) v rychlosti a jednoduchosti, jak audiovizuální záznam dostat z místa pořízení do redakce. Mobilní žurnalismus přináší také ekonomické výhody. Mobilní žurnalista pracuje většinou sám a tak odpadají náklady na další členy štábu. Jeho vybavení se navíc dá pořídit v ceně do dvaceti tisíc korun. „Kdežto když jede klasický štáb, tak kromě toho, že tam místo jednoho člověka jsou dva lidi, tak mají s sebou kameru za 700 tisíc, stativ za 80 tisíc a zvukovou sadu za 70 tisíc. Takže za jedno vybavení klasické by se pořídilo třeba dvacet, třicet, sad na mobilní žurnalismus…“ (tamtéž) Ekonomický aspekt mobilního žurnalismu bude podle Schneidera (2015) hrát roli hlavně v budoucnosti (viz kapitola 5.6), což souvisí s tendencí médií snižovat náklady. Výhodou může být i skutečnost, že mobilní žurnalista pracuje sám. Sám si záběry natočí, takže může už v terénu začít vymýšlet text reportáže. Nemůže tak dojít k nedorozumění mezi ním a kameramanem. To může vést k tomu, že kameraman nenatočí redaktorem zamýšlené záběry, a ten tak musí přepsat text reportáže nebo změnit její strukturu. Při natáčení výpovědí může být přítomnost pouze jednoho člověka s chytrým telefonem pro respondenta uklidňující. Tříčlenný štáb, velká kamera a někdy i světlo mohou být pro některé respondenty příčinou nervozity, která může být na záběrech znát a může ovlivnit jejich výpověď. Pro některé materiály, například citlivější povahy, je tak mobilní žurnalismus z tohoto hlediska vhodnější. Celý televizní štáb může v některých případech představovat i bezpečnostní riziko, případně mu může být natáčení úplně zakázáno. Například v roce 2012 byl zveřejněn čtyřicetiminutový dokument „Syria: Songs of Defiance“4, natočený anonymním novinářem v utajení v Sýrii pro televizi Al Jazeera. Jeho neznámý autor nemohl používat videokameru, ale pomocí mobilního telefonu zaznamenal rok dlouhé povstání proti režimu. Natáčel tajně, například z okénka automobilu. Obraz dokumentu je místy rozklepaný, ale díky exkluzivitě materiálu to není podstatné. (Al Jazeera, 2012)
4
„Sýrie: písně odporu“ (vlastní překlad)
20 I v evropských podmínkách může nastat situace, kdy je lepší být v utajení. V pátek, 12. 12. 2014 došlo na britském letišti Heathrow k výpadku počítačů, což vedlo ke zrušení desítek letů. Když britská televize BBC chtěla o situaci informovat, zamítlo vedení letiště její žádost o natáčení uvnitř terminálů, kde se tísnily tisíce uvězněných lidí. Redaktor BBC, Ed Campbell, splynul s davem a pomocí chytrého telefonu natočil a odeslal do redakce mnoho záběrů i výpovědi cestujících. Ochranka letiště Campbella sice zaregistrovala, ale byl pro ně nejspíš pouze cestujícím, který si aktualizuje svůj status na sociální síti. Ve večerní zpravodajské relaci tvořily jeho záběry podstatnou část reportáže o této události. Jeho kolega, který měl velkou kameru, byl ochrankou letiště po krátkém natáčení vykázán. (Campbell, 2015) Velikost telefonu, která umožňuje natáčet nenápadně, je vhodná i pro pořizování záběrů z míst, kam se obyčejná kamera nevejde. Takovéto netradiční záběry, takzvané „money shots“, se dají použít pro zvýšení atraktivity příspěvku. Chytrý telefon se dá umístit do šuplíku, do skříně, pod sklenici, do které budete nalévat džus, nebo do zásobníku na kávu, který následně naplníte. Možností využití malých rozměrů chytrého telefonu je při natáčení mnoho, záleží na kreativitě reportéra, jak je využije.
5.4 Nevýhody 5.4.1 Předsudky Jednou z nevýhod mobilního žurnalismu jsou podle Ondřeje Schneidera (2015) předsudky lidí z oboru. Těm, kdo už v televizi pracují delší čas, přijde, že natáčení chytrým telefonem je zrada poctivosti řemesla. Správné televizní zpravodajství by podle nich mělo být natočené pořádnou kamerou. Jinak prý mají pocit, že tím podvádí diváky. Takový přístup rozvoj mobilního žurnalismus v České televizi nepodporuje. Na druhou stranu je paradoxní, že když se s mobilním žurnalistou setká respondent a zjistí, že bude natáčený pouze na chytrý telefon, nemá s tím problém. Schneider (2015) popisuje dva základní přístupy takových lidí. Buďto to úplně přejdou nebo se zajímají o to, čím se je to chystá natáčet. Ti, kteří technice rozumí, se dokonce zajímají i o typ telefonu, kterým jsou natáčeni, a další detaily.
21
5.4.2 Podmínky pro natáčení Chytré telefony nemají proti profesionálním kamerám příliš dobré snímací čipy ani optiku kamery. Aby dosáhly dokonalých záběrů, potřebují mít ideální podmínky pro natáčení. Největším problémem samotného pořizování záběrů chytrým telefonem je nedostatek světla. Přisvětlovací diody, které se do telefonů zabudovávají, nenahradí profesionální světlo. Změna citlivosti, která by obraz zesvětlila, zas způsobí jeho zrnitost. Natáčení chytrým telefonem za šera či ve tmě je tedy nutné podpořit externím světelným zdrojem, nebo odložit na jindy. Jinak nebude obraz kvalitní. Kvůli nízké hmotnosti a malým rozměrům je obtížné udržet chytrý telefon při nahrávání v ruce v klidu. Oproti tomu velká kamera na rameni umožňuje natočit stabilnější záběry i bez stativu. Podle Ondřeje Schneidera (2015) je to i otázka dovednostní. Roztřesenému obrazu z chytrého telefonu lze zabránit použitím stativu, pokud není potřeba se při natáčení pohybovat. V tom případě je potřeba použít zařízení zvané „steadicam“, do kterého se telefon připevní a pomocí závaží se stabilizuje. Brněnská redakce regionálního zpravodajství České televize je již tímto zařízením vybavena. Pohyblivým záběrem, při kterém stačí stativ, je panoramatický záběr pořízený otáčením telefonu na stativu. Pro to je ale potřeba použít kvalitní stativ, který bude telefonem otáčet plynule. Většina chytrých telefonů nedisponuje objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností (zoom, přiblížení obrazu). Nabízí pouze digitální zoom, který není vhodný, protože výrazně snižuje obrazovou kvalitu záznamu. Populární, podle Schneidera (2015) někdy až příliš, nájezdy a odjezdy, tak chytrým telefonem kvalitně natočit nejdou. Z toho důvodu jsou jeho reportáže natočené na chytrý telefon složené převážně ze záběrů statických, ve kterých se snaží zachytit pohyb.
5.4.3 Jak to uhlídat? Nejtěžší na práci mobilního žurnalisty je postarat se, aby jeho příspěvek měl zároveň kvalitní obsah i formu, tedy aby přinášel divákem požadovanou zpravodajskou hodnotu, která nebude rušena nekvalitním obrazem a zvukem.
22 Ondřej Schneider (2015), který ač sám chytrým telefonem natočil pro Českou televizi nejvíce reportáží, přiznává, že kdyby měl takto pracovat každý den, bylo by to hodně náročné. Při natáčení rozhovorů musí stále hlídat kompozici, aby byl respondent stále v záběru a aby naopak sám neměl ruku s mikrofonem v záběru příliš. Zároveň musí mít nasazená sluchátka pro kontrolu hlasitosti a kvality zvuku a k tomu musí poslouchat respondenta, vnímat, co slyší, klást navazující otázky a přemýšlet, zda už se dozvěděl vše potřebné. Při natáčení „stand-upů“ (sdělení redaktora na kameru) je udržení správné kompozice ještě těžší. První problém nastává při ostření, když redaktor, který má být v záznamu vidět ostře, ostření sám nastavuje. Telefony většinou neumí, na rozdíl od kamery, zaostřit na danou vzdálenost, ale pouze na objekty. Také místo, na které si následně stoupne, musí redaktor dobře odhadnout, aby měl záběr správnou kompozici. Nejjednodušší je poprosit kolemjdoucího, ať se postaví před kameru, a nastavit obraz podle něj. Z těchto důvodů točí Ondřej Schneider stand-upy chytrým telefonem minimálně.
5.4.4 Převod materiálu do redakčního systému Jak již bylo řečeno v kapitole 2.3, převod natočeného materiálu z chytrého telefonu do redakčního a vysílacího systému České televize je kámen úrazu hlavně pro obrazovou kvalitu natočeného materiálu. Za velký problém považuje převod materiálu do redakčního systému i Ondřej Schneider (2015). Podle něj jsou záběry z telefonu v dobré kvalitě do doby, než se převedou. Nejenom, že se obraz převádí z vysokého rozlišení (Full HD, 1080 obrazových bodů horizontálně, v případě Schneidera) do nižšího, ve kterém televize vysílá, ale musí se změnit i další parametry. Materiály z mobilu a materiály, které je možné vysílat, jsou v rozdílných formátech. Liší se u nich například snímková frekvence a typ komprese obrazu.
5.5 Porovnání se zahraničím Účastí Ondřeje Schneidera na úplně prvním kurzu mobilního žurnalismu dostala Česká televize příležitost být u vývoje nového fenoménu. Podle něj za ostatními evropskými televizemi příliš nezaostává a i přes improvizační podmínky, ve kterých se s mobilním žurnalismem v České televizi začínalo, byly jeho reportáže jedněmi z prvních v Evropě.
23 Nejvíce kompletních reportáží se chytrými telefony točí v irské televizi RTÉ, kde pracuje i autor myšlenky kurzů mobilního žurnalismu, Glen Mulcahy. Britská BBC má zas vypracované kurzy mobilního žurnalismu v rámci své novinářské vzdělávací akademie a vybavuje svoje redaktory chytrými telefony s vlastní mobilní aplikací. Ta je vytvořena na míru britským novinářům a je propojena s redakčním systémem televize. Další britská televize, Sky News využívá hlavně možnost vstupovat díky telefonům do vysílání živě. (Schneider, 2015) Příkladem ve využívání mobilního žurnalismu může jít i televize Al Jazeera, která využívá mobilních žurnalistů na natáčení kompletních reportáží a obsahu na sociální sítě. Odvysílala například i již zmíněný třicetiminutový dokument „Syria: Songs of Defiance“, pořízený chytrým telefonem. Hlavní rozdíl mezi Českou televizí a zmíněnými evropskými televizemi je podle Schneidera (2015) hlavně v systematičtějším uchopení mobilního žurnalismu.
5.6 Budoucnost využívání chytrých telefonů v České televizi V České televizi podle Ondřeje Schneidera (2015) v budoucnu budou hrát stále větší a větší roli zpravodajství na sociálních sítích a dalších webových službách. To potvrzuje i vznik nové divize České televize, Nová média, v roce 2011. To je velká příležitost pro mobilní žurnalismus. Sociální sítě Facebook a Twitter využívá Česká televize už teď, ale v porovnání s britskou BBC nevyužívá potenciál sociálních sítí tolik. Služby jako Instagram či Vine jsou přímo vytvořené pro sdílení obsahu vytvořeného mobily, což přináší hlavně rychlost, v dnešní době tak důležitou. „… zvlášť ta mladší generace už čím dál častěji ty zprávy, i televizní, nehledá tak, že si pustí od šesti televizi, ale chce je hned a hledá je na internetu,“ popisuje další příležitost pro mobilní žurnalismus Schneider (2015). Pokud by se audiovizuální materiál na tyto služby měl dostávat výhradně z profesionálních kamer, právě rychlost by nebyla taková jako při využití chytrého telefonu. Právě možnost nahrát přímo z terénu materiál na internet a dostat ho tak k divákům, je jedním z hlavních přínosů mobilního žurnalismu. Podle Schneidera (2015) by mobilní žurnalismus v České televizi bylo dobré podchytit systematicky. Například stanovit situace, kdy se chytré telefony budou využívat, případně stanovit minimální počet příspěvků, které s nimi musí redakce připravit. Protože jen pokud se takto bude pracovat, mohou se i ti zprvu skeptičtí redaktoři
24 přesvědčit, že tento postup může být výhodný a jeho výsledek kvalitní. Není to ale pro každého. Ondřej Schneider se již setkal s redaktory, kteří mobilní žurnalismus odmítají, protože by se prý nedokázali dostatečně soustředit na redaktorskou práci. Pokud však dostanou příležitost, jak se systematicky rozvíjet a aplikovat mobilní žurnalismus, ti redaktoři, které to zaujalo a baví je to, je to krok správným směrem. (tamtéž) Pro větší rozvoj mobilního žurnalismu v České televizi by podle Schneidera (2015) bylo potřeba také vylepšit redakční systém, který má dnes s materiálem s chytrých telefonů potíže. O novém systému se podle něj v České televizi mluví, ale s tím, jak dlouho trvalo pořídit základní vybavení pro mobilní žurnalisty, lze jen těžko odhadnout, kdy se ho mobilní redaktoři dočkají.
5.7 Přehled odvysílaných „mobilních“ příspěvků v České televizi Česká televize nevede žádný seznam odvysílaných příspěvků natočených chytrými telefony. Jsou postaveny na roveň ostatním materiálům, takže není možné je v internetovém archivu vysílání České televize dohledat. Pouze výjimečně je v reportáži řečeno, že záběry pochází z mobilní aplikace, případně jsou označené takovým titulkem. Níže uvedený přehled je tedy sestavený z příspěvků Ondřeje Schneidera na základě jeho výpovědi a slouží pouze pro základní představu o tom, jak vypadají reportáže natočené chytrým telefonem. Příspěvky v přehledu jsou řazeny od nejstarších a jsou doplněny názvem (v případě živých vstupů tématem), pořadem, ve kterém byly odvysílány, datem premiéry a odkazem na příspěvek v internetovém archivu vysílání České televize.
5.7.1 Reportáže natočené chytrým telefonem V přírodě už vykvetly první jarní květiny. Události v regionech, 12. 4. 2013. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionechbrno/313281381990412-udalosti-v-regionech/obsah/255094-v-prirode-uz-vykvetlyprvni-jarni-kvetiny Časosběry Brna plní internet. Události v regionech (Brno), 13. 12. 2013, 18:00. (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionechbrno/313281381991213-udalosti-v-regionech/obsah/297136-casosbery-brna-plniinternet)
25 Vranovskou přehradu čeká výročí. Události v regionech (Brno), 14. 3. 2014, 18:00. (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionechbrno/314281381990314-udalosti-v-regionech/obsah/313969-vranovskou-prehraduceka-vyroci) Unikátní Veselská výšivka. Události v regionech (Brno), 18. 7. 2014, 18:00. (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionechbrno/314281381990718-udalosti-v-regionech/obsah/338957-unikatni-veselska-vysivka) V Budapešti se našel Mozartův rukopis. Skladatel tam ale nikdy nebyl. Zprávy, 25. 10. 2014, 14:00. (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/290369-v-budapesti-se-nasel-mozartuvrukopis-skladatel-tam-ale-nikdy-nebyl/) Brnem prošel pochod švihlé chůze. Události v regionech (Brno), 7. 1. 2015 18:00. (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionechbrno/315281381990107-udalosti-v-regionech/obsah/372945-brnem-prosel-pochodsvihle-chuze)
5.7.2 Živé vstupy přes chytrý telefon Živý vstup v pořadu Události v regionech plus (Brno), 30. 1. 2014 12:20, ČT1. Vstup v čase 02:48, (téma Do školy jako na ples). (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10324452510-udalosti-v-regionech-plusbrno/314281381950130-udalosti-v-regionech-plus/) Živý vstup v pořadu Události v regionech plus (Brno), 11. 2. 2014 12:20, ČT1. Vstup v čase 00:28, (téma požár). (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10324452510-udalosti-v-regionech-plusbrno/314281381950211-udalosti-v-regionech-plus)
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak se pro výrobu zpravodajských materiálů České televize používají chytré telefony. K jejímu napsání mě motivovala stáž, kterou jsem v České televizi absolvoval, a vlastní zájem o nové technologie, především chytré telefony. V teoretické části práce jsem seznámil čtenáře s vývojem technologií pro záznam televizního obrazu a jeho přenos do studia. Jako současný vrchol technologického vývoje vidím spojení těchto dvou větví vývoje v jednom zařízení – chytrém telefonu. V dalších kapitole jsem pak stručně představil, co se rozumí pod pojmem chytrý telefon a jaké parametry by měl splňovat, aby se dal uplatnit ve výrobě televizního
26 zpravodajství. To, jak aktuálně výroba televizního zpravodajství České televize v terénu probíhá, jsem vysvětlil v další kapitole. Popsal jsem práci celého televizního štábu – redaktora, kameramana a zvukaře. V následující kapitole jsem opět předchozí poznatky spojil do jednoho představením fenoménu mobilního žurnalismu. Mobilní žurnalismus je totiž právě spojení práce televizního štábu v jednom člověku vybaveném chytrým telefonem. Poté, co jsem uvedl čtenáře do souvislostí, za jakých podmínek mobilní žurnalismus mohl vzniknout a co vlastně obnáší, jsem přikročil k praktické části práce. Praktická část práce je případovou studií vypracovanou metodou analýzy kvalitativního polostrukturovaného rozhovoru. Odpověděl jsem v ní na otázku: „Jak se pro výrobu zpravodajských materiálů České televize používají chytré telefony?“, což byl cíl této práce. Využití chytrých telefonů v České televizi není příliš systematické. Podle informací, které se mi podařilo získat, nemá žádné centrální řízení, ale i přesto se rozvíjí. Chytré telefony se aktuálně využívají pro natáčení podkresů, živých vstupů a kompletních reportáží. Navzdory počátečním obtížím spojeným s nákupem vybavení pro mobilní žurnalisty, dnes už většina redakcí vybavením disponuje. Česká televize pro své redaktory pořádá také školení s cílem naučit je základním postupům mobilního žurnalismu, aby dokázali natočit obrazový záznam sami, bez kamery, pouze za pomoci chytrého telefonu, a rychle ho odeslat do redakce. Hlavní výhodou, která z aplikace chytrých telefonů v České televizi plyne, je aktuálně rychlost, s jakou záběry z aktuálních událostí dokáže televize dostat do vysílání, pokud bude v místě události mít redaktora s chytrým telefonem. Do budoucnosti se počítá s větším rozvojem mobilního žurnalismu v organizaci hlavně z důvodu nižší ekonomické náročnosti na personál a vybavení a také rychlého získávání obsahů primárně pro sociální sítě. Překážkou v aplikaci mobilního žurnalismu jsou hlavně předsudky profesionálů, kteří v tuto techniku nemají důvěru, a špatná obrazová kvalita po převodu materiálu do systému. Obojí lze odstranit, a to větším zaváděním mobilního žurnalismu do praxe (do vysílání) a přechodem na nový redakční systém.
27 V porovnání se zahraničními televizemi BBC, Sky News nebo RTÉ chybí České televizi v aplikaci mobilního žurnalismu systematičnost, ale ve kvalitě a kvantitě odvysílaných mobilních příspěvků nezaostává.
Summary The goal of this bachelor thesis was to find out how does the Czech television use smartphones in the TV news production. First part of this thesis describes the technological development in the field of television picture shooting and a television footage transfer. In my opinion, the technological development described in the first chapter was necessary for the invention of a smartphone. Next chapter introduces a smartphone and focuses on the most important parameters, which should the smartphone meet to be useful for a mobile journalism. Third chapter describes the working procedures of a TV news crew in the field. It is important to realize the amount of work of these three people, editor, cameraman and sound engineer, to fully understand the work of a mobile journalist. Mobile journalism is described in the chapter four. It basically means shooting just with a smartphone’s built-in camera instead of a regular camera. The main part of this thesis (chapter 5) is a case study based on a qualitative analysis of a semi-structured interview with Ondřej Schneider, an external editor of Czech television, Brno. With the contribution of his knowledge I was able to describe the past, present and the future of the smartphone’s application in the Czech television TV news. The application of smartphones was and it is still quite chaotic. Although there were difficulties with buying equipment in the early times (2013), now almost every editorial department of the Czech television has basic mobile journalism equipment. Currently, the smartphones are used for shooting illustration shots, live entries and also complete stories. The main advantage of the application of smartphones in the Czech television news production is the speed in which is the footage available for broadcasting. For the future, there are plans to expand the use for shooting content for social media and to take an advantage of lower financial demands on mobile journalists, compared to the standard TV crew.
28 Main negatives are the prejudices of professional staff, which does not trust smartphones and considers mobile journalism as a betrayal of traditional ways of journalism. For a greater expansion of mobile journalism, it is also important to solve the degradation of footage quality, due to a transfer to a content management system. Compared to the foreign television channels BBC, Sky News and RTÉ, the application of smartphones in the Czech television’s TV news lacks system, but nor quality neither quantity of a content created by smartphones.
29
Použitá literatura AL JAZEERA, 2012. Syria: Songs of Defiance. Al Jazeera: People & Power [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.aljazeera.com/programmes/peopleandpower/2012/03/201231213549186607 .html ASPA, a. s., [2012]. Rychlosti 3G mobilního internetu Vodafone nadále rostou. ASPA, a. s. [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.aspa.cz/rychlosti-3Gmobilniho-internetu-vodafone-nadale-rostou BETACAM, 2015. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Betacam BRIGGS, Mark, 2013. Journalism next: a practical guide to digital reporting and publishing. 2nd ed. Los Angeles: SAGE/CQ Press, 341 p. ISBN 978-1-4522-2785-6. BUTLER, Jeremy G., 2007. Television: critical methods and applications. 3rd ed. Mahwah, N.J.: Lawrence Erlbaum Associates, 511 p. ISBN 08-058-5415-0. CAMPBELL, Ed, 2014. How I got Heathrow shots from my mobile on to the Ten, thanks to iPhone training. BBC ACADEMY [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/blogs/collegeofjournalism/entries/4f714144-144b-339b-a8544388e864c256 CIRCOM Regional, 2012. Video and Mobile Journalism Workshop 2012. CIRCOM [online]. [cit. 2015-04-29] Dostupné z: http://www.circom-regional.eu/calendar/140training/training-activities-in-2012/584-video-and-mobile-journalism-workshop-2012 ČESKOSLOVENSKÁ TELEVIZE, 2015. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_televize DOSEDĚL, Tomáš, 2012. Hlas, data, telefon: Historie společnosti Vodafone. In: Mobinfo.cz: mobily, aplikace, operátoři [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.mobinfo.cz/hlas-data-telefon-historie-spolecnosti-vodafone/ DV, 2015. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/DV ELECTRONIC NEWS GATHERING, 2015. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Electronic_news-gathering HENDL, Jan, 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. HUDSON, Gary a Sarah ROWLANDS, 2012. The broadcast journalism handbook. 2nd ed. N. Y.: Pearson. ISBN 978-140-8245-217. KADERKA, Petr a Martin HAVLÍK, 2010. Vytváření televizních zpráv: pracovní postupy v systému žánrových norem. Sociologický časopis [online]. (04) [cit. 2015-0507]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/f4197ddd56eb2233d52e46d7c7f6cf95b84eaf55_kader kahavlik.pdf
30 LIVINGSTON, Steven a Douglas A. VAN BELLE, 2005. The Effects of Satellite Technology on Newsgathering from Remote Locations. Political Communication [online]. 2005-02-16, vol. 22, issue 1, s. 45-62 [cit. 2015-04-25]. DOI: 10.1080/10584600590908438. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10584600590908438 MARTYN, Peter H., 2009. THE MOJO IN THE THIRD MILLENNIUM. Journalism Practice [online]. Vol. 3, issue 2, s. 196-215 [cit. 2015-04-30]. DOI: 10.1080/17512780802681264. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/17512780802681264 MONACO, James, 2004. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií. 1. vyd. Praha: Albatros, 735 s. Albatros Plus. ISBN 80-000-1410-6. MULCAHY, Glen, 2015. Mobile and Videojournalism technology blog [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: https://tvvj.wordpress.com/ MÜCK, Petr. 2015. Televizní studio Ostrava v datech. Česká televize [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ts-ostrava/historie/tso-v-datech/ ORLEBAR, Jeremy, 2012. Kniha o televizi. 1. vyd. Překlad Helena Bendová. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 213 s. ISBN 978-807-3312-466. POLESNÝ, David., 2014. Česká televize točí reportáže iPhonem. Ani to nepoznáte. Živě.cz: O počítačích, IT a internetu [online]. [cit. 2015-04-26] Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/ceska-televize-toci-reportaze-iphonem-ani-to-nepoznate/sc3-a-172996/ PROFESSIONAL DISC, 2014. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Professional_Disc SAMSUNG, [2012]. Samsung GALAXY Camera. Samsung [online]. [cit. 2015-04-29] Dostupné z: http://www.samsung.com/cz/promotions/galaxycamera/ SEDLÁK, P, [2009]. Malý videokurz. Videoproduce [online]. [cit. 2015-04-29] Dostupné z: http://www.videoproduce.cz/tv_zaklady.htm SEZNAM.CZ, 2015. Mapa rychlosti internetu [online]. [cit 2015-04-29] Dostupné z: https://www.seznam.cz/mapa-rychlosti-internetu SCHNEIDER, Ondřej, 2015. Osobní rozhovor. Externí redaktor České televize, 26. 4. 2015. Brno. Viz příloha 1. STATCOUNTER GLOBAL STATS, 2015. Top 8 Mobile Operating Systems from Dec 2008 to Apr 2015. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2015-04-29] Dostupné z: http://gs.statcounter.com/#mobile_os-ww-monthly-200812-201504 ŠTOLL, Martin. 2013. Tři podoby televize. Praha: Literární akademie. ISBN 978-8086877-67-9. TRAMPOTA, Tomáš, 2006. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 191 s. ISBN 80-7367096-8. U-MATIC, 2015. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation. [cit. 2015-05-07] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/U-matic
31 WATKINS, Jerry, Larissa HJORTH a Ilpo KOSKINEN, 2012. Wising up: Revising mobile media in an age of smartphones. Continuum: Journal of Media & Cultural Studies [online]. Vol. 26, issue 5, s. 665-668 [cit. 2015-04-26]. DOI: 10.1080/10304312.2012.706456. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10304312.2012.706456 WINSTON, Brian, 1998. Media Technology and Society: A History: From the Telegraph to the Internet [online]. New York: Routledge, 374 p. [cit. 2015-04-25]. ISBN 0-203-02437-0. Dostupné z: http://monoskop.org/images/d/da/Winston_Brian_Media_Technology_and_Society_A_ History_From_the_Telegraph_to_the_Internet.pdf WOLF, Karel, 2011. Průvodce po mobilních sítích nejen čtvrté generace, aneb co znamená 3G, 4G, HSPA+, LTE či WiMax (1. část). In: IT BIZ: Vaše jednička mezi nulami [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/pruvodce-pomobilnich-sitich-nejen-ctvrte-generace-aneb-co-znamena-3g-4g-hspa-lte-ci-wimax-1cast XDCAM, 2014, Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation. [cit. 2015-05-07] Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/XDCAM
32
Seznam příloh Příloha č. 1: Přepis rozhovoru s Ondřejem Schneiderem (přepis rozhovoru)
33
Přílohy Příloha č. 1: Přepis rozhovoru s Ondřejem Schneiderem (přepis rozhovoru) Tazatel Jan Homolka, autor práce: Kdy Česká televize poprvé odvysílala reportáž natočenou chytrým telefonem a kdo ji natočil? Respondent Ondřej Schneider: Natočil jsem ji já. Bylo to někdy koncem roku 2012. Úplně první byla na Samsung Galaxy Camera a byla to reportáž o tom, že někde vykvetla plná louka bledulí, to je taková atrakce pro turisty. Jezdí tam hromada lidí. Tak to byla první reportáž, kterou jsem na to zkusil natočit. Taz: S tou myšlenkou jsi přišel sám? Resp: To bylo tím, že jsem právě na podzim 2012 jel na školení do zahraničí, které pořádala organizace CIRCOM, to je organizace mezinárodní, která sdružuje převážně regionální studia evropských veřejnoprávních televizí. Bylo to školení zaměřené na videožurnalismus, kdy vlastně jeden člověk je zároveň kameramanem a redaktorem, a zároveň na mobilní žurnalismus. Zatímco já už o tom videožurnalismu jsem věděl, nějak jsem to předtím i zkoušel, experimentoval s tím a byl jsem taky na nějakém školení, tak o tom mobilním žurnalismu jsem neměl moc ponětí, co od toho očekávat. Myslel jsem si spíš, že jenom něco na web, nějaké fotky, nebo nějaká různá videa a tam jsem právě zjistil, tam nás školil člověk z irské televize RTÉ, Glen Mulcahy, a ukázali nám tam, učili nás, jak jde udělat kompletní reportáž. Takže tam jsem to samozřejmě vyzkoušel, na školení. Prostě se mi to líbilo, ta myšlenka, ten záměr, takže jak jsem přijel, tak jsem to prostě začal chtít zkoušet, prostě i v praxi. Taz: Bylo nutné nějaké povolení k tomu, aby se to dalo použít ve vysílání? Resp: Samozřejmě, že tam takový obavy byly, ale bylo relativně štěstí, že v tu dobu náš šéfredaktor, Roman Ondrůj, je technologiím nakloněný. Je sám tak trochu fanoušek do nějakých takových věcí i do toho videožurnalismu předtím. A v podstatě i jeden z našich dvou editorů, co se střídají, je tomu celkem nakloněn, takže tam byla relativně ta podpora. Spíš tam byly pak problémy, nějaký technický úsek studia, těm se to moc nelíbilo, protože prostě z toho měli obavy, že to nebude dostatečný, naráželi jsme na nějaké problémy s konverzí toho formátu z mobilu na formát, který je vhodný pro to vysílání. Takže byla tam taková nedůvěra, ale postupně se to po krůčkách začalo dařit. Taz: Podporovali vás v tom řídící pracovníci finančně? Resp: Právěže my jsme v tu dobu měli v redakci už jeden iPhone, 4S. A byl tam nějaký ten, něco mezi smartphonem a foťákem, ten Samsung Galaxy Camera, takže nějaké vybavení tam bylo. Ze začátku jsem si první mikrofon kupoval sám, za vlastní peníze, protože samozřejmě je to instituce velká a všechno tak trošku trvá, než se zadministruje. Tím, že já jsem byl do toho celkem nadšený, tak jsem si jeden mikrofon pořídil vlastní a tak dále. Podpora by mohla být lepší, větší, ale na druhou stranu, vím, jak to třeba chodí jinde a jak obecně může k těmto věcem být nedůvěra z konzervativnějších kruhů, od konzervativnějších lidí. Takže si myslím, že v rámci toho to bylo ještě dobrý a že tam nějaká ta podpora byla. Jak nějaké to vybavení, tak třeba i motivace jako externího
34 redaktora, tím, že zastanu práci více lidí, tak tu reportáž, kterou natočím čistě sám, mám i lépe ohodnocenou v odměně. Ale to není ten hlavní důvod, proč bych to třeba dělal. Taz: Ty pracuješ pro regionální redakci v Brně? Resp: Studio Brno, redakce zpravodajství. Taz: Byl jsi průkopníkem mobilního žurnalismu i v rámci celé České televize? Resp: Myslím, že ano. Že jsem jako první natočil reportáž a zatím, co vím, co ostatní lidé natočili na mobil jako reportáž, kompletní reportáž, tak většinou to byli lidé, které jsem následně školil na to. Nebo byli na podobném školení, jako já, později. A myslím, že to bylo v rámci celé televize. Myslím, že v Brně se těch reportáží natočilo zdaleka nejvíc, výrazná většina. Taz: Potřebuje mobilní žurnalismus nějaké speciální vzdělání? Pořádá Česká televize pro své zaměstnance nějaký kurz? Resp: Ono to není nic extra těžkého, když člověk zvládne základy a má pro to jakýsi talent, pro tu kompozici a obrazovou skladbu, ale samozřejmě nějaké základní školení je potřeba. Já, co jsem absolvoval to školení v zahraničí, to bylo asi čtyř nebo pětidenní, tak to byla úplně ideální varianta. Byl na to dostatek času, hodně podrobně. Když já třeba tady u nás školím kolegy, tak úplně původně se řešilo, kolik tomu věnovat prostoru. A že třeba dvě hodiny. To jsme zjistili, že je prostě nedostatečné. Za ty dvě hodiny nelze člověka naučit, aby si to všechno vyzkoušel a mohl to pak používat, aby se zvládl trošku nadchnout. Teď v podstatě, doufám, že neprozrazuju nějaký know-how, vlastně moje vlastní know-how, takový model, co jsme teď udělali a ten se mi zdá, že funguje, že to školení je dvoudenní, celkem 13 hodin. 7 hodin první den, 6 hodin druhý den. A je to tak, že ten první den se to tak krátce představí, co to je mobilní žurnalismus, proč mobilní žurnalismus, co se k tomu používá, ukážou se nějaké ukázky těch českých a zahraničních způsobů použití a pak s těmi lidmi probírám jednotlivé úkony typu, jak dělat obrazovou skladbu, jak točit rozhovor, jak dělat to, jak dělat to. A vždycky po nějaké části je cvičení, kdy si ti lidé přímo vyzkouší to, co jsme probírali. Pak si to zas pustíme a probereme si to: byla taková chyba, byla taková chyba. Tím se vlastně proberou všechny ty části, že kterých se pak skládá ta velká reportáž. A ten druhý den si natočí, zkusí každý natočit, opravdu celou kompletní reportáž, jako cvičnou. Tím, že to jsou občas lidi, co ani nejsou z Brna, tak třeba řeknu, že to téma může být fiktivní. Ale ať prostě to má všechny ty náležitosti, ať tam jsou rozhovory, pokud možno i s cizími lidmi, nejenom mezi sebou. Zkusí si vytvořit technicky tu kompletní reportáž se vším všudy ten druhý den a tohle si myslím, že už je dostatečné, takhle ty dva dny. Vyškolit se k tomu člověk musí, ale je to fakt otázka dvou dnů po šesti hodinách. Taz: A ty kurzy pořádá Česká televize? Resp: Ano, přímo v rámci České televize, pro redaktory České televize. Taz: Je to součástí nějaké koncepce České televize ohledně mobilního žurnalismu nebo je to jenom samostatný projekt?
35 Resp: Snahy o vytvoření nějaké koncepce byly, ale pokud to vím, není to žádná platná, shůry schválená koncepce mobilního žurnalismu. Ta podle mě neexistuje. Je to spíš jako trošku samospádem. Jednak to, co jako já mám o to zájem a snažím se to nějak rozvíjet a dávat nějaký návrhy. A pak v rámci toho školení tu aktivitu vyvíjí už i další, už právě třeba ten Roman Ondrůj, ten šéf regionálních redakcí, který sídlí v Brně, ten třeba to nějak domlouvá, že se udělá školení pro lidi z Ostravy, že se udělá něco pro lidi z Prahy. A teď právě se začalo řešit, že pravděpodobně se tomu možná dá už i nějaký oficiální řád, že ty školení, zas budou možná nějaký dělat v Praze. Ale že by to bylo v rámci nějakého vzdělávacího systému, třeba BBC má vlastní akademii, právě na vzdělávání lidí v rámci té školy, toho mobilního žurnalismu, takže tam je to úplně systematický. Tady je to zatím spíš taková improvizace hodně. Taz: A je školení pro ty lidi povinné, nebo musí být iniciativa z jejich strany? Resp: Tak jako napůl. Já v tomhle zastávám, že by to mělo být spíš dobrovolné, protože si myslím, že pokud k tomu má někdo úplně nechuť, tak to pak stejně dělat nebude, takže moc nemá cenu, aby to školení dělal. Na druhou stranu v podstatě tuším, že teď, co ti redaktoři jeli, neměli moc úplně na výběr. Protože oni zas do budoucna chtějí, že nemusí každý na tom točit kompletní reportáže, ale může to být využitelné, když někdo bude na nějaké aktuální události, na nějaké nehodě, tak aby byl schopen v nějaké rozumné kvalitě, prostě nějaké záběry, a aby věděl, jak to z toho mobilu dokáže dostat do té redakce, což se dá pak okamžitě pustit za pět minut od toho, co se ta událost stane, tak je to ve vysílání. Tak tohle je cíl, aby to zvládl každý. To je asi tak strategie, která je důležitá. Pak taky jsou živé vstupy přes telefon. To by taky měl umět každý. To, jestli pak to někoho bude bavit natolik, že se v tom zhlédne a bude na to šikovný tak, že udělá pěkné ty kompletní reportáže, tak to je takový ten bonus, není to podle mě v té České televizi ten hlavní záměr. Je to třeba to, co nejvíc baví mě, a baví to i některé další lidi. Ale ten hlavní záměr podle mě je, aby se to dalo využívat na nějaké ty aktuální věci a tak dále. Taz: Když to vznikalo, tak to bylo čistě z toho důvodu, že sis to chtěl vyzkoušet, protože to bylo zajímavé. Pak teprve se toho chytlo vedení, že je to dobré, když je něco aktuálního a oni u sebe mají ten mobil. Resp: V podstatě jo. Tak asi ten Roman Ondrůj, ten o tom asi nějak o tom už taky slyšel dřív něco, nějaké záměry možná s tím měl, ale já jsem třeba o nich ani nevěděl. Já jsem nevěděl ani, že třeba máme v redakci ten iPhone 4S. Takže v podstatě až jsem sám začal skoro ze začátku to i nutit, nabízet a propagovat, tak se to pak začalo víc rozvíjet. Taz: Dokázal bys z hlavy vylovit, kdo z ČT natáčí mobilem a kde? Resp: Pravidelně natáčím já, určitě. Potom vím, že v Brně Barbora Lukšová, kolegyně, ta udělala asi už dvě reportáže. Veronika Kynčlová tuším už asi dvě reportáže. Pak jednu reportáž měl tuším Michal Cagala. Ale že by vyloženě někdo točil víc, myslím že to bylo spíš takhle v těch počtech, ty reportáže, tuším, že to bylo. Pár lidí zkusilo vstup přes to. V Ostravě vím, že reportáž natočil Radek Viglaš, redaktor. V Praze nevím, jestli někdo už točil kompletní reportáž, ale vím, že k tomu mají blízko ten Ondřej Borůvka a Filip Horký, ale nevím, jak jsou s tím daleko. Práce v regionálním studiu, že jako možná je na to víc prostoru, vzhledem k nějakým tematickým zaměřením a tím že tady plníme
36 nějaký ty i ty Události v regionech, tam se snáz daj najít nějaký témata, který jsou vhodnější než třeba ten zpravodajský proud té čtyřiadvacítky, kde se to dělá spíš hodně z politických věcí a takových záležitostí. Takže v podstatě aspoň jednu reportáž už si vyzkoušelo nějakých pět šest redaktorů. Ale pravidelně kompletní reportáže točím já, hlavně. Taz: A v jakém případě k tomu u těch ostatních dojde, že si vezmou telefon a jdou s ním? Resp: Kromě reportáží ještě někteří další už vyzkoušeli právě třeba tu situaci, že natočí nějaké záběry a ty odešlou do redakce, když se to hodí. Když má třeba redaktor dělat z něčeho živý telefonát, tak aby bylo co pod ten telefonát dát, jaký obrázky, takzvané podkresy, a prostě není jak v tu chvíli ty obrázky z toho terénu dostat, když tam třeba není přenosový vůz, ale samozřejmě proč by tam byl přenosový vůz, když to jde jednoduše natočit a poslat třeba z toho telefonu. Tak to už zkoušelo víc lidí, to myslím se dělalo třeba v té Praze nebo v té Ostravě. Takže to je třeba situace, kdy ano. Kdy třeba někdo někam jede, a my máme takovou relaci zpráv po poledni, Události v regionech plus, a tam často je to třeba z živých věcí, jsou tam vstupy živé, nebo člověk přijde do studia, nebo živě telefonuje. Na to je to právě ideální, když třeba někdo může využít. Řeknou mu: Tak zkus tam něco natočit a pošli to. Pošli to do redakce ať máme pod ten telefonát obrázky k tomu, co se děje. Ať tam nemusí dát obrázky ilustrační nebo z archivu. Co se týče těch kompletních reportáží, tak tam je to spíš, že ten redaktor sám si najde téma a projeví zájem a zkusí si to natočit sám. Nebo někdy to může být, když je nedostatek štábů, kameramanů. Pak je nouzová varianta, kdy třeba já řeknu, já nepotřebuju kameramana, já můžu točit s mobilem. Tak to je další situace, kdy to může nastat. Taz: Vydal Petr Mrzena nebo Zdeněk Šámal nějaké pokyny pro používání mobilních telefonů, šifrování dat a podobně? Kdo to vlastně řídí? Resp: To nemá extra řízení, to jede v improvizačním módu. Vedení má podvědomí o tom, že se něco takového děje, třeba i ten Zdeněk Šámal se o to poměrně zajímal, chtěl třeba, když jsem dělal nějaké to školení, ať mu pak něco k tomu sepíšu, o co jde, jak to vypadá a tak, ale že by byl nějaký kodex, to není. Co existuje, to je, nevím jak je to interní nebo veřejný materiál, asi do budoucna, nevím, jestli to je vydaný, manuál právě pro zpravodajství, kde jsou pravidla o tom, jak se dělá reportáž a podobně. Tak tam teď bude i nějaká kapitola o tom, kterou jsem sepisoval já a která se týká mobilního žurnalismu. Taz: A kdy to má vyjít? Resp: To dává dohromady Jiří Venclík a teda netuším. Já co už jsem tu svou část dával dohromady a posílal mu, to už je třeba půl roku. Takže já nevím, jak to od té doby postoupilo nebo nepostoupilo. Taz: Říkal jsi, že to nemá žádné oficiální řízení, tak co třeba ta mobilní aplikace, kterou používáte, tu jste si vyvinuli sami?
37 Resp: Ne, vůbec ne. Ještě k tomu řízení, abych to úplně upřesnil. Kdo tomu dává centrální směr, je Roman Ondrůj. Třeba tím, že jak on má na starosti ty regiony, tak nějak prosadil, aby se třeba do většiny těch regionálních studií pořídily, většinou to byly iPady mini, že to nebyly jako telefony, že to bude tablet, který bude zároveň tak trochu počítač a trochu na to natáčení vhodný pro toho redaktora. Tak aby nějaké to vybavení se pořídilo centrálně, tak o to se staral ten Roman Ondrůj. A ten se i stará o to, aby to školení se dělalo i někde jinde, než třeba jenom v tom Brně. Tak ten to možná trošku řídí takto. A co se týče těch aplikací... Taz: Jakou třeba musíte používat? Resp: Je to aplikace volně přístupná, není to nějaká vlastní aplikace na to natáčení. Vlastní aplikaci na natáčení má třeba BBC teda, ta má takovou redakční aplikaci, ta se jmenuje PNG, tam mají natáčení, posílání, a tak dále, všechno možný, ale já používám aplikaci FiLMiC Pro, která zatím funguje pouze na applovských zařízeních. A ještě je taková alternativní, kterou jsem taky instaloval na nějakých těch zařízeních v rámci těch regionů, protože tam byl ještě v Praze nějaký člověk, který se nějak o to zajímal a ten doporučil tuhle aplikaci. Ta se jmenuje Movie Pro, ta je vlastně podobný systém. FiLMiC Pro byla vlastně první, která umožňovala, a to je hrozně důležitý, nastavit si manuálně ostrost a jako kdyby clonu nebo světelnost, a zaručit v tu chvíli, aby se to neměnilo. A to je podle mě to, co rozlišuje to v uvozovkách profesionální mobilní video od takového toho klasického amatérského, co si točí každý, kdo ten telefon má, protože to jsou vždycky takové ty videa, kde ten obraz jako tak různě cukne, jak se to automaticky přeostřuje, jak někdo projde před objektivem, ono se to ztmaví, zesvětlá, a prostě lítá to tam úplně nezávisle. A to vlastně se natočí každou tou klasickou kamerou, která je přímo v tom telefonu. A tady ty aplikace už si umí určit bod toho zájmu, nastavím si zaostření na bod, na světelnost, pak to uzamknu. Je dobré to mít vždycky na nějakém stativu. A pak když se tam bude dít něco, tak to nebude přeostřovat, protože je to zaostřené na danou vzdálenost. První aplikace, která to umožňovala, byla FiLMiC Pro, o té jsem se dozvěděl v tom Maďarsku. Pak se objevilo to MoviePro. Taz: V Maďarsku? Já jsem myslel, že jsi byl v Irsku? Resp: To jsem byl na konferenci. Ale to první školení, co jsem byl, tak to bylo v Maďarsku. Tam sice hlavní redaktor byl Ir, ale ono to vždycky bývá každý rok v Maďarsku, to školení. Hlavní rektor byl z Irska. Tam jsem se dozvěděl o FiLMiCu, pak to MoviePro, ale dlouho nebyla žádná aplikace na Androidy nebo Windowsovské telefony. A i třeba přesto, že 80 % lidí, co mají smartphony, mají Androidový, tak si myslím, že v rámci toho mobilního žurnalismu, 95 % lidí na to používá iPhony. To je dominantní zatím asi kvůli těm aplikacím, které jsou na to nejvíc vychytaný. Vím, že na Android teď už existuje aplikace, která jako zvládá podobný věci. Ta se jmenuje Cinema FV5, ale tím, že nemám Androidovskej mobil, jsem ji nezkoušel. Všechny tyhle aplikace stojí kolem 5 euro. To je nejdůležitější, ta aplikace na natáčení. Pak je důležitý mít nějakou aplikaci na přenos toho videa, ten transfer. My třeba používáme Dropbox. Takže většinou uděláme složku na Dropboxu, uploadujeme tam z mobilu soubory, jednotlivé klipy, a pošle se to. A co se týče střihu, tak já upřednostňuji střih v počítači. Na mobilu to jde, zkoušel jsem to, jsou na to aplikace, od základního iMovie, po Pinnacle studio, Vodio, jsou různý aplikace na střih, ale zvlášť na tom mobilu je to hodně nekomfortní, titěrný, těžko se to dělá, aby to bylo tak, jak člověk chce. A ještě větší nevýhoda je, teď ne, ale ze začátku to bylo, že většina těchto aplikací na střih, to
38 video exportovala v americkém formátu 30 frejmů za sekundu, což je blbý, protože my vysíláme 25 prokládaných obrázků za sekundu, což je 50 nebo takhle, což když se pak přepočítává, protože my musíme udělat konverzi nějakou, na ten televizní formát, tak by to nedopadlo moc dobře s plynulostí toho obrazu. Takže proto zatím střih klasickou formou, notebook, počítač. Nejdůležitější je aplikace pro natáčení, což doporučuju FiLMiC Pro. Pak mám ještě aplikaci Quick Link, k čemuž je koupený ještě server, který umožňuje, že z toho QuickLinku, když já to spustím, ten stream, tak se to objeví hned v Praze na studiovém rozvodu a oni to můžou přepojit někam dál. Ono je to v podstatě na principu nějakého Skypu, ale bude to asi podstatně dražší, to dokoupení nějakého serveru toho systému. Taz: Takže když to není živě, tak to natočíš, pak to můžeš teoreticky zpracovat v počítači, nahraješ to na Dropbox, technici si to stáhnou a nahrají do DNPS, nebo tak do něčeho? Resp: V podstatě podobně. My DNPS nevyužíváme tolik, jak v Praze, protože na to nejsme tak úplně napojení. My tam třeba můžeme posílat materiály, ale už si je nemůžeme odtamtud stáhnout, jako třeba oni v Praze. Nejčastěji je to tak, že já to prostě natočím na tom mobilu, pak třeba rovnou, buďto to pošlu do toho Dropboxu, pokud je to potřeba použít dřív, než se vrátím. Když ne, tak se vrátím, nahraju to do počítače, pak já to musím převést z jednoho formátu do druhého, z toho 25 nebo 50 progressive do toho interlaced, prokládaného, a do toho PALu. Vlastně do toho SDčka. Paradoxní je, že všichni říkají, že ty telefony nemají dostatečnou kvalitu a přitom ty telefony jsou některý schopný točit ve 4K. A televize vysílá stále většinu věcí v tom SDčku, 576. V daleko nižším rozlišení. Takže já musím paradoxně ten materiál z toho telefonu downgradeovat, srazit tu kvalitu, abych to mohl odvysílat v tom vysílacím systému. Takže pak já to nechám převést. My na to máme vytvořenou na sdíleném disku složku, kam já zkopíruju soubory, nestarám se o to, a oni automaticky vylezou v jiné složce. Video in, video out. Takže já to nechám převádět, pak přijdu na střižnu a naimportuju si ty převedený do té aplikace na střižně. My střiháme v Avid NewsCutter. Pak to v tom Avidu stříhám. Nebo kdybych měl v notebooku, teď tam je nějaká speciální verze, která potřebuje už ten DV formát, pro to vysílání, samozřejmě do jiné verze by to šlo naimportovat třeba přímo z toho mobilu a až by se ten výslednej, kdybych měl třeba nějakou svou Avid licenci v notebooku, tak to můžu přímo z mobilu naimportovat a pak bych třeba nechal převést tu výslednou minutu a půl. Taz: Takže jinak si převádíš hrubý materiál a ten už zpracuješ v tom potřebném formátu? Resp: Jo. Taz: Na vývoji aplikací se ČT nebo ty nepodílíte? Resp: Nene, jednak si myslím, že to ani není potřeba. Je to lákavé, mít třeba nějakou svoji vlastní aplikaci, že to bude všechno propojený, že ty obrázky se budou třeba přímo uploadovat do nějakýho redakčního systému a tak dále. Ale asi by to bylo všechno složitý v dnešní době, byly by nějaký náklady, a do té míry si myslím, že to ještě tak systémově u nás rozjeté není, aby se to třeba nějak vyplatilo a ty aplikace běžné, co jsou ke koupení, tak si myslím, že to, co potřebujeme, zastanou.
39
Taz: Zmínil jsi tedy aplikace FiLMiC Pro, MoviePro na iOs. Dřív si natáčel taky na Nokii Lumii, jsi psal. To jsou Windows? Resp: Ano. To jsou Windows. A to bylo v rámci takového soutěžního školení, kde jsem byl loni na podzim, taky v Budapešti. A tam se vlastně natáčelo na Nokii Lumia 930, z důvodu, že tu akci sponzoroval Microsoft. Takže bylo v podmínkách, že se musí točit na ty Nokie, ty soutěžní reportáže. Oni nám je také zapůjčili. Oni měli výborný obraz ty telefony, akorát, že tam prostě je problém s tou aplikací. Oni nemají tu aplikaci, kde to jde uzamknout, tady ty věci, co je potřeba. A ještě taky to někde nejde do kupy s externími mikrofony, si úplně nerozumí ty Nokie. Ale přesto, že jsem tam točil na té obyčejné kameře, co tam je, a bez mikrofonu, tak ten výsledek jako byl dobrý, když na to natáčení byl klid. Takže točí dobře, ale jako ty aplikace... Ony jsou nějaké ve vývoji, nějaký Movie Maker Pro. Na střih i jako na natáčení. A my jsme tam zkoušeli nějakou betaverzi, co už jako měla umožňovat to, ale nefungovalo to, nebylo to tak jako jednoduchý, intuitivní, jako třeba MoviePro, FiLMiC Pro. To je třeba nevýhoda těch windowsovských mobilů. Taz: A Androidí aplikace? Resp: Já vím o té Cinema FV5, která umožňuje zase tady to uzamčení. Taz: Ale u vás se nepoužívají. Resp: Ono třeba paradoxně většinou ti interní redaktoři mají vlastní jako služební telefony Androidovské, tuším je to SONY, ale většinou je nepoužívají. Většinou spíš tam je nějaký ten iPhone v redakci, nebo ten iPad, takže když někdo jde točit, tak si vezme to. Jasně, kdyby potřeboval točit něco aktuálně, tak si vezme to, ale spíš by to natočil podle mě na tu normální kameru, co tam je, jako rovnou ta aplikace, ta základní. Já vím, že ta Cinema FV5 je, vím, jak to vypadá, ale nikdy jsem s tím nepracoval, je to na podobném principu. Taz: Takže ti redaktoři už teďka můžou ve svém soukromém telefonu, když nejsou v práci, tak tam můžou mít staženou tu aplikaci, a když něco uvidí, tak to můžou natočit a poslat. Resp: Můžou, samozřejmě. Já prostě půjdu, uvidím, že se tady srazí dvě tramvaje, budu mít volno třeba, tak to natočím, zavolám do redakce: „Posílám vám tady, natočil jsem obrázky sražených tramvají. Třeba se vám to bude hodit. Dneska je všude náledí, bude tady reportáž o tom, jak jsou nehody, tak se vám to může hodit.“ Nebo jim můžu aspoň fotku poslat, jako jestli si třeba netroufnu na video, taky se může hodit. Ano v podstatě tohle je taky taková idea, jak by to fungovalo. Ten člověk je schopný v podstatě odkudkoliv, kdekoliv, okamžitě natočit a poslat. Taz: Je to třeba doporučovaný těm redaktorům, aby si to správnou aplikaci stáhli a měli ji u sebe, když už mají chytrý telefon? Kdyby náhodou. Resp: Většina redaktorů má služební telefon, to jsou ty SONY teď. Tam by nějaký video natočit šlo. Že bychom měli nějaké pravidlo, mějte ho neustále v ruce, kdyby se
40 cokoliv dělo, to ne. Spíš se předpokládá, že už by ten redaktor měl něco zvládnout, minimálně vyfotit nebo krátké video, kdyby se u něčeho takhle objevil. Ono se to samozřejmě nestává každý den, že člověk jako náhodou, kolemjdoucí, se nachomýtne a třeba na něho spadne letadlo, nebo takhle. Myslím, že už by to každopádně měl každý zvládnout, nebo většina lidí, kdyby se něco stalo, aby ten mobil využil k tomu, aby něco natočil a dostal ho do té redakce. Taz: Jaké vybavení je potřeba, když chce člověk natočit kompletní reportáž na chytrý telefon? Resp: Tak samozřejmě, kdyby to bylo úplně základní, tak by mohl stačit telefon, plus třeba sluchátka, které se vlastně dají použít některé jako mikrofon. Takové minimální, aby to bylo k něčemu trošku, tak si myslím, že je prostě stativ. Jednoduchý fotografický stativ stačí, který stojí plus mínus šest set, zatímco profesionální kamerové stativy stojí desetitisíce, tak tady by stačil obyčejný stativ, protože ten telefon je lehoučký. Na to většinou nějaký ten klips na to uchycení, co se přišroubuje na ten stativ. A dobré je, mít mikrofon. Nespoléhat se jenom na ten mikrofon, co už je v tom telefonu, ten interní, ale mít externí mikrofon. Taková levnější varianta je značka iRig, což jsou přímo mikrofony pro tato zařízení a ten základní stojí asi dvanáct set. Což taky je zlomková cena proti profesionálnímu mikrofonu. Samozřejmě vyrábí se i daleko dražší, lepší, teď dokonce Senheisser udělal nějaké mikrofony přímo pro telefony. Nějaká horká novinka. Tak to by samozřejmě bylo daleko lepší, ale ten základní set, co je dostatečný pro tu reportáž, to je stativ, co stojí šest stovek, mikrofon, co stojí dvanáct stovek, telefon, co stojí patnáct tisíc. Takže řekněme do dvaceti tisíc je to vybavení na tu reportáž potřebné. Kdežto když jede klasický štáb, tak kromě toho, že tam místo jednoho člověka jsou dva lidi, tak mají s sebou kameru za 700 tisíc, stativ za 80 tisíc a zvukovou sadu za 70 tisíc. Takže za jedno vybavení klasické by se pořídilo třeba dvacet, třicet sad na mobilní žurnalismus, což si myslím, že je taky dost podstatná výhoda tady tohoto, čistě ten ekonomický aspekt, kolik třeba to vybavení stojí. Taz: Máte už zakoupené takové vybavení? Stativy, externí mikrofony? Resp: První stativ a mikrofon jsem si kupoval sám. Teď už máme v redakci, ve většině redakcí regionálních by to mělo být, vždycky alespoň jedno to zařízení, ten telefon nebo ten iPad mini, stativ, držák na stativ a ten mikrofon iRig. My jich máme několik, v Ostravě jich taky mají víc i v Praze jich taky mají víc. Pak si myslím, že ne asi ve všech zatím, ale i v těch regionálních studiích, co jsou po těch jednotlivých krajích, tak tam třeba jako ve většině mají alespoň jednu takovou sadu. Otázka je, jak často to využívají. Taz: Jaké výhody z toho používání mobilního žurnalismu pro Českou televizi plynou? Resp: Hlavní výhodou je ta rychlost, rychlost a jednoduchost, jak můžeme ten obsah prostě dostávat okamžitě do vysílání. A samozřejmě ten ekonomický aspekt, který se projeví víc až v budoucnu, až to bude víc nějak systematicky zařízené. Je to rozdíl, jestli vybavení pro štáb stojí milion nebo dvacet tisíc. To jednoznačně bude muset hrát roli do budoucna, zvlášť když většina médií má tendenci snižovat náklady a tak dále. Takže to je důležité. Do budoucna taky daleko větší roli pro všechna média také budou hrát sociální sítě, i když v té České republice se to tolik nerozvíjí, mají nějaký facebookový profil, maximálně na Twitteru, ale třeba ty ostatní sítě už ty média moc nevyužívají, ale
41 třeba to je taky úplně ideální platforma na to, na nějaké krátké rychlé aktuální zprávy, má třeba na to Vine, ta sociální síť na třeba ta šestivteřinová videa. BBC používá Instagram, že tam dává krátké zprávy, dvacet vteřin videa s nějakými titulky, popisky. Tak to si myslím, že do budoucna bude další významný kanál jak pro televizi, tak pro ta ostatní média. Na to si myslím, že je ten mobilní žurnalismus úplně ideální, protože to je pořád kamera, která je zároveň i počítačem a tím zařízením na odesílání. Takže já natočím video teď, něco se tady bude dít a vložím to na Twitter televizní tady v Brně. Bude to okamžitě, nebude to čekat na nějaké zprávy, protože samozřejmě, zvlášť ta mladší generace už čím dál častěji ty zprávy, i televizní, nehledá tak, že si pustí od šesti televizi, ale chce je hned a hledá je na internetu. Lidi sledují televizi jako na internetu, i klasickou. Takže myslím, že to bude významný kanál, tyto sociální sítě a různé tyto kanály. A pro to je ten mobilní žurnalismus úplně vhodný. Kdybych to natočil na normální kameru, musím jít do redakce, musím to natáhnout, nebo musím mít přenosový vůz, abych to odeslal. Nebo nějaký teď jsou batohy na přenosy, což jsou zařízení, který vytvoří takový jako, je tam třeba 6–12 SIM karet různých operátorů a ono to spojí tu sílu mobilního internetu a umožňuje to ten obraz z té kamery vysílat jakože živě, nebo jako z toho záznamu. Ale furt je to všechno takové složité, drahé. Tady s tím telefonem je prostě možné všechno odkudkoliv. Ono se tomu vlastně někdy říká, že to je, že smartphone je švýcarský nůž pro žurnalisty. Švýcarský nůž tam má vývrtku, má tam pilku. Samozřejmě, že když si koupím velkou pilu, že bude lepší než ta malá pilka. Když si koupím pořádnou vývrtku, tak bude lepší než ta vývrtka, co je na tom noži. Ale tady to mám všechno v jednom. A to je tak stejně jako s tím mobilem. Já tady mám diktafon, ty mě tady nahráváš na mobil, nemusíš mít diktafon, dřív novináři nosili všichni diktafony, nějaké magneťáky. Máš tam foťák, kameru, máš tam vlastně přenosový vůz, přes který to pošleš, máš tam vlastně internet, takže to máš místo počítače, když potřebuješ něco najít. Takže je to švýcarský nůž, a to si myslím, že bude do budoucna čím dál tím víc důležitý. Taz: Napadá tě ještě nějaká další výhoda, kterou to má? Resp: Mě třeba osobně baví to, že jsem zároveň jako kdyby kameramanem a redaktorem a ideálně někdy, což třeba běžně tolik příležitost nebývá, protože máme stálé střihače, co jsou na těch střižnách, že si to můžu jít prostříhat někdy sám. Mně to prostě vyhovuje, že nad tím mám kontrolu od začátku do konce, nad tou reportáží, už třeba můžu přemýšlet o tom textu, který tam chci uvést, podle toho natáčet ty záběry, podle toho, co vím, co se mi podařilo natočit a vím to jako přesně, protože jsem si to točil sám, tak pak můžu dávat dohromady nějaký ten text, ten scénář té reportáže a pak přesně už stříhám, protože vím, co mám natočený, vím jak jsem si to napsal, vím jak si to prostříhám. Takže mně to vyhovuje, to mě baví, že si to tak celý udělá člověk, že to je one man show. Že se na tom nepodílí redaktor, kameraman, střihač. Podle mě i to je výhoda. Taz: Když redaktor normálně natáčí se štábem reportáž, tak jasně, kameraman si natáčí prostřihy, ale ten redaktor mu taky může říct, natoč mi, potřebuju tam tohle. A tomu střihači taky říká, jak to má rozstříhat. Resp: Určitě, ale je to takový vždycky, třeba se stane, něco tam řeším, řeknu kameramanovi, natoč mi tamto, ale třeba jsme se špatně pochopili. Já mám představu, že mně to natočil na dva obrázky, jenom širokým a pak v detailu. A pak zjistím, že on tam má jenom jeden nájezd a já jsem počítal už v té hlavě, protože jsem myslel, že to
42 bude tak, tak už jsem počítal, že to do toho střihu bude tak, teď na té střižně zjistím, vždyť já to tam vlastně takhle nemám. Takhle přesně odpadá nějaká ta komunikace, vysvětlování, ale jakože je to lepší podle mě. Ne na všechno, ne vždycky, někdy by to na toho člověka bylo moc, ale to už jsou zas ty nevýhody, ke kterým se dostaneme. Tak nevýhodou jsou předsudky, hodně lidí má předsudky, přijde jim to nepravděpodobné. A to jak třeba, možná i víc lidi opravdu víc přímo z té televize, z těch médií, co jsou zvyklí, už třeba pracují delší dobu, tak prostě jim to přijde, proč by to mělo, že je to nějaká zrada poctivosti toho řemesla. Že by měla být ta velká pořádná kamera, drahá. Jak kdybychom někoho tím podváděli, že točíme jen na telefon. Že prostě takhle by to nemělo být. Tak to je taková ta nedůvěra k tomu hodně. Taz: Taková ta vnitřní, v té organizaci, mezi profesionály? Resp: No, no. Taz: A pak je tam ale i ta vnější, od těch respondentů. Resp: Ta právě paradoxně mi nepřijde tolik, jak bych to čekal. Oni se právě na to všichni ptají, co tomu ti lidi řeknou, když prostě přijdeš točit s mobilem. Nevím, jestli jsou lidi už v dnešní době prostě zvyklí, ale oni... Oni se podiví třeba: „Jé to už točíte na tohle, jo? A co to je a co to máte?“ A kdo tomu rozumí trochu víc, tak: „Jé, to je kolikátka?“ Jako za typ toho telefonu a tak dále. Ale jako že by někdo jako prostě řekl: „To si ze mě děláte prdel, jako, mě nebudete točit s mobilem, jako.“ To se mi nestalo, prostě. Buďto ti lidé to úplně přejdou, nebo se spíš ze zajímavosti zeptají, že je to zaujme. Taz: Takže myslíš, že kvalitu získaného zpravodajského materiálu to neovlivní? Třeba tu jejich výpověď, protože se chovají jinak před tím telefonem? Resp: Já si myslím, že naopak to možná může být někdy i plusem, že místo nějakého třeba dvou, někdy až tříčlenného štábu, co někdy jezdí. A velké kamery a světla a tak, teď přijede jen jeden člověk a má vlastně mobil na malém stativu, možná i toho člověka může zbavit nějaké nervozity. Že to je takové jako intimnější, takové jako diskrétnější, nějaký ten jako vztah. Takže to možná může být na některé věci vhodnější, nějaké třeba citlivé věci. Nebo třeba Al Jazeera dokonce natočila celý dokument, asi půl hodinový, v Sýrii v roce 2012 na iPhone, protože jako říkali, že to bude bezpečnější, než se tam pohybovat jako klasický štáb. To byly takové různě napůl tajné záběry z auta, všechno na iPhone a byl z toho půl hodinový dokument. Taz: Jaká je kvalita audiovizuálního materiálu z telefonů? Resp: Ono to nelze říct jednoznačně. Co se týče rozlišení a optimálních podmínek natáčení, tak to může být, tak se z toho dají natočit úplně dokonalé záběry. Ale to není možné vždycky. Třeba pokud k tomu ten člověk nemá nějaké světlo nebo tak, tak obecně ty telefony točí hůř, když jsou horší světelné podmínky. Tak jsou na to daleko citlivější, než třeba ty velké kamery, co mají lepší čipy a tak dále. To je třeba nevýhoda. Je to hodně citlivé na nějaké otřesy. Proto je dobré mít to stabilní. I proto, že je to tak
43 jednoduché, tak jen tak v ruce se třeba neudělá tolik stabilní záběr, jak třeba s kamerou na rameni. To je taková otázka spíš dovednostní. A říkám, hodně problém, si myslím, že je ten převod. Že prostě to musíme převádět pořád. Že třeba někdy vidím, že ten materiál, co jsem si natočil, a v tom klipu, co jsem si naimportoval do počítače, to vypadá pěkně. Pak my to zkonvertujeme, že to třeba snížíme z nějakého toho hádéčka na ten PAL a ještě vlastně musíme překlopit ten formát progressive, těch obrázků rovných za sebe, na ten interlaced, ty prokládané obrázky, což vlastně je ten televizní formát. Tak i tím mi přijde, že ten obraz prostě ztrácí někdy i tu kvalitu. Ale připadá mně, že fakt zatím daleko víc ten obraz ztrácí tu kvalitu tím převodem, než kdyby ve skutečnosti jako opravdu ty mobily natáčely špatně. Problém je v tom, že to neumíme dostatečně dobře převést anebo že možná už ten formát, ve kterém už se vysílá, podle mě v celé Evropě, někde je to tedy v hádéčku, ale je to furt ty prokládané obrázky a tak, že už možná ten formát je takový prostě jako oldies na to že si s tím ty telefony nerozumí. Ale jinak si myslím, že jak jsou dobré podmínky, když to člověk umí používat, má na to to vybavení, tak prostě ta kvalita je bezproblémová. A navíc dost často je to využitelné díky té pohotovosti v situacích, kdy prostě ta kvalita je až na druhém místě. Perfektní technická kvalita je na druhém místě, na prvním místě je ta aktuálnost. To, že prostě budu to mít natočené, to že to okamžitě dostanu do vysílání, do redakce, na internet. A to, že to v tu chvíli se bude třeba lehce třást, nebo tam nebude to úplně krásně vypadat, jak by mohlo, to v tu chvíli není důležité. Důležité je, že to v tu chvíli je natočené, a to je podle mě ta přednost. Taz: Jakou natáčecí techniku nemůžeš využít na tom telefonu oproti profesionální kameře. Resp: Většina telefonů nemá zatím optický zoom, takže vlastně neumožní dělat takové ty nájezdy, odjezdy, což si myslím, že nevadí, protože to si myslím, že to je zbytečně někdy nadužívané. A že si myslím, že se bez toho dá obejít. Já čistě teoreticky, pokud mám jenom to základní vybavení, takový ten stativ, mikrofon a tak, tak většinou tu reportáž skládám ze statických záběrů. Spíš si hledám ten pohyb v tom obraze, nebo tím, jak měním úhly, jak to pak na sebe nastřihnu, než abych dělal nějaké švenky. Třeba kdybych měl o něco dražší stativ, nebo se dá koupit různé vybavení. Dokonce máme jedno v redakci, ještě jsem to pořádně neozkoušel, tak něco jako steadicam, to je takový jako držák do ruky, který má na sobě nějaké jako závaží, ono to je prostě jako vyvážené, že by to teoreticky, takhle, můžeš s tím dělat pohyby rukou a můžeš s tím opravdu takhle dělat záběry, které třeba ani s tou kamerou neuděláš. Taz: Ty jste pořídili vyloženě pro ty telefony? Resp: Ano. Ony jsou samozřejmě v různých cenových relacích, my jsme pořídili to nejlevnější, já jsem to zkoušel zatím úplně asi jen dvě minuty. Moc se mi to nedařilo nastavit tak, aby to drželo správně, ale je to spíš o vyzkoušení. Asi by to mělo fungovat, předpokládám. Nebo jsou i dokonce kamerové, jak kdyby kamerové jeřáby pro telefony. Že to je na tyčce a jdou takové různé záběry s tím dělat, skoro až filmového typu, které naopak redaktor s klasickou kamerou velkou by neudělal, pokud by neměl jeřáb na velkou kameru, který už stojí zase ale šílené prachy a tady na ten telefon by koupil jeřáb třeba za šest tisíc. V uvozovkách jeřáb.
44 Taz: Takže výhoda toho je, že můžeš pořídit záběry z míst, kde ty se s tou velkou kamerou třeba nedostaneš? Úzká mezera, strčit to mezi knihy do knihovny. Resp: To je další věc. To jsou takzvané money shots, takové jako záběry, co jako fakt mají nějakou jako cenu. Protože to jsou fakt přesně tak, to jsem ti posílal nějakou reportáž tu zahraniční, jak tam vařili to kafe? Třeba tam barista jde nasypat zrnka do toho kávovaru. Takže on jde, pak to takhle nahne, no a pak už ten telefon je vevnitř a dopadá to na to. Nebo můžu točit člověka, co si jde vzít něco ze skříně, já ten mobil dám do té skříně a ona se ta skříň takhle otevře. A bude to zas takový záběr. Položím ho na zem, dám na něj skleničku, začnu nalévat džus, sklenička bude prázdná, a bude to takový super záznam, který s kamerou bych jen tak neudělal. To je samozřejmě přidaná hodnota, netradiční záběry se s tím dá spousta, je to pak o nějaké kreativitě jednotlivce, ale dá se třeba spousta věcí. Taz: Používáte pro tyto money shots taky GoPro nebo nějakou jinou malou kameru? Resp: No, někdy se používá, no. Jakože když jdu točit s mobilem, tak už neřeším GoPro. Ale třeba kolega z Plzně, David Havlena, ten se to snažil hodně používat. Že také dělali s tím GoPrem. Že to třeba hodili do půllitru a točili tam pivo. Klasicky pod vodu, připevní se kamkoliv, takže to GoPro je možná na tyto věci vhodnější, má třeba lepší uchycení. Ale to se dá i s tím mobilem, to přidělám na kolo. GoPro je taková alternativa. Akorát zas člověk když natáčí, tak musí mít jednak tu kameru a jednak ještě to GoPro. U toho telefonu mám jako zase všechno v jednom. I když GoPro má zase své výhody oproti tomu, na nějaké určité věci. Taz: Když natáčíš celou reportáž sám, jak se dá uhlídat obrazová a zvuková kvalita – při stand-upu, při synchronu nebo i tak obecně? Resp: Jako to je někdy problém, že, se to možná nezdá, ale je problém se v tu chvíli, když třeba točím rozhovor, opravdu se soustředit jednak na to, aby ten člověk tam byl dobře, aby mně nevylezl z obrazu, abych já tam neměl moc nějak strčenou ruku s mikrofonem, aby se tam něco nedělo a zároveň přemýšlet nad tím, co mně vlastně říká a co já se ho mám dál zeptat a jestli už vlastně jsem se dozvěděl to, co jsem chtěl a řekl mi to, co už jsem chtěl slyšet. Jako je to náročné, je to jako fakt asi, asi úplně každý den, kdybych měl točit prostě každý den jenom takto, tak by to jako bylo hodně náročné. Fakt je to těžké to zvládat obojí naráz. Dá se to, ale je to fakt jako nápor. Takže já to spíš jako využívám, že střídavě jako točím s kameramanem a pak točím sám jako různě. Častěji točím s kameramanem. Ale jakože dá se to, je samozřejmě náročné. U těch stand-upů, já jsem je dělal málokdy, nějaké už jsem taky dělal, většinou jsem dělal bez stand-upů tyto reportáže. Ale tak jako člověk odhadne, jak se má postavit, nějak si to nastaví plus mínus třeba tu ostrost podle vzdálenosti, třeba nějaký jiný bod si najde, nějak to tak odhadne, nahraje to, zkusí, podívá se, zjistí, ahá, stál jsem moc vlevo, stál jsem moc vpředu. Nebo ideálně kdyby tam někdo byl, tak bych ho poprosil, ať se tam postaví jako model, podle toho to nastavím a pak si půjdu stoupnout místo něho. Jde to využít, ty telefony mají i tu přední kameru, kde vlastně se vidím na tom displeji jako v tom náhledu, ale ta samozřejmě není tak dobrá jako ta hlavní kamera. Možná se podívat v tý přední kameře, podle toho to nějak zhruba nastavit, ona je zas trošku jinak umístěná, ale jako jde to, jsou takové různé pomůcky jak ten stand-up vyřešit, no. Ale je to samozřejmě těžší, než kdyby na to byli dva.
45
Taz: Má mobilní žurnalismus v České televizi ještě nějakou naději k rozvoji? Třeba v porovnání se zahraničím. Resp: Já myslím, že jo. Paradoxně, i když jsme to tady dělali hodně v improvizačních podmínkách, tak si myslím, že jako stejně ty moje reportáže první, že byly jedny z prvních jako v rámci té Evropy. Že jsme chytili ten začátek toho trendu. A i teď, kdy vlastně, co je výhoda třeba toho BBC, toho RTÉ TV nebo té Al Jazeery, že tam to už mají daleko více systematicky uchopené, tady je to hodně improvizace o tom kdo na to má chuť, kdo o to má zájem, tak i tak si myslím, že nejsme nějak extra pozadu. Ale samozřejmě do budoucna by to bylo dobré podchytit to prostě systematicky, určit prostě situace, na které se to bude prostě využívat, dát nějaká třeba pravidla pro to školení, ať je to zas nějaký systém toho školení a nějaký systém toho používání, že třeba se bude vědět, že jako ze začátku i nějakou kvótou jako, aby se každý týden natočila v každé redakci alespoň jedna reportáž, to mě teď tak jako napadá, protože tím se to nejvíc člověk naučí, jako, když to bude zkoušet, zkoušet, zkoušet, a postupně i ostatní zjistí, že ten výsledek je dobrý, i ti, co k tomu nemají důvěru, najdou se lidé, které to začne třeba víc bavit. Jako není to pro každého. Na tom zahraničním školení, jak jsem byl já, tak tam později byli ještě další asi tři lidé z Brna a z toho asi tak jako jedna kolegyně, ta jako už něco točila od té doby. A ti dva, jedna říkala, že chce, ale nakonec vlastně ani nějak nenatočila a jeden kolega říkal, že to pro něho není. Že se chce soustředit na tu svou redaktorskou stránku a že by měl moc jako starostí s tím a že by pak nebyl s tou reportáží spokojen. Ale jakože ti lidé, co o to mají zájem, určitě to nějak rozvíjet systematicky, do budoucna to má rozhodně svůj smysl. Taz: Myslíš, že může dojít k nějaké technologické změně, která může převod do toho televizního systému zlepšit, aby se nesnižovala kvalita? Nebo jestli se musí změnit celý redakční systém. Resp: Já tomuhle tolik nerozumím, těm technickým věcem, možná by to šlo, líp vyladit ten převod, nebo i ty telefon, ty typ od typu natáčí čím dál tím lépe a kvalitněji. A hlavně, zmiňovals to DNPS, tak ono se mluví už dlouho o tom, že bude nový redakční systém, DNPS2, otázka je, kdy tedy bude, ale to by pak mohlo umožňovat teoreticky přímo z toho mobilu do DNPS nahrávat, to video odesílat. Což by byl další posun, zrychlení, odpadla by spousta věcí, takže určitě, jenom by to mělo být lepší všechno. Jak teď třeba dlouho byl problém s tím mobilním internetem strašný, že u nás byla mizerná kvalita toho mobilního internetu, že byl problém ty obrázky odeslat mimo velká města, byl problém udělat živý vstup mimo krajská města. V tuto chvíli už je skoro všude LTE, takže když už je pak telefon, který to LTE podporuje, tak už to je něco jiného. To se dá rychleji posílat všechno. Takže to si myslím, že celkově tyto technologické možnosti tomu půjdou naproti, aby se to dalo využívat víc a víc. Taz: Je možné, že uvidíme nějaké reportáže natočené chytrým telefonem i v celostátní relaci, třeba v Událostech? Resp: V Událostech podle mě zatím nebyla žádná reportáž vysílaná, protože tam obecně jsou přísnější pravidla, co tam může, co tam nemůže, protože je to nejprestižnější relace, tak asi je tam opatrnost, řekněme. Ale myslím, že to jako taky nemusí platit věčně. Že pak akorát stačí, když se něco povede a buď to bude výjimečné tím, že to bude tak prostě aktuální, že to bude jedno, na co to bylo natočené, nebo to bude natolik pěkné, že
46 to ani vadit nebude. Ale zatím je to takové, že když se třeba jako nás nějaká reportáž točí a že by ji jako mohli chtít do Událostí od nás, tak chtějí, aby se to radši točilo normální kamerou, aby pak ty Události nedostaly strach a neřekly: „My to teda nechceme, my si radši vezmeme něco jiného, protože to točíte na mobil.“ Ale je to podle mého otázka jako spíš takové osvěty, řekněme. Musí to být teda jako povedené, ale podle mě není důvod, aby nebyla reportáž natočená na mobil. Samozřejmě když budu točit nějaký soud, tak tam na to se ten mobil nehodí, ani jako technicky, tam někoho budu pronásledovat po chodbě, budu chtít nějaké vyjádření, tak na to je lepší ta klasická technika, než ten mobil. Ale podle mě to je určitě možné a podle mě se to tak stane. Taz: Takže zatím se ty materiály z mobilu nejčastěji dostávají na ČT24 do Zpráv a do Událostí v regionech? Resp: Ano, Události v regionech nejčastěji a Zprávy na ČT24. Já jsem měl příspěvek, jak jsou ty Události v kultuře. V podstatě ano. Čtyřiadvacítka a Události v regionech. Taz: Věděl bys, jak to s mobilním žurnalismem vypadá v zahraničí, třeba právě ve veřejnoprávních televizích? Resp: Tak právě irská RTÉ točí kompletní reportáže. BBC má propracovaný systém školení, vyškolili už stovky redaktorů. Myslím, že tam dokonce každý redaktor dostal smartphone, takže by měl být schopný točit, samozřejmě ne všichni točí. Třeba britská Sky News, zpravodajská televize, ta hodně využívá telefony na živé vstupy. Hodně to využívá Al Jazeera. Ta prostě opravdu, jak na reportáže, tak oni mají hodně na ty sociální sítě. Na různé facebookové profily, nějaká kratší videa, natočili celý ten dokument. Pak většinou, je to spíš otázka, ne samozřejmě všude, vím, že francouzská televize teď dělala několik běhů ve spolupráci s tím CIRCOMem těch školení jako systematických. Jinak to bývá hodně o jednotlivcích, byl na tom školení, nadchl se pro to, baví ho to, zkouší to. A nevím jak je to v Americe, ale tam počítám, že to taky používají americké televize, ale nevím to takhle přesně.
