UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, katedra ţurnalistiky
Veronika Veselá
BBC Radio 7 − veřejná služba dětskému posluchači Bakalářská práce
Praha 2010 1
autorka práce: Veronika Veselá vedoucí práce: PhDr. Václav Moravec oponent práce: PhDr. Josef Maršík, CSc. datum obhajoby: 2010
hodnocení:
2
Bibliografický záznam VESELÁ, Veronika. BBC Radio 7 − veřejná sluţba dětskému posluchači. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, 2010. 56 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Václav Moravec
Anotace Bakalářská práce mapuje dětské vysílání na sedmém digitálním rozhlasovém okruhu veřejnoprávního vysílatele British Broadcasting Corporation − BBC Radia 7. Představuje BBC Radio 7 obecně jako novou digitální stanici vysílající od prosince 2002, její historii aţ po současnost, vymezuje formát a zaměření BBC Radia 7, její poslechovost a výši rozpočtu. Charakterizuje programovou skladbu BBC Radia 7 a typ programu. Blíţe se věnuje charakteristice pořadů pro děti, které BBC Radio 7 vysílá. Podobně analyzuje zpravodajskou relaci pro děti World News for Children − strukturu, ţánrovou pestrost, tematickou skladbu zpráv, jazyk, způsob zpracování.
Annotation The object of this dissertation is to map out broadcasting to children on the BBC’s public digital radio channel, BBC Radio 7. First, it will introduce BBC Radio 7 as a new digital radio station, that has been broadcasting since December 2002, whilst referring to BBC Radio's 7 history, it's programming and programm format and it's weekly reach and budget. Furthermore, the dissertation focuses on the characteristics of programmes aimed at children, that BBC Radio 7 broadcasts. Equally, it closely analyzes BBC World News for Children, the news bulletin created for children − it's structure, the scope of news topics, the substance of the news stories, it's language and the way the news are made.
Klíčová slova Děti, rozhlas, vysílání, BBC Radio 7, zpravodajství, dětské pořady
Keywords Children, radio, broadcasting, BBC Radio 7, news, children's programming
3
Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedené prameny a literaturu. 2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia. 3. Prohlašuji, ţe tato práce obsahuje bez anotací, titulní strany a příloh více neţ předepsaných 63 000 znaků.
V Praze dne
Veronika Veselá
4
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Honzovi Švelchovi za pravidelné diskuze o tématu své práce a svému konzultantovi PhDr. Václavu Moravcovi za závěrečnou konzultaci. Dále všem těm, kteří přispěli dobrou radou i těm, kteří mě při psaní práce morálně podporovali.
5
Bakalářská práce
BBC Radio 7 − veřejná sluţba dětskému posluchači
Obsah Úvod
5
Kapitola 1 Děti jako posluchači
7
1. 1 Historický vývoj vztahu dětí k rozhlasu
7
1.2 Rozhlas jako hudební médium
8
1.3 Současná situace
10
1.4 BBC Radio 7 a dětský posluchač
11
Kapitola 2 BBC Radio 7
11
2.1 Historie
11
2.1.1 Počátek rozhlasového digitálního vysílání v UK
11
2.1.2 BBC Radio 7 v letech 2002−2010
13
2.1.3 Kauza Oneword
15
2.2 Formát a zaměření
18
2.3 BBC Radio 7 a veřejný zájem
18
2.3.1 Podpora tvořivosti a kulturních úspěchů
19
2.3.2 Podpora vzdělávání a učení
19
2.3.3 Reflexe anglických národností, regionů a komunit
20
2.3.4. Využívání potenciálu rozvíjejících se komunikačních technologií
20
2.4 Poslechovost
21
2.5 Rozpočet stanice
22
2.6 Technologická dostupnost
22
Kapitola 3 Programová charakteristika BBC Radia 7
23
3.1 Typ programu
23
3.2 Programová skladba
24
3.2.1 Komedie a drama
24
3.2.2 Faktografické vzdělávací pořady
25
3.2.3 Pořady pro děti
25
3.2.3.1 Typ pořadu
26 3
Bakalářská práce
3.2.3.2 Znělky a zvukové upoutávky
26
3.2.3.3 Webová prezentace
27
3.2.3.4 CBeebies
27
3.2.3.4.1 První část bloku, 6:00−7:00
28
3.2.3.4.2 Druhá část bloku, 7:00−8:00
29
3.2.3.5 Big Toe Books
29
3.3 Interaktivní pořady
30
3.4 Programová struktura
30
Kapitola 4 Analýza zpravodajské relace World News for Children
32
4.1 Obecná charakteristika
32
4.2 Historie dětských zpravodajských relací na BBC Radiu 7
33
4.3 Mediální prezentace
33
4.4 Příprava relace
34
4.5 Obsahová analýza
34
4.5.1 Struktura
34
4.5.2 Žánrová a zvuková pestrost zpráv
36
4.5.3 Témata
37
4.5.4 Jazyk
39
4.5.5 Vzdělávací charakter
40
4.5.5.1 Pravidelné otázky
40
4.5.5.2 Vzdělávací vsuvky
40
4.5.5.3 Téma týdne
40
4.5.6 BBC News School Report
41
4.5.6.1 Průběh
41
Závěr
43
Resumé
45
Seznam obrázků a tabulek
46
Použitá literatura
46
Seznam příloh
51
Přílohy
52 4
Bakalářská práce
Úvod Práce se zabývá dětským vysíláním na sedmém okruhu rozhlasu britského veřejnoprávního vysílatele British Broadcasting Corporation − BBC Radia 7. Vysílání pro děti povaţuji za podstatnou a nedílnou součást veřejného vysílání, a to ze tří důvodů. Zaprvé, vysílatel veřejné sluţby1 je ze zákona povinen vysílat pro všechny skupiny obyvatel mj. i se zřetelem na věk. Zadruhé, dětský posluchač, zpravidla opomíjený zájmy komerčních rádií, je odkázán pouze na vysílatele veřejné sluţby. Zatřetí, rozhlas jako médium veřejné sluţby by se měl ve svém vlastním zájmu snaţit získat si posluchače v co nejútlejším věku a vychovávat si tak část svých stálých posluchačů. Proto by se veřejnoprávní vysílatelé měli snaţit uspokojit poptávku dětí různých věkových skupin po kvalitní tvorbě jim určené. BBC Radio 7 vzniklo v roce 2002, své vysílání zahájilo 15. prosince jako poslední z pětice nových digitálních okruhů BBC rádia. Jeho hlavním posláním bylo od počátku vysílat výhradně mluvené slovo, především ţánry komedie a dramatu, a pořady pro děti; BBC Radio 7 nevysílalo nikdy ţádnou hudbu nebo zpravodajské pořady, s výjimkou vysílání určeného dětem, které obsahuje jak písničky, tak zpravodajskou relaci určenou dětem. Právě na základě poslechu zpravodajské relace pro děti jsem se rozhodla pro toto téma. Rozhlasové zpravodajské relace pro děti jsou vzácné, česká rádia ţádnou podobnou relaci určenou dětem nevysílají. Televizní zpravodajské relace jsou uţ běţnější, např. ČT1 vysílá od ledna 2010 Zprávičky. Hlavním cílem práce je tedy obsahová analýza dětské zpravodajské relace BBC rádia, dále pak programová charakteristika pořadů pro dětského posluchače v programu BBC Radia 7. Úvodní teoretická kapitola se snaţí popsat vztah dětí k rádiu na základě jeho historického vývoje a proměny, které doznal po příchodu televize. Právě masové rozšíření televizního vysílání mělo za následek, ţe se pozornost dětí, a nejen jeich, přesunula od rozhlasových pořadů k televizním a rozhlas se začal profilovat jako hudební médium. To se projevilo i na pořadech mluveného slova určených dětem, jejich částečném vymizení a opětovném znovuoţivení v nedávných letech. Druhá kapitola se soustředí na popis sedmého okruhu rádia BBC, náplň jeho vysílání, jeho poslání a závazky vůči plátcům licenčního poplatku. Snaţí se podat obecný popis BBC Radia 7, přiblíţit jeho historický vývoj, oblibu u posluchačů a výši rozpočtu.
1
Vysílatelem veřejné služby myslím vysílatele ze zákona, v UK je to BBC, v ČR veřejnoprávní ČRo a ČT.
5
Bakalářská práce
Třetí kapitola nabízí programovou charakteristiku BBC Radia 7, zabývá se typem programu, programovou skladbou a strukturou. Představuje škálu pořadů a ţánrů, s kterými se posluchač na stanici setká. Zastavuje se u dětských pořadů, které podrobněji charakterizuje. Profilace BBC Radia 7 je přitom celou dobu jasně daná; je to rádio vysílající převáţně komedii a drama, jak hlásí i jingle2 stanice. Konečně čtvrtá kapitola analyzuje zpravodajskou relaci pro děti World News for Children, dále podává přehled o historickém vývoji zpravodajských relací na BBC Radiu 7 a popis vzniku této. Na zpravodajské relaci je zajímavé, ţe ji prezentují dospělí, a ne děti, jak to obvykle bývá, i kdyţ děti jsou do relace pravidelně zapojovány jako respondenti. Děti ale dostávají na BBC moţnost zapojit se do tvorby zpráv a reportáţí, a to jednou za rok během zpravodajského dne, kterého se účastní i mnou analyzovaná zpravodajská relace, nebo v průběhu roku prostřednictvím členství v Press Pack klubu. Při psaní práce jsem se potýkala s nedostatkem odborné literatury zabývající se současným vztahem děti − rozhlas. Několik diplomových prací zmapovalo dětské vysílání na druhém okruhu Českého rozhlasu − ČRo 2 Praze, a to jak jeho historický vývoj, tak současnou nabídku pořadů. Existuje řada odborných prací, které se zabývají vztahem dětí a nových médií, ještě více prací se zabývá vztahem dětí a televize; tyto práce jsou často zaměřeny na psychologický aspekt − zkoumají vlivy, které média na děti a jejich vývoj mají. Nepodařilo se mi ale najít ţádnou současnou studii, která by se primárně zabývala vztahem dětí k rozhlasovému vysíláním. Zdá se, ţe o výzkum primárně zaměřený na dětského posluchače, ať uţ z jakéhokoliv důvodu, není zájem. Děti přitom vţdy patřily k věrným posluchačům rádia: „Děti a mládež byly vždy věrní fanoušci rádia (a zároveň terč rozhlasové reklamy). Od dětských pořadů vysílaných ve zlaté éře rádia před příchodem televize přes nástup rock'n'rollu až k dnešní dietě vzdělávacích a zábavných pořadů, rozhlas vždy byl a je pevnou součástí života mladých.“ (Scharrer, 2004: 318)
Samotné empirické studie, které by mapovaly, jak děti média uţívají jsou velmi vzácné. Děti jsou navíc často vynechávány z běţných populačních výzkumů, to ale neznamená, ţe by o ně nebyl mezi veřejností zájem; všimla si toho Sonia Livingstone:
2
Jingle je nápadný, charakteristický, zpravidla několikasekundový hudební nebo jiný akustický signál, který posluchače upozorňuje na vysílání určité rozhlasové stanice nebo zahájení vysílání pravidelného pořadu. Vedle identifikační funkce plní rovněž v programové skladbě funkci interpunkční − odděluje jednotlivé úseky vysílání. V průběhu vysílacího dne se proto opakuje podle potřeb. (Maršík, 1999: 15)
6
Bakalářská práce „Překvapivě, existuje značný rozpor mezi vysokým zájmem o to zjistit, jak děti a mládež konzumují média, a nedostatečným množstvím empirických studií na toto téma.“ (2002: 3)
BBC, na kterou jsem se obracela s prosbou o materiály k mé práci, bohuţel ţádné nedodala. Důvod uvedla ve své oficiální odpovědi3. Právě kvůli nedostatku studií zabývajících se dětmi a jejich poslechovými návyky ve svém teoretickém úvodu, zaměřeném na způsob, kterým děti rozhlas uţívaly a uţívají, čerpám převáţně ze studií amerických.
Kapitola 1 Děti jako posluchači 1.1 Historický vývoj vztahu dětí k rádiu Postavení rozhlasových pořadů pro děti se od počátků existence rádia výrazně proměnilo současně s tím, jak se vyvíjela další média, která vzájemně soutěţila o pozornost dětí. Rádiu, dříve nedílné součásti kaţdodenního ţivota dětí, se dnes dostává malé pozornosti ve srovnání s ostatními médii. Přesto rozhlas ve vztahu k dětskému posluchači prokázal podivuhodnou adaptabilitu a ţivotaschopnost. Ve zlaté éře rádia ve 30. a 40. letech dvacátého století, před příchodem televize, byl rozhlas masově poslouchán dětmi, které po škole utíkaly domů, aby mohly soustředěně poslouchat svůj oblíbený pořad. Rozhlasové stanice ve Spojených státech od 17:00−18:00 vyhrazovaly dětem tzv. dětskou hodinu (Children's hour). Popularita dětských pořadů se projevila na jejich četnosti; např. v New Yorku vzrostl počet pořadů určených dětem mezi lety 1928−1934 ze tří na padesát dva (Haejung, 2001): „Ve 30. a 40. letech rádio vzkvétalo, mohli jste najít celé rodiny, jak sedí u svého rozhlasového přijímače a poslouchají své oblíbené zprávy a pořady.“ (Haejung, 2001: 10)
V roce 1937 americká studie zaměřená na děti ve věku 9−18 let zkoumala programové preference. Studie ukázala ţe skutečnost, zda děti poslouchají pořad, nebo ne, z velké části ovlivňovala doba, ve kterou byl vysílán; tak např. pořady vysílané ve večerních hodinách o víkendu patřily mezi nejvíce zmiňované. (Haejung, 2001) Další studie z roku 1951 ukázala rozdílné preference při výběru pořadů s ohledem na pohlaví a věk. První dva nejoblíbenější typy pořadů byly komedie a hry s tajuplnou zápletkou, 3
viz příloha č.1
7
Bakalářská práce
a to bez ohledu na věk a pohlaví (s výjimkou chlapců z pátých tříd, jejichţ nejoblíbenějším ţánrem byl western). Rozdíly se projevily aţ ve třetím nejoblíbenějším pořadu: dívky dávaly přednost dramatu a hudbě, zatímco chlapci dobrodruţným pořadům a sportu. (Haejung, 2001) Příchod televize významně ovlivnil dosavadní dominantní orientaci rozhlasu na mluvené slovo. Masové rozšíření televize po roce 19484 mělo za následek postupnou změnu programové profilace rádií. V raných 50. letech, s tím jak televizi přibývali další a další diváci, rozhlas přišel o podstatnou část svých dramatických a komediálních pořadů. Rádio se začalo profilovat jako hudební médium, kladlo důraz na hudební pořady, které prokládalo zpravodajstvím, publicistikou a reklamou. Tyto programové změny přivítaly děti; v roce 1986 víc jak 83 % ţáků pátých tříd udalo jako důvod k poslechu rádia jeho hudební obsah, jen 25 % poslouchalo rádio za účelem hledání informací. (Haejung, 2001) I v období, kdy se z televize stalo masové médium, v 70. letech 20. století, se počet hodin strávených poslechem rádia mezi dětmi a mládeţí výrazně nezměnil; polovina ţáků prvních tříd a 80 % ţáků šestých tříd nezměnilo své poslechové návyky, 24 % ţáků desátých tříd poslouchalo 5 hodin denně nebo více. (Haejung, 2001) V roce 1990 Brown, Childers, Bauman, Koch potvrdili zjištění, ţe děti mezi 12 aţ 14 lety poslouchají rádio v průměru 5 hodin denně, navíc zjistili, ţe s rostoucím věkem děti tráví poslechem více času. Televize významně neovlivnila dobu, kterou děti a mládeţ stráví poslechem rádia, to ukazuje i studie RAB5 z roku 1990, která udává ve srovnání s předchozí studií menší čísla pro rozhlas i televizi, obě jsou si ale velmi podobná. Studie říká, ţe děti ve věku 12−17 let poslouchají rádio v průměru 2,5 hodiny denně. Nielsen Media Research (1989) udával průměrnou sledovanost televize pro stejnou věkovou skupinu 2,8 hodiny denně. (Haejung, 2001) Z těchto výzkumů plyne, ţe děti rozhlas nadále poslouchají, otázkou je, za jakým účelem − jaké pořady vyhledávají. 1.2 Rozhlas jako hudební médium Studie v roce 1991 ukázaly na to, ţe děti, a především mládeţ, vnímají rozhlas téměř výhradně jako médium hudební; pojmy rádio a hudební nahrávky kombinují do jedné kategorie − hudba. Hudba totiţ zaujímá v ţivotě mladých lidí důleţitou roli: „Mládež a 4
V roce 1945 začal v USA rozvoj televize s 8 000 televizními přístroji, v následujícím roce jich bylo už 17 000. Přestože přijímače byly drahé, jejich počet ve společnosti se dále postupně zvyšoval. V roce 1947 tu bylo 200 000 a rok později 750 000 přijímačů. Pak nastal zlom: v roce 1949 byly v USA již 4 miliony, v roce 1951 pak 15,8 milionů a v roce 1954 dokonce 31,7 milionů televizních přijímačů. To znamenalo, že celých 65 % domácností vlastnilo v roce 1954 televizní přijímač. (Prokop, 2005) 5 Radio Advertising Bureau
8
Bakalářská práce
adolescenti tráví kolem 3 až 4 hodin denně posloucháním populární hudby, oproti tomu 2 až 3 hodiny denně sledováním televize.“ (Roberts, Christenson, 2001: 397) Teenageři poslouchají hudbu za účelem rozptýlení a relaxace, dále proto aby získali orientaci v aktuálních hudebních trendech. Jiný význam hudby spočívá v sociálním uţitku, který z jejího poslechu plyne − hudba se stává předmětem hovoru mezi vrstevníky. Moţná nejdůleţitějším, co hudba mládeţi nabízí, je ale moţnost sebe identifikace skrz určité hudební vyhranění: „Mladí lidé využívají hudební styly a oblíbené hudební interprety jako způsob sebe definování a sebe vyjádření, jejichž podstata v jiných fázích života nemá obdoby… Vědci podotýkají, že s tím, jak teenageři rostou, jejich oblíbeným prostředkem k poslechu hudby přestává být rádio, namísto toho preferují poslech své vlastní nahrané hudby.“ (Scharrer, 2004: 320)
Následkem toho, jak rozhlasový obsah mladí lidé vnímají a konzumují, moderní studie zabývající se dětmi a jejich přístupem k různým typům médií uţ samostatnou kategorii rozhlas nezavádějí, namísto toho rozhlas řadí do skupiny hudební média nebo audio média. Evropská studie, kterou provedly v roce 1999 Livingstone a Bovill zkoumá mj., kolik času tráví děti s jednotlivými médii; do sledovaných médií autorky studie kategorii rozhlas vůbec nezavádějí, namísto toho zavádí skupinu − hudební média (Music media). Z výsledků výzkumu zaměřeného na děti ve věku 6−17 let vyplývá, ţe poslechem hudebních médií tráví v průměru 76 minut denně, víc času tráví uţ jen u televize. Z tabulky níţe vidíme, ţe s rostoucím věkem roste i čas strávený s hudebními médii. Tab. 1: Průměrný počet minut, které stráví děti s jednotlivými médii. (Livingstone, 2002: 60) pohlaví
věk
Všichni
chlapci
dívky
6−8
9−11
12−14 14−17
Televize
147
148
145
101
142
165
167
hudební média
76
68
84
36
46
72
127
PC hry
45
57
24
35
47
47
50
Video
39
41
36
37
42
40
34
PC (ne na hry)
29
32
26
14
22
28
44
knihy (ne školní)
26
24
27
25
27
24
27
Komiksy
7
7
6
8
7
7
3
věk 6−17
Věk 9−17 9
Bakalářská práce
Časopisy
13
11
13
−
10
13
12
Noviny
13
14
11
−
8
10
16
Internet
8
6
5
−
3
6
7
Výzkum se dále zabýval tím, kolik dětí má ve svých domovech přístup k rozhlasovému přijímači nebo hi-fi věţi. Skoro všechny (99 %) děti mají k těmto audio médiím přístup a 86 % jej vyuţívá. (Livingstone, 2002) Evropská srovnávací studie z roku 2001, která srovnávala přístup dětí k různým médiím v různých zemích Evropy (mj. i ve Spojeném království), zahrnula rádio do jedné kategorie nazvané audio média. Tzv. audio média pak evropské děti řadí na druhé místo v oblibě. Studie zjistila, ţe britské děti tráví poslechem audio médií 72 minut denně; jednotlivá audio média a čas strávený jejich poslechem studie blíţe nezkoumá. Pro srovnání, oblíbenější je uţ jen televize, u které britské děti tráví v průměru 160 minut denně. Čas strávený před televizí je dále nevýšen půlhodinou denně, kterou stráví koukáním na video. (Livingstone, 2001) 1.3 Současná situace Přesto existuje nabídka pořadů mluveného slova pro děti, kterou zajišťují v Evropě zpravidla rozhlasové okruhy veřejnoprávních rádií, v USA pak síť veřejných rádií NPR (National Public Radio) a komerční sítě specializující se na dětské vysílání jako jsou Fox Kids, Radio Disney a další. V současné době děti v USA ve věku 2−7 let poslouchají rádio v průměru 24 minut denně. Děti ve věku 8−10 let poslouchají 26 minut denně. Děti v rozmezí 11−13 let stráví poslechem 44 minut denně, zatímco mládeţ ve věku 14−18 let poslouchá rozhlas 65 minut denně. Za účelem poslechu mluveného slova si však děti a mladiství ve věku 11−18 let naladí rádio v průměru jen na 5 až 10 minut denně; 5 minut věnují poslechu zpráv, 6 minut ostatním typům pořadů. Nejběţnější čas pro poslouchání rozhlasu dětmi ve věku od 8 do 14 let je kaţdý všední den po škole (15.00−19.00) a o víkendech od pozdního rána do odpoledne (10.00−15.00). (Scharrer, 2004) Evropské výzkumy, které by zkoumaly poslechové návyky dětí zaměřené primárně na rozhlas, jak uţ jsem popsala výše, jsem nenašla, statistiky jsou součástí širších studií a výstupy nejsou tak podrobně strukturované.
10
Bakalářská práce
1.4 BBC Radio 7 a dětský posluchač Podle pravidel vnitřní směrnice BBC Editorial Guidelines je za dítě povaţován ten, komu je méně neţ 15 let. Mládeţ jsou ti, kterým je 15, 16 a 17 let. Ačkoliv toto není zákonná definice. (Editorial Guidelines, 2005) Vysíláním dětských pořadů BBC Radio 7 naplňuje druhý bod veřejného zájmu, tak jak je definován Královskou chartou BBC6: „Veřejným zájmem BBC je…(b) podpora vzdělávání a učení.“ (Royal Charter, 2006: 2) Povinnost BBC Radia 7 vysílat pořady pro dětského posluchače je dále zakotvena v licenci BBC Radia 7: „…Stanice by měla být zároveň domovem mluveného rádia pro děti.“ (BBC 7 Service Licence, 2008: 1) Původní tvorba pro děti je jedním z hlavních poslání BBC Radia 7, které se zavazuje vyhradit pravidelnou část programu dětem: „Pořady pro děti by měly být nedílnou součástí programu, zahrnovat by měly četbu a pořady typu feature, vysílány by měly být v nekomerčním prostředí. Jejich vysílací schéma by mělo být pevně dané, aby dospělé a dětské publikum vědělo, kdy má očekávat pořady cílené na ně, a tón stanice by měl být přátelský a neformální.“ (BBC 7 Service Licence, 2008: 2)
BBC Radio 7 se zavazuje ročně odvysílat nejméně 1 400 hodin7 dětských pořadů.
Kapitola 2 BBC Radio 7
2.1 Historie 2.1.1 Počátek digitálního rozhlasového vysílání v UK V roce 2000 předloţila BBC Ministerstvu kultury, médií a sportu (DCMS)8 návrh na zřízení nových digitálních rozhlasových okruhů: BBC 1Xtra, BBC 6 Music, BBC 79, BBC Asian Network a BBC 5 Live Sports Extra. Své rozhodnutí ospravedlnila těmito dvěma 6
Královská charta BBC (Royal Charter BBC) je ustavujícím dokumentem BBC, který definuje účel zřízení této instituce a pravidla její činnosti. Charta ustavuje BBC od roku 1927 veřejnoprávní organizací, která je nezávislá na soukromé či vládní sféře a zodpovídá se pouze a jen plátcům licenčního poplatku, tedy svým posluchačům a divákům. Královská charta BBC se aktualizuje každých deset let, aktuální verze vešla v platnost 1. 1. 2007 a vyprší 31. prosince 2016. 7 včetně repríz 8 V UK se ministerstvo jmenuje Departure for Culture, Media and Sport (DCMS), zodpovídá za kulturu a sport a některé oblasti médií, například vysílání. V čele DCMS stojí Secretary of State for Culture, Media and Sport, překládám jako ministr. 9 BBC Radio 7 se až do změny názvu a loga v roce 2008 jmenovalo BBC 7.
11
Bakalářská práce
argumenty: 1. Uspokojit zájmy skupin plátců licenčního poplatku, které se dosavadním vysíláním mohli cítit zanedbáni (Tento argument se týká stanic BBC 1Xtra a BBC Asian Network, které jsou cíleny na publikum, které v nabídce rádia BBC doposud nemělo zastoupení.). 2. Lépe zhodnotit peníze plátců licenčního poplatku tím, ţe znovu pouţijí jiţ existující zdroje. Tedy vyuţít bohatého archivu rádia BBC, a to jak mluveného (okruh BBC Radio 7), tak hudebního (okruh BBC 6 Music), a za další umoţnit rozšíření vysílání v rámci jiţ existujících sportovních práv (okruh BBC 5 Live Sports Extra). Tehdejší ministryně kultury, médií a sportu, Tessa Jowell, schválila návrh BBC na zřízení nových digitálních rozhlasových okruhů 13. září 2001. Souhlas byl podmíněn splněním mnoha obecných podmínek, za kterých musí být stanice provozovány, mezi ně patřila například podmínka periodicity. Dále musely být u kaţdého z okruhů udrţovány všeobecné standardy ve všech ohledech (zejména měla být brána zřetel na obsah, kvalitu a editoriální integritu). Guvernéři10 BBC měli za úkol monitorovat začleňování nových okruhů a kaţdý rok ve výroční zprávě zveřejnit aktuální stav vysílání společně se závazky a podmínkami BBC včetně analýzy svébytnosti kaţdého okruhu. Ministerstvo mělo zveřejňovat pravidelné přehledy, které budou zahrnovat konkrétní důkazy předloţené BBC, ţe společnost jedná v souladu s podmínkami a ujištěními, na základě kterých jí bylo dáno oprávnění provozovat tyto stanice; přehled měl zahrnovat nezávislé posouzení. BBC se zavázala dodávat formát podle dohody pro kaţdou stanici a plnit všechny závazky podle informací, které poskytla. Dále měla za úkol sestavit a publikovat plán na propagaci digitálního televizního a rozhlasového vysílání ke konci roku 2001 a zavázala se k absolvování intenzivní a dlouhodobé kampaně propagující digitální vysílání včetně vybavení k němu potřebného. Kaţdá stanice slíbila stimulovat, podporovat a odráţet rozmanitost kulturních aktivit v rámci Spojeného království prostřednictvím jasně vymezeného rámce dané stanice. Všechny nové rozhlasové stanice musely být dostupné na stejné bázi jako ostatní rozhlasové stanice, přes internet a digitální satelitní vysílání. (Gardam, 2004) Z těchto podmínek je patrné, ţe od spuštění nových digitálních okruhů BBC si ministerstvo kultury, médií a sportu slibovalo nejen nový kvalitní rozhlasový servis, ale především rozšíření posluchačské základny jiţ existujících digitálních rádií. Lidé si měli na nový způsob rozhlasového vysílání zvyknout a BBC jako dominantní hráč na britském rozhlasovém trhu měla k propagaci digitálního vysílání významně napomoci a zvýšit 10
Tj. členové bývalé Rady guvernérů, kontrolního orgánu který je od 1. ledna 2007 nahrazen novým − BBC Trust, součastní členové se nazývají trustees.
12
Bakalářská práce
poslechovost ostatních soukromých digitálních stanic, které existovaly jiţ před vstupem digitálních rozhlasových okruhů BBC na trh.11 Coţ se povedlo, jak doloţíme později na příkladu soukromého rádia Oneword12. Spuštění nových digitálních okruhů veřejnoprávního rádia zpočátku vyvolávalo uvnitř BBC rozporné názory; panovaly pochyby, zda je investice do digitálního rádia rozumným vyuţitím peněz plátců licenčních poplatků. Někteří se domnívali, ţe digitalizace rádia by mohla oslabit vůdčí pozici BBC tím, ţe by jí vzala výhody plynoucí z omezeného národního FM spektra. Nakonec ale zvítězil názor tehdejší ředitelky pro rozhlas a hudbu Jenny Abramsky, ţe rozhlas by se stal zastaralým, kdyby neuspěl v technologii, kterou adaptují ostatní audiovizuální média. (Gardam, 2004) V roce 2001 vznikla obchodní společnost Digital Radio Development Bureau (DRDB)13 ze spolupráce veřejnoprávní BBC a komerčních vlastníků rozhlasových multiplexů. Ta měla hlavně zpočátku důleţitý úkol − přesvědčit výrobce digitálních přijímačů o výhodnosti investice do jejich výroby, a následně tak umoţnit rozvoj digitálního rozhlasového trhu. První krok směřoval k získání britských společností k výrobě DAB setů, to mělo přesvědčit extrémně skeptické zámořské výrobce, aby přispěli k rozvoji této technologie, ve které je Spojené království vyspělejší neţ ostatní země světa. A v této fázi sehrála důleţitou úlohu právě BBC, která se zavázala zajistit kvalitní původní obsah pro digitální rádio, který by vyuţíval materiálu z obnoveného archivu BBC, a především vyuţít své sítě televizí, rádií a internetových stránek k propagaci digitálního rozhlasu. Jen díky tak rozsáhlé koordinaci se mohlo podařit úspěšně zavést digitální rádio ve Spojeném království. 2.1.2 BBC Radio 7 v letech 2002−2010 BBC Radio 7 bylo posledním spuštěným digitálním okruhem kvůli neočekávaným komplikacím při uspořádávání archivu, které se ukázalo náročnější, neţ se čekalo, jak z hlediska časového, tak i finančního; je tedy okruhem nejmladším. Vysílání zahájil 15.
11
Je důležité zdůraznit, že BBC začala už roku 1995 vysílat stávající analogové rozhlasové okruhy zároveň i digitálně, tedy v době, kdy bylo v zemi pouhých pět prototypů digitálních přijímačů (Gardam, 2004). Z tohoto hlediska se může považovat za skutečného předchůdce digitálního rádia, přestože původní digitální servis spustila až v roce 2002, tedy tři roky poté, co začala vysílat první komerční rozhlasová digitální stanice Digital One, nyní největší DAB digitální rozhlasová síť na světě. 12 viz kapitola č. 2.1.3 Kauza Oneword 13 DRDB je obchodní společnost financovaná a podporovaná BBC a soukromými majiteli a provozovateli radiových multiplexů (jsou to: Arqiva, Bauer Radio, Digital One, Global Radio, GMG, UBC, UTV). Jejím úkolem je zajistit masovou dostupnost a rychlou adaptaci digitálních rádií v UK.
13
Bakalářská práce
prosince 2002 symbolicky britský komik Paul Merton14. Stanice se původně jmenovala BBC 7. První vysílací den zároveň simultánně přenášela sesterská stanice BBC 7 − BBC Radio 4. BBC 7 se uţ od počátku zaměřilo výhradně na mluvené slovo (komedii, drama, četbu na pokračování), které čerpalo z archivu BBC. Významně rozšířilo nabídku pořadů pro dětského posluchače, pro kterého začalo vysílat dvakrát denně sedm dní v týdnu: The Big Toe Radio Show (mezi 16:00 a 18:00) − ţivý a interaktivní pořad pro děti od 9−12 let − a dvouhodinový pořad The Little Toe Radio Show (dvakrát denně od 7:00 a 15:00) pro menší děti. V prvním týdnu vysílání navštívilo webové stránky rádia 920 000 posluchačů, to je nejvíce z nově spuštěných rádií, a v roce 2003 mělo uţ 1,6 milionů návštěv15 za měsíc. V roce 2003 Sony Radio Academy Awards udělila BBC 7 zlatou medaili v kategorii Zvuk stanice16, v té porotci hodnotí výběr a koordinaci jinglů, předělů a ostatních zvukových nástrojů, které dohromady vytvářejí identitu stanice. BBC 7 tak zdůrazňuje mladistvý charakter stanice, jejíţ role spočívá ve výchově mladého posluchače rádia mluveného slova. V prosinci 2003 na četné ţádosti posluchačů začíná rádio vysílat 24 hodin denně. BBC 7 sehrálo významnou roli v rozvoji DAB digitálního rádia ve Spojeném království. Výzkumy v roce 2003 ukázaly, ţe 68 % lidí, kteří si koupili DAB digitální rádio tak učinilo, aby mohli přijímat nové digitální okruhy rádia BBC, a kdyţ byli dotazováni na konkrétní stanice, 26 % se vyslovilo pro BBC 7, to bylo více neţ pro jakoukoliv jinou stanici. Jednou z podmínek pro svolení DCMS k vysílání BBC 7 bylo, ţe nesmí své aktivity rozvíjet na úkor financování BBC Radia 4. Poţadavku bylo vyhověno v roce 2003 jmenováním kontrolorů pro BBC Radio 4 a pro BBC 7. Programová skladba BBC 7 se doplňuje s BBC Radiem 4 tak, aby se předešlo editoriálním kolizím, společné akce jsou avizovány oběma stanicemi. Stanice mají oddělené rozpočty. V roce 2005 BBC New Comedy Awards17 vytvořila novou soutěţní kategorii, která oceňovala tvůrce stand-up comedy18 ve Spojeném království a výherci umoţnila psát pro BBC 7. V tom samém roce zahájila ve Spojeném království svůj první ročník soutěţ Young 14
Paul Merton je britský komik, spisovatel a herec, kritiky je považován za jednoho z nejlepších britských komiků. Vystupuje v televizních pořadech BBC (Have I Got News for You) i v rozhlasových na Radiu 4 (Just a Minute). 15 Při měření návštěvnosti dané internetové stránky se používá termín page view (PV), tedy požadavek na načtení jedné stránky na internetové doméně. 16 Dnes se kategorie jmenuje Best Station Imaging, dříve Station Sound Award. Komise Sony Radio Academy Awards udílí ceny každoročně od roku 1983. 17 BBC New Comedy Award udílela ceny od roku 1995 do roku 2005, dávala možnost novým spisovatelským talentům uplatnit se v oblasti komediální tvorby. V roce 2006 bylo oznámeno, že ji nahradila celonárodní talentová soutěž, British Comedy Awards, která se klade důraz na psaní skečů a filmové komedie. 18 viz kapitola č. 3.2.1 Komedie a drama
14
Bakalářská práce
Storyteller of the Year zaměřená na mladé autory ve věku 15−25 let, výhercům soutěţe od té doby BBC Radio 7 umoţňuje psát pro rozhlas; začínajícím mladým autorům je nabídnuta moţnost pomáhat producentům v rádiu s realizací svých vlastních příběhů, v současnosti vysílaných v pořadu pro děti Big Toe Books. Začátkem roku 2007 se změnila struktura pořadů pro děti. BBC 7 začalo vysílat tříhodinový blok pro děti ve věku do 6 let, CBeebies, ţivý a zábavný mix hudby, kvízů a příběhů, který nahradil dosavadní pořad The Little Toe Radio Show. CBeebies19 od té doby vysílá v televizi, v rádiu, na internetu a v interaktivní televizi. Stávající pořad The Big Toe Radio Show nahradil v roce 2007 pořad Big Toe Books. Začaly vysílat zpravodajské relace − World News for Children, je určena dětem z celého světa, a World Class Bulletin pro britské děti. Science fiction se stalo nejoblíbenějším ţánrem dramatizací na BBC 7, ta v roce 2007 spustila původní interaktivní sci-fi dramatizaci, The Uncertainty Principle, kde posluchači pomáhají rozhodnout zápletku. V roce 2008 proběhla změna loga a názvu BBC 7; stanice pozměnila název z BBC 7 na BBC Radio 7.
BBC Trust v březnu 2010 vydala BBC Strategy Review, ve které oznámila, ţe stanice by se v budoucnu mohla přejmenovat na BBC Radio 4 Extra a zdůraznit tak úzkou, a v budoucnu ještě uţší vazbu na BBC Radio 4. (BBC Strategy Review, 2010)
2.1.3 Kauza Oneword BBC 7 se záhy po zahájení vysílání stalo nejkontroverznější digitální stanicí BBC rádia, a to kvůli dopadu, který mělo na svůj soukromý protějšek, rozhlasovou digitální stanici Oneword. Je otázkou, jakou měrou nebo zda vůbec BBC 7 přispělo ke komerčnímu neúspěchu a postupnému krachu soukromého rádia Oneword. Zhodnocení kauzy nabídl Tim 19
V dubnu 2009 se pořad přesunul do brzkého rána, aby lépe sloužil malým posluchačům a zkrátil o jednu hodinu; vysílá mezi 6:00 a 8:00 hodinou ranní.
15
Bakalářská práce
Gardam ve svém Nezávislém přehledu digitálních rádií BBC 20, který vydalo DCMS v roce 2004. Oneword vysílala od začátku roku 2000 z multiplexu Digital One, její majoritní vlastníci byli UBC Media Group, GMG a Chivers Press. Stanice se zaměřovala na vysílání mluveného slova, primárně na čtení knih, které vydalo nakladatelství Chivers Press a které měly licenci pro rádio. Velká část programu nabízela četbu dětskému posluchači, a to v době, kdy BBC Radio 4 věnovalo dětem pouhých 30 minut z vysílání týdně (Berry, 2004). Vysílala ale i získanou americkou komedii, drama a diskusní pořady o literatuře. „Náklady stanice − 950 000 liber, z čehož 500 000 tvořilo náklady za multiplex − hradili vlastníci bez nároku na výrazné zisky v prvních třech letech podnikání.“ (Gardam, 2004: 81)
V červenci 2001, dva měsíce předtím, neţ ministryně kultury schválila digitální vysílání BBC, komerční odnoţ BBC − BBC Worldwide − koupila vydavatelství Chivers Press, ale uţ ne rozhlasovou stanici Oneword. Podíl připadl zpět společnosti USI se sídlem v Hong Kongu, která kontrolovala vydavatelství Chivers Press. Oneword tak přišla o svého majoritního vlastníka. To přesvědčilo dalšího spoluvlastníka, GMG, ţe nemá smysl snaţit se proti takové konkurenci. „GMG nám řekla, že vstup BBC na trh zavřel příležitost pozvolného komerčního růstu, který Oneword potřebuje.“ (Gardam, 2004: 82) Koncem roku 2003 se stáhla rovněţ USI a zanechala tak UBC Media Group jako jediného vlastníka. O dva roky později britská soukromá televize Channel 4 koupila 51% podíl v rádiu Oneword za jeden milion liber (Milmo, 2004). Na základě licence udělené Oneword vysílalo do ledna roku 2007 Channel 4 Radio. To se z nevýdělečného podniku stáhlo v prosinci 2007, kdy Channel 4 prodala svůj podíl zpět UBC Media Group za symbolickou jednu libru (Asthon, 2007). UBC jako jediný vlastník přestalo vysílat v lednu 2008 (Plunkett, 2008). Pro kauzu je charakteristické, ţe obě strany − BBC i Oneword − tvrdily něco jiného. Oneword argumentovala tím, ţe dvakrát neoficiálně nabídla BBC spolupráci, obě nabídky učinila před zahájením vysílání BBC 7; poprvé, kdyţ se Oneword snaţila dojednat, zda by mohla vyuţívat archiv BBC, podruhé se chtěla dohodnout, zda by ve vymezených časech svého vysílání BBC 7 poskytla prostor pro vysílání pořadů Oneword. BBC se nezabývala ani jedním z návrhů. BBC naopak tvrdí, ţe kdyţ se její zástupci potkali se zástupci Oneword ještě
20
Nezávislý přehled digitálních rádií BBC, Independent Review of the BBC's Digital Stations, zveřejnilo v říjnu 2004 DCMS, následoval udělení souhlasu ministryně kultury k vysílání pěti rozhlasových digitálních okruhů BBC: 1Xtra, BBC 6 Music, BBC 7, BBC Asian Network a BBC 5 Live Sports Extra. Byl vypracován mimo jiné i za účelem zjistit, zda BBC dostála podmínek, na základě kterých jí byl udělen souhlas k vysílání. Dalším účelem přehledu bylo zhodnotit dopad nových digitálních okruhů BBC na trh.
16
Bakalářská práce
před spuštěním BBC 7 a představili jim svoje programové schéma, nevyjádřili obavy, ţe by jejich stanice mohly vzájemně soupeřit. Oneword toto odmítá. BBC popírala, ţe by se okruh BBC 7 jakýmkoliv způsobem snaţil podemlet autoritu a pozici rádia Oneword nebo ţe by nebral ohled na přítomnost Oneword na trhu v době spouštění BBC 7. BBC 7 se snaţilo od počátku vysílání odlišit od programu rádia Oneword; zatímco Oneword se soustředilo především na čtení knih, těţiště obsahu BBC 7 spočívá v komedii. Rozhodnutí komerční BBC Worldwide koupit Chivers Press nebylo známé rádiu BBC.21 BBC hájila svá rozhodnutí neprodat archiv a nespojit se s Oneword dvěma argumenty. Zaprvé, během přípravy archivních pořadů k vysílání BBC zjistila, ţe je to práce daleko náročnější a nákladnější, neţ očekávala, a ţe náklady budou příliš veliké. Zadruhé, spojení s Oneword by oslabovalo programovou nabídku BBC 7, která za současného stavu můţe nabídnout plátcům licence větší zhodnocení jejich peněţ. Konečně, kdyby se BBC 7 spojilo s komerční stanicí, jeho tvorbu by nemohly vysílat prostřednictvím digitální televize BBC, tím by znemoţnila svůj hlavní úkol: podporovat přechod na digitalizaci. Soukromá stanice Oneword měla potenciál vysílat kvalitní mluvené slovo a mohla obohatit rozhlasový trh. Uţ se nedozvíme, zda by Oneword vysílala nadále, kdyby nezačala vysílat BBC 7. Po zahájení vysílání digitálních okruhů rádia BBC v roce 2002 se zvedla poslechovost i ostatním digitálním rádiím, mezi nimi i rádiu Oneword − v prvním kvartále roku 2003 mělo rádio týdenní zásah/reach 64 000, v posledním kvartálu roku 2004 téměř dvojnásobek, 112 00022−, přesto to nestačilo, aby rádio přeţilo. Tim Gardam ve své závěrečné zprávě dochází k závěru, ţe: „Oneword vstoupilo na trh velmi brzy s nabídkou služby, která nebyla trvale udržitelná v této fázi vývoje trhu. Je velmi pravděpodobné, že Oneword by byla stejně tak prodělečná, i kdyby zůstala původním vlastníkům. Na druhou stranu by stanice měla stabilitu, která by možná vedla investory k rozhodnutí nést ztráty jako součást dlouhodobé investice. Investoři očekávali, že se investice začnou vracet v roce 2006. Oneword by tak ztrácela peníze, ale mohla by získávat pověst.“ (Gardam, 2004: 85)
BBC uznala svou problematickou roli v kauze Oneword a svůj údajný dopad na trh a v roce 2005 přislíbila, ţe kaţdý následující návrh nového programového okruhu bude doprovázet zároveň nezávislé zhodnocení potencionálních dopadů na trh.
21
Rozhodnutí koupit Chiver Press nebylo dáno na vědomí guvernérům, protože jeho cena nepřesáhla 10 milionů liber, pod tuto hranici není nutný souhlas guvernérů ke koupi. 22 Zdroj: RAJAR (Radio Joint Audience Research Limited)
17
Bakalářská práce
2.2 Formát a zaměření Poslání BBC Radia 7 je zprostředkovávat inteligentní zábavu mluveného slova. Programová skladba zahrnuje komedii, drama, četbu na pokračování a pořady pro děti. Většina obsahu pochází ze zvukového archivu BBC; BBC Radio 7 čerpá z archivních materiálů BBC Radia 2 a starého BBC Radia 523, stejně tak současného BBC Radia 4. Některé z klasických děl mohou být staré aţ 50 let. Stanice ale produkuje i původní obsah zaměřený na ţánry, které vysílá BBC rádio vzácně; jsou to především science fiction a horor. Dává prostor i novým spisovatelským talentům v oblasti dramatu a komedie. Stanice produkuje pořady mluveného slova určené dětskému posluchači, pro kterého v současnosti vysílá tři hodiny denně. Jako rádio výhradně mluveného slova je od počátku své existence specifické tím, ţe nevysílá ţádné zpravodajství ani aktuální události s výjimkou zpravodajské relace pro děti vysílané kaţdý všední den. Další specifikum BBC Radia 7 spočívá v tom, ţe všechny pořady jsou předtočené. Svým formátem a programovou skladbou a strukturou tvoří sesterskou stanici ke čtvrtému okruhu BBC rádia − BBC Radiu 4, s kterým se mají programově doplňovat. Programová struktura je dlouhodobě ustálená forma programu, vtiskuje stanici tzv. formát (Maršík 1995); BBC Radio 7 řadíme k formátu All-Talk. Vysílání BBC Radia 7 je koncipované tak, aby oslovovalo nejširší věkové skupiny: „Klasický a současný archivní materiál by se měl snažit nabídnout starším posluchačům šanci znovu slyšet jejich oblíbené pořady a mladším posluchačům, kteří poslouchají stanici kvůli její současné tvorbě, by měl poskytnout první seznámení s klasickým archivním materiálem.“(BBC 7 Service Licence, 2008)
2.3 BBC Radio 7 a veřejný zájem Jednou za rok BBC Trust zveřejní programové závazky kaţdého z programových okruhů BBC v dokumentu nazvaném BBC Statements of Programme Policy. Tyto závazky nastavují editorské principy, které musí jednotlivé programové okruhy následovat v daném roce. Jejich plnění odpovídá jednotlivým bodům veřejného zájmu tak, jak je charakterizován v Královské chartě BBC. BBC Radio 7 má plnit následující úkoly: 1. podporovat tvořivost a kulturní úspěchy, 2. přispívat ke vzdělávání a učení, 3. reflektovat anglické národnosti, regiony a komunity, 4. vyuţívat potenciálu rozvíjejících se komunikačních technologií (BBC Royal Charter, 2006). 23
BBC Radio 5 byl okruh rádia BBC, který vysílal sport, dětské a vzdělávací pořady. Vysílalo od 27. srpna 1990 do 27. března 1994, kdy bylo nahrazeno okruhem BBC Radio Five Live, který pokrývá sportovní události v UK a vysílá dodnes pod upraveným názvem BBC Radio 5 Live.
18
Bakalářská práce
2.3.1 Podpora tvořivosti a kulturních úspěchů Tím, ţe vysílá to nejlepší z klasického archivního materiálu, udrţuje při ţivotě tradici vysílání zábavných rozhlasových pořadů mluveného slova, která je pro Spojené království typická, a to především díky silnému a dlouhou dobu výhradnímu monopolu veřejnoprávního rozhlasu BBC24. Archivní pořady navíc uvádí do nového kontextu a přibliţuje tak mladým generacím. V roce 2009/2010 BBC Radio 7 přizpůsobuje vysílání spisovatelům a umělcům, kteří zanechali významný odkaz BBC a britské kultuře; uvede výběr z autobiografických čtení a rozhlasových her anglického spisovatele a dramatika Jona Mortimera, u příleţitosti oslav 75. narozenin dramatika Alana Bennetta budou vysílány rozhlasové hry, čtení na pokračování a monology, uvádět je a vyprávět anekdoty bude Alan Bennett. BBC Radio 7 zařadí Měsíc se zakázanými knihami, který bude zahrnovat čtení a dramatizace románů, které byly v minulosti z různých důvodů zakázány nebo cenzurovány (Madam Bovaryová, Milenec Lady Chatterleyové, Farma zvířat, Překrásný nový svět). Připomene 50. výročí The Navy Lark, jedné z nejdéle běţících komedií rádia BBC, a přinese rozhovory s ţijícími herci-pamětníky. BBC Radio 7 vychovává mladou generaci k poslechu rádia mluveného slova tak, ţe nabízí mladým autorům moţnost psát pro rádio. „BBC 7 je nepochybně významnou součástí role BBC jako kulturního patrona nových spisovatelských talentů.“ (Gardam, 2004: 81) Dává prostor nezávislým tvůrcům, především autorům science fiction, krimi a thrilleru. Přispívá tak ke kolektivnímu závazku rádií BBC poskytnout alespoň 10 % vysílacího času tvorbě nezávislých tvůrců. A nabízí příleţitost i posluchačům zapojit se do vysílání a ovlivňovat děj příběhu v interaktivním projektu Chain Gang25. V rámci naplňování tohoto veřejného zájmu BBC Radio 7 vysílá kaţdý týden: 50 hodin komediální tvorby a 50 hodin dramatické tvorby. 2.3.2 Podpora vzdělávání a učení Zájem přispívat ke vzdělávání a učení naplňuje rádio původní tvorbou pořadů pro děti. Ročně odvysílá 1 40026 hodin pořadů určených dětem. Přestoţe je celková stopáţ dětských pořadů oproti celkovému počtu hodin pořadů pro dospělé výrazně kratší, z 24 hodin denně 24
Teprve v roce 1972 britský vysílací zákon (Broadcasting Act) představil koncept komerčních rádií, do té doby stávající rádia v UK vysílala jako pirátská. V roce 1980 existovalo přibližně 30 nezávislých lokálních stanic. (DCMS, 2006) 25 viz kapitola č. 3.3 Interaktivní pořady 26 včetně repríz
19
Bakalářská práce
jsou dětem věnovány 3 hodiny, významná část rozpočtu stanice je věnována právě na tvorbu původních dětských pořadů. V roce 2004 to bylo 2,4 milionů liber, tedy 71 % z celkového rozpočtu Radia 7 (Gardam, 2004). Samotné děti se účastní natáčení pořadů a velkou měrou se podílí na jejich tvorbě. Dětské posluchačské komunitě jsou k dispozici internetové stránky vysílaných pořadů, kde mohou děti poslouchat odvysílané díly a kde najdou spoustu dalších doprovodných aktivit. 2.3.3 Reflexe anglických národností, regionů a komunit Závazek odráţet různé a regionální kulturní rozdíly, které ve Spojeném království najdeme, plní BBC Radio 7 několika způsoby. Svůj program přizpůsobuje klíčovým událostem daného roku; v roce 2009 tak v rámci skotské iniciativy Scotland's Year Of Homecoming, která má oslavit bohaté kulturní dědictví Skotska, stanice vysílala skotská dramata, seriál vyprávějící příběhy přistěhovalců do Skotska a dramatizace Johna Buchana, skotského romanopisce a politika. BBC Radio 7 pokrývá pravidelné kulturní akce, např. Leicester Comedy Festival, kde nahrává premiérové stand-up show a pořizuje rozhovory s herci pro svůj pořad Comedy Club. BBC Radio 7 vysílá pro milovníky rozhlasu a dramatu a pro fanoušky science fiction, fantasy, hororu a stand-up komedie, kterým se na ostatních rozhlasových stanicích dostává malé pozornosti.
2.3.4. Využívání potenciálu rozvíjejících se komunikačních technologií Šestý bod veřejného zájmu, jak ho definuje Královská charta BBC spočívá: „ve zprostředkovávání výhod, které přináší vyvíjející se komunikační technologie a služby, publiku a v převzetí vůdčí role v procesu přechodu na digitální televizi“ (BBC Royal Charter, 2006). BBC Radio 7 tento bod plní vysíláním mj. nelineárního obsahu, tzv. obsahu na vyţádání, který má podpořit lidi v tom, aby poslouchali digitální rádio, a zvýšit u nich zájem o sluţby na vyţádání. Na vyţádání je moţné poslouchat odvysílané pořady na internetových stránkách BBC pomocí iPlayeru nebo stahovat jejich podcasty. Ve spolupráci s BBC Radiem 4 usiluje BBC Radio 7 o zvýšení dopadu na posluchače, a to společnou reklamou a vzájemně se doplňujícím programovým schématem. K propagaci vysílaných pořadů BBC Radio 7 vyuţívá svých webových stránek.
20
Bakalářská práce
2.4 Poslechovost BBC Radio 7 od začátku vysílání vykazuje trvalý růst posluchačské základny. Z tabulky níţe vidíme, jak rostla poslechovost BBC Radia 7 v průběhu jeho existence. V prvních letech vysílání stanici naladilo alespoň na 15 minut týdně nepřetrţitě 0,6 procent obyvatel Spojeného království starších 15 let. Srovnáme-li týdenní zásah/reach27 BBC Radia 7 s ostatními nově spuštěnými digitálními okruhy ve stejném časovém období (2003/2004), stanice měla stejný týdenní zásah jako BBC 1Xtra (0,6 %), menší neţ BBC Asian Network (0,9 %) a BBC 5 Live Sports Extra (0,7 %) a dvakrát tak větší neţ BBC 6 Music (0,3 %); mezi nově spuštěnými okruhy je tak spolu s BBC 1Xtra na třetím místě v poslechovosti. V dalším období (2004/2005) uţ byla druhým nejposlouchanějším z pětice − za BBC Asian Network (1,0 %). A počínaje rokem 2005/2006 nepřetrţitě vedla mezi ostatními nově spuštěnými digitálními okruhy. V roce 2008/2009 bylo BBC Radio 7 stále nejoblíbenějším okruhem z pětice nově spuštěných digitálních stanic BBC (1,7 %); pro srovnání za ním je BBC Radio 5 Live Sports Extra (1,4 %), BBC 6 Music (1,2 %), BBC 1Xtra (1,1 %), BBC Asian Network (0,8 %). Tab. 2: Průměrný týdenní reach BBC Radia 7 za dané období Období
Vyjádřeno v: %
milionech
2003/2004
0,6
0,29
2004/2005
0,9
0,44
2005/2006
1,2
0,59
2006/2007
1,4
0,7
2007/2008
1,6
0,8
2008/2009
1,7
0,9
V únoru 2010 The Guardian označil BBC Radio 7 jako jednu z mála digitálních stanic, které vykazují trvalý růst publika. V posledním kvartálu roku 2009 mělo BBC Radio 7 931 000 posluchačů, tj. o 5,3 % víc, neţ minulé čtvrtletí a o 9,5 % víc neţ minulý rok, a to
27
Weekly reach/týdenní zásah vyjadřuje počet lidí starších 15 let, kteří si naladí stanici v průběhu týdne alespoň na 15 minut. V potaz jsou bráni jen ti, kteří z oněch 15 minut stanici skutečně poslouchali alespoň 5 minut. Od 24.00−6.00 hodiny se počítá s půlhodinovými intervaly. (Glossary of Terms, RAJAR)
21
Bakalářská práce
navzdory tomu, ţe většina digitálních rádií zaznamenala v totoţném období propad v poslechovosti (Plunkett, 2010). Je zřejmé, ţe týdenní zásah BBC Radia 7 by se zvětšil, pokud by do průzkumu byly započítávány děti pod 15 let. Údaje o této věkové skupině ale společnost RAJAR, která se ve Spojeném království věnuje radiovému výzkumu, na svých webových stránkách neposkytuje zdarma. 2.5 Rozpočet stanice BBC Radio 7 je koncipované jako malá digitální stanice s nízkým rozpočtem a omezenými zdroji. Její rozpočet je v současnosti 6,9 milionů britských liber, porovnáme-li se sesterskou stanicí BBC Radiem 4, té je pro ten samý rok vyhrazen rozpočet 85,9 milionů liber. Proto BBC Radio 7 pořady často reprízuje; většinu pořadů vysílá dvakrát aţ třikrát za sebou v reprízách. Ve srovnání s rozpočty zbylých čtyř digitálních okruhů rádia BBC spuštěných v roce 2002 je BBC Radio 7 na čtvrtém místě. Před ním jsou BBC Asian Network (12,1 mil.), BBC 1Xtra (9.6 mil.), BBC 6 Music (9.0 mil.). Digitální stanice s nejmenším rozpočtem je BBC Radio 5 Live Sports Extra. Pokud sledujeme rozpočet stanice od začátku její existence, vypozorujeme, ţe náklady rostou. První rok vysílání sluţba stála jen 2,8 milionů liber, v roce 2004 4,3 milionů, v roce 2006, tedy o dva roky později, uţ 5 milionů. (BBC Annual Report and Accounts, 2003−2009) 2.6 Technologická dostupnost BBC Radio 7 je dostupné celosvětově přes internet, pro poslech na internetu je zapotřebí mít nainstalovaný Windows Media nebo Real Player. Ve Spojeném království stanici posluchači naladí přes DAB digitální rádio, dále na digitálních satelitních televizích provozovatelů Sky Digital28 nebo Freesat, společnost vlastněnou dvěma největšími britskými vysílateli − BBC a ITV. Všechny celostátní digitální stanice rádia BBC jsou dostupné na Freeview29. V některých oblastech je BBC Radio 7 dostupné přes digitální kabelovou televizi − Virgin TV EPG.
28
Předplatitelný digitální servis zahrnuje rozhlas i televizi v UK a Irsku, zprostředkovatelem je British Sky Broadcasting, pobočka News Corporation Ltd. vlastněná mediálním magnátem Rupertem Murdochem. 29 Neziskovou digitální terestrickou televizní síť řídí společnost DTV Services Ltd., kterou vlastní BBC, ITV, Channel 4 a British Sky Broadcasting.
22
Bakalářská práce
Pořady jsou navíc přístupné nelineárně, tzv. na vyţádání po dobu sedmi dnů od odvysílání prostřednictvím BBC iPlayeru, který umoţní streamovat pořady, pokud jste připojení na internet. Některé pořady si v podobě podcastů uţivatel můţe stáhnout do přehrávačů nebo mobilních telefonů.
Kapitola 3 Programová charakteristika BBC Radia 7 Nyní se zaměříme blíţe na program30 BBC Radia 7, programovou skladbu, zmíníme konkrétní pořady, které nabízí, rozdělíme je do skupin podle ţánrového zaměření. Podrobněji představíme současné pořady určené dětskému posluchači − CBeebies a Big Toe Books.
3.1 Typ programu BBC Radio 7 je okruh s dominantním zábavným a uměleckým typem programu 31. Rádio vysílá různé ţánrové formy komedie, původní rozhlasové hry, adaptace literárních nebo dramatických předloh, četbu na pokračování, povídky, dramatizace prózy a umělecké dokumenty; jedná se tedy o výhradně slovesný program. BBC Radio 7 nevysílá ţádnou hudbu, ani klasickou (výjimkou jsou populární písničky vysílané v rámci pořadu pro nejmladší děti, CBeebies). Na zábavný a umělecký charakter programu upozorňuje i jingle BBC Radia 7, který okruh charakterizuje slovy: „Digitální rádio pro komedii a drama“32. Významnou úlohu na BBC Radiu 7 zaujímá i vzdělávací typ programu, který je zastoupen v podobě pravidelných pořadů pro děti a dokumentárními pořady pro dospělé, které ale na BBC Radiu 7 tvoří menšinu. Ţurnalistický typ programu, tedy zpravodajské a publicistické pořady, ve vysílání BBC Radia 7 úplně chybí s výjimkou krátké zpravodajské relace pro děti vysílané v rámci pořadu Big Toe Books.
30
Rozhlasový program je kategorií nadřazenou pojmu rozhlasový pořad; chápeme ho jako souhrn všech rozhlasových pořadů v určitém časovém úseku, k němuž tento pojem vztahujeme (např. odpolední program, týdenní program, roční program). (Maršík, 1995: 11) 31 Pojem typ programu označuje skupinu pořadů vytvářejících programový celek, které mají určitý specifický znak, jenž může sloužit jako kritérium pro klasifikaci (Maršík, 1995: 12) 32 V originále: „The digital radio station for comedy and drama − BBC Radio 7“.
23
Bakalářská práce
3.2 Programová skladba Typologie rozhlasového programu se uplatňuje v rozhlasové skladbě. Tímto pojmem označujeme jak komponování částí rozhlasového programu do integrovaného celku, tak výsledek této činnosti. (Maršík, 1995) Dramaturgie BBC Radia 7 se snaţí profilovat tak, aby se odlišovala od sesterské stanice BBC Radia 4. Pro BBC Radio 7 typické, ţe nemá ţádné zpravodajské nebo publicistické pořady, chybí také pořady magazínového typu (filmové, cestovatelské, magazín pro ţeny), které mají na BBC Radiu 4 široké zastoupení; BBC Radio 7 klade důraz na zařazování krátkých forem komedie a dramatu, ţánrů jako science fiction, horor a fantasy, které na BBC Radiu 4 nenajdeme.
3.2.1 Komedie a drama BBC Radio 7 vysílá různé ţánrové formy komedií: satirickou komedii, situační komedii (sit-com), skeče33 a britskou stand-up comedy34. Skeče a stand-up comedy vyţadují publikum, proto jsou nahráványvýhradně před ţivým publikem, ostatní formy komedií ale také často vyuţívají ţivého publika. Komedie na BBC Radiu 7 jsou pořady seriálového typu. BBC Radio 7 čerpá komedii z bohatého slovesného archivu. Z klasických komedií vysílá: komediální seriál The Goon Show, který vysílalo v letech 1951 aţ 1960 BBC Home Service35 a který předznamenal prudký rozvoj satirické komedie v následujících letech, dále komediální seriál Round the Horne, poválečnou komedii The Navy Lark, komedii vysílanou v letech 1964−1973 na BBC Home Service I'm Sorry, I'll Read That Again nebo komediální seriál Stop Messing About vysílaný původně v letech 1969−1970. Z 80. let vysílá BBC Radio 7 situační komediální seriál The Random Jottings of Hinge and Bracket, ve kterém vystupují dvě starší intelektuálky, hudebnice dr. Evadne Hinge a Dame Hilda Bracket, seriál měl premiéru na BBC Radio 2 v letech 1982−1989. Fond klasických britských komedií je ale mnohem rozsáhlejší.
33
Dramatický tvar, scénka zábavného charakteru, v níž se setkají dva nebo více herců, kteří rozehrají situaci s jistým dějem. Charakteristická je krátká expozice, tedy uvedení do děje, výrazná charakterizace jednajících osob a jejich hereckých akcí a zřetelná a výrazná pointa. (Kácha, 2006: 78) 34 Stand-up comedy má původ v britských music hallech, které vznikaly od roku 1850 a navštěvovalo je mnoho lidí; dělníci, přátelé, sousedé i celé rodiny. Staly se školou profesionální populární zábavy. Umělci vystupovali před netrpělivým publikem, které požadovalo atrakce, úchvatné songy a zobrazení zajímavých postav. V music hallech se zpívaly kuplety, vystupovali liliputáni, cvičená zvířata, břichomluvci, kouzelníci, žongléři, akrobaté, provazochodci… (Prokop, 2005) Stand-up komici předvádějí monologické vystoupení před živým publikem, vyprávějí humorné historky, příběhy a vtipy. 35 Okruh BBC Home Service vysílal od roku 1939 do 1967, byl předchůdcem současného BBC Radio 4.
24
Bakalářská práce
BBC Radio 7 dále vysílá rozhlasové dramatizace literárních předloh. Zařazovány jsou jak dramatizace klasických děl, tak současná tvorba reprezentovaná nejrůznějšími ţánry (krimi, thriller, horor, science fiction, fantasy, biografie, historická dramata, sociální drama a další). Dramatizací literárních děl se rozumí: „Tvůrčí úprava zpravidla epického (méně často lyrického) nedramatického díla do nového, specificky rozhlasového dramatického tvaru. Autor dramatizuje buď celý původní text díla nebo jen jeho části, popř. volně zpracovává jeho námět.“ (Maršík, 1999: 10)
Zvukové dramatické inscenace nabízí četbu na pokračování36 adaptovaných děl méně často pak původní četbu pro rozhlas. Původní rozhlasové hry a rozhlasové adaptace divadelních her jsou zařazovány řidčeji, protoţe BBC Radio 7 se soustředí hlavně na krátké formy dramatu. 3.2.2 Faktografické vzdělávací pořady Další skupina pořadů, které BBC Radio 7 uvádí jsou faktografické pořady, tedy kulturní a vzdělávací typ programu. BBC Radio 7 např. vysílá seriál z historie veřejného rozhlasu ve Spojeném království, Friend in the Corner, pořad si vybral šest let z historie rádia, vyuţívá archivních zvuků, které dává do historické souvislosti. Dokumentární seriál As Soon As I Open My Mouth odhaluje nedorozumění, která mohou způsobit regionální nářečí. K dalším faktografickým pořadům patří různé seriály o literatuře a slavných britských spisovatelích; Kenneth Tynan's Theatre Writings (četba vybraných článků jednoho z nejvlivnějších divadelních kritiků 20. století), Alan Bennett's Telling Tales (v pravidelném seriálu čte anglický dramatik Allen Bennett své vzpomínky na dětství strávené v Leedsu), dále sem patří četba na pokračování z biografií významných osobností, četba osobní korespondence (Artur Connan Doyle: A Life in Letters). BBC Radio 7 zařazuje i cestopisné črty (The Lost Continent). 3.2.3 Pořady pro děti V současné době vysílá BBC Radio 7 dva pravidelné pořady pro děti − CBeebies a Big Toe Books. Jejich natáčení, především pořadu CBeebies pro předškolní děti, se velkou měrou účastní děti, které jsou v některých případech nejen protagonisty pořadu, ale i jejich hlavními
36
Rozhlasové zpracování románů, novel, memoárů, děl literatury faktu. V rámci četby na pokračování se setkáváme s mnoha přístupy: monologické čtení, dialogizace nebo dramatizace. Četba využívá zvukových a hudebních předělů, akcentů a podkresů, které napomáhají významovému i uměleckému vyznění interpretovaného díla. (Kácha, 2006)
25
Bakalářská práce
spolutvůrci37. Podmínka, aby se na tvorbě pořadů různou měrou podílely děti je opět přítomná v licenci BBC Radia 7: „Děti by měly být podporovány v tom, aby se v široké míře účastnily natáčení pořadů a tím získávaly vědomosti, zkušenosti a sebejistotu.“ (BBC 7 Service Licence, 2008: 3)
Svědectví o tom, jak vypadá produkční prostředí, kde vznikají dětské pořady podal ve svém nezávislém přehledu digitálních rádií BBC Tim Gardam, jenţ byl v roce 2004 pověřen ministerstvem pro kulturu, média a sport (DCMS) jeho vypracováním. „Kdokoliv, kdo navštívil produkční centrum dětských pořadů BBC, kde jsou děti v centru tvorby svých pořadů, nemůže být než ohromen atmosférou tvůrčího napětí a experimentu,“ (2004: 84)
píše Gardam ve svém přehledu a označuje v něm původní tvorbu BBC Radia 7 pro děti za skutečnou ozdobu britského vysílání, kterou by ţádná komerční stanice nezastoupila: „Konkrétní dětské pořady Big Toe a Little Toe nás úspěšně zbavují dojmu, že rozhlasové pořady pro děti jsou staromódní záležitost. Jejich tvůrcům se podařilo vyvinout multimediální prostor, ve kterém mnoho dětských posluchačů poslouchá rádio přes internetové stránky.“ (2004: 84)
3.2.3.1 Typ pořadu Dětské pořady vysílá BBC Radio 7 s pravidelnou periodicitou v pravidelných časech, mají pevně vymezenou délku, provází jimi moderátor. Oba pořady pro děti, CBeebies i Big Toe Books, patří mezi tzv. pořady sloţené − bloky. „Bloky jsou tvořené podle určitého režijního a dramaturgického záměru seskupením několika pořadů s příbuzným tematickým zaměřením, funkcí, orientací na určitou skupinu posluchačů ap. do integrovaného celku. Vznikají zpravidla s cílem vytvořit větší, souvislejší programové úseky, jež počítají sice s masovým poslechem, avšak většinou s nesoustředěnou pozorností posluchačů.“ (Maršík, 1995: 37−38).
3.2.3.2 Znělky a zvukové upoutávky Oba pořady pro děti mají vlastní charakteristickou hudební znělku. V bloku CBeebies má navíc vlastní znělku kaţdý jednotlivý pořad zařazovaný v rámci bloku, typické je pro ně, ţe v nich zaznívají hlasy dětí. V průběhu bloku navíc zaznívají upozornění pronášené dětským hlasem: „Pssssssssst, posloucháš CBeebies,“ nebo „Vstávej dobře a časně s CBeebes Radio.“ Jiný dětský hlas upozorňuje na moţnost stahovat výběr toho nejlepšího z CBeebies na internetu: „Můžeš stahovat ty nejlepší bity CBeebies a poslouchat je v kuchyni (zvuk nádobí), v autobuse (klakson), u babičky doma (hlas babičky: Ahoj zlatíčko!), v autě
37
Děti účastnící se natáčení pořadu CBeebies jsou ze školek zapojených do natáčení filmů nebo nahrávání nebo mají určitou vazbu k tématu, o kterém je v daném pořadu řeč. (FAQ CBeebies, 2010)
26
Bakalářská práce
(hlasy dětí napodobující zvuk auta), tak běž na bbc.co.uk/cbeebies.“ Skupina dětských hlasů zve posluchače k návštěvě webových stránek pořadu. V průběhu pořadu Big Toe Books zaznívají upoutávky s hlasy větších dětí: „Vždycky je čas na příběhy s Big Toe Books,“ (odpovídá skupina dětí: Anooooo). Po odvysílání četby titulu je zařazována znělka, která vyzývá k ohodnocení příběhu na internetových stránkách pořadu, znělku interpretují současně dva chlapecké hlasy: „Co si myslíš o tom příběhu? Dej nám vědět, jdi na webové stránky Big Toe Books bbc.co.uk/bigtoe.“ V jiné znělce skupina chlapců vykřikuje: „Tak tlustá knížka! Jééééééééé!“ následuje uznalý potlesk. 3.2.3.3 Webová prezentace K oběma pořadům existují webové stránky, které učí děti, ţe nedílnou součástí rádia je dnes internet, kde najdou nejen hry, kvízy, videa, informace o tvůrcích pořadu, ale kde si mohou přehrát jiţ odvysílané díly nebo stáhnout podcast svého oblíbeného pořadu. Webová stránka www.bbc.co.uk/cbeebies/38 je společná jak pro rozhlasový pořad CBeebies, tak pro stejnojmenný televizní kanál BBC39. Kromě her, omalovánek, písniček a archivu televizních pořadů obsahuje sekci CBeebies Radio40, která má podobu ţlutého dětského rozhlasového přijímače, stránka obsahuje flešové animace doprovázené zvukem. Děti vybírají z obrázkového menu, ve kterém najdou některé pořady, písničky, básničky a příběhy dětí, které jsou součástí odvysílaných dílů CBeebies. Dále stránky obsahují krátké pohádky a příběhy. Jednotlivá audia nemají víc jak 5 minut, aby dokázala udrţet dětskou pozornost. Pořad Big Toe Books má vlastní webovou stránku, www.bbc.co.uk/bigtoe/, ta obsahuje knihovnu odvysílaných dílů četby na pokračování, která je neustále aktualizována41; poslední odvysílaný díl se objevuje vţdy v 17:00 ve všední dny a ve 21:00 o víkendech. Poté, co jsou odvysílány všechny díly, kompletní kniha zůstane na internetu ještě týden. Stránky dále nabízí abecední seznam autorů dětské literatury, ke kaţdému autorovi uvádí krátký ţivotopis, seznámení s moderátorem bloku Big Toe Books a hry.
3.2.3.4 CBeebies
38
viz příloha č. 3 Digitální televizní program CBeebies byl spuštěn v únoru 2002, je cílen na nejmladší děti do 6 let. 40 viz příloha č. 2 41 viz příloha č. 4 39
27
Bakalářská práce
CBeebies je blok určený dětem předškolního věku, je vysílán sedm dní v týdnu vţdy od 6.00 do 8.00, blok je strukturován tak, aby se u něj děti mohly probouzet a začínat svůj den. Je rozdělen do dvou částí, kaţdá má stopáţ 1 hodinu a provází jí jiný moderátor. Obě části jsou dále strukturovány do několika kratších pořadů. 3.2.3.4.1 První část bloku, 6:00−7:00 První částí bloku posluchače provází moderátorka Natali. První čtvrthodinu vyplňuje váţná nebo akustická hudba místy přerušovaná hlasem moderátorky, která zpívá krátké písničky a přednáší veršovánky. Následují tři pořady, kaţdý má svojí charakteristickou znělku a pevnou strukturu: Sugar Plum Story Time, Once Upon a Time, Sounds with Sid. Pořady jsou prokládány písničkami, básničkami, které recitují děti i dospělí. V první části bloku se rovněţ opakuje výzva: „Vstávej, vstávej, spáči, je čas na CBeebies!“ Sugar Plum Story Time, stopáţ: 10 minut Hlavními představiteli pořadu jsou děti. Pořad začíná hudební ukázkou váţné hudby a anketní otázkou: Co si představíš, když uslyšíš tuto hudbu?42 V zápětí skupina dětí vypráví příběh. Na závěr dospělý představí konkrétní hudební nástroj, děti si vyzkouší na něj zahrát, následuje anketní otázka, ve které se děti navzájem ptají: Jak nástroj zní? Jak se jim líbí? Jak se ti na něj hrálo? apod. Once Upon a Time, stopáţ: 15 minut Profesionální herec Justin vypráví vţdy jednu oblíbenou pohádku. Na začátku Justin poloţí dětem anketní otázkou: Jaká je tvá oblíbená pohádka? Následuje vypravování, kterému jsou přítomny děti; reagují, doplňují Justina a opakují jeho slova. „Tell me about your family“ Není pořad ale pravidelná otázka moderátorky Natali, kterou pokládá v pravidelný čas (mezi pořady Once Upon a Time a Sounds With Sid). Natali vţdy vyzve jedno z dětí, aby vyprávělo o své rodině. Sounds with Sid, stopáţ: 3 minuty Průvodcem krátkého tříminutového pořadu je Sid, který mluví ve verších, vţdy pustí ukázku nějakého zvuku a děti mají uhodnout původce zvuku (např. zvuk balónu odráţejícího se od země). Pořad je hodně zvukový, vyplňují ho zvuky různých prostředí a hlasy dětí. Největší mírou ze všech ostatních pořadů bloku vyuţívá akustického principu rozhlasu, tedy
42
Dotazovanými i tazateli jsou děti.
28
Bakalářská práce
skutečnosti ţe informace se k posluchači šíří výhradně zvukovou cestou. Akustický princip vyuţívají tvůrci pořadu ke hře se zvuky − učí děti vnímat zvuky a rozvíjí v nich představivost. 3.2.3.4.2 Druhá část bloku, 7:00−8:00 Druhou částí bloku provází moderátorka Pui, ta vţdy začne pravidelnou otázkou: Co byste dnes chtěli dělat? Děti odpovídají a hraje písnička. Následuje pásmo písniček, říkanek, příběhů a kvízů, do kterých jsou zapojeny děti. Druhá část bloku nemá pevně danou kompozici, tak jako první, je více taneční, děti uţ jsou probuzené, obsahuje jen několik pravidelných pořadů; např. Pojď si hrát/Let's play uvádí reportérka Ziggy, kaţdý den se vypraví za dětmi, které mají nějakého koníčka, a ptá se jich na otázky související s jejich aktivitou (tancováním, hraním fotbalu, basketballu, jezděním na skateboardu, hrou na hudební nástroj apod.). Jelly's Newsdesk je obdoba zpravodajské relace určená dětem předškolního věku, neuvádí ale skutečné zprávy, jednotlivé zprávy vyprávějí samy děti a týkají se jejich ţivota (jejich domácích zvířat, oblíbených činností, sportů, oblíbeného počasí), příspěvky komentuje moderátorka Jelly. Pravidelně jsou zařazovány příběhy dvojic kamarádů Big and Small a Harry and Toto. Jednou týdně v pátek je do bloku zařazován pořad Best Friend Friday with Nuzzle & Scratch, dvojice kamarádů Nuzzle a Scratch v něm kladou kvízové otázky vybrané sourozenecké nebo kamarádské dvojici dětí, cílem je poznat, jak dobře se děti navzájem znají. Madam Maestro's Music Box předvádí hudební nástroje, seznamuje mladé posluchače se známými díly klasické hudby a ukazuje potenciál hudby vyprávět příběhy.
3.2.3.5 Big Toe Books Podle programového prohlášení BBC Trust má Big Toe Books za úkol podporovat zálibu dětí ve čtení. „Bude pokračovat v četbě dětem, kterým ve svém programu nabídne to nejlepší z dětské literatury, dále bude číst z knížek, které se dětem mohou líbit, ale nejsou ještě schopny samy si je přečíst.“ (BBC Radio 7 Programme Policy 2009/2010, 2010) V rámci Big Toe Books nabízí BBC Radio 7 příleţitost výhercům celonárodní soutěţe Young Storyteller of the Year43 odvysílat jejich původní příběh. Autoři se podílejí na jejich zpracování, příběh pak vypráví dětský interpret. Hodinovým pořadem zaměřeným na četbu knih pro děti na pokračování provází moderátor44. Všechny knihy jsou cíleny na děti ve věku 6−12 let. Ve všední den nabídne 43
Každoroční soutěž pro mladé talenty se koná od roku 2005, mohou se jí zúčastnit mladí lidé ve věku 15−25 let.
29
Bakalářská práce
kaţdý díl Big Toe Books četbu z 4−5 titulů zatímco o víkendu, kdy mají děti na poslech víc času, je celý 60minutový pořad vyplněn četbou jen z jednoho titulu. Kaţdý všední den navíc pořad zakončuje dvouminutová zpravodajská relace World Class Bulletin. Zpravodajskou relaci World Class Bulletin připravuje zpravodajský tým (newsround team) sloţený z dospělých tvůrců. Kaţdá relace zahrnuje 4−5 zpráv ze Spojeného království i ze světa, určeny jsou britskému publiku. Na dvouminutovou relaci navazuje, rozvíjí ji a doplňuje zpravodajská relace World News for Children, která má průměrnou stopáţ 4 minuty, je určená dětským posluchačům nejen ze Spojeného království, ale z celého světa. A právě tu budu analyzovat v následující kapitole. 3.3 Interaktivní pořady BBC Radio 7 vymýšlí inovativní způsoby, jak lze rádio poslouchat a ovlivňovat jeho obsah přes internet, a snaţí se tak přilákat nové posluchače. Posluchači mohou navrhovat jednak archivní pořady, které by rádi na Radiu 7 slyšeli, jednak BBC Radio 7 uvádí interaktivní pořady, které vyţadují zapojení posluchačů. Níţe uvádím jednotlivé příklady takto koncipovaných pořadů. V srpnu 2005 BBC Radio 7 uvedlo první série diskusní show Serious About Comedy. V kaţdém vydání pořadu diskutoval moderátor s hosty − komiky, tvůrci komedie a kritiky − o tom, co se daný týden událo ve světě komedie. Posluchači mohli kontaktovat hosty skrz webové stránky. Pátá a zatím poslední série začala vysílat v srpnu 2007 a skončila v listopadu 2007. V letech 2007−2008 stanice vysílala projekt Witty and Twisted, v rámci 15minutového pořadu BBC Radio 7 vysílalo deset vybraných prací výherců New Comedy Awards z uplynulých dvou let, kteří se do projektu zapojili. Po skončení měli posluchači příleţitost hlasovat pro představení, které se jim líbilo nejvíce. Vítěz pak dostal příleţitost psát napsat pětidílný komediální seriál. V současné době vysílá BBC Radio 7 interaktivní projekt Chain Gang, ve kterém sami posluchači rozvíjí zápletku krátkého, 5minutového interaktivního dramatu. 3.4 Programová struktura
44
Od počátku vysílání v roce 2002 až do nedávna to byla Kristen O'Brien, 19. 3. 2010 ji nahradil Christopher Pizzey.
30
Bakalářská práce
Programová struktura vytváří nosnou kostru rozhlasového programu, ta je doplněna ostatními relacemi, určuje charakter stanice nebo její programové části; je to dlouhodobě ustálená forma programu. (Maršík, 1995) BBC Radio 7 vysílá 24 hodin denně; jeho program je členěn do čtyř časových pásem: časné
ráno/early
(00:00−6:00),
ráno/morning
(6:00−12:00),
odpoledne/afternoon
(12:00−18:00), večer/evening (18:00−00:00), časové pásmo označené jako pozdní doba/late se kryje s časovým pásmem časné ráno druhého dne (00:00−6:00). V pásmu časné ráno/pozdní doba se vysílají výhradně reprízy pořadů, které byly odvysílány předchozí den. Některé pořady BBC Radio 7 reprízuje v jednom roce aţ třikrát do měsíce. „Radio 7 je zřízeno jako digitální stanice s častými reprízami, s malým rozpočtem a limitovanými zdroji. Předtím, než je každý pořad vysílán, je nutné ho vyhledat, získat svolení od přispěvatelů, vyčistit copyright a převést pořad do digitální formy, to může trvat přibližně tři měsíce. Aby stanice byla ekonomicky životaschopná, nakupujeme šest vysílacích práv na tři roky (zahrnujících 24 hodinovou reprízu). Za účelem zhodnotit vynaložené finance vysíláme většinu pořadů dvakrát do roka.“ (BBC Radio 7, 2010)
Ačkoliv BBC Radio 7 vysílá převáţně archivní pořady, které často reprízuje, snaţí se je dramaturgie rádia prokládat novým a původním obsahem: „Přestože zařazujeme do programu reprízy, snažíme se je rozmístit tak, aby se prolínaly s novými pořady, aby měl posluchač čerstvý zážitek každý den.“ (BBC Radio 7, 2010)
Dále je vysílání děleno do tematických bloků, ve kterých můţe posluchač očekávat určitý obsah. Klasickou britskou komedii vysílá BBC Radio 7 v pravidelných časech od neděle do pátku 12:00−13:00 hodin a od 19:00−20:00 hodin (v repríze). Sedm dní v týdnu dvakrát denně v 18.00 a v 00:00 (v repríze) vysílá rádio speciální hodinu, nazvanou Sedmá dimenze (The 7th Dimension), která uvádí původní díla pro rozhlas i adaptace literárních děl ţánrů science fiction, horor, fantasy a speculative fiction. Do února 2010 měl kaţdý tematický blok svého vlastního hlasatele, který ohlašoval a odhlašoval pořady uvedené v rámci něj, následně Radio 7 přešlo na běţnější model, kdy jeden moderátor ohlašuje kaţdý program v průběhu dne. Většina pořadů vysílaných na BBC Radiu 7 jsou seriálového typu. Pořady vysílá rádio po jednotlivých dílech v pevně daných časech dokud neskončí série, pak je pořad nahrazen jiným; například čtyřdílná dramatizace klasického románu Rozum a cit od Jane Austenové běţela od 5. dubna do 8. dubna vţdy v 11:00, repríza dílu vţdy ve 3:00 následující den, po odvysílání série ji nahradil jiný pořad.
31
Bakalářská práce
BBC Radio 7 má jen málo stálých pořadů, které vysílá po celý rok, jsou to výhradně původní pořady pro děti. Stanice je vysílá v pevných časech. CBeebies vysílá denně od 6:00−8:00. Big Toe Books kaţdý všední den od 16:00−17:00, o víkendu pak od 8:00−9:00, coţ zhruba odpovídá nejběţnějšímu času pro poslouchání rozhlasu dětmi, tak jak ho stanovuje rozhlasová teorie.
Kapitola 4 Analýza zpravodajské relace World News for Children 4.1 Obecná charakteristika Zpravodajská relace World News for Children je cílená na děti ve věku 7−14 let, má čtyřminutovou stopáţ, vysílá se od roku 2007 kaţdý všední den, avšak nikoliv lineárně, ale jako sluţba na vyţádání; lze ji stahovat v podobě podcastů nebo streamovat na internetu. Na rozdíl od své sesterské45 relace World Class Bulletin je určena nejen dětem ze Spojeného království, ale z celého světa. Zpravodajská relace byla vyvinuta z mezinárodní iniciativy BBC World Class 46, kterou vybudovalo BBC ve spolupráci s pořadem Big Toe Radio Show47. „Jejím cílem je poskytovat spolehlivý dětem srozumitelný globální zpravodajský servis, který by spřátelené školy mohly sdílet a využívat jako součást společné konverzace.“ (Crompton, 2010)
Skutečnost, ţe zprávy mohou být častým tématem k hovoru, potvrzuje i Hartley: „Důkazem toho, že zprávy tvoří nezávislý či autonomní diskurs, je množství pozornosti a analýz, kterých se zprávám dostává − tedy prostor, který lidé věnují zprávám ve svém hovoru. Na novinářské úrovni existuje
45
Přípravu obou relací má na starosti stejný zpravodajský tým. Liší se jen ve stopáži (světová je delší) a v důrazu na výběr buď národních témat (World Class Bulletin), nebo globálních témat (World News for Children). Vždy některá témata zpráv jsou totožná, liší se jen rozsahem zpracování. 46 BBC World Class je internetový projekt BBC a partnerských organizací (fungují v různých částech světa, patří k nim např. British Council a Cambridge Education Foundation), který podporuje školy a třídy po celém světě, aby si našly mezinárodního partnera (školu nebo třídu) a spolupracovali na společných projektech, které přináší užitek oběma (např. sdílením rozdílných kulturních hodnot a tradic). BBC školy nepáruje, ale pouze zprostředkovává pomoc při hledání partnerské školy a poskytuje zapojeným školám a třídám podporu; zajišťuje internetové stránky (www.bbc.co.uk/worldclass), na kterých zveřejňuje pravidelný Newsletter iniciativy (ten reflektuje aktuální vývoj mezinárodního projektu World Class), provozuje na nich fórum pro učitele ze spřátelených škol, kde si vyměňují zkušenosti, zveřejňuje seznam zapojených škol a nabízí nápady na společné projekty a další. Projekt World Class svou činností naplňuje pátý cíl veřejného zájmu, tak jak ho definuje Královská Charta: „Přibližovat Spojené království světu a svět Spojenému království.“ (BBC Royal Charter, 2006) Projekt financuje BBC News pro společný užitek britských škol a jejich sesterských škol v zahraničí. 47 viz kap. č. 4.2 Historie dětských zpravodajských relací na BBC Radiu 7
32
Bakalářská práce množství pořadů, jejichž cíl je komentovat a interpretovat zpravodajské dění. Zprávy zaujímají významné místo v neformálním hovoru na pracovišti, v hospodách a na ulici.“ (1995: 7)
4.2 Historie dětských zpravodajských relací na BBC Radiu 7 První zpravodajský pořad pro děti na BBC Radiu 7 byl připravován i prezentován dětmi, jmenoval se The Big Toe Press Pack a stanice ho vysílala v rámci programového bloku pro děti The Big Toe Radio Show, který BBC Radio 7 vysílalo od roku 2002 do roku 2007, kdy ho nahradil současný pořad The Big Toe Books. The Big Toe Radio Show byl vysílán denně mezi 16:00 a 18:00 hod. a byl určen dětem ve věku 9−12 let, měl za cíl podporovat učení a objevování. Obsahoval magazín pro děti, featury, zprávy, rozhovory, přehledy, diskuze a cca 50 minut původních příběhů. O víkendu, kdy měly děti více času na poslech rádia, nabízel dramatizace a příběhy s delší stopáţí. V rámci bloku byl vysílán předchůdce současných zpravodajských relací pro děti − zpravodajský pořad The Big Toe Press Pack. Na jeho přípravě se podílely děti z různých částí Spojeného království; připravovaly reportáţe a zprávy na různá témata, které se pak vysílaly na BBC Radiu 7 v rámci pořadu. Dětské reportéry sdruţoval Big Toe Reporter's Club48. V letech 2005/2006 Big Toe Radio Show vybudovala mezinárodní projekt BBC World Class, který má za úkol propojovat školy na celém světě přes společné stránky iniciativy. V rámci příprav na tento projekt se webové stránky pořadu Big Toe Radio Show rozšířily, aby obsahovaly fakta o Spojeném království, nové hry a galerii obrázků dětí. Toto uspořádání fungovalo do roku 2007, kdy se změnila celá koncepce vysílání pro děti. Programové vedení BBC Radia 7 změnilo název pořadu Big Toe Radio Show i jeho webové stránky. Zpravodajský pořad The Big Toe Press Pack nahradila zpravodajská relace World Class Bulletin, děti vystřídali u mikrofonu dospělí. V tom samém roce začala vysílat i mezinárodní zpravodajská relace pro děti World News for Children. Nyní uţ děti na BBC Radiu 7 zpravodajství nepřipravují, ani nevysílají s výjimkou výročního dne BBC News School Report49. 4.3 Mediální prezentace
48
Big Toe Reporter's Club nahradil Press Pack klub, jehož členové se sdružují na internetové stránce klubu (http://www.bbc.co.uk/cbbc/presspack/index.shtml). Členům musí být méně než 16 let, po vstoupení do klubu jim je přidělen editor, kterému posílají své reportáže a články. Ty, které editor vybere, jsou zveřejněny na internetových stránkách Newsround v sekci Press Pack Reports. 49 viz kap. 4.5.6 BBC News School Report
33
Bakalářská práce
BBC Radio 7 nabízí podcast relace World News for Children na svých webových stránkách v archivu pořadu Big Toe Books50. Na vlastních stránkách pořadu Big Toe Books najdeme odkaz na web iniciativy BBC World Class51, kde je moţné relaci streamovat. Na webu BBC World Class jsou navíc pravidelně zveřejňovány i textové přepisy obou vydání zpravodajských relací − britské i světové. 4. 4 Příprava relace Zpravodajskou relaci prezentuje kaţdý všední den jeden z pětice moderátorů52 tzv. newsround týmu. Ti samí tvůrci a moderátoři připravují a prezentují i britské vydání relace, k tomu i televizní zpravodajskou relaci Newsround vysílanou na dětském kanálu CBBC. „Náš tým pečlivě zvažuje jazyk a téma zprávy, aby byla přizpůsobena pro dětského posluchače. Snažíme se vybírat témata, která jsou atraktivní, a vnášet do zpráv dětský pohled a také rychle rozpoznat jakým způsobem děti reagují na to, co se děje. Náš tým se skládá z odborníků na dětskou problematiku, žurnalistů a učitelů.“ (Newsround, 2010)
Tvůrci relace čerpají informace pro tvorbu zpráv z několika zdrojů; vyuţívají sluţeb předních světových agentur (jako Reuters, Press Association, Associated Press), dále databáze zpráv BBC News, která má své reportéry v různých částech světa a síť lokálních a regionálních studií po celém Spojeném království: „To zajišťuje, že hlavní události jsou vždy pokryté, ať se dějí kdekoliv a kdykoliv. Vybíráme ty nejlepší zprávy − především ty, které odpovídají dětskému zájmu.“ (Newsround, 2010)
4.5 Obsahová analýza 4.5.1 Struktura Zpravodajská relace má průměrnou stopáţ 4 minuty, krátká stopáţ napovídá, ţe neobsahuje publicistickou část, není ani rozdělená na rubriky, jak je běţné u hlavních zpravodajských relací, neobsahuje ţádné servisní informace. Nabízí v průměru šest zpráv, k jedné z nich se tematicky váţe pravidelná otázka, na kterou si děti mají zkusit odpovědět, není to otázka soutěţní, správnou odpověď se děti dozví v příštím vydání relace. V pátek se děti dozví pouze správnou odpověď na čtvrteční otázku, novou otázku dostanou aţ v pondělí. Relace
začíná
krátkou
dvouvteřinovou
znělkou,
následuje
úvodní
slovo
moderátorky/moderátora, který se vţdy představí, oznámí datum a přečte tři titulky53, někdy 50
viz příloha č. 5 viz příloha č. 6 52 moderátoři: Leah, Sonali, Hayley, Ore, Ricky 51
34
Bakalářská práce
za jedním z titulků následuje sestřih zvuku54, který má za úkol upoutat pozornost k významné události. Zprávy jsou řazeny sestupně podle důleţitosti, první zpráva je vţdy hlavní, následují další, relace vţdy obsahuje alespoň jednu sportovní správu, ale běţně jich je více; zprávy ze sportu nejsou oddělené od ostatních do vlastní rubriky znělkou ani jiným předělem, jsou součástí celé relace, zpravidla jsou řazeny do závěru relace, ale nemají své pevné umístění. Po celou dobu zpráv zní hudební podkres, který relaci charakterizuje, činí dynamičtější a pro posluchače rozpoznatelnou. Zvuky jsou bez podkresu. Na závěr relace se moderátor odhlásí pravidelnou větou a vyzve posluchače, aby napsali na adresu redakce odkud poslouchají zpravodajskou relaci World News for Children. Ukázka struktury relace sestavená podle vysílání z 19. 11. 2009: 00:00 „Toto je download z BBC.“ 00:02 úvodní znělka 00:04 ohlášení: „Ahoj tady Leah a BBC World News for Children. Je čtvrtek 19. listopadu. Uslyšíte...“ 1. flesh − hlavní zpráva 2. flesh 3. flesh − sporotvní 00:19 zpráva č. 1 (zvuk) 00:24 zpráva č. 1 (studio) 01:05 zpráva č. 1 (zvuk: zpravodajské vystoupení) 01:25 zpráva č. 2 (studio) 01:45 zpráva č. 3 (studio) 02:01 „A dnešní otázka je…“ 02:08 zpráva č. 4 − sportovní (studio) 02:25 zpráva č. 4 (zvuk) 53
Titulek neboli flesh (angl. blesk, paprsek) přináší první nejstručnější informaci o nějaké významné události. Často je tvořena jen několika slovy, jednou větou, v níž je obsaženo vše, co je v události nové a podstatné. Ve zpravodajství se uplatňují flešové zprávy před hlavními zpravodajskými relacemi jako titulky následujících podrobnějších zpráv (Maršík, 1999: 30). 54 Zvukem označuji jakoukoliv zvukovou, mluvenou nebo hudební nahrávku.
35
Bakalářská práce 02:51 zpráva č. 4 − dokončení (studio) 02:58 zpráva č. 5 − sportovní (studio) 03:24 odpověď na včerejší otázku: „Ptali jsme se na… A odpověď je…“ 03:30 jingl 03:32 …odpověď 03:33 zpráva č. 6 (studio + podkresový zvuk) 03:49 odhlášení: „Tak to je vše od našeho zpravodajského týmu. Budeme zpátky s dalšími událostmi zítra, ale mezitím nám můžeš dát vědět, odkud ve světě nás posloucháš. Pošli nám email na
[email protected]. “ 4:04 závěrečná znělka 4:08 konec
4.5.2 Žánrová a zvuková pestrost zpráv Zpravodajskou relaci World News for Children jsem analyzovala po dobu dvou měsíců55, za tu dobu jsem napočítala 251 zpráv, na jednu relaci připadá v průměru 6 zpráv. Jednotlivé zprávy můţeme rozdělit podle zvukové pestrosti na klasické monologické zprávy (117), které interpretuje moderátor ve studiu, a zprávy doprovázené ţivým nebo ilustračním zvukem (134), které jsou vţdy tvořeny ze dvou částí: 1. studiová část, 2. zvuky. Zvuky oţivují zprávu a nabízejí autentická vyjádření a zvuky události, popř. jiné ilustrační zvuky; řadím do nich různé ţánrové formy zprávy (zvukovou zprávu, zpravodajské vystoupení, reportáţní zprávu), sestřihy sportovních komentářů, dále autentické a ilustrační zvukové nahrávky a nakonec ţánr ankety, kterou ještě dělím podle stáří respondentů na dětskou a dospělou anketu. V
následující
tabulce
nabízím
přehled
početního
zastoupení
zpravodajských ţánrů a zvuků. Tab. 3: Zastoupení jednotlivých zpravodajských žánrů a zvuků v relaci Studiová část: 1.
monologická zpráva
Počet
%
117
46,6
52
20,7
Zvuky: 2. 55
zvuková zpráva
říjen−listopad 2009
36
jednotlivých
Bakalářská práce
3.
zpravodajské vystoupení
43
17,1
4.
zvukové nahrávky
18
7,2
5.
sestřih sportovních komentářů
12
4,8
6.
anketa mezi dětmi
5
2,0
7.
anketa mezi dospělými
3
1,2
8.
reportáţní zpráva
1
0,4
251
100
Celkem:
Nejčastějším ţánrem je klasická monologická zpráva. Za ní následuje její ţánrová forma − zvuková zpráva, ve které informace o události sděluje přímý účastník nebo zainteresovaná osoba prostřednictvím sdělovací techniky, často přímo z místa dění (Maršík, 1999). Třetí nejčastější je zpravodajské vystoupení − monologická forma zprávy, která poskytuje posluchači informaci o události prostřednictvím kompetentní nebo nějak zainteresované osoby (tiskový mluvčí, vědec, policista, humanitární pracovník…), jeţ je o tuto informaci poţádána. Kvalifikovanost této osoby zvyšuje věrohodnost a informační hodnotu zprávy. (Maršík, 1999) Reportážní zpráva se za sledované období vyskytla jen jednou. Některé zprávy vyuţívají autentických nebo ilustračních zvukových nahrávek, které zprostředkovávají zvukový obraz události a mají za úkol rozbít monotónnost čteného projevu. Zvukových nahrávek tvůrci relace vyuţívají dvěma způsoby; buď ji přehrají samostatně nebo ji vyuţijí jako podkresu pod studiovou monologickou zprávu. Zvukových nahrávek se vyuţívá zpravidla při informování o zvukově atraktivních událostech, jako jsou start vesmírné rakety, koncerty, demonstrace, jásot sportovních fanoušků a další. Součástí zpráv ze světa sportu jsou často sestřihy sportovních komentářů především fotbalových utkání, ty zachycují nejpodstatnější momenty zápasu, dělají zprávu autentičtější a upoutají posluchačovu pozornost. Zpravodajská relace pracuje i s anketou56, prvkem který oţivuje zpravodajskou informaci, ve dvou rovinách − v dospělé a dětské anketě. Dětskou anketu zařazuje častěji, jejím cílem je vnášet do relace dětský pohled na události. 4.5.3 Témata
56
Žánrová forma rozhovoru, která se využívá v tisku, rozhlase a televizi k bezprostřednímu zjištění názorů více osob, zpravidla náhodně vybraných, obvykle na stejnou anketní otázku, někdy na více otázek. (Kol., 2007: 22)
37
Bakalářská práce
World News for Children, jak napovídá název relace, nabízí témata, která se týkají celého světa, přináší tedy nejdůleţitější zprávy z celého světa. Zprávy jsem rozdělila do dvanácti tematických okruhů a seřadila podle četnosti. Tab. 4: Témata relace seřazená podle četnosti zpráv za dané sledovené období Pořadí Téma
Počet
%
1.
Sport
81
32,3
2.
Příleţitostné
39
15,5
3.
věda a příroda
22
8,7
4.
Ekologie
21
8,4
5.
přírodní katastrofy
18
7,2
6.
problémy zemí třetího světa
13
5,2
6.
Kuriozity
13
5,2
8.
kriminální případy
11
4,4
8.
Politika
11
4,4
9.
Terorismus
10
4,0
10.
Showbusiness
8
3,1
11.
dětské rekordy
4
1,6
Nejpočetnější jsou zprávy ze sportu, které zahrnují informace o výsledcích z velkých mezinárodních soutěţí, o významných sportovcích a oblíbených sportech (zejm. fotbalu). Za nimi je skupina příležitostných zpráv, které mají tematicky nejblíţe k běţným zpravodajským relacím pro dospělé, zahrnují významné události světového dění, které jsou zařazovány do běţných relací (např. významná výročí, svátky, velká vlaková a důlní neštěstí, úmrtí, nehody atd.). Na třetím místě v počtu zpráv jsou informace z oblasti vědeckých a přírodních objevů, technických vynálezů a vesmírné vědy, jsou to informace které se do běţných zpráv dostávají spíše jako zajímavosti, ve zprávách pro děti ale zaujímají významné místo. 38
Bakalářská práce
Čtvrté v pořadí je zpravodajství s ekologickou tematikou (ohroţené ţivočišné druhy, ekologické havárie, klimatické změny a jejich dopad na obyvatele, emise), jejich výchovná funkce je zřejmá, přestoţe zprávy situaci nekomentují. Zprávy informující o průběhu a následcích přírodních katastrof a o preventivních opatřeních proti nim a zprávy týkající se problémů zemí Třetího světa (světový hlad, nedostatečná lékařská péče, nemoci, nedodrţování dětských práv) jsou často vztahovány k dětem tím způsobem, ţe informují, jak se události dotýkají dětí ţijících v daném regionu; děti samy podmínky, ve kterých ţijí komentují. Zprávy označené jako kuriozity přináší zajímavosti z celého světa (např. slepý chlapec, který se orientuje v prostoru podle ozvěny svých pleskajících uší; škola na Islandu, do které si děti musí nosit svůj toaletní papír; vynález speciálních překladatelských brýlí apod.), je to typ zprávy, která je v běţných zpravodajských relacích zařazována jako zpravodajská tečka. Na osmém místě jsou témata kriminality, které informují o zločinech, únosech a dalších nelegálních činnostech, a politické zprávy, které se věnují především událostem v současných ohniscích konfliktu (př. Afghánistán, Severní Korea). Na devátém místě jsou zprávy o teroristických útocích a jejich obětech. Předposlední místo zaujímají zprávy o slavných osobnostech, především z hudebního průmyslu. Samostatnou, i kdyţ nepočetnou skupinu jsem vyhradila dětským rekordům, o kterých relace pravidelně informuje. Z hlediska tematické agendy se témata mnoho neliší od běţných zpravodajských relacích, to je pochopitelné vzhledem ke skutečnosti, ţe jedním ze zdrojů zpráv jsou zpravodajské agentury, ze kterých čerpají všechna média. Od ostatních relací se liší především v tom, jakým zprávám přikládají tvůrci relace prioritu − sportovním, vědě a přírodě a ekologii. Naopak málo si všímají politických událostí, které v ostatních relacích hrají významnější roli, děti ale tolik nezajímají. Běţným relacím se podobají informováním o příleţitostných zprávách. V čem se od nich ale významně liší je způsob zpracování.
4.5.4 Jazyk Zprávy World News for Children pracují s jednoduchým nekomplikovaným jazykem a zřetelnou výslovností, aby jim rozuměli i děti, po něţ angličtina není rodným jazykem a které se ji teprve učí. Jistá míra zjednodušení a zestručnění je nutná i vzhledem ke stopáţi relace. Moderátoři často oslovují posluchače (představ si…, slyšel jsi o…, už se ti stalo že… apod.) a snaţí se ho tak vtáhnout a upoutat jeho pozornost. 39
Bakalářská práce
4.5.5 Vzdělávací charakter Tvůrci relace se snaţí dětem rozšiřovat obzory jednak samotným informováním o událostech, jednak pravidelnou denní otázkou a vzdělávacími vsuvkami, které vysvětlují souvislosti událostí a pomáhají jejich lepšímu porozumění. Účel vzdělávat mají i příleţitostně zařazovaná tzv. témata týdne. 4.5.5.1 Pravidelné otázky Pravidelné otázky jsou dětem pokládány od pondělí do čtvrtka, správnou odpověď děti dostanou následující den, páteční relace neobsahuje otázku vzhledem ke dvoudenní časové prodlevě. Otázky jsou různého charakteru, nejčastěji zeměpisné, sportovní nebo ze světa zvířat, vţdy tematicky souvisí s jednou z odvysílaných zpráv. Otázky se ptaly např.: Jaká země vyhrála nejčastěji World Cup v historii soutěţe? Jaká země je známá tím, ţe má největší zásoby ropy? Jaká země sousedí se státem Botswana? Je delfín ryba nebo savec? apod. 4.5.5.2 Vzdělávací vsuvky Vzdělávací vsuvky počítají s tím, ţe ne všechny skutečnosti, které relace sděluje, jsou dětem známé, berou ohled na to, ţe relaci poslouchají děti z různých kulturních prostředí a zeměpisných teritorií. Jsou zařazovány příleţitostně buď jako samostatné zvuky, které namlouvá jiný člověk, neţ je moderátor (u delších vsuvek), častěji je interpretuje sám moderátor (kratší vsuvky). Ve sledovaném období jsem zachytila dvě vsuvky delší interpretované jiným hlasem neţ moderátorovým − historie afghánského konfliktu a AlKáida, historie poválečného Německa a pád berlínské zdi − a tři interpretované moderátorem − co je to Twitter, co je Braillovo písmo, co je minaret. 4.5.5.3 Téma týdne Příleţitostně zařazuje tvůrčí tým tzv. téma týdne, v kaţdé relaci v průběhu týdne se jedna zpráva věnuje danému tématu. Ve sledovaném období jsem zachytila téma děti a vzdělávání − na celé zeměkouli se desítkám milionů dětí nedostává pravidelného vzdělávání, můţou za to chudoba, válka a přírodní katastrofy. Pět zpráv toho týdne přineslo informace vţdy z jedné vesnice v jiné části světa o stavu tamějšího vzdělávání, vystupovali v nich tamější děti i učitelé.
40
Bakalářská práce
Mimo sledované období v březnu 2010 se objevilo jako téma týdne dva měsíce po zemětřesení na Haiti − jak se děti na Haiti vyrovnávají s následky zemětřesení, zprávy zahrnovaly svědectví dětí z Haiti i vyjádření ze strany britských studentů.
4.5.6 BBC News School Report Vţdy jeden den v roce na News Day (Zpravodajský den) připravují a prezentují World News for Children děti. Děje se tak v rámci výročního projektu BBC News School Report, do kterého se kaţdoročně zapojuje tisíce studentů britských škol ve věku 11−14 let, přes iniciativu BBC World Class se ale mohou zapojit i spřátelené zahraniční školy. Děti jejichţ škola je zapojená do projektu dostanou příleţitost vysílat svoje vlastní události prostřednictvím rozhlasové a televizí sítě BBC a on-line pro skutečné publikum. Pořádání BBC School Report je ve v souladu s prvním bodem veřejném zájmu, tak jak ho definuje Královská charta BBC: „(a) udržovat občanské vědomí a lidskou společnost“ (BBC Royal Charter 2006). Konkrétně tak činí poskytováním nestranného zpravodajského servisu pro všechny. School Report pomáhá naplňovat toto poslání třemi způsoby: 1. seznamuje mladé lidi se zprávami, 2. dává jim moţnost představit širšímu publiku své vlastní zprávy, 3. učí mladé lidi základním zásadám tvůrčího postupu veřejné sluţby, jako jsou vyváţenost, přesnost, nestrannost. 4.5.6.1 Průběh Letos se News Day uskutečnil 11. března a zúčastnilo se ho víc jak 700 škol a 25 000 ţáků. Děti se prostřednictvím internetu od podzimu 2009 seznamovali se zásadami tvorby ţurnalistických obsahů pomocí speciálních internetových hodin, které musely absolvovat, aby se mohly stát školními reportéry. Ty jim zprostředkují jak teoretický základ, tak praktická cvičení. Řada zaměstnanců BBC od kameramanů přes reportéry a moderátory dobrovolně pomáhá dětem s přípravou na jejich News Day, navštěvují školy a pořádají přednášky. Jedním z nich je moderátor BBC News Huw Edwards: „Za tu dobu jsem se zúčastnil mnoha žurnalistických workshopů ve školách. Měl jsem možnost vidět, jaká legrace to může být a kolik se toho mohou děti naučit, když mají skutečné uzávěrky, skutečné publikum a skutečné pracovní standardy. Účastním se, protože chci dát mladým lidem příležitost vytvořit svoje vlastní zprávy a chci se s nimi podělit o principy dobré žurnalistiky.“ (2009)
Měsíc před Zpravodajským dnem děti začnou s přípravou vlastních reportáţí (z prostředí školy, okolí, kde děti ţijí, ze svého ţivota). Některé školy pořádají výlety do Londýna, kde se školní reportéři setkávají se celebritami (politiky, herci). Zpravodajské relace 41
Bakalářská práce
se tvoří ten den z aktuálních zpráv, s přípravou se začne uţ ráno, děti si projdou zprávy toho dne, vyberou si ty, o kterých chtějí referovat, pak je napíšou na web nebo do svých scénářů, natočí a sestřihají, seřadí je od nejdůleţitějších po méně důleţité. To vše musí být hotovo do dvou hodin odpoledne, kdy je uzávěrka. Do té doby musí být všechny zpravodajské relace hotovy a připraveny k odvysílání. Hotové zpravodajské relace děti umisťují na webové stránky školy, které jsou propojené s webovými stránkami BBC. Některé relace se dostanou i do rádia a televize. News Day totiţ pokrývá BBC televize, rozhlas i on-linové zpravodajství a lokální zpravodajské stanice BBC.
42
Bakalářská práce
Závěr BBC Radio 7 je stanice téměř výhradně mluveného slova, nevysílá ţádnou hudbu, zpravodajství ani aktuální publicistiku, svým zaměřením nemá u nás obdoby. BBC Radio 7 tvoří sesterskou stanici ke čtvrtému okruhu BBC rádia − BBC Radiu 4, s kterým se mají programově doplňovat. Hlavním úkolem stanice je vysílat zábavný a umělecký typ programu; vysílá komedie, dramatizace, četbu na pokračování, většinu své produkce čerpá z bohatého slovesného archivu rádia BBC. Přesto se okruh profiluje jako moderní rádio pro mladého posluchače, tomu je určena hlavně původní produkce BBC Radia 7 − současné krátké formy komedie a dramatu (především ţánry sci-fi a horroru, které nemají na ostatních okruzích BBC rádia zastoupení), interaktivní pořady a pořady pro dětského posluchače. Pro všechny dětské pořady na BBC Radiu 7 je typické, ţe velmi dobře pracují s akustickým principem rozhlasu, tedy skutečností, ţe rozhlasový program se k posluchači šíří výhradně zvukovou cestou. Tento princip vyuţívají dvěma způsoby − ke hře se zvuky a k ilustraci atmosféry a děje v příbězích. Hra se zvuky se projevuje především v pořadech jako Sounds With Sid a Madam Maestro's Music Box, které vyuţívají různých zvuků k poznávání a učení. I ostatní pořady jsou zvukově velmi pestré, příběhy doprovází bohaté zvukové a hudební aranţmá, které oţivuje děj a dokresluje atmosféru. BBC Radio 7 rovněţ dobře pouţívá znělky pořadů, které v různé formě zařazuje v průběhu pořadů a připoutává tak těkavou dětskou pozornost neustále k pořadu, a upoutávky, které lákají posluchače k návštěvě webových stránek nebo ke staţení podcastu pořadu. BBC Radio 7 se snaţí zapojovat děti do natáčení. To se projevuje nejvíce v pořadu CBeebies určeném předškolním dětem, v něm jsou právě děti hlavními účinkujícími, jejich podíl ve vysílání je to, co z pořadu činí skutečnou dětskou show. Zpravodajská relace World News for Children je zaměřená na velké události, výrazné osobnosti a objevy a zjištění celosvětového dopadu, coţ vyplývá ze skutečnosti, ţe její obsah je určen dětem z celého světa, a proto by pro ně měl být srozumitelný. Zpravodajství je hodně autentické, vyplňují ho ţivé zvuky, zvukové zprávy převaţují nad monologickými interpretovanými hlasatelem ve studiu. Cílem není jen zábavnou formou informovat, ale i vzdělávat. Důraz tvůrci kladou na poznávání a vzdělávání, to se projevuje jak ve způsobu zpracování (viz pravidelné otázky a vzdělávací vsuvky), tak v tématech zpráv; po zprávách ze sportu a příleţitostných zprávách jsou to informace o velkých přírodních a vědeckých objevech a ekologická témata, která patří mezi nejčastější. Na dalších místech jsou pak informace o katastrofách a nedostatku, kterým trpí země Třetího světa a především děti, které 43
Bakalářská práce
v nich ţijí, z takových zpráv se děti dozvídají, ţe moţnost chodit do školy, k doktorovi či mít dostatek jídla není pro některé vrstevníky v jiných částech světa samozřejmostí. Dětskému posluchači se snaţí relace přiblíţit nejen zaměřením na témata, která by ho mohla zajímat, ale i snahou zařazovat dětský pohled na události. Ten se do relace dostává především prostřednictvím zvukových zpráv a anket, ve kterých zaznívají hlasy dětských respondentů. Ačkoliv zprávy nemají vlastní sportovní rubriku, nejčastějším tématem jsou sportovní události, které informují nejen o výsledcích mezinárodních utkání, ale přibliţují i nejvýznamnější události ze světa sportu a sportovců. Právě mnoţstvím pozornosti, které relace věnuje sportu ve srovnání s ostatními tématy, se liší od běţných mezinárodních zpravodajských relací. Oproti běţným zprávám se dále liší srozumitelným a jednoduchým jazykem a častým zařazováním kuriozit, které nemají funkci zábavné tečky za zprávami, jak je to běţné v dospělých relacích, ale jsou zařazovány mezi ostatní zprávy. V porovnání s běţnými zprávami jsou na okraji zájmu zprávy o politickém dění, terorismu a kriminálních případech. V čem jsou běţným relacím podobné je kategorie příleţitostných zpráv, ty se bez výjimky objevují i v běţných zpravodajských relacích často mezi hlavními zprávami dne. BBC Radio 7 nabízí kvalitní sluţbu dětskému posluchači od nejmladších let do 12−13 let. Starší děti, avšak maximálně 14leté, mohou zaujmout zpravodajské relace. Ze své produkce stanice vynechává pořady mluveného slova pro mládeţ, tedy věkovou skupinu 15−17 let, pro ty jsou ale připravovány pořady na BBC Radiu 1.
44
Bakalářská práce
Resumé BBC Radio 7 was launched by the British comedian Paul Merton on 15 December, 2002, its main objective being providing the public service centred on speech-based entertainment. It is distinctly different from other speech radio stations, offering a wide range of spoken programmes mostly from the BBC, including comedy, drama, readings and features aimed both at adults and children. Most output comes from the BBC archive, but the station commissions some original content, particularly types of output rarely found on BBC Radio, such as short drama and comedy sketches. It's schedule is complementary but also distinctive with BBC Radio 4. BBC Radio 7 is also the home of children’s radio from the BBC. It provides programmes aimed at children three hours a day, it broadcasts the CBeebies show for pre-school children and Big Toe Books aimed at children aged 6−12. Both shows typically use the acoustic principle, which is a method of spreading sound to the listener solely acoustically through radio. Both programmes use various audio sounds to sustain the children's imagination, to learn them about things witch surround them, and other audio sounds and music to complete the story and remind enhance the atmosphere. BBC Radio 7 uses jingles effectively for different shows,
to remind children which programme they are currently listening to.
Children are encouraged to be involved in a wide range of output and this is what makes the programmes a real children‘s show. World News for Children is a 4 minute audio round up of gloabl current affairs aimed at children aged 7-14. The news bulletin was launched in 2007 and it is part of BBC Radio‘s on-demand service, which means that BBC Radio 7 does not broadcast it directly. The aim of bulletin is not only to inform about intersting topics but also to educate. This is reflected through the choice of news topics, and after sport news and occasional news, there are news about scientific discoveries and enviromental news that are most frequent. These are followed by news about natural disasters and issues concerning the third world. From these children are made aware that attending school, sufficency of food and fresh water are not certainties in some parts of the world. The news is very authentic and the presenters are often children, perhaps as the bulletin tries to bring a child's point of view into the report. The producers consider the language and subject-matter to make the content and end product suitable for children. 45
Bakalářská práce
Seznam obrázků a tabulek Tab. 1: Průměrný počet minut, které stráví děti s jednotlivými médii Staré logo BBC 7 a nové logo BBC Radia 7 Tab. 2: Průměrný týdenní reach BBC Radia 7 za dané období Tab. 3: Zastoupení jednotlivých zpravodajských ţánrů a zvuků v relaci Tab. 4: Témata relace seřazená podle četnosti zpráv za dané sledovené období
Použitá literatura Oficiální dokumenty BBC: BBC Annual Report and Accounts 2002/03. (2003) BBC Governors, 2003. http://www.bbcgovernorsarchive.co.uk/annreport/report03/report_full.pdf [online] cit. 201004-18 BBC Annual Report and Accounts 2003/2004. (2004) BBC Governors, 2004. http://www.bbcgovernorsarchive.co.uk/annreport/report04.html [online] cit. 2010-04-18 BBC Annual Report and Accounts 2004/2005. (2005) BBC Governors, 2005. http://www.bbcgovernorsarchive.co.uk/annreport/report05/BBC_2004_05.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Annual Report and Accounts 2005/06. (2006) BBC Governors, 2006. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2005-06/bbcannualreport_200506.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Annual Report and Accounts 2006/2007. (2007) BBC Trust, 2007. http://www.bbc.co.uk/annualreport/2007/pdfs/bbcexec_eng.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Annual Report and Accounts 2007/2008. (2008) BBC Trust, 2008. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2007-08/bbc_ara_2008_exec.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Annual Report and Accounts 2008/2009. BBC Trust, 2009. http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/bbc_executive_08_09.pdf [online] cit. 2010-0418
46
Bakalářská práce
BBC Radio 7 Service Licence. (2006) BBC Trust, 18 December 2006. http://www.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/regulatory_framework/service_licences/radio/r adio_servicelicences/bbc7_servicelicence_18dec2006.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Radio 7 Service Licence. (2007) BBC Trust, 30 April 2007. http://www.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/regulatory_framework/service_licences/radio/r adio_servicelicences/bbc7_servicelicence_30apr2007.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Radio 7 Service Licence. (2008) BBC Trust, 7 April 2008. http://www.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/regulatory_framework/service_licences/radio/2 008/bbc7_Apr08.pdf [online] cit. 2010-04-18 BBC Royal Charter. (2006) DCMS, 2006. http://www.bbc.co.uk/bbctrust/about/how_we_govern/charter_and_agreement/index.shtml [online] cit. 2010-04-18 BBC Statements of Programme Policy 2005/2006. (2005) http://www.bbc.co.uk/aboutthebbc/statements2005/ [online] cit. 2010-04-27 BBC Statements of Programme Policy 2006/2007. (2006) http://www.bbc.co.uk/aboutthebbc/statements2006/ [online] cit. 2010-04-27 BBC Statements of Programme Policy 2007/2008. (2007) http://www.bbc.co.uk/aboutthebbc/statements2007/ [online] cit. 2010-04-27 BBC Statements of Programme Policy 2008/2009. (2008) http://www.bbc.co.uk/aboutthebbc/statements2008/ [online] cit. 2010-04-27 BBC Statements of Programme Policy 2009/2010. (2009) http://www.bbc.co.uk/aboutthebbc/statements2009/ [online] cit. 2010-04-27 BBC Strategy Review. (2010) BBC Trust, March 2010. http://image.guardian.co.uk/sys-files/Media/documents/2010/03/02/BBCStrategyReview.pdf [online] cit. 2010-04-18 Odborná literatura: BERRY, Richard (2004) Speech Radio in the Digital Age. In CRISSEL, A. (2004) More than a Music Box (Radio Cultures and Comunities in a Multi-Media World). United States: Berghahn Books, 2004. ISBN 1-57181-473-6 HAEJUNG, Paik. (2001) The History od Children's Use of Electronic Media. In SINGER, D., SINGER, J., Handbook of Children and the Media. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications Ltd., 2001. ISBN 0-7619-1954-6 HARRISON, Jackie. (2006) News. Abingdon, New York: Routledge, 2006. ISBN 0-41531949-8 (hbk), ISBN 0-415-31950-1 (pbk) 47
Bakalářská práce
HARTLEY, John. (1995) Understanding News. London: Routledge 1995. ISBN 0-41503933-9 KÁCHA, Pavel. (2006) Publicistika a dokumentaristika. In NAVRÁTIL, K., Čtrnáct kapitol o rozhlase. Praha: Literární akademie, 2006. ISBN 80-86877-04-3 Kol. autorů. (2007) Praktická encyklopedie ţurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-266-7 LIVINGSTONE, Sonia, BOVILL, Moira. (2001) Children and Their Changing Media Enviroment, A European Comparative Study. London, Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. ISBN 0-8058-3488-0 LIVINGSTONE, Sonia. (2002) Young People and New Media. London : Sage Publications, 2002. ISBN 0-7619-6466-5 MARŠÍK, Josef. (1995) Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha: Univerzita Karlova, Katedra ţurnalistiky, 1995. ISBN 80-7184-013-0 MARŠÍK, Josef. (1999) Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha: Sdruţení pro rozhlasovou tvorbu, 1999. PROKOP, Dieter. (2005) Boj o média. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. ISBN 80-2460618-6 ROBERTS, D., CHRISTENSON, P. (2001) Popular Music in Childhood and Adolescence. In SINGER, D., SINGER, J., Handbook of Children and the Media. London, Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications Ltd., 2001. ISBN 0-7619-1954-6 SCHARRER, Erica. (2004) Children's Programs. In STERLING, H., KEITH, M.: Museum of Broadcast Communications Encyclopedia of Radio. New York: Fitzroy Dearbon, 2004. ISBN 1-57958-431-4 Internetové zdroje: About FOI, Freedom of Information (2005) http://www.bbc.co.uk/foi/about/foi_explained.shtml [online] cit. 2010-04-18 GARDAM, Tim. (2004) Independent Review of the BBC's Digital Radio Services, DCMS 2004. http://www.culture.gov.uk/images/publications/FullReportIndependentReviewoftheBBCsDigi talRadioServices.pdf [online] cit. 2010-04-18 CROMPTON, Virginia (2010). E-mail od executive producer BBC World Class, BBC World Class 2010. Radio 7 FAQs, Why does Radio 7 repeat programmes so often? http://www.bbc.co.uk/radio7/help/faqs/index.shtml#7 [online] cit. 2010-04-18 48
Bakalářská práce
Who Are We? About us, Digital One. http://www.ukdigitalradio.com/aboutus/whoarewe/ [online] cit. 2010-04-18 Sony Radio Academy Awards 2010. (2010) On-Air Making Awards, Best Station Imaging. http://www.radioawards.org/categories/index.php?C5 [online] cit. 2010-04-18 Glossary of Terms, RAJAR. http://www.rajar.co.uk/content.php?page=glossary [online] cit. 2010-04-18 About us, Freeview. http://www.freeview.co.uk/freeview/About-Us [online] cit. 2010-04-18 About us, Freesat. http://freesat.co.uk/index.php?page=features.Main&PHPSESSID=bin1hclcm75s92go1ktnjl8c b0 [online] cit. 2010-04-18 How To Listen, BBC Radio 7. http://www.bbc.co.uk/radio7/help/howtolisten/index.shtml#dab [online] cit. 2010-04-18 The Community Radio Sector: Looking to the Future. (2006) DCMS, 2006. http://www.culture.gov.uk/images/publications/communityradioreport_updatedjan07.pdf [online] cit. 2010-04-18 Cook voted 'comediant's comedien'. (2005) BBC News, 2 January 2005. http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/4141019.stm [online] cit. 2010-04-18 The A-Z of laughter (part two). (2003) guardian.co.uk, 7 December 2003. http://www.guardian.co.uk/stage/2003/dec/07/comedy.thebestofbritishcomedy [online] cit. 2010-04-18 Plunkett, J. (2010) Jazz FM, 6Music and Radio 7 are bright spots amid digital radio's gloom, guardian.co.uk, 4 February 2010. http://www.guardian.co.uk/media/2010/feb/04/rajars-jazzfm-6music-radio-7 [online] cit. 2010-04-18 Asthon, J. (2007) Investors turned off by returns on digital radio, guardian.co.uk, 9 December 2007. http://www.guardian.co.uk/media/2004/aug/27/channel4.radio [online] cit. 2010-04-18 Plunkett, J. (2008) Two digital radio stations to close, guardian.co.uk, 10 January 2008. http://www.guardian.co.uk/media/2008/jan/10/commercialradio.gcapmedia [online] cit. 201004-18 Milmo, D. (2004) Channel 4 plans digital radio station, guardian.co.uk, 27 August 2004 http://www.guardian.co.uk/media/2004/aug/27/channel4.radio [online] cit. 2010-04-18 Young Storyteller of the Year 2010, Rules. http://www.tradartsteam.co.uk/ysoy/10rules.htm [online] cit. 2010-04-18 Meet Our Partners, BBC World Class. http://www.bbc.co.uk/worldclass/meet_partners.shtml [online] cit. 2010-04-27 49
Bakalářská práce
Where we get our stories, BBC Newsround. http://news.bbc.co.uk/cbbcnews/hi/newsid_3970000/newsid_3978500/3978513.stm [online] cit. 2010-04-27 Frequently asked questions, CBeebies. http://www.bbc.co.uk/cbeebies/grownups/contact/faq/index.shtml [online] cit. 2010-04-27 Frequently asked questions, BBC Newsround. http://news.bbc.co.uk/cbbcnews/hi/newsid_4390000/newsid_4392000/4392003.stm [online] cit. 2010-04-27 World Class, User Guide. BBC World Service, Learning English. http://www.bbc.co.uk/worldservice/learningenglish/communicate/worldclass/pdfs/wc_usergui de.pdf We presented a radio news bulletin. (2010) BBC Newsround, 15 March 2010. http://news.bbc.co.uk/cbbcnews/hi/newsid_8560000/newsid_8562500/8562594.stm [online] cit. 2010-04-27 What is BBC News School Report? (2009) BBC News, 12 May 2009. http://news.bbc.co.uk/2/hi/school_report/7600511.stm [online] cit. 2010-04-27 More than 25,000 students make News Day special. (2010) BBC News, 15 March 2010. http://news.bbc.co.uk/2/hi/school_report/8562979.stm [online] cit. 2010-04-27 Charakterizované pořady: CBeebies Big Toe Books Analyzovaný pořad: World News for Children
50
Bakalářská práce
Seznam příloh: Příloha č. 1: Oficiální odpověď BBC na žádost o poskytnutí materiálů k diplomové práci Příloha č. 2: Webové stránky CBeebies Radio Příloha č. 3: Webové stránky CBeebies (společné pro televizní kanál a rozhlasový pořad) Příloha č. 4: Webové stránky Big Toe Books, v sekci Knihy jsou dostupné odvysílané díly četby na pokračování. Příloha č. 5: Archiv pořadů Big Toe Books na BBC Radiu 7 (v pravém sloupci ke stažení podcast zpravodajské relace World News for Children) Příloha č. 6: Webová stránka BBC World Class, kde je možné relaci streamovat (vpravo nahoře) i stahovat podcasty relace (pravý sloupec uprostřed).
51
Bakalářská práce
Přílohy Příloha č. 1: Oficiální odpověď BBC na žádost o poskytnutí materiálů k diplomové práci Veronika Vesela
[email protected] 6 April 2010 Dear Ms Vesela, Freedom of Information request – RFI20100345 Thank you for your request to the BBC of 5th March, seeking the following information under the Freedom of Information Act 2000: Would you possibly have any material which maps out the history of BBC Radio 7 or news broadcasting World News for Children? BBC Radio 7 was originally codenamed "Network Z" and the station was launched by the British comedian Paul Merton on 15 December, 2002. The first broadcast was a simulcast with BBC Radio 4. The remit of the station was to broadcast a mixture of comedy, drama and children's programming. As a speech network, BBC Radio 7 was unique from the start in carrying no news, with the exception of a daily bulletin aimed at younger listeners 0755. When it launched the station broadcast a daily children’s programme called The Big Toe Radio Show. The programme was broadcast daily between 4-6pm. It was aimed at children aged nine to eleven and featured a mixture of music, games, stories read from well-known books such as those by Roald Dahl. A notable feature was the involvement of children in the making of the programme. Each day, three children were invited to the specially-designed studios at Broadcasting House and became part of the Big Toe team for the day, the children could see the 'behind-the-scenes' aspects of making a radio programme. They could also take part in the on-air features, often having the opportunity of interviewing visiting guests such as musicians, authors, scientists, and sports stars. Children aged between four and seven were served by an hour long programme called The Little Toe Radio Show, which was broadcast daily at 7am and 3pm. In 2003, the Big Toe Reporter's Club was formed. The live programming on Radio 7 is no longer broadcast but the children’s books are still featured on the station. Please note that the information you have requested is excluded from the Act because it is held for the purposes of ‘journalism, art or literature.’ Part VI of Schedule 1 to FOIA provides that information held by the BBC and the other public service broadcasters is only covered by the Act if it is held for ‘purposes other than those of journalism, art or literature”. The BBC is not required by the Act to supply information held for the purposes of creating the BBC’s output or information that supports and is closely associated with these creative activities; however, on this occasion we’re happy to provide the above information in response to your request. Appeal Rights The BBC does not offer an internal review when the information requested is not covered by the Act. If you disagree with our decision you can appeal to the Information Commissioner. Contact details are: Information Commissioner's Office, Wycliffe House, Water Lane, Wilmslow, Cheshire, SK9 5AF telephone 01625 545 700. http://www.ico.gov.uk Yours sincerely, 52
Bakalářská práce Chris Burns Group Manager for Audio & Music Freedom of Information From January 2005 the Freedom of Information (FOI) Act 2000 gives a general right of access to all types of recorded information held by public authorities. The Act also sets out exemptions from that right and places a number of obligations on public authorities. The term “public authority” is defined in the Act; it includes all public bodies and government departments in the UK. The BBC, Channel 4 and S4C are the only broadcasters covered by the Act. Application to the BBC The BBC has a long tradition of making information available and accessible. It seeks to be open and accountable and already provides the public with a great deal of information about its activities. BBC Information operates 24 hours a day, seven days a week handling telephone and written comments and queries, and the BBC’s website bbc.co.uk provides an extensive online information resource. It is important to bear this in mind when considering the Freedom of Information Act and how it applies to the BBC. The Act does not apply to the BBC in the way it does to most public authorities in one significant respect. It recognises the different position of the BBC (as well as Channel 4 and S4C) by saying that it covers information “held for purposes other than those of journalism, art or literature”. This means the Act does not apply to information held for the purposes of creating the BBC’s output (TV, radio, online etc), or information that supports and is closely associated with these creative activities. A great deal of information within this category is currently available from the BBC and will continue to be so. If this is the type of information you are looking for, you can check whether it is available on the BBC’s website bbc.co.uk or contact BBC Information. The Act does apply to all of the other information we hold about the management and running of the BBC. The BBC The BBC's aim is to enrich people's lives with great programmes and services that inform, educate and entertain. It broadcasts radio and television programmes on analogue and digital services in the UK. It delivers interactive services across the web, television and mobile devices. The BBC's online service is Europe's most widely visited content site. Across the world, the BBC broadcasts radio programmes in 32 languages on the BBC World Service and the 24 hour television service, BBC World News. The BBC's remit as a public service broadcaster is defined in the BBC Charter and Agreement. It is the responsibility of the BBC Trust to ensure that the organisation delivers against this remit by setting key objectives, approving strategy and policy, and monitoring and assessing performance. The Trustees also safeguard the BBC's independence and ensure the Corporation is accountable to its audiences and to Parliament. The Trust is supported by a network of advisory bodies across the UK. Day-to-day operations are run by the Director-General and his senior management team, the Executive Board. All BBC output in the UK is funded by an annual Licence Fee. This is determined and regularly reviewed by Parliament. Each year, the BBC publishes an Annual Report & Accounts, and reports to Parliament on how it has delivered against its public service remit.
53
Bakalářská práce
Příloha č. 2: Webové stránky CBeebies Radio
Příloha č. 3: Webové stránky CBeebies (společné pro televizní kanál a rozhlasový pořad)
54
Bakalářská práce
Příloha č. 4: Webové stránky Big Toe Books, v sekci Knihy jsou dostupné odvysílané díly četby na pokračování.
Příloha č. 5: Archiv pořadů Big Toe Books na BBC Radiu 7 (v pravém sloupci ke stažení podcast zpravodajské relace World News for Children)
55
Bakalářská práce
Příloha č. 6: Webová stránka BBC World Class, kde je možné relaci streamovat (vpravo nahoře) i stahovat podcasty relace (pravý sloupec uprostřed).
56