UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Marie Dušková
PRAHA 2012
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky
LETNÍ TÁBORY POŘÁDANÉ ŠKOLNÍ DRUŽINOU, PROJEKT, REALIZACE A ZKUŠENOSTI. SUMMER CAMPS ORGANIZED BY SCHOOL CLUB PROJECT, REALIZATION AND EXPERIENCES. Bakalářská práce
MARIE DUŠKOVÁ Vychovatelství Kombinované studium
Vedoucí práce: Mgr. Jiří Veverka
PRAHA 2012
Zde bude vložena přihláška k BP
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Letní tábory pořádané školní družinou, projekt, realizace, zkušenosti“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Veverky. V práci jsem použila informační zdroje uvedené v seznamu.
V Praze dne 30. 3. 2012 …………………… vlastnoruční podpis
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jiřímu Veverkovi za jeho čas a odbornou konzultaci k problematice letních táborů. Děkuji též vedoucí vychovatelce ZŠ Lobkovicovo nám. 22, Praha 3 paní Martině Baladové za podporu a umožnění použití materiálů k praktické části bakalářské práce.
Anotace v českém jazyce Práce se zabývá letními tábory pro děti. Popisuje letní tábory z pohledu pořadatele, typu, přínosů pro účastníky, dalších aspektů a uvádí i vlastní přípravu tábora nebo obdobných akcí. V úvodu charakterizuje volný čas, a podrobně také volnočasové organizace, které letní tábory (jako specifickou formu trávení volného času v létě) pořádají. Tradice prvních organizací na našem území je přibližně 100 let. Letní tábory mohou mít řadu forem a zaměření, od kterých se odvíjí jejich přínosy pro zúčastněné strany. Manažerské aktivity při přípravě tábora jsou v práci rozdělené přehledně do jednotlivých fází (přípravné činnosti, realizační fáze, vyhodnocení). Na příkladu tábora pořádaného školní družinou je ilustrována méně obvyklá možnost, kdy se pořadatelem stává instituce, kterou děti celý rok každodenně navštěvují. Klíčová slova Letní tábor, volný čas, celotáborová hra, táborová legislativa, organizace volného času, management letního tábora, tábor pořádaný školní družinou
Annotation in English The work deals with summer camps for children. Summer camps are described from the perspective of the organizers, the type of benefits for participants and other aspects. Camps and similar events preparations are described. In the first part brief history of understanding free time in the past is provided, including the organizations that have organized summer camps as a specific form of spending free time in summer in the past and those dealing with it recently. The tradition of the first organizations on our territory dates back approximately 100 years. Summer camps can take many forms and orientations, which influence the benefits for stakeholders. In the second part, management activities in preparation of a camp are clearly divided into separate phases (preparatory activities, the implementation phase, evaluation). The third part of the work describes a less common version of a camp organized by school club, the organizer of which represents the institution attended by children, every day throughout the year.
Keywords in English Summer camp, free time activities, camp’s game, camp’s laws, free time organizations, summer camp management, school club summer camp Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
OBSAH
1.
Kapitola Letní tábory jako součást volnočasových aktivit dětí a mládeže .............. 11 1.1
Definice volného času a obsah pojmu ..................................................... 11
1.2
Vývoj volnočasových aktivit – volný čas v historii ................................ 15
1.3
Organizace volného času ......................................................................... 19 1.3.1 YMCA .......................................................................................... 19 1.3.2 Sokol – Česká obec sokolská (ČOS) ............................................ 21 1.3.3 Skaut/junák ................................................................................... 24 1.3.4 Fenomén Jaroslav Foglar (Jestřáb) ............................................... 26 1.3.5 Tramping....................................................................................... 28 1.3.6 Pionýrská organizace SSM (PO SSM), ČSM ............................... 29
1.4
Současná podoba táborů a jejich přínosy ................................................ 34 1.4.1 Členění táborů............................................................................... 34 1.4.2 Přínosy letních táborů ................................................................... 36
2. Kapitola Legislativní úprava pořádání letních táborů, limity jejího praktického využití, zajištění kvality .................................................................................................. 38 2.1
Povinnosti táborových pracovníků .......................................................... 47 2.1.1 Vztah pracovník - pořadatel.......................................................... 50
2.2
Limity právních předpisů v praxi, jiné zajištění kvality ......................... 51
3. Kapitola Příprava, řízení letního tábora, výchovné a vzdělávací kompetence na letním dětském táboře ................................................................................................ 58 3.1
Příprava, řízení letního tábora ................................................................. 58
3.2
Výchovné a vzdělávací kompetence letního tábora ................................ 62
4. Kapitola letní tábor Pořádaný školní družinou ZŠ náměstí Jiřího z Lobkovic 22, Praha 3 ............................................................................................................................ 66 4.1
Charakter tábora ŠD ZŠ Lobkovicovo .................................................... 66
4.2
Přípravná fáze .......................................................................................... 67
4.3
Příprava celotáborové hry ....................................................................... 70
4.4
Schůzka rodičů ........................................................................................ 72
4.5
Dokumenty dospělého doprovodu .......................................................... 73
4.6
Realizační fáze – vlastní tábor ................................................................ 74 4.6.1 Příprava 2. 7. 2011 ........................................................................ 76 4.6.2 Příprava 3. 7. 2011 ........................................................................ 77 4.6.3 Příprava 4. 7. 2011 ........................................................................ 79 4.6.4 Příprava 5. 7. 2011 ........................................................................ 81 4.6.5 Příprava 6. 7. 2011 ........................................................................ 82 4.6.6 Příprava 7. 7: 2011 ........................................................................ 84 4.6.7 Příprava 8. 7. 2011 ........................................................................ 85 4.6.8 Příprava 9. 7. 2011 ........................................................................ 86
4.7
Závěrečné činnosti a vyhodnocení akce .................................................. 87 4.7.1 SWOT analýza letního tábora ....................................................... 87 4.7.2 Použití SWOT analýzy pro stanovení strategie ............................ 89 4.7.3 Klíčové kompetence rozvíjené na LT příklady z praxe ................ 91 4.7.4 Evaluace letního tábora................................................................. 92
5.
Závěr ........................................................................................................................ 94
6.
Seznam použité literatury a dalších zdrojů .............................................................. 95
7.
Seznam zkratek ........................................................................................................ 98
8.
Přílohy ..................................................................................................................... 99 8.1 Příloha č. 1: podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů ..................................................................................................... 100 8.2 Příloha č. 2: náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě .......................................................................................................... 102 8.3 Příloha č. 3: vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě ......................................................................... 103 8.4 Příloha č. 4: minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě .................................................................................... 104 8.5
Příloha č. 5: Hlavní kontrolní seznam ................................................... 106
8.6
Příloha č. 6: Závazná přihláška, zdravotní dotazník a bezinfekčnost ... 108
8.7
Příloha č. 7: Diplomy ............................................................................ 111
ÚVOD Téma bakalářské práce bylo zvol eno na základě pedagogické praxe v oblasti volného času dětí. Problematika volného času a zejména pohled na volný čas v průběhu prázdnin je ústředním tématem práce. Rostoucí nároky v zaměstnání a socio-ekonomický trend aktivních (zaměstnaných nebo mimo rodinu se realizujících) prarodičů vedou k vyšší poptávce organizovaných aktivit pro děti, zejména během letních prázdnin. Pořádání letních táborů poskytuje velmi výraznou pomoc a zároveň vede děti
k aktivnímu
praktických
odpočinku,
zkušenos tí,
organizaci
navázání
nových
volného vztahů,
času, podporuje
získání vztah
k přírodě.
Pohled na pořádání letních táborů se v průběhu času měnil. Pořádáním táborů se zabývala a zabývá celá řada organizací - podporované státem, různé nadace, i soukromé organizace. Politická situace vždy ovlivňovala organizaci volného času. Cíle a metody se v průběhu let více či méně měnil y, ale základní m yšlenky zůstal y aktuální do současnosti. Za velmi podstatné se jeví udržet tradici pořádání letních táborů, při nejlepší možné kvalitě.
V první kapitole je popsán vlastní pojem volnočasových aktivit, a přehledně popsána historie volnočasových organizací na našem území. Obsah druhé kapitoly vypl ynul ze zkušeností při pořádání letních táborů –
jejím
cílem
je především
podat
informace
o platné
legislativě.
V kapitole jsou rovněž nastíněny limit y právních předpisů v jejich praktické
aplikaci,
především
ve vztahu
ke kvalitě
poskytovaných
služeb.
Třetí kapitola může pomoci při pořádání letních táborů přehledem jednotlivých úkolů a kroků, které je třeba při přípr avě akce provést.
-9-
Jedná se o doporučený, v praxi osvědčený postup – konkrétní podobu lze přizpůsobit každé organizaci „ na míru“. Uvedený postup, shodně jako projekt v závěrečné kapitole, může být určitou inspirací.
Závěrečná část je věnována praktické zkuš enosti z pořádaného tábora v létě 2011, který organizovala školní družina ZŠ Lobkovicovo nám. 22 v Praze 3. Jedná se o popis akce od jejího počátku (přípravná fáze) až k jeho vyhodnocení. V projektu jsou uvedeny také jednotlivé plán y programu.
V práci byl y použity metody studia a anal ýz y dokumentů a práce s odbornou literaturou. V hojné míře jsou použit y také vlastní zkušenosti – poznatky z praxe, a rozhovory s pracovníky, kteří se problematikou zabývají. Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit materiál, který bude
nápomocný
lidem
z praxe,
kteří
již
LT pořádají ,
případně
se v budoucnu s touto činností chystají začít.
Motto: „Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale chvíle, okamžiky, vteřiny.“ [Karel Čapek]
- 10 -
1. KAPITOLA LETNÍ TÁBORY JAKO SOUČÁST VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT DĚTÍ A MLÁDEŽE
Definice volného času a obsah pojmu
Organizace volného času, první tábory
Volný čas v historii
Současná podoba táborů
Tato kapitola se zabývá volným časem – nejprve jeho definicemi a způsobem, jakým lze na volný čas nahlížet. Nastiňuje proměny trávení a chápání volného času v průběhu historie, a přibližuje stručně významné osobnosti, které se věnoval y návrhům a realizaci volnočasových aktivit. Popisuje základní a známé organizace, které na našem území působil y v posledních 100 letech, osobnost
českého
a stručně charakterizuje také nejslavnější
ska utingu
–
Jaroslava
Foglara.
Závěrečná
část
je věnována popisu současného stavu volnočasových organizací a aktivit pro děti.
1.1 Definice volného času a obsah pojmu Volný čas je spjat s lidstvem od jeho počátku. Vnímání a trávení volného času má individuální charakter. Velký význam na způsob trávení volného času má rodina, která je prvním místem, kde se jedinec s volným časem setkává. Rodina může být vzorem pozitivním dominantním
i subsidiárním.
Rodiče
mohou
dětem
i negativním,
způsob
trávení
volného času nabízet, často nejúčinnější je osobní příklad, vždy ale záleží na síle motivace dítěte. Silná motivace ( v negativním i pozitivním sm yslu) může vzniknout i mimo rodinu, ve škole, sportu, nebo v jiné sociální skupině. Pozitivní zájm y je vhodné podpo rovat, stejně jako jejich trvalost – ta může být určitou zárukou, že si jedinec udrží zájm y
- 11 -
do vysokého věku (což je z mnoha důvodů žádoucí), případně se naučí aktivit y vyhledávat a aktivně se do nich zapojovat.
Role škol y a pedagogů v uvedeném systému je zřejmá – škola bývá po rodině zpravidla první institucí, kde je možno dítě z pohledu zájmů nasměrovat vhodným směrem, osobnost dítěte se v tomto období začíná profilovat 1. Erudovaní pedagogové mohou být v tomto období cennými poradci, mohou rodině i dítěti vhodné aktivit y doporučit .
Po roce
došlo
1989
k rozšíření
nabídky
volno časových
aktivit,
je umožněna existence různorodých organizací. Uvedený stav má své výhody i nevýhody – větší pestrost a snadný vstup podporují menší trvalost
aktivit.
angažovanost
Větší
dětí
–
nabídka podle
paradoxně
odhadů
nemusí
znamenat
má v současnosti
větší
pravidelnou
zájmovou aktivitu přibližně 30% dětí, ostatní vyrůstají tzv. na ulici [Veverka, 2011] .
Definicí a pojetí volného času je více, např. Pávková a kol., 2008, str. 10: „Volný čas je částí lidského života mimo čas pracovní (návštěva školy
a pracovní
biofyziologické
proces)
a tzv.
čas
vázaný,
který
zahrnuje
potřeby člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod
rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, dojíždění za prací a další nutné mimopracovní povinnosti. Volný čas je dobou, kterou má po splnění těchto potřeb a povinností člověk k dispozici pro činnosti sebeurčující a sebevytvářející ."
Filipová [1966, s. 29] chápe volný čas takto: „Volný čas, to je čas, který může člověk využít bezprostředně pro sebe, čas, ve kterém patří
1
Kroužky ve školkách navštěvují děti většinou dle nabídky konkrétního zařízení, nebo svého přání (které nezohledňuje např. nadání apod.), mnohdy také pod vlivem kamarádů atd.
- 12 -
maximálně sobě, v němž může dělat – více než kdykoli jindy – to, co jej baví a co mu přináší potěšení, zábavu a odpočinek.“
Definice Hofbauera [2004, s. 13]: „…kdy člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. Někdy se vymezuje jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností.“
Dumazedier [Janiš, 2009] zavedl termín tzv. polovolný čas. Pod tímto termínem zařazujeme činnosti člověka, které dělá napůl ze záliby a napůl z povinnosti (např. práce na zahrádce).
Na volnočasové aktivit y lze nahlížet z různých pohledů. Pávková [2008] rozlišuje 5 pohledů na volný čas:
1) Ekonomický 2) Sociologický a sociálně – psychologický 3) Politický 4) Zdravotně – hygienický 5) Pedagogicko – psychologický
Ekonomický : za volný čas, resp. jeho trávení je celosvětově vynakládáno
velmi
mnoho
finančních
prostředků,
platíme
za různé adrenalinové zážitky, cestování, sport y, sběratelství a jiná hobby. V oblastech volného času podniká mnoho subjektů – je to důležitá součást světové ekonomiky. Zároveň pro nás volný čas představuje komoditu - jeho cena je určena tím, co bychom získali, kdybychom ho využili např. na nějakou jinou
ekonomickou
aktivitu
(tzv.
náklady
obětované
příležitosti), a pochopitelně i zde platí, že čím méně máme volného času, tím více si ho vážíme a naopak.
- 13 -
Sociologický zdůraznit
a sociálně
vliv
je určující,
rodiny
–
psychologický :
( a to pozitivní
a ve většině
případů
zde
musíme
i negativní),
se právě
způsoby
kter ý trávení
volného času dědí – zpravidla je dítě přivedeno k nějaké zájmové aktivitě tak, že jej rodiče berou sebou, nejprve jako pasivního,
posléze
aktivního
sociálních
skupin
prostředí,
hromadných
člena.
(identifikace,
Důležité
prestiž,
sdělovacích
role
je působení ve skupině),
prostředků
(zejména
televize a internetu). Internet a televize patří mezi pasivní, bohužel u dnešních dětí stále více oblíbené způsoby prožívání volného času.
Politický: z politického pohledu na volný čas jsou podstatné zásahy státu, z těch přím ých např. budování hřišť, cyklostezky, příspěvky institucím, které se věnují volnému času. Vše se děje v rámci
podpory společensky žádoucích
s deklarovanými že investice
společenskými
státu
do volného
cíli.
aktivit,
Do určité
času
v souladu
míry
vedou
platí,
k prevenci
patologických jevů ve společnosti (drogy, kriminalita atd.). Primární prevence je pravděpodobně nejúčinnější a pro stát v konečném
důsledku
nejlevnější.
Nepřím ým
zásahem
je finanční politika, např. snížení daní, aby lidem zbývalo více peněz. Zde ovšem není zaručeno, kam lidé t yto peníze investují. Umět sm ysluplně trávit čas je dovednost, která se také velmi hodí v seniorském věku – přispívá k pocitu sm ysluplnosti života a pomáhá zpomalovat duše vní i fyzické stárnutí.
Zdravotně – hygienický: zde se dle autorky klade důraz na zdravý
tělesný
a duševní
rozvoj.
Je důležité
vytváření
správného režimu dne, kde se střídají povinnosti běžného dne, a aktivit y
volného
času,
což
přispívá
k duševní
i fyzické
zdatnosti. Ve většině případů jsou volnočasové aktivit y prosté
- 14 -
negativního stresu, a zpravidla trávíme volný čas s lidmi, se kterými
si dobře
rozumíme.
Prioritou
posledních
let
je motivace dětí a mládeže k pohybovým aktivitám. Obézních dětí přibývá, fyzická zdatnost dětí v posledních letech klesá. Většina dětí se s pravidelným pohybem setkává pouze v rámci školní tělesné výchovy, delší procházky jsou většinou pouze na školách v přírodě, táborech. Mnohé sportovní organizace si bohužel
vybírají
j en
t y nejtalentovanější
děti,
s vidinou
výchovy ziskových profesionálních sportovců.
Pedagogicko - psychologický : pracovník pracující s dětmi a mládeží
musí
znát
věkové
a individuální
zvláštnosti.
Ve volném čase je velmi důležitá motivace, zaujmout a získat děti je díky komerci a relativnímu materiálnímu nadbytku stále těžší. Příležitostí pro současné pedagogy může být naopak ubývající
tendence
dětem
naslouchat
a řešit
s nimi
jejich
psychické a emocionální potřeby – to je to, co jim pedagog může nabídn out.
1.2 Vývoj volnočasových aktivit – volný čas v historii Jak již bylo řečeno v úvodu kapitol y, v olný čas je spjat s lidskou společností od počátku její existence. Během vývoje se měnil y způsoby trávení
i množství
aktivitám
věnovalo
volného
času ,
cíleně.
Pojetí
stále
více
lidí
volnočasových
se volnočasovým aktivit
odpovídá
konkrétní době, ale také společenské atmosféře . Ve starověku byl volný čas pouze pro svobodné občany, středověk ovládlo rychle se šířící křesťanství [Janiš, 2009]. Církev významným způsobem ovlivňovala běžný život, výchovu, volný čas. Zábava byla církví vnímána jako zahálka, neřest, pýcha, a zábava byla pouze ve svátek a v neděli: „Svátky nebyly pouze odpočinkem, uvolněním a příjemným zastavením, i když
- 15 -
v to vše v něm bylo obsaženo. Jeho význam byl mnohem hlubší. Jeho smyslem bylo zajistit rituálně přežití lidí v nejistém světě.“ [Pávková a kol., 2008, str. 10].
Některé církevní svátky mají své pevné místo i v dnešní době, stal y se běžnou součástí roku ateistů, aniž by tito mnohdy skutečně rozuměli jejich původnímu významu. Vliv církve se u nás výrazněji snížil po druhé světové válce, a ani dnes nedosahuje úrovně okolních států, protože Češi tradičně patří k nejméně věřícím národům v Evropě. Dle statistik ČSÚ je v ČR věřících asi 3,3 miliónů (tj. o cca 500 tis. méně než v roce 1950).
Ve středověku byla předmětem zájmu především výchova dětí u dvorů
–
chlapci
byli
již
od útlého
věku
trénováni
v bojových
dovednostech, jízdě na koni, dívky v ručních pracích. Hry a odpočinek chudých byl y pochopitelně skromnější. Skauting si z této rytířské éry „přisvojil“ patrona sv. Jiří – jako symbol vítězství v boji dobra proti z lu [Nosek - Windy, 2006].
V období renesance přichází intenzivní zájem o člověka a jeho všestranný rozvoj, v duchu antických ideálů. Všestranný rozvoj byl podporován ušlechtilými aktivitami, volný čas byl prostorem pro osobní zlepšování. Zahálka byla v renesančním pojetí volného času jednoznačně negativní. Spisovatel, právník…etc. a také lékař Francois Rabelais obhajoval
„návrat
k přírodě,
k ruční
práci
a tělesným
cvičením “.
Pozornost věnoval také kvalitě vzdělávání – důraz kladl na pochopení problému,
odmítal
učení
se nazpaměť
a bez
praktického
využití ,
podporoval názorné vysvětlení. Vložit hru, zábavu do vyučování poté prosazovali také Jan Ámos Komenský, Jean Jacques Rousseau a další myslitelé výchovu
a pedagogové. za prostředek
Anglický posilování
filozof
organismu,
- 16 -
Locke
považoval
je autorem
populární
John
myšlenky „tabula rasa“. Locke se zabýval výchovou a volným časem, ovšem
pouze
zastáncem
chlapců
z lepších
individuálních
rodin
vychovatelů.
(výchova Určil
gentlemanů).
3 složky
Byl
výchovy
–
tělesnou, mravní a rozumovou. Doporučoval umět nějaké řemeslo (jako doplněk
duševní
činnosti).
Výchovou
dívek
vůbec.
se nezabýval
Populární osobností byl Jean Jacques Rousseau , francouzský filozof. Svými m yšlenkami o návratu k přírodě a odmítání konzumní společnosti si získal mnoho následovatelů a ovlivnil mnoho pedagogů. „Příroda učinila
člověka
šťastným
a dobrým,
ale
společnost
ubohým.“ [Opařil, Staňková a kol., 1973, str. 43].
ho kazí
a činí
Je ovšem nutné
poznamenat, že ve svém životě se podle historiků Rousseau choval zcela opačně (!), než hlásal, a je proto poměrně kontroverzní postavou. Další významnou osobností byl J. B. Basedow , 18. století, německý reformátor vzdělávání,
který
je chápán
jako
předchůdce
se hlavně rozšíření tělesné výchovy,
skautingu.
Věnoval
a je autorem tzv. dessavského
pětiboje (šplh, skok, běh, nošení břemen, cvičení rovno váhy). Založil a vedl internátní školu Philanthropinum. Se svými svěřenci postav il v létě na dva měsíce stany a žili společně ve volné přírodě v Dessavě [Nosek - Windy, 2006; http://wikipedia.cz ].
Významné
myšlenky
a základy
skautingu
byl y
ovšem
formulovány až v 19. století, a vycházel y často z vlastní zkušenosti osobností.
Většinou
adaptoval
na společenský
se jednalo
o situaci,
vývoj
(nebo
kdy vnímal
se jedinec jeho
obtížně
nedostatky),
a východisko viděl především v návratu k přírodě (bylo patrné již u Rousseaua,
Rabelaise
a dalších).
Typickým
představitelem
této
zkušenosti byl americký filozof David Henry Thoreau , který si postavil srub a dva roky žil v přírodě. Posléze o tom napsal knihu „Walden, čili život v lesích“ [Nosek - Windy, 2006; http://wikipedia.cz].
- 17 -
Současnou
podobu
skauting u
ovšem
nejvíce
ovlivnil y
dvě
osobnosti. Byli jimi E. T. Seton, a Robert Stephenson Smyth BadenPowell.
Ernest
Thompson
spisovatel,
Seton,
a zakladatel
(foto
ilustrátor,
http://wikipedia.cz)
woodcrafterského
hnutí.
bývá
Woodcraft
překládán jako „lesní moudrost“, tj. schopnost vysoké míry soužití s přírodou. život.
Seton
zasvětil
Souběžně
se rozvíjel např.
woodcraftu
s rozvojem
skauting
Wandervogel.
(v Anglii),
cel ý
woodcraftu v Německu
Skauting
dle
jeho
propagátora a zakladatele Roberta S. S. Baden Powella byl zpočátku Setonovi hodně blízkým. Posléze
ovšem
nalézal
odlišnosti
a prvky,
které
mu na skautingu
nevyhovoval y (především silná disciplinova nost, vycházející z toho, že R. Baden-Powell
byl
voják,
a dále
také
menší
důraz
na vztah
k přírodě), a snažil se v Americe prosazovat skauting svého pojetí 2.
Robert Stephenson Smyth Baden – Powell (foto http://verejnost.skaut.cz) byl anglický voják, který se věnoval dětem 1907
zorganizoval
britských důstojníků. tábor
na ostrově
V roce
Brownsea
a to je dnes považováno za počátek skautského hnutí. Po absolvování tábora vydal knihu Scouting For
Boys,
která
se vzápětí
stala
světovým
bestsellerem.
Skauting
se rychle rozšířil po Anglii, ale i do ostatních zemí světa a nakonec byla založena Světová skautská organizace. Rozdílnost pojetí Setona a Baden2
Českým skautům je Setonovo pojetí bližší také díky „otci“ československého woodcrafterského hnutí“ Miloši Seifertovi. Tento učitel, přírodovědec a překladatel propagoval woodcraft v době, kdy se u nás konsolidoval skauting.
- 18 -
Powella ilustruje tento výrok E. T. Setona: „Mým záměrem bylo dělat z nich (skautů) muže, Baden -Powellovým – vojáky“ [http://wikipedia.cz].
Způsob trávení volného času ve 20. století lze popsat fungováním významných volnočasových organizací (YMCA, Skaut, Pionýr, Sokol…), kterým je věnována následující kapitola. Pedagogika volného času se jako vědní obor významněji rozvíjí až v druhé polovině 20. století, tak jako
většina
pedagogických
věd.
Důvodem
je významný
nárůst
zaměstnanosti obou rodičů, a s tím spojená potřeba ovlivnit volný čas dětí a mládeže.
1.3 Organizace volného času Hlavní náplní prvních zařízení volného času byl dohled nad dětmi, plnil y převážně sociální funkci (dnes tuto funkci plní např. školní družiny, které se věnují dětem v době pracovních povinností rodičů) a cílem bylo předcházet nevhodné činnosti (krádeže , záškoláctví). Mezi první zařízení patřila YMCA, která se prosadila i v Československu, kde se jejím předsedou stal pedagog a filosof František Drtina. Mezi další významné organizace, které působí dodnes, patří Sokol, Junák, a Pionýr. Specifický charakter má tramping, hnutí inspirované „lesní moudrostí“, které má na našem území tradici i vliv, přesto po celou dobu odmítá jakoukoliv formu organizace.
1.3.1 YMCA „YMCA
Křesťanské
-
Men´s Christian
Association)
sdružení je nejstarší,
mladých největší
lidí
(Y oung
a nejrozšířenější
mládežnická organizace na světě. Usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho
ducha,
duše
a těla
(jak
symbolizuje
- 19 -
červený
rovnostranný
trojúhelník, který má YMCA ve svém znaku). Je otevřena všem lidem bez rozdílu rasy, pohlaví, náboženského vy znání, sociálního postavení, fyzických i duševních schopností“ . YMCA působí ve 124 zemích světa a má asi 45 milionů členů. V České republice má přes 4000 členů [http://www.ymca.cz/info -o-ymca/, datum citace 10. 10. 2011].
YMCA byla založena r. 1844 Georgem Williamsem v Anglii, jak prostředek křesťanské pomoci mladým lidem. I u nás fungovala nejprve jako křesťanské sdružení.
Od roku 1921 došlo s podporou T. G. Masaryka a dalších osobností k jejímu
masovému
rozšíření
na našem
území.
V roce
1951
byla
z politických důvodů její činnost zakázána, a přes neúspěšný pokus o obnovu v roce 1968 byla její činnost skutečně obnovena až v roce 1990.
YMCA v ČR je nízkoprahové necírkevní zařízení, cíleně pracující hlavně s dětmi
a mládeží
(kroužky,
YMCA
-
skaut,
tábory),
a s matkami
na mateřské/rodičovské dovolené, pro které provozuje mateřská centra.
Z pohledu táborů je zajímavá desítky let trvající tradice pořádání letních táborů, např. tzv. Masarykův tábor v Soběšíně na Sázavě. YMCA pořádá školení pro hlavní vedoucí táborů v rozsahu 27 hodin, akreditované MŠMT ČR 3.
Osvědčení je vydáváno na dobu neurčitou. Podle rozhodnutí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR je povinen hlavní vedoucí každého tábora, který je podporován dotací MŠMT ČR, absolvovat „Školení hlavních vedoucích táborů" u některé z organizací oprávněných toto školení poskytovat. 3
- 20 -
Obr. 1: Logo YMCA a YMCA – skaut.
Zdroj: http://www.ymcats.cz/skauti.html , citováno dne 10. 10. 2011
1.3.2 Sokol – Česká obec sokolská (ČOS)
Obr. 2: Znak Sokola , Miroslav Tyrš
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_(spolek) , citováno dne 11. 10. 2011
Další
z řady
důležit ých
vlastenecký
spolek
založený
Fügnerem
v roce
1862,
organizací Miroslavem
podporoval
- 21 -
je SOKOL. Tyršem
národní
cítění
Původně
a Jindřichem a propagoval
sportovní činnosti . Rychle se rozšířil na celé území naší republiky. Znakem spolku se stal sokol v letu, odtud pochází zkrácený název Sokol.
Prvním předsedou byl Jindřich Fügner, který činnost podporoval finančně a je také autorem oslovení „bratře“ a „sestro“. Autorem kroje je Josef Mánes je a Josef Barák pozdravu „NAZDAR“. Sokol je čtvrté nejpočetnější občanské sdružení. Má přibližně 190 000 členů, kteří se věnují
sportům,
pohybovým
aktivitám,
sokolské
všestrannosti
a kulturní činnosti. Činnost Sokola byla čt yřikrát zakázána ( války, totalitní režim) , obnovena byla v roce 1990.
Činnost a poslání Sokola je podrobně vymezeno ve Stanovách české obce sokolské z r. 1990: „Posláním ČOS (Česká obec sokolská) je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání
v životě
a náboženské
soukromém
snášenlivosti,
i veřejném, k demokracii
k národnostní, a humanismu,
rasové k osobní
skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. ČOS vychází při uskutečňování tohoto cíle z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Cílem činnosti České obce sokolské je přispívat ke zvyšování duchovní, kulturní a fyzické úrovně naší demokratické společnosti prostřednictvím tělesné výchovy a sportu,
výchovy
k mravnosti,
společenské
a kulturní
činnosti“
[http://www.sokol.cz/sokol/index.php?action= orgstanovy, datum citace 10. 10. 2011].
V některých
sportech,
jako
je basketbal,
házená,
gymnastika
a atletika dosahují sokolští sportovci ligové , a mnohdy i reprezentační úrovně.
Sokol
přibírá
i nové
Vyvrcholením sokolské činnosti
sport y,
např.
akrobatický
rokenrol.
je všesokolský slet, který se koná
jednou za šest let [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_(spolek)#Historie, datum citace 17. 10. 2011].
- 22 -
Sokol je striktně organizován, jednotlivé organizace (jednot y) jsou slučovány v rámci krajů do tzv. žup. Kromě znaku má sokol definovány další prvky organizační kultury – například kroj, ale také oslovení (bratře, sestro) a pozdrav (nazdar). Členství vyžaduje poměrně vysokou míru
osobní
disciplíny,
což
nemusí
každému
vyhovovat.
Přínosem je široký záběr činnosti organizace, a orientace na všechny věkové kategorie. Sokol rovněž pořádá pobytov é tábory pro členy.
- 23 -
1.3.3 Skaut/junák Skaut (pod českým názvem Junák) je největší organizací mládeže v ČR. Na rozdíl od většiny skautských organizací ve světě však není z historických důvodů spojen s křesťanstvím. Označení „skaut“ pochází z anglického
„scout“,
což
v překladu
znamená
pozorovatel,
zvěd,
průzkumník. Činnost probíhá v oddílech, které pracují celoročně. Oddíl y se člení
na družiny.
Junák
každoročně
pořádá
velké
množství
dětských táborů. [http://cs.wikipedia.org, datum citace 18. 10. 2011].
Za zakladatele českého skautingu je považován Antonín Benjamin Svojsík. V roce 1911 se v Anglii seznámil se skautingem (v BadenPowellově
pojetí)
a navštívil
tamní
tábor.
Myšlenka
a provedení
ho zaujal y natolik, že v roce 1912 zorganizoval první tábor u nás: 13. července 1912 se vypravil se třináctičlennou skupinou mladých junáků na tábor. Táborové vybavení vezli s sebou na dvoukoláku. Denně ušli 25 – 30 km. Popis celé táborové činnosti zaznamenal Svojsík v publikaci „Den v táboře junáků“. Velký důraz kladl na ranní cvičení, táborové stavby,
orientaci
a stopování
zvěře.
a hvězd,
podle
mapy
Tábor
se vydařil,
a stal
signalizaci, se tak
pozorování
základem
další
táborové činnosti na našem území. Jak bylo uvedeno výše (kap. 1.2), český skauting byl při svém vzniku ovlivněn m yšlenkami woodcraftu E. T. Setona (lesní moudrosti), a proto se jeho podoba od skautingu liší – především se jedná o větší důraz na soužití s přírodou a schopnosti „ohleduplně“ žít. [Nosek-Windy, 2006].
Obr. 3: A. B. Svojsík, 1876 -1938, pedagog, zakladatel českého skautingu Zd ro j: in te rn e to vá en c yklo p ed ie Wi kip ed ia , d o stu p n é n a : h ttp : // cs . w ikip ed ia .o rg ; d a tu m cita ce 2 6 . 9 . 2 0 1 1
- 24 -
Formování českého skautingu přerušila první světová válka. Po jejím skončení,
7.
a náčelníkem
června byl
1919
zvolen
A.
byl B.
založen
Svaz
Svojsík .
Junák
junáků
a skautů,
organizoval
také
vzdělávání a výcvik vedoucích (vůdců).
Skaut se stal konkurencí Sokola. Vznikla pochopitelná snaha t yto výchovné směry spojit v jeden - ke spojení však nedošlo. Sokol vlivem vzniku Junáka zaznamenal úbytek členů, což bylo impulsem pro přijetí některých výchovných prvků skautingu (táboření, zkoušky zdatnosti). [Zpracovala skupina činovníků z Brna a okolí, 2001].
V době druhé světové války byla činnost Junáka násilně ukončena, k obnově došlo v roce 1946. Postupně byla ale mimoškolní výchova sjednocována pod S vaz československé mládeže 4, v roce 1948 tam byl začleněn i Junák. V roce 1950 byl Junák zakázán, k jeho obnovení došlo na krátkou dobu v roce 1968 (1970 opět zakázán), a k plnému obnovení došlo až v roce 1990.
V současné době dochází v rámci Junáka k reformám v oblastech cílů výchovy,
nabídky
skautingu,
metod
a nástrojů.
Určujícím
prvkem
je osobnostní růst jednotlivce [http://cs.wikipedia.org, datum citace 18. 10. 2011]. Sm yslem skautingu je skrze rozvoj jednotlivce tvořit lepší
svět
[http://verejnost.skaut.cz/skauting/o -skautingu/fakta-cisla,
datum citace 18. 10. 2011].
4
Če s ko s lo ve n s k ý s vaz mlád e že (z kr at k a Č SM) b yl a j ed no t n á ml ád e ž nic k á o r ga ni zac e v Č es ko s lo ve n s k u říze ná KS Č. Vz ni k la v ro ce 1 9 4 9 slo u če ní m e xi st uj í cí c h ml ád e ž nic k ýc h o r ga n iza cí. V ro ce 1 9 6 8 se ro zp ad la, p o zd ěj i b yl a o b no ve n a j a ko So ci ali s tic k ý s v az ml ád e že ( SS M). [ http :/ /c s. wi k ip e d ia.o r g ]
- 25 -
Junák má propracovaný vzdělávací systém a dospělí dobrovolníci mají povinnost absolvovat navíc zdravotnický kurz. V roce 2010 uspořádal Junák 124 vzdělávacích akcí. Vůdcovskou kvalifikaci nově získalo 329 dobrovolníků. Každý rok pořádá Junák přibližně tisíc táborů, kterých se zúčastní přes 23 000 dětí. O děti se stará na 5 000 dospěl ých
dobrovolníků
[http://verejnost.skaut.cz/skauting/o -
skautingu/fakta-cisla, datum citace 18. 10. 2011].
Obr. 4: Symbol skautského hnutí – skautská lilie, pro české skauty se zobrazenou psí hlavou (symbol obrany hranic) a aktuálně využívané logo. Zdroj: www.skaut.cz, datum citace 19. 10. 2011
1.3.4 Fenomén Jaroslav Foglar (Jestřáb) Zatím nejvýraznější a nejznámější osobností českého skautingu byl Jaroslav
Foglar .
Jeho
knihy
a komiksy,
které
začal y
vycházet
ve třicát ých letech, si získal y okamžitě své čtenáře mezi mládeží, ale mnohdy i mezi dospěl ými. Foglar ve svých dílech čerpá z vlastních táborových zku šeností, kde si vedl pečlivé kroniky. Cel ý svůj život věnoval dospívajícím chlapcům a vedl skautský oddíl . Již v 18 letech vedl
svůj
první
tábor.
Je autorem
řady
táborových
her.
Zdrojem
a inspirací ke psaní mu byl skauting (popsal první Svojsíkův tábor), s vět
- 26 -
dospívajících chlapců a ideální mravní hodnot y. Za svůj život (1907 1999) napsal desítky knížek, s obdobnou tématikou. V roce 1938 založil časopis Mladý hlasatel, po válce pracoval pro časopis Junák a Vpřed, posléze pro časopis ABC. Jako spisovatel měl mnoho příznivců, protože jeho příběhy byl y plné napětí a dobrodružství, což dětské a mladé čtenáře přitahovalo. Velkého úspěchu dosáhl v tvorbě komiksu Rychlé šípy, který výtečně ilustrovali Jan Fischer, posléze Marko Čermák. Pomocí příběhu chlapecké part y R ychl ých šípů popularizoval hlavolam zvaný „ježek v kleci“, který byl ovšem patentován již v roce 1896 v USA.
Osobnost Jaroslava Foglara byla do určité míry rozporuplná. Byl spolupracovníkem a posléze sledovanou osobou StB, příznivé na tom je, že se tím
netajil. Diskuse
se vedl y také o jeho sexuální orientaci,
z důvodu neskrývaného obdivu chlapců a mladých mužů. Jaroslav Foglar se nikdy neoženil, a také v jeho tvorbě chybí ženský prvek. Na jeho obhajobu je nutné podotknout, že ze strany chlapců, které desítky let vedl jako vedoucí oddílu, nebylo nikdy poukázáno na jeho nevhodné chování.
Posuzování jeho výchovných přínosů je složitější. K nejčastějším výtkám patří fakt, že si chlapce příliš idealizoval. Chlapci, kteří prošli jeho oddílem, také uvádí, že jeho metody a hry jsou účinné především na mladší hochy, starším a dospívajícím chlapcům chyběla možnost rovnocenné diskuse. Důvodem mohlo být i jeho nedostatečné vzdělání, kdy pro chlapce nebyl rovnocenným intelektuálním partnerem, a rozvinul tak možnosti práce s mládeží jen do určitého stupně. Autoritativní způsob vedení, který údajně praktikoval, pak neumožňoval přizvat k vedení a spolupráci někoho, kdo by přinášel nové nápady a metody – což bylo pro vývoj oddílové činnosti nepříznivé.
- 27 -
K pozitivním stránkám pak patří jeho desítky let trvající činnost s mládeží,
a do jisté
míry
také
udržování
mužského
vzoru,
který
v pedagogické činnosti (vzhledem k její převládající feminizaci) schází. Cel ý život dostával od čtenářů dopisy, na které osobně odpovídal. I přes výtky literárních kritiků patř í k nejčtenějším autorům dětské literatur y [Zapletal, 2007].
1.3.5 Tramping
Obr.
5:
Symbol
–
trampingu
bílý
kruh
s modrými
rohy
Zdroj:http://www.stosady.sk/index.php?option=com_content &view=artic le&id=89&Itemid=73, datum citace 27. 10. 201 1
Pojem
„tramp“
pochází
z angličtiny
se používal
a v Americe
k označení tuláka, který se vyhýbá práci. Tramping je něco jako toulání nebo lidově vandrování. První trampové bývali lidé z chudších vrstev a nezaměstnaní, později se tramping popularizoval a rozšířil i do dalších společenských vrstev jako životní st yl. U nás je pod pojmem tramping označováno a americkým
hnutí,
inspirované
Divokým
ligou
západem.
lesní
Jedná
moudrosti,
skautingem
se o společenský
fenomén,
ovlivněn výrazně urbanizací – s rozvojem měst a prům yslu měli mladí lidé tendenci hledat jiné zp ůsoby života – romantiku, dobrodružství, nezištné přátelství v mal ých skupinách, život bez civilizace v přírodě.
Tramping
je hnutí
založené
na přirozeném
humanismu,
vztahu a úctě k druhým lidem a přírodě, a hlavně s úctou ke svobodě. Je to životní názor, postoj, nekonzumně zaměřený životní st yl. Trampsk ý
- 28 -
pozdrav
je AHOJ!
macek.webnode.cz/].
(původně Svoboda
z anglického se promítá
AHOE)
také
[http:/tremp -
v tom,
že tramping
je neorganizovaný, představuje tak opak skautingu nebo Sokola – právě pro tu volnost se prvním českým skautům říkalo „divocí skauti“.
Trampové si v přírodě zakládají tzv. osady – jsou to malé soběstačné komunit y, lze je chápat jako jednu z forem táboření. Nejprve objevovali okolí Prahy kolem Vltavy a Sázavy, první skautská osada byla založena v roce 1918 na Vltavě (dnes je v té oblasti štěchovická přehrada). Každá osada měla svůj ná zev, šerifa, vlajku, po válce i domovenky na rukávech bund a košilí (označení, do jaké osady skaut patří).
Tramping výrazně ovlivnil také hudbu, díky trampingu se rozvíjel y st yl y folku a country/western hudby. V putování přírodou nacházeli inspiraci
fotografové
a malíři.
Ve společnosti
se objevuje
názor,
že tramping je český fenomén: pravda je spíše taková, že český tramping má svá
specifika.
Obdobná
hnutí
najdeme
i jinde
ve světě
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Tramping ].
1.3.6 Pionýrská organizace SSM ( PO SSM), ČSM Pionýr (z angl. pioneer ) = průkopník, objevitel. Pionýrské organizace mají desítky let starou tradici, první takové organizace vznikl y v SSSR (1919), kdy základy položila manželka V. I. Lenina Naděžda Krupská. Anal yzovala ideové základy skautingu
a domnívala se,
že výchova
nemůže mít vojenský charakter. Skauting zcela nezavrhovala, ale propagovala
důležitost
vytvořit
jiné,
třídních rozdílů, společné vlastnictví).
- 29 -
komunistické
cíle
(odmítání
V Československu
vznikal y
organizace
podobného
typu
již
ve dvacát ých letech - v roce 1920 vznikli např. Spartakovi skauti, vymezující se slovy: „SP mají býti řádní komunisté, pracovníci a dělníci nikoliv romantikové, tuláci a ničitelé přírody.“ [Opařil, Staňková a kol., 1973, str. 54]. Rozdíl jejich pojetí ve srovnání se skautingem b yl patrný, akcentován byl komunismus, jako pokrokový myšlenkový směr.
Pionýrská organizace doznala výrazného rozvoje v Československu po převratu v roce 1948, kdy se k moci dostala Komunistická strana Československa na mládež.
(KSČ).
O to se KSČ
Jedním
z cílů
pokoušela
bylo
nejprve
ideologicky
působit
prostřednictvím
Junáka
(to se ukázalo jako nevyhovující), poté byl y mládežnické organizace sloučeny do ČSM (Československý svaz mládeže, 1949), a pro působení na mládež vytvoře na jednotná organizace - Pionýrská organizace ČSM (PO ČSM). ČSM byl přímo řízený Komunisti ckou stranou, dohled nad aktivitami byl intenzivní. V roce 1968 došlo v rámci ČSM k reformám, podřízené postavení vůči KSČ bylo nahrazeno partnerským. Reform y ovšem
trval y
jen
krátce,
v roce
1970
byl
ČSM
nahrazen
SSM
(Socialistický svaz mládeže), organizací s obdobným postavením jako původní ČSM, nezávislé organizace byl y zlikvidovány. chápáno
jako
předstupeň
budoucího
členství
SSM bylo
v KSČ.
Jednotnou
organizací se stala Pionýrská organizac e SSM, která sdružovala děti od 9 do 15 let. Od 15 let pak bylo „doporučov áno“ vstoupit do SSM (cca do 26 let), posléze do KSČ. Předstupněm Pionýrské organizace byl y Jiskry, kam děti vstupoval y v 6 letech, a cílem Jisker byla příprava na členství
v Pionýru
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pion%C3%BDr_(sdru%C5%BEen%C3%AD )].
Cel ý systém byl velmi org anizačně propracován, existovala základní, okresní
a krajské
pracoviště,
které
- 30 -
podléhala
ústředí.
Přes
silnou
organizaci
a propagandu
komunistické
ideologie
PO ČSM
se pod
(posléze PO SSM) realizoval y (částečně ilegálně) normální nepolitické aktivit y (zejména různé hobby kroužky), a v řadách vedoucích byli vůči režimu méně konformní lidé, kteří se (byť pod hlavičkou PO SSM) snažili udržovat tradice původních fungujících mládežnických organizací a jiných zájmových kroužků.
Pionýrská organizace pod sebe pochopitelně začlenila také pořádání letních
pionýrských
táb orů.
Nejslavnějším
táborem
byl
Artěk,
ke kterému se dodnes váže mnoho m ýtů. Artěk je tábor, který vznikl v Sovětském svazu v roce 1925, na dnešním území Ukrajiny, v oblasti Krymu u Černého moře. Vlivem masivní komunistické propagandy byl Artěk idealizován, a mnoho dětí a mladých lidí o pobytu v Artěku snilo. Svědectví těch, kteří Artěkem prošli, ovšem vyznívá pro organizaci tábora spíše negativně, pro současnou dobu až neuvěřitelně – např. po příjezdu vážení a měření, nutnost odevzdat osobní oblečení a obdržení erárního oblečení (aby se setřel y rozdíl y), první 3 dny a poslední 3 dny zákaz koupání v moři (aby došlo k aklimatizaci) atd.
V roce 1990 se z původního „Pionýra“ stalo občanské sdružení, které pokračuje v činnosti doposud. Hlásí se k ideám a reformám, proběhl ým v letech 1968-1970. Nehlásí se k žádné politické straně, a nepropaguj e žádnou politickou ideologii. Byl y upraveny prvky kultury (logo, kroj). Organizace
vyšla
z pedagogických
na činnost
původních
na území
Čech,
oddílů
Moravy
a výchovných
a skupin. a Slezska.
Současný
tradic
a navázala
„Pionýr“
Mezinárodně
působí
spolupracuje
se slovenskou organizací „Pionier“. Podporuje výchovu k občanství, ke kladným morálním hodnotám. Plně se hlásí k úmluvě práv dítěte OSN. Pionýr klade důraz na podíl dětí na rozhodování, klade vysoké nároky na pionýrské vedoucí. Organizace „Pionýr“ na svých webových stránkách [http://www.dobrytabor.cz/ ] radí s výběrem tábora. Rodič tady nalezne
- 31 -
hodnocení táborů, vedoucích. Pionýr má dlouhou tradici v pořádání letních táborů, tábory jsou na dobré úrovni a účast na nich nevyžaduje členství. Pro členy vypl ývají výhody (slevy za táborový pobyt atd.).
Osmero dobrého tábora dle Pionýra
1
Má kvalifikované vedení
2
Má zajímavý program
3
Je bezpečný
4
Je ve vhodných prostorách
5
Je zdravotně zabezpečen
6
Má dostatek informací pro všechny
7
Rozvíjí osobnost účastníka
8
Má důvěryhodného pořadatele
Obr. 6: Osmero dobrého tábora dle Pionýra Zdroj: http://www.dobrytabor.cz/ , datum citace 27. 10. 2011
Pionýr bývá často kritizován pro svou minulost, pro to, že byl ustanoven jako jediná režimu vyhovující mládežnická organizace. Mnozí jej obviňují z likvidace Junáka, z nelegálního nabytí majetku , ze služby ideologii. Po roce 1989 zazněl y i názory na zrušení Pionýra, nebo jeho
- 32 -
omluvu vytvořila
ostatním
mládežnickým
negativní
názor
organizacím.
na základě
ne na základě vlastních zkušeností. vyjádřila
právě
k těmto
dojmů
Řada
lidí
a m ýtů,
si bohužel
mnohdy
ani
Česká rada Pionýra se v roce 1999
otázkám,
podrobný
dokument
s názvem
„Historické ohlédnutí za pionýrským hnutím“ - názor České rady Pionýra je k dispozici na [http://pionyr.cz/index.php?page=inc&inc=historie/199 9/99ohlednuti. html;datum citace 22. 11. 2011].
Obr. 6: Znak pionýra – první z let komunismu, druhý po roce 1990
Zdroj: http://www.pionyr.cz , datum citace 22. 11. 2011
- 33 -
1.4 Současná podoba táborů a jejich přínosy Letní
tábory,
o kterých
pojednává
tato
práce,
představují
specifickou formu trávení volného času. Jedná se o aktivitu s téměř stoletou tradicí. Tábory slouží k dětské rekreaci (v kolektivu dětí, bez rodičů),
a představují
tak
alternativu
k prázdninám,
stráveným
u prarodičů, nebo s rodiči na dovolené. Pobyt na táborech přináší řadu pozitivních efektů (smysluplné trávení volného času v době, kdy rodiče musí pracovat, rozvoj sociálních dovedností, nové praktické zkušenosti, podpora
fyzických
aktivit,
podpora
s amostatnosti…).
K nejčastěji
vyt ýkaným vlastnostem pak patří pobyt v kolektivu, nové neznámé dě ti, vedoucí a prostředí, trávení volného času o prázdninách bez rodičů. Otázkou je, do jaké míry jsou uvedená negativa skutečně negativy: nutnost
poznávat
nové
n utí
k rozvoji
sociálních
a praktických
dovedností, čas bez rodičů by měl mít rozumnou proporci vzhledem k času, strávenému jako rodina pohromadě . Přes uvedená negativa je nabídka táborů spíše rostoucí, a to i vzhledem k tomu, že děti dnes tráví méně času se svými prarodiči, kteří se mnohdy (bohužel) sociálně realizují mimo rodinu.
1.4.1 Členění táborů Pořadateli současných letních i zimních táborů (kromě zmíněných organizací v minulé podkapitole) jsou různá sdružení – Národní institut dětí a mládeže, Česká rada dětí a mládeže, sdružení Haul, sdružení spadající pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání , Střediska volného času – dom y dětí a mládeže, církevní zařízení, a celá řada dalších soukrom ých subjektů.
Tábory bychom mohli dělit následujícím způsobem:
- 34 -
Podle pořadatele
Podle t ypu ubytování (chatky, stany, pevné budovy…)
Podle zaměření (sportovní, jaz ykové, herní…)
Podle charakteru pobytu v místě (stálé, putovní, hvězdicové, příměstské – bez noclehu,…)
Podle velikosti
Podle možnosti integrace (děti s handicapem)
Uvedený výčet jistě není vyčerpávající, ale poskytuje přehled o šíři současné
nabídky
táborů.
Po roce
1989
se nabídka
rozšířila,
problematická může být v některých případech kvalita – pořadatelem tábora
může
být
a živnostenské
prakticky
oprávnění,
kdokoliv,
které
není
stačí vázáno
čist ý
trestní
rejstřík
na pedagogické
nebo
obdobné vzdělání. Některé tábory mají desítky let trvající tradici, která je do jisté míry zárukou kvalit y – děti jezdí opakovaně, případně je tábor postupně navštěvován generacemi dětí.
Nabídka táborů je závislá na společenském trendu, na společensk y prestižních volnočasových aktivitách. Rodiče často vybírají ak tivit y podle svého společenského postavení nebo podle svých zkušeností, kdy sami byli účastníky táborů. Např. golf, tenis, práce ve skautu, v pionýru. Činnost, organizace, ale i finanční náklady táborů se výrazně liší. I dnes se hrají celotáborové hry, kde si děti hrají na hrdiny dnešní doby (H arry Potter, Piráti z Karibiku, Šmoulové, Gormiti…).
V zájmu
pestrosti
nabídky
a vyvrcholení
celoroční
činnosti
se pořádají tábory organizované školní družinou, které mohou zvýšit
- 35 -
zájem o školu. Dříve nabízel y školní družiny během letních prázdnin příměstský tábor (obdobně, jako dnes funguje vždy jedna škola v každém obvodě Prahy během letních prázdnin). Tábor, pořádaný školní družinou, je popisován také v praktické části této bakalářské práce.
1.4.2 Přínosy letních táborů Základním přínosem letního tábora je smysluplné trávení volného času. Děti se učí samostatnosti, sociálním dovednostem, zdokonalují se podle zaměření tábora ve sportu nebo v jaz ycích. Učí se životu v přírodě,
toleranci,
práci
v t ýmu.
Dobře
vedený
tábor
při spívá
k nezávislosti a sebevědomí.
Velmi důležité je vybrat správný tábor pro konkrétní dítě, vzít v úvahu jeho zájm y, nesnažit se o velkou změnu osobnosti, ale o podporu dobrých
a žádoucích
b y rovněž
neměl y
vlastností být
(které
snahou
má každý
o vysoké
člověk).
výkony
Tábory
a zdokonalení
se za každou cenu, měl y by být především odpočinkem od školních povinností, a pokud možno příjemným zážitkem, na který se dá v dobrém vzpomínat.
Tábory jsou také velkou výzvou pro pedagoga, má zde možnost velkého
výchovného
působení
na děti,
může
používat
netradiční
techniky, využít prostředí, pedagogický takt, kreativitu. Vychovatel si s dětmi hraje, dává jim příležitost, aby se sam y realizoval y, řídil y se vlastními nápady. Má podíl na tom, aby se dokázal y dobře orientovat a rozhodovat v různých situacích, vede je k samostatnému m yšlení, snaží se ovlivňovat
povahové
rysy
(kladné
rozvíjí,
záporné
potlačuje),
vychovává k odpovědnosti, ohleduplnosti. Tábory by měl y dítě obohatit.
- 36 -
Tradice letních táborů u nás je vybudovaná desítky let trvající prací mládežnických organizací. Její udržení a rozvoj je žádoucím závazkem pro současné i budoucí generace.
- 37 -
2. KAPITOLA LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA POŘÁDÁNÍ LETNÍCH TÁBORŮ, LIMITY JEJÍHO PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ, ZAJIŠTĚNÍ KVALITY
Vybrané právní předpisy
Limity právních předpisů v praxi, jiné zajištění kvality
Povinnosti táborových pracovníků
Tato kapitola shrnuje nejdůležitější předpisy a paragrafy, se kterými je dobré se seznámit před pořádáním tábor a. Znalost zákonů týkajících se pořádání letních táborů pomáhá předcházet následným problémům. Tábory u nás mají letit ou tradici a dosaženou úroveň kvalit y, kterou je nutné udržet, ideáln ě zvyšovat. Právní předpisy pomáhají vymezit pouze základní úroveň kvalit y. Jejich kladem je to, že do určité míry chrání
účastníky
letních
táborů
děti,
-
a táborové
provozovatele
pracovníky. Jejich limit y naopak spočívají v tom, že určují pouze závazné
minimum,
je v praxi
a i to minimum
špatně
vymahatelné.
Z pohledu kvalit y tak na splnění zákonných požadavků jako garance kvalit y nelze spoléhat, a je žádoucí vytvořit systém jiných kvalitativních ukazatelů. Možností by bylo využití certifikace nezávislou autoritou, případně sdílení zkušeností v otevřeném prostoru - např. na webových stránkách.
Vybrané právní předpisy. V našem právním řádu existuje mnoho právních
předpisů,
kte ré
svými
ustanoveními
upravují
činnosti
související s pořádáním letních táborů. Jedná se o všeobecné právní předpisy,
se kterým i
se setkáváme
i v běžném
denním
životě,
při
uzavírání smluv a ve vztahu ke státu (Ústava České republiky, Listina základních
práv
a svobod,
Zákony
- 38 -
o státních
symbolech
a užívání
státních symbolů, Občanský a obchodní zákoník, Zákon o účetnictví, Zákon o daních z příjmů, atd.), při výkonu povolání (Zákoník práce a předpisy související ), a o specifické právní předpisy , které jsou podstatné při pořádání hromadných akcí pro děti ( Zákon o ochraně veřejného zdraví, Vyhláška o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, atd.). Některá ustanovení se pořádání letních táborů pro děti dot ýkají jen okrajově, a mnohdy ani nejsou využit y, jiné (zdravotně hygienická oblast) lze považovat za klíčové, a pořadatelé by se v nich měli (v rozsahu potřebném pro pořádání zotavovacích akcí) orientovat. Pro větší přehlednost jsou předpisy níže seřazeny do tematických skupin, ty nejdůležitější zvýrazněny tučně.
Právní předpisy lze rozčlenit do následujících skupin:
1) Všeobecná oblas t
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR č. 2/1993 Sb. Ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech ČR ve znění zákona č. 154/1998 Sb.
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů (týká se např. užití státní vlajky na táboře)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
- 39 -
2) Pracovně-právní oblast
Zákon 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., č. 98/1996 Sb., č. 74/2000 Sb. a 487/2001 Sb.
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnost i nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy
3) Občansko-právní oblast
Zákon č. 40/1964 pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle občanského zákona
Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník
Zákon č.101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů
Sb.
–
Občanský
zákoník
4) Správní oblast
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
- 40 -
–
ve znění
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány ČR, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 283/1991 Sb. (úplné z nění zákona č. 122/2001 Sb.), o Policii ČR ve znění zákona č. 265/2001 Sb.,
5) Obchodně-právní oblast a daňové předpisy
Zákon č. 513/1991 Sb. – Obchodní zákoník
Zákon č. 455/1991 živnostenský zákon
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnot y
Sb.,
- 41 -
o živnostenském
podnikání
–
6) Zdravotně-hygienická oblast
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MZ č. č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. a vyhlášky č. 320/2010 Sb.
Vyhláška MZ č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných , ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb.
Zákon č. 48/1997 v platném znění
Vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření a zdravotnickými potřebami , v platném znění
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí , v platném znění
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), v platném znění
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) , v platném znění
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění
Zákon 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší , v platném znění
Sb.,
o veřejném
- 42 -
zdravotním
pojištění ,
s léky
Z pohledu pořadatele tábora jsou nejdůležitější dva základní předpisy , které by měl dobře znát:
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změn ě některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpis ů
Vyhláška MZ č. č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. a vyhlášky č. 320/2010 Sb.
Zákon č. 471/2005 Sb., úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 7) Ustanovení týkající se pořádání tábora:
§ 8 Zotavovací akce § 9 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci § 10 Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci § 11 Povinnost základní a mateřské školy, které vysílají děti na školu v přírodě, a pořádající osoby § 11a Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro děti § 12 Jiné podobné akce pro děti § 13 Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy
- 43 -
Vyhláška MZ č. č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. a vyhlášky č. 320/2010 Sb. Citace vyhlášky: Tato vyhláška upravuje:
hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky a funkční členění staveb a zařízení, včetně jejich vybavení,
na ubytování, osv ětlení, úklid, zásobování vodou
odstraňování odpadů a odpadních vod
stravování
režim dne zotavovacích akcí.
Příloha č. 1: podmínky pro podávání a použití n ěkterých potravin a přípravu pokrmů, strana 100 Příloha č. 2: náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě, strana 102 Příloha č. 3: vzor posudku o zdravotní způsobilosti dít ěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě, strana 103 Příloha č. 4: minimální rozsah vybavení lékárni čky pro zotavovací akce pro děti a pro škol y v přírodě, strana 104 Nejdůležitější ustanovení právních předpisů ve vztahu k pořádání táborů: Zotavovací akce: „Jsou organizované pobyty 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než pět dnů, jejichž účelem je posílit jejich zdraví a zvýšit jejich tělesnou zdatnost“. [Burda, Šlosarová a kol., 2008, str.7].
Provozovatel je majitel rekreačního zařízení. Pořadatel tábora může být fyzická osoba nebo organizace. Pořadatel musí posoudit, zda jsou
- 44 -
splněny podmínky k
pořádání tábora. Pořadatel může být zároveň
provozovatelem zařízení.
Povinnosti provozovatele:
zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení
zajistit
provozní
řád
budovy,
který
je vyvěšen
v budově,
seznámit s ním pořadatele
zajistit evakuační plán, požární plán – seznámí s ním pořadatele a je též umístěn v budově
zajistit rozbor vody
upravit nakládání s odpadky
Povinnosti pořádající osoby:
jeden měsíc před zahájením tábora ohlásit orgánu veřejného zdraví (termín a místo konání, počet účastníků, způsob zajištění pitnou vodou a způsob stravování)
proškolit všechny pracovníky tábora
uzavřít pracovních smluv
zajistit zdravotníka
- 45 -
kontaktovat praktického lékaře, který bude zajišťovat zdravotní péči v místě konání tábora
oznámit konání akce příslušným úřadům
uchovat po dobu 6 měsíců od ukončení akce – zdravotní deník, seznam účastníků, prohlášení zákonného zástupce, zdravotní dotazník dětí i dospělých, záznam o proškolení
zajistit vybavenou lékárničku
Táborů se mohou účastnit děti po ukončení první třídy, vodních táborů pouze plavci. Lékař musí posoudit zdravotní stav dítěte a potvrdí daný formulář. Rodiče nebo zákonný zástupce vyplňuje „bezinfekčnos t“ (nesmí být starší než 3 dny), že dítě nepřišlo do st yku a infekčním onemocněním a nejeví známky akutního onemocnění. Dospělí musí mít také lékařské potvrzení, nevyžaduje se u pedagogických pracovníků. Osoby
pracující
se ubytovávají
s potravinami odděleně
musí
podle
mít
zdravotní
pohlaví.
prů kaz.
Pedagogický
Děti
doprovod
v blízkosti dětí, zdravotník je ubytován v blízkosti ošetřovny s izolací. Ubytovací
místnost
musí
být
větratelná,
plocha
na jednu
osobu
je minimálně 2,5 metrů čtverečních. Patrové lůžko je pro děti od 10 let, musí být přístupné a zajištěné zábranou proti pádu. Um yvárny používají děti odděleně podle pohlaví,
na 5 dětí musí být jedno um yvadlo,
na 30 dětí nejméně jedna sprcha. Koupání nebo sprchování musí být zajištěno minimálně jednou t ýdně. Záchody jsou odděleny podle pohlaví a na 20 dětí se zřizují dva záchody. Na dalších 20 dětí jeden další záchod.
Ošetřovna
s izolací
je zřízena
samostatně,
s um yvadlem
a tekoucí pitnou vodou, má svůj záchod. Na 30 dětí se zřizuje jedno lůžko.
Každá
a splaškových
akce vod.
musí
být
Je stanoven
zajištěna režim
- 46 -
dne,
odstraňováním který
odpadů
odpovídá
věku
a zdravotnímu
stavu účastníků.
Při
fyzické zátěži
bývá
třetí
den
odpočinkový. Koupání v přírodě musí být přizpůsobeno poča sí, fyzické zdatnosti a schopnostem. Vždy musí být děti pod dozorem dospělého. Dozor musí být zajištěn i pro děti, které se nekoupou. Dozor by měl být schopen poskytnout záchranu tonoucímu. Doba spánku je nejméně devět hodin. Po celou dobu pobytu musí být zajišťován úklid všech prostor. Děti nesmí uklízet záchody. Ložní prádlo se vyměňuje před použitím jiného dítěte. Prostory pro stravování – jídelna, kuchyně, skladovací prostory. Děti musí denně dostávat snídani, svačinu, oběd, svačinu, večeři. U snídaně se podává tepl ý nápoj, denně musí být jedno teplé jídlo. Veškeré potraviny musí být uskladněny odpovídajícím způsobem. Občanskoprávní
odpovědnost
mají
všichni,
kdo
mají
co do činění
s táborem. Pracovněprávní odpovědnost mají ti, kdo s pořadatelem uzavřeli
pracovně
právní
vztah
(smlouvu
či dohodu).
Trestní
odpovědnost mají všichni, kdo jsou starší 15 let a dopustili se trestného činu. [Burda, Šlosarová a kol., 2008 ].
2.1 Povinnosti táborových pracovníků Pro zajištění chodu tábora je nezbytné rozdělní funkcí, ze kterých pro každého vypl ývají
jeho povinnosti,
a samozřejmě
i práva. Správné
rozdělení funkcí je předpokladem úspěšného řízení tábora, a nutnou podmínkou pro vymezení odpověd nosti jednotlivých pracovníků.
Obvykle tvoří t ým pracovníků osoby s následující náplní práce [Burda, Šlosarová a kol., 2008 ]:
- 47 -
1. Hlavní vedoucí
Nese plnou zodpovědnost za vše. Musí to být osoba starší 18 let, měl b y mít zkušenosti s prací s dětmi a mládeží, i jako oddílový vedoucí. Hlavní vedoucí vykonává velkou část práce ještě před vlastním táborem. Hlavní vedoucí musí znát předpisy, řídí práci všech pracovníků tábora, zodpovídá za děti. Osobně připravuje program tábora. Po celou dobu tábora zodpovídá za hygienické, bezpečnostní předpisy, za práci všech ostatních pracovníků, za bezpečný provoz tábora.
2. Oddílový vedoucí
Je osoba starší 18 let a je podřízen hlavnímu vedoucímu. Po celou dobu tábora má svěřený oddíl a zodpovídá za jeho program, výchovnou i zotavovací činnost. Ke své práci využívá pomoc praktikanta. Úzce spolupracuje
se všemi
pracovníky
tábora,
program
přizpůsobuje
individuálním a věkovým zvláštnostem svěřených dětí. Při jednotlivých činnostech musí plně respektovat bezpečnostní předpisy.
3. Praktikant
Je pomocník oddílového vedoucího ve věku 15 – 18 let, nemá plnou právní zodpovědnost. Praktikant nesmí vést oddíl samostatně. Jeho úkolem je podílet se na tvorbě programu a pomáhat s jejich realizací. Praktikant je podřízen hlavnímu a oddílovému vedoucímu.
4. Hospodář
Je pověřen
vedením
administrativy
a finančním
hospodařením,
je podřízen hlavnímu vedoucímu, zná směrnice platné pro provoz tábora.
- 48 -
Musí mít zdravotní průkaz. Hospodář řídí práci všech hospodářských pracovníků. Hospodář zajišťuje dodávky potravin a zboží (objednávky, příjem, uskladnění), řídí kuchyň, vede účetnictví tábora (peněžní deník). Po skončení tábora uzavře peněžní deník, prove de zúčtování, provede ekonomické zúčtování celého tábora. Provozovateli zpracuje zprávu o hospodaření.
5. Kuchař
Zná hygienické předpisy, musí mít zdravotní průkaz, předpokladem je znalost norem a předpisů pro přípravu stravy pro děti a mládež. Je podřízen hl avnímu vedoucímu a hospodáři. Podílí se na sestavování jídelníčku.
6. Zdravotník
Může být lékař, všeobecná nebo dětská sestra, porodní asistentka, student medicíny (musí mít ukončený třetí ročník), případně ten, kdo doloží doklad o absolvování kurzu první po moci u Českého červeného kříže. Jeden zdravotník se může starat o 80 dětí. Převezme lékárničku, po příjezdu na tábor oznámí praktickému lékaři zahájení tábora a předá jmenný seznam. Seznámí hlavního i oddílové vedoucí se zdravotním stavem dětí. Vede zdravo tní deník, kontroluje dodržování hygienických požadavků. Po ukončení tábora uzavře zdravotní deník a 6 měsíců jej archivuje.
- 49 -
2.1.1 Vztah pracovník - pořadatel Práva a povinnosti táborových pracovníků jsou sjednána uzavřením pracovní smlouvy nebo dohody mez i pracovníkem tábora a pořadatelem.
Odpovědnost
pracovníka
pořada teli
–
„Pracovník
odpovídá
organizaci za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušen ím povinností ze strany organizace, odpovědnost pracovníka se poměrně omezí“. [Burda, Šlosarová a kol., 2008, str. 22].
Základní
charakteristiku
odpovědnosti
stanovuje
zákoník
práce.
Povinnosti pracovníka jsou stanoveny v obecně závazných právních předpisech, interních předpisech pořada tele, ale vypl ývají i z pokynů a příkazů nadřízených. Příkladů škod může být celá řada (špatný dozor nad
dětmi,
nedostatečné
bezpečnostní
zabezpečení,
nesprávná
organizace). Výše náhrady škody je limitovaná trojnásobkem zákla dní odměny pracovníka. Toto pravidlo neplatí, pokud byla škoda způsobena v opilosti
nebo
úmyslně.
Každý
pracovník
odpovídá
za svěřené
předmět y, které převzal, proti písemnému potvrzení. Pracovníci, kteří odpovídají
za určitý
okruh
materiálu
(sklad
sportovn ího
nářadí),
po písemné dohodě mají hmotnou zodpovědnost. Pro případy vzniku škody způsobené úrazem dítěte by měl být v táboře k dispozici tiskopis pojišťovny,
se kterou
je pojištění
sjednáno
–
„Oznámení
úrazu“
[Nejedl ý, Schlanger, Harmach, 1993].
Odpovědn ost
pořadatele
–
pracovníkovi
–
mezi
pracovníkem
a pořadatelem tábora je navázán pracovněprávní vztah. Tato odpovědnost je řízena Zákoníkem práce. „Pořadatel odpovídá obecně a objektivně za všechny škody, které táborový pracovník utrpí při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů,
- 50 -
v důsledku porušení právních povinností nebo jednání proti pravidlům slušnosti
a občanského
soužití
kteroukoli
třetí
osobou“.
[Burda,
Šlosarová a kolektiv, 2008].
Odpovědnost
pořadatele
za pracovní
úraz
musí
být
prokázáno,
že k úrazu došlo při plnění pracovních povinností (vykonával činnost schválenou a vyhlášenou). Dále pořad atel odpovídá za škody, které vzniknou na věcech, které pracovníci odložili na místo určené (šperky, řetízky). Pořadatel odpovídá jen do částky 5000 Kč). Pracovník může uplatnit nárok nejdéle do 15 dnů. Dětem odpovídá pořad atel, za škody vzniklé na zdraví, životech a majetku, pokud byla škoda zaviněna pracovníkem tábora nebo i nezletil ým dítětem a k úrazu došlo v době, kdy byl y děti bez dozoru. Pokud škodu způsobí dítě - za škodu odpovídá dítě (nebyl -li zanedbán dozor). [Burda, Šlosarová a kolektiv, 2008].
Trestní odpovědnost – Trestní čin je jednání, které je nebezpečné pro společnost a je zakázáno zákonem. Na táboře by k těmto situacím docházet
nemělo.
Tábor
je pro
děti,
které
trestní
odpovědnosti
nedosahují. Pachatel je trestně odpovědný věkem 15 let. Pokud se přesto na táboře vyskytnou trestné činy, pak se zpravidla jedná o následující: ohrožování mravní výchovy, podávání alkoholických nápojů, majetkové trestné činy, pohlavní zneužití, ublížení na zdraví, neposkyt nutí první pomoci, trestné činy namířené proti svobodě a důstojnosti, zanedbán í péče o majetek pořadatele.
2.2 Limity právních předpisů v praxi, jiné zajištění kvality Jak bylo
řečeno v úvodu kapitol y,
představují
právní
předpis y
to nutné minimum, které je pro pořádání táborů vyžadováno. Dodržování tohoto minima je právně vynutitelné sankcemi. V praxi se nejčastěji ukazují dva problémy:
- 51 -
1) prokazování porušen í právních předpisů (patří do oblasti práva, zde se jím nebudeme zabývat),
2) vyžadování vyšší kvality, než jaká je v zákonech stanovena.
Právě vyšší než minimální požadovaná kvalita je asi nejčastějším současným problémem. Stává se, že provozovatel při sjednávání zakázk y v podobě letní zotavovací akce představí pořadateli ideální ubytování a vyžití
v okolí,
nedostatků
při
skutečném
a omezení
(jak
pobytu
ve vybavení,
je ale tak
objevena
například
řada
v užívání
okolních prostor). Zákon však porušen není.
Provozovatelé mívají mnohdy zkušenosti s individuálním ubytováním (rodiny
s dětmi),
méně
zkušeností
s pořádáním
hromadných
ubytovacích akcí (více dětí na jednoho dospělého). Tento t yp akcí vyžaduje specifickou úpravu ubytovacích zařízení, t ak, aby byl například zajištěn dohled nad dětmi. Obdobné potíže jsou také se stravováním. Právě stížnost na kvalitu jídla patří k nejčastějším, bohužel také obtížně prokazatelným ve sm yslu
záležitostem.
používaných
Nejčastější
sur ovin
jsou
(zejména
stížnosti
používání
na kvalitu polotovarů,
případně produktů nižší nutriční kvality, absence ovoce a zelenin y v jídelníčku), a dále pak čast ý prohřešek provozovatelů stravovacích zařízení – nedostatečné porce předkládané dětem. Uvedené nedostatk y však opět nemusí být porušením zákona.
Kvalitu je tedy vhodné zajišťovat i jinými prost ředky, než pouhou legislativou.
Jednou z možností by byl systém certifikace ubytovacích zařízení pro
pořádání
stanovených
zotavovacích kritérií
akcí
kvalit y.
pro
děti,
Nezávislá
- 52 -
na základě
certifikační
splňování organizace
b y sledovala a hodnotila vybrané ukazatele. Výsledky hodnocení by byl y dostupné jak provozovatelům (pro zlepšování kvalit y), tak pořadatelům – pro vhodný výběr místa pobytu. Certifikace by byla udílena na určité období,
poté
by provozovatelská
organizace
prošla
opětovným
hodnocením. Uvedené systém y certifikace již v řadě oblastí fungují. Velké organizace by se na tvorbě systému certifikace měly podílet. Otázkou zůstává, kdo by byla ona nezávislá certifikační autorita.
Další a pravděpodobně s nazší cestou
je vytvoření informačního
portálu, který nesmí být pouhou reklamou (!), nýbrž založen na zpětné vazbě a hodnocení účastníků. Portál by měl být pomocníkem nejen pro rodiče při výběru tábora, ale také pro pořadatele (výběr lokalit y, ubytování,
dopravce…).
Při
současných
možnostech
technologií
je možné využít ke sběru informací - získání okamžité zpětné vazb y např. chytré telefony. Jednoduchá aplikace by umožňovala sběr dat jak periodicky i nárazově
(např.
1x denně)
v případě
jak
u předem předem
vybraných respondentů, tak vybraných
tak
i náhodných
respondentů. To by mělo sm ysl zejména tehdy, pokud by měl portál poskytovat okamžitou zpětnou vazbu např. o stavu koupališť v lokalitě apod.
Aplikace by byla rozdělena do dvou hlavních částí. V části, určené pro
respondenta
by byl y
zadány
základní
údaje.
Následně
b y se na základě polohy GPS bylo možné vyjádřit v různých kategoriích k situaci na daném místě. Samozřejmostí je možnost doplnění textové poznámky. Členění by mohlo být následující:
a) Stav a kvalita ubytovacího zařízení
b) Stav přírod y v okolí
- 53 -
c) Jídlo/občerstvení a náklady
d) Kvalita a možnosti koupání
e) Doprava
f) Kulturní možnosti
g) Vyžití za špatného počasí
h) Vhodnost pro věkové kat egorie atd.
Samozřejmostí by byly rozsáhlejší dotazníky pro získání zpětné vazby rodičů,
účastníků,
vedoucích
atd.
Tato
podrobnější
hodnocení
b y nesloužila k získání okamžité zpětné vazby, ale byla by podkladem pro podrobnější reporting.
Druhá
část
aplikac e
by sloužila
k vlastnímu
vyhodnocení.
Na interaktivní mapě by bylo možné vyhledat rychle (pomocí barevných vlaječek apod.) např. lokalit y dle kvality a povahy ubytování, možností výletů,
stavu
koupališť
nebo
sjezdovek
atd.
Tím,
že ke změnám
podmínek může docházet velmi rychle, mohla by tato část poskytovat jedny z nejrychleji aktualizovaných a přesných údajů.
Podrobnější část s report y by umožňovala výběr vhodné lokalit y, pořadatele, dopravce atd. Předpokládá se možnost filtrování dle řady kritérií, která by ale svými možnostmi přímo závislá na míře podrobnosti vyplněné jednotlivými účastníky.
- 54 -
Mezi standardní možnosti by samozřejmě patřila možnost procházení adresářů
jednotlivých
poskytovatelů
služeb
a pořadatelů,
diskuse,
výměna zkušeností atd. Další velmi zajímavou částí by mohla být knihovna potřebných dokumentů ke stažení, včetně kontrolních seznamů, vzorů potřebných standardizovaných dokumentů atd.
Aby bylo možné výsledky považovat z relevantní, je nutné zapojení odpovídající skupiny respondentů, kteří budou tvůrcům portálu známi. Je tedy nutné jejich registrace s ověřením a dále vhodné zajištění motivace. Registrace a poskytování zpětné vazby by mohlo být například ohodnoceno ze strany inzerentů na portálu, případně by mohlo umožnit bezplatný vstup k podrobným výstupům portálu.
S ohledem na zastoupení chytrých telefonů mezi uživateli by bylo vhodné zajistit následující aplikační podporu.
a) Windows Phone – vysoká míra ergonomie a mobilita aplikace pro okamžitou zpětnou vazbu b) Apple iOS – vysoká míra ergonom ie a mobilita aplikace pro okamžitou zpětnou vazbu c) Android – vysoká míra ergonomie a mobilita aplikace pro okamžitou zpětnou vazbu d) Webový
prohlížeč
–
vhodné
pro
vyplňování
rozsáhlých
a podrobných elektronických dotazníků, procházení výstupů portálu, diskus e atd. e) emailový report – doplňkový způsob předávání informací
Na straně portálu by se jednalo o řešení postavené nad některou z databázových platforem s portálovou nadstavbou. Předávání informací jinou než elektronickou formou by bylo záměrně potlačeno. S ohledem
- 55 -
na velmi
dobré
pokrytí
ČR datovými
službami
by to jistě
nepředstavovalo vážný problém.
K portálovému řešení by bylo vhodné zachovat jak volný přístup (rodiče, budoucí účastníci) k základním informacím, tak i specializovan ý přístup k podrobným informa cím, dokumentům, reportům atd. (vedoucí, respondenti, poskytovatelé služeb a provozovatelé akcí).
Vývoj a realizace celého portálového řešení včetně by si vyžádala finanční náklady do 1 mio. Kč a dále roční provozní náklady ve výši zhruba 200 tis. Kč. To by pokrylo provoz infrastru ktury a dále provoz helpdesku a service desku aplikace, včetně základní podpory.
Předpokládá se, že část vložených prostředků by bylo možné hradit z reklam y,
kterou
by si na portál
umístili
poskytovatelé
služeb,
pořadatelé akcí, prodejci vybavení atd. Další část by bylo nutné uhradit z prostředků resortu MŠMT, případně kombinovaným z prostředků EU fondů [Dušek, 2012] .
- 56 -
fin ancováním
Uživatelé - poskytovatelé služeb, rodiče, účastníci využití dat
Respondenti - účastníci táborů - pořízení dat
Android
Notebook/PC
Apple iOS
Terminál (Internet Caffe) Windows Phone
Portál www.taboryvcr.cz PC Tablet - mobilní klient
Chytrý tel. Notebook/PC
Tablet - mobilní klient
Terminál (Internet Caffe)
Obr. 7: Uvažované schéma portálu www.taboryvcr.cz, autor: Martin Dušek 2012
- 57 -
3. KAPITOLA PŘÍPRAVA, ŘÍZENÍ LETNÍHO TÁBORA, VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ KOMPETENCE NA LETNÍM DĚTSKÉM TÁBOŘE
Výchovné a vzdělávací kompetence pracovníků LT
Příprava, řízení letního tábora
Pro úspěšné konání jakékoliv zotavovací akce ( v našem případě letních táborů) je velmi důležitá příprava, která vyžaduje jednotlivých
částí.
Plánování
umožňuje
pečlivé plánování
id entifikovat
možná
rizika
a prostřednictvím vhodných opatření eliminovat jejich dopad. Druhá část kapitol y
je věnována
pedagogických a programu
pracovníků
tábora
spolu
výchovným letních
a vzdělávacím táborů.
s efektivním
Dobré
kompetencím
naplánování
provozním
řízením
cílů
vytváří
předpoklad využití potenciálu letního tábora jako akce, která má přínos pro všechny zúčastněné strany.
3.1 Příprava, řízení letního tábora Příprava tábora začíná zpravidla půl roku před termínem. Začíná určením termínu, místa, počtu účastníků, personál u, program u a rozpočtu. Následuje
nábor
a formalit y
s ním
spojené.
Po této
přípravné
fázi
je realizován vlastní tábor, a následuje fáze závěrečná, ve které je akce administrativně ukončena a zhodnocena.
- 58 -
Harmonogram přípravy letního tábora
Měsíc
Přípravné práce - úkoly -
Místo, termín, počet účastníků, program
Leden -
Rozpočet (cena tábora)
-
Nábor účastníků
-
Rámcový program, téma
Únor
tábora -
Zajištění personálu
-
Přihlášky a způsob platby
-
Příprava programu (mokrá i suchá varianta)
Březen
-
Schůzka pracovníků LT
-
Rozdělení úkolů obstarání jednotlivých položek (odměny, sestavení režimu dne, pomůcek na celotáborovou hru)
Duben
-
Zajištění dopravy
-
Oznámení o pořádání tábora úřadům
Květen
-
Evidence přihlášek
-
Uzavření pracovních smluv
-
Školení pracovníků LT
-
Vypracovat seznam účastníků LT
Červen
- 59 -
-
Kontrola všech tiskopisů LT
-
Informační schůzka rodičů
-
Kontrola plateb
-
Červenec - srpen
Vlastní tábor (vedení a dodržování veškeré táborové agendy a předpisů, táborová hra)
-
Do 5 dnů vyúčtování
-
Do měsíce zpracované
Po skončení tábora
hodnocení LT -
Nutnost 6 měsíců archivovat materiál y o průběhu LT
Obr. č. 8: Harmonogram přípravy a realizace letního tábora
Zdroj: Burda, Šlosarová a kol., 2008
Přehled jednotlivých aktivit je popsán ve výše uvedené tabulce. Při přípravě tábora školní družiny ZŠ Lobkovicovo nám., který je popsán v kapitole 4, byla dodržena většina uvedených aktivit. V praxi se většinou osvědčí popsat postup, jednou jej ověřit (pot vrdit si jeho funkcionalitu, odstranit nedostatky zjištěné v praxi), a v následujících letech je možné jej opakovat bez závažnějších změn (metoda dobré praxe). Pomůckou mohou být kromě výše uvedeného harmonogramu také kontrolní seznamy.
Tyto seznam y mají
vždy své vlastníky, kteří mají zodpovědnost
za splnění požadovaných úkonů a vyplnění dotazníku. Z důvodu větší flexibilit y
se doporučuje
elektronická
kontrolních seznamů je následující :
- 60 -
forma.
Základní
struktura
Název seznamu
Účel
Vlastník
Seznam klíčových bodů
Hlavní kontrolní
přípravy včetně termínů
seznam
Hlavní vedoucí
a způsobu zajištění. Body přípravy včetně termínů
Kontrolní seznam
a způsobu zajištění pro
vedoucího
Vedoucí
vedoucího. Body přípravy včetně termín ů
Kontrolní seznam
a způsobu zajištění pro
zdravotníka
Zdravotník
zdravotníka.
Rozpočet
Rozpočet celé akce
Ekonom
Všeobecné informace, Doporučení pro rodiče
kontaktní informace pro případ nouze, doporučené vybavení, bezinfekčnost a td.
Účastník (zákonný zástupce)
Příloha č. 5: Hlavní kontrolní seznam, strana 106
Při
plánování
celé
akce
vycházíme
z tzv.
úzkých
míst,
tj.
ze skutečností, které jsou dané , a nemůžeme je ovlivnit. Limitem může být rozpočet, kapacita tábora, jeho zaměření, případně více skutečností najednou. V případě vyhledávání místa tábora je klíčová např. dostupnost (doprava tvoří poměrně velkou položku tábora) , rovněž prostředí by nám mělo vyhovovat k náplni naší činnosti (např. chceme být v objektu sami, nutnost sportovišť, blízkost koupání, okolí vhodné pro pěší turistiku ). Vždy bychom také měli uvažovat minimální požadovanou kvalitu, především s ohledem na bezpečnost a zdraví účastníků.
Při přípravě vlastního táborového programu vycházíme z režimu dne, a připravujeme
strukturovaně
činnosti
- 61 -
dopolední,
odpolední,
večerní.
Obvyklá je celotáborová hra, doplněná o činnosti nezávislé. Celotáborové hře je přizpůsobena většina táborových činností, včetně prvků táborové kultury
(symbol y,
způsob vystupování, hodnocení…).
Obdobně jako
v plánování provozu i zde identifikujeme možná rizika (většinou se jedná o nepříznivé klimatické podmínky, časový horizont nebo obtížný odhad náročnosti aktivit), a připravujeme pokud možno záložní variantu.
Dobrý plán je předpokladem úspěšné akce. Pokud se v průběhu realizace tábora vyskytnou neočekávané události a je třeba operativně zasahovat, záleží pak především na zkušenosti vedení.
Děti jakožto účastníci vnímají průběh akce pouze v její realizační fázi, dospělí (vedoucí a další členové táborového t ýmu) hodnotí a zajišťují celý proces (fázi před táborem, tábor, po táboře). Zvláštní důležitost je třeba věnovat právě vyhodnocení celé akce (v přiměřeném časovém odstupu od její realizace) , ideálně s identifikací kritických míst – tak lze přispět k trvalému zlepšování kvalit y. Tato poslední fáze bývá bohužel často podceňována.
3.2 Výchovné a vzdělávací kompetence letního tábora Jak již bylo uvedeno výše, představuje tábor příležitost – pro rozvoj dětí i vedoucích. Potenciál spočívá v jiném než běžném režimu dne, v organizačním
uspořádání,
táborových
pravidlech,
hrách
a v dalších
podmínkách. Je vhodné stanovit si výchovné a vzdělávací cíle, zvolit správné prostředky, form y a metody k jejich naplnění. Ve většině případů se výchovně vzdělávací cíle nedefinují, i když potřebné činnosti i nástroje se v realizaci tábora nakonec uplatní.
- 62 -
Výchovně
vzdělávací
cíle
mohou
významně
napomoci
tvorbě
táborového programu (běžných činností i her). Umožní správně volit nástroje k jejich dosažení, a hodnotit úspěšnost akce. Výchovně vzdělávací cíle mohou být definovány následovně, [Kalábová, 2007]:
Vyzkoušet si netradiční metody
Rozvíjet m yšlení a tvořivost
Pracovat
s individuálními
schopnostmi
jedince
(intelektové,
pohybové, výtvarné atd.)
Dobře prom yslet motivaci k jednotlivým činnostem, hrám
Pracovat
na slovním
projevu
dětí
(rozvíjet
slovní
zásobu,
vyjadřovací schopnosti)
Pracovat na efektivním využívání volného času
Pracovat
na rozvoji
komunikace
mezi
dětmi
a mezi
dětmi
a dospěl ými (mezi jednotlivci, ale i ve skupině), pěstovat empatii
Pracovat na rozvoji pracovních návyků
Vychovávat k zodpovědnosti za splněné úkol y, práci
Pracovat na praktickém ověřování získaných teoretických znalostí
Atd.
- 63 -
Metody a formy se přizpůsobují věkovým a individuálním zvláštnostem účastníků. Užívá se individuální i skupinová práce, hry, soutěže, prezentují a hodnotí se výsledky činností. Při výchovném působení se velmi osvědčuje hlavně metoda reflexe (hraní rolí – dramatizace, diskuse atd).
Přínosy pro účastníky můžeme popsat pomocí kompetencí [Kalábová, 2007]:
Klíčové kompetence
1. Kompetence k učení zasahovat
–
do plánování,
využívá získané poznatky, organizování
vlastního
má možnost
učení,
hodnotí
výsledky své práce, vidí pokrok, učí se pracovat s časem – plánovat si úkol y.
2. Kompetence
k řešení
problémů
–
pochopí
problém,
přem ýšlí
o příčinách vzniku problému, problém vyřeší .
3. Kompetence
komunikativní
–
vyjadřuje
své
pocit y,
účastní
se diskuzí, reaguje a vyjadřuje vlastní názor, rozvíjí slovní zásobu, která mu umožní lépe komunikovat s okolím.
4. Kompetence sociální a personální – dodržuje domluvená pravidla, pracuje na příjemné atmosféře ve skupině, upevňuje přátelské vztahy, přijímá a plní zadané úkol y, pracuje na svém pozitivním m yšlení – zvyšuje si sebedůvěru, pracuje na svém sebeuspokojení, sebeúctě.
Tábor (kromě zážitků) má za úkol rozvíjet znalosti a zkušenosti získané ve škole,
děti
na táboře
řeší
problém y
bez
rodičů,
p odporuje
se samostatnost, učí se vyjadřovat svůj názor. Tyto dovednos ti později
- 64 -
využívají ve škole i dalším životě. Správný tábor je pro dítě přínosný ve všech směrech. Vedoucím tábor pomáhá ověřovat si metody práce s dětmi v praxi, a nahlížet na řadu jevů očima dětí. Správně vedené činn osti pomocí interakce rozvíjí obě zúčastněné strany.
- 65 -
4. KAPITOLA LETNÍ TÁBOR POŘÁDANÝ ŠKOLNÍ DRUŽINOU ZŠ NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z LOBKOVIC 22, PRAHA 3
Realizační fáze vlastní tábor
Přípravná fáze
Závěrečné činnosti a vyhodnocení akce
Tato kapitola je zaměřena na praktickou zkušenost s pořádáním letního tábora, který je pořádaný školní družinou při ZŠ nám. Jiřího z Lobkovic 22, Praha 3. Cílem je nastínit přípravu před vlastn ím konáním, činnosti a průběh práce během konání letního tábora a závěrečné práce - zhodnocení kladů, záporů a využití zkušeností k pořádání táborů do budoucna.
4.1 Charakter tábora ŠD ZŠ Lobkovicovo Školní družina (dále jen ŠD) pořádá letní tábor již čtvrtým rokem a dospěl ý personál je celé roky stejný, osvědčený, dobře se doplňuje. Tábor je vyvrcholením celoroční činnosti ŠD a účastnit se mohou žáci škol y (prvního i druhého stupně), případně jejich sourozenci. Za léta se velmi osvědčila účast různých věkových skupin.
Termín tábora je vždy začátkem prázdnin, první červencový t ýden. Má to své
výhody
(např.
pokrytí
p rvního
prázdninového
termínu)
a nevýhody (státní svátky, které využívají rodiny pro vlastní dovolenou). Tábor je koncipován jako
týdenní.
7 pracovníků.
- 66 -
Kapacita tábora
je 40-45 dětí /
Dospělý doprovod tvoří tři vychovatelky
- zaměstnanci škol y (jedna
plní funkci zdravotníka, má platný zdravotní kurz), další čt yři dospělí jsou z řad rodičů dětí nebo rodinných příslušníků zaměstnanců, kteří léta pomáhají
při
pořádání
nejrůznějších
akcí
pořádaných
ŠD (vánoční,
velikonoční jarmark, výlet y, soutěže).
Tábor je pořádán každoročně, vždy na jiném pobytov ém místě v České republice. Jedná se o stál ý tábor pro smíšenou skupinu dětí ve věku 615 let. Pro každý rok je voleno ústřední téma, z pohledu zaměření se jedná o všestranný tábor (hry, sport, odpočinek , dobrodružství ).
4.2 Přípravná fáze Jedním
z prvních
úkolů
je výběr
objektu.
Kritéria
výběru
byla
následující:
Cena
Vzdálenost od Prahy (náklady na dopravu)
Využití objektu pouze námi ( v uvedeném termínu)
Vybavenost (interiéry, exteriéry – hřiště atd.)
Okolí (výlet y, dostupnost koupání atd.)
Každý rok se tábor koná na jiném místě. K výběru objektu je využíván internet, případně doporučení, vytipované objekt y hlavní vedoucí vždy osobně navštíví (ovšem ani návštěvou není zaručeno dodržení všech
- 67 -
smluvených požadavků) , a po konzultaci s ostatními je vybrán vhodný objekt.
Letos byla zvolena Chata Polesí, v obci Rynoltice. Ústředním tématem každého tábora je celotáborová hra. Po Pirátech z Karibiku, Divokém západě,
Vesmíru
bylo
vybráno
pohádkové
téma
s názvem
„U sedmi
trpaslíků“. Vždy máme s sebou jedno auto. Menší počet dětí by zvýšil náklady na cel ý pobyt ostatním účastníkům. Konečná cena tábora byla 3500 Kč za dítě, za předpokladu, že se tábora zúčastní 45 dětí.
V ceně je zahrnuto:
doprava
ubytování
strava 5krát denně
druhá večeře
odměny, pomůcky k hrám a soutěžím
v ýdaje na pořádané výlet y
mzda dospělého personálu
výdaje za pojištění
Obr. 8: Objekt Rynoltice, archiv: Dušková 2011
- 68 -
Marie
Nábor účastníků byl zahájen v lednu 2011, zájemci obdrželi závaznou přihlášku. S odevzdáním přihlášky se platila záloha 1000 Kč (hotově), zbytek se doplácel do konce května (na účet škol y). Storno poplatky byl y: 500 Kč doprava + 100 Kč za lůžko (pokud nebylo storno z důvodů nemoci, potvrzené lékařem). Při náboru účastníků máme vždy náhradníky. Tábor má tradici a část dětí jede již po několikáté. Některé děti se účastní tábora z důvodů, že již znají kamarády i dospělé (zejména děti z prvních tříd, děti sociálně slabší ). Sociálně slabým rodinám bylo umožněno splácet ve více splátkách. Dvěma dětem z az ylového domu částečně přispěl „Klub rodičů“ (možnost dostat se do jiného prostředí, z ažít prázdninové dobrodružství).
Příloha č. 6: Závazná přihláška, zdr avotní dotazník a bezinfekčnost, strana 108 Schůzka k organizaci programu , příprava pomůcek, kost ýmů proběhla dvakrát. V průběhu schůzek se dohodla strategie her, příprava kost ýmů a všech pomůcek, které byl y pro chod tábora klíčové. N áš sehraný t ým si jednotlivé úkol y roz dělil.
Příprava
vychovatelů
ve škole probíhala
průběžně a nápady byl y neustále vylepšovány.
Dalším bodem bylo uzavření smlouvy s autodopravcem. Celoročně i k pořádání výletů během roku a na škol y v přírodě škola spolupracuje s osvědčeným
a spolehlivým dopravcem ALVATUR. Kritériem výběru
je v tomto případě nejen cena, ale také ochota a spolehlivost. Náklady na dopravu pro jedno dítě byl y 500 Kč. Dalším nákladem z oblasti dopravy byl provoz jednoho auta (amortizace a náklady na benzín).
Vedoucí vychovatelk ou byl zajištěn výběr přihlášek a jejich evidence, výběr
peněz,
s vybraným ředitelkou
platba
objektem škol y).
zálohy
smluvnímu
(smlouva
V její
byla
kompetenci
- 69 -
zařízení ,
uzavřena bylo
dále
uzavření
se školou schválení
smlouvy
a podepsána programu,
rozdělení úkolů při přípravě celotáborové hry, pomůcek, odměn, kost ýmů. Sjednala také pojištění všech účastníků tábora na 9 dní.
Zdravotník má na starosti lékárničku, kterou doplní a provede kontrolu, aby
se v lékárničce
na lékařská
nenacházel y
potvrzení,
prošlé
bezinfekčnost,
léky.
kartičky
Má připravený pojištěnce ,
šanon
informace
o pravidelném užívání léků. Schvaluje jídelníček , který byl dodán 15 dní před odjezdem. Jídelníček je před akcí schválen, ale opět platí, že jídla se dají připravovat z různě kvalitních surovin a tudíž se jejich kvalita může výrazně lišit (používání polotovarů, nevhodné servírování, poskytnutí kvalit y služeb na spodní hranici předepsaných předpisů a hygienických požadavků).
4.3 Příprava celotáborové hry Téma pro další letní tábor je vždy zvoleno již v létě, v průběhu pořádání aktuálního tábora. Téma je široké, aby se dalo dobře zařadit do her a soutěží. Naše téma bylo: „U sedmi trpaslíků“.
Harmonogram přípravy:
Prvním
nápadem
bylo
představovat
dospělí.
kost ým
jednotlivé
pro
sedm
Z toho
trpaslíků,
vypl ynul
trpaslíky
první
(čepičky,
trpaslíky úkol: košile
budou připravit
s páskem,
lopatičky, lucerničky).
Pohádka
„O Sněhurce“
–
hru
nácviku, příprava kulis, kost ýmů.
- 70 -
opět
nacvičí
dospělí,
nutnost
Nácvik písně Tepláková souprava – bude zařazená v průběhu diskotéky.
Zajistit
CD s písněmi
na diskotéku,
připravit
ukázky
z filmů
na soutěžní „Videostop“
Fond her – do místnosti (Videostop, čokoláda, ocásky, Bingo, Reklam y, T anec s balónkem atd.), fond her ven (Pohádkový les, Hry k táboráku, 12 měsíčků, Soutěž v pohádkových disciplínách – běh
v sedmimílových
botách,
skok
v kuřích
botách,
běh
v ploutvých, střelba ze vzduchovky, Karneval – masky a vhodné hry, Sběr dračích vajec)
Rozdělení dětí do družstev – 8 družstev po pěti dětech, kapitáni vždy nejstarší děti , připravení hodnocení hry (plakát, který bude vyvěšen, aby děti mohl y pravidelně sledovat svoje výsledky)
Příprava diplomů, herních karet, odměn, sportovních pomůcek, kost ýmů – rozděleno pro jednotlivé dospělé.
Táborák se spaním ve stanu – pouze děti, které budou chtít, v případě velkého zájmu akce proběhne opakovaně. Úkol – zajistit stany, spacáky, karimatky (pomoc od rodičů účastníků tábora) .
Zajištění výletů – Aquapark Liberec (autobus, objednat návštěvu), výlet na Sloní kameny, zámek Lamberk.
Lanové centrum –
dohoda, že akce se bude pořádat v místním lese. Zjistit vlakové spoje do okolí (cena, odjezdy, příjezdy).
Příprava seznamů dětí .
- 71 -
Zajistit pojištění účastníků tábora na 9 dní.
Zajistit odemčení škol y při odjezdu a při příjezdu z tábora.
Zajistit ohlášení o pořádání letního na úřadě.
Zajistit lékaře, který zajistí ošetření pro děti v případě potřeby.
4.4 Schůzka rodičů
Na schůzce byli rodiče seznámeni s programem tábora, byl rozdán seznam věcí s adresou tábora a telefonním číslem, na které bylo možno volat v případě problému.
Jako každoročně byl a zdůrazněna důležitost některých věcí, jako holínky, dostatek převlečení, vhodná obuv a pláštěnka.
Rodiče byli upozorněni na cenné věci, za které nebude ručeno, za nevhodné se považují mobilní telefony, herní konzole atd.
S plánovaným
spaním
ve stanech,
byli
rodiče
požádáni
o zapůjčení stanů, karimatek a spacích pytlů.
Byl y rozdány formuláře nutné k odjezdu na tábor (Lékařské potvrzení, Bezinfekčnost, Prohlášení v případě škody způsobené dítětem,
Zdrav otní
dotazník,
pojištěnce).
- 72 -
nutno
dodat
kopi i
průkazu
Rodiče byli seznámeni s řádem, programem, denním režimem tábora, personálním obsazením.
Doporučené kapesné 200 – 300 Kč, bylo stanoveno za dostačující.
Velmi důležité – balit s dětmi, aby věděly, kde věci mají a jaké, nutnost věci podepsat.
Každé dítě
by mělo mít
pohádkovou
masku
–
úkol
masku
připravit.
Pošta na tábor – napsat dětem, pište hodně, alespoň jeden pohled (vždy se najde případ, kdy dítě za cel ý pobyt nedostane ani jeden dopis).
4.5 Dokumenty dospělého doprovodu
Potvrzení o zaměstnancích škol y (nemusí mít zdravotní potvrzení)
Dohody o vykonané práci, mzda za vykonanou práci
Zdravotní potvrz ení účastníků, kteří nejsou zaměstnanci školy
Kontrola zdravotního kurzu pro zdravotníka
- 73 -
4.6 Realizační fáze – vlastní tábor Cíl tábora: prožít začátek prázdnin aktivně, s dobrou partou, naučit se nové
věci,
vyzkoušet
teoreticky nabyté
vědomosti
v praxi,
úkol y
praktického života (úklid, sebeobslužné činnosti , vaření, prostírání, m ytí nádobí, balení věcí), přiblížit se přírodě, umět se dívat kolem sebe, navázat nové kamarádské vztahy, zažít dobrodružství, překonat sám sebe, pomáhat a spolupracovat s druhými.
Metody a formy: skupinová i samostatná práce, hra, soutěže, literární, výtvarná a pracovní tvorba, dramatizace.
Děti i pracovníci byli seznámeni s ubytovacím řádem, režimem dne, s programem a organizací letního tábora , se zdravotníkem . Služba dne (vždy jedno družstvo) mělo na starost přípravu a úklid jídelny, svolávání na program. První tři dny souvisle pršelo, bylo nutné převá žnou část dne trávit v budově a využitá byla „mokrá“ varianta programu. Ubytování bylo na jednom
patře.
Po večerním zájemci
programu
dostávali
večeři.
druhou
Jídelníček
byl
vyvěšený na nástěnce před jídelnou.
S množstvím
a podáváním jídla byl menší problém
(malé
snídani
chyběl y
pomazánka Obr. 9: Výlet Dušková 2011
do okolí,
archiv:
porce,
při
talíře, v misce
Marie od zmrzliny atd.). Děti již při příjezdu výborně spolupracoval y,
- 74 -
starší
pomáhal y pomáhají
se zavazadl y, mladším,
mají
stl aním je při
postelí, plnění
přirozeně
úkolů
platilo,
na starost,
že starší
mladší
děti
se staršími také dobře spolupracoval y - věkové skupiny se vzájemně respektoval y.
Program tábora byl pestrý, ale n ěkteré připravené aktivit y bylo nutné vzhledem k neochotě personálu a obyvatel vesnice obměnit, některé musel y být z programu úplně vyřazeny. Naše stížnosti na stravu provozovatel nepatrně zlepšil, plnil své povinnosti na spodní hraně předpisů. P ři diskotéce nám bylo nařízeno nevětrat,
hlukem
rušíme
sousedy, předem domluvené používání louky nám bylo zakázáno a lanové aktivit y, které
se před
pořádáním
tábora
domluvil y,
musel y
být zrušeny. Náš progr am pro děti byl i tak pestrý, Obr. 10: Aktivity v objektu, archiv: Marie zážitky Dušková 2011 narušeny, vyplnit
dětí jen
nebyl y byl o
program
nutné jinou
alternativou.
Program na následující den byl upřesněn večer, podle počasí. Součástí programu každého dne byla celotáborová hra, ale i soutěže, které byl y vyhodnoceny individuálně, výsledky nebyly započteny do celotáborové hry. Při
organizaci
her
byla
intenzivně
využívaná
vzájemná
spolupráce
a příkladu starších a mladších dětí. Prog ram jednoho odpoledne byl v režii starších dětí, měl y na starost odpolední hru, kterou připravili pro mladší děti. Zde bylo možné pozorovat, jak dobře mají odpozorovány naše
- 75 -
postupy, metody, hlediska bezpečnosti. Do spělí při organiz aci pomáhali, zajišťovali bezpečnost, v případě potřeby zasáhli.
Během celého tábora, při všech probíhajících činnostech byla dodržována bezpečnostní pravidla. Na začátku pobytu s pravidly byli seznámeni všichni účastníci.
Prostředí bylo ideální pro pohádkové bytosti, blízkost lesa, vlakového nádraží, plánované výlet y.
Nejvíce atraktivní činností bylo spaní ve stanu, táborák, netradiční, originální hry a soutěže k celotáborové hře.
4.6.1 Příprava 2. 7. 2011
Odjezd: 9, 00 Praha
Zahájení obědem, po kterém následovalo rozdělení do pokojů a polední klid.
Odpolední
program
byl
vycházka
do okolí,
stavění
domečků
z přírodnin v lese, prohlídka bunkru z 2. světové války.
Po návratu následovala večeře a večerní program.
Večerní program byla seznamovací diskotéka – tanec, soutěže, dospělí předvedli nacvi čenou píseň „Tepláková souprava“. Součástí večera bylo seznámení s režimem a organizací dne, plánem na druhý den a rozdělení dětí do osmi družstev po pěti. Úkolem číslo jedna bylo vym yslet si název družstva a vytvořit si svůj erb.
- 76 -
Hodnocení dne: Pozitivně hodnotím pomoc starších dětí mladším s věcmi, stlaním. Organizace při odjezdu je vždy náročná, ale nakonec vše proběhlo bez větších problémů.
4.6.2 Příprava 3. 7. 2011 Budíček:
Motivací
k celotáborové
hře bylo,
že dnes budíček
byl
obstarán trpaslíky (pro upřesnění 7 trpaslíků, převlečený doprovod tábora ). Po budíčku následoval první soutěžní úkol – družstva měla do snídaně odhalit jména jednotlivých trpaslíků (Rýpal, St ydlín, Dř ímal, Kýchal, Štístko, Šmudla, Rejpal).
Dopolední program (mokrá verze)
Pohádkový videostop – inspirace televizním pořadem. Dětem se pouštěl y známé ukázky a úkolem bylo zodpovědět otázku, která se vztahovala
k ukázce.
Použili
jsme
film y:
Jak
se krotí
krokodýli, Sněženky a machři, Rákosníček, Jája a Pája a další. Soutěžilo
se ve družstvech
a získané
body
se připočítal y
do celotáborové hry.
Film na přání dětí – „ Jak se krotí krokodýli“
Oběd a polední klid
Odpolední program (počasí se zlepšilo, šli jsme ven)
Vycházka
do lesa
–
cesta
byla
úplné
dobrodružství,
si v holinách užil y každou kaluž, se sušením se počítalo.
- 77 -
děti
Pohádková
hra
v lese
„Sběr
dračích
vajec“
–
Na volném
prostranství v lese byla připravená plastová vajíčka z kinder vajíček, do kterých byl y umístěné lístečky, na kterých byl vždy jeden
název
pohádkové
bytosti
40 –
(celkem
např.
Mach
a Šebestová, Mája a Vilík, Štaflík a Špagetka). Úkolem bylo, aby děti po zjištění jména pohádkové bytosti našl y druhou postavu a nahlásili se. První pro své družstvo získali 20 bodů, druzí 19 atd. Motivací ke hře byl příběh o drakovi, který zde nakladl vajíčka, ve kterých jsou jména pohádkových bytostí a úkolem pro děti je t yto vajíčka najít.
Po svačině měl y děti prostor na přípravu večerního programu. Úkolem pro každé družstvo bylo nacvičit jednu reklamu, dospělí pomáhali (dodáním pomůcek, dozor).
Večeře
Večerní program
„Sněhurka a sedm trpaslíků“ – dospělí nacvičili pohádku a dětem jako motivaci k jejich vystoupení na téma „Reklam y“ zahráli.
Reklam y – družstva si připravila reklam y na téma: šampon, super tyčinka,
white
cola,
se vyhodnotil y hned
zubní
pasta,
jste,
a do celotáborové
zapsalo 10 bodů.
- 78 -
to co jíte).
hry
Reklam y
si každé družstvo
Hodnocení dne: Volba programu musela být přizpůsobena nepříznivému počasí. Hra s ukázkami z filmů byla atraktivní, náročné bylo uhlídat, aby odpovídal
pouze
vybraný
za nápovědu
Trest
byla
soutěžící.
ztráta
bodů,
které se za danou otázku mohl y získat. Čas
po soutěži
vyplnil
film
na přání
dětí.
v odpoledním
Hra
programu
byla
pohybová, vyvažující sedavé dopoledne. Motivace zaujala hlavně mladší děti, ale soutěživého
ducha
předvedl y
i děti
starší.
Procházka
lesem
byla
klidná,
chůze
v kalužích
byla
pro
některé
Obr. 11: večerní program, archiv: největším dobrodružstvím. Marie Dušková 2011 Večerní program měl spád. Pohádka byla vtipná, zaujala a posloužila jako motivace pro výkon dětí. Bylo možné pozorovat, jak dobře mají děti st yl a provedení reklam vypozorovaný. Předvedení, kulisy i nápady byl y ohromné a činnost je opravdu nadchla.
4.6.3 Příprava 4. 7. 2011 Nepříznivé počasí opět trvá.
Dopolední
program:
Pršelo
méně,
tak
se vyrazilo
do vesnice
do krámku, kde si děti mohl y koupit sladkosti za své kapesné. Cesta byla přímo pohádková, cestou nám chvíli svítilo sluníčko, následoval přívalov ý déšť a to se na nás zlobil čaroděj, kterého jsme svojí statečností překonali .
- 79 -
Po příchodu
se sušily
bot y
a mokré
věci
a polední
klid
doprovázela
příprava karn evalových kost ýmů.
Oběd a polední klid
Odpolední program – Karneval
Představení masek
Tanec disko
Hlasování dětí
Vyhodnocení
(věcná
odměna pro vyhlášené masky
a lízátko
pro Obr. 12: karneval, archiv: Marie účastníka Dušková 2011
každého karnevalu)
Večeře
Večerní program: volnější, možnost hrát stolní hry, připravovat program pro ostatní na další večer.
Hodnocení k nepříznivému
dne: počasí.
Náročné
na organizaci
Upevnění
vztahů
mezi
programu
vzhledem
účastníky,
vzájemně
si pomáhají, podpora věkových rozdílů, učení nápodobou. Program byl živý, děti bavil.
- 80 -
4.6.4 Příprava 5. 7. 2011 Dopolední Návštěva
program: AQUAPARKU
v Liberci.
Výlet
naplánovaný
byl
a doprava
zajištěná již před odjezdem. Děti měl y batůžky (svačina, plavky,
ručník
kontrola
před
Každý na starost
–
nutná
odjezdem).
dospěl ý skupinku
měl pěti
až šesti dětí. Neplavci měli Obr. 13: návštěva aquaparku, archiv: Marie Dušková 2011 rukávky. Přehlednost byla dobrá, v dopoledních hodinách zde bylo málo jiných návštěvníků. Děti využíval y dvě vířivky, bazén, dva tobogány.
Oběd a polední klid
Odpolední program: Program byl oddělený. Mladší děti a čtyři dospělí měl y v lese bojovou hru s pohádkovou tématikou.
Úkoly: např. hod na cíl, faktor strachu – pohladit a políbit žížalu, dokončení přísloví, poplete né pohádky.
Hodnotil se čas a správně splněné úkol y. Děti soutěžil y ve dvojicích, které si sam y sestavily.
Starší děti (12) a tři dospělí hrál y hry na louce. Hry: Na čísla – holky proti klukům, hledání čísel, Potůček – skákání přes šňůru, Ocásky – ulov
- 81 -
ocásek soupeři, kdo nepřijde o svůj ocásek, je vítěz. Ocásky – zastrčené triko za tepláky.
Večeře
Večerní program: Pěkné počasí, šlo se ještě ven. Děti si vybral y činnost, která je bavila (fotbal, líný tenis, různé honičky, švihadla, obruče)
Hodnocení dne: Dopoledne bylo náročnější a byl posunut ý oběd. Dětem se vodní
radovánky
moc
líbil y,
proto
se zvolil
volnější
program
na odpoledne. Velkou pochvalu si zasloužily velké děti, které velmi intenzivně
pomáhaly
(samy,
bez
upozornění
dospělých).
Považuji
za velký úspěch . Klidné odpoledne a možností vlastní volby byla vhodně zvolená a proběhla bez problémů.
4.6.5 Příprava 6. 7. 2011 Dopolední program: Výlet vlakem na zámek Lemberk
Cesta vlakem byla pro mnohé děti první, proto ve lmi atraktivní. Pěší trasa byla všemi účas tníky zvládnutá, opět probíhala velká kolektivní spolupráce.
V zámecké zahradě byla pohádková stezka, kterou všichni úspěšně zvládli. Počasí se vydařilo.
Oběd a polední klid
Odpolední program :
- 82 -
Pohádkové soutěže v lese:
Běh v sedmimílových botách
Skok v kuřích nohách
Běh v potápěčských ploutvích
Střelba ze vzduchovky
Večeře
Večerní program: příprava dřeva na táborák, stavba stanů. Děti, které měl y zájem, se mohly nahlásit a vyzkoušet si spát jednu noc ve stanu. Pro velký
počet
zájemců
se spalo ve stanu dvě noci. První
skupina
spí
ve stanech.
Hodnocení
dne:
Neustále pestrý, atraktivní a originální bavil,
čas
program rychle
Praktická
děti
plynul. příprava
na táborák byla pro některé děti je příliš
Obr. 14: výlet na zámek Lemberk, archiv: činnost Marie Dušková 2011 nebavila, úklid
náročná,
cest y z lesa, po které jsme
- 83 -
dřevo nosili, se některým musel neustále připomínat. Je vidět, že někteří jsou zvyklí
na opékání bez
práce.
Největší
atrakcí
dne bylo spaní
ve stanech.
4.6.6 Příprava 7. 7: 2011 Dopolední program: Výlet na Sloní kameny. Cesta tam i zpět byla 7 km. Počasí nádherné, děti měl y batůžky se svačinou a pitím, všichni měli pokrývku hlavy. Přírodní útvar stál za zhlédnutí, cel ý jsme ho prošli.
Oběd a polední klid
Odpolední program: Probíhal opět odděleně malé a velké děti.
Malé děti šl y do lesa, kde hledal y pohádkové bytosti (převlečení dospělí za Bílou paní, Vodníka, Karkulku, Aladina, Šebestovou). U každé splnil y úkol a dostal y odměnu.
Mezi tím si velké děti pro malé připravily hr u „Na 12 měsíčků“. Každý z dětí představoval jeden měsíc. Představoval y se postupně symbolem daného měsíce. Malé děti měl y uhodnout , jaký měsíc představují.
Večeře
Večerní program:
Táborák
Každé družstvo mělo krátký program
- 84 -
Pečení masa
Polovina dětí a dospěl ých spí ve stanech
Hodnocení Největším táborák
dne:
zážitkem a spaní
byl
ve stanu.
Pohádkový program zaujal, byl
časově
přijatelný,
výborný nápad s přípravou soutěže
velkých
dětí
pro
děti mladší.
Obr. 15: přenocování ve stanu, archiv: Marie Dušková 2011
4.6.7 Příprava 8. 7. 2011 Dopolední program: Volná vycházka do lesa, sběr borůvek, stavění domečků, na volném prostranství individuální hry dětí.
Oběd a polední klid
Odpolední program: Cel ý připravil y starší děti. Malé děti soutěžil y ve dvojicích a plnil y cestou lesem drobné úkol y (malování pohádkových bytostí, hádání pohádkových dvojic, hod na terč, poznávání lesních plodů, skok daleký). Po skončení soutěže na všechny čekal „Stoleček s ubrouskem prostři se“ (připravené nakrájené ovoce).
- 85 -
Večeře
Večerní program: Diskotéka – soutěže (Ferda – propíchávání balónků, pod tancovávání, židličky, čokoláda).
Hodnocení dne: Celý tábor byl v duchu pohody, přátelství, spol upráce. Činnosti, které proběhl y, měl y pozitivní ohlasy.
4.6.8 Příprava 9. 7. 2011 Dopolední program: Poslední výlet vlakem do městečka Jablonné v Podještědí. Zde byla navštívená zdejší věž, děti měl y možnost utratit zbytek kapesného. Rozchod na náměstí byl ve skupinách, kdy starší děti vždy hlídal y někoho mladšího. Návrat byl na oběd.
Oběd a polední klid
Odpolední program: Hry na louce, balení stanů, na plácku v lese oblíbené stavění domečků.
Večeře
Večerní program: Závěrečná diskotéka s vyhodnocením celého tábora, rozdání odměn, diplomů, sladkostí. Po skončení následovalo balení a úklid pokojů.
Hodnocení dne: V závěru pobytu se dětský kolektiv velmi stmelil, byla s ním velmi dobrá spolupráce. Pro všechny byl pozitivní.
- 86 -
10. 7. 2011 odjezd do Prahy, návrat byl v dopoledních hodinách před základní školu.
Příloha č. 7: Diplomy, strana 111
4.7 Závěrečné činnosti a vyhodnocení akce Vyhodnocení co se povedlo co nemělo
pomáhá, a bude
patřičný
protože
vhodné ohlas
si celou
s tím
neb o
pracovat
akci
rozdělíme
i v budoucnu
se neosvědčilo .
Jednou
na to, a na to,
z možností
vyhodnocení je SWOT anal ýza.
4.7.1 SWOT analýza letního tábora SWOT
anal ýza
představuje
pohled
na organizaci
nebo
hodnocen ý
projekt, a to anal ýzou interního (vnitřního prostředí) = silné a slabé stránky (S, W) a anal ýzou okolí = příležitosti a hrozby (O, T). Okolí organizace nemůžeme přímo ovlivnit (ale monitorujeme jej a snažíme se předvídat vývoj), ovlivňujeme jej nepřímo za pomocí využívání silných a potlačovaní slabých stránek.
- 87 -
SWOT analýza Silné stránky (Strenghts)
Vnitřní prostředí
Slabé stránky (Weaknesses)
Kvalifikovaný a sehraný tým vychovatelek Atraktivní program, soutěže, výlety, dobrodružství Znalost dětí, děti znají dospělé Tradice pořádání (tento tábor proběhl již po čtvrté) Přátelský vztah (dítě – dítě, dítě – dospělí), děti všem dospělým tykají (nutné dodržení respektu) Ochota vychovatelek pracovat ve svém volném čase (tábor organizují v době své dovolené) ŠD pořádáním tábora nabízí provoz i o prázdninách Využít spolupráci s rodiči a s prarodiči (různé profesní možnosti) Zajištění programu na část prázdnin
Malá podpora vedení školy Finanční hledisko (u sociálně slabých rodin) Horší spolupráce s některými rodiči Malá prestiž vychovatelské profese Nemotivující finanční odměny Nedodržení smluvených podmínek Nezájem některých rodičů o aktivity pořádané ŠD Lepší prezentace na www.lobkovicovo.cz Náročnost výběru vhodného objektu Dodržování hygienických a právních předpisů na spodní hraně normy Zaměřit pozornost na evalvaci LT
Příležitosti (Opportunities)
Vnější prostředí
Hrozby (Threats)
Prezentace činnosti na táboře na www.rajce.cz (každodenní aktualizace informací a fotografií. Spolupráce se ŠD na Praze 3 (podělit se o zkušenosti) Budova v době konání tábora byla pouze naše Práce s heterogenní skupinou (vzájemná pomoc, příklad) Využít kladného hodnocení předešlých táborů Dopravní výchova (chůze ve skupině na silnici, cestování v dopravních prostředcích) Velké město – lepší finanční podmínky Velká zaměstnanost rodičů (nabídka pokrytí části prázdnin) Možnost využití louky, sportovních ploch, dostupný les
- 88 -
Nenaplnění potřebné kapacity Problém sehnat vhodný objekt Stále rostoucí přísun různých cizinců (jazyková bariera, různé společenské rituály Efekt nůžek (sociálně slabé rodiny versus bohatí) Růst nákladů na provoz tábora Finanční náročnost pro sociálně slabé rodiny Společenské tendence nespolupráce se školou, snižování váhy pedagogické profese, přehazování odpovědnosti za výchovu na školu
4.7.2 Použití SWOT analýzy pro stanovení strategie Vyhodnocení SWOT anal ýz y vede ke kvalitnější činnosti ve všech fázích organizace LT. SWOT anal ýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci další strategie. Nabízí se t yto možnosti:
MAX-MAX
–
maximalizací
silných
stránek
–
minimalizací
slabých
stránek
–
–
maximalizací
silných
stránek
–
–
minimalizací
slabých
stránek
–
strategie
maximalizovat příležitosti
MIN-MAX
strategie
–
maximalizovat příležitosti
MAX-MIN
strategie
minimalizovat hrozby
MIN-MIN
strategie
minimalizovat hrozby
Jako konkrétní můžeme uvést následující námět y:
Zlepšení spolupráce s vedením škol y, snaha o větší podporu k pořádání nadstandardních činností (táborů, sportovních akcí, akcí pro rodiče) jak??
Podpora
pedagogů
při
jejich
aktivitách
pro
děti,
orientace
na co nejnižší mzdové náklady se v dlouhodobém horizontu jeví jako
vysoce
riziková.
Ale
čím
prostředky získat?
Co třeba
spolupráce s obcí, jak oslovit obec….??? Podpora z podnikatelské veřejnosti, fundraising….
- 89 -
Rozšířit
spolupráci
s rodiči
(řada
z nich
by mohla
odborně
přispět), navázat spolupráci i s novými organizacemi (mají zase jiný pohled na věc), usilovat o zlepšení komunitní spolupráce.
Možnost rozšíření spolupráce na mezinárodní úrovni (výměnný LT se školou
v Německu),
rozvoj
jaz ykových
dovedností,
seznámení s jinou kulturou.
Pokusit se o finanční sponzorování některé části letního tábora (úhrada za dopravu, odměny pro děti za soutěže – upomínkové předmět y atd.).
Udržet cenu tábora na rozumné výši a zároveň udržet kvalitu poskytovaných služeb.
Zaměřit pozornost závěrečné evalvaci LT (hodnocení dětí během LT,
po skončení
a s odstupem
s názorem a připomínkami rodičů).
- 90 -
několika
měsíců,
pracovat
4.7.3 Klíčové kompetence rozvíjené na LT příklady z praxe Z našich činností v průběhu tábora lze vysledovat plnění následujících kompetencí
1. Kompetence k učení – využívá získané poznatky, má možnost zasahovat do plánování, organizování vlastního učení, hodnotí výsledky své práce, vidí pokrok, učí se pracovat s časem – plánovat si úkol y (při pohádkových hrách, příprava vlastního programu – Reklamy, Program pro ostatní účastníky tábora, maximální využití času na přípravu zadané činnosti).
2. Kompetence k řešení problémů – pochopí problém, přemýšlí o příčinách vzniku problému, problém vyřeší (děti na táboře měl y možnost připravené úkol y řešit formou hry, zábavou, která by jim měla být nápomocná v běžném životě).
3. Kompetence komunikativní – vyjadřuje své pocit y, účastní se diskuzí,
reaguje
a vyjadřuje
vlastní
názor,
rozvíjí
slovní
zásobu, která mu umožní lépe komunikovat s okolím (komunikace je též rozvíjená nenásilně, formou hry, ve skupině, individuálně, děti
měl y
možnost
vyzkoušet
si řečnické
dovednosti
před
publikem, znám ým publikem, měl y možnost slovní improvizace).
4. Kompetence
sociální
a personální
–
dodržuje
domluvená
pravidla, pracuje na příjemné atmosféře ve skupině, upevňuje přátelské vztahy, přijímá a plní zadané úkol y, pracuje na svém pozitivním m yšlení – zvyšuje si sebedůvěru, pracuje na svém sebeuspokojení, sebeúctě (zde považuji za nejdůležitější navození příjemné, přátelské atmosféry, navázat kvalitní přátelské vztahy
- 91 -
v jednotlivých družstvech, ale i se všemi účastníky LT, plnění úkolů,
kdy
na mně
závisí
výsledek
celé
skupiny,
rozvoj
zodpovědnosti byl obsažen téměř ve všech hrách – velmi důležit ý prvek do života, nezklamu ostatní).
4.7.4 Evaluace letního tábora Z pohledu organizátora jsme tábor hodnotili pomocí SWOT anal ýz y. Stejně důležité je pro nás zjištění, jak tábor hodnotí děti. Zabývali jsme se proto také názorem dětí na jednotlivé činnosti tábora. Rozhovory byl y vedeny hned po ukončení programu. Hodnocení dětí bylo důlež ité pro tvorbu a úpravu dalšího programu. Do budoucna bychom rádi zhodnocení rozšířili - před táborem, během tábora a po skončení tábora (odstup dvou měsíců)
budou
děti
vyplňovat
krátký
dotazník.
Dotazníky
budou
vyhodnoceny a poslouží pro další kvalitní práci s mládeží. Také rodiče měli možnost napsat hodnocení, návrhy
na zlepšení
a nedostatky do knihy
ve vestibulu, která byla součástí výstavy a prezentace letního tábora. Tyto cenné informace budou využit y při realizaci dalších akcí pořádaných ŠD.
Kromě zhodnocení činností probíhají v závěrečné fázi také nezbytné administrativní úkony:
Zdravotník rozdá rodičům dokument y, pokud bylo jejich dítě ošetřeno (odřeniny, odstranění klíšťat, nemoc – ošetření u lékaře) – zdravotník předá písemnou zprávu o ošetření.
Finanční vyúčtování, případné vrácení peněz ( v našem případě bylo vraceno 150 Kč) bylo zcela transparentní . Vedení účetnictví mají rodiče na požádání k nahlédnutí (každý rodič k vráceným penězům dostal zkrácené vyúčtování). Finanční vyúčtování bylo rovněž odevzdáno ředitelce škol y.
- 92 -
Příležitost k možnému příspěvku na další činnost a zviditelnění práce ŠD a škol y
je propagace
tábora,
(prezentace
na stránkách
škol y,
ve vestibulu škol y, v Radničních listech a jiných místních periodikách ).
Povinností je uchování veškeré dokumentace celého tábora po dobu 6 měsíců.
- 93 -
5. ZÁVĚR Vybrané
téma
vycházelo
z dlouholeté
praxe
ve ŠD a zkušeností
s pořádáním letních táborů organizovaných ŠD. Hlavním cílem celé práce měl být ucelený přehled o tradici letních táborů a organizacích, které tábory pořádají. V práci je rovněž shrnutí současné legislativy t ýkající se pořádání LT, návod na přípravu LT a konkrétní příklad z praxe.
Vytvořený historický přehled je poměrně podrobný, ačkoliv k danému tématu není dostatek odborné literatury. Většina informací byla získána z webových
stránek
jednotlivých
organizací,
případně
z výpovědí
pamětníků. V první kapitole tak byla použita především metoda studia dokumentů
k danému
tématu,
a rozhovory
s respondenty.
Přehledem
se podařilo vytvořit ucelenou představu o vzniku a tradici pořádání LT. Tradice
pořádání
prázdninových
táborů
motivuje
k udržení,
ideálně
k rozvoji.
Druhá kapitola t ýkající se legislativy k pořádání LT byla na zpracování nejnáročnější částí BP a vycházela z negativních zkušeností, které bylo nutné řešit v průběhu let, kdy se organizací táborů zabýváme. Možná je zde ještě prostor pro doplnění. V této kapitole byla použita metoda studia odborné literatury. Podstatou bylo ukázat na důležité moment y (a limit y) současné legislativy.
Třetí a čtvrtá kapitola je již návodem k organizaci LT, a dominantní metodou při tvorbě byla vlastní praktická zkušenost s organizováním LT a rozhovory s respondent y, v menší míře pak odborná literatura.
Cíl vyt yčený na začátku bakalářské prác e byl dle mého názoru splněn, a práce se může stát pomůckou pro přípravu LT.
- 94 -
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ
Literatura:
BEROUŠEK, P.: Rádce provozovatele a vedoucího dětského tábora. Sondy. Praha 1999. 64 s.
BURDA, J., ŠLOSAROVÁ, V. a kol.: Tábory a další zotavovací akce. Aktualizované vydání. NIDM MŠMT, Praha 2008. 144 s. ISBN 978 -8086784-59-5
HÁJEK, B.,
Hofbauer, B., Pávková, J.: Pedagogické ovlivňování
volného času. 1. Vydání . Portál, Praha 2008. 240 s. ISBN 978-80-473-1
HARMACH, J.: Vybrané paragrafy k letní činnosti. Vydal Institut dětí a mládeže MŠMT ČR 1996. 47 s. ISBN 80-86033-04-X.
HEŘMANOVÁ, J., MACEK, M.: Metodika pro tvorbu ŠVP ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání. NIDM MŠMT, Praha 2009. 110 s. ISBN 978-80-86784-77-9
JANČINOVÁ, M., a kol.: Pionýrské tábory československo -sovětského přátelství. Vydalo Lidové nakladatelství. Praha 1984, 80 s. ISBN: není
JANIŠ, K. ml.: Úvod do problematiky volného času . 1. Vydání. Slezská univerzita, Opava 2009. 62 s. ISBN 978-80-7248-530-7
KALÁBOVÁ, N.: Pohádkové vzdělávání. NIDM MŠMT, Praha 2007. 158 s. ISBN 978-80-86784-56-4
- 95 -
KALÁBOVÁ, N.: Pohádkové vzdělávání 2. NIDM MŠMT, Praha 2009. 172 s. ISBN 978-80-86784-85-4
KOLEKTIV SKAUTU A SKAUTEK Z BRNA: Hledání společné cesty. Vydal Čin 2001. 136 s. ISBN není
LOM, M., ŠEBEK, J.: Historie českého skautingu slovem a obrazem. Vydalo soukromé nakladatelství Šebek – Pospíšil. Mladá Boleslav 1990. ISBN 80-852-10-01-0.
NAVRÁTIL, Z.: Etika a morálka ve skauting. Vydala Ekumenická lesní škola Praha 2002. 24 s. ISBN
NEJEDLÝ,
P.,
HVĚZDOVÁ,
J.,
HVĚZDA,
J., SCHLANGER, J.:
Připravujeme tábor. Práce, Praha 1992. 119 s. ISBN 80-208-0085-9.
NEJEDLÝ,
P.,
HVĚZDOVÁ,
J.,
HVĚZDA,
J.,
SCHL ANGER,
J.,
KRÁČMERA, J., ŽÁK, M.: Připravujeme vedoucí. Práce, Praha 1991. 109 s. ISBN 80-208-0106-5.
NEJEDLŸ, P., SCHLANGER, J. HARMACH, J.: Táborové paragrafy. Vydal Práce – Praha 1993. 63 s. ISBN 80-208-0267-3.
ZPACOVAL KOLEKTIV: Socialistická výchova v pionýrských táborech. SPN Praha 1979. 196 s.
- 96 -
Ostatní zdroje:
Wikipedia [online]. Dostupné z: http://wikipedia.cz
Skaut [online]. Dostupné z: http://verejnost.skaut.cz
Ymca [online]. Dostupné z: http://www.ymca.cz
Ymcats [online]. Dostupné z: http://www.ymcats.cz
Sokol [online]. Dostupné z: http://www.sokol.cz
S.T.O.
Čierny
orol
a Túlavý
blesk
[online].
Dostupné
http://www.stosady.sk
Tramp Macek [online]. Dostupné z: http:/tremp -macek.webnode.cz
Opravdu dobrý tábor [online]. Dostupné z: http://www.dobrytabor.cz
Pionýr [online]. Dostupné z: http://pionyr.cz
- 97 -
z:
7. SEZNAM ZKRATEK ČOS – Česká obec sokolská
ČSM – Československý svaz mládeže
LT – Letní tábor
PO SSM – Pionýrská organizace socialistického svazu mládeže
SSM – Socialistický svaz mládeže
ŠD – školní družina
YMCA - Young Men's Christian Association
- 98 -
8. PŘÍLOHY Seznam příloh s odkazy na stránky se související kapitolou dokumentu Název
Strana
Příloha č. 1: podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů
42
Příloha č. 2: náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě
42
Příloha č. 3: vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě
42
Příloha č. 4: minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě
42
Příloha č. 5: Hlavní kontrolní seznam
58
Příloha č. 6: Závazná přihláška, zdravotní dotazník a bezinfekčnost
67
Příloha č. 7: Diplomy
86
- 99 -
8.1 Příloha č. 1: podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů
prostorové podmínky o vyhláška č. 137/04 Sb. ve znění pozdějších předpisů stanoví hygienické o požadavky na provozovny stravovacích služeb o na objekt y, které poskytují stravovací služby jen po dobu konání zotavovací o akce, se nevztahují stavebně technické požadavky vyhlášky č. 137/04Sb ve o znění pozdějších předpisů. o
na stanových táborech se prostory pro stravování skládají vždy z jídelny,
o kuchyně a skladovacího prostoru o pracovní plochy (desky) musí být různé pro práci s potravinami tepelně o neopracovanými a pro práci s tepelně opracovanými pokrm y o potraviny
musí
být
skladovány
za podmínek
stanovených
výrobcem nebo o zvláštním právním předpisem
zásady osobní a provozní hygieny musí být vždy dodrženy
odběr a uchování vzorků jídel se nevyžaduje
provozní podmínky o stravu podávat 5x denně o nápoje
k dispozici
po cel ý
den
v kryt ých
nádobách
s výpustným kohoutem
na táborech do 50 účastníků se mohou děti podílet
na celé
přípravě stravy a jejím výdeji při dodržení zásad osobní a provozní hygieny, zdravotní stav dětí musí být posouzen zdravotníkem
- 100 -
u větších táborů se děti mohou podílet na přípravě stravy jen
před jejím tepelným opracováním a při pomocných pracích
Zákaz podávání některých potravin: o např. mléko, a mléčné výrobky mimo tržní síť, o tepelně
neopracovaná
smetana,
neopracovaného masa.
- 101 -
vejce,
výrobky
z tepelně
8.2 Příloha č. 2: náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě
Znalosti o Červeném kříži, ČSČK a ČČK (v rámci samostudia –
nevyžaduje se)
Základy složení a funkce lidského těla (Pohybové ústrojí,
Krevní oběh, krev, a další - probírá se v návaznosti na téma první pomoci)
První pomoc TEORETICKÁ ČÁST o Oživování o Krvácení o Šokové stavy o Pneumotorax o Termická poranění (popáleniny, omrzliny) o Poranění pohybového aparátu (zlomeniny, vykloubení, ...) o otravy a poleptání o náhlé stavy (cukrovka, alergie, ep ilepsie, ...)
První
pomoc
PRAKTICKÁ
ČÁST
(prolíná
se navzájem
a základy
komunikace,
s teoretickou částí)
Péče
o nemocného
-
psychologie
průběžná kontrola ŽF + příjem a výdej tekutin, ...
Základy zdravotnické dokumentace - vedení dokumentace při
zotavovacích akcích (táborech, ...)
Práva a povinnosti zdravotníku zotavovacích akcí
Hygiena a epidemiologie - denní režim
způsoby společného stravování
předcházení infekcím
zvládání infekcí
Základy záchrany tonoucích - způsoby záchrany, způsoby
sebeochran y
- 102 -
Transport zraněných improvizovanými prostředky
8.3 Příloha č. 3: vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě
- 103 -
8.4 Příloha č. 4: minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě
Minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro škol y v přírodě dle vyhlášky 106/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Léčivé
přípravky
(pouze
ty,
jejich
výdej
není
vázán
na lékařský předpis) o tablet y nebo čípky proti bolestem hlavy, zubu (analgetika) o tablet y nebo čípky ke snížení zvýšené teplot y (antipyretika) o tablet y proti nevolnosti při jízdě dopravním prostředkem (antiemetika) o živočišné uhlí o nosní
kapky
na uvolnění
nosních
dýchacích
průchodů
(otorinolaryngologika) o kapky, roztok (sirup) nebo tablet y proti kašli (antitusika, expektorancia) o kloktadlo pro dezinfekci dutiny ústní a při bolestech hltanu (stomatologika) o mast
nebo
sprej
urychlující
hojeni
např.
popálenin
(dexpantenolovy sprej) o oční kapky nebo oční mast s dezinfekčním účinkem o oční voda na výplach očí (oftalmologika) o mast nebo gel při poštípání hm yzem (lokální antihistaminika) o tablet y
při
systémové
alergické
reakci
(celková
antihislaminika) o přípravek k dezinfekci kůže a povrchových ran o dezinfekční prostředek na okolí rány o inertní mast nebo vazelína
Obvazový a jiný zdravotnický materiál o gáza hydrofilní skládaná komresy sterilní, různé rozměry
- 104 -
o náplast na cívce, různé rozměry o rychloobvaz na rány, různé rozměry o obinadlo elastické, různé rozměry o obvaz sterilní, různé rozměry o obinadlo škrticí pryžové o šátek trojcípý o vata obvazová a buničitá o teploměr lékařský o rouška resuscitační o pinzeta anatomická o pinzeta chirurgická rovná o lopatky lékařské dřevěné o lékařské rukavice pryžové o rouška PVC 45 x 55 cm o dlahy pro fixaci, různé rozměry
Různé o nůžky o zavírací špendlíky, různé velikosti o záznamník s tužkou o svítilna/baterka, včetně zdroje
- 105 -
8.5 Příloha č. 5: Hlavní kontrolní seznam
Hlavní kontrolní seznam 1.
Název akce:
2.
Termín:
3.
Místo: Personální zajištění (nejpozději 3 měsíce před konáním akce)
4.
Hlavní vedoucí:
5.
Zajištěn smluvně:
6.
ANO – NE
Hlavní vedoucí: (náhradník)
7.
Zajištěn smluvně:
8.
Počet vedoucích:
ANO – NE Jméno:
9.
Seznam vedoucích:
9a)
ANO – NE
9b)
ANO – NE
9c)
ANO – NE
9d)
ANO – NE Jméno:
10.
Smluvně:
Seznam
10a)
ANO – NE
vedoucích:
10b)
ANO – NE
(náhradníci
10c)
ANO – NE
10d)
ANO – NE
Minimální počet 11.
Smluvně:
vedoucích / náhradníků
12.
Zdravotník
13.
Zajištěn smluvně:
14.
Zdravotník:
ANO – NE
- 106 -
(náhradník) 15.
Zajištěn smluvně:
ANO – NE
Ubytování (nejpozději 2 měsíce před konáním akce) Název a adresa 16.
objektu, kontaktní osoba
17.
Zajištěn smluvně:
ANO – NE
Název a adresa 18.
náhradního objektu, kontaktní osoba
19.
Zajištěn smluvně:
ANO – NE
Poznámka 20.
k ubytování, popis, odkaz atd.:
(pozn.: z důvodu značného rozsahu kráceno)
- 107 -
8.6 Příloha č. 6: Závazná přihláška, zdravotní dotazník a bezinfekčnost
- 108 -
- 109 -
- 110 -
8.7 Příloha č. 7: Diplomy
- 111 -
- 112 -
- 113 -
