UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Katedra politologie
Jakub Hornek
Politické dopady zadlužování malých obcí v ČR
Diplomová práce
Praha 2014
Autor práce: Bc. Jakub Hornek Vedoucí práce: PhDr. Petr Jüptner, Ph. D.
Rok obhajoby: 2014
Bibliografický záznam HORNEK, Jakub. Politické dopady zadlužování malých obcí v ČR. Praha, 2014. 398 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra politologie. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.
Abstrakt Předkládaná diplomová práce Politické dopady zadlužování malých obcí v České republice reflektuje situaci aktuálního problému, s kterým se v České republice můžeme setkat. Vyskytují se zde malé obce, které jsou kriticky zadlužené. Celkově se zvyšují počty rizikově hospodařících obcí podle každoročního monitoringu Ministerstva financí. Velké množství malých obcí je nuceno vzhledem ke své finanční situaci rezignovat na řadu svých funkcí, které nemohou svým občanům poskytnout, i přesto že mají podle platné legislativy stejné pravomoci jako velké municipality. U malých zadlužených obcích je tato situace ještě více umocněna a malé obce často musí rezignovat na rozvoj obce a jen "přežívají". V těchto obcích dochází i k situacím, že existuje velice nízká participace obyvatel v komunální politice a celkově se občané nezajímají o věci veřejné. Cílem práce je analyzovat dopady zadlužování na třech příkladech malých zadlužených obcí do 500 obyvatel, které jsou v kritickém stavu zadlužení. Analyzovány byly obce Bublava, Nebanice a Prameny. Tyto tři obce se nacházejí v Karlovarském kraji. Jelikož se jedná o interdisciplinární téma, tak k dosažení cíle práce bylo využito velké množství heterogenních zdrojů napříč obory, jichž se problematika týká. Zároveň byla provedena šetření přímo ve zkoumaných obcích s představiteli obcí. Vzhledem k tomu, že všechny tři zkoumané obce se nacházejí v jednom regionu, byla práce doplněna šetřením, které zjišťovalo kontext všech malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, z čehož první část je teoretická a ostatní části jsou empirické. Teoretické zakotvení vychází z problematiky fragmentované municipální struktury a problematiky malých obcí. Druhá část práce se zabývá
politickými aspekty zadluženosti obcí v ČR. Zde je představena situace zadluženosti obcí; systém monitoringu hospodaření obcí; jeho výsledky; možné důvody zadluženosti malých obcí; regulace zadluženosti českých municipalit; možné možnosti řešení zadluženosti municipalit či příklady zadlužených obcí do 1000 obyvatel v České republice. Ve třetí části práce je nastíněn kontext malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. Je zde představen názor malých obcí na meziobecní spolupráci a slučování obcí; poté je rozebrána finanční situace malých obcí; následně služby, které poskytují malé obce; či například jsou podrobně analyzovány komunální volby v malých obcích. Čtvrtá část práce je samotnou analýzou tří zadlužených obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje. Každá obec je zkoumána stejným způsobem. U každé obce je nejdříve představena charakteristika obce; následně vývoj zadlužení a objektivní ukazatele stavu; poté dopady na chod obce a její politický systém a představené vertikální hledisko obecního zadlužení.
Abstract The thesis, Financing of Small Municipalities in the Czech Republic and its Political Impact, reflects a complex topic currently noticeable in the Czech Republic: the existence of critically indebted small municipalities. According to the yearly monitoring provided by the Ministry of Finance, the number of ill-financed communities is increasing. Due to their financial situation, a considerable number of small municipalities are forced to suspend many of the services provided to the residents, even though the legislation in effect guarantees equal competences for both small and big municipalities. In the case of indebted small municipalities, the difficulties are even multiplied. Often, the municipality is forced to abandon the prospect of further development and mere survival is in question. In the abovedescribed communities, the participation in municipal politics tends to be significantly low and the residents express overall disinterest in public affairs. The aim of this work is to present three examples of highly indebted small municipalities with the number of citizens under 500 and to provide a detailed analysis on their situation. The analysed municipalities are the following: Bublava, Nebanice and Prameny and are situated in the Karlovy Vary Region. Inasmuch as the character of the topic is interdisciplinary, a considerable amount of heterogenic sources have been used
in order to accomplish the goal of this thesis. Simultaneously, a survey was conducted with the representatives of the municipalities in question. Given the fact, that the three communities in question are situated in the same region, the thesis is extended with the analysis of small municipalities in the Karlovy Vary Region, with the number of population less than 500. This thesis is divided into four main parts. The first chapter forms the theoretical basis and the following chapters are empirical. The theoretical part is based on the issue of fragmented municipal structures and the issue of small municipalities. The second part is discussing the political aspects of indebtedness of small municipalities in the Czech Republic. In this part, the circumstances of indebtedness in small municipalities are presented, as well as the monitoring system of the financial management, together with the results, the possible causes of indebtedness of small municipalities, the regulation of indebtedness in the Czech municipalities, the possible solutions of indebtedness in municipalities and examples of indebted municipalities in the Czech Republic with the number of citizens under 1000. The third part outlines the background of small municipalities in the Karlovy Vary Region with the number of citizens under 500. In this part the point of view of small municipalities on the inter-municipal cooperation and the merger of municipalities is described. The analysis of the financial circumstances of small municipalities is followed by the examination of public services provided by small municipalities and the detailed analysis of municipal elections in small municipalities. The fourth part of the thesis is composed by the analysis of the three indebted municipalities in the Karlovy Vary Region with the number of citizens under 500. Each municipality is investigated with the same method. Firstly, the characteristics of the municipality are presented, followed by the process of indebtedness and the objective description of the current state. Lastly, the impacts of municipal indebtedness on the functioning of municipalities and their political system are presented, as well as the vertical aspects of municipal indebtedness.
Klíčová slova malé obce, komunální politika, financování obcí, Česká republika, Karlovarský kraj, Bublava, Nebanice, Prameny
Keywords small municipalities, local politics. financing of municipalities, Czech Republic, Karlovy Vary Region, Bublava, Nebanice, Prameny
Rozsah práce: 531 tisíc znaků
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne
Jakub Hornek
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval především svému vedoucímu diplomové práce PhDr. Petru Jüptnerovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, podněty, připomínky a cenné rady při zpracovávání diplomové práce. Dále děkuji všem starostkám a starostům malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji (především panu starostovi obce Bublava, paní starostce obce Nebanice a paní starostce obce Prameny), kteří byli ochotni zodpovědět připravené otázky, díky kterým mohla proběhnout výzkumná šetření a mohla vzniknout předkládaná diplomová práce.
Jakub Hornek
Projekt diplomové práce
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií
Projekt diplomové práce Název:
Politické dopady zadlužování malých obcí v ČR Vedoucí práce: PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.
Řešitel: Bc. Jakub Hornek, E-mail:
[email protected], Obor: Politologie - navazující magisterský, Diplomový seminář I. Datum zadaní projektu: 07. 05. 2012 Podpis vedoucího práce:
Obsah 1.ÚVOD .............................................................................................................................................. 12 2.CÍL A METODY PRÁCE ............................................................................................................... 12 3.STRUKTURA PRÁCE ................................................................................................................... 13 4.PŘEDBĚŽNÁ STRUKTURA PRÁCE ........................................................................................... 14 5. PŘEDBĚŽNÝ SEZNAM LITERATURY...................................................................................... 15 5.1. LITERATURA......................................................................................................................................... 15 5.2. PRAMENY ............................................................................................................................................. 16 5.3. INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................................... 16
1. Úvod Otázka zadluženosti je v současné době aktuálním tématem (nejen) v českém komunálním prostředí. Vláda České republiky se ve svém vládním prohlášení ze dne 4. srpna 2010 zmiňuje o zadluženosti českých municipalit jako o problému, který existuje. V současnosti české municipality dluží přes 83 miliard korun. Po provedení rešerše (Rešerše byla provedena z dostupných informací Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR a denního tisku) se ukázalo, že především malým obcím v České republice hrozí existenční problémy v souvislosti s jejich dluhy. Malé obce v České republice mají specifické místo v českém politickém systému. To je dáno mimo jiné municipální strukturou České republiky, která je vysoce fragmentována, a tudíž zde existuje převaha malých obcí. Rozpočtová situace České republiky neumožňuje spolufinancování malých obcí tak, aby byly splněny všechny nároky, které se na malé obce v politickém systému kladou. V těchto případech a v situacích, kdy jsou obce zadlužené, musí malé obce často rezignovat na výkon svých funkcí, které mají občanům poskytovat. To ovlivňuje samotný způsob řízení malých samosprávných celků. Zmíněné politické problémy ovlivňují volební účast v daných malých obcích a také samotnou volební strategii, s kterou se aktéři voleb účastní. Do této skupiny obcí se v posledních letech řadí stále více malých obcí. Finanční situace malých obcí je v současnosti aktuální i z pohledu probíhající odborné a politické diskuze o změně rozpočtového určení daní, jež je klíčovým zdrojem příjmů malých obcí. Malé obce se prostřednictvím svých zástupců ve Svazu měst a obcí ČR a především Sdružení místních samospráv ČR snaží získat co nejvýhodnější podmínky pro své financování. Sama vládní koalice v této oblasti není jednotná.
2. Cíl a metody práce Z těchto
krátce
nastíněných
důvodů
budou
předmětem zájmu
mnou
připravované diplomové práce politické dopady zadlužování malých obcí v České republice. Tento aktuální fenomén bude podroben kauzální analýze a bude doplněn o tři konkrétní případy zadlužených malých obcí v České republice, jež budou podrobně analyzovány, z pohledu předmětu diplomové práce. Z metodologického hlediska bude práce vycházet z heterogenních zdrojů a interdisciplinárního přístupu, přičemž využívány budou poznatky zejména politologie a sociologie. Velká část práce bude
vycházet z vlastního šetření konkrétních zadlužených malých obcí v ČR. K tomuto účelu budou využity kvalitativní metodologické postupy.
3. Struktura práce Úvod diplomové práce bude reflektovat aktuálnost zkoumaného problému a představí podrobně cíl práce. Zároveň představí metody, které budou v práci obsaženy. Bude zde zdůvodněn výběr tří zadlužených malých obcí v České republice, které budou analyzovány. Analýza bude především vycházet z odborné literatury, z dokumentů Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva financí ČR či z polostrukturovaných rozhovorů s konkrétními aktéry z malých obcí. Následně představím teoretické zakotvení diplomové práce, kde se zaměřím na definici malých obcí; na jejich specifické postavení v politickém systému; a také na problémy související s malými obcemi, a to na příklad na limity malých obcí ve výkonu jejich funkcí; či na fragmentaci municipalit. Třetí část práce zanalyzuje postavení malých obcí v České republice, jejich počet či rozvrstvení na našem území s přihlédnutím na skutečnost velké fragmentace českých municipalit. Dále se zaměří na systém financování obcí a jeho dopady na malé obce v České republice, bude představen politický kontext či bude zkoumána politická diskuze v otázkách vztahujících se k malým obcím. V následující části diplomové práce bude představena případová studie tří malých obcí v České republice, které jsou ve finančních problémech. Na základě této analýzy bude možné disponovat srovnáním a poměřit míru zkoumaných proměnných ve sledovaných případech. Zkoumané obce budou podrobeny analýze, z které vyplyne, jaké politické dopady má zadluženost na tyto tři konkrétní malé obce v České republice. Podrobeny zkoumání budou například: důvody, kvůli kterým se obce zadlužily; volební účast ve volbách ve zmíněných obcích; participace občanů na volbách (pasivní volební právo); funkce obcí; či případné řešení zadlužeností zmíněných obcí. V závěru se práce pokusí zodpovědět předběžně následující otázky: 1. Jakým způsobem řeší Česká republika problém zadlužených (zkrachovalých) obcí? 2. Je v těchto zadlužených malých obcích zvažovaným řešením existenčních problémů slučování obcí? 3. Jaké dopady má zadluženost malých obcí na účast ve volbách?
4. Jaké dopady má zadluženost malých obcí na tvorbu kandidátních listin, případně na volební strategii?
4. Předběžná struktura práce 1. Úvod a. Cíl b. Metody c. Zdroje 2. Teoretické zakotvení a. Malé obce b. Fragmentace 3. Finanční problémy malých obcí v ČR v politickém kontextu a. Fragmentace municipalit v České republice b. Systém financování obcí a jeho dopady na malé obce c. Celostátní kontext i. Monitoring hospodaření obcí ii. Zadluženost územních rozpočtů iii. Stanoviska iv. Politická diskuze 4. Případová studie tří malých zadlužených obcí 5. Závěr 6. Přílohy a. Tabulky, grafy b. Zadluženost obcí dle počtu obyvatel c. Vývoj zadluženosti obcí
5. Předběžný seznam literatury 5.1. Literatura BALDERSHEIM, H., ROSE, L.E. (ed.)(2010): Territorial Choice. The Politics of Boundaries and Borders. Vyd. 1. London: Palgrave Macmillan. BOGUMIL,
J.
(2001).
Modernisierung
lokaler
politik.
Baden-Baden:
Nomos
Verlagsgesellshaft. BUBENÍČEK, V. (2006). Výzkum komunálních volebních kampaní v malých obcích. Praha. Název sboníku: III. Kongres českých politologů. Počet stran: 14. Česká společnost pro politické vědy. BUBENÍČEK, V. (2007). Definice malé obce v politologickém výzkumu. Praha. Název sboníku: Agrární perspektivy XVI.: Evropské trendy v rozvoji zemědělství a venkova. Počet stran: 10; Název nakladatele: PEF ČZU v Praze. BUBENÍČEK, V. (2009). Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Praha: Kernberg Publishing. s. 83 - 102. ČMEJREK, J. (2005). Analýza politických postojů k problematice venkova. Příspěvek ve sborníku. Praha. Název sboníku: Český venkov 2005. Rozvoj venkovské společnosti. Počet stran: 10; Název nakladatele: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. ČMEJREK, J. (2008). Obce a regiony jako politický prostor. Vyd. 1. Praha: Alfa Nakladateství. ČMEJREK, J. (2009). Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Praha: Kernberg Publishing, s. 5 - 42. ČMEJREK,J. – BUBENÍČEK,V. – ČOPÍK,J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Specifika politického života v obcích ČR. Praha: Grada, 2010. ČMEJREK,J. – ČOPÍK,J. – KOPŘIVA,R. – BUBENÍČEK,V. – KOCIÁNOVÁ,J. – WAGNEROVÁ,J. (2009). Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Praha: Kernberg Publishing. DISMAN, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. DRULÁK, P. a kol. (2008). Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a v mezinárodních vztazích. Vyd. 1. Praha: Portal. HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. HLOUŠEK, V.; KOPEČEK, L. (2004). Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: MPÚ MU. CHANDLER, J. A. (eds.) (1998). Místní správa v liberálních demokraciích. Brno: Doplněk. KLEINFELD, R. (1996). Kommunalpolitik. Eine problemorientierte Einführung. Opladen: Lese+Budrich. KOUDELKA, Z. (2007). Samospráva. Vyd. 1. Praha: Linde.
STRAUSS, A. CORBINOVÁ, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu / Postupy a techniky metody Zakotvené teorie. Boskovice: Albert. SWIANIEWICZ, P. (ed.)(2002): Consolidation or Fragmentation? The Size of Local Governments in Central and Eastern Europe. Vyd. 1. Budapest: Open Society Institute. SWIANIEWICZ, P. (ed.)(2010): Territorial consolidation reforms in Europe. Budapest: Vyd. 1. Budapest: Open Society Institute.
5.2. Prameny Analýza aktuálního stavu veřejné správy 2011 – Ministerstvo vnitra ČR, Analýza financování samospráv pro přípravu novely RUD – Vysoká škola ekonomická, Ústava ČR, Výroční zprávy podle zákona č. 106/1999 Sb., Zákon č. 128/2000 Sb o obcích ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 243/2000 Sb. O rozpočtovém určení daní, Zákon č. 313/ 2002 Sb. kterým se mění předchozí zákon, Zákon č. 367/1990 Sb. o obcích, Zákon č. Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy
5.3. Internetové zdroje Aktuálně, dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/. Česká televize, dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/. Český statistický úřad, dostupné na: http://www.czso.cz/. Deník veřejné správy, dostupné na: http://denik.obce.cz/. Chebský deník, dostupné na: http://chebsky.denik.cz/. IDNES, dostupné na: http://www.idnes.cz/. IHNED, dostupné na: http://ihned.cz/. Internetový portál volby.cz, dostupné na: http://volby.cz/. Ministerstvo financí ČR, dostupné na: http://www.mfcr.cz/. Ministerstvo vnitra ČR, dostupné na: www.mvcr.cz/. Moderní obec, dostupné na: http://moderniobec.ihned.cz/. Portál veřejné správy, dostupné na: http://seznam.gov.cz/ovm/welcome.do . Sdružení místních samospráv České republiky, dostupné na: http://smscr.cz/. Sociologický ústav AV ČR, dostupné na: http://www.soc.cas.cz/. Svaz měst a obcí České republiky, dostupné na: http://www.smocr.cz/. UFIS - http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl.
1
Obsah PROHLÁŠENÍ ..................................................................................................................................... 8 PODĚKOVÁNÍ .................................................................................................................................... 9 ÚVOD ................................................................................................................................................... 4
1
1.1
CÍL PRÁCE................................................................................................................................. 5
1.2
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................................................ 6
1.3
PŘÍSTUP A POUŽITÉ METODY VÝZKUMU ...................................................................................... 8
1.3.1
Kritérium výběru obcí.................................................................................................... 10
1.3.2
Parametry šetření a harmonogram ................................................................................ 13
1.4
ROZSAH A STRUKTURA PRÁCE ................................................................................................. 17
1.5
ZDROJE ................................................................................................................................... 19
TEORETICKÁ VÝCHODISKA .............................................................................................. 20 1.1
1.1.1
Hledání ideální velikosti obce? ...................................................................................... 21
1.1.2
Velikosti místních samospráv v Evropě .......................................................................... 23
1.1.3
Argumenty pro a proti slučování municipalit .................................................................. 29
1.2
2
FRAGMENTACE ČI KONSOLIDACE MUNICIPÁLNÍ STRUKTURY? .................................................... 20
ČESKÉ OBCE V PROBLÉMU FRAGMENTACE ................................................................................ 34
1.2.1
Zařazení komunálního systému České republiky ............................................................. 34
1.2.2
Vymezení pojmu obec .................................................................................................... 37
1.2.3
Funkce municipalit v ČR................................................................................................ 38
1.2.4
Municipální struktura České republiky ........................................................................... 39
1.2.5
Malé obce v České republice.......................................................................................... 44
1.2.6
Meziobecní spolupráce v České republice ...................................................................... 56
POLITICKÉ ASPEKTY ZADLUŽENOSTI OBCÍ V ČR ....................................................... 63 2.1
FINANCOVÁNÍ MUNICIPALIT V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................... 63
2.1.1 2.2
Rozpočty municipalit v České republice ......................................................................... 64
ZADLUŽENOST ÚZEMNÍCH ROZPOČTŮ....................................................................................... 80
2.2.1
Zadluženost municipalit v ČR ........................................................................................ 80
2.2.2
Zadluženost dobrovolných svazků obcí v ČR .................................................................. 89
2.3
MONITORING HOSPODAŘENÍ OBCÍ ............................................................................................ 89
2.3.1
Monitoring hospodaření obcí v letech 2004-2007 ........................................................... 93
2.3.2
Monitoring hospodaření obcí v roce 2008 ...................................................................... 94
2.3.3
Monitoring hospodaření obcí v roce 2009 ...................................................................... 94
2.3.4
Monitoring hospodaření obcí v roce 2010 ...................................................................... 95
2.3.5
Monitoring hospodaření obcí v roce 2011 ...................................................................... 96
2
3
2.3.6
Monitoring hospodaření obcí v roce 2012 .................................................................... 100
2.3.7
Další možnosti, jak získat data o zadluženosti obcí v ČR............................................... 101
2.4
MOŽNÉ DŮVODY ZADLUŽENOSTI MALÝCH OBCÍ ...................................................................... 102
2.5
DOPADY ZADLUŽENOSTI NA MALÉ OBCE ................................................................................ 105
2.6
SPRÁVCE OBCE JAKO ŘEŠENÍ ZADLUŽENOSTI MALÝCH MUNICIPALIT? ...................................... 106
2.7
ÚPADEK OBCÍ TZV. BANKROT MUNICIPALIT V ČESKÉ REPUBLICE? ........................................... 108
2.8
NEDOSTATEČNÁ LEGISLATIVA V OTÁZCE ZADLUŽENOSTI OBCÍ V ČR? ..................................... 108
2.9
MOŽNÉ LEGISLATIVNÍ ŘEŠENÍ ZADLUŽENOSTI OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE ................................. 109
2.10
DALŠÍ MOŽNÉ OPATŘENÍ V OTÁZCE ZADLUŽOVÁNÍ MUNICIPALIT V ČESKÉ REPUBLICE ......... 113
2.11
PŘÍKLADY ZADLUŽENÝCH OBCÍ DO 1000 OBYVATEL V ČR.................................................. 117
2.11.1
První skupina obcí (hroutící se obce) ........................................................................... 118
2.11.2
Druhá skupina obcí (obce, které mají své dluhy pod kontrolou) .................................... 121
KONTEXT KARLOVARSKÉHO KRAJE Z POHLEDU MALÝCH OBCÍ ........................ 124 3.1
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE............................................................. 125
3.1.1
Okres Cheb ................................................................................................................. 128
3.1.2
Okres Sokolov ............................................................................................................. 130
3.1.3
Okres Karlovy Vary ..................................................................................................... 132
3.2
MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE V KARLOVARSKÉM KRAJI .............................................................. 135
3.2.1
Svazky obcí v Karlovarském kraji ................................................................................ 135
3.2.2
Zájmová sdružení právnických osob v Karlovarském kraji............................................ 139
3.2.3
Místní akční skupiny v Karlovarském kraji ................................................................... 140
3.3
MALÉ OBCE DO 500 OBYVATEL V KARLOVARSKÉM KRAJI ....................................................... 143
3.3.1
Charakteristika malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji .............................. 143
3.3.2
Finanční situace malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji na základě
monitoringů hospodaření obcí ................................................................................................... 151
4
3.3.3
Služby poskytované malými obcemi do 500 obyvatel v Karlovarském kraji.................... 160
3.3.4
Komunální volby v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji ................................. 162
TŘI MALÉ ZADLUŽENÉ OBCE V KARLOVARSKÉM KRAJI ....................................... 175 4.1
BUBLAVA (SCHWADERBACH) ................................................................................................ 175
4.1.1
Charakteristika obce Bublava ...................................................................................... 175
4.1.2
Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele stavu................................................................. 179
4.1.3
Dopady na chod obce a její politický systém................................................................. 192
4.1.4
Komunikace státních institucí v oblasti samostatné působnosti s obcí Bublava v otázce
zadluženosti .............................................................................................................................. 204 4.1.5 4.2
Postoj starosty k otázce předcházení kritické zadluženosti malých obcí v ČR ................ 205
NEBANICE (NEBANITZ).......................................................................................................... 206
4.2.1
Charakteristika obce Nebanice .................................................................................... 206
4.2.2
Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele.......................................................................... 211
4.2.3
Dopady na chod obce a její politický systém................................................................. 218
3 4.2.4
Komunikace státních institucí v oblasti samosprávné působnosti s obcí Nebanice v otázce
zadluženosti .............................................................................................................................. 231 4.2.5 4.3
Postoj starostky k otázce předcházení kritickému zadlužování malých obcí v ČR........... 232
PRAMENY (SANGERBERG) ..................................................................................................... 233
4.3.1
Charakteristika obce ................................................................................................... 233
4.3.2
Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele stavu................................................................. 236
4.3.3
Dopady na chod obce a její politický systém................................................................. 247
4.3.4
Komunikace státních institucí v oblasti samosprávné působnosti s obcí Prameny v otázce
zadluženosti .............................................................................................................................. 258 4.3.5
Postoj starostky k otázce předcházení kritickému zadlužování malých obcí v ČR........... 259
ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 260 SUMMARY ...................................................................................................................................... 278 POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................................... 287 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................ 334
4
Úvod V posledních letech lze v České republice najít malé municipality s ohroženou existencí místní samosprávy kvůli jejich kritickému zadlužení. Aktuálnost tématu zadlužování obcí v České republice podtrhují celkově se zvyšující počty obcí s vyšší mírou rizika hospodaření. Fakt, že zadluženost v České republice nejvíce ohrožuje malé municipality, dokládá řada studií1 a časté zprávy ve sdělovacích prostředcích. Můžeme hovořit například o obcích: Prameny, Bublava, Šumná, Hostín u Vojkovic, Turovice, Dobrná, Karlova Ves, Nebanice, Pohled, Nové Lubnice, Krsy, Měnany či Podhořany u Ronova [Moštěk 2011; Čížková 2012; Elznicová 2009; Česká televize 2012a; Vlková 2013; Česká televize 2012b; Česká televize 2013; Česká televize 2010; Švec 2012; Zítková 2013; Pešice 2013; Jedlová 2013]. Příčiny dluhů malých obcí mají politický kontext a ten se velmi často odvíjí od přístupu představitelů obcí. Média uvádějí, že se malé obce nejčastěji dostávají do vážných existenčních problémů především kvůli svým chybným investičním rozhodnutím. Ta jsou spjata s nekvalifikovaným vedením obecních úřadů, megalomanskými investičními projekty nebo možnou zkorumpovaností místních představitelů. Kritické zadlužení má vliv i na samotný chod samosprávy. S ohledem na výši dluhu obce (a celkovou situaci v obci) se následně omezuje poskytování základních služeb občanům. Dochází k tomu, že je v obcích vypínáno veřejné osvětlení, jako
1
Kupříkladu studie agentury Čekia v roce 2012 potvrdila důležitost tématu zadlužených obcí v České
republice. V roce 2011 bylo za posledních 11 let největší množství obcí s vyšší mírou finančních problémů, které mohly vyústit až v potenciální krach obce. Statisticky mají největší existenční problémy s dluhy malé obce do 1000 obyvatel. Pokud se malé obce zadluží, hodnoty jejich dluhů přepočtené na obyvatele dosahují v celkových číslech nejvyšších hodnot. [Břešťan 2012; Ipoint.cz 2013] Studie společnosti Bisnode hovoří o tom, že v roce 2012 počet rizikových obcí mírně klesl, ale dosáhl druhého nejvyššího počtu od roku 2000. Z geografického hlediska je nejhorší situace dle poměru počtu rizikových obcí k celkovému počtu obcí v kraji Karlovarském, poté v Ústeckém a Středočeském kraji. [Ipoint.cz 2013] Na zadlužování českých municipalit upozorňovala například také koaliční vláda bývalého premiéra Petra Nečase, jež vznikla po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v květnu 2010. V programovém prohlášení si vláda uvědomovala problém zadluženosti českých municipalit a vytyčila si za cíl analyzovat možné kroky k řešení problémů zadluženosti obcí [Vláda ČR 2010a: 20; srov. Švec 2012].
5 například v Dobrné, Nebanicích, Podhořanech u Ronova, Pramenech či Šumné. Naprostá většina představených obcí nemá finanční a jiné kapacity, aby mohli pečovat o obecní zeleň a udržovat místní komunikace a chodníky. Může se též zastavit svoz komunálního odpadu. Zároveň takovéto obce rezignují na jakýkoliv možný obecní rozvoj (Pohled, Krsy, Turovice, Nové Lublice, Šumná, Humburky a podobně). Obce musí v takovýchto případech své funkce přenášet na okolní municipality, čímž se snižuje dostupnost služeb občanům. Při vysokém zadlužení nejsou obce schopny splácet své závazky, čímž bývá na obce uvalena exekuce. To vede k zabavení a odprodeji téměř veškerého majetku obce a k obstavení obecních bankovních účtů [srov. MF ČR 2011a]. Takovými obcemi například jsou obce Šumná, Karlova Ves, Prameny, Bublava, Dobrná, Podhořany u Ronova, Hostín u Vojkovic. Kritické zadlužení obcí také působí na samotnou podobu a existenci místní demokracie. Zadlužení ovlivňuje formu komunálních voleb. Zadluženost má vliv na sestavování kandidátních listin; na počet kandidátů; na pluralitu v obci i na volební účast. Volby získávají na existenčních rozměrech, v předlužených obcích se totiž komunální volby vůbec nemusí pro nezájem kandidátů konat i několik let, jako například v obci Prameny2. Naopak zadlužení může být důvodem významného štěpení v lokálním politickém systému, kdy ve volbách proti sobě stojí minimálně dva tábory s diametrálně odlišným přístupem, jako je tomu v obci Bublava.
1.1 Cíl práce Cílem práce je podrobit analýze vybrané jednotky územní samosprávy, které jsou kriticky zadlužené. Konkrétně je cílem analyzovat dopady zadlužení na třech malých obcích do 500 obyvatel, jež jsou (či byly) kriticky zadlužené. Zkoumány jsou ve dvou dimenzích, a to jaký dopad má zadlužení na místní demokracii a jaký je vztah a přístup vyšších jednotek k jejich kritickému zadlužení. Práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky, které byly stanoveny v projektu diplomové práce:
2
Obec je také středobodem velkého množství výzkumníků z nejrůznějších oborů. V rámci oboru
politologie, kromě této diplomové práce, vzniká v současnosti na České zemědělské univerzitě o obci na Chebsku výzkum pod vedením docenta Čmejrka.
6 1. Jakým způsobem řeší Česká republika problém zadlužených (zkrachovalých) obcí? 2. Je v těchto zadlužených malých obcích zvažovaným řešením existenčních problémů, slučování obcí? 3. Jaké dopady má zadluženost malých obcí na tvorbu kandidátních listin, případně na volební strategii? 4. Jaké dopady má zadluženost malých obcí na účast ve volbách3? V neposlední řadě má předkládaná práce za cíl propojit diskuze v jednotlivých vědních oborech. Zároveň poskytuje materiál a podklady, jež mohou vést k dalšímu navazujícímu výzkumu. Ten by mohl proběhnout na akademických pracovištích, jež se zabývají (z politologického hlediska) komunální politikou v České republice, a to především Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či Katedře humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.
1.2 Teoretická východiska Problematika zadluženosti obcí v České republice představuje interdisciplinární téma, jelikož je předmětem zkoumání mnoha oborů. Především je zkoumáno z ekonomického hlediska, případně právního, ale spadá i do oborů, jako jsou politologie, sociologie či geografie. K splnění cíle práce je zapotřebí nejprve teoreticky vymezit municipální prostředí Evropy, resp. České republiky a s tím související problematiku fragmentované municipální struktury a existence malých obcí. Právě tyto dvě skutečnosti jsou pro Českou republiku typické. S Fragmentací, či naopak konsolidací municipální struktury jsou spjaty vztahy mezi velikostmi místních demokracií a poskytováním místních služeb; či například veřejnou správou a samosprávou municipalit. S tím souvisí i případné municipální reformy. To vše je aktuálním politologickým tématem, jímž se zabývá řada evropských autorů. Ti k této problematice vypracovali řadu prací, kupříkladu: [Dahl; Tufte 1973], [Newton 1974], [Newton 1992], [Council of Europe 1995], [Keating 1995], [Sharpe 1995], [Hall 1996], [Loughlin 2001], [Swianiewicz 2002a], [Swianiewicz 2002b], [Fekete, Lados, Pfeil, Szoboszlai 2002], [Rose 2002], 3
Diplomová práce otázku zodpoví pouze ve vztahu ke komunálním volbám, tedy - jaké dopady má
zadluženost malých obcí na volební účast v komunálních volbách.
7 [Swianiewicz 2003a], [Swianiewicz 2003b], [Baldersheim, Illner, Wollmann 2003], [Konečný 2009], [Wollmann 2010], [Baldersheim, Rose 2010], [Kjaer, Hjelmar, Olsen 2010], [Kjaer, Elklit 2010], [Peuter, Pattyn, Wayenberg 2011], [Hlepas, Getimis 2011], [Falťan 2011], či [Denk 2012]. Práce dále analyzuje českou municipální strukturu s převahou malých obcí. Malé obce mají v České republice specifické místo v komunálním prostředí. To je dáno především historickým vývojem municipální struktury České republiky, jež je v současnosti vysoce fragmentována v porovnání s ostatními evropskými státy [srov. Ilner 2006b; Ryšavý, Bernard 2011: 22; Bubeníček 2006a]. Malé obce patří při výzkumu komunálního prostředí k jednomu z tradičních témat. Téma stojí na pomezí politologie, sociologie i dalších sociálních věd či oborů, jako je geografie a ekonomie. Práce představí především specifické postavení malých obcí v České republice, definici malých obcí nebo limity malých obcí v případě výkonu jejich funkcí. Obzvláště v české politologii v vzniklo posledních letech mnoho textů, které zkoumají malé obce v České republice z mnoha pohledů: samotné definice malých obcí; existence malých obcí; lokálních demokracií malých obcí; specifik malých obcí; participace občanů v malých obcích; zastupitelů malých obcí; komunálních voleb; volebních kampaní, komunálních koalic a tak dále. Zde uveďme příklad některých prací, jež se těmito tématy zabývají nejen v rámci ČR, ale v i problematice malých obcí obecně: [Illner 1992a], [Illner 1992b], [Illner 1997], [Illner 1999a], [Illner 1999b], [Illner 2001], [Musil 2002], [Jüptner 2004], [Čmejrek, Bubeníček 2004], [Verdal 2004], [Čmejrek 2005], [Bubeníček 2005], [Bubeníček 2006], [Valeš 2006], [Jüptner 2006], [Střeleček 2006], [Illner 2006a], [Illner 2006b], [Ryšavý 2006a], [Ryšavý 2006b], [Maříková 2006], [Bubeníček 2007], [Čmejrek 2009], [Jüptner 2009b], [Bubeníček 2010a], [Bubeníček 2010b], [Illner 2010]. [Vaňous 2010], [Čmejrek, Čopík 2010], [Čmejrek 2010], [Jüptner 2012], [Ali, Machart, Vimmr 2012]. [Vojtíšková 2013]. Neodmyslitelnou součást práce tvoří analýza procesů spjatých se zadlužováním obcí v České republice. Tím je myšlen například monitoring hospodaření obcí či případná regulace zadluženosti obcí. Bez rozpoznání těchto skutečností v dané problematice není možné kauzálně přistoupit k samotným kriticky zadluženým obcím. V rámci oboru ekonomie se finanční problematikou municipalit zabývá řada odborných prací, například: [Widemannová 2002], [Peková 2004], [Peková 2008], [Žehrová; Pfeiferová 2006], [Císařová, Pavel 2008], [Provazníková 2009], [Černý; Kypetová; Souček 2012], [Peková, Pilný, Jetmar 2012], [Havlan 2013]. Téma financí malých obcí
8 se často stává na ekonomických katedrách výběrem tématu studentů při psaní diplomových prací kupříkladu: [Řežuchová 2008], [Ornstová 2010], [Váchalová 2010], [Jokelová 2011], [Juhaňák 2011], [Mertová 2012], či [Veselá 2012]. V politologickém prostředí se, ale k samotné otázce financování municipalit v ČR, začaly objevovat práce až v posledních letech několika kupříkladu: [Kruntorádová; Jüptner 2012], [Kruntorádová 2012a], [Kruntorádová 2012b], [Švec 2012]. Samotným tématem Politických dopadů zadlužování malých obcí v České republice se zatím ještě žádná studentská práce nezabývala, stejně tak je tomu i v případě odborných politologických článků či publikací.
1.3 Přístup a použité metody výzkumu Politolog Stanislav Balík rozlišuje dva případy v otázce výzkumu komunální politiky. Prvním možným způsobem, jak analyzovat komunální politiku, je tzv. pohled shora. Výzkumníci v tomto případě neberou v potaz místní specifika politických systémů jednotlivých obcí. Jedná se o zjednodušený pohled na heterogenní prostředí komunální politiky. [Bubeníček 2010a: 7; srov. Balík 2005: 166-167; Balík 2008: 8-9] Je vnímána "[..] za nejnižší stupeň politiky v rámci politického systému státu, a tudíž i jejich fungování lze dedukovat z funkčních schémat politických systémů vyšších úrovní" [Bubeníček 2010a: 7]. Druhým možným způsobem, jak nahlížet na obce v rámci komunálního prostředí, je pohled zdola na základě analýzy konkrétních obcí. Nejčastěji jsou zkoumány na základě případových studiích konkrétních obcí, které podrobně analyzují dané komunální prostředí4. [Bubeníček 2010a: 7; srov. Balík 2005: 166-167; Balík 2008: 8-9] Předložená diplomová práce představuje druhý typ přístupu analýzy ke komunální politice. Jedná se o jedinečnou případovou studii, jež má za cíl detailně analyzovat zvolený objekt výzkumu5. Především byl k tomu využit kvalitativní výzkum.
4
Dle slov Bubeníčka představiteli prvního způsobu analýzy komunální politiky v ČR jsou především
Stanislav Balík, Pavel Šaradín či Jan Outlý. Naopak druhý způsob analýzy používají především Petr Jüptner, Jaroslav Čmejrek, Dan Ryšavý či sám Václav Bubeníček. [Bubeníček 2010a: 7] 5
Vybrána byla z toho důvodu, že: "v případové studii jde o detailní studium jednoho případu nebo
několika málo případů" [Hendl 2012: 102].
9 Tedy již z povahy kvalitativní metodologie, výsledky dotazování nenabyly číselných hodnot, nýbrž byly pouze rozlišeny kvalitativní stavy [Drulák 2008: 17]. Přednostmi kvalitativního výzkumu je: "zisk podrobného popisu a vhledu při výzkumu určitého fenoménu; výzkum fenoménu v přirozeném prostředí; umožňuje procesy studovat; umožňuje na základě případů navrhovat teorie; kvalitativní výzkum dobře reaguje na místní podmínky a situace; záměrem výzkumu je mimo jiné hledat lokální příčinné souvislosti; a také pomáhá při počáteční exploraci fenoménu"6 [Hendl 2012: 50]. Jednotliví autoři nahlížejí na případové studie rozdílně [srov. Yin 1994; Stake 1995; Yin 2003]. Práce ale vychází z definice případové studie, tak jak ji koncipoval Yin: "a) využívá více zdrojů dat kvantitativního i kvalitativního charakteru; b) musí se vypořádat se situací, že je obvykle více proměnných než naměřených datových bodů, tedy realizací uvažovaných proměnných; snaží se využívat předchozí teoretická tvrzení, která usměrňují sběr dat a jejich analýzu" [Hendl 2012: 106]. Typickým rysem případové studie je, že shromažďuje velké množství dat zkoumaných případů. Tím zachycuje celkové složitosti případu, v rámci něhož mají být popsány vztahy v jeho celistvosti. [Hendl 2012: 102] Při zkoumání případu je zahrnuto co největší množství proměnných, především politologických, ale i jiných vzhledem k vybraným případům, jelikož jsou ovlivněny interdisciplinárním charakterem skutečností, což zohledňují politické, historické a sociální události a děje, které se zkoumaného fenoménu týkají [Kořan 2008: 33]. Zároveň Yin považuje případovou studii za nejvýhodnější strategii v případě, že autor chce odpovědět na otázky "jak" a "proč" a zároveň nemá možnost ovlivnit průběh událostí a zaměřuje se na přítomný jev v rámci jeho reálných kontextů [Hendl 2012: 107]. Hodnoty případových studií v sociálních vědách mohou být dvojí. Analýza případu může být nástrojem pro vytvoření teorie či má sama případová studie vědeckou hodnotu sama o sobě. [Kořan 2008: 29] Teoretická část práce byla zpracovaná na základě rozsáhlé obsahové analýzy heterogenních zdrojů - od odborné literatury vztahující se ke zkoumanému tématu přes analýzu relevantních legislativních dokumentů, odborné literatury až po analýzu sekundárních zdrojů vztahujících se k dané problematice. Obsahová analýza byla také
6
Možnými nevýhodami kvalitativního výzkumu mohou být: "Získaná znalost nemusí být zobecnitelná na
populaci a do jiného prostředí. Je těžké provádět kvantitativní predikce. Je obtížnější testovat hypotézy a teorie. Analýza dat i jejich sběr jsou často časově náročné etapy. Výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi" [Hendl 2012: 50].
10 využita v empirické části. Ta ale primárně vychází z vlastního šetření na základě scénáře polostrukturovaného rozhovoru s představiteli jednotlivých obcí. Ve studii konkrétních tří zadlužených obcí jsou municipality analyzovány na základě širokého spektra proměnných, jež nesou interdisciplinární charakter. Na zmíněné tři zadlužené obce je také aplikována Bubeníčkova typologie lokálních modelů demokracie malých obcí ČR [Bubeníček 2010a; Bubeníček 2010b]. K možnosti interpretace získaných výsledků zadlužených obcí byly zadlužené obce zasazeny do kontextu malých obcí, který vychází ze šetření7, které získalo vyjádření představitelů malých obcí na základě scénáře polostrukturovaného rozhovoru [srov. Hendl 1997]. Dne 14. 04. 2014 jsem absolvoval workshop na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Institutu politologických studií, kde jsem měl příležitost prezentovat dílčí závěry své diplomové práce odborníkům na komunální politiku v čele s profesorem Hellmutem Wollmannem, který působí na Institutu sociálních věd Humboldt Universität zu Berlin8. Po samotné prezentaci proběhla diskuze, jež byla vzhledem k účastníkům interdisciplinární. Diskuze mi napomohla k interpretaci závěrů práce a poskytla mi v diskutovaných tématech zpětnou vazbu. Speciálně mi především napomohla při interpretaci oblasti nedostatečné legislativy ČR v otázce kritického zadlužení municipalit a částečně v interpretaci politických dopadů zadlužení na malé obce v ČR9.
1.3.1 Kritérium výběru obcí
Při výzkumech v nehomogenním prostředí české komunální politiky se zákonitě musí výzkumníci střetávat s kvalitativními rozdíly mezi politickými systémy v rámci českého komunálního prostředí [Bubeníček 2007: 827]. Pro řešitele je jedním z prvních
7
Malé obce byly analyzovány z co možná nejvíce stejných pozic, jako v případě zadlužených obcí.
8
Workshopu se dále účastnili přední čeští vědci zkoumající komunální politiku, jako jsou JUDr. Michal
Illner (Sociologický ústav Akademie věd ČR), PhDr. Petr Jüptner, Ph.D. (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy), Ing. Václav Bubeníček, Ph.D. (Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity), Ing. Jan Čopík, Ph.D. (Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity) či RNDr. Roman Matoušek, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy). 9
Především na příkladu obce Prameny.
11 kroků vymezení skupin obcí podle určitých kritérií, pokud se rozhodne analyzovat komunální politické prostředí v určitém komplexnějším ražení [Bubeníček 2007: 827]. Tento fakt se odvíjí již od počtu obcí, které se v současné době v České republice nachází. Z tohoto počtu 6253 obcí je na našem území 3239 obcí vykazujících dluh [Malý lexikon obcí 2013; MF ČR 2014]. Z toho důvodu byla vybrána tři základní kritéria, jež ovlivnila výběr vzorku.
Tabulka č.1: Kritéria výběru obcí Kritéria výběru obcí - kriticky zadlužené malé obce (obce, které dlouhodobě hospodaří s vyšší mírou rizika, dle dat MF ČR) - mediální pokrytí obcí - dostupnost obcí (Karlovarský kraj)
Záměrem diplomové práce bylo představit a analyzovat nejvíce zadlužené (kriticky zadlužené) obce v České republice. Ty bývají určovány a jmenovitě představovány Ministerstvem financí České republiky, které v posledních letech monitoruje tuzemské municipality. Záměrem autora bylo vybrat ty obce, jež se dlouhodobě ocitaly - ocitají mezi obcemi s vyšší mírou rizika hospodaření tak, aby nebyly analyzovány obce, jež se do povědomí Ministerstva financí dostaly například pouze v jednom kalendářním roce na základě předfinancování dotačního titulu. Jejich situace tedy není kritická, ale pouze dočasně vykazují obecní zadlužení bez negativního vlivu na každodenní chod obce10. Vybrány tedy byly obce, které jmenovitě a opakovaně uvádělo Ministerstvo financí jako špatný příklad hospodaření11. Zkoumané obce se v
10
Naopak je to příklad malých obcí, které si jsou schopny zajistit finance, a tudíž jsou schopny rozvíjet
své obce. 11
V těchto zprávách Ministerstvo financí nezveřejňuje celkový seznam obcí s vyšší mírou rizika, ale
pouze několik málo obcí vyzdvihne. Osoba, jež by chtěla získat celkový přehled takto postižených obcí, je nucena sama provést analýzu každé obce v České republice na základě dat databáze ÚFIS, již spravuje
12 posledních letech nacházely na seznamu Ministerstva financí mezi obcemi s vyšší mírou rizika. Dokonce na základě monitoringu hospodaření obcí byly obce vyzdviženy jako obce s největším rizikem platební neschopnosti. Zvolené obce se staly středem zájmu velkého množství sdělovacích prostředků, což umožnilo pracovat s dostatkem informací. Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím výběr obcí je ten, že autor práce pochází a žije v Karlovarském kraji. Tedy dostupnost obcí a znalost místních poměrů hrála při výběru také roli. Karlovarský kraj je z pohledu zadluženosti obcí na základě poměru počtu rizikových obcí k celkovému počtu obcí v kraji na nejhorším místě v zemi [Ipoint.cz 2013]. Na základě těchto kritérií a vzhledem k náročnosti šetření byly vybrány k analýze tři obce, a to obec Bublava, obec Nebanice a obec Prameny. Počet analyzovaných obcí představuje adekvátní počet zkoumaných obcí jak vzhledem k obsahové náročnosti analýzy, tak vzhledem k proporcím diplomové práce. "Podle Witzela zaměření na menší zkoumaný vzorek umožňuje intenzivnější studium a zisk komplexnějších výsledků" [Steiner 2002: 363 cit. dle Jüptner, Kruntorádová 2012a: 343]. Vzhledem k počtu zkoumaných zadlužených obcí bylo samotné šetření provedeno nikoliv za účelem vytvoření komplexního vzorku zadlužených obcí v České republice, ale pro analýzu politických dopadů na konkrétních zadlužených malých obcích v ČR, což dokládá i výběr zvoleného přístupu. Obec Nebanice byla mezi obcemi s největším rizikem platební neschopnosti do roku 2010, poté se podařilo obci postupně snižovat obecní dluh, a dokonce se v době psaní diplomové práce obec zbavila svých dluhů úplně, a to v říjnu 2013. Dvě zbylé obce Bublava a Prameny jsou doposud každoročně Ministerstvem financí jmenovány v monitorinzích hospodaření jako nejrizikovější obce v České republice - ve vztahu k platební neschopnosti. Obec Prameny je k tomuto faktu ještě specifická, měla v rámci ČR v roce 2012 v porovnání dlužné částky k celkovému majetku obce největší podíl (s velkou převahou)12 595% [Břešťan 2012]. Všechny tři obce se také pro své zadlužení mediálně proslavily, nejvíce pak obec Prameny a obec Bublava. Zadlužení těchto obcí trvá více než deset let, a tudíž vliv na chod obce je zřejmý. Všechny tři zkoumané obce
Ministerstvo financí. Další variantou je spoléhat se na šetření soukromých subjektů, které dané databáze analyzují a čas od času prezentují ve sdělovacích prostředcích stav českých municipalit. 12
Na pomyslném druhé místě je obec Turovice s hodnotou 144 % [Břešťan 2012].
13 se nacházejí v nejzápadnějším kraji České republiky, v kraji Karlovarském, před válkou - v oblasti tzv. Sudet. Výběr pro zasazení do kontextu malých obcí probíhal na základě skutečnosti, že tři zadlužené zkoumané obce mají méně než 500 obyvatel, tedy bylo záměrem oslovit všechny obce v Karlovarském kraji, jež splňují tuto podmínku. Toto mechanické kritérium - počet obyvatel v obci, resp. kategorie obcí do 500 obyvatel,13 byly vybrány čistě arbitrárně. Stejně například jako předkládaná práce nahlíží na malé obce práce Maříkové [2004].
1.3.2 Parametry šetření a harmonogram
Data byla získána na základě expertních dotazování starostek a starostů malých obcí. "Z titulu jejich funkce jsou starostové považováni za experty" [Steiner 2002: 364 cit. dle Kruntorádová 2012a:11], "jakožto nejvyšší představitelé exekutivy, kteří jsou seznámeni s interním chodem úřadu, s procesem politického rozhodování a s výkonem a reálným dopadem politiky obce" [Kruntorádová 2012a: 11]. K šetření tří zadlužených obcí do 500 obyvatel byl vypracován scénář polostrukturovaného rozhovoru14 jako orientačního rámce při samotném dotazování. Byl předložen starostkám a starostovi15 zkoumaných zadlužených obcí. Scénář byl konzultován s PhDr. Ing. Petrem Soukupem, sociologem působícím na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a byl tvořen na základě analýzy možných dopadů zadlužování. V úvodu scénáře je uvedeno, k jakému šetření je vytvořen, a zároveň je zde představen samotný charakter scénáře polostrukturovaného rozhovoru. Ten byl rozdělen do tří tematických bloků. Celkově obsahuje deset, resp. jedenáct otázek, jež měly charakter uzavřených i otevřených otázek. U každé z otázek se
13
Na základě počtu obyvatel k 01. 01. 2013 dle dat Českého statistického úřadu.
14
Podoba scénáře polostrukturovaného rozhovoru je představena v příloze č. 1.
15
Rozhovor se starostou obce Bublava Igorem Jirsíkem (bez politické příslušnosti) proběhl dne 20.
března 2014, se starostkou obce Nebanice Jitkou Vlkovou (bez politické příslušnosti) proběhl 20. května 2013, se starostkou obce Prameny Michalou Málkovou (bez politické příslušnosti) proběhl 13. listopadu 2013. Rozhovory probíhaly v různém časovém období, a to především proto, aby bylo možné zanalyzovat co možná nejaktuálnější situaci v obci. To platí především pro případ obce Bublava, kde již řadu let probíhá důležitý soud, jehož výsledek bude mít klíčovou roli pro budoucnost obce.
14 respondentovi nabízela možnost vlastního vyjádření k odpovědím. Zároveň představitel obce měl možnost u každé otázky vyjádřit osobní názor a uvést případné podrobnosti ke kladené otázce a odpovědi. Každou pokládanou otázku předchází krátký text, v němž měl respondentu vysvětlit pokládanou otázku; představit kontext kladené otázky a říci mu, jakým směrem je otázka směřována tak, aby respondent, co nejlépe porozuměl významu a cíli dotazování. První tematický blok se zabýval financemi obce a okolnostmi s tím spojenými. Byl složen z otázek číslo jedna až šest. Celkově byl první blok vytvořen tak, aby se podařilo získat důvěru a ochotu otevřeně odpovídat obcí na kladené otázky. Tomu odpovídala i jednoduchost zodpovídaných počátečních otázek, neboť měly vést k získání důvěry respondentů. [Disman 2000: 158] Druhý tematický blok se věnoval poskytování služeb obce a byl tvořen otázkami sedm, osm a devět. Poslední blok se zabýval kandidaturou v obci a tvořily ho otázky číslo deset a jedenáct. Na základě takto vytvořeného scénáře proběhly rozhovory se všemi třemi představiteli zadlužených obcí. Ty se uskutečnily vždy ve zmíněných obcích. Jak již bylo řečeno, v rámci práce byly obce zasazeny do kontextu malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. Data k tomuto šetření vznikla také na základě připraveného scénáře polostrukturovaného rozhovoru16, který byl určen starostkám a starostům zmíněných malých obcí. Byl rozdělen do tří tematických bloků, kde představitelé obcí odpovídali na šest, resp. sedm otázek. Každý respondent měl možnost odpovědět na předkládané odpovědi na základě svého vyjádření, případně doplnit vybranou odpověď vlastním komentářem, což bylo vřele vítáno. Všechny kladené otázky malým obcím do 500 obyvatel vycházejí z prvotního šetření a byly také kladeny třem zadluženým obcím. Tedy i v tomto šetření je uváděl krátkým text, jenž je představoval. Dotazování obcí mělo primárně proběhnout na základě zaslání připraveného polostrukturovaného rozhovoru prostřednictvím e-mailu, všem obcím do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. K tomu byla využita data Českého statistického úřadu, z nichž vyplynulo, že v Karlovarském kraji se nacházelo (rok 2013) 58 obcí do 500 obyvatel. Z tohoto počtu jsou zmíněné tři zadlužené obce, tedy předmět primárního zájmu diplomové práce. Ty byly z tohoto oslovení vyňaty. Pracováno bylo tedy s počtem 55 obcí. E-maily byly obcím rozeslány v rozmezí od 12. listopadu 2013 do 31. ledna 2014. E-maily byly starostkám a starostům zaslány i několikrát. Podrobně si lze udělat představu o oslovování obcí v tabulce č. 1. 16
Scénář polostrukutorovaného rozhovoru je součástí přílohy č. 2.
15
Tabulka č. 2. Údaje, kdy byly osloveny malé obce do 500 obyvatel Datum zaslání e-mailu
Oslovené obce
Odpověděly prostřednictvím e-mailu
12. listopadu 2013
Milhostov, Mnichov, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Podhradí, Poustka, Pomezí nad Ohří, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tuřany, Valy, Velký Luh, Vlkovice, Křižovatka, Vojtanov, Zádub-Závišín
Poustka, Tuřany, Podhradí, Zádub-Závišín, Mnichov, Třebeň, Valy
14. listopadu 2013
Mírová, Nové Hamry, Děpoltovice, Čichalov, Boží Dar, Otročín, Pila, Chodov, Horní Blatná, Krásné Údolí, Černava, Hory, Potůčky, Smolné Pece, Teplička, Verušičky, Vysoká Pec, Valeč, Vrbice, Krásný Les, Černava, Andělská Hora
Otročín, Mírová, Krásné Údolí, Andělská Hora, Nové Hamry, Valeč, Verušičky, Vrbice, Horní Blatná, Teplička, Děpoltovice
1. prosince 2013
6. ledna 2013
Šindelová, Šabina, Stříbrná, Rovná, Přebuz, Nová Ves, Kaceřov, Stříbrná, Dasnice, Přebuz, Josefov, Jindřichovice, Chlum Sv. Vřesová, Těšovice Máří, Dolní Nivy, Dasnice, Tatrovice, Těšovice, Vřesová
Jindřichovice, Dolní Nivy, Dasnice, Vysoká Pec, Chlum Sv. Máří, Josefov, Kacerov, Přebuz, Nová Ves, Pila, Tatrovice, Chodov, Děpoltovice, Hory, Teplička, Smolné Pece,
Nová Ves, Jindřichovice
16
31. ledna 2014
Milíkov, Tatrovice, Chlum Sv. Máří, Dolní Nivy, Nová Ves, Smolné Pece, Chodov, Ovesné Kladruby
Milíkov
V průběhu oslovování obcí přes oficiální e-mail obce bylo zřejmé, že návratnost scénářů polostrukuturovaných dotazníků nebude příliš vysoká,pro možnost vytvoření dostatečného kontextu malých obcí v Karlovarském kraji. Z toho důvodu byly oslovovány obce, které na e-mailovou korespondenci nereagovaly, prostřednictvím telefonických rozhovorů, k čemuž bylo využito veřejně dostupných kontaktů, jež mají jednotlivé obce na svých internetových stránkách17. Přes telefonní rozhovor byla dosažena 100% úspěšnost, pokud se podařilo s představiteli obcí spojit, ale zároveň rozhovor proběhl ne vždy při prvním rozhovoru Ten často sloužil jako domluva pro samotný rozhovor. Při samotném dotazovaní jsem nejprve seznámil starostku/starostu obce se scénářem polostrukturovaného rozhovoru a jeho účelem, přečetl jsem otázky a zaznamenal odpovědi představitelů obcí. Rozhovory probíhaly v průběhu měsíců prosince, ledna a začátku února. Oslovováni byli starostové a starostky především v čase úředních hodin na základě kontaktů uveřejněných na internetových stránkách obcí. Bez oslovení prostřednictvím telefonických rozhovorů by se nepodařilo získat dostatečný počet vyjádřených obcí. Z celkových 55 oslovených se podařilo pro účely diplomové práce získat odpovědi od 50 představitelů malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. Konkrétně nejsou data od následujících obcí: obec Chodov, Vysoká Pec, Chlum Svaté Máří, Kaceřov, obec Rovná18. Prostřednictvím e-mailové korespondence bylo získáno 26 odpovědí a 24 odpovědí bylo zodpovězeno na základě telefonického rozhovoru. Tedy odpovědi byly v konečném důsledku rozloženy mezi dvě metody zisku dat skoro totožně19. 17
Obce, které zodpověděly scénář telefonicky, jsou obce: Křižovatka, Milhostov, Odrava, Okrouhlá,
Ovesné Kladruby, Pomezí nad Ohří, Stará Voda, Trstěnice, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Boží Dar, Černava, Čichalov, Hory, Krásný Les, Pila, Potůčky, Smolné Pece, Dolní Nivy, Josefov, Šabina, Šindelová a Tatrovice. 18
V příloze č. 3 je k dispozici tabulka všech oslovených obcí spolu s údaji o představiteli obce, kontakt na
obec, zda se účastnili analýzy či případně jakým způsobem dotazování proběhlo (prostřednictvím emailové komunikace či telefonní rozhovor). 19
Autor práce si je vědom dvou rozdílných metod sběru dat, které snižují relevanci získaných informací.
17
1.4 Rozsah a struktura práce Na základě několika důvodů je rozsah diplomové práce obsáhlý. Politické dopady zadlužování malých obcí v oboru politologie dosud nebyly zkoumány. Bylo zapotřebí se vyrovnat se zdroji z oblasti ekonomie, práva či veřejné zprávy. Téma vychází z financování obcí, jež nemohlo být v práci opomenuto, stejně tak jako samotná otázka měření zadluženosti obcí. Práce měla stanoveny ambiciózní výzkumné otázky, ale ty by nebylo možné dostatečně zodpovědět bez možnosti interpretovat získaná data tří zadlužených obcí v porovnání nezadlužených či nekriticky zadlužených malých obcích. Tedy pro možnost lépe formulovat odpovědi na výzkumné otázky, byly navíc podrobeny analýze malé obce do 500 obyvatel Karlovarského kraje, které tvoří tak potřebný kontext. Výše zmíněné také umožnilo, aby práce lépe formulovala předpoklady, jež mohou přimět municipality v České republice k naprostému zhroucení. Při zpracovávání práce, kdy začalo být zřejmé, jak obsáhlý rozměr práce bude mít, jsem zjišťoval jak na Institutu politologických studií, tak na Katedře politologie, zda případný větší rozsah diplomové práce není v rozporu s pravidly a požadavky na diplomové práce na Fakultě sociálních věd. V případě omezujícího nařízení v otázce rozsahu diplomových prací bych si nedovolil vytvořit zmíněný kontext a držel bych se striktně daných pravidel. Bylo ale zjištěno, že nejsou stanoveny parametry na maximální rozsah diplomové práce. To koresponduje s Pravidly pro organizaci studia na FSV UK, která byla schválena akademickým senátem fakulty dne 08. 02. 2011, v nichž je stanoven pouze minimální rozsah diplomové práce. Předkládaná diplomová práce je členěna do šesti částí spolu s úvodem a závěrem. První části práce Teoretická východiska představují teorii; ta uvádí zkoumanou problematiku. Je tvořena dvěma hlavními podkapitolami Fragmentace či konsolidace municipální struktury? a České obce v problému fragmentace. První podkapitola přináší možný náhled na ideální velikost obce; představeny jsou velikosti místních samospráv v Evropě či skutečnosti pro a proti konsolidaci municipální struktury. Druhá podkapitola zařazuje komunální systém České republiky; je zde vymezen pojem obec; představeny jsou funkce obcí v ČR, municipální struktura, malé obce a jejich charakteristika. Poslední částí je představena meziobecní spolupráce v ČR.
18 Část práce, nazývající se Politické aspekty zadluženosti obcí v ČR, představuje jedenáct podkapitol. Některé z nich se ještě následně dělí. První podkapitola řeší financování municipalit ČR a jsou v ní představeny rozpočty obcí, pozice rozpočtů obcí v rámci struktury veřejných rozpočtů, samotné principy hospodaření obce, příjmy a výdaje municipalit. Druhá podkapitola předkládá údaje o zadluženosti municipalit v České republice. Třetí se následně zabývá systémem monitoringu hospodaření obcí, který provádí Ministerstvo financí České republiky a představuje samotné výsledky monitoringu. Následující podkapitoly představují: možné důvody zadluženosti malých obcí; jaké dopady má zadluženost na malé obce; otázku, zda je správce obce řešením zadluženosti obcí; či rozebírají otázky tzv. bankrotu obcí a nedostatečné legislativy v oblasti zadlužování obcí. S tím souvisí i následující podkapitoly, jež přinášejí možné legislativní řešení v otázce zadluženosti obcí a další možná opatření. Poslední podkapitolou v této části práce je představeno více než deset dalších případů malých zadlužených obcí České republiky do tisíce obyvatel, které představují možné případy zadlužených obcí v České republice. Následující část práce Kontext Karlovarského kraje z pohledu malých obcí představuje, jak název napovídá, situace v malých obcích nejzápadnějšího kraje ČR. Práce nejdříve základně představuje administrativní členění kraje, poté představuje meziobecní spolupráci v Karlovarském kraji s ohledem na malé obce do 500 obyvatel. Samotné malé obce jsou nejprve charakterizovány na základě následujících informací za prvé jejich členstvím v zájmových sdruženích SMS ČR a SMO ČR a za druhé jejich členstvím v mikroregionech Karlovarského kraje. Dále je představena finanční situace malých obcí na základě vybraných ukazatelů monitoringů hospodaření obcí. Konkrétně jsou představeny příjmy obcí, celková hodnota zadlužení, cizí zdroje malých obcí, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, celková likvidita a výdaje malých obcí. Následně byly analyzovány poskytované služby malými obcemi, a to jaké služby poskytují a zda byly obce nuceny omezit své služby vzhledem ke své finanční situaci. Dalším zkoumaným aspektem v malých obcích Karlovarského kraje byly všechny řádné komunální volby od samostatnosti České republiky. Představeny jsou ukazatele, jako volební účast, počty volených zastupitelů, počty kandidátů ve volbách (na základě toho je představen i celkový index plurality (kandidáti/zastupitelé), počty kandidátních listin ve volbách a poslední zkoumanou proměnnou v této kapitole je, zda v malých obcích dochází ke koordinaci při sestavování kandidátních listin.
19 Další kapitola práce představuje Tři malé zadlužené obce v Karlovarském kraji. Kapitola je členěna na tři základní podkapitoly, z nichž se každá věnuje jedné konkrétní obci. Všechny tři obce byly zkoumány dle stejných postupů a i samotné členění podkapitol je shodné. Jedná se o pětičlenné následující dělení: a) Charakteristika obce; b) Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele; c) Dopady na chod obce a její politický systém; d) Komunikace státních institucí v oblasti samostatné působnosti s obcí v otázce zadluženosti; a za e) Postoj starosty k otázce předcházení kritické zadluženosti malých obcí v ČR. Podkapitoly a), b) a c) jsou ještě dále členěny. V Charakteristice obce se nacházejí obecné informace o obci, historie obce, vztah obce k zájmovým sdružením obcí a postoj představitele obce k meziobecní spolupráci a slučování obcí. Podkapitola Vývoje zadlužení a objektivní ukazatele stavu je tvořena podrobným představením samotného zadlužení obce, zhodnocením důvodu zadlužení představitele obce, hodnocením představitele obce, jaký vliv mělo zadlužení na reakci obyvatel v obci, a dále jsou zde představeny rozpočty obce a výsledky monitoringu hospodaření obce. V dopadech na chod obce a její politický systém se lze dozvědět, jaké služby obce poskytují; zda ovlivnilo zadlužení poskytování služeb obcí; zda v obci poskytují služby soukromé subjekty; zda je přes zadlužení možný rozvoj obce; a především zde jsou podrobně popsány všechny komunální volby od roku 1994 v obci. Analyzovány jsou z pohledů: oprávněných voličů, volební účasti, počtu kandidátních listin, počtu samotných kandidátů, velikosti obecního zastupitelstva, indexu plurality či případné koordinace při sestavování kandidátních listin. V závěru diplomové práce jsou zodpovězeny výzkumné otázky z cíle práce, dále je zde aplikována Bubeníčkova typologie lokálních modelů demokracie na zadlužené obce a jsou představeny jednotlivé údaje zkoumaných tří obcí spolu s údaji z malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje. Závěr práce také představuje možné příčiny a předpoklady, které mohou vést k naprostému zhroucení malých obcí v ČR.
1.5 Zdroje Diplomová práce byla zpracována na základě řady různorodých zdrojů z oborů politologie, ekonomie, práva, veřejné správy či sociologie. Práce pracovala s primárními prameny, které vznikly na různých ministerstvech České republiky; s databázemi Ministerstva financí ČR, s daty Českého statistického úřadu i údaji jiných organizací; se
20 zákony České republiky či například s programovým prohlášením vlády. Dále při psaní byly využity cizojazyčné i české monografie, studie, periodika či sdělovací prostředky. Vzhledem k povaze práce byly hojně využívány nejrůznější internetové stránky, především jednotlivých obcí, institucí a sdělovacích prostředků. První kapitola Teoretická východiska vychází z teoretických odborných prací a údajů, které dokládají konkrétní příklady. Kapitola Politické aspekty zadluženosti obcí v ČR vychází především z primárních dokumentů Ministerstva financí ČR či z informací ministerstva k problematice zadlužování municipalit. Zároveň kapitola čerpá ze zákonů České republiky vztahujících se problematice. To vše je doplněno především ekonomickou a veřejno-správní odbornou literaturou vztahující se určitým způsobem k analyzované problematice. V případě sepsání kapitoly Kontext Karlovarského kraje z pohledu malých obcí bylo především čerpáno z dat vlastního dotazování starostek a starostů malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. To bylo doplněno o údaje Českého statistického úřadu, především volebních dat. Zároveň byly použity informace z monitoringu hospodaření Ministerstva financí ČR jednotlivých malých obcí či byly zpracovány údaje z Karlovarského krajského úřadu, který eviduje mikroregiony v Karlovarském kraji. Kapitola, zabývající se třemi zadluženými obcemi, vychází především ze samotných rozhovorů se starostkami a starostou obcí, které tvořily základ analýzy obcí. Dalšími zdroji dat byly jako v předchozí kapitole údaje z Českého statistického úřadu či z Ministerstva financí. To vše bylo v neposlední řadě doplněno velkým množstvím zdrojů ze sdělovacích prostředků, jež informovaly o celkovém vývoji obecních problémů a zadluženosti.
1 Teoretická východiska 1.1 Fragmentace či konsolidace municipální struktury? Slovo fragmentace pochází z latinského fragmentum, v českém jazyce tento pojem znamená zlomek. Samotné slovo fragmentace označuje dělení (na kusy), tříštění (celku), drobení či kouskování [Abz slovník cizích slov 2014]. Opakem slova fragmentace může být konsolidace, chceme-li amalganizace. Pod pojmem konsolidace ve slovníku cizích slov najdeme, že tento pojem značí ustálení, upevnění či sjednocení více celků v jeden. [Klimeš 1995: 388] V kontextu municipální struktury značí tyto
21 výrazy rozdrobenou strukturu na mnoho celků - samosprávných jednotek20 či naopak sjednocenou strukturu na poměrně relativně malý počet obecních samosprávných jednotek.
1.1.1 Hledání ideální velikosti obce? Počátky hledání ideální velikosti obce či jaká by měla být minimální či maximální velikost obcí najdeme již v antice. O nastíněném tématu diskutovali již antičtí filosofové, kteří žili v pátém a čtvrtém století před naším letopočtem. Těmi neznámějšími je Platón21 a jeho žák Aristoteles22. Platón ve svých textech nahlížel na ideální uspořádání obce jako na nástroj, který má vést k projekci jeho filosofického pohledu na svět. Obec měla být spravedlivou. Samu spravedlivost považoval za nejvyšší ctnost člověka. [Valeš 2007: 59]. Ideální počet obyvatel je přibližně mezi 25 až 30 tisíci obyvateli, tedy dle Platóna 5000 rodin. Tolik obyvatel měl mít dle Platóna i bájný ostrov Atlantida [Swianiewicz 2003d; Valeš 2007: 59-63]. Platónův žák Aristoteles například přišel s tezí, že není možné, aby příliš lidnatá obec byla dobře spravována [Aristoteles 1998: 257-258 srov. Čmejrek 2005]. "Nejlepším vymezením obce jest nejvyšší míra obyvatelstva, která zaručuje soběstačný život, ale jest přehledná" [Aristoteles 1998: 258]23. I v následujících stoletích se otázkami sídelní struktury zabývala celá řada filosofů a myslitelů, zmiňme například Thomase Mora24 (1478-1535), Tommase
20
Diplomová práce nahlíží na pojem samosprávná jednotka především ve smyslu obce - municipality,
jakožto samosprávné jednotky na území státu. 21
Platón žil v letech 428 nebo 427 př. n. l až 347 př. n. l.
22
Aristoteles se narodil 384 př. n. l. a zemřel 322 př. n. l. Více o Aristotelově politické sociologii a
moderní reprezentativní demokracii viz [Novák 2001]. 23
Hlavní úskalí komunální politiky malých obcí dle Čmejrka spočívá právě v kritériu soběstačnosti a ve
schopnosti zajistit plnohodnotné fungovaní veřejných služeb i celkového fungovaní veřejné správy [Čmejrek 2005: 83]. 24
Ve své knize Utopie je podobně jako Platónův ideální stát racionálním modelem, jenž má zajistit
myšlenkovou a náboženskou svobodu, štěstí ve státě a rovnost mezi lidmi [Valeš 2007: 139; Syllaba 2005]. More v Utopii vše rozčlenil do 54 měst [More 1978]. Zde je možné vidět analogii s tehdejšími 54 hrabstvími v Anglii [Valeš 2007: 139; srov. Syllaba 2005]. Na ostrově Utopia mělo žít 6000 rodin [Illner 2006b: 18].
22 Campanellu25 (1568-1639), Roberta Owena26 (1771-1858), Françoise Fouriera27 (1772 1837). Na rozmezí 19. a 20. století se objevily například koncepce, jež se zaměřovaly při stavbě sídel na kritiku industriálních měst. Koncepce Ebenezera Howarda (18501928), který pracoval s tzv. zahradními městy, počítá s tím, že budou určena přibližně pro 32 tisíc obyvatel a budou mít rozlohu 2 400 ha. Z této plochy mělo být zastavěno 400 ha pěti tisíci rodinnými domky a infrastrukturou. [Nový 1978: 311-313; Illner 2006b: 18]28 Na Howardovu koncepci navázal C. Perry. Pracoval s tzv. obytnými okrsky. Princip spočíval v tom, že by se vnitroměstské obytné prostory fyzicky uzavřely a postavily tak, aby se vytvářely komunitní vztahy mezi obyvateli a vznikaly „vesnice uvnitř města“. Autor doporučoval velikost těchto okrsků přibližně do1500 osob. Počet obyvatel se však vyvíjel, až dosáhl k 10 tisícům29. [Musil 1967: 286-291; Illner 2006b: 18] Ve své podstatě lze hovořit o moderním pokusu o utopický konstrukt obecní územní struktury. I v případě socialistického Československa můžeme nalézt podobnou snahu na přelomu 60. a 70. let, ale ta se postupem času ukázala jako nefunkční. Byla navržena koncepce, tzv. středisková soustava, jež byla i přijata ve vládním usnesení č. 283 z roku 1971. Československá federace měla vycházet se soustavy tzv. střediskových sídel30. [Illner 2006b: 19] V současnosti o vývoji a směřování lidských sídel probíhá neutišující diskuze, což dokládají například tři uskutečněné workshopy v roce 2010 na téma města budoucnosti. Na setkáních participovalo přes 40 odborníků z různých pracovišť napříč
25
Italský filozof ve svém Slunečním státě (Civitas Solis), ve kterém předkládá ideální společnost, popsal i
tvar státu. Jeho stát má kruhový půdorys o průměru kolem 3000 m [Illner 2006b: 18]. 26
Utopičtí socialisté, k nimž patřili například právě zmíněný Owen či Claud e Henry Saint-Simon (1760-
1825) a François Marie Charles Fourier navazovali na Mora či Campanellu a taktéž se snažili navrhnout ideální uspořádání společenských poměrů, kde by byly v souznění zájmy všech společenských tříd, především dělníků, s výhodami průmyslové revoluce. Podle Owena obce měly zahrnovat 500 až 2000 obyvatel. [Valeš 2007: 236; Illner 2006b: 18; Syllaba 2005] 27
Francouz si představoval pro obce počet obyvatel v rozmezí 1600 až 1800 [Nový 1978: 292].
28
Více k problematice plánování měst například [Hall 1996].
29
Více k tématu [Musil 1967: 286-291] a [Musil 1982: 88-95].
30
Více k této otázce viz [Musil 2002: 266-269; Illner 2006b: 19].
23 Evropskou unií a výsledkem byl vznik publikace Cities of tomorrow. Challenges, visions, ways forward31. Několik těchto uvedených příkladů z různých časových období jsou odrazem toho, že se lidé tematikou velikosti obcí zabývají od pradávna a souvisí to s organizací společnosti. Často byly návrhy
předkládány v utopických projektech. Současná
politologická diskuze, jejíž počátek najdeme na začátku 50. let minulého století, v době kdy se mnoho evropských zemí zabývalo vztahem mezi velikostí municipalit, efektivitou poskytování veřejných služeb a občanskou participací v lokálním prostředí, pokračuje v podobných intencích [Council of Europe 1995: 5]. Příkladem mohou být následující odborné monografie a vědecké práce: [Dahl, Tufte 1973], [Nielsen 1981], [King 1984], [Mouritzen 1989], [Newton 1992], [Bours 1993], [Keating 1995], [Sharpe 1995], [Coe 1998], [Denters 2002], [Swianiewicz 2002a], [Rose 2002], [Illner 2006a], [Illner 2006b], [Klimovský 2009], [Baldersheim, Rose 2010], [Klimovský 2010a], [Klimovský 2010b], [Swianiewicz 2010] [Vaňous 2010], [Wollmann 2010], [Kjaer; Hjelmar; Olsen 2010], [Hlepas; Getimis 2011] či [Peuter; Pattyn; Wayenberg 2011]. Často tato témata najdeme i v periodikách Local Government Studies či Scandinavian Political Studies.
1.1.2 Velikosti místních samospráv v Evropě Na evropském kontinentě se vyskytuje celá řada odlišných příkladů v přístupu k samosprávným jednotkám. Tyto rozdíly mezi státy jsou především zapříčiněny historickým vývojem jednotlivých zemí. Rozdíly mezi zeměmi nalezneme i v přístupu přetvářet svou municipální strukturu. S tím jsou spjaty i rozdílné role a funkce municipalit. Typologie komunálních systémů se snaží na základě různých kritérií vytvářet skupiny zemí, které jsou si na základě určených kritérií podobná. Takto například vytvořili v roce 1987 Page a Goldsmith své skupiny zemí32, a to na základě vztahu centrum - lokalita [srov. Page, Goldsmith 1987]. Naopak kupříkladu Bennett v 31
Práce
Cities
of
tomorrow.
Challenges,
visions,
ways
forward.
Dostupné
z
WWW:
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/citiesoftomorrow/citiesoftomorrow_final .pdf, [14. 10. 2013]. 32
Vytvořili severoevropskou a jihoevropskou skupinu. V první skupině jsou státy Švédsko, Norsko,
Dánsko a Velká Británie. Naopak v druhé skupině Španělsko, Itálie a Francie [Ringlerová 2009:43].
24 roce 1993 vytvořil tři skupiny33 evropských komunálních systémů na základě historických kritérií [Heinelt, Hlepas 2006: 21-22; Ringlerová 2009: 39]34. Baldersheim a Rose ve své publikaci [2010] představili charakteristiku místních samospráv v Evropě na základě počtu municipalit, průměrného počtu obyvatel na municipalitu či procentuální hodnotu municipalit s méně než 5000 obyvateli. Státy byly seřazeny pro větší přehlednost od nejvyššího počtu municipalit po nejmenší a také dle nejvyššího výskytu obcí pod 5000 obyvatel po nejmenší výskyt v dané zemi. Nejvíce municipalit z předkládaných zemí má Francie 36 683, druhé pořadí je Německo s 12 312 municipalitami a na třetím místě Španělsko s 8 111 municipalitami. Česká republika obsadila páté místo, ale ostatní země nad ČR mají mnohem větší rozlohu. Naopak nejméně municipalit má na svém území Litva (60 municipalit), Dánsko (98 municipalit) či Irsko (114 municipalit). [Swianiewicz 2003d: 6; Dexia credit local 2012: 11; Ryšavý, Bernard 2011: 22; Baldersheim, Rose 2010: 3; srov. Illner 1997, Swianiewicz 2003c]. Tabulka č. 3: Charakteristika municipální struktury evropských zemí č. 1
Země
Francie Německo
Procentuální podíl Počet Průměrný municipalit municipalit počet menších než (r. 2007) obyvatel 5000 obyvatel 95 36 683 1 720 77 12 312 6 690
Španělsko
8 111
5 430
85
Itálie Česká republika
8 101
7 270
71
6249
1640
Maďarsko
3 175
3 170
91
Rumunsko
3 173
6 800
35
Slovensko
2 891
1 870
95
Švýcarsko
2 758
2 700
89
33
96
První skupina tvoří systémy sloučené, kde jsou na lokální úrovni státní správy ovlivňovány centrální
vládou, ale i samosprávou. Například jako v Itálii, Nizozemí, Francii, Rakousku či Švýcarsku. Druhou skupinou jsou systémy s duální strukturou. Patří sem Irsko a Velká Británie. Zde se nachází vedle sebe místní centrální vláda a vláda komunální, jež mají odlišné pravomoci. Poslední skupinou jsou systémy smíšené. Představiteli jsou státy Švédsko a Dánsko. [Heinelt, Hlepas 2006: 21-22; Ringlerová 2009: 39] 34
Více k typologiím komunálních prostředí viz podkapitola Zařazení komunálního systému České
republiky.
25 Polsko
2 478
15 390
25
Rakousko
2 357
3 510
91
Řecko
1 034
10 750
53
Belgie
589
17 910
14
Lotyšsko
527
4 340
91
Nizozemí
443
36 890
2
Velká Británie
437
139 480
0
Norsko
431
11 010
55
Finsko
416
12 660
52
Portugalsko
308
34 380
20
Švédsko
290
31 310
4
Bulharsko
264
29 090
11
Estonsko
227
5 930
80
Slovinsko
210
9 560
48
Lucembursko
116
4 080
81
Irsko
114
37 310
37
Dánsko
98
55 480
3
Litva
60
56 570
2
Zdroj: [Baldersheim, Rose 2010: 3] Pokud se zaměříme na hledisko, který stát má na svém území municipality pod 5000 obyvatel, tak zde již je Česká republika na prvním místě, jelikož 96% ze všech municipalit má méně než 5000 obyvatel. Velmi podobného poměru dosahují státy Francie, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Lotyšsko či Švýcarsko. Naopak jediná země, jež nemá na svém území jedinou municipalitu do 5000 obyvatel, je Velká Británie. Velmi malý počet takto velkých municipalit mají v Litvě, Nizozemí, Dánsku či Švédsku. [Swianiewicz 2003d: 6; Dexia credit local 2012: 11; Ryšavý, Bernard 2011: 22; Baldersheim, Rose 2010: 3; Balík 2009: 19; srov. Illner 1997, Swianiewicz 2003c; [srov. Falťan 2011].
Tabulka č. 4: Charakteristika municipální struktury evropských zemí č. 2
Země
Česká republika Francie Slovensko Maďarsko Rakousko Lotyšsko
Procentuální podíl Počet Průměrný municipalit municipalit počet menších než (r. 2007) obyvatel 5000 obyvatel 6249 36 683 2 891 3 175 2 357 527
1640 1 720 1 870 3 170 3 510 4 340
96 95 95 91 91 91
26 Švýcarsko Španělsko Lucembursko Estonsko Německo Itálie Norsko Řecko Finsko Slovinsko Irsko Rumunsko Polsko Portugalsko Belgie Bulharsko Švédsko Dánsko Nizozemí Litva Velká Británie
2 758 8 111 116 227 12 312 8 101 431 1 034 416 210 114 3 173 2 478 308 589 264 290 98 443 60
2 700 5 430 4 080 5 930 6 690 7 270 11 010 10 750 12 660 9 560 37 310 6 800 15 390 34 380 17 910 29 090 31 310 55 480 36 890 56 570
437
139 480
89 85 81 80 77 71 55 53 52 48 37 35 25 20 14 11 4 3 2 2 0
Zdroj: [Baldersheim, Rose 2010: 3] Pokud bychom porovnávali státy z hlediska, kolik mají stupňů samosprávy na svém území, můžeme v rámci Evropské unie rozlišit až tři stupně samosprávy. Státy pouze s jedním stupněm samosprávy jsou: Bulharsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Slovinsko. Dva samosprávní stupně najdeme v České republice, Dánsku, Řecku, Maďarsku, Nizozemí, Rakousku, Rumunsku, Slovensku či Švédsku. Nejvíce (tři) samosprávná dělení jsou používány v: Belgii, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Španělsku a Velké Británii. Můžeme konstatovat, že relativně velké obce mají ve Velká Británii, Litvě, Dánsku, Švédsku či Nizozemí [Swianiewicz 2003d: 6; Dexia credit local 2012: 11; Baldersheim, Rose 2010: 3]. Naopak místní samosprávy s velkým množstvím malých obcí, které jsou rozdrobeny po celém území, můžeme vidět především v České republice, Francii, Maďarsku či Slovensku [Swianiewicz 2003d: 6; Dexia credit local 2012: 11; Ryšavý, Bernard 2011: 22; Baldersheim, Rose 2010: 3; srov. Illner 1997, Swianiewicz 2003c; Marková 2009; Jüptner, Ezechiášová 2009; Balík 2009]. Tabulka č. 5: Obyvatelstvo, rozloha a stupně samosprávy v zemích bývalé Evropské sedmadvacítky v roce 2011 Země
Obyvatelstv o (v tisících)
Rozloh a area (km2)
První stupeň
Druhý stupeň
Třetí stupeň
27 Země s jedním stupněm samosprávy 7534 111002 Bulharsko
264 municipalit
-
-
Kypr
804
5695
397 municipalit
-
-
Estonsko
1340
45227
226 municipalit
-
-
-
5363
338145
336 municipalit
2 regiony (pilotní regiony Kainuu a autonomní ostrov Aland)
Irsko
4476
69797
114 místních rad
-
-
Lotyšsko
2239
64589
119 municipalit
-
-
Litva
3287
65300
60 municipalit
-
-
Lucembursko
506
2586
106 municipalit
-
-
Malta
416
316
68 místních rad
-
10637
92152
308 municipalit
2049
20273
210 municipalit
2 autonomní regiony (Madiera and Azory) -
Finsko
Portugalsko Slovinsko
-
Země s dvěma stupni samosprávy 8388
83871
2357 municipalit
9 spolkových zemí
-
10517
78868
6249 municipalit
14 krajů
-
Dánsko
5546
43098
98 municipalit
5 regionů
-
Řecko
11305
131957
325 municipalit
13 regionů
-
Maďarsko
10000
93029
3177 municipalit
19 žup
-
Nizozemí
16612
41528
418 municipalit
12 provincií
-
Rumunsko
21431
238391
3181 municipalit
41 departmentů
-
Slovensko
5430
49034
2930 municipalit
-
9378
449964
290 municipalit
8 krajů 20 zemí z toho 4 regiony
10 provincií
6 komun a regionů
Rakousko Česká republika
Švédsko
-
Země s třemi stupni samosprávy Belgie Francie Německo
10883
30528
589 municipalit
64848
633210
81757
357210
36697 municipalit 101 departmentů 11553 municipalit 301 "okresů" a svobodných měst
60468
301336
8094 municipalit
110 provincií
38187
312685
2479 municipalit
379 okresů
Itálie Polsko
16 spolkových zemí 20 regionů z toho 5 se zvláštním statutem 16 vojvodství
46073
505997
8116 municipalit
52 provincií
17 autonomních společenství z toho 2 s formálním statutem
61990
243820
406 místních rad
28 "zemí"
3 *přenesené* (Skotsko, Wales, Severní Irsko
Španělsko
Velká Británie
27 regionů
28 Celkově EU (27)
501465
440942 3
1126 89149 municipalit regionálních či a místních rad zprostředkovan é orgány
105 regionů
Zdroj: [Dexia credit local 2012: 11] Francie představuje klasický případ státu s územní organizací obecních samospráv historicky zakořeněnou, kde by se samotná snaha o změnu například k větší konsolidaci obecních samospráv setkala s výrazným odporem35 [Swianiewicz 2003d: 6; srov. Kerrouche 2010; Novák 2007]. Podobně je to i v případě České republiky, ale zde je situace o to komplikovanější, že se v 70. letech násilně proti vůli obcí slučovaly municipality. Municipality se měly možnost po roce 1989 znovu osamostatnit, v důsledku toho se počet obcí v České republice v podstatě zdvojnásobil [srov. Illner 2006b :15-18; Swianiewicz 2003d; Illner 2010]. Ve Velké Británii, Dánsku či například Švédsku se rozhodli v posledních padesáti letech pro strukturální změny na svých územích a razantně snížili počty svých obcí. Z toho důvodu vypadají municipální struktury tak, jak byly popsány [srov. např. Mouritzen 2010; Lidström 2010; John 2010; Polinec 2009; Polinec 2007a; Polinec 2007b]. Na základě výše popsaného textu je zřejmé, že jsou pohledy a názory na municipální strukturu odlišné často stát od státu. Dokladem toho může být například skutečnost, co si obyvatelé představí pod pojmem malá obec. Za malé obce v Dánsku, Nizozemí, Švédsku, či Anglii a Walesu jsou považovány obce až s deseti tisíci obyvateli. Je to dáno průměrnou velikostí obcí a z toho vyplývajícího samotného počtu obcí ve zmíněných zemích. V Dánsku průměrná velikost dosahuje 18 tisíc obyvatel, v Nizozemí kolem 20 tisíc, ve Švédsku 29 tisíc a v Anglii a Walesu až 123 tisíc obyvatel. [Illner 2006b: 24; Swianiewicz 2002b: 7; Baldersheim, Rose 2010: 3; Konečný 2009: 226] Naopak v zemích, jako je Česká republika, Francie, Slovensko, nedosahuje průměrná velikost obcí ani 2000 obyvatel [Illner 2006b: 24; Swianiewicz 2002b: 7; Baldersheim, Rose 2010: 3; Konečný 2009: 226]. Jak poukázal profesor Franke, působící na univerzitě v Postupimi, při svých přednáškách v Institutu politologických studií FSV UK ve dnech 2. - 4. prosince 2013 v rámci kurzu hostujícího profesora, tak s tímto náhledem souvisí i samotné legislativní 35
I z toho důvodu je ve Francii mezi municipalitami populární meziobecní spolupráce viz [Kerrouche
2010; Novák 2007; Hulst, Van Montfort 2007; Velvyslanectví Francie v Praze 2013].
29 pravidlo pro vznik nových obcí. Rozdílnost demonstroval na příkladu Dánska, kde je zapotřebí minimálně 20 tisíc obyvatel pro vznik municipality, a příkladu Islandu, kde ke vzniku nové obce zapotřebí pouze 50 občanů36 [Franzke 2013].
1.1.3 Argumenty pro a proti slučování municipalit
Jak již bylo naznačeno, lze v Evropě
sledovat diskuze o konsolidačních
reformách municipálních struktur [Keating 1995: 118-119; srov. Council of Europe 1995]. Otázky: jak by měla municipální struktura v evropských státech vypadat nebo jaká je nejefektivnější velikost obcí, či chceme-li nejdemokratičtější velikost obcí; nevedou k jasným závěrům, které by měly obecnou platnost [Council of Europe 1995: 5; Illner 2006b: 20; srov. Swianiewicz 2002a; Swianiewicz 2003b]. Jak poukazuje Newton [1992] "hlavním problémem, který sužuje pokusy o reformu moderních vlád, jsou na jedné straně velké jednotky, které jsou nezbytné pro efektivní a účinné poskytování veřejných služeb, ale na straně druhé jsou malé jednotky příznivější pro zapuštění samotných kořenů demokracie, pocit sounáležitosti; vysokou míru individuální účast, úzký kontakt mezi politiky a občany" [Newton 1992: 190]. V diskuzi37 se můžeme setkat s různými argumenty, jež hovoří více či méně ve prospěch fragmentované, či naopak konsolidované municipální struktury. Ty jsou představeny v tabulce č. 7. V roce 1995 Keating [1995] stanovil čtyři základní hlediska, která jsou diskutována v otázce optimální velkosti místních samosprávných celků. S těmito čtyřmi hledisky pracuje řada prací, kupříkladu [Illner 2006b; Swianiewicz 2002b; Swianiewicz 2010a; Swianiewicz 2010b]. 36
Například pokud vzniká v nová obec v Bulharsku, musí být splněno několik podmínek: měla by mít
alespoň 6000 obyvatel, maximální vzdálenost mezi částmi obce by neměla překročit vzdálenost 40 km, měla by mít obec své centrum a finanční prostředky [Swianiewicz 2003: 61].
37
V České republice se diskuze o velikosti místních samospráv nejčastěji zjednodušuje na otázku
slučovat/neslučovat malé obce [Ryšavý 2006b: 519].
30
Tabulka č. 6: Čtyři základní hlediska (principy), které ovlivnily debaty o konsolidaci municipálních struktur Čtyři základní hlediska (principy), které ovlivnily debaty o konsolidaci municipálních struktur
1. Ekonomická efektivnost (economic efficiency) - jaká velikost místní samosprávy může poskytnout nejvíce služeb za co nejmenších nákladů. 2. Demokracie (democracy) - jaké struktury můžou nejlépe zabezpečit veřejnou kontrolu samosprávy a přiměřenou zodpovědnost. 3. Distribuce (distribution) - jaké struktury poskytují nejrovnoměrněji rozložení služeb a daňového zatížení. 4. Rozvoj (development) - jaké struktury mají nejlepší vybavení na podporu ekonomického růstu Zdroj: [Keating 1995: 117; srov. Swianiewicz 2002b: 8; Illner 2006b: 20]. (1.) Do první dimenze spadá podle Keitinga ekonomie rozměru38 (economy of scale). Dle Keatinga se jedná spíše o vyslovený předpoklad než o jasně daný fakt. Empiricky zatím nebyly tyto závěry prokázány. Je to spjato s metodologickými komplikacemi v případě měření výkonnosti místní vlády především v činnostech, které jde jen těžko kvantifikovat. Dalším protiargumentem je, že členitější struktura obcí vyzývá k větší soutěži o získání finančních zdrojů. [Keating 1995: 121; srov. Illner 2006b: 20] (2.) V druhé oblasti (demokracie) tvoří základní premisu v hledisku lokální demokracie to, v že malých obcí je politika více záležitostí osobních vztahů, z čehož může také vyplynout nekontrolované působení rodinných klanů, místních klik či dokonce autoritativních osobností [Illner 2006b: 21; srov. Keating 1995]. Naopak ve větších obcích najdeme větší diferenci názorů politických aktérů i vyšší počet samotných aktérů, kteří se více kontrolují [Illner 2006b: 21; srov. Keating 1995]. (3.) V případě distributivní spravedlnosti vyrovnávání místních rozdílů39 je lepší vyrovnávat tyto rozdíly v rámci jedné obce, než je řešit v rámci více obcí na meziobecní úrovni. Problém je spjat jako v prvním případě ekonomiky z rozsahu s hypotézou, kterou je nutno empiricky prokázat [Illner 2006: 22]. Analýza samosprávy v západoevropských zemích naznačila, že v obcích do 1000 obyvatel nemohou být poskytovány mnohé funkce, které poskytují obce větší. Samotné náklady na funkce obcí jsou významně
38
Jedná se o princip, kdy s velikostí obce klesají relativní náklady na výkon místní vlády a na
poskytování služby, tudíž jsou funkce obcí levnější [Illner 2006b: 20]. 39
Myšleny jsou rozdíly v poskytování, dostupnosti a rozsahu služeb či kvality a ceny za služby.
31 vyšší v obcích s počtem obyvatel pod 5 tisíc [Swianiewicz 2003: 62; srov. Council of Europe 1995]. Swianiewicz k této skutečnosti hovoří o tom, že je pouze iluzorní očekávat, že malé obce mají schopnost poskytovat podobný počet funkcí jako obce větší40 [Swianiewicz 2003: 64]. (4.) Hledisko rozvoje z pohledu malých obcí je dáno kvalifikovaností pracovníků a jejich samotným nedostatečným počtem. To naopak větší municipality mohou tvořit komplexní koncepce a přípravy pro možný rozvoj. [Illner 2006b: 22] Ale sama veřejnost věnuje koncepcím rozvoje větší pozornost v menších obcích než ve velkých městech. Pro malé obce by odstěhování velkého počtu obyvatel mohlo být fatální, což v případě nárazové změny počtu obyvatel větší obce lépe zvládnou. [Illner 2006b: 22] Pavel Swianiewicz ve své publikaci představil argumenty ve prospěch a v neprospěch existence malých obcí, ty prezentuje následující tabulka.
Tabulka č. 7: Argumenty Pawla Swianiewicze hovořící ve prospěch existence malých obcí, tak i v jejich neprospěch. Argumenty, které hovoří ve prospěch existence malých obcí 1. "Kontakty mezi zastupiteli a občany jsou více bližší a politici jsou víc zodpovědní vůči. svým místním komunitám v malých jednotkách" [Swianiewicz 2002b: 10].
Argumenty, které hovoří v neprospěch existence malých obcí 1. "V mnohých místních službách platí teorie ekonomiky z rozsahu. Marginální náklady poskytování služeb jsou nižší, jak je celkové množství poskytovaných služeb větší" [Swianiewicz 2002b: 8].
2. "V malých obcích je větší možnost ovlivnit 2. "Malé samosprávy produkují náklady týkající preferovanou výškou místních daní ve vztahu k se přebytků" [Swianiewicz 2002b: 8]. 41 poskytovaným veřejným službám" [Swianiewicz 2002b: 10]. 3. "Malé místní komunity jsou homogennější a je 3."Velké samosprávy mohou poskytovat více jednodušší implementovat politiky, které uspokojí funkci, což může vést k většímu zájmu veřejnosti a preference velkého počtu obyvatelstva" větší participaci v místní politice" 42 [Swianiewicz 2002b: 10].
40
Například obce mohou svěřit poskytování služeb soukromým společnostem. Můžeme najít i takové
příklady, kdy mnohé funkce malé obce přebírá okolní municipalita, která tak činí bez finanční kompenzace, případně bez formální dohody s danou malou obcí. [Swianiewicz 2003: 64]
41
"Například lidé žijící na předměstích velkých měst platí daně v těchto svých částech, ale jsou
zvýhodněni službami, poskytovaných centrem" [Swianiewicz 2002b: 8]. 42
"Vztah velikosti a rozsahu kompetencí je následující: čím více funkcí tím je větší zájem veřejnosti o
participaci v místní samosprávě" [Swianiewicz 2002b: 9].
32 4. "V malých komunitách je víc motivační faktor pro spoluúčast obyvatel, protože každý jeden hlas "má větší váhu"" [Swianiewicz 2002b: 10]. 43
4. "Územní konsolidace poskytuje více místa pro zájmové skupiny reprezentující pluralitní společnost" [Swianiewicz 2002b: 9].
5. "Malé samosprávy jsou méně byrokratické" 5. "Podobně ve velkých samosprávách je větší [Swianiewicz 2002b: 11]. možnost silnější občanské společnosti" [Swianiewicz 2002b: 9]. 6. "Argument ekonomiky z rozsahu je irelevantní, 6. "Velké samosprávy umožňují podporu místního protože zodpovědnost za služby můžeme oddělit od ekonomického rozvoje" [Swianiewicz 2002b: 10]. jejího reálného poskytování" [Swianiewicz 2002b: 11]. 7. "Rozdrobenost podporuje konkurenci mezi samosprávami při přitahování kapitálu do těch míst, kde to je nejproduktivnější" [Swianiewicz 2002b: 11]. 8. "Rozdrobenost podporuje experimentování a inovace" [Swianiewicz 2002b: 11]. 44
Zdroj: [Swianiewicz 2002b; Swianiewicz 2003: 8-9].
Práce Negativní aspekty slučování municipalit: analýza akademické diskuze rozšířila argumenty proti slučování obcí na základě široké rešerše odborných textů45.
Tabulka č. 8: Rozšířené argumenty proti slučování municipalit - ztráta místní identity FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍ KOMUNITY
- symbolická ztráta (stěhování úřadů, politické reprezentace do jiného centra ...) - problematika etnické identity
PŘÍSTUP K MÍSTNÍ - omezenost v případě špatné infrastruktury SPRÁVĚ - problematika vzdálenosti úřadů - napětí v nově vzniklých municipalitách NAPĚTÍ V MUNICIPALITÁCH - napětí ve starých sousedících municipalitách („odvěká rivalita“) INSTITUCIONÁLNÍ - snížení celkového počtu zastupitelů, pocity diskriminace a PROBLÉMY podreprezentovanost malých obcí v novém municipálním shromáždění
43
Swianiewicz zmiňuje příklad, který předložil Denters, že v městě Schiemonnikoogu nejmenší
holandské samosprávy zastupuje jeden poslanec 111 obyvatelů. V hlavním městě Amsterodamu je jeden poslanec na téměř 16250 obyvatel. [Swianiewicz 2002b: 11] V nejmenším městě České republiky Přebuz (72 obyvatel/rok 2013) se volí již od roku 1994 sedm zastupitelů. Jeden zastupitel připadá v podstatě na každého desátého obyvatele obce. [ČSÚ] 44
Pokud má stát hodně malých samosprávných celků, jak je tomu v České republice, je jednodušší s
experimentováním s různými politikami, případně se učit ze zkušeností sousedních území [Swianiewicz 2002b: 11]. 45
Argumenty jsou podrobně rozebrány viz [Ali, Machart, Vimmr 2012].
33 - posílení institucí, ve kterých má vliv vládnoucí politická strana - proměna politických elit a s tím spojená změna politických témat – posílení celonárodních témat na úkor lokálních - ztráta ztotožnění občanů se zastupiteli – ztrácí se osobní vazba mezi voličem a kandidátem, což způsobuje nezájem občanů participovat na politickém životě nové municipality VOLEBNÍ CHOVÁNÍ
- jakýkoliv dopad slučování obcí na volební chování - problematika economies of scale
EKONOMICKÉ PROBLÉMY
- zadlužování obcí - boj o zdroje
Zdroj: [Ali, Machart, Vimmr 2012: 270].
Z následujícího výčtu představených argumentů není možné jednoznačně učinit jasné závěry, jaké obce jsou lepší. V některých oblastech výsledky hovoří ve prospěch malých obcí a naopak jiné pro vetší obce. Nelze kvantifikovat ani ty tradované představy o větší efektivnosti vládnutí ve větších obcích a naopak většího rozměru lokální demokracie u obcí menších. [Illner 2006b: 22; Keating 1995; Swianiewicz 2002b; Swianiewicz 2003c; Swianiewicz 2010a; Swianiewicz 2010b] Z toho důvodu Illner představil faktory, na kterých spíše záleží, jak bude samotný chod v obci vypadat. V každém případě i tyto zmíněné faktory jsou závislé především na samotné velikosti obce a celkovému kontextu, v nichž se obce a obecní struktura nacházejí [Illner 2006b: 22]. Faktory rozdělil do dvou kategorií, a to na faktory úrovně jednotlivých obcí a faktory úrovně společnosti jako celku.
Tabulka č. 9: Faktory, ovlivňující chod a podobu obce dle Illnera Faktory, ovlivňující chod a podobu obce Obecní úroveň "1) regionální poloha obcí; 2) demografické charakteristiky; 3) sídelní stabilita obyvatel; 4) ekonomická a sociální struktura obyvatel obce, zejména jejich vzdělanost; 5) povaha místní politické kultury;
Úroveň společnosti "1) charakter a vývoj sídelní struktury; 2) ekonomická dynamika společnosti; 3) význam a vliv politického a kulturního lokalismu; 4) celková politická atmosféra - centralizační či decentralizační"
34 6) zažité místní tradice; 7) stupeň identifikace místních obyvatel s obcí; 8) dělnost rady obce a osobnost starosty
Zdroj: [Illner 2006b: 23]
Keating obecně představil, koho můžeme považovat za zastánce a odpůrce konsolidace. Zastánci fragmentované municipální struktury jsou lidé, již nemají obecně důvěru ve vládu či ji podezírají. Jsou tím především myšleni američtí konzervativci, evropští neoliberálové, zelení či anarchisté. Naopak zastánci fragmentace jsou osoby stojící za vládou, tedy především američtí liberálové či evropští sociální demokraté. [Keating 1995: 131-133]
1.2 České obce v problému fragmentace 1.2.1 Zařazení komunálního systému České republiky
V rámci studia komunálních systémů se můžeme setkat s mnoha různými typologiemi. Typologiemi komunálních systémů se zabývají například [Hesse, Sharpe 1991], [Goldsmith 1992], [Bennett 1993], [Lidström 1999], [Mouritzen, Svara 2002] či [Heinelt, Hlepas 2006]. "Stále však typologie komunálních systémů nenabízejí žádnou, která by byla přijímána většinou autorů, již se věnují komparativní analýze komunálních systémů [Ringlerová 2009: 52]". Diplomová práce nahlíží na komunální systémy na základě rozdělení mocenských vztahů na horizontální a vertikální. Za horizontální vztahy považujeme spolu s [Heineltem a Hlepasem 2006: 21] vztahy mezi zastupitelstvem, starostou a administrativním aparátem radnice. Naopak vertikální představují vazby mezi vládou či vládami na vyšších úrovních a konkrétní municipalitou [Ringlerová 2009: 42; Heinelt, Hlepas 2006: 21]. Zmiňovaní autoři Heinelt a Hlepas představili svou typologii POLLEADER, již dosáhli spojením vertikálních a horizontálních vztahů v jednu typologii. Využili k tomu typologie Hesse a Sharpa pro vertikální úroveň a v rámci horizontální úrovně pracovali s typologií Mouritzena a Svary [Ringlerová 2009: 49-50]. Typologie [Hesse a Sharp 1991] vychází primárně z práce autorů Page a Goldsmithe, ti pracují s následujícími kritérii: politickou silou místní správy ve vztahu k
35 výše postavené úrovni, s významem přisuzovaným lokální demokracii a rozdělením kompetencí v případě poskytování služeb. Vytvořili tři skupiny a) Franco-skupina46; b) Anglo-skupina47 a c) Severo-a středoveropská skupina48, do nichž přiřadili různé státy podle zmíněných kritérií. Heinelt a Hlepas k těmto skupinám přidali čtvrtou skupinu států, a to středo- a východoevropskou, do níž zařadili státy Českou republiku, Polsko a Maďarsko. [Heinelt, Hlepas 2006: 26; Ringlerová 2009: 48] Horizontální typologie Mouritzena a Svary [Mouritzen, Svara 2002] je koncentrována na roli starosty v komunálním systému jak z formálních, tak neformálních aspektů. Autoři tímto způsobem rozlišili čtyři základní komunální systémy:
1) Systém silného starosty (the strong mayor form) 2) Systém vůdce výboru (the committe-leader form) 3) Systém kolektivního vedení (the collective form) 4) Systém manažerského výboru (the council-manager form) Zdroj: [Heinelt, Hlepas 2006: 31-33; Ringlerová 2009: 50].
Systém silného starosty představuje starostu, který má většinu exekutivních pravomocí a ovládá většinu v zastupitelstvu municipality. Tento systém najdeme v Portugalsku, Španělsku, Francii, Německu (bez Hesenska), Řecku, v šesti rakouských spolkových zemích, britské municipality s přímo volenými starosty či v Polsku49 a Maďarsku. [Heinelt, Hlepas 2006: 31-33; Ringlerová 2009: 50]
46
Do Franco-skupiny autoři zařadili Francii, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálii a Belgii [Heinelt,
Hlepas 2006: 26; Ringlerová 2009: 48]. 47
Místní správa má hlavní slovo při distribuci veřejných služeb, ale naopak její role v oblasti politiky.
Autory jsou sem řazeny státy jako Irsko, Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie, Kanada [Heinelt, Hlepas 2006: 26; Ringlerová 2009: 48]. 48
Stejně tak jako v předchozí skupině zde mají místní správy významné slovo při distribuci veřejných
služeb, ale zároveň mají i silné politické postavení a také jsou i zřetelně autonomní po finanční a politické stránce. Jmenovitě se jedná o země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Norsko, Německo či Nizozemí [Heinelt, Hlepas 2006: 26; Ringlerová 2009: 48]. 49
Do typologie Mouritzena a Svary zavedly státy střední a východní Evropy Heinelt a Hlepas [Heinelt,
Hlepas 2006: 33; Ringlerová 2009: 50].
36 Systém vůdců výboru je charakteristický tím, že je ve výboru jasný politický vůdce, což nemusí být starosta. O exekutivní pravomoci se dělí se zastupitelstvem, nad nímž může, a nemusí mít kontrolu. Do této kategorie jsou řazeny země jako Švédsko, Dánsko či některé municipality ve Velké Británii a zbylé tři spolkové země v Rakousku. [Heinelt, Hlepas 2006: 31-33; Ringlerová 2009: 50] Pro systém kolektivního vedení je typické, že exekutivní moc má kolektivní orgán tvořený členy zastupitelstva municipality, v jehož středu je starosta. To je příklad České republiky, Nizozemí, Švýcarska, Belgie či některé municipality ve Velké Británii. Pro poslední systém jsou typické profesionální administrativy v čele s manažerem, jehož jmenuje zastupitelstvo. Vykonávají veškeré exekutivní funkce. To je příklad situace v Irsku. [Heinelt, Hlepas 2006: 31-33; Ringlerová 2009: 50] Samotnou typologii POLLEADER představuje následující tabulka. Česká republika je zařazena v horizontální škále mezi středo- a východoevropskou skupinu a ve vertikální škále do systému s kolektivním vedením v čele se starostou.
Tabulka č. 10: Typologie POLLEADER autorů Heinelta a Hlepasa [2006] Typologie POLLEADER, autoři [Heinelt, Hlepas 2006].
Systém silného starosty
Francoskupina
Angloskupina
Severo- a středoevropská skupina
Středo a východo evropská skupina
Politický starosta
Exekutivní starosta
Exekutivní starosta
Exekutivní starosta
Francie, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko
Velká Británie
Německo, Rakousko
Polsko, Maďarsko
Kolektivní lídr
Kolegiální lídr
Velká Británie
Dánsko, Švédsko, (Rakousko)
Kolegiální lídr
Kolegiální lídr
Kolegiální lídr
Kolegiální lídr
Belgie
Velká Británie
Nizozemsko, Švýcarsko, (Německo)
Česká republika
Systém vůdce výborů
Systém kolektivního vedení Systém manažerského výboru
Ceremoniální starosta Irsko
Zdroj: [Ringlerová 2009: dle Heinelt, Hlepas 2006: 34]
37
1.2.2 Vymezení pojmu obec
"Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce" [§1 zákona č. 128/ 2000 Sb.], takto vymezuje obec Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. "Obec má jedno nebo více katastrálních území" [§ 18 zákona č. 128/2000 Sb]. Pokud nestanoví zvláštní zákon jinak, každá část území České republiky je součástí některé obce. "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky" [Ústava ČR, čl. 99]. Můžeme tedy konstatovat, že obec je tvořena třemi základními pilíři, a to 1) územím, 2) občany a 3) samosprávou. Obce v České republice jsou samosprávnou korporací se statutem právnické osoby, obce mají vlastní majetek či vystupují v právních vztazích svým jménem a za své jednání a vztahy nesou odpovědnost [Schlesinger, Němcová, Lukl, Drahovzal 2012: 11; Mleziva; Kuča 2006: 13; MF ČR 2011a: 8; zákon č. 128/2000 Sb.]. Obce tedy v České republice jsou základními územními samosprávnými společenstvími občanů. Jedná se tedy o administrativněsprávní jednotku. Z pohledu formy je obec veřejnoprávní korporací. [§2 zákona č. 128/2000 Sb.] Obec, ale není úplně základní jednotkou osídlení, tím je sídlo. Jedná se o geografický pojem a za sídlo se bere každé obydlené místo s příslušnými plochami, jež jsou bezprostředně využívány obyvatelstvem. Osady50, vesnice, části obcí, města jsou tedy například sídly, nehledí se tedy na administrativní postavení, zda jsou nebo nejsou samosprávnými obcemi51. [Mates, Wokoun 2001: 129; Illner 2006b: 15; Maříková 2012: 54] Samotné rozdělování sídel existuje již od 13. století, tehdy se rozdělovaly na vsi52, města53 a městečka. Městyse se přidaly v 16. století54.
50
Osada je prostorově oddělená lokalita s vlastním číslováním domů (jedná se o stavebně uzavřený
celek), který nesplývá s jinou lokalitou [Mleziva; Kuča 2006: 16]. 51
K samotnému systému evidence území a členění obcí [Maříková 2012].
52
Pojem ves (vesnice) před rokem 1850, který znamenal zásadní přelom ve správním i soudním systému
v českých zemích, byla ves nejnižším stupněm lokality. Nad vsi byla městečka a městyse a do nejvyšší kategorie spadala města. [Mleziva; Kuča 2006: 12] Jednalo se zpravidla o poddanské vsi. Vesnicemi byly zpravidla všechny lokality kromě samot, měst a městeček. Se samotným zrušením poddanství ztratil
38
1.2.3 Funkce municipalit v ČR
Funkce obcí v České republice jsou zakotveny v zákoně o obcích. Posláním obce, jakožto organizace veřejného sektoru dle zákona o obcích, je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a ochrana veřejného zájmu [§ 2 zákona č. 128/2000 Sb. ]. Ze zákona vyplývá pro obce v České republice dvojí působnost, a to přenesená působnost a působnost samostatná. Jedná se o tzv. smíšenou veřejnou správu. Tento systém je využíván v celé střední Evropě a rozvinul se v německy mluvícím prostoru. [Balík 2009:13] Přenesenou působností se rozumí přenesení záležitostí státu na orgány obce. Obce vykonávají tyto státní záležitosti jménem státu, nikoliv na svém základě. Za poskytnuté služby odpovídá stát, který obci svěřil konkrétní působnost. Všechny kroky, jež obec v přenesené působnosti činní, jsou vůlí státu, nikoliv obce. Tudíž obec nemá moc ovlivnit přenesenou působnost. K této realizaci nejsou uplatňovány pravomoci volených orgánů obce. Přenesenou působností je pověřen obecní úřad a tzv. zvláštní orgány. Jedná se o výkony pro stát jménem státu. [MF ČR 2011a: 8; srov. Císařová, Pavel 2008: 20] Samostatnou působností obcí je myšlena samospráva obce, tedy takové záležitosti, které obci stát neodňal zákonem. Správa záležitostí obce a občanů obce je vykonávána prostřednictvím volených orgánů obce [MF ČR 2011a: 8; srov. Císařová, Pavel 2008: 20].
pojem svůj význam a zůstal jen jako kategorie topografického charakteru, nikoliv právního. [Mleziva; Kuča 2006: 12] 53
V současnosti titul města získá obec, jež má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak návrh obce přijme
předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády [§3 zákona č. 128/2000]. 54
Odlišovaly se tím, že pro své okolí měly funkci obvykle spojenou s týdenními trhy, které
zprostředkovávaly odbyt mezi městem a venkovem. I v této době bylo zapotřebí splnit určitá kritéria, aby municipalita mohla užívat titul městyse: mít ráz městečka, obec musela být spádová a mít privilegia, kupříkladu oprávnění pořádat výroční trhy. [Deník veřejné správy 2006] Titul městyse mohou obce v České republice používat po novelizaci zákona o obcích od července 2006. Kategorie městys vymizela v roce 1948. Pokud byl obci titul udělen, jednalo se o prestižní záležitost na základě přísného hodnocení, kritéria byla například: obecní kanalizace, vodovod, regulační plán, elektrické osvětlení, škola, dlážděné chodníky, zdravotní zařízení, hřbitov či ulice. [Deník veřejné správy 2006] V současnosti se městysem stává obec v případě, že tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády [§3 zákona č. 128/2000 Sb.].
39 Balík ve své publikaci Komunální politika [2009] pracovně rozdělil funkce obcí do sedmi kategorií. Jedná se o funkce: bezpečnostní (je myšlena především možnost zřízení obecní policie), ekologické (svoz a likvidace odpadů nebo čistota obce), ekonomické (souvisí s hospodařením obce), infrastrukturální (spravování a údržba komunikací, vodovodů, kanalizace atd.), politické (volby, vytváření orgánů obce, místní referenda, atd.), prognostické (schvalování rozvoje obce, územního a regulačního plánu atd.) a sociální (vzdělávání, zdravotnická péče, kultura apod.). [Balík 2009: 30-31; zákon č. 128/2000 Sb.]
1.2.4 Municipální struktura České republiky
V České republice v rámci municipální struktury převažují malé obce. Z celkového počtu 6253 obcí v roce 2013 má přibližně 78% méně než 1000 obyvatel55 [Malý lexikon obcí 2013; Illner 2006b:17; Bubeníček 2010a: 13; Ryšavý, Bernard 2011: 23]. Dokonce v českém prostředí až 26% obcí nedosahuje ani 200 obyvatel [Malý lexikon obcí 2013; Illner 2006b:17; Bubeníček 2010a: 13; Ryšavý, Bernard 2011: 23]. Celkově je znakem naší sídelní struktury vysoká hustota sídel, která jsou poměrně rovnoměrně rozložena, s velkým množstvím malých sídel (obcí) a naopak relativně malým počtem velkých měst [Illner 2006b: 15]. Pro různé části území jsou příznačné jiné skutečnosti. Hustou síť malých sídel nacházíme především v Čechách a oblasti Českomoravské vysočiny. Pro níže postavené části Moravy a Slezska jsou vlastní větší sídla více vzdálená od sebe. V sídelní struktuře dominuje hlavní město Praha. [Illner 2006b: 15-16; ČSÚ 2004] Jak poukazuje Michal Illner: "[...] pokud se tedy u nás obecně hovoří o problematice obcí bez ohledu na jejich velikost, jde převážně o problematiku obcí malých, venkovských, které početně zcela dominují. Naopak, jde-li o problematiku obyvatelstva v obcích jejich bydliště, jedná se převážně o záležitosti obyvatel ve městech
55
Tyto obce by již ani nemohly vzniknout, jelikož minimální počet obyvatel pro část obce, která se chce
oddělit od obce existující, musí být alespoň tisíc obyvatel [srov. §21 zákon č. 2/2003 Sb.].
40 malé a střední velikosti, kde je soustředěna největší část naší populace" [Illner 2006b: 18]. Ne vždy bylo na našem území takovéto množství obcí, což dokládá následující tabulka.
Tabulka č. 11: Vývoj počtu obcí v českých zemích v letech 1921-2013 Rok Počet obcí Rok Počet obcí
1921 11417
1930 11768
1947 11695
1950 11459
1961 8726
1970 7509
1980 4778
1989 4120
1991 5768
1993 6196
1995 6232
2001 6258
2003 6249
2005 6248
2010 6245
2013 6253
Zdroj: [Illner 2006b: 17; Malý lexikon obcí 2013; MF ČR 2011b]
V roce 1921 bylo v českých zemích více než 11 tisíc obcí. Dlouhodobě počet obcí klesá. Výjimku tvořila devadesátá léta56, což ale dle slov Illnera lze považovat za specificky daný aspekt vycházející z dobových skutečností. Nadále by se pravděpodobně měl počet obcí v ČR snižovat. [Illner 2006b: 17] Konkrétní počty obcí dle velikostních skupin a rozložení v jednotlivých krajích země předkládá následující tabulka.
56
Z této skutečnosti se začaly objevovat možné náznaky obav především u malých obcí, z jejich správní
efektivity, ekonomické udržitelnosti a samotné finanční správy [Illner 2010: 219].
41
Tabulka č.12: Velikostní skupiny obcí podle krajů ČR Kraj
do 199
od 200 do 499
od 500 do 999
od 1 000 do 1 999
Obce od 2 000 od 5 000 od 10 000 od 20 000 od 50 000 do 4 999 do 9 999 do 19 999 do 49 999 do 99 999
nad 100 000
Celkem Města Městyse
Středočeský kraj
234
398
271
136
68
18
15
4
1
-
1 145
83
49
Jihočeský kraj
229
208
84
50
33
12
2
4
1
-
623
54
20
Plzeňský kraj
172
161
78
47
29
8
4
1
501
57
11
Karlovarský kraj
16
42
32
15
15
5
4
2
1
-
132
38
1
Ústecký kraj
50
124
87
40
27
9
9
4
4
-
354
59
9
Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj
32
63
61
27
17
10
2
2
215
39
2
100
178
91
36
21
14
5
2
1
-
448
48
10
107
175
89
44
19
8
7
1
1
-
451
38
9
Kraj Vysočina
335
205
97
36
14
9
4
3
1
-
704
34
40
Jihomoravský kraj
112
192
182
104
60
13
4
5
673
49
40
Olomoucký kraj
44
125
108
76
33
4
5
3
1
-
399
30
12
Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika
17
85
98
53
34
11
4
4
1
-
307
30
6
13
56
78
78
41
19
3
7
4
1
300
42
3
1 461
2 012
1 356
742
411
140
68
42
16
5
6 253
602
212
Zdroj: [Malý lexikon obcí 2013]
-
1
-
1
-
1
42 V České republice v roce 2013 bylo 1461 obcí, které měly méně než 200 obyvatel. Méně než 500 obyvatel mělo 3473 obcí, z toho bylo 2012 obcí velikostní kategorie 200 až 499 obyvatel. Nejvíce obcí do 199 obyvatel najdeme v kraji Vysočina. Skoro ve všech ostatních velikostních skupinách, jež lze považovat za malé obce, dominuje Středočeský kraj. Celkově v ČR bylo v roce 2013 5571 obcí do 1999 obyvatel, z toho nejmenší počet tvořily v této skupině obce od 1000 do 1999 obyvatel, a to 742 obcí. Zmíněnou skutečnost fragmentované municipální struktury s velkým počtem malých obcí považují politologové Čmejrek a Čopík za veliký problém57 [Čmejrek, Čopík 2010: 62; Čmejrek 2005 83-84]. Stala se předmětem aktuálních debat, stejně tak jako na Slovensku či v Maďarsku [Swianiewicz 2003a: 63]. Jedním z důvodů problematičnosti velkého počtu malých obcí je, že malé obce často neplní své funkce a také mnohdy nedosahují požadované kvality statků a služeb [Hrabalová 2004: 15]. Dále jsou tyto obce často považovány za problematické především z hlediska sociálního a ekonomického rozvoje venkova, jejich finančního hospodaření, stability volených zástupců, samotné kvality správních úkonů či dodržování zákonnosti [Illner 2006a: 370]. Na samotnou fragmentaci obecní struktury v ČR je zapotřebí nahlížet i přes optiku vysoké centralizace veřejné správy, což v České republice nalezneme. Stále není jasné, jakým způsobem bude problém fragmentované municipální struktury ČR řešen. Možným řešením je slučování obcí. [Ali; Machart; Vimmr 2012: 265; srov. Swianiewicz 2002a; Swianiewicz 2003a; Swianiewicz 2010a] Slučování obcí můžeme vnímat jako řešení situace legislativně, které "[...] by bylo bezesporu politicky nepřijatelným řešením vzhledem k historickým konotacím podobného aktu58 [...]. Řešení se tak prozatím hledají v nepřímých metodách nátlaku na opětovné slučování malých obcí [viz Čmejrek, Bubeníček 2004] či ve změnách systému rozpočtového určení daní
57
Jejich vysoký počet ale může také znamenat, že se mohou stát významným politickým hráčem.
Například z jejich podmětu byla schválena novela o obcích v roce 2002, která umožnila i v nejmenších obcích do 500 obyvatel zřídit radu obce. Tato legislativní změna byla zdůvodněna především špatnými zkušenostmi s koncentrací pravomocí v rukou starosty. [Ryšavý 2006a: 759; srov. Verdal 2004] 58
Blíže viz [Illner 2006b].
43 územním samosprávným celkům" [Bubeníček 2010a: 6]. Další možností, která ale nesnižuje počet obcí, je meziobecní spolupráce59. Jak již bylo citováno, všeobecné slučování obcí není vnímáno jako schůdná varianta. Je i dle slov Swianiewicze považována za nerealistickou a nedemokratickou možnost [Swianiewicz 2003a: 63]. To dokládají i výzkumy, které se mimo jiné zabývaly otázkou slučování obcí v České republice. Například v roce 1997 proběhl mezinárodní výzkum mezi českými, slovenskými a polskými starosty. Jedna z otázek se vztahovala k postoji ke slučování obcí. Všeobecně starostové v obecné rovině nevnímali slučování obcí za pozitivní ve všech třech zemích. Nejvíce proti se postavili starostové malých obcí, mající nižší vzdělání. Argumenty pro slučování malých obcí ocenili pouze v starostové v Polsku. V České republice byl patrný rozdíl u starostů do 2000 obyvatel, neboť se jednoznačně vyslovili proti slučování, ale naopak zástupci měst s více než 50 tisíci obyvateli byli pro slučování obcí. [Ryšavý 2006b: 520; srov. Vajdová, Illner 2004: 60-65]. Ti, co se vyslovili pro slučování ve 41% případů, uvedli za důvod zlepšení efektivity zajištění služeb. Vybrat jednoznačnou odpověď, jež převažovala u zastánců neslučovat obce, nelze. 23% respondentů uvedlo jako důvod neslučování konflikt mezi částmi obce, 15% zvolilo za důvod podmínky pro místní demokracii a 14% starostů vybralo efektivitu zajištění služeb. [Ryšavý 2006b: 520; srov. Vajdová, Illner 2004: 6065]. Roku 2003 se uskutečnily další dva výzkumy, ty se také dotazovaly na slučování obcí v ČR. Ve výzkumu Současný venkov se více než 3/4 starostů vyjádřila negativně k možnosti sloučení jejich obce [Ryšavý 2006b: 521; Pavlíková 2003: 176-188]. Naopak, reakce představitelů z měst s minimálním počtem obyvatel 10 tisíc se ve výzkumu Političtí představitelé evropských měst vyslovovali v 60% případů pro slučování malých obcí z důvodů zvýšení efektivity. Jen 18% respondentů bylo proti. [Ryšavý 2006b: 520; Vajdová, Illner 2004: 60-65] Z výše nastíněného vyplývá, že pro slučování obcí jsou obce, jichž by se slučování nedotklo. Ty obce, kterých by se slučování týkalo, jsou naopak proti takovémuto zásahu. Argumentují především právy obcí v Ústavě ČR.
59
Vzorem pro Českou republiku mohou být země jako Francie, Německo, Finsko, Itálie, kde meziobecní
spolupráce probíhá [viz Hulst; Van Montfort 2007; Swianiewicz 2011; Denters, Rose 2005; Vajdová 2006; Deník veřejné správy 2013].
44 Zastánci vidí výhodu především v ekonomické efektivitě. [Ryšavý 2006: 521; srov. Widemannová 2002]60
1.2.5 Malé obce v České republice 1.2.5.1 Možné definice malých obcí v ČR
Řada výzkumníků zkoumajících politické procesy v malých obcích jako první narazí na problematiku samotné definice pojmu malá obec. To dokládá řada různých vymezení a náhledů na malé obce. V lokálním prostředí jsou skloňovány tři často používané termíny, jež jsou někdy nesprávně zaměňovány. Jedná se o termíny: malá obec; venkovská obec a venkov. Termíny malé obce a venkovské obce mohou být často používány v podstatě jako synonyma [srov. Maříková 2004], ale ne tak je tomu s venkovskou obcí a samotným venkovem. Na venkovské obce nahlížíme jako na nespojité jednotky, tedy zastavěné území, ale venkovem rozumíme spojitý prostor tvořený volnou krajinou, ale i prostor, který je zastavěn právě venkovskými sídly61. [Perlín 2009; srov. Perlín 2010a] Při definování obcí je možno vycházet z velikostního kritéria či ze souboru zvolených kvalitativních charakteristik lokálních politických systémů. [Bubeníček 2010a: 15; Čmejrek 2010: 90; srov. Perlín 2009; Perlín 2010a] Pokud chceme definovat malé obce na základě velikostního kritéria, máme dvě možnosti, a to buď podle počtu obyvatel, nebo hustoty zalidnění. První způsob využívá kritérium počtu obyvatel konkrétní municipality. V České republice se tradičně pokládá za venkovskou obec sídlo do 2000 obyvatel. [Čmejrek 2010: 89; Maříková 2004: 2; srov. Bubeníček 2010a: 16] Zákon o obcích v roce 2000 ale tuto hranici obyvatel zvýšil na počet 3000 obyvatel. V současnosti se můžeme setkat s oběma hodnotami. Ale vyskytují se hranice podstatně menší, jako například 1000 obyvatel,62 či dokonce ještě
60
Další postoj starostů na základě vlastního šetření viz kapitola Kontext Karlovarského kraje z pohledu
malých obcí. 61
Blíže k definici venkova [Maříková 2006; Perlín 2009; Perlín 2010b; Maříková 2012].
62
I například v diskuzi o přímé volbě starostů, která měla být zavedena, je otázka definice malé obce
velmi důležitá [viz Jüptner 2012: 232; Jüptner 2009b].
45 menšími - do 500 obyvatel63 [Čmejrek 2010: 89; Maříková 2004: 2; Bubeníček 2010a: 16; Perlín 2009; srov. Čmejrek, Bubeníček 2004; Jüptner 2001; Jüptner 2004; Střeleček, Zdeněk 2005]. V některých pracích můžeme také narazit na pojem "velmi malé obce". Pojmy si autor textu většinou definuje sám a vysvětlí výběr zvolené velikosti na základě svých kritérií [Maříková 2012: 60]. Druhou možností je využít hustotu zalidnění v určování velikosti obce. Tento přístup používají především mezinárodní organizace, jako je EU či OECD Klíčový znak představuje tedy hustota zalidnění na km2. Podle metodiky OECD se za venkovské obce pokládají ty s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na 1 km2. Pro české podmínky jsou tyto parametry většinou upravovány na hodnotu 100 obyvatel na km2. S tímto definováním pracuje i Eurostat. [Čmejrek 2010: 90; Bubeníček 2010a: 15; Perlín 2009] Na základě této metodiky je v České republice přibližně 79% venkovských (malých) obcí [Čmejrek 2010: 90; Bubeníček 2010a: 15]. Charakteristika na malých obcí na základě kvality představuje vyhnutí se jasně stanoveným limitům velikosti obcí. Jednou z možností je využití formálního hlediska. Podle formálního hlediska spočívá definování v otázce, zda má obec statut města, či nikoliv. Malé obce a venkovské obce jsou potom takové, které nejsou městy. [Bubeníček 2010a: 17; Čmejrek 2010: 90] Tento způsob není příliš vhodný, jelikož na základě historie municipalit se v České republice můžeme setkat s městy, jež mají například méně než 200 obyvatel64, tedy neodpovídají současným legislativním požadavkům na města kladeným, a přesto titul města mají [srov. zákon o obcích č. 128/2000 Sb.; Čmejrek 2010: 90; Malý lexikon obcí 2013]. Další možností, která byla již využita k analýze obcí, je vymezení podle jednotlivých typů zastupitelstev. Český statistický úřad pracuje ve svých výstupech s 10 kategoriemi velikostí dle počtu obyvatel k rozdělení obcí na českém území [Malý lexikon obcí 2013; Maříková 2012]. Jedná se o následující skupiny obcí:
63
Ani toto vymezení není příliš homogenní, jak dokládá práce [Maříková 2004], kde rozděluje tuto
kategorii ještě na dvě skupiny obcí, a to do 199 obyvatel a na obce od 200 do 499 obyvatel. 64
Takovým městem je například město Přebuz (72 obyvatel) či město Boží Dar (211 obyvatel).
46
Tabulka č. 13: Velikostní kategorie obcí dle ČSÚ Velikostní kategorie obcí dle ČSÚ a) 1- 199 obyvatel b) 200 - 499 obyvatel c) 500 - 999 obyvatel d) 1000 - 1999 obyvatel e) 2000 - 4999 obyvatel f) 5000 - 9999 obyvatel g) 10000- 19 999 obyvatel h) 20000 - 49 999 obyvatel ch) 50000 - 99999 obyvatel j) nad 100000 obyvatel Zdroj: [Malý lexikon obcí 2013; Malý lexikon obcí 2012]
Skupiny a) až d), tedy obce do 1999 obyvatel jako venkovské kategorie a skupiny f) až j) jako městské. Zmíněné rozdělení ČSU má především statistický charakter a nezohledňuje jiné různé představené aspekty ovlivňující velikost obce. Například již zmíněná velikost 3000 obyvatel, což je zapotřebí pro vznik nové obce, splývá v kategorii 2000-4990 obyvatel. [Maříková 2012; zákon o obcích č. 128/2000 Sb.]
1.2.5.2 Typologie lokálních modelů demokracie malých obcí65
Politolog Václav Bubeníček rozlišil čtyři lokální modely demokracie ve venkovských obcích v České republice. Pro rozlišení modelů použil kritérium způsobu sestavování kandidátních listin v malých obcích. Zvolené kritérium je pro malé obce natolik specifické, že se projeví i při zohledňování samotné velikosti obce; počtu volených
zástupců;
soutěživosti
politického
systému;
způsobu
sestavován
předvolebních či povolebních koalic; rozsahu lokálních sociálních sítí či například vydefinování stranického formátu v obci. [Bubeníček 2010a: 97-98; Bubeníček 2010b: 155]
65
Veškerý text z této podkapitoly vychází z následujících zdrojů [Bubeníček 2010a; Bubeníček 2010b].
47 Bubeníček ve své typologii vnímá za hlavní definiční kritéria vymezující základní modely sestavování kandidátních listin, a) úroveň rivality a b) formát stranického systému [Bubeníček 2010a: 97-98; Bubeníček 2010b: 155]. "Zkušenosti z výzkumu komunálních politických systémů napovídají, že úroveň rivality lze v případě malých obcí zúžit na problematiku koordinace procesu sestavování kandidátních listin. Dle úrovně rivality pak rozlišujeme mezi kooperativním (centrálně koordinovaným) a nekooperativním modelem sestavování kandidátních listin" [Bubeníček 2010b: 156]. Na formát stranického systému Bubeníček nahlíží buď jako na pluralitní, či nepluralitní. V určení těchto dvou možných formátů používá index plurality66 (kandidáti/zastupitelé). Bubeníček považuje za pluralitní systém takový, který má počet kandidátů vyšší než počet volených mandátů v zastupitelstvu. Vzhledem k tomu, že se jedná o typologii určenou malým obcím, jež jsou specifické, není překážkou plurality, pokud v obci kandiduje pouze jeden subjekt, má-li více kandidátů, než je volených křesel. [Bubeníček 2010b: 156; Bubeníček 2010a: 99] Navíc rozlišuje opravdovou pluralitu v případě, že zmíněný index dosahuje vyšších hodnot nebo se rovná hodnotě 2, a tzv. semipluralitu v případě, že (1 < ip ≤ 2). [Bubeníček 2010b: 156; Bubeníček 2010a: 99] Výše představenými kriterii získal Bubeníček následující čtyři odlišné skupiny rozdělené do kategorií v následujícím obrázku. A) nepluralitní systém + nekooperativní model; B) nepluralitní systém + kooperativní model; C) pluralitní systém + kooperativní model; D) pluralitní systém + nekooperativní model [Bubeníček 2010b: 156; Bubeníček 2010a: 99].
66
Zde považuje autor za vhodnější metodu měření plurality než Laakso-Taageperaův index efektivního
počtu stran, který byl primárně vytvořen k určování celostátních poměrů. Index plurality, tedy podíl počtu kandidátů na počtu volených zastupitelů, by měl dle Bubeníčka lépe identifikovat formát lokálního stranického systému. Index je značen ip a na základě měření můžeme považovat stranický systém za pluralitní překročí-li index hodnotu jedna. [Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010: 110; srov. Bubeníček 2010a]. Diplomová práce používá na měření plurality výše popsaný index plurality tak, jako ho vnímá práce [Bubeníček 2010a].
48
Obrázek č. 1: Typologie lokálních modelů demokracie podle Bubeníčka
Zdroj: [Bubeníček 2010a: 99]
Model A: Neparticipační. Do tohoto modelu jsou zařazeny obce, které mají nepluralitní stranický systém a nekooperativní strategii místních politických aktérů. Patří sem ty obce, v nichž se místní obyvatele nezajímají o lokální politiku až tak, že hrozí ohrožení samotné existence municipality. Za příklad takových obcí považuje Bubeníček obce bez kritického zadlužení. Občané nemají zájem do takto hroutících se obcí kandidovat, například aby nebyli za svou činnost kritizováni spoluobčany. Pro tyto obce je typickým znakem místního politického systému konání opakovaných či dodatečných voleb, jelikož do řádných voleb se nepřihlásí ani minimálně potřebný počet kandidátů. [Bubeníček 2010b: 157; Bubeníček 2010a: 100] Při případném sestavování kandidátních listin se aktivity omezují na sestavení většinou jedné kandidátní listiny. Do tohoto procesu je zapojeno naprosté minimum obyvatel v obci, jimž záleží na zachování samostatnosti obce. Obce spadající do tohoto modelu mají pro zlepšení své situace velmi limitované možnosti. Možným řešením mohou být nově přistěhovalí obyvatelé, neboť mohou mít zájem na zachování obce. Nejčastěji se jedná o finální vývojové stadium obce, po němž následuje zánik a připojení k sousední municipalitě. [Bubeníček 2010b: 157; Bubeníček 2010a: 100] Model B: Apoliticko-demarchistický. Apoliticko-demarchistický model zastupují obce, ve kterých kandiduje pouze jeden politický subjekt a počet kandidátů na kandidátce není větší než počet volených zastupitelů. Tím pádem jsou výsledky voleb již před samotnými volbami zřejmé. Samotné sestavování kandidátních listin přibližuje Bubeníček náboru členů, protože cílem voleb je zaplnění zastupitelských křesel s účelem zachování existence obce. Především do tohoto modelu patří obce nově vzniklé.
49 Zde výše nastíněný postup slouží jako odrazový můstek pro příští tvorbu místního stranického systému, k čemuž, ale nemusí dojít. [Bubeníček 2010b: 158-159; Bubeníček 2010a: 101] Pozice zastupitele či starosty mohou být v malých obcích obvykle neuvolněné a nemusí být příliš populární takové funkce v obci vykonávat, proto často dochází k výměně kandidátů a posléze i členů zastupitelstva obce. V případě nezájmu o komunální kandidaturu přebírá moc v obci některý z místních zájmových spolků. K tomu dochází ať záměrně, například v případě dobrovolných sdružení, či jsou někteří občané vybídnuti, například důchodci či ženy na mateřské dovolené. [Bubeníček 2010b: 158; Bubeníček 2010a: 101] Klíčovým rozdílem mezi prvním modelem a tímto je skutečnost, že obyvatelům obce není lhostejná samostatnost municipality. Skutečnost, že o kandidaturu do zastupitelstva nemají lidé zájem, je dána spokojeností s vedením obce. Samotné rozhodovaní v politické rovině obce se uskutečňuje mimo politický prostor, a to tak, že existuje přímý kontakt občanů a zastupitelů nebo v rámci různých společenských aktivit. Představitelé obce vykonávají své funkce nejčastěji tak, aby nedošlo k politickým střetům. Tento model považuje Bubeníček spíše za teoretický model, jelikož v obci s bohatým spolkovým životem má apoliticko-demarchistický model tendence přejít k větší pluralitě, tedy k modelu konsenzuálnímu. [Bubeníček 2010b: 158-159; Bubeníček 2010a: 101] Model C: Konsenzuální. Pro obec, jež se řadí do konsenzuálního modelu, je typické, že má pluralitní stranický systém, v němž nalezneme kooperativní strategie při dosahování konsenzu. Tento model je v malých venkovských obcích poměrně často rozšířen. Hlavním záměrem takovýchto obcí je obsadit volená křesla v obci a tím zachovat samostatnost municipality. V rámci stranického systému probíhá volební soupeření na bázi pluralitního prostředí, ale politický boj je spíše označován za kvazikonkurenční než kompetitivní i přes skutečnost, že voleb se účastní více politických subjektů. [Bubeníček 2010b: 159-160; Bubeníček 2010a: 102-103] Nejsou zde předem známy výsledky voleb, ale také není úplně podstatné pro chod obce, jak dopadnou. Bubeníček přirovnává rivalitu v místních komunálních volbách k rivalitě při místním fotbalovém zápase. V takových obcích lze najít rozšířený spolkový život, participativní politickou kulturu a vysokou volební účast. Ve většině obcí kandidují pouze samostatně nezávislí kandidáti, kteří kandidaturu centrálně koordinují. [Bubeníček 2010b: 159-160; Bubeníček 2010a: 102-103]
50 Model D: Kompetitivní. Hlavním rozdílem mezi ostatními modely je ten, že obce v této skupině mají větší rivalitu, jež je zřetelná především při volebních kampaních. Podstata voleb nespočívá již v pouze ustavení zastupitelstva, ale také jde již o udržení samotné kontroly nad vedením obce. Volební boj je tomuto cíli podřízen, proto mají semikonkurenční nebo kompetitivní prvky. Z toho plynou i vzniklé exekutivní koalice, vznikají nejčastěji minimálně vítězné koalice. Pro naplnění charakteristik tohoto modelu je nutné, aby v obci kandidovalo více politických subjektů. Škála možných variant kandidujících subjektů je velice široká. Můžeme se zde již setkat s politickými stranami celonárodního rozměru, ale stejně tak mohou být ve stranickém systému zastoupeny jen samostatně kandidující nezávislí kandidáti, jichž ale musí být více než volených zastupitelů. [Bubeníček 2010b: 161-162 Bubeníček 2010a: 104] V případě, že probíhá koordinované sestavování kandidátních listin, tak neprobíhá centrálně a má případně podobu spřátelených kandidátních listin nebo předvolebních koalic (poté se jedná o semikonkurenční typ volebního boje). Volební kampaně v obcích v této skupině mají podobu kompetitivního charakteru, ale pluralitní prostředí napomáhá odlišovat volební nabídky. Zejména v obcích, v nichž se vyskytují alespoň dvě skupiny s odlišnými představami o rozvoji obce, se lze setkat s kompetitivním modelem. Dalším indikátorem, který je imanentní tomuto modelu, jsou opakované volby. Je to dáno počtem zastupitelů v malých obcích, kde se jejich počet nejčastěji pohybuje od 7 do 9, což často spěje k vyrovnanému soupeření. [Bubeníček 2010b: 161-162 Bubeníček 2010a: 104] Skupina v opozici často drží vítězné seskupení v nezáviděníhodné situaci, protože odstoupením od svých mandátů mohou vyvolat nové volby. Dalším prvkem rivality mezi skupinami mohou být i rozdílné názory na rozvoj obce. [Bubeníček 2010b: 161-162 Bubeníček 2010a: 104]
1.2.5.3 Charakteristika malých obcí v ČR Ač si jsou obce v České republice dle zákona o obcích rovny a mají stejné kompetence bez ohledu na svou velikost [zákon č. 128/2000 Sb.], malé obce nejčastěji plní funkce tzv. údržbářské, tedy zvolení představitelé se snaží udržet obec v chodu [Bubeníček 2005: 11; Bubeníček 2010a: 112; Jüptner 2001: 153]. Příjmy malých obcí tvoří především finance daňového charakteru. Tyto příjmy získávají na základě výběru z
51 celostátních daní, které na základě stanovených koeficientů stát přerozdělí obcím67. Klíčovým faktorem v této otázce je počet obyvatel [Bubeníček 2005: 9-14; Bubeníček 2007: 828]. Daňové příjmy tedy rozhodují o opravdové autonomii obcí. [Císařová, Pavel 2008: 34; srov. Provazníková 2009] I podle Swianiewicze má samotný počet obyvatel vliv na to, jaké funkce bude obec poskytovat [Swianiewicz 2003: 64]. Finanční situace České republiky neumožňuje přerozdělovat takové finanční částky, aby malé obce byly schopny plnit všechny možné nároky na malé obce v politickém systému kladené, resp. jim je umožňuje vykonávat zákon o obcích v samostatné působnosti. Například Lukáš Valeš hovoří o tom, že při tak velkém počtu malých obcí, jež získávají veřejné finance na základě, přerozdělení dle velikostních skupin vytváří neefektivitu veřejné správy. [Valeš 2006: 38-39]. Velké množství obcí ale nemá finanční kapacity, aby mohly plnit základní funkce a služby tak, jak by si přáli občané v obcích. S tím bývá často spjat i fakt, že municipality rezignují na možný rozvoj obce. Pokud se budeme držet představených kategorií funkcí Stanislava Balíka, pak malé obce mohou vykonávat následující služby. Malé municipality rezignují na funkci bezpečnostní, jelikož nemají dostatek zmíněných finančních prostředků, aby si mohly dovolit zřizovat obecní policii. Ekologické funkce malých obcí se týkají především svozu odpadu a údržby zeleně. Likvidaci odpadů přenechávají větším obcím, které jsou na to lépe (finančně) vybaveny. V oblasti ekonomických funkcí obce musí hospodařit stejně jako obce velké (sestavovat rozpočet, manipulovat s majetkem, vytvářet závěrečné účty obce a podobně). Přesto i zde jsou obce limitovány svými financemi, jelikož těžko budou malé obce zakládat obchodní společnosti, obecní firmy a jiné subjekty, i když to dle zákona o obcích mohou. V případě politických funkcí si jsou malé a velké obce v podstatě rovny. Zde opravdu mohou malé obce využít všech svých možností dle zákona o obcích. Mohou udělovat čestné občanství, vstupovat do svazků obcí, udělovat ceny, pojmenovávat ulice či veřejná prostranství, vyhlašovat místní referenda a tak dále. Sociální funkce jsou v malých obcích také často velmi v pozadí. Těžko lze předpokládat, že si malá obec může dovolit například zřizovat pečovatelský dům pro staré občany nebo mít v obci zdravotnické zařízení, multifunkční sportovní zařízení, případně mateřskou a základní školu. Existují malé obce v České republice,
67
Především na základě zákona o rozpočtovém určení daní č. 295/2012 Sb., který procházel v minulostmi
mnoha změnami. Více k této problematice z politologického hlediska [Kruntorádová 2012a; Kruntorádová 2012b; Jüptner; Kruntorádová 2012]
52 které poskytují občanům některou z těchto funkcí, ale velice těžko bychom hledali malou obec, jež si může dovolit poskytovat většinu těchto služeb najednou. Malé obce v České republice jsou z celé řady důvodů specifické. Například to, že malé obce nemají dostatek finančních prostředků na svůj chod, je umocněno. I například v malých obcích najdeme často ve špatném technickém stavu infrastrukturu, neupravené veřejné prostranství, neupravenou obecní zeleň či zanedbané a rozpadající se stavby. [Střeleček 2006: 544] Především pro nedostatek volného kapitálu obce nemohou realizovat své investiční záměry, aby ráz své obce změnily. Možnost zajistit si spolufinancování ze strukturálních fondů EU nebo státní dotační politiky na své investiční záměry je pro nejmenší obce náročná a často si takové zdroje nedokáží zajistit. [Čmejrek 2005: 85; Střeleček 2006: 544] Občané malých obcí za službami, jež jejich obce neposkytují, musí dojíždět do okolních měst, ale samotná dopravní obslužnost z (do) malých obcí je často nedostačující [Střeleček 2006: 547]. Podle Střelečka v obcích do 500 obyvatel většinou není pošta, škola ani zdravotnické zařízení. To, že v obcích nejsou různá společenská zařízení, ovlivňuje život v obci. Ze šetření se starosty malých obcí, vyplynulo, že pokud v malých obcích byla zrušena škola, tím pádem zanikl i kulturní život v obci. [Střeleček 2006: 547; srov. Maříková 2004: 27]. Malé obce mají také typické složení obyvatelstva. V malých obcích bydlí nejvíce občanů starších 15 let v kategorii vyučení a středoškoláci bez maturity. Konkrétně na venkově se jedná o 43,7% a v rámci celé ČR o 38%. Na venkově najdeme také vysoký podíl lidí jen se základním vzděláním - 28,3% oproti celkové hodnotě za ČR 23%. Čím větší obec, tím tento podíl klesá, od obcí do 100 obyvatel z hodnoty 33,2 % až k obcím 1601-1700 obyvatel na hodnotu 25,8%. [Střeleček 2006: 547] Opačný trend můžeme vypozorovat v rámci kategorií středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Obce do 100 obyvatel mají podíl středoškoláků pouze 17,5%. Tento podíl se ale v rámci venkovských obcí zvětšuje až na hodnotu 22% u obcí s 1601-1700 obyvatel. Průměrně v České republice žilo 24,9% středoškoláků, ale na venkově pouze 19,9%. [Střeleček 2006: 547] Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v malých obcích nežije ani polovina v rámci celé ČR (ČR 8,9%), žije zde zhruba 4,2 %. Nejméně vysokoškolský vzdělaných občanů najdeme v obcích s 101-200 obyvateli, a to 3,3%, naopak nejvyšší podíl na obyvatelstvu v rámci malých obcí je v obcích s 1501 -1600 obyvateli 5,3%. [Střeleček 2006: 547; srov. Majerová 2006]
53 "Celkově lze shrnout, že malé obce mají nízký přirozený přírůstek obyvatel; nízký objem ekonomické aktivity; naopak vysoký podíl občanů vyjíždějících do zaměstnaní mimo obec; relativně značně vysokou nezaměstnanost; nízký index vzdělanosti; většinu lidí pracujících v zemědělství nebo lesnictví; horší stav infrastruktury či nedostatečné finance pro svůj rozvoj". [Střeleček 2006: 547; srov. Majerová 2006] Skutečnost, že problematika malých obcí je v České republice aktuální, dokládá skutečnost, že Ministerstvo vnitra České republiky mělo vytvořenu pracovní skupinu, jež se zabývala problémy malých obcí v ČR [srov. Vaňous 2010]. Na internetových stránkách Ministerstvo vnitra lze najít sekci dokumentů, která se vztahuje k Problematice malých obcí v ČR68. Je zde uveřejněno několik prací ke zmíněné problematice. Předložen je i výzkum Ministerstva vnitra pod názvem Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím. Na jeho základě bylo zjištěno, že obce 1. stupně vykonávají přes 3 300 rozdílných činností vyžadovaných po nich na základě předpisů [Garep 2007; srov. Vaňous 2010: 9]. Materiál Ministerstva vnitra České republiky popisuje a v podstatě shrnuje problémy malých obcí v České republice. Pro malé obce je obtížné "naplňovat poslání místní územní samosprávy - pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů, zejména dopravy, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a obrany veřejného pořádku. Nízké příjmy obecních rozpočtů nestačí k základnímu investičnímu rozvoji. Malé obce nemohou kvalifikovaně zajistit vyřizování správních záležitostí, disponují fakticky velmi malým rozsahem rozhodování, nejsou s to samy řešit rozvoj obce a nemohou dosahovat úspor z rozsahu při zajišťování veřejných služeb. Dále se potýkají s nepříznivou věkovou skladbou obyvatelstva, obtížněji získávají kvalifikovaný personál, objevují se potíže se sestavováním zastupitelstva, mají omezené možnosti vydávat obecně závazné vyhlášky aj" [Pracovní skupina MVČR cit. dle Vaňous 2010: 8-9]. Ministerstvo financí k tomu dodává, že: "Velké procento malých obcí může být na jedné straně vnímáno jako možnost obyvatel aktivněji se účastnit na správě území, ale na druhé straně se stále výrazněji projevuje nedostatek peněžních prostředků na
68
Problematika malých obcí. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-malych-
obci.aspx, [18. 10. 2013].
54 zajištění všech kompetencí a nedostatek kvalifikovaných osob zejména v malých obcích. V souladu s větou druhou § 38 odst. 1 obecního zřízení je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Tento princip velmi úzce souvisí s principem hospodárného a účelného využívání obecního majetku. Obecní zřízení princip pečování o zachování a rozvoj obecního majetku nijak blíže nekonkretizuje, a proto záleží na orgánech obce, jak se s tímto principem v praxi vypořádají." [MF ČR 2011a: 11].
1.2.5.4 Komunální volby v malých obcích ČR69
Podoba komunální politiky je bezpochyby závislá na velikosti obce. Promítají se do ní řady aspektů. Například volební účast, podoba stranického systému, počet kandidujících subjektů, způsob sestavování kandidátních listin apod. [Čmejrek 2006: 707, 714; Čmejrek 2003: 272; srov. Bubeníček 2010a]. Malé obce jsou primárně tvořeny jedním volebním obvodem70, který je vícemandátový [Bubeníček 2010a: 94]. Počet zastupitelů, tedy počet mandátů v malých obcích, se pohybuje mezi 5 až 15 členy [§ 68 zákona č. 2/2003 Sb.]. Analýza komunálních voleb dokládá, že zpravidla obce s více než 2000 obyvateli zahrnují všechny či téměř všechny parlamentní strany a k tomu další politické subjekty lokálního a regionálního charakteru, ale naopak v obcích do 2000 obyvatel je zastoupení stran značně odlišné [Čmejrek 2003: 272]. Charakteristický rys politiky na obecní úrovni představuje početné zastoupení nezávislých kandidátů a početné zastoupení sdruženích nezávislých kandidátů. V nejmenších obcích tyto subjekty tvoří často jedinou formu politického zapojení, parlamentní strany se vyskytují v obcích do 1000 obyvatel jen zřídka. [Čmejrek 2003: 277-279; Ryšavý 2006a: 757, 759]. Podpora těchto nezávislých kandidátů v komunálních volbách spíše roste [Ryšavý 2006a: 757, 759]. Na základě výsledků komunálních voleb 2002 a 2006 v obcích do 3000 obyvatel
69
Podrobněji jsou rozebrány komunální volby v malých obcích například [Bubeníček 2010a; Čmejrek,
Bubeníček, Čopík 2010]. 70
Pokud by malé obce měly nejméně 10 volených zástupců, mohou dle volebního zákona vytvářet
volební obvody v obci. Volební zákon dále definuje, že ve vytvořeném volebním obvodě se musí volit nejméně pět členů zastupitelstva. Toto pravidlo není pro všechny obce stejné, větší obce mají odlišnou minimální velikost volebního obvodu dle počtu obyvatel [§ 27 zákona č. 491/2001 Sb.].
55 jsou v průměru na zastupitele dva kandidáti71. Obecně v malých obcích klesá počet kandidujících subjektů. [Ryšavý 2006a: 757] Dosažení plurality je v malých obcích problémem. Často se stává v rámci komunálních stranických systémů malých obcí, že v obci nejsou kandidátní listiny zcela zaplněny. [Čmejrek 2006: 707-708; Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010: 109] Samotná lokální politika mnohem více závisí na osobních vztazích, než je tomu ve větších obcích. [Čmejrek 2006: 707-708] V malých obcích je úzký sociální prostor, který směřuje voliče spíše k rozhodování podle osobních sympatií ke kandidátovi než dle politické příslušnosti, ta je v úzkém sociálním prostoru v podstatě zbytečná [Čmejrek 2006: 711]. Malé obce přestavují větší riziko pro nekontrolovatelné působení místních klik, případně klientelismu a podobně [Čmejrek 2006: 708]. V malých obcí se lze se setkat s odlišnými způsoby sestavování kandidátních listin. Je to dáno především malou atraktivitou členství v zastupitelstvu, snahou předcházet potencionálním sporům o umístění na kandidátní listině, což může vést až ke společné koordinaci registrace kandidátních listin. Dalším faktorem může být znalost či neznalost samotného komunálního volebního systému72. [Bubeníček 2010a: 99] "Variant, jak sestavovat kandidátní listiny v malých obcích, je mnoho. Možnosti sestavování kandidátních listin v malých obcích jsou pestré: lze sestavovat seznam kandidátů dle abecedního pořadí; či každý občan má právo navrhnout preferovanou skladbu kandidátní listiny (celkovou podobu kandidátní listiny určuje součet nominací u potencionálních kandidátů); nebo každý volič před komunálními volbami obdrží seznam občanů starších 18 let, kde může označit až 10 jmen, z kterého se poté vytvoří seznam 20 nečastěji označených občanů, kteří budou osloveni; z praxe je také známé losování míst na kandidátní listině" [Bubeníček 2010a : 99]. V obcích, v nichž dochází k takovéto koordinované registraci volebních stran, jsou také stále častějším fenoménem jednočlenné kandidátní listiny nezávislých kandidátů [Bubeníček 2010a: 100].
71
V porovnání s většími městy se jedná o nepříliš velký zájem o kandidaturu, jelikož ve větších městech
je soutěživost mnohonásobně větší [Ryšavý 2006a: 757] 72
Více informací, jak funguje komunální volební systém například [Čmejrek; Bubeníček; Čopík 2010;
Lebeda 2009].
56 Co se týče politické participace občanů, je pro malé obce specifické tzv. doplňování kandidátů pouze do počtu73. Tento přístup najdeme především v těch obcích, kde politické strany mají velmi malou členskou základnu. [Čmejrek 2005: 83] Stává se i to, že volební lídr, doplní na kandidátní listinu své příbuzné, aby byla kandidátní listina zaplněna [Čmejrek 2005: 83].
Tabulka č. 14: Typické aspekty pro komunální prostředí menších venkovských obcí Typické aspekty pro komunální prostředí menších venkovských obcí "1. nízká úroveň ideologizme komunální politiky, která limituje možnosti či zcela znemožňuje měření polarizace stranického systému či ideologické vzdálenosti (kupř. na ose levice-pravice) mezi politickými subjekty působícími na komunální úrovni" [Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010: 108]. "2. specifický charakter lokálního stranictví vyplývající z nejasné aplikovatelnosti "klasické" definice politické strany na komunální úrovni a nezastupitelnosti role nezávislých kandidátů (samostatně kandidujících i jejich sdružení) v lokálních stranických systémech [srov. kupř. Jüptner 2004], což v důsledku zkresluje výsledky měření plurality místního politického prostředí" [Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010: 108]. Zdroj: [Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010: 108]
1.2.6 Meziobecní spolupráce v České republice
Meziobecní spolupráce je využívána municipalitami napříč Evropou v různých podobách74 na základě místní legislativy, historického vývoje lokální správy a v 73
V případě, že ve volbách do obecního zastupitelstva se volí sedm či méně zastupitelů, je možné podle
platné legislativy mít na kandidátní listině více kandidátů až maximálně o jednu třetinu, než je počet volených zastupitelů [§22 odst. 2 zákon č. 491/2001 Sb.]. 74
Zajímavou možností meziobecní spolupráce, či lépe mezinárodního partnerství, je příklad uveřejněné
nabídky na stránkách Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze, kde v sekci tzv. decentralizované spolupráce hledají tři francouzská města a městečka partnery v českých obcích. Jedná se o municipality Allègre (1034 obyvatel, cílem partnerství je sbližování evropských občanů), Héricy (2585 obyvatel, Pavel Tigrid ve městě prožil závěr života) a město Cognac s přibližně 20 tisíci obyvateli. Nejedná se o ojedinělý pokus vyhledávání spolupráce. Žádost byla publikována v srpnu 2013 a stále trvá. [Velvyslanectví Francie v Praze 2013] Francouzské zastoupení v Praze má od roku 1998 na své pražské ambasádě pozici
57 neposlední řadě v návaznosti na municipální strukturu. V následujícím textu bude představena meziobecní spolupráce v České republice. Blíže ke konkrétním případům meziobecní spolupráce v Evropě například: [Swianiewicz 2011], [Denters, Rose 2005], [Vajdová 2006], [Loughlin 2001], [Gluhak, Ivanović, Jackson, Podolnjak 2010], [Jüptner, Polinec, Švec 2007], [Jüptner, Polinec 2009], či [Deník veřejné správy 2013]. "Spolupráce obcí je obecně považována za nástroj nejen kompenzace problémů spojených s velikostí obce, ale za nástroj schopný vyvažovat také globalizační tendence zasahující i lokální úroveň veřejné správy a politiky" [Vajdová 2006: 38]. S první spoluprací obcí se začínáme setkávat po roce 1989, kdy postupně mezi obcemi začala vznikat seskupení obcí, která měla za cíl spolupracovat [Vajdová, Čermák 2006: 45; Vajdová 2006: 38]. "V roce 1992 jich bylo podle informace zveřejněné v týdeníku státní správy S´93 (1993) 15, v roce 1993 více než 20. V roce 2002 byl na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj seznam 373 sdružení [..]" [Vajdová, Čermák 2006: 45]. Meziobecní spolupráce může být alternativou pro variantu slučování obcí, ale také se může meziobecní spolupráce stát předstupněm samotného slučování obcí. V každém případě je důležité, aby spolupráce obcí byla legislativně vymezena a odpovídala jí. V případě České republiky najdeme zmíněné vymezení v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích. V současné podobně se v rámci zákona svazku obcí zabývá celý díl, a to konkrétně paragrafy §46-§55 [zákon č. 128/2000 Sb.]. Nebylo tomu tak vždy, od devadesátých let dvacátého století se v legislativě systém více popisoval a utvářela se pravidla pro spolupráci mezi obcemi viz [Vajdová, Čermák 2006: 46]. V současné době například je realizován projekt, který vzešel z iniciativy Svazu měst a obcí, jehož záměrem je vytvořit prostor a podmínky pro dlouhodobý rozvoj meziobecní spolupráce v České republice75. Více informací ke spolupráci obcí v České republice lze nalézt například v pracích [Vajdová, Čermák 2006] či [Patočková 2006].
atašé pro decentralizovanou spolupráci, jež se snaží s českými místními samosprávami rozvíjet projekty bilaterální spolupráce, zprostředkovávat akce pro zástupce místních samospráv obou zemí a mnoho dalších aktivit. [Velvyslanectví Francie v Praze 2012] 75
Projekt čerpá ze zahraničních zkušeností z meziobecní spolupráce a jeho hlavním cílem je rozvoj obcí a
zefektivnění veřejných služeb, viz informace na internetových stránkách projektu. Dostupné z WWW: http://www.obcesobe.cz/, [18. 10. 2013].
58 1.2.6.1 Mikroregiony v České republice76
V České republice můžeme najít několik forem spolupráce mezi obcemi. Nejčastější a nejvíce typickou formou mezi obcemi je vytváření svazků obcí. Obce mohou spolupracovat zároveň s jinými subjekty, nejen s obcemi. Mohou tvořit například zájmová sdružení právnických osob. Tato sdružení se zakládají s různými záměry, například se snahou o regionální rozvoj; snahou o zlepšení sociální infrastruktury, se záměrem zlepšit životní prostředí; záměrem vylepšit cestovní ruch v regionu; či se záměrem může stát vybudování a rekonstrukce infrastruktury v oblasti. Dalším možným způsobem, jak mohou obce spolupracovat, je širší forma spolupráce jak mezi fyzickými a právnickými osobami, tak i mezi veřejným a soukromým sektorem. V tom případě hovoříme o tzv. místních akčních skupinách (MAS), o obecně prospěšných společnostech. Na základě výše představených forem spolupráce lze říci, že mikroregiony jsou zájmová sdružení právnických osob, místní akční skupiny a svazky obcí. Obce tedy mikroregiony vytvářejí z výše uvedených důvodů představených u jednotlivých podob mikroregionů. Mikroregiony mohou také vytvořit účelové organizace, které mají vést například k vybudování čistírny odpadních vod, plynofikace, kanalizace a podobně. Spolupráce v rámci mikroregionů může také probíhat, jako předávání informací a zkušeností. Koncem roku 2007 proběhl v regionech soudržnosti střední Morava, střední Čechy a Severozápad výzkum77 mikroregionů a místních akčních skupin. Výzkumu se podařilo získat informace ze 170 mikroregionů a MAS z celkového počtu 292 na zkoumaném území. Výzkum ukázal, že velikost mikroregionů v České republice je velmi rozmanitá. Polovinu zkoumaných mikroregionů tvoří regiony do 10 tisíc obyvatel a zároveň do 10 členských obcí. Více než třicet členských obcí má pouze 8,5% mikroregionů. Nejvíce mikroregionů vzniklo v rozmezí let 1999-2001 v návaznosti na 76
Pokud není uvedeno jinak, tak tato část textu uvádí informace ze zdrojů [Karlovarský kraj 2013;
Šafářová, Škrabal 2008]. Bližší informace o mikroregionech v České republice je možné najít na internetových
stránkách:
Portálu
pro
obnovu
venkova.
Dostupné
z
WWW:
http://www.isu.cz/ukazatele/index.asp či na internetových stránkách Regionálního informačního servisu. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/cs, tak na stránkách jednotlivých krajských úřad, [18. 01. 2014]. 77
Tento výzkum tří regionů NUTS II se uskutečnil v rámci projektu Benchmarking venkova -
Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit.
59 novelu zákona o obcích. V následujících letech již v takové míře příliš mikroregionů na našem území nevznikalo. Spíše docházelo k přeměně mikroregionů na dobrovolné svazky obcí podle zákona č. 128/2000 Sb. zákona o obcích. O konkrétních případech mikroregionů v České republice viz [Neumanová, Sedláček, Říčan 2006].
1.2.6.2 Financování činnosti mikroregionů78
Mikroregiony i místní akční skupiny jsou financovány z vlastních i cizích zdrojů. Členské příspěvky se více využívají k financování mikroregionů než místních akčních skupin. Místní akční skupiny dle výzkumu využívají členských příspěvků více než z 60% a jsou nižší než u mikroregionů, kde příspěvky najdeme ve více než 80% případů. Místní akční skupiny mají více prostoru k možnosti získávat finanční prostředky z více programů, a to i na svůj provoz. Členské příspěvky těchto organizací netvoří ani čtvrtinu příjmů a výdajů organizací. Zkoumané organizace za rok 2006 v celkových hodnotách měly poměr příjmů a výdajů v hodnotách 56:44. Organizace čerpají své finanční zdroje z pestrých možností, jak z dotací, tak například z grantů. Mikroregiony nejčastěji určují členské poplatky na základě počtu obyvatel v členské obci. Naopak místní akční skupiny využívají kombinaci počtu obyvatel a pevné částky podle druhu členského subjektu79. Finanční zdroje mikroregiony a místní akční skupiny získávají například z Evropské unie, ze státního rozpočtu, z programu LEADER, z krajských zdrojů, z rozpočtů měst a obcí, z vlastních zdrojů, z nadací, z vlastní činnosti či sponzoringu. Z provedeného výzkumu nejvíce organizací získává zdroje z krajů, konkrétně z čerpání v rámci Programu obnovy venkova. Subjekty nejčastěji zpracovávají své strategie rozvoje ve střednědobém horizontu 3-7 let, což koresponduje s obdobím pro čerpání strukturálních fondů EU. Záměr tvoří především rekonstrukce, budování kanalizací nebo vodovodů či snaha investovat do cestovního ruchu. Se slovy Zdenky Vajdové a Daniela Čermáka lze shrnout, že: "Svazek je legitimním příjemcem finanční podpory projektů z různých zdrojů. Ale základním, 78
Tato část textu vychází ze zdrojů [Karlovarský kraj 2013; Šafářová, Škrabal 2008].
79
Jako příklad studie uvádí, že například fyzická osoba platí příspěvek 500 Kč, ale obec 1000 Kč a s tím
3 Kč za každého svého obyvatele.
60 pravidelným a často jediným zdrojem finančních prostředků, s nimiž svazek hospodaří, je členský příspěvek. Kde jsou členy malé obce, které mají malé rozpočty, a takových je většina svazků, pak tomu členské příspěvky odpovídají. Z vlastních zdrojů mohou svazky zajistit malé nebo žádné projekty orientované na rozvoj. Svazky jsou tedy závislé na aktérech, kteří jsou mimo území svazku, ať už je to kraj, stát nebo EU. V tomto smyslu externí aktéři rozhodují o rozvoji území svazku" [Vajdová, Čermák 2006: 64].
1.2.6.3 Místní akční skupiny (MAS)80 Místní akční skupiny81 mají za svůj cíl rozvoj venkova či zemědělství. Zároveň spolupracují při získávání finanční podpory z Evropské unie a národních programů pro svůj region. Tyto skupiny nejčastěji tvoří společenství občanů, obcí, svazky obcí, instituce veřejné moci, neziskové organizace či podnikatelská sféra. Základní charakteristika místních akčních skupin je následující: a) jedná se o homogenní území; b) na daném území žije od 10 tisíc až po 100 tisíc obyvatel; c) součástí MAS nemají být města nad 25 tisíc obyvatel; d) počet zástupců veřejné správy ve skupině je maximálně 50%, tento poměr se týká i řídících orgánů; druhá polovina skupiny je tvořena neziskovými organizacemi a zástupci podnikatelů; e) členové Místní akční skupiny musí mít v daném mikroregionu bydliště či sídlo své aktivity; f) MAS má povinnost mít své stanovy, statut, organizační řád, strukturu a mít registraci u Ministerstva vnitra ČR; g) MAS podle Programu rozvoje venkova má možnost být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech; h) Místní akční skupina musí mít projednánu a schválenu strategii pro území dané MAS; 80 81
Tato část textu vychází ze zdrojů Karlovarský kraj 2013; Šafářová, Škrabal 2008]. Aktuální informace o všech místních akčních skupinách v České republice jsou dostupné na
internetových stránkách Národní síti Místních akčních skupin ČR. Dostupné z WWW: http://nsmascr.cz/, [18. 10. 2013].
61 ch) MAS funguje na základě metody LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´ Économie Rurale - Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku).
Metoda LEADER je postavena na základě přístupu zdola nahoru, tedy že o budoucnosti svého regionu rozhodují lidé žijící a pracují na svém území a tím pádem znají potřeby a tradice regionu. Dále principy metody jsou partnerství soukromých a veřejných subjektů, tvorba rozvojových strategií, integrované a vícesektorové akce, inovativnost, výměna zkušeností mezi skupinami a celková spolupráce mezi projekty MAS i v rámci zahraničí. V České republice se metoda LEADER začala využívat již od 90. let dvacátého století, ale konkrétně první místní akční skupiny začaly na našem území vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Od roku 2007 byl LEADER jednou ze základních os Programu rozvoje venkova ČR na období 20072013 Po celé Evropě existuje tisíce takovýchto skupin pro místní akce - Local action groups (LAGs), které společně kooperují a předávají si své zkušenosti a postřehy s rozvojem venkova. V současnosti v České republice působí přes 150 místních akčních skupin. Svůj společný záměr prosazení zájmů obcí a místních komunit s cílem dosáhnout změn uvedlo při výzkumu MAS a mikroregionů. Podle dat z výše zmíněného výzkumu průměrná MAS zahrnuje kolem 33,5 tisíc obyvatel a spadá do ní 11 - 20 obcí, ale nelze v této otázce paušalizovat, jelikož se místní akční skupiny mohou výrazně lišit. Pokud bychom chtěli porovnat mikroregiony a MAS, tak místní akční skupiny mají na základě dat nižší hustotu obyvatel, a to 92 obyvatel na km2. To potvrzuje princip a metodu LEADER, jež je určena především pro venkovské oblasti s nízkou hustotou obyvatel. Celkový poměr velikosti ale vychází lépe pro MAS, které jsou přibližně 2,5krát větší než mikroregiony. Důležitou skutečností je fakt, že jak mikroregiony, tak místní akční skupiny často mohou působit na stejném území, a dokonce mohou mít propojenu společnou organizační i funkční strukturu managementu svých rozvojů.
62 1.2.6.4 (Dobrovolné) svazky obcí82
Podle zákona o obcích mají obce právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Na svazky obcí je nahlíženo jako na právnické osoby [zákon č. 128/2000 Sb., §49].
Svazky obcí mohou zejména zabezpečovat: a) úkoly v oblasti školství, sociální péči, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvěř; b) čistotu obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromaždování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadné zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území; d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí; e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin; f) správu majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovanými obcemi [zákon č. 128/2000 Sb., §50]. Plnoletí občané obcí sdružovaných ve svazku obcí mají nárok se účastnit zasedání orgánů svazku obcí a nahlížet do zápisu o jeho jednání. Zároveň mohou podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy či se vyjadřovat k rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý rok [§52 zákon č. 128/2000 Sb.]. Svazek obcí žádá každoročně o přezkoumání hospodaření obce krajský úřad či auditora [§53 zákon č. 128/2000 Sb.].
82
Více informací o svazcích obcí v ČR lze nalézt na internetových stránkách Regionální Informační
servis. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/karlovarsky-kraj/regionalni-informace/, [18. 10. 2013].
63 1.2.6.4.1 Spolupráce s obcemi jiných států
České obce mají možnost na základě zákona o obcích, konkrétně paragrafu 55, spolupracovat s obcemi jiných zemí a být členy mezinárodních sdružení místních orgánů. Takovéto spolupráce jsou uzavírány smluvně. Předmětem vzájemné spolupráce mohou být pouze oblasti, jež jsou předmětem činnosti svazku obcí, který byl smlouvou o vzájemné spolupráci uzavřen. Takové smlouvy musí být předem schváleny zastupitelstvem, jinak nejsou platné [zákon č. 128/2000 Sb., §55].
2 Politické aspekty zadluženosti obcí v ČR
2.1 Financování municipalit v České republice Pokud chceme hovořit o zadluženosti obcí a jejích dopadech na malé obce v České republice, musíme si představit soubor právních předpisů upravujících postavení obcí v otázce hospodaření s majetkem obce. Rozhodující právní dokumenty, z kterých vychází financování obcí v ČR, představuje následující tabulka.
Tabulka č. 15: Soubor právních předpisů, které upravují postavení obcí v otázce hospodaření s majetkem obce
Soubor právních předpisů, které upravují postavení obcí v otázce hospodaření s majetkem obce. a) Ústava České republiky; b) Články Evropské charty místní samosprávy, kterými je vázaná Česká republika c) Zákon č. 2/ 1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR; d) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení); e) Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; f) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům;
64 g) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole); h) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
Zdroj: [MF ČR 2011a]
Výše popsané právní základy nebudou v následujícím textu podrobně rozebrány, jelikož to není náplní práce, ale byly představeny pro přehlednost a možnost se na ně případně zaměřit83.
2.1.1 Rozpočty municipalit v České republice
Jednou ze základních pravomocí zastupitelstva obce je schvalování obecního rozpočtu obce84. Ty jsou schvalovány na období jednoho roku. Dle schváleného rozpočtu obce hospodaří. Můžeme na rozpočet nahlížet jako na finanční plán obce, jenž určuje předpokládané příjmy i výdaje obce. Rozpočty jsou řazeny do tzv. soustavy veřejných rozpočtů85. Pod pojmem veřejný rozpočet rozumíme jak finanční plán veřejnoprávních subjektů, tak i jeho peněžní fond. [Sagit 2013; srov. Peková, Pilný, Jetmar 2012; Havlan 2013] Všechny zmíněné veřejné rozpočty jsou autonomní, ale přesto mezi nimi existují společné vazby, jako jsou například návratné finanční výpomoci, dotace či příspěvky. To znamená, že pro obec je důležité i to, jak vypadá státní rozpočet a rozpočet kraje. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 26; srov. Provazníková 2009] Česká republika má dva základní zákony zabývající se tvorbou, postavením, obsahem a funkcemi rozpočtů. Prvním je tzv. velký zákon o rozpočtových pravidlech č.
83
V příloze č. jsou uvedeny konkrétní části předpisů, které se vztahují k problematice hospodaření obcí.
84
Více informací k rozpočtům viz [Provazníková 2009: 57-78; Peková, Pilný, Jetmar 2012: 217].
85
Mezi soustavu veřejných rozpočtů dále patří rozpočty krajů, rozpočty příspěvkových organizací
zřizovaných územními samosprávnými celky, dobrovolných svazků obcí, či fondy krajů a obcí. Pod tímto názvem se také skrývají rozpočty centrálního rozměru, jako jsou státní rozpočet, státní fondy, fond veřejného zdravotního pojištění s navazujícími rozpočty zdravotních pojišťoven, Pozemkový fond ČR, Státní fond dopravní infrastruktury a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti [Zákon č. 218/2000 Sb.; Zákon č.250/2000 Sb.; Zákon č. 243/2000 Sb.].
65 218/2000, který upravuje tvorbu a postavení státního rozpočtu spolu s jeho vazbami na rozpočty územních samosprávných celků. Druhým je tzv. malý zákon o rozpočtových pravidlech - tedy zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000, ten stanovuje pravidla, jež jsou míněna k rozpočtům a finančnímu hospodaření obcí, statutárních měst a hlavnímu městu Praze, ale stejně tak i městských částem a obvodů. [Zákon č. 218/2000 Sb.; Zákon č. 250/2000 Sb.; Černý; Kypetová; Souček 2012: 26]
2.1.1.1 Pozice municipálních rozpočtů v České republice
Horizontální a vertikální vazby struktury a soustavy veřejných rozpočtů jsou předmětem teorie fiskálního federalismu. Ekonomové, zabývající se fiskálním federalismem, se snaží vytvořit efektivní distribuci financí v rámci jednotlivých úrovní rozpočtového systému v daném státě tak, aby veřejné statky byly rozděleny odpovědně a spravedlivě. [Císařová, Pavel: 2008: 16] V České republice se používá kombinovaný model fiskálního federalismu86. V případě ČR lze představit dva typy subjektů na centrální úrovni (státní rozpočet a státní mimorozpočtové fondy) a zároveň dva různé subjekty na místní úrovni (kraje a obce)87. Výše představené subjekty jsou ve vztahu mezi sebou nejen v rámci centrální a místní úrovně, ale subjekty vstupují do vztahů i na stejné úrovni. [Císařová, Pavel 2008: 17; Provazníková 2009: 40-43] Následující obrázek představuje schéma fiskálního federalismu v České republice, resp. tok financí ve vztahu k zmíněným subjektům.
86
Jedná se o kombinaci centralizovaného modelu a decentralizovaného modelu viz [Provazníková 2009;
Císařová, Pavel 2008]. 87
V následujícím popisu není brán zřetel na skutečnosti existence fondu sociálního zabezpečení, jež
představují v zdravotní pojišťovny
66
Obrázek č.2: Schéma fiskálního federalismu v České republice
Zdroj: [Císařová, Pavel 2008: 18]
Z územně samosprávných celků jsou obecní rozpočty významnější než ty krajské. To dokládá i fakt, že kraje hospodaří přibližně se 4% HDP, kdežto obce v průměru s 8% HDP88. Obce jsou všeobecně více soběstačné, celkově vlastní příjmy obcí jsou přibližně kolem 70% z veškerých příjmů. Kraje více závisí na centrálním rozpočtu, a jejich vlastní příjmy tvoří průměrně 35% [Císařová, Pavel: 2008: 18; srov. Provazníková 2009: 43-44].
2.1.1.2 Principy hospodaření obce89
Paragraf 4 odstavce dva zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovuje, že rozpočtový rok obce je shodný s rokem kalendářním. Při tvorbě rozpočtu obce zastupitelé vycházejí z rozpočtového výhledu, který je tvořen základními údaji o příjmech a výdajích obce, především dlouhodobé závazky a pohledávky obce, s nimiž musí být v rámci rozpočtu obce kalkulováno. [§3 a §4 zákona č. 250/2000 Sb.] 88
Údaje jsou průměry za roky 2004-2006.
89
Více informací o hospodaření obcí například [Havlan 2013: 116-183].
67 Důkladně zpracované rozpočtové plány obcí napomáhají k lepšímu hospodaření90. Obcím, jež nevytvářejí rozpočtové výhledy, hrozí pokuta za správní delikt až do hodnoty jednoho milionu korun. [§ 22 zákona č. 250/2000 Sb.] Ze zákona o obcích vyplývá povinnost pečovat o zachování a rozvoj obecního majetku [§38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.]. Otázka - co je účelné a hospodárné nakládaní s obecním majetkem, je pouze na orgánech obce (zastupitelstvu a případně radě). Klíčové v tomto ohledu bývá, že se jedná pouze o politickou odpovědnost zmíněných orgánů vůči svým voličům. Ze strany státu není možné kontrolovat hospodárnost a účelnost s nakládáním obecního majetku. [MF ČR 2011a: 13] Obce mají povinnost ze zákona o účetnictví vést své účetnictví. Zákon hovoří, že účetnictví má být správné, úplné, průkazné srozumitelné, přehledné a má být vedeno způsobem zaručující trvalost záznamu. [§8 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.] Součástí záznamů má být i inventarizace obecního majetku a závazků obce [§38 odst. 1zákona č. 128/2000 Sb.]. Obec má v případě schodku svého rozpočtu možnost uzavřít smlouvu o půjčce či úvěru nebo vydat komunální dluhopisy [§4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb.]. Výkon samostatné působnosti obcí kontroluje Ministerstvo vnitra (§ 129 obecního zřízení). Mezi tuto kontrolu se nepočítají oblasti, které podléhají zvláštnímu kontrolnímu mechanizmu, kupříkladu, prověřování nakládání s majetkem či prověřování hospodaření. Tyto skutečnosti jsou prováděny na základě zákona č. 420/2004 Sb. krajským úřadem či obcí zvoleným auditorem. Každý rok má obec povinnost nechat si přezkoumat své hospodaření příslušným krajským úřadem či auditorem [§42 zákona č. 128/2000 Sb.]. Ze zákona o obcích jsou zastupitelstva povinna zřizovat kontrolní a finanční výbory, které také kontrolují hospodaření [§117 zákona č. 128/2000 Sb.]. Ministerstvo financí je dohlížitel, který provádí dozor nad zmíněným přezkumem hospodaření obce. Kontrolní pravomoc v otázce obcí má své kompetence i Úřad pro hospodářskou soutěž například v otázce veřejných zakázek. Za porušení těchto předpisů hrozí obci pokuta a konkrétním fyzickým osobám, které mají zmíněné povinnosti na starost, trestní odpovědnost. [MF ČR 2011a: 13; srov. zákon č. 128/2000 Sb; zákon č. 250/2000 Sb].
90
Více informací k rozpočtovému výhledu obce například: [Černý; Kypetová; Souček 2012: 27;
Provazníková 2009: 59].
68 2.1.1.3 Příjmy municipalit91
Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vyjmenovává jedenáct možných příjmů, jimiž obce mohou získat finance do svých rozpočtů. Následující tabulka je představuje.
Tabulka č. 16: Možné způsoby zisku příjmů obcí v České republice 11 možných příjmů obcí dle zákona 250/2000 Sb. a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv; b) příjmy z výsledků vlastní činnosti; c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona obce, která organizaci zřídila nebo založila;
d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak; e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona; f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona; g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů; h) dotace z rozpočtu kraje; i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce; j) přijaté peněžité dary a příspěvky; k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří příjmu obce Zdroj: [§7 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů]
91
Více informací k příjmům municipálním rozpočtům viz [Provazníková 2009: 79-191; srov. Boháč
2013: 17-42]. Z politologického pohledu více k této problematice [Kruntorádová 2012a; Kruntorádová 2012b; Jüptner, Kruntorádová 2012].
69 Výše představené způsoby, z nichž získávají municipality v České republice finance, lze rozdělit dle různých principů. Například Věcný záměr zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000, v roce 2011 rozdělil příjmy municipalit na čtyři základní skupiny. Zaprvé se jedná o vlastní příjmy obce, které tvoří za a) kapitálové příjmy (finance z prodeje kapitálového majetku); za b) daňové příjmy (ty především, které vyplývají ze zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, odvody a poplatky v oblasti životního prostředí, výnosy z místních poplatků a správní poplatky; a za c) nedaňové příjmy (příjmy z pronájmu majetku, příjmy z vlastní činnosti a příjmy z prodeje nekapitálového majetku) [MF ČR 2011a: 9]. Druhou možností příjmu je získávání financí z dotací. Ty mohou být poskytovány jak na investiční účely, tak na neinvestiční účely z rozdílných veřejných rozpočtů (například ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z rozpočtu regionální rady soudržnosti, ze státních fondů či fondů Evropské unie). [MF ČR 2011a: 9] Třetí oblastí, z níž obce získávají finance, jsou příspěvky sloužící k plnění úkolů v přenesené působnosti [§ 62 zákona č. 128/2000 Sb.] Tyto příspěvky obce získávají ze státního rozpočtu, jenž tvoří částečnou úhradu nákladů na obecní výkon přenesené působnosti. Rozdíl v dotaci a tomto příspěvku je v tom, že není poskytován na konkrétní účel a není vyúčtován zpětně se státním rozpočtem. [MF ČR 2011a: 9] Čtvrtou skupinou jsou výnosy ze správních poplatků a ostatních příjmů rozpočtu obcí. Tyto čtyři kategorie nezahrnují ještě možnost obcí využít k financování tzv. návratné zdroje (půjčky, úvěry a návratné finanční výpomoci) či obce mohou emitovat komunální dluhopisy. [MF ČR 2011a: 9] Podobně i do čtyř skupin rozděluje příjmy municipalit vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. Možné rozdělení je představeno v následující tabulce.
70 Tabulka č. 17: Rozdělení příjmů municipalit SeskupNázev a náplň příjmu ení Třída položek 1 DAŇOVÉ PŘÍJMY 11 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů 12
Daně ze zboží a služeb v tuzemsku
13
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb
14
Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
15
Majetkové daně
16
Povinné pojistné
17
Ostatní daňové příjmy
2 21
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem Přijaté sankční platby a vratky transferů Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy Přijaté splátky půjčených prostředků Příjmy sdílené s nadnárodním orgánem
3 31 32 4
KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku PŘIJATÉ DOTACE
41 42
Neinvestiční přijaté dotace Investiční přijaté transfery
Zdroj: Vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě
2.1.1.3.1 Daňové příjmy municipalit
Nejvýznamnějším zdrojem financování obcí jsou příjmy daňového charakteru. Průměrně dosahují více než 50% veškerých příjmů obcí. Ty lze rozdělit na dvě části, a to daňové příjmy z rozpočtového určení daní a poté tzv. další daňové příjmy. Daňové příjmy z celostátních daní vybírá stát na centrální úrovni a na základě stanovených koeficientů je získávají obce. Do daňových příjmů z rozpočtového určení daní se řadí především podíly na celostátně vybraných daních (podíly z daně z přidané hodnoty na daních z příjmu), výnosy z daně z nemovitostí či odvod z loterií a jiných sázkových her. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 28] Tyto daně lze ještě rozdělit na daně sdílené a daně výlučné. Sdílené daně, jak již název napovídá, představují finance, jež nezískávají
71 pouze obce. Naopak daně výlučné připadají pouze municipálním rozpočtům. [Císařová, Pavel 2008: 34; srov. Provazíková 2009: 79-83] Daňové příjmy mají klíčový vliv na opravdovou autonomii obcí. Je to dáno skutečností, že daňové příjmy jsou nenávratné zdroje, o jejichž výši a účelu použití rozhoduje samo zastupitelstvo bez návaznosti na jiné rozpočty nebo jiný orgán. V tomto úhlu pohledu není příliš dobré, jak již bylo řečeno, že se na příjmech obcí v průměru podílejí z jedné poloviny. [Císařová, Pavel 2008: 34; srov. Provazíková 2009: 79-83] Daň z nemovitosti je 100% příjmem rozpočtu obce [srov. §4 zákona 243/2000] a zároveň má obec částečně možnost ovlivnit její výši92 [zákon 338/1992 Sb.]. Její význam je v možnosti zvýšení příjmu obce, ale také v samotné regulaci. Tyto poplatky jsou zaváděny obecně závaznou vyhláškou. [Císařová, Pavel 2008: 35; srov. MF ČR 2011a: 8-9]. Mezi daňové příjmy obcí jsou také řazeny již zmíněné správní poplatky, jež by měly být využity na krytí přenesené působnosti obcí [Císařová, Pavel 2008: 35]. Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích přesně upravuje otázku správních poplatků
2.1.1.3.2 Místní (daně)93 poplatky
Kromě samotné daně z nemovitosti, mohou také v mezích zákona zastupitelstva ovlivňovat výši tzv. místních poplatků. Zákon č. 565/1990 řádí místní poplatky také mezi daňové příjmy. Zastupitelstvo obce se může rozhodnout, že místní poplatky vybírat nebude.
92
Zákon umožňuje obcím použít tři typy koeficientů, kterými mohou upravit sazbu daně z nemovitosti: 1.
velikostní koeficient, 2. vnitřní koeficient a 3. místní koeficient. Blíže k tomuto tématu v zákoně o dani z nemovitosti 338/1992 Sb. 93
Současná legislativa nepoužívá termín místní daně, ale místní poplatky, ač jsou místní poplatky částí
daňových příjmů obcí.
72 Tabulka č. 18: Místní poplatky obcí Místní poplatky obcí - poplatek ze psů; - poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt; - poplatek z ubytovací kapacity; - poplatek za užívání veřejného prostranství; - poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst; - poplatek ze vstupného; - poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj; - poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů; - poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace;
Zdroj: [Císařová, Pavel 2008: 35; Černý; Kypetová; Souček 2012: 28]
2.1.1.3.3 Nedaňové příjmy municipalit
Nedaňové příjmy jsou dalším typem finančních příjmů obcí, byť nejsou povinně ze zákona obcím předurčeny. Nedaňové příjmy obcí tvoří například: Tabulka č. 19: Nedaňové příjmy obcí Nedaňové příjmy obcí - výnosy majetku, které obec vlastní; - příjmy, které má obec z dalšího vlastního hospodaření; - příjmy z hospodaření subjektů, které obec založila či zřídila; - výnosy z úroků; - neopakovatelné dědictví či dary;
příjmy
jako
např.
73 - sankční platby; - sdružené prostředky;
Zdroj: [Černý; Kypetová; Souček 2012: 35; Císařová, Pavel 2008: 37-38]
Speciálně pro malé obce zmíněné příjmy z podnikání nepředstavují v podstatě žádné možné příjmy, jelikož většinou obce nijak nepodnikají. Všeobecně charakter činností zřízených organizací obcí nemají příliš ziskový charakter, zisk bývá většinou nevýznamný z hlediska obecních příjmů. Podobně je to i v případě, že obce založí obchodní společnosti. Důvodem, proč větší obce zakládají subjekty typu akciových společností či společností s ručením omezeným, bývají povahy daňové či účetní. Česká legislativa je nastavena tak, že neziskové organizace musí podléhat větším administrativním nárokům. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 35; Císařová, Pavel 2008: 37-38; srov. Provazníková 2009: 94-97] Za jednorázové příjmy nedaňového charakteru považujeme příjmy z prodeje majetků. Bývá doporučeno tyto finance využívat pouze na investiční akce, jež v budoucnu povedou k užitku občanům nebo dalším ziskům. Z toho důvodu by si samotný prodej zastupitelé v obcích měli uvážit - zda prodaný majetek nebude obec v budoucnu potřebovat. Velice nešťastné je prodejem majetku krýt běžné výdaje obce. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 35; Císařová, Pavel 2008: 37-38; srov. Provazníková 2009: 94-97]
2.1.1.3.4 Dotace
Další možností zisku financí pro obce jsou dotace. Jedná se hned po daňových příjmech o druhý nejvýznamnější finanční zdroj českých obcí. Hlavním smyslem dotací je především snížení meziregionálních rozdílů či záměrem dotačních titulů může být poskytnutí financí na netržní bázi, z čehož mají užitek napříč obcí. Můžeme rozdělit dotace do dvou skupin, a to na dotace nárokové a dotace nenárokové. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 36-37 ; Císařová, Pavel 2008: 36-37; srov. Provazníková 2009: 91-94] Do první skupiny dotací patří dotace, které jsou povinné ze strany centrální vlády za služby, jež si v rámci přenesené působnosti u obcí objednává. Především se jedná o příspěvek na výkon státní správy. Ten se odvíjí od samotného rozsahu výkonu agendy. [Císařová, Pavel 2008: 36] Dále sem patří dotace účelové. Pro takové dotace je
74 vlastní, že po ukončení rozpočtového období se nevyčerpané části navracejí zpět do státního rozpočtu. Příkladem mohou být dotace na příspěvek na školství, dotace na dávky sociální peče nebo například dotace na místo v domovech důchodců či ústavech sociální péče. [Císařová, Pavel 2008: 36-37; srov. Černý; Kypetová; Souček 2012: 3637] Dotace nenárokové představují druhou skupinu dotací, které předpokládají jejich zisk na základě splnění určitého předpokladu. V této skupině můžeme rozlišit dotace dle jejich záměru na investiční a neinvestiční. O investiční dotace se nejčastěji žádá z toho důvodu, že by trvalo dlouhou dobu akumulovat dostatek finančních zdrojů na zamýšlený investiční záměr. [Císařová, Pavel 2008: 36-37; srov. Černý; Kypetová; Souček 2012: 36-37] V současné době poskytují dotace především evropské fondy, ale obce mohou žádat také o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů či státních fondů. V případě strukturálních fondů EU odrazuje relativně velká administrativní náročnost, což omezuje šance zisku dotace především v případě malých obcí s nízkou jak fiskální, tak administrativní kapacitou. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 36-37; Císařová, Pavel 2008: 36-37]
2.1.1.3.5 Návratné zdroje
Návratné nástroje můžeme také označit za příjmy z dluhových nástrojů. Jedná se o příjmy, které obce získají v případě, že se rozhodnou využít možnosti půjčit si finanční prostředky, a to buď úročené, nebo neúročené. Bezúročné půjčky může obec získat v podstatě pouze ze systému veřejných rozpočtů. Při jednání s komerčními bankami mají obce v podstatě postavení standardních klientů. Celkové použití dluhových nástrojů by měly obce využívat jen v případech, kdy budou financovat určité investiční aktivity, které budou v budoucnu pro obec ziskové. [Císařová, Pavel 2008: 38-39; srov. Provazníková 101-103; srov. Černý; Kypetová; Souček 2012: 37-38]
75 2.1.1.4 Výdaje municipalit
Výdaje obcí jsou mnohem více závislé na preferenci obyvatel a všeobecně samotných zastupitelích, proto se mnohem více liší obec od obce. Společným jmenovatelem je ale v podstatě vždy skutečnost, že zastupitelé i obyvatelé obce mají představy o výdajích obce podstatně vyšší, než jim objem obecních příjmů dovoluje. Samotné výdaje lze dělit na běžné a kapitálové. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 38; Císařová, Pavel 2008: 38; srov. Provazníková 2009: 209-218] Výdaje obce se rozlišují dle účelu na základě přílohy k vyhlášce č. 323/2002 Sb94. Také je možné rozlišit výdaje obcí na výdaje běžné a kapitálové. Skupiny dle účelu a výdaje na běžné a kapitálové představují následující dvě tabulky.
Tabulka č. 20: Výdaje rozdělené na základě účelu SkuOddíl pina
10
ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělství a lesní hospodářství
21
PRŮMYSLOVÁ A OSTATNÍ ODVĚTVÍ HOSPODÁŘSTVÍ Průmysl, stavebnictví, obchod a služby
22
Doprava
23
Vodní hospodářství
24
Spoje Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce
1
2
25 3
SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO 31 a 32 33
Vzdělávání Kultura, církve a sdělovací prostředky
34
Tělovýchova a zájmová činnost
35
Zdravotnictví
36
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj
37
Ochrana životního prostředí
38
Ostatní výzkum a vývoj
39 4 41
94
Název a náplň výdaje
Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo SOCIÁLNÍ VĚCI A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Dávky a podpory v sociálním zabezpečení
Bližší a širší specifikace viz [MF ČR 2002].
76 42
Politika zaměstnanosti
43
Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti. BEZPEČNOST STÁTU A PRÁVNÍ OCHRANA Obrana
5 51
Civilní připravenost na krizové stavy Bezpečnost a veřejný pořádek
62
Právní ochrana Požární ochrana a integrovaný záchranný systém VŠEOBECNÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA A SLUŽBY Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany Jiné veřejné služby a činnosti
63
Finanční operace
64
Ostatní činnosti
6 61
Zdroj: Vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě
Tabulka č. 21: Výdaje rozdělené na běžné a kapitálové Třída
Seskupení položek
Název a náplň výdaje
50
BĚŽNÉ VÝDAJE Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje
5
51 52 53 54 55 56 57 58 6 61 62 63 64 67 69
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím. Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery do zahraničí Neinvestiční půjčené prostředky Neinvestiční převody Národnímu fondu Ostatní neinvestiční výdaje KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery Investiční půjčené prostředky Investiční převody Národnímu fondu Ostatní kapitálové výdaje
Zdroj: Vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě
77 2.1.1.4.1 Běžné výdaje municipalit
Do kategorie běžných výdajů řadíme náklady na údržbu silnic, veřejných prostranství náměstí, chod obecního úřadu, provoz škol, provoz veřejného osvětlení, platbu obecních zaměstnanců, platbu materiálu a potřeb pro chod obce, obecní policie, hřbitova, podporu obecního sportu, kultury a tak podobně. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 38; Císařová, Pavel 2008: 39; Provazníková 2009: 209-218] Z jejich povahy se jedná o výdaje, jež obce platí každoročně, a tedy se opakují. Tyto výdaje jsou pro každou obec specifické. Mohou se lišit i v rámci stejně velkých obcí, například jedna z nich bude vykonávat činnost matričního či stavebního úřadu a již další toto vykonávat nemusí. Stejně tak je to i v případě dle rozsahu přenesené působnosti obcí. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 38; Císařová, Pavel 2008: 39; Provazníková 2009: 209-218]
2.1.1.4.2 Kapitálové výdaje municipalit
Mezi kapitálové výdaje jsou naopak řazeny především nákupy nemovitostí, výdaje na investiční výstavbu, rekonstrukce budov a zařízení či nákup akcií. [Černý; Kypetová; Souček 2012: 38; Císařová, Pavel 2008: 39; Provazníková 2009: 209-218]
2.1.1.5 Představení souhrnných příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí
Následující informace představují souhrnné údaje o obcích a dobrovolných svazcích obcí za roky 2008 až 2011 na základě dat Státních závěrečných účtů. Informace jsou zobrazeny ve čtyřech grafech, které popisují: a) souhrnné příjmy a výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí; b) rozdělení příjmů dle skupin (daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery); c) třetí graf výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí dle kategorií běžné a kapitálové výdaje; a za d) saldo příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí.
78 Graf č. 1: Příjmy a výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí Příjmy a výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí 300 000,00
291 507,20
290 000,00 280 000,00
283 214,80
288 113,70
275 003,10
272 881,30
270 000,00
264 859,50
274 106,00
256 903,30
260 000,00 250 000,00 240 000,00 230 000,00
Rok 2008
Rok 2009 Příjmy celkem
Rok 2010
Rok 2011
Výdaje celkem
Zdroj: Státní závěrečné účty, vlastní zpracování
Graf č. 2: Příjmy obcí a dobrovolných svazků obcí Příjmy obcí a dobrovolných svazků obcí 180 000,00 160 000,00 154 422,80
142 885,50
136 559,20
140 000,00 120 000,00
141 901,40 104 500,40
100 000,00
87 090,90
76 513,50
80 000,00
93 842,90
60 000,00 40 000,00 20 000,00
27 892,30
27 207,10
26 296,10 15 660,40
12 835,30
14 002,50
29 525,30 8 836,40
0,00 Rok 2008 Daňové příjmy
Rok 2009 Nedaňové příjmy
Rok 2010
Rok 2011
Kapitálové příjmy
Přijaté transfery
Zdroj: Státní závěrečné účty, vlastní zpracování
79 Graf. č. 3: Výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí Výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí 250 000,00 200 000,00
199 934,30
189 827,50
180 416,00
194 733,70
150 000,00 100 000,00
93 387,30
76 487,30
91 572,90
80 269,40
50 000,00 0,00 Rok 2008
Rok 2009 Běžné výdaje
Rok 2010
Rok 2011
Kapitálové výdaje
Zdroj: Státní závěrečné účty, vlastní zpracování
Graf č. 4: Saldo příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí Saldo příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí 20 000,00 15 000,00
15 978,00
10 000,00 5 000,00 0,00 -5 000,00
Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010 -3 393,50
-10 000,00 -15 000,00 -20 000,00
-18 355,30
-25 000,00 Saldo příjmů a výdajů
Zdroj: Státní závěrečné účty, vlastní zpracování
-897,1 Rok 2011
80
2.2 Zadluženost územních rozpočtů Informace o zadluženosti jsou zveřejňovány v pravidelných pololetních zprávách o plnění státního rozpočtu95 a ve státním závěrečném účtu96. Ministerstvo financí97 k těmto zprávám každý rok provádí monitoring hospodaření jednotlivých obcí. [MF ČR 2011a: 9] Každoroční přehledy a informace o zadluženosti územních rozpočtů zahrnují vývoje celkového dluhu územních rozpočtů v případě a) obcí, b) dobrovolných svazků obcí, c) krajů a d) regionálních rad regionů soudržnosti. Následující text představí pouze výsledky zahrnující obce a dobrovolné svazky obcí, jež se přímo dotýkají zkoumaného tématu.
2.2.1 Zadluženost municipalit v ČR
Ministerstvo financí České republiky pracuje v oblasti zadluženosti obcí se třemi základními ukazateli dluhu obcí, které jsou souhrnně uváděny na internetových stránkách Ministerstva financí České republiky. Jedná se o následující ukazatele (typy dluhů): a) bankovní úvěry od peněžních ústavů; b) výnosy emitovaných komunálních dluhopisů; c) přijaté návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů. [MF ČR 2013] Výše zmíněné části tvoří celkovou zadluženost obcí. Za hospodaření a závazky municipalit stát neručí. Je tomu tak jen v případě, že stát závazky obce převezme smluvně98 [MF ČR 2011a: 12; Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích. § 38 odst. 5.]. V následující tabulce č.22 lze vidět vývoj zadluženosti obcí v České republice od roku 95
Pololetní
zprávy
o
státním
rozpočtu.
Dostupné
z
WWW:
, [12. 10. 2012]. 96
Státní
závěrečný
účet.
Dostupné
z
WWW:
, [12. 10. 2012]. 97
Ministerstvo financí v rámci informovanosti o státním rozpočtu a jeho plnění vydává i Měsíční
pokladní plnění státního rozpočtu a Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu, ale v těchto dokumentech nenajdeme informace vztahující se k zadluženosti územních samosprávných celků. 98
Český stát již v minulosti přistoupil k finanční výpomoci předluženým obcím Známým případem je
město Rokytnice nad Jizerou [Peková 2008: 188].
81 1993. Tabulka ukazuje i samotné podíly dluhu v rámci jednotlivých typů dluhu. V posledním řádku tabulky č. je uveden celkový počet obcí, které v konkrétním roce byly zadlužené.
82
Tabulka č. 22: Souhrnné údaje o dluhu municipalit ČR v letech 1993-2013 (v mld. Kč) Ukazatel/ Rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Úvěry
2,5
4,9
8,7
11,6 13,5
18
17,6 18,4 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7 47,4 55, 8
59,9
60,9
komunální obligace
-
7,6
8,5
11,9 13,2 11,9 10,9 10,1 13,3 15,9 21,7 23,9 23,5 22,9 22,6 22,7
přijaté fin.výpomoci a ost.dluhy
0,9
1,8
3,1
4,8
7,7
9,1
14,7
15,8
14
13,8
15
10, 0 10,1
7,6
7,5
7,9
8,4
Celkem
3,4
14,3 20,3 28,3 34,4
39
80,9 79,2 80,1 80, 6
83,3
82,4 90, 0 92,2
počet zadl. obcí v ČR
-
11,5 12,5 12,4 12,6 13,5 12,4 11,8 10,9 40
41
48,3 55,8 70,4 74,8
79
9,9
68,3 68,8
1964 2337 2270 2447 2721 3090 4210 2958 3027 3108 3217 3270 3283 3242 3229 3250 3112 3089 3217 3239
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní zpracování
83 Od vzniku České republiky se rozšiřoval celkový počet zadlužených obcí v České republice do roku 2000, kdy byl zaznamenán na našem území největší počet zadlužených obcí v dosavadním měření. V roce 2000 bylo zadluženo 4210 obcí. To znamenalo rapidní zvýšení oproti roku 1999 o 1120 obcí. Naopak rok 2001 představoval razantní snížení počtu zadlužených obcí v ČR o 1252 obcí na 3057 obcí. Pro následující období až do současnosti představuje počet zadlužených obcí relativně stabilní počty v rozmezí od 3027 do 3283 obcí. Údaj za rok 2012 hovoří o zadluženosti 3217 obcí z celkového počtu 6246 obcí. Tento údaj oznamuje, že je více než polovina obcí v České republice zadlužena, konkrétně 51,5% obcí. [MF ČR 2014; MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] Celková zadluženost obcí v České republice nepřetržitě rostla do roku 2007, kdy se nepatrně (o 1,7 mld. Kč) celková zadluženost meziročně snížila. V následujících letech se tento trend ale nepotvrdil a celkový dluh začal znovu narůstat. Rok 2011 znovu znamenal celkový pokles dluhu jako v roce 2007, konkrétně poklesl o 1,2%, téměř o jednu miliardu korun. V roce 2012 dosáhlo zadlužení částky devadesáti miliard korun. V posledním měřeném roce 2011 dluh ale znovu poklesl o 1,2%, což je téměř o jednu miliardu korun. [MF ČR 2014; MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] Jak je patrné, největší podíl na celkovém dluhu mají úvěry. Jejich objem se každoročně zvětšuje s výjimkou let 1999 a 2007. Několikaletý trend, na co si obce berou úvěry, jsou zejména: a) na rekonstrukce a výstavby technické infrastruktury99; b) na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z evropských fondů, c) na regeneraci a výstavu bytového fondu obcí. [MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] Ministerstvo financí dále vyjmenovává oblasti kvůli, kterým se obce byly ochotny zadlužit. Jedná se o rekonstrukce, zateplování a rozšiřování školních budov, sportovišť a jiné občanské vybavenosti, o výstavbu parkovacích ploch, výstavbu a rekonstrukce mateřských a základních škol, sportovních areálů, tělocvičen, na rozvoj cestovního ruchu, lázeňství či také na předfinancování projektů z Evropské unie. [MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] Zmíněné účely zadlužení se opakují ve zprávách Ministerstva financí za posledních šest let.
99
Konkrétně můžeme jmenovat například: místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod či
vodovody [MF ČR 2013].
84 V otázce komunálních dluhopisů nemá Ministerstvo financí žádné právní možnosti, jak zamezit emisi komunálních dluhopisů. Nemá tedy možnost zakázat emisi komunálních dluhopisů například z důvodu nadměrné zadluženosti obce či dlouhodobého negativního vlivu samotné emise na hospodaření obce. [MF ČR 2011a: 12, 37]. Za posledních 6 let komunální dluhopisy vydávala pouze města Brno, Praha, Ostrava, Liberec. Poslední tři jmenovaná města je vykazují i v současnosti, konkrétně hl. m. Praha (9,3 mld. Kč), statutární město Ostrava (2,5 mld. Kč) a statutární město Liberec (2 mld. Kč.). [MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] V oblasti přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů se situace v posledních třech letech pohybuje v podstatě ve shodných hodnotách, a to v rozmezí 7,5 - 7,9 miliardy Kč. Takovéto hodnoty nebyly v minulosti zvyklostí. V letech 1998 až 2009 se pohybovaly v podstatě ve vyšších hodnotách. Konkrétně v posledním roce 2012 byl vykázán nárůst o 0,4 mld. Kč. Jak informuje ministerstvo, zaznamenalo pokles v oblasti přijatých krátkodobých půjček a návratných finančních výpomocí o 0,2 miliardy Kč, ale zároveň se zvýšil objem vydaných směnek o hodnotu 0,4 mld. Kč a také se navýšily ostatní dlouhodobé závazky o 0,2 mld. Kč. [MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] Pokud se zaměříme na zadluženost obcí z pohledu velikosti obcí, lze v návaznosti na poslední období konstatovat, že vykazující obecní dluh se zvětšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. V obcích do 100 obyvatel můžeme najít nejnižší procentní obecní podíl vykazující dluh. V roce 2012 byl podíl 19,5% v roce 2011 20, 6%; v roce 2010 21,7%, 22,5%. Jedná se o stabilní podíly v rámci této velikostní skupiny. V rámci obcí nad 5000 obyvatel vykazuje více než 95% obcí určitý dluh. V roce 2012 bylo zaznamenáno největší navýšení v kategorii 50001 - 100000 obyvatel, kdy se jednalo o nárůst o 24,9%. Dále lze určit, že všechna města s počtem obyvatel právě nad 50 tisíc vykazují souhrnný součet dluhu vyšší než 58,4 mld. V roce 2011 v tomto smyslu dokonce platilo, že města nad 20000 obyvatel mají vyšší dluh než 57, 9 mld. Kč. V roce 2011 byl snížen podíl dluhu v kategorii do 1000 obyvatel oproti předchozímu
období.
[MF
ČR
2013;
MF
ČR
2012a;
MF
ČR
2011d]
85
2.2.1.1 Zadluženost čtyř největších měst ČR
Po celou dobu existence České republiky mají na celkový dluh obcí největší vliv největší města v České republice, a to Brno, Ostrava, hl. město Praha a Plzeň (BOPP) i přes to, že jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 neustále klesá. Následující tabulka představuje vývoj zadluženosti těchto čtyř měst.
Tabulka č. 23: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkové zadluženosti obcí (v mld. Kč) Ukazatel/ Rok Celková zadluženost ČR Zadluženost 4 největších měst % podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 34,4
39
40
41
48,3 55,8 70,4 74,8
79
80,9 79,2 80,1 80,6 83,3 82,4
90
13,6 15,6 16,4 16,9 24,2 29,6 42,4 45,9 48,4 47,4 46,3 45,8 39,3 40,1 38,4 45,5 39,5
40
41
41,2 50,1
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní zpracování
53
60,2 61,4 61,3 58,6 58,5 57,2 48,8 48,1 46,6 50,6
86
Tabulka č. 24: Údaje o dluhu obcí v ČR bez zahrnutí výše zmíněných měst (v mld. Kč) Ukazatel/ Rok
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Úvěry
3,8
6,3
9,9
12,7 14,4 12,9 13,4 14,3 16,5 18,4 19,8
22
Komunální dluhopisy Přijaté návratné fin. výpomoci a ost. dluhy Celkem
0,3
0,9
1,6
1,6
1,4
0,9
0,5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
2
1,4
2,7
4,2
6,5
7,6
9,8
10,2
9,8
9,7
9,6
9,1
8,6
7,8
7
7,4
6,5
5,7
5,7
6,1
5,5
9,9
15,7 20,8 23,4 23,6 24,1 24,1 26,2
28
28,9 30,6 33,5 32,9 34,3 41,3 43,2
44
44,5
Zdroj: Ministerstvo financí, vlastní zpracování
25,7 25,9 26,9 34,8 35,5 36,3 36,4
87 Z tabulky je patrné, že od roku 2004 podíl těchto měst na celkové zadluženosti klesal. Nejvyšší podíl zadlužení na celkových dluzích měla největší města v roce 2004, naopak nejnižší v roce 2011. V roce 2012 znamenaly dluhy čtyř největších měst více než poloviční celkovou zadluženost všech municipalit v České republice. Tato situace platila také v letech 2001 - 2008. I v tomto případě je patrné neustálé zvětšování celkového dluhu. Největší podíl představují úvěry. Komunální dluhopisy v tomto případě v posledních třech letech reprezentovalo město Liberec, neboť vydal své dluhopisy v hodnotě dvou miliard korun. Přijaté návratné finanční výpomoci spolu s ostatními dluhy se od roku 2000 až do roku 2011 neustále snižovaly, až v posledním měřeném roce 2012 byl zaznamenám meziroční nárůst o 0,4 miliard. [MF ČR 2013; MF ČR 2012a; MF ČR 2011d] Zadluženost municipalit se rozdílně dotýká velkých měst a malých obcí, jak je patrné z předchozích informací. Rozdílnost mezi oběma typy municipalit můžeme vidět jak v objemu jejich rozpočtů, tak v administrativní kapacitě zaměstnanců, a proto v malých obcích je podstatně větší riziko nesplácení dluhu. [Provazníková 2009: 192; srov. Kameníčková 2011] Pokud rozdělíme zadlužené obce podle velikostních kategorií dle počtu obyvatel, potom se výše zmíněný fakt jasně ukazuje. Takto přepočetla zadlužené obce v roce 2009 společnost CCB-Czech Credit Bureau, a.s. Výsledky jsou prezentovány v následující
tabulce.
88
Tabulka č. 25: Dluh v přepočtu na obyvatele jen zadlužených obcí, rok 2009 Podíl Kategorie zadlužených obcí Dluh na obcí na všech podle obyvatele obcích počtu zadlužených v dané obyvatel obcí v Kč kategorii obce do 13 175 28 % 200 obce 200– 400
8 951
41 %
obce 400– 800
6 583
57 %
5 799
69 %
5 171
86 %
10 510
96 %
obce 800– 1500 obce nad 1500 statutární města
Zdroj: Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.
Nejvíce jsou tedy ohroženy finanční nestabilitou malé obce s dluhem. Srovnáním dluhů dle počtu obyvatel převyšují i statutární města, která drží největší díl obecního dluhu. Z pohledu finanční stability a řádného splácení svých dluhů je zadlužení největší hrozbou pro malé obce. Největší hodnoty vůbec dosáhl ukazatel u obcí
s
méně
než
200
obyvateli.
[Kameníčková
2011;
CCB
2011]
89
2.2.2 Zadluženost dobrovolných svazků obcí v ČR
Části věnované v informačních zprávách Ministerstva financí dobrovolným svazkům obcí jsou velice krátké. Následující tabulka představuje vývoj zadlužení dobrovolných svazků obcí za posledních sedm zveřejněných let. Z těchto částek též představují dlouhodobé úvěry na celkovém dluhu největší podíl. V roce 2012 se jednalo o 83,1% a v roce předchozím o 86, 6%. Finance dobrovolných svazků obcí jsou využívány především na obnovu a rozvoj samotných obcí. Konkrétně jde především o vodovodní a kanalizační infrastrukturu, svoz odpadu či na projekty zlepšující podmínky v obci. [MF ČR 2013]
Tabulka č. 26: Vývoj zadlužení dobrovolných svazků obcí v České republice (v mld. Kč) Rok
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zadluženost
2,3
2,6
2,5
2,6
2,7
2,5
2,5
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní zpracování
"Každý občan se bude moci seznámit [s tím], jak jeho obec hospodařila a zda je hodnocena jako riziková. Informovanost občanů považuji za důležitou prevenci před platební neschopností obcí" [Kočí 2013]. bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, říjen 2012
2.3 Monitoring hospodaření obcí Kompetence zabývat se územními rozpočty a sledovat finanční hospodaření je v pravomoci Ministerstva financi, jelikož spadají do skupiny veřejných rozpočtů, které navazují na státní rozpočet. Státní závěrečný účet tvoří údaje o hospodaření územních rozpočtech spolu se státním rozpočtem. [MF ČR 2008a] V České republice se zadluženost obcí monitoruje od roku 2004. V období let 2004-2008 byla zadluženost obcí hodnocena na základě ukazatele dluhové služby. Jednalo se o ukazatel, jenž hovořil, kolik obec v daném roce vydá na splácení svých závazků a splácení obsluhy těchto závazků. Mezi konkrétní výdaje dluhové služby byly
90 počítány závazky splácení půjček, splátky vydaných dluhopisů splátky leasingu a placené úroky. Ty se porovnávaly podle metodiky Ministerstva financí, již schválila Vláda ČR se součtem následujících příjmů obcí: s daňovými příjmy, s nedaňovými příjmy a dotacemi. [Hrabalová 2005; Vláda ČR 2006] Vláda České republiky v listopadu roku 2008 schválila usnesení č. 1395, jímž schválila postup při monitoringu hospodaření obcí ČR100. Cílem monitoringu obcí je obce přimět k větší obezřetnosti při hospodaření se svými veřejnými financemi. [Vláda ČR 2008] Tento postup vzešel z materiálu Ministerstva financí. Ministr financí na základě tohoto dokumentu má povinnost informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí. Další povinnost, zde pro Ministerstvo financí vyplývající, je oslovit obce s vyšší mírou rizika hospodaření na základě každoročního vyhodnocení monitoringu dopisem a požádat je o zdůvodnění tohoto nelichotivého finančního stavu a zaslat stanoviska zastupitelstva dané obce Ministerstvu financí. Po vyjádření daných obcí Ministerstvo financí informuje Vládu České republiky o monitoringu hospodaření obcí za příslušný rok. V tomto monitoringu jsou vyhodnoceny také příspěvkové organizace obcí. [MF ČR 2008a] Celkově Ministerstvo financí monitoruje u obcí 18 ukazatelů, které popisuje tabulka č. 27. Největší pozornost se vždy věnuje obcím, které se opakovaně vyskytují v nelichotivém intervalu likvidity od <0; 1>, a zároveň je podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25% včetně. [MF ČR 2008a] Pro obce, které figurují mezi obcemi s vyšší mírou rizika hospodaření a jsou pravidelně v této kategorii (několik let po sobě), identifikovalo Ministerstvo financí tři rizika ohrožující hospodářský vývoj. Je to dáno z důvodu, že tyto obce mají slabé bezprostředně použitelné finanční rezervy. Rizika ohrožující hospodářský vývoj těchto obcí jsou: 1. nižší inkaso daňových příjmů oproti předpokladům státního rozpočtu a obce (zejména příjmy získané podle zákona o rozpočtovém určení daní); 2. potřeba řešení náhlých výdajových potřeb (nepojištěná/nepojistitelná rizika)
100
Zároveň s tímto přijetím zrušila usnesení vlády z roku 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajů
pomocí ukazatele dluhové služby. Zmíněné usnesení vlády č. 1395/ 2008 bylo v září 2010 novelizováno usnesením č. 695 v návaznosti se změnami v účetnictví veřejného sektoru. Tyto změny postihly především algoritmy soustav ukazatelů monitoringu. [Vláda ČR 2010b]
91 3. nedodržování podmínek poskytnuté (přislíbené) dotace. [MFČR 2011c; Deník veřejná správa 2012]
Tabulka č. 27: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) A. Informativní ukazatele
Zdroj dat monitoringu ČSÚ
1) Počet obyvatel obce
2) Příjem celkem (po konsolidaci)
Finanční výkaz FIN 2-12 M
3) Úroky
Finanční výkaz FIN 2-12 M
4) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků
Finanční výkaz FIN 2-12 M
5) Dluhová služba celkem 6) Ukazatel dluhové služby (v %) 7) Aktiva celkem
8) Cizí zdroje
9) Stav na bankovních účtech celkem
10) Úvěry a komunální dluhopisy
11) Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy
12) Zadluženost celkem 14) Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %)
Poznámka
RS - Třída 1+2+3+4 (po konsolidaci)
Konsolidace provedena dle vyhlášky Ministerstva financí č. 449/2009 Sb. RS rozpočtová skladba
RS - položka 5141 RS - položky 8112, 8122, 8212, 8222, 8114, 8124, 8214, 8224
Součet sloupců 3 a 4 Podíl sloupce 5 a 2 Účetní výkaz Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"
Aktiva
Účetní výkaz Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"
D.
Součet výkazů PO za vlastní obec příspěvková a jí zřízené PO organizace Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené PO
SÚ 068, 231, Účetní výkaz 236, 241, 244 ( Součet výkazů Rozvaha, sloupec u obcí) + SÚ za vlastní obec "BĚŽNÉ OBDOBÍ 068, 241, 243, a jí zřízené PO - BRUTTO" 244 (u PO) SÚ 281, 282, 283, 451, 453 Součet výkazů (u obcí) + SÚ za vlastní obec 281, 451 (u a jí zřízené PO PO) SÚ 289, 322, Účetní výkaz 326, 362, 452, Součet výkazů Rozvaha, sloupec 456, 457 (u za vlastní obec "BĚŽNÉ obcí) + SÚ 289, a jí zřízené PO OBDOBÍ" 326, 452 (u PO) Součet sloupců 10 a 11
SÚ syntetický účet
Účetní výkaz Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"
Podíl sloupce 12 a 8 (%)
PNFV přijatá návratná finanční výpomoc
92
15) 8-leté saldo
Finanční výkaz FIN 2-12 M
ř. 4440 (část IV. výkazu)
součet výsledků od počátku roku za posledních 8 let
16) Oběžná aktiva
Účetní výkaz Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO"
B.
Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené PO
Účetní výkaz Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"
D. III.
Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené PO
17) Krátkodobé závazky B. Monitorující ukazatele 13) Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) 18) Celková (běžná) likvidita
Podíl sloupce 8 a 7 (%) Podíl sloupce 16 a 17 (%)
Zdroj: Ministerstvo financí, Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) - 2012, vlastní zpracování Obce, které jsou identifikovány po veškerém vyhodnocení jako rizikové, tedy mají závažné problémy se svou platební schopností, mohou získat ze strany Ministerstva financí v kooperaci s Ministerstvem vnitra nabídku pomoci v analýze vzniklých problémů a návrh, jak konkrétně postupovat k vyřešení problémů. [MF ČR 2008a] Celý systém monitoringu hospodaření obcí jen pouze upozorňuje na možná rizika v hospodaření obcí. Pokud se obec objeví ve skupině s vyšší mírou rizika, neznamená to automaticky, že je v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit teprve po následné důkladné analýze finančních a účetních výkazů a dodatečných podkladů, které obec poskytne Ministerstvu financí. [Moderní obec 2012; MF ČR 2008a] Celkově lze shrnout, že monitoring hospodaření obcí není pro účely hodnocení jednotlivých zadlužených obcí v České republice, ale jedná se o nástroj hodnotící všeobecnou hospodářskou situaci obcí [MF ČR 2012a]. Velký nedostatek monitoringu hospodaření spočívá v tom, že statistiky nejsou veřejné, a není tudíž možnost vzájemně porovnat ukazatele s obcemi podobné velikostní kategorie či naopak napříč kategoriemi [Provazníková 2009: 205]. Ministerstvo financí spravuje na internetových stránkách prezentační systém Údaje účetních a finančních informací státu (ÚFIS), kde lze nalézt i část věnující se
93 monitoringu hospodaření obcí101. Zde lze vyhledat hospodaření všech obcí (ale pouze samostatně za každou obec), ke kterým má Ministerstvo financí dostupný monitoring hospodaření, tedy se jedná v podstatě o všechny obce v České republice. V současné době jsou zpřístupněny informace za roky 2010, 2011 a 2012.
2.3.1 Monitoring hospodaření obcí v letech 2004-2007
V letech 2004-2007, kdy se monitoring hospodaření obcí prováděl na základě ukazatelů dluhové služby, byly údaje o obcích následující. Za rok 2004 bylo vyhodnoceno 171 obcí s vyšší dluhovou službou, než stavoval limit. V roce 2005 tato situace nastala u 186 obcí. V roce 2006 nastal nárůst o 49 obcí na 235 municipalit; ty měly vyšší ukazatel dluhové služby, než stanovoval limit. Posledním rokem, kdy byla používána metodika dluhové služby (r. 2007), mělo 245 obcí vyšší ukazatel dluhové služby, než povoloval stanovený limit. V naprosté většině těchto obcí byly důvodem tohoto nepříznivého stavu především jednorázové splátky či kontokorentní účet. [MF ČR 2008b] Ministerstvo financí představilo ve své zprávě k finančně problémovým obcím za období let 2003 - 2007 následující informace:
Tabulka č. 28: Informace k problémovým obcím za léta 2003-2007 Informace k problémovým obcím za léta 2003-2007 a) u většiny obcí se překročení míry zadluženosti dosáhlo vlivem vysokých jednorázových splátek úvěrů a půjček. Tuto jejich snahu rychleji se vypořádat se svými závazky lze hodnotit velmi pozitivně; b) některé obce mají z minulosti jenom jeden úvěr, který řádně splácejí; c) mnohé obce mají několik úvěrů, mají stanoveny splátkové kalendáře a v nejbližší době proto nejsou schopny dodržet stanovenou hranici dluhové služby. Zavázaly se však omezit v maximální možné míře nové investice a nepřijímat nové úvěry a půjčky; d) většina obcí přistoupila na základě systému sledování zadluženosti k přehodnocení svých rozpočtových priorit v následujících obdobích s cílem sledovat a snižovat svoji zadluženost. Zdroj: [MF ČR 2008b]
101
ÚFIS - Monitoring hospodaření obcí. Dostupné z WWW:
bin/ufis/iufismon/index.pl>, [03. 01. 2013].
94
2.3.2 Monitoring hospodaření obcí v roce 2008102
Jak již bylo řečeno, první monitoring hospodaření obcí na základě současných pravidel se uskutečnil v roce 2008. V tomto roce byly zahrnuty do monitoringu všechny samosprávné obce (6244 obcí). Obcí s rizikovým hospodařením, tedy takové obce, které měly ukazatel celkové likvidity v rozmezí intervalu <0; 1>, bylo zaznamenáno 241. Kritických hodnot nabylo 26 obcí, tedy spadaly do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. Dle absolutního i relativního vyjádření se v roce 2008 pohybovalo nejvíce obcí s vyšší mírou rizika hospodaření mezi obcemi v kategorii 101 - 500 obyvatel. Obcí pouze s rizikovým hospodařením se vyskytlo nejvíce v kategorii 201 - 1000 obyvatel. Jak Ministerstvo financí konstatovalo v roce 2008, obce (v naprosté většině případů), se svěřenými veřejnými prostředky hospodařily obezřetně a samotné cizí zdroje využívaly, jen pokud to bylo nezbytně nutné. Predikce ministerstva v tomto případě tvrdila, že se jedná o dobrý předpoklad hospodaření, jenž by mohl vést ke zvládnutí daňového poklesu příjmů, kterému obce čelily.
2.3.3 Monitoring hospodaření obcí v roce 2009103
V roce 2009 se podařilo získat Ministerstvu financi informace také od všech obcí v ČR (6244 obcí). Z tohoto počtu bylo vyhodnoceno 367 obcí z kategorie s rizikovým hospodařením a z toho bylo 44 obci s vyšší mírou rizika. To tedy představovalo meziroční narůst o 18 obcí a zároveň z toho bylo 18 obcí opakovaně zařazeno do této kategorie. Naopak úplně poprvé v kategorii s vyšší mírou rizika hospodařilo 26 obcí. Znovu i v tomto roce se ukázalo, že v absolutních i relativních číslech je nejvíce obcí s vyšší mírou rizika v kategorii 101 - 1000. I přes mírný narůst ministerstvo konstatovalo, že většina obcí hospodaří odpovědně a obce se snaží předcházet možným rizikům. V roce 2009 se také značně snížily daňové příjmy.
102
Informace z této podkapitoly pochází z [MF ČR 2010a].
103
Informace z této podkapitoly pochází z [MF ČR 2010b].
95
2.3.4 Monitoring hospodaření obcí v roce 2010104
V roce 2010 bylo monitorováno o jednu obec méně než v roce předchozím. S rizikovým hospodařením se potýkalo 648 obcí, z toho do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření spadalo 62 obcí. V roce 2010 pokračoval meziroční nárůst takto hospodařících obcí o 18. Opakovaně v této kategorii bylo zahrnuto 12 obcí a naopak padesát obcí se ocitlo v této kategorii poprvé. Data za rok 2010 nejsou zcela porovnatelná s údaji za předchozí období, jelikož od prvního ledna 2010 se změnil způsob účtování a struktura rozvahy. Touto skutečností si Ministerstvo financí vysvětluje překračující popsané hodnoty monitorujících ukazatelů. Fakticky se nemělo jednat o zhoršení ekonomické situace obcí. V roce 2010 mírně rostly daňové příjmy obcí, ale naopak ministerstvo zaznamenalo komplikace při čerpání dotací. Dle ministerstva obce postupně začaly přizpůsobovat své rozpočty nepříznivým finančním podmínkám v zemi. Každý kraj kromě hlavního města Prahy měl na svém území alespoň jednu obec s vyšší mírou rizika hospodaření. V tomto monitoringu bylo nejvíce rizikových obcí zjištěno v kategorii s počtem obyvatel v rozmezí od 201 do 1000 obyvatel. Jednalo se o 39 obcí, což je více než polovina obcí z kategorie s vyšší mírou rizika. Tato velikostní kategorie byla nejpočetnější i v případě obcí s rizikovým hospodařením, tedy v intervalu od <0; 1>. Mezi obce s vysokým rizikem platební neschopnosti ke konci roku 2010 spadaly obce Bublava, Nebanice, Pohled, Prameny a Rostěnice-Zvonovice. Zmíněné riziko u těchto obcí trvá z předešlých let. Nedisponovaly dostatečnými rezervami pro uhrazení svých závazků, jež vznikly hlavně z důvodu chybných investičních rozhodnutí či z nařízeného odvodu za porušení rozpočtové kázně. Přesto většina obcí v této skupině s vyšší mírou rizika hospodaření by se i přes zmíněné skutečnosti neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, jelikož se jednalo u většiny obcí pouze o dočasné riziko. [Moderní obec 2012]
104
Informace z této podkapitoly pochází z [MF ČR 2011c].
96
2.3.5 Monitoring hospodaření obcí v roce 2011105
Z monitoringu pro rok 2011 vyplývá, že do kategorie s rizikovým hospodařením bylo zařazeno 559 obcí z celkových 6243, které zaslaly své finanční situace. Z toho do samotné kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření bylo zařazeno 84 obcí. Jednalo se o meziroční nárůst o 22 obcí. Z počtu 84 obcí se opakovaně vyskytlo na seznamu 27. Nově se mezi obce s vyšší mírou rizika hospodaření zařadilo 57 obcí. Vyzdvihnuty byly především tři obce, které byly identifikovány s velkým rizikem platební neschopnosti, a to obec Bublava, obec Prameny a obec Turovice [Moderní obec 2012]. Ve zprávě pro rok 2011 Ministerstvo financí upozorňuje, že výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských projektů, ale nemusejí znamenat, že obce v tíživé situaci opravdu jsou. Skutečnou situaci v obci lze dle slov Ministerstva zjistit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a především dodatečných obecních podkladů. Výsledky ministerstvo vnímalo jako nepříliš možné srovnání, protože nárůst počtu obcí je dán zejména účetními odpisy dlouhodobého majetku. Lze konstatovat, že nejvíce byly ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně, a též obce, které své investiční rozhodnutí učinily na základě špatných nebo chybných předpokladů. Oba představené předpoklady spolu často souvisejí. Nedodržování podmínek projektů znamená pro obce významná rizika při jejich hospodaření. Často dochází k pochybení již v přípravě samotné realizace projektu, což vede často k velkým provozním výdajům z pokladny samotné obce.
Týká se to
především malých obcí, jež nemají dostatečný kapitál či majetek, kterým by kryly případné nařízení odvodů za porušení rozpočtové nekázně, event. pro případ, kdy je nutnost uhradit projekt v plné hodnotě, pokud obec nedostane proplacenou dotaci na projekt, v případě, že je zapotřebí zajistit krytí provozních výdajů. Ve skupině s vyšší mírou rizika hospodaření mělo tuto rizikovost z důvodu realizace projektu podpořeno dotacemi 59 obcí z 84. Ale celkově by nastíněné skutečnosti u většiny obcí neměly vést k vážným problémům, protože riziko bylo identifikováno jen jako dočasné.
105
Informace z této podkapitoly pochází z [MF ČR 2012a].
97 2.3.5.1 Obce s rizikovým hospodařením v České republice v roce 2011
Ministerstvo financí České republiky zveřejnilo koncem roku 2012 monitoring hospodaření obcí v ČR, kde uvedlo celkový počet rizikově hospodařících obcí. Jednalo se o 84 obcí. Ministerstvo již však nikdy neuvádí jmenný seznam, o které konkrétní obce jde. To je jeden ze základních nedostatků celého monitoringu. Občan by si musel jednotlivě projít veškeré obce prostřednictvím stránek Ministerstva financí - ÚFIS Monitoring hospodaření obcí. Tým Hospodářských novin prošel všech 12 492 tabulek k monitoringu hospodaření 2010 a 2011 a sestavil seznam všech rizikově hospodařících obcí v roce 2011. Na základě kritérií Ministerstva financí nenalezli 84 obcí, ale 86 rizikově hospodařících obcí. Všechny tyto obce jsou představeny v následující tabulce. Tabulka je sestavena na základě velikosti počtu obyvatel od největší obce po nejmenší. Ze všech 86 obcí rizikově hospodařících je 69 obcí s počtem obyvatel do jednoho tisíce. Z toho je 47 obcí do 500 obyvatel a mezi rizikovými obcemi najdeme 17 obcí do 200 obyvatel.
Tabulka č. 29: Obce s rizikovým hospodařením v České republice na základě kritérií MF ČR Obec
Okres
Počet Příjem Zadluženost obyvatel (tisíce Kč) (tisíce Kč)
Podíl cizích zdrojů k celk. aktivům (%)
Celk. likvidita
Náměšť nad Oslavou Raspenava
Třebíč
5080
135462.37
69475.91
25.84
0.94
Liberec
2849
55687.87
241.11
25.21
0.67
3.
Mořkov
Nový Jičín
2475
42450.5
7400
35.16
0.39
4.
Strašice
Rokycany
2426
54099.53
119445.04
31.13
0.45
5.
Zbůch
2167
27065.13
10820
27.63
0.79
6.
Mukařov
2004
31558.01
7364.05
29.89
0.95
7.
Dolní Roveň
Plzeň-sever Prahavýchod Pardubice
2000
111930.16
18448.58
39.08
0.86
8.
Horní Jelení
Pardubice
1972
35614.87
15286.25
33.78
0.77
9.
Kamenice
Jihlava
1841
80949.15
16117.62
32.57
0.72
10.
Dolní Bečva
Vsetín
1835
37903.92
26034.45
30.95
0.72
11.
Svitávka
1744
34099.83
9006.33
30.3
0.37
12.
Libchavy
1710
55398.87
0
26.85
0.78
13.
Cerhenice
Blansko Ústí nad Orlicí Kolín
1633
54594.96
37679.48
31.41
0.88
14.
Žitenice
Litoměřice
1462
17663.18
18500
26.37
0.67
15.
Oskava
1390
17503.3
21109.9
35.14
0.69
16.
Ondřejov
1318
68093.29
1434.61
27.81
0.45
17.
Liběchov
Šumperk Prahavýchod Mělník
1034
34522.08
3800
25.69
0.21
1. 2.
98 18.
Kořenov
Jablonec nad Nisou
979
37580.3
0
32.13
0.32
19.
Chotyně
Liberec
917
29824.28
34515
37.53
0.18
20.
Klučov
Kolín
898
12935.8
9509.59
129.62
0.97
21.
Velká Kraš
Jeseník
819
19910.34
5204.57
34.54
0.75
22.
Radějov
804
36391
0
26.8
0.86
23.
Pohled
783
12977.05
0
25.78
0.54
24.
Březina
769
35306.03
8420
48.82
0.11
25.
Bruzovice
762
14499.73
6906.03
34.89
0.47
26.
Velká Jesenice
Hodonín Havlíčkův Brod Brno-venkov FrýdekMístek Náchod
761
12121.6
1882.19
25.14
0.54
27.
Černotín
Přerov
752
25076.03
8287.86
28.5
0.46
28.
Předměřice nad Jizerou
Mladá Boleslav
746
34555.1
1292.98
40.9
0.81
29.
Dětenice
686
37966.96
5880
53.87
0.07
30.
Sluhy
677
6399.59
1970.56
38.08
0.07
31.
Sibřina
672
20896.57
0
100.06
1
32.
Pržno
Jičín Prahavýchod Prahavýchod Vsetín
670
10022.35
0
54.94
0.35
33.
Bělá
Opava
669
14005.55
6210.91
33.36
0.5
34.
Nový Jáchymov
Beroun
663
10122.14
1453.6
30.94
0.06
35.
Hrobce
Litoměřice
597
7572
6074
29.87
0.03
36.
Střížovice
Jindřichův Hradec
578
13151.77
19937.49
57.68
0.59
37.
Skalička
Přerov
558
8868.02
1967.63
27.27
0.17
38.
Machová
Zlín
558
8970.55
11081.08
31.2
0.89
39.
Semín
Pardubice
518
7928.07
7832.8
26.9
0.81
40.
Majdalena
Jindřichův Hradec
493
26515.52
7157.89
74.55
0.07
41.
Rybnice
Plzeň-sever
490
5088.47
17031.24
39.76
0.18
42.
23437.67
7554.86
31.34
0.56
Valašská Senice
Vsetín
488
43.
Lomnička
Brno-venkov
483
4890.56
4654.28
75.3
0.08
44.
Krčmaň
Olomouc
470
22669.89
19952.63
62.2
0.14
45.
Doubravčice
Kolín
462
40180.28
3259.56
55.28
0.39
46.
Hošťka
Tachov
444
9111.79
33545
34.84
0.31
47.
Lubná
Kroměříž
441
10236.79
800
34.01
0.13
48.
Vlčice
Jeseník
434
20889.76
0
69.09
0.16
49.
Košíky
Uherské Hradiště
424
16753.66
27450
70.74
0.18
50.
Dobříč
Plzeň-sever
397
4764.96
2218.8
30.83
0.6
51.
Drobovice
Kutná Hora
390
4360.23
8478.19
49.73
1
52.
Hroubovice
Chrudim
361
2614.19
1276.21
30.86
0.48
53.
Bublava
Sokolov
359
4829.08
0
34.42
0.12
54.
Nebanice
Cheb
348
4499.16
0
32.21
0.08
55.
Chlumany
340
10908.53
3191.85
34.61
0.95
56.
Sovínky
325
5269
5806.32
63.37
0.12
57.
Hostín u Vojkovic
Prachatice Mladá Boleslav Mělník
305
3838.33
5168
27.4
0.25
99 58.
Vrutice
Litoměřice
304
5679.24
702
46.81
0.5
59.
Jizbice
Nymburk
295
30320.72
1213.63
58.82
0.2
60.
Bělov
Zlín
289
10470.33
2759.95
28.71
0.91
61.
Rohozec
Kutná Hora
282
16634.97
5649.91
25.75
0.88
62.
Nemochovice
Vyškov
279
15656.74
11814
26.91
0.19
63.
Měňany
Beroun
279
2795.78
15661.76
37.88
0.3
64.
Bruntál
275
4685.33
6100
27.42
0.43
Chrudim
269
2606.07
0
38.29
0.16
66.
Dívčí Hrad Podhořany u Ronova Turovice
Přerov
217
1947.56
0
143.9
0.01
67.
Číměř
Třebíč
213
2039.32
1410.08
43.31
1
68.
Janská
Děčín
208
17202.29
0
119.11
0.08
69.
Hřibojedy
Trutnov
206
8336.75
2000
30.43
0.57
70.
Nové Lublice
Opava
199
4922.85
537
66.96
0.22
71.
Pístina
194
3921.09
0
42.84
0.33
72.
Sudslava
188
19326.71
828.84
57.94
0.06
73.
Třebosice
Jindřichův Hradec Ústí nad Orlicí Pardubice
176
1983.64
585.71
26.75
0.06
74.
Strážné
Trutnov
166
6485.94
10372.26
32.01
0.8
75.
Mladecko
Opava
165
4100.34
137.5
25.75
0.48
76.
Lhotice
Třebíč
163
1699.72
1697.6
30.6
0.38
77.
Bor u Skutče
Chrudim
160
14663.97
0
28.28
0.88
78.
Menhartice
Třebíč
145
1972.07
4362.08
36.24
0.07
79.
Světce
Jindřichův Hradec
144
3046.96
18903.08
57.63
0.66
80.
Prameny
Cheb
143
2195.83
0
594.63
0.18
81.
Podůlšany
Pardubice
143
8742.45
11529.28
46.92
0.5
82.
Horní Skrýchov
Jindřichův Hradec
127
7582.13
0
31.4
0.89
83.
Nová Ves
Louny
110
8345.01
4721.21
36.49
0.09
84.
Vlčkov
Svitavy
107
970.26
3036
33.92
0.19
85.
Lhotka
Jihlava
88
1073.4
3963.93
41.36
0.28
86.
Lažánky
Strakonice
84
9591.81
9019.51
48.11
0.66
65.
Zdroj: [Kočí 2013]
V následujícím monitorovacím rok 2012 Ministerstvo financí znovu nezveřejnilo žádný seznam rizikově hospodařících obcí, bohužel ani nevznikl z iniciativy např. právě Hospodářských novin.
100
2.3.6 Monitoring hospodaření obcí v roce 2012106
V roce 2012 se zkoumalo 6244 obcí. Obcí s rizikovým hospodařením bylo 495, z toho 47 obcí bylo zahrnuto v kategorii s vyšší mírou rizika107. Jedná se o meziroční pokles o 37 obcí. Z těchto 47 obcí bylo 20 obcí, které se vyskytly v této nelichotivé kategorii opakovaně, tedy nově zde bylo zařazeno 27 obcí. Pro rok 2012 platila pro obce stejná rizika a doporučení jako v roce předchozím. Stejně tak tomu bylo i v případě problému s předfinancováváním projektů především u malých obcí. Toto negativní předfinancování postihlo 34 ze 47 obcí, jež vykazovaly vyšší míru rizika, ač rizika vyhodnotilo Ministerstvo financí jako dočasná.
"Podle
analýzy Bisnode v posledních pěti letech čtyři obce (Měňany, Prameny, Rybnice a Bublava) opakovaně splňují kritéria signalizující možnost rizikového hospodaření. V loňském roce své hospodaření zlepšily tři obce (Nebanice, Pohled a Podhořany u Ronova) a byly vyřazeny ze seznamu dlouhodobě rizikových obcí" [Ipoint.cz 2013]. V roce 2012 se vyskytlo nejvíce rizikových obcí v Karlovarském kraji, poté následoval Ústecký kraj a Středočeský. Naopak nejlépe na tom byly kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský [Ipoint.cz 2013]. Analytik Bisnode Michal Řičař vysvětlil k monitoringu 2012 následující: "Navzdory skutečnosti, že celkové příjmy obcí meziročně klesly o 13 %, hospodaření obcí vykázalo vyšší rozpočtový přebytek nežli v roce 2011, čímž i poklesl počet rizikových obcí. Pokles se tak týkal jak příjmové, tak výdajové strany, a to zejména z důvodu prudkého poklesu dotací. Dlouhodobě sledujeme, že menší obce lépe odhadují svou příjmovou stránku, a tedy adekvátně upravují výdajovou, čímž dosahují značné optimalizace veřejných prostředků. Oproti tomu velká města se zadlužují v největší míře a jejich optimalizace, resp. efektivita veřejných prostředků je na nižší úrovni ve srovnání s menšími obcemi" [Ipoint.cz 2013]. "Zatímco v kategorii nejmenších obcí je zadlužena přibližně každá pátá, z největších obcí je to celých 90%. Velké obce mají také nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele, nejméně svoje obyvatele zadlužují obce nejmenší,
106
Informace z této podkapitoly pochází z [MF ČR 2013].
107
Ministerstvo financí uvádí údaj 47 obcí, ale naopak společnost Bisnode uvádí údaj 77 obcí. [Ipoint.cz
2013; MF ČR 2013]. Údaj 77obcí by představoval 1,23% všech obcí. Ve srovnání s rokem předchozím by se počet obcí s vyšší mírou rizika snížil, ale rok 2012 dosáhl druhého nejvyššího počtu za posledních dvanáct let. [Ipoint.cz 2013]
101 z nichž většina nemá dluh vůbec. Pokud už se však malá obec zadluží, pak výše dluhu na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot" [Ipoint.cz 2013].
Tabulka č. 30: Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření v České republice Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření
Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření
rok 2001
34
rok 2007
17
rok 2002
36
rok 2008
25
rok 2003
36
rok 2009
43
rok 2004
32
rok 2010
64
rok 2005
29
rok 2011
84
rok 2006
22
rok 2012
77
Zdroj: [Ipoint.cz 2013; Ministerstvo financí ČR]
Graf č. 5: Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření v České republice Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření v ČR 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
84 77 64 43 34
36
36
32
29 22
rok 2001
rok 2002
rok 2003
rok 2004
rok 2005
rok 2006
25 17
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
rok 2011
rok 2012
Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření v ČR
Zdroj: [Ipoint.cz 2013]
2.3.7 Další možnosti, jak získat data o zadluženosti obcí v ČR
Údaje o monitorinzích obcí Ministerstvo financí nezveřejňuje například v podobě souhrnů obcí podle velikostních kategorií či v podobě jiných analýz. Údaje jsou pouze umístěny na internetové stránky ÚFIS, kde si má každý zájemce možnost
102 vyhledat údaje jednotlivé obce. Zmíněné souhrnné analýzy vytvářejí soukromé subjekty, které údaje Ministerstva financí zpracovávají anebo si vedou vlastní databáze. Dalšími příklady subjektů, jež vytvářejí souhrnné údaje o monitorinzích hospodaření, je například internetový portál Hospodářských novin. Ten zpracoval na základě internetových stránek UFIS zadlužení všech obcí. Bohužel se jednalo pouze o data za rok 2011. Dále v současné době existuje internetový projekt pod názvem Rozpočet obce108, kde pod stejnojmennými internetovými stránkami má zájemce možnost nalézt informace o rozpočetech v podstatě všech obcí v České republice. V současnosti jsou zde zpřístupněny rozpočty za léta 2000 až 2011. Tvůrci projektu umožňují i porovnávat dva rozpočty různých obcí. Celý projekt čerpá data z Ministerstva financí. Provazníková [2009] ale přesto poukazuje, že v České republice doposud nenajdeme žádnou instituci, agenturu či monitorovací orgán, které by dlouhodobě analyzovaly úvěrové ratingy obcí či analyzovayl možná úvěrová rizika obcí [Provazníková 2009: 2004]. Soukromé společnosti vytvářejí i úvěrové ratingy obcí. Především zmiňme CRA Rating Agency, a.s. (CRA) a Czech Credit Bureau, a. s. (CBB). Druhá jmenovaná společnost poskytuje internetový rating109 měst a obcí od roku 2003 [Provazníková 2009: 204]. Společnost využívá osu se sedmi hodnotami hodnocení ratingu: A, B+, B, B-, C+, C, C-, kdy hodnota C mínus představuje nejhorší stupeň, a naopak hodnota A nejlepší stupeň. [Provazníková 2009: 204]
2.4 Možné důvody zadluženosti malých obcí V posledních letech se ukazuje, že problémy se zadlužením mohou nastat především u malých obcí, jež nedisponují dostatečným kapitálem, kterým mohou krýt
108
Internetové stránky Rozpočet obce, Dostupné z WWW: , [13. 10.
2013]. 109
"Internetový rating CCB je služba spočívající v dodávce ratingu města nebo obce především
poskytovatelům úvěru obcím. Projekt vychází z předpokladu, že ne všechny banky či stavební spořitelny zaměstnávají specialisty pro hodnocení tohoto segmentu, a jestliže ano, tak přesto mohou užívat rychlé externí stanovisko jako podpůrnou složku. Cílem projektu je prevence proti úvěrovému riziku v oblasti financování komunálních projektů. [Provazníková 2009: 204; Kameníčková 2014; srov. Kameníčková, Viklér 2008]. Více o způsobu výpočtu monitoringu viz [Kameníčková, Viklér 2008; Provazníková 2009; Kameníčková 2014; Parlamentní listy 2010].
103 případné problémy s neproplacením dotace. Z tohoto možného scénáře poté vstupují na scénu další problémy, kdy obce nejsou schopny financovat své základní výdaje obce [Deník veřejná správa 2012]. Ministerstvo financí vytvořilo čtyři, resp. pět110 kategorií hlavních příčin relativně vysokého stavu závazků (zadlužení) obcí:
Tabulka č. 31: Příčiny zadluženosti obcí v ČR Příčiny zadluženosti obcí v ČR 1. povinné předfinancování a spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů nebo národních dotačních titulů; 2. investiční projekty pro rozvoj obce (pořízení majetku, rekonstrukce infrastruktury, bytových jednotek apod.); 3. investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů, smluvně neošetřených; 4. porušení rozpočtové kázně - neplnění podmínek poskytnutí dotace; 5. chybné účtování. Zdroj: [MF ČR 2011c; Deník veřejná správa 2012]
Nejrizikovějšími kategoriemi jsou kategorie tři a čtyři a naopak kategorie jedna a dva jsou méně rizikové. V prvních dvou kategoriích je zahrnuta většina obcí. Důvodem pro vytvoření těchto kategorií bylo zobecnění hlavních důvodů, proč se u obcí rizika zadlužení vyskytují. V některých případech spadají obce do více kategorií, ale i přesto je Ministerstvo financí zařazuje pouze do jedné kategorie dle dominantní příčiny. Samotné příčiny se spolu vzájemně ovlivňují, jelikož spolu souvisejí. [Deník veřejná správa 2012] Finanční potíže pro obec znamená již samotné předfinancování dotací. Tím se často celý problém zadlužení ještě více prohloubí. Dokládá to samotný fakt, že celkem 40 obcí ze 62, které v roce 2010 patřily do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření, se do této kategorie dostalo na základě realizace projektu vycházejícího z dotací. [Deník veřejná správa 2012] V případě spolufinancování projektů z EU má obec nejen
110
V roce 2010 byla přidána pátá kategorie, která reflektovala změnu účetní reformy, jež začala platit
právě v roce 2010. V současnosti by se chyby v účetnictví obcí již neměly na základě této reformy vyskytovat.
104 povinnost se podílet na celkových nákladech projektu, ale velmi často musí vynaložit finanční prostředky na přípravu dokumentace celého projektu. Na to si musí často obce půjčovat na finančních trzích. V této otázce mají své specifické místo právě malé obce. Ty se
vyznačují
nízkým
objemem
vlastních
finančních
zdrojů,
takže
na
spolufinancování projektů nemají dostatečné finance. [Provazníková 2009: 181-182] Malé obce disponují nízkou hodnotou svého majetku. Tuto hodnotu nevyrovnají ani při velmi dobrém hospodaření. Peková upozorňuje, že malé obce musí financovat případné potřebné investice obce. Z toho důvodu obce žádají střednědobé či dlouhodobé úvěry, na něž ale z důvodu nedostatečných záruk často nemají nárok dosáhnout. [Peková 2004: 315] Pokud se obci jednou takovýto úvěr podaří získat, při následných žádostech to není již takový problém. Se zadlužením orgány obce často nemají zkušenosti. Často se stává, že úvěr přijme jedno zastupitelstvo, ale je spláceno i následujícím, které by například obec úvěrem nezavázalo. [Peková 2004: 315] V tomto ohledu samotní zastupitelé malých obcí nejsou často příliš kvalifikovaní a neanalyzují příliš dobře budoucí následky svých činů. Malé obce si nemohou ani dovolit zaměstnat kvalifikované zaměstnance, již by mohli obecní finance spravovat. Často tedy dochází k situacím, že obce malé obce hospodaří neefektivně [Dvořáková; Jahoda 2008: 6; Peková 2008: 387]. S tímto se ztotožňuje analytik společnosti Bisnode v České republice Michal Řičař, neboť vidí klíčové důvody zadlužení obcí do 1000 obyvatel: "...v nezkušenosti managementu obce, který mnohdy investuje nerentabilně, což se - ať už bezprostředně či v delším časovém horizontu - projeví do finančního hospodaření. Investice jsou mnohdy protichůdné, nedostatečně připravené a zajištěně" [Břešťan 2012]. Pro větší dokreslení situace uveďme ještě alespoň Kameníčkovou a Vikléra, protože vyjmenovávají vlastní tři důvody zadluženosti, a to: [...] že v České republice je podíl kapitálových výdajů na celkové výdaje obcí vyšší, než v jiných zemích. Za druhé ze samé podstaty věci není zajištěna návratnost z většiny profinancovaných projektů, protože se jedná především o rekonstrukce či opravy. A za třetí je to dáno velkým množstvím malých municipalit v Česku, a tedy z pohledu rozpočtového hospodaření větší počet "zranitelnějších" municipalit" [Kameníčková, Viklér 2008].
105
2.5 Dopady zadluženosti na malé obce Pokud se obce dostanou do finančních problémů, které se zdají být nad rámec zastupitelstva, měly by obce svůj postup konzultovat s Ministerstvem financí či alespoň s krajským úřadem. Ministerstvo financí má v popisu práce předložit možné způsoby řešení finančních problémů. V situacích, kdy obecní majetek je již v exekuci, bývá zpravidla pozdě najít rychlé a efektivní řešení problému. [Rothanzl; Brůna 2010] V případě, že obce se kriticky zadlužily, dochází k omezení, ba až k zastavení poskytování služeb, jež obec svým občanům v samostatné působnosti poskytovala. Jmenujme například vypnutí veřejného osvětlení, nemožnost svážet komunální odpad, zastavení údržby místních komunikací a chodníků, udržování místní zeleně. Veškeré možné služby je obec nucena přenést do působnosti jiné obce. Tím se sníží již tak často špatná dostupnost pro občany zadlužené obce. To má za následek ohrožení existence samotné obce. [MF ČR 2011a: 11] V situacích, kdy obce jsou vysoce zadlužené a své závazky na základě svých každoročních příjmů nejsou schopny splácet, bývají nařízeny na obecní majetek exekuce. Exekuce dle platné legislativy může být nařízena ve své podstatě na veškerý nemovitý i movitý majetek dané zadlužené municipality. K tomu obce často mají odstavené účty. Jedinou výjimku tvoří finanční prostředky, jako například účelové dotace, ale o vynětí z exekuce se musí obec obracet přímo na exekutora. [MF ČR 2011a: 11; Rothanzl; Brůna 2010] V obci s velkými finančními problémy může nastat situace, že odstoupí volení členové obce a občané již nebudou mít zájem do těchto orgánů kandidovat. Pro předlužené obce tedy znamená oddlužení existenční otázku. Bez oddlužení nejsou vytvořeny podmínky, pro a za kterých se dají následně dále spravovat volené orgány obce. [MF ČR 2011a: 22] Při případném oddlužení se spíše vytvoří předpoklady pro případnou kandidaturu potencionálních zastupitelů. V opačném případě, tedy zániku, by znamenalo připojit území zanikající obce k sousední obci. Jednalo by se podle současné legislativy o zánik obce jako o zánik právnické osoby. Zde se zřejmě vyskytl problém, jelikož přejímající obce musí odsouhlasit sloučení. Pokud by obec nebyla oddlužena, lze si jen těžko představit, že by se některá obec chtěla sloučit s předluženou sousední obcí. Taková situace může nastat i po oddlužení, kdyby přetrvával nezájem místních obyvatel o kandidaturu do struktur obce. Celkově je velice důležitý faktor samotné oddlužení.
106 [MF ČR 2011a: 21-22, 31] V případě, že v obci není zvoleno zastupitelstvo, například z již jmenovaného důvodu odstoupení zastupitelstva, musí být dle zákona jmenován správce obce a ten je pověřen obec řídit.
2.6 Správce obce jako řešení zadluženosti malých municipalit? Ministerstvo vnitra České republiky má pravomoc podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. jmenovat správce obce. Dochází k tomu na základě několika možných situací:
Tabulka č. 32: Důvody jmenování správce obce Důvody jmenování správce obce 1. neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce 2. zanikne -li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradnici, nebo 3. dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce Zdroj:[§98zákona č. 128/2000]
Již ze znění zákona vyplývá, že se nejedná o určitý řešící prvek pří (pře)zadlužení obcí. Úkolem správce obce je zajistit chod obce a činit kroky k tomu, aby se v obci uskutečnily nové volby. Pouze řádně zvolenému zastupitelstvu obce přísluší rozhodovací pravomoci v obci. [MF ČR 2011a: 13; Rothanzl, Brůna 2010] Zastupitelstvo nemůže nahradit jmenovaný správce, neboť má omezené pravomoci. Důležitým faktem v otázce správce obce zůstává skutečnost, že správce obce nemá dle platné legislativy oprávnění vyjednávat za obec s bankovními institucemi, tedy uzavírat smlouvy například o úvěru či půjčce s dohodou o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců. To platí i pro jednání s jinými subjekty státu, s krajem či Ministerstvem financí o finanční výpomoci. [Rothanzl; Brůna 2010] Role a pozice zastupitelstva zůstává tedy nezastupitelnou. Správce obce nemá možnost oddlužit zadluženou obec. [MF ČR 2011a; Rothanzl, Brůna 2010; srov. zákon č. 128/2000 Sb.]
107 Samotné pravomoci správce obce jsou jasně definované v zákoně o obcích. Správce obce má: a) schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, což je pravomoc, již přebírá z pravomocí zastupitelstva; b) přebírat pravomoci, jež jsou vyhrazeny radě obcí, které jsou definovány v zákoně č. 128/2000 § 102 a §103; či c), zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu. [zákon 128/2000Sb.; Rothanzl, Brůna 2010] Správce obce zastupuje obec navenek a stojí v čele obecního úřadu. Ministerstvo vnitra hradí náklady s výkonem funkce správci obce. Jedná se ale pouze o náklady, jež vznikají přímo správci obce, tedy jeho plat, cestovní výlohy, výdaje na telefon a podobně. Zákon jasně stanovuje, že Ministerstvo vnitra, popřípadě financí, nepřebírá odpovědnost za obec. Stát za obecní hospodaření a závazky neručí. Samotná činnost správce obce je ukončena dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva či zvolením starosty. Správce je povinen při této příležitosti podat zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku. [§98 zákona 128/2000Sb.; MF ČR 2011a: 13; Rothanzl, Brůna 2010] Obyvatelé obce mají ztížené možnosti, jak komunikovat se správcem obce. Správce se zabývá pouze základními činnostmi, jako je např. výběr místních poplatků nájemného. V případě, že v obci úřaduje správce, také není možné vykonávat činnosti směřující k rozvoji obce. [Rothanzl; Brůna 2010] Naopak mohou nastat situace, např. při snaze šetřit obecní finance, kdy dojde vypínání veřejného osvětlení a podobně. Při dlouhotrvajícím nezájmu občanů o správu obce, tedy správu obce dlouhodobě spravovanou státním úředníkem, dochází nutně k úplnému zabrzdění rozvoje obce, k úplné stagnaci veřejného života občanů, což vede zprostředkovaně k samotnému zhoršení kvality života občanů či zániku obce. [MF ČR 2011a: 13; Rothanzl, Brůna 2010] Dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce nebo zvolením starosty končí činnost správce obce. Při zmíněné příležitosti podává ustavenému zastupitelstvu zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku. [MF ČR 2011a: 13]
108
2.7 Úpadek obcí tzv. bankrot municipalit v České republice? V současnosti neupravuje právní norma v České republice možnost tzv. bankrotu obce pokud dojde k její extrémní zadluženosti tak, jak to u jiných subjektů při vyhlášení bankrotu umožňuje insolvenční zákon. Ten neumožňuje, aby došlo k úpadku obce, respektive neupravuje insolveční řízení pro municipality. [MF ČR 2011a: 14] Insolvenční zákon stanovuje, že úpadek a hrozící úpadek dlužníka řeší soudní řízení tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího uspokojení dlužníkových věřitelů, tedy aby uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem došlo na poměrném základě [§6 zákona č. 182/2006; MF ČR 2011a: 14]. V rámci insolvenčního řízení je nejprve zkoumáno soudem, zda je dlužník v úpadku, či mu toto hrozí, a poté určuje způsob řešení úpadku [MF ČR 2011a: 14; zákon č. 182/2006 Sb].
2.8 Nedostatečná legislativa v otázce zadluženosti obcí v ČR? Česká republika nemá do současné doby stanovenu regulaci zadluženosti územních samosprávných celků [srov. MF ČR 2011a]. Stát, resp. Ministerstvo financí zadluženost jak obcí, tak krajů pouze sleduje a nemá možnost samotnou zadluženost regulovat. Podle Ministerstva financí dle jeho vypracovaného Věcného záměru zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů existují v zadlužování obcí slabá místa. Dalším indikátorem může být samotné zvyšování počtu obcí s vyšší mírou rizika hospodaření. Pak je jasné, že stávající způsob regulace zadlužení obcí nedostačuje. Již zmíněný monitoring hospodaření obcí není legislativním opatřením, nemůže tedy řešit potenciální finanční úpadky obcí, neboť je pouze monitorujícím signálem. [Dvořáková, Jahoda 2008: 6; Ryšavý 2011] Dále vláda nezodpovídá za dluh obcí a jeho splácení. Tento princip lze najít ve většině dalších evropských zemí. V případě, že se obec do dluhových problémů dostane, těžko nastane situace, kdy by stát byl imunní a nepomohl obcím, jež své dluhy splácet nejsou schopny. [Peková 2004: 313] Tím z pohledu států může růst dluh vládního
109 sektoru [MF ČR 2011a: 11]. Jinými slovy, představitelé obce se mohou v některých případech spoléhat na stát, jakožto věřitele poslední instance [Císařová; Pavel 2008: 42]. Jak již bylo řečeno, česká legislativa také neřeší problematiku hrozícího úpadku obcí. Insolvenční zákon se na územní samosprávné celky nevztahuje, ale de facto se mohou obce ocitnout v takové situaci, kdy nejsou schopny plnit své závazky a s tím spjaté její povinnosti a funkce vyplývající ze zákonu o obci. [Dvořáková, Jahoda 2008: 6] V otázce poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, včetně obecních, neexistují sjednocená pravidla. Poskytování dotací spadá pod samostatnou působnost obcí a je v kompetenci zastupitelstva obce. Není možné těmto voleným zástupcům nařídit, jak mají rozhodovat. [MF ČR 2011a: 31]
2.9 Možné legislativní řešení zadluženosti obcí v České republice Ministerstvo financí se pokouší již několik let najít způsob řešení platební neschopnosti obcí. Spolupracuje přitom v rámci pracovní skupiny se zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Svazu měst a obcí, Asociací krajů a Sdružení místních samospráv. Na základě spolupráce vznikl počátkem roku 2011 zmiňovaný Věcný záměr zákona, jímž se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech obsahoval v části II. návrh řešení nadměrné zadluženosti obcí, který například zahrnoval:
Tabulka č. 33: Návrhy řešení Věcného záměru Návrhy řešení - limity bránící nadměrnému zadlužení obce, - definici hranice vyšší míry rizika hospodaření obce, - povinnosti a omezení obce při dosažení hranice vyšší míry rizika hospodaření, - institut finančního poradce obce, - insolvenční řízení pro obce (řešení úpadku obce).
110 Zdroj: JUDr. Jarmila Hanslová, [MF ČR 2011a: 21]
Zároveň Věcný návrh představil možné postupy řešení v přístupu k zadluženosti obcí ČR. Konkrétně představil tři možné varianty: Variantu 0; Variantu 1 a Variantu 2. První byla tzv. nulová varianta, kdy by se zachoval současný monitoring hospodaření obcí a dále se tato problematika zadlužení obcí neřešila. Tato varianta je ale nejméně pravděpodobná. Další varianta by byla variantou minimalistickou a stanovila by limity bránící nadměrnému zadlužení obcí; dále povinnosti a omezení obce při dosažení hranice vyšší míry rizika hospodaření a zavedla institut finančního poradce obce. Poslední varianta by bývala obsahovala navíc zavedení institutu finančního správce obce a úpravu insolvenčního řízení pro municipality tak, aby obsahovalo celý proces až po samotné oddlužení. Podle Věcného zájmu se jednalo o nejvhodnější variantu. Dokument počítal i s nelegislativním opatřením, vypracování metodické příručky pro obce, jež by se zabývala pravidly odpovědného hospodaření a sledováním zadluženosti. To by se mělo stát pro představitele obce vodítkem, jak hospodařit a předcházet zadluženosti. [MF ČR 2011a: 21-22, 31]
Tabulka č. 34: Varianty řešení Věcného záměru Varianta 0 - zachovat stávající stav - stanovit limity bránící nadměrnému zadlužování obcí, stanovit povinnosti a omezení obce při dosažení hranice Varianta 1 vyšší míry rizika hospodaření a zavést institut finančního poradce obce - stanovit limity bránící nadměrnému zadlužování obcí, stanovit povinnosti a omezení obce při dosažení hranice Varianta 2 vyšší míry rizika hospodaření, zavést institut finančního poradce obce, zavést institut finančního správce obce a upravit insolvenční řízení pro obce Zdroj: [MF ČR 2011a: 21]
Limity bránící nadměrnému zadlužení by měly být stanoveny limity schodku rozpočtu územního samosprávného celku či jiným preventivním opatřením. Dokument v tomto případě doporučoval, aby tato pravidla byla stanovena až v návaznosti na
111 ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti tzv. finanční ústavou111, aby zde byla vytvořena kontinuita. Dále měl zákon umožnit bankrot obce a případné její oddlužení [Ryšavý 2011]. V té době o této věci hovořil tiskový mluvčí Ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Představil tří možné fáze, které mohly předcházet oddlužení obce. "V první (monitorovací) fázi by obec musela avizovat Ministerstvu financí potenciální problémy dostát svým závazkům. V další fázi, pokud by obec i nadále splnila zákonem stanovená kritéria, by musela přijmout a dodržovat tzv. ozdravný režim. Jestliže by jej nezavedla, nebo by ani tento režim nebyl úspěšný, jmenovalo by Ministerstvo financí v obci tzv. nuceného finančního správce, který by rozhodoval nebo spolurozhodoval o určitých majetkoprávních úkonech obce. Pokud by ani tímto způsobem nedošlo k vyřešení věci nebo kdyby se obec již nacházela ve stavu insolvence, muselo by se uskutečnit její oddlužení" [Ryšavý 2011]. Nic z výše představeného se neuskutečnilo, což dokládá vyjádření pracovnice Ministerstva financí JUDr. Jarmily Hanslové: "Ministerstvo spravedlnosti však nakonec vyslovilo zásadní nesouhlas s tím, aby byl v insolvenčním zákoně upraven způsob řešení úpadku obce. Následně byla do návrhů zákonů upravujících rozpočtovou odpovědnost, tj. do návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a návrhu zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zapracována opatření bránící nadměrnému zadlužování veřejných rozpočtů, včetně rozpočtů územních samosprávných celků. Tyto zákony byly předloženy vládě v první polovině roku 2012. Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti stanoví kromě jiného limit zadluženosti územního samosprávného celku, a to tak, že celková výše dluhu územního samosprávného celku nesmí překročit stanovené procento průměru jeho skutečných celkových příjmů za poslední čtyři roky. Překročí-li celková výše jeho dluhu tuto hranici, je územní samosprávný celek povinen snížit svůj dluh postupem stanoveným zákonem. Nesníží-li jej, stát mu může pozastavit převod části
111
V první polovině roku 2013 byla projednávána tzv. finanční ústava v Poslanecké sněmovně. Na její
schválení se v Poslanecké sněmovně nenašla potřebná většina 120 poslanců. Její znění je dostupné z WWW: , [18. 11. 2013].
112 výnosu
daní
(podrobnosti
stanoví
návrh
zákona
o
pravidlech
rozpočtové
odpovědnosti)"112. V první polovině roku 2012 byly výše zmíněné zákony předloženy vládě [Vláda 2011]. Vláda předložila návrhy zákonů upravujících rozpočtovou odpovědnost Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, jejíž činnost však byla předčasně ukončena, tudíž nebyly návrhy zákonů Poslaneckou sněmovnou řádně projednány. V prosinci 2012 byl předložen návrh zákona, na základě Věcného návrhu. V roce 2013 zpracovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s pracovní skupinou novou Analýzu řešení úpadku územních samosprávných celků. Tuto analýzu podmiňuje Ministerstvo spravedlnosti podmínit diskuzí o způsobu řešení úpadku obcí přijetím celé řady opatření. Konkrétně Ministerstvo spravedlnosti požaduje zpřísnění pravidel hospodaření obcí, zpřísnění finančních kontrol obcí, zpřísnění přezkoumání hospodaření obcí, změnu nastavení kontrol dotací, zvýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti obcí, zavedení nuceného finančního správce a zřízení fondu pojištění odpovědnosti obcí. Podle slov JUDr. Jarmily Hanslové Ministerstvo financí připravovalo v listopadu 2013 podklady, na jejichž základě by mělo být rozhodnuto o dalším postupu. Další postup v této otázce očekává zaměstnankyně Ministerstva financí v počátečních měsících roku 2014113. V březnu 2014 konstatovala Hanslová, že práce na analýze byly dočasně pozastaveny vzhledem k předčasnému ukončení mandátu Poslanecké sněmovny v loňském roce a s tím související změny vlády. S tím, že v současnosti připravuje MF materiál do připomínkového řízení. Samotná analýza by měla být předložena vládě do konce června tohoto roku114.
112
Vyjádření (prostřednictvím e-mailu dne 11. 11. 2013) JUDr. Jarmily Hanslové z odboru Financování
územních rozpočtů a programové financování oddělení Legislativa a metodika územních samosprávných celků. 113
Předchozí informace o řešení úpadku obcí pocházejí z e-mailové korespondence s pracovnicí
Ministerstva financí ČR, JUDr. Jarmilou Hanslovou z odboru Financování územních rozpočtů a programové financování oddělení Legislativa a metodika územních samosprávných celků a pracovnicí Poslanecké sněmovny PČR Jolanou Šatalíkovou, které probíhaly ve dnech 9. 11. 2013 - 12. 11. 2013. 114
Informace pocházejí z e-mailové korespondence s pracovnicí Ministerstva financí ČR, JUDr. Jarmilou
Hanslovou z odboru Financování územních rozpočtů a programové financování oddělení Legislativa a metodika územních samosprávných celků ze dne 27. 03. 2014.
113
2.10 Další
možné
opatření
v
otázce
zadlužování
municipalit v České republice Provazníková ve své publikaci [2009] představila několik dalších možností, jak se lze vyhnout kritickému zadlužování obcí, a ke všeobecnému snížení zadlužování obcí. Například nabádá, že by měl být jasně určen způsob zastavení obecního majetku. S tím souvisí dle názoru Provazníkové i samotné legislativní definování majetku obcí, jenž není možné v případě zadlužení obcí zastavit. Takový majetek definuje jako majetek, který přispívá k základnímu uspokojení veřejných služeb, kupříkladu nemocnice, školy, radnice či komunikace. V ruku v ruce s takovýmto vymezením by mělo dojít k jasnému vymezení, co naopak zastavit lze. [Provazníková 2009: 203] Dále Provazníková doporučuje, aby pro obce platilo pravidlo, že smějí používat cizí zdroje (půjčka, úvěry apod.) pouze pro případy financování kapitálových výdajů, a ne výdajů běžných. V případě, že se zastupitelé rozhodnou své obce zadlužit, měla by být výše dluhů reflektována s příjmy obce. Provazníková ve svých úvahách zachází ještě dále a hovoří o tom, že by mělo být zakázáno financovat běžné výdaje dluhem, ale s výjimkou - v případě potřeby překlenout krátkodobé mezery v rozpočtech obcí mezi příjmy a výdaji. [Provazníková 2009: 204] Provazníková své návrhy rozdělila na preventivní a sankční opatření, což by bylo zapotřebí v českém případě zavést. Představují je následující dvě tabulky doplněné o další možná opatření vycházející z práce [Juhaňák 2011] a zkušeností ze zahraničí115.
Tabulka č. 35: Možné způsoby regulace zadluženosti municipalit v ČR - preventivní opatření Preventivní opatření - omezení zástavy majetku - omezení ručení za třetí osoby - limit výše celkové zadluženosti (např. poměr nesplaceného dluhu - včetně nepřímých a podmíněných závazků - k disponibilním ročním příjmům, s výjimkou účelových dotací) - nutnost povolení žádosti o návratné zdroje od státní finanční instituce např. Ministerstva financí - omezení poměru dluhové služby
115
Konkrétní příklady řešení zadlužování byly představeny výše.
114 - obezřetnější příjímání úvěrů - zákaz financovat běžné výdaje cizími zdroji - zákaz spekulativního investování - pojistné mechanismy zadlužených obcí založení monitorovací agentury a lepší evidence dluhů a majetku obcí - povinný rating obcí - úprava trestně právní odpovědnosti členů zastupitelstva - důsledné využívání nástrojů finančního řízení - maximální úroková míra Zdroj: [Provazníková 2009: 205; Juhaňák 2011: 38; vlastní]
Tabulka č. 36: Možné způsoby regulace zadluženosti municipalit v ČR - sankční opatření Sankční opatření - nucená správa obce - neplatnost majetkoprávních úkonů - zveřejňování předlužených obcí, zavedení např. listiny zadlužených obcí - bankrot obce (insolvence) Zdroj: [Provazníková 2009: 205; Juhaňák 2011: 38; vlastní]
Česká republika by se mohla v otázce regulace zadlužování inspirovat také v jiných státech Evropy. I v ostatních státech jsou jejich představitelé nuceni zadluženost municipalit řešit, aby nedocházelo k jejich kritickému zadlužování. Děje se tak především legislativní cestou. [Provazníková 2009: 103]. Následují tabulka, představuje pouze základní přehled a rešerši, jak se řeší zadlužení v jiných státech Evropy na základě dat Rady Evropy (Council od Europe).
Tabulka č. 37: Příklady regulace zadlužení municipalit ve vybraných státech Evropy Příklady regulace zadlužení z vybraných států Evropy Belgie
Dánsko
- návratné zdroje musí být použity pouze na investice; další podmíněné podmínky v Belgii nejsou; - nutnost předchozího povolení o úvěru municipalit od Ministry of the Interior and Health; doba úvěru nesmí být delší než 25 let;
115
Estonsko
- municipality mohou získat úvěry od všech možných institucí; krátkodobé úvěrování může pokrýt financování běžných výdajů; dlouhodobé úvěry pouze mohou být použity k placení investic; kopie smluv o úvěrech musí být zaslány Ministerstvu financí; 20% budoucích příjmů je hranice, kterou nesmí překročit množství splátek úvěru - to neplatí ,pokud je věřitel stát; nesmí být překročeno 75% rozpočtových příjmů v celkovém objemu úvěrů municipalit;
Finsko
- není zapotřebí souhlasu, pokud chce obec půjčku, ale stát za závazky municipalit neručí; existuje úvěrová společnost The Municipal Finance Plc, která úvěruje obce; zároveň existuje The Municipal Gurantee Board snaží se rozvíjet vzájemné financování municipalit;
Francie
- není zapotřebí souhlasu, pokud chce obec půjčku, ta ale nesmí být brána za účelem financovat předchozí půjčky; každý měsíc by měli mít municipality vyrovnaný rozpočet;
Irsko
- k zisku návratných zdrojů je zapotřebí souhlasu příslušného ministerstva; Irsko specifikuje své pravidla v zákoně Local Government Act No. 2;
Itálie
- zákon o financích v Itálii stanovuje každoročně limity, které musí být dodržovány ze strany municipalit v případě půjček; ty mohou být pouze za závěrem investic;
Litva
- existuje omezení horní hranice částky pro nové půjčky; Ministerstvo financí má možnost uhradit dočasný nedostatek financí municipalit, takové finance ze státního rozpočtu municipalita získá po vysvětlující žádosti, jak k deficitu došlo a jak má obec v plánu finance navrátit;
Lotyšsko
- o návratných zdrojích rozhodují představitelé rady obce; dlouhodobé úvěrové akce mohou být využity pouze k účelům investičním, ale krátkodobé úvěry mohou krýt deficit rozpočtu příslušného roku; úvěry lze získávat pouze od státu, a to od roku 2002; jen v případě speciálního povolení lze získat od bankovních institucí úvěr, který musí povolit MF; v Lotyšsku existuje i Rada pro kontrolu a dozor nad místními půjčkami a zárukami;
Maďarsko
Německo
- stát neručí za závazky municipalit; je možné vyhlásit insolvenci na municipalitu; v Maďarsku není zapotřebí souhlasu k zisku návratných prostředků pro obce, ale nesmí tyto prostředky překročit 70% příjmu obce; legislativně ošetřena bankrot obcí (Act on Local Government Insolvency 25/1996);
- stát neručí za závazky municipalit; nutnost předchozího povolení dozorčího úřadu (v případě prodeje obecního majetku, rozhodnutí o výši úvěru; dluh v municipalitách by neměl překročit určitý limit;
116
Nizozemí
Polsko
Portugalsko
- Nizozemí má legislativně upraven rozsah dluhu municipalit - Local Government Finance Act; municipality mají možnost vzít si na kapitálových trzích půjčky, i k tomu byla zřízena The Netherlands Municipalities Bank;
- při snaze získat půjčku či emisi dluhopisů musí municipalita získat stanovisko kontrolního úřadu; úvěry k financování municipálních deficitů musí být vráceny ještě ve stejný rok;
- návratné zdroje municipality mohou přijímat pouze od oprávněných institucí; úvěry mohou být brány na financování kapitálových či investičních projektů, ale s podmínkou, že roční splácení nepřekročí 25% daňových příjmů či 20% investičních výdajů v předcházejícím období; příjmy úvěrů upravuje zákon o místních financích;
Rakousko
- nutnost předchozího povolení od zemské vlády v případě půjčky - vláda posuzuje finanční situaci půjčující obce + účel půjčky;
Slovensko
- municipality mohou získat návratné finanční zdroje, jen za předpokladu, že jejich celkový dluh obce nepřekročí 60% běžných příjmů z minulého kalendářního roku + součet ročních splátek nepřesáhne 25% běžných výdajů z předchozího roku; v systému je pozice hlavního kontrolora; v předlužených obcích lze zavést nucenou správu a ozdravný režim;
Slovinsko
- nutnost předchozího povolení od Rady obce a Ministera financí v otázce půjčky; výše půjčovaných financí nesmí být výší než 20% příjmů obce a suma ročních splátek nesmí překročit 5% příjmů;
Španělsko
- municipality mohou získat návratné finanční zdroje od libovolné finanční instituce; půjčky schvaluje pověřený orgán Ministerstva finance; souhlas není zapotřebí v případě půjček do 5% běžných výdajů a objemu 25% cizích zdrojů obce; legislativu upravuje zákon č. 39/1988;
Švédsko Švýcarsko
Velká Británie
- ve Švédsku nejsou žádné omezení; - odlišnosti kanton od kantonu, v otázce půjčky bývá často využíván požadován souhlas kantonální vlády; - před případným půjčením financím je zkoumána finanční situace municipalit; každý rok jsou vládou stanoveny limity, kolik si mohou municipality půjčit; je zřízen orgán od kterého si municipality půjčují a zároveň splácí své závazky;
Zdroj: [Council od Europe články k vybraným zemím viz Použitá literatura; Provazníková 2009: 103; Juhaňak 2011: 40-45]
117
2.11 Příklady zadlužených obcí do 1000 obyvatel v ČR Mezi zadluženými malými obcemi v České republice se setkáváme přinejmenším s dvěma různými typy obcí116. Za prvé se jedná o skupinu obcí, jež jsou vedeny mezi obcemi s vyšší mírou rizika hospodaření, kde má zadlužení (či způsob hospodaření) opravdu vliv na fungování obce (například je na obec uvalena exekuce; obec byla kriticky zadlužena chybou jednotlivce; obec nemůže plnit všechny své funkce; musí rezignovat na rozvoj obce či jí hrozí platební neschopnost). Častým důvodem, proč se tyto obce do svých svízelných situací dostaly, jsou (megalomanské) investiční projekty na rozvoj obce, špatné finanční rozhodnutí nebo porušení rozpočtové kázně. Druhou skupinou obcí jsou obce považované Ministerstvem financí za obce rizikové či s vyšší mírou rizika hospodaření, ale na chod obce způsob hospodaření a zadlužení vliv nemá. Nejčastěji do této skupiny patří obce, které se zadlužily z důvodu nutnosti předfinancovat či spolufinancovat investiční projekt z některého z dotačních titulů, ať již z evropských fondů, nebo národních dotací. Účelem těchto dotací bývá rozvíjet a velebit obce. Takový to účel mohou mít primárně i obce v první skupině, ale ty samotný projekt přivede do existenčních problémů. V tomto případě jsou obce vedeny standardně a obce nemusí omezovat své funkce. Monitoring hospodaření obcí nebere v potaz výše nastíněné a nerozlišuje podobným způsobem obce. Je ale pravda, že v posledních několika monitorinzích hospodaření Ministerstvo financí upozorňuje, že ne všechny rizikové obce zařazené v jeho seznamech musí nutně znamenat, že je obec v tíživé finanční situaci. Takovéto
vysvětlení
však
není
dostačující
pro
představitele
takto
označovaných obcí. Starostové druhé skupiny obcí vyjadřují až rozhořčení, že jsou jejich obce srovnávány s obcemi ve velmi špatných finančních situacích, na něž byla například uvalena exekuce. Pokud se některá obec v druhém popsaném případě ocitne na seznamu rizikových obcí České republiky, znamená to větší nutnost komunikace s občany a vysvětlování reálné situace v obci, či dokonce ještě předcházet možných obavám, a tedy vysvětlovat občanům možné následky spjaté s možným případným investičním projektem a celým systémem (od samotného předfinancování až po možné 116
Po hlubší analýze všech obcí s vyšší mírou rizika by bylo možné lépe určit a vytvořit skupiny obcí, ale
to by bylo předmětem jiného výzkumu.
118 označení v rámci monitoringu hospodaření obcí). Často se stává, že celostátní informace monitoringu hospodaření obcí od Ministerstva financí převezmou sdělovací prostředky a obce zahrnuté v monitoringu jako rizikové či s vyšší mírou rizika bývají oslovovány medii. Starostové pak musí vysvětlovat celou nastalou situaci. To se stalo například v obci Košíky. Vyjádření starosty obce Mgr. Jaroslava Šlechty obsahuje příloha č. 5.
2.11.1
První skupina obcí (hroutící se obce)
V následujícím textu jsou představeny obce pouze na základě široké rešerše ve sdělovacích prostředcích. Celkově je představeno 11 obcí, které mají (měly) finanční problémy a spíše spadají do prvně jmenované skupiny.
Obec Šumná s více než 600 obyvateli se rozkládá v okrese Znojmo. Obec se rozhodla v roce 2001 postavit kanalizaci. Zakázku v hodnotě 20 milionů korun získala firma Colas. Ta se podílela na stavbě do roku 2003, tehdy žádala po obci zaplatit předem neprojednané vícepráce. Obec se rozhodla tyto faktury nezaplatit a odstoupila od smlouvy. Obec si nechala dokončit kanalizaci jinou společností a spor mezi původní stavební firmou Colas a obcí Šumná skončil před soudem. Sporná částka činila 2,6 milionu korun. [Kruliš 2009] Až v roce 2008 rozhodčí senát rozhodl v neprospěch obce. Obec se proti rozsudku odvolala a též si stěžovala na délku celého rozhodčího řízení. V roce 2009 byla na obec kvůli zmíněné částce a problému s firmou Colas znojemským soudem uvalena exekuce na veškerý nemovitý majetek Šumné. Odstaven jí byl majetek v hodnotě 30 milionů korun, i když se spor vede o desetkrát menší sumu. Obec nemohla nakládat ani s penězi na svém účtu a v obci se tím pádem vše zastavilo. Obci bylo tím pádem také znemožněno žádat o dotace a celkově měla velké problémy se zajištěním chodu obce a vyplácením platů jejím zaměstnancům. [Smola 2009] V březnu 2010 zaslala Šumná přes tři miliony korun na exekutorský úřad, aby mohla nakládat se svým majetkem v exekuci. O tom, zda se peníze vrátí obci, rozhodne brněnský soud. [Moštěk 2011] Starosta obce Petr Cejpek hovořil o situaci následovně: „Abychom mohli částku složit, vzali jsme si přes dva miliony korun úvěr. Pokud posléze soud rozhodne v náš prospěch, dostaneme celou složenou částku zpět. Pokud ne, pošle exekutor peníze stavební firmě" [Moštěk 2010]. Koncem roku 2011 se vyjádřila soudkyně, která se zabývá zmíněným případem, že se k případu dostane nejdříve za rok. Samotný exekuční
119 zápis v katastru nemovitostí znesnadňuje obci vlastní rozvoj a manipulaci se svým majetkem. [Lintimerová 2011] Obec Hostín u Vojkovic v okrese Mělník s 321 obyvateli si v roce 2009 půjčila na výstavbu moderní kanalizace přímo od stavební firmy. Stavba vyšla na 40 milionů korun. Financovala ji s Ministerstvem zemědělstvím a část z úvěru. Obec dluží 8 milionů korun, ale kvůli pozdní dostavbě kanalizace musí vrátit obec Ministerstvu zemědělství dotaci v hodnotě 13 milionů korun. Od ministerstva dostala obec ještě pokutu za nedodržení dotace. Tak se kvůli problému splácet své dluhy dostala do exekuce. Starosta Luboš Libál žádal o pomoc i město Mělník, ale bez úspěchu. Proto jedná i o pomoc s Českou spořitelnou a soukromou mělnickou firmou, od níž by mohli získat až tři miliony korun za spoluúčast v zbudované kanalizaci. Obec má splácet 150 tisíc korun měsíčně. [Plhoň 2012: 31; Čížková 2012] Karlovu Ves, obec na Rakovnicku se 116 obyvateli, stihla exekuce na obecní majetek po zfalšovaní podpisu bývalého starosty obce. Obec ručila svým jměním za půjčku bývalému starostovi Luboši Šípkovi. Starosta za své dvouleté působení v úřadě vytvořil obci mnohamilionový dluh. Obec měla exekucí obstavený i účet. Aby v ní mohl fungovat obecní úřad, místní obyvatelé se na chod úřadu složili. Tři roky obec splácela své dluhy tím, že šetřili, kde to jen šlo. Obec v tomto období nemohla ani pomyslit na případný rozvoj. V roce 2009 byla splacena dlužná částka a obec začala hospodařit se zůstatkem na účtu. [Elznicová 2009] Obec Pohled v okrese Havlíčkův Brod se 781 obyvateli byla v posledních deseti letech považována za jednu z nejzadluženějších v České republice. Získala dotaci na stavbu školy, ale nikdy ji nedostavila. Stavbou se zadlužila přibližně ve výši 50 milionů korun. Stát chtěl vrátit dotaci, již na stavbu školy poskytl. Obecní rozpočet je již řadu let kolem 5 milionů korun. Své dluhy proto mohli splatit pouze prodejem obecního majetku. Kvůli svým dluhům nemohla obec čerpat žádné evropské nebo státní dotace. V červenci 2013 se po řadě let podařilo obci prodat areál zámku za 15 milionů korun, čímž částečně dluh umořila. V obci chybí vodovod i kanalizace. Na nejdůležitější opravy podle starosty obce Milana Klementa bude v obci zapotřebí kolem 100 milionů korun. Obec, ale již nevlastní žádný majetek, bude muset vycházet pouze z příjmů v rozpočtu a dotačních programů, o něž již může žádat. [Česká televize 2012a] Obec Turovice s 220 obyvateli leží v okrese Přerov. I ona se v posledních letech potýká s finančními problémy. Ve Zlínském kraji se s dluhy potýká každá pátá obce. Turovice jsou dokonce o třetí nejzadluženější obec v České republice podle podílu
120 zadlužení na celkovém majetku obce. V roce 2006 získala dotaci na stavbu domu pro seniory, ale ta se prodloužila a stavební firma od projektu odstoupila. Obci zbyl rozestavený objekt a dluh přes 80 milionů korun. Dluh tvoří 42 milionová dotace, kterou musí Turovice vrátit, a skoro stejně tak vysoké penále. Obec má roční rozpočet 2 miliony korun a splácí 25 tisíc korun měsíčně. Tímto tempem by jí splácení trvalo přibližně 300 let. Jednou z možných variant je, že dluh obci odpustí ministr financí. [Vlková 2013; Česká televize 2012b] Nové Lublice se nacházejí 18 km od Opavy, mají 234 obyvatel a dluží více subjektům souhrnně kolem 2,5 milionu korun (například Správě sociálního zabezpečení odvody za dva zaměstnance či obec neplatila za své žáky sousedním obcím). Zadlužení vzniklo neprůhledným hospodařením předchozího starosty obce, což vyústilo v předčasné komunální volby v červnu 2013. V červenci 2013 obec začala vyjednávat a vytvářet s věřiteli splátkový kalendář. Vedení obce se rozhodlo pracovat pro obec bez nároku na finanční odměny do doby, než se situace nevyřeší. [Česká televize 2013] Dva a půl kilometru od města Nový Bydžov se nachází obec Humburky s 321 obyvateli. Zadlužila se po investici do nových rodinných domů a do stavby kanalizace. Získaný úvěr obci nestačil, a aby obec neztratila státní dotaci, stavební firma, dostavěla zmíněné projekty na dluh. Humburky neměly na splácení stavební firmě a ocitly se v roce 2010 před bankrotem. Ten zachránil Královéhradecký kraj, neboť až napodruhé poskytl obci bezúročnou půjčku 2 miliony korun, díky níž je schopna dostát svých závazků. Ty obec bude splácet v letech 2014 až 2018. [Hradecký deník 2010; Česká televize 2010] Na severním Plzeňsku se nachází také obec Krsy s 215 obyvateli. Splácí za stavbu bytů a kanalizace ročně 300 tisíc korun. Obec se na mnoho let rozloučila s možností rozvoje, její rozpočet vystačí pouze na nejnutnější úkony: chod obecního úřadu, svoz odpadu a údržbu obce. [Švec 2012] Obec Dobrná na Děčínsku v roce 2007 dlužila přes 10 milionů korun. Na obec s 487 obyvateli byla uvalena exekuce, byl jí obstaven majetek i obecní účty a například musela vypnout veřejné osvětlení. S rozpočtem necelých čtyř milionů korun se dostala do finančních problémů, po rozhodnutí bývalého starosty postavit vodovod za 20 milionů korun, na nějž obec neměla finance. V roce 2007 se také hovořilo o možném sloučením s městem Děčín. Po 6 letech v říjnu 2013 se obci podařilo splatit veškeré dluhy. Celkově zaplatila dluhy v hodnotě 18 milionů korun. Byla ale nucena prodat řadu
121 obecních pozemků, například vedlejší přístupové komunikace či dvě dětská hřiště. [Zítková 2013; Suk 2012; Česká televize 2007] Měňany leží přibližně 7 kilometrů od Berouna. Obec s necelými třemi sty obyvateli se zadlužila realizací projektu stavby kotelny a skladu na biomasu. Obec, jejíž roční rozpočet se pohybuje kolem 2,5 milionu korun, stála tato investice 40 milionů korun. 17 milionů korun získala jako dotaci ze Státního fondu životního prostředí a na zbytek financí získala úvěr. Každoročně tvoří 40% obecního rozpočtu splátka úvěru. To je důvod, proč obec Ministerstvo financí považuje za rizikovou. Obec dluží ale také například sousední obci Liteň, dluží jí i přes půl roku za docházku dětí do místní školy. Jedná se o částku dosahující půl milionu korun, ale obec Liteň velkoryse toleruje zadluženého souseda. V současnosti obec splácí 90 tisíc měsíčně ze svého úvěru. [Pešice 2013] Podhořany u Ronova mají 269 obyvatel a nacházejí se pod vrcholky Železných hor východně od města Čáslav. K obci byly připojeny dvě osady jako její místní části, a to Bílý Kámen a Nový Dvůr. Již koncem devadesátých let v roce 1998 obec zatížil dluh 8, 5 milionu korun po stavbě vodovodního řadu. V roce 2002 chybělo obci splatit 1,17 milionu korun, což obec chtěla uhradit prodejem budovy místní školy. Při prodeji však zjistila, že budova je v majetku státu. Peníze tedy z prodeje nezískali, a tak byla na obec uvalena exekuce. Byl obstaven obecní účet a Podhořany u Ronova nemohly platit své pravidelné závazky. Z toho důvodu se obec ocitla bez pouličního osvětlení, protože nemohla platit za dodávky elektřiny. O situaci v Podhořanech se zajímal i tehdejší senátor Petr Pithart, dokonce obec i osobně navštívil. Přes rok se táhl proces navrácením obecního majetku, pak začalo splácení dluhu, včetně exekutorských nákladů. Byl splacen v roce 2004. Obec v následujících letech pouze opravovala majetek, neboť nebyl v době dluhů řádně spravován a byla zapotřebí jeho rekonstrukce. V současné době obec hospodaří s malým zadlužením. [Podhořany 2013; Jedlová 2013]
2.11.2
Druhá skupina obcí (obce, které mají své dluhy pod
kontrolou)
V druhé skupině obcí je představeno šest obcí v rámci rizikového hospodaření či s vyšší mírou rizika hospodaření. Jsou to ale obce, jež dle výše zmíněného popisu druhé skupiny nejsou v ohrožení kvůli svým dluhům. I pro samotné sdělovací prostředky tyto
122 obce nejsou tolik atraktivní a samy se snaží, aby se o nich ve smyslu finančních problémů nepsalo, jelikož se jedná o zkreslený pohled na hospodaření těchto obcí. Město Boží Dar117 v Krušných horách bylo řadu let vedeno jako jedna z nejzadluženějších obcí v České republice. V Božím Daru vítězí již od roku 1990 starosta Jan Horník (v současnosti Starostové a nezávislí). 180 obyvatel ve městě starostovi zatím vždy dalo důvěru, ač například v době posledních komunálních voleb v roce 2010 činil dluh Božího Daru na každého místního občana 260 tisíc korun. Tehdejší dluh 47 milionů starosta odůvodňoval tím, že se jedná o předfinancování dotací z Evropské unie. Město je v tomto ohledu přeborníkem, jelikož se mu podařilo za čtyři roky získat 112 milionů korun z fondů EU. Na první pohled je ve městě patrné, že Boží Dar zatím nikdy neposlal své splátky se zpožděním. Obec hospodaří s odpočtem o hodnotě kolem 10 milionů korun, z toho každý rok splácí 4,5 milionu korun za své dluhy. I s tímto výdajem má obec vyrovnaný rozpočet, její hlavní příjmy pocházejí z pronájmu pozemků. Starosta, který byl zvolen i v roce 2010 do Senátu České republiky, zastává názor, že ne vždy je špatné vzít si úvěr, protože se jedná o cestu k rozvoji obce. [Ihned.cz 2010] Obec Rybnice v okresu Plzeň-sever, se ocitla mezi čtyřmi nejrizikověji hospodařícími obcemi v ČR. Starosta obce s 497 obyvateli považuje umístění své obce na seznamu rizikových obcí pouze za formální. Obec si vzala úvěr na výstavbu obecních domů v hodnotě 20 milionů korun a splácí ho z nájemného obecních bytů. Svůj názor dokládá tím, že obec v roce 2012 získala další úvěr v hodnotě 40 milionů korun. [Vokurková 2013] Košíky jsou obcí ležící v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Obec s 424 obyvateli byla v roce 2011 zařazena mezi 5 nejzadluženějších obcí v České republice. V roce 2009 zažádala o dotaci Státní zemědělský intervenční fond na kanalizaci a čistírnu odpadních vod a získala přislíbenou dotaci 90% celkových nákladů. Dotaci bylo možné vyplatit až po samotné výstavbě. Z toho důvodu si musela obec vzít krátkodobý úvěr, který měla v plánu splatit po až získaní finanční dotace. To se dle slov starosty
117
Jedná se ze statistiky o třetí nejmenší město dle počtu obyvatel v České republice před Loučnou pod
Klínovcem s 94 obyvateli (Ústecký kraj) a nejmenším městem v ČR Přebuz, se 75 obyvateli (Karlovarský kraj) [ČSÚ 2013]. Město Boží Dar patří do skupiny obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji, tudíž lze o městu získat více informací v této části práce, případně v přílohách práce, kde starosta obce zodpověděl scénář polostrukturovaného rozhovoru a jeho výsledky lze dohledat v příslušných tabulkách.
123 také stalo a úvěr s deseti miliony také po dvou měsících splatila. Obci se v roce 2011 podařilo získat příslib peněz z Evropské unie, kvůli čemuž si vzali Košíře úvěr 32 milionů korun, což je i hodnota samotné dotace z EU. Starosta obce Mgr. Jaroslav Šlechta nevnímá obecní dluh jako problém, který by omezoval obec ani například v nových investičních akcích, které má obec i v budoucnu v plánu. Hovoří se například o možné výstavbě víceúčelového hřiště či opravách sakrálních staveb. I v tomto období, kdy byly Košíky zatíženy takovýmito úvěry, nerezignovaly na menší investice, například opravy chodníku. [Kapinus 2011; Fuksová, Libiger 2011] Obec Brodec na Lounsku se 72 stálými obyvateli se v roce 2009 dostala do velkých finančních problémů. Byla již řadu let sužována nedostatkem vody, neboť využívala pouze několik místních studen. Pro obyvatele to znamenalo v podstatě každodenní rozdělení místní vody. Obyvatelé si vytvořili pořadník téměř na všechny aktivity spojené s vodou, například praní. Z toho důvodu obec chtěla dostavět vodovod, který by situaci vyřešil. Na samotný vodovod získala dotaci z Evropské unie v hodnotě 11 milionů korun, ale ta pokryla pouze cenu stavby. Stát slíbil, že za obec zaplatí DPH, protože ze svého půl milionového rozpočtu ho není schopna zaplatit. Stát peníze přislíbil do konce roku 2009, ale obec měla své závazky za vodovod splatit již v září. Proto se starosta městyse rozhodl vzít si osobní půjčku do doby, než stát pošle slíbené finance. K tomuto kroku se starosta Pavel Beneš neodhodlal poprvé a již si kvůli obecním rozpočtům vzal osobní půjčku několikrát. Projekt vodovodu považoval starosta za klíčový z důvodů, aby se obec úplně nevylidnila a aby se například mladí lidé měli zájem do obce přistěhovat. [Česká televize 2009e] Starosta David Klíma městyse Chudenic na Klatovsku odmítá, že by zadlužení směřovalo ke krachu obce. Zadlužení v jeho obci nastává z důvodů předfinancování dotací na investice za mnoho milionů korun, které obec splácí. Práci monitorování považuje za zbytečnou. [Kojan 2013] David Klíma tvrdí, že: " V podstatě jsme byli daní na jednu úroveň se skutečnými zkrachovalci. Údaj neříká nic zásadního o tom, jak obec hospodaří. Zda hospodaří dobře, investuje a má z investice zisk, nebo investuje špatně, a pak se dostává do problémů " [Smatana 2011]. Podobně hovořil i starosta městyse Děšenic o tom, že jeho obec získala dotaci až rok po ukončení projektu. Teprve poté mohla splatit celý úvěr, který si byla nucena vzít na předfinancování projektu. [Kojan 2013]
124 Dalším příkladem může být obec Svatá Máří na Vimpersku, kde obec udělala administrativní chybu, za kterou měla zaplatit státu 12 milionovou pokutu, ale v roce 2013 jí byla ze strany finančního úřadu odpuštěna. Obec, jež se dostala v roce 2012 na seznam rizikových obcí, byla také Sulislav. Podle vyjádření starosty Milana Strohschneidera získali dotaci na kanalizaci a měli ji dostat proplacenou později přibližně v září 2013. To byl jediný důvod, proč se obec dostala na tuto nelichotivou listinu. [Vlková 2013] Dalšími obcemi, které bývají či v minulosti byly označovány jako obce s rizikovým hospodařením, jsou například Jindřichovice pod Smrkem, Jánská, obec Vlčice, obec Majdalena či obec Sovínky. Dalšími obcemi, jež byly v roce 2012 zařazeny mezi rizikové, patří například Dvory, obec Sudslava, obec Straky, Svatá, Jizbice či obec Úmyslovice. Stejně jako u předchozích případů však ani zde starostové v zadlužení problém nevidí. [Vlková 2013] Na základě heterogenních obecních poměrů či situací není možné vždy jednoznačně určit, do jaké skupiny konkrétní obec s vyšší mírou rizika hospodaření spadá. Výše představené určení a nastínění problému má být pouze snahou upozornit na problém.
3 Kontext Karlovarského kraje z pohledu malých obcí Regiony lze charakterizovat na základě historických, ekonomických, sociálních a fyzicko-geografických kritérií, a tak určit několik základních typů venkovského osídlení [Maříková 2012: 66]. Maříková zařadila Karlovarský kraj do regionu, který nazvala Severní (bohaté) Sudety. Celý region měl původní německé osídlení od Aše až po Jeseník. Do této oblasti jsou zařazeny pohraniční okresy Cheb, Sokolov a Karlovy Vary, přes pánevní okresy a samotné Liberecko až po okresy v Orlických horách a Jesenicko. [Maříková 2012: 67] Po odsunu německého obyvatelstva byla opuštěná oblast na základě migračních přírůstků znovu obydlena. Zde můžeme vnímat rozdíl oproti jižní části Sudet, kde bylo dosídlování pouze částečné a pozvolné. Pro tuto část země byl (je) charakteristický
125 textilní a sklářský průmysl či intenzivní urbanizace. Venkovská sídla zde často byla přeměňována na urbanizovaná či průmyslová sídla. [Maříková 2012: 67] Celkově zaniklo v pohraničních oblastech Československé republiky po roce 1945 přibližně 300 obcí, částí obcí či samot. To bylo typické i pro oblast Chebska či Krušnohoří. Hlavním důvodem byl nedostatek nových obyvatel, kteří by se zde nově usídlili po odsunu německých obyvatel. Dalším faktorem byl zákaz vstupu do hraničních pásem. Na základě toho zaniklo velké množství staveb118. [Antikomplex 2006: 24]
3.1 Administrativní členění Karlovarského kraje119 Karlovarský kraj je nejzápadnějším krajem České republiky. Vznikl v roce 2000, v listopadu proběhly první volby do krajského zastupitelstva. Rozloha kraje představuje 4,25 % území České republiky, což činí Karlovarský kraj s rozlohou 3 314 km2 třetím nejmenším krajem České republiky. Nejvyšším bodem v Karlovarském kraji je hora Klínovec (1 255 m n. m.), naopak nejnižší bod se nachází na řece Ohři na hranici kraje. Samotná řeka Ohře, pramenící ve Spolkové republice Německo, je pro kraj nejvýznamnějším vodním tokem. Řeka Ohře protéká všemi okresy, které tvoří kraj. Jsou jimi Chebský, Sokolovský a Karlovarský okres. Celkově se na území kraje nachází 132 obcí120, z toho je 37 měst. [Malý lexikon obcí 2012] Největší počet obcí Karlovarského kraje je ve velikostním rozmezí 200 až 499 obyvatel, je to 40 obcí. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří 34 obcí ve velikostním rozhraní 500 až 999 obyvatel. Největším městem jsou Karlovy Vary. Podrobnější klasifikaci obcí dle velikostních skupin představuje následující tabulka.
118
Situace s objekty ležícími v příhraničí se zlepšila v šedesátých letech, kdy chátrající stavby často
získali tzv. chalupáři, kteří si pro své účely začali objekty rekonstruovat [Antikomplex 2006: 24]. 119
Následující informace jsou čerpány ze Statistické ročenky Karlovarské kraje 2012 a z internetových
stránek
Karlovarského
kraje.
karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/karlov_kraj.aspx 120
Obce se dále člení do 518 částí.
Dostupné
z WWW:
http://www.kr-
126 Tabulka č. 38: Velikostní skupiny obcí v Karlovarském kraji Velikostní skupiny obcí do 199
Počet obcí 16
od 200
40
od 500 do 999
34
od 1000 do 1999
15
od 2000 do 4999
14
od 5000 do 9999
6
od 10000 do 19999
4
od 20000 do 49999
2
od 50000 do 99999
1
nad 100000
-
celkem
132
města
37
městyse Zdroj: Malý lexikon obcí 2012
1
127
Obrázek č.3: Karlovarský kraj
Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012
128
3.1.1 Okres Cheb
Nejzápadnější okres České republiky získal svou podobu v roce 1960 po sloučení okresů Cheb, Aš a většiny okresu Mariánské Lázně. Tato tři okresní města mají v současnosti pověřené obecní úřady; ve vztahu k obcím, které spadají do jejich územní kompetence, mají tedy určité pravomoci (finanční úřady, stavební úřady či například matriky). Okres se rozkládá na 1 046 km2, což představuje v celkovém součtu 1,3 % území České republiky. Nejvyšším vrcholem okresu je Lesný (983 m n. m.). Co se týká vodních toků, na území okresu najdeme povodí tří řek, a to Ohře, Mže a Sály. Veliký význam v okrese mají léčivé minerální prameny. V oblasti Františkových lázní můžeme najít 24 minerálních pramenů, v okolí Mariánských Lázní je 40 železitých a alkalickosalinických pramenů. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012; ČSÚ 2014a] Nezaměstnanost v okrese dosáhla v roce 2013 celkově 7,69 %. Práci hledalo 4 925 osob, což v celostátním srovnání znamenalo 32. místo ze 77 porovnávaných celků. [Karlovarská ročenka Karlovarského kraje 2012; ČSÚ 2014a] Celkem se v okrese Cheb nachází 40 obcí, z toho je 10 měst. Obcí do 500 obyvatel zde najdeme 21, obcí do 199 obyvatel je v okrese 8. Ostatní velikostní kategorie jsou představeny v následující tabulce.
Tabulka č. 39: Velikostní skupiny obcí v okrese Cheb Velikostní skupiny obcí
Počet obcí
do 199
8
od 200
13
od 500 do 999
6
od 1000 do 1999
4
od 2000 do 4999
5
od 5000 do 9999
1
od 10000 do 19999
2
od 20000 do 49999
1
od 50000 do 99999
-
nad 100000
-
celkem
40
města
10
městyse
-
Zdroj: Malý lexikon obcí 2012
129
Obrázek č.4: Administrativní rozdělení okresu Cheb
Zdroj: Český statistický úřad121
121
Okres Cheb. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_cheb>, [ 15. 02. 2014].
130
3.1.2 Okres Sokolov Výměra 754 km2 činí z okresu Sokolov nejmenší okres v Karlovarském kraji. Na severu jím prostupují Krušné hory, což vypovídá o převážně kopcovitém terénu. Jeho nejvyšším bodem je vrch Špičák (991 m n. m.). Okres je řazen mezi přední průmyslové oblasti v zemi na základě významné těžby hnědého uhlí v Sokolovské pánvi. Již za středověku zde byly získávány vzácné a užitkové rudy. Můžeme zde najít chemický, strojírenský, textilní průmysl; dále pak průmysl keramiky, skla a porcelánu či nejvýznamnější průmysl paliv. Naopak pro zemědělství není vhodný. Životní prostředí je na základě již zmíněného průmyslu nejhorší v kraji. Okres není příliš vhodný k rekreaci až, na oblast Kraslic a Bublavy. Tyto oblasti jsou využívány k zimním sportům. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012; ČSÚ 2014b] V roce 2013 dosahovala nezaměstnanost v okrese celkově 11,13 %, což představovalo 7 145 osob. Tento údaj představuje v celostátním srovnání 67. místo ze 77 okresů v ČR. Počet obyvatel v Sokolovském okrese v roce 2012 byl 91 724. [Malý lexikon obcí 2012] V okrese najdeme 38 obcí, z toho 13 měst. 16 obcí se nachází v kategorii do 500 obyvatel. Následující tabulka předkládá konkrétní rozdělení obcí do velikostních skupin.
Tabulka č. 40: Velikostní skupiny obcí v okrese Sokolov Velikostní skupiny obcí
Počet obcí
do 199
3
od 200
13
od 500 do 999
6
od 1000 do 1999
6
od 2000 do 4999
4
od 5000 do 9999
4
od 10000 do 19999
1
od 20000 do 49999
1
od 50000 do 99999
-
nad 100000
-
celkem
38
města
13
městyse
1
Zdroj: Malý lexikon obcí 2012
131 Obrázek č.5: Administrativní rozdělení okresu Sokolov
Zdroj: Český statistický úřad122
122
Okres Sokolov. Dostupné z WWW: <
http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/okres_sokolov_%3C!_nove_%3E >, [15. 02. 2014].
132
3.1.3 Okres Karlovy Vary
Karlovarský okres vznikl stejně jako okres Cheb v roce 1960 sloučením okresů Toužim, Karlovy Vary, východní části okresu Mariánské Lázně a malých částí okresů Kadaň a Podbořany. Rozloha okresu je v rámci tří okresů Karlovarského kraje největší a činí 115 km2. Na území okresu se nacházejí rozsáhlé lesy spolu s pohořím Krušné hory. Nejvyšším bodem je hora Klínovec ležící 1 244 m n. m. Město Boží Dar s 211 obyvateli je nevyšší položená obec v kraji s výškou 1 020 m. Hlavní řekou v okrese, tak jako v případě okresů chebského a sokolovského, je řeka Ohře. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012; ČSÚ 2014c] Karlovarský okres má z přírodních zdrojů význam především v oblasti léčivých termálních pramenů, či zde můžeme najít významná ložiska kaolínu, který využívají místní porcelánky. Na území kraje se nachází celkově 19 chráněných území o celkové rozloze 1 759 ha. Hospodářským motorem okresu je především lázeňství a cestovní ruch. Průmysl je spjat především s těžbou nerostů v Krušných horách. Textilní průmysl, výroba skla, porcelánu či likérů spolu s minerálními vodami mají historickou tradici. V loňském roce bylo v okrese zaznamenáno celkově 9,21 % obyvatel123 bez zaměstnání. O práci se tedy ucházelo 7 530 lidí. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012; ČSÚ 2014c] Okres Karlovy Vary má na svém území celkem 54 obcí, z nichž je 14 měst. Nejpočetnější velikostní skupinou obcí je skupina 500 až 999 obyvatel. Z celkového počtu má 19 obcí méně než 500 obyvatel.
Tabulka č. 41: Velikostní skupiny obcí v okrese Karlovy Vary Velikostní skupiny obcí
Počet obcí
do 199
5
od 200
14
od 500 do 999
22
od 1000 do 1999
5
od 2000 do 4999
5
od 5000 do 9999
1
od 10000 do 19999
1
123
Výše zmíněné hodnoty představují v podstatě celostátní průměr v otázce nezaměstnaných v ČR k 31.
12. 2013.
133 od 20000 do 49999
-
od 50000 do 99999
1
nad 100000
-
celkem
54
města
14
městyse
0
Zdroj: Malý lexikon obcí 2012
134 Obrázek
č.
6:
Administrativní
rozdělení
okresu
Karlovy
Vary
Zdroj: Český statistický úřad124 124
Okres
Karlovy
Vary.
Dostupné
z
WWW:
http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/okres_karlovy_vary_%3C!_nove_%3E>, [15. 02. 2014].
<
135
3.2 Meziobecní spolupráce v Karlovarském kraji125 V Karlovarském kraji najdeme v současné době 26 mikroregionů. Z toho je 16 svazků obcí, což představuje 61,5 % mikroregionů, 5 zájmových sdružení právnických osob, které tvoří 19,25 % mikroregionů, a stejný počet místních akčních skupin. Často se stává, že jednotlivé obce jsou členy několika mikroregionů zároveň. Následující text představí základním způsobem zmíněné mikroregiony.
3.2.1 Svazky obcí126 v Karlovarském kraji
Jak již bylo řečeno, v Karlovarském kraji je vedeno 16 svazků obcí. Svazky obcí vznikaly na území kraje od roku 1993. Nejvíce jich vzniklo v roce 2003. Svazky mají různá zaměření a své specifické cíle od nakládání s odpady, přes vodní hospodaření, zemědělství, obnovu venkova, životní prostředí, cestovní ruch až po přeshraniční spolupráci. Následující tabulka představuje dobrovolné svazky obcí a počet jejich členů. Další text představí všechny dobrovolné svazky.
Tabulka č. 42: Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji Dobrovolné svazky obcí
Počet členů
a)
České lázně - Salony Evropy
b)
Svazek Mariánskolázeňsko
9
c)
Mikroregion Chebsko
12
d)
Mikroregion Sokolov - východ
14
e)
Region Karlovarský venkov Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis Sdružení Ašsko
3
f) g)
4
63 5 21
i)
Sdružení Krušné hory - západ Slavkovský les pro obnovu venkova Svazek měst a obcí Kraslicka
j)
Svazek obcí "Hornoslavkovsko
3
h) ch)
20 9
125
V následujícím textu obce označené tučně, jsou municipality do 500 obyvatel.
126
V některých zdrojích se můžeme setkat nejen s názvem Svazek obcí, ale také s pojmem Dobrovolný
svazek obcí.
136 k)
Svazek obcí Bystřice
6
l)
Svazek obcí Doupovské hory
10
m)
Svazek obcí Kamenné vrchy
8
o)
Svazek obcí Plešivec Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech
94
p)
Mikroregion Pod Chlumem
9
n)
2
Zdroj: Karlovarský krajský úřad 2012
a) České lázně – Salony Evropy je svazkem, jehož cílem je přijetí členů svazku na Seznam světového dědictví UNESCO. Svazek vznikl koncem roku 2012 a jeho členy jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Luhačovice. Jedná se tedy o svazek, který přesahuje území Karlovarského kraje.
b) Členy Svazku Mariánskolázeňsko jsou následující obce a města: Drmoul, Dolní Žandov, Lázně Kynžvart, Stará Voda, Trstěnice, Tři Sekery, Valy, Velká Hleďsebe a Vlkovice. Svazek obcí existuje již více než 11 let a jeho záměrem je koordinace celkového rozvoje ve všech možných oblastech na území svazku na základě společné strategie.
c) Mikroregion Chebsko je svazkem obcí a měst, který je tvořen 12 členy (Cheb, Skalná, Dolní Žandov, Libá, Lipová, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Poustka, Třebeň, Plesná a Pomezí nad Ohří). Účelem svazku je vzájemná pomoc a spolupráce při prosazování komplexního, ekonomického a sociálního rozvoje ve vazbě na regionální politiku ČR a EU.
d) Svazek obcí Mikroregion Sokolov-východ se snaží na území členských obcí rozvíjet jejich veškeré možné působnosti. Členy svazku jsou tyto obce a města: Královské Poříčí, Hory, Jeníšov, Vintířov, Lomnice, Staré Sedlo, Loket, Sokolov, Nové Sedlo, Mírová, Chodov, Dolní Rychnov, Březová a Šabina.
e) Region Karlovarský venkov je druhým nejméně početným svazkem obcí v Karlovarském kraji. Má pouze tři členy, a to Otovice, Hájek a Sadov. Jeho cílem je koordinace celkového rozvoje území mikroregionu.
137 f) Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis je druhý nejpočetnější svazek obcí. Má 63 členů127 nejen z Karlovarského kraje. Cílem je rozvíjet přeshraniční vztahy v česko-německém příhraničí, v tzv. trojmezí Čech, Bavorska a Saska/Durynska, především s obcemi, městy a institucemi za německou hranicí.
g) Sdružení Ašsko má 5 členů, a to Aš, Hazlov, Hranice, Krásnou a Podhradí. Účelem svazu je zviditelnění dotčené oblasti a vytvoření možných podmínek pro ekonomický rozvoj.
h) Sdružení Krušné hory – západ má za záměr propagovat cestovní ruch, kulturu, sport a vzdělávání na území všech 21 členských obcí128 a měst.
ch) Slavkovský les pro obnovu venkova se snaží obnovit a rozvíjet venkov, propagovat mikroregion či poskytovat poradenství svým členům. Svazek obcí má 20 členů129 jak z Karlovarského, tak Plzeňského kraje. Tento svazek v podstatě koresponduje s MAS Náš region.
i) Svazek měst a obcí Kraslicka sídlí v Kraslicích a má 9 členů. Jsou jimi Bublava, Dolní Nivy, Jindřichovice, Oloví, Přebuz, Stříbrná, Šindelová, Rotava a Kraslice. Účelem svazku je koordinace přeshraniční spolupráce, rozvoj cestovního ruchu a
127
Členové Regionálního sdružení obcí a měst Euregio Egrensis jsou: Abertamy, Aš, Bečov, Bezdružice,
Bochov, Bor u Tachova, Boží Dar, Ctiboř, Habartov, Halže, Horní Blatná, Horní Slavkov, Hory, Hranice, Hroznětín, Cheb, Chlum Svaté Maří, Chodov, Chyše, Karlovy Vary, Kladruby, Krásná, Krásno, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Lázně Kynžvart, Lestkov, Libá, Luby, Loket, Lom u Tachova, Mariánské Lázně, Milíře, Nová Role, Nové Hamry, Nový Kostel, Olbramov, Ostrov, Plesná, Podhradí, Prostiboř, Pšov, Skalná, Sdružení obcí pro rozvoj Kraslicka (Bublava, Dolní Nivy, Jindřichovice, Kraslice, Oloví, Přebuz, Rotava, Stříbrná, Šindelová), Sokolov, Staré Sedlo, Stříbro, Studánka, Štědrá, Tachov, Teplá, Teplička, Třemošná, Valeč, Vlkovice a Žlutice. 128
Členy jsou: Abertamy, Boží Dar, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Horní Blatná, Hroznětín, Jáchymov,
Jenišov, Krásný Les, Loket, Merklín, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Pernink, Potůčky, Smolné Pece, Šemnice a Velichov. 129
V Karlovarském kraji: Bochov, Stanovice, Teplička, Bečov nad Teplou, Mnichov, Prameny, Ovesné
Kladruby, Teplá, Otročín, Chodov u Bečova nad Teplou, Krásné Údolí; v Plzeňském kraji: Úterý, Bezvěrov, Krsy, Úněšov, Všeruby, Zahrádka, Nevřeň.
138 kultury, správa vodovodní a kanalizační sítě či například společné hrazení systému veřejné dopravy.
j) Svazek obcí Hornoslavkovsko si vzal za svůj cíl, stejně jako většina svazků obcí v Karlovarském kraji, rozvoj regionu. K dalším záměrům patří snaha o zabezpečení a ochranu, vytváření podmínek pro cestovní ruch atd. Svazek vznikl v roce 2011, sídlo má v Horním Slavkově a sdružuje pouze tři členy, a to město Horní Blatnou, město Krásno a obec Novou Ves.
k) Svazek obcí Bystřice se zaměřuje především na rozvoj dopravní infrastruktury, ať se již jedná o zvýšení celkové kapacity, celkovou rekonstrukci silnic či otevření silničního přechodu Potůčky-Johangeorgenstadt pro osobní automobily. Členské obce jsou Abertamy, Hroznětín, Horní Blatná, Potůčky, Merklín a Pernink.
l) Svazek obcí Doupovské hory jsou tvořeny Toužimí, Žluticemi, Chýší, Pšovem, Stružnou, Čichalovem, Stědrou, Valečí, Verušičkami a Andělskou Horou. Svazek obcí se snaží členské území rozvíjet ve všech oblastech.
m) Svazek obcí Kamenné vrchy se snaží o celkový rozvoj mikroregionu na základě společné strategie. Vznikl v roce 2003 a jeho členy jsou: Luby, Milhostov, Plesná, Skalná, Křižovatka, Nový Kostel, Třebeň a Velký Luh.
n) Svazek obcí Plešivec má nejméně členů na území Karlovarského kraje. Jeho členy jsou obce Abertamy a Merklín. Cílem obcí je využít hory Plešivec ke sportovním a rekreačním účelům a k celkovému rozvoji cestovního ruchu.
o) Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech vzniklo v roce 1993 za účelem správy a řízení obecních vodovodů a kanalizací a s tím spjatých záležitostí. Členové se nenachází pouze na území Karlovarského kraje130.
130
Členy Vodohospodářského sdružení obcí jsou: Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou,
Benešovice, Bezdružice, Bochov, Bor, Božičany, Boží Dar, Březová, Bublava, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Erpužice, Hájek, Halže, Horní Blatná, Horní Slavkov, Hory,
139 p) Mikroregion Pod Chlumem131 je také svazkem obcí a měst v Karlovarském kraji. Mikroregion má v současnosti 9 členů (Bukovany, Citice, Dasnice, Habartov, Chlum Sv. Maří, Josefov, Kaceřov, Krajková a Svatava). Hlavním záměrem obcí je koordinace společného postupu, partnerství a soudržnosti při prosazování zájmů a při řešení problémů jednotlivých obcí. Všichni členové jsou katastrálními sousedy, a o to více mají společných zájmů.
3.2.2 Zájmová sdružení právnických osob v Karlovarském kraji
Podle informací Krajského úřadu Karlovy Vary je v kraji zaregistrováno 5 zájmových sdružení právnických osob, k jejímž členům se řadí také obce. Pouze ty budou následně představeny. První z těchto sdružení na území kraje vzniklo v roce 1994. Jedná se o následující sdružení:
a) Sdružení Centrální Krušnohoří je tvořeno 12 členy, z toho je 11 obcí (Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Jáchymov, Kovářská, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Nové Hamry, Pernink, Potůčky, Vejprty) a jedna právnická osoba: Lanová dráha Klínovec, s. r. o.;
b) Sdružení obcí a firem – Chebská pánev tvoří 7 obcí (Křižovatka, Nebanice, Odrava, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Třebeň, Tuřany) a šest právnických osob;
Hroznětín, Chodov, Chodová Planá, Chodský Újezd, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kladruby, Kokašice, Kolová, Kovářská, Konstantinovy Lázně, Krásné Údolí, Krásný Les, Lestkov, Loučná pod Klínovcem, Kryštofovy Hamry, Kyselka, Lišany, Lužná, Merklín, Mezholezy, Měděnec, Milíře, Mírová, Nová Role, Nová Ves, Nové Hamry, Obora, Ostrov, Ostrov u Bezdružic, Ošelín, Otročín, Otovice, Pernink, Pila, Prameny, Přimda, Pšov, Rozvadov, Sadov, Stanovice, Staré Sedlo, Staré Sedliště, Studánka, Stráž, Stráž nad Ohří, Stružná, Stříbro, Svojšín, Štědrá, Tachov, Tatrovice, Teplá, Teplička, Tisová, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Vejprty, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Zadní Chodov, Zhoř a Žlutice. 131
Karlovarský úřad o tomto svazku – mikroregionu na svých internetových stránkách nehovoří. Více
informací je možné dozvědět se přímo na internetových stránkách mikroregionu.
140 c) Sdružení přátel obce Potůčky vzniklo koncem roku 1994. Cílem sdružení je vzájemná spolupráce ve sportovní, kulturní a turisticko-společenské oblasti, dobrá komunikace mezi členy sdružení i spolupráce s dalšími institucemi;
d) Vladař má 12 členů v podobě obcí. Konkrétně se jedná o obce: Andělská Hora, Bochov, Čichalov, Chyše, Lubenec, Manětín, Nečtiny, Pšov, Štědrá, Toužim, Valeč, Žlutice;
e) Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska bylo založeno v roce 1996 a v současnosti je členem 25 měst a obcí (Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nové Sedlo, Oloví, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Vintířov).
Tabulka č. 43: Zájmová sdružení právnických osob v Karlovarském kraji, ve kterých jsou členy obce Zájmová sdružení právnických osob, ve kterých jsou obce a) Sdružení Centrální Krušnohoří
Počet obcí, které jsou členy sdružení
b) Sdružení obcí a firem - Chebská pánev c) Sdružení přátel obce Potůčky
11 7
d) Vladař
1 12
e) Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska
25
Zdroje: Karlovarský krajský úřad
3.2.3 Místní akční skupiny v Karlovarském kraji
Na území Karlovarského kraje působí v současnosti 5 místních akčních skupin. Jedná se o následující skupiny:
Tabulka č. 44: Místní akční skupiny v Karlovarském kraji Místní akční skupiny v Karlovarském kraje a) MAS 21, o. p. s. b) MAS Sokolovsko o. p. s c) MAS Vladař o. p. s.
141 d) MAS Náš region e) MAS Krušné hory
Zdroj: Karlovarský krajský úřad
a) MAS 21, o. p. s., se sídlem Plzeňská 32, 354 71 Velká Hleďsebe. Na svých internetových stránkách má MAS zveřejněnu strategii rozvoje 2014–2020. Členy skupiny je 33 měst a obcí. Konkrétně se jedná o následující města a obce: Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Hazlov, Hranice, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Stará Voda, Třebeň, Tři Sekery, Trstěnice, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice a Vojtanov.
b) MAS Sokolovsko o. p. s., se sídlem Náměstí Míru 230, 357 61 Březová. Místní akční skupina založená v červenci 2006 sedmnácti zakladateli napříč podnikatelským, neziskovým a veřejným sektorem. Cílem skupiny je poskytování prospěšných služeb v regionu a jeho rozvoj ve všech oblastech. Jako další cíle můžeme zmínit například: realizace metody LEADER a programu EAFRD na území regionu, rozvoj a propagace regionu a jeho turistického potenciálu, činnosti spojené se spoluprací s orgány Evropské unie v rámci rozvoje regionu, koordinace projektů a produktů zaměřených k rozvoji regionu a mnoho dalších.
Členy MASU jsou Svazek měst a obcí Kraslicka132,
mikroregion Pod Chlumem, mikroregion Sokolov-východ, Kynšperk nad Ohří, Horní Slavkov, Krásno, Libavské Údolí a Rovná.
c) MAS Vladař o. p. s., sídlící Husova 153, 364 55 Valeč. Stejně tak jako předchozí Místní akční skupina Sokolovska poskytuje MAS Vladař stejné obecně prospěšné služby. Skupina má 59 členů, z toho je pouze 7 měst, svazků obcí či mikroregionů. Konkrétně se jedná o následující členy:
Manětínsko-nečtinský mikroregion,
mikroregion Nechranicko, mikroregion Radonicko, mikroregion Žatecko, svazek obcí Doupovské hory, svazek obcí Podbořansko, město Postoloprty. MAS Vladař se rozkládá také na území vojenského újezdu Hradiště. Z výše uvedeného vyplývá, že se
132
Svazek měst a obcí Kraslicka je tvořen Kraslicemi, Bublavou, Stříbrnou, Přebuzí, Šindelovou,
Rotavou, Olovím, Jindřichovicemi, Dolními Nivy.
142 tato MAS nachází nejen na území Karlovarského kraje, ale zasahuje rovněž do kraje Ústeckého.
d) MAS Náš region, sídlící Klášterní 237, 364 61 Teplá. Celkový počet členů MASu Náš region133 je devatenáct, z toho 18 jich je ze soukromého sektoru a posledním 19. členem je Svaz obcí Slavkovského lesa pro obnovu venkova. MAS se rozkládá jak v Karlovarském kraji, tak i na území Plzeňského kraje. V oblasti Plzeňského kraje se nachází 7 obcí (Bezvěrov, Krsy, Nevřeň, Úněšov, Úterý, Všeruby, Zahrádka) a na území Karlovarského kraje 10 obcí (Bečov nad Teplou, Bochov, Chodov, Krásné Údolí, Mnichov, Otročín, Ovesné Kladruby, Prameny, Stanovice, Teplá). Celkově mají zmíněné obce kolem 12 tisíc obyvatel.
e) MAS Krušné hory, o. p. s., se sídlem Klínovecká 1204, 363 01 Ostrov. Místní akční skupina Krušné hory byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra v roce 2007. Cílem skupiny je zlepšování kvality života a životního prostředí venkovských oblastí prostřednictvím aktivního získávání a rozdělování prostředků. Spolupráce v rámci MAS Krušné hory má již dlouholetou tradici, jelikož vznikla na základě svazku obcí Sdružení Krušné hory – západ. Jedná se o zakládajícího člena MAS Krušné hory. Všechny obce svazu obcí Krušné hory kromě obcí Jenišov a Loket tvoří akční skupinu. Celkem je tedy ve skupině 20 obcí a MAS má 15 členů. Na rozloze místní akční skupiny Krušné hory žije přibližně 37,5 tisíc obyvatel. Všechny představené místní akční skupiny Karlovarského kraje navzájem spolupracují a jsou si partnery ve spolupráci.
133
Internetové stránky MAS Náš kraj. Dostupné z WWW:
internetových stran není funkční například historie>.
143
3.3 Malé obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji 3.3.1 Charakteristika
malých
obcí
do
500
obyvatel
v
Karlovarském kraji 3.3.1.1 Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v zájmových sdruženích (SMS ČR, SMO ČR)
V Karlovarském kraji je mezi malými obcemi do 500 obyvatel 44 % obcí, které jsou členy Sdružení místních samospráv (SMS ČR). Naopak 48 % obcí do 500 obyvatel členy tohoto sdružení nejsou. 8 % představující čtyři obce v současné době uvažují o vstupu do SMS ČR v Karlovarském kraji. Poměr členství malých obcí do 500 obyvatel je v Karlovarském kraji ve Svazu měst a obcí (SMO ČR) relativně vyrovnaný. 56 % malých obcí je členy svazu a naopak 44 % obcí členy nejsou. O vstupu do Svazu měst a obcí v současnosti žádná z oslovených obcí neuvažuje. Většina (74 %) malých obcí se domnívá, že členství v zájmových sdruženích je výhodné. Naopak 26 % obcí je názoru, že členství ve sdruženích SMS ČR a SMO ČR pro ně výhodné není. Obce nejčastěji jako výhody za členství požadují získání informací od zájmových sdružení o tom, co se děje na státních úrovních, dále možnost ovlivňovat prostřednictvím sdružení legislativu, získávají právní pomoc či zastupují malé obce na celostátní úrovni. Obec Teplička vnímá svazek obcí za přínosný i z toho důvodu, že i když samotná obec pomoc nepotřebuje, mohou poskytnuté členské příspěvky pomoci jiným malým obcím. Přesnější výsledky představují tři následující grafy.
144 Graf č. 6: Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji ve Svazu měst a obcí České republiky a ve Sdružení místních samospráv České republiky Jsou malé obce členem Svazu měst a obcí ČR či Sdružení místních samospráv ČR 30
28
25
22
24
22
20 15 10 4
5 0 0 Ano
Ne
Ne, ale v současnosti uvažujeme o vstupu
Členské obce Svazu měst a obcí ČR (celkový počet obcí 50) Členské obce Sdružení místních samospráv ČR (celkový počet obcí 50)
Zdroj: vlastní výzkum
145 Graf č. 7: Výhodnost členství v zájmových sdruženích pro malé obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Domníváte se, že je pro malé obce výhodné členství ve zmíněných zájmových sdruženích i za cenu placení zmíněných příspěvků? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
37
13
Ano, členství je výhodné
Ne, členství není výhodné
Počty obcí (celkový počet obcí 50)
Zdroj: vlastní výzkum
3.3.1.2 Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v mikroregionech Karlovarského kraje134
Pouze pět obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji není členem žádného mikroregionu Karlovarského kraje. Jedná se o obce Zádub-Závišíň, Černava, Vysoká Pec, Těšovice a Vřesová. Nejčastěji jsou obce členy dvou či tří mikroregionů zároveň. Obec Horní Blatná je členem nejvíce mikroregionů v Karlovarském kraji, a to sedmi. Šesti mikroreginů zároveň je členem obec Chodov. Následující přesnější údaje jsou vyznačeny v následujícím grafu.
134
Za mikroregiony jsou považovány dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny a sdružení
právnických osob, kterými jsou členy mimo jiné i obce.
146 Graf č. 8: Členství malých obcí do 500 obyvatel v mikroregionech Karlovarského kraje Údaj o počtu členství malých obcí v mikroregionech Karlovarského kraje
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
18 14
5
7
6
3
1
1
Počty obcí (celkový počet obcí 55)
Zdroj: vlastní zpracování
3.3.1.2.1 Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v dobrovolných svazcích obcí
Ze všech analyzovaných obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji je v současnosti 47 obcí členem některého z dobrovolných svazků obcí. 8 obcí není členem žádného svazku. Ale je mnoho obcí, které jsou členy několika svazků obcí najednou. V počtu členství vyniká město Horní Blatná, které je členem pěti svazků obcí. Dalších 5 obcí je členem tří svazků zároveň a 20 obcí je členem dvou svazků obcí současně. Jednoho svazku obcí je členem 21 obcí, jedná se tedy o nejpočetnější skupinu. Zmíněnou situaci nastiňují následující grafy.
147
Graf č. 9: Členství obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v dobrovolných svazcích obcí Jsou obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji členy svazků obcí? 47
50 40 30 20
8
10 0 Ano
Ne Počty obcí (celkový počet obcí 55)
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 10: Počet členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v dobrovolných svazcích obcí Kolika svazků obcí jsou členy obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji? 50 40 30 20
21
20 10 1
5
8
0
0 členy 5 svazků členy 4 svazků členy 3 svazků členy 2 svazků členy 1 svazku členy žádného svazku Počty obcí (celkový počet obcí 55)
Zdroj: vlastní zpracování
148 3.3.1.2.2 Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v místních akčních skupinách
36 obcí jsou členy místních akčních skupin, naopak 19 obcí nejsou členy žádné z místních akčních skupin působících v Karlovarském kraji. Všechny obce, které jsou členy MAS, jsou členy pouze jedné místní akční skupiny.
Graf č. 11: Počet členství obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji členy v místních akčních skupinách
Jsou obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji členy místních akčních skupin? 50 40
36
30 19
20 10 0 Ano
Ne Počty obcí (celkový počet obcí 55)
Zdroj: vlastní zpracování
3.3.1.2.3 Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v regionálních zájmových sdruženích právnických osob
Většina obcí nevyužívá tento typ mikroregionů, a tedy nejsou členy zájmových sdružení právnických osob. Pouze 18 obcí do 500 obyvatel v kraji je členy těchto sdružení. Všechny obce z těchto zmíněných jsou členy pouze jednoho ze zájmových sdružení právnických osob. Výjimku tvoří obec Potůčky, ta je členem dvou zájmových sdružení právnických osob.
149
Graf č. 12: Členství obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v zájmových sdruženích právnických osob Jsou obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji členy zájmových sdružení právnických osob? 50 37
40 30 18
20 10 0
Ano
Ne Počty obcí (celkový počet obcí 55)
Zdroj: vlastní šetření
3.3.1.2.4 Postoj malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji k meziobecní spolupráci a slučování obcí
Čtyřicet obcí se vyjádřilo, že preferuje meziobecní spolupráci. Děje se tak především v rámci dobrovolných sdružení obcí, kde obce společně kooperují při vytváření nejrůznějších projektů, čímž se snaží své obce rozvíjet. Zároveň si obce předávají své zkušenosti a poskytují si poradenství v nejrůznějších oblastech. Specifické položení Karlovarského kraje dává možnost malým obcím spolupracovat s německými obcemi. Příkladem je město Boží Dar či obec Potůčky, která postavila potrubí do německého městečka, kde obci čistí fekálie. Potůčky vidí celkově budoucí cestu rozvoje obce v meziobecní spolupráci s německými obcemi. Pouze jedna obec by byla v budoucnu pro slučování obcí, a to obec Velký Luh na Chebsku. Ostatní dotazované obce tuto možnost nevnímají jako pozitivní. Zdůvodňují to často nedobrými zkušenostmi z minulosti či ztrátou obecní samostatnosti a celkově nepovažují zmíněnou volbu za praktickou. Objevil se i názor, že každá obec
150 sama nejlíp ví, co potřebuje a co je nezbytné pro ni dělat. V případě sloučení by dění v obci ovlivňovali lidé, kteří z ní původně ani nepocházejí. Š Dokonce šest obcí se dokonce zásadně ohradilo proti možnosti slučování obcí, konkrétně jde o tyto obce: Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Vojtanov, Čichalov, Pila a Smolné Pece. Deset obcí nevnímá ani jednu z těchto možností jako účinný nástroj k zefektivnění obecní samosprávy. Tento názor mají obce Milíkov, Pomezí nad Ohří, Stará Voda, Tuřany, Krásný Les, Verušičky, Dolní Nivy, Přebuz, Tatrovice a Vřesová. Následující graf shrnuje názor obcí k této problematice. V příloze č. jsou k dispozici i případné komentáře starostů a starostek.
Graf. č. 13: Názor obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji na možnosti meziobecní spolupráce a slučování obcí Domnívate se, že je pro malé obce zajímavé využít jednu z předložených možností k zefektivnění provozu obce v oblasti samosprávy? 50 45 40
40
35 30 25 20 15
10
10
6
5
1
0 Preferujeme možnost Preferujeme možnost meziobecní spolupráce slučování obcí
Jsme výhradně proti Ani jedna možnost není slučování obcí zajímavá pro obec
Počty obcí (celkový počet obcí 50)
Zdroj: vlastní výzkum
151
3.3.2 Finanční
situace
malých
obcí
do
500
obyvatel
v
Karlovarském kraji na základě monitoringů hospodaření obcí135
Finanční situace obcí byla analyzována na základě údajů z monitoringu hospodaření obcí. Ze všech 18 informativních a monitorujících ukazatelů bylo vybráno pouze 5 ukazatelů. 3 ukazatele mají charakter informativní a jako zbylé dva byly zvoleny oba monitorující ukazatele. Jedná se o zjednodušení celkové finanční situace, ale vzhledem ke snaze pouze naznačit a představit finanční situaci v obcích jde o dostatečné ukazatele. Konkrétně byly vybrány oba monitorující ukazatele, které určují monitoring hospodaření obcí, a to a) podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) a b) celkovou (běžnou) likviditu. Zbylé tři ukazatele mají informativní charakter a jsou to: c) příjem celkem (po konsolidaci), d) zadluženost celkem a e) cizí zdroje. Mezi představenými ukazateli jsou oba monitorující ukazatele, které určují dle metodiky Ministerstva financí, zda obec hospodaří rizikově. Ostatních 14 údajů je možno nalézt na stránkách Ministerstva financí ÚFIS u jednotlivých obcí.
3.3.2.1 Příjmy malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Příjmy obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji se každoročně pohybují v rozmezí 3–3,99 mil. Kč a 4–4,99 mil. Kč. S takovýmto rozpětím pracovalo ve svých rozpočtech v roce 2010 21 obcí, v roce 2011 20 obcí a v roce 2012 již jen 17 obcí. V roce 2012 se rozšířila skupina obcí, která hospodaří s financemi v rozmezí 5–5,99 mil. Kč na 10 obcí. V roce 2010 to bylo pouze 5 obcí a v roce 2006 6 municipalit. Můžeme se na příjmy obcí podívat na základě jiných kategorií. Na základě dostupných dat lze konstatovat, že u malých obcí do 500 v Karlovarském kraji pozvolna dochází k zvětšování objemů příjmů. V roce 2011 mělo příjmy v kategorii do 9,99 mil. Kč o jednu obec více než v roce 2010, tedy 19 municipalit. Rok 2012 potvrdil rok předchozí, a to dokonce výrazněji, kdy 22 obcí hospodařilo s objemy do 9,99 mil. Kč.
135
V této části textu byly využity data z Ministerstva financí, konkrétně z informačního systému ÚFIS,
sekce Monitoringu hospodaření obcí.
152 Tabulka č. 45: Rozdělení příjmů malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji do 4, 99 mil Příjmy obcí Kč 31 obcí Rok 2010
do 9, 99 mil Kč 18 obcí
nad 10 mil Kč 6 obcí
Rok 2011
30 obcí
19 obcí
6 obcí
Rok 2012
28 obcí
22 obcí
5 obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zdroje
Nejnižší příjmy v analyzovaném období měly celkově obce Teplička a Chodov, které nikdy nepřesáhly dva miliony korun. Naopak nejvyšší příjmy měly město Boží Dar, obec Potůčky či obec Jindřichovice. Město Boží Dar mělo v roce 2012 rozpočet dosahující částku takřka 56 milionů korun. Bylo to dáno především dotacemi a podnikatelskou agendou obce. Ostatní dvě obce nedosahovaly až tak vysokých příjmů jako město Boží Dar, ale i přesto vysoce převyšovaly ostatní malé obce do 500 obyvatel v Karlovarském kraji částkami pohybujícími se až kolem 20 milionů korun. Další obce, které měly nadprůměrné rozpočty, jsou obce Rovná, Vřesová či Valeč. Vysoké hodnoty příjmů jsou u obcí dány především ziskem různorodých dotací.
Graf č. 14: Celková hodnota příjmu obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2012-2010 Celková hodnota příjmů obcí do 500 obyvatel v letech 2012 - 2010 12
11
11 10
10 10 10
10 8 8 8 8
7 6
6 4 2
6
6
6 6
5
5 4
3
3 3
4 3 3
2 2
2
2
1 0
0 1 mil až 2 mil až 3 mil až 4 mil až 5 mil až 6 mil až 7 mil až 8 mil až 9 mil až nad 10 1,99 mil 2,99 mil 3,99 mil 4, 99 mil 5, 99 mil 6, 99 mil 7, 99 mil 8, 99 mil 9, 99 mil mil Rok 2012/ Počet obcí
Rok 2011/ Počet obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS
Rok 2010/ Počet obcí
153 3.3.2.2 Celková hodnota zadluženosti malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Zadluženost obcí v Karlovarském kraji do 500 obyvatel je v letech 2010 až 2012 velmi podobná. Většina obcí nevykazovala žádnou zadluženost, a to 40 obcí z 55 v roce 2010 a 2011; v roce 2012 bylo nezadluženo 39 obcí. To, že obce nejsou dle tohoto údaje zadluženy, neznamená, že neměly finanční závazky. Ty jsou v rámci monitoringu hospodaření obcí zahrnuty v kategorii cizí zdroje viz podkapitola zabývající se cizími zdroji malých obcí v Karlovarském kraji. Nejvyšší zadluženost vykazuje město Boží Dar, které ve zkoumaném období dluží více než 40 milionů korun, což je spjato i s vysokými městskými příjmy a celkovou politikou města. Obec s druhou nejvyšší zadlužeností jsou Jindřichovice, které měly svůj dluh na úrovni 8,8 milionu korun. Podobně na tom byla v roce 2012 i obec Valeč se zadlužením 8 milionů. Dalšími výrazněji zadluženými municipalitami byly: obec Mnichov, obec Stará Voda, obec Trstěnice, obec Děpoltovice či obec Rovná.
Tabulka č. 46: Celková hodnota zadluženosti obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Zadluženost obcí Rok 2010
nulová zadluženost 40 obcí
do 4, 99 mil Kč 10 obcí
Rok 2011
40 obcí
11 obcí
4 obce
Rok 2012
39 obcí
12 obcí
4 obce
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS
nad 5 mil Kč 4 obce
154 Graf č. 15: Celková hodnota zadluženosti obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2012-2010 Celková hodnota zadluženosti obcí do 500 obyvatel v letech 2012 - 2010 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
39 40 40
2 1 3
0 0 1 záporná hodnota dluhu
0 Kč
3
5 1
3 3 4
2
0 1
2 2 1
1
3
1
3
1
3
1 Kč až 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 nad 6 000 999 999 Kč až 1 Kč až 2 Kč až 3 Kč až 4 Kč až 5 000 Kč Kč 999 999 999 999 999 999 999 999 999 999 Kč Kč Kč Kč Kč
Rok 2012/ Počet obcí
Rok 2011/ Počet obcí
Rok 2010/ Počet obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS
3.3.2.3 Cizí zdroje malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Malé obce v Karlovarském kraji vykazovaly každoročně určitý podíl cizích zdrojů. Většina obcí má hodnoty cizích zdrojů do jednoho milionu korun. Na základě dostupných dat lze konstatovat, že se zvětšuje počet obcí, které mají cizí zdroje nad dva miliony korun. V posledním měřeném roce se počet zvedl o 5 obcí na hodnotu 16 obcí. Závazky malých obcí v Karlovarském kraji se v kategorii cizích zdrojů zvyšují. Tento trend zaznamenává tabulka č. 47.
Tabulka č. 47: Cizí zdroje malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Cizí zdroje obcí Rok 2010
do 999 tisíc Kč 35 obcí
nad 2 mil 1 mil - 1, 99 mil Kč Kč 8 obcí 9 obcí
Rok 2011
37 obcí
6 obcí
11 obcí
Rok 2012
34 obcí
4 obce
16 obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování
155 Graf č. 16: Cizí zdroje v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 20102012 Cizí zdroje v obcích do 500 obyvatel v letech 2012 - 2010 35
30
30 25
21
23
20
16
15
5
11
9
10 1
1
3
4
4
4
8 3
3
5 1
5 1
9
3
0 záporné cizí do 99 999 Kč 100 000 Kč zdroje až 499 999 Kč Rok 2012/ Počet obcí
500 000 Kč 1 000 000 Kč 1 500 000 Kč nad 2 000 až 999 999 až 1 499 999 až 2 000 000 000 Kč Kč Kč Kč
Rok 2011/ Počet obcí
Rok 2010/ Počet obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování
3.3.2.4 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, jak již bylo zmíněno, je jedním z ukazatelů, na které je brán zřetel v případě určení, zda obce hospodaří rizikově či nikoliv. Kritická hodnota je podíl nad 25 % k celkovým aktivům. Této hodnoty dosáhla jen jedna obec v roce 2010 a v roce 2012. V roce 2012 se jednalo o obec Rovnou s podílem 26,61 %. Blízko k této hodnotě měla obec Okrouhlá z okresu Cheb, jež měla hodnotu 21,74 % podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. V roce 2011 nedosáhla tohoto nelichotivého poměru žádná obec. Nejvíce se mu ale blížily obce Poustka (22,26 %) a Podhradí (21,79 %). V roce 2010 měla jako jediná obec Děpoltovice podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 31,54 %. Nejvíce se mu blížila obec Poustka s 23,29 %. Výrazná většina obcí se ale v analyzovaných letech pohybuje do 4,99 % v rámci podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. V roce 2010 se jednalo o 40 obcí, v roce 2011 o 41 obcí a v roce 2012 nastal pokles na 38 obcí. Podrobněji viz následující tabulka a grafy.
156 Tabulka č. 48: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %)
5% -14, 99%
0% - 4, 99%
15% - 24, 99%
nad 25%
Rok 2010
40 obcí
11 obcí
3 obce
1 obec
Rok 2011
41 obcí
10 obcí
3 obce
0 obcí
Rok 2012
38 obcí
13 obcí
3 obce
1 obce
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování
Graf č. 17: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2010-2012 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) 45
40 41
40
38
35 30 25 20 15 5
10
8
10 0
1
3
2
0
8 3
2
1
2
1
2
1
1
0
1
0 záporná hodnota
0 % - 4, 99 % 5% - 9,99%
Rok 2010/ Počet obcí
10% - 14, 15% - 19,99%20% - 24,99% 99%
Rok 2011/ Počet obcí
nad 25%
Rok 2012/ Počet obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování
3.3.2.5 Celková likvidita malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Druhý monitorující ukazatel dle MF je celková likvidita obcí, ta doplňuje podíl zdrojů k celkovým aktivům. Nejdůležitější je interval <0; 1>, který určuje rizikovost hospodaření obcí. Zmíněný interval se ve zkoumaném období vyvíjel následovně. V roce 2010 ho mělo 5 obcí, o rok později pouze čtyři a v roce 2012 již jen dvě. Obce s celkovou likviditou v intervalu <0; 1> v roce 2012 byly obce Rovná a Milíkov. V roce 2011 se jednalo o obce Trstěnice, Chlum Svaté Maří, Josefov a obec Rovná. Roku 2010 byly obce, které vykazovaly likviditu v intervalu <0; 1>, následující: obec
157 Rovná, Josefov, Teplička, Boží Dar a Trstěnice. Nejčastěji se celková likvidita obcí pohybuje mezi intervalem <1,01; 20>. Každoročně se ale můžeme setkat i s obcemi, které mají interval likvidity nad hodnotou dvacet.
Tabulka č. 49: Celková likvidita obci do 500 obyvatel v Karlovarském kraji interval interval likvidity likvidity <0; 1> < 1, 01; 20>
Celková likvidita obcí
interval likvidity nad 20
Rok 2010
5 obcí
33 obcí
14 obcí
Rok 2011
4 obce
37 obcí
14 obcí
Rok 2012
2 obce
39 obcí
14 obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování
Graf č. 18: Ukazatel celkové likvidity obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje v letech 2010-2012 Ukazatel celkové likvidity u obcí do 500 obyvatel 28
30 25
21
20
17
15
16
16
14
14
14
11
10 3
5 0
0
2
4
5
0 záporná likvidita interval likvidity interval interval <0; 1> likvidity<1,01; 10> likvidity<10, 01; 20> Rok 2012/ Počet obcí
Rok 2011/ Počet obcí
interval likvidity nad 20
Rok 2010/ Počet obcí
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování Až na jednu výjimku v roce 2012 malé obce do 500 obyvatel136 v Karlovarském kraji v analyzovaných letech nesplňovaly oba monitorující ukazatele, a tedy nebyly
136
Kromě tří zadlužených obcí představených v následující kapitole číslo šest.
158 osloveny dopisem ministra financí o zhodnocení finanční situace v obci. Zmíněná výjimka, kdy se oba monitorující ukazatele v nelichotivých hladinách objevily, byla v případě obce Rovná. Podle následujícího grafu č. 19 je možné vidět srovnání těchto monitorujících ukazatelů. V roce 2010 měla obec Děpoltovice podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 %, a to rovných 31,54 %. Ale její likvidita byla na hodnotě 15,04, tudíž splňovala pouze jednu podmínku. I ve všech ostatních případech se jednalo o nenaplnění obou ukazatelů současně.
Graf č. 19: Celková likvidita v intervalu <0; 1> a podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25% v obcích do 500 obyvatel Karlovarského kraje v letech 20102012 Celková likvidita ve znepokojujícím intervalu <0; 1> a podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25% u obcí do 500 6 5 5 4 4 3 2 2 1
1
1 0 0 Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Celková likvidita/Počet obcí (celkový počet obcí 55) Cizí zdroje k celkovým aktivům vyšší než 25%/ Počet obcí (celkový počet obcí 55)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ÚFIS, vlastní zpracování.
3.3.2.6 Výdaje malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Vzhledem k tomu, že monitoring hospodaření zpracovávaný Ministerstvem financí nemá mezi svými ukazateli výdaje obcí, následující text má za cíl pouze představit a nastínit hodnoty výdajů malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji na základě dat z internetových stran Rozpočty obce. Na těchto internetových stránkách
159 jsou uveřejněna pouze data z let 2000 až 2011. Bohužel údaje za rok 2012 nejsou k dispozici, tak jako tomu je v případě výše představených dat vycházejících z dostupných monitoringů hospodaření obcí za období 2010 až 2012. Z toho důvodu jsou představeny pouze roky 2010 a 2011. Obecně lze říci, že 34 obcí hospodařilo v roce 2011 s rozpočty do 4,99 milionu korun. Nejvíce obcí mělo v tomto roce své výdaje v intervalu 4 až 4,99 milionů korun, a to konkrétně třináct obcí. Sedm obcí mělo výdaje vyšší než 10 milionů korun, což jde v ruku v ruce s jejich příjmy. Takto vysoké výdaje v případě malých obcí jsou zapříčiněny obecním investičním projektem, na který obec získala finanční dotace. Největší výdaje mělo město Boží Dar, a to v hodnotě kolem čtyřiceti milionů. Rok předchozí (rok 2010) nebyl pro obce příliš odlišný. S rozpočty do 4,99 milionu korun hospodařilo 33 obcí. Celkově nejvíce obcí vykázalo své finanční výdaje v rozmezí 3–3,99 milionů korun. Nad deset milionů hospodařily čtyři obce, jimž znovu vévodilo město Boží Dar.
Graf č. 20: Celkové hodnoty výdajů obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2011-2010 Celkové hodnoty výdajů obcí do 500 obyvatel v letech 2011 - 2010 25 20 20 13
15 8
10 5
1 0
2 3
10 6
7 4
2
7
5
7 2 3
3
1
0
2
4
0 0 - 999 1 mil - 2 mil - 3 mil - 4 mil - 5 mil - 6 mil - 7 mil - 8 mil - 9 mil - nad 10 999 Kč 1,99 mil 2,99 mil 3,99 mil 4,99 mil 5,99 mil 6,99 mil 7,99 mil 8,99 mil 9,99 mil mil Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Rok 2011/ Počet obcí
Zdroj: Internetové stránky Rozpočet obce
Rok 2010/ Počet obcí
160
3.3.3 Služby poskytované malými obcemi do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Všechny obce poskytují svým občanům ty nejzákladnější služby jako je veřejné osvětlení a svoz odpadu. 98 % analyzovaných obcí udržuje v obci zeleň a uklízí silniční komunikace a chodníky (pokud obec chodníky má). Několik obcí řeší svoz odpadu soukromými firmami. Službou, na které se obce podílejí nejméně, je zajištění obecní kanalizace. Jen nepatrná část obcí (26 obcí) má na svém území provozuschopnou kanalizaci. Dále se naprostá většina obcí snaží v obci udržovat kulturní život a pořádá pro své obyvatele nejrůznější společenské akce, a to například den dětí, masopust, Mikuláš a jiné událostí spojené s různými svátky. V Karlovarském kraji jsou malé obce do 500 obyvatel, ve kterých najdeme mateřskou školku či základní školu: obec Okrouhlá (MŠ), obec Jindřichovice (MŠ, ZŠ) nebo například obec Šindlová (MŠ). Jsou obce, které se snaží svým občanům poskytovat zdravotní péči; například v obci Jindřichovice je lékařská ordinace, do města Přebuz lékař dojíždí jednou za 14 dní či v obci Josefov se nachází zdravotní středisko, kde se obec snaží proplácet důchodcům poplatek za vyšetření v hodnotě 30 Kč a celkově obec připlácí na provoz lékaře. V obcích, které si nemohou lékařské zařízení na svém území dovolit, se snaží alespoň zavážet léky, jako např. v obci Čichalov. V devíti obcích můžeme nalézt knihovny často spolu s veřejným internetem zdarma. Obec Potůčky poskytuje svým občanům zdarma kabelovou televizi. Obec Černava má obecní muzeum. Další obce se snaží co nejvíce snížit závislost svých občanů na přepravě do větších měst, proto zajišťují různé služby, které do obce za občany dojíždějí; jsou to například: kadeřnice, pedikér, veterinář či již zmiňované lékařské ošetření. Některé obce se snaží pomoci svým občanům ještě v dalších aspektech. Veškerá vyjádření starostů a starostek obcí ve věci poskytování služeb v jejich obcích lze nalézt v příloze č. 12.
161 Graf č. 21: Služby poskytované obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje Služby poskytované obcemi do 500 obyvatel 50 49 49
50 50
45
40 26
30 20 10 0 Veřejné osvětlení
Svoz odpadu Údržba zeleně Úklid sil. kom. a Údržba a chodníků oprava kom.
Služba kanalizace
Počty obcí (celkový počet obcí 50)
Zdroj: vlastní výzkum
3.3.3.1 Omezení služeb v malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Naprostá většina (92 %) obcí neměla zatím zapotřebí omezit či přestat poskytovat některou ze služeb. Naopak pouze čtyři obce mají zkušenost s touto situací, kdy byly nuceny služby omezit. V případě obce Podhradí musela obec pro nedostatek financí omezit opravu a údržbu komunikací, v obci Nové Hamry zrušili školku i školu pro nerentabilnost. Obec Valeč musela kvůli nedostatku finančních prostředků k udržování služeb, které poskytují občanům, vstoupit do sdružení Obecní vodovod, kanalizace a ČOV. Poslední obec, která musela redukovat poskytované služby, byla obec Jindřichovice, která v letech 2007–2011 omezila veřejné osvětlení kvůli stavbě kanalizace. Podrobné informace uvedeny v příloze č. 13.
162 Graf. č. 22: Omezení služeb vzhledem k finanční situaci obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Byli jste nuceni ve své obci vzhledem k finanční situaci omezit či přestat poskytovat občanům některou z funkcí, které obec v minulosti poskytovala? 46
50 40 30 20 10
4
0 Ne
Ano Počty obcí (celkový počet obcí 50)
Zdroj: vlastní výzkum
3.3.4 Komunální
volby
v
obcích
do
500
obyvatel
v
Karlovarském kraji
3.3.4.1
Volební účast v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Ve všech komunálních volbách v malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji mělo nejvíce obcí z celkového počtu volební účast v rozmezí 60–74, 99 %. Druhým nejpočetnějším procentním intervalem v komunálních volbách malých obcí byl interval 75–100 % s výjimkou voleb v roce 1998, kdy druhá nejpočetnější skupina obcí s volební účastí byla volební účast mezi 50–59,99 %. Třetí nejčetnější hodnotou volební účasti mezi malými obcemi v Karlovarském kraji je volební účast v rozmezí 50–59, 99 %. Poslední skupinou, do které se při každých komunálních volbách řadí vždy nejmenší počet malých obcí v Karlovarském kraji, má rozmezí hodnot volební účasti od 0–49,99 %.
163 Tabulka č. 50: Počty malých obcí v Karlovarském kraji seřazených podle výsledků volební účasti v jednotlivých komunálních volbách, ve kterých byla dosažena v komunálních volbách Volební účast 0 49,99% Volby 1994 Volby 1998 Volby 2002 Volby 2006 Volby 2010
Počet obcí 2 7 3 7 6
Volební účast 50 59,99% Volby 1994 Volby 1998 Volby 2002 Volby 2006 Volby 2010
Volební účast 60 74,99% Volby 1994 Volby 1998 Volby 2002 Volby 2006 Volby 2010
Počet obcí 7 9 8 8 9
Počet obcí 28 30 33 27 27
Volební účast 75 100% Volby 1994 Volby 1998 Volby 2002 Volby 2006 Volby 2010
Počet obcí 17 7 11 13 13
Zdroj: ČSÚ, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Celkově nejnižší volební účast byla zaznamenána v komunálních volbách v roce 1998 v obci Dasnice, a to 17,20 %. Naopak celková nejvyšší volební účast byla v obci Vřesová v komunálních volbách 1994, kdy dosáhla 100 %. V komunálních volbách 1994 byla nejvyšší volební účast, jak již bylo řečeno, v obci Vřesová. Naopak nejméně voličů přišlo volit v roce 1994 v obci Ovesné Kladruby, a to 33,72 % voličů. Komunální volby v roce 1998 v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. V komunálních volbách 1998 byla již zmíněná hodnota 17,20 % nejnižší mezi zkoumanými obcemi v obci Dasnice. Nejvyšší volební účast byla dosažena v obci Tatrovice (94,34 %). Komunální volby v roce 2002 se vyznačují nejvyšší volební účastí v obci Tatrovice (91,06 %) a naopak nejnižší volební účast byla naměřena v obci Otročín (42,18 %). Volby v roce 2006 přinesly mezi zkoumaným vzorkem obcí nejvyšší volební participaci voličů znovu v obci Tatrovice s 85,25 % volební účastí. Největší nezájem o místní volby bychom našli v tomto roce v obci Stará voda, jež měla volební účast 37,10 %. Pro poslední komunální volby v roce 2010 je imanentní 28,06 % volební účast jako nejnižší naměřená v obci Rovná a naopak nejvyšší volební účast je signifikantní pro
město
Přebuz
s
91,55%
volební
účasti.
164
Graf č. 23: Volební účast v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 1994-2010 Volební účast v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji 16 14 13
14
12
12
11 10 9 9 9
10 8
8
9 8
7 6
6
7
6
6
6
5
99
8 7
7 6 55 4
4 2
13
3
3
3
2 1 1 11 1 11 1 1 11 1 0 000 00000 0000 00 0 0 0 0
2 2 1
2
3 2
1
1
111 0
0
11 1 1 0 0000
0
Volby 1994/ Počet obcí
Volby 1998/ Počet obcí
Zdroj: ČSÚ, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Volby 2002/ Počet obcí
Volby 2006/ Počet obcí
Volby 2010/ Počet obcí
165 3.3.4.1.1 Počty volených zastupitelů v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Nejčastěji se můžeme v malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji setkat v zastupitelstvu se sedmi zastupiteli. Každé komunální volby volí tento počet zastupitelů největší počet obcí, průměrně je tomu vždy v 29,8 případech. Druhým nejčastějším počtem zastupitelů v jednotlivých komunálních volbách je devět zastupitelů. Průměrně je každé volby volí v 15,6 obcích. Třetí velikostní skupinou zastupitelstev v malých obcích v Karlovarském kraji jsou zastupitelstva o velikosti pěti křesel. V každých komunálních volbách je průměrně můžeme najít v 8 obcích. V Karlovarském kraji jsme se mohli v této velikostní skupině obcí ještě setkat s dvěma různými velikostmi obecních zastupitelstev. Prvním případem je obec Tuřany, která v komunálních volbách 1994 volila 6 zastupitelů. Druhým případem je obec Rovná, která od voleb 1998 volí ve své obcí 11 zastupitelů. Od voleb 1994 celkový počet volených zastupitelů vždy postupně rostl až do posledních komunálních voleb 2010, kdy se celkový počet zastupitelů snížil o dva. Podrobnější výsledky představuje následující tabulka a graf.
Tabulka č. 51: Celkový počet volených zastupitelů v komunálních volbách malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Celkový počet zastupitelů Volby 1994
381
Volby 1998
393
Volby 2002
405
Volby 2006
409
Volby 2010
407
Zdroj: ČSÚ, volební server volby.cz, vlastní zpracování
166 Graf č. 24: Počet volených zastupitelů v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 1994-2010 Počet volených zastupitelů v komunálních volbách obcí do 500 obyvatel 35
3132 29 2829
30 25
1817 1515 13
20 15 10 5
11 8 8 6 7 1 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 1 1 1 1
0 0 0 0 0
0 5 zastupitelů 6 zastupitelů 7 zastupitelů 8 zastupitelů 9 zastupitelů Volby 1994/ Počet obcí
Volby 1998/ Počet obcí
Volby 2006/ Počet obcí
Volby 2010/ Počty obcí
10 11 zastupitelů zastupitelů
Volby 2002/ Počet obcí
Zdroj: ČSÚ, volební server volby.cz, vlastní zpracování
3.3.4.1.2 Počty kandidujících kandidátů v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Doposud v každých komunálních volbách nejčastěji kandiduje v malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji 10 až 14 kandidátů. Druhým největším počtem kandidátů byl ve volbách v letech 1994, 1998 a 2002 počet 5–9 osob ucházejících o místo v zastupitelstvu. Druhé místo přepustilo v následujících volbách 2006 a 2010 kategorii s počtem kandidujících osob v rozmezí 15–19 kandidátů. Naopak s nejméně častým počtem kandidátů jsme se setkali ve volbách v letech 1994, 1998 a 2002 (dvacet a více kandidátů v obci). V následujících volbách 2006 a 2010 se nejméně častou kategorií stala skupina 5–9 kandidátů. Absolutně nejvíce uchazečů kandidovalo v komunálních volbách v roce 2010 v obci Valeč (53 osob). V obci Valeč několik voleb po sobě kandiduje velké množství uchazečů; např. ve volbách 2006 měli v obci 47 kandidátů, což je druhý absolutně nejvyšší počet kandidátů mezi malými obcemi v Karlovarském kraji. S nejmenším počtem možných kandidátů (pěti) jsme se mohli setkat pouze velmi sporadicky, konkrétně ve čtyřech případech ve volbách v roce 1994 (Ovesné Kladruby, ZádubZávišíň, Teplička, Tatrovice) a zároveň v jedné obci ve volbách 2010 (Milíkov). Druhý
167 nejnižší počet (6) kandidujících osob se již vyskytoval v analyzovaném vzorku obcí častěji – v roce 1994 (4x); v roce 1998 (1x); v roce 2002 (4x); v roce 2006 (2x) a v roce 2010 (1x). Celkově lze říci, že v posledních volbách kandiduje stále více osob, než tomu bylo na začátku zkoumaného období. Dokládají to součty všech kandidátů.
Tabulka č. 52: Počty kandidátů v malých obcích Karlovarského kraje v komunálních volbách Počet Počet Počet Počet Počet kandidátů kandidátů obcí obcí kandidátů rozmezí 5rozmezí rozmezí 9 10-14 15-19 17 24 Volby 1994 Volby 1994 Volby 1994 17 22 Volby 1998 Volby 1998 Volby 1998 12 24 Volby 2002 Volby 2002 Volby 2002
Počet Počet Počet obcí kandidátů obcí rozmezí 20 a více 10 3 Volby 1994 11 3 Volby 1998 10
Volby 2002
9
Volby 2006
8
Volby 2006
20
Volby 2006
16
Volby 2006
11
Volby 2010
8
Volby 2010
16
Volby 2010
16
Volby 2010
16
Zdroj: ČSÚ, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Tabulka č. 53: Celkový počet kandidujících osob v malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v komunálních volbách od roku 1994 Celkový počet kandidátů Volby 1994
628
Volby 1998
656
Volby 2002
796
Volby 2006
883
Volby 2010
979
Zdroj:
ČSÚ,
volební
server
Volby.cz,
vlastní
zpracování
168 Graf č. 25: Počty kandidujících kandidátů v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Počty kandidátů v komunálních volbách v obcích do 500 v Karlovarském kraji 25
19
20
20
17 15
10 7 5 4
44
5
7 4 3
2 22 2 1 1 1 1 1 11 000
7 6 5 55
333
7 5
9 8 6 66
4 4 3 3 33 2 222 1 1
6
55 5
3 3 2 2 22
333 33 3 2 2 2 2 2 2 1 1 111 11 111 111 1 1 11 1 1 1 1111 11 1 1 1 1 1 0 0 0 0 00 0 00 0 00 0000 0 00 00 0 000 0000 000 0000 00 00 000 0 0000 22
0
Volby 1994/ Počet obcí
Volby 1998/ Počet obcí
Zdroj: ČSÚ, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Volby 2002/ Počet obcí
Volby 2006/ Počet obcí
Volby 2010/ Počet obcí
169 Pro dokreslení kontextu byl vytvořen celkový index plurality v analyzovaných malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji za jednotlivé konané komunální volby. Celkový index plurality (kandidáti/zastupitelé) dosahoval každé volby alespoň o několik setin větší plurality v malých obcích, což přibližuje následující zobrazení.
Tabulka č. 54: Celkový index plurality malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v komunálních volbách Celkový počet kandidátů Volby 1994 628 Volby 1998 656 Volby 2002 796 Volby 2006 883 Volby 2010 979
Celkový počet zastupitelů Volby 1994 381 Volby 1998 393 Volby 2002 405 Volby 2006 409 Volby 2010 407
Celkový index plurality Volby 1994 1,64 Volby 1998 1,66 Volby 2002 1,96 Volby 2006 2,15 Volby 2010 2,40
Zdroj: ČSÚ, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Graf č. 26: Celkový index plurality malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v komunálních volbách Celkový index plurality (kandidáti/zastupitelé) malých obcí v Karlovarském kraji 3,00 2,50
2,40
2,00 1,50
1,96 1,64
2,15
1,66
1,00 0,50 0,00 Volby 1994
Volby 1998
Volby 2002 Celkový index plurality
Zdroj: ČSÚ, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Volby 2006
Volby 2010
170 3.3.4.1.3 Počty kandidátních listin v komunálních volbách do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
V malých obcích Karlovarského kraje nejčastěji kandidují dvě kandidátní listiny, druhým nejčastějším počtem kandidátních listin v komunálních volbách jsou tři a poté jedna kandidátní listina. To neplatí pro všechny volby, výjimkou jsou poslední komunální volby 2010, kdy třetím nejčastějším počtem kandidátních listin byly čtyři kandidátní listiny, nikoliv jedna, jako tomu bylo doposud. V tomto případě se 1 kandidující listina stala čtvrtou nejčastější variantou. Následující rozložení představuje předkládaná tabulka a grafy vztahující se k této skutečnosti.
Tabulka č. 55: Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji 10 a Počet 2 Počet 3 Počet 4 Počet 5 -9 Počet více Počet 1 obcí obcí obcí obcí obcí kandid. kandid. kandid. kandid. kandid. kandid. obcí listina listiny listiny listiny listin listin Volby 1994
8
Volby 1994
17
Volby 1994
9
Volby 1994
3
Volby 1994
8
Volby 1994
9
Volby 1998
7
Volby 1998
12
Volby 1998
11
Volby 1998
4
Volby 1998
10
Volby 1998
9
Volby 2002
8
Volby 2002
15
Volby 2002
10
Volby 2002
3
Volby 2002
7
Volby 2002
12
Volby 2006
5
Volby 2006
17
Volby 2006
16
Volby 2006
2
Volby 2006
5
Volby 2006
10
Volby 2010
6
Volby 2010
15
Volby 2010
10
Volby 2010
9
Volby 2010
5
Volby 2010
10
Zdroj:
ČSÚ,
volební
server
Volby.cz,
vlastní
zpracování
171 Graf č. 27: Počet kandidujících kandidátních listin v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 1994-2010 Počet kandidujících kandidátních listin v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel
18
17 17 16
16
15 15
14 12
12
11 10 10 9
10 8 6
9
8 8 7 6 5 4 3 3
4
4 3 2 2
2
33 2
1
2
2
1 1 11
1 1 0
0
Volby 1994/ Počet obcí
Zdroj:
2 22
ČSÚ,
Volby 1998/ Počet obcí
volební
33 22
2
11
3 2 222
1 000
Volby 2002/ Počet obcí
server
2 11 1
2 2 2 2 11 1 1 1 1 1 11 11 1 0 0 0 000 0 0 00 0 00 0 0
Volby 2006/ Počet obcí
Volby.cz,
Volby 2010/ Počet obcí
vlastní
zpracování
172
3.3.4.2 Existuje
v obcích do
500
obyvatel v
Karlovarském
kraji
(ne)koordinace při sestavování kandidátních listin při komunálních volbách137?
V necelé čtvrtině malých obcí v Karlovarském kraji (ve 24 %) dochází ke koordinaci sestavování kandidátní listiny při komunálních volbách. Koordinace probíhá v obcích: Křižovatka (257 obyvatel), Milhostov (346 obyvatel), Stará Voda (452 obyvatel), Třebeň (432 obyvatel), Velký Luh (151 obyvatel), Děpoltovice (366 obyvatel), Hory (224 obyvatel), Mírová (319 obyvatel), Teplička (111 obyvatel), Vrbice (196 obyvatel), Dasnice (318 obyvatel) a Dolní Nivy (316 obyvatel). Naopak se s ní nesetkáme ve 38 obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. Koordinace a spolupráce před volbami v malých obcí má různé podoby a nezahrnuje pouze sestavení jedné kandidátní listiny, kde je dopředu dohodnuto, kdo z obyvatel bude kandidovat, jako je tomu například v obci Dolní Nivy či obci Stará Voda138. Můžeme se setkat i s případy, kdy kandidují uchazeči každý ve své kandidátní listině jako nezávislý kandidát, ale před samotnými volbami dochází v obci ke koordinaci a komunikaci mezi obyvateli, kdo by měl takto kandidovat. Může docházet i k přemlouvání uchazečů pro nedostatek kandidátů139. Všichni kandidáti se v malých obcí znají a vědí, že v případě zvolení budou spolu kooperovat a vést obec společně. Nejedná se v těchto případech o politiku, ale o práci pro obec. Výše popsaná charakteristika platí například v obci Děpoltovice, kde takto kandiduje většinou 12–15 obyvatel, kteří po předchozí společné komunikaci chtějí obci svými zkušenostmi a znalostmi prospět. Fakt, že se nejedná o politiku, dokládá, že se pravidelně stává starostou na prvním setkání zastupitelstva ten kandidát, který obdrží
137
Diplomová práce nahlíží na koordinaci při sestavování kandidátních listin na základě Bubeníčkovo
[Bubeníček 2010a; Bubeníček 2010b] typologie, ale na samotné možné způsoby koordinace nahlíží šířeji. Za koordinaci jsou považovány všechny představené způsoby v této kapitole. 138
Jak bylo nastíněno, na koordinaci při sestavování kandidátních listin je nahlíženo šířeji. Za koordinaci
jsou považovány všechny výše popsané způsoby spolupráce v obci při sestavování kandidátních listin, jelikož tak to samotní představitelé obcí vnímají. 139
K přemlouvání kandidátů dochází i v obci Velký Luh.
173 od voličů nejvíce hlasů, a tedy post není spjat s žádným povolebním a zákulisním vyjednáváním. Dalším případem koordinace může být obec Hory, kde se také kandidáti před volbami domluví na společné kandidatuře. Většinou v obci takto vzniknou až dvě kandidátní listiny, které si nejsou klasickou opozicí. Koordinace v této obci spoléhá na soudržnost občanů, na občanské domluvě a stálé komunikaci. Starostka obce Teplička srovnává komunální volby s volbou předsedy ve školní třídě, kde se všichni velmi dobře znají a kde neexistuje politická rivalita. Občané se domlouvají, kdo ji konkrétně sestaví. Nejčastěji bývá sestavena jedna kandidátní listina, výjimkou jsou dvě kandidátní listiny. Všichni zvolení zastupitelé spolu se starostou bývají neuvolnění a práce na zastupitelstvu je dle slov starostky jen samé papírování. V obci Křižovatka probíhá koordinace před volbami formou veřejných slyšení, kde se vybírají kvalitní osoby do zastupitelstva obce. Za nejdůležitější aspekt vnímají komunikaci. Po společné koordinaci kandidují až dvě kandidátní listiny v obci, které vzešly ze společné domluvy. Starosta obce Milhostov hovořil v případě své obce o tom, jak je pro obec výhodné koordinovat kandidaturu v obci. V obci je potom lepší prostor pro snazší realizaci společných záměrů. V obci ale přesto kandidují až tři kandidátní listiny, kde se ale nejedná o "opravdovou" politickou soutěž. Kandidáti spolupracují na základě svých sympatií a podobnosti názorů. Můžeme se setkat i s případem, kdy je snaha části obyvatel obce o koordinaci, ale není opětována ostatními obyvateli, proto ke spolupráci v obci nedochází, tak jak je tomu např. v obci Odrava. Všeobecně můžeme říci, že v obcích, kde probíhá koordinace před volbami, dochází k lepší komunikace v obci. Vede to k tomu, že se do zastupitelstev dostávají "kvalitní" lidé, kteří chtějí obci pomoct k lepší prosperitě, a v obci je lepší poltické klima. V některých obcích probíhá koordinace i přesto, že kandidují například až tři kandidátní listiny, ale všechny kandidátky koordinují své nominace mezi sebou, tudíž se ani nejedná o pravou politickou soutěž. V obcích, v kterých koordinace neprobíhá často, dochází ke klasické politické soutěži, v které jde nejvíce o post starosty; je tomu tak například v obcích: Podhradí,
174 Trstěnice, Vojtanov, Zádub-Závišín, Boží Dar, Josefov140, Otročín, Valeč, Šabina či Šindelová. V malých obcích se také setkáváme s nezájmem obyvatel kandidovat do obecních zastupitelstev a ucházet se o obecní pozice. To je například případ obcí Milíkov či Čichalov. Podrobněji popsaná situace v obcích je v příloze č. 15, kde jsou komentáře představitelů obcí k tématu koordinace či nekoordinace v jejich obcích.
Graf č. 28: Existuje koordinace (spolupráce) v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji při sestavování kandidátních listin do komunálních voleb? Existuje koordinace (spolupráce) ve Vaší obci při sestavování kandidátních listin do komunálních voleb? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
38
Počty obcí (celkový počet obcí 50)
12
V obci dochází ke koordinaci
V obci nedochází ke koordinaci
Zdroj: vlastní šetření
140
Starosta obce Josefov Ladislav Čížek (KSČM) je ve funkci již 24 let a v letošních komunálních
volbách bude kandidovat po sedmé.
175
4 Tři malé zadlužené obce v Karlovarském kraji 4.1 Bublava (Schwaderbach)141 4.1.1 Charakteristika obce Bublava 4.1.1.1 Obecné informace o obci
Obec Bublava jako jediná ze zevrubněji analyzovaných obcí leží v sokolovském okrese. Bublava náleží pod město Kraslice142, jež je obcí s rozšířenou působností. Obec se rozkládá na katastrální výměře 6,14 km2. Obec není rozdělena na více částí. [Bublava 2013b] K 1. 1. 2014 žilo v obci 374 obyvatel, a to v poměru 203 mužů ku 171 ženám. [MV ČR 2014] Povrch obce je hornatý a pohybuje se mezi 690 až 850 m nad mořem. Bublava je v podstatě obklopena horami, z nichž nejvyšší vrch Kamenáč (932 m n. m.) leží severně od obce. Na severozápadě sousedí Bublava s německými obcemi Klingenthal a Mühlleihen. Obcí protéká Bublavský potok. [Kotěšovec 2011: 82] Podíl zemědělské půdy v obci z celkové výměry obce představuje 47,9 %, konkrétně orné půdy je v obci 28 ha a například vodní plochy zaujímají v Bublavě 25 ha 143. V Bublavě se nachází kanalizace, plynofikace, ale v obci není zaveden vodovod. Obyvatelé mohou využívat služby pošty. V obci nenajdeme základní ani mateřskou školu, žádné zdravotnické zařízení či policii. V obci se nachází jeden obchod, 8 restaurací, 6 penzionů či hotelů a farma s koňmi. [Bublava 2013a; ČSU 2013] Bublava je dopravně spojena s okolními obcemi především silniční komunikací. Bublavou prochází silnice třetí třídy, která vede do Spolkové republiky Německo (do
141
Oficiální internetové stránky obce Bublava. Dostupné z WWW: < http://www.obecbublava.cz/>, [18.
03. 2014]. 142
Do správního obvodu obce s rozšířenou působností Kraslice spadá celkem 8 obcí na výměře přes 26
tisíc ha a žije v ní necelých 14 tisíc obyvatel. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012] Cheb jakožto správní obvod s rozšířenou působností je největší ze správních obvodů v Karlovarském kraji. Jeho výměra dosahuje 49 688 ha. Spadá pod něj také nejvíce obcí v rámci kraje, a to 21; v nich žije necelých 51 tisíc obyvatel. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012] Správní obvod obce Mariánské Lázně s rozšířenou působností má ve své působnosti 14 obcí na výměře 40 tisíc ha. Na tomto území žije necelých 24 500 obyvatel. [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012] 143
Informace pocházejí z Českého statistického úřadu za rok 2011.
176 Saské spolkové země), která je vzdálena pouze jeden kilometr od hranic obce144. Opačným směrem leží město Kraslice. Mezi Kraslicemi145 a Bublavou jezdí ve všední den 12x denně autobusy146. V obci není železniční stanice, takže občané jsou odkázáni výhradně na autobusové spojení. Nejbližší železniční stanicí pro obyvatele Bublavy je stanice v Kraslicích, odkud se mohou dostat například do Sokolova či do Spolkové republiky Německo. V současné době (květen 2014) je obec reprezentovaná pětičlenným zastupitelstvem. Všichni zastupitelé jsou bez politické příslušnosti. Starostou obce se stal v roce 2010 Igor Jirsík. V úřadu je již třetí funkční období. Místostarostou obce je Ing. Jiří Vrtáček. Členkou zastupitelstva a předsedkyní Finančního výboru je Ludmila Kalamárová, předsedou Kontrolního výboru Zdeněk Fridrich. A posledním zvoleným zastupitelem je Zdeněk Šimandl, který je zároveň předsedou Kulturního a sociálního výboru. [Bublava 2013c]
4.1.1.2 Historie obce Bublava147
S přesností nelze určit, kdy bylo místo dnešní Bublavy osídleno. Až začátkem 17. století, konkrétně v roce 1601, můžeme najít první zmínky o obci pod jménem Schwedere. [Bublava 2013b] Byla to doba, kdy se v okolí Kraslic usazovali uhlíři, lesníci, horníci a dělníci. Spolu s nově vzniklými osadami spadala bublavská část pod panství Kraslice. [Kotěšovec 2011: 83] Samotné pojmenování Schwaderbach se objevuje až v roce 1765. Název obce souvisí s potokem, který obcí protéká. Původní německý název Schwaderbach je spojen se slovesem schwadern či schwedern, což v překladu znamená povídati, tlachati. Zde je přímá spojitost na horské bublající peřeje bystřiny. [Kotěšovec 2011: 82]
144
Informace
pochází
z:
Ředitelství
silnic
a
dálnic
ČR.
Dostupné
z
WWW:
, [15. 03. 2014]. 145
Kraslice jsou vzdáleny 7 km.
146
Informace pochází z Idos.cz. Dostupné z WWW: < http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/>,
[15. 03. 2014]. 147
O historii obce se lze více dozvědět ve Státním oblastním archivu Plzeň resp. Státním okresním
archivu Sokolov.
177 Obec byla vždy součástí města Kraslice. Od 17. století byly v okolí Bublavy doly na železnou rudu. Po dobu dvou set let se ves dynamicky rozvíjela. V roce 1713 bylo v Bublavě 50 domů se 188 obyvateli. V roce 1843 stálo již 206 domů, v kterých žilo přes dva tisíce obyvatel.
Na samotném začátku 19. století po uzavření hutí
hornictví v oblasti zaniklo. V roce 1887 byl postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie, který v obci stojí dodnes. U kostela lze najít památník bublavským vojákům padlým v 1. světové válce. V roce 1921 žilo v Bublavě 3 695 osob v 544 domech. Obyvatelé byli v podstatě pouze německé národnosti, jak ukazují údaje z roku 1930, kdy v obci žilo pouze 30 obyvatel s českou národností, ale naopak 4 011 obyvatel s německou národností. [Bublava 2013b] 13. září 1938 byla v obci přepadena československá celnice henleinovci a posléze i četnická stanice. Při pokusu o osvobození bylo zabito několik obyvatel obce. Bublava byla na konci druhé světové války osvobozena Rudou armádou. Více než polovina obyvatel byla po válce vysídlena a do obce začali přicházet čeští přesídlenci. Koncem roku 1945 měla Bublava 4 100 obyvatel. [Kotěšovec 2011: 95-96] Již v roce 1950 bylo v obci pouze 675 obyvatel, což představovalo skoro pro každého obyvatele vlastní dům, protože v té době v Bublavě stálo 651 domů. Od druhé poloviny 20. století se počet obyvatel trvale snižoval. V roce 1961 žilo v obci již jen 668 obyvatel. Po přechodu k demokracii bylo významné datum 21. 11. 1990, kdy se stala Bublava samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Již v roce 1991 měla obec jen 260 obyvatel, což v podstatě znamenalo návrat k počtu obyvatel před rokem 1843. [Bublava 2013b]
4.1.1.3 Zájmová sdružení obcí a obec Bublava
Obec Bublava v současné době není členem Sdružení místních samospráv České republiky ani Svazu měst a obcí České republiky. Nebylo to tak vždy, v minulosti byla členem Svazu měst a obcí. Obec vystoupila na základě rozhodnutí většiny zastupitelstva, přičemž důvodů k vystoupení ze Svazu bylo více. Bylo to dáno jednak finanční situací, přestože příspěvek za členství nebyl tak vysoký148 (podle slov starosty 148
Členský příspěvek ve Svazu měst a obcí ČR se skládá ze dvou částí. První část je pevně dána. Liší se
typem municipality, pro obce a městyse se jedná o částku 2200 Kč, pro města je ve výši 5000 Kč a pro statutární města a hlavní město Prahu je to částka 10 000 Kč. Druhá variabilní část je tvořena příspěvkem za občana v obci, a to ve výši 1,8 Kč. Členství ve Sdružení místních samospráv je postaveno na stejném
178 se jednalo o částku 1000 Kč). K vystoupení přiměl zastupitele spíše důvod, že v době, kdy obec o tomto kroku uvažovala, odcházelo ze Svazu měst a obcí z okolí hodně obcí a měst, což byl pro Bublavu impulz pro samotný odchod. Po dobu členství se Svaz měst a obcí o Bublavu nikdy nezajímal, a obci ani nebyla nikdy ze strany Svazu poskytnuta žádná pomoc či poradenství. A z tohoto důvodu zastupitelé neuvažují ani v současné době o opětovném vstupu do Svazu měst a obcí či nově do Sdružení místních samospráv. Starosta vnímá členství v dobrovolných svazcích obcí jako dostatečné řešení, jak být v kontaktu s ostatními obcemi.
4.1.1.4 Postoj starosty k meziobecní spolupráci a slučování obcí
Starosta obce Igor Jirsík z obou možností slučování obcí a meziobecní spolupráce z pohledu nástrojů, jak zefektivnit provoz malých obcí a jejich případný rozvoj, preferuje možnost meziobecní spolupráce. Tu také dle jeho slov obec dělá praktikuje. Již léta je obec Bublava členem Svazku měst a obcí Kraslicka. Členy jsou obce v okolí Bublavy. Spolupráce spočívá v opravách dopravní infrastruktury, posilování dopravní dostupnosti či v oblasti kultury. Podle starosty mají obce ve svazku větší zájem o své okolí - o dění v okolních obcích. Na základě členství mají tudíž představitelé obcí o svém okolí větší přehled. Starostové se za mnoho let existence svazku dobře znají, což umocňuje celkově efektivnější spolupráci. Tyto osobní vazby jsou důležitým aspektem. Obec je podle slov starosty ve svazku aktivní a přichází z různými návrhy a podměty149. Zástupci obcí se pravidelně scházejí v Kraslicích. Svazek spolupracuje s příhraničním partnerem německým městem Klingenthal. Zároveň podle slov pana starosty existuje mikroregion obcí150, který tvoří město Kraslice, obec Bublava, obec Stříbrná, obec Zwota, město Klingenthal a nyní
principu jen s rozdílnými poplatky. Pevná část je stanovena na hodnotě 1 000 Kč pro obec i město. A variabilní část za občana je částka 1 Kč. [SMO ČR 2014; SMS ČR 2014] 149
Obec například s obcí Stříbrná společně zaváděly plynofikaci, což bylo finančně přijatelnější pro obě
obce. Do svazku platí členové příspěvky na základě počtu obyvatele. 150
Tento svazek není, ale není nikde uveden v seznamu mikroregionů Karlovarského kraje.
179 Muldenhammer151. Bublava je dále členem Regionálního sdružení obcí a měst Euroregio Egrensis a Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech. Na základě svého členství ve Svazku měst a obcí Kraslicka je také členem Místní akční skupiny Sokolovsko o.p.s. Starosta Jirsík důrazně nepreferuje slučování obcí, je to dle jeho slov špatná cesta. Slučování obcí připustil pouze v případě, že by slučující se obce musely být opravdu velice malé (v řádu desítek obyvatel), aby bylo sloučení pro něj opodstatněné. "Pokud mají obce 30 obyvatel, tak těm nic jiného nezbývá než se sloučit, ale pokud mají obce nad 300 obyvatel, tak takové by měly zůstat samostatné, už jen kvůli tradici" Igor Jirsík. Slučování nedělalo nikdy dle jeho soudu v obci dobrotu. Obce mají samy se sebou problémy, natož se ještě starat o sloučenou část obce. Starosta v tomto smyslu připomněl, že naopak i v současnosti dojde k rozhodnutí rozdělit obec či město na několik celků a osamostatnit se, jelikož obyvatelé si chtějí o své obecní části rozhodovat sami. Starosta Jirsík ze své praxe neví o jiné možnosti, jak zefektivnit chod obce. Meziobecní spolupráci vnímá za dostačující a je jejím zastáncem. Případy, kdy se obce slučují, do dobrovolných svazků obcí, vnímá jako dobrou formu spolupráce. Proto se snaží Bublavu tímto směrem vést.
4.1.2 Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele stavu 4.1.2.1 Zadlužení obce Bublava
Zadlužení obce je spjato se snahou postavit na území obce akvapark. V květnu 1997 se začalo hovořit o možném záměru výstavby. Nikdo si dnes (ani před soudem) nevzpomíná, kdo stavbu akvaparku inicioval. Můžeme se pouze ve třech obecních usneseních z roku 1999 dozvědět o plánované stavbě akvaparku v přibližné hodnotě 100 milionů korun. [E15.cz 2013] Celý projekt se začal realizovat právě v roce 1999. Výběrové řízení obec vyhlásila v březnu, ale obecní zastupitelé vyhlášení výběrového řízení vzali pouze na
151
Obec Muldenhammer vznikla v roce 2009 sloučením Morgenröthe-Rautenkranz, Tannenbergsthal a
Hammerbrücke. Starosta obce je v současnosti z části Hammerbrücke.
180 vědomí, a to podle dostupných dokumentů až v květnu152. V červnu 1999 obec prodala pozemky, na kterém měl stát budoucí akvapark, firmě Hard-Invest153. O měsíc později bylo vydáno stavební povolení na stavbu. Brzy na to uzavřela Bublava s dodavatelskou společností IPS (v současnosti se jedná o společnost Skanska) smlouvu o dílo v podobě stavby akvaparku, vodovodu, splaškové kanalizace a čističky odpadních vod v hodnotě 94,9 milionu korun. [Zeman 2013] V polovině prosince 1999 získala obec od Ministerstva financí první ze tří dotací154 na stavbu akvaparku v hodnotě 17 milionů korun. Následující zbylé dvě dotace byly přiděleny v letech 2000 a 2001 ve shodné částce 20 milionů korun. Třetí dotace již nepocházela od Ministerstva financí, nýbrž od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. [Zeman 2013] V roce 2002 se stavba zastavila, jelikož obci se nepodařilo získat další dotaci (v pořadí čtvrtou) na dokončení stavby vodního díla. Stát po obci začal vyžadovat vrácení předchozích dotací za nerealizaci díla spolu s pokutou za nesplnění účelu dotací a za celkové chyby v čerpání. V konečném součtu měla obec Bublava státu navrátit částku 30,6 milionu korun, a to po odpuštění části státní pokuty. [Idnes.cz 2013] Výše požadované částky sama o sobě znamenala pro malou obec ohromné finanční problémy. Obec se ocitla v situaci, kdy na svém území měla rozestavěné torzo akvaparku a zároveň v podstatě veškeré proinvestované finance musela vrátit. Na samotnou dostavbu ze svého obecního rozpočtu nemohla svými prostředky dosáhnout. Po určitou dobu v roce 2002 stavěla stavební společnost Skanska akvapark z vlastních finančních zdrojů, ale po neplacení faktur se stavbou přestala. [Ibidem] V roce 2005 stavební společnost od smlouvy uzavřené s obcí roku 1999 odstoupila. Důvodem odstoupení bylo prodlení placení obecních závazků. V již tak špatné situaci pro obec, kdy se Bublava musela vypořádávat s vracením státních dotací, se firma Skanska obrátila na soud s žalobou, ve které se dožadovala zaplacení 19,1 milionu korun. K této částce firma po soudu požadovala přiřknout penále z prodlení v 152
Již zde můžeme najít jeden ze základních problémů celého projektu, který v současnosti řeší soud.
Skutečnost, že obecní zastupitelstvo pouze vzalo na vědomí jednání tehdejšího starosty Bohumila Havla, bere v potaz soudní řízení. [Zeman 2013] 153
Zmíněné pozemky se později podařilo obci vysoudit zpět. [Zeman 2012]
154
Tyto dotace získávala obec základě iniciativy poslance za ODS Vlastimila Tlustého při tzv. krájení
medvěda, tedy při druhém čtení schvalování státního rozpočtu, kdy se poslanci snaží prosadit potřebné pozměňovací návrhy.
181 obdobné výši. [Idnes.cz 2013] Ve stejném roce se hospodařením stavby zabýval i Nejvyšší kontrolní úřad a zjistil řadu pochybení. V roce 2008 se pro obec nabízela možnost odprodeje torza vodního díla firmě AIK Projekt. Ta za prodej stavby akvaparku nabízela obci 7 milionů korun a příslib, že vodní park dostaví a pomůže obci s oddlužením. Obecní zastupitelstvo nabídku odmítlo s odůvodněním, že nabídka byla příliš nízká a neurčitá. Alternativa odprodeje akvaparku by v obci byla průchozí za předpokladu, že by zájemce zaplatil za obec dluh v hodnotě 20 milionů, o což neměl žádný investor zájem. K této variantě se starosta Jirsík například vyjádřil v tom smyslu, že je proti symbolickému odkupu akvaparku za jednu korunu. To místostarosta obce Jiří Vrtáčka v srpnu 2011 nastínil, že existovalo více variant, co se stavbou, od zbourání až po dostavbu například i s hotelem. [Zeman 2011] Okresní soud v Sokolově, který se sporem mezi obcí Bublava a stavební firmou Skanska začal zabývat v první fázi soudní pře, vyhověl obci, takže nemusela firmě požadovanou sumu hradit. Odvolací soud, který kauzu projednával, ale rozhodl v roce 2009 přesně naopak, tedy ve prospěch stavební společnosti. Bublava měla povinnost zaplatit částku pohybující se kolem 38 milionů korun. Zmíněný verdikt v roce 2010 potvrdil krajský soud v Plzni s tím, že má okresní soud upřesnit výši částky, kterou má obec firmě zaplatit. Obec použila všechny možné opravné prostředky a dovolala se k Nejvyššímu soudu. Tato instance začátkem roku 2013 zrušila všechny dosavadní rozsudky a vrátila spor na úplný začátek Okresnímu soudu v Sokolově. [E15.cz 2013] Sám Nejvyšší soud vybídl sokolovský okresní soud, aby zjistil, zda zastupitelé svým hlasováním vzali pouze na vědomí podpis smlouvy, či byla smlouva řádně odsouhlasená zvoleným obecním zastupitelstvem. [Ibidem] Po celou dobu sporu je klíčovým argumentem obhajoby to, že samotné sjednání smlouvy o stavbě je neplatné, jelikož byla bývalým vedením obce podepsána bez souhlasu zastupitelstva, což je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Na jaře 2013 se soudce Jaroslav Simet, který se případem zabývá, vyjádřil, že v případě uznání neplatnosti smlouvy by stejně neznamenalo, že má obec nárok na vrácení zaplacených peněz a že by nedostavěný akvapark připadl firmě Skanska, čehož se snaží obec dosáhnout. [Karlovarský deník 2013] V této více než desetileté soudní při, zda obec Bublava dluží stavební firmě, či naopak má Bublava nárok od firmy Skanska na 57 milionů korun, se po návratu případu k Okresnímu soudu v Sokolově nic nezměnilo. [Zeman 2013] Obě strany si vzaly po
182 prvním jednání od návratu k okresnímu soudu lhůtu jednoho měsíce na hledání kompromisu, které nikam nevedlo. [Ibidem] Od září 2013 až do 7. března 2014 trvalo ve sporu dokazování. Od právoplatného soudního rozhodnutí se bude odvíjet další postup, jak bude naloženo s torzem vodního díla na území obce. [Deník.cz 2014] Sokolovský okresní soud, resp. soudce Jaroslav Simet 14. 03. 2014 rozhodl ve výše nastíněném soudním sporu ve prospěch obce Bublava. Obec nemusí stavební firmě Skanska zaplatit 19 milionů za část nedokončeného akvaparku. Firma je naopak nucena vrátit 57 milionů korun, jež Bublava za první část výstavby zaplatila ze státních dotací. [Česká televize 2014; Voleman 2014] Obec má nárok od firmy získat i úroky z prodlevy ve výši zhruba 38 milionů korun. K současné sumě, kterou obec Bublava dluží, se vyjádřil starosta Jirsík následovně: "Z celkových 57 milionů, které jsme měli vracet, nám část stát odpustil a musíme splácet celkem 33 milionů. Ještě nám zbývá splatit 19 milionů" [Česká televize 2014]. Podle vyjádření starosty Jirsíka obec ještě 24. 03. 2013 neobdržela rozsudek, který by měl dorazit do 30 dní od soudního líčení. Dle jeho informací ani Skanska rozsudek zatím v tuto dobu neměla. Po obdržení rozsudku má Skanska 14 dní na odvolání. Starosta Jirsík předpokládá, že se Skanska odvolá a soudní spor bude pokračovat. Dle starosty Jirsíka se Bublava vůči rozsudku rozhodně odvolávat nebude. V případě, že pozitivní rozsudek nabude v budoucnosti právní moci, chce obec splatit státu své dluhy, na základě kterých nemohla žádat o evropské dotace. Zbylé peníze bude chtít obec opět investovat. Igor Jirsík objasnil tento záměr následovně: "Nemohli jsme žádat o dotace z Evropské unie ani z ministerstev. Nyní bychom se pustili například do oprav komunikací a základních věci, o které byli lidé v oblasti deset let ochuzení" [Česká televize 2014].
4.1.2.1.1 Důvod zadlužení obce podle starosty obce Igora Jirsíka
Pan starosta Igor Jirsík na základě zprávy k Monitoringu hospodaření obcí z roku 2011, kde Ministerstvo financí stanovilo pět možných příčin zadlužení obcí v České republice, definoval důvod zadlužení své obce na základě porušení rozpočtové kázně v souvislosti s neplněním podmínek poskytnutí dotací obci Bublava ze strany státu. Žádný jiný důvod, jenž by obec zadlužil, starosta obce nevnímá. K této situaci
183 objasnil, že v obci byly kontroly z finančního úřadu za období čerpání dotací, tedy let 1999 až 2001, při kterých bylo odhaleno porušení rozpočtové kázně. V této souvislosti starosta hovořil o situaci na radnici v době, kdy se projekt rodil. Podle starosty tehdejší zastupitelstvo nemělo žádný vliv na rozhodování, což dokládá i tím, že při soudním líčení se tehdejší zastupitelé vyjadřovali v tom smyslu, že "někdo" vybral stavební firmu, "někdo" učinil rozhodnutí o stavbě a podobně. Dále starosta Jirsík hovořil o tom, že v době projednávání otázek kolem akvaparku zastupitelstvo někdo posadil před obecní úřad na lavičku, tam bylo jeho členům řečeno, co se bude projednávat, a poté se šlo rovnou schvalovat. V policejních výsleších tehdejší zastupitelé oznámili, že nebyli seznámeni se smlouvami ohledně akvaparku. Nikdo v té době nevěděl, o čem zmíněné smlouvy byly, a přitom se schvalovaly. Zastupitelé i dle vyjádření soudu byli postaveni před hotovu věc, s čímž se obec hájila od samého začátku soudního sporu. Celkový projekt podle starosty neproběhl v souladu se zákonem o obcích. V tehdejší dokumentaci v Bublavě lze dohledat, že zastupitelstvo brala rozhodnutí pouze na vědomí, což dle zákona o obcích nelze. I na základě této zkušenosti si zastupitelé píší do zápisu při každém schvalování konkrétních bodů, že zastupitelstvo bod projednalo a schválilo, či neschválilo. Obec je tedy čím dál tím víc opatrnější. Starosta uvedl příklad, kdy se doslechl o případech, kdy zastupitelstvo schválilo určitý bod jednání, ale nějaký zastupitel se ohradil, že o schválení nic neví, na což reagovalo zastupitelstvo tím, že hlasoval pro schválení. Což napadl zmíněný zastupitel, že nevěděl, pro co hlasoval. Z toho důvodu se raději v Bublavě píše do zápisů, že se určitá věc projednala, s konkrétním uvedením, kdo jak hlasoval a jak dopadl výsledek hlasování.
4.1.2.1.2 Reakce obyvatel na zadlužení obce Bublava podle starosty obce Igora Jirsíka
Reakce obyvatel byla podle starosty Igora Jirsíka taková, že zadlužení jednoznačně přimělo obyvatele k většímu zájmu o obecní politiku. Obec se v otázce řešení nastalého problému s dostavbou akvaparku názorově rozdělila na dva tábory. Celkově měli občané zájem vzniklou situaci řešit. Po vyjasnění problému s vodním dílem a jeho financováním zůstala v obci již jen menší opozice, ale ani poté se dle slov
184 starosty zájem o politiku nesnížil. Ke změnám trvalého bydliště kvůli zadlužení obce nedocházelo a nedochází. Starosta ale připustil, že především mladí lidé se z obce stěhují, jelikož studovali v jiných městech a již nemají důvod do obce se vracet.
4.1.2.2 Rozpočty obce Bublava
Obec Bublava hospodařila mezi lety 2000 až 2011 s ročními příjmy v rozmezí od 4 mil. Kč až po 25 mil. Kč. Vysoké příjmy ze začátku představeného období jsou dány dotacemi na výstavbu vodního díla v obci. Průměrný příjem za léta 2000–2011 je přibližně 12,2 mil. Kč. Naopak průměr výdajů je částka kolem 12,3 mil. Kč. Výše průměrů jsou ovlivněny zmíněnými třemi dotacemi získanými v letech 1999–2001. Nutnost splácet své dluhy a celkový soudní spor se stavební firmou Skanska je patrný především v období let 2004 až 2008. Daňové příjmy obce se v průběhu let měnily. V roce 2003 dosáhly nejvyšší částky, a to 3,8 mil. Kč. Průměrně získávala obec na daňových příjmech ročně 2,9. mil Kč. V rámci dotací získávala Bublava ročně průměrně kolem 5,9 mil. Kč. V představeném jedenáctiletém období hospodařila Bublava 8krát se schodkem rozpočtu, pouze v letech 2000, 2002, 2009 a 2010 s přebytkem rozpočtu. Na konci roku 2010 došla finanční situace v Bublavě tak daleko, že obec musela dražit i svůj obecní majetek. I v případě veškerého zpeněžení všech nemovitostí, které Bublava vlastnila, by nepokryla své tehdejší dluhy155. Položkou dražby se stal podíl v místním obchodu, jenž byl prodán podnikateli Janu Štruncovi156, který již vlastnil zbývající 2/3 obchodu, za částku 333 tisíc korun. Podnikatel organizoval s bývalým starostou Havlem problémovou stavbu. [Veselá 2012: 64] Obec se snaží své dluhy157 umořovat dle finančních možností s ohledem na ufinancování chodu obecního úřadu. Největší jednorázovou možností, jak splatit část dluhu, je především prodej obecních pozemků. 155
Jednalo se například o pozemky či podíl v místním obchodě se smíšeným zbožím. [Zeman 2010]
156
Například sám Jan Štrunc míní, že zastupitelstvo po roce 2002 nemělo zájem akvapark dostavět, ač
měli mít prý domluvené dotace na dokončení stavby. Žádosti ale obcí nebyly podány a Bublava pyká za nepovedenou stavbu akvaparku, přišla o obecní majetek. [Zeman 2010] Sám současný starosta je toho názoru, že vina je na jeho předchůdci Havlovi, protože nebyla dotace na rok 2002 obci přiřčena. [Veselá 2012: 65] 157
Zde jsou myšleny především dluhy vzešlé z přijatých státních dotací a z okolností s tím spojených.
Otázku dluhů ve vztahu k firmě Skanska, jak již bylo popsáno výše, stále řeší soudy. [Zeman 2011]
185 [Zeman 2011] Na základě obecního dluhu má Bublava zablokovaný obecní majetek. To znamená, že pokud se obci podaří některý z jejích pozemků prodat, zástavu finanční úřad sejme. Především takto Bublava splácí svůj dluh. Například v roce 2011 obec zaslala Finančnímu úřadu v Sokolově splátku ve výši 800 tisíc korun. To bylo pro obec možné maximum z jejího necelého 6 milionového rozpočtu. Pokud by splácela každoročně svůj dluh touto sumou, trvalo by jí to dalších 25 let. [Ibidem] Sokolovský finanční úřad rozložil Bublavě splátky pouze do 5 let, a to se splátkou 5 milionů ročně. Takováto výše splátky by pro obec představovala sumu, která se blízce přibližuje hodnotě jejího každoročního rozpočtu, pro obec je tedy nereálné takovými částkami své dluhy splácet. [Zeman 2011] Starosta Jirsík v létě 2012 reagoval na splacení dluhu své obce následovně: "Vracíme státu, co můžeme, a takhle žijeme. Nijak špatně. Lidé tu staví rodinné domy, jezdí sem lyžovat, na rekreaci". [Zeman 2012] Z původního dluhu přesahujícího třicetimilionovou částku bez verdiktu soudu dlužila obec v březnu 2014 přibližně 19 milionů korun. Starosta Jirsík 7. března 2014 pro ČTK uvedl: „Splácíme, jak můžeme, ročně jde ale jen o stovky tisíc korun, když získáme nějaké peníze z prodeje pozemků". [Chebský deník 2014] Všechny tyto finance dluží obec státu. Jak již bylo zmíněno výše, ve hře je ještě samotný soudní spor, na základě kterého by mohl narůst dluh o desítky milionů korun, nebo naopak prakticky obec oddlužit. Obec Bublava v současné době podle slov starosty hospodaří v rámci svého rozpočtu s částkou kolem čtyř milionů korun. Více informací o rozpočtech obce jsou v následujících grafech a tabulkách zaměřených na rozpočty obce Bublava.
186 Graf č. 29: Výše celkových příjmů a výdajů v (Kč) rozpočtu obce Bublava mezi lety 2000 a 2011
Příjmy/výdaje obce Bublava 40000000 35000000 30000000 25000000 20000000
Příjmy obce Bublava
15000000
Výdaje obce Bublava
10000000 5000000 0 200020012002200320042005200620072008200920102011
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Následující tabulka představuje příjmy obce rozdělené na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace obce. V letech 2000, 2001, 2002 a 2004 představovaly dotace pro obec největší příjmy v rámci rozpočtu obce. V roce 2005 a 2006 byly největšími příjmy pro obec kapitálové příjmy, které jen o několik málo procent převyšovaly příjmy daňové. V posledních letech 2007–2011 to jsou naopak daňové příjmy, které jsou hlavním finančním zdrojem obce, a dotace jsou pro obec marginální příjmy v rámci obecního rozpočtu. Ostatní typy příjmů se různě měnily, jak naznačuje graf č. 30.
187 Tabulka č. 56: Příjmy obce Bublava v letech 2000-2011 Daňové příjmy
Nedaňové Kapitálové příjmy příjmy
Rok
Příjmy
Dotace
2000
25456850
1565240
1106850
496320 22288440
2001
23442930
1861540
1119680
299880 20161830
2002
22357320
2933940
1871890
3702390 13849100
2003
13955000
3853930
1226400
5521130
3353540
2004
16159500
3479280
1104300
3200850
8375070
2005
8066880
3062150
1227860
3623050
153820
2006
8453560
3299770
1155950
3742690
255150
2007
9363290
3207090
1226920
2247400
2681880
2008
5955560
3355030
979400
1598380
22750
2009
4337390
2890250
788610
547500
111030
2010
4081790
2530370
1066010
349200
136210
2011
4829090
2996600
883250
879320
69920
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování.
Graf č. 30 Podíl příjmů obce Bublava v letech 2000-2011 (v %)
Procentní podíl příjmů obce Bublava v letech 2000 2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000
2001
2002
Daňové příjmy
2003
2004
2005
Nedaňové příjmy
2006
2007
2008
2009
Kapitálové příjmy
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
2010
2011
Dotace
188 Obec Bublava vynaložila nejvíce financí v letech 2000 a 2001 na služby. V roce 2002 a 2004 spotřebovala nejvíce finančních prostředků oblast průmyslu. Rok 2003 byl relativně vyrovnaný v případě výdajů na služby, veřejnou správu i průmysl. Od roku 2005 již převažovaly výdaje především na veřejné služby. Celkově lze říci, že obec nevynakládala žádné finanční prostředky na bezpečnost a sociální věci.
Tabulka č. 57: Výdaje obce Bublava v letech 2000-2011 Výdaje bezpečnost
Výdaje veřejná správa
Výdaje
Výdaje Výdaje zemědělství průmysl
2000
26727930
0
316750 25052470
77760
0
1280950
2001
22571790
0
162160 20795860
0
20980
1592790
2002
34719140
7568180
0
33740
2651240
2003
13281580
6510
4136140
4854100
0
19150
4265680
2004
12850040
4190
7913300
1664170
0
27240
3241140
2005
4459780
8860
67620
1053370
0
2020
3327910
2006
6399270
29030
13520
2033460
0
108200
4215060
2007
8388770
5000
2767010
2310810
0
3240
3302710
2008
4671550
5000
24950
1311330
1000
42800
3286470
2009
5194700
5000
11940
2246090
0
24950
2906720
2010
4577170
5000
760630
885260
0
6970
2919310
2011
4720970
5500
7270
858270
0
7900
3842030
19800 24446180
Výdaje služby
Výdaje sociální věci
Rok
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
189 Graf. č. 31: Podíl výdajů obce Bublava v letech 2000-2011
Procentní podíl výdajů obce Bublava v letech 20002011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Výdaje zemědělství
Výdaje průmysl
Výdaje služby
Výdaje sociální věci
výdaje bezpečnost
Výdaje veřejná správa
2011
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Pro úplné dokreslení jsou následujícími vizualizacemi znázorněny schodky a přebytky rozpočtů v obci Bublava. V osmi případech byly rozpočty schodkové a naopak jen ve třech hospodařila obce s přebytkem financí.
190 Graf č. 32: Vývoj schodku či přebytku rozpočtů obce Bublava v letech 2000-2011
Schodek/Přebytek rozpočtů obce Bublava 14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 -2000000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
-4000000 -6000000 Schodek/Přebytek
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování.
Tabulka č. 58: Hodnoty schodků a přebytků obce Bublava v letech 2000-2011 (v Kč) Rok
Schodek/Přebytek rozpočtu
2000
1271060
2001
-871140
2002
12361860
2003
-673470
2004
-3309430
2005
-3607140
2006
-2054310
2007
-974510
2008
-1284030
2009
857330
2010
495380
2011
-108180
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
191 4.1.2.3 Informativní a monitorující ukazatele o hospodářské situaci v obci Bublava
Obec Bublava měla mezi lety 2010 až 2012 monitorující ukazatele (podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, celková likvidita) následující. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům dosáhl průměrné hodnoty 31,12%. To znamená ve všech zkoumaných letech hodnotu nad 25%, tedy v rizikové hladině. Nejvyšší podíl byl v roce 2011 a naopak nejnižší v roce 2010. Celková likvidita v obci dosáhla v průměru let 0,116. Nejnižší byla v roce 2010 (0,11) a v letech 2011–2012 měla totožnou hodnotu (0,12). Byla tedy také v rizikovém intervalu od nuly do jedné. To je důvod, proč byla obec každoročně jmenována mezi nejvíce rizikovými obcemi v České republice. Informační ukazatele mají ze své podstaty informativní charakter. Zajímavými informačními ukazateli jsou především: hodnota cizích zdrojů, podíl zadluženosti na cizích zdrojích či stav na bankovním účtu. Průměrná hodnota cizích zdrojů v rámci monitorujícího období v obci Bublava má hodnotu 37,8 mil. Kč. Průměrný podíl zadluženosti na cizích zdrojích byl nula a průměrná hodnota cizích zdrojů k celkovým aktivům byl 31,12 %. Průměrný stav na bankovním účtu v obci byl 4,2 mil. Kč. Všechny ukazatele soustavy jsou předloženy na následující tabulce č. 59.
Tabulka č. 59: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Bublava (pokud není uvedeno jinak v tabulce jsou hodnoty uvedeny v tis. Kč) Název ukazatele Počet obyvatel obce Příjem celkem (po konsolidaci)
Rok
Rok
Rok
2012
2011
2010
378
359
323
4671,84 4829,1 4081,79 0
0
0
0
0
87,2
Dluhová služba celkem
0
0
87,2
Ukazatel dluhové služby (v %)
0
0
2,14
Úroky Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků
Aktiva celkem
115576 108271 146042
Cizí zdroje
37335,9 37267 38901
Stav na bankovních účtech celkem
4445,17 4140,6 4032
192 0
0
0
0
0
0
Zadluženost celkem
0
0
0
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) *
32,3
34,42
26,64
Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %)
0
0
0
Úvěry a komunální dluhopisy Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy
8-leté saldo[rok 2012] / Cizí zdroje na 1 obyvatele [léta 2011 a 2010]**
6979,94 103,81 120,44
Oběžná aktiva
4608,64 4326,3 4195
Krátkodobé závazky
37335,9 37267 38901
Celková likvidita *
0,12
0,12
0,11
Zdroj: Ministerstvo financí (ÚFIS) *) Za obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně. ** Ministerstvo financí proměnilo jeden z informačních ukazatelů pro rok 2012 z dosavadního: cizí zdroje na 1 obyvatele - na 8leté saldo
4.1.3 Dopady na chod obce a její politický systém 4.1.3.1 Služby poskytované obcí Bublava
Obec Bublava poskytuje svým občanům podle vyjádření starosty následující služby: veřejné osvětlení, svoz odpadů, údržbu zeleně, úklid silničních komunikací a chodníků. Obec se také snaží z větší míry opravovat a udržovat obecní komunikace, ale není možnost opravovat vše, co by bylo zapotřebí. V této oblasti pomáhají obyvatelé obce, kteří občas pořádají brigády za účelem opravy, či některým obyvatelům stačí poskytnout materiál a opravu zařídí sami. Obec Bublava vlastní část kanalizace, tu má ale vloženou do měst a obcí západních Čech při VAKU158 Karlovy Vary. V obci nenajdeme vodovod. V minulosti byla snaha ho vybudovat, ale projekt nebyl dokončen. V současné době je na vodovod připojeno přibližně 15 domů z obce.
158
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary. Internetové stránky akciové společnosti. Dostupné z WWW: <
http://www.vodakva.cz/cs/>, [ 17. 12. 2013]
193 Obec se snaží pro své občany pořádat kulturní akce. Záměrem je stmelování místních obyvatel. Starosta Jirsík vyjmenoval následující kulturní setkání, která se v obci každoročně a pravidelně opakují: setkávání seniorů, mikulášský den, kladení věnců, místní pouť, akce o bramborovou škrabku, soutěž v tahání lana, masopust, pálení čarodějnic, maškarní ples, fotbalový turnaj o pohár starosty či krmení zvířátek. Obec se všechny vyjmenované akce snaží v rámci možností financovat. Na jejích internetových stránkách je vždy možno nalézt fotografie z konkrétních událostí. Jelikož se v obci nachází lyžařské středisko, snaží se obec i v zimních měsících co nejvíce udržovat silnice a připravovat dobré zázemí pro sportovce, kteří do obce přijíždějí. Obec zaměstnává stále stejné množství zaměstnanců bez ohledu na výši dluhu. Jedná se o dva a půl úvazku, kde je zahrnuta administrativní osoba, traktorista, uvolněný starosta a neuvolněný místostarosta.
4.1.3.1.1 Ovlivnilo zadlužení poskytování služeb v obci?
Obec se snaží v rámci rozpočtu poskytovat veškeré výše popsané služby. Starosta se domnívá, že objemy poskytovaných služeb nebyly obci z důvodu zadlužení sníženy. Stejně tak to vnímá i v případě kvality služeb. Obec se snaží dle svých možných financí držet nastavené parametry služeb. Starosta Jirsík by přivítal více finančních prostředků pro malé obce, aby Bublava mohla poskytovat služby dle jeho představ. Nikdy ale nedošlo v obci k situaci, že by Bublava musela například vypínat obecní osvětlení či přestala poskytovat některou ze služeb. Celá snaha udržet nastavený formát obecních služeb i přes zadlužení obce je dána na úkor rozvoje obce, který není podle slov starosty optimální.
4.1.3.1.2 Služby v obci Bublava poskytované soukromými subjekty
Starosta se ve věci soukromých subjektů, jež obci poskytují služby, nedomnívá, že by obecní situace měla jakýkoliv vliv na jimi poskytované služby. Zadlužení obce zde nehraje žádnou roli. Naopak pan Jirsík hovořil o tom, že místní podnikatelé dobře znají bublavskou situaci a snaží se obci různými způsoby pomoci. Starosta ale v tomto smyslu zaznamenal odliv turistů, kteří do obce či přes obec jezdili a využívali obecní soukromé subjekty. Turisté ubyli z důvodu otevření hraničního přechodu pro
194 automobily v blízkých Kraslicích, jelikož nemusí využívat cestu přes Bublavu. Sportovci, kteří jezdí do Bublavy v zimních měsících lyžovat, dle zkušeností starosty ani nevědí, že je obec zadlužená.
4.1.3.2 Rozvoj obce Bublava
Obec je i přes výše popsanou situaci stále udržována zvoleným vedením v chodu. Zastupitelé ale nemohou kvůli dluhům žádat o dotace například z Evropské unie či využít možnosti vzít nezaměstnané obyvatele z úřadu práce na úklid v obci. [Zeman 2012] Tím v podstatě padá jedna z posledních možností pro obec, jak se snažit rozvíjet obec vzhledem napjatým obecním rozpočtům. Na snahu rozvíjet obecní prostředí musela Bublava po dobu vysokého zadlužení rezignovat. Pro obec je pozitivní, že i přes všechny nastíněné skutečnosti se v obci staví nové rodinné domy, turisté navštěvují obec za účelem rekreace, a to především v zimě, kdy využívají místních lyžařských sjezdovek. [Zeman 2012]
4.1.3.3 Komunální volby v obci Bublava Od samostatnosti České republiky proběhlo v Bublavě 22 různých voleb159. Z tohoto počtu bylo celkově pět voleb komunálních. Všechny komunální volby se uskutečnily v řádných termínech v letech 1994, 1998, 2002, 2006 a 2010. Nejbližší volby, které se v obci uskuteční, budou volby do Evropského parlamentu ve dnech 23. a 24. května 2014 a na podzim 2014 volby komunální.
4.1.3.3.1 Komunální volby v obci Bublava v roce 1994
Do voleb v roce 1994 bylo zapsáno 234 voličů, z toho přišlo k volbám 193 občanů. Volební účast byla 82,48 %. Obyvatelé Bublavy volili v jednom volebním obvodě pět členů zastupitelstva a ve volbách odevzdali 925 platných hlasů. O posty v zastupitelstvu se ucházely 4 kandidátní listiny: dvě Sdružení nezávislých kandidátů; 159
Pokud počítáme každé kolo senátních či prezidentských voleb zvlášť, potom obyvatelé Bublavy mohli
zavítat do volební místnosti celkem 27krát.
195 Komunistická str. Čech a Moravy a jeden nezávislý kandidát. Obě Sdružení nezávislých kandidátů získalo totožný podíl hlasů, a to 37,51 %, což představovalo pro oba subjekty zisk dvou mandátů. KSČM se podařilo získat jeden mandát, jmenovitě Věroslavu Vaníčekovi, který měl členství KSČM. Za Sdružení nezávislých kandidátů se do zastupitelstva obce dostali: Vojtěch Grufík, Václav Hána, Jindřich Kováč a František Jirásek. Index plurality ve volbách v roce 1994 je 3,2.
Tabulka č. 60: Komunální volby v obci Bublava v roce 1994 Kandidátní listina
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů
1 Sdružení nezávislých kandidátů
347 37.51
5
2
2 Sdružení nezávislých kandidátů
347 37.51
5
2
3 Komunistická str.Čech a Moravy
188 20.32
5
1
1
0
4 Igor Jirsík, NK
43
4.65
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.1.3.3.2 Komunální volby v obci Bublava v roce 1998
V komunálních volbách v roce 1998 kandidovaly v Bublavě tři subjekty, a to Komunistická strana Čech a Moravy a znovu dvě Sdružení nezávislých kandidátů. Voleb se účastnilo 65,44 % oprávněných voličů. I v těchto volbách se hlasovalo o pěti křeslech v zastupitelstvu. KSČM získala dva mandáty, první Sdružení nezávislých kandidátů také dva mandáty a druhé Sdružení nezávislých kandidátů jeden mandát. Za KSČM byli zvoleni Jindřich Němeček a Josef Secký (oba členové KSČM). Za první Sdružení byli zvoleni Mgr. Bohumil Havel (následný starosta obce) a Jindřich Kováč. A posledním zvoleným se stal zastupitel za druhé Sdružení nezávislých kandidátů Ivan Stranický. Volby v roce 1998 byly pro obyvatele Bublavy v perspektivě ostatních komunálních voleb nejméně zajímavé. Dokládá to fakt nejnižší volební účasti i nejnižšího počtu kandidujících kandidátních listin. Index plurality má hodnotu 3.
196 Tabulka č. 61: Komunální volby v obci Bublava v roce 1998 Kandidátní listina
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů
1
Komunistická str.Čech a Moravy
280 32.71
5
2
2
Sdruž.nezáv.kand.-míst.celkem
341 39.84
5
2
3
Sdruž.nezáv.kand.-míst.celkem
235 27.45
5
1
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.1.3.3.3 Komunální volby v obci Bublava v roce 2002
V roce 2002 proběhly komunální volby za participace 78,89 % oprávněných voličů. Voliči ve volbách pro volební období 2002–2006 vybírali ze šesti různých kandidátních listin. Jednalo se následující kandidátní listiny: listinu ČSSD, listinu SNK Bublava pro obyvatele, listinu SNK Přátelství a Porozumění, listinu KSČM, listinu Naděje a listinu SNK Za trvalý rozvoj. Kandidátní listiny vůbec poprvé soutěžily o sedm zastupitelských míst. Uspět se podařilo pouze třem uskupením, a to SNK Bublava pro obyvatele, která získala tři zastupitele (jmenovitě mandát získali Igor Jirsík, Ing. Jiří Vrtáček a Roman Danko); SNK za trvalý rozvoj, 28,31 %, též s třemi zastupiteli - Mgr. Bohumil Havel, Ivan Starynský a Zdenka Vrtáčková; a KSČM, 13,13 %, s jedním zastupitelem Jindřichem Němečkem. Komunální volby r. 2002 v Bublavě vykazovaly na základě indexu plurality hodnoty 6,28. Je to dáno velkým počtem kandidátů; kandidovalo 44 osob, ale zvedl se i počet mandátů na sedm, což index snížilo. Pokud by zůstal na pěti zastupitelích jako v předešlých volbách, dosahoval by hodnoty 8,8.
197 Tabulka č. 62: Komunální volby v obci Bublava v roce 2002 Kandidátní listina
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů
1
Česká str.sociálně demokrat.
111
7.14
7
0
2
SNK Bublava pro obyvatele
584 37.58
7
3
3
SNK Přátelství a Porozumění
108
6.95
7
0
4
Komunistická str.Čech a Moravy
204 13.13
9
1
5
Naděje
107
6.89
7
0
6
SNK Za trvalý rozvoj
440 28.31
7
3
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
Novému starostovi Jirsíkovi nebyl předán obecní úřad od bývalého starosty i přes skutečnost, že byl k tomu několikrát vybízen. Starosta Jirsík dostal pouze klíče od obecního úřadu, telefon, obecní razítka, od kterých má předávací protokoly, ale obecní úřad jako administrativa panu Jirsíkovi nebyl nikdy předán. Na obecním úřadě byl hrozný chaos a starosta a vedení má i dodnes pouze to, co sami na obecním úřadě dohledali a našli. Starosta vzpomenul, že mnoho dokumentů nikdy nenašel, a pokud se mu například nějaké klíčové dokumenty nalézt podařilo, byly založeny naprosto nepochopitelně v jiných šanonech. Konkrétně například faktury od firmy Skanska si musel od společnosti vyžádat v kopiích, přestože společnost měla potvrzení, že faktury na obec dodala. Starosta nakonec původní faktury našel na základě třídění šanonu po šanonu v deskách plynofikace. Ale například dodatky ke smlouvám s firmou Skanska se na obecním úřadě nikdy nenašly. Starosta Igor Jirsík by zde velice ocenil, kdyby v tomto směru byl v zákoně o obcích specifikován postup předání obecního úřadu. Starosta v této věci uvedl příklad sousedního Německa, kde nově zvolený starosta nastupuje již měsíc předem a je se starým starostou v kanceláři a měsíc si předávají "obec"160.
4.1.3.3.4 Komunální volby v obci Bublava v roce 2006
V komunálních volbách v roce 2006 se jako v předchozím volebním období volilo 7 zastupitelů. Volební účast dosáhla 75 %, což představovalo počet 198 voličů, 160
Jedná se o konkrétní případ v nedaleké saské obci Klingenthal, se kterou obec Bublava spolupracuje v
rámci Mikroregionu obcí
198 kteří přišli k volbám. V těchto volbách soupeřilo mezi sebou 5 volebních uskupení. Bublava pro obyvatele, která získala čtyři mandáty a 47,83 % (zvoleni byli následující zastupitelé: Igor Jirsík, Ing. Jiří Vrtáček, Adolf, Fridrich, Zdeněk Šimandl); nezávislá kandidátka Mgr. Michala Hrádková, která nebyla se ziskem 4,18 % zvolena; SNK "Bublava 2010" s 29,20 % hlasů získala 2 zastupitelská křesla (jmenovitě Josef Babka a Mgr. Bohumil Havel); kandidátní listině strany KSČM se s 7,42 % nepodařilo získat mandát; a uskupení Budoucnost a prosperita s 11,37 % hlasů získala jeden zastupitelský mandát, jmenovitě to byl Roman Danko. Index plurality v těchto volbách vykazoval čísla 4,14.
Tabulka č. 63: Komunální volby v obci Bublava v roce 2006 Kandidátní listina
Hlasy
Počet kandidátů
číslo
název
1
Bublava pro obyvatele
2
Mgr. Michala Hrádková, NK
3
SNK "Bublava 2010"
4
Komunistická str.Čech a Moravy
5
Budoucnost a prosperita
Přepočtené % platných
abs. v % 606 47,83
hlasů
Počet mandátů
7
47,82
4
53
4,18
1
29,28
0
370
29,2
7
29,2
2
94
7,42
7
7,41
0
144 11,37
7
11,36
1
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.1.3.3.5 Komunální volby v obci Bublava v roce 2010
V posledních obecních volbách v Bublavě přišlo využít své volební právo 290 voličů, v procentuálním poměru byla volební účast 88,69 %. V těchto volbách se volilo, tak jak je již v Bublavě od volebního období 2002–2006 zvykem, 7 zastupitelů. Voleb se účastnilo 6 kandidátních listin: KSČM (3,88 %); BUDOUCNOST A PROSPERITA (5,32 %); "Pro Bublavu" (4,53 %); TOP 09 (12,49 %) se ziskem jednoho mandátu pro Ing. Zdeňka Fridricha; Bublava pro obyvatele, která získala více než 50 % hlasů (50,35 %) a 4 mandáty jmenovitě – Igor Jirsík, Ing. Jiří Vrtáček, Zdeněk Šimandl, Adolf Fridrich; a ODS s 23,43 % hlasů, čímž získala 2 mandáty, konkrétně Tomáš Smolík a Jana Štruncová. Hodnota 6,14 představuje výsledek indexu plurality pro obec v komunálních volbách r. 2010.
199 Tabulka č. 64: Komunální volby v obci Bublava v roce 2010 Kandidátní listina
Hlasy
Počet kandidátů
číslo
název
1
Komunistická str.Čech a Moravy
2
BUDOUCNOST A
Přepočtené % platných hlasů
Počet mandátů
abs.
v%
78
3,88
8
3,88
0
107
5,32
7
5,32
0
91
4,53
7
4,52
0
251 12,49
7
12,48
1
1 012 50,35
7
50,34
4
471 23,43
7
23,43
2
PROSPERITA 3
"Pro Bublavu"
4
TOP 09
5
Bublava pro obyvatele
6
Občanská demokratická strana
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
Do komunálních voleb 2010 voliči vybírali sedm křesel zastupitelstva, ale v současné době má Bublava zastupitelů pouze pět. V roce 2012 odstoupili ze zastupitelstva oba členové ODS. Za oficiální důvod odstoupení uvedli nedostatek času na vykonávání funkce zastupitele. Starosta ale připomněl, že právě tito zastupitelé tvořili tu opozici, která chtěla vést obci úplně jiným směrem. Podle slov starosty zjistili, že nemají možnost chod obce ovlivňovat, nedostavovali se příliš na zasedání a také příliš nepracovali v rámci zastupitelstva. Zastupitelstvo obce se schází dle potřeby, ale bývá to zpravidla jednou za dva měsíce. Někdy se koná mimořádné zastupitelstvo, a to je potom zasedání jednou za měsíc. V tomto měsíčním intervalu se v minulosti zastupitelstvo scházelo pravidelně, což bylo zapříčiněno především otázkou řešení dluhů obce. Před komunálními volbami v obci koordinace vůbec neexistuje. Je to dáno rozdělením místní politiky na několik táborů. V Bublavě existuje opozice, která se snaží dostat do zastupitelstva obce a která chce obci vést diametrálně odlišným směrem v hlavní otázce akvaparku v obci. Chtěli by rozhodovat a nakládat s dluhy obce jiným způsobem, například dostavět torzo vodního díla. Otázka akvaparku vyburcovala občany k zájmu o politiku. V minulosti se také stalo, že v obci vznikla rekreační opozice. X lidí se přihlásilo k pobytu na rekreační chatě, aby si opozice zvýšila vyšší volební preference. Na to reagovali obyvatelé obce a přišli k volbám, aby zamezili tomuto ovlivnění, a také místní chataři si přehlásili své trvalé bydliště, aby mohli ovlivnit volby tak, aby rekreační opozice neměla ve volbách úspěch.
200 4.1.3.3.6 Volební účast v komunálních volbách v obci Bublava
Ke komunálním volbám přijde průměrně 78,1 % voličů. Nejvyšší volební účast v komunálních volbách byla v roce 2010, kdy obec čekala po volbách v zimě 2010 první dražba obecního majetku a samotný problém se stavbou akvaparku se táhl přes 8 let.
Nejnižší volební účast byla v Bublavě v roce 1998, v době, kdy ještě nebyl
připraven projekt stavby víceúčelového komplexu. Tehdy byla volební účast v obci 65,44 %. Od komunálních voleb 2002, tedy od roku, kdy se musely začít vracet státní dotace, byla volební účast v obci větší o 13,45 % oproti předchozím komunálním volbám. V následujícím komunálním volebním cyklu poklesla volební účast procenta na 75 %.
Graf č. 33: Porovnání volební účasti v komunálních volbách v obci Bublava Volební účast v komunálních volbách v obci Bublava 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1994
1998 Bublava
2002 Okres Sokolov
2006 Karlovarský kraj
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
2010 ČR
o tři
201 Tabulka č. 65: Volební účast v komunálních volbách v obci Bublava Volby
Komunální volby (%)
Rok
1994
1998
2002
2006
2010
Bublava
82,48
65,44
78,89
75
88,69
Okres Cheb
51,87
38,06
37,42
39,36
41,62
Okres Sokolov
49,11
35,59
37,98
36,42
39,48
Okres Karlovy Vary
55,46
38,56
40,69
41,07
43,75
Karlovarský kraj
60,79
37,52
38,92
39,14
41,79
Karlovarský kraj - obce Karlovarský kraj města
72,99
53,59
58,54
x
x
56,66
34,06
34,76
x
x
ČR
62,26
46,72
45,51
46,38
48,5
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.1.3.3.7 Shrnutí komunálních voleb v obci Bublava
Celkově se v komunálních volbách v obci můžeme setkat se čtyřmi politickými stranami, a to KSČM, ČSSD, ODS a TOP 09161. Poslední dvě jmenované strany kandidovaly v obci poprvé ve volbách 2010. Občanské demokratické straně se podařilo získat dvě zastupitelská křesla. Oba zvolení zastupitelé za ODS ale v průběhu volebního období odstoupili. To naopak Komunistická strana Čech a Moravy je stálou politickou stranou, která kandidovala doposud v každých komunálních volbách v obci. Straně se podařilo získat mandáty pouze v letech 1994 (1 zastupitel), 1998 (2 zastupitelé) a 2002 (1 zastupitel). ČSSD kandidovala v obci pouze v roce 2002 a nepodařilo se jí získat zastupitele v obci. V historii komunálních voleb můžeme najít pouze dva nezávislé kandidáty, kteří kandidovali sami na svých kandidátních listinách. Ani jeden z těchto kandidátů nebyl ve volbách úspěšný. V roce 1994 takto kandidoval současný starosta Igor Jirsík a v roce 2006 Mgr. Michala Hrádková, která také neuspěla. V obci nejčastěji kandidovalo Sdružení nezávislých kandidátů. V každých volbách měli voliči možnost vybírat minimálně ze dvou nezávislých sdružení, v roce 2002 dokonce ze čtyř a v letech 2006 a 2010 ze tří sdružení. Názvy sdružení se často měnily, ale již ne tolik personální obsazení. Nejvíce zastupitelů bylo
161
Což ale neznamená, že všichni kandidáti byli členy kandidující strany, ba spíše naopak. Straníků v
takto malých obcích najdeme podstatně méně než v obcích větších. Informace pouze poukazuje na fakt, kolik parlamentních stran v obci kandidovalo.
202 zvoleno právě ze sdružení nezávislých kandidátů. Podobně jako v jiných malých obcích jsou komunální volby především o osobnostech a osobních kontaktech či případných sympatiích mezi voliči a kandidáty, které jsou v malé obci umocněny o to více, že se kandidáti s voliči osobně znají. Stejně tak tomu je i v obci Bublava. Počet kandidátních listin se v obci Bublava pohybuje průměrně na hodnotě 4,8. Pouze ve volbách v roce 1998 byly pouze tři kandidátní listiny. V roce 1994 se jednalo o 4 kandidátní listiny. V letech 2002 a 2010 bylo do politické soutěže přihlášeno 6 kandidátních listin. Tento nejvyšší počet (šest) může souviset s obdobím spojeným s problematikou akvaparku. Oba roky byly pro obec významné, jak rok 2002, kdy obec musela vracet dotace a rozhodovalo se o dalším osudu celého projektu, tak rok 2010, který vyústil v dražbu již zmíněného obecního majetku. Počtu kandidátních listin odpovídá i počet samotných kandidujících osob, které kopírují výše zmíněné. Nejméně kandidátů na zastupitelské posty v obci Bulava bylo v roce 1998, kdy soupeřilo 15 osob o 5 zastupitelských míst. Naopak v roce 2002 kandidovalo přibližně 6krát více osob, než bylo v zastupitelstvu křesel. Nenastala situace, že by v obci nebyl i přes fakt zadlužení zájem kandidovat v obecních volbách. Zajímavou skutečností je, že obec Bublava začínala od volebního období 1994– 1998 s počtem 5 zastupitelů. Tento počet se změnil od roku 2002, kdy se začalo volit sedm zastupitelů obce, což platí do současnosti. Jednalo se opět o již zmiňovaný významný volební rok 2002, který byl pro obec klíčový v tom, že již nezískala státní dotaci na stavbu a musela předchozí dotace vracet. Komunální volby v obci Bublava z pohledu zastupitelských křesel vypadají následovně. Na celkový počet zastupitelských 31 křesel v průběhu všech voleb zasedlo pouze 19 osob. Z těchto 19 občanů bylo 10 občanů zvoleno pouze jednou, 2krát bylo zvoleno šest občanů a 3krát byly zvoleni zastupitelé tři, jmenovitě současný starosta Igor Jirsík, bývalý starosta Mgr. Bohumil Havel a Jiří Vrtáček. Obec Bublava měla tedy doposud pouze dva starosty. Největší pluralita v obci byla podle indexu plurality na základě voleb v roce 2002 a voleb 2010. Naopak nejnižší pluralita byla v prvních dvou komunálních volbách v České republice 1994 a 1998.
203 Graf č. 34: Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v obcích Bublava v komunálních volbách Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v obcí Bublava v komunálních volbách 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1994
1998
Počet zastupitelů
2002
2006
Počet kandidujících osob
2010 Index plurality
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Graf č. 35: Počet kandidujících listin kandidujících v komunálních volbách v Bublavě Počet kandidátních listin kandidujích v komunálních volbách 7 6
6
5 4
6 5
4
3
3
2 1 0 1994
1998
2002
2006
Počet kandidátních listin
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
2010
204
Tabulka č. 66: Přehled komunálních voleb v obci Bublava Komunální Počet Počet Počet Volební Volební Index plurality ip= volby v kandidátních kandidujících zastupitelů obvod účast kandidáti/zastupitelé Bublavě listin osob 1994
5
1
82,48
4
16
2,28
1998
5
1
65,44
3
15
3
2002
7
1
78,89
6
44
6,28
2006
7
1
75,00
5
29
4,14
2010
7
1
88,69
6
43
6,14
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
4.1.4 Komunikace státních institucí v oblasti samostatné působnosti s obcí Bublava v otázce zadluženosti
Při finančních problémech obcí by měly státní instituce komunikovat se zadluženými obcemi a pomoci jim řešit jejich nepříznivý stav. Jedná se především o instituce jako je Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a krajský úřad. Starosta Jirsík se vyjádřil ke komunikaci s těmito subjekty. Igor Jirsík vnímá komunikaci s Ministerstvem financí jako pravidelnou od počátku finančních problémů obce. Má aktivní přístup k obci, předpokládá možnosti, jak řešit situaci v obci. Ministerstvo financí poskytlo Bublavě splátkový kalendář na obecní dluh. Splátkový kalendář obec dodržovala pouze jeden rok, jelikož to nebylo dále finančně možné. V současné době není o čem s Ministerstvem komunikovat či v čem spolupracovat. Starosta vzpomenul, jak obec spolupracovala s jinými ministerstvy kvůli čerpání dotací na dostavbu kanalizace a plynofikace. Poskytnutí dotace bylo v té době ještě možné, jelikož Bublava zatím neměla Ministerstvem financí přidělený splátkový kalendář. Při nastavení placení svých dluhů v splátkových kalendářích obec nemá nárok na čerpání dotací z Evropské unie a na dotace od státu. Obec může čerpat pouze dotace v rámci kraje, a to především na oblasti tvorby územního plánu, na hasičskou ochranu a jiné. Obec Bublava nemá s Ministerstvem vnitra žádné kontakty ani žádné problémy. Komunikace s obcí neprobíhá. V případě krajského úřadu probíhá komunikace s obcí Bublava pravidelně od počátku finančních problémů obce a krajský úřad má aktivní přístup v otázce řešení
205 zadluženosti. Žádná z institucí neposkytla obci právního zástupce, toho si obec Bublava platila v případě výše zmíněného soudního sporu sama. Obec ale využívá právních služeb krajského úřadu v jiných oblastech, pokud je zapotřebí.
4.1.5 Postoj starosty k otázce předcházení kritické zadluženosti malých obcí v ČR
Pan Jirsík je osobně proti možnosti zavedení bankrotu pro obce, myslí si, že pokud se obec připraví o movitý i nemovitý majetek a vyhlásí bankrot, bude se velmi těžko ze své situace zvedat. Obec si poté nemůže vzít žádné úvěry, jelikož nebude mít protihodnotu, nebude mít čím ručit. Starosta o této myšlence již několikrát slyšel, ale jak dodává, podle zákona o obcích bankrot nejde vyhlásit. Spíše by preferoval zavedení institutu finančního poradce, kdy by Ministerstvo financí po znepokojivých výsledcích monitoringu hospodaření mohlo nabídnout služby poradce. Starosta však dodává, že vůbec netuší, co by takový poradce mohl dělat a čím by obci mohl prospět, ale mít možnost poradit se na obcích, které mají takovéto dluhy, by nebylo špatné. Starosta Jirsík vzpomenul, že když na obec před jedenácti lety nastoupil, často z úřadů slyšel, že jim jednou na obec pošlou správce obce. Dodnes by starostu zajímalo, co by správce v obci dělal, protože když potřebují, aby se v obci svítilo, platí obec ČEZu, když obec potřebuje odvést odpad, platí svoz odpadu, pokud obec potřebovala, aby děti chodily do školy a dostaly se do škol, platí obec školné a dopravní spoje, ale nikdy nezbývaly žádné jiné peníze na cokoliv. A kdyby přišel správce obce a řekl, že tyto základní potřeby Bublava platit nebude, tak je obec poskytovat nebude. Starosta přirovnává hospodaření na zadlužených obcích k hospodaření domácnostem. Buď obec na poskytování služeb prostředky má, a pokud nemá, tak se může (pokud to ještě více lze) zadlužit, aby obecní služby mohla poskytovat, a pokud ne, tak je poskytovat nemůže. Podle slov starosty lze hospodařit pouze s takovou finanční částkou, která je k dispozici. Ty obce, které tak nečinily (vzpomenul například svou obec, Nebanice, Prameny a naznačil, že takových obcí je mnoho), se dostaly do svízelných situací. V tomto směru by starostu zajímalo, jak jsou na tom velká města, o kterých se v návaznosti na jejich dluhy příliš nehovoří, a domnívá se, že velká města, jako jsou Praha, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, lze hůře kontrolovat než malé obce.
206 Starosta nahlíží na monitoring hospodaření obcí jako na nepříliš pravdivý. Na základě informací ze sdělovacích prostředků se podle starosty mluví pouze o malých obcích, a ne o velkých městech. Jirsík uvedl několik případů, kdy například při prasknutí potrubí ve velkých městech se situace okamžitě řeší, jelikož by se při jejím neřešení jednalo o velkou aféru, ale existují malé obce, kde vodovodní potrubí stále chybí, což je i konkrétní případ Bublavy. Starosta by byl rád, kdyby měli všichni občané v ČR stejné podmínky k životu. To se týká i rozpočtového určení daní k obcím; domnívá se, že by je všechny obce měly mít stejné, už jen z důvodu větší náročnosti pro obyvatele malých obcí v souvislosti se zdravotnictvím, školstvím a dalšími službami, kde si musí občané cestu za konkrétní službou platit ze svého. Proto se Bublava v rámci Svazu měst a obcí Kraslicka snaží dotovat alespoň spoje do větších měst, jako jsou Kraslice a Sokolov.
4.2 Nebanice (Nebanitz)162 4.2.1 Charakteristika obce Nebanice 4.2.1.1 Obecné informace o obci Nebanice
Obec Nebanice je druhou ze tří analyzovaných obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji. Leží v nejzápadnějším okrese České republiky, okrese Cheb. Nebanice jsou jednou ze čtyřiceti obcí, které můžeme v okrese najít. Od Chebu jsou Nebanice vzdáleny 10 km163. Leží na levém břehu řeky Ohře v mírně se svažujícím terénu. Obec je položena v nadmořské výšce 423 m nad mořem. Město Cheb je pro Nebanice obec s rozšířenou působností164. K 1. 1. 2014 mělo v obci nahlášený trvalý pobyt 337 obyvatel, z toho bylo 175 žen a 162 mužů. [MV ČR 2014] Katastrální výměra obce je 9,38 km2. Samotná obec je členěna na čtyři katastrální území. Nebanice se dělí na dvě části, a to 1) Hartoušov a 2) Nebanice. 162
Oficiální
internetové
stránky
obce
Nebanice.
Dostupné
na
WWW:
karlovarsky.cz/obce/Nebanice >, [18. 05. 2013]. 163
Informace pochází z Mapy.cz Dostupné z WWW: <www. mapy.cz.>, [18. 05. 2013].
164
Cheb jakožto správní obvod s rozšířenou působností je největším správním obvodem v Karlovarském
kraji. Jeho výměra dosahuje 49 688 ha. Spadá pod něj také nejvíce obcí (21) v rámci kraje, ve kterých žije necelých 51 tisíc obyvatel [Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012].
207 Hartoušov se skládá ze dvou základních sídelních jednotek, Hartoušova a Hněvína, stejně tak je to i v případě druhé části obce, která se skládá z Nebanic a Vrbové. V obci Nebanice má podíl 86,1 % zemědělská půda z celkové výměry obce. Orná půda se v obci rozléhá na 538 ha. Vodní plochy v Nebanicích zabírají území 32 ha. Dopravní spojení obce s okolním světem zajišťuje jak železniční trať z Chebu na Karlovy Vary směřující dále na sever Čech, tak i autobusová doprava, která do obce jezdí ve všední den 9x denně z města Cheb165. Nebanicemi prochází silnice třetí třídy, kterou lze jet jak do Chebu (vzdálenost od obce 14 km), tak najet na rychlostní silnici R6 směřující na Karlovy Vary (vzdálenost od obce 37 km) či případně dojet do okolních obcí, např. Kynšperka n. Ohří (vzdálených 6 km od obce)166. Obec má matriční úřad, ale stavební úřad pro obec se již nachází ve městě Cheb. Co se týká občanské vybavenosti, v obci Nebanice můžeme najít poštu, sportovní hřiště, sál pro taneční zábavy, kostel, veřejnou telefonní stanici, obchody, restaurace či koňskou jezdeckou farmu. Nebanice jsou také proslulé mezinárodními závody koňských spřežení, které se každoročně v obci konají. [Jelínková; Dvořáková 2013]167 V obci neprobíhají pouze jedny koňské závody, ale každoročně se jedná hned o několik akcí spjatých s koňmi, například i závody drezur. V Nebanicích nenalezneme dobrovolné hasiče168 ani žádnou službu typu opravna, čistírna, kadeřnictví či podobně. Za službami obyvatelé obecně dojíždí nejčastěji do města Chebu. V obci je zaveden vodovod, kanalizace i rozvod plynu. V obci se též nachází od roku 2008 ekontejner, kam mohou obyvatelé odložit nepotřebné spotřebiče typu lednice, pračky a podobně. Nebanice byly jednou z prvních malých obcí v kraji, které využily nabídky kraje na příspěvek na zmíněný kontejner. Podle tehdejší starostky Nebanic Jany Balko je tento kontejner levnější než mobilní sběr nebezpečného odpadu a díky tomu se tento specifický odpad nenachází v příkopech u silnice v okolí obce. [Šmátová 2009]
165
Informace pochází z Idos.cz. Dostupné z WWW: , [17.
05. 2013]. 166
Informace
pocházejí
z
Ředitelství
silnic
a
dálnic
ČR.
Dostupné
z
WWW:
, [17. 05. 2013]. 167
V roce 2013 se jednalo již o 21. ročník. Více informací například viz [Jelínková; Dvořáková 2013].
168
Zákon o obcích určuje, že každá obec má povinnost zajistit požární ochranu obce. Jedná se buď o
vlastní či o smluvně domluvenou ochranu dobrovolných či profesionálních hasičů. Nebanice využívají druhou možnost a jsou odkázány na smluvní hasičské sbory z okolí. [Bežáková 2011f]
208 Nebanice se účastní projektu v oblasti komunálního odpadu, který v roce 2012 zahájil Karlovarský kraj. Kraj169 založil společnost170 na svoz a likvidaci komunálního odpadu s cílem zajistit obcím co nejnižší ceny za svoz a likvidaci komunálního odpadu, protože společně budou obce evropské požadavky spojené s likvidací odpadu plnit jednodušeji. [Hloušek 2012] Obec Nebanice si již od prvních komunálních voleb v České republice volí sedmičlenné zastupitelstvo. Do zastupitelstva vzešlého z komunálních voleb 2010 byli zvoleni: Jitka Vlková, Milan Meiser, Zbyněk Bernard, Jaroslav Koubek, Radek Raclavský, Václav Křivánek, Růžena Kosobudová. V současnosti je starostkou obce Jitka Vlková, která byla zvolena do této funkce poprvé. Starostka obce je uvolněná a na obecním úřadě je zaměstnána pouze ona. Místostarostou obce je Růžena Kosobudová.
4.2.1.2 Historie obce Nebanice
Přesný vznik obce není znám. První písemné záznamy o obci Nebanice se dochovaly již z konce 14. století. Historicky se obec nacházela těsně u koryta řeky Ohře, jež vytvářelo kolem obce několik velkých meandrů. V současnosti je řeka regulována a tok se nachází přibližně 500 m jižně od Nebanic. [Nebanice 2013] Název Nebanice patrně svědčí o slovanském původu jména, zřejmě Nebažnice místo ležící mimo bažiny. První zmínka o obci pochází z roku 1391, kde se hovoří o vsi jako majetku chebského rodu Juncknerů, který drželi až do 16. století. Jednalo se o významný rod, který nechal v obci vystavět statek. Ale již koncem 14. století existovalo v Nebanicích panské sídlo, které bylo v roce 1462 zničeno Bedřichem ze Šumburka. V roce 1521 Nebanice zakoupil Kryštof Werndl, chebský občan. Poté se vlastníci obce v průběhu staletí střídali, až vlastnictví získalo v 18. století město Cheb, které obec Nebanice vlastnilo až do 20. století. [Chebský deník 2008] Obci svou rozlohou dominoval panský dvůr, který byl po roce 1850 rozdělen mezi obyvatele, což dalo základ ke vzniku zemědělským usedlostem. Nepatrné části těchto budov můžeme vysledovat ve spodní části obce. [Nebanice 2013]
169
Zakladatelskými městy se staly Karlovy Vary, Sokolov, Chodov, Nová Role a Skalná [Hloušek 2012].
170
V akciové společnosti je v současnosti zapojeno 24 obcí z kraje, což tvoří okolo 139 tisíc obyvatel
(přibližně 45 % obyvatel) kraje a 28 tisíc tun odpadu [Hloušek 2012].
209 V obci se nachází barokní kostel sv. Osvalda z roku 1716, který je dominantou obce. Byl původně postaven na místě gotických základů, o nichž najdeme zmínku již v roce 1391. V obci se také nachází hřbitov s památníkem obětem první světové války. [ibidem] V obci se v průběhu 18. a 19. století stavěly hrázděné stavby, které byly pro obec typické. V obci se narodil v roce 1742 stavitel Jan Johan Fischer, který byl autorem mnoha hrázděných a roubených staveb. Do současnosti se dochovala pouze stodola a výměník patřící k selské usedlosti číslo 6. [ibidem] V roce 1975 byly s obcí Nebanice sloučeny dvě obce, a to Tuřany a Odrava. Ty se v roce znovu 1990 oddělily. Nebanice tímto sloučením získala více obyvatel a následně také ztratila. V roce 2007 Ministerstvo kultury vyhovělo plzeňskému památkovému úřadu a prohlásilo nebanický kostel sv. Osvalda s přilehlými nemovitostmi za kulturní památku. Obec Nebanice tuto skutečnost ocenila s tím, že by mohla napomoci zvýšení počtu turistů, kteří by chtěli do obce zavítat, stejně jako i díky nově vybudované cyklostezce171 Ohře, která také vede skrz obec. [Chebský deník 2007]
4.2.1.3 Zájmová sdružení obcí a obec Nebanice
Obec v současné době není členem Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) ani Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR). V minulosti byly Nebanice členy Sdružení místních samospráv ČR, ale v květnu 2013 obec neuvažovala o členství. Hlavním důvodem byla finanční situace obce a finanční nákladnost členství, placení členských příspěvků. Paní starostka vnímá členství ve SMOČR či SMS ČR jako užitečné, jelikož i v současnosti, pokud Nebanice spolky osloví, radu získají. Konkrétně se jednalo například o radu právního zástupce, jelikož obec žádného nemá. Pokud by to tedy finanční situace obci dovolila a obec byla členem jednoho ze sdružení, jistě by získala ještě lepší poradenství. Starostka se dokonce domnívá, že sdružení mají větší přehled než ministerstva, jelikož jsou v těchto sdruženích zainteresováni hlavně starostové a ti mají přehled, co obce trápí. Pokud i v budoucnu zůstane paní starostka v
171
S cyklostezkou jsou spojovány i otázky na její údržbu. Cyklostezku postavil Karlovarský kraj, který se
o ni bude 5 let starat, ale po této době není jasné, kdo se o ni bude starat, zda obec či kraj. Pokud by tato povinnost zůstala v gesci obce, znamenalo by to pro obec velký problém. [Przeczek 2008c]
210 úřadě a obec bude mít více finančních prostředků, velmi ráda by iniciovala opětovný vstup do některého se sdružení.
4.2.1.4 Postoj starostky k meziobecní spolupráci a slučování obcí
Na možné nástroje jako meziobecní spolupráci či slučování obcí nahlíží starostka Nebanic následovně. Meziobecní spolupráci považuje za zajímavou možnost, jak zefektivnit provoz malých obcí v oblasti samosprávy. Paní starostka Vlková hovořila o tom, že její obec meziobecní spolupráci praktikuje, a to především na bázi rad mezi samotnými starosty okolních malých obcí. Paní starostka uvedla příklad, že někteří starostové jsou vystudovaní ekonomové, a ti starostové z okolních malých obcí, kteří nemají takové vzdělání, si rádi nechají poradit od sousedního starosty, jenž má případnou kvalifikaci, například při řešení různých projektů dotační politiky. Těchto sousedských pomocí využívají i Nebanice, ale jedná se pouze o spolupráci či rady, které nejsou nijak smluvně ošetřeny. Dle paní starostky nejde jednotlivým starostům malých obcí jen o to, aby vzkvétaly pouze jejich vlastní obce, ale i ty v jejich okolí, a proto si navzájem bezplatně pomáhají. O možnosti slučování obcí s okolními obcemi se v průběhu let zadlužení v Nebanicích hovořilo. Tato varianta v podstatě nebyla brána od počátku za reálnou, jelikož Nebanice byly v minulosti sloučeny s vedlejší obcí Odrava. Po sloučení vznikly velké problémy, protože se obyvatelé Odravy domnívali, že veškeré peníze šly do obce, v které sídlil obecní úřad, tedy do nebanické části obce. Obyvatelé měli představu, že obecní finance nejsou vynakládány stejným dílem do všech částí obce, a tudíž že byla odravská část šizena. Z této předchozí zkušenosti Nebanic byla možnost slučování obce ve vztahu k řešení zadlužení zavrhnuta. Obec Nebanice není členem žádného svazku obcí, ale členem je MAS 21 o.p.s. a také je členem zájmového sdružení právnických osob pod názvem Sdružení obcí a firem – Chebská pánev.
211
4.2.2 Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele 4.2.2.1 Zadlužení obce Nebanice
Obec Nebanice získala v roce 2001 finanční státní dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 8 milionů korun na výstavbu dvaceti rodinných domků. Zájemci o výstavbu domků ale ustoupili od svého záměru vybudovat v obci své domovy a obci zůstaly na starosti základy domků a inženýrské sítě, o které nebyl zájem. Obec musela vrátit státu část dotace, kterou získala. Nebanicím bylo Ministerstvem financí umožněno peníze vracet postupným splácením. Obec měla celkový dluh spjatý s výstavbou domků v hodnotě přes 12,5 milionu korun, což výrazně ovlivňovalo obecní rozpočet. Splátkový kalendář měla obec nastaven do 20. června 2014. [Bežáková 2011e] Obec byla do roku 2011 na základě Monitoringu hospodaření obcí Ministerstvem financí zařazována mezi obce s nejvyšším rizikem platební neschopnosti, s čímž ale místní obyvatelé ani vedení obce nesouhlasili. Takto se vyjadřovala obyvatelka obce v roce 2011 ke zmíněnému zařazení Ministerstva financí mezi obce s vyšším rizikem: „Já za sebe si myslím, že jako občané Nebanic nemáme pocit, že by byla obec až v takovém krachu. Nějak to nevnímáme“ [Smatana 2011]. Své dluhy řádně spláceli dle splátkového kalendáře. Obec měla vyrovnaný rozpočet a ke krachu nesměřovala. Obci se dokonce podařilo začátkem října 2013, o 8 měsíců dříve, splatit všechny dluhy. Vedení obce dokázalo prodat všechny nedostavěné domy, které obec zadlužily172. Ještě v roce 2011 obec dlužila přes 3,5 milionu korun. Jen díky většímu zájmu o zmíněné stavební pozemky v obci bylo možné předčasně splatit obecní dluhy. Reakce obyvatelky obce na bezprostřední zprávu o splacení obecního dluhu byla: "Tak to je opravdu skvělé. Myslím, že lidé tady měli pochopení. Občas si ale člověk řekl, kdyby nebylo dluhů, mohli bychom mít to nebo tohle" [Bežáková 2013].
172
Tím také obec ušetří peníze za pojištění a údržbu nedostavěných domů, které jí mnoho let navyšovaly
rozpočet.
212 4.2.2.1.1 Důvod zadlužení obce podle starostky obce Jitky Vlkové
Paní starostka Jitka Vlková uvedla, že důvodem zadlužení obce bylo investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů, s čímž posléze souviselo porušení rozpočtové kázně, tedy neplnění podmínek, za kterých obec získala dotaci.
4.2.2.1.2 Reakce obyvatel na zadlužení obce podle starostky obce Jitky Vlkové
Zadlužení obce nevedlo podle slov paní starostky obyvatele Nebanic k žádným reakcím. Zadlužení obce nepřimělo obyvatele k většímu zájmu o obecní politiku ani naopak ke snížení zájmu ni. Starostka se domnívá, že lidé žijící v Nebanicích v podstatě zájem o obecní politiku nemají. Vzpomenula příklad obyvatele, který si na obecní úřad přišel stěžovat, že by potřeboval opravit chodník u svého domu. Bylo to v době, kdy obec byla již deset let zadlužena, a on až na obecním úřadě zjistil, že obec má finanční problémy a nemůže si dovolit opravit obecní komunikace.
4.2.2.2 Rozpočty obce Nebanice
Příjmy obce Nebanice se v letech 2000 až 2011 pohybovaly v rozmezí necelých 4 mil. Kč v roce 2005 až po více než 15 mil. Kč v roce 2008 díky kapitálovým příjmům. Průměrné roční příjmy Nebanic byly 6,3 mil Kč. Rozpočtová kapitola daňových příjmů se v obci Nebanice pohybovala v rozmezí 1,7 mil. Kč až 3,1 mil. Kč. Daňové příjmy se v obci nepravidelně zvětšovaly, až dosáhly v roce 2011 přes zmíněných 3,1 mil. Kč. Průměrné každoroční daňové příjmy v obci činily přibližně 2,4 mil. Kč. Nejvyšší dotaci v hodnotě přes 8,5 mil. Kč získala obec v roce 2001 od Ministerstva pro místní rozvoj na plánovaný projekt výstavby rodinných domků. Od té doby již nikdy obec nezískala tak vysokou dotaci. Průměrná roční částka dotací byla přibližně 980 tisíc Kč. Kapitálové příjmy obce představují v podstatě příjmy z prodeje rozestavěných domků. V letech 2008 a 2009 představovaly největší příjmy v rozpočtu obce. V roce 2001 představovaly dotace kolem 70 % veškerých příjmů obce. Jedná se o ojedinělý rok zisku větší finanční dotace, jelikož v ostatních letech měl podíl příjmů obce z pohledu dotací minimální vliv. Nejvíce Nebanice získávaly z daňových příjmů, a to v letech 2002, 2003, 2004,
213 2005, 2007, 2010 a 2011. Kapitálové příjmy můžeme považovat za hlavní obecní příjem v letech 2006, 2008 a 2009. V roce 2008 se vyjadřovala bývalá starostka Jana Balko k situaci ve své obci následovně: " Jen díky tomu, že dodržujeme splátkový kalendář, můžeme žádat o dotace. Letos jsme tak například získali prostředky na nutnou digitalizaci územního plánu z Programu na obnovu venkova. Také v příštím roce se budeme snažit o získání dalších dotací z tohoto programu" [Przeczek 2008a]. Pravidelným splácením měla obec možnost žádat o dotace z různých dotačních programů, což byla jediná možnost k určitému rozvoji obce, jelikož všechny ostatní možné finance směřovaly na splácení dluhu. Pravidelnými splátkami se obec také snažila vyhnout například exekucím na obecní majetek, ke kterým v obci nedošlo. [Przeczek 2008a; Bežáková 2011e] Výdaje obce se pohybovaly mezi 3,9 mil. Kč až přibližně 14,5 mil. Kč. Nejnižší výdaje obec měla v roce 2003 a naopak nejvyšší v roce 2008. Průměrné roční výdaje obce byly 6,4 mil. Kč. Obec ve zkoumaném období nejméně vynakládala své finance na bezpečnost a sociální věci. Naopak největší výdaje měla obec v oblasti služeb a veřejné správy. Na služby vynakládala nejvíce peněz v letech 2001, 2008, 2009 a 2010. Léta 2000, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 a 2011 patřily z pohledu výdajů nejvíce veřejné správě. Schodek obecního rozpočtu najdeme v rozpočtech za roky 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2008, 2010 a 2011. Nejnižší schodek rozpočtu byl v roce 2003, a to přibližně 23 tisíc Kč, naopak největší schodek v obci Nebanice najdeme za rok 2008 v hodnotě 923 tisíc Kč. Co se týká rozpočtů s přebytkem hospodaření, jsou to rozpočty za léta 2000, 2001, 2007 a 2009. Nejvyšší přebytek najdeme právě v roce 2009 v hodnotě kolem 1 mil. Kč a naopak nejnižším přebytkem byla částka 71 tisíc v roce 2007.
214 Graf č. 36: Výše celkových příjmů a výdajů (v Kč) rozpočtu obce Nebanice mezi lety 2000-2011
Příjmy a výdaje obce Nebanice 18000000 16000000 14000000 12000000 10000000 8000000
Příjmy obce Nebanice
6000000
Výdaje obce Nebanice
4000000 2000000 0
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Tabulka č. 67: Příjmy obce Nebanice v letech 2000-2011
4105290
Daň. Nedaňové Kapitálové příjmy příjmy příjmy 1759290 1275500 717630
352870
2001
11977550
1753980
1642840
69840
8510890
2002
4668180
2298470
1881000
317230
171480
2003
3927680
2003140
1037060
781080
106400
2004
4745160
2346820
715170
1108520
574650
2005
3840850
2481380
328770
751770
278930
2006
4879180
2240170
308850
2259020
71140
2007
4268370
2427850
332500
1411770
96250
2008
15457350
3107480
502810
11582060
265000
2009
9054050
2759760
678400
5038310
577580
2010
4672250
3081060
393340
729870
467980
2011
4499170
3125060
459230
597770
317110
Rok
Příjmy
2000
Dotace
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
215 Graf č. 37: Podíl příjmů obce Nebanice v letech 2000-2011 Podíl příjmů v obci Nebanice 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000
2001
2002
Daňové příjmy
2003
2004
2005
2006
Nedaňové příjmy
2007
2008
2009
Kapitálové příjmy
2010
2011
Dotace
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Tabulka č. 68: Výdaje obce Nebanice v letech 2000-2011 Výdaje služby
Výdaje sociální věci
Výdaje bezpečnost
Výdaje veřejná správa
962770
1446630
0
49330
2216060
0
704410
10174400
76460
4290
1844880
4585300
0
999420
1686400
7140
20140
1872200
3901660
0
717150
1275530
0
12440
1896540
2004
4675700
0
420120
1410040
117560
480
2727500
2005
3715800
0
1205530
844090
137100
2060
1527020
2006
4621680
0
993910
1495590
0
0
2132180
2007
4340310
0
83670
2148880
0
0
2107760
2008
14534030
0
43470
11703240
12220
0
2775100
2009
10084980
0
998570
6667700
115670
0
2303040
2010
4556570
0
13390
2246660
193830
0
2102690
2011
4467440
0
26700
2154040
121800
0
2164900
Výdaje Výdaje zemědělství průmysl
Rok
Výdaje
2000
4675790
1000
2001
12804440
2002 2003
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
216 Graf. č. 38: Podíl výdajů obce Nebanice v letech 2000-2011 Podíl výdajů v obci Nebanice 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2000 2001
2002 2003
2004 2005
2006 2007 2008
2009 2010
Výdaje zemědělství
Výdaje průmysl
Výdaje služby
Výdaje sociální věci
Výdaje bezpečnost
Výdaje veřejná správa
2011
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování.
Graf č. 39: Vývoj schodku či přebytku rozpočtů obce Nebanice v letech 2000-2011 Schodek/Přebytek rozpočtů obce Nebanice 1500000 1000000 500000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -500000 -1000000 -1500000 Schodek/Přebytek
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování.
217 Tabulka č. 69: Hodnoty schodků a přebytků obce Nebanice v letech 2000-2011(v Kč) Rok Schodek/Přebytek 2000
570460
2001
826850
2002
-82890
2003
-26030
2004
-69450
2005
-125030
2006
-257520
2007
71980
2008
-923320
2009
1030940
2010
-115680
2011
-31770
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování.
4.2.2.3 Informační a monitorující ukazatele o hospodářské situaci v obci Nebanice
Obec Nebanice vykazovala v rámci monitorujících ukazatelů následující hodnoty: průměrná hodnota podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byla v doposud monitorovaných letech 2010–2012 27,58 %. Průměrná celková likvidita dosáhla v obci hodnoty 0,13. Na bankovním účtu obce se každoročně průměrně nachází 288 tisíc korun. Průměrná hodnota cizích zdrojů v obci dosahovala za roky 2010 až 2012 částky 2,75 mil. Kč. Veškeré ukazatele, které obec poskytla Ministerstvu financí, jsou předloženy v následující tabulce.
218 Tabulka č. 70: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Nebanice (pokud není uvedeno jinak v tabulce jsou hodnoty uvedeny v tis. Kč) Název ukazatele
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Počet obyvatel obce
372
348
341
Příjem celkem (po konsolidaci)
4273,77
Úroky Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků Dluhová služba celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Ukazatel dluhové služby (v %)
0
0
0
4 499,16 4 672,25
18569,15 14 811,02
20 190
Cizí zdroje
2756,08
4 771,17
7 206
Stav na bankovních účtech celkem
438,04
188,81
178
Úvěry a komunální dluhopisy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) *
14,84
32,21
35,69
Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %)
0,00
0,00
0,00
561,40
13,71
21,13
737,32
373,41
343
Aktiva celkem
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy Zadluženost celkem
8-leté saldo [rok 2012] / Cizí zdroje na 1 obyvatele [léta 2011 a 2010]** Oběžná aktiva Krátkodobé závazky
2756,08
Celková likvidita *
0,27
4 771,17 7 206,00 0,08
0,05
Zdroj: Ministerstvo financí (ÚFIS) *) Za obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší ** Ministerstvo financí proměnilo jeden z informačních ukazatelů pro rok 2012 z dosavadního: cizí zdroje na 1 obyvatele - na 8leté saldo
4.2.3 Dopady na chod obce a její politický systém 4.2.3.1 Služby poskytované obcí Nebanice
Obec Nebanice poskytuje podle vyjádření starostky obce svým občanům následující služby:
a) veřejné osvětlení, které však bylo od roku 2004 omezeno; veřejné osvětlení bylo vypínáno od půlnoci do čtvrté hodiny ranní a v roce 2011 byla obec bez veřejného
219 osvětlení dokonce do pěti hodin ráno; [Smatana 2011] tím obec ušetřila ročně 250 tisíc korun; b) svoz odpadu – o svoz se stará místní firma, ale nově uzavřela obec smlouvu s Karlovarským krajem. Svoz odpadu je částečně hrazen z poplatků občanů a z peněz za recyklaci. Obec tak v konečném součtu doplácí 5 tisíc korun; c) údržbu zeleně poskytuje obec jen na základě veřejně prospěšných prací. Nebanice mají uzavřené smlouvy s Úřadem práce v Chebu, bez tohoto nastavení by pro obec nebylo možné
uvedenou službu zajistit. Při údržbě zeleně pomáhá také několik
obyvatel z obce a při sezonních úklidech v obci jsou nápomocni i sami zastupitelé, obyvatelé či například místní fotbalový klub; [Przeczek 2008a] d) úklid silničních komunikací a chodníků, který probíhá obdobně jako údržba zeleně; e) službu kanalizace. Na opravu a údržbu komunikací nemá obec finance, proto se tyto činnosti v podstatě neprovádějí. Pokud mají obyvatelé možnost, opraví si komunikace kolem svých domů a v případě
neobydlených částí, podaří-li se získat materiál,
zasypávají zastupitelé
výmoly na silnicích. Ale i přes výše popsanou situaci se místní obyvatelé z vlastní iniciativy snaží pořádat v obci společenské akce, které nejsou finančně příliš náročné, aby společenský život v obci nezanikl a obyvatelé se více sblížili. Tyto akce připravuje dobrovolně většinou několik obyvatel v obci. Jedná se o dětské dny, májky či dílničky pro malé děti. Například v období Vánoc, na první adventní neděli, se pravidelně vytváří vánoční atmosféra v podobě rozsvěcení vánočního stromu. Za pomoci partnerů a obyvatel obce se pro děti připravuje také mikulášská nadílka v den svatého Mikuláše nebo se pořádá dětský den. [Bežáková 2011d] Například v roce 2012 byl dětský den spjat se slavnými nebanickými koňskými závody, na které jezdí lidé z dalekého okolí i ze zahraničí. [Cichocki 2012]
4.2.3.1.1 Ovlivnilo zadlužení poskytování služeb v obci?
Zadlužení obce Nebanice trvalo od roku 1999 do druhé poloviny roku 2013. Za toto více než desetileté období, kdy obec byla zadlužena, byla velmi omezena na investicích a opravách majetku, například na opravách chodníků, komunikací či
220 rekultivaci obecního hřbitova. Omezení se týkalo i zaměstnanců obce; na plný úvazek mohla být zaměstnána pouze paní starostka, která zabezpečuje chod obce, a na částečný úvazek paní matrikářka. To znamenalo snížení počtu osob pracujících na obecním úřadu a větší administrativní zátěž pro starostku obce. Po dobu zadlužení byla obec nucena činit kroky, kterými šetřila obecní finance. Jednalo se především o snižování kvality služeb poskytovaných obcí či jejich objemu. Konkrétně byla snížena kvalita i objem veřejného osvětlení. Zadlužení nemělo vliv na svoz odpadu. V případě údržby zeleně byl snížen objem služeb, jelikož obec do doby zadlužení měla zaměstnance, který se o údržbu zeleně staral. Současní pracovníci v rámci veřejně prospěšných prací nemají takový zájem dělat práci pořádně. V případě opravy a údržby komunikací byla snížena jak kvalita, tak objem služeb, jelikož obec nemá finanční prostředky na tuto činnost viz výše.
4.2.3.1.2 Služby v obci poskytované soukromými subjekty
Starostka obce nezaznamenala omezení služeb v obci od soukromých podnikatelů (obchod, restaurační zařízení). Spíše naopak, služby poskytované soukromými podnikateli se v obci rozšířily. Obcí vede nová cyklostezka, která do obce přivádí turisty a sportovce. V obci jsou tři restaurace (bývala pouze jedna) a také tři penziony. Jak již bylo uvedeno, v Nebanicích se pořádají každoročně mezinárodní závody v koňských spřeženích. Obec poskytovala před zadlužením menší finanční prostředky na podporu pořádání, ale po zadlužení zastupitelé pomáhají s pořadatelstvím pouze fyzickou výpomocí. Tedy podle slov paní starostky Vlkové obecní zadlužení nemělo vliv na soukromé podnikatele v obci. Ani turisté do obce příliš nejezdí, jelikož jim Nebanice nemohou nabídnout turisticky atraktivní místa, ale některé turisty lze v obci přece jen občas vidět. Především v letních měsících jsou to tzv. vodáci, kteří sjíždějí řeku Ohři, či návštěvníci nedalekého zámku Mošnov nebo milovníci koní, kteří jezdí na místní závodiště. [Przeczek 2008c] O obecní záležitosti se obyvatelé zajímají pouze tehdy, pokud hají své zájmy, které se týkají nějakých konkrétních opatření. Obyvatelé, kteří se přistěhují do nově postavených domků, které byly důvodem zadlužení obce, se naopak o místní politiku zajímají. Jako důvod starostka vidí snahu být informovaný, v jakých obecních
221 podmínkách budou žít. Na jednání zastupitelstva chodí kromě zastupitelů dva obyvatelé obce. O obecní politiku nebyl podle vyjádření starostky Vlkové zájem ani před zadlužením.
4.2.3.2 Rozvoj obce
Obec v době svého zadlužení nemohla myslet na rozvoj obce. Nemohla si dovolit počítat s investičními projekty, jako jsou například: oprava chodníků, silnic či oprava veřejných budov. V obci je dlouhodobě špatný stav silničních komunikací. Na jejich rekonstrukci ale v posledních letech nebylo možné v obecním rozpočtu nalézt potřebné finance. Místní obyvatelé si na stav silnic stěžují již mnoho let. [Przeczek 2008b] Rezignaci v této oblasti popsala bývalá starostka Balko v roce 2008: "Oprava jakékoliv komunikace je hodně drahá. Přitom systém dnešního financování nutí obce si nejdříve sehnat peníze na stavbu, třeba z úvěru, zažádat si o dotaci a pak doufat, že ji získá. Navíc musíte mít předem zpracované projekty. Jejich zhotovení je ale drahé a na to v Nebanicích v současné době nemáme" [Przeczek 2008a]. Že rozvoj obce nebyl možný ani v následujícím volebním období, potvrdila současná starostka obce, ale po oddlužení plánuje začít napravovat a rekonstruovat vše potřebné, ovšem po zkušenostech s dluhy již na základě vlastních obecních financí. Starostka Vlková nemá v úmyslu půjčovat si peníze, pokusí se začít s opravami na základě financí, s kterými obec hospodaří.
4.2.3.3 Komunální volby v obci Nebanice
V obci Nebanice se od roku 1993 uskutečnily všechny řádné komunální volby. Nestalo se tedy, že by v obci z nějakého důvodu odstoupilo obecní zastupitelstvo a musely být vyhlášeny volby mimořádné. Komunální volební roky v obci byly jako v případě většiny obcí České republiky roky 1994, 1998, 2002, 2006 a 2010. V současné době se obec připravuje na nové komunální volby, které proběhnou na podzim 2014. Volby proběhnou pro obec v (staro)nové situaci, kdy kandidáti nebudou muset pracovat s obecním dluhem.
222 4.2.3.3.1 Komunální volby v obci Nebanice v roce 1994
První komunální volby v samostatné České republice se konaly ve dnech 18. 11. – 19. 11. 1994. Obec Nebanice byla rozdělena do jednoho volebního obvodu, kde se volilo sedm zastupitelů. V obci bylo k volbám zapsáno 231 voličů, ale k volební urně přišlo 168 oprávněných voličů, což v převedení na procenta byla volební účast 72,73 %. Voliči vybírali z pěti kandidátních listin. První kandidátní listinu tvořili kandidáti Sdružení ZS - nezávislí kandidáti, druhou kandidátní listinu zastupovali kandidáti Koalice SPR-RSČ a SDČR a ostatní tři kandidátní listiny tvořili nezávislí kandidáti. Do zastupitelstva uspěly pouze první dvě kandidátní listiny, a to v poměru 6:1. Zvoleni byli následující zastupitelé: Ing. Petr Kabil, Ing. Miloslav Šimáček, Ing. Marie Havlíková, Milan Buga, Hana Svobodová, Jana Odstrčilová (všichni Sdružení ZS) a Karel Balko za Koalici SPR-RSČ, SDČR. Index volební plurality v prvních komunálních volbách v Nebanicích v České republice byl 2,42.
Tabulka č. 71: Komunální volby v obci Nebanice v roce 1994 Kandidátní listina číslo
název
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů
1
Sdružení ZS, NK
823 75.50
7
6
2
Koalice SPR-RSČ, SDČR
182 16.70
7
1
3
Nezávislý kandidát
46
4.22
1
0
4
Nezávislý kandidát
19
1.74
1
0
5
Nezávislý kandidát
20
1.83
1
0
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.2.3.3.2 Komunální volby v obci Nebanice v roce 1998
Také v následujících komunálních volbách se v Nebanicích volilo 7 obecních zastupitelů. K těmto volbám dorazilo 119 oprávněných voličů z 227, volební účast tedy dosáhla 52,42 %. Ti odevzdali 484 platných hlasů. Proti sobě stanuly dvě kandidátní listiny, a to kandidátní listina Sdružení nezávislých kandidátů a jeden nezávislý kandidát. Sdružení nezávislých kandidátů získalo všech sedm mandátů. Zvolenými zastupiteli se stali: Hana Svobodová, Ing. Stanislav Dušek, Ing. Marie Havlíková, Karel
223 Balko, Rostislav Kabil, Eva Janoušková a Jana Odstrčilová. Hodnota indexu plurality za volby v roce 1998 je 1,14.
Tabulka č.72: Komunální volby v obci Nebanice v roce 1998 Kandidátní listina číslo
název
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů
1
Sdruž.nezáv.kand.-míst.celkem
450 92.98
7
7
2
Nezávislý kandidát
34
1
0
7.2
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.2.3.3.3 Komunální volby v obci Nebanice v roce 2002
Ve dnech komunálních voleb 01.–02. 11. 2002 se proti sobě v Nebanicích postavily čtyři kandidátní listiny: Komunistická str. Čech a Moravy; SNK - Za obec krásnější; SNK II. a nezávislý kandidát Josef Míka. Jako v předchozích letech se volilo 7 obecních zastupitelů v jednom volebním obvodu. V těchto volbách bylo v Nebanicích 237 oprávněných voličů, ale dostavilo se jich 141, což činilo volební účast 59,49 %. Odevzdaných hlasů bylo celkově 938. Zvoleni byli čtyři kandidáti za KSČM: Ing. Stanislav Dušek, Karel Balko, Marta Blažejová a Jana Odstrčilová. Zbylí tři zastupitelé byli zvoleni za SNK - Za obec krásnější: Hana Svobodová, Eva Janoušková a Ivana Tóthová. Pouze Ing. Stanislav Dušek byl členem politické strany, a to KSČM. Výše nastíněné vyjadřuje index plurality hodnotou 2,42.
Tabulka č. 73: Komunální volby v obci Nebanice v roce 2002 Kandidátní listina
Hlasy
Počet
Počet
číslo
název
abs. v % kandidátů mandátů
1
Komunistická str.Čech a Moravy
448 47.76
6
4
2
SNK - Za obec krásnější
404 43.07
7
3
3
SNK II.
72
7.68
3
0
4
NK - Josef Míka
14
1.49
1
0
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
224 4.2.3.3.4 Komunální volby v obci Nebanice v roce 2006
Volby konané v Nebanicích ve dnech 20.–21. 10. 2006 měly následující výsledky. Účastnilo se jich 97 oprávněných voličů z možných 242. Volební účast byla tedy 44,21 %. Volební komisi bylo odevzdáno 511 platných hlasů. Těchto voleb se účastnilo pouze Sdružení nezávislých kandidátů - Pro Nebanice, které získalo všechny hlasy. Na kandidátní listině mělo Sdružení 8 kandidátů, jeden z kandidátů se tedy do zastupitelstva nedostal, protože jako v předchozích letech bylo voleno 7 zastupitelů. Zvoleni byli následující zastupitelé: Jana Balko, Karel Balko, Eva Janoušková, Móric Lörincz, Kateřina Havlíková, Michal Bezděk a Eva Koucká. Všichni vstupovali do voleb bez politické příslušnosti. Hodnota indexu plurality byla stejná jako v případě voleb 1998, a to 1,14.
Tabulka č. 74: Komunální volby v obci Nebanice v roce 2006 Kandidátní listina číslo
název
1
Sdruž.nezáv.kand.-Pro Nebanice
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů 511 100
8
7
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.2.3.3.5 Komunální volby v obci Nebanice v roce 2010
Zatím poslední komunální volby, které se v Nebanicích konaly, byly ty v roce 2010. Možnost volit mělo 265 oprávněných voličů, ale k volebním urnám našlo cestu 150 voličů. Volební účast tedy byla přes 50 procent, přesně 56,60 %. Tito voliči odevzdali 906 platných hlasů. Proti sobě se postavilo 6 kandidátních listin. Pět z nich představovali nezávislí kandidáti a šestou z nich bylo Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo všech sedm mandátů ze ziskem 72,96 % hlasů. Na kandidátní listině zmíněného Sdružení bylo devět kandidátů a zvoleno bylo těchto 7 kandidátů: Radek Raclavský, Jaroslav Koubek, Jitka Vlková, Milan Meiser, Václav Křivánek, Karel Balko a Růžena Kosobudová. Tyto volby vyjadřuje index plurality hodnotou 2. Po volbách v následném volebním období 2010–2014 došlo k několika změnám ve vedení obce. Po volbách 2010 byl jmenován starostou Nebanic Radek Raclavský, ale již za měsíc se zastupitelstvo rozhodlo změnit pozici starosty a do té doby místostarostka Jitka Vlková se stala starostkou obce a Radek Raclavský se stal
225 místostarostou. Následně po půl roce v zastupitelstvu odstoupil zastupitel Karel Balko, manžel bývalé starostky Jany Balko, na jehož místo nastoupil první náhradník Zbyněk Bernard. Po roce ve funkci místostarosty Radek Raclavský na svou funkci rezignoval pro pracovní vytíženost. Do funkce místostarosty byl veřejnou volbou zvolen zastupitel Milan Meiser. [Bežáková 2011c]
Tabulka č. 75: Komunální volby v obci Nebanice v roce 2010 Kandidátní listina číslo
název
Hlasy
Počet
Počet
abs. v % kandidátů mandátů
1
Jan Vlach, NK
13
1,43
1
0
2
Sdruž.nezáv.kand.
661 72,96
9
7
3
Alena Bukovická, NK
93
10,26
1
0
4
Milan Buga, NK
32
3,53
1
0
5
Jitka Vlachová, NK
38
4,19
1
0
6
Miloslav Šimáček, NK
69
7,6
1
0
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
Při kandidatuře do komunálních voleb v obci dochází ke spolupráci při sestavování kandidátní listiny i přesto, že kandidovalo celkově šest kandidátních listin. 5 kandidátních listin představovali osamocení nezávislí kandidáti, kteří kandidovali na základě vlastního přesvědčení. Podporu v obci neměli předjednánu, a také proto se do zastupitelstva nikdo z jednočlenných kandidátních listin do zastupitelstva nedostal. Před posledními komunálními volbami v roce 2010 dosavadní starostka Balko oznámila, že již nechce kandidovat. Několik obyvatel přišlo za současnou starostkou, že by mohla zkusit kandidaturu. Na dětském dni, kde se sešlo ještě více obyvatel, se hovořilo o tom, jakým směrem by se Nebanice měly v budoucnu ubírat. Priorita byla oddlužit Nebanice a obec udržet alespoň v současném stavu, jako je, a ne aby se situace v Nebanicích zhoršovala. Několik obyvatel mělo stejný názor, spojili se a kandidovali do voleb. Starostka osobně znala jen polovinu osob z kandidátní listiny, ostatní byli v podstatě noví obyvatelé, kteří se ale chtěli podílet na chodu obce, a jelikož se shodli v názorech, nebyl problém v sestavení kandidátní listiny. Ve volbách 2010 byla tedy jedna společná kandidátní listina, která také získala důvěru voličů. Po zvolení se zastupitelé ještě úplně neznali, proto se scházeli pravidelně jednou týdně na porady, přibližně půl roku, kde diskutovali o obecních záležitostech a seznamovali nové zastupitele s obcí. Poté se zastupitelé dohodli, že bude již stačit scházet se pouze na
226 jednání zastupitelstva. Po samotném zastupitelstvu se zastupitelé ještě přibližně hodinu zdrží a diskutují o tom, co je nového v obci. Dalšími příležitostmi jsou pro zastupitele již zmiňované akce pořádané obcí, kde zastupitelé také diskutují o chodu obce. Starostka hovořila i o tom, že čtyři až pět zastupitelů se schází v hospodě u piva, kde se často probírají obecní záležitosti, utváří se názory zastupitelů a diskutuje se nad konkrétními záležitostmi. V obci do této doby nebyla snaha o vytváření protikandidátní listiny s vidinou vlastního starosty ani žádné případné konfliktní spory, které by se promítaly na tvorbu kandidátních listin a získaní pozice starosty, pouze kandidují některé osoby jako nezávislí kandidáti. Ti však nemají při volbách úspěch. Starostka Jitka Vlková se ale obává, že po samotném oddlužení obce a případném zavedení přímé volby starostů by konflikty a opoziční situace v obci mohly nastat. Po oddlužení vnímá představitelka obce pozici starosty jako více atraktivní. Starosta bude moci vyzdvihovat své osobní úspěchy, jako například to, že opravil silnici či rekonstruoval schody. Prezentace starosty bude o to jednodušší, protože bude moci hovořit o tom, že poslední dvě předchůdkyně pro obec nic hmatatelného neudělaly. Paní Vlková se domnívá, že pokud by byla zavedena přímá volba starostů, přinesla by do obce osobní kampaně, které nejsou nakloněny kooperaci v obci. Starostka svůj názor doložila prvními prezidentskými volbami v ČR s tím, že v obci se lidé ještě více osobně znají. Hovořila o tom, že přímá volba starostů by do její obce přinesla zlo. Lépe se domluví 7 lidí než tři sta. Starostka by po zavedení přímé volby očekávala větší množství kandidátů na starostu než ve volbě nepřímé. Další úskalí vidí starostka v tom, že se nebude zřejmě stávat, že v případě přímé volby starostů budou starostové znovu zvoleni, jelikož se jim nepodaří zavděčit vždy všem. A v kontinuitě funkce starosty vnímá starostka pro obec výhodu. Hovoří o svém příkladu, kdy je starostkou třetím rokem a stále nachází věci a záležitosti, které jsou pro ni nové, a období, než se nový starosta naučí vše, trvá dle ní dlouhou dobu. Považuje tedy až druhé volební období starosty za to, po které je starosta plně oddán práci jen pro obec. Tudíž je starosta schopen jít mezi lidi a vysvětlit obyvatelům konkrétní záležitosti, ale často sama starostka vše nezná. Starostka si musí sama vše vyhledat a případně nastudovat, pokud za ní někdo přijde s žádostí o radu, a to zabírá čas. O to obtížnější je to v samotné finanční oblasti, jelikož je na chod celého úřadu sama.
227 4.2.3.3.6 Volební účast a celkové shrnutí komunálních voleb v obci Nebanice
Komunální volby v roce 1994 měly nejvyšší volební účast v rámci komunálních voleb v obci Nebanice. S pěti kandidátními listinami se jednalo o druhý největší počet kandidátních listin. Občané mohli pouze v roce 2010 vybírat z více kandidátních listin, a to ze šesti. Počet kandidátů byl 17, což byl ve zkoumaném období největší počet zájemců o obecní politiku spolu s rokem 2002. Ve volbách v roce 1998 byla volební účast o celých 20 % nižší oproti roku 1994, a to v hodnotě 52,42 %. Zajímavým aspektem je skutečnost, že se v červnu před komunálními volbami konaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR, které dosáhly 85,51 % volební účasti. To znamenalo, že se o několik měsíců později, v listopadu 1998, dostavilo o celých 33 % voličů méně. Před volbami 2002 byl vykraden obecní úřad. Ztratily se pouze dokumenty a projekty ke kanalizaci, vodovodům, ale žádné peníze173. Volby v roce 2002 se uskutečnily v období, kdy obec po roce 2001 musela začít vracet státní dotaci Ministerstvu pro místní rozvoj ve výši 8 milionů za stavbu dvaceti rodinných domů. Volby tedy rozhodovaly o dalším případném směřování obce. Volební účast se zvýšila oproti předchozím volbám o 7,07 %. Ve volbách v roce 2006 kandidovala v Nebanicích poprvé pouze jedna kandidátní listina. Je pravděpodobné, že právě z tohoto důvodu byla zaznamenána nejnižší volební účast v rámci komunálních voleb v obci. Podle současné starostky Jitky Vlkové právě na základě tohoto volebního subjektu odstartovala akce na pomoc obci, ve snaze co nejdříve ji oddlužit. Jmenovitě patřila tato iniciativa tehdejší starostce obce Janě Balko. Ve volbách 2010 kandidoval druhý nejvyšší počet kandidátů, kandidovalo jich 14. I přes skutečnost, že voliči mohli vybírat mezi šesti kandidátními listinami, hovoří současná starostka paní Vlková o těchto volbách jako o volbách, kde v obci Nebanice probíhala koordinace při sestavování kandidatury v obci. I my můžeme na tyto volby takto nahlížet, jelikož vítězná kandidátní listina byla opravdu sestavena po koordinaci místních občanů na základě několika schůzek v obci. To, že kandidovalo několik jedinců samostatně "samo za sebe", na situaci nic nemění. Skutečnost, že byla zvolena pouze společně sestavená kandidátní listina, jasně dokládá, že měla předem vyjednanou 173
Informace pocházejí z rozhovoru s paní starostkou Jitkou Vlkovou.
228 podporu v obci. Průměrná volební účast při komunálních volbách v obci činí 57,09 %. Celkové snížení volební účasti v obci Nebanice současná starostka Jitka Vlková vysvětluje následovně: "Dříve když lidé pracovali v obcích na statcích, byli v obci celý den, ale v současnosti, když ráno z obce odjedou za prací a večer se vrátí, chtějí mít svůj domácí klid a o samotné dění v obci se tolik nezajímají. S obcí nejsou již tolik spjati" 174. Starostka to dokládá i účastmi na společných akcích - slavnostech obce Dříve se sešla na akci i celá obec, v současnosti přijde třeba jen 30 obyvatel i s dětmi. V obci Nebanice kandidovala klasicky pouze jedna strana, a to KSČM v roce 2002, a získala čtyři křesla, ale většina jejích kandidátů bylo nestraníky. Ve volbách v Nebanicích se objevují ještě další dvě politické strany, SPR-RSČ a SDČR, které kandidovaly v koalici v prvních volbách 1994. Při komunálních volbách převažovaly kandidátní listiny nezávislých kandidátů. Celkově jich kandidovalo v obci 10. Sdružení nezávislých kandidátů kandidovalo v obci celkem pět. Tato sdružení byla nejúspěšnější v obsazování křesel v zastupitelstvu. Celkově obec Nebanice v komunálních volbách volila ve svém zastupitelstvu 35 míst. Na tato místa bylo zvoleno 22 osob. Obec Nebanice je důkazem toho, že v malých obcích nejde o politickou příslušnost, ale především o konkrétní představitele obce. Jak již bylo několikrát uvedeno, při samotné volbě v obci hrají klíčovou roli bližší vazby. Mnoho kandidátů kandidovalo za různé politické subjekty v obci napříč volbami. Uveďme jeden příklad za všechny. Karel Balko, který byl zvolen ve všech dosavadních komunálních volbách, byl v roce 1994 zvolen za koalici SPR-RSČ. V následujících volbách 1998 byl zvolen za kandidátní listinu nezávislých kandidátů, v roce 2002 za kandidátní listinu KSČM, ve volbách 2006 za Sdružení Pro Nebanice a v posledních volbách za Sdružení nezávislých kandidátů. Mnoho kandidátů bylo také zvoleno opětovně a častěji tedy v zastupitelstvu zasedali obdobní lidé; 3 osoby byly zvoleny do třech nebanických zastupitelství; dvakrát byly znovuzvoleni také tři zastupitelé a 15 osob bylo do nebanického zastupitelstva zvoleno jednou. Až poslední volby znamenaly v Nebanicích přiliv nových tváří, do té doby můžeme říci, že v zastupitelstvu seděli v podstatě "stejní lidé". Podrobnější informace jsou v následujících grafech a tabulce.
174
Rozhovor s paní starostkou Jitko Vlkovou.
229 Graf č. 40: Volební účast v komunálních volbách v obci Nebanice Volební účast v komunálních volbách 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 1994
1998 Nebanice
2002 Okres Cheb
2006
2010
Karlovarský kraj
ČR
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Tabulka č. 76: Volební účast v komunálních volbách v obci Nebanice Volby
Komunální volby (%)
Rok
1994
1998
2002
2006
2010
Nebanice
72,73
52,42
59,49
44,21
56,60
Okres Cheb
51,87
38,06
37,42
39,36
41,62
Okres Sokolov
49,11
35,59
37,98
36,42
39,48
Okres Karlovy Vary
55,46
38,56
40,69
41,07
43,75
Karlovarský kraj
60,79
37,52
38,92
39,14
41,79
Karlovarský kraj - obce Karlovarský kraj města
72,99
53,59
58,54
x
x
56,66
34,06
34,76
x
x
ČR
62,26
46,72
45,51
46,38
48,50
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
230 Graf č. 41: Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v obci Nebanice v komunálních volbách Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v obci Nebanice v komunálních volbách 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1994
1998
Počet zastupitelů
2002
2006
Počet kandidujích osob
2010 Index plurality
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Graf č. 42: Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obci Nebanice Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obci Nebanice 7 6 5
6 5
4
4
3 2
2
1
1
0 1994
1998
2002
2006
2010
Počet kandidátních listin
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
231 Tabulka č. 77: Přehled komunálních voleb v obci Nebanice v číslech Počet Počet Komunální Počet Volební Volební Index plurality ip= kandidních kandidujících volby zastupitelů obvod účast kandidáti/zastupitelé listin osob 1994
7
1
72,73
5
17
2,42
1998
7
1
52,42
2
8
1,14
2002
7
1
59,49
4
17
2,42
2006
7
1
44,21
1
8
1,14
2010
7
1
56,6
6
14
2
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování.
4.2.4 Komunikace státních institucí v oblasti samosprávné působnosti s obcí Nebanice v otázce zadluženosti
Při finančních problémech obcí by měly státní instituce komunikovat se zadluženými obcemi a pomoci jim řešit jejich nepříznivý stav. Jedná se především o instituce, jako je Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a krajský úřad. Starostka Vlková se vyjádřila ke komunikaci s těmito subjekty. Obec komunikovala v době finančních problémů s Ministerstvem financí175 pravidelně od počátku problémů, ale ministerstvo nenabízelo možnosti, jak situaci řešit. Ministerstvo mělo vyslat finančního poradce, což se nestalo, ani zástupci úřadu nepřijeli či nenavrhli konkrétní opatření (například odprodeje majetku), které by měla obec udělat pro splacení svých dluhů. Komunikaci vnímá starostka tak, že se jednalo především o to, aby mělo Ministerstvo financí přehled o situaci v obci. Stejně jako s předchozím ministerstvem vnímá starostka i komunikaci s Ministerstvem vnitra, která probíhala více nepravidelně, než tomu bylo v případě Ministerstva financí. Ani Ministerstvo vnitra nepřišlo s žádnou pomocí, rady ze strany ministerstva měly pouze informativní charakter o situaci v obci. Krajský úřad Karlovarského kraje s obcí Nebanice od počátku zadlužení pravidelně komunikoval a měl i aktivní přístup k obci v případě řešení zadluženosti. Obec jako první kontaktovala krajský úřad. Ten se snažil nabízet řešení, či pomohl obci
175
Jedná se o situaci popsanou na základě dokumentů, které měla paní starostka Vlková možnost
prostudovat, a pak následně o samotnou situaci v rámci jejího volebního období 2010–2014.
232 najít právního zástupce, který byl z Karlovarského kraje a pro obec tudíž nebyl tolik finančně drahý. Podle slov paní starostky by obec bez pomoci krajského úřadu celý svůj problém se zadlužením řešila složitěji. S Ministerstvem financí komunikoval ve věci zadlužení obce i krajský úřad.
4.2.5 Postoj
starostky
k
otázce
předcházení
kritickému
zadlužování malých obcí v ČR
Starostka obce vnímá možnost řešení kritické zadluženosti malých obcí v České republice především v zavedení institutu finančního poradce obce. Tuto službu by mohlo nabídnout Ministerstvo financí po znepokojivých výsledcích monitoringu hospodaření obcí. Starostka také hovořila o možnosti vyhlášení bankrotu obce, který by ale byl vyhlášen pouze po splnění jasně stanovených kritérií, aby nedocházelo k situaci, že zadlužená obec by vyhlásila bankrot a zřekla se odpovědnosti a nechala řešit problém ostatní. Pro případ možného předejití zadlužení obce by podle starostky Vlkové bývala byla zapotřebí větší kontrola ještě před tím, než se začala čerpat dotace na výstavbu, a zároveň větší jistota v podobě předfinancování projektu (že přiřknuté dotace poté opravdu dorazí a předfinancování dotací bude splaceno). I samotné podmínky, které musely Nebanice splnit v získaní dotace, byly nedostačující. Paní starostka vnímá ukazatele zadluženosti za velmi vzdálené realitě. Podle jejího názoru by mělo Ministerstvo financí rozlišovat mezi dlužníky, kteří dodržují splátkový kalendář, a těmi, kteří nesplácí pravidelně. [Veselá 2012: 72]
233
4.3 Prameny (Sangerberg)176 4.3.1 Charakteristika obce 4.3.1.1 Obecné informace o obci
Jak již název napovídá, obec Prameny se nachází v oblasti lázní a slavných minerálních pramenů, jež se rozléhá v podstatě uprostřed chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Konkrétně bychom obec hledali v okrese Cheb poblíž Mariánských lázní. Mariánské lázně jsou obcí s rozšířenou působností, pod kterou Prameny spadají. Obec se rozkládá na katastrální výměře 24,61 km2 a je součástí první ochranné zóny Slavkovského lesa. Obec Prameny má největší výměru ze tří analyzovaných zadlužených obcí Karlovarského kraje, ale zároveň má nejmenší podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy obce, a to jen 24,9 %. Samotná orná půda se v obci rozkládá na 34 ha. Vodní plochy v obci mají rozlohu 16 ha, což je také nejmíň v rámci zkoumaných obcí177. K Novému roku 2014 bylo v Pramenech hlášeno 120 obyvatel, z nichž je 64 mužů a 56 žen. [MV ČR 2014] Obec Prameny je dopravně spojena s okolím silnicí druhé třídy číslo 210, která spojuje města Teplou178 a Sokolov. Obcí prochází i silnice třetí třídy, která vede do Lázní Kynžvart, jež jsou od obce vzdáleny 10 km západním směrem179. Obec není napojena na železniční síť. Nejbližší železniční stanicí je stanice v Lázních Kynžvart či v Mariánských Lázních, odkud vede spojení jak na Plzeň, tak směrem na Cheb či Karlovy Vary. Jedinou možností pro obyvatele bez osobního automobilu je využívání
176
Obec Prameny nemají internetové stránky se svou vlastní doménou. Karlovarský krajský úřad na
svých stránkách odkazuje na internetové stránky obce Prameny na portál Města a obce online - portál územní samosprávy, kde ve své podstatě nejsou žádné informace o obci. Dostupné z WWW: , [18. 11. 2013]. Více informací se lze dozvědět o obci
na
Informačním
portále
Karlovarského
kraje.
Dostupné
z
WWW:
karlovarsky.cz/obcan/obec.htm?id=88>, [18. 11. 2013] . 177
Informace pocházejí z Českého statistického úřadu za rok 2011, ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.
178
Město Teplá s 3052 obyvateli je s katastrální výměrou 113,23 km2 svou rozlohou devátou největší obcí
v ČR [ČSÚ 2013]. 179
Informace
pocházejí
z
Ředitelství
silnic
a
dálnic
, [18. 11. 2013].
ČR.
Dostupné
z
WWW:
234 autobusové dopravy. Například z Mariánských Lázní jezdí do Pramenů ve všední den čtyři autobusové spoje. Vzdálenost mezi obcemi je pouze 11 km. Co se týká prvků občanské vybavenosti v obci, v Pramenech není školka ani základní škola, zdravotní středisko, policejní stanice či hasičský sbor. Obyvatelé obce jsou v podstatě odkázáni v případě svých potřeb ke každodennímu dojíždění například do Mariánských lázní. Obec Prameny není členěna na žádné části obce, případně základní sídelní jednotky. Pověřený obecný úřad pro Prameny je ve městě Mariánské Lázně, které spravují i matriční úřad či stavební úřad. Nejbližší policejní stanicí pro obec je v Lázních Kynžvart a hasičský sbor starající se o bezpečnost Pramenů nalezneme v Mariánských Lázních. [Karlovarský kraj 2014] Obec Prameny je nejzadluženější obcí v České republice, pokud posuzujeme podíl dluhů k celkovému majetku. Dluhy se blížily na konci roku 2012 ke 100 milionům korun, což je 6x více než veškerá aktiva obce. [Kočí 2013] V současné době vede obec starostka Michala Málková, která byla zvolena do čela obce po několika neúspěšných pokusech uspořádat v obci komunální volby z důvodu nezájmu občanů kandidovat do obecního zastupitelstva. Spolu se starostkou byli zvoleni v dubnu 2012 do zastupitelstva obce za nově vzniklé pětičlenné sdružení nezávislých kandidátů Naše Prameny: místostarostka obce Mgr. Lenka Cholínská, Václav Jeřábek, Petr Ceplecha a Josef Pagáč.
4.3.1.2 Historie obce
Prameny mají za sebou bohatou historii, což dokládá již první dochovaná zmínka o obci z roku 1357. Okolí obce se vyznačovalo bohatými nalezišti stříbrné a cínové rudy. Již 23 let po první zmínce o obci, tedy v roce 1380, získaly Prameny Žlutická městská práva. V období Lucemburků se v okolí obce v lese Hay těžilo zlato. V 16. století se zde těžil i cín. Zmíněná ložiska v okolí obce byla do konce 16. století vytěžena a obec se postupně přeorientovala na obchodování. V roce 1870 založili nejbohatší obchodníci v Pramenech lázně po vzoru nedalekých Mariánských lázní. [Kruliš 2007; Pechar 2008] Postupem času byly zbudovány léčebny, parky a potřebná zázemí. Po konci druhé světové války přišlo s příchodem českých obyvatel po odsunu německých původních obyvatel razantní ukončení lázeňství. Obec v padesátých letech
235 20. století přestala v podstatě prosperovat. Jedním z důvodů byla i poloha obce, protože ležela v pohraničním páse. Armáda zničila v obci přes 200 domů, ale například i místní kostel. [Houdek 2009] V oblasti byl založen vojenský prostor, poté byl zrušen, ovšem snaha v 50. letech dobývat uran nejenže znamenala v podstatě zkázu obce (byly zničeny památky v obci, jako například neogotická kaple, kostel či starý hřbitov), ale také ukončila všechny dosavadní aktivity, které byly pro obec do té doby typické. Další zkáza pro obec přišla v roce 1983, kdy vyhořela lázeňská budova, která musela být posléze zbořena. Obec Prameny byla v roce 1975 dokonce sloučena s obcí Mnichov. Znovu se osamostatnila až v roce 1991. [Obnova obce Prameny 2012]
4.3.1.3 Zájmová sdružení a obec Prameny
Obec Prameny nebyla nikdy členem Svazu měst a obcí ani Sdružení místních samospráv. V současné době ani zastupitelstvo neuvažuje o členství ani v jednom ze zmíněných zájmových sdružení, jelikož si na základě svých dluhů nemohou dovolit platit členské příspěvky. V budoucnu, za příznivější finanční situace obce, by se případně současná starostka přikláněla k členství ve Svazu měst a obcí. Internetové stránky tohoto sdružení navštěvuje a využívá dostupných informací. Ani jedno zájmové sdružení se z vlastní iniciativy neobrátilo na "nejzadluženější" obec v České republice, aby Pramenům poskytlo jakoukoliv pomoc.
4.3.1.4 Postoj starosty k meziobecní spolupráci a slučování obcí
Starostka Michala Málková z variant mezi slučováním obcí a meziobecní spoluprací považuje za zajímavou pro zefektivnění chodu své obce mezinárodní spolupráci, a to především na bázi administrativních úkolů. Hlubší meziobecní spolupráci by se v budoucnu nebránila, ale klíčovým úkolem je pro obec oddlužení, což starostce bere veškerý čas, který nemá možnost využít například na přípravu případné hlubší meziobecní spolupráce. Dalším a rozhodujícím limitem v meziobecní spolupráci je samotný dluh obce. Podle paní starostky v současnosti probíhá mezi starosty malých obcí v okrese administrativní spolupráce; starostové si navzájem předávají rady, stanoviska, zkušenosti či právní poradenství. Obec Prameny jsou členy svazku
236 Slavkovský les pro obnovu venkova a Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech, zároveň jsou členy Místní akční skupiny Náš region. Starostka je spíše proti slučování obcí. Vnímá důležitý aspekt obecního patriotismu a identifikování se občanů s obcí. Jako další důvod uvedla, že by se ani žádná okolní obec s Prameny sloučit nechtěla vzhledem k vysokým dluhům.
4.3.2 Vývoj zadlužení a objektivní ukazatele stavu 4.3.2.1 Zadlužení obce Prameny
V roce 1993 vznikla na pramenské radnici idea začít využívat obecní minerální zdroje. Po dobu pěti let hledala obec investora, který by investici realizoval, ale mezitím sama investovala do vrtů a licencí. V roce 1998 se celý projekt posunul dále, jelikož se obci podařilo vyjednat na svůj investiční záměr územní rozhodnutí a stavební povolení pro investora projektu. Smluvená byla i stavební firma, která měla projekt postavit. Jak již bylo zmíněno, obec se nachází v chráněné lokalitě a již od počáteční snahy budovat v této oblasti byly reakce ochranářů namířeny proti případné stavbě. Podařilo se jim stavbu spolu s občanskými sdruženími zablokovat. Tehdejší starosta měl již podepsanou smlouvu s dvěma investory, ale i přes vydané stavební povolení byl projekt zastaven ze strany CHKO Slavkovský les a Pozemkovým fondem ČR. Pramenský investor se rozhodl nečekat, než se spor vyřeší, a z projektu odstoupil; podle slov bývalého starosty měl připraveno 400 milionů korun. [Houdek 2009] Podle slov současné starostky se dokumenty k připravovanému projektu nedochovaly. Sama současná starostka Michala Málková neví, proč byl projekt ukončen. [Veselá 2012: 76] Prameny počítaly s tím, že z plánovaného projektu získají do rozpočtu každoročně až 19 milionů korun; konkrétně se mělo jednat o čtyři haléře z každého stočeného litru minerální vody [Houdek 2009]. Ale když z investice sešlo, obci zůstaly pouze dluhy, které vznikly přípravou na samotný projekt. Bylo vyvrtáno 17 vrtů přibližně za 17 milionů korun. [ibidem] Obec se tedy zadlužila již při nákladné přípravě na stavbu. Pramenské finanční problémy nesouvisí pouze se zmíněným projektem stáčírny, ale také s privatizací bytů v obecních domcích. Ty musela obec odkoupit od
237 Pozemkového fondu. Obec fondu dlužila 3,4 milionu korun a Pozemkový fond tak prodej zablokoval. [ibidem] Důležitým mezníkem v celém případu byl rok 2009, kdy měly Prameny obecní rozpočet kolem tří milionů korun a dluh obce kolem padesáti milionů korun. Z tohoto důvodu již v roce 2008 vzniklo sdružení Prameny bez dluhů, které mělo za cíl získat investory do své obce a směrovat obec k cestovnímu ruchu a lázeňství. Ale po odstoupení zastupitelů vzešlých z komunálních voleb roku 2006 se v lednu 2009 uskutečnily předčasné komunální volby. Po těchto volbách se stal znovu starostou Václav Brenner. Staronový starosta se nechtěl vzdát myšlenky na stáčírnu minerálních vod. A celou budoucnost obce vsadil na tuto kartu. Získal k výstavbě stáčírny i povolení Správy CHKO Slavkovský les, ale s podmínkou, že zde nebude možná kamionová doprava. Obec tedy pracovala s myšlenkou, že minerální vodu bude muset vést potrubím k nejbližší hlavní silnici, na což musel přistoupit i investor. Starosta Brenner tuto investici považoval za jedinou šanci, jak oddlužit obec Prameny. V případě neúspěchu si měl být vědom, že obec bude nucena rozprodat veškerý obecní majetek. [Česká televize 2009d] Na jaře roku 2009 se v otázce stáčírny nenašla na radnici shoda. V té době stály na radnici dvě opačné skupiny zastupitelů. Kandidáti Pramenů bez dluhů, kteří chtěli oddlužit obec prodejem obecního majetku a ukončit projekt stáčírny minerálních vod, a proti nim stáli příznivci starosty Brennera, kteří chtěli realizovat projekt. [Houdek 2009] Na základě patové situace v polovině dubna zastupitelé složili mandáty. [Simeonová 2009] Starosta Brenner požádal o vyhlášení nových voleb, které se měly konat v prosinci roku 2009. Sám bývalý starosta Brenner, který pozici starosty zastával již od počátku 90. let, neměl v úmyslu svůj post obhajovat z důvodu svého zdravotního stavu. Mimořádné volby se neuskutečnily, protože se do nich nikdo nepřihlásil180. Podle místního svědectví jednoho z obyvatel se za posledních 20 let v obci vystřídali v zastupitelstvu skoro všichni obyvatelé [Houdek 2009]. Nové volby byly vyhlášeny na rok 2010 a do té doby pověřilo Ministerstvo vnitra ministerského úředníka o správu obce. [Česká televize 2009b] Poprvé v historii muselo Ministerstvo vnitra nechat spravovat obec správcem. Stalo se tak 13. prosince 2009, den po neuskutečněných volbách. [Česká televize 2009c] Správce obce neměl pravomoc například odprodávat
180
Sám starosta Václav Brenner již kandidovat odmítl z důvodu dlouhodobé nemoci, o kandidaturu
neprojevil zájem ani bývalý místostarosta Jaroslav Formánek [Houdek 2009].
238 nemovitý majetek obce. [Česká televize 2009a] V dubnu 2010 vyměnilo Ministerstvo vnitra správce obce Jana Murina za Josefa Novosada. Za důvod Ministerstvo vnitra uvedlo, že se jedná o praktický důvod, protože se začalo předpokládat, že zastupitelstvo bude dlouhodobě neobsazené. Při řešení aktuálních záležitostí je zapotřebí praktický denní kontakt se správcem. [Simeonová 2010d] Další mimořádné volby byly vypsány na 20. března 2010, ale ze stejného důvodu se neuskutečnily. Následující předčasný termín se plánoval na podzim. [Simeonová 2010a] V létě 2010 dluh Pramenů překročil částku 80 milionů korun. Ředitel Odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí Jan Zikl vyčíslil částku, kterou Prameny tehdy získávaly od státu, na částku kolem 2 milionů korun ročně, ale ta nepokryla ani sankční úroky. Bez zvolení zastupitelstva nebylo možné jednat s věřiteli. Kvůli své finanční situaci musela obec prodat i budovu radnice. [Houdek 2010] I další majetek, který blokoval exekutor, se prodával v dražbách. Situace se nepřiblížila k vyřešení ani do třetice. Nikdo se nepřihlásil k plánovaným řádným říjnovým komunálním volbám v roce 2010181. Po těchto volbách byl Ministerstvem financí obci přidělen jiný správce, resp. správkyně Arnoštka Aubrechtová, vedoucí oddělení Odboru dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Karlovy Vary. Její úloha měla čistě administrativní poslání. [Simeonová 2010b] V této době začalo také Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem financí kvůli této mimořádné situaci řešit možnosti změny příslušných zákonů, aby se tyto situace neopakovaly. [Simeonová 2010c] Obec velmi trápilo veřejné osvětlení. Prameny byly dokonce 14 dnů úplně ponořeny do tmy. Výše dluhu byla stále pohyblivá, neboť tato částka byla snižována z odprodeje obecního majetku, ale každým dnem rostla o penále a úroky. Správkyně musela sídlit v Mariánských lázních na místní radnici, jelikož obec již neměla prostory, kde by obecní úřad sídlil. Samotné výkony státní správy, například matrika, přešly na Mariánské lázně. Pomoc státu ze strany Ministerstva financí v součinnosti s Ministerstvem vnitra byla podmíněná volbou zastupitelstva a ochotou občanů převzít správu vlastních záležitostí. V té době se již hovořilo o bezúročné půjčce od státu, ale bez zmíněné podmínky to nebylo dle zákona možné realizovat. [Simeonová 2011] Pro další plánované volby se v Pramenech znovu nenašel nikdo, kdo by chtěl kandidovat, a tedy komunální volby se v obci nekonaly. Pomoci Pramenům chtěl i
181
Jednalo se o řádné komunální volby, které proběhly v celé České republice, ale v Pramenech se
nekonaly.
239 důchodce z Kadaně Stanislav Kotous. Nabídl se, že i třeba v roli starosty v Pramenech se pokusí dostat obec z tíživé situace. Dokonce svolal schůzi do místní restaurace, kam dorazilo dvacet lidí, ale od obyvatel se dozvěděl, že obyvatelé nemají zapotřebí dělat si starosti kvůli dluhům, které oni nezavinili. [Wegnerová 2012: 2] K tomuto svému neúspěšnému pokusu přesvědčit místní obyvatele Kotous poznamenal: "Oni si snad myslí, že jim někdy něco spadne samo do klína. Teorie o tom, že stát někdy vyhlásí bankrot na obce, je scestná, zejména v nejbližších letech hospodářské krize" [Wegnerová 2012: 2]. Ani po šesté za poslední dva roky se v Pramenech na podzim roku 2011 volby neuskutečnily. Takto se volby mohly opakovat do nekonečna, jelikož zákon nestanovuje, kolikrát se mohou v obci opakovat. Na 10. prosince 2011 byly naplánovány další volby, do kterých se přihlásila strana z Brna Lidové fórum. Místní obyvatelé kandidáty vůbec neznali. Shodli se, že k volbám přijdou, ale ke zvolení by stačily hlasy pouze samotných kandidátů. Ti museli mít ale trvalé bydliště uvedené v den konání voleb v obci Prameny. [Houdek 2011] Strana Lidové fórum s lídrem Jiřím Pokorným zaslala po termínu pro odstoupení voleb dopis na radnici v Mariánských Lázních, že se voleb nezúčastní. Odůvodnění bylo faktické, že jeho kandidáti se nebudou přihlašovat k trvalému pobytu v obci Prameny. Ještě před samotným zasláním odstoupení se měl lídr strany sejít s obyvateli obce a obeznámit je se svým záměrem, jak vyvést Prameny z dluhů. Toto setkání s místními se ale také nekonalo. I přes výše popsané se formálně komunální volby konat musely oproti předchozím, do kterých se nikdo nepřihlásil. Ale již předem bylo jasné, že nebude nikdo zvolen, protože strana vzala zmíněnou kandidaturu zpět. [Soukup 2011] Do volební místnosti přesto přišli tři voliči182 a dva z nich dokonce odvolili, i přes to, že volby byly nakonec prohlášeny za neplatné [Bežáková 2011a]. Obyvatelé Pramenů byli situací velice znechuceni, což dokládá výpověď místního občana. "Nešel bych, ani kdyby volby byly platné. K čemu? Tady už není pomoci. Obec nemá žádný majetek, prostě nic. K čemu to tedy je a pořádání voleb stálo další peníze. Původní kandidáty jsem ani neviděl. Nejdříve hlásili, že se s námi sejdou a vysvětlí nám, jaké mají záměry a cíle. V situaci, kdy mají Prameny jenom dluhy, ale podle mého není
182
Jeden ze tři voličů dokonce vzteky roztrhal volební lístek po zjištění skutečné situace [Bežáková
2011a].
240 východisko" [Bežáková 2011b]. Kandidaturu v Pramenech zamýšlel i Lukáš Kohout183 se svými spolupracovníky pod sdružením Prameny 2012. Sdružení se ale následujících voleb v roce 2012 neúčastnilo. [Česká televize 2011] Sedmé dodatečné volby, které byly vypsány na 7. dubna 2012, mohly proběhnout. Termín připadal na období svátků, a tím pádem se očekávala menší volební účast. Jednalo se o sedmé volby za poslední dva roky. Do voleb se přihlásili nezávislí kandidáti. Pětičlenné sdružení Naše Prameny u voličů uspělo. Po více než dvou letech se v Pramenech ustavilo zastupitelstvo. [Soukup 2011; Houdek 2012; Houdek 2012a] Nově zvolená zastupitelka Lenka Cholínská po volbě hovořila následovně: "Mediální obraz Pramenů byl už tak špatný, že se o kandidaturu začali ucházet lidé, kteří se chtěli mediálně zviditelnit. A to se nám vůbec nelíbilo" [Houdek 2012a]. Starostkou v Pramenech se stala 26letá Michala Málková a místostarostou Václav Jeřábek. Prioritou zastupitelů je najít cestu z dluhové pasti [Houdek 2012b]. Poslední správkyně Arnoštka Aubrechtová, která předávala obec nově zvolenému zastupitelstvu, si nebyla vědoma žádné nemovitosti či pozemku v majetku obci, na který by nebyla uvalena exekuce. Podle starostky jsou jediné příjmy Pramenů poplatky, které platí obyvatelé v hotovosti [Houdek 2012c]. Starostka obce Prameny po svém zvolení neměla obecní prostory, kde by vykonávala svou funkci, proto musí vykonávat agendu úřadu v domě, který spoluvlastní. Obec za nájem těchto nebytových prostor platí starostce symbolickou jednu korunu měsíčně a další úhrady za elektrickou energii, vodu či úklid stojí obec 990 Kč. [Houdek 2012c]
4.3.2.1.1 Důvod zadlužení obce podle starostky Michaly Málkové
Podle současné starostky Michaly Málkové je důvodem obecního zadlužení investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů. Situace byla umocněna několikaletým bezvládím v obci, tím se obecní dluh na úrocích zvyšoval.
183
Lukáš Kohout proslul jako falešný asistent poslance Jana Kavana.
241 4.3.2.1.2 Reakce obyvatel na zadlužení obce podle starostky Michaly Málkové
Obyvatelé obce reagovali na zadlužení obce podle současné starostky sníženým zájmem o obecní politiku, což dokládá samotná skutečnost, že se v obci šestkrát neuskutečnily komunální volby z důvodu nezájmu kandidátů. Samotný fakt zadlužení obce vedl také k častějším změnám trvalého bydliště, a to tím, že se někteří obyvatelé rozhodli odstěhovat z obce. Byla a je i patrná špatná nálada obyvatel v obci na základě situace, ve které se obec nachází. Obyvatelé se také v otázce řešení nastalé situace rozhádali a rozdělili na dva tábory. Zastávali odlišné názory184 na celý problém se zadlužením a s tím spojeným řešením obecního oddlužení. Důležitý faktor, který vyzdvihla starostka obce, je ten, že v Pramenech, žije pouze 112 obyvatel a ti se všichni znají osobně, proto bylo možné takovéto rozdělení na dva nesmiřitelné tábory.
4.3.2.2 Rozpočty obce Prameny
Obec Prameny hospodařily mezi lety 2000 až 2011 s příjmy v průměrné hodnotě kolem 3,7 mil. Kč. Nejvyšší příjmy do rozpočtu obce byly zaznamenány v roce 2009 v hodnotě 12,3 mil. Kč, což bylo dáno 10 mil. Kč z kapitálových příjmů. Naopak nejmenší příjmy v rozpočtu měla obec v roce 2002 v hodnotě kolem 2,1 mil Kč. V letech 2002, 2003, 2005, 2008, 2010 a 2011 získávala obec nejvíce financí na základě daňových příjmů. Za celé období získala nejméně peněz do svého rozpočtu na základě dotací. Kapitálové zisky představovaly pro obec největší roční příjmy v letech 2004, 2006 a 2009. Nejnižší výdaje v rozpočtu Pramenů byly v roce 2008 v přibližné hodnotě 2 mil. Kč. Obec v analyzovaném období v podstatě neuvolňovala finance na bezpečnost, zemědělství a v posledních letech ani na sociální věci. Pokud se zaměříme pouze na daňové příjmy, v průměru se pohybovaly v hodnotě 1,5 milionu korun. Nejvíce financí z daní získaly Prameny v roce 2008 (přibližně 2,1 mil. Kč) a nejméně v roce 2000 (kolem 1 milionu korun). V oblasti dotací obec Prameny získávala průměrně 184
První část obyvatelstva si přála, aby znovu kandidoval bývalý starosta Brenner, a druhá část si přála,
aby kandidovali noví lidé, kteří přistoupí k problému s pramenskými dluhy jinak než stávající vedení. Ale jak již bylo uvedeno, po dlouhou dobu se nikdo z místních obyvatel nerozhodl kandidovat, až v roce 2012 Sdružení nezávislých kandidátů Naše Prameny.
242 89 tisíc korun. Největší dotaci obec získala v roce 2004 (108 tisíc korun), ale například v roce 2011 nezískala žádnou dotaci. Nejvyšší výdaje měla obec v oblasti veřejné správy, a to do roku 2011, kdy se položkou nejvyšších výdajů staly výdaje na průmysl. Výdaje obce v předkládaném období byly průměrně kolem 4,4 mil. Kč. Stejně tak jako nejvyšší příjem, byl v roce 2009 zaznamenán i nejvyšší výdaj, a to v hodnotě 12,3 mil. Kč. Ostatní rozvrstvení výdajů můžeme vidět v následujících vyobrazeních.
Graf č. 43: Výše celkových příjmů a výdajů (v Kč) rozpočtu obce Prameny mezi lety 2000-2011
Příjmy a výdaje obce Prameny 14000000 12000000 10000000 8000000 Příjmy obce Prameny 6000000
Výdaje obce Prameny
4000000 2000000 0 200020012002200320042005200620072008200920102011
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
243 Graf č. 44: Podíl příjmů obce Prameny v letech 2000-2011
Podíl příjmů obce Prameny 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000
2001
2002
Daňové příjmy
2003
2004
2005
2006
Nedaňové příjmy
2007
2008
2009
Kapitálové příjmy
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Tabulka č. 78: Příjmy obce Prameny v letech 2000-2011 Rok
Příjmy
2000
2881900
Daňové Nedaňové Kapitálové příjmy příjmy příjmy 1065950 1233510 540490
2001
3501500
1125470
1184370
1166140
25520
2002
2129110
1093110
736960
231430
67610
2003
2276670
1193800
512220
40560
530090
2004
5749750
1204090
436670
4000000
108990
2005
2984510
2142780
430640
400000
11090
2006
3807010
944540
405990
2356120
100360
2007
2700190
1247930
538180
850000
64080
2008
2637980
2115020
410190
85570
27200
2009
12336910
1958960
337230
10000000
40720
2010
2268020
2051700
159740
0
56580
2011
2195840
2057830
138010
0
0
Dotace 41950
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
2010
2011
Dotace
244 Graf. č. 45: Podíl výdajů obce Prameny v letech 2000-2011
Podíl výdajů obce Prameny 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Výdaje zemědělství
Výdaje průmysl
Výdaje služby
Výdaje sociální věci
Výdaje bezpečnost
Výdaje veřejná správa
2011
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Tabulka č. 79: Výdaje obce Prameny v letech 2000-2011 Výdaje služby
Výdaje sociální věci
Výdaje bezpečnost
Výdaje veřejná správa
127680
889450
6000
0
1790960
82140
106050
1549430
6000
0
1829210
2208580
180
129230
410880
6000
0
1662290
2003
2403750
0
114840
646450
6000
0
1636460
2004
4944080
0
329100
1773540
6000
0
2835440
2005
2910370
0
731050
224980
6000
0
1948340
2006
4427670
0
144020
386320
6500
0
3890830
2007
2695620
0
170710
471900
0
0
2053010
2008
2041130
0
220850
321300
0
0
1498980
2009
12374240
0
171170
277780
0
0
11925290
2010
2148640
0
2860
51510
0
0
2094270
2011
10344940
0
8811460
12090
0
0
1521390
Výdaje Výdaje zemědělství průmysl
Rok
Výdaje
2000
2814090
0
2001
3572830
2002
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
245 Graf č. 46: Vývoj schodku či přebytku rozpočtů obce Prameny v letech 2000-2011
Schodky /přebytky rozpočtů obce Prameny 9000000 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 -1000000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
-2000000 Schodek/Přebytek
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
Tabulka č. 80: Hodnoty schodků a přebytků obce Prameny v letech 2000-2011(v Kč) Rok Schodek/Přebytek 2000
-67850
2001
71340
2002
79440
2003
127080
2004
-805740
2005
-74110
2006
620630
2007
-4570
2008
-596820
2009
37330
2010
-119380
2011
8149100
Zdroj: Rozpočet obce, Ministerstvo financí (ÚFIS), vlastní zpracování
246 4.3.2.3 Informační a monitorující ukazatele o hospodářské situaci v obci Prameny
Obec Prameny má na základě informačních a monitorujících ukazatelů Ministerstva financí průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 307 %. Svou běžnou likviditu má na hladině hodnoty 0,263. Průměrnou hodnotu cizích zdrojů celkově najdeme v Pramenech na hodnotě 90,7 mil. Kč. Oběžná aktiva jsou na průměrné roční hodnotě 5,3 mil. Kč. Krátkodobé závazky byly nejvyšší v roce 2010 a jejich průměrná roční hodnota je přibližně 16,8 mil. Kč.
Tabulka č. 81: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Prameny (pokud není uvedeno jinak v tabulce jsou hodnoty uvedeny v tis. Kč) Název ukazatele
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Počet obyvatel obce
125
143
146
Příjem celkem (po konsolidaci)
2083,5 2 195,83
2 268,02
Úroky
0
0
2,77
Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků
0
0
0
Dluhová služba celkem
0
0
2,77
Ukazatel dluhové služby (v %)
0
0
0,12
Aktiva celkem
29533 15 491,38
31 811
Cizí zdroje
90767 92 115,86
93 467
Stav na bankovních účtech celkem
4108,5 2 072,44
247
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) *
307,3
594,63
293,82
Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) 8-leté saldo [rok 2012] / Cizí zdroje na 1 obyvatele [léta 2011 a 2010]** Oběžná aktiva
0
0
0
-5969
644,17
640,18
Úvěry a komunální dluhopisy Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy Zadluženost celkem
Krátkodobé závazky Celková likvidita *
5369,8 3 276,53
7 196,00
16799 18 558,76 24 893,00 0,32
0,18
0,29
Zdroj: Ministerstvo financí (ÚFIS) *) Za obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší **) Ministerstvo financí proměnilo jeden z informačních ukazatelů pro rok 2012 z dosavadního: cizí zdroje na 1 obyvatele - na 8leté saldo
247
4.3.3 Dopady na chod obce a její politický systém 4.3.3.1 Služby poskytované obcí Prameny
Dle slov paní Málkové obec Prameny poskytuje svým občanům základní služby, a to veřejné osvětlení185, svoz odpadů, službu kanalizace a částečně údržbu zeleně. Obec si nemůže dovolit žádného zaměstnance, z toho důvodu se o zeleň v obci starají dobrovolně místní obyvatelé ve svém volném čase. O úklid chodníků se starají již řadu let také sami obyvatelé. O silniční komunikace se v obci stará firma Karlovarského kraje. Není v obecních možnostech starat se o opravu a údržbu obecních komunikací. Obec se snaží v rámci možností a s pomocí místních zastupitelů pořádat kulturní akce, například pálení čarodějnic, dětský den či loučení s prázdninami. Obec se ale již od počátku svých dluhů musela vzdát ambice na rozvoj obce.
4.3.3.1.1 Ovlivnilo zadlužení poskytování služeb v obci?
U služeb poskytovaných obcí byla všeobecně snížena jak kvalita, tak i jejich objem. Je to především u veřejného osvětlení, které se v určitou dobu vypíná. Zároveň obec nemá finanční prostředky na opravu a údržbu komunikací. Sami občané se musejí starat o zkrášlování obce. V Pramenech bývalo více kulturních akcí, byla například zrušena i obecní knihovna186.
4.3.3.1.2 Služby v obci poskytované soukromými subjekty
V obci je v současnosti jedno restaurační zařízení. Byla uzavřena dvě restaurační zařízení, ale starostka se nedomnívá, že by to mělo jakoukoliv spojitost se zadlužením
185
Veřejné osvětlení je v obci je zapnuté od 17 hodin do 24. hodiny. Poté se na tři hodiny vypíná a
posléze je od tří do páté hodiny ranní znovu v provozu. 186
Knihovna nemůže být provozována z důvodu, že již nejsou k jejímu provozování prostory. To dokládá
i fakt, že obecní úřad tvoří jedna malá místnost v budově, která nepatří obci. Místnost je poměrně malá a ani se v ní netopí. Sama starostka po dobu svých úředních hodin v zimních měsících úřaduje teple oblečena.
248 obce. Obecně jsou Prameny zapadlá obec s velmi málo obyvateli, z toho důvodu v obci v podstatě nejsou soukromí podnikatelé.
4.3.3.2 Rozvoj obce Prameny
O rozvoji obce Prameny na základě obecních iniciativ podle paní starostky nemůže být ani řeč. Na základě finanční situace, jež byla nastíněna výše, obec musela rezignovat na veškeré myšlenky, jak obec rozvíjet. Jedinou současnou možností obce je iniciativa samotných občanů. Tu v obci najdeme. V roce 2010 vzniklo v obci Občanské sdružení Obnova obce Prameny187jako soukromý subjekt. Jeho snahou je obec zrekonstruovat (tak jak je to možné), zlepšit stav památek a okolí vývěrů místních pramenů. Obec má zablokované účty a nemůže získávat žádné dotace. To byl také jeden z důvodů, proč vzniklo občanské sdružení, které se snaží získávat jak dotace, tak případné sponzorské dary na svou činnost. Obec se sdružením Obnova Pramenů spolupracuje; je to jediná možnost, jak může obec získat dotace na projekty na území Pramenů.
4.3.3.3 Komunální volby v obci Prameny
V obci se uskutečnilo od roku 1993 šest komunálních voleb (1994, 1998, 2002, 2006, 2009 a 2012). To je oproti většině českých obcí o jedny komunální volby více. Prameny mají na svém kontě kromě těchto voleb také šest komunálních voleb, které se v obci pro nezájem kandidátů neuskutečnily. To představuje největší obecní nezájem o komunální volby v historii České republiky.
4.3.3.3.1 Komunální volby v obci Prameny v roce 1994
V obci Prameny se komunálních voleb v roce 1994 zúčastnilo 79,01 % oprávněných voličů, tedy 64 voličů z 81 možných. Prameny byly rozděleny do jednoho
187
Obnova obce Prameny. Dostupné z WWW: http://www.obnovaobceprameny.cz/o-nas/; [14. 1. 2014].
249 volebního obvodu, kde se volilo 6 členů zastupitelstva. Do voleb kandidovalo 7 nezávislých kandidátů a odevzdáno bylo 304 platných hlasů. Zvoleni byli zastupitelé: Ing. Václav Brenner, Vlasta Šplíchalová, Jiří Bartůnek, Václav Šmíd, Jiří Přívratský a Jaroslav Brtník. Všichni kandidáti byli zvoleni jako nezávislí. Hodnota indexu plurality pro první komunální volby v ČR v obci Prameny je 1,16.
Tabulka č. 82: Komunální volby v obci Prameny v roce 1994 Kandidátní listina číslo název
Hlasy abs. v %
Počet
Počet
kandidátů mandátu
1
Baroch František, NK
8
2.63
1
0
2
Brenner Václav, NK
58
19.8
1
1
Šplíchalová
Vlasta,
3
NK
40
13.16
1
1
4
Bartůněk Jiří, NK
51
16.78
1
1
5
Šmíd Václav, NK
52
17.11
1
1
6
Přívratský Jiří, NK
48
15.79
1
1
7
Brtník Jaroslav, NK
47
15.46
1
1
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz 4.3.3.3.2 Komunální volby v obci Prameny v roce 1998
Stejně jako v předchozích komunálních volbách se v Pramenech volilo 6 zastupitelů. Volební účast dosáhla na 40,45 %. Konkrétně se voleb zúčastnilo 36 voličů z 89 možných. I v těchto volbách se v Pramenech volilo 6 zastupitelů. Do voleb kandidovalo 6 nezávislých kandidátů, kde každý představoval svou kandidátní listinu. Všichni kandidáti byli zvoleni. Konkrétně se zastupiteli stali: Jaroslav Rangl, Jiří Bartůněk, Jiří Přívratský, Ing. Václav Brenner, Vlasta Šplíchalová a Jaroslav Brtník. Kandidáti v podstatě získali velice podobná procenta hlasů; nejvíce hlasů získali tři kandidáti, a to Bartůněk, Přívratský a Brenner (17,34 %). Nejméně hlasů získal Jaroslav Brtník, a to 16,18 %. Hodnota indexu plurality je 1.
250 Tabulka č. 83: Komunální volby v obci Prameny v roce 1998 Hlasy
Počet
Počet
Kandidátní listina abs.
v%
kandidátů mandátů
1 NK - Rangl Jaroslav
26
15.3
1
1
2 NK - Bartůněk Jiří
30
17.34
1
1
3 NK - Přívratský Jiří
30
17.34
1
1
4 NK - Brenner Václav, Ing.
30
17.34
1
1
5 NK - Brtník Jaroslav
28
16.18
1
1
6 NK - Šplíchalová Vlasta
29
16.76
1
1
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.3.3.3.3 Komunální volby v obci Prameny v roce 2002
Komunálních voleb v roce 2002 se v Pramenech účastnilo 48 občanů z 96 možných voličů. Tento počet tedy znamenal přesně poloviční volební účast. V tomto volebním období byl snížen počet obecních zastupitelů z 6 na 5. Zvoleni byli všichni zastupitelé z voleb 1998 kromě Vlasty Šplíchalové, která ani v těchto volbách již nekandidovala. Nejvíce hlasů od voličů získal starosta Ing. Václav Brenner, a to 26,05 %, nejméně z celé pětice získal Jaroslav Brtník, 15,97 %. Stejně jako v předchozích volbách index plurality představuje hodnotu 1. Tabulka č. 84: Komunální volby v obci Prameny v roce 2002 Hlasy Kandidátní listina abs.
v%
1 NK - Jiří Bartůněk
23
19.33
2 NK - Jaroslav Rangl
20
16.81
3 NK - Jaroslav Brtník
19
15.97
4 NK - Ing. Václav Brenner
31
26.5
5 NK - Jiří Přívratský
26
21.85
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
251 4.3.3.3.4 Komunální volby v obci Prameny v roce 2006
Ve volbách roku 2006 se o zastupitelské křeslo v Pramenech ucházelo 6 kandidátů. V tomto volebním obvodě bylo zachováno pětičlenné zastupitelstvo z předchozích voleb. Všichni uchazeči kandidovali na jednotlivých kandidátních listinách jako nezávislí kandidáti. Zvoleni byli Jiří Bartůněk, Ladislav Poslušný, Jaroslav Formánek se ziskem největšího počtu hlasů (19,53 %), Jaroslav Rangl a stávající starosta Ing. Brenner. Jediný kandidát, který nebyl zvolen, byl Ján Melník, který získal jen 8,98 % hlasů. Voleb se účastnilo 69 voličů ze 114 osob oprávněných jít k volbám, což představovalo 75 % volební účast. 1,2 je hodnota indexu plurality pro komunální volby v roce 2006.
Tabulka č. 85: Komunální volby v obci Prameny v roce 2006 Hlasy Kandidátní listina abs.
v%
1 Jiří Bartůněk - NK
48
18,75
2 Ladislav Poslušný - NK
43
16,8
3 Jaroslav Formánek - NK
50
19,53
4 Jaroslav Rangl - NK
43
16,8
5 Ján Melník - NK
23
8,98
6 Ing. Václav Brenner - NK
49
19,14
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
4.3.3.3.5 Komunální volby v obci Prameny v roce 2009
10. 1. 2009 proběhly v Pramenech výjimečné - mimořádné volby. Oprávněných osob, které mohly přijít do volební místnosti, bylo 115. K volbám dorazili kromě dvaceti voličů všichni (82,61 % volební účast). Odevzdáno bylo celkově 469 platných hlasů. Proti sobě stanuly dvě kandidátní listiny, a to: SNK "Za Prameny bez dluhů" a Sdružení nezávislých kandidátů. SNK "Za Prameny bez dluhů" získalo 46,70 % hlasů a dvě zastupitelská křesla. Konkrétně se jednalo o Jiřího Pavla a Jiřího Dvořáka. Sdružení nezávislých kandidátů získalo 53,3 % a tři obecní zastupitele. Byli jimi Jaroslav Formánek, Ing. Václav Brenner a Vladimír Šnorbert. Hodnota indexu plurality byla v těchto mimořádných volbách 2,4.
252 Tabulka č. 86: Komunální volby v obci Prameny v roce 2009 Kandidátní listina číslo
název
Hlasy
Počet
Počet
abs. v %
kandidátů
mandátu
1
SNK "Za Prameny bez dluhů" 219 46,7
6
2
2
Sdruž.nezáv.kand.
6
3
250 53,3
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz Nově zvolené zastupitelstvo, které bylo rozděleno na dva protichůdné tábory, se nedokázalo dohodnout. Bylo to období, kdy vrcholila situace v otázce projektu stáčírny minerálních vod. Starosta Brenner spolu se svými příznivci v zastupitelstvu chtěl realizovat projekt. Naopak ostatní dva zastupitelé chtěli obec oddlužit od již tak vysokých dluhů. Spor vyvrcholil po třech měsících, takže v dubnu 2009 zastupitelé složili své mandáty. V prosinci měly proběhnout nově vyhlášené volby, do kterých již sám bývalý starosta Brenner nechtěl kandidovat.
4.3.3.3.6 Neuskutečněné komunální volby v obci Prameny
Na základě výše popsané situaci v obci se 6 vyhlášených komunálních voleb neuskutečnilo, především s důvodu nezájmu občanů kandidovat. První mimořádné volby byly výše představeny (leden 2009), ale druhé mimořádné volby v pořadí se již v roce 2009 (prosinec) neuskutečnily, jelikož se do nich nikdo nepřihlásil. Na základě nekonání voleb musel být vůbec poprvé v historii České republiky Ministerstvem vnitra jmenován správce obce. Po celou dobu bezvládí byl Ministerstvem vnitra pověřen základním vedením obce. Toto období trvalo od prosince 2009 až do dubna 2012, kdy se podařilo zvolit v obci Prameny nové zastupitelstvo. Za více než dva roky se v obci vystřídali tři správci obce, jmenovitě Jan Murín, Josef Novosad, Arnoška Aubrechtová.
Seznam komunálních voleb, které se v obci Prameny nekonaly (6 voleb): a) 12. prosince 2009 b) 20. března 2010 c) 15. a 16. října 2010 (řádný termín) d) 5. února 2011 e) 2. července 2011
253 f) 10. prosince 2011188
4.3.3.3.7 Komunální volby v obci Prameny v roce 2012
Obec Prameny se dočkala mimořádných voleb, které po nucené správě Ministerstva financí konečně vyústily ke zvolení platného zastupitelstva dne 7. 4. 2012. Voleb se účastnilo 37 oprávněných voličů z počtu 112189 a ti odevzdali 156 platných hlasů. Všechny hlasy obdrželo Sdružení nezávislých kandidátů Naše Prameny. Na kandidátní listině měli 5 kandidátů, kteří byli všichni zvoleni do obecního zastupitelstva. Jedná se o zastupitele Michala Málková, Mgr. Lenka Cholínská, Václav Jeřábek, Petr Ceplecha a Josef Pagáč. I v těchto volbách na základě stejného počtu kandidujících osob i mandátů má index plurality hodnotu jedna.
Tabulka č. 87: Komunální volby v obci Prameny v roce 2012 Kandidátní listina číslo 1
název Sdružení NK Naše Prameny
Hlasy abs.
v
Počet
Počet
kandidátů
mandátu
5
5
%
156 100
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz
Starostka Málková potvrdila, že impulzem pro její kandidaturu byla snaha pana Kohouta kandidovat, přestože nebyl místní obyvatel. Obyvatelé Pramenů se nechtěli dostat do situace, že by jejich obec vedl někdo "cizí". Mohlo se stát, že by někdo z méně movitých obyvatel Pramenů nabídl panu Kohoutovi možnost nahlášení trvalého bydliště na své adrese za určitou úplatu. Byla obava, že pan Kohout by se nesnažil udělat vše pro obec, ale především se bude chtít zviditelnit. Proto se současní zastupitelé dohodli, že nejlepším řešením by bylo, aby v obci kandidoval někdo místní, kdo obec dobře zná. 188
Mimořádné pramenské komunální volby ze dne 10. 12. 2011 se uskutečnily, ale byly prohlášeny za
neplatné. Do voličského seznamu bylo zapsáno 109 oprávněných voličů, ale k volbám dorazili pouze dva voliči, což odpovídá 1,83 % účasti. Volby byly prohlášeny za neplatné ve své podstatě ještě dříve, než začaly. V těchto volbách měli voliči na výběr pouze z jedné kandidátní listiny Lidového fóra, které se skládalo z pěti kandidátů. Fórum mělo sídlo v Brně a kandidáti si nakonec nezměnili trvalý pobyt, proto se nemohli účastnit voleb. 189
33,04 % volební účast.
254 Dalším důležitým faktorem, který rozhodl pro kandidaturu sdružení nezávislých kandidátů, byly přísliby Ministerstva financí a Ministerstva vnitra, že obci poskytnou svou pomoc především s oddlužením. Po těchto příslibech se zájemci sešli v místním restauračním zařízení, kde se rozhodli vytvořit společnou kandidátní listinu. Při tvoření kandidátní listiny byl důležitý aspekt ten, že se všichni obyvatelé v obci znají a mají o svých názorech povědomí. Kandidáti vstupovali do voleb s tím, že jejich plánem je pokusit se oddlužit obec, ale konkrétní plán neměli. Spoléhali na zmíněné instituce, které obci nabídly již před volbami svou pomoc. Starostka obce se nesetkala se snahou o vytvoření protikandidátní listiny či s opozičními aktivitami obyvatel či případných kandidátů. Podle jejích slov je většina obyvatel konečně ráda, že po dlouhém období nyní zastupitelstvo v obci funguje.
4.3.3.3.8 Volební účast v komunálních volbách v obci Prameny
Obec Prameny je velmi specifická, co se volební účasti týká. V obci se neuskutečnily komunální volby pro nezájem občanů. A to celkově v sedmi případech. Jednalo se o období mezi prosincem 2009 až dubnem 2012, kdy se volby na osmý pokus uskutečnily. Samotná skepse místních občanů se projevila ve volební účasti, která byla nejnižší v rámci komunálních voleb v obci vůbec. Připočteme-li k tomu obecní finanční situaci nejzadluženější obce a předchozí nechuť kandidátů zasednout do místního zastupitelstva a převzít zodpovědnost za obtížnou situaci obce, vznikne nám již zmíněná nejnižší volební účast v komunálních volbách v Pramenech. Naopak nejvyšší volební účast nejen v komunálních volbách, ale ve volbách v Pramenech celkově měly poslední volby před obdobím bezvládí v obci. Jednalo se tedy o mimořádné komunální volby ze začátku roku 2009. Motivovaly nejvíce voličů (82,61 %) přijít k volbám kvůli kritické situaci v obci. Jednalo se o kandidaturu dvou názorově odlišných kandidátních listin s odlišným názorem na řešení zadlužení obce. Volební výsledek rozdělil zastupitelstvo na dva rozdílné tábory, což vyústilo ve zmíněné bezvládí po odstoupení zvoleného zastupitelstva. Průměrná volební účast v komunálních volbách je v Pramenech 57,6 %.
255 Graf. č. 47: Volební účast v obci Prameny v komunálních volbách Volební účast v obci Prameny 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1994
1998 Prameny
2002
2006
Okres Cheb
2009
2012
Karlovarský kraj
ČR
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování * Hodnoty za roky 2009 a 2012 jsou pouze v obci Prameny, jelikož se jedná o mimořádné volby, které se v ostatních obcích nekonaly, tudíž nejsou k dispozici data za okres Cheb, Karlovarský kraj a ČR. Aby graf mohl vzniknout, představuje volební účast v těchto letech hodnotu nula.
Tabulka č. 88: Volební účast v komunálních volbách v obci Prameny
Komunální volby (%)
Rok
1994
1998
2002
2006
2009
2012
Prameny
79,01
40,45
50,00
60,53
82,61
33,04
Okres Cheb
51,87
38,06
37,42
39,36
x
x
Okres Sokolov
49,11
35,59
37,98
36,42
x
x
Okres Karlovy Vary
55,46
38,56
40,69
41,07
x
x
Karlovarský kraj
60,79
37,52
38,92
39,14
x
x
Karlovarský kraj - obce Karlovarský kraj města ČR
72,99
53,59
58,54
x
x
x
56,66
34,06
34,76
x
x
x
62,26
46,72
45,51
46,38
x
x
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
256 4.3.3.3.9 Shrnutí komunálních voleb v obci Prameny
To, že jsme se mohli setkat v obci v komunálních volbách až do voleb v roce 2006 pouze s nezávislými kandidáty na samostatných kandidátních listinách, koresponduje s počtem obyvatel v obci. Prameny jsou nejmenší analyzovanou obcí. Skutečnost, že se všichni občané v obci znají, je ještě patrnější. Následné volby v roce 2009 byly pro obec v podstatě nejklíčovější. Jednalo se o volby mimořádné po rozpuštění zastupitelstva vzešlého z voleb 2006 a o významu voleb svědčí i vysoká volební účast. Obec byla rozdělena na dva tábory při řešení otázky dalšího postupu v souvislosti s jejím zadlužením, ale ani tyto mimořádné volby nevedly k jasnému vítězství jednoho z táborů, což vyústilo za několik měsíců k rozpuštění zastupitelstva. V obci poté nastalo několikaleté bezvládí, které trvalo až do roku 2012. V dubnu 2012 byli zvoleni úplně noví zastupitelé, kteří do té doby v komunální politice nebyli aktivní. Sdružení vzniklo na základě osobních setkání současných zastupitelů, kteří našli společnou vůli změnit kritickou situaci v obci. V obci nekandidovala v komunálních volbách nikdy žádná politická strana. Pouze jen tři sdružení nezávislých kandidátů, a to všechna sdružení kandidovala pouze v posledních dvou uskutečněných volbách v roce 2009 a 2012. Pro obec Prameny bylo naopak typické, že veškeří kandidáti kandidovali samostatně jako nezávislí kandidáti na separátních kandidátkách. Takovýchto kandidátů v obci můžeme najít celkově dvacet čtyři. Ing. Václav Brenner kandidoval ve všech proběhnutých volbách v obci, kromě posledních v roce 2012. Ve všech těchto volbách byl zvolen zastupitelem obce a po volbách byl vždy zvolen starostou obce. Ve všech volbách získal nejvyšší zisk hlasů, jen ve volbách 1998 se o tuto pozici musel dělit s dvěma dalšími kandidáty. Ing. Brennera můžeme považovat za nejhlavnější politickou osobu v obci let minulých. Byl to on, kdo rozhodoval o klíčových otázkách obce a snažil se obci udávat směr. V současnosti jsou zastupiteli lidé, kteří s předchozím chodem obce neměli nic společného. Jejich hlavním cílem je obec oddlužit a pozvednout. Pokud se již komunální volby v obci Prameny konaly, bylo v nich možno zvolit celkem 32 zastupitelů. Na obsazení těchto 32 míst bylo zapotřebí 17 osob. Bývalý starosta Ing. Václav Brenner byl zvolen dokonce v pěti volbách. Čtyřikrát byl ve volbách zvolen Jiří Bartůnek. Tři osoby byly zvoleny do zastupitelstva třikrát. Dva zastupitelé byly dvakrát zvoleni na radnici. A pouze 10 osob bylo zvoleno jen jednou, a to celou polovinu z těchto osob, tvoří současné zastupitelstvo. To z těchto deseti osob je
257 tvoří přesně polovina současného zastupitelstva. Pokud jsme hovořili u předchozích zkoumaných osob o nevelké personální heterogenitě v obci, tak v Pramenech to platí obzvlášť.
Graf č. 48: Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v komunálních volbách v obci Prameny Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v komunálních volbách v obci Prameny 14 12 10 8 6 4 2 0 1994
1998 Počet zastupitelů
2002
2006
Počet kandidujícíh osob
2009
2012
Index plurality
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
Graf č. 49: Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obci Prameny Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obci Prameny 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1994
1998
2002
2006
2009
Počet kandidátních listin
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
2012
258 Tabulka č. 89: Komunální volby v obci Prameny v číslech Komunální Počet Počet Počet Volební Volební Index plurality ip= volby v kandidátních kandidujících zastupitelů obvod účast kandidáti/zastupitelé Pramenech listin osob 1994
6
1
79,01
7
7
1,16
1998
6
1
40.45
6
6
1
2002
5
1
50,00
5
5
1
2006
5
1
60,53
6
6
1,2
2009
5
1
82,61
2
12
2,4
2012
5
1
33,04
1
5
1
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
4.3.4 Komunikace státních institucí v oblasti samosprávné působnosti s obcí Prameny v otázce zadluženosti
Při finančních problémech obcí by měly státní instituce komunikovat se zadluženými obcemi a pomoci jim řešit jejich nepříznivý stav. Jedná se především o instituce jako je Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a krajský úřad. Starostka Málková se vyjádřila ke komunikaci s těmito subjekty následovně. S obcí Prameny komunikují státní instituce aktivně a snaží se obci předkládat možnosti, jak řešit situaci v obci. Aktivní přístup k obci mají všechny hlavní instituce, které mohou obci na základě svých pravomocí pomoci. Jedná se o Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra i Krajský úřad Karlovarského kraje, které spolu vzájemně koordinují svou pomoc obci. Novému zastupitelstvu například Ministerstvo financí pomáhá od začátku mandátu řešit dluhovou situaci obce, snaží se najít východisko pro oddlužení obce. Zaměstnanci všech zmíněných institucí pomáhají i v metodické pomoci obci v otázkách obecního dluhu. Paní Málková přikládá zájem a péči státních institucí k medializaci problému, který má
větší prostor oproti ostatním zadluženým obcím.
Ministerstvo financí obci přislíbilo návratnou finanční výpomoc, jež se odvíjí od jednání s věřiteli obce, kteří musí souhlasit s nastolenými podmínkami. Předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR zpomalily vyjednávání s ministerstvy. Starostka obce předpokládá, že v průběhu roku 2014 by se mělo dospět k závěrům. Ministerstvo financí
259 požadovalo po obci dohodu s věřiteli, na základě které poskytne obci návratnou finanční výpomoc.
4.3.5 Postoj
starostky
k
otázce
předcházení
kritickému
zadlužování malých obcí v ČR
Starostka Pramenů vidí možnost řešení a předcházení kritické zadluženosti malých obcí v ČR především v zavedení možnosti obcí vyhlásit bankrot, který by v nejzazších případech znamenal pro obce řešení. Aby celkově bylo možné vyhnout se situacím, které spějí k možnosti obce vyhlásit bankrot, starostka by ráda zvětšila objem kontrol obecního hospodaření obcí. Domnívá se, že touto cestou, při častějších, ale i podrobnějších kontrolách, je možné na finanční problémy obce přijít dříve. V představovaných možnostech Ministerstva financí, ve Věcném záměru zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vidí jako dobrý podnět zavedení institutu finančního správce obce, který by byl jmenován na základě požádání obce či na základě neuspokojivých výsledků monitoringu hospodaření obce.
260
Závěr První část závěru porovnává malé zadlužené obce s malými obcemi do 500 obyvatel Karlovarského kraje. Druhá část zodpovídá výzkumné otázky. Třetí závěrečná část aplikuje Bubeníčkovu typologii lokálních modelů demokracie na zadlužené obce. A na konec jsou představeny předpoklady, které mohou vést k naprostému zhroucení obcí v České republice.
1
Porovnání zadlužených obcí s malými obcemi do 500 obyvatel Karlovarského kraje
Porovnání je rozděleno na tři části. První část se zabývá členstvím v zájmových sdruženích obcí a členstvím v mikroregionech. Druhá část představuje vybrané finanční údaje obcí a třetí část porovnává poskytované služby obcí.
1. Členství v zájmových sdruženích a členství v mikroregionech malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje.
Tabulka č. 90: Členství v zájmových sdruženích a členství v mikroregionech malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje Údaje
Bublava
Nebanice Prameny
Nejčastěji zjištěný údaj v Karlovarském kraji
Členství ve SMO ČR
ne
ne
ne
ano (28 obcí)
Členství ve SMS ČR
ne
ne
ne
ne (24 obcí)
Je členství ve SMO ČR či SMS ČR výhodné? Členství v mikroregionech (počet v kolika subjektů)
ne
ano
ano
ano (37 obcí)
5
2
3
členy 3 (18 obcí)
Členství v DSO (počet v kolika subjektů) Členství v MAS (počet v kolika subjektů)
4
0
2
členy 1 (21 obci); členy 2 (20 obcí)
1
1
1
členy 1 (36 obcí)
0
1
0
členy 0 (37 obcí)
Členství v zájmových právnických osobách (počet v kolika subjektů)
Zdroj: autor
261 Výše představená tabulka dokládá, že ani z jedna ze zkoumaných obcí není členem jak Svazu měst a obcí České republiky, tak ani Sdružení místních samospráv České republiky. Obec Bublava v členství nespatřuje výhodnost, dokonce v minulosti členem SMO ČR byla. Naopak, obec Nebanice a Prameny, by byly rádi členy jednoho ze sdružení, jelikož výhodnost ve členství spatřují, ale vzhledem ke svým dluhům si členství nemohou dovolit. To většina obcí malých obcí Karlovarského kraje je členem SMO ČR, naopak většina malých obcí není členem SMS ČR190. V otázce členství zadlužených obcích je obec Bublava členem více mikroregionů než většina malých obcí Karlovarského kraje. Naopak obec Nebanice je členem méně mikroregionů než většina malých obcí a obec Prameny je podle údajů Karlovarského kraje členem stejného počtu mikroregionů jako většina malých obcí191.
2. Vybrané finanční údaje malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje
Tabulka č. 91: Vybrané finanční údaje malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje Údaje
Nejčastěji zjištěný údaj v Karlovarském kraji
Bublava
Nebanice
Prameny
4,08 mil Kč 4,8 mil Kč 4,67 mil Kč 4,57 mil Kč 4,72 mil Kč
4,67 mil Kč 4,49 mil Kč 4,27 mil Kč 4,55 mil Kč 4,46 mil Kč
2,26 mil Kč 2,18 mil Kč 2,08 mil Kč 2,14 mil Kč 10,3 mil Kč
Celková hodnota zadlužení r. 2010 Celková hodnota zadlužení r. 2011
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč (40 obcí)
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč (40 obcí)
Celková hodnota zadlužení r. 2012
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč (39 obcí)
38,9 mil Kč 37,2 mil Kč 37,3 mil Kč
7, 2 mil Kč 4,71 mil Kč 2,75 mil Kč
93,4 mil Kč 92,1 mil Kč 90,07 mil Kč
Příjmy rozpočtů r. 2010 Příjmy rozpočtů r. 2011 Příjmy rozpočtů r. 2012 Výdaje rozpočtů r. 2010 Výdaje rozpočtů r. 2011
Cizí zdroje r. 2010 Cizí zdroje r. 2011 Cizí zdroje r. 2012
do 4, 99 mil Kč (31 obcí) do 4, 99 mil Kč (30 obcí) do 4, 99 mil Kč (28 obcí) do 4, 99 mil Kč (33 obcí) do 4, 99 mil Kč (34 obcí)
do 999 tisíc Kč (35 obcí) do 999 tisíc Kč (37 obcí) do 999 tisíc Kč (34 obcí)
190
V současné době o vstupu do SMS ČR uvažují čtyři obce a 22 obcí nejsou členy Sdružení.
191
Vzhledem k situaci v obci nelze hovořit o určité účasti v mikroregionu, jelikož
ze slov starostky obce jasně vyplynulo, že svůj veškerý čas vynakládá pouze na řešení dluhů.
262
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům r. 2010
26,64%
35,69%
293,82%
0-4,99% (40 obcí)
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům r. 2011
34,42%
32,21%
594,63%
0-4,99% (41 obcí)
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům r. 2012
32,30%
14,84%
307,30%
0-4,99% (38 obcí)
0,11
0,05
0,29
0,12
0,08
0,18
0,12
0,27
0,32
Celková likvidita r. 2010 Celková likvidita r. 2011 Celková likvidita r. 2012
interval <1,01; 20> (33 obcí) interval <1,01; 20> (37 obcí) interval <1,01; 20> (39 obcí)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Zadlužené obce se ve své podstatě svými příjmy a výdaji zařazují svými hodnotami mezi většinu malých obcí v Karlovarském kraji. Ostatní představené ukazatele se ale podstatně odlišují. To je dáno právě zadlužením, které obce limituje. Je to především dobře patrné v hodnotách cizích zdrojů a podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům obce. V těchto ukazatelích jsou cizí zdroje, resp. jejich podíl k aktivům u většiny malých obcí v Karlovarském kraji podstatně nižší. Nejčastěji malé obce vykazují hodnoty do 999 tisíc Kč resp. do 4,99%, kdežto hodnoty zadlužených obcí jsou mnohonásobně větší.
Při analyzování finanční situace malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji se nabízí možnost podrobit zkoumání obec Rovnou na Sokolovsku. Obec by se mohla dle ukazatelů začít blížit kriticky zadlužené obci. Na základě výsledků monitoringu hospodaření Ministerstva financí ČR je v současnosti nejrizikovější obcí ze zbylých 55 malých obcí do 500 obyvatel. Obec Rovná dle kritérií monitoringu za rok 2012 má vyšší míru rizika v otázce hospodaření192. Obec Rovná patří k pěti obcím, které se nevyjádřily v provedeném šetření. Pouze tedy na základě dostupných dat lze konstatovat, že v obci se snižuje volební účast, což dokládá následujíc tabulka.
192
Tato skutečnost byla zjištěna až na základě vlastní analýzy monitoringu hospodaření. To dokládá
popsanou kritiku stávajícího systému monitoringu hospodaří obcí, kdy není ze strany Ministerstva financí zveřejňován konkrétní seznam ohrožených obcí.
263 Tabulka č. 92: Komunální volby v obci Rovná Obec Rovná Volební účast Kandidátní listiny Kandidáti Počet zastupitelů Index plurality Počet zastupitelů Index plurality
r. 1994 r. 1998 r. 2002 r. 2006 r. 2010 58,06% 65,16% 52,97% 43,64% 28,06% 11
16
11
12
11
11 7 1,57 7 1,57
16 11 1,45 11 1,45
19 11 1,72 11 1,72
16 11 1,45 11 1,45
11 11 1 11 1
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz Volební účast z komunálních voleb v roce 2010 byla vůbec nejnižší193 ze všech malých obcí v Karlovarském kraji, dosáhla hodnoty 28,06%. Z těchto důvodů by se obec mohla stát předmětem zájmu dalšího výzkumu.
3. Poskytované služby malými obcemi do 500 obyvatel Karlovarského kraje.
Tabulka č. 93: Poskytované služby malými obcemi do 500 obyvatel Karlovarského kraje. Bublava
Nebanice
Prameny
Nejčastěji zjištěný údaj v Karlovarském kraji
Veřejného osvětlení
ano
ano, ale omezeně v době zadlužení
ano, ale omezeně
ano (50 obcí)
Svoz odpadu
ano
ano
ano
ano (50 obcí)
Údržba zeleně
ano
ano (s pomocí občanů)
dobrovolně jen obyvatelé
ano (49 obcí)
ano
ano (s pomocí občanů)
ano (firma Kraje)
ano (49 obcí)
ano
ne (v době zadlužení)
ne
ano (45 obcí)
ano
ano
ano (26 obcí)
ano
ano
ne (46 obcí)
Údaje
Úklid silničních komunikací a chodníků Údržba a oprava komunikací Služba kanalizace Omezení služeb
ano (část obce) ne
Zdroj: autor
193
Kromě případu obce Prameny, kde se volby vůbec pro nezájem kandidátů nekonaly.
264
Je až překvapivé, že obec Bublava nemusela kvůli svému zadlužení omezovat poskytování svých služeb. Ostatní dvě analyzované obce byly nuceny k tomuto kroku přistoupit, a nejen k němu. Obec Nebanice a Prameny byly nuceni naprosto rezignovat na údržbu a opravu komunikací. Dále poté musely omezit veřejné osvětlení, které na určité noční hodiny vypínají (vypínaly). V Pramenech veřejné osvětlení nefungovalo určitou dobu vůbec. Většinu ostatních služeb poskytují obce více či méně především na základě
dobrovolnosti
svých
občanů.
Například
Nebanice
musely
propustit
zaměstnankyni na obecním úřadě, v Pramenech rozprodali veškerý majetek obce. Všechny tři zadlužené obce spojuje, že musely na základě svého zadlužení rezignovat na jakýkoliv rozvoj obce. Naopak, nezadlužené malé obce v Karlovarském kraji poskytují ve většině případů všechny popsané služby. Nejméně obcí poskytuje službu kanalizace. Z 50 oslovených obcí byly nuceny čtyři obce omezit své služby, což bylo v době, kdy splácely investiční záměr, kterým rozvíjely obec.
2
Zodpovězení výzkumných otázek
Otázka č. 1: Jakým způsobem řeší Česká republika problém zadlužených (zkrachovalých) obcí?
Platná legislativa České republiky neurčuje postupy a možnosti, jak řešit případy předlužených obcí. Zadluženost je monitorována pouze ze strany Ministerstva financí. Samotný monitoring je terčem kritiky ze strany starostů malých obcí kvůli neobjektivnosti194. Česká republika se v podstatě vymyká z ostatních evropských zemí, neboť ty určitým způsobem zadluženost obcí legislativně ošetřují. V současné době probíhá o možných změnách v této oblasti diskuze. Byly vypracovány i konkrétní varianty změn, ale vzhledem k předčasným volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2013 byly přípravy na legislativní úpravy zastaveny195.
194
Výhrady k monitoringu mají i ekonomové například [Provazníková 2009].
195
Chybějící právní úprava by například mohla stanovit jasné limity bránící nadměrnému zadlužování,
které by zabraňovalo hroucení municipalit. Dále se nabízí možnost regulovat čerpání úvěrů municipalitami, jež představují dlouhodobě nejvyšší podíl na zadluženosti obcí či zda lze zabavit v
265 Česká republika tedy všechny případy kritického zadlužení obcí řeší pouze individuálně. Pokud se tedy obec kriticky zadluží, nespustí se žádný předem nastavený scénář. Za stát se zapojují do řešení a poskytování pomoci při řešení zadlužení především následující instituce: Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a konkrétní krajský úřad. Tyto instituce se zapojují do řešení kritické zadluženosti obcí různým způsobem. To dokládá jejich přístup k třem zkoumaným obcím. Ministerstvo financí spolupracovalo a řešilo obecní dluh s obcemi Bublava, Nebanice a Prameny ne vždy shodným přístupem. Ministerstvo financí pravidelně spolupracovalo od počátku finančních problémů se všemi obcemi, ale konkrétní kroky se lišily. Například obci Bublava poskytlo ministerstvo splátkový kalendář, prostřednictvím Finančního úřadu v Sokolově, který obec nebyla schopna splácet196. Obci Nebanice bylo slíbeno Ministerstvem financí, že do obce vyšle finančního poradce, který Nebanicím pomůže s oddlužením, ten ale nikdy do obce nedorazil. Stejně tak ministerstvo nezaslalo obci žádné doporučení, jaké opatření má obec podniknout pro splacení svých dluhů, jak slibovalo 197. S obcí Prameny Ministerstvo financí od roku 2012, kdy má s kým komunikovat o obecní situaci, intenzivně kritickou obecní situaci řeší198. V současnosti dokonce ministerstvo přislíbilo obci návratnou výpomoc na základě dohody s věřiteli obce. Komunikace Ministerstva vnitra s analyzovanými obcemi je rovněž odlišná. Ministerstvo vnitra s obcí Bublava nikdy nijak nekomunikovalo. Obec Nebanice s Ministerstvem vnitra komunikovala, ale stejně tak se jednalo o pouze informativní charakter bez jakýchkoliv rad ze strany ministerstva. Naopak obec Prameny má dobrou zkušenost s komunikací s ministerstvem, neboť to má aktivní přístup k obci199. Nejvíce se zkoumané obce shodují v otázce komunikace s krajským úřadem, kde u všech obcí
exekuci naprosto veškerý movitý i nemovitý majetek obce. Dalším možným řešením může být umožnit obcím insolvenční řízení resp. bankrot obce či poskytovat obcím finančního poradce. 196
Splátky dosahovaly ročně 5 milionů korun, což představovalo výši obecního rozpočtu. Tyto nereálné
splátky vůbec nebraly v potaz finanční možnosti obce. Obci Bublavě nezbývalo nic jiného než porušit splátkový kalendář a splácet pouze takové částky, které obec byla (a je) schopna v souvislosti se zachováním chodu obce hradit. 197
Osobní názor starostky Nebanic Jitky Vlkové je ten, že komunikace mezi obcí a ministerstvem byla
prováděna, pouze aby ministerstvo mělo přehled, co se v obci děje, ale nemělo zájem obci pomoci. 198 199
Starostka obce Málková péči o obec ze strany státu přikládá především medializací problému. To je pravděpodobně dáno faktem, že obec přes dva roky spravovali tři správci obce, jež byli
jmenováni právě Ministerstvem vnitra.
266 má krajský úřad aktivní přístup a snažil se přicházet se způsoby řešení zadluženosti. Například obci Nebanice pomohl najít právního zástupce, jehož si mohla obec finančně dovolit. Individuální přístup státu se odvíjí od konkrétních situací v zadlužených obcích. Ty jsou dány především přístupem místních obyvatel, resp. zastupitelstva obce k tomu, jak řešit obecní dluh. V obcích s kritickým zadlužením můžeme na základě provedené analýzy dojít k třem modelovým způsobům řešení.
Tabulka č. 94: Možné scénáře řešení kritického zadlužení malých obcích Příklady Přístup státu obcí - stát má snahu situaci v obci 1. obyvatelé obce nemají zájem o kandidaturu v předlužené řešit, ale nemá s Prameny obci, tím pádem se oddaluje řešení a narůstá dluh; opakují se kým; čeká na mimořádné volby, v kterých nikdo nekandiduje a obec mezitím zvolení spravuje správce obce, který nemá pravomoci řešit dluh obce; zastupitelstva; - stát určitým způsobem zadluženost řeší; 2. v obci se vytvoří přinejmenším dva tábory, které by řešily otázkou je, jak obecní dluh rozdílným způsobem; stát poté komunikuje s efektivně, když Bublava, vítěznými zástupci obce na základě jejich představy, jak řešit neexistují Prameny obecní zadlužení; v případě, že nevzejde z voleb zřetelná konkrétní většina, která dokáže prohlasovat svoji politiku, tak může dojít legislativní k zablokování zastupitelstva a až k jeho rozpuštění, které může nástroje pro vyústit až první představenou možností; takové situace; - stát 3. obyvatelé obce se sjednotí a postupují v oddlužování obce pravděpodobně Nebanice, jednotně, tak že kandiduje v komunálních volbách pouze jeden spíše bude Prameny subjekt, který má podporu přinejmenším většiny obce, s kterým monitorovat posléze komunikují státní instituce; situaci v obci; Možné scénáře řešení kritického zadlužení malých obcí
Zdroj: autor
V prvním nastoleném scénáři se pouze prohlubuje kritická situace v obci, jelikož dle platných zákonů začne řídit obec správce obce bez pravomocí, jak obci oddlužit či jí pomoci. To dle zákona může pouze řádně zvolené zastupitelstvo. Obci se proto dále zvyšují dluhy vzešlé z penále a úroků. Zmíněná situace přetrvává i řadu let, v podstatě po neomezeně dlouhou dobu. S tím hlediskem, že na samotné obyvatele obce nemusí mít kritické zadlužení významný dopad kromě omezení obecních služeb200. To, že stát 200
V případě takto malých obcí, jsou ale obyvatelé zvyklí, i pokud obec není zadlužená, že za drtivou
většinou služeb jsou nuceni dojíždět do okolních větších obcí a měst.
267 nemá možnost v takovýchto situacích zasáhnout, je velice neefektivní. Jelikož i po případném zvolení zastupitelstva je stejně jedinou možností pro takovéto obce pomoc od státu, který musí poskytnout obci finanční záruky. Stát by si nastalé situace měl být vědom a mělo by být v jeho zájmu legislativu upravit, jelikož se tak zvedá zadlužení i státní poklady. Teprve v případě, že po prvním scénáři nastane scénář třetí201, může být stát aktivní a může se snažit kritickou obecní situaci spolu s novým vedením obce řešit. Snahu státu pomoci obci lze částečně potvrdit i v případě druhého scénáře. Naopak třetí scénář, nevede stát primárně k tomu, aby obci pomohl, spíše pouze monitoruje obecní situaci. Snaha státu řešit obecní kritické situace prvního i druhého scénáře je umocněna díky velké medializaci kriticky zadlužené obce. Jelikož oddlužení malých obcí je časově dlouhodobý úkol, jež často přesahuje několik volebních období, lze se setkat v jedné konkrétní obci s více přístupy při řešení zadluženosti. Samotná reakce státu na základě provedené analýzy se tedy odvíjí až od politické situace v obci, a nikoliv primárně od situace ekonomické. Klíčovým parametrem jsou tedy místní občané a jejich přístup, jakým způsobem přistoupí k obecnímu dluhu.
Otázka č. 2: Je v těchto zadlužených malých obcích zvažovaným řešením existenčních problémů slučování obcí?
Slučování obcí by bylo obecně řešením pro předcházení zadluženosti malých obcí v České republice. Lze to konstatovat na základě představených specifik malých obcí v ČR, jež se například potýkají s nedostatečnými finančními prostředky, čímž nemohou dostatečně poskytovat služby svým občanům. Větší obce mohou lépe žádat o případné dotace k rozvoji obce, jež mohou na základě objemnějších rozpočtů spíše splácet než příliš malé obce. Obce s více obyvateli mají také zpravidla více pracovníků na svých radnicích, kteří mohou být i větší kvalifikaci v oblasti řízení a financování obcí. Sám stát nemotivuje různými nástroji obce ke slučování202.
201
Aktivizace státu nenastane pouze výhradně, pokud po prvním scénáři následuje scénář č. 3. Nastane
celkově v případě, že má kriticky zadlužená obec nově zvolené zastupitelstvo. To může být zvoleno také na základě politického boje, a nikoliv pouze po kandidatuře jednoho (sjednoceného) politického subjektu. 202
V průběhu času stát měnil parametry sdílených daní, které mohly motivovat obce ke slučování. Tento
efekt se ale nedostavil.
268 I proto přes možné výhody těchto představených aspektů nevidí samotní představitelé malých obcí možnost slučování obcí jako řešení pro své obce203. Může to být dáno i nevědomostí malých obcích, které si možné výhody neuvědomují či si je nechtějí připustit za cenu možné ztráty vlastní obce. Stejně tak je to i v případě zadlužených obcí, jež slučování odmítají. Starosta Bublavy Igor Jirsík možnost slučování obcí důrazně odmítl. To si dovede představit pouze u obcí do sta obyvatel. Dle jeho soudu slučování obcí nepřineslo nikdy prospěch obyvatelům žijících ve sloučené obci. V případě obce Nebanice bylo dokonce o slučování obcí hovořeno, ale tato možnost nebyla od počátku brána za reálnou, a to především z důvodu, že obec měla v minulosti zkušenosti se slučováním, které vytvářelo pnutí ve sloučené obci. Ani v nejvíce zadlužené obci nenajdeme chuť obec slučovat. Starostka obce vnímá za důležitý obecní patriotismus a identifikování se občanů Pramenů se svou obcí. Podle starostky, i kdyby nastal v celých Pramenech konsenzus a obec se chtěla sloučit, jako že tomu tak není, pak by se s Prameny, podle slov starostky Málkové, žádná okolní obec sloučit nechtěla právě kvůli vysokým dluhům obce. Tento fakt by byl velmi pravděpodobný. Jen těžko si lze představit, že by si nezadlužená obec chtěla k sobě nechat připojit předluženou obec s milionovými dluhy. Kdyby s tím i přesto nějaká obec souhlasila, (nová) sloučená obec by zřejmě získávala více daňových příjmů z rozpočtového určení daní, ale zřejmě by se nejednalo o významné navýšení financí, které by bylo řešením ve splácení dluhu204. V krajním případě by mohlo dojít k situaci, že se sloučená obec s dluhy získanými sloučením mohla dostat do stejných finančních problémů a celá situace by se mohla opakovat. Celkově můžeme na základě provedeného šetření hovořit o nezájmu malých obcí v Karlovarském kraji slučovat se s okolními obcemi. To dokládají představené údaje z 50 obcí do 500 obyvatel. V budoucnu by pouze jedna obec byla ochotna se sloučit. Dokonce šest obcí se významně ohradilo proti slučování obcí. Naopak malé obce v Karlovarském kraji vidí cestu v meziobecní spolupráci. Čtyřicet obcí meziobecní spolupráci vnímá jako zajímavou možnost, jak rozvíjet obec. V zadlužených obcích Bublavě, Nebanicích a Pramenech to vnímají současní představitelé stejně tak jako obce
203
Velkou míru na tom hraje roli i fakt, že v minulosti byly obce nedobrovolně slučovány.
204
V případě, že by malá předlužená obec byla sloučena v velikým městem např. typu Prahy, Brna apod.,
tak by sloučení situaci v obci mohlo řešit.
269 bez dluhů. Tento nástroj dle jejich slov má přispět, jak k zachování existence obcí, tak k zajištění možného rozvoje obcí205.
Otázka č. 3: Jaké dopady má zadluženost malých obcí na tvorbu kandidátních listin, případně na volební strategii?
K zodpovězení třetí otázky se nabízejí čtyři možné varianty odpovědí, které se odvíjejí od samotné podoby místní politiky.
Tabulka č. 95: Možné varianty koordinace kandidatury v zadlužených obcích Možné varianty koordinace kandidatury
Příklady obcí
1. v obci docházelo ke koordinaci kandidátních listin při volbách před zadlužením, dochází k ní i během zadlužení;
x
2. v obci nedochází/nedocházelo ke koordinaci kandidátních listin ve volbách a během zadlužení
Bublava
Nebanice,
3. v obci na základě zadlužení začíná docházet ke koordinaci kandidátních Prameny listin, která do té doby v obci neprobíhala 4. v obci na základě zadlužení dochází k přerušení koordinace kandidátních listin, která do té doby v obci probíhala Zdroj: autor
x
Podoba místní politiky se po roce 1989 vyvíjela v každé konkrétní obci individuálně na základě místních poměrů v obci a na základě pohledu obyvatel na komunální politiku a chod obce obecně. Tudíž se můžeme setkat s různými pojetími lokálních demokracií, resp. volební soutěže. Pojetí jsou velice variabilní a v podstatě by se dalo říci, že každá obec představuje vlastní unikátní případ. Škála možných podob představuje různé náhledy na pojetí komunálních voleb, resp. komunální politiky. Například v obci Teplička přirovnávají komunální volby k hlasování o předsedovi ve školní třídě, kde neexistuje politická rivalita, což je dáno velmi blízkými vztahy obyvatel. V obci Mnichov probíhá koordinace až po volbách - i přes volební pluralitu 205
Nejvíce ze zadlužených obcí využívá meziobecní spolupráci obec Bublava.
270 zastupitelé táhnou za jeden provaz; v obci Smolné Pece se ustálilo před komunálními volbami dělat "primárky", při nichž obyvatelé píši, koho si přejí zvolit; či můžeme najít v malých obcích také regulérní politickou soutěž, jako je tomu v obci Šindelová. Pohledy obyvatel na komunální politiku a na podobu sestavování kandidátních listin i v případě zadlužených obcí se vztahují k výše představeným scénářům řešení kritické zadluženosti obcí. Situace v analyzovaných obcích je následující. Bublava vůbec ke koordinaci při sestavování kandidátních listin v komunálních volbách nikdy nedocházelo ani nedochází. Je to dáno charakterem místní politiky - proti sobě stojí (stálo) vždy několik táborů, a tudíž v obci existuje opozice, jež by se snažila při svém vítězství vést obce odlišným směrem než vítěz voleb. V obci Nebanice můžeme hovořit o tom, že zadlužení přimělo obyvatele ke koordinaci při sestavování kandidátních listin, a to především ve volbách 2006, kdy kandidovala jedna kandidátní listina, do té doby v obci koordinace neprobíhala. Zvolení zastupitelé, a především zvolená starostka měla za primární cíl co nejvíce oddlužovat obec. Tento trend pokračoval i v následujících volbách, ale již proti společně vytvořené kandidátní listině kandidovalo několik nezávislých kandidátů. Nebyli ale úspěšně zvoleni, jelikož neměli v obci předjednanou podporu, tak jako sdružení nezávislých kandidátů starostky Vlkové. V obci Prameny do voleb v roce 2006 kandidovali vždy občané jako nezávislí kandidáti, každý zvlášť na své kandidátní listině. Mimořádné volby v roce 2009 kandidáty sjednotily do dvou názorově odlišných táborů. V tomto případě fungovala v obci koordinace při sestavování kandidátní listiny na základě sympatií k jednomu či druhému postoji, jakým způsobem obec oddlužit. V dosud posledních komunálních volbách v Pramenech kandidoval pouze jeden politický subjekt, který vznikl po více než dvouletém bezvládí, na základě předchozí koordinace a domluvě kandidátů, jejichž záměrem bylo řešit kritickou obecní situaci. Otázka č.4: Jaké dopady má zadluženost malých obcí na účast ve volbách?
Obecně může mít zadluženost malých obcí negativní vliv na volební účast v komunálních volbách. Například se volby v obci vůbec nekonají, či volební účast klesne. Stejně tak se může stát, že zadluženost na volby nemá žádný vliv, či se volební účast díky zadlužení zvýší. Na základě analýzy bylo zjištěno, že dopady zadlužení na volební účast se odvíjejí od přístupů obyvatel obce k řešení zadluženosti v malých obcích (z výzkumné otázky č. 1). Tyto tři možné přístupy obyvatel obcí mohou ovlivnit
271 volební účast v malých zadlužených obcích v České republice. Následující vyobrazení představuje možné přístupy obyvatel obce k řešení zadluženosti a jejich možný vliv na volební účast v obci.
Tabulka č. 96: Přístupy obyvatel k řešení zadluženosti a jejich vliv na volební účast v obci Přístupy obyvatel k řešení zadluženosti a jejich vliv na volební účast v obci 1. Pokud obyvatelé nechtějí do čela obce kandidovat, tak se volby nekonají, tudíž v obci není volební účast. Je možné, že by někteří obyvatelé obce měli zájem jít volit, ale sami se pro kandidaturu v zadlužené obce neodhodlají. 2. V případě, že se v obci vyskytnou alespoň dva tábory, které mají rozdílný postoj k oddlužení obce, tak obecní štěpení vede k větší volební účasti, jelikož hlavním tématem komunálních voleb je právě další směrování zadlužené obce. Voliči vědí, že svým výběrem ovlivní další chod obce, a jelikož je více možností, jak může následný obecní vývoj vypadat, jdou raději k volbám a zvolí, jaké řešení si v obci přejí.
3. V obci může dojít k situaci, že existuje shoda v případě otázce řešení zadluženosti obce. Obyvatelé se rozhodnou před samotnými volbami vytvořit jednu společnou kandidátní listinu, která kandiduje v komunálních volbách. V tomto případě není v obci alternativa a výsledky voleb jsou předem známé. Z toho důvodu k samotným volbám nepřijde příliš velké množství obyvatel obce. Může se stát, že vůli kandidovat v obci má jen několik málo ("statečných") jedinců, kteří mají odvahu se pokusit obec oddlužit. Mohou tak učinit společnou kandidátní listinou či kandidovat každý zvlášť. Všem ostatním obyvatelům může být situace zadlužené obce lhostejná, přesto mohou v den voleb přijít volit, jelikož se volby v obci konají, ač se nemusí jednat o pluralitní soutěž. V případě, že se v obci nenajde minimálně počet občanů rovnající se počtu volených zastupitelů v obci, dochází k situaci č. 1.
Zdroj: autor
272 Tabulka č. 97: Možné dopady zadluženosti malých obcí na volební účast Možné dopady zadluženosti malých obcí na volební účast 1. zadlužení na volební účast nemá žádný vliv;
Příklady obcí x
Prameny 2. v důsledku zadlužení se volby nekonají; Bublava, Prameny 3. volební účast se zvýší v důsledku zadlužení obce; Nebanice, Prameny 4. volební účast se v důsledku zadlužení sníží.
Zdroj: autor
Volební účast v obci Bublava ve všech komunálních volbách vysoce převyšovala průměrnou volební účast Sokolovského okresu, Karlovarského kraje i celé České republiky. Volební účast nebyla v Bublavě nikdy nižší než 75%. To představuje vysokou volební účast, dokládající imanentní politický souboj o zastupitelská křesla i v letech, kdy obec nebyla ještě zadlužená. Politický souboj dokládá index plurality vysokou pluralitou v obci, která dosáhla až hodnoty 6,14 v posledních volbách v roce 2010. Obec Prameny je příkladem druhého přístupu obyvatel. V případě obce Nebanice byla volební účast v komunálních volbách, až na volby v roce 2006, vždy vyšší než celorepublikový průměr. Tyto volby se jednalo o nejnižší volební účast v komunálních volbách v obci, s volební účastí 44,24%. Ta byla dána pouze jednou kandidátní listinou, jež vzešla z předchozí domluvy obyvatel. Toto volební období bylo časem, kdy se obec nejvíce snažila šetřit a splácet svůj dluh. Jedná se o třetí představený příklad dopadu zadluženosti obce na volební účast. Tento model platil částečně i pro následující komunální volby. Do voleb v roce 2010 kandidovalo také jedno sdružení nezávislých kandidátů, (kteří byly předem domluveni, že chtějí dále
273 pokračovat v předchozím směrování obce) ale kandidovalo již i 5 nezávislých kandidátů206, což se promítlo na zvýšení volební účasti. V obci Prameny se můžeme setkat se všemi třemi představenými možnými dopady zadlužení na volební účast. Zadlužení a celková situace v obci Prameny vedla několik let místní občany k nezájmu kandidovat a spravovat si obec. Celkově se v obci uskutečnily dvoje mimořádné volby. První mimořádné volby v roce 2009 předznamenaly následující vývoj obce. Po předčasném odstoupení zastupitelstva zvoleného v roce 2006 proti sobě kandidovaly dva subjekty. Hlavním tématem bylo, zda se má obec snažit obnovit projekt stáčírny minerálních vod a pokusit se získat již proinvestované peníze zpět, či se vydat cestou postupného splácení svých dluhů207. V těchto volbách byla dosažena největší volební účast v komunálních volbách (82,61%), což dokresluje obecní štěpení a důležitost voleb. Druhé mimořádné volby se uskutečnily až v dubnu 2012. Mezitím řídil obec správce. 5 občanů se po více než dvou letech rozhodlo208 pokusit se obec oddlužit. V těchto volbách byla naopak nejnižší volební účast v obci, a to 33,04%. Nízká volební účast je důsledkem skepse místních obyvatel a zkušenosti s řadou vypsaných komunálních voleb, které se v obci v předchozích letech neuskutečnily. Následující tabulka představuje volební účast a hodnoty indexů plurality v komunálních volbách od roku 1994 ve všech malých obcích do 500 obyvatel Karlovarského kraje.
206
Ani jeden z nezávislých kandidátů zvolen nebyl, jelikož podpora společné kandidátní listině byla již
předem domluvena na různých společenských akcích v obci. Zde se i samotní kandidáti domluvili, že chtějí společně kandidovat. 207
Poměr 3 (pokračování projektu) ku 2 (pro oddlužení obce) znamenal další konflikty obou táborů ve
zvoleném zastupitelstvu, které vyvrcholily po čtvrt roce tím, že zastupitelé složili své mandáty. 208
Bylo to dáno na popud toho, že se v době spravování obce správcem obce, se ucházely o kandidaturu v
Pramenech osoby s trvalým pobytem mimo obec. Kdyby takový zájem o obec nebyl, lze těžko konstatovat, zda by Prameny měly v současnosti řádně zvolené zastupitelstvo.
274 Tabulka č. 98: Vybrané údaje komunálních voleb malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje
Údaje
Bublava
Nebanice
Prameny
Nejčastěji zjištěný údaj v Karlovarském kraji
Volební účast v komunálních volbách r. 1994/ Index plurality *
82,48% / 2,28
72,73% / 2,42
79,01% / 1,16
60-74, 99% (28 obcí) / 1,64
Volební účast v komunálních volbách r. 1998/Index plurality *
65,44% / 3
52,52% / 1,14
Volební účast v komunálních volbách r. 2002/Index plurality *
78,89% / 6,28
59,49 / 2,42
50% / 1
60-74, 99% (33 obcí) / 1,96
Volební účast v komunálních volbách r. 2006/Index plurality *
75% / 4,14
44,21 / 1,14
60,53% / 1,2
60-74, 99% (27 obcí) / 2,15
Volební účast v komunálních volbách r. 2009/Index plurality *
x
x
82,61% / 2,4
x
Volební účast v komunálních volbách r. 2010/Index plurality *
88,69% / 6,14
56,6% / 2
x
60-74, 99% (27 obcí) / 2,4
Volební účast v komunálních volbách r. 2012/Index plurality *
x
x
33,04% / 1
x
60-74, 99% 40,45% / 1 (30 obcí) / 1,66
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz * v případě indexu plurality malých obcí Karlovarského kraje, se jedná o celkový index za součet všech kandidátů/zastupitelů ze všech malých obcí
275
3
Aplikace Bubeníčkovy typologie lokálních modelů demokracie na zkoumané zadlužené obce Na základě typologie a provedené analýzy situací v jednotlivých zkoumaných
obcích byly přiřazeny Bubeníčkovy modely k volebním obdobím v jednotlivých obcích. Následující tabulka představuje jednotlivé modely.
Tabulka č. 99: Představení jednotlivých modelů lokálních demokracií v zadlužených obcích Volební období Volební období 1994-1998 Volební období 1998-2002 Volební období 2002-2006 Volební období 2006-2010 Volební období 2009-2009 Období 2009 -2012 Volební období 2010-2014 Volební období 2012-2014
Bublava
Nebanice
Prameny
Model D
Model D
Model C1
Model D
Model C1
Model B
Model D
Model D
Model B
Model D
Model C1
Model C1
x
x
Model D
x
x Model na pomezí CD
Model A
x
Model B
Model D x
x
Zdroj: autor
Ve zmíněných obcích jsme se mohli setkat se všemi čtyřmi základními typy Bubeníčkovy typologie. V obci Bublava od voleb v roce 1994 najdeme neměnný model lokální demokracie, a to model kompetitivní (D). Situace v obci Nebanice se pohybovala po celou zkoumanou dobu mezi modelem konsenzuálním (C) a modelem kompetitivním (D). Podoba lokální demokracie v nejmenší zkoumané obci Prameny v průběhu zkoumaného období prošla všemi modely typologie Václava Bubeníčka, tedy i modelem neparticipačním (A) a apoliticko-demarchistickým (B).
276
4
Předpoklady, které mohou vést k naprostému zhroucení malých obcí v ČR
Výše nastíněné skutečnosti jsou fascinujícím fenoménem, jenž si zaslouží být podrobován zkoumání politickou vědou. Představený materiál ukazuje velké množství dysfunkcí a rizik, které neumožňují efektivní řešení problému. Fenomén zadlužování má dopad v podstatě na veškeré obecní věci veřejné. Pro poznání je důležité znát příčiny a předpoklady, jimiž je nutné uzavřít zkoumaný problém, aby se takové případy nemusely opakovat.
Obrázek č. 7: Řetězec předpokladů možného zhroucení obcí
Zdroj: autor
Jak již bylo uvedeno, z celkového počtu obcí v České republice má přibližně 78% obcí méně než tisíc obyvatel, zhruba 26% nedosahuje ani 200 obyvatel. Celkově se v roce 2013 nacházelo v ČR 3239 obcí vykazující dluh. Pokud propojíme tyto aspekty se skutečností, která vyplynula z analýzy, tedy že pro malé obce je imanentní nedostatečná administrativní kapacita či v některých případech jsou v čele obcí lidé s nedostatečnou kvalifikací (především v porovnání s velkými municipalitami), pak se vytváří velký počet obcí v ČR, jichž by se případné zhroucení mohlo týkat. Pokud k těmto faktům přidáme to, že se obec s těmito
vlastnostmi rozhodla k
mnohamilionovému investičnímu projektu, který se nevydařil, může dojít k až exekuci na obecní majetek. Z těchto důvodů lze hovořit o možném řetězci předpokladů, jenž se může v České republice týkat desítek malých obcí. Předpoklady se mohou v krátkém časovém horizontu spojit a uvrhnout obce do propasti legislativního vakua, z které často
277 vede nejistá mnohaletá cesta mířící k možnému oddlužení. Nabízejícím se řešením je legislativní úprava. Ta může jak na jedné straně vytvořit pravidla v otázce zadlužování, tak
na
druhé
straně
nastolit
předpoklady
pro
slučování
obcí.
278
Summary The Czech Republic’s legislation in effect is not specifying the proceedings and methods on the management of municipal indebtedness. The indebtedness is only monitored by the Ministry of Finance. The Czech Republic is managing all cases of (critical) municipal indebtedness individually. Generally, we can state that the Czech Republic is dealing with the issue of municipal indebtedness accordingly to a specific situations. The attitude of local citizens and municipal representatives is crucial in order to manage the municipal debt. A possible solution, in order to generally prevent the indebtedness of small municipalities in the Czech Republic, could be the merger of municipalities. However, the municipal representatives prefer cooperation as solution, rather than a merger.
inter-municipal
279
Seznam příloh Příloha č. 1: Scénář polostrukturovaného rozhovoru (3 zadlužené obce) Příloha č. 2: Scénář polostrukturovaného rozhovoru (malé obce Karlovarský kraj) Příloha č. 3: Tabulka oslovených malých obcí Karlovarského kraje Příloha č. 4: Přehled souvisejících právních předpisů v ČR, které se zabývají problematikou hospodaření obcí Příloha č. 5: Právní předpisy vztahující se k nadměrné zadluženosti obci v ČR Příloha č. 6: Vyjádření starosty obce Košíky Mgr. Jaroslava Šlechty k situaci ve své obci Příloha č. 7: Je Vaše obec členem Sdružení místních samospráv České republiky? Příloha č. 8: Je Vaše obec členem Svazu měst a obcí České republiky? Příloha č. 9: Domníváte se, že je pro malé obce výhodné členství ve SMS ČR a SMO ČR i za cenu placení zmíněných příspěvků? Příloha č. 10: Domníváte se, že je pro malé obce zajímavé využít jednu z předložených možností k zefektivnění provozu obce v oblasti samosprávy? Příloha č. 11: Vybrané ukazatele z monitoringu hospodaření malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Příloha č. 12: Služby poskytované malými obcemi do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Příloha č. 13: Byly obce nuceny vzhledem ke své finanční situaci v obci omezit či přestat poskytovat občanům některou z funkcí, jež obce v minulosti poskytovaly? Příloha č. 14: Komunální volby v malých obcích do 500 obyvatel Karlovarského kraje Příloha č. 15: Existuje koordinace (spolupráce) v malých obcích do 500 obyvatel Karlovarského kraje? Příloha č. 16: Tisková zpráva z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu ve věci: Financování výstavby víceúčelového zařízení v obci Bublava
280
Seznam tabulek Tabulka č.1: Kritéria výběru obcí Tabulka č. 2. Údaje, kdy byly osloveny malé obce do 500 obyvatel Tabulka č. 3: Charakteristika municipální struktury evropských zemí č. 1 Tabulka č. 4: Charakteristika municipální struktury evropských zemí č. 2 Tabulka č. 5: Obyvatelstvo, rozloha a stupně samosprávy v zemích bývalé Evropské sedmadvacítky v roce 2011 Tabulka č. 6: Čtyři základní hlediska (principy), které ovlivnily debaty o konsolidaci municipálních struktur Tabulka č. 7: Argumenty Pawla Swianiewicze hovořící ve prospěch existence malých obcí, tak i v jejich neprospěch. Tabulka č. 8: Rozšířené argumenty proti slučování municipalit Tabulka č. 9: Faktory, ovlivňující chod a podobu obce dle Illnera Tabulka č. 10: Typologie POLLEADER autorů Heinelta a Hlepasa [2006] Tabulka č. 11: Vývoj počtu obcí v českých zemích v letech 1921-2013 Tabulka č. 12: Velikostní skupiny obcí podle krajů ČR Tabulka č. 13: Velikostní kategorie obcí dle ČSÚ Tabulka č. 14: Typické aspekty pro komunální prostředí menších venkovských obcí Tabulka č. 15: Soubor právních předpisů, které upravují postavení obcí v otázce hospodaření s majetkem obce Tabulka č. 16: Možné způsoby zisku příjmů obcí v České republice Tabulka č. 17: Rozdělení příjmů municipalit Tabulka č. 18: Místní poplatky obcí Tabulka č. 19: Nedaňové příjmy obcí Tabulka č. 20: Výdaje rozdělené na základě účelu Tabulka č. 21: Výdaje rozdělené na běžné a kapitálové Tabulka č. 22: Souhrnné údaje o dluhu municipalit ČR v letech 1993-2013 (v mld. Kč) Tabulka č. 23: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkové zadluženosti obcí (v mld. Kč) Tabulka č. 24: Údaje o dluhu obcí v ČR bez zahrnutí výše zmíněných měst (v mld. Kč) Tabulka č. 25: Dluh v přepočtu na obyvatele jen zadlužených obcí, rok 2009
281 Tabulka č. 26: Vývoj zadlužení dobrovolných svazků obcí v České republice (v mld. Kč) Tabulka č. 27: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) Tabulka č. 28: Informace k problémovým obcím za léta 2003-2007 Tabulka č. 29: Obce s rizikovým hospodařením v České republice na základě kritérií MF ČR Tabulka č. 30: Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření v České republice Tabulka č. 31: Příčiny zadluženosti obcí v ČR Tabulka č. 32: Důvody jmenování správce obce Tabulka č. 33: Návrhy řešení Věcného záměru Tabulka č. 34: Varianty řešení Věcného záměru Tabulka č. 35: Možné způsoby regulace zadluženosti municipalit v ČR - preventivní opatření Tabulka č. 36: Možné způsoby regulace zadluženosti municipalit v ČR - sankční opatření Tabulka č. 37: Příklady regulace zadlužení municipalit ve vybraných státech Evropy Tabulka č. 38: Velikostní skupiny obcí v Karlovarském kraji Tabulka č. 39: Velikostní skupiny obcí v okrese Cheb Tabulka č. 40: Velikostní skupiny obcí v okrese Sokolov Tabulka č. 41: Velikostní skupiny obcí v okrese Karlovy Vary Tabulka č. 42: Dobrovolné svazky obcí v Karlovarském kraji Tabulka č. 43: Zájmová sdružení právnických osob v Karlovarském kraji, ve kterých jsou členy obce Tabulka č. 44: Místní akční skupiny v Karlovarském kraji Tabulka č. 45: Rozdělení příjmů malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 46: Celková hodnota zadluženosti obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 47: Cizí zdroje malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 48: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 49: Celková likvidita obci do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 50: Počty malých obcí v Karlovarském kraji seřazených podle výsledků volební účasti v jednotlivých komunálních volbách, ve kterých byla dosažena v komunálních volbách
282 Tabulka č. 51: Celkový počet volených zastupitelů v komunálních volbách malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 52: Počty kandidátů v malých obcích Karlovarského kraje v komunálních volbách Tabulka č. 53: Celkový počet kandidujících osob v malých obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v komunálních volbách od roku 1994 Tabulka č. 54: Celkový index plurality malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v komunálních volbách Tabulka č. 55: Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Tabulka č. 56: Příjmy obce Bublava v letech 2000-2011 Tabulka č. 57: Výdaje obce Bublava v letech 2000-2011 Tabulka č. 58: Hodnoty schodků a přebytků obce Bublava v letech 2000-2011 (v Kč) Tabulka č. 59: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Bublava (pokud není uvedeno jinak v tabulce jsou hodnoty uvedeny v tis. Kč) Tabulka č. 60: Komunální volby v obci Bublava v roce 1994 Tabulka č. 61: Komunální volby v obci Bublava v roce 1998 Tabulka č. 62: Komunální volby v obci Bublava v roce 2002 Tabulka č. 63: Komunální volby v obci Bublava v roce 2006 Tabulka č. 64: Komunální volby v obci Bublava v roce 2010 Tabulka č. 65: Volební účast v komunálních volbách v obci Bublava Tabulka č. 66: Přehled komunálních voleb v obci Bublava Tabulka č. 67: Příjmy obce Nebanice v letech 2000-2011 Tabulka č. 68: Výdaje obce Nebanice v letech 2000-2011 Tabulka č. 69: Hodnoty schodků a přebytků obce Nebanice v letech 2000-2011(v Kč) Tabulka č. 70: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Nebanice (pokud není uvedeno jinak v tabulce jsou hodnoty uvedeny v tis. Kč) Tabulka č. 71: Komunální volby v obci Nebanice v roce 1994 Tabulka č.72: Komunální volby v obci Nebanice v roce 1998 Tabulka č. 73: Komunální volby v obci Nebanice v roce 2002 Tabulka č. 74: Komunální volby v obci Nebanice v roce 2006 Tabulka č. 75: Komunální volby v obci Nebanice v roce 2010 Tabulka č. 76: Volební účast v komunálních volbách v obci Nebanice Tabulka č. 77: Přehled komunálních voleb v obci Nebanice v číslech
283 Tabulka č. 78: Příjmy obce Prameny v letech 2000-2011 Tabulka č. 79: Výdaje obce Prameny v letech 2000-2011 Tabulka č. 80: Hodnoty schodků a přebytků obce Prameny v letech 2000-2011(v Kč) Tabulka č. 81: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Prameny (pokud není uvedeno jinak v tabulce jsou hodnoty uvedeny v tis. Kč) Tabulka č. 82: Komunální volby v obci Prameny v roce 1994 Tabulka č. 83: Komunální volby v obci Prameny v roce 1998 Tabulka č. 84: Komunální volby v obci Prameny v roce 2002 Tabulka č. 85: Komunální volby v obci Prameny v roce 2006 Tabulka č. 86: Komunální volby v obci Prameny v roce 2009 Tabulka č. 87: Komunální volby v obci Prameny v roce 2012 Tabulka č. 88: Volební účast v komunálních volbách v obci Prameny Tabulka č. 89: Komunální volby v obci Prameny v číslech Tabulka č. 90: Členství v zájmových sdruženích a členství v mikroregionech malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje. Tabulka č. 91: Vybrané finanční údaje malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje Tabulka č. 92: Komunální volby v obci Rovná Tabulka č. 93: Poskytované služby malými obcemi do 500 obyvatel Karlovarského kraje Tabulka č. 94: Možné scénáře řešení kritického zadlužení malých obcích Tabulka č. 95: Možné varianty koordinace kandidatury v zadlužených obcích Tabulka č. 96: Možné dopady zadluženosti malých obcí na volební účast Tabulka č. 97: Přístupy obyvatel k řešení zadluženosti a jejich vliv na volební účast v obci Tabulka č. 98: Vybrané údaje komunálních voleb malých obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje Tabulka č. 99: Představení jednotlivých modelů lokálních demokracií v zadlužených obcích
284
Seznam grafů Graf č. 1: Příjmy a výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí Graf č. 2: Příjmy obcí a dobrovolných svazků obcí Graf. č. 3: Výdaje obcí a dobrovolných svazků obcí Graf č. 4: Saldo příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí Graf č. 5: Počet obcí s vyšší mírou rizika hospodaření v České republice Graf č. 6: Členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji ve Svazu měst a obcí Graf č. 7: Výhodnost členství v zájmových sdruženích pro malé obce do 500 obyvatel v České republiky a ve Sdružení místních samospráv České republiky Karlovarském kraji Graf č. 8: Členství malých obcí do 500 obyvatel v mikroregionech Karlovarského kraje Graf č. 9: Členství obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v dobrovolných svazcích obcí Graf č. 10: Počet členství malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v dobrovolných svazcích obcí Graf č. 11: Počet členství obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji členy v místních akčních skupinách Graf č. 12: Členství obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v zájmových sdruženích právnických osob Graf. č. 13: Názor obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji na možnosti meziobecní spolupráce a slučování obcí Graf č. 14: Celková hodnota příjmu obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2012-2010 Graf č. 15: Celková hodnota zadluženosti obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2012-2010 Graf č. 16: Cizí zdroje v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 20102012 Graf č. 17: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2010-2012 Graf č. 18: Ukazatel celkové likvidity obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje v letech 2010-2012
285 Graf č. 19: Celková likvidita v intervalu <0; 1> a podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25% v obcích do 500 obyvatel Karlovarského kraje v letech 20102012 Graf č. 20: Celkové hodnoty výdajů obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2011-2010 Graf č. 21: Služby poskytované obcí do 500 obyvatel Karlovarského kraje Graf. č. 22: Omezení služeb vzhledem k finanční situaci obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Graf č. 23: Volební účast v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel
v
Karlovarském kraji v letech 1994-2010 Graf č. 24: Počet volených zastupitelů v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 1994-2010 Graf č. 25: Počty kandidujících kandidátů v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Graf č. 26: Celkový index plurality malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v komunálních volbách Graf č. 27: Počet kandidujících kandidátních listin v komunálních volbách v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji v letech 1994-2010 Graf č. 28: Existuje koordinace (spolupráce) v obcích do 500 obyvatel v Karlovarském kraji při sestavování kandidátních listin do komunálních voleb? Graf č. 29: Výše celkových příjmů a výdajů v (Kč) rozpočtu obce Bublava mezi lety 2000 a 2011 Graf č. 30: Podíl příjmů obce Bublava v letech 2000-2011 (v %) Graf. č. 31: Podíl výdajů obce Bublava v letech 2000-2011 Graf č. 32: Vývoj schodku či přebytku rozpočtů obce Bublava v letech 2000-2011 Graf č. 33: Porovnání volební účasti v komunálních volbách v obci Bublava Graf č. 34: Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v obcích Bublava v komunálních volbách Graf č. 35: Počet kandidujících listin kandidujících v komunálních volbách Graf č. 36: Výše celkových příjmů a výdajů (v Kč) rozpočtu obce Nebanice mezi lety 2000-2011 Graf č. 37: Podíl příjmů obce Nebanice v letech 2000-2011 Graf. č. 38: Podíl výdajů obce Nebanice v letech 2000-2011 Graf č. 39: Vývoj schodku či přebytku rozpočtů obce Nebanice v letech 2000-2011
286 Graf č. 40: Volební účast v komunálních volbách v obci Nebanice Graf č. 41: Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v obci Nebanice v komunálních volbách Graf č. 42: Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obci Nebanice Graf č. 43: Výše celkových příjmů a výdajů (v Kč) rozpočtu obce Prameny mezi lety 2000-2011 Graf č. 44: Podíl příjmů obce Prameny v letech 2000-2011 Graf. č. 45: Podíl výdajů obce Prameny v letech 2000-2011 Graf č. 46: Vývoj schodku či přebytku rozpočtů obce Prameny v letech 2000-2011 Graf. č. 47: Volební účast v obci Prameny v komunálních volbách Graf č. 48: Počet zastupitelů, počet kandidujících osob a index plurality v komunálních volbách v obci Prameny Graf č. 49: Počet kandidátních listin v komunálních volbách v obci Prameny
Seznam obrázků Obrázek č.1: Typologie lokálních modelů demokracie podle Bubeníčka Obrázek č.2: Schéma fiskálního federalismu v České republice Obrázek č.3: Karlovarský kraj Obrázek č. 4: Administrativní rozdělení okresu Cheb Obrázek č.5: Administrativní rozdělení okresu Sokolov Obrázek č. 6: Administrativní rozdělení okresu Karlovy Vary Obrázek č. 7: Řetězec předpokladů zhroucení obcí
287
Použitá literatura Rozhovory Osobní rozhovor se starostkou obce Nebanice Jitkou Vlkovou ze dne 20. května 2013.
Osobní rozhovor se starostkou obce Prameny Michalou Málkovou ze dne 13. listopadu 2013.
Osobní rozhovor se starostou obce Bublava Igorem Jirsíkem ze dne 20. března 2014.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu s JUDr. Jarmilou Hanslovou Ministerstvo Financí ČR 9. 11. 2013 a 27. 03. 2014.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu s pracovnicí Poslanecké sněmovny Jolanou Šatalíkovou ze dne 12. 11. 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostkou města Přebuz Miluší Žentekovou ze dne 1. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostkou obce Andělská Hora Bc. Miloslavou Křimskou ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostkou obce Dasnice Ladislavou Dubcovou ze dne 1. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostkou obce Jindřichovice Annou Polívkovou ze dne 6. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostkou obce Otročín Marií Šaškovou ze dne 14. listopadu 2013.
288 Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostkou obce Teplička Hanou Bartošovou ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Děpoltovice Jaroslavem Karešem ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Horní Blatná s Robertem Petro ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Košíky Mgr. Jaroslavem Šlechtou ze dne 19. 10. 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Krásné Údolí Bc. Martinem Frankem ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Milíkov Janem Benkou ze dne 31. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Mírová Jiřím Valentou ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Mnichov Jiřím Křenčilem ze dne 12. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Nová Ves Bc. Pavlem Strakou ze dne 6. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Nové Hamry Františkem Kubišem ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Podhradí Josefem Smolkou ze dne 12. listopadu 2013.
289 Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Poustka Janem Rybou ze dne 12. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Stříbrná Borisem Jirsíkem ze dne 1. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Těšovice Jiřím Halberštátem ze dne 1. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Třebeň Antonínem Kalinou ze dne 12. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Tuřany Františkem Andresíkem ze dne 12. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Valeč Josefem Kubařem ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Valy Quidem Vlkem ze dne 12. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Verušičky Petrem Kvasničkou ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Vrbice Jaroslavem Lábrem ze dne 14. listopadu 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Vřesová Miroslavem Fialou ze dne 1. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím e-mailu se starostou obce Zádub-Závišíň Ing. Jiřím Nešporem ze dne 12. listopadu 2013.
290 Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Odrava Alžbětou Derahovou ze dne 16. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Okrouhlá Annou Zetochovou ze dne 16. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Stará Voda Evou Procházkovou ze dne 8. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Trstěnice Helenou Repíkovou ze dne 23. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Velký Luh Jiřinou Vrábelovou ze dne 16. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Ovesné Kladruby Aurelií Skřivanovou ze dne 5. února 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Potůčky Jarmilou Fořtovou ze dne 20. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostkou obce Smolné Pece Janou Redkovou ze dne 20. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou města Boží Dar Ing. Janem Horníkem ze dne 22. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Křižovatka Janem Strachotou ze dne 11. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Milhostova Pavlem Červenickým ze dne 11. prosince 2013.
291 Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Pomezí nad Ohří Radkem Tlačilem ze dne 17. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Vlkovice Štefánem Lepejem ze dne 14. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Vojtanov Jiřím Maříkem ze dne 16. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Černava Ing. Josefem Krouzou dne 22. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Hory Milanem Pokorným ze dne 3. února 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Krásný Les Pavlem Jandákem ze dne 22. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Pila Mgr. Stanislavem Hoffmanem ze dne 29. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Dolní Nivy Jiřím Karáskem ze dne 12. února 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Šabina Pavlem Peškem ze dne 17. prosince 2013.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Šindelová Jaroslavem Bendou ze dne 21. ledna 2014.
Rozhovor prostřednictvím telefonického rozhovoru se starostou obce Tatrovice Luďkem Němcem 13. února 2014.
292
Judikatura Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Vyhláška č. 323/2002 Sb. Zákon č. 128/2000 Sb. Zákon č. 338/1992 Sb. Zákon č. 128/2000 Sb. Zákon č. 182/2006 Sb. Zákon č. 2/1969 Sb. Zákon č. 2/2003 Sb. Zákon č. 248/1995 Sb. Zákon č. 295/2012 Sb. Zákon č. 320/2001 Sb. Zákon č. 420/2004 Sb. Zákon č. 491/2001 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb. Zákon č. 565/1990 Sb. Zákon č. 634/2004 Sb. Zákon č. 190/2004 Sb. Zákon č. 218/2000 Sb. Zákon č. 243/2000 Sb. Zákon č.250/2000 Sb.
293
Literatura ALI, S.; MACHART, F.; VIMMR, M. K. (2012). Negativní aspekty slučování municipalit: analýza akademické diskuze. Acta Politologica. Vol. 4. No. 3. s. 263-268.
ANTIKOMPLEX (2006). Zmizelé Sudety. Praha. Český les.
ARISTOTELES (1998). Politika. Praha: Rezek.
BALDERSHEIM, H.; ILLNER, M; WOLLMANN, H. (eds.) (2003). Local Democracy In Post-Communist Europe. Opladen: Leske+Budrich.
BALDERSHEIM, H.; ROSE, L. E. (eds.) (2010). Territorial Choice. The Politics of Boundaries and Borders. London: Palgrave Macmillan.
BALDERSHEIM, H.; STAHLBERG, K. (eds.) (1994). Towards the Self-Regulating Municipality: Free Communes and Administrative Modernization in Scandinavia. Aldershot: Dartmouth.
BALÍK, S. (2005). Metodologie výzkumu komunální politiky. In FIALA, P.; STRMISKA, M. (eds.). Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. Brno: ISPO FSS MU, Centrum pro studium demokracie a kultury.
BALÍK, S. (2008). Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994 - 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
BALÍK, S. (2009). Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada.
BENNETT, R. J. (eds.) (1993). Local Government in the New Europe. London and New York: Belhaven Press.
294 BOHÁČ, R. (2013). Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. Praha: Wolters Kluwer.
BOURS, A. (1993). Management, Tiers, Size and Amalgamations of Local Government. In BENNETT, R. J. Local Government in the New Europe. London-New York: Belhaven Press.
BUBENÍČEK, V. (2005). Metodika analýz voleb v komunitních studiích. In: BUBENÍČEK, V.; ČOPÍK, J.; HAJNÝ, P.; KOPŘIVA, R.; NEUMANOVÁ, T. (eds.). Obce jako aktéři politického procesu: komunitní studie regionálních politických systémů a problematika metodiky jejich zpracování. Praha: ČZU, PEF, str. 9-14.
BUBENÍČEK, V. (2006). Výzkum komunálních volebních kampaní v malých obcích. In NĚMEC, J.; ŠŮSTKOVÁ, M. III. kongres českých politologů: Olomouc, 8.-10.9. 2006. Praha: Česká společnost pro politické vědy, s. 741-754.
BUBENÍČEK, V. (2007). Definice malé obce v politologickém výzkumu. In: Agrární perspektivy XVI.: Evropské trendy v rozvoji zemědělství a venkova. Praha: ČZU, Provozně ekonomická fakulta, str. 827-836.
BUBENÍČEK, V. (2010a). Lokální modely demokracie v malých obcích ČR. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta. Katedra humanitních věd, 2010. s. 122. Školitel disertační práce doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek, CSc.
BUBENÍČEK, V. (2010b). Účinky volebního systému na politická spektra venkovských obcí České republiky. In ČMEJREK, J.; BUBENÍČEK, V.; ČOPÍK, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Vyd. 1. Praha: Grada, s. 93-106.
CÍSAŘOVÁ, E; PAVEL, J. (2008). Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International.
COE (1998). The size of municipalities, efficiency and citizen participation. Local and regional authorities in Europe. No. 56. Strasbourg : Council of Europe.
295 COUNCIL OF EUROPE (1995). The size of municipalities, efficiency and citizen participation. Local and regional authorities in Europe, No. 56. Štrasburk: Council of Europe Press.
ČERNÝ, I.; KYPETOVÁ, J.; SOUČEK, K. (2012). Finance a rozpočet. In Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010. Aktualizované znění 2012. Vyd. 1. Praha: SMOČR.
ČMEJREK J. (2010). Definice venkovských obcí. In ČMEJREK, J.; BUBENÍČEK, V.; ČOPÍK, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha: Grada, s. 89-93.
ČMEJREK, J. (2003). Lokální a regionální politické stranictví v ČR. In HEROUTOVÁ, A.; DVOŘÁKOVÁ, V (eds). II. kongres českých politologů: Praha-Suchdol, 5.-6.9. 2003. Vyd. 1. Praha: Česká společnost pro politické vědy, s. 271-280.
ČMEJREK, J. (2005). Specifika komunální politiky v malých obcích ČR. In DANČÁK, B.; FIALA, P.; HLOUŠEK, V. (eds.). Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, s. 7287.
ČMEJREK, J. (2006). Občané v lokálním politickém prostoru. In NĚMEC, J.; ŠŮSTKOVÁ, M. III. kongres českých politologů: Olomouc, 8.-10.9. 2006. Praha: Česká společnost pro politické vědy, s. 706-715.
ČMEJREK, J. a kol. (2009). Participace občanů na veřejném životě venkovských obcí ČR. Praha: Kernberg Publishing.
ČMEJREK, J.; BUBENÍČEK, V. (2004). Reforma veřejné správy a rozvoj venkovského prostoru v ČR. In: SVATOŠ, M.; BOHÁČKOVÁ, I. (eds.). Trvale udržitelný rozvoj agrárního sektoru - výzvy a rizika: sborník příspěvků mezinárodní konference Agrární perspektivy XIII. Praha, 22.-23. září 2004. Praha: Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze.
296 ČMEJREK, J; ČOPÍK, J (2010). Obecní výbory a jejich samosprávný potenciál. Acta Politologica. Vol. 2, No. 3, s. 62-72.
DAHL, R.; E.R. TUFTE, E. R.. (1973). Size and Democracy. Stanford: Stanford University Press.
DENK, T. (2012). Size and Political Support on the Local Level in Sweden. Local Government Studies. Vol. 38. No. 6, s. 777-793.
DENTERS, B.(2002). Size and Political Trust: Evidence from Denmark, The Netherlands, Norway and the United Kingdom. Environment and Planning C: Government and Policy 20: s. 793-812.
DENTERS, B.; ROSE, L.S. (eds.) (2005). Comparing Local Governance. Trends and Developments. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
DISMAN, M. (2000). Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum.
DOWDING, K.; MERGOUPIS, T. (2003). Fragmentation, Fiscal Mobility, and Efficiency. Southern Political Science Association. Vol. 65, No. 4. s. 1190-1207.
DRULÁK, P. (2008). Epistemologie, ontologie a operacionalizace. In DRULÁK, P. a kol. Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portal, s. 14-28.
FALŤAN, L. (ed.) (2011). Malé vidiecke sídla na Slovensku začiatkom 21. storočia. Bratislava: IRIS.
FEKETE, É; LADOS M.; PFEIL, E.; SZOBOSZLAI, Z. (2002). Size of Local Governments, Local Democracy and Local Service Delivery in Hungary. In SWIANIEWICZ, P. Consolidation or Fragmentation? The Size of Local Governments in Central and Eastern Europe. Budapest: Local Government and Public Service Reform Initiative – Open Society Institute, str. 31-100.
297
FRANZKE, J. (2013). Problems of Municipal Amalgamation. A European Comparison (nepublikovaný text). University of Postdam.
GAREP (2007). Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím. Brno: GaREP.
GOLDSMITH, M. (1992). Local Government. Urban Studies. Vol. 29, No. 3, str. 393410.
GUSTAFFSON, A. (1983). Local Government in Sweden. Udevalla: Swedish Institute. HALL, P. (1996). Cities of Tommorrow. Oxford: Blackwell.
HAVLAN, P. a kol. (2013). Majetek územních samosprávných celků v teorii a praxi. Praha: Linde.
HEINELT, H.; HLEPAS, N. (2006). Typologies of local government system. In: BÄCK, H.; HEINELT, H.; MAGNIER, A. (eds.). The European Mayoer. Political Leaders in the Changing Context of Local Democracy. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.
HENDL, J. (2012). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
HESSE, J. J.; SHARPE, L. J. (1991). Local Government and Urban Affairs in International Perspective. Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft.
HLEPAS, N. K.; GETIMIS, P. (2011). Impacts of Local Government Reforms in Greece: An Interim Assessment Local Government Studies (2011), Vol. 37, No.5, s: 517-532.
HRABALOVÁ, S. (2004). Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno: Masarykova univerzita Brno.
298 HULST, R.; VAN MONTFORT, A. (eds.) (2007). Inter-Municipal Cooperation in Europe. Amsterdam: Springer.
ILLNER, M. (1992a). Continuity and Discontinuity. Political Change in a Czech Villiage after 1989. Czech Sociological Review. Vol. 28, (Special Issue), s. 79-91.
ILLNER, M. (1992b). K sociologickým otázkám místní samosprávy. Sociologický časopis. Vol. 28, s. 480-492.
ILLNER, M. (1997). Territorial Decentralization - a Stumbling Block of Democratic Reforms in East-Central Europe? Polish sociological review. Vol. 36, No. 1 s. 23-45.
ILLNER, M. (1999a). The Changing Role of Local Government in the Post-communist Transformation. In SAKWA, R. (ed.). The Experience of Democratization in Eastern Europe. Selected Papers from the Fifth World Congress of Central and East European Studies, Warsaw, 1995. Houndmills: Macmillan, s. 171-184.
ILLNER, M. (1999b). Territorial Decentralization: An Obstacle to Democratic Reform in Central and Eastern Europe? In KIMBALL, J. D. (ed.). The Transfer of Power. Decentralization in Central and Eastern Europe. Budapest: Local Government and Public Service Reform Initiative, s. 7-42.
ILLNER, M. (2001). Formování lokálních mocenských elit se zvláštním zřetelem na úlohu starostů, In HAMPL M. a kol. Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, s. 251-274.
ILLNER, M. (2006a). Jsou venkovské obce v ČR příliš malé? In MAJEROVÁ, V. (ed.). Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Venkove je náš svět, Český Krumlov 1.3.3.2006. Praha: Česká zemědělská univerzita, s. 369-379.
ILLNER, M. (2006b). Velikost obcí, efektivita jejich správy a lokální demokracie. In VAJDOVÁ, Z.; ČERMÁK, D.; ILLNER, M. Autonomie a spolupráce: důsledky
299 ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, s. 15-26.
ILLNER, M. (2010). The Voluntary Union of Municipalites: Bottom-up Territorial Consolidation in the Czech Republic? In SWIANEWICZ, P. (ed.). Territorial consolidation reforms in Europe. Budapest: Open Society Institute, s. 219-235.
JOHN, P. (2010). Larger and Larger? The Endless Search for Efficiency in the UK. In: BALDERSHEIM, H.; ROSE, L. E. (eds.). Territorial Choice. The Politics of Boundaries and Borders. London: Palgrave Macmillan. s. 101-117.
JOKELOVÁ, V. (2011). Aktuální problémy hospodaření menších obcí. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2011. 69s. Vedoucí diplomové práce Ing. Irena Opluštilová, Ph. D.
JUHAŇÁK, M. (2011). Regulace zadluženosti obcí v ČR a v zahraničí (case study). Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 80s. Vedoucí diplomové práce Ing. Petra Dvořáková, Ph.D.
JÜPTNER, P. (2004). Komunální koalice a poltické modely. Politologická revue. Vol. 10. č. 2, s. 81-101.
JÜPTNER, P. (2006). Vliv reformy veřejné správy na vztah státní správy a samosprávy v
agendě
orgánů
obcí
a
měst.
In
KOTÁBOVÁ,
V.;
ŘÍCHOVÁ,
B.;
PLECHANOVOVÁ, B. (eds.). Institucionalizace a decentralizace v Evropské unii. Praha: IPS FSV UK, s. 216-227.
JÜPTNER, P. (2009a). Místo závěru - kudy dále ve výzkumu lokální politiky?. In JÜPTNER, P.; POLINEC, M. a kol. Evropská lokální politika 2. 1. vyd. Praha: IPS FSV UK, 2009, s. 393- 405.
JÜPTNER, P. (2009b). Ministerská diskuse k případnému zavedení přímé volby starostů: velmi nízká priorita? Acta Politologicka. Vol. 1. No. 3. s 305-331.
300 JÜPTNER, P. (2012). Přímá volba starostů v evropské komparaci a české diskusi. Acta Politologica. Vol. 4. No. 3. s. 232-245.
JÜPTNER, P.; EZECHIÁŠOVÁ, M.. (2009). Slovensko. In: In JÜPTNER, P.; POLINEC, M. a kol. Evropská lokální politika 2. 1. vyd. Praha: IPS FSV UK, 2009, s. 197-232.
KEATING, M. (1995). Size, Efficiency and Democracy: Consolidation, Fragmentation and Public Choice. In D. Judge, G. Stoker, H. Wollman (eds.). Theories of Urban Politics. 1st ed. London: Sage Publications, s. 117-134.
KERROUCHE, E. (2010). France and Its 36,000 communes: An Impossible Reform? In: In BALDERSHEIM, H.; ROSE, L. E. (eds.). Territorial Choice. The Politics of Boundaries and Borders. London: Palgrave Macmillan. s. 160-179.
KING, D.S. 1984. Fiscal Tiers: The Economy of Multi-Level Governance. London: Allen and Unwin.
KJAER, U.; ELKLIT, J. (2010). Local Party System Nationalisation: Does Municipal Size Matter? Local Government Studies. Vol. 36. No. 3, s. 425-444.
KJAER, U.; HJELMAR, U.; OLSEN, A. L. (2010) Municipal Amalgamations and the Democratic Functioning of Local Councils: The Case of The Danish 2007 Structural Reform. Local Government Studies. Vol. 36. No. 4, s. 569-585.
KLIMEŠ, L. (1995). Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
KLIMOVSKÝ, D. (2009). O možných riešeniach fragmentovanej lokálnej sídelnej štruktúry: Inšpirácia pre Slovensko. Acta Politilogica, Vol. 1. No. 2. s. 182-213.
KLIMOVSKÝ, D. (2009b). Nerovnosť obcí v európskom porovnaní: Roztrieštěnost lokálnej sídelnej štruktúry ako výzva pre komunálnu reformu. Verejná správa, Vol. 64, No. 18, s. 21-23.
301 KLIMOVSKÝ, D. (2010a). Konsolidačné reformy a decentralizácia v európskych podmienkach. Acta Politologica, Vol. 2. No. 3. s. 86-96.
KLIMOVSKÝ, D. (2010b). Európske obce v precese inovácií: pokusy optimalizovať lokálne sídelné štruktúry a výkon ich samospráv pokračujú. Verejná správa. Vol. 65. No. 3, s. 21-23.
KONEČNÝ, S. (2009). Komunální správa. In KONEČNÝ, S.; KONEČNÝ, B. Otvorená komunálná politika. Teória a prax. Bratislava: MAYOR.
KOŘAN, M. (2008). Jednopřípadová studie. In DRULÁK, P. a kol. Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích.. Praha: Portal, s. 29-61.
KOTĚŠOVEC, V. (2011). Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. Praha: Nakladatelství Ostrov.
KRUNTORÁDOVÁ, I. (2012a). Problematické aspekty financování měst a obcí České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, 404 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.
KRUNTORÁDOVÁ, I. (2012b). Problematické aspekty financování měst a obcí České republiky. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, 390 s. Vedoucí rigorózní práce PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.
KRUNTORÁDOVÁ, I.; JÜPTNER, P. (2012). Finanční aspekty autonomie českých municipalit v postojích politických aktérů. Politologický časopis, Vol. 19, č. 4, s. 341358.
LEBEDA, T. (2009). Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva. Acta Politologica, Vol. 1, č. 3, s. 332-343.
LIDSTRÖM, A. (1999). The Comparative Study of Local Government Systems. A
302 Research Agenda. Journal of Comparative Policy Analysis: Reasearch and Practice, Vol. 1, No. 1, s. 97-115.
LIDSTRÖM, A. (2010). The Swedish Model under Stress: The Waning of the Egalitarian, Unitary State? In: BALDERSHEIM, H.; ROSE, L. E. (eds.). Territorial Choice. The Politics of Boundaries and Borders. London: Palgrave Macmillan. str. 6179.
LOUGHLIN, J. (2001). Subnational Democracy in the European Union. Challenges and Opportunities. Oxford: Oxford University Press.
MAJEROVÁ, V. (ed.). (2006). Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Venkove je náš svět, Český Krumlov 1.-3.3.2006. Praha: Česká zemědělská univerzita.
MALÝ LEXIKON OBCÍ (2012). Český statistický úřad. Praha: Český statistický úřad.
MALÝ LEXIKON OBCÍ (2013). Český statistický úřad. Praha: Český statistický úřad.
MARKOVÁ, K. (2009). Maďarsko. In: In JÜPTNER, P.; POLINEC, M. a kol. Evropská lokální politika 2. 1. vyd. Praha: IPS FSV UK, 2009, s. 169-196.
MAŘÍKOVÁ, P. (2004). Malé obce - sociologický pohled. Praha: Česká zemědělská univerzita.
MAŘÍKOVÁ, P. (2006). Kde je venkov? (vymezení hranic venkova v podmínkách ČR). Where is the Coutryside? (Setting the Borders of Countryside in Conditions of the Czech Republic). In MAJEROVÁ, V. (ed.). Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Venkove je náš svět, Český Krumlov 1.-3.3.2006. Praha: Česká zemědělská univerzita, s. 369-379.
MAŘÍKOVÁ, P. (2012). Vymezení venkova - metodologické souvislosti. In PĚCHULA, M. a kol. Venkov na prahu 21. století. Praha: Alfa Nakladatelství.
303 MATES, P., WOKOUN, R. a kol. (2001). Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. Praha: Prospektrum.
MERTOVÁ, M. (2012). Finanční zdraví obcí - příčiny a hodnocení. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2012. 108s. Vedoucí diplomové práce Ing. Irena Opluštilová, Ph. D.
MLEZIVA, Š.; KUČA, K. (2006). Historický lexikon městysů a měst. Vyd. 1. Praha: Baset.
MORE, T. (1978). Utopie. Praha: Mladá fronta.
MOURITZEN, E.P. (2010). The Danish Revolution in Local Government: How and Why? In: BALDERSHEIM, H.; ROSE, L. E. (eds.). Territorial Choice. The Politics of Boundaries and Borders. London: Palgrave Macmillan. s. 21-41.
MOURITZEN, P. E.; SVARA, J.H. (2002). Leadership at the Apex. Politicians and Administrators in Western Local Governments. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. MOURITZEN, P.E. (1989). City Size and Citizens’ Satisfaction: Two Competing Theories Revisited. European Journal of Political Research (17): s. 661-688.
MUSIL, J. (1982). Sociologie pro architekty a urbanisty. Praha: ČVUT.
MUSIL, J. (2002). Urbanizace českých zemí a socialismus. In: HORSKÁ, P.; MAUER, E.;MUSIL, J. Zrod velkoměsta. Praha – Litomyšl: Paseka. str, 237-297.
MUSIL, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda.
NEUMANOVÁ, T.; SEDLÁČEK, O.; ŘÍČAN, P. (2006). Příklady svazků. In: VAJDOVÁ, Z.; ČERMÁK, D.; ILLNER, M. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, s. 66-89.
304 NEWTON, K. (1974). Community Performance in Britain. Current Sociology. Vol. 22. No. 1 s. 49-86.
NEWTON, K. (1992). Is Small Really so Beautiful? Is Big Really so Ugly? Size, Effectiveness and Democracy in Local Government. Political Studies. Vol 30, No. 2., str. 190-206.
NIELSEN, H.J. (1981). Size and Evaluation in Government: Danish Attitudes towards Politics of Multiple Levels of Government. European Journal of Political Research (9), s. 47-60.
NOVÁK, M. (2001). Aristotelova politická sociologie a moderní reprezentativní demokracie. Sociologický časopis. Vol. 37, No. 4, str. 405-423.
NOVÁK, O. (2007). Francie. In JÜPTNER, P.; POLINEC, M.; ŠVEC, K. a kol. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK, s. 11-34.
NOVÝ, O. (1978). Velkoměsta včera, dnes a zítra. Praha: Horizont.
ORNSTOVÁ, M. (2010). Finanční prostředky z EU aneb významná šance pro malé obce? Praha: Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Institut sociálních studií, 2010. 115s. Vedoucí diplomové práce MUDr. Petr Háva, CSc.
PAGE, E.; GOLDSMITH M. (eds.) (1987). Central and local government relations. London: Sage.
PATOČKOVÁ, V. (2006). Mediální obraz spolupráce obcí v časopisech Veřejná správa a Moderní obec. In: VAJDOVÁ, Z.; ČERMÁK, D.; ILLNER, M. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, s. 90-103.
PAVLÍKOVÁ, G. (2003). Činnost samosprávy ve venkovských obcích. In: MAJEROVÁ, V. a kol. Český venkov 2003. Situace před vstupem do EU. Praha: ČZU,
305 s. 175-190. PEKOVÁ, J. (2004) Hospodaření a finance územní samosprávy.. Praha: Management Press.
PEKOVÁ, J.; PILNY, J.; JETMAR, M. (eds.). (2012). Veřejný sektor - řízení a financování. Praha: Wolters Kluwer.
PEKOVÁ, J. (2008). Veřejné finance: úvod do problematiky. Praha: ASPI.
PEUTER B.; PATTYN, V. WAYENBERG, E. (2011). Territorial Reform of Local Government: Evaluation Criteria Underpinning Decisions and Debate in Flanders. Local Government Studies, Vol. 37, No.5, s: 533-552.
PLHOŇ, T. (2012). V kraji žebravých obcí. In Euro. Vol. No. 14. No 16, str. 28-33.
POLINEC, M. (2007a). Švédsko. In JÜPTNER, P.; POLINEC, M.; ŠVEC, K. a kol. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK, s. 97-126
POLINEC, M. (2007b). Dánsko. In JÜPTNER, P.; POLINEC, M.; ŠVEC, K. a kol. Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK, s. 127-152.
POLINEC, M. (2009). Spojené království Velké Británie a Severního Irska. In: In JÜPTNER, P.; POLINEC, M. a kol. Evropská lokální politika 2. 1. vyd. Praha: IPS FSV UK, 2009, s. 85-141.
PROVAZNÍKOVÁ, R. (2009). Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha: Grada.
RINGLEROVÁ, Z. (2009). Typologie komunálních systémů. In:JÜPTNER, P.; POLINEC, M. a kol. Evropská lokální politika 2. 1. vyd. Praha: IPS FSV UK, 2009, s. 37-54.
ROSE, L.E. (2002). Municipal Size and Local Nonelectoral Participation: Findings from Denmark, The Netherlands and Norway. Government and Policy 20, s. 829-851.
306 RYŠAVÝ, D. (2006a). Proměny lokálních politických elit na venkově a malém městě. In: NĚMEC, J., ŠŮSTKOVÁ, M. (eds.). III. Kongres českých politologů, Olomouc 8.10.9. 2006. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, s. 755-766.
RYŠAVÝ, D. (2006b) Spolupráce venkovských obcí – zkušenosti a výhledy. In MAJEROVÁ, V. (ed.).Venkov je náš svět. Countryside – our world (Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Český Krumlov 1.-3.3. 2006. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 518-526.
RYŠAVÝ, D.; BERNARD, J. (2011). Velikost obcí - klíčová kontextuální proměnná. In: RYŠAVÝ, D.; ŠARADÍN, P. Zastupitelé českých měst a obcí v evropské perspektivě. Praha: SLON, str. 22-40.
ŘEŽUCHOVÁ, V. (2008). Problémy malých obcí v ČR. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2008. 69s. Vedoucí diplomové práce Ing. David Špaček, Ph. D.
SHARPE, L.J. (1995). Local Government: Size, Efficiency and Citizen Participation. In: The Size of Municipalities, Efficiency and Citizen Participation. Local and Regional Authorities in Europe, No. 56. Strasbourg: Council of Europe.
SCHLESINGER, P.; NĚMCOVÁ, L.; LUKL, F.; DRAHOVZTAL, P (2012). Základní principy fungování obce a jejích orgánů. In: Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010. Aktualizované znění 2012. Praha: SMO ČR.
STAKE, R. E. (1995). The art of case study reasearch. London: Sage.
STATISTICKÁ ROČENKA KARLOVARSKÉHO KRAJE (2012). Praha: Český statistický úřad.
STEINER,
R.
(2002).
Interkommunale
Zusammenarbeit
und
Gemeindezusammenschüsse in der Schweiz: Erklärungsätze, Umsetzngsmöglichkeiten und Erfolgsaussichten. Bern: Haupt.
307 STŘELEČEK, F. (2006). Vybrané problémy malých obcí. In MAJEROVÁ, V. (ed.). Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Venkove je náš svět, Český Krumlov 1.3.3.2006. Praha: Česká zemědělská univerzita, s. 543-549.
STŘELEČEK, F.; ZDENĚK, R. (2005). Velikost obcí a ekonomická aktivita obyvatelstva. Obec a finance 5/2005.
SWIANIEWICZ, P. (ed.) (2002a). Consolidation or Fragmentation? The Size of Local Governments in Central and Eastern Europe. Budapest: Local Government and Public Service Reform Initiative – Open Society Institute.
SWIANIEWICZ, P. (2002b). Size of Local Government, Local Democracy and Efficiency in Delivery of Local Services – International Context and Theoretical Framework. In SWIANIEWICZ, P. (ed.). Consolidation of Fragmentation? The Size of Local Governments in Central and Eastern Europe. Budapest : Open Society Institute – LGI, s. 1-29.
SWIANIEWICZ, P. (2003a). Existuje tretia cesta medzi malými, hoci neefektívnymi a veľkými, avšak menej demikratickými miestnými samosprávami? Porovnávacie závery a poučenia. In SWIANIEWICZ, P. (ed.). Konsolidácia alebo fragmentácia; Veľkost miestných samospráv ve Strednej a Východnej Európe. Bratislava: Local Government and Public Service Reform Initiative, Open Society Institute, M.E.S.A. 10. , s. 60-78.
SWIANIEWICZ, P. (2003c). How beuatiful is bigger? In: BALDERSHEIM, H.; ILLNER, M.; WOLLMANN, H. Local Democracy in Post-Communist Europe. Opladen: Leske+Budrich, str. 289-300.
SWIANIEWICZ, P. (2003d). Veľkosť miestnej samosprávy a efektívnosť poskytovania miestnych služieb - medzinárodný kontext a teoretické pozadie. In SWIANIEWICZ, P. (ed.). Konsolidácia alebo fragmentácia; Veľkost miestných samospráv ve Strednej a Východnej Európe. Bratislava: Local Government and Public Service Reform Initiative, Open Society Institute, M.E.S.A. 10., str. 6-18.
308 SWIANIEWICZ, P. (2010b). If Territorial Fragmentation is a Problem, is Amalgamation a Solution? An East European Perspective. Local Government Studies. Vol. 36, No, 2, s. 183-203.
SWIANIEWICZ, P. (ed.) (2003b). Konsolidácia alebo fragmentácia; Veľkost miestných samospráv ve Strednej a Východnej Európe. Bratislava: Local Government and Public Service Reform Initiative, Open Society Institute, M.E.S.A. 10.
SWIANIEWICZ, P. (ed.) (2010a). Territorial Consolidation Reforms in Europa. Budapest: Open Society Institute – LGI.
SYLLABA, T. (2005). Dějiny politických filozofií. Hradec Králové: Gaudeamus.
ŠVEC, K. (2012). Financování českých obcí v kontextu funkce a samostatnosti. Politologická revue. Vol. 18, No. 1 s. 52-72.
VÁCHALOVÁ, H. (2010). Rozvojový potenciál velmi malých obcí: Na příkladu velmi malých obcí na Domažlicku. Praha: Univerzita Karlova. Přírodovědecká fakulta. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 103s. Vedoucí diplomové práce RNDr. Radim Perlín.
VAJDOVÁ, Z. (2006). Meziobecní spolupráce v Evropě. In: VAJDOVÁ, Z.; ČERMÁK, D.; ILLNER, M. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, s. 38-44. VAJDOVÁ, Z.; ČERMÁK, D. (2006). Starostové obcí - anketa ve svazcích. In: VAJDOVÁ, Z.; ČERMÁK, D.; ILLNER, M. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Praha: Sociologický ústav, s. 45-65.
VAJDOVÁ, Z.; ILLNER, M. (2004). Starostové českých měst o problematice územní veřejné správy. In: GROSPIČ, J.;VOSTRÁ, L.(eds.). Reforma veřejné správy v teorii a praxi. Dobrá voda u Pelhřimova: Aleš Čeněk, s. 59-66.
VALEŠ, L. (2007). Dějiny politických teorií. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o..
309 VALEŠ, L. a kol. (2006). Politologické aspekty veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk. VAŇOUS, J. (2010). Politické aspekty fragmentace místních samospráv v ČR. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, 101s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Jüptner, Ph.D.
VERDAL, J. (2004). Přímá volba starostů. Obec a finance. Vol. 9. č. 2.
VESELÁ, Š. (2012). Aspekty předlužení obce. Případové studie z ČR. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 120s. Vedoucí diplomové práce Ing. Robert Jahoda, Ph.D.
VOJTÍŠKOVÁ, K. (2013). Rozvoj kultury v malé obci Středočeského kraje. Acta Politologica. Vol. 5, No. 2, s. 143-160.
VLÁDA ČR (2006). Usnesení vlády ČR ze dne 14. dubna 2004 č. 346, o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.
VLÁDA ČR (2008). Usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395 , o monitoringu hospodaření obcí a o zrušení usnesení vlády ze dne 14. dubna 2004 č. 346, o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.
VLÁDA ČR (2010b). Usnesení vlády ze dne 29. září 2010 č. 695, o změně usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395 , o monitoringu hospodaření obcí a o zrušení usnesení vlády ze dne 14. dubna 2004 č. 346, o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.
WIDEMANNOVÁ, M. (2002). Vztah mezi velikostí obcí a regionů a efektivnosti a hospodárnosti jejich činnosti. Veřejná správa, č. 15.
WOLLMANN, H. (2010). Territorial Local Level Reforms in the East German Regional States (Länder): Phases, Patterns, and Dynamics. Local Government Studies, Vol.36, No. 2, s. 251-270.
YIN, R. K. (1994). Case study reaserch. London: Sage.
310 YIN, R. K. (2003). Case Study Research: Design and Methods. Thousand Oaks: Sage.
ŽEHROVÁ, J.; PFEIFEROVÁ, D. (2006). Finance municipalit. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita.
Internetové zdroje ABZ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV (2014). Pojem fragmentace [online]. ABZ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. [citováno dne 18. 03. 2014]. Dostupné z WWW: < http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fragmentace>.
BEŽÁKOVÁ, J. (2011a). Volby v Pramenech se sice uskutečnily, jsou ale neplatné [online]. Chebský deník, 10. prosince 2011. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: BEŽÁKOVÁ, J. (2011b). V Pramenech se volili, obec ale zůstala bez zastupitelstva [online]. Chebský deník, 11. prosince 2011 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
zustala-bez.html?reakce=nova>.
BEŽÁKOVÁ, J. (2011c). V Nebanicích se změnilo vedení obce, místostarosta rezignoval [online]. Chebský deník, 6.října 2011 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z
WWW:
obce-mistostarosta.html>.
BEŽÁKOVÁ, J. (2011d). V Nebanicích se změnilo vedení obce, místostarosta rezignoval [online]. Chebský deník, 26. listopadu 2011 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné
z
WWW:
nezapominaji-ani-obce20111126.html>.
BEŽÁKOVÁ, J. (2011e). Nebanice se své dluhy snižují, znamená to ale omezení rozvoje [online]. Chebský deník, 10. listopadu 2011 [citováno dne 03. 03. 2013].
311 Dostupné z WWW: .
BEŽÁKOVÁ, J. (2011f). Obce bez hasičů si také dokáží poradit[online]. Chebský deník, 22. ledna 2011 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
BEŽÁKOVÁ, J. (2013). Nebanice prodaly rozestavěné domy. Jsou bez dluhů [online]. Chebský deník, 12. října 2013 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/nebanice-prodaly-rozestavene-domy-jsou-bezdluhu-20131012.html>.
BŘEŠŤAN, R. (2012).
Desítky obcí v Česku jsou i kvůli krizi zralé na krach.
IHNED.CZ, 19. září 2012 [online]. [citováno dne 15.03. 2013]. Dostupné z WWW: . BUBLAVA, (2013a). Obec Bublava v číslech [online]. OBEC BUBLAVA, 2013 [citováno dne 14. 10. 2013]. Dostupné z WWW: < http://obecbublava.cz/historie.htm>.
BUBLAVA, (2013b). Z historie obce [online]. OBEC BUBLAVA, 2013 [citováno dne 14. 10. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.obecbublava.cz/hi.htm>.
BUBLAVA, (2013c). Zastupitelstvo obce [online]. OBEC BUBLAVA, 2013 [citováno dne 14. 10. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.obecbublava.cz/zastupit.htm>.
CICHOCKI, R. (2012). Dětský den v Nebanicích chystá překvapení [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 2. června 2012 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
COUNCIL OF EUROPE (2006). regional
democracy
[online].
Poland: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
312 CDLR&BackColorInternet=B9BDEE&BackColorIntranet=FFCD4F&BackColorLogge d=FFC679>.
COUNCIL OF EUROPE (2006). Austria: Structure and operation of local and regional democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Germany: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
. COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Belgium: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Estonia: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
France: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
313 COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Hungary: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Ireland: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). Italy: Structure and operation of local and regional democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). Latvia: Structure and operation of local and regional democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). Lithuania: Structure and operation of local and regional
democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). Netherlands: Structure and operation of local and regional
democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
314 CDLR&BackColorInternet=B9BDEE&BackColorIntranet=FFCD4F&BackColorLogge d=FFC679>.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Portugal: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Slovenia: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). Spain: Structure and operation of local and regional democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). regional
democracy
[online].
Sweden: Structure and operation of local and [cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). Switzerland: Structure and operation of local and regional
democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
315 COUNCIL OF EUROPE (2008). Denmark: Structure and operation of local and regional
democracy
[online]
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2008). United Kingdom: Structure and operation of local and regional
democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
COUNCIL OF EUROPE (2009). Finland: Structure and operation of local and regional
democracy
[online].
[cit.
16.
1.
2014].
Dostupný
na
WWW:
.
CZECH CREDIT BUREAU [CCB] (2011). Bankovní úvěry tvoří většinu závazků obcí, ale rizikem nejsou [online]. 18. května 2011. [citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.informaceofirmach.cz/cribis_news/bankovni-uvery-aobce>.
ČESKÁ TELEVIZE (2007). Dobrná na Děčínsku je zadlužená [online]. ČESKÁ TELEVIZE,
28. prosince 2007. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
.
ČESKÁ TELEVIZE (2009a). Obec Prameny začne řídit státní úředník [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 12. prosince 2009. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:< http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/75237-obec-prameny-zacne-ridit-statniurednik/?mobileRedirect=off>.
ČESKÁ TELEVIZE (2009b). Zadluženou obec Prameny už nechce nikdo řídit [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 7. října 2009. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
316 .
ČESKÁ TELEVIZE (2009c). Prameny bude spravovat státem jmenovaný správce [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 15. listopadu 2009.
[citováno dne 03. 03. 2013].
Dostupné z WWW:.
ČESKÁ TELEVIZE (2009d). Obci Prameny hrozí exekuce kvůli projektu stáčírny [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 5. března 2009. [citováno dne 19.02. 2013]. Dostupné z WWW:
exekuce-kvuli-projektu-stacirny/>.
ČESKÁ TELEVIZE (2009e). Brodci chybí peníze na platbu DPH ze stavby vodovodu [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 12. září 2009. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:<
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/66577-brodci-chybi-penize-na-
platbu-dph-ze-stavby-vodovodu/>.
ČESKÁ TELEVIZE (2010). Humburky jsou na pokraji bankrotu [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 23. března 2010. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/85084-humburky-jsou-na-pokraji-bankrotu/>.
ČESKÁ TELEVIZE (2012a). Prodejem zámku se obec pohled vyhnula exekucím [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 24. července 2012. [citováno dne 03. 01. 2014]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/187234-prodejem-zamku-seobec-pohled-vyhnula-exekucim/>.
ČESKÁ TELEVIZE (2012b). Zadlužené Turovice se bojí o svou budoucnost [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 25. října 2012. [citováno dne 03. 01. 2014]. Dostupné z WWW: .
ČESKÁ TELEVIZE (2013). Vesnice Nové Lublice na Opavsku bojuje s velkými dluhy [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 29. července 2013. [citováno dne 03. 01. 2014]. Dostupné
317 z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/zpravy/236312-vesnicenove-lublice-na-opavsku-bojuje-s-velkymi-dluhy/>.
ČESKÁ TELEVIZE (2014). Skanska musí Bublavě vrátit 57 milionů za nedostavěný akvapark [online]. ČESKÁ TELEVIZE, 14. března 2014. [citováno dne 16. 03. 2014]. Dostupné z WWW:< http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/266284-skanska-musibublave-vratit-57-milionu-za-nedostaveny-aquapark/>.
ČESKÁ TELEVIZE, (2011). Zadlužené Prameny chce spasit mystifikátor Kohout [online].
ČESKÁTELEVIZE.CZ, 19. prosince 2011. [citováno dne 03. 03. 2013].
Dostupné z WWW:
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, [ČSÚ] (2004). Rozmístění a koncentrace obyvatelstva [online]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 3. června 2004 [citováno dne 03. 02. 2014]. Dostupné
z
WWW:
<
http://notes3.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4120-03-
casova_rada_1961_2001-3__velikostni_struktura_obci_>.
ČESKÝ
STATISTICKÝ
ÚŘAD,
[ČSÚ]
(2013).
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.czso.cz/>.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, [ČSÚ], (2014a). Charakteristika okresu Cheb [online]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2. dubna 2014. [citováno dne 03. 04. 2014]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_cheb>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, [ČSÚ], (2014b). Charakteristika okresu Sokolov [online]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 23. ledna 2014. [citováno dne 03. 04. 2014]. Dostupné
z
WWW:
.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, [ČSÚ], (2014c). Charakteristika okresu Karlovy Vary [online]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 22. ledna 2014. [citováno dne 03. 04. 2014]. Dostupné
z
.
WWW:
318
ČÍŽKOVÁ, L. (2012). Hostín u Vojkovic nemá přístup ke svému účtu kvůli exekuci [online]. MĚLNICKÝ DENÍK, 18. srpna 2012. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/hostin-u-vojkovic-nema-pristup-kesvemu-uctu-kvuli-exekuci-20120818.html>.
DENÍK VEŘEJNÁ SPRÁVA (2012). Monitoring hospodaření obcí. DENÍK VEŘEJNÁ SPRÁVA, 12. ledna 2012. [citováno dne 18.09. 2012]. Dostupné z WWW: < http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6525250>.
DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY (2006). Historická města a městyse [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 25. července 2006. [citováno dne 15.12. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6231795>.
DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY (2013). Potřebnost meziobecní spolupráce [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 24. října 2013. [citováno dne 15.12. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6618440>.
DENÍK.CZ, (2014). Prameny. O sporu Bublavy a firmy Skanska rozhodne soud za týden [online]. DENÍK.CZ, 7. března 2014. [citováno dne 07. 04. 2014]. Dostupné z WWW:
<
http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/o-sporu-bublavy-a-firmy-skanska-
rozhodne-soud-za-tyden-20140307-e2in.html >.
DEXIA CRÉDIT LOCAL (2012). Subnational public finance in the European Union [online].
[citováno
dne
18.04.
2014].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.eetaa.gr/enimeroseis/17-01-13/Note_CCRE_Dexia_EN.pdf>.
DVOŘÁKOVÁ, P.; JAHODA, J. (2008). Účinnost regulace zadluženosti municipalit v ČR.
[citováno
dne
18.11.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://praha.vupsv.cz/Fulltext/Do_1470.pdf>.
E15.CZ, (2013). Spor Skansky a obce Bublava se vrací na začátek [online]. E15.CZ, 13. února
2013.
[citováno
dne
03.
03.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
319 http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/spor-skansky-a-obce-bublava-se-vraci-na-zacatek957009 >.
ELZNICOVÁ, J. (2009). Karlova Ves je bez dluhů [online]. RAKOVNICKÝ DENÍK, 30. června 2009.
[citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: <
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/kar20090630.html>.
EUROPEAN UNION, (2011). Cities of tomorrow. Challenges, visions, ways forward. [citováno dne 08. 12. 2013]. Dostupné z WWW: .
FUKSOVÁ, J.; LIBIGER, M. (2011). Každá pátá obec na východní Moravě je zadlužená, je to nejvíc v Česku [online]. IDNES.CZ, 15. října 2011. [citováno dne 08. 10. 2013]. Dostupné z WWW: .
GLUHAK, I.; IVANOVIĆ, M.; JACKSON, J.; PODOLNJAK, R. (2010). Intermunicipal Cooperation in the Republic of Croatia: Legislative, Institutional and Financial Framework for Inter-municipal Cooperation and Examples of Good Practice [online]. [cit dne 18. 03. 2014]. Dostupné z WWW .
HENDL, J. (1997). Metodologická triangulace v empirickém výzkumu [online]. [citováno dne 16. 03. 2014]. FTSV UK,
1997. Dostupné z WWW:
<
http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/triang.htm>.
HLOUŠEK, M. (2012). Odpadková společnost? Jiná cesta není, řekl starosta Chodova [online]. Chebský deník, 11. dubna 2012 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/odpadova-spolecnost-jina-cesta-nenirekl-starosta-chodova-20120411.html>.
320 HOUDEK, M. (2009). Obci bude šéfovat vnitro, poprvé v historii ČR se nenašel starosta [online]. IDNES.CZ, 12. října 2009. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
nenasel-starosta-p97-/domaci.aspx?c=A091012_135353_domaci_lpo>.
HOUDEK, M. (2009). Obci bude šéfovat vnitro, poprvé v historii ČR se nenašel starosta [online]. IDNES.CZ, 12. října 2009. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
nenasel-starosta-p97-/domaci.aspx?c=A091012_135353_domaci_lpo>.
HOUDEK, M. (2010). Nejzadluženější obec v Česku prodává radnici [online]. IDNES.CZ, 4. srpna 2010. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: . HOUDEK, M. (2011). V zadlužených Pramenech na Chebsku půjde do voleb strana z Brna [online]. IDNES.CZ, 25. října 2011. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
strana-z-brna-p7b-/varyzpravy.aspx?c=A111025_115631_vary-zpravy_sou>.
HOUDEK, M. (2012a). Devadesátimilionový dluh zvládneme, věří lidé zachraňující Prameny [online]. IDNES.CZ, 10. dubna 2012. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
prameny-pwm-/vary-zpravy.aspx?c=A120410_113141_vary-zpravy_sou>.
HOUDEK, M. (2012b). V zadlužených Pramenech na Chebsku bude šéfovat starostka Málková [online]. IDNES.CZ, 2. května 2012. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/v-zadluzenych-pramenech-na-chebsku-bude-sefovatstarostka-malkova-103-/domaci.aspx?c=A120502_191054_vary-zpravy_pp>.
HOUDEK, M. (2012c). Starostka zadlužených Pramenů úřaduje z domova, o radnici obce přišla [online]. IDNES.CZ, 4. května 2012. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z
WWW:
pramenu-bude-uradovat-z-domova-gff-/vary-zpravy.aspx?c=A120504_104636_varyzpravy_sou />.
321
HRABALOVÁ, S. (2005). Dluhy Jindřichovic pod Smrkem a "otevřený" starosta. BRITSKÉ LISTY, 16. května 2005. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
HRADECKÝ DENÍK, (2010). Humburky se zadlužily, obci pomůže kraj [online]. HRADECKÝ DENÍK,, 8.května 2010. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://m.denik.cz/hradecky_denik/c/humburky_dluh_20100508.html >.
CHEBSKÝ DENÍK, (2007). Nebanický kostel se stal památkou[online]. CHEBSKÝ DENÍK
,
14.
května
2007.
Dostupné
z
WWW:
. CHEBSKÝ DENÍK, (2008).Historii připomíná hrázděná stodola [online]. CHEBSKÝ DENÍK,
12.listopadu
2008.
Dostupné
z
WWW:
.
CHEBSKÝ DENÍK, (2014). O sporu Bublavy a firmy skanska rozhodne soud za týden [online].
CHEBSKÝ
DENÍK
,
7.března
2014.
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/o-sporu-bublavy-a-firmy-skanska-rozhodne-soudza-tyden-20140307-e2in.html>.
CHEBSKÝ DENÍK, 11. listopadu 2008. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
IDNES.CZ, (2013). Soud vrátil na začátek spor Bublavy se Skanskou o 38 milionů [online]. IDNES.CZ, 13. února 2013. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/spor-obce-bublava-a-firmy-skanska-se-vraci-na-zacatek-fyt/domaci.aspx?c=A130213_120346_vary-zpravy_slv>.
IDOS.CZ,
(2014).
[citováno
dne
01.
02.
http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/>.
2014].
Dostupné
z
WWW:
<
322 IHNED.CZ, (2010). Boží dar: obec, kde dluhy nikomu nevadí [online]. IHNED.CZ, 18.října 2010. [citováno dne 01. 01. 2014]. Dostupné z WWW: < http://hn.ihned.cz/c147214060-bozi-dar-obec-kde-dluhy-nikomu-nevadi>.
IPOINT.CZ (2013). Bisnode: Počet obcí s rizikovým hospodařením mírně klesl. IPOINT.cz, 9. července 2013. [online]. [citováno dne 15.03. 2013]. Dostupné z WWW: .
JEDLOVÁ, (2013). Turistické cíle v okolí [online]. JEDLOVÁ, 2013. [citováno dne 01. 01.
2014].
Dostupné
z
WWW:
page=6&t=6&nid=6793&lid=cs&oid=2993085>. JELÍNKOVÁ, D.; DVOŘÁKOVÁ, M. (2013). Nebanice hostily mezinárodní závody koňských spřežení [online]. ČESKÝ ROZHLAS, , 14. července 2013 [citováno dne 03. 03.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/nebanice-hostily-mezinarodni-zavodykonskych-sprezeni--1235000 >.
KAMENÍČKOVÁ, V. (2011). Větší obce a jejich hospodaření - zadluženost více ohrožuje malé obce [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 18. dubna 2011. [citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6483619>.
KAMENÍČKOVÁ, V. (2014). Rating obcí [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 1. dubna 2014 [cit. 4. 5. 2014]. Dostupný z: .
KAMENÍČKOVÁ, V. ; VIKLÉR, J. (2008). Hodnocení obcí podle jejich finanční schopnosti a kapitálových výdajů [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 26. května 2008 [cit. 4. 5. 2013]. Dostupný z: .
KAPINUS, O. (2011). Košíky: kvůli čističce mezi špičkou dlužníků [online]. SLOVÁCKY DENÍK.CZ, 1. listopadu 2011. [citováno dne 04. 09. 2013]. Dostupné z WWW:
dluzniku.html>.
323 KARLOVARSKÝ DENÍK, (2013). Dohodněte se! Vyzval soud ve sporu o akvapark Bublavu a firmu Skanska[online]. KARLOVARSKÝ DENÍK, 17. září 2013. Dostupné z WWW: < http://karlovarsky.denik.cz/z-regionu/dohodnete-se-vyzval-soud-ve-sporuo-akvapark-bublavu-a-firmu-skanska-20130917.html>.
KARLOVARSKÝ KRAJ (2013). Obce a mikroregiony Karlovarského kraje [online]. KARLOVARSKÝ KRAJ, 17. 08. 2013.
Dostupné z WWW:
karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/obce_mikroreg.aspx>.
KARLOVARSKÝ KRAJ, (2014). Informace o městě nebo obci: Prameny [online]. [citováno
dne
03.
03.
2013].
Dostupné
z
WWW:
karlovarsky.cz/obcan/obec.htm?id=88>. KOČÍ, P. (2013). Mapa dluhů všech 6 246 obecních úřadů. Hrozí vašemu městu či vesnici krach? [online]. IHNED.CZ, 5. ledna 2013. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://data.blog.ihned.cz/c1-58868120-mapa-dluhu-vsech-6-246obecnich-uradu-hrozi-vasemu-mestu-ci-vesnici-krach>.
KOJAN, D. (2013). Chudenický účet: Na hlavu dluží 43 tisíc [online]. 5plus2.cz, 4. června
2013.
[citováno
dne
03.
01.
2014].
Dostupné
z
WWW:
.
KRULIŠ, D. (2009). Šumná: majetek obce je v exekuci [online]. ZNOJEMSKÝ DENÍK, 11. srpna 2009.
[citováno dne 04. 03. 2013]. Dostupné z WWW: <
http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/sumna-majetek-obce-je-vexekuci20090810.html>.
LINTIMEROVÁ, S. (2011). Šumná: soud kvůli kanalizaci [online]. ZNOJEMSKÝ DENÍK, 4. listopadu 2011.
[citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: <
http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/sumna-soud-kvuli-kanalizaci20111103.html>. MAPY.CZ Dostupné z WWW: < http://www. mapy.cz.>.
MAS SOKOLOVSKO. Dostupné z WWW: < http://mas-sokolovsko.eu/>.
324 MĚSTA A OBCE ONLINE, [citováno dne 03. 12. 2012]. Dostupné z WWW: < http://mesta.obce.cz/>.
MIKROREGION POD CHLUMEM. [citováno dne 28. 01. 2014]. Dostupné z WWW: .
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2008a). Monitoring hospodaření obcí [online]. [citováno dne 15.03.2013]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/hospodareni-kraju-a-obci/monitoringhospodareni-obci>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2008b). Zadluženost územních samosprávných celků 2007 [online]. 13. května 2008. [citováno dne 15.11. 2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-
sektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2007/zadluzenost-uzemnich-celku2007-940>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2010a). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2008 [online]. 4. ledna 2010 [citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenostuzemnich-rozpoctu/2008/zadluzenost-uzemnich-celku-2008-941>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2010b). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2009 [online]. 30. dubna 2010 [citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenostuzemnich-rozpoctu/2009/zadluzenost-uzemnich-celku-2009-942>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2010c). Státní závěrečný účet 2009. [online]. 29. října 2010. [citováno dne 18. 12. 2013]. Dostupné z WWW:
<
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statniho-
rozpoctu/2009/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2009-2046#II>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2011a). Věcný záměr zákona, kterým se mění zákon č. 250/ 2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
325 rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisu [online]. [citováno dne 10. 02. 2013]. Dostupné z WWW: .
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2011b). Předkládací zpráva k Monitoringu hospodaření obcí 2010 [online]. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2011c). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2010 [online]. 15. října 2011[citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenostuzemnich-rozpoctu/2010/zadluzenost-uzemnich-celku-2010-943>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2011d). Státní závěrečný účet 2010. [online]. 17. června 2011. [citováno dne 18. 12. 2013]. Dostupné z
WWW:
<
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statniho-
rozpoctu/2010/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2010-2059>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2012a). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2011 [online]. 18 června 2012[citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenostuzemnich-rozpoctu/zadluzenost-uzemnich-samospravnych-celku/zadluzenostuzemnich-celku-2011-945>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2012b). Státní závěrečný účet 2011. [online]. 14. června 2012. [citováno dne 18. 12. 2013]. Dostupné z
WWW:
<
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statniho-
rozpoctu/2011/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2011-2068>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2013). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2012 [online]. 15. dubna 2013.[citováno dne 15.11. 2013].
326 Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenostuzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v-2012-11641>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2014). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2013 [online]. 28. dubna 2014. [citováno dne 15.05. 2014]. Dostupné z
WWW:
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenost-
uzemnich-rozpoctu/2013/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v-roce-201-17755>.
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [MF ČR], (2014). Zadluženost územních rozpočtů v roce 2013 [online]. 28. dubna 2014[citováno dne 15.05. 2014]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/zadluzenostuzemnich-rozpoctu/zadluzenost-uzemnich-samospravnych-celku/zadluzenostuzemnich-celku-2011-945>.
MINISTERSTVO VNITRA ČR [MV ČR], (2014). Počty obyvatel v obcích. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
MODERNÍ OBEC (2012). Monitoring hospodaření obcí za rok 2011 už je k dispozici. MODERNÍ OBEC, 1. listopadu 2012. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=C00000_d&&article[id]=58230430>.
MOŠTĚK, M. (2010). Šumná složila miliony, čeká na soud [online]. ZNOJEMSKÝ DENÍK, 29. března 2010.
[citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: <
http://m.denik.cz/znojemsky_denik/c/sumna-slozila-miliony-ceka-nasoud20100328.html>.
NEBANICE, (2013). Historie obce [online]. 16. listopadu 2013. [citováno dne 28. 05. 2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.kr-
karlovarsky.cz/obce/Nebanice/Neb_historie/>.
OBNOVA OBCE PRAMENY (2012). Obec Prameny/Sangerberg. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
327
PARLAMENTNÍ LISTY (2010). Rating: Hodnocení finančního zdraví obce [online]. PARLAMENTNÍ
LISTY,
29.
září
2010
[cit.
27.
8.
2013].
Dostupný
z:
.
PERLÍN, R. (2009). Vymezení venkovských obcí v ČR [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 14. července 2009. [citováno dne 28. 01. 2014]. Dostupné z WWW: < http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6384068>.
PERLÍN,
R.
(2010a).
Venkov,
typologie
venkovského
prostoru
[online].
MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, 16. června 2010. [citováno dne 28. 01. 2014]. Dostupné z WWW: .
PERLÍN, R. (2010b). Typologie venkovského prostoru [online]. DENÍK VEŘEJNÉ SPRÁVY, 19. července 2010. [citováno dne 28. 01. 2014]. Dostupné z WWW: < http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6438321>.
PEŠICE, J. (2013). Měnany dostaly ceny za kotelnu na biomasu, ale teď je tíží obří dluhy [online]. 5plus2.cz, 6. června 2013. [citováno dne 03. 01. 2014]. Dostupné z WWW: .
PODHOŘANY, (2013). Exekuce obce Podhořany [online]. PODHOŘANY,
2013.
[citováno dne 01. 01. 2014]. Dostupné z WWW: < http://www.podhorany.cz/informaceo-obci/historie-a-prehled/po-roce-1990/exekuce/>.
PRZECZEK, P.
(2008a). Nedostatek peněz trápí obce. Nebanice nejsou výjimkou
[online]. 11. listopadu 2008. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/ch_nebanice_nasteva_balko20081110.html>.
PRZECZEK, P.
(2008b). Obci chybí peníze na opravu komunikací [online].
CHEBSKÝ DENÍK, 14. listopadu 2008. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z
328 WWW: .
PRZECZEK, P. (2008c). Cyklostezka přivede do obce další turisty [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 13. listopadu 2008. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
Regionální informační servis. Dostupné z WWW: . ROTHANZL, L.; BRŮNA, M. (2010). Správce obce obec neoddluží. VEŘEJNÁ SPRÁVA,
2010.
[citováno
dne
15.03.
2013].Dostupné
z
WWW:
.
ROZPOČET OBCE . Dostupné z WWW: .
RYŠAVÝ, I. (2011). Insolvenční řízení se vztáhne též na obce. Leč lépe se mu vyhnout [online]. MODERNÍ OBEC, 5. ledna 2011. [citováno dne 18.11. 2013]. Dostupné z WWW: < http://moderniobec.ihned.cz/c1-49170810-insolvencni-rizeni-se-vztahne-tezna-obce-lec-lepe-se-mu-vyhnout>.
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, (2014). Dostupné z WWW: < http://www.rsd.cz/>.
SAGIT (2013). Lexikon hesla veřejný rozpočet [online]. SAGIT. [cit. dne 05. 05. 2013]. Dostupné
z
WWW:
.
SIMEONOVÁ, V. (2009). Do vedení obce prameny se nikdo nežene [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 9. října 2009. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
SIMEONOVÁ, V. (2010a). Prameny se nového zastupitelstva nedočkají [online]. [citováno dne 03. 03. 2013]. CHEBSKÝ DENÍK, 14. ledna 2010. Dostupné z WWW:
329 .
SIMEONOVÁ, V. (2010b). Prameny povede už třetí správce [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 8. října 2010 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
SIMEONOVÁ, V. (2010c). Kvůli Pramenům se možná budou muset změnit zákony [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 12 srpna 2010. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:
muset-zmenit-zakony.html>.
SIMEONOVÁ, V. (2010d). V Pramenech nevydržel ani správce [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 8. dubna 2010. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/v-pramenech-nevydrzel-anispravce20100408.html>.
SIMEONOVÁ, V. (2011). Umořené dluhy obce vždy navýší penále [online]. CHEBSKÝ DENÍK, 11. ledna 2011. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z www: < http://m.denik.cz/chebsky_denik/c/umorene-dluhy-obce-vzdy-navysi-penale20110111.html>.
SMATANA, L. (2011). Mnohé obce odmítají nálepku ministerstva, že jsou před krachem [online]. ČESKÝ ROZHLAS, 20. října 2011 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
SMO ČR, (2014). Členský příspěvek [online]. Svaz měst a obcí ČR, 2014. [citováno dne 03. 04. 2014].
Dostupné z WWW: < http://www.smocr.cz/cz/svaz-mest-a-obci-
cr/clenstvi/clensky-prispevek/default.aspx>.
SMOLA, V. (2009). Šumná je v exekuci. Řeší, jak bude fungovat [online]. IDNES.CZ, 17.srpna
2009.
[citováno
dne
03.
10.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
330 http://brno.idnes.cz/sumna-je-v-exekuci-resi-jak-bude-fungovat-ff5-/brnozpravy.aspx?c=A090710_1221479_brno_dmk>.
SMS ČR, (2014). Členské příspěvky [online] . Sdružení místních samospráv ČR, 2014. [citováno
dne
05.
02.
2014].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.smscr.cz/index.php?stranka=clenske_prispevky.php>.
SOUKUP, Z. (2011). Strana Lidové fórum vzdala volby v Pramenech, přesto se asi budou konat [online]. IDNES.CZ, 8. prosince 2011. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné
z
WWW:
pramenech-presto-se-asi-budou-konat-1z5-/varyzpravy.aspx?c=A111208_160029_vary-zpravy_sou>.
SOUKUP, Z.; HOUDEK, M. (2012). V zadlužených Pramenech volby budou, kandidují pouze nezávislí [online]. IDNES.CZ, 17. února 2012. [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné
z
WWW:
sdruzeni-mistnich-nezavislych-kandidatu-16q-/varyzpravy.aspx?c=A120217_131359_vary-zpravy_sou>.
SUK, J. (2012). Dobrná se zbavuje dluhů! [online]. DĚČÍNSKÝ DENÍK, 7. června 2012 [citováno
dne
03.
03.
2013].
Dostupné
z
WWW:
.
ŠAFÁŘOVÁ, B.; ŠKRABAL, I. (2008). Mikroregiony a místní akční skupiny [online]. Veřejná správa 13/2008. [citováno dne 03. 08. 2013].
Dostupné z WWW: <
http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx>.
ŠMÁTOVÁ, M. (2009). Třídit odpad mohou i v malých obcích [online]. Chebský deník, 18. července 2009 [citováno dne 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: < http://chebsky.denik.cz/zpravy_region/chebsko_odpad_trideni20090718.html>.
ŠVEC, M. (2012). Splácení dluhů obce zvládají [online]. PLZEŇSKÝ DENÍK, 8. listopadu
2012.
[citováno
dne
03.
03.
2013].
Dostupné
z
WWW:
.
331
ÚFIS. Dostupné z WWW: < http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl.>.
VELVYSLANECTVÍ FRANCIE V PRAZE (2013). Hledáme partnerská města v České republice! VELVYSLANECTVÍ FRANCIE V PRAZE, 2. srpna 2013 [online]. [citováno dne 15.10. 2013]. Dostupné z WWW: .
VELVYSLANECTVÍ FRANCIE V PRAZE (2013). Oddělení pro decentralizovanou spolupráci se představuje [online]. VELVYSLANECTVÍ FRANCIE V PRAZE, 7. prosince
2012.
[cit.
15.10.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.france.cz/Oddeleni-pro-decentralizovanou-spolupraci-se>.
VLÁDA (2011). Plán legislativních prací vlády na rok 2012 [online]. 21. prosince 2011 [citováno
dne
18.11.
2013].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/plan-legislativnich-praci-vlady-na-rok2012-90917/>.
VLÁDA ČR (2010a). Programové prohlášení vlády. [online]. [citováno dne 16. 05. 2013].
Dostupné
z
WWW:
dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf>.
VLKOVÁ, J. (2013). Obcí zatížených milionovými dluhy poprvé za pět let ubylo [online]. IDNES.CZ, 11. října 2013. [cit. 03. 03. 2014]. Dostupné z WWW: < http://ekonomika.idnes.cz/nejzadluzenejsi-obce-v-hledacku-ministerstva-financi-pfj/ekonomika.aspx?c=A130710_212636_ekonomika_brd>.
VODÁRNY A KANALIZACE KARLOVARSKÉHO KRAJE. Dostupné z WWW: .
VOKURKOVÁ, K. (2013). Příběhy českých Detroitů. Tak vypadá boj s obřími dluhy milionů [online]. AKTUÁLNĚ.CZ, 12. srpna 2013. [cit. 01. 03. 2014]. Dostupné z
332 WWW: < http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/pribehy-ceskych-detroitu-jak-vypadaboj-s-obrimi-dluhy/r~91ecdc3e02c011e38b280025900fea04/>.
VOLBY.CZ. Dostupné z WWW: . VOLEMAN, R. (2014). Bublava má za aquapark dostat do Skansky téměř sto milionů [online]. NOVINKY.CZ, 14. března 2014. [cit. 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW:< http://www.novinky.cz/domaci/330424-bublava-ma-za-aquapark-dostat-od-skanskytemer-sto-milionu.html>.
WEGNEROVÁ, K. (2012). Prameny. Obci s největšími dluhy v zemi nechce nikdo vládnout. [online]. E15.CZ, 11. března 2012. [cit. 03. 03. 2013]. Dostupné z WWW: .
ZEMAN, B. (2010). Bublavě pyká za nepovedenou stavbu akvaparku, přišla o obecní majetek. [online]. IDNES.CZ, 9. prosince 2010 [cit. 27. 8. 2012]. Dostupný z: .
ZEMAN, B. (2011). Bublavě potrvá pětadvacet let, než splatí nikdy nepostavený akvapark. [online]. IDNES.CZ, 4. srpna 2011 [cit. 27. 8. 2012]. Dostupný z: .
ZEMAN, B. (2012) Splácíme, co můžeme, píše Kalouskovi akvaparkem zadlužená Bublava. [online]. IDNES.CZ, 13. července 2012 [cit. 27. 8. 2012]. Dostupný z: .
ZEMAN, B. (2013). Spor o akvapark začíná od nuly, Bublava s Skanska se zkusí dohodnout [online]. IDNES.CZ, 17. září 2013 [cit. 27. 1. 2014]. Dostupný z: < http://zpravy.idnes.cz/soud-vyzval-ve-sporu-o-akvapark-v-bublave-obe-strany-kdohode-p5e-/domaci.aspx?c=A130917_134947_vary-zpravy_slv>.
333 ZÍTKOVÁ, I. (2013). Dobrná na Děčínsku je po šesti letech bez dluhů. Jejich viník ale stále není odsouzen [online]. ČESKÝ ROZHLAS, , 9. října 2013 [cit. 03. 03. 2013]. Dostupné
z
WWW:
decinsku-je-po-sesti-letech-bez-dluhu-jejich-vinik-ale-stale-neni-odsouzen--1266439>.
334
Přílohy Příloha č. 1: Scénář polostrukturovaného rozhovoru (3 zadlužené obce)
Univerzita Karlova v Praze
Fakulta sociálních věd
Institutu politologických studií
335
Vážená starostko/ Vážený starosto, na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy probíhá analytické šetření, které se zabývá finančními problémy malých obcí v České republice. Institut politologických studií v rámci tohoto šetření spolupracuje se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv. Ve svých rukou držíte scénář polostrukturovaného rozhovoru, který se vztahuje ke zmíněné problematice. Předmětem šetření jsou malé zadlužené obce v České republice. Touto cestou bych Vás chtěl požádat o zodpovězení následujících otázek k tomuto tématu. Konečné výstupy šetření budou poskytnuty zpětně respondentům.
Charakter scénáře polostrukturovaného rozhovoru Scénář polostrukturovaného rozhovoru obsahuje deset, resp. jedenáct otázek, které mají charakter uzavřených a otevřených odpovědí otázek. U všech otázek se respondentovi nabízí možnost vlastního vyjádření k odpovědím, které vybral. Zároveň je u každé otázky možné vyjádřit osobní názor a uvést podrobnosti apod. V otázkách jedna, dva, čtyři, pět, sedm a osm je možné vybrat více odpovědí. Respondent má rovněž také možnost, odpovědět nezávisle na předkládané odpovědi. Zodpovězení otázek trvá přibližně 20 minut. Otázky jsou rozděleny do tři tematických bloků. I. Finance obce II. Poskytování služeb obce III. Kandidatura v obci
336
Scénář polostrukturovaného rozhovoru Vámi uvedené názory mohou být využity při zpracování výzkumných prací, které se vypracovávají na Institutu politologických studií.
I. Finance obce 1. Ministerstvo financí ve své zprávě k Monitoringu hospodaření obcí 2011 uveřejnilo čtyři základní možné příčiny zadlužení obcí v ČR. Vyberte jednu či více příčin, která podle Vás vystihuje důvody zadlužení ve Vaší obci. Cílem otázky je zjistit, zda Vaše důvody spadají do škály příčin, kterou vytvořilo Ministerstvo financí či se liší. Prosím, zhodnoťte důvod(y), proč se Vaše obec zadlužila? a) Důvodem zadlužení je povinné předfinancování a spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů nebo národních dotačních titulů; b) Důvodem zadlužení je investiční projekt pro rozvoj obce (pořízení majetku, rekonstrukce infrastruktury, bytových jednotek apod.); c) Důvodem zadlužení je investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů, smluvně neošetřených; d) Důvodem zadlužení je porušení rozpočtové kázně - neplnění podmínek poskytnutí dotace; e) Jiné.
2. Zadlužení obce může mít dopad na život obyvatel v obci. Tato situace může vést místní obyvatele k různým reakcím. Tato otázka se snaží zjistit, jaké reakce obyvatel jste zaznamenal/a ve své obci. V této otázce je možnost označit více odpovědí. Jakým způsobem reagovali obyvatelé na zadlužení obce a jeho dopady? a) Zadlužení obce přimělo obyvatele k většímu zájmu o obecní politiku; b) Zadlužení obce vedlo ke snížení zájmů obyvatel o obecní politiku;
337 c) Zadlužení obce vedlo k častějším změnám trvalého bydliště (například odstěhovaní obyvatel); d) Jiné.
3. V souvislosti se stále napjatějšími veřejnými rozpočty může meziobecní spolupráce či slučování obcí být účinným nástrojem, jak zefektivnit provoz obcí i jejich rozvoj. Meziobecní spoluprácí rozumíme společné poskytování služeb mezi dvěma nebo více obcemi v jedné zemi. Zpravidla se jedná o spolupráci zahrnující oblasti jako veřejnou dopravu, vodovody a administrativní úkoly. Zároveň se ale může jednat o spolupráci v širším kontextu, která si klade za cíl dosažení podpory pro ekonomický rozvoj v dané oblasti. Dvě a více vzájemně sousedících obcí se mohou vzájemně sloučit na základě zákona o obcích 128/2000 Sb. Musí být dle zmíněného zákona splněné tři podmínky: 1. obce spolu musí fyzicky sousedit; 2. sloučení obcí bylo odsouhlaseno každou ze slučujících se obcí; 3. byla připravena dohoda o sloučení obcí. Domníváte se, že je pro malé obce zajímavé využít jednu z předložených možností k zefektivnění provozu obce v oblasti samosprávy? a) Preferuji možnost meziobecní spolupráce; b) Preferuji možnost slučování obcí; c) Ani jednu z možností nevnímám za zajímavou pro obec; d) Jiné.
338
4. Při finančních problémech obcí by měly státní instituce komunikovat se zadluženými obcemi a pomoci jim řešit tento nepříznivý stav. Jedná se především o instituce jako je Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a krajský úřad. Jakou máte zkušenost s přístupem zmíněných státních institucí. V této otázce je možnost označit více odpovědí. Jak byste popsali komunikaci v oblasti samostatné působnosti se státními institucemi při řešení zadluženosti obce? 4a) Ministerstvo financí a) Komunikace s obcí probíhá pravidelně- od počátku finančních problémů obce, instituce spolupracuje s obcí; b) Instituce má aktivní přístup k obci - instituce předkládá možnosti, jak řešit situaci v obci; c) Komunikace s obcí probíhá nepravidelně - nárazová (sporadická) komunikace instituce s obcí; d) Instituce má pasivní přístup k obci - instituce nepředkládá možnosti, jak řešit situaci v obci; e) Komunikace s obcí neprobíhá; f) Jiné.
339 4b) Ministerstvo vnitra a) Komunikace s obcí probíhá pravidelně- od počátku finančních problémů obce, instituce spolupracuje s obcí; b) Instituce má aktivní přístup k obci - instituce předkládá možnosti, jak řešit situaci v obci; c) Komunikace s obcí probíhá nepravidelně - nárazová (sporadická) komunikace instituce s obcí; d) Instituce má pasivní přístup k obci - instituce nepředkládá možnosti, jak řešit situaci v obci; e) Komunikace s obcí neprobíhá; f) Jiné.
4c) Krajský úřad a) Komunikace s obcí probíhá pravidelně- od počátku finančních problémů obce, instituce spolupracuje s obcí; b) Instituce má aktivní přístup k obci - instituce předkládá možnosti, jak řešit situaci v obci; c) Komunikace s obcí probíhá nepravidelně - nárazová (sporadická) komunikace instituce s obcí; d) Instituce má pasivní přístup k obci - instituce nepředkládá možnosti, jak řešit situaci v obci; e) Komunikace s obcí neprobíhá; f) Jiné.
340
5. V současné době spolupracují státní instituce spolu se Svazem měst a obcí České republiky (SMO ČR) na možných variantách řešení zadluženosti obcí a měst. Z této spolupráce by měla vzniknout nová zákonná úprava řešení zadluženosti. Varianty, které Vám jsou zde představeny, vypracovalo Ministerstvo financí ve Věcném záměru zákona, kterým se mění zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jako možné řešení problematiky zadlužení obcí v ČR. V této otázce je možnost označit více odpovědí. V čem osobně vidíte možnost řešení a předcházení kritické zadluženosti malých obcí v České republice? a) Zavedením možnosti obci vyhlásit bankrot209, neschopnost splatit své finanční závazky (platit zaměstnancům, věřitelům či dodavatelům). Primárním záměrem bankrotu obce je obnova solventnosti zadlužené obce; b) Zavedením institutu finančního poradce obce -
Ministerstvo financí by po
znepokojivých výsledcích monitoringu hospodaření obcí mohlo nabídnout služby finančního poradce; c) Zavedením institutu finančního správce obce - Ministerstvo financí by po znepokojivých výsledcích monitoringu hospodaření obcí mohlo nabídnout služby finančního poradce. Finanční správce obce by byl jmenován na základě požádání obce či požádání finančního správce obce, anebo na základě neuspokojivých výsledků monitoringu obcí; d) Jiné.
209
Platební neschopnost
341
6. Zájmové sdružení jako Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR) či Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) mohou poskytnout svá poradenství obcím. Na druhou stranu členství přináší platbu příspěvků. Domníváte se, že je pro obce takovéto poradenství výhodné i za cenu placení zmíněných příspěvků? 6a) Uvažuje zastupitelstvo ve Vaší obci o vstupu do organizace Sdružení místních samospráv České republiky? a) V minulosti jsme nebyli členy, ale uvažujeme o členství; b) V minulosti jsme byli členy, ale v současnosti neuvažujeme o členství; c) V minulosti jsme byli členy a v současnosti uvažujeme o členství; d) V minulosti jsme nebyli členy a v současnosti neuvažujeme o členství.
6b) Uvažuje zastupitelstvo ve Vaší obci o vstupu do organizace Svazu měst a obcí České republiky? a) V minulosti jsme nebyli členy, ale uvažujeme o členství; b) V minulosti jsme byli členy, ale v současnosti neuvažujeme o členství; c) V minulosti jsme byli členy a v současnosti uvažujeme o členství; d) V minulosti jsme nebyli členy a v současnosti neuvažujeme o členství.
342
II. Poskytování služeb 7. Vzhledem k tomu, že malé obce mají omezené rozpočtové možnosti v porovnání s většími městy, a tak malé obce rezignují na poskytování některých služeb. V této otázce je možnost označit více odpovědí. Jaké služby poskytuje občanům Vaše obec? a) Veřejné osvětlení; b) Svoz odpadů; c) Údržbu zeleně; d) Úklid silničních komunikací a chodníků ; e) Opravu a údržbu komunikací; f) Službu kanalizace; g) Jiné.
343
8. Od období, kdy Vaše obec započala mít finanční problémy, mohla nastat ve Vaší obci změna v objemu a kvalitě služeb, které do té doby obec poskytovala občanům. V této otázce je možnost označit více odpovědí. Byl objem a kvalita poskytovaných služeb v obci v důsledku zadlužení Vaší obce ovlivněn? a) Byl snížen objem služeb poskytovaný před zadlužením obce; b) Byla snížena kvalita služeb poskytovaná před zadlužením obce; c) Byl snížen objem a zároveň byla snížena i kvalita služeb poskytovaných před zadlužením obce; d) Byla snížena kvalita služeb poskytovaných před zadlužením obce, ale objem poskytovaných služeb před zadlužením obce nikoliv; e) Byl snížen objem služeb poskytovaných před zadlužením obce, ale nikoliv kvalita služeb poskytovaná před zadlužením obce; f) Zadlužení obce neovlivnilo objem ani kvalitu poskytovaných služeb; g) Jiné.
9. Služby v obci nezajišťuje jen samotná obec, ale také soukromí podnikatelé (místní obchod, restaurační zařízení). Zaznamenali jste v návaznosti na zadlužení obce omezení těchto služeb? Domníváte se, že existují další reakce a dopady v přímé souvislosti se zadlužením ve Vaší obci?
344
III. Kandidatura v obci 10. Existují obce, kde volební soutěž nemá politickou povahu. Kandidáti spolu nesoutěží v pravém slova smyslu o pozice v zastupitelstvu. Místo toho kandidáti vytvářejí společnou kandidátní listinu do obecního zastupitelstva. Nehovoříme tedy o standardní situaci, kterou známe například z voleb do Parlamentu České republiky. Vzhledem ke koordinaci před samotnými komunálními volbami zvolené zastupitelstvo spolupracuje bez ohledu na příslušnost ke kandidátní listině, z které zastupitelé pochází.
Často také dochází k situaci, že je po
vzájemné domluvě vytvořena pouze jedna kandidátní listina, která má v obci všeobecnou podporu. Existuje koordinace (spolupráce) ve Vaší obci při sestavování kandidátních listin do komunálních voleb? a) Koordinace v obci existuje;* b) Ke koordinaci v obci nedochází; c) Jiné.
* 11. Prosím, uveďte, jakou má podobu koordinace ve Vaší obci.
345
Příloha č. 2: Scénář polostrukturovaného rozhovoru (malé obce Karlovarský kraj)
Univerzita Karlova v Praze
Fakulta sociálních věd
Institutu politologických studií
346
Vážená starostko/ Vážený starosto, na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy probíhá analytické šetření, které se zabývá problémy malých obcí v České republice. Institut politologických studií v rámci tohoto šetření spolupracuje se Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv. Ve svých rukou držíte scénář polostrukturovaného rozhovoru, který se vztahuje ke zmíněné problematice. Předmětem šetření jsou malé obce v České republice. Touto cestou bych Vás chtěl požádat o zodpovězení následujících otázek k tomuto tématu. Konečné výstupy šetření budou poskytnuty zpětně respondentům.
Charakter scénáře polostrukturovaného rozhovoru Scénář polostrukturovaného rozhovoru obsahuje šest, resp. sedm otázek, které mají charakter uzavřených a otevřených odpovědí. U všech otázek se respondentovi nabízí možnost vlastního vyjádření k odpovědím, které vybral. Zároveň je u každé otázky možné vyjádřit osobní názor a uvést podrobnosti apod. V otázkách jedna a tři je možné vybrat více odpovědí. Otázky dva, pět a šest prosí o zdůvodnění výběru odpovědi, resp. nastínění situace ve Vaší obci. Respondent má rovněž také možnost, odpovědět nezávisle na předkládané odpovědi v případě zvolení odpovědi "Jiné". Zodpovězení otázek trvá přibližně 10 minut. Otázky jsou rozděleny do tři tematických bloků. I. Funkce obce II. Členství v zájmových sdruženích III. Kandidatura v obci
347
Scénář polostrukturovaného rozhovoru Vámi uvedené názory mohou být využity při zpracování výzkumných prací, které se vypracovávají na Institutu politologických studií.
I. Funkce obce 1. Vzhledem k tomu, že malé obce mají omezené rozpočtové možnosti v porovnání s většími městy, a tak malé obce rezignují na poskytování některých služeb. V této otázce je možnost označit více odpovědí. Jaké služby poskytuje občanům Vaše obec? a) Veřejné osvětlení; b) Svoz odpadů; c) Údržbu zeleně; d) Úklid silničních komunikací a chodníků ; e) Opravu a údržbu komunikací; f) Službu kanalizace; g) Jiné - níže můžete uvést další funkce, které Vaše obec poskytuje občanům.
2. Byli jste nuceni ve své obci vzhledem k finanční situaci v obci omezit či přestat poskytovat občanům některou z funkcí, které obec v minulosti poskytovala? a) Ano; b) Ne;
Prosím, zdůvodněte svou odpověď.
348
II. Členství v zájmových sdružení 3. V souvislosti se stále napjatějšími veřejnými rozpočty může meziobecní spolupráce či slučování obcí být účinným nástrojem, jak zefektivnit provoz obcí i jejich rozvoj. Meziobecní spoluprácí rozumíme společné poskytování služeb mezi dvěma nebo více obcemi v jedné zemi. Zpravidla se jedná o spolupráci zahrnující oblasti jako veřejnou dopravu, vodovody a administrativní úkoly. Zároveň se ale může jednat o spolupráci v širším kontextu, která si klade za cíl dosažení podpory pro ekonomický rozvoj v dané oblasti. Dvě a více vzájemně sousedících obcí se mohou vzájemně sloučit na základě zákona o obcích 128/2000 Sb. Musí být dle zmíněného zákona splněné tři podmínky: 1. obce spolu musí fyzicky sousedit; 2. sloučení obcí bylo odsouhlaseno každou ze slučujících se obcí; 3. byla připravena dohoda o sloučení obcí. Domníváte se, že je pro malé obce zajímavé využít jednu z předložených možností k zefektivnění provozu obce v oblasti samosprávy? a) Preferuji možnost meziobecní spolupráce; b) Preferuji možnost slučování obcí; c) Ani jednu z možností nevnímám za zajímavou pro obec; d) Jiné - níže můžete uvést jiný nástroj, který by podle Vás zefektivnil provoz malých obcí.
4. Zájmové sdružení jako Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR) či Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) mohou poskytnout svá poradenství obcím. Na druhou stranu členství přináší platbu příspěvků. 4a) Je Vaše obec členem Sdružení místních samospráv České republiky? a) ano, obec je členem Sdružení místních samospráv České republiky
349
b) ne, obec není členem Sdružení místních samospráv České republiky c) ne, obec není členem Sdružení místních samospráv České republiky, ale v současnosti uvažujeme o vstupu
4b) Je Vaše obec členem Svazu měst a obcí České republiky? a) ano, obec je členem Svazu měst a obcí České republiky b) ne, obec není členem Svazu měst a obcí České republiky c) ne, obec není členem Svazu měst a obcí České republiky, ale v současnosti uvažujeme o vstupu
5. Domníváte se, že je pro malé obce výhodné členství ve zmíněných zájmových sdruženích i za cenu placení zmíněných příspěvků? a) ano, domnívám se, že je členství pro malé obce výhodné b) ne, nedomnívám se, že je členství pro malé obce výhodné
5a)Prosím, zdůvodněte svou odpověď
III. Kandidatura v obci 6. Existují obce, kde volební soutěž nemá politickou povahu. Kandidáti spolu nesoutěží v pravém slova smyslu o pozice v zastupitelstvu. Místo toho kandidáti vytvářejí společnou kandidátní listinu do obecního zastupitelstva. Nehovoříme tedy o standardní situaci, kterou známe například z voleb do Parlamentu České republiky. Vzhledem ke koordinaci před samotnými komunálními volbami zvolené zastupitelstvo spolupracuje bez ohledu na příslušnost ke kandidátní listině, z které zastupitelé pochází.
Často také dochází k situaci, že je po
350
vzájemné domluvě vytvořena pouze jedna kandidátní listina, která má v obci všeobecnou podporu. Existuje koordinace (spolupráce) ve Vaší obci při sestavování kandidátních listin do komunálních voleb? a) Koordinace v obci existuje;* b) Ke koordinaci v obci nedochází;
6a)Prosím, zdůvodněte svou odpověď.
* 7. Prosím, uveďte, jakou má podobu koordinace ve Vaší obci.
351
Pořadí obce
Počet obyvatel
Příloha č. 3: Tabulka oslovených malých obcí Karlovarského kraje
1 2 3 4 5 6
275 346 280 396 247 255
7
119
8 9
180 160
10 192 11 12 13 14 15 16 17 18
452 363 432 134 442 151 123 217
19 336 20 294
Obec/Město
Odpověděly
Starostka/Starosta
Kontakt
Křižovatka Milhostov Milíkov Mnichov Odrava Okrouhlá Ovesné Kladruby Podhradí Pouska Pomezí nad Ohří Stará Voda Trstěnice Třebeň Tuřany Valy Velký Luh Vlkovice Vojtanov ZádubZávišíň Andělská Hora
ano - tel. ano - tel. ano - e-mail ano - e-mail ano - tel. ano - tel.
Jan Strachota Pavel Červenický Jan Benka Jiří Křenčil Alžběta Derahová Anna Zetochová
ano - tel.
Aurelie Skřivanová
ano - e-mail ano - e-mail
Josef Smolka Jan Ryba
ano - tel.
Radek Tlačil
ano - tel. ano - tel. ano - e-mail ano - e-mail ano - e-mail ano - tel. ano - tel. ano - tel.
Eva Procházková Helena Repíková Antonín Kalina František Andresík Quido Vlk Jiřína Vrábelová Štefán Lepej neuvol. Jiří Mařík neuvol.
ano - e-mail
Ing. Jiří Nešpor
354 624 756; [email protected]
ano - e-mail
Bc. Miloslava Křimská
359 807 901; [email protected]
355320231; [email protected] 354 597 194; [email protected] 354693202; [email protected] 354 692 126; [email protected] 354 597 178; [email protected] 354593140; [email protected] 354 606 432; [email protected] 359 604 639; [email protected] 354 595 316; [email protected] 354431531; [email protected] 354691217; [email protected] 354671132; [email protected] 354 542 916; [email protected] 355 335 476; [email protected] 354 623 473; [email protected] 354596297; [email protected] 354 605 098; [email protected] 359604729; [email protected]
Internetové stránky obce
http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Krizovatka http://www.milhostov.cz/ http://www.milikov.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/obec_Mnichov http://www.obec-odrava.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Okrouhla http://www.ovesnekladruby.cz/ http://www.oupodhradi.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Poustka http://www.pomezinadohri.cz/ http://www.staravoda.cz/ http://www.obectrstenice.cz/ http://www.treben.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Turany http://www.obecvaly.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Velky_Luh http://www.vlkovice.cz/ http://www.vojtanov.cz/ http://www.zadubzavisin.cz/ http://www.andelskahora.cz/
352
21 211 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
Boží Dar
ano - tel.
306 ano - tel. Černava 155 ano - tel. Čichalov 366 Děpoltovice ano - e-mail 491 Horní Blatná ano - e-mail 224 ano - tel. Hory Chodov - nepodařilo se 114 získat údaje 421 Krásné Údolí ano - e-mail 305 Krásný Les ano - tel. 319 ano - e-mail Mírová 344 Nové Hamry ano - e-mail 497 ano - e-mail Otročín
33 498
Pila
ano - tel.
34 474
Potůčky
ano - tel.
35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
136 Smolné Pece ano - tel. 111 ano - email Teplička 359 ano - e-mail Valeč 403 Verušičky ano - e-mail 196 ano - e-mail Vrbice Vysoká Pec - nepodařilo se 341 získat údaje 318 ano - e-mail Dasnice 316 Dolní Nivy ano - tel. Chlum Svaté Maří 292 nepodařilo se získat údaje 481 Jindřichovice ano - e-mail 358 ano - tel. Josefov
Ing. Jan Horník (senátor) Ing. Josef Krouza Milana Pohanová Jaroslav Kareš Robert Petro Milan Pokorný
35 392 52 53; [email protected] 353393348; [email protected] 353 951 217; [email protected] 353 892 209; [email protected] 353 222 148; [email protected]
Karel Čížek
353999259; [email protected]
Bc. Martin Frank Pavel Jandák Jiří Valenta František Kubiš Marie Šašková Mgr. Stanislav Hoffman
730 182 849; [email protected] 353893120; [email protected] 352 675 150; [email protected] 353 925 131; [email protected] 353 394 237; [email protected]
Jarmila Fořtová
353 820 123; [email protected]
Jana Redková Hana Bartošová Josef Kubař Petr Kvasnička Jaroslav Lábr
353590782; [email protected]
353331390; [email protected]
353951105; [email protected] 607 673 858; [email protected] 353 399 700; [email protected] 353 398 136; [email protected] 353 399 735; [email protected]
Ing. Jindřich Košner
353 925 855; [email protected]
Ladislava Dubcová Jiří Karásek
352 69 26 26; [email protected] 352 695 248; [email protected]
Miroslav Hrůza
352682091; [email protected]
Anna Polívková Ladislav Čížek
352695073; [email protected] 352672325; [email protected]
http://www.bozi-dar.cz/ http://www.oucernava.cz/ http://www.cichalov.cz/ http://www.obecdepoltovice.cz/ http://www.horni-blatna.cz/ http://obec-hory.cz/aktuality http://www.obec-chodov.cz/ http://www.krasneudoli.cz/ http://www.krasny-les.cz/aktualni-informace/ http://www.obec-mirova.cz/ http://www.novehamry.eu/ http://www.otrocin.eu/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Pila/urad_Pila/ http://www.potucky-obec.cz/obecni-uradpotucky/kontakt/ http://www.smolnepece.cz/ http://www.teplicka.cz/ http://www.valec.cz/ http://www.obecverusicky.cz/ http://www.obec-vrbice.cz/ http://www.vysokapec.cz/ http://www.dasnice.cz/ http://www.dolninivy.cz/ http://www.geodata.cz/chlum/ http://www.obecjindrichovice.cz/ http://www.obecjosefov.cz/
353
46 441 47 220 48 72 49 449 50 51 52 53 54 55
446 309 285 171 177 403
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje ano - e-mail Nová Ves ano- e-mail Přebuz Rovná - nepodařilo se získat údaje ano - e-mail Stříbrná ano - tel. Šabina ano - tel. Šindelová ano - tel. Tatrovice ano - e-mail Těšovice ano - e-mail Vřesová
Miroslav Püchner
352683045; [email protected]
Bc. Pavel Straka Miluše Ženteková
353999263; [email protected] 352695328; [email protected]
Jaroslav Janda
352699181; [email protected]
Boris Jirsík Pavel Pešek Jaroslav Benda Luděk Němec Jiří Halberštát Miroslav Fiala
352686 938; [email protected] 352693449; [email protected] 352695277; [email protected] 352675279; [email protected] 352 604 453; [email protected] 352 665 407; [email protected]
http://www.kacerov.cz/ http://www.novaves-so.cz/ http://www.prebuz.cz/ http://www.rovna.estranky.cz/ http://www.stribrna.cz/clanek.php?idc=1&sloz=1.htm http://www.obec-sabina.cz/ http://www.sindelova.cz/ http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Tatrovice http://www.obectesovice.cz/ http://www.ouvresova.cz/
Příloha č. 4: Přehled souvisejících právních předpisů v ČR, které se zabývají problematikou hospodaření obcí210
1. ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), podle které - územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100), - územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které jsou samostatně spravovány zastupitelstvem, mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu (čl. 101 odst. 1 a 3)), - stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem (čl. 101 odst. 4), 2. Evropská charta místní samosprávy (resp. její články, jimiž je vázána Česká republika), z níž vyplývá zejména, že - místní orgány mají právo v mezích zákona spravovat věci veřejné, které nejsou vyňaty z jejich kompetence, nebo které nejsou v kompetenci jiného orgánu (čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2), - základní pravomoci a odpovědnost místních orgánů stanoví ústava nebo zákon; místním orgánům však mohou být zákonem svěřeny další pravomoci a odpovědnost (čl. 4 odst. 1), - jiný orgán může zasáhnout do pravomocí místního orgánu nebo je omezit jen na základě zákona (čl. 4 odst. 4), - s místními orgány mají být projednávány otázky plánování a rozhodování ve všech záležitostech, které se jich bezprostředně týkají (čl. 4 odst. 6), - místní orgány mají právo v rámci vnitrostátní hospodářské politiky na odpovídající vlastní finanční zdroje, s nimiž mohou v rámci svých pravomocí volně disponovat (čl. 9 odst. 1), - finanční zdroje místních orgánů mají být úměrné odpovědnosti, kterou jim vymezuje ústava a zákon (čl. 9 odst. 2), - alespoň část finančních zdrojů místních orgánů má pocházet z místních daní a poplatků, jejichž výši mohou místní orgány v mezích zákona určovat (Čl.9 odst. 3), - finanční systém zajišťující zdroje pro místní orgány by měl být natolik různorodý a 210
Následné informace jsou převzaty z [MF ČR 2011a: 5-7].
životaschopný, aby umožnil jejich přizpůsobování reálnému vývoji nákladů, spojených s jejich fungováním (čl. 9 odst. 4), - ochrana finančně slabších místních orgánů je důvodem pro vznik institutu, který by zajišťoval finanční vyrovnávání nebo přiměřená opatření, určená ke kompenzaci důsledků nerovnoměrného rozdělení potenciálních finančních zdrojů a finančních nákladů, které musejí zajišťovat (čl. 9 odst. 5), - způsob přidělených přerozdělovaných zdrojů musí být s místními orgány řádně projednán (čl. 9 odst. 6), - pokud je to možné, dotace pro místní orgány by neměly být účelově vázány (čl. 9 odst. 7), - poskytování dotací by nemělo omezovat základní svobodu místních orgánů provádět svoji vlastní politiku v rámci své jurisdikce (čl. 9 odst. 8), - při získávání úvěru na kapitálové investice mají místní orgány v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh (čl. 9 odst. 9), - správní dozor nad činností místních orgánů může být vykonáván pouze na základě zákona a musí být zaměřen pouze na to, zda místní orgány vykonávají svou činnost v souladu se zákonem (čl. 8 odst. 1 a 2), 3. zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, který - v § 4 stanoví okruh působnosti Ministerstva financí, které je kromě jiného ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu republiky, daně, poplatky, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví a audit; z uvedeného vyplývá, že v kompetenci Ministerstva financí je sledovat finanční hospodaření územních samosprávných celků a v případě potřeby přijímat potřebná opatření týkající se jejich rozpočtového hospodaření (jedná se o veřejné rozpočty navazující na státní rozpočet, do kterých plynou finanční prostředky ze státního rozpočtu; údaje o hospodaření územních samosprávných celků jsou součástí státního závěrečného účtu), - v § 12 stanoví okruh působnosti Ministerstva vnitra, do které patří kromě jiného koordinační úloha v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy, - v § 11 stanoví okruh působnosti Ministerstva spravedlnosti, které je ústředním orgánem státní správy pro soudy, přičemž oblast soudnictví zahrnuje též insolvenční
řízení, 4. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje několik pravidel hospodaření obce v § 38 až 44, z nichž některá lze označit za obecná (§ 38 odst. 1, 2, 6 a 7, § 39 odst. 2, § 41) a ostatní za více či méně konkrétní. Otázkami souvisejícími s obecním hospodařením se zabývají i další ustanovení, např. § 84 (vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce), § 85 (vyhrazené majetkoprávní úkony zastupitelstva obce), nebo § 102 odst. 2 (některé vyhrazené majetkoprávní úkony rady obce). Oblasti obecního majetku ve vnitřních poměrech územně členěných statutárních měst se věnují § 130 až 133. Pravomoci rady obce upravuje § 102, pravomoci starosty obce § 103. Povinnost obce požádat o přezkoumání svého hospodaření stanoví § 42. Ustanovení § 98 upravuje institut správce obce (správce obce je jmenován v případě, že nejsou funkční volené orgány obce, přičemž jedním z důvodů nefunkčnosti těchto orgánů může být i nadměrná zadluženost obce, např. rezignace zastupitelstva a nezájem občanů o kandidaturu do nového zastupitelstva 5. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla územních rozpočtů“), který upravuje zejména tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků (obec, kraj) a stanoví pravidla finančního hospodaření územních samosprávných celků. Podle zákona se rozpočet obce sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, nicméně obec může případný schodek rozpočtu krýt úvěrem, půjčkou nebo emisí komunálních dluhopisů. Zákon současně stanoví, která ustanovení se vztahují na hospodaření dobrovolných svazků obcí, městské části nebo obvody statutárních měst nebo hl. města Prahy, nebo regionálních rad regionů soudržnosti 6. zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 tohoto zákona daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří výnos daně z nemovitosti, podíl z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daň z příjmů právnických osob placená obcí, 7. zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje pravidla veřejnosprávní kontroly a vnitřní kontrolní systém orgánů veřejné správy (povinnost zavést vnitřní kontrolní systém, provádět předběžnou, průběžnou
a následnou kontrolu nakládání s peněžními prostředky poskytnutými z veřejného rozpočtu jiným subjektům, zřídit útvar interního auditu). 8. zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého přezkoumání hospodaření obce provádí na základě žádosti krajský úřad v přenesené působnosti, nebo auditor na základě smlouvy o poskytnutí auditorské služby (§ 4 odst. 1 a 7). Předmětem přezkoumání hospodaření jsou údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku tvořící součást závěrečného účtu (§ 2). Předmět přezkoumání se ověřuje z hlediska dodržování právních předpisů, zejména předpisů o finančním hospodaření územních samosprávných celků (rozpočtová pravidla územních rozpočtů), o hospodaření s majetkem územních samosprávných celků (v případě obce se jedná o obecní zřízení), o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) a o odměňování (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev). Dále se ověřuje hospodaření územního samosprávného celku podle schváleného rozpočtu, dodržení účelu obdržených nebo poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí a dodržování podmínek stanovených pro jejich použití. Povinnost územního samosprávného celku nechat si přezkoumat své hospodaření vyplývá z § 17 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příloha č. 5: Právní předpisy vztahující se k nadměrné zadluženosti obci v ČR211
1. z nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení vyplývá, že každá fyzická nebo právnická osoba by měla mít možnost projít úpadkovým řízením, 2. zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (insolvenční řízení). Obce jsou z působnosti zákona vyňaty, 3. z návrhu Směrnice Rady o požadavcích na národní rozpočtové rámce členských států vyplývá, že členské státy budou muset do konce roku 2013 kromě jiného zavést číselná 211
Následné informace jsou převzaty z [MF ČR 2011a: 8].
omezení pro provádění rozpočtové politiky, jimiž bude zajištěno plnění Smlouvy (dodržení referenčních hodnot schodku a dluhu) a Paktu o stabilitě a růstu, a to za všechny rozpočty vládního sektoru; dodržování omezení má být sledováno (např. nezávislou institucí v oblasti rozpočtové politiky) a sankcionováno.
Příloha č. 6: Vyjádření starosty obce Košíky Mgr. Jaroslava Šlechty k situaci ve své obci212
Dobrý večer pane Hornek. Obec Košíky nemůže za to, že ministerstvo financí nezná možnosti dotačních titulů. Naše obec získala dotace na stavbu kanalizace a kořenové čistírny odpadních vod. Tato dotace byla podpořena ze SZIF. Uvedený dotační titul je však nastavený tak, že musíte dopředu zaplatit fakturu, tím pádem vzít si krátkodobý úvěr. Po kontrole faktur pak dostanete na účet příslušné procento dotací a cca do 3 měsíců dluh splatíte. Náš stát nazývá uvedený program "Program rozvoje venkova". Můj názor je, že je to program "Rozvoje bank". Proto jsme byly 3 měsíce v rámci účetnictví vedeni v dluhové službě. Po 3 měsících jsme dostali na účet schválenou dotaci a uvedený dluh jsme splatili. S otázkou proč je tento dotační titul tak nastaven se musíte obrátit na příslušná ministerstva. Já jsem u ministra zemědělství s dotazem nepochodil, jeho odpověď byla, že v uvedenou dobu, kdy se jednalo o dotacích nebyl ve funkci. Dále nemohu za to, že bývalý pan ministr financí nezná problematiku financování dotací ze SZIFu, do společnosti pouští tyto informace a mně pak nahánějí média po kraji a dotazují se na skutečnosti, které obce nemohou ovlivnit, naopak prodělávají na úrocích z krátkodobého úvěru. Např. z OPŽP dostanete dopředu na účet příslušné procento dotací, doplatíte vlastí zdroje k dofinancování a pak není obec zadlužena ani krátkodobě, pokud neřeší dotace v řádech mnoha milionů.
212
Pan starosta Mgr. Jaroslav Šlechta svou reakci zaslal prostřednictvím e-mailové korespondence dne
19. 10. 2013 na základě dotazu autora na finanční situace v obci Košíky. Pan starosta souhlasil s uveřejnění své reakce v plném znění v příloze práce.
Pořadí obce
Počet obyvatel
Příloha č. 7: Je Vaše obec členem Sdružení místních samospráv České republiky?
Obec/Město
1
275
Křižovatka
2
346
Milhostov
3
280
Milíkov
4
396
Mnichov
5
247
Odrava
6
255
Okrouhlá
7
119
Ovesné Kladruby
8
180
Podhradí
9
160
Pouska
10
192
Pomezí nad Ohří
11
452
Stará Voda
12
363
Trstěnice
13
432
Třebeň
14
134
Tuřany
15
442
Valy
16
151
Velký Luh
17
123
Vlkovice
18
217
Vojtanov
19
336
Zádub-Závišíň
20
294
Andělská Hora
21
211
Boží Dar
22
306
Černava
23
155
Čichalov
24
366
Děpoltovice
25
491
Horní Blatná
26
224
Hory
27
114
28
421
Krásné Údolí
29
305
Krásný Les
30
319
Mírová
31
344
Nové Hamry
32
497
Otročín
33
498
Pila
34
474
Potůčky
35
136
Smolné Pece
36
111
Teplička
37
359
Valeč
38
403
Verušičky
39
196
Vrbice
Ano, obec je členem SMS ČR
x
Ne, obec není členem SMS ČR
Ne, obec není členem SMS ČR, ale v současnosti uvažujeme o vstupu
x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
Chodov - nepodařilo se získat údaje
x x x x x x x x x x x x
40
341
41
318
Dasnice
42
316
Dolní Nivy
43
292
44
481
Jindřichovice
45
358
Josefov
46
441
47
220
Nová Ves
48
72
Přebuz
49
449
50
446
Stříbrná
51
309
Šabina
52
285
Šindelová
53
171
Tatrovice
54
177
Těšovice
55
403
Vřesová
Vysoká Pec -nepodařilo se získat údaje
x x
Chlum Svaté Maří - nepodařilo se získat údaje
x x
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje
x x Rovná - nepodařilo se získat údaje
x x x x x x
Pořadí obce
Počet obyvatel
Příloha č. 8: Je Vaše obec členem Svazu měst a obcí České republiky?
Obec/Město
1
275
Křižovatka
2
346
Milhostov
3
280
Milíkov
4
396
Mnichov
5
247
Odrava
6
255
Okrouhlá
7
119
Ovesné Kladruby
8
180
Podhradí
9
160
Pouska
x x
10
192
Pomezí nad Ohří
x
11
452
Stará Voda
12
363
Trstěnice
x x
13
432
Třebeň
14
134
Tuřany
15
442
Valy
16
151
Velký Luh
17
123
Vlkovice
18
217
Vojtanov
19
336
Zádub-Závišíň
20
294
Andělská Hora
21
211
Boží Dar
22
306
Černava
23
155
Čichalov
24
366
Děpoltovice
25
491
Horní Blatná
26
224
Hory
27
114
28
421
Krásné Údolí
29
305
Krásný Les
30
319
Mírová
31
344
Nové Hamry
32
497
Otročín
33
498
Pila
34
474
Potůčky
x x - (obec vystoupila)
ano, obec je členem SMOČR
ne, obec není členem SMOČR
ne, obec není členem SMOČR, ale v současnosti uvažujeme o vstupu
x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x x
Chodov - nepodařilo se získat údaje
35
136
Smolné Pece
36
111
Teplička
37
359
Valeč
38
403
Verušičky
x x x x x x
x x x
x
39
196
40
341
41
318
Dasnice
42
316
Dolní Nivy
43
292
44
481
Jindřichovice
45
358
Josefov
46
441
47
220
Nová Ves
48
72
Přebuz
Vrbice
Vysoká Pec - nepodařilo se získat údaje
x x
Chlum Svaté Maří - - nepodařilo se získat údaje
x x
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje
x x
Příloha č. 9. Domníváte se, že je pro malé obce výhodné členství ve SMS ČR a
Pořadí obce
Počet obyvatel
SMO ČR i za cenu placení zmíněných příspěvků?
Obec/Město
1
275
Křižovatka
2
346
Milhostov
3
280
Milíkov
x
Právní poradeství pro obec - četnost dobrých rad.
4
396
Mnichov
x
Jsme členy Svazku obcí Slavkovského lesa
5
247
Odrava
x
Jsme členy Mikroregionu Chebsko MAS 21.
6
255
Okrouhlá
x
Především metodická pomoc. Poskytování rad při čerpání dotací. Přeshraniční spolupráce. Součástí také Mikroregionu Chebsko.
7
119
x
Především oceňujeme právní služby a poradenství.
8
180
Ovesné Kladruby Podhradí
x
Prosazuje zájmy malých obcí - např. RUD apod.
9
160
Pouska
x
Poradenství, prosazování zájmů menších obcí, celkově poskytují pomoc v případě potřeby.
10
192
Pomezí nad Ohří
x
Výhoda v zisku informací, právních služeb a podobně.
11
452
Stará Voda
x
Poskytují určitý servis - bezplatné právní rady, informace o změnách v legislativě.
12
363
Trstěnice
x
Výhoda ve spolupráci, informovanosti, možnost ovlivnit legislativu.
13
432
Třebeň
14
134
Tuřany
x
15
442
Valy
x
16
151
Velký Luh
17
123
Vlkovice
x
Devíza je především v informovanosti.
18
217
Vojtanov
x
Poskytují přehled a výklad práva, předpisů. Poskytují poradenství. Náš místostarosta je členem v dozorčí radě MAS 21.
Ano
x
Ne
Zhodnocení odpovědi
Přínos v získávání informací. Naší politiku a názory mohou svazky posunout dále - až k vládě či parlamentu.
x
Pro malé obce členství není příliš výhodné - to spíše využíjí větší obce.
x
Úkoly svazu a sdružení mají vykonávat DSO a MAS.
x
Obec ve Svazku obcí Kamenné Vrchy. Pokud je více obcí, které spolupracují tím je to mnohem lepší. Například v oblasti místního rozhlasu.
19
336
20
294
21
211
ZádubZávišíň Andělská Hora Boží Dar
22
306
23
155
Jedině členství v SMS ČR umožní aktivně se podílet na připomínkování nové legislativy - české i evropské.
x x
Zatím jsme se tímto nezabývali, protože při pracovním vytížení na to nezbývá čas.
Černava
x
Težko říct, obejdeme se bez nich. Případně obecně v legislativě lobbování. SMO ČR nemá dle nás význam.
Čichalov
x
Spíše velké obce jsou prosazovány, podle počtu obyvatel - to je to klíčové kritérium. To lze vidět i dle kriterií RUD.
x
SMOČR nám poskytuje informace formou e-mailů i tiskovin čestrvé informace o projednávaných a řešených bodech ve vrcholných orgánech (ve kterých za nás malé obce "lobuje"). Dále nám poskytuje zdrama právní poradnu v namí řešených problémech v obci. Se spoluprací jsme spokojeni.
24
366
Děpoltovice
x
25
491
Horní Blatná
x
26
224
Hory
x
27
114
28
421
Krásné Údolí
x
29
305
Krásný Les
x
30
319
Mírová
x
31
344
Nové Hamry
x
Výhoda v informovanosti a možnosti vytvářet společný postup.
32
497
Otročín
x
Možnost právní poradny, prosazování zájmů malých obcí na parlamentní úrovni.
33
498
Pila
34
474
Potůčky
x
Důležité je, zda sdružení funguje. Obec členem Srdružení centrálního krušnohoří - členy 6 obcí.
35
136
Smolné Pece
x
Členství v SMS není to právé, ale jsme členy. Obec více vyzdvyhuje Sdružení Krušné hory Západ - mikroregion, prostřednictvím, kterého žádají dotace. Pokud svazek neposkytne pomoc přímo obci, pomůžou příspěvky ostatním. Obec využila pomoc naposledy přibližně před 6-li lety, ale jsem přesvědčená, že ne naposled. Očekáváme finanční podporu při budování obce. Pomoc ve formě informací a poradenství je samozřejmostí. Důležitou samozřejmostí, která rozhodně pomáhá zastupitelům orientovat se ve samosprávě a zákonech, tak i v samotném dění v kraji.
Ano můžeme se ve spoustě věcech spojit. Například v minulosti spor o poštu. Celkově nás zastupují.
Chodov - nepodařilo se získat údaje
x
36
111
Teplička
x
37
359
Valeč
x
38
403
Verušičky
39
196
Vrbice
40
341
41
318
Dasnice
x
42
316
Dolní Nivy
x
43
292
44
481
Chlum Svaté Maří Jindřichovice
x
45
358
Josefov
x
46
441
47
220
x
Jde o každodenní praxi.
Nevím o nějaké výhodě.
x Vysoká Pec - nepodařilo se získat údaje Především je obec informovaná. Celkově je to výhodné přibližně 60% ku 40 %. Členy místní akční skupiny MASK - Sokolovsko, přes které obec žádá dotace.
Celek lépe prosazuje své zájmy. Především v oblasti prosazování zákonů - výhoda. Platí se dle počtu obyvatel - proto pro obec není příliš nákladné.
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje Nová Ves
x
Možnost využívat právní poradenství, řešit problémy obce na vyšší úrovni.
48
72
49
449
50
446
Stříbrná
x
51
309
Šabina
x
Přes Svaz se dozvíme, co se děje. Máme možnost zasáhnout. Získáváme informace, stanoviska jiných obcí.
52
285
Šindelová
x
Především jde o vzájemnou pomoc v každém případě při vyskytnutém problému.
53
171
Tatrovice
54
177
Těšovice
55
403
Vřesová
Přebuz
x Rovná - nepodařilo se získat údaje
x x x
V žádném případě. Sdružení lobbují jen pro své zájmy a nemyslí na členské obce.
Příloha č. 10: Domníváte se, že je pro malé obce zajímavé využít jednu z
Pořadí obce
Počet obyvatel
předložených možností k zefektivnění provozu obce v oblasti samosprávy?
Obec/Město
1
275
Křižovatka
Preferuji možnost slučování obcí
Ani jednu z možností nevnímám za zajímavou pro obec
Preferuji možnost meziobecní spolupráce
x
Koordinace projektů.
x
Dobrovolné sdružení obcí, obec vytváří společné projekty.
Komentář/Jiný nástroj na zefektivnění malých obcí
2
346
Milhostov
3
280
Milíkov
4
396
Mnichov
x
5
247
Odrava
x
6
255
Okrouhlá
x
ne - proti centralizaci
Každá obec sama ví nejlíp, co potřebuje.
ne - proti slučování výhradně
Meziobecní spolupráci se obec nebrání
x
Obec spolupracuje s Tuřany, Nebanicemi a Milíkovem. Funguje na kolegiální bázi. Součástí Mikroregionu Chebsko.
7
119
Ovesné Kladruby
x
8
180
Podhradí
x
9
160
Pouska
x
10
192
Pomezí nad Ohří
x
Záleží jaký je v obci aparát a preference. Při samotné působnosti malých obcí, ale nejsou šance, aby plnily funkce jaké mají.
11
452
Stará Voda
x
Znovu je naráženo na katastrální velikost obce. Doplatili by na slučování
12
363
Trstěnice
x
13
432
Třebeň
x
14
134
Tuřany
15
442
Valy
x
16
151
Velký Luh
x
17
123
Vlkovice
x
18
217
Vojtanov
x
Místní obce v okolí společně spolupracují.
x
19
336
Zádub-Závišíň
x
20
294
Andělská Hora
x
ano - v budoucnu
Pokud má obec samostatnou působnost je to lepší. Ale ne spolupráce s každou obcí. Při spolupráci si předáváme zkušenosti. Se slučováním obcí není dobrá zkušenost.
ne výhradně proti slučování
Obec dříve součást Františkových Lázní. Meziobecní spolupráce i v rámci přeshraniční spolupráce. Obci jde o zachování samosprávy. Aktivní účast v SMS ČR jako jediného skutečného zástupce malých měst a obcí v ČR. Metodická a věcná pomoc obcí s rozšířenou působností. A naděje vkládáme a preferujeme přímou volbu starostů.
21
211
Boží Dar
x
Spolupráce v rámci svazku obcí, město členem - volné seskupení 6 obcí (dvě v SRN). Slučování obcí je záležitost násilná obce se musí dohodnout - některé obecní části by tím mohli trpět + vliv sousedských vztahů.
22
306
Černava
x
Spolupracuje obec s Nejdkem.
23
155
Čichalov
x
ne - vůbec
Spolupráce v rámci malých obcí v oblasti Doupovských hor. Na malé obce se běžně nedostává.
24
366
Děpoltovice
x
25
491
Horní Blatná
x
26
224
Hory
x
27
114
28
421
Krásné Údolí
29
305
Krásný Les
30
319
Mírová
x
31
344
Nové Hamry
x
Spolupráce je v obci možná v odpadovém hospodářství, školství, sociálních službách apod.
Spolupráce na úrovni mikroregionu. Především se Sokolovem - východ Euroregion Egrensis.
Chodov - nepodařilo se získat údaje x x
Pro obec je důležité, aby byla sama soběstačná.
Meziobecní spolupráce do budoucna bude jedna z cest, kterou se budou muset malé obce ubírat, aby přežily. Ale bude to trvat ještě několik let, než pochopí důležitost spolupráce.
32
497
Otročín
x
33
498
Pila
x
34
474
Potůčky
x
35
136
Smolné Pece
x
36
111
Teplička
x
37
359
Valeč
x
38
403
Verušičky
39
196
Vrbice
40
341
41
318
Dasnice
42
316
Dolní Nivy
43
292
44
481
Jindřichovice
x
Přestat se zrušením služeb ze zákona pošty, školky, dopravní obslušnost
45
358
Josefov
x
Spolupracujeme především v poradenství s obcí Habartov (i matrika je zde) či nám pomáhá okresní město Sokolov
46
441
ne - za žádných podmínek
Za určitých podmínek meziobecní spolupráce - bezplatná. Spoluparticipovat např. dvě obce. Slučování obcí není dobré. Obec spolupracuje s německým městečkem. Natažené potrubí do SRN, kde čistí fekálie. Ve spolupráci vidí i budoucí cestu. Meziobecní spolupráce zefektivní malé obce. Obce by například mohly vytvořit finanční organizační složky - pro čistotu obce - vozový park je drahý.
ne - proti slučování výhradně
x x Vysoká Pec - nepodařilo se získat údaje x x
Razantně proti slučování, součástí Svazu Kraslicka - mikroregion, obec je zatím dostatečně soběstačná
Chlum Svaté Maří - nepodařilo se získat údaje
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje
47
220
Nová Ves
48
72
Přebuz
49
449
50
446
Stříbrná
x
51
309
Šabina
x
Meziobecní spolupráce je důležitým nástrojem k předávání zkušeností s řešením veškerých problémů vyplývajících z činnosti obce. Možnosti vytváření jednotných formulářů, které většinou zpracují zkušení právní zástupci větších měst či obcí a jsou k dispozici všem zájemcům.
x
x Rovná - nepodařilo se získat údaje
52
285
Šindelová
53
171
Tatrovice
54
177
Těšovice
55
403
Vřesová
x x x x
Obec ve spolku obcí. Nedobrá zkušenos
368 Příloha č. 11: Vybrané ukazatele z monitoringu hospodaření malých obcí do 500 obyvatel v Karlovarském kraji Příjem celkem v tis. Kč
Zadluženost celkem v tis. Kč
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) *
Celková likvidita* v tis. Kč
Obec/Město
2012
2011
2010
2012
2011
2010
2012
2011
2010
2012
2011
2010
2012
2011
2010
Finanční situace obcí do 500 obyv. v KV kraji Pořadí Počet obce obyvatel
Cizí zdroje v tis. Kč
1
275
Křižovatka
6652,82
7239,14
11917,25
0,00
0,00
0,00
0,32
0,44
1,43
32,37
59,40
17,22
514,00
159,91
138,11
2
346
Milhostov
5788,56
6979,16
6390,65
178,26
1121,33
0,00
4,14
11,37
3,34
2,45
4,26
2,97
672,00
1755,57
950,97
3
280
Milíkov
3697,16
4944,66
3577,64
0,00
0,00
0,00
1,90
0,92
4,60
0,95
3,38
-0,79
-503,00
103,73
279,88
4
396
Mnichov
6560,80
7511,96
8144,38
3750,01
4375,00
5000,00
6,01
7,93
9,39
2,17
1,90
2,38
6095,00
5352,56
4763,17
5
247
Odrava
8738,07
3644,36
3469,23
0,00
0,00
0,00
1,22
1,73
1,52
2,02
1,20
2,83
417,00
433,12
421,77
6
255
Okrouhlá
3851,14
3900,76
3967,94
4842,00
0,00
0,00
21,74
2,11
2,54
3,36
5,77
4,03
403,90
322,81
5289,32
7
119
Ovesné Kladruby
4714,58
6084,85
3392,66
0,00
0,00
0,00
0,63
1,54
0,39
95,97
26,58
85,39
93,72
400,06
302,33
8
180
Podhradí
2485,22
2463,29
2978,84
0,00
0,00
0,00
17,18
21,79
18,22
5,55
5,42
15,97
1548,29
1662,33
1432
9
160
Pouska
3488,68
4429,67
4355,09
2076,46
2221,75
2363,00
16,23
22,26
23,29
5,85
3,64
2,97
2310,65
2443,33
2683
10
192
Pomezí nad Ohří
4472,77
4058,75
4946,38
0,00
0,00
0,00
0,97
0,13
0,14
3,54
18,29
24,51
2363,74
265,06
241
11
452
Stará Voda
8450,62
8774,46
8773,75
4649,85
5315,85
3723,00
9,02
12,10
8,55
6,69
7,61
7,51
5394,84
6101,74
4558,34
12
363
Trstěnice
5104,14
5164,11
19735,29
5727,22
4138,88
4472,00
10,42
12,17
13,56
2,82
0,52
0,22
6878,49
6609,18
8236,32
13
432
Třebeň
8126,43
7050,53
7817,06
0,00
0,00
0,00
1,15
1,13
1,04
8,08
10,57
12,23
1389,43
1180,17
1239
14
134
Tuřany
2559,15
2252,50
2522,93
0,00
0,00
0,00
1,45
1,76
1,33
26,96
28,39
29,37
144,50
121,31
104
15
442
Valy
3745,20
3929,88
4534,21
2945,15
1386,98
2071,00
7,05
4,33
5,86
4,79
5,39
4,17
3111,67
1591,56
2341
16
151
Velký Luh
2402,27
2312,96
2265,50
0,00
0,00
0,00
0,86
1,08
1,32
53,83
47,35
36,23
82,12
79,89
86
17
123
Vlkovice
1803,99
2681,19
4623,03
0,00
0,00
237,00
2,32
2,91
5,55
8,04
10,16
2,22
528,71
602,17
1243
18
217
Vojtanov
3047,18
3425,03
3655,49
1043,30
1298,90
1554,00
5,02
10,23
3,78
2,85
1,54
1,53
1352,15
1752,42
1909
369 19
336
ZádubZávišíň
5531,65
4573,73
4049,49
1791,00
2091,00
2391,00
9,36
12,50
13,64
11,96
18,74
15,59
2411,11
2505,31
2870
20
294
Andělská Hora
6870,96
7311,40
5093,75
0,00
0,00
0,00
0,26
0,39
0,14
11,23
2,67
17,25
181,08
403,92
101
21
211
Boží Dar
55951,54 45568,96 48,782,79 43894,07 41145,04 42689,00
9,67
12,50
15,21
1,37
7,72
0,38
22
306
Černava
2714,43
3235,71
3834,38
0,00
0,00
0,00
0,99
0,86
0,88
23,90
27,92
21,11
236,18
200,64
201
23
155
Čichalov
3587,25
3387,21
3630,01
0,00
0,00
0,00
1,93
2,77
6,46
10,04
8,84
4,09
161,24
182,88
526
24
366
Děpoltovice
5040,97
12734,12
9692,01
1973,37
2393,37
10095,00
6,51
8,64
31,54
15,31
11,15
15,04
2200,17
2689,41
10387
25
491
Horní Blatná
6004,19
7774,59
12723,69
0,00
0,00
0,00
2,60
4,94
10,93
11,79
13,59
18,03
1205,60
1747,35
1898,62
26
224
Hory
3124,86
4318,89
5009,56
0,00
0,00
0,00
1,12
1,38
4,39
41,62
38,04
16,17
346,08
384,25
711,66
27
114
Chodov
1347,55
1533,30
1739,98
0,00
0,00
0,00
0,51
0,48
0,38
53,37
73,70
76,05
79,70
63,28
55
28
421
Krásné Údolí
5017,11
4540,46
4111,49
0,00
0,00
0,00
3,53
2,79
1,97
7,79
15,71
15,63
665,57
352,45
365,73
29
305
Krásný Les
4735,65
5414,47
4437,03
0,00
0,00
0,00
0,83
0,99
1,33
41,80
38,66
23,37
206,20
192,2
267
30
319
Mírová
3541,47
3008,08
3765,77
0,00
0,00
0,00
0,75
0,84
0,73
41,98
45,51
38,58
191,90
151,19
168
31
344
Nové Hamry
5120,22
6626,35
5263,01
0,00
0,00
0,00
1,01
1,04
0,59
16,02
18,66
19,83
324,17
262,8
160
32
497
Otročín
9152,35
7482,22
7539,79
0,00
0,00
0,00
1,58
0,45
0,63
6,38
30,07
18,45
632,07
163,7
222
33
498
Pila
5393,86
4475,59
4105,02
0,00
0,00
0,00
0,58
1,23
2,37
49,58
17,33
19,39
132,92
186,31
632,07
34
474
Potůčky
22748,06 17523,72 25475,86
0,00
5500,00
11500,00
0,87
4,08
5,20
9,93
6,19
4,57
2896,18
10576,72
17246
35
136
Smolné Pece
2055,17
2314,16
2618,10
0,00
0,00
0,00
1,06
1,00
0,76
10,61
14,79
14,26
146,92
108,02
105
36
111
Teplička
1207,98
1092,77
1376,76
12,56
38,00
-237,00
1,08
2,23
3,69
5,42
3,63
0,08
78,93
117,74
-168
37
359
Valeč
11609,79 14962,67
8290,53
8035,00
5635,00
0,00
8,45
10,52
0,82
2,53
5,20
2,78
8505,79
6592,54
665
38
403
Verušičky
6141,04
5897,02
6300,92
0,00
0,00
0,00
1,27
1,33
1,04
10,99
19,78
23,07
312,16
287,65
257
39
196
Vrbice
2864,91
3178,01
3272,08
0,00
0,00
0,00
0,95
2,41
2,34
22,36
10,60
7,82
100,42
172,14
164
40
341
Vysoká Pec
5041,91
5413,30
5291,89
0,00
0,00
0,00
0,42
0,85
0,37
29,49
16,24
24,61
102,00
211,54
125,77
41
318
Dasnice
3092,93
5109,77
4134,98
0,00
0,00
0,00
0,60
1,28
1,76
9,85
13,15
7,23
111,11
203,17
339
53632,48 54343,64
58828
370 42
316
Dolní Nivy
6008,49
8418,94
6480,04
0,00
0,00
0,00
0,63
1,59
1,11
45,29
25,96
16,97
294,97
480,46
485
43
292
Chlum Svaté Maří
3170,55
2851,24
3078,22
2475,75
0,00
0,00
5,47
0,67
0,14
3,83
0,63
15,00
2536,23
227,27
58
44
481
Jindřichovice 16477,44 21516,37
9886,53
8834,39
1878,50
739,00
12,23
17,30
2,14
5,06
1,38
6,55
10193,17 12181,58
45
358
Josefov
4672,90
3953,14
3484,99
0,00
0,00
130,00
2,53
0,73
2,07
4,64
0,98
0,24
651,38
155,88
470
46
441
Kaceřov
5410,55
4894,08
7602,73
0,00
0,00
0,00
0,58
0,80
0,86
11,80
14,01
12,56
437,72
443,95
627
47
220
Nová Ves
4164,14
3913,31
3781,67
0,00
0,00
0,00
2,54
3,26
5,01
1,17
3,43
1,67
377,75
322,43
704
48
72
Přebuz
2738,03
2584,07
2861,18
0,00
0,00
0,00
1,48
0,66
0,05
18,54
61,67
-723,00
198,74
56,53
-6
49
449
Rovná
13278,31
7902,23
7868,41
3186,34
1502,64
2532,00
26,61
13,21
9,38
0,52
0,42
0,39
14800,74
4633,05
4641
50
446
Stříbrná
7042,52
8321,63
8159,95
0,00
0,00
0,00
1,55
1,31
0,89
8,68
9,35
24,56
739,48
513,46
372
51
309
Šabina
3595,91
4801,95
4107,89
0,00
0,00
0,00
1,05
1,05
0,60
3,69
4,00
5,80
520,31
415,21
274
52
285
Šindelová
5543,83
5258,48
5096,53
0,00
0,00
0,00
9,77
-3,40
0,33
2,32
18,02
-65,49
2048,20
-689,33
-68
53
171
Tatrovice
2590,08
2240,16
2732,50
0,00
0,00
0,00
1,21
0,22
0,24
4,55
36,97
26,53
281,84
41,46
53
54
177
Těšovice
4243,41
4102,75
2244,20
0,00
0,00
0,00
10,73
1,85
1,09
14,66
5,49
41,87
2238,31
257,65
150
55
403
Vřesová
9450,21
11247,92 11667,69
0,00
0,00
0,00
1,36
1,68
1,59
24,01
29,73
26,60
701,69
615,01
709
Obec/Město
2012
2012
2011
2010
2012
2011
2010
2012
2011
2010
2012
2011
2010
Pořadí Počet obce obyvatel
Finanční situace obcí do 500 obyv. v KV kraji
2011
2010
Příjem celkem v tis. Kč
Zadluženost celkem v tis. Kč
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) *
Celková likvidita* v tis. Kč
1370
Cizí zdroje v tis. Kč
371
Pořadí obce
Počet obyvatel
Příloha č. 12: Služby poskytované malými obcemi do 500 obyvatel v Karlovarském kraji
Obec/Město
1
275
Křižovatka
ano
ano
ano
ano
ano
ano
2
346
Milhostov
ano
ano
ano
ano
ano
ano
3
280
Milíkov
ano
ano
ano
ano
ano
ne
4
396
Mnichov
ano
ano
ano
ano
ano
ano
kulturní a společenské vyžití
5
247
Odrava
ano
ano
ano
chodníky obec nemá
ano - v majetku obce
ne -kanalizace se buduje v letošním roce
dojíždí do obce kadeřnice, pedikér, očkování psů, veterinární lékař
6
255
Okrouhlá
ano
ano
ano
ano
ano
ano - ve správě chebská společnost Chevak
mateřská škola, v pronájmu prodejna se smíšeným zbožím, úklid, sekání, hrabání, veřejně prospěšné pláce
7
119
Ovesné Kladruby
ano
ano
ano
jen komunikace - obec bez chodníků
ne - pouze místní se starají
ne - započata výstavba kanalizace
knihovny, úprava hřbitova, ruční dílny, kulturní akce, obec platí jednou za rok veterináře
8
180
Podhradí
ano
ano
ano
ano
ne
ano
9
160
Pouska
ano
ano
ano
ano
ano
ano
10
192
Pomezí nad Ohří
ano
ano
ano
ano
ano
ne
kulturní akce
11
452
Stará Voda
ano
ano
ano
ano
ano
ano -provozuje společnost CHEVAK
knihovna, veřejný internet,
12
363
Trstěnice
ano
ano
ano
ano
ano
ano
knihovna, kulturní akce (masopust, advetní koncerty v kostele sv. Víta)
13
432
Třebeň
ano
ano
ano
ano
ano
ano
14
134
Tuřany
ano
ano
ano
ano
ano
ano
15
442
Valy
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Veřejné osvětlení
Svoz odpadu
Údržba zeleně
Úklid silničních komunikací a chodníků
Opravu a údržbu komunikací
Službu kanalizace
Komentář
sport pro občany, péče o zdraví, kultura, divadlo pro děti, zábavy pro obyvatele
372 16
151
Velký Luh
ano
ano
ano
ano
ano
ne - budování kanalizace v roce 2014
starším občanům poskytují služby, např. sekání zahrady
17
123
Vlkovice
ano
ano
ano
ano
ano
ano
knihovna - dobrovolný svatek obcí
18
217
Vojtanov
ano
ano
ano
ano
ano
ne - jen vodovod
kulturní akce, spolek klubů důchodců, chrání ohrožené děti
19
336
ZádubZávišíň
ano
ano
ano
ano
ano
ne
dodávka pitné vody, veřejný internet, obědy osamělým důchodcům
20
294
Andělská Hora
ano
ano
ano
ano
ano
ne
kanalizace, vodovod prostřednictvím VSOZČ Západních Čech
21
211
Boží Dar
ano
ano
ano
ano
ano
ano - prostřednictvím sdružením obcí západních Čech
starájí se o Božidarské rašeliniště, upravují zímní běžecké stopy na 70km, zabezpečení letního i zimního sportovního střediska
22
306
Černava
ano
ano
ano
ano
ano
nemáme - čistička
restaurace, muzeum, hostinec se sálem, stará škola, počáteční fáze - dům seniorů
23
155
Čichalov
ano
ano
ano
ano
ano
ne
zavážíme léky, obecní prodejna
24
366
Děpoltovice
ano
ano
ano
ano
ano - ale jen s obtížemi
ne-prostřednictvím Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech. Snaha o stavu kanalizace - již stavební povolení, ale závisí na získu dotace
Nádoby na separovaný odpad, snaha o třídění odpadu, snaha o udržení mísntího obchůdku - ohled na starší občany, kteří nemají možnost nákupu ve městech - podporují obchůdek -snahou úhrady nájemného v soukromém domě
25
491
Horní Blatná
ano
ano
ano
ano - mimo chodníků
ano
ano
kominík, očkování psů,
26
224
Hory
ano
ano
ano
ano
ano
ano - částečně
27
114
28
421
Krásné Údolí
ano
ano
ano
ano
ano
ano-přeneseně přes VaK K. Vary
29
305
Krásný Les
ano
ano
ano
ano
ano
ne
30
319
Mírová
ano
ano
ano
ano
ano
ne
možnost svozu odpadu - velkoobjemový i nebezpečný
31
344
Nové Hamry
ano
ano
ano
ano
ano
ano-přes vodohospodářství Obcí Západních Čech
sportovní vyžití, hřiště, údržba lyžařských běžeckých stop, dětské hriště, dětstký den, mikulášský den, kulturní akce celkově, propagace turismu - parkoviště + propagační materiály
32
497
Otročín
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano prostřednictvím firmy
ano
ano
ano
ano - společné vlastnictví WAG
33
498
Chodov - nepodařilo se získat údaje
Pila
knihovna
373
34
474
Potůčky
ano
ano
ano
ano
ano
ano
knihovna, vlastní vodárna (vodu čistí nedaleká německá obec), kabelová televize - zdarma, příspěvky na popelnice 50%, vodné a stočné pouze 50% a obec přispívá pro důchodce na obědy
35
136
Smolné Pece
ano
ano
ano
ano
ano
ne
pronájem restaurace, též obecní obchod
36
111
Teplička
ano
ano
ano - často formou brigád
ano
ano
ano -spravuje VAK
kulturní akce - udržování tradic a akce pro děti (každý měsíc min. 1 akce, samotěžba v obecních lesích, není zaveden plyn - proto obec poskytuje formou plyn. bomby
37
359
Valeč
ano
ano
ano
ano
ne
ne
38
403
Verušičky
ano
ano
ano
ano
ano
ano - jen v místní části Verušičky, ostatní části řešeno septiky
39
196
Vrbice
ano
ano
ano
ano
ne
ne
40
341
41
318
Vysoká Pec - nepodařilo se získat údaje Dasnice
ano
ano
ano ano
ano ano
ano ano
ano
knihovna, tělocvična, veřejný internet v knihovně
ne -pouze dešťová voda kanalizace
knihovna, veřejný internet, obchůdek, restaurace, kulturní akce (den dětí, sportovní akce), z rozpočtu obec přispívá na postižené děti, multifunkční dům, v plánu hřiště s umělým povrchem
42
316
43
292
44
481
Jindřichovice
ano
ano
ano
ano - dle financí
ano
ano
ZŠ, MŠ, lékař, pošta, dopravní dostupnost
45
358
Josefov
ano
ano
ano
ano
ano
ano
zdravotní středisko, připlácí obec na doktora, proplácíme důchodcům 30kč na lékaře, sázíme stromy za novorozence
46
441
47
220
Nová Ves
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Výroba a prodej palivového dřeva, pomoc občanům důchodového věku s fyzicky náročnou prací, i doprava pomocí služebního vozidla obce
48
72
Přebuz
ano
ano
ano
ano
ano
ne
Lékař jednou za 14 dní
49
449
50
446
Stříbrná
ano
ano
ne
ano
ano
ne
51
309
Šabina
ano
ano
ano
ano
ano
ne -jen dešťová, splaškovou neprovozují
Dolní Nivy
ano
ano
Chlum Svaté Maří - nepodařilo se získat údaje
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje
Rovná - nepodařilo se získat údaje
knihovna, mateřská škola, očkování psů
374 Šindelová
ano
ano
ano
ano
ano
ne - pouze vodovod
53
171
Tatrovice
ano
ano
ano
ano
ano
ne -pouze dešťová, není v plánu kanalizace, lidé řeší individuálně čističkami
54
177
Těšovice
ano
ano
ano
ano
ano
ano
knihovna, fotbalové hřiště, kemp, dobrovolní hasiči
55
403
Vřesová
ano
ano
ano
ne
ne
ne
kanalizace, vodovod, komunikace nejsou majetkem obce tak tyto služby, poskytuje průmyslový podnik Sokolovská uhelná, která je majitelem i bytového fondu; po občany pořadá obec různé zájezdy a pro děti letní tábor.
Počet obyvatel
285
Pořadí obce
52
Obec/Město
Veřejné osvětlení
Svoz odpadu
Údržba zeleně
Úklid silničních komunikací a chodníků
Opravu a údržbu komunikací
Službu kanalizace
Komentář
Příloha č. 13: Byly obce nuceny vzhledem ke své finanční situaci v obci omezit či
Pořadí obce
Počet obyvatel
přestat poskytovat občanům některou z funkcí, jež obce v minulosti poskytovaly?
Obec/Město
1
275
Křižovatka
x
Nebylo zapotřebí.
2
346
Milhostov
x
Spíše obec přidávala funkce.
3
280
Milíkov
x
4
396
Mnichov
x
5
247
Odrava
x
6
255
Okrouhlá
x
7
119
Ovesné Kladruby
x
8
180
Podhradí
9
160
Pouska
x
10
192
Pomezí nad Ohří
x
Dostatek finančních prostředků. Rozpočet 3 mil. Kč.
11
452
Stará Voda
x
Obec neměla finanční problémy. Rozpočet se v obci pohybuje kolem 8 mil. Kč. Obec má velkou rozlohu 5400 ha - přibližně, jak Mariánské Lázně.
12
363
Trstěnice
x
Rozpočet přibližně 6 mil. Kč.
13
432
Třebeň
x
Prozatím nenastal důvod omezení.
14
134
Tuřany
x
15
442
Valy
x
16
151
Velký Luh
x
17
123
Vlkovice
x
18
217
Vojtanov
x
19
336
ZádubZávišíň
x
20
294
Andělská Hora
x
21
211
Boží Dar
x
Město se snažilo v minulosti podnikat. To přináší zisky, vykrývá to požadavky města.
22
306
Černava
x
Chováme se střídmě, spíše rozšiřujeme (počáteční fáze domu pro seniory, škola). Rozpočet 2,8 mil. Kč.
23
155
Čichalov
x
Hospodaříme tak, abychom pokryli základní služby pro své občany. Opravili jsme fasády panelových domů, či obchodu, a postavili nové komunikace
24
366
Děpoltovice
x
25
491
Horní Blatná
x
26
224
Hory
x
27
114
28
421
Krásné Údolí
x
Provedli jsme maximální úsporná opaření na všech úrovních, abychom zatím funkce neomezovali a přitom měli finance i na drobné investice
29
305
Krásný Les
x
Finančně je obec na tom dobře, rozpočet 4, 770 mil. Kč, vyrovnané rozpočty
30
319
Mírová
x
31
344
Nové Hamry
ano
ne
Komentář
Pouze obec omezila rozvoj obědů vzhledem k snížení počtu důchodců.
Rozpočet přibližně 3, 2 mil. Kč V současnosti kvůli kanalizaci je rozpočet schodkový. Nedostatek finanční prostředků na opravu a údržbu komunikací.
x
Nemuseli, díky úsporám. Obec vypíná veřejné osvětlení.
Naopak rozšiřujeme služby - třídění odpadu. Rozpočet 2,3 mil. Kč. Chodov - nepodařilo se získat údaje
x
Zrušení školy a školky pro nedostatek mládeže a nerentabilnosti
32
497
Otročín
x
Snažíme se rozumně hospodařit, abychom mohli vše potřebné zajišťovat.
33
498
Pila
x
Obec má peněz dostatek.
34
474
Potůčky
x
Spíše naopak, rozšiřujeme či udržujeme, rozpočet obce cca. 35 milionů - od státu 7,5 milionu
35
136
Smolné Pece
x
Hospodaří obec správně; rozpočet má kolem 2,5-3 mil. Kč; pro obec klíčové rozpočtové určení daní
x
Prozatím jsme nebyli nuceni omezit, či dokonce zrušit žádnou službu, ale vzhledem k nízkému rozpočtu není v našich silách nabídku služeb rozšířit, což nás velice mrzí. Rozhodně by si naši občané zasloužili lepší "péči" už jen proto, že se nezištně a s nadšením sami podílejí na tom, aby obec "fungovala" a byla "naším domovem". Starostce je ctí zastupovat, takové občany.
36
111
Teplička
37
359
Valeč
38
403
Verušičky
x
39
196
Vrbice
x
40
341
41
318
Dasnice
x
42
316
Dolní Nivy
x
43
292
44
481
Jindřichovice
45
358
Josefov
46
441
47
220
Nová Ves
x
48
72
Přebuz
x
49
449
50
446
Stříbrná
x
51
309
Šabina
x
52
285
Šindelová
x
Rozpočet kolem 2 mil. Kč, obec bez dluhů Rozpočet obce přibližně 2 mil. Kč. Obec si s financemi vystačí. Starosta není uvolněný, práce dle potřeby a dohody.
Z důvodu nedostatku fin. Prostředků, které jsou potřebné k udržení níže uvedených činností jsme museli vstoupit do sdružení: Obecní vodovod, kanalizace a ČOV.
x
Vysoká Pec - nepodařilo se získat údaje
Chlum Svaté Maří - nepodařilo se získat údaje v letech 2007-2011 omezení veřejného osvětlení - kvůli stavbě kanalizace
x x
Prozatím ne, jelikož omezení nebo neposkytování některé z výše uvedených funkcí by poté došlo ke značnému stižení životních (již tak nelehkých) podmínek občanů v naší obci.
Rovná - nepodařilo se získat údaje
171
Tatrovice
x
54
177
Těšovice
x
403
Rozpočet 6 mil. Kč. Kaceřov - nepodařilo se získat údaje
53
55
Dříve byla i voda bezplatná, rozpočet kolem 6 mil. Kč.
Vřesová
x
Nebyli jsme v problémech, dobře hospodaříme - získáváme i dotace. Rozpočet mezi 3-4 mil. Kč.
Prozatím máme dostatek finanční prostředků, máme omezený majetek a dále zde není příliš možností rozvíjet obci. Na svém území máme průmyslový komplex Sokolovské uhelné a v obci téměř vše patří jí. Vlastníme minimum pozemků a nemovitostí. Navíc je zde kvůli tomuto podniku obranné pásmo - stavební uzávěrka.
377 Příloha č. 14: Komunální volby v malých obcích do 500 obyvatel Karlovarského kraje Obce v Karlovarském kraji do 500 obyvatel
1994
1998
2002
2006
2010
Okres Cheb
Vol. účast
Kan. Počet Vol. Kan. Počet Vol. Kan. Počet Vol. Kan. Počet Vol. Kan. Počet Kandidáti Kandidáti Kandidáti Kandidáti Kandidáti listin zast. účast Listin zast. Účast Listin zast. Účast Listin zast. Účast Listin zast.
Křižovatka
81,12
3
15
7
78,89
2
14
7
81,07
3
23
7
67,12
2
15
7
71,96
2
14
7
Milhostov
57,07
2
15
9
44,30
3
9
7
43,90
3
14
7
51,20
3
23
7
62,20
3
21
7
Milíkov
60,00
1
6
9
73,01
1
7
7
51,37
1
7
7
61,93
3
9
7
45,28
1
5
5
Mnichov
72,90
8
20
9
72,04
5
20
9
71,68
3
21
9
70,16
3
19
9
45,96
1
9
9
Odrava
76,32
3
13
5
56,29
8
8
7
66,27
1
9
7
70,83
2
16
7
69,77
7
17
7
Okrouhlá
61,90
3
6
5
66,26
7
12
9
69,95
2
12
9
70,65
5
29
9
79,02
4
35
9
Ovesné Kladruby
33,72
1
5
5
65,56
7
15
7
51,49
1
7
7
46,24
1
7
7
69,23
2
10
7
Podhradí
70,59
2
14
7
61,11
1
7
7
86,40
2
14
7
80,88
2
14
7
72,44
2
14
7
Pouska
81,82
2
11
7
65,38
10
10
7
73,96
10
10
7
76,15
10
10
7
77,60
10
16
7
Pomezí nad Ohří
63,27
1
7
7
72,13
6
10
7
80,30
2
14
7
70,00
2
11
7
73,73
2
14
7
Stará Voda
74,19
2
12
9
64,74
3
15
9
54,70
5
13
9
37,10
1
9
9
33,43
1
9
9
Trstěnice
59,85
2
10
9
32,70
1
9
9
67,73
3
26
9
53,98
2
18
9
65,78
6
41
9
Třebeň
67,12
2
14
9
58,27
2
16
9
46,29
3
11
9
46,50
2
15
9
46,65
2
12
9
Tuřany
63,49
1
6
6
67,95
2
10
5
65,00
1
6
5
74,70
2
9
5
78,57
4
16
5
378 Valy
69,38
11
15
7
69,26
3
9
7
66,67
1
9
7
64,57
3
20
7
75,87
4
25
7
Velký Luh
82,50
3
15
7
65,88
3
11
7
68,27
6
6
7
77,31
3
16
7
75,40
2
17
7
Vlkovice
76,84
9
9
7
71,84
2
12
7
82,76
8
14
7
79,28
2
14
7
81,73
3
16
7
Vojtanov
76,61
1
7
7
64,47
13
13
9
65,36
15
15
9
51,92
13
13
9
Zádub-Závišíň
58,76
5
5
5
59,47
9
9
7
75,00
11
22
7
76,99
3
21
7
68,44
4
28
7
Průměr za okres
67,76
3,26
10,79
7,16
63,62
4,17
11,28
7,44
66,70
4,16
13,21
7,53
65,31
3,47
15,26
7,53
65,53
3,84
17,47
7,42
Andělská Hora
70,68
2
14
7
65,10
3
14
7
68,15
2
8
7
78,95
2
14
7
53,05
1
8
7
Boží Dar
89,00
5
10
7
78,30
12
12
7
69,92
8
8
7
83,46
3
22
7
82,24
3
21
7
Černava
66,67
7
7
7
61,45
9
9
7
67,48
8
8
7
67,25
12
12
7
66,40
14
14
7
Čichalov
68,91
3
14
5
64,52
2
10
5
74,38
2
12
5
63,39
1
6
5
53,17
1
6
5
Děpoltovice
75,94
10
10
7
66,17
11
11
7
69,06
13
13
7
62,81
10
10
7
63,36
10
10
7
Horní Blatná
71,06
11
11
7
49,82
8
8
7
63,95
17
17
7
56,62
8
8
7
63,84
16
22
7
Hory
79,23
2
10
7
46,32
1
7
7
64,00
1
9
7
71,43
2
15
7
66,11
3
19
7
Chodov
72,22
2
10
5
53,25
2
10
5
52,44
2
10
5
55,81
2
10
5
54,02
2
10
5
Krásné Údolí
70,98
11
11
9
64,22
18
18
9
61,45
14
14
9
55,27
6
11
9
51,14
13
13
9
Krásný Les
73,50
2
13
9
59,20
2
12
9
61,07
4
15
9
66,46
3
15
9
65,02
3
19
9
Mírová
69,09
2
14
7
60,00
2
8
7
71,27
2
13
7
66,83
2
14
7
67,52
16
16
7
Nové Hamry
82,45
2
13
7
68,22
3
12
7
74,06
2
14
7
77,29
4
36
9
74,65
3
19
9
Otročín
60,49
4
26
9
51,65
3
17
9
42,18
2
18
9
45,80
2
18
9
63,90
4
36
9
71,51
2
10
7
45,23
1
7
7
67,60
3
15
7
Řádné volby v roce 1998 neproběhly
Obec se znovuosaměla v roce 2000
Pila Potůčky
68,29
13
18
9
73,23
17
17
9
71,17
18
18
9
65,48
13
13
9
73,65
18
18
9
Smolné Pece
89,47
2
12
7
77,61
3
14
7
84,15
2
13
7
70,65
2
13
7
75,47
2
13
7
Teplička
59,09
1
5
5
56,25
6
6
5
70,59
1
6
5
70,83
1
6
5
76,92
2
10
5
379 Valeč
81,35
2
18
9
79,21
4
28
9
77,24
5
45
9
72,94
7
47
9
62,38
6
53
9
Verušičky
57,79
6
24
7
47,30
4
22
7
61,94
4
24
7
78,07
3
23
7
60,66
4
22
7
Vrbice
68,27
2
10
5
59,20
3
15
5
75,59
3
15
5
62,41
3
15
5
44,52
2
7
5
Vysoká Pec
83,33
14
14
7
80,60
11
11
7
69,05
10
10
7
67,74
10
10
7
63,96
4
14
7
Průměr za okres
72,89
5,15
13,20
7,10
63,08
6,20
13,05
7,10
67,65
5,81
14,29
7,10
65,94
4,62
15,48
7,19
64,27
6,19
17,38
7,19
Dasnice
35,65
3
6
5
17,20
1
7
7
60,15
1
6
5
62,17
2
11
5
52,69
2
10
5
Dolní Nivy
54,92
7
7
7
53,47
1
9
9
66,97
3
19
9
60,70
2
15
9
51,43
1
9
9
Chlum Svaté Maří
74,40
3
16
7
69,66
2
14
9
56,54
2
11
7
57,52
3
13
7
71,31
3
22
7
Jindřichovice
67,16
1
7
7
61,46
3
9
7
77,68
2
18
7
69,98
5
28
7
71,29
4
27
7
Josefov
74,16
4
16
7
63,83
4
19
7
57,54
5
13
7
58,94
3
15
5
60,21
2
16
7
Kaceřov
74,15
12
12
7
70,16
13
13
7
74,48
12
20
7
64,35
12
12
9
64,66
7
23
7
Nová Ves
73,43
9
9
7
39,02
4
12
5
65,07
3
10
5
49,75
3
10
5
53,00
3
12
5
Přebuz
78,46
3
8
7
70,69
8
8
7
73,85
10
10
7
82,86
11
11
7
91,55
8
16
7
Rovná
58,06
11
11
7
65,16
16
16
11
52,97
11
19
11
43,64
12
16
11
28,06
11
11
11
Stříbrná
63,38
2
10
9
65,14
2
19
9
60,22
3
19
9
61,08
3
19
9
65,66
2
18
9
Šabina
81,37
3
15
7
78,08
2
14
7
73,21
4
28
7
77,18
4
27
9
78,11
2
18
9
Šindelová
68,50
10
18
9
73,95
3
19
9
71,43
3
27
9
60,58
3
27
9
69,20
4
36
9
Tatrovice
89,69
4
12
5
94,34
2
14
7
91,06
2
17
7
85,25
3
15
7
88,98
3
20
7
Těšovice
70,30
1
7
7
65,79
1
7
7
78,68
2
14
7
78,95
2
14
7
78,47
2
15
7
Vřesová
100,00
2
5
5
61,40
12
12
9
52,19
14
14
9
56,27
11
11
9
56,33
5
29
9
Průměr za okres
70,91
5,00
10,60
6,87
63,29
4,93
12,80
7,80
67,47
5,13
16,33
7,53
64,61
5,27
16,27
7,67
65,40
3,93
18,80
7,67
Celkový průměr
70,52
4,47
11,53
7,04
63,33
5,10
12,38
7,45
67,27
5,03
14,61
7,38
65,29
4,45
15,67
7,46
65,06
4,66
17,88
7,43
Zdroj: Český statistický úřad, volební server Volby.cz, vlastní zpracování
380 Příloha č. 15: Existuje koordinace (spolupráce) v malých obcích do 500 obyvatel
neexistuje
Obec/Město
existuje
Počet obyvatel
Pořadí obce
Karlovarského kraje?
Podoba koordinace/Vyjádření
1
275
Křižovatka
x
Pokud chceme v obci , abychom ve vedení měli kvalitní osoby - je důležitá komunikace. V rámci setkávání se promlouvá s občany a formují se samotné kandidátní listiny. Konají se veřejná slyšení. Kandidují zmíněným způsobem dvě kandidátní listiny.
2
346
Milhostov
x
Je to v rámci obci výhodné. Máme společné záměry a můžeme se snáze realizovat. Ale i přesto v obci až tři kandidátní listiny, lidé se k sobě shlukují dle názorů, ale nejedná se o "opravdovou politickou" soutěž.
3
280
Milíkov
x
V obci je malý počet uchazečů na funkci zastupitelů.
4
396
Mnichov
x
Ke koordinaci dochází až po volbách - nezáleží kdo za koho kandidoval, ale snaží se táhnout za jeden provaz. V obci se nevolí strany, ale konkrétní kandidáti.
5
247
Odrava
x
Z nezájmu obyvatel.
6
255
Okrouhlá
x
Lídr si nabírá své lidi do kandidátní listiny, ale klasická soutěž. Nejvíce aktivity vyvíjí občané při výběru starosty - osoba s nejvíce hlasy.
7
119
Ovesné Kladruby
x
Existují dvě kandidátní listiny. Volí se 7 zastupitelů. Řeší se především problémy obce a ne politika, jakou známe z parlamentu. Proti sobě stojí předešlí starosta se současným vedením. Jedná se o soutěž.
8
180
Podhradí
x
k domluvě nedochází - naopak boj o funkci starosty.
9
160
Pouska
x
V obci volební soutěž až deset kandidátních listin. Často v podobě nezávislých kandidátů. Bězné setkávání s občany na radnici, kde je snaha zakomponovat názory občanů do obecní politiky.
10
192
x
Každý si kandiduje na své kandidátní listině.
11
452
Pomezí nad Ohří Stará Voda
12
363
Trstěnice
x
Ano v rámci jedné kandidátní listiny.
x
Káždý je sám sobě soupeřem. Málo kdy se chce někdo přidat do společné kandidátky. Rozdělená obec zápolí mezi sebou. Do rozdání kandidátních listin obyvatelé neví - kdo kandiduje. V obci kandiduje jedna politická strana a je sestavována jedna nezávislá kandidátní listina. Při sestavování kandidátek spolu při výběru vhodných kandidátů spolupracují. Zvolené zastupitelstvo neřeší politické otázky, prioritní je zájem obce a jejích občanů.
13
432
Třebeň
14
134
Tuřany
x
15
442
Valy
x
x
Občané při vytvření kandidátních listin spolupracují. Přemlouvání či oslovování občanů, aby kandidovali (případ současné starostky). I po volbách setkávání na úřadě s občany, či individuální vyslechnutí a snaha zakomponovat do obecní politiky všechny možné názory.
16
151
Velký Luh
17
123
Vlkovice
x
Občané se rozhodují kandidovat individuálně. Svou kandidaturu praktikují prostřednictvím nezávislých kandidátních listitn.
18
217
Vojtanov
x
Ne individuální přistup.
x
V obci je mnoho zájmových proudů a jejich nositelé vůbec netuší, co práce na obci obnáší jako vysokou zodpovědnost a nízkou pravomoc má starosta obce kandidatura v obci je jen z osobní ješitnosti a zášti vůci čemukoliv jinému. Někteří opozoční zastupitelé, jíž s vědomím skutenčného chodu obce a na základě osobního vlivu a vzoru starosty spolupracují, přestože do voleb vstoupili na opoziční kandidátce. Teprve v zastupistestvu pochopí, že jde o práci pro obec.
19
336
ZádubZávišíň
x
381
20
294
Andělská Hora
x
V obci nejsou politické strany či se alespoň neprojevují. V zatupitelstvu jsou pouze nestraníci.
21
211
Boží Dar
x
Jedno místní uskupení vytvoří kandidátní listinu ze 7 kandidátů. Považujeme za ideální model. Ale kandidují 3 kandidátní listiny mezi kterými je soutěž.
22
306
Černava
x
Každý kandiduje sám za sebe - žádné hnutí či strany.
23
155
Čichalov
x
Pouze jedna kandidátní strana. Ale klíčový problém naplnění této kandidátní listiny. Ale samotná spolupráce není. Kandidáti nemají zájem kandidovat. Kandidují převážně důchodci - mladí lidé nemají zájem.
24
366
Děpoltovice
25
491
Horní Blatná
26
224
Hory
27
114
Existuje koordinace v tom, že se snažíme přesvědčovat ty občany, které mohou obci něco přinést - zkušenostmi, odborností, morálním kreditem apod., aby kandidovali do zastupistestva. Od roku 1990 kan. Listinu v obci tvoří vždy nezávislí kandidáti . Většinou kandiduje takto 12-15 kan. listin (občanů) do 7 členého zastupitelstva. Ten kdo má nejvíce hlasů - se stává starostou.
x
x Ano vytváříme společné kandidátní listiny - většinou dvě. Koordinace spoléha na soudržnost občanů, samotné občanské komunikaci - důležitá je domluva.
x
Chodov - nepodařilo se získat údaje U nás (zatím) v posledních letech vstupují do komunálních voleb jedinci samostatně bez sdružování. Sice to přináší úskalí - např. nemožnost náhrady při odstoupení zvoleného zastupitele - ale pro voliče je to "čisté" a skutečně dávají hlas konkrétní osobě a nikoliv díky přepočtům také lídrům stran a sdružením či stranám. Kéž by tomu tak bylo i nadále a na malých obcích se "nepolitikařilo" v tomto stylu.
28
421
Krásné Údolí
x
29
305
Krásný Les
x
30
319
Mírová
31
344
Nové Hamry
x
Jsou vytvářeny dvě nezávislé kandidátní listiny a kandidují i samostatné osoby. Ke koordinaci dochází v komisích, případně při neoficiálním jednání zastupitelů před zastupitelstvem.
32
497
Otročín
x
U nás probíhají volby standardně - jako u voleb do Parlamentu. Kandidují 2-3 strany. Jedna vládne, druhá je v opozici.
33
498
Pila
x
Na druhou stranu obec není příliš politicky rozdělena. Vše vyplývá z z přirozeného komunálního života.
34
474
Potůčky
x
Každý kandidát kandiduje sám za sebe - bez politické přislušnosti. Lidé se neschovávají za strany - vlastní zodpovědnost.
35
136
Smolné Pece
x
Před volbou fungují primárky. Občané píší koho si přejí zvolit. (Dle vedení zřejmě jediní v ČR.)Vznikají dvě kandidátní listiny.
36
111
Teplička
37
359
Valeč
Po výzvě občanů je schůzka všech a projedná se možnost kandidatury. Každý kandidát kandidoval jako nezávislí. 7 člené zastupitelstvo, poté následná spolupráce
x
O komunálních volbách se v obci hovoří dlouho před samotnou volbou, ale jen asi nemají s "politikou" nic společného. Spíš bych je přirovnala k volbě předsedy ve školní třídě. Vzhledem k tomu, že jsme opravdu malá vesnička všichni se (velmi dobře) známe. Neni v našich volbách tedy ta "politická" "nečlověčí" rivalita. Vše je o domluvě, kdo sestaví kandidátku.Většinou jednu vyjímkou jsou dvě. Kdo obejde obyvatele - kdo bude jednat s účady - kdo bude vykonávat jakou funkci apod. I jako všude jinde i v naší obci jsou dva tábory, ale ve finále je spolupráce nutná a samozřejmá. Také není příliš zájemců o posti v zastupitelstvu. Všichni ví, že se jedná bohužel o samé papírování a papírování a na to "starat se" o lidi z obce, moc času nezbývá. Všichni jsme neuvolnění a pro naše lidi (sousedy) zde musíme být "24 hodin". Nyní již vím, že "sedět na radnici" není opravdu žádný med. Většinou je na papírování jen starosta. Nemáme k dispozici asistenty a podobně. Bohužel administrativa narůstá a tak si můžeme jen držet palce, aby jsme to zvládli - abychom mohli i nadále zůstat samostatnou obcí (s vlastním znakem).
x
x
Na velikost naší obce je zde až příliš mnoho kandidátek. Tyto kandidátky mají protilehlé názory a nejsou schopné se domluvit.
382 38
403
Verušičky
39
196
Vrbice
40
341
41
318
Dasnice
x
V obci Dasnice to není o politice, ale o práci v obci, která i se musí vše odpracovat vlastní hlavou a vlastníma rukama.
42
316
Dolní Nivy
x
Pouze jedna kandidátní listina, všichni obyvatelé nezávislí. Dopředu dohodnuto, kdo bude kandidovat.
43
292
44
481
Jindřichovice
x
45
358
Josefov
x
46
441
x
Každý, kdo chce kandidovat do zastupitelstva si tvoří svou kandidátní listinu.
x Vysoká Pec - nepodařilo se získat údaje
Chlum Svaté Maří - nepodařilo se získat údaje
Existence nejčastěji 3 kandidátek - musí zastupitelstvo fungovat. Klasická soutěž. Starosta ve funkci již 24 let (KSČM) - Volby 2014 kandidovat bude po sedmé.
Kaceřov - nepodařilo se získat údaje
47
220
Nová Ves
x
Ve většině případů se po úspěšném období najde skupina lidí, kteří by rádi převzali úspěchy předešlých zastupitelů a tím vytvoří další kandidátní listinu. K těmto situacím dochází většinou v obcích, kde se za poslední volební období podařilo více větších úspěchů. Ale není to pravidlem, jelikož ke konkurenční kandidátní listině může dojít i v případě, kdy předešlé zastupitelstvo nevedlo obec dobře a nespokojenost obyvatel vedla k již zmíněnému vytvoření konkurenční kandidátní listiny.
48
72
Přebuz
x
Každý kandiduje v obci sám za sebe
49
449
50
446
Stříbrná
x
51
309
Šabina
x
Každý kandiduje sám za sebe. Je to vše boj o křesla - soutěž.
52
285
Šindelová
x
Normální volební soutěž, až čtyři kandidátní listiny.
53
171
Tatrovice
x
Obyvatelé kandidují v rámci nezávislých kandidátních listin případně politické strany. Spolupráce maximálně v úřednických záležitostech.
54
177
Těšovice
x
Většinou proti sobě dvě sdružení - vítěz se snaží o spolupráci s poraženým. Před volbami, je ale koordinace většinou nemožná pro názorové rozdíly.
55
403
Vřesová
x
Rovná - nepodařilo se získat údaje
383 Příloha č. 16: Tisková zpráva z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu ve věci: Financování výstavby víceúčelového zařízení v obci Bublava213
30.3.2005 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 04/14
Cílem kontroly bylo prověřit účelnost a hospodárnost při vynaložení prostředků státního rozpočtu určených na výstavbu víceúčelového zařízení v obci Bublava.
Kontrolovaným obdobím byly roky 1999 až 2003, v případě věcných souvislostí i léta předchozí a následující období do ukončení kontroly.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Státní fond životního prostředí České republiky a obec Bublava.
V době zahájení výstavby aquaparku se sjednanou cenou díla ve výši 99 858 455 Kč měla obec Bublava zajištěno pouze 17 mil. Kč, které byly poskytnuty ze státního rozpočtu. Tato akce nebyla finančně dostatečně zabezpečena. Přestože ze státního rozpočtu bylo postupně uvolněno 57 mil. Kč, stavba není dokončena, v současné době je zcela zastavena, a vynaložení těchto prostředků tak nebylo účelné ani hospodárné. Záměr vybudovat v obci Bublava aquapark navíc neodpovídá místním podmínkám, neboť obec mj. nemá do dnešního dne spolehlivý a kapacitně postačující zdroj vody ani vodovodní řad.
Finanční prostředky ze státního rozpočtu byly obci Bublava přidělovány tak, že nejprve byla příslušná dotace schválena Poslaneckou sněmovnou v zákoně o státním rozpočtu na daný rok a až následně obec předkládala požadované podklady poskytovatelům dotací. Ministerstva, jejichž prostřednictvím byly dotace poskytnuty, tak neměla možnost posoudit úroveň připravenosti a reálnost investiční akce před jejím zařazením do státního rozpočtu. V roce 2001 bylo navíc zařazeno financování akce do programu MŠMT, do kterého svým charakterem vůbec nepatřila.
213
Konečná a závěrečná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu k danému případu je možno prostudovat na
WWW http://www.nku.cz/kon-zavery/K04014.pdf
384 MŠMT nevyužilo zákonné možnosti provést u obce Bublava finanční kontrolu a kontrolu dodržování podmínek užití dotace danou rozhodnutími.
Obec Bublava předložila poskytovatelům dotace investiční záměry z let 1997, 1998 a 2001. V těchto investičních záměrech je uvedeno, že byly schváleny obecním zastupitelstvem. Kontrolou bylo zjištěno, že v letech 1997 a 2001 obecním zastupitelstvem schváleny nebyly.
Obec Bublava předložila při uzavření smlouvy o poskytnutí dotace s MF ze dne 12. 8. 1999 doklady, které potvrzovaly její vlastnictví pozemků, na kterých byla výstavba aquaparku uskutečněna, ačkoliv již 21. 6. 1999 tyto pozemky prodala soukromé firmě. Tímto jednáním obec uvedla MF v omyl.
Obec Bublava porušila zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že uzavřela smlouvy s celkovou cenou 189 599 526 Kč (bez DPH) na předmět díla, který se neshodoval s předmětem zadání veřejné zakázky.
Obec Bublava porušila zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), a nedodržela rozpočtovou kázeň tím, že nesplnila stanovený termín realizace stavby a technologických dodávek akce (05/2002) ani termín závěrečného vyhodnocení akce (11/2002).
Obec Bublava porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tím, že v letech 1999 - 2001 zaúčtovala faktury vystavené firmou IPS, a. s., Praha, které nebyly průkazné, neboť neobsahovaly údaje o měrných jednotkách a množství fakturovaného materiálu a prací.
Obec Bublava dosáhla v souvislosti s výstavbou aquaparku celkového zadlužení více než 92 mil. Kč. I po částečném oddlužení obce činily její závazky k datu ukončení kontroly NKÚ téměř 50 mil. Kč.
JUDr. Jan Holeček, člen NKÚ