UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA
Katedra obchodního práva
Odpovědnost zhotovitele ve smlouvě o dílo v investiční výstavbě DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Hana Kazdová
Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. Ivana Štenglová
Červen 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 10. června 2012
..................................... Hana Kazdová
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce doc. JUDr. Ivaně Štenglové za cenné rady, připomínky a čas, který mé práci věnovala. Poděkování patří rovněž mé rodině a příteli za trpělivost a podporu při studiu.
Obsah Obsah ..................................................................................................................... 4 Úvod ...................................................................................................................... 6 1
2
Základní pojmy v investiční výstavbě ............................................................ 8 1.1
Investiční celky a vyšší dodávky ............................................................. 8
1.2
Základní fáze investičního procesu ....................................................... 10
Ke smlouvě o dílo v investiční výstavbě ...................................................... 15 2.1
3
Vymezení díla a určení ceny za dílo...................................................... 17
Splnění povinnosti provést dílo a odpovědnost za vady díla ........................ 20 3.1
Předcházení vadám díla ......................................................................... 20
3.1.1 Kontrola objednatele a prokazování kvality prací a dodávek v průběhu provádění díla ......................................................................................... 20 3.1.2 Nevhodnost předaných věcí a nesprávnost pokynů ......................... 23 3.1.3 Skryté překážky znemožňující provedení díla................................. 24 3.1.4 Stavební deník ................................................................................. 25 3.2
Ověřování kvality díla ........................................................................... 26
3.2.1 Komplexní vyzkoušení .................................................................... 27 3.2.2 Zkušební provoz .............................................................................. 29 3.2.3 Záruka za výkon a garanční zkoušky............................................... 31 3.3
Vady díla ............................................................................................... 33
3.3.1 Zákonná odpovědnost za vady a smluvní záruka ............................ 34 3.3.2 Uplatňování práv z odpovědnosti za vady ....................................... 36 3.3.3 Nároky z vad díla ............................................................................. 38 3.3.4 K důsledkům odstoupení od smlouvy o dílo v investiční výstavbě. 40 4
Povinnost zhotovitele provést dílo řádně v kontextu problematiky víceprací
či vícenákladů.................................................................................................................. 42
4
5
6
Splnění smluvních povinností a odpovědnost za prodlení............................ 48 5.1
Prodlení dlužníka ................................................................................... 48
5.2
Prodlení věřitele..................................................................................... 52
Odpovědnost za škodu .................................................................................. 53 6.1
Podmínky vzniku odpovědnosti a vyloučení nároku z odpovědnosti za
škodu............. .............................................................................................................. 53 6.2
Způsob a rozsah náhrady škody ............................................................ 55
6.3
Možnost a podmínky smluvní limitace náhrady škody ......................... 57
Závěr .................................................................................................................... 61 Seznam použitých zkratek ................................................................................... 63 Seznam použité literatury .................................................................................... 64 Literatura ......................................................................................................... 64 Zákony a judikatura ......................................................................................... 65 Elektronické zdroje.......................................................................................... 68 Abstrakt ............................................................................................................... 70 Abstract ............................................................................................................... 71
5
Úvod Investiční výstavba, tedy realizace velkých investičních celků, je oblastí s velkým významem jak pro tuzemský obchod, tak pro posilování stále rostoucího mezinárodního obchodního styku. Smlouvy, které se za účelem výstavby velkých investičních celků uzavírají, se vyznačují mimo jiné rozsáhlostí, složitostí a dlouhodobostí právních vztahů, plynoucí z technické, technologické, finanční, časové i odborné náročnosti a komplexnosti jejich předmětů, a nacházejí široké uplatnění v oblasti průmyslu, a to zejména v odvětvích strojírenství, chemického průmyslu, těžebního průmyslu a energetiky, potravinářského průmyslu a dalších, ať už při realizaci složitých technologických zařízení, jako jsou například jaderné elektrárny, nebo například při výrobě specifických výrobních linek. Tato práce se soustředí na právní vztahy vznikající na základě smluv o dílo podle obchodního zákoníku, jelikož smlouva o dílo je nejčastěji používaným smluvním typem v oblasti investiční výstavby. Úprava podle obchodního zákoníku je použita z toho důvodu, že smlouvy v určené oblasti bývají uzavírány mezi stranami, které jsou podnikateli. Jelikož téma investiční výstavby je velmi široké, zaměřuje se práce vzhledem ke svému rozsahu především na úpravu odpovědnosti zhotovitele plynoucí z porušení jeho smluvních povinností. V současné době je v praxi používána řada pojmů pocházejících z dříve platného zákona č. 109/1964, hospodářského zákoníku, který upravoval smlouvy v investiční výstavbě podstatně podrobněji nežli dnešní obchodní zákoník. Z toho důvodu bude v úvodních kapitolách práce vymezeno několik nejdůležitějších v praxi používaných pojmů včetně stručného popisu základních fází investiční výstavby. Dále bude stručně pojednáno také o použití smlouvy o dílo v této oblasti a poukázáno na zvláště důležitou podrobnou a přesnou úpravu podstatných náležitostí smlouvy. Z pohledu zhotovitele bude analyzována odpovědnost za vady a její prevence, odpovědnost za prodlení a za škodu, včetně některých sporných otázek v kontextu posledních legislativních změn. V návaznosti na odpovědnost za vady bude ve čtvrté
6
kapitole na praktickém příkladu poukázáno na význam přesného vymezení předmětu díla pro rozlišení mezi řádným plněním, resp. odpovědností za vady, a problematikou víceprací. Jedním z cílů práce, které by měly být tímto naplněny, je ukázat rozsah potenciální odpovědnosti zhotovitelů ze smluv o dílo v investiční výstavbě a zdůraznit potřebu pečlivého zvážení všech rizik zhotoviteli. Pro smlouvy o dílo v investiční výstavbě je typické, že větší část jejich obsahu spočívá ve smluvní úpravě vzájemných vztahů v rámci smluvní autonomie, zatímco zákonná úprava v obchodním zákoníku stanoví pouze základní rámec pro jejich zpracování. S tím souvisí další cíl práce, kterým je popsat obvyklá smluvní ujednání stran nad rámec zákona. K naplnění cílů práce bude využita zejména odborná literatura uvedená v závěru práce, ale i konzultace s právními a technickými odborníky z oblasti investiční výstavby. Práce je zpracována k právnímu stavu platnému k 1. květnu 2012. Tam, kde práce používá zkratek „obch. zák.“, popř. „obchodní zákoník“, či „obč. zák.“, popř. „občanský zákoník,“ má se tím na mysli zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, resp. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
7
1 Základní pojmy v investiční výstavbě Pojem „investiční výstavba“ není v současném českém právním řádu upravený. Jedná se o termín užívaný v praxi pro realizaci takzvaných velkých investičních celků. Celá řada pojmů v této oblasti vychází z terminologie dnes již neplatné právní úpravy, nicméně nebyly nahrazeny novými, a proto jsou v dnešní praxi stále používány. Následující část práce se zabývá vysvětlením těch nejdůležitějších z nich, a to zejména vysvětlením pojmů „investiční celek“ a „vyšší dodávka“, a dále pak objasněním některých základních fází investiční výstavby.
1.1 Investiční celky a vyšší dodávky Velké investiční celky bývají předmětem takzvaných „vyšších dodávek“, kterými se rozumí zejména komplexní dodávky strojů a zařízení a s nimi spojených stavebních částí (či naopak), plnící určitou specifickou funkci. Smlouvy na dodávky investičních celků obvykle zahrnují jak dodávky výše uvedených souborů věcí, tak jejich montáž, dokumentaci, další technické služby, případně zajištění průmyslových práv. V praxi jsou někdy pojmy „investiční celek“ a „vyšší dodávka“ zaměňovány. Ani pojem „vyšší dodávka“ však není pojmem právem upraveným. Jedná se o pojem odvozený od tzv. „vyššího dodavatele“, jímž dnes již neplatný zákon č. 109/1964, hospodářský zákoník, označoval v části osmé, nazvané Hospodářské závazky v investiční výstavbě a při dodávkách vývozních investičních celků, dodavatele stavební části, včetně stavebních hmot a dílců, popřípadě včetně strojů, zařízení a příslušné části projektové dokumentace, a dále dodavatele souboru strojů a zařízení, popřípadě dílčích souborů strojů a zařízení, včetně montáže a příslušné části projektové dokumentace, zajišťujících úplný nebo alespoň dílčí samostatný technologický proces (někdy včetně náhradních dílů pro první vybavení strojů a zařízení). Později, v roce 1982, byla do hospodářského zákoníku novelou vložena ustanovení § 318a a 318b, který mezi vyšší dodavatele zařadil dodavatele stavby a dodavatele rekonstrukce nebo modernizace.
8
Dodavatel stavby se podle § 318a zavazoval dodat odběrateli celou stavbu včetně úplné projektové dokumentace, nebo alespoň stavební a technologickou část včetně jen příslušné části projektové dokumentace. Tento typ dodávky bývá označován jako „stavba na klíč“. Dodavatel rekonstrukce nebo modernizace se podle § 318b zavazoval provést na stavbě soubor prací v rozsahu potřebném k dosažení vyšší účinnosti nebo zlepšení použitelnosti technologického zařízení nebo stavebního objektu oproti původnímu stavu. Soubor prací zahrnoval zpravidla úpravy, výměny a jiné podobné práce včetně oprav a dodávek nových strojů, zařízení a jiných výrobků a popřípadě též příslušné projektové dokumentace nebo její části, přičemž zákon stanovil, že dodávky rekonstrukce nebo modernizace se považují za vyšší dodávky tehdy, jestliže rozsah a povaha plnění odpovídá dodávce souboru strojů a zařízení nebo dodávce stavební části. Vích vysvětluje pojem vyšší dodávka odkazem na dříve platný hospodářský zákoník a akcentuje dva prvky, které podle něj charakterizují předmět těchto dodávek – prvek kompletace a prvek kumulace odpovědnosti. Prvek kompletace znamená, že vyšší dodavatel poskytuje odběrateli dodávky ze své vlastní produkce, dodávky kompletované od dalších dodavatelů a případné dodávky z dovozu. Prvek kumulace odpovědnosti potom značí, že vyšší dodavatel odpovídá za vlastnosti kompletovaného celku, nikoli pouze za jednotlivé dílčí dodávky a výkony.1 Také Čáp spatřuje odlišnost vyšších dodávek od ostatních dodávek v prvku kompletace, tedy v tom, že předmět díla zahrnuje vedle dodávek vlastní výroby dodavatele i dodávky subdodavatelů. Podle něj byl výsledkem „ucelený předmět plnění, zpravidla dokončený tak, že po odevzdání a převzetí byl způsobilý k provozu.“2 Čáp dodává, že součástí vyšších dodávek byla zásadně a vždy montáž a případně i projektová dokumentace nebo její část. Dalším znakem vyšší dodávky byla odpovědnost dodavatele za celý kompletovaný předmět plnění, jak uvádí i Vích. Vyšší
1
VÍCH, Jan. Slovník rozhodujících pojmů obchodních závazkových vztahů. 1. vyd. Praha: BONUS, 1993, str. 80. 2 ČÁP, Milan. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992, Právo a hospodářství, str. 129.
9
dodavatel tedy odpovídal nejen za vlastnosti dílčích částí dodávky, ale i za funkčnost, popřípadě výkon investičního celku.3 Jak je patrno z předchozího, literatura, ale i praxe setrvala u užívání pojmů z hospodářského zákoníku i po ukončení jeho platnosti, a to pravděpodobně zejména z důvodu jejich všeobecné známosti a rozšířenosti v odborných kruzích a užitečnosti pro obchodní praxi. Smlouvy, jimiž se vyšší dodavatelé zavazují dodat objednateli investiční celek, se zpravidla vyznačují složitými právními vztahy mezi oběma stranami, které vyplývají z technické a technologické komplikovanosti a komplexnosti předmětu díla. S tím souvisí i fakt, že ze smlouvy vzniklé závazky jsou charakteristické svou dlouhodobostí, která s sebou nese riziko dodatečného uplatňování legislativních změn, například změn technických norem. Plnění ze smluv na vyšší dodávky se obvykle pohybuje, co do časové náročnosti, v řádech let. Spolu se značnou finanční náročností takových plnění, kdy není výjimkou, že se na financování podílejí i další subjekty, a také nutností dostatečného materiálního a personálního zajištění všechny tyto aspekty dále odlišují vyšší dodávky od ostatních běžných dodávek. Zároveň také přispívají k potřebě skutečně podrobné úpravy vzájemných právních vztahů v uzavíraných smlouvách. Jednotlivé smlouvy bývají zpravidla velmi rozsáhlé, spolu se všemi přílohami, dodatky a dalšími dokumenty, na které smlouvy odkazují, se často jedná až o tisíce stran. Proto je třeba při jejich sestavování dosáhnout vyhovujícího kompromisu mezi dostatečnou úpravou a přílišnou kazuističností.
1.2 Základní fáze investičního procesu Vzhledem ke složitosti předmětů smluv na vyšší dodávky probíhá příprava a realizace výstavby postupně v několika krocích, které budou dále popsány. V jednotlivých fázích přípravy výstavby vznikají některé důležité podklady pro
3
ČÁP, Milan. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992, Právo a hospodářství, str. 129.
10
zpracování smluv, které mají zásadní dopad na jejich obsah, dokonce tvoří jejich nedílné přílohy. Proto je důležité věnovat fázím investičního procesu alespoň pár slov. Na počátku celého investičního procesu stojí tzv. investiční záměr. Investičním záměrem se rozumí popis projektu a jeho finanční analýza. Investiční záměr tedy definuje, co se bude realizovat, a zároveň slouží jako podklad pro hodnocení efektivnosti a hospodárnosti projektu. Jeho součástí je zejména výběr a hodnocení lokality, stanovení závazných technických parametrů, odhad ekonomických nákladů a časové náročnosti. Investiční záměr opatřuje investor (objednatel), a to buď sám, nebo externě. Doporučuje se, aby v případě externího zpracování investičního záměru byla jeho zpracovatelem firma, která bude později dozorovat provádění díla nebo která bude pověřena funkcí inženýra-konzultanta.4 Informace důležité pro vypracování investičního projektu získá zpracovatel z tzv. předkontraktačních studií, provádějících obecný průzkum.5 Ty jsou potom zpracovány do tzv. realizačních studií (feasibility studies), jež jsou součástí investičního záměru. Kromě zpracování realizačních studií bývá dále hodnocen např. vliv investice na životní prostředí a připravovány podklady pro územní a stavební řízení. V těchto oblastech se postupuje podle příslušných předpisů práva životního prostředí a práva stavebního. Investiční záměr pak slouží pro strategické rozhodování, pro přípravu další dokumentace a v neposlední řadě bývá předkládán finančním institucím, s jejichž pomocí investor výstavbu finančně zabezpečuje. Dalším důležitým krokem je zpracování zadávací (tendrové) dokumentace. Zadávací dokumentace bývá zpracována ještě před výběrem konkrétního dodavatele a obsahuje podrobnou specifikaci technických požadavků, informace, související se způsobem výběru dodavatele, a více či méně podrobné smluvní podmínky. Pro zadavatele je výhodné zpracovat zásadní smluvní podmínky podrobně, prakticky již ve
4
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 3. 5 Tamtéž.
11
formě návrhu zamýšlené smlouvy, neboť tak omezuje vyjednávací možnosti potenciálních dodavatelů. Je potom na potenciálních dodavatelích, aby dostatečně zvážili všechny náklady, rizika a závazky, které jim uzavření smlouvy přinese, a to zejména v oblasti ceny a platebních podmínek.6 Vysokou míru rizika přenesenou na dodavatele a s tím související právní odpovědnost však kompenzují dodavatelé zvýšením požadované ceny za dílo. V konečném důsledku tedy nesou riziko oba subjekty. Investor by měl zodpovědně zvážit, jakou míru odpovědnosti na dodavatele přenést, aby zbytečně nadměrně nenavyšoval cenu zakázky, dodavatel by měl volit cenu s ohledem na své vlastní možnosti a zároveň na možnosti konkurence. Volba dodavatele pro uzavření kontraktu probíhá buď formou veřejné obchodní soutěže, popř. veřejné zakázky, nebo bez soutěže, přičemž v prvním případě lze rozlišit otevřený a omezený soutěžní systém. V otevřeném soutěžním systému zadavatel zveřejněním podmínek soutěže vyzývá široký okruh neurčitých osob, aby podali soutěžní nabídku, v omezeném systému se zadavatel obrací pouze na omezený počet zájemců.
Otevřený
soutěžní
systém
bývá
někdy
modifikován
použitím
tzv. předkvalifikačního řízení, kdy zadavatel ověřuje specifickou kvalifikaci uchazečů realizovat daný kontrakt například pomocí referencí o předchozích zakázkách. Pouze kvalifikovaní uchazeči jsou potom oprávněni k předkládání soutěžních nabídek.7 Pokud jde o volbu dodavatele, je třeba se zastavit ještě u tzv. dodavatelských systémů.
Dodavatelský
systém
je
způsob
organizačně
právního
uspořádání
dodavatelsko-odběratelských vztahů. Výstavba se realizuje buď prostřednictvím tzv. oddělených kontraktů, kdy objednatel uzavírá smlouvy jak s dodavatelem stavební části, tak s dodavatelem technologické části, a celek organizuje a koordinuje, nebo prostřednictvím tzv. jednotného kontraktu, kdy smlouvu s objednatelem uzavírá tzv. generální dodavatel, kterým může být dodavatel stavební nebo technologické části, podle toho, jaká část v celku převažuje, nebo do třetice prostřednictvím systému dodávek investičních celků na klíč.
6
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 6. 7 Tamtéž, str. 4.
12
Dodávky na klíč kopírují organizační uspořádání jednotného kontraktu, rozdíl však spočívá v míře rizika a odpovědnosti generálního dodavatele. U těchto typů dodávek jsou součástí plnění některé další činnosti, jako např. zpracování investičního záměru, provedení geologického a ekonomického průzkumu, výběr staveniště, tvorba a volba variant, zpracování kompletní projektové dokumentace atd.8 Jedná se o formu, která klade nejvyšší požadavky na kvalifikaci a činnost dodavatele, neboť ten investici kompletně zabezpečuje tak, aby splnila požadavky na funkčnost a výkon uvedené v předmětu smlouvy, a nese za splnění těchto požadavků odpovědnost.9 Tyto typy dodávek mají svůj význam zejména u investic, kdy je potřeba uplatnit know-how dodavatele, které objednatel nemá. Po výběru dodavatele a uzavření smlouvy vypracuje dodavatel (nebo objednatel) projektovou dokumentaci. Na rozdíl od obecné zadávací dokumentace je projektová dokumentace zpracována podle konkrétního know-how a technologií dodavatele. Kdo projektovou dokumentaci zpracuje, záleží na formě dodavatelského systému. Projektová dokumentace je podkladem pro realizaci investice a její dodržování kontroluje tzv. technický dozor investora.10 Po ukončení realizace investice bývá provedeno odzkoušení, někdy nazývané komplexní vyzkoušení11, kdy je dodávka prověřována z hlediska funkčnosti podle specifikací uvedených ve smlouvě. Pokud odzkoušení prokáže, že dodávka je schopna dosáhnout sjednaných parametrů, dochází k jejímu předání a převzetí, což má zejména dopad pro přechod vlastnického práva, nebezpečí škody na vyšší dodávce a případný vznik odpovědnosti za vady či na smluvenou záruční odpovědnost. Poslední fází investiční výstavby může být tzv. zkušební provoz. Ve zkušebním provozu je opět přezkušováno, zda dodávka splňuje požadované vlastnosti, tentokrát z pohledu dlouhodobé funkčnosti. Zkušebním provozem se tedy zejména prokazuje, zda
8
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 5. 9 HUSE, Joseph. Understanding and negotiating turnkey and EPC contracts. 2nd ed. London: Sweet, 2001, str. 17. 10 TECHNOPROJEKT. Příprava investice. In: Technoprojekt [online]. 2008-2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z:
. 11 VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 36.
13
je dodávka schopna po stanovenou dobu spolehlivě fungovat podle smluvních požadavků objednatele. Pokud je zkušební provoz sjednán, počátek dohodnuté záruční doby bývá smluven k okamžiku jeho úspěšného ukončení.12
12
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 80.
14
2 Ke smlouvě o dílo v investiční výstavbě Jak již bylo řečeno výše, do nabytí účinnosti současného zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, tj. do 1. ledna 1992, byla investiční výstavba upravena v dnes již neplatném hospodářském zákoníku a její bližší podmínky v několika vyhláškách, které byly rovněž zrušeny obchodním zákoníkem.13 V současné době se smlouvy tohoto typu uzavírají v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími smlouvu o dílo, tedy ustanoveními § 536 až 565, některými ustanoveními o smlouvě kupní a dalšími souvisejícími ustanoveními obchodního zákoníku. Smlouva se řídí obchodním zákoníkem, jak vyplývá z ustanovení § 261 odst. 1 obchodního zákoníku, mimo jiné tehdy, je-li uzavírána mezi podnikateli, jestliže při jejím vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské činnosti. V případě smluv na výstavbu velkých investičních celků dochází k jejich uzavírání zásadně mezi subjekty, které jsou podnikateli, a to v rámci jejich podnikatelské činnosti. Protože je úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku komplexní, použije se v obchodních vztazích pouze úprava obsažená v obchodním zákoníku, nikoli v zákoníku občanském. Namísto úpravy celé řady smluvních typů zvolil obchodní zákoník cestu zobecnění společných prvků do jednoho smluvního typu a ponechání podrobnější úpravy na kontrahentech samotných. Zároveň je současná úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku značně dispozitivní. Kogentní je zejména ustanovení § 536, které pojem smlouva o dílo vymezuje, a dále některá ustanovení kupní smlouvy, na něž je v úpravě smlouvy o dílo zákonem odkazováno. Tím zákon na jednu stranu dává prostor pro smluvní volnost v soukromoprávních vztazích, na druhou stranu však klade vyšší nároky na precizní úpravu práv a povinností smluvních stran v jednotlivých smlouvách.
13
Např. vyhláška č. 31/1986 Sb., o základních podmínkách dodávky vývozních investičních celků, či vyhláška č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko, nebo vyhláška č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací.
15
Smlouvou o dílo se podle § 536 odst. 1 obch. zák. zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Odstavec 2 potom definuje, co se rozumí dílem. Dílem může být zhotovení, montáž, údržba, či provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Vždy se tedy jedná o určitou činnost, nikoli věc. Věcí, změnou věci nebo jiným hmotně zachyceným výsledkem činnosti je naopak předmět díla.14 Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Problematické může být rozlišení, v jakých případech se jedná o smlouvu o dílo a v jakých případech o smlouvu kupní. Návod pro toto odlišení poskytuje § 410 obch. zák., který za prvořadé kritérium u věcí, které mají být teprve vyrobeny, považuje to, kdo dodal podstatnou část věcí potřebných k výrobě zboží. Pokud se k předání podstatné části věcí zavázala strana, jíž má být zboží dodáno, jedná se o smlouvu o dílo, nikoli o smlouvu kupní. Stejně tak tomu bude v případě, že převažující část závazku dodávající strany spočívá ve vykonání určité činnosti nebo pokud závazek zahrnuje montáž (srov. § 410 odst. 2 obch. zák.). Podle § 536 odst. 2 obch. zák. bude smlouvou o dílo vždy smlouva o zhotovení, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě stavby nebo její části. Smlouvy na dodávku investičních celků jednak zahrnují celou řadu závazků, jejichž podstatou je určitá činnost, vždy zahrnují montáž a velmi často je jejich výsledkem stavba, což řadí tyto smlouvy zpravidla mezi smlouvy o dílo. V oblasti investiční výstavby jsou uzavírány i smlouvy na dodávky, které někteří autoři řadí spíše mezi smlouvy kupní, případně mezi smlouvy innominátní,15 předmětem této práce jsou z důvodu rozsahu pouze ty smlouvy, které se řídí ustanoveními o smlouvě o dílo. Obchodní zákoník nestanoví pro smlouvu o dílo nutnost písemné formy. V případech investiční výstavby se však doporučuje a také většinou uzavírá smlouva písemná. Potřeba písemnosti jednoznačně vyplývá ze složitosti a dlouhodobosti smluvních vztahů.
14
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1179. 15 ČÁP, Milan. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992, Právo a hospodářství, str. 82.
16
2.1 Vymezení díla a určení ceny za dílo Podle § 536 odst. 1 ve spojení s § 269 odst. 1 obchodního zákoníku jsou podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo závazek zhotovitele provést dílo, vymezení díla, popř. předmětu díla, závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla a určení ceny nebo způsobu jejího určení.16 Obzvláště důležité a komplikované je ve smlouvách o dodávkách investičních celků vymezení díla. Takové dílo je značně věcně, časově i finančně náročné. K jeho provedení je nezbytné řádné plnění navzájem souvisejících a mezi sebou propojených povinností součinnosti objednatele a povinností zhotovitele, případně i projektanta. U předmětu díla jsou kladeny vysoké požadavky na kvalitu a její prokazování v průběhu díla a před jeho předáním objednateli či prokazování výkonu garančními zkouškami v průběhu záruční doby. Vymezení předmětu díla má dopad také na vyhodnocování úspěšnosti zkušebního provozu a posuzování dosažení dalších sjednaných parametrů díla. Dílo je nutno přesně a jednoznačně specifikovat co do jeho rozsahu, účelu a předpokládaných kvalitativních parametrů, včetně stanovení konkrétních technických norem, technických podmínek apod., které jsou závazné při provádění díla, stanovení termínů provádění jednotlivých vymezených částí díla a díla jako celku. Často se tak bude dít kromě obecné specifikace v úvodních ustanoveních smlouvy odkazem na sjednanou přílohu smlouvy, jíž bude část projektové dokumentace. Pečlivé vymezení předmětu díla bude mít dopad na podmínky řádného provedení díla a mimo jiné se projeví ve vyvozování právní odpovědnosti za vady, za prodlení a za škodu. V závislosti na zvoleném dodavatelském systému se rozsah a obsah díla bude lišit mimo jiné v povinnosti dodavatele dodat projektovou dokumentaci. Investiční záměr a zadávací dokumentaci v systému oddělených kontraktů a v systému jednotného kontraktu opatřuje objednatel a zpracovává je buď sám, nebo na jejich zpracování
16
PLÍVA, Stanislav. Obchodní závazkové vztahy. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, str. 233.
17
uzavírá smlouvu s třetí osobou. Naproti tomu v systému dodávky na klíč bývá povinností dodavatele dodat celou projektovou dokumentaci. Jak již bylo uvedeno dříve, kromě projektové dokumentace nebo její části, tzv. realizačního projektu, jehož součástí je dokumentace nezbytná pro provoz souboru, je předmětem smlouvy dále konstrukční zpracování a výroba strojů a zařízení, jejich dodávky na staveniště a montáž, zajištění stavební části, provedení úspěšného komplexního vyzkoušení, garančních zkoušek, odborná účast zhotovitele na zkušebním provozu a další technické služby, popřípadě i zajištění průmyslových práv či dodání náhradních dílů pro první vybavení strojů a zařízení.17 Ve smlouvě je třeba také vymezit, která plnění si vyhrazuje k zajištění objednatel, a co tedy není předmětem smlouvy. V takovém případě je zároveň nutno smluvně zajistit potřebnou součinnost objednatele nezbytnou k dokončení díla nebo jeho dílčí fáze. Pokud jde o cenu díla, podle § 536 odst. 3 obch. zák. musí být cena za dílo ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Strany si mohou také sjednat, že dohodu o ceně nebo způsobu jejího určení uzavřou dodatečně, např. formou dodatku ke smlouvě.18 Pokud cena nebyla dohodnuta a nelze ji určit způsobem stanoveným ve smlouvě, pak za podmínky, že smlouva je platná, se cena stanoví podle § 546 odst. 1 obch. zák. jako cena za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. Pro účely práce je důležité zdůraznit některé aspekty související s určením ceny. Cena může být určena v zásadě dvěma způsoby – jako cena fixní nebo jako cena podle rozpočtu. V případě fixní ceny nese riziko vyšších skutečných nákladů a zároveň prospěch z potenciálních úspor zhotovitel. Za předpokladu, že nedojde ke změně předmětu díla, je cena v zásadě stálá a nezměnitelná. U cen určených podle rozpočtu obchodní zákoník v § 547 odst. 2 a odst. 3 umožňuje prolomení sjednané ceny
17
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 58. 18 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2295/2008.
18
v případě, že ze smlouvy vyplývá, že není zaručena jeho úplnost a nastane nutnost provedení předem nepředvídatelných činností nezahrnutých do rozpočtu, a dále v případě, že ze smlouvy vyplývá, že rozpočet je považován za nezávazný, a zhotovitel účelně vynaloží náklady do rozpočtu nezahrnuté. V uvedených případech je však podle odst. 6 povinností zhotovitele bezodkladně oznámit objednateli nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny, a to pod sankcí ztráty nároku na určení zvýšení ceny. Objednateli zároveň náleží možnost odstoupit od smlouvy v případě, že zvýšení ceny přesahuje o více než 10% cenu stanovenou na základě rozpočtu. Odstoupení od smlouvy však v investiční výstavbě není příliš využíváno. Pokud je ve smlouvě stanoveno, že rozpočet se považuje za nezávazný, doporučuje se stranám sjednat i způsob kontroly nákladových položek, která předpokládá součinnost objednatele a zhotovitele nebo jejich zástupců na staveništi.19 Od ceny zvýšené uvedenými způsoby je nutno odlišit situaci, kdy dojde ke změně ceny v důsledku změny obsahu díla. Změnou díla může být jeho omezení, rozšíření, případně jiná změna díla. Změna díla je upravena v § 516 občanského zákoníku a je možná pouze dohodou stran. Ve smlouvách na vyšší dodávky bývá pro dosažení dohod o změně díla někdy upraven zvláštní postup pro jejich sjednávání, tzv. změnové řízení. Dohoda o změně smlouvy bývá označována jako v pořadí číslovaný dodatek ke smlouvě.20 Pokud se strany dohodnou na omezení či rozšíření díla, ale opomenou sjednat jeho důsledky na výši ceny, stanoví obchodní zákoník v § 549 odst. 1 povinnost objednatele zaplatit cenu přiměřeně sníženou, resp. zvýšenou. Obdobně pokud dojde k dohodě o jiné změně díla bez současné dohody o změně ceny, je objednatel podle odst. 2 povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.
19
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 63. 20 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouvy ve výstavbě. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Prospektrum, 1995, str. 75.
19
3 Splnění povinnosti provést dílo a odpovědnost za vady díla Obchodní zákoník stanoví v § 554 odst. 1, že závazek dodavatele provést dílo je splněn řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě nebo v místě stanoveném obchodním zákoníkem. Nedojde-li k naplnění těchto předpokladů, závazek dodavatele nezaniká, naopak vedle něj ze zákona vzniká další, odpovědnostní závazek. Neodpovídá-li provedení díla výsledku určenému ve smlouvě, vykazuje podle § 560 odst.1 obch. zák. dílo vady, za něž odpovídá zhotovitel. Jelikož se díla v investiční výstavbě vyznačují vysokou technickou náročností a složitostí, případné odstranění vad díla může být pracné a finančně, technicky i časově náročné a vzniklé vady mohou mít dalekosáhlý dopad na ekonomickou situaci obou smluvních stran. Z toho důvodu se v právních vztazích uplatňuje řada ustanovení majících za cíl předcházení výskytu vad díla a ve smlouvách bývají stranami sjednávány specifické způsoby prokazování kvality díla již před jeho předáním a převzetím.
3.1 Předcházení vadám díla Ke snížení rizika vadného plnění přispívá především způsob provádění díla. Sám obchodní zákoník upravuje několik ustanovení upravujících provádění díla takovým způsobem, aby mohlo dojít k řádnému a včasnému předání a převzetí díla. Jedná se o tři instituty obsažené v oddílu šestém dílu devátém hlavy první třetí části obch. zák., kterými jsou průběžné kontroly objednatele v průběhu provádění díla, povinnost zhotovitele upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí od něj převzatých nebo pokynů daných objednatelem zhotoviteli k provedení díla a skryté překážky zjištěné zhotovitelem při provádění díla.
3.1.1 Kontrola objednatele a prokazování kvality prací a dodávek v průběhu provádění díla Ustanovení § 550 obch. zák. dává objednateli jednostranné oprávnění kontrolovat dílo v průběhu jeho provádění. Zjistí-li objednatel při prováděné kontrole,
20
že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn se dožadovat, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Zhotoviteli je poskytnuta přiměřená lhůta na to, aby tak učinil, a pokud tak neučiní a zároveň by jeho postup nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy, má objednatel právo odstoupit od smlouvy. Odstoupení od smlouvy v investiční výstavbě zpravidla nebývá příliš využitelným institutem, a to z důvodu vzájemné provázanosti a dlouhodobosti právních vztahů a komplikovaného vypořádání. Zákonná úprava zde umožňuje objednateli odstoupení od smlouvy v některé z dřívějších fází výstavby a tím způsobem i minimalizaci nákladů na takové odstoupení. Zároveň zde zákon nevyžaduje, aby objednatel oznámil odstoupení bez zbytečného odkladu poté, kdy se porušení povinností zhotovitele dozvěděl, na rozdíl od úpravy odstoupení z důvodu prodlení v § 345 odst. 1 obch. zákoníku.21 Ač se jedná o jednostranné oprávnění objednatele, je možné ve smlouvě dohodnout přesně stanovené kontrolní dny, místo konání kontrol a způsob účasti objednatele na kontrolách,22 definovat části konstrukcí a prací, které se v dalším postupu prací stanou nepřístupnými či doklady o vstupní či jiné kontrole materiálu nebo vymezených konstrukcí a zařízení. Strany se mohou ve smlouvě dohodnout, že objednatel je oprávněn zkontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění. Podle § 553 obch. zák. je v takovém případě zhotovitel povinen včas pozvat objednatele k provedení kontroly. Jakým způsobem a v jaké lhůtě bude pozvání provedeno, zákon neupravuje, děje se tak například zápisem ve stavebním deníku na základě dohody stran ve smlouvě.23 Sankcí za porušení povinnosti pozvat objednatele k provedení kontroly je vznik povinnosti zhotovitele umožnit provedení dodatečné kontroly a nést zvýšené náklady související s dodatečnou kontrolou.
21
VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 25. 22 VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 74. 23 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouvy ve výstavbě. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Prospektrum, 1995, str. 51.
21
Právo požadovat provedení dodatečné kontroly má objednatel také v případě, že se nedostaví kontrole, na kterou byl řádně pozván nebo která se měla konat podle dohodnutého časového rozvrhu, z důvodu překážky, kterou nemohl odvrátit. Náklady způsobené opožděním kontroly však v tomto případě nese objednatel, sjednává se však, že zjistí-li se při kontrole vadné provádění díla, nese náklady dodatečného umožnění kontroly zhotovitel. Pokud se objednatel k takové kontrole nedostaví z jakéhokoli důvodu, má zhotovitel právo pokračovat v provádění díla. Průběžné kontroly na určitém stupni provádění mají svůj význam zejména u prací, jejichž výsledky budou v průběhu provádění díla zakryty nebo se stanou nepřístupnými, typicky například u izolace staveb. Obdobně bývá v praxi zvykem sjednávat provádění průběžných kontrol již v době zpracovávání projektové dokumentace. Při těchto kontrolách dochází k hodnocení připravované dokumentace z hlediska správnosti, kompletnosti a srozumitelnosti jejích podkladů. Účelem takových kontrol je dosažení kvality díla při optimálních nákladech a v optimálním čase. Ustanovení o průběžné kontrole se používá k smluvnímu zakotvení tzv. technického a autorského dozoru. Autorský dozor provádí zpracovatel projektové dokumentace, přičemž jeho činnost spočívá především v ověřování souladu prováděné stavby s projektovou dokumentací.24 Technický dozor objednateli může zajišťovat tzv. inženýr-konzultant, který uzavírá s objednatelem zvláštní smlouvu (např. mandátní smlouvu), na základě níž mu poskytuje technickou pomoc v různých fázích investiční výstavby, mimo jiné i ve fázi realizace. Objednatel totiž zpravidla není dostatečně odborně a personálně vybaven, aby mohl sám sledovat, zda je dílo prováděno v souladu s podmínkami smlouvy, projektovou dokumentací a rozhodnutími orgánů státní správy. Mimo jiné patří mezi povinnosti inženýra-konzultanta kontrolovat průběh stavby, dodržování harmonogramu,
24
ČKAIT. Autorský dozor. In: ČKAIT [online]. .
22
2010
[cit.
2012-05-06].
Dostupné
z:
zjišťování závad, navrhování potřebných opatření a posuzování výsledků průběžných kontrol a případných výhrad dodavatele z odpovědnostních vztahů. Pokud si objednatel přeje, aby byla průběžná kontrola zajištěna autorským a technickým dozorem, musí s dodavatelem ve smlouvě dohodnout povinnost dodavatele umožnit těmto subjektům výkon jejich činností, především umožnit jim přístup na staveniště a poskytnout jim nezbytné informace a doklady o průběhu výstavby.
3.1.2 Nevhodnost předaných věcí a nesprávnost pokynů Ustanovení § 551 obch. zák. zakotvuje povinnost zhotovitele upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, nebo pokynů, které mu objednatel dal pro provedení díla, za předpokladu, že zhotovitel mohl jejich nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Zhotovitel je podle § 537 odst. 3 při určení způsobu provedení díla vázán pouze těmi pokyny objednatele, k jejichž se plnění výslovně zavázal. Je třeba zdůraznit, že mezi takové pokyny objednatele patří i projektová dokumentace nebo její část, zpracovaná objednatelem
nebo
třetí
osobou
na základě smlouvy uzavřené
s objednatelem. Pakliže jsou nevhodné věci nebo pokyny překážkou řádného provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit, a to až do doby, než budou nevhodné věci vyměněny či změněny pokyny objednatele, nebo dokud objednatel zhotoviteli písemně nesdělí, že trvá na provádění díla s použitím předaných věcí či daných pokynů. Ze zákona se prodlužuje lhůta pro provedení díla o dobu, po kterou bylo nutné provádění díla přerušit. V investiční výstavbě však může dojít na straně zhotovitele o zdržení delší, než o pouhou dobu přerušení, přesto však nezbytně nutné pro zajištění bezpečného pokračování realizace díla. Pro tyto účely se doporučuje ve smlouvě upravit
23
zákonnou lhůtu na „dobu, o kterou se v důsledku přerušení díla z těchto důvodů nezbytně zdrželo provádění díla.“25 Na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí předaných objednatelem má zhotovitel nárok ze zákona, jedná se tedy o případ prolomení smluvené ceny. Toto právo však zhotoviteli náleží pouze tehdy, nepokračoval-li v provádění díla od okamžiku, kdy nevhodnost věcí či pokynů mohla být zjištěna. V případě, že i přes upozornění zhotovitele objednatel písemně trvá na použití předaných věcí a daných pokynů, neodpovídá zhotovitel za nemožnost dokončení díla nebo za vady díla, pokud byly způsobeny nevhodností předaných věcí či daných pokynů, a při nedokončení díla má nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že dílo nemohlo být provedeno v plném rozsahu. Pokud dílo nevykazuje žádné jiné vady, dochází jeho předáním ke splnění závazku řádně provést dílo. Zhotovitel však nesmí uposlechnout takové příkazy objednatele, které by byly v rozporu s právními přepisy, například s předpisy v oblasti bezpečnosti práce.26 Zhotovitel neodpovídá za vady díla ani tehdy, nemohl-li nevhodnost předaných věcí či pokynů zjistit. Otázku zproštění odpovědnosti kromě ustanovení § 551 odst. 2 řeší obdobně také ustanovení § 561 obch. zákoníku. Důležité je i ustanovení § 551 odst. 3 obch. zák., podle kterého, neupozorní-li zhotovitel objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu předaných věcí nebo pokynů daných objednatelem, odpovídá za vady díla jejich použitím způsobené.
3.1.3 Skryté překážky znemožňující provedení díla Obdobně jako v případě nevhodné povahy věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných objednatelem má zhotovitel povinnost bez zbytečného odkladu oznámit objednateli skryté překážky, které znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem a
25
VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 27-28. 26 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1195.
24
týkají se buď věci, na níž má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno. Pokud zhotovitel zjistí takové překážky, je povinen navrhnout objednateli změnu díla a je oprávněn přerušit provádění díla do doby, než bude dosaženo dohody o změně díla. Zpravidla bude v takové situaci nutné uzavřít dodatek o změně předmětu plnění a s tím související změně ceny za dílo. Na rozdíl od úpravy v § 551 zhotovitel provádění díla přerušit nemusí, jedná se o právo, nikoli povinnost. Pokud tak učiní, není zákonem stanoveno žádné prodloužení lhůty pro provedení díla. Je tedy na smluvních stranách, aby se dohodly také na změně termínů plnění. Pakliže nedojde k dohodě o změně smlouvy v přiměřené lhůtě, mají strany podle § 552 odst. 1 právo od smlouvy odstoupit. Ustanovením § 552 odst. 2 je vyloučena případná náhrada škody mezi stranami, ledaže zhotovitel porušil povinnost zjistit před započetím provádění díla skryté překážky, které by znemožňovaly provedení díla dohodnutým způsobem. Taková povinnost zhotovitele může vyplývat buď z právního předpisu, nebo ze smlouvy (typicky se například zhotovitel zaváže provést geologický průzkum místa, kde má být dílo provedeno, ale neodhalí překážky, které by při vynaložení odborné péče mohl zjistit27). Pokud zhotovitel povinnost zjistit před započetím provádění díla skryté překážky porušil, náleží objednateli právo na náhradu škody vzniklé odstoupením od smlouvy. Zákon tak chrání objednatele, neboť vzhledem k menším odborným znalostem v oblasti investiční výstavby bývá zpravidla „slabší“ stranou smlouvy.
3.1.4 Stavební deník U všech staveb, které podléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení, má zhotovitel povinnost vést stavební deník, u některých staveb postačí jednoduchý záznam o stavbě (dále jen stavební deník). Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, přičemž podrobnosti a obsahové náležitosti stavebního deníku stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve svém § 6 a v příloze č. 5 k této vyhlášce.
27
VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 30.
25
Stavební deník je dokument, který písemně zaznamenává průběh výstavby ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce staveb. Průběžně jsou do stavebního deníku zapisovány všechny důležité okolnosti, které při výstavbě nastaly, a to formou chronologických záznamů28 na číslovaných stránkách, které nesmí obsahovat volná místa. Stavební deník musí být přístupný všem oprávněným osobám kdykoli v průběhu práce na staveništi a obsahuje kromě originálních listů také potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Vzhledem k tomu, že stavební deník obsahuje informace o provedených školeních, opatřeních k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí, o výsledcích nejrůznějších kontrol a měření, o opatřeních přijatých pro zajištění ochrany díla proti poškození či odcizení, souhlasy se zakrýváním prací, s odchylkami od projektové dokumentace, informace o vzniklých škodách, o předávání a přejímkách díla či jeho částí, o odstranění vad a nedodělků a celou řadu dalších důležitých údajů, je zřejmé, že se jedná o důležitý dokument s nezanedbatelným využitím pro prokazování skutečností významných pro vyvozování právní odpovědnosti dodavatele. Nehledě na požadavky zákona je tedy v nejlepším zájmu obou smluvních stran pečlivě zaznamenávat jednotlivé kroky výstavby a všechny relevantní skutečnosti do stavebního deníku. Povinnost vést stavební deník mají dnes také dodavatelé technologické části stavby, zatímco dříve zaznamenávali zhotovitelé technologického zařízení údaje do tzv. montážního deníku.29
3.2 Ověřování kvality díla Vzhledem ke složitosti a technické náročnosti předmětů díla v investiční výstavbě strany obvykle ve smlouvách sjednávají specifické způsoby prokazování toho,
28
PAVLÁT, Josef. Stavební deník a jeho vedení. In: Pavlat-znalec [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: . 29 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouvy ve výstavbě. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Prospektrum, 1995, str. 54.
26
že dané dílo bylo řádně provedeno. Takovými způsoby jsou zejména tzv. komplexní vyzkoušení, garanční zkoušky a zkušební provoz.
3.2.1 Komplexní vyzkoušení Komplexní
vyzkoušení
je
opět
pojem
pocházející
z dříve
platného
hospodářského zákoníku a souvisí zásadně s díly, jejichž předmětem je soubor strojů a zařízení. Komplexním vyzkoušením zhotovitel prokazoval, že dílo je kvalitní a schopno zkušebního provozu. Komplexnost vyzkoušení, na rozdíl od individuálního vyzkoušení jednotlivých strojů a zařízení, spočívá v ověřování celkové funkčnosti všech částí předmětu plnění. I po zrušení hospodářského zákoníku literatura v používání tohoto pojmu pokračovala.30 Dnes je podkladem pro dohodnuté zkoušky § 555 obch. zák., který stanoví, že je-li součástí závazku také montáž předmětu díla, je závazek splněn řádným provedením této montáže, a pokud má být podle smlouvy řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. V případě, že si strany sjednají provedení zkoušek, je potřebné, aby se dohodly také na podmínkách prokazování kvality. Smlouva by měla obsahovat podmínky provádění zkoušek, zejména délku jejich trvání a časové rozvržení, kdo bude účastníkem zkoušek, jakým způsobem se bude zaznamenávat průběh a výsledky zkoušek, kdo zkoušky zajistí materiálně, finančně a personálně a komu připadnou výrobky vyrobené při provádění zkoušek. Dále je nutné ve smlouvě určit způsob vyhodnocení zkoušek, za jakých podmínek budou zkoušky považovány za úspěšné a jaký bude další postup v případě neúspěšných zkoušek. Zhotovitel je povinen včas pozvat objednatele k provádění dohodnutých zkoušek. Způsob, jakým tak má učinit, zákon nestanoví. Strany se mohou dohodnout, že
30
Např. VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995. nebo MAREK, Karel. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku (I. část). In: Právní rádce[online]. 2008, 25. 9. 2008 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: .
27
zhotovitel pozve objednatele například formou zápisu ve stavebním deníku. Pokud zhotovitel svoji povinnost nesplní, má se za to, že dílo nebylo řádně provedené.31 Nedostaví-li se objednatel ke zkouškám, na něž byl řádně pozván, mohou být zkoušky provedeny bez jeho účasti. Právo na opakování zkoušek má objednatel podle odst. 3 obdobně jako u kontrol podle dohodnutého časového rozvrhu dle § 553 odst. 3 obch. zák., to znamená pouze v případě, že mu v účasti na zkouškách zabránila neodvratitelná překážka. Náklady opakovaných zkoušek nese objednatel. O výsledku zkoušek se sepíše zápis podepsaný oběma stranami nebo zhotovitelem a hodnověrnou a nestrannou osobou, která se zkoušek zúčastnila, pokud se objednatel ke zkouškám nedostaví. Úspěšným provedením zkoušek se dílo v zásadě považuje za dokončené a přistupuje se k jeho předání a převzetí. Jestliže byly zkoušky neúspěšné, rozlišuje se, zda byl neúspěch způsoben příčinami na straně zhotovitele nebo objednatele. Pokud lze neúspěch přičítat příčinám na straně zhotovitele, hradí zhotovitel náklady neúspěšných zkoušek a náklady nezbytně vynaložené na jejich opakování. Zároveň se neúspěšným provedením zkoušek zhotovitel může ocitnout v prodlení, jestliže dojde k překročení termínu pro plnění. Zhotovitel, v souladu s ustanovením § 365 obch. zák., nebude v prodlení, jestliže příčiny neúspěchu dohodnutých zkoušek leží na straně objednatele. I přes veškerou snahu a vynaloženou odbornou péči se v praxi běžně stává, že dílo vykazuje některé alespoň ojedinělé drobné vady a nedodělky. Vadou se rozumí nesoulad díla s podmínkami stanovenými ve smlouvě, tj. zejména rozpor s projektovou dokumentací, smluvně stanovenými technickými normami, technickými podmínkami či obecně závaznými právními předpisy. Nedodělek znamená, že dílo, nebo jeho část není řádně dokončena ve smluveném rozsahu. Ojedinělými drobnými vadami a nedodělky se
31
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1200.
28
rozumí takové vady a nedodělky, které nebrání uvedení daného díla do provozu, ani tento provoz neztíží.32 Objednatel se může rozhodnout převzít dílo i v případě zjištění takových vad či nedodělků, učinit tak ale nemusí. Přesto i za předpokladu, že objednatel vadné dílo převezme, nepovažuje se dílo za provedené a zhotovitel tím pádem nemá právo na zaplacení ceny díla, pokud je její zaplacení vázáno na okamžik provedení díla, jak je tomu ze zákona podle § 548 odst. 1 obch. zák. Strany si však mohou sjednat vznik nároku na zaplacení ceny za dílo odchylně, například k okamžiku předání díla.33 Ve vazbě na § 324 odst. 3 obch. zák. převzetím díla objednatelem s ojedinělými vadami nebo nedodělky nedochází ke splnění závazku, ale mění se jeho obsah způsobem, který odpovídá nárokům objednatele vzniklým z vadného plnění. Závazek zanikne teprve uspokojením nároků z vadného plnění. Doporučuje se pro takové případy stanovit ve smlouvě povinnost sepsání zápisu o převzetí díla, který bude obsahovat přesný popis vad, lhůty k jejich odstranění a zajištění formou smluvní pokuty.34
3.2.2 Zkušební provoz Na rozdíl od předchozí zákonné úpravy není již obsah zkušebního provozu v obchodním zákoníku vymezen. Pro jeho zakotvení je nezbytné zvláštní ujednání ve smlouvě o dílo. Provedení zkušebního provozu může být uloženo také stavebním povolením nebo jiným rozhodnutím stavebního úřadu (srov. § 124 stavebního zákona). Zkušební provoz slouží k ověření, zda stroje a zařízení schopné uvedení do provozu budou způsobilé v daných provozních a výrobních podmínkách vyrábět v kvalitě a množství stanoveném v projektové dokumentaci a zda tudíž budou schopny plnit funkci vymezenou v úvodních ustanoveních smlouvy. Kromě toho zkušební
32
MAREK, Karel. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku (II. část). In: Právní rádce[online]. 2008, 23. 10. 2008 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: . 33 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2002, sp. zn. 29 Odo 11/2001. 34 Např. VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 34-35.
29
provoz umožňuje zjistit, zda byla správně zvolena koncepce stavby, způsob řízení technologických a provozních procesů a toků a dalších důležitých faktorů.35 V průběhu
zkušebního
provozu
dochází
také
k zaučování
pracovníků
objednatele v obsluze a údržbě dodaného předmětu díla a k zajištění plynulosti a spolehlivosti provozu. Vzhledem k tomu, že důležitým účelem zkušebního provozu je odhalení a odstranění potenciálních vad díla, je nezbytné pečlivě upravit podmínky provádění zkušebního provozu tak, aby zhotovitel nenesl zvýšené riziko způsobené chybami nezaučených pracovníků. Zvlášť důležitá se jeví podrobná úprava spolupůsobení objednatele v případech, kdy je ve smlouvě na základě § 555 odst. 2 až 4 obch. zák. sjednáno, že zkušební provoz tvoří součást dodávky, a tím pádem může dojít k předání předmětu díla až po úspěšném ukončení zkušebního provozu. Mezi podmínky, které je nutné ve smlouvě dohodnout, patří celková doba provádění zkušebního provozu, a to tak, aby bylo možné naplnit jeho účel, a dále stanovení termínu zahájení zkušebního provozu, který může, ale nemusí navazovat na předání díla objednateli. Dále je nutno upřesnit, po jakou dobu a v jakém rozsahu se bude zhotovitel prostřednictvím svých pracovníků účastnit zkušebního provozu, aby zajistil odstranění zjištěných vad, seřízení strojů a zařízení a podílel se na zajištění plynulosti a spolehlivosti provozu, a jaké spolupůsobení objednatele je nezbytné k umožnění účasti zhotovitele na zkušebním provozu. Neméně důležité je sjednání podmínek, za nichž bude zkušební provoz považován za úspěšně ukončený, tedy jakých technických, technologických a časových kritérií je třeba dosáhnout. O úspěšném ukončení zkušebního provozu se za podmínek daných smlouvou pořizuje zápis a dochází k předání průvodní technické dokumentace zařízení, návodů a předpisů k obsluze a údržbě zařízení. Okamžik ukončení zkušebního provozu má zpravidla svůj význam pro počátek běhu sjednané záruční doby, pokud se provádí po předání díla. Strany tak upravují dispozitivní ustanovení § 563 odst. 1 obch. zák. Doba provádění zkušebního provozu bývá rovněž kryta záruční odpovědností. V zájmu obou stran se doporučuje, aby
35
ČÁP, Milan. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992, Právo a hospodářství, str. 155.
30
smlouva stanovila, že sjednaná záruční doba se zkracuje či prodlužuje o dobu, po kterou bylo nutno provádění zkušebního provozu přerušit z důvodů na straně objednatele, resp. zhotovitele. 36
3.2.3 Záruka za výkon a garanční zkoušky Poslední metodou ověřování kvality díla, která zde bude zmíněna, jsou garanční zkoušky. Garanční zkoušky se provádějí na základě záruky za výkon poskytnuté zhotovitelem ve smlouvě. Zárukou za výkon se zhotovitel zaručuje, že předmět díla bude schopen dosáhnout předem sjednaných parametrů, základních hodnotových ukazatelů v oblasti množství a kvality vyrobených hlavních a vedlejších produktů za určitou časovou jednotku, nákladů na materiál a energie a množství a vlastností odpadních látek. Sjednaná výkonová záruka vymezuje rozsah záruční odpovědnosti a odráží kvalitu díla požadovanou objednatelem v úvodních ustanoveních smlouvy a v projektové dokumentaci. Aby se zhotovitel zavázal k poskytnutí výkonové záruky, a tím pádem převzal odpovědnost za dosažení sjednaných parametrů, musí mu být umožněno uplatnit svůj vliv na tvorbu dokumentace, výrobu a montáž zařízení a musí disponovat potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi z předchozích dodávek, neboť na jeho straně leží důkazní břemeno v případě, že sjednaných parametrů nebude dosaženo. Zhotovitel by musel v takovém případě prokázat, že příčinou nedosažení požadovaného výkonu byly důvody na straně objednatele.37 Garanční zkoušky jsou souborem měření a výpočtů založeným na ustanovení § 555 odst. 2 až 4 obch. zák., kterými se ověřuje splnění povinností zhotovitele, ke kterým se zavázal zárukou za výkon. Je logické, aby strany sjednaly dobu konání garančních zkoušek na dobu po úspěšném ukončení zkušebního provozu, kdy je již obsluhující personál dostatečně zaškolen a provoz je plynulý a spolehlivý. V opačném případě by mohlo dojít ke zkreslení výsledků garančních zkoušek v neprospěch
36
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 81. 37 VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 64.
31
dodavatele. Je také možné ve smlouvě stanovit, že teprve úspěšným provedením garančních zkoušek je dílo považováno za řádně dokončené a až po něm dochází k předání a převzetí díla.38 Obdobně jako u zkušebního provozu je nutné ve smlouvě dohodnout podrobné podmínky konání garančních zkoušek, zejména spolupůsobení objednatele při přípravě zkoušek, účast pracovníků obou smluvních stran na provádění zkoušek, délku trvání ověřování parametrů, ukazatele úspěšnosti, úpravu záznamů o výsledcích zkoušek atd. Zvláštní pozornost je nutno věnovat také úpravě následků neúspěšných garančních zkoušek. Obvykle bývá sjednávána možnost opakování garančních zkoušek, přičemž se odlišuje, zda příčina nedosažení parametrů byla na straně zhotovitele nebo objednatele. Byly-li zkoušky neúspěšné z důvodu na straně zhotovitele, nese zhotovitel náklady vzniklé jeho účastí na opakovaných zkouškách a zhotovitel musí mít možnost provést kontroly a úpravy na předmětu díla, které jsou potřebné pro úspěch opakovaných zkoušek. Pokud příčina neúspěchu původních garančních zkoušek ležela na straně objednatele, jsou opakované zkoušky dalším plněním nad rámec smlouvy a jejich náklady by měl nést objednatel. Jak již bylo zmíněno, důkazní břemeno toho, že příčiny neúspěchu zkoušek vznikly na straně objednatele, leží na zhotoviteli. Zhotovitelům se doporučuje, aby trvali na ujednání o tom, že v případě neúspěchu zkoušek z příčin vzniklých na straně objednatele se na situaci hledí tak, jako by zhotovitel splnil své povinnosti, ke kterým se zavázal sjednáním výkonové záruky.39 V případě, že zkoušky byly neúspěšné z důvodů na straně zhotovitele, jedná se z jeho strany o vadné plnění a objednatel má tytéž nároky, jaké z vadného plnění vyplývají obecně ze zákona (viz dále). Již provedení oprav před opakováním garančních zkoušek spadá do povinností zhotovitele vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění. Strany se tedy mohou dohodnout, že místo provedení takových oprav bude již ze smlouvy uplatněn jiný nárok objednatele a k opravám se nepřistoupí.
38 39
Tamtéž, str. 70-71. Tamtéž, str. 70.
32
Obdobně objednateli vzniká také právo na náhradu škody, která mu vadným plněním zhotovitele vznikla nad rámec vypořádání odpovědnosti za vady. Nicméně ani po úspěšném absolvování garančních zkoušek není možné vyloučit výskyt tzv. skrytých vad. Proto je důvodné, aby i po tomto okamžiku byl po určitou dobu provoz předmětu díla kryt záruční odpovědností, popřípadě zákonnou odpovědností za vady.
3.3 Vady díla Podle § 560 odst. 1 obch. zák. má dílo vady tehdy, jestliže neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. V případě, že dílo spočívá ve zhotovení věci, uplatní se pro určení odpovědnosti za vady díla také ustanovení § 420 až 422 a § 426 obch. zák. pojednávající o smlouvě kupní. V oblasti investiční výstavby je z důvodů výše zmíněných vhodné a obvyklé vymezit požadovaný rozsah, jakost a provedení díla ve smlouvě, která jednak ve svých úvodních ustanoveních uvádí účel díla a jednak odkazuje na projektovou dokumentaci, která blíže určuje způsob realizace díla. Pokud by smlouva jakost a provedení nestanovila, uplatní se ustanovení § 420 obch. zák., na základě kterého dílo musí mít jakost obvyklou pro obvyklé použití díla.40 K takovým situacím by nicméně v investiční výstavbě dojít nemělo. Zhotovitel podle § 560 ve spojení s § 554 obch. zák. objektivně odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání, případně v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, jestliže nebezpečí škody na objednatele přechází později, nežli v době předání díla. Rovněž odpovídá i za vady, které vznikly na předmětu díla až po jeho předání, resp. po přechodu nebezpečí škody na objednatele, pokud byly vady způsobeny porušením jeho povinností. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti předmětu díla je odpovědnost dodavatele poměrně široká co do rozsahu. Zhotovitel odpovídá nejen za vlastnosti jednotlivých dílčích prvků, které tvoří předmět plnění, ale i za vlastnosti a funkčnost díla vcelku, ve
40
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1082.
33
vzájemném působení jeho dílčích částí. Zhotovitel tak odpovídá za správně navržený projekt, zvolený materiál, provedení stavebních a montážních prací, za konstrukci strojů a zařízení, za správnost návodů a dokladů, za neexistenci právních vad díla atp. a za funkčnost a výkon celé dodávky. Pokud jde o právní vady díla, použijí se podle § 559 zákona opět přiměřeně ustanovení upravující právní vady zboží u kupní smlouvy, konkrétně § 434 a 435 obch. zákoníku. Předmět díla vykazuje vady, jestliže je zatížen právy třetích osob a objednatel s takovým zatížením nedal souhlas.41 Práva třetích osob mohou vyplývat z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Zhotovitel odpovídá podle § 559 obch. zák. za porušení těchto práv, ke kterému dojde podle právního řádu České republiky, případně podle právního řádu státu, kde bude předmět díla využíván, jestliže zhotoviteli bylo v době uzavření smlouvy známo, že předmět díla má být v takovém státě využíván.
3.3.1 Zákonná odpovědnost za vady a smluvní záruka Ze zákonné odpovědnosti za vady podle § 560 vyplývají určité výhody pro dodavatele v tom smyslu, že důkazní břemeno zde nese objednatel. Jeho povinností je prokázat, že vady buď existovaly již při předání díla, resp. při přechodu nebezpečí škody, nebo že vady, které vznikly později, byly způsobeny porušením povinností zhotovitele.42 Součástí smluv v investiční výstavbě i z tohoto důvodu bývá sjednaná záruka za jakost, která vzájemné vztahy modifikuje. Stranami sjednanou záruku za jakost upravuje obchodní zákoník v § 563 velmi stručně. Ve druhém odstavci potom odkazuje na přiměřené použití ustanovení o smluvní záruce u kupní smlouvy. Zárukou se zhotovitel zavazuje, že předmět díla bude po určitou dobu použitelný ke smluvenému nebo obvyklému účelu a že si po stejnou dobu zachová smluvené nebo obvyklé vlastnosti. Záruka je zásadně písemná a vzniká
41
SAGIT. Právní vady díla: Právní úprava a její změny. In: Sagit [online]. 2004, 01.05.2004 [cit. 201206-05]. Dostupné z: . 42 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010, Beckova edice právo a hospodářství, str. 103.
34
buď dohodou, nebo jednostranným prohlášením. Ve smlouvách o dílo a potažmo v investiční výstavbě by však bylo použití jednostranného prohlášení spíše výjimečné.43 Při sjednání záruky je nutné upravit záruční podmínky, rozsah záruky a záruční dobu. Záruku lze sjednat buď za všechny, nebo jen za určité vady díla. Zhotovitel ale, jak již bylo zmíněno, ze zákona neodpovídá za vady a za nemožnost dokončit dílo, které vznikly použitím nevhodných věcí, které opatřil objednatel, nebo nevhodných pokynů objednatele, pokud na jejich použití objednatel přes upozornění zhotovitele písemně trval nebo pokud zhotovitel nemohl jejich nevhodnost zjistit. Dále zhotovitel podle § 431 obch. zák. neodpovídá za vady, které byly způsobeny po přechodu nebezpečí škody na zboží vnějšími událostmi, pokud je nezpůsobil zhotovitel ani osoby, s jejichž pomocí plnil svůj závazek, tj. např. vady vzniklé vlivem objednatele, třetího subjektu nebo nahodilé události. Důkazní břemeno zde leží na straně zhotovitele. Zhotovitelé při poskytování záruky vylučují i některé další vady, např. jestliže objednatel nedodržel postup stanovený provozními předpisy, návody na údržbu nebo jestliže došlo k poškození bezpečnostních zařízení, pojistek, způsobem, kterým je plněna jejich funkce. Účelné je také sjednat vyvratitelnou domněnku, že vzniklé vady způsobil objednatel, pokud uvedl soubor nebo jeho část do zkušebního provozu nebo provedl bez dohody se zhotovitelem opravy nebo změny na předaném díle.44 V případě smluvní záruky stačí objednateli prokázat, že dílo vykazuje vady a že se jedná o vady, na které se záruka vztahuje. Důkazní břemeno objednatele je zde tedy, na rozdíl od zákonné odpovědnosti za vady, výrazně zjednodušeno. Součástí smluvní úpravy záruky jsou dále kritéria, podle kterých lze určit, zda je dílo vadné, či ne. V investiční výstavbě se lze setkat s vymezením tzv. parametrů výkonu při uzavírání záruky za výkon, jejichž dosažení je prokazováno provedením výše uvedených garančních zkoušek.
43
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1208. 44 ČÁP, Milan. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992, 268 s. Právo a hospodářství, str.162163.
35
Nestanoví-li smlouva jinak, spadá počátek běhu záruční lhůty do doby předání předmětu díla. Je však možné počátek běhu lhůty odložit na dobu pozdější, například po ukončení zkušebního provozu nebo po úspěšném provedení garančních zkoušek. Záruční lhůta se obvykle sjednává jak objektivní, tak subjektivní, např. subjektivní lhůta 1 roku od skončení zkušebního provozu (či od uvedení do provozu), avšak omezená objektivní lhůtou 2 let od předání předmětu díla. Doba provádění zkušebního provozu bývá také kryta záruční odpovědností.45 Po dobu, po kterou nelze předmět díla užívat pro vady, za něž odpovídá zhotovitel, se záruční doba přerušuje. Naopak zkrátit se záruční lhůta může o dobu, o níž se předání díla nebo provedení zkušebního provozu zdrželo z důvodů na straně objednatele. Pokud strany záruku nesjednají, vztahuje se zákonná odpovědnost zhotovitele obecně na dobu dvou let a v případě staveb na dobu pěti let od okamžiku předání předmětu díla. Záruční dobu je možno pochopitelně sjednat delší či kratší, na rozdíl od zákoníku občanského není její výše obchodním zákoníkem upravena.
3.3.2 Uplatňování práv z odpovědnosti za vady Aby se objednatel mohl domáhat svých práv z odpovědnosti za vady, musí podle § 562 vykonat co nejdříve po předání předmětu díla jeho prohlídku, nebo zajistit provedení takové prohlídky. V investiční výstavbě zpravidla probíhá kontrola předmětu díla v několika fázích, a to provedením komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek. Při těchto zkouškách je snahou odhalit co nejdříve případné vady díla a uplatnit nároky plynoucí objednateli z odpovědnosti zhotovitele za vady. Na provedení zkoušek se obvykle do jisté míry podílí zhotovitel, a tím je závazek provést předepsanou prohlídku částečně přenášen smlouvou na zhotovitele. Zkoušky by měly odhalit všechny zjevné i některé skryté vady díla. O všech zjištěných vadách se obvykle činí záznam v zápisu o předání a převzetí předmětu díla, jehož součástí je i dohoda o lhůtách a způsobech vypořádání práv z těchto vad a
45
VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 49.
36
případně také jejich zajištění. I po provedení zkoušek však není vyloučen výskyt dalších skrytých vad. Až do skončení záruční doby nebo do uplynutí lhůty pro uplatnění zákonné odpovědnosti za vady je výskyt takových vad kryt záruční či zákonnou odpovědností zhotovitele. Aby se objednatel mohl úspěšně domáhat svých odpovědnostních nároků, je povinen bez zbytečného odkladu poté, co vady zjistí, nebo je měl zjistit při vynaložení odborné péče při vykonání uvedené prohlídky, oznámit zjištěné zjevné vady zhotoviteli. Stejně tak u vad, které mohly být při vynaložení odborné péče zjištěny až později, tj. vad skrytých, je povinností objednatele tyto vady bez zbytečného odkladu zhotoviteli oznámit, a to nejpozději do skončení záruční doby nebo lhůty pro uplatnění zákonné odpovědnosti za vady, tedy do dvou let a u staveb do pěti let od okamžiku předání předmětu díla, jinak se jeho práva promlčují. Ve smlouvě je možné upřesnit způsob oznámení vad, např. písemnou reklamací,46 i lhůtu pro jejich oznámení, např. do 5 dnů od jejich zjištění, přičemž je možné stanovit, že oznámením vad po této lhůtě, ač stále v záruční době, nese objednatel náklady, které vznikly zvětšením vady způsobeném pozdním oznámením. Dále je účelné stanovit ve smlouvě lhůtu pro vyřízení reklamace, která na rozdíl od úpravy spotřebitelských reklamací v občanském zákoníku není v obchodním zákoníku stanovena. Opodstatněné je také sjednání spolupůsobení objednatele v případě, že zvolený způsob vyřízení reklamace vyžaduje působení zhotovitele na staveništi.47 Nesplní-li objednatel svou oznamovací povinnost podle § 562 odst. 2, ztrácí ve spojení s ustanovením § 428 možnost domáhat se nároků z odpovědnosti za vady u soudu za předpokladu, že zhotovitel nesplnění oznamovací povinnosti objednatelem u soudu namítne. To neplatí, jestliže vady jsou důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla. Zákon tak chrání objednatele před zhotoviteli, kteří vědomě nesplní svou povinnost dodat bezvadné dílo.
46
SIA - Rada výstavby a Hospodářská komora ČR. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku. Vyd. 1. Praha: SIA - Rada výstavby a Hospodářská komora ČR v nakl. IKAS, 2007, str. 44. 47 VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 51.
37
3.3.3 Nároky z vad díla Pokud objednatel včas uplatní vady u zhotovitele, má vůči zhotoviteli nároky obdobné jako kupující z vad zboží podle § 436 až 441, jak stanoví § 564 obch. zák. Nároky z vad díla se liší podle toho, zda vady díla znamenají podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy. Podstatným porušením smlouvy se podle § 345 odst. 2 obch. zák. rozumí takové porušení, kdy zhotovitel věděl, nebo mohl rozumně předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, že objednatel při takovém porušení smlouvy nebude mít další zájem na plnění smluvních povinností. V případě pochybností se porušení považuje za nepodstatné. Při nepodstatném porušení smlouvy má podle § 437 obch. zák. objednatel právo domáhat se odstranění vad díla nebo slevy z ceny za dílo. Právo volby mezi jednotlivými nároky náleží objednateli, pokud však již volbu učiní, nemůže zvolený nárok bez souhlasu zhotovitele měnit. Pokud objednatel volbu neprovede, zhotovitel, aby zkrátil dobu prodlení, přistoupí k odstranění vad za předpokladu, že sdělí objednateli lhůtu, ve které chce vady odstranit, a objednatel bez zbytečného odkladu nevyjádří svůj nesouhlas. V žádném případě však zhotovitel nesmí zvoleným způsobem objednateli způsobit nepřiměřené náklady. Odstranění vad je možné provést formou opravy u opravitelných vad, doplnění množství u nedodělků, odstraněním právních vad nebo provedením náhradního díla. V investiční výstavbě často nebude možné provést odstranění vad formou provedení náhradního díla, jelikož z povahy plnění nebude možné předmět díla vrátit nebo předat zhotoviteli. Právo volby mezi jednotlivými formami má objednatel. Pokud objednatel uplatní právo na opravu díla a vyjde najevo, že vady díla jsou neopravitelné nebo jsou opravitelné pouze s vynaložením nepřiměřených nákladů, může požadovat náhradní plnění, ovšem jen tehdy, kdy to povaha tohoto plnění dovolí. Neodstraní-li zhotovitel vady díla v určené nebo přiměřené lhůtě nebo oznámí-li, že vady neodstraní, může objednatel požadovat slevu z ceny díla a po předchozím upozornění může také odstoupit od smlouvy. V praxi se v případě velkých investičních celků sjednává povinnost zhotovitele započít bezodkladně s odstraňováním veškerých vad, aby nedošlo k nežádoucímu 38
zdržení plánovaného provozu, s tím, že prokáže-li se, že zhotovitel nenesl za tyto vady odpovědnost, uhradí objednatel zhotoviteli účelně vynaložené náklady na odstranění vad díla. Výše slevy z ceny se podle § 439 odst. 1 obch. zák. určí jako rozdíl mezi hodnotou vadného díla a hodnotou, které by mělo dílo bez vad, a to v okamžiku plnění. Stanovit přiměřenou výši slevy z ceny v závislosti na rozsahu a závažnosti vad je poměrně obtížné, a proto je vhodné, aby se strany na způsobu jejího stanovení dohodly. Například v případě, že předmět díla nedosáhne ani po opakovaných garančních zkouškách požadovaných parametrů, mohou si strany smluvit odstupňovanou výši slevy podle procenta sníženého výkonu a s tím souvisejícím odhadovaným snížením hodnoty díla. Zároveň se sjednává maximální hranice, do níž je možné vypořádat nároky způsobem slevy z ceny díla, např. do dosažení výkonových parametrů na úrovni 90 % požadovaných hodnot.48 Objednatel má právo započíst pohledávku ve výši slevy z ceny díla na dosud nezaplacenou část ceny za dílo nebo požadovat vrácení její části ve výši odpovídající výši slevy spolu s úroky v dohodnuté nebo zákonné výši. Toto právo je omezeno souhlasem zhotovitele v případě, že objednatel vady díla včas neoznámil, pokud zhotovitel o vadách díla při jeho předání nevěděl. Až do doby odstranění vad zároveň nemá objednatel podle § 439 odst. 4 obch. zák. povinnost zaplatit tu část ceny za dílo, která odpovídá výši slevy z ceny, na kterou by měl právo, pokud by zhotovitel vady neodstranil. Právo zadržet část ceny za dílo podle § 439 odst. 4 však zaniká, pokud objednatel neuplatní právo na přiměřenou slevu z ceny díla a zajistí opravu vad díla třetí osobou, jelikož v takovém případě nemůže prokázat existenci pohledávky z titulu nároku na slevu z ceny díla a nemůže ji proto započíst na zadrženou část smluvní ceny.49
48
VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995, str. 67. 49 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 558/2005
39
Při podstatném porušení smlouvy přistupuje k výše zmíněným nárokům objednatele možnost odstoupení od smlouvy. Za splnění výše uvedených podmínek si tedy objednatel může zvolit, zda bude požadovat odstranění vad, slevu z ceny nebo zda odstoupí od smlouvy. Odstoupení od smlouvy je v případě právních vztahů v investiční výstavbě poměrně komplikované a strany se pravděpodobně budou snažit o uplatnění odlišných nároků, aby se vyhnuly složitému vypořádávání vzájemných závazků. Pokud objednatel nezvolí mezi nároky včas a neoznámí svou volbu zhotoviteli, jeho nároky z vad se podle § 436 odst. 3 obch. zák. omezí pouze na ty nároky, které by měl v případě nepodstatného porušení smlouvy. Újma, která objednateli vznikne v souvislosti s vadným plněním, nemusí být vždy omezena pouze na vlastní vadný stav díla. Proto zákon v § 436 odst. 4. obch. zák. výslovně stanoví možnost objednatele domáhat se vedle nároků z vadného plnění také práva na náhradu škody nebo na zaplacení smluvní pokuty. Ušlého zisku se lze nicméně domáhat pouze jedenkrát, a byl-li tedy vypořádán již poskytnutím slevy z ceny díla, není možné jej žádat znovu z titulu náhrady škody, jak stanoví § 440 odst. 1 obch. zák. Zákon také v odstavci druhém vylučuje, aby se zhotovitel domáhal uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním nároků z odpovědnosti za vady, z jiných právních důvodů, jako například z titulu náhrady škody či bezdůvodného obohacení.
3.3.4 K důsledkům odstoupení od smlouvy o dílo v investiční výstavbě Z důvodu specifické povahy předmětu smluv v investiční výstavbě přináší odstoupení od smlouvy o dílo významné dopady na majetkovou situaci obou smluvních stran. Až na výjimky zanikají účinností odstoupení od smlouvy všechna práva a povinnosti a dochází k nutnosti vypořádat dříve poskytnutá plnění tak, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení ani na jedné smluvní straně. Těmito výjimkami jsou ustanovení smlouvy o volbě práva, volbě obchodního zákoníku podle § 262 obch. zák., sjednané rozhodčí smlouvy či doložky a nárok na náhradu škody a na zaplacení smluvní pokuty. Je vhodné, aby zhotovitel a objednatel upravili ve smlouvě podmínky odstoupení od smlouvy včetně případných důvodů neobsažených v zákonné úpravě, a blíže také
40
důsledky realizovaného odstoupení. Z podmínek, které se doporučují smluvně sjednat, lze zmínit zakotvení povinnosti předchozí notifikace úmyslu odstoupit od smlouvy smluvnímu partnerovi a poskytnutí přiměřené lhůty k odstranění závadného stavu. Takové ustanovení podporuje použití odstoupení od smlouvy pouze jako krajního řešení vzniklých problémů. Při vypořádávání vzájemných práv a povinností po realizovaném odstoupení od smlouvy naráží strany na problém, že předmět díla, pokud je jím např. stavba, nelze vrátit ani předat zhotoviteli. Pro účely této práce je vhodné se zmínit o některých důsledcích, které má odstoupení od smlouvy z důvodů, za něž odpovídá zhotovitel. Částečné řešení nabízí úprava § 543 a 544 obch. zák., podle které, je-li vlastníkem zhotovené věci zhotovitel, má objednatel v případě odstoupení právo požadovat zaplacení ceny věcí zhotovitelem od něj převzatých, které byly zpracovány při provedení díla nebo které nelze vrátit. Je-li vlastníkem zhotovené věci objednatel a věc není možné vrátit nebo předat zhotoviteli, uhradí objednatel zhotoviteli to, o co se zhotovováním věci obohatil. Objednatel má právo na úhradu nákladů a škod, které mu vzniknou odstoupením pro důvody na straně zhotovitele. V praxi lze sjednat pro zjednodušení situace postupný přechod vlastnického práva na objednatele, jestliže jím není již od počátku, v několika fázích provádění díla. Kromě finančního vypořádání je nutné ve smlouvě také upravit řešení situace na staveništi, především ukončení provádění díla, provedení opatření k ochraně částečně provedeného díla, vyklizení staveniště a další součinnost zhotovitele nutnou k případnému dokončení předmětu díla objednatelem nebo třetí osobou.50
50
VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 50-52.
41
4 Povinnost
zhotovitele
provést
dílo
řádně
v kontextu
problematiky víceprací či vícenákladů V praxi někdy dochází k problémům při rozlišování plnění zhotovitele, která jsou součástí řádného plnění povinností stanovených smlouvou, a tzv. vícepracemi, jež zpravidla mají dopad na cenu díla a časový harmonogram plnění. Problematika víceprací je samostatnou otázkou, která svým rozsahem široce přesahuje rámec této práce, pro účely této kapitoly je nicméně nezbytné provést alespoň částečný úvod do daného tématu, především vymezit, co se pod pojmem vícepráce rozumí. Vícepracemi či vícenáklady se obecně rozumí takové práce, resp. náklady, jejichž potřeba vyvstala až v průběhu realizace díla a nebyly předvídatelné před uzavřením smlouvy. Požadavek na jejich úhradu se také někdy označuje jako tzv. claim, požadavek na odchylku, požadavek na změnu či požadavek na dodatečnou úhradu.51 V širším smyslu se za claim považuje jakákoli odchylka od původně sjednaného plnění. Claimem je požadavek dodavatele na dodatečnou platbu, poskytnutí dodatečného času nebo dodatečného materiálu, přičemž klíčové je zde slovo „dodatečný“. V tuzemských podmínkách se za claim považuje především taková změna, která má dopad na finanční a časové aspekty plnění.52 Zájem o náhradu nákladů vynaložených na vícepráce má především zhotovitel, který tak přenáší část rizika na objednatele. Při sjednávání každé smlouvy se k míře rizika na obou smluvních stranách vždy přihlíží a sjednaná cena odráží míru nejistoty, kterou obě strany nesou. Rozložení rizika se liší v závislosti na zvoleném dodavatelském systému a na způsobu určení ceny za dílo (viz výše). Je vhodné, aby si strany ve smlouvě sjednaly postup pro případ, kdy bude nutné v souvislosti s nově nastalou situací změnit dílo, označovaný jako tzv. změnové řízení, a
51
OLERÍNY, Milan. Řízení stavebních projektů: claimový management. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, x, 204 s. C.H. Beck pro praxi, str. 1-2. 52 Tamtéž.
42
to na základě § 516 obč. zák. Zpravidla k takové změně dochází uzavřením dodatku ke smlouvě. Pro schvalování drobných změn se sjednává zvláštní, rychlejší postup. Mezi nejčastější příčiny claimů patří podklady dodané objednatelem, mezi které lze zařadit zejména projektovou dokumentaci, s výjimkou zadávací dokumentace předložené objednatelem ve výběrovém řízení a smluvní dokumentace, změny nebo dodatky ke smlouvě a jejím podkladům, změny technických požadavků, požadavků na použitou technologii či materiály či vícepráce přímo požadované objednatelem, a dále skutečné fyzické podmínky na staveništi jako například charakter podloží.53 Seznámila jsem se s případem, kdy příčinou sporu o úhradu vícenákladů byla podle zhotovitele projektová dokumentace, respektive dodatek k původní smlouvě. Jednalo se o spor ze smlouvy o dílo, jejímž předmětem plnění byl rozsáhlý nestandardizovaný investiční celek. Z důvodu složitosti a relativní unikátnosti díla uzavřel objednatel se zhotovitelem smlouvu o dílo tzv. na klíč. Zhotovení díla na klíč umožňuje přesun větší části rizika na zhotovitele, který by měl být odborně lépe vybavenou stranou smlouvy způsobilou ke zhotovení díla tak, aby plnilo svou funkci určenou ve smlouvě a splňovalo požadavky stanovené právními předpisy, normami a dalšími požadavky na dílo. Vyšší odpovědnost dodavatele je kompenzována zpravidla vyšší, paušální cenou, která zahrnuje i riziko, že konečné náklady na zhotovení díla převýší zhotovitelem předpokládané náklady v době uzavírání smlouvy. Jak již bylo zmíněno v úvodní části práce, u smluv na klíč jsou součástí plnění i některé další činnosti, jako např. zpracování investičního záměru, provedení geologického a ekonomického průzkumu, výběr staveniště, tvorba a volba variant, zpracování kompletní projektové dokumentace atd.54 Podle uzavřené smlouvy se zhotovitel zavázal „navrhnout, vyprojektovat, postavit, vyrobit, vyzkoušet a dodat Objednateli veškeré objekty, provozní soubory a zařízení zahrnutá do Díla, provést veškeré dodávky, služby, dokumentaci a práce potřebné pro provedení Díla, které zahrnují zejména projektování, zajištění potřebných
53
Tamtéž, str. 4-5. VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 5.
54
43
povolení, výrobu, kontrolu, měření, zkoušky, zajištění jakosti, montáž, činnosti před uváděním do provozu, dokončení a uvádění do provozu“, a to v rozsahu a za podmínek dále stanovených Smlouvou. Dále se strany dohodly, že není-li ve Smlouvě o dílo stanoveno jinak, provede dodavatel „také veškeré činnosti a služby, resp. dodávky všech objektů, komponent, přístrojů, přípravků, zařízení a materiálů ve Smlouvě o dílo výslovně neuvedených, které jsou nutné pro provedení a užívání díla a pro dosažení účelu Smlouvy o dílo, jako kdyby takovéto činnosti, služby, resp. dodávky a materiály byly ve Smlouvě o dílo výslovně uvedeny.“55 Jak vyplývá z uvedených ustanovení, zhotovitel se ve smlouvě zavázal dílo kompletně zabezpečit tak, aby splnilo požadavky na funkčnost a výkon uvedené v předmětu smlouvy, tedy zavázal se k zhotovení díla na klíč. V souladu s převzatou mírou rizika byla stranami sjednána i vyšší paušální cena díla. Protože však zhotovitel při plnění povinností ze smlouvy narazil na potíže se zajištěním
podkladů
pro
prováděcí
dokumentaci,
uzavřely
strany
v souladu
s dohodnutým postupem změnového řízení dodatek ke smlouvě, na základě kterého objednatel poskytl zhotoviteli jiné podklady pro zpracování dokumentace a strany úměrně hodnotě poskytnutých podkladů snížily sjednanou cenu za dílo. Povinnost zhotovitele dílo vyprojektovat zůstala zachována. V souvislosti se změnou technického řešení díla sjednaly strany novou povinnost zhotovitele zkontrolovat a ověřit, zda podklady poskytnuté zhotovitelem jsou dostatečné pro zpracování projektové dokumentace tak, aby výsledné dílo bylo způsobilé k řádnému užívání. Vady a nedodělky podkladů byl zhotovitel povinen do určitého data oznámit dohodnutou formou objednateli a za takto ověřené podklady převzal odpovědnost s tím, že jakékoli další úpravy nevyžádané výslovně objednatelem nebudou titulem pro změnu ceny díla. Pro srovnání je možné uvést, že v zahraničí je běžnou praxí, že na dodavatele je přenášena mimo jiné odpovědnost za projektovou dokumentaci i v případech, kdy ji nevyhotovil. K tomu dochází obdobným ustanovením, jaké uzavřely strany v našem případě, tedy závazkem dodavatele upozornit objednatele do určitého data na zjevné
55
Z důvodu zachování obchodního tajemství není možné uvést bližší vymezení předmětu díla, nicméně pro účely práce to není ani nezbytné.
44
nebo rozpoznatelné chyby projektové dokumentace. Obdobně se zhotovitelé zavazují přezkoumat předané podklady např. v Německu. Jedná se v podstatě o podobné ustanovení, jaké obsahuje obchodní zákoník v již zmíněném § 551 odst. 3. Častou chybou dodavatelů je podceňování povinnosti sdělit objednateli připomínky k předaným podkladům či dokumentaci předepsaným způsobem a v dohodnutém termínu.56 Z uvedeného je dle mého názoru zřejmé, že ani po uzavření dodatku ke smlouvě v našem případě nedošlo mezi stranami k výraznější změně rozložení rizika. Odpovědnost zhotovitele za realizaci projektové dokumentace zůstala zachována. Z toho lze usoudit, že smlouva zůstala i nadále smlouvou o zhotovení díla na klíč se všemi důsledky do odpovědnosti zhotovitele, jak se ostatně, na rozdíl od zhotovitele, domnívá i objednatel. Dodavatel v dohodnutém termínu určité vady předaných podkladů objednateli nesdělil a v pozdějším stadiu žádal zaplacení víceprací provedených při zhotovování díla nad rámec projektové dokumentace dle předaných podkladů. Jelikož zhotovení díla na klíč není v tuzemských právních předpisech definováno, nabízí se zde srovnání s mezinárodní úpravou, konkrétně například se zněním smluvních podmínek FIDIC. Smluvní podmínky FIDIC jsou vzorovými obchodními podmínkami vydávanými nevládní organizací Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils se zkratkou FIDIC). V současné době jsou nejrozšířenějšími vzorovými obchodními podmínkami a řídí se podle nich více než polovina světové výstavby.57 Pro úpravu smluv o dodávkách na klíč se používá tzv. Stříbrná kniha (Silver book) s názvem Conditions of Contract for EPC/Turnkey Projects známá také pod zkratkou EPC nebo EPCT.58 Silver book se používá v situacích, které vyžadují přenos větší míry rizika na zhotovitele, který na sebe bere odpovědnost za vyprojektování a provedení celé stavby,
56
OLERÍNY, Milan. Řízení stavebních projektů: claimový management. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, x, 204 s. C.H. Beck pro praxi, str. 16-24. 57 KLEE, Lukáš. Smluvní podmínky FIDIC. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, xvi, 438 s. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR), str. XIII. 58 Tamtéž.
45
a to v dohodnutém termínu a za paušální cenu. Zhotovený předmět díla by měl být v okamžiku převzetí připraven ke spuštění a provozu.59,60 Podle čl. 5.8 vzoru Silver book o projektové dokumentaci platí, že „najdou-li se v dokumentech zhotovitele chyby, dvojsmyslnosti, nesrovnalosti, nedostatečnosti nebo jiné závady, budou tyto chyby i dílo opraveny na náklady zhotovitele bez ohledu na jakýkoli souhlas nebo schválení.“61,62 Odpovědnost za vypracování dokumentace nesl i po uzavření dodatku ke smlouvě zhotovitel. Jeho povinností bylo vypracovat dokumentaci tak, aby kompletní dílo bylo funkční podle účelu stanoveného ve smlouvě a dosáhlo požadovaných parametrů. V návaznosti na to měl zhotovitel obdržet relativně vysokou paušální cenu za dílo. Chyby v dokumentaci, byť založené na převzatých podkladech, za něž zhotovitel rovněž nesl odpovědnost, měly být tedy opraveny na náklady zhotovitele a v souvislosti tím mělo být opraveno i zhotovované dílo. Pokud by zhotovitel práce, které označil za „vícepráce“ neprovedl, dílo by neodpovídalo výsledku určenému ve smlouvě a podle § 560 odst. 1 obch. zák. by tedy vykazovalo vady. Shodně s objednatelem se domnívám, že „vícepráce“, které zhotovitel provedl, nebyly vícepracemi, ale součástí řádného plnění, a v případě, že by tyto práce nebyly provedeny, odpovídal by zhotovitel za vady, které by v důsledku toho dílo vykazovalo. Jiná situace by ovšem mohla nastat v případě, když by bylo prokázáno, že i přes ověření předaných podkladů zhotovitel nemohl zjistit jejich nevhodnost ani při vynaložení odborné péče. K tomu však v daném případě nedošlo.
59
BUŠINA, Filip. Použití postupu podle FIDIC -jeden ze způsobů garantování ceny při zadávání veřejných zakázek. In: Kapitál: Ekonomický magazín [online]. 2010, 18. 5. 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: . 60 ROUŠAR, Ivo. Projektové řízení technologických staveb. 1. vyd. Praha: Grada, str. 159. 61 KLEE, Lukáš. Smluvní podmínky FIDIC. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, xvi, 438 s. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-620-2, str.16. a KLEE, Lukáš. Změny a dodatečné stavební práce v kontextu smluvních podmínek FIDIC. Bulletin advokacie. Praha: Česká advokátní komora v Praze, 2011, č. 7–8, str. 41. 62 FIDIC. Conditions of contract for EPC turnkey projects: general conditions, guidance for the preparation of the particular conditions, forms of tender, contract agreement and dispute adjudication agreement. First ed. 1999. Lausanne: FIDIC, International Federation of Consulting Engineers, 1999, str. 20.
46
Z výše uvedeného vyplývá, že zhotovitel ve smlouvách o dílo v investiční výstavbě může nést skutečně velkou míru rizika a že odpovědnost plynoucí z porušení jeho povinností bývá v praxi velmi široká. Je tedy v nejlepším zájmu zhotovitele dbát na vhodné vymezení předmětu díla, včetně určení kvalitativních parametrů a technických norem závazných pro provádění díla, a v návaznosti na skutečnou míru rizika, kterou ponese, požadovat odpovídající smluvní cenu a sjednat dostatečné pojištění. Objednatelům lze doporučit, aby při uzavírání smluv volili vyvážený poměr přeneseného rizika a korespondujícího nárůstu ceny dodávky.
47
5 Splnění smluvních povinností a odpovědnost za prodlení Není-li smluvní závazek splněn řádně a včas, dochází k prodlení, s nímž je spojena právní odpovědnost. Obchodní zákoník prodlení komplexně upravuje, přičemž rozlišuje při vzniku odpovědnostních následků podle toho, zda překážky plnění, mající za následek vznik prodlení, leží na straně dlužníka, nebo věřitele. Právní vztah založený smlouvou o dílo je vztahem synallagmatickým, což znamená, že mezi stranami vznikají vzájemně podmíněná práva a povinnosti a každá strana smlouvy může být jak v postavení dlužníka, tak v postavení věřitele, v závislosti na tom, o jakou konkrétní smluvní povinnost se jedná. Tato práce se soustředí především na odpovědnost zhotovitele, který ze zřejmých důvodů bude v následujícím textu označován jako dlužník či věřitel.
5.1 Prodlení dlužníka Podle kogentního ustanovení § 365 se dlužník ocitá v prodlení tehdy, jestliže nesplní včas a řádně na stanoveném místě svůj smluvní závazek. Typicky se zhotovitel ocitne v prodlení tehdy, jestliže v dohodnutém termínu nepředá řádně dokončené dílo nebo jeho část objednateli. Doba plnění může být ve smlouvě stanovena buď jedním termínem, nebo několika dílčími termíny pro splnění samostatných částí díla podle smluveného harmonogramu. Prodlení dlužníka nastává objektivně, bez ohledu na to, zda mohl vznik překážek plnění ovlivnit či nikoli, to však s výjimkou situace, kdy splnění závazku dlužníka brání prodlení věřitele. Prodlení dlužníka trvá až do doby, než věřiteli poskytne řádné plnění, nebo než závazek zanikne jiným způsobem, např. odstoupením od smlouvy. Pokud zákon nebo smlouva nestanoví jinak, je dlužník dále povinen řádně plnit svůj závazek, ke kterému přistupují další povinnosti vyplývající z jeho odpovědnosti za prodlení a případně také povinnost nahradit vzniklou škodu a zaplatit smluvní pokutu. Vzniklo-li prodlení dlužníka vadným plněním, je věřitel dále oprávněn uplatňovat výše zmíněná práva z odpovědnosti za vady.
48
Prodlením dlužníka vzniká věřiteli právo odstoupit od smlouvy, které obecně vzniká pouze tehdy, stanoví-li tak zákon nebo smlouva. Odstoupení od smlouvy v případě prodlení dlužníka zakotvuje obch. zák. především v § 345, 346 a 367. Rozlišuje, zda prodlení dlužníka znamená podstatné nebo nepodstatné porušení smluvní povinnosti. Při podstatném porušení smluvní povinnosti získává věřitel právo odstoupit od smlouvy, pokud své odstoupení oznámí dlužníkovi bez zbytečného odkladu poté, co se o porušení smlouvy dozvěděl. Věřitel tohoto práva nemusí využít, má pak právo odstoupit od smlouvy jako v případě nepodstatného porušení smluvní povinnosti, a může také stanovit dlužníkovi dodatečnou lhůtu pro plnění. Po marném uplynutí této lhůty opět vzniká věřiteli právo od smlouvy odstoupit. Při nepodstatném porušení smlouvy je nutné, aby věřitel poskytnul dlužníkovi dodatečnou přiměřenou lhůtu, a teprve po jejím marném uplynutí může odstoupit od smlouvy. Poskytnout přiměřenou dodatečnou lhůtu není třeba, prohlásí-li dlužník, že smluvní povinnost nesplní. U smluv, ze kterých vyplývá, že věřitel nebude mít zájem na splnění závazku po vzniku prodlení, tzv. fixních smluv, dochází k odstoupení od smlouvy již okamžikem prodlení (viz § 349 odst. 3 obch. zák.). Důležitým následkem prodlení dlužníka je přechod nebezpečí škody na věci na dlužníka, je-li povinností dlužníka, se kterou je v prodlení, povinnost předání nebo vrácení věci, pokud nebezpečí škody na věci dlužník nenesl již před okamžikem prodlení. Dlužník v prodlení nese odpovědnost za škodu na věci po celou dobu prodlení, přičemž škodu na věci zde obchodní zákoník v § 368 odst. 2 vymezuje jako ztrátu, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo. Dlužník v prodlení odpovídá věřiteli za škodu na věci s výjimkou toho, kdy ke škodě došlo působením samotného věřitele nebo vlastníka věci a nebo pokud by k ní došlo i bez porušení dlužníkovy povinnosti, tzv. z vyšší moci. Vůči tomu, kdo škodu způsobil, neztrácí dlužník svá práva z odpovědnosti za škodu. Stejně tak nejsou dotčena práva věřitele na náhradu jiné škody, která mu vznikla porušením povinností dlužníka.
49
Škoda na věci se vyčíslí jako snížení hodnoty věci, přičemž se přihlédne k cenovým poměrům, které zde byly v okamžiku vzniku škody. Pakliže je dlužník v prodlení se splněním závazku peněžitého, získává věřitel právo požadovat zaplacení úroků z prodlení. Sazba úroků z prodlení může být stanovena dohodou stran ve smlouvě, ale pokud k takové dohodě nedojde, získává věřitel právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši, jež stanoví předpisy občanského práva.63 Na právní vztahy, ve kterých došlo k prodlení v období od 1. července 2010, se uplatní úprava, která stanoví úrok z prodlení ve vazbě na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí předcházejícího kalendářnímu pololetí, ve kterém došlo k prodlení. Úrok z prodlení se stanoví jako repo sazba zjištěná uvedeným způsobem zvýšená o sedm procentních bodů. Strany mohou sjednat výši úroku z prodlení odchylně od zákonné úpravy. Dlouhou dobu byla diskutována otázka, zda jsou strany při sjednávání jeho výše nějakým způsobem omezeny či nikoli. Omezení výše sjednaného úroku z prodlení by znamenalo porušení zásady autonomie vůle, typické pro soukromoprávní vztahy, která je zároveň vyjádřena i v § 369 obch. zák. upravujícím úrok z prodlení, když tento paragraf výslovně předpokládá smluvně stanovený úrok a teprve subsidiárně stanoví výpočet úroků z prodlení podle právních předpisů. Je třeba také upozornit na dispozitivnost zmíněného ustanovení a na neexistenci moderačního práva soudu k nepřiměřeně vysokým úrokům z prodlení v zákonné úpravě. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu nicméně vyplývá, že autonomie vůle stran je zde omezena ustanovením § 39 obč. zák., který stanoví neplatnost právních úkonů pro rozpor s dobrými mravy, a ustanovením § 265 obch. zák., který odpírá právní ochranu takovým výkonům práva, jež jsou v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Při posuzování souladu ujednání o výši úroků z prodlení s dobrými mravy a se zásadami poctivého obchodního styku se nelze ohlížet pouze na vlastní výši úroků, ale
63
Konkrétně nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ze dne 8. června 1994, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném v okamžiku, ve kterém nastalo prodlení.
50
je třeba hodnotit také okolnosti uzavření smlouvy a tehdejší postavení účastníků, výši peněžitého závazku, s jehož plněním je dlužník v prodlení, škodě, která hrozí nebo vznikla věřiteli prodlením dlužníka či chování dlužníka po vzniku prodlení, a to vzhledem k preventivní, uhrazovací a sankční funkci smluveného úroku z prodlení.64 Judikatuře Nejvyššího soudu je oponováno, 65 že takové posuzování sjednaných úroků z prodlení soudy a následné zamítnutí požadovaného příslušenství při neexistenci moderačního práva soudu, směřuje k zanedbávání jedné ze základních zásad poctivého obchodního styku – včasného placení – k níž se Nejvyšší soud ČR vyjádřil v rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003, podle kterého “porušování této zásady je v české ekonomice do té míry rozšířené, že přestává být podnikateli vnímáno jako nekalé jednání. Jako nekalé jednání je naopak mnohdy deklarován postih za takové jednání, a to právě osobou, která sama svůj závazek řádně nesplnila a pro takový případ dobrovolně uplatňovaný postih sjednala. Takovému názoru však nelze přisvědčit.“ Domnívám se však, že za předpokladu posuzování výše úroků podle kritérií, která Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích uvádí, tedy např. ve výše zmíněném rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003, podle kterého jimi jsou konkrétní okolnosti případu, a to jak důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly, a okolnosti, které je provázely, tak důvody nesplnění zajištěného závazku, popřípadě i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován, by nemělo dojít k popření zásady včasného placení, neboť soud tato kritéria použije toliko ke zjištění, zda smluvené úroky z prodlení stále naplňují svou preventivní, uhrazovací a sankční funkci či zda jde jejich uplatňováním spíše už o šikanózní jednání. Se svým názorem se tedy přikláním k ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, neboť se domnívám, že i při předpokládané „profesionalitě“ smluvních stran v režimu obchodního zákoníku nelze usuzovat na neexistenci možnosti šikanózního
64
Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dále Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. 32 Odo 1022/2004, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 174/2005 a sp. zn. 32 Cdo 150/2007, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.2.2008, sp.zn. 32 Cdo 5492/2007, Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2185/2008, Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Cdo 2926/2007 a také nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07. 65 HRABEC, Jan. Smluvená výše úroků z prodlení. In: IPrávník [online]. 2010, 28.07.2010 [cit. 2012-0512]. Dostupné z: .
51
výkonu práv, neboť i mezi podnikateli může být některá ze stran při sjednávání smlouvy slabší, což si lze představit i v investiční výstavbě. Je ovšem třeba vždy posoudit, zda jednání skutečně dosahuje takové intenzity, aby bylo možné je považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy nebo se zásadami poctivého obchodního styku. Kromě úroků z prodlení má věřitel nárok také na náhradu škody, pokud není kryta úroky z prodlení, a dále si strany mohou sjednat také zajištění závazku smluvní pokutou.
5.2 Prodlení věřitele Věřitel se podle § 370 obch. zák. ocitne v prodlení, nepřevezme-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne-li spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek, v rozporu se svými povinnostmi ze závazkového právního vztahu. Pokud jako důsledek prodlení věřitele nemůže dlužník plnit svůj závazek, není dlužník v prodlení, a pokud dlužník v prodlení v okamžiku prodlení věřitele již byl, může dojít ke „stavení prodlení“ dlužníka.66 Prodlení věřitele má, stejně jako prodlení dlužníka, objektivní charakter. Důsledky prodlení věřitele co do trvání závazku a možnosti dlužníka odstoupit od smlouvy vysvětlené v předchozí kapitole jsou podle § 345, 346 a 371 obch. zák. obdobné jako v případě prodlení dlužníka. Zvlášť upravuje obchodní zákoník přechod nebezpečí škody na věci na věřitele v prodlení, pokud je nenesl již předtím, v § 372 obch. zák. Nebezpečí škody na věřitele přechází tehdy, nepřevezme-li v rozporu se svými povinnostmi věc, jež je předmětem plnění. Dlužník by byl povinen k náhradě nebo odstranění škody na takové věci jen tehdy, pokud by škoda byla způsobena porušením jeho povinností. Dlužník je také oprávněn požadovat od věřitele náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s prodlením věřitele podle úpravy § 373 a násl. obch. zákoníku.
66
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1025.
52
6 Odpovědnost za škodu Následkem porušení (nejen) smluvní povinnosti může být kromě výše zmíněného také vznik odpovědnosti za škodu. Odpovědnost za škodu je upravena obecně v první a druhé hlavě šesté části občanského zákoníku a speciální úpravu obsahuje obchodní zákoník v § 373 až 386.
6.1 Podmínky vzniku odpovědnosti a vyloučení nároku z odpovědnosti za škodu Nezbytnými předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu jsou porušení povinnosti, v našem případě porušení smluvní povinnosti zhotovitelem, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Jak uvádí Škárová, „příčinná
souvislost tak dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého
chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny.“67 Jsou-li tyto předpoklady splněny, odpovídá povinný podle obchodního zákoníku za vzniklou škodu bez ohledu na to, zda porušení povinnosti zavinil či nikoli, ledaže se odpovědnosti zprostí poukazem na to, že k porušení povinnosti došlo okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Jedná se tedy o odpovědnost objektivní s připuštěním liberačních důvodů. Liberační důvody definuje obchodní zákoník v § 374, přičemž se jimi pro tento případ rozumí takové překážky, které nastaly nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tyto překážky nebo jejich následky odvrátila nebo překonala, a zároveň nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana v době vzniku závazku mohla tuto překážku předvídat. Výraz „rozumně předpokládat“ zde značí, že možnosti povinné strany mají být posuzovány objektivně, tedy zda-li by mohla být překážka překonána nebo její následky odvráceny „při využití všech možností a vypětí sil, které ještě lze na
67
ŠKÁROVÁ, M. In ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I, II, 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, str. 1206.
53
podnikateli žádat.“68 Zmíněné překážky jsou důvodem k liberaci pouze po dobu, po kterou trvají. Mezi liberační důvody však nelze zařadit překážky, které vznikly v době, kdy byla povinná strana v prodlení, nebo vznikly z důvodu jejích hospodářských problémů. Ustanovení § 374 obch. zák. je dispozitivní povahy. Je tedy možné, aby si strany sjednaly i jiné liberační důvody, než které zákon výslovně uvádí. Podle judikatury Nejvyššího soudu není takové ujednání v rozporu s dříve platným s kogentním ustanovením § 386 obch. zák., které stranám znemožňovalo předem se vzdát práva na náhradu škody, jež má teprve vzniknout.69 Od 1. ledna 2012 bylo ustanovení § 386 nahrazeno novým zněním, jak bude uvedeno dále. Pokud zhotovitel plnění svých smluvních povinností svěří třetí osobě, v praxi označované jako subdodavatel, může se dovolávat překážek uvedených v § 374 pouze v případě, že by podmínky pro liberaci byly splněny u obou subjektů. Kogentně obchodní zákoník vylučuje nárok objednatele na náhradu škody tehdy, jestliže neposkytl povinnou součinnost nebo jinak způsobil, že zhotovitel svoji povinnost nemohl splnit. V souladu s principem prevence stanoví obchodní zákoník oznamovací povinnost pro stranu, která porušuje svou povinnost nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem má vědět, že svou povinnost ze závazkového vztahu poruší, bezodkladně oznámit druhé straně existenci či budoucí vznik, povahu a důsledky překážky plnění povinností, jinak má poškozená strana nárok na náhradu takto vzniklé škody. Nárok na náhradu škody má poškozená strana také tehdy, jestliže oznámení o překážkách plnění povinností nebylo poškozené straně včas doručeno. Princip prevence se uplatňuje také v § 382, podle kterého poškozená strana ztrácí nárok na náhradu škody, jestliže byla způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy, jejichž účelem je předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu. Dále je kogentně v § 384 obch. zák. stanovena povinnost osoby, které
68
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1039. 69 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 32 Odo 739/2006.
54
škoda hrozí, učinit opatření potřebné k odvrácení či zmírnění škody. Sankcí za nesplnění prevenční povinnosti je ztráta nároku na náhradu škody. Povinná strana je však povinna uhradit náklady, které vznikly smluvní straně z důvodu plnění prevenční povinnosti. S předcházením vzniku škody souvisí i ustanovení § 385, které vylučuje právo na náhradu škody v případě odstoupení od smlouvy tehdy, jestliže poškozená strana nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu ke splnění účelu původní smlouvy, od které strana odstoupila. Pro úplnost je třeba dodat, že v případě současné odpovědnosti více osob jsou tyto osoby zavázány společně a nerozdílně a jedná se tedy o odpovědnost solidární. Poškozený se může obrátit na kteréhokoli povinného s výzvou k náhradě celé škody a povinní se poté mezi sebou vypořádají podle rozsahu své odpovědnosti.
6.2 Způsob a rozsah náhrady škody Primárním způsobem náhrady škody je podle § 378 obch. zák. náhrada peněžitá. Požádá-li o to oprávněná strana, a to za podmínek, že je to možné a obvyklé, nahradí povinná strana škodu uvedením v předešlý stav. Strany se mohou dohodnout na náhradě škody uvedením v předešlý stav i tehdy, jestliže to obvyklé není70, na rozdíl od výše uvedeného však takovou náhradu nemůže poškozená strana požadovat jednostranně. Pokud jde o rozsah náhrady škody, odpovědnost za škodu spočívá v povinnosti nahradit jak skutečnou škodu, tak ušlý zisk. Jak vyplývá z judikatury, obě tyto formy škody jsou v zásadě rovnocenné a existence jedné z nich není podle platného práva podmínkou vzniku a uplatnění druhé formy.71 Skutečnou škodou se rozumí jak přímé zmenšení hodnoty majetku, např. zničením či poškozením věci, či snížení nebo ztráta majetkového práva, případně znemožnění jejich využití, tak i nutnost vynaložit náklady, které by při pravidelném
70
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1041. 71 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 1996, sp. zn. II Odon 15/96 .
55
běhu věcí nebylo zapotřebí vynaložit.72 Vynaložené náklady jsou obchodním zákoníkem vysloveně jako škoda charakterizovány v § 380. Za ušlý zisk je považována majetková újma „spočívající v tom, že poškozený nedosáhl zisku, resp. obecně majetkového prospěchu, kterého by dosáhl při pravidelném běhu věcí, tedy kdyby nebylo došlo k porušení závazku.“73 Jelikož výši skutečně ušlého zisku je často obtížné prokazovat, zakotvuje obchodní zákoník v § 381 právo poškozené strany požadovat náhradu zisku ve výši dosahované v poctivém obchodním styku za obdobných podmínek ve stejném okruhu podnikání, tedy obvykle dosahovaný průměrný zisk. Toto právo je zvláště využitelné například v případech, kdy poškozená strana je zároveň stranou dlouhodobějších právních vztahů, z nichž je poskytováno standardizované plnění.74 Je důležité dodat, že podle § 379 se nenahrazuje škoda převyšující škodu předvídanou nebo při obvyklé péči předvídatelnou povinnou stranou. Toto ustanovení mělo dříve také význam pro v praxi používanou smluvní limitaci škody, jak bude uvedeno dále. Rozsah náhrady škody je dále ovlivněn instituty smluvní pokuty a úroků z prodlení. Pokud strany sjednaly pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, považuje se smluvní pokuta za paušalizovanou náhradu škody. Strany se však mohou ve smlouvě dohodnout, že zaplacením smluvní pokuty není právo na náhradu škody dotčeno.75 Trochu jiná situace nastává v případě úroků z prodlení. Věřitel má podle § 369 nárok na náhradu škody pouze tehdy, jestliže škoda úroky z prodlení převyšuje.
72
ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, str. 1042. 73 Tamtéž. 74 Tamtéž, str. 1044. 75 Tamtéž, str. 1043.
56
6.3 Možnost a podmínky smluvní limitace náhrady škody Do 1. ledna letošního roku vyvstávala v souvislosti s tehdy platným kogentním ustanovením § 386 obch. zák. v teorii i praxi otázka, zda je možné, aby strany smluvně omezily rozsah náhrady škody. Zatímco celá řada ustanovení obch. zák. upravujících odpovědnost za škodu má charakter dispozitivní, včetně samotného vymezení odpovědnosti za škodu, zákon v § 386 kogentně zakazoval stranám vzdát se nároku na náhradu škody před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, a to pod sankcí neplatnosti dané části smlouvy. Soudu zde dále nenáleží modifikační právo snížit náhradu škody. Zdánlivá protichůdnost charakteru zmíněných ustanovení měla za následek existenci odlišných stanovisek odborné veřejnosti, která se rozdělila v zásadě do dvou názorových proudů. V praxi běžně dochází ke sjednávání některých výluk z náhrady škody a k limitaci její výše do budoucna, což ostatně doporučuje i část literatury.76 Z náhrady škody se vylučuje jednak náhrada škod nepředvídatelných, jak již předpokládá sám obchodní zákoník, a dále také tzv. nepřímé škody, které mohou spočívat v poškození nebo zničení zařízení, která nejsou součástí předmětu plnění, či tzv. následné škody, kterými se rozumí například ztráta zisku způsobená nemožností uzavřít kontrakt na produkci, jejíž výroba se opozdila kvůli vadnému plnění nebo prodlení zhotovitele s plněním smluvních povinností.77 Limitace výše náhrady škody se používá k omezení rozsahu škody ze všech právních titulů, a to např. formou stanovení procentuální výše z celkové ceny kontraktu. Obdobně je sjednáváno omezení náhrady ušlého zisku. V praxi používaná limitace náhrady škody se opírala především o ustanovení § 379 obch. zák. vylučující odpovědnost za nepředvídatelnou škodu, případně strany omezovaly
rozsah
škody
nepřímo
sjednáním
smluvní
pokuty
v souvislosti
s ustanovením § 545 odst. 2 obč. zák. Část odborné literatury zastávala názor, že smluvní limitací budoucí náhrady škody dochází v podstatě ke zřeknutí se náhrady škody v určitém rozsahu, což by bylo
76
Např. VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 86. 77 Tamtéž.
57
v rozporu s dříve platným ustanovením § 386 obch. zák, neboť práva na náhradu škody, které má teprve vzniknout, se nebylo možné platně vzdát.78 Za jedinou možnost, jak vyloučit nárok na náhradu škody, tak považovala zákonem umožněné sjednání smluvní pokuty. Naproti tomu větší část odborné veřejnosti byla toho názoru, ke kterému se přikláním i já, že výši škody je možné do budoucna limitovat dohodou stran za předpokladu dodržení jistých podmínek, a to z několika důvodů.79,80 Jedním z hlavních argumentů, o které se tento názor opíral, je dispozitivnost převážné části ustanovení obch. zák. upravujících odpovědnost za škodu, především dispozitivnost ustanovení § 373 a 379 obch. zák, které definuje rozsah odpovědnosti za škodu, jak již bylo zmíněno výše. Dalším, také již zmíněným důvodem, který podporoval druhý výklad, je existence zákonné možnosti nepřímo omezit náhradu škody sjednáním pokuty podle § 545 odst. 2 obč. zák., která umožňuje stranám dosáhnout totožného výsledku jako sjednáním přímé limitace škody. Jak vyplývá z mezinárodního srovnání,81 možnost platně omezit či vyloučit odpovědnost za náhradu škody v zahraničních právních řádech běžně existuje a český právní řád dříve obsahující kogentní ustanovení § 386 „představuje do značné míry evropský unikát.“82 Komparativní výklad svědčil tedy pro uplatnění spíše takové interpretace, která dává větší prostor smluvní autonomii stran. V právních vztazích v oblasti investiční výstavby si lze jen těžko představit použití
striktního
výkladu.
Předmětem
plnění
v těchto
vztazích
jsou
často
nestandardizované a rozsáhlé investiční celky a riziko, které zhotovitel ze smluv nese,
78
BEJČEK, Josef. Rozsah a způsob náhrady škody. Právní rádce. Praha: Economia a.s., 1995, č. 3, str. 16. 79 ČECH, Petr. Několik dalších poznámek ke smluvní limitaci náhrady škody. Právní fórum: český právnický měsíčník. 2006, č. 12, str. 428. 80 MAREK, Karel. K limitaci náhrady škody a smluvním pokutám. Právní fórum: český právnický měsíčník. 2005, č. 6, str. 236. 81 ČECH, Petr. Několik dalších poznámek ke smluvní limitaci náhrady škody. Právní fórum: český právnický měsíčník. 2006, č. 12. 82 Tamtéž.
58
bývá obvykle značné. Je třeba si uvědomit, že všechna rizika přenesená na zhotovitele v konečném důsledku mají dopad do ceny díla a ekonomicky je tedy nese objednatel. Riziko neomezené náhrady škody by v takovém případě bylo ekonomicky neúnosné a spolu se značnou nepředvídatelností výše takové škody jsou tyto argumenty důvodem, proč se v praxi limitace náhrady škody sjednává. Smlouvy na realizaci investičních celků nejsou uzavírány jenom mezi tuzemskými podnikatelskými subjekty, ale i mezi subjekty tuzemskými a zahraničními, a lze si představit, že uplatňování striktního výkladu by mělo za následek zdrženlivost zahraničních subjektů v uzavírání smluv podle tuzemského právního řádu. Tyto důvody ostatně zmiňovala i odborná literatura.83,84 I v případě připuštění smluvní limitace náhrady škody však existovala a existuje určitá hranice, kterou je korektiv zásad poctivého obchodního styku. Limitaci škody je možno sjednat pouze tak, aby limitovaná výše škody byla v souladu s konkrétními okolnostmi dané smlouvy, například v závislosti na ceně díla, a nikoli v neúměrně nízké výši, kterou by bylo možno posoudit jako obcházení dříve platného kogentního ustanovení § 386 obch. zák. Podle stejných pravidel by mělo být posuzováno i nepřímé omezení výše škody prostřednictvím smluvní pokuty. Soudobá judikatura neposkytovala pro posouzení tohoto sporu dostatečné vodítko. Nejvyšší soud ČR se nastíněnou problematikou zabýval např. v rozhodnutí sporu o zaplacení úroků z prodlení ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1651/2005, nicméně nikoli meritorně, a proto pouze stručně. Z uvedeného rozhodnutí je patrno, že soud se přikláněl spíše ke striktnímu výkladu této problematiky, ale zároveň připouští existenci odchylného názoru. V současné době však došlo ke změně situace novou úpravou ustanovení § 386, jehož odstavec 1 od 1. ledna 2012 zní: „Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může
83
MAREK, Karel. K limitaci náhrady škody a smluvním pokutám. Právní fórum: český právnický měsíčník. 2005, č. 6. 84 VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, str. 86.
59
škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.“ Nově je tedy bezesporu možné do budoucna dohodou stran omezit právo na náhradu škody. Ustanovení výslovně stanoví nemožnost takového omezení pouze v případech škody způsobené úmyslně, nicméně dále platí výše zmíněná hranice daná korektivem poctivého obchodního styku či dobrých mravů. Legislativa tak dala za pravdu méně striktnímu názoru odborné veřejnosti.
60
Závěr Diplomová práce se zabývala vybranými právy a povinnostmi zhotovitele ze smluv o dílo uzavíraných v oblasti investiční výstavby a zaměřila se především na odpovědnost zhotovitele za vady a jejich předcházení, odpovědnost zhotovitele za škodu a za prodlení. Investiční výstavba je ekonomicky významnou oblastí průmyslu a klade velké nároky na přesné a pečlivé smluvní ošetření vzájemných vztahů zúčastněných subjektů, obzvláště z toho důvodu, že samotná zákonná úprava se zde ukazuje jako nedostatečná. Obchodní zákoník nicméně umožňuje širokou autonomii smluvním stranám při úpravě vzájemných práv a povinností a je úkolem jednotlivých subjektů, aby zvolily vyhovující kompromis mezi dostatečně podrobnou úpravou a přílišnou kazuističností. Jedním z nejdůležitějších úkolů obou kontrahentů je vhodně vymezit předmět díla tak, aby nedocházelo k pochybám o řádném a včasném splnění či nesplnění smluvených povinností. Předměty díla jsou v investiční výstavbě značně věcně, časově i finančně rozsáhlé, což má za následek nezbytnost plnění určitých propojených povinností součinnosti objednatele a povinností zhotovitele a existenci výrazných požadavků na kvalitu předmětu díla a na její prokazování v průběhu provádění díla, před jeho předáním objednateli a dále. V úvodní části práce byly vymezeny základní v praxi používané termíny a nejdůležitější fáze investičního procesu. Byly charakterizovány dodavatelské systémy, přičemž větší pozornost byla věnována systému dodávky na klíč, která je za investiční výstavbu v užším smyslu považována. Dále byly vymezeny způsoby určení smluvní ceny, které souvisí se zvoleným dodavatelským systémem. Těžiště práce spočívá v kapitolách tři, čtyři, pět a šest. Kapitola tři mapuje odpovědnost za vady díla, předcházení vadám a zkoušky sjednávané za účelem včasného odhalení některých vad, kterými jsou tzv. komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky. V závěru kapitoly je věnováno pár slov problematice odstoupení od smlouvy.
61
Kapitola čtyři se blíže věnuje smlouvě na klíč a vymezení předmětu díla ve vazbě na řádné plnění, když se na praktickém příkladu a ve srovnání se smluvními podmínkami FIDIC pokouší ukázat rozdíl mezi situací, kdy určité činnosti zhotovitele spadají do rámce řádného plnění, a tzv. vícepracemi, které mají dopad na změnu ceny díla a časového harmonogramu jeho realizace. Pátá kapitola pojednává o odpovědnosti zhotovitele za prodlení včetně stále probíhající odborné diskuze ohledně smluvní výše úroků z prodlení. V šesté kapitole bylo zpracováno téma odpovědnosti za škodu a otázka omezení náhrady škody v kontextu dříve platné i současné právní úpravy. Všechny kapitoly mapují nejen zákonnou úpravu, ale i v praxi sjednávaná ujednání, a to s pomocí odborné literatury a praktických zkušeností některých odborníků, s nimiž bylo téma diskutováno. Jak se ukázalo, odpovědnost zhotovitelů je v praxi velmi široká, neboť pochopitelnou snahou objednatelů je přenášet na zhotovitele větší část rizika, jelikož zhotovitelé bývají stranou s většími potřebnými odbornými zkušenostmi. Přenos rizik na zhotovitele má však pro objednatele negativní dopad, neboť zhotovitelé navyšují požadovanou cenu za dílo o platby za uzavřená pojištění. Cílem obou smluvních stran by tedy mělo být jednak dostatečně přesné a jasné vymezení práv a povinností, a dále vhodný zvolený poměr mezi rizikem a cenou. Vzhledem k rozsahu práce nebylo možné podrobně rozpracovat celou řadu dalších institutů, jež se řádného a včasného plnění a odpovědnosti zhotovitele dotýkají a jejichž smluvní úprava je také zajímavá. Tyto instituty a především budoucí právní úprava v novém občanském zákoníku tvoří prostor pro případné rozšíření této práce.
62
Seznam použitých zkratek Občanský zákoník (obč. zák.) – zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů Obchodní zákoník (obch. zák.) – zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů FIDIC – Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils; Mezinárodní federace konzultačních inženýrů Silver Book (Stříbrná kniha) – Conditions of Contract for EPC/Turnkey Projects
63
Seznam použité literatury
Literatura BEJČEK, Josef. Rozsah a způsob náhrady škody. Právní rádce. Praha: Economia a.s., 1995, č. 3. ISSN 1210-4817. ČÁP, Milan. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: SEVT, 1992, 268 s. Právo a hospodářství. ISBN 80-704-9047-0. ČÁP, Milan, SAKAŘ, Bedřich, HEGENBART, Miroslav. Slovník stavebního práva. 1. vyd. Praha: SEPROM, spol. s. r. o., 1994, 208 s. ISBN 80-901648-0-3. ČECH, Petr. Několik dalších poznámek ke smluvní limitaci náhrady škody. Právní fórum: český právnický měsíčník. 2006, č. 12. ISSN 1214-7966. FIDIC. Conditions of contract for EPC turnkey projects: general conditions, guidance for the preparation of the particular conditions, forms of tender, contract agreement and dispute adjudication agreement. First ed. 1999. Lausanne: FIDIC, International Federation of Consulting Engineers, 1999. ISBN 28-843-2021-0. HUSE, Joseph. Understanding and negotiating turnkey and EPC contracts. 2nd ed. London: Sweet, 2001. ISBN 04-216-7410-5. KLEE, Lukáš. Smluvní podmínky FIDIC. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, xvi, 438 s. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-807357-620-2. KLEE, Lukáš. Změny a dodatečné stavební práce v kontextu smluvních podmínek FIDIC. Bulletin advokacie. Praha: Česká advokátní komora v Praze, 2011, č. 7–8. ISSN 1210-6348. MAREK, Karel. K limitaci náhrady škody a smluvním pokutám. Právní fórum: český právnický měsíčník. 2005, č. 6. ISSN 1214-7966. OLERÍNY, Milan. Řízení stavebních projektů: claimový management. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, x, 204 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-888-6. 64
PLÍVA, Stanislav. Obchodní závazkové vztahy. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 339 s. ISBN 978-80-7357-444-4. ROUŠAR, Ivo. Projektové řízení technologických staveb. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2602-1. SIA - Rada výstavby a Hospodářská komora ČR Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku. Vyd. 1. Praha: SIA - Rada výstavby a Hospodářská komora ČR v nakl. IKAS, 2007, 55 s. ISBN 978-80-902558-1-4. ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouvy ve výstavbě. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Prospektrum, 1995, 124 s. ISBN 80-717-5026-3. ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiii, 220 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-311-0. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, 1469 s. ISBN 978-807-4003-547. ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I, II, 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 2321 s. ISBN 978-80-7400-108-6 VÍCH, Jan. K problematice dodávek investic a investičních celků do tuzemska a do zahraničí. Brno: Inženýrské centrum Brno, 1998, 93 s. ISBN 80-902-1756-7. VÍCH, Jan. K problematice vyšších dodávek technologických zařízení pro investiční výstavbu. Vyd. 1. Brno : Inženýrské centrum Brno, 1994/1995. 84 s. VÍCH, Jan. Slovník rozhodujících pojmů obchodních závazkových vztahů. 1. vyd. Praha: BONUS, 1993, 134 s.
Zákony a judikatura Česko. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In Sbírka zákonů ČR. 1964, částka 19. [cit.
2012-05-20].
Dostupné
z:
65
Česko. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In Sbírka zákonů ČR. 1991, částka 98.
[cit.
2012-05-30].
Dostupné
z:
. Česko. Zákon č. 109/1964, hospodářský zákoník. In Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1964, částka 17. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1964/sb47-64.pdf>. Česko. Zákon č. 165/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník. In Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1964, částka 35. [cit. 2012-0430]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>. Česko. Vyhláška č. 31/1986 Sb., o základních podmínkách dodávky vývozních investičních celků. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>. Česko. Vyhláška č. 13/1985 Sb,. o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>. Česko. Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In Sbírka zákonů ČR. 2006, částka 63. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>. Česko. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>. Česko. Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>. Česko. Vyhláška č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací. [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz>.
66
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 7. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2295/2008. [cit. 2011-05-12]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2001. [cit. 2011-0512]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. 32 Odo 1022/2004. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 174/2005. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. sp. zn. 32 Cdo 150/2007. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 2. 2008, sp.zn. 32 Cdo 5492/2007. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2185/2008. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Cdo 2926/2007. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003. [cit. 2011-05-16]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 32 Odo 739/2006. [cit. 2011-05-16]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >.
67
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1651/2005. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: < http://www.beck-online.cz >.
Elektronické zdroje AK PETROVÁ. Limitace (vyloučení) náhrady škody. In: AK Petrová [online]. 2012, 02.01.2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: . BURŠÍKOVÁ, Jana. Možnosti smluvní limitace náhrady škody po novele obchodního zákoníku k 1.1.2012. In: EPrávo [online]. 2012, 28.3.2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z:
novele-obchodniho-zakoniku-k-112012-81283.html>. BUŠINA, Filip. Použití postupu podle FIDIC -jeden ze způsobů garantování ceny při zadávání veřejných zakázek. In: Kapitál: Ekonomický magazín [online]. 2010, 18. 5. 2010
[cit.
2012-05-20].
Dostupné
z:
7> . ČKAIT. Autorský dozor. In: ČKAIT [online]. 2010 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: .
HRABEC, Jan. Smluvená výše úroků z prodlení. In: IPrávník [online]. 2010, 28.07.2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: . PAVLÁT, Josef. Stavební deník a jeho vedení. In: Pavlat-znalec [online]. [cit. 2012-0508].
Dostupné
z:
stavebniho-provozu/stavebni-denik-a-jeho-vedeni.htm>. MAREK, Karel. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku (I. část). In: Právní rádce [online].
2008,
25.
9.
2008
[cit.
68
2012-05-08].
Dostupné
z:
obchodniho-zakoniku-i-cast>. MAREK, Karel. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku (II. část). In: Právní rádce [online].
2008,
23.
10.
2008
[cit.
2012-05-08].
Dostupné
z:
dle-obchodniho-zakoniku-ii-cast>. SAGIT : nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Právní vady díla: Právní úprava a její změny. In: Sagit [online]. 2004, 01.05.2004 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: .
SAGIT : nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Investiční celek podle smlouvy o dílo: Právní úprava a její změny. In: Sagit [online]. 2004, 01.05.2004 [cit. 2012-04-28].
Dostupné
z:
.
TECHNOPROJEKT. Příprava investice. In: Technoprojekt [online]. 2008-2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: .
69
Abstrakt Práce se, jak už z názvu vyplývá, zabývá především odpovědností zhotovitele plynoucí ze smluv o dílo uzavíraných za účelem realizace velkých investičních celků. Investiční výstavba je ekonomicky významným průmyslovým odvětvím, ať už z pohledu národních ekonomik či mezinárodního obchodního styku. V českém právu je na soukromoprávní bázi investiční výstavba upravena především v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, a to úpravou obecné smlouvy o dílo. Investiční výstavba však vzhledem k charakteru předmětů díla, které se vyznačují především technickou a technologickou komplikovaností, komplexností a časovou, materiální, finanční a personální náročností, a vzhledem k dlouhodobosti plnění a s tím souvisejícím rizikem změny legislativních podmínek, vyžaduje dostatečně podrobnou smluvní úpravu vzájemných práv a povinností nad rámec zákonné úpravy. Práce zachycuje v praxi používaná obvyklá ustanovení obsažená ve smlouvách o dílo v investiční výstavbě, která se vztahují k odpovědnosti zhotovitele. Zároveň ukazuje, jakou část rizika na sebe zhotovitelé při uzavírání těchto smluv přebírají a jaký rozsah odpovědnosti připadá v úvahu v případě porušení jejich povinností. V úvodu práce jsou vymezeny některé nejdůležitější v praxi používané pojmy pocházející z velké části z dříve platného hospodářského zákoníku, který investiční výstavbu upravoval podstatně podrobněji než dnešní obchodní zákoník. Po objasnění základních fází investiční výstavby se práce věnuje vymezení podstatných náležitostí smlouvy a jejich úpravě. Těžiště práce spočívá v kapitolách pojednávajících o předcházení vzniku vad, obvykle prováděných zkouškách a odpovědnosti zhotovitele za vady, o odpovědnosti zhotovitele za prodlení a za škodu. Samostatná kapitola je věnována praktickému příkladu přibližujícímu povinnost řádného plnění z tzv. smlouvy na klíč v kontrastu s problematikou víceprací. Práce akcentuje nezbytnost skutečně podrobné smluvní úpravy vzájemných povinností, zejména vymezení předmětu díla, která umožní zhotovitelům řádně zhodnotit přebíraná rizika.
70
Abstract Thesis, as the title suggests, is focused mainly on the liability of a contractor resulting from contracts for work concluded by parties in order to execute large industrial works. Capital construction is economically significant branch of industry both from national and international perspective. Czech law regulates capital construction, as far as private law is concerned, mainly by Commercial Code in it’s articles dedicated to general regulation of contract for work. Capital construction requires sufficiently detailed contractual arrangements of mutual rights and obligations. Detailed arrangements concluded by parties are necessary due to the complexity, technical, technological, time, material, financial and personal demandingness of the subject matter of work along with long-term character of mutual relations and high risk of amendment of legislation. Thesis deals with usual arrangements of contracts concluded by parties in practice related to the liability of a contractor in capital construction. Besides the thesis displays the amount of risk the contractors bear and the scope of their liability in case of breach of the contracted obligations. The most important terms used in practice are described in the introduction of the thesis. These terms originate from formerly valid Economic Code, that regulated the contract for work in capital construction in great detail in comparison with present Commercial Code. Further the thesis explains basic stages of capital construction and defines essential aspects of contracts for work. The main focus of the thesis is on the chapters covering the prevension of defects, usualy performed tests, the defect liability and the liabilities for delay and damages. One chapter is also dedicated to a practical example distinguishing between proper performance of obligations in turnkey contracts and the matters of claims. Thesis emphasizes the necessity of sufficiently detailed contractual arrangements of mutual rights and obligations, especially detailed definition of the subject matter of work, which enables the contractors to properly evaluate the risks arising from entering into the contract.
71
Title of the thesis: Liability of a Contractor in the Contract for Work in Investment Construction Klíčová slova: investiční výstavba, odpovědnost zhotovitele, smlouva o dílo Key words: capital construction, liability of a contractor, contract for work
72
