VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Bc. Adéla Selešiová, DiS
Potenciál realizace vinařského centra v Karlovarském kraji Diplomová práce
2013
Potenciál realizace vinařského centra v Karlovarském kraji
Diplomová práce
Bc. Adéla Selešiová, DiS
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jan Hán, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 9. května 2013 Datum obhajoby: červen, 2013 E-mail:
[email protected]
Praha 2013
Master ´s Dissertation
Posibility of realization of wine centre in Karlovy Vary region Bc. Adéla Selešiová, DiS
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management, Gastronomy and Tourism
Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Jan Hán, Ph.D. Date of Submission: May, 2013 Date of Thesis Defense: June, 2013 E-mail:
[email protected]
Prague, 9th May 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma “Potenciál realizace vinařského centra v Karlovarském kraji“ jsem vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
V Praze, dne 9. května 2013 …………………………….. Adéla Selešiová
Po d ěko ván í Ráda bych poděkovala panu docentu Janu Hánovi za pomoc při vedení diplomové práce a též za odborné a výstižné poznatky k tématu.
PŘÍLOHY 1) Obal diplomové práce 2) Titulní list diplomové práce v českém jazyce 3) Titulní list diplomové práce v anglickém jazyce 4) Čestné prohlášení 5) Poděkování 6) Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce 7) Abstrakt a klíčová slova v anglickém jazyce 8) Seznam tabulek a grafů 9) Obsah
ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na potenciál vzniku nové atraktivity v Karlovarském kraji, respektive vzniku vinařského střediska. V první části jsou pomocí odborné literatury deklarující kapitoly týkající se vinařské tématiky od základních pojmů a událostí, přes detailní charakteristiku a rozdělení oblasti problematiky podpory vinařství v České republice až k popisu zahraničních organizací a vinařské legislativy.
Důležitá část
diplomové práce, která zjišťuje potenciál a samotné podmínky pro vznik vinařského střediska v Karlovarském kraji, je zpracována pomocí analýzy. Zprvu byla prováděna analýza partnerů, jakožto potencionálních odběratelů služeb vinařského střediska, posléze analýza zákazníků a jejich chování za předpokladu konečných spotřebitelů služeb. Výsledky
analýz
jsou
sestaveny
za
pomoci
grafického
znázornění.
Funkčnost
podnikatelského záměru je popsána v návrhové části diplomové práce. Kapitola se zabývá návrhovými řešeními, jež mají konkrétní podobu a jsou zohledněny výhody a nevýhody jednotlivých potencionálních variant řešení při vzniku vinařského střediska. Na základě návrhových řešení se část práce konkretizuje na tabulky, které poukazují na možnou finanční stránku podniku, přesněji náklady a výnosy jednotlivých služeb vinařského střediska, na jejich základě je pak sestaven výsledek hospodaření podniku. Závěr práce se zabývá celkovým shrnutím potenciálu vzniku vinařského střediska a úspěšnosti realizace jednotlivých nabízených služeb.
Klíčová slova: vinařské středisko, podnikatelský záměr, sommeliér, analýza, služby vinařského střediska, podpora, propagace českého vinařství
ABSTRACT
The thesis is focused on the potential of new attraction in Karlovy Vary region, respectively of the wine center. In the first part I am using the technical literature witch is declaring chapters on wine theme from the basic concepts and events through a detailed characterization
of the
distribution in the Czech Republic to
describing foreign
organizations and wine legislation. An important part of the thesis, which detects potential and actual conditions for wine center in Karlovy Vary region, is processed by the analysis. The first analysis was about our partners and another analysis there is the behavior of their customers. The analysis´s results are compiled in a graphic representation. Next chapter deals with the forms of specific solutions, which are also in illustrative form and are devided into the pros and cons of each potential solution options in the wine center. The specific part is based on the point to possible financial aspects of the company, costs and revenues of individual services. The conclusion gives us an overall summary of the potential of the wine center and shows us the possible success of the different services which will be offered.
Key words: wine centre, analysis, sommeliér, business plan, services of wine centre, sales promotion, promotion of czech wine growing
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice, 2012 Tabulka č. 2 Přehled atraktivity u jednotlivých služeb Tabulka č. 3 Výhody a nevýhody Tabulka č. 4 Výhody a nevýhody II. Tabulka č. 5 Prvotní investice Tabulka č. 6 Nepřímé náklady Tabulka č. 7 Náklady na nabízené aktivity a jejich výnosy Tabulka č. 8 Náklady a výnosy vinotéky Tabulka č. 9 Souhrn výnosů a nákladů za jednotlivé služby vinařského střediska Tabulka č. 10 Hospodářský výsledek
Graf č. 1 Zájem o služby vinařského střediska Graf č. 2 Propagace v rámce procesu check – in Graf č. 3 Umístění tzv. propagačního koutku Graf č. 4 Podmínky spolupráce Graf č. 5 Národnost a vyjádření zájmu v počtu osob Graf č. 6 Nabízené služby vinařského střediska Graf č. 7 Procentuální vyhodnocení jednotlivých služeb
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 1 Historie vinařství se zaměřením na vinařská střediska, centra a současné vinařské organizace ........................................................................................................................... 15 1.1 Historie vinařství a vinařských organizací ......................................................... 15 1.2 Podpora českého vinařství.................................................................................. 19 2 Analýza............................................................................................................................. 33 2.1 Analýza partnerů ................................................................................................ 35 2.2 Analýza potřeb zákazníků .................................................................................. 42 2.3 Analýza asijské klientely.................................................................................... 52 3 Návrh realizace vinařského střediska ........................................................................... 55 3.1 Lokalizace a nabídka služeb vinařského střediska ............................................. 55 3.2 Konkrétní návrhová řešení ................................................................................. 56 3.3 Návrh realizace vinařské akce ............................................................................ 71 4 Hospodaření vinařského střediska ................................................................................ 74 4.1 Prvotní investice do vzniku vinařského střediska .............................................. 76 4.2 Nepřímé náklady ................................................................................................ 77 4.3 Náklady na realizaci jednotlivých aktivit a jejich výnosy.................................. 79 4.4 Hospodářský výsledek........................................................................................ 82 ZÁVĚR................................................................................................................................ 85 LITERATURA ................................................................................................................... 88
ÚVOD Léta dřiny a tvrdé práce, rozhýbání myšlenkových pochodů, finanční investování do inovací, řešení otázky kvality, to jsou procesy, které po určité době přináší své hrozny. A to do slova a do písmene. Současná situace, nenasycený trh a nynější podmínky nabízejí příležitosti porovnávání vín z Čech a Moravy s víny zahraničními. Dovolují si poskytnout příležitost postavit víno z České republiky na druhou stranu měrné váhy. V posledních letech stále častěji slýcháváme informace o úspěchu českého vína na zahraničním trhu. Česká
republika
se
může
pochlubit
váženými
oceněními
předními
vinařskými
organizacemi na zahraničních soutěžích, kde se stále rozrůstá zastoupení našich vín, které schopně a přesvědčivě konkurují více známým vinařským oblastem a jejich produktům. Víno se tak stává konkurenceschopné a tím pádem i zajímavé pro veřejnost.
Velká část české populace již určitě při kulturní či společenské příležitosti ochutnala bílé či červené víno z některé oblasti světově proslulé vinařské velmoci. Jedná se o vína z Itálie, nejznámější oblastí je zde především oblast Piemonte a Toskánsko. Vína světového významu, za která jsou lidi ochotni utrácet i statisícové hodnoty, se rodí ve Francii. Oblasti, které stojí za zmínku a jsou nedílnou součástí velkého vinařského světa, je hned několik. Troufnu si říci, že jednotlivá vinařská oblast ve Francii si nese svou cennou hodnotu. Podmínky pro pěstování vinné révy a pro celkovou propagaci jsou více než příznivé.
Pozitivní podmínky pro pěstování révy vinné, avšak poněkud jiného rázu, čítáme i v České republice. Vína nejsou tolik tělnatá a schopná letité archivaci, jako vína zahraniční - samozřejmě existují i výjimky, které tyto atributy mají, avšak jak už bylo zmíněno, svou jedinečností
a
celkovou
zajímavostí,
jsou
schopná
zastat
funkci
kvalitního
a
konkurenceschopného produktu. Nastává však otázka, zda existuje i pozitivní prostředí pro propagaci českého vinařství, zda vůbec taková podpora v České republice probíhá a pokud ano, kdo za ní stojí, jakým způsobem vše aplikuje a v neposlední řadě je zajímavé se zamyslet, zda jsou tyto metody a strategie opravdu efektivní. 10
V České republice percipujeme organizace, které se snaží o podporu českého vinařství.
Především formou
již zmíněným zastoupením na
zahraničních soutěžích,
prezentace na workshopech a jiné aktivity, spojené s propagací. Existuje velký počet soukromých subjektů, které mají stejný cíl – rozvoj a podpora růstu českého vinařství. Mezi tyto subjekty patří především střediska spojená s vinařskou tématikou, vinotéky podporující prodej českého a moravského vína, vinárny a jiná vinařská zařízení, která se snaží o podporu a rozvoj, prostřednictvím pořádání nejrůznějších akcí zabývající se vinařskými aktivitami. Současně jsou nabízeny i sommeliérské kurzy pro odborníky z oboru, ale i pro širokou veřejnost, z důvodu touhy po vzdělávání v této oblasti zájmu. Zmíněných organizací a podniků, které hrdě stojí za podporou českého vinařství, je z jedné stránky vcelku dostatek, avšak i za tohoto předpokladu vnímáme výskyt podnětu, který se v dané situaci jeví jako problém. Velká část podpůrných programů je realizována na Moravě, s podporou moravského vína. Logicky chápeme odůvodnění, že jmenovaná část je vinařským rájem České republiky a podpora rozvoje je na místě. Zájem o vinařskou tématiku a vinohradnictví poslední dobou pomalu, ale jistě stoupá, proto musíme argumentovat s tím, že vinařské oblasti v okolí Valtic, Mikulova či Velkých Pavlovic, kde se akce pořádají, jsou stále pro mnoho občanů, popřípadě turistů cestujících z ostatních zemí, z důvodu vzdálenostních překážek, nedostupné. Přemístění se z nejzápadnějšího bodu České republiky například do Valtic či Mikulova v průměru nestihneme dříve jak za 5 hodin cesty autem. Proto obyvatelé západní části České republiky či zahraniční turisté, navštěvující zmíněné kouty, vnímají nabízené služby jako služby vzdálené a z velké části je procento
účinkování na vinařských akcích a možnosti jejich návštěvy mizivé.
Respektive můžeme říci, že existuje skupina lidí, jejichž podmínky pro realizaci a uspokojování jejich potřeb prostřednictvím vinařské turistiky, jsou stěžené. Faktory, určující a ovlivňující jejich poptávku po službách a atraktivitách spojených s vinařskou tématikou vnímáme za dané situace více. Nejvýznamnějším faktorem je vzdálenost. V případě, že účastník cestovního ruchu nedisponuje vlastním osobním automobilem, je pro něj nekomfortní a mnohdy i nemožné, například ze zdravotních důvodů, strávit řádově několik
hodin
cestováním
v hromadném
11
dopravním
prostředku.
Diplomová práce se zabývá rozšířením podpory českého vinařství a pokrytí tak zmiňovaných nedostatků spojených s absencí vinařských subjektů na západním území České republiky. Hlavní prioritou je poskytnutí aktivit souvisejících s vinařskou tématikou širší veřejnosti a zacelit chybějící místa na trhu. Podstatou je nabídnout všem účastníkům cestovního ruchu rovnocenné aktivní služby v oblasti gastronomie a vinařství. Na základě jmenované problematiky a jejího řešení, vzniká návrh na realizaci střediska, které by sloužilo k účelům propagace vinařství v České republice a nabízelo by služby cestovního ruchu spojené s vinařskou tématikou.
Cílem diplomové práce je návrh opatření posílení
rozvoje vinařství na území České republiky.
Diplomová práce na téma „ Potenciál realizace rozvoje vinařského centra v Karlovarském kraji “ počítá s již širším zaměřením na realizaci střediska poskytující vinařské aktivity. Jedná se o podnikatelský záměr a zjištění možnosti vzniku. První kapitola se snaží přiblížit vinařství na území České republiky v datech. Poukázat na historii a zohlednit významné události, které souvisí s rozvojem českého a moravského vinařství. Začleněny jsou i vinařské organizace, které se starají o podporu a celkový rozvoj vinařství. Organizace jsou charakterizovány a popsány, z důvodu bližšího informování o jejich významu a obsahu funkčnosti. Hlavní činností je podpora celostátního rozměru. Čtenář je dále seznámen s menšími vinařskými podniky, které též zastávají funkci podpory a činností je pořádání vinařských akcí. Celá kapitola se snaží poukázat na rozsah podpory českého a moravského vinařství, prostřednictvím odlišných vinařských subjektů.
Nové vinařské středisko a zjišťování potenciálu realizace v západní části České republiky, respektive v Karlovarském kraji, jsme zjišťovali na základě použití analýz, analýza partnerů a analýza zákazníků. Analýzu jsme aplikovali na dva vybrané ukazatele, které jsou nejdůležitější pro řešení otázky velikosti potenciálu. Segmentace je soustředěna především na lázeňská ubytovací zařízení a ubytované hosty. Prvním krokem jsme tedy volili analýzu partnerů, na jejím základě řešíme otázku, zda by odběratelé, jakožto lázeňská ubytovací zařízení, měli zájem služby vinařského střediska, předem stanoveným způsobem, nabízet svým hostům a podpořit propagaci vinařského střediska a služeb s ním spojeným. Zjišťovány byly též podmínky, za jakých by ubytovací zařízení byly ochotni 12
spolupracovat. Druhou analýzu směřujeme na hosty ubytované v lázeňských zařízeních. Zde je aplikována analýza zákazníků, jakožto koneční spotřebitelé služeb vinařského střediska, kteří se snaží uspokojit své potřeby. Prostřednictvím dotazníků jsme řešili, zda by o služby vinařského střediska byl zájem, jaké služby jsou lukrativní pro společnost a mají pro ně svou atraktivitu a jakou částkou by byli ochotni dané služby ocenit. Výsledková data z dotazníků jsme shromáždili do jednotlivých grafů dle řádkového přehledu otázek. Zohlednili jsme jednotlivé skupiny dotazovaných a jejich názory na atraktivitu služeb. Jako menší analýzu v této části diplomové práci jsme sestavili analýzu japonské klientely, v důsledku zvyšování procenta návštěvnosti České republiky touto skupinou turistů.
Návrhová část se zabývá řešením reálných možností a podmínek při vzniku vinařského střediska. Zdůrazňujeme kritéria, která jsou nezbytná při výběru umístění a realizace podnikatelského záměru.
Dále jsou v kapitole podrobně popsány způsoby řešení
vzniku a jednotlivé detailní návrhy objektů, možných pro lokalizaci a vznik.
Poslední část diplomové práce na téma „ Potenciál realizace rozvoje vinařského centra
v Karlovarském kraji“ zkoumá
finanční stránku
střediska.
Zkoumá otázku
ziskovosti jednotlivých nabízených služeb a náklady na jejich realizaci. Jsou zde porovnávány
výnosy
s náklady.
Tabulky,
ukazující náklady
na
realizaci a
tržby
z prodaných služeb, poukazují na podmínky, za kterých budou moct být aktivity realizovány. Význam směřuje ke zjištění hospodářského výsledku celkového střediska a zjištění tak potencionální finanční stránky. V další tabulce jsou zpřehledněny náklady, které budou vynaloženy jakožto prvotní investice do realizace vzniku vinařského střediska v Karlovarském kraji. Smyslem této kapitoly, jak již bylo výše řečeno, je zobrazení hospodaření střediska a představení finanční stránky podniku. Služby jsou usměrňovány podmínkami, za kterých mohou být realizování, jedná se o průměrný počet návštěvníků, stanovení nákladů na realizaci a určení cen za službu na osobu. Za jmenovaných podmínek, které jsou blíže uvedeny v tabulkách, počítáme s kladným hospodařením podniku, respektive ziskovosti vinařského střediska.
13
Závěr
diplomové
práce
shromažďuje
veškeré
dosavadní získané informace
propojené do jednoho celku a snaží se řešit otázku potenciálu realizace vinařského střediska. Poukazuje na dílčí části návrhu a rozepisuje jeho souvislosti s podnikatelským záměrem. Srovnávány jsou výhody a nevýhody možných variant vzniku vinařského střediska v Karlovarském kraji. Cílem diplomové práce je zjištění, zda by nově vzniklé vinařské středisko našlo na trhu uplatnění, zda jsou podmínky Karlovarského kraje vyhovující pro udržitelný rozvoj střediska. Důležitějším zaměřením je rozbor segmentace trhu a zjištění atraktivity jednotlivých služeb. Nabízí se zde proto otázka, jaký potenciál rozvoje vlastní vinařské středisko a za jakých podmínek bychom mohli předpokládat udržitelný rozvoj.
14
1 Historie vinařství se zaměřením na vinařská střediska, centra a současné vinařské organizace 1.1 Historie vinařství a vinařských organizací
Víno bylo často označováno jako aqua vitae (živá voda). Bylo totiž bezpečnější než kontaminovaná voda. Víno jako nápoj podle pověsti objevila milenka perského krále Janshee-eda. Milenka trpěla nespavostí a migrénou a z nouze chtěla spáchat sebevraždu vypitím zkvašeného nápoje, který byl vyroben z hroznů (hroznová šťáva). Milenka však nezemřela. Nápoj jí naopak pomohl od migrény a nespavosti. Tak byla zkvašená šťáva prohlášena králem za královskou medicínu. (Hauf, J., 1988, s. 4)
Přibližně před 5500 lety př. n. l. je doložen první obchod s vínem ve starověkém Sumeru. Víno znali i staří Babyloňané, od kterých je dochován nejstarší vinařský zákon. Jedná se o Chammurapiho zákoník z doby 1728 – 1686 př. n. l. V zákoně se psalo, že se víno musí prodávat za úředně stanovenou cenu nebo že se víno nesmí konzumovat během vinobraní.
Od starověkých Řeků, od kterých se dochovaly mnohé záznamy o vysoké úrovni vinařství, o jeho organizaci, uchovávání a značení, převzali pěstování vína Římané. Nejdříve pili vína dovážená z Řecka, avšak později se naučili vinnou révu pěstovat sami. Zajímavostí je, že v Římě bylo ženám víno dlouho zapovězeno, pouze v Aténách měly ženy povoleno tento lahodný mok pít. V Římě platil zákon, podle kterého byl muž jednatelem a soudcem své ženy. Jestliže se žena špatně chovala, mohl ji potrestat, jestliže pila víno, mohl jí dokonce sáhnout na život. Výjimkou, kdy ženy směly víno pít, byly posvátné události.
15
Už v polovině 13. století vznikaly organizace vinařů. Hlavní vinařské oblasti v Čechách se rozkládaly především na dolních tocích řeky Labe a Vltavy, v dolním Poohří, ve středním Polabí a na jihu v údolí Berounky. Na Moravě to byla především vinařská střediska na stráních jihomoravských úvalů, v oblasti mezi dolním tokem Dyje k severu přes povodí dolní Jihlavy, Svratky a Svitavy. Tyto organizace byly obdobou městských cechů.
Měly minimální společné znaky, hovoříme – li o dnešních vinařských střediscích a
centrech. Byla to především sdružení rovnoprávných členů, která se starala hlavně o bezpečnost vinic a o řádnou a efektivní práci na vinicích. Samotné pozemky neboli svahy, na kterých byly vinice zakládány, byly ve vlastnictví feudála. Feudál bylo označení pro středověkého šlechtického vlastníka půdy, a jelikož půda ve středověku představovala úrodu, tím pádem i přežití, byli její vlastníci bráni za privilegovanou vrstvou. Avšak organizace se nestarala jen o prospěch samotných feudálů, ale i prospěch vinařů, kteří se o vinice starali. Byly proto brány v potaz i jejich požadavky. Původně zůstávaly organizace vinařů ve velmi úzkém vztahu s obecní samosprávou. (Kraus, V., 2009, 5., 13 s.)
V roce 1368 byly Hustopeče, Mikulov a Znojmo pokládány za největší moravská vinařská střediska. Koncem 14. století se zakládají nezávislá sdružení, v čele stál perkmistr neboli horník, což bylo staročeské pojmenování vinaře, které vzniklo odvozením od viniční hory, jak se tenkrát nazývaly vinice. O dvě století později nastává celkový úpadek společností vinic a jejich sdružení a organizací, které se o vinice staraly. Vše se děje v důsledku období válek a vpádů cizích vojsk, které pro kraj znamenalo nucené vylidnění osad.
Přelom 17. a 18. století přináší své hrozny v podobě sociální síly především venkovského obyvatelstva. Začíná obnova venkovských vinic a nejvýznamnější událostí v tomto období je vznik velmi důležitého hospodářského, sociálního i architektonického prvku moravské vesnice – sklepy. Vinný sklep hraje totiž velmi důležitou roli v cestovním ruchu v dnešní době. (Kraus, V., 2010, 11 s.)
16
I
přes
několik
vinařských
pohrom,
které
zapříčinily
pomalejší
rozvoj
vinohradnictví, je 20. století stoletím, kdy mluvíme o obrovském vývoji vinařského cestovního ruchu. Vinařská turistika u nás zažívá velký rozmach. Stále více a více Čechů, mluvíme ale i o cizincích, přijíždí převážně na jih Moravy, aby strávili svoji dovolenou mezi vinohrady.
Průlomovým obdobím se stala druhá polovina 20. století, kdy se objevuje tzv. zahraničí vinařská turistika, o kterou začíná být velký zájem. Zákazník se chová náruživěji a žádá náročnější a luxusnější služby. To nabízí části jako např. Francie Bordeaux, Champagne či italské Toskánsko. Tyto oblasti poskytují turistům všechny možné druhy zážitků spojené s vínem a též s gastronomií. Jejich zájem o vinařské aktivity, můžeme mluvit i o atraktivitách, rozdělujeme dle jejich přání a uspokojení potřeb. Dělíme je na tři jakési základní pilíře.
Návštěvy vinařských akcí
Návštěvy vinařských zařízení
Návštěvy vinařských cyklostezek
Mezi nejoblíbenější vinařské aktivity patří návštěvy vinařských akcí. Na mysli jsou především vinobraní, výstavy vín nebo např. vinné sklepy. Vinařských zařízení se nachází v České republice nespočet, přesněji to jsou vinné sklepy, vinotéky, vinárny a pak dále samotná vinařství. Kromě jednotlivých aktivit se v hojném počtu objevují balíčky, které jsou kombinací všech výše uvedených vinařských zájmů.
V současné době se na území České republiky rozprostírají dvě vinařské oblasti, které se snaží vytvořit kvalitní zázemí pro vinařskou turistiku, oblast česká a oblast moravská. Obě oblasti nabízí charakteristické rozdíly, ať už co se týče pěstovaných odrůd a jejich procentuální zastoupení, ale i organizační struktury vinařských středisek a 17
centrech, které dané oblasti zastupují a především prezentují a snaží se přirozenou a efektivní cestou dostat do povědomí všech lidí, kteří chtějí své potřeby a přání uspokojit právě prostřednictvím vinařské turistiky. Pouze při srovnání velikostí a produkce si lépe vede moravská oblast s 18 000 hektary vinic a produkcí ročně kolem 500 000 hektolitrů vína, zatímco česká oblast nabízí pouze 730 hektarů vinic a produkci ročně kolem 8 800 hektolitrů.
1.2 Podpora českého vinařství
V České republice funguje nespočet vinařských subjektů, především jsou to samotná vinařství, vinotéky či vinařská centra, které se zabývají propagací a celkovou marketingovou úlohou českých vín a českého vinařství. Vinařství prosazují převážně vína ze své vlastní produkce, jsou to vína především od jednoho výrobce. Snaží se o propagaci vlastních zájmů. Vinotéky jsou podniky, které se zaměřují na širší sortiment a oblast vinařství. Každá vinotéka, dle svého majitele či vedoucího pracovníka sestaví svůj vinný lístek, který dále nabízí zákazníkům. Ve většině případu to funguje na bázi spolupráce s více vinařstvími, českými, též zahraničními. Nejrozsáhlejší nabídku mají podniky, které působí jako vinařská střediska. Nejen, že se snaží o marketingový boom v oblasti podpory českého vinařství, rozvíjí myšlenky o podpoře i na zahraničních trzích, společně s aktivní vinařskou turistikou.
1.2.1 Vinařské podniky podporující rozvoj vinařství
V České republice figuruje několik vinařských podniků, které se starají o celkovou podporu vinařství. V této oblasti je nejdůležitějším vinařským střediskem na národní úrovni Národní vinařské centrum. Vytvoření této obecně prospěšné společnosti byl jeden z cílů projektu Rozvoj vinařství na Jižní Moravě, realizovaného na přelomu 20. a 21. století. Tento projekt je financován z prostředků Evropské unie a prostředků Ministerstva zemědělství České republiky. Společnost, Národní vinařské centrum, byla založena 18
koncem roku 2001 a do rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen o.p.s.) byla zapsána 24. dubna 2002.). Je řízena členy správní rady a členy dozorčí rady, přičemž každá rada má svého předsedu a vedle toho i místopředsedu. Hlavním cílem je podpora a propagace českých a moravských vín a
tak
celkového vinařství. Vše se děje
prostřednictvím soutěží a degustačních expozic Salonu vín České republiky. Dalším důležitým propagačním způsobem je vydávání odborné literatury. Díky zmíněnému projektu Rozvoj vinařství na Jižní Moravě byl zrekonstruován historický zámek ve Valticích, kde v současné době Národní vinařské centrum České republiky sídlí. Prostory v přízemí připomínají přednáškové sály a jsou určeny k pořádání seminářů a školení, jak pro pěstitele a výrobce vína, tak pro konzumenty a příznivce.
Mezi hlavní aktivity Národního vinařského centra patří:
Pořádání Národní soutěže vín a degustační expozice vín oceněných titulem Salon vín České republiky
Pořádání školení a seminářů pro odborníky i veřejnost
Provozování specializovaného degustačního pracoviště na hodnocení vín.
Provozování specializovaného počítačového systému pro hodnocení vín
Vydávání odborné vinařské literatury
Správa národní webové stránky našich vín
Obecná podpora a propagace moravských a českých vín ve spolupráci s Vinařským fondem České republiky a dalšími organizacemi1
1
Národní vinařské centrum [online]. [Cit.2013-02-12]. Dostupné z www.vinarskecentrum.cz/o-nas-aktivitynvc/
19
Velmi významnou organizací či raději vinařským společenstvím, které na našem území vzniklo, je vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice. Tyto sklepy jsou historicky spjaty s příchodem řádů Templářských rytířů, kteří přišli do Čejkovic ve 30. letech 13. století. V roce 1936 zde bylo založeno vinařské družstvo, to si pronajalo templářské sklepy a začalo zde provozovat vinařskou činnost. Po sledu událostí, které pro vinařství nebyly příznivé, se sklepy zachovaly a od roku 1992 funguje vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice tak, jak je známe dnes. V historických sklepích se nachází více než 500 000 litrů vín v barikových a v dubových sudech. Celková délka templářských sklepů činí necelých 600 metrů. Tohoto zajímavého artefaktu vinařské družstvo využívá ke svému prospěchu a to tak, že je zde možnost sklepení s průvodcem navštívit.2
Vinice, ze kterých jsou hrozny dále zpracovávány, se rozprostírá do 2 vinařských podoblastí Moravy - velkopavlovické a slovácko. Firma sama hospodaří na 10 hektarech vinic. Odrůdy, kterým se v těchto oblastech daří, jsou převážně Tramín, Moravský Muškát, Neuburské, Rulandské modré, Frankovka, Cabernet Sauvignon a stále oblíbenější Modrý Portugal. Díky spolupráci s méně známými vinaři se může zákazník setkat i s kvalitními limitovanými víny, ať už se jedná o vína odrůdová, přívlastková, ledová nebo vína slámová.
Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, jak zní správně právní název, získalo osvědčení o akreditaci k provádění analytických rozborů za účelem hodnocení a zatřiďování vín. Toto ocenění opravňuje k provádění rozborů pro vinaře žádající o zatřídění vín na SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce).
Mimo vládních organizací existují i nevládní organizace, které se snaží o celkovou podporu vín a celého vinařství v České republice. Kromě již zmíněného Národního vinařského centra, o.p.s, se klade velká významnost Agregátní komoře České republiky. Jedná se o nevládní organizaci v zemědělství, která je členěna na sněmovnu všeobecnou a 2
Templářské sklepy [online]. [Cit. 2013-02-14]. Dostupné z: <www.templarskesklepy.cz/index.php.page_onas/>
20
sněmovnu společenstev. 24. 6. 1993 byl založen Svaz vinařů České republiky, který je jedním z členů sněmovny společenstev. Svaz vznikl ve Velkých Bílovicích a dříve nesl název Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (ČMVVU). Až v roce 2004 byl přejmenován na Svaz vinařů České republiky (SV ČR). Tato organizace sjednocuje právnické i fyzické osoby podnikající ve vinařství na území České republiky. Hlavním cílem organizace je prosazení práv vinařů, poskytuje poradenskou činnost, též pořádá různá školení a odborné semináře.3
Bezpochyby další významnou organizací je svaz vinařů Moravín. Moravín sdružuje moravské vinaře. Svaz vznikl v roce 1964 a nabízí poradenské služby malým a středním vinařům, především v ohledu na výsadby vinic, pěstování a ošetřování révy vinné, nabízí rady při výrobě vína, vedení vinařské evidence, problémech s vinařskou legislativou a poskytován dotací. Méně známou neziskovou organizací, která působí na území České republiky a spadá do oblasti podpory vinařství na našem území, je Nadace partnerství. Nadace partnerství vznikla v roce 1991. Hlavní účel vzniku této organizace je poskytování a zprostředkovávání formací a služeb pro trvale udržitelný rozvoj komunit a obcí. Též podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. Nadace partnerství je součástí Asociace Environmental Partnership, společně se stejnými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Nejvýznamnější programy a projekty, na kterých Nadace Partnerství spolupracuje, jsou například: Greenways Praha – Vídeň, Krakov – Morava – Vídeň Greenways, Využití opuštěných železnic pro budování cyklostezek v České republice a Greenways – Moravské vinařské stezky.
V areálu střední vinařské školy ve Valticích bylo dne 22. 3. 1996 schváleno založení Vinařské akademie Valtice. Akademie vznikla z důvodu propagace a členové sdružení se shodli na spolupráci v oblastech vzdělávání a propagace vinohradnictví, vinařství, sommeliérství a gastronomie. V současné době vinařská akademie nabízí a sama pořádá vinařské kurzy vedoucí k získání osvědčení „Sommeliér“, dále jsou to vzdělávací semináře o víně, o českém vinařství, též nabízí semináře na téma vinařství světa. Mezi
3
Svaz vinařů České republiky [online]. [Cit. 2013-02-16]. Dostupné z:
21
členy patří věhlasná jména, například Ing. Jiří Kopeček, JUDr. Svatomír Helešic nebo Bc. Milan Sedláček. Vinařská akademie Valtice zaměstnává vlastní profesory, kteří se podílí na realizaci zmíněných seminářů. Nejvýznamnějším profesorem je Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. 4
1.2.2 Střediska nabízející aktivní služby vinařské turistiky
Značně podstatným vinařským subjektem v České republice, které se nejvíce podobá podnikatelskému záměru realizace vinařského střediska v Karlovarském kraji, je Vinařské a kulturní centrum Sádek. Centrum vzniklo v roce 2003 a rozprostírá se na severozápadním okraji znojemské podoblasti. Přesná adresa se nazývá:
Kojetice na
Moravě 169, Kojetice. Kojetice se nacházejí v samém středu pomyslného trojúhelníku měst Třebíč, Želetava a Moravské Budějovice. Kromě vinic náleží k Vinařskému a kulturnímu centru Sádek udírna, zpracovatelské a archivní sklepy, vinotéka s přírodním amfiteátrem. Poskytování ubytování v hotelu Sádek je samozřejmostí. V přízemí hotelu se nachází restaurace. Díky rozsáhlým společenským prostorám nabízí Vinařské centrum možnost uspořádání akcí. Konají se zde firemní školení, ale i akce pro soukromé osoby, například oslavy, svatby, promoce nebo zabíjačky. Součástí centra je přírodní amfiteátr, který čítá 700 míst. Slouží k pořádání kulturních a společenských akcí, především divadelní představení, hudební vystoupení, oblíbenou akcí se stalo letní kino a tradiční cimbálový festival. Pravidelnou akcí, kterou Vinařské a kulturní centrum Sádek pořádá je již zmíněný cimbálový festival. Akce se koná vždy začátkem června a jedná se o přehlídku cimbálových muzik na Sádku, spojenou s noční oslavou cimbálu a vína. Kromě festivalu se zde pořádají každý rok další akce:
Leden - zvěřinové hody
Únor - zabijačkové hody
Březen - Velikonoce na Sádku
4
Vinařská akademie Valtice, o.s. [online]. [Cit. 2013-04-11 ]. Dostupné z:
22
Duben - Country festival
Květen – začátek cykloturistiky
Červenec - začátek burčákové sezóny
Srpen - běh sádeckými vinohrady aj.
Majitelem společnosti Vinařství Sádek s.r.o. a zároveň garantem předmětu vinohradnictví na ČZU Praha - fakulta agrobiologie a potravinových zdrojů - katedra genetiky a zahradnictví, je Ing. Lubomír Lampíř, Ph. D.5
Vznik vinařských center a vinařských středisek je dodnes významnou položkou v oblasti rozvoje vinařství na území České republiky. Avšak nejen vinařská střediska a centra slouží jako záchytný bod k tomuto úspěchu.
Poctivým a přátelským přístupem k zákazníkovi přistupuje vinařská společnost Znovín Znojmo a.s. Společnost byla založena 4. května 1992 se sídlem v Šatově. V roce 2012 oslavila tedy 20 let svého působení. Na grafu koláče představuje Znovín segment 3,5 % všech vín, která se v České republice vypijí. Organizace si stále nese svou jedinečnost a atribut udávání trendů českému vinařství. Mimo výrobu vína a následný prodej nabízí společnost Znovín služby spojené s vinařskou tématikou. Především se jedná o propojení aktivit spojující víno a umění, na druhé straně služby snoubení vína a sportu. Každý rok si organizace sestavuje vlastní vinařský turistický program a stále více populární jsou organizované atraktivity vinařského putování, například putování po vinicích či archivních sklepích.
4. března 2011 byl slavnostně znovu otevřen zrekonstruovaný gotický hrad, který je perlou královského města Litoměřice. Společně s otevřením hradu vznikl i multikulturní 5
Vinařství Sádek [online]. [Cit. 2013-03-04]. Dostupné z:
23
prostor. Zde se mimo jiné nachází expozice českého vinařství. Prostor je dále využíván pro realizování vinařských akcí. Služby, které jsou nabízeny, se zajímají o vinařskou tématiku, proto organizace, která je situována v prostorách hradu, je vnímána jako vinařské středisko.
Expozice obsahuje průřez českým vinařstvím. Projekt nazvaný „Cesta za vínem“ využívá možností moderní techniky 21. století, které jsou například interaktivní prostředky pro prezentaci, audiovizuální hry či 3D modely. Zajímavou částí je kout, kde se nachází „živý“ Karel IV ve 3D zobrazení a vypráví o zdejších vinicích.
Vinařské středisko hradu Litoměřice pořádá každý měsíc akci, spojenou s českým vinařstvím. V dubnu se uskutečnily tzv. „Vinařské Litoměřice“, kterou pořádá Ortopedické centrum Ústí nad Labem. V půli měsíce června se koná jedna z nejočekávanějších akcí tzv. „ Vinařský hrozen“. Jmenovanou akci realizuje Centrum cestovního ruchu Litoměřice, jež je příspěvkovou organizací města.
1.2.3 Vinotéky
Na území České republiky se vždy po pár dalších krocích vyskytuje vinotéka, ve velkých městech jich mohou být stovky, v menších městech pak desítky. Slovem vinotéka přesně rozumíme prostor, který slouží k prodeji vína. Jsou to místnosti, kde může též probíhat archivace vína. Některé vinotéky se vydaly směrem propagace českého vinařství. Předvádí vína od českých vinařů. Jiné vinotéky ve svých regálech nabízí vína spíše zahraničního rázu rozdělené dle států, dle ceny, roku uzavření, vinařství apod. V dnešní době se setkáváme převážně s vinotékami, které se snaží stále rozšiřovat svůj sortiment a přiblížit se k širší skupině potencionálních zákazníků a jejich potřeb.
24
Existují avšak vinotéky, které se nesoustředí pouze na prodej vína, avšak vznikly jako součást jiného projektu. Příkladem je Vinotéka U Kulaté, v Brně-venkov, která je nedílnou součástí cukrárny U Kulaté. Zaměřují se na vína z Jižní Moravy. Zákazníkům nabízí řadu služeb, například řízené degustace ve vinném sklepě, které vedou odborní a zkušení vinaři. V případě zájmu sestaví a doporučí menu pro jakoukoliv příležitost. V prostorách vinotéky se nabízí i kamenný obchod, zde je možnost zakoupení dárkových předmětů a nejrůznějších vinných příslušenství.
Zvučné jméno vlastní vinotéka, nacházející se nedaleko Prahy. Celý projekt se nazývá „Víno z Velkých Pavlovic“ a je chloubou vinařské společnosti Pavlovín, spol. s. r. o. Společnost sídlí v oblasti jižní Moravy, v tradičním městě českého a moravského vinařství zvaném Velké Pavlovice. Vinařství náleží vlastní středisko pro zpracování hroznů, kde pracují výhradně s moderními technologiemi, nacházející se ve vesničce Bohumilice. Ve Velkých Pavlovicích si vinařství samo řídí lahvování, lepení etiket a finální balení do kartonů. K dispozici je konferenční sál s barem, jednací místnost pro 6 osob a jednací místnost s barem pro 15 osob a vinotéka. V důsledku snahy přiblížit celé vinařství a jejich práci širšímu okruhu zákazníků, otevřeli dvě pobočky v Praze. První realizací bylo otevření vinotéky v Praze – Pitkovicích, slouží jako vinotéka vinařství Pavlovín. V posledních letech firma zprostředkovává sudová a lahvová vína od svého partnera, vinařství Somerbosch z oblasti Stellenbosch ležící v Jihoafrické republice.
Druhá prodejna, s existující možností zakoupit a ochutnat vína z vinařství Pavlovín, je Restaurant Pavlovín, nacházející se taktéž v Praze, přesněji Praha 4, městská část Chodov. Restaurace nabízí širokou nabídku vín ze svého vinařství, k ochutnání jsou však k dispozici i vína z celého světa. Zmínění této restaurace vzniká na základě realizovaných akcí, kdy podnik připravuje a pořádá řízené degustace vín z vinařství Pavlovín pod vedením sommeliéra.
25
1.2.4 Zahraniční vinařské organizace
Rozšíří-li bychom naše soustředění na vinařství a vinařská střediska ve světě, nesmě-li bychom opomenout a zdůraznit, svou působností velké a významné, avšak rozlohou vsazené na malém kontinentě, národní vinařství v Austrálii. Vinařství se nachází na jižním cípu Austrálie, ve městě Adelaide. Adelaide patří mezi nejlidnatější města Austrálie a jeho přímořská poloha z něj dělá velmi podstatné a důležité město mezinárodního obchodu a služeb. Poloha je velmi vstřícná též pro pěstování vinné révy a na úkor příznivých přírodních podmínek a vzniku viničních tratí, pojmenování dnešních vinic, vzniklo i významné a uznávané vinařské centrum, které se stalo nepostradatelným pro celou Jižní Austrálii, ale i pro země, které se nachází v bezprostřední blízkosti země, se kterými Austrálie obchoduje a udržuje dobré vztahy.
Budova národního vinařského střediska v Adelaide byla postavěna v roce 2000. Po menších úpravách a modernizaci bylo středisko slavnostně otevřeno o rok později. Budova dostala nespočet ocenění a vyhrála několik cen díky své unikátní architektuře. V těsném okolí vinařského střediska se zrodily vinice. Převážně se zde pěstují odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir, Semillon a Ryzlink. Vinná réva, která se z vinic sesbírá, je na místě dále zpracovávána a posléze stáčena do lahví. Všechny lahve vína, které se vyrobí, disponují kvalitou a jsou nabízena dále k prodeji. Některé lahve jsou uloženy ve vinném sklepě a archivovány několik let. Tato vína jsou často prostředkem burzy či aukčních síní a nabízeny movitým podnikatelům, kteří si obzvláště víno z tohoto koutu světa oblíbily. Výraznými odběrateli jsou především země Evropské Unie, převážně Maďarsko, Rakousko, Německo, Chorvatsko, řadí se mezi ně i Česká republika. Na území České republiky jsou australská vína populární. Hlavním cílem vinařského střediska se tedy stává marketingová propagace australských vín, zapsání do paměti kvalitu tohoto vína, hlavně na zahraničním trhu.
26
Kromě propagace vinařské oblasti zastává středisko podobnou funkci na domácím trhu, stejně jako Národní vinařské centrum, o.p.s, v České republice. Pro zájemce zprostředkovává a v prostorách vinařského střediska i realizuje sommeliérské kurzy. Tyto kurzy jsou rozdělené dle úrovní kvalifikace a délky zvoleného kurzu. Každý rok vychová pár jedinců, ze kterých se později stávají vynikající odborníci v oblasti vín. Úzká spolupráce funguje i s Českou republikou, kdy jsou právě zmínění odborníci zváni na veletrhy a workshopy, především do hlavního města Prahy a do oblastí v okolí jižní Moravy, aby prezentovali australská vína a dostali se tak lépe do povědomí zákazníku, popřípadě si vytvořili další možné kontakty vedoucí ke spolupráci přímo s českými odběrateli a odborníky přes vína, které využijí ke svému vinařskému a obchodnímu prospěchu. Spolupráce s australskými vinaři je důležitá pro vinaře a obchodníky s víny na území České republiky. V současné době například probíhá kooperace české společnosti Vicom, která si zakládá na heslu Specialista na víno a australského národního vinařského střediska ve městě Adelaide. Společnost Vicom, mimo vín z oblastí vinařských velmocí, ve své vinotéce nabízí rozsáhlou nabídku od australských vinařů. Vína jsou to právě vyrobena z hroznů na vinicích, které náleží k australskému vinařskému středisku. Jedná se především o vína vyrobena z odrůd Shiraz, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir a Chardonnay.6
Pokud bychom se vrátili zpátky do Evropy, nabízí se otázka: Jaká je a jak funguje podpora a celková propagace vín ve vinařských velmocích, například ve Francii? Odpověď by byla zcela jednoznačná. Propagace a podpora je na sobě závislá. Kvalitní produkty si své zákazníky vždy najdou a naopak. Zákazník zná své potřeby a formu, jak nejlépe je uspokojit.
V současné
době
týká nejvyhledávanějších
6
a
je
Francie
na
nejoblíbenějších
prvním
turistických
místě
žebříčku,
co
destinací zahraničními turisty.
National Wine Centre[online]. Poslední revize 31. prosince 2012. [Cit. 2013-03-23 ]. Dostupné z: <
http://www.wineaustria.com.au/about/>
27
se
Vinařská turistika ve Francii rok od roku velmi příznivě roste a s tím i rozvoj vinařských oblastí, kterých je ve Francii v současné době 14 (Alsasko, Armagnac, Bordeaux, Bourgogne, Champagne, Cognac, Korsika, Jura, Languedoc-Roussillon, Provensálsko, údolí řeky Loiry, Côtes du Rhône, Jihozápad a oblast Savoie). Francouzská vína mají své atributy, kterými se jiná vína vyznačit zdaleka nedají. Vína jsou málokdy charakteristicky zaměnitelná s ostatními víny ve zbytku světa. Vína pocházející ze zmíněných oblastní jsou vína vysoce kvalitní, vhodná k letitým archivacím. Vše se děje na základě přísných zákonů, které se ve Francii na vinohradnictví a vinařství vztahuje. Jejich porušením je mnohdy podnikatel či vinař odkázán, v tom lepším případě, k zaplacení vysokého penále, které dle vážnosti přestupku může přesáhnout daleko přes několik tisíc EUR.
L'Office national interprofessionnel des vins (ONIVINS) je asociace, která sdružuje francouzské vinaře. Organizace vznikla 18. března roku 1983. Národní meziodborový úřad vín zasahuje (přeloženo z francouzského názvu L'Office national interprofessionnel des vins) především na trhu vín, pomáhá v národní komunitě vinařského průmyslu a účastní se rozvoje ve svém sektoru. ONIVINS provádí dozor nad všemi postupy pěstování dřevin a nad osázenými plochami vínem, jako takový, kontroluje a certifikuje množení vinné révy, schvaluje pěstování vína v zemi. V neposlední řadě financuje výzkum. Také zajišťuje technickou oporu a kontroluje kvalitu produktů z vína.
ONIVINS je velmi důležitou složkou ve Francii. Funkčně slouží podobně jako vinařský zákon v České republice. Tento zákon udává vinařům směrnice a podmínky, za kterých smí své víno pěstovat, vyrábět a posléze prodávat.7
Ve Francii též existuje několik vinařských středisek, které mají stejnou funkci jako střediska v České republice, která se soustřeďují na vinařskou turistiku a pořádání vinařských akcí, jako například již zmíněné Vinařské středisko Sádek. Pouze zde nalézáme 7
Wikipedia [online]. Poslední revize 9. dubna 2013. [Cit. 2013-03-25 ]. Dostupné z:
28
drobný rozdíl, neříká se jim vinařská střediska, ale jsou to „obyčejné“ vinice. Každá francouzská oblast oplývá svými vinicemi, které slouží veřejnosti. Nabízí možnost absolvování sommeliérského kurzu, pro turisty vymýšlí zábavné programy na svých vinicích. Programy jsou ve většině případů spojené s prohlídkou vinic, degustací a ochutnávkou například sýrů, které se v některých případech též připravují a vyrábí v těsné blízkosti vinice.
Některá „vinařská střediska“ nabízí možnost ubytování a strávení volných chvil formou odpočinku, jiná „vinařská střediska“ Vás pustí do samotného jádra tématiky a dovolí Vám si na vlastní oči vyzkoušet pravou práci vinaře na vinicích a nechají Vás pracovat v normálním denním provozu.
Jak už bylo řečeno, francouzská vína jsou vína celosvětového rozměru. Dnes není již znám člověk, který by neznal nebo nikdy neslyšel o kvalitě francouzských vín. Cestovní kanceláře a agentury slouží jako propagátoři francouzského vinařství na území České republiky a formou různých fam a press tripů nabízí možnost vycestování do vinařské velmoci.
Samozřejmě
na
druhé
straně
existuje
úzká
spolupráce
s jednotlivými
francouzskými vinaři a českými turistickými organizacemi. Známá malá vinařství, která se objevují v kontextu s Českou republikou, jsou například Domaine Les Roches a Château du Cédre.
1.2.5 Vinařská legislativa
Důležitou roli ve fungování všech vinařských institucí, ať už jsou to zmíněná střediska a centra, či vinařské organizace a vinařství, hraje tzv. Vinařský zákon. Vinařský zákon je zkrácenou verzí zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství). Tento zákon upravuje normy pěstování hroznů a výrobu vína na území Čech a Moravy. Účinnost zákona č. 321/2004 Sb. je od 28. 5. 2004, ve znění pozdějších změn a doplňků, vznikl na základě 29
změny zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Cílem zákona je sjednotit zákon s předpisy EU a zároveň v rámci místních podmínek pohlídat současné právní trendy v této oblasti. Zpřísnilo se například vyznačování ocenění na etiketách. Evropský trend sleduje jednoznačný cíl, tj. snižování stavu vinic.
Zákon rozděluje Českou republiku na Vinařskou oblast Morava a Vinařskou oblast Čechy.
Tyto oblasti se dále dělí na podoblasti, vinařské obce a viniční tratě. Konkrétní
rozdělení se nachází ve vyhlášce č. 254/2010 Sb. Zákon rovněž dovoluje pěstování jen odrůd vinné révy, které jsou schváleny pro danou vinařskou oblast. Tyto odrůdy jsou vymezeny ve vyhlášce č. 323/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb.
Důležitým krokem bylo zřízení tzv. Vinařského fondu. Vinařský fond sídlí v Brně a byl založen v roce 2002. Orgány fondu jsou rada, nejvyšší orgán fondu má 11 členů volenými na 4leté funkční období, dále ředitel a dozorčí rada představuje 7 členů, též volenými na 4leté funkční období. Jeho úkolem před vstupem České republiky do Evropské unie bylo použít finanční prostředky získané jako platba odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína, a též prostředky získané jako dlouhodobě návratná finanční podpora od státu, na podporu výsadby a obnovu vinic, a také podporovat propagaci prodeje vína. Peníze měly sloužit jako pomoc ke splnění daných aktivit.
Vznikem nového Vinařského zákona č. 321/2004 Sb. došlo ke změně ve fungování Fondu. Tento výhradně podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství. Vinařský fond pracuje na podobných základech jako organizace v ostatních vinařských zemích Evropy.8
8
Vinařský fond České republiky [online]. [Cit. 2013-04-13 ]. Dostupné z:
stranka/>
30
Celosvětově existují pouze dva systémy klasifikace vín. V severních vinařských státech včetně České republiky je používán systém „germánský“. Tento systém je založený na měření cukernatosti hroznů při sběru. V ostatních státech se používá tzv. „románský“ systém vinařského zákona, též nese název apelační systém, který je založený na kontrole původu hroznů a kontrole regulace úrody.
Zjednodušeně se dá Vinařský fond charakterizovat jako příspěvková organizace, do které přispívá každý registrovaný vinař (z 1 litru vína 5é haléřů a 1x ročně 350 Kč za hektar vinice), stát i kraj. Vybrané peníze se používají na reklamu prodeje vína (např. komunikační kampaň značky „Vína z Moravy, vína z Čech“ a „Svatomartinské“), podporu vinařských akcí či přednášek pro vinaře. Příjmy fondu v roce 2008 dosáhly částky 59 632 323 a výdaje 77 044 180 Kč.
Každý rok obdrží Česká republika finanční dotaci jakožto podporu v podnikání v oblasti vinařství. Tyto dotace pochází z prostředků Evropské unie. Na rok 2009 obdržela Česká republika od Evropské unie dotace na restrukturalizaci vinic ve výši 3 miliony EUR. Tato finanční podpora je pro vznik nových a podporu těch stávajících vinařských středisek velmi cenná.
Poskytované podpory dělíme do následujících skupin:
Podpora soukromého skladování vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu
Podpora na užití hroznů, hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu k výrobě hroznové šťávy
Podpora na užití zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení obsahu alkoholu vinařských produktů 31
9
Podpora destilace
Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic9
Vinařský fond České republiky [online]. [Cit. 2013-04-13 ]. Dostupné z:
www.vinarskyfond.cz/cz/podpory />
32
2 Analýza
Vznik nového projektu v jakékoliv oblasti podnikání a následný positivní vývoj souvisí především se správnou segmentací trhu. Rozhodování se, které segmenty jsou ty relevantní, by mělo v životě firmy nastat vícekrát a to z důvodu, že správná rozhodnutí v počátcích se nemusejí jevit jako přínosná v průběhu fungování. Zda jsou rozhodnutí správná, zda budou mít úspěšný dopad se stoprocentní přesností nám nikdo nikdy nezaručí, natož těžko slíbí. Pomocí analýzy se můžeme sami našim očekáváním přiblížit a vyhnout se tak bolestivým negativním dopadům.
Realizaci vinařského střediska a jeho možný potenciál jsme analyzovali pomocí dotazníků.
Nejprve
dotazník
určený
potencionálním
partnerům,
s cílem
zjištění
perspektivisty možné spolupráce ze strany dotazovaných. V druhé řadě byl sestaven dotazník pro potencionálního spotřebitele služeb vinařského střediska. Potencionálním klientem se rozumí host ubytovaný v zařízení spolupracujícího partnera. Cílem je šetření atraktivity možných nabízených služeb u jednotlivých skupin. Avšak prvotní diskuse na toto téma řešila vhodné umístění, vhodnou lokalizaci, zabývali jsme se analýzou prostředí. Karlovarský kraj není krajem vinařským, půda není tak shovívavá k pěstování révy vinné. Počasí je o něco méně přívětivé než počasí na Moravě. Největší soustředění vinných sklípků, vinic, vinařství a všech vinařských atributů, na které si jen vzpomeneme, jsou právě na Moravě. Co je ale nabízelo občanům, turistům, kteří přebývají či navštěvují západní část České republiky? Jak oni mohou rozvíjet a prohloubit své znalosti v případě jejich zájmu o vinařství? Tuto problematiku by mohlo vyřešit vsazení vinařského střediska do Karlovarského kraje. Hlavní vizí je rozvoj celkového vinařství v Čechách směrem k potencionálním turistům a taktéž k občanům České republiky, prostřednictvím degustací, návštěv sklepa a vinotéky, seminářů, přednášek, sommeliérských kurzů aj.
33
V první fázi analýzy proběhla analýza partnerů, což jsou především lázeňské hotely západočeského trojúhelníku. Soustředili jsme se opravdu pouze na lázeňské hotely v Karlovarském kraji, jelikož právě zde by bylo vinařské středisko realizováno. Oslovili jsme lázeňské hotely z důvodu největší koncentrace ubytovacích kapacit v Karlovarském kraji. Výběr nastal též z důvodu určení tržního segmentu trhu. Největší koncentrace osob, na které by se služby vinařského střediska vztahovali a mohli by tak být potencionálními návštěvníky, je soustřeďována právě ve jmenovaných ubytovacích zařízení. Ve druhé fázi nastala analýza zákazníků.
Potencionální zákazník,
který by se stal návštěvníkem
vinařského střediska, je host ubytovaný v lázeňském ubytovacím zařízení. Segmentace trhu tedy byla zaměřena na hosty lázeňských ubytovacích zařízení. Mezi klíčové tržní segmenty pro naše účely je možné zařadit cizince, cestující do Karlovarského kraje, samozřejmě i tuzemští hosté.
34
2.1 Analýza partnerů
Analýza partnerů probíhala formou dotazníků,
především emailovou formou.
Některé hotely a jejich „mluvčí“ upřednostnily telefonický kontakt. Tato analýza byla nezbytnou součástí, jelikož právě lázeňské hotely jsou potencionálními odběrateli služeb vinařského střediska, kdy jejich zákazníci by se stali konečnými spotřebiteli. Spolupráce s lázeňskými hotely by urychlila rozvoj vinařského střediska. Především se jedná o jednu z možností propagace a to právě prostřednictvím partnerů. Cílem prováděné analýzy bylo zjištění
zájmu
o
propagaci
služeb
vinařského
střediska
konečným
spotřebitelům
prostřednictvím lázeňských ubytovacích zařízení.
Analýza zkoumala, zda by se vůbec našli tací partneři, kterým by se jevily služby vinařského střediska jako přínosné pro jejich podnikání a hodlali by je tak nějakých způsobem podpořit. Analýza dále probíhala u hotelů, které projevily zájem o nabízené služby. Projeveným zájemcům se zaslal krátký dotazník, obsahující 4 výstižné otázky, jejichž prostřednictvím jsme zjišťovali, jakou formou by byli ochotni v hotelech služby vinařského střediska nabízet a za jakých podmínek by byli ochotni služby nabízet, za jakých podmínek by byla možná spolupráce V případě, že se zpět vrátil kladný ohlas na nabízené služby a možnost užší spolupráce,
odeslali jsme prostřednictvím emailu
navazující dotazník, kdy hned v první otázce jsme se dotazovali, či mají opravdu zájem o služby vinařského střediska a jeho propagaci ke konečnému spotřebiteli, ke svým potencionálním hostům ubytovacího zařízení v Karlovarském kraji.
Bylo totiž nezbytné se
ujistit, zda je pro ně nabídka stále lukrativní a berou ji opravdu vážně, jelikož časový horizont mezi prvním a druhým dotazováním byl přibližně jeden měsíc.
Dotazník se skládal ze 4 otázek. První otázku jsme již zmínili. Nastávající otázky byly vytvořeny velmi jednoduchou formou, většinou s odpovědí ANO/NE, abychom nezapříčinili odvrácení zájmu z důvodů zdlouhavého vypisování svých odpovědí, v horším případě, předčítaní nekončícího textu. Pouze u poslední otázky jsme autorům nechali
35
volnou ruku, aby se sami vyjádřili k podmínkám, za jakých by pro ně byla spolupráce reálná. Níže
uvádím
vzor
dotazníku,
respektive
strukturu
otázek,
které
byly
prostřednictvím emailu zaslány.
1. Měli byste zájem o tyto služby a spolupráci? ANO/NE 2. Je možné nabízet služby vinařského střediska hostům při check-in? ANO/NE 3. Byli byste ochotni vymezit prostor pro tzv. propagační koutek? ANO/NE 4. Za jakých podmínek by pro Vás byla spolupráce reálná?
Zájem o služby vinařského střediska projevilo 26 subjektů z celkových 40 dotázaných. Jelikož jsme dostali kladné ohlasy od více než poloviny oslovených, měla následná podrobnější analýza smysl. Vybrána byla především ubytovací zařízení, která poskytují lázeňsko-léčebnou péči, či ubytovací zařízení, která jsou situována v místech, která nesou status lázeňského místa.
36
Graf č.1 Zájem o služby vinařského střediska 35% Ano Ne
65%
Zdroj: vlastní
Graf č. 1 vyjadřuje procentuální hodnoty zájmu nabízených služeb vinařského střediska ze strany dotazovaných potencionálních odběratelů, můžeme říci i partnerů. Cílem je poukázat na poměr, v jakém se kladné a negativní zpětné ohlasy nachází. Graf č.2 Propagace v rámci check-in
58%
Ano Ne
42%
Zdroj: vlastní
37
Na grafu č. 2 jsou znázorněny procentuální poměry hodnot z analýzy partnerů, kdy cílem bylo zjistit, zda jsou hotely ochotni nabízet služby vinařského střediska při check-in. Představa byla taková, že po skončení celého ubytovacího procesu, kdy se host zapisuje, jsou mu předávány potřebné údaje a dostává klíče od pokoje a různé jiné nezbytné identifikační karty, obdrží též i tzv. informační brožuru a právě zde by se nalézaly i informace o službách vinařského střediska, společně s ceníkem a postupem rezervace, formou implementované metody crossellingu. O této možnosti a výskytu propagačního materiálu vně brožury by informoval pracovník recepce či kvalifikovaný pracovník ubytovacího střediska, rezervačního oddělení apod. Smyslem je efektivnější propagace služeb vinařského střediska. Došli jsme totiž k názoru, že kontakt „face to face“ se jeví jako jedna z nejúčinnějších a nejpřesvědčivějších způsobů propagace, snažíme-li se zapůsobit něčím novým.
Z grafu vyplývá, že větší část partnerů je ochotna propagovat nabízené služby hostům při check in a zabezpečit efektivnější způsob propagace prostřednictvím kontaktu „face to face“. Z celkového počtu 26 ubytovacích zařízení, ze kterých se nám dostalo kladné odpovědi, 15 korespondentů i nadále odpovědělo kladně na naši otázku. Zbylých 11 odpovědí znělo převážně záporně. Část vysvětlovala, že své hosty nechce zatěžovat dalším množstvím reklamačních letáků, prý v dnešní době jsou tzv. informační brožury už tak přeplněny nejrůznějšími informaci, které ve výsledku čte každý pátý host. Další odpovědi popisovaly jiné možné způsobu propagace, například možnost předání informací na welcome koktejlu pro hosty nebo umístění propagačních letáků na stolech v lobby baru či přímo ve vinném lístku.
Další analýzou jsme se snažili zjistit, zda ubytovací zařízení disponuje volným prostorem, kde by byla možnost umístění tzv. propagačního koutku, kde by stánek mohl stát a upozorňovat na služby vinařského střediska a zda byli ochotni prostor pro zmíněný koutek vůbec vymezit. Ze 26 dotazovaných 17 hotelů takovým prostorem v ubytovacím zařízení disponuje a jsou ochotni zde stánek postavit, samozřejmě by záleželo na velikosti, jak
posléze podotýkali.
Ostatní odpovědi se přikláněly spíše na druhou stranu
s komentářem, že buď takové prostory bohužel nemají, to nastalo v případě kapacitně 38
menších ubytovacích zařízení, avšak u některých ze zmíněných vznikla diskuze daný problém vyřešit jiným způsobem propagace, nebo zkrátka informační koutek se službami vinařského střediska v ubytovacím zařízení mít nechtěli. Můžeme proto přímo vyjádřit, že ze zbylých 9 odpovědí pouze 3 zařízení se stavěla vyloženě tvrdě proti vzniku informačního koutku.
st up V
t
íč
ov
ac
íč ra v
O
st
at ní
St
U
by t
ov
ac
Lo
ás
ás
t
bb y
ba
r
ní h
al
a
Graf č. 3 Umístění tzv. propagačního koutku
Zdroj: vlastní
Ubytovací zařízení, která projevila zájem o umístění tzv. propagačního koutku služeb vinařského střediska, většinou upřesnila své představy o tom, kde by byla možnost koutek vybudovat a za jakých předpokladů. Nejsilnější ohlasy se objevily u možnosti vsazení informačního koutku hned ve vstupní hale. Většina ubytovacích zařízení by poskytla prostor vedle recepce či v její blízkosti. Pokud ubytovací zařízení disponuje služby concierge, doporučovali umístit koutek v nedaleké blízkosti z důvodu propojení služeb. V případě menší vstupní haly a tak omezeného prostoru, nabízeli možnost vystavení informační tabule.
39
Dalším východiskem umístění se ukázal lobby bar.
Zde by byla možnost
implementace menšího propagačního koutku, informační tabule, v jiném případě by to mohly být informační letáky na baru a stolech. Pokud má lobby bar k dispozici vinný lístek, jako šikovné a tématické řešení se nabízí vložení nabídky služeb vinařského střediska přímo mezi jeho stránky.
Propagační koutek by mohl být situován v ubytovací části zařízení. Přesněji se tím myslí chodby ubytovacího zařízení, společenské prostory, prostory u výtahu, u dveří doplňkových služeb apod. Tyto prostory denně navštěvuje každý zákazník, z důvodu přemisťování se, čekání na lázeňsko-léčebnou péči, z důvodu společenských aktivit aj. Nenucená forma propagace, která dává nabídku individuální volby při projevení zájmu a touze po dalších informacích a vědění.
Jednou z možností umístění propagačního koutku je stravovací část ubytovacího zařízení. Jedná se především o restauraci pro ubytované zákazníky. Pokud se nachází oddělená restaurace pro hosty z ulice, tzv. walk-in hosti, nabídka na využití služeb vinařského střediska by měla být zprostředkována samozřejmě i jim. V restauracích by vše bylo řešeno menším propagačním koutkem, varianty jsou shodné jako u lobby baru, možnost položení informačních letáků na stoly v restauraci, v případě výskytu vinné lístku, opět umístění vně. Obsluhující personál by byl s celým procesem seznámen, z důvodu poskytování informací případným zájemcům o služby.
Objevily se i další perspektivní nabídky umístění propagačního koutku, mezi nejzajímavější se jeví nabídka propagace na webových stránkách ubytovacího zařízení, formou sekce speciálních nabídek.
Poslední analýza, která byla aplikována v analýze potencionálních partnerů, se zabývala podmínkami, za kterých by oboustranná spolupráce byla reálná. Přesněji můžeme 40
říci, co by za propagaci vinařského střediska, požadovali. Podmínky, za kterých by byla spolupráce možná, znázorňuje graf č. 4.
Graf č. 4 Podmínky spolupráce
Provize Barterová dohoda Žádné požadavky
58%
31% 11%
Zdroj: vlastní
Graf č. 5 přehledně znázorňuje podmínky druhé strany, za kterých by byli ochotni spolupráci uzavřít. Největší podíl, a to 58%, nese odměna ve výši procentuální provize z prodané služby. V praxi by vše fungovalo tak, že za každého zákazníka, který by využil služby vinařského střediska, by ubytovacímu středisku náležela tzv. finanční odměna ve stanovené výši. Výše provize by byla sjednána domluvou obou stran a vyčíslena za každou službu zvlášť. Jedná se o klasický odběratelsko-dodavatelský vztah.
Jiná ubytovací zařízení upřednostňují tzv.
barterovou dohodu, celých 31%.
Barterová dohoda vyjadřuje zpětnou propagaci. Respondenti tedy upřednostňují propagaci jejich ubytovacího zařízení a nabízených služeb, namísto získání provize z poskytnutých služeb.
41
Malé procento dotazovaných by bylo ochotno služby vinařského střediska nabízet zadarmo. Avšak našli se tací, kteří vnímají absenci vinařských služeb v Karlovarském kraji a celkově absenci příležitostí pro aktivní turisty a vnímají zmíněné služby jako vysoce přínosné.
2.2 Analýza potřeb zákazníků Zjištěný zájem ze strany ubytovacích zařízení posouvá celou analýzu dále. Jelikož ubytovací zařízení nejsou konečnými spotřebiteli, pouze zprostředkovateli, avšak velmi důležitými, je nezbytné analyzovat právě konečné spotřebitele. Zjistit, zda by o služby vinařského střediska měli zájem, o co by převážně měli zájem. Hlavním ukazatelem byla již zmíněná segmentace trhu. Analýza se soustřeďuje na hosty v lázeňských ubytovacích zařízených, či hosty, kteří jsou ubytováni v místech, které nesou status lázeňského místa, vyskytující se v Karlovarském kraji. Statistické tabulky nám dokazují, že struktura národnosti hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních, se posledních pár let nemění. Majoritní část, z celkového počtu dotazovaných 121, tvoří zahraniční turisté a jejich skladba je v posledních letech též neměnná. Jedná se především o turisty z Ruska a o turisty z Německé republiky. Procentuální poměr návštěvnosti je zhruba na stejné úrovni. A toto jsou naši potencionální zákazníci.
42
Tabulka č.1 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice, 2012
Zdroj: ČSÚ / Source: Czech Statistical Office
Tabulka č. 1 poukazuje na skladbu zahraničních turistů cestujících do České republiky a podíl na celkovém zobrazení. Největší počet turistů je z Německa, tento segment tvoří až 20% z celkového počtu zahraničních turistů. Na druhém místě s 10% turisté z Ruska a po 5% pak anglicky mluvící občané z USA a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Na grafu níže, graf č. 5, můžeme potvrdit to, co již bylo řečeno v tabulce č. 1. Nejpočetnější skupiny osob jsou turisté z Ruska a Německé republiky. Graf vznikl na základě provedení výzkumu prostřednictvím dotazníků, který byl mířen na zjištěné skupiny turistů, které nejvíce cestují do České republiky. Dotazováni byli zákazníci, kteří navštěvují ubytovací zařízení z důvodu lázeňsko-léčebné péče. Dotazníky byly v písemné podobě a hostům byly předkládány v průběhu jejich pobytu k individuálnímu vyplnění. 43
Vzor dotazníku a struktura otázek se nachází níže.
1. Měli byste zájem o služby vinařského střediska? ANO/NE 2. Jaké služby by pro Vás byly atraktivní? a) skupinové degustace b) individuální prohlídky sklepa s degustací c) prodej vína – vinotéka d) výroba vína e) vinařské slavnosti f) akce snoubení vína s jídlem g) vinařské kurzy 3. Jakou cenu byste byli ochotni za takové služby zaplatit?
Dotazník byl opět velmi stručný a zaměřoval se na zjištění, zda by potencionální zákazníci měli o takové služby zájem a o které především. Celkových dotazujících bylo 121. Skladba hostů v ubytovacím zařízení byla převážně ruská a německá. Objevilo se pár tuzemských hostů a v celém množství pouze 3 anglicky mluvící občané. Ze 121 zákazníků projevilo zájem o služby vinařského střediska 76 lidí, v druhém případě odpovědělo 45 lidí, že o takové služby zájem nemají. V již zmíněném grafu můžeme vše názorně vidět. Je zde zachyceno celková struktura zákazníků, číselné vyjádření jejich zájmu s rozdělením národností.
44
Graf č. 5 Národnost dotazovaných a vyjádření zájmu v počtu osob
35
31
30
26
25 20 15
19
17
15 11
10 5 0
Česká klientela Ruská klientela Německá klientela Anglická klientela
3 Ano
Ne
Zdroj: vlastní
Ze všech dotazovaných zákazníků v ubytovacích zařízeních by mělo zájem o služby vinařského střediska 67% osob. Pokud bychom chtěli znát vyjádření zájmu jednotlivých národností v procentech, statistika by vypadala následovně: 41% německá klientela, 34% ruská klientela, 22% česká klientela a 3% anglická klientela.
Vinařské středisko by zprvu nabízelo služby, u kterých by byl jasný předpoklad, že o ně bude zájem, že se najde konečný spotřebitel, který uspokojí své potřeby. Velmi důležitá proto byla analýza jednotlivých služeb.
45
Graf č. 6 Nabízené služby vinařského střediska
Skupinové degustace Individuální prohlídky sklepa Prodej vína Výroba vína Vinařské slavnosti
Česká klientela
Ruská klientela
Německá klientela
Anglická klientela
Akce snoubení vína s jídlem Vinařské kurzy
Zdroj: vlastní
V grafu č. 6 jsme zprvu rozdělili zájem klientely o potencionální služby vinařského střediska do skupin dle národnosti, česká klientela, ruská klientela, německá klientela a anglická klientela. Posléze jsme u jednotlivých skupin analyzovali, jaké služby jim přijdou atraktivní. Každý dotazovaný měl možnost výběru z více variant. Tento graf vnímáme jako jednotlivé analýzy odlišných skupin lidí, sloučené do jednoho grafu pro lepší orientaci. Vnímáme tak proto, že skupiny dotazovaných lidí byly přibližně stejně velké. Ze 76 kladných odpovědí zákazníků ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji odpovídalo 17 osob z České republiky, 26 ruských občanů, 31 německých občanů a 3 turisté z anglicky mluvících zemí. Přehlednější představu o struktuře klientely a jejich vnímání atraktivit služeb poukážeme v tabulce č. 2.
46
Tabulka č. 2 Přehled atraktivity u jednotlivých služeb Skupinové
Individuální
Prodej
Výroba
Vinařské
degustace
prohlídky
vína
vína
slavnosti snoubení kurzy vína
sklepa
Vinařské
Akce s
jídlem Česká republika Rusko Německá republika Anglicky mluvící
4
4
9
7
1
9
1
17
8
1
12
11
2
9
4
26
16
7
13
13
4
10
7
31
3
0
3
0
1
2
2
3
31
12
37
31
8
30
14
Zdroj: vlastní
Tabulka č. 2 přehledněji poskytuje informace o názorech jednotlivých národností na
potencionální služby
vinařského
střediska.
Popisující řádky znázorňují skupiny
zákazníků dle národnosti a sloupce pak potencionální služby. V šedivých rámečcích na konci každého řádku jsou sečteni celkoví korespondenti z jednotlivých států. Jejich součtem získáme počet 76. Šedivé rámečky na konci každého nadepsaného sloupce atraktivity vinařského střediska představují počty hlasů. Jak již bylo řečeno, každý dotazovaný měl možnost volby více variant.
Graf č. 6, taktéž tabulka č. 2., upozorňují na důležité údaje, které se analýzou projevily. Z grafu i tabulky je zřejmé, že každá skupina klientely touží po rozdílných službách. Máme – li na mysli občany České republiky, cestujíce do lázeňských míst v Karlovarském kraji, vidí lukrativní nabídky v akcích, které se zabývají harmonií vína a 47
jídla. 9 osob ze 17 dotazovaných z České republiky odpovědělo, že by uvítali službu, která by nabízela prodej vína. Ve vinařském středisku by fungovala vinárna, kde by byla možnost ochutnávky a koupě vína či posezení v příjemném a nerušeném prostředí. Čeští turisté by měli zájem i o různé semináře, prezentace, prohlídky a ukázky, které by byly spojeny s výrobou vína. Nejméně lukrativní se jevila nabídka vinařských slavností s odůvodněním, že pravé vinařské slavnosti by měly zůstat na území Moravy, kde jsou k tomu dispozičně lepší podmínky, avšak po delší diskuzi se nebránili myšlence uspořádání podobné akce na území Čech, z důvodů přenést tradiční vinařské akce i do jiných koutů České republiky. Nabídka vinařských kurzů se umístila podobně jako nabídka vinařských slavností. Domnívám se, že je tomu tak proto, že rámec věku dotazovaných překročoval hranici 60 let. Zmíněný občané mají pocit, že nejsou schopni se více učit. Mělo by být pravdivé tvrzení. Že každý člověk, v případě, že nalezne ten správný způsob, se dokáže učit a rozvíjet se, pokud nemáte pocit, že Vám to k ničemu už nebude a přijde Vám to zbytečné.
Další skupinou analyzovaných jsou ruští turisté. Překvapivě se prokázalo, že jejich potřeby a přání na služby vinařského střediska se mnohdy vůbec neliší od názorů turistů z České republiky. Nejatraktivnější službu zde vyhrála tzv. vinotéka a možný nákup vín. Z celkového počtu 26 dotazovaných osob z Ruska takto odpověděla minoritní polovina, přesně 12 osob. Nákup vín by byl spojován s ochutnávkou a možností posezení v příjemné vinárně. 11 dotazovaných odpovědělo, že by se rádo dozvědělo více o výrobě vína. Stále je zde shoda s předešlou skupinou. I nabídka akcí snoubení vín a jídel zvolili jako jednu z nejatraktivnějších variant. Nepatrný odskok od ostatních služeb, 8 osob, vznikl u služby skupinové degustace. Zde se nabízí první rozdíl od skupiny předešlé. Zatímco skupina českých turistů řadila skupinové degustace na spodní příčky, u ruských turistů patří zmíněná služba mezi skupinu 4 nejzajímavějších možností využití vinařského střediska. Úspěch nesklidily opět vinařské slavnosti se stejnou argumentací jako u skupiny předešlé. Pouze 1 člověk, z celkového počtu 26, by měl zájem o individuální prohlídky sklepa s degustací. Dozvěděli jsme se od ruských turistů, že je tak z důvodů neznalostí oblasti vinařství a že si raději zaplatí průvodce, který bude prohlídku absolvovat s nimi a vše jim podrobně vysvětlí, ukáže a ochutná, případně doporučí vhodné víno.
48
Skupina německých turistů má trochu odlišný názor na nabídku vinařského střediska. Služba, kvůli které by vinařské středisko určitě navštívili, by byla skupinová degustace. Není se čemu divit. Kdo se alespoň skromně vyzná v německé kultuře, či strávil dovolenou v přítomnosti německých turistů, jistě ví, že málokdo z nich rád tráví čas zdrženlivě sám někde v koutku. Pravda je opakem. Většina turistů cestujících z Německa, samozřejmě nejenom do České republiky, upřednostňuje masovou turistiku. Rádi cestují do míst, kde mají možnost se setkávat s novými lidmi a poznávat jejich kulturu, rádi cestují s větší skupinkou lidí. Jednoduše jim je příjemnější se všude obklopovat lidmi. Analýza vše též potvrdila, 16 osob z celkového počtu 31 svůj zájem přiklonilo ke zmíněným skupinovým degustacím.
Další lukrativní potencionální službou vinařského
střediska
shledali prodej vína. Velmi se jim líbila myšlenka vinotéky uvnitř vinařského střediska. Stejný počet, 13 turistů, by přilákaly akce spojené s výrobou vína. Nabídka by se pro ně stala mnohem zajímavější, kdyby se naskytla možnost výrobu vína vidět na vlastní oči, ať už v případě reálné výroby či pouze maket, které by sloužily právě k těmto účelům. 10 dotazovaných by v nově vzniklém vinařském středisku potěšily akce, které se snaží poukázat na snoubení vín a pokrmů. Případné dovětky zněly, že často nastávají situace, kdy by si rádi v jejich oblíbené restauraci objednali víno, ale zkrátka neví, dle čeho se řídit a mnohdy ani obsluhující personál není zasvěcen do této problematiky. Dokonalá shoda nastala při vyhodnocení nejméně zajímavé služby. Nastala zde shodná situace s předešlými dvěmi analyzovanými skupinami. Nejmenším atraktivním boomem se projevily vinařské slavnosti. Argumentace na otázku, proč právě tato služba jim přijde jako nejméně přitažlivá, odpovídali, že upřímně neví, co si pod vinařským festivalem mají představit. Je tedy možné, že v případě návštěvy takového festivalu, by se jejich názory mohly alespoň částečně změnit, v lepším případě úplně otočit.
Poslední analyzovanou skupinou se stali turisté cestující z anglicky mluvících zemí. V Karlovarském kraji jsou to především turisté cestující z Velké Británie a Spojených států amerických. Statistiky ukazují stále větší oblíbenost v cestování do Karlovarského kraje z Nového Zélandu a Austrálie. Vše se tak děje z důvodu návštěvy léčebních lázní, které jsou pro ně cenově přijatelnější než například lázně v Itálii, či Německu. V průběhu analýzy zákazníků jsme narazili na 3 turisty z anglicky mluvících zemí. I přes to, že jejich část je opravdu minoritní, skupina je definována od 2 lidí a více, zahrnuli jsme je též do 49
celkové analýzy. Minoritní skupiny se v budoucnosti mohou stát majoritními. V opačném případě známe existenci mnoha minoritních skupin, které taktéž mohou tvořit naše potencionální a velmi vážené zákazníky. Všichni 3 dotazovaní projevili zájem o skupinové degustace a prodej vína. Stěžují si na absenci dobrých vinoték v Karlovarském kraji. Většina těch existujících prý málokdy zastává funkci vinotéky, funkci, která jí náleží. 2 turisté projevili zájem o vinařské akce snoubení vín a jídel a stejný počet osob zaujaly i vinařské kurzy. Dozvěděli jsme se, že ve světě patří Česká republika mezi věhlasná jména v oblasti vinařství, hned vedle Itálie, Francie a Španělska a do budoucna má silný potencionál. Realizací vinařských kurzů a jejich prostřednictvím by se naskytla možnost rychlejšího a účinnějšího rozvoje českého vinařství. Mezi irelevantní služby, které vinařské jsme
zařadily
do
hlubší analýzy,
zmínili především individuální prohlídku
sklepa
s degustací s poznámkou, že by na službu pohlíželi z jiného úhlu pohledu za situace, kdy by bylo možné využít služby průvodce či pracovníka uzpůsobeného k takové činnosti. Zkrátka osobu, která by byla způsobilá vést odborný výklad a dodat celkové prohlídce na zajímavosti.
Analýzou zákazníků jsme dostali skupiny lidí, rozdělené dle národnosti a jejich oblast zájmu u potencionálních služeb. Analýza zobrazuje i celkové výsledky úspěšnosti jednotlivých služeb z pohledu všech dotazovaných. Graf č. 7 zobrazuje hodnocení jmenovaných služeb vyjádřených v procentech.
50
Graf č. 7 Procentuální vyhodnocení jednotlivých služeb Skupinové degustace
9%
19%
Individuální prohlídky sklepa Prodej vína
18%
Výroba vína
7%
Vinařské slavnosti
5%
Akce snoubení vína s jídlem
19%
23%
Vinařské kurzy
Zdroj: vlastní
Na grafu vidíme, že atraktivita, která má největší procentuální zastoupení a tudíž předpoklady k nejpříznivějšímu potenciálu v oblasti služeb vinařského střediska, dosáhl prodej vína, který je spjat se vznikem vinotéky a možností posezení v místní vinárně. Tato nabídka zaujala 23% z celkových dotazovaných. Shodný podíl, 19%, obdržely skupinové degustace a aktivita, která by představovala výrobu vína a detailně poukázala na celý proces výroby. 18% turistů, by rádo vinařské středisko navštívilo za předpokladu realizace vinařské akce zaměřené na snoubení vína s jídlem a prohloubení znalostí v této oblasti. Menší procento zákazníků ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji se zajímá o vinařské kurzy, zájem projevilo 9% z celkových dotazovaných. 7% lidí, shledává individuální prohlídky sklepa, spojené s degustací, jako atraktivní a důvod k návštěvě vinařského střediska. Nejmenší procentuální podíl ze všech nabízených služeb, pouhých 5%, obdržela možnost navštívení a prožití tradičních vinařských slavností.
Na základě provedené analýzy se nám dostalo výsledků, jasně dávajících najevo, jaké atraktivity shledává naše cílová skupina, jež jsou zákazníci lázeňských ubytovacích zařízení, či ubytovacích zařízení, která jsou situována v místech nesoucí status lázeňského místa, v Karlovarském kraji, atraktivní a jaké služby jsou pro ně méně atraktivní. Dle 51
dosažených hodnot vnímáme i rozdílnost možnosti úspěchu jednotlivých služeb dle složení klientely, v našem případě rozdělení dle národností.
Významnou složkou analýzy zákazníků činila otázka, spojená s ohodnocením nabízených služeb ve vinařském středisku. Dotazovaní byli tázáni, jakou sumu by byli ochotni za služby zaplatit. Faktory, ovlivňující jejich rozhodování souvisí s přesným představením aktivit a informování o všech zahrnutých složkách. Odpovědi jsme opět rozdělili do tří základních skupin dle národnosti dotazovaných osob. Každá skupina oplývá jinými nároky a představami na jmenované služby, proto vnímáme i širokou rozdílnost v odpovědích jednotlivých dotazovaných. Nejrozmanitější skupinou, co se týká cen za služby vinařského střediska, je ruská klientela. V přepočtu na české koruny jsou ochotni zaplatit v rozmezí mezi 1000 Kč – 3000 Kč, cena dle charakteru služby. Další skupinu vytvořili turisté cestující z Německa. Zde se hodnota, za kterou by byli ochotni vinařské středisko navštívit a využít jeho služeb, pohybuje v rozmezí 800 Kč – 1500 Kč. Faktorem ovlivňující jejich jednání byla především atraktivita nabízené služby. Poslední zkoumanou skupinou analýzy je česká klientela. Zde je patrný rozdíl v hodnocení nabízených služeb, kolik jsou turisté z České republiky ochotni za ně zaplatit. Rozmezí cen za služby dotazovaných osob činí mezi 150 Kč – 600 Kč. Vnímáme existenci širokého rozpětí cen, za které by byli potenciální zákazníci vinařského střediska ochotni zaplatit, v případě účasti na akci zaměřenou na vinařskou turistiku.
52
2.3 Analýza asijské klientely
Rozvíjející se skupinou, která rok od roku stále více nalézá zalíbení v cestování do zemí Evropské unie, taktéž do České republiky, se stává klientela z asijských zemí. Máme na mysli turisty z Japonska, Číny a Koreji. Jsou to turisté, kteří cestují převážně ve větších skupinách a především za účelem poznání, obohacení sami sebe. Hlavní město Praha se může
pochlubit
stoupajícím
číslem
v počtu
návštěv
turistů
z asijských
zemí.
Mnohonásobně menší podíl z celkového počtu navštíví jiné atraktivity, které se v České republice pyšní svou krásou. Není to z důvodu nezájmu o jiné památky a romantická zákoutí, problém shledáváme v nepokryté poptávce na trhu a neúčinnému způsobu, jak občany z asijských zemí tzv. přilákat a uspokojit zde jejich touhu a chuť po návratu. Analýzou asijské klientely jsme se snažily dostát popisu, který by jmenovanou skupinu turistů blíže specifikoval a poukázal na možnosti atraktivity, které by jim vinařské středisko mohlo přinést.
Nejdůležitějším faktorem je, že asijská klientela dává přednost pohodlí a neuznává přenocování ve více než jednom ubytovacím zařízení během celého pobytu. Musíme proto vnímat vzdálenostní fakt mezi letištěm Václava Havla v Praze a Karlovarským krajem. Turisté by upřednostňovali jednodenní výlety, s návratem do Prahy. V případě zájmu, která musí být podnícena efektivní reklamou, se nabízí možnost ubytování v Karlovarském kraji. Nejzajímavější nabídkou se jeví spojení vinařských služeb s již vzniklým balíčkem služeb daného ubytovacího zařízení. V případě Karlovarského kraje se bezpodmínečně nabízí návštěva spojení tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku a možnosti využití služeb vinařského střediska. Přírodní léčivé zdroje v České republice shledává většina asijské klientely jako zajímavou oblast poznání, avšak o indikacích a jejich účinnostech je informována pouze malá část. Turisté cestující z asijských zemí vyznávají a mají zalíbení ve věcech tradičních a jednoduchých. Nejperspektivnější služba, kterou by nabízelo vinařské středisko a uspokojilo by tak jmenovanou klientelu, se zařadily akce snoubení vína s jídlem. Jednalo by se o typické večery s vínem spojené s výrobou vína, degustací a možností využití vinotéky s následným prodejem vína. Zajímavou variantou se jeví audiovizuální degustace, které by mohly být součástí akce, či by zde byla možnost samostatné 53
realizace dle domluvy. V neposlední řadě bychom se na vrub vinařského střediska snažili zajistit profesionálního tlumočníka, nejen s jazykovými dovednostmi anglického jazyka, ale pro lepší pocit našich zákazníků, též anglicko-japonského tlumočníka (v případě japonské skupiny návštěvníků). Cílem je předejít možnému výskytu jazykové bariéry.
Napříč tomu, že nám analýza blíže identifikovala asijskou klientelu cestující do České republiky, stále neexistuje tolik ukazatelů, které opravdu zaručí jejich konečné chování. Turisté z asijských zemí spadají do specifické skupiny cestujících a ve většině případů rozpoznají lukrativní a kvalitní službu, kterou umí posléze patřičně ocenit.
54
3 Návrh realizace vinařského střediska Na základě vypracované analýzy, která byla vyhodnocena v podobě grafů a tabulek, jsme schopni sestavit návrh realizace vinařského střediska, zpracovali jsme tzv. podnikatelský záměr, který poukazuje na možnost vzniku vinařského střediska.
3.1 Lokalizace a nabídka služeb vinařského střediska
Z důvodů výsledků aplikované analýzy jsme se rozhodli pro určitou strukturu nabízených služeb. Velký potenciál u zákazníků si chová služba spojena s prodej vína a možností příjemného posezení. Důraz tedy bude kladen na vznik vinotéky s místností uzpůsobenou k provozu menší vinárny. Prostory budou též sloužit k pořádání nejrůznějších degustací, především řízených odborným profesionálem, sommeliérem. Součástí služeb vinařského střediska bude konání se tématických přednášek, seminářů a kurzů spojených s rozvojem a vzděláváním zaměstnanců a široké veřejnosti. Mezi nabízené služby vinařského střediska jsme dále zařadili akce související se snoubením vína a jídla, respektive realizace široké škály gastronomických akcí pojednávající o této tématice. Z důvodů poskytování jmenovaných služeb je nezbytná existence druhé místnosti, která by sloužila pro tyto účely při větším počtu zájemců. Můžeme ji nazývat konferenčním sálem. Služba, u které se domníváme největšího potenciálu úspěchu je proces výroby vína. Ve vinařském středisku se bude nacházet malý vinný sklep s menším množstvím vinných sudů, v nichž bude probíhat výroba. Návštěvníkům bude uzpůsobeno výrobní místnost navštívit, víno ochutnat a v případě zájmu i zakoupit. Výrobní místnost bude součástí či propojena s místní vinotékou, tím pádem i vinárnou. Bude se zde tak propojovat celý proces návštěvy, ochutnávky a nákupu.
Řádkový přehled nabízených služeb 1. Skupinové degustace 55
2. Individuální prohlídky “sklepa“ s degustací 3. Prodej vína – vinotéka 4. Výroba vína 5. Vinařské slavnosti 6. Akce snoubení vína s jídlem 7. Vinařské kurzy
Realizace vinařského střediska se soustředí do
Karlovarského kraje. Nejvhodnější
umístění je v bezprostřední blízkosti tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku, nedaleko hlavního silničního tahu z Mariánských Lázní do Karlových Varů. Z důvodů dobrého autobusového a vlakového spojení. V Karlovarském kraji se nachází hustá silniční síť, proto není problém se do této části České republiky dostat. Vzdálenost mezi oběma lázeňskými městy je necelých 65 km, volíme – li cestu po dálnici, přejezdem přes město Cheb. Druhá varianta je zde možnost volby silnice III. třídy, přejezdem přes město Bečov nad Teplou, kdy celková délka trasy činí 49 km. Karlovarský kraj nabízí nespočet atraktivit souvisejících s aktivní turistikou. Nalezneme zde různé formy cestovního ruchu, které motivují turisty k cestování. V Karlovarském kraji jsou to především aktivity spojené s rekreační turistikou, kulturně – poznávací, lázeňskou či sportovní, především pěší turistika, cykloturistika a stále se rozvíjející golfová turistika. Turisté přijíždějící v hojném počtu do Karlovarského kraje jsou potencionální návštěvníci vinařského střediska.
3.2 Konkrétní návrhová řešení
Konkrétní návrhová řešení představují skutečné varianty plánů, které se týkají realizace vinařského střediska v Karlovarském kraji. Zobrazují materiálně – technickou základnu a její vybavení, nezbytné k uskutečnění podnikatelského záměru. Dále je vytyčen personální
činitel
v podobě
struktury
pracovních 56
příležitostí.
V případě
realizace
vinařského střediska jsme popsali dvě varianty možného způsobu provedení, které jsou reálné. První varianta se zaměřuje na novou výstavbu celkového objektu. Pojednává se o možnosti koupě již stávajícího fungujícího objektu či pozemku, kde středisko vyroste. Druhá možnost, pro nás mnohem přijatelnější, finančně dostupnější, kterou na tomto základě v další kapitole podrobněji kalkulačně rozebereme, je volba pronájmu, respektive přidružení se k již stávajícímu objektu, nabízející služby spojené s cestovním ruchem.
3.2.1 Návrh podnikatelského záměru – koupě komerčního objektu, pozemku
V Karlovarském kraji by se hledala nabídka na nákup objektu se zastavěným výměrem, který by byl přesně určen na základě projektového záměru a statických plánů. V dalším případě je zde eventualita nákupu holého pozemku, na kterém objekt teprve vyroste. Velikost pozemku by byla opět zjišťována prostřednictvím projektových plánů. Na zmíněných metrech čtverečních by se rozprostírala budova, která bude sloužit pro komerční účely.
Zbylé místo
je nedílnou součástí podnikatelského
záměru a to
k vybudování příjezdové cesty, parkoviště, místa pro snadný vjezd orgánům státní správy, především vozidlům s větším objemem kostry automobilu, například služby hasičského sboru, záchranné služby apod. V řešení je i návrh realizace menšího relaxačního koutku v podobě parku v zadní části objektu, vybudovaného v závěru plánu dle konečných ukazatelů určujících přijatelnost projektu. Zastavěná plocha či nově vzniklý objekt se rázem stává objektem pro komerční účely. Budova bude sloužit k realizaci vinařského střediska a k poskytování všech dříve jmenovaných aktivit spojené právě s touto činností. Větší část objektu bude sloužit pro příležitosti výroby vína. Důležitá pozornost se bude věnovat zpracovávání vína a činností spojené s finální úpravou (lahvování, opatřování etiket). Tato část bude sloužit k podnikatelským účelům, za prvé k možnosti produkce a zároveň jako příležitost pro návštěvníky vinařského střediska se detailně seznámit s celým procesem výroby vína a na vlastní „kůži“ si vyzkoušet práci spojenou s kontrolou jakosti a kvality. V přízemí objektu se dále bude nacházet několik společenských místností, které budou uzpůsobeny dle potřeb využití poskytovaných služeb vinařského střediska. Mluvíme o konferenčních sálech, které budou sloužit k realizaci různých plánovaných degustací, k pořádání seminářů, přednášek, kurzů, výstav a jiných akcí spojené s vinařskou tématikou. 57
Řešení zmíněných místností bude v jedné linii tak, aby zde byla možnost propojení jednotlivých sálů, z důvodu uzpůsobení se počtu návštěvníků a zájemců o jmenované služby. V případě většího počtu zájemců možnost vytvoření objemnějšího prostoru. V opačném případě posibilita konání se více akcí ve stejném časovém pásmu v dílčích sálech.
Prostor
uvnitř
objektu
bude
samozřejmě
využit
k vybudování základních
bezplatným hygienickým podmínkám pro návštěvníky a pracovníky vinařského střediska. Prostor na chodbách bude sloužit k možnosti příjemného odpočinku a prohlédnutí si informačních tabulí, pojednávajících o vzniku vinařského střediska, jeho realizaci a využití v současné době. Vhodná propagační myšlenka může být umístění tabule s nejblíže konajícími se akcemi a budoucími plány, jakým směrem by se vinařské středisko rádo ubíralo. Pro návštěvníky může být zajímavé dočíst se o vizích vinařského střediska a dosáhnutí tak vytyčených cílů v budoucnosti. V podnikatelských plánech je rozšíření vinařského střediska o tzv.„muzeum českého a moravského vinařství“. Smyslem projektu je
rozvoj
znalostí a
informací o
vinařství v České
republice.
Přiblížení tématu
potencionálním návštěvníkům, ať už tuzemských či turistům ze zahraničních států. Velmi důležitou součástí vinařského střediska čítá podsklepení. V jeho útrobách by se nacházely vinné sklepy s možností návštěvy a individuální prohlídky. Cenné využití se nabízí pro vznik vinotéky spojené s prodejem vína. K vinným sklepům náleží prostory sloužící k realizaci degustací,
pořádání seminářů s názornými ukázkami a jinými vinařskými
aktivitami. Především možnost posedět v tradiční vinárně a ochutnat místní produkty. Ve sklepech by byly umístěny i sudy, ve kterých víno zraje.
Ve středisku by se nacházely v přízemním patře budovy vinařského střediska. Růžovou barvou jsme zvýraznili místa, kde se budou nacházet hlavní vstupní dveře, na levé straně objektu jsou to pak hlavní vrata. Vstupními dveřmi se návštěvník dostane do vstupní haly, kde je situovaná též recepce. Modrou barvou jsme zakreslili dveře do místností. V případě konferenčních sálů v přízemí budovy jsou to větší dveře, jejichž celkovým otevřením se dají místnosti sálů propojit, bude – li potřeba. Naproti recepci budou
zkoncipovány
kanceláře
vedoucích
pracovníků
a
celkového
managementu.
Nedílnou součástí je místnost sloužící jako kuchyň, která bude využita k účelům spojeným s pořádáním akcí s vinařskou tématikou, též bude úzce spolupracovat s restaurační místností. Zelená barva označuje schodiště do sklepních prostor budovy. Pod schodištěm 58
se pak v suterénu nachází vinné sudy, v případě potřeby je zde další prostor využitelný pro proces výroby. Dále existence sklepního konferenčního sálu, samotná vinotéka s možností posezení v příjemné vinárně.
V čele společnosti stojí společenství zakládajících členů, kteří tvoří správní radu. Správní rada je tedy dozorčím orgánem vinařského střediska. Ve vedení správní rady pracuje předseda. Zakládající členové jmenují generálního ředitele. Generální ředitel je zodpovědný za chod celé společnosti. Stará se o plynulý a positivní vývoj. Též má na starosti výběr pracovníku na ostatní pozice. Jedná se Event managera, finančního ředitele a Food and beverage manager. Event manager je flexibilní pracovník, který sjednává a zajišťuje pořádané akce. Jedná s klienty o jejich představách a snaží se vše zrealizovat. Event manager předává veškeré informace o konající se akci Food and beverage managerovi. F & B manager slouží jako vedoucí jednotka v korigování a zadávání úkolů obsluhujícímu personálu. Důležitým pracovníkem společnosti je finanční ředitel. Finanční ředitel dohlíží na správné a řádné vedení účetnictví dle zákona o účetnictví a podnikání v souladu se zákonem. Každý rok, dle výše hospodářského výsledku, sestavuje finanční plány
na
roky
následující a
zpracovává
hypotézy
možného
rozvoje
společnosti
prostřednictvím uvolnění finančních prostředků do oběhu. Organizační strukturu doplňuje práce asistentky, můžeme nazývat též sekretářky. Je součástí práce generálního ředitele. Mimo stálých pracovníků, kteří jsou zaměstnáni na hlavní pracovní poměr, vyskytují se ve společnosti tzv. externí pracovníci, kteří jsou zajišťovány na základě pořádaných akcí, zkrátka dle potřeby pro realizaci nabízené služby či zajištění správného chodu.
Seznam externích pracovníků 1. Uklízecí služba 2. Technická údržba 3. Obsluhující personál 4. Cateringová firma 59
5. Lektoři 6. Firma zajišťující propagaci a vztah s veřejností 7. Firma, zajišťují technickou vybavenost v průběhu pořádané akce 8. Účetní 9. Právník
Realizace vinařského střediska za předpokladu koupě komerčního objektu či pozemku s následnou vlastní výstavbou přináší své výhody a nevýhody, kterými je nutno se řídit v případě volby této varianty způsobu uskutečnění.
Tabulka č. 2 Výhody a nevýhody
Výhody
Samostatnost v rozhodování
Větší hodnota kapitálu
Možnost realizace dalšího projektu
Možnost
rekonstrukce
budovy
a
inovace
Snadnější způsob přizpůsobování se klientele
60
Nevýhody
Velká investice do objektu, pozemku
Velká investice do reklamy
Dlouhá návratnost investic
Nezaručení návratnosti investic
Absence vhodného pozemku
Složitější
zpracování
a
realizace
podnikatelského záměru Zdroj: vlastní
Důležitými faktory,
které
ovlivňují celé
rozhodování,
jsou vložené finanční
prostředky. V případě, že jimi disponujeme v takové výši, že si můžeme dovolit nákup vlastního objektu či pozemku a tak realizovat výstavbu vinařského střediska, je tato varianta velmi lukrativní. V případě positivního růstu se rozvíjí společnost jako celek a v dalších rozhodování je závislá sama na sobě.
3.2.2 Návrh podnikatelského záměru – přidružení se ke stávajícímu objektu
Druhou variantou, která není tak finančně náročná, jelikož vylučuje realizaci prostřednictvím koupě nového objektu a následné výstavby, dává přednost přidružení se k již stávajícímu objektu. Realizace by tak byla řešena pronájmem.
V Karlovarském kraji existuje několik objektů, které slouží veřejnosti. Nabízejí služby
aktivního
cestovního
ruchu
jejich návštěvníkům.
V podvědomí fungují jako
atraktivita cestovního ruchu, o kterou turisté mají zájem. Přesněji řečeno, jsou to již
61
fungující střediska, jejichž služby mají na trhu své jméno.
Realizace vinařského střediska by byla založena na pronájmu místností, které se nachází v zavedeném objektu cestovního ruchu. Středisko by tak bylo součástí jiného střediska, avšak by fungovalo jako samostatná jednotka.
Objektem zájmu bude existující objekt v Karlovarském kraji, který disponuje prostory k pronájmu. Prostory, které máme na mysli, se nacházejí uvnitř hradů, zámků, klášterů či statků. I v tomto případě by vinařské středisko působilo jako středisko nabízející služby spojené s vinařskou tématikou. V objektu je důležitost výskytu sklepního prostoru, kde bychom umístili vinné sudy. Zde by probíhala výroba vína, opět sloužící i veřejnosti, možnost návštěvy a prohlídky celého procesu výroby vína. Ve vinném sklepě, kromě vinných sudů, umístíme dřevěné lavice se stoly, z důvodu pořádání řízených degustací či akcí spojených s činností vinařského střediska. Nezbytné budou prostory pro vinotéku, která bude součástí kanceláře, tzv. recepce neboli přijímací místnost.
Hledané prostory k pronájmu 1. Sklepní prostor (výroba vína, pořádání degustací) 2. Vinotéka, kancelář (recepce)
Další prostory k realizaci činností vinařského střediska nejsou potřebné. Hlavní činnost vinařského střediska bude tak naplněna a provozována v pronajatých prostorách. Z tohoto důvodu se sníží i počet pracovníků ve vinařském středisku na minimum. Personální potřeby se budou soustřeďovat na pracovníka, který obstará koordinaci střediska. Jedná se o tzv. recepční či správce. Reálně dalšího stálého pracovníka nepotřebujeme. Potřební zde však budou pracovníci externí. O proces výroby vína se postará tzv. sklepmistr. Sommeliér povede řízené degustace. V případě pořádání seminářů, přednášek či výuku kurzů, smlouva 62
bude sjednání s odborníkem v této branži, případně lektorem vinařské akademie.
Zde se potvrzuje další výhoda v zakomponování vinařského střediska do již fungujícího
projektu
cestovního
ruchu.
Z důvodu exaktní ilustrace uvádíme přesné
příklady existujících objektů v Karlovarském kraji, které splňují potřeby zahraničních i tuzemských turistů v oblasti cestovního ruchu a disponují možnými prostory k uskutečnění projektového záměru s dosaženími cíly a základními informacemi o jejich činnosti.
1. Centrum tradičních řemesel Královské Poříčí o.p s. - Statek Bernard Název Bernard převzal statek od nedalekého dolu Bernard. Obec si objekt, jakožto prázdný a chátrající, v roce 1994 pronajala od dolového podniku a o pár let později jej získala do svého vlastnictví. Před rokem 1994 zde probíhala živočišná výroba místní uhelné společnosti, ta zde měla výkrmnu vepřů, později se zde soustředila soustavná hospodářská činnost. Díky rekonstrukci v letech 2005 – 2006 se na statku realizovalo centrum tradičních řemesel.
Adresa:
Šachetní 135, 357 41 Královské Poříčí
Kontakt:
+420 352 629 722 [email protected]
Hlavní činnost:
řemeslné dílny – kurzy řemesel provoz muzea řemesel
Vedlejší činnost:
zábavně – naučné centrum řeky Ohře poskytování stravování v místní restauraci možnost ubytování pronájem prostor pořádání kulturních akcí včelařské středisko 63
E – shop
Právě realizované projekty: Ekoučebna Řemeslo má zlaté dno Tradičními řemesly k podpoře vzdělávání technických oborů Podpora a rozvoj řemeslných dovedností žáků základních škol Kurz specifické cizojazyčné komunikace pro trhovce a řemeslníky
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií ze Společného regionálního operačního programu za přispění Karlovarského kraje.
2. Hrad Loket Počátkem 13. století byla ve městě Loket postavěna hradní pevnost. Hrad byl několikrát zkonfiskován a jeho strategický význam ztrácí v době, kdy je využíván jako trestnice a vězení. Ve 20. století je historické jádro města s hradem prohlášeno za památkovou rezervaci. Hrad je zpět navrácen do vlastnictví města, které na hradě pořádá mnoho akcí. Adresa:
Zámecká 67 357 33 Loket
Kontakt:
+420 352 684 648
Hlavní činnost:
realizace prohlídek hradu provozování expozice
Vedlejší činnost:
provoz muzea provoz informačního centra 64
pořádání kulturních a společenských akcí pronájem prostor
3. Klášter Teplá Premonstrátský klášter vznikl v roce 1193. Celá století premonstráti šířili úspěšně katolickou víru a vykonávali duchovní správu. Po roce 1948, kdy nastal komunistickým režimem boj proti církvi, byl objekt znárodněn. Teprve v roce 1990 byl, jako těžce zničený, klášter navrácen řádu premonstrátů.
Adresa:
Kanonie premonstrátů Teplá č.p. 1, 364 61 Teplá
Kontakt:
+420 353 392 691 [email protected]
Hlavní činnost:
realizace prohlídek kláštera poskytování duchovních služeb
Vedlejší činnost:
pořádání koncertů a výstav pronájem historických budov provoz knihovny poskytování ubytování možnost stravování
4. Statek v Milíkově V obci Milíkov se nachází hrázděný statek, který spadá do správy Muzea Cheb. Toto muzeum je příspěvkovou organizací Karlovarského kraje. V roce 2008 ho proto Karlovarský kraj zakoupil. Od května 2009 funguje statek v omezeném režimu a chebské 65
muzeum se snaží o jeho využití v oblasti využívání zemědělské usedlosti jako samotné obytné jednotky a hospodářské jednotky.
Adresa:
nám. Krále Jiřího z Poděbrad 493/4 350 11 Cheb
Kontakt:
+420 739 322 499 [email protected]
Hlavní činnost:
provoz muzea v přírodě provoz stálé expozice
Vedlejší činnost:
poskytování ubytování pořádání kulturních akcí
5. Statek Mýtinka Statek Mýtinka se rozprostírá nedaleko od Františkových Lázní, přesněji 2 kilometry. Lokalizačně se nachází v oblasti plné nejrůznějších aktivit spojené s cestovním ruchem. Okolí Františkových Lázní je turisticky oblíbené. Objekt patří do soukromého vlastnictví.
Adresa:
Hrázděný statek Mýtinka Mýtinka 1, Cheb 2
Kontakt:
+420 222 532 547 hrazdeny-statek- [email protected]
Hlavní činnost:
poskytování ubytování
Vedlejší činnost:
půjčovna kol úschovna kol půjčovna sportovního vybavení 66
sklípek v hotelu zahrádka v hotelu pronájem společenské místnosti pronájem konferenční místnosti provoz bazénu
Objekty, které byly výše stručně popsány a charakterizovány, jako možné varianty v případě realizace vinařského střediska prostřednictvím pronájmu prostor, mají podobné určující faktory a společné vlastnosti, které jsou nezbytné pro potenciál střediska. Hlavním faktorem je
umístění objektu
ubytovacích lázeňských zařízení,
v Karlovarském kraji, která
z důvodu rozpoložení nejvíce
jsou navštěvována budoucími potencionálními
návštěvníky vinařského střediska. Dále mezi faktor, ovlivňující naše rozhodování patří dobrá dostupnost ke středisku od vlakového, popřípadě autobusového nádraží, respektive zastávky a na druhé straně i možnost zaparkování osobního automobilu, ale i případného mikrobusu či klasického autobusu. Objekt, ve kterém by bylo vinařského středisko provozováno, musí být objektem cestovního ruchu a nabízet služby spojené s aktivní turistikou. Můžeme tedy tvrdit, že jsou pro nás významné i služby, které bude již existující objekt cestovního ruchu nabízet svým návštěvníkům. Nabízené atraktivity mohou být motivačním elementem pro návštěvu a celkovým lákadlem a uspokojením svých potřeb hned dvakrát. Pro potenciál vinařského střediska a možnosti realizovat aktivity spojené s jeho činností, je nedílnou součástí disponibilita konferenčních či společenských prostor k uspořádání akcí s vinařskou tématikou, patřící k objektu. Jako vedlejší aktivity objektu, lépe řečeno bonusy, vidíme v provozování vináren, schopnosti poskytování stravování v místní restauraci, velkým přínosem vnímáme existenci ubytovacích jednotek a možnosti ubytování, popřípadě nejrůznější provozy expozic, výstav, prohlídek, dále například výskyt půjčoven kol, lyží, sportovního oblečení a jiných lukrativních aktivit propojené s tématikou cestovního ruchu.
67
V případě realizace vinařského střediska, za předpokladů pronájmu prostor v již existujícím a fungujícím objektu nabízejícího služby cestovního ruchu, se též potýkáme s faktory, které ovlivňují naše rozhodování. Níže jsme tyto faktory uspořádali za pomocí tabulky, porovnávající výhody a nevýhody popisující varianty.
Tabulka č. 3 Výhody a nevýhody II. Výhody
Jednoduchá organizační struktura
Nízké vstupní náklady
Nízké měsíční náklady
Presence vhodných prostor k pronájmu
Spolupráce se středisky v objektu
Propagace prostřednictvím již fungujících středisek v objektu
Nevýhody
Snadnější zpracování a realizace podnikatelského záměru
Omezení funkčnost
Omezené rozhodování o plánovaných inovacích a změnách
Nestálost pronájmu
Špatná koordinace se středisky v objektu
Zdroj: vlastní
Jeden z faktorů při procesu rozhodování se o způsobu realizace vinařského střediska
v Karlovarském kraji je vytvářen především finanční situací,
se
kterou
vstupujeme do podnikatelského záměru. Situace na trhu vytváří příležitosti pro financování projektu za pomoci finanční podpory ze strany banky v podobě úvěru. Avšak úspěch 68
nepřichází v době, kdy se nám povedlo projekt zrealizovat. Naše zisky nejsou přímo úměrné na kvantitě základního kapitálu, platební schopnosti vstupních nákladů, členité organizační struktuře či velikosti budovy. Maximalizace zisku a získání tržního podílu přichází s originalitou, s výjimečností, s drtivou konkurenceschopností. Zastáváme názoru, že dobrý produkt či služba si svého zákazníka vždy najde. Pokud je podpořena alespoň z části fungující a smysluplnou reklamou, cesta ke konečnému spotřebiteli se zkrátí.
Domníváme se, že v případě vinařského střediska a jeho rozsahu nabízených služeb se jako logické řešení jeví způsob realizace prostřednictvím pronájmu prostor v již existujícím objektu. Domníváme se tak i z důvodu strategického a možnosti propagace. Nejlepší reklamou nám totiž budou již fungující a oblíbené atraktivity. Náklady spojené s výstavbou nové restaurace či ubytovací kapacity též odpadnou. Za předpokladu pořádání akcí, kterých se zúčastní větší počet osob, existuje možnost využití stávajících prostor patřících k objektu. Vstupní náklady tak budou zanedbatelné a vznikne příležitost pro plynulý rozvoj střediska bez finančních břemen.
69
3.3 Návrh realizace vinařské akce
Pořádání akcí spojených s vinařskou tématikou patří mezi jednu z hlavních činností vinařského střediska, jejichž prostřednictvím, mimo cíle dosažení kladného hospodářského výsledku, se bude tvořit snaha o rozvoj a podporu atraktivity oblasti spojené s vinařskou tématikou. Význam je kladen i na prohloubení tacitních znalostí každého jedince, respektive návštěvníka vinařského střediska.
Součástí realizovaných vinařských akcí mohou být řízené degustace za přítomnos ti odborného sommeliéra. Mohou zde figurovat i další odborní pracovníci, neboli profesionálové z branže, kteří za sebou mají letitou praxi a k danému tématu mají čím přispět. Vinařské akce mohou být též korigovány společně s tzv. neprofesionály. I lidem, kteří nejsou odborně vyškoleni, pouze mají o tuto tématiku zájem a vinařství je jejich koníčkem, přikládáme svou cenu a to na základě jejich touhy po rozvíjení svých znalostí a ochotnému šíření přijatých poznatků. Formou nejrůznějších seminářů, školení či veřejných přednášek dochází k funkčně efektivnímu způsobu předávání již zmíněných informací a vědomostí. Akce jsou často spojovány s danou tématikou a předem je stanoven i rozsah nabízených služeb, časově seřazených, během konání události. Každá akce má svého pořadatele, jímž se stává vinařské středisko, jakožto provozovatel služeb, či soukromá osoba, která za asistence či preferovanější bližší spolupráce vinařského střediska, na celou realizaci dohlíží. Předem jsou vymezeny podmínky a předpoklady, za kterých jsou činnosti realizovány. Na základě určení zmíněných bodů, sestavuje se skutečný plán akce, který přesně zobrazuje jednotlivé části konání. Jedná se o tzv. časový harmonogram akce, jenž je dále rozdělen do dílčích skupin a podskupin, popisující detailně jednotlivé činnosti. Časový harmonogram postupuje chronologicky. Seřazuje veškeré činnosti spojené s realizací konané události od úplného začátku příprav až po skončení celé akce. Pro ilustraci jsme sestavili příklad potencionální eventuální nabízené akce ve vinařském středisku, které samo bude pořádat. Připravovanou akci jsme stručně charakterizovali, vytyčili nejdůležitější informace a podmínky potřebné k realizaci a sestavili časový harmonogram s dílčími skupinami činností. Zahrnut je i popis programu akce, který se též rozkládá na dílčí části. 70
3.3.1 Popis a sestavení plánu akce
Vinařské středisko pořádá akci s názvem “Vinný pátek“. Akce se koná v prostorách objektu, kde vinařské středisko sídlí. Jak už sám název napovídá, akce bude uspořádána na konci pracovního týdne, respektive v pátek. Smyslem je realizování služby, která podpoří rozvoj vinařství v České republice, poukáže na jedinečnost českých produktů a nabídne prohloubení dosavadních znalostí. Součástí pořádané akce bude přednáška na téma „Jak chutná Jižní Morava“. Přednášku povede odborník a zároveň profesionální sommeliér, který má letité zkušenosti s výrobou a správným servisem vína. Tato přednáška bude pojednávat o historii a vzniku vinařství na Jižní Moravě, bude se zabývat charakteristikou této oblasti a popisovat tamější odrůdy vinné révy. Přednáška bude vedena v duchu vyprávěcím s ukázkovou prezentací. Teoretická prezentace pak plynule přejde v prezentaci praktickou a naváže tak na řízenou degustaci vzorků vín z Jižní Moravy. K jednotlivým vzorkům vína bude připravena degustační porce pokrmu, který nejlépe harmonizuje s chutí daného vzorku. Po skončení této části akce, nastává prostor pro zakoupení ochutnaných vín či vín, nabízející se ve vinotéce vinařského střediska.
71
Plán akce Název akce: “Vinný pátek“ Místo konání: prostory vinařského střediska Pořadatel: Vinařské středisko Odpovědný pracovník: Majitel vinařského střediska Počet osob: 32 Začátek akce: 18.00 Konec akce: 22.00 Program: - přednáška na téma Jižní Morava, ochutnávka vín z této oblasti spojena s ochutnávkou jídel formou degustačních porcí předem stanoveného menu, diskuze
Časový harmonogram 18.00 – začátek akce (welcome drink) 18.30 – začátek přednášky 20.00 – začátek degustace 20.30 – servírování degustačního menu 22.00 – předpokládaný konec akce, prostor pro diskuzi
Příprava provozu akce Před zahájením akce je zapotřebí sestavit jmenný seznam a uspořádat místnost dle programu akce a počtu osob. Z důvodu pořádání přednášky a konání se řízené degustace, bude místnost řešena sestavením stolů do tvaru písmene U. Před příchodem hostů se na 72
stoly založí nealkoholické nápoje a menší občerstvení, též budou zajištěny technické podmínky k realizaci programu, respektive zprovoznění video a audio projekce z důvodu promítání přednášky formou prezentace. Při příchodu bude hostům podáván tzv. welcome drink a nabídnuto místo k sezení. Po zahájení akce nastává v kuchyni preparace inventáře a hrubých příprav spojených se servírováním degustačních jídel z důvodu dodržení časového harmonogramu a usnadnění výdeje pokrmů. Během celé akce bude zajišťován klidný průběh akce a v případě potřeby příprava řešit vzniklé problémy.
Personální zajištění a zabezpečení úkolů Důležitou složkou ve fungování akce je vedoucí pracovník, odpovědná osoba, která se stará o správný průběh celé akce. Stará se o rozdělování úkolů jednotlivých činností pracovníkům a podílí se na jejich kontrole. Sleduje časový harmonogram a v případě potřeby koriguje dílčí části. Obsluhující personál vykonává činnosti spojené s přípravnou fází akce a zabezpečuje servis v průběhu akce. Je nápomocen přednášejícímu a během konané degustace. Personál, zajišťující občerstvení a přípravu degustačních porcí předem sestaveného menu, se stará o důkladnou přípravu pokrmů a následný výdej. Technická služba zajistí vše potřebné k realizaci přednášky. Po skončení akce se personál podílí na úklidových činnostech.
Degustační menu Degustační menu se skládá ze tří částí – předkrm, hlavní jídlo a dezert. Každá část je tvořena skupinou jídel souvisejících s danou funkčností a významností pokrmu. Vybrané pokrmy jsou spojovány s chutí vína, které s nimi nejlépe harmonizuje. Cílem je tak poukázat na smyslnost ve výběru vína v případě snoubení s jídlem.
73
4 Hospodaření vinařského střediska Každý podnikatelský záměr je sestaven na základě určitých představ, které se snaží být usměrňovány tak,
aby vedly k dosažení cílů.
Důležitá je i vhodně zvolená
marketingová strategie, jejž prostřednictvím se služby dostávají do hlubšího podvědomí potencionálních zákazníků. Posledním a nejpodstatnějším krokem celého podnikatelského záměru, před skutečnou realizací, je sestavení předběžné kalkulace. Kalkulace nám pomůže vyčíslit a zohlednit náklady, vynaložené na dílčí aktivity, spojené s realizací, především prvotního rázu. Zodpoví nám otázku: Jaká bude prvotní investice? Do kalkulace je možné promítnout i přibližné výnosy, spojené s činností střediska, za předpokladu stanovených podmínek, které je potřeba splnit, aby středisko vykázalo daný hospodářský výsledek.
Smyslem kalkulace je zjištění prvotní investice a dalších nákladů, které bude potřeba měsíčně vynaložit. Porovnání výnosů a nákladů nově vzniklého vinařského střediska
v Karlovarském
hospodářského
výsledku.
kraji
poslouží
Poukáže
na
při
celý
definování proces
měsíčního
či
hospodaření střediska,
ročního který
v budoucnosti může být významným dokumentem při srovnávání plánované situace se situací skutečnou, na jehož základě je eventualita proveditelnosti analýzy případných změn, popřípadě inovací.
Na základě srovnání výhod a nevýhod potencionálních variant způsobu realizace vinařského střediska, jsme se rozhodli aplikovat středisko do již existujícího objektu cestovního
ruchu
a
podnikatelský
k vykonávání nabízených služeb.
záměr
řešit
pronájmem
místností
potřebných
Lokalizace střediska umožňuje příznivější penetraci
z důvodu uvedení nové služby na trh v Karlovarském kraji. Řešení je vhodné i z důvodu menšího objemu investic na vznik a snadnějšího zpracování celého podnikatelského záměru. Následující popisy podrobně představují jednotlivé investice a nepřímé náklady spojené s realizací vinařského střediska. Zohledněny jsou též i výnosy z jednotlivých 74
nabízených služeb. Veškeré ceny, nacházející se v tabulkách níže, jsou orientační a vznikly hrubým průzkumem trhu. Jedná se o náklady na prvotní investice do vzniku vinařského střediska a posléze popisované náklady spojené s realizací jednotlivých aktivit a náklady na provoz střediska.
4.1 Prvotní investice do vzniku vinařského střediska
Tabulka č. 5 Prvotní investice
Sklep tanky na výrobu, ležení a sudové stáčení vína sudy na ležení vína čerpadlo na přetáčení filtr na filtrování vín drobnosti
40 500 Kč 45 000 Kč 6 000 Kč 15 000 Kč 3 000 Kč
Sklep celkem
109 500 Kč
pult a regály kasa dekorace
25 000 Kč 5 000 Kč 3 000 Kč
Vinotéka celkem
33 000 Kč
nábytek - stoly a židle bar dekorace Koštovna celkem
40 000 Kč 8 000 Kč 10 000 Kč 58 000 Kč
výpočetní technika nábytek právní služby na založení firmy Kancelář celkem
30 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 70 000 Kč
Vinotéka
Koštovací místnost
Kancelář
Zdroj: vlastní
75
Tabulka přehledně vyčísluje celkové náklady spojené s prvotní investicí do vzniku vinařského střediska. Rozdělili jsme jednotlivé investice na dílčí prvky dle předmětu investice. Nejobjemnější investice se poukázala investice na vybavení vinného sklepa a to z důvodu provozu výroby vína, kde jsou za potřebí tanky na výrobu, ležení a stáčení sudového vína a sudy na ležení vína. Celková investice do vinného sklepa tedy činí 109 500 Kč. Další finanční prostředky budou vynaloženy na vznik vinotéky. Nejdražší jednotkou při realizaci vinotéky jsou speciální pulty a regály, které regulují teplotu vína a jsou tak odlišné pro vína bílá a vína červená. Investice na vinotéku se vyšplhají do výše 33 000 Kč. Jelikož se vinařské středisko soustřeďuje na pořádání vinařských akcí, především degustací, musíme myslet na prostor, kde se vše bude konat. Nutná je proto realizace místnosti k jmenovaným účelům. Vybavení místnosti základním nábytkem – stoly a židle, stojí 40 000 Kč. Počítáme – li se zabudovaným barem a dekorací pro vytvoření příjemnější atmosféry, celkové náklady na zařízení činí 58 000 Kč. Z důvodu lepší koordinace a celkové práce zaměstnance, vznikne kancelář s celkovou prvotní investicí 70 000 Kč. Celkové náklady, v ohledu na prvotní investice na vznik vinařského střediska v Karlovarském kraji, jsme stanovili na 270 500 Kč. Hodnoty jsou sestaveny dle současných výší cen, děje se tak za předpokladu využívání znalostí z oboru, z důvodu docílení správného výběru poměrově kvalitních a cenově výhodných komodit.
4.2 Nepřímé náklady
Tabulka č. 6 Nepřímé náklady
Hrubý plat recepční
měsíčně 23 000 Kč
ročně 276 000 Kč
Pronájem prostor Náklady na kancelář Náklady na cesty správce Náklady na marketing Odměna účetní Cesty vlastníků
10 000 Kč 5 000 Kč 4 200 Kč 5 000 Kč 3 000 Kč 14 000 Kč
120 000 Kč 60 000 Kč 46 200 Kč 60 000 Kč 36 000 Kč 168 000 Kč
Celkem
95 020 Kč
1 136 040 Kč
Zdroj: vlastní
76
Nepřímé náklady střediska jsou ty, které nepřímo souvisí s jeho provozem a činností. Nejsou tedy závislé ani přímo úměrné s objemem produkce či prodejem jednotlivých služeb. Znamená to tedy, že výše nepřímých nákladů se nezvýší s počtem prodaných služeb a naopak. V našem případě mezi nepřímé náklady řadíme plat pracovníka, který bude mít funkci recepční a správce střediska. Tabulka dále zobrazuje výši nepřímých nákladů na pronájem prostor a kanceláře. Z důvodů vyjednávání s klienty a zajišťování potřebného zboží k realizaci nabízených služeb, vzniknout náklady na cesty, jsou zde promítnuty náklady na cesty správce, ale i vlastníků střediska, kteří se též na této činnosti budou podílet. Zohlednili jsme i náklady na propagaci vinařského střediska a vyčíslili tak celkové náklady na marketing. Důležitou složkou v nepřímých nákladech stanovujeme služby účetní, která se bude starat o vedení účetnictví vinařského střediska. Celková měsíční výše nepřímých nákladů činí 95 020 Kč, v zohlednění ročních výkazů pak hodnota nepřímých nákladů se rovná částce 1 136 040 Kč.
77
4.3 Náklady na realizaci jednotlivých aktivit a jejich výnosy Tabulka č. 7 Náklady na nabízené aktivity a jejich výnosy
Předpokládaná
Skupinové
Prohlídky
Vinařské
Snoubení
Vinařské
degustace
sklepa
slavnosti
s jídlem
kurzy
480 osob
40 osob
67 osob
15 osob
4 osoby
Poplatky na osobu
650 Kč
120 Kč
400 Kč
750 Kč
2 400 Kč
Přímé náklady na
420 Kč
65 Kč
275 Kč
450 Kč
1 750 Kč
Měsíční výnosy
312 000 Kč
4 800 Kč
26 667 Kč
11 250 Kč
9 000 Kč
Měsíční přímé
168 000 Kč
2 600 Kč
18 333 Kč
6 675 Kč
6 675 Kč
144 000 Kč
2 200 Kč
8 333 Kč
4 500 Kč
2 325 Kč
návštěvnost (za měsíc)
osobu
náklady Měsíční HV bez nepřímých nákladů Zdroj: vlastní
Z důvodu stanovení reálné funkčnosti provozu jednotlivých služeb vinařského střediska, jsme sestavili detailní tabulky. Smyslem bylo zjištění, za jakých podmínek musí středisko fungovat, aby bylo výnosné. Součástí jednotlivých tabulek bylo vyobrazení nákladu na služby spojené s provozováním aktivit.
Výsledná data jsme následně
vyhodnotili a spojením aplikovali do jedné tabulky, která názorně a přehledně ve sloupcích vykazuje výši měsíčního hospodářského výsledku za dané služby.
78
U každé činnosti jsme předpokládali průměrnou návštěvnost za týden, tu jsme posléze přepočítali na měsíc. V případě předpokládané návštěvnosti skupinových degustací jsme vycházeli z počtu autobusů týdně a průměrného počtu osob v autobusu. Každá poskytovaná služba zahrnuje dané přímé náklady, které jsou spojeny s realizací. Přímé náklady jsme vyčíslili na jednu osobu a posléze pak vynásobili předpokládaným počtem účastníků, z důvodu zjištění celkových nákladu na uskutečnění aktivity. Přímými náklady na osobu myslíme například náklady na dopravu, na občerstvení, na víno či náklady na překladatele Náklady na dopravu na osobu představují průměrné kilometrové zhodnocení cesty, respektive přibližně 75 km, s tím, že 20 Kč bude stát 1 km. Suma je posléze vydělena počtem osob v autobuse. Výnosy aktivit vinařského střediska jsou vyhodnoceny na základě hrubých zjištění.
Měsíční výnosy individuálních prohlídek
sklepa jsou
podmíněny průměrných počtem osob týdně, 10 osob, měsíčně pak 40 osob za předpokladu 120 Kč za cenu akce na osobu. Náklady na osobu jsou zde zanedbatelné. Předpokládáme, že se uspořádají 4 vinařské slavnosti za rok s průměrným počtem osob na slavnosti 200, počet účastníků měsíčně je tedy 67. Cena akce na osobu činí 400 Kč a náklady spojené s realizací jsme rozdělili na náklady na dopravu, občerstvení a víno. Předpokládaný počet vinařských akcí jsme stanovili na 6 s průměrným počtem osob na akci 30, měsíčně 15 osob. Celkové náklady čítají stejné položky jako vinařské slavnosti. V případě vinařských kurzů by se realizovaly 3 akce ročně. Průměrný počet účastníků na akci vychází 15, měsíčně 4. Přímé náklady na osobu činí 1 780 Kč a to náklady na lektora a zajištění kurzu. Výše poplatku za osobu je dána na pokrytí veškerých nákladů a přinesení středisku výnosu. V tabulce
jsou
zaneseny celkové měsíční náklady na provoz jednotlivých služeb
vinařského střediska a jejich možné výnosy za stanovených podmínek. Vypočítali jsme tak sloupcově měsíční hospodářské výsledky. Nejvýnosnější službou se jeví skupinové degustaci. Hospodářský výsledek je přímo úměrně závislý na počtu osob, respektive na návštěvnosti. Čím větší návštěvnost, tím větší hospodářský výsledek.
4.3.1 Náklady na realizaci vinotéky a její výnosy
Samostatně jsme vložili detailní tabulku nákladů a výnosů na provoz vinotéky. Jelikož podmínky spojené s prodejem vína, přesně nezapadají do zadaných ukazatelů 79
v tabulce č. 7., které jsou společné pro všechny ostatní služby. Místo předpokládané návštěvnosti zde popisujeme předpokládaný počet kupujících, který jsme dále rozepsali na předpokládaný počet kupujících láhve a předpokládaný počet kupujících stáčené víno. Důležitým faktorem jsou ukazatelé množství jmenovaných komodit, tedy průměrný počet lahví na kupujícího a průměrný počet litrů stáčeného vína na kupujícího. Na jehož základě vyčíslíme celkové měsíční přímé náklady a výnosy, prostřednictvím stanovených hodnot průměrných prodejních cen a průměrných nákladů na jejich výrobu. Následným odečtením dostaneme měsíční hospodářský výsledek bez nepřímých nákladů vinotéky. Přehled znázorněn v tabulce č. 8.
Tabulka č. 8 Náklady a výnosy vinotéky Předpokládaný počet kupujících láhve
33
Předpokládaný počet kupujících stáčené víno
33
Průměrný počet lahví na kupujícího
1,5
Průměrný počet litrů stáčeného vína na kupujícího
3
Průměrná prodejní cena za láhev
150 Kč
Průměrné náklady na láhev
100 Kč
Průměrná prodejní cena litru stáčeného
50 Kč
Průměrné náklady na litr stáčeného
40 Kč
Měsíční výnosy
12 500 Kč
Měsíční přímé náklady
9 000 Kč
Měsíční HV bez nepřímých nákladů
3 500 Kč
Zdroj: vlastní
80
4.4 Hospodářský výsledek
Tabulka č. 9 řádkově sestavuje seznam služeb nabízených ve vinařském středisku. Sloupcově pak můžeme pozorovat nejprve měsíční a roční výnosy zmíněných služeb. Následně pozorujeme měsíční a roční přímé náklady. Tabulka slouží pro zjištění konkrétních čísel, vyjadřujících hodnoty celkových nákladů vynaložených na realizaci služeb a celkové výnosy, jakožto tržby za prodané služby. Na základě určení nákladů a výnosů vinařského střediska navazujeme cíleně na tabulku č. 10.
Tabulka č. 9 Souhrn výnosů a nákladů za jednotlivé služby vinařského střediska
Skupinové degustace Individuální prohlídky Prodej vína - vinotéka Vinařské slavnosti Akce snoubení vína s jídlem Vinařské kurzy pro veřejnost
měsíční výnosy 312 000 Kč 4 800 Kč 12 500 Kč 26 667 Kč 11 250 Kč 9 000 Kč
Celkem
376 217 Kč
roční výnosy 3 432 000 Kč 52 800 Kč 137 500 Kč 293 333 Kč 123 750 Kč 108 000 Kč
měsíční přímé roční přímé náklady náklady 168 000 Kč 1 848 00 Kč 2 600 Kč 28 600 Kč 9 000 Kč 99 000 Kč 18 333 Kč 201 667 Kč 6 750 Kč 74 250 Kč 6 675 Kč 80 100 Kč
4 147 383 Kč 211 358 Kč 2 331 617 Kč
Zdroj: vlastní
81
Tabulka č. 10 Hospodářský výsledek
Měsíční HV
Roční HV
69 838 Kč
679 727 Kč
Zdroj: vlastní
Porovnáním nákladů a výnosů zjišťujeme kladné, v opačném případě záporné, hospodaření podniku. Odečtením měsíčních nákladů od výnosů a následné odečtení ročních nákladů od výnosů, dostáváme hodnotu, která udává přesnou výši hospodářského výsledku vinařského střediska za dané období, měsíční hospodářský výsledek a roční hospodářský výsledek.
V případě realizace vinařského střediska v Karlovarském kraji se
jedná o kladné hospodaření. Můžeme tak mluvit o dosažení zisku. Přesný vzorec pro výpočet hospodářského výsledku podniku obsahuje výnosy, přímé a nepřímé náklady.
Hospodářský výsledek je projevem hospodaření podniku. Celkovou výši získáváme porovnáním nákladů a výnosů. Abychom dospěli ke skutečnému hospodářskému výsledku, který určí reálná čísla, velmi důležitý je proces integritu nepřímých nákladů v činnostech vinařského střediska. Nepřímé náklady jsou fixní, a proto nesouvisí s objemem produkce, respektive celkovým množstvím prodaných služeb podniku. V našem případě se jedná o částku 95 020 Kč, roční vyúčtování nepřímých nákladů tak činí 1 136 040 Kč. Roční výnosy snížíme o roční přímé náklady. Od celkového výsledku posléze odečteme celkové roční nepřímé náklady. Konečná částka vyobrazuje reálný hospodářský výsledek podniku. Detailní popis nepřímých nákladu popisuje tabulka č. 6. Ačkoliv nepřímé náklady jsou neměnné v závislosti na výši obratu služeb podniku, jejich existence nesmí být opomíjena a musí být zohledněna v celkovém hospodaření. Existují položky nepřímých nákladů, na 82
jejichž výši se můžeme částečně podílet. Analýzou docílíme, které položky je možno v důsledku změny snížit. V případě snížení hodnoty jednotlivých položek, automaticky se sníží celkové nepřímé náklady. Logickou dedukcí vycházíme z úvah, že snížením určitých položek nepřímých nákladů nedosáhneme požadovaného cíle, za stanovených podmínek a fixních cen. Položky nejsou tak výrazně nákladné a schopné celkové úspory, aby se podnik zpět vrátil do ziskovosti a tedy do situace, kdy budeme moct mluvit o kladném hospodaření. Varianta pouze řeší situaci, kdy možnou úsporou určitých položek nepřímých nákladů docílíme zvýšení již kladného či nulového hospodářského výsledku. Řešení by nastalo ve chvíli, kdyby se i nepatrně zvýšila návštěvnost vinařského střediska a prodej jednotlivých služeb. Tento faktor, ovlivňující konečnou výši hospodářského výsledku, nemůžeme s přesností očekávat a stavět na něm veškerá rozhodnutí. Nepřímé náklady je tak nutno promítnout v cenách za jednotlivé služby už od počátku. Možností může být pokus o snížení nákladů na jednotlivé akce, například volba nového dodavatele apod. Ve chvíli rapidního až přehnaného zdražení služeb nastává otázka, zda vůbec bude docíleno průměrné návštěvnosti a tak splnění podmínky pro potencionální realizaci vinařského střediska. Důležitým procesem evidujeme proces cenové tvorby služeb a nabízených produktů. Aplikované strategie a jejich nástroje je nutné neustále přizpůsobovat dané situaci a aplikovat přímo na určité období. Významnou úlohou v průběhu fungování podniku je efektivní kontrola, kterou získáváme prostřednictvím zpětné vazby.
83
ZÁVĚR Současné archivační listy a jejich výsledky v porovnávání měřitelných hodnot ukazují, že vinařská turistika zaznamenává každý rok významné procento růstu, jakožto nové a moderní atraktivity cestovního ruchu. Smyslem vinařské turistiky není pouze víno samotné a jeho charakteristické atributy, které u něj vnímáme. Tato turistika nabízí mnohem více a je spojena s řadou podnětů, které nepřímo souvisí s vinařskou tématikou.
Za předpokladů, že porovnáváme jednotlivé služby cestovního ruchu, které dnes jsou na českém trhu nabízeny, se řadí vinařská turistika do skupiny aktivních služeb. Je to služba, která vnímá existenci něčeho výjimečného a originálního a touží tyto příležitosti poskytnout potencionálním zákazníkům, respektive konečným spotřebitelům. Jak už bylo řečeno,
vinařská turistika je poměrně novou atraktivitou cestovního
ruchu,
která
v současné době krok po kroku zažívá svůj rozvoj. Přesněji mluvíme o znovu rozvíjení této tématiky v České republice. Příčinou snížení produkce a tak pozastavení rozvoje růstu vinařství u nás přispěla komplikovaná politická situace ve 20. století. Vinice rázem přeměnily svojí účelnost, kterou do té doby plnily a význam využívaní.
Vinařská turistika má v České republice potenciál a zastoupení stabilizátorů v podpoře růstu. Vnímáme tak na základě bohatství, kterým v této oblasti cestovního ruchu disponujeme. Vinařství a vinohradnictví je nedílnou součástí lákavosti a přitažlivosti země. Zhruba 19 000 hektarů vinic čítají české a moravské oblasti. Poměrově, kdy moravské oblasti představují 18 000 hektarů a české oblasti pouze necelých 1 000 hektarů, vnímáme poziční rozdílnost jednotlivých oblastí vinařství v České republice. Oblasti a podoblasti nacházející se na Moravě mají svou dlouholetou tradici, která je v podvědomí rezidentů, avšak ale i tuzemských a zahraničních turistů, známá. Turismus spojený právě především s jižní Moravou proslul díky svému kulturnímu a přírodnímu bohatství v oblasti vinařství a vinohradnictví. Nádherná krajina, spojena s možností využití služeb vinařské turistiky, důsledně a efektivně funguje jako propagace realizovaných činností.
84
Oblasti jižní Moravy
nabízí veškeré
služby spojené s vinařskou turistikou.
Nalezneme zde viniční tratě, jejichž součástí je možnost prohlídky, též možnost prohlídky s odborníkem, která je ve většině případů spojena s degustací. Některé vinohrady disponují zařízením na vlastní zpracování hroznů a na základě realizace vlastního procesu výroby vína se nabízí příležitost exkurze výrobního procesu. Propagačním faktorem se stávají pořádané vinařské akce, které mohou být kulturního či společenského rázu. Určité vinařské organizace nabízejí odborné kurzy či semináře pro širokou veřejnost. Jejich smyslem je zprostředkování edukací, které jsou vedeny odborníky specializující se na vinařskou tématiku. Výskyt nejrůznějších služeb a aktivit, které jsou součástí vinařské turistiky, napomáhá k celkové podpoře rozvoje vinařství v České republice.
Na základě neuspokojivé nabídky služeb spojených s vinařskou tématikou a tím pádem nedostačující podporou rozvoje vinařství v Čechách, vzniká podnikatelský záměr realizace vinařského centra v Karlovarském kraji. Cílem střediska je anulovat absenci jmenovaných služeb a nabídnout tak veřejnosti nové atraktivity cestovního ruchu. Účelem diplomové práce bylo proto zjistit potenciál rozvoje vinařského střediska, zda jeho existence bude vnímána jako přínos. Cílem bylo vyzkoumat, zda by mohlo takové středisko fungovat, zda by podnikatelský zájem měl úspěch a možný udržitelný rozvoj. Na základě analýzy partnerů a následující analýzy zákazníků jsme shrnuli, že vinařské středisko vykazuje potenciál rozvoje v Karlovarském kraji. Bylo zjištěno, že existuje hned několik lázeňských ubytovacích zařízení, která vnímají služby vinařského střediska jako přínos v oblasti cestovního ruchu a je pro ně zajímavé nabízet služby jako součást balíčků, které nabízejí ubytovaným zákazníkům. Pro zavedení a realizaci nového podniku je důležitá podpora a propagace od ostatních subjektů cestovního ruchu. Důležitá je proto analýza možných partnerů a zjištění podmínek spolupráce. Za předpokladu vyplácení provizí za každou poskytnutou službu vinařského střediska našemu partnerovi, jsou ochotni služby zprostředkovávat. Provize by se skládala s předem stanovené procentuální výše. Na základě důkladného šetření by byly vyčísleny přesné částky hodnoty provize za jednotlivé služby. Z důvodů neznalosti výše provize, nejsou proto nyní tyto částky zahrnuty
v kalkulaci
nákladů.
Vinařské
středisko
je
schopné
vykazovat
kladný
hospodářský výsledek, na základě tržeb z prodeje služeb a celkového zisku, avšak je 85
důležité plnit dané podmínky a aspekty, které jsou s tím úzce spjaty. Myslíme tím počet návštěvníků, počet realizovaných akcí a především stanovené náklady na realizaci. Aby středisko prosperovalo, je důležité se zaměřit na nabízení kvalitních služeb a kvalitní moderní marketing zaměřený na konkrétní tržní segment. Sestavení služeb pro cílové zákazníky s cílem uspokojování jejich potřeb je nedílnou součástí úspěšné politiky podniku. Budeme – li se snažit o rozvoj vinařství v České republice prostřednictvím atraktivních služeb a vhodných prostředků s tím spojených, s myšlenkou stálé inovace, v případě potřeby, nabízí se pozitivní předpoklady a potenciál růstu vinařského střediska.
86
LITERATURA Publikace [1] BÁRTA, L.: Druhá kniha o kráse snoubení vín a pokrmů. Geronimo Collection : Praha, 2005. 224 s., ISBN 80-239-5444-X. [2] BECKETT, FIONA: Jídlo, víno, přátelé. Slovart: Praha, 2009. 160 s., ISBN 978-80-7391-189-8. [3] DOMINÉ, A.: Víno. Slovart; Tandem : Praha, 2008. 928 s., ISBN 978-80-7391-105-8. [4] DVOŘÁK, I., ŠEVČÍK, L.: Sommeliérstvi – umění podávat víno. Grada Publishing : Praha, 2002. 137 s., ISBN 80-247-0188-X. [5] HAUFL, J.: Nový brevíř o víně. 1988. 169 s., ISBN 80-706-3034-5. [6] HUBÁČKOVÁ, A.: Víno na talíři. TeMi CZ : Velké Bílovice, 2009. 100 s., ISBN 978-80-87156-06-3. [7] JOHNSON, H.: Příběh vína. Slovart : Praha, 2008. 256 s., ISBN 978-80-7391-063-1. [8] KRAUS, V.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha Mystica : Praha, 2005. 306 s., ISBN 80-86767-00-0. [9] KRAUS, V.: Rukověť vinaře. Brázda : Praha, 2010. 267 s., ISBN 978-80-209-0378-5. [10] KRAUS, V.: Vomitorium historicum. Radix : Praha, 2009. 238 s., ISBN 978-80-86031-87-3. [11] McCARTNEY, J.: The Wine Journal. Skyhorse Publishing. 2010. 272 s., ISBN 978-1616080723. [12] MENDEL, M.: Víno a vinařství v dějinách islámu. Orientální ústav Akademie věd České republiky : Praha, 2010. 494 s., ISBN 978-80-85425-64-2. [13] OTÁHAL, K.: Jak z hroznů dělat víno. Jonathan Livingston : Hustopeče u Brna, 2010. 99 s., ISBN 978-80-86037-35-6.
87
[14] PAVLOUŠEK, P.: Výroba vína u malovinařů. Grada Publishing : Praha, 2006. 120 s., ISBN 978-80-247-3487-3. [15] ROTH, P.: Bílá vína Evropy. Euromedia Group – Ikar : Praha, 2006. 300 s., ISBN 80-249-0815-8. [16] ROTH, P.: Červená vína Evropy. Euromedia Group – Ikar: Praha, 2007. 300 s., ISBN 978-80-249-0890-8. [17] STANĚK, J.: Víno není vinno. Paseka : Praha, 1998. 285 s., ISBN 80-7185-189-2. [18] VOGEL, W.: Víno z vlastního sklepa. Víkend : Praha, 2010. 134 s., ISBN 978-80-7433-026-1. [19] The everything wine book. Adams Media Corpotation. 1997. 288 s., ISBN 978-1558508088. [20] Velký vinařský slovník, Radix : Velké Bílovice, 2007. 395 s., ISBN 978-80-86031-70-5.
88
Internetové zdroje Národní vinařské centrum [online]. [Cit.2013-02-12]. Dostupné z: Vinařské centrum [online]. [Cit. 2013-02-14]. Dostupné z: Vinařství Sádek [online]. [Cit. 2013-03-04]. Dostupné z: Templářské sklepy [online]. [Cit. 2013-02-14]. Dostupné z: Svaz vinařů České republiky [online]. [Cit. 2013-02-16]. Dostupné z: Svaz moravských vinařů [online]. [Cit. 2013-02-14]. Dostupné z: Nadace partnerství [online]. [Cit. 2013-03-23]. Dostupné z: Hrad Litoměřice [online]. [Cit. 2013-03-22]. Dostupné z: Cukrárna a vinotéka u Kulaté [online]. [Cit. 2013-03-23 ]. Dostupné z: Pavlovín, vinařství Velké Pavlovice [online]. [Cit. 2013-03-23 ]. Dostupné z: Wikipedia [online]. Poslední revize 9. dubna 2013. [Cit. 2013-03-25 ]. Dostupné z: National Wine Centre[online]. Poslední revize 31. prosince 2012. [Cit. 2013-03-23 ]. Dostupné z: < http://www.wineaustria.com.au> Statek Bernard [online]. [Cit. 2013-03-29 ]. Dostupné z: Hrad Loket [online]. [Cit. 2013-03-29 ]. Dostupné z:
89
Klášter Teplá [online]. [Cit. 2013-03-29 ]. Dostupné z: Muzeum Cheb [online]. [Cit. 2013-04-02 ]. Dostupné z: Statek Mýtinka [online]. [Cit. 2013-04-03 ]. Dostupné z: Vinařská akademie Valtice, o.s. [online]. [Cit. 2013-04-13 ]. Dostupné z: Vinařský fond České republiky [online]. [Cit. 2013-04-13 ]. Dostupné z:
90