Dotazy_ŘO_UKON_aktualizované ke dni

Dotazy_ŘO_UKON_aktualizované ke dni 18. 3. 2016

Autor: MMR-NOK

Souhrn dotazů řídicích orgánů k uzavírání programového období 2007-2013 Číslo

Oblast

Odesílatel

1

Administrativní kapacita

ROP SZ

Metodický pokyn pro rozvoj lidských zdrojů, kapitola 14 – Uvolňování zaměstnanců – MMR-NOK zajistí pro ukončování programového období 2014–2020 služby outplacementu. Uvažuje se také o jejich zajištění pro ukončování programového období 2007–2013?

Pro programové období 2007–2013 se využití nepředpokládá, zajištění je plánováno na konec nového programového období, v tomto smyslu je též kapitola formulována.

2

Administrativní kapacita

ROP SZ

Bude MMR centrálně podporovat vzdělávání/přípravu zaměstnanců organizační struktury 2007–2013 v souvislosti s jejich potenciálním přechodem do struktur období 2014–2020 (např. ZS IROP) a na přechod pod služební zákon? Příp. jakým způsobem?

MMR bude zajišťovat též do budoucna centrální vzdělávání zaměstnanců v rámci navazujícího Systému vzdělávání NSRR, nicméně se specifickým školením v rámci přechodu programových období nebo přechodu na služební zákon se zatím (zejména v kontextu převodu zaměstnanců RR do ZS IROP) nepočítá.

3

Archivace dokumentů

ROP SZ

Do chvíle, kdy bude ŘO ROP SZ fyzicky existovat, může archivovat/skartovat samostatně, resp. je schopen zajistit tyto činnosti. Jakmile však celý zbytek agendy převezme nástupnická organizace, resp. kdokoli, kdo zajistí zbývající činnosti související s dokumentací ROPu, bude potřeba vyřešit spisovou rozluku, převzetí dokumentů založených v CS RR SZ, fyzické předání zbylých (neuzavřených) písemností, úřední desku apod. Mělo by být ošetřeno dopředu.

Jelikož doposud nebylo rozhodnuto o "nástupnické organizaci" po uzavření ROP (a tedy ukončení činnosti jednotlivých RR), není možné prozatím metodicky tuto oblast nastavit. Informace k archivaci rovněž viz. kapitola 15 Metodického doporučení k uzavírání programového období 2007–2013 (MD Uzavírání 07–13).

Jak s archivací dokumentace OP, tři roky od uzavření programu,…. nejsou známa data uzavření a pravděpodobně budou dle dosavadních zkušeností v nedohlednu.

Archivace dokumentů je dle čl. 90 (1) Nařízení 1083/2006 (obecné nařízení) po dobu tří let od uzavření programu. Ze zkušenosti z uzavírání programového období 2004–2006 lze ŘO doporučit, aby veškeré doklady a dokumenty vztahující se k výdajům a auditům operačního programu byly uchovávány minimálně do konce roku 2025. Informace pro příjemce, do kdy by měly uchovávat dokumentaci spojenou s realizací projektů, by měla být uvedena v právním aktu o poskytnutí dotace a příjemcům by mělo být ze strany ŘO pravidelně připomínáno, že tyto dokumenty musí být k dispozici k nahlédnutí, stejně jako vysvětlováno, co je myšleno formálním uzavřením programu, proč je uchování dokumentů nutné a jaké důsledky s sebou nedodržení čl. 90 obecného nařízení přináší. Pokud ŘO tuto podmínku nemá v právním aktu uvedenou, je nezbytné, aby příjemce informoval o nutnosti uchovat dokumenty 3 roky od formálního uzavření programu s tím, že pokud je to možné, měl by k tomu příjemce zavázat dodatkem k příslušnému právnímu aktu. Pokud je v českých předpisech pro uchování dokumentů a dokladů stanovena lhůta delší než v předpisech evropských, musí být použita pro úschovu tato delší lhůta (zákon o účetnictví č. 563/1991 a zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004). Všeobecně doporučujeme, aby se běh lhůty začal počítat od 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy bylo EK přijato prohlášení o uzavření pomoci (formální uzavření operačního programu). Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 15 MD Uzavírání 07–13.

4

5



MMR-OŘOP

Text dotazu

Text odpovědi

ROP JZ

Oblast archivace je zahrnuta v komplexní MD Uzavírání 07–13. U písemností, keré se vztahují k projektům spolufinancovaným z fondů EU, je dodržována spisová služba se zvláštním režimem práce. Výběr dokumentů a dokladů, které je nutné uchovat, se musí řídit zejména hlediskem prokazatelnosti, tj. je třeba uchovávat všechny dokumenty a doklady způsobilé jednoznačně prokázat kontrolujcímu orgánu, že prostředky z fondů EU byly využity v souladu s účelem, ke kterému byly poskytnuty, ať už jsou jakkoliv nazvány (podpora, dotace apod.). Při kontrolách je třeba prokazovat např.dohody (smlouvy, pokyny) o delegování činností a pravomocí mezi řídícím orgánem a zprostředkujícím subjektem, schválené verze operačních programů, včetně eventuálních prováděcích dokumentů, Požadujeme do komplexní metodiky k uzavírání zahrnout oblast archivace – zejména technická a technologická pravidla pro zachování čitelnosti a manuály pracovních programů, postupy a další metodické materiály pro jednotlivé operační programy, způsob zveřejnění (vyhlášení) jednotlivých programů a dostupnosti elektronických dokumentů, dále požadavky na uchování dokumentace pro subjekty bez nástupnického orgánu a případně více rozpracovat seznamy projektů navržených k podpoře a projektů zamítnutých, vstupní žádost příjemce a jeho vlastní projekt, včetně vzorů žádostí o podporu a vzorů smluv, typy dokumentů, které musí být uchovávány. Obecné nařízení stanoví, že musí být k dispozici veškeré podklady, které souvisí s výdaji a audity metodiku hodnocení projektů a způsob jejich výběru včetně dokladů o zřízení hodnotitelských komisí,rozhodnutí o poskytnutí dotace včetně všech výstupů operačního programu – je to možné blíže specifikovat a např. uvést konkrétní typy podkladů, kterých se to týká? Zároveň prosíme o zohlednění (zápisy, doporučení, výběr a hodnocení kritérií apod.) z jednání hodnotitelských komisí, podmínky poskytnutí dotace včetně eventuelních dodatků, seznamy zkušeností z předchozích programových období. příjemců podpory včetně smluv uzavřených s příjemci, žádosti o platby včetně všech příloh, závěrečná hodnocení projektů, čtvrtletní (výroční) zprávy o realizaci V případě, že si státní archiv vybere pro uložení do archivu pouze část podkladů, kde budou EK k dispozici ty zbývající podklady? programů, vedení odděleného účetnictví, protokoly o kontrolách provedených jak u zprostředkujících subjektů, tak provedených u příjemců ad. Seznam dokladů a dokumentů a návrh skartačního řádu je uveden v příloze Metodického pokynu pro uchovávání dokumentů v programovém období 2007–2013. Za běžné nosiče dat se pokládají přinejmenším fotokopie originálů, mikrofiše originálů, elektronické verze originálních dokladů, doklady existující pouze v elektronické verzi. Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy. S ohledem na zkušenosti z uzavírání programového období 2004-2006 lze ŘO doporučit, aby veškeré doklady a dokumenty vztahující se k výdajům a auditům operačního programu byly uchovávány minimálně do konce roku 2025. Pokud ŘO/ZS ukončuje svou činnost a nemá další nástupnický operační program, je potřeba provést spisovou rozluku dle spisového řádu. Více k tématu archivace je uvedeno v MD Uzavírání 07-13. Na PS UKON ze dne 30. 9. 2014 bylo řečeno, že je nutná archivace dokumentů po dobu tří let od uzavření programu, tedy od formálního obdržení uzavření programu od EK. Bylo zdůrazněno, že některé operační programy z předchozího období nejsou uzavřeny do dnešního dne. Pokud mají příjemci nastavenu kratší dobu na archivaci dokumentů, je potřeba informovat příjemce a zajistit delší archivaci (dodatky ke smlouvám, výzvy příjemcům prostřednictvím dopisu ŘO). Dále bylo řečeno, že dodatky lze ale vypracovat pouze na základě žádosti samotných příjemců, tzn. jakým způsobem tuto lhůtu upravit? Bylo doporučeno, aby došlo k oslovení příjemců s žádostí, aby dokumenty archivovali déle, než mají stanoveno v podmínkách a současně nebylo stanovováno přesné datum, neboť v současné chvíli nelze jasně určit, kdy dojde k oficiálnímu uzavření programu ze strany EK. Aktuální vzor Podmínek pro všechny projekty MMR zní následovně: „Příjemce je povinen řádně uchovávat veškerou dokumentaci související s realizací projektu včetně účetních dokladů v souladu s článkem 90 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 minimálně do konce roku 2021. Pokud je v českých právních předpisech stanovena lhůta delší než v evropských předpisech, musí být použita pro úschovu delší lhůta. Příjemce zajistí, aby veškerou dokumentaci související s realizací projektu včetně účetních dokladů archivovali minimálně do konce roku 2021 také partneři a dodavatelé příjemce a aby k této dokumentaci umožnili minimálně do konce roku 2021 přístup.“

S ohledem na zkušenosti z uzavírání programového období 2004–2006 lze ŘO doporučit, aby veškeré doklady a dokumenty vztahující se k výdajům a auditům operačního programu byly uchovávány minimálně do konce roku 2025. ŘO by měl příjemce informovat a zdůraznit, co přináší nedodržení čl. 90 obecného nařízení, který se věnuje archivaci. Nutné je ještě zmínit fakt, že pokud je v českých předpisech pro uschování dokumentů a dokladů stanovena lhůta delší než v předpisech evropských, musí být použita pro úschovu tato delší lhůta. Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 15 MD Uzavírání 07–13.

Naši příjemci mají v rozhodnutí napsáno, že musí archivovat dokumenty projektů do roku 2025. V nařízení 1083/2006 je uvedeno, že se musí dokumenty archivovat ještě 3 roky po ukončení OP. Jak se to bude řešit, pokud bude OP ukončen později než v roce 2022 (např. kvůli řešení nesrovnalostí, vymáhání peněz, auditům, soudním sporům apod.) Tzn. příjemci by hypoteticky mohli po 3 letech tj. v roce 2025 začít likvidovat potřebnou dokumentaci k projektům, která by ale ještě mohla být potřebná pro ukončení OP. A tím pádem my jako ŘO bychom nebyli schopni dodržet povinnou 3 letou lhůtu pro uchování dokumentů.

Pokud je lhůta pro archivaci dokumentů stanovená v právním aktu o poskytnutí dotace kratší, než je s ohledem na okamžik uzavření programu nutné, měl by ŘO k dodržení požadované lhůty příjemce zavázat dodatkem k příslušnému právnímu aktu. S ohledem na zkušenosti z uzavírání programového období 2004–2006 lze ŘO doporučit, aby veškeré doklady a dokumenty vztahující se k výdajům a auditům operačního programu byly uchovávány minimálně do konce roku 2025. Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 15 MD Uzavírání 07–13.

6


ŘO IOP

7


OP VK

AO požaduje archivovat dokumenty po dobu 3 let od ukončení OP, tj. 3 roky od zaslání oficiálního potvrzení EK o uzavření OP. Pokud mají příjemci nastavenu kratší dobu na archivaci dokumentů, je potřeba informovat příjemce a zajistit delší archivaci (dodatek ke smlouvám). Je doporučeno, aby došlo nejprve k oslovení příjemců s žádostí, aby dokumenty archivovali déle, než mají stanoveno v podmínkách a současně nebylo stanoveno přesné datum, neboť v současné chvíli nelze jasně určit, kdy dojde k oficiálnímu uzavření programu ze strany EK.

Ze strany MMR bylo vytvořeno Metodické doporučení k uzavírání programového období 2007–2013 (MD Uzavírání 07–13), jehož součástí je také téma archivace (přesněji se jí věnuje kapitola 15 tohoto dokumentu). V současné chvíli prochází MD Uzavírání 07-13 připomínkovým řízením.

Ve smlouvách s běžnými příjemci máme uvedeno: „Příjemce je povinen uchovávat veškeré dokumenty související s realizací projektu po dobu stanovenou právními předpisy ČR, zároveň však po dobu 3 let od ukončení ROP NUTS II SV.“ Takže to dle našeho názoru splňuje podmínku požadovanou AO. Otázkou je, jestli příjemci ví, co se myslí „ukončením ROP“ a jak se o tom dozví. Plánuje MMR nějaký pokyn k jednotnému způsobu informování příjemců ohledně ukončení OP a k termínu archivace dokumentů? Případně bude podrobnější informace zmíněna v metodickém pokynu k uzavírání? 8


ROP SV

Podmínka archivace se vztahuje na všechny projekty spolufinancované z fondů EU v rámci příslušného operačního programu (tedy i na projekty v režimu deminimis). Na základě čl. 90 (1) Nařízení 1083/2006 (obecné nařízení), který se věnuje archivaci dokumentů, platí, že po uzavření programu musí být dokumenty archivovány po dobu tří let. Je plně na rozhodnutí ŘO, jakým způsobem bude poté příjemce informovat o skutečnosti, že příslušný OP byl ze strany EK uzavřen, a počíná běžet 3-letá lhůta pro archivaci. Všeobecně doporučujeme, aby se běh lhůty začal počítat od 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy bylo EK přijato prohlášení o uzavření pomoci (formální uzavření operačního programu). S ohledem na zkušenosti z uzavírání programového období 2004–2006 lze Nicméně pokud se jedná o archivaci u projektů regionální investiční podpory a podpory de minimis, tak to máme ve smlouvách s příjemci uvedeno trochu ŘO doporučit, aby veškeré doklady a dokumenty vztahující se k výdajům a auditům operačního programu byly uchovávány minimálně do konce roku 2025. jinak: Pokud je lhůta pro archivaci dokumentů stanovená v právním aktu o poskytnutí dotace kratší, než je s ohledem na okamžik uzavření programu nutné, měl by RIP: b) Příjemce je povinen uchovat veškeré dokumenty související s realizací projektu po dobu stanovenou právními předpisy ČR, zároveň však alespoň ŘO k dodržení požadované lhůty příjemce zavázat dodatkem k příslušnému právnímu aktu. do roku 2025. De minimis: c) Příjemce je povinen uchovat veškeré dokumenty související s realizací projektu po dobu stanovenou právními předpisy ČR, zároveň však Příjemcům by mělo být ze strany ŘO také pravidelně připomínáno, co je myšleno formálním uzavřením programu, proč je uchování dokumentů nutné, že alespoň po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. dokumenty musí být k dispozici k nahlédnutí a jaké důsledky s sebou přináší nedodržení čl. 90 obecného nařízení. Nutné je ještě zmínit fakt, že pokud je v českých předpisech (zákon o účetnictví č. 563/1991 a zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004) pro uschování dokumentů a dokladů stanovena lhůta delší Pro posouzení, zda dělat dodatky s příjemci, je tedy nutné vědět zda se podmínka AO (viz výše), aplikuje i na tyto projekty – s RIP a v režimu De-minimis. než v předpisech evropských, musí být použita pro úschovu tato delší lhůta. Podrobnější informace budou uvedeny v kapitole 15 MD Uzavírání 07–13. Pokud by se tato podmínka na tyto projekty také vztahovala, tak u RIP by archivace do roku 2025 zřejmě postačovala (pokud bude ROP ukončen do roku 2022), ale u de minimis by uvedená doba 10 let od účinnosti smlouvy nemusela stačit (to by se potom muselo zjistit vzhledem ke konkrétním projektům).

Verze aktualizovaná ke dni 18. 3. 2016


Číslo

Oblast

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

9


OP ŽP

10

Dokumentace

ROP JZ

11

Dokumentace

ROP JZ

12

Evaluace

OP VaVpI

13

Evaluace

ROP SZ

14

Fázování

OP VaVpI

Text odpovědi

Text dotazu Dle Metodických doporučení k uzavírání programového období 2007 - 2013 je povinnost uchovávat veškeré doklady týkajících se výdajů a auditů po dobu "tří let od uzavření programu". Počítají se tyto tři roky od Konce období způsobilých výdajů, tedy od 31. 12. 2015 a tím by povinnost uchovávat veškeré doklady směřovala k 31. 12. 2018, nebo od Předložení závěrečných dokumentů EK, tedy od 31. 3. 2017 do 31. 3. 2020 Jaké budou požadavky na doplňující informace EK - v jakém rozsahu, bude nutné je nechávat překládat do angličtiny celé, nebo postačí přeložit pouze zmínka či jednoduchý výtah? V této souvislosti je nutné plánovat výdaje i čas na pořízení případných překladů. Jsou některé uzavírací popř. následné dokumenty předmětem osobní obhajoby? Kdo to bude případně zajišťovat, když na ŘO již nebude nikdo, kdo by mohl dokumentaci obhájit?

Čl. 90 obecného nařízení stanoví povinnost uchovávat podklady po dobu 3 let od uzavření OP, tj. od okamžiku, kdy je ze strany EK písemně tato skutečnost oznámena. Všeobecně doporučujeme, aby se běh lhůty začal počítat od 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy bylo EK přijato prohlášení o uzavření pomoci (formální uzavření operačního programu). Postup bude stejný jako u VZ. Nemáme informaci, že by nějaké dokumenty měly být předmětem osobní obhajoby.

Detailní pokyny pro ex-post evaluace.

Informace k ex-post evaluacím jsou předávány na pracovní skupině k evaluacím. Základní informace k ex-post evaluacím: Na základě článku 49 odst. 3 provádí EK hodnocení ex-post („hodnocení ex-post se týká všech operačních programů v rámci každého cíle a zkoumá rozsah využití zdrojů, účinnost a efektivitu programování fondů a socioekonomický dopad“), předpokládaný termín dokončení: 31. 12. 2015, Vyhodnocení strukturováno dle témat: ERDF/FS - 15 témat, ESF - 4 témata. Aktuální stav: ERDF/FS - rozpracována většina témat, připraveny případové studie, plánovány semináře k jednotlivým tématům, ESF - k tématům „lidský kapitál„ a „sociální začleňování“ připraveny drafty zpráv (finalizace předpokládána v 05/2015), téma „zaměstnanost“ v realizaci, příprava „syntézy“.

Jakým způsobem (finančně, organizačně, personálně) budou zajištěny dopadové / ex-post evaluace programů? Bude nastaven jednotný přístup ze strany MMR-NOK nebo má tyto činnosti zajistit ŘO?

Národní orgán pro koordinaci a ŘO mohou provádět vlastní ex-post evaluaci. MMR-NOK se rozhodl, že ji provede na NSRR a to v období 2016-2017. Tento rok bude připraveno zadání, příští rok aplikace. NSRR nelze evaluovat jako celek, budou vybrána některá témata (zúžení na téma intervencí). Snaha ukázat případy dobré praxe, zapojeny budou také ŘO, které se podílí na formulaci otázek. Na pracovní skupině k evaluacím, která je plánována v květnu 2015, bude konzultováno, zda se jednotlivé ŘO rozhodly provést vlastní ex-post evaluace. Ze strany MMR-NOK nebude určena metodika, jak k těmto evaluacím přistupovat, jakou zvolit metodu atd. Je to na rozhodnutí ŘO, zda chtějí tyto ex-post evaluace provádět.

Je nutné mít novou EIU pro fázované projekty?

Nutno prodiskutovat individálně s EK. Změněné okolnosti implementace (např. zpoždění) mohou vést i k potřebě přezkoumat výsledky hodnocení EIA nebo Natura 2000, které byly provedeny na základě dřívějších a možná změněných předpokladů. V tom případě musí členský stát potvrdit, že výsledky původní EIA a/nebo CBA jsou stále platné (zde je nutné upozornit na fakt, že dochází ke změně zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť jeho současná verze není v souladu s evropskou směrnicí EIA. Přechodná ustanovení návrhu zákona budou vyžadovat posouzení vlivů na životní prostředí podle nových zásad ještě před vstupem úpravy zákona v platnost, což pro ČR bude znamenat nové posouzení). 1. fáze musí být ukončena v rámci období 2007–2013 (pokud by nebyla dokončena k 31.12.2015, lze ji dokončit z národních zdrojů dle principu nedokončených/nefungujících projektů), 2. fáze musí být uvedena na seznamu velkých projektů OP období 2014–2020, - pro úpravu rozhodnutí EK o VP je nutné podat žádost prostřednictvím SFC2007, - pokud projekt nepřekročí limit pro VP dle CPR (odvozený od celkových způsobilých nákladů projektu), není nutné rozhodnutí EK o VP, - v případě, že projekt splňuje podmínky čl. 103 CPR (nedošlo k „podstatným změnám“ oproti původnímu VP), není nutné předkládat žádost o VP na EK ke schválení, ale postačuje pouze notifikace, - žádost o VP (2. fáze) musí obsahovat i popis 1. fáze (tj. fyzický a finanční popis projektu jako celku) - 2. fáze musí být schválena MV, přičemž rozhodnutí o realizaci výzvy na tyto projekty je plně v kompetenci členského státu (v souladu s nastavenými národními pravidly).

15

Fázování

OP VaVpI

Bude druhá fáze, která překročí hranici velkého projektu, muset být schvalována v EK složitou procedurou pro velké projekty, ačkoliv projekt jako celek už jednou EK schválen byl a k zásadním změnám (kromě prodloužení harmonogramu) v něm nedošlo? ŘO si dle Pokynů k uzavření OP vykládá, že by složitou procedurou projekt procházet nemusel, nicméně EK se již jednou (velmi stručně a relativně nejednoznačně) vyjádřila, že ano. Jedná se o zásadní otázku, která může potenciálně zásadně prodloužit schvalování druhé fáze a fázování jako takové.

16

Fázování

OP VaVpI

Zjednodušení procesu fázování - plynulý přechod fází: znamená revize pokynů opravdu to, že fáze mohou být oddělené pouze časově, za podmínky, že obě fáze budou jednoznačně vydefinované jak z věcného, tak i z finančního pohledu?

Je vypuštěno pouze "ready to be used", což znamená, že první fáze nemusí být připravena k užívání, ale věcná a finanční oddělitelnost obou fází je i nadále nutná, nejen kvůli audit trailu, ale také kvůli možné duplicitě financování položek ze dvou programů.

17

Fázování

OP VaVpI

Bude snížení hranice fázovaných projektů na 1 mil. EUR?

Snížení hranice u menších projektů z 5 mil. na 1 mil. EUR nebylo ze strany EK akceptováno.

Fázování stavby je v žádosti rozloženo na 93% rozsahu stavby v rámci I. fáze (výstavba 22,7 km kanalizace + ČOV o kapacitě 200 EO) a 7% stavby v rámci II. fáze (výstavba 1,3 km kanalizace). Jedná se o technicky a finančně oddělené celky.

Ze strany EK je pro možnost fázování projektů stanovena jako zásadní podmínka, že projekt je rozdělen na dvě jasně identifikovatelné fáze, a to jak z finančního, tak i z věcného hlediska. Toto rozdělení musí být popsáno (včetně alokace finančních prostředků na jednotlivé fáze) tak, aby bylo zabráněno případnému dvojímu financování totožných výdajů.

Blíže viz kap. 4 MD Uzavírání 07–13.

18

19

20

21

Fázování

Financování

Finanční korekce

Finanční nástroje

OP ŽP

ROP SV

ROP MS

OPPI

Zadavatel vyhlásil v lednu výběrové řízení na zhotovitele stavby. Nabídkové ceny však překročily předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Z důvodu vysokého finančního podílu vlastních zdrojů a nezajištěného financování rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení. S ohledem na nepředvídatelnou událost bylo ze strany zadavatele požádáno o změnu rozsahu fází a to v obráceném poměru - rozsah 7% stavby v rámci I. fáze projektu a 93% stavby v rámci II. fáze projektu. Je z metodického hlediska možné přehození poměrů fází projektu a realizovat tedy větší část projektu v období 2014 - 2020?

EK nestanovuje žádná omezení z hlediska rozsahu jednotlivých fází – je tedy na rozhodnutí příjemce (a schválení ŘO), jakým konkrétním způsobem bude projekt do fází rozdělen. Podmínkou je tedy pouze (jak již bylo uvedeno výše), že musí být stanovena jasná kritéria jeho rozdělení na dvě fáze, včetně zajištění možnosti auditovat obě fáze projektu individuálně s ohledem na jejich věcné rozdělení, přidělené finanční prostředky a dosažené výsledky jednotlivých fází. V uvedeném případě je tedy možné změnit původní rozsah fází dle nových skutečností za předpokladu, že rozdělení projektu bude v souladu s právním aktem o poskytnutí dotace, jakož i podmínkami dané výzvy a zadávací dokumentace příslušného výběrového řízení.

Na pracovních skupinách, které se aktuálně scházejí za účelem přípravy Integrovaného regionálního operačního programu, zazněla informace, že uvedené aktivity budou hrazeny z prostředků Operačního programu Technická pomoc. V této souvislosti také řešíme, z jakých zdrojů a jakým způsobem budou financovány projekty technické pomoci 2016. Předpokládáme, že u projektů technické pomoci 2016 zprostředkující subjekt bude obdobně jako Způsob financování ROP po r. 2015 nastaven ve spolupráci s ŘO OPTP. stávající regionální rady žádat na konci roku 2015 o finanční prostředky MMR z příslušné kapitoly státního rozpočtu jako tomu bylo doposud.

Podle MFTK : „Nesprávně využité prostředky, které byly předmětem finanční opravy mohou být znovu použity v rámci příslušného programu, u něhož k nesrovnalosti došlo. Dochází k tomu odpočtem daných částek od výkazu výdajů a uvolněním příslušné částky alokace pro daný OP. Takto lze prostředky znovu využít do 31. 12. 2015.“ Máme za to, že datum 31.12.2015 je chybně, vzhledem k tomu, že poslední výkaz výdajů bude na EK zasílán březnu-dubnu 2016, a že tedy i prostředky, které jsou předmětem finanční opravy, vrácené ŘO a odeslané na účet PCO před datem poslední certifikace lze znovu použít v rámci operačního programu. Správné znění je podle nás „……Takto lze prostředky znovu využít do data poslední certifikace výdajů v roce 2016“.

Platby ze strany ŘO budou probíhat i v r. 2016 (do poslední souhrnné žádosti). V případě globálních grantů by měly být výdaje zprostředkujících subjektů realizované do 31. 12. 2015. U ROPů je možnost urychlení poskytnutí prostředků z kapitoly MMR v jednání mezi odborem rozpočtu MMR a MF – zástupci ROP budou o vývoji informováni. Ze strany Platebního a certifikačního orgánu (dále jen „PCO“) není nutná změna Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu (dále jen „MFTK“). V MFTK byla nově připojena kapitola týkající se ukončování.

Finálním datem z hlediska doložení způsobilosti výdajů využitých v rámci NFI je datum předložení závěrečných dokumentů EK, tedy 31. 3. 2017. Současně je ale nutné, aby veškeré tyto výdaje byly posouzeny ze strany AO v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. e) obecného nařízení. AO tedy musí ověřit nejen skutečnost, že veřejný příspěvek byl převeden do NFI do konce období způsobilosti, ale rovněž tak musí být ujištěn, že výdaje deklarované v rámci uzavření programu jsou způsobilé ve smyslu čl. 78 písm. 6 obecného nařízení a jsou v souladu s relevantními evropskými a národními předpisy včetně pravidel stanovených v uzavřené dohodě o financování. Výše uvedené skutečnosti bude AO ověřovat na vzorku operací, který bude auditován v průběhu cca 9 měsíců před uzavřením V OPPI v programovém období 7-13 byl realizován záruční a úvěrový fond ve správě Českomoravské záruční a rozvojové banky a.s. Může nám MMR programu. Z důvodu výše uvedené povinnosti auditu operací je tedy možné realizovat v rámci NFI platby konečným příjemcům pouze do data poslední poskytnout další podrobnější informace ke způsobilosti výdajů vložených do nástrojů finančního inženýrství kromě předané poslední verze Closure průběžné certifikace. Nicméně s ohledem na riziko vzniku nesrovnalostí a tedy nutnost ověřit realizaci těchto výdajů ze strany ŘO, je stanovení nejzazšího data Guideline? Tuto oblast pokrývá článek 3.6 Pokynu k uzavírání (Closure Guideline), nicméně právě v této oblasti bylo v poslední době několik významných pro uskutečnění plateb konečným příjemcům na rozhodnutí příslušného ŘO. změn. Žádáme o ujištění o tom, jaká jsou finálně dojednaná pravidla a dále o informaci, zda k tomu budou ze strany EK či MMR ještě další upřesňující pokyny. Aby byly výdaje při uzavření považovány za způsobilé, není nutné, aby konečný příjemce dokončil činnosti podporované z NFI. Konečný příjemce může s prováděním investiční činnosti pokračovat i po předložení závěrečných dokumentů. Prostředky poskytnuté z NFI lze považovat za způsobilé výdaje pouze za předpokladu, že byly převedeny konečnému příjemci, který je musí využít ke stanovenému účelu. ŘO tedy musí mít dostatečné ujištění, že tyto prostředky byly využity ke svému účelu, přičemž „forma“ tohoto ujištění je v kompetenci ŘO (např. podepsaná půjčka, návštěva na místě realizace projektu, implementační zpráva, projektový a finanční plán atd.). Podrobněji se nástrojům finančního inženýrství věnuje kapitola 6 MD Uzavírání 07–13.



Číslo

Oblast

Odesílatel

Autor: MMR-NOK

Text odpovědi

Text dotazu

22


ŘO IOP

Na základě rozhodnutí AO MF ČR byla u FN JESSICA v IOP stanovena korekce 5% z odměny Správce FRM. Odměna je vyplácena Správci FRM při každé tranši na úvěry konečným uživatelům, kdy spolu s těmito prostředky odesílá HF i vysoutěženou odměnu Správci FRM 2,3 %. Od 4. Q 2014, kdy AO MF ČR stanovil, že z každé takto vyplacené odměny je 5% nezpůsobilých, odesílá HF Správci FRM z prostředků FN JESSICA na odměnu jen 95% a zbylých 5% dorovnává ze svého rozpočtu. Jak má ŘO IOP (potažmo HF SFRB) naložit s těmito prostředky? Může o ně navýšit alokaci na financování projektů konečných uživatelů ve FN JESSICA IOP, nebo je vrací na PCO?

23


ŘO IOP

Náklady HF nesmí do konce roku 2015 překročit ročně 1,81% z alokace, výši a způsobilost výdajů kontroluje ŘO IOP skrze čtvrtletní monitorovací zprávy Prostředky vracející se na splátkách úvěrů po konci období způsobilosti lze použít také na úhradu nákladů HF a po konci období způsobilosti už za způsobilost HF. Po roce 31. 12. 2015, dle metodického sdělení COCOF k čl. 44 Obecného nařízení, mohou být prostředky vracející se na splátkách úvěrů použity těchto nákladů ŘO nebude zodpovídat. mj. na úhradu nákladů HF. Jakým způsobem bude ŘO IOP zodpovědný za způsobilost těchto výdajů?

24


ŘO OPPI

Uvítali bychom informaci o tom, jak postupovat v případě vypracování a zaslání zprávy pro EK o finančních nástrojích v polovině roku 2016 (jak přislíbeno Modul pro výroční zprávy v SFC2007 může být pro účel reportování dat o FN použit bez jakýchkoliv modifikací. Údaje o FN budou do modulu VZ doplněny, na jednání). ostatní údaje (oproti předchozím letům tento rok již nepovinné) budou uvedeny s nulovými hodnotami. Dle Pokynů k ukončení pomoci 2000-2006 „Ukončení pomoci zahrnuje finanční vyrovnání nesplacených závazků Společenství zaplacením zůstatku závazku určenému orgánu nebo vydáním vrubopisu a zrušením konečného zůstatku, jakož i lhůtu, ve které budou práva a povinnosti Komise a členských států týkající se pomoci nebo operací ukončeny. Konečné vyrovnání se nedotýká práva Komise na přijetí finančních oprav.“

25

26

Finanční vyrovnání

Flexibilita

MMR-OŘOP

ROP SV

Tyto prostředky lze použít na projekty KP a nemusí se vracet PCO.

K výše uvedenému patří dotazy: 1. Zda vyrovnání nesplacených závazků znamená ukončení OP, resp. zda v okamžiku, kdy jsou vyrovnány nesplacené závazky, bude OP ukončen, či zda EK může mít další požadavky? 2. Jak se ŘO dozví lhůtu, ve které budou práva a povinnosti Komise a členských států týkající se pomoci nebo operací ukončeny? 3. Jsou po ukončení OP do EK hlášeny nové nesrovnalosti a v případě, že ano, jak jsou vzájemně finančně evidovány, resp. vyúčtovány?

Na Výročním setkání s EK dne 11. 12. 2013 byla řešena možnost flexibility mezi PO do výše 10%. V této souvislosti bychom si rádi ověřili, zda je výše uvedená informace pravdivá, a pokud ano: Budou podrobnosti ohledně flexibility zveřejněny s aktualizací obecného nařízení? V jakém časovém horizontu předpokládáte, že budou specifikovány podmínky, na základě kterých bude možné flexibilitu mezi PO využít? Jsou známy případně nějaké další podrobnosti?

Ad 1) Programy období 2000-2006 byly ukončeny k datu, kdy EK vyplatila závěrečnou platbu. Případné další požadavky mohou vyplývat ze zjištění kontrolních orgánů. Ad 2) Lhůta pro uchovávání dokumentů a datum, od kterého se počítá, byla uvedena v dopise potvrzujícím uzavření, ostatní lhůty vyplývají přímo z nařízení. Ad 3) I po uzavření OP mohou být hlášeny nové nesrovnalosti vyplývající z provedených kontrol. Vymožené finanční prostředky jsou prostřednictvím finančního úřadu zasílány PCO, který EK informuje o nesrovnalostech, vymožených prostředcích a EU podíl z vymožených prostředků vrací do rozpočtu EU.

Dne 11. prosince 2013 bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1297/2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, pravidel pro zrušení závazku pro některé členské státy a pravidel pro platby konečného zůstatku (Obecné nařízení ON), které umožňuje použít tzv. pravidlo flexibility prostředků mezi prioritními osmi ve výši až 10%, Tato změna ON vstoupila v platnost dne 20. prosince 2013, kdy byla publikována v Úředním věstníku EU (viz zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:347:0253:0255:EN:PDF). Pravidlo flexibility je obsaženo v novém znění odst. 12 čl. 77 ON. Podrobné uplatnění flexibility je předemětem kapitoly 10 MD Uzavírání 07–13.

27

28

Flexibilita

Flexibilita

ROP JV

ROP SV

Flexibilita mezi prioritním osami operačních programů je svým způsobem realokace mezi prioritním osami operačních programů. Realokace mezi prioritním osami schvaluje Monitorovací výbor. Myslíte, že Monitorovacímu výboru přísluší rozhodnutí o tom, do které prioritní osy směrovat zbytkové finance z ostatních prioritních os (v rámci flexibility, do 10 %)? Dle našeho názoru Monitorovací výbor o tomto nemusí rozhodovat, neb flexibilita je upraveno zvláštní právní úpravou: Nařízení (ES) č. 1083/2006 se mění takto: Článek 77 se mění takto: a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Odchylně od čl. 53 odst. 2, čl. 53 odst. 4 druhé věty a stropů stanovených v příloze III se průběžné platby a platby konečného zůstatku zvýší o částku odpovídající deseti procentním bodům nad míru spolufinancování použitelnou pro každou prioritní osu, avšak nepřekročí 100 %; navýšení se použije na částku způsobilých výdajů nově vykázaných v každém certifikovaném výkazu výdajů předloženém do konce programového období, kdy členský stát po dni …* splní jednu z těchto podmínek. Není popsána povinnost schvalovaní monitorovacím výborem.Máme i logický důvod, proč by to monitorovací výbory neměly schvalovat – flexibilita má umožnit snadné vyčerpání alokací programů a tím i jejich ukončení. Flexibilitou odpadá proces schvalování realokací EK. I proces schvalování Monitorovacím výborem může být zdlouhavý, proto máme za to, že o flexibilitě by měl rozhodovat pouze ŘO.Monitorovací výbor bude o flexibilitě samozřejmě (pouze) informován v rámci Zprávy o realizaci programu.

Dotaz ohledně flexibility v nově schváleném Nařízení číslo 1297/2013, které vstoupilo v platnost 20.12.2013 a kde se v odstavci 10 píše: Lhůta pro výpočet automatického zrušení ročních rozpočtových závazků pro roky 2011 a 2012 by měla být prodloužena o jeden rok, avšak rozpočtový závazek na rok 2012, který bude k 31. prosinci 2015 stále otevřen, musí být do 31. prosince 2015 odůvodněn. Toto prodloužení by mělo napomoci zlepšit čerpání finančních prostředků přidělených na operační programy v členských státech, jejichž budoucí příděly z politiky soudržnosti jsou omezeny stropem na 110 Nařízení č. 1297/2013 představuje komplexní úpravu obecného nařízení, která mj. obsahuje i změnu pravidla N+2 na N+3, ale uplatnění této výjimky se týká % jejich úrovně v reálném vyjádření za období 2007 až 2013. Toto flexibilní ustanovení je nezbytné pro případ, že bude provádění programů, zejména jen dvou států: Slovenska a Rumunska a vychází z čl. 87 Závěrů Evropské rady ze dne 8. února 2013. Uvedené země tuto výjimku získali jako kompenzaci za pokud jde o tyto členské státy, pomalejší, než se očekávalo. snížení alokace finančních prostředků v rámci budoucího programového období 2014–2020, kdy mohou získat jen max. o 10% vyšší alokaci než v současném programovém období. Právě toto „zastropování“ kohezních alokací postihne v reálných hodnotách pouze zmíněné Rumunsko a Slovensko. Změna pravidla Mezi OP panuje neshoda, neboť není zřejmé, zda se nařízení a úprava pravidla ročních rozpočtových závazků týká i ČR, potažmo jednotlivých OP. N+2 na N+3 v programovém období 2007–2013 tak platí pouze pro Slovensko a Rumunsko, a nemá dopad na Českou republiku. Některé OP tvrdí, že spolu s flexibilitou došlo de facto i k úpravě pravidla N+2 pro roky 2011 a 2012 a to na N+3. Některé OP se však dle Nařízení domnívají, že se tato úprava týká pouze Slovenska a Rumunska.

Na PO 1 je 10% z alokace na PO 27 mil. Kč. Na PO 2 je 10% z alokace na PO 25 mil. Kč. Volná finanční alokace na PO2 je ve výši 30 mil. Kč (v rámci PO2 částka, která nebude využita a lze ji použít na jiné PO). 29

30

Flexibilita

Flexibilita

Ing. Jana Ševců

ROP SM

Z textace uvedené v obecném nařízení lze usoudit, že provádění flexibility by mělo být v kompetenci ŘO jednotlivých operačních programů, resp. členského státu, přičemž její aplikace není podmíněna schválením monitorovacím výborem. Zcela však souhlasíme, že by měl být monitorovací výbor o této skutečnosti pravidelně a řádně informován, a to nejen prostřednictvím Zprávy o realizaci programu.

Mohu převést v rámci režimu flexibility z PO 2 do PO 1 jen 25 mil. Kč nebo 27 mil. Kč (což je více jak 10% alokace PO2, ale odpovídá 10% alokace PO1)? Pro režim flexibility je rozhodující pro určení maxima převáděné částky 10% alokace PO, kam převádím nebo 10% alokace PO, kam převádím i 10% odkud převádím finanční prostředky, podmínka nezbytná: nepřekročení alokace za program.

Z textace obsažené v obecném nařízení, kde je v čl. 77 odst. 12 uvedeno: „Příspěvek Unie ve formě plateb konečného zůstatku pro každou prioritní osu nepřekročí o více než 10 % maximální objem pomoci z fondů pro každou prioritní osu, jak je stanoveno v rozhodnutí EK o schválení operačního programu,“ vyplývá, že flexibilita ve výši 10 % se bude týkat alokace té prioritní osy, která se bude navyšovat. V případě Vámi uvedeného příkladu je možná varianta, kdy dojde k navýšení cílové osy o 10 %, tedy že osu PO 1 přečerpáte o prostředky nedočerpané v PO 2 ve výši 27 mil. Kč. Celková alokace programu však nesmí být překročena. Zkušenost z uzavírání minulého období je taková, že realizace flexibility probíhala ze strany PCO v rámci přípravy závěrečné žádosti o platbu, kdy PCO požádalo na některé prioritní osy o 10% více než je současná alokace, zároveň ale alokace za celý operační program nebyla překročena. Řídící orgán do tohoto procesu nezasahoval, tudíž nebylo nutné upravovat informační systémy či vykazovat vůči EK informace navíc. Při uzavírání současného programového období předpokládáme obdobný postup.

Vysvětlení mechanismu flexibility - V POKYNU K UZAVŘENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ NA OBDOBÍ 2007–2013, červenec 2014 je v části 5.1.1. Jedná se o původní text Pokynů k uzavření, které byly následně revidovány. V prosinci 2013 byla flexibilita umožněna Nařízením EP a Rady (EU) č. 1297/2013 Obecná zásada uveden následující text: „Na základě článku 77 obecného nařízení proto není možné poskytnout takovou flexibilitu, jaká byla poskytnuta (čl. 77, odst. 12). při uzavírání programů z období 2000–2006 (10% flexibilita pro výpočet konečného příspěvku na úrovni prioritní osy).“, str. 17. Jaká budou platit omezení pro uplatnění flexibility v rámci prioritních os? Dosud bylo na jednáních prezentováno, že flexibilita bude ve výši 10 % na prioritní osu.



Číslo

Oblast

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

Text odpovědi

Text dotazu Jakým způsobem bude nahlíženo na naplnění flexibility, když v jedné prioritní ose budeme mít přečerpáno o povolené procento flexibility (vypočtené z alokace osy v ROP), nicméně v další prioritní ose vlivem úspor, krácení dotací, vratek či nedokončení realizace či proplacení projektů nedočerpáme? Je možné využít toto pravidlo v rámci všech prioritní os, resp. je možné přečerpat jednu prioritní osu na úkor součtu nedočerpání dalších třech os (nebo se vždy musí jednat pouze o dvě prioritní osy proti sobě v podstatě vzájemně započtené)?

31

Flexibilita

ROP JZ

Ohledně čerpání alokace a pravidla flexibility – předpokládáme správně, že je posuzován objem finančních prostředků certifikovaných? Princip tzv. průběžných plateb, tj. celkové způsobilé veřejné výdaje a k nim vztažené EU prostředky ve výši 85 %? Zde vzniká tzv. buffer, jak se vypořádá na konci období?

Nařízením EP a Rady (EU) č. 1297/2013 (čl. 77, odst. 12) došlo k umožnění flexibility, a to na 10% na prioritní osu včetně technické pomoci. Při využití flexibility je možná variabilní manipulace, tzn. přečerpání jedné prioritní osy je možné kompenzovat snížením ve více prioritních osách. Nesmí být ale překročeno 100 % alokace na program, jakož i 10 % alokace prioritní osy. Detailní popis využití flexibility je předmětem kapitoly 10 MD Uzavírání 07-13.

Uvítali bychom rozpracování této dílčí oblasti do podrobnějšího postupu. V jakém časovém horizontu můžeme případně očekávat detailnější postupy?

32

Forma financování a spolufinancování z OP TP

ROP JZ

33

Harmonogram ukončování

ROP JZ

Jakou formou bude probíhat financování činnosti RR při ukončování ROP z OP TP? Kdy bude možné podat projektovou žádost a jakou dobu trvání bude projekt mít? Budou poskytovány ex-ante platby? Pokud ne, hrozí reálné riziko, že RR nebudou mít od ledna 2016 prostředky na „předfinancování“ všech výdajů na svou činnost. Jakým způsobem bude zajištěno spolufinancování projektů z národních zdrojů, bude hrazeno ze státního rozpočtu? Bez znalosti odpovědí bude velmi obtížné pro RR zajistit svou činnost a rovněž připravit rozpočty na rok 2016 a rozpočtové výhledy minimálně na 20172018, jak stanovuje zákon č. 250/2000 Sb. Doporučení na str. 4 uvádí jako datum pro poslední souhrnnou žádost o platbu podanou na PCO termín 30. 4. 2016. V harmonogramu, který jsme obdrželi v rámci PS UKON je datum stanoveno na 30. 3. 2016. Jedná se o chybu nebo nastala v této oblasti nějaká změna?

ŘO OP TP: Domnívá se, že tento dotaz je již irelevantní. Mezitím (15. 4. 2015) proběhla schůzka ŘO OPTP se všemi řediteli ÚRR (včetně JZ) právě na téma budoucí financování RR z OPTP. Na schůzce jsme níže uvedené a mnoho dalších dotazů řešili. Proto navrhuji odvolat se na zmíněné setkání a jeho závěry. (poznámka OP TP nám zašle zápis z jednání)

Datum bylo ze strany PCO posunuto.

k minimální výši celkových způsobilých výdajů (CZV). Je zřejmé, že stanovením minimálního limitu CZV na projekt se snaží řídící orgán (ŘO) snížit administrativní zátěž (díky administraci menšího počtu větších projektů), na druhou stranu toto opatření může působit v určitých případech spíše kontraproduktivně a svým způsobem proti principům 3E, neboť motivuje příjemce, pokud chce získat dotaci, vynakládat více prostředků než je nutné. Ve svém emailu uvádíte, že projekt při kontrole přijatelnosti daný limit splnil. Nejsme si vědomi existence žádného předpisu na centrální úrovni, který přímo stanovuje, že podmínky přijatelnosti je nutné zohledňovat až do vydání rozhodnutí (případně později). ŘO si pravidla může stanovit sám a kontrolovat například splnění limitu min. výše CZV pouze v rámci kontroly přijatelnosti nebo i dále při hodnocení věcných kritérií, odborném hodnocení apod. Pokud by však ŘO výslovně umožnil podpořit projekty, u kterých CZV na základě krácení nezpůsobilých výdajů v procesu hodnocení klesly pod stanovený limit, v zásadě tím opatření na omezení administrativní zátěže přestane fungovat a bylo by tak de facto nadbytečné až diskriminující.

34

Hodnocení projektů

OP VaVpI

Rád bych s Vámi za ŘO OP VaVpI prokonzultoval jednu otázku. V případě, že projekt v procesu hodnocení spadne pod limit min. výše způsobilých výdajů (v případě, že oba hodnotitelé se shodnou na vyškrtnutí nerelevantní položky v rozpočtu a to vzhledem k cílům výzvy, stává se takový škrt podmínkou pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace), který je daný výzvou a tudíž závazný, je nutné takový projekt vyřadit jako takový, ačkoli původně Ve Vašem případě, kdy je tedy ve výzvě nastaven limit pro minimální výši CZV a není ŘO výslovně předem stanoveno, jakým způsobem se má k projektům prošel kontrolou přijatelnosti? Děkuji za váš názor přistupovat, není možné dle názoru MMR-NOK podpořit projekt, u kterého došlo ke snížení CZV vlivem vyškrtnutí nezpůsobilé položky v rozpočtu (nerelevantní výdaje vzhledem k cílům výzvy chápeme jako neúčelné; ale platí to obecně pro všechny 3E) pod daný limit až po kontrole přijatelnosti. Jde o to, že výdaje byly nezpůsobilé již v okamžiku kontroly přijatelnosti, ŘO o této skutečnosti nevěděl kvůli nedostatečným informacím. Nepodpořením projektu tedy dojde pouze k nápravě rozhodnutí provedeného v rámci kontroly přijatelnosti. Naproti tomu jsou případy, kdy ke změně skutečností posuzovaných v rámci kontroly přijatelnosti dojde až později. Např. se sníží cena pořizované věci na základě zadávacího řízení. V tomto případě nelze automaticky dovozovat, že výdaj měl být krácen již při hodnocení projektu, protože cena se v čase mění.

35

36

Horizontální témata

Indikátory

ROP JZ

ROP SV

Jak bude nahlíženo na plnění horizontálních kritérií? Dotaz související s uzavíráním programu, přesněji k nejzazšímu možnému termínu splnění indikátorů programu. V programových dokumentech je uvedena cílová hodnota indikátoru k roku 2015. ŘO však uvažuje o umožnění prodloužení realizace projektů až do roku 2016 (se zohledněním způsobilosti výdajů pouze do konce roku 2015). Příjemce tím pádem bude moci vykázat dosaženou hodnotu až po 31. 12. 2015, jelikož i po tomto termínu ukončí realizaci projektu. Můj dotaz tedy zní, zda v závěrečné zprávě o realizaci programu (resp. v sestavách z IS pro tvorbu závěrečné zprávy) budou zahrnuty i hodnoty indikátorů dosažené po 31. 12. 2015, a je tudíž možné umožnit splnění cílových hodnot indikátorů projektů i po 31. 12. 2015, nebo se dosažené hodnoty budou vztahovat právě k 31. 12. 2015? Domnívám se, že tento dotaz je relevantní pro všechny OP i proto, že stejný problém nastává také u indikátorů nových pracovních míst bez ohledu na možné prodloužení realizace projektu za termín 31. 12. 2015. Dle NČI totiž příjemci mohou tento indikátor splnit do 1 roku od ukončení realizace projektu, tj. při řádném ukončení projektu 31. 12. 2015 i do 31. 12. 2016. V podmínkách ROP SV je termín pro splnění tohoto indikátoru definován jako 1 rok od finančního ukončení projektu, a tudíž termín splnění indikátoru nastane ještě později. Rádi bychom tedy znali přístup NOK k datu dosažení hodnoty (tj. max. k 31. 12. 2015 nebo i později) i u tohoto indikátoru.

Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají všemi tematickými a regionálními operačními programy. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 stanovuje dvě horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj (viz dále). Horizontální témata jsou respektována při výběru projektů, jejich naplňování je sledováno v realizační fázi projektů a je předmětem kontroly na místě. Způsob možného plnění a hodnocení horizontálních kritérií je vymezen pro každou výzvu. V případě projektů, jejichž realizace není ukončena do konce období způsobilosti, ale jsou následně dofinancovány z národních zdrojů, dochází k poklesu původně plánované výše způsobilých výdajů. Pokud ale tyto projekty budou před uzavřením programu dokončeny, a tedy bude plně dosaženo účelu, na který byly prostředky vynaloženy, budou v rámci uzavírání zohledněny všechny indikátory v projektu dosažené (tedy nejen poměrná část odpovídající výši výdajů realizovaných do konce roku 2015). Obdobný přístup bude uplatněn rovněž v případě nefungujících projektů. Pokud bude ze strany ŘO rozhodnuto o ponechání nefungujících projektů v programu, a tyto projekty budou zahrnuty do seznamu nefungujících projektů a tedy i do závěrečného výkazu výdajů, budou v závěrečné zprávě o provádění programu zohledněny všechny indikátory v rámci těchto projektů dosažené (či plánované k dosažení). Důležité je také dodržet termín plnění indikátorů, který je uveden v programovém dokumentu Vašeho operačního programu. Ke změnám hodnot indikátorů dochází i v průběhu doby udržitelnosti. Případné změny hodnot se pak uvádějí v každoroční zprávě o udržitelnosti projektu. V čl. 67 odst. 2 písm. c) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 je uvedeno, že prostředky v rámci earmarkingu (vyhrazení prostředků výdajů v rámci lisabonské strategie) obsahují výroční zprávy a závěrečná zpráva o provádění operačního programu, které pouze pro informaci uvádějí orientační rozpis přídělů fondů podle kategorií v souladu s prováděcími pravidly přijatými Komisí (Nařízení Komise 1028/2006) postupem podle článku 103 odst. 3. ŘO musí informaci o naplňování prioritních témat do Závěrečných zpráv zařadit a to stejně jako je nyní uváděno v jednotlivých výročních zprávách (míra naplnění a popřípadě odůvodnění, proč k plnění nedochází). Ze strany EK nejsou jasné požadavky na plnění prioritních témat (závaznost x nezávaznost). Na základě evaluací ŘO uvedly, že stanovené orientační částky nejsou u některých prioritních témat naplňovány. Ze strany EK budou při plnění earmarkingu zohledněny specifické vnitrostátní okolnosti a priority stanovené v národním programu reforem, cíle earmarkingu budou tedy uplatňovány pružným způsobem.

37

Indikátory

ROP SV

V rámci metodických pokynů není definováno plnění prioritních témat v rámci earmarkingu. Na rozdíl od indikátorů, kde je jasně řečeno, že nenaplnění, resp. přeplnění o více než 25% musí být zdůvodněno v rámci závěrečné zprávy, u prioritních témat v rámci earmarkingu toto chybí. Prosíme o informaci, zda se na plnění/neplnění hodnot earmarkingu vztahuje nějaký limit, nad který je potřeba neplnění/přeplnění zdůvodňovat.

38

Indikátory

ROP SZ

ROP SZ aktuálně zpracovávané úpravu (resp. snížení) cílových hodnot indikátorů na základě decommitmentu identifikovaného za rok 2014 – na PS UKON zazněla informace, že EK již revize indikátorů nedoporučuje. Týká se toto doporučení rovněž revize vyplývající z decommitmentu?

Odpověď EK: Ze strany EK není zakázáno požádat o změnu indikátorů, ale vidíme jako smysluplnější je ponechat v původní výši a vysvětlit případné neplnění při uzavírání programu.

V zápise z jednání PS UKON 11.12.2015 je uvedeno, že týden před termínem požádá ŘO o fixaci, z toho usuzuji, že existuje harmonogram fixace indikátorů. Pro zapracování této funkčnosti do MSC2007 bychom po dohodě s dodavatelem potřebovali harmonogram fixace indikátorů dodat do konce ledna, aby mohla být zapracována včas podle potřeb řídících orgánů.

Zatím je v MD uvedeno, že fixace indikátorů proběhne nejpozději 30. 9. 2016. Pokud ŘO chce, aby fixace proběhla dříve, musí o ni požádat týden před plánovaným datem. V pondělí 18.1.2016 požádáme ŘO, aby nám zaslali předpokládaný termín fixace, z toho by vznikl indikativní HMG fixací. Indikativní HMG poté předáme. Ale upozorňuji, že bude opravdu jen indikativní, finální termíny se budou stanovovat na základě prací ŘO, jak rychle budou schopni schválit všechny závěrečné zprávy. Čili do 30. 9. bychom upřesňovali. Vždy by byl týden na – buď nastavení v systému nebo aby byl dodavatel připraven na řešení konverzí (viz typy řečení, které jsme navrhovali před Vánoci).

39

Indikátory

MMR-NOK OSMS

40

Informační systémy

ROP JZ

Jak bude zajištěn provoz IS určených pro období 2007 - 2013 (hlavně MSC2007 a MONIT7+) zejména v době, kdy si EK bude dožádávat další informace potřebné pro uzavření programu?

ROP SZ

Uzavírání IPRM není ze strany EK upravováno žádným specifickým předpisem. Proběhne tedy standardně ve shodě s nadřízenými předpisy, především s Pokyny k uzavření a Metodikou finanční toků a kontroly. Nositel IPRM zpracuje pro ŘO závěrečnou zprávu o realizaci IPRM, která se řídí stejnými pravidly jako MMR-NOK k problematice IPRM vydal (v roce 2008) pouze Metodický pokyn k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM, který byl roční monitorovací zpráva. ŘO zahrne tyto informace do Závěrečné zprávy o programu. později doplněn o dodatek. Na národní úrovni však neexistuje metodika či doporučení pro postupy ukončování realizace IPRM a následné vyhodnocení. Povinnosti měst po ukončení realizace IPRM jsou rovněž upraveny prostřednictvím dohod uzavřených mezi řídicími orgány příslušných operačních programů (IOP a ROPy) a příslušnými městy.

41

IPRM

Systém poběží, dokud bude potřeba, žádná omezení nejsou, stejně jako v případě programového období 2004-2006.



Číslo

42

Oblast

Majetek

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

ROP SZ

Text odpovědi

Text dotazu

Na národní úrovni (zákony, metodické příručky, doporučení apod.) není řešena otázka majetku RR, resp. jeho prodeje/převodu v době uzavírání programu či při ukončení činnost. Problematické je také nakládání s prostředky získanými z případného prodeje majetku – bude možné je využít např. na nezpůsobilé výdaje, vzhledem k tomu, že zatím není vyřešen zdroj financování těchto výdajů, a ŘO již nebude mít možnost tyto prostředky např. znovu Součástí MD Uzavírání 07–13 je také část věnující se nakládání s majetkem pořízeným z technické pomoci. Z pohledu MMR-NOK je ideální využití využít v rámci jím spravovaného programu? Jakým způsobem bude naloženo se zbývajícím majetkem po ofic. uzavření programu ze strany EK? nakoupeného majetku z programového období 2007–2013 v rámci následujícího programového období 2014–2020. Problematické může být např. také to, že pořízení majetku bylo spolufinancováno ze strany příslušných krajů – mohou si nárokovat např. kompenzaci nebo část majetku RR? V současné době jsou, nebo v dohledné době budou, všechna 3 územní pracoviště Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod umístěna v prostorách v majetku krajů. Jelikož bude postupně docházet ke snižování počtu zaměstnanců a tím i k postupnému uvolňování prostor, bude třeba Otázka nakládání s majetkem na konci programového období 2007–2013 je řešena v Metodickém doporučení k uzavírání programového období 2007–2013 řešit urychleně otázku nepotřebného majetku – zejména nábytku, neboť Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod nemá potřebné (MD Uzavírání): „Za předpokladu, že není ze strany ŘO v rámci právních aktů o poskytnutí dotace stanoveno jinak, má příjemce možnost s majetkem prostory pro kumulování nepotřebného majetku (a ani by to nebylo žádoucí). Tudíž jako nejlepší řešení i s ohledem na fakt, že kraje kofinancovaly výdaje pořízeným z TP nakládat dle svého uvážení s ohledem na principy 3E, jakož i stanovený účel projektu“. v rámci TP ROP SV, se jeví nabídnout tento nepotřebný majetek krajům (ať již za úplatu či bezúplatně), které o něj projevily zájem. Finální rozhodnutí je tedy plně v kompetenci ŘO, přičemž musí být splněny základní podmínky: Aktuálně řešíme tuto situaci na územním odboru v Pardubicích. Zájem o vybavení projevil krajský úřad, v jehož sídle se nacházejí kanceláře územního • případný prodej majetku musí být v souladu s programovou dokumentací či jinými interními dokumenty, které stanovují pravidla pro hospodaření s majetkem, odboru ÚRR. Protože je nutné co nejdříve uvolnit zmíněné prostory, chtěli bychom pro tento konkrétní případ využít možnosti darování a tak urychlit celý • musí být dodržena doba udržitelnosti, je-li pro majetek pořízený z TP stanovena na úrovni ŘO (podmínky udržitelnosti stanovené EK se na projekty TP proces převodu majetku. Pro úplnost uvádím informaci, že se krajský úřad bude v novém programovém období 2014 -2020 podílet na nevztahují), implementaci OPŽP. Je navrhovaný postup předání majetku v souladu s Metodickým doporučením k uzavírání programového období 2007–2013? • využití příjmů z prodeje je v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace MMR, • rozhodnutí o prodeji je v souladu s principy 3E. V souvislosti s vypořádáním nepotřebného majetku bychom si také chtěli ověřit informaci, že darování, případně prodej drobného dlouhodobého hmotného majetku (stoly, židle, skříně apod.) pořízeného ze způsobilých výdajů projektů TP ROP SV není vázán udržitelností, tj. lze ho darovat nebo Rovněž tak je na uvážení a rozhodnutí ŘO, zda majetek prodá nebo nabídne k využití jiným subjektům. MD Uzavírání doporučuje využití majetku, je-li to možné, prodat i v době do pěti let po jeho pořízení (v souladu s Metodickým doporučením k uzavírání programového období 2007–2013, kap. 14 Nakládání s pro administraci programového období 2014–2020, nicméně finální rozhodnutí přijímá ŘO na základě posouzení konkrétní situace. majetkem pořízeným z TP).

43

Majetek

ROP SV

44

Metodický pokyn k uzavírání

ROP SV

45


MMR-OŘOP

46


ROP SZ

47

MIS/DWH

OP ŽP

48

Monit7+

OP VaVpI

Detailní pokyny ke kontrole dat v Monit7+, informace o zálohování dat v M7+.

Není jasné, o jakých detailních pokynech ke kontrole dat v M7+ tazatel mluví. K dotazu na zálohování je třeba obrátit se na CRR pakliže bude dotaz více specifikován, je možno poslat na paní Pavlíkovou z CRR.

49

Monitorovací výbor

OP VaVpI

Je posledním zasedáním MV zasedání na konci roku 2016, kde proběhne schválení Závěrečné zprávy o provádění OP?

Vzhledem k faktu, že může dojít k změnám v závěrečných dokumentech, které bude vyžadovat EK a bude poté potřeba závěrečné dokumenty schválit znova, je možné, že toto zasedání MV poslední nebude (rozhodnutí a nastavení je v kompetenci ŘO). MV na konci r. 2016 bude schvalovat návrh závěrečné zprávy o provádění OP. Tento MV se může usnést, zda bude k případné revizi dokumentu zplnomocněn přímo ŘO nebo lze finální dokument po úpravách schválit také procedurou per-rollam - v těchto případěch by se již MV po r. 2016 scházet nemusel.

50

Nedokončené a nefungující projekty

OP VaVpI

Koncept nedokončených a nefungujících projektů – praktické provedení a postupy včetně vazby na Rozpočtová pravidla (naplnění účelu dotace).

51


OPPI

52


ROP SV

53


ROP SV

54


ROP SV

55


ROP SV

56


OP ŽP

57


OP ŽP

58


ROP JZ

59


ŘO IOP

Přeložené Rozhodnutí EK považuje ŘO za nedostatečný dokument. Bude zpracován ještě nějaký dokument k uzavírání či pouze k některým specifickým oblastem? A k jakým všem oblastech bude zpracován detailnější proces? ŘO je nabádán ze strany AO k zapracování postupů k uzavírání do své řídící dokumentace. ŘO očekává rozpracování jednotlivých oblastí do metodických pokynů. Jakmile budou takové pokyny ve finální verzi, budou zapracovány do dokumentace ŘO. Kdy můžeme očekávat metodická doporučení NOKu k uzavírání – připomínkování od ŘO zatím neproběhlo, příp. školení ze strany NOKu? Chtěli bychom požádat o informaci, zda (a případně kdy) bude aktualizováno Metodické doporučení k uzavírání programového období 2007-2013, a to zejména s ohledem na úpravu některých závazných termínů v harmonogramu týkajících se zpracování Závěrečné zprávy. Potřebovali bychom pro vykazování plnění Lisabonské strategie v ZZ na záložce "rozpis využití fondů" možnost generovat tabulku ještě od stavu P6 (financování projektu ukončeno) výše (v současné době jde generovat pouze ve stavu P4 a výše) a to s možností filtru na oba druhy - tak je to také popsáno v MD pro tvorbu ZZ na str. 43.

Předpokládáme, že se v OPPI vyskytnou projekty, které příjemci nebudou schopni z různých důvodů (klimatických důvodů u staveb, sporů s dodavateli, nedostatku vlastních finančních zdrojů na dokončení projektu apod.) řádně dokončit k 31.12.2015. Chtěli bychom požádat, zda nám MMR může poskytnout praktický návod, jak vzhledem k ukončování progr. období 7-13 k těmto projektům přistoupit. Hlavním cílem samozřejmě je, aby maximum objemu příjemci realizovaných výdajů do 31.12.2015, bylo možné pro účely závěrečné certifikace uznat za způsobilé. Spíše se bude jednat o projekty s celkovou hodnotou nižší než 5 mil. EUR. Navrhujeme postup takový, že bychom těmto příjemcům vydali (na jejich žádost) změnu rozhodnutí, v níž se plánovaný termín ukončení realizace posune za 31.12.2015 s výslovným uvedením, že výdaje po 1.1.2016 již bude muset plně hradit příjemce ze svých vlastních zdrojů. Je takový postup akceptovatelný? Může nám MMR poradit konkrétní formulaci do příslušné Změny Rozhodnutí? U nedokončených a nefungujících projektů se hovoří o celkových nákladech projektu, které musí činit alespoň 5 mil. EUR. Pojem celkové náklady není používán. Žádáme o zpřesnění, že se jedná o celkové výdaje (tj. CZV + CNZV).

MMR-NOK zpracoval komplexní Metodické doporučení k uzavírání programového období 2007–2013 (MD Uzavírání 07–13), v rámci kterého jsou rozpracována dílčí témata včetně důrazu na případné rizikové oblasti (fázování, nedokončené a nefungující projekty, nástroje finančního inženýrství, projekty vytvářející příjmy, veřejná podpora, předložení závěrečných dokumentů, flexibilita, udržitelnost, nevymožitelné částky aj.). Komplexní Metodické doporučení k uzavírání programového období 2007-2013 bude rozesláno k připomínkám do 31. května 2015. Aktualizace Metodického doporučení k uzavírání programového období 2007-2013 je plánována. O harmonogramu aktualizace této metodiky Vás budeme včas informovat a draft Vám bude zaslán k připomínkám. Níže posílám info od kolegů k možnosti generovat tabulku od stavu P6. Tabulka „2.5 03 Rozpis využití fondů“ je nadefinována předně dle požadavků EK na tuto sestavu, proto je zafixována možnost generování pouze od stavu P4. Pro další potřeby používání dat z této sestavy je v MIS/DWH zapracována sestava MSC232, která byla původně dostupná v MSC2007, kde je možné širší filtrování, tedy i na stav P6. Sestava je několik let dostupná v panelu „Věcný monitoring“, záložka „Kategorizace“.

Informace jsou uvedeny v MD Uzavírání 07-13. MMR-NOK již 6. 3. 2015 rozeslal samostatné Metodické doporučení věnující se nedokončeným a nefungujícím projektům v rámci uzavírání programového období 2007–2013.

Uvedený postup je v souladu s konceptem nedokončených/nefungujících projektů. Podrobnější informace jsou obsaženy v Metodickém doporučení pro nedokončené a nefungující projekty v rámci uzavírání programového období 2007-2013, které bylo na ŘO rozesláno dne 6. 3. 2015. Rovněž viz kapitola 5 MD Uzavírání 2007-2013. Jednotná formulace úpravy rozhodnutí nebude ze strany MF poskytnuta. Pokud bude potřeba, ŘO se mohou na MMR-NOK obrátit a vše konzultovat (MMRNOK bude případně konzultovat s MF). Unifikovaný vzor tedy nepředpokládáme. Ano, jedná se o celkové výdaje (národní + evropský podíl) včetně DPH (i u projektů, kdy je DPH nezpůsobilým výdajem).

Za relevantní z hlediska nedokončení je považován pouze projekt, který nebude dokončen do 31. 12. 2015 v souladu se schváleným harmonogramem dle právního aktu o poskytnutí dotace a bude tedy muset dojít k úpravě tohoto právního aktu a následnému dofinancování části výdajů projektu z vlastních zdrojů Dle definice je nedokončený projekt ten, který nemá ukončenou realizaci do konce roku 2015 – zde připomínáme, že konec roku je vázán na způsobilost příjemce. V okamžiku zpracování podkladů pro poslední průběžnou certifikaci bude muset být ze strany ŘO vypracován seznam projektů, které v daném výdajů a nikoli na ukončení projektů. ŘO budou teoreticky počítat s předkládáním závěrečných ŽoP (buď s výdaji za rok 2015 či bez výdajů, resp. okamžiku nebudou dokončeny, ale budou ponechány v programu se závazkem jejich dokončení z vlastních zdrojů příjemce buď do okamžiku uzavření hrazených z vlastních zdrojů) i v roce 2016 – ale nazývat takovéto projekty nedokončenými je diskutabilní. programu nebo následně, v případě zahrnutí projektu do tzv. projektů nefungujících, do 31. 3. 2019.Detailněji popsáno a upřesněno v kapitole 5 MD Uzavírání 07-13. Jedná se o projekt, který je formálně dokončen, ale není využíván ke svému účelu. Např. pokud je účelem projektu zařídit učebnu pro určitý typ vzdělávání a po Mezi nefungující projekty může být zařazen i projekt, který je dokončený, ale nevyužívá se. Žádáme o vysvětlení a podrobnější informace k tomuto ukončení je sice učebna zařízena, ale nevyužívá se, je projekt formálně ukončen, ale není využíván. Prosíme o případné zaslání konkrétních příkladů, ke kterým popisu. se dotaz vztahuje. Plánuje MMR vyhotovit šablonu pro podávání zprávy o nefungujících projektech (po 31.3.2017) – aby byla jednotná pro všechny ŘO. V tuto chvíli S ohledem na skutečnost, že od všech ŘO bylo potvrzeno, že nepředpokládají existenci nefungujících projektů, nebude ze strany MMR-NOK takováto aktivita neexistuje a je pouze doporučení MMR, co by měla zpráva obsahovat. vyvíjena. Jak postupovat při ukončování projektů, ve kterých je trestně stíhaný žadatel –(trestní zákoník č. 40/2009 Sb § 212)? Viz kapitola 5 MD Uzavírání 07-13 - pokud projekty nejsou dokončené, je na rozhodnutí ŘO, zda je v programu ponechá a zařadí do poslední průběžné Osoby jsou obviněné z toho, že se snažili vylákat finanční prostředky OPŽP prostřednictvím personálně propojených a účelově založených společností a certifikace, či je nahradí projekty jinými (obdobně by platilo i v případě, že se jedná o projekty s ukončenou realizací). žadatel o podporu byl propojen s vítězem výběrového řízení. Ze zkušeností z předchozího programového období lze očekávat, že EK neuzavře program dříve, než budou vyřešené všechny otevřené nesrovnalosti (příp. je Projekty, ve kterých došlo ke spáchání trestné činnosti- lze uzavřít program až po ukončení procesu se žadatelem, nebo dříve? možné, že bude navržené uzavření při stanovení finanční korekce ze strany EK a její akceptace ze strany ŘO). Nedokončený projekt je možné ukončit a uhradit z národních zdrojů. Toto se RR zřejmě netýká. Žádáme o úpravu resp. specifikaci toho, z jakých zdrojů Nedokončené projekty mohou být dokončeny z národních zdrojů, přičemž se jedná o vlastní zdroje příjemce (veřejné rozpočty, soukromé zdroje - v závislosti na by měl být projekt ukončen a doplnění do metodického doporučení. Zároveň by bylo vhodné upravit také rozpor v tabulce přílohy č. 2, kde je uvedeno, že typu příjemců). Text v MD není v rozporu. se po 31. 12. 2015 jedná o vlastní zdroje příjemce, a v textu samotného doporučení. Metodické doporučení pro nedokončené a nefungující projekty v rámci uzavírání programového období 2007 – 2013 – doporučujeme zapracování připomínek ze dne 16. 3. 2015 Ing. Patočky, zejména vymezení k jakým výzvám je možné metodické doporučení vztahovat v závislosti zachování rovného přístupu k žadatelům. Je třeba změnit i termín pro naplnění cílových hodnot monitorovacích indikátorů (MI) a zároveň je třeba ze strany NOK stanovit postup, jaké hodnoty MI se budou započítávat do plnění MI za program.

Upraveno a doplněno.



Číslo

Oblast

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

Text dotazu 1. Pokud projekt nebude k 31. 12. 2015 ještě dokončen, proplatíme pouze výdaje proplacené příjemcem do 31. 12. 2015, ostatní výdaje, které vzniknou po tomto datu budou financovány z národních zdrojů?

60


ROP JZ

2. V březnu 2017 se rozhodneme, jestli nedokončený projekt vyjmeme ze závěrečného výkazu výdajů nebo ho zařadíme mezi nefungující projekty. V případě, že bude projekt zařazen mezi nefungující projekty, ale bude dokončen k 31. 3. 2019, příspěvek z EU projektu zůstává, co bude s národními zdroji? Z textu nikde nevyplývá, že by mělo dojít k jejich refundaci z EU. Je to tak, že výdaje vzniklé po 31. 12. 2015 a uhrazené z národních zdrojů resp. z krajských zdrojů, už nedostaneme od EK proplacené, i když bude projekt dokončen? 3. Jakým způsobem EK stanovuje korekce v případě nedokončeného projektu? V odpovědi k dotazu č. 22 je uvedeno, že finanční oprava závisí na výši přezávazkování v příslušné prioritní ose. Skutečně bude řešeno v rámci výše alokace na přezávazkování prioritní osy a nikoliv ve vztahu k celému programu? Existují zkušenosti z předchozích let? Nedokážu si představit, jak bude finanční oprava stanovena, postup mi nepřijde příliš transparentní, i když chápu, že toto bude plně v gesci EK. Ocenila bych jakoukoliv informaci k tomu bodu, abychom případně mohli nějak zohlednit v plánovaném přezávazkování.

61


OP PI

Dotaz ŘO OP PI k ukončování, zda metodika nebo někdo z jiných řídících orgánů neřeší, jestli bude EK v posledních měsících 2015 tolerovat to, když bude hotový projekt např. z 2/3; 5/6, bude chybět nějaká menší část realizace v roce 2015, tak zda dovolí uplatnit 2/3; 5/6 zrealizovaných výdajů z EU části a zahrnutí do certifikace a započítání adekvátní části indikátorů a zbytek by si zaplatil členský stát/podnikatel ze svého a bylo by možné tyto projekty dokončit v roce 2016?

Text odpovědi Ad 1) Ano, způsobilé pro financování z fondů EU jsou pouze výdaje realizované příjemcem do 31. 12. 2015. Ad 2) Ze strany EU je vždy proplacen pouze podíl výdajů připadající na spolufinancování z fondů EU, tj. národní (ve vašem případě krajské) zdroje nikdy z rozpočtu EU proplacené nebudou. Cílem „nefungujících projektů“ je dosáhnout způsobilosti výdajů připadajících na podíl EU, které byly realizované příjemcem do konce data způsobilosti (tj. do 31. 12. 2015). V případě, že by projekt nebyl dokončen, totiž dojde k vyjmutí i již dříve certifikovaných výdajů (uplatnění finanční opravy ze strany EK), které budou představovat výdaje nezpůsobilé. Ad 3) V dokumentu Q&A je v otázce č. 19 uvedeno, že „pokud projekt do 31. 3. 2019 nefunguje, Komise bude žádat vrácení všech prostředků, které byly přiděleny celému projektu“ (viz rovněž stanovisko ad 2)). Ustanovení, že výše finanční opravy bude záviset na zbývající výši přezávazkování v příslušné prioritní ose znamená, že ačkoli budou ze strany EK jako nezpůsobilé vyjmuty všechny prostředky doposud na projekt certifikované, v případě přezávazkování dané prioritní osy nemusí dojít ke ztrátě alokace (pokud přezávazkování přesahuje výši finanční opravy). Zjednodušeně řečeno, projekt byl financován v rámci prioritní osy a některé výdaje již byly certifikované (ve vazbě na danou PO). Pokud projekt nebude dokončený, budou tyto výdaje vyjmuty ze spolufinancování z fondů EU, čímž se sníží čerpání dané prioritní osy. Pokud je v rámci PO využito přezávazkování, je možné tyto výdaje nahradit jinými výdaji z přezávazkování, a navýšit tak čerpání v dané PO (a zabránit tak ztrátě části alokace). Z hlediska ukončování není problém, pokud projekt nebude plně funkční do konce r. 2015, tj. dokončený a plnící svůj účel (podíl „dokončenosti“ není důležitý – resp. není nijak specifikováno, do jaké míry musí být projekt dokončený). Konečným datem způsobilosti výdajů je 31. 12. 2015, tzn. výdaje realizované ze strany příjemce po tomto datu nelze vykázat EK jako způsobilé. Pokud by ale po tomto datu bylo nutné ještě nějaké výdaje k dokončení projektu zafinancovat, může členský stát projekt před předložením závěrečných dokumentů (tj. do 31. 3. 2017) dokončit z národních zdrojů. V rámci certifikace ale samozřejmě mohou být předloženy pouze výdaje zrealizované příjemcem do konce r. 2015. Pokud by projekt nebyl dokončen ani do konce března 2017, lze jej při uzavření programu zařadit pod tzv. „nefungující projekty“ (součástí závěrečné zprávy je i seznam nefungujících projektů). Mělo by se jednat o výjimečné případy, přičemž celkové náklady nefungujícího projektu musí činit min. 5 mil. EUR a příspěvek z fondů na tyto projekty může představovat max. 10 % alokace na program. Tyto projekty musí být dokončeny do 31. 3. 2019 a ŘO musí každých 6 měsíců podávat EK zprávu o dokončených projektech a přijatých opatřeních k dokončení zbývajících projektů. V případě, že takový projekt ani do 31. 3. 2019 nefunguje, bude EK požadovat vrácení všech prostředků, které byly na projekt přiděleny. V oblasti indikátorů přetrvávají některé nejasnosti, které budeme muset konzultovat s EK. O výsledcích Vás budeme obratem informovat.

62


ROP SV

Definice pro Nedokončený projekt dle MD NNP: Nedokončený projekt je takový projekt, jehož realizace není ukončena do 31. 12. 2015 a bude následně dokončen z národních zdrojů do okamžiku zpracování závěrečných dokumentů. Jak tedy MMR definuje ukončení realizace projektů? Z pohledu ŘO, resp. evidence projektů v IS je za ukončení realizace projektu považován termín předložení závěrečné monitorovací zprávy s žádostí o platbu. Definici nedokončeného projektu podle nás nelze vázat na konec způsobilosti výdajů. ŘO předpokládá, že by ve výjimečných případech mohlo dojít k předkládání závěrečných ŽoP (se způsobilými výdaji max do 31. 12. 2015) i v roce 2016 – a nazývat takovéto projekty nedokončenými je nelogické, ačkoliv realizace takových projektů poběží do předložení závěrečné monitorovací zprávy s žádostí o platbu, tedy do r. 2016. Projekty budou do doby proplácení ŽoP (tj. cca 03/2016) za podmínky věcné způsobilosti výdajů k roku 2015, standardně administrovány a propláceny v poměrech financování, jaké jsou na projektu. Níže uvádím tři případy, které mohou nastat při předkládání žádostí o platbu koncem roku 2015 a začátkem roku 2016. Výše uvedená definice pro Nedokončený projekt, tj. musí zároveň platit, že realizace projektu není dokončena do 31. 12. 2015, a zároveň bude dokončen z národních zdrojů, platí pouze pro případ č. 3. Pokud bychom administrovali projekty popsané v 1. a 2. případě jako projekty Nedokončené, museli bychom dle MD NNP vytvářet s příjemci dodatky ke Smlouvám, s ustanovením ohledně dofinancování z vlastních zdrojů příjemce, což je z našeho pohledu v těchto případech nerelevatní. Projekt bude řádně dle platných podmínek zadministrován a dokončen (v poměrech financování pro projekt stanovených). Rádi bychom si ověřili správné pojetí termínu Nedokončený projekt a s tím spojenou administraci projektů tak, jak uvádíme u každého případu. 1. Případ- Příjemce předložil závěrečnou zprávu s žádostí o platbu (tj. ukončil realizaci projektu) do 31. 12. 2015 včetně. Žádost o platbu bude ze strany ŘO proplacena v roce 2016. Podle definice uvedené v MD NNP nebude takový projekt zařazen mezi Nedokončené projekty, protože ukončil realizaci v roce 2015 a jeho výdaje vznikly také v roce 2015. 2. Případ- Příjemce předložil závěrečnou zprávu s žádostí o platbu (tj. ukončil realizaci projektu) po 31. 12. 2015. Žádost o platbu bude ze strany ŘO proplacena v roce 2016. V případě, že všechny výdaje v ŽoP vznikly do 31. 12. 2015 včetně, podle definice uvedené v MD NNP nebude takový projekt zařazen mezi Nedokončené projekty. V případě, že by byly v rámci ŽoP uplatňovány také výdaje vzniklé po 31. 12. 2015, byly by tyto výdaje v rámci ŽoP převedeny do nezpůsobilých výdajů a proplaceny ze SF by byly jen výdaje vzniklé do 31. 12. 2015 včetně. Podle definice uvedené v MD NNP nebude takový projekt zařazen mezi Nedokončené projekty. 3. Případ- Příjemce ví, že výdaje spojené s dokončením projektu vzniknou po 31. 12. 2015. Příjemce s ŘO uzavřou specifický dodatek ke Smlouvě o poskytnutí dotace, kde se příjemce zaváže uhradit veškeré nezpůsobilé výdaje projektu z vlastních zdrojů a zajistit dokončení projektu ve stanoveném termínu. Projekt se stává nedokončeným projektem. Po 31. 12. 2015 předloží příjemce již jen závěrečnou zprávu s žádostí o platbu, kde veškeré předložené výdaje budou nezpůsobilé, tedy hrazené z vl. zdrojů příjemce.

V rámci implementace operačních programů je za relevantní z hlediska nedokončení považován pouze projekt, který nebude dokončen do 31. 12. 2015 v souladu se schváleným harmonogramem dle právního aktu o poskytnutí dotace a bude tedy muset dojít k úpravě tohoto právního aktu a následnému dofinancování části výdajů projektu z vlastních zdrojů příjemce. V okamžiku zpracování podkladů pro poslední průběžnou certifikaci bude muset být ze strany ŘO vypracován seznam projektů, které v daném okamžiku nebudou dokončeny, ale budou ponechány v programu se závazkem jejich dokončení z vlastních zdrojů příjemce buď do okamžiku uzavření programu nebo následně, v případě zahrnutí projektu do tzv. projektů nefungujících, do 31. 3. 2019. Popis u Vámi zaslaných případů je plně v souladu s MD NNP, tedy vystihuje podstatu nedokončeného projektu ve vazbě na uzavírání programu: Ad 1) Projekty, jejichž realizace (včetně předložení poslední žádosti o platbu) bude ukončena k 31. 12. 2015, přičemž k proplacení závěrečné ŽoP dojde až v r. 2016, nejsou považovány za nedokončené ve smyslu MD NNP. Ad 2) Projekty, jejichž fyzická realizace bude ukončena k 31. 12. 2015, přičemž administrace a proplacení poslední žádosti o platbu bude probíhat počátkem r. 2016, nejsou považovány za nedokončené ve smyslu MD NNP. Ad 3) Projekty, jejich fyzická i finanční realizace nebude ukončena do 31. 12. 2015, a které budou následně dokončeny z vlastních zdrojů příjemce, jsou považovány za nedokončené ve smyslu MD NNP a v těchto případech bude postupováno v souladu s jeho ustanovením (včetně nutnosti změny právního aktu o poskytnutí dotace).

Nejzazší termín pro dokončení nedokončených projektů je, jak je zmíněno v komplexním MD Uzavírání 07-13 (str. 31), 31. 12. 2016. Je pravda, že metodickém doporučení pro nedokončené a nefungující projekty (verze únor 2015) je jako termín pro dokončení nedokončených projektů uvedeno datum 31. 3. 2017, nicméně toto datum bylo na základě velké četnosti procesů, které budou probíhat s PCO/AO v rámci přípravy závěrečných dokumentů k uzavírání, upraveno. Závazný je tedy termín 31. 12. 2016, po tomto termínu budou závěrečné dokumenty finalizovány, přičemž vše musí být do 31. 3. 2017 zavedeno v informačním systému a zauditováno, není možné čekat na poslední chvíli a ohrozit tím včasné zaslání závěrečných dokumentů do EK. Aktualizované informace o nedokončených a nefungujících projektech jsou součástí komplexního MD Uzavírání 07-13, vycházejte proto již pouze z informací uvedených v tomto komplexním metodickém doporučení.

63


ROP SČ

Prosím o ujasnění termínu pro dokončení nedokončených projektů. V Metodickém doporučení pro ukončování je tento termín na str. 31 stanoven na 31.12.2016. Nicméně na následující straně 32 se hovoří až o termínu zpracování závěrečných dokumentů, což může být později než 31.12.2016 (pokud se nepletu). Současně v Metodickém doporučení pro nedokončené a nefungující projekty (verze únor 2015) se jako mezní termín pro nedokončené V okamžiku zpracování podkladů pro poslední průběžnou certifikaci bude tedy muset být ze strany ŘO vypracován seznam projektů obsahující projekty, které v projekty uvádí rovněž termín 31.3.2017. daném okamžiku nebudou dokončeny, ale budou ponechány v programu, a to se závazkem jejich dokončení z vlastních zdrojů příjemce. Tyto projekty je nutné dokončit do 31. 12. 2016, přičemž do 15. 1. 2015 bude ŘO informovat PCO, které z těchto projektů se opravdu podařilo dokončit, a které nikoliv. Pokud pak Prosím tedy o objasnění tohoto rozporu a upřesnění, jak závazný je termín 31.12.2016, resp. co by se stalo, kdyby projekt byl dokončen např. až v lednu budou projekty, které se nepodařilo dokončit, splňovat podmínky nefungujících projektů (viz níže), mohou být tyto projekty zahrnuty do seznamu nefungujících 2017. projektů, který bude zaslán Evropské komisi spolu se závěrečnými dokumenty. Nefungující projekty pak bude možné dokončit až do 31. 3. 2019. Pokud by projekt nebyl dokončen do 31. 12. 2016 a zároveň by nesplňoval podmínky pro zařazení mezi projekty nefungující (viz výše), není možné jej v programu ponechat a musí být následně vyjmut. V případě, že by byl projekt dokončen v době po termínu 31. 12. 2016, ale zároveň do 15. 1. 2017, kdy ŘO bude zasílat PCO informace o dokončených projektech, je nezbytné ihned informovat zúčastněné subjekty (PCO, AO, NOK) tak, abychom případně mohli najít v ojedinělých a opodstatněných případech možné řešení.

64

Nesrovnalosti

OP VaVpI

65

Nesrovnalosti

OP ŽP

Datum ukončení projektu vs. finanční vypořádání dle vyhlášky č. 52/2008 Sb. – zejména ve vztahu k nedořešeným nesrovnalostem.

Projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů se dle vyhlášky č. 52/2008 Sb. vypořádají nejpozději k 31. 12. roku, v němž byl projekt ukončen. Projekt byl dle § 2 odst. 9 vyhlášky ukončen, bylo-li ukončeno jeho financování z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních fondů, krajů, hlavního města Prahy, obcí a Národního fondu. Nesrovnalosti po ukončení financování projektu jsou řešeny prostřednictvím příslušeného finančního úřadu.

Jak postupovat v případě, že finanční úřad najde pochybení ze strany žadatele až po uzavření programu – problematika postupného řešení nesrovnalostí V souladu s Pokyny (kapitola 5.1.3) by "jakákoli částka získaná zpět po uzavření programu měla být vrácena Komisi". a jejich vypořádání?



Číslo

Oblast

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

66

Nesrovnalosti

MMR-OŘOP

67

Nesrovnalosti

IOP

68

69

Nesrovnalosti

Nevymahatelné částky

Předpokládám, že vratky v EUR v přehledu nesrovnalostí budou muset sedět s vratkami v závěrečném účtu. Pokud je jedna vratka , resp. jedno „KP“, toto se zadává do individuálního hlášení nesrovnalostí a kurzem z KP je přepočtena do EUR i vratka v MSC2007, takže v těchto případech by měly vratky v EUR sedět. Problém je, pokud je vratek více, resp. více KP, protože pak jsou částky do EUR přepočteny kurzem pouze z jednoho KP. V období 20042006 jsme museli dodatečně přehledy nesrovnalostí upravovat a vypisovat všechny vratky včetně kurzu a částky v EUR dle Violy. Chtěla jsem se zeptat, jak toto bude řešeno v období 2007-2013, resp. budou muset ŘO jednotlivé vratky manuálně vypisovat do přehledu nesrovnalostí?

Úpravu přehledu nesrovnalostí není nutné provádět, protože částky v EUR v rámci IHN jsou v MSC2007 pouze referenční povahy a na celkovou částku nesrovnalostí v EUR nemají vliv, rozhodující jsou v tomto případě data z certifikačních sestav. EK také, na rozdíl od předchozího programového období (04-06), upustila od srovnávání hodnot nesrovnalostí mezi MSC 2007 a IMS (databází OLAF), tudíž soulad mezi EUR hodnotami v MSC 2007 a v sestavách/ve Viole není vyžadován.

V případě, že u projektu dojde k porušení doby udržitelnosti v důsledku zásahu vyšší moci: 1) došlo k porušení právních předpisů ES nebo ČR? 2) má být daný projekt řešen v režimu nesrovnalosti? 3) Má příjemce podpory opravit předmět podpory či zajistit dodržování závazných monitorovacích indikátorů na vlastní náklady? Jak postupovat v případě, že příjemce je / není pojištěn?

ad 1) Dle neoficiálního vyjádření EK je zásah vyšší moci důvodem proč neuplatňovat některá zákonná ustanovení. Dle české legislativy se jedná o porušení rozpočtové kázně. ad 2) Jde o porušení rozpočtové kázně, tedy o nesrovnalost. Příslušný FÚ může udělit odvod. Příjemce se proti tomuto rozhodnutí může odvolat a GFŘ by mělo jeho žádosti vyhovět, neučiní-li tak, může se příjemce ještě obrátit se správní žalobou na soud. ad 3) Zde je třeba rozhodovat se "case by case" dle konkrétních okolností. Pokud příjemce nebyl pojištěn (a pojištění nebylo povinné), nemusí předmět podpory opravit a projekt může být z důvodu nesplnitelnosti ukončen. Pokud byl příjemce pojištěn a oprava projektu je možná, měl by obdržené finanční prostředky použít na obnovu projektu. Není-li obnova možná, není dle našeho názoru oprávněn si pojistné plnění ponechat - jednalo by se o bezdůvodné obohacení - a měl by je vrátit (alespoň v poměrné výši) ŘO. Vzhledem k mnoha možným variantám a komplikovanosti případů doporučujeme takové projekty jednotlivě konzultovat také s AO a PCO.

ROP JV

Neexistují bližší informace o tom, jak EK schvaluje nevymožitelné pohledávky? Respektuje vždy ministerstvo stanovisko EK?

V případě nevymožitelných částek je možné uplatnit ustanovení čl. 20 Nařízení č. 1828/2006, který umožňuje členskému státu (ČS) požadovat uhrazení podílu Společenství z rozpočtu EU. Podrobnější popis přístupu EK v této věci byl zveřejněn v pokynu COCOF 10/0002/02/EN z 17. 3. 2010 „Guidance note to Certifying Authorities on reporting on withdrawn amounts, recovered amounts, amounts to be recovered and amounts considered irrecoverable, applicable to programming period 2007–2013 and the remainder of the 2000–2006 programming period“. EK provede analýzu základních dat z předloženého seznamu nevymožitelných částek (tabulka č. 3 přílohy XI Prováděcího nařízení), přičemž může dojít k následujícím závěrům: požadovat dodatečné informace, zahájit šetření, požadovat, aby ČS pokračoval ve vymáhání prostředků. V případě, že se EK nevyjádří do 1 roku od data předložení výkazu výdajů, budou požadované částky automaticky uhrazené z rozpočtu EU (s výjimkou případů, kdy se tyto částky vztahují k podezření nebo prokázanému podvodu). Tato roční lhůta může být překročena v případě zahájení šetření ze strany EK, v rámci kterého se EK bude chtít přesvědčit, že nevymožitelné částky nejsou dotčené podvodem nebo nedbalostí. Ačkoli oproti předchozímu programovému období došlo k zjednodušení požadavků EK na poskytnutá data, musí ČS v souladu s čl. 70 Obecného nařízení i nadále učinit všechny nezbytné kroky k vymožení neoprávněně vyplacených částek. ČS mohou požadovat úhradu těchto částek z rozpočtu EU pouze za podmínky, že byly vyčerpány všechny možnosti k jejich vymožení. Pro posouzení případného zanedbání povinností nebo pro doložení realizace všech kroků spojených se snahou o vymožení dotčených částek může EK vyžadovat následující podklady: kopii rozhodnutí o poskytnutí dotace, datum poslední platby provedené na účet příjemce, kopii příkazu k navrácení prostředků, kopii dokumentu prokazující příjemcovu insolvenci (v relevantních případech), stručný popis kroků (včetně časového určení) učiněných ze strany ČS k vymožení dotčených částek. Z finančního hlediska budou uplatněna následující opatření: předmětné částky budou zařazeny do závěrečné žádosti o platbu, současně budou vykázány v závěrečném výkazu výdajů dle skutečnosti k 31. 12. 2016 (příloha XI Prováděcího nařízení). Závazek zůstane otevřený do doby ukončení procesu šetření.

V pokynu COCOF k nevymožitelným částkám je uvedeno: „Pokud Komise do jednoho roku od data předložení výkazu nepožádá o informace pro účely čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006, neinformuje písemně daný členský stát o svém záměru zahájit šetření v souvislosti s danou částkou nebo nevyzve daný členský stát k pokračování v řízení o zpětném získání vyplacených částek, uhradí se podíl Společenství ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případech, kdy se jedná o podezření na podvod nebo zjištěný podvod, se lhůta v délce jednoho roku nepoužije.“ „Pokud Komise daný členský stát nekontaktuje do jednoho roku od předložení výkazu, příslušné částky budou automaticky uhrazeny z rozpočtu EU (lhůta jednoho roku se však nepoužije v případech podezření na podvod nebo zjištěného podvodu)“. Jak přesně si máme vykládat výše uvedené? Co přesně je míněno tím, že se lhůta jednoho roku nepoužije v případech podezření na podvod nebo zjištěného podvodu? Znamená to, že tyto prostředky nelze vůbec zahrnout? Nebo je možné do výkazu zahrnout např.: • případy, kdy byl spáchán trestný čin a soud již pravomocně rozhodl – zneužití pravomoci úřední osoby, uplácení apod. • případy šetřené policií či projednávané u soudu • i případy podezření na podvod nebo zjištěného podvodu – avšak „pouze“ se nepoužije lhůta jednoho roku? Jak konkrétně se s takovými případy bude nakládat?

Probíhající trestní řízení nemá samo o sobě vliv na kvalifikaci částek dotčených nesrovnalostí jako nevymahatelných. To znamená, že i když probíhá trestní řízení v jakékoliv fázi, lze stále tyto případy podezření na podvod nebo zjištěného podvodu zahrnout do výkazu dle čl. 20 odst. 2 Implementačního nařízení jako nevymahatelné, ale bude platit, že Komise má možnost tyto případy prošetřovat a vyžadovat k nim informace i po uplynutí předmětné jednoroční lhůty (neplatí tedy, že uplynutím jednoleté lhůty jdou tyto částky automaticky na vrub souhrnného rozpočtu EU). Zároveň samozřejmě platí, že částku lze jako nevymahatelnou označit pouze tehdy, pokud členský stát podnikl k vymožení odpovídající kroky. To znamená, že v případě, kdy členský stát bude uplatňovat částku dotčenou nesrovnalostí jako nárok na náhradu škody v rámci daného trestního řízení, bude potřeba pro zahrnutí této částky do výkazu počkat na výsledek tohoto řízení, resp. adhézního řízení, v rámci něhož se bude o tomto nároku rozhodovat - pak se bude postupovat (pokud dlužník dobrovolně nezaplatí) jako u běžné exekuce.

Podařilo se EK nahlásit případy na nevymožitelné prostředky, máte již reakci ze strany EK? Uvažujete o školení s PCO k tomuto problému? Viz z prezentace minulého PS UKON: Dotaz: jaké právní kroky je nezbytné učinit, aby EK akceptovala, že byly ze strany ŘO učiněny veškeré kroky k vymožení částky dotčené nesrovnalostí (např. díky zkušenostem ostatních OP ať ze současného nebo minulého období).

PCO rozeslalo na jednotlivé řídící orgány interní pracovní materiál k problematice nevymožitelných částek, jež obsahuje i stručný popis jednotlivých situací, kdy lze částku dotčenou nesrovnalostí pro účely čl. 20 Implementačního nařízení pokládat za nevymahatelnou s možností požádat EK o úhradu částky ze souhrnného rozpočtu EU. Finální posouzení však bude v každém individuálním případě záležet na posouzení ze strany EK.

OP ŽP

70


ROP SZ

71


MMR-OŘOP

V případech, které již byly od výkazu výdajů odečteny či nebyly v SŽoP vůbec uplatněny zůstává otevřenou otázkou, jak se mohou stát výdaje pro EK nevymožitelné, když jejich vymahatelnost nebude EK sledovat. 72


Text odpovědi

Text dotazu Doporučený termín pro generování dat do návrhu závěrečné zprávy stanovený na 31. 8. 2016 je pro ŘO nereálný. ŘO každé čtvrtletí aktualizují nesrovnalosti v MSC2007. Databáze MSC2007 je nastavena tak, že jednotlivá individuální hlášení nesrovnalostí se automaticky uzamykají vždy poslední den ve čtvrtletí, tedy 30.6. a pak až 30.9. ŘO nemůže individuální hlášení uzamykat manuálně, musí vždy počkat na konec čtvrtletí. Zároveň, dokud není hlášení uzamčeno, nelze s ním pracovat, ani generovat v sestavách. Tzn., že pokud bychom sestavy generovali k 31. 8. 2016, byly by v nich obsaženy Data lze generovat k jakémukoli dni, není nutné čekat na "uzamčení". údaje k 30. 6. 2016, tedy značně zastaralé, a v okamžiku, kdy bychom předkládali návrh závěrečné zprávy na auditní orgán, proběhla by v databázi další aktualizace a doopravdy není možné přehledy nesrovnalostí 3x aktualizovat. Zároveň by nebylo vůbec reálné mít v souladu údaje k nesrovnalostem v závěrečné zprávě (v MSC2007 proběhne aktualizace k 31.12.2016 a další až 31. 3. 2017) a databázi IMS se závěrečným účtem MF, který bude dle harmonogramu generovaný k 31. 1. 2017.

OP VK

73

Nezpůsobilost výdajů

ROP JZ

74

Otázky a odpovědi

MMR-OŘOP

75

Projekty generující příjmy

ROP SV

1)

kdo ponese případné náklady nevymahatelné pohledávky – GG (rozpočet ZS), ŘO (kapitola MŠMT), MF (SR obecně)?

2)

kdo a kdy rozhodne o tom, že je pohledávka nevymahatelná?

Z jakých prostředků/zdrojů budou hrazeny nezpůsobilé výdaje související s ukončováním ROP po roce 2015? RR mají pouze velmi omezené vlastní zdroje na pokrytí těchto výdajů, proto je nezbytné tuto problematiku vyřešit. Kdy bude finální booklet EK Otázky a odpovědi?

Když si příjemce s udržitelností, která končí např. 31.5.2020, dá k datu (tabulku příjmů budeme aktualizovat např. k 31.12.2015) do odhadu příjmů v roce 2018, 2019 a 2020 (P 55 nebo i JPP) částky, které ve skutečnosti (např. po uzavření účetního období k 31.12. 2020) pak budou za roky 2018,2019 a 2020 vyšší, nebude rozdíl příjmů odhadovaných a skutečných předmětem kontroly ŘO a případného krácení dotace?

V tomto případě je zcela nezbytné odlišit dva případy: a) prostředky byly proplaceny z EK, tj. byly již ve výkazu výdajů – v těchto případech je možné řešit nevymahatelnost; b) prostředky vůbec certifikovány nebyly - v těchto případech není možné řešit nevymahatelnost. Ad 1) V případě, že se jedná o prostředky, které neprošly certifikací, a tudíž je není možné hlásit jako nevymahatelné, případné náklady ponese příslušná předfinancující organizační složka státu, tj. nebude naplněna kapitola MŠMT. Ad 2) EK ve lhůtě do 1 roku od lhůty pro předložení výkazu částek dle čl. 20: a) pokud se EK nevyjádří, budou požadované částky automaticky uhrazené z rozpočtu EU s výjimkou případů, kdy se tyto částky vztahují k podezření nebo prokázanému podvodu; b) nebo EK může informovat o záměru zahájit šetření v souvislosti s danou částkou nebo vyzve k pokračování v řízení o zpětném získání vyplacených částek. Požadovat úhradu nevymožitelných částek z rozpočtu EU lze pouze za podmínky, že byly vyčerpány všechny možnosti k jejich vymožení (nutné mít podloženo). Nezpůsobilé výdaje vzniklé při implementaci ROP nemohou být hrazeny z prostředků poskytnutých z kapitoly MMR, vyjma vygenerovaných a doposud nezapojených úroků nebo z příjmů z prodeje majetku RR. Zajištění zdrojů na pokrytí nezpůsobilých výdajů je v kompetenci jednotlivých RR. Booklet EK by měl být ze strany EK vydán v průběhu tohoto roku. ŘO byl zaslán pracovní dokument MMR-NOK sdružující otázky a odpovědi členských států, které má MMR-NOK k dispozici a který bude také k dispozici členům PS UKON prostřednictvím webové platformy. Pokud stanovené pětileté období přesahuje datum uzavření programu, bude ze strany příjemce proveden odhad zbývající výše příjmů, který bude ŘO při uzavírání programu zohledněn (tj. výše vykázaných způsobilých výdajů bude o reálně vytvořené i odhadnuté čisté příjmy ponížena). Vzhledem ke skutečnosti, že monitoring příjmů končí 31. 3. 2017 (tzn. v termínu pro předložení dokumentů pro závěrečnou platbu programu), bude rozdíl příjmů odhadovaných a skutečných předmětem kontroly ŘO (a tedy i případné krácení dotace) jen v případě příjmů vytvořených do 31. 3. 2017, ale v případě příjmů vytvořených po tomto datu by pak již předmětem kontroly ŘO mohlo být pouze to, zda byl proveden odhad zbývající výše příjmů (tj. dle Vašeho příkladu pro roky 2018, 2019 a 2020).



Číslo

76

Oblast


Autor: MMR-NOK

Odesílatel

ROP SZ

Text odpovědi

Text dotazu Z Metodické příručky pro projekty vytvářející příjmy vydané MMR-NOK není zcela přesně definován časový rámec pro monitorování příjmů – tedy zda se příjmy sledují po dobu 5 let od ukončení projektu (tedy po celou dobu udržitelnosti), nebo do termínu předložení dokumentů pro uzavření programu EK. Tzn. zda se přepočet finanční mezery dokládá vždy se závěrečnou monitorovací zprávou v období udržitelnosti, nebo zda se poslední přepočet finanční mezery dokládá až/jen do data předložení závěrečných dokumentů EK (nejpozději k 31. 3. 2017) – tedy i po období udržitelnosti nebo naopak v některých případech se příjmy sledují jen do roku 2017 a poté již ne. ŘO si výše uvedené vykládá následovně, avšak chtěli bychom požádat o prověření správnosti tohoto přístupu: - v případě, že období udržitelnosti projektu předchází datu předložení závěrečných dokumentů EK (31.3.2017), dokládá příjemce poslední přepočet finanční mezery se závěrečnou monitorovací zprávou v době udržitelnosti - v případě, že období udržitelnosti přesahuje datum odevzdání závěrečných dokumentů EK (31.3.2017), dokládá příjemce přepočet finanční mezery s poslední monitorovací zprávou předkládanou před 31.3.2017.

77


ROP SV

Co se stane, když např. v roce 2019 nemovitost z dotace prodá a v odhadech příjmů ji nebude mít….?

78

Průběžná ŽoP

OP LZZ

V harmonogramu uzavírání je uvedeno datum 30. 6. 2016, jako datum poslední průběžné žádosti o platbu na EK. Prosím o upřesnění, co toto datum znamená. Jedná se o datum, kdy již musí být schválená certifikace ze strany PCO nebo se jedná o datum, do kterého ŘO musí předložit podklady k certifikace nebo datum zaúčtování výdajů (tedy schválení výdajů v SŽ)?

V metodické příručce pro příjmy je stanoveno, že konečným datem pro monitorování příjmů je termín pro předložení závěrečných dokumentů (viz kapitola 7.1.3 včetně časové osy). Výklad ŘO je v souladu s pravidly. Blíže viz rovněž kapitola 7 MD Uzavírání 07-13.

Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy ve své části ke způsobu monitorování příjmů dle čl. 55 (str.27) uvádí, že „bude-li na základě poskytnutých údajů zjištěno, že projekt vytvořil příjmy, které nebyly při výpočtu výše dotace zohledněny, bude rozdíl mezi výší poskytnuté dotace a maximální možnou výší dotace, kterou mohl projekt získat, vymáhán zpět“. Dle Metodického doporučení k uzavírání programového období (str. 46) však může být odpočet proveden pouze do uzavření operačního programu, tj. do 31. 3. 2017 v souladu s čl. 89 odst. 1 obecného nařízení. Pokud tedy již projekt skončil a uplynula již také doba jeho udržitelnosti, pak skutečnost, že prodej nemovitosti z dotace neměl příjemce zahrnut v odhadech příjmů, nezakládá žádné porušení, jelikož odhad byl proveden a příjmy vytvořené po 31. 3. 2017 se již nemonitorují. Pokud by však došlo k prodeji majetku pořízeného z dotace před uplynutím doby udržitelnosti, došlo by tím k přímému porušení podmínek pro udržitelnost dle čl. 57 obecného nařízení (viz Metodické doporučení k uzavírání programového období, str. 65). Výdaje budou certifikovány PCO do termínu poslední žádosti o průběžnou platbu, který je s ohledem na navazující auditní činnosti doporučen ze strany EK na 30. 6. 2016. S ohledem na možnost posunu data poslední souhrnné žádosti, ve výjimečných případech, mohou poslední průběžné certifikace ze strany PCO probíhat i po tomto datu, a to nejpozději do 31. 8. 2016. Jedná se o datum předložení poslední žádosti o průběžnou platbu na EK.

79

Přezávazkování

ROP SV

80

Publicitní činnost

ROP SČ

Přezávazkování má z našeho pohledu tři důležité milníky, ke kterým se váže zajištění odpovídajících činností: a) Konec způsobilosti výdajů k 31. 12. 2015 – ROP Severovýchod předpokládá k tomuto datu realizovat způsobilé výdaje nad rámec finanční alokace operačního programu. b) Poslední platba příjemci v březnu 2016 – v návaznosti na činnosti uvedené v bodě 1 proplatí ROP Severovýchod žádosti o platbu ve výši, která přesahuje rámec finanční alokace ROP Severovýchod. c) Poslední certifikace výdajů v květnu 2016 – na základě činností, které jsou předmětem bodu 1 a 2, bude možné předložit k certifikaci výdaje nad rámec finanční alokace ROP. Tato finanční operace následně umožní započítat vymožené a dosud nezohledněné odvody oproti výdajům nad rámec alokace programu a vyčerpat tak alokaci ROP Severovýchod v plné výši. Ve vztahu k těmto třem milníkům řeší Řídící orgán ROP Severovýchod i ostatní řídící orgány otázku, jak zajistit finanční zdroje na přezávazkování. Aktuální nastavení MFTK neumožňuje ROPům využít státního rozpočtu. Pravděpodobně jediné možné řešení je uzavření dotační smlouvy s kraji. V případě, že řídící orgán neuzavře dotační smlouvu s kraji na případné přezávazkování (alespoň do výše dosud nevymožených odvodů za porušení rozpočtové kázně), nebudou finanční prostředky regionálního operačního programu vyčerpány v maximální možné míře za podíl EU. Toto se však v konečném důsledku negativně promítne také do hospodaření státního rozpočtu. Nezbytné aktivity, které mohly být hrazeny z převážné většiny z evropských zdrojů, budou muset být hrazeny ze státních zdrojů, tj. nedojde k úspoře výdajů státního rozpočtu. Aktuálně probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých krajů o podmínkách a náležitostech dotační smlouvy. Pokud bude předmětem dotační smlouvy s kraji přezávazkování, vyvstává otázka, jak nakládat s vymoženými a v dané době nezohledněnými odvody za porušení rozpočtové kázně. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím dotační smlouvy s kraji by bylo možné vyčerpat alokaci ROP Severovýchod v plné výši, je na zvážení, zda mohou být v případě přezávazkovaného programu přednostně vymožené odvody z proplacených finančních prostředků MMR vráceny do výše přezávazkování krajům. V návaznosti na popsanou problematikou je také nutné dořešit termín, do kdy je možné provádět vzájemný zápočet odvodů za porušení rozpočtové kázně (odvodů nezohledněných do března 2016) s výdaji nad rámec alokace ROP Severovýchod. Termín vzájemného zápočtu by mohl být vztažen k datu předložení podkladů na PCO pro účely poslední žádosti o průběžnou platbu nebo do doby předložení / schválení závěrečné zprávy.

Je nutné pro rok 2016 vytvářet Roční komunikační plány?

V rámci propagačních a publicitních aktivit pro OP VaVpI plánujeme v tomto roce několik aktivit, které by měly významně přispět ke zviditelnění našeho operačního programu a výsledků výzkumných aktivit center z našeho programu podpořených, a to nejen v ČR ale i zahraničí. Uvažujeme konkrétně o informačních bannerech na relevantních zahraničních webech a zahraničním tisku a taktéž o zprostředkování účasti zástupců našich center na zahraničních veletrzích/konferencích či naopak přizvání a proplacení účasti zahraničních odborníků na VaV akcích pořádaných na půdě center OP VaVpI. Všechny tyto publicitní služby by měly být zajištěny externím dodavatelem vybraným prostřednictvím veřejné zakázky (tj. českou reklamní/mediální/eventovou agenturou) a financované z Technické pomoci OP VaVpI, tj. PO5.

81

Publicitní činnost

OP VaVpI

Vzhledem k tomu, že v relevantní výzvě Prioritní osy 5, oblasti podpory 5.2 „Informovanost a publicita programu“ je uvedeno místo realizace „Česká republika“, rádi bychom si s Vaší pomocí pro jistotu ověřili způsobilost výše uvedených výdajů. Domníváme se, že vzhledem k tomu, že peníze by byly uplatněny v ČR (tj. byly by proplaceny české zprostředkující agentuře) – výdaje by měly být způsobilé. Další související podotázkou je, zda pro uznatelnost výdajů dále hraje roli, zda je země, ve které by OP VaVpI své výsledky podpory prezentovalo (ať už na nějaké eventové akci, či v médiích), členskou zemí EU či nikoliv. Přijde nám totiž smysluplné, aby byly tyto publicitní snahy o zvýšení povědomí o výsledcích OP VaVpI směřovány do zahraničí v širokém slova smyslu – tj. v rámci celého světa a ne jen v rámci EU, tedy např. v USA. Prosíme Vás dále též o indikaci, zda by interní dokumenty OP VaVpI (OP/KoP/výzva TP/samotný projekt TP) musely procházet nějakou úpravou, aby byly výše uvedené publicitní/propagační aktivity v souladu s pravidly způsobilosti, a pokud ano, o jakou přesně změnu by se mělo jednat.

Zajištění finančních zdrojů na případné přezávazkování z rozpočtu krajů ano, ale přednostní vypořádání těchto pohledávek na úkor státního rozpočtu není ze strany MMR-NOK ani MF přijatelné. Jedná se o rozvoj konkrétních regionů a je smysluplné, aby náklady nesly spíše kraje, než celá ČR (přes státní rozpočet). Pokud by projekty nebyly spolufinancované z fondů EU, musely by kraje pokrýt veškeré náklady. Tedy i v případě, že se do krajských rozpočtů všechny vynaložené prostředky nevrátí, je situace pozitivní (přínos pro kraj/region je jasný).

Povinnost vytvořit poslední roční komunikační plán pro programové období 2007-2013 měly všechny operační programy 2007-2013 v roce 2015. V roce 2016 již budou existovat pouze komunikační plány programů programového období 2014-2020. I. v návaznosti na email kolegy Klusáka zasílám stanovisko ke způsobilosti výdajů na informační bannery na relevantních zahraničních webech a zahraničním tisku v rámci propagačních a publicitních aktivit pro OP VaVPI. Z pohledu závazných Pravidel způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007 – 2013 („Pravidla ZV“), která stanovují základní podmínky způsobilosti výdajů pro tyto programy, je nutné v souladu s kapitolou 2.3 Způsobilost dle umístění projektu ze strany ŘO zajistit splnění daných specifických podmínek. Obecně je tedy možné, aby došlo k „realizaci projektu“ (tj. propagace OP VaVPI) mimo území programu (tj. mimo území ČR), tj. aby takové aktivity byly způsobilé, ale pouze za stanovených podmínek na úrovni programu. Tyto podmínky musí v souladu s Pravidly ZV zajišťovat to, že předmětné spolufinancované zahraniční propagační aktivity budou ve prospěch území daného regionu, tj. že bude jasně prokázaná vazba (prospěch) mezi propagačními aktivitami a OP VaVpI. Bude záležet na konkrétních cílech a na konkrétním dopadu těchto aktivit (s přihlédnutím k povaze a smyslu projektu) na OP VaVPI, přičemž v souladu s Pravidly ZV musí být prospěch území daného regionu „prokazatelně úplný nebo převažující“. Toto je nutné posoudit a definovat ze strany ŘO individuálně ve vztahu k dané propagační aktivitě. Dále je nutné, aby ŘO posoudil předmětné výdaje z pohledu principu 3E a naplnil všechny podmínky pro způsobilost konkrétních výdajů v rámci OP VaVpI. Předmětem propagačních aktivit měla být mimo jiné propagace výsledků výzkumných aktivit center z tohoto programu podpořených. V tomto případě upozorňujeme, že dané aktivity by měly být zaměřeny skutečně na výsledky výzkumných aktivit center, nikoliv však na propagaci samotných center (reklama). II. v návaznosti na náš včerejší telefonát a email níže Vám zasílám podklady k účasti na výstavách a veletrzích v rámci projektu Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí Operačního programu Podnikání a inovace (OP PI). Výdaje na účast na výstavách a veletrzích mohou být způsobilé pokud jsou v souladu s pravidly způsobilosti výdajů obecně i na úrovni programu (způsobilost výdajů je upravena čl. 56 obecného nařízení). Proto je nezbytné, aby daná aktivita byla obsažena v seznamu operací v programovém dokumentu OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Takovýto typ výdajů by z pohledu Národního orgánu pro koordinaci bylo možné realizovat v rámci oblasti podpory 3.2. Propagace a informovanost o výsledcích VaV - Podpora dalších aktivit směřujících k naplnění operačních cílů oblasti podpory (např. výstavy, road show, konference atp.) po vyhlášení konkrétní výzvy. Výdaje na zprostředkování účasti zástupců center OP VaVpI na zahraničních veletrzích/konferencích či naopak přizvání a proplacení účasti zahraničních odborníků na VaV akcích pořádaných na půdě center OP VaVpI jsou dle názoru Národního orgánu pro koordinaci nezpůsobilé pro financování prioritní osy 5 – Technická pomoc, neboť nejsou v souladu s podporovanými aktivitami v rámci prioritní osy 5 - Technická pomoc, kde je podpora směřována do oblasti přípravy, monitorování, administrativní a technické podpory, hodnocení, auditu a kontroly, které jsou nezbytné pro účinnou realizaci OP VaVpI. Vše k účasti na výstavách a veletrzích v rámci OP PI najdete také na odkazu: http://www.mpo-oppi.cz/marketing/



Číslo

82

Oblast

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

Text odpovědi

Text dotazu

ROP SV

Jak bude počítána alokace pro Rozhodnutí na rok 2016 a budou v tomto výpočtu zohledněny zaslané prostředky nesrovnalostí tak, aby výpočet odpovídal schváleným alokacím v EUR a bylo tím RR umožněno dočerpání?

Součet dotací odpovídající podílu výdajů, které mají být kryty z rozpočtu EU uvedený v jednotlivých ročních Rozhodnutích, tj. Rozhodnutích vydaných poskytovatelem dotace v rámci období 2007 – 2016, nesmí překročit maximální výši pomoci z ERDF uvedenou v rozhodnutí EK na Regionální operační program pro celé programové období 2007–2013. (Výše Změnových Rozhodnutí vydaných na konci jednotlivých let ponížená o odvedené prostředky na univerzální účet PCO a finanční vypořádání = alokace). Dle podmínek Rozhodnutí je příjemce povinen zohlednit při finančním řízení programu aktuální vývoj směnného kurzu CZK/EUR tak, aby bylo naplněno výše uvedené.

83


ROP JZ

V návaznosti na konečný termín pro předložení souhrnných žádostí ze strany řídících orgánů na PCO (30.4.2016) je předpoklad poskytnutí finančních prostředků pro ROP ze strany MMR také v prvním čtvrtletí roku 2016. Proto je předpokládáno vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016, které bude navazovat na rozšířené Rámcové rozhodnutí, které by zahrnovalo i právě toto časové období, oproti původnímu pouze do 31. 12. 2015. Prostředky v roce 2016 Jak bude vyřešeno včasné vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016 pro RR, aby mohly být včas podány žádosti o převody dotací na počátku budou poskytnuty na uhrazení výdajů, které splňují podmínku způsobilosti, tzn. že byly vynaloženy do 31. 12. 2015 (na úrovni příjemce – dodavatel). V roku 2016 a následně prováděno proplácení projektů příjemcům? souvislosti s tímto by mělo být využito uplatnění výjimky ve státní pokladně uzavřením některých identifikací koruny před oficiální uzávěrkou tak, aby byly prostředky převedené přes nároky z nespotřebovaných výdajů (tzn. prostředky, které nebudou využity v roce 2015 a převedeny k využití na stejný účel do roku 2016) připraveny k využití dříve a mohlo dojít k jejich uvolnění na základě vydaného Rozhodnutí.

84


ROP JZ

Jakým způsobem mají RR stanovit částky pro Rozhodnutí na rok 2016? Podklady pro přípravu státního rozpočtu se doposud každoročně předávaly v květnu, nicméně v tu dobu nebude ani zdaleka jasné, kolik prostředků z celkové alokace bude v roce 2015 skutečně využito, následně tak bude nutné tyto nevyčerpané prostředky přesunout do Rozhodnutí na rok 2016. Dále nebude možné zohlednit vratky, k jejichž vrácení/vyměření dojde v průběhu roku 2015, nicméně měly by být zohledněny v prostředcích pro rok 2016. O tyto prostředky musí být dotace od MMR větší, než je celková alokace na příslušný ROP.

Viz odpověď na otázku č. 67.

85


ROP SZ

Chtěli bychom požádat o řešení a zajištění včasného vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016 a převod prostředků z MMR na účet ROP Severozápad pro financování zbývajících projektů tak, aby mohly být včas vyplaceny příjemcům a zahrnuty do Souhrnné žádosti o platbu předkládané PCO (dle harmonogramu do 31.3.2016).

Návrh Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016 bude připraven s předstihem v závěru roku 2015 tak, aby na počátku roku 2016 byla připravena verze k podpisu MMR a ze strany řídících orgánů. V souvislosti s tímto by mělo být využito uplatnění výjimky ve státní pokladně uzavřením některých identifikací koruny před oficiální uzávěrkou tak, aby byly prostředky převedené přes nároky z nespotřebovaných výdajů (tzn. prostředky, které nebudou využity v roce 2015 a převedeny k využití na stejný účel do roku 2016) dříve připraveny k využití a mohlo dojít k jejich uvolnění na základě vydaného Rozhodnutí.

86


OP PK

Jak bude počítána alokace pro Rozhodnutí na rok 2016 a budou v tomto výpočtu zohledněny zaslané prostředky nesrovnalostí, tak aby výpočet odpovídal schváleným alokacím v EUR a bylo tím OPPK umožněno dočerpání?

Z Rámcových Rozhodnutí o poskytnutí dotace vychází financování na jednotlivé roky v programovém období 2007–2013. V průběhu letošního roku chce MMROR rozšířit Rámcové Rozhodnutí o počátek roku 2016, jedná se tedy o návrh na rozšíření Rámcového Rozhodnutí a s tím souvisí také vydání konkrétního rozhodnutí na rok 2016 (příprava proběhne v posledním čtvrtletí roku 2015, aby se zohlednily veškeré aktuální oblasti týkající se ukončování operačních programů). S tímto je provázaná otázka financování v roce 2016. MMR-OR předpokládá využití finančních prostředků z nároků z nespotřebovaných výdajů v roce 2015, které budou převedeny na stejný účel využití v roce 2016 (využití výjimky ve státní pokladně uzavřením některých identifikací koruny před oficiální uzávěrkou).

OP VK

Protože jsou teoreticky možné platby příjemcům ze strany ŘO ještě v roce 2016, mělo by i MF umožnit rozpočtování a platby končících OP v tomto roce; vidí MF v tomto ohledu nějaký problém? Pokud ne, bude ještě v roce 2016 v rozpočtu zvlášť vyčleněn ukazatel OP VK (nebo obecně nástroje programového období 2007-13), nebo bude muset kapitola hradit výdaje z ukazatelů období 2014-20? - MF ve finančních tocích (MFTK) velmi přesně popisuje vztahy mezi rozpočtovou kapitolou a Národním fondem, pokud jde ale o vztah mezi rozpočtovou kapitolou a státním rozpočtem jako takovým, není situace jasná. Zjednodušeně: pokud NF prostředky již odešle rozpočtové kapitole (proplatí SŽoP) a později určitou část nedostane proplacenou od EK nebo ji musí vrátit nebo započítat, kapitola musí provést buď kompenzaci (nahradit výdaj jiným), nebo částku NF uhradit převodem (tzv. vratky s certifikací musí kapitola buď proplatit NF, nebo kompenzovat, příp. jsou prostředky vymáhány správcem daně a odchází na účet NF). Zatímco tyto vztahy jsou dány, není jasné, jak bude MF přistupovat k rozdílu mezi prostředky, které kapitoly vydaly na předfinancování (EU podílu), a částkou skutečně přijatou prostřednictvím NF z EK. Jedná se o poměrně velké objemy (jen v OP VK půjde o více než 1 mld. korun). Státní rozpočet funguje v ročních cyklech, proto je pravděpodobné, že MF žádné bilancování za celé programové období vyžadovat nebude. Je ale možné zjistit, jak chce MF k této věci přistoupit? Konkrétní dotazy tedy jsou tyto: je správný předpoklad, že MF nebude vyžadovat od rozpočtových kapitol nahrazení rozdílu mezi uskutečněnými výdaji na předfinancování podílu EU a reálně dosaženými příjmy od NF v souhrnu za celé programové období (příjmy budou nižší zejména o korekce, nezpůsobilé výdaje kapitol)? Bude MF požadovat vysvětlení tohoto rozdílu (tj. mezi výdaji krytými příjmy z NF/EU a skutečnými příjmy)? Pokud ano, jak podrobně (přesné vyčíslení by bylo velmi časově náročné) a kdy? U otázek ke státnímu rozpočtu nečekáme jejich zodpovězení, uvítáme ale, pokusí-li se MMR zprostředkovat budoucí diskusi s MF.

87

88

Rozpočtování

RR

Otázka byla částečně diskutována na jednání náměstků řídicích orgánů operačních programů a předsedů Výborů regionálních rad dne 2. listopadu 2015 ve vazbě na nedokončené projekty s následujícími závěry: - financování v rámci programu předpokládá většina ŘO i v roce 2016, - programy evidované v IS EDS/SMVS s termínem ukončení 31. 12. 2015 je nezbytné prodloužit - daný ŘO, resp. odpovědný pracovník za rozpočet v rámci dané kapitoly, požádá odvětvový odbor MF, do jehož působnosti příslušný správce programu patří, o změnu dokumentace programu , a to nejenom na ukazateli "termín ukončení", ale i ve všech osatních, MF stanovených ukazatelích, ve kterých bude docházek ke změně. Změna týkající se prodloužení financování musí být rovněž upravena v právním aktu příjemce dotace, pokud tomu již nebylo tak učiněno, či právní akt takové prodloužení již nepředjímal. Co se týče problematiky předfinancování a následného krytí výdajů prostřednictvím prostředků obdržených z rozpočtu EU/PCO vycházíme z dopisu MF PCO ze dne 8. 10. 2015, kdy lze předpokládat, že ke konci období nebude vždy docházet k naplnění očekávaných příjmů za zdroj EU u jednotlivých OSS, a to z důvodu vyčerpání zůstatku OP na zdrojovém účtu, mj. rovněž např. kvůli nedostatku prostředků na účtech PCO plynoucího z nevymožení všech nestrovnalostí odečtených od výkazu výdajů, a to i bez zavinění ze strany ŘO/OSS. Přičemž vzájemné pohledávky a závazky mezi PCO a ŘO, PCO plánuje po ukončení financování OP odúčtovat. Následně by takové bilance mohly posloužit ŘO pro vyjednání dalšího postupu s MF.

ROP SZ

V souvislosti s ukončováním působnosti ŘO ROP by měly být rovněž upraveny související zákonné normy. Nikde není řešen zánik ŘO, resp. ÚRR – především, jakým způsobem, tedy zda dojde k likvidaci organizace, sloučení s jinou organizací, převzetí nástupnickou organizací apod.

V současnosti připravovaná novela zákona č. 248/2000 Sb. otázku zániku ÚRR a s ním souvisejících kroků nespecifikuje.

Otázka novely zákona č. 248/2000 Sb.

Stane-li se Regionální rada příjemcem z OPTP 14-20, bude provoz webových stránek ROPu financován z projektu nového programového období. Platný logolink ROPu pro období 2007-2013 bude na stránce nadále umístěn, avšak odděleně od logolinku OPTP 14-20. Logolink OPTP 14-20 je nutné na stránky také umístit. Doporučuje se umístit do zápatí webových stránek vysvětlující větu „Provoz těchto webových stránek je hrazen z Operačního programu Technická pomoc 2014-2020“.

89

RR

ROP SZ

V zákoně není upravena „povolební“ situace po volbách do zastupitelstev krajů 2016– tedy kdy včas není ustaven nový VRR, přičemž původním členům členství dle zákona zaniklo. RR, resp. ÚRR, se tak dostává do situace jakéhosi bezvládí, neboť ředitel ÚRR nemá všechny kompetence potřebné pro zajištění fungování ŘO. Vzhledem k tomu, že prioritou již bude programové období 2014 – 2020 ,bude těžké motivovat krajské zastupitele k výkonu činnosti ve VRR. Zároveň tak může snadno dojít k situaci, kdy ÚRR bude disponovat menším počtem zaměstnanců než bude členů VRR.

90

RR

ROP SZ

Jak by mělo být naloženo s webovými stránkami RR/ÚRR?

91

SFC2007

MMR-OŘOP

92

Souhrnná žádost o platbu

OP LZZ

Bude posunut termín pro předložení poslední souhrnné žádosti na PCO? Termín je nyní stanoven na 31. 3. 2016. S cílem maximalizovat dočerpání alokace OP LZZ (v návaznosti na Strategii dočerpání OP LZZ, viz usnesení Termín byl posunut na 30. 4. 2016, přičemž další posunutí je možné prostřednictvím zažádání o výjimku z MFTK (potřeba schválení také ze strany AO) na 31. vlády č. 651/2014) bylo v odůvodněných případech u některých projektů přistoupeno k prodloužení realizace projektových aktivit až do 31. 12. 2015. Pro května 2016, v omezeném množství na 30. června 2016. ŘO není reálné provést administraci těchto závěrečných plateb a předložit je v souhrnné žádosti o platbu do 31. 3. 2016. Podle aktuálního harmonogramu předpokládáme, že objem výdajů autorizovaných řídicím orgánem po 31. 3. 2016, který by bylo vhodné následně zahrnout do souhrnných žádostí o platbu, bude činit cca 4,5 mld. Kč.

93

Souhrnná žádost o platbu

ROP SV

Jaký je aktuálně nejzazší termín pro předložení závěrečné SŽ? Dle návrhu nové MFTK, stejně tak i v rámci metodického pokynu k neukončeným Termín byl posunut na 30. 4. 2016, přičemž další posunutí je možné prostřednictvím zažádání o výjimku z MFTK (potřeba schválení také ze strany AO) na 31. projektům se hovoří o 30.4.2016. Původní termín, který oficiálně stále platí, je 31.3.2016. Dále na základě doporučení MMR zajistit vhodné rozložení května 2016, v omezeném množství na 30. června 2016. výdajů do souhrnných žádostí předkládaných na MF-PCO tak, aby administrace vysokého objemu finančních prostředků na začátku roku 2016 nemohla být ovlivněna technickými limity monitorovacích systémů a velké přenosové dávky nezasahovaly do harmonogramů přenosů dat, doporučujeme upravit Stanovení data pro předložení podkladů jednotlivými ŘO je v kompetenci PCO. termín pro předkládání SŽ zvlášť pro jednotlivé ŘO (aktuálně platí, že podklady musí být zaslány první pondělí v měsíci).

94

Šablona- veřejné zakázky

ROP SV

95

Školení k uzavírání

ROP SV

Veškeré dokumenty (ZZ, prohlášení o uzavření, žádost o vyplacení konečného zůstatku a VV) budou do EK zasílány prostřednictvím SFC2007, nicméně každý tento dokument zpracovává jiný orgán. Je nutné si vyjasnit, zda každý dokument bude do SFC vkládat odpovědný orgán, či zda veškeré V řešení s MF a OSMS (případně EK) - data budou do SFC pravděpodobně předávána jako doposud prostřednictvím MSC2007, tj. každým subjektem dokumenty bude do SFC2007 vkládat pouze jeden orgán. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto dokumenty musí být v souladu, navíc návrh ZZ IOP a samostatně. Centrálně by mělo být zajištěno pouze jejich finální odeslání do EK (přes SFC). žádosti o vyplacení zpracovávané PCO se předkládá na AO, přikláněli bychom se k tomu, aby všechny 3 dokumenty do SFC vložil AO.

V rámci plnění Průřezových rizik a opatření pro dočerpání alokace fondů EU pro NOK je v souvislosti s oblastí veřejných zakázek stanoveno opatření 5.2 „Zapracování šablony podnětu pro řídící orgány k zahájení správního řízení ÚOHS do řídící dokumentace operačních programů“, nicméně jsme dosud Šablona byla rozeslaná členům PS UKON dne 24. 4. 2015. od MMR žádnou šablonu podnětu neobdrželi. Vzhledem k blížící se aktualizaci našeho Operačního manuálu bychom potřebovali znát, kdy tuto šablonu obdržíme. Převážnou většinu témat plánujeme zejména řešit prostřednictvím PS UKON. Současně v rámci aktivity Implementation Task Force byly ze strany EK schváleny odborné semináře, které se budou týkat například fázování velkých projektů, udržitelnosti, a sdílení „best practice “ členských států v oblasti administrativní Plánuje MMR uskutečnit cyklus specifických školení pro pracovníky ŘO, kteří se budou uzavíráním zabývat. Školení by měla podle nás být průběžná tak, kapacity. Současně je možné naplánovat školení v rámci projektu vzdělávání zaměstnanců NSRR na základě aktuální potřeby (pokud vás nějaká témata jak bude probíhat proces ukončování. napadají, prosíme o sdělení). V neposlední řadě EK dále rozvinula peer to peer iniciativu , která umožňuje seznámit se a komunikovat s odborníky a experty z jiných členských států či z EK na různá témata (bližší informace ohledně peer to peer aktivity byla zaslány členům PS UKON prostřednictvím emailu dne 24. 4. 2015).



Číslo

Oblast

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

Text odpovědi

Text dotazu

96

Tranše v roce 2016

ROP SV

V návaznosti na konečný termín pro předložení souhrnných žádostí ze strany řídících orgánů na PCO (30.4.2016), je předpoklad poskytnutí finančních Jaký je aktuální stav řešení poskytnutí první tranše na začátku roku 2016? Pokud mají být uhrazeny příjemcům žádosti o platbu do konce února 2016, prostředků pro ROP ze strany MMR také v prvním čtvrtletí roku 2016. Proto je předpokládáno vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016, které bude případně do března 2016 a následně zahrnuty do souhrnné žádosti v březnu/dubnu 2016, je nutné, aby byly finanční prostředky dotace MMR poskytnuty navazovat na rozšířené Rámcové rozhodnutí, které by zahrnovalo i právě toto časové období, oproti původnímu pouze do 31. 12. 2015. Prostředky v roce 2016 s dostatečným předstihem. Financování projektů v rámci regionálních operačních programů vychází z Rámcového rozhodnutí s platností do 31. 12. budou poskytnuty na uhrazení výdajů, které splňují podmínku způsobilosti, tzn. že byly vynaloženy do 31. 12. 2015 (na úrovni příjemce – dodavatel). V 2015. Jako možné další řešení poskytnutí první tranše v roce 2016 se jeví otázka možného prodloužení Rámcového rozhodnutí, aby bylo možné vydat souvislosti s tímto by mělo být využito uplatnění výjimky ve státní pokladně uzavřením některých identifikací koruny před oficiální uzávěrkou tak, aby byly ze strany MMR Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016 a proplatit tak poslední žádosti o platbu i v roce 2016. prostředky převedené přes nároky z nespotřebovaných výdajů (tzn. prostředky, které nebudou využity v roce 2015 a převedeny k využití na stejný účel do roku 2016) dříve připraveny k využití a mohlo dojít k jejich uvolnění na základě vydaného Rozhodnutí.

97

Tranše v roce 2016

ROP SV

Jak bude řešena první tranše roku 2016? Pokud mají být uhrazeny příjemcům žádosti o platbu do konce února 2016 a následně zahrnuty do souhrnné žádosti v březnu 2016, musí být poskytnuty finanční prostředky dotace MMR s dostatečným předstihem, tj. v první polovině ledna 2016. Nebo zvažuje MMR v této mimořádné, časově náročné situaci změnu oproti letům předchozím, která by akceptovala výše uvedené skutečnosti (např. větší tranši v roce 2015 s účelem užití nejen pro platby v roce 2015, ale i v roce 2016, tj. s vyúčtováním části dotace v roce 2015 a zbylé části dotace v roce 2016)?

Prostředky v roce 2016 budou poskytnuty na uhrazení výdajů, které splňují podmínku způsobilosti, tzn. že byly vynaloženy do 31. 12. 2015 (na úrovni příjemce – dodavatel). V souvislosti s tímto by mělo být využito uplatnění výjimky ve státní pokladně uzavřením některých identifikací koruny před oficiální uzávěrkou tak, aby byly prostředky převedené přes nároky z nespotřebovaných výdajů (tzn. prostředky, které nebudou využity v roce 2015 a převedeny k využití na stejný účel do roku 2016) dříve připraveny k využití a mohlo dojít k jejich uvolnění na základě vydaného Rozhodnutí.

Veřejná podpora v období udržitelnosti – aplikovatelné předpisy (Rámec), notifikace, případné možnosti dodatečných úprav režimu a výše podpory (vracení) pokud nastane problém.

V období udržitelnosti nejsou dána v oblasti veřejné podpory žádná specifická pravidla, platí tedy principy a pravidla aplikovatelná obecně. Pro volbu rozhodného předpisu je zásadní otázka okamžiku poskytnutí veřejné podpory, tj. kdy příjemce získal na podporu právní nárok dle vnitrostátních právních předpisů. Nicméně je nutné rovněž vzít v úvahu, že v rámci tzv. modernizace pravidel veřejné podpory došlo resp. dochází ke změně celé řady klíčových předpisů na úrovni EU. V oblasti VaVal jsou v současné době použitelné zejména následující právní předpisy, které byly přijaty v rámci modernizace pravidel veřejné podpory: • Rámec VaVal - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) - účinné od 1. 7. 2014, rámec zejména stanovuje kritéria, dle kterých EK posoudí slučitelnost s vnitřním trhem v případě notifikace podpory EK. • Obecné nařízení o blokových výjimkách (ONBV/GBER) - Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem - účinné od 1. 7. 2014, GBER stanovuje podmínky slučitelnosti s vnitřním trhem u podpor bez nutnosti notifikace. • Nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis- účinné od 1. 1. 2014; použitelné v ČR od 1.7 2014 V případě, že nelze využít některého právního titulu, je nutno podporu individuálně oznámit (notifikovat) EK na předepsaném formuláři. K výše uvedeným novým právním předpisů (nový Rámec VaVal a nový GBER) uvádíme, že obecně byla dána možnost aplikace předchozích právních předpisů pro „dokončení“ resp. prodloužení stávajících režimů podpory. Uplynutím tzv. přechodného období však bylo nutné stávající režimy upravit v souladu s podmínkami nových právních předpisů. Od 1. 1. 2015 měly být všechny stávající režimy upraveny dle podmínek nového GBER (nařízení Komise č. 651/2014) a prostřednictvím ÚOHS oznámeny EK do 20 pracovních dnů; rovněž v případě aplikace Rámce VaVal platí, že stávající režimy měly být uvedeny v soulad s novým Rámcem od 1. 1. 2015. Zároveň upozorňujeme, že v souladu s čl. 126 Rámce bude protiprávní podpora na VaVaI posuzována v souladu s pravidly platnými ke dni, kdy byla podpora poskytnuta. Proto se musí projekty, kterým byla dotace poskytnuta před 1.7.2014, řídit Rámcem společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).

98

Udržitelnost

OP VaVpI

Výklad čl. 57 nařízení č. 1083/2006, respektive čl. 71 nařízení 1303/2013, respektive s jeho aplikační praxí Ministerstva dopravy. čl. 57 nařízení č. 1083/2006 stanoví: Členský stát nebo řídící orgán zajistí, že příspěvek z fondů na operaci zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici bude zachován, pouze pokud do pěti let od ukončení neprojde tato operace podstatnou změnou způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením výrobní činnosti, ovlivňující její povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu. 99

Udržitelnost

OP D

č. 71 nařízení 1303/2013 stanoví: 1. V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z fondů ESI vrátit, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u operace k: b) změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu Lze pod změnu formy vlastnictví položky infrastruktury podřadit i změnu ve vlastnické struktuře příjemce dotace, který je obchodní společností, respektive v jeho korporátní struktuře?

Dle zmíněného pokynu ke stálosti operací je za nesplnění požadavků stálosti operace (str. 5) považována: • Podstatná změna spočívající ve změně formy vlastnictví investice či v zastavení/přemístění výrobní činnosti musí současně vést ke změně povahy projektu nebo jeho prováděcích podmínek nebo poskytnout nějakému podniku nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu. • Pokud by tedy došlo ke změně ve vlastnictví investice či zastavení/přemístění výrobní činnosti, ale přitom by nebyla ovlivněna povaha projektu či prováděcí podmínky nebo by tato změna v povaze vlastnictví či zastavení/přemístění výrobní činnosti neposkytla nějakému podniku nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, je rozhodnutí o zachování příspěvku z fondů v kompetenci členského státu. Pokud situace u daného projektu zcela naplňuje současně obě podmínky, které uvádíte, domníváme se, že by opravdu mohlo dojít k neudržení hodnot monitorovacích ukazatelů, a tím pádem k nezachování stálosti operace dle čl. 57. Tabulka, kterou jste uvedl níže, má ale obecnou platnost a při hodnocení zachování stálosti operace je nutné vycházet rovněž z podmínek nastavených v právním aktu o poskytnutí dotace. Na základě dopisu EK (26. 7. 2012), který Vám zasíláme v příloze, však doporučujeme, aby řídící orgán přistupoval ke každému případu individuálně, velmi pečlivě ho posuzoval, a to zejména s ohledem na následující: Změna povahy vlastnictví - výklad • V dopise EK naleznete podrobnější popis toho, co EK považuje za změnu v povaze vlastnictví a především pak rozlišení mezi zásadní změnou a méně významnou změnou. Komise také uvádí příklady a je tedy na řídícím orgánu, aby posoudil každý konkrétní případ jednotlivě. • V MFTK, kap. 3.13, odst. 16 je uvedeno následující: „poskytovatel dotace zváží, zda v rozhodnutí uvede i omezení převoditelnosti výsledku projektu a povinné pojištění projektu…“. Pokud má tedy ŘO v Rozhodnutí v tomto smyslu nějaká omezení, je třeba je brát v úvahu (případně je zvážit do budoucna). • ŘO by měl zajistit, aby nedocházelo k situacím, kdy by příjem dotací mohl být jakýmkoliv způsobem zneužit. Dle ustanovení §14a rozpočtových pravidel, kdy musí příjemce požádat poskytovatele dotace o souhlas s přechodem práv a povinností 60 dní předem, má poskytovatel dotace možnost toto posoudit a případně přechod práv a povinností zamítnout. Je tedy na ŘO, aby v konkrétních případech rozhodl a zabránil tak ohrožení účelu dotace apod. • Domníváme se, že v případech, kdy dochází k převodu 100% podílu vlastníka, je nezbytně nutné, aby si nový příjemce byl vědom především skutečnosti, že na něj plně přechází veškerá práva a povinnosti sjednané Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Je tedy na ŘO, aby právně podchytil závazky nového vlastníka (např. možnost vyžádání čestného prohlášení o tom, že je nový příjemce s právními důsledky obeznámen, včetně zahrnutí informací o zachování stálosti operace). Pokud by tedy došlo ke změně ve vlastnictví investice či zastavení/přemístění výrobní činnosti, ale přitom by nebyla ovlivněna povaha projektu či prováděcí podmínky nebo by tato změna v povaze vlastnictví či zastavení/přemístění výrobní činnosti neposkytla nějakému podniku nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, je rozhodnutí o zachování příspěvku z fondů v kompetenci členského státu. Nepatřičná výhoda - výklad • Nepatřičná výhoda je EK definována jako situace, kdy nový vlastník získá ekonomickou výhodu, kterou by za normálních podmínek na trhu nezískal. Vyhodnocení, zda převodem podílu dochází k poskytnutí nepatřičné výhody je také plně na ŘO, nicméně opět doporučujeme prostudovat dopis EK, ze kterého vyplývají i konkrétní příklady takovéto výhody (např. prodej pod cenou, změna z veřejného vlastnictví na soukromé apod.). Dle dopisu EK je třeba posuzovat případ od případu, s ohledem na povahu operace, okolnosti změny v povaze vlastnictví, pozastavení produktivní činnosti atd. Závěrem si opakovaně dovoluji zdůraznit nutnost individuálního posouzení případu ŘO vzhledem k tomu, že ač by v uvedeném případě zůstala příjemcem stejná s.r.o., její vlastnická struktura se při prodeji ze 100% změní. Existuje zde např. riziko zneužití části dotace původním společníkem, tímto dotčené prostředky pak mohou být po prodeji/převodu s.r.o. na jiného majitele obtížně vymahatelné.

Bohužel nepíšete v jaké souvislosti tento termín řešíte – pokud by se jednalo např. o udržitelnost, je otázka definice „ukončení projektu“ v kompetenci ŘO (často to bývá nastaveno v příručkách nebo přímo právních aktech – jako rozhodné datum od kdy začíná běžet lhůta pro dodržení podmínek udržitelnosti výstupu projektu). Tuto otázku jsme řešili s jedním ŘO, který měl pro účely udržitelnosti nastaveno jako rozhodné datum „finanční ukončení projektu“.

100

Ukončení projektu

OP D

101

Ukončení projektu

OP D

102

Úroky z dotace MMR

ROP SV

103

Uzavírání- informace od EK

ROP JV

V souvislosti s různými audity se stále dokola vyjasňuje pojem ukončení projektu. Mohl bych se na Vás obrátit v této věci? Nevím, jestli jste tento problém Ale jinak jednotná definice pojmu „ukončení projektu“ neexistuje – jak píšete, zpravidla se rozlišuje ukončení fyzické a finanční. Dle metodiky monitorování jsou v minulosti řešili, či ne. V podstatě je více variant, co brát jako ukončení projektu – zdali je to ukončení fyzické realizace projektu (předávací protokol, rozlišovány stavy: uvedení stavby do zkušebního či ostrého provozu), nebo je to stav projektu, kdy jsou všechny výdaje certifikovány, resp. proplaceny ze strany EK jako • realizace projektu ukončena poslední platba na projektu, tzn. jestli ukončení projektu = finanční ukončení projektu. • financování projektu ukončeno • výdaje projektu certifikovány • projekt finálně uzavřen Který z výše uvedených stavů bude brán jako ukončení projektu závisí na konkrétním účelu. V MD k uzavírání programového období 2007-13, verze z května 2015, jsem se dočetla, že 5 let se počítá ode dne ukončení fyzické realizace projektu. MMR toto ve finální verzi tohoto dokumentu odstranilo. U standardních projektů to jsou okamžiky poměrně souladné a není až tak co řešit. V OPD ale teď máme situaci, kdy se schvalují projekty retrospektivní podpory, které už fyzickou realizaci ukončily několik let zpátky a podstatný rozdíl to již je. Co se stane s úroky z dotace MMR po roce 2015, které nemohou nebo nebudou vyčerpány? Podle pravidel MMR/01/2010 pro administraci úroků …„Finanční prostředky vzniklé z úroků z poskytnuté dotace musí být vyčerpány do 31.12.2015 a podléhají konečnému vyúčtování dotace s MMR“. Navrhujeme, aby MMR aktualizovalo tyto pravidla a zapracovalo do nich možnost jejich použití na nezpůsobilé výdaje, které nebudou moci RR hradit z OPTP při ukončování ROP. Tím se sníží i nárok na státní rozpočet a požadavek na kapitolu MMR. Bylo by dobré znát přístup EK k uzavírání (něco z toho co se bude dít po 31. 3. 2017). Na co se EK bude zaměřovat, jak bude pracovat apod. Uvědomuji si, že k tomu slouží pokyny EK k uzavírání, ale podobně jako u auditů, pokud předloží kontrolní listy apod, tak je možné se podle nich na uzavírání připravit a případně tyto informace využít při zpracování dokumentace k uzavírání.

V MD uzavírání jsme text upravili v rámci připomínkového řízení. Ze strany EK není nikde stanoveno, že by se udržitelnost měla počítat od fyzického ukončení projektu, a tak je rozhodnutí o rozhodném okamžiku v kompetenci ŘO. Otázka využití nedočerpaných úroků vygenerovaných z poskytnuté dotace byla konzultována s MF. Bylo sděleno, že tyto částky zůstanou k využití regionálním radám. Prioritně je třeba však dodržet Pravidla MMR/01/2010 pro administraci úroků…tak jak jsou nastavena v současné době pro období do konce roku 2015. Bude řešeno v Rozhodnutí na rok 2016. V současné chvíli není relevantní.



Číslo

104

Oblast

Vázané účty

Autor: MMR-NOK

Odesílatel

ROP MS

OP VaVpI má v plánu vyhlásit v zájmu podpory čerpání dvě nové výzvy. Jedna z nich bude zaměřena na podporu rozvoje stávajících VaV center (rozvoj již podpořených aktivit), a to v maximálním objemu 100 mil. Kč. Zde vnímáme, že při posuzování hranice velkého projektu musejí být brány v potaz oba projekty ve svém součtu (tedy původní projekt – již podpořený, i nový projekt – nyní předkládaný). 105

Velké projekty

OP VaVpI

Text odpovědi

Text dotazu Vypadá to, že v několika případech vybavení, které se opakovaně soutěží půjdeme do zálohových plateb. Mám v paměti zafixováno, ale nemohu to najít, že zálohové platby, pokud mají být způsobilé, nemohou být uskutečněny na vázaný účet. Protože příjemce chce podmínku vázaného účtu dát do zadávacích podmínek, potřeboval bych se ujistit, že mě paměť neklame, případně i s odkazem na zdroj.

Moje otázka směřuje k situaci, kdy by v současné době „velký“ projekt zažádal o podporu v rámci nové výzvy. Tedy v součtu by zůstal velkým projektem, který by byl ještě posílen. Je v takovém případě nutné žádat o modifikaci evropského rozhodnutí? Je nutné tuto otázku řešit s Evropskou komisí? Pokud ano, znamenalo by to, že bychom museli všechny velké projekty ze soutěže vyloučit, protože vzhledem k časovým možnostem by realizace nového projektu (bylo-li by nutné modifikovat evropské rozhodnutí) již nebyla možná.

Využití vázaných účtů je problematické pouze s ohledem na konec programového období – pokud příjemce využije možnost úhrady výdajů prostřednictvím zálohových faktur, jsou takovéto výdaje na konci programového období způsobilé za podmínky, že úhrada proběhne do 31. 12. 2015, a to z účtu příjemce na účet dodavatele. Nelze ale využít účtu vázaného (nebo podobného institutu, jako je notářská úschova či jiný účet třetí osoby), jelikož v tomto případě je zde riziko, že prostředky by v případě nesplnění podmínek dodavatel obdržet nemusel (mohly by být z vázaného účtu vráceny příjemci). Pokud ale dojde k uvolnění finančních prostředků z vázaného účtu do 31. 12. 2015, lze takový výdaj zahrnout do výdajů způsobilých. Slučování projektů není v tomto případě nutné, neboť již ze zaslaného vyjádření Evropské Komise a čl. 39 obecného nařízení jasně vyplývá, že v rámci velkého projektu jsou financovány výdaje zahrnující řadu prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jehož celkové náklady přesahují 50 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že realizace projektů, které by byly podpořeny v rámci nové výzvy (a měly by tedy svůj jasně stanovený cíl a účel při vymezení aktivit, kterými bude tohoto účelu dosaženo), by nevedla k navyšování rozpočtu stávajících velkých projektů, jednalo by se pouze o další rozvoj již jednou podpořených aktivit v rámci OP VaVpI. Nově podpořené projekty budou samostatnými projekty s novým projektovým číslem, odděleně vedeným účetnictvím, aktivitami a výstupy. Fakt, že budou přispívat ke stejnému cíli jako již podpořené projekty, na které nová výzva cílí, tedy k rozvoji vědecké infrastruktury, není důvodem pro přičítání alokací nových projektů k alokaci těch stávajících. Nové projekty budou fungovat každý jako samostatný celek, a tudíž se nejedná o nedělitelný úkol (indivisible task), jak je popsáno v čl. 39. obecného nařízení a uvedeno v komentáři Komise v dopise z 9. 12. 2014 - „if the elements of major project – indivisible task of a precise economic or technical nature, clearly identified goals or threshold – are not fulfilled, an original operation and additional activities are not considered to form a major project”. Úprava Rozhodnutí Komise o velkém projektu tedy v tomto případě nebude nutná, neboť nedojde ke změně projektových aktivit, změně podstaty projektu (physical object) ani k navýšení rozpočtu projektu ve smyslu navyšování výdajů v rozpočtu VP (decision amount), blíže COCOF 13/0089/01_Amendment to major project decisions and its impact on the exceptions to the automatic decommitment. Upozorňujeme ovšem ještě jednou na skutečnost, že v rámci nových projektů rozhodně nebude možné podporovat aktivity stávajících projektů, které nebyly v rámci těchto projektů dosud naplněny/realizovány (ve smyslu pořizování infrastruktury, která byla původně plánována ve velkém projektu a byla by například částečně dokoupena z rozpočtu projektu nového), v opačném případě by se jednalo o duplicitní výdaje. Nesmí dojít ani k tomu, že by indikátory z nového projekty sloužily k naplnění počtu indikátorů projektu stávajícího.

Otázka působnosti VRR a zvážení např. povinného počtu zástupců z jednotlivých krajů v tomto orgánu. Vzhledem k tomu, že VRR již nebude rozhodovat např. o alokaci programu, vyhlášení a podmínkách výzev a dalších záležitostech vztahujících se k implementaci programu v době realizace projektů, měla by být tato problematika zvážena. Plánuje MMR na nějaké webové platformě založit sekci otázek a odpovědí k oblasti uzavírání? Otázky, které se týkají detailnějšího vysvětlení některých konkrétních detailů, které ale nebudou zahrnuty do metodických postupů jednotlivých specifických oblastí a nejsou a nebudou v metodickém pokynu k uzavírání.

106

VRR

ROP SZ

107

Webová platforma

ROP SV

108

Zálohové faktury

OPPI

U výdajů realizovaných do 31.12.2015 se mohou vyskytnout případy, kdy bude proplacena a doložena pouze zálohová faktura, tedy práce budou „exante“ příjemcem dodavateli uhrazeny, ale nebudou dosud skutečně provedeny (to se stane až po 1.1.2016) anebo již budou provedeny, ale plnění nebude finalizováno tak, aby bylo možné vystavit vyúčtovací fakturu. Lze tyto výdaje (zálohových faktur za provedené nebo neprovedené práce) zahrnout do způsobilých před 31.12.2015? Lze je zahrnout do závěrečné certifikace k 31.3.2017? Máme informaci z minulosti, že pro tyto situace mělo MMR zpracovat metodický postup pro všechny řídicí orgány – pokud již byl z pracován, může nám jej MMR poskytnout?

OP PI

Žádáme Vás o vyjádření, zda lze níže uvedené výdaje považovat za způsobilé pro účely úhrady z prostředků Technické pomoci OPPI 07-13: 1) Vývojové práce objednané před 31.12.2015 a zaplacené zálohově před 31.12.2015 dle předem dohodnuté ceny s dodavatelem je možné považovat za způsobilé pro proplacení z prostředků Technické pomoci OPPI v programovém období 2007-13. Doplňujeme, že práce budou dokončeny a vyúčtovány v měsících lednu-únoru 2016. Celý proces realizace požadavku totiž obvykle vyžaduje testování a ověření realizace na straně zadavatele – zde Agentury CzechInvest za součinnosti pracovníků Řídicího orgánu MPO. 2) Práce v oblasti technické podpory zahájené v prosinci 2015, které bude nucen dodavatel dokončit v lednu-únoru 2016. Opět by byly proplaceny zálohově ještě před 31.12.2015 na základě předem dohodnuté ceny. Celý proces vyřízení požadavku žadatele totiž může vynucovat získání dalších informací konzultací u Řídicího orgánu, prověření uvnitř dodavatelské firmy – dotazy na programátory, analytiky apod. Jako příklad uvádíme ŽOP podanou pár dní před 31.12.2015, u které žadatel bude mít problém, který nebude schopen sám vyřešit, bude muset konzultovat věc s dodavatelem, ten bude pár dalších dnů interně věc konzultovat a bude nucen také požádat o stanovisko Řídicí orgán. Problémy tedy mohou být opět dořešeny až během ledna-února 2016 a tehdy také teprve vyúčtovány, přestože potřeba jejich řešení a předběžná cena bude známa ještě před 31.12.2015.

109

Zálohové faktury

Otázka novely zákona č. 248/2000 Sb. Ano. Na jednání PS UKON dne 26. 3. 2015 bylo řečeno, že všem jeho členům bude dokument na základě omezených přístupů nasdílen přes internetové stránky. Ze strany EK bylo na jednání Task Force potvrzeno, že využívání zálohových faktur na konci programového období je za splnění určitých podmínek v souladu s nařízením. Podmínky byly připraveny ze strany MMR-NOK ve spolupráci s MF a budou promítnuty do aktuálně revidované Metodiky finančních toků a kontroly 2007-2013. V žádosti o platbu musí poté být uvedena skutečná výše plnění, která byla dodavateli uhrazena (nedoplatek je nezpůsobilým výdajem, vratky je nutné vrátit). Zálohové faktury tvoří část komplexního MD Uzavírání 07-13, který bude ŘO zaslán v průběhu května 2015. Výdaje realizované příjemci do konce r. 2015 formou zálohových plateb jsou způsobilé za podmínky, že k následnému vyúčtování a dodání plnění dojde před zahrnutím těchto výdajů do závěrečné žádosti o platbu předkládané příjemcem a následně do poslední souhrnné žádosti generované ŘO. Vámi uvedené výdaje na vývojové práce či technickou podporu, které budou ze strany příjemce uhrazené do 31. 12. 2015 formou zálohy, představují dle našeho názoru výdaje způsobilé z prostředků technické pomoci OP PI, pokud k jejich vyúčtování a dodání plnění dojde, jak uvádíte, na počátku r. 2016 a samozřejmě pokud jsou tyto výdaje standardně považovány za způsobilé v rámci programu. Současně je ale nutné, aby výdaje byly uskutečněné v průběhu realizace projektu – pokud Vámi uvedené projekty končí ke konci r. 2015 bude nutné provést adekvátní úpravy právních aktů. Podmínkou způsobilosti těchto výdajů je rovněž dodržení všech pravidel pro využívání zálohových faktur, která byla prezentována na PS UKON (viz rovněž MD Uzavírání 07–13), tj. zejména soulad s pravidly pro zadávání veřejných zakázek (jsou-li v daném případě relevantní) a soulad s platnou smlouvou (tzn. využití zálohových faktur nesmí být smluvním vztahem s dodavatelem zakázáno). Je tedy nutné prověřit, zda v rámci výběrového řízení byla možnost využití zálohových faktur stanovena a jak je způsob financování nastaven v uzavřené smlouvě s dodavatelem. V neposlední řadě si dovoluji upozornit ještě na princip pravidel 3E, kdy je nutné z Vašeho pohledu posoudit, zdali vývojové práce na informační systém jsou na konci programového období opodstatněné a nezbytné pro řádnou funkčnost a dokončení administrace projektů, stejně tak jako s tím související technická podpora.

110

Závěrečná zpráva

OP VaVpI

111


OP VaVpI

112


OP VaVpI

113


OP LZZ

V Harmonogramu uzavírání je uveden "Předtermín předložení návrhu ZZ na AO" k 30.10.2016. Jaký je řádný termín?V harmonogramu není uvedeno (obdobné je to s uvedením "Předtermín - předložení ZZ na MV", které je k 31.12.2016).

V obou případech se jedná o řádné termíny tak, aby mohl být návrh ZZ schválen do konce r. 2016 (s možností následných úprav počátkem r. 2017).

OP LZZ

V harmonogramu uzavírání je uvedeno datum 31.12.2016 jako předtermín pro předložení ZZ na MV. Předpokládáme spíše schválení ZZ per rollam, jelikož je pravděpodobné, že MV OP LZZ již v roce 2016 nebude fyzicky svolán (viz uznatelnost výdajů do 31.12.2015)? Podobně jako u předchozího, prosíme o informaci, jaký termín považuje MMR za řádný pro schválení ZZ MV OP LZZ.

V roce 2016 může proběhnout per rollam, možnosti byly probrány na jednání. Vydání metodického pokynu pro tvorbu ZZ je plánováno v průběhu listopadu 2015 (příprava začne na konci léta, MMR-NOK bude při tvorbě dokumentu spolupracovat s ŘO, následně budou na začátku podzimu ŘO osloveny k připomínkování dokumentu, samotné vydání je plánováno na konci listopadu 2015).

114


Detailní pokyny pro vypracování Závěrečné zprávy o provádění OP – k jakému datu se mají generovat data uvedená v závěrečné zprávě? Po poslední certifikaci, finanční údaje budou následně aktualizovány. Jak, kým a kdy bude na české straně zajištěna kontrola konzistentnosti dat prezentovaných v ZZ, žádosti o vyplacení konečného zůstatku, výkazu výdajů Vzájemná kontrola dat bude probíhat mezi jednotlivými subjekty průběžně (ŘO, PCO, AO). a prohlášení o uzavření? Bude ze strany EK podrobněji specifikován formát a míra detailu požadovaného v ZZ ohledně informace, jakým způsobem reagoval ŘO na doporučení Míra detailu ze strany EK specifikována není. Doporučení k popisu evaluací viz kapitola 4.7 MD ZZ. vzešlá z realizovaných evaluací?

115


OP LZZ

Prosíme o informaci, zda a kdy proběhne vydání metodického pokynu pro tvorbu závěrečných zpráv (resp. aktualizace pokynu pro tvorbu výročních zpráv).

116


OP LZZ

K jakému datu předpokládá MMR generovat data pro ZZ? Bude stačit uvést kumulovaná data k určitému dni v roce 2016 (předpokládáme, že bude jednotně stanoveno) či bude nutné data generovat i poč. ledna 2016, abychom do ZZ uváděli údaje samostatně i pro rok 2015?

Pro zpracování návrhu ZZ doporučujeme generovat data k 31. 8. 2016, přičemž tento návrh ZZ by měl být ze strany MV schválen do konce r. 2016. Následně počátkem r. 2017, po uzavření účtů, které je ze strany PCO plánováno k 31. 1. 2017, bude nutné data případně upravit tak, aby byly všechny závěrečné dokumenty v souladu. Finální verze ZZ by měla být opět schválena MV (např. formou per-rollam). PCO: data bude možné generovat po poslední certifikaci, v lednu 2017 ještě dojde k úpravě.

117


OP LZZ

Prosíme o stanovení postupu ohledně vykazování monitorovacích indikátorů do ZZ, a to především následující okruhy: * Kdy MMR plánuje provedení konverze statistických MI a MI Annex23? * Předpokládáme, že bude nutné, aby MMR navrhlo způsob řešení (?konverze?) pro rozpad dosažených hodnot MI na b osy (předpokládáme rozpočet dle pro-rata). Otázkou je, zda je to nutné, tj. zda bude EK vyžadovat.

V řešení. Tabulky pro generování finančních dat a indikátorů budou nastaveny obdobně jako pro VZ v MIS/DWH. V systému však nebude nastaveno jednotné datum generování, je potřeba, aby jej ŘO včas detekovaly. Další postupy budou zpracovány v Metodickém doporučení pro tvorbu ZZ.

118


OP LZZ

Prosíme ujasnit formu odeslání ZZ, tj. zda obdobně jako u VZ přes modul Data pro SFC v MSC2007? Předpokládáme, že v této souvislosti MMR zajistí aktualizaci metodického pokynu pro předávání údajů do databáze EK SFC2007 .

119


OP LZZ

Bude součástí ZZ i přehled nesrovnalostí? Pokud ano, požadujeme zvážit formu jeho předložení neboť evidujeme již 8 tisíc nesrovnalostí.

OSMS odd. 243: forma odesílání ZZ je v tuto chvíli nejasná, my předpokládáme formou přípravy a odesílání z MSC2007 do SFC2007. Nutná podmínka toho je, aby EK zaslala formát ZZ, který bude požadovat a my jí zapracovali do MSC2007. EK nám musí poslat technickou dokumentaci SDK v termínu, abychom stihli zapracování do systému. Kdy nám EK zašle, není známo. Upravený metodický pokyn byl prezentován na PS JMS 19.3.2015, ŘO mají čas na připomínky do konce března (ZZ tam pochopitelně zohledněna není, nemáme podklady viz výše). PCO: zatím není jasné, předpokládáme vložení přes MSC. V rámci ZZ je nutné uvést přehled pouze těch nesrovnalostí, které mohou mít vliv na výši vyplaceného konečného zůstatku. Do přehledu tedy není nutné uvádět informace o nesrovnalostech, které již byly zohledněny v některém z výkazu výdajů.



Číslo

Oblast

Odesílatel

120


ROP SV

121


ROP SV

122


MMR-OŘOP

123


MMR-OŘOP

124


OP VK

125


ROP SV

126


ROP SV

127


ROP SM

128


ROP SZ

129

Závěrečná ŽoP

OP VaVpI

Autor: MMR-NOK

Text odpovědi

Text dotazu Indikátor počet nově vytvořených pracovních míst – tento indikátor musí příjemce splnit do 1 roku od ukončení projektu, v některých případech do 1 roku od finančního ukončení programu. Jakým způsobem bude naloženo s indikátorem, když k datu generování dat pro závěrečnou zprávu nemusí nastat rozhodné datum pro příjemce ke splnění indikátoru? Fixace indikátorů – k jakému datu v roce 2016 dojde k fixaci hodnot indikátorů pro závěrečnou zprávu o realizaci programu? U výročních zpráv bylo rozhodné datum pravidelně 28. 2. k předchozímu roku. K jakému datu se budou zpracovávat Závěrečné zprávy? Předpokládám, že se budou zpracovávat k datu konečného uzavření účtů, aby byly veškeré dokumenty k uzavírání v souladu. Dle informace od PCO prezentované na PS UKON se předpokládá, že datum uzavření účtů bude na poč. 2017. Nicméně, dle harmonogramu je stanoven předtermín na předložení návrhu ZZ na AO už 30. 10. 2016 a 31.12.2016 je předtermín pro předložení ZZ na MV. Pokud by byla ZZ zpracovávána skutečně k datu uzavření účtů, které bude stanoveno na poč. 2017, ŘO nemají šanci stihnout zpracovat a nechat si ZZ schválit na MV, navíc zkonzultovat s AO a do 31.3.2017 předložit EK. V harmonogramu uzavírání je termín na předložení ZZ na AO 30.(má být 31.)10.2015 a MV potom, ale bude třeba MV udělat před odevzdáním na AO, tedy někdy během září.

Přepodkládáme, že k naplňování indikátorů bude docházet i poté, co bude ZZ ze strany ŘO odeslána EK, přičemž ŘO do ZZ uvede, jakým způsobem s kdy předpokládá, že k naplňování indikátorů dojde. Je tedy možné, že EK bude později vyžadovat od ŘO informace, jak naplňování probíhá. Pro zpracování návrhu ZZ doporučujeme generovat data k 31. 8. 2016. Následně počátkem r. 2017, po uzavření účtů, které je ze strany PCO plánováno k 31. 1. 2017, bude nutné data případně upravit tak, aby byly všechny závěrečné dokumenty v souladu. Pro zpracování návrhu ZZ doporučujeme generovat data k 31. 8. 2016, přičemž tento návrh ZZ by měl být ze strany MV schválen do konce r. 2016. Následně počátkem r. 2017, po uzavření účtů, které je ze strany PCO plánováno k 31. 1. 2017, bude nutné data případně upravit tak, aby byly všechny závěrečné dokumenty v souladu. Finální verze ZZ by měla být opět schválena MV (např. formou per-rollam).

Jedná se o termín zpracování NÁVRHU ZZ, která bude následně předložena AO, a poté MV, ke schválení. Návrh bude ještě upraven po datu uzavření účtů tak, by finální verze byla v souladu s dalšími závěrečnými dokumenty (prohlášení o uzavření, žádost o vyplacení konečného zůstatku).

Nemá MMR více informací k podobě závěrečné zprávy ŘO (kromě odpovědi EK na dotaz č. 37)? Zajímá nás hlavně, jak přistoupit k věcnému zhodnocení OP – tj. jak podrobná by měla být kvalitativní analýza a na co by se v ní měl ŘO zaměřit při zhodnocení celého období (např. zda/jak hodnotit Zatím se vyhodnocuje, zda bude nutné vytvářet úplně nový pokyn/ Korekce ze strany EK jsou relevantní, pokud kvalita nebude odpovídat požadavkům/ 100% vazbu na národní strategické dokumenty), uvítáme případně názory jiných měkkých OP; bude se MMR nějak snažit zasahovat ŘO do přípravy kvalitativní vše konzultovat s desk officerem. analýzy, příp. chystá nějaká doporučení nebo konzultace, nebo její přípravu nechá zcela na ŘO? Má MMR informace, jaké důsledky může mít nespokojenost Komise s kvalitativní analýzou (doplnění zásadních informací ve lhůtě dvou/čtyř měsíců bude v téhle oblasti zřejmě problematické) – resp. mohlo by toto vést až k zamítnutí zprávy? Má smysl, aby ŘO analýzu individuálně konzultoval se svým desk officerem? Můžete mi prosím upřesnit, kde se nachází výstupní sestavy k Závěrečné zprávě pro testování? V MIS/DWH na adrese https://mis.mssf.cz/analytics/, nemohu najít sekci k ZZ (viz printscreen v příloze). Mohla byste mi, prosím, případně poslat odkaz na testovací verzi MIS/DWH? Vždy jsem přistupovala do produkčního ostrého prostředí z výše uvedeného odkazu.

Testovací prostředí MIS/DWH je přístupné na odkaze https://mis.mssf.cz:444/analytics/. Přihlašovací údaje jsou shodné s produkční instancí. Aktualizace dat v testovacím prostředí probíhá 1 – 2x měsíčně.

Chtěla bych zeptat, zda bude nutné návrh Závěrečné zprávy před jejím předložením Monitorovacímu výboru na podzim 2016 zaslat k připomínkám Bude udržena běžná praxe z období 2007-2013, kdy VZ byly zasíláns MMR-NOK a MF dříve než ostatním členům MF. V případě ZZ bude návrh ZZ zaslán do orgánům MMR-NOK, MF-AO, MF-PCO a EK, tak jak tomu bylo vždy u Výročních zpráv? Vzhledem k časové náročnosti samotného zpracování návrhu 31.10.2016 na MMR-NOK i MF (datum bude ještě potvrzeno). ZZ a potřebě předložit návrh ZZ ke schválení podzimnímu MV by na připomínkové řízení uvedených orgánů zbýval velmi krátký časový fond cca 1 týdne. Vzhledem ke skutečnosti, že projekty podpořené z ROPu nejsou primárně zaměřeny k plnění cílů Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020 a zároveň poměrně obecnému popisu kapitoly 4.1.6.6 Příspěvek intervencí OP k cílům Lisabonské strategie a 4.1.6.7 Příspěvek intervencí OP k cílům strategie Evropa 2020 v Metodickém doporučení pro tvorbu ZZ, není zcela jasné, v jakém rozsahu zpracovat tyto kapitoly v rámci ZZ. Žádáme Vás tedy, zda MMR-NOK může připravit podrobnější osnovu a koncepci a definovat rozsah těchto kapitol pro ROPy tak, aby Evroská komise shledala obsah jako dostačující. Jsme toho názoru, že podrobnější jednotná osnova bude přínosná pro všechny zúčastněné strany.

Přílohu MD pro tvorbu ZZ jsme se snažili koncipovat jako vodítko a uvedli jsme jak cíle, tak opatření, včetně shrnutí z doporučení Evropské komise k jednotlivým oblastem. Na základě těchto informací se domníváme, že by ŘO měl být schopný uvést relevantní informace k jednotlivým cílům. Co se týče Lisabonské strategie, zde MD přímo uvádí, že jde o tabulku k lisabonským indikátorům. Dovoluji si Vás požádat o upřesněné, které informace jsou pro vás nedostačující, abychom se na to mohli podrobněji podívat a více Vám s tím pomoci.

Na str. 12 je uvedeno, že návrh ZZ bude řídicí orgán předkládat nejpozději do 31.10.2016 Auditnímu orgánu (AO) pro účely auditu. V závěrech z pracovní skupiny UKON MMR ze dne 11.12.2015 je uvedeno, že návrh ZZ zaslaný do 31.10.2016 na AO zřejmě nebude přímo připomínkován AO, ale bude sloužit jako východisko a podklad pro audity systému a operací; připomínkování proběhne především až během února 2017 po předložení aktualizované ZZ. Ráda bych se proto zeptala, zda chápeme správně, že součástí návrhu ZZ k 31.10.2016 nemusejí být povinné přílohy ZZ (jedná se nám zejména o přílohy č. 6, 7, a 8 metodického doporučení MMR-NOK pro tvorbu ZZ, tj. „Souhrnná tabulka nesrovnalostí, „Souhrnná tabulka pozastavených projektů“ a „Detailní popis provedených evaluací“)? Tyto zmíněné povinné přílohy bychom přikládali k návrhu ZZ pro monitorovací výbor v listopadu/prosinci 2016, tedy následně k připomínkám AO a PCO v únoru 2017.

Na základě kap. 6 Uzavírání v MFTK do 31. října 2016 zašle ŘO na PCO a AO návrh ZZ, přičemž tento návrh který bude AO sloužit jako podklad pro audit systému a operací, by měl být zaslán i se všemi přílohami. Návrh by tedy měl být kompletní, neboť uvedené přílohy mohou také obsahovat relevantní informace. V tuto chvíli jednáme na úrovni MMR-NOK o tom, že tento návrh ZZ by měl být zároveň zaslán také MMR-NOK, neboť bychom chtěli udržet běžnou praxi zavedenou při připomínkování Výročních zpráv OP, které se také vždy zasílaly MMR-NOK, PCO a AO ještě před odesláním členům MV. Samozřejmě v odůvodněných případech, pokud to jinak nepůjde, bude možné některé údaje v ZZ aktualizovat až do schválení návrhu ze strany MV, v zájmu všech zainteresovaných organizací však je, aby údaje v ZZ obsažené byly vzájemně prokontrolovány a řádně ověřeny, k čemuž včasné zaslání na všechny relevantní orgány zajisté přispěje.

Termín pro kontrolu závěrečné žádosti o platbu, resp. termín pro odevzdání poslední souhrnné žádosti o platbu na PCO – již komunikováno s MF, je extrémně náročné zvládnout uzavřít (velké) projekty do konce března 2016, resp. zahrnout je do SžOP (i s posunem do dubna).

Termín byl posunut na 30. 4. 2016, přičemž další posunutí je možné prostřednictvím zažádání o výjimku z MFTK (potřeba schválení také ze strany AO) na 31. května 2016, v omezeném množství na 30. června 2016.

Prosba o metodickou radu, jak postupovat v případě, kdy máme žádost od příjemce dotace o prodloužení tzv. závěrečného vyhodnocení akce (ZVA). Jedná se zejména o případ, kdy máme projekt, který je fyzicky zrealizován, funkční a profinancován (jeho výdaje jsou certifikovány), nicméně nemůže předložit ZVA. Nejčastějšími důvody pro nepředložení je zkušební doba provozu u infrastrukturních projektů. Dle systému se ZVA nachází ve stavu P6 185, projekt se tak bez něj nemůže ocitnout ve stavu P8 "Projekt finálně uzavřen". Vzhledem k tomu, že nikde není ani označení "dokončený projekt", není jasné, zda projekt, který nemá vydané ZVA je či není dokončený. Nejpalčivější je tento fakt u projektů pod 5 mil. EUR, které nesplňují charakteristiku pro nedokončený projekt (jelikož jsou celé profinancovány), a zároveň se nemohou dostat na seznam nefungujících projektů po 1. 1. 2017. Prozatím jsme u těchto projektů zvolili variantu prodlužování předání ZVA do 31. 12. 2016 a budeme čekat na pokyn MMR, případně PCO, jak postupovat.

130

Závěrečné vyhodnocení akce

OP ŽP

131

Způsobilost výdajů

OP VaVpI

132


OP LZZ

Jakým způsobem bude řešeno financování platů zaměstnanců IS za 12/2015 z TP ukončovaných OP? Bude v tomto případě posunuta uznatelnost výdajů?

Odpověď viz výše.

Nebudou, ze strany EK bylo řečeno, že se jedná o nezpůsobilé výdaje.

Bude možno v programovém období 2007 – 2013 proplácet mzdové náklady za prosinec 2015 ex ante ještě během prosince 2015? Pokud ano, vznikne k této problematice metodický pokyn či metodické doporučení NOK?

V řešení.

Co se týče prodloužení způsobilosti výdajů na mzdy, bohužel už asi není žádná šance, že by k tomu Komise přistoupila. Nebylo to zohledněno v revidovaných verzích Pokynu k uzavírání (posílali jsme v říjnu 2014 a únoru 2015) a jasně zamítavý postoj k tomu vyjádřili i zástupci Komise na jednání Task Force v lednu 2015. Řešením by mohlo být proplacení prosincových mezd formou záloh v prosinci 2015 s následným "vyúčtováním" počátkem r. 2016 (obdoba principu využití zálohových faktur na konci programového období). Podrobnější informace viz. MD Uzavírání 07-13.

133


ROP MS

Realizace řady projektů z ROP MS končí až v posledních měsících roku 2015. Příjemci mají ve smlouvách s dodavateli pozastávky 5 – 10% objemu zakázky vázané zpravidla na odstranění vad zjištěných při kolaudaci, případně zkušebním provozu. Podmínky pro proplacení pozastávek nastanou až po úspěšné kolaudaci nebo zkušebním provozu mnohdy až v průběhu roku 2016. Je možné, aby příjemce způsobilost výdajů vázaných na pozastávky vyřešil proplacením pozastávky v roce 2015 (před splněním podmínek uvolnění pozastávky, tj. před provedením kolaudace) na vázaný účet dodavatele, který by byl uvolněn na základě pokynu příjemce, po splnění podmínek pro uvolnění pozastávky (tj. po úspěšném zkolaudování stavby). Platba na vázáný účet by tak nahrazovala pozastávku, nicméně podmínky by zůstali stejné – část finančních prostředků za provedení díla bude dodavatel mít k dispozici až po zkolaudování stavby. Budou prostředky proplacené na vázaný účet dodavatele způsobilé ?

134


OP VaVpI

Způsobilost mzdových výdajů TP za prosinec: informace z MMR ze dne 19. 2. 2015 – „prodloužení způsobilosti výdajů na mzdy, bohužel už asi není žádná šance, že by k tomu Komise přistoupila. Nebylo to zohledněno v revidovaných verzích Pokynu k uzavírání (posílali jsme v říjnu 2014 a únoru Řešením by mohlo být proplacení prosincových mezd formou záloh v prosinci 2015 s následným "vyúčtováním" počátkem r. 2016 (obdoba principu využití 2015) a jasně zamítavý postoj k tomu vyjádřili i zástupci Komise na jednání Task Force v lednu tohoto roku. V tuto chvíli probíhají jednání na národní zálohových faktur na konci programového období). Bližší popis viz. MD uzavírání 07-13. úrovni, na kterých se zvažují jiné varianty řešení této problematiky. Jakmile bude dosáhnuto nějakých závěrů, určitě budeme řídící orgány informovat .“ Nastal v této věci již nějaký posun? Jak to bude se mzdovými výdaji za DPP, DPČ? k proplacení odměn dochází se zpožděním cca 1,5 měsíce.

135


OP VaVpI

Způsobilost některých výdajů, které věcně nastanou po datu ukončení realizace projektu, ale jsou neoddělitelné od realizace – povinný externí audit, mzdy, způsobilost zálohových plateb kde plnění proběhne po ukončení realizace – pravidla dosud nepřipouštějí, příjemci protestují, může pomoci čerpání.

Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015.



Číslo

Oblast

Odesílatel

Autor: MMR-NOK

Text odpovědi

Text dotazu

136


ROP SZ

Vzhledem k charakteru výdajů technické pomoci v rámci ROP Severozápad a nastavené časové způsobilosti, vyvstává otázka způsobilosti výdajů, které souvisí s náklady v roce 2015, ale k jejich úhradě může dojít až v roce 2016. Jedná se např. o: - mzdové výdaje za období 12/2015 spolu s vyúčtování pracovních cest - nevyčerpaná dovolená při nástupu na mateřskou dovolenou a návrat v roce 2016+ - provozní výdaje (energie, služby, IT apod.) Dále se jedná o výdaje ve formě plateb za období zpravidla 12 měsíců, které nekorespondují s kalendářním rokem, zpravidla jsou hrazeny na počátku období a část se tedy vztahuje k roku 2015 a část k roku 2016. Jedná se např. o: - pojištění majetku, vč. vozidel - IT služby (antivirus, docházkový systém aj.) - ostatní (podpisové certifikáty, platby za domény apod.).

137


ROP JV

Otázka ohledně způsobilosti provozních výdajů v rámci projektů technické pomoci, které vzniknou v roce 2015, ale jejich úhrada spadá až do roku 2016 (možnost časového překryvu mezi TP ROP JV a OPTP). Jedná se zpravidla o výdaje za energie, služby, případně i mzdy za prosinec 2015 apod.

Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015. Odpověď viz. výše.

ROP JZ

Způsobilost výdajů s ohledem na konečné datum způsobilosti stanovené obecným nařízením řešíme obdobně a ve spolupráci s ostatními regionálními operační programy. Charakter některých výdajů projektu technické pomoci neumožňuje jejich faktické uhrazení do 31. 12. 2015. Nejproblematičtější z našeho pohledu jsou vyúčtování energií, výdaje spojené s externím auditem projektu TP, potom řada výdajů spojená se službami, jako např. autoprovoz, poradenská činnost BOZP, monitoring médií, výdaje nad limit paušálních plateb servisních smluv např. u kopírovacích služeb atd. Více informací je uvedeno v dopise Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, na jehož připomínkování jsme se také podíleli.

Odpověď viz. výše.

Způsob financování aktivit spojených se zabezpečením plynulého chodu Úřadu jakožto nezbytné podmínky pro zajištění dočerpání prostředků a zdárné uzavření programu. S ohledem na skutečnost, že dle platné dokumentace budou výdaje nezbytné pro dokončení ROP SV způsobilé k financování z technické pomoci ROP SV jen do konce roku 2015, přičemž činnosti týkající se ukončení programu je nutné zajistit i po tomto datu, jsme identifikovali Odpověď viz. výše. rizika související s nejednoznačným výkladem způsobilosti některých výdajů na přelomu roku 2015 a 2016. Vzhledem k charakteru výdajů technické pomoci a vzhledem k omezením týkajícím se časové způsobilosti těchto výdajů, není v tuto chvíli technicky možné uhradit do 31. 12. 2015 některé výdaje související s náklady roku 2015, předepsané k úhradě až v roce 2016. Jedná se o mzdové výdaje za období 12/2015 – jaký je aktuální stav řešení?

138


Dotázáno na zkušenosti z předchozího programového období- výdaje byly všechny nezpůsobilé, tedy dříve tato problematika neřešena. Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015. Z pohledu konce programového období jsou rozlišovány tři typy výdajů- mzdové výdaje za prosinec (proplacení formou zálohy v prosinci 2015), provozní výdaje hrazené zálohově (využití principu zálohových faktur), výdaje hrazené na delší období (pojištění, IT služby- způsobilá pouze poměrná část připadající na období realizace projektu)

139


ROP SV

140


ROP SV

141


MMR-OŘOP

142


ROP SZ

143


ROP JZ

144


ROP JZ

Platby za 12 měsíců budou uznatelné poměrově na období realizace projektu, viz odpověď MMR adresovaná RR SV. Jak a z čeho bude hrazena část Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015, přičemž z projektů období 2007-2013 je způsobilá pouze část připadající na toto období (v souladu s výdajů připadající poměrově na rok 2016? Co to v praxi znamená? Bude nutné provést změnu projektu popř. projektů TP na rok 2015 a rozdělit aktivity a datem ukončení realizace projektu). Možnost úhrady další části výdajů musí být projednána s ŘO OPTP. výdaje a tyto poměrné části bez větší návaznosti dát do projektu z OP TP? Doporučujeme zahrnout vymezení podmínek pro zálohové faktury kromě MFTK také do „komplexního“ MP k uzavírání programů. Podmínkám využití zálohových faktur se věnuje oddíl 3.4 komplexní MD Uzavírání 07-13.

ROP JZ

Z odpovědi MMR adresované RR SV pro výdaje formou záloh plyne, že je nutné dodržet jasně vymezené podmínky, kterými jsou zejména úhrada zálohové faktury do konce období způsobilosti a dodání vyúčtování zálohové faktury nejpozději před předložením závěrečné žádosti o platbu. Užití slova zejména evokuje, že uvedený výčet podmínek není konečný. Jaké další podmínky bude nutné naplnit? Je nutné specifikovat všechny podmínky transparentně a v jeden okamžik. Předložení závěrečné žádosti o platbu – je myšlen termín stanovený PCO, tedy 31. 3. 2016?

145


Pokud nedojde k prodloužení způsobilosti výdajů projektů TA do roku 2016, budou způsobilé výdaje na prosincové mzdy, které budou zaslány do konce roku 2016 na depozitní účty RR, ze kterého budou následně mzdy v lednu vyplaceny? V opačném případě žádáme o návrh jiného řešení způsobilosti těchto výdajů. Jak je to se způsobilostí výdajů za mzdy? R. 2016 – ještě bude možný leden, únor…? Lze za způsobilé považovat výdaje na prosincové mzdy, které budou zaslány do konce roku 2015 na depozitní účet RR, ze kterého budou následně mzdy v lednu vyplaceny? V případě, že tomu tak nebude, chtěli bychom požádat o návrh jiného řešení způsobilosti těchto výdajů.

Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015. Převod na depozitní účet RR není v souladu s pravidly ZV. Další informace k problematice mzdových výdajů za prosinec 2015 viz výše. Odpověď viz. výše. Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015. Převod na depozitní účet RR není v souladu s pravidly ZV. Další informace k problematice mzdových výdajů za prosinec 2015 viz výše.

Podrobný popis způsobu využití zálohových faktur na konci programového období je součástí MD uzavírání 07-13 (jakožto i MFTK). Předložením závěrečné žádosti o platbu je myšlena poslední ŽoP předložená příjemcem poskytovateli (tedy ŔO).

Je možné využít formu zálohových faktur také u standardních projektů s tím, že by příjemce do 31. 12. 2015 uhradil dodavateli zálohovou fakturu a vyúčtování by v souladu s odpovědí MMR provedl např. nejpozději v únoru 2016? 146


OP PK

147


OP PK

148


ROP SV

Bude MMR dále jednat o možnosti prodloužení způsobilosti výdajů projektů TA v roce 2016? (v roce 2016 musí někdo zajistit ukončení programu včetně proplácení ŽoP, předkládání Souhrnných žádostí a závěrečné certifikace). Pokud nedojde k prodloužení způsobilosti výdajů, není jasné z čeho budou Odpověď viz. výše. náklady s tím spojené kryty. Pokud nedojde k prodloužení způsobilosti výdajů projektů TA do roku 2016, budou způsobilé výdaje na prosincové mzdy, které budou zaslány do konce Veškeré výdaje musí být proplaceny do 31. 12. 2015. Převod na depozitní účet RR není v souladu s pravidly ZV. Další informace k problematice mzdových roku 2015 na depozitní účty OPPK, ze kterého budou následně mzdy v lednu vyplaceny? V opačném případě žádáme o návrh jiného řešení způsobilosti výdajů za prosinec 2015 viz výše. těchto výdajů. Z hlediska časového testu je výdaj považován za způsobilý v případě, že vznikne a je uhrazen v době realizace projektu. Vzhledem k faktu, že k 31. 12. 2015 končí aktuální programové období, nebude možné financovat z prostředků současné technické pomoci ROP Severovýchod výdaje, které vzniknou Viz. odpověd na otázku č. 110 v roce 2015, ale budou hrazeny až v roce 2016. Jedná se např. o výdaje na mzdy, za telefon, spotřebované PHM za období 12/2015, vyúčtování záloh za energie za období roku 2015 apod. Obdobná situace nastává v případě přeplatků souvisejících s rokem 2015.



Číslo

149

150

151

152

Oblast





Autor: MMR-NOK

Odesílatel

OP VK

OP VK

ROP JZ

OPPI

Text odpovědi

Text dotazu V odpovědích EK na dotazy k uzavírání je u dotazu č. 6 uvedeno, že se jím Komise zabývá; je již k dispozici nějaká konkrétní informace? Dotaz zněl: „Období způsobilosti končí k 31.12.2015. Míní se tím datum připsání částky na účet dodavatele,…. datum vystavení faktury?“ Zajímá nás i odpověď týkající se způsobilosti mezd za prosinec 2015 (tj. dotazy SK, HU). V našich tzv. globálních grantech, kde kraje v rolích ZS přerozdělují poskytnutou dotaci, rozhodují kraje často o promíjení odvodů a o způsobilosti i několik měsíců po skončení projektů. Počítáme proto s tím, že i ZS (kraje) budou mít tendenci hradit některé platby příjemcům ještě v roce 2016. Předpokládáme, že toto bude možné, pokud ze strany příjemce proběhne úhrada (dodavateli, zaměstnanci) do 31.12.2015. Žádáme proto o názor, zda je takový předpoklad možný – tj. zda i ZS lze umožnit hradit platby příjemcům po 31.12.2015 (pokud k platbě ze strany příjemce dojde nejpozději do tohoto data)? Předpokládáme, že i po 31.12.2015 bude docházet k promíjení odvodů ze strany správce daně (kraj, OFS) a budeme se snažit (jakožto ŘO) zahrnout i tyto částky do způsobilých výdajů. To bude znamenat, že platba ze státního rozpočtu proběhne v roce 2016, což by neměl být problém, ale zajímá nás, zda tu bude nějaký krajní časový limit pro platby v roce 2016, nebo jediným omezením bude pouze termín poslední SŽoP (zatím předpoklad do 31.3.2016); dál bude nutné, aby byl v potřebných činnostech funkční dosavadní Monit7+ (pro založení ŽoP) – na posledním setkání PS zaznělo, že ani tady MMR neplánuje žádná zvláštní omezení, zůstává toto tedy nadále v platnosti? Protože (v případě prominutých odvodů) jde o zvláštní typ plateb, zajímá nás, jestli zde nepřipadají v úvahu nějaká zvláštní omezení (nebo naopak možnost provádět je a zahrnovat do výkazů pro Komisi i později); tuto otázku již nyní řešíme při komunikaci s našimi ZS. Jak budou ukončovány projekty TP za rok 2015, když poslední souhrnná žádost o platbu bude předkládána v březnu 2016, ale různá vyúčtování např. za energie mohou přijít mnohem později? Co bude s těmito výdaji? Způsobilost výdajů na informační systém: MPO realizuje v programovém období 2007-2013 informační systém ISOP7-13. Realizace zahrnuje 2 části: 1) vývojové práce (včetně úpravy dat při chybách žadatelů), 2) technická podpora (telefonická konzultační činnost dodavatele pro žadatele a implementační strukturu při nastalých potížích při práci v systému). Žádáme Vás o vyjádření, zda: 1) Vývojové práce objednané před 31.12.2015 a zaplacené zálohově před 31.12.2015 dle předem dohodnuté ceny s dodavatelem je možné považovat za způsobilé pro proplacení z prostředků Technické pomoci OPPI v programovém období 2007-13. Doplňujeme, že práce budou dokončeny a vyúčtovány v měsících lednu-únoru 2016. Celý proces realizace požadavku totiž obvykle vyžaduje testování a ověření realizace na straně zadavatele – zde Agentury CzechInvest za součinnosti pracovníků Řídicího orgánu MPO. 2) Práce v oblasti technické podpory zahájené v prosinci 2015, které bude nucen dodavatel dokončit v lednu-únoru 2016. Opět by byly proplaceny zálohově ještě před 31.12.2015 na základě předem dohodnuté ceny. Celý proces vyřízení požadavku žadatele totiž může vynucovat získání dalších informací konzultací u Řídicího orgánu, prověření uvnitř dodavatelské firmy – dotazy na programátory, analytiky apod. Jako příklad uvádíme ŽOP podanou pár dní před 31.12.2015, u které žadatel bude mít problém, který nebude schopen sám vyřešit, bude muset konzultovat věc s dodavatelem, ten bude pár dalších dnů interně věc konzultovat a bude nucen také požádat o stanovisko Řídicí orgán. Problémy tedy mohou být opět dořešeny až během ledna-února 2016 a tehdy také teprve vyúčtovány, přestože potřeba jejich řešení a předběžná cena bude známa ještě před 31.12.2015. Otázka tedy opět zní, zda lze tyto výdaje považovat za způsobilé pro účely úhrady z prostředků Technické pomoci OPPI 7-13.

Ze strany EK je finální datum způsobilosti, tj. 31. 12. 2015, neměnné. V případě krajů v roli ZS u GG je dle stanoviska NOK nutné realizovat všechny výdaje rovněž do 31. 12. 2015, jelikož kraje jsou v tomto případě současně v roli příjemce (na základě smlouvy uzavřené s ŘO), a veškeré výdaje musí být ze strany příjemců realizovány do konce r. 2015.

K promíjení odvodů bude docházet i v následujících letech, ale do ZV půjde zahrnout jen to, co se stihne zadministrovat před posledními SŽ. Odvody prominuté po poslední souhrnné žádosti a poslední průběžné certifikaci již do výkazu výdajů zahrnuty být nemohou. IS Monit7+ i MSC2007 by měly být funkční až do doby finálního uzavření OP ze strany EK.

Odpověď viz. výše.

Výdaje realizované příjemci do konce r. 2015 formou zálohových plateb jsou způsobilé za podmínky, že k následnému vyúčtování a dodání plnění dojde před zahrnutím těchto výdajů do závěrečné žádosti o platbu předkládané příjemcem a následně do poslední souhrnné žádosti generované ŘO. Vámi uvedené výdaje na vývojové práce či technickou podporu, které budou ze strany příjemce uhrazené do 31. 12. 2015 formou zálohy, představují dle našeho názoru výdaje způsobilé z prostředků technické pomoci OP PI, pokud k jejich vyúčtování a dodání plnění dojde, jak uvádíte, na počátku r. 2016 a samozřejmě pokud jsou tyto výdaje standardně považovány za způsobilé v rámci programu. Současně je ale nutné, aby výdaje byly uskutečněné v průběhu realizace projektu – tj. pokud uvedené projekty končí ke konci r. 2015 bude nutné provést adekvátní úpravy právních aktů. Podmínkou způsobilosti těchto výdajů je rovněž dodržení všech pravidel pro využívání zálohových faktur, která byla prezentována na PS UKON (viz rovněž MD Uzavírání 07–13), tj. zejména soulad s pravidly pro zadávání veřejných zakázek (jsou-li v daném případě relevantní) a soulad s platnou smlouvou (tzn. využití zálohových faktur nesmí být smluvním vztahem s dodavatelem zakázáno). Je tedy nutné prověřit, zda v rámci výběrového řízení byla možnost využití zálohových faktur stanovena a jak je způsob financování nastaven v uzavřené smlouvě s dodavatelem.

Dotaz ke konečnému datu zp. výdajů k 31.12.2015 - postačí, když do tohoto data příjemce odešle platbu dodavateli, nebo musí být již platba připsána na Nařízení stanoví, že platba musí být „uskutečněna“ příjemcem, a tudíž rozhodující je datum, kdy prostředky odejdou z účtu příjemce, tzn., budou proúčtované účet dodavatele? bankou. Administrace projektů, kdy příjemce vypořádává DPH v PDP s finančním úřadem, by na konci programového období měla probíhat identicky s dosavadní praxí – tj. DPH představuje způsobilý výdaj, pokud předmětné faktury byly příjemcem uhrazeny dodavatelům nejpozději do 31. 12. 2015 a v závěrečné žádosti o platbu je doloženo jejich započtení v rámci daňového přiznání. U faktur vystavených v režimu přenesení daňové povinnosti (PDP) dochází k vypořádání DPH až spolu s předložením daňového přiznání FÚ. V případě vystavení fakturace v režimu PDP na konci roku 2015 může příjemce uhradit základ daně do 31. 12. 2015 dodavateli (→ základ daně může být bez Skutečnost, že na základě finančního vypořádání vznikne příjemci případná daňová povinnost nebo nadměrný odpočet je z hlediska způsobilosti výdajů problémů způsobilým výdajem), ale DPH v PDP vypořádá s FÚ až na počátku r. 2016. Toto DHP by tedy nemělo být způsobilým výdajem. irelevantní, jelikož tento výsledek může být ovlivněn i jinými fakturami ve vazbě na další činnost příjemce. Do způsobilých výdajů projektu tak lze zahrnout pouze DPH odpovídající dílčím základům daně, které příjemce v rámci jednotlivých faktur daného projektu uhradil do 31. 12. 2015 (pokud by příjemce nemusel Je situace jiná v případě, kdy příjemci vznikla na daňovém přiznání daňová povinnost (má něco zaplatit FÚ) a v případě, kdy vznikl nadměrný fakturovat v režimu PDP, byla by tato DPH uhrazena dodavatelům ve stejném okamžiku, jako základ daně). odpočet (FÚ vrací příjemci) – tyto různé situace nejsou závislé jen na realizaci projektu, ale vyplývají z celkového účetnictví organizace (pokud nárok na odpočet DPH z přijatých plnění převýší daňovou povinnost z uskutečněných plnění, vzniká nadměrný odpočet – tedy nárok na „vratku“ peněz od Finanční vypořádání a případný nedoplatek/přeplatek nemají na způsobilost DPH vliv. DPH v PDP představuje způsobilý výdaj, nemá-li příjemce nárok na finančního úřadu). odpočet DPH u daného přijatého plnění, a pokud předmětné faktury byly příjemcem uhrazeny dodavatelům nejpozději do 31. 12. 2015 a v závěrečné žádosti o platbu (vystavené v r. 2016) je doloženo vypořádání příslušného DPH v režimu PDP v rámci daňového přiznání a v případě daňové povinnosti je prokázána úhrada na účet FÚ. V případě využití zjednodušených metod vykazování nákladů dochází ke změně koncepce výdajů „uhrazených“ příjemcem, kterou stanoví čl. 78 Nařízení Rady č. 1083/2006. Jelikož např. v případě využití paušální sazby nedochází u nepřímých nákladů k „úhradě výdaje“ v běžném slova smyslu, rozhodujícím z hlediska způsobilosti na konci programového období bude okamžik vzniku přímých nákladů, které slouží jako základ pro výpočet nákladů nepřímých (využitím příslušné paušální sazby). Příjemce tedy při předložení závěrečné žádosti o platbu (lze předložit i počátkem r. 2016 – v závislosti na nastavení v rámci příslušného OP) doloží skutečně vzniklé přímé náklady (tyto musí být uhrazené příjemcem do 31. 12. 2015) a k nim odpovídající nepřímé náklady vykázané prostřednictvím paušální sazby. Je možné, aby si příjemce v prosinci 2015 z projektového účtu refundoval „zálohu“ na nepřímé náklady v odhadované výši, nebo je nutné, aby měl spočítanou jejich výši již v prosinci 2015? Vyúčtování skutečné výše by se uskutečnilo nejpozději k 31. lednu 2016. Přeplatek příjemce bezodkladně vrací V případě ex-post financování mohou příjemci předkládat závěrečné žádosti o platbu až v r. 2016, na jejichž základě jim následně bude proplacena výše a nedoplatek jde k jeho tíži, tj. nezpůsobilým výdajem. deklarovaných způsobilých přímých nákladů (uhrazených do 31. 12. 2015) včetně vypočtených nákladů nepřímých. Pokud by financování projektu probíhalo formou ex-ante (tedy zálohami), je rovněž pro způsobilosti výdajů nadále rozhodný okamžik úhrady přímých nákladů, ze kterých jsou nepřímé náklady odvozovány. Dojde-li k vyúčtování zálohové platby až v lednu 2016, nemá dle našeho názoru tato skutečnost na výši, resp. navazující výpočet způsobilých nepřímých nákladů vliv – tj. i v případě nedoplatku, může být zbývající část příjemci proplacena až v r. 2016. Samozřejmě, případný přeplatek musí být vrácen. Základní podmínkou způsobilosti tedy je, že výše nepřímých nákladů musí odpovídat schválenému procentu z doložených způsobilých přímých nákladů uhrazených příjemcem do 31. 12. 2015. Způsobilý odpis se vždy vztahuje k období realizace daného projektu, tj. pokud realizace projektu nepokrývá celý kalendářní rok, je nutné výši odpisu poměrně Jak přistupovat k odpisům na konci roku 2015, které na rozdíl od ostatních nepřímých nákladů nejsou službou ani zbožím. Nezmiňuje je ani Metodické pokrátit. Pokud realizace projektu končí k 31. 12. 2015 je způsobilá celá výše vypočteného odpisu pro daný rok. Pokud by ale realizace projektu přesahovala doporučení k uzavírání programového období 2007–2013. konec r. 2015, není možné odpisy připadající na r. 2016 a následující zahrnout do způsobilých výdajů – jakékoli výdaje vzniklé po 31. 12. 2015 jsou pro spolufinancování z rozpočtu EU nezpůsobilé a příjemce je musí uhradit z vlastních zdrojů.

153


ROP SČ

154


SFŽP

155


OP VaVpI

156


OP VaVpI

157

Žádost o platbu

OP LZZ

Je možné do poslední žádosti o platbu konečného zůstatku zahrnout další výdaje nad rámec výdajů zahrnutých do poslední průběžné certifikace?

Ne, veškeré výdaje, které mají být v rámci programu deklarované, musí být zahrnuty do poslední SŽ (a následně do poslední průběžné certifikace). V rámci žádosti o platbu konečného zůstatku může docházet pouze k úpravám směrem "dolů", tj. vyjmutí nezpůsobilých výdajů apod.

158

Žádost o platbu

OP LZZ

V souvislosti s ukončováním se na Vás obracím s dotazem ohledně předkládání souhrnných žádostí na PCO. V harmonogramu uzavírání je uveden termín pro předložení poslední souhrnné žádosti na PCO dne 31.3.2016. Toto datum chápeme jako termín pro předložení poslední souhrnné žádosti před předložením poslední průběžné certifikace, tedy před poslední žádostí o průběžnou platbu EK. Předpokládáme, že po tomto termínu bude stanoven ještě další termín pro předložení souhrnné žádosti na PCO, které bude zahrnuta přímo do závěrečné žádosti o platbu konečného zůstatku. Chtěli bychom se dotázat, zda chápeme postup při uzavírání správně a zda opravdu bude možnost předložit další souhrnnou žádost na PCO, která bude zahrnuta do žádosti o platbu konečného zůstatku? Pokud ano, na kdy bude stanoveno předložení této žádosti?

Veškeré výdaje, které mají být v rámci programu deklarované, musí být zahrnuty do poslední SŽ. Termín poslední SŽ byl posunut na 30. 4. 2016, přičemž další posunutí je možné prostřednictvím zažádání o výjimku z MFTK (potřeba schválení také ze strany AO) na 31. května 2016, v omezeném množství na 30. června 2016. Výdaje zahrnuté do těchto souhrnných žádostí budou následně ze strany PCO zařazeny do poslední průběžné certifikace, která by měla proběhnout do 30. 6. 2016. Následně bude ze strany Auditního orgánu uskutečněný audit těchto operací, tzn. žádné další souhrnné žádosti již realizované nebudou a zahrnutí dalších výdajů do žádosti o platbu konečného zůstatku tak není možné.


Dotazy_ŘO_UKON_aktualizované ke dni

Recommend Documents