Dopady současné ekonomické krize na ropný trh

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady současné ekonomické krize na ropný trh Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Viet Anh Nguyen

Brno 2011

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za poskytnutí velmi cenných rad, konstruktivní připomínky a za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji svým rodičům a svému bratrovi za nadstandardní podporu.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Dopady současné ekonomické krize na ropný trh“ vypracoval samostatně s pouţitím literatury, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. V Brně dne 25. května 2011

__________________

Abstract NGUYEN, V. A. Impacts of the Current Economic Crisis on the Oil Market. Bachelor's Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The purpose of the Bachelor's Thesis is to interpret the impacts of the current economic crisis on the oil market and identify selected elements that have - according to the author - significantly influenced the sharp development of prices of this raw material. In the first chapter, oil as a commodity and its coherence with the world economy is presented. An attention is also paid to the major market players on the demand and supply side. Subsequently, a general analysis of the oil market development before and shortly after the crisis is performed. The practical part includes an identification and selection of significant factors causing changes in the oil market in the context of the crisis under investigation. In the final part, these factors are subject to an analysis and a future development estimate is given. Peak oil and possible utilisation of alternative fuels are discussed based on the learnt findings. Keywords oil, economic crisis, supply, demand, U.S. dollar, speculation

Abstrakt NGUYEN, V. A. Dopady současné ekonomické krize na ropný trh. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce si klade za cíl interpretovat dopady současné ekonomické krize na ropný trh a identifikovat vybrané elementy, které měly podle autora zásadní vliv na prudký vývoj cen této suroviny. V první části bude představena ropa jako komodita, její provázanost se světovým hospodářstvím a pozornost bude také věnována hlavním aktérům trhu na poptávkové a nabídkové straně. Následně bude provedena obecná analýza vývoje ropného trhu před krizí a krátce po krizi. V praktické části bude následovat identifikace a výběr signifikantních faktorů způsobujících změny na ropném trhu v kontextu se studovanou krizí. V závěru dojde k jejich rozboru a odhadu budoucího vývoje. Ze zjištěných poznatků bude vedena diskuse o ropném zlomu a o moţnosti vyuţití alternativních paliv. Klíčová slova ropa, ekonomická krize, poptávka, nabídka, americký dolar, spekulace

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod ......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

2

Metodika

12

3

Přehled literatury

13

4

Teoretický přehled

14

4.1

4.1.1

Obecná charakteristika .................................................................... 14

4.1.2

Vyuţití a význam ropy ...................................................................... 15

4.2

Producenti „černého zlata“ – jejich vývoj a postavení na ropném trhu . 16

4.2.1

Organizace OPEC .............................................................................18

4.2.2

Ruská federace a producenti neorganizovaní v OPEC ................... 20

4.3

5

Ropa – nejdůleţitější komodita současnosti ........................................... 14

Nejvýznamnější spotřebitelé a jejich postavení na ropném trhu........... 20

4.3.1

Spojené státy americké .................................................................... 21

4.3.2

Evropská unie .................................................................................. 21

4.3.3

Čína ................................................................................................. 22

4.3.4

Japonsko ......................................................................................... 23

4.3.5

Indie ................................................................................................ 24

Vývoj na ropném trhu před krizí a současná situace

25

5.1

Obchodování s ropou .............................................................................. 25

5.2

Zásoby ropy ............................................................................................. 27

5.3

Produkce a spotřeba ............................................................................... 29

5.4

Cena ropy ................................................................................................ 32

5.5

Doprava a skladování ............................................................................. 33

5.6

Nekalé praktiky obchodování ................................................................. 35

5.7

Ekonomická krize a ropný trh ................................................................ 36

5.7.1

Ekonomická krize............................................................................ 36

5.7.2

Dopady krize na ropný trh ...............................................................37

Obsah

6

6

Hlavní faktory způsobující změny na ropném trhu v období krize 6.1

39

Identifikace faktorů a jejich analýza ....................................................... 39

6.1.1

Výběr hlavních faktorů ................................................................... 40

6.1.2

Krize v zemích OECD a ve dvou rostoucích miliardových ekonomikách: Číně a Indii ....................................... 41

6.1.3

Reakce OPEC a producentů mimo OPEC na krizi.......................... 47

6.1.4

Volatilita amerického dolaru v období krize .................................. 50

6.1.5

Chování spekulantů v období krize ................................................ 52

6.2

Očekávaný vývoj ropného trhu po krizi .................................................. 54

7

Geopolitické dopady krize

56

8

Ekonomická krize a „Peak oil“

57

9

8.1

Budoucnost ropy – Ropný zlom ..............................................................57

8.2

Svět bez ropy a alternativní paliva.......................................................... 58

Diskuse a závěr

60

10 Literatura

62

11

67

Seznam zkratek

Přílohy

68

A

69

Detailní charakteristika ropy A.1.1.

Teorie původu ropy ......................................................................... 69

A.1.2.

Těţba ropy ....................................................................................... 70

A.1.3.

Druhy ropy ....................................................................................... 71

B

Obrázky

72

C

Grafy

74

D

Tabulky

77

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Postoj jednotlivých ropných aktéru k ropnému zlomu

58

Obr. 2

Čerpání ropy pomocí pump

72

Obr. 3

Ropovod

72

Obr. 4

Ropné nádrže resp. zásobníky

72

Obr. 5

Supertanker

73

Obr. 6

Schéma vztahů uvedených veličin

73

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf 1 Podíl OPEC na světové produkci ropy v letech 1965 – 2009 19 Graf 2

Ropné zásoby OPEC 2009 (v mld. bbl)

19

Graf 3

Spotřeba ropy v USA za období 1999 – 2009

21

Graf 4

Spotřeba ropy v Evropské unii za období 1999–2009

22

Graf 5

Spotřeba ropy v Číně za období 1999 – 2009

23

Graf 6

Spotřeba ropy v Japonsku za období 1999 – 2009

24

Graf 7

Spotřeba ropy v Indii za období 1999 – 2009

24

Graf 8 Rozvržení ověřených rezerv ropy v letech 1989, 1999 a 2009 (v %)

28

Graf 9 Vývoj spotřeby ropy v různých oblastech světa v letech 1965 – 2005 (v mld. bbl)

29

Graf 10 Spotřeba podle regionů v letech 1984 – 2009 (v mld. bbl denně) 30 Graf 11 Produkce podle regionů v letech 1984 – 2009 (v mld. bbl denně) 31 Graf 12 Vývoj těžby ropy v různých oblastech světa v letech 1984 – 2005 (v mld. bbl) 31 Graf 13 Vývoj průměrné roční okamžité ceny lehké ropy Brent v letech 1900 – 2003

33

Graf 14

34

Hlavní směry obchodu s ropou

Graf 15 Vývoj globální poptávky v letech 2008, 2009, 2010 (v tis. bbl denně)

38

Graf 16

41

Vývoj HDP v letech 2001 – 2009

Graf 17 Vývoj celkové poptávky po ropě v zemích OECD v letech 2007 – 2011 42 Graf 18

Vývoj poptávky po ropě v Číně v letech 2007 – 2011

43

Seznam grafů

9

Graf 19 Vývoj celkové poptávky po ropě v zemích mimo OECD v letech 2007 – 2011

44

Graf 20

Vývoj světové poptávky po ropě v letech 2007 – 2011

45

Graf 21

Vztah poptávky a ceny v letech 2000 – 2009

46

Graf 22

Vývoj celkové nabídky ropy OPEC v letech 2007 – 2010

47

Graf 23 Vývoj celkové nabídky ropy zemí mimo OPEC v letech 2007 – 2011

48

Graf 24

Vývoj světové nabídky ropy v letech 2007 – 2011

49

Graf 25

Korelace dolaru s cenou ropy

50

Graf 26

Vývoj na komoditní burze

53

Graf 27

Hubertova křivka

57

Graf 28

Vývoj ceny ropy Brent v letech 2004 – 2010 (v USD)

74

Graf 29

Ceny ropy v letech 1861 – 2009 v USD*

74

Graf 30

Globální pokles produkce ropy

75

Graf 31

Vývoj dolarového indexu v letech 1973 – 2008

75

Graf 32

Ověřené rezervy na konci roku 2009 (v mld. bbl)

76

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1 Spotřeba jednotlivých druhů energie a jejich podíl na celkové spotřebě energie ve světě a v České republice v roce 2005 15 Tab. 2 Efektivnost jednotlivých zdrojů energie podle indexu ERoEI

16

Tab. 3

26

Import a Export v letech 2005 – 2009 (v tis. bbl denně)

Tab. 4 Prokázané zásoby ropy: oficiální odhady versus neoficiální údaje (v mld. bbl) 29 Tab. 5

Největší světové havárie ropných tankerů

76

Tab. 6 Prokázané ropné rezervy v letech 1989, 1999, 2008 a 2009 (v mld. bbl) 77 Tab. 7 Produkce v letech 1999 – 2009 (v tis. bbl denně)

78

Tab. 8

79

Spotřeba v letech 1999 – 2009 (v tis. bbl denně)

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Ropa je komodita, bez které bychom si dnešní moderní svět nedokázali představit. Je to doslova krev, která pohání světovou ekonomiku. Tato surovina neslouţí pouze k výrobě pohonných hmot pouţívaných v dopravě, ale také k výrobě elektrické energie, umělých hnojiv pro moderní zemědělství nebo také k výrobě léků a průmyslových výrobků. Zjednodušeně řečeno současný svět je prakticky postavený na ropě a veškerá naše činnost je na ní zcela závislá. Vzhledem k neodmyslitelnosti ropy v současném světovém hospodářství, bude moţné konstatovat hypotézu, ţe vývoj ropného trhu bude silně spjat s vývojem světové ekonomiky. Příkladem můţe být vliv z nabídkové strany v období ropných šoků na vývoj světové ekonomiky, kdy záměrná politika OPEC1 de facto zapříčinila raketový nárůst cen této komodity a vlivem toho se celý svět dostal do recese. Nedávná finanční krize naopak způsobila propad poptávky a následně její ceny. Můţeme tedy uţ bez přehánění říct, ţe hospodářský cyklus, resp. vývoj světové ekonomiky, silně koreluje s vývojem této komodity, coţ je také předmětem zkoumání této práce.

1.2 Cíl práce Tato práce si klade za cíl zanalyzovat vybrané faktory, které měly zásadní vliv na cenový vývoj a vývoj ropného trhu v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí. Pro zpracování práce byly vybrané, podle mého názoru (kromě jiných faktorů, které jsou mimo jiné zmíněny v podkapitole „Cena ropy“), tyto nejdůleţitější faktory – producenti ropy (OPEC, Ruská federace a ostatní producenti mimo OPEC), největší spotřebitelé (země OECD2, Čína a Indie), americký dolar a spekulanti na komoditních burzách. Dílčím cílem práce bude za pomoci zjištěných výsledků odhadnout budoucí vývoj poptávky a nabídky po této komoditě a porovnat je s předpovědí významných organizací jako jsou mezinárodní IEA3, americké EIA4 a organizace OPEC. Samotný závěr práce bude diskusně věnován geopolitickým dopadům krize a aktuálnímu, velmi diskutovanému tématu, „Ropný zlom a alternativní paliva“.

The Organization of the Petroleum Exporting Countries (Organizace zemí vyváţejících ropu). The Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). 3 IEA – International Energy Agency (Mezinárodní úřad pro energii). 4 EIA – Energy Information Administration (americká energetická agentura). 1

2

Metodika

12

2 Metodika Při vypracování a dosahování cílů práce bude nutné v prvém případě seznámit se podrobně s ropou jako komoditou, především s jejími energetickými a ekonomickými vlastnostmi. To nám pomůţe obecně pochopit její neodmyslitelný význam v našem běţném i ekonomickém ţivotě. Pro zpracování této části bude nezbytné prostudovat literaturu zabývající se popisem ropy, nejprve na ní bude nahlíţeno jako na komoditu obecně, poté dojde k propojení se současnou moderní ekonomikou, která si ji vyţaduje pro svoje hladké fungování. Pro zájemce o podrobnější vsunutí se do této problematiky budou v příloze práce zpracovány tři kapitoly popisující teorii vzniku ropy, její druhy a moţnosti těţby. Po obecném seznámení se zkoumanou komoditou dojde k rozdělení hlavních aktérů trhu na její producenty a spotřebitele. Zabývat se však budeme pouze hlavními subjekty, jeţ mají rozhodující moc a vliv stanovovat tuto komoditu.5 Konkrétně se bude jednat o subjekty na poptávkové straně, kde si zanalyzujeme nejvýznamnější spotřebitele a jejich postavení na ropném trhu a subjekty na nabídkové straně, tady bude věnována pozornost především organizaci OPEC a Ruské federaci (RF). Tato problematika se spolu s předchozí částí bude nacházet v teoretickém přehledu. Následující část práce se bude zabývat obecným vývojem ropného trhu před krizí a krátce po krizi. Pro přehlednost si rozdělíme tuto kapitolu na více dílčích částí. Analyzováno bude obchodování s ropou, problematické určování stavu zásob, vývoj dvou fundamentů, tedy poptávky a nabídky. Nedílnou součástí bude samozřejmě také prudký vývoj ceny ropy před krizí a ještě prudší pokles po krizi. Pro kompletní pohled na vývoj ropného trhu budou navíc představeny některé nekalé praktiky obchodování. V závěru této části se zaměříme na ekonomickou krizi obecně, poté dojde k obecné analýze jejího dopadu na různá odvětví hospodářství a především na ropný trh. Všechny výše uvedené analýzy poté poslouţí jako východisko pro dosaţení hlavního cíle práce, a to k identifikaci a analýze hlavních faktorů, jeţ měly zásadní vliv na volatilní vývoj cen zkoumané komodity a na vývoj ropného trhu v souvislosti s pobíhající ekonomickou krizí. K vypracování této části bude pouţit následující metodický postup. Nejprve dojde k analýze faktorů způsobujících změny ropného trhu (ceny). Pomocí postojů a stanovisek různých organizací a institucí k této problematice vydedukujeme její nejdůleţitější hybatele v kontextu s probíhající krizí. Poté dojde k verifikaci vybraných faktorů a na závěr ke zhodnocení výsledků. Za pomoci zjištěných výsledků, srovnávacích tabulek, grafů a analytického textu bude formulován pokus o predikci budoucího vývoje ropného trhu. V samotném závěru se budeme ještě diskusně věnovat geopolitickým dopadům krize a problematice ropného zlomu a alternativních paliv. Syntéza nejdůleţitějších poznatků práce bude poté uvedena v závěru práce (kapitola č. 9).

5

stanovováním se myslí vliv na spotřebu, produkci a cenu ropy.

Přehled literatury

13

3 Přehled literatury Pro zpracování této práce byla pouţita následující literatura, kterou lze rozdělit na tři základní části. První část se zabývá především relevantními statistickými údaji, bez kterých by tato práce nemohla být zpracována. Jedná se především o údaje popisující vývoj této komodity ve světě, a to hlavně z hlediska výše jejích zásob, produkce, spotřeby, ceny a obchodu (import a export). Ke snaze o co nejkvalitnější dostupné zdroje musíme zavítat k zahraničním publikacím, nejlépe přímo k producentům této černé mazlavé tekutiny nebo k vyhlášeným světovým institucím. Statistické zdroje byly pouţity z kaţdoroční publikace firmy BP (British Petroleum) BP Statistical review, jenţ obsahuje veškeré relevantní údaje o vývoji této komodity. K prestiţi této publikace přispívají také rozsáhlé odkazy nejrůznějších světových periodik, portálů a především odborných publikací (prací), jenţ povaţují údaje od BP za nejrespektovanější. Abychom však předešli zkresleným informacím, nemůţeme vycházet jenom z jednoho zdroje, byť velmi prestiţního. Proto byly pouţity zdroje také od organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC), jenţ se nacházejí ve velmi respektovaných publikacích Oil Market Report, Annual Statistical Bulletin a World Oil Outlook. Pro co nejobjektivnější pohled byly pouţity ještě zdroje z Mezinárodního měnového fondu (MMF), světové banky (SB), World Energy Outlook od IEA6 a dalších různých institucí (EIA, ASPO, EWG, UNCTAD)7 či odborných portálů zabývajících se ropou (např. WTRG, ale také Reuters a CIA). Druhá část se věnuje vývoji této komodity obecně, popisuje důleţité události, fakta a publikuje odborné články. Autoři těchto publikací jsou zcela shodní s výše zmíněnými autory statistických údajů, to by mělo zajistit odbornost a kvalitu. Ovšem tyto zahraniční publikace nejsou jedinými kvalitními zdroji. I v česky psané literatuře lze nalézt velmi kvalitní publikace, jmenujme např. Blaţek a Rábl (2006), dva sborníky (2008, 2009) vydané v rámci nadace ČEZ zabývající se energetickou bezpečností (Prorok). Nutno ještě zmínit velmi podařené periodikum serveru Petrol.cz, a to Petrol Magazín (Roškanin), jenţ vychází jednou za dva měsíce v papírové formě či je dostupné ke staţení přímo z jejího portálu. Třetí část je zaměřena na články z českého a zahraničního webu, mezi nimiţ dominuje odborně zaměřený portál Britské Listy (obzvláště články I. Švihlíkové), který je jedinečný svým exkluzivním obsahem, a to také z důvodu, ţe jej publikují specialisté v oboru nebo vysokoškolští učitelé. Nesmíme zapomenout zmínit ekonomický portál Euroekonom.cz (Vinter, Zemánek), jenţ nabízí mimořádně zajímavé a kvalitní články. Pro objektivní pohled na zkoumanou situaci byla pouţita řada dalších českých a zahraničních periodik. Kompletní abecední seznam literatury včetně výše zmíněných se nachází na konci této práce. IEA – International Energy Agency (Mezinárodní úřad pro energii). EIA – Energy Information Administration (americká energetická agentura), ASPO – Association for the study of peak oil (asociace pro studium ropného zlomu), EWG – Energy Watch Group, UNCTAD – United Nations conference on Trade and Development 6 7


14

4 Teoretický přehled Podstatou této části bude podrobné seznámení se s ropou jako komoditou, jejími hlavními producenty (hlavně organizaci OPEC a Ruské federaci) a spotřebiteli8 (především země OECD, Čína, Indie). Důraz bude kladen na postavení jednotlivých aktérů na ropném trhu.

4.1 Ropa – nejdůležitější komodita současnosti Ropa je hnědá aţ nazelenalá hořlavá tekutina, se kterou se setkáváme v nejrůznější podobě dennodenně, aniţ si to uvědomujeme. Oblečení, které právě nosíme, je stále více záleţitostí syntetických vláken, plastové PET láhve, veškerá elektronika v domácnosti, všechny tyto věci a mnoho dalších byly vyrobeny díky ropě. KOVAL V. (1982, s. 1) tvrdí, ţe celý dnešní motorismus byl podmíněn ropou, ty největší dopravní prostředky světa jako jsou tankové lodě, lokomotivy či statisíce kilometrů potrubí, byly postaveny právě pro tuto černou mazlavou páchnoucí energetickou tekutinu. Ropa je v dnešní době tak důleţitou komoditou, ţe tisíce odborníků po celém světě prozkoumávají i nejodlehlejší kouty světa včetně mořského dna, aby ji mohli vytěţit nebo alespoň uschovat jako strategické zásoby pro ekonomickou i politickou výhodu. Tato nerostná surovina je také příčinou mnoha válek a konfliktů ve světě, velice diskutabilními tématy jsou např. válka v Iráku v roce 2003 či soupeření dvou světových velmocí, Číny a USA, o vliv v Jihočínském moři.9 Podle čínského týdeníku GLOBAL TIMES (2010) bude příštím vládcem planety ta země, která ovládne tuto oblast. Je to strategická oblast s bohatým nerostným nalezištěm, především ropy a plynu. Prochází tudy druhá nejvyuţívanější obchodní trasa světa a ten, kdo ji bude kontrolovat, má v moci polovinu veškerého přepravovaného zboţí na celé planetě a můţe drţet v šachu čínskou, jihokorejskou a japonskou ekonomiku (ŠTEFAN P., 2010). Nelze také zapomenout zmínit angaţovanost Číny na africkém kontinentu, a to právě kvůli bohatým ropným nalezištím. Ať uţ chceme či ne, ropa se stala nejdůleţitější komoditou současnosti, která dokáţe ovlivňovat dění ve světě, a to na úrovni politické i ekonomické. 4.1.1

Obecná charakteristika

Ropa (v geologii se stále můţeme setkat s pojmem nafta) jako zdroj energie má pro lidstvo obrovský význam a její spotřeba, i přes diverzifikaci energetické závislosti států, kaţdoročně stoupá. V roce 2005 ropa pokrývala 36,4 % světové spotřeby energie, coţ z ní dělá absolutně největší a nejcennější zdroj energie. V rámci práce budou analyzovány tyto státy: USA, Čína, Japonsko, Indie a jedno integrační uskupení EU. 9 Tato problematika zaujala autora natolik, ţe by se jí chtěl zabývat v některých ze svých dalších prací, obzvláště problematikou konfliktu mezi Čínskou lidovou republikou a Socialistickou republikou Vietnam kvůli vlastnickým právům k ostrovům a nalezištím ropy v Jihočínském moři. 8


15

V České republice jí patří, hned po uhlí, druhá příčka s podílem 22,3 % (viz Tab. 1). Z ropy se vyrábí zejména motorové benzíny, motorové nafty, suroviny pro petrochemický průmysl, letecká paliva, plynná paliva (topné plyny, propan-butan), mazací oleje, topné oleje, asfalty a ropný koks (BLAŢEK A RÁBL, 2006, s. 9). Tab. 1

Spotřeba jednotlivých druhů energie a jejich podíl na celkové spotřebě energie ve světě a v České republice v roce 2005

ZDROJ SVĚT ENERGIE (Mt oe) 10 (v %) Ropa 3 837 36,4 Zemní plyn 2 475 23,5 Uhlí 2 930 27,8 Jaderná energie 627 6,0 Vodní energie 669 6,3 Celkem 10 537 100,0 Zdroj: Blaţek a Rábl (2006), s. 9, vlastní úprava

ČESKÁ REPUBLIKA (Mt oe) 2 (v %) 9,9 22,3 7,7 17,3 20,5 46,2 5,6 12,6 0,7 1,6 44,4 100,0

Pro čtenáře, kteří by se chtěli podrobněji seznámit s touto komoditou, byly zpracovány 3 kapitoly podrobně popisující její původ, těţbu a rozdělení, jeţ se nachází v příloze práce. 4.1.2

Využití a význam ropy

Dnešní svět by byl bez ropy nepředstavitelný, s trochou nadsázky lze tvrdit, ţe se pouţívá přímo i nepřímo při výrobě veškerých výrobků. Obzvláště v zemědělství a dopravě by nastaly katastrofální scénáře, neboť bez herbicidů, pesticidů a umělých hnojiv není moţné vyprodukovat takové mnoţství potravin, aby uţivilo téměř sedmi miliardovou planetu (ROPA, 2011). Doprava je takřka závislá na produktech vyrobených z ropy, přes 70 % je rafinováno na pohonné hmoty pro automobily, lodě, letadla apod. Za to všechno vděčí ropa díky svým skvělým energetickým vlastnostem, oproti jiným komoditám nabízí výborný poměr mezi cenou energie získané a cenou energie investované (viz Tab. 2), index ERoEI11 (Energy Return of Energy Invested), který řadí ropu na první místo jako nejefektivnější energetický zdroj, avšak neobnovitelný zdroj energie. 12 Lze tedy bez váhání povaţovat ropu za nejdůleţitější surovinu současného světa a její význam bude pro lidstvo stále neodmyslitelný, dokud nepokročí technologie tak, aby mohla zcela nahradit tuto komoditu. Tato problematika zaujala autora natolik, ţe se rozhodl jí věnovat v další kapitole práce resp. v podkapitole „Budoucnost ropy“, kde nastíní tzv. Ropný zlom neboli „Peak Oil“. Mt oe – milióny tun ropného ekvivalentu, 1 t oe = 1,1·103 m3 zemního plynu, resp. 1,5·t černého uhlí nebo antracitu, resp. 3·t hnědého uhlí nebo lignitu. 11 ERoEI je index, který slouţí pro měření efektivnosti zdrojů energie jako poměr ceny získané energie po odečtení ceny energie investované. Stupnice je od 0–100, kde zdroje s indexem ERoEI niţším neţ 5 jsou z ekonomického hlediska neefektivní. 12FOLTÝNOVÁ D., (2011). 10


16

Diskuse ohledně ropného zlomu, alternativních paliv a světa bez ropy bude v kapitole Ekonomická krize a „Peak Oil“. Tab. 2

Efektivnost jednotlivých zdrojů energie podle indexu ERoEI

ENERGIE Blízkovýchodní ropa Uhlí Energie větru Vodní elektrárny Jaderné elektrárny Solární elektrárny Biopaliva

EROEI 30 4 – 20 5 – 10 5 – 10 4–5 2–5 0,9 – 4

Zdroj: FOLTÝNOVÁ D., (2010), vlastní úprava

4.2 Producenti „černého zlata“ – jejich vývoj a postavení na ropném trhu Předtím, neţ si představíme hlavní producenty současnosti a jejich postavení na ropném trhu, zabrouzdáme na chvíli do minulosti, kde se seznámíme s nejbohatším a nejmocnějším muţem, jaký kdy ţil, a to s Johnem D. Rockefellerem13 (1839–1937) a jeho společností Standard Oil Company. Po cestě do minulosti narazíme také na první obří ropný kartel nazývaný „Sedm sester“ 14, který v té době ovládal celý ropný byznys a měl za následek vznik organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC). Celý ropný byznys začal zhruba před 150 lety, kdy se ropa začala těţit nejdříve v okolí Kaspického moře a poté také v USA. Ceny ropy byly v té době tak atraktivní, ţe se během desetiletí objevilo na trhu obrovské mnoţství subjektů, které chtěly rychle zbohatnout na její těţbě, zpracování či obchodu. Jedním z nich byl i John D. Rockefeller, který pochopil obrovský potenciál naftařského průmyslu. Nejprve ovládl zpracovatelský průmysl a obchod s ropou, neboť tvrdil, ţe samotná těţba se pojí s menším ziskem a značnými investicemi. V roce 1870 tak vzniká společnost Standard Oil Company. Tato legendární firma postupně skoupila veškerou svou konkurenci15 a v roce 1982 de facto ovládala 80 % amerického ropného průmyslu, 90 % ropovodů a zároveň i další přidruţená odvětví, jako například cisternovou dopravu, produkci kovových barelů či dalších ropných produktů (VINTER J., 2008). Dominantní postavení společnosti budilo u veřejnosti odpor a závist, coţ vyústilo aţ ke vzniku prvních antitrustových zákonů mířících přímo na oslabení pozice Standard Oil Company. Vše završil rok 1911, kdy Nejvyšší soud Spojených států rozhodl o rozdělení Rockeffelerova impéria na 38 samostatných filiálek. Na sklonku jeho ţivota měl majetek ve výši 1,4 mld. dolarů. V přepočtu na HDP USA byl nejbohatším člověkem všech dob (v současných cenách by to bylo zhruba 200 mld. dolarů). 14 Tento termín zavedl v roce 1950 italský obchodník Enrico Mattei. 15 konkurence byla většinou skoupena s nabídkou akcií Standard Oil Company. Ti, co odmítli, byli přivedeni k bankrotu a následně skoupeni. 13


17

Největší a nejmocnější z nově vzniklých společností byly Exxon (Standard Oil of New Jersey), Mobil (Standard Oil of New York) a Chevron (v té době Standard Oil of California). Tyto filiálky v zájmu zachování monopolu vytvořily rozsáhlou úplatkářskou síť, ale i přesto se zrodila v Texasu (kvůli antitrustovým zákonům zde nemohl Standard Oil působit) nová ropná konkurence v podobě Gulf corporation a Texaco. 16 V Evropě se v té době odehrával neméně zajímavý příběh. Syn jistého obchodníka, který dováţel krabičky lastur do Velké Británie z Blízkého východu, rozpoznal potenciál, který tamní trh nabízel. Zaloţil firmu Shell zabývající se zpočátku spíše přepravou ropy. Avšak zanedlouho začal v oblasti Kaspického moře těţit ropu a dodávat ji na Dálný východ, kde soupeřila se společností Royal Dutch Company. Ta vyuţívala pro dodávky do Dálného východu těţbu v Indonésii. Tyto společnosti se nakonec rozhodly spojit se kvůli mocnému Standard Oil, který se dral na dálnovýchodní trhy (FILIPIÁKOVÁ, 2010, s. 15). Poslední velkou společností, která v té době vznikla odkupem britské vlády 51% podílu z Anglo-perské společnosti, byla British Petroleum (BP). Tato společnost byla velmi úspěšná, neboť měla povolení těţit ropu na většině území dnešního Íránu a stálého zákazníka v podobě britského námořnictva. Nastává období, kdy mezi sebou sváděli tito giganti ukrutné boje. Nakonec však v roce 1928 uzavřely tři společnosti Exxon, BP a Royal Dutch Shell tzv. Dohodu o červené čáře, která vymezovala oblast působnosti jednotlivých společností. Postupně se přidaly další čtyři ropné společnosti – Mobil, Chevron, Gulf a Texaco. Nyní naopak nastává doba vlády tzv. Sedmi sester. Od svého vzniku byl ropný kartel Sedm sester velmi úspěšný, ale i přesto nemohl zabránit propadu cen při texaské horečce (prudký růst těţby17) v třicátých letech dvacátého století, kdy se ceny ropy dostaly aţ k deseti centům za barel. Další problémy kartelu nastaly s objevením ropy v Mexiku a znárodněním ropných polí. Vznikla tím státní mexická společnost PEMEX (Petroleos Mexicanos). Nacionální vlna se zvedla i ve Venezuele, ta si však zvolila střední cestu, kdy polovina zisku připadala státu a druhá polovina ropným společnostem. Obrovská rána však přišla od dravých malých společností, především od italské společnosti ENI. Ta vyhlásila Sedmi sestrám tzv. cenovou válku, domluvila se s Íránci na podmínkách těţby a začala také dováţet do západní Evropy sovětskou ropu. 18 Kartel začal být v Evropě nekonkurenceschopný, musel tedy sníţit cenu ropy. To se však nelíbilo ropným státům a v roce 1960 došlo k vytvoření Organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC). V 70. letech poté OPEC ukázal své síly a dominance Sedmi sester tím de facto skončila.

16

ČERMÁK P. (2008a)

Americký zákon umoţňoval kaţdému dobrodruhu začít těţit ropu a přivlastnit si zásoby, které objevil pod zemí. Nové objevy však přilákaly spoustu subjektů a těţba se zvýšila natolik, ţe státní intervence byla nutností, ceny se poté opět stabilizovaly. 18 ČERMÁK P. (2008b) 17


4.2.1

18

Organizace OPEC

Organizace zemí vyváţejících ropu (dále jen OPEC) je mezivládní organizace vytvořená na bagdádské konferenci 14. září 1960 pěti ropnými státy (Írán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie a Venezuela). V následujících letech se připojili další členové; Katar (1961), Indonésie (1962 – od 1. ledna 2009 pozastaveno členství, Libye (1962), Spojené arabské emiráty (1967), Alţírsko (1969), Nigérie (1971), Ekvádor (1973–1992; od roku 2007 se opět připojil), Angola (2007), Gabon (1975–1994). V současné době organizace sdruţuje 12 států19, jejichţ produkce výrazně převaţuje domácí spotřebu. Potenciálními zeměmi, které by v nejbliţší době mohly vstoupit do OPEC jsou Bolívie, Súdán, Sýrie a Brazílie. Sídlem kartelu byla v prvních pěti letech od vzniku švýcarská Ţeneva, od roku 1965 se sídlo přestěhovalo do hlavního města Rakouska, Vídně (OPEC, 2007). Primárním následkem vzniku byla právě ona nespokojenost vývoje cen na ropném trhu, jeţ byly dlouhodobě velmi nízké, a tak sniţovaly příjmy ropných států. Cílem tedy byl vznik kartelu, který by společnými silami a postupy zajistil spravedlivé a stálé ceny ropy pro producenty, efektivní a pravidelné dodávky dováţejícím zemím a v neposlední řadě; návrat kapitálu zemím, které investují do ropného průmyslu (OPEC, 2007). Hlavním nástrojem k ovlivnění cen ropy, a tedy k spravedlivým a stálým cenám z pohledu producentů, jsou tzv. těţební, resp. produkční kvóty. Tyto kvóty, které jsou určovány dle velikosti ropných zásob kaţdé země, stanovují kolik jaká země můţe vytěţit.20 Avšak důsledkem nedodrţování základní dohody některých členů v začátcích éry OPEC nemohl tento kartel výrazně manipulovat s cenou na trhu. Zpočátku šlo spíše o přetahování se se Sedmi sestrami o vliv na cenu ropy, neţ o dominantní postavení, jak tomu bylo v období ropných šoků. Výrazná změna nastala aţ v 70. letech, kdy OPEC ukázal svou sílu a „udeřil“ dvěma ropnými šoky. První ropný šok v roce 1973 zapříčinil omezení produkce o 5 % a embargem na vývoz ropy do zemí21 podporující Izrael během tzv. Jomkipurské války. Další rána v podobě druhého ropného šoku nastala po Íránské revoluci v roce 1979, kdy se celková produkce OPEC sníţila o 4 %. Rozsáhlé obavy a paniky ve světě zvýšily cenu několikanásobně aţ k 90 USD/bbl (v dnešních cenách). Během této doby dosahoval podíl OPEC na světové produkci nejvyšších hodnot cca 50%. Současný podíl se v posledních dvaceti letech pohybuje na úrovni kolem 40 %, coţ je méně neţ polovina světové produkce, avšak vlivem neorganizovanosti ostatních producentů a naopak organizovanosti OPEC stále výrazně ovlivňuje tvorbu ceny ropy. A i přes diverzifikaci energetické závislosti zemí OECD22 je nutné do budoucna s tímto ropným kartelem počítat (viz Graf 1).

Pro přehlednost současnými členy OPEC jsou; Alţírsko, Angola, Ekvádor, Irák, Írán, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty a Venezuela. 20 Např. pro leden 2009 byly celkové kvóty OPEC stanoveny na hodnotě 24,845 mil. bbl/denně (OPEC: Annual Statistical Bulletin 2010, s. 10). 21 Především USA a Nizozemí. 22 The Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). 19

Teoretický přehled Graf 1

19

Podíl OPEC na světové produkci ropy v letech 1965 – 2009

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2010; vlastní výpočet

Síla kartelu není pouze ve společné koordinaci a jednotnosti ropné politiky členských zemí, ale také díky obrovským zásobám, kterými disponují tyto země. OPEC nyní kontroluje téměř 80 % světových rezerv (viz Graf 2), můţe tedy na rozdíl od ostatních producentů rychle reagovat zvýšením nabídky na poţadavky trhu, resp. sníţením nabídky, aby dosáhl svých cílů. Nutno ještě zmínit, ţe exkluzivní postavení v tomto kartelu náleţí Saudské Arábii, a to nejen díky tomu, ţe vlastní téměř čtvrtinu zásob organizace, ale je také jediná, která je schopna rychle navýšit svou těţbu. Někdy zastává i roli tzv. vyhlazovatele, který stabilizuje výkyvy v těţbě v jiných členských zemí. Ať uţ se jedná o nedodrţování kvót některých členů či pokles těţby vlivem nepokojů (např. Libye rok 2011) a válek (Írák, 2003). Graf 2

Ropné zásoby OPEC 2009 (v mld. bbl)

Zdroj: OPEC Anual Statistical Bulletin 2009


4.2.2

20

Ruská federace a producenti neorganizovaní v OPEC

Přestoţe produkce Ruské federace (dále jen RF) a ostatních producentů neorganizovaných v OPEC pokrývají 58,8 %23 trhu, nemohou nijak významně ovlivnit cenu ropy, neboť jim chybí organizovanost a společný postup jako v případě ropného kartelu. Důleţitým kritériem je také stav zásob, kde „těţaři“ neorganizovaní v OPEC vlastní „pouze“ 20,41 % světových rezerv, tzn. téměř čtyřikrát méně neţ OPEC. Neprospívají jim ani omezené moţnosti rychlého zvýšení nabídky, neboť těţba v těchto zemích vyţaduje mnohonásobně větší investice neţ relativně levná těţba na Blízkém východě. Největším z producentů mimo OPEC je Ruská federace. Ta se dokonce stala v roce 2009 světovým lídrem s téměř 13% podílem11. Její hlavní oblast vlivu24 je především v Evropě, to se však týká spíše energetické závislosti. Samostatnost RF a neorganizovanost s bývalými státy Sovětského svazu neumoţňuje výrazněji manipulovat s cenou na trhu. Mezi další významné exportéry mimo OPEC lze zařadit ještě Kanadu, Mexiko, Norsko a Brazílii.25

4.3 Nejvýznamnější spotřebitelé a jejich postavení na ropném trhu V předchozí kapitole byly představeny hlavní subjekty na nabídkové straně (producenti), jeţ mají vliv na cenu ropy a vývoj na ropném trhu. V této kapitole se naopak zaměříme na subjekty, které svou spotřebou ovlivňují poptávkovou stranu trhu, a tedy i cenu ropy, resp. vývoj ropného trhu. Z dostupných dat BP statistical review 2010 byl za rok 2009 (příloha Tab. 8) největším spotřebitelem region Asie s 31,1 %, na druhém místě je s 26,4 % region Severní Ameriky a aţ na třetí příčce se umístil region Evropa a Euroasie26 s 23,5 %. Ještě v roce 1998 byla situace zcela jiná, zde byla Asie aţ na třetím místě. Avšak uţ v roce 2007 dokázala předehnat tehdy druhou Severní Ameriku, a to vlivem stále zvyšující se poptávky dravých rozvíjejících se ekonomik (především Číny a Indie). Ostatní regiony mají z pohledu celosvětové spotřeby výrazně menší podíl. Ovšem na cenu ropy má vliv spíše velikost poptávky v jednotlivých zemích (nebo velikost světové poptávky) neţ velikost poptávky regionu. Mezi státy, které svou spotřebou (i dovozem) výrazně vyčnívají nad ostatními, patří USA, Čína, Japonsko a Indie. Mezi tyto státy budeme řadit i jedno integrační uskupení, Evropskou unii. Tyto 4 státy a Evropská unie tvoří více neţ 81 % celosvětové spotřeby, resp. 74 % dovozu.27

BP statistical review, oil section 2010, s. 8. V poslední době se RF snaţí o diverzifikaci odběratelů směrem na východ (především Čína). 25 Větší produkci neţ tyto země má ještě USA a Čína. U nich však výrazně převyšuje spotřeba nad produkcí, tudíţ k uspokojení poptávky musí dováţet ropu z ostatních zemí. 26 Bývalé státy SSSR, které uţ geograficky leţí v Asii. 27 dovoz USA, Evropy, Japonska, Číny a Indie (BP statistical review 2010, s. 21, vlastní výpočet). 23

24


21

Nyní si zanalyzujeme čtyři výše zmíněné státy a Evropskou unii z pohledu podílu na celkovou poptávku, resp. spotřebu, a jejich vlivu na cenu ropy. 4.3.1

Spojené státy americké

Prvním státem, kterému se budeme věnovat, je i zároveň největší spotřebitel, resp. dovozce, ropy na světě. Podle statistik BP Statistical review 2010 si tuto pozici drţí USA uţ od roku 1965 (statistika začíná od roku 1965), je však jisté, ţe i před tímto rokem byly USA světovým lídrem, neboť druhý největší spotřebitel28 nedosahoval v té době ani pětinové spotřeby USA. Největší světový spotřebitel s podílem 21,7 %, jakoţ to i největší dovozce s podílem 21,6 % má na vývoj ceny ropy také největší vliv. Jelikoţ USA spotřebovává nejvíce ropy, musí mít i největší zásoby pro případ neočekávaných změn, a právě výše zásob ovlivňuje i cenu této komodity, resp. má-li USA vysoké zásoby, cena ropy klesá a naopak. Z grafu 3 je patrno, ţe poptávka po ropě rostla (mírný pokles v roce 2011 vlivem teroristických úroků) aţ do roku 2006, a to hlavně vlivem pozitivního růstu americké ekonomiky. Stále zvětšující se poptávka byla jedním z příčin výrazné cenové expanze29. Po roce 2006, kdy došlo ke zpomalení růstu ekonomiky, se americká vláda snaţila o sníţení podílu ropy jako zdroji energie, a to hlavně v průmyslovém sektoru a dopravě. Zpomalení ekonomiky a finanční krize v roce 2008 měla za následek výrazný pokles spotřeby aţ k hranici z roku 1998 a pokračující v diverzifikaci energetické závislosti (např. podpora automobilů s malou spotřebou nebo hybridní vozy). Graf 3

Spotřeba ropy v USA za období 1999 – 2009

Zdroj: BP statistical review, oil section 2010a, s. 11, vlastní úprava

4.3.2

Evropská unie

Evropskou unii jsme tu zařadili, neboť je to nejrozvinutější integrační uskupení a jako celek spotřebovává po USA nejvíce ropy, konkrétně 17,3 % v roce 2009. Druhým největším spotřebitelem v té době bylo Německo – Západní + Východní Německo (Údaje o RF nebyly k dispozici, je tedy moţné, ţe RF mohlo mít větší spotřebu neţ Německo, avšak výše USA zcela jistě nedosahoval). 29 Vliv na vývoj ceny ropy má samozřejmě více faktorů. 28


22

Co se týče importu, zde Evropská unie s 25,5 % dovozu (včetně ostatních evropských zemí)30 dominuje. Stejně jako USA i výše poptávky celé Evropské unie a jejich ropných zásob ovlivňují vývoj ceny ropy, i kdyţ ne tak výrazně jako Spojené státy americké. Z grafu 4 lze vypozorovat výraznou kolísavost její spotřeby, zde však nehraje pouze roli růst ekonomiky členských zemí, ale také nárůst počtu zemí EU v roce 2004 o 10 nových států. Stejně jako v případě USA, i zde po roce 2006 došlo ke zpomalení růstu ekonomiky a vlivem toho sníţení spotřeby. Na prudký pokles spotřeby měla vliv i dlouhodobější politika EU, která se snaţí o sníţení závislosti na ropě a samozřejmě také finanční krize v roce 2008. Graf 4

Spotřeba ropy v Evropské unii za období 1999–2009


4.3.3

Čína

Počátky dynamického růstu čínské ekonomiky můţeme nalézt v roce 1976, kdy známý čínský politik a reformátor Teng Siao-pching prosazoval výraznou ekonomickou reformu svého státu. Ovšem opravdový růst začala Čína pociťovat aţ od roku 1992, kdy rostla průměrně o 10 % ročně a tato ohromná expanze bude podle odborníků pokračovat dále.31 Prudký pozitivní vývoj kaţdé ekonomiky vyţaduje značné mnoţství energie, v případě Číny vzrostla spotřeba téměř po všech komoditách a nejdůleţitější z nich je právě ropa. Tento výrazný růst měl také za následek přeměnu Číny z exportéra na importéra ropy (rok 1993) a to mělo vliv na zvýšení poptávky po této surovině a tedy i vliv na vývoj cen ve světě. Při současném tempu vývoje se předpokládá, ţe spotřeba ropy v Číně předstihne spotřebu v USA uţ na konci tohoto desetiletí, nejpozději v příštím desetiletí.32 Není nezajímavé také zmínit prudký vývoj čínské ekonomiky, která by měla překonat tu americkou opět nejpozději v příštím desetiletí (LAVIČKA, 2010). Graf 5 dokládá dvojnásobný růst čínské spotřeby během deseti let. Skoro by se zdálo, ţe cena ropy kopíruje vývoj čínské ekonomiky, avšak v roce 2008 kdy ceny poklesly více neţ trojnásobně, čínské hospodářství nadále rostlo Tyto země mají minimální podíl, proto nebude vadit, kdyţ je zahrneme do statistiky. Tradingeconomics.com, 2010a. 32 Čína uţ předstihla USA ve spotřebě energie v roce 2010. 30 31


23

a spotřebovávalo stále více ropy. Finanční krize měla za následek pouze dočasné krátkodobé zpomalení ekonomiky, která se však velmi rychle vzpamatovala a nyní opět roste průměrně o 10 % ročně. Do budoucna lze předpokládat stále zvyšující se spotřebu Číny, a tedy i její poptávku po ropě, která bude mít negativní33 následek na vývoj ceny zkoumané komodity ve světě. Spolu s rostoucí spotřebou v Indii lze očekávat tvrdé boje na ropném trhu o stabilní dodávky ropy. Graf 5

Spotřeba ropy v Číně za období 1999 – 2009


4.3.4

Japonsko

Spotřeba ropy v Japonsku, stejně jako u předchozích zkoumaných států, kopíruje stav hospodářství země. Japonská ekonomika se uţ více neţ 15 let potýká s velkými problémy a současná situace v podobě zemětřesení, tsunami a problémů s jadernými elektrárnami34 tomu nijak nenapomáhají. Vlivem těchto faktorů japonská spotřeba spíše stagnovala či klesala (viz Graf 6). Finanční krize měla za následek, stejně jako v ostatních vyspělých státech světa, pokles ekonomického růstu a s tím související pokles poptávky po ropě. Také současná katastrofa v Japonsku měla vliv na pokles poptávky, na tuto neočekávanou pohromu zareagoval ropný trh sníţením ceny ve světě. Lze tedy usoudit, ţe kaţdá výraznější změna na straně poptávky (katastrofa v Japonsku) stejně jako kaţdá výraznější změna na straně nabídky (nepokoje v Egyptě a Libyi) ovlivňují cenu ropy směrem dolů, resp. nahoru. V nejbliţší době lze však očekávat opět vyšší poptávku na vybudování nové infrastruktury a domů zničených tsunami, coţ bude mít za následek opět růst cen této komodity. Co je však jisté, současný pokles spotřeby znamená rovněţ pokles poptávky, resp. dovozu, neboť tato země nedisponuje téměř ţádnými zásobami ropy ani jinými nerostnými surovinami a růst spotřeby znamená naopak růst poptávky, resp. dovozu.35 Vysoké ceny ropy mají negativní vliv na vývoj světové ekonomiky. Japonsko dováţí téměř 100 % veškerých důleţitých nerostných surovin (ropa, uhlí, zemní plyn). 35 Problémy s jadernými elektrárnami Fukušima 1 a Fukušima 2, které nastaly po ničivé přírodní katastrofě v březnu 2011. 33

34

Teoretický přehled Graf 6

24

Spotřeba ropy v Japonsku za období 1999 – 2009


4.3.5

Indie

Indii lze povaţovat z ekonomického hlediska za takovou menší Čínu. V posledním desetiletí zaţívá obdobnou ekonomickou expanzi, i kdyţ ne tak vysokou jako v Číně. I tak je ale 8% průměrné tempo růstu za poslední desetiletí uchvacující.36 S více neţ miliardovou populací a obrovským potenciálem do budoucna vyţaduje indická ekonomika, stejně jako v případě Číny, značné energetické nároky. Situace v Indii je však ještě horší, neboť nemá téměř ţádné vlastní zdroje ropy, musí tedy dováţet aţ 98 % její spotřeby, na rozdíl od 60 % dovozu Číny. 37 Graf 7 dokládá rostoucí spotřebu Indie jako následek expandující ekonomiky země, která vyţaduje značné energetické zdroje. Růst spotřeby nezastavila, stejně jako v případě Číny, ani celosvětová finanční krize v roce 2008. Do budoucna lze tedy předpokládat její podobný vývoj. Graf 7

Spotřeba ropy v Indii za období 1999 – 2009


36 37

Tradingeconomics.com (2010b) BP statistical review, oil section 2010a, s. 11, s. 21.


25

5 Vývoj na ropném trhu před krizí a současná situace Tato kapitola si klade za cíl analyzovat obecně vývoj na ropném trhu před krizí a následně současnou situaci. Pro přehlednost si rozdělíme tuto kapitolu na několik dílčích částí. Pozornost bude věnována vývoji způsobu obchodování s ropou, výši zásob ve světě, produkci a spotřeby ve světě, tvorbě cen ropy a v neposlední řadě se také seznámíme s odvrácenou stranou ropného byznysu, tj. s nekalými praktikami obchodování. Závěr této části se bude stručně věnovat ekonomické krizi a dopadu poklesu poptávky na prudký vývoj cen ropy. Všechny výše uvedené analýzy poslouţí jako východisko pro dosaţení cíle v další části práce (identifikace a analýza hlavních faktorů, které měly zásadní vliv na vývoj ropného trhu v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí).

5.1

Obchodování s ropou

Jen málokterá komodita má ve světě obchodu takové postavení jako právě ropa. V obchodě s ropou se kaţdoročně „točí“ zhruba 2 biliony amerických dolarů, to je takřka tolik co italské HDP za rok 2010 (podle CIA World Factbook bylo HDP38 Itálie ve výši 2,1 bilionů dolarů). Pro srovnání světové HDP v roce 2010 dosahovalo výše 62,2 bilionů dolarů, coţ v podstatě znamená, ţe se v obchodě s ropou točí zhruba 3,2 % světového HDP – na jednu jedinou komoditu úctyhodný výkon (CIA, 2011). Nejdůleţitějším dějištěm obchodu s ropou, kde se mimo jiné tvoří její cena, je newyorská komoditní burza NYMEX (New York Mercantile Exchange) a Mezinárodní ropná burza v Londýně IPE (International Petroleum Exchange). Na těchto burzách se obchoduje se dvěma nejznámějšími druhy, a to se západotexaskou ropou WTI (NYMEX) a severomořskou ropou Brent (IPE). Na burze NYMEX se obchoduje s lehkou a kvalitnější ropou oproti těţké a méně kvalitní, se kterou se obchoduje na burze IPE. Tomu odpovídá také cena, rozdíl 2–3 dolary hraje ve prospěch ropy WTI (tzn. je levnější). Nejčastější kontrakty jsou zde typu futures39, které mohou být krátkodobé (do 30 měsíců) i dlouhodobé (do 72 nebo 84 měsíců) a jsou kótovány v amerických dolarech (VLAHA Z., 2007, s. 18). Cena ropy obchodované na burze závisí na řadě faktorů (viz subkapitola 5.4 Cena ropy) a její výše zase ovlivňuje právě obchod s ropou nebo také kurz kanadského a amerického dolaru, pohyby na akciových trzích nebo obecně ovlivňuje i vývoj světové ekonomiky. Hrubý domácí produkt v nominální hodnotě. „Futures kontrakty lze jednoduše charakterizovat jako dohodu dvou stran o nákupu/prodeji standardizovaného množství komodity v předem specifikované kvalitě za danou cenu k danému budoucímu datu. Futures kontrakty je možné obchodovat výhradně na organizovaných trzích-burzách. Jde o tzv. pevný obchod, kdy k danému termínu má jedna strana povinnost koupit a druhá strana má povinnost prodat. Při vypořádání futures kontraktu vstupuje mezi obě strany kontraktu clearingové centrum, které garantuje vypořádání. To je hlavní výhoda futures kontraktů“ (Kurzy.cz, 2010a). 38 39


26

Velká většina ropy se neprodává na burzách, kde „vládnou“ tzv. spekulanti, ale pomocí přímých transakcí. V 90. letech dominovaly obchodu s ropou největší ropné společnosti, nyní se však rozmohly obchody zprostředkovatelských firem – více viz subkapitola 5.6 „Nekalé praktiky obchodování“ (ROŠKANIN M., 2010b, s. 8). Tabulka 3 ukazuje vývoj importu a exportu v letech 2005–2009. Obzvláště v roce 2008 a 2009 lze vypozorovat výrazný pokles importu do vyspělých zemí světa. V ostatních částech světa naopak import rostl i přes tehdy probíhající finanční krizi, a to hlavně kvůli vysoké poptávce v asijských zemích. Tab. 3

Import a Export v letech 2005 – 2009 (v tis. bbl denně)

Tis. bbl denně

2005

2006

2007

2008

2009

Import USA 13525 13612 13632 13751 13485 Evropa 13261 13461 13953 13751 13485 Japonsko 5225 5201 5032 4925 5283 Zbytek světa 19172 20287 22937 23078 23718 Celý svět 51182 52561 55554 54626 52930 Export Blízký východ 19821 20204 19680 20125 18426 Bývalé SSSR 7076 7155 8334 8184 9065 Asie a Pacifik 4243 4312 6004 5392 5362 Zbytek světa 20043 20890 21536 20923 20077 Celý svět 51182 52561 55554 54626 52930 Zdroj: BP statistical review, oil section 2010a, s. 20, vlastní úprava

Změna 2008/2009

Percentuální podíl

-11,1 % -1,9 % -13,0 % 2,8 % -3,1 %

21,6 % 25,5 % 8,1 % 44,8 % 100,0%

-8,5 % 10,8 % -0,6 % -4,0 % -3,1 %

34,8 % 17,1 % 10,1 % 38,0% 100,0%

Země, které nemohou uspokojit poptávku z domácích zdrojů, musí v první variantě buď omezit vlastní poptávku, nebo v druhé, častější variantě, dováţet ropu ze zahraničí. Mezi největší dovozce patří tradičně země OECD, kde vévodí především USA s 21,6 % dovozu, následované Japonskem s 8,1 %. Evropa jako celek dováţí zhruba 25,5 %, tedy více neţ celou čtvrtinu, na ostatní regiony připadá 44,8 % (BP Statistical Review 2010a. s. 20). Zatímco dodávky USA jsou vysoce diverzifikovány (pocházejí téměř ze všech hlavních producentů, tzn. Kanady, Mexika, Venezuely, Západní Afriky a Blízkého východu), tak dodávky Evropy jsou nejvíce závislé na oblast Sovětského svazu, aţ s výrazným odstupem následuje oblast Blízkého východu a oblast severní Afriky. Naopak klíčovým zdrojem pro Japonsko je Blízký východ (PROROK V., 2008, s. 42). Nejvýznamnějším exportérem je v současnosti s velkým předstihem oblast Blízkého východu s téměř 35% podílem. Na druhém místě se 17,1 % následuje Sovětský svaz (dominance Ruska) a nad 10 %, resp. 10,1 % se dostala ještě oblast Asie a Pacifiku (BP Statistical Review 2010. s. 20).


27

5.2 Zásoby ropy Určit výše zásob není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je nutné rozlišovat, zda se jedná o zásoby těţitelné, zjištěné nebo pravděpodobné. Avšak, i přes nespočetné studie, nám tyto statistiky nemusí podat relevantní informace. Současné údaje o ropných zásobách jsou spíše politickou a ekonomickou záleţitostí. Pesimisté40 tvrdí, ţe současné údaje jsou vysoce nadhodnocené, optimisté naopak zastávají názor, ţe je ve světě dvakrát více zásob, neţ se uvádí. Stejně jako v teorii vzniku ropy, i zde lze najít pro kaţdou stranu argumenty podporující její správnost. Podle ročenky Oil Section 2010 společnosti BP (British Petroleum), která vykazuje asi nejrespektovanější údaje o ropných zásobách, je ve světě přibliţně 1 333 miliard barelů (viz Graf 8 a Přílohy – Graf 32) konvenční ropy (nekonvenční ropu nebereme v potaz). Při roční spotřebě cca 30,7 miliardy barelů by nám měly zásoby vydrţet zhruba 43 let (při současné konstantní výši spotřeby). Spousta odborníků (pesimisté) však tvrdí, ţe tyto údaje nejsou správné, neboť statistika společnosti BP vychází přímo z údajů posbíraných od jednotlivých zemí (kompletní údaje viz přílohy, Tab. 6) a tyto země mají tendenci nadhodnocovat své ropné zásoby, ať uţ z důvodu politického nebo kvůli přílivu petrodolarů (země OPEC). Producenti tím získají význam v mezinárodní politice a země sdruţené v kartelu OPEC mají právo na vyšší těţební kvóty41 a s tím souvisí uţ výše zmíněné přílivy petrodolarů. U ropných společností znamenají vyšší zásoby či objevení nových nalezišť růst ceny akcií společnosti, za coţ bývá vrcholový management štědře odměňován (ROŠKANIN, 2010a, s. 11). Optimisté však argumentují, ţe v některých částech světa (včetně USA) se ropné zásoby daní, tudíţ by bylo v zájmu, aby měly ropné firmy co nejniţší údaje o stavu vlastních zásob. Podhodnocené zásoby pomáhají také k růstu cen na světových trzích, coţ příznivě vítají producenti ropy. Různé statistické údaje bychom tedy měli spíše brát s velkou rezervou. V současné době se však drtivá většina kloní k teorii ropného zlomu42, tedy k nadhodnoceným údajům, tj. k pesimistům. Nicméně tato problematika je tak rozporuplná, neboť do určování skutečných rezerv vstupují Pesimisté bývají označováni za příznivce ropného vrcholu. Zastávají názor, ţe lidstvo uţ dosáhlo nebo dosáhne v nejbliţší době vrcholu těţby ropy a v budoucnu bude těţba uţ jen klesat. 41 Zvýšení zásob a tím moţnost vyšších kvót provedla v historii uţ spousta zemí OPEC. V roce 1985 zvýšil Kuvajt svoje zásoby z 64 miliard na 90 miliard dolarů, dále v roce 1989 zvýšily Spojené arabské emiráty rezervy z 31 miliard na 93 miliard barelů, Írán s Venezuelou reagovaly zvýšením ze 47 miliard na rovných 100 miliard barelů, tj. z 25 miliard na 56 miliard barelů. Nedávno zvýšil Irák svoje zásoby ze 115 miliard na 143 miliard barelů, Írán opět reagoval zvýšením na 150 miliard barelů. Venezuela dokonce hlásí zvýšení na 316 miliard barelů (venezuelští geologové tvrdí dokonce,ţe jsou zásoby vy výši 513 miliard barelů), čímţ by předběhla Saudskou Arábií a stala by se světovou jedničkou. 42 Autor také spíše zastává názor ropného zlomu (pesimista – nadhodnocené zásoby). Cenu ropy totiţ neovlivňuje pouze výše zásob, ale mnoho dalších faktorů, zatímco v mezinárodní politice hraje prim ten, kdo vytěţí nejvíce (s tím souvisí příliv petrodolarů) a má největší zásoby. Pro svět to bude mít více pozitivních, neţ negativních dopadů, lidstvo bude intenzivněji hledat (objevovat) nové alternativy a závislost na ropě se bude zmenšovat. 40


28

i politicko-ekonomické zájmy, které mají tendenci zkreslovat nebo dokonce popírat skutečný stav věci. Nutno ještě podotknout, ţe současné údaje poukazují pouze na prokázané rezervy, proto ta převaha pesimistických názorů. Je však moţné, ţe se v následujících desetiletích objeví (díky novým moderním technikám těţby) další zásoby v těţko dostupných oblastech Arktidy, Antarktidy a předpokládají se také obrovské rezervy na dně hlubokých moří a oceánů. Graf 8

Rozvrţení ověřených rezerv ropy v letech 1989, 1999 a 2009 (v %)

Zdroj: BP statistical review, oil section 2010a, s. 7

V Tab. 4 si lze všimnout, ţe např. Saudská Arábie svoje zásoby celých dvacet let nezměnila, a to i přes intenzivní těţbu kolem 4 miliard barelů ročně. Podobně své vykazované rezervy ropy s postupující těţbou nesniţují ani další členové OPEC, přitom v posledních dvaceti letech nebyly objeveny ţádné rozsáhlé zásoby, které by kompenzovaly těţbu (ROŠKANIN, 2010a, s. 11). V souhrnu lze povaţovat údaje o ropných zásobách za vysoce nadhodnocené. Někteří odborníci tvrdí, ţe skutečná výše zásob je aţ o 60% niţší, coţ celkové zásoby (podle společnosti BP) sniţuje z 1 330 miliard na cca 828 miliard barelů. Tzn., ţe by při současných podmínkách těţba pokračovala zhruba 27 let.43 Pro světovou ekonomiku by to mělo jistě negativní dopad, neboť lidstvo ještě nenašlo způsob jak efektivně nahradit tuto důleţitou, avšak neobnovitelnou surovinu. V současné době má největší zásoby konvenční ropy Saudská Arábie44 (19,8 %), Venezuela (12,9 %), Írán (10,3 %), Irák (8,6 %) a Kuvajt (7,6 %). Nesmíme však zapomenout na další zdroje45, např. ropné písky, ropné břidlice či zpracování uhlí nebo zemního plynu na kapalný uhlovodík podobný ropě. V případě současných prokázaných rezerv nezahrnuje zásoby, které by mohly být v budoucnu objeveny (viz předchozí odstavec na str. 27). 44 V Saudské Arábii se nachází největší ropné pole světa Ghawar, které pokrývá světovou těţbu 6,25 %. Dosud byla vytěţena zhruba polovina ověřených zásob (zhruba 65 mld. bbl). 45 Dalšími zdroji se myslí hlavně tzv. nekonvenční ropa, která se nachází hlavně v Kanadě a Venezuele. 43


29

S pokročilejší technikou bude moţné vytěţit ropu i v obtíţně dostupných oblastech světa, jako je Arktida, Antarktida nebo dna hlubokých moří a oceánů (viz předchozí odstavec na str. 27). Tab. 4

Prokázané zásoby ropy: oficiální odhady versus neoficiální údaje (v mld. bbl)

Prokázané zásoby ropy: oficiální odhady versus neoficiální údaje (v mld. barelů)

Stát Saudská Arábie Rusko USA Kuvajt Venezuela Svět celkem

Oficiální odhady zásob 2009 1999 1989 265 263 260 74 59 28 30 34 102 97 97 172 77 59 1333 1086 1006

Alternativní odhad zásob objeveno jiţ vytěţeno zbývá 260 118 142 230 146 84 200 178 22 80 36 44 75 50 25 1900 1072 828

Zdroj: ROŠKANIN (2010a), s. 11, vlastní úprava

5.3 Produkce a spotřeba Vývoj spotřeby ropy vykazuje za celou svou moderní historii růstovou tendenci, výjimkami jsou pouze počátek 70. a 80. let, kdy byl ropný trh zasaţen prvním ropným šokem (sníţení těţby a arabské ropné embargo) a výrazněji druhým ropným šokem (revoluce v Íránu) a následně íránsko-íráckou válkou. Vysoké ceny ropy a série ekonomických recesí zemí OECD měla za následek pokles celosvětové spotřeby (viz Graf 9). Graf 9

Vývoj spotřeby ropy v různých oblastech světa v letech 1965 – 2005 (v mld. bbl)

Zdroj: Blaţek a Rábl, 2006, s. 25

Od roku 1986 aţ do roku 2008 spotřeba rostla hlavně vlivem rostoucí poptávky v USA, Evropě a Asii, především v Číně a Indii (viz Graf 10). Největší spotřebitelé ropy v roce 2009 byli Spojené státy americké (21,7 %), Čína (10,4 %), Japonsko (5,1 %), Indie (3,8 %) a Ruská federace (3,2 %). Pro srovnání EU (17,3 %). Celosvětová spotřeba se pohybovala na úrovni 84 077 mil. barelů denně. Je to


30

pokles oproti předchozímu roku 2008 (85 239 mil. bbl denně), který byl zapříčiněn celosvětovou finanční krizí (kompletní údaje viz přílohy, Tab. 8). Graf 10

Spotřeba podle regionů v letech 1984 – 2009 (v mld. bbl denně)


V posledních 15 letech převyšuje velikost spotřeby nad velikostí produkce, resp. poptávka nad nabídkou o cca 3–5 mil. barelů denně (dle BP). Je to jeden z primárních faktorů růstu ceny ropy. Na cenu ropy mají vliv i jiné faktory, např. záměrná politika OPEC, nepokoje, přírodní katastrofy apod. Hlavním elementem je však vţdy vztah mezi poptávkou a nabídkou. Výhledy do budoucna předpovídají výraznou převahu poptávky nad nabídkou, a to i přes diverzifikaci energetické závislosti USA a vyspělých zemí. Hlavní zásluhou stále rostoucí poptávky jsou dravé ekonomiky rozvíjejících se států světa, především ekonomiky zemí BRIC46 a NEXT Eleven (NEXT 11).47 Graf 11 ukazuje vývoj produkce ropy podle regionů v letech 1984–2009, kde lze vypozorovat zvyšující se celkovou produkci jako reakci na zvyšující se celosvětovou poptávku. Graf 30 v příloze naopak ukazuje krátkodobé omezení produkce vlivem válek, nepokojů a krizí ve světě. Aktuální Libyjská krize měla za následek pokles produkce o 1,2 mil. bbl denně (2011, únor/březen), coţ v podstatě znamená, ţe Libye téměř zastavila celou svou těţbu. Aktuální situace nevypadá příznivě pro vývoj cen této komodity, neboť během 3 týdnů krize ceny vystoupaly aţ o 20 USD/bbl na 120 USD/bbl (2011, únor/březen). Mezi země BRIC patří Brazílie, Ruská federace, Indie a Čína. O těchto zemích se mluví jako o dominantních ekonomikách 21. století. V prosinci 2010 se uskupení rozšířilo o Jihoafrickou republiku (BRICS), toto přizvání je především dílem Číny, která si chce utvrdit svůj sílící vliv na africkém kontinentu. 47 Země NEXT 11 by měly být jakési „další BRICs“. Tyto země nyní patří mezi rozvojové země, avšak podle odborníků by 9 z 11 zemí mělo do roku 2050 postoupit do dvaceti největších ekonomik světa. Mezi země NEXT 11 patří Bangladéš, Egypt, Indonésie, Írán, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Jiţní Korea, Turecko a Vietnam. 46

Vývoj na ropném trhu před krizí a současná situace Graf 11

31

Produkce podle regionů v letech 1984 – 2009 (v mld. bbl denně)


V následujícím Grafu 12 vidíme, ţe hlavní změny produkce pokrývají především země středního východu, zatímco produkce v ostatních regionech stagnují nebo mají výrazně menší míru růstu. Mezi největší producenty v roce 2009 patří uskupení OPEC48 (41,2 %), Ruská federace (12,9 %), Spojené státy americké (8,5 %), Čína (4,9 %) a Kanada (4,1 %). Celosvětová produkce se pohybovala na úrovni 79 048 mil. barelů denně. Je to opět pokles oproti předchozímu roku 2008 (81 995 mil. bbl denně), který byl zapříčiněn reakcí OPEC na sniţující se celosvětovou poptávku a pokles cen této komodity (kompletní údaje viz přílohy, Tab. 7). Graf 12

Vývoj těţby ropy v různých oblastech světa v letech 1984 – 2005 (v mld. bbl)


OPEC vyprodukuje ročně méně neţ polovinu světové produkce, tedy 41,3 % ropy. Na světě však kontroluje téměř 80 % zásob. 48


32

5.4 Cena ropy Cena ropy49 je pravděpodobně nejvíce sledovanou cenou vůbec a její vývoj má podle odborníků pozitivní, resp. negativní vliv na hospodářský růst světové ekonomiky. Příkladem můţou být ropné šoky v 70. letech, kdy byl svět výrazně závislý na ropě. Tehdejší záměrné sníţení těţby zemí OPEC o 5 %, a zároveň embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války, zvýšilo cenu ropy na rekordní maxima, následná inflace způsobila sérii ekonomických recesí, která trvala aţ do počátku 80. let. Dnešní světové hospodářství je uţ méně závislé na ropě, ale i přesto má tato komodita relevantní vliv na řadu klíčových odvětví. Trţní cena ropy se utváří na komoditních burzách (NYMEX, IPE) převáţně nabídkou a poptávkou. Kromě vztahu mezi nabídkou a poptávkou mají na cenu vliv i další faktory, např. vlastnost ropy50, geopolitické napětí, nepokoje, války, přírodní katastrofy (především hurikány v Mexickém zálivu), havárie ropných tankerů (viz Tab. 5), ropné společnosti, volatilita amerického dolaru51 (inflace v USA), spekulanti na komoditních burzách, náklady na těţbu, motoristická sezóna a v neposlední řadě, situace v arabském světě.52 V grafu 13 je uveden vývoj průměrné roční spotové ceny53 lehké ropy Brent v letech 1900–2003.54 Do roku 1915 se průměrná roční spotová cena pohybovala v rozmezí 0,6–1,0 USD/bbl. V 50.–70. letech dvacátého století bylo rozmezí 1,7–2,1 USD/bbl, poté nastaly ropné šoky v letech 1973 a 1979, kdy cena zamířila k téměř 40 USD/bbl, resp. na 90 USD/bbl (v dnešních cenách). Krátkodobé zvýšení cen se odehrálo také během Války v zálivu v roce 1990, tehdy cena vzrostla aţ čtyřnásobně. V roce 1999 způsobila asijská ekonomické krize sníţení poptávky aţ na minimálních 12 USD/bbl, pak ale cena ropy začala stoupat aţ k 71 USD/bbl v roce 2005 v důsledku války v Iráku, povstání v Nigérii, problémům v největší ruské ropné společnosti Jukos a hurikánu Katrina a Rita (Blaţek a Rábl, 2006, s. 27). Maximálních hodnot dosáhla ropa i vlivem nízkých zásob v zemích OECD a vlivem vyšší poptávky v USA a asijských zemích (především Čína a Indie) v červenci 2008, kdy cena ropy Brent vystoupala aţ k 147 USD/bbl. (viz přílohy – Graf 28). Aktuální cena ropy Brent se pohybovala kolem 117 USD/bbl,55 lze však očekávat v následujících dnech aţ měsících výrazné pohyby vlivem nestabilní situace v arabském světě.

Cenou ropy se převáţně myslí cena WTI a Brent. vlastností se především rozumí hustota a obsah síry. Čím má ropa menší hustotu, tím větší má obsah destilátů vroucích do 360 °C, které se pouţívají pro výrobu pohonných hmot, a tím je také draţší. Čím má ropa větší obsah heteroatomů, které se musí z mnoha frakcí získaných jejím zpracováním odstraňovat, tím je její cena menší (Blaţek a Rábl, 2006, s. 26). 51 ropa je kótována v USD, a proto vývoj amerického dolaru ovlivňuje vývoj cen ropy. 52 nejaktuálnější nepokoje v arabských zemích (hlavně v Egyptě a Libyi) vystřelily ceny ropy ze 100 dolarů na aţ 120 dolarů za barel (2011, leden/únor). 53 Cena spotová – aktuální cena na burze za jakou je moţné ropu okamţitě koupit nebo prodat. 54 V příloze je uveden graf vývoje ceny ropy za období 1861–2009 (Graf 13). 55 KURZY.CZ (duben 2011). 49

50

Vývoj na ropném trhu před krizí a současná situace Graf 13

33

Vývoj průměrné roční okamţité ceny lehké ropy Brent v letech 1900 – 2003


5.5 Doprava a skladování Doba, kdy se ropa přepravovala v dřevěných sudech koňskými spřeţeními, je uţ dávno pryč. Avšak sud jako takový nebyl zapomenut, neboť právě objem tehdejšího sudu se ustálil na hodnotě, které dnes říkáme barel.56 Měrná jednotka barel se pouţívala i po nahrazení dopravy ţelezničními cisternami a dodnes slouţí k určování mnoţství přepravované ropy. S narůstající spotřebou se ukázalo, ţe kapacity této přepravy jsou nedostačující, a proto byly postaveny efektnější dopravní prostředky, které umoţňovaly přepravovat ropu i po moři (FOLTÝNOVÁ D., 2010). V současné době se uchytily tři nejvíce pouţívané způsoby dopravy. Nejméně efektivní, avšak vhodná pro malá mnoţství jsou železniční cisterny. Mezi nevýhody této dopravy patří velmi vysoké náklady na mnoţství přepravovaného objemu a vyuţití cisteren pouze v jednom směru. Efektivnější způsob neţ ţelezniční cisterny jsou lodní cisterny (známější pod názvem ropný tanker), nevýhodou tankeru je opět moţnost vyuţití jen v jednom směru dopravy. Efektivnější typ tankeru je tzv. supertanker57, který byl postaven kvůli nutnosti obeplutí Afriky z Perského zálivu do USA a západní Evropy po zablokování Suezského průplavu při izraelsko-arabské válce v roce 1967. Nejefektivnější způsob poskytují tzv. ropovody58 (viz Přílohy Obr. 3), které slouţí zejména pro plynulou dopravu na velké vzdálenosti. Kaţdý způsob dopravy má své přednosti i negativa. Avšak mezi největší společná negativa patří především ropné havárie, které mají za následek dlouhodobé narušení ekosystému a znečištění ţivotního prostředí. Největší hrozbou bývají bezesporu havárie tankerů, jenţ má za následek otrávení mořského ţivota, příkladem můţe být destruktivní havárie tankeru Exxon Valdéz (viz Tab. 5). Je nutné zmínit také katastrofální dopady havárie ropné plošiny Deepwater Horizon firmy BP z dubna 2010, které způsobily zamoření pobřeţních vod USA. Barel ropy se značí bbl, 1bbl=159l=42 US galonů. 1 US galon=cca 3,8l. V současnosti brázdí světové oceány zhruba 6000 ropných tankerů a 700 supertankerů. 58 Nejdelším a nejznámějším ropovodem na světě je ropovod Druţba, který spojuje bývalé státy RVHP se zeměmi bývalého SSSR (celková délka potrubí Druţba je cca 4000 km, v ČR 505 km). 56 57


34

Hlavní dopravní proudy (viz Graf 14) vycházejí z Perského zálivu (Saudská Arábie, Irák, Irán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar) do USA, Japonska, Číny a vyspělých států západní Evropy. Do Evropy a USA také proudí velké mnoţství této komodity z Venezuely. Postavení dalších zemí (Norsko, Ruská federace, Libye, Alţírsko, Egypt, Nigérie) je ve srovnání se světovou produkcí o poznání menší. Graf 14

Hlavní směry obchodu s ropou


Nedílnou součástí procesu těţby, zpracování, přepravy a dopravy ropy je taktéţ její uskladnění. Kaţdá rafinérie musí mít určité zásoby pro zajištění plynulosti výroby či pro případ neočekávaných změn ve spotřebě, popř. klimatických změn. Dle Blaţka a Rábla (2006, s. 31) si kaţdý stát vytváří své strategické rezervy surovin pro případ nepředvídatelných událostí nebo válečných konfliktů, těmto rezervám se říká státní hmotné rezervy.59 Např. v ČR je ze zákona z roku 2006 povinné mít rezervy pro vybrané ropné produkty na úrovni nejméně devadesátidenní průměrné spotřeby. K uskladnění ropy a ropných produktů slouţí např. ropné nádrţe, které mohou být umístěny na povrchu i pod povrchem země. Tyto zásobníky se dále dělí dle toho, zda mají pevnou střechu (viz Obr. 3), plovací střechu nebo vnitřní plovací střechu (Blaţek a Rábl, 2006, s. 31).

59

Státní hmotné rezervy skladuje v ČR společnost ČEPRO.


35

5.6 Nekalé praktiky obchodování Nekalé praktiky nejen na trhu s ropou nás doprovázejí uţ od dob, kdy vzniklo obchodování. Kaţdý jedinec se snaţí maximalizovat svůj uţitek či udrţet si svoji pozici na trhu, jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, jsou i nekalé praktiky obchodování. Na trhu s ropou existuje řada nekalých praktik od těch nejméně závaţných aţ po podvodné praktiky. Za méně nekalé praktiky lze povaţovat vyuţívání velkých ropných tankerů ke skladování ropy. Manipulace s cenou ropy na burzách lze označit za podvodné praktiky, o kterých se ví, ale je velmi těţké je prokázat. V následujících odstavcích budou podrobně popsány právě tyto dvě nejčastější nekalé praktiky obchodování, které se odehrávají v posledních letech na ropném trhu, a to také vlivem finanční, resp. ekonomické krize. Skladování na moři s sebou nese velmi vysoké náklady, avšak pokud by se firmám nevyplatilo, jistě by neplatily za skladování aţ 1,5 amerických dolarů denně za barel nebo aţ 1 milión korun denně za jeden supertanker (viz Obr. 4). Za zmínku stojí nedávný případ firem Trafigura a Vitol60, které patří k největším obchodníkům s komoditami na světě. Tyto společnosti skladovaly u pobřeţí Singapuru, kde se mimo jiné nachází ropná burza, dva své supertankery s 313 tisíci tunami ropy (pro srovnání je to asi jako polovina měsíčního dovozu ropy do České republiky). Náklady na skladování stály zhruba 47 tisíc liber, tedy asi 1,4 miliónu korun, i přesto se jim vyplatilo ropu skladovat celé čtyři měsíce (ROŠKANIN, 2010b, s. 8). Důvod, proč si firmy vybraly tuhle formu skladování, je zapříčiněn stávající neobvyklou situací na ropném trhu. První důvod je stále probíhající ekonomická krize a nízká poptávka po ropě, ceny za vyuţití tankerů jsou proto nízko a kapacita je nadbytečná. Druhý důvod je v povaze současného obchodu s ropou, kdy barel ropy s dodáním za několik měsíců stojí kvůli ekonomické krizi více neţ barel ropy dodaný zítra. Tato situace trvá na ropném trhu uţ od ledna 2009 a nazývá se contango efekt, je to situace kdy je cena futures61 vyšší neţ cena spotová.62 Rozdíl mezi cenou futures a cenou spot se nazývá spread a musí být dostatečně atraktivní, aby pokryl náklady na skladování, jak to uvádí někteří autoři, např. ŠVIHLÍKOVÁ (2009a). Firmy tímto způsobem skladují v současné době aţ 150 milionů barelů ropy (asi dvojnásobek světové denní spotřeby) a situace by se měla změnit aţ s oţivením světové ekonomiky. Podvodné praktiky se objevují spíše během elektronického obchodování, kde mají zásadní vliv na pohyby cen ropy spekulanti (účastníci, kteří nemají zájem o fyzickém vypořádání obchodu) a čím více je na trhu spekulantů, tím více hrozí prudší pohyby cen ropy. Podvodným praktikám na trhu s ropou se také někdy říká „temný“ trh s ropou, neboť je opravdu těţké je prokázat. Tyto prakTrafigura a Vitol ještě s firmami Glencore a Gunvor jsou čtyři největší obchodníci s ropou, svou centrálu mají ve Švýcarsku. Tyto firmy netěţí ropu ani jiné komodity, ale jen přeprodávají, i přesto se podílí na ropném byznysu aţ 15 procenty (zhruba 300 miliard amerických dolarů ročně). 61 Cena futures (termínovaná cena) – cena ropy k nákupu nebo prodeji standardizovaného mnoţství ropy v předem stanovenou dobu v budoucnosti. 62 Cena spotová – aktuální cena na burze za jakou je moţné ropu okamţitě koupit nebo prodat. 60


36

tiky během elektronického obchodování, kdy dennodenně stovky milionů barelů ropy změní své majitele, tvoří celou třetinu všech obchodů. K těmto praktikám dochází na burzách, které nepodléhají regulačním orgánům. Mezi burzy, kde dochází k největším manipulacím s cenou ropy, patří burza ICE63 (Intercontinental Exchange) v Atlantě. Ačkoli tato burza sídlí ve Spojených státech amerických, nepodléhá jejím regulačním orgánům. Spousta odborníků na burzovní obchody odváţně tvrdí, ţe tato burza byla zaloţena, aby umoţnila temný obchod na komoditních burzách, jak uvádí (ROŠKANIN, 2010b s. 9). Manipulace na temném trhu funguje na principu, ţe jedna firma prodá přes burzu kontrakt na dodávku ropy druhé firmě, která následně ten samý kontrakt přeprodá zpátky první firmě za stejnou cenu, za jakou kontrakt nakoupila. Obchod se tedy neuskutečnil64, avšak kaţdá uskutečněná transakce ovlivňuje cenu ropy na burze, v tomto případě cenu ropy uměle navýšily a komoditu mohou prodávat skutečným zájemcům za vyšší cenu. Manipulovat s cenou ropy mohou také investiční banky, které vydávají predikce cen ropy v budoucnosti a doporučení, zda ropu nakupovat nebo naopak prodávat. Banky pak samy mohou drţet dlouhé pozice65, které jsou v souladu s jejich doporučeními a obohatit se na růstu nebo poklesu ceny ropy či jiné komodity (ROŠKANIN, 2010b, s. 9).

5.7 Ekonomická krize a ropný trh V této podkapitole se budeme stručně zabývat příčinami a dopady ekonomické krize na světovou ekonomiku a ropný trh, resp. jejím primárním elementem, a to poklesem celosvětové poptávky po této komoditě. V praktické části práce bude poté následovat analýza elementů krize, které mají zásadní vliv na prudký vývoj cen ropy v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí. 5.7.1

Ekonomická krize

Pojem ekonomická krize je nutné hned na začátku rozlišovat od termínu hospodářské recese. Podle ekonomů je krize definována jako nepříznivý pokles ekonomiky země alespoň po dobu čtyř následujících období/čtvrtletí (hospodářská recese po dobu dvou čtvrtletí) po sobě a je součástí tzv. Hospodářských cyklů; dle KLÍMY (2006, s. 59) znamenají hospodářské cykly:

ICE (Interconntinental Exchange) je burza sídlící v Atlantě v USA. Byla zaloţena v roce 2000 hlavními světovými obchodníky s energiemi (banky Goldman Sachs, Deutsche Bank, Société Générale a Morgan Stanley a ropné firmy Shell, Total a BP). Hlavními účastníky burzy jsou ropné a energetické společnosti a miliony soukromých obchodníků. 64 Tyto obchody dostaly termín „zpáteční obchod“ („round–trip trades“ nebo také „wash trades“). Kvůli takovým obchodům a kvůli podvodům v účetnictví zkrachoval v roce 2002 americký energetický koncern Enron. 65 Dlouhá pozice neboli dlouhý prodej je opak od pojmu krátká pozice. Je to způsob spekulace na vzestup ceny (v našem případě vzestup ceny ropy). Investor zakoupený předmět spekulace po nějaké době prodá, pokud cena mezi nákupem a prodejem vzrostla, jedná se o výhodnou spekulaci-zisk, v opačném případě zaznamená investor ztrátu (REJNUŠ, 2008, s. 241). 63


37

„opakující se kolísání aktuálního (skutečného produktu) kolem potenciálního produktu, či růstového trendu. Hospodářské cykly jsou způsobeny změnami agregátní poptávky nebo agregátní nabídky, což vede ke změně bodu makroekonomické rovnováhy, spojené se snížením nebo zvýšením aktuálního produktu vůči potenciálnímu produktu“

Hospodářský cyklus má čtyři fáze (vrchol, kontrakce, dno, expanze). Pro kaţdou fázi je typický stav ekonomiky, jeţ se v tomto období nachází: vrchol znamená období, kdy ekonomika dosahuje maxima; kontrakce znamená zpomalení či pokles reálného HDP; dno je opak od vrcholu, zde ekonomika dosahuje minima; poté ekonomika opět roste (expanze) aţ k vrcholu. Celý hospodářský cyklus se opakuje po zhruba 6–12 letech. Prvotní příčinou současné ekonomické krize byla americká hypoteční krize v roce 2007, která vznikla vlivem bezhlavého poskytování levných půjček66 na nákup nemovitostí v USA. S kombinací s vysokou cenou ropy a vyšší spotřebou na nákup spotřebního zboţí67 (KAŠPAROVSKÁ, 2010, s. 132) nebyly některé domácnosti68 schopny splácet své závazky (hypotéky), to vedlo k zabavování jejich domů a bytů. Banky se tím dostaly do ztrát, neboť náklady na nesplacení, zabavení a prodej jednoho rodinného domu představovaly zhruba 15–25 % z původní ceny nemovitosti. 69 Americká hypoteční krize postupně přerostla vlivem začínajících krachů amerických bank70 (největší krach banka Lehman Brothers) na světovou finanční krizi v roce 2008. Ta postihla téměř všechny státy světa, rozvinuté země dokonce zaznamenaly pokles reálného HDP, rozvojové zpomalení růstu ekonomiky. Vlivem toho celosvětová ekonomika poklesla v roce 2009 o 0,8 % (WORLD BANK, 2011). Tato problematika by se jistě dala podrobněji a rozsáhleji rozebrat, ale vzhledem k omezenému rozsahu práce se tomuto tématu jiţ dále nebudeme věnovat. Předcházející odstavce nám však poskytly základní informace o příčinách a dopadech ekonomické krize, které aplikujeme v praktické části na celý ropný trh. Pro zájemce o tuto problematiku doporučuji výbornou a velmi kvalitní publikaci Pavla Kohouta „Finance po krizi“. 5.7.2

Dopady krize na ropný trh

Ekonomická krize měla dopad na řadu klíčových odvětví, jmenujme např. automobilový průmysl, stavebnictví, obchod, cestovní ruch, dopravu, anebo také ropný průmysl. Nutno však podotknout, ţe krize v posledně jmenovaném odvětví měla na rozdíl od ostatních spíše pozitivní efekt na světovou ekonomiku. Levné půjčky a vyšší výdaje na spotřební zboţí byly zapříčiněny klesající úrokovou sazbou FEDu (v roce 2003 pouze 1 %). Vlivem toho si sjednávaly hypotéky a následně pořizovaly nemovitosti i ty domácnosti, které by za normální situace neměly dostatek finančních prostředků na vlastní bydlení. Počet prodaných domů se záhy zvyšoval, ceny rostly. Počátek nemovitostní bubliny. 67 Vlivem nízkých úrokových sazeb FEDu a následně i nízkých úrok. sazeb hypotečního úvěru. 68 Hlavně slabší domácnosti nebyly schopny splácet hypotéku. 69 ZEMÁNEK J. (2008b). 70 V letech 2007–2010 zkrachovalo v USA 482 bank. 66


38

Ropný trh zaţíval před krizí zlaté časy71, ceny ropy se pohybovaly na historickém maximu a příjmy ropných států nebyly nikdy vyšší. O to bolestnější byl propad celosvětové poptávky. Graf 15 dokládá negativní vývoj v letech 2008 a 2009 hlavně v Severní Americe a Evropě. Pokles spotřeby měl za následek celosvětovou destrukci poptávky o 0,29 mil. bbl/denně v roce 2008, resp. 1,33 mil. bbl v roce 2009. Avšak rok 2010 zaznamenal opět celosvětový růst ve výši 1,44 mil. bbl především vlivem stále hladových rozvojových zemí Asie, Číny a Indie. Nabídka72 (především OPEC) reagovala podobně, aby sníţila prudký propad cen. Rychlé kroky OPEC sice z malé části zmírnily pokles, ale nezabránily raketové změně ze 147 USD/bbl v červenci 2010 na 40 USD/bbl v prosinci téhoţ roku (viz Přílohy – Graf 28). Otázkou však zůstává, zda se na tomto výrazném cenovém propadu podílelo pouze mírné sníţení poptávky (resp. spotřeby) či jiné faktory, které by se projevily i bez vlivu krize (např. tzv. ropná bublina) či pouze s malým přispěním krize. Jisté však je, ţe měla ekonomická krize nemalý podíl na změnách na ropném trhu, a to nejen na tomto specifickém trhu, ale i na jiná klíčová odvětví ekonomiky. Mezi dalšími oblastmi, na které měla krize dopad, je geopolitika jednotlivých producentských zemí a v neposlední řadě také dopad na stále častěji diskutované téma Ropný zlom a diverzifikace energetické závislosti, resp. nástup alternativních paliv. V předchozích odstavcích byl krátce představen primární dopad krize na ropný trh, resp. na její poptávku, nabídku a cenu. Předmětem podrobnějšího zkoumání elementů krize, jeţ měly zásadní vliv na vývoj cen zkoumané komodity, a s ní související vývoj celého ropného trhu, bude následovat v dalších částech práce. Pozornost bude věnována také dopadu krize na geopolitiku producentských zemí (OPEC a RF) a na v poslední době velmi diskutované téma: Ropný zlom a alternativní paliva. Graf 15

Vývoj globální poptávky v letech 2008, 2009, 2010 (v tis. bbl denně)

Zdroj: IEA, Oil Market Report, leden 2010, str. 6 Zlaté časy pro ropné producenty a investory. Ruská federace naopak zvýšila svoji těţbu a stala se největším světovým producentem. Více v kapitole Geopolitické dopady krize. 71

72

Hlavní faktory způsobující změny na ropném trhu v období krize

39

6 Hlavní faktory způsobující změny na ropném trhu v období krize V této kapitole dojde k identifikaci a analýze vybraných faktorů (kromě jiných faktorů), které měly zásadní vliv na vývoj cen zkoumané komodity v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí. Za pomoci zjištěných výsledků poté dojde k predikci vývoje ropného trhu: tyto výsledky budou porovnávány s předpovědí významných organizací a institucí (IEA, EIA, OPEC).

6.1 Identifikace faktorů a jejich analýza Předtím neţ dojde k identifikaci a výběru hlavních faktorů (dle autora), které měly zásadní vliv na vývoj ropného trhu, bude nutné stručně zanalyzovat faktory, které měly naopak vliv na prudký nárůst cen před krizí. Lze totiţ předpokládat, ţe právě ty faktory, které stály za výraznými pohyby cen ropy v období před krizí, budou hrát stejně relevantní nebo podobnou roli v případě výrazného cenového poklesu v druhém pololetí roku 2008. 73 Rok, od kterého začneme analyzovat vývoj cen ropy a faktory, které na ně působily, bude rok 2002. Tento rok nebyl vybrán náhodou. Jednak je to období, od kterého do roku 2008 vystoupaly ceny ropy aţ šestinásobně a jednak z důvodu začínající expanze amerických vojsk do arabských států, resp. do Afghánistánu (konec 2001 – 2002) a Iráku (2003), jenţ byl v kombinaci se stále se zvyšující poptávkou primárním indikátorem růstu cen.74 Jak uţ bylo výše uvedeno, ceny ropy od roku 2002 – 2008 vystoupaly aţ šestinásobně a bylo by chybné vysvětlit tento prudký růst pouze střetem nabídky a poptávky, jak tomu bývá většinou v ekonomickém systému běţné. Situace ropného trhu je komplikovanější, neţ se zdá, není to pouze např. v určování výše zásob, kde jsme si ukázali, ţe sebelepší analýza nám nemusí poskytnout relevantní informace, čemuţ dokládá také rozdílné aţ rozporuplné výsledky analýz světových prestiţních organizací a institucí. Důvodem je komplikovanost ropného trhu, který je také silně politicky ovlivňován (někdy můţeme mluvit aţ o manipulaci).75 Není tedy jednoduché vybrat hlavní faktory, které měly zásadní vliv na volatilitu cen ropy, neboť ji ovlivňuje velké mnoţství různorodých faktorů. K úspěšnému výběru budou představeny různá stanoviska světových organizací a institucí. Po zanalyzování dojde k výběru hlavních faktorů, a to v prvém případě na základě shodnosti postojů jednotlivých aktérů ropného trhu (v případě shodnosti) a v druhém případě na subjektivním názoru autora (v případě neshodnosti). Výsledkem analýzy bude syntéza nejdůleţitějších informací, které povedou k výběru hlavních faktorů, jeţ měly rozhodující vliv na vývoj ropného trhu v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí. Obecný vývoj ropného trhu (jednotlivé její části) před krizí, jakoţto i změny po krizi byly představeny v předchozí kapitole práce. 74 BP Review of World Energy Full Report Slidepack 2010, s. 12. 75 PROROK (2008, s. 21) 73


6.1.1

40

Výběr hlavních faktorů

Vzhledem k obrovskému mnoţství analýz zabývajících se touto problematikou, které v podstatě ukazují komplikovanost této suroviny, budou k našemu účelu pro výběr hlavních faktorů zohledněny postoje těch nejrespektovanějších a neprestiţnějších organizací a institucí. Jedním z hlavních faktorů růstu cen v letech 2002 – 2008 byla bezesporu stále se zvyšující poptávka (resp. převis poptávky nad nabídkou) po této surovině, a to především z rozvojových zemí světa (především Čína a Indie). Tento názor zastávají téměř všichni aktéři trhu (IEA, UNCTAD a především MMF), OPEC také přikládá relevantní roli poptávky, avšak hlavním viníkem vidí v mohutné spekulaci na komoditním trhu, která nemá zájem o fyzické vypořádání obchodu a uměle ţene ceny vzhůru. Nezanedbatelný vliv spekulací uznává také UNCTD ve své publikaci Trade and development report z roku 2007 a stejně tak MMF, jenţ se vţdy výrazně odvolával na poptávku a nabídku (tzv. fundamenty), ale nově také neodmítá vliv spekulací na komoditních burzách, i kdyţ zastává názor, ţe má spíše krátkodobý efekt. Co se týče nabídkové strany, zde OPEC výrazně odmítá vliv za vysoké ceny. S konstatováním OPECu lze částečně souhlasit, neboť v dnešní době nemá tato organizace takové postavení jako v období ropných šoků, ani její produkce nepředstavuje dominantní podíl na trhu a v neposlední řadě se v posledních letech rozrůstá také vliv spekulací, jenţ má dozajista relevantní dopad na ceny ropy. Z nabídkové strany můţeme zmínit vliv podinvestovanosti a výše zásob (kryté zásoby) a jejich sniţování ve vyspělých státech světa. Podinvestovanost lze definovat jako pomalou reakci nabídkové strany trhu na dynamickou poptávkovou stranu trhu, neboli velmi pomalý nárůst nových kapacit, coţ je zásadním problémem posledních let (MMF, IEA, OPEC). 76 Další důvod volatilních cen ropy vidí OPEC ve slábnoucím dolaru, který má v posledních letech zápornou korelaci s vývojem cen ropy (ropa je kótována v amerických dolarech). Faktorů, které prudce ovlivnily nárůst cen během zkoumaných 6 let, bylo velké mnoţství. Některé jsme uvedli uţ v kapitole „Cena ropy“, pro připomenutí se jedná kromě výše zmíněných také o vlastnosti ropy, geopolitické napětí, nepokoje (povstání v Nigérii), války (Afghánistán, Irák), přírodní katastrofy (hurikány Katrina a Rita), havárie ropných tankerů, praktiky ropných společností (viz také subkapitola 5.6 Nekalé praktiky obchodování), náklady na těţbu, počasí (motoristická sezóna, drsné zimy). Nutno dále doplnit výše stavu rezerv v USA a EU, napětí v Turecku, nejistota v budoucnu a s tím souvisí téţ problematika ropného zlomu a alternativních paliv (viz kapitoly na konci práce). Jelikoţ posledně jmenované faktory mají obvykle vţdy pouze vliv na růst cen, nelze je povaţovat za hlavní indikátory, jeţ měly vliv také na prudký propad v roce 2008. V druhé polovině 2008 téţ nenastala ţádná havárie ani zničující přírodní katastrofa, tj. hurikán v oblasti Kaspického moře. Na základě výše uvedené analýzy byly vybrány čtyři nejdůleţitější faktory, které měly vliv na prudký propad cen v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí: jedná se o vliv poptávky (země OECD, Čína a Indie), vliv nabídky (producenti), vliv amerického dolaru a spekulantů na komoditních burzách. 76

PROROK (2008, s. 80, s. 81)


6.1.2

41

Krize v zemích OECD a ve dvou rostoucích miliardových ekonomikách: Číně a Indii

Poptávka po ropě je jedním z hlavních indikátorů vývoje cen ropy. Její velikost a dynamika růstu závisí na mnoha faktorech, tím nejdůleţitějším faktorem je ekonomická síla, tj. ekonomický růst dané země. Cena ropy má zase naopak vliv na ekonomický růst a ten, jak jsme zmínili výše, zase na poptávku, vzniká tedy jakési uzavřené schéma, vztah mezi HDP, poptávkou (dochází zde k interakci s nabídkou)77 a cenami ropy (viz přílohy Obr. 6). Tento vztah si pojďme ukázat v následující situaci. V následujícím grafu lze vysledovat vývoj HDP hlavních světových ekonomik, resp. ekonomik zemí OECD, Číny a Indie, pro porovnání je ještě uvedeno celkové HDP světa. Do roku 2008 vykazují všechny zkoumané subjekty růst, avšak krize měla za následek pokles v řadě zemí světa, nejsilněji byly postiţeny země OECD. Naopak Čína a Indie zaznamenaly růst, i kdyţ lze vypozorovat mírné zpomalení. Ovšem pokles zemí OECD byl silnější neţ růst v ostatních zemích, a to mělo za následek celosvětový propad HDP (viz Graf 16). Relevantní totiţ je, ţe země OECD stále tvoří více neţ 70% HDP světa, zatímco Čína a Indie tvoří „pouze“ něco málo přes 10% HDP světa (WORLD BANK, 2010). Jak jsme výše uvedli, existuje jakási pozitivní korelace mezi hospodářským vývojem světa, poptávkou (interakce s nabídkou) a cenami ropy. V případě států lze očekávat, ţe pokles v zemích OECD bude mít za následek pokles poptávky po ropě a růst v rozvíjejících zemích (především Čína a Indie) bude mít naopak za následek zvýšení poptávky po této surovině. Výsledek světového HDP poté bude mít vliv na celkovou světovou poptávku a ta opět po interakci s nabídkou na cenu ve světě, která bude opět působit na ekonomický růst. Z grafu 16 budeme tedy předpokládat, ţe celkový pokles hrubého domácího produktu v zemích OECD bude mít za následek také pokles její celkové poptávky, zatímco růst v Číně a Indii bude vyţadovat značné energetické zdroje, které povedou ke zvýšení domácí poptávky. Ovšem, jak jsme uvedli výše, výraznější dopad na cenu bude mít aţ celková poptávka a ta je silně citlivá na hospodářský vývoj světa. V našem případě byl zaznamenán celosvětový pokles, budeme tedy také předpokládat celosvětový pokles poptávky a následně i její ceny. Graf 16

Vývoj HDP v letech 2001 – 2009

Zdroj: World bank (2010), vlastní výpočet 77

IEA zastává názor, ţe dominantní vliv má poptávka, EWG se naopak přiklání k nabídce.


42

Vztah HDP a ceny ropy silně podporuje také MMF. Jeho viceprezident J. Lipsky se dokonce domnívá, ţe sníţení světového HDP o 1% způsobí pokles ceny ropy o 10%. Toto mínění musíme ale brát s rezervou, neboť MMF zastává názor, ţe hlavními cenovými hybateli na ropném trhu jsou tzv. fundamenty, odvolává se tedy na poptávku a nabídku. 78 Vzhledem k tomu, ţe ekonomická krize zasáhla téměř všechna odvětví a způsobila sníţení spotřeby téměř všech statků, lze předpokládat, ţe toto sníţení bude mít vliv na sníţení poptávky po ropě, neboť poptávka po ropě je tzv. odvozenou poptávkou po jiných statcích, které ji potřebují k plnění svých funkcí (např. dopravní prostředky, výroba plastu, umělých hnojiv, léků aj.). Mezi hlavní faktory, jeţ ovlivnily pokles poptávky v zemích OECD, je sníţení poptávky po motorových palivech, resp. po benzínu a nafty. Doprava je totiţ stále z 90% závislá na této komoditě, neboť toto odvětví zaznamenává nízkou míru substitutů. Na dopadu se podílely i další sektory jako je průmysl (výroba), stavebnictví, cestovní ruch, nebo také výroba elektrické energie v některých zemích světa (např. Saudská Arábie, ale také Japonsko). V následujícím grafu je uveden vývoj poptávky zemí OECD v letech 2007 – 2011. V roce 2008 byl zaznamenán pokles spotřeby o 1,7 miliónů barelů denně. Tuto změnu měla za následek nastupující hypoteční krize v USA, jeţ postupně přerostla ve finanční krizi a následně v celosvětovou ekonomickou krizi. Tento stav je dále dobře pozorovatelný v roce 2009, kdy se poptávka po ropě propadla o dalších 2,1 mil. bbl/denně, resp. o 3,9 mil. bbl/denně oproti roku 2007 (viz Graf 17). Porovnáme-li tento vývoj s předchozím grafem (vývoj HDP), vidíme silnou pozitivní korelaci, tudíţ vztah HDP a spotřeby můţeme povaţovat za relevantní. Graf 17

Vývoj celkové poptávky po ropě v zemích OECD v letech 2007 – 2011

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, Total OECD Oil Demand (2011) 78

LIPSKY (2009)


43

Podobnou pozitivní korelaci lze vypozorovat také u nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, tedy u čínské ekonomiky. Čína zaţívá v posledních desetiletích dynamický vývoj, který vyţaduje značné mnoţství energie a není to pouze ropa, ale také uhlí, zemní plyn, elektřina aj. Hlavním tahounem stále rostoucí domácí poptávky je především průmysl a doprava. Především doprava zaţívá nebývale prudký růst, je to jednak nárůstem počtu automobilů, jeţ má Čína do budoucna potenciál stále navyšovat, a to také díky stále bohatší střední třídě, která si můţe dovolit koupit nový automobil, a jednak kvůli celkově větší potřebě dopravy pro mezinárodní obchod. Další důvod je, ţe čínský automobilový trh není ještě zdaleka nasycen, jak je tomu u vyspělých států světa, k roku 2008 tu bylo zaregistrováno na 168 milionů motorových vozidel, coţ je asi 128 vozidel na 1000 obyvatel, pro porovnání v USA je to 778 vozidel na 1000 obyvatel (RICHARD, 2008). Jen za rok 2010 tu bylo vyprodukováno a prodáno přes 18 milionů motorových vozidel (OICA, 2010). To řadí Čínu bezkonkurenčně na první místo jak v produkci, tak i ve spotřebě. S nárůstem ovšem stoupá také spotřeba pohonných hmot, jeţ tyto vozidla vyţadují. Nutno také zmínit méně efektní vozidla, která vyţadují průměrně aţ o 20% více paliv na jeden kilometr, neţ v zemích OECD (AUSTIN, 2005, S. 27). Graf 18 demonstruje vývoj poptávky po ropě v Číně v letech 2007 – 2011, za celé toto období byl zaznamenán růst, a to i v roce 2008, kdy byl celý svět zasaţen finanční krizí. Ovšem mírnému vlivu krize na zpomalení ekonomiky a poptávky po ropě nemůţeme upřít důleţitost. Porovnáme-li opět trend čínské poptávky ropy a jejího vývoje ekonomiky, zjistíme, ţe stejně jako v předchozím případě byla zaznamenána pozitivní korelace, jeţ ještě více zpevnila naši hypotézu. Vzhledem k podobnému vývoji Indie, nebudeme tuto zemí podrobně analyzovat, ale jen odkáţeme vývoj její poptávky na Graf 7 a vývoj její ekonomiky na Graf 16, dojdeme tak k závěru, ţe i zde figuruje pozitivní korelace. Ovšem k tomu, abychom mohli vyvodit závěr v podobě výraznějšího vlivu na cenu ropy, bude třeba zanalyzovat výši celkové poptávky ve světě. Tu zjistíme tak, ţe porovnáme pokles poptávky v zemích OECD s nárůstem v zemích ne-OECD. Graf 18

Vývoj poptávky po ropě v Číně v letech 2007 – 2011

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, China Oil Demand (2011)


44

Podíváme-li se ještě na následující graf vývoje celkové poptávky v zemích mimo OECD (patří tam také Čína a Indie), zjistíme podobný rostoucí trend jako v případě předchozího grafu. Není divu, rostoucí poptávka v ne-OECD zemích táhne především čínská a indická spotřeba, nicméně nesmíme zapomenout zmínit nárůst spotřeby v arabských zemích, Latinské Americe a v rychle se rozvíjejících zemích jihovýchodní Asie. Jistou roli na tom má bezesporu ekonomický růst v řadě zemí, ale také uměle nízké ceny, jeţ jsou státem dotovány (některé producentské státy, např. Venezuela). Porovnáme-li nakonec graf vývoje spotřeby v zemích OECD a v zemích mimo OECD, zjistíme, ţe ekonomická krize měla hlubší dopad právě na prvně zmíněnou skupinu zemí. Zatímco u ne-OECD zemí bylo zaznamenáno pouze mírné zpomalení růstu, u zemí OECD trvá recese nadále, ba dokonce se předpokládá opět pokles poptávky v tomto roce oproti minulému roku. Je otázka, do jaké míry je tento pokles trvalý, někteří odborníci tvrdí, ţe poptávka v zemích OECD zaţila tzv. vrchol a uţ nikdy nedosáhne výše z vrcholových let (WILLIAMS, 2009). Naopak optimistická IEA očekává opětovné oţivení nárůstu poptávky, nicméně otázkou zůstává, zda se tento nárůst dostane aţ na úrovně z předchozích vrcholových let (ŠVIHLÍKOVÁ, 2009a). Podle autora tvrzení Wiliamse (2009) není aţ tak nereálná věc. Do budoucna budou totiţ muset země OECD stále častěji bojovat o stabilní dodávky ropy s ekonomikami jako je Čína a Indie, a nikde není psáno, ţe si tyto dodávky zajistí. Nutno také zmínit, ţe rozhodující podíl ropných rezerv mají v rukou země, které nemají zrovna nejlepší vztahy s řadou zemí OECD, především s USA. V neposlední řadě se budeme taktéţ potýkat s problémem ropného zlomu (ropnému zlomu se budeme věnovat na konci práce). Wiliamsovovo tvrzení podporuje také snaha o výraznější diverzifikaci energetické závislosti v těchto zemích. 79 Graf 19

Vývoj celkové poptávky po ropě v zemích mimo OECD v letech 2007 – 2011

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, Total Non-OECD Oil Supply (2011) Jakým způsobem lze diverzifikovat energetickou bezpečnost země se budeme zabývat v poslední kapitole práce o alternativních palivech. 79


45

Nyní je na řadě zjistit celkovou poptávku, k jejímu určení bude třeba sloučit poptávku všech zemí světa, tzn. odečíst kladné přírůstky zemí ne-OECD od záporných přírůstků zemí OECD. Z grafu 20 je patrné, ţe nám vyšel celkový záporný výsledek, neboť byl zaznamenán celosvětový propad poptávky (rok 2008 a 2009). Ovšem pokud se podíváme na graf vývoje ekonomik, tak i zde byl zaznamenán celosvětový pokles HDP, tudíţ můţeme povaţovat pozitivní korelaci za signifikantní. Obrovský vliv zemí OECD na poptávku po ropě pramení ze stále velkého 70% podílu na tvorbě světové ekonomiky, a také ze stále rozhodujícího podílu na poptávce. Nicméně z grafu je patrné, ţe se tento rozdíl bude nadále zmenšovat (graf 17 a graf 19), a to hlavně kvůli rostoucí spotřebě v Číně a Indii, obzvlášť u Číny lze v nejbliţších letech očekávat dominantní postavení na straně poptávky.80 Tento stav je patrný uţ od roku 2010, kdy i přes stagnaci poptávky v zemích OECD celosvětová poptávka rostla, ba dokonce její velikost předstihla úroveň před krizí a i v tomto roce se předpokládá její značný nárůst. Není náhodou, ţe v těchto letech začala opět růst světová ekonomika, která dokonce vykázala větší HDP neţ před krizí (CIA, 2011). Při porovnání s celkovou poptávkou v roce 2010, jenţ stejně jako v předešlém případě vykazuje vyšší hodnoty neţ v letech před krizí, docházíme opět k závěru, ţe pozitivní korelace je i v tomto případě relevantní. Zbývá nám tedy poslední krok, abychom mohli konstatovat, ţe ekonomická krize měla za následek propad světové ekonomiky, ta následně kvůli jejímu vztahu s potřebami energetických surovin na propad poptávky po ropě a v konečném stádiu na její cenu. Dle předchozího schématu budeme předpokládat pokles cen této komodity, neboť očekáváme pozitivní korelaci těchto tří veličin. Graf 20

Vývoj světové poptávky po ropě v letech 2007 – 2011

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, Total World Oil Supply (2011) 80

vliv Číny na poptávku můţe vyústit také k odklonu obchodu s ropou v amerických dolarech.


46

V předcházejících situacích jsme zanalyzovali vybrané aktéry ropného trhu a úspěšně verifikovali pozitivní korelaci mezi ekonomickým vývojem daného státu (světa) a její poptávkou po této komoditě. Na začátku této kapitoly jsme také uvedli jakési uzavřené schéma mezi vývojem světové ekonomiky, celkové poptávky po interakci s nabídkou a ceny ropy. Toto schéma jsme aplikovali zatím pouze pro vývoj ekonomiky vybraného státu a její poptávky po ropě. Nyní dojde k aplikaci pro celý svět, tudíţ bude toto schéma doplněno o vývoj ceny ropy. A vzhledem k určitému vztahu, jenţ byl uveden na začátku kapitoly, budeme předpokládat pozitivní korelaci mezi těmito veličinami. K analýze vztahu mezi poptávkou a cenou byl vytvořen následující graf, který ukazuje velmi podobný trendový vývoj a stejně jako v případě vztahu HDP a poptávky pozitivní korelaci. Slovo „podobné“ zde hraje relevantní roli, neboť nám říká, ţe poptávka není jediným faktorem, jenţ ovlivňuje cenu ropy. Tento stav je patrný např. v letech 2004 a 2009, kdy byla změna ceny menší neţ změna poptávky, resp. větší neţ změna poptávky v roce 2009. Na prudkém cenovém vývoji v letech 2006 – 2008 měly bezesporu vliv i jiné faktory, neboť celková poptávka zaznamenala pouze mírný nárůst a stejně tak je patrný výraznější cenový pokles oproti poptávce v době krize. Ovšem přesto lze poptávku povaţovat za relevantní, ne-li hlavní indikátor vývoje cen této suroviny. Její pozitivní korelaci dokládá také současný vývoj ropného trhu, kdy poptávka a světová ekonomika opět zaznamenala růst, přičemţ cena nezůstala pozadu a stejně tak rychle atakovala 100 dolarovou hranici (viz přílohy Graf 28). Nynější situace ropného trhu je relativně napjatá a spíše závisí na konfliktech v arabském světě, nestabilní situace v řadě zemí, jmenujme např. Tunisko, Egypt, Libye aj., způsobily během dvou měsíců nárůst aţ o 20 dolarů za barel, také přírodní katastrofa v Japonsku měla určitý vliv na cenu této komodity, budoucí potřeba obnovy zničených oblastí si bude ţádat značné energetické zdroje. Graf 21

Vztah poptávky a ceny v letech 2000 – 200981

Zdroj: BP Statistical Review of World energy 2010b, historic data, vlastní výpočet 81

Jako referenční cena byla pouţita cena ropy Brent.


6.1.3

47

Reakce OPEC a producentů mimo OPEC na krizi

V předchozích částech práce byl popsán určitý vztah mezi poptávkou a cenou ropy, nejinak tomu bude také u její nabídky. Ostatně kaţdý vysokoškolský student ekonomického zaměření jistě zná makroekonomický model AS-AD, jenţ dokládá, ţe vliv na cenovou hladinu mají obě tyto veličiny. Nutno ještě připomenout, ţe za vztahem poptávka a cena, bylo vţdy vsunuto spojení „po interakci s nabídkou“. Nabídku jsme záměrně nezmiňovali, neboť právě nyní si ukáţeme důvod, proč v roce 2008 reagovaly ceny prudkým nárůstem a následně vlivem krize ještě prudším poklesem. Ještě před konečnou analýzou výše zmíněného schématu doplněného o celkovou nabídku, bude třeba identifikovat faktory, jeţ měly za následek tento stav. V následujícím grafu je uveden vývoj nabídky ropy ze zemí OPEC v letech 2007 – 2010. Reakce zemí OPECu na prudký propad cen v roce 2008 byla bleskurychlá, všechny země přistoupily k rozhodnutí o sniţování svých produkčních kvót v několika krocích.82 Ovšem podíváme-li se na velikost nabídky v roce 2008, zjistíme, ţe naopak oproti předcházejícímu roku narostla. Je to jednak dáno zvýšenou nabídkou v prvním pololetí roku 2008, ale také nedodrţováním zmiňovaných produkčních kvót v některých členských zemích a jejich zavedením v několika krocích. Znamená to tedy, ţe viditelné výsledky politiky OPECu byly zaznamenány aţ v následujícím roce 2009. Jak si ale později ukáţeme, za dramatickým poklesem cen ropy v druhé polovině roku 2008 stála spíše nespolupráce s ostatními producenty, a to s Mexikem, Brazílií a především se zeměmi bývalého sovětského svazu v čele s Ruskou federací. V konečném stádiu neměla nabídka výraznější dopad, a tak mohly ceny spadnout z rekordních 147 USD za barel v červenci roku 2008 aţ pod 40 USD v prosinci téhoţ roku (viz přílohy Graf 28). Graf 22

Vývoj celkové nabídky ropy OPEC v letech 2007 – 2010

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, Total OPEC Oil Supply (2011) Doba, kdy se musela poptávka přizpůsobit nabídce, je uţ dávno pryč (70. léta). V dnešní době se naopak snaţí nabídka uspokojovat potřeby poptávky, a proto se ji snaţí kopírovat. 82


48

Podíl nabídky ropy v zemích mimo OPEC, ač nekoordinovaná, kolísá stále kolem 60%. Řada zemí však uţ dávno zaţila svůj ropný zlom a jejich produkce nadále klesá, nejdramatičtější propad je moţno zaznamenat u těţařů v Severním moři, konkrétně u Norska a Velké Británie, Mexiko také hlásí rychlé vyčerpání jednoho z největších ropných polí na světě, Cantarell. Naopak země jako je Brazílie, Ázerbájdţán a Čína hlásí rekordní produkci i během krize. Následující graf ukazuje vývoj nabídky ropy v zemích mimo OPEC v letech 2007 – 2011. Na rozdíl od ropného kartelu byl zaznamenán mírný pokles nabídky za rok 2008 oproti předchozímu roku, konkrétně se jedná o 0,1 mil. bbl/denně. Ovšem tuto změnu nezavinila ani tak krize, ale spíše dlouhotrvající pokles produkce v zemích OECD. Znamená to tedy, ţe tyto země nějak nezareagovali na propady cen. Není se čemu divit, téměř všechny státy mimo OPEC jsou tzv. čistými dovozci této komodity (vyjma RF a několika zemí), tzn., ţe spotřebují (dováţí) více, neţ kolik dokáţou vyprodukovat. V letech 2009 – 2011 je naopak zaregistrován celkový nárůst, zásadní podíl na tom měla ruská těţba, která ač z prvopočátku krize slibovala spolupráci a údajnou moţnost vstupu do organizace OPEC, zvýšila svou těţbu na rekordních 10,03 mil. bbl/denně, čímţ překonala samotnou Saudskou Arábii a stala se nejen světovým producentem, ale i exportérem číslo jedna. Nutno podotknout, ţe k tomuto rozhodnutí RF přispěla také snaha o diverzifikaci energetické závislosti směrem na východ, především na stále hladový čínský trh. Jistá role je také přisuzována záměrné politice RF (viz kapitola 7 Geopolitické dopady krize). Nečekané navýšení produkce v roce 2009 uskutečnily také Spojené státy americké, jeţ dokázaly „vydolovat“ o více neţ 0,4 mil. bbl/denně, coţ je první nárůst od roku 1991. Výraznější nárůsty hlásí také Brazílie, Kanada, Kazachstán, Ázerbájdţán a podle OPECu by tyto státy měly nadále zvyšovat svoji produkci. Srovnáme-li tak tento vývoj s nabídkou OPECu, vidíme jejich opačnou reakci na krizi, coţ ve výsledku znamená, ţe nabídka vlivem vzájemné nekoordinace nijak nezabránila prudkému poklesu cen ropy aţ na zmiňovaných 40 USD/bbl. Graf 23

Vývoj celkové nabídky ropy zemí mimo OPEC v letech 2007 – 2011

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, Total Non-OPEC Oil Supply (2011)


49

Ropný trh zaţívá uţ po desetiletí dlouhodobý převis poptávky nad nabídkou (data dle IEA, EIA a BP).83 Hlavním důvodem vedoucím k dlouhodobému převisu je bezesporu ekonomický růst, který vyţaduje zvýšenou spotřebu energie, tedy i ropy. Nezanedbatelný vliv má také stále se rozšiřující motorismus (doprava), jenţ z 90% vyuţívá ke svému pohonu právě onu zmíněnou komoditu. Důvodů je samozřejmě více, jmenujme např. ještě stále se zvyšující počet obyvatel a s tím související vyšší spotřeba elektrické energie, zemědělských produktů, spotřebního zboţí, rozvoj cestovního ruchu apod. Podíváme-li se na následující graf a porovnáme ho s grafem celkové poptávky ve světě (Graf 20), zjistíme, ţe zatímco celková poptávka zaznamenala vlivem krize celosvětový pokles o 0,6 mil. bbl/denně, nabídka naopak nepochopitelně vzrostla o 0,9 mil bbl/denně. Nastává tedy situace, kdy celková nabídka po ropě v roce 2008 převýšila její poptávku. Je to dáno jednak vlivem nespolupráce producentů této suroviny během krize, ale také nedodrţováním těţebních kvót některých členských zemí ropného kartelu, nevyjímaje opoţděné účinky, které se projevily aţ v následujícím roce, kdy poptávka opět převýšila nabídku. V konečném stádiu tedy cena nebrala vůbec v potaz nabídku a mohla si samovolně prudce padat dále, OPEC se s touhle situací nemohl smířit a v prosinci téhoţ roku opět sníţil své kvóty, změny se však projevily aţ v roce 2009. Ovšem do té doby stihla ropa spadnout na samé dno a její první náznaky růstu byly zaznamenány aţ na počátku následujícího roku (viz Graf 30). Světová produkce, stejně tak i světová poptávka, začala růst aţ s oţivováním světové ekonomiky, ceny na to reagovaly opět růstem, současná cena ropy Brent (2. 5. 2011) se pohybovala kolem 125 USD/bbl, coţ je změna o 85 USD oproti ceně z prosince 2008. Graf 24

Vývoj světové nabídky ropy v letech 2007 – 2011

Zdroj: IEA, World Oil Balance Charts, World Oil Supply (2011) Jak jsme si na začátku uţ řekli, ropný trh je velice komplikovaný, kaţdá organizace (instituce) můţe mít odlišná data. V tomto případě se odlišovala data OPECu, proto byly vybrány zdroje z IEA, EIA a BP, která se shodují s převisem poptávky nad nabídkou. 83


6.1.4

50

Volatilita amerického dolaru v období krize

Americký dolar má ve světě výstavní postavení, je to nejen nejpouţívanější měna v mezinárodních transakcích, ale zastává také v řadě zemí vedle zlata funkci bankovních rezerv (především země Blízkého východu). Vedle statusu oficiální celosvětové rezervní měny84, od které se odvozují měny ostatních zemí, je navíc i cena ropy kótována v amerických dolarech, proto má vývoj kurzu dolaru nemalý vliv na vývoj cen ropy. Podíváme-li se na Graf 31 (v příloze) na vývoj dolarového indexu85, zjistíme, ţe od roku 2001 – 2008 silně ztrácí svou hodnotu, naopak ceny ropy od roku 2001 – 2008 vystoupaly několikanásobně (viz přílohy Graf 29). Přesuneme-li se dále do období krize, zpozorujeme opět jejich silnou negativní korelaci (viz následující graf), tedy klesá-li hodnota dolarového indexu, cena ropy stoupá a naopak. Znamená to, ţe role dolaru je pro vývoj cen ropy velmi podstatná a existují různé argumenty podporující jejich určitý vztah. Např. depreciace amerického dolaru zlevňuje komodity pro nedolarové oblasti, tím můţe růst poptávka; producenti naopak s klesajícím dolarem generují menší zisky, a to je vede k cenovým tlakům na straně nabídky. Jistý vliv dolaru lze zpozorovat také na futures kontrakty, které mají poté dopad na cenu ropy (viz subkapitola 6.1.5 Spekulace). S depreciací dolaru jsou navíc spojena inflační rizika ( PROROK, 2008, s. 79). Graf 25

Korelace dolaru s cenou ropy

Zdroj: REUTERS (2009) 84 85

Někdy nazývaná jako internacionální měna. „Dolarový index je všeobecně uznávaný instrument odrážející hodnotu amerického dola-

ru. Je to nejobchodovanější měnový index, který odráží hodnotu amerického dolaru vzhledem ke koši světových měn. Investoři ho mohou využít k obchodování, zajišťování nebo analyzování celkového dolarového pohybu“ (TRIM BROKER, 2008). Koš světových měn obsahuje EUR (euro), JPY (japonský jen), GBP (britská libra), CAD (kanadský dolar), SEK (švédská koruna) a CHF (švýcarský frank).


51

Faktor dolaru ještě silněji podporuje shoda valné většiny aktérů trhu, ba dokonce i fundamenty odkazované MMF, který podrobně zkoumal její dopady a došel k závěru, ţe na rozdíl od spekulací má americký dolar vliv na cenu ropy v krátkém i dlouhém období. Stejně tak OPEC odmítá svůj vliv za vysoké ceny a odkazuje se na mohutnou spekulaci, která uměle tlačí ceny vzhůru. Nemalou roli přikládá také slábnoucímu americkému dolaru, jenţ měl prvotně dopad na prudký růst cen a následně po krizi posilujícímu dolaru, který naopak tlačil ceny dolů. Nutno ještě zmínit, ţe i osobnosti ze světa financí, např. George Soros, tvrdí, ţe dolar měl určitý vliv. Někteří odborníci se dokonce domnívají, ţe kdyby si dolar udrţel svou hodnotu z počátku milénia, cena ropy by byla nyní aţ o 25 dolarů levnější. Nestabilita amerického dolaru vedla i k mnoha pokusům přeorientovat obchodování ropy v jiných měnách. Těchto cílů se snaţily jiţ dříve dosáhnout především protiamerické státy jako je Írán, Irák (Sadám Hussejn), Venezuela (Hugo Chávez) a Ekvádor. Avšak pouze jediný Írán tak učinil a v roce 2009 přeorientoval svou ropnou burzu (IOB)86 na eura. Otázka, proč se ostatní státy nebo celé obchodování s ropou nepřeorientovalo na jinou měnu nebo na koš jiných měn, je relativně jednoduchá. Za vším stojí dominantní Saudská Arábie a její dobré vztahy, resp. dobré vztahy vládnoucí rodiny, s USA, jeţ vznikly poté, co Američané nabídli vojenskou pomoc výměnou za proamerické aktivity, tedy odmítání odklonu od dolaru. Tím si Spojené státy zajistily tu nejdůleţitější výhodu, a to, ţe můţou stále platit za různé komodity vlastní měnou. Tyto dolary se totiţ nemusí vrátit zpět do ekonomiky, můţou nadále např. plnit funkci devizových rezerv87 v jiných zemích. Nutno podotknout, ţe tímhle nenastává ani hrozba jejího inflačního růstu a Spojené státy tak mohou tisknout nové peníze a nakupovat za ně další statky. Ovšem, jak uvádí ŠVIHLÍKOVÁ (2009a), do roku 2018 by se měla ropa obchodovat za umělý koš měn, jenţ by obsahoval čínský juan, japonský jen, euro, zlato a případně i jiné světové měny. Na tomto procesu přeorientování se shodly země jako je Čína, Ruská federace, Japonsko, Francie a země Perského zálivu. Obzvláště u Saudské Arábie a Japonska je toto rozhodnutí překvapující, neboť tyto země byly povaţovány vţdy za dobré partnery USA. Pro Spojené státy by odklon od dolaru měl nesmírný negativní dopad, a to nejen, ţe by dolar jako internacionální měna skončila, ale také z důvodu dopadu na celý mezinárodní finanční systém. Pro ropný trh by však koš měn způsobil menší volatilitu ceny ropy, coţ by uvítali všichni aktéři trhu.

IOB – Iranian Oil Bourse, International Oil Bourse (čs. Íránská ropná burza) Největší dolarové rezervy vlastní Čína, v dubnu 2011 dokonce překročily hranici 3 bilionů USD. Obrovské dolarové rezervy vlastní také země Blízkého výhodu, Japonsko, Ruská federace a EU. 86 87


6.1.5

52

Chování spekulantů v období krize

Cenu ropy uţ dávno neutváří pouze tzv. fundamenty trhu (poptávka a nabídka). S přesunem obchodování ropy na komoditní burzy v 80. letech se rozmohl vliv propracovaného systému finančního trhu, kde v posledním desetiletí dominuje mohutná spekulace. Tyto změny umoţnily vstup i jiným subjektům, které nezajímá fyzické vypořádání obchodu, ale spíše hedging88 a jiţ zmíněná spekulace. Spekulacím napomáhá také velká utajenost těchto obchodů a vrcholem všeho byla její deregulace, schválená tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem v roce 2006. Její následky můţeme vypozorovat v následujícím grafu, jen za období od roku 2006 – 2008 stoupl počet kontraktů futures a opcí na komoditních burzách více neţ dvojnásobně a stejně tak i počet registrovaných obchodníků na newyorské komoditní burze NYMEX přesáhl číslo 400, coţ je zhruba dvojnásobek z roku 2004. Nutno podotknout, ţe se nejedná o ţádné malé bezvýznamné subjekty, ba naopak o světové korporace a nemusí se jednat pouze např. o ropné společnosti, které mají souvislost s touto komoditou, ale také o různé finanční instituce, např. Goldman Sachs a Morgan Stanley. Z následujícího grafu je také patrný prudký vzestup nominálních hodnot nesplacených komoditních derivátů, v roce 2008 se jedná aţ o 17 bilionů amerických dolarů. Rostoucí vliv financializace na vývoj komoditního trhu dokládá také fakt, ţe ropný trh je rozdělen na dvě strany. V té první se objevují skuteční obchodníci, kteří se orientují v oboru a mají zájem o fyzické vypořádání obchodu (obchoduje se reálně s komoditou). Protipólem toho jsou obchody s ropnými futures, který je mnohem silnější. Problémem je, ţe tito obchodníci neberou ropu jako komoditu, ale zachází s ní jako s běţným finančním aktivem. Obrovský počet investorů tak spekuloval o růstu cen této komodity (drţeli dlouhé pozice), a to způsobilo jednak nárůst cen, ale také přezásobení trhu. S počátky hypoteční krize počet spekulací na komoditních burzách ještě více sílil, neboť ztráty z oné krize měly uhradit ziskové futures kontrakty a vyšší ceny ropy (ENGDAHL, 2008). Ovšem poté, co naplno vypukla finanční krize a ceny ropy začaly strmě padat, velká většina spekulantů změnila svou pozici z dlouhé na krátkou, tzn. masivní odliv spekulativního futures z ropného trhu (spekulace na pokles ceny). Tím vlastně ropná bublina splaskla a ještě více podpořila prudký propad cen této komodity. Dalším důvodem je také značné přezásobení trhu, který byl způsoben zadrţováním zásob ze spekulačních důvodů. Nyní se však tyto zásoby dostávají na trh a tím deformují vývoj ceny této suroviny. V následujícím grafu je patrné, ţe od nástupu krize poklesl počet kontraktů futures a opcí aţ o 10 milionů. Stejně tak poklesla také nominální hodnota nesplacených komoditních derivátů o více neţ polovinu na 7 bilionů amerických dolarů. K tomuto stavu nedopomohla pouze probíhající krize, ale také fakt, ţe více neţ 4/5 obchodování futures bylo spekulativně manipulováno velkými hráči. K těmto praktikám slouţila především americká burza ICE sídlící v Atlantě (viz 88

Hedging neboli zajištění.


53

subkapitola 5.6 Nekalé praktiky obchodování), která, ač se nachází v Americe, nepodléhala jejím regulačním orgánům. Mezi nejproslulejší velké hráče patřily uţ výše zmíněné americké bankovní instituce Morgan Stanley a Goldman Sachs, ale také některé ropné společnosti (BP, Shell, Total). Změny přišly hned poté, co krize způsobila pokles cen a ropná bublina splaskla, Americká komise pro obchodování termínovaných kontraktů na komodity (CFTC) oznámila výraznější regulaci (ICE= Intercontinental commodities exchange) včetně spolupráce s evropskými úřady (PROROK, 2008, S. 86). Tento krok zdá se být pozitivním impulsem pro sníţení volatility cen ropy, coţ velkoryse vítá valná většina aktérů trhu, především OPEC. Graf 26

Vývoj na komoditních burzách

Zdroj: OPEC, World Oil Outlook 2010, str. 25

Srovnáme-li předcházející graf s grafem vývoje cen ropy, zjistíme relativně vysokou míru pozitivní korelace mezi počtem uzavřených obchodů a cenou této komodity. To však ještě neznamená, ţe tento výrazný růst, resp. pokles byl vyvolán právě aktivními spekulanty, přestoţe se to předpokládá. Mezi subjekty, jeţ odmítají signifikantní vliv financializace komoditního trhu, patří dlouhodobě Mezinárodní měnový fond (MMF), který se primárně odvolává na fundamenty trhu. Ovšem rekordní ceny roku 2008 a následně vysoká volatilita neprospívá nikomu, tedy ani spekulantům, ani spotřebitelům, ba dokonce překvapivě ani producentům. Vysoká volatilita a nízké ceny znamenají pro těţaře nejisté příjmy, tudíţ je to vede k odloţení investic, coţ můţe vést do budoucna k nedostatečné nabídce a prudkému růstu ceny. Tato situace donutila MMF přehodnotit své postoje a nyní nově téţ neodmítá vliv spekulací, kterou ale však povaţuje za krátkodobý faktor vlivu na ceny ropy.


54

Naopak OPEC spolu s UNCTAD přikládá spekulativnímu vlivu relevantní podíl. Světoznámý americký finančník maďarského původu George Soros zastává stejný názor a povaţuje spekulanty za hlavní viníky volatilních cen. Respektovaný Frederick William Engdahl ve své analýze dokonce tvrdí, ţe 60% změny v cenách způsobuje čirá spekulace (ENGDAHL, 2008).

6.2 Očekávaný vývoj ropného trhu po krizi Ropný trh zaţil za poslední desetiletí bouřlivý vývoj v mnoha ohledech. Kdysi hlavní hybatelé cen ropy, poptávka a nabídka, uţ nehrají tu nejdůleţitější roli. V novém tisíciletí dostali silnou konkurenci v podobě spekulantů na komoditních burzách, amerického dolaru a dalších faktorů. Ještě chaotičtějšímu vývoji dopomohla také současná ekonomická krize, proto nebude snadné predikovat budoucí vývoj v následujících letech. Zaměřme se tedy na vývoj poptávky a nabídky, která se dá relativně dobře odhadnout z ekonomického vývoje v jednotlivých zemích. Ačkoli můţeme z předchozích dat vysledovat vliv ekonomické krize na pokles poptávky po ropě, bude právě tento faktor hrát relevantní roli na vývoj ropného trhu v následujících letech. Důvodem je stále zvyšující se poptávka v zemích mimo OECD, která de facto způsobila oţivení ropného trhu relativně krátce po krizi. Hlavním tahounem budou především dvě asijské miliardové země, Čína a Indie, které potřebují značné energetické zdroje pro svůj dynamický ekonomický růst. V tomhle se shodují jak IEA, EIA tak i OPEC, OPEC navíc ve své publikaci World Oil Outlook 2010 odhaduje, ţe do roku 2030 bude 90% růstu poptávky pocházet pouze z rozvojových zemí, přičemţ 60% podílu přikládá Asií s dominantním postavením Číny a Indie. Podíváme-li se na jednotlivá odvětví ekonomiky, tahounem bude růst průmyslu v rozvojových zemích a především růst dopravy. Dominantní postavení ropy v dopravě můţeme shledat v omezených moţnostech substitutů a dosud stále v relativně drahých alternativních palivech. Co se týče poptávky v zemích OECD, zde se předpokládá stagnace či dokonce pokles. Důvodem však není pokles hospodářství v těchto zemích (země OECD zaznamenaly opět růst v roce 2010), ale spíše snaha o dlouhodobou diverzifikaci energetické závislosti. Především Evropa se dlouhodobě snaţí sníţit svoji závislost na Ruské federaci, a stejně tak i RF nezůstává pozadu a diverzifikuje směrem na východ. Ostatně jednostranná závislost není dobrá pro nikoho, neboť výkyvy na jedné straně ovlivňují také výkyvy na straně druhé. Obzvláště RF, která je zcela závislá na příjmech z ropy a plynu, vítá kaţdou moţnost diverzifikace. U Evropy je situace trochu sloţitější, najít jiné stabilní dodavatele není vůbec jednoduché, proto se spíše dlouhodobě snaţí o sníţení spotřeby např. prosazováním biopaliv (např. dotací) a různých alternativních paliv. Odpověď na otázku, zdali je toto řešení správné, nevíme, ale z hlediska ekonomiky jsou biopaliva neefektní, nemluvě o dopadu na růst cen potravin a vlivu na velkou část rozvojového světa, kterou de facto uvrhneme do hladomoru.


55

Odhadnout budoucí nabídku v dlouhodobém horizontu nebude vůbec jednoduché, neboť jak jsme výše uvedli, přesné informace o dostupných zásobách jsou politicky ovlivněné, ne-li manipulované. Dalším problémem jsou taktéţ neočekávané přírodní katastrofy, nepokoje v arabském světě či nástup alternativních paliv, které jsou především v rozvinutých státech velmi podporované. Ovšem dle OPEC, jenţ kaţdoročně dělá předpovědi aţ do roku 2030, bude nabídka plně schopná reagovat na poptávku. Názor OPECu je zcela pochopitelný, všichni producenti by chtěli co nejdéle generovat vysoké zisky z této komodity, a proto odmítají tzv. ropný zlom a nástup alternativních paliv, jenţ by výrazně ovlivnil cenu ropy. Tento názor však nevnímají všichni stejně, dle IEA nastane ropný zlom kolem roku 2020 a od tohoto okamţiku začne produkce nenávratně klesat, jsou tu však i subjekty, které zastávají názor, ţe ropný zlom uţ nastal či nastane v horizontu několika málo let (více viz kapitola 8 Ekonomická krize a „Peak oil“). Ovšem v krátkodobém horizontu lze očekávat stabilní rostoucí nabídku jako reakci na rostoucí poptávku. Hlavní oblasti růstu produkce budou Ruská federace, oblast Kaspického moře, Afrika, Latinská Amerika a především Blízký východ. Není nezajímavé zmínit také potenciál Arktidy, kde se předpokládají zásoby v rozmezí 90–110 mld. barelů. O tuto oblast mají nyní zájem státy mající rychlý přístup k těmto zásobám, tedy státy jako Ruská federace, Kanada, USA, Norsko. Přestoţe jsme se na začátku distancovali predikovat krátkodobý budoucí vývoj cen ropy, pokusíme se alespoň odhadnout její vývoj v dlouhodobém horizontu. Ropa je nejvíce volatilní komodita za poslední desetiletí, dokládá to prudký vývoj cen před krizí a ještě prudší pokles po krizi. Do dnešních dnů ropa opět vystoupala o více neţ 300% oproti dnu z prosince 2008. Krátkodobý vývoj cen ropy tedy doopravdy nemůţeme odhadnout, neboť na ně působí řada neočekávaných faktorů. Důkazem můţe být současná situace, kdy ceny ropy neočekávaně poklesly o více neţ 10% za den (5. květen 2011), tedy ještě výrazněji neţ v období krize. Severomořská ropa Brent dokonce zaznamenala největší percentuální propad v historii. Ovšem v dlouhodobém horizontu lze alespoň predikovat její přibliţný trend vývoje a ten naznačuje rostoucí tendenci. Hlavním faktorem je stále zvyšující se poptávka a naopak stále tenčící zásoby, jenţ budou z poloviny vyčerpány (dle IEA). Nastane tak doba konce levné ropy (ropný zlom), produkce poklesne, ceny stoupnou, alternativní paliva se dostanou do popředí (více o této problematice v kapitole Budoucnost ropy a Svět bez ropy).

Geopolitické dopady krize

56

7 Geopolitické dopady krize Finanční krize, propad poptávky (resp. další faktory) a s tím související pokles ceny ropy, nemají pouze ekonomický dopad na hlavní producenty této komodity, ale také na politiku jednotlivých zemí a vztahy mezi nimi. Nejdiskutovanějším tématem byla asi moţnost vstupu Ruské federace (dále jen RF) do organizace OPEC, tím by se tento ropný kartel rozšířil na třináct plnoprávných členů a jejich schopnost ovlivňovat cenu ropy by výrazně posílila. Podíl celkových rezerv nového kartelu by se zvýšil na více neţ pět šestin světových zásob a produkce by překročila magickou hranici 50 %.89 Vztahy mezi RF a OPEC byly bliţší neţ kdykoliv jindy a tato spolupráce by jistě z velké části vyřešila trápení obou producentů z nízké ceny ropy, kterou zasáhla finanční krize. Ovšem realita byla jiná a k rozšíření organizace nedošlo, ba naopak RF nepodpořila sníţení kvót OPEC a sama zvýšila těţbu na rekordní maxima, a tím předehnala Saudskou Arábii a stala se největším světovým producentem (KRAMER, 2010). Přesné důvody, proč RF nevstoupila do OPEC, nevíme, avšak lze najít relevantní argumenty podporující i nepodporující její vstup do organizace. Jedním z hlavních argumentů pro vstup je moţnost společného rozhodování a stanovení této suroviny v rámci OPEC, a jelikoţ tato organizace usiluje o co nejvyšší ceny ropy (hlavně v době krize), uvítala by vstup i RF, jednak kvůli vyšším příjmům z ropy a jednak kvůli vyšším příjmům ze zemního plynu (ceny zemního plynu z velké části kopírují ceny ropy90), jehoţ je RF největším producentem a zároveň vlastníkem největších rezerv. Dalším neméně zajímavým argumentem je moţnost prosazení odklonu od dolaru, tzn., aby cena ropy nebyla kótována v amerických dolarech, tyto radikální změny podporují také např. Venezuela a Írán. Důvody proti vstupu zdůvodnila RF kvůli svým odlišným klimatickým podmínkám, kde není moţnost rychlého sníţení těţby91 a následně v případě potřeby stejně rychlého obnovení výstupu. Další důvod odmítnutí vstupu můţeme shledat také ve značném riziku, kdy někteří členové kartelu nedodrţují stanovená pravidla, vlivem nichţ by mohla nastat situace – s nízkou těţbou za nízké ceny. Pro RF jako velkého exportéra by tato situace měla jistě obrovské negativní důsledky. Nastává tady také varianta, ţe RF pouze předstírala zájem o vstup do OPEC, aby mohla vlivem toho profitovat ze sníţení kvót kartelu a tím zvýšení cen této komodity (ŠVIHLÍKOVÁ, 2009b). Ekonomická krize měla geopolitický dopad i na jiné státy, avšak ty nebyly svou důleţitostí ani velikostí tak významné jako RF a OPEC. Vzhledem k omezenému rozsahu práce nebudeme dále popisovat další státy. Pro zájemce však doporučuji publikaci „Energetická závislost: reakce na krizi“ z roku 2009, která byla vydána v rámci projektu nadace ČEZ. BP statistical review, oil section 2010a s. 8, vlastní výpočet. ŠTĚPÁN V. (2010) 91 RF by v případě přistoupení na těţební kvóty OPEC musela také přistoupit k velkým škrtům. 89

90


57

8 Ekonomická krize a „Peak oil“ 8.1 Budoucnost ropy – Ropný zlom Předtím, neţ se budeme věnovat samotnému světovému ropnému zlomu neboli Peak Oil, bude nutné seznámit se obecně s tímto pojmem a stručně popsat historii, kde ve světě uţ tzv. ropný zlom nastal. Ropný zlom nebo také ropný vrchol nastává tehdy, kdy dosáhne jednotlivá oblast (v rámci jednotlivého pole, státu, regionu nebo celého světa) vrcholu své těţby a od tohoto okamţiku začne produkce dané oblasti neodvratně klesat. Podle PROROKA (2008, s. 45) je ropný zlom okamţik, kdy budou zásoby ropy z poloviny vyčerpány a poté dojde k pomalejšímu či strmějšímu nevyhnutelnému poklesu produkce. Ovšem neznamená to, ţe by ropa náhle došla, dojde pouze tzv. levná ropa, proto se okamţiku ropného zlomu téţ přezdívá okamţik konce levné ropy. Zásob bude však stále dost, pouze produkce bude neustále klesat (viz Graf 27) a uţ nikdy nedosáhne výše produkce v období ropného vrcholu. S touto teorií jako první přišel americký geolog Marion King Hubert, a proto se této teorii říká také Hubertova teorie ropného vrcholu (ROPNÝ VRCHOL, 2006). Graf 27

Hubertova křivka

Zdroj: GRUBB A. (2011) Do dnešní doby dosáhla ropného vrcholu uţ spousta zemí92, včetně Spojených států amerických, které zaţily svůj vrchol v roce 1971, tedy tak jak předpovídal Hubbert. Co se týče světového zlomu, tam se jednotlivé názory rozchází. Podle Polsko (1909), Československo (1953), Rakousko (1955), Bulharsko (1967), Německo (1968), Rumunsko (1976), Maďarsko (1982), Španělsko (1983), Řecko (1984), Nizozemí (1986), Slovensko (1996), Francie (1998), Velká Británie (1999), Norsko (2001), Dánsko (2004), Itálie (2005). Zdroj: ENERGY FILES (2010) 92


58

asociace ASPO (Asociace pro studium ropného vrcholu) nastal ropný vrchol uţ v roce 2007, podle EWG (Energy Watch Group) dokonce v roce 2006. IEA (Mezinárodní agentura pro energii) předpokládá vrchol v zemích mimo OPEC krátce po roce 2010. Ovšem většina odborníků očekává příchod zlomu mezi lety 2015 aţ 2017 (HORČÍK, 2010). O přesném datu nyní vesměs rozhoduje pouze osmnáct ropných producentů, neboť tyto země kontrolují tři čtvrtiny světové ropné produkce, avšak šest z nich uţ dosáhlo vrcholu. Ve výsledku tedy záleţí na souhrnné produkci dvanácti ropných producentů,93 jakmile tedy dojde k jejímu souhrnnému poklesu, dojde prakticky ve stejnou dobu také ke světovému zlomu a ten má nastat souhrnně v těchto zemích v roce 2017 (ZEMÁNEK, 2008a). Samotný Hubbert předpovídal světový ropný vrchol k přelomu tisíciletí, nyní ale víme, ţe tomu tak není. Nutno však podotknout, ţe jeho predikce pocházela z doby před ropnými šoky, které měly za následek sníţení poptávky a sérii ekonomických recesí v řadě zemí, jeţ pak způsobily oddálení vrcholu těţby. Podobný vliv na zlom bude mít i současná ekonomická krize, která podle IEA posune zlom na rok 2020. Jsou zde však i subjekty, které silně vystupují proti ropnému zlomu v tomto desetiletí, a není vůbec překvapující, ţe se jedná o producenty, kteří generují obrovské příjmy z této komodity (BP, OPEC, Shell), výjimkou je pouze CERA (Cambridge Energy Research Associate), která však vţdy silně odmítala ropný zlom. Jednotlivý postoj k ropnému zlomu můţeme vypozorovat v následujícím obrázku.

Obr. 1 Postoj jednotlivých ropných aktéru k ropnému zlomu94 Zdroj: ŠVIHLÍKOVÁ (2009)

Vzhledem k tomu, ţe je ropa neobnovitelný zdroj energie, lze dříve nebo později (kvůli současné ekonomické krizi se přepokládá posun zlomu – IEA) očekávat nevyhnutelný příchod vrcholu, který bude mít za následek razantní nárůst její ceny se všemi negativními důsledky. Avšak vysoké ceny s sebou doprovázejí překvapivě i pozitivní dopad v podobě nutnosti pokroku v technologiích a rychlejšího nástupu alternativních paliv.

8.2 Svět bez ropy a alternativní paliva Kaţdá krize s sebou přináší hromadu negativních dopadů, ovšem kaţdá krize (recese) přináší také řadu pozitivních jevů. Tím hlavním je tzv. očistná funkce (ozdravný faktor), kdy slabé podniky zaniknou a přeţijí pouze silné zdravé firmy s vysokou produktivitou. Další pozitivní jev můţeme shledat ve změně chování lidí, lidé se začínají chovat šetrněji k přírodě a přestávají plýtvat drahou energií. 93 94

RF, Saudská Arábie, Írán, Čína, Kanada, UAE, Kuvajt, Irák, Brazílie, Libye, Angola, Alţírsko. CERA (Cambridge Energy Research Associate), EIA (Energy Information Administration).


59

V případě ropy dochází k nástupu alternativních paliv a nutnosti pokroku v technologiích (např. termojaderná fúze). V nejbliţší době nemůţeme očekávat náhlé nahrazení ropy alternativními palivy, neboť ţádný z jejich substitutů nemá takové energetické vlastnosti nebo spíše ekonomické vlastnosti jako tato černá mazlavá páchnoucí tekutina (viz ERoEI v předchozích kapitolách). Ropa je jednoduše nejpouţívanější energetickou surovinou uţ přes 150 let, protoţe je nejlevnější ze všech dostupných zdrojů energie. V posledních desetiletích se však státy západní Evropy a Japonsko snaţí o diverzifikaci energetické závislosti a výrazné omezení závislosti na dovozu ropy. K těmto změnám dopomohly faktory, jako jsou stále zvyšující se cena této komodity, nástup „hladových“ miliardových zemí jako je Čína a Indie včetně dalších asijských rozvojových zemí, jenţ představuje do budoucna potenciální konkurenci v oblasti stabilních zajištění dodávek. K snaze o výrazném sníţení závislosti dovozu přispívá také současná situace v arabském světě, kdy téměř celá severní Afrika propadla do chaosu (HORČÍK, 2011). V nejnovější promluvě prezidenta Baracka Obamy (březen, 2011) bylo nastíněno řešení této situace také pro USA. Hlavním cílem je do roku 2025 sníţit dovoz ropy do Spojených států amerických aţ o jednu třetinu, k čemuţ dopomůţe zvýšení domácí těţby, nástup obnovitelných zdrojů jako je sluneční a větrná energie, vyuţití substitutů v podobě zemního plynu a biopaliv. Nemalý podíl bude mít také výstavba nových bezpečnějších jaderných elektráren, čímţ bude zajištěn dostatek elektrické energie pro zavedení hybridních a především elektrických vozidel. Příkladem by měla být samotná americká vláda, která vlastní největší flotilu automobilů, ty by však měly do roku 2015 jezdit výhradně na alternativní paliva (ČTK, 2011). Jak uţ bylo výše zmíněno, ropa je nejpouţívanější energetickou surovinou, protoţe je ze všech dostupných zdrojů nejlevnější. To však nebude platit navţdy. S postupem času se začnou prosazovat méně drahé alternativy, mezi něţ můţeme zařadit sluneční a větrnou energie, zemní plyn, bioplyn, bionaftu, dehtové písky, ropné břidlice a v neposlední řadě energii z jaderných elektráren. Především u obnovitelných zdrojů energie lze vysledovat pomalé prosazování v minulém desetiletí, kdy vystoupaly ceny ropy aţ k 147 USD/bbl. S narůstající cenou černého zlata k vyšším hodnotám bude výhodné také investovat do draţších alternativ v podobě vodíku a podmořského hydrátového methanu (ZEMÁNEK 2006). Mezi extrémně drahou alternativu patří energie z termojaderné fúze, která se stále nachází spíše ve fázi teoretického výzkumu. Nutno však podotknout, ţe zvládnutí této reakce, jenţ probíhá v nitru hvězd, by znamenalo pro lidstvo spásu a přístup k nevyčerpatelnému zdroji energie.95 První termojaderná elektrárna se uţ začala stavět v roce 2008 ve Francii, a zdali se podaří dostat tuto reakci pod kontrolu, bude záleţet pouze na naší technické vyspělosti, resp. na rychlosti pokroku v technologiích během tohoto století (MCCARTHY, 2006). Podle televizního dokumentu Heavy Watergate (McCarthy, 2006) by mnoţství paladia velké jako lidský palec stačilo k výrobě reaktoru, který by zásobil celé Los Angelos veškerou potřebnou energií. 95

Diskuse a závěr

60

9 Diskuse a závěr V této práci se čtenář mohl komplexně seznámit s ropou jako komoditou a jejím neodmyslitelným významem v našem běţném i ekonomickém ţivotě. Obzvláště současná moderní ekonomika by bez ní nemohla fungovat, neboť je s ní silně spjata. Znamená to tedy, ţe kaţdý silnější výkyv na jedné straně ovlivňuje vývoj na straně druhé. Příkladem můţe být záměrný pokles produkce v období ropných šoků v sedmdesátých letech dvacátého století, který de facto způsobil sérii ekonomických recesí v řadě zemí, jeţ způsobily dlouhodobě dopad na světové hospodářství. Naopak současná celosvětová ekonomická krize způsobila změny celého, nejen ropného, trhu. Právě vývoj ropného trhu v posledním desetiletí lze povaţovat za nejvolatilnějším obdobím vývoje této komodity. Rostoucí poptávka ropy podporovaná silným ekonomickým růstem ve většině zemí světa v součinnosti s dalšími faktory (války, nepokoje, přírodní katastrofy, havárie tankerů, spekulace, slabý dolar aj.) zapříčily růst cen této suroviny na rekordní hodnoty, avšak o to byl prudší pokles způsobený následnou ekonomickou krizí. Primárním dopadem krize byla destrukce americké poptávky po této komoditě, jeţ se postupně rozšířila do dalších států světa (vyjma rozvojových). Tento element zčásti ovlivnil pokles cen ropy z rekordních 147 USD/bbl v červenci 2008 aţ na 40 USD/bbl v prosinci téhoţ roku. Ovšem bylo by mylné myslet si, ţe za tak výrazný propad můţe pouze pokles poptávky. Po zanalyzování problematiky bylo zjištěno, ţe stejně relevantní, ne-li větší vliv měly další faktory v podobě financializace ropného trhu (resp. vlivu spekulantů na vývoj cen) a posilujícího dolaru. U vlivu spekulací byla zpozorována silná pozitivní korelace mezi vývojem cen ropy a počtem kontraktů futures a opcí. Krize totiţ ovlivnila uvaţování spekulantů, kteří v prvopočátku reagovali změnou svých pozic z býka (spekulace na růst cen) na medvěda (spekulace na pokles cen), to zapříčinilo masivní odliv spekulativního kapitálu z trhu a ještě více podpořilo propad ceny ropy. Naopak u amerického dolaru byla v posledních letech zaznamenána negativní korelace, přičemţ po krizi se dolar začal zhodnocovat, coţ mělo za následek opět pokles cen. Posledním významným faktorem byla nabídková strana (producenti), zde ovšem musíme podotknout, ţe producenti neměli přímý vliv na pokles cen, ale spíše nepřímý, a to kvůli nespolupráci ropného kartelu s ostatními významnými producenty, coţ způsobilo, ţe ceny nijak nereagovaly na nabídku. Na těchto čtyřech faktorech se shodla valná většina aktérů trhu a světových významných organizací a institucí (OPEC, IEA, EIA, MMF, UNCTAD aj.) i předních osobností financí, např. George Soros a F. W. Engdahl, i kdyţ kaţdá strana přisuzuje jednotlivým faktorům jinou váhu. Je samozřejmé, ţe i v období krize měly vliv na vývoj cen jiné faktory, např. podinvestovanost producentů, přezásobení trhu, očekávání aj. Ovšem tyto elementy nehrály tak relevantní roli či byly reakcí na výše zmíněné primární faktory. Nicméně je nutné je sem zmínit.

Diskuse a závěr

61

Krize měla v jiné rovině také geopolitický dopad. Nejdiskutovanějším tématem byla moţnost vstupu Ruské federace do organizace OPEC. Dnes víme, ţe se tak nestalo, ovšem bylo by velmi zajímavé zjistit, jak by společná koordinace těchto dvou významných producentů v podobě výrazného sníţení těţebních kvót zabránila prudkému propadu cen této komodity (RF naopak zvýšila těţbu). Neměli bychom zapomenout zmínit problematiku ropného zlomu a alternativních paliv, obzvláště v období před krizí (ale i po krizi) byl zpozorován vcelku dynamický nástup alternativních paliv (např. biopaliva) podporovaný řadou vyspělých států, především Evropskou Unií. Ta se uţ dlouhodobě snaţí o diverzifikaci energetické závislosti, a to především na Ruské federaci. Tento krok vítá také RF, která naopak diverzifikuje směrem na východ (především do Číny). Sníţení vzájemné závislosti obou subjektů je výhoda pro obě strany. Co se týče ropného zlomu, zde se názory o správném okamţiku odlišují. Subjekty, které generují velké zisky, jako je např. OPEC, BP, Shell, zcela odmítají ropný zlom, naopak tvrdí, ţe zásoby jsou hojné. IEA nově neodmítá ropný zlom, ale dokonce předpověděla, ţe nastane kolem roku 2017 (nově vlivem krize v roce 2020). Ve státech OECD se odhaduje zlom krátce po roce 2010. Nejodváţnější odhady mají ASPO a EWG, podle nichţ uţ ropný zlom nastal. Samotnou kapitolou je odhad budoucího vývoje poptávky, nabídky a její ceny. Z hlediska poptávky lze očekávat rostoucí trend vlivem rychle se rozvíjejících ekonomik (především Číny a Indie). Otázku nabídky ropy lze těţko predikovat, neboť nejsou dostupné relevantní údaje ohledně výše skutečných zásob. Důvodem je politické ovlivňování aţ manipulování s těmito čísly. Avšak v krátkodobém horizontu by měla nabídka stabilně reagovat na rostoucí poptávku, a to díky vyšší produkci v oblastech Kaspického moře, Afriky, Latinské Ameriky a Blízkého východu. Nutno zmínit taktéţ potenciál RF a Arktidy. V dlouhodobém horizontu je vývoj nabídky nejistý, jednak z důvodu tenčících se lehce těţitelných zásob a jednak z důvodu ropného zlomu. Otázka cen závisí na mnoha faktorech, avšak opět, pokud budeme brát vývoj v dlouhodobém horizontu, předpokládá se její rostoucí trend aţ do té doby, kdy cena překročí hranici, u níţ by bylo lepší zavést její substituty. Budoucností je potom otázka zvládnutí termojaderné fúze v nově budovaných elektrárnách, jako je např. projekt ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) budovaný ve Francii.

Literatura

62

10 Literatura AUSTIN, ANGIE. Energy and Power in China : Domestic Regulation and Foreign

Policy [online]. London : The Foreign Policy Centre, April 2005 [cit. 2011– 04–30]. Policy Recommendations, s.. Dostupné z WWW: . BLAŢEK, JOSEF; RÁBL, VRATISLAV. Základy zpracování a využití ropy [online]. Vyd. 2. Praha : VŠCHT, 2006 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: . ISBN 80–7080–619–2. BRITISH PETROLEUM. BP.com [online]. 2010a [cit. 2011–04–26]. Oil section. Dostupné z WWW: BRITISH PETROLEUM. Oil section. In BP Statistical Review of World EnergyJune 2010b [online]. London : Beacon Press, 2010 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: CIA. Cia.org [online]. 2011 [cit. 2011–04–26]. Field listing: GDP (Official exchange rate). Dostupné z WWW: . ISSN 1553–8133. CT24.CZ [online]. 21. 11. 2008 [cit. 2011–04–26]. Lodě se kvůli pirátům začínají vyhýbat Suezskému průplavu. Dostupné z WWW: . CT24.CZ [online]. 30. 6. 2009 [cit. 2011–04–26]. Těţba ropy. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–1385. ČERMÁK, PETR. Penize.cz [online]. 18.08.2008a [cit. 2011–04–25]. Konec ropného monopolu a začátek vlády Sedmi sester. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–2217. ČERMÁK, PETR. Penize.cz [online]. 25.08.2008b [cit. 2011–04–25]. Pomalý pád ropného kartelu. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–2217. ČTK. E15.cz [online]. 30.3.2011 [cit. 2011–04–25]. Obama chce do roku 2025 sníţit americký dovoz ropy o třetinu. Dostupné z WWW: .

Literatura

63

ENERGY FILES. Energyfiles.com [online]. 2010 [cit. 2011–04–25]. DIRECT AC-

CESS TO ALL COUNTRIES AND REGIONS. Dostupné z WWW: . ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION. Liquid Fuels. In International Energy Outlook 2010 [online]. Washington : National Energy Information Center, 2010 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: . ENGDAHL, F. WILLIAM. Globalresearch.ca [online]. 2. 5. 2008 [cit. 2011–05–04]. Perhaps 60% of today’s oil price is pure speculation. Dostupné z WWW: . FILIPIÁKOVÁ, ANETA. Vývoj na trhu s ropou v posledním desetiletí. Brno, 2010. 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko–správní fakulta. FOLTÝNOVÁ, DARINA, et al. Is.muni.cz [online]. 2010 [cit. 2011–04–25]. Ţivot s autem. Dostupné z WWW: . FRIEDRICHS, JÖRG. Blisty.cz [online]. 31.5.2010 [cit. 2011–04–25]. Budoucnosti po ropném zlomu: Stejná krize, různé reakce. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–1792 GLOBAL TIMES. Globaltimes.cn [online]. 26.7.2010 [cit. 2011–04–26]. American shadow over South China Sea. Dostupné z WWW: . GRUBB, ADAM. Energybulletin.net [online]. 10.1.2011 [cit. 2011–04–26]. Peak Oil Primer. Dostupné z WWW: . HORČÍK, JAN. Hybrid.cz [online]. 4.4.2011 [cit. 2011–04–25]. Spojené státy výrazně sníţí závislost na dovozu ropy. Dostupné z WWW: . ISSN 1802–5323. HORČÍK, JAN. Hybrid.cz [online]. 15.11.2010 [cit. 2011–04–26]. Rok 2020: cena barelu ropy $300, ropný zlom přichází. Dostupné z WWW: . ISSN 1802–5323. INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. OMR. In Oil Market Report [online]. Paris : IEA, 25.3.2011 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Omrpublic.iea.org [online]. 2011 [cit. 2011–04– 25]. World Oil Balance Charts. Dostupné z WWW: . KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a komerční obchody. Vyd. 1. Kravaře : MARREAL SERVIS, 2010. Úvěrové obchody, s. 132. ISBN 978–80–254–6779–4. KLÍMA, JAN. Makroekonomie. Vyd. 1. Brno : Alfa Publishing, 2006. Ekonomický růst a hospodářské cykly, s. 59. ISBN 80–86851–27–3. KOVAL, VÁCLAV. Z hlubin země a věků. Vyd. 1. Praha : Albatros, 1981. 184 s. ISBN 13–811–8114/66.

Literatura

64

KRAMER, ANDREW E. Nytimes.com [online]. 2010 [cit. 2011–04–25]. Russian Oil

Surges After Break With OPEC. Dostupné z WWW: . KURZY.CZ [online]. 2010a [cit. 2011–04–25]. Futures. Dostupné z WWW: . KURZY.CZ [online]. 2011 [cit. 2011–04–25]. Ropa Brent. Dostupné z WWW:. LAVIČKA, VÁCLAV. Http://hn.ihned.cz [online]. 17. 8. 2010 [cit. 2011–04–30]. Čína můţe během 10 let předstihnout USA. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–7693. LIDOVKY.CZ. Lidovky.cz [online]. 21. 11. 2008 [cit. 2011–04–26]. Slovensko ovládne ropovod do Česka. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–1385. LIPSKY, JOHN. Imf.org [online]. 18.3.2009 [cit. 2011–04–26]. Economic Shifts and Oil Price Volatility. Dostupné z WWW: MCCARTHY, SHEILA; FRANK, Scott JT. Dokumentarni.tv [online]. 12.7.2006 [cit. 2011–04–25]. Heavy Watergate: Válka o studenou fúzi. Dostupné z WWW: . NĚMEC, PETR. Petrol.cz [online]. 27.6.2008 [cit. 2011–04–25]. Praskne ropná bublina?. Dostupné z WWW: . OICA. Oica.net [online]. 2010 [cit. 2011–04–30]. 2010 PROVISIONAL PRODUCTION STATISTICS. Dostupné z WWW: . OPEC. Opec.org [online]. 2009 [cit. 2011–04–25]. OPEC Share od Eorld Crude Oil Reserve 2009. Dostupné z WWW: . OPEC. Oil supply and demand outlook to 2030. In World Oil Outlook [online]. Vienna : OPEC, 2010 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: . OPEC. The impact of recent events on the oil market. In Oil Market Report [online]. Vienna : OPEC, 2011 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: . OPEC. Oil and gas data. In Annual Statistical Bulletin [online]. Vienna : OPEC, 2009 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: .

Literatura

65

OPEC. Opec.org [online]. 2007 [cit. 2011–04–26]. Brief History. Dostupné

z WWW: . PETROLEUM.CZ [online]. 2010 [cit. 2011–04–26]. Svět ropy. Dostupné z WWW: . PRATLEY, NILS. Guardian.co.uk [online]. 17. 10. 2008 [cit. 2011–05–04]. Plot thickens over oil in boom and bust saga. Dostupné z WWW: . PROROK, VLADIMÍR, ET AL. ROPA : STRATEGICKÁ KOMODITA – POPTÁVKA, NABÍDKA A CENA. IN ENERGETICKÁ BEZPEČNOST – GEOPOLITICKÉ SOUVISLOSTI. VYD. 1.PRAHA: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2008. S. 21–94. ISBN 978–80–86946– 91–7. REJNUŠ, OLDŘICH. Peněžní ekonomie (finanční trhy)). 4. aktu. vyd. Brno : Akademické nakladatelství Cerm, 2008. Termínované derivátové instrumenty, s. 241. ISBN 978–80–214–3703–6. REUTERS. Reuters.com [online]. 22.10.2009 [cit. 2011–04–26]. Buy or sell–As dollar weakens, are oil prices poised to rally?. Dostupné z WWW: . RICHARD, MICHAEL GRAHAM. Treehugger.com [online]. 13. 10. 2008 [cit. 2011– 04–30]. Number of the Day: 168.03 Million Motor Vehicles in China. Dostupné z WWW: . ROPA. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 27.9.2005, last modified on 7.4.2011 [cit. 2011–04– 25]. Dostupné z WWW: . ROPA.CZ [online]. 2011 [cit. 2011–04–26]. Druhy ropy. Dostupné z WWW: . ROPNÝ VRCHOL. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 27.1.2006, last modified on 25.4.2011 [cit. 2011–04–25]. Dostupné z WWW: ROŠKANIN, MICHAL. Zásoby ropy „plavou“ na vodě. Petrol Magazín. 2010a, č.6, s. 10–11. Dostupný také z WWW: . ROŠKANIN, MICHAL. Odvrácená strana ropného byznysu. Petrol Magazín. 2010b, č.2, s. 8–9. Dostupný také z WWW: . ŠTEFAN, PETR. IDnes.cz [online]. 18.8.2010 [cit. 2011–04–25]. Čína tajně zbrojí, s USA chce válčit o vliv v Jihočínském moři. Dostupné z WWW: . ISSN 1210–1168.

Literatura

66

ŠTĚPÁN, VLADIMÍR. Pro–energy.cz [online]. 2010 [cit. 2011–04–25]. Ceny ener-

getických komodit – současnost a očekávaný vývoj. Dostupné z WWW: . ŠVIHLÍKOVÁ, ILONA. Britské listy [online]. 14.12.2009a [cit. 2011–04–25]. Ropný trh: reakce na krizi. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–1792 ŠVIHLÍKOVÁ, ILONA. Literarky.cz [online]. 22.9.2009b [cit. 2011–04–25]. Rusko, OPEC a vývoj na ropném trhu. Dostupné z WWW: . THE OIL DRUM. Theoildrum.com [online]. 22.10.2008 [cit. 2011–05–02]. Why are oil (and gasoline) prices so low?. Dostupné z WWW: . TRADINGECONOMICS.COM [online]. 2010a [cit. 2011–04–25]. India GDP Growth Rate. Dostupné z WWW: . TRADINGECONOMICS.COM [online]. 2010b [cit. 2011–04–25]. China GDP Growth Rate. Dostupné z WWW: . TRIM BROKER. Cikomodity.com [online]. 2008 [cit. 2011–05–05]. Dolárový index USDX. Dostupné z WWW: . VINTER, JAN. Euroekonom.cz [online]. 3.11.2008 [cit. 2011–04–25]. John D. Rockefeller (1839–1937) – Zakladatel monopolů a nejbohatší americký ropný magnát všech dob. Dostupné z WWW: . VLAHA, ZDĚNĚK. Aktuální problémy obchodu s ropou. Brno, 2007. 37 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita, Provozně ekonomická fakulta. WILLIAMS, JAMES L. Wtrg.com [online]. 2009 [cit. 2011–04–26]. Oil Price History and Analysis. Dostupné z WWW: . WORLD BANK. Worldbank.org [online]. 2010 [cit. 2011–04–25]. GDP (current US$). Dostupné z WWW: . ZEMÁNEK, JOSEF. Euroekonom.cz [online]. 12.5.2008a [cit. 2011–04–25]. Ropný zlom? V roce 2017. Dostupné z WWW: . ZEMÁNEK, JOSEF. Euroekonom.cz [online]. 12.7.2006 [cit. 2011–04–25]. Čím nahradíme ropu?. Dostupné z WWW: . ZEMÁNEK, JOSEF. Euroekonom.cz [online]. 29.2.2008b [cit. 2011–04–25]. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky. Dostupné z WWW: .

Seznam zkratek

67

11 Seznam zkratek ASPO – Association for the study of peak oil (asociace pro studium ropného zlomu) BP – British Petroleum BRIC – Brazílie, Ruská federace, Indie, Čína CERA – Cambridge Energy Research Associate CIA – Central Intelegence Agency (čs. Ústřední zpravodajská sluţba) CFTC – U.S. Commodity Futures Trading Commission (čs. Americká komise pro obchodování termínovaných kontraktů na komodity) ČEPRO – České produktovody a ropovody ČEZ – České energetické závody EIA – U. S. Energy Information Administration (amer. energetická agentura) ENI – Ente Nazionale Idrocarburi (italská energetická společnost) ERoEI – Energy Return of Energy Invested EU – European Union (čs. Evropská Unie) EWG – Energy Watch Group FED – Federal Reserve (čs. Federální rezervní systém) HDP – Hrubý Domácí Produkt ICE – Intercontinental Exchange IEA – International Energy Agency (čs. Mezinárodní energetická agentura) IMF – Internetial Monetary Fund (čs. Mezinárodní měnový fond) IPE – International Petroleum Exchange (Mezinárodní ropná burza v Londýně) MMF – Mezinárodní měnový fond Mt oe – Milion Tonnes of Oil Equivalent NEXT 11 – Bangladéš, Egypt, Indonésie, Írán, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Jiţní Korea, Turecko a Vietnam NYMEX – New York Mercantile Exchange (komoditní burza v New Yorku) OECD – The Organisation for Economic Co-operation and Development (čs. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OPEC – The Organization of the Petroleum Exporting Countries (čs. Organizace zemí vyváţejících ropu) PEMEX – Petroleos Mexicanos (mexická státní společnost) PET – Polyethylentereftalát (termoplast) RF – Russian Federation (čs. Ruská Federace) UAE – The United Arab Emirates (Spojené arabské emiráty) UNCTAD – United Natios Conference on Trade And Development USA – The United States of America (čs. Spojené státy americké) USD – United States Dollar (americký dolar) WTI – West Texas Intermedia (západotexaská ropa)

Přílohy

68

Přílohy

Detailní charakteristika ropy

69

A Detailní charakteristika ropy A.1.1. Teorie původu ropy Podle BLAŢKA A RÁBLA (2006, s. 9–12) je velmi obtíţné určit, jak přesně vznikala ropa, neboť na rozdíl od jiných nerostných surovin (uhlí, ţelezná ruda), ropa v podzemí obvykle migrovala působením tlaků a horotvorných procesů, a proto se místo nálezu často nachází ve značných vzdálenostech od místa vzniku. K vysvětlení původu vzniku ropy vznikly dvě protichůdné teorie: anorganická a organická. Pro kaţdou skupinu teorie vzniku ropy lze najít argumenty podporující její správnost. Anorganický původ ropy předpovídal uţ v druhé polovině 19. století slavný ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907). 96 Avšak významným přispěvovatelem a zastáncem této teorie byl aţ rakouský astrofyzik Thomas Gold (1920–2004). Podle něj se v zemské kůře akumulovalo obrovské mnoţství zásob organického uhlíku vesmírného původu, které jsou zdrojem ropy, zemního plynu a antracitu neboli nejkvalitnějšího černého uhlí. 97 BLAŢEK A RÁBL (2006, s. 10–11) popisují anorganický původ jako vznik ropy z anorganických sloučenin reakcí karbidů některých kovů s vodou. Mezi další anorganické teorie se řadí i teorie sopečné činnosti. Tuto teorii podporují nálezy uhlovodíků v lávách a plynech sopek, ale také výskyt ropy ve vyvřelých horninách sopečného původu. I přes nepopiratelné důkazy anorganické teorie většina vědců uznává organický původ ropy. Tato teorie předpokládá vznik ropy z prehistorických ţivočišných a rostlinných zbytků podrobených rozkladu. 98 BLAŢEK A RÁBL (2006, s. 10–11) tvrdí, ţe podle organické teorie ropa vznikla z organismů, které ţily ve slaných a smíšených vodách. Obdobné organismy jako jsou mikroplankton, rostlinný a ţivočišný plankton, řasy, mořská tráva a bakterie, vznikají v obrovských mnoţstvích i v současné době. Všechny tyto organismy se po odumření hromadily na dně moří a lagun, mísily se s anorganickými látkami, které se zde usazovaly. Po sloţitých biologických a chemických reakcích za nepřístupu vzduchu a přispění tepla nakonec vznikla ropa a zemní plyn. Protoţe existují na Zemi rozdílné typy ropy, můţeme předpokládat vznik některých typů ropy organickými reakcemi a u jiných anorganickou cestou. V současné době však drtivá většina vědců dává přednost organické teorii vzniku ropy. Známost původu vzniku ropy je pro dnešní petrochemický průmysl velmi významná, neboť umoţňuje hledat ropu účinněji a efektivněji.

FOLTÝNOVÁ D. (2010) PETROLEUM.CZ (2010) 98 PETROLEUM.CZ (2010) 96 97


70

A.1.2. Těžba ropy Předtím, neţ se začne těţit ropa, je nutné udělat podrobný primární průzkum za pomoci nejrůznější moderní techniky, např. pomocí speciálních vozidel, pomocí letadel či ponorek na mořském dně apod. Na základě dosaţených výsledků se provede u vytipovaných míst průzkumný vrt, přičemţ počet neúspěšných vrtů můţe dosahovat i při pečlivém a nákladném průzkumu aţ 40 %, jak uvádí BLAŢEK A RÁBL (2006, s. 14). Po úspěšném vrtu je nutné dopravit ropu na povrch z hloubky aţ několika kilometrů (většina ropy se vyskytuje v hloubkách od 0,6– 2,4 km, nejhlubší ropný vrt je hluboký přes 6 km). Nyní můţeme uvést metody těţby ropy, které se dělí na primární, sekundární a terciární. Primární způsob těžby vyuţívá k dopravě ropy na povrch přirozeného tlaku loţiska (někdy můţe ropa za pomoci velmi často přítomného zemního plynu samovolně vytékat) a jednoduchá čerpací zařízení. Tímto způsobem lze získat kolem 20–35 % ropy obsaţené v nalezišti. Sekundární způsob těžby nastupuje v okamţiku, kdy je nedostatečný přirozený tlak a k udrţení poţadované úrovně podzemního tlaku v loţisku je tak třeba např. zpětné pumpování plynu, vzduchu či vodní injektáţ. Za sekundární metodu lze povaţovat také čerpání ropy pomocí pump (viz Obr. 1). Takto lze zvýšit celkovou vytěţitelnost včetně primární metody na 50–60 %. Terciární způsob těžby nastupuje v době, kdyţ uţ ani sekundární způsob nestačí na udrţení produkce a těţba je ještě stále ekonomická, coţ závisí na aktuální ceně ropy na trhu a výši nákladů na těţbu. Tato metoda vyuţívá ke zvýšení těţby externí látky, které nepochází z loţiska, mezi tyto látky obvykle zařazujeme oxid uhličitý, dusík či horkou vodní páru. Celková vytěţitelnost99 naleziště se tak blíţí aţ k 80 % pro lehkou ropu (100% vytěţitelnosti nelze nikdy dosáhnout), v případě těţké ropy je celková vytěţitelnost výrazně menší, max. 5 % (PETROLEUM.CZ , 2010).

Bereme v potaz pouze konvenční ropu. Kromě ní existuje ještě tzv. nekonvenční ropa, která je získávána jinými neţ tradičními těţebními metodami. 99


71

A.1.3. Druhy ropy Ropný průmysl rozděluje ropu podle různých kritérií, např. podle původu vzniku, podle hustoty (lehká, těţká) nebo také podle způsobu získávání. Na ropných burzách jsou však nejdůleţitější a nejsledovanější čtyři základní druhy ropy (BLAŢEK A RÁBL, 2006, s. 26), od nichţ se odvíjí cena všech ostatních druhů ropy. Do této skupiny patří severomořská ropa Brent100 (dříve označovaná jako ropa Forties), podle které se oceňují zhruba dvě třetiny světových dodávek, jde hlavně o ropu spotřebovanou v Západní Evropě a pocházející z Evropy, Afriky a Středního východu.101 Ropa Brent je lehká ropa, která se zpracovává v rafineriích v severozápadní Evropě, pokud jsou však ceny příznivé pro export, zpracovává se i ve Spojených státech a v zemích Středozemního moře. Druhou, neméně známou ropou, je západotexaská ropa WTI (West Texas Intermedia), je to opět lehká ropa, která se zpracovává ve Spojených státech v oblastech Mexického zálivu. Poslední třetí a čtvrtou ropou v této skupině jsou ropa Dubai (dříve označovaná jako Arabian Light), která pochází z Perského zálivu, a ropa Nigerian Light pocházející z Afriky, resp. Nigérie. Mimo tyto čtyři nejdůleţitější typy existuje ještě tzv. Koš OPEC zahrnující tyto druhy ropy – Arab Light, Bonny Light, Fateh, Isthmus, Minas, Saharan Blend a Tia Juana Lght. 102 Všechny výše zmíněné druhy patří mezi tzv. konvenční ropu, tzn. ropu, která je získávána tradičními těţebními metodami. Ropa, která je získávána jinými metodami, se nazývá nekonvenční ropa103. Zdrojem pro tuto metodu zpracování jsou dehtové písky, ropné břidlice, biopaliva, termální depolymerizace organické hmoty či přeměna uhlí nebo zemního plynu na kapalné uhlovodíky FisherTropschovou syntézou.

Ropa Brent zahrnuje 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři (hlavní druhy Brent Crude, Brent Sweet, Light Oil, Oseberg, Forties). 101 KURZY.CZ (2011) 102 ROPA.CZ (2011) 103 Největší zásoby nekonvenční ropy se nachází v Kanadě a ve Venezuele. 100

Obrázky

B Obrázky

Obr. 2 Čerpání ropy pomocí pump Zdroj: ČT24 (2009)

Obr. 3 Ropovod Zdroj: LIDOVKY.CZ (2008)

Obr. 4 Ropné nádrţe resp. zásobníky Zdroj: PETROLEUM.CZ (2010)

72

Obrázky

Obr. 5 Supertanker Zdroj: ČT24 (2008)

Obr. 6 Schéma vztahů uvedených veličin Zdroj: PROROK (2010, s. 54), vlastní práce

73

Grafy

74

C Grafy Graf 28

Vývoj ceny ropy Brent v letech 2004 – 2010 (v USD)

Zdroj: KURZY.CZ Graf 29

(duben 2011)

Ceny ropy v letech 1861 – 2009 v USD*

Zdroj: BP statistical review, oil section 2010a, s. 16 * uváděno jako průměrná cena v kaţdém roce zvlášť (např. průměrná cena ropy OPEC Basket v roce 2008 byla 94,45 USD)

Grafy Graf 30

75 Globální pokles produkce ropy

Zdroj: EIA, BofA Merrill Lynch Global Commodities Research (2010)

Graf 31

Vývoj dolarového indexu v letech 1973 – 2008

Zdroj: TRIM BROKER (2008)

Grafy Graf 32

76 Ověřené rezervy na konci roku 2009 (v mld. bbl)

Zdroj: BP statistical review, oil section 2010, s. 7 Tab. 5

Největší světové havárie ropných tankerů

Název lodi

Místo

Datum

Uniklá ropa

Torrey Canyon Olympic Bravery Aegean Captain Aegean Captain Exxon Valdez Mobby Prince Braer Sea Empress Erika Limburg Selendang Ayu

Cornwall La Manche La Manche Tobago Aljaška Itálie Shetlandy Wales Bretaň Aden Aleuty

18. 3. 1967 23. 1. 1976 16. 3. 1978 19. 7. 1979 23. 3. 1989 10. 4. 1991 5. 1. 1993 15. 2. 1993 12. 12. 1999 6. 9. 2002 8. 12. 2004

120 tisíc tun není přesný údaj 234 tisíc tun 300 tisíc tun 206 tisíc tun 82 tisíc tun 85 tisíc tun 128 tisíc tun 12 tisíc tun není přesný údaj 2 tisíce tun

Zdroj: FOLTÝNOVÁ D. (2011)

Tabulky

77

D Tabulky Tab. 6

Prokázané ropné rezervy v letech 1989, 1999, 2008 a 2009 (v mld. bbl)


Tabulky Tab. 7

78 Produkce v letech 1999 – 2009 (v tis. bbl denně) 104


104

Nezahrnuje kapalná paliva z jiných zdrojů např. z biomas a uhlí

Tabulky Tab. 8

79 Spotřeba v letech 1999 – 2009 (v tis. bbl denně)


Dopady současné ekonomické krize na ropný trh

Recommend Documents