Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
DAŇOVÁ EVIDENCE TEORETICKÁ PUBLIKACE
STŘEDNÍ ŠKOLA SLUŽEB A PODNIKÁNÍ, OSTRAVA-PORUBA, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 708 00 Ostrava-Poruba, Příčná 1108
Registrační číslo projektu: Název projektu:
CZ.1.07/1.1.07/02.0005
Zvyšování gramotnosti žáků inovací výuky odborných předmětů s efektivním využitím prostředků ICT pro vyšší konkurenceschopnostna trhu práce v Moravskoslezském kraji
Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Obsah: PŘEDMLUVA ................................................................................................................................... 6
CHARAKTERISTIKA A FUNKCE DAŇOVÉ EVIDENCE ......................... 7
1.
1.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE ......................................................................... 7 1.1.1 Možnosti sledování podnikatelské činnosti......................................................................... 7 1.1.2 Vymezení účetních jednotek s povinností vést účetnictví.................................................... 9 1.1.3 Právní normy potřebné k vedení daňové evidence ............................................................ 11 1.2
FORMA A ZPŮSOB VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE ..................................................... 12
1.3 CÍL A STRUKTURA DAŇOVÉ EVIDENCE.................................................................... 14 1.3.1 Hlavní cíle daňové evidence ............................................................................................. 14 1.3.2 Struktura daňové evidence................................................................................................ 16
2.
MAJETEK A ZÁVAZKY PODNIKATELE.................................................. 19
2.1. ČLENĚNÍ MAJETKU PODLE DRUHŮ ........................................................................... 19 2.1.1 2.1.2 2.2
Dlouhodobý majetek ........................................................................................................ 19 Oběžný majetek................................................................................................................ 21
OCEŇOVÁNÍ MAJETKU .................................................................................................. 24
2.3. ZÁVAZKY PODNIKATELE.............................................................................................. 27
3.
ÚČETNÍ DOKLADY....................................................................................... 30
3.1
ČLENĚNÍ DOKLADŮ PODLE DRUHŮ ........................................................................... 30
3.2
ČLENĚNÍ DOKLADŮ PODLE POČTU DOKUMENTOVANÝCH PŘÍPADŮ ............. 35
3.3
ČLENĚNÍ DOKLADŮ PODLE OBSAHU......................................................................... 35
3.4
NÁLEŽITOSTI DOKLADŮ ............................................................................................... 36
3.5
VYHOTOVOVÁNÍ DOKLADŮ ......................................................................................... 37
3.6
OPRAVY V DOKLADECH ................................................................................................ 38
3.7
OBĚH DOKLADŮ............................................................................................................... 38
4.
DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PRO NEPLÁTCE I PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY................................................................................. 42
4.1 FORMY A METODY ZPRACOVÁNÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ .......................... 42 4.1.1 Zápisy v deníku příjmů a výdajů....................................................................................... 42 4.1.2 Údaje zachycované ve sloupcích deníku příjmů a výdajů.................................................. 43 4.1.3 Vedení deníku příjmů a výdajů......................................................................................... 44 4.2 ČLENĚNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ZPŮSOBU PLACENÍ ..................................... 46 4.2.1 Příjmy a výdaje v hotovosti ............................................................................................. 46 4.2.2 Příjmy a výdaje bezhotovostní na bankovním účtu .......................................................... 47 4.2.3 Průběžné položky............................................................................................................. 47 3
4.3 ČLENĚNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE VLIVU NA ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ...... 51 4.3.1 Příjmy zahrnované a nezahrnované do základu daně z příjmů........................................... 51 4.3.2 Výdaje odčitatelné a neodčitatelné od základu daně z příjmů............................................ 51 4.4. UZAVŘENÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ A VÝPOČET ZÁKLADU PRO DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB............................................................................... 53 4.4.1 Uzavření deníku příjmů a výdajů...................................................................................... 53 4.4.2 Výpočet základu pro daň z příjmů fyzických osob............................................................ 53 4.5 DENÍK PRO PLÁTCE DPH – ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY.................... 54 4.5.1 Zákonná a dobrovolná registrace plátců DPH ................................................................... 54 4.5.2 Předmět DPH ( Zdanitelná plnění )................................................................................... 54 4.5.3 Sazby daně ( úprava od 1.1.2010)..................................................................................... 54 4.5.4 Daňové doklady ............................................................................................................... 56 4.5.5 Daň na vstupu a výstupu, daňová povinnost nárok na odpočet DPH ................................. 58 4.5.6 Daňové přiznání ............................................................................................................... 61 4.5.7 DPH při dovozu a vývozu ................................................................................................ 61
5.
SOUVISLÝ PŘÍKLAD – DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ................................64
5.1 DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ – ŘEŠENÝ PŘÍKLAD PRO NEPLÁTCE DPH ................ 64 5.1.1 Zadání příkladu ................................................................................................................. 65 5.1.2 Deník příjmů a výdajů - řešení........................................................................................... 66 5.1.3 Postup při uzavírání deníku příjmů a výdajů (za měsíc leden 20xx) ................................... 67 5.2
EVIDENCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY V DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ............ 69
5.3 ....DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ – ŘEŠENÝ PŘÍKLAD PRO PLÁTCE DPH ..................... 69 5.3.1 Zadání příkladu ................................................................................................................. 69 5.3.2 Deník příjmů a výdajů – řešení.......................................................................................... 72 5.3.3 Postup při uzavírání deníku příjmů a výdajů (za měsíc leden 20xx) ................................... 73
6.
POMOCNÉ KNIHY DAŇOVÉ EVIDENCE ..................................................75
6.1 EVIDENCE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ....................................................................... 75 6.1.1 Vymezení pohledávek ....................................................................................................... 75 6.1.2 Evidence pohledávek......................................................................................................... 76 6.1.3 Vymezení závazků ............................................................................................................ 78 6.1.4 Evidence závazků.............................................................................................................. 79 6.2 EVIDENCE ZÁSOB ............................................................................................................. 81 6.2.1 Vymezení zásob ................................................................................................................ 81 6.2.2 Evidence zásob.................................................................................................................. 81 6.3 EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU.................................................................... 84 6.3.1 Vymezení dlouhodobého majetku ..................................................................................... 84 6.3.2 Evidence dlouhodobého majetku ....................................................................................... 85 6.3.2.1 Evidence dlouhodobého hmotného majetku................................................................. 85 6.3.2.2 Evidence dlouhodobého nehmotného majetku ............................................................. 86 6.4 EVIDENCE MEZD............................................................................................................... 88 6.4.1 Mzdový list ....................................................................................................................... 88 6.4.2 Evidenční list důchodového pojištění ................................................................................ 90 4
6.4.3
Zúčtovací a výplatní listina................................................................................................ 90
6.5 OSTATNÍ EVIDENCE PODLE POTŘEB PODNIKATELE ............................................ 92 6.5.1 Kniha pro evidenci nepřímých daní ................................................................................... 92 6.5.1.1 Evidence daně z přidané hodnoty................................................................................. 92 6.5.1.2 Příklad evidence DPH a stanovení daňové povinnosti DPH ......................................... 92 6.5.2 Evidence denních tržeb...................................................................................................... 95 6.5.3 Evidence krátkodobého finančního majetku ...................................................................... 95 6.5.3.1 Korunová pokladna ..................................................................................................... 95 6.5.3.2 Valutová pokladna....................................................................................................... 96 6.5.3.3 Evidence cenin ............................................................................................................ 96 6.5.4 Evidence zakázek .............................................................................................................. 97 6.5.5 Evidence jízd..................................................................................................................... 97 6.5.5.1 Použití paušálního výdaje na dopravu .......................................................................... 98 6.5.5.2 Silniční daň ................................................................................................................. 98
7.
INVENTARIZACE V PRODEJNĚ ............................................................... 101
7.1
POJEM INVENTARIZACE .............................................................................................. 101
7.2
VÝZNAM INVENTARIZACE .......................................................................................... 102
7.3
DRUHY INVENTARIZACÍ............................................................................................... 103
7.4
TERMÍNY INVENTARIZACÍ .......................................................................................... 103
7.5
POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ INVENTARIZACE............................................................. 106
8.
VÝKAZY A DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ FYZICKÝCH OSOB .......................... 113
8.1
VÝKAZ O MAJETKU A ZÁVAZCÍCH ........................................................................... 113
8.2
VÝKAZ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ........................................................................................... 114
8.3
ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY ZE ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB .......................................................................................................... 118
8.4
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB................................... 122
5
PŘEDMLUVA
Cílem této teoretické publikace je poskytnout základní informace o daňové evidenci studentům středních odborných škol. Pro lepší pochopení probírané látky jsou v publikaci zahrnuty úkoly, testy a shrnutí učiva jednotlivých kapitol. K aktivnímu zapojení žáků v hodinách a jejich vedení k samostatnému řešení úkolů je k teoretické publikaci vypracován také pracovní sešit. Opakování tematických celků pak usnadní zpracované prezentace. Proč se máme společně s daňovou evidencí seznámit? Pokud se totiž milí žáci v budoucích letech rozhodnete provozovat podnikatelskou činnost, budete muset o svém podnikání vést záznamy. A jednou z možností evidence toho, co se ve firmě děje, je právě daňová evidence. Využívají ji fyzické osoby, které splňují určité podmínky. Právnické osoby a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou, mají povinnost vést účetnictví. Za celý tvůrčí kolektiv vám přejeme hodně trpělivosti při studiu, jehož výsledky jednou mohou vést k úspěchům v praxi.
Neboj se nových informací. V blízké budoucnosti je můžeš využít!
6
1. CHARAKTERISTIKA A FUNKCE DAŇOVÉ EVIDENCE 1.1
PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE
Do konce roku 2003 existovaly podle zákona o účetnictví v České republice dvě účetní soustavy jednoduché účetnictví a podvojné účetnictví. Od 1. 1. 2004 bylo jednoduché účetnictví zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí, kterou upravuje zákon o daních z příjmů.
Daňová evidence nahradila jednoduché účetnictví. Tak to asi nebude tak složitá. A mohu vést záznamy o podnikání i jinak?
1.1.1 MOŽNOSTI SLEDOVÁNÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Provádět záznamy o podnikatelské činnosti je možné těmito způsoby: a) Vedením daňové evidence Daňová evidence je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je určena pouze pro fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou (vysvětleno níže). Daňová evidence zajišťuje podklady pro zjištění základu daně z příjmů. Sleduje příjmy a výdaje v pokladně a na bankovním účtu. Pro potřeby této učebnice budeme používat pojem zdanitelné (nebo daňové) příjmy (příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů) a daňové výdaje (výdaje, které jsou od základu daně odpočitatelné). Obsahuje také údaje o majetku a závazcích. Daňová evidence není příliš administrativně a technicky náročná, poskytuje však méně informací pro rozhodování a řízení firmy. b) Vedením účetnictví Účetnictví je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Je určeno pro účetní jednotky, což jsou zejména právnické osoby (např. akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Poskytuje podrobný pohled na hospodaření firmy, lépe se dá využít při řízení a rozhodování o dalším podnikání. Základním cílem je zjištění skutečného hospodářského výsledku (zisku či ztráty porovnáním nákladů a výnosů). c) Vykazováním pouze příjmů s uplatněním výdajů v procentech z příjmů (paušálem) Fyzické osoby, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku mohou evidovat pouze své příjmy a pohledávky. Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují procentem z příjmů (upraveno zákonem o daních z příjmů, například živnosti řemeslné mohou od svých příjmů před zdaněním odečíst 80 % jako výdaje zdaní tak pouze 20 % z příjmů, ostatní živnosti odečítají 60 % z příjmů jako výdaje zdaní tak pouze 40 % z příjmů). Paušální výdaje jsou nejjednodušší a často nejvýhodnější způsob, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání. Nemusíme schovávat doklady za výdaje. Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Navíc si nemůžeme už uplatnit nic, ani sociální či zdravotní pojištění. 7
d) Vedením jednoduché evidence při dani stanovené paušální částkou Daň paušální částkou může být stanovena finančním úřadem na základě žádosti podnikatele (podané do 31. ledna). Podmínkou je, že podnikatel provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců a roční výše příjmů za bezprostředně předcházející tři zdaňovací období u něj nepřesáhla 5.000.000 Kč. Výše paušální daně se určí v závislosti na výši předpokládaných zdanitelných příjmů po odečtení předpokládaných daňových výdajů sazbou daně 15 %. Po slevách musí daň činit minimálně 600 Kč za zdaňovací období. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, pohledávek a hmotném majetku, který využívá v podnikání. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři.
ÚLOHA 1.1
Doplňte níže uvedená tvrzení: 1. Do konce roku 2003 existovaly v ČR dvě účetní soustavy
…jednoduché účetnictví…. ….podvojné účetnictví.…..
2. Od 1. 1. 2004 bylo jednoduché účetnictví nahrazeno
……………………………
3. Sledovat podnikatelskou činnost je možné těmito způsoby
…………………………… …………………………… …………………………… ……………………………
4. Daňovou evidenci upravuje zákon
……………………………
5. Daňová evidence je určena pouze pro
……………………………
6. Daňová evidence zajišťuje zjištění
……………………………
7. Daňová evidence musí obsahovat údaje
…………………………… ……………………………
8. Účetnictví je upraveno zákonem
……………………………
9. Základním cílem účetnictví je zjištění
……………………………
10. Evidovat jen příjmy a výdaje uplatnit procentem může
……………………………
11. Daň paušální částkou může být stanovena pro poplatníka, který
………………………….... ……………………………
8
1.1.2 VYMEZENÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK S POVINNOSTÍ VÉST ÚČETNICTVÍ Účetními jednotkami, které mají povinnost vést účetnictví (nemohou vést daňovou evidenci) jsou: 1. Právnické osoby se sídlem na území České republiky, které vykazují podnikatelskou i nepodnikatelskou činnost (například příspěvkové organizace, církve, občanská sdružení) 2. Zahraniční osoby, které na území České republiky podnikají nebo provozují činnost podle zvláštních předpisů 3. Organizační složky státu (například ministerstva, soudy, úřad vlády) 4. Fyzické osoby, které: a) Vykázaly za bezprostředně předcházející kalendářní rok obrat nad 25 miliónů korun (podle zákona o dani z přidané hodnoty jsou za obrat považovány příjmy za zdanitelná a osvobozená plnění). Na přechod z daňové evidence k účetnictví je roční odklad (obrat překročen v roce 2009, v roce 2010 ještě vedena daňová evidence, povinnost vést účetnictví od roku 2011). b) Dobrovolně se rozhodly vést účetnictví (například na doporučení daňového poradce). c) Byly zapsány do obchodního rejstříku dobrovolně nebo povinně. Podnikatel musí vést účetnictví povinně ode dne zápisu do dne výmazu z obchodního rejstříku. Fyzická osoba se musí povinně zapsat do obchodního rejstříku například při dosažení příjmů za dvě předcházející období ve výši 120 miliónů Kč. d) Fyzické osoby, které jsou součástí sdružení bez právní subjektivity a alespoň jeden z účastníků sdružení má povinnost vést účetnictví. e) Ukládá-li to fyzické osobě zvláštní předpis (například při povinném auditu po splnění dvou z těchto tří podmínek majetek neboli aktiva jsou v hodnotě nad 40 mil. Kč, čistý roční obrat je nad 80 mil. Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí více než 50). Aha, tak právnická osoba není právník a fyzická osoba není učitel tělesné výchovy.
PŘÍKLAD: 1. Pan Fojtík, fyzická osoba, podniká na základě živnostenského oprávnění v pohostinství, není zapsán v obchodním rejstříku: o V roce 2008 zahájil podnikatelskou činnost podnikání začíná s daňovou evidencí. o Za rok 2008 vykázal v daňové evidenci obrat 18.000.000 Kč obrat 25 miliónů nepřekročen. o V roce 2009 pokračuje v daňové evidenci. Za rok 2009 vykázal obrat 26.000.000 Kč vzniká povinnost přejít na vedení účetnictví, ale s ročním odkladem. o V roce 2010 ještě může proto vést daňovou evidenci. o Od roku 2011 povede po dalších 5 let účetnictví (povinně, bez ohledu na výši obratu do roku 2015). 9
2. Paní Mgr. Navrátilová provozuje notářskou praxi: o v roce 2009 podnikání začíná s daňovou evidencí, obrat v roce 2009 činil 19.500.000 Kč. o v roce 2010 se nechala zapsat do obchodního rejstříku zápisem do obchodního rejstříku jí vznikla povinnost vést účetnictví (i přesto, že má obrat do 25.000.000 Kč).
3. Luboš Kratina, autokarosář, s. r. o.: o jako právnická osoba musí vést účetnictví už v roce zahájení podnikání, bez ohledu na výši obratu.
ÚLOHA 1.2
Určete, které z následujících firem a institucí povedou daňovou evidenci a které účetnictví: Firma
Daňová evidence
Jana Nováková jako fyzická osoba zahajuje provoz kadeřnictví, není zapsána do obchodního rejstříku
X
Ministerstvo životního prostředí Pan Janoš a Novotný založili s. r. o. Advokát JUDr. Sláma zahajuje praxi jako fyzická osoba, je zapsán do obchodního rejstříku Činnost zahajuje firma ARGO, a.s. Pavel Mlýnek, fyzická osoba, živnostník - maloobchod, není zapsán do obchodního rejstříku SŠ podnikání a služeb, příspěvková organizace Věra Dostálová podniká jako fyzická osoba v oblasti tlumočení, není zapsána do obchodního rejstříku
10
Účetnictví
1.1.3 PŘEHLED PRÁVNÍCH NOREM POTŘEBNÝCH K VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE o o o o o o o o o o o o
zákon o daních z příjmů zákon o dani z nemovitostí zákon o dani silniční zákon o dani z přidané hodnoty zákon o spotřebních daních zákon o dani k ochraně životního prostředí (ze zemního plynu, elektřiny, pevných paliv) daňový řád obchodní zákoník živnostenský zákon zákoník práce zákon o mzdě zákon o sociálním a zdravotním pojištění
SHRNUTÍ
1. Možnosti sledování podnikatelské činnosti: a) Daňová evidence Nahradila od 1. 1. 2004 jednoduché účetnictví. Je upravena zákonem o daních z příjmů. Jejím základním úkolem je zjištění základu pro výpočet daně z příjmů porovnáním zdanitelných (daňových) příjmů a daňových výdajů. b) Účetnictví Je upraveno zákonem o účetnictví, povinně ho vedou účetní jednotky. Fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou mohou vést účetnictví i dobrovolně. Je to podrobnější evidence, která se dá lépe využít při rozhodování a řízení firem. Hlavním úkolem je zjištění skutečného hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) porovnáním nákladů a výnosů. c) Přehled o příjmech Mohou vykazovat fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku a výdaje pak uplatňují procentem z příjmů. Nemusí tedy vést daňovou evidenci ani účetnictví. Jde o nejjednodušší způsob evidence. d) Jednoduchá evidence při dani stanovené paušální částkou Za určitých podmínek může být stanovena daň paušální částkou (například u poplatníka, který nemá zaměstnance ani spolupracující osoby a jeho obrat za předcházející tři zdaňovací období nepřesáhl 5 mil. Kč). V evidenci nesmí chybět přehled o příjmech, pohledávkách a dlouhodobém majetku.
11
2. Přehled právních norem potřebných k vedení daňové evidence: Daňové zákony, obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákoník práce, zákon o mzdě a zákon o sociálním a zdravotním pojištění. OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Ve kterém roce nahradila daňová evidence jednoduché účetnictví? 2. Jak se jmenuje zákon, který upravuje daňovou evidenci? 3. Kdo může daňovou evidenci vést? 4. Jak se jmenuje zákon, který upravuje účetnictví? 5. Co je hlavním úkolem daňové evidence? 6. Co je hlavním úkolem účetnictví? 7. Kdy se stane fyzická osoba účetní jednotkou? 8. Jaká existuje třetí a čtvrtá možnost vedení záznamů kromě daňové evidence a účetnictví? 9. Vyjmenujte alespoň pět dalších právních norem potřebných k vedení daňové evidence.
1.2 FORMA A ZPŮSOB VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE Zákon o daních z příjmů hovoří o tom, které informace musí daňová evidence poskytovat pro potřeby zjištění základu daně z příjmů. A to údaje o příjmech a výdajích a údaje o majetku a závazcích. Nenařizuje však, v jaké podobě či formě má být vedena. Je to plně ponecháno na rozhodnutí podnikatele. Dokonce není ani nařízeno vést daňovou evidenci v průběhu zdaňovacího období, takže stačí doklady zpracovat až po jeho skončení. Záznamní povinnost však může nařídit formou písemného rozhodnutí správce daně (finanční úřad). Záznamy se provádějí na základě účetních dokladů do účetních knih, které se na konci účetního období uzavřou. Zjištěné konečné stavy z těchto knih se použijí pro potřeby sestavení výkazů a daňového přiznání. Většina podnikatelů dnes využívá pro zpracování daňové evidence počítačový software.
12
Schéma provádění záznamů v daňové evidenci:
PRVOTNÍ DOKLADY
Příjmové pokladní doklady
KNIHY DAŇOVÉ EVIDENCE
VÝKAZY DAŇOVÉ EVIDENCE
Deník
Výkaz
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Výdajové pokladní doklady
Výpisy z bankovního účtu
příjmů
o příjmech
a výdajů
a výdajích
Daňové přiznání Inventární kniha
k dani z příjmů fyzických osob
Výkaz
Faktury přijaté
Faktury vydané, apod.
Kniha
o majetku
pohledávek
a závazcích
a závazků,
apod.
Informace z daňové evidence jsou využívány pro kontrolu správcem daně a samozřejmě také podnikatelem pro řízení, rozhodování a kontrolu hospodaření a majetku firmy.
13
SHRNUTÍ
Forma a způsob vedení daňové evidence: o o o o o
Zákon o daních z příjmů určuje obsah daňové evidence, nenařizuje její formu. Je plně na rozhodnutí podnikatele, v jaké podobě či formě daňovou evidenci povede. Záznamy v daňové evidenci jsou prováděny do knih a musí být doloženy doklady. Zpracování dokladů nemusí být prováděno průběžně, ale až na konci účet. období. Po uzavření účetních knih se zpracovávají výkazy (o příjmech a výdajích a o majetku a závazcích) a daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Nařizuje zákon o daních z příjmů přesnou formu a podobu daňové evidence? 2. Musí být doklady v daňové evidenci zpracovávány průběžně? 3. Do čeho se v daňové evidenci evidují informace z dokladů? 4. Které výkazy se sestavují v daňové evidenci na konci účetního období? 5. Které daňové přiznání se zpracovává v daňové evidenci na konci účetního období?
1.3 CÍL A STRUKTURA DAŇOVÉ EVIDENCE 1.3.1 HLAVNÍ CÍLE DAŇOVÉ EVIDENCE Daňová evidence musí zajistit dva hlavní cíle: 1. EVIDOVAT PŘÍJMY (v pokladně a na účtu) A VÝDAJE (v pokladně a na účtu) V POTŘEBNÉM ČLENĚNÍ PRO ZJIŠTĚNÍ ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ:
ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMU
=
ZDANITELNÉ PŘÍJMY
-
(z podnikatelské činnosti)
14
DAŇOVÉ VÝDAJE (pro podnikatelskou činnost)
PŘÍKLAD:
Kadeřnictví Mikádo vykázalo: Zdanitelné příjmy:
Daňové výdaje:
Tržby za služby (mytí, stříhání, foukání, …) Tržby z prodeje vlasové kosmetiky (šampóny, balzámy, …) atd.
Za materiál (šampóny, barvy, laky, gely, …) Za nájemné (prostory provozovny) Za pracovní pomůcky (nůžky, fény, …) Za odpisy zařízení atd.
2. EVIDOVAT MAJETEK A ZÁVAZKY:
SKUTEČNÁ HODNOTA =
CELKOVÁ HODNOTA
MAJETKU FIRMY
-
MAJETKU
ZÁVAZKY (DLUHY)
PŘÍKLAD:
Autoservis Formule eviduje: Majetek:
Závazky:
Dlouhodobý majetek: budova s dílnami a kanceláří, pozemek, auta, tažná zařízení, zvedací a měřící zařízení Oběžný majetek: zásoby materiálu (náhradních dílů, autokosmetiky, pohonných hmot, čistících prostředků, nářadí), peníze v pokladně a na účtu, pohledávky u odběratelů apod.
Úvěry: krátkodobé, dlouhodobé Závazky u: zaměstnanců, dodavatelů, finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven apod.
Takže díky daňové evidenci mám přehled o tom, kolik peněz jsem do podnikání vložila a kolik peněz mi podnikání přineslo. A taky vím, jaký mám ve firmě majetek a komu co dlužím.
15
ÚLOHA 1.3
Zkuste si představit, že jste majitelem maloobchodní prodejny Večerka a uveďte: a) b) c) d)
alespoň tři příklady zdanitelných příjmů alespoň tři příklady daňových výdajů alespoň tři příklady majetku alespoň tři příklady závazků:
1.3.2 STRUKTURA DAŇOVÉ EVIDENCE Evidence skutečností doložených doklady se v daňové evidenci provádí v těchto knihách: 1. Deník příjmů a výdajů Je nejdůležitější knihou daňové evidence, dříve se mu také říkalo peněžní deník. Zajišťuje evidenci peněžních příjmů a výdajů v pokladně a na účtu firmy v potřebném členění pro zjištění základu daně z příjmu. 2. Knihy a karty pro evidenci majetku a závazků o o o o
karty dlouhodobého majetku, karty zásob, kniha pohledávek a závazků, karty úvěrů a půjček.
2. Ostatní evidence o o o o
mzdová evidence, pokladní kniha, deník tržeb za hotové, pro plátce daně z přidané hodnoty evidence DPH, apod.
16
Podrobněji se těmto knihám budeme věnovat v kapitole 4, 5 a 6.
SHRNUTÍ
1. Hlavní cíle daňové evidence: a) b)
Zjištění základu daně z příjmů porovnáním zdanitelných příjmů a daňových výdajů. Evidence majetku a závazků.
2. Struktura daňové evidence je tvořena těmito knihami: a) Deník příjmů a výdajů (nejdůležitější kniha daňové evidence). b) Knihy a karty pro evidenci majetku a závazků (karty dlouhodobého majetku, karty zásob, kniha pohledávek a závazků, karty úvěrů, půjček, rezerv, apod.). c) Ostatní evidence (mzdová evidence, pokladní kniha, deník tržeb za hotové, pro plátce daně z přidané hodnoty evidence DPH, apod.).
17
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Které hlavní cíle má daňová evidence? 2. Které knihy se vedou v daňové evidenci? 3. Co je sledováno v deníku příjmů a výdajů? 4. Uveď příklady knih pro evidenci majetku. 5. Uveď příklady knih pro evidenci závazků. 6. Uveď příklady knih pro ostatní evidenci.
18
2. MAJETEK A ZÁVAZKY PODNIKATELE 2.1 ČLENĚNÍ MAJETKU PODLE DRUHŮ K uskutečňování své činnosti potřebuje podnikatel určitý majetek. Má různou formu, k jeho získání jsou potřebné finanční zdroje (kapitál). Sledování stavu a pohybu majetku patří k základním cílům daňové evidence. Majetek podnikatele je členěn do dvou základních skupin. První skupinu tvoří majetek dlouhodobý a druhou skupinu majetek oběžný.
Dlouhodobý majetek mne bude podnikáním provázet asi pěkně dlouho. Hmotný si dokážu představit, ale co je to ten dlouhodobý majetek nehmotný a finanční?
2.1.1 DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý majetek (DM) Je majetek, který podnikatelé používají pro zajištění své činnosti dlouhodobě (déle než jeden rok). Používáním neztrácí svou původní formu, pouze se opotřebovává. Do výrobků, zboží či služeb se přenáší postupně opotřebením, které je finančně vyjadřováno odpisy. Členění dlouhodobého majetku: a) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) o samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pokud je jejich vstupní cena vyšší než 40.000 Kč (podle zákona o daních z příjmů) a doba používání delší než 1 rok (stroje, výrobní linky, automobily, počítače, kopírovací stroje apod.), o budovy, domy a byty nebo nebytové prostory bez ohledu na ocenění (tzv. nemovitosti, například výrobní haly, administrativní budovy, sklady apod. pevně spjaty se zemí), o stavby bez ohledu na ocenění (chodníky, cesty, oplocení apod.), o pozemky bez ohledu na ocenění, o pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky (lesy, vinice, sady), o dospělá zvířata v ocenění nad 40.000 Kč (například koně a dobytek), o jiný majetek, například technické zhodnocení (přístavby, rekonstrukce, modernizace), otvírky lomů, rekultivace apod.
19
Dlouhodobý drobný hmotný majetek (DDHM) Nesplňuje podmínku vstupní ceny vyšší než 40.000 Kč (podle zákona o daních z příjmů), ale firmy ho používají dlouhodobě a chtějí ho do evidence dlouhodobého hmotného majetku zařadit (psací stroje, mobilní telefony, stolní kalkulačky). Jeho vstupní cena může být uplatněna jednorázově v daňových výdajích v roce pořízení. Podnik se ale také může rozhodnout takový majetek evidovat jako materiál (zásoby). b) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Je to majetek nehmotné povahy, se vstupní cenou vyšší než 60.000 Kč (podle zákona o daních z příjmů) a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Například: o zřizovací výdaje (výdaje vynaložené při zahájení podnikání, například nájemné, notářské poplatky, poplatek za povolení živnosti apod.), o nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, o software, o ocenitelná práva (patenty, licence) apod. Dlouhodobý drobný nehmotný majetek (DDNM) Nesplňuje podmínku vstupní ceny vyšší než 60.000 Kč (podle zákona o daních z příjmů), ale firmy ho používají dlouhodobě a chtějí ho vést v evidenci dlouhodobého majetku (například levnější počítačové programy). Obě skupiny dlouhodobého nehmotného majetku se v daňové evidenci nemusí odepisovat a mohou být zahrnuty v plné výši do daňově uznatelných výdajů. c) Dlouhodobý finanční majetek (DFM) Jde o investice (vhodné uložení volných peněžních prostředků) za účelem získání dalšího majetku bez ohledu na ocenění. Neodepisuje se. Zahrnuje například: o cenné papíry a vklady se splatností delší než 1 rok (akcie, obligace = dluhopisy, podílové listy, vkladové listy, termínované vklady v bance), o poskytnuté půjčky se splatností delší než 1 rok (např. půjčka jinému podniku), o pozemky, umělecká díla, sbírky a předměty z drahých kovů, které si podnik pořizuje k dlouhodobému uložení volných peněžních prostředků.
ÚLOHA 2.1
Určete, zda jde o dlouhodobý majetek
hmotný drobný hmotný nehmotný drobný nehmotný finanční 20
Číslo
Majetek
Cena
Kategorie dlouhodobého majetku
1.
kancelářská budova
12.000.000 Kč
2.
software
3.
strojní zařízení
4.
dluhopis se splatností 5 let
5.
nákladní automobil
560.000 Kč
6.
patenty
150.000 Kč
7.
mobilní telefon
6.000 Kč
8.
dopravní cesty
4.600.000 Kč
9.
počítač
16.000 Kč
10.
zřizovací výdaje
62.300 Kč
hmotný
15.000 Kč 250.000 Kč 8.000.000 Kč
2.1.2 OBĚŽNÝ MAJETEK Oběžný majetek Zajišťuje provozní činnost firmy. Během krátké doby mění svou formu, spotřebovává se rychle, často jednorázově. Že je část majetku v pohybu? A odkud kam majetek obíhá?
Členění oběžného majetku (OM): a) Zásoby o
o o
o o
materiál (základní suroviny = kov, dřevo, kůže, obaly = sáčky, papír, pomocné a provozovací látky, což jsou například pohonné hmoty, kancelářské potřeby, čistící prostředky, náhradní díly apod.), nedokončené výrobky (jsou rozpracované, nedají se zatím prodat, například rozešité kalhoty, neupečený rohlík), polotovary (rozpracované, ale v takové fázi, že se dají prodat, například opracované desky ze dřeva, zmražené potravinářské polotovary, příze), hotové výrobky (dokončené výrobky určené k prodeji), zboží (vše, co je už dokončeno a zakoupeno za účelem dalšího prodeje),
21
o zvířata (typická zásoba v zemědělství - drobné zvířectvo, např. drůbež). b) Peněžní forma OM (krátkodobý finanční majetek) o o o o
peníze (v pokladně, na účtu v bance), ceniny (kolky, známky, dálniční známky, stravenky apod.), krátkodobé cenné papíry (akcie, směnky apod. s dobou splatnosti nebo prodání kratší než jeden rok), pohledávky (peníze, které firmě dluží například odběratelé při prodeji na fakturu, která má termín splatnosti dva týdny po termínu vystavení, zaměstnanci za manko, stát při nároku firmy na vrácení DPH a další dlužníci firmy).
ÚLOHA 2.2
Určete, je-li to zásoba nebo peněžní forma OM (krátkodobý finanční majetek): Číslo
Majetek
Cena
Druh OM
1.
zásoby materiálu ve skladech
250.000 Kč
zásoba
2.
pohledávky za odběrateli
460.000 Kč
peněžní forma OM
3.
náhradní díly
4.
peněžní prostředky na bankovním účtu
5.
nedokončené výrobky ve skladech
6.
poštovní známky
7.
zboží ve skladech a prodejnách
8.
pohledávka za zaměstnancem za manko
9.
směnka s dobou splatnosti do 2 měsíců
10.
peníze v pokladně firmy
86.000 Kč 2.360.840 Kč 61.200 Kč 200 Kč 871.630 Kč 1.300 Kč 50.000 Kč 8.362 Kč
SHRNUTÍ
Majetek podnikatele je členěn do dvou základních skupin: 1. Dlouhodobý majetek (používán je dlouhodobě = déle než 1 rok, opotřebovává se postupně) 22
a) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) o samostatné movité věci a soubory movitých věcí , pokud je jejich vstupní cena vyšší než 40.000 Kč a doba používání delší než 1 rok, o budovy, domy, byty, nebytové prostory, stavby, pozemky bez ohledu na ocenění, o pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, o dospělá zvířata v ocenění nad 40.000 Kč. Dlouhodobý drobný hmotný majetek (DDHM) Nesplňuje podmínku vstupní ceny vyšší než 40.000 Kč, ale firmy ho používají dlouhodobě. b) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Majetek nehmotné povahy, se vstupní cenou vyšší než 60.000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok - zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva. Dlouhodobý drobný nehmotný majetek (DDNM) Nesplňuje podmínku vstupní ceny vyšší než 60.000 Kč, ale firmy ho používají dlouhodobě. c) Dlouhodobý finanční majetek (DFM) o cenné papíry a vklady se splatností delší než 1 rok, o půjčky se splatností delší než 1 rok, o pozemky, umělecká díla, sbírky a předměty z drahých kovů, které si podnik pořizuje za účelem dalšího prodeje s cílem zhodnotit vložené finanční prostředky. 2. Oběžný majetek (rychle se spotřebovává, mění svou formu) a) Zásoby Materiál, nedokončené výrobky, polotovary, hotové výrobky, zboží, zvířata. b) Peněžní forma OM (krátkodobý finanční majetek) Peníze, ceniny, krátkodobé cenné papíry, pohledávky.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Čím je typický dlouhodobý majetek? 2. Co tvoří skupinu dlouhodobého hmotného majetku? Uveď příklady. 3. Co je to dlouhodobý drobný hmotný majetek? Uveď příklad. 4. Co tvoří skupinu dlouhodobého nehmotného majetku? Uveď příklady. 5. Co je to dlouhodobý drobný nehmotný majetek? Uveď příklad. 6. Co je to dlouhodobý finanční majetek? Uveď příklady. 7. Co je typické pro oběžný majetek? 8. Co tvoří skupinu zásob? 9. Jaké znáš peněžní formy oběžného majetku?
23
2.2 OCEŇOVÁNÍ MAJETKU Za oceňování majetku považujeme způsob určení hodnoty majetku v peněžních jednotkách. Zákon o účetnictví rozeznává následující základní (vstupní) typy cen a určuje způsob jejich užití. U plátců daně z přidané hodnoty se součástí ceny majetku nestává hodnota daně z přidané hodnoty (DPH). Cena nás zajímá při nákupu, ale je taky důležitá pro správné zaevidování majetku v daňové evidenci podnikatele.
Vstupní ceny majetku: a) Pořizovací cena Je cena, za kterou byl majetek pořízen úplatně (při zakoupení, ceny známe z účetních dokladů, například z faktury přijaté). Je tvořena cenou pořízení (cena, za kterou byl majetek koupen) a náklady spojenými s jeho pořízením (montáž, dopravné, clo, provize, náklady související s uvedením majetku do používání, například elektroinstalace, kolaudační poplatky apod.).
Pořizovací cena = cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady (např. doprava a instalace) PŘÍKLAD: Firma zakoupila strojní zařízení, jehož cena od výrobce činila
bez DPH 120.000 Kč DPH 20 % 24.000 Kč cena celkem 144.000 Kč
Dopravu přepravce vyfakturoval v hodnotě
bez DPH DPH 20 % cena celkem
8.000 Kč 1.600 Kč 9.600 Kč
Hodnota instalačních prací, které provedl neplátce DPH
cena
5.400 Kč
1. Pořizovací cena pro neplátce DPH = 144.000 Kč + 9.600 Kč + 5.400 Kč = 159.000 Kč 2. Pořizovací cena pro plátce DPH = 120.000 Kč + 8.000 Kč + 5.400 Kč = 133.400 Kč b) Ocenění ve vlastních nákladech Toto ocenění se používá v případech, kdy si firma sama vyrobí dlouhodobý majetek nebo zásoby (například stavební firma si pro své potřeby postaví budovu pro dílny a kanceláře) a také pro ocenění vyrobených nedokončených výrobků, polotovarů a výrobků, které zatím podnik neopustily. Součástí tohoto ocenění není zisk (není nákladem), který by si firma účtovala, pokud by například budovu pro dílny a kanceláře postavila pro odběratele. 24
Toto ocenění zahrnuje: o přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (materiál, který vstoupí do výrobku, mzdy zaměstnanců, kteří na něm pracovali, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které přispívá zaměstnavatel zaměstnancům apod.), o nepřímé náklady (režijní, například odpisy strojů, budov, spotřebovaná energie, nájemné apod.), vztahující se k těmto činnostem, o zjišťují se kalkulací z údajů zaznamenaných v daňové evidenci (nebo účetnictví).
Vlastní náklady = přímý materiál + přímé mzdy + ostatní přímé náklady (sociální zabezpečení a zdravotní pojištění) + režijní náklady (odpisy, energie) PŘÍKLAD: Podnikatel si vlastní činností vyrobil měřící přístroj. Pro jeho výrobu byl spotřebován materiál v hodnotě 26.800 Kč, vyplaceny mzdy zaměstnancům, kteří na něm pracovali (včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění) v hodnotě 46.300 Kč, režijní výdaje činily 12.300 Kč. Vlastní náklady = 26.800 Kč + 46.300 Kč + 12.300 Kč = 85.400 Kč c) Reprodukční pořizovací cena Použije se v případě, kdy firma nemá doklad o původní ceně. Je to cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se eviduje v daňové evidenci. Například při přijetí daru, vložení majetku z osobního vlastnictví podnikatele do obchodního majetku firmy apod. Jde například o určení hodnoty staršího počítače, auta, nemovitosti, které už jsou částečně opotřebované, o původní ceně není k dispozici doklad. Mnohdy ji stanoví soudní znalci a odborní odhadci na základě zákona o oceňování majetku. Jinak si určí výši ceny majetku podnikatel sám.
PŘÍKLAD: Podnikatel zakoupil do osobního vlastnictví v roce 2003 osobní automobil, jehož pořizovací cena činila 280.000 Kč. V roce 2009 vložil osobní automobil do obchodního majetku své firmy. Automobil je starší než 5 let, je znalecky oceněn na 80.000 Kč a v této reprodukční ceně bude zaevidován v daňové evidenci jako dlouhodobý majetek. d) Nominální hodnota Neboli jmenovitá hodnota je oceněním finančního majetku, například cenin, poštovních známek, stravenek, vydaných cenných papírů (např. akcií).
25
ÚLOHA 2.3
Určete správně druh ocenění a výši vstupní ceny pro tento dlouhodobý hmotný majetek: 1. Podnikatel zaplatil v hotovosti za mrazící pult
cena bez DPH 42.600 Kč DPH 20 % 8.520 Kč celkem 51.120 Kč
Instalace mrazícího pultu byla provedena neplátcem DPH, uhrazeno hotově a) pro neplátce DPH
celkem
2.600 Kč
b) pro plátce DPH 2. Podnikatel si ve vlastní režii vyrobil balicí zařízení. Při jeho výrobě byl spotřebován materiál v hodnotě 12.300 Kč, mzda zaměstnance (včetně příspěvku na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění), který přístroj vyrobil činila 86.300 Kč, režijní náklady spojené se spotřebovanou energií a odpisy pro výrobu zařízení činily 8.300 Kč. 3. Podnikatel zakoupil v roce 2004 garáž pro osobní potřebu v hodnotě 360.000 Kč. V roce 2010 ji vkládá do obchodního majetku firmy, odhad soudním znalcem činí 250.000 Kč.
SHRNUTÍ
Majetek je možné oceňovat těmito vstupními cenami: 1. Pořizovací cenou Za kterou byl majetek pořízen při nákupu. Je tvořena cenou pořízení (prodejní cena od výrobce) a náklady spojenými s jeho pořízením (montáž, dopravné, clo, provize apod.). 2. Vlastními náklady Tehdy, když firma oceňuje svou produkci (nedokončené výrobky, polotovary a výrobky) a také tehdy, ponechá-li si pro své potřeby jako majetek něco ze své produkce, kterou sama vyrobila. Tato cena zahrnuje přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (materiál, mzdy, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění) a nepřímé náklady (například odpisy strojů, budov, spotřebovaná energie, nájemné apod.).
26
3. Reprodukční pořizovací cenou Cena, za kterou by byl majetek (starší než 5 let) pořízen v době, kdy se eviduje v daňové evidenci (přijaté dary, vložení majetku z osobního vlastnictví podnikatele majetku firmy). Mnohdy ji stanoví soudní znalci, odborní odhadci na základě zákona o oceňování majetku. 4. Nominální hodnotou neboli jmenovitou hodnotou, například u finančního majetku.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Které vstupní ceny pro oceňování majetku znáš? 2. Co je to cena pořízení? 3. Čím je tvořena pořizovací cena? 4. Co tvoří ocenění vlastními náklady? 5. Co je to reprodukční pořizovací cena? 6. Co je to nominální hodnota?
2.3 ZÁVAZKY PODNIKATELE Závazek (dluh) vzniká tehdy, když podnikatel někomu ze svých partnerů něco dluží.
Závazky nebo dluhy? Ty nemá nikdo rád. Důvěryhodný podnikatel je hradí v dohodnutých termínech!
Nejčastěji dochází k těmto druhům závazků: o Závazky vůči dodavatelům - nakoupíme od dodavatelů materiál, zboží, energii, služby, nájem apod. a nezaplatíme hned (nakupujeme na fakturu, splácíme podle splátkového kalendáře). o Závazky vůči zaměstnancům - zaměstnanci dostávají zaplaceno za každodenní odvedenou práci zpravidla jednou za měsíc ve výplatním termínu, zaměstnavatel jim výplaty průběžně dluží. 27
o Závazky vůči zdravotním pojišťovnám - zdravotní pojištění se odvádí po vyplacení výplat jednou za měsíc (to, které se sráží z mezd zaměstnancům a také to, které přispívá ze zákona zaměstnavatel svým zaměstnancům). o Závazky vůči správě sociálního zabezpečení – sociální zabezpečení se odvádí po vyplacení výplat jednou za měsíc (to, které se sráží z mezd zaměstnancům a také to, které přispívá ze zákona zaměstnavatel svým zaměstnancům). o Závazky vůči finančnímu úřadu - závazek vzniká nezaplacením daní ode dne vzniku daňové povinnosti do dne, kdy má být daň podle předpisů zaplacena (daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, silniční daň apod.). o Závazky vůči peněžním ústavům (bankám) - podnikatelé si u bank půjčují peníze nejčastěji na základě smlouvy o poskytnutí úvěru. Úvěr je závazkem, který se postupně splácí (umořuje). Navíc je podnikatel nucen zaplatit poplatek za úvěr úrok.
ÚLOHA 2.4
Určete, vůči komu má podnikatel tyto závazky: Skutečnost:
Závazek vůči:
1. Faktura přijatá za nákup zboží (splatná do 14 dnů)
………. dodavateli …………
2. Mzdová účetní provedla výpočet mezd (výplatní termín do 15.dne v měsíci)
………………………………
3. Podnikatel si vyřídil u banky úvěr (splátky na konci měsíce)
………………………………
4. Faktura přijatá za elektrickou energii (splatnost do 30 dnů)
………………………………
5. Na konci zdaňovacího období vyhodnocena daň z přidané hodnoty (úhrada do 25. dne po ukončení měsíce)
………………………………
6. Z mezd bylo sraženo a neodvedeno zdravotní pojištění (úhrada do 23. dne v měsíci)
………………………………
7. Faktura přijatá za opravy ( splatná do 14 dnů )
………………………………
8. Úhrada dlužného nájemného podle splátkového kalendáře (vždy k 15. dni v měsíci)
……………………………….
28
SHRNUTÍ
1. Závazky jsou dluhy k partnerům, které podnikatelé evidují a sledují termín jejich zaplacení. 2. Běžné druhy závazků: o o o o o
k dodavatelům, k zaměstnancům, ke zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení, k finančním úřadům, k peněžním ústavům (bankám).
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co jsou to závazky? 2. Které druhy závazků znáš? 3. Uveď čtyři důvody vzniku závazků vůči dodavatelům. 4. Uveď příklad závazku vůči zaměstnancům. 5. Uveď příklad závazku vůči finančnímu úřadu. 6. Uveď příklad závazku vůči bance.
29
3. ÚČETNÍ DOKLADY Daňová evidence musí být průkaznou a proto musí být zápisy v ní doloženy doklady. Pouze díky dokladům je možná kontrola, zda podnikatelé vykázali skutečné daňové příjmy a výdaje, ze kterých je určen základ daně z příjmů a zda je v daňové evidenci zaznamenán skutečný stav majetku a závazků. Zákon o účetnictví podrobně hovoří o účetních dokladech, jejich náležitostech, způsobech vyhotovování, zpracování a úschově.
Každý se při nákupu setkal s některým z dokladů. Často nakupující žádají po pokladní daňový doklad. Zřejmě ho potřebují pro záznam v daňové evidenci.
3.1 ČLENĚNÍ DOKLADŮ PODLE DRUHŮ Mezi nejčastěji používané doklady patří: 1. Faktury přijaté Jsou vyúčtováním od dodavatele. Naše firma například nakoupila od dodavatele výrobky, zboží nebo poskytnuté služby. Po přijetí faktury přijaté vzniká naší firmě do dne zaplacení vůči dodavateli závazek (dluh). Ke dni zaplacení dodavateli závazek zaniká (je vyrovnán). Faktury přijaté firmy obdrží například poštou, osobně při dodání dodávky, v elektronické podobě. 2. Faktury vydané (vystavené) Jsou vyúčtováním odběrateli, kterému například naše firma prodala výrobky, zboží nebo poskytla služby. Ode dne vystavení faktury vydané vzniká naší firmě do dne zaplacení vůči odběrateli pohledávka (čekáme na zaplacení). Ke dni přijetí úhrady od odběratele pohledávka zaniká (je vyrovnána). Většinou jsou vyhotovovány ve dvou vyhotoveních, jedno obdrží odběratel, druhé si naše firma ponechá. 3. Příjmové pokladní doklady Vystavují se při převzetí peněz v hotovosti do pokladny, například od odběratelů tržby za hotové (za prodej zboží, poskytnutí služeb), při převodu hotovosti z účtu u banky do pokladny, při vyúčtování zálohy na služební cestu zaměstnancem, vklad majitele firmy do podnikání apod. Jsou vystavovány dvakrát, originál obdrží ten, kdo peníze do pokladny vložil (zákazník, zaměstnanec, majitel firmy), kopii si firma ponechá. 4. Výdajové pokladní doklady Jsou vystavovány při vydání hotovosti z pokladny, například při nákupu kancelářských potřeb, odborné literatury, zboží, při výběru majitele firmy pro osobní spotřebu, proplácení výdajů spojených se služební cestou zaměstnance apod.
30
5. Bankovní výpisy Jsou doklady, kterými banka informuje klienty o pohybu peněz na účtu. Při uzavření smlouvy o bankovním účtu je určeno, v jakých časových intervalech budou výpisy zasílány, zda poštou, elektronicky, či vybírány klientem osobně. 6. Příjemky Jsou vystavovány při převzetí zásob, například materiálu, zboží, polotovarů apod. na sklad. 7. Výdejky Jsou vystavovány při výdeji zásob, například materiálu, zboží, nedokončených výrobků apod. ze skladu. 8. Vnitřní účetní doklad Například výplatní listina, která je dokladem pro zaúčtování mezd zaměstnanců.
PŘÍKLAD: Příjmový pokladní doklad:
Výdajový pokladní doklad:
31
Bankovní výpis:
32
Faktura:
33
Příjemka:
Výdejka:
34
ÚLOHA 3.1
Určete, který účetní doklad bude provázet tyto účetní případy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Firma zakoupila za hotové kancelářské potřeby (výdajový pokladní doklad). Ze skladu bylo vyskladněno zboží pro prodej. Firma provedla vyúčtování pro odběratele za prodej výrobků. Firma přijala do pokladny vklad z osobního majetku podnikatele. Firma přijala vyúčtování od dodavatele za spotřebovanou elektrickou energii. Firma přijala do skladu zakoupené zboží. Firma má informaci o přijatých bezhotovostních úhradách od odběratelů.
3.2 ČLENĚNÍ DOKLADŮ PODLE POČTU DOKUMENTOVANÝCH PŘÍPADŮ 1. Jednotlivé doklady Dokumentují pouze jednu hospodářskou operaci (například jeden výdajový pokladní doklad pro nákup čistících prostředků za hotové). 2. Sběrné doklady Shrnují více jednotlivých dokladů, které zachycují stejnorodé hospodářské operace do nového dokladu tak, aby mohly být zaúčtovány jednou položkou (například v obchodní firmě se pravidelně denně objevují faktury přijaté za dodávky pečiva, které účetní nemusí účtovat samostatně, vystaví pro ně sběrný doklad, kterým je zaúčtuje po sečtení jednou položkou za dekádu = 10 dnů nebo celý měsíc). Jednotlivé účetní doklady je možné shrnout maximálně za období jednoho měsíce.
3.3 ČLENĚNÍ DOKLADŮ PODLE OBSAHU 1. Vnější (externí) doklady Jsou doklady, které mají vztah k okolí podniku. Dokumentují účetní případy, kterých se kromě naší účetní jednotky (firmy) účastní i někdo z okolí (dodavatel faktura přijatá, odběratel faktura vydaná, banka výpis z běžného účtu apod.). Vnější doklady dělíme na: a) vydané naší firmou – odeslané, b) vydané mimo naši firmu – přijaté (faktury přijaté, výpisy z běžného účtu apod.). 2. Vnitřní (interní) doklady Dokumentují účetní případy, které se uskutečnily pouze uvnitř účetní jednotky (příjemky a výdejky pro převzetí či výdej zásob, zúčtovací a výplatní listina pro zaúčtování mezd zaměstnanců apod.) a byly vystaveny naší firmou.
35
ÚLOHA 3.2
U následujících dokladů určete křížkem, zde jde o doklad vnitřní či vnější a jednotlivý nebo sběrný: Doklad
Jednotlivý
Faktura přijatá za dodávku materiálu
Sběrný
X
Vnitřní
Vnější X
Příjmový pokladní doklad pro tržbu v hotovosti za prodej zboží Vnitřní účetní doklad - soupiska výdejek zboží za měsíc září Výpis z běžného účtu Faktura vydaná za prodej výrobků Výdajový pokladní doklad za opakované nákupy čistících prostředků v měsíci září Příjemka pro převzetí zboží do skladu
3.4 NÁLEŽITOSTI DOKLADŮ Určitě jste se setkali s řadou dokladů. Mohou vypadat různě, ale vždy musí obsahovat předepsané náležitosti!
Zákon o účetnictví nařizuje, které náležitosti musí účetní doklad mít, aby mohl být považován za důkazní prostředek o provedených hospodářských operacích. Jsou to: 1. Označení účetního dokladu Není nařízen přesný způsob označování dokladů. Musí být ale zajištěno, aby byla vazba mezi doklady a zápisy v knihách daňové evidence, aby doklady bylo možno rychle dohledat a identifikovat a bylo jasné, že jsou kompletní (číselné řady). Například účetní software nabízí označovaní: o o o o o
příjmové pokladní doklady výdajové pokladní doklady bankovní výpisy faktury přijaté faktury vydané
P/1, P/2, P/3, P/4, …, V/1, V/2, V/3, V/4, …, b/1, b/2, b/3, b/4, …, F/1, F/2, F/3, F/4, …, f/1, f/2, f/3, f/4, …. 36
2. Popis obsahu účetního případu a označení účastníků účetního případu Musí být přesně určeno o jaký účetní případ jde (například nákup konkrétního zboží, poskytnutí poradenských služeb, provedení oprav, výplata zálohy na služební cestu). U označení účastníků (dodavatele, odběratele, majitele firmy, zaměstnance apod.) musí být uvedeno u právnické osoby obchodní jméno a sídlo (dle výpisu z obchodního rejstříku) u fyzické osoby příjmení, jméno a místo podnikání (podle živnostenského listu). Bývá zde také uvedeno IČ (identifikační číslo, které je firmě přiděleno při vystavení živnostenského listu či koncesní listiny a nebo při zápisu do obchodního rejstříku) a DIČ (daňové identifikační číslo, které je přiděleno firmě finančním úřadem). 3. Peněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství a) peněžní částka - například vyplacena záloha 2.000 Kč na služební cestu pro zaměstnance b) informace o ceně - například cena celkem za nákup triček 12.600 Kč nebo 100 kusů triček po 126 Kč. 4. Okamžik vyhotovení účetního dokladu Bývá označován datem, kdy doklad skutečně fyzicky vznikl se všemi předepsanými náležitostmi. Například 26. 9. 2010, v případě potřeby může být uveden i čas (v 16 hodin). Často bývá shodný s okamžikem uskutečnění účetního případu. 5. Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení Paragon za nákup kancelářských potřeb může být z data 15. 9 2010 (tohoto dne došlo k uskutečnění nákupu, nákup provedl majitel firmy ze svých osobních peněz). K jeho proplacení z pokladny firmy došlo až 26. 10. 2010 a toto datum bude uvedeno u výdajového pokladního dokladu (datum vystavení dokladu). 6. Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování Podpisovým záznamem je buď vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Obě formy podpisu jsou rovnocenné. Osoba odpovědná za účetní případ zodpovídá za zachycení skutečnosti, což je věcná správnost (zda je vyúčtováno správné množství zboží, správná cena, dobře vypočteno DPH apod.). Osoba odpovědná za zaúčtování ručí za formální správnost, například úplnost náležitostí dokladu (zda nechybí data, podpisy, peněžní částka apod.).
3.5 VYHOTOVOVÁNÍ DOKLADŮ
Doklady může vyhotovovat člověk zodpovědný a pečlivý. Musí vědět, jaká pravidla má při vystavování dokladů dodržovat.
37
o Doklady se vyhotovují bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností. U dokladů daňových je přesně určeno vystavení do 15 dnů po dni uskutečnění případu. o Zápisy v dokladech musí být trvalé (nesmazatelné po dobu úschovy v účetním archivu) a plně čitelné. o V menších firmách si doklady vyhotovuje sám podnikatel, ve větší firmě pověření pracovníci (firmy mají vypracovány pro práci s doklady vnitropodnikové směrnice, ve kterých jsou také uvedeny podpisové vzory zodpovědných pracovníků). o Doklady mohou být vypisovány ručně nebo vyhotovovány na tiskárnách počítačů (za účetní doklad není považován záznam na technických nosičích dat – disketě nebo discích).
3.6 OPRAVY V DOKLADECH Opravy v dokladech je možné provádět tak, aby nezpůsobily neúplnost, neprůkaznost nebo nesprávnost v záznamech. Opravy je možné provádět: a) Dokladovým způsobem - k chybnému dokladu se vystaví nový opravný doklad. Na obou dokladech musí být vzájemné odkazy na jejich čísla, při složitých opravách i komentář s vysvětlením důvodu opravy. Zrušení chybného dokladu se nazývá storno. b) Bezdokladovým způsobem – oprava se vyznačí přímo na opravovaný (původní) doklad. Tato oprava nemůže být použita na dokladu, který má vztah k okolí podniku (například u vydaných faktur). Při těchto opravách se původní údaj přeškrtne tak, aby zůstal čitelný, nad nebo vedle něj se uvede správný údaj s datem, kdy byla oprava provedena a podpisem pracovníka odpovědného za správnost opravovaného dokladu. Této opravě se říká neúčetní oprava.
PŘÍKLAD:
3.7 OBĚH DOKLADŮ Oběhem dokladů rozumíme jejich pohyb ve firmě od vystavení nebo obdržení až po úschovu (archivaci) a likvidaci (skartaci). V každé firmě může probíhat jinak, záleží na její velikosti a uspořádání.
38
Činnosti spojené s oběhem dokladů:
1. Kontrola správnosti a) Kontrola věcné správnosti – pověřený pracovník kontroluje, zda údaje na účetním dokladu odpovídají skutečnosti. Například zda množství zboží uvedené na faktuře odpovídá skutečně dodanému množství, zda je dodržena smluvená cena, jakost a druh zboží, zda jsou správné výpočty (cena za jednotku a cena celkem, hodnota DPH v Kč apod.). b) Kontrola formální správnosti – jde o ověření toho, zda má doklad všechny předepsané náležitosti (například označení účastníků účetního případu, data, podpisy apod.). 2. Příprava k zaúčtování a) Třídění – doklady jsou tříděny většinou podle druhů (bankovní výpisy, faktury přijaté, faktury vydané, příjmové a výdajové pokladní doklady apod.) a dále seřazovány podle času (chronologicky podle data vystavení nebo doručení). b) Označování – každému dokladu je přiděleno číslo, případně abecední zkratka (například příjmový pokladní doklad číslo 5 P/5). c) Evidence – doklady jsou zapisovány do pomocných knih (například faktury do knihy pohledávek a závazků, příjmové a výdajové pokladní doklady do pokladní knihy, apod.). d) Účtovací předpis – na doklad je provedena poznámka o tom, kam byl doklad zaúčtován nebo zaznamenán (například v daňové evidenci u příjmového pokladního dokladu číslo řádku v deníku příjmů a výdajů, do kterého byl doklad zaúčtován). Tato poznámka může být zapsána přímo na dokladu, na lístku, který se k dokladu připojí apod. 3. Zaúčtování (provedení záznamu v DE) Informace z dokladů jsou zaznamenávány do jednotlivých řádků knih daňové evidence (příjmové a výdajové pokladní doklady a výpisy z bankovního účtu do deníku příjmů a výdajů, faktury do knihy pohledávek a závazků, příjemky a výdejky do skladních karet apod.). 39
4. Úschova (archivace) Účetní doklady jsou důležité jako průkazní materiál při kontrolách, řešení sporů apod. Proto musí být pečlivě uschovány (založeny do pořadačů, šanonů, krabic apod.). Podle zákona o účetnictví je stanovena minimální doba archivace 5 let po roce, ve kterém doklad vznikl. Doklady, které se týkají daní mají nařízenu dobu archivace až 10 let. Mzdové listy a záznamy o údajích potřebné pro účely důchodového pojištění se uchovávají min. 30 let. Proto je podnikatel povinen po tuto dobu veškeré účetní písemnosti uschovat. Do konce účetního období jsou doklady většinou uschovány přímo v kanceláři účetní, aby je měla po ruce. Po zpracování roční účetní závěrky jsou pak uloženy do archivu firmy, kde o nich vede evidenci pověřený pracovník. 5. Zničení (skartace) Po uplynutí doby stanovené předpisy pro archivování dochází ke zničení dokladů, tzv. skartaci. Ta musí být provedena tak, aby doklady nikdo nemohl zneužít (skartovací přístroje).
SHRNUTÍ
1. Účetní doklady Jsou důležitým průkazním materiálem, který je využíván při kontrole a řešení nesrovnalostí. 2. Členění dokladů podle druhů Faktury přijaté a faktury vydané (vystavené), příjmové a výdajové pokladní doklady, bankovní výpisy, příjemky, výdejky, vnitřní účetní doklady (výplatní listina). 3. Členění dokladů podle počtu dokumentovaných případů o Jednotlivé doklady - dokumentují pouze jednu hospodářskou operaci. o Sběrné doklady - shrnují více jednotlivých dokladů, které zachycují stejnorodé hospodářské operace. 4. Členění dokladů podle obsahu o Vnější (externí) doklady jsou doklady, které mají vztah k okolí podniku. Mohou být: a) vystavené naší firmou, b) vystavené mimo naši firmu. o Vnitřní (interní) doklady dokumentují účetní případy, které se uskutečnily pouze uvnitř firmy. 5. Náležitosti dokladů o o o o o
označení účetního dokladu, popis obsahu účetního případu a označení účastníků účetního případu, peněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení, 40
o podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování (záznam v daňové evidenci). 6. Vyhotovování dokladů o o o o
Bez zbytečného odkladu. Trvale a čitelně. Samotným podnikatelem, ve větší firmě pověřenými pracovníky. Ručně nebo vyhotovovány na tiskárnách počítačů.
7. Opravy v dokladech o Dokladovým způsobem - k chybnému dokladu se vystaví nový opravný doklad. o Bezdokladovým způsobem – oprava se vyznačí přímo na opravovaný (původní) doklad. 8. Oběh dokladů Oběhem dokladů rozumíme jejich pohyb ve firmě od vystavení nebo obdržení až po úschovu (archivaci) a likvidaci (skartaci). Tvoří ho tyto kroky: a) Kontrola správnosti (věcné a formální), b) Příprava k zaúčtování (třídění, označování, evidence, účtovací předpis nebo poznámka o záznamu v daňové evidenci), c) Zaúčtování (provedení záznamu do daňové evidence), d) Úschova (archivace), e) Zničení (skartace).
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Vyjmenuj nejčastěji používané účetní doklady. 2. K čemu slouží faktury přijaté a faktury vydané (vystavené)? 3. K čemu slouží příjmový a výdajový pokladní doklad? 4. Co je to bankovní výpis? 5. Charakterizuj jednotlivý a sběrný účetní doklad, uveď příklad. 6. Charakterizuj vnější (externí) a vnitřní (interní) účetní doklad, uveď příklady. 7. Vyjmenuj náležitosti účetního dokladu, uveď příklady. 8. Jak mají být účetní doklady vyhotovovány? 9. Jak mohou být v účetních dokladech prováděny opravy? 10. Vyjmenuj jednotlivé kroky oběhu účetních dokladů. 11. Popiš kontrolu správnosti dokladů. 12. Popiš přípravu k zaúčtování. 13. Popiš zaúčtování (záznam v daňové evidenci). 14. Jak probíhá úschova (archivace) dokladů? 15. Jak probíhá zničení (skartace) účetních dokladů? 41
4. DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PRO NEPLÁTCE I PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY 4.1 FORMY A METODY ZPRACOVÁNÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Deník příjmů a výdajů Je nejdůležitější a hlavní knihou daňové evidence. Někdy se také nazývá peněžní deník. Sleduje stav a pohyb peněžních prostředků v hotovosti a na bankovním účtu. Je určen pro podnikatele, kteří dosahují příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů) a uplatňují výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (§ 24 zákona o daních z příjmů).
Přehled o pohybu peněžních prostředků a jejich vliv na základ daně z příjmů je pro podnikání velmi důležitý. Proto je deník příjmů a výdajů považován za hlavní knihu daňové evidence.
Přesná forma deníku příjmů a výdajů není předepsána. Zapisují se zde hospodářské operace, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků. Podkladem pro záznam těchto operací do deníku příjmů a výdajů jsou tyto doklady: a) Příjmové pokladní doklady (PPD) b) Výdajové pokladní doklady (VPD) c) Výpisy z bankovního účtu (VBÚ) Do deníku příjmů a výdajů se nezaznamenávají hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb (například pohledávky vzniklé na základě faktur vydaných a závazky vzniklé na základě faktur přijatých, ty nepotvrzují pohyb peněžních prostředků a jsou evidovány v knize pohledávek a závazků).
4.1.1 ZÁPISY V DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ o Zápisy jsou prováděny chronologicky podle jednotlivých dokladů (jsou řazeny podle data od nejstaršího k dnešnímu). o Každé hospodářské operaci je vymezen jeden řádek. o Poslední řádek na stránkách bývá určen pro průběžné stránkové součty, které jsou převáděny na první řádek stránek následujících.
42
a
Doklad
Datum
Struktura deníku příjmů a výdajů:
b
Peněžní prostředky v hotovosti příjem
výdej
příjem
výdej
příjem
výdej
Příjmy zahrnované do ZD
1
2
3
4
5
6
7
Text
c
Peněžní prostředky na bankovních účtech
Průběžné položky
Výdaje odčitatelné od ZD
Příjmy nezahrnované do ZD
Výdaje neodčitatelné od ZD
8
9
10
ZD = základ daně z příjmů
4.1.2 ÚDAJE ZACHYCOVANÉ VE SLOUPCÍCH DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ o
Datum uskutečnění operace (sloupec a → den a měsíc vystavení nebo obdržení dokladu, například 6. 10., rok je zřetelně v deníku po ukončení zdaňovacího období oddělen).
o
Označení dokladu (sloupec b → nejčastěji písmenem či zkratkou a pořadovým číslem, například VPD 23 = výdajový pokladní doklad s pořadovým číslem 23).
o
Stručný popis operace (sloupec c → například, „V hotovosti přijata tržba za prodané zboží“).
o
Přehled o peněžních prostředcích v hotovosti (sloupec 1 → příjem do pokladny a sloupec 2 → výdej z pokladny).
o
Přehled o peněžních prostředcích na účtu (sloupec 3 → příjem na účet u banky a sloupec 4 → výdej z účtu u banky).
o
Průběžné položky (sloupec 5 a 6 →zachycují se zde převody peněz mezi pokladnou a účty firmy).
o
Přehled o příjmech, které se zahrnují do základu daně z příjmů (sloupec 7 → příjmy, které jsou výsledkem „podnikatelského snažení“ a musí být zdaněny daní z příjmů → například tržby z prodeje výrobků, zboží či služeb, přijaté úroky z vkladů apod., v praxi jsou uváděny v samostatných sloupcích).
o
Přehled o příjmech, které se nezahrnují do základu daně z příjmů (sloupec 8 → příjmy, které se nezdaňují daní z příjmů → například příjem daně z přidané hodnoty, přijaté úvěry od banky, peněžní vklad majitele firmy z osobního vlastnictví do podnikání, přijaté půjčky a dary apod.).
o
Přehled o výdajích, které jsou odčitatelné od základu daně z příjmů (sloupec 9 → výdaje nutně potřebné pro zajištění a udržení činnosti firmy, mohou snižovat základ daně z příjmů → například výdaje spojené s úhradou nákupu materiálu a zboží, úhradou energie, úhradou nájemného, výplatou mezd, úhradou nákupu pohonných hmot, úhradou reklamy apod., v praxi bývají členěny do několika sloupců).
o
Přehled o výdajích, které jsou neodčitatelné od základu daně z příjmů (sloupec 10 → nesmí snižovat základ daně z příjmů → například nákup dlouhodobého majetku, platba DPH, splátky úvěrů a půjček, výběr podnikatele pro osobní spotřebu, poskytnuté peněžní dary apod.).
U podnikatelů, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH), musí deník obsahovat také přehled o přijaté a zaplacené dani z přidané hodnoty. 43
V praxi je také možné doplnit deník příjmů a výdajů o nepeněžní příjmy a výdaje, které mají vliv na základ daně (v našich příkladech je sledovat nebudeme). Mohou to být například: o Zřizovací výdaje (mohou snižovat základ daně) → výdaje, které jsou spojeny se zahájením podnikatelské činnosti a došlo k nim před zahájením podnikání (např. úhrada poplatku za živnostenský list, nájemné za prostory upravované dva měsíce před datem zahájení činnosti pro budoucí podnikání, poplatky za poradenskou činnost advokátům apod.), o Poskytnuté dary (které mohou podle zákona o daních z příjmů za splnění určitých podmínek snižovat základ daně, uvedeno v kapitole 8) → například dar škole, zdravotnickému zařízení, kulturnímu domu apod., o Odpisy dlouhodobého majetku apod.
PŘÍKLAD: Určete, jak byste následující skutečností zaevidovali do deníku příjmů a výdajů. Jsou doloženy těmito doklady: 1. 28. 10. VPD 56 – v hotovosti podnikatel uhradil nákup materiálu v hodnotě
25.000 Kč
2. 31. 10. VBÚ 10 – na účet byla přijata úhrada faktury vydané za prodej výrobků (tržba) v hodnotě
76.000 Kč
a
Doklad
Datum
Deník příjmů a výdajů:
b
Peněžní prostředky v hotovosti příjem
výdej
příjem
výdej
příjem
výdej
Příjmy zahrnované do ZD
1
2
3
4
5
6
7
Text
c
Peněžní prostředky na bankovních účtech
Průběžné položky
Výdaje odčitatelné od ZD
Příjmy nezahrnované do ZD
Výdaje neodčitatelné od ZD
8
9
10
ZD = základ daně z příjmů
4.1.3 VEDENÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 1. Operace před zahájením podnikání Do deníku příjmů a výdajů je možno zapsat i výdaje, které jsou spojeny se zahájením podnikatelské činnosti, ale došlo k nim před zahájením podnikání (tzv. zřizovací výdaje). 2. Operace v průběhu zdaňovacího období Pokud podnikatel pokračuje v evidenci z předchozích let, je potřeba do 1. řádku zapsat počáteční stavy v pokladně a na účtu u banky k 1. dni zdaňovacího období. Pak jsou na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů a výpisů z účtů (seřazeny podle data) do deníku zapisovány všechny pohyby peněz, ke kterým v daném období ve firmě došlo. 44
3. Uzavření deníku příjmů a výdajů o o o o
Deník se uzavře, zjistí se konečné součty všech sloupců. Provede výpočet konečného stavu peněžních prostředků v pokladně a na bankovním účtu. Vyčíslí se základ daně z příjmů. Z údajů zachycených v deníku příjmů a výdajů se v rámci účetní uzávěrky sestavuje výkaz, který se nazývá Přehled o příjmech a výdajích (kapitola 8). Údaje z deníku příjmů a výdajů se také přenesou do Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (kapitola 8).
SHRNUTÍ
1. Deník příjmů a výdajů Je nejdůležitější a hlavní knihou daňové evidence. Někdy se také nazývá peněžní deník. 2. Jeho forma Není pro vedení deníku příjmů a výdajů přesně předepsána, nezapisují se zde operace, které jsou pouze předpisem plateb (pohledávky a závazky). Záznamy jsou prováděny na základě těchto dokladů: o příjmových pokladních dokladů, o výdajových pokladních dokladů, o výpisů z bankovního účtu. 3. Zápisy v deníku příjmů a výdajů Jsou prováděny chronologicky, každá operace do jednoho řádku, poslední řádek na stránce je určen pro převod součtů na stránku následující. 4. Údaje zachycované ve sloupcích deníku příjmů a výdajů o datum uskutečnění operace (sloupec a), o označení dokladu (sloupec b), o stručný popis operace (sloupec c), o přehled o peněžních prostředcích v hotovosti (sloupec 1 a 2), o přehled o peněžních prostředcích na účtu u banky (sloupec 3 a 4), o průběžné položky (sloupec 5 a 6), o přehled o příjmech, které se zahrnují do základu daně (sloupec 7), o přehled o příjmech, které se nezahrnují do základu daně (sloupec 8), o přehled o výdajích, které jsou odčitatelné od základu daně (sloupec 9), o přehled o výdajích, které jsou neodčitatelné od základu daně (sloupec 10), o u plátců DPH přehled o přijaté a zaplacené dani z přidané hodnoty. 5. Vedení deníku příjmů a výdajů o jsou zde zachycovány i operace spojené se zahájením podnikání, o k 1. dni nového zdaňovacího období jsou do prvního řádku zapisovány počáteční stavy peněžních prostředků v pokladně a na účtu u banky, o pak se zde seřazeny podle data zapisují operace spojené s pohybem peněz, o na konci zdaňovacího období se deník uzavírá, zjistí se konečné součty sloupců, konečný stav v pokladně a na účtu u banky a základ pro výpočet daně z příjmů.
45
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jak se jmenuje nejdůležitější kniha daňové evidence? 2. Je přesně předepsána forma pro vedení deníku příjmů a výdajů? 3. Které doklady jsou podkladem pro záznamy do deníku příjmů a výdajů? 4. Které operace se nezaznamenávají do deníku příjmů a výdajů? 5. Jak jsou prováděny zápisy do deníku příjmů a výdajů? 6. Které údaje se zachycují v jednotlivých sloupcích deníku příjmů a výdajů? 7. Co musí obsahovat deník příjmů a výdajů pro plátce DPH? 8. Co musí být zaznamenáno do 1. řádku deníku příjmů a výdajů k 1. dni nového zdaňovacího období? 9. Které údaje jsou zjišťovány při uzavření deníku příjmů a výdajů na konci zdaňovacího období?
4.2 ČLENĚNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ZPŮSOBU PLACENÍ 4.2.1 PŘÍJMY A VÝDAJE V HOTOVOSTI Příjmy podnikatele v hotovosti jsou v deníku příjmů a výdajů evidovány na základě příjmových pokladních dokladů, výdaje v hotovosti jsou evidovány na základě výdajových pokladních dokladů. Hotovostní placení se používá např. u těchto hospodářských operací: o o o o o o
Proplacení cestovních účtů ze služebních cest. Nákupy kancelářských potřeb. Nákupy čisticích prostředků. Nákupy cenin. Výplaty mezd. Hotovostní příjmy za prodej výrobků, zboží a služeb (z důvodu předcházení případným problémům s vymáháním úhrady).
46
4.2.2 PŘÍJMY A VÝDAJE BEZHOTOVOSTNÍ NA BANKOVNÍM ÚČTU Podnikatel si u peněžního ústavu zřizuje bankovní účet, který slouží k bezhotovostním platbám. Na tomto účtu má podnikatel uloženy prostředky, které slouží k jeho podnikatelské činnosti. Zřízení bankovního účtu je založeno na smluvním základu. To znamená, že banka uzavírá s podnikatelem smlouvu o vedení účtu. V rámci smlouvy o vedení účtu požaduje banka po klientovi podpisový vzor osob, které jsou pověřeny vlastníkem bankovního účtu k disponování s jeho prostředky. O provedených platbách (příjmech a výdajích), starém a novém zůstatku zasílá banka v dohodnutých termínech podnikateli výpisy z účtu. Druhy bankovních účtů: a) Běžný účet – zde má podnikatel uloženy své peníze, které využívá ke své běžné hospodářské činnosti, účet nemůže mít záporný zůstatek. b) Kontokorentní účet – je specifickým bankovním účtem, který může mít i záporný zůstatek. Banka na tomto účtu může poskytnout tzv. kontokorentní úvěr, ze kterého podnikatel platí úroky. c) Devizový účet – zde má podnikatel peněžní prostředky v cizích měnách.
4.2.3 PRŮBĚŽNÉ POLOŽKY Průběžné položky slouží k zachycení převodu peněžních prostředků podnikatele z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny, příp. k pohybu peněz mezi více běžnými účty podnikatele. Nutnost evidence v průběžných položkách při těchto hospodářských operacích je vyvolána časovým nesouladem mezi evidencí pohybu peněz v hotovosti a evidencí pohybu na běžném účtu, kterou lze provést až na základě výpisu z běžného účtu. Postup evidence průběžných položek: a) Jestliže podnikatel převádí peníze z pokladny na běžný účet, vystaví výdajový pokladní doklad, neboť se jedná o skutečný výdaj z pokladny. Vzhledem k tomu, že ten samý den ještě neobdrží výpis z běžného účtu, který by operaci potvrdil, nemůže evidovat příjem na běžném účtu, ale eviduje očekávaný příjem do průběžných položek. Teprve v den, kdy podnikatel obdrží výpis z běžného účtu, eviduje příjem na běžném účtu a výdaj v průběžných položkách. b) Opačná situace nastává, pokud podnikatel převádí peníze z běžného účtu do pokladny. V den převodu peněz vystaví příjmový pokladní doklad, neboť se jedná o skutečný příjem v pokladně. Výdaj z běžného účtu evidovat nemůže, neboť nemá k dispozici výpis z běžného účtu. Proto použije pro zaevidování předpokládaného výdaje z běžného účtu výdaje v průběžných položkách. Teprve po obdržení výpisu z běžného účtu se zaznamená výdaj z běžného účtu a příjem v průběžných položkách.
47
PŘÍKLAD: Zadání příkladu pro evidenci průběžných položek v deníku příjmů a výdajů: 1. PPD – 12. 11. 2010 na výběr peněz z běžného účtu, peněžní prostředky vloženy do pokladny
100.000 Kč
2. VBÚ – 15. 11. 2010 výběr peněz z běžného účtu potvrzen
100.000 Kč
3. VPD – 3. 12. 2010 na odvod peněz z pokladny na běžný účet
250.000 Kč
4. VBÚ – 15. 12. 2010 odvod peněz na běžný účet potvrzen
250.000 Kč
48
Účetní doklad
Datum
Číslo
Evidence v deníku příjmů a výdajů:
Text
1
12. 11. PPD
2
15. 11. VBÚ Výběr peněz z BÚ potvrzen
3
3. 12.
4
15. 12. VBÚ Odvod peněz na BÚ potvrzen
VPD
Výběr peněz z běžného účtu (BÚ)
Peněžní prostředky v hotovosti
ZD - základ daně z příjmů
Průběžné položky
příjem
výdej
příjem
výdej
příjem
výdej
1
2
3
4
5
6
100.000
100.000 100.000
Odvod peněz z pokladny na BÚ
CELKEM
Peněžní prostředky na bankovních účtech
250.000
100.000 250.000
250.000 100.000
250.000
250.000
250.000 100.000
350.000
350.000
Příjmy zahrnov. do ZD
Výdaje odčitatel. od ZD
Příjmy nezahrn. do ZD
Výdaje neodčitat. od ZD
7
8
9
10
SHRNUTÍ
1. Příjmy a výdaje podnikatele se podle způsobu placení člení na: a) Příjmy a výdaje v hotovosti (evidují na základě příjmových pokladních dokladů a výdajových pokladních dokladů, hotovostní placení se používá např. u drobných nákupů, proplacení cestovních účtů, k výplatě mezd, hotovostnímu placení za výrobky, zboží a služby). b) Příjmy a výdaje na bankovním účtu (evidují na základě výpisu z běžného účtu, běžný účet slouží k bezhotovostnímu placení, podnikatel na něm má uloženy peněžní prostředky, které souvisí s jeho podnikatelskou činností). 2. Zřízení běžného účtu je založeno na smluvním základu, podnikatel si u banky může založit tyto bankovní účty: běžný účet, kontokorentní účet a devizový účet. 3. Průběžné položky slouží k zachycení převodu peněžních prostředků podnikatele z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny, příp. k pohybu peněz mezi více běžnými účty podnikatele. Nutnost evidence v průběžných položkách při těchto hospodářských operacích je vyvolána časovým nesouladem mezi evidencí pohybu peněz v hotovosti a evidencí pohybu na běžném účtu, kterou lze provést až na základě výpisu z běžného účtu.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jak se člení příjmy a výdaje podnikatele podle způsobu placení? 2. Které doklady slouží k evidenci příjmů a výdajů v hotovosti? 3. U kterých hospodářských operací se používá hotovostní placení? 4. Který doklad slouží k evidenci příjmů a výdajů na běžném účtu? 5. S jakou činností souvisí peněžní prostředky, které má podnikatel uloženy na běžném účtu? 6. Co znamená, že podnikatel zřizuje účet u banky na smluvním základu? 7. Jaké znáte druhy bankovních účtů? 8. K čemu slouží průběžné položky?
50
4.3 ČLENĚNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE VLIVU NA ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ Zákon o daních z příjmů stanoví zásadu, že daňová evidence musí obsahovat příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně.
4.3.1 PŘÍJMY ZAHRNOVANÉ A NEZAHRNOVANÉ DO ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ Každý podnikatel musí přesně rozlišit, ze kterých příjmů musí státu odvést daň z příjmů a které příjmy touto daní zdaňovat nemusí.
1. Příjmy zahrnované do základu daně, označované také jako daňové, mezi které patří především: o o o o
tržby za prodej zboží, tržby za prodej výrobků, tržby z prodeje služeb, úroky z BÚ.
Jedná se o příjmy podnikatele, ze kterých musí odvést státu daň z příjmů. 2. Příjmy nezahrnované do základu daně, označované také jako nedaňové, mezi které patří např.: o přijaté úvěry od peněžních ústavů, o osobní vklady podnikatele, o příjmy daně z přidané hodnoty (pokud je podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty). Jedná se o příjmy podnikatele, ze kterých nemusí odvést státu daň z příjmů.
4.3.2 VÝDAJE ODČITATELNÉ A NEODČITATELNÉ OD ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ Výdaje, které s podnikáním bezprostředně souvisí, mohou podnikateli snižovat základ daně z příjmů. Ale pozor na určení výdajů, které daň z příjmů snižovat nemohou! 51
1. Výdaje odčitatelné od základu daně, označované také jako daňové, mezi které patří především výdaje vynaložené k provozování podnikatelské činnosti: o o o o o o o o o o o
nákup zboží, nákup materiálu, nákup drobného hmotného majetku, výplaty mezd, spotřeba energie, opravy, nájemné, nákup kancelářských potřeb, spotřeba pohonných hmot, poštovné, a další.
Jedná se o výdaje podnikatele, kterými si snižuje základ daně. 2. Výdaje neodčitatelné od základu daně, označované také jako nedaňové, mezi které patří: o nákup dlouhodobého hmotného majetku (základ daně z příjmů sníží roční daňový odpis dlouhodobého hmotného majetku), o výdaje na osobní potřebu podnikatele, o reprezentace (např. pohoštění obchodních partnerů v restauraci), o platba daně z přidané hodnoty (pokud je podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty), o platba daně z příjmů podnikatele, o splátky úvěrů. Jedná se o výdaje podnikatele, kterými si nemůže snížit základ daně.
SHRNUTÍ
1. Zákon o daních z příjmů stanoví zásadu, že daňová evidence musí obsahovat příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně. 2. Příjmy podnikatele se podle vlivu na základ daně z příjmů člení na: o Zahrnované do základu daně (označované také jako daňové), patří zde například tržby z prodeje zboží a výrobků. Jedná se o příjmy podnikatele, ze kterých musí odvést státu daň z příjmů. o Nezahrnované do základu daně (označované také jako nedaňové), patří zde například přijaté úvěry, osobní vklady podnikatele. Jedná se o příjmy podnikatele, ze kterých nemusí odvést státu daň z příjmů. 3. Výdaje podnikatele se podle vlivu na základ daně z příjmů člení na: o Odčitatelné od základu daně (označované také jako daňové), patří zde například výdaje spojené s nákupem zboží, výplatou mezd, úhradou nájemného. Jedná se o výdaje podnikatele, kterými si snižuje základ daně. o Neodčitatelné od základu daně (označované také jako nedaňové), patří zde například výdaje za nákup dlouhodobého hmotného majetku, splátky úvěrů, výdaje na osobní 52
potřebu podnikatele. Jedná se o výdaje podnikatele, kterými si nemůže snížit základ daně.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Které příjmy podnikatele patří mezi zahrnované do základu daně? 2. Odvádí podnikatel z příjmů zahrnovaných do základu daně daň z příjmů? 3. Které příjmy podnikatele patří mezi nezahrnované do základu daně? 4. Odvádí podnikatel z příjmů nezahrnovaných do základu daně daň z příjmů? 5. Které výdaje podnikatele patří mezi odčitatelné od základu daně? 6. Může si podnikatel výdaji odčitatelnými od základu daně snížit základ daně z příjmů? 7. Které výdaje podnikatele patří mezi neodčitatelné od základu daně? 8. Může si podnikatel výdaji neodčitatelnými od základu daně snížit základ daně z příjmů?
4.4 UZAVŘENÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ A VÝPOČET ZÁKLADU PRO DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
4.4.1 UZAVŘENÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 1. Při uzavírání deníku příjmů a výdajů se sečtou jednotlivé sloupce. 2. Vypočítají se konečné zůstatky v pokladně a na běžném účtu. Postup uzavírání deníku příjmů a výdajů je vysvětlen v kapitole 5.
4.4.2 VÝPOČET ZÁKLADU PRO DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Základ daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Základ daně se upravuje o položky snižující, případně zvyšující základ daně. Za zdaňovací období se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok. Postup výpočtu základu daně z příjmů fyzických osob je vysvětlen v kapitole 5.
53
4.5 DENÍK PRO PLÁTCE DPH – ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní, tvoří část ceny výrobků a služeb. Je upravena Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ve znění dalších zákonů). Dále DPH. DPH se týká nás všech, jako spotřebitelů. Prodejcům ji zaplatíme při nákupu. Zajímá mne, jak DPH sledují a vyhodnocují podnikatelé. A jak DPH doputuje do státního rozpočtu?
4.5.1 ZÁKONNÁ A DOBROVOLNÁ REGISTRACE PLÁTCŮ DPH Zákonná registrace → je povinná pro fyzické a právnické osoby, které uskutečňují ekonomické činnosti za účelem získání příjmů a jejichž obrat v posledních po sobě jdoucích dvanácti měsících překročil hodnotu 1.000.000 Kč. Registrace se musí provést na finančním úřadu do 15. dne v měsíci, který následuje za měsícem, v němž došlo k překročení předepsaného obratu. Dobrovolná registrace → i ti, kteří nesplňují předchozí podmínky, mohou být zaevidováni jako plátci DPH, pokud je to pro ně výhodné (jejich odběratelé i dodavatelé jsou plátci DPH) a dohodnou se o této skutečnosti s finančním úřadem.
4.5.2 PŘEDMĚT DPH (ZDANITELNÁ PLNĚNÍ) o o o o
Dodání zboží za úplatu (a také převod nemovitostí se změnou vlastnických práv) v tuzemsku. Poskytování služeb za úplatu v tuzemsku. Pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu od osoby, která je zřízena za účelem podnikání a je plátcem DPH. Dovoz zboží ze zemí mimo EU.
Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu včetně nepeněžitého plnění (i při platbě jiným zbožím či službou).
4.5.3 SAZBY DANĚ (úprava od 1. 1. 2010) Základní sazba 20 % Snížená sazba
10 %
Seznam pro zařazování do snížené sazby je přílohou č. l a 2 zákona o DPH. o
Pro zboží je určena základní sazba 20 %, například pro textilní zboží, elektroniku, domácí potřeby apod. Snížená sazba 10 % je určena například pro základní potraviny 54
včetně nápojů (mimo alkoholických), maso, obiloviny a výrobky z nich, mléčné výrobky, farmaceutické výrobky, dětské pleny, knihy, apod. o
Pro služby je určena snížená sazba 10 % například pro opravy zdravotnických prostředků, hromadnou dopravu cestujících, úklidové práce v domácnostech, pohřebnictví, apod. Základní sazba 20 % je určena např. pro služby velkoobchodu, stavební služby, ubytování a stravování, silniční nákladní dopravu, reklamu, čistírny, kadeřnictví, apod.
o
Osvobozeny od DPH jsou například poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, zdravotnické služby a zboží, pojišťovací činnosti, výchova a vzdělávání, sociální pomoc apod.
Základem daně se stává pouze nově vytvořená hodnota, bez předchozí DPH.
PŘÍKLAD: Budeme sledovat DPH u PODNIKATELE I, který se zabývá výrobou výrobků. Ty nabízí velkoobchodu. Velkoobchod zastupuje PODNIKATEL II, který nakupuje výrobky od výrobců a jako zboží je nabízí maloobchodu. Maloobchod zastupuje PODNIKATEL III, který dále zboží prodává konečným SPOTŘEBITELŮM. PODNIKATEL
I
jeho náklady na výrobek
7.000 Kč
zisk
3.000 Kč
prodejní cena bez DPH DPH 20 %
10.000 Kč 2.000 Kč
cena celkem
(nakupuje od neplátců DPH) (skutečný příjem PODNIKATELE I) (DPH vybere od PODNIKATLE II a dluží státu)
12.000 Kč
Vyhodnocení DPH u PODNIKATELE I: DPH na výstupu – DPH na vstupu = 2.000 Kč - 0 Kč = 2.000 Kč daňová povinnost (při prodeji) (při nákupu) PODNIKATEL
II
náklady na zboží zisk prodejní cena bez DPH DPH 20 % cena celkem
10.000 Kč
(bez předchozí DPH 2.000 Kč, není nákladem → stát)
4.000 Kč 14.000 Kč 2.800 Kč
(skutečný příjem PODNIKATELE II) (DPH vybere od PODNIKATELE III a dluží státu)
16.800 Kč
Vyhodnocení DPH u PODNIKATELE II: DPH na výstupu – DPH na vstupu = 2.800 Kč – 2.000 Kč = 800 Kč daňová povinnost
55
PODNIKATEL
III
náklady na zboží zisk
14.000 Kč
(bez předchozí DPH 2.800 Kč, není nákladem→stát)
8.000 Kč
prodejní cena bez DPH DPH 20 % cena celkem
22.000 Kč 4 400 Kč
(skutečný příjem PODNIKATELE III) (DPH vybere od SPOTŘEBITELE a dluží státu)
26 400 Kč
Vyhodnocení DPH u PODNIKATELE III: DPH na výstupu – DPH na vstupu = 4.400 Kč – 2.800 Kč = 1.600 Kč daňová povinnost SPOTŘEBITEL Konečný zákazník zaplatí cenu celkem 26.400 Kč a v ní uhradí celé DPH 4.400 Kč. Odvod státu zajistili PODNIKATELÉ I, II a III: PODNIKATEL I odvedl PODNIKATEL II odvedl
2.000 Kč 800 Kč
PODNIKATEL III odvedl
1.600 Kč
STÁT ZÍSKAL NA DPH
4.400 Kč
4.5.4 DAŇOVÉ DOKLADY Daňové doklady jsou podkladem pro zpracování daňového přiznání. Kromě faktur a dokladů o platbě v hotovosti to může být také splátkový kalendář leasingu, písemný celní dokument, doklad o použití, daňové dobropisy a vrubopisy, a podobně. Zodpovědnost za jejich vyhotovení má plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění (např. prodal zboží). Archivují se 10 let. Druhy daňových dokladů: a) Běžný daňový doklad Příkladem běžného daňového dokladu jsou například faktury. Musí mít tyto náležitosti: o Označení prodávajícího a nakupujícího - daňové identifikační číslo (DIČ) obou partnerů (obchodní firma, jméno a příjmení, název, sídlo nebo místo podnikání). o Evidenční číslo dokladu. o Rozsah a předmět zdanitelného plnění. o Datum vystavení dokladu a datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby (liší-li se od data vystavení dokladu). o Jednotková cena bez DPH. o Sazba DPH. o Výše DPH v Kč. DPH v Kč je v běžném daňovém dokladu vypočteno jako součin ceny bez DPH (základ daně) a sazby daně dělené stem. Výsledek je zaokrouhlován na desetihaléře nebo padesátihaléře aritmeticky. Jde o výpočet DPH zdola.
56
PŘÍKLAD: a) Hodnota trička bez DPH je 250 Kč, jeho prodej je zdaněn sazbou 20 %: DPH pro prodej trička:
250 x (20 : 100) = 250 x 0,2 = 50 Kč
Cena trička celkem činí
250 + 50 = 300 Kč
(250 Kč si ponechá prodejce, 50 Kč obdrží stát) b) Hodnota tvarohu bez DPH je 14 Kč a je zdaněn sazbou 10 %. DPH pro prodej tvarohu:
14 x (10: 100) = 14 x 0,1 = 1,40 Kč
Cena tvarohu celkem činí
14 + 1,4 =15,40 Kč
(14 Kč si ponechá prodejce, 1,40 Kč obdrží stát) b) Zjednodušený daňový doklad Mohou to být například paragony (jen pro nákup v hotovosti do hodnoty 10.000 Kč včetně DPH), na kterých je uvedena pouze cena včetně DPH a sazba DPH. Hodnotu DPH v korunách si musí odběratel pro potřeby zaúčtování a zpracování vypočítat sám. Výpočet se provádí prostřednictvím koeficientů. Tento typ dokladů není možné používat pro prodej zboží, které podléhá spotřební dani (např. prodej alkoholických nápojů a tabákových výrobků). Koeficienty pro výpočet DPH u zjednodušených daňových dokladů: Koeficient pro 10 % DPH 10 : 110 0,0909 %)
(110 = v % cena celkem včetně DPH 10
Koeficient pro 20 % DPH 20 : 120 0,1667 %)
(120 = v % cena celkem včetně DPH 20
DPH v Kč je vypočteno jako součin ceny včetně DPH a příslušného koeficientu. Výsledek je zaokrouhlován na desetihaléře nebo koruny aritmeticky. Jde o výpočet DPH shora.
PŘÍKLAD: a) Paragon za nákup kancelářských potřeb DPH = 274 x 0,1667 = 45,6758
cena celkem 274 Kč, sazba DPH 20 %.
zaokrouhleně 45,70 Kč
Cena bez DPH = 274 – 45,70 = 228,30 Kč b) Výdajový pokladní doklad za kopírování DPH = 129 x 0,0909= 11,7261
cena celkem 129 Kč, sazba DPH 10 %.
zaokrouhleně 11,70 Kč
Cena bez DPH = 129 – 11,70 = 117.30 Kč c) Souhrnný daňový doklad Může být vystaven pro několik různých zdanitelných plnění u stejného plátce, maximálně pro období jednoho kalendářního měsíce (při pravidelných dodávkách pečiva). 57
4.5.5 DAŇ NA VSTUPU A VÝSTUPU, DAŇOVÁ POVINNOST, NÁROK NA ODPOČET DPH DPH sledují podnikatelé jako DPH při vstupu (při nákupu materiálů, zboží, služeb apod. od dodavatelů) a DPH při výstupu (při prodeji výrobků, zboží či služeb odběratelům). Skutečná daňová povinnost (případně nárok na odpočet) je pak dána rozdílem mezi hodnotou DPH na výstupu a na vstupu. Nárok na odpočet je pouze u přijatých zdanitelných plnění, která jsou použita při podnikání. Zákaz odpočtu je například u vratných lahví, pohoštění obchodních partnerů (tzv. reprezentace) apod. a) Daňová povinnost
NÁKUP DPH NA VSTUPU
PRODEJ
DPH NA VÝSTUPU
DAŇOVÁ POVINNOST (firma DPH platí finančnímu
úřadu)
PŘÍKLAD: Naše firma vystavila faktury: o za prodej zboží FAV 0025
Cena bez DPH DPH 20 % Cena celkem
40.000 Kč 8.000 Kč 48.000 Kč
o za poskytnuté služby FAV 0026
Cena bez DPH DPH 10 % Cena celkem
5.000 Kč 500 Kč 5.500 Kč
Evidence DPH při výstupu (při prodeji) v tuzemsku: Tuzemsko Daňový doklad
Základ daně 10 %
FAV 0025
Daň
20 %
10 %
40.000
FAV 0026
5.000
Výstup celkem
5.000
20 % 8.000
500
40.000
500
8.000
Firma při prodeji získala od odběratelů DPH v hodnotě 8.500 Kč, kterou dluží státu. 58
Naše firma přijala faktury: o za nákup zboží FAP 0039
Cena bez DPH
20.000 Kč
DPH 20 %
4.000 Kč
Cena celkem o za nákup materiálu FAP 0040
24.000 Kč
Cena bez DPH DPH 10 %
1.000 Kč 100 Kč
Cena celkem
1.100 Kč
Evidence DPH při vstupu (při nákupu) v tuzemsku: Tuzemsko Daňový doklad
Základ daně 10 %
FAP 0039
Daň
20 %
10 %
20 %
20.000
FAP 0040
1.000
Vstup celkem
1.000
4.000 100
20.000
100
4.000
Firma při nákupu zaplatila dodavatelům (a jejich prostřednictvím státu) DPH v hodnotě 4.100 Kč. Má na nárok na jeho odpočet – na vrácení DPH od finančního úřadu.
VYHODNOCENÍ DPH
=
DPH PŘI VÝSTUPU – 8.500 Kč
–
DPH PŘI VSTUPU 4.100 Kč
= + 4.400
Kč
DAŇOVÁ POVINNOST
=
4.400 Kč → musí být uhrazena finančnímu úřadu.
b) Nárok na nadměrný odpočet
NÁKUP DPH NA VSTUPU
PRODEJ
DPH NA VÝSTUPU
NADMĚRNÝ ODPOČET (DPH fin. úřad firmě vrací)
Nadměrný odpočet (přeplatek) bude firmě vrácen bez žádosti do 30. dnů od vyměření daně. 59
PŘÍKLAD:
Naše firma vystavila faktury: o za prodej zboží FAV 0042
Cena bez DPH DPH 20 % Cena celkem
o za poskytnuté služby FAV 0043
140.000 Kč 28.000 Kč 168.000 Kč
Cena bez DPH DPH 10 %
15.000 Kč 1.500 Kč
Cena celkem
16.500 Kč
Evidence DPH při výstupu (při prodeji) v tuzemsku: Tuzemsko Daňový doklad
Základ daně 10 %
FAV 0042
20 %
Daň 10 %
140.000
FAV 0043
15.000
Výstup celkem
15.000
20 % 28.000
1.500
140.000
1.500
28.000
Firma při prodeji získala od odběratelů DPH v hodnotě 29.500 Kč, kterou dluží státu.
Naše firma přijala faktury: o za nákup zboží FAP 0091
Cena bez DPH DPH 20 % Cena celkem
o za nákup materiálu FAP 0092
250.000 Kč 50.000 Kč 300.000 Kč
Cena bez DPH DPH 10 %
38.000 Kč 3.800 Kč
Cena celkem
41.800 Kč
Evidence DPH při vstupu (při nákupu) v tuzemsku: 60
Tuzemsko Daňový doklad
Základ daně 10 %
FAP 0091
Daň
20 %
10 %
20 %
250.000
FAP 0092
38.000
Vstup celkem
38.000
50.000 3.800
250.000
3.800
50.000
Firma při nákupu zaplatila dodavatelům (a jejich prostřednictvím státu) DPH v hodnotě 53.800 Kč. Má na nárok na jeho odpočet – na vrácení DPH od finančního úřadu. VYHODNOCENÍ DPH
= DPH PŘI VÝSTUPU
–
29.500 Kč
–
DPH PŘI VSTUPU 53.800 Kč
= -
24.300 Kč
NÁROK NA NADMĚRNÝ ODPOČET = 24.300 Kč → finančnímu úřad firmě poukáže na účet. Plátci DPH musí vést evidenci o přijatých (nakoupených) a uskutečněných (prodaných) zdanitelných plněních v knize pro evidenci DPH v předepsaném členění, které je potřebné pro sestavení daňového přiznání (viz kapitola 6.5 Ostatní evidence podle potřeb podnikatele).
4.5.6 DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Musí být zpracováno a odevzdáno do 25. dne v měsíci, který následuje po ukončení zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je: o o o
pro firmy s obratem vyšším než 10.000.000 Kč za rok měsíc pro firmy s obratem nižším než 10.000.000 Kč za rok čtvrtletí plátce s obratem nad 2.000.000 do 10.000.000 Kč si může zvolit mezi měsícem a čtvrtletím
4.5.7 DPH PŘI DOVOZU A VÝVOZU Vývoz zboží do zemí mimo EU je od povinnosti uplatnit DPH při výstupu osvobozen. Dovoz zboží ze zemí mimo EU - zboží je nejprve celním úřadem ohodnoceno celní hodnotou, pak procleno a pokud podléhá, tak i ohodnoceno spotřební daní. Ze součtu celní hodnota zboží + clo + spotřební daň se příslušnou sazbou stanoví hodnota DPH. Tyto výpočty jsou prováděny v tzv. jednotném správním dokumentu. 61
Pokud firmy obchodují v rámci EU, není pořízení zboží či služeb z jiného členského státu EU považováno za dovoz a jejich dodání za vývoz. Je podstatné, zda je partner plátcem DPH, musí být doloženo jeho DIČ, potvrzeno to, že zboží opustilo zemi. Firmy zpracovávají čtvrtletní výkaz Souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu EU. Ten, kdo je příjemcem zboží či služeb ho tzv. „dodaní“ (sám si DPH na vstupu vyměří podle pravidel své země).
SHRNUTÍ
Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní. 1. Registrace o Zákonná registrace → je povinná pro fyzické a právnické osoby, jejichž obrat v posledních po sobě jdoucích dvanácti měsících překročil hodnotu 1.000.000 Kč. o Dobrovolná registrace → i ti, kteří nesplňují předchozí podmínky, mohou být zaevidováni jako plátci DPH, pokud je to pro ně výhodné. 2. Předmět DPH (zdanitelná plnění) o o o o
Dodání zboží za úplatu v tuzemsku. Poskytování služeb za úplatu v tuzemsku. Pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu. Dovoz zboží ze zemí mimo EU.
3. Sazby daně o Pro zboží je určena základní sazba 20 % (snížená sazba 10 % je určena například pro potraviny) o Pro služby je určena snížená sazba 10 % (základní sazba 20 % např. pro služby velkoobchodu). o Osvobozeny od DPH jsou například poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání apod. 4. Daňové doklady o Běžný daňový doklad o Zjednodušený daňový doklad o Souhrnný daňový doklad 5. DPH při vstupu (nákupu) a výstupu (prodeji) o DPH při vstupu (pří nákupu materiálů, zboží, služeb apod. od dodavatelů) o DPH při výstupu (pří prodeji výrobků, zboží či služeb odběratelům). o Daňová povinnost, případně nárok na odpočet je pak dán rozdílem mezi hodnotou DPH na výstupu a na vstupu. 6. Daňové přiznání Musí být zpracováno a odevzdáno do 25. dne v měsíci, který následuje po ukončení zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je: v závislosti na ročním obratu měsíc nebo čtvrtletí. 7. DPH při dovozu a vývozu 62
o Vývoz zboží do zemí mimo EU je od povinnosti uplatnit DPH při výstupu osvobozen. o Dovoz zboží ze zemí mimo EU - zboží je nejprve celním úřadem ohodnoceno celní hodnotou, pak procleno a pokud podléhá, tak i ohodnoceno spotřební daní. Ze součtu celní hodnota zboží + clo + spotřební daň se příslušnou sazbou stanoví hodnota DPH. o Pokud firmy obchodují v rámci EU, není pořízení zboží či služeb z jiného členského státu dovozem a jejich dodání vývozem. Ten, kdo je příjemcem zboží či služeb, ho tzv. „dodaní“ (sám si DPH na vstupu vyměří podle pravidel své země).
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co je to zákonná registrace k DPH? 2. Co je to dobrovolná registrace k DPH? 3. Co je předmětem DPH? 4. Jaké sazby se používají pro zboží? 5. Jaké sazby se používají pro služby? 6. Co je od DPH osvobozeno? 7. Co je to běžný daňový doklad? 8. Co je to zjednodušený daňový doklad? 9. Co je DPH na vstupu? 10. Co je to DPH na výstupu? 11. Kdy firmě vzniká daňová povinnost k DPH? 12. Kdy firmě vzniká nárok na odpočet DPH? 13. Jaká jsou zdaňovací období pro zpracování daňového přiznání u DPH? 14. Podléhá vývoz zboží mimo Evropskou unii DPH?
63
5. SOUVISLÝ PŘÍKLAD – DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 5.1 DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ – ŘEŠENÝ PŘÍKLAD PRO NEPLÁTCE DPH A budeme zaznamenávat, sčítat a vyhodnocovat. Připravte si kalkulačku!
5.1.1 ZADÁNÍ PŘÍKLADU Podnikatel Petr Novák vlastní živnostenský list s předmětem podnikání – velkoobchod a maloobchod (zprostředkování obchodu a služeb). Je neplátcem DPH. V měsíci lednu roku 20xx vykazoval níže uvedené hospodářské operace pro záznam do deníku příjmů a výdajů. Počáteční zůstatek na běžném účtu podnikatele je 500.000 Kč. Seznam použitých zkratek u účetních dokladů: Příjmový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výpis z běžného účtu
PPD VPD VBÚ
64
Uskutečněné hospodářské operace týkající se příjmů a výdajů v lednu roku 20xx: Účetní Číslo doklad 1. VBÚ/0
Datum Text 1. 1. Počáteční stav na běžném účtu
Částka 500.000 Kč
2.
PPD/1
4. 1.
Výběr hotovosti z běžného účtu (BÚ)
3.
VPD/1
8. 1.
Zaplaceno nájemné za provozovnu
4.
VBÚ/1
11. 1.
Zaplacena faktura dodavateli za nákup zboží
140.000 Kč
5.
VBÚ/1
11. 1.
Zúčtování výběru hotovosti z BÚ
200.000 Kč
6.
VPD/2
13. 1.
Zaplaceno občerstvení obchodním partnerům
2.000 Kč
7.
VPD/3
15. 1.
Zaplacena silniční daň finančnímu úřadu
3.000 Kč
8.
VPD/4
15. 1.
Výplata dlužných mezd zaměstnancům za měsíc prosinec
46.000 Kč
9.
VBÚ/2
18. 1.
Odběratel nám zaplatil námi vydanou fakturu (za prodej zboží)
200.000 Kč 25.000 Kč
340.000 Kč
10.
VPD/5
19. 1.
Nákup nářezového stroje
68.000 Kč
11.
VBÚ/3
21. 1.
Zaplacena faktura dodavateli za nákup zboží
12.
VBÚ/3
21. 1.
Výběr podnikatele na osobní spotřebu
13.
VBÚ/3
21. 1.
Banka podnikateli poskytla úvěr a jeho částku připsala na BÚ
200.000 Kč 220.000 Kč
150.000 Kč 10.000 Kč
14.
PPD/2
22. 1.
Tržba v hotovosti za prodej zboží
15.
VPD/6
26. 1.
Nákup razítka
16.
VPD/7
26. 1.
Nákup počítače v hotovosti
19.000 Kč
17.
VPD/8
28. 1.
Úhrada nákupu zboží v hotovosti
34.000 Kč
18.
VBÚ/4
31. 1.
Úhrada faktury za spotřebovanou energii
15.000 Kč
19.
VBÚ/4
31. 1.
Zaplaceny poplatky za vedení účtu
600 Kč
20.
VBÚ/4
31. 1.
Zaplaceny úroky z poskytnutého úvěru
500 Kč
300 Kč
65
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
1. 1. 4. 1. 8. 1. 11. 1. 11. 1. 13. 1. 15. 1. 15. 1. 18. 1. 19. 1. 21. 1. 21. 1. 21. 1. 22. 1. 26. 1. 26. 1. 28. 1. 31. 1. 31. 1. 31. 1.
Účetní doklad
Datum
Číslo
5.1.2 Deník příjmů a výdajů - řešení
VBÚ/0 PPD/1 VPD/1 VBÚ/1 VBÚ/1 VPD/2 VPD/3 VPD/4 VBÚ/2 VPD/5 VBÚ/3 VBÚ/3 VBÚ/3 PPD/2 VPD/6 VPD/7 VPD/8 VBÚ/4 VBÚ/4 VBÚ/4
Text
Peněžní prostředky v hotovosti příjem 1
Počáteční stav na BÚ Výběr hotovosti z BÚ Zaplaceno nájemné Zaplacena faktura dodavateli Zúčtování výběru hotovosti z BÚ Zaplaceno občerstvení Zaplacena silniční daň Výplata mezd zaměstnancům Tržba za zboží od odběratele Nákup nářezového stroje Zaplacena faktura dodavateli Výběr na osobní spotřebu Úvěr od banky připsán na BÚ Tržba za zboží od odběratele Nákup razítka Nákup počítače v hotovosti Nákup zboží v hotovosti Úhrada faktury za energii Zaplaceny poplatky za vedení BÚ Zaplaceny úroky z úvěru
CELKEM
výdej 2
Peněžní prostředky na bankovních účtech příjem 3
výdej 4
Průběžné položky příjem 5
výdej 6
Příjmy zahrnov. do ZD
Výdaje odčitatel. od ZD
Příjmy nezahrn. do ZD
Výdaje neodčitat. od ZD
7
8
9
10
500.000 200.000
200.000 25.000 140.000 200.000
25.000 140.000 200.000
2.000 3.000 46.000
2.000 3.000 46.000 340.000
340.000
68.000
68.000 150.000 10.000
150.000 10.000
200.000
200.000
220.000
220.000 300 19.000 34.000
300 19.000 34.000 15.000 600 500
15.000 600 500 420.000
197.300
1.040.000
ZD - základ daně z příjmů
66
516.100
200.000
200.000
560.000
433.400
200.000
80.000
5.1.3 POSTUP PŘI UZAVÍRÁNÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ (ZA MĚSÍC LEDEN ROKU 20XX) 1. Při uzavírání deníku příjmů a výdajů se sečtou jednotlivé sloupce. 2. Vypočítají se konečné zůstatky v pokladně a na běžném účtu. Konečný zůstatek v pokladně: PŘÍJMY (celkem sloupec 1) VÝDAJE (celkem sloupec 2) Konečný zůstatek
420.000 Kč - 197.300 Kč 222.700 Kč
Konečný zůstatek v pokladně zjištěný v deníku příjmů a výdajů se porovná se skutečným (fyzickým) zůstatkem v pokladně podnikatele (provede se fyzická inventura hotovosti – viz kapitola 7. Inventarizace v prodejně). Konečný zůstatek na běžném účtu: PŘÍJMY (celkem sloupec 3) VÝDAJE (celkem sloupec 4) Konečný zůstatek
1.040.000 Kč - 516.100 Kč 523.900 Kč
Konečný zůstatek na běžném účtu zjištěný v deníku příjmů a výdajů se porovná s konečným zůstatkem uvedeným ve VBÚ k poslednímu dni 31. 12. 20xx (provede se dokladová inventura stavu na BÚ – viz kapitola 7. Inventarizace v prodejně). 3. Vypočítá se základ daně z příjmů porovnáním příjmů daňových (zahrnovaných do základu daně) a výdajů daňových (odčitatelných od základu daně). Základ daně z příjmů se vypočítá k poslednímu dni kalendářního roku, tedy k 31. 12. Výpočet základu daně za měsíc leden 20xx (náš řešený příklad): PŘÍJMY DAŇOVÉ (celkem sloupec 7) VÝDAJE DAŇOVÉ (celkem sloupec 8) ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ
560.000 Kč - 433.400 Kč 126.600 Kč
Z upraveného základu daně se vypočítá daň z příjmů, která se odvádí spolu s daňovým přiznáním ve stanovených termínech finančnímu úřadu (viz kapitola 8.3 Základní daňové pojmy ze zákona o daních z příjmů fyzických osob). Termíny odevzdání daňového přiznání a daně z příjmů: a) 31. 3. následujícího kalendářního roku b) 30. 6. následujícího kalendářního roku pro podnikatele, kterým vyhotovuje daňové přiznání daňový poradce 67
ÚLOHA 5.1
Test k upevnění probraného učiva – vyberte jednu správnou odpověď: 1. Nejdůležitější kniha v daňové evidenci je a) hlavní kniha b) kniha pohledávek a závazků c) deník příjmů a výdajů (v praxi často označovaný jako peněžní deník) 2. V deníku příjmů a výdajů se evidují hospodářské operace na základě a) přijatých a vydaných faktur b) VBÚ, PPD, VPD c) všech účetních dokladů, které ve firmě vznikly 3. Průběžné položky slouží k zachycení a) převodu peněžních prostředků z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny, příp. k pohybu peněz mezi více běžnými účty podnikatele b) převodu peněžních prostředků z běžného účtu podnikatele na běžný účet jiné firmy, instituce (např. na běžný účet finančního úřadu, zdravotní pojišťovny atd.) c) evidence příjmů a výdajů 4. Deník příjmů a výdajů slouží k evidenci a) pouze příjmů podnikatele v hotovosti a na běžném účtu b) pouze výdajů podnikatele v hotovosti a na běžném účtu c) příjmů a výdajů podnikatele v hotovosti a na běžném účtu 5. Nejdůležitějším hlediskem pro evidenci příjmů a výdajů v daňové evidenci je správné určení, zda se jedná o a) příjmy nebo výdaje b) příjmy a výdaje daňové nebo nedaňové c) příjmy v hotovosti a na běžném účtu 6. Při uzavírání deníku příjmů a výdajů se zjišťuje a) pouze konečný zůstatek v pokladně a na BÚ b) konečný zůstatek v pokladně a na BÚ a základ daně z příjmů c) pouze základ daně z příjmů 7. Závazná podoba evidence příjmů a výdajů a) je předepsána v zákonu o účetnictví b) není předepsána, zákon o daních z příjmů pouze stanoví zásadu, že daňová evidence musí obsahovat příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně c) je předepsána v zákonu o silniční dani
68
5.2 EVIDENCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY V DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Daň z přidané hodnoty se v deníku příjmů a výdajů eviduje těmito způsoby: o o o o
DPH na vstupu (tj. při nákupu) ve výdajích nezahrnovaných do základu daně. DPH na výstupu (tj. při prodeji) do příjmů nezahrnovaných do základu daně. Odvod DPH finančnímu úřadu jako výdaj nezahrnovaný do základu daně. Vrácení nadměrného odpočtu DPH jako příjem nezahrnovaný do základu daně.
SHRNUTÍ
Daň z přidané hodnoty neovlivňuje základ daně z příjmů.
5.3 DENÍK PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ – ŘEŠENÝ PŘÍKLAD PRO PLÁTCE DPH
5.3.1 ZADÁNÍ PŘÍKLADU Podnikatel Petr Novák vlastní živnostenský list s předmětem podnikání – velkoobchod a maloobchod (zprostředkování obchodu a služeb). Je plátcem DPH. V měsíci lednu roku 20xx vykazoval níže uvedené hospodářské operace pro záznam do deníku příjmů a výdajů. Počáteční zůstatek hotovosti podnikatele je 50.000 Kč a počáteční zůstatek na běžném účtu 500.000 Kč. Seznam použitých zkratek u účetních dokladů: Příjmový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výpis z běžného účtu
PPD VPD VBÚ
Uskutečněné hospodářské operace týkající se příjmů a výdajů v lednu roku 20xx: 69
Účetní Číslo doklad 1. PPD/0
Datum Text 1. 1. Počáteční stav v pokladně
2.
VBÚ/0
1. 1.
Počáteční stav na běžné účtu
3.
PPD/1
4. 1.
Tržby z prodeje zboží v hotovosti Cena bez DPH
20.000 Kč
Celkem VPD/1
6. 1.
500.000 Kč 100.000 Kč
DPH 20 % 4.
Částka 50.000 Kč
120.000 Kč
Nákup čisticích prostředků v hotovosti Cena bez DPH
500 Kč
DPH 20 %
100 Kč
Celkem
600 Kč 900 Kč
5.
VPD/2
10. 1.
Nákup poštovních známek v hotovosti
6.
PPD/2
11. 1.
Výběr hotovosti z BÚ
50.000 Kč
7.
VPD/3
12. 1.
Výplata mezd zaměstnancům v hotovosti za měsíc prosinec
42.000 Kč
Odvod sociálního a zdravotního pojištění z mezd zaměstnanců
15.300 Kč
Odvod zálohy na daň z příjmů za zaměstnance
21.000 Kč 50.000 Kč
8. 9.
VBÚ/1 VBÚ/1
15. 1. 15. 1.
10.
VBÚ/1
15. 1.
Výběr hotovosti z BÚ potvrzen
11.
VBÚ/1
15. 1.
Zaplaceny telefonní poplatky z BÚ Cena bez DPH
1.200 Kč
DPH 20 %
240 Kč
Celkem 12.
VPD/4
16. 1.
1.440 Kč
Nákup počítače pro firemní účely v hotovosti Cena bez DPH
42.000 Kč
DPH 20 %
8.400 Kč
Celkem
50.400 Kč 22.500 Kč
13.
VBÚ/2
20. 1.
Odvod DPH finančnímu úřadu
14.
VBÚ/2
20. 1.
Banka podnikateli poskytla úvěr a jeho částku připsala na běžný účet
15.
VPD/5
22. 1.
Zaplaceno pojištění provozovny v hotovosti
16.
VPD/6
25. 1.
Nákup pokladny v hotovosti 70
200.000 Kč 3.000 Kč
Cena bez DPH
25.000 Kč
DPH 20 %
5.000 Kč
Celkem 17.
VBÚ/3
31. 1.
30.000 Kč
Zaplacena faktura dodavateli za nákup zboží Cena bez DPH
70.000 Kč
DPH 10 %
7.000 Kč
Celkem 18.
VBÚ/3
31. 1.
77.000 Kč
Odběratel zaplatil námi vydanou fakturu za prodej zboží Cena bez DPH
250.000 Kč
DPH 20 %
50.000 Kč
Celkem
300.000 Kč
19.
VBÚ/3
31. 1.
Zaplaceny poplatky bance za vedení účtu
520 Kč
20.
VBÚ/3
31. 1.
Připsány úroky z BÚ
340 Kč
71
1 2
1. 1. 1. 1.
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
4. 1. 6. 1. 10. 1. 11. 1. 12. 1. 15. 1. 15. 1. 15. 1. 15. 1. 16. 1. 20. 1. 20. 1. 22. 1. 25. 1. 31. 1. 31. 1. 31. 1. 31. 1.
Účetní doklad
Datum
Číslo
5.3.2 Deník příjmů a výdajů – řešení
Text
PPD/0 Počáteční stav v hotovosti VBÚ/0 Počáteční stav na BÚ Tržby z prodeje zboží od PPD/1 odběratele VPD/1 Nákup čisticích prostředků VPD/2 Nákup poštovních známek PPD/2 Výběr hotovosti z BÚ VPD/3 Výplata mezd zaměstnancům VBÚ/1 Odvod SZP za zaměstnance VBÚ/1 Odvod zálohy na daň z příjmů VBÚ/1 Výběr hotovosti z BÚ potvrzen VBÚ/1 Zaplaceny telefonní poplatky VPD/4 Nákup počítače v hotovosti VBÚ/2 Odvod DPH finančnímu úřadu VBÚ/2 Poskytnutý úvěr na BÚ VPD/5 Zaplaceno pojištění provozovny VPD/6 Nákup pokladny v hotovosti VBÚ/3 Zaplacena faktura dodavateli VBÚ/3 Odběratel zaplatil fakturu VBÚ/3 Zaplaceny poplatky bance VBÚ/3 Připsány úroky z BÚ
CELKEM
Peněžní prostředky v hotovosti příjem 1 50.000
výdej 2
Peněžní prostředky na bankovních účtech příjem 3
výdej 4
Průběžné položky příjem 5
výdej 6
Příjmy zahrnov. do ZD
Výdaje odčitatel. od ZD
Příjmy nezahrn. do ZD
Výdaje neodčitat. od ZD
7
8
9
10
500.000 120.000
100.000 600 900
20.000 500 900
50.000
100
50.000 42.000 15.300 21.000 50.000 1.440
42.000 15.300 21.000 50.000 1.200
240 50.400 22.500
50.400 22.500 200.000
200.000
3.000 30.000
3.000 25.000 70.000
77.000 300.000
250.000 520
126.900
1.000.340
ZD - základ daně z příjmů
72
50.000 520
340 220.000
5.000 7.000
340 187.760
50.000
50.000
350.340
179.420
270.000
85.240
5.3.3 POSTUP PŘI UZAVÍRÁNÍ DENÍKU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ (ZA MĚSÍC LEDEN ROKU 20XX) 1. Při uzavírání deníku příjmů a výdajů se sečtou jednotlivé sloupce. 2. Vypočítají se konečné zůstatky v pokladně a na běžném účtu. Konečný zůstatek v pokladně: PŘÍJMY (celkem sloupec 1) VÝDAJE (celkem sloupec 2) Konečný zůstatek
220.000 Kč - 126.900 Kč 93.100 Kč
Konečný zůstatek v pokladně zjištěný v deníku příjmů a výdajů se porovná se skutečným (fyzickým) zůstatkem v pokladně podnikatele (provede se fyzická inventura hotovosti – viz kapitola 7. Inventarizace v prodejně). Konečný zůstatek na běžném účtu: PŘÍJMY (celkem sloupec 3) VÝDAJE (celkem sloupec 4) Konečný zůstatek
1.000.340 Kč - 187.760 Kč 812.580 Kč
Konečný zůstatek na běžném účtu zjištěný v deníku příjmů a výdajů se porovná s konečným zůstatkem uvedeným ve VBÚ k poslednímu dni 31. 12. 20xx (provede se dokladová inventura stavu na BÚ – viz kapitola 7. Inventarizace v prodejně). 3. Vypočítá se základ daně z příjmů porovnáním příjmů daňových (zahrnovaných do základu daně) a výdajů daňových (odčitatelných od základu daně). Základ daně z příjmů se vypočítá k poslednímu dni kalendářního roku, tedy k 31. 12. Výpočet základu daně za měsíc leden 20xx (náš řešený příklad): PŘÍJMY DAŇOVÉ (celkem sloupec 7) VÝDAJE DAŇOVÉ (celkem sloupec 8) ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ
350.340 Kč -179.420 Kč 170.920 Kč
Z upraveného základu daně se vypočítá daň z příjmů, která se odvádí spolu s daňovým přiznáním ve stanovených termínech finančnímu úřadu (viz kapitola 8.3 Základní daňové pojmy ze zákona o daních z příjmů fyzických osob). Termíny odevzdání daňového přiznání a daně z příjmů: a) 31. 3. následujícího kalendářního roku b) 30. 6. následujícího kalendářního roku pro podnikatele, kterým vyhotovuje daňové přiznání daňový poradce
73
ÚLOHA 5.2
Test k upevnění probraného učiva – vyberte jednu správnou odpověď: 1. Aktuální sazby pro DPH jsou a) snížená sazba 5 % a základní sazba 22 % b) snížená sazba 10 % a základní sazba 20 % c) snížená sazba 9 % a základní sazba 19 % 2. Daň z přidané hodnoty, kterou evidujeme v deníku příjmů a výdajů při nákupu (materiálu, zboží, služeb), se nazývá a) daň na výstupu b) daň přijatá c) daň na vstupu 3. Daň z přidané hodnoty, kterou evidujeme v deníku příjmů a výdajů při prodeji (výrobků, zboží, služeb), se nazývá a) daň na výstupu b) daň na vstupu c) daň vydaná 4. Daň z přidané hodnoty na vstupu se eviduje a) v příjmech daňových b) ve výdajích daňových c) ve výdajích nedaňových 5. Daň z přidané hodnoty na výstupu se eviduje a) ve výdajích daňových b) v příjmech nedaňových c) v příjmech daňových 6. Odvod daně z přidané hodnoty finančnímu úřadu je a) příjem nedaňový b) výdaj daňový c) výdaj nedaňový 7. Vrácení daně z přidané hodnoty finančním úřadem (nadměrný odpočet) je a) příjem nedaňový b) výdaj nedaňový c) příjem daňový
74
6.
POMOCNÉ KNIHY DAŇOVÉ EVIDENCE
Zákon o dani z příjmů stanovuje pro podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci, povinnost zajistit evidenci majetku a závazků. Jedná se především o tyto složky majetku a závazků: o dlouhodobý majetek (jedná se v podstatě o dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek), o zásoby, o krátkodobý finanční majetek, o pohledávky, o závazky. Forma a obsah výše uvedené evidence nejsou závazně předepsány. Záleží tedy na předmětu činnosti a na potřebách vnitropodnikového řízení.
6.1 EVIDENCE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ Znáte rčení „kamarádi buďme, ale dluhy si plaťme“? Sledování termínů splatnosti pohledávek a závazků je pro podnikatele velmi důležité!
6.1.1 VYMEZENÍ POHLEDÁVEK Pohledávka Vyjadřuje stav, kdy podnikateli někdo dluží, zpravidla peněžní prostředky. Podnikatel tedy vystupuje v roli věřitele. Členění pohledávek: 1. Pohledávky z obchodních vztahů, tj. z prodeje výrobků, zboží a služeb. Podnikatel vystaví odběrateli fakturu jako předpis částky, kterou má dlužník uhradit ve smluvené lhůtě (době splatnosti faktury). 2. Ostatní pohledávky – například pohledávky: o vůči finančnímu úřadu (přeplatek na daních, nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty), o za zaměstnanci (vyplývající ze zaplacených záloh na služební cesty, záloh na drobné nákupy, vyplývající z předpisů náhrad za zaviněná manka a škody), o jako nárok na náhradu od pojišťovny v případě pojistného plnění, o z titulu poskytnutých půjček, o z titulu vyplacené zálohy dodavateli (na budoucí nákup zboží, materiálu, služeb, dlouhodobého majetku). 75
ÚLOHA 6.1
Určete, zda se jedná u podnikatele o pohledávku: 1. Podnikatel vystavil fakturu zákazníkovi za poradenské služby. Zákazník částku uvedenou na faktuře doposud neuhradil. (jde o pohledávku) 2. Podnikatel zaplatil zálohu dodavateli na budoucí nákup zboží. 3. Podnikatel má povinnost odvést sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance. 4. Podnikatel přijal zálohu od odběratele na budoucí prodej výrobků. 5. Podnikatel má přeplatek na dani z příjmů u finančního úřadu. 6. Podnikatel si půjčil peněžní prostředky u peněžního ústavu. 7. Podnikatel předepisuje peněžní náhradu zaměstnanci za způsobenou škodu na firemním majetku.
6.1.2 EVIDENCE POHLEDÁVEK Pro evidenci pohledávek je důležitý její obsah, nikoli forma. Nezáleží tedy na tom, zda pohledávky podnikatel zapisuje do sešitu, knihy nebo do souboru v počítači. Důležité je, aby podnikatel věděl: o jaké pohledávky má, o v jaké výši, o vůči komu je má, o v jakém termínu mají být uhrazeny. Evidenci pohledávek může mít podnikatel rozdělenou na: a) Evidence pohledávek z obchodních vztahů V běžné praxi je základem evidence pohledávek z obchodních vztahů u všech podnikatelů kniha vydaných faktur. Kniha vydaných faktur musí podnikateli poskytnout minimálně tyto informace: o označení (číslování) dokladů (faktur vydaných), o datum vzniku pohledávky, o částku, kterou dluží odběratel, o datum splatnosti a způsob úhrady, např. hotově nebo bankovním převodem z účtu na účet, o identifikační údaje pro spárování pohledávky a platby (např. variabilní symboly používané na výpise z běžného účtu). Dále je možno doplnit: o předmět dodávky či služby, 76
o v případě obchodních styků v zahraničí poznámku o kurzech. Účetní doklady, na základě kterých zapisujeme pohledávky do knihy vydaných faktur, jsou zejména: o faktury vydané, o výpis z běžného účtu a příjmový pokladní doklad při úhradách pohledávek.
PŘÍKLAD:
Kniha vydaných faktur (odběratelé) Datum 12. 4. 16. 4.
Číslo Odběratel faktury 201083 Iproko, s.r.o. 201084 Pavel Janík
Částka 28.000 14.000
Datum splatn. 26. 4. 30. 4.
Úhrada Číslo Pozn. dne dokladu 20. 4. VBÚ/4 18. 4. PPD/34
Sloupec Poznámka (Pozn.) se využívá například v těchto případech: o provedena částečná úhrada faktury, o nedodržen termín splatnosti. b) Evidence ostatních pohledávek Podnikatel si zřizuje evidenci (knihy) pro neobchodní pohledávky, např.: o evidenci pohledávek vůči zaměstnancům, o evidenci poskytnutých půjček apod.
SHRNUTÍ
1. Pohledávka vyjadřuje, že podnikateli někdo dluží (zpravidla peněžní prostředky). Podnikatel vystupuje v roli věřitele. 2. Pohledávky členíme na: o pohledávky z obchodních vztahů, tj. z prodeje výrobků, zboží a služeb, o ostatní pohledávky, např. vůči finančnímu úřadu, zaměstnancům. 3. Pro evidenci pohledávek je důležitý její obsah, nikoli forma. Důležité je, aby podnikatel věděl, jaké má pohledávky, v jaké výši, vůči komu je má a kdy mají být uhrazeny. 4. Pro evidenci pohledávek z obchodních vztahů je základem u všech podnikatelů kniha vydaných faktur. 5. Pro evidenci ostatních pohledávek si podnikatel zřizuje evidenci pohledávek vůči zaměstnancům apod.
77
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co vyjadřuje pohledávka? 2. V jaké roli vystupuje podnikatel v případě, že má pohledávku? 3. Jak členíme pohledávky? 4. Co je důležité pro evidenci pohledávek? 5. Která kniha je základem pro evidenci pohledávek z obchodních vztahů? 6. Jaké informace tato kniha obsahuje? 7. Na základě jakých dokladů se do této knihy provádí zápisy? 8. Jakou evidenci může vést podnikatel v rámci ostatních pohledávek?
6.1.3 VYMEZENÍ ZÁVAZKŮ Závazek Vyjadřuje stav, kdy podnikatel někomu dluží, zpravidla peněžní prostředky. Podnikatel tedy vystupuje v roli dlužníka. Členění závazků: 1. Závazky z obchodních vztahů, tj. z nákupu materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku. Podnikatel přijme od dodavatele fakturu jako předpis částky, kterou má uhradit ve smluvené době (době splatnosti faktury). 2. Ostatní závazky – například závazky: o vůči finančnímu úřadu (nezaplacena daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, silniční daň), o vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy), o vůči zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení (neuhrazené sociální a zdravotní pojištění), o vůči peněžním ústavům (v rámci přijatých úvěrů), o z titulu přijatých záloh od odběratele (na budoucí prodej výrobků, zboží a služeb).
78
ÚLOHA 6.2
Určete, zda se jedná u podnikatele o závazek: 1. Podnikatel přijal fakturu od dodavatele za nákup pokladny.
(jde o závazek)
2. Podnikatel má povinnost zaplatit silniční daň finančnímu úřadu. 3. Podnikatel zaplatil zálohu zaměstnanci na služební cestu. 4. Podnikatel půjčil peněžní prostředky obchodní společnosti. 5. Podnikatel vypočítal mzdy zaměstnanců, které budou vyplaceny v následujícím měsíci. 6. Banka poskytla podnikateli bankovní úvěr. 7. Podnikatel vystavil fakturu odběrateli za prodej zboží.
6.1.4 EVIDENCE ZÁVAZKŮ Důležité je, aby podnikatel věděl: o jaké má závazky, o v jaké výši, o vůči komu je má, o v jakém termínu mají být uhrazeny. Obdobně jako u pohledávek se doporučuje evidovat odděleně závazky z obchodních vztahů a ostatní závazky (např. vůči peněžním ústavům, vůči zaměstnancům apod.). Evidenci závazků dělíme na: a) Evidence závazků z obchodních vztahů V běžné praxi je základem evidence závazků z obchodních vztahů u všech podnikatelů kniha přijatých faktur. Kniha přijatých faktur musí podnikateli poskytnout minimálně tyto informace: o označení (číslování) dokladů (faktur přijatých), o datum vzniku závazku, o částku, kterou dluží podnikatel dodavateli, o datum splatnosti a způsob úhrady, např. hotově nebo bankovním převodem z účtu na účet, o identifikační údaje pro spárování závazku a platby (např. variabilní symboly používané na výpise z běžného účtu). Účetní doklady, na základě kterých zapisujeme do knihy přijatých faktur, jsou zejména: o faktury přijaté, o výpis z běžného účtu a výdajový pokladní doklad při úhradách závazků.
79
PŘÍKLAD: Kniha přijatých faktur (dodavatelé) Datum Číslo faktury interní 15. 4. FAP/4 16. 4. FAP/5
Číslo Dodavatel faktury dodávat. 122010 Telecom, a.s. 582010 Dimest, s.r.o.
Částka
2.800 45.000
Datum splatn. 30. 4. 30. 4.
Úhrada Číslo Pozn. dne dokladu 30. 4. 18. 4.
VBÚ/4 VPD/15
Sloupec Poznámka (Pozn.) se využívá například v těchto případech: o provedena částečná úhrada faktury, o nedodržen termín splatnosti faktury. b) Evidence ostatních závazků Podnikatel si zřizuje evidenci (knihy) pro neobchodní závazky, např.: o evidenci závazků vůči zaměstnancům, o evidenci přijatých úvěrů apod.
SHRNUTÍ
1. Závazek vyjadřuje, že podnikatel někomu dluží (zpravidla peněžní prostředky). Podnikatel vystupuje v roli dlužníka. 2. Závazky členíme na: o závazky z obchodních vztahů, tj. z nákupu materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku, o ostatní závazky, např. vůči zaměstnancům, finančnímu úřadu, peněžním ústavům. 3. Pro evidenci závazků je důležitý obsah, nikoli forma. Důležité je, aby podnikatel věděl, jaké má závazky, v jaké výši, vůči komu je má a kdy mají být uhrazeny. 4. Pro evidenci závazků z obchodních vztahů je základem u všech podnikatelů kniha přijatých faktur. 5. Pro evidenci ostatních závazků si podnikatel zřizuje evidenci přijatých úvěrů, evidenci závazků vůči zaměstnancům apod.
80
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co vyjadřuje závazek? 2. V jaké roli vystupuje podnikatel v případě, že má závazek? 3. Jak členíme závazky? 4. Co je důležité pro evidenci závazků? 5. Která kniha je základem pro evidenci závazků z obchodních vztahů? 6. Jaké informace tato kniha obsahuje? 7. Na základě jakých dokladů se do této knihy provádí zápisy? 8. Jakou evidenci může vést podnikatel v rámci ostatních závazků?
6.2 EVIDENCE ZÁSOB K evidenci zásob v daňové evidenci se používají nejčastěji skladní karty (knihy) zásob. U této evidence by měl podnikatel zvážit míru podrobnosti evidence podle charakteru své činnosti. Podnikatel musí mít vždy na paměti, že forma daňové evidence (evidence zásob) musí být pro správce daně (finanční úřad) dostatečně průkazná, aby mohl posoudit, že základ daně z příjmů byl u podnikatele stanoven správně.
6.2.1 VYMEZENÍ ZÁSOB
Mezi zásoby patří: materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží a zvířata. Do zásob se firmy mohou rozhodnout zaevidovat hmotný majetek, jehož vstupní cena není vyšší než 40.000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. Z evidence takového majetku musí být patrné, že jde o drobný hmotný dlouhodobý majetek. Podrobné vymezení zásob viz kapitola 2. Majetek a závazky podnikatele.
6.2.2 EVIDENCE ZÁSOB Stav a pohyb zásob se sleduje na skladních kartách (knihách). Karta (kniha) by měla obsahovat minimálně tyto údaje: 81
o o o o o
název nebo popis daného majetku (zásoby), datum pořízení, ocenění (pořizovací cenou, ve vlastních nákladech, reprodukční pořizovací cenou), počet jednotek daného majetku (zásoby) – kusy, kilogramy, litry apod., datum a způsob vyřazení daného majetku (zásoby) – spotřeba materiálu, prodej zboží, opotřebení drobného dlouhodobého majetku.
Z této evidence musí podnikatel k datu, ke kterému je zjišťován skutečný stav, prokázat stav zásob v hmotných jednotkách a stanoveným způsobem je ocenit, tj. prokázat stav zásob v Kč. Pokud podnikatel sleduje materiál dodaný zákazníkem ke zpracování, neeviduje ho na kartách zásob, ale v evidenci pohledávek a závazků. U podnikatelů provozujících maloobchodní činnost, při které je technicky obtížné vedení skladových karet podle jednotlivých položek zásob (např. při prodeji potravin), se za záznamy o zásobách považují i jiné vhodné způsoby, které prokazují celkový stav zásob, např. kontrola korunou. Zvolený způsob záznamů o zásobách musí podnikatel srozumitelně popsat a tento popis uložit jako daňovou písemnost. Kontrola korunou znamená provedení kontroly podle následujícího vzorce: + + + =
počáteční stav skladu k 1. 1. nákupy v běžném roce rozdíly přecenění (zvýšení cen) rozdíly přecenění (snížení cen) vyřazení zásob (poškozené, neprodejné) celkové tržby v běžném roce konečný stav skladu k 31. 12. 20xx
PŘÍKLAD: SKLADNÍ KARTA Název materiálu (výrobku, zboží)
Měrná jednotka
Skladní karta čís.
kg
58
Mouka pšeničná polohrubá
Množství Datum
Doklad
Text příjem
1.1.2010
Počáteční stav
9.1.2010 Příjemka/1 Nákup 14.1.2010 Výdejka/1
200
Výdej ze skladu
18.1.2010 Příjemka/2 Nákup 22.1.2010 Výdejka/2
výdej
200 450
Výdej ze skladu
150
82
Kč
Jedn. cena zásoba
příjem
200
6
400
6,2
200
6
650
5,8
500
6,2
výdej
zásoba 1200
1240
2440 1200
2610
1240 3850
930
2920
Přesnější a pružnou evidenci zásob umožňují technologické prostředky využívající snímání čárového kódu a evidenci prostřednictvím výpočetní techniky.
SHRNUTÍ
1. K evidenci zásob v daňové evidenci se používají nejčastěji skladní karty (knihy) zásob. 2. Forma daňové evidence (evidence zásob) musí být pro správce daně (finanční úřad) dostatečně průkazná, aby mohl posoudit, že základ daně z příjmů byl u podnikatele stanoven správně a že evidence majetku (zásob) je správná a odpovídá skutečnosti. 3. Mezi zásoby patří: materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží, zvířata a drobný dlouhodobý majetek. 4. Podnikatel musí k datu, ke kterému je zjišťován skutečný stav, prokázat stav zásob v hmotných jednotkách a v Kč. 5. Materiál, který nepatří podnikateli, je sledován v evidenci pohledávek a závazků. 6. Podnikatelé provozující maloobchodní činnost používají k prokazování celkového stavu zásob i jiné způsoby, např. kontrolu korunou.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jakým způsobem se evidují zásoby v daňové evidenci? 2. Co znamená, že evidence zásob musí být pro správce daně dostatečně průkazná? 3. Co patří mezi zásoby? 4. V jakých jednotkách musí podnikatelé prokazovat stav zásob k datu, ke kterému se zjišťuje skutečný stav zásob? 5. V jaké evidenci se sledují zásoby, které podnikateli nepatří? 6. Jaké prostředky umožňují přesnější evidenci zásob?
83
6.3 EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU
6.3.1 VYMEZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU V kapitole 2 . Majetek a závazky podnikatele, jste se seznámili s podrobnou charakteristikou a členěním dlouhodobého majetku. Cílem této kapitoly je opakování již probraného učiva a především seznámení se způsobem evidence dlouhodobého majetku podnikatele, který vede daňovou evidenci.
ÚLOHA 6.3
Určete, zda jde o dlouhodobý majetek
Číslo
Majetek
hmotný drobný hmotný nehmotný drobný nehmotný finanční Cena
Kategorie dlouhodobého majetku
1.220.000
hmotný dlouhodobý
1.
Pozemky
2.
Osobní automobil
240.000
3.
Patenty
180.000
4.
Pokladna
35.000
5.
Počítač
54.000
6.
Budova velkoobchodního skladu
7.
Kopírovací stroj
46.500
8.
Mrazící zařízení
88.000
9.
Software
20.000
10.
Půjčka jinému podniku se splatností delší než 1 rok
5.600.000
100.000 84
6.3.2 EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU 6.3.2.1
EVIDENCE DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU
Evidence jednotlivých složek dlouhodobého hmotného majetku (DHM) se sleduje na inventárních kartách nebo v inventární knize. Zahrnuje tři oblasti: o pořízení dlouhodobého hmotného majetku, o analytickou evidenci jednotlivých složek dlouhodobého hmotného majetku (včetně jeho opotřebení), o vyřazení z používání. Dokumentace spojená s evidencí DHM: 1. Zápis o převzetí DHM je prvotním záznamem v evidenci. Obsahuje údaje o pořízení majetku (uvedení do používání) a jeho technických parametrech. 2. Inventární karta DHM. Analytická evidence jednotlivých složek dlouhodobého hmotného majetku je vedena na inventárních kartách. Minimální obsah inventární karty (knihy) DHM: a) název nebo popis složky majetku, popř. číselné označení, b) ocenění (pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena, cena na úrovni vlastních nákladů), c) datum pořízení nebo datum uvedení do užívání, d) způsob daňového odpisování (rovnoměrné nebo zrychlené odpisy), e) částky odpisů za zdaňovací období, f) datum a způsob vyřazení (opotřebení, prodej, zničení apod.). Obsah inventární karty je vhodné doplnit o údaje: o odpisová skupina (podle přílohy zákona o daních z příjmů), o roční odpisová sazba, resp. koeficient – podle zvoleného způsobu odpisování, o typ a číslo dokladu, kterým prokazujeme vstupní cenu, o zůstatková cena = vstupní cena minus uplatněné odpisy, o výrobní číslo, u automobilů státní poznávací značku, popř. další popis DHM, o údaje o technickém zhodnocení, o místo, kde je majetek umístěn. 3. Zápis o vyřazení DHM se vystavuje při vyřazování dlouhodobého majetku. Uvádí se jeho technický stav a důvod vyřazení, způsob vyřazení, datum vyřazení, vstupní cena vyřazovaného majetku. Vyřazení se zaznamenává na inventární kartě (v knize). Technické zhodnocení dlouhodobého majetku Technické zhodnocení jsou výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily částku 40.000 Kč. Technické zhodnocení nelze zahrnout do výdajů jednorázově. Musíme o jeho hodnotu zvýšit pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) příslušného majetku, a to v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání. Technické zhodnocení je postupně odpisováno spolu s příslušným majetkem.
85
Příklady technického zhodnocení dlouhodobého majetku: o záměna všech oken v nemovitosti okny většími, o záměna všech oken v nemovitosti okny s vyššími tepelně izolačními vlastnostmi, o nové vnitřní rozvody vody a elektroinstalace, o vybavení automobilu autorádiem, o vybavení automobilu klimatizací.
PŘÍKLAD Inventární karta dlouhodobého hmotného majetku – číslo 1 Název a popis DHM: Vstupní cena: Datum pořízení: Způsob daňového odpisování: Odpisová skupina: Datum 31. 12. 2010 31. 12. 2011 31. 12. 2012 31. 12. 2013 31. 12. 2014
Text Odpisy 2010 Odpisy 2011 Odpisy 2012 Odpisy 2013 Odpisy 2014
Osobní automobil 500.000 Kč 15. 2. 2010 rovnoměrný 2 (5 let) Sazba v % 11% 22,25 % 22,25 % 22,25 % 22,25 %
Odpis 55.000 Kč 111.250 Kč 111.250 Kč 111.250 Kč 111.250 Kč
Zůstatková cena 445.000 Kč 333.750 Kč 222.500 Kč 111.250 Kč 0 Kč
Inventární karta dlouhodobého hmotného majetku – číslo 2 Název a popis DHM: Vstupní cena: Datum pořízení: Způsob daňového odpisování: Odpisová skupina: Datum 31. 12. 2010 31. 12. 2011 31. 12. 2012
6.3.2.2
Text Odpisy 2010 Odpisy 2011 Odpisy 2012
Počítač 54.000 Kč 1. 5. 2010 zrychlený 1 (3 roky) Koeficient 3 4 4
Odpis 18.000 Kč 24.000 Kč 12.000 Kč
Zůstatková cena 36.000 Kč 12.000 Kč 0 Kč
EVIDENCE DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO MAJETKU
Výdaje na pořízení nehmotného majetku u fyzických osob (poplatníků s příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti), které nevedou účetnictví (vedou daňovou evidenci), jsou daňově uznatelným výdajem při zaplacení, a to v plné výši bez finančního limitu (ZDP § 24, pís. zn). Z výše uvedené textu vyplývá, že nákup DNM se zaeviduje jako daňově uznatelný výdaj v deníku příjmů a výdajů. Přesto je vhodné evidovat DNM na inventárních kartách (knihách), a to z důvodu dostatečné průkaznosti daňové evidence.
86
SHRNUTÍ
1. Evidence jednotlivých složek DHM se sleduje na inventárních kartách nebo v inventární knize. 2. Evidence zahrnuje tři oblasti: o pořízení dlouhodobého hmotného majetku, o analytickou evidenci jednotlivých složek dlouhodobého hmotného majetku (včetně jeho opotřebení), o vyřazení z používání. 3. Prvotním záznamem je zápis o převzetí. 4. Minimálním obsahem inventární karty (knihy) je: a) název nebo popis, b) ocenění, c) datum pořízení, d) způsob daňového odpisování, e) částky odpisů, f) datum a způsob vyřazení. 5. Obsah inventární karty je vhodné doplnit o další údaje. 6. Zápis o vyřazení se vystavuje při vyřazování DHM. 7. Technické zhodnocení jsou výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily částku 40.000 Kč. O hodnotu technického zhodnocení musíme zvýšit pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) příslušného majetku, a to v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání. Hodnota technického zhodnocení nesmí být do výdajů zahrnuta jednorázově, je postupně odpisována spolu s příslušným majetkem. 8. Výdaje na pořízení nehmotného majetku u fyzických osob, které vedou daňovou evidenci, jsou daňově uznatelným výdajem při zaplacení, a to v plné výši bez finančního limitu.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jakým způsobem se eviduje dlouhodobý hmotný majetek? 2. Jakou dokumentaci zahrnuje evidence dlouhodobého hmotného majetku? 3. Co je prvotním záznamem v evidenci dlouhodobého hmotného majetku? 4. Jaký je minimální obsah inventární karty (knihy)? 87
5. O jaké další údaje je vhodné doplnit obsah inventární karty (knihy)? 6. Kdy se vystavuje zápis o vyřazení DHM a co se v něm uvádí? 7. Co je technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku? 8. Musí vést fyzická osoba, které vede daňovou evidenci, evidenci dlouhodobého nehmotného majetku? Zdůvodněte.
6.4 EVIDENCE MEZD Podnikatel je povinen z evidenčních důvodů vést o svých zaměstnancích mzdovou evidenci. Mezi nejdůležitější dokumenty mzdové evidence patří zejména: o mzdový list, o evidenční listy důchodového pojištění, o zúčtovací a výplatní listina.
6.4.1 MZDOVÝ LIST Na počátku nového roku musí podnikatel (účetní) založit nový mzdový list pro každého zaměstnance a vede ho pro daný kalendářní rok. Dále je podnikatel povinen prokázat vyplacení mzdy zaměstnanci: o podpisem zaměstnance v případě vyplácení mezd v hotovosti, o podpisem převzetí výplatní pásky v případě bezhotovostních výplat. Obsah mzdového listu: 1. Osobní údaje zaměstnance: o o o o o o o
jméno a příjmení, rodné příjmení, dřívější příjmení, rodné číslo, bydliště, datum a místo narození, jména a rodná čísla osob, na které zaměstnanec uplatňuje slevu na dani (např. na dítě), a další.
2. Údaje, které se týkají výpočtu mezd: o o o o o o o o o o o o
odpracované dny/hodiny, neodpracované dny/hodiny, jednotlivé složky hrubé mzdy, hrubá mzda, sociální a zdravotní pojištění, základ daně z příjmů (superhrubá mzda), záloha na daň z příjmů (před slevami), slevy na dani, záloha na daň z příjmů (po slevách), měsíční daňový bonus, čistá mzda, ostatní srážky (výživné, spoření, půjčky, exekuce). 88
Za kalendářní rok je nutné uvést úhrnné součty výše uvedených údajů. Mzdový list poskytuje přehled o výdělku zaměstnance a je podkladem pro kontrolu daně z příjmů fyzických osob a pro účely důchodového zabezpečení. Mzdový list:
89
6.4.2 EVIDENČNÍ LIST DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Dále musí podnikatel (účetní) vyplnit evidenční listy důchodového pojištění za předchozí rok a odeslat je do 30. 4. na příslušnou Správu sociálního zabezpečení. Evidenční list se vyplňuje ve třech vyhotoveních, přičemž jedno zůstane podnikateli, jedno je pro zaměstnance a jedno je pro Správu sociálního zabezpečení. Evidenční list lze zaslat i elektronicky.
PŘÍKLAD:
Evidenční list důchodového pojištění:
6.4.3 ZÚČTOVACÍ A VÝPLATNÍ LISTINA Po skončení měsíčního období sestavuje podnikatel (účetní) podle mzdových podkladů (pracovní lístky, soupisky práce a mezd) zúčtovací a výplatní listinu mezd. Tato listina je přehledem mezd a údajů, které se týkají výpočtů mezd, za všechny zaměstnance.
90
PŘÍKLAD: Zúčtovací a výplatní listina: Složky mzdy Hrubá mzda Zdravotní pojištění podnik – (9 %) Sociální pojištění podnik – (25 %) Zvýšení základu daně (např. používání firemního auta) Zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) Zdanitelná mzda (zaokrouhlená) Daň před slevami (15 %) Slevy na dani dle § 35ba (např. na poplatníka) Daň po slevách dle § 35ba Slevy na dani dle § 35c (na děti) Daň po slevách Daňový bonus Zdravotní pojištění – zaměstnanec (4,5 %) Sociální pojištění – zaměstnanec (6,5 %) Ostatní srážky (např. spoření, pojištění) Náhrada za pracovní neschopnost Částka k výplatě
Alena Snaživá 18.000 1.620 4.500 0 24.120 24.200 3.630 2.070 1.560 967 593 0 810 1.170 1.500 0 13.927
Tomáš Pomalý 16.000 1.440 4.000 0 21.440 21.500 3.225 2.070 1.155 1.934 0 779 720 1.040 0 0 15.019
SHRNUTÍ
1. Podnikatel je povinen vést o svých zaměstnancích mzdovou evidenci. 2. Mzdy zaměstnanců eviduje na mzdových listech o Mzdový list vede podnikatel (účetní) pro každého zaměstnance za kalendářní rok. o Mzdové listy obsahují osobní údaje zaměstnance a údaje, které se týkají výpočtu mezd. o Mzdový list poskytuje přehled o výdělku zaměstnance a je podkladem pro kontrolu daně z příjmů fyzických osob a pro účely důchodového zabezpečení. 3. Podnikatel (účetní) musí vyplnit evidenční listy důchodového pojištění za předchozí rok a odeslat je do 30. 4. na příslušnou Správu sociálního zabezpečení. 4. Podnikatel je povinen prokázat vyplacení mzdy zaměstnancům. 5. Po skončení měsíčního období sestavuje podnikatel (účetní) zúčtovací a výplatní listinu mezd.
91
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Které nejdůležitější dokumenty pro mzdovou evidenci znáš? 2. Jaké údaje obsahuje mzdový list? Vyjmenuj. 3. K čemu také slouží mzdový list zaměstnance? 4. Za jaké období se mzdový list vede? 5. Co víš o evidenčním listu důchodového pojištění? 6. Jakou skutečnost musí podnikatel prokázat v souvislosti s výplatou mzdy? 7. Jakou listinu sestavuje podnikatel po skončení měsíčního období a jaké údaje obsahuje?
6.5 OSTATNÍ EVIDENCE PODLE POTŘEB PODNIKATELE 6.5.1 KNIHA PRO EVIDENCI NEPŘÍMÝCH DANÍ Mezi nepřímé daně patří daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Evidenci daně z přidané hodnoty vedou pouze plátci daně z přidané hodnoty.
6.5.1.1
EVIDENCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Informace o dani z přidané hodnoty jsou uvedeny v kapitole 4.5. Plátce daně z přidané hodnoty (DPH) je povinen vést v evidenci veškeré údaje, vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání. V evidenci se sleduje: a) daň na vstupu v členění podle % sazby – daň zaplacená dodavateli při nákupu zboží, služeb apod., b) daň na výstupu v členění podle % sazby – daň přijatá od odběratelů při prodeji výrobků, zboží, služeb apod.
6.5.1.2 PŘÍKLAD EVIDENCE DPH A STANOVENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI DPH V kapitole 5.3 Deník příjmů a výdajů jsme se seznámili s řešeným příkladem pro plátce DPH v rámci evidence hospodářských operací do deníku příjmů a výdajů. Pro ukázku evidence DPH použijeme shodné zadání hospodářských operací, které vykazoval podnikatel Petr Novák v měsíci lednu 20xx:
92
Číslo
Účetní doklad
Datum
Text
1.
PPD/0
1. 1.
Počáteční stav v pokladně
2.
VBÚ/0
1. 1.
Počáteční stav na běžné účtu
3.
PPD/1
4. 1.
Tržby z prodeje zboží v hotovosti Cena bez DPH
6. 1.
500.000 Kč
20.000 Kč
Celkem VPD/1
50.000 Kč
100.000 Kč
DPH 20 % 4.
Částka
120.000 Kč
Nákup čisticích prostředků v hotovosti Cena bez DPH
500 Kč
DPH 20 %
100 Kč
Celkem
600 Kč 900 Kč
5.
VPD/2
10. 1.
Nákup poštovních známek v hotovosti
6.
PPD/2
11. 1.
Výběr hotovosti z BÚ
50.000 Kč
7.
VPD/3
12. 1.
Výplata mezd zaměstnancům v hotovosti za měsíc prosinec
42.000 Kč
Odvod sociálního a zdravotního pojištění z mezd zaměstnanců
15.300 Kč
Odvod zálohy na daň z příjmů za zaměstnance
21.000 Kč 50.000 Kč
8. 9.
VBÚ/1 VBÚ/1
15. 1. 15. 1.
10.
VBÚ/1
15. 1.
Výběr hotovosti z BÚ potvrzen
11.
VBÚ/1
15. 1.
Zaplaceny telefonní poplatky z BÚ Cena bez DPH
1.200 Kč
DPH 20 %
240 Kč
Celkem 12.
VPD/4
16. 1.
1.440 Kč
Nákup počítače pro firemní účely v hotovosti Cena bez DPH
42.000 Kč
DPH 20 %
8.400 Kč
Celkem
50.400 Kč 22.500 Kč
13.
VBÚ/2
20. 1.
Odvod DPH finančnímu úřadu
14.
VBÚ/2
20. 1.
Banka podnikateli poskytla úvěr a jeho částku připsala na běžný účet
15.
VPD/5
22. 1.
Zaplaceno pojištění provozovny v hotovosti
16.
VPD/6
25. 1.
Nákup pokladny v hotovosti Cena bez DPH
200.000 Kč 3.000 Kč 25.000 Kč
DPH 20 %
5.000 Kč 93
Celkem 17.
VBÚ/3
31. 1.
30.000 Kč
Zaplacena faktura dodavateli za nákup zboží Cena bez DPH
70.000 Kč
DPH 10 %
7.000 Kč
Celkem 18.
VBÚ/3
31. 1.
77.000 Kč
Odběratel zaplatil námi vydanou fakturu za prodej zboží Cena bez DPH
250.000 Kč
DPH 20 %
50.000 Kč
Celkem
300.000 Kč
19.
VBÚ/3
31. 1.
Zaplaceny poplatky bance za vedení účtu
520 Kč
20.
VBÚ/3
31. 1.
Připsány úroky z BÚ
340 Kč
Záznamní evidence DPH – kniha DPH: Přijatá zdanitelná plnění (nákupy) v Kč
Snížená sazba (10%) bez daně
DPH
Základní sazba (20%) bez daně
DPH
500
100
Telefonní poplatky (FAP – VBÚ/1)
1.200
240
Počítač (VPD/4)
42.000
8.400
Pokladna (VPD/6)
25.000
5.000
Čisticí prostředky (VPD/1)
Zboží (FAP – VBÚ/3)
70.000
7.000
DPH na vstupu celkem
Uskutečněná zdanitelná plnění (prodeje) v Kč
7.000
Snížená sazba (10%) bez daně
DPH
13.740
Základní sazba (20%) bez daně
DPH
Zboží (PPD/1)
100.000
20.000
Zboží (FAV – VBÚ/3)
250.000
50.000
DPH na výstupu celkem
0
Výpočet daňové povinnosti, nadměrného odpočtu: DPH na výstupu celkem
70.000 Kč
DPH na vstupu celkem
20.740 Kč
Daňová povinnost vůči státu činí
49.260 Kč 94
70.000
6.5.2 EVIDENCE DENNÍCH TRŽEB Z § 39 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků vyplývá podnikateli, který přijímá platby v hotovosti, povinnost vést záznamy o denních tržbách. Používá se například deník tržeb za hotové (zejména u obchodních organizací s každodenními vysokými příjmy v hotovosti). Informuje o: o o o o
denních tržbách, jejich odvodu na účet u peněžního ústavu, neodvedených tržbách, konečných uzávěrkových součtech na konci měsíce.
6.5.3 EVIDENCE KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU S podrobnou charakteristikou krátkodobého finančního majetku (KFM) jste se seznámili v kapitole 2. Majetek a závazky podnikatele. Do KFM řadíme zejména peněžní prostředky v hotovosti (korunová a valutová pokladna), peněžní prostředky na bankovním účtu a ceniny. Peněžní prostředky na bankovním účtu jsou evidovány v deníku příjmů a výdajů.
6.5.3.1
KORUNOVÁ POKLADNA
Podnikatel může vést korunovou pokladnu dvěma způsoby: a) v deníku příjmů a výdajů, b) v pokladní knize. Pokladní kniha – v tomto případě vede pokladnu pracovník, který přejímá hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně. Příjem a výdej peněz se provádí pouze na podkladě příjmových a výdajových pokladních dokladů. Skutečný stav hotovosti v pokladně se musí ověřit fyzickou inventurou. Pokladní kniha má zpravidla tento obsah: Datum
Doklad
Text
Příjem
Výdej
Zůstatek
1. 1.
PPD/0
Převod počátečního stavu
22.000,-
4. 1.
PPD/1
Tržba za prodané zboží
6. 1.
VPD/1
Nákup obalového materiálu
34.000,-
141.000,-
10. 1.
VPD/2
Výplata mezd zaměstnancům
67.000,-
74.000,-
11. 1.
VPD/3
Zaplacen nákup zboží
72.000,-
2.000,-
12. 1.
PPD/2
Převod peněz z BÚ
153.000,-
50.000,-
95
175.000,-
52.000,-
6.5.3.2
VALUTOVÁ POKLADNA
Valutová pokladna by měla poskytnout přehled o stavu a pohybu cizí měny v hotovosti patřící podnikateli. Zákon o daních z příjmů umožňuje podnikateli vést daňovou evidenci v cizí měně dvěma způsoby: a) eviduje příjmy a výdaje v průběhu zdaňovacího období pouze v cizích měnách a po skončení zdaňovacího období přepočítá tyto příjmy a výdaje jednotným kurzem (tento kurz zveřejňuje ministerstvo financí začátkem následujícího roku ve Finančním zpravodaji), b) příjmy a výdaje v cizích měnách bude přepočítávat již během zdaňovacího období denním kurzem devizového trhu, který je vyhlášen Českou národní bankou nebo pevným kurzem.
V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurz, za který byly tyto měny nakoupeny nebo prodány.
6.5.3.3
EVIDENCE CENIN
Mezi ceniny patří např. poštovní známky, kolky, stravenky do provozoven veřejného stravování atd. (viz kapitola 2. Majetek a závazky podnikatele). Evidence cenin slouží podnikateli pro kontrolu a porovnání stavu evidovaného se stavem skutečným (fyzickým), a to v průběhu nebo na konci zdaňovacího období. K evidenci cenin může podnikatel použít kartu nebo sešit cenin, v nichž se průběžně zaznamenává veškerý jejich pohyb.
96
6.5.4 EVIDENCE ZAKÁZEK Přijaté zakázky může podnikatel evidovat v knize zakázek nebo na zakázkových listech. Evidence zakázek zpravidla obsahuje: o o o o o o o o
datum přijetí zakázky a číslo zakázky, druh zakázky (výroba, oprava atd.), firmu, pro kterou je zakázka poskytována, zálohu na platbu zakázky, pokud byla dopředu zaplacena, informaci o ceně zakázky, odpovědnou osobu za vyřízení zakázky, informaci o materiálu, který pro zakázku dodal zákazník, datum ukončení zakázky.
6.5.5 EVIDENCE JÍZD Výdaje spojené s uskutečněním pracovních cest podnikatele nebo jeho zaměstnanců jsou daňově uznatelnými výdaji, pokud splňují podmínky stanovené v zákoně o daních z příjmů. Zásadní podmínkou pro uplatnění daňově uznatelných výdajů je evidence jízd. Jízdy podnikatel eviduje v knize jízd. Knihu jízd vedou podnikatelé, kteří používají k podnikatelským účelům motorové vozidlo, které je: o o o o
zahrnuto v jejich obchodním majetku, vypůjčeno, v nájmu, soukromé motorové vozidlo (nezahrnuto v obchodním majetku podnikatele).
Minimální obsah knihy jízd: datum jízdy, místo počátku a cíle jízdy, účel jízdy, počet ujetých kilometrů, identifikaci vozidla, stav tachometru na počátku zdaňovacího období (nebo k datu zahájení podnikatelské činnosti nebo k datu pořízení automobilu), o stav tachometru na konci zdaňovacího období (nebo ke dni ukončení podnikatelské činnosti nebo k datu vyřazení automobilu z evidence). o o o o o o
Stav tachometru se nevyžaduje v případě používání soukromého automobilu.
PŘÍKLAD: Zadání příkladu pro evidenci jízd: Podnikatel Petr Novák zakoupil osobní automobil Škoda Octavia kombi RS a zařadil jej do obchodního majetku dne 25. 3. 2xxx. Dne 2. 4. jel z Ostravy do Prahy na obchodní jednání, z něhož se vrátil druhý den. Dne 4. 4. jel do Olomouce nakoupit elektronickou váhu do své provozovny. 97
Zápis pracovních cest v knize jízd: Kniha jízd pro rok 2xxx Obchodní jméno:
Petr Novák
Typ automobilu:
Škoda Octavia kombi RS
SPZ:
1T4 7755
Stav tachometru k: 25. 3. 2xxx:
14 952 km
31. 12. 2xxx:
Datum
Cíl a účel jízdy
Stav tachometru
Počet km
2. – 3. 4.
Ostrava-Praha-Ostrava – obchodní jednání, Polo s.r.o.
15 712
760
4. 4.
Ostrava-Olomouc-Ostrava
15 912
200
6.5.5.1
POUŽITÍ PAUŠÁLNÍHO VÝDAJE NA DOPRAVU
Novela č. 304/2009 Sb. zákona o daních z příjmů umožňuje podnikateli uplatnit jako daňový výdaj paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem místo výdajů za spotřebované pohonné hmoty v prokázané výši. Paušální výdaj na dopravu může podnikatel uplatnit v částce: a) 5.000 Kč měsíčně, pokud využívá vozidlo výhradně k podnikatelským účelům, b) 4.000 Kč měsíčně, pokud využívá vozidlo k podnikatelským i soukromým účelům. Podnikatelé, kteří uplatňují paušální výdaje na dopravu, nemusí vést knihu jízd.
6.5.5.2
SILNIČNÍ DAŇ
Podnikatel, který používá motorové vozidlo k podnikatelské činnosti, je povinen zaplatit silniční daň podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Daňová povinnost vzniká poplatníkovi kalendářním měsícem, ve kterém se vozidlo stalo předmětem daně. Základní sazbou je roční sazba. Její výše závisí u osobních automobilů na objemu válců v motoru, u nákladních automobilů na hmotnosti vozidla a počtu náprav. Záloha na daň se stanoví jako násobek 1/12 roční sazby daně za každé vozidlo a počtu kalendářních měsíců, v nichž bylo použito (byť je jedenkrát) k podnikání. Zálohy se platí vždy do 15. dne následujícího měsíce po uplynutí čtvrtletí. Výjimkou je poslední čtvrtletí roku, kdy se záloha platí za říjen a listopad, a to do 15. prosince. Za prosinec se záloha na daň neplatí. Daňové přiznání se podává po skončení zdaňovacího období, nejpozději do 31. 1. kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období. Do téhož data je poplatník povinen zaplatit daň, pokud součet jím uhrazených záloh je nižší než celková daňová povinnost.
98
SHRNUTÍ
1. Ostatní evidenci vede podnikatel podle svých potřeb. 2. Evidenci daně z přidané hodnoty vedou pouze plátci daně z přidané hodnoty. o Plátce daně z přidané hodnoty je povinen vést v evidenci zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. o Plátci daně z přidané hodnoty v evidenci sledují daň na vstupu v členění podle % sazby a daň na výstupu v členění podle % sazby. 3. Podnikatel, který přijímá platby v hotovosti, je povinen vést záznamy o denních tržbách. 4. Evidence krátkodobého finančního majetku zahrnuje především evidenci korunové a valutové pokladny a evidenci cenin. Peněžní prostředky na bankovním účtu jsou evidovány v deníku příjmů a výdajů. o Evidence korunové a valutové pokladny se vede v pokladní knize. o K evidenci cenin může podnikatel použít kartu nebo sešit cenin. 5. Přijaté zakázky může podnikatel evidovat v knize zakázek nebo na zakázkových listech. 6. Podnikatelé, kteří používají motorové vozidlo k podnikatelským účelům, vedou knihu jízd. Podnikatelé, kteří uplatňují paušální výdaje na dopravu, nemusí vést knihu jízd. Podnikatel, který používá motorové vozidlo k podnikatelské činnosti, je povinen zaplatit silniční daň.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Kteří podnikatelé vedou evidenci daně z přidané hodnoty? 2. Jaké údaje je povinen vést plátce daně z přidané hodnoty ? 3. V jakém členění se sleduje daň z přidané hodnoty? 4. Jaké záznamy je povinen vést podnikatel, který přijímá platby v hotovosti? 5. Co je obsahem evidence krátkodobého finančního majetku? 6. Kde jsou evidovány prostředky na bankovním účtu? 7. Jakými způsoby je možno vést korunovou pokladnu? 8. Charakterizujte pokladní knihu. 9. Jaké údaje pokladní kniha zpravidla obsahuje? 99
10. Kde sleduje podnikatel přijaté zakázky? 11. Jaké údaje zpravidla obsahuje kniha zakázek? 12. Kteří podnikatelé vedou knihu jízd? 13. Jaký je minimální obsah knihy jízd? 14. Kteří podnikatelé nemusí vést knihu jízd? 15. Který podnikatel je povinen zaplatit silniční daň?
100
7. INVENTARIZACE V PRODEJNĚ 7.1 POJEM INVENTARIZACE Cílem evidence je podávat kvalitní, správné informace o stavu majetku a závazků. Inventarizací se zabezpečuje kontrola věcné správnosti evidence. Provádění inventarizace musí být upraveno vnitřní směrnicí firmy. Inventarizace zjišťuje chyby a omyly a zajišťuje opravu zápisů tak, aby skutečně poskytovaly věcně správný, úplný a průkazný obraz finanční situace podniku. Předmětem inventarizace je majetek i závazky firmy.
Kontrola je důležitá věc. I v osobním životě. Podnikatel nemůže důvěřovat jen svým záznamům. Má dokonce ze zákona nařízeno, aby své záznamy minimálně jednou do roka porovnal se skutečností.
Inventarizace Je zjištění skutečného stavu majetku a závazků, jeho porovnání se stavem účetním, zjištění inventarizačních rozdílů a vypořádání inventarizačních rozdílů. Inventarizací firmy zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v evidenci. Skutečný stav majetku a závazků se zjišťuje k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění se pořizuje zápis. Stav hmotného majetku, pohledávek, zásob a závazků je i povinnou součástí přílohy daňového přiznání, ve kterém podnikatelé vedoucí daňovou evidenci prokazují daňový základ pro daň z příjmů fyzických osob (viz obr.).
101
7.2 VÝZNAM INVENTARIZACE Inventarizací zjišťujeme, zda záznamy v daňové evidenci pravdivě odrážejí skutečné stavy majetku a závazků. Ne vždy tomu tak je, a až inventarizace ukáže, nakolik to, co je uvedeno v účetních záznamech, odpovídá skutečnosti. Příčiny rozdílů (většinou úbytků) mohou být a bývají různé. Od neúmyslných a těžko ovlivnitelných, až po příčiny zcela zjevné a v některých případech i trestné. Příčiny vzniku rozdílů zjištěných při inventarizaci: a) Neúmyslné příčiny o ztráty v důsledku přirozeného úbytku některých látek (vysychání, těkavost, éteričnost, drolivost), lidská chybovost (chyby při počítání, při přepsání čísel), o úbytky v důsledku manipulace se zbožím nebo materiálem (rozbití, rozlití). b) Úmyslné příčiny o krádeže, o zničení, o daňové úniky (např. nezaúčtované uskladnění zboží, při jehož prodeji vzniká subjektu nezdaněný příjem).
Inventarizace nám tak umožňuje získat cenné podklady k opatřením, která mají za úkol zabránit špatnému hospodaření firmy. Tím se inventarizace stává důležitým nástrojem kontroly a řízení firmy.
102
7.3 DRUHY INVENTARIZACÍ Inventarizace se v praxi provádí z různých příčin. Nejčastěji se jedná o inventarizaci na konci účetního období za účelem ověření skutečného stavu majetku a závazků, ale v některých případech může být provedena i jindy, např. uprostřed roku. Podle toho, kdy se provádí, dělíme inventarizace na: 1. Řádné (pravidelné) Prováděné ve stanovených lhůtách, podle vypracovaného plánu. Řádné inventarizace dále dělíme na: a) periodické provádí se periodicky nejčastěji k 31.12. příslušného roku a týkají se všeho majetku a závazků (např. zásoby materiálu a zboží ve skladech), b) průběžné provádí se postupně v průběhu celého roku a to jen u některého druhu zásob a majetku. U zásob musí platit, že jsou evidovány odděleně a to buď podle druhu a místa, kde jsou uloženy nebo podle odpovědných osob (např. zásoby zboží v prodejnách ). U majetku musí platit, že je v soustavném pohybu a stále mění své místo (např. železniční vagony). 2. Mimořádné Provádí se v mimořádných případech, jako jsou organizační změny firmy (rozdělení, sloučení, zánik), nástup nového skladníka, případně při jiných mimořádných okolnostech, jako je např. vloupání do objektu, živelná pohroma aj. Podle rozsahu dělíme inventarizace na: 1. Úplné Provádí-li se u veškerého majetku a závazků firmy. 2. Dílčí (částečné) Týkají-li se jen určité části majetku nebo závazků (například pokladny).
7.4 TERMÍNY INVENTARIZACÍ Inventarizace majetku a závazků se provádí alespoň jedenkrát ročně, a to ke dni sestavení ročních výkazů (zpravidla k 31.12., ale u firem využívajících tzv. “hospodářského roku“ může být den sestavení ročních výkazů poslední den kteréhokoli měsíce). Není-li možné inventarizaci provést ke dni sestavení ročních výkazů (např. v hotelu, kde je k 31. 12. plný stav hostů, oslavujících konec roku), je možné ji provést až čtyři měsíce před koncem sledovaného období nebo do jednoho měsíce po jeho skončení. Příklady různých druhů inventarizací: 1. Pan Tříska, majitel firmy Stolařství hoblík, si ve skladu všiml, že jeden z pěti zakoupených kartonů není převázaný přepravní páskou. Při jeho rozbalení zjistil, že v kartonu z dvaceti plechovek barvy na dřevo osm chybí. V kanceláři se podíval do svého počítače a zjistil, že 103
na skladní kartě je zaevidováno 100 ks plechovek s barvou. Nařídil proto mimořádnou inventarizaci materiálu ve své firmě. 2. Firma Exploze, prodávající zábavnou pyrotechniku, vydala nařízení k provedení řádné inventarizace za rok 2009 k 5. 1. 2010. Zjištěním skutečného stavu zboží na skladě byl jako vedoucí inventarizační komise pověřen ekonom firmy, zjištěním skutečného stavu pohledávek a závazků byla jako vedoucí inventarizační komise pověřena hlavní účetní firmy. Dalšími členy inventarizačních komisí budou zaměstnanci skladu a účtárny.
3. Ve firmě Kolařík - ovoce a zelenina s.r.o., dala výpověď prodavačka, která má podepsanou hmotnou zodpovědnost. Majitel firmy nařídil mimořádnou inventarizaci zboží na skladě a v prodejně.
ÚLOHA 7.1
1. Určete, o jaký druh inventarizace se jedná (podle toho, kdy se provede i podle rozsahu): V uplynulém týdnu byla firma Štěstěna postižena povodní, která kompletně zalila veškeré prostory firmy. Ke zjištění škod byla nařízena inventarizace: o o o o o o
řádná mimořádná periodická průběžná úplná dílčí
2. Určete možné (pravděpodobné) příčiny rozdílů mezi skutečným stavem, zjištěným při inventarizaci a stavem v daňové evidenci a vysvětlete, zda se jedná o příčinu neúmyslnou nebo úmyslnou: Firma Staviva Cihlář - záznam o množství stavebního písku na skladní kartě v daňové evidenci: 350 kg, skutečné množství písku zjištěné při inventarizaci 348 kg. Pravděpodobná příčina rozdílu: a) neúmyslná příčina b) úmyslná příčina
104
SHRNUTÍ
1. Inventarizace Inventarizace představuje zjištění skutečného (fyzického) stavu majetku a závazků a jeho porovnání se stavem zachyceným v daňové evidenci, jehož výsledkem je zjištění a vypořádání inventarizačních rozdílů. 2. Příčiny vzniku inventarizačních rozdílů o Neúmyslné – přirozený úbytek některých látek, chyby při počítání nebo záznamu čísel, úbytky při manipulaci. o Úmyslné – krádeže, zničení, daňové úniky. 3. Druhy inventarizací a) Z hlediska času o Řádné (ve stanovených lhůtách podle plánu) o periodické (nejčastěji k 31. 12. příslušného roku a týkají se všeho majetku a závazků), o průběžné (provádí se postupně v průběhu celého roku a to jen u některého druhu majetku). o Mimořádné (provádí v mimořádných případech, jako jsou organizační změny firmy, nástup nového skladníka a jiné mimořádné okolnosti). b) Z hlediska rozsahu o Úplné (provádí se u veškerého majetku a závazků firmy). o Dílčí (týkají se jen určité části majetku nebo závazků). 4. Inventarizace majetku a závazků se provádí minimálně jedenkrát ročně, nejčastěji k 31.12. daného roku. Inventarizace je důležitým nástrojem kontroly a řízení firmy.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Co je to inventarizace ? 2. Proč musí provádět inventarizaci i firmy vedoucí daňovou evidenci ? 3. Jaké mohou být neúmyslné příčiny rozdílů zjištěných při inventarizaci? 4. Jaké mohou být úmyslné příčiny rozdílů zjištěných při inventarizaci? 5. Jaké znáte druhy inventarizací podle toho, kdy se provádí? 6. Jaké znáte druhy inventarizací podle rozsahu, ve kterém se provádí? 7. Kdy se inventarizace provádí ?
105
7.5 POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ INVENTARIZACE Blíží se konec roku, období inventarizací. Je potřeba určit inventarizační komise, které budou zodpovídat za správný průběh inventarizací.
Inventarizace spočívá v provedení navazujících činností, které můžeme rozdělit do následujících kroků: 1. krok - inventura (zjištění skutečného stavu majetku a závazků), 2. krok - porovnání skutečného stavu se stavem v daňové evidenci. V případě, že dojde ke zjištění nesouladu, je nezbytné provést další kroky: 3. krok - určení příčin rozdílů a stanovení zodpovědnosti, 4. krok - vypořádání rozdílů, 5. krok - návrhy na opatření. Nyní si blíže popíšeme obsah jednotlivých kroků. 1. KROK - INVENTURA Je úvodní částí celého procesu inventarizace a znamená přesné zjištění skutečného stavu jednotlivých položek majetku a závazků k určitému dni (např. inventura zboží na skladě k 31.12.). Inventura se podle způsobu zjišťování skutečného stavu člení na: a) Fyzickou – provádí se u majetku hmotné povahy (dlouhodobý hmotný majetek, zásoby zboží, materiálu, výrobků, peněz v pokladně) přepočítáváním, měřením, vážením. b) Dokladovou – provádí se zejména u takových položek, které svojí povahou vylučují provedení fyzické inventury, tj. zejména u pohledávek, závazků apod. Její podstata spočívá v tom, že skutečný stav ověřujeme písemným potvrzením od jiných subjektů.
ÚLOHA 7.2
Určete, na základě kterých dokladů bude probíhat dokladová inventura u složek majetku a závazků uvedených v následující tabulce.
Do sloupce s názvem „Doklady“ určete odpovídající číslo: 106
1 – výpisy z bankovního (úvěrového) účtu, 2 – přijaté faktury, 3 – vydané faktury.
Položka majetku a závazků
Doklady
Závazky vůči dodavatelům
2
Pohledávky u odběratelů Bankovní úvěry Běžný účet
Skutečné stavy zapisujeme do tzv. inventurních soupisů:
PŘÍKLAD:
Inventurní soupis: INVENTURNÍ SOUPIS Název a sídlo firmy …………………………………….. …………………………………….. Název zboží
Zboží Druh provedení inventarizace: fyzická Inventarizace provedena ke dni: MJ
Množství
Cena za MJ
Celkem Kč
Celkem Doba provedení inventury začátek dne: ukončení dne:
Jména a podpisy pracovníků provádějících inventuru ……………………… ……………………… ……………………… ……………………… ……………………… ………………………
Potvrzuji, že fyzická inventura zásob se konala za mé účasti a že jsem žádné zásoby zboží nezatajil(a) a veškeré doklady jsem předal(a) k zaúčtování Datum a místo vyhodnocení: Podpis hmotně zodpovědného pracovníka:
Inventurní soupisy jsou podle zákona o účetnictví průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) o jaký druh inventarizovaného majetku a závazků se jedná, včetně určení jeho množství, b) způsob jakým se skutečné stavy zjistily (např. přepočítání, vážení, kvalifikovaný odhad apod.), c) podpis osoby odpovědné za zjištění množství a osoby odpovědné za provedení celé inventarizace, d) den zahájení a ukončení inventarizace, e) ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury. 107
Zápis v inventurních soupisech provádí členové inventurní komise. Ta bývá nejčastěji 2-3 členná, je určena vedoucím organizace (nebo jím pověřenou osobou) tak, aby jedním členem byla vždy osoba, která má za daný druh majetku hmotnou odpovědnost. Např. členem inventurní komise pro inventuru materiálu na skladě musí být skladník. Práci inventurních komisí upravuje vnitřní směrnice organizace, kde je uvedeno složení komisí, jejich práva a povinnosti, termíny zahájení a konce inventury. 2. KROK - POROVNÁNÍ SKUTEČNÉHO STAVU SE STAVEM V DAŇOVÉ EVIDENCI Porovnání může vést ke třem možným výsledkům: a) shoda - nastává, jestliže se skutečnost zjištěná inventurou neodchyluje od záznamů v daňové evidenci, b) přebytek - vyskytuje se tehdy, když je skutečný stav větší než v daňové evidenci, c) manko - je vyjádřením toho, že skutečnost je nižší než stav v daňové evidenci a rozdíl přitom nelze doložit účetním dokladem, nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem. V pokladně a u cenin se manko označuje jako schodek. Přebytky a manka bývají společně označovány jako inventarizační rozdíly. U některých druhů zásob se předem počítá s tím, že může dojít k jejich přirozenému úbytku (dozrávání ovoce, vysychání salámů) nebo manipulačnímu úbytku (rozprášení u stavebních materiálů). Proto firma vyhlašuje vnitřní směrnicí normy přirozených úbytků, které jsou u příslušných zásob tolerovány a rozdíly do výše normy nejsou považovány za manko (evidují se jako běžná spotřeba).
PŘÍKLAD:
INVENTARIZACE ZBOŽÍ - vyčíslení inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání Číslo a název zboží
Skuteč. stav Účetní stav Přebytek
Manko
Poznámka
Vyjádření odpovědného pracovníka ke vzniklým inventarizačním rozdílům:
Evidence vzniklých inventarizačních rozdílů: Přebytek / manko:
Kč
Kniha (karta) majetku a závazků:
Zaúčtováno dne: Manko předepsáno k úhradě dne: Pracovníkovi:
Zaúčtoval (podpis): Číslo protokolu (rozhodnutí): Ve výši Kč:
Zaúčtováno dne:
Zaúčtoval (podpis):
Provedení invenatrizace schválil dne: ……………………………….. (podpis - funkční zařazení)
108
3. KROK - URČENÍ PŘÍČIN ROZDÍLŮ A STANOVENÍ ZODPOVĚDNOSTI Ke vzniku všech inventarizačních rozdílů, tj. mank i přebytků, se musí vyjádřit hmotně odpovědní pracovníci. Je nutné prošetřit a objasnit vznik rozdílu, s cílem správně určit jeho příčinu a zjistit, kdo je za rozdíl zodpovědný. V případě mank se zjišťuje, zda jsou zaviněná nebo nezaviněná. Manka nezaviněná Jsou ta, která vznikla jako přirozené ztráty a úbytky, jako chybné účtování apod. Manka zaviněná Jako například krádeže, zničení apod. musí být uhrazena odpovědnými zaměstnanci.
4. KROK - VYPOŘÁDÁNÍ ROZDÍLŮ Vypořádání inventarizačního rozdílu může být: a) Účetní – kdy se stav zaznamenaný v daňové evidenci uvede do shody se stavem skutečným. To znamená, že rozdíly jsou vyúčtovány do příslušné evidence majetku a závazků a do deníku příjmů a výdajů. V případě, že inventarizační rozdíl je přebytek, zaúčtuje se jako příjem, v případě že je inventarizační rozdíl manko, zaúčtuje se jako výdaj. b) Právní – kdy se rozhoduje o tom, jakým způsobem se případné manko předepíše k náhradě pracovníkovi, jenž má hmotnou odpovědnost (případně jiné osobě, které se vznik manka prokáže) nebo zda se odepíše do ztrát podniku. O tom rozhoduje vedení organizace, v nejzávažnějších případech pak soud.
5. KROK - NÁVRHY NA OPATŘENÍ Jsou posledním krokem při řešení inventarizačních rozdílů. Jejích hlavním úkolem je zajistit, aby k rozdílům v budoucnu buď nedocházelo nebo byl jejich výskyt snížen na minimum. Na závěr inventarizačních prací se sestavuje tzv. sdružený inventurní soupis (dříve inventární zápis). Obsahuje údaje týkající se celé inventarizace a jejího výsledku. Uvádí se v něm: o druh a rozsah inventarizace, o počet inventarizačních komisí a jejich složení, o přehled jednotlivých inventurních soupisů, inventarizační rozdíly a návrhy na vypořádání, o data provedení inventarizace a podpisy osob zodpovědných za její provedení.
PŘÍKLAD: Při inventarizaci byly zjištěny tyto údaje: Druh materiálu
MJ
Skladní karta
Inventurní stav
Cena Kč/MJ
Pšeničná mouka hrubá
kg
850
820
9,00
Žitná mouka
kg
710
730
8,00
109
Norma přirozeného úbytku přichází v úvahu pro rozprach mouky. Byla stanovena na 0,1 % ze spotřeby od minulé inventarizace (18.000 kg). U pšeničné mouky hladké je skutečnost nižší o 30 kg. Dle normy přirozeného úbytku může úbytek činit 0,1 % z 18.000 kg = 18 kg. Manko nad normu dosáhlo hodnoty 12 kg. V korunách činí přirozený úbytek 18 x 9 = 172 Kč a manko nad normu 12 x 9 = 108 Kč. Manko bude předepsáno k úhradě zodpovědné osobě. U žitné mouky byl vykázán přebytek 20 kg, který představuje 20 x 8 = 160 Kč. Přebytek byl způsoben početní chybou při účtování.
ÚLOHA 7.3
Určete, který způsob inventury (fyzickou nebo dokladovou) zvolíte u následujících položek: Poř. číslo
Položka majetku a závazků
1
Pokladna
2
Zboží za skladě
3
Závazky vůči dodavatelům
4
Pohledávky u odběratelů
5
Dlouhodobý hmotný majetek firmy
6
Běžný účet
Způsob inventury fyzická
SHRNUTÍ
Inventarizace zpravidla spočívá v provedení 5 kroků: 1. Inventura Je úvodní částí celého procesu, podle způsobu zjišťování skutečného stavu se člení na: a) fyzickou, b) dokladovou. Skutečné stavy zapisujeme do inventurních soupisů, které musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti. 110
Zápis provádí členové inventurní komise.
2. Porovnání skutečného stavu se stavem v daňové evidenci Porovnání může vést ke třem možným výsledkům: a) shoda, b) přebytek, c) manko. V pokladně a u cenin se manko označuje jako schodek. Přebytek a manko bývají společně nazývány inventarizační rozdíl. Rozdíly do výše normy přirozených úbytků za manko považovány nejsou. 3. Určení příčin rozdílů a stanovení zodpovědnosti Ke vzniku všech inventarizačních rozdílů se musí hmotně odpovědní pracovníci vyjádřit. V případě mank se může jednat o manka: a) nezaviněná, b) zaviněná. 4. Vypořádání rozdílů Vypořádání inventarizačního rozdílu může být: a) účetní – rozdíly jsou vyúčtovány do příslušné evidence majetku a závazků a do deníku příjmů a výdajů. b) právní – rozhoduje se o tom, jakým způsobem se případné manko předepíše k náhradě pracovníkovi, jenž má hmotnou odpovědnost popř. jiné osobě, anebo zda se odepíše do ztrát podniku. 5. Návrhy na opatření Mají za úkol zajistit, aby k rozdílům v budoucnu buď nedocházelo nebo byl jejich výskyt snížen na minimum. Na závěr inventarizačních prací se sestavuje sdružený inventurní soupis (dříve inventární zápis).
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Jaký je postup při provádění inventarizace? 2. Jaký je rozdíl mezi inventurou a inventarizací? 3. Kdo provádí inventarizaci ? 4. K jakým výsledkům se může dojít při porovnání skutečného stavu se stavem v daňové evidenci? 5. Jak se člení inventura podle způsobu zjišťování skutečného stavu? 6. čem nás informuje inventurní soupis a inventarizační zápis? 7. Jak se dělí manka? 8. Jak se liší účetní a právní vypořádání inventarizačních rozdílů? 111
8. VÝKAZY A DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ FYZICKÝCH OSOB A jsem ve finále. Výstupem z celoročního vedení daňové evidence jsou dva výkazy, neboli přehledy. O majetku a závazcích a o příjmech a výdajích. A díky hodnotách z nich pak podnikatel může správně sestavit daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
8.1 VÝKAZ O MAJETKU A ZÁVAZCÍCH Sestavení výkazu o majetku a závazcích (spolu s výkazem o příjmech a výdajích – viz dále) představuje završení celoroční práce v daňové evidenci. Jak už bylo popsáno a vysvětleno v předchozích kapitolách, výkaz se sestavuje na základě inventarizace majetku a závazků a na základě údajů zjištěných při uzavírání jednotlivých pomocných knih daňové evidence. Uzavírání knih provádějí fyzické osoby: o k poslednímu dni účetního období, o ke dni skončení činnosti, o ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Uzavřením knih v daňové evidenci se rozumí: o zjištění kursových rozdílů u bankovních účtů vedených v cizích měnách a valutových pokladen a jejich zapsání do příslušných zdanitelných příjmů nebo výdajů v deníku příjmů a výdajů, o zjištění zůstatku v pokladnách, na bankovních účtech a průběžných položek v deníku příjmů a výdajů, o zjištění celkových příjmů a výdajů zaevidovaných v průběhu účetního období v deníku příjmů a výdajů pro účely zjištění základu daně dle zákona o daních z příjmů, o zjištění stavu nevyrovnaných (neuhrazených ) pohledávek a závazků v knize pohledávek a závazků, o zjištění stavu majetku v knihách a na kartách majetku. Výkaz o majetku a závazcích se sestavuje na základě údajů zjištěných z knihy pohledávek a závazků, z karet dlouhodobého majetku, zásob, popřípadě z dalších evidencí. Obsah výkazu není přesně stanoven, možný rozsah může být takový, jaký je uveden v následující tabulce:
112
Výkaz o majetku a závazcích Majetek
Na začátku období
Na konci období
Dlouhodobý hmotný majetek
0,00
0,00
Dlouhodobý nehmotný majetek
0,00
0,00
Peněžní prostředky v hotovosti
0,00
0,00
Peněžní prostředky na bankovních účtech
0,00
0,00
Cenné papíry a peněžní vklady
0,00
0,00
Zásoby
0,00
0,00
Pohledávky ( bez půjček )
0,00
0,00
Úvěry a půjčky ( poskytnuté )
0,00
0,00
Aktivní opravná položka Majetek celkem Kontrolní číslo Závazky
0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00
Závazky ( bez úvěrů a půjček )
0,00
0,00
Úvěry a půjčky ( přijaté )
0,00
0,00
Pasívní opravná položka
0,00
0,00
Rezervy Závazky celkem
0,00 0,00
0,00 0,00
Rozdíl ( jmění ) Kontrolní číslo
0,00 0,00
0,00 0,00
Vyhotovený výkaz o majetku a závazcích podepisuje fyzická osoba – podnikatel, o jehož obchodním majetku a závazcích byla vedena daňová evidence.
8.2 VÝKAZ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Výkaz o příjmech a výdajích se sestavuje na základě součtu příjmů a výdajů v deníku příjmů a výdajů. Obsah výkazu není stanoven, podnikatel si jej určí sám vnitřním předpisem. Možná struktura výkazu je uvedena v následující tabulce:
113
Výkaz příjmů a výdajů Příjmy
Na konci období
Prodej zboží
0,00
Prodej výrobků a služeb
0,00
Ostatní
0,00
z toho : úroky
0,00
Uzávěrková úprava příjmů
0,00
Příjmy celkem Kontrolní číslo
0,00 0,00
Výdaje Nákup materiálu
0,00
Nákup zboží
0,00
Mzdy
0,00
Pojistné
0,00
Provozní režie
0,00
Uzávěrková úprava výdajů
0,00
z toho : odpisy dlouhodobého majetku
0,00
z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
0,00
z toho : poměrná splátka leasingové akontace
0,00
Výdaje celkem
0,00
Rozdíl mezi příjmy a výdaji Kontrolní číslo
0,00 0,00
Vyhotovený výkaz o příjmech a výdajích podepisuje podnikatel – fyzická osoba, o jehož příjmech a výdajích byla vedena daňová evidence.
PŘÍKLAD: Následující výkaz o majetku a závazcích je sestaven na základě počátečních stavů a změn, které se u podnikatele – pana Vopičky v jednotlivých položkách majetku a závazků odehrály během účetního období (pro zjednodušení předpokládáme, že k jiným operacím nedošlo). Dlouhodobý hmotný majetek Počáteční stav 250 tis. Kč, během roku podnikatel zakoupil osobní automobil za 440 tis. Kč a zařadil jej do II. odpisové skupiny. K odpisování použil rovnoměrných odpisů – v prvém roce odpis majetku činil 11 % = 40 tis. Kč. Konečný stav v tis. Kč: 250 + 440 - 40 = 650 tis. Kč Peněžní prostředky v hotovosti Počáteční stav 100 tis. Kč, během roku podnikatel přijal dar ve výši 20 tis. Kč, za který zakoupil kancelářský nábytek ve stejné hodnotě. Konečný stav: 100 + 20 - 20 = 100 tis. Kč Peněžní prostředky na bankovních účtech Počáteční stav 620 tis. Kč, podnikatel nakoupil zásoby za 15 tis. Kč, na účet mu přišla úhrada od odběratele 150 tis. Kč, zaplatil splátku úvěru ve výši 100 tis. Kč a vyplatil si mzdu ve výši 25 tis. Kč. Konečný stav v tis. Kč: 620 - 15 + 150 - 100 - 25 = 630 tis. Kč Zásoby 114
Počáteční stav 60 tis. Kč, nákup zásob je zmíněn již výše (15 tis. Kč), tedy konečný stav v tis. Kč: 60 + 15 = 75 tis. Kč Pohledávky Počáteční stav 150 tis. Kč, úhrada od odběratele je zmíněna výše (150 tis.Kč), tedy konečný stav v tis. Kč: 150 - 150 = 0 Kč Závazky bez úvěrů a půjček Počáteční stav 10 tis. Kč, koncem roku podnikatel obdržel fakturu za služby splatnou zpočátku příštího roku za 20 tis. Kč. Konečný stav v tis. Kč: 10 + 20 = 30 tis. Kč Úvěry a půjčky (přijaté) Počáteční stav 500 tis. Kč, výše zmíněna splátka úvěru ve výši 100 tis. Kč, tedy konečný stav v tis. Kč: 500 - 100 = 400 tis. Kč
Výsledný výkaz o stavu majetku a závazků bude vypadat následovně:
v tis. Kč Výkaz o majetku a závazcích Majetek
Na začátku období
Dlouhodobý hmotný majetek
Na konci období 250,00
650,00
Dlouhodobý nehmotný majetek
0,00
0,00
Peněžní prostředky v hotovosti
100,00
100,00
Peněžní prostředky na bankovních účtech
620,00
630,00
0,00
0,00
60,00
75,00
150,00
0,00
0,00
0,00
1180,00
1455,00
10,00
30,00
500,00
400,00
0,00
0,00
Závazky celkem
510,00
430,00
Rozdíl ( jmění )
670,00
1025,00
Cenné papíry a peněžní vklady Zásoby Pohledávky ( bez půjček ) Úvěry a půjčky ( poskytnuté ) Majetek celkem Závazky Závazky ( bez úvěrů a půjček ) Úvěry a půjčky ( přijaté ) Rezervy
115
PŘÍKLAD:
Následující výkaz o příjmech a výdajích je sestaven na základě příjmů a výdajů uvedených v předchozím řešeném příkladě. Příjmy Zahrnujeme zde jen příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu (tzn. musí být zdaněny). Jedná se tedy jen o příjem z úhrady od odběratele ve výši 150 tis. Kč. Příjem získaný jako dar se do řádku příjmů neuvádí. Uvádí se však do řádku „částky zvyšující příjmy“. Výdaje Zahrnujeme zde jen výdaje, související s příjmy podle § 7 Zákona o daních z příjmů. Patří sem tedy jen výdaje za nákup kancelářského majetku a pořízení zásob. Výdaje za pořízení osobního automobilu, stejně jako splátka úvěru se zde neuvádějí. Do řádku „částky snižující příjmy“ však přijdou odpisy.
Po zahrnutí uvedených částek bude výkaz o příjmech a výdajích vypadat následovně: v tis. Kč Výkaz příjmů a výdajů Příjmy
Na konci období
Prodej zboží
150,00
Prodej výrobků a služeb
0,00
Ostatní
0,00
z toho : úroky
0,00
Uzávěrková úprava příjmů
20,00
Příjmy celkem
170,00
Výdaje Nákup materiálu
0,00
Nákup zboží
15,00
Mzdy
25,00
Pojistné
0,00
Provozní režie
20,00
Uzávěrková úprava výdajů
40,00
z toho : odpisy dlouhodobého majetku
40,00
z toho : zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
0,00
z toho : poměrná splátka leasingové akontace
0,00
Výdaje celkem
100,00
Rozdíl mezi příjmy a výdaji
70,00
116
8.3 ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY ZE ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
A na závěr ještě jedno rčení. „Daním a smrti se člověk nevyhne!“
Už v úvodní kapitole bylo řečeno, že daňovou evidenci upravuje zákon o daních z příjmů. Je rozdělen do dvou částí, ve kterých se hovoří o dani z příjmů fyzických osob a dani z příjmů právnických osob. V této kapitole se seznámíme se základními daňovými pojmy a některými informacemi důležitými pro zpracování daně z příjmů fyzických osob. Poplatník a plátce Poplatníkem i plátcem této daně jsou fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují (min. 183 dnů v roce i nesouvisle) a zdaňují jak příjmy získané na území ČR, tak i příjmy ze zahraničí. Poplatník zdržující se na území ČR pod hranicí 183 dnů, zdaňuje pouze příjmy z ČR. Jde o příjmy peněžní i nepeněžní. (U zaměstnanců pro tzv. příjmy ze závislé činnosti provádí platbu měsíčních záloh na daň i ročního vyúčtování daně zaměstnavatel.) Předmětem daně jsou a) Příjmy ze závislé činnosti (§6) (z mezd a platů zaměstnanců, příjmy z odborného výcviku studentů) a funkční požitky (platy členů vlády, poslanců a senátorů, zaměstnanců obcí a jiných orgánů územní samosprávy, apod.). b) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7): 1)
Příjmy z podnikání: o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, o příjmy ze živnosti, řemeslné živnosti, o příjmy z jiného podnikání, podle zvláštních předpisů (advokáti, auditoři, daňoví poradci, notáři, lékaři), o podíly společníků v.o.s., komplementářů komanditních společností na zisku.
2)
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (užití práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv, profesionální sportovci, apod.).
c) Příjmy z kapitálového majetku (§8) (podíly na zisku - například dividendy, úroky z vkladů, výnosy ze směnek, úroky z poskytnutých úvěrů a půjček apod.). d) Příjmy z pronájmu (§9) (nemovitostí a bytů, movitých věcí, mimo příležitostných pronájmů). e) Ostatní příjmy (§10) (z příležitostných činností či pronájmů, výhry v loteriích, sázkách dle zvl. předpisů apod.).
117
Základ daně Je u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci zjištěn jako rozdíl mezi zdanitelnými příjmy (zahrnovanými do základu daně) a daňovými výdaji (odpočitatelnými od základu daně). Vysvětleno v kapitole 4.3. Nezdanitelné části základu daně Odečtou se od základu daně před výpočtem daně, například dary do vymezených oblastí činnosti (zdravotnictví, školství, kultura, péče o postižené apod.) minimálně 1.000 Kč nebo částka v intervalu od 2 % do 10 % základu daně, bezplatné dárcovství krve = dar v hodnotě 2.000 Kč, za určitých podmínek penzijní připojištění, soukromé životní pojištění apod. Položky odčitatelné od základu daně Podnikatelé si například mohou odečíst ztrátu (nebo její část) z předchozích 5 let (pouze u příjmů z podnikání a pronájmu), dále 100 % výdajů na výzkum a vývoj apod. Sazba daně Je pro rok 2010 u fyzických osob jednotná ve výši 15 %. Slevy na dani Snižují hodnotu vypočtené daně, pro fyzickou osobu jsou to například: Druh slevy Poplatník
Při ročním vyúčtování
Měsíčně
23.640 Kč
1.970 Kč
Invalidita prvního a druhého stupně
2.520 Kč
210 Kč
Invalidita třetího stupně
5.040Kč
420 Kč
Držitelé průkazu ZTP/P
16.140 Kč
1.345 Kč
4.020 Kč
335 Kč
11.604 Kč
967 Kč
Příprava na budoucí povolání (studium) Daňové zvýhodnění na dítě (může vést k daňovému bonusupřipočten ke mzdě)
Zálohy a) U příjmů ze závislé činnosti (mzdy, platy) jsou hrazeny měsíčně. b) U ostatních příjmů je výše a četnost záloh závislá na velikosti poslední známé daňové povinnosti. Je-li do 30.000 Kč, zálohy není nutno platit. Minimální výše daně Daň se neplatí, jestliže roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 15.000 Kč a nebo je-li vypočtená daň z příjmu nižší než 200 Kč. Daňové přiznání Musí být zpracováno a předloženo finančnímu úřadu i tehdy, je-li daňová povinnost nulová nebo jeli vykázána daňová ztráta. Zdaňovacím obdobím bývá nejčastěji kalendářní rok, pro který je termínem odevzdání přiznání 31. březen (existuje i možnost hospodářského roku dvanácti po 118
sobě jdoucích měsíců). Ve spolupráci s daňovým poradcem se termín pro odevzdání daňového přiznání posouvá na 30. červen (tuto skutečnost je potřebné oznámit finančnímu úřadu.).
ÚLOHA 8.1
Vyberte jednu správnou odpověď: 1. Fyzické osoby zdaňují příjmy získané na území České republiky i příjmy ze zahraničí, zdržují-li se na území České republiky minimálně a) 90 dnů b) 365 dnů c) 183 dny 2. Příjmem ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze živností b) mzdy a platy zaměstnanců c) příjmy z pronájmu 3. Příjmem z podnikání jsou a) příjmy ze živností b) příjmy ze závislé činnosti c) příjmy v podobě úroků z vkladů na účtu 4. Příjmem z kapitálového majetku je a) příjem z pronájmu b) příjem z příležitostného prodeje c) úrok z vkladu na bankovním účtu 5. Základem daně pro fyzickou osobu, která vede daňovou evidenci je a) výše celkových příjmů za zdaňovací období b) rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji za zdaňovací období c) roční obrat 6. Sazba daně pro daň z příjmů fyzických osob v České republice pro rok 2010 je a) 19 % b) 20 % c) 15 % 7. Termín pro odevzdání daňového přiznání pro daň z příjmů fyzických osob, které uzavírají kalendářní rok bez spolupráce s daňovým poradcem je a) 31 prosinec b) 31. leden c) 31. březen
119
8. Termín pro odevzdání daňového přiznání pro daň z příjmů fyzických osob při spolupráci s daňovým poradcem a) 31. prosinec b) 31. březen c) 30. červen 9. Zálohy se u daně z příjmů ze závislé činnosti platí a) čtvrtletně b) měsíčně c) neplatí
SHRNUTÍ
Základní daňové pojmy pro daň z příjmů fyzických osob: 1. Poplatník i plátce daně Poplatníkem i plátcem daně jsou fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky nebo se zde obvykle zdržující. 2. Předmětem daně jsou o příjmy ze závislé činnosti, o příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z kapitálového majetku, o příjmy z pronájmu, o ostatní příjmy. 3. Základ daně Pro fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci je to rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji. 4. Nezdanitelná část základu daně o dary do vymezených oblastí (hranice minimálně 1.000 Kč, max. 2 % až 10 % ze základu daně), o spoření na penzijní připojištění, o zaplacené soukromé životní pojištění apod. 5. Položky odčitatelné od základu daně o podnikatelská ztráta za předchozích 5 let, o 100 % výdajů na výzkum a vývoj apod. 6. Sazba daně o Pro rok 2010 ve výši 15 % ze základu daně. 7. Slevy na dani může uplatnit o poplatník 1.970 Kč měsíčně, o invalida prvního až třetího stupně invalidity a držitel průkazu ZTP/P, o student připravující se souvisle na své budoucí povolání, o jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě 967 Kč měsíčně. 8. Zálohy o u závislé činnosti (zaměstnanců) jsou odváděny zaměstnavatelem měsíčně, 120
o u ostatních příjmů podle výše poslední daňové povinnosti (do 30.000 Kč bez záloh). 9. Daňové přiznání o je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok do 31. března, o je-li navíc přizván ke spolupráci daňový poradce do 30. června
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ
1. Kdo je poplatníkem i plátcem daně z příjmů fyzických osob? 2. Jak je to se zálohami na daň ze závislé činnosti u zaměstnanců? 3. Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob? 4. Co je základem daně pro fyzickou osobu, která vede daňovou evidenci? 5. Které znáš nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob? 6. Které znáš položky odčitatelné od základu daně? 7. Jaká je pro rok 2010 sazba daně z příjmů fyzických osob? 8. Vyjmenuj, které slevy mohou na dani z příjmů pro fyzickou osobu uplatnit poplatníci. 9. Jak jsou placeny zálohy na daň z příjmů fyzických osob? 10. Kdy musí být předloženo finančnímu úřadu daňové přiznání pro daň z příjmů fyzických osob a) bez spolupráce s daňovým poradcem, b) je-li přizván ke spolupráci daňový poradce.
8.4 DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Daňové přiznání pro daň z příjmu fyzických osob je povinna podat každá fyzická osoba, jejíž roční příjmy přesáhly 15 tis. Kč. Podrobné informace týkající se daně z příjmu fyzických osob jsou obsahem kapitoly 8.3
PŘÍKLAD: Předpokládejme, že kromě operací uvedených v řešeném příkladě pro sestavení výkazu o majetku a závazcích měl pan Vopička ještě příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti) ve výši, jenž uvádí následující přehled: 1. 2. 3. 4.
Úhrn příjmů ze závislé činnosti: 166 141 Kč Úhrn zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení: 58 150 Kč Základ daně: 224 291 Kč Sražená záloha na daň z příjmů: 9 278 Kč 121
Dále předpokládejme, že pan Vopička uplatňuje následující úlevy ke snížení své daňové povinnosti: o snížení daňového základu z titulu úroků zaplacených na stavební spoření ve výši 520 Kč a 2000 Kč za poskytnutý dar organizaci UNICEF, o slevu na dani za 1 vyživované dítě v zákonné výši 11 604 Kč. Daňové přiznání (DP) vyplníme následujícím způsobem: 1. Na straně 1 vypíšeme všechny identifikační údaje od políčka „Finančnímu úřadu v“ přes políčko 01 „Daňové identifikační číslo“ až po políčko 30. 2. Na straně 2 vyplníme řádek 31 a 32 a vypočteme rozdíl v řádku 34. 3. V příloze č.1 vyplníme do řádku 101 sumu všech zdanitelných příjmů a do řádku 102 sumu všech zdanitelných výdajů. Do řádku 104 vypočteme rozdíl a do řádků 105 vložíme položky zvyšující příjmy (dar do podnikání) a do řádku 106 naopak výdaje snižující daň z příjmu (odpisy). V řádku 113 vypočteme rozdíl podle vzorce uvedeném v tomto políčku daňového přiznání. 4. Vrátíme se na druhou stranu daň. přiznání a do řádku 37 vložíme výsledek z řádku 113 přílohy č.1. V řádku 45 vypočteme dílčí základ daně podle vzorce uvedeném v tomto řádku. 5. V Oddíle 3. vyplníme hodnoty všech odpočitatelných položek (úroky ze spoření, dary apod.). 6. Vypočteme řádky 54 až 56 podle vzorců ve formuláři DP a do řádku 57 vypočteme daň jako 15 % z řádku 56. 7. V dalších oddílech vypočteme možnosti snížení daně. V tab. č.1 o odpočet na poplatníka, v tab. č.2 o odpočet na děti. Daň po všech slevách vypočteme do řádku 74. 8. Tuto daň snížíme o souhrn již zaplacených záloh na daň z příjmu. Výslednou daň k zaplacení vypočteme v řádku 91 podle vzorce uvedeném v DP.
122
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob: Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Finančnímu úřadu v, ve, pro, Ostravě II 01 Daňové identifikační číslo C
Z
7
1
5
6
0
5
1
3
2
0
5
/
1
3
2
9
9
02 Rodné číslo 7
1
5
6
Otisk podacího razítka finančního úřadu 1)
03 DAP řádné
opravné
dodatečné
Důvody pro podání dodatečného DAP zjištěny dne
X 04 Kód rozlišení typu DAP
2)
Datum
05 DAP zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, která byla podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty 05a Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem
ano
ne
X
ano
ne
X
1)
1)
PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") 2)
2010
za zdaňovací období (kalendářní rok)
do
nebo jeho část od
dále jen "DAP" 1. ODDÍL - Údaje o poplatníkovi 07 Rodné příjmení
06 Příjmení
08 Jméno (-a)
Vopička
Alois
09 Titul
10 Státní příslušnost ČR
11 Číslo pasu
Adresa místa pobytu v den podání DAP 12 Obec
13 Ulice/část obce
14 Číslo popisné / orientační
Ostrava II
Moravská
648/37
17 Fax / e-mail
[email protected]
18 Stát ČR
15 PSČ 70200
16 Telefon / mobilní telefon 777666555
Adresa místa pobytu k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje Řádky 19 až 22 vyplňte pouze v případě, že adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se DAP podává, je rozdílná od adresy v den podání DAP. 19 Obec 20 Ulice/část obce 21 Číslo popis./ orientační 22 PSČ Adresa místa pobytu na území České republiky, kde se poplatník obvykle ve zdaňovacím období zdržoval Řádky 23 až 28 vyplňte pouze v případě, že nemáte bydliště (trvalý pobyt) na území České republiky. 23 Obec 24 Ulice/část obce 25 Číslo popisné / orientační 26 PSČ
27 Telefon / mobilní telefon
29 Kód státu - vyplní jen daňový nerezident 30 Spojení se zahraničními osobami 25 5405 MFin 5405 vzor č.17
1)
28 Fax / e-mail
29a Výše celosvětových příjmů ano
ne
X
1
123
Kč
Daňové přiznání – 2. strana: 2. ODDÍL - Dílčí základ daně, základ daně, ztráta
1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( § 6 zákona ) poplatník 31
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů
32
Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 13 zákona
58 150
33
Daň zaplacená v zahraničí podle § 6 odst. 14 zákona
0
34
Dílčí základ daně podle § 6 zákona ( ř. 31 + ř. 32 - ř. 33 ) Úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 zákona
35
finanční úřad
166 141
224 291 0
2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona, základ daně a ztráta 36
224 291
Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona (ř. 34 )
36a Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona po vynětí ( ř. 36 - úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona nebo ř. 36) 37 Dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání a z jiné samostané výdělečné činnosti podle § 7 zákona (ř. 113 přílohy č. 1 DAP) 38
Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona
39
Dílčí základ daně nebo ztráta z pronájmu podle § 9 zákona (ř. 206 přílohy č. 2 DAP) Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona (ř. 209 přílohy č. 2 DAP)
40 41
224 291 110 000 0 0 0 110 000
Úhrn řádků (ř. 37 + ř. 38 + ř. 39 + ř. 40).
41a Úhrn dílčích zákldů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí ( ř. 41- úhrn vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona nebo ř. 41) 42 Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a) 43
(neobsazeno)
44
Uplatňovaná výše ztráty - vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období maximálně do výše ř. 41a
45
Základ daně po odečtení ztráty (ř. 42 - ř. 44 )
110 000 334 291
0 334 291
3. ODDÍL - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem Počet měsíců
Částka podle § 15
Počet měsíců
2 000
46
Odst. 1 zákona (hodnota daru/darů)
47
Odst. 3 a 4 zákona (odečet úroků)
48
Odst. 5 zákona (penzijní připojištění)
0
49
Odst. 6 zákona (životní pojištění)
0
50
Odst. 7 zákona (odborové příspěvky)
0
51
Odst. 8 zákona (úhrada za další vzdělávání)
0
52
§34 odst. 4 zákona (výzkum a vývoj)
0
53
Další částky
0
54
Úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně ( ř.46 + ř.47 + ř.48 + + ř.49 + ř.50 + ř.51 + ř. 52 + ř.53 ) Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně ( ř.45 - ř.54 )
55 56
Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů
57
Daň podle § 16 zákona
520
2 520 331 771 331 700 49 755
4. ODDÍL - Daň celkem, ztráta 58
Daň podle §16 odst. 1 zákona ( ř. 57 ) nebo částka z ř. 330 přílohy č. 3 DAP
59
(neobsazeno)
60
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru ( ř.58 )
61
Daňová ztráta - zaokrouhlená na celé Kč nahoru bez znaménka mínus
49 755
49 755
5. ODDÍL - Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění 62
Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona
0
63
Sleva podle § 35a nebo § 35b zákona
0
2
124
Daňové přiznání – 3. strana:
Tab. č. 1 ÚDAJE O MANŽELCE ( MANŽELOVI ) Příjmení, jméno, titul manželky (manžela)
Vopičková Anna
Rodné číslo 7354181246 Počet měsíců
Částka podle § 35ba odst. 1 64
písm. a) zákona (na poplatníka)
24 840
65a) písm. b) zákona (na manželku/manžela)
0
65b) písm. b) zákona (na manželku/manžela, která/který je držitelem ZTP/P) 66 písm. c) zákona (na poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně) 67 písm. d) zákona (na poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) 68 písm. e) zákona ( na držitele průkazky ZTP/P )
0
69
písm. f) zákona (studium)
0
70
Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b a § 35 ba zákona (ř. 62 + ř. 63 + ř. 64 + ř. 65a + ř. 65b + ř. 66 + ř. 67 + ř. 68 + ř. 69) Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b a § 35ba zákona ( ř. 60 - ř. 70 )
71
Počet měsíců
0 0 0
24 840 24 915
Tab.č.2 ÚDAJE O DĚTECH ŽIJÍCÍCH V DOMÁCNOSTI Příjmení a jméno(-a)
Rodné číslo
1 1
Vopičková Žofie
Počet měsíců
2
3
9852280256
12
2 3 4 Celkem
12
72
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
11 604
73
Sleva na dani ( částka ř. 72, uplatněná maximálně do výše daně na ř. 71 )
11 604
74
Daň po uplatnění slevy podle § 35c zákona (ř. 71 - ř. 73)
13 311
75
Daňový bonus ( ř. 72 - ř. 73 )
0
76
Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona ( včetně případného doplatku na daňovém bonusu )
0
77
Rozdíl na daňovém bonusu ( ř. 75 - ř. 76 )
0
6. ODDÍL - Dodatečné DAP 78
Poslední známá daňová povinnost
79
Zjištěná daň podle § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňového daňového řádu (ř. 74) Rozdíl řádků ( ř.79 - ř.78 ) : zvýšení (+) částka daně se zvyšuje, snížení (-) částka daně se snižuje
80 81
Poslední známá daň - daňová ztráta podle § 5 zákona
82
Zjištěná ztráta podle § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (ř. 61) Rozdíl řádků ( ř.82 - ř.81 ) : zvýšení (+) - daňová ztráta se zvyšuje, snížení (-) daňová ztráta se snižuje
83
7. ODDÍL - Placení daně 84
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( po slevách na dani )
9 278
85
Na zbývajících zálohách zaplaceno poplatníkem celkem
0
86
Zaplacená daň stanovená paušální částkou podle §7a zákona
0
87
Sražená daň podle § 36 odst. 6 zákona (státní dluhopisy)
0
87a) Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona
0
88
Zajištěná daň plátcem podle § 38e zákona
0
89
Sražená daň podle § 38f odst. 12 zákona
0
90
Zaplacená daňová povinnost (záloha) podle § 38gb odst. 4 zákona Zbývá doplatit ( ř.74 - ř.77 - ř.84 - ř.85 - ř.86 - ř.87 - ř.87a) ř. 88 - ř.89 - ř.90 ) : (+) zbývá doplatit, (-) zaplaceno více
91
0 4 033
3
125
Počet měsíců se ZTP/P 4
PŘÍLOHA č.1 – 1. strana: PŘÍLOHA č. 1 Rodné číslo: 7 1 5 6 0 5 / je součástí tiskopisu PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2010 – 25 5405 MFin 5405 vzor č. 17 (dále jen „DAP“) Částky uveďte v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení ustanovení § 146 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa. Postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné.
1
3
2
Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) Příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky a příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí
Vedu daňovou evidenci1)
X
Uplatňuji výdaje 1) procentem z příjmů
Vedu účetnictví1)
poplatník
finanční úřad
150 000
101 Příjmy podle § 7 zákona
20 000
102 Výdaje související s příjmy podle § 7 zákona
103 (neobsazeno)
104
Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 – ř. 102) nebo výsledek hospodaření (zisk, ztráta)
130 000
Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona a ostatní úpravy podle zákona zvyšující
20 000
105 – uveďte úhrn částek zvyšujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na str. (2) Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona a ostatní úpravy podle zákona snižující 106 – uveďte úhrn částek snižujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na str. (2)
107
40 000
Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), kterou rozdělujete na spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona
0
Část výdajů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (ztráta),
0
108 kterou rozdělujete na spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona
109
Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona
0
110
Část výdajů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (ztráta), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona
0
111 (neobsazeno) Váš podíl jako společníka veřejné obchodní společnosti nebo
0
112 komplementáře komanditní společnosti. Vykáže-li společnost ztrátu, označte svůj podíl znaménkem mínus (–)
113
Dílčí základ daně (ztráta) z příjmů podle § 7 zákona (ř. 104 + ř. 105 – ř. 106 – ř. 107 + ř. 108 + ř. 109 – ř. 110 – ř. 111 + ř. 112)
110 000
2. Doplňující údaje (§ 7 zákona) A. Údaje o obratu a odpisech Roční úhrn čistého obratu
0 B. Druh činnosti 2) Název hlavní (převažující) činnosti
Uplatněné odpisy celkem
Z toho odpisy nemovitostí
40 000 Sazba výdajů % z příjmů
0 Příjmy
Výdaje
Nákup - prodej Název dalších činností
0
Celkem
Zpracováno dle: 25 5405/P1 MFin 5405/P1 - vzor č. 6
126
0
CZ - NACE
9
PŘÍLOHA č.1 – 2.strana: C. Údaje o podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Datum zahájení činnosti Datum přerušení činnosti Datum ukončení činnosti
Datum obnovení činnosti
Počet měsíců činnosti
1.1.2 010
12
D. Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona Vyplňte pouze v případě, vedete-li daňovou evidenci podle § 7b zákona. Údaje, prosím, vyplňte v celých Kč. Na začátku zdaňovacího období
Na konci zdaňovacího období
1. Hmotný majetek
250 000
650 000
2. Peněžní prostředky v hotovosti*)
100 000
100 000
3. Peněžní prostředky na bankovních účtech*)
620 000
630 000
60 000
75 000
150 000
0
4. Zásoby 5. Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček
0
0
510 000
430 000
0
0
6. Ostatní majetek*) 7. Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček 8. Rezervy
25 000
9. Mzdy *) označené údaje jsou nepovinné
E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona 2) Popis úpravy podle § 5, § 23 zákona zvyšující č. ř. výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji 1.
poplatník uvede v celých Kč
20 000
2. 3. 4.
č. ř. 1.
Popis úpravy podle § 5, § 23 zákona snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
poplatník uvede v celých Kč
Daňové odpisy dlouhodobého majetku
40 000
2. 3. 4. 2)
F. Údaje o účastnících sdružení Jste-li účastník sdružení, které není právnickou osobou, vyplňte údaje o ostatních členech sdružení Jméno
Příjmení
Podíl
DIČ
na příjmech v %
Podíl na výdajích v %
1. 2. 3. 2)
G. Údaje o spolupracující osobě Jste-li osoba, která rozděluje příjmy a výdaje podle § 13 zákona, uveďte údaje o spolupracující osobě Jméno
Příjmení
DIČ (RČ)
Podíl na příjmech a výdajích v %
1. 2. H. Údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje Jste-li spolupracující osoba podle § 13 zákona, která na Vás rozdělila příjmy a výdaje Jméno
Příjmení
DIČ
Podíl na příjmech a výdajích v %
1. 2)
I. Údaje o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti Daňové identifi kační číslo veřejné obchodní společnosti, kde jste společníkem, nebo komanditní společnosti, kde jste komplementářem, a výše Vašeho podílu v procentech 1) Z předtištěných možností v rámečku vyberte odpovídající variantu a označte křížkem 2) Údaje, pro které nedostačuje vyhrazené místo, uveďte na volný list a přiložte k tiskopisu
127
DIČ
%
Daňové přiznání – 4. strana: PŘÍLOHY DAP : Ve sloupci uveďte počet listů příloh : Název přílohy Příloha č.1 - "Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona)"
1
Příloha č.2 - "Výpočet dílčích základu daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona)"
0
Příloha č.3 - "Výpočet daně z příjmů ze zahraničí (§ 38f zákona)" včetně Samostatných listů 1. oddílu
0
Účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví
0
Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 9 "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění" za příslušné zdaňovací období od všech zaměstnavatelů (např. podle § 38j odst. 3 zákona)
0
Doklad o poskytnutém daru
1
Potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru
1
Potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění.
0
Potvrzení o zaplacených částkách na soukromé životní pojištění.
0
Potvrzení o zaplacené úhradě na další vzdělávání
0
Důvody pro podání dodatečného DAP
0
Další přílohy výše neuvedené
0
Počet příloh celkem
4
1
PROHLAŠUJI, ŽE VŠECHNY MNOU UVEDENÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ A STVRZUJI JE SVÝM PODPISEM Údaje o zástupci: Kód zástupce: Jméno(-a) a příjmení / Název právnické osoby Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li zástupce právnickou osobou), s uvedením vztahu k právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník apod.) Jméno(-a) a příjmení / Vztah k právnické osobě
Daňový subjekt / osoba oprávněná k podpisu Vlastnoruční podpis daňového subjektu / osoby oprávněné k podpisu
Datum 3
0
0
3
2
0
1
1
Otisk razítka
1) Označte křížkem odpovídající variantu. 2) Údaj vyplňte, pouze máte-li kód rozlišení typu DAP v případech uvedených v § 38gb zákona a dále v případech uvedených v § 239 a v § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu ve znění pozdějších předpisů
Otisk podacího razítka finančního úřadu
ŽÁDOST O VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI Z PŘIJMU FYZICKÝCH OSOB Podle ust. § 154 a 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, žádám o vrácení : přeplatku na dani z příjmů fyzických osob
Kč
Přeplatek zašlete na adresu: Přeplatek vraťte na účet vedený u
č.
Kód banky
specifický symbol
Vlastník účtu V
dne
měna, ve které je účet veden 28.3.2011 podpis poplatníka (zástupce)
4
128
