PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA – ING. MILENA NOVÁKOVÁ
PODPORA REGENERACE URBANIZOVANÉ KRAJINY
DALOVICE REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
lokalita: Zámecký park v Dalovicích, okres Karlovy Vary
zadavatel:
Obec Dalovice, Hlavní 99, 362 63 Dalovice
kontaktní osoba:
Ing. Jarmila Zajíčková (místostarostka)
telefon:
353 222 789
email:
[email protected]
zhotovitel:
Ing. Milena Nováková, Zámecký vrch 26, Karlovy Vary 360 01
IČ:
100 444 93
telefon:
353230198
email:
[email protected]
V Karlových Varech dne
11.11. 2012
-2-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
1
ÚVOD …………………………………………………………………………………4
2
PŘEHLED…………………………………………………………………………… ..4
3
CÍLE PROJEKTU……………………………………………………………………...4
4
INVENTARIZACE………………………………………………………………………5
4.1.
POPIS LOKALITY……………………………………..………………………………5
4.2.
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU……………………………………………………….5
5
ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU………………………………..7
6
PLÁN PÉČE
6.1.
IDENTIFIKACE RIZIK………………………………………………………………...8
6.2.
NÁVRH ŘEŠENÍ………………………………………………………………………11
6.2.1.
KÁCENÍ………………………………………………………………………………..11
6.2.2.
OŠETŘENÍ…………………………………………………………………………….11
6.3.
HARMONOGRAM PRACÍ……………………………………………………………12
7
HISTORIE PARKU…………………………………………………………………. .21
8
ZÁMĚR NOVÝCH VÝSADEB……………………………………………………….22
8.1.
FOTODOKUMENTACE LOKALIT PRO VÝSADBU……………………………..24
9.
TECHNOLOGIE A ZPŮSOB VÝSADEB…………………………………………..27
10.
SOUPIS DŘEVIN K VÝSADBĚ……………………………………………………..29
11.
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………33
………………………………………………………………………..8
PŘÍLOHA Č. 1 – INVENTARIZACE, POPIS NAVRŽENÝCH ZÁSAHŮ (STR.13) PŘÍLOHA Č. 2 – FOTODOKUMENTACE (STR.16)
-3-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
1 ÚVOD Dalovice jsou součástí Karlových Varů, leží na jejich severovýchodním okraji. Obec je obklopena zemědělskými pozemky a lesy. Geomorfologicky zdejší oblast náleží ke Krušnohorské soustavě provincie České vysočiny, do oblasti Karlovarská vrchovina, do celku Slavkovský les. Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje. Samotnými Dalovicemi protéká Vitický potok. Nejvyšším bodem okresu je vrchol Krušných hor Klínovce 1 244 m n.m., nejnižším je hladina Ohře 320 m n.m. Podnebí charakterizuje mírně teplá oblast. Přírodně krajinářský park byl založen na původních pastvinách v r. 1882, k určitým změnám došlo v letech 1904 – 1906. Zadní partie parku přecházejí volně do okolních lesů. Dominantou parku je Körnerův dub, který se svým odhadovaným stářím 700 – 900 let řadí mezi nejstarší stromy v Čechách. V jeho blízkosti je umístěna bronzová busta básníka Theodora Körnera z roku 1913.
2
PŘEHLED POZEMKŮ
Seznam pozemků, na kterých budou realizována navržená opatření: p.p.č. 472 479 480 482 484 485 486 489 490/1 491 493 495 505 513
výměra 670 1792 16552 21011 11679 445 5105 5078 857 5025 454 406 1508 1897
způsob využití neplodná půda ostatní komunikace zeleň zeleň zeleň ostatní komunikace zeleň zeleň manipulační plocha zeleň manipulační plocha ostatní komunikace sportoviště a rekreační plocha
druh pozemku ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
vše v k.ú. Dalovice vlastník: Obec Dalovice, Hlavní 99, 362 62 Dalovice
3 CÍLE PROJEKTU Cílem projektu je dlouhodobé zachování hodnocených dřevin a vegetačního prvku parku jako celku zajištění jeho plné funkčnosti – estetické, kulturní a rekreační, a v neposlední řadě i ekologické. Bude umožněna existence ostrůvku relativně přírodě blízké zeleně v rámci okolní urbanizované krajiny. Cílem projektu je navrhnout takové zásahy včetně doplnění proluk, které by zajistily kontinuální setrvání tohoto hodnotného vegetačního prvku jako celku a co možná nejdelší jeho funkčnost. Tomu jsou přizpůsobeny konkrétní zásahy včetně návrhu nových výsadeb. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v prostoru parku. Udržování těchto hodnotných sídelních vegetačních prvků, kterým park Dalovicích jistě je, přispívá k udržení ekologické stability v lokalitě. V souvislosti s výše uvedeným bude podpořena dlouhodobá koncepční péče o dřeviny v obci.
-4-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
4 INVENTARIZACE Inventarizace vzrostlých stromů v centrální části parku v Dalovicích, analýza dendrologického potenciálu včetně plánu péče a návrhu zásahů bylo provedeno na základě místního šetření provedeného ve dnech 27. 9. až 11. 10. 2012. Do hodnocení jsou zahrnuty též dřeviny v blízkosti stezek. V okolních porostech jsou navrženy probírky. Stromy byly hodnoceny vizuálně proti poškození zlomem vzhledem k běžným klimatickým podmínkám (rychlost větru 32 m/s). Není hodnocen stav kořenových systémů, zabývá se pouze vizuálně patrnými symptomy. Cílem prováděné inventarizace je zjištění následujících parametrů: průměr kmene, fyziologické stáří dřevin, jejich fyziologická vitalita, perspektiva, provozní bezpečnost, návrh zásahu a jeho naléhavost. Současně jsou uvedeny důležité skutečnosti mající vliv na stabilitu hodnoceného jedince. Toto hodnocení navazuje na Dendrologický průzkum provedený Ing. Milenou Novákovou březen, viz samostatná příloha projektové 2012. Hodnoceny byly především stromy v lokalitách, kde mohou negativně ohrozit provozní bezpečnost lokality (kolem stezek, v centrální části, dětské hřiště atd.) a dále pak významné dřeviny v okrajových porostech.
4.1 Popis lokality Lokalita se nachází na severovýchodním okraji Karlových Varů. Parkově upravenou centrální část obklopují svahy se zapojenými porosty protkané cestní sítí.
4.2 Popis stávajícího stavu V sadovnicky upravené centrální části se střídají travnaté plochy s cennými solitérami, roztroušenými skupinami stromů a keřů. V rámci tohoto projektu je z hodnocení centrální části parku vyloučena parcela č. 511/1, která je ve vlastnictví jiného majitele. Centrální plocha je mírně svažitá s jihovýchodní expozicí. Dominantní dřevinou je dub letní (Quercus robur), dále je zde rozšířen javor mléč (Acer platanoides), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), buk lesní (Fagus sylvatica), modřín opadavý (Larix decidua), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula verrucosa) a smrk
-5-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA ztepilý (Picea abies). Navíc se zde v menší míře vyskytují okrasné parkové dřeviny jako liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). Nejcennější solitérou je Körnerův dub, který se dochoval z původně několika obrovských dubů rostoucích v zámeckém parku. Exemplář dubu letního (Quercus robur) má mohutný kmen s rozsáhlou centrální dutinou, která zasahuje až do kosterních větví. Jedna z kosterních větví je značně poškozena a proto je zajištěna pevnou podkladnicovou vazbou. Koruna je značně redukovaná, tvoří ji v podstatě pouze několik kosterních větví. Prostor v okolí Körnerova dubu je nejvíce navštěvovanou částí parku a je zde nutné dbát zvýšenou pozornost na provozní bezpečnost. U dubu budou z koruny odstraněny suché větve a šetrně odlehčena poškozená kosterní větev. Dále bude provedena revize bezpečnostní vazby a úžlabí poškozené kosterní větve. Další významnou solitérou je dub letní (Quercus robur) s číslem 2624. Mohutný strom s řídkou korunou s největším obrostem na periferiích, přímo u pěšiny vedoucí pod Novým zámkem, má poškozenou bázi s infekcí pstřeně dubového (Fistulina hepatica). Protože se jedná o významnou kosterní dřevinu, navrhujeme provést tahovou zkoušku – test odolnosti stromu proti vyvrácení. Na jeho základě bude stanoven rozsah stabilizačního řezu tak, aby nebylo odebráno nadměrné množství aktivní koruny (periferie) a přitom byl strom stabilní. Jižně od Nového zámku se nachází Dalovické lípy. Jde o tři mohutné stromy rostoucí v řadě, oba krajní stromy jsou vyhlášené památnými stromy. Lípy byly v nedávné době ošetřeny řezem, první dvě lípy ve směru od cesty mají velmi dobrou vitalitu. Druhá lípa (č. 2719) od cesty má otevřenou centrální dutinu po vylomeném tlakovém větvení. Proto byl strom nedávno redukován, aby došlo ke zmenšení náporové plochy a snížení těžiště. Stabilizaci stromu je nutné kvůli stresování stromu rozložit na více etap a proto bude další obvodová redukce provedena až za pět let. Třetí lípa (č. 2740) má výrazně zhoršenou vitalitu, obrost se tvoří téměř jen na periferiích koruny. Na stromu byla provedena citlivá obvodová redukce a koruna lípy je jištěná bezpečnostním vázáním ze syntetického materiálu. Další zásah bude vhodné realizovat podle reakce stromu na současné ošetření. U ostatních stromů v centrální části parku jsou navržené zvláště zdravotní řezy. Jejich účelem je především zajistit provozní bezpečnost, zdárný vývoj jedince a tím prodloužit jeho funkční setrvání na stanovišti. U několika stromů došlo v minulosti k vylomení tlakového větvení a v současné době mají centrální dutinu s asymetrickou korunou. Buk lesní č. 2366 (Fagus sylvatica) má navíc infikované kořenové náběhy, dva jírovce (Aesculus hippocastanum) č. 2390 a 2391, mají navíc mnohočetná tlaková větvení. Vzhledem ke stavu stromů by náklady na jejich další udržení na stanovišti byly neadekvátně vynaložené, a proto budou pokáceny a nahrazeny náhradní výsadbou. Severně od zámku je plocha s velkým množstvím vrb křehkých (Salix fragilis). Tyto vrby už dosáhli dospělosti a jsou ve stádiu, kdy ztrácí vitalitu, silně prosychají a začínají být kolonizovány dřevními houbami. Z důvodu jejich nízké perspektivy budou tyto vrby odstraněny a nahrazeny novou výsadbou. Západně od Nového zámku je sportovní hřiště, které je od sousedního pozemku odděleno linií z topolů černých (Populus nigra 'Italica'). Topoly byly již dříve redukovány, nyní jsou koruny značně proschlé a tvořené sekundárními výhony. Perspektiva stromů je nízká a náklady na jejich udržování neúměrné, proto navrhuji tyto topoly odstranit. Východně od zámku je zbudováno dětské hřiště s různými atrakcemi. Poblíž hřiště je několik habrů (Carpinus betulus) a bříza (Betula verrucosa), které budou ošetřeny zdravotním řezem. Nekoncepčně vysazený smkr (Picea abies) bude odstraněn. Stromové porosty na svazích v okolí centrální části parku mají charakter dubohabrového lesa. Dominantní dřevinou je dub letní (Quercus robur) s habrem obecným (Carpinus betulus). Zvláště v jižní části je na svazích hojně zastoupena borovice lesní (Pinus sylvestris). Poměrně četně se v porostech dále vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula verrucosa), javor mléč (Acer platanoides), modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies) a buk obecný (Fagus sylvatica). Značné množství dřevin vzrostlých z náletu a dlouhodobá absence probírek má za následek přehuštění porostů. To vede k značnému konkurenčnímu soupeření o světlo, stresování konkurujících dřevin, k vzájemnému poškozování a ke staticky nevhodnému vývoji mladých dřevin. Stromy vyrostlé z náletů tak tvoří v současné době značný problém z pohledu provozní bezpečnosti. Jejich úzké kmeny s vysoko položenou korunou, a tím i těžištěm, zvyšují riziko selhání stromu při zhoršených povětrnostních podmínkách. Navíc absence výchovného řezu v mladém věkovém stádiu, vedla u mnoha jedinců ke vzniku defektních typů větvení. Z kodominantních výhonů a úzkých, případně mnohačetných větvení, se postupně vyvinula tlaková větvení. V blízkosti cestní sítě ohrožují stromy -6-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA s defektním větvením bezpečnost procházejících lidí. Vlivem značného zastínění dochází k odumírání často silných větví v nižších patrech koruny, které svým pádem mohou také ohrozit bezpečnost lidí pohybujících se po cestách. Z těchto důvodů byly hodnoceny i některé stromy v porostech podél cest. Dále byly v porostech hodnoceny významné stromy. Jejich ošetření a uvolnění z okolního porostu má za cíl prodloužení jejich setrvání na stanovišti. Přehuštění porostů bude řešeno pro komplexnost revitalizace parku zdravotními probírkami. Tyto probírky budou probíhat po etapách, v delším časovém horizontu, a proto nejsou součástí tohoto projektu.
5
ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU
Celkem bylo hodnoceno 500 převážně dospívajících dřevin. Z grafu rozdělení dle fyziologického stáří dřevin a zastoupení i dalších věkových stadií je zřejmé, že park je průběžně dosazován, s obnovou již bylo v minulosti započato. V druhovém složení dominují duby, zejména dub letní (Quercus robur L.), jsou doplněny javory (zejména Acer platanoides L. a Acer pseudoplatanus L.), lípou srdčitou (Tilia cordata MILL.), habrem (Carpinus betulus L.), bukem (Fagus sylvatica L.) a břízou (Betula pendula Roth.). Z jehličnanů jsou nejhojněji zastoupené modříny (Larix decidua Mill.), jedlovce (Tsuga canadensis (L.) Carr.) a smrky (Picea abies (L.) Karst., Picea glauca Engelm.).
5.1 Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost je souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí. U většiny dřevin je provozní bezpečnost hodnocena jako dobrá nebo zhoršená. Nebyla u nich zjištěna žádná významná poškození s vlivem na stabilitu celého stromu nebo jeho částí, v korunách se nacházejí pouze drobné odumřelé větve nebo zlomy, na kmenech jsou hojící se kalusující poškození. Jako kritická byla provozní bezpečnost hodnocena u cca 1/10 dřevin. Za tento stav zodpovídají převážně silné odumřelé větve a zlomy nad cestami, nezajištěná v některých případech již rozlomená tlaková větvení, rozsáhlé hniloby kmene, dutiny a trhliny v kosterních větveních.
-7-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
5.2 Rozdělení dle fyziologické vitality Fyziologická vitalita je souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí, schopnost reagovat na vlivy prostředí a bránit se napadení patogenními organizmy. Hodnotí se hlavně defoliace koruny, malformace větvení, prosychání koruny a vývoj sekundárních výhonů. Přesto, že se jedná o relativní hodnotu, která se v průběhu času mění, je důležitá pro návrh konkrétního ošetření a interval jeho opakování (podle reakce stromu). U více než 3/4 hodnocených dřevin je fyziologická vitalita výborná nebo jen mírně narušená. Stromy vykazují dostatečné přírůsty, mají husté olistění bez výrazných změn, řezné rány dobře kalusují. U necelé čtvrtiny dřevin byl zjištěn pokles vitality, který je pravděpodobně způsoben kombinací stanovištních podmínek a věkového stádia.
6 PLÁN PÉČE Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou je prodloužení funkčního setrvání stromů na dané lokalitě a zajištění provozní bezpečnosti.
6.1 Identifikace rizik V současnosti byly u hodnocených stromů zjištěny následující skutečnosti, které je třeba řešit:
-8-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. odumřelé větve v korunách stromů V korunách mnoha dřevin se nacházejí silné odumřelé větve (absence péče, zástin spodních partií korun). V četných případech jsou tyto stromy soustředěny nad stezkami nebo v místech s vyšším pohybem osob, proto je provozní bezpečnost v lokalitách na kritické úrovni. Provozní bezpečnost v okolí těchto dřevin lze zajistit řezem. 2. tlakové vidlice Dřeviny s nestabilním tlakovým větvením budou v některých případech stabilizovány založením bezpečnostní vazby, jindy provedením obvodové redukce nebo kombinací obou zásahů. Několik dřevin s prasklým nebo již rozlomeným tlakovým větvením bude pokáceno.
3. rozsáhlé poškození kmene – hniloba. U několika dřevin najdeme rozsáhlá poškození kmene – trhliny, dutiny (i hnízdní). Některé stromy již nelze stabilizovat řezem a musejí být odstraněny, u některých pomůže redukční řez. Z důvodu podpory biodiverzity (hnízdní dutiny) budou ponechána stabilní torza několika stromů v okrajových porostech.
-9-
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA 4. potlačené, neperspektivní stromy Některé neperspektivní zastíněné dřeviny rostoucí v podrostu či těsném zápoji byly ponechány prozatím bez zásahu, výhledově by mělo dojít k jejich odstranění. Ty, které představují v současnosti bezpečnostní riziko nebo výrazně ovlivňují zdárný růst sousedních hodnotnějších dřevin, jsou navrženy ke kácení již nyní. 5. koruny tvořené sekundárními výhony Několik stromů (linie topolů podél hřiště) bylo v minulosti sesazeno. Absencí následné péče se u těchto stromů vyvinuly sekundární koruny tvořené přerostlými sekundárními výhony (pocházejí ze spících či adventivních pupenů). Vyšší nebezpečí statického selhání sekundárních korun ponechaných delší dobu bez péče hrozí díky následujícím skutečnostem: a) u sekundárních výhonů, které se tvoří z pupenů na okraji řezné rány, přestává fungovat mechanismus posilování větevního nasazení každoročním asynchronním přírůstem větve vyššího a nižšího řádu, čímž dochází k vytvoření pevného spojení formou větevního kornoutu (SHIGO, 1991). Navíc tloušťkový přírůst výhonů je oproti omezenému přírůstu hlav, na které tyto nasedají, velice bujný. b) při v minulosti nevhodně provedeném radikálním sesazení vznikají velké řezné rány, které jsou v průběhu času infikovány dřevní houbou. Pokud je koruna ponechána samovolnému vývoji, vede postup rozkladu v nasazení kosterních větví často k jejímu rozpadu. c) Mezi jednotlivými výhony nefunguje apikální kontrola. Všechny výhony tak spolu soutěží o přístup ke světlu, aniž by byly nuceny tvořit postranní větve. Úhly nasazení jednotlivých větví jsou velmi ostré a často se mezi nimi vytvářejí defektní typy větvení. Na obrázku dole vidíme typickou korunu v důsledku absence apikální kontroly – štíhlé nevětvené výhony, z nichž žádný není dominantní, všechny si konkurují. 6. infekce báze a kořenového systému U několika dřevin byla zjištěna poměrně rozsáhlá hniloba bazální části kmene a kořenových náběhů několika druhy dřevních hub (václavka, dřevomor kořenový, hnědák Sweinitzův, pstřeň dubový). Houba narušuje staticky nejvíce namáhané místo – bázi kmene a kořenový systém, v kombinaci s náklonem a asymetrickou korunou hrozí nebezpečí vývratu či zlomu v těchto místech.
- 10 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
6.2 Návrh řešení Při volbě vhodného zásahu u konkrétního jedince vycházíme především z úrovně jeho provozní bezpečnosti, z aktuální úrovně fyziologické vitality, z perspektivy jeho dalšího vývoje na dané lokalitě a z požadavků, které jsou na daného jedince kladeny uživatelem zeleně. Před provedením zásahu se rovněž zaobíráme jeho účelností. Je třeba uvážit, zda bylo a do budoucna je efektivní původní nejstarší stromy ponechat a věnovat jim potřebnou péči (několik etap poměrně nákladných obvodových redukcí) nebo tyto dlouhodobě neperspektivní stromy odstranit a realizovat nové výsadby, které brzy dokáží, při vložení minimálních prostředků, z funkčního hlediska dorovnat nebo i překonat původní dřeviny.
6.2.1 Kácení Ke kácení bylo navrženo 72 dřevin. Jedná se o stromy provozně nebezpečné, které nelze zajistit řezem (rozsáhlá hniloba, prasklé nebo rozlomené tlakové vidlice), stromy se zkrácenou perspektivou (nevhodně uspořádané sekundární koruny, pokles vitality, houbové onemocnění), stromy kompozičně nevhodné (vrůstající, nevhodně umístněné). Dřeviny byly ke kácení navrženy z následujících důvodů: a) špatný zdravotní stav – dřeviny odumírající nebo s takovým narušením nosných struktur, že již není možná jejich stabilizace řezem (rozsáhlá hniloba kmene, prasklá nebo vylomená tlaková větvení); b) konkurence, nevhodná kompozice – v okolí vysoce hodnotných dřevin, které tvoří kostru vegetačního prvku, byly k odstranění navrženy méně hodnotné a potlačené dřeviny vrůstající do jejich korun a bránící tak jejich zdárnému vývoji; c) nízká estetická hodnota, zkrácená perspektiva – skupina vrb severně od zámku tvoří jednotvárný porost. Jejich estetická hodnota i perspektiva funkčního setrvání na stanovišti je nízká; d) vysoká ekonomická náročnost další péče – topolové stromořadí na hřišti je složeno jedinci se zhoršenou vitalitou a zanedbanými sekundárními korunami. Stromořadí bylo navrženo ke kácení, neboť jejich další ošetřování by bylo neefektivní a ekonomicky nevýhodné. druh zásahu
počet jedinců
kácení
72
6.2.2 Ošetření Některé dřeviny (zejména jehličnany a nové výsadby), byly ponechány bez zásahu. U ostatních bylo navrženo ošetření řezem. Tímto základním arboristickým opatřením především upravujeme architekturu (výstavbu) koruny daného jedince. Zásah doporučujeme provádět ve vegetačním období. V průběhu vegetace strom může okamžitě reagovat na „poškození“, ke kterému při zásahu dochází a minimalizovat průnik patogenů. Při zásahu nesmí být odstraněno příliš velké množství živých větví (maximálně 10 až 20%). Při větším úbytku asimilačního aparátu strom reaguje nekontrolovanou tvorbou velkého množství náhradních výhonů tzv. vlků. Výjimku tvoří rozsáhlejší redukce nutné z důvodu stabilizace dřeviny. U několika dřevin se místo kácení zvolila redukce na torzo, aby zůstal zachován biotop pro organismy vázané na dřevo. Některé stromy již nyní poskytují úkryt ptákům, proto musíme v rámci podpory biodiverzity tyto úkryty zachovávat. U jehličnanů, které budou ošetřeny, je z estetických důvodů vhodné ponechávat stabilní zlomy v koruně. Docílíme tím přirozenějšího vzhledu dřeviny, oproti strohému působení „vyholeného“ kmene. Řez provádíme ve většině případů stromolezeckou technologií práce z lana, která je pro stromy nejšetrnější. Kde to nebude mít negativní vliv na provozní bezpečnost a na estetické vnímání parku jako celku (spíše okrajové části), budou na stromech ponechány stabilní odumřelé větve, případně jejich části. Účelem je zbytečně neochuzovat lokalitu o biologicky cenný substrát.
- 11 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA druh zásahu bez zásahu řez instalace bezpečnostních vazeb - dřeviny Instalace bezpečnostních vazeb - ramena
počet jedinců 59 355 26 37
6.3.Harmonogram prací termín
navržený zásah
I. 2013 – III. 2013
ošetření stromů s naléhavostí 0 (není předmětem žádosti o dotaci na SFŽP)
I. – III. 2014
kácení stromů
III. - X. 2014
ošetření stromů
III. - VIII. 2015
ošetření stromů
III. – V. 2015
výsadby
Stromy, které byly zařazeny do naléhavosti „0“ budou z důvodu nebezpečí z prodlení ošetřeny případně káceny z kraje roku 2013. Nejsou proto součástí tohoto projektu. Protože stromy jsou dlouhověké organizmy a v průběhu času rostou a vyvíjejí se, je nezbytné veškeré zásahy opakovat. Periodicita, neboli doba, za kterou se k danému stromu vracíme, je ovlivněna především: - fází vývoje, ve které se jedinec nachází (u mladších a naopak velmi starých jedinců je volen interval kratší), - zdravotním stavem a vitalitou jedince (k poškozeným a nemocným stromům je potřeba se vracet v kratších intervalech), - lokalitou a intenzitou využívání dané zeleně (na exponovaných lokalitách hojně navštěvovaných lidmi je interval kratší než u „periferní“ zeleně). V následujícím období by měla i nadále probíhat pravidelná a koncepční údržba, přičemž interval pro udržovací řezy (zdravotní, redukční) by měl být cca 5 let.
- 12 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Příloha č. 1 – metodika inventarizace – popis navržených zásahů lokalizace stromu (zakreslení polohy do mapy) číslo stromu (vzestupná číselná řada) určení taxonu (rod, druh, případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (měřený ve výšce 1,3 m nad zemí průměrkou, při eliptickém průřezu průměr dvou na sebe kolmých měření) fyziologické stáří (parametr, který popisuje stadium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) 1 výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 2 mladý jedinec (dynamický výškový růst) 3 dospívající jedinec (dorůstající do velikosti dospělého stromu) 4 dospělý jedinec (stagnace růstu) 5 starý jedinec (ústup koruny) fyziologická vitalita (souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí) 0 vitalita výborná 1 vitalita mírně narušená 2 vitalita zhoršená (koruna začíná prosychat) 3 vitalita výrazně zhoršená (prosychání dynamicky pokračuje) 4 vitalita zbytková 5 odumřelý strom provozní bezpečnost (souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí) 0 PB dobrá (strom neohrožuje své okolí) 1 PB zhoršená (strom ohrožuje své okolí) 2 PB kritická (strom vážně ohrožuje své okolí, hrozí škoda značného rozsahu) 3 PB havarijní (strom vážně a bezprostředně ohrožuje své okolí – hrozí nebezpečí z prodlení) poznámka ke stavu stromu - jiné podstatné či zpřesňující skutečnosti důležité pro návrh zásahu návrh zásahu (návrh konkrétní technologie zásahu, viz Standardy péče o přírodu a krajinu – Řez stromů – SPPK A02 002:2012) ZDRAVOTNÍ ŘEZ (RZ) zapěstovat korunu - navrhuje se u jedinců prvních dvou věkových stadií. Hlavním cílem je vytvoření charakteristické architektury a tvaru stromu, který je typický pro daný druh či kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu. Odstraňované jsou strukturálně nevhodné větve či výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech), větve mechanicky poškozené. Při zakracování postranních větví či výhonů vedeme řez na pupen nebo na postranní větev. Pokud to situace vyžaduje, je korunu stromu nutné přizpůsobit funkčním požadavkům stanoviště (průjezdný či průchozí profil, redukce k technickým prvkům). Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2. V rámci jednoho zákroku se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30%, v bezlistém stavu maximálně 50% objemu asimilačního aparátu
- 13 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA ZDRAVOTNÍ ŘEZ (RZ) - komplexní opatření s cílem zabezpečit dlouhodobou funkci a perspektivu stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňujeme větve strukturálně nevhodné (kodominantní výhony apod.), s tlakovými vidlicemi či jinak narušeným větvením, nevhodně postavené (sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.), mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou, napadené chorobami či škůdci, usychající a suché. Ponechávání drobných suchých větví v koruně není technologickou chybou (nutno přizpůsobit konkrétnímu stanovišti). Při tomto řezu nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu, je optimální provádět ho v období plné vegetace. Zdravotní řez neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.). BEZPEČNOSTNÍ ŘEZ (RB) - nejjednodušší druh udržovacího řezu, jehož cílem je zajištění aktuální provozní bezpečnosti. Týká se pouze těch částí koruny, které bezprostředně hrozí odlomením a pádem, neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny). Zahrnuje odstranění větví silných suchých, narušujících provozní bezpečnost, zlomených či nalomených, se sníženou stabilitou, mechanicky poškozených, sekundárních (přerostlé staticky rizikové výhony pocházející z adventivních či spících pupenů), s defektním větvením, volně visících. Jeho provedení je možné kdykoli během roku. REDUKČNÍ ŘEZY LOKÁLNÍ (RL) lokální redukce z důvodu stabilizace (RL-LR) – symetrizace, zmenšení torzního namáhání kmene u výrazně nepravidelné koruny, odlehčení přetížených kosterních větví. úprava průjezdního či průchozího profilu (RL-PV) – odstranění částí koruny bránících provozu. STABILIZAČNÍ ŘEZY - redukují velikost koruny stromu s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. V případě realizace stabilizačních řezů na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění dochází k trvalému poškození stromu. obvodová redukce (RO) - provádí se především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu, současně podpoří regeneraci ve spodních částech koruny a na kmeni. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje. Nelze provádět u mladých jedinců ve fázi intenzivního výškového růstu, je určena především pro dospělé a senescentní jedince. Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar. redukce na torzo (RNT) – výrazné sesazení koruny odumírajících nebo odumřelých stromů za účelem ponechání jejich stabilního torza (zachování biotopu). INSTALACE VAZEB – instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Cílem je zlepšení statických poměrů jedince a zabránění rozlomení koruny. pružná vazba (VDS/VDZ) – standartní/zesílená (nosnost min. 2/4 t), ze syntetických materiálů, instalovaná jako nepředepjatá, pro tlaková větvení bez dalšího poškození, životnost cca 5 - 10 let; vrtaná vazba (VVS/VVZ) – standartní/zesílená (nosnost min. 2/4 t), z oceli, instalovaná jako předepjatá, pro nestabilní větvení (hniloba, trhlina), dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení, životnost až 50 let; KÁCENÍ - pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene, se složením na hromady v blízkosti stromu nebo s naložením na dopravní prostředek. běžné kácení (KB) – kácení v běžných podmínkách, bez nutnosti spouštění kmene nebo částí koruny; rizikové kácení (KR) – kácení ve ztížených podmínkách, většinou s nutností spouštění kmene nebo částí koruny (v blízkosti stromu určeného k odstranění se vyskytují objekty, které by byly ohroženy pádem stromu nebo nárazem větví odlomených při pádu kmene, případně by práce byly komplikovány pohybem cizích osob). TAHOVÁ ZKOUŠKA (TAHV) - realizace testu v oblasti odolnosti proti vyvrácení poznámka k zásahu – upřesnění navržené technologie, ošetření nad rámec navržené technologie, upřesnění typu a počtu instalovaných vazeb. naléhavost (etapizace zásahů = plán péče) 0 akutní zásah (realizovat okamžitě – hrozí nebezpečí z prodlení)
- 14 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 naléhavý zásah (realizovat v první etapě prací) 2 středně naléhavý zásah (realizovat ve druhé etapě prací) 3 málo naléhavý zásah (realizovat ve třetí etapě prací)
Příloha č. 2 – Fotodokumentace Obr. 1: Mohutný kmen Körnerova dubu s rozsáhlým poškozením
- 15 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Obr. 2: Památné Dalovické lípy (dva krajní jedinci)
- 16 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Obr. 3: Palouk nad zámkem se zajímavými habry
Obr. 4: Kosterní dřeviny v centrální části parku
- 17 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Obr. 5: Příjezdová komunikace k Novému zámku
Obr. 6: Okolí Körnerova dubu
- 18 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Obr. 7: Okraj parku
- 19 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Obr. 8: Stezka vedoucí skrz navazující porost
Obr. 9: Cenné dřeviny z pohledu biodiverzity uvnitř porostu určené k ošetření a uvolnění Obr. 10: Hrušeň k redukci na torzo (ponechání biotopu) Obr. 11: Mnohokmen lípy
- 20 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
7
HISTORIE ZÁMECKÉHO PARKU V DALOVICÍCH
Historie zámeckých parků v Dalovicích se odvíjí podle dvou důležitých staveb, které mají souvislost s dalovickou porcelánkou. První Zámecký park byl u „Starého zámku“ druhý Zámecký park byl založen kolem „Nového zámku“. První vznikl na parcele proti porcelánce, avšak jeho podobu známe až z r. 1842. Park kolem zámku měl na formální úpravu ve francouzkém stylu s pravidelnými záhony stálezelených dřevin a ornamentálními květinovými výsadbami. Uprostřed centrálního parteru byl kruhový záhon s vodotryskem a bazénem. K němu směřovaly cestičky z různých stran, které propojovaly nejen objekty porcelánky a důležité stavby v Dalovicích, ale směřovaly též k lesu a pastvinám, kde byl v pozdějších letech vytvořen mnohem větší park, jehož podoba byla přetvářena díky změnám společenských a hospodářských poměrů, tak jak se v historii měnily. V parku kolem „Starého zámku“ bylo větší množství okrasných květinových záhonů a vzácných dřevin.. Pozůstatky původního parku najdeme už jen ve vyobrazení z r.1927, kdy na tomto pozemku již stojí vila pro ředitele porcelánky a kolem ní je upravená zahrada ve francouzském stylu. Druhý Zámecký park vznikal u „Nového zámku“ jehož stavba byla dokončena roku 1875. V jeho nejbližším okolí byly zprvu pouze louky a listnatý les s mohutnými starodávnými duby, které byly středem zájmu již několik století. V německy hovořících Dalovicích obdivoval duby např. v 17. století císař Ferdinand III. Rodina Riedl von Riedenstein nejdříve nechala osázet stálezelenými rostlinami bezprostřední okolí „Nového zámku“. Teprve r. 1892 nechal baron Riedl von Riedenstein vytvářen nový Zámecký park v tehdy módním anglickém stylu. Na rozdíl od francouzského stylu neměl park žádné květinové záhony, cestiček tam bylo minimálně, střídaly se skupiny stromů s většími travnatými plochami. Park působil romanticky, volně a vzdušně. Vstup do parku byl tehdy u cesty na Sedlec v sousedství „Starého zámku“. V těchto místech byla již od r. 1881 umístěna na vysokém podstavci socha Josefa II. Další úpravy parku jsou až z let 1904 – 1906. Tehdy byl park s původními duby, buky a lipami rozšířen o jehličnaté stromy a byly provedeny drobné úpravy včetně dosadby keřů. Před vznikem Zámeckého parku byl na místě listnatý les, ve kterém dominovaly velké a mohutné duby. Ještě v době třicetileté války (1618-1648) vydal císař Ferdinand III. nařízení, aby vojáci šetřili devět prastarých dalovických dubů v blízkosti jejich tábora v Dalovicích. Při návštěvě německého básníka T. Körnera v roce 1811 zůstalo v Zámeckém parku už jen pět velkých mohutných dubů a v roce 1863 zbyly tyto duby pouze tři. V současnosti v parku najdeme už jen jeden ze starodávných dubů, poslední „Körnerův dub“. Körnerův dub je dominantou v centrální části parku a byl pojmenován podle slavného básníka Karla Theodora Körnera, který se narodil v Drážďanech dne 23. září 1791 jako syn Christiana Gottfrieda Körnera, který byl vrchním apelačním radou v Drážďanech. Körnerova rodina byla slavná a jejími častými hosty byli básníci a spisovatelé, především Friedrich Schiller a Johann Wolfgang Goethe. Právě na doporučení J. W. Goetha navštívil Körner r.1810 Dalovice .
- 21 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA (J.W. Goethe byl několikrát v dalovické porcelánce , kde si údajně koupil jídelní servis pro dvanáct osob). Theodor Körner si velice zamiloval dalovický zámecký park a při pobytech v lázních chodíval z Karlových Varů na procházky pěšky mezi stromy a pod starými mohutnými duby odpočíval a psal básně . Známá je báseň Píseň o dubech. Básník zemřel mladý na následky zranění při vyjednávání s francouzským důstojníkem v době napoleonských válek Zranění bylo vážné, přesto v této době napsal sonet „Rozloučení se životem“. Körner se ze zranění léčil v červenci 1813 v Karlových Varech, avšak po dalším vážném zranění v bitvě u Gadesbusche v Badensku ve 22 letech umírá . Karl Theodor Körner byl pohřben pod dubem v obci Wöbbelin, několik kilometrů od města Ludwigslust Pojmenování tohoto stromu je od roku 1913, kdy bylo 100leté výročí jeho úmrtí. Majitelka dalovického panství, baronka Riedl von Riedenstein, zadala téhož roku u sochaře L. Tischlera výrobu velmi cenné busty K. T. Körnera, která dodnes stojí poblíž Körnerova dubu. Představuje Körnera jako důstojníka slavného Lützowa hulánského regimentu, který se proslavil v boji proti francouzskému císaři Napoleonovi. Körnerův dub je od r. 1981 „památným stromem“ a patří mezi nejstarší stromy v ČR. V novodobé historii postihla dub celá řada pohrom. Na začátku 20. století měl dub ještě velkou a několika patrovou korunu a byl zcela zdráv. Pravděpodobně stářím (podle obecních kronik je mu více než 1000 let), špatnou péčí a nešetrným zacházením uschly některé mohutné větve a ve stromě se vytvořila rozsáhlá dutina. Katastrofou pro strom se mohl stát požár uvnitř stromu, který někdo založil dne 28.června 1994, který pak složitě zdolávaly dva hasičské sbory více než šest hodin. Po tomto požáru byl strom odborně ošetřen a zabezpečen proti vandalům. Od té doby je také pod stálým dohledem odborníků, jeho stav je sledován, okolí je upraveno nízkou výsadbou, aby nebyly poškozovány kořenové náběhy. Spodní dutiny jsou opatřeny pletivy proti hlodavcům. Kruhové okolí dubu je vymezeno a opatřeno litinovými sloupky . Mezi registrované „Památné stromy“ v parku, kromě „Körnerova dubu“ patří také dvě urostlé „Dalovické lípy“ a „Zámecký dub“.
- 22 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
8
ZÁMĚR NOVÝCH VÝSADEB
Od konce minulého století a tisíciletí proběhlo několik záchranných akcí za obnovu Zámekého parku, kterému nebyla vždy věnována dostatečná péče. Park v poválečné době zarůstal nálety, a tak se v několika etapách prováděly především pěstební probírky, aby se park mohl nadechnout k novému životu. Park je výhodně chráněn zejména proti severozápadním větrům, přesto mohlo být uvolňování původně solitérních stromů z náletových porostů prováděno pouze postupně. V předložené dokumentaci s návrhem regenerace zámeckého parku v Dalovicích jsou respektována všechna historická vývojová stadia .V návaznosti na současný způsob života. V projektu je poprvé navrženo rozsáhlé arboristické ošetření pro většinu perspektivních stromů v parku. Velká pozornost je věnována zejména kvalitě navržených opatření, včetně pěstebních probírek. Mimořádná pozornost je soustředěna zejména na podporu dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti, která musí být samozřejmostí ve veřejně přístupném parku, který poskytuje jedinečné rekreační prostředí a inspiraci všem návštěvníkům. Najdeme zde úžasné solitéry, skupiny stromů, barevné keřové plochy travnaté palouky, mlatové pěšiny, lavičky a tabule s odborným výkladem o zajímavých přírodních výtvorech a historii. Plánovanou regeneraci bohužel komplikuje a omezuje rozdělení parku s více vlastníky. Jednodušší a logické by bylo upravit park celý, tak jak je obecně vnímán. Plánovaná opatření proběhnou na plochách, které vlastní Obec Dalovice, což je sice většina, avšak potenciál některých ploch cizích vlastníků, které spoluvytváří celkový dojem, již nelze využít pro celistvou obnovu Výjimku tvoří pozemek p.č.491, který byl v nedávné minulosti k parku přičleněn a na jehož plochu je převážně soustředěna většina nových výsadeb. Na této ploše stál ovčín, který chátral a nebyl využíván . Odstraněním všech vzniklých bariér se zvětšila plocha, kde vede hlavní osa zámeckého parku, která bude především novými výsadbami zdůrazněna. Jedná se o hlavní pohled ze zámku směrem k Zámecké ulici, kde je také hlavní vstup do parku. V navrženém řešení lze najít několik spojnic se zámkem. Například osa mezi zámkem a Körnerovým dubem směřuje na dalovický hřbitov. Další osa prochází směrem přes budovu bývalého „Starého zámku“ směrem k porcelánce. Jiné dvě boční, které protínají solitérní dva zeravy řasnaté Thuja plicata před zámkem, protínají roh a ukončení hospodářských budov, druhá směřuje na kostel na skále nad Vitickým potokem. I když už dnes tyto spojnice nejsou zcela patrné, je dobře je připomenout a alespoň zvýraznit rozložením nových výsadeb listnatých stromů. Hlavní osu bude reprezentovat 12 štíhlých habrů, které vytvoří náznak průhledu ve stylizované dvouřadé aleji, kde si mohou hrát děti své příběhy a představy o zámku. Dvanáct habrů, jako dvanáct měsíců, třeba jako zámecký ochoz se sloupovím. Dospělí uvítají novou lipovou alej, která odcloní hospodářské budovy a zároveň navede k propojení současných cest směrem ke tvrzišti, kde je skupina starých urostlých dubů. Hlavní záměr v návrhu nových výsadeb představuje provázání dosud nedořešených částí parku s plochami vytvářenými koncepčně. Důraz je kladen na stromořadí, podporu solitér a jejich okolního prostoru tak, aby nebyly devastovány konkurenčními stromy. Proto budou také některé výplňové stromy odstraněny, aby vyzněla elegance důstojných exemplářů stromů jako jsou duby, lípy, buky, kleny, borovice, modříny, jedlovce a další. Při výběru druhového spektra byla pozornost soustředěna zejména na doplnění dubů a lip a to hned v několika druzích. Ostatní rody jsou zejména s barevným efektem olistění, nebo mají jiný výrazný prvek jako je překvapivý moment v době květu, nebo nesou zajímavé a ozdobné plody a zdobí park i
- 23 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA v bezlisté době v průběhu zimy. V návrhu se objevují kromě dubů a lip také šácholan, jinan, katalpa, liliovník, kaštanovník, platan, habr, dřezovec, bříza papírová a další. Také z řad jehličnanů je sestaveno několik skupin, které jsou navrženy zejména v místech, kde pomohou zakrýt výhledy na nepůvabná místa za hranicí parku. Výběr byl soustředěn na základní rody, avšak s akcentem na druhy, které ještě v parku dosud nejsou. Celkově je výběrem podpořena druhová skladba, která současný charakter parku ještě podpoří a umocní.
S ohledem na historické výsadby stálezelených dřevin byly pro keřové skupiny vybrány pěnišníky v různých druzích, které v malých ostrůvcích olemují nový travnatý palouk, kterým prochází dvě hlavní osy parku spojující důležité prvky se zámkem. V blízkosti vstupu park ohraničují stálezelené a pokryvné dřeviny, barevné tavolníky a zámecké hortenzie. Nová výsadba park vhodným způsobem doplní, rozšíří i probarví. Celkem je navrženo k výsadbě 96 ks stromů, z toho 27 ks stromů jehličnatých a 69 ks stromů listnatých. 1227 ks keřů bude vysazeny do 16 skupin s celkovou plochou 716 m2. Navržené řešení je nakresleno v příloze č.05 v měřítku 1:1000 a osazovací plány s popisem jsou v měřítku 1:200 v příloze č. 06 a č. 07 předložené dokumentace k regeneraci zámeckého parku.
- 24 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
8.1. FOTODOKUMENTACE LOKALIT PRO VÝSADBU
stromy na p.p.č. 480 s převahou dožívajících vrb
- 25 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
p.p.č. 491, kde je navržena lipová alej podél hospodářské budovy
8.
- 26 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
vstup do zámeckého parku, kam budou vysazeny duby a lípy
p.p.č 495 a 491 doplnění skupinou stromů
- 27 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Vstup do zámeckého parku, pohledem směrem do Zámecké ulice
9
TECHNOLOGIE A ZPŮSOB VÝSADEB
Rozsah obnovy parku: Návrh nových výsadeb respektuje zadání a podmínky stanovené operačním programem životního prostředí, v rámci podpory osa 6.5 Výsadby navazují na provedená pěstební opatření na stromech v rámci této projektové dokumentace Rozsah a množství, včetně druhové sklady je uveden v tabulce, kde je stanovena kategorie a velikost dřevin. Plochy pro výsadby jsou znázorněny v celkové situaci navržených výsadeb s celkovým řešením zakresleným v situaci M 1:100 v příloze č. 05 . Výsadby jsou navrženy na plochách p.č.490/1, 491, 493, 495, 482, 480, 513, v k.ú. Dalovice vše v majetku Obec Dalovice. Řešeny jsou dosadby spočívající v doplnění chybějících druhů, náznaky kolem hlavních pohledových os, doplnění v místech, kde je navržen největší rozsah kácení a na ploše, která byla v minulosti přičleněna k parku a nebyla dosud koncepčně řešena novou výsadbou stromů - 28 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
1. VÝSADBA STROMŮ Převažují alejové listnaté dřeviny. Výběr druhů respektuje lokální i regionální podmínky. K výsadbě jsou navrženy kvalitní jedinci se zapěstovanou korunou, obvodem kmene 12-14 cm. Jehličnany s výškou min 80 - 100 cm. Veškerý rostlinný materiál musí být s kvalitním kořenovým balem. Výsadby musí být prováděny v souladu s platnými technologickými postupy a normami: ČSN DIN 18 915 Sadovnictví a krajinářství, práce s půdou ČSN DIN 18916 sadovnictví a krajinářství, Výsadba rostlin Výsadby jsou navrženy bez zakreslení inženýrských sítí, které nebyly k dispozici . Množství, velikost a druhová skladba viz tabulka. PRO SPRÁVNOU ORIENTACI JSOU V TÉTO PD DÍLČÍ OSAZOVACÍ PLÁNY V MĚŘÍTKU 1 : 200. Při transportu i další manipulaci je třeba dodržovat opatření snižující riziko poškození rostlin. Rostliny je nutno chránit před vyschnutím, přehřátím a účinky mrazu. Stromy budou vysazovány do předem vyhloubených jam o velikosti 0,6 m3, stupňovitého tvaru /1x1x0,6 m/ s výměnou 50% půdy. Dno a stěny jamky se musí zkypřit, následuje prolití výsadbové jámy 50 litry vody. V případě nedostatečné propustnosti podloží bude dno jámy vysypáno štěrkopískovou drenážní vrstvou. Listnaté dřeviny s balem je možno sázet celoročně mimo období vysokých teplot v létě a zimy, kdy leží sníh a půda je zmrzlá. Preferuje se jarní a podzimní agrotechnický termín. U rostlin s baly je nutné rozvázat uzly obalového materiálu na svrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Kořenový krček vysazených stromů musí zůstat po výsadbě a slehnutí půdy zhruba ve stejné výšce jako rostl ve školce. Každý strom bude obohacen půdním kondicionerem TERACOTTEM a pomalurozpustným hnojivem Silvamix forte /při jarní výsadbě/ . Ke každému stromu /cca na 1 m2/ přibližně 200g. Každý strom bude ukotven ke třem kůlům o průměru 80/100 m, délka kůlů 3 m. Kůly musí být zatlučeny do jámy před vlastní výsadbou, nesmí procházet balem rostliny, úvazky ani kůly nesmí stromky zaškrcovat a zabraňovat jejich přirozenému vývoji. Kmeny listnatých stromů budou opatřeny jutovou bandáží proti výparu . Strom bude umístěn na střed výsadbového prostoru. Po výsadbě bude kolem každého stromu vytvořena závlahová mísa. Kolem každého stromu bude navrstven kůrorašelinový substrát namulčováním tak, aby borka nepřiléhala až ke kořenovému krčku, ale bude ve stejné úrovni s okolním terénem. Ihned po výsadbě bude provedena zálivka v dostatečné míře. Vzhledem k tomu, že v rámci pěstebního opatření bude provedeno ošetření stromů zdravotními řezy, při kterých dojde ke štěpkování větví, lze předpokládat, že vznikne také dostatečné množství k navrstvení štěpek jako mulčovacího materiálu. V plánované technologii je započítáno mulčování tzn. rozvrstvení štěpek, avšak nákup mulče není nutný s ohledem na vzniklé štěpky po provedených řezech. Pokud vznikne větší množství štěpek z větví, které jsou nutné k namulčování nově vysazených stromů a keřů, budou tyto štěpky použity ke všem současným keřovým výsadbám. Stěpky nebudou z parku nikam odváženy, budou použity při výsadbě a pro vylepšení ostatních výsadeb. JEDNOTLIVÁ STANOVIŠTĚ JSOU V SITUACI OZNAČENA NA DÍLČÍCH PLOCHÁCH č. 1 - 96 STROMY BUDOU DODÁVÁNY VE VELIKOSTI S OBVODEM KMENE 12 -14 CM, S JUTOVÝM BALEM, některé doplňkové s obvodem kmene 10-12 cm.
- 29 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
STROMY BUDOU PŘI VÝSADBĚ OBOHACENY PLNÝM ZÁSOBNÍM HNOJIVEM SILVAMIX. Jehličnaté stromy budou vysazovány s výškou cca 0.8-1 m . Jehličaté stromy budou ukotveny k jednomu šikmo upevněnému kůlu bez jutového obalu PO VÝSADBĚ STROMŮ MUSÍ BÝT ZAJIŠTĚNA NEZBYTNĚ NUTNÁ ZÁLIVKA. MNOŽSTVÍ JE ÚMĚRNÉ MOMENTÁLNÍMU PRŮBĚHU POČASÍ. KOLEM KAŽDÉHO STROMU BUDE MODELOVÁNA VSAKOVACÍ MÍSA PRO VODU, ABY NEBYLA ODPLAVOVÁNA MIMO STROM. PLOCHY OKOLO STROMŮ ZŮSTÁVAJÍ TRAVNATÉ, ALE OKOLO NOVĚ VYSAZENÝCH BUDE NAMULČOVÁNA VRSTVA KVALITNÍHO MULČE NA PLOŠE CCA 1 M2 , TL. 10 CM. MULČ NESMÍ BÝT NAHRNUTÝ AŽ K BÁZI KMENE. Výsadba listnatých stromů 69 ks Výsadba jehličnatých stromů 27 ks SILVAMIX JE POMALU ROZPUSTNÉ HNOJIVO S VYSOKÝM OBSAHEM ŽIVIN VE FORMĚ TABLET, NEBO PRÁŠKU. / 1 TBL. – 10 GRAMŮ /. ŽIVINY SE UVOLŇUJÍ POMALU V PRŮBĚHU NEJMÉNĚ 2 LET. DŘEVINY MOHOU ČERPAT ŽIVINY POSTUPNĚ A TÍM JSOU MIMIMALIZOVÁNY DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KLASICKÝMI PRŮMYSLOVÝMI HNOJIVY. SILVAMIX JE IDEÁLNÍ FORMOU HNOJENÍ ,NEBOŤ VYTVÁŘÍ V PŮDĚ DOSTATEČNOU ZÁSOBU ŽIVIN BEZ ZVYŠOVÁNÍ KONCENTRACE PŮDNÍHO ROZTOKU A ZTRÁT ŽIVIN VYMÝVÁNÍM DO OKOLÍ. DÁVKOVÁNÍ : 4 – 10 TBL. NA 1 STROM, NEBO 200 GRAMŮ DRTĚ NA 1 M2 PLOCHY. TERRACOTEM ZLEPŠUJE PŮDNÍ STRUKTURU, ZVYŠUJE PŘÍSTUPNOST HNOJIV, ZINTENZIVŇUJE RŮST KOŘENŮ, OMEZUJE ŠOK PŘI PŘESAZOVÁNÍ A SNIŽUJE ZTRÁTY PO VÝSADBĚ. JE ZVLÁŠTĚ VHODNÝ PRO MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ . JE TO SUCHÁ, GRANULOVANÁ AŽ PRÁŠKOVITÁ SMĚS KOPOLYMERŮ, HNOJIV, STOPOVÝCH PRVKŮ A RŮSTOVÝCH STIMULÁTORŮ .VÝROBEK ZVYŠUJE PROKOŘENĚNÍ, VODNÍ RETENČNÍ KAPACITU PŮDY, POJME AŽ 100 NÁSOBEK VODY OPROTI SVÉ VLASTNÍ HMOTNOSTI, KTEROU POTOM POSTUPNĚ UVOLŃUJE. ZVYŠUJE ODOLNOST VŮČI ZASOLENÍ, VYUŽITÍ HNOJIV. APLIKUJE SE ZAPRAVENÍM DO VRCHNÍ VRSTVY PŮDY, NEBO PROMÍSENÍM SE SUBSTRÁTEM PŘI VÝSADBĚ. DÁVKOVÁNÍ 70 - 200 GRAMŮ NA 1 M2 PLOCHY.
2.
VÝSADBA KEŘŮ
PRO VÝSADBU BUDOU PŘIPRAVENY ZÁHONY VE VELIKOSTI UVEDENÉ V TABULCE SE SEZNAMEM ROSTLIN K VÝSADBĚ, ZÁHONY VE TVARU GRAFICKY VYJÁDŘENÉM NA SITUACI 1 : 200, VIZ PŘÍLOHA č. 06 a č.07. PŘÍPRAVA ZÁHONŮ S ODSTRANĚNÍM DRNŮ, NAKYPŘENÍM A NAKOPÁNÍM. HUSTOTA ROSTLIN NA 1 M2 PLOCHY TAK, JAK JE UVEDENO V PŘEHLEDNÉ TABULCE SE SEZNAMEM NAVRŽENÝCH DŘEVIN. VHODNÉ JE VYSAZOVÁNÍ DO TROJSPONU . K VÝSADBĚ SE POŽADUJÍ KEŘE ZDRAVÉ, UROSTLÉ, PROKOŘENĚNÉ, S BALEM, V KONTEJNERU, VÝŠKA CCA 0,4 M, PŘI VÝSADBĚ JE VHODNÉ DOPLNĚNÍ SILVAMIXU, VIZ VÝŠE. VŠECHNY KEŘOVÉ PLOCHY BUDOU NAMULČOVÁNY MULČEM, NEBO KVALITNÍMI ŠTĚPKY. TL. MULČE 10 CM. ZÁLIVKA V DOSTATEČNÉM MNOŽSTVÍ. PO VÝSADBĚ NÁSLEDUJE OŠETŘENÍ. KEŘOVÉ PLOCHY BUDOU VYSAZOVÁNY V HUSTOTĚ, KTERÁ JE UVEDENA V TABULCE VIZ VÝKAZ VÝMĚR, PŘÍLOHA Č. 08
Výsadba skupin keřů na 716 m2
- 30 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA
9
SOUPIS DŘEVIN K VÝSADBĚ
jehličnaté stromy
č.
dřevina
název
J1
Thuja occidentalis ´Smaragd´ zerav západní
J2
Thuja occidentalis ´Smaragd´ zerav západní
J3
Thuja occidentalis ´Smaragd´ zerav západní
J4
Thuja occidentalis ´Smaragd´ zerav západní
J5
Thuja occidentalis ´Smaragd´ zerav západní
J6
borovice limba
Pinus cembra
J7
jedlovec kanadský
Tsuga canadensis
J8
douglaska Menziesova
Pseudotsuga menziesii
J9
tisovec dvouřadý
Taxodium distichum
J 10
jedlovec kanadský
Tsuga canadensis
J 11
jedlovec kanadský
Tsuga canadensis
J 12
borovice blatka
Pinus rotundata
J 13
borovice blatka
Pinus rotundata
J 14
borovice blatka
Pinus rotundata
J 15
cypřišek nutkajský
Chamaecyparis nootkatensis´Pendula´
J 16
cypřišek nutkajský
Chamaecyparis nootkatensis´Pendula´
J 17
cypřišek nutkajský
Chamaecyparis nootkatensis´Pendula´
J 18
jedle kavkazská
Abies nordmaniana
J 19
metasekvoje čínská
Metasequoia glyptostroboides
J 20
borovice těžká
Pinus ponderosa
J 21
jedle ojíněná
Abies concolor
J 22
borovice hedvábná
Pinus strobus
J 23
jedle korejská
Abies koreana
J 24
borovice Jeffreyova
Pinus Jeffreyi
J 25
borovice limba
Pinus cembra
J 26
jedle obrovská
Abies grandis
J 27
modřín japonský
Larix kaempferi
celkem
27 ks
- 31 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA listnaté stromy
č.
dřevina
název
L 28
javor mléč Drummondův
Acer platnoides´Drummondii´
L 29
javor mléč
Acer platnoides´Emerald Queen´´
L 30
javor mléč
Acer platnoides ´Deborah´
L 31
javor horský
Acer pseudoplatanus ´Leopoldii´´
L 32
kaštanovník jedlý
Castanea sativa
L 33
bříza papírová
Betula papyrifera
L 34
buk lesní
Fagus sylvatica ´Atropunicea Pendula´
L 35
javor červený
Acer rubrum ´Red Sunset´
L 36
lípa srdčitá
Tilia cordata
L 37
kaštanovník jedlý
Castanea sativa
L 38
lípa srdčitá
Tilia cordata
L 39
liliovník tulipánokvětý
Liriodendron tulipifera
L 40
lípa srdčitá
Tilia cordata
L 41
šácholan špičatolistý
Magnolia acuminata
L 42
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 43
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 44
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 45
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 46
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 47
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 48
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 49
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 50
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 51
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 52
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 53
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 54
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 55
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 56
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 57
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 58
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 59
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 60
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 61
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
- 32 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA L 62
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 63
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 64
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 65
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 66
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 67
lípa srdčitá
Tilia cordata ´Roelvo´
L 68
lípa stříbrná
Tila tomentosa
L 69
buk lesní převislý
Fagus sylvatica ´Pendula´
L 70
platan javorolistý
Platanus acerifolia
L 71
buk lesní
Fagus sylvatica ´Atropunicea´
L 72
buk lesní
Fagus sylvatica ´Atropunicea´
L 73
habr obecný
Carpinus betulus ´Purpurea´
L 74
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 75
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 76
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 77
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 78
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 79
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 80
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 81
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 82
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 83
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 84
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 85
habr obecný / štíhlý/
Carpinus betulus ´Frans Fontaine´
L 86
jinan dvoulaločný
Ginkgo biloba
L 87
šácholan x
Magnolia ´Spektrum´
L 88
dub uherský
Quercus frainetto
L 89
bříza Maximowizova
Betula maximowicziana
L 90
šácholan špičatolistý
Magnolia acuminata
L 91
dřezovec trojtrný
Gleditzia triacanthos ´Inremis´
L 92
katalpa trubačovitá
Catalpa bignoninoides
L 93
lípa velkolistá
Tilia platyphylla
L 94
dub červený
Quercus rubra
L 95
zmarličník
Quercus rubra
L 96
dub červený
Quercus rubra
celkem
69 ks
- 33 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA keře
č.
dřevina
název
M1
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M2
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M3
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M4
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M5
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M6
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M7
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M8
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M9
tavolník popelavý
Spiraea x cinerea ´grefsheim´
M 10
tavolník nízký
Spiraea x bumalda ´Anthony Waterer´
tavolník nízký
Spiraea x bumalda ´Pruhoniciana´
tavolník nízký
Spiraea x bumalda ´Goldflame´
M 11
hortenzie stromečkovitá
Hydrangea arborescens ´Grandiflora´
M 12
skalník Dammerův
Cotoneaster dammerii ´Coal Beauty´
M 13
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M 14
hlohyně šarlatová
Pyracantha coccinea
M 15
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
M 16
pěnišník hybr. v druzích
Rhododendron hybr.
celkem
716 m2
1227ks
celkem Rhododendron hyb. smes 534 m2
534ks
celkem ostatní keře
693 ks
11
182 m2
ZÁVĚR
Park v Dalovicích představuje vysoce hodnotnou lokalitu v urbanizovaném prostředí s důležitou estetickou i ekologickou funkcí. Zámecký park představuje též významný historický krajinný prvek a spolu se zámeckými budovami ukazuje obraz kulturního a historického vývoje daného území. Nesporná je jeho funkce rekreační, umístění hřiště a herních prvků pro děti umožňuje jeho využití pro nejrůznější volnočasové aktivity obyvatel obce a studenty místní školy.
- 34 -
Podpora regenerace urbanizované krajiny - DALOVICE – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU
PŘÍLOHA č. 01 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA Dřeviny tvoří významný prvek sídelní veřejné zeleně a pomáhají uchovat značnou estetickou hodnotu vizuální scény dané lokality. Zachování stávajících a vnášení nových prvků zeleně do sídel hraje důležitou roli z hlediska uchování biodiverzity, ekologické stability a snižování míry působení umělých prvků, povrchů a prostor v urbanizovaném prostředí. Provedení navrhovaných zásahů je nutné pro samotné zachování konkrétních stromů na stanovišti jako součásti celého vegetačního prvku. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě. Celkem bylo hodnoceno 500 dřevin. Největší procento tvoří duby, většina dřevin má mírně narušenou vitalitu. Po ošetření budou mít stromy ještě dlouhodobou perspektivu a budou plnit všechny své výše uvedené funkce. Provedenými dosadbami se podpoří kontinuální setrvání vegetačního prvku do budoucna. Pro zajištění dlouhodobého efektu provedeného zásahu jsou ve většině případů použity pevné vrtané vazby s prodlouženou životností (až 50 let) oproti vazbám pružným (cca 5-10 let). Tato vlastnost vrtané vazby jednoznačně zvýhodňuje, a to i s přihlédnutím k mírně vyšším nákladům na jejich instalaci. Přesto uvedené ošetření představuje pouze první etapu, nastartování dlouhodobého procesu, ve kterém je nutné do budoucna dále pokračovat. Jedině tak bude zajištěna co možná nejdelší doba funkčního setrvání těchto hodnotných dřevin a na ně vázaných organismů na daném stanovišti. Provedenými zásahy a stanovením dlouhodobě udržitelného managementu lokality dojde k nastartování systému údržby do budoucna a stabilizaci tohoto cenného dřevinného vegetačního
- 35 -