CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU: SOUČASNOST A PERSPEKTIVY

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Dana VLKOVÁ

CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU: SOUČASNOST A PERSPEKTIVY Tourism in the Uhersky Brod region: Present and Prospects

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc. Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama pod vedením Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v seznamu použité literatury.

V Olomouci dne 21. dubna 2011

.…….………...…………….. podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za jeho rady a pomoc při zpracování diplomové práce. Dále děkuji všem, kteří mi poskytli materiály a informace pro tuto práci. V neposlední řadě děkuji své rodině a ostatním za podporu zpracování diplomové práce.

OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL A METODIKA PRÁCE........................................................................................ 9 3. PŘEHLED LITERATURY ........................................................................................ 11 4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ.................................................................................................. 14 5. CESTOVNÍ RUCH, JEHO VÝZNAM A ROZVOJ .................................................. 19 6. LOKALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU............................................ 24 6.1 Analýza přírodních předpokladů cestovního ruchu .............................................. 24 6.1.1 Geomorfologické poměry .............................................................................. 24 6.1.2 Geologické poměry........................................................................................ 25 6.1.3 Pedologické poměry ...................................................................................... 25 6.1.4 Klimatické poměry ........................................................................................ 26 6.1.5 Hydrologické poměry .................................................................................... 26 6.1.6 Biogeografické poměry.................................................................................. 27 6.1.7 Chráněná území ............................................................................................. 27 6.2 Analýza kulturně-historických předpokladů cestovního ruchu ............................ 35 6.2.1 Kulturně-historické památky ......................................................................... 35 6.2.2 Kulturní zařízení a akce ................................................................................. 44 7. REALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU ............................................... 52 7.1 Komunikační předpoklady.................................................................................... 52 7.1.1 Doprava.......................................................................................................... 52 7.2 Materiálně technická základna.............................................................................. 53 7.2.1 Ubytování....................................................................................................... 53 7.2.2 Stravování ...................................................................................................... 56 7.2.3 Sportovně-realizační zařízení ........................................................................ 57 7.2.4 Ostatní zařízení .............................................................................................. 60 8. CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU – POZNATKY Z PRŮZKUMU .. 63 9. SWOT ANALÝZA..................................................................................................... 68 10. NOVÉ PROJEKTY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...................................... 71 11. MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ................................................. 75 12. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 78 13. SHRNUTÍ ................................................................................................................. 80

6

14. SUMMARY.............................................................................................................. 81 15. SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................. 82 16. PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................ 83 16.1 Použitá literatura ................................................................................................. 83 16.2 Elektronické zdroje ............................................................................................. 88 16.3 Kartografické zdroje ........................................................................................... 97 16.4 Ostatní zdroje...................................................................................................... 97 17. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 98

7

1. ÚVOD Cestovní ruch v poslední době náleží mezi dynamicky se rozvíjející odvětví hospodářství. Jeho význam se zvyšuje, přestal být jen jedním ze způsobů využití volného času k odpočinku a relaxaci. Podílí se na růstu zaměstnanosti, zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, na rozvoji dopravní a technické infrastruktury a má vliv na životní prostředí. Co to cestovní ruch je? Definic cestovního ruchu je mnoho. Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO jej charakterizuje jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Podle Mezinárodního sdružení vědeckých expertů cestovního ruchu AIEST je cestovní ruch „souhrnem jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. Emil Kopšo definuje cestovní ruch jako „cestování a dočasný pobyt mimo místa trvalého bydliště, většinou ve volném čase, a to za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Česká republika od 90. let 20. století uskutečňuje tržní hospodářství, což se dotýká také cestovního ruchu. Tím je zároveň vystavena tvrdé konkurenci ze strany ostatních států, která klade vysoké nároky na kvalitní, komplexní a atraktivní nabídku země. Proto se řízení destinací a jejich marketingové aktivity stávají stále důležitějším faktorem rozvoje cestovního ruchu. Možnosti jeho rozvoje jsou dány několika podmínkami. Na jedné straně to jsou lokalizační předpoklady, které jsou do značné míry pro každé území dané. Je obtížné tyto předpoklady dále rozvíjet ale jednoduché je naopak znehodnotit. Dále jsou realizační předpoklady, které navazují na předchozí a umožňují skutečnou realizaci aktivit cestovního ruchu. Existují také selektivní faktory, které jsou důležité z hlediska účasti obyvatel na cestovním ruchu, ale pro jejich obsáhlost, která přesahuje rozsah zadání diplomové práce.

8

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je vypracování studie věnované analýze cestovního ruchu města Uherský Brod a jeho zázemí, které představuje správní obvod obce s rozšířenou působností Uherský Brod. Posuzována je současná situace cestovního ruchu na Uherskobrodsku s výhledem na možností jeho možného rozvoje. Dílčím cílem je komplexní zhodnocení přírodních a kulturně-historických předpokladů jakožto lokalizačních faktorů a komunikačních předpokladů a infrastruktury coby realizačních faktorů. Dalším cílem je analýza zajímavých projektů, které mohou přispět k růstu cestovního ruchu na sledovaném území, a poukázání na možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu na Uherskobrodsku. Diplomová práce byla vypracována na základě několika vybraných metod regionálně

geografického výzkumu, kterými

bylo studium

publikovaných a

internetových zdrojů, realizace dotazníkové šetření a vlastní analýza hodnocení informací získaných během zpracování diplomové práce. Nejdříve byl vymezen správní obvod obce s rozšířenou působností Uherský Brod, popsáno jeho vymezení v širším regionálním kontextu a zapojení obcí do dobrovolných sdružení obcí. Vychází s údajů ČSÚ a internetových stran regionů a mikroregionů. Kapitola o cestovním ruchu, jeho významu a rozvoji popisuje důležitost cestovního ruchu pro Českou republiku, programy pro rozvoj cestovního ruchu na úrovni státu a nižších územních jednotek a informace o jeho rozvoji na úrovni státu i regionu Uherskobrodska. Je napsaná zejména s pomocí dokumentů zabývajících se rozvojem cestovního ruchu, údajů z webu MMR, publikací Wokouna a kol. (2008), Ryglové (2009), Vystoupila a kol. (2007) a článků Bíny (2002) a Macháčka (2002). Další kapitola se zaměřuje na lokalizační faktory cestovního ruchu Uherskobrodska. Zahrnuje přírodní a kulturně-historické předpoklady. Přírodní předpoklady vycházejí převážně z prací geografů jako jsou Culek (1996), Demek a kol. (2006), Mackovčin a kol. (2002), Tomášek (2007) a internetových stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Národního geoportálu INSPIRE. Podkapitola o kulturně-historických předpokladech je zpracována podle knihy Touška, Kunce, Vystoupila a kol. (2008), z internetových stránek jednotlivých obcí, mikroregionů a Regionu Slovácka, jednotlivých muzeí, hradů ČR, zmíněných kulturních akcí, podniků,

9

článků v regionálním tisku a dalších, dále z propagačních materiálů a Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod. Část o realizačních faktorech je rozdělena na komunikační základnu vypracovanou podle Hamarnerové (2009) a mapy.idnes.cz a na materiálně technickou základnu vytvořenou především podle Indrová (2009) a Francová (2003), webových stránek Regionu Slovácko, obcí, sportovních a jiných zařízení, Regionální rady regionu soudržnosti Střední Moravy, veřejné databáze ČSÚ, publikaci ČSÚ o ubytovacích a pohostinských zařízeních a propagačních materiálů. Kapitola cestovní ruch na Uherskobrodsku – poznatky z průzkumu byla realizována s představiteli obcí a pojednává o výsledcích průzkumu, postoji obcí k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji, o provedených výdajích souvisejících s cestovním ruchem v posledních třech letech a jejich ziscích z cestovního ruchu. Šetření bylo provedeno od ledna do března roku 2011. SWOT analýza vyjmenovává silné a slabé stránky zájmového území, příležitosti a možná ohrožení rozvoje cestovního ruchu v něm. V další kapitole jsou podrobněji popsány zajímavé projekty, které se v oblasti plánují a které by měli zvýšit její atraktivity. Část o možnostech rozvoje cestovního ruchu navazuje na závěry příležitostí ze SWOT analýzy a jmenuje, kam by jeho vývoj mohl směřovat, na co by se mohl zaměřit.

10

3. PŘEHLED LITERATURY Cestovní ruch je téma, o které se zajímá poměrně hodně autorů. Je důležitou součástí hospodářství státu, některé země jsou na výsledcích cestovního ruchu téměř závislé. Česky psané odborné literatury o problematice cestovního ruchu je poměrně málo. Většina publikací na toto téma má formu studijních materiálů na různých typech vysokých škol, především přírodovědeckých, ekonomických, obchodních a hotelových. Jejich obsah se většinou zabývá především definováním hlavních pojmů souvisejících s cestovním ruchem. Dále jsou zde studie zabývající se různými problematikami cestovního ruchu. První výzkumy cestovního ruchu začaly v 1. polovině 20. století a to v zemích s dostatečným přírodním potenciálem cestovního ruchu. Prvními centry byly Německo, Švýcarsko, Francie a USA. Mezi první specialisty patřili Stratdner, Schullern, Morgenroth, kteří usilovali o odlišení pojmu cestovní ruch od cestování. Gluckmann zdůrazňoval sociologické pojetí CR, protože při něm vznikají vztahy mezi lidmi. Fedor, Poser, Oglivie a Norval si všímali ekonomického hlediska cestovního ruchu. První práce ze 30. let 20. století na našem území se věnovaly lázeňství a prostorovými aspekty cestovního ruchu. V Československu se jím zabývali Gregr a Stibor. Po 2. světové válce nastává rozmach tohoto oboru. Věnoval se mu například Häufler, ale ještě ne jako hlavní disciplíně. Až v 60. letech se cestovní ruch vytváří jako samostatný vědní obor a autoři se zaměřují především na regionální geografii cestovního ruchu. Geografové zabývající se cestovním ruchem pracovali na vysokých školách a ve Slovenské akademii věd. Mezi důležité české a slovenské autory literatury o cestovním ruchu se řadí Šprincová, Mariot, Gardavský, Havrlant, Fialová, Bičík, Vágner, Hampl, Wokoun, Vystoupil, Šauer, Holešínská, Klapka a jiní. Stanislava Šprincová působila na Univerzitě Palackého v Olomouci a ve svých pracích se zabývala fenoménem druhého bydlení, horské a podhorské rekreace v Jeseníkách a rekreačním zázemí Olomouce. Podílela se na vypracování terminologie pro cestovní ruch.

11

Peter Mariot je autorem základní publikace o cestovním ruchu Geografia cestovného ruchu (1983), ze které se dodnes vychází. Určuje základy geografie cestovního ruchu včetně lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů, popisuje geografické výzkumy a problémy tohoto oboru. Publikoval příspěvky o cestovním ruchu na Slovensku, podrobněji psal o Západním Slovensku a rajónu Východoslovenských železáren. Václav Gardavský, který působil na Univerzitě Karlově v Praze, se zabýval druhým bydlením na Liberecku a v zázemí měst a oblasti cestovního ruchu a geografii cestovního ruchu obecně. Dana Fialová, Ivan Bičík a Jiří Vágner ze stejného pracoviště se věnují druhému bydlení v České republice všeobecně. Jan Havrlant z Ostravské univerzity v Ostravě studuje rekreační zázemí ostravské aglomerace a také Beskyd. René Wokoun působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jeho zájmem je financování, management a ekonomický dopad na regionální rozvoj a cestovní ruch České republiky a politiku EU. Podílel se mimo jiné na pracích Regionální rozvoj (2008) a Ekonomika v prostoru (2008). Některé články zaměřené na cestovní ruch a jeho politiku v nich zpracovala Šárka Tittelbachová z Vysoké školy obchodní v Praze. Jiří Vystoupil, Martin Šauer a Andrea Holešínská působící na Masarykově univerzitě v Brně se věnují ekonomickým otázkám, marketingem a managementem cestovního ruchu. Podíleli se na vytvoření Atlasu cestovního ruchu (2006), který přibližuje potenciál a významnost jednotlivých faktorů a objektů na území republiky. Jsou spoluautory publikace Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (2007), která podává nový pohled na rozčlenění území státu podle jeho specifik. Navazuje přitom na díla o rajonizaci z let 1968 a 1985. Ekonomiku cestovního ruchu má jako téma starší publikace od Emila Kopša (1985). Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se cestovním ruchem zabývá Pavel Klapka a okrajově tématem lázeňstvím Zdeněk Szczyrba a Irena Smolová. V poslední době byla v oblasti geografie cestovního ruchu vydána řada disertačních prací. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze svou práci obhájili Vágner na téma Geografické aspekty druhého bydlení v České republice (1999) a Fialová Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy) (2001). Na Přírodovědecké fakultě na Masarykově univerzitě v Brně své disertační práce napsali Brychtová 12

pod názvem Analýza a potencionální možnosti rozvoje cestovního ruchu v okrese Chrudim (1998) a Klapka jako Návrh strategie udržitelnosti pro biosférickou rezervaci Krkonoše (2006). Obdobný ráz mají i disertační práce obhájené na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně od Šauera Podpora cestovního ruchu z veřejných financí (2008) a Holešínské Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu (2011). Výzkum geografie cestovního ruchu je ovlivňován také zahraničními autory, z anglicky psaných to jsou publikace autorů Coolbergen, Tuinstra (1997), Pearce, Butler a kol. (2002), Horner, Swarbrooke (2003), Shaw, Williams (2004) a Hall, Page (2006), z německy psaných Steinecke (2006). Obecně se cestovním ruchem zabývá Francová (2003) z Univerzity Palackého v Olomouci, Hamarnerová (2010) z Vysoké školy obchodní, Indrová (2009), Ryglová (2009) a Wahla (2010) z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Štěpánek, Kopačka, Šíp (2001) z Univerzity Karlovy v Praze.

O cestovním ruchu

v příhraničních oblastech píše Jetmar (2007) z Vysoké školy hotelové. Pro vypracování této práce byla potřeba také literatura fyzických geografů – Culek (1995), Demek, Mackovčin a kol. (2006), Mackovčin a kol. (2002), a Tomášek (2007). Bílým Karpatám a jejich chráněným územím se věnují publikace Hrdouška (1999), Hrabce, Šnajdary (1999) a Wiesera (2008). Z regionální literatury byly využity díla o Uherském Brodě od Jaruška (1930) a Tomečka (2005) a o regionu Slovácka od Dvouletého a kol. (2010). Diplomová práce se také opírá o zajímavé články zabývající se problematikou cestovního ruchu, které například publikovali Klusáček (2001), Kubík (2001), Bína (2002), Macháček (2002), Havrlant (2003), Novotná (2005), Šauer, Vystoupil (2010) a jiní.

13

4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Zájmovým územím této diplomové práce je Uherskobrodsko, které zahrnuje správní obvod obce s rozšířenou působností Uherský Brod. SO ORP vznikly k 1. 1. 2003 zákonem číslo 314/2002 Sb. O stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Leží v jižní části Zlínského kraje, který se skládá z třinácti SO ORP. Uherskobrodsko se nachází ve východní části okresu Uherské Hradiště. Sousedí se správním obvodem ORP Luhačovice na východě, správním obvodem ORP Zlín na severu, správním obvodem ORP Uherské Hradiště na západě a na jihozápadě se správním obvodem ORP Veselí nad Moravou, který patří k Jihomoravskému kraji.

Obr. 4.1: Vymezení správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod Zdroj: , upraveno

Uherskobrodsko má rozlohu 47 350 ha a k 31. 12. 2009 v něm žilo 53 701 obyvatel (MOS ČSÚ). Ve srovnání s ostatními SO ORP Zlínského kraje se řadí na 4. místo co do rozlohy a na 5. co do počtu obyvatel. Ve městech žije 40,5 % obyvatel tohoto správního obvodu. Nachází se zde 30 obcí (Bánov, Bojkovice, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, 14

Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková). Bojkovice a Uherský Brod mají statut města. Tab. 4.1: Základní údaje o velikostní struktuře obcí správního obvodu ORP Uherský Brod (k 31. 12. 2009) Velikostní skupina obcí 0 – 199 200 – 499 500 – 999 1 000 – 1 999 2 000 – 4 999 5 000 a více Zdroj: MOS. ČSÚ, Zlín 2011

Počet obcí Podíl obyvatelstva (%) 4 1,3 2 1,3 12 17,3 5 11,3 6 36,9 1 31,9

Nejméně obyvatel mají obce Vyškovec, Žítková, Lopeník a Vápenice, ve kterých jejich počet nepřesahuje hodnotu 200. Nejlidnatější je se 17 117 obyvateli centrum oblasti – Uherský Brod. 2/3 obyvatel Uherskobrodska žijí v obcích nad 1 000 obyvatel. Více informací o počtu obyvatel, rozloze, hustotě zalidnění, první písemné zmínce a průměrné nadmořské výšce viz příloha 3.

Obr. 4.2: Mapa správního obvodu ORP Uherský Brod Zdroj:

15

Podle starého rozdělení České centrály cestovního ruchu CzechTourism1 z roku 1999 patřilo SO ORP Uherský Brod k turistickému regionu Jižní Morava, podle nového dělení z roku 2010 spadá do turistického regionu Východní Morava. Ten se skládá ze 4 turistických oblastí – Kroměřížska, Zlínska a Luhačovicka, Valašska a Slovácka.2 Zájmové území Uherskobrodska je součástí Slovácka. Toto rozdělení na turistické regiony je využíváno pro vhodnou propagaci v zahraničí a pro organizaci cestovního ruchu. Všechny obce sledovaného území náležejí do zájmového sdružení Region Slovácko – část Uherskobrodsko. Byl založen v roce 2008 za účelem rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Slovácko. Reprezentuje oblast na mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech Region Tour pořádaným v Brně a na středoevropském

veletrhu

cestovního

ruchu

Holiday

World

v

Praze.

(http://www.slovacko.cz/) Jednotlivé obce se svým folklórem prezentují v rámci regionu na každoročních zářijových Slováckých slavnostech vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. Spolupráce také probíhá v rozsahu euroregionu Bílé – Biele Karpaty, který zahrnuje český a slovenský region. Členy euroregionu jsou obce, firmy a další právnické subjekty prostřednictvím sdružení. Ze sledovaného obvodu to jsou sdružení Regionální rozvojová agentura Bílé Karpaty, o.p.s., Sdružení měst a obcí Východní Moravy a Sdružení Uherskobrodsko. Euroregion funguje od roku 2000 a jeho cílem je spolupráce v oblasti poradenské, programové a projektové pomoci, lidských zdrojů, životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, propagace aktivit a území a spolupráce s dalšími euroregiony a regiony, ministerstvy, regionální samosprávou, rozvojovými agenturami apod. (http://www.erbbk.sk/main.php?r=1&s=11) Na území správního obvodu ORP Uherský Brod se nachází mikroregiony3 Bílé Karpaty a Východní Slovácko, téměř celý mikroregion Bojkovsko a částečně mikroregiony Za Moravú a Dolní Poolšaví a Sdružení Uherskobrodsko. Mikroregion Bílé Karpaty byl vytvořen roku 2007 a spojuje 9 obcí (Březová, Dolní Němčí, Horní Němčí, Lopeník, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Vápenice a Vyškovec). Hlavním cílem je posílení spolupráce a dosažení přeshraničního spojení 1

Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR založená v roce 1993. Jejím hlavním úkolem je propagace ČR jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. 2 Turistická oblast Slovácko zasahuje do turistických regionů Jižní a Východní Morava. 3 Mikroregion je chápán ve smyslu dobrovolného sdružení právnických osob, tj. obcí, podnikatelských subjektů apod. Jejich ekonomická činnost je vykonávána místními akčními skupinami mikroregionů.

16

partnerských mikroregionů v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím koordinace aktivit, výměny zkušeností a spolupráce v oblasti strategického plánování, marketingu cestovního ruchu včetně propagace nabídky mikroregionů a návrhu společných produktů a propagace turistické nabídky. (http://www.bile-karpaty.cz/aktivity.htm) Mikroregion Východní Slovácko působí od roku 2005 a zahrnuje katastry šesti obcí (Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Nivnice a Vlčnov). Účelem je vytvořit podmínky pro rozvoj turistiky a zajistit moderní rekreační složku infrastruktury regionu a vytvoření příjemného prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. (http://vychodnislovacko.eu/index.php) Mikroregion Bojkovsko vznikl v roce 2003 a sdružuje 11 obcí (Bojkovice, Březová, Hostětín, Komňa, Lopeník, Nezdenice, Pitín, Rokytnice, Rudice, Šanov, Záhorovice a Žítková; Šanov patří k SO ORP Luhačovice a Rokytnice k SO ORP Valašské Klobouky). Předmětem činnosti mikroregionu je jeho všestranný rozvoj, spolupráce s příhraničními mikroregiony a partnerskými organizacemi Slovenska. Mikroregion se zaměřuje na regionální rozvoj, ochranu životního prostředí, cestovní ruch, rozvoj

venkova, podporu středního a drobného podnikání, budování

infrastruktury, řešení nezaměstnanosti, rozvoj kultury, spolupráci v oblasti volného času a sportu, vzdělávací, informační a publikační činnost a na vzájemnou pomoc v tísni. (http://bojkovsko.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=99529&lng=&menu= ) Mikroregion Dolní Poolšaví vznikl v roce 2005 a sdružuje 7 obcí (Drslavice, Hradčovice, Kunovice, Míkovice, Podolí, Veletiny a Vésky; z toho Kunovice, Míkovice, Podolí a Vésky náležejí do SO ORP Uherské Hradiště). Předmětem jeho činnosti je spolupráce v oblasti cestovního ruchu, zkvalitňování životního prostředí, podpora podnikání a rozvoj kultury. Společným zájmem obcí je realizace společné strategie v regionu, všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného území zaměřená především na nové formy zlepšování kvality života v regionu, posílení ekonomického prostředí, zhodnocení přírodního a kulturního potenciálu regionu v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, sportovně rekreačních aktivit a vytváření podmínek pro širší spolupráci při obnově a rozvoji regionu, propagace obnovy venkova a účast při obnově venkova na národní i evropské úrovni. (http://www.dolnipoolsavi.cz/dokumenty) Mikroregion Za Moravú vznikl v roce 2001, patří do něj 10 obcí a ze správního obvodu ORP Uherský Brod zahrnuje obec Pašovice. Zbývající (Bílovice, Březolupy, 17

Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Svárov, Topolná, Zlámanec) se řadí do správního obvodu ORP Uherské Hradiště. Obec Prakšice byla součástí tohoto mikroregionu, ale odstoupila z něj. Předmětem jeho činnosti je propojení obnovy občanské vybavenosti a technické struktury, podpora podnikání a péče o krajinu, celkové

zlepšení

prosperity

obcí

a

všestranný

rozvoj

regionu.

(http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/470032D29D/$File/72070627.pdf, http://www.slavnostivinauh.cz/mikroregiony/za-moravu) Sdružení Uherskobrodsko tvoří všech 30 obcí správního obvodu ORP Uherský Brod.

Cílem

sdružení

je

zviditelňování

a

prosazování

Uherskobrodska.

(http://bojkovsko.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=79669) Mimoto ještě spolupracují Drslavice, Hradčovice, Uherský Brod, Veletiny a Vlčnov coby neformální spolek obcí při pořádání každoročního setkání na Pepčíně.

18

5. CESTOVNÍ RUCH, JEHO VÝZNAM A ROZVOJ Cestovní ruch má důležité místo v ekonomice státu. Ovlivňuje regionální rozvoj, trh práce, malé a střední podnikání, obchod, kulturu, dopravu a infrastrukturu a životní prostředí. Vzhledem k tomuto potenciálu je důležité podněcovat jeho vývoj a podle jeho možností podněcovat správný směr rozvoje. Rozvoj cestovního ruchu má mimo výše zmíněné výhody ještě další. Hall, Page (2006) zmiňují zvýšení patriotismu, povědomí o oblasti jako turistické destinaci, růst investic do rozvoje regionu, trvalé zvýšení místního významu a životní úrovně i mezinárodní uznávání místních hodnot. Na druhou stranu lze jako negativa uvést potencionální inflaci a spekulaci s nemovitostmi, poškozování životního prostředí, nárůst kriminality, nedostatečný odhad nákladů na rozvoj cestovního ruchu a celkový neúspěch v oblasti turismu. Česká republika má dobré předpoklady pro příznivý rozvoj cestovního ruchu. Je zde historický, přírodní a kulturní potenciál. Významnou pozice má lázeňství, neboť se zde nalézá 36 měst a obcí vlastnící statut lázeňského místa. Naopak nedostatečná je materiálně-technická základna, úroveň dopravní infrastruktury, stejně jako kvalita služeb a pracovníků zaměstnaných v cestovním ruchu, vzhledem k tomu že většinou nedosahují úrovně mezinárodních standardů. Význam cestovního ruchu je patrný z devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Podle údajů WTO a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) se toto odvětví podílí na hrubém domácím produktu okolo 10 % a v EU z více než 13 %. Jak uvádí ministerstvo pro místní rozvoj, v roce 2009 činily tyto příjmy 122 mld. korun, což znamenalo 3,4 % podíl na HDP České republiky. Oproti roku 2008 se příjmy snížily především z důvodu dopadu ekonomické recese. V odvětvích cestovního ruchu je podle údajů ČSÚ zaměstnáno téměř 240 tisíc lidí. V roce 2009 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo asi 12 milionů hostů, což je o 3,8 % méně oproti roku 2008. Převažovali nerezidenti. Nejvíce zahraničních turistů ubytovaných v HUZ bylo v Praze, Karlovarském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Domácí turisté nejčastěji navštívili Jihomoravský, Jihočeský, Královehradecký kraj a Praha. Nejvíce zahraničních hostů přijíždí z Německa, Velké Británie, Itálie, Polska, Ruska a Slovenska. Ve Zlínském kraji v HUZ ubytovalo

19

necelých 450 tisíc osob a oproti předchozímu roku to znamenalo pokles o 9,9 %. Z 87 % převažují domácí hosté. Podle průzkumu STEN/MARK s.r.o. pro MMR v roce 2009 přijelo do České republiky 78,4 % zahraničních turistů individuálně, 8,9 % s cestovní kanceláří a zbytek jiným způsobem. Z důvodů návštěvy převažuje rekreace a zábava, dále návštěvy příbuzných a přátel a služební cesty a u jednodenních turistů nákupy a poté rekreace a zábava. 2/3 návštěvníků se ubytovalo v hotelech a motelech, 20 % u známých. Nejvyšší počet příjezdů vykazují měsíce srpen a červenec. V České republice jsou nositeli politiky cestovního ruchu veřejnosprávní instituce (ministerstva, obce apod.), soukromoprávní instituce (podnikatelé a jejich sdružení, zájmová sdružení), dobrovolné zájmové skupiny a akční sdružení (místní hoteliéři apod.). (Wokoun a kol., 2008) Na úrovni státní správy je cestovní ruch řízen Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, odborem cestovního ruchu a oddělení práva a státního dohledu. Zřizuje Českou centrálu cestovního ruchu CzechTourism, která je také členem Evropské komise cestovního ruchu. CzechTourism pod cílem oživení domácího cestovního ruchu realizují projekty „Kudy z nudy“ a „Ochutnejte Českou republiku!“ Na portále www.kudyznudy.cz se mohou podnikatelské subjekty bezplatně představit, gastronomie je prezentována prostřednictvím portálu www.czechspecials.cz. Cestovní ruch je také organizován za pomoci Správy českých center zřízené Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, Horské služby zřízené MMR, Klubu českých turistů4, dále Mezinárodní organizací cestovního ruchu, Visegrádskou čtyřkou (V4), Středoevropskou iniciativou, Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Poradním výborem pro cestovní ruch. (Ryglová, 2009) Růst cestovního ruchu je v České republice programově podporován od 90. let 20. století, kdy proto vznikaly počáteční státní programy podpory cestovního ruchu, Czechtourism, Phare5, SAPARD6, Společný regionální operační program a další. Předmětem zájmu byl kupříkladu rozvoj základní a doprovodné infrastruktury 4

Byl založen v roce1888. Účelem nástroje Phare realizovaném v letech 1993-2006 bylo usnadnit přípravu kandidátských zemí na vstup a členství v EU tak, aby mohly splnit podmínky stanovené Evropskou radou. Projekty byly zaměřeny do prioritních oblastí: finance, vnitro, zemědělství, životní prostředí, spravedlnost, rozvoj občanské společnosti apod. 6 Program SAPARD byl zřízen jako jeden z nástrojů podpory kandidátských zemí před jejich vstupem do EU. Jeho hlavními úkoly byly přispění k zavádění práva Evropských společenství v oblasti společné zemědělské politiky a řešení prioritních a specifických problémů spojených s trvale udržitelnými změnami v zemědělství a ve venkovských oblastech těchto zemí. 5

20

cestovního ruchu, zvyšování kvality služeb, marketingová podpora nabídky a produktů cestovního ruchu, podpora malého a středního podnikání, zatraktivnění vybraných turistických destinací v ČR, vytvoření organizačních struktur mezi subjekty cestovního ruchu a jejich vzdělávání, výzkum cestovního ruchu atd. (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013) Z důvodu lepší organizace směřování rozvoje cestovního ruchu v České republice

je

vytvořena

Koncepce

státní

politiky

cestovního

ruchu

(http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-CR-na-). V současné době je platná pro období 2007-2013 navazující na Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2002-2007. Zaměřuje se na 4 strategické priority: •

konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu,

•

rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu,

•

marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů,

•

vytváření organizační struktury cestovního ruchu.

Koncepce obecně vyjmenovává nejdůležitější problémy cestovního ruchu. Nechává prostor pro rozhodování o vývoji cestovního ruchu v nižších územních jednotkách, jako jsou NUTS II, kraje, turistické oblasti (všechny pro plánovací období 2007-2013) a obce. Mimoto jsou důležitými dokumenty také Strategie hospodářského růstu a Strategie regionálního rozvoje, která je v souladu s cíly regionální politiky Evropské unie a snaží se o maximální využití možností, které České republice z jejího členství v EU vyplývají. Vývoj cestovního ruchu musí také respektovat možnosti území a jeho limity, proto musí být v souladu s principy udržitelného rozvoje, politikou státu v otázce životního prostředí a ochranou přírody. Na úrovni NUTS II je pro Uherskobrodsko důležitý Regionální operační program

regionu

soudržnosti

Střední

Morava7

(http://www.rr-

strednimorava.cz/file/2054/). Dokument zprostředkovává přístup k dotacím z Evropské unie. Skládá se ze čtyř prioritních os (doprava, integrovaný rozvoj a obnova regionu, cestovní ruch a technická pomoc) a cestovním ruchem se zabývá osa 3 s těmito oblastmi podpory:

7

Zahrnuje Zlínský a Olomoucký kraj.

21

•

integrovaný rozvoj cestovního ruchu,

•

veřejná infrastruktura a služby,

•

podnikatelská infrastruktura a služby,

•

propagace a řízení. Na úrovni kraje je pro Uherskobrodsko podstatný spis s názvem Program

rozvoje

cestovního

ruchu

ve

Zlínském

(http://www.kr-

kraji

zlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3325&docid=29586&doctype=ART&did=3333),

který

má stanoveny tři priority: •

veřejná infrastruktura a služby,

•

podnikatelská infrastruktura a služby,

•

propagace a řízení.

Mimoto se cestovního ruchu ve Zlínském kraji dotýká také Strategie rozvoje venkova. Zlínský kraj má pro odvětví cestovního ruchu zřízenu organizaci Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. Také turistická oblast Slovácko má zpracovanou svou vlastní koncepci, a to Akční

plán

rozvoje

cestovního

ruchu

v turistické

oblasti

Slovácko

(http://old.slovacko.cz/soubor.py?idf=FIL77910). Jsou v něm určeny čtyři prioritní osy: •

rozvoj managementu a organizační struktury cestovního ruchu v rámci destinace, rozvoj kvality služeb,

•

podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury,

•

tvorba hlavních témat a produktů pro prioritní cílové skupiny,

•

marketingová podpora produktů, budování značky Slovácko, koncepce a strategie. Jednotlivé obce si pak vytvářejí své vlastní dokumenty pro rozvoj cestovního

ruchu, případně jsou součástí jiného, komplexního dokumentu. V zájmovém území si většina obcí takové dokumenty nevytváří, eventuálně je má zpracované v rámci mikroregionu. Pro příznivý rozvoj cestovního ruchu je důležité rozčlenění území na oblasti podle příznivosti podmínek na jeho růst. Vystoupil a kol. (2007) rozděluje Českou republiku na šest základních areálů: •

horská krajina,

•

venkovská krajina s příznivými předpoklady pro cestovní ruch,

•

venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch,

22

•

venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch,

•

velkoplošné pískovcové skalní útvary,

•

urbanizované prostory. Ve Zlínském kraji z 62 % převažuje horská krajina a venkovská krajina s velmi

příznivými předpoklady pro cestovní ruch. Na Uherskobrodsku převládá horská krajina. Podle článku Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v ČR od Bíny (2002) je v zájmovém území převážně vyšší než průměrný potenciál cestovního ruchu, přičemž Uherský Brod, Vlčnov a Starý Hrozenkov mají potenciál velmi vysoký. Vysoký potenciál je uváděn u obcí Bojkovice, Březová, Komňa, Lopeník, Strání, Vápenice, Vyškovec a Žítková, který je u většiny z nich dán výhodnou polohou v pohoří Bílé Karpaty. Zvýšený potenciál cestovního ruchu mají Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Hostětín, Korytná, Slavkov a Suchá Loz. Nejčetnější je podle mapy typu potenciálu cestovního ruchu přírodní a vyhraněný přírodní potenciál (cca 83 % území). Pouze Uherský Brod a Vlčnov vykazují kulturní potenciál a Bojkovice s Komňou a Starým Hrozenkovem smíšený. Vystoupil a kol. (2006) v mapě rajonizace cestovního ruchu zařazuje většinu území Bílých Karpat do horské krajiny, Uherský Brod patří do urbanizované krajiny, Dolní Němčí, Hradčovice, Veletiny a Vlčnov do venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch. Jak uvádí Macháček (2002), je reálné, že se bude snižovat význam tradičních lokalizačních faktorů jako historický význam, kulturní hodnoty, přírodní zvláštnosti a další ve prospěch příležitostí k zábavě, sportovním aktivitám a k aktivnímu využití volného času. Proto by Uherskobrodsko mělo při rozvoji cestovního ruchu vzít v potaz i nové jeho trendy a dosáhnout tak co nejlepších výsledků.

23

6. LOKALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU Lokalizační předpoklady cestovního ruchu se dají definovat jako část komplexu předpokladů cestovního ruchu, která se skládá ze složek potencionálně určujících místa výskytu cestovního ruchu. Hodnocení těchto složek umožňuje vymezení krajiny na základě jejího potencionálu pro cestovní ruch, tj. vymezení územních celků s nejvhodnějšími podmínkami pro rozvoj různých forem cestovního ruchu. Rozlišují se přírodní a kulturně-historické předpoklady. (Mariot, 1983) Fotografie vybraných atraktivit jsou vzhledem k rozsáhlosti kapitoly uvedeny v příloze 1.

6.1 Analýza přírodních předpokladů cestovního ruchu Hodnocení přírodních předpokladů cestovního ruchu vychází z analýz podmínek, které pro rozvoj cestovního ruchu poskytují geomorfologické, geologické, pedologické, klimatické, hydrologické a biogeografické poměry a ochrana přírody. (Mariot, 1983) Podle Vystoupila a kol. (2006) přírodní atraktivita SO ORP Uherský Brod těží svůj turistický význam z přítomnosti CHKO, přičemž zastoupení lesů je minimálně ze 40 % rozlohy území. 6.1.1 Geomorfologické poměry Sledované území Uherskobrodska náleží do alpsko-himalájského systému, do provincie Západní Karpaty, která vznikla alpsko-himalájským vrásněním. V rámci provincie náleží k soustavě Vnější západní Karpaty a podsoustavě Moravsko-slovenské Karpaty. Na území zasahují dva celky – Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty. Hlucká pahorkatina je podcelek v rámci Vizovické vrchoviny. Na území Uherskobrodska zasahují její okrsky Prakšická pahorkatina Nivnická pahorkatina, Bánovský stupeň, Ordějovská kotlina, Vlčnovská pahorkatina, Uherskobrodská kotlina a Olšavská niva. Nejrozsáhlejší z nich je Prakšická pahorkatina. Nejvyšším bodem je Ovčírna (429 m n.m.) ležící v Prakšické pahorkatině. Na východě zájmového území se nachází celek Bílé Karpaty, který se člení na Javořinskou hornatinu (okrsek Javořinský hřbet), Straňanskou kotlinu a Lopenickou

24

hornatinu (okrsky Komeňská vrchovina a Vyškovecká hornatina). Bílé Karpaty jsou tvořeny dvěma hřbety ve směru jihozápad-severovýchod, v nižším z nich probíhá rozvodnice mezi Moravou a Váhem. Nejvyšší bod Velká Javořina (970 m n.m.) se nalézá v Javořinské hornatině (Demek a kol., 2006). V Bílých Karpatech a části Vizovické vrchoviny s nadmořskou výškou nad 400 m n.n. převládají méně odolné jílovce. Neovulkanické horniny vytvářejí ojedinělé skalní výstupy – suky (Bánov). V jižní a do 400 m n.m. vysoké Vizovické vrchovině se nalézají drobné erozní kotliny s plochými dny. (Mackovčin a kol., 2002) 6.1.2 Geologické poměry Geologické podloží je tvořeno usazenými horninami Západních Karpat, magurským flyšem, který se dělí na račanskou, bystrickou a bělokarpatskou jednotku. Sedimenty v račanské jednotce vznikly v období od svrchní křídy po spodní oligocén. Bystrická jednotka se nachází v okolí Bojkovic a její sedimenty pocházejí z paleocénu a eocénu. Bělokarpatská jednotka je rozdělena na hlucký a vlárský vývoj a tvoří ji usazeniny z svrchní křídy po spodní eocén. V okolí příčného nezednického zlomového systému na území bystrické a bělokarpatské jednotky se nacházejí neovulkanity (andezity a čediče). Jedná se o podpovrchový miocénní vulkanismus. (Mackovčin a kol., 2002) 6.1.3 Pedologické poměry Více než polovina SO ORP Uherský Brod je tvořena hnědými půdami. Hnědé země se surovými půdami se vyskytují v okolí Uherského Brodu mimo okolí obcí Vlčnov, Nezdenice a Šumice, kde se nachází půdní typ hnědozemě. Hnědozemě vznikaly illimerizací pod původními dubohabrovými lesy. Vyskytují se v nižším stupni pahorkatin s vlhčím podnebím než u černozemí. Jsou zemědělsky velmi hodnotné, na rozdíl od černozemí mají menší sklon k vysychání. Hnědé půdy kyselé se vyskytují v Bílých Karpatech, ve vyšších nadmořských výškách jsou to pak hnědé půdy silně kyselé. Hnědé půdy (kambizemě) jsou nejrozšířenějším půdním typem v České republice. Vyskytují se v pahorkatinách, vrchovinách i horách v mírně teplém klimatu. Původní vegetací byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bučiny). Vznikly vnitropůdním zvětráváním. Jsou to půdy střední až nižší kvality. V nižších nadmořských výškách jsou zemědělsky využívány.

25

V Nivnici a přilehlém území se uplatňují černozemě s černicemi. Nalézají se v nižších polohách většinou do 300 m n. m. Vznikají intenzivní humifikací a jsou zemědělsky užívané jako kvalitní orná půda. Pararendziny se nalézají v okolí obce Suchá Loz na zvětralinách karbonátověsilikátových hornin nezávisle na klimatu. Jsou obdobou hnědých půd. Vznikly vnitropůdním zvětráváním a humifikací. I když jsou pararendziny zemědělsky méně kvalitní, jsou na zmíněném území užívány jako orná půda. (Tomášek, 2007) 6.1.4 Klimatické poměry Základní rysy podnebí SO ORP Uherský Brod určuje jeho poloha na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím. Převládá západní proudění vzduchu v teplém

pololetí

a

východní

proudění

v chladném

pololetí.

Významnými

klimatotvornými činiteli jsou nadmořská výška území, velká relativní členitost georeliéfu, převažující orientace horských hřbetů a charakter aktivních ploch. Průměrné roční teploty vzduchu v nižší části Hlucké pahorkatiny jsou okolo 9°C, při úpatí Bílých Karpat ve výšce kolem 400 m n.m. 7,6°C a ve výšce 650 m n.m. 6,8°C. Na vrcholech Bílých Karpat průměrná roční teplota klesá pod 6°C. V lednu je průměrná teplota v Hlucké pahorkatině -2,6°C, při úpatí Bílých Karpat okolo 400 m n.m. -2,9°C a na vrcholcích méně kolem -4°C. SO ORP Uherský Brod spadá pod srážkově bohatší oblasti České republiky. V chladném půlroce spadne průměrně 217 až 404 mm srážek, v teplém půlroce spadne v průměru 380 až 522 mm srážek. (Mackovčin a kol., 2002) 6.1.5 Hydrologické poměry Území sledovaného správního obvodu spadá do úmoří Černého moře. Většina území náleží do povodí řeky Moravy, část na jihovýchodě do povodí řeky Váh. Hlavním tokem Uherskobrodska je řeka III. řádu Olšava. Pramení v Bílých Karpatech na úbočí vrchu Na Koncích v nadmořské výšce 585 m n. m. poblíž hranic se Slovenskem. Teče převážně západním směrem, na Uherskobrodsku přes obce Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice a Veletiny. Do Moravy ústí průpichem u Kostela nad Moravou (spadá do SO ORP Uherské Hradiště). Nejdůležitějším přítokem je pravostranný Luhačovický potok

26

(označovaný také Šť ávnice, Horní Olšava8), který se vlévá na území Uherské BrodÚjezdec. Délka toku Olšavy je 45 km. V obcích Nezdenice a Březová vyvěrají alkalické minerální vody, v Suché Lozi pak kyselka se zvýšeným obsahem lithia. Sirovodíkové vody se vyskytují v Korytné a Strání. 6.1.6 Biogeografické poměry Podle biogeografického členění náleží sledované území do Karpatské podprovincie, do bioregionu Hluckého, Bělokarpatského a Zlínského. Hlucký bioregion se nachází v centrální části Uherskobrodska. Zahrnuje jižní část geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Biota má přechodný charakter, v zalesněných oblastech má charakter karpatského předhůří a v nezalesněných oblastech panonský. Bioregion je převážně v bukovo-dubovém a dubovo-bukovém vegetačním stupni s dubohabřinami a ostrovy teplomilných doubrav. Vegetace je bohatá, značnou biodiverzitu mají luční společenstva. V současnosti převažuje orná půda, zlomek luk, rozmanité typy lesů. Zachovány jsou celky smíšených doubrav. Bělokarpatský bioregion leží ve východní části Uherskobrodska a zabírá jižní část geomorfologického celku Bílé Karpaty. Dominuje biota dubovo-bukového a bukového stupně s dubohabřinami a květnatými bučinami. Biodiverzita je vysoká, především na květnatých loukách. Převažují původní karpatské bučiny, které jsou v rovnováze s kulturními smrčinami, ubývá květnatých luk, orné půdy není mnoho. Zlínský bioregion se rozkládá v severním okraji zájmového území, v severní části geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Biota patří k ochuzenému a vegetačnímu stupni bukového lesa s výskytem dubohabrových hájů a květnaté bučiny. Převažují smíšené lesy s vysokým podílem nepůvodních smrků a borovic. (Culek, 1996) 6.1.7 Chráněná území Ochrany přírody na území České republiky je podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny se chráněná území zajišť ována sítí zvláště chráněných území (ZCHÚ). Tyto území se dělí na velkoplošná a maloplošná chráněná území.

8

Úsek toku řeky Olšavy bývá od pramene po soutok s Luhačovickým potokem (Horní Olšava) označován jako Dolní Olšava.

27

Velkoplošná chráněná území se dělí na národní parky a chráněné krajinné oblasti. Maloplošná chráněná území jsou rozčleněny na národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Národní park (NP) Nejvyšší stupeň ochrany přírody na území České republiky. Jsou to národně a mezinárodně významné oblasti s přirozenými nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy. Mají vlastní správu. Patří sem Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko. Na sledovaném území se tato kategorie nenachází. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame) Chráněná krajinná oblast (CHKO) Území s harmonicky utvářenou krajinou a významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin. Mají vlastní správu. V České republice se nachází celkem 25 CHKO. Na Uherskobrodsko zasahuje CHKO Bílé Karpaty. (http://www.bilekarpaty.ochranaprirody.cz/).

Obr. 6.1: Mapa CHKO Bílé Karpaty Zdroj: , upraveno

28

CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena 3. 11. 1980 a zaujímá rozlohu 71 500 ha. Jsou zde charakteristické rozsáhlé lesní celky, orchidejové louky s mnoha vzácnými, chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů, minerální prameny v okolí lázní Luhačovice a typické osídlení oblasti. (Mackovčin a kol., 2002) V rámci SO ORP Uherský Brod zahrnuje CHKO katastry obcí Březová, Hostětín, Komňa, Korytná, Lopeník, Pitín, Starý Hrozenkov, Strání, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice a Žítková a zasahuje do katastrů Bánova, Bojkovic, Bystřice pod Lopeníkem, Horního Němčí, Nezdenice, Nivnice, Rudic, Slavkova a Suché Lozi. Zahrnuje 2 národní přírodní rezervace, 7 přírodních rezervací a 19 přírodních památek. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Národní přírodní rezervace (NPR) Nejvýznamnější kategorie v rámci maloplošných chráněných území. Chrání vzácné přírodní ekosystémy s ohroženými organismy a anorganickými fenomény. Na území České republiky se nachází 114 NPR, na sledovaném území Uherskobrodska 2: Javorina a Porážky. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame) Přírodní rezervace (PR) Stejně jako národní přírodní rezervace poskytuje ochranu vzácným přírodním ekosystémům s ohroženými organismy a anorganickými fenomény, jedná se však o oblasti s regionálním významem. V České republice je vyhlášeno 798 PR. Na sledovaném území se jich nalézá 11: Dolněmčanské louky, Drahy, Horní louky, Hutě, Kovářův žleb, Nová hora, Pod Židkovským vrchem, Rovná hora, Ve Vlčí, Vlčnovský háj

a

Vrchové.

Přírodní

rezervace

Javořina

byla

zrušena.

(http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame) Národní přírodní památka (NPP) Území menší rozlohy, do kterého jsou zařazeny objekty geologického a morfologického původu, ohrožené druhy fauny a flóry, útvary formované antropogenní činností. V České republice je 107 NPP, na Uherskobrodsku žádná lokalita vyhlášena nebyla. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame)

29

Přírodní památka (PP) Jedná se o menší území chránící jednotlivé objekty národní hodnoty. V současné době se v ČR vyskytuje1207 PP. Ve SO ORP Uherský Brod je jich 23: Bahulské jamy, Cestiska, Dubiny, Grun, Hrádek, Hrčárky, Chmelinec, Kalábová, Lom Rasová, Mechnáčky, Mravenčí louka, Nové louky, Pod Hribovňou, Skalky, Sviní hnízdo, Terasy, U Zvonice, Uvezené, V Krátkých, Vápenky, Za lesem, Záhumenice a Žleb. (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame) Tab. 6.1: Maloplošná chráněná území SO ORP Uherský Brod Název

Kategorie

Javorina

NPR

Porážky

NPR

Dolněmčanské louky

PR

Drahy

PR

Horní louky

PR

Hutě

PR

Kovářův žleb

PR

Nová hora

PR

Pod Židkovským vrchem

PR

Rovná hora

PR

Ve Vlčí

PR

Vlčnovský háj

PR

Vrchové

PR

Předmět ochrany Pralesovitý porost na vápnitém flyši a společenstvo horské louky na vrcholu a severním svahu Velké Javořiny. Květnaté bělokarpatské louky s výskytem četných vzácných druhů rostlin a živočichů, jediná lokalita výskytu všivce statného v ČR Nejzachovalejší zbytek luk lučního komplexu Lesné s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Teplomilná travinobylinná společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů. Zbytek přirozených společenstev květnatých luk a lučních mokřadů. Zachovalá mozaika luk, pastvin, lesů a pramenišť s vysokou diverzitou teplomilných i podhorských rostlinných společenstev, výskyt řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Květnaté louky a extenzivní ovocné sady lesostepního charakteru. Zbytek květnatých luk s mozaikou mokřadů, lesíků a křovin. Krajinářsky velmi hodnotný rozsáhlý komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení, ve kterém se střídají sušší stanoviště, mokřady a stromová zeleň Krajinářsky hodnotné území, významná lokalita vzácných druhů hmyzu, zejména motýlů. Zachovalá travinobylinná společenstva s výskytem ohrožených druhů rostlin Přirozená dubohabřina s výskytem ladoňky rakouské. Teplomilná travinobylinná

30

Rozloha (ha)

Datum vyhlášení

79,29

1951

49,76

1987

28,81

1982

15,07

1982

6,29

1982

12,22

1982

7,25

1956

29,61

1982

16,05

1982

12,27

1998

21,68

1982

29,86

1955

25,11

1991

Bahulské jamy

PP

Cestiska

PP

Dubiny

PP

Grun

PP

Hrádek

PP

Hrčárky

PP

Chmelinec

PP

Kalábová

PP

Lom Rasová

PP

Mechnáčky

PP

Mravenčí louka

PP

Nové louky

PP

Pod Hribovňou

PP

Skalky

PP

Sviní hnízdo

PP

Terasy

PP

U Zvonice

PP

Uvezené

PP

V Krátkých

PP

společenstva s výskytem vzácných rostlin a hmyzu. Jeden z posledních zachovalých zbytků druhově bohatého komplexu Lesné. Luční vegetace na skeletových půdách s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Krajinářsky hodnotné území s rozptýlenou zelení a se zachovanými společenstvy květnatých luk, lemů a s mokřadem. Mezofilní a mokřadní luční společenstvo s výskytem ohrožených druhů rostlin. Největší charakteristická památka projevu třetihorní vulkanické činnosti v oblasti. Teplomilná luční vegetace a pěnovcový mokřad s výskytem ohrožených druhů rostlin. Druhově bohaté mokřadní louky, lokalita ohrožených druhů rostlin. Mokřad s výskytem ohrožených rostlin. Bývalý pískovcový lom s jezírkem, původně ochrana bohatého výskytu obojživelníků, byl však potlačen výsadbou ryb v jezírku. V současnosti probíhá v lokalitě vegetační sukcese. Zbytek společenstev květnatých luk s několika mokřady. Komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení s ohroženými druhy rostlin. Zbytek květnatých lučních společenstev s několika mokřady a sukcesními stadii dřevin. Krajinářsky hodnotné území s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin. Ukázka mladého vulkanismu v oblasti flyšových Karpat. Typický příklad přirozené lesní vegetace středních poloh Bílých Karpat. Teplomilná rostlinná společenstva s hojným výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Jedna z nejlépe zachovaných pastvin s výskytem ohrožených druhů rostlin. Druhově bohatý smíšený listnatý les ve velmi členitém terénu se sesuvy, vrstevnatými prameny a mokřady. Bohatý výskyt ohrožených druhů rostlin a obojživelníků.

31

14,09

1982

2,98

1995

1,36

1995

3,50

1982

0,96

2002

4,04

1995

2,76

1982

0,5824

1999

4,43

1982

9,65

1982

15,35

1982

12,95

1982

6,64

1982

0,87

2002

5,34

1991

7,33

1991

1,27

1982

14,39

1991

6,17

1982

Vápenky

PP

Za lesem

PP

Záhumenice

PP

Žleb

PP

Ukázka základního vegetačního typu Bílých Karpat – dubové bučiny Louka s výskytem šafránu bělokvětého. Zbytek druhově bohatých bělokarpatských luk s výskytem hrachoru panonského a snědku kulatoplodého. Květnatá louka s prameništěm a přilehlý dubohabrový porost, lokalita vzácné mochny malokvěté.

10,60

1991

1,22

1982

11,00

1982

6,77

1982

Zdroj: AOPK ČR

Dále zákon definuje obecnou ochranu přírody a krajiny, která zahrnuje přírodní parky, přechodně chráněné plochy, ochrana dřevin rostoucích mimo les, jeskyně a paleontologická naleziště, území systém ekologické stability a významné krajinné prvky. Obecně chráněná území jsou zřizovány krajským úřadem. Ve SO ORP Uherský Brod se nalézá přírodní park Prakšická vrchovina s rozlohou 4 482,5 ha. Přírodní park chrání komplex původních květnatých luk, pastvin, sadů a teplomilných doubrav s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů, především kudlanky nábožné. (Mackovčin a kol., 2002) Na území České republiky se dále vymezují tzv. biosférické rezervace (BR). Jedná se o velkoplošná území vyhlášená OSN v rámci mezinárodního programu UNESCO MAB (Man and Biosphere, česky Člověk a příroda). Biosférické rezervace mají celosvětově zahrnovat všechny základní biomy Země. Ochrana území biosférické rezervace se řídí národní legislativou. Na Uherskobrodsku se nalézá BR Bílé Karpaty, která zahrnuje území CHKO Bílé Karpaty. (http://mab.kav.cas.cz/mab.html ) V České republice je také vytvořena soustava chráněných území Natura 2000, kterou budují na svém území podle jednotných zásad všechny státy Evropské unie. Cílem je zajištění ochrany živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť , která jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné nebo endemické. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody – směrnice 79/409/EHS O ochraně volně žijících ptáků a směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť , volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Obě byly implementovány do zákona č. 114/1992 Sb. Ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Podle směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality. Na zájmovém území se nachází 15 32

evropsky významných lokalit: Bílé Karpaty, Březová – Kalábová, Březová – Studený vrch, Komňa-kostel, Kovářův žleb – Obora, Mokřad u Slováckých strojíren, Na Koncoch, Ovčírka, Polichno, Remízy u Bánova, Rudický les, Stráně u Popovic, Údolí Bánovského potoka, Jezdecký les a Valy – Bučník. Ptačí oblasti se zde nenacházejí. (http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php) Tab. 6.2: Evropsky významné lokality na území SO ORP Uherský Brod Rozloha (ha)

Název

Předmět ochrany

Bílé Karpaty

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, , význačná naleziště vstavačovitých – prioritní stanoviště, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, tvrdé oligomezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a AsperuloFagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, lokalita prástevníka kostivalového, srpice karbincolisté, bourovce trnkového, hlízovce Leoselova, lesáka rumělkového, modráska bahenního, modráska očkovaného, ohniváčka černočárého, střevíčníku pantoflíčku, střevlíka hrbolatého, vrkoče bažinného, vrkoče útlého, žluťáska barvoměnného lokalita hlízovce Leoselova, vrkoče útlého

Březová – Kalábová Březová – Studený vrch Komňa – kostel Kovářův žleb – Obora Mokřad u Slováckých strojíren Na Koncoch

Ovčírka Polichno Remízy u Bánova Rudický les

Stráně u Popovic

lokalita vrkoče útlého, vrkoče bažinného lokalita netopýra velkého

20043,31

1,22 0,14 0,08

smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, eurosibiřské stepní doubravy, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum lokalita kuňky žlutobřiché Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých – prioritní stanoviště, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, bučiny asociace AsperuloFagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum lokalita kuňky ohnivé lokalita bourovce trnkového lokalita bourovce trnkového Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, eurosibiřské stepní doubravy, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, dubohabřiny asociace GalioCarpinetum lokalita bourovce trnkového

33

214,19

8,63

1735,34 10,22 67,12 67,42

497,50

130,86

Údolí Bánovského potoka Újezdecký les Valy-Bučník

lokalita bourovce trnkového, kuňky žlutobřiché dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, eurosibiřské stepní doubravy, lokalita bourovce trnkového Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

21,62 932,27 1094,88

Zdroj: AOPK ČR

Na Uherskobrodsku vede hustá síť značených tras pro pěší Klubu českých turistů, cyklotras a 6 naučných stezek: Bojkovská, Javořinská, Květná, Lopeník, Moravské Kopanice v Bílých Karpatech a naučná stezka Hradčovice-Drslavice. V tabulce 6.3 jsou popsány některé cyklotrasy včetně jejich náročnosti, jejich průběh lze upravit podle schopností cykloturistů. Tab. 6.3: Cyklotrasy na území SO ORP Uherský Brod Název trasy

Délka (km)

Náročnost

Trasa

Uh. Hradiště – Mistřice – Hradčovice – Když jsem šel z Hradišťa

44

středně náročná

Drslavice – Prakšice – Pašovice – Částkov – Březolupy – Topolná – Kněžpole – Uherské Hradiště Starý Hrozenkov – rekreační oblast

Kopaničářský okruh

22,5

středně náročná

Kopánky – Mikulčin vrch – Vyškovec – Žítková – Starý Hrozenkov

Okolím Bojkovic

38

středně náročná

Bojkovice – Rokytná – Pitín – Slavičín – Rudimov - Bojkovice Uherský Brod – Šumice – Nezdenice –

Po stopách „učitele národů“

48

lehká národnost

Bánov – Suchá Loz – Nivnice – Dolní Němčí – Vlčnov – Veletiny – Hradčovice – Drslavice – Uherský Brod Uherský Brod – Šumice – Nezdenice –

Z Brodu za zdravím a léčebnými prameny

47,5

středně náročná

Rudice – Luhačovice – Biskupice – Dobrkovice – Pašovice – Prakšice – Uherský Brod

Za slováckou lidovou architekturou

Bojkovice – Záhorovice – Nezdenice – 43

náročná

Bánov – Suchá Loz – Březová – Lopeník – rekreační oblast Kopánky – Komňa –

34

Bojkovice Brumov-Bylnice – Štítná nad Vláší –

Přejezd z BrumovaBylnice do Uherského

42,5

Jestřabí – Rokytnice – Hostětín – Pitín –

náročná

Bojkovice – Záhorovice – Nezdenice –

Brodu

Šumice – Uherský Brod Velká nad Veličkou – Javorník –

Javořina

59

náročná

Vápenky – Velká Javořina –Horní Němčí – Slavkov – Dolní Němčí – Hluk

Zdroj: Cykloatlas Slovácko - Bílé Karpaty

Uherskobrodsko vykazuje vysoký potenciál přírodní atraktivity, navíc krajina je ekologicky stabilní. CHKO Bílé Karpaty nejsou poznamenány negativními důsledky cestovního ruchu. Pro účastníky cestovního ruchu je navíc zajímavé, že CHKO Bílé Karpaty je zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Turistům se nabízí poměrně vysoký počet značených tras KČT a také cykloturistika se rozvíjí příznivým směrem.

6.2 Analýza kulturně-historických předpokladů cestovního ruchu Jedná se o předpoklady, které vznikly lidskou činností. Jsou charakteristické svým bodovým rozmístěním, jež úzce souvisí s texturou sídelní sítě. Zahrnují takové atraktivity cestovního ruchu, které přitahují určitý okruh návštěvníků. Kulturněhistorické předpoklady se dělí na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní akce a sportovní zařízení a akce. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008)

6.2.1 Kulturně-historické památky Náležejí k těm faktorům, které mají významný vliv na migraci za poznáváním a poučením v mezinárodním a domácím cestovním ruchu. Účastníci cestovního ruchu se díky nim seznamují s historií, architekturou, technickými památkami a kulturou konkrétních oblastí. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008) Kulturně-historická atraktivita správního obvodu patří do skupiny, jejíž atraktivitu vyjadřuje přítomnost městské památkové rezervace a městské památkové zóny, případně významnějších hradů a zámků. (Vystoupil a kol., 2006).

35

Na Uherskobrodsku je možné navštívit jednu městskou památkovou zónu (historické centrum Uherského Brodu) a dvě vesnické památkové rezervace (Veletiny – Stará Hora a Vlčnov – Kojiny). Hrady a zámky Na Uherskobrodsku jsou zprávy o třech hradech – v Uherském Brodě, Komni a Bánově. V Uherském Brodě se hrad uvádí ve 14. století a poslední budovy hradu byly zničeny za třicetileté války. V místě, kde hrad býval, dnes stojí Dům dětí a mládeže a vodojem. (http://www.hrady.cz/?OID=852) Hrad Zubačov (Zuvačov) stál nad dnešní obcí Komňa. O jeho počátcích se nedochovaly žádné zprávy a pravděpodobně zanikl ve válkách mezi Jiřím Poděbradským a Matyášem Korvínem. Dochovaly se zbytky hradního příkopu a pozůstatky hradní věže. (http://www.hrady.cz/?OID=346) Bánovský hrad z 13. století patřil do obranného systému proti útokům z Uher a údajně byl zničen za husitských válek a pozdějších válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Uherským. Stával na návrší nad obcí na místě viditelném při příjezdu do obce od Uherského Brodu, kde dnes stojí tři kříže. (http://www.hrady.cz/?OID=639) Z původních 5 zámků se dodnes dochovali čtyři – v Nezdenicích, Bojkovicích, Strání, Uherském Brodě. Zámek Pepčín v Drslavicích byl zbořen. V Prakšicích je v 2. polovině 15. století zmiňována v pramenech tvrz. Na konci 17. století zanikla kvůli připojení k uherskobrodskému panství a v jejích místech vznikla hospodářská stavení. Zámek Nový Světlov (Bojkovice) Zámek se nachází u města Bojkovice. Majitelé světlovského panství původně sídlili na hradě Starém Světlově (v katastru obce Podhradí u Luhačovic), ale když byl v období 15. století zničen, postavili páni z Landštejna před rokem 1480 nad soutokem Olšavy a Kaménky u Bojkovic hrad Nový Světlov v pozdně gotickém slohu. Převzal strategickou funkci Starého Světlova i někdejší bojkovické tvrze. Tvořil jej menší hradní palác s věží. V 16. století patřil pánům z Vlčnova a Tetourům z Tetova. Hrad byl kvůli vzrůstajícímu tureckému nebezpečí opevněn novými hradbami, přestavěn v renesančním slohu a rozšířen. V roce 1803 panství koupila Žofie Haugvicová, která zde vytvořila na příznivé kulturní ovzduší. Dcera Jindřiška se provdala za karvinského velkoprůmyslníka 36

Larische-Mönnicha a díky dostatku financí byl ve 40. letech 19. století hrad přestaven na zámek ve stylu tudorské gotiky a provedl ji vídeňský architekt Eduard Kuscher. Vznikla jednopatrová půlkruhovitá budova s cimbuřím a čtyřbokou věží po straně. Jižní část obory byla přeměněna na anglický park se subtropickou flórou. Ve 20. letech 20. století za vlastnictví manželů Zbořilových byl zámek opraven. Po nástupu komunismu byl zestátněn. V roce 1992 jej v restituci získal Ing. Arnošt Rolný, který začal s jeho rekonstrukcí (pokoje opatřil sociálním zařízením, nechal vybudovat saunu a výtahy, čističku odpadních vod, tenisové kurty, penzion Zámeček apod.). V plánu bylo vybudování kongresového centra. (http://bojkovice.cz/historie-svetlovskeho-panstvi-azamku-novy-svetlov/d-136145/p1=9993) V roce 2003 zámek odkoupil Ing. Josef Novotný, který zámek rekonstruuje. Na opravy byla poskytnuta dotace ze strukturálních fondů EU. Od 8. května 2011 by Nový Světlov měl být opět otevřen veřejnosti. Bude v něm obnovená obřadní síň, kaple, zámecké

muzeum,

nová

restaurace,

vinárna

a

hotel.

(http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/novy-svetlov-jako-parizsky-louvre.html) Nezdenický zámeček (Nezdenice) Budova stojí ve středu stejnojmenné obce vedle farního kostela. Na jejím místě původně stála gotická tvrz. Během doby se vystřídalo několik majitelů Nezdenic, v roce 1714 je koupili Serenyiové, kteří ve 20. letech 18. století přebudovali tvrz v menší barokní zámek. Rodina Herringů přebudovala v letech 1820 – 1822 původní barokní zámek do empírového slohu jako jednoduchou jednopatrovou stavbu uprostřed parku. V roce 1948 byl zámeček znárodněn. Dnes patří do majetku domova důchodců a není zpřístupněn. (http://www.pamatky-vm.cz/Pamatky/zamky.php?nazev=nezdenice) Lovecký zámeček (Strání) Panský dvůr ve Strání je v písemných pramenech doložen v roce 1592. V 17. století byla renesanční budova přestavena Gundakarem z Liechtensteina, když se Uherský Ostroh stal sídelním městem. Funkci loveckého zámečku stavba ztratila na počátku 18. století a je zmiňována jako správní budova, sídlo lesní správy se zájezdním hostincem a v 19. století došlo v areálu ke stavebním úpravám. Krajská správa lesů, lesní závod Luhačovice, předala zámeček obci Strání roku 1960 a sloužil pro hospodářské potřeby místního JZD. Zdevastovanou budovu začala obec opravovat na 37

začátku 70. let 20. století a budova dostala svůj dnešní vzhled. Po roce 2003 byl objekt zrekonstruován na restauraci s penzionem. (http://www.strani.cz/content/44/read/295) Uherskobrodský zámek (Uherský Brod) Zámek v Uherském Brodě je komplex budov kolem obdélníkového nádvoří ležící přímo ve městě. Na severní straně přiléhají k zámeckému areálu dvě bašty, na západní straně stojí barokní sala terrena a na jižní muzejní pavilon z 30. let 20. století. Zdejší zámek byl postaven na přelomu 17. a 18. století podle návrhu D. Martinelliho pravděpodobně zčásti v místech bývalého gotického hradu. Stavba zámeckého komplexu ale nebyla uskutečněna, dokončil se pouze sloupový sál se zaklenutými křížovými klenbami, tzv. baraník. Areál byl využíván jako hospodářský dvorec. Do zámecké stavby byly zahrnuty bašty městského opevnění z 16. století, městské hradby se zámeckou bránou ze 13. století a muzejní dostavba z let 1931 – 1947. V letech 1922 – 1924 město Uherský Brod koupilo Baraník s celým areálem hospodářských budov a měšť anským domem. Dnes je v zámku Muzeum J. A. Komenského, Dům dětí a mládeže a na nádvoří tzv. japonská zahrada přátelství Tsukiyono, která vznikla na základě partnerských vztahů Uherského Brodu s tímto japonským městem. (http://www.atlasceska.cz/zlinsky-kraj/zamek-uhersky-brod) Zámek Pepčín (Drslavice) Zámek stával na zalesněném vrchu lesu Obora asi 1 km severovýchodně od obce Vlčnov, v katastru obce Drslavice. Byl postaven v letech 1903-1905 jako letní sídlo hraběte JUDr. Václava Kounice a to v pseudorománském slohu s pěti patry. Název je odvozen od jména druhé manželky hraběte Josefíny. Původně měl být umístěn v Uherském Brodě severně od zámku. Hlavní místností zámku byl sál s bohatou výzdobou a knihovna zdobená obrazy holandských mistrů. Prostorná věž s rovnou střechou byla upravena na rozhlednu. K areálu zámku patřily konírny, lesopark s altánky a ozdobný rybníček. Zámeček se stal místem setkání umělců a literátů. Zámeček byl po dobu okupace uzavřen. Svůj podíl na zdemolování zámku měli partyzáni, vojáci i místní obyvatelé. Vnitřní zařízení zámku bylo poničeno a zčásti rozkradeno. Od té doby objekt sloužil armádě a postupně chátral. Na základě rozhodnutí ONV Uherské Hradiště byl v roce 1981 stržen. (Propagační materiály)

38

Sakrální památky Na Uherskobrodsku se nachází řada kostelů, kaplí, soch, smírčích křížů a jiných památek s náboženskou tematikou. Proto jsou v této podkapitole vybrány jen ty nejdůležitější, většinou přístupné a architektonicky zajímavé. Chrám Mistra Jana Husa (Uherský Brod) Nachází se na ulici Bratří Lužů v Uherském Brodě. Byl to původně gotický farní kostel sv. Jana Křtitele a první zmínky o něm pocházejí z roku 1248. Renesanční věž byla postavena v roce 1589. Ve 2. polovině 17. století byla provedena raně barokní přestavba a kostel byl přeměněn na trojlodní. Roku 1733 byla farní správa přenesena do nového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, a tak byl kostel v roce 1784 odsvěcen a využíván jako sklad munice, obilí a hasičská zbrojnice. V roce 1898 bylo v jedné z jeho lodí umístěno městské muzeum s exponáty z oblasti regionální historie. V roce 1920 přešla budova kostela do užívání Československé církve husitské, která jej zrekonstruovala a jako chrám Mistra Jana Husa ho spravuje dodnes. Nalézá se v něm archeologická expozice ve formě prosklené podlahy, kde je možné prohlédnout si základy původního gotického kostela. (Propagační materiály) Kostel je volně přístupný a je u něj informační tabule. Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (Uherský Brod) Jedná se o trojlodní farní kostel postavený v barokním slohu na Masarykově náměstí v Uherském Brodě. Byl vybudován podle plánů architekta Domenica Martinelliho v letech 1717-1733, kdy byl vysvěcen. Šedesátimetrová věž byla přistavena ve 2. polovině 19. století podle návrhu arcibiskupského stavitele Gustava Merety . Průčelí kostela zdobí znak knížat z Kounic – Rietberku a štít barokní sochy Krista

žehnajícího

městu

a

čtyř

evangelistů

od

Filipa

Sattlera.

(http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) V interiéru chrámu se nalézá sedm oltářů. Na hlavním oltáři je obraz Neposkvrněného početí Panny Marie. V roce 2008 byla v prostoru presbytáře instalována nová podlaha a nový oltář s ambonem a třemi svícny z dílny sochaře Daniela Trubače. Do kostel je možné nahlédnout z poměrně rozsáhlého prostoru za mříží.

39

Dominikánský klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (Uherský Brod) Je umístěn na Mariánském náměstí v Uherském Brodě. Jeho vznik je nejasný. Podle pověstí nechala zemanka po vyslyšení své prosby postavit kapličku na místě, které jí Panna Maria označila kvetoucí růží na sněhu. V kostele byla uložena ikona Matky Boží (Černá Madona), kterou získal Ondřej II.od byzantského císaře. Nynější obraz Panny Marie umístěný v klášterním kostele je kopií původního, kterým je zřejmě obraz v Čenstochové (Częstochowa).9 Původně gotický klášterní kostel s dlouhým presbytářem vybudovaný zřejmě v 1. polovině 14. století. Původně byl mnohem vyšší než dnes, tvořen trojlodím, na průčelí měl dvě věže s hodinami. Kostel byl přestavěn v období baroka v 2. polovině 17. století. Dominikánský řád využíval klášter do 50. let 20. století, kdy byl v rámci nařízení o zrušení mužských rádu zrušen. Jeho prostory využíval stát k různým účelům. V roce

1990

byla

budova

klášteru

dominikánskému

řádu

opět

navrácena.

(http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=217) Kostel je možné prohlédnout s průvodcem z Městského informačního centra (za poplatek), jinak je možné nahlédnout jen z předsálí. U kostela se nachází zastávka Stezky městskou památkovou zónou se zvukovou informační tabulí. Synagoga (Uherský Brod) V Uherském Brodě je doložena existence židovského osídlení od 15. století a v polovině 19. století Židé tvořili více než čtvrtinu obyvatel města. Stará synagoga byla zbořena na začátku 18. století a nová byla vystavěna v roce 1717 asi podle projektu D. Martinelliho.

Synagoga

byla

v roce

1941

vypálena

a

úplně

zničena.

(http://old.slovacko.cz/cil/cil.py?idcile=CIL2698) Starý a nový židovský hřbitov (Uherský Brod) Starý židovský hřbitov se rozprostírá před zbytky hradeb v jižní části města. V roce 1870 byl založen nový židovský hřbitov, a tak se původní postupně přestal používat. Roku 1941 byl definitivně zrušen a většina zdejších náhrobků byla převezena na nový hřbitov. Místo starého hřbitova dnes připomíná jednoduchý pomník. Východně od historického jádra města se nachází nový židovský hřbitov s obřadní síní. Na hřbitově je umístěno 1085 náhrobků s hebrejskými, německými a 9

Původní obraz byl ukraden kolem roku 1315 za vpádu Matúša Čáka Trenčianského. Kopie pochází z přelomu 17. a 18. století.

40

českými nápisy, včetně asi 80 barokních a klasicistních náhrobků ze starého hřbitova. Dodnes se zde pohřbívá. V interiéru obřadní síně jsou pamětní desky s 600 jmény obětí holocaustu odhalené v roce 1948. (Propagační materiály) Mariánský sloup (Uherský Brod) Barokní socha pocházející z roku 1785. V roce 1922 byl přenesen na dnešní místo

ze

středu

na

okraj

Mariánského

náměstí.

(http://turista.ub.cz/pa-

ges.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) Hraběcí hrobka (Bojkovice) Kaple postavená v roce 1835 uprostřed bojkovského hřbitova pro světlovskou hraběnku Žofii Haugvicovou. Je umístěna v místech zaniklého gotického kostela sv. Jiří. (http://www.bojkovice.cz/hrabeci-hrobka/d-153446/p1=10193) Do interiéru hrobky nelze nahlédnout. Tetaurky (Bojkovice) Šestiboké kaple nazývané Tetaurky pocházejí z 2. poloviny 16. století. Nacházejí se uprostřed hřbitova – Getsemanská zahrada na pravé straně a Lapidárium na levé straně. Nejprve asi sloužily jako hrobka a v dobách nepřátelských vpádů jako pevnůstky v obranném

systému

kolem

kostela.

(http://www.bojkovice.cz/tetaurky/d-

153546/p1=10193) Interiér těchto kaplí je možné si přes mříž prohlédnout. Ostatní architektonicky významné stavby Panský dům (Uherský Brod) Původně měšť anský dům přestavěný goticko-renesančně roku 1512 Janem z Kunovic na panský dům. Dochovaly se z něj portály v jižním průjezdu, místnosti za nimi a arkádové nádvoří. Barokní přestavba byla realizována na přelomu 17. a 18. století. Poslední komplexní rekonstrukce byla provedena v 70. letech 20. století, kdy renesanční

sloupy

arkádového

nádvoří

nahradily

jejich

kopie.

(http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) Panský dům na Kaunicově ulici je využíván pro kulturní a společenské potřeby města. Nachází se v něm obřadní síň, galerie, gotická kaple, městská knihovna a

41

základní umělecká škola. Na budově je pamětní deska s textem, že v tomto domě zemřel v roce 1913 JUDr. Václav hrabě z Kounic. Radnice (Uherský Brod) Renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova. Původní budovu radnice město získalo v 15. století a stála uprostřed Masarykova náměstí. Zde se úřadovalo do počátku 18. století, kdy byla přestěhována do bývalého šlechtického domu na rohu náměstí, kde sídlí dodnes. Pod přední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory jako součást sítě chodeb pod středem starého města. Zajímavostí jsou věžní hodiny, které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, k němuž se vztahuje pověst z období kuruckých válek. V 80. a 90.

letech

20.

století

byla

provedena

kompletní

rekonstrukce

objektu.

(http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) Na pamětní desce umístěné na zdi radnice je připomínka významných uherskobrodských rodáků – bratří Lužů a R. Babuly. Nadační dům (Uherský Brod) Původní budova z 16. století byla kvůli nevyhovující velikosti v roce 1710 zbořena a v letech 1711 – 13 znovu postavena jako špitál, tj. útulek pro staré a chudé měšť any. Za Marie Terezie objekt sloužil jako kasárna. Dům je ozdoben městským znakem

a

nápisem

na

kamenném

ostění

starého

portálu.

(http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) Gymnázium J. A. Komenského (Uherský Brod) V místech dnešní budovy gymnázia J. A. Komenského stávala dříve budova bratrského sboru a škola, kterou Jan navštěvoval až do smrti svých rodičů. U sboru se nacházel velký bratrský hřbitov, na němž byli pochováni rodiče a sestry Komenského. Budova

gymnázia

pochází

z konce

19.

století.

(http://turista.ub.cz/pa-

ges.aspx?rp=5&ID=157) Dům č. p. 201 (Uherský Brod) Pamětní deska na domě č. p. 201 s reliéfem J. A. Komenského upozorňuje, že na tomto místě stával dům, kde Komenský prožil své dětství až do odchodu do Strážnice v roce 1604. (http://turista.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=10&expandMenu=42) 42

Kašna se sochou svatého Floriána (Uherský Brod) Postavená roku 1756 stojí na místě původní městské radnice na Masarykově náměstí, která byla zbouraná v roce 1717. (Propagační materiály) Obelisk – Via Lucis (Uherský Brod) Via Lucis (Cesta světla) je bronzový obelisk z roku 1992 od Ivana Theimera. Odhalený byl tehdejším prezidentem Václavem Havlem při oslavách 400. výročí narození J. A. Komenského. Obelisk zdobí například Komenského mapa Moravy, jeho výroky a úryvky z prací. (Propagační materiály) Technické památky Moravské sklárny Květná (Strání) Sklárny ve středu obce s historií od roku 1794 s ruční výrobou skla a jeho dalším zpracováním. Každoročně probíhá den otevřených dveří. Mimo tento termín je možné si dohodnout exkurzi. (http://www.moravskesklarny.cz/aktivity.php) Pivovar Janáček (Uherský Brod) Vaření piva má v Uherském Brodě tradici od středověku. Dnešní budova pivovaru byla otevřena roku 1895 a v 90. letech 20. století zrekonstruována. Po dohodě je

možné

domluvit

exkurzi

s ochutnávkou

piva.

(http://www.pivovar-

janacek.cz/pivovar/historie-pivovaru/) Rozhledna na Velkém Lopeníku Nachází se na druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat Velkém Lopeníku v katastru obce Březová na místě, kde v minulosti stálo několik rozhleden. Byla postavena v letech 2004 – 2005. Je vysoká 22 metrů a postavená z dubového dřeva přímo na státní hranici symbolizuje přátelství Čechů a Slováků. Rozhledna je otevřena v době letní sezóny za poplatek. (http://rozhledny.webzdarma.cz/lopenik.htm) Rozhledna Lhotka (Hradčovice) 35 metrů vysoký vysílač mobilního operátora se nalézá u obce Hradčovice – osada Lhotka. Ocelovou konstrukci se zastřešenou vyhlídkovou plošinou vystavěla

43

v roce 2001 společnost Český Mobil (dnešní Vodafone). Rozhledna je volně přístupná. (http://www.hradcovice.cz/rozhledna)

6.2.2 Kulturní zařízení a akce Podle charakteru se rozdělují na tři kategorie: kulturní zařízení jako jsou muzea, galerie, kina a hvězdárny, dále pak kulturní akce a kongresy a symposia. Třetí kategorie není v regionu rozvinutá. Kulturní zařízení Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě (Uherský Brod) Muzeum sídlí v části dochovaného městského opevnění ze 14. – 16. století s barokním sálem ze 17. století. Bylo slavnostně otevřeno v roce 1898 coby Jubilejní krajinské muzeum jako instituce zaměřená na regionální historii. Jako příspěvková organizace spadá pod správu Ministerstva kultury. Stálá expozice Komenský lidstvu se věnuje životu a dílu J. A. Komenského a je doplněna o expozici regionální historie a etnografie Starožitnosti Uherskobrodska. Muzeum spravuje expozici Pamětní síň JUDr. Václava hraběte z Kounic na Panském domě a etnografická expozici Rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Součástí muzea je rozsáhlá knihovna s regionální a komeniologickou literaturou, navíc vydává časopis pro komeniologii, historii 16. – 18. století a regionální dějepis Studia Comeniana et historica. Činnost muzea je prezentována pořádáním krátkodobých výstav, přednášek, oslav

Dne

učitelů,

pořádáním

mezinárodních

komeniologických

kolokvií

a

MUSAIONFILMU – přehlídka videofilmů muzeí České republiky. V rámci Festivalu muzejních nocí se první sobotu v červnu koná akce Přijďte na svatbu! – Lidové svatby na Dolňácku. V oblasti komeniologie muzeum spolupracuje s Muzeem J. A. Komenského v Naardenu. (http://www.mjakub.cz/index.php?idm=3) Muzeum ročně průměrně navštíví více než 11 tisíc osob. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod) Galerie Panský dům (Uherský Brod) Galerie Panský dům, jejímž správcem a provozovatelem je Dům kultury Uherský Brod, je umístěna v areálu monumentální barokní stavby palácového charakteru Panský dům. Ročně se zde uskuteční 10 – 11 výstav. V prostorách Galerie 44

vystavovaly desítky vynikajících výtvarných umělců jako Adolf Born, Karel Chaba, Albín Brunovský, Jiří Andrle a další. (http://dk.ub.cz/galerie.aspx) Do galerie během roku v průměru zavítá cca 2 tisíce osob. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod) Hvězdárna (Uherský Brod) V období let 1958 – 1961 proběhla stavba budovy hvězdárny. Byla umístěna na severním okraji města. Je to ocelová konstrukce klasické astronomické kopule s budovou o rozměrech cca 80 m2. V 80. letech byl přistaven přednáškový sál pro 80 návštěvníků. Hvězdárna má k dispozici řadu moderních astronomických přístrojů a pomůcek, včetně největšího dalekohledu na Moravě přístupného veřejnosti, archiv filmů a pořadů o astronomii a blízkých vědních oborech. Pořádají se zde audiovizuální pořady, přednášky, výuka a astronomická pozorování pro školy i veřejnost. Zájemci mohou navštívit kurzy astronomie. Hvězdárna je pro veřejnost přístupná vždy ve středu a pátek po setmění. (http://www.hvezdarnaub.cz/) Jedná se o objekt s nadregionálním potenciálem, protože v širším okolí nemá konkurenci. Nejbližší se nacházejí ve Zlíně, Valašském Meziříčí a Vsetíně. Roční návštěvnost zařízení se pohybuje okolo 7 tisíc lidí. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod) Dům kultury (Uherský Brod) Dům kultury je příspěvkovou organizací města Uherský Brod. Je největší a nevýznamnější společensko-kulturní institucí v Uherském Brodě a v celé oblasti Uherskobrodska. Budova Domu kultury byla dostavena roku 1984 ve stylu tzv. socialistického realismu. Uvnitř disponuje velkým sálem pro 550 diváků, malým divadelním sálem s 99 sedadly, učebnou, zkušebnou pro hudební soubory a salonkem pro 40 osob. Pořádají se zde plesy, taneční zábavy, koncerty včetně varhanních, divadelní představení, výstavy, přehlídky, autosalony a vzdělávací programy. Uvnitř se nachází restaurace a Městské informační centrum. (http://dk.ub.cz/default.aspx) Průměrná roční návštěvnost je 33 tisíc lidí. (Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod)

45

Kino Máj (Uherský Brod) Kino spadá pod Dům Kultury, má kapacitu 198 míst a je využíván k filmové produkci včetně digitálního 3D promítání, přednáškám a besedám. V letních měsících se projekce koná v rámci letního kina v zahradě Panského domu. Kino by se mělo stát multifunkčním

kulturním

zařízením

s klubem

alternativní

kultury

a

barem.

(http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/tydenik-rockovy-klub-nefunguje20110316.html) Muzeum Bojkovska (Bojkovice) Muzeum je příspěvková organizace města. Spravuje několik tisíc sbírkových předmětů a bohatý fond muzejní knihovny. Expozice k dějinám Bojkovska a zámku Nového Světlova se nyní připravuje, protože je nyní muzeum z důvodu oprav Nového Světlova uzavřeno. (http://muzeumbojkovska.cz/uvod.php) Památník J. A. Komenského (Komňa) Vesnice Komňa je známá jako možné rodiště J. A. Komenského a je od něj odvozen její název. Pocházeli odsud Komenského rodiče. V patrové kamenné sýpce z roku 1774 je umístěna stálá expozice historie obce, J. A. Komenského, vykopávky z hradu Zubačov, sbírky předmětů, dobového nářadí a nábytku. Památník byl otevřen k 400. výročí narození J. A. Komenského v roce 1992. Otevřeno je kdykoliv na požádání.

(http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pamatnik-Jana-Amose-

Komenskeho---Komna.aspx) Muzeum zvěrokleštičů (Komňa) Unikátní muzeum života tzv. zvěrokleštiče (miškář, švihák) ve 2. polovině 19. století. Zvěrokleštič zbavoval hospodářská zvířata pohlavních žláz. Expozice se nachází v domku z roku 1850, kde tento řemeslník skutečně žil. Otevřeno je kdykoli na požádání. (http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Muzeum-zveroklesticuv-Komni.aspx) Bartkův mlýn (Nivnice) Mlýn je považován za rodný dům J. A. Komenského, který se prý narodil v přízemní místnosti, nazývané šalanda (čeledník). Umístěn je na kraji obce. V interiéru je nainstalovaná muzejní expozice věnovaná J. A. Komenskému a u vstupu je pamětní 46

deska.

Mlýn

je

možné

si

prohlédnout

také

jako

technickou

památku.

(http://www.hrady.cz/index.php?OID=4389) Nadační dům dr. Kachníka (Nivnice) Expozice prezentuje poznatky a literaturu věnovanou J. A. Komenskému a informuje o zakladateli nadace, velkém propagátorovi Komenského ThDr. Josefu Kachníkovi. K vidění je také replika tzv. Nivnického zvonu, jehož nápis (na originále) je považován za nejstarší českou písemnou památku. (http://www.vychodnimorava.cz/cil/234/) Pamětní síň J. A. Komenského (Nivnice) Expozice života a díla J. A. Komenského ve vestibulu nivnické základní školy. Otevřeno v době provozu školy. (Propagační materiály) Expozice Nivnická izba (Nivnice) Nivnická izba představuje národopisnou expozici se zařízením a předměty zemědělské usedlosti z konce 19. století. (http://www.vychodni-morava.cz/cil/519) Vesnická památková rezervace Vlčnov-Kojiny (Vlčnov) Soubor více než 50 vinohradnických staveb – tzv. búd (největší komplex svého druhu v republice). Búda má pouze dvě místnosti – v té první se víno lisuje a koštuje, v druhé, zadní, tzv. komůrce, se skladuje. Všechny objekty pocházejí z 18. nebo 19. století a mimo jedné, která je ve vlastnictví obce, jsou v soukromých rukou. (http://www.jizdakralu.vlcnov.cz/page.php?pid=2401) Po domluvě je možné zařídit prohlídku v některé búdě a ochutnat místní víno. Etnografická expozice Rolnický dům a hospodářství (Vlčnov) Nachází se zde úplný inventář slováckého statku včetně vlčnovské jizby, mlátičky, povříslovače a nářadí na zpracování konopí. Patří pod Muzeum J. A. Komenského Uherský Brod. Je otevřeno na požádání. (http://www.vychodnimorava.cz/cil/249/)

47

Muzeum lidových pálenic (Vlčnov) Stálá expozice podomácké výroby destilátů na moravsko-slovenském pomezí. Patří pod Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Bylo otevřeno v květnu 2010. Od dubna do října je mimo pondělí otevřeno denně, mimo sezónu na objednání. (http://www.slovackemuzeum.cz/doc/7/) Galerie Měšť anka (Vlčnov) V prvním patře staré školy sídlí od května 2005. Pořádají se zde výstavy a vystoupení souborů. Galerie se chce věnovat tématu místního regionu, jeho tradic a folklóru. (http://www.vlcnov.cz/obcasnik/showpage.php?name=galerie) Vesnická památková rezervace Veletiny – Stará Hora (Veletiny) Území s vinohradnickými búdami, které sloužily k lisování hroznů a uchovávání vína. Patří k typu lisoven bez sklepů rozšířených pouze na Uherskobrodsku. Vinařství zaniklo na začátku 20. století po epidemii révokazu a bylo vystřídáno sadařstvím. (http://veletiny.cz/?page=budy) Šumické muzeum (Šumice) Šumické muzeum otevřené v září 2010 prezentuje dřívější způsob bydlení, místní kroj a řemesla. Nachází se v budově pošty a otevřeno je ve středu a neděli. (http://sumice.cz/cz/index.php?view=muzeum) Muzeum Na Mlýně (Dolní Němčí) Budova vodního mlýna z 18. století, která dnes z části slouží jako pivnice. Zadní část areálu funguje jako muzeum lidové architektury, kde jsou v původních obytných prostorách umístěny exponáty zobrazující život na vesnici od konce 19. století – nářadí, zemědělské stroje a další – například kotel na vaření povidel. Otevřeno je na objednání. (http://kultura.infocesko.cz/con-tent/slovacko-bile-karpaty-kultura-muzea-muzeum-namlyne-dolni-nemci.aspx) Kulturní akce Uherskobrodsko náleží k oblasti Moravského Slovácka, ve kterém jsou silné folklórní tradice. Pořádá se zde řada tradičních kulturních akcí celostátní, regionální a lokální úrovně. 48

Festival masopustních tradic Fašank (Strání) Je největším festivalem masopustních tradic v České republice. Probíhá každoročně od pátku do úterý před zahájením postní doby (únor, březen). Končí o úterní půlnoci, kdy se pochovává basa, aby mohl začít půst. O víkendu se konají vystoupení domácích i zahraničních folklorních souborů. (http://www.strani.cz/content/29/) Jízda králů (Vlčnov) Tradiční folklorní slavnost pořádaná každý rok o posledním květnovém víkendu. Králem je chlapec ve věku 10 až 12 let, který jede v ženském kroji s růží v ústech jako symbol mlčenlivosti. Podle pověsti tudy projížděl v tomto přestrojení uherský král Matyáš

Korvín

po

prohrané

bitvě

s

českým

králem

Jiřím

z

Poděbrad.

(http://jizdakralu.vlcnov.cz/page.php?pid=1202) Během víkendu probíhají četné kulturní vystoupení včetně regionálního kola soutěže O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Ten je od listopadu 2005 zapsán jako

Mistrovské

dílo

ústního

a

nehmotného

dědictví

lidstva

UNESCO.

(http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138&em=10) Kopaničářské slavnosti (Starý Hrozenkov) Každoroční folklorní lidové slavnosti v červenci na moravsko-slovenském pomezí. Pořádají se od 50. let 20. století, kdy navázaly na spontánní střetávání se lidí obou zemí ve 20. letech 20. století, kdy byla na hranici zasazena Lípa bratrství. Průměrně se slavností účastní přes 30 souborů a skupin, sobotní návštěva bývá okolo 10 tisíc diváků a v posledních letech se je pořadatelé snaží rozšířit o jarmark lidových uměleckých

výrobců.

(http://www.kkuh.cz/index.php?doc=75-slavnosti-a-festivaly-

kopanicarske-slavnosti) Slavnosti bratrství Čechů a Slováků (Velká Javořina) Tradiční kulturně-společenské setkání Čechů a Slováků na nejvyšší hoře Bílých Karpat Velké Javořině každý rok poslední neděli v červenci. Heslo zní: „Tu bratia vždy sa stretať budú“. Probíhají přehlídky hudebních, tanečních a pěveckých skupin různých žánrů. (http://www.velkajavorina.com/new/o_slavnostech.htm) Regionální důležitost má Brodský jarmark a Pivovarské slavnosti v červnu a Růžencová pouť první neděli v říjnu. Všechny se konají v Uherském Brodě. 49

Na lokální úrovni stojí hody, fašanky, lidové slavnosti (nošení letečka, hrkání…), košty slivovice (např. Dolní Němčí, Drslavice, Šumice, Pašovice, Vlčnov) a další. Hody jsou většinou krojové, případně nekrojové, dále s právem nebo bez něj. Pořádají se o víkendu podle patrona nebo vysvěcení kostela (například Svatomartinské v Bánově, v Dolním Němčí kolem svátku svatých Filipa a Jakuba, v Horním Němčí na svaté Petra a Pavla) nebo tzv. císařské třetí víkend v říjnu (podle Josefa II., který se snažil sjednotit dobu hodů, např. Prakšice-Pašovice, Hradčovice aj.). V Uherském Brodě se v dubnu pořádá Den země, v květnu Brodský máj, v září Den bez aut a na konci listopadu Kateřinský jarmark. Na konci srpna a prosince se konají setkání na Pepčíně, tedy na místě, kde dřív Pepčín stával. V Nezdenicích má být v roce 2011 po třech letech obnoven festival ochotnických divadel Skala. Bude se jednat o 16. ročník a pořádá se pod otevřeným nebem. V roce 2011 bude uherskobrodský folklorní soubor Olšava slavit 60. výročí od svého založení. Hlavní oslavy proběhnou v Domě kultury v Uherském Brodě 18. června (setkání Olšaváků všech generací) a 29. října (slavnostní vystoupení k 60. výročí založení souboru). Soubor se skládá ze složky taneční a hudební. Sportovní akce Velké sportovní akce se na Uherskobrodsku nepořádají. Není zde ani větší potenciál závodníků se sportovním zázemím a ani tradice. Fotbal se hraje téměř ve všech obcích na úrovni okresního a krajského přeboru. Utkání navštěvují většinou pouze místní obyvatelé, což na cestovní ruch nemá vliv. V některých obcích jsou k vidění závody dobrovolných hasičů. Několikaletou tradici má mezinárodní volejbalový turnaj „O pohár Bílých Karpat“ v Bojkovicích. Jsou pořádány turistické pochody – „Vesele okolo Bojkovic“ a „Vandrácká padesátka“, která začíná i končí v Nivnici a vede přes Bílé Karpaty. Na střelnici v Uherském Brodě se několikrát do roka pořádají závody ve střelbě a fanoušci motokrosu mohou v katastru obce Prakšice navštívit několik závodů. V zimním období se nepravidelně koná několik akcí. Ve Strání se organizují běžkařské závody s názvem Straňanská stopa a v areálu Štrbáň závod na lyžích ve slalomu. Při dobrých sněhových podmínkách se v Nezdenicích konají závody ve freestyle snowboardu v kategorii big air.

50

Kulturně-historické předpoklady správního obvodu ORP Uherský Brod jsou vyjádřeny především historickými památkami soustředěnými v Uherském Brodě, Bojkovicích a Vlčnově. Jako na celém Slovácku jsou zde živé folklórní a lidové tradice a s tím související akce tohoto typu. Potenciál skrývá zejména hvězdárna a kino Máj v Uherském Brodě, které nemají v okruhu 30 km konkurenci.

51

7. REALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují skutečnou realizaci cestovního ruchu. Jejich prostřednictvím mohou oblasti dosáhnout a využít cestovní ruch jako složku hospodářství. Jsou uskutečňovány skrze komunikační předpoklady a materiálně technickou základnu. (Hamarnehová, 2010)

7.1 Komunikační předpoklady 7.1.1 Doprava Dopravní služby se označují jako služby spojené s přemístěním účastníků cestovního ruchu z místa bydliště do místa realizace cestovního ruchu (Indrová, 2009). Dopravní dostupnost území Uherskobrodska je nedostačující. Na území se lze dostat pomocí silniční a železniční dopravy. Osu silniční sítě tvoří silnice I/50 Brno – Trenčín (SR) a silnice I/54 Slavkov u Brna – Nové Mesto nad Váhom (SR). Obě jsou jenom dvouproudové. Na silnici I/50 navazují silnice II/490 Dolní Němčí – Zlín, II/495 Hluk – Broumov-Bylnice a II/498 Slavkov – Uherské Hradiště. Na I/54 za katastrem obce Bystřice pod Lopeníkem navazuje silnice II/496 Komňa – Luhačovice. Územím prochází železniční trať Brno – Vlárský průsmyk. V městské části Uherský Brod – Újezdec (železniční stanice Újezdec u Luhačovic) se na ni napojuje lokální trať vedoucí do Luhačovic. Tratě nejsou elektrifikované a jsou pouze jednokolejné. Na Uherskobrodsku provozuje autobusovou silniční dopravu ČSAD Uherské Hradiště, a.s. železniční dopravu spravují České dráhy, a.s. Většina železničních spojů je lokálních, region je však propojen s územím České republiky několika rychlíky z Prahy do Luhačovic a zpět. Mezi další významné spoje lze počítat přímé spěšné vlaky a autobusové linky do Brna a zpět. V posledních letech se rozšiřuje síť cyklostezek. Pro cyklisty jsou podle serveru mapy.idnes.cz připraveny následující trasy:

52

•

Uherské Hradiště ← Veletiny – Hradčovice – Drslavice – Uherský Brod – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Pitín – Hostětín → Štítná nad Vláří

•

Nezdenice – Bánov – Suchá Loz – Březová – Nová Bošáca (SR)

•

Pitín – Žítková – Starý Hrozenkov – Vyškovec – Lopeník – Březová – Strání → Strážnice

•

Veletiny – Vlčnov – Dolní Němčí – Slavkov – Horní Němčí – směr Strání

•

Drslavice – Prakšice – Pašovice → Svárov

•

Prakšice – směr Uherský Brod

•

Uherský Brod – Nivnice

•

Uherský Brod → Luhačovice

7.2 Materiálně technická základna 7.2.1 Ubytování Ubytovací služby jsou charakterizovány jako umožnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště (Indrová, 2009). Představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu, protože dává účastníkovi cestovního ruchu možnost pobytu delší než jeden den. Základní data o ubytovacích službách tvoří informace o kapacitě hromadných ubytovacích zařízení udávané počtem lůžek, které jsou k dispozici. V tabulce 6.1 jsou uvedená dostupná hromadná ubytovací zařízení v zájmovém území Uherskobrodska. Kapacita lůžek je uvedena bez přistýlek. Kategorie ubytovacích zařízení jsou zde zařazeny do 5 skupin: hotel, motel, penzion, kemp a ubytovna. Jako hotel je považováno zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb – především stravování. Motelem se rozumí zařízení s minimálně 5 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby pro motoristy. Penzion má alespoň 5 pokojů pro hosty, ubytovací služby jsou srovnatelné s hotely, ale nabízí omezený rozsah společenských a doplňkových služeb. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním stanech a karavanech hostů, případně i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty apod.). Ubytovnou se rozumí

jednodušší ubytovací objekt, většinou s větším počtem lůžek v pokojích.

53

Kritériem je také vyšší počet lůžek než 10. Účastníci cestovního ruchu mohou být ubytováni mimo hlavní budovu ubytovny v přilehlých chatách střediska. Tab. 7.1: Hromadná ubytovací zařízení v SO ORP Uherský Brod Obec Bánov

Bojkovice

Bystřice pod Lopeníkem Dolní Němčí Horní Němčí Hostětín Hradčovice Komňa

Lopeník

Nivnice Pitín Slavkov Suchá Loz Starý Hrozenkov

Strání

Uherský Brod

Vápenice

Název UBYTOVNA U ŠTĚPÁNA CENTRUM BRANNÝCH AKTIVIT EUROCAMPING BOJKOVICE PENZION ZÁMEČEK NOVÝ SVĚTLOV UBYTOVNA MECHANIZAČNÍ SLUŽBY UBYTOVNA TJ BOJKOVICE REKREAČNÍ STŘEDISKO KRAJSKÉ NEMOCNICE T. BATI PENZION U HRÁZE PENZION ROZKVĚT PENZION BOĎA CENTRUM VERONICA PENZION U HOLUBA REKREAČNÍ A ŠKOLÍCÍ STŘEDISKO KOPÁNKY HORSKÁ CHATA ARNIKA HORSKÁ CHATA JANA REKREAČNÍ STŘEDISKO REKREAČNÍ STŘEDISKO ELKA REKREAČNÍ STŘEDISKO MONTE LOPE HOTEL SAVARY NIVNICKÁ RIVIÉRA TURISTICKÁ UBYTOVNA U HŘIŠTĚ HOTEL KARPATY REKREAČNÍ STŘEDISKO ZBROJOVÁK CAMP STARÝ HROZENKOV MOTEL TRIAL REKTEAČNÍ STŘEDISKO KORDÁRNA HOLUBYHO CHATA NA VELKÉ JAVOŘINĚ RESTAURACE NA ZÁMEČKU TURISTICKÁ UBYTOVNA DTJ STRÁNÍ HOTEL APOLLO HOTEL KAUNIC HOTEL MONDE HOTEL PALMIRA HOTEL U BRÁNY HOTEL ZÁTIŠÍ MOTEL PEPČÍN MOTOREST ŠTĚPÁN PENZION INREKA PENZION JAVOŘINA PENZION LAPAČ TURISTICKÁ UBYTOVNA OLŠAVA UBYTOVNA TJ TATRAN HAVŘICE UBYTOVNA TJ SPARTAK AGROPENZION VÁPENICE

54

Typ zařízení Ubytovna Ubytovna Kemp Penzion Ubytovna Ubytovna

Počet lůžek 26 50 93 62 35 36

Ubytovna

14

Ubytovna Penzion Penzion Penzion Penzion

44 29 15 25 37

Ubytovna

105

Penzion Penzion Ubytovna Ubytovna Ubytovna Hotel Kemp Ubytovna Hotel Ubytovna Kemp Motel Ubytovna

72 28 57 61 131 35 48 15 21 100 20 62

Penzion

34

Penzion Ubytovna Hotel Hotel Hotel Hotel Hotel Hotel Motel Motel Penzion Penzion Penzion Ubytovna Ubytovna Ubytovna Penzion

30 28 20 19 46 28 40 22 14 22 22 20 40 66 32 80 45

CHATA LOPATA PENZION PATRIK PENZION ROSY Vlčnov UBYTOVNA TJ VLČNOV Vyškovec HORSKÁ CHATA VALMONT Záhorovice HOTEL EKO HOTEL KOPANICE Žítková CHATA JANKA REKREAČNÍ STŘEDISKO Zdroj: <www.slovacko.cz>, vlastní výzkum (2011)

Ubytovna Penzion Penzion Ubytovna Penzion Hotel Hotel Penzion Ubytovna

50 36 14 30 28 16 58 25 25

V zájmovém území se nachází 52 hromadných ubytovacích zařízení, spektrum ubytovacích služeb umožňuje uspokojit nároky různých typů ubytovaných. Nejčetněji se vyskytují ubytovny a penziony, dále pak hotely. Motely stejně jako kempy jsou pouze tři. Nejvíce ubytovacích zařízení je vybudováno v Uherském Brodě, kde jsou také nejlepší ubytovací zařízení co do kvality. Podle oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky získal Hotel Kopanice na období 2010 až 2012 certifikát jako hotel s klasifikací **** FIRST CLASS (http://www.hotelstars.cz/certifikovana-zarizeni/). Na výstavbu byla poskytnuta dotace

z evropských

fondů

ve

výši

16,8

milionů

korun.

(http://www.rr-

strednimorava.cz/file/1934/) V provozu je od prosince 2009 a je vybaven vlastním wellness centrem. Zajímavostí je bezesporu občanské sdružení Centrum branných aktivit na hranicích mezi Bojkovicemi a Žítkovou. Bylo založeno roku 2007 s cílem přivést děti a mládež k zájmu o branné sporty a činnosti, připravit obyvatele na ochranu při mimořádných událostech a seznámit ho s činností Integrovaného záchranného systému. CBA o.s. organizuje i letní tábory a zimní pobyty. Nejvýznamnějším kempem je Eurocamping Bojkovice, kde je mimo 93 lůžek v chatkách možné ubytování ve vlastních zařízeních. Elektrická přípojka je pro 39 karavanů a 10 stanů. Ve Starém Hrozenkově je ve správě obce Camp, který je lokalizován na dvou místech, aby stany a karavany byly odděleny. Kemp Nivnická riviéra nabízí místa pro stany a 48 lůžek v chatkách. Na Uherskobrodsku je taktéž možnost využít objekty individuální rekreace, tedy v chatách a chalupách a ubytování v soukromí. Jedná se především o oblast CHKO Bílé Karpaty. Jsou k dohledání na internetu (např. www.chata.cz, internetové stránky obcí, apod.).

55

Na území je tedy uspokojivý počet hromadných ubytovacích zařízení avšak většinou nižší kvality, tedy z celkového počtu asi 2 000 lůžek jich je v hotelech, motelech a penzionech přes 900 a pouze v hotelech pouze 305. V roce 2011 by měly být otevřeny prostory zámku Nový Světlov v Bojkovicích, z jehož jedné části bude hotel se 72 lůžky. Vystoupil a kol. (2006) v mapě turisticko-rekreačního zatížení obcí uvádí, že nevyšší počet lůžek na km2 vykazuje Lopeník (50 a více), Bystřice pod Lopeníkem, Uherský Brod, Vápenice a Žítková (35-49,9) a Vyškovec (20-34,9). Vzhledem k tomu, že autoři nejspíše započítali také objekty pro individuální rekreaci, jsou výsledky korektní s výjimkou obce Rudice, kde nebylo zjištěno žádné významnější ubytovací zařízení. Mapa turisticko-rekreační funkce obcí vyjadřuje poměr turistických lůžek ku počtu trvale bydlících obyvatel obce. Zcela dominantní funkci pak mají obce Lopeník a Vápenice, velmi významnou Vyškovec a Žítková, významnou Bystřice pod Lopeníkem a rozvojovou funkci Komňa. Zbývající území spadá do skupiny obcí s malou turistickorekreační funkcí. Na Uherskobrodsko v roce 2009 do hromadných ubytovacích zařízení podle VDB ČSÚ přijelo 12 499 hostů, z toho 2 505 ze zahraničí. Průměrně zde stráví 2,2 nocí. Průměrná obsazenost lůžek je 22,3 %.

7.2.2 Stravování Stravovací služby uspokojují potřeby výživy účastníka cestovního ruchu během přepravy a pobytu (Francová, 2003). Stravovací služby dělíme na individuální, při kterých si účastník zajišť uje tyto služby sám, a společné, kdy se pokrmy a nápoje připravují pro velké skupiny osob a výroba, odbyt a konečná spotřeba jsou většinou místně a časově propojeny. Společné stravování má společenský a ekonomický význam. Dělí se na účelové, které je typické pro školní, nemocniční a závodní stravování. Protože je uzavřené, na cestovní ruch nemá vliv. Naproti tomu je společné stravování veřejné, které se realizuje v restauračních zařízeních. (Indrová, 2009) Tab. 7.2: Počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb Území

Počet pohostinských provozoven v tom celkem s podáváním s podáváním jídel nápojů

56

s ostatními službami

Česká republika

26 125

11 678

13 188

1 259

Zlínský kraj

1 595

620

905

70

Okres Kroměříž 295 89 198 8 Okres Uherské Hradiště 406 145 241 20 Okres Vsetín 400 182 198 20 Okres Zlín 494 204 268 22 Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ (2003): Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven. Praha: Český statistický úřad, 225 s.

Na každý kraj vychází podle republikového průměru okolo 1850 pohostinských provozoven. Zlínský kraj se tomuto číslu blíží. Okres Uherské Hradiště pokrývá cca 25 % provozoven kraje. Uherskobrodsko nemá tak rozvinutou infrastrukturu jako SO ORP Uherské Hradiště. I přesto disponuje dostatečným počtem stravovacích zařízení pro účastníky cestovního ruchu na svém území. Ve všech obcích je minimálně jedno pohostinské zařízení. V Drslavicích, Pašovicích, Pitíně, Prakšicích, Rudicích a Veletinách jsou provozovny bez stravování.

7.2.3 Sportovně-realizační zařízení Koupaliště v provozu v letních měsících jsou lokalizovány v obcích Bojkovice (městské koupaliště a v areálu Eurocampingu), Horní Němčí, Nezdenice, Nivnice (Nivnická riviéra), Pašovice, Starý Hrozenkov, Strání (Aquapark Květná), Uherský Brod (městské koupaliště) a Vlčnov. Vodní nádrž Ordějov v katastru obce Bánov, rybník Žabka ve Strání a přehrada v Žítkové jsou využívány i jako přírodní koupaliště. Celoročně lze navštívit krytý bazén v Uherském Brodě (Aquapark Delfín) a menší krytý bazén se saunou v Korytné. Rybaření je možné s platným rybářským průkazem ve Starém Hrozenkově a ve vodní nádrži Ordějov v Bánově, v Losích a Lubné v Suché Lozi. V obcích jsou vybudovány tenisové kurty a multifunkční hřiště a haly, většinou však pouze pro místní obyvatelstvo. Výjimkou jsou obce jako například Dolní Němčí, Drslavice, Pašovice, Pitín, Strání a města Bojkovice a Uherský Brod, ve kterých počítají i s účastníky cestovního ruchu. Dalšími atraktivitami jsou střelnice v Uherském Brodě a paintballové hřiště v Nivnici.

57

V zimě je příležitost lyžování a snowboardingu na Mikulčině vrchu, Lopeníku, Štrbáni a v Nezdenicích. Dobré podmínky jsou pro běžecké lyžování po tratích v různých délkách od 3 až 10 km v okolí Mikulčina vrchu, po hřebenech Velkého Lopeníku, Kykule, Machnáče a Bošácké doliny. Aquapark Delfín (Uherský Brod) Aquapark byl otevřen v roce 2003 a jeho majitelem je Město Uherský Brod. Nabízí plavecký bazén, zábavný bazén s atrakcemi, dětské brouzdaliště, tobogán, whirpool, infrasaunu, parní a finskou saunu, parní a solnou lázeň, odpočívárnu a v létě venkovní terasu. Vše je v ceně vstupu. Dále jsou poskytovány služby jako masáže, aquaaerobik, fitness a jiné. V roce 2010 aquapark navštívilo 273 107 osob a je to nejnavštěvovanější zařízení na Uherskobrodsku. (http://www.delfinub.cz/)

Obr. 7.1: Aquapark Delfín Zdroj: < http://www.delfinub.cz/>

Aquapark Květná (Strání) Zrekonstruovaný areál z roku 2010 je plavecký bazén, oddechový bazén s vodními atrakcemi, tobogán, skluzavky, dětské brouzdaliště, dětské hřiště a jiné. (http://www.vychodni-morava.cz/cil/1825/)

58

Stadion Lapač (Uherský Brod) Víceúčelové sportovní zařízení s fotbalovým hřištěm, atletickými sektory a dvěma minihřišti. Vedle areálu je skateboardové hřiště. Atletické úseky, minihřiště a skateboardové hřiště jsou pro veřejnost bez poplatku. (http://www.delfinub.cz/) Zimní stadion (Uherský Brod) V hlavní sezónu nabízí ledovou plochu. Bruslení veřejnosti se uskutečňuje pravidelně v sobotu, neděli, státní svátky a školní prázdniny. Mimo hlavní sezónu (duben-srpen) je na stadionu instalována in-line plocha. (http://www.delfinub.cz/) Střelnice Sportovně střeleckého klubu 0073 (Uherský Brod) Střelnice se nachází severně od Uherského Brodu a je zde možná střelba na vzdálenosti do 100 metrů. Střelnice je rozdělena na tři samostatná krytá střeliště. Vstup na střelnici mají i nečlenové střeleckého klubu s platným zbrojním průkazem a vlastní zbraní a diváci. Pro veřejnost je od dubna do října vyhrazena neděle od 9 do 12 hodin. (http://www.sskub.cz/strelnice) Paintball (Nivnice) Hřiště za obcí na adrenalinovou hru paintball. V provozu je od roku 2008. (http://www.paintball-nivnice.cz/) Lyžařský areál Mikulčin vrch (Starý Hrozenkov) Areál se nalézá v severovýchodní části Bílých Karpat ve výšce 799 m. n. m. Patří mezi největší v oblasti Bílých Karpat, a proto se řadí mezi nejvyužívanější ve Zlínském kraji. Na svahu Myšáčka jsou dvě sjezdové tratě pro pokročilé a závodní lyžaře a svah Lopata určený pro rodinám s dětmi, začátečníkům a pokročilým lyžařům. Celkově jsou tu 3 vleky. (http://www.mikulcinvrch.net/main.php) Lyžařský vlek Lopeník (Lopeník) Nachází se v nadmořské výšce 500 m n. m. v Bílých Karpatách. Nabízí jednu sjezdovku s vlekem pro začátečníky a rodiny s dětmi. (Propagační materiály)

59

Areál zimních sportů Nezdenice (Nezdenice) Nachází se v podhůří Bílých Karpat na okraji obce. Svah je rozdělen na dvě části: snowpark a sjezdovku. Snowpark nabízí velký můstek, různě dlouhá zábradlí a množství malých skoků. Lyžaři mohou využít jeden vlek. (http://www.nezdenice.cz/) Lyžařský areál Štrbáň (Strání) Sjezdovka lehké obtížnosti s vlekem v nadmořské výšce 450 m n. m. (http://www.strban.cz/)

7.2.4 Ostatní zařízení Pro návštěvníky jsou na Uherskobrodsku zřízena 4 turistická informační centra: •

Městské informační centrum v Uherském Brodě

•

Informační centrum mikroregionu Bojkovska v Bojkovicích10

•

Infocentrum Strání-Květná

•

Informační centrum pro region Východní Slovácko ve Vlčnově Mimo ně mohou účastníci cestovního ruchu využít ještě služeb Informačního

střediska pro rozvoj Moravských Kopanic11 ve Starém Hrozenkově. Na zájmovém území existují cestovní kanceláře, ale nevěnují pozornost Uherskobrodsku jako možné turistické destinaci. Pouze CA Jumbo se sídlem v Bánově nabízí zprostředkování školního výletu na Kopanice a exkurzi do pivovaru Janáček. Kupříkladu luhačovická CA Luhanka organizuje pro návštěvníky lázní Luhačovice mimo jiné i poznávací zájezdy do okolí (v zájmovém území na vlčnovskou Jízdu králů). Rozvíjí se venkovský cestovní ruch. Lze navštívit venkovský statek v Komni, jezdecké stáje s možností projížďky v Bojkovicích a Horním Němčí a také ekologický institut Veronica v Hostětíně. Infocentrum ve Strání nabízí exkurze do ovčína, který se nachází v katastru obce, kde je možné shlédnout probíhá krmení, pasení a stříhání ovcí. V Uherském Brodě je množství supermarketů a diskontů (Kaufland, Tesco, Lidl, Penny Market a Billa). Díky návštěvníkům zvláště ze Slovenska, pro které je město dopravně velmi dobře dostupné, se dá hovořit o nákupním cestovním ruchu. 10

Je otevřeno pouze od dubna do října v pracovních dnech. Nestátní nezisková organizace, která získává na svou činnost prostředky z grantů, dotací, darů a vlastní činnosti. 11

60

SunJardin (Komňa) Venkovský statek SunJardin neboli slunečná zahrada, který nabízí procházky ve venkovské přírodě, množství domácích zvířat, projížďky na koních a ponících, reflexní a relaxační masáže, ochutnávky místních výrobků (domácí slivovice, marmelády, bylinné čaje) a sobotní zážitková odpoledne. (http://www.sunjardin.cz/) AgramM (Bojkovice) V areálu Podzámčí Nový Světlov se nachází sportovní jezdecká stáj, zázemí pro chov mladých koní a jsou nabízeny služby pro využití volného času veřejnosti včetně jezdecké školy. Je zde jezdecký okruh, krytá i venkovní jízdárna, parkur apod.. (http://www.agramm.cz/sluzby/index.html) Chovatelská stanice Eva Brostíková (Bojkovice) V chovatelské stanici jsou možné projížďky na koních. Pro koně je připraven jezdecký

okruh,

venkovní

jízdárna,

ustájení

v boxech,

ohrada

a

pastvina.

(http://www.slovacko.cz/sluzba/4419/) Farma koní Piruch (Horní Němčí) Nabízí jízdu na koních, ale také jezdecké potřeby, ustájení a chov koní. (http://www.piruch.cz/) Centrum Veronica (Hostětín) V obci je realizována řada ekologických projektů jako kořenová čistírna odpadních vod, biomoštárna, obecní výtopna na biomasu, solární systémy a šetrné pouliční osvětlení. Hostětín v březnu 2010 navštívil britský princ Charles. Centrum Veronica v Hostětíně se věnuje environmentální výchově a vzdělávání (interaktivní exkurze, výukové programy a pobytové programy). Účastníci cestovního ruchu

mohou

využít

ubytování

v pasivním

domě

a

stravování.

(http://hostetin.veronica.cz/69/centrum_hostetin/)

Periferní poloha správního obvodu ORP Uherský Brod vůči hlavním centrům cestovního ruchu v České republice je nevýhodná. Největšími lákadly jsou aquapark v Uherském Brodě a Centrum Veronica v Hostětíně. Pro zlepšení atraktivity je potřeba 61

stálých investic do dopravní infrastruktury, propojení cyklostezek, stejně jako zkvalitnění ubytovacích zařízení a rozvoj ostatních služeb cestovního ruchu.

62

8. CESTOVNÍ RUCH NA UHERSKOBRODSKU – POZNATKY Z PRŮZKUMU Dotazník na téma Rozvoj cestovního ruchu na Uherskobrodsku byl zaslán na obecní a městské úřady všech 30 samosprávných obcí v zájmovém území. Byl vyplněn jednak starosty, místostarosty nebo pověřenými osobami, např. z informačních center a odboru investic. Z celkového počtu 30 dotazníků se jich podařilo získat 22 zcela vyplněných a jeden zčásti ze Suché Lozi. Nepodařilo se získat dotazníky z Drslavic, Horního Němčí, Korytné, Lopeníku, Rudic, Slavkova a Žítkové. Dotazník je rozdělen na 3 části: první se zabývá postojem obce k cestovnímu ruchu, jeho rozvojem, spoluprácí s partnery apod., druhá analýzou finančních prostředků pro rozvoj cestovního ruchu v obci v období let 2008-2010 rozdělené podle přispěvatele (obec, EU, ministerstva) a příjmů z cestovního ruchu do obecního rozpočtu. V poslední části je tabulka pro identifikační údaje zájmové obce. Postoje obcí k cestovnímu ruchu jsou rozdílné. Z 23 obcí se jich na rozvoj cestovního ruchu zaměřuje 13. Neorientují se na něj většinou menší obce jako např. Březová, Hostětín a Vyškovec.

4% 22%

52% 22%

Obce s vypracovaným samostatným dokumentem rozvoje cestovního ruchu Obce, kde je rozvoj cestovního ruchu součást komplexního dokumentu Obce, kde se dokument řešící rozvoj cestovního ruchu připravuje Obce, které o vypracování dokumentu o rozvoji cestovního ruchu neuvažují

Obr. 8.1: Zpracovanost rozvoje cestovního ruchu v programových dokumentech obcí na Uherskobrodsku Zdroj: vlastní výzkum (2011)

Strategický dokument řešící problematiku cestovního ruchu má samostatně vypracován pouze Uherský Brod. Jeho poslední zpracování pochází z roku 2008. Rozvoj cestovního ruchu je součástí komplexního dokumentu v Bojkovicích, Bystřici

63

pod Lopeníkem, Nivnici, Pašovicích a Suché Lozi. Ze zbývajících 16 obcí takovýto dokument připravují obce Březová, Hostětín, Hradčovice, Prakšice a Strání. 10 obcí nespolupracuje v otázce rozvoje cestovního ruchu s dalšími partnery. Zbývajících 13 obcí většinou kooperuje s jinou obcí nebo jejich sdružením, turistickým informačním centrem, krajským úřadem a Klubem českých turistů, případně soukromými podnikateli, rozvojovou agenturou, destinační společností a AOPK, protože mnohé obce zasahují do CHKO Bílé Karpaty. Zároveň za nejlepší představitelé obcí považují spolupráci s jinými obcemi a KČT. Těžší je podle nich domluva s destinační společností a turistickým informačním centrem. Turistické informační centrum je zřízeno v Bojkovicích, Starém Hrozenkově, Strání, Uherském Brodě a Vlčnově. Navíc se ještě v Březové, Komni a Nivnici nachází informační místo. Všechny informační centra a informační místa jsou zřizována obcemi, ve kterých sídlí.

13% 39%

48%

Obce, pro které má cestovní ruch zásadní význam Obce, pro které má cestovní ruch střední význam Obce, pro které má cestovní ruch zanedbatelný význam

Obr. 8.2: Význam cestovního ruchu pro jednotlivé obce na Uherskobrodsku Zdroj: vlastní výzkum (2011)

Další otázka zkoumala význam cestovního ruchu pro obce v zájmovém území. Pro Bojkovice, Strání a Vlčnov cestovní ruch zaujímá zásadní důležitost. Vzhledem ke kulturně-historickým předpokladům Bojkovic a Vlčnova a sportovně-realizačnímu zázemí Strání se s tím dá jedině souhlasit. V těchto obcích jsou informační centra, ubytovací i stravovací zařízení a rozvoj cestovního ruchu je i nadále podporován. Střední význam cestovního ruchu představuje největší část odpovědí, jedná se celkem o 11 obcí. Je to Březová, Komňa, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Starý Hrozenkov, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod a Záhorovice. Zbývajících 9 obcí považuje důležitost 64

cestovního ruchu za zanedbatelnou. Překvapivě mezi ně patří také obec s významnými ekologickými projekty Hostětín. V poslední otázce první části dotazníku mohli dotazovaní vyjádřit svůj názor na rozvoj cestovního ruchu v jejich obci. Mnoho obcí uvádí jako velkou překážku, že u nich nejsou postaveny žádné ubytovací zařízení a vzhledem k rozpočtu není v jejich možnostech je vybudovat z vlastních prostředků. Z odpovědí vyšlo několik zajímavých informací. V Bánově zvažují zřízení expozice o životě ve vesnici v minulosti. V Bojkovicích se v současné době očekává otevření zámku po rekonstrukci, který sem přitáhne nové návštěvníky. Představitelé Dolního Němčí svoji obec charakterizují spíše jako vhodnou základnu pro návštěvníky, může jim jinak nabídnout pouze prohlídku místního muzea. Obec Hostětín má podle vlastních slov poměrně vysokou návštěvnost, a proto hledá další možnosti rozšíření nabídky pro návštěvníky, aby se sem vraceli. Je to však částečně v rozporu s tvrzením představitelů obce, že cestovní ruch je pro Hostětín zanedbatelný. V Komni se cestovní ruch rozvíjí, ale podle starosty o něj občané nejeví zájem. V Nezdenicích se snaží, aby jejich obec byla celoročně turisticky atraktivní – nabízejí lyžařský svah i letní koupaliště, v roce 2010 vybudovali novou tělocvičnu se saunou, fitness a horolezeckou stěnou. Nivnice nabízí možnost návštěvy několika památek spojených s postavou J. A. Komenského, ale jak místostarosta obce uvádí, návštěvnost památek je nízká a navíc se obci nedaří získat do vlastnictví objekt Bartkova mlýna, údajného Komenského rodiště. Jinak je pro obec důležitá letní sezóna, kdy je otevřená Nivnická riviéra. V Pašovicích je zrekonstruované koupaliště a vybudovaný tenisový kurt. V roce 2011 bude díky dotaci z operačního programu Střední Morava realizována výstavba dětského víceúčelového hřiště. Další část dotazníku se orientovala na výdaje místní samosprávy pro rozvoj cestovního ruchu v jejich lokalitě. Porovnat výši výdajů jednotlivých obcí nelze vzhledem k rozdílnému významu cestovního ruchu a nepoměru velikostí veřejných rozpočtů obcí. Podstatná část výdajů obcí Uherskobrodska v letech 2008-2010 putovala do zařízení a akcí primárně určených místnímu obyvatelstvu. Jednalo se o dopravní infrastrukturu a parkoviště, rekonstrukce a úpravy veřejných ploch a prostranství a pravidelné akce typu hodů, jarmarků a různých slavností. V Uherském Brodě byl zbourán starý most přes koleje a postavena nová široká bezbariérová lávka pro pěší za 75 milionů korun, na jejímž vzniku se podílely také finanční prostředky z ROP. Největší rozpočet ze všech akcí mají Kopaničářské slavnosti, které spolufinancují EU 65

z Evropského fondu pro regionální rozvoj a krajský úřad Zlínského kraje. Každoroční výdaje Starého Hrozenkova jen za tuto akci se pohybují v rozmezí 600-800 tisíc korun. Ostatní položky lze charakterizovat jako přímé výdaje pro rozvoj cestovního ruchu, kdy obce primárně zvyšují atraktivitu svého území. V uvedených letech mnohé obce postavily nové cyklostezky a cyklotrasy za přispění dotací z evropských fondů. Mimo jiné byly v roce 2008 vybudovány cyklostezky mezi Uherským Brodem a Šumicemi, Dolním Němčím a Hlukem a v roce 2009 mezi Uherským Brodem a Nivnicí, Šumicemi a Nezdenicemi, Bojkovicemi a Pitínem a z Prakšic směrem na Uherský Brod. Připravují se projekty na cyklistické stezky ze Slavkova do Dolního Němčí a Nivnice a z Veletin do Hradčovic a Drslavic. Ubytovací prostory jsou předmětem zájmu obecního rozpočtu v Nivnici, Starém Hrozenkově a ve Strání, kde na rekonstrukci bývalého loveckého zámečku v penzion přispěli také EU a Zlínský kraj. Největší investice byly vkládány do sportovních zařízení jako jsou hřiště na volejbal, tenisové kurty, tělocvičny a víceúčelová hřiště. Taková zařízení vznikala především

v roce 2009 kupříkladu v Bojkovicích, Březové, Dolním

Němčí,

Hradčovicích, Nezdenicích a roku 2010 sportovní střediska vznikla v Pitíně, Starém Hrozenkově, Šumicích, Vlčnově a Záhorovicích. V Uherském Brodě byl rekonstruován zimní stadión. Opět byly čerpány zejména prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, ale také ze Zlínského kraje a z ministerstev. Zajímavé byly také výdaje do kulturně-historických památek. V Březové a Komni byly rekonstruovány domky lidové architektury, v Bystřici pod Hostýnem, Hradčovicích, Nivnici a Uherském Brodě sakrální stavby. Nivnice, Vlčnov a Uherský Brod opravovali historické budovy a sochy. Výlohy do kulturních zařízení měly obce Komňa, Nivnice, Starý Hrozenkov, Strání, Uherský Brod a Vlčnov. Areál, kde jsou pořádány Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, byl upraven díky dotaci 9 milionů z fondů EU. V Uherském Brodě byla v letech 2009-2010 provedena rekonstrukce kina celkem za 51 milionů korun. Z více než 90 % byla hrazena z městského rozpočtu a zbytek z dotací ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. V Uherskobrodské hvězdárně byla v roce 2009 uskutečněna robotizace dalekohledu. Nejvýraznější propagaci má město Uherský Brod, dále obce mikroregionu Východní Slovácko, Bojkovice, Starý Hrozenkov a Strání. Mimo ně dávají finance do propagace své obce ještě Komňa, Prakšice, Pašovice a Záhorovice. Částky jsou 66

variabilní, u menších obcí se jedná o cifru do 10-20 tisíc korun, u Bojkovic, Vlčnova, Starého Hrozenkova a Strání cca 40-100 tisíc korun. Největší náklady pohybující se mezi 350-500 tisíci korunami má Uherský Brod. Propagace je obstarávána zejména webovými stránkami obcí, případně mikroregionů (Východní Slovácko, Dolní Poolšaví, Bílé Karpaty a Bojkovsko), částečně propagačními materiály vydávanými jednotlivými mikroregiony, eventuálně články v regionálních novinách. Starý Hrozenkov mimoto pořádá výměnné pobyty s zahraničními partnery ze Slovenska, Polska a Španělska. Kromě těchto skupin výloh investovaly obce Uherskobrodska do turistických a naučných stezek, lyžařských a běžeckých turistických tras, koupališť , přírodních atraktivit, turistických informačních center, místního informačního systému a do příspěvků organizacím řídícím cestovní ruch. Na druhou stranu jsou na Uherskobrodsku obce, které v uvedených letech do rozvoje cestovního ruchu neinvestovaly, konkrétně se to týká Vápenic a Vyškovce. Dále Veletiny pouze každoročně vkládají peníze do propagace. Obec Hostětín díky příspěvku 0,5 milionu za získání zelené stuhy v soutěži Obec roku provedla úpravy veřejných ploch, jinak ale žádné výlohy na rozvoj cestovního ruchu neměla. Příjmy z cestovního ruchu zaznamenalo 9 obcí z 23 zúčastněných. Tyto výtěžky tvoří velmi nízké procento obecních rozpočtů (do 1 %) a bývají použity pro další růst cestovního ruchu. Do obecních rozpočtů z rekreačních poplatků získávají prostředky Bojkovice, Komňa, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Uherský Brod a Vápenice. V Hostětíně se poplatky za rekreaci zpětně zavádějí. Subjekty přinášející obecním úřadům další finance mají vybudovány obce Komňa, Nivnice, Pašovice, Starý Hrozenkov a Strání.

67

9. SWOT ANALÝZA Analýza SWOT je metoda používaná pro hodnocení současného stavu organizace a zahrnuje rozbor vnitřních silných a slabých stránek a identifikuje příležitosti a ohrožení (Horner, Swarbrooke, 2003). Název je tedy anglickou zkratkou jednotlivých stránek – strong, weak, opportunities, threats. Zjištěné informace mohou pomoci pro lepší plánování vývoje, v tomto případě cestovního ruchu na území Uherskobrodska. Vychází ze závěrů analýz diplomové práce. Silné stránky •

existence sdružení obcí v rámci mikroregionů,

•

účast Regionu Slovácko na veletrzích cestovního ruchu,

•

vysoký přírodní potenciál,

•

ekologická stabilita krajiny,

•

CHKO Bílé Karpaty,

•

poměrně hustá síť značených turistických tras KČT,

•

historické památky (zvláště Uherský Brod, Bojkovice, Vlčnov),

•

bohaté folklórní a lidové tradice a akce,

•

rozšiřování sítě cyklistických tras a stezek,

•

kvalitnější ubytovací možnosti v Uherském Brodě,

•

dostatek ubytovacích prostor pro méně náročné turisty,

•

dobré sportovní podmínky, zvláště aquapark v Uherském Brodě,

•

5 informačních center pro turisty,

•

ekologické projekty (především Hostětín).

Slabé stránky •

periferní poloha vůči Praze,

•

horší dopravní dostupnost a obslužnost,

•

nedostatečné finanční zdroje,

•

malá propagace,

•

nevyužitý potenciál většiny kulturně-historických atraktivit,

•

chybějící cizojazyčné mutace propagačních materiálů a webových stránek,

68

•

nedostatek parkovacích míst,

•

chybějící bezbariérové vchody do památek,

•

málo ubytovacích zařízení vyšší kvality,

•

nízká jazyková gramotnost pracovníků ve službách.

Příležitosti •

získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU,

•

možnost získání dotací z ministerstev a Zlínského kraje,

•

přeshraniční spolupráce na rozvoji cestovního ruchu,

•

prostor pro nové investiční záměry,

•

certifikace kvality služeb v ubytování,

•

možnost dalšího rozvoje druhého bydlení,

•

zlepšení propagace oblasti,

•

rozvoj lyžařských center,

•

rozvoj venkovského cestovního ruchu,

•

rostoucí popularita ekoturistiky,

•

podpora hipoturistiky a vytváření hipostezek,

•

podpora kulturních, společenských a sportovních akcí,

•

větší využití potenciálu hvězdárny v Uherském Brodě,

•

podpora nákupního cestovního ruchu v Uherském Brodě,

•

možnost využití místních gastronomických specialit,

•

vytvoření programů pro účastníky cestovního ruchu,

•

lepší spolupráce obcí v rámci mikroregionů,

•

větší spolupráce mikroregionů mezi sebou,

•

využití znovuotevřeného zámku Nový Světlov jako kulturního a společenského centra,

•

růst životní úrovně obyvatel střední Evropy.

Ohrožení •

omezení dotací z EU a státního rozpočtu,

•

zhoršení stavu dopravní infrastruktury,

•

chátrání památek,

69

•

nedostatečná konkurenceschopnost,

•

nezájem turistů o Bílé Karpaty,

•

nezájem místních obyvatel o rozvoj cestovního ruchu,

•

nedocenění potenciálu a důležitosti cestovního ruchu,

•

odchod především mladších obyvatel do perspektivnějších regionů.

Poloha Uherskobrodska vůči centrům cestovního ruchu zahraničních turistů v České republice je periferní, proto je vhodné se zaměřit na přilákání turistů domácích a ze Slovenské republiky. Oslovit by je mohla ekologicky stabilní a neporušená příroda, stejně jako historické památky a kulturní akce. Rozvíjejí se sportovní zařízení, zejména Aquapark Delfín v Uherském Brodě, lyžařské areály v Bílých Karpatách, a projekty v Hostětíně. Velké možnosti skrývá venkovská turistika.

70

10. NOVÉ PROJEKTY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Nové projekty mohou být spolufinancovány ze státního rozpočtu, konkrétně z příspěvků ministerstev pro místní rozvoj, kultury, zemědělství aj. V rámci euroregionu Bílé – Biele Karpaty jsou do projektů vkládány také peníze z rozpočtu Slovenské republiky. Nejdůležitější jsou však peníze z dotací Evropské unie. Prostřednictvím euroregionu byly v posledních letech uskutečněny např. Euroregion Bílé – Biele Karpaty na mapě, Hradní cesta (vytvořeny obrázkové směrovky a

rozcestníky),

Javorina

–

Symbol spolupráce Slovákov a Čechov

a

jiné.

(http://www.erbbk.sk/main.php?r=1) Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava patří mezi 26 operačních programů, prostřednictvím nichž Česká republika čerpá v letech 2007 – 2013 peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. V regionu jsou spojeny Olomoucký a Zlínský kraj. Projekty jsou rozděleny do 4 prioritních os: doprava, integrovaný rozvoj a obnova regionu, cestovní ruch a technická pomoc. Na území SO ORP Uherský Brod byly úspěšně realizovány projekty s vlivem na zlepšení cestovního ruchu například v Bojkovicích (rekonstrukce komerční části Zámku Nový Světlov pro cestovní ruch), Uherském Brodě (stezka městskou památkovou zónou) a v Žítkové (Hotel Kopanice). (http://www.rrstrednimorava.cz/file/1934/) V současné době probíhá 36 projektů v rámci 3. prioritní osy. Na území Uherskobrodska zasahují 3 projekty, čistě sledovaného území se však týká jen jediný. Projekty zasahující zájmové území jsou z osy 3.4 Propagace a řízení jsou dva, a to Marketingová podpora domácího cestovního ruchu na Východní Moravě a Marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu na Východní Moravě a projekt Střední Morava – turistická destinace II, poznání a pohoda. První má za cíl zapojení nových soukromých a veřejných investic s podporou strukturálních fondů EU do marketingové strategie a postupů a vývoj komunikace s cílovými skupinami domácích návštěvníků tak, aby Východní Moravu přijali za svoji destinací a tím se posílilo financování marketingu z udržitelných zdrojů. Cílem druhého projektu je zavést a usadit značku Východní Morava na klíčových trzích Evropy. Oba projekty jsou střednědobé, prozatím do 31. 12. 2014, a jsou realizovány přímo Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy se sídlem ve Zlíně. (http://www.rr-strednimorava.cz/marketingova-

71

podpora-domaciho-cestovniho-ruchu-na-vychodni, http://www.rr.strednimorava.cz/marketingova-podpora-prijezdoveho-cestovniho-ruchu-na) K rozvoji cestovního ruchu na Uherskobrodsku se však především vztahuje projekt z osy 3.2 Veřejná infrastruktura a služby – Rozvoj turistického ruchu na Východním Slovácku. Východní Slovácko je mikroregion zahrnující 6 obcí Uherskobrodska (Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Suchá Loz a Vlčnov). Za cíl si klade zatraktivnění regionu Východní Slovácko v oblasti infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Tohoto cíle má být podle projektu dosaženo postavením 6 rozhleden a 18 odpočinkových bodů (volně stojící dřevené stoly a lavice), které mají být mezi sebou propojené cyklostezkami, informačními a směrovými tabulemi. Stávající informační systém obcí se má spojit do jednoho souhrnného s napojením na regionální a nadregionální turistické trasy. Na uskutečnění projektu je dáno období od 1. 1. 2007 do 20. 9. 2011. Rozpočet projektu je navržen na 5,2 milionu korun.

(http://www.rr-strednimorava.cz/rozvoj-turistickeho-ruchu-na-vychodnim-

slovacku) Rozhledny budou postaveny na území obcí Bánov, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice a Vlčnov. Březová do mikroregionu Východní Slovácko nepatří, ale protože na katastrálním území Suché Loze nešlo stavbu umístit, dohodly se sousední obce na jejím umístění v katastrálním území Březová. Problémy s umístěním byly mimo Suchou Loz také v Bystřici pod Lopeníkem a Korytné, protože území všech tří obcí spadá do CHKO Bílé Karpaty. Projekt počítá s dřevěnými rozhlednami s výškou 13 metrů. V Uherském Brodě je v přípravě projekt venkovních bazénů v areálu CPA Delfín. Jeho záměrem je rozšíření areálu o venkovní víceúčelový, plavecký a dětský bazén včetně vodních atrakcí a doplňkových objektů. Na víceúčelový bazén bude navazovat tobogán a dvě skluzavky. Vybudovat se má věž plavčíka, víceúčelové hřiště, plážový volejbal, dětská hřiště, občerstvovací stánek s pergolou, hospodářský objekt a na okraji území provozní objekt s kancelářemi vedení areálu. Východní hranici pozemku bude tvořit protihluková stěna. Stávající objekt podle projektu bude rozšířen (přístavba objektu pro instalaci bazénové technologie a objektů s whirpoolem, cvičným bazénem a další saunou). Projekt získal pozitivní stanovisko od EIA v únoru 2009. (http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ZLK411)

72

Projekt venkovních bazénů měl být realizován v letech 2010–2011 s předpokládanými náklady ve výši více

než

100

milionů

korun.

(http://eu.ub.cz/pages.aspx?rp=3.2&id= 2000&expandMenu=0#Related) Prozatím se odkládal především kvůli financím a úpravám variant výstavby kvůli snížení ceny. Navíc se vyskytl problém kvůli hrozící pokutě a penále téměř

29

milionů

korun

kvůli

nesrovnalosti ve fakturaci aquaparku. V lednu 2011 byla městu tato pokuta Ministerstvem s výjimkou

financí penále

odpuštěna

94 385

Kč. Obr. 9.1: Projekt venkovních bazénů CPA Delfín Zdroj: (http://zlin.idnes.cz/uhersky-brod-sezbavil-nocni-mury-nemusi-platit-



penale-29-milionu-pxh-/zlin-zpravy.asp?c=A110104_1508455_zlin-zpravy_toi) Město počítalo s tím, že při výstavbě areálu využije dotace z prostředků Regionálního operačního programu. V současnosti není vypsaná žádná výzva na podporu těchto aktivit a bez dotace nemá město dostatek finančních prostředků. Rozvoje cestovního ruchu se týká projekt soukromého investora Zdeňka Zemka. Jedná se o golfového hřiště s 27 jamkami na ploše 110 ha v katastru obcí Vlčnov a Uherský Brod-Havřice. Záměr byl Radou obce schválen v srpnu 2009. Jako nejpravděpodobnější se jeví název „Golfové hřiště Jízdy králů“ („Ride of Kongs Golf Course“). Samotná výstavba bude trvat jeden rok a jeden další na růst travnatých porostů. (http://www.vlcnov.cz/zpravodaje/golf.pdf) V současné době se provádějí přípravné práce. Problémy jsou s výkupem pozemků, zvlášť od neznámých vlastníků. Majitelé pozemků si mohou vybírat mezi jejich prodejem, pronájmem a směnou za jiný. Podle sdělení místostarostky Vlčnova jsou však největší problémy se získáním povolení od životního prostředí a Ústavu památkové péče, protože bez nich nelze změnit územní plán.

73

Na Uherskobrodsku je připravený ještě jeden projekt. Jedná se o rozhlednu „Kaunicův vrch“ v katastrálním území obce Drslavice. O její výstavbě se jedná od roku 2005 mezi vedením Drslavice, Vlčnova a Uherského Brodu. Měla by stát na lesní mýtině, kde do roku 1981 stával zámek

Pepčín.

Pozemek

je

ve

vlastnictví

Drslavic. Stavba je navržena jako ocelová, případně ocelová se železobetonovým nosným sloupem. Ve výšce 23 metrů má být zřízena vyhlídková plošina. Projekt získal pozitivní stanovisko

v červenci

2007

od

EIA.

(http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr &id=ZLK275) V současné

době

je

vypracovaná

projektová dokumentace na stavbu rozhledny. 9.2: Návrh rozhledny „Kaunicův Vysoký finanční rozpočet na tuto akci a Obr. vrch“ zdrženlivý postoj města Uh. Brod projekt zatím Zdroj:

odkládá. (http://www.drslavice.cz/stranka/17/)

74



11. MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Na základě analýzy lokalizačních a realizačních předpokladů cestovního ruchu a průzkumu dotazníkovým šetřením lze prohlásit, že Uherskobrodsko má potenciál k využití a rozvoji cestovního ruchu. Tento potenciál však v současné době není dostatečně využit. Nedostačující je úroveň základní infrastruktury a propagace, které možnosti cestovního ruchu omezují. Z výzkumu marketingového šetření Uherského Brodu vyplývá, že většina účastníků cestovního ruchu město pouze navštíví, tzn. že tudy jen projíždí, což je charakteristické i pro další místa. Je proto zapotřebí zvýšit jejich přitažlivost, aby návštěvníci měli důvod setrvat a přenocovat. Je třeba neustále zlepšovat kvalitu hromadných ubytovacích zařízení. Rozšiřovat jejich vybavenost, šířku poskytovaných služeb včetně poskytnutí připojení k internetu. Pro Uherskobrodsko by také mohl být přínosem projekt Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu, jež se zaměřuje hlavně na ubytovací služby v atraktivních oblastech, které ale nejsou dostatečně využívané. Hotely v Uherském Brodě by se získáním certifikace podle jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky staly více atraktivní i pro zahraniční klientelu. Další možnost rozvoje spočívá v zaměření se na prodloužení turistické sezóny, protože převážná část účastníků cestovního ruchu navštěvuje zájmovou oblast v letním období. Z tohoto důvodu by se nabídka služeb neměla soustředit pouze na toto období, ale rozšířit ji především o zimní sezónu. Zvláště lyžařské areály v Bílých Karpatách nabízejí dobrou příležitost pro rozvoj návštěvnosti, proto by byla na místě jejich viditelnější propagace. Nejlepší lyžařské podmínky má areál na Mikulčině vrchu, ale rozvíjí se také středisko Štrbáň ve Strání a taktéž by se mohly zlepšit podmínky na lyžařském svahu u Lopeníku. V Nezdenicích je k dispozici malý snowpark, který by bylo vhodné rozšířit, a tím přilákat zájemce o freestyle lyžování a snowboarding. Přírodní podmínky umožňují také zvýšení počtu udržovaných běžeckých tras. Vzhledem k dobrým předpokladům obcí sledované oblasti je možný rozvoj venkovského cestovního ruchu. Ekoturistika je podporována v Hostětíně, kde zároveň plánují nové programy, na kterých by ji bylo možné dále rozvíjet (např. program Po stopách prince Charlese). V Komni funguje venkovský statek, kde rozšiřují nabídku služeb. Hipoturistika se pomalu rozvíjí v Bojkovicích a Horním Němčí, proto by bylo vhodné rozšíření nabídky jejich služeb a vytvoření hipostezek. Je třeba rozšířit oblasti 75

rozvoje venkovského cestovního ruchu a povědomí o něm. Vzhledem k podpoře vzniku biofarem díky Programu rozvoje venkova (2007-2013) by se tohoto jevu dalo využít, umožnit prohlídku apod. Pro Uherskobrodsko je stejně jako pro celé Slovácko typický folklór. Bylo by dobré více zpopularizovat místní lidové slavnosti. Daly by se vytvořit půldenní zájezdové programy zaměřené na folklor a lidové slavnosti, ale také na osobu J. A. Komenského, lidové stavby a historické památky, ale také typickou gastronomii (slivovice, vlčnovské vdolečky, pivo Janáček) a jiné. Celodenní programy by se daly zaměřit na spojení půldenních, poznávání přírodních krás Bílých Karpat, lyžování a také zájezdy na folklórní slavnosti a akce (kromě jednoho dne na Jízdě králů, Fašanku, Kopaničářských slavnostech a Slavnostech bratrství Čechů a Slováků, také méně známé – hody, dožínky, festival ochotnických divadel apod.). Tyto programy by mohli být nabízeny lázeňským hostů v Luhačovicích ve spolupráci s CA Luhanka. S ohledem na dostatek volného času hostů, by takovéto krátké programy mohli být úspěšné. Tab. 11.1: Návrhy půldenních programů na Uherskobrodsku Typ programu Sakrální památky Uherského Brodu Vodní aktivity Osobnost J. A. Komenského

Místo

Atraktivita Chrám Mistra Jana Husa, Dominikánský

Uherský Brod

klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie, židovské hřbitovy a obřadní síň

Uherský Brod Uherský Brod, Komňa

Aquapark Delfín Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě, Památník J. A. Komenského a Muzeum zvěrokleštičů Expozice Rolnický dům a hospodářství,

Lidová architektura a místní gastronomie

Galerie Měšťanka, Muzeum lidových

Vlčnov

pálenic, Vlčnovské búdy s prohlídkou a ochutnávkou vína, slivovice, vdolečků Bartkův mlýn, Pamětní síň J. A.

Učitel národů

Nivnice

Komenského, Nadační síň dr. Kachníka, Expozice Nivnická izba

Ekologické projekty Na koňském hřbetu

Hostětín

Centrum Veronica některá z chovatelských stanic – prohlídka,

Bojkovice /

projížďka, možnost pomoci s ošetřením

Horní Němčí

koně

Zdroj: vlastní návrh

76

Uherský Brod může v příhraničních oblastech Slovenské republiky rozvíjet propagaci velmi oblíbeného nákupního cestovní ruchu. Pro zlepšení podmínek cestovního ruchu je zapotřebí také doplnění cyklistických stezek a tras, aby mohly být průjezdné a mohly se vytvořit větší cyklistické okruhy. Je potřeba zviditelnit propagaci turistických atraktivit. Informace jsou k dispozici většinou pouze na internetových stránkách obcí a v propagačních materiálech, které jsou však k dispozici pouze v turistických informačních centrech. Dala by se zajistit propagace pomocí plakátů na vlakových zastávkách, kde jsou k dispozici nástěnky, i v turistických informačních centrech v okolí. Další možností je zviditelnění zajímavostí v regionu pomocí internetových portálů ČCCR. Na Uherskobrodsku je stále dostatek prostoru pro nové nápady a investice. Vzhledem k možnostem, které nabízí Evropská unie svými fondy, se rozvoj cestovního ruchu stává dostupnější i pro podnikatele.

77

12. ZÁVĚR Zájmové území Uherskobrodska má jako turistická destinace pro rozvoj cestovního ruchu podle výsledků této diplomové práce dobrý potenciál, který je však zároveň snižován svými nedostatky. Cestovní ruch má pro Českou republiku svůj ekonomický význam, proto je důležité pokračovat v jeho růstu a přiměřeně rozvíjet jeho předpoklady. Vzhledem k dobrému zázemí se na Uherskobrodsku může v mnohých obcích jednat o vhodný zdroj příjmů do rozpočtu. Po zhodnocení přírodních předpokladů lze konstatovat, že zvolená oblast má vhodné předpoklady, jako je CHKO Bílé Karpaty, které je i zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Dále je zde přírodní park Prakšická vrchovina, množství přírodních rezervací a památek a evropsky významných lokalit. Na Uherskobrodsku se nachází zachovalá krajina bez devastujících zásahů člověka i mimo chráněná území. Z kulturně-historického hlediska lze vypíchnout jako centrum Uherský Brod coby středisko množství památek, kulturních zařízení a akcí, dále Bojkovice s Novým Světlovem a sportovními akcemi a Vlčnov, který nabízí kromě tradiční Jízdy králů také muzea a lidové stavby. Za zmínku také stojí Nivnice a Komňa jako jedny z možných rodišť J. A. Komenského, kulturní akce ve Strání, Starém Hrozenkově a na Velké Javořině. Realizační faktory ukázaly neuspokojivou dostupnost území, zvláště pro zahraniční návštěvníky ze západu. Cykloturisté mohou využít síť tras a stezek. Ubytování je většinou využíváno v nižší kategorii, dostatek kvalitnějšího se nachází pouze v Uherském Brodě, případně ve Strání a Žítkové. V tomto ohledu je třeba změn. Počet stravovacích zařízení je uspokojivý. Sportovní podmínky se stále zlepšují, mnohé obce mají vybudovány různá sportovní zařízení, která jsou dostupná také pro účastníky cestovního ruchu. Nejdůležitějším zařízením je bezesporu Aquapark Delfín v Uherském Brodě, velká atraktivita lákající domácí i slovenské návštěvníky, neboť vzhledem ke svému vybavení a vhodně zvoleným cenám má dobrou konkurenceschopnost a stabilní postavení. Důležité jsou zlepšující se podmínky pro běhy na lyžích a sjezdové lyžování. Rozvíjí se také venkovský cestovní ruch, především ekoturistika a hipoturistika. O rozvoj cestovního ruchu se podle výsledků dotazníkového průzkumu nejvíce zajímají Bojkovice, Hostětín, Nivnice, Strání, Starý Hrozenkov, Uherský Brod a

78

Vlčnov. Jedná se o obce s velmi vysokým a vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu mimo Hostětín, který rozvojem ekologických projektů vytváří vhodné předpoklady pro venkovský cestovní ruch. V letošním roce budou postaveny nové rozhledny v obcích mikroregionu Východní Slovácko jako nová atraktivita cestovního ruchu. Projekt venkovních bazénů v aquaparku je zamýšlen v Uherském Brodě. Ve Vlčnově a Uherském Brodě–Havřicích je v přípravách golfové hřiště a rozhledna na katastru obce Drslavice. Problémem je nedostatek financí, případně doporučujících posudků pro jejich realizaci. Ačkoli území, zvláště v oblasti Bílých Karpat, disponuje nadprůměrnou atraktivitou, kvůli nedostatku prostředků, malé propagaci a neuspokojivému zájmu účastníků cestovního ruchu není rozvoj cestovního ruchu dostatečně rozvíjen. Pokud by se tato situace zlepšila a podařilo by postupně snižovat slabé stránky a odvracet hrozby, byl by cestovní ruch pro Uherskobrodsko velkým přínosem. Tato diplomová práce může být využita jako pomocný materiál pro strategické plány na rozvoj cestovního ruchu v správním obvodě ORP Uherský Brod nebo v jeho dílčích částech.

79

13. SHRNUTÍ Cílem této diplomové práce je zhodnocení stavu cestovního ruchu na Uherskobrodsku a poukázání na možnosti jeho dalšího vývoje. Nachází v jihovýchodní části Zlínského kraje. Práce se zabývá cestovním ruchem, jeho významem a rozvojem. Poukazuje na přírodní a kulturně-historický potenciál cestovního ruchu (lokalizační faktory) a na komunikační předpoklady a materiálně-technickou základnu (realizační faktory). Součástí této práce bylo dotazníkové šetření s představiteli jednotlivých obcí a zjištění stavu a významu cestovního ruchu v jejich obcích. Je také zaměřena na analýzu turistického potenciálu a navrhuje některá zlepšení pro služby spojené s vývojem v uherskobrodském regionu. Kromě toho upozorňuje na několik projektů, které jsou plánovány ke zlepšení situace cestovního ruchu v regionu. Celá práce je doplněna fotografiemi, tabulkami a mapami.

Klíčová slova: Uherskobrodsko, cestovní ruch, rozvoj, přírodní potenciál cestovního ruchu, kulturně-historický potenciál, lokalizační faktory, realizační faktory, dotazníkové šetření, SWOT analýza, projekty

80

14. SUMMARY The aim of the diploma thesis is to evaluate the status of tourism in the Uhersky Brod region and point out the possibility of its further development. It is located in the southeastern part of the Zlín region. The work deals with tourism, its importance and development. It refers to the natural and culturally-historical potential of the tourism industry (factors of location) and communication requirements and materially-technical base (factors of realisation). The part of this work was a questionnaire with representatives of municipalities and the status and role of tourism in their communes. It is also focused on the analysis of tourist potential and proposes some improvements to services associated with development in the Uhersky Brod region. In addition, it refers to some projects that are planned to improve the situation of tourism in the region. The whole work is supplement with tables, photographs and maps.

Key words: the Uhersky Brod region, tourism, development, natural tourism potential, culturally-historical tourism potential, factors of location, communication requirements, materially-technical base, factors of realisation, questionnaire, SWOT analysis, projects

81

15. SEZNAM ZKRATEK AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CA – Cestovní agentura ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu CK – Cestovní kancelář CR – Cestovní ruch ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie HUZ – Hromadná ubytovací zařízení CHKO – Chráněná krajinná oblast KČT – Klub českých turistů MIC – Městské informační centrum MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MOS – Městská a obecní statistika NP – Národní park NPP – Národní přírodní památka NPR – Národní přírodní rezervace PP – Přírodní památka PR – Přírodní rezervace ROP – Regionální operační program SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností TIC – Turistické informační centrum UNWTO – Mezinárodní organizace cestovního ruchu

82

16. PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ

16.1 Použitá literatura BIČÍK, I. A kol. (2001): Druhé bydlení v Česku. Praha: Univerzita Karlova, 167 s. BÍNA, J. (2002): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Urbanismus a územní rozvoj 1/2002, Praha: Ústav územního rozvoje, s. 2-11. COOLBERGEN, A., TUINSTRA, C. (1997): The Tourism Market in the Czech Republic. České Budějovice: Studio No.13, 126 s. CULEK, M. a kol. (1995): Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 347 s. ČERTÍK, M. a kol. (2001): Vývoj, organizace a řízení. Praha : OFF, 352 s. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. a kol. (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 582 s. DOHNAL, V. a kol. (1985): Rajonizace cestovního ruchu. Praha : Merkur, 167 s. DVOULETÝ, M. a kol. (2010): Na paletě krojů. Uherské Hradiště: Nadace Dětikultura-sport, 371 s. FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2005): Struktura, typologie, současnost a perspektivy druhého bydlení v Česku. In Geografie 1/2005. Praha: Česká geografická společnost, s. 73-81. FORET, M., FORETOVÁ, V. (2008): Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 119 s. FRANCOVÁ, E. (2003): Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého, 119 s. 83

GARDAVSKÝ, V., HAMPL, M. (1982): Základy teoretické geografie. Praha: SNP, 85 s. HALL, C. M., PAGE, S. J. (2006): The Geography of Tourism and Recreation: Enviroment, place and space. 3. vydání. Oxon: Routledge, 427 s. HAVRLANT, J. (2003): Potenciál, projekty a možnosti rozvoje cestovního ruchu v pohraničním regionu Beskyd. In Cestovní ruch v České republice – Problémy a možnosti jejich řešení. Svazek 1. Recenzovaný sborník. České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 95-101. HAMARNEHOVÁ, I. (2010): Geografie cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola obchodní, 86 s. HORNER, S., SWARBROOKE, J. (2003): Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času (Aplikovaný marketing služeb). Praha: Grada, 486 s. HRABEC, J., ŠNAJDARA, P. (1999): Chráněná území okresu Uherské Hradiště. Zlín: Esprint, 24 s. HRDOUŠEK, V. a kol. (1999): Bílé Karpaty: turistický průvodce. Uherské Hradiště: L. V. Print, 259 s. INDROVÁ, J. (2009): Cestovní ruch: základy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 122 s. JARUŠEK, R (1930).: Uherský Brod: Město a okres. Praha: Národohospodářská propagace Československa. 159 s. JETMAR, M. (2007): Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Praha: Vysoká škola hotelová, 122 s.

84

KLUSÁČEK, O. (2001): Fenomén cestovního ruchu ve světové ekonomice. In Cestovní ruch a konkurenceschopnost regionů 2008. Sborník příspěvků z první mezinárodní konference 15. 5. 2008. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, s. 35-48. KOLEKTIV AUTORŮ (1985): Rajonizace cestovního ruchu. Praha: Merkur, 167 s. KOLEKTIV AUTORŮ (2003): Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven. Praha: Český statistický úřad, 225 s. KOLEKTIV AUTORŮ (2006): Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 163 s. KOPŠO, E. a kol. (1985): Ekonomika cestovného ruchu. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 412 s. KOTRBA, M. (1968): Rajonizace cestovního ruchu v ČSSR. Praha: Merkur, 241 s. KUBÍK, J. (2001): Cestovní ruch ve zlínském regionu. In Cestovní ruch a konkurenceschopnost regionů 2008. Sborník příspěvků z první mezinárodní konference 15. 5. 2008. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, s. 71-75. MACKOVČIN, P. a kol. (2002): Zlínsko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 374 s. MACHÁČEK, J. (2002): Lokalizace v cestovním ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj 1/2002, Praha: Ústav územního rozvoje, s. 25-28. MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Bratislava: SAV, 248 s. NEJDL, K. (2001): Postavení České republiky v rámci evropského cestovního ruchu. In Cestovní ruch a EU. Sborník z přednášek mezinárodní konference 7. 9. 2001. Praha: Vysoká škola ekonomická, s. 17-34.

85

NOVOTNÁ, M. (2005): Ohodnocení potenciálu pro cestovní ruch. In Geografie, cestovní ruch a rekreace. Sborník referátů ze semináře pořádaného při příležitosti významného životního jubilea Doc. JUDr. Stanislavy Šprincové, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 15-26. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 73 s. PEARCE, D. G., BUTLER, R. W. a kol. (2002): Contemporary Issues in Tourism Development. London: Routledge, 277 s. RYGLOVÁ, K. (2009): Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava: Key Publishing, 187 s. SAJDA, Č. (2001): Možnosti cestovního ruchu České republiky s perspektivou vstupu do EU. In Cestovní ruch a EU. Sborník z přednášek mezinárodní konference 7. 9. 2001. Praha: Vysoká škola ekonomická, s. 9-15. SHAW, G., WILLIAMS, A. M. (2004): Tourism and Tourism Spaces. London: Sage, 311 s. STEINECKE, A. (2006): Tourismus: Eine geographische Einführung. Braunschweig: Westermann, 360 s. STEJSKAL, J. (2010): Ekonomické aspekty cestovního ruchu. In Město, kultura a cestovní ruch: sborník ze semináře AUÚP, Litomyšl, 22.-23. 4. 2010. Brno: Ústav územního rozvoje, Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj 4/2010, s. 52-53. ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. (2010): Dvacet let cestovního ruchu v České republice a jeho prostorové a funkční souvislosti. In Město, kultura a cestovní ruch: sborník ze semináře AUÚP, Litomyšl, 22.-23. 4. 2010. Brno: Ústav územního rozvoje, Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj 4/2010, s. 54-58.

86

ŠINDAR, J. (2007): Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 207 s. ŠPRINCOVÁ, S. (2005): Úvodní projev Doc. JUDr. Stanislavy Šprincové, CSc. In Geografie, cestovní ruch a rekreace. Sborník referátů ze semináře pořádaného při příležitosti významného životního jubilea Doc. JUDr. Stanislavy Šprincové, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 7-10. ŠTĚPÁNEK, V., KOPAČKA, L., ŠÍP, J. (2001): Geografie cestovního ruchu. Praha: Karolinum, 228 s. TOMÁŠEK, M. (2007): Půdy České republiky. 4. vyd. Praha: Česká geologická služba, 67 s. TOMEČEK, R. (2005): Uherský Brod, putování historií královského města. Uherský Brod: Q Studio, 224 s. TOUŠEK, V. a kol. (2005): Česká republika: portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 136 s. TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 411 s. VYSTOUPIL, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 157 s. VYSTOUPIL, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno: Masarykova univerzita, 98 s. VYSTOUPIL, J., KUNC, J. (2009): Geografický výzkum cestovního ruchu a rekreace v ČR v letech 1950-2008. In Geographia Moravica. Sborník prací k šedesátinám doc. RNDr. Václava Touška, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 103-120.

87

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2010): Regionální operační programy jako nástroj podpory cestovního ruchu v ČR. In Regionální studia, 1/2010, Praha: Vysoká škola ekonomická, s. 38-50. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠÍNSKÁ, A., METELKOVÁ, P. (2006): Základy cestovního ruchu. Brno: Masarikova univerzita, 119 s. WAHLA, A. (2010): Obecná geografie cestovního ruchu. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 103 s. WIESER, S. (2008): Bílé Karpaty: Nejkrásnější výlety na moravsko-slovenském pomezí. Praha: Freytag & berndt, 160 s. WOKOUN, R. a kol. (2008): Ekonomika v prostoru - svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha: Linde, 189 s. WOKOUN, R. (2008): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha : Linde, 475 s.

16.2 Elektronické zdroje AOPK ČR. Natura 2000 [online]. © 2006 [cit. 2010-12-04]. Dostupné z www: AOPK ČR. Ústřední seznam ochrany přírody [online]. © 1999-2010 [cit. 2010-11-16]. Dostupné z www: ASTROCESTY. Hvězdárna Uherský Brod [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www: < http://www.astrocesty.eu/lokality/detail/hvezdarna-uhersky-brod.html> ATLAS ČESKA. Zámek Uherský Brod [online]. © 2007-2011 [cit. 2011-02-16]. Dostupné z www: 88

BIOLIB. Eriogaster catax [online]. © 1999-2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z www: BOJKOVICE. Historie [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-02-16]. Dostupné z www: CBA, O. S. O nás [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www: CENIA. Informační systém EIA [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-08]. Dostupné z www: CA JUMBO. Školní výlety [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www: CPA DELFÍN. CPA Delfín [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www: CZECHTOURISM. Koordináři [online]. © 2005-2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z www: CZECOT. Památky [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-04-13]. Dostupné z www:

89

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Městská a obecní statistika [online]. © 2008 [cit. 2011-02-22]. Dostupné z www: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obce v číslech – okres Uherské Hradiště [online]. Aktualizováno 27. 6. 2007 [cit. 2010-10-28]. Dostupné z www: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Mikroregiony Zlínského kraje [online]. Aktualizováno 12. 4. 2006 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z www: ČESKÝ

STATISTICKÝ

ÚŘAD.

Satelitní

účet

cestovního

ruchu

[online].

Aktualizováno 14. 1. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z www: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze ČSÚ [online]. Aktualizováno 22. 3. 2011 [cit. 2011-03-22]. Dostupné z www: DOLNÍ NĚMČÍ. Kultura [online]. © 2007 [cit. 2011-02-19]. Dostupné z www: DRSLAVICE. Zámek Pepčín [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-02-18]. Dostupné z www: DŮM KULTURY UHERSKÝ BROD. O nás [online]. © 2004-2007 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z www: EUROREGIÓN BÍLÉ – BIELE KARPATY. O Euroregióne Bílé - Biele Karpaty [online]. © 2009 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z www: 90

HOTELSTARS. Certifikovaná zařízení [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 201103-12]. Dostupné z www: HRADČOVICE. Rozhledna na Lhotce [online]. © 2008-2011 [cit. 2011-02-22]. Dostupné z www: HRADY.CZ. Mapa míst, Zlínský kraj přírody [online]. © 1995-2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z www: HVĚZDÁRNA UHERSKÝ BROD. Hvězdárna Uherský Brod přírody [online]. © 2009 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z www: IDNES.CZ. Uherský Brod se zbavil noční můry. Nemusí platit penále 29 milionů [online]. © 1999-2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z www: IDNES.CZ. Mapy [online]. © 1999-2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z www: IDOBRÝDEN.CZ. Rozhledna? Spíš sen [online]. Aktualizace 18. 1. 2011 [cit. 2011-0216]. Dostupné z www: INFOČESKO. Památky [online]. © 2002-2011 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z www:

91

KLUB SPORTU A KULTURY VLČNOV. Místní turistické informační centrum [online]. © 1999-2010 [cit. 2011-03-03]. Dostupné z www: KOMŇA. Historie [online]. © 2011 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z www: KUDY Z NUDY. Výlety [online]. © 2010 [cit. 2011-02-16]. Dostupné z www: KULTURNÍ KLUB UHERSKÉ HRADIŠTĚ. Kopaničářské slavnosti [online]. © 2008 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z www: LÁZNĚ LUHAČOVICE. Cestovní agentura Luhanka [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2010-22-03]. Dostupné z www: LYŽAŘSKÝ AREÁL ŠTRBÁŇ. Základní informace o areálu [online]. Aktualizováno 9. 11. 2008 [cit. 2010-16-03]. Dostupné z www: MAB. Program UNESCO "Člověk a biosféra" [online]. Aktualizováno 27. 8. 2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné z www: MĚSTO UHERSKÝ BROD. Kulturní památky města Uherský Brod [online]. © 20032010 [cit. 2011-20-02]. Dostupné z www: MIKROREGION BÍLÉ KARPATY. Průvodce [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-09]. Dostupné z www:

92

MIKROREGION BOJKOVSKO. Města a obce regionu [online]. Aktualizováno 1. 12. 2010 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z www: MIKROREGION VÝCHODNÍ SLOVÁCKO. Vítejte [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-10]. Dostupné z www: MIKULČIN VRCH Vítejte na Mikulčině vrchu [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Nástroje předvstupní pomoci EU a ostatní nástroje [online]. © 2005 [cit. 2011-03-31]. Dostupné z www: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-04-01]. Dostupné z www: MORAVSKÉ SKLÁRNY KVĚTNÁ. Aktivity [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www: MUZEUM BOJKOVSKA. Úvod [online]. © 2011 [cit. 2011-03-03]. Dostupné z www: MUZEUM JANA AMOSE KOMENSKÉHO UHERSKÝ BROD. Stručně o muzeu [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www:

93

NÁRODNÍ GEOPORTÁL INSPIRE. Mapy [online]. © 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z www: NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY. Slovácký verbuňk [online]. Aktualizováno 12. 2. 2008 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z www: NEZDENICE. Sport [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www: NIVNICE. J. A. Komenský [online]. © 2005 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z www: NOC KOSTELŮ. Uherský Brod, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. © 2011 [cit. 2011-02-23]. Dostupné z www: PAINTBALL NIVNICE. Paintball Nivnice [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www: PAMÁTKY JIŽNÍ MORAVY. Zámek Nezdenice [online]. © 2001-2005 [cit. 2011-0220]. Dostupné z www: PIRUCH. Jezdecké potřeby, koňské potřeby, ustájení koní, chov koní [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-20]. Dostupné z www: PIVOVAR JANÁČEK. Historie pivovaru [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www: 94

PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE. Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji [online]. Aktualizováno 17. 8. 2005 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z www: REGION SLOVÁCKO. Židovská modlitebna a hřbitov [online]. © 2003-2004 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z www: REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ MORAVA. Projekty [online]. Aktualizováno 4. 3. 2011 [cit. 2011-03-07]. Dostupné z www: ROZHLEDNY ČR. Rozhledna na Velkém Lopeníku [online]. Aktualizováno 1. 3. 2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z www: SLOVÁCKÉ MUZEUM. Muzeum lidových pálenic [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-03]. Dostupné z www: SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA. Mikroregiony [online]. © 2005-2010 [cit. 2011-0309]. Dostupné z www: SLOVÁCKÝ DENÍK. Nový Světlov jako pařížský Louvre [online]. Aktualizace 23. 9. 2010 [cit. 2011-02-17]. Dostupné z www: SLOVÁCKÝ DENÍK. Rockový klub nefunguje. Nepodepsali smlouvu [online]. Aktualizace 17. 3. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z www: 95

SPORTOVNĚ STŘELECKÝ KLUB 0073 UHERSKÝ BROD. Střelnice [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-15]. Dostupné z www: STARÝ HROZENKOV. Archiv [online]. © 2002-2008 [cit. 2011-03-07]. Dostupné z www: < http://www.staryhrozenkov.cz/archiv/archiv.asp?ID=2010> STRÁNÍ. Kultura [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-06]. Dostupné z www: SUNJARDIN. Aktivity [online]. © 2008 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www: ŠUMICE. Muzeum [online]. © 2008 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z www: TURISTICKÉ REGIONY ČR. Jižní Morava [online]. Aktualizace 26. 11. 2004 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z www: TURISTIKA. Slovácko [online]. © 2007-2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z www: VELKÁ JAVORINA. O slavnosti [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-06]. Dostupné z www: VELETINY. Búdy [online]. © 2008 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z www:

96

VLČNOV. Galerie Měšťanka [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www: VLČNOV. Vlčnovský zpravodaj, speciál o golfu a Jízdě králů [online]. Aktualizováno 18. 1. 2010 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z www: VÝCHODNÍ MORAVA. Uherskobrodsko [online]. Aktualizace není uvedena [cit. 2011-03-03]. Dostupné z www:

16.3 Kartografické zdroje Slovácko – Bílé Karpaty: velká cykloturistická mapa. 1:75 000. Vizovice: SHOCart, 2002.

16.4 Ostatní zdroje Informace poskytnuté pověřenými osobami jednotlivých obcí Uherskobrodska Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Uherský Brod Propagační materiály získané z MIC Uherský Brod a TIC pro Východní Slovácko ve Vlčnově Vlastní výzkum hromadných ubytovacích zařízení

97

17. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: CD ROM (volná) Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Tab. 1: Základní informace o obcích obvodu ORP Uherský Brod Příloha 4: Obr. 1: Mapa turistických regionů České republiky Obr. 2: Mapa turistických oblastí České republiky Obr. 3: Přírodní atraktivita správních obvodů obcí s rozšířenou působností Obr. 4: Kulturně-historická atraktivita správních obvodů obcí s rozšířenou působností Obr. 5: Celkový potenciál cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Obr. 6: Typy celkového potenciálu cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Obr. 7: Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Uherský Brod Obr. 8: Turisticko-rekreační funkce obcí SO ORP Uherský Brod Obr. 9: Rajonizace cestovního ruchu ve Zlínském kraji Obr. 10: Význam cestovního ruchu pro obce SO ORP Uherský Brod Příloha 5: Seznam obrázků na CD

98

PŘÍLOHY

Příloha 2: DOTAZNÍK: ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU NA UHERSKOBRODSKU 1. Zaměřuje se vaše obec na rozvoj cestovního ruchu? ANO NE 2. Máte zpracovány programové, resp. strategické/rozvojové dokumenty, které řeší problematiku cestovního ruchu? ANO, máme vypracovaný samostatný dokument rozvoje cestovního ruchu (uveďte prosím rok posledního zpracování ………..) ANO, rozvoj cestovního ruchu je dílčí součástí komplexního dokumentu (uveďte prosím rok posledního zpracování ………..) NE, ale dokument připravujeme NE, o vypracování dokumentu neuvažujeme

Strategické dokumenty (Spolu)financování cestovního ruchu Výměna informací Projekty rozvoje cestovního ruchu Pořádání společenských akcí Tvorba produktových balíčků Prospekty a reklamní materiály Prezentace na veletrzích

100

………………………*

Klub českých turistů

Státní památkový ústav

ČCCR – Czechtourism

Soukromí podnikatelé

Rozvojová agentura

Destinační společnost

Krajský úřad

Turistické informační centrum

Jiná obec nebo sdružení obcí

Aktivity z oblasti cestovního ruchu/ partneři

bez spolupráce/partnera

3. Spolupracujete v otázce cestovního ruchu s nějakými partnery? NE (přejděte na otázku 5) ANO (označte prosím partnery a aktivity, které společně realizujete/řešíte, viz tabulka)

Dotazníková šetření (návštěvnost) Dotazníková šetření (kvalita služeb) Dotazníková šetření (reakce obyvatel) Monitoring aktivit cestovního ruchu (hodnocení dopadů) Pořádání školení/seminářů o cestovním ruchu Územní plánování Informační a rezervační systém …………...……...…… * ………………….……..* …………………...…... * ČCCR = Česká centrála cestovního ruchu * doplňte další aktivity/partnery 4. Jak hodnotíte vaši spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu s jednotlivými partnery? (hodnocení: 1=výborná spolupráce; 5=nedostatečná spolupráce) Jiná obec nebo sdružení obcí Turistické informační centrum Krajský úřad Destinační společnost Rozvojová agentura Soukromí podnikatelé Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Státní památkový ústav Klub českých turistů …………………………………………… * …………………………………………… * …………………………………………… * * doplňte další aktivity/partnery

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5. Má vaše obec turistické informační centrum? ANO NE (přejděte na otázku 7) 6. Jste zřizovatelem či provozovatelem tohoto (alespoň jednoho) turistického informačního centra? ANO NE

101

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

7. Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj vaší obec? zásadní střední zanedbatelný 8. Vaše hodnocení rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci:

102

Financování cestovního ruchu z veřejných rozpočtů Předmětem další části šetření je analýza výdajů na cestovní ruch v obcích správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod. Zkoumány jsou jednak přímé výdaje z rozpočtů obcí (sloupec obec), dále výdaje na projekty, které byly spolufinancovány ze strukturálních fondů EU (např. SROP) a podpůrných programů ministerstev (např. Program obnovy venkova, Státní program podpory cestovního ruchu). Pro případné komentáře (vysvětlení) použijte prosím tabulku č. 2. Poslední tabulka je věnována příjmům rozpočtů z cestovního ruchu. Tabulka č. 1: Struktura výdajů na cestovní ruch (v tis. Kč) 2010 Obec

EU

2009 Ministr.

ubytovací zařízení (vč. obnovy lázeňských objektů) kongresová centra doprava v klidu (parkoviště) turistická doprava (např. turistický vláček) budování cyklostezek a cyklotras turistické a naučné stezky (vybavenost) lyžařské turistické trasy (budování – značení, údržby – stopy) lyžařské vleky a sjezdovky koupaliště (úprava přírodních vodních ploch ke koupání) a bazény (provoz a údržba) golfová hřiště ostatní sportovní zařízení – hřiště pro různé míčové hry (např. tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, squash), tělocvičny, kryté stadiony, kuželny, fitness centra atd. přírodní atraktivity (investice do jejich zpřístupnění, údržba) kulturně-historické památky (údržba a rekonstrukce) kulturní zařízení (divadla, muzea, galerie, hvězdárny, atd.) pravidelně se opakující se akce (jarmarky, slavnosti, vinobraní, atd.) výstavba rozhleden rekonstrukce a úpravy veřejných ploch a prostranství ZOO

103

Obec

EU

2008 Ministr.

Obec

EU

Ministr.

turistická informační centra, budování informačních a rezervačních systémů místní informační systém, místní značení, infoboxy propagace příspěvky organizacím řízení cestovního ruchu dopravní infrastruktura (komunikace, dopravní terminály, vč. letiště) ostatní výdaje na cestovní ruch (Jaké další položky považujete za výdaje na cestovní ruch?) …………………………………. . …………………………………. .

Tabulka č. 2: Komentáře k výdajovým položkám komentář ubytovací zařízení (vč. obnova/rekonstrukce lázeňských objektů) kongresová centra doprava v klidu (parkoviště) turistická doprava (např. turistický vláček) budování cyklostezek a cyklotras turistické a naučné stezky (vybavenost) lyžařské turistické trasy (budování – značení, údržby – stopy) lyžařské vleky a sjezdovky koupaliště (úprava přírodních vodních ploch ke koupání) a bazény (provoz a údržba) golfová hřiště

104

ostatní sportovní zařízení – hřiště pro různé míčové hry (např. tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, squash), tělocvičny, kryté stadiony, kuželny, fitness centra, golfová hřiště atd. přírodní atraktivity (investice do jejich zpřístupnění, údržba) kulturně-historické památky (údržba a rekonstrukce) kulturní zařízení (divadla, muzea, galerie, hvězdárny, atd.) pravidelně se opakující se akce (jarmarky, slavnosti, vinobraní, atd.) výstavba rozhleden rekonstrukce a úpravy veřejných ploch a prostranství ZOO turistická informační centra, budování informačních a rezervačních systémů místní informační systém, místní značení, infoboxy propagace příspěvky organizacím řízení cestovního ruchu dopravní infrastruktura (komunikace, dopravní terminály, vč. letiště) ostatní výdaje na cestovní ruch (Jaké další položky považujete za výdaje na cestovní ruch?) …………………………………. ………………………………….

105

Tabulka č. 3: Příjmy z cestovního ruchu do obecních rozpočtů 2010 Podíl obecním úřadem vybraných rekreačních (lázeňských) a kapacitních poplatků na příjmech obce Podíl příjmů obecním úřadem zřízených subjektů, orientovaných na cestovní ruch, na příjmech obce Jaké další položky považujete za příjmy z cestovního ruchu?

Údaje o obci/městě Název: Adresa (vč. PSČ): Kontaktní osoba: Telefon E-mail:

106

2009

2008

Příloha 3: Tab. 1: Základní informace o obcích obvodu ORP Uherský Brod (k 31. 12. 2009) Obec

První písemná

Počet

Rozloha

zmínka

obyvatel

(ha)

Hustota zalidnění 2

(obyv./km )

Nadmořská výška

Bánov

1294

2 138

1 625

131,6

287

Bojkovice

1376

4 636

4 190

110,6

272

Březová

1351

1 082

1 377

78,6

433

1405

800

1 343

59,6

365

Dolní Němčí

1358

3 026

991

305,3

256

Drslavice

1373

520

790

65,8

204

Horní Němčí

1357

863

1 806

47,8

334

Hostětín

1412

241

364

66,2

384

Hradčovice

1247

1 041

926

112,4

198

Komňa

1261

579

1 637

35,4

364

Korytná

1331

979

1 278

76,6

240

Lopeník

1791

175

1 253

14,0

490

Nezdenice

1374

760

835

91,0

245

Nivnice

1261

3 285

2 548

128,9

247

Pašovice

1365

710

484

146,7

237

Pitín

1412

963

2 305

41,8

324

Prakšice

1131

972

957

101,6

235

Rudice

1350

458

767

59,7

296

Slavkov

1261

706

1 375

51,4

302

Starý Hrozenkov

1261

889

1 084

82,0

378

Strání

1357

3 637

3 976

91,5

418

Suchá Loz

1261

1 155

1 701

63,3

304

Šumice

1389

1 742

1 570

111,0

225

Uherský Brod

1048

17 117

5 206

328,8

251

Vápenice

1846

189

988

19,1

460

Veletiny

1283

553

626

88,3

199

Vlčnov

1264

3 079

2 130

144,6

226

Vyškovec

1830

149

1 119

13,3

510

Záhorovice

1408

1 071

1 490

71,9

248

Žítková

1830

186

611

30,4

590

Bystřice pod Lopeníkem

Zdroj: ČSÚ Zlín

107

Příloha č. 4:

Obr. 1: Mapa turistických regionů České republiky Zdroj: CzechTourism

Obr. 2: Mapa turistických oblastí České republiky Zdroj: CzechTourism

108

Obr. 3: Přírodní atraktivity správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)

109

Obr. 4: Kulturně-historické atraktivity správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)

110

Obr. 5: Celkový potenciál cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno podle Bína (2002)

Obr. 6: Typy celkového potenciálu cestovního ruchu v obcích SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno podle Bína (2002)

112

Obr. 7: Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno z Vystoupil, J. a kol. (2006)

Obr. 8: Turisticko-rekreační funkce obcí SO ORP Uherský Brod Zdroj: upraveno podle Vystoupil a kol. (2006)

114

Obr. 9: Rajonizace cestovního ruchu ve Zlínském kraji Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)

Obr. 10: Význam cestovního ruchu pro obce SO ORP Uherský Brod Zdroj: vlastní výzkum (2011)

Příloha 5: Seznam obrázků na CD 1. NPR Javorina (http://nature.hyperlink.cz/) 2. NPR Porážky (http://nature.hyperlink.cz/) 3. Bourovec trnkový (http://www.biolib.cz/) 4. Nezdenický zámeček (http://www.nezdenice.cz/) 5. Zámek Nový Světlov (http://www.mikroregion-bojkovsko.cz/) 6. Lovecký zámeček ve Strání (http://www.mikroregion-bojkovsko.cz/) 7. Zbořený zámek Pepčín (http://www.drslavice.cz/) 8. Chrám Mistra Jana Husa (Vlková, 2011) 9. Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (Vlková, 2011) 10. Dominikánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (http://www.ub.cz/) 11. Obraz Černé Madony (http://www.ub.cz/) 12. Nový židovský hřbitov (Vlková, 2011) 13. Obřadní síň u nového židovského hřbitova (Vlková, 2011) 14. Hraběcí hrobka (http://bojkovice.cz/) 15. Panský dům (http://www.czecot.cz/) 16. Nádvoří Panského domu (http://www.infocesko.cz/) 17. Radnice (Vlková, 2011) 18. Nadační dům (http://www.ub.cz/) 19. Pamětní deska domu č. p. 201 (http://www.ub.cz/) 20. Obelisk – Via Lucis (Vlková, 2011) 21. Pivovar Janáček (Vlková, 2011) 22. Rozhledna Lopeník (http://rozhledny.webzdarma.cz/) 23. Rozhledna Lhotka (http://www.hradcovice.cz/) 24. Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě (http://www.mjakub.cz/) 25. Hvězdárna (http://www.astrocesty.eu/) 26. Dům kultury (http://www.ub.cz/) 27. Kino Máj (http://www.ub.cz/) 28. Památník J. A. Komenského (http://www.komna.cz/) 29. Muzeum zvěrokleštičů (http://www.kudyznudy.cz/) 30. Bartkův mlýn (http://www.nivnice.cz/) 31. Nadační dům dr. Kachníka (http://www.nivnice.cz/) 32. Vesnická památková rezervace Vlčnov-Kojiny (Vlková, 2011)

33. Vesnická památková rezervace Vlčnov-Kojiny (Vlková, 2011) 34. Muzeum lidových pálenic (http://www.slovackemuzeum.cz/) 35. Muzeum Na Mlýně (http://www.dolninemci.cz/) 36. Festival masopustních tradic Fašank (http://www.strani.cz/) 37. Jízda králů (http://jizdakralu.vlcnov.cz/) 38. Jízda králů (http://jizdakralu.vlcnov.cz/) 39. Kopaničářské slavnosti (http://www.staryhrozenkov.cz/) 40. Slavnosti bratrství Čechů a Slováků (http://www.ub.cz/)

118