BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT

EFEKTIVNOST INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU EFFICIENCY OF INVESTMENT PLAN

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. MARTINA BENEDĚLOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2011

Ing. JIŘÍ LUŇÁČEK, Ph.D., MBA

Abstrakt Cílem této diplomové práce je provést ekonomické zhodnocení investice. Tato investice je zaměřena do oblasti zlepšení součastné kvality ţivotního prostředí firmy Cement Hranice, a.s. realizováním investice do by-passového systému pro samostatné odprašování rotační pece. Firma Cement Hranice, a.s. působí na trhu cementářských výrobků, které jsou doplněny sortimentem suchých omítkových a maltovinných směsí. Poţadavky na ţivotní prostředí jsou velice přísné a jejich dodrţování vysoce nákladné z důvodu zavedených emisních limitů. V této diplomové práci se budu věnovat rozboru vypracovaného návrhu na investici, jejího zhodnocení a definování přínosů z realizace.

Klíčová slova: Investice, investiční projekt, hodnocení investic, čistá současná hodnota

Abstract The object of this diploma thesis is to make economical evaluation of the investment. This investment is aimed at the area of improving the quality of environment in surroundings of Cementary Plant, a.s. by realisation of by-pass investment into separate dust-exhausting of rotary kiln at the same time. Cementary Plant, a.s. has a place in a market of cementary products especially with dry coat-plasters and mortary mixtures. Environment requirements are extremely strict and their following is highly costly because of the established emission limits. In this diploma thesis I am going to attend an analysis of elaborated investment project, its evaluation and defining realisation benefits.

Keywords: Investments, investment project, the investments evaluation, net present value

Bibliografická citace

BENEDĚLOVÁ, M. Efektivnost investičního záměru. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 75 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jiří Luňáček, Ph.D., MBA.

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Efektivnost investičního záměru vypracovala samostatně s pouţitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce.

V Brně dne 27. 05. 2011

…………………………………. Martina Benedělová

Poděkování:

Děkuji panu Ing. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D., MBA., vedoucímu mé diplomové práce, za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování mé diplomové práce.

Obsah: ÚVOD ............................................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE A METODIKA .......................................................................................... 10 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ............................................................... 11 1.1

Základní pojmy .................................................................................................. 11

1.2

Investiční rozhodování ........................................................................................ 12

1.3

Dělení investic .................................................................................................... 12

1.4

Zdroje financování investic ................................................................................. 13

1.5

Magický investiční trojúhelník............................................................................. 15

1.6

Investiční plánování ............................................................................................ 15

1.6.1

Fáze plánování ............................................................................................ 17

1.6.2

Realizační fáze ............................................................................................ 19

1.6.3

Kontrolní fáze ............................................................................................. 19 Klasifikace investičních projektů ......................................................................... 19

1.7 1.7.1

Rozvoj podniku a podnikové ekonomiky....................................................... 19

1.7.2

Věcná náplň projektů ................................................................................... 20

1.7.3

Stupeň závislosti projektů ............................................................................ 21

1.7.4

Ostatní kategorie ......................................................................................... 22 Metody hodnocení investic .................................................................................. 22

1.8 1.8.1

Investiční propočet ...................................................................................... 22

1.8.2

Statistické metody investičního propočtu ...................................................... 24

1.8.3

Dynamické metody investičního propočtu ..................................................... 28

1.8.4

Optimální doba vyuţitelnosti ........................................................................ 32 Analýza citlivosti ................................................................................................ 34

1.9

2

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU.................................................................... 35 Charakteristika podniku ...................................................................................... 35

2.1 2.1.1

Základní údaje o firmě ................................................................................. 36

2.1.2

Organizační struktura................................................................................... 37

2.1.3

Historie firmy.............................................................................................. 39

2.2

Výrobní proces ................................................................................................... 40

2.3

Sortiment výrobků .............................................................................................. 41

2.4

Vztah firmy Cement Hranice, a.s. k ţivotnímu prostředí ........................................ 43

2.4.1

Trvale udrţitelný rozvoj ............................................................................... 43

2.4.2

Sociální faktor ............................................................................................. 43

2.4.3

Nejvýznamnější ukazatele emisních limitů .................................................... 44

2.4.4

Ochrana ţivotního prostředí ......................................................................... 47 Rekonstrukce odprášení chladiče slínku ............................................................... 48

2.5

3

REALIZACE INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU ............................................................ 52 3.1

Popis stávající technologie .................................................................................. 53

3.2

Samostatné odprašovací zařízení chloridového by-passu ....................................... 55

3.3

Výpočet efektivnosti investice do by-passového filtru ........................................... 57

3.4

Financování projektu by-passu z fondu EU ........................................................... 60

3.5

Zhodnocení investice .......................................................................................... 61

3.5.1

Čistá současná hodnota ................................................................................ 62

3.5.2

Vnitřní výnosové procento ........................................................................... 62

3.5.3

Vlastní zhodnocení ...................................................................................... 63

3.6

Analýza citlivosti ................................................................................................ 63

3.7

Vlastní doporučení pro firmu ............................................................................... 66

3.8

Ţivotní prostředí a Cement Hranice, a.s. ............................................................... 67

Závěr: .............................................................................................................................. 69 Seznam pouţité literatury: .............................................................................................. 71 Seznam pouţitých zkratek a symbolů: ............................................................................ 73 Seznam obrázků .............................................................................................................. 74 Seznam tabulek ............................................................................................................... 74 Seznam příloh ................................................................................................................. 75

ÚVOD

Hlavním cílem kaţdého podniku je maximalizace zisku, čehoţ můţe firma dosáhnout neustálým rozvojem a pomocí realizací investičních projektů. Příprava takových projektů a jejich hodnocení patří k velice náročným činnostem ovlivňující úspěšnost celé firmy. Kaţdá realizace investičního projektu s sebou nese významné riziko, proto je nutné značnou pozornost věnovat investičnímu rozhodování. Působí na konkurenceschopnost nabízených výrobků, zasahuje do rentability a ovlivňuje produktivitu. Na tato rozhodnutí působí mnoho vnitřních i vnějších faktorů. Důleţitou roli hraje faktor času a riziko. Uskutečnění investičního záměru je potřeba propočítat mnoţstvím finančních analýz. Nesmíme zapomínat na potřeby a cíle podniku. Kaţdá hospodářská činnost přináší produkci výrobků a sluţeb a navíc svou činností ovlivňuje ţivotní prostředí. Dopad na ţivotní prostředí je potřeba minimalizovat. Firma Cement Hranice, a.s. tuto minimalizaci dopadu na ţivotní prostředí blízkého okolí firmy, ale i celého regionu zařazuje mezi své priority. Prostředí, ve kterém ţijeme, stále více ovlivňuje kvalitu našeho ţivota, vztahy mezi lidmi, ale i hospodářskou činnost. Snahou firmy je proto toho riziko dopadu eliminovat pomocí instalace nových technologií a vyuţívání alternativních paliv. Má diplomová práce se zabývá realizací investice do samostatného odprašovacího zařízení pro chloridový by-pass systém rotační pece ve firmě Cement Hranice, a.s.. Tato firma se zabývá převáţně výrobou cementu, suchých omítkových a maltovinných směsí a lepidel. Cílem mé práce je zejména zlepšit kvalitu ţivotního prostředí a vyhodnotit dopady na výrobní náklady cementu. Firma realizací této investice významně sníţí emise plynných a tuhých znečišťujících látek a pozitivně tak ovlivní ţivotní prostředí v okolí Hranic.

9

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem mé diplomové práce je ekonomické zhodnocení investice firmy Cement Hranice, a.s., jejíţ realizace povede ke zlepšení kvality ţivotního prostředí a současně ke sníţení nákladů na výrobu cementu. Jde o investici do by-passového filtru pro samostatné odprašování rotační pece. Budu se věnovat rozboru vypracovaného návrhu na investici, jejího zhodnocení a definování přínosů z realizace.

Tato práce se skládá ze tří základních částí. V první části jsou popsány nezbytná teoretická východiska práce, především poznatky pro metody hodnocení investic, klasifikace investičních projektů, zdroje financování projektů a investiční plánování.

V druhé části mé diplomové práce je představen samotný analyzovaný podnik, kde bude investice realizována. Jsou zde uvedeny základní informace o firmě, představena její stručná historie, předmět podnikání a výrobní proces a vztah firmy k ţivotnímu prostředí včetně emisních limitů.

Třetí a zároveň závěrečná kapitola se zabývá samotnou investicí do by-passového systému. Je zde uveden stručný popis zaváděného systému, důvody pro realizaci této investice a samotný výpočet efektivnosti investice. Na základě výpočtu bude stanovena čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a doba návratnosti projektu. Na základě těchto kritérií bude investice zhodnocena.

10

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

1.1 Základní pojmy

Investice V ekonomii je pojmem investice rozuměna ta část důchodu, která je vkládána do kapitálu (tedy do továren, nových přístrojů či zařízení, apod.). Tyto statky nepřinášejí okamţitý prospěch, ale v budoucnu umoţní rozšíření výroby.

Investiční záměr Investiční záměr je zjednodušená projektová dokumentace, která se zabývá řešením investice do příslušného objektu. Můţe se týkat stavby, pořízení strojů a zařízení, pořízení programu či technického zhodnocení projektu.

Čistá současná hodnota Metoda investičního rozhodování zaloţená na respektování faktoru času pomocí diskontování. ČSH vyjadřuje rozdíl mezi SH peněţních příjmů investice a SH kapitálových výdajů na pořízení investice.

Vnitřní výnosové procento Je to taková úroková míra, při které se SH peněţních příjmů rovná SH kapitálových výdajů investice. Výsledné procento vyjadřuje výnos, který investice do kapitálu přinese.

11

1.2 Investiční rozhodování Investiční rozhodování je jedním z nejdůleţitějších druhů rozhodování ve firmě, jelikoţ má značný vliv na budoucí vývoj a efektivnost společnosti. Důsledky finančních rozhodování mají dlouhodobý efekt působení s významnou setrvačností. Rozhodnutí, zda přijmout či odmítnout investiční projekt patří k rozhodování strategického charakteru a většinou vychází z firemní strategie a následně přispívá k její realizaci. Investiční činnost Investování můţeme stručně charakterizovat jako vynakládání kapitálu za účelem dosaţení uţitků očekávaných v budoucím časovém horizontu. Do investicí tedy nelze zahrnout např. financování běţné činnosti podniku. (Dluhošová, 2006; Farský a kol., 2001)

1.3 Dělení investic 

Hmotné investice (kapitálové, věcné, fyzické)- vytváří či rozšiřují výrobní kapacitu podniků. Rozumíme jimi celkové finanční poloţky vynaloţené na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci či obnovení majetku podniku. -

Rozšiřovací investice: nová technologie, investice na vývoj a výzkum nových výrobků, investice do ochrany ŢP, atd.



Obnovovací investice: obnova technologií, oprava strojů, atd.

Nehmotné (nemateriální) investice- zahrnují výdaje na výzkum, vývoj a vzdělávání, nákup know-how.



Finanční investice- zahrnují nákup akcií, obligací či jiných cenných papírů; půjčování peněz jiným společnostem za účelem získání „odměny“ ve formě výplaty úroků či dividend.

12

Důleţitou součástí investic je rozhodování „KOLIK“, „DO ČEHO“ a „KDY“ investovat. Toto lze povaţovat za nejdůleţitější roli manaţerského rozhodování, protoţe se rozhoduje o budoucím vývoji podniku. Investice zatěţují ekonomiku podniku několik let (z hlediska fixních nákladů) a na druhé straně ekonomice podniku přináší i zisk. Investice jsou důleţité pro růst či rozvoj podniku, navíc pak při obstátí vůči konkurenci a je potřeba je předem plánovat. Toto nám zajišťuje investiční plán, upřesněný v investičním projektu. Z mnoha variant investičních projektů je vybrán ten nejefektivnější a z hlediska technického a ekonomického. Posuzuje se, jaké stroje či zařízení mají být obnoveny, kdo zajistí přípravu projektu, kdo zajistí dodání, jak bude rozloţena platba, z jakých zdrojů se bude platit, atd. (Farský, 2001)

1.4 Zdroje financování investic

Investice lze financovat pomocí dvou druhů zdrojů 

Zdroje vlastní: podnik je získává na základě vlastních činností. -

Odpisy: jsou to náklady, které vyjadřují opotřebení stálých aktiv (např. budovy, stroje). Suma uskutečněných odpisů se nazývá oprávky.

-

Zisk: velmi důleţitou součástí je nerozdělený zisk, který nebyl pouţit na výplatu podílů ze zisku nebo fondů ze zisku. Jeho výše záleţí na hospodářském výsledku daného období, výši zdanění a výši příspěvku do podnikových a rezervních fondů.

-

Výnosy z prodeje a výnosy z likvidace hmotného majetku a zásob

13



Zdroje cizí

-

Bankovní úvěry: bankovní neboli finanční úvěry jsou poskytovány ve formě peněz od komerčních bank

-

Emise dluhopisů: vydávání cenných papírů, kde má majitel právo poţadovat vrácení dluhu ve jmenovité hodnotě a vyplacení výnosů z dluhopisu do určitého data, kde emitent je povinen tyto závazky splnit.

-

Rizikový kapitál: bývá poskytován na předem stanovené období a to tak, ţe dojde k navýšení základního kapitálu společnosti.

-

Dotace: nevratné zdroje financování

-

Alternativní formy financování: patří sem leasing (dohoda, kdy nájemce má právo uţívat určitý majetek na předem stanovenou dobu za nájemné), faktoring (úplné postoupení krátkodobých pohledávek z obchodního styku, jeţ nejsou zajištěny a jsou sníţeny o diskont), forfaiting

(odkup

doposud

nesplatných

střednědobých

či

dlouhodobých pohledávek, jeţ jsou zajištěny např. bankovní zárukou).

Odpisy většinou nestačí na financování reprodukce stálých aktiv firmy, proto je zapotřebí pouţít i část zisku. Ty kolikrát nejsou dostačující, tak firma pouţívá i cizích zdrojů, které musí splácet. Investice by měla být efektivní, neboli schopna splatit jak půjčku od cizích zdrojů, tak i zdroje vlastní. (Dluhošová, 2006)

14

1.5 Magický investiční trojúhelník

Hodnotíme-li efektivnost investice, je kladen důraz na rizikovost této investice (jaká je pravděpodobnost nedosaţení očekávaných výnosů), dále na likviditu (rychlost přeměny investice nazpět do peněţní podoby) a na výnosnost (ideální je výnosnost bez rizika s rychlým splacením). Investice, které zaručují dosaţení vysoké výnosnosti, jsou vysoce rizikové, naopak investice s malým rizikem jsou málo výnosné. (Synek, 2002) Obrázek 1: Magický investiční trojúhelník

(www.finance.cz)1

1.6 Investiční plánování Mezi součást celkového plánování v podniku patří taktéţ investiční plánování. Jeho předmětem je:

1



Optimalizace investičního rozhodování



Realizace investičních projektů



Kontrola investičních projektů

zdroj: http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/investovani/zasady/

15

Investiční plánování hraje velice důleţitou roli v podniku, proto je mu věnována značná pozornost. Investiční rozhodování bývá spojováno s: 

Nezanedbatelnou výší investovaného kapitálu



Vázaností kapitálu s dlouhodobého hlediska



Značnou vazbou na ostatní oblasti podniku

Při investičním plánování je potřeba přihlíţet k následkům výroby, odbytu a financování, které můţe v budoucnu investiční akce ovlivnit. Není-li na tyto následky brán ohled, riziko chybně zvolené investice můţe být vysoké. V případě chybné investice skutečná návratnost zůstává výrazně pod původním očekáváním a bylo by výhodnější, kdyby investice provedena nebyla při zpětném uvaţování. (Wöhe, 2007)

Investiční plánování lze stejně jako jakékoliv jiné plánování rozdělit do následujících fází: a) Fáze plánování -

Analýza cílů

-

Analýza problému

-

Hledání alternativ

-

Prognóza účinků

-

Ocenění

-

Rozhodnutí

b) Fáze realizace c) Fáze kontroly

16

Fáze plánování

1.6.1

-

Analýza cílů K hlavním finančním cílům, jeţ podnikatelé sledují, patří maximalizace zisku v dlouhodobém časovém horizontu. Podnikatelé taktéţ kontrolují nefinanční cíle, k nimţ patří např. získání jistoty a moci, udrţování zvyklostí, sociální uznání a spousta dalších. Jelikoţ nemonetární cíle nelze finančně vyjádřit, podnikatelský propočet výnosnosti investic je zaměřen pouze na cíle finanční.

-

Analýza problému Investor nezbytně potřebuje získat informace o podniku a jeho okolí, aby zjistil, jaké jsou jeho moţnosti. Investiční rozhodování bude jiné u začínajícího perspektivního podniku oproti jiţ dlouho prosperujícímu ne moc úspěšnému podniku s nízkou likviditou, jeţ nemá téměř ţádnou naději na úspěch. Perspektivní podnik je schopen vyuţít příleţitostí, které trh nabízí a svými inovativními investicemi tak vyplní mezery na trhu.

-

Hledání alternativ Začínající perspektivní podnik nemá finanční prostředky, aby mohl věcnou investici případně realizovat, oproti tomu vysoce likvidní podnik sice prostředky má, ale investice, které by slibovaly dosaţení úspěchu, nemá. Řešením této situace jsou finanční investice. Věcné investice se zabývají investičním plánování a investičními propočty. Druhy věcných investic jsou:

-

Investice nahrazující (výměna za původní zařízení)

-

Investice racionální

-

Investice rozšiřující

17

Cílem racionálních a rozšiřujících investic je zvýšení kapacit, jehoţ důsledkem je i změna výše podnikových trţeb. U nahrazujících investic výše trţeb zůstává stejná, pouze dojde k nahrazení platby nákladů na staré zařízení za platby nákladů na nové zařízení.

-

Prognóza účinků Rozhodování o investicích má vţdy hodně dopadů, např. na technologii výroby, ţivotní prostředí, poţadavky na zaměstnance apod. Jestliţe chceme změřit účinnost projektu s ohledem na dosaţený zisk, je potřeba si stanovit:

-

-

Referenční hodnotu

-

Kalibrační značku (většinou jí bývá nerealizovaný investiční projekt)

-

Nulový bod

Ocenění Jedná-li se o náhradní investici a investiční rozhodování neovlivňuje výši trţeb, mohou být hodnoty pro ocenění odvozeny dle nákladů či výnosů (záporné komponenty). Pokud je ovšem ovlivněna investičním rozhodováním taktéţ výše trţeb, je třeba brát ohled i na výši trţeb a příjmů (kladné komponenty) a zároveň na výši nákladů (negativní komponenty). Důleţitou součástí investičního plánování je investiční propočet, neboli zkoumání finančních účinků investice a srovnání kvantitativních účinků s hodnotovými veličinami.

-

Rozhodnutí Jsou-li výsledky investičního propočtu povaţovány za výhodné k provedení investice, končí tímto proces plánování a přichází realizační fáze. V investičních propočtech je kladen důraz na finanční i nefinanční měřítka.

18

Realizační fáze

1.6.2

Ve fázi rozhodovací byl schválen projekt a tím pádem v realizační fázi je úkolem tento projekt provést. Při realizaci projektu je potřeba dodrţovat technické poţadavky, finanční i časový rámec.

Kontrolní fáze

1.6.3

Jakmile je ukončena realizační fáze, úkolem investora je porovnat skutečně dosaţený zisk se ziskem plánovaným. Jestliţe realizovaná investice při porovnání zisků byla klasifikována jako investice s negativní skutečnou odchylkou, lze rozhodnout o zastavení této investice. Nebo naopak můţe srovnání skutečné a plánované investice zajistit lepší předpověď investice do budoucna, je-li odchylka kladná. (Wöhe, 2007)

1.7 Klasifikace investičních projektů

Rozhodne-li se podnik investovat, má na výběr ze dvou typů investic: -

Reálné investice (investice do reálných aktiv- hrotných i nehmotných)

-

Finanční investice (investice do finančních aktiv)

Rozvoj podniku a podnikové ekonomiky

1.7.1



Rozvojové projekty

Druhy těchto projektů mají za prvotní cíl expanzi. Týká se to produktů, jejichţ cílem je zvýšení produkce produktů jiţ zavedených, zavedení nového produktu na trh, průnik na nové trhy, apod. U těchto typů projektů je třeba provést důkladný průzkum trhu, jeţ má na starosti výše postavení zaměstnanci (manaţeři). Jestliţe se podnik rozhodne zavést

19

úplně nový produkt na trh, je tato expanze povaţována za velice rizikovou, proto patří do kompetence vrcholových pracovníků. Vše je součástí strategického plánu.



Projekty obnovy

U těchto projektů je projednávána buď náhrada starého výrobního zařízení (jiţ po ţivotnosti) nebo výměna zastaralého výrobního zařízení těsně před koncem ţivotnosti a to z důvodu vysokých nákladů na servis či kvůli značnému sníţení nákladů nového výrobku při jeho pouţití. Vše musí být důkladně propočítáno, především srovnání výše výdajů na investici do výměny zařízení s celkovou úsporou nákladů.



Ostatní investiční projekty

K těmto typům investičních projektů patří všechny ostatní projekty, např. budování budovy pro sídlo výzkumné laboratoře či projekty na ochranu ţivotního prostředí (jejich cíl není ekonomický, ale jsou v souladu se zákony, předpisy či jinými nařízeními). (Dluhošová, 2006; Wöhe, 2007)

Věcná náplň projektů

1.7.2



Zavádění nových produktů a technologií

Týká se projektů, jeţ jsou zaměřeny na produkty a technologie pro firmu úplně nové, ale na trhu jiţ existující. Patří sem např. investice na nákup nových zařízení pro výrobu.



Výzkum a vývoj nových technologií a produktů

Tento druh projektů patří do velmi rizikových, čili i vysoce nákladných. Patří sem projekty, jejichţ realizací vznikne úplně nový výrobek nebo technologie. Výsledky výzkumu a vývoje lze následně vyuţít ve firemní praxi.

20



Inovace informačního systému či informační technologie

Jedná se o modernizaci informačních systémů či technologií uţívaných v systému řízení firmy jako velice důleţitý zdroj přenosu informací mezi pracovníky tak i s vedením a vlastníky firmy. Ekonomická efektivnost je však špatně měřitelná.



Ostatní projekty

Změna organizační struktury či systému řízení firmy patří k důleţitým aspektům, které řeší ostatní projekty.

Stupeň závislosti projektů

1.7.3



Nezávislé projekty

Projekty zcela nezávislé, nevyţadující ani nevylučující projekty ostatní.



Projekty plně závislé

Toto jsou projekty se doplňující a není-li realizován kaţdý soubor projektu, splnění celkového úkolu není moţné.



Projekty se vylučující

Jestliţe je přijat jeden projekt, druhý musí být bezpodmínečně vyloučen. A to především z technologických důvodů. Patří sem např. výroba stejného výrobku, ale pomocí různé technologie (pouţití jedné z technologií je výhodnější neţ uţití té druhé).

21



Doplňující se projekty

Projekty, jejichţ splněním lze přijmout projekty další. Tyto projekty je nutno chápat komplexně a brát ohled na vazby, jeţ vzájemně ovlivňují úspěšnost či neúspěšnost projektu. (Wöhe, 2007)

1.7.4

Ostatní kategorie

Dále lze projekty dělit následovně dle:

o Formy realizace projektu (výstavba investiční, akvizice) o Velikosti projektu (velký, střední, malý projekt) o Hlediska účetnictví (finanční, hmotné, nehmotné) o Výchozí podmínky realizace (v jiţ zavedeném podniku, v novém podniku) o Doba výstavy (jednoleté, víceleté výstavby) o Způsob financování (zadluţené či nezadluţené projekty)

1.8 Metody hodnocení investic

1.8.1

Investiční propočet

Hlavním úkolem investičního propočtu je zanalyzovat, jak je investice efektivní, tedy prognózovat a vyčíslit její budoucí prospěch plynoucí z realizované investice. Jak je investice výhodná v praxi zjistíme pomocí dvou pouţívaných metod: 

Metoda statistického investičního propočtu



Metoda dynamického investičního propočtu

22

Tyto propočtové investiční metody fungují na principu porovnání všech příjmů a výdajů plynoucích z investičního projektu, které zapisujeme do tabulky. Existuje dvojí vypracování tabulky, a to: ex-post, kdy získáme výkaz zisků a ztrát odpovídající skutečně realizovaným platbám a ex-ante, kdy je propočet stanovován na základě investičního rozhodování a v propočtu je nutno prognózovat příjmy, výdaje, dobu ţivotnosti investice, výnos z likvidace investice a úrokovou sazbu. (Dluhošová, 2006; Fotr, 2007; Wöhe, 2007) Příklad na investiční propočet: Vstupní data investičního projektu Tabulka 1: Platby investičního projektu

časový okamžik Pořízení investice Výdaje Příjmy Výnos z likvidace Přijetí úvěru Splácení úvěru Úroky z cizího kapitálu Doba ţivotnosti investice

-2000 -800 1000

-400 1800 1200

2000 -2000 10% 2 roky

2

Tabulka 2: Platby investičního projektu

Časový okamžik Platební transakce Příliv peněţních prostředků Pořízení investice Příjmy Výdaje Úroky z cizího kapitálu Stav finančních prostředků Příjmy Výdaje Úroky z cizího kapitálu Výnos s likvidace Splacení úvěru Stav finančních prostředků 3

2

Tabulka vytvořena dle knihy autora Wöhe, 2007

23

Částka 2000 -2000 1000 -800 -200 0 1800 -400 -200 200 -2000 400

Příjmy a výnosy z likvidace postačují na pokrytí běţných výdajů, úroků z cizího kapitálu a splacení úvěru. Navíc má investor v době

k dispozici aktivum v celkové

výši 400 Kč. Tato investice investorovi vynese zisk ve výši 400 Kč.

Rovnice pro výpočet výnosu z investice:

Kde:

= výnos z investice = konečná výše kapitálu = výše kapitálu na počátku plánovaného období

1.8.2

Statistické metody investičního propočtu

S pouţitím statistických metod můţeme zjednodušit rozhodování kterou investiční variantu realizovat a kterou ne a o kolik je výhodnější ta realizovaná neţ ta nerealizovaná a pokud je investičních projektů více, který je nejvýhodnější. Nevýhodou statistických metod je jejich náchylnost k chybám v matematickém propočtu, proto spousta firem raději volí metody dynamické. Všechny metody (kromě metody amortizace) při hodnocení investic vycházejí ze vstupních veličin a jeho hodnocení buď v prvním roce investice, nebo v reprezentativním období.

3

Tabulka vytvořena dle knihy autora Wöhe, 2007

24

Existují 4 druhy statistických metod:

a) Metoda porovnávání nákladů Tato metoda je zaloţena na srovnávání nákladů na původní zařízení s náklady na novou investici. Určí nám tedy výhodnost nebo nevýhodnost chystané investice. Cílem investora bude vybrat si takovou investici, která má nejniţší náklady. Všechny porovnávané veličiny musí stejného typu. Budeme-li porovnávat výhodnost dvou investičních projektů, srovnáme investice a jejich náklady na realizaci projektů dle následující tabulky:

Tabulka 3: Schéma kalkulace porovnávání nákladů

Nákladový druh 1. Provozní náklady 1.1 Personální náklady 1.2 Náklady na opravy 1.3 Náklady na energii 1.4 Materiálové náklady 1.5 Náklady na prostory atd. 2. Kalkulační odpisy 3. Kalkulační úroky Celkové náklady

Investice … … … … … … … …

Investice … … … … … … … …

4

Vzorec pro stanovení kalkulačních odpisů, kde je zohledňována hodnota dané investice:

í

4

Tabulka vytvořena dle knihy autora Wöhe, 2007

25

= vstupní kapitál

Kde:

n= mnoţství Při stanovování kalkulačních úroků nehraje roli, zda je investice financována vlastní anebo cizím kapitálem.

Vzorec pro kalkulační úroky: í

b) Metoda porovnávání zisků

Jestliţe není hodnocený výstup porovnávaných investičních projektů stejný, je potřeba brát v úvahu výši dosaţených trţeb. Metoda porovnávání nákladů je tedy nepouţitelná, proto ji nahradíme metodou porovnávání zisků. Vyčíslíme výši zisků pro všechny investiční varianty platné pro dané období. Vzorec pro zisk: í Příjmy jsou zastoupeny zúčtovatelnými trţbami a náklady je moţno stanovit pomocí schématu kalkulace porovnávání nákladů. Výhodný je ten projekt, který dosahuje nejvyššího zisku.

c) Metoda porovnání rentability

Jestliţe metodou porovnávání zisků neurčíme, která varianta je pro nás výhodnější, pouţijeme metodu porovnání rentability. Porovnáváme v penězích vyjádřený zisk s průměrným vázaným kapitálem.

26

Vzorec pro ukazatele rentability: ý ý

ý

Vztah mezi původním ziskem Z a korigovaným ziskem

existuje následující vztah:

× Upravený zisk

vznikne odečtením kalkulačních úroků (či úroků z cizího kapitálu) od

zisku. Pokud je projekt financován vlastním kapitálem, zisk

odměnou pro

podnikatele za poskytnutí vlastního kapitálu a zároveň převzetí podnikatelského rizika. Uţijeme-li tuto metodu, porovnáváme jednotlivé rentability s úročením v minimální výši, jeţ investor poţaduje. Investice je realizována za předpokladu, ţe je rentabilita vyšší neţ minimální výše úročení.

d) Metoda propočtu amortizace (=metoda Pay-off)

Tato metoda vyuţívá hodnoty příjmů a výdajů, nikoliv náklady a výnosy jako ostatní metody. Jako jediná se taktéţ neomezuje na jedno období. Odečteme-li od příjmů výdaje, získáme veličinu přesah do dalších platebních období (značeno PO). Pojem „normální investice“ představuje takovou investici, která po okamţiku úhrady opakovaně přináší příjmy. Výpočtem stanovíme počet období, neţ dojde k amortizaci pořizovací hodnoty investice pomocí zpětného toku kapitálu. Jestliţe jsou roční příjmy z investice např. 50 000 Kč a pořizovací cena investice byla 200 000 Kč, zjistíme, ţe doba amortizace je 4 roky. Mnoho investorů mající negativní vztah k riziku, chtějí, aby doba amortizace investice byla co nejkratší, tedy investor touţí po rychlém přesunu ze ztrátového pásma do ziskové zóny. Poté investor srovnává vypočtenou a plánovanou dobu amortizace. Nevýhodou ovšem je, ţe investice s nízkým rizikem mají dlouhou dobu amortizace.

27

Zhodnocení statistických metod Statistické metody jsou zaloţeny na porovnávání výsledkových veličin (tedy nákladů a výnosů) a vztahují se k jednomu fiktivnímu ročnímu zúčtovacímu období. Tento fakt činí statistické metody nepřesné z hlediska plánování. Při výpočtu určíme jedno reprezentativní období a to libovolně podle subjektivního měření, nebo cíleným výběrem podle vypočtených výsledků. Nemůţeme ovšem vědět, jestli jsme se rozhodli správně nebo špatně. Při statickém propočtu jsou přehlíţeny dočasné rozdíly ve výsledcích, které naopak dávají najevo dynamické metody investičních propočtů. V těchto metodách je přihlíţeno i k výši úroků a úroků z úvěru. (Fotr, 2007; Wöhe, 2007)

1.8.3

Dynamické metody investičního propočtu

Stejně jako metody statistického investičního propočtu, i dynamické metody investičního propočtu směřují ke stejnému cíli- rozhodnutí, zdali je investice výhodná či ne. Oproti statistickým investičním metodám mají dynamické metody výhodu v tom, ţe hodnotí rozhodnutí pro celé investiční období.

V níţe uvedených veličinách se projevují účinky investice ve finanční podobě: - výdaj prostředků při pořízení - příjem prostředků na konci období – výdaj prostředků na konci období n – počet období vyuţívání investice - výnos z likvidace na konci období i – kalkulační úroková míra

28

Lze srovnávat pouze platby, které proběhly ve stejném období. Ostatní platby je moţno porovnávat pouze tehdy, pokud došlo k úročení nebo odúročení ve stejném časovém intervalu.

a) Metoda čisté současné hodnoty

Současná hodnota je zastoupena všemi toky kapitálu od počátku investice do konce. Čistá současná hodnota projektu je vyjádřena jako rozdíl současné hodnoty všech budoucích příjmů projektu a současné hodnoty všech výdajů tohoto projektu. Vztah mezi současnou hodnotou a čistou současnou hodnotou: Tabulka 4: Vztah mezi SH a ČSH

Současná hodnota + Současná hodnota budoucích plateb -Platba pořizovací hodnoty =Současná hodnota budoucích plateb -Platba pořizovací hodnoty =Čistá současná hodnota (ČSH) 5

Vzorec pro výpočet čisté současné hodnoty:

Budoucí platby jsou zhodnoceny tím víc, čím vyšší je kalkulační úroková míra.

Čistá současná hodnota > 0 → investice je výhodná, projekt je výhodné realizovat Čistá současná hodnota = 0 → investice je indiferentní Čistá současná hodnota < 0 → investice není výhodná, projekt není výhodné realizovat 5

Tabulka vytvořena dle knihy autora Wöhe, 2007

29

b) Anuitní metoda

Tato metoda vychází z faktu, ţe během plánovacího období nedochází ke kolísání úrokových sazeb a ţe skutečný úrok se rovná úroku z úvěru. Anuitní metodu pouţijeme, jestliţe by chtěl investor spotřebovávat majetek, k jehoţ přírůstku došlo z důvodu investice. Částka současné hodnoty je pomocí anuitní metody převedena na neměnnou periodickou platbu nazývanou anuita neboli renta. Vzorec pro výpočet současné hodnoty:

Kde zásobitel se stanoví výpočtem:

(Zásobitel se pouţívá např. pro výpočet současné hodnoty provozních nákladů varianty investičního projektu.) Vzorec pro výpočet výše anuity A (pravidelné platby):

Rozhoduje-li se investor, který z investičních projektů uskutečnit, měl by realizovat projekt s nejvyšší kladnou anuitou. Anuita můţe mít podobu kladnou anebo zápornou. Přičemţ: Kladná anuita určuje: -

Hodnotu roční částky, jeţ investor můţe získat bez sníţení původního majetku

-

Výši hodnoty, o kterou by byly sniţovány přebytky příjmů v případě krize a projekt by zůstal i nadále výnosný

30

Záporná anuita určuje: -

Výši ročních plateb, jeţ by stát musel dotovat do nevýhodného investičního projektu v takové výši, aby pro podnik byla investice ještě výhodná

c) Metoda vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return)

Vnitřní výnosové procento vyjadřuje takovou roční úrokovou sazbu, při níţ je současná hodnota provozních peněţních toků rovna kapitálovým výdajům. Investice je pro investora ztrátová, jestliţe je čistá současná hodnota rovna nule. Přebytky příjmů nejsou dost vysoké na to, aby pokryly pořizovací náklady a náklady vyplívající z financování cizím kapitálem. Rovnice pro stanovení vnitřního výnosového procenta k, přičemţ se čistá současná hodnota rovná nule:

Rovnici řešíme vyjádřením hodnoty k. Poté hodnotu vnitřního výnosového procenta k porovnáváme s kalkulační úrokovou sazbou i.

Jestliţe: k > i → investice je výhodná k realizaci k = i → rozhodnutí je indiferentní k < i →investice není výhodná k realizaci

31

d) Deanův model

Tento druh investičního propočtu je zaloţen na faktu, ţe kaţdý z investičních projektů z celkového investičního programu má jiné vnitřní výnosové procento. Kaţdý specifický druh investičního projektu má své specifické alternativy financování a s tím i související různé finanční náklady. Výhody Deanova modelu: -

Kapitálový trh zachycuje mnohem reálněji neţ klasický model, jelikoţ počítá i s jednotnou kalkulační úrokovou mírou

-

Jednoduchost aplikace tohoto modelu

Nevýhody Deanova modelu: -

Metoda je zaměřena na jeden časový okamţik a ignoruje přebytky výdajů v průběhu času

-

1.8.4

Neposkytuje přesnou odpověď, zda je projekt výhodný, nýbrţ přibliţnou

Optimální doba využitelnosti

Pojmem technická ţivotnost označuje časové období, během kterého je zařízení vyuţíváno bez technických závad. Technická ţivotnost se dá často prodlouţit pomocí opakujících se údrţeb či výměnou nefunkčních částí za nové. V určitý okamţik se ovšem opravy stávají nevýhodné. Řešením je zde nahradit staré zařízení novou technickou investicí. Pro podnik je nejvýhodnější investice s dobou vyuţitelnosti, jeţ odpovídá čisté současné hodnotě s nejvyšší hodnotou. Tato doba vyuţitelnosti je označována jako optimální či ekonomická ţivotnost. Jestliţe je projekt výhodný, určíme podle více moţných alternativ dob ţivotnosti. Je potřeba brát v úvahu, ţe známe přesně a spolehlivě tok plateb pro vymezené období a na kapitálovém trhu počítáme s kalkulační úrokovou mírou.

32

Typy investov ní: a) Jednorázová investice Tato investice je pouţita pouze jednou při stanovené kalkulační úrokové míře. Jakmile skončí ekonomická ţivotnost investičního projektu, dojde k uloţení disponibilního kapitálu při kalkulační úrokové míře. Chceme-li určit optimální dobu vyuţitelnosti této investice, můţeme pro výpočet pouţít jak dynamické, tak i statistické metody řešení. Při uţití statistické metody budeme počítat pouze s toky plateb v posledním období. Investice je výhodná pouze tehdy, splňuje-li toto kritérium: Investiční projekt je výhodný pouze tehdy, převaţují-li příjmy nad spotřebovanými hodnotami i se zahrnutím placených úroků za vázaný kapitál.

b) Dvakrát se opakující investice

Investice se opakuje 2x po sobě, přičemţ po druhé investici dochází k uloţení kapitálu při kalkulační úrokové sazbě. Investor se po prvním investičním období rozhoduje, zda je investice výhodná a má pokračovat, nebo v opačném případě ji ukončit. Má-li investor pokračovat v investici i v následujícím období, musí být splněna tato rovnice:

c) Nekonečný řetězec identických investičních projektů

Identická investice se neustále opakuje. Kaţdá z těchto investicí má svou vlastní technickou ţivotnost. Během investičního projektu se můţe změnit mnoho podmínek, tím pádem se projekt můţe stát méně či více výhodným neţ bylo původní očekávání a

33

tím pádem se změní i doba vyuţitelnosti. Tu je pak potřeba upravit podle vnějších podmínek a celý projekt znovu překontrolovat. Je také potřeba určit přesný a výhodný okamţik nahrazení aktuální investice, a jestli bude nahrazena investicí identickou nebo novou a efektivnější. (Wöhe, 2007)

1.9 Analýza citlivosti

Tato analýza má za úkol zjistit citlivost určité ekonomické veličiny projektu (např.: ČSH, zisk, výnosnost vloţených prostředků atd.). Poté určíme, jakým odchylkám podléhají tyto vstupní ekonomické veličiny. Jestliţe je odchylka malá, je toto kritérium povaţováno za nedůleţité. Dosahuje-li ovšem veličina odchylky větší, musíme tomu věnovat pozornost. Investor musí analyzovat všechny vstupní faktory a podle toho můţe lépe určit míru rizika. Cílem analýzy citlivosti investičních projektů je nalézt tyto rozhodující veličiny a zjistit jejich vliv na efektivnost investičního projektu. Nevýhodou analýzy citlivosti je, ţe nebere v úvahu, ţe změna jednotlivých faktorů vyvolává změnu faktoru dalšího. (Fotr, 2007)

34

2 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

2.1

Charakteristika podniku

Akciová společnost Cement Hranice patří od roku 2004 do italského koncernu Buzzi Unicem a řadí se ke špičkovým výrobcům cementu s mnohaletou tradicí. Firma zahájila provoz jiţ v roce 1954 a od této doby vyrábí široký sortiment vysoce kvalitních cementů a maltovinných pojiv. Cement Hranice, a.s. patří k jednomu z nejmodernějších producentů kvalitních stavebních materiálů ve svém regionu. V letech 1987 – 1992 došlo k modernizaci, díky níţ se společnost zařadila mezi nejmodernější cementářské technologie v Evropě. Při modernizaci cementárny bylo taktéţ pamatováno na ekologii výroby. Firma nainstalovala odprašovací zařízení, které významně sníţilo produkci emisí. Slínek je nyní vyráběn efektivnějším způsobem a je z něj namíláno několik druhů cementu. Společnost získala v roce 1995 Certifikát systému řízení jakosti podle normy EN ISO 9002 a dvěma druhům cementu byla propůjčena značka Czech made. Cement Hranice, a. s. byla certifikována také certifikátem ISO 9001 Certifikace systému a řízení kvality a ISO 14001 Certifikace environmentálních systémů řízení (ţivotní prostředí) a v roce 2007 získala Certifikát systému OHSAS 18001. Dodrţuje se ekologie výroby, veškeré škodliviny jsou měřeny spolehlivými přístroji zahraniční výroby a hodnoty přenášeny do programu řídicího systému, který v případě překročení povolených hodnot ihned vyřadí zařízení z provozu. Technologicky vyspělé zařízení cementárny umoţnilo rovněţ rozšíření výrobního sortimentu o řadu dalších výrobků. V současnosti je Cement Hranice, a.s. úspěšnou, dynamicky se rozvíjející firmou, která dosahuje trvale dobrých výsledků. K dlouhodobé prosperitě přispívá mimo moderního technologického zařízení také kvalitní kolektiv zaměstnanců s tvůrčím přístupem k práci. (www.cement.cz)

35

2.1.1

Základní údaje o firmě

1. Firma: Cement Hranice, akciová společnost 2. Sídlo: Hranice I – Město, Bělotínská 288, PSČ 753 39 Telefon:

581 829 111

Fax:

581 829 240

IČ:

15504077

DIČ:

CZ15504077

Bankovní spojení:

HVB bank Czech Republic, a.s., Praha č. ú. 0801810011/2700

3. P edstavenstvo akciov spole nosti předseda:

Jaromír Chmela

členové:

Aleš šturala Jiří Haša

4. Dozor í rada předseda:

Otto Lose

člen:

Volker Sonnabend

člen:

Jindřich Těšík

5. Výkonn vedení generální ředitel:

Jaromír Chmela

výrobní ředitel:

Karel Magrla

technický ředitel:

Roman Michalčík

obchodní ředitel:

Aleš Šturala

finanční ředitel:

Jiří Haša

6. Prokurist spole nosti Karel Magrla

36

Roman Michalčík 7. Z kladní jm ní:

510.219.300,-- Kč

8. Akcie: 1 700 731 ks akcií ve jmenovité hodnotě 300,-- Kč na akcii 1 657 061 listinných akcií na majitele, které mají podobu hromadné akcie 43 670 zaknihovaných akcií na majitele 9. Struktura akcion

:

Dyckerhoff AG Wiesbaden

100%

(koncern Buzzi Unicem vlastní 93 % akcíí skupiny Dyckerhoff)

2.1.2 Organizační struktura

V čele společnosti stojí dozorčí rada, která dohlíţí na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo, jeţ řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záleţitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady. Generální ředitel zodpovídá za firmu a její vedení. Pod generálního ředitele spadají odbory ředitele výrobního, obchodního, technického, finančního, personální útvar a právní odbor. Všechny odbory jsou rozděleny na úseky. ( Benedělová, 2009)

37

38

2.1.3

Historie firmy

1954 Vznik nového národního podniku s názvem Hranická cementárna a vápenice. V závodě byla pouţívána výroba cementu technologií mokrým způsobem. 1980 Společnost přejmenována z důvodu organizační změny na koncernový podnik Cementárny a vápenky Hranice. 1987 Byl zahájen proces modernizace závodu a došlo k vybudování nové výrobní linky pro výpal slinku suchým způsobem. 1991 Došlo k zaloţení akciové společnosti Cement Hranice. Společnost byla privatizována vstupem zahraničního kapitálu od firmy Italcementi. 1992 Byla dokončena rozsáhlá modernizace podniku. Firma Ciments Francais propojuje svůj kapitál s Cement Hranice. 1994 Cement Hranice, a.s. se stává majoritním vlastníkem podílu akcií ve společnosti Cemos Ostrava, a.s. 1995 Firma získává Certifikát systému řízení jakosti dle normy DIM ISO 9002. 1997 Německý cementářský koncern Dyckerhoff získává většinový podíl akcií firmy Cement Hranice, a.s.

39

2003 Cement Hranice, a.s. získává certifikáty systému managementu dle ČSN EN ISO 9001:2000 a ČSN EN ISO 14 001:1996. 2004 Cement Hranice, a.s. se tává součástí italské skupiny Buzzi Unicem, která získává majoritní podíl akcií ve skupině Dyckerhoff. 2007 Společnost získává certifikát na systém OHSAS 18 001:1999. 2008 Se změnou podílu akcií mezi Dyckerhoffem a Buzzi Unicem dochází i ke změně loga společnosti Cement Hranice, a.s. Název však zůstává stejný, aby byla zdůrazněna jedinečnost a kulturní dědictví kaţdého člena Buzzi Unicem. (www.cement.cz)

2.2

Výrobní proces

Těţba v lomech v rotační peci mlýnech

doprava na drtírnu

mletí v surovinových mlýnech

výpal slínku

namílání cementu v osmi trubnatých dvoukomorových cementových skladování cementu v cementových silech

laboratorní zkouška

expedice.

Hlavní sloţkou pro výrobu cementu je vápenec, který je v Hranicích dobýván povrchovou těţbou ve dvou lomech. Materiál je oddělován odstřely, odebírán kolovými nakladači a dopravován na drtírnu. Stejnorodost sloţení surovinové směsi je nutným předpokladem pro stálou vysokou kvalitu cementářského slínku a cementu. Homogenizovaná surovina je společně s korekčními přísadami dávkována do surovinového mlýna. Mletím je surovina zdrobněna na poţadovanou jemnost.

40

Homogenizační silo představuje další stupeň homogenizace cementářské suroviny. Surovina v sile je jiţ plně připravena pro rotační pec. Zhomogenizovaná surovina je dávkována do výměníku tepla rotační pece, kde dochází k předehřevu surovinové moučky odpadními plyny z rotační pece, čímţ se zvyšuje efektivnost a zmírňují negativní dopady spalování na ţivotní prostředí. Z výměníku jde surovina přes předkalcinační systém do rotační pece, kde probíhá výpal slínku. Cement je namílán v osmi trubnatých dvoukomorových cementových mlýnech společně se sádrovcem a jinými přísadami. Namletý cement je skladován v cementových silech, odkud je po laboratorních zkouškách uvolňován k expedici. Základním poţadavkem na expedované zboţí je jeho trvale vysoká kvalita Pytlovaný cement je balen na dvou osmihubicových plně automatických baličkách. Pytle s cementem jsou na paletizační lince ukládány na palety typu Euro. Základním poţadavkem na expedované zboţí je jeho trvale vysoká kvalita. Na pracovišti centrálního velínu se pomocí výpočetní techniky řídí veškeré fáze výroby. Systém automatizovaného řízení, průmyslové kamery a radiosystém zajišťují neustálý kontakt centrálního velína s technologickým zařízením.

2.3

Sortiment výrobků

Cementy: -

Portlandský cement: CEM I 52,5 R CEM 42,5 R

-

Portlandský cement s vápencem: CEM II/B-LL 32.5 N CEM I 42.5 R (cs)

-

Portlandský struskovaný cement: CEM II/A-S 42.5 N CEM II/B-S 32.5 R

-

Portlandský cement s vápencem: CEM II/A-LL 42,5 R

41

Malty pro vnitřní a vnější omítky: -

Malta pro zdění: UNIMALT ZMR 11

-

Malta pro zdění tenkých spár: UNILEP S 39

Lepidla pro keramické a obkladové prvky: -

Lepidla pro keramické obkladové prvky pro vnitřní pouţití: UNILEP S 19

-

Lepidlo pro keramické obkladové prvky mrazuvzdorné: UNILEP S 29

-

Lepidlo pro keramické a obkladové prvky flex: UNILEP S 59

Lepidlo a stěrka pro zateplovací systém: -

Lepící a stěrková hmota na zateplovací systémy: UNILEP S 69

Potěrové materiály: -

Cementový potěr: UNIMALT BP 16

-

Samonivelační podlahová stěrka: UNIMALT SPS 56

Ostatní pojiva balená: -

Pojivo pro zdění a omítání: UNIMALT 5,5 UNIMALT 14

42

Vztah firmy Cement Hranice, a.s. k životnímu prostředí

2.4

2.4.1 Trvale udržitelný rozvoj „ Trvale udrţitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ (definice za zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí) Cement Hranice, a.s. vyuţívá trvale udrţitelného rozvoje a bere v úvahu existenci tří faktorů ovlivňujících ţivot ve společnosti. Tedy faktory ekonomické, environmentální i sociální. Cement Hranice se řídí normativními nástroji pro dodrţování závazků a dále pak Integrovaným systémem managementu, jehoţ pravidelné přezkoumávání je nutností.

Cement Hranice, a.s. je držitelem těchto certifikátů: d) Certifikát QMS dle ČSN EN ISO 9001 e) Certifikát EMS dle ČSN EN ISO 14001 f) Certifikát SM BOZP dle ČSN OHSAS 18001 g) Certifikát ISM h) Politika integrovaného systému managementu

2.4.2 Sociální faktor

Snahou firmy Cement Hranice, a.s. je udrţovat kladné vzájemné vztahy a navazovat nové kontakty. Skvěle fungující komunikace z důvodu výborných vztahů uvnitř firmy je zdrojem spolehlivosti a naprosté funkčnosti společnosti s cílem vyjít vstříc i potřebám jednotlivců.

43

Nejdůleţitější roli hrají vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci, bez nichţ by firma nebyla schopna existence. Proto je personál označován jako cenný kapitál společnosti. Zaměstnanci mají plno výhod, jako např. moţnost se neustále jak odborně tak osobnostně vzdělávat na odborných či jazykových kurzech. Firma dále nabízí široké sociální výhody v podobě penzijního či kapitálového pojištění, pojištění v případě pracovního úrazu či v horším případě smrti. Mezi další výhody patří příspěvky na stravu či moţnost účasti na řadě společenských či sportovních akcí pro zaměstnance. Velký důraz je kladen na ochranu zdraví při práci a bezpečnost na pracovišti, coţ je doloţeno v certifikovaném systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (www.cement.cz)

2.4.3 Nejvýznamnější ukazatele emisních limitů

Ovzduší Krajský úřad stanovuje následující emisní limity dle zákona o integrované prevenci a v souladu se zákonem o ochraně ovzduší § 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci pro provoz „výpalu slínku“, které je nutno dodrţovat:

Tabulka 5: Emisní limity pro výpal slínku při spalování primárních paliv

Látka nebo ukazatel TZL

CO

závazný emisní limit 30 mg/ 400 mg/ 800 mg/ limit nestanoven

Tyto podmínky (pro tabulku 5 i 6) platí pro koncentraci příslušné látky v suchém plynu za obvyklých normálních podmínek s referenčním obsahem kyslíku 11%. Monitoring emisních limitů se pro výše uvedené látky provádí jednorázových měřením 1x za rok.

44

Tabulka 6: Emisní limity pro výpal slínku při spoluspalování odpadů

Látka nebo ukazatel TZL HCI HF

Cd+TI Hg Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu Mn+Ni+V Dioxiny a furany celkový organický uhlík

závazný emisní limit 30 mg/ 10 mg/ 1 mg/ 800 mg/ 400 mg/ 0,05 mg/ 0,05 mg/ 0,5 mg/ 0,1 ngTE/ 100 mg/

Pro provoz zdroje „chladi e slínku“ dle § 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci a v souladu se zákonem o ochraně ovzduší platí pro TZL závazný emisní limit 30mg/

pro koncentraci látky v suchém plynu za normálních podmínek s referenčním

obsahem 11%. Emisní limity se pravidelně kontrolují v přesně stanovených termínech. Firma Cement Hranice, a.s. je drţitelem integrovaného povolení a musí splňovat následující podmínky:

-

Firma se řídí provozním řádem a kaţdá změna tohoto řádu musí být předem projednána a odsouhlasena krajským úřadem

-

V provozním řádu jsou zpracovány emisní limity pro výpal slínku schválené v řízení o vydání integrovaného povolení dle zákona o integrované prevenci

Vydání integrovaného povolení taktéţ uvádí, ţe zdroje musí být provozovány v souladu s technickými podmínkami, jeţ jsou stanovené výrobcem technologického zařízení zdrojů a musí být pravidelně prováděno měření emisí u zdrojů znečišťování ovzduší ve stanoveném termínu a rozsahu. Firma musí udrţovat měřící místa v provozuschopném stavu tak, aby odpovídaly příslušným technickým normám.

45

Dále existují následující emisní limity pro následující oblasti, které je nutno dodrţovat: 

Odpady



Voda



Hluk, vibrace a neionizující z ení



Podmínky zajišťující ochranu zdraví lov ka, zví at a ochranu životního prost edí



Opat ení p edch zení hav riím

Cement Hranice, a.s. jako drţitel integrovaného povolení je zavázán dodrţovat následující souhrnné podmínky:

-

Firma musí pravidelně informovat krajský úřad o plnění emisních limitů a stanovených podmínek v integrovaném povolení 1x ročně k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce v elektronické podobě a na CD pomocí tabulek a doplněno o protokoly o měření.

-

Informace o plnění podmínek je nutno předkládat současně s vyhodnocením podmínek plnění integrovaného povolení. Musí být uveden i postup a výsledky sledování, které vedou k lepšímu vyuţívání surovin a energií.

-

Osoba, která nakládá s nebezpečnými chemickými látkami, musí mít k dispozici trvale bezpečnostní listy všech pouţívaných chemických látek, které jsou viditelně umístěny v objektech výskytu těchto látek. Zaměstnanci musí být prokazatelně

proškoleni.

(Integrované

povolení)

46

povolení,

Změna

integrovaného

2.4.4 Ochrana životního prostředí

Ţivotní prostředí tvoří důleţitou součást našeho ţivota, obklopuje nás na kaţdém kroku. Výsledkem kaţdé hospodářské činnosti je produkce výrobků či sluţeb, mimo jiné má dopad na ţivotní prostředí. Hlavním cílem Cement Hranice, a.s. je minimalizace těchto dopadů na ţivotní prostředí a nezbytnost dalšího rozvoje firmy. Hodnocení všech dopadů provozu cementárny na ţivotní prostředí je uvedeno v zákoně č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování. Cement Hranice, a.s. byla první cementárna v České republice, která dostala integrované povolení k provozu, v němţ jsou uvedeny podmínky provozu vhodné pro ţivotní prostředí i společnost. Pro výrobu cementu je nezbytná potřeba slínku, jehoţ výroba je velice ekologicky náročná, protoţe se uvolňuje do ovzduší oxid uhličitý. Snahou Cement Hranice, a.s. je omezit měrné emise tohoto plynu. Při výrobě slínku dochází k těmto významným procesům:

-

Vznik prašnosti, jehoţ tvorba je neustále optimalizována významným mnoţstvím investičních prostředků

-

Vznik emise oxidů dusíku, jeţ Cement Hranice, a.s. redukuje pouţitím alternativních paliv

-

Emise oxidu siřičitého, jeţ firma redukuje řízenou těţbou vápence s eliminací nevyhovujících oblastí v lomu

Mnoţství emisí je kontrolováno velice přísnou legislativou, a aby se firma vyhnula případným nepříjemnostem, je potřeba značné peněţní prostředky investovat do ţivotního prostředí. V příloze č. 2 uvádím přehled vybraných investicí do ţivotního prostředí od roku 1995 do 2010. Z tabulky je patrno, ţe Cement Hranice, a.s. investovala téměř 380 000 tis. Kč do investičních akcí spojených s vlivem na ţivotní prostředí, coţ představuje 25% všech investicí tohoto podniku. Z tohoto faktu je vidět, jak velký důraz klade firma na zlepšení kvality ŢP. Důsledek vlivu těchto investic je

47

vidět v příloze č. 1, v grafu vývoje emise tuhých znečišťujících látek v období 19942010, jeţ znázorňuje klesající trend vývoje emisí. Snahou Cement Hranice, a.s. je i sniţování hlučnosti v obytných zónách Hranic. Hodnoty jsou pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Obrovská péče je věnována i samotnému vzhledu areálu společnosti a jejího blízkého okolí. Vysazování stromového a keřového porostu je samozřejmostí, navíc se firma zajímá i o vzhled vytěţovaných vápencových lomů. Proto vytváří plány rekultivace a revitalizace a shromaţďuje na tento projekt prostředky.

2.5

Rekonstrukce odprášení chladiče slínku

Jako příklad kladného dopadu investice na ţivotní prostředí jsem si vybrala investici do rekonstrukce odprášení chladiče slínku, která proběhla v roce 2004. Jak jiţ bylo řečeno, prvořadým úkolem cementárny je ochrana ţivotního prostředí. Během výrobního procesu v cementárnách dochází k vytváření velkého mnoţství prachu a jedním z významných zdrojů prachu je roštový chladič slínku. Původní pískový filtr LURGI pro odprášení chladiče slínku nebyl schopen plnit zpřísněné poţadavky na emise tuhých znečišťujících látek do ovzduší a nebyl schopen zajistit odprášení bypass plynu s jemnými prachovými podíly. (Interní zdroje)

48

Obrázek 2: starý pískový filtr

Do výběrového řízení na nové odprašovací zařízení bylo zařazeno celkem 8 dodavatelů z významných evropských firem. Akce výměny nevyhovujícího filtru probíhala v období pravidelné zimní odstávky na přelomu roků 2004/2005. Mnoho prací muselo být provedeno ještě za provozu pecní linky s cílem maximálního zkrácení odstávky tohoto klíčového zařízení. Kompletní demontáţ pískového filtru proběhla jiţ v prosinci v průběhu 10dnů i s odvozem demontovaných dílů, následovala montáţ nového zařízení. Realizace nového odprašovacího zařízení byla svěřena renomovaných firmám ENVEN a REDECAM. Montáţní práce celého zařízení byly zkráceny na pouhých 7 týdnů. Celkové náklady na investici byly ve výši 55 000 tis. Kč.

49

Obrázek 3: nové filtrační zařízení Enven/Redecam

Nový filtr je na přechodnou dobu uţíván pro čištění by-pass plynu, coţ u starého filtru nebylo moţné.

Tabulka 7: Srovnání energetické náročnosti

Skutečný příkon zařízení radiální ventilátor regenerace ventilátorů a míchadel regenerace výroby stlačeného vzduchu axiální chladící ventilátory doprava prachu celkem

starý pískový filtr 330 kW 50 kW

srovnatelná 380 kW

50

BF Enven/Redecam 50 kW 10 kW 20 kW srovnatelná 80 kW

V příloze č. 6 uvádím výpočet efektivnosti investice do odprášení chladiče slínku. I kdyţ je z této tabulky patrno, ţe ekonomická návratnost projektu není optimální (je delší neţ 15let), firma Cement Hranice, a.s. se rozhodla realizovat tuto investici zejména z důvodu pozitivního dopadu na ŢP. Dle legislativy IPPC dochází k neustálému zpřísňování emisních limitů pro spoluspalování odpadů. Důvodem je zhoršující se kvalita ŢP v oblasti Hranic, jehoţ původcem jsou zvyšující se emise TZL. Instalací

toho

zařízení

došlo

k významnému

sníţení

emisí

do

ovzduší

a

k prokazatelnému sníţení hladiny hluku v provozu zařízení. Z tabulky č. 7 je patrno ţe, instalací nového filtračního zařízení bylo dosaţeno úspor energie ve výši téměř 80%. Navíc byly také omezeny tlakové ztráty téměř o 50%. Toto jsou ovšem druhotné výhody investice. Prioritou je pozitivní dopad na ŢP a sníţení emisí TZL.

51

3 REALIZACE INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU

Účelem je vybudovat samostatný by-pass filtr a plyny po zachycení prachu vrátit zpět do procesu výpalu prostřednictvím roštového chladiče slinku. Výhodou jsou minimální tepelné ztráty a omezení plynných emisí, a to zejména SOx a NOx odcházejících bypass plynem. Obtokové systémy se pouţívají pro regulaci tvorby nálepků ve výměnících pecních systémů. Tyto nálepky (převáţně tvořeny sloţkami chloru a síry) jsou tvůrcem technologických problémů. Aby se tyto útvary udrţely pod kontrolou, je nutné obsah chloru v horké moučce redukovat by-pass systémem. V současnosti jsou bypass plyny po odfiltrování prachu vypouštěny volně do ovzduší.

Obrázek 4: Chloridový by-pass

52

Důvody pro samostatné odprašování pomocí chloridového by-passu rotační pece pro výpal slinku jsou:

a) Eliminace ztrát slinku při spalování tuhých alternativních paliv. By-passové odprašky zaústěné do látkového filtru za chladičem znečišťují odsávaný slinek a komplikuje se tak další proces výroby cementu

b) Eliminace problémů s pneudopravou by-passových odprašků do zásobníků před cementovou mlýnicí. Dochází k zalepování dopravního potrubí, jeţ znemoţňuje efektivní vyuţití alternativních paliv.

c) Eliminace emisí znečišťujících plynných a tuhých látek ze systému chloridového by-passu do okolí, jako důsledek oddělení systému odprašování chloridového by-passu a chladiče slinku.

3.1 Popis stávající technologie

Při spalování tuhých alternativních paliv je část spalin odváděna do by-passové komory. Projektované mnoţství spalin je regulováno tak, aby obsah lepivých sloţek, převáţně tedy sloučenin chloru byl ve zbývajícím plynu pod 4%. Při této hodnotě je významně omezeno zalepování výměníku, kde dochází k předehřevu surovinové moučky. Do bypassové komory je moţné dávkovat studenou surovinovou moučku z nedalekého zásobníku, která je odebírána pomocí regulovaného rotačního podavače a do komory je dopravována potrubím nízkotlaké pneumatické dopravy. Teplota odváděných spalin postupně klesá z 1100°C po průchodu dvěma chladícími ventilátory v by-passové komoře přivádějícím okolním vzduchem na 270°C, dále spaliny postupují do cyklonového odlučovače, kde dojde k ochlazení na 240°C a dojde

53

k prvnímu stupni odloučení zhruba 80% hrubších frakcí odsávaného prachu. Dále spaliny postupují do ventilátoru a jsou ochlazeny na 220°C. Ventilátor ústí do potrubí mezi chladičem slinku a vzduchových chladičem REDECAM umístěným před látkovým filtrem ENVEN. Spaliny obsahující zbývající by-passový prach se zde promísí se vzduchem obsahující slinkový prach. Výsledná směs je ochlazena na 140°C a prachový podíl je odloučen v látkovém filtru. Odprašky jsou problematickou pneumatickou dopravou transportovány do dvojice zásobníků před cementovou mlýnicí. Velikou nevýhodou tohoto systému je, ţe dochází k častému zalepování potrubí kvůli lepivému charakteru dopravovaného materiálu. Tím vznikají problémy s transportem odlučovaného prachu od systému odprašování.

Analýza vstupních parametrů Pro chloridový by-pass je nutno dodrţet následující parametry, aby byl zachován obsah chloridů v pecním plynu max. 4% a to i za předpokladu, ţe bude tepelná náhrada spalitelných odpadů aţ na úrovni 50%.



Mnoţství spalin odsávaných do chloridového by-passu v rozmezí 3200 aţ 4800



Teplota spalin odsávaných do chloridového by-passu 1100°C



Mnoţství prachu odsávaného do chloridového by-passu 350

aţ 1000

Uvaţujeme-li maximální projektové hodnoty, platí tyto parametry pro vstup do nově projektovaného systému odprašování:

54



Mnoţství směsi spalin a chladicího vzduchu na vstupu do systému odprašování 25920



Teplota směsi spalin a chladicího vzduchu na vstupu do systému odprašování 220°C



Mnoţství přisávaného vzduchu potřebného pro ochlazení spalin 21120



Teplota přisávaného vzduchu potřebného pro ochlazení spalin 20°C



Koncentrace prachu na vstupu do systému odprašování 185

Navrţeno bylo mnoţství odsávaných spalin a jejich teplota zhruba o 10% vyšší, neţ je průměr maximálních hodnot z posuzovaných měření. Při návrhu nového odprašovacího systému je však potřeba s rezervou počítat a také přihlíţet na moţnost vyuţití maximálního poměru spalitelných odpadů.

3.2 Samostatné odprašovací zařízení chloridového by-passu

V porovnání s levnější variantou realizace filtru bez zásobního sila poskytuje nákladnější zvolená varianta tyto: Výhody: 

Provoz látkového filtru s čistými by-passovými odprašky, bez přidávání surovinové moučky do odsávacího potrubí z důvodu absence výsypky



Skladování odprašků v zásobníku pod látkovým filtrem v případě poruchy následné dopravy



Moţnost dopravy odprašků buď do zásobníků před cementovou mlýnicí, nebo do autocisteren

Nevýhody: 

Vyšší investiční náklady při výstavbě zařízení

55

Velkým problémem je pneumatická doprava odprašků na velkou vzdálenost do zásobníků před cementovou mlýnicí. Při realizaci nového filtru bude pouţit také šnekový dopravník.

Pneumatickou dopravu lze zachovat za t chto podmínek:

-

Krystaly by-passových odprašků (lze je přirovnat ke sněhovým vločkám dle tvaru) je nutno rozbít na menší částice, čehoţ se dosáhne mechanickou dopravou ve šnekovém dopravníku

-

By-passové odprašky je potřeba promísit s prachem (buď slinek, nebo surovinová moučka). Výhodnější je druhá varianta, jelikoţ surovinová moučka je dávkována do odsávacího potrubí a nemuselo by se tak další přimíchávání prachu realizovat

-

By-passové odprašky jsou snadno přepravitelné při vyšších teplotách do 100°C, přičemţ jejich teplota by měla být o 80°C vyšší neţ je teplota okolního vzduchu. Proto by bylo potřeba provést izolaci potrubí pneumatické dopravy

56

3.3 Výpočet efektivnosti investice do by-passového filtru Tabulka 8: Výpočet efektivnosti investice do by-passového filtru

V tis.Kč 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Období Rok

2012 Výdaje na pořízení -20 000 = Celkem náklady pořízení -20 000 Obrat - snížení spotř. ee+tepla 1 810 Provozní náklady = Hrubý výnos 1 810 Odpisy -519 Provozní (Operativní) zisk Daň z příjmu 19% Odpisy Cash Flow Diskontovaný Cash Flow Kumulovaný Cash Flows

1 2013

2 2014

3 620

3 620

3 620 -1 244

3 620 -1 244

3 2015

4 2016

5 2017

6 2018

7 2019

8 2020

9 2021

10 2022

11 2023

12 2024

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620

3 620 3 620 3 620 3 620 3 620 3 620 3 620 3 620 3 620 3 620 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244 -1 244

3 620 -1 244

3 620 -1 244

3 620 -1 244

2 376 -451 1 244 3 169 1 238 7 313

2 376 -451 1 244 3 169 1 151 8 464

2 376 -451 1 244 3 169 1 071 9 535

3 620

1 291 2 376 2 376 2 376 2 376 2 376 2 376 2 376 -245 -451 -451 -451 -451 -451 -451 -451 519 1 244 1 244 1 244 1 244 1 244 1 244 1 244 -18 435 3 169 3 169 3 169 3 169 3 169 3 169 3 169 -18 435 2 948 2 742 2 551 2 373 2 207 2 053 1 910 -18 435 -15 488 -12 746 -10 195 -7 823 -5 615 -3 562 -1 652

57

2 376 -451 1 244 3 169 1 777 124

2 376 -451 1 244 3 169 1 653 1 777

2 376 -451 1 244 3 169 1 537 3 314

2 376 -451 1 244 3 169 1 430 4 745

2 376 -451 1 244 3 169 1 330 6 075

13 2025

14 2026

15 2027

Čistá současná hodnota investice:

9 535 tis. Kč

Vnitřní výnosové procento:

15,1%

Doba návratnosti:

7,9 let

Investiční akce bude uvedena do provozu v 08/2012 Pro výpočet byla pouţita sazba daně ve výši 19%, cena kapitálu ve výši 7,5% (dle koncernové směrnice fy. Dyckerhoff) Odpisy byly stanoveny na základě odpisového plánu.

Ekonomické parametry pro By-pass filtr

Celková VC:

20 000 tis. Kč

Vstupní cena zařízení:

18 000 tis. Kč

Odpisová sk.:

3 (SKP-29.23.14)

Daňov odpisy:

degresivní dle §32 zákona o dani z příjmů Koeficient v 1. roce

10

Koeficient v dalších letech

11

V prvním roce odpis zvýšený o 10% VC dle §32 odst.2a

58

Vzorce pro výpočet: První rok:

VC/10+10%

Druhý rok:

2*ZC/(11-1)

Třetí rok:

2*ZC/(11-2)

… stejně v dalších letech

Ú etní odpisy:

lineární odpis ze ţivotnosti od měsíce zařazení na 15 let

Vzorce pro výpočet: První rok:

VC/15/12*5

Následující roky:

VC/15

Poslední rok:

VC/15/12*7

Předpokládaná úspora V důsledku provedení investice dojde ke sníţení spotřeby elektrické energie, spotřeby tepla pro výpal slínku a k úspoře nákladů při manipulaci nebezpečných látek zachycených na filtru v následující výši: Úspora spotřeby elektrické energie

20 000 Kč

Úspora elektrické energie je dána úsporou kWh při provozu zařízení s předpokladem shodného provozu ve sledovaném období. Úspora spotřeby tepla pro výpal slínku

1 600 tis. Kč

Úspora nákladů na uložení nebezpečných látek

2 000 tis. Kč

59

Při provozu filtru By-passu se zachycují částice prachu s příměsí nebezpečných látek (chlor apod.). Tento materiál se zpracuje v cementářské technologii a nevzniká potřeba vyuţít externích sluţeb při uloţení tohoto nebezpečného materiálu.

3 620 tis. Kč

Předpokládaná úspora celkem

V tabulce výpočtu efektivnosti investice do chloridového by-passu nejsou započítány náklady na opravy a údrţby během uvedeného období, protoţe firma Cement Hranice, a.s. počítá se stejnými náklady na opravy a údrţby jako je to u současného zařízení. Proto je ekonomická efektivnost v tomto případě rovna nule.

3.4 Financování projektu by-passu z fondu EU

Společnost Cement Hranice, a.s. se snaţí o získání dotace z fondů EU na realizaci investice do by-pass filtru. Výše dotace se předpokládá do maximální výše 40-50% celkové ceny investice. Do konce července musí firma podat ţádost o dotaci. Pracovníci fondu ŢP by měli provést vyhodnocení všech přijatých ţádostí v průběhu cca 4 měsíců. Jestliţe bude dotace přidělena, v rámci zákona je firma povinna provést výběrové řízení na dodavatele v rámci zákona o veřejných zakázkách. Po uskutečnění investice v roce 2012 a splnění všech podmínek by firma měla dostat dotaci z fondu EU.

Nabídka spolupráce firmy Innova International Firma Innova International poskytla společnosti Cement Hranice, a.s. nabídku na zpracování ţádosti o dotaci z fondu EU. Tato firma poskytne nejen samotné vypracování ţádosti, ale i mnoho dalších aktivit spojených s přípravou projektové ţádosti. Např.:

60

-

Zjišťování podrobností týkajících se dotace, případně přizpůsobení se daným poţadavkům

-

Konzultace projektového záměru za účelem zajištění přijatelnosti projektu

-

Zpracování ţádosti o dotaci dle podmínek dané výzvy

-

Zajištění formální správnosti ţádosti

-

Kompletace finální ţádosti a povinných příloh

-

Odevzdání ţádosti a její monitoring

-

Pomoc při zajištění realizace projektu

Cenová kalkulace Tabulka 9: Cenová kalkulace

Popis dodávky služeb Analýzy, zajišťování informací a konzultace Odborný posudek Zpracování studie proveditelnosti Zpracování projektové ţádosti Podání ţádosti administrátorovi výzvy Odměna za úspěšné získání dotace Zadávací dokumentace a provedení VŘ Administrace projektu

cena služeb (bez DPH) ZDARMA 18 000 Kč 22 000 Kč 20 000 Kč ZDARMA 3% ze získané dotace 26 000 Kč 24 000 Kč

3.5 Zhodnocení investice

Pro výpočet efektivnosti investice jsem vycházela z celkové vstupní ceny by-passového filtru ve výši 20 000 000 Kč, Účetní odpisy byly počítány lineárně od měsíce zařazení po dobu 15 let. Daňové odpisy byly stanoveny degresivně dle §32 zákona o dani z příjmů a zařízení bylo zařazeno do 3. odpisové skupiny. V prvním roce byl odpis zvýšený o 10% vstupní ceny dle §32a zákona o dani z příjmů. Dále byla brána v úvahu sazba daně ve výši 19% a cena kapitálu ve výši 7,5%. Tato sazba je pouţívána pro

61

výpočty efektivnosti v rámci skupiny Dyckerhoff. Sazba je odvislá od vývoje ročního úroku úvěru na finančním trhu. 3.5.1 Čistá současná hodnota ČSH= 9 535 tis. Kč Dle výpočtu v tabulce č. 8 je hodnota ČSH ve výši 9 535 tis. Kč. Hodnotu tohoto kritéria lze popsat jako absolutní přírůstek majetku z realizace investice. Realizaci tohoto projektu je vhodná tehdy, pokud hodnota ČSH bude větší neţ 0, v opačném případě, bude-li hodnota ČSH menší neţ 0, není projekt doporučen k realizaci. Tento výpočet je proveden na základě současných peněţních toků, přičemţ faktor času byl respektován. V tomto případě byla ČSH počítána pro 15 let. Odpisy byly stanoveny lineárně v souvislosti s uvedením investice do provozu, od měsíce zařazená by-passu. Na základě výpočtu dané investice v kritériu čisté současné hodnoty lze tuto investici doporučit k realizaci.

3.5.2 Vnitřní výnosové procento IRR= 15,1% Vnitřní výnosové procento vyjadřuje roční úrokovou sazbu, při které je současná hodnota provozních peněţních toků rovna kapitálovým výdajům. V případě mého příkladu je hodnota vnitřního výnosového procenta vypočtena pomocí funkce MIRA.VYNOSNOSTI v programu MS Excel, jelikoţ ji nelze vypočítat přímo z rovnice. Po zadání do vstupních parametrů vyšla hodnota IRR rovna 15,1%. Dle tohoto kritéria by společnost měla realizovat investici, pokud je vnitřní výnosové procento vyšší neţ náklad kapitálu projektu s obdobným rizikem. Čím je vnitřní výnosové procento vyšší, tím je projekt ekonomicky výhodnější. V rámci kontroly lze dosadit hodnotu IRR do vzorce pro výpočet čisté současné hodnoty místo diskontní sazby, přičemţ čistá současná hodnota by se měla rovnat nule. Dle tohoto kritéria lze investici taktéţ doporučit.

62

3.5.3 Vlastní zhodnocení Z výše uvedených kritérií čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta vyplývá pozitivní doporučení k realizaci investice. Podpůrný výpočet- doba návratnosti, která je 7,9 let je pozitivně ovlivněn předpokládaných sníţením nákladů v oblasti elektrické energie ve výši 20 000 Kč, v oblasti úspory spotřebovaného tepla ve výši 1 600 tis. Kč a v oblasti manipulace s nebezpečnými látkami ve výši 2 000 tis. Kč. I přes poměrně delší dobu návratnosti, která je 7,9 let, vzhledem k pozitivnímu dopadu realizace této investice do ţivotního prostředí tuto realizaci společnosti doporučuji. V oblasti ţivotního prostředí dojde realizací této investice k výraznému sníţení emisí tuhých znečišťujících látek. Tento faktor spolu s pozitivním vlivem na ŢP je rozhodující pro tento investiční projekt. V případě úspěšného získání dotace ve výši zhruba 40 aţ 50% z fondu Evropské unie budou všechna kritéria rozhodování pozitivně ovlivněna a projekt se stane zajímavějším z důvodu financování.

3.6 Analýza citlivosti Úkolem analýzy citlivosti je posouzení vlivu rizikových faktorů, které mohou ovlivňovat realizaci investičního projektu. Zde jsou uvedeny posuzovaná kritéria: 

Změna hodnoty ceny kapitálu



Změna výše daně



Změna nákladů na spotřebu tepla



Změna nákladů na uloţení nebezpečných látek

Výše uvedená kritéria byla navýšena o 2,5%. Tedy předpokládá se zvýšení hodnoty ceny kapitálu z 7,5% na 10%, zvýšení daně z 19% na 21%, změna úspor na spotřebu tepla pro výpal slínku z původních 1 600 tis. Kč na 1 640 tis. Kč a změna úspor nákladů na uloţení nebezpečných látek z původních 2 000 tis. Kč na 2 05 tis. Kč. K této změně dojde z důvodu změny ceny energií. Předpokládá se, ţe výroba zůstane stejná.

63

Tabulka 10: změna faktorů

A B C D

cena kapitálu daň Spotřeba tepla Uloţení látek

původní hodnota 7,5% 19% 1 600 tis. Kč 2 000 tis. Kč

navýšení původní hodnoty o 2,5% 10% 21% 1 640 tis. Kč 2 050 tis. Kč

Změna ceny kapitálu: Při dosazení hodnoty čistého kapitálu ve výši 10% (změna je tedy o 2,5%) dojde k navýšení doby návratnosti ze stávajících 7,9 let na 9,2 roků. Výše ČSH se sníţí na 5 666 tis. Kč z původních 9 535 tis. Kč. Předpokládá se, ţe hodnota daně zůstává neměnná (ve výši 19%) a další faktory se taktéţ nezmění. Změna výše daně: Při změně sazby daně z původních 19% na 21% dojde ke sníţení hodnoty ČSH z původních 9 535 tis. Kč na 9 089 Kč a zvýšení doby návratnosti na 8,1 let. Předpokládá se, ţe ostatní faktory zůstávají neměnné. Změna úspor spotřeby tepla pro výpal slínku: Při změně výše úspor spotřeby tepla pro výpal slínku z původní hodnoty o 2,5% směrem nahoru, tedy na 1 640 tis. Kč dojde ke sníţení doby návratnosti na 7,8 let a zvýšení ČSH na 9 837 tis. Kč. Ostatní hodnoty zůstávají neměnné. Změna úspor nákladů na uložení nebezpečných látek: Při změně výše úspor na uloţení nebezpečných látek z původních 2 000 tis. Kč na 2 050 tis. Kč dojde sníţení doby návratnosti na 7,8 let a zvýšení ČSH na 9 912 tis. Kč. Lze pozorovat, ţe hodnoty se se změnou úspor změnily jen minimálně, tudíţ jim není třeba věnovat příliš velkou pozornost. Zvyšování ceny energií sice povede k vyšším úsporám při investici do tohoto zařízení, ale na druhou stranu porostou ceny nákladů na provoz ostatních zařízení, by i fungování

64

celé firmy. Tento výpočet je tedy bezpředmětný, bereme-li v úvahu i provoz ostatních technologií. Tabulka 11: Výpočet změny hodnot o 2,5%

A B C D

cena kapitálu daň Spotřeba tepla Uložení látek

Předpokládaná hodnota 7,5% 19% 1 600 tis. Kč 2 000 tis. Kč

Hodnoty po změně ČSH doba návratnosti 5 666 tis. Kč 9,2 let 9 089 tis. Kč 8,1 let 1 640 tis. Kč 7,8 let 2 050 tis. Kč 7,8 let

V tabulce porovnávám změnu čisté současné hodnoty a dobu návratnosti s původními hodnotami, tedy ČSH= 9 535 tis. Kč a doba návratnosti= 7,9 let a předpokládá se, ţe ostatní faktory při změně faktoru jednoho zůstávají stejné. Např. při změně ceny kapitálu o 2,5% (směr nahoru) zůstává neměnná výše daně a úspora nákladů na uloţení nebezpečných látek a úspora spotřeby tepla pro výpal slínku. Atd. V níţe uvedené tabulce uvedu srovnání faktorů a vypočítám procento změny, aby byly výsledky přehlednější: Tabulka 12: výpočet analýzy citlivosti

A B C D

předpokládaná hodnota po změna hodnota změně o 20% ČSH po změně změna ČSH o ČSH v % 7,5% 10% 5 666 tis. Kč -3 869 tis. Kč -40,6% cena kapitálu 19% 21% 9 089 tis. Kč -446 tis. Kč -4,7% daň 1 640 tis. Kč 9 837 tis. Kč 302 tis. Kč 3,1% Spotřeba tepla 1 600 tis. Kč 2 000 tis. Kč 2 050 tis. Kč 9 912 tis. Kč 377 tis. Kč 3,9% Uložení látek

Z tabulky výpočtu je patrno, ţe nejcitlivější na změnu je cena kapitálu. Pokud by se cena kapitálu zvýšila o 2,5%, čistá současná hodnota projektu by poklesla o 40,6%. Tato sazba je pouţívána v rámci skupiny Dyckerhoff a je závislá na vývoji úroku úvěru na trhu, k níţ se připočítává riziková přiráţka. Bohuţel její výši (ani výši dalších faktorů) firma nemůţe ovlivnit. Musím však zdůraznit, ţe rozhodujícím kritériem realizace této investice je pozitivní dopad na ţivotní prostředí. Zvýší-li se hodnota ceny kapitálu či výše daně není pro firmu rozhodující a realizaci investice to nijak neovlivní.

65

3.7 Vlastní doporučení pro firmu

Jelikoţ firma Cement Hranice, a.s. disponuje dostatečně vysokým vlastní kapitálem, doporučuji financování tohoto investičního projektu z vlastních zdrojů s přihlédnutím k pravidlům provedení skupiny Dyckerhoff. Investice do chloridového by-passu by tak firmu nijak neomezovala v chodu firmy a plnění svých ostatních finančních povinností. Firma realizuje mnohem vyšší projekty, neţ je tento ve výši 20 000 tis. Kč. Dále doporučuji tuto akci realizovat co nejdříve, hlavně kvůli pozitivnímu dopadu na ţivotní prostředí, jelikoţ můţe dojít k dalšímu zpřísnění emisních limitů dle nové legislativy o IPPC. Stávající technologie by pak nemusela tyto limity splňovat a firma by se tak mohla dostat do legislativních problémů, coţ by bylo v protikladu s filozofií firmy. Případně by pozdější realizace musela být provedena s mnohem vyššími náklady. Firma Cement Hranice, a.s. se snaţí dlouhodobě optimalizovat negativní dopad výroby cementu na ţivotní prostředí samotného podniku a v přilehlém okolí. V případě, ţe by firma porušila emisní limity, mohlo by dojít k negativnímu pohledu okolí a zaměstnanců, coţ je pro firmu nepřijatelné. Vţdyť by firma byla sama proti sobě, kdyby znečišťovala vzduch, který dýcháme a jinak ničila okolí, ve kterém ţijeme současným i budoucím generacím. Firma by si navíc získala nepřátele v podobě obyvatel hranicka i nedalekého okolí. Dále bych doporučovala omezit moţná technologická rizika při realizaci této investice. Bude nutno pečlivě zváţit riziko zvýšení teploty odpadního vzduchu z roštového chladiče slínku, a většího zatíţení stávajícího filtračního zařízení se vzduchovým chladičem. Druhým rizikem je malé zvýšení teploty slínku při výrobě. Posledním rizikem je zanášení roštnic chladiče slínku solemi a jemným prachem by-pass plynu ze spodní strany a jejich postupné zarůstání. Pro realizaci této investice však moţná technologické rizika nejsou rozhodující a jsou řešitelná. Firma by měla vypracovat studii, jak tato rizika eliminovat nebo případně jim zamezit. Dle mého názoru by se firma intenzivněji věnovat měření a monitoringu emisí vypouštěných ţivotního prostředí a získané informace porovnávat se současnou

66

legislativou, informovat státní orgány a řešit případná opatření vedoucí k dalšímu zlepšení situace ŢP s představiteli místních orgánů. Jak jiţ bylo mnohokrát řečeno, prioritou firmy je pozitivní vliv investic na ţivotní prostředí. Z tohoto důvodu bych doporučovala informovat širokou veřejnost a této skutečnosti, aby měla přehled, jakým způsobem je o ŢP postaráno a jaké přínosy tyto specifické investice mají. Tyto informace bych doporučila lidem předávat na dnech otevřených dveří, které probíhají jednou za 2 roky. S touto akcí bych i nadále pokračovala i v následujících letech v průběhu prohlídky firmy a při seznámení se s technologií. Pohled mnoha lidí na firmu by se tak mohl razantně změnit k lepšímu.

3.8 Životní prostředí a Cement Hranice, a.s.

Výrobu cementu a cementářských výrobků spousta lidí stále povaţuje za velkého znečišťovatele ovzduší a producenta vysoké prašnosti. Tento mylný názor pramení z minulosti, kdy prioritou byla výroba cementu, a na ochranu ţivotního prostředí nebyl brán ohled. Rok 1970 byl důleţitým mezníkem při technologii výroby cementu. Od tohoto roku dochází k významnému sniţování emisí tuhých znečišťujících látek z důvodu rozsáhlých modernizací a rekonstrukcí tehdejší technologické vybavenosti firem, dále díky výstavbě nových provozů, které nahradily zastaralé nevyhovující technologie. Firma Cement Hranice, a.s. v těchto investicích pokračuje i do dnešní doby, jelikoţ její prioritou je pozitivní vliv výroby cementu a cementářských výrobků na ţivotní prostředí. Cementárna vyuţívá jako alternativní palivo drcené pneumatiky, směsi plastů, textilu, dřeva a papíru a také masokostní moučku. Spalování těchto paliv nemá ţádný negativní dopad na ţivotní prostředí. O této skutečnosti byla široká veřejnost informována na dnech otevřených dveří ve firmě a samozřejmě v rozsáhlých článcích v regionálním tisku. Pohled na firmu z okruhu nejen místních obyvatel se zajisté změnil k lepšímu.

67

Dalším aspektem, kvůli kterému občané hranicka změnili pohled na cementárnu, byly rozsáhlé investice do desítek tisíc vysázených stromových a keřových porostů v okolí firmy a vybudování a regenerace soustavy retenčních nádrţí, které jsou zásobárnami technologické vody pro potřeby cementárenského průmyslu. Společnost tak vytvořila příjemně vypadající prostředí v závodě samotném i v blízkém okolí, kde má značný vliv na ţivotní prostředí. S přihlédnutím jiţ na realizované projekty lze říci, ţe firma se rozhodla investovat do ţivotního prostředí nemalé částky, i kdyţ jejich ekonomická doba návratnosti není optimální. Tento fakt dává najevo, ţe firma má pozitivní přístup vedení firmy k ţivotnímu prostředí nejen v samotném areálu firmy, ale i v jeho blízkém okolí. Prokazatelné efektivní vlivy investičních akcí orientovaných do ţivotního prostředí jsou zachyceny v dokumentech firmy, jako jsou např. Rozptylová studie, Program monitoringu či další podnikové dokumenty. S těmito výsledky jsou pravidelně seznamováni zaměstnanci firmy, státní instituce ale i široká veřejnost na internetových stránkách, v novinách i odborných časopisech. Firma taktéţ odvádí nemalé finanční prostředky do rozpočtů přilehlých měst a obcí ve formě poplatků za ovzduší či poplatků z vydobytých nerostů. Firma se snaţí dlouhou zlepšit pohled veřejnosti na cementárnu a její vliv na ŢP. Toho se snaţí docílit tak, ţe spolupracuje s městským úřadem, krajskou správou a dalšími legislativními orgány. Také pořádá dny otevřených dveří pro širokou veřejnost a další akce.

68

Závěr:

Tématem mé diplomové práce bylo zpracování efektivnosti investičního záměru zvolené firmy, zpracovaný návrh ohodnotit a definovat přínosy realizace. Diplomovou práci jsem zpracovávala ve firmě Cement Hranice, a.s., která působí na trhu cementářských výrobků, které jsou doplněny sortimentem suchých omítkových a maltovinných směsí. Poţadavky na ţivotní prostředí jsou velice přísné a jejich dodrţování velice nákladné. Tato firma zahájila svůj provoz jiţ v roce 1954 a patří k nejmodernějším producentům kvalitních stavebních materiálů ve svém regionu. V první části popisuji nezbytná teoretická východiska práce, a to hlavně poznatky pro metody hodnocení investic klasifikace investičních projektů, zdroje jejich financování a investiční plánování. V druhé, analytické části představuji firmu Cement Hranice, a.s., kde jsem svoji diplomovou práci vypracovávala. Uvádím zde důleţité poznatky vztahu firmy k ţivotnímu prostředí a přísné emisní limity, které musí cementárna splňovat. Navíc uvádím příklad realizované investice z roku 2004, která je dobrým příkladem pozitivního vztahu firmy k ţivotnímu prostředí. Ve třetí části své práce představuji plánovaný investiční projekt do chloridového bypassu pro samostatné odprašování. Uvádím zde výpočet efektivnosti investice do tohoto zařízení, ale i technické parametry. V ekonomické části investice se věnuji rozboru čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti investice. Firma Cement Hranice, a.s. realizuje 25% ze svých investičních projektů do ţivotního prostředí, i přes delší návratnost. Hlavním kritériem je splnění přísných emisních limitů stanovených legislativou. Propočtem mnou zvolené investice jsem zjistila, ţe tuto investici lze doporučit nejen z ekonomického hlediska- oproti některým jiţ realizovaným investicím je doba návratnosti jen 7,9 let. Navíc přinese nejen sníţení emisních limitů, ale i sníţení nákladů na elektrickou energii, sníţení nákladů na spotřebu tepla při výpalu slínku a úsporu nákladů při nakládání s nebezpečnými látkami. Z technologického hlediska by mělo být realizací investice dosaţeno následujících přínosů:

69

Pokles spotřeby tepla představuje cca 1 % ze spotřeby pecní linky. Spotřeba elektrické energie na nově instalované pohony tkaninového filtru bude kompenzována úsporou spotřeby elektrické energie na stávajících ventilátorech odpadního vzduchu a ventilátoru bypassu. Informativně lze uvaţovat úsporu spotřeby cca do 6 kW. Stávající plynné emise škodlivin a TZL, emitované při provozu bypassu z komína odpadního vzduchu roštového chladiče, budou po rekonstrukci bypassové větve zcela odstraněny a do ovzduší bude odváděn pouze odpadní vzduch z chladiče a úlet slínkového prachu, jako při provozu pecní linky bez provozu bypassu. Jiný systém sběru bypass prachu umoţní jeho přesnější dávkování do vybraných druhů cementu. Odstraní se jeho nekontrolované přimíchávání k vyrobenému slínku. Informace pro tento propočet jsem získala z interních zdrojů firmy. Byla vypočtena kladná současná hodnota projektu i kladné vnitřní výnosové procento, které doporučují projekt k realizaci. Firma se navíc snaţí o získání příspěvku na tento projekt z fondu Evropské unie ve výši aţ 40% celkových nákladů. Realizace projektu by se tak pro firmu stala mnohem zajímavější a firma by navíc uspořila značné náklady na realizaci. Realizace tohoto projektu bude pro firmu znamenat sníţení plynných a tuhých emisí spojených s provozem bypass systému a jako druhotnou výhodou bude úspora nákladů. Věřím, ţe tento projekt bude pro firmu uţitečný.

70

Seznam použité literatury: Knihy (1)

DENTON, K., Enviro-management. New Jersey: Prentice Hall, 1994, 245s. ISBN 0-13-073503-5

(2)

DLUHOŠOVÁ, D., Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vydání. Praha: Ekoprogress, 2006, 191s. ISBN 80-86119-58-0

(3)

FARSKÝ, M., a kol. Životní prostředí z pohledu účetnictví. In Acta Universitatis Purkynianae. Ústí nad Labem, 2001, 143s. ISBN 80-7044-384-7

(4)

FOTR, J., SOUČEK, I., Finanční řízení a rozhodování podniku. Dotisk. Praha: Grada 2007. 356s. ISBN 80-247-0939-2

(5)

KOTOVICOVÁ, J., Ekonomie a životní prostředí- nepřátelé, či spojenci?. Alfa Publishing: Liberální institut, 2007. 399s. ISBN 978-80-86851-69-3, ISBN 97880-86389-47-9

(6)

KOTOVICOVÁ, J., Vybrané kapitoly z environmentalistiky. Ediční středisko, 2009. 111s. ISBN 978-80-7375-285-9

(7)

SYNEK, M., a kol. Podniková ekonomika. C.H.Beck, 2002. 479s. ISBN 807179-736-7

(8)

ŠAUER, P., Základy ekonomiky životního prostředí. Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 2008. 116s. ISBN 978-80-86709-13-0

(9)

VYBÍRALOVÁ, J., FUZIOVÁ, L., Životné prostredie a investice. Bratislava: Ekonom, 2000, 186s. ISBN 80-225-1195-1

(10)

WÖHE, G., KISLINGEROVÁ, E., Úvod do podnikového hospodářství. C.H.Beck, Praha 2007, 928s. ISBN 978-80-7179-2

Bakalářské práce:

(11)

BENEDĚLOVÁ, M. Analýza spokojenosti zákazníků a návrhy opatření na zvýšení

její

úrovně.

Brno: Vysoké učení

technické v Brně, Fakulta

podnikatelská, 2009.64 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Petr Novák.

71

Internetové zdroje (12)

Cement Hranice: skupina Dyckerhoff [online]. 2008 [cit. 2011-12-04]. Dostupný z WWW: .

(13)

Svaz výrobců cementu: integrovaná prevence a omezování znečišťování [online]. 2007 [cit. 2011-06-05]. Dostupný z WWW: .

(14)

Finance: Zásady investování [online]. 2010 [cit. 2011-11-03]. Dostupný z WWW:

Ostatní zdroje

(15)

Integrované povolení

(16)

Změna integrovaného povolení

(17)

IPPC – Integrovaná prevence a omezování znečištění

(18)

Informace pracovníků firmy Cement Hranice, akciová společnost

(19)

Interní zdroje

72

Seznam použitých zkratek a symbolů:

°C

stupeň Celsia

a.s.

akciová společnost

aj.

a jiné

atd.

a tak dále

CO

oxid uhelnatý

ČSH

čistá současná hodnota

EU

evropská unie

g/

gram/normální metr krychlový

GJ

giga joul

IRR

vnitřní výnosové procento

Kč

koruna česká

ks

kusy

kW

kilowatt

mg/

miligram na metr krychlový

N

/h

normální metr krychlový/ hodina

např.

například

NOx

oxid dusíku

SO2

oxid siřičitý

tj.

to je

TZL

tuhé znečišťující látky

VC

vstupní cena

ZC

zůstatková cena

ŢP

ţivotní prostředí

73

Seznam obrázků Obrázek 1: Magický investiční trojúhelník .......................................................................... 15 Obrázek 2: starý pískový filtr ............................................................................................. 49 Obrázek 3: nové filtrační zařízení Enven/Redecam .............................................................. 50 Obrázek 4: Chloridový by-pass........................................................................................... 52

Seznam tabulek Tabulka 1: Platby investičního projektu .............................................................................. 23 Tabulka 2: Platby investičního projektu .............................................................................. 23 Tabulka 3: Schéma kalkulace porovnávání nákladů ............................................................. 25 Tabulka 4: Vztah mezi SH a ČSH ....................................................................................... 29 Tabulka 5: Emisní limity pro výpal slínku při spalování primárních paliv .............................. 44 Tabulka 6: Emisní limity pro výpal slínku při spoluspalování odpadů ................................... 45 Tabulka 7: Srovnání energetické náročnosti ........................................................................ 50 Tabulka 8: Výpočet efektivnosti investice do by-passového filtru ......................................... 57 Tabulka 9: Cenová kalkulace.............................................................................................. 61 Tabulka 10: změna faktorů ................................................................................................. 64 Tabulka 11: Výpočet změny hodnot o 2,5% ........................................................................ 65 Tabulka 12: výpočet analýzy citlivosti ................................................................................ 65

74

Seznam příloh Příloha 1: Graf vývoje emise TZL Cement Hranice, a.s. v období 1994-2010 Příloha 2: Tabulka přehledu investic do ŢP v období 1995-2010 Příloha 3: Graf vývoje emise SO2 Cement Hranice, a.s. v období 1994-2010 Příloha 4: Graf vývoje emise NOx Cement Hranice, a.s. v období 1994-2010 Příloha 5: Graf vývoje emise CO Cement Hranice, a.s. v období 1994-2010 Příloha 6: Tabulka výpočtu efektivnosti investice do odprášení chladiče slínku Příloha 7: Chloridový by-pass systém

75