VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES
NÁVRH PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU PRO ZALOŽENÍ ÚČETNÍ FIRMY THE PROPOSAL OF BUSINESS PLAN FOR THE ESTABLISHMENT OF THE ACCOUNTING FIRM
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
MICHAELA CHVÁTALOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2015
Ing. VLADIMÍRA KUČEROVÁ, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2014/2015 Ústav financí
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Chvátalová Michaela Účetnictví a daně (6202R049) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Návrh podnikatelského záměru pro založení účetní firmy v anglickém jazyce: The Proposal of Business Plan for the Establishment of the Accounting Firm Pokyny pro vypracování: Úvod Teoretická východiska práce Analýza současného stavu Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. KEŘKOVSKÝ, M. a O. VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 206 s. ISBN 80-7179-453-8. KORÁB, V., J. PETERKA a M. REŽŇÁKOVÁ. Podnikatelský plán. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. SRPOVÁ, J., J. VEBER a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 332 s. ISBN 978-80-247-4520-6. SRPOVÁ, J. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 194 s. ISBN 978-80-247-4103-1. WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2014/2015.
L.S.
prof. Ing. Mária Režňáková, CSc. Ředitel ústavu
doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty
V Brně, dne 28.2.2015
Abstrakt Bakalářská práce je návrhem podnikatelského plánu pro založení účetní firmy. Návrh vychází z analýz trhu aplikovaných převážně pro Jihomoravský a Olomoucký kraj, ale zároveň i pro celou Českou republiku. Analýzy trhu zkoumají vnější a vnitřní faktory, které mají vliv na vznik firmy, působení firmy a hledání zákazníků. Získané znalosti z těchto analýz trhu jsou užity při samostatném návrhu podnikatelského plánu a jsou podklady při rozhodování. Firma se bude zaměřovat na osoby samostatně výdělečně činné a menší podniky. Těmto subjektům budou nabídnuty služby vedení účetnictví, vedení daňové evidence, výpočet mezd, zpracování daňových přiznání a poradenství.
Abstract My bachelor's thesis is the proposal of a business plan for the establishment of an accounting firm. The proposal is based on analyses of the market applied especially to Jihomoravský and Olomoucký regions, but also to the rest of the Czech Republic. The analyses of the market examine the external and internal factors, which influence the establishment of the firm, its activity and its search for customers. The acquired results from these analyses of the market are used for the proposal of the business plan and as the material for the decision making. The firm will be focused on self-employed subjects and smaller companies. These subjects will be offered services of bookkeeping, tax recording, payroll calculation, tax return preparation and counseling.
Klíčová slova Podnikatelský plán, živnost, účetnictví, SWOT analýza, SLEPT analýza, finanční plán, marketingový mix.
Keywords Business plan, trade, accouting, SWOT analysis, SLEPT analysis, financial plan, marketing mix.
Bibliografická citace CHVÁTALOVÁ, M. Návrh podnikatelského záměru pro založení účetní firmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2015. 66 str. Vedoucí bakalářské práce Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D..
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 4. června 2015
……………………………… podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Vladimíře Kučerové, PhD. za cenné a věcné rady a ochotu, kterou mi během zpracování bakalářské práce věnovala.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 11 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................ 12 1.1
Podnikatelský plán ........................................................................................... 12
1.2
Struktura podnikatelského plánu ...................................................................... 13
1.3
Podnikání.......................................................................................................... 16
1.4
Podnikatel......................................................................................................... 17
1.4.1
Podnikatel versus zaměstnanecký poměr ................................................. 17
1.4.2
Předpoklady úspěšného podnikatele ......................................................... 19
1.4.3
Podnikatel jako stratég .............................................................................. 19
1.5
Právní formy podnikání.................................................................................... 20
1.6
Živnostenské podnikání ................................................................................... 21
1.6.1
Rozdělení živností ..................................................................................... 21
1.6.2
Živnostenské oprávnění ............................................................................ 21
1.6.3
Podmínky .................................................................................................. 22
1.6.4
Odpovědný zástupce ................................................................................. 22
1.6.5
Živnostenský rejstřík................................................................................. 23
1.6.6
Vznik a zánik živnostenského oprávnění .................................................. 23
1.6.7
Neoprávněné podnikání a pokuty ............................................................. 23
1.7
Živnostenská kontrola ...................................................................................... 24
1.8
Okolí ................................................................................................................. 24
1.9
OSVČ ............................................................................................................... 24
1.10
Finanční úřad .................................................................................................... 25
1.11
Pojištění OSVČ ................................................................................................ 25
1.11.1
Sociální pojištění....................................................................................... 25
1.11.2
Zdravotní pojištění .................................................................................... 26
2
1.12
Povinnosti podnikatele ..................................................................................... 26
1.13
Marketingový plán ........................................................................................... 27
1.13.1
Produkt ...................................................................................................... 27
1.13.2
Cena .......................................................................................................... 28
1.13.3
Distribuce .................................................................................................. 29
1.13.4
Propagace .................................................................................................. 29
1.14
Porterova analýza pěti sil ................................................................................. 29
1.15
SLEPT(E) analýza ............................................................................................ 30
1.16
SWOT analýza ................................................................................................. 30
ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 31 2.1
Trh a zákazníci ................................................................................................. 31
2.2
Porterova analýza pěti sil ................................................................................. 32
2.3
SLEPT(E) analýza ............................................................................................ 35
2.3.1
Sociálně-demografické faktory ................................................................. 35
2.3.2
Legislativní faktory ................................................................................... 38
2.3.3
Ekonomické faktory.................................................................................. 39
2.3.4
Politické faktory........................................................................................ 42
2.3.5
Technicko-technologické faktory ............................................................. 42
2.4 3
SWOT analýza ................................................................................................. 44
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 46 3.1
Titulní strana .................................................................................................... 46
3.2
Popis podniku ................................................................................................... 47
3.3
Analýza trhu ..................................................................................................... 47
3.4
Instituce ............................................................................................................ 48
3.5
Marketingový plán ........................................................................................... 48
3.5.1
Produkt ...................................................................................................... 48
3.5.2
Cena .......................................................................................................... 50
3.5.3
Distribuce .................................................................................................. 51
3.5.4
Propagace .................................................................................................. 51
3.6
Finanční plán .................................................................................................... 52
3.6.1
Plán nákladů.............................................................................................. 52
3.6.2
Plán tržeb .................................................................................................. 55
3.6.3
Shrnutí finančního plánu........................................................................... 59
3.7
Rizika podnikání .............................................................................................. 60
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 62 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 66 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 66 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 66
ÚVOD Tématem bakalářské práce je návrh podnikatelského plánu pro založení účetní firmy. Toto téma jsem si zvolila, abych uplatnila své teoretické znalosti, které jsem získala během studia v oboru účetnictví a daně, a zároveň už i trochu praktických znalostí získaných v účetní firmě. Práce v již zmiňovaném oboru mě dlouhodobě „lákala“. A příležitost, které se mi dostalo od firmy hledající účetní, byla prvním impulsem k myšlenkám na realizaci mých představ o budoucím potenciálním povolání. Ve své práci jsem se zaměřila na Jihomoravský a Olomoucký kraj, protože jsou to kraje, ve kterých se mohu snadněji osobně setkávat s klienty než v jiných krajích České republiky. Oba kraje jsem analyzovala z pohledu demografického, sociálního, politického, konkurence aj., abych poznala, kdo jsou mými potenciálními zákazníky, jaká je životní úroveň obyvatel České republiky, jaká je legislativa v České republice nebo které subjekty už na trhu působí. Podle výsledků analýz jsem si určila cíle a kroky svého podnikání, jejichž dosažení považuji za potenciál prosperity firmy. Cílem bakalářské práce je vlastní návrh podnikatelského plánu pro založení účetní firmy, na jehož základě bude posouzena realizovatelnost a podmínky realizace navrženého podnikání. Prostředkem k naplnění cíle bakalářské práce je vymezení cílové skupiny zákazníků, kterým budu poskytovat své služby, a analýza konkurenčních firem, které působí ve stejné oblasti podnikání. Dalším dílčím cílem je zpracování jednotlivých částí marketingového mixu, jejichž prostřednictvím budou vymezeny poskytované služby, ceny těchto služeb, způsob propagace a distribuce tak, abych si získala a následně udržela klienty a byla jim schopná nabídnout lepší služby než konkurence.
11
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA
1.1
Podnikatelský plán
Podnikatelský plán je základem pro činnost každého začínajícího podnikatele a také pro podnikatele, kteří už své podnikání zahájili a provozují je [1]. Tento dokument pomáhá v počátcích i průběhu podnikatelské činnosti. Při zahájení podnikatelské činnosti je potřebný pro stanovení podmínek, na základě kterých bude provozovat podnikání. Zároveň je důležitý pro stanovení cílů, kterých by podnikatel chtěl dosáhnout, a také může výrazným způsobem snížit riziko neúspěchu [1]. Zpočátku se většinou jedná o všeobecné a nejasné představy. Ale v průběhu podnikání se tyto představy mění v reálnou a konkrétní podobu. V podnikatelském plánu se stanoví cíle, kterých má být dosaženo, a díky těmto cílům je možné kontrolovat úspěšnost podnikání – porovnávání plánů s realitou [3]. Podnikatelský plán je také velmi důležitý pro získání finančních zdrojů. Banky a investoři se podle tohoto dokumentu rozhodují, jestli půjčí finanční prostředky. Některé banky už mají předepsanou strukturu podnikatelského plánu a je potřebné, aby součástí tohoto plánu bylo stanovení podmínek, za nichž by se banka podílela na podnikání [1]. Aby bylo možné dosáhnout na potřebné finanční prostředky, tak je třeba podat žádost. Tato žádost by měla být srozumitelná, stručná, logická, pravdivá, a pokud je to možné, tak doložená čísly. Osoba, která bude žádost číst, může podvědomě posuzovat i způsob vyjadřování. Je lepší pokud se vyjadřuje jednoduše, myšlenky jsou rozvržené v několika větách a ne několik myšlenek v jedné větě a věty na sebe logicky navazují. Obsah žádosti by měl zahrnovat nejzákladnější a důležité údaje, které jsou stručně formulované. Tyto údaje by měly mít logické uspořádání, ve kterém budou seřazeny. A důležitost projektu by se neměla zveličovat, vše by mělo být podle pravdivosti [12].
12
1.2
Struktura podnikatelského plánu
Podnikatelský plán prozradí vše o podnikání, co podnikatel udělal a co by chtěl udělat. Předběžné představy si rozdělí do jednotlivých částí. Titulní strana Titulní strana by měla obsahovat označení podniku a dokumentu, jméno autora podnikatelského záměru, zástupce podniku, datum založení [12]. Další informace by neměla obsahovat, měla by být stručná.
Popis podniku V této kapitole by měla být popsána velikost podniku a jeho záběr, strategie, cíle a cesty k jejich dosažení. Popis by měl být založen na doložitelných faktech. Součástí mohou být informace o managementu, o obchodních podílech, klíčoví pracovníci aj. [3].
Popis produktu Popis výrobku nebo služby je nejobtížnější, ale zároveň nejdůležitější. Podnikatel se snaží dokázat důležitost jeho nápadu a potřebnost. Na prvním místě by měl být popsán produkt, který by měl zajišťovat největší obrat, a až potom popisovat ostatní produkty. Součástí popisu může být srovnání výkonových parametrů, ceny za produkt a konkurenční ceny [2]. U výrobku je potřebné popsat jeho vzhled a funkci, zda se jedná o nový výrobek nebo výrobek, který už trh nabízí, a jestli jsou k němu poskytovány služby (opravářské, údržbářské, servisní podpora, zaškolení, instalace, montáž, poradenské služby, …) [12]. U poskytování služby je důležité uvést, v čem spočívá, jak funguje a jak bude poskytována [12].
13
Analýza trhu Průzkum trhu je velmi důležitý kvůli poptávce po nabízeném výrobku nebo službě. Výsledky tohoto průzkumu určí zákazníky, na které je třeba se zaměřit. Také prozradí vliv významných konkurentů, které už působí v daném oboru, a jak by mohli ovlivnit tržní úspěchy podniku [3]. Tento trh je možné analyzovat z několika pohledů – z pohledu zákazníka, konkurence, historie, přírodních faktorů, politické situace aj. [3]. Znalosti o trhu získáme v několika krocích: Získání, roztřízení a vyhodnocení informací o trhu Informace lze získat různými způsoby. Přímý způsob získávání je pomocí dotazníků, telefonického dotazování, pozorování v terénu, rozhovory se zákazníky, s obchodními partnery, v bankách, na výstavách nebo veletrzích. Další způsob získávání je nepřímý, kdy jsou informace vyhledávány v odborných publikacích, sbornících, zprávách odborných institucích, katalozích, výročních zprávách, statistických přehledech nebo prospektech. Pro kvalitní získání potřebných informací lze tyto způsoby kombinovat [1]. Analýza zákazníků Je důležité znát potřeby zákazníka, motivy, kdo rozhoduje o nákupech, kde a kdy nakupuje, co nakupuje a co ne a jeho reakce [10].
Segment trhu Pomocí segmentu trhu si podnikatel vybere cílový trh a cílové zákazníky, na které se zaměří. Trh pak může segmentovat z několika hledisek: z geografického (městské části, regiony, státy, …), demografického (věk, pohlaví, příjem, vzdělaní, …), psychografického (životní styl, vlastnosti, …) nebo behaviorálního (chování, postoje, reakce, …) hlediska [1].
14
Analýza konkurence Průzkum konkurenčních firem může mít vliv na budoucí úspěch firmy. V prvním kroku je potřebné zjistit, jaké konkurenční firmy působí ve stejné oblasti. Pokud se v dané oblasti trhu pohybuje hodně konkurenčních firem, tak mnohdy nejdou zjistit o těchto firmách všechny podrobnosti. Proto je lepší vybrat hlavní konkurenty a konkurenty, kteří se velmi podobají vznikající firmě [12]. Když jsou určeni konkurenti, tak se přistoupí k průzkumu jejich předností a nedostatků. Po srovnání těchto poznatků lze určit konkurenční výhody jednotlivých firem [12]. Marketingový plán Cílem této části podnikatelského plánu je určení, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány [3]. Tato určení jsou důležitá pro úspěch firmy, protože tím si firma určuje, v jakém postavení na trhu chce vystupovat a o jaké obraty a podíly usiluje [2]. Správná rozhodnutí v cenové politice se odrazí na tom, co firma obdrží. Mezi tato rozhodnutí patří stanovení ceny, cenová strategie, politika slev a obchodních rabatů, platební podmínky aj. [2]. Finanční plán Jak na tom bude podnik finančně, tak to se dá jen odhadnout. Ale díky finančním cílům je možné kontrolovat činnost podniku. Výstupem bývá plán nákladů, plán výnosů, plán peněžních toků, plánovaný výkaz zisku a ztráty, plánovaná rozvaha, finanční analýza aj. [12]. Pro zjištění vývoje finanční situace se provádí finanční analýza. Tato analýza se zjišťuje pomocí poměrových finančních ukazatelů, kterými jsou ukazatel rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Dalším ukazatelem je výpočet bodu zvratu, který zjistí, od kterého bodu produkce se podnikatel dostává do ztráty a od kterého bodu má zisk [2]. Analýza rizik Podnikání je spojeno i s nepříznivými situacemi, které mohou mít negativní dopad na firmu. Pomocí analýzy rizik je možné nastínit výskyt rizikových situací a připravit opatření, která budou použita v rizikové situaci a ke snížení rizik [12].
15
Příloha Obsahem jsou dokumenty, které jsou součástí podnikatelského plánu. Do přílohy mohou být zahrnuty např. výpis z obchodního rejstříku, životopisy, fotografie nebo výkresy produktů, analýzy, výkaz zisku a ztráty, rozvaha, peněžní toky, důležité smlouvy, certifikáty aj. [12]. Výčet dokumentů se vyvíjí podle situace, zda je podnikatelský plán sestaven před začátkem podnikání pro banku nebo investora [12].
1.3
Podnikání
Podnikání je soustavná činnost provozovaná podnikatelem samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Soustavná činnost spočívá v nabízení zboží nebo služeb na trhu [5]. Podnikat lze na základě: - listiny základních práv a svobod – zakotveno základní právo podnikat, - zákona o živnostenském podnikání, - zvláštních zákonů upravujících podnikání v oblastech, které jsou z působnosti živnostenského zákona vyloučeny, - zákona o obchodních korporacích, - občanského zákoníku. Cíl podnikání Stanovením cílů si firma tvoří úkoly, kterými chce v určitém časovém období dosáhnout stanovených výsledků. Cíle by měly být stanoveny v souladu s metodikou SMART: - S – specifické – měly by směřovat k dosažení co nejlepších výsledků, - M – měřitelné – podle nějakých kritérií by měly být srovnatelné, - A – akceptovatelné – měly by být přijaty od těch, kteří cíle firmy budou plnit, - R – realistické – cíle musí být dosažitelné, - T – termínované – určen čas dokončení cíle [2].
16
1.4
Podnikatel
Podnikatel je osoba, která „samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku“ [7, hlava II: Osoby]. Za podnikatele se považuje i „osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele“ [7, hlava II: Osoby]. Obchodní zákoník doplňuje definici podnikatele, kde je potřeba, aby podnikatel splňoval jednu z podmínek a to, aby to byla osoba: - zapsaná v obchodním rejstříku, - podnikající na základě živnostenského oprávnění, - podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů nebo - provozující zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštního předpisu [6]. Podnikatelem může být fyzická osoba nebo právnická osoba: - fyzickou osobou je jednotlivec, který podniká na základě živnostenského oprávnění; - právnickou osobou jsou například obchodní společnosti, sdružení osob, nestátní neziskové organizace, veřejnoprávní právnické osoby, vysoké školy a jiné, které musí být zapsaný v obchodním rejstříku, pokud chtějí podnikat [5]. Podnikatele je možné identifikovat podle označení názvu firmy a identifikačního čísla. 1.4.1 Podnikatel versus zaměstnanecký poměr Na trhu práce najdeme tři typy lidí ve vztahu k pracovní formě: zaměstnaní, nezaměstnaní a podnikatelé. Zaměřím se na rozdíl mezi zaměstnanými lidmi a podnikateli. V následujících tabulkách je zobrazeno, jaké mají výhody zaměstnanci a podnikatelé (Tabulka č. 1) a jaké mají nevýhody zaměstnanci a podnikatelé (Tabulka č. 2).
17
Tabulka č. 1: Výhody zaměstnance versus výhody podnikatele (Zdroj: vlastní zpracování podle [16], [17]) VÝHODY Zaměstnanec
Podnikatel
+ pravidelný měsíční příjem
+ je svým pánem
+ ochrana vyplývající ze zákoníku práce
+ flexibilní využití finančních prostředků
+ čerpání zaměstnaneckých benefitů
+ samostatnost
+ proplacení dovolené, nemoci, svátků
+ volná pracovní doba
+ daně a odvody řeší účtárna
+ žádní nadřízení
+ odstupné
+ volnost při rozhodování
+ vyšší podpora v nezaměstnanosti
+ nezávislost
+ nižší náhrada škody – do 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku
+ příjem závislý na schopnostech a ne na platovém stropu
Tabulka č. 2: Nevýhody zaměstnance versus nevýhody podnikatele (Zdroj: vlastní zpracování podle [16], [17]) NEVÝHODY Zaměstnanec
Podnikatel
- pevně stanovená pracovní doba
- neproplacení dovolené, svátků
- náklady na dojíždění do zaměstnání
- bez nároku na zaměstnanecké benefity
- nevyhovující prostředí ve firmě, nevyhovující firemní kultura
- vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění
- platový strop
- vyšší pravidelné měsíční výdaje
- nadřízení, kolegové
- nižší důchody
- pevně daný výplatní termín
- plná náhrada škody
- nejistota pracovního místa
- nejistota příjmu
18
1.4.2 Předpoklady úspěšného podnikatele Nezbytné předpoklady podnikatele jsou podnikavost a úspěch. Tyto předpoklady jej dostávají dál [2].
Podnikavost Tato vlastnost vyjadřuje předpoklady člověka k podnikání. Je možné ji rozdělit na dispozice a osobní vlastnosti. Mezi dispozice podnikatele patří schopnosti, vědomosti a dovednost. Schopnosti jsou převážně vrozené a trvalé. Vědomosti jsou znalosti, které podnikatel získal. A dovednosti jsou naučené vzorce chování [2]. Osobní vlastnosti charakterizují podnikatele a tyto vlastnosti se dělí na nespecifické a specifické. Mezi nespecifické jsou zahrnuty temperament a charakter podnikatele. A mezi specifické se řadí osobní vlastnosti podnikatele, které ovlivňují jeho úspěch [2]. Úspěch Základem úspěchu je dosažení předem stanoveného cíle. Dosahování cílů vede podnikatele k dalšímu stanovování cílů a k touze po dalším úspěchu. K dosahování úspěchu jsou lidé motivováni tlakem nebo tahem. Motivace tlakem je silnější, ale brzy vyhasíná. Lidé jsou nuceni řešit svoje situace a pro podnikání to může být prospěšné. Motivace tahem je naopak trvalejší a nevyhasíná. Podnikatelé se snaží stavět úspěchy na této motivaci. Jde o využití příležitosti, která se naskytne [2]. 1.4.3 Podnikatel jako stratég Velmi důležitá je osobnost podnikatele. Podnikatel by měl být ctižádostivý tvořit nové formy, případně ničit staré, jít novými cestami, strhnout a nadchnout okolí. Pokud chce být úspěšný, tak by měl umět lidi o svých představách přesvědčit a dosáhnout toho, aby následovali jeho představ. Podnikatel jako stratég by měl být: - otevřený – všemu přístupný, komunikující s jinými lidmi, zvídavý, - spontánní – jít svou vlastní cestou, zprostit se od zaběhnutých standardů, - vnímavý pro realitu – vidět věci takové, jaké jsou, měnit představy v realitu [2].
19
1.5
Právní formy podnikání
Během podnikání je možné měnit různá původní rozhodnutí. I výběr právní formy podnikání může být změněn, ale velmi často je to spojeno s vysokými náklady a velkými organizačními změnami. Proto je důležité si dobře promyslet výběr právní formy a vzít v potaz několik skutečností: - výše počátečního a budoucího kapitálu, - daňové zatížení, - kontrola nad firmou, - náklady na založení, - manažerské předpoklady, - následnictví ve firmě [11]. Podnikat mohou jak fyzické osoby, tak právnické osoby. Fyzické osoby mohou podnikat jako OSVČ na základě živnostenského podnikání. Právnickými osobami jsou myšleny obchodní společnosti a družstva. V České republice můžeme založit různé druhy obchodních společností: - veřejná obchodní společnost, - komanditní společnost, - společnost s ručením omezeným, - akciová společnost [8]. Podnikání fyzických osob je převážně upravováno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. A podnikání právnických osob je převážně upravováno zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Poslání firmy Firma má přání, jak by měla být vnímána veřejností, co dělá a co bude dělat. Poslání firmy dává jasné vědomí účelu podnikání pro podnikatele, řídící pracovníky i zaměstnance a tak vytváří pocit sounáležitosti s firmou [2]. Poslání je vyjadřováno pomocí tzv. 3C, kde jde o specifikaci vztahu mezi zákazníkem (customer), společností (company) a konkurencí (competition) [2].
20
1.6
Živnostenské podnikání
Toto podnikání je upraveno několika zákonnými předpisy: - zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, - zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, - zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, - zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích [6]. Zákon o živnostenském podnikání definuje živnost: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku“ [9, Hlava I: Předmět úpravy]. 1.6.1 Rozdělení živností Živnost se dělí na ohlašovací nebo na koncesovanou. Ohlašovací živnost Na ohlašovací živnost je právní nárok a při splnění podmínek stanovených zákonem je živnostenský úřad povinen vydat oprávnění [9]. Tento typ živnosti se dále dělí na řemeslnou, vázanou a volnou. Založení účetní firmy patří mezi živnosti vázané, které jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. V této příloze je také stanovena odborná způsobilost pro každou živnost samostatně [9]. Koncesovaná živnost Na koncesovanou živnost není právní nárok a koncese je udělována na základě správního řízení [9]. 1.6.2 Živnostenské oprávnění Pokud žadatel na živnostenském úřadě splní všechny podmínky potřebné k výkonu živnosti podle předmětu podnikání, obdrží živnostenský list nebo koncesní listinu, které ho opravňují podnikat [6]. Živnost vázanou lze provozovat na základě živnostenského listu [9].
21
1.6.3 Podmínky Osoby provozující živnostenskou činnost musí splňovat všeobecné podmínky a při některých činností i podmínky zvláštní: - všeobecné - dosažení věku 18 let (v případě nezletilosti lze s povolením soudu podnikat se zákonným zástupcem), - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost – prokázána výpisem z evidence Rejstříku trestů, - zvláštní - odborná způsobilost – uvedena v přílohách jednotlivých typů živností, - jiná způsobilost [9]. Pro provozování živnosti vázané je nutné splnit všeobecné i zvláštní podmínky. Přímo pro založení účetní firmy jsou stanoveny následující podmínky: „a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání a 5 let praxe v oboru, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru, nebo d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 5 let praxe v oboru“ [9, Příloha č. 2: Živnosti vázané]. 1.6.4 Odpovědný zástupce Živnost lze provozovat i prostřednictvím odpovědného zástupce pokud nejsou splněny zvláštní podmínky, které jsou potřeba k výkonu živnosti, nebo pokud je třeba prokázat všeobecné podmínky k provozování živnosti u právnické osoby. Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která splňuje všeobecné i zvláštní podmínky a odpovídá za provoz živnosti i za dodržování předpisů. K podnikateli je ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce tuto funkci může vykonávat pouze pro 4 podnikatele [6].
22
1.6.5 Živnostenský rejstřík Informačním systémem veřejné správy o živnostech je živnostenský rejstřík. Tento rejstřík je spravován Živnostenským úřadem České republiky [9]. V tomto rejstříku je možné dohledat všechny české živnostníky a údaje o nich (jméno, bydliště, identifikační číslo, předmět podnikání aj.). 1.6.6 Vznik a zánik živnostenského oprávnění Vznik i zánik živnosti je fyzická nebo právnická osoba povinna ohlásit na živnostenském úřadě.
Vznik Jsou rozdíly při
vzniku živnostenského oprávnění
u ohlašovacích živností
a u koncesovaných. U ohlašovací živností vázané při splnění všech potřebných podmínek vzniká oprávnění k provozování živnosti dnem ohlášení nebo dnem, který žadatel navrhne [6], [9]. Zánik Živnostenské oprávnění může zaniknout z několika důvodů: - úmrtí podnikatele nebo zánik právnické osoby, - uplynutí doby, pokud byla živnost omezena určitou dobou, - výmaz zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, - podle zvláštních předpisů, - rozhodnutí živnostenského úřadu [9]. 1.6.7 Neoprávněné podnikání a pokuty Podnikat se smí na základě živnostenského oprávnění. Překročením rozsahu živnostenského podnikání nebo provozování činnosti bez živnostenského oprávnění se podnikání považuje za neoprávněné. Pokud se nejedná o trestní čin, ale jen o neoprávněné podnikání, tak živnostenský úřad je povinen uložit pokutu. Pokuta se udílí podle rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům jednání [6].
23
1.7
Živnostenská kontrola
Podle zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech lze provádět kontroly živnostenského podnikání, jestli jsou dodržovány povinnosti podnikatele a právní předpisy. Výsledným dokumentem je protokol o kontrole, kde jsou zapsány všechny závady a přestupky, proti kterým se lze odvolat. Podnikatel může ke kontrole přizvat třetí osobu, ale není to podmínkou [6], [9].
1.8
Okolí
Sledování okolí je pro podnikání velmi důležité. Vytváří se zde vztahy, které je třeba pochopit, adaptovat se v nich a využít je k lepšímu pohybu na trhu zboží a služeb [5]. Okolí tvoří vstupy a výstupy, které působí na podnik. Vstupy jsou přeměňovány na výstupy, které umožňují tvorbu další vstupů. Vstupy – práce, suroviny, zkušenosti, kapitál, data, informace a jiné. Výstupy – produkty, zisk, výdělky, informace, odpad a jiné [5]. Okolí podniku se dělí na: - vnitřní, - vnější – v rámci mikrookolí má podnik určitý vliv na okolí, ale faktory makrookolí nelze ovlivnit, i když mají mnohdy velký vliv na podnik [5].
1.9
OSVČ
OSVČ (= osoba samostatně výdělečně činná) je osoba, která ukončila povinnou školní docházku, dosáhla alespoň 15 let věku a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, spolupracuje při výkonu výdělečné činnosti nebo je mandatářem na základě mandátní smlouvy [1]. Samostatnou výdělečnou činnost může vykonávat jako hlavní nebo jako vedlejší. Hlavní činnosti je činnost, která je hlavním zdrojem příjmů. U vedlejší činnosti jsou hlavním zdrojem příjmů výkon zaměstnání, pobírání invalidního nebo starobního důchodu, rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství, péče o osobu, výkon vojenské služby, nebo pokud je nezaopatřené dítě. Tyto skutečnosti se musí doložit na příslušné České správě sociálního zabezpečení [4].
24
1.10 Finanční úřad Každý podnikatel je povinen se nahlásit u příslušného finančního úřadu. Fyzické osoby se hlásí v místě trvalého pobytu. Právnické osoby se hlásí na finančním úřadě, který odpovídá za oblast, ve kterém má firma sídlo. Všechny podnikající osoby se musí nahlásit do 30 dní od získání povolení k podnikání na svém místně příslušném finančním úřadě. Následně podnikatelé podléhají oznamovací povinnosti, kdy musí správci daně oznámit příjmy podléhající dani [1]. Podnikatel může být zaregistrován k několika druhům daňových povinností. Zpravidla jimi jsou daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň z nemovitosti, daň silniční [1].
1.11 Pojištění OSVČ 1.11.1 Sociální pojištění Z příjmu z podnikání a ostatní samostatné výdělečné činnosti je sráženo sociální pojištění. Toto pojištění je sráženo procentuálně. Slouží jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, na důchodové zabezpečení a nemocenské pojištění [1]. Při zahájení nebo při opětovném zahájení podnikání vzniká OSVČ oznamovací povinnost vůči správě sociálního zabezpečení [1]. Placení sociálního pojištění může být vybíráno buď jako pojistné na důchodové pojištění, nebo jako měsíční zálohy a doplatek pojistného. Jako kontrola správného placení pojistného slouží přehled o příjmech a výdajích, které je podnikatel povinen předložit správě sociálního zabezpečení [1]. Při hlavní činnosti jsou placeny zálohy a po podání přehledu o příjmech a výdajích se podle skutečného zisku doplácí sociální pojištění. Pokud OSVČ za předchozí rok měla nízký zisk nebo ztrátu, platí zálohy v minimální výši [6]. Při vedlejší činnosti jsou placeny nižší zálohy než zálohy u hlavní činnosti. Zálohy se počítají podle posledního přehledu o příjmech a výdajích a potom se opět doplácí podle skutečného zisku [6]. Pokud OSVČ vykonává vedlejší činnost a nedosahuje minimální hranice zisku, z které se počítá pojistné, tak nemusí platit sociální pojištění. Tato hranice se snižuje o 1/12 za každý kalendářní měsíc, ve kterém nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost [6].
25
1.11.2 Zdravotní pojištění Každá osoba, která má trvalé bydliště na území České republiky, nebo osoba, která je zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, musí být zdravotně pojištěna. Z tohoto pojištění je pojištěnci hrazena zdravotní péče [1]. Stejně jako u sociálního pojištění má OSVČ oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně. OSVČ oznámí potřebné údaje o sobě a zahájení výdělečné činnosti. Během zdaňovacího období jsou u hlavní činnosti placeny zálohy na zdravotní pojištění a na konci zdaňovacího období je povinnost předložit zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích a o úhrnu záloh na zdravotní pojištění. Po podání tohoto přehledu se doplácí pojišťovně rozdíl vypočteného pojistného ze zisku a souhrn zaplacených záloh. Pokud je zisk OSVČ nižší než minimální vyměřovací základ nebo je ve ztrátě, tak se platí minimální zálohy pojistného [1]. Od placení záloh na zdravotní pojištění jsou osvobozeny osoby, za které pojistné platí stát nebo jako hlavní činnost mají zaměstnání [1].
1.12 Povinnosti podnikatele V živnostenském zákoně je definováno několik povinností podnikatele: - provozování živnosti pomocí odpovědného zástupce v potřebném rozsahu, - viditelné označení místa podnikání, - prokázání kontrolnímu úřadu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu k poskytování služeb, - označení výrobku, jeho značky a výrobní číslo, - při prodeji nebo poskytování služeb zajištění přítomnosti osoby se znalostí českého nebo slovenského jazyka, - prokázání totožnosti, - vydat doklad o prodeji zboží a o poskytnutí služby, - doložit doklady živnostenskému úřadu o provozu živnosti, - podat daňové přiznání, - platit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, - odpovědnost za způsobilost zaměstnanců pro výkon povolání, znalost bezpečnostních předpisů [4], [9].
26
1.13 Marketingový plán Firma pomocí marketingového plánu určuje svoje postavení na trhu. Určení toho, jak se na trhu prosadit, je strategickým plánem a tento plán má za hlavní nástroj marketingový mix. Rozhodnutí o marketingovém mixu ještě předchází výběr cílového trhu a určení pozice na trhu [12]. Marketingový mix je tvořen 4P (7P). Základními čtyřmi nástroji jsou: - produkt (product), - cena (price), - distribuce (place), - propagace (promotion). Tyto nástroje marketingového mixu mohou být rozšířeny ještě o 3P: - politicko-společenské rozhodnutí (politics), - veřejné mínění (public opinion), - lidské zdroje (people) [12]. Pro rozvoj firmy může být podstatný zákaznický marketingový mix 4C: - zákazník (customer), - náklady na zákazníka (cost), - pohodlná dostupnost (convenience), - komunikace (communications) [12]. Já se zaměřím hlavně na základní nástroje marketingového mixu.
1.13.1 Produkt Podnikatel by si měl promyslet, s jakým produktem bude obchodovat na trhu a jestli bude prodávat jen jeden nebo i více odlišných produktů [13]. Jednotlivé atributy produktu jsou rozděleny do několika vrstev pomyslné cibule (Obrázek č. 1).
27
Nejvnitřnější vrstvou je jádro, které představuje základní vlastnosti produktu. Další vrstva představuje rozhodování o tom, jaký design bude mít výrobek, pod jakou značkou bude vystupovat, v jakém obalu nebo jak kvalitní bude. A třetí vrstva je spojena s rozhodováním o tom, jaké služby budou s výrobkem poskytovány – poradenství, platební podmínky, záruky, úvěr, instalace, … [2].
Obrázek č. 1: Produkt (Zdroj: vlastní zpracování podle [19]) Rizikem u produktu může být, že při uvádění na trh budeme potřebovat osvědčení a schválení o veřejných institucích. Tato schválení jsou pod vlivem přísných zákonů. Jde o patenty nebo ochranné plány. Toto riziko je více spojeno s prodejem zboží než s prodejem služeb [12].
1.13.2 Cena Na výši ceny a její stabilitě jsou závislé příjmy firmy, které ovlivňují existenci a prosperitu firmy. Tvorba cen vychází ze stanovené cenové politiky firmy. Cenová politika je orientována na přežití, na maximalizaci zisku nebo na největší podíl na trhu [12]. Cenu můžeme stanovit na základě nákladů, poptávky nebo cen konkurence [2].
28
1.13.3 Distribuce Po určení produktu a ceny přichází otázka prodejních strategií a distribučních cest [12]. Zde je potřebné zabývat se otázkou dodacích podmínek, způsobu přepravy, ochrany zboží [13].
1.13.4 Propagace Nejviditelnější složkou je komunikace, skrze kterou můžeme stimulovat poptávku k nákupu. Zákazníci vyžadují informace o produktu, jeho vlastnostech, kvalitě nebo užití. Nástroji komunikace jsou: - reklama – placená forma, skrze média, pro rychlé oslovení zákazníků, - podpora prodeje – skrze bonusy, kupónový prodej, vzorky, zákaznické kluby, soutěže, dárkové předměty, slevy, …, - public relations – vytváření vztahů se spotřebiteli skrze charitativní dary, tiskové konference, podnikové časopisy, …, - osobní prodej – finančně nejnáročnější, osobní kontakt se zákazníkem na obchodních setkáních, veletrzích, výstavách, …, - přímý marketing – získávání názorů zákazníků pomocí poštovních zásilek, e-mailů a telefonátů a zároveň poskytování informací o produktu [12].
1.14 Porterova analýza pěti sil Podstatnou součástí analýz je Porterova analýza pěti sil, která zkoumá mikrookolí z pohledu konkurence. Cílem je určit síly, které působí v konkurenčním prostředí a které by mohly mít v budoucnosti vliv. Pokud se podaří rozpoznat tyto síly, reagovat na ně a pokud se trochu podaří změnit působení těchto sil ve vlastní prospěch, tak může být podnikatel úspěšný [2]. Konkurenční síly mohou působit souběžně nebo jen jedna a jsou rozděleny na: - podniky, které v odvětví působí, - podniky, které chtějí vstoupit do odvětví, - substituční produkty, - vyjednávací síly odběratelů, - vyjednávací síly dodavatelů [5].
29
1.15 SLEPT(E) analýza Je to analýza makrookolí. Jednotlivá písmena jsou zkratky faktorů, které působí v makrookolí [5]. S = sociálně-demografické faktory - historie, pracovní síly, věk, pohlaví, náboženství, vzdělání, rozdělování příjmů, výchova, …, L = legislativní faktory - právní normy, práce soudů, …, E = ekonomické faktory - fáze ekonomického cyklu, vývoj cen, charakter a úroveň ekonomiky, konkurenceschopnost, …, P = politické faktory - typ vlády a její stabilita, svoboda tisku, regulace, změny v politickém prostředí, …, T = technicko-technologické faktory - informační a komunikační technologie, metody řízení, výrobní postupy, …, (E) = ekologické faktory [5], [10].
1.16 SWOT analýza SWOT analýza zkoumá jak vnitřní okolí, tak i vnější. Název je složen z počátečních písmen anglických názvů – Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. V překladu to jsou silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky jsou posuzování v rámci vnitřního okolí, příležitosti a hrozby v rámci vnějšího okolí podniku [12]. Silné stránky a příležitosti jsou v podniku vnímány jako pozitivní a slabé stránky s hrozbami jako negativní. Na základě tohoto vnímání lze odvodit základní strategie: - SO – využití silných stránek, aby bylo využito příležitostí, - WO – využití příležitostí, aby byly překonány slabé stránky, - ST – využití silných stránek, aby byla odstraněna ohrožení, - WT – zmírnění slabých stránek a předcházení ohrožením [5].
30
2 ANALYTICKÁ ČÁST Pro vlastní návrh podnikatelského plánu je třeba prozkoumat oblasti, které budou mít vliv na úspěch nebo neúspěch firmy. Detailní zpracování analýz by mělo přinést podstatné informace pro vyhodnocení projektu, jestli jej realizovat nebo zamítnout. Analýzy jsou součástí příprav podnikatelského plánu, ovlivňují rozhodování. Pro mé podnikání provedu analýzy trhu. Tato práce představuje vstup na velmi specifický trh služeb. Tento trh se do značné míry liší od trhu zboží a ostatních služeb. Poptávka po poskytovaných službách je totiž odvozena od prosperity firem nabízejících výrobky a služby svým zákazníkům. Proto je náročné zjistit, co vše zákazníky ovlivňuje a proč se rozhodli právě takto. Pomocí analýz trhu zjišťuji co nejvíc informací o svých zákaznících a trhu, na kterém se pohybuji. Součástí analýzy trhu je Porterova analýza 5 sil, která zkoumá mikrookolí, SLEPT analýza, která zkoumá makrookolí, a SWOT analýza, která vychází z průzkumu mikrookolí a makrookolí.
2.1
Trh a zákazníci
Na trhu zboží a služeb se střetává nabídka s poptávkou. Cílem prodejců je směnit jejich poskytované služby za peníze a maximalizovat zisk. Kupující se snaží o opak, kdy chtějí nakoupit potřebné služby za nejnižší cenu. Pokud obě strany souhlasí s podmínkami protistrany, tak může dojít k obchodu. Předmětem mého podnikání je činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Tyto služby budu nabízet převážně pro Jihomoravský a Olomoucký kraj kvůli lepší komunikaci se zákazníky, ale pokud bude poptávka po mých službách i mimo tyto dva kraje, tak jim své služby poskytnu. Potenciálními zákazníky jsou OSVČ nebo menší firmy, kteří potřebují zpracovat účetnictví, daňovou evidenci nebo jen daňové přiznání. Podle ročenky statutárního města Brno, kterou vede živnostenský úřad je v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2014 evidováno 214 797 podnikajících fyzických osob a 46 428 právnických osob. Ze statistik nelze vyčíst, jak velké firmy jsou zahrnuty mezi
31
právnickými osobami. Přímo pro samostatné město Brno je 82 197 podnikajících fyzických osob (38,3 % v Jihomoravském kraji) a 29 266 právnických osob (63 % v Jihomoravském kraji) [21]. Živnostenský úřad v Olomouckém kraji netvoří statistiky ohledně počtu živnostníků v kraji nebo přímo pro město Olomouc. Ovšem statistiky Českého statistického úřadu uvádí 138 347 ekonomických subjektů v Olomouckém kraji, z toho jich je 54 330 přímo v Olomouci. Fyzických osob v Olomouckém kraji je 111 069, z toho 42 465 pro Olomouc [38].
2.2
Porterova analýza pěti sil
Tato analýza závisí na vzájemném působení sil konkurence, dodavatelů, odběratelů, zákazníků a substitutů. Podniky, které v odvětví působí Dle statistik vedených Českým statistickým úřadem je k 31. 12. 2014 evidováno 6 253 subjektů, které vykonávají právní a účetní činnost v Jihomoravském kraji, z toho jich je 4 861 v Brně. Počet podnikatelů, kteří vykonávají jen činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence nelze ze statistik zjistit [42]. V Olomouckém kraji dle statistik k 31. 12. 2014 je evidováno 4 140 subjektů, které vykonávají právní a účetní činnost, z toho jich je 1 792 přímo v Olomouci. Přesný počet podnikatelů vykonávajících činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence nelze zjistit [37]. Na jednu firmu vykonávající právní nebo účetní činnost v Jihomoravském kraji vychází průměrně 34,3 podnikajících fyzických osob a 7,4 právnických osob registrovaných v tomto kraji. Pro Olomoucký kraj jsou čísla o něco nižší, na jednu účetní nebo právní firmu v tomto kraji vychází průměrně 26,8 podnikajících fyzických osob a 6,6 právnických osob registrovaných v tomto kraji.
32
Při součtu subjektů působících v obou krajích vychází na jednu účetní nebo právní firmu 31,3 podnikajících fyzických osob a 7 právnických osob. Mezi právnickými osobami jsou zahrnuty i firmy, které mají účetní oddělení, kde zaměstnávají několik zaměstnanců a nevyhledávají služby od externích pracovníků. Největšími konkurenty budou firmy, které se na trhu pohybují delší dobu a vybudovaly si jméno a důvěru zákazníků. Například mezi tyto firmy patří: - SKŘIVÁNEK Pro s.r.o. – účetnictví a daňové poradenství, - KATEA, spol. s r.o. – účetní a daňová kancelář, - Escape Consult spol. s r.o. – vedení účetnictví, daňové evidence, mzdy, poradenství, - EURODANĚ spol. s r.o. – daňově poradenství a účetnictví, - AXA-ÚČETNICTVÍ – vedení účetnictví, daňové evidence, mzdy, poradenství, - Ing. Jana Pospíšilová – účetní kancelář, - Ing. Ivana Michalková – účetnictví, daňové evidence, mzdy, poradenství, - a další. Výše zmíněné konkurenty považuji za velmi silné, protože se na trhu pohybují delší dobu a již si mohli vybudovat dobré jméno. A podle již zmíněných statistik se na trhu objevují další tisíce konkurenčních subjektů. Bude obtížné se na tomto trhu prosadit, ale není to nemožné, protože potenciální klienti přibývají. Podle statistik pana magistra Frolda, vedoucího referátu provozního na Živnostenském úřadě města Brna, za první čtvrtletí roku 2015 přibylo v Jihomoravském kraji 278 podnikajících fyzických osob a 521 právnických osob [21]. Přesné údaje pro Olomoucký kraj nejsou k dispozici, ale usuzuji, že i v tomto regionu je růstová tendence. Podniky, které chtějí vstoupit do odvětví Dle předchozích statistik lze očekávat nárůst nových konkurenčních firem, protože podmínky pro založení účetní firmy jsou lehce dosažitelné. Proto je trh se službami v účetnictví velmi široký. Důležité je mít přehled o situaci a stále prohlubovat znalosti a vědomosti, aby klienti neměli důvod odejít k novým konkurentům, kteří mohou ze začátku svého podnikání poskytovat služby s nižšími cenami.
33
Substituční produkty Pro vedení účetnictví nebo daňové evidence může být substitutem pro právnickou osobu zřízení svého účetního oddělení a pro fyzickou osobu vlastní vedení bez služeb účetní firmy. Z pohledu mého podnikání předpokládám, že fyzické podnikající osoby, které se v oblasti mého podnikání nepohybují, nemají zkušenost ohledně vedení účetnictví nebo daňové evidenci, aby si to vedly samy, a že menší firmy si nebudou zakládat účetní oddělení nebo zaměstnávat účetní kvůli malému množství dokladů. Na základě těchto předpokladů usuzuji, že tyto subjekty si radši zaplatí za služby od účetní firmy. Vyjednávací síly odběratelů Zákazníci mají zájem o kvalitní služby a za kvalitní služby jsou někteří ochotni zaplatit i vyšší cenu. Ovšem někteří zákazníci se jistě budou snažit snižovat cenu za stejnou kvalitu služeb, aby ušetřili. Zákazníci nebudou mít podstatný vliv na tvorbu ceny, ovšem o výběru poskytovatele služeb se mnoho z nich rozhoduje hlavně podle ceny, kterou má podnikající subjekt stanovenou. Zákazníci porovnávají ceny svých potenciálních poskytovatelů služeb a kalkulují. Jejich vyjednávací silou je volba, kterou mají. Mohou si vybrat mezi mnoha konkurenčními účetními firmami. Vyjednávací síly dodavatelů Vliv dodavatelů nemá podstatný vliv na provozování činnosti. Dodavateli budou pouze firmy poskytující telekomunikační služby jako je připojení k internetu, paušální tarif, poskytování licence k účetnímu programu a jiné nebo firmy, od kterých koupím vybavení jako je multifunkční tiskárna, skříň, kancelářské potřeby a jiné. Ani jedna z uvedených oblastí není v monopolním postavení, tady mám možnost výběru z širší nabídky poskytovatelů a prodejců.
34
2.3
SLEPT(E) analýza
Pro zkoumání makrookolí v oblasti mého podnikání je nejdůležitější průzkum ekonomických faktorů, protože z něj zjistím stav ekonomiky, který ovlivňuje poptávku. Ale podstatný význam mají i ostatní faktory. Postupně zanalyzuji jednotlivé faktory SLEPT analýzy. Jelikož jde účetnictví dělat skrze elektronickou komunikaci, tak rozsah působnosti mohu mít po celé České republice, ale převážně bych se chtěla zaměřit na Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj, abych měla blíže ke klientům a mohla se s nimi setkat kvůli předávání dokumentů a pro případné osobní konzultace.
2.3.1 Sociálně-demografické faktory Při zkoumání trhu se v této části zaměřím na počet obyvatel a údaje o mzdách. Prosperita firmy je závislá na poptávce obyvatelstva, protože mými klienty budou firmy a podnikatelé, jejichž podnikání a prosperita je přímo závislá na úrovni poptávky po jejich zboží a službách. Důležitou část klientely tvoří právnické osoby, které zaměstnávají zaměstnance.
Obyvatelstvo Od počtu obyvatel se odvíjí počet potenciálních klientů a prosperita mých klientů. S nárůstem počtu obyvatel se zvyšuje pravděpodobnost zvýšení nových podnikajících osob, které jsou mými potenciálními klienty. Tento nárůst má také vliv na počet poptávek po nabízených službách a zboží mých klientů. Zvyšování počtu obyvatel je pro mé podnikání příznivé. K 31. 12. 2014 je evidováno - v Jihomoravském kraji 1 172 583 obyvatel, kde od 1. 1. 2014 přibylo 2 505 obyvatel, - v Olomouckém kraji 635 711 obyvatel, kde od 1. 1. 2014 ubylo 645 obyvatel [33].
35
Rozdělení obyvatel podle věkových kategorií: - pro Jihomoravský kraj 0-14 let
175 874 obyvatel
15-64 let
783 751 obyvatel
65+ let
213 228 obyvatel
Průměrný věk obyvatel je 41,9 [33]. - pro Olomoucký kraj 0-14 let
94 898 obyvatel
15-64 let 419 947 obyvatel 65+ let 115 866 obyvatel Průměrný věk obyvatel je 42,0 [33]. V Jihomoravském kraji žije více obyvatel než v Olomouckém, takže předpokládám, že v Jihomoravském kraji budu mít více klientů než z Olomouckého kraje, ale samozřejmě se vše odvíjí od toho, jestli lidé začnou podnikat a jestli si nevyberou konkurenční firmu.
36
Mzda Průměrná hrubá mzda za 1. čtvrtletí roku 2015 je vyčíslena na 27 200 Kč. Tato mzda má tendenci stoupat. Jelikož mzda stoupá a inflace je nízká, může se tím říct, že momentálně stoupá i životní úroveň lidí. V tabulce (Tabulka č. 3) můžeme vidět, že Jihomoravský kraj má třetí nejvyšší průměrnou mzdu, jenomže u Olomouckého kraje vyčteme opačné výsledky, které řadí tento kraj na čtvrté místo mezi kraji s nejnižší průměrnou mzdou. Vyšší průměrná mzda v Jihomoravském kraji dává možnost spotřebitelům více nakupovat. Nižší průměrná mzda v Olomouckém kraji ovlivní výdaje domácností a tržby klientů.
Tabulka č. 3: Průměrná hrubá mzda v různých krajích České republiky (Zdroj: vlastní zpracování podle [20]) Průměrná hrubá mzda Kraj
k 06/2010
k 06/2013
k 12/2014
Hlavní město Praha
29 029 Kč
32 345 Kč
32 910 Kč
Jihočeský kraj
20 053 Kč
21 768 Kč
22 591 Kč
Jihomoravský kraj
21 305 Kč
23 378 Kč
24 329 Kč
Karlovarský kraj
19 367 Kč
20 850 Kč
21 553 Kč
Kraj Vysočina
20 199 Kč
21 974 Kč
22 706 Kč
Královéhradecký kraj
20 196 Kč
22 199 Kč
22 842 Kč
Liberecký kraj
20 953 Kč
22 398 Kč
23 163 Kč
Moravskoslezský kraj
21 137 Kč
22 531 Kč
22 964 Kč
Olomoucký kraj
19 788 Kč
21 467 Kč
22 284 Kč
Pardubický kraj
19 771 Kč
21 336 Kč
22 193 Kč
Plzeňský kraj
21 711 Kč
23 105 Kč
24 008 Kč
Středočeský kraj
22 540 Kč
24 599 Kč
25 117 Kč
Ústecký kraj
20 718 Kč
22 172 Kč
22 593 Kč
Zlínský kraj
19 767 Kč
20 894 Kč
22 137 Kč
Pro porovnání platů je v přílohách (Příloha č. 1) uvedena struktura platů zaměstnanců působících v účetnictví.
37
2.3.2 Legislativní faktory V roce 2015 Ministerstvo financí České republiky bude navrhovat změny některých zákonů. Tyto návrhy musí být předloženy vládě a projednány. Změn je plánováno mnoho, ale pro mne nejpodstatnější budou změny zákona o dani z příjmu, zákona o dani z přidané hodnoty nebo změna daňového řádu [15]. Znalosti zákonů a vyhlášek je potřebné neustále rozšiřovat, aktualizovat a sledovat plánované změny. V roce 2014 vešel v platnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který s sebou přinesl zásadní změny [23]. Místo zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Tento zákon se zabývá pouze právnickými osoby, oproti tomu obchodní zákoník se zabýval i fyzickými osobami. Obchodními korporacemi jsou nazvány obchodní společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstva [23]. Začátkem roku 2015 byl novelizován zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tato novela snižuje administrativní zatížení podnikatelů a zabezpečuje ochranu soukromí a osobních údajů [24]. V souvislosti s živnostenským podnikáním je potřebná znalosti i zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech nebo zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Pro samotné podnikání v účetnictví je třeba znát mnoho zákonů a vyhlášek. Například jimi jsou zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty nebo vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákonů a vyhlášek je mnohem více, ale výčet předchozích je nejčastěji používán [25].
38
2.3.3 Ekonomické faktory Pomocí makroekonomických hospodářských ukazatelů prozkoumám ekonomickou situaci země. Zaměřím se na hrubý domácí produkt (HDP), inflaci a nezaměstnanost. Tyto ukazatele vyjadřují aktuální stav hospodaření daného území v závislosti na stavu ekonomiky. Hospodaření daného území mi může prozradit důležité informace o tom, co ovlivňuje poptávku a nabídku.
HDP Hrubý domácí produkt je „peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“ [26]. Lidé jsou na výdaje zatím opatrní, ale stav ekonomiky hodnotí pozitivně. Postupně přestanou tolik šetřit, protože uvidí příležitosti na trhu práce [27]. V roce 2014 HDP vzrostlo o 2 %, kdy bylo hlavně ovlivněno zahraniční poptávkou, růstem hrubého kapitálu a výdaji domácností a vlád. V tabulce (Tabulka č. 4) můžeme vidět nárůst HDP vůči předchozímu roku 2013 a nebo vůči předchozímu čtvrtletí. Tabulka č. 4: Vývoj hrubého domácího produktu v % (Zdroj: vlastní zpracování podle [28]) 1.
2.
3.
4.
čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí Ke stejnému čtvrtletí 2013 K předchozímu čtvrtletí
Rok 2014
2,3
2,1
2,2
1,5
2
0,3
0,3
0,4
0,4
x
Vývoj HDP ukazuje, jak se vyvíjí ekonomika, tím pádem i jak se daří firmám. S růstem HDP vzniká pravděpodobnost, že firmy jsou úspěšné, mohou zaměstnat lidi a dát jim i vyšší mzdu. Pro mne se tím otvírá možnost rozšíření klientely nebo nárůst práce pro stávající klienty. Za příznivé považuji mírný růst HDP, protože při rychlejším nárůstu by mohlo dojít k většímu nárůstu nabídky služeb, než je poptáváno. Růst HDP je spojen s poklesem nezaměstnanosti, ale ceny za služby rostou.
39
V opačném případě, kdy HDP klesá, tak je větší pravděpodobnost pro nezaměstnanost, snižování mzdy a tím i úbytek klientů. Momentálně HDP je v kladných číslech, což je pozitivní pro mé podnikání a podnikání zákazníků.
Inflace Při inflaci dochází k oslabení reálné hodnoty měny vůči hodnotě zboží a služeb. Míru inflace měří Český statistický úřad [29]. V posledních letech se míra inflace pohybuje na nízkých úrovních. V roce 2014 hodnota inflace prolomila dolní hranici pásma v rámci inflačního cílování, které stanoví, že míra inflace v ČR se může pohybovat v rozmezí od 1 do 3 % s ideální hodnotou 2 %. Pokles hodnoty pod inflační cíl není jevem pozitivním, jednak je stát ohrožen vznikem deflace, která působí negativně na ekonomickou aktivitu státu a tím působí na pokles HDP, ale lze i očekávat zásahy CB, vedoucí k nárůstu míry inflace, jako jsou zásahy vedoucí k oslabení CZK. Avšak pokud je inflace mírná, tak nevede k rychlému nárůstu nákladů a tím není třeba zvyšovat ceny poskytovaných služeb. Zvýšením ceny bych mohla přijít o některé ze svých klientů. Tabulka č. 5: Míra inflace pro jednotlivé roky (Zdroj: vlastní zpracování podle [30]) rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
míra inflace 1,90 % 2,50 % 2,80 % 6,30 % 1,00 % 1,50 % 1,90 % 3,30 % 1,40 % 0,40 %
Podle tabulky (Tabulka č. 5) můžeme zhodnotit výši inflace. Od roku 2012, kdy byla inflace 3,30 %, se každým rokem inflace snižuje, což znamená, že ceny se nezvyšovaly tak rychle jako v předchozím období.
40
Nezaměstnanost Dle statistického úřadu míra nezaměstnanosti v České republice výrazně poklesla. Trh práce eviduje nárůst počtu zaměstnanců. Pokud ale porovnáme konec roku 2013 a začátek 2015, tak v Olomouckém kraji dle tabulky (Tabulka č. 6) můžeme sledovat nárůst nezaměstnanosti o 0,39 % a v Jihomoravském kraji o 0,38 % [31]. Tabulka č. 6: Nezaměstnanost pro Českou republiku za 3 období (Zdroj: vlastní zpracování podle [32]) Nezaměstnanost Kraj
k 09/2010
k 10/2013
k 02/2015
Hlavní město Praha
4,00 %
5,12 %
5,08 %
Jihočeský kraj
6,70 %
6,17 %
6,67 %
Jihomoravský kraj
9,50 %
8,04 %
8,42 %
Karlovarský kraj
10,20 %
8,76 %
8,43 %
Kraj Vysočina
8,60 %
6,89 %
7,60 %
Královéhradecký kraj
7,10 %
6,70 %
6,45 %
Liberecký kraj
10,00 %
8,02 %
7,77 %
Moravskoslezský kraj
11,50 %
9,82 %
9,96 %
Olomoucký kraj
10,60 %
8,81 %
9,20 %
Pardubický kraj
8,20 %
6,59 %
6,53 %
Plzeňský kraj
7,30 %
6,02 %
5,90 %
Středočeský kraj
7,00 %
6,51 %
6,52 %
Ústecký kraj
12,90 %
11,14 %
10,89 %
Zlínský kraj
9,70 %
7,56 %
7,57 %
V tabulce (Tabulka č. 6) jsou procentuálně zaznamenány údaje o nezaměstnanosti v různých krajích. Mě hlavně zajímá nezaměstnanost v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Olomoucký kraj je třetím krajem, kde je vyšší nezaměstnanost. A jako pátý kraj se nachází Jihomoravský. V těchto krajích se shání zaměstnání o něco hůře než v jiných částech České republiky, a proto, aby lidé měli nějaké příjmy, se nabízí možnost nárůstu OSVČ nebo založení vlastních firem, které by mohly být mými potenciálními
41
zákazníky. Na druhou stranu to znamená, že plno lidí je bez práce a šetří. Klienti mají nižší tržby a nemají finance na rozšiřování počtu zaměstnanců.
2.3.4 Politické faktory Podnikatelské prostředí ovlivňují legislativní a ekonomické postoje České republiky, ale jelikož podnikatelé dávají státu velké odvody z příjmu, tak i samotní podnikatelé tvoří podnikatelské prostředí [35]. Česká republika je součástí Evropské unie od roku 2004. Fungování vnitřního trhu Evropské unie přispívá k rozvoji průmyslu a podnikání jednoho členského státu po celém vnitřním trhu [36]. Evropská unie podporuje malé a střední podniky, protože 99 % všech firem tvoří právě tyto podniky. Jde o zlepšování přístupu na trh, zjednodušování legislativy, vytváření příznivého prostředí nebo zlepšování přístupu k finančním zdrojům [36]. Česká republika sama podporuje tvorbu vhodného podnikatelského prostředí. Do zemí Evropské unie směřuje 85 % českého exportu, a proto je pro české podnikatele důležité udržet konkurenceschopnost [36]. V červenci roku 2014 byl vládou schválen operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Tento program je podporou českých podnikatelů z fondů Evropské unie. Cílem je, aby byly podniky schopny se prosazovat na světových trzích [39]. 2.3.5 Technicko-technologické faktory Jelikož budu poskytovat účetní služby, tak po technologické stránce nepotřebuji složité stroje a vývoj technologie se neodrazí na kvalitě poskytování služeb. Ovšem bez žádných technických přístrojů by se to neobešlo. Velmi důležitým vybavením je počítač a tiskárna, ale není třeba vybírat mezi nejlepšími nabídkami trhu. Důležité je zakoupit licenci od Microsoftu pro funkci Wordu, Excelu a PowerPointu.
42
Firmy mají mnoho nabídek účetních programů, ve kterých by mohlo být vedeno jejich účetnictví. Mezi nejznámější prodejce účetních programů patří POHODA, Money a EKONOM. Program POHODA je velmi přehledný, vhodný pro vedení daňové evidence nebo účetnictví. Je určen jak pro živnostníky, velké firmy, tak i účetní. Klient si může vybrat z různých balíčků podle svých potřeb a také si může jakkoliv přizpůsobit nastavení programu. Ceník je uveden v přílohách (Příloha č. 2). U programu EKONOM je možné různě zvolit nastavení podle vlastních potřeb. Opět si klient může vybrat z několika balíčků podle agend, které bude používat. Ceník služeb je uveden níže v tabulce (Tabulka č. 7). Tabulka č. 7: Ceník služeb programu EKONOM (Zdroj: vlastní zpracování podle [40]) Daňová evidence Lite
1 980 Kč
Mzdy a personalistika
3 980 Kč
Daňová evidence, fakturace
2 980 Kč
Podvojné účetnictví, fakturace
6 880 Kč
Daňová evidence, fakturace, sklad
4 380 Kč
Podvojné účetnictví, fakturace, sklad
8 980 Kč
Daňová evidence, fakturace, sklad, mzdy
9 080 Kč
Podvojné účetnictví, fakturace, sklad, mzdy
13 680 Kč
Účetní program Money je graficky složitější oproti programu POHODA. Uživatelé programu si mohou navolit kombinace různých modulů, které potřebují. Rozpis poskytovaných služeb a ceník služeb je uveden v přílohách (Příloha č. 3). ABRA FlexiBee je účetní online software, který je určen přímo pro menší firmy a živnostníky. Je možné si vybrat ze 4 balíčků, ale vždy se platí podle toho, pro kolik uživatelů by tento program byl používán [41].
43
2.4
SWOT analýza
Dle předchozích analýz jsem sestavila tabulku (Tabulka č. 8), kde jsem si zaznamenala silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby při zakládání účetní firmy. Většina silných stránek se odvíjí od nevázanosti u zaměstnavatele. Člověk je svým vlastním „pánem“. Může si rozvrhnout vše podle sebe, ať už jde o rozvržení času nebo toho, co bude dělat, ovšem na vlastní odpovědnost. Silnými stránkami jsou dlouhodobé vztahy s klienty, od kterých mohu očekávat pravidelné příjmy a kalkulovat s nimi. Slabé stránky mají negativní vliv na mé podnikání. Proto bych chtěla na nich v průběhu provozování živnosti zapracovat. Firma bude nová na trhu, tak je potřebné, aby se dostala do podvědomí zákazníků. A oproti konkurenci budu mít méně zkušeností, které lze zlepšovat skrze školení a studium. Jako zásadní příležitost vidím spokojenost zákazníků. Lidé mají rádi ozkoušené věci se zárukou toho, že správně fungují, a pokud budou mít moji zákazníci dobré zkušenosti s mým poskytováním služeb, tak mi mohou dělat důvěryhodnou „reklamu“ mezi svými známými nebo rodinnými příslušníky. Ovšem pokud zákazníci nebudou spokojení s mým poskytováním služeb, tak hrozí, že si nevybuduji dobré jméno a služby budou vyhledávány u konkurence. Pro vedení účetnictví, daňové evidence, mzdového účetnictví nebo k daňovým přiznáním je také třeba znát řadu zákonů a vyhlášek a jejich změny, aby nedošlo k chybám.
44
Tabulka č. 8: SWOT analýza (Zdroj: vlastní zpracování)
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
- vlastní rozvrhnutí času
- nově se pohybuji na trhu
- práce z domu
- bez místa pro setkání s klienty
- nevázanost na nadřízené a kolegy
- převážně elektronická komunikace
- dlouhodobé vztahy s klienty
- krátká praxe v oboru
- minimální náklady na provoz živnosti
- vyšší časová náročnost zpracování
- individuální přístup ke klientům
služeb v důsledku nižších zkušeností
- rozsah poskytovaných služeb - flexibilita
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
- doporučení od známých
- silná nebo nová konkurence
- nedůvěra v konkurenci
- složitost zákonů
- spokojenost klientů, skrze které by se
- plná zodpovědnost za účetní úkony
dala rozšiřovat klientela
- ztráta dobrého jména
- získání nových, začínajících
- neshody s klienty
podnikatelských subjektů
- možná nedůvěra ze strany klientů - nižší ceny z důvodu silné konkurence - nové legislativní překážky - zvýšení daní - nereálně zpracované odhady
45
3 PRAKTICKÁ ČÁST Tato kapitola se věnuje vlastnímu návrhu řešení podnikatelského záměru pro předmět podnikání, kterým je činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Návrh vychází z předchozích kapitol, teoretických poznatků v oboru a podnikání, a analýz trhu.
3.1
Titulní strana
Jméno a příjmení:
Michaela Chvátalová
Sídlo:
Třebčínská 134 Lutín 783 49 Česká republika
Právní forma:
osoba samostatně výdělečně činná
Předmět podnikání: činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence Druh živnosti:
ohlašovací vázaná
Kontakt:
[email protected]
Podnikatelka nebude plátcem DPH. Pro vlastní podnikání povede daňovou evidenci a výdaje bude uplatňovat procentem z příjmů.
46
3.2
Popis podniku
K výkonu živnosti jako OSVČ jsem se rozhodla kvůli výhodám, které má OSVČ oproti zaměstnanci, převážně se jedná o vlastní plánování času, volnost rozhodování a samostatnost. Na trhu budu poskytovat služby spojené s činností účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence. Tyto služby budou určeny převážně pro jiné OSVČ nebo menší podniky. Mojí vizí je, abych poskytovala služby kvalitně a spolehlivě a na základě zkušeností klientů si vybudovala dobrou pověst. Tyto služby bych chtěla rozšiřovat, abych dokázala naplnit požadavky klientů.
3.3
Analýza trhu
Analýza trhu je podrobněji rozebrána v kapitole 2 Analytická část. Pro jednotlivé analýzy jsem získala informace na webových stránkách statistického úřadu, jiných internetových stránkách a při rozhovorech s lidmi, kteří se v oblasti účetnictví pohybují a s lidmi, kteří využívají poskytování účetních služeb. Poskytování služeb pro OSVČ a menší podniky jsem si vybrala, protože na trh se dostává stále víc a víc živnostníků, kteří se chtějí odpoutat od pracovního poměru, od předem stanoveného kolektivu, od časové omezenosti pracovní doby a od dalších jiných omezení. Také lidé mají různé vize o přínosu pro společnost nebo chtějí dělat něco, co je naplňuje, co je baví a proto někteří odchází od pracovního poměru a staví se na vlastní nohy v podobě založení živnosti a podnikání na živnostenský list, ale ne každý ví, co vše musí být zajištěno z administrativního hlediska. U menších podniků je poptávka po účetních službách ještě větší z důvodu výpočtu a výplat mezd a pravděpodobně i kvůli většímu rozsahu služeb, počtu dodavatelů nebo odvodu DPH a jiných administrativních činností spojených s podnikáním.
47
3.4
Instituce
Na živnostenském úřadě si zažádám o povolení k vykonávání živnosti. Všeobecné podmínky pro získání živnosti splňuji, ale jelikož jsem si předmět podnikání vybrala mezi ohlašovacími živnostmi vázanými, musím splňovat i zvláštní podmínky. Jelikož jsem zatím nesplňuji ani jednu ze zvláštních podmínek, rozhodla jsem, že budu živnost provozovat pomocí odpovědného zástupce, který musí splňovat obecné i zvláštní podmínky a na základě toho již vlastní živnostenské oprávnění se stejným předmětem podnikání. Odpovědného zástupce si vyberu ze svých známých a budeme ve smluvním vztahu. Zástupce nebude přímo účasten na mém podnikání, ale budu u něj vyhledávat pomoc a čerpat rady. Následně se musím v místě trvalého bydliště zaregistrovat do 30 dnů na finančním úřadě k dani z příjmů. Na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně oznámím, že jsem OSVČ. Jelikož budu mít prozatím živnost jako vedlejší činnost, tak 1. rok nebudu platit žádné zálohy. A další rok to bude podle toho, jaké budu mít příjmy v předcházejícím roce.
3.5
Marketingový plán
V marketingovém plánu objasním nabídku služeb, jejich oceňování, propagaci a distribuci.
3.5.1 Produkt Nabídku služeb jsem rozdělila do několika okruhů: Účetnictví - evidence dlouhodobého a drobného majetku - odpisy majetku - evidence a přehled pohledávek - evidence a přehled závazků - účetní závěrky - audit účetnictví
48
Daňová evidence - vedení deníku příjmů a výdajů - práce v pokladní knize - evidence majetku - odpisy majetku - kniha pohledávek - kniha závazků Mzdové účetnictví a personalistika - výpočet mezd - mzdové listy - roční zúčtování - evidence zaměstnanců - nástup a výstup zaměstnanců - komunikace s finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení - přehledy o pojistném - výpočet srážkové daně a zálohové daně Přiznání k daním - přiznání k dani z příjmů fyzických osob - přiznání k dani z příjmů právnických osob - přiznání k dani z přidané hodnoty - přiznání k silniční dani Obsluha datové schránky - odeslání daňového přiznání - odeslání přehledů o pojistném Poradenské služby
49
3.5.2 Cena Ceny služeb jsou uvedeny podle jednotlivých okruhů, které jsou rozepsány v bodě 3.5.1. Produkt. Tyto ceny jsou tvořeny na základě cen konkurence. Cílem je, aby moje služby nebyly o mnoho dražší než má konkurence, ale aby mi přinesly dostatečný zisk. Na druhou stranu ceny nemohou být o mnoho nižší než u konkurence, protože při tak široké konkurenci se většinou každý snaží tlačit ceny dolů, aby získal zákazníky. Hodnota služeb bude uvedena ve smlouvě s klientem a bude se odvíjet od rozsahu požadavků klienta a počtu účetních položek. Jelikož nejsem plátce DPH, tak ceny nejsou navýšeny o tuto daň. Účetnictví Pro vedení účetnictví se cena bude odvíjet od počtu účetních řádků. Pokud součet cen za účetní řádky nepřesáhne stanovenou minimální cenu při zpracování za požadovaný časový úsek, tak bude zákazníkovi účtována minimální cena. - minimální cena při zpracování každý měsíc
1 000,- Kč/měsíc
- účetní řádek (do 150 řádků)
23,- Kč/řádek
- účetní řádek (od 151 do 300 řádků)
20,- Kč/řádek
- účetní řádek (od 301 do 450 řádků)
17,- Kč/řádek
- účetní řádek (nad 450 řádků)
15,- Kč/řádek
- minimální cena při zpracování 1x za rok
2 500,-Kč/rok
- účetní řádek při zpracování 1x za rok
25,- Kč/řádek
- účetní závěrky
1 500 Kč
- audit za jedno účetní období
1 200 Kč
Daňová evidence Způsob uplatnění minimální ceny je stejný jako při vedení účetnictví. - minimální cena při zpracování každý měsíc
700,- Kč/měsíc
- řádek v účetním deníku
17,- Kč/řádek
- minimální cena při zpracování 1x za rok
1 500,- Kč/rok
- řádek v účetním deníku při zpracování 1x za rok
21,- Kč/řádek
50
Mzdové účetnictví a personalistika - vedení kompletně mzdové agendy
250,- Kč/zaměstnance/měsíc
- roční zúčtování daně ze závislé činnosti
450,- Kč
- nástup a výstup zaměstnanců
120,- Kč/zaměstnance
Přiznání k daním - přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DPFO)
cca 2 000,- Kč (dle rozsahu)
- přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO)
cca 4 500,- Kč (dle rozsahu)
- přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH)
500,- Kč/potřebné období
- přiznání k silniční dani
200,- Kč/auto
Obsluha datové schránky - odesílání dokumentů, přijímání zpráv 100,- Kč/měsíc
a jejich archivace Poradenské služby - poradenství při vedení účetnictví
350,- Kč/hodinu
- poradenství při vedení daňové evidence
350,- Kč/hodinu
3.5.3 Distribuce Jak jsem se již dříve zmiňovala, tak komunikace se zákazníky bude převážně elektronická (e-maily, facebook, skype, …) nebo telefonická. V případě potřeby osobní schůzky nebo předání dokladů je možné se sejít v místě mého trvalého bydliště nebo mohu přijet k zákazníkovi, případně je možné se sejít na neutrálním místě.
3.5.4 Propagace Jednotlivé kroky v rámci této části marketingového mixu ovlivní, jak budou zákazníci informovaní o mých službách a jaká po nich bude poptávka. Nejefektivnějším nástrojem komunikace s okolím jsou webové stránky. Pokud lidé něco potřebují nebo něco hledají, tak je to převážně přes internetové připojení. Skrze webové stránky je možné dát vědět o sobě, o poskytovaných službách, ceně za služby a podmínkách.
51
Webovou stránku si nechám vytvořit od firmy Nejlevnější weby, protože mají přijatelnou cenu a vyhovující podmínky. Aby se o mně mohli dovědět potenciální zákazníci, využiji nabídky inzerce v novinách Olomoucký deník a Brněnský deník, které vychází v největších městech krajů, ve kterých chci působit. Do tohoto způsobu propagace bych v 1. roce chtěla investovat dohromady 40 000,- Kč v obou místních novinách. V 2. roce bych snížila investici do propagace na 30 000,- Kč. Hlavně spoléhám na spokojenost klientů, kteří mé služby doporučí ve svém okolí.
3.6
Finanční plán
Stanovení plánovaných nákladů a tržeb je stěžejní pro zjištění eventuálního dosažení zisku. 3.6.1 Plán nákladů V této kapitole jsou rozepsány jednotlivé náklady, které se pojí se vznikem živnosti a provozováním živnosti. Náklady při vzniku živnosti K založení ohlašovací živnosti vázané není třeba mnoho prostředků. Stačí uhradit poplatek živnostenskému úřadu a případně i za výpis z rejstříku trestů. Výpis z rejstříku trestů není nutné mít, protože živnostenské úřady jsou schopny si jej zajistit samy. - živnostenský úřad - výpis z rejstříku trestů - přihlašování na úřadech
1 000,- Kč 100,- Kč 0,- Kč
52
Prvotní náklady při založení živnosti K provozování živnosti nebude třeba tolik výdajů jako při zařizování kanceláře. Jelikož prozatím budu pracovat z domu, tak nebudu muset vynakládat peněžní prostředky na koupi pracovního stolu, židle a počítače. Pro efektivnější pracování si pořídím LCD monitor pro rozšíření pracovní plochy na počítači. Abych mohla skenovat, tisknout a zároveň kopírovat různé materiály, tak pro tyto účely si pořídím multifunkční tiskárnu, na které mohu provádět všechny vyjmenované činnosti. A pro uskladnění všech materiálů koupím kancelářskou skříň. Nutnou položkou bude pořízení kancelářských potřeb (papíry, šanony, psací potřeby, kancelářské sponky, razítko, pokladní doklady, bloky, …). Dalším bude nutná koupě odborné literatury, jako jsou daňové zákoníky, zákony, pomocné knihy ke mzdám, … Pro připojení k internetu si koupím u firmy T-mobile modem, s kterým budu moct i cestovat. Firma Nejlevnější weby mi nabízí výhodně tvorbu webových stránek s ročním bonusem domény a webhostingu zdarma. - multifunkční tiskárna HP Laser Jet Pro M125a
2 999,- Kč
- LCD monitor ASUS 22 LED VS228DE
2 699,- Kč
- kancelářská skříň
7 980,- Kč
- kancelářské potřeby
3 500,- Kč
- odborná literatura
2 500,- Kč
- modem
2 301,- Kč
- nájemné
0,- Kč
- tvorba webových stránek
3 990,- Kč
53
Měsíční náklady Práce z domu mi prozatím ušetří peněžní prostředky, které bych musela dát za pronájem kanceláře. Účetní licenci si zakoupím u firmy ABRA FlexiBee, které budu měsíčně platit náklady podle počtu klientů. Pro připojení k internetu budu platit firmě T-mobile mobilní internet pro notebooky, který budu užívat skrze modem. Telefonní služby s možností internetu v mobilu mi bude poskytovat firma T-mobile. Jelikož jsem stále student, tak v 1. roce podnikání neplatím zálohy na sociálního a zdravotní pojištění. - účetní program ABRA FlexiBee
478,- Kč/1 uživatel
- mobilní internet pro notebook
150,- Kč
- telefonní služby + internet v mobilu
600,- Kč
Celkové roční náklady V tabulce (Tabulka č. 9) jsou vyčísleny předpokládané roční náklady po dobu 3 let od založení živnosti. V 1. roce podnikání budou zvýšené náklady kvůli založení živnosti a pořízení potřebného
vybavení.
V 2. roce
neplánuji
pořizovat
nové
vybavení,
ale
s předpokládaným nárůstem počtu klientů se zvednou náklady za účetní program. Také budu platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ve 3. roce budou náklady přibližně stejné jako v předcházejícím, ale opět očekávám nárůst nákladů za účetní program v důsledku s rozšiřováním klientely.
54
Tabulka č. 9: Celkové roční náklady (Zdroj: vlastní zpracování) Celkové roční náklady Položky 1. rok 2. rok 3. rok Vznik živnosti 1 000 Kč Multifunkční tiskárna 2 999 Kč LCD monitor 2 699 Kč Kancelářská skříň 7 980 Kč Kancelářské potřeby 3 500 Kč 1 500 Kč 1 600 Kč Odborná literatura 2 500 Kč 1 500 Kč 1 750 Kč Modem 2 301 Kč Nájemné 0 Kč 0 Kč 0 Kč 3 990 Kč 250 Kč 250 Kč Webové stránky Účetní program ABRA FlexiBee 51 700 Kč 82 000 Kč 114 000 Kč Mobilní internet pro notebook 1 800 Kč 1 800 Kč 1 800 Kč Telefonní služby + internet v mobilu 7 200 Kč 7 200 Kč 7 200 Kč Pojištění odpovědnosti 895 Kč 892 Kč 892 Kč Inzerát noviny 40 000 Kč 30 000 Kč 0 Kč Zálohy na SP a ZP 0 Kč 31 284 Kč 36 240 Kč Celkem 128 564 Kč 156 426 Kč 163 732 Kč
3.6.2 Plán tržeb Je velmi obtížné plánovat tržby z prodeje služeb. Výše tržeb se odvíjí od počtu klientů a jejich poptávce. Nelze odhadnout, jaké budou mít klienti požadavky. Pro 1. rok podnikání bych si představovala, že budu poskytovat služby 8 fyzickým osobám a 5 menším právnickým osobám. Tržby za fyzické osoby jsem se pokusila odhadnout v tabulce (Tabulka č. 11) a v další tabulce (Tabulka č. 12) je odhad tržeb za právnické osoby. Jelikož klientelu budu postupně získávat v průběhu celého roku, bylo k tomu přihlédnuto i při výpočtu, kdy začátek poskytování služeb je třeba až od poloviny roku. Předpokládám, že tržby za jednotlivé klienty budou v dalších letech vyšší kvůli spolupráci během celého roku.
55
Příjmy za vedení účetnictví nebo daňové evidence očekávám ve výši 214 938,- Kč, příjmy za mzdové účetnictví ve výši 69 890,- Kč, příjmy za daňová přiznání ve výši 71 900,- Kč a příjmy za obsluhu datové schránky a poradenství ve výši 12 850,- Kč. Celkové roční příjmy v prvním roce podnikání pak vychází na 226 178,- Kč při poskytování služeb pro 8 fyzických podnikajících osob a 5 právnických osob. Během jednotlivých měsíců budu získávat pravidelné příjmy za vedení účetnictví, daňové evidence a mzdového účetnictví. Z pohledu DPH budou příjmy měsíční nebo čtvrtletní. V měsíci lednu se příjmy zvednou o daňové přiznání k silniční dani a v měsíci březnu zase za zpracování DPFO, DPPO a ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. V následujících letech očekávám nárůst dalších klientů a s tím i nárůst tržeb. Předpokládám, že v 2. roce tržby narostou o 10 % a ve 3. roce narostou o dalších 5 % (Tabulka č. 10). Pokud se mi v 1. roce podnikání podaří pracovat pro 8 fyzických a 5 menších právnických osob, tak tento nárůst tržeb je reálný, protože je možné jej dosáhnout při celoroční spolupráci, která v 1. roce podnikání začala až během roku. Tabulka č. 10: Celkové přepokládané roční tržby (Zdroj: vlastní zpracování) Položky Příjmy za FO Příjmy za PO Celkem
Celkové roční tržby 1. rok 2. rok 154 469 Kč 169 916 Kč 211 709 Kč 232 880 Kč 366 178 Kč 402 796 Kč
56
3. rok 178 412 Kč 244 524 Kč 422 936 Kč
Tabulka č. 11: Předpokládané příjmy od FO v 1. roce podnikání (Zdroj: vlastní zpracování)
Počet klientů
1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem
Počet měsíců v roce 11 11 10 8 5 5 4 4
Předpokládané příjmy od FO v 1. roce podnikání Účetnictví nebo daňová evidence Mzdy Přiznání k dani Příjmy Obsluha Příjmy Počet Příjmy Plátce podle datové Poradenství celkem Účetnictví nebo účetních Počet z mzdového Daň DPH ceníku DPH DPFO za rok daňová evidence řádků zaměstnanců účetnictví silniční schránky služeb za měsíc za rok za rok účetnictví 320/rok 8 000 Kč 2 000 Kč 350 Kč 10 350 Kč účetnictví 170 37 400 Kč čtvrtletní 1 3 200 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 400 Kč 350 Kč 45 350 Kč účetnictví 155 31 000 Kč čtvrtletní 2 5 570 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 40 570 Kč daňová evidence 40 5 600 Kč 2 000 Kč 7 600 Kč daňová evidence 87 7 395 Kč 1 1 700 Kč 2 000 Kč 200 Kč 11 295 Kč účetnictví 230 23 000 Kč čtvrtletní 3 1 820 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 700 Kč 29 520 Kč daňová evidence 63 4 284 Kč 2 000 Kč 6 284 Kč daňová evidence 95/rok 1 500 Kč 2 000 Kč 3 500 Kč 118 179 Kč 12 290 Kč 6 000 Kč 16 000 Kč 600 Kč 0 Kč 1 400 Kč 154 469 Kč
57
Tabulka č. 12: Předpokládané příjmy od PO v 1. roce podnikání (Zdroj: vlastní zpracování)
Počet klientů
1 2 3 4 5 Celkem
Počet měsíců v roce
Počet účetních řádků za měsíc
11 11 9 7 5
90 125 67 160 53
Příjmy podle ceníku služeb za rok 22 770 Kč 31 625 Kč 13 869 Kč 22 400 Kč 6 095 Kč 96 759 Kč
Předpokládané příjmy od PO v 1. roce podnikání Mzdy Přiznání k dani Plátce DPH
měsíční čtvrtletní měsíční měsíční měsíční
Počet zaměstnanců 8 3 4 7 2
Příjmy z mzdového účetnictví za rok
DPH
22 690 Kč 9 450 Kč 9 570 Kč 12 700 Kč 3 190 Kč 57 600 Kč
58
6 000 Kč 2 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 26 000 Kč
DPPO
4 500 Kč 4 500 Kč 4 500 Kč 4 500 Kč 4 500 Kč 22 500 Kč
Daň silniční 200 Kč
400 Kč 200 Kč 800 Kč
Obsluha datové schránky 1 100 Kč 1 100 Kč 700 Kč 500 Kč 3 400 Kč
Poradenství
1 750 Kč 2 100 Kč 4 200 Kč 8 050 Kč
Příjmy celkem za rok
57 910 Kč 47 575 Kč 36 039 Kč 50 200 Kč 19 985 Kč 211 709 Kč
3.6.3 Shrnutí finančního plánu V předchozích kapitolách jsem se pokusila vyčíslit náklady spojené se zařízením a provozováním živnosti a předpokládané tržby. Tyto informace jsem shrnula v tabulce (Tabulka č. 13), kde jsem vypočítala vlastní daňovou povinnost a čistý příjem očekávaný během budoucích 3 let. Tabulka č. 13: Čistý roční příjem (Zdroj: vlastní zpracování) Čistý roční příjem 1. rok 2. rok 3. rok 366 178 Kč 402 796 Kč 422 936 Kč 219 707 Kč 241 678 Kč 253 762 Kč 146 471 Kč 161 118 Kč 169 174 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
Příjmy podle §7 Výdaje 60 % Základ daně Odčitatelné položky Základ daně po odčitatelných položkách Zaokrouhlení základu daně Daň 15 % Sleva na poplatníka Sleva na studenta Vlastní daňová povinnost Doplatek sociálního pojištění Doplatek zdravotního pojištění Čistý příjem
146 471 Kč
161 118 Kč 169 174 Kč
146 400 Kč 21 960 Kč -24 840 Kč -4 020 Kč 0 Kč 21 385 Kč 9 887 Kč 206 342 Kč
161 100 Kč 169 100 Kč 24 165 Kč 25 365 Kč -24 840 Kč -24 840 Kč -4 020 Kč -4 020 Kč 0 Kč 0 Kč 2 127 Kč 1 167 Kč 2 810 Kč 1 288 Kč 241 433 Kč 256 749 Kč
Výše čistého příjmu v jednotlivých letech je uspokojivá. V 1. roce je předpokládán nižší čistý příjem. Jak už jsem dříve psala, tak tento jev je způsoben prvotními výdaji, které jsou spojeny s funkcí činnosti. Nemalé jsou i výdaje na propagaci, které v dalších letech jsou snižovány. Ve 2. a 3. roce podnikání předpokládám vyšší čistý příjem. Tržby za služby by měly růst v návaznosti na rozšiřování klientely a náklady by měly být nižší oproti 1. roku. Do budoucna počítám s tím, že má klientela bude převážně stálá a jednotliví klienti budou úspěšně podnikat. Úspěchy v podnikání se následně odrazí na zvýšeném počtu účetních položek, zaměstnání nových lidí, přechod z daňové evidence na účetnictví aj.
59
3.7
Rizika podnikání
Při podnikání může nastat řada nepříznivých situací, které mohou negativně ovlivnit podnikání. Proto je třeba tyto situace předvídat, snižovat rizika a připravit se na případné rizikové situace. Pochybení Lidé nejsou neomylní a vševědoucí a tak se může stát, že něco opomenu nebo si nezjistím. Těmto pochybením bych se chtěla vyvarovat účastí na vzdělávacích kurzech a pojištěním zodpovědnosti za škody. Nová konkurence Vstup nové konkurence na trh je rizikem ztráty klientů kvůli levnějším službám nebo kvůli lepší dostupnosti. S klienty bych si chtěla vytvořit dobré a blízké vztahy. Pro své klienty nabízím široký sortiment služeb, ve kterém si mohou vybrat podle svých potřeb. Změny v zákonech Zákony jsou dané a řídíme se podle nich. Každým rokem se různě upravují nebo doplňují, ovšem se může stát, že nastanou zásadní změny ve výši daně nebo ve výpočtu daně z příjmu.
60
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vypracování návrhu podnikatelského záměru pro založení účetní firmy působící převážně na území Jihomoravského a Olomouckého kraje. Zvolenou formou podnikání je osoba samostatně výdělečně činná. Abych mohla podnikat, musím vlastnit živnostenské oprávnění pro činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Jelikož nesplňuji potřebné zvláštní podmínky, tak toto opravní mohu získat pouze s podpisem odpovědného zástupce. V rámci sledování trhu v Jihomoravském a Olomouckém kraji jsem prozkoumala současnou konkurenci, následky vstupu nové konkurence na trh, potenciální zákazníky, silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v podnikání a makrookolí. Velkou pozornost je třeba věnovat konkurenci, protože v obou zmíněných krajích dohromady působí 10 393 subjektů vykonávajících právní nebo účetní činnost. Na druhou stranu za poslední čtvrtletí se na trhu nově objevilo 800 fyzických podnikajících osob a právnických osob, u kterých je pravděpodobné, že budou vyhledávat služby od účetních firem. Výsledky analýz trhu byly aplikované při určování produktu, stanovování ceny, plánování distribuce a propagace a při sestavování finančního plánu. Pokud se podnikání bude vyvíjet podle očekávání zachycené ve finančním plánu, tak firma pokryje náklady spojené s podnikáním a přinese zisk. Pro pokrytí nákladů a očekávaný zisk v prvních letech podnikání kalkuluji s 8 podnikajícími fyzickými osobami a 5 menšími právnickými osobami. Dle výsledků získaných z analýz trhu a sestavení očekávaného finančního plánu usuzuji, že navržené podnikání je realizovatelné a životaschopné. Naděje na úspěch je pravděpodobná a proto založení účetní firmy zrealizuji. Cíl bakalářské práce považuji za naplněný.
61
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]
ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-80-7418-001-9.
[2]
SRPOVÁ, J. a V. ŘEHOŘ. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3339-5.
[3]
KORÁB, V., M. REŽŇÁKOVÁ a J. PETERKA. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1605-0.
[4]
KOLÁŘOVÁ, M. Velká kniha pro podnikání. Vyd. 2. Olomouc: Rubico, 2013. ISBN 978-80-7346-157-7.
[5]
DVOŘÁČEK, J. a P. SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: Jak přežít v konkurenčním prostředí. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-224-3.
[6]
KOPŘIVA, J. Podnikání fyzických a právnických osob: Studijní materiál pro bakalářský studijní program, obor Účetnictví a daně, denní forma studia. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2012. ISBN 978-80-214-4614-4.
[7]
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ze dne 1. 5. 2015
[8]
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ze dne 1. 5. 2015
[9]
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ze dne 1. 5. 2015
[10] KAŇOVSKÁ, L. Základy marketingu: Studijní text pro bakalářské obory. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2015. Vyd. 2. ISBN 978-80-214-5107-0. [11] STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-926-9. [12] SRPOVÁ, J. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4103-1. [13] FOTR, J. a I. SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0939-2. [14] ČSÚ: Český statistický úřad [online]. ČSÚ, c2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/trszvfu_cr. [15] MPO. Ministerstvo financí České republiky [online]. c2005 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/.
62
[16] MLADÁ FRONTA. Deset důvodů proč být zaměstnancem. FinExpert.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/deset-duvodu-procbyt-zamestnancem. [17] STORMWARE. Portal.pohoda.cz
Podnikání [online].
nebo c2012
zaměstnání? [cit.
Rozhodují
2015-05-06].
priority.
Dostupné
z:
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/podnikani-nebozamestnani-rozhoduji-priority/. [18] CÍGLER SOFTWARE. Ceník účetního programu Money S3. Money.cz [online]. c2015 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.money.cz/money-s3/cenik/. [19] SLIDEPLAYER. Marketingový mix Produkt. Slideplayer.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1931220/. [20] ARTEGA. Kraje v ČR a počet obyvatel, průměrná mzda a nezaměstnanost. Ciselnik.artega.cz
[online].
c2009-2015
[cit.
2015-05-16].
Dostupné
z:
http://ciselnik.artega.cz/kraje_pocet_obyvatel_hruba_mzda_nezamestnanost.php. [21] FROLD, L. Rozhovor. Živnostenský úřad města Brna, Malinovského náměstí 3, Brno. 29. 5. 2015. [22] ARTEGA. Průměrné mzdy podle profese. Ciselnik.artega.cz [online]. c2009-2015 [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/prumerne_mzdy_podle_profese.php. [23] CZECHTRADE.
Businessinfo.cz
[online].
c1997-2015
[cit.
2015-05-14].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/. [24] MPO. Ministerstvo práce o obchodu [online]. c2005 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument155633.html. [25] HAVIT. Business.center [online]. c1998-2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://business.center.cz. [26] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Hrubý domácí produkt - Metodika. Czso.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hruby_domaci_produkt_-hdp-. [27] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Komentář: HDP - stvrzené oživování české ekonomiky.
Czso.cz
[online].
c2015
[cit.
2015-05-20].
Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/komentar-hdp-stvrzene-ozivovani-ceskeekonomiky-2014-v9wn0kcimz.
63
[28] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tvorba a užití HDP – 4. čtvrtletí 2014. Czso.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/tvorba-a-uziti-hdp-4-ctvrtleti-2014-xg757ohkca. [29] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Co to je inflace. Cnb.cz [online]. c2003-2015 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/co_to_je_inflace.html. [30] ARTEGA.
Vývoj
inflace
ČR.
Ciselnik.artega.cz
[online].
c2009-2015
[cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/vyvoj_inflace_cr.php. [31] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Komentář: Vývoj na trhu práce ve 4. čtvrtletí 2014.
Czso.cz
[online].
c2015
[cit.
2015-05-20].
Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20568697/cpmz031115_analyza.pdf/0ddfa c45-744c-4ca9-a5ee-9c490a23c89c?version=1.0. [32] ARTEGA. Kraje v ČR a počet obyvatel, průměrná mzda a nezaměstnanost. Ciselnik.artega.cz
[online].
c2009-2015
[cit.
2015-05-16].
Dostupné
z:
http://ciselnik.artega.cz/kraje_pocet_obyvatel_hruba_mzda_nezamestnanost.php. [33] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. c2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb. [34] STORMWARE. Stormware [online]. c2014 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: www.stormware.cz. [35] IPODNIKATEL. Je Česká republika rájem pro podnikání nebo podnikatelům nepřeje?. Ipodnikatel.cz [online]. c2011-2014 [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani/je-ceska-republika-rajem-pro-podnikaninebo-podnikatelum-nepreje.html. [36] VLÁDA
ČESKÉ
REPUBLIKY.
Euroskop
[online].
c2005-2015
[cit. 2015-05-28]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/682/sekce/prumysl-apodnikani/. [37] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2014. Czso.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20548257/33009714q4h2.pdf/3e4d355c2cf4-4688-8a32-2fba9eecf52b?version=1.0.
64
[38] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomické subjekty podle právních forem v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2014. Czso.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20548257/33009714q4h1.pdf/9503d67af1f9-427b-a152-a0e5dca11ab0?version=1.0. [39] MPO. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Ministerstvo financí České republiky [online]. c2005 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument157679.html. [40] EKONOM. Ceník. Ekonom-system.cz [online]. c2006-2013 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.ekonom-system.cz/cz/cenik. [41] FLEXIBEE
SYSTEMS.
Ceník.
Flexibee.eu
[online].
c1991-2015
[cit. 2015-05-26]. Dostupné z: https://www.flexibee.eu/ceny-a-varianty/cenik/. [42] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2014. Czso.cz [online]. c2015 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20553595/33010414q4h2.pdf/08ed35b9d947-4669-9054-9fcd90d1685b?version=1.1.
65
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Výhody zaměstnance versus výhody podnikatele .................................... 18 Tabulka č. 2: Nevýhody zaměstnance versus nevýhody podnikatele ............................. 18 Tabulka č. 3: Průměrná hrubá mzda v různých krajích České republiky ....................... 37 Tabulka č. 4: Vývoj hrubého domácího produktu v % ................................................... 39 Tabulka č. 5: Míra inflace pro jednotlivé roky ............................................................... 40 Tabulka č. 6: Nezaměstnanost pro Českou republiku za 3 období ................................. 41 Tabulka č. 7: Ceník služeb programu EKONOM ........................................................... 43 Tabulka č. 8: SWOT analýza .......................................................................................... 45 Tabulka č. 9: Celkové roční náklady .............................................................................. 55 Tabulka č. 10: Celkové přepokládané roční tržby .......................................................... 56 Tabulka č. 11: Předpokládané příjmy od FO v 1. roce podnikání .................................. 57 Tabulka č. 12: Předpokládané příjmy od PO v 1. roce podnikání .................................. 58 Tabulka č. 13: Čistý roční příjem ................................................................................... 59
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Produkt ..................................................................................................... 28
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled hrubých měsíčních mezd v oboru účetnictví Příloha č. 2: Ceník služeb programu POHODA Příloha č. 3: Ceník a služby poskytované firmou Money
66
Příloha č. 1: Přehled hrubých měsíčních mezd v oboru účetnictví (Zdroj: vlastní zpracování podle [22])
Hrubá měsíční mzda (průměr)
2012
2013
2014
Hlavní účetní
37 793 Kč
32 544 Kč 38 202 Kč
Odborní pracovníci účetnictví, ekonomiky, personalistiky
26 444 Kč
27 282 Kč 27 993 Kč
Odborní účetní všeobecní
23 837 Kč
24 468 Kč 24 898 Kč
Odborní účetní mzdoví
26 068 Kč
26 995 Kč 28 624 Kč
Odborní fakturanti
24 410 Kč
25 498 Kč 25 135 Kč
Odborní pracovníci v oblasti personalistiky, ekonomové práce
28 967 Kč
30 446 Kč 30 916 Kč
Ostatní odborní pracovníci v oblasti účetnictví a ekonomiky
28 985 Kč
29 894 Kč 30 903 Kč
Úředníci v oblasti účetnictví
20 911 Kč
21 321 Kč 21 872 Kč
Účetní všeobecní
19 930 Kč
20 595 Kč 20 823 Kč
Fakturanti
20 502 Kč
21 086 Kč 20 957 Kč
Úředníci v oblasti statistiky, finančnictví a pojišťovnictví
29 884 Kč
29 443 Kč 30 957 Kč
Úředníci v oblasti daní
34 183 Kč
49 991 Kč 51 213 Kč
Úředníci v oblasti peněžnictví
27 447 Kč
26 027 Kč 29 843 Kč
Úředníci v oblasti pojišťovnictví
24 704 Kč
23 729 Kč 23 728 Kč
Mzdoví účetní
23 625 Kč
22 885 Kč 24 456 Kč
Příloha č. 2: Ceník služeb programu POHODA (Zdroj: vlastní zpracování podle [34]) POHODA 2015 Mini Cena od 1 980,00 Kč
POHODA 2015 Lite Cena od 3 980,00 Kč
POHODA 2015 Standard Cena od 7 980,00 Kč
POHODA 2015 Komplet Cena od 13 980,00 Kč
POHODA 2015 Profi Cena od 7 980,00 Kč
daňová evidence – pro 1 firmu fakturace pro 1 uživatele, pouze pro provoz na 1 počítači daňová evidence (i zakázkově pro neomezený počet firem) objednávky, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (nesíťový provoz) daňová evidence (i zakázkově pro neomezený počet firem) skladové agendy a funkce, objednávky mzdy, cestovní příkazy, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz) účetnictví a daňová evidence (i zakázkově pro neomezený počet firem) skladové agendy a funkce, objednávky mzdy, cestovní příkazy, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz) účetnictví (i zakázkově pro neomezený počet firem) objednávky, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz)
POHODA 2015 Premium účetnictví (i zakázkově pro neomezený počet firem) Cena od 11 980,00 Kč skladové agendy a funkce, objednávky mzdy, cestovní příkazy, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz)
POHODA 2015 Look Cena od 2 000,00 Kč POHODA 2015 Jazz Cena od 5 980,00 Kč
Varianta k prohlížení a kontrole účetních dat a dokladů pořízených v jakékoliv jiné variantě ekonomickoinformačního systému POHODA a k tisku sestav. skladové agendy a funkce, objednávky atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz)
POHODA POHODA 2015 Mini Cena od 1 980,00 Kč
POHODA 2015 Lite Cena od 3 980,00 Kč
POHODA 2015 Standard Cena od 7 980,00 Kč
POHODA 2015 Komplet Cena od 13 980,00 Kč
POHODA 2015 Profi Cena od 7 980,00 Kč
daňová evidence – pro 1 firmu fakturace pro 1 uživatele, pouze pro provoz na 1 počítači daňová evidence (i zakázkově pro neomezený počet firem) objednávky, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (nesíťový provoz) daňová evidence (i zakázkově pro neomezený počet firem) skladové agendy a funkce, objednávky mzdy, cestovní příkazy, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz) účetnictví a daňová evidence (i zakázkově pro neomezený počet firem) skladové agendy a funkce, objednávky mzdy, cestovní příkazy, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz) účetnictví (i zakázkově pro neomezený počet firem) objednávky, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz)
POHODA 2015 Premium účetnictví (i zakázkově pro neomezený počet firem) Cena od 11 980,00 Kč skladové agendy a funkce, objednávky mzdy, cestovní příkazy, knihy jízd, evidence majetku atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz) POHODA 2015 Look Cena od 2 000,00 Kč POHODA 2015 Jazz Cena od 5 980,00 Kč
Varianta k prohlížení a kontrole účetních dat a dokladů pořízených v jakékoliv jiné variantě ekonomickoinformačního systému POHODA a k tisku sestav. skladové agendy a funkce, objednávky atd. pro více uživatelů, k dispozici licence pro další počítače (síťový i nesíťový provoz)
Příloha č. 3: Ceník a služby poskytované firmou Money (Zdroj: vlastní zpracování podle [18])
Ceník kompletů Lite X X X X X X
Sklad X X X -
Business X X X X X X
Office X X X X X X
Premium X X X X X X X
zdarma 2 490 Kč
4 990 Kč
7 490 Kč
9 990 Kč
9 990 Kč
14 990 Kč
-
1 490 Kč
1 990 Kč
1 490 Kč
1 990 Kč
1 990 Kč
3 490 Kč
Start
Lite
Office
Premium
EDU
Účetní společnosti
zdarma
-
-
7 495 Kč
-
Neziskové organizace
zdarma
2 495 Kč
4 995 Kč
7 495 Kč
-
Školy a vzdělávací zařízení
zdarma
-
4 995 Kč
7 495 Kč
zdarma
Technická podpora Neomezený počet dokladů Daňová evidence Podvojné účetnictví Majetek Sklady a objednávky Mzdy Cena bez DPH Další licence
Start X X X X X
Mini X X X X -
Slevy pro školy, účetní a NNO
