Bezpečnostní problematika provozu podnikatelského subjektu KORDÁRNA Plus a.s. Veronika Zámečníková

Bezpečnostní problematika provozu podnikatelského subjektu KORDÁRNA Plus a.s.

Veronika Zámečníková

Bakalářská práce 2015

ABSTRAKT Bakalářská

práce

je

věnována

bezpečnostní

problematice

provozu

společnosti

KORDÁRNA Plus a.s. z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Teoretická část se zabývá legislativou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, eurounijním rozměrem dané problematiky a vztaţnou dokumentací. Dále tato část zahrnuje informace o školeních, osobní ochranné pracovní pomůcky a poskytování závodní preventivní péče. Závěr této první části je věnován pracovním úrazům a poţární ochraně. Praktická část je zaměřena na jednotlivé výrobní činnosti v podniku, traumatologický plán, poskytování OOPP a ochranných nápojů. Dále je zde rozebrána podniková úrazovost a hlavní rizikové faktory výroby. V závěru práce je stručně zpracována SWOT analýza s navrţenými opatřeními ke zvýšení BOZP.

Klíčová slova: bezpečnost práce, ochrana zdraví, školení, osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní úraz, rizika.

ABSTRACT Bachelor thesis is devoted to security issues running the company as KORDÁRNA Plus a.s. in terms of health and safety at work. The theoretical part deals with legislation occupational safety and health, eurounion dimension of the issue, and reference documentation. This section also includes information the training, personal protective equipment and the provision of preventive care. The conclusion of this first part is devoted to accidents at work and fire protection. The practical part is focused on individual production activities in the enterprise, traumatology plan, provision of personal protective equipment and protective drinks. Then there is the business of injuries dismantled and the main risk factors of production. In conclusion, a brief SWOT analysis of the proposed measures to enhance safety and health.

Keywords: occupational safety, health, training, personal protective equipment, accident at work, risk.

Nejprve bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu doc. RSDr. Václavu Loškovi, CSc. za jeho odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Radku Lipárovi, bezpečnostnímu technikovi společnosti KORDÁRNA Plus a.s., za poskytnutí nezbytných a cenných informací a materiálů k dané problematice.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 I

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 10

1

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI ......................................... 11 1.1

PRÁVNÍ ÚPRAVA BOZP ........................................................................................ 12

1.2

ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY ................................................................................ 12

1.3 NORMA ČSN OHSAS 18001 ............................................................................... 13 1.3.1 Předmět systému BOZP ............................................................................... 13 1.3.2 Politika BOZP .............................................................................................. 14 1.4 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE............................................................................ 15

2

3

4

5

6

1.5

PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE ................................................................... 16

1.6

BEZPEČNÝ PODNIK ............................................................................................... 17

BOZP A EVROPSKÁ UNIE ................................................................................... 18 2.1

VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A ČR V OBLASTI BOZP ............................................ 18

2.2

EUROPEAN NETWORK FOR SAFETY AND HEALTH PROFESSIONAL ORGANIZATIONS (ENSHPO)................................................................................ 18

2.3

RADA VLÁDY PRO BOZP ...................................................................................... 19

DOKUMENTACE BOZP ........................................................................................ 20 3.1

DOKUMENTY BOZP ............................................................................................. 20

3.2

TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN ................................................................................... 20

3.3

LÉKÁRNIČKA PRVNÍ POMOCI ................................................................................. 21

ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ ................................................................................. 22 4.1

DRUHY ŠKOLENÍ ................................................................................................... 22

4.2

OBSAH ŠKOLENÍ BOZP ........................................................................................ 23

4.3

ŠKOLENÍ VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ ................................................................... 23

OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY (OOPP) ................................. 25 5.1

PRACOVNÍ ODĚVY A OBUV.................................................................................... 26

5.2

MYCÍ, ČISTICÍ A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY ......................................................... 26

5.3

PRAVIDLA UŢITÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ ................. 26

ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE......................................................................... 28 6.1

7

LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY ......................................................................................... 28

PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ ............................................... 30

8

7.1

PRACOVNÍ ÚRAZ ................................................................................................... 30

7.2

NEMOC Z POVOLÁNÍ ............................................................................................. 30

7.3

ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ .................................................................. 30

POŢÁRNÍ OCHRANA ............................................................................................ 32 8.1

POŢÁRNÍ EVAKUAČNÍ PLÁN .................................................................................. 32

II

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 34

9

KORDÁRNA PLUS A.S. ......................................................................................... 35 9.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PODNIKU ....................................................................... 35

10

TEXTILNÍ PRŮMYSL ............................................................................................ 36

11

IDENTIFIKACE RIZIK.......................................................................................... 38 11.1

12

HODNOCENÍ RIZIK ................................................................................................ 38

VÝROBA KORDOVÝCH TKANIN ...................................................................... 40 12.1

TKANÍ KORDŮ JETTCORD ...................................................................................... 41

13

VÝROBA SÉGLOVÝCH TKANIN ....................................................................... 45

14

TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN ............................................................................. 47

15

POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH POMŮCEK A OCHRANNÝCH NÁPOJŮ ............................................................ 51 15.1

ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ OCHRANNÝCH NÁPOJŮ ............................................. 52

16

ROZBOR ÚRAZOVOSTI ....................................................................................... 54

17

RIZIKOVÉ FAKTORY ........................................................................................... 58 17.1

HLUK.................................................................................................................... 58

17.2

ROTUJÍCÍ ČÁSTICE ................................................................................................ 58

17.3

CÍVKA, ZBOŢOVÝ VÁLEČEK .................................................................................. 58

17.4

PODÁVACÍ A NABALOVACÍ VÁLCE ........................................................................ 59

17.5

TLAČNÁ, STŘIŢNÁ MÍSTA ...................................................................................... 59

17.6

STLAČENÝ VZDUCH .............................................................................................. 59

18

SWOT ANALÝZA ................................................................................................... 60

19

NAVRŢENÁ OPATŘENÍ ....................................................................................... 62

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 63 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 64 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 68 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 69

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení

9

ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala problematiku bezpečnosti provozu podnikatelského subjektu KORDRÁRNA Plus a.s. z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je velmi široký mezivědní obor, který si klade za cíl vytvářet co nejpříznivější podmínky pro zaměstnance a zaměstnavatele a tím předcházet ohroţení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu. Teoretická část se zabývá legislativou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vztahem BOZP k Evropské unii a potřebnou dokumentací. Dále tato část zahrnuje informace o školeních, osobní ochranné pracovní prostředky a poskytování závodní preventivní péče. Závěr této první části je věnován pracovním úrazům, nemocím z povolání a poţární ochraně. Praktická část je zaměřena na jednotlivé výrobní činnosti v podniku, traumatologický plán, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů. Dále je zde rozebrána podniková úrazovost a hlavní rizikové faktory výroby. V závěru práce jsem navrhla moţná opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Práce je zaměřena na nebezpečí vyplývající z výrobního procesu společnosti a poukazuje na hlavní rizikové faktory, které mají za následek mnoţství pracovních úrazů a nemocí z povolání. Společnost se snaţí zajistit co nejefektivnější bezpečnost a ochranu zdraví při práci, nicméně se jedná o výrobní podnik a s tím souvisí právě podniková úrazovost. Cílem práce je tedy analyzovat rizika daného provozu především ve vztahu k BOZP a navrhnout vhodná opatření k jejich eliminaci. Ke zhodnocení situace ve společnosti jsem pouţila analyticko-syntetickou metodu, ve které jsem znázornila silné a slabé stránky společně s příleţitostmi a hrozbami. Následně jsem navrhla moţná opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.


I. TEORETICKÁ ČÁST

10


1

11

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Pracovní prostředí a výkon pracovních činností je vţdy mnohem rizikovější neţ prostředí nepracovní. Týká se to všech pracovišť bez ohledu na druh vykonávané práce. Můţeme tedy říct, ţe neexistuje bezpečné pracoviště ani bezpečná práce. Jedná se tak vţdy pouze o více či méně nebezpečné práce. Proto byly stanoveny pravidla a opatření, jejichţ úkolem je chránit před negativními důsledky ţivota v pracovním prostředí. Tento soubor je nazýván bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dále BOZP. [1] Oblast BOZP je velmi široký pojem. Cílem procesů s ní spojených je vytvářet pravidla chránící zaměstnance, osoby samostatně výdělečné činné, studenty a zaměstnavatele v pracovním procesu. BOZP neobsahuje pouze pravidla pro ochranu před vznikem pracovního úrazu, ale i před poškozením, která nejsou zpočátku zřetelná a mohou se projevit i po několika letech. [1] BOZP se neskládá jen ze dvou základních částí – bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci, ale zahrnuje celou řadou dalších důleţitých oblastí tzv. sociální ochranu. Zabezpečení BOZP nemá pouze preventivní charakter, ale má za úkol zajištění bezpečného postupu při vzniklých neţádoucích událostech, proto je BOZP úzce spjata s krizovým managementem. [1]

Obrázek 1: Aspekty ovlivňující BOZP [2]


12

1.1 Právní úprava BOZP Charakteristické rysi vyspělosti ekonomiky nejsou tvořeny pouze ekonomickými ukazateli, ale také úrovní péče o pracovníky, včetně poţadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Základ zde tvoří legislativní poţadavky, které členíme do tří následujících oblastí:  bezpečnost práce,  ochrana zdraví při práci, 

poţární ochrana. [3]

1.2 Základní právní předpisy Základní právní předpisy BOZP určují práva a povinnosti zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a managementu v oblasti BOZP. [4] Hlavní prameny tvoří:  Zákon číslo 262/2006 Sb., zákoník práce Zákoník práce tvoří základní právní předpis v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důleţitá je zde Hlava pátá, která stanovuje povinnosti zaměstnavatele a práva a povinnosti zaměstnanců. [4]  Zákon číslo 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zákon slouţí pro úpravu dalších poţadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a sluţbách poskytovaných mimo pracovněprávní vztahy. [5]  Předpis číslo 361/2007 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Toto nařízení nezavádí zcela nové zásadní poţadavky. Došlo zde však k mnoha zpřesnění a celkovému zpřehlednění řešení problematiky BOZP. [6]  Zákon číslo 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Jsou zde upraveny právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců v případě vzniku poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Uplatňuje se na práv-


13

ní vztahy, které nejsou upraveny předpisem Evropských společenství v oblasti úrazového pojištění. [7]  Zákon číslo 251/2005 Sb., o inspekci práce Jedná se o zákon upravující kontrolu v oblasti dodrţování pracovněprávních vztahů vykonanou příslušnými orgány inspekce práce. [4]  Předpis číslo 201/2010 Sb., nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Tímto nařízením vláda udává způsob evidence pracovních úrazů, jejich hlášení a zasílání záznamu o úrazu. [8]

1.3 Norma ČSN OHSAS 18001 Problematika BOZP a její právní rámec zahrnuje širokou škálu informací a proto je přístup k poţadavkům stanoveným pro oblast BOZP určen pomocí systémové normy ČSN OHSAS 18001. Tato norma pak představuje nejlepší známý způsob pro řízení BOZP a zlepšení managementu BOZP. [9] 1.3.1 Předmět systému BOZP Management BOZP definuje obecné poţadavky na vytvoření systému BOZP tak, aby umoţnil organizaci řídit její rizika BOZP a přispíval tak ke zlepšení výkonnosti organizace. [10] Cílem normativního doporučení je:  vytvořit takové podmínky bezpečnosti v organizaci, které povedou k minimalizaci rizik vůči zaměstnancům a dalším subjektům, které mohou být vystaveny rizikům,  určit politiku, jasné cíle bezpečnosti a zajistit plnění těchto závazků,  stanovit takový systém, jenţ umoţní trvale udrţet a stále zlepšovat jeho úroveň,  prokazovat shodu vybudovaného systému s poţadavky normativního doporučení OHSAS 18001. [10]


14

Norma OHSAS 18001 je zaloţena na metodice PDCA:  plánuj - stanov cíle a procesy nutné k dosaţení výsledků v souladu s politikou organizace v rámci BOZP,  dělej - zaváděj, uplatňuj procesy,  kontroluj - monitoruj a měř procesy vzhledem k politice BOZP, cílům, poţadavkům právních předpisů a dalším poţadavkům a podávej zprávy o výsledcích,  jednej - prováděj opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP. [9]

Obrázek 2: Model systému managementu BOZP pro normu OHSAS 18001 [9] 1.3.2 Politika BOZP Politika BOZP se zabývá základními představami o vystupování celé organizace v oblasti ochrany a bezpečnosti práce a to v delším časovém rozmezí. Politika má za úkol plnit dva základní úkoly:  interní sdělení - všem pracovníkům firmy mají být sdělovány důvody organizace, proč se vedení rozhodlo věnovat pozornost právě bezpečnosti práce a jaké body jsou zde nejdůleţitějšími,


15

 externí sdělení – sdělování rozhodnutí vedení v této oblasti všem obchodním partnerům, dodavatelům a zákazníkům. [9] Návrh politiky BOZP můţe být sestaven manaţerem oprávněným k zavedení BOZP, případně můţe vzniknout externím poradcem na poradě vedení. Politika BOZP musí být schválena vedením organizace a zveřejněna. Normativní doporučení OHSAS 18001 ale nenařizuje, jakým způsobem má být politika schválena. Odsouhlasena tedy můţe být při poradách vedení, představenstva, zvláštním sdělením nebo vydáním opatření ředitele apod. Jedná se o dokument, který je rozdělen do následujících částí:  představení společnosti a důvodů, které ji vedly k zavedení systému managementu BOZP,  definování záměrů a zásad organizace, které obsahově plní poţadavky normativního doporučení OHSAS 18001,  seznámení závazků organizace, které musí být splněny a závazek managementu pro poskytnutí dostatečného mnoţství zdrojů na zavedení a udrţování bezpečnosti. [10] Politika bezpečnosti musí být dokumentována, udrţována a sdělována všem zaměstnancům. Obvykle je dostupná na podnikové síti, sdělována zaměstnancům je pak nejčastěji na poradách a školeních. [9]

1.4 Povinnosti zaměstnavatele Povinnosti zaměstnavatele jsou dány Zákoníkem práce. Zaměstnavatel nesmí upřednostňovat plnění zaměstnavatelských a pracovních úkonů před péčí a ochranou zdraví při práci. Komukoli, kdo se zdrţuje na pracovišti pod vědomím zaměstnavatele, musí být zajištěna BOZP, za kterou je zaměstnavatel odpovědný. Tato osoba můţe být buď zaměstnancem daného zaměstnavatele, nebo zaměstnancem jiné společnosti. [3] Mezi základní povinnosti zaměstnavatele řadíme:  vytvářet a chránit podmínky pro zdravý způsob ţivota a práce,  obstarat pro zaměstnance závodní preventivní péči,  zabezpečovat předepsané preventivní lékařské prohlídky,


16

 neukládat zaměstnancům práce, k nimţ nejsou zdravotně způsobilí,  ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznam o úrazu příslušným institucím, 

vést knihu úrazů,

 zajišťovat opatření proti opakujícím se pracovním úrazům,  vést evidenci zaměstnanců, u nichţ byla uznána nemoc z povolání atd. [3]

1.5 Práva a povinnosti zaměstnance Zákon přiznává zaměstnanci zejména právo na zajištění BOZP. Zaměstnanec má právo odmítnout takovou práci, která ohroţuje jeho ţivot nebo zdraví a podílet se na tvorbě bezpečného pracovního prostředí, které nebude ohroţovat jeho ţivot. [11] Na druhé straně určuje zákon zaměstnanci řadu povinností:  dbát o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví a o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání,  uplatňovat opatření k eliminaci a omezení rizik BOZP,  účastnit se školení, která zajišťuje zaměstnavatel a jejich náplní je BOZP,  podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkování,  dodrţovat právní předpisy a pokyny zaměstnavatele o BOZP,  dodrţovat při práci stanované pracovní postupy, pouţívat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, ochranné osobní pracovní pomůcky a ochranná zařízení a neměnit je a nevyřazovat z provozu,  nepouţívat alkoholické nápoje ani jiné návykové látky a nekouřit na pracovištích v pracovní době,  oznamovat svému nadřízenému skutečnosti, které by mohli ohrozit zdraví zaměstnanců,  bezodkladně hlásit svému nadřízenému svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance, případně úraz jiné fyzické osoby, jehoţ byl svědkem a spolupracovat při objasňování příčin vzniku,


17

 podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zkoušce, zda není pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. [11]

1.6 Bezpečný podnik Cílem programu Bezpečný podnik je zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zlepšení úrovně kultury práce a pracovní pohody, a hlavně sníţení pracovní úrazovosti. Program Bezpečný podnik, který běţí jiţ 18 let, vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Státní úřad inspekce práce. Podniky, které splní stanovené podmínky, získají osvědčení Bezpečný podnik, které se uděluje na období tří let. [23] V České republice má platné osvědčení Bezpečný podnik 80 společností. Tyto firmy mají zavedený systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který odpovídá nejen českým předpisům, ale i poţadavkům Evropské unie. Díky tomu, ţe podniky tyto předpisy zavedly a důsledně je dodrţují, přispívají ke sniţování pracovní úrazovosti svých zaměstnanců na minimum. [23] Problematika BOZP je velmi široký obor, se kterým souvisí řada právních norem. Je velmi důleţité, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto pokyny dodrţovaly a společně tak přispěli k zajištění co nejefektivnější bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.


2

18

BOZP A EVROPSKÁ UNIE

Česká republika, jako člen Evropské unie, je v oblasti BOZP vázána právními předpisy Unie. Všechny členské státy se řídí Směrnicí rady č. 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato směrnice tvoří základ legislativního rámce BOZP. Navazuje na ni pak dalších 19 samostatných směrnic. [18]

2.1 Vzdělávání v zemích EU a ČR v oblasti BOZP Kaţdá státní instituce, zodpovědná za BOZP v zemích EU, klade důraz na vzdělávání v oblasti BOZP. Stanovuje jasné poţadavky na vzdělání a zdůrazňuje tuto činnost jako jednu z nejdůleţitějších. Téţ všechna dobrovolná sdruţení působící v dané oblasti na evropské i národní úrovni se snaţí vzdělávat své členy, informovat je o novinkách a předávat si důleţité zkušenosti z praxe. [19]

2.2 European Network for Safety and Health Professional Organizations (ENSHPO) Jedná se o dobrovolné sdruţení profesních organizací, které bylo zaloţeno čtyřmi organizacemi z Velké Británie, Dánska, Belgie a Německa za účelem:  podporovat a zjednodušit výměnu zkušeností a znalostí v oblasti BOZP,  rozpoznat úroveň BOZP v jednotlivých zemích,  organizovat setkání zástupců zemí,  připravit se na jednotný evropský trh práce umoţňující vyuţít sluţeb odborníků pro BOZP z jednotlivých zemí. [19] V roce 2004 bylo rozhodnuto o zpracování evropských standardů pro uznávání odborné způsobilosti BOZP v EU. První standard pro vysokoškolsky vzdělané odborníky uznává titul EurOSHM = Evropský manaţer pro BOZP, druhý pak titul EurOSHT = Evropský technik pro BOZP. Komora BOZP a PO ČR se podílela na zpracování těchto standardů, které se staly základem nových typových pozic – Technik BOZP a Manaţer BOZP. [19]


19

2.3 Rada vlády pro BOZP Rada vlády schvaluje kaţdé dva roky Národní akční program pro BOZP. V současné době je schválen Národní akční program BOZP pro období 2015 – 2016. Národní politika BOZP určuje základní priority a cíle a ukládá Radě vlády jejich rozpracování do konkrétních krátkodobých

a

střednědobých

opatření,

včetně

stanovení

termínů

odpovědnosti

za jejich splnění. Opatření ve schváleném Národním akčním programu BOZP vycházejí z priorit a cílů Národní politiky BOZP. [20] Plánování politiky pro oblast BOZP v rámci Evropské Unie není ještě zdaleka u konce. V současné době existuje stále mnoho nesrovnalostí v této oblasti, jelikoţ úroveň BOZP se v členských státech značně liší. Evropská komise pro BOZP se proto snaţí o vytvoření lépe fungujícího systému za pomocí nové strategie.


3

20

DOKUMENTACE BOZP

Dokumentaci BOZP tvoří souhrn dokladů, které jsou nejčastěji poţadovány Oblastním inspektorátem práce při kontrole. Jednotlivé doklady jsou závislé na konkrétních činnostech firem. [5]

3.1 Dokumenty BOZP Základní dokumentaci tvoří:  analýza rizik,  kategorizace prací,  záznamy o školeních BOZP,  lékařská závodní preventivní péče,  kniha úrazů,  podnikové a bezpečností předpisy,  pracovní a organizační řád,  záznamy o vyhodnocování rizik,  seznam osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP),  traumatologický plán,  kolektivní smlouva,  havarijní plány,  zápisy z kontrol, rozhodnutí a stanoviska. [12]

3.2 Traumatologický plán V situacích, při kterých můţe dojít k ohroţení zdraví nebo ţivota zaměstnanců, je nezbytné zajistit první pomoc. První pomoc musí být zajištěna raněným při pracovních i nepracovních úrazech tak, aby škody na zdraví a následky zranění byly co nejmenší. K tomuto účelu se zpracovává traumatologický plán, jehoţ obsah stanovuje všem pracovníkům dodrţovat a plnit obecné zásady první pomoci. [10]


21

Při vzniku úrazu jsou zaměstnanci, kteří zraněného objevili, povinni:  pomocí lékárničky, která se nachází na všech pracovištích, zabezpečit ošetření postiţenému,  informovat příslušného vedoucího a osobu odběrně způsobilou k prevenci rizik o vzniklém úrazu,  po ošetření posoudit nutnost dopravení postiţeného k lékaři,  úraz a drobná poranění zaeviduje přímý nadřízený zraněného do knihy úrazů na daném pracovišti, poté dojde k určení příčin úrazu a jsou přijata odpovídající opatření. [10]

3.3 Lékárnička první pomoci Vybavení lékárniček první pomoci by mělo odpovídat rizikovosti dané pracovní činnosti. Lékárničky první pomoci musí být umístěny správně a účelně na viditelných a dobře dostupných místech a co nejblíţe místu moţného úrazového děje. [13] Prodejem lékárniček první pomoci se v současně době zabývá nepřeberné mnoţství prodejců. Ceny lékárniček se pohybují převáţně od tisícikoruny a výše. Existuje více typů lékárniček rozdělených podle rizik, které se mohou na pracovišti vyskytnout – ve výrobním provozu, chemickém provozu, do administrativních prostor apod. Lékárničky ve společnosti Kordárna Plus a.s. jsou umístěny na stěnách kanceláří mistrů. O provedení ošetření se sepíše záznam v knize, která je uloţena na osobní vrátnici.


4

22

ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ

Zaměstnavatel je povinen zajistit pro management, vedoucí zaměstnance a zaměstnance školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, jeţ doplňují jejich odborné předpoklady a poţadavky k výkonu práce. Dále pak pravidelně ověřovat jejich znalosti a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich dodrţování. [4]

4.1 Druhy školení  Vstupní školení Vstupní školení je řádné a prokazatelné seznámení s pracovními postupy, pracovním řádem, pracovními riziky a předpisy k zajištění BOZP. Jedná se tedy o seznámení s obecnými předpisy v organizaci a dalšími informacemi o zásadách a povinnostech zaměstnance v oblasti BOZP. [1] Školení musí být prováděno pouze v pracovní době a účast zaměstnanců je povinná. Absolvují ho všichni nově přijatí zaměstnanci na počátku pracovního poměru, absolvují ho téţ povinně studenti na praxi a brigádníci. O vykonaném vstupním školení a ověření znalostí provede školitel záznam. Náklady na školení hradí zaměstnavatel. [1]  Opakovaná školení Jedná se zde o opakování jiţ nabytých vědomostí z oblasti BOZP a pokynů pro daná pracoviště. Vychází z analýzy stavu a potřeb pracoviště, garantuje podávání informací o přijatých nových opatřeních a nových předpisech BOZP. [3] Dále se školení zajišťuje při:  změně pracovního zařazení,  změně druhu práce,  při zavedení nových technologických a pracovních postupů,  v případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. [4]


23

 Vstupní školení Dalším důleţitým krokem je provádění ověření znalostí po kaţdém skončeném školení,

abychom

zjistili,

jak

zaměstnanci

dané

problematice

porozuměli.

Pro způsob ověření znalostí se vyuţívá nejčastěji písemný test. [4]

4.2 Obsah školení BOZP Kaţdé školení by mělo obsahovat následující informace:  účel školení,  související legislativa, nařízení vlády, vyhlášky a normy,  seznámení s riziky při práci,  ochranné osobní pracovní pomůcky (OOPP),  pracovní úrazy,  zásady bezpečného chování na pracovišti,  první pomoc,  problematika alkoholických nápojů, návykových látek a kouření,  poţární ochrana,  znalostní test. [1]

4.3 Školení vedoucích zaměstnanců Školení vedoucích zaměstnanců zahrnuje:  aktuální právní úpravu BOZP,  práva a povinnosti zaměstnavatele,  práva a povinnosti zaměstnance,  práva a povinnosti orgánů státní kontroly,  povinnosti bezpečnostního technika. [1] Společnost Kordárna Plus a.s. je v současné době realizátorem projektu financovaného Evropským sociálním fondem Efektivní vzdělávání a rozšíření znalostí firemního


24

Know - how zaměstnanců, jehoţ cílem je zajistit flexibilní, opakovatelné a cílené školení zaměstnanců podle jejich profesních profilů. Firma očekává zvýšení odbornosti, efektivnosti práce, motivace a celkové výkonnosti zaměstnanců. Projekt bude ukončen dne 30. června 2015. [24] Kordárna Plus a.s. věnuje školení zaměstnanců náleţitou pozornost. Školení je prováděno v pracovní době zaměstnance. Roční náklady na školení jednoho zaměstnance pro společnost činí Kč 2 500,-.


25

OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY (OOPP)

5

Osobní ochranné pracovní pomůcky jsou ochranné prostředky, které mají za úkol chránit zaměstnance před riziky. OOPP nesmí ohroţovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat poţadavky stanovené v právních předpisech – nařízení vlády č. 321/2003 Sb. [4] Osobní ochranné pracovní pomůcky poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. OOPP jsou součástí evidence, která obsahuje podrobné informace o čerpání pomůcek zaměstnanci. [5] Náklady související se zabezpečením osobních ochranných prostředků zaměstnanců je povinen ze zákona uhradit zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen tyto prostředky poskytnout zaměstnanci bezplatně, na vlastní náklady a nesmí je nahrazovat finančním plněním. [14] Osobní ochranné pracovní pomůcky musí:  být po dobu pouţívání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich uţití nesmí představovat další rizika,  být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,  odpovídat existujícím podmínkám na pracovišti,  respektovat ergonomické poţadavky a zdravotní stav zaměstnanců. [1] Tam, kde přítomnost více neţ jednoho rizika vyţaduje, aby zaměstnanec pouţíval současně více ochranných prostředků, musí být prostředky vzájemně slučitelné. Rozsah vybavení zaměstnanců

OOPP

musí

vţdy

odpovídat

povaze

vykonávané

práce

a pracovním podmínkám. Podmínky pouţívání OOPP musí být určeny zaměstnavatelem na základě míry rizika. [14] Osobní ochranné pracovní pomůcky jsou určeny k ochraně:  hlavy – obličeje, sluchu, zraku, dýchacích orgánů,  horních končetin,  dolních končetin,


26

 různých částí těla – pokoţka,  celého těla. [4] Mezi OOPP řadíme tedy například ochranné brýle, obličejové štíty, přilby, respirátory, rukavice, zátkové chrániče sluchu atd. Další skupinu tvoří pracovní oděvy společně s obuví a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. [1]

5.1 Pracovní oděvy a obuv Pokud oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení, znečištění nebo plní přímo ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky téţ pracovní oděv a obuv. [4] Při posuzování nároků zaměstnání je nutné rozpoznávat v jednotlivých případech, zda se jedná jiţ o OOPP nebo běţný pracovní oděv či obuv. Zaměstnavatel je povinen udrţovat OOPP v pouţivatelném stavu a kontrolovat jejich uţití zaměstnanci. [1]

5.2 Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky jsou prostředky slouţící k očistě těla a prostředky s ní související (např. mýdlo, ochranný krém, zubní pasta aj.), dále pak prostředky k dezinfekci osob vykonávajících pracovní činnosti spojené s přímým ohroţením infekčních nemocí. [5]

5.3 Pravidla uţití osobních ochranných pracovních prostředků OPP mohou být vydávány zaměstnancům natrvalo nebo na dobu nezbytně nutnou k výkonu práce. Pokud dojde k tomu, ţe OOPP jiţ nejsou v pracovním procesu potřebné, zaměstnavatel si vyţádá vrácení OOPP ve stavu odpovídajícím jejich přiměřenému opotřebení. [10] Zaměstnanci musí být s pouţíváním osobních ochranných pracovních prostředků obeznámeni jiţ při vstupním školení nebo v době před zahájením zácviku zaměstnance na pracovišti. Kaţdá organizace si poté vede vlastní evidenci vydaných OOPP. [10] Společnost Kordárna Plus a.s. klade důraz na uţívání OOPP stanoveným způsobem a tím předcházet vzniku pracovních úrazů. Mezi OOPP řadí především předepsanou pracovní


27

obuv, síťky či čepice, upnutý pracovní oděv, ochranné brýle aj. Roční náklady na OOPP pro jednoho zaměstnance činí Kč 900,-.


6

28

ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE

Zaměstnavatel je povinen ze zákona zajistit svým zaměstnancům lékaře, jehoţ úkolem bude provádět závodní preventivní péči. Tímto nejsou míněny pouze preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, ale i kontroly pracovišť zaměstnavatele z hlediska ochrany zdraví. Důleţitým krokem je zjišťování pracovních vlivů a podmínek na člověka při práci a odborná poradní činnost ve věci ochrany a podpory zdraví zaměstnanců včetně školení poskytování první pomoci. Zaměstnavatel tedy musí mít k dispozici odborně způsobilou osobu k prevenci rizik a ochraně zdraví při práci. [1] Zařízení závodní preventivní péče přísluší:  stanovit a vyhodnotit rizika související s ohroţením zdraví na pracovišti,  poskytovat poradenství v oblasti plánování organizace práce,  dohlíţet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací,  organizovat první pomoc,  navrhovat odpovídající pracovní rehabilitaci,  spolupracovat s poskytováním informací, výcviků a výchovy pro zajištění bezpečnosti, hygieny při práci a ergonomie. [15]

6.1 Lékařské prohlídky Lékařské prohlídky vykonávané v průběhu pracovněprávního vztahu mají preventivní charakter. Cílem těchto prohlídek je předcházení poškození nebo zhoršení zdravotního stavu zaměstnance v důsledku nerespektování jeho zdravotního stavu při přiřazování do určitého druhu vykonávané práce. Zaměstnavatel je povinen vyţádat si posudek zdravotní způsobilosti zaměstnance před nástupem do zaměstnání. [13]  Vstupní lékařské prohlídky Vstupní lékařská prohlídka musí být provedena u kaţdého nového zaměstnance nebo v případě změny druhu práce. [13]


29

 Periodické lékařské prohlídky Periodické prohlídky musí podstoupit ti zaměstnanci, kteří mohou způsobit ohroţení zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva – např. řidiči z povolání. Další skupinou jsou pracovníci vykonávající riziková povolání nebo u zaměstnanců vykonávajících takovou činnost, u které je vyţadována zvláštní zdravotní způsobilost – např. poţárníci z povolání, potápěči z povolání. Lhůty těchto prohlídek jsou stanoveny dle náročnosti práce. [1]  Řadové lékařské prohlídky Tyto prohlídky jsou stanoveny pro zaměstnance, kterým nejsou určeny prohlídky periodické. Prohlídky se uskutečňují nejméně jednou za pět let, u zaměstnanců starších padesáti let nejméně jednou za tři roky. [13]  Mimořádné lékařské prohlídky Pokud zaměstnanec utrpí těţký úraz nebo nehodou spojenou se ztrátou vědomí, musí být bezpodmínečně provedena mimořádná lékařská prohlídka. Další skutečností pro vykonání tohoto druhu prohlídky je nařízení orgánu ochrany veřejného zdraví v případě, ţe dojde ke zjištění závaţných hygienických nebo epidemiologických závad. [13]  Výstupní lékařské prohlídky Výstupní lékařské prohlídky podstupují ti zaměstnanci, u kterých lze v důsledku pracovního zařazení očekávat negativní vliv na jejich zdravotní stav i po delší době. [5] Lékařské prohlídky ve společnosti Kordárna Plus a.s. vykonává MUDr. Pavel Růţička v ordinaci umístěné uvnitř objektu. Je stanoven plán lékařských preventivních prohlídek pro jednotlivé pracovní kategorie s ohledem na věk pracovníků a konkrétní rizikové faktory.


7

30

PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Pracovní úrazy jsou velmi častou příčinou poškození zdraví. Takto poškozený zaměstnanec má právo na náhradu ušlé mzdy, náhradu nákladů souvisejících s léčením a na odškodnění za újmu na zdraví. Povinnost odškodnit pracovní úraz vyplývá z § 193 zákoníku práce. K evidenci pracovních úrazů vedou zaměstnavatelé knihu úrazů. [16]

7.1 Pracovní úraz Pracovním úrazem je definován takový úraz, který se stal při výkonu pracovní činnosti nebo v přímé souvislosti s ní. Pracovní úrazy jsou způsobeny převáţně mechanickými vlivy, dále pak působením chemických či jiných látek. Pracovním úrazem není takový úraz, který se stal zaměstnanci při cestě do zaměstnání nebo zpět. [4] Členění pracovních úrazů:  smrtelný - jedná se o takové poškození zdraví, při kterém poškozený zemřel nejpozději do jednoho roku,  ostatní - poškození pracovníka je řešeno dočasnou pracovní neschopností nebo hospitalizací. [4]

7.2 Nemoc z povolání Nemoci z povolání vznikají působením nepříznivých jevů. Jedná se nejčastěji o fyzikální, chemické či jiné škodlivé vlivy, jeţ negativně působí na zdraví pracovníků. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. stanovuje seznam nemocí z povolání, k jejichţ vzniku došlo za podmínek uvedených v nařízení vlády. Dle vyhlášky č. 342/1997 Sb. je určen seznam zdravotnických zařízení, která uznávají nemoci povolání. Zařízení jsou poté oprávněna vydat posudek o pracovním omezení poškozeného. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u kterých byla uznána nemoc z povolání. [9]

7.3 Odškodňování pracovních úrazů V případě vzniku pracovního úrazu zaměstnavatel odpovídá za tuto škodu zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu za:  ztrátu výdělku


31

o po dobu pracovní neschopnosti – náhrada je zde tvořena rozdílem mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a náhradou mzdy, při dlouhodobé pracovní neschopnosti je vyplácena měsíčně, o po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání určitého stupně invalidity – náhrada musí dosáhnout výše průměrného výdělku před vznikem pracovního úrazu.  bolest a ztíţení společenského uplatnění o náhrada je vyplácena jednorázově po uplynutí pracovní neschopnosti na základě bodového ohodnocení ošetřujícího lékaře,  účelně vynaloţené náklady spojené s léčením o tvoří je například poplatky za lékařské posudky, speciální lékařské prohlídky či cestovné do místa rehabilitace,  věcnou škodu o jedná se zde o ztrátu osobní věci poškozeného nebo náklady spojené se zajištěním pomoci v domácnosti v době pracovní neschopnosti. [13] Zaměstnavatel je zproštěn odpovědnosti za škodu v případech, ţe zaměstnanec svým chováním porušil předpisy spojené s BOZP a tím si způsobil újmu na zdraví. [4] Od 1. 1. 2015 vstoupila v platnost novela (nařízení vlády č. 170/2014 Sb.), kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Hlavním cílem těchto změn je zpřesnění statistik o pracovních úrazech, jeţ by měly pomoci k prevenci vzniku úrazů. [21] V roce 2013 bylo v České republice řádně nahlášeno 42 927 pracovních úrazů s pracovní neschopností. Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad zaregistrovali v roce 2013 celkem 1 385 závaţných pracovních úrazů, tj. úrazů vyţadujících hospitalizaci postiţeného delší neţ 5 dnů, a 113 smrtelných pracovních úrazů. V první polovině roku 2014 bylo zaevidováno 19 781 pracovních úrazů. Za nedostatečné zajištění bezpečnosti práce byly za toto období roku 2014 uděleny zaměstnavatelům pokuty v celkové výši 18 779 500 Kč. [22]


8

32

POŢÁRNÍ OCHRANA

Důleţitou součástí BOZP je poţární ochrana. Řídí se zákonem o poţární ochraně č. 133/1985 Sb. Tento zákon poţaduje vytvoření vhodných podmínek pro hašení poţárů, pro záchranné práce, zejména pak udrţení volné příjezdové komunikace, únikové cesty a volné přístupy k nouzovým východům. Významnou roli zde hraje také evakuace. V organizaci je nutné vytvoření směrnic k řízení, organizaci a provádění poţární ochrany s ohledem na druh provozovaných činností podle míry poţárního nebezpečí. [9] Dokumentaci poţární ochrany tvoří:  poţární kniha,  poţární poplachové směrnice,  poţární evakuační plán,  dokumentace o školení zaměstnanců o PO,  ostatní dokumentace poţární ochrany vedená a zaloţená u zaměstnance pověřeného vedením dokumentace PO. [10]

8.1 Poţární evakuační plán Poţární evakuační plán určuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálů z objektů zasaţených nebo ohroţených poţárem. Plán je vţdy uloţen na dosaţitelném místě. Grafické

znázornění

směru

únikových

cest

musí

být

umístěno

viditelných a přístupných místech ve všech podlaţích organizace. [13] Následující obrázek zobrazuje jednotlivá značení pro poţární a evakuační plán.

na

dobře


33

Obrázek 3: Legenda pro požární a evakuační plán [17]

Nedílnou součást poţární ochrany tvoří poţární poplachové směrnice, které stanovují zaměstnancům co dělat v případě poţáru. Směrnice obsahují také telefonní čísla pohotovostních a havarijních sluţeb dodavatelů elektrické energie, vody a plynu. Rychlost a způsob nahlášení poţáru hraje pro podnik důleţitou roli. Při poţárech dochází kaţdoročně ke ztrátám na ţivotech, majetku a zraněním, které mohou mít pro společnost fatální následky. V teoretické části této bakalářské práce byla řešena problematika právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, eurounijní rozměr dané problematiky a vztaţná dokumentace. Dále pak byla pozornost věnována školení zaměstnanců, osobním ochranným pracovním pomůckám a v neposlední řadě závodní preventivní péči. Závěr této první části se týkal pracovních úrazů a nemocí z povolání a poţární ochrany.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

34


35

KORDÁRNA PLUS A.S.

9

9.1 Základní informace o podniku Společnost Kordárna Plus a.s., se sídlem se ve Velké nad Veličkou, patří mezi přední evropské výrobce technických tkanin pro gumárenský průmysl. Vyrábí veškerý sortiment kordových tkanin běţně pouţívaných v gumárenském průmyslu. Technické tkaniny tvoří základ výztuţí dopravníkových pásů, v jejichţ konstrukci odpovídají za odolnost a pruţnost. Zkušenosti získané v šedesátileté historii výroby technických tkanin pro gumárenský průmysl umoţnily Kordárně Plus a.s. v posledních letech razantně vstoupit i na trh geotextilií a geomříţí pro stavebnictví. Společnost je výrobcem také tkaných karbonových tkanin. Tyto tkaniny jsou vhodné do širokého spektra aplikací. Jsou utkány z prvotřídního karbonového vlákna. [25]

Obrázek 4: Letecký snímek společnosti Kordárna Plus a.s. [25] Kordárnu Plus a.s., jejíţ historické tradice sahají do roku 1948 a navazují na tradice Baťových závodů ve Zlíně, je moţno povaţovat za těţiště skupiny KORD GROUP. Skupinu KORD GROUP tvoří několik samostatných společností, které spojuje výroba technických vláken a tkanin. Tyto výrobní podniky se nacházejí v České republice a na Slovensku. KORD GROUP patří do portfolia brněnské investiční skupiny JET Investment a.s., která byla zaloţena v roce 1997 a jejím hlavním záměrem je vyhledávání investičních příleţitostí na trhu převáţně do středně velkých společností v oblasti výrobního průmyslu. [26] Výrobky se uplatňují v automobilovém, gumárenském, strojírenském, těţebním a stavebním

průmyslu

na

trzích

v Evropě,

Asii,

Jiţní

Americe

a

v

Africe.

Zákazníky společnosti tvoří přední evropští výrobci pneumatik. O výrobu chemických vláken se stará slovenská společnost SLOVKORD Plus a.s. [26]


36

10 TEXTILNÍ PRŮMYSL Ve srovnání s některými jinými obory je textilní průmysl povaţován za lehký a obecně se neřadí na přední místa z hlediska parametrů základních ukazatelů pracovní úrazovosti a poškození zdraví. Statistickým sledováním vývoje pracovních úrazů však docházíme k zjištění, ţe hlavní ukazatele četnosti a závaţnosti pracovních úrazů nejsou ve srovnání s průměrem ostatních oborů příznivé. Četnost pracovních úrazů na 100 zaměstnanců se v textilním průmyslu pohybovala na úrovni vyšší, neţ je celostátní průměr. [30] Velkým přínosem několika posledních let je skutečnost, ţe výrobní procesy, stroje a technologická zařízení jsou postupně automatizovány, coţ významně přispívá k odbourávání často nebezpečné manuální práce. U téměř všech textilních strojů se však vyskytují rizika přímého (mechanického) i jiného (souvisejícího) ohroţení. Rozeznáváme tyto druhy rizik: Přímá rizika – mechanická Základním a společným znakem je vysoký stupeň mechanického ohroţení a vyskytuje se zejména u starších strojů. Jedná se především o rizika: •

stlačení, střihu, pořezání, useknutí, navinutí, zachycení, vtaţení, nárazu, bodnutí, píchnutí, tření, odření, výronu vysokotlaké kapaliny (vzduchu), vymrštění, spadnutí strojních částí nebo zpracovávaného materiálu, převrhnutí, ztráta stability, uklouznutí, zakopnutí, pádu atd.

Jiná rizika – související Jedná se zde o rizika: •

elektrická, tepelná, hluk, vibrace, záření, chemické materiály a látky, popálení ohněm, výbuchem, zanedbání ergonomických zásad, nevhodné osvětlení, nevhodné mikroklimatické podmínky apod.

Základní zásady bezpečnosti práce minimalizující eventuální rizika: •

prostorové poměry jsou optimálně sladěny s technologickým tokem výroby a dispozičním uspořádáním,

•

vlivy pracovního prostředí na zaměstnance jsou pravidelně měřeny, vyhodnocovány a na základě toho činěna opatření k optimalizaci v souladu s předpisy,

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení •

37

pracovní podmínky jsou přizpůsobeny skutečnému stavu pracovního prostředí v souladu s příslušnými ustanoveními bezpečnostních a hygienických předpisů,

•

bezpečnostně technický stav technologií, strojů a zařízení musí odpovídat aktuálním předpisům a normám,

•

obsluha strojů a zařízení je prováděna v souladu s technologickými postupy stanovenými výrobcem v návodu k obsluze,

•

v návodu výrobce nebo ve vnitřním předpisu provozovatele jsou výslovně vyjmenované zakázané činnosti a manipulace při obsluze, údrţbě, opravě a seřizování strojů, s nimiţ je důsledně a prokazatelně seznámena obsluha a další zainteresované obsluhy. [30]

Vycházejíce ze znalosti specifik textilního průmyslu je prokazatelné, ţe nepříznivý vliv na úrazovost má vysoká intenzita a monotónnost práce s jednostrannou zátěţí, práce v riziku působení obtěţujících a škodlivých faktorů pracovního prostředí a v neposlední řadě převaţující zaměstnanost ţen.


38

11 IDENTIFIKACE RIZIK Organizace stanoví, zavede a udrţuje dokumentované postupy zajišťující:  identifikaci nebezpečí,  hodnocení rizik,  omezování rizik.

11.1 Hodnocení rizik Hodnocení rizik je základním a nezbytným krokem pro zvládnutí jakýchkoliv rizik v podniku. Hodnocení rizik by nemělo být chápáno jako úzce technická záleţitost, ale jako kombinace technických, přírodovědných a humanitárních disciplín. Pokud je hodnocení rizik vyuţito v procesu rozhodování, je nutno vzít v úvahu i další aspekty, např. aspekty ekonomické, psychologické i politické. [30] Hodnocení rizik je důleţité zejména pro:  identifikaci hrozícího nebezpečí,  stanovení rizika, jako zdroje moţného ohroţení zdraví nebo způsobení škody,  rozhodnutí, zda je riziko přijatelné. [30] Hodnocení rizika dle jednotlivých koeficientů Pravděpodobnost jevu (P) 1. Častý výskyt

10.0

2. Moţný výskyt

6.0

3. Není běţný, ale je pravděpodobný

3.0

4. Někdy se vyskytne

1.0

5. Ještě se nevyskytl, je však moţný

0.5

6. Prakticky nemoţný

0.2

7. Nemoţný - ohodnoceno koeficientem

0.1


39

Expozice nebezpečí (E) 1. stále

10.0

2. často (denně)

6.0

3. příleţitostně (týdně)

3.0

4. občas (měsíčně)

2.0

5. zřídka (několikrát za rok)

1.0

6. velmi zřídka (ročně)

0.5

7. není expozice

0.0

Následky (N) 1. katastrofické (mnoho smrtelných úrazů nebo škoda nad Kč 100 mil.)

100

2. velmi závaţné (několik smrtelných úrazů nebo škoda nad Kč 10 mil.)

40

3. závaţné (jeden smrtelný úraz nebo škoda nad Kč 1 mil.)

15

4. váţné (těţký úraz nebo škoda nad Kč 100 tis.)

7

5. lehké (úraz nebo škoda nad Kč 10 tis.)

3

6. zanedbatelné (drobné poranění nebo škoda nad Kč 1 tis.)

1

Míru rizika pak stanovíme vynásobením příslušných hodnot pravděpodobnosti, expozice a následků mezi sebou: R = P (pravděpodobnost) x E (expozice) x N (následky). Klasifikace rizika (R)  R větší neţ 400

velmi vysoké riziko, nutno přerušit operaci

 R = 200 – 400

vysoké riziko, potřeba okamţitého řešení

 R = 70 – 200

značné riziko, potřeba řešení

 R = 20 – 70

riziko, potřeba zvýšené pozornosti

 R menší neţ 20

přijatelné riziko [30]

Kritéria pro posuzování faktorů jsou zpracována komplexně, tzn. i pro potřeby celkového posouzení bezpečnosti práce na pracovištích při kontrolní činnosti odpovědnými zaměstnanci. Tato metodika posuzování a hodnocení pracovišť s riziky pracovních úrazů neřeší rizika dle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění. Jednotlivé koeficienty analýzy rizik jsou konkrétně rozpracovány v kapitole 17.


40

12 VÝROBA KORDOVÝCH TKANIN Kordové tkaniny plní klíčovou funkci výztuţe řady gumárenských výrobků a zásadním způsobem ovlivňují jejich výslednou kvalitu. Tyto tkaniny se vyuţívají zejména pro výrobu koster a nárazníků pneumatik, hadic, polyesterových kordových tkanin aj. [27] Jedná se o práci zahrnující obsluhu tkacích strojů, kontrolu chodu strojů, vedení dokumentace, odstraňování drobných závad, případně vyvazování osnov. V současné době má středisko Kordy 197 zaměstnanců. [30] Rozdělení podle operací:  skaní,  tkaní, Organizační struktura:  vedoucí střediska,  zástupce vedoucího střediska,  směnový mistři,  mluvčí týmu,  pracovníci jednotlivých operací skaní, snování, tkaní. Skárna – pracovní zařazení:  skařky – obsluha skacích strojů,  nahazovači – převoz materiálu ze skladu, nahazování materiálů,  odvaděči – odvádění hotových cívek na sklad. Tkalcovna – pracovní zařazení:  vyvazovači – navazování osnovy, provlékání nití tkalcovským strojem,  tkaldec/tkadlena – obsluha tkacího stroje,  seřizovači – úpravy tkalcovského stroje, změny parametrů stroje, oprava poruch,  manipulant – naváţení materiálu, balení natkaných balíků.


41

Obrázek 5: Tkaní kordů [31]

12.1 Tkaní kordů Jettcord  Základní údaje Kordové tkaniny se tkají na tryskových tkacích stavech Jettcord. Tkaní se provádí z vozíků cívečnice, umístěných na speciálním podvěsném dopravníku. Stroje jsou vybaveny podávacím zařízením pro přivádění osnovy, pneumatickými zakladači útku a navíjecím zařízením, které slouţí k navíjení kordové tkaniny u tryskových stavů degresivním způsobem tj. za stálého přítlaku navíjecích válců k balíku.  Hrozící nebezpečí Při práci nesmí být odstraňovány bezpečnostní ochranná zařízení a kryty, hrozí váţná zranění o rotující nástroje a jiné pohyblivé díly. V případě, ţe se stroj seřizuje nebo opravuje, musí být stroj vypnut a hlavní vypínač zajištěn visacím zámkem, nebo přívod proudu zamezen vytaţením ze zásuvky. Opravy se můţou provádět jen při vypnutém stroji. Při opětovném spuštění stroje se musí veškerá ochranná zařízení, kryty a pomůcky opět ustavit a dát na své místo. U strojů, kde k jeho zkušebnímu chodu je nutné jeho spuštění, musí být rovněţ všechna ochranná zařízení uvedena do správného stavu.  Technické poţadavky na bezpečný provoz Zaměstnanci, kteří obsluhují strojní zařízení, musí být ve smyslu poţadavku zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů školeni a přezkoušeni


42

z příslušných předpisů a návodu výrobce pro dané zařízení. Zaměstnanci musí být vybaveni předepsanými osobními ochrannými prostředky, které je ochrání před pracovními riziky. Vybavení předepsanými osobními ochrannými prostředky musí být provedeno na základě směrnice o poskytování OOPP zpracované organizací ve smyslu nařízení vlády č. 495/2001 Sb. [30] Tkací stroj je vybaven optoelektrickou zaráţkou u paprsku, elektrickými osnovními a útkovými zaráţkami, bezpečnostním lankem u navíjecího zařízení. Zapínání a vypínání stroje provádí obsluha pomocí tlačítek. Kaţdý stroj je vybaven hlavním vypínačem na rozvaděči (skříni). V důsledku vysoké náročnosti je nutné, aby neohrozila bezpečnost svou ani jiných pracovníků. Stroj smí být pouţíván, jen pokud je v provozně spolehlivém stavu. Kaţdý stroj musí být řádně čištěný a mazaný dle přepisu.  Kvalifikační předpoklady pro obsluhu Na pracovišti můţe pracovat pouze osoba starší 18 - ti let, prokazatelně seznámená s prací na pracovišti, s návodem k obsluze kladkostroje nebo zařízení. Zaměstnanec musí být seznámen s technologií a se znalostí bezpečnostních a protipoţárních předpisů. Zaměstnanec musí být odpočatý, bez vlivu alkoholu, omamných prostředků a léků. Proškolení a přezkoušení zajistí mistr jednou za 12 měsíců současně se zápisem do ZBP. Pracovník musí práci věnovat náleţitou pozornost.  Pokyny pro obsluhu Obsluha tkací linky provádí: o spuštění a zastavení stroje, o odstraňování technologických závad, o kontrolu kvality vyráběného zboţí, o vykulování balíku tkaniny na manipulační plošinu za spolupráce seřizovače, o balení balíků, o zajíţdění nové osnovy, o vizuální kontrolu útkové předlohy, o kontrolu správnosti navedení nití do všech vodičů.


43

Všichni zaměstnanci, kteří se podílejí na provozu a údrţbě stroje musí být seznámeni s návodem k obsluze. Obsluha musí věnovat zvýšenou pozornost vykonávané práci a pracovní úkoly provádět tak, aby neohrozila bezpečnost svou ani jiných zaměstnanců.  Zakázané činnosti Obsluha tkací linky má zakázáno: o pouţívat stroje k jiným neţ schválením úkonům, o obsluhovat stroj bez zaškolení, o manipulovat se zařízením za jeho chodu - oprava osnov stroje, krajů tkaniny, provádění jednotlivých nití přes válce, mazání a čištění stoje, provádění úklidu, odstraňování předmětů pod strojem a blízkosti pohyblivých částí stroje, otevírání dveří převodovky, o uţívat jako čisticí prostředky nebezpečné látky, o ukládat na stroj různé předměty, neboť zde hrozí nebezpečí pádu neupevněných předmětů mezi pohybující se mechanismy stroje, o ponechat stroj v chodu bez dozoru. [30]  Činnost při úrazu Při kaţdém úrazu musí být postiţenému poskytnuta první pomoc. Nejbliţší lékárnička je umístěna na určeném místě na stěně kanceláře mistra. Nosítka jsou u okénka výdejny nástrojů. Postiţený, pokud je toho schopen nebo jiný zaměstnanec, který byl svědkem úrazu, nebo se o něm doví, je povinen ihned uvědomit o úrazu mistra, nebo jinou osobu, která je nejblíţe nadřízena postiţenému. V případě, ţe to vyţaduje povaha zranění je svědek úrazu povinen přivolat lékařskou pomoc přímo nebo prostřednictvím nadřízeného. Kaţdý pracovní úraz, i kdyţ nezpůsobí pracovní neschopnost, musí být nahlášen ihned na dispečink nebo na vrátnici, kde je úraz zapsán do „Hlavní knihy pracovních úrazů“. Pracovní úraz hlásí mistr ihned: o svému nadřízenému, o bezpečnostnímu technikovi,


44

o předsedkyni ZO OS ECHO. Tito se pak dále účastní šetření pracovního úrazu i s postiţeným pokud je toho schopen. Sepsání protokolu o pracovním úrazu podléhajícího pracovní neschopnosti delší neţ tři dny provede přímý nadřízený postiţeného ihned, nejpozději do dvou dnů.

Tento

záznam

předá

bezpečnostnímu

technikovi.

[30]

Obrázek 6: Kordové tkaniny [28]

Kordy se ve Velké nad Veličkou vyrábí jiţ od roku 1950. Díky této tradici, která se opírá o vlastní know-how a vývoj společnosti, neustálou modernizaci strojního zařízení, výchovu vlastních odborníků a zkvalitňování systému řízení jakosti je společnost Kordárna Plus a.s. schopna dlouhodobě naplňovat očekávání svých partnerů včetně největších světových výrobců pneumatik.


45

13 VÝROBA SÉGLOVÝCH TKANIN Séglové tkaniny tvoří základ výztuţí dopravníkových pásů, v jejichţ konstrukci odpovídají za odolnost a pruţnost. Počátky výroby těchto tkanin spadají do roku 1973. V průběhu let společnost získala zkušenosti ve výrobě technických tkanin na takové úrovni, ţe je nyní vyhledávána předními světovými výrobci dopravních pásů. Kordárna Plus a.s. je drţitelem certifikátu LRQA ISO 9001:2000, který byl udělen společností Lloyd's Register Quality Assurance. V tomto středisku je zaměstnáno 146 pracovníků. [29] Rozdělení podle operací:  skaní (Inovace),  snování,  tkaní. Organizační struktura:  vedoucí střediska,  zástupce vedoucího střediska,  směnový mistři,  mluvčí týmu,  pracovníci jednotlivých operací skaní, snování, tkaní. Skárna – pracovní zařazení:  skařky – obsluha skacích strojů,  nahazovači – převoz materiálu ze skladu, nahazování materiálů,  odvaděči – odvádění hotových cívek, obsluha jeřábu, převoz hotových palet do skladu. Snování – pracovní zařazení:  snovař/snovařka – obsluha snovadla,  vyvazovači – vyvazování a navazování,  nahazovači - převoz hotových palet do skladu, nahazování materiálu na snovadlo,


46

 manipulant – převoz nasnovaných válů do skladu. Tkalcovna – pracovní zařazení:  vyvazovačky – navazování osnovy, provlékání nití tkalcovských strojem.  tkadlec/tkadlena – obsluha tkacího stroje,  seřizovač – úpravy tkalcovského stroje, změny parametrů stroje, oprava poruch,  manipulant – naváţení materiálu (útek), naváţení osnovních válů, balení natkaných balíků.

Obrázek 7: Technické tkaniny [28]

DTÚ (Druhotná textilní výroba) Organizační struktura:  vedoucí střediska,  zástupce vedoucího střediska,  směnový mistr,  mluvčí týmu,  obsluha impregnační linky. Tkaniny se zde impregnují a suší při vysokých teplotách. Celkem zde pracuje 48 zaměstnanců. [30]


47

14 TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN  Lékárnička první pomoci Na pracovišti poskytuje první pomoc zraněnému pracovník proškolený pro poskytování první pomoci (mistr, předák atd.) z lékárničky první pomoci. O provedení ošetření se provede záznam v knize, která je uloţena na osobní vrátnici. [32] Tabulka 1: Obsah lékárničky první pomoci [32] KORÁDNA Plus a.s. Velká nad Veličkou 890

Organizace:

LÉKÁRNIČKA PRVNÍ POMOCI Typ lékárničky PRACOVIŠTĚ (UMÍSTĚNÍ)

O1

O2

O3

O4

O5

O6

Obsah lékárničky pro poskytnutí první pomoci Léčiva

Obvazový materiál

Ks

1. Acylpyrin 10 tabl.

1.

Gáza hydrofilní sterilní 7,5 x 7,5 cm

2. Atalargin tablety

2.

Náplasti krycí úzké jedn. balené, alespoň 5 ks

3. Carbo sorb 20 tabl.

3.

Náplast s polštářkem jedn. bal. 8 x 4 cm, 3 ks

4. Paralen tablety

4.

Náplast krycí jedn. bal., alespoň 10 ks nebo rychloobvaz 6 cm x1m

5. Opthal

5.

Náplast krycí jedn. bal. v platu, alespoň 15 ks

6. Septonex nebo jiný vhodný

6.

Náplast fixační 2,5 cm x 2 m

7. Tramacel zásyp

7.

Obinadlo sterilní 6 cm x 5 m

8.

Obinadlo elastické 10 cm x 5 m

9.

Obinadlo škrtící pryţové alespoň 4 cm x 70 cm

dezinfekční přípravek

Zdravotnické pomůcky 1. Nůţky

Ks

10. Obvazová vata bal. 50 g

2. Pinzeta anatomická

11. Pohotovostní obvaz na popáleniny

3. Rukavice latexové

12. Rouška sterilní - krycí 10 x 20 cm

4. Špendlík zavírací

13. Rouška na popáleniny 10 x 10 cm

5. Rouška resuscitační

14. Sterilní obvaz krycí 5 x 7,5 cm

6. Šátek trojcípý

15. Sterilní krycí obvaz hot. č. 2

7. Rouška PVC 20 x 20cm 8.

Podloţka pro termopřikrývka

9. Teploměr 10 . Lopatka na jazyk

zraněného

16. Sterilní krycí obvaz hot. č. 3 17. Sterilní krycí obvaz hot. č. 4 18. Sterilní krytí na oko


48

 Podniková ordinace Ošetření v podnikové ordinaci provádí lékař v průběhu ranní směny. Úrazy jsou v podnikové ordinaci ošetřovány přednostně. Těţký úraz hlásí vedoucí střediska (mistr, předák atd.) telefonicky do podnikové ordinace. [32]  Nemocnice Kyjov chirurgické odd. – pohotovostní sluţba Na uvedené oddělení odesílá pacienty lékař s úrazy, které ohroţují ţivot pracovníka, nebo s úrazy, jejichţ léčení vyţaduje hospitalizaci.  Doprava raněných o Z pracoviště do podnikové ordinace Postiţení pracovníci schopní chůze přicházejí po ošetření na dílně pěšky, podle potřeby v doprovodu pracovníka proškoleného pro poskytování první pomoci nebo osoby určené mistrem nebo vedoucím střediska do podnikové ordinace. Ranění pracovníci neschopní chůze jsou po ošetření na pracovišti přeneseni do podnikové ordinace spolupracovníky na nosítkách. Nosítka jsou k dispozici na kaţdé dílně nebo provozu. o Z podnikové ordinace na polikliniku Veselí nad Moravou nebo do nemocnice Kyjov Postiţení pracovníci schopní chůze odjedou na doporučení podnikového lékaře k dalšímu ošetření na chirurgické oddělení polikliniky Veselí nad Moravou a to autobusem nebo vlakem. Podle povahy úrazu mohou být odesláni do nemocnice Kyjov, kam se dopraví autobusem nebo vlakem, nebo i jinak dle vlastních moţností. Ranění neschopní chůze jsou přepravování sanitním vozem, dopravu zprostředkuje podnikový lékař nebo pracovník ostrahy majetku konající sluţbu na osobní vrátnici. Pro těţké pracovní úrazy vůz rychlé záchranné pomoci tel č. 0155. [32]


49

 Ošetření úrazů v době, kdy v podnikové ordinaci není přítomen lékař ani zdravotní sestra Postiţenému pracovníku poskytne během odpolední a noční směny první pomoc proškolení pracovníci pro poskytování první pomoci na dílně (provoze). Mistr nebo odpovědný pracovník informuje o úrazu pracovníka ostrahy majetku podniku na osobní vrátnici. Pracovník ostrahy majetku okamţitě zajišťuje telefonicky přivolání rychlé záchranné sluţby tel. č. 0155. Mezi tím pokud je to moţné zraněný pracovník přijde nebo je dopraven na osobní vrátnici a odtud je dopraven k odbornému ošetření v těţkých případech ke zraněnému pracovníku dojíţdí vůz RZS na pracoviště. [32]  Ošetření pracovníků při mimořádných událostech Při mimořádných událostech a hromadných úrazech musí být z místa úrazu ihned o neštěstí informovány příslušné jednotky. Mimo pracovní dobu musí být o hromadných pracovních úrazech informováni rychlá záchranná sluţba tel. č. 0155 a bezpečnostní technik podniku tel. č. 154, (99) 154 nebo 606763676.  Obvazový materiál Pro případ hromadného úrazu je obvazový materiál zajištěn v podnikové ambulanci a na osobní vrátnici. Po poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření jsou postiţení pracovníci přepravováni k dalšímu ošetření vozy RZS. [32]  Důleţitá telefonní čísla Tel: 518 312 … - ohlašovna poţáru v podniku

161, 150

- závodní lékař

115

- bezpečnostní technik

154

- hlášení pracovních úrazů a drobných zranění

155

- hlášení krádeţe

161

- vypnutí elektrického proudu v podniku (dispečink)

444

- ohlašovna poruch plynových zařízení

161


50

Postup při hlášení pracovních úrazů zobrazuje následující schéma.

Obrázek 8: Schéma hlášení úrazů [32]

Zabezpečení první pomoci se týká všech stavů ohroţující zdraví a ţivot. Nejdůleţitější je pomoc poraněným při úrazech, jak pracovních, tak i nepracovních tak, aby škody na zdraví i následky úrazu byly co nejmenší. Včasné, rozsahem i kvalitou správné poskytnutí první pomoci má nejen omezit následky úrazu, ale i zabránit bezprostřednímu ohroţení ţivota.


51

15 POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH POMŮCEK A OCHRANNÝCH NÁPOJŮ Dle směrnice generálního ředitele společnosti Kordána Plus a.s. jsou osobní ochranné pracovní pomůcky, mycí, čistící a desinfekční prostředky (dále jen OOPP) určeny k tomu, aby se jejich pouţíváním zaměstnanci chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich ţivot a bezpečnost zdraví při práci. Za OOPP se povaţuje téţ pracovní oděv a obuv. OOPP dostávají všichni zaměstnanci, kteří jsou vystaveni riziku, jeţ se na jejich pracovišti vyskytuje. OOPP jsou majetkem zaměstnavatele a jsou vydány zaměstnanci k osobnímu pouţívání (ne však pro soukromé účely) a opatrování, a to buď trvale, nebo na stanovenou (omezenou) dobu, potřebnou k výkonu určitého druhu práce. Zaměstnavatel poučí zaměstnance, jak s nimi odborně a hospodárně zacházet. Zaměstnanec je povinen pouţívat OOPP pouze při výkonu pracovních činností, pro které mu byly přiděleny. OOPP jsou poskytovány v souladu s NV č. 495/2001 Sb. a NV č. 21/2003 Sb. Osobní ochranné prostředky jsou poskytovány podle konkrétního seznamu společnosti. Nové zhodnocení rizik pro úpravu vydaného seznamu se provádí ihned, jakmile dojde ke změnám, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v důsledku zavedení nové technologie, vzniku nových pracovních podmínek. Seznamy OOPP zpracovávají jednotliví vedoucí zaměstnanci ve spolupráci s odborně způsobilou osobou v BOZP. Do seznamu se uvádějí konkrétní typy OOPP. U OOPP dle Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. byla minimální doba ţivotnosti stanovena dle pokynů výrobce. Podle druhu provozu a jeho prostředí nebudou ve všech případech součástky stejně opotřebovány (vydrţí déle či méně), neţ je stanovená minimální doba ţivotnosti. V takovém případě je vedoucí zaměstnanec povinen přizpůsobit dobu ţivotnosti skutečnému opotřebení tak, aby součástka byla vyměňována jen tehdy, kdyţ přestane slouţit svému účelu. Poskytnutí (přidělení) nových OOPP po ztrátě jejich funkčnosti musí schválit přísl. vedoucí zaměstnanec, a to s ohledem, zda poškození OOPP nebylo zaviněno úmyslně zaměstnancem (např. uříznuté rukávy). V takovém případě lze poţadovat náhradu za takto poškozený OOPP. [33] Evidence OOPP je nedílnou součástí hospodaření s OOPP. OOPP se evidují při výdeji na kartě střediska a při vyřazování nefunkčních nebo nekvalitních OOPP. V kartě se uvede: jméno zaměstnance, profese a pracoviště. Do tohoto listu se zapíše vydaný OOPP nebo


52

jeho součástka. Všichni zaměstnanci dělnických a technických profesí mají nárok a povinnost pouţívat při přidělené práci níţe uvedené OOPP dle Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. [33] Tabulka 2: Seznam OOPP [33] Pořad. číslo

Typ zaměstnání

1

Dělníci

2

THP

Vybavení OOPP Pracovní oděv Pracovní obuv Nátělník (triko) Čepice nebo šátek Rukavice koţené pracovní Chrániče sluchu Čistící pasta (Solvina) Krém na ruce Mycí prostředek (mýdlo) Pracovní oděv nebo plášť Pracovní obuv-polobotky Košile Prošívaný kabát (vesta) Vesta (letní) Krém na ruce

Doporučená doba uţití OOPP v měsících 12 24 12 12 dle poškození dle poškození 3 3 3 12 24 6 36-Z 36 12

15.1 Zásady pro poskytování ochranných nápojů Tento poţadavek vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 104 a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami ochranné nápoje, a to bezplatně, podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Ochranné nápoje slouţí k ochraně zdraví zaměstnanců před účinky tepelné zátěţe či zátěţe chladem. U pracovního zařazení: obsluha skacího stroje Saurer, manipulace tkalcovny, seřizovač, obsluhu linek DTÚ, tkaní, skladník manipulant, snování, vyvazování snovadel – přesoukávání, manipulant snování, tkaní Armatex, vyvazování osnov, provozní kontrola a mistr je při teplotě nad 26oC poskytnut Multi-iont prášek/ mix 20ks (ochranný a iontový nápoj). Pro pracovníky skaní a manipulanty skárny (ségly) je poskytnut při teplotě nad 24oC Multi-iont prášek/ mix 20ks (ochranný a iontový nápoj). [33]


53

Ochranný nápoj se poskytuje na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byl snadno a bezpečně dostupný. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více neţ 6,5 hmotnostních procent cukru. Za objednání ochranných nápojů zodpovídá personální oddělení. Za poskytování nápojů přímo zaměstnancům zodpovídá vedoucí pracoviště, který rovněţ rozhoduje, zda jsou splněny klimatické podmínky pro poskytování ochranných nápojů. [33] Vedoucí zaměstnanci provádí kontroly pouţívání stanovených OOPP. Téţ kontrolují, zda OOPP odpovídají podmínkám na pracovišti. Zjistí-li, ţe tomu tak není, ihned o tom informují bezpečnostního technika. Správným uţitím předepsaných OOPP dochází k předcházení vzniku pracovních úrazů. Společnost dbá na kvalitu a trvanlivost zakoupených osobních ochranných pracovních pomůcek.


54

16 ROZBOR ÚRAZOVOSTI Do knihy úrazů bylo za rok 2014 zaevidováno celkem 85 úrazů zaměstnanců, z toho 25 úrazů s pracovní neschopností nad 3 kalendářní dny (sepsán Záznam o úrazu). Podrobné informace o úrazech jsou zobrazeny v následujících tabulkách. [32]

Tabulka 3: Rozbor úrazovosti [32]

Měsíc

Počet evidovaných úrazů v Knize úrazů

Kordy

Ségly

Jiné

Počet sepsaných Záznamů o úrazu

Muţi

Ţeny

Muţi Ţeny

Leden

1

5

3

2

1

0

1

Únor

3

3

3

1

2

0

1

Březen

5

1

4

1

1

1

0

Duben

2

7

2

7

0

0

2

Květen

6

3

5

4

0

1

0

Červen

5

5

3

5

2

2

2

Červenec

8

2

7

2

1

1

0

Srpen

3

1

2

1

1

1

0

Září

4

4

5

2

1

1

2

Říjen

8

3

1

3

7

6

1

Listopad

2

2

1

1

2

1

1

Prosinec

1

1

1

1

0

1

0

48

37

37

30

18

15

10

37

30

18

Celkem 85

25


55

Tabulka 4: Údaje o úrazech [32] Místo úrazu, činnost Ségly - tkaní (při natáčení osnovního válu pád závaţí, výměna balíku na tkalcovském stavu) Ségly - skaní SKP (obsluha stroje - řezná rána prsty na levé ruce, ořezávání cívky, chůze po pracovišti)

Počet zaměstnanců 2 4

Ségly - snování (zajíţdění snovadla)

1

Kordy - obsluha skacího stroje Saurer (kontrola stroje)

4

Kordy - seřizování stavů II (při scházení z dřevěného pódia)

1

Kordy – manipulace s materiálem (stroj SSM)

2

Kordy - seřizování skacích strojů SJ (přemisťování vozíku)

1

Kordy - manipulant tkalcovna (shazování cívek)

1

DTÚ - obsluha linky (kontrola tkaniny, manipulace balíkem)

3

Elektrikář – (kontrola el. zařízení, chůze ze schodů, sestup po ţebříku)

2

Strojírna - obsluha CNC strojů (smirkování hřídele, seřizování stroje)

2

Strojírna obrobna zámečník (příprava materiálu)

2

Celkem

25


56

Tabulka 5: Zdroje pracovních úrazů [32] Zdroje pracovních úrazů Kód zdroje pracovního úrazu

2013

2014

I: dopravní prostředky II: kontakt se strojním zařízením nebo jeho součástí III: materiál, břemena, předměty (pád, přiraţení, odlétnutí, náraz) IV: pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí V: nástroj, přístroj, nářadí VI: průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele VII: horké látky a předměty, oheň a výbušniny VIII: stroje a zařízení stabilní IX: lidé, zvířata nebo přírodní ţivly X: elektrická energie XI: jiný blíţe nespecifikovaný zdroj Celkový počet zdrojů pracovních úrazů

0

0

2

6

4

12

3

6

2

1

0

0

0

0

0 0 0 1 12

0 0 0 0 25

Tabulka 6: Příčiny pracovních úrazů [32] Příčiny pracovních úrazů Kód příčiny pracovního úrazu 1: porucha nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazů 2: špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika 3: závady na pracovišti 4: nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních OOPP 5: porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiţeného zaměstnance 6: nesprávná organizace práce, pracovní postup 7: nepředvídatelné riziko práce a selhání lidského činitele 8: jiný, blíţe nespecifikovaný důvod Celkový počet příčin pracovních úrazů

2013

2014

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

11

24

0 12

0 25


57

Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe při výrobě vzniká mnoţství přímých mechanických úrazů. Jedná se převáţně o pracovní úrazy související s obsluhou skacích strojů, kdy dochází k přímému kontaktu pracovníka se strojem. Nejčastějšími úrazy jsou poranění horních končetin podávacími válci, kdy dojde ke vtáhnutí končetiny do stroje, či různá řezná zranění způsobená ořezáváním neshodné výroby z cívek a válců olamovacím noţem. Pádem cívek a zboţových válečků vznikají poranění dolních končetin. Mnohá rizika jsou z pohledu zaměstnavatele nepředvídatelná a úzce souvisí se selháním lidského faktoru. Především z toho důvodu věnuje personální oddělení zvýšenou pozornost náboru nových zaměstnanců. Společnost klade důraz na dobrý zdravotní stav, výšku min. 165 cm (u lidí menšího vzrůstu, kteří musí často stát na špičkách chodidel, hrozí větší nebezpečí úrazu, rychlejší nástup únavy a zdravotní problémy z toho plynoucí). Obsluha skacího stroje je nevhodná pro osoby, které mají potíţe s páteří, klouby a slabozrakostí. Noční směny jsou nevhodné pro osoby s vysokým krevním tlakem a pro diabetiky. Muţi vykonávají fyzicky náročnější část práce, ţeny vykonávají činnosti, které jsou náročnější na pečlivost a trpělivost.


58

17 RIZIKOVÉ FAKTORY 17.1 Hluk Vysoký rizikový faktor na pracovišti představuje hluk. Zaměstnanci jsou povinni podstupovat lékařské prohlídky – AUDIO vyšetření při vstupních lékařských prohlídkách, dále pak při periodických prohlídkách konaných jedenkrát za dva roky. Hrozí zde ztráta sluchu – nemoc z povolání. Sluch si pracovníci chrání uţíváním předepsaných chráničů sluchu. Samotné výrobní prostory jsou z hlediska hluku kontrolovány a měřeny jedenkrát za tři roky. Dokumentace je tvořena bezpečnostním předpisem. Hodnota expozice je rovna koeficientu 10.0 - stále, pravděpodobnost výskytu ohroţení: 3.0 - častý výskyt s váţnými následky úrazu - 7.

17.2 Rotující částice Při tkaní si pracovníci musí dávat pozor na rotující částice, které mohou zachytit volně vlající předměty. Jedná se především o oděv a vlasy. Obsluha strojů je v této oblasti proškolena vstupním školením a následným pravidelným školením konaným jedenkrát za rok. Zaměstnanci jsou průběţně kontrolováni, zda dodrţují uţití předepsaných OOPP – upnutý pracovní oděv, sítka nebo čepice k pokrytí hlavy. Dokumentaci tvoří bezpečnostní předpis a technologický postup. Hodnota expozice rovna 6.0 - často (denně), pravděpodobnost výskytu ohroţení: 1.0 (někdy se vyskytne), následky zranění váţné - 7.

17.3 Cívka, zboţový váleček Při pádu cívky nebo zboţového válečku mohou pracovníci utrpět zranění dolních končetin – pohmoţděniny nártu a odřeniny kůţe. Zaměstnanci jsou rovněţ proškoleni vstupním a poté periodickým školením jedenkrát za 12 měsíců. Pracovníci musí uţívat předepsanou pracovní obuv. Dokumentaci tvoří rovněţ bezpečnostní předpis a technologický postup. Hodnota expozice je zde rovněţ 6.0 - často (denně), pravděpodobnost výskytu: 1.0 (někdy se vyskytne) s lehkými následky zranění - 3. [32]


59

17.4 Podávací a nabalovací válce Manipulací s podávacími a nabalovacími válci můţe dojít ke vtáhnutí horní končetiny do stroje a tím ke značenému pohmoţdění a odření kůţe. Zaměstnanci jsou proškoleni vstupním a periodickým školením konaným jedenkrát za rok. Hodnota expozice: 6.0 - často (denně), pravděpodobnost výskytu: 1.0 (někdy se vyskytne), s lehkými následky zranění - 3.

17.5 Tlačná, střiţná místa Uţitím olamovacího noţe při ořezávání nestandardního materiálu z cívek či válu dochází k řezným ranám a pohmoţděninám. Pracovníci jsou stejně jako v předchozím případě proškoleni vstupním a periodickým školením konaným jedenkrát za rok. Opětovně je zde nutné uţití předepsaných OOPP. Hodnota expozice: 10.0 - stále, pravděpodobnost výskytu: 1.0 (někdy se vyskytne), následky úrazu váţné - 7.

17.6 Stlačený vzduch Pro bez uzlové spojování nití se uţívají vazačské pistole, které pracují na základě stlačeného vzduchu. Při jejich uţití je nutné pouţívat ochranné brýle, které zabrání vlétnutí drobných prachových částiček do očí zaměstnanců. Pracovníci jsou proškolováni v rámci vstupního školení na pracovišti a následně jedenkrát do roka periodicky. Hodnota expozice: 6 - často (denně), pravděpodobnost výskytu: 1.0 (někdy se vyskytne), následky: 3 - lehký úraz. [32] Jednotlivé rizikové faktory jsou popsány a vedeny v identifikačních listech rizik. Tyto rizika hrají významnou roli při vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zaměstnanci jsou ve všech případech povinni uţívat osobní ochranné pracovní prostředky dle konkrétních

činností,

účastnit

se

předepsaných

školení,

lékařských

a v neposlední řade dbát zvýšené pozornosti a opatrnosti k ochraně svého zdraví.

prohlídek


60

18 SWOT ANALÝZA Pro zhodnocení bezpečnostní situace ve společnosti Kordárna Plus a.s. jsem zvolila metodu porovnávání silných a slabých stránek, hrozeb a příleţitostí, zvanou SWOT analýza. Tato analýza je povaţována za jednu z nejjednodušších a nejúčinnějších metod k vyhodnocení současného stavu podniku, naleznutí nedostatků a případných nových moţností ke zlepšení nynější situace. Tabulka 7: SWOT analýza [31]

SWOT analýza Silné stránky (Strenghts)

Slabé stránky (Weaknesses)

Školení BOZP

Hluk

Instruktáţ na pracovišti a zácvik

OOPP – ochrana horních končetin, ochranné nápoje

Dlouhodobě zaměstnaní pracovníci

Ochranná svodidla

Lékař v areálu společnosti

Povrchy pódií mezi tkacími stavy Bezpečnostní značení

Příleţitosti (Opportunities) Získání osvědčení „Bezpečný podnik“ Dokonalejší metody analýzy rizik Spolupráce s dalšími subjekty na zajištění BOZP

Hrozby (Threats) Noví zaměstnanci Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce

Z výše uvedené analýzy vyplývá, ţe k silným stránkám společnosti patří zejména důsledná školení v oblasti BOZP, která jsou prováděna u nově přijatých zaměstnanců, dále pak profesní školení specifických pracovních činnosti a postupů, na které společnost klade velký důraz. Provádí téţ vstupní, periodické a mimořádné instruktáţe na pracovišti spojené s praktickým zácvikem pracovníků a tím se snaţí o vytvoření vhodných a bezpečných pracovních návyků. Znalosti a zkušenosti dlouhodobě zaměstnaných pracovníků patří téţ k silným stránkám společnosti. Přímo v areálu podniku je umístěna ordinace praktického


61

lékaře MUDr. Pavla Růţičky k provádění závodní preventivní péče a k rychlému ošetření moţných pracovních úrazů. K slabým stránkám patří zejména hlučné prostředí výroby. Zaměstnanci si musí nepřetrţitě chránit sluch předepsanými ochrannými pomůckami – chrániči sluchu a podstupovat lékařská vyšetření. Co se týče OOPP, doporučila bych intenzivnější ochranu horních končetin nákupem nových OOPP a zajištění ochranných nápojů v horkých provozech, které prošlo novelizací. Dále bych poté kladla důraz na podlahy mezi jednotlivými tkacími stavy a bezpečnostním značením. Příleţitostí pro podnik by bylo získání osvědčení „Bezpečný podnik“. Toto osvědčení vlastní v současné době jiţ 80 společností. Cílem programu Bezpečný podnik je především zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a sníţení pracovní úrazovosti. Osvědčení je uplatitelné v celé Evropské unii. Co se týče analýzy rizik, existují i jiné metody pro zpracování. Pro zajištění aktuálnosti stávajících dat je třeba provádět další typy metod bezpečnostním technikem nebo i externím specialistou. Hrozby představují nově přijatí zaměstnanci, kteří ještě nemají dostatečné pracovní a bezpečností návyky. Další hrozbou je nedostatek kvalifikovaných pracovníků na pracovním trhu. Společnost má v současné době nedostatek pracovníků určených pro obsluhu skacích strojů.


62

19 NAVRŢENÁ OPATŘENÍ Na základě provedené analýzy rizik a důsledného zváţení všech realizovatelných moţností společnosti navrhuji tato opatření: 

nákup dalších OOPP v podobně protiřezných rukavic, které nebudou bránit obratnosti rukou a jejich pohodlí a současně budou končetiny chránit před řeznými ranami. Doporučuji nákup těchto rukavic pro všechny zaměstnance středisek Kordy a Ségly (343 pracovníků) s cenou rukavic Kč 100,-. Předpokládané výdaje společnosti: Kč 34 300,-,



zajišťování ochranných nápojů v horkých provozech (zlepšení podmínek - mikroklimatické podmínky na pracovišti jsou upraveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., které bylo novelizováno nařízením vlády č. 68/2010 Sb. a č. 93/2012 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci),



instalace nových ochranných svodidel do prostoru Inovace - mezihala (místo dopravních nehod motorových dopravních vozíků),



úprava povrchu pódií mezi tkacími stavy (posouzení výměny starých kluzkých výplní – překliţek za nové, případně nalepení protiskluzových pásků),



bezpečnostní značení, včetně dopravního značení v návaznosti na NV č. 11/2002 Sb. (označení prostorů bezpečnostními značkami a symboly, včetně předepsaného dopravního značení – vymezení komunikačních prostorů).

Návrhy preventivních opatření:  kontrola vhodného řešení technologie výroby, strojního zařízení, organizace práce,  úpravy pracovního prostoru (ochranné kryty, bezpečnostní zařízení, vhodné podlahy, odstraňování hluku a otřesů, klimatizace, odsávání škodlivin) a dalšími technickými a organizačními opatřeními danými povahou výroby a práce. Kordárna Plus a.s. vynakládá nemalé prostředky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nicméně je nutné stanovovat i nadále nová opatření směřující ke sníţení rizika vzniku pracovních úrazů a vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohroţující pracovní prostředí.


63

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala bezpečností provozu podnikatelského subjektu KORDÁRNA Plus a.s. z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem této práce bylo analyzovat rizika daného provozu především ve vztahu k BOZP a navrhnout vhodná opatření k jejich eliminaci. Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je ošetřena celou řadou právních norem, z nichţ nejvýznamnější je Zákoník práce. Důleţitým krokem byl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004, kdy došlo k přizpůsobení se legislativy k unijním standardům. K vykonávání kontrolní činnosti v oblasti BOZP je oprávněn Státní úřad inspekce práce. Výsledky kontrolní činnosti v minulých letech ve společnosti Kordárna Plus a.s. dopadly vţdy kladně, další kontrola inspektorátu práce je plánována v druhé polovině tohoto roku. Z vypracované analýzy rizik je zřejmé, ţe společnost Kordárna Plus a.s. věnuje problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci náleţitou pozornost. Klade důraz především na vysokou úroveň školení zaměstnanců, čímţ se snaţí předcházet vzniku pracovních úrazů. Nicméně i tak dochází kaţdoročně k řadě pracovních úrazů vyplývajících z náročnosti výrobního procesu. Nepříznivý vliv na úrazovost má vysoká intenzita a monotónnost práce s jednostrannou zátěţí, práce v riziku působení obtěţujících a škodlivých faktorů pracovního prostředí. K opatřením v oblasti BOZP, na které by se měl podnik v nejbliţší době zaměřit, patří především nákup dalších osobních ochranných pracovních pomůcek a zajištění ochranných nápojů v horkých provozech dle novelizace nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a č. 93/2012 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V neposlední řadě je důleţité soustředit se na instalaci nových technických vybavení společně s úpravou povrchu pódií mezi jednotlivými tkacími stavy a dbát na odpovídající bezpečnostní značení. Významné jsou téţ preventivní opatření zahrnující neustálou kontrolu vhodného řešení technologie výroby a další technické a organizační opatření dané povahou výroby a práce.


64

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] NEUGEBAUER, Tomáš. Poskytování BOZP v kostce neboli o čem je současná BOZP. 1.vyd. Praha: ASPI, 2011. ISBN 978-80-735. [2] Společně bezpečně v prevenci pracovních rizik: Jak zapojit zaměstnance do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a ČMKOS ve spolupráci s nakladatelstvím RoVS - Roţnovský vzdělávací servis, 2002. [3] WEBER, J. a kol. Management kvality, enviromentu a bezpečnosti práce. 2. aktualizované. Praha 3: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-210-9. [4] Příručka. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a Zákon o inspekci práci [online]. 2006

[cit.

2015-01-05].

Dostupné

z

www:

[5] DANDOVÁ, Eva. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-374-4. [6] Enacom. Konzultační služby ekologie - BOZP - systémy řízení [online]. 2015 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.enacon.cz/archiv/narizeni-vlady-3612007sb-o-ochrane-zdravi-pri-praci.html [7] Sbírka právním předpisů. Průvodce zákony ČR [online]. 2010 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2006s266&DR=SB [8] Zákony pro lidi. Předpis č. 201/2010 Sb. [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-201 [9] ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci prakticky a přehledně podle normy OHSAS. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-737-9. [10] WEBER, J. a E. PINCOVÁ. Management bezpečnost a ochrany zdraví při práci. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-46-7. [11] HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-316-2.


65

[12] BOZP info.cz Nejčastější dotazy [online]. 2015 [cit. 2015-02-1]. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/rady/nejcastejsi_dotazy/dokumentacebozp_nzp070101.html [13] JANÁKOVÁ, A. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. vydání. Jihlava: ANAG, 2004. ISBN 80-7263-223-X. [14] Portál pro začínající podnikatele. Osobní ochranné pracovní prostředky [online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Bezpecnost-aochrana-zdravi-pri-praci/osobni-ochranne-pracovni-prostredky-oopp.html [15] Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Pracovnělékařská služba [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.preventivni-pece.cz/index.php/nabidkasluzeb-a-objednavani/zavodni-preventivni-pece [16] Poradna poškozeného. Pracovní úrazy [online]. 2012 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.poradnaposkozeneho.cz/pracovniurazy?utm_source=sklik&utm_medium=ppc&utm_content=pracovni-urazyodskodneni&utm_campaign=poradnaposkozeneho [17] STRO.M PROPAGACE: bezpečnostní tabulky. Legenda pro poţární evakuační plán

[online].

2010

[cit.

Dostupné

2015-03-08].

z:

http://generator.citace.com/dok/TUdcAWLYdUy4wqeG [18] BOZP info.cz. Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Směrnice v EU k BOZP a hygieně

práce

[online].

2013

[cit.

2015-03-08].

Dostupné

z:

http://www.bozpinfo.cz/legislativa/pravo-eu/smernice_eu/Smernice_BP.html [19] PHDR. KLEINOVÁ, CSC, Lidmila. BOZP. Trendy ve výchově a vzdělávání v zemích

EU

a

v

ČRR

[online].

[cit.

2015-03-08].

Dostupné

z:

http://www.vubp.cz/ces/soubory/konference2012/kleinova_bozp-trendy-vevychove-a-vzdelavani-v-eu-a-v-cr.pdf [20] BOZP info.cz. Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Rada vlády pro BOZP [online].

2013

[cit.

2015-03-08].

http://www.bozpinfo.cz/win/legislativa/pravni-predpisycr/rada_vlady_bozp/rada_nap150108.html

Dostupné

z:


66

[21] Portál.pohoda.cz: Evidence a hlášení pracovních úrazů od roku 2015 [online]. 2012

[cit.

2015-03-24].

Dostupné

z:

http://portal.pohoda.cz/zakon-a-

pravo/pracovni-pravo/novinky-v-evidenci-a-hlaseni-pracovnich-urazu-od-r/ [22] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pracovní úrazovost v ČR v roce 2013 a výsledky činnosti Státního úřadu inspekce práce za 1. pololetí roku 2014 (Bezpečnost a hygiena práce) [online]. 2014 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/18727 [23] BusinessInfo.cz. Oficiální portál pro podnikání a export. Osvědčení bezpečný podnik má v současnosti už 80 společností [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/osvedceni-bezpecny-podnik-ma-vsoucasnosti-uz-80-spolecnosti-57948.html [24] Evropský sociální fond v ČR. Efektivní vzdělávání a rozšíření znalostí firemního Know-how zaměstnanců [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/efektivni-vzdelavani-a-rozsireni-znalosti-firemnihoknow-how [25] KORDÁRNA Plus a.s. O společnosti [online]. 2013 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.uh.cz/kordarnanew/page/cz/o-spolecnosti.php [26] KORDÁRNA Plus a.s. Kord group [online]. 2013 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.kordgroup.cz/page/cz/o-skupine.php [27] KORDÁRNA Plus a.s. Kordové tkaniny [online]. 2013 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.uh.cz/kordarnanew/page/cz/produkty/kordove-tkaniny.php [28] KORDÁRNA Plus a.s. Produkty [online]. 2013 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.uh.cz/kordarnanew/page/cz/produkty.php [29] KORDÁRNA Plus a.s. Technické tkaniny [online]. 2013 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.uh.cz/kordarnanew/page/cz/produkty/technicke-tkaniny.php [30] Interní zdroj [31] Vlastní zdroj [32] Dokumentace bezpečnostního technika B/50/T [33] Směrnice generálního ředitele O/33/S


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

OOPP Osobní ochranné pracovní pomůcky ZBP

Zápisník bezpečnosti práce

THP

Technickoadministrativní pracovník

67


68

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Aspekty ovlivňující BOZP [2] ........................................................................... 11 Obrázek 2: Model systému managementu BOZP pro normu OHSAS 18001 [9] ................ 14 Obrázek 3: Legenda pro požární a evakuační plán [17] .................................................... 33 Obrázek 4: Letecký snímek společnosti Kordárna Plus a.s. [25] ........................................ 35 Obrázek 5: Tkaní kordů [31] ............................................................................................... 41 Obrázek 6: Kordové tkaniny [28] ........................................................................................ 44 Obrázek 7: Technické tkaniny [28] ..................................................................................... 46 Obrázek 8: Schéma hlášení úrazů [32] ............................................................................... 50


69

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Obsah lékárničky první pomoci [32] ................................................................ 47 Tabulka 2: Seznam OOPP [33] ........................................................................................... 52 Tabulka 3: Rozbor úrazovosti [32] ..................................................................................... 54 Tabulka 4: Údaje o úrazech [32] ........................................................................................ 55 Tabulka 5: Zdroje pracovních úrazů [32] ........................................................................... 56 Tabulka 6: Příčiny pracovních úrazů [32] .......................................................................... 56 Tabulka 7: SWOT analýza [31] ........................................................................................... 60

Bezpečnostní problematika provozu podnikatelského subjektu KORDÁRNA Plus a.s. Veronika Zámečníková

Recommend Documents