Bakaláská práce. Nezamstnanost a možnosti návratu na trh práce na Táborsku

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie

Bakalá ská práce

Nezam stnanost a možnosti návratu na trh práce na Táborsku

Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Autor práce: Pavla Mylerová Studijní obor: Sociální a charitativní práce Forma studia: kombinovaná Ro ník: III

2010

Prohlašuji, že svoji bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn

pouze

s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona

. 111/1998 Sb. v platném zn ní,

souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách. 26.b ezna 2010 Pavla Mylerová

2

D kuji vedoucímu bakalá ské práce Ing. Jaroslavu Šetkovi, Ph.D. za cenné rady, p ipomínky a metodické vedení práce.

3

OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………………….6 1

Nezam stnanost ………………………………………………………….8

1.1

Pojem nezam stnanost …………………………………………………...8

1.2

Druhy nezam stnanosti …………………………………………………..9

1.3

Dlouhodobá nezam stnanost ……………………………………………13

1.4

Rizikové skupiny ……………………………………………………… .14

1.5

D sledky nezam stnanosti …………………………………………….. 16

1.6

Míra nezam stnanosti …………………………………………………..17

2

Trh práce ……………………………………………………………… 18

2.1

Segmentace trhu práce ………………………………………………….20

3

Politika zam stnanosti …………………………………………………22

3.1

Státní politika zam stnanosti ……………………………………………24

4

Regionální aspekt vytvá ení pracovních p íležitostí …………………25

5

Region Tábor …………………………………………………………....26

5.1

Charakteristika Táborska ………………………………………………..26

5.1.1 Vývoj nezam stnanosti v roce 2009 ……………………………………29 5.1.2 Znevýhodn né skupiny na trhu práce ………………………………… .33

4

6

Aktivní politika zam stnanosti …………………………………………35

6.1

Rekvalifikace …………………………………………………………… 36

6.2

Ve ejn prosp šné práce …………………………………………………37

6.3

Spole ensky ú elná pracovní místa …………………………………….. 37

6.4 Nástroje ur ené pro zam stnávání osob se zdravotním postižením……… 38 6.5

Poradenství … ……………………………………………………………39

6.6

Regionální individuální programy ………………………………………. 41

7

Zhodnocení ú innosti nástroj APZ ……………………………………42

8

P edpokládaný vývoj trhu práce ……………………………………….44

ZÁV R ……………………………………………………………………….. 45 Seznam použitých zdroj ……………………………………………………. 48 Abstrakt ………………………………………………………………………. 51 Abstract ………………………………………………………………………. 52

5

Úvod Jako téma svojí práce jsem si vybrala nezam stnanost se zam ením na region Tábor. Nezam stnanost se stala jedním ze závažných ekonomických a sociálních problém sou asnosti, který se dotýká stále v tšího po tu ekonomicky aktivních obyvatel. D ležitou roli p i ešení tohoto problému hraje stát. Realizací pasivní a aktivní politiky zam stnanosti se snaží zmírnit dopady nezam stnanosti a pomoci op tovnému návratu na trh práce. Ve svém zam stnání pracuji s osobami, které se staly nezam stnanými. Velký problém vidím v nastavení finan ní pomoci. Malý rozdíl mezi p íjmem ze zam stnání a finan ní pomocí od státu vede asto k tomu, že se nezam stnanost stane novým životním stylem. Návrat takového jedince na trh práce je pak velmi problematický. Takoví jedinci nejsou k návratu do zam stnání nijak motivováni, asem ztrácí pracovní návyky a za nou svou situaci považovat za normální a vyhovující. Z tohoto hlediska je d ležité v novat pozornost více než pasivnímu zabezpe ení nezam stnaného opat ením, které zvyšují schopnost návratu na trh práce. V teoretické ásti jsem se zam ila na vysv tlení základních pojm týkajících se nezam stnanosti, jednotlivé druhy nezam stnanosti, rizikové skupiny, d sledky nezam stnanosti, míra nezam stnanosti. Dále pojmy trh práce, státní politika zam stnanosti, její rozd lení a jednotlivé nástroje. V praktické

ásti jsem se zabývala

regionem Tábor, jeho celkovou

charakteristikou, konkrétní situací na trhu práce na Táborsku, realizací aktivní politiky zam stnanosti. Vymezila jsem n které z používaných nástroj a opat ení aktivní politiky zam stnanosti, které mají za cíl nezam stnanost minimalizovat. Práce zasahuje významn do života každého jedince. Uspokojování pot eb lov ka zajiš uje tím, že pro n ho poskytuje nezbytné životní prost edky. Práce se promítá v život

lov ka i tím, že uspokojuje sebev domí a sebed v ru každého

jednotlivce a umož uje mu sebeaktualizaci v pr b hu vykonávané práce nebo v pracovních výsledcích. Pracovní

innost

hierarchie jeho hodnotového systému,

lov ka motivuje a náleží i do

asto jako jedna z nejvýzna n jších

životních hodnot. Seberealizace jednotlivce je úzce spojena s jeho

6

inností,

protože mu umož uje rozvíjet n které specializované pracovní innosti. Tím se lov k za azuje do spole enské pozice r zné úrovn a to uspokojuje jeho pot ebu uznání. Proto ztráta zam stnání p edstavuje asto negativní zlom v život

lov ka,

nejen pro ztrátu jisté životní úrovn , ale též z d vodu ztráty statusu, který je spojen s ur itým zam stnáním a s pozicí v širší spole nosti. 1 Nezam stnanost se tak stává závažným spole enským problémem, který nemá jednoduché ešení. Nezam stnanost se všemi svými d sledky není záležitostí pouze jedince, který se stal nezam stnaný, ale celé spole nosti. Proto se spole nost snaží mnoha zp soby problému nezam stnanosti

elit. Jedním

z hlavních nástroj státu v boji s nezam stnaností je politika zam stnanosti.

1

MAYEROVÁ, M.; R ŽI KA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s. 28

7

1 Nezam stnanost 1.1 Pojem nezam stnanost Definice nezam stnanosti je založena na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zam stnání vy azena, ale i na tom, že se svým vy azením nespokojuje, a hledá nové placené zam stnání, n kdy jen na áste ný úvazek.2 Mezinárodní ú ad práce (International Labour Organization) v Ženev zahrnuje pod pojmem nezam stnanost t i požadavky. Podle nich lze považovat za nezam stnané jen osoby, které: - jsou schopné práce (z hlediska v ku, zdravotního stavu, osobní situace) - cht jí pracovat v ur itém zam stnání, avšak - v dané chvíli toto zam stnání nemají, tzn. že p es svoji snahu se jim neda í zam stnání nalézt. S tím souvisí pojem „objektivnost p ekážek“, jež vyhledávání nové práce zt žují. Do tohoto pojmu lze za adit i uznání práva p ijímat nové zam stnání, je-li nabízena tzv. p im ená práce. Práv o vymezení p im enosti se vedou stále spory. Zpravidla se p edpokládá, že nezam stnaný nemusí p ijmout práci, která je pro n ho nevýhodná z hlediska kvalifikace, praxe i výše výd lku. Také se nevyžaduje, aby lov k hledající práci, byl nucen p emístit sebou i celou rodinu na místo vzdálené od dosavadního bydlišt , kde jsou jisté pracovní p íležitosti, vyhovující z hlediska typu pracovního místa, pracovních podmínek i výše výd lku. 3

2

3

MAYEROVÁ, M.; R ŽI KA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s. 35 Tamtéž, s. 34 - 35

8

1.2 Druhy nezam stnanosti Je t eba zd raznit, že ur itá míra nezam stnanosti je p irozenou sou ástí každého tržního hospodá ství. Ozna uje se jako p irozená míra nezam stnanosti. P irozená míra nezam stnanosti je taková míra nezam stnanosti, p i níž jsou síly, které p sobí sm rem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. P i p irozené mí e nezam stnanosti je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je p irozená míra nezam stnanosti nejnižší mírou nezam stnanosti, která je udržitelná, vyjad uje tedy nejvyšší udržitelnou úrove zam stnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu zem . Za p irozenou míru zam stnanosti lze také považovat takovou míru nezam stnanosti, p i níž po et nezam stnaných je nižší nebo rovný po tu volných pracovních míst. Nezam stnanost na úrovni p irozené míry nezam stnanosti je ozna ována jako nezam stnanost dobrovolná, vyplývající z toho, že nezam stnaní nemají z r zných d vod zájem o nabízená pracovní místa, kterých je sice dost, avšak

nevyhovují nárok m uchaze . Mezi hlavní p í iny dobrovolné

nezam stnanosti, resp. její hlavní formy, lze za adit:4 - frik ní nezam stnanost - vzniká v d sledku neustálého pohybu lidí mezi místy i pracovními p íležitostmi. Pat í sem ti, kte í byli propušt ni v d sledku skute nosti, že firmy vznikají a zanikají, dochází k technologickým nebo organiza ním zm nám, které mohou vést k likvidaci pracoviš . Dále ti, kte í dobrovoln opustili pracovní místo a hledají jinou práci, zpravidla lépe placenou, dále ti, kte í hledají první zam stnání. Frik ní nezam stnanost není vnímána jako závažný problém, nebo po ur ité dob nezam stnaní nalézají uplatn ní. 5

4

JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zam stnanosti, s.19

5

BUCHTOVÁ, B. et al. Nezam stnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 66

9

Typickou charakteristikou frik ní nezam stnanosti je její krátkodobost. Tato frik ní nezam stnanost m že být zp sobena i skute ností, že lidé hledající zam stnání nejsou dost dob e informováni o nabídce pracovních míst (nemají p ístup na internet, mají daleko p íslušný ú ad práce atd.)6 - strukturální nezam stnanost je vyvolána nedostate nou poptávkou po ur ité produkci statk . D sledkem je klesající poptávka po práci v odv tví produkujícím výše uvedené statky a útlum t chto výrob. Strukturální nezam stnanost m že být podmín na existencí bariér v pohybu pracovní síly a je hlavním faktorem ovliv ujícím regionální rozdíly míry nezam stnanosti na trhu práce.7 - sezónní nezam stnanost - je typická pro n které obory lidské innosti. V našich podmínkách se jedná p edevším o stavebnictví, zem d lství (rostlinnou výrobu) a turistiku. - preference volného asu – nap íklad ženy v domácnosti, rodi ovská dovolená apod.8 Je-li naopak po et volných pracovních sil absolutn v tší než po et volných pracovních míst, tzn. je-li celková poptávka po práci nižší než celková nabídka práce,

jde

o

nedobrovolnou

nezam stnanost.

V

p ípad

nedobrovolné

nezam stnanosti je tedy míra nezam stnanosti vyšší než p irozená míra nezam stnanosti. Základní d vod existence nedobrovolné nezam stnanosti spo ívá v administrativní regulaci mezd: trhy práce se nevy iš ují okamžit , takže m žeme pozorovat objevující se p ebytky a nedostatky na jednotlivých trzích práce. Trhy práce však nakonec reagují na tržní podmínky a u povolání, po nichž 6 7

8

ZLÁMAL, J.; HORVÁTH, M. ízení lidských zdroj , s. 16 BUCHTOVÁ, B. et al. Nezam stnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 66 ZLÁMAL, J.; HORVÁTH, M. ízení lidských zdroj , s. 17

10

je vysoká poptávka, mzdy stoupají (v porovnání s povoláními, po nichž je poptávka nízká). Trhy práce v krátkém období mají charakter nevy iš ujícího trhu. V dlouhém období však mají mzdy tendenci pohybovat se tak, aby vyrovnávaly nabídku a poptávku, a tak hlavní oblasti nezam stnanosti nebo volných pracovních p íležitostí mají tendenci ztrácet se s p izp sobováním mezd a množství tržním podmínkám. V mezidobích mezi dlouhým a krátkým obdobím však mohou p etrvávat období nezam stnanosti po mnoho let. -hlavní formou je cyklická nezam stnanost.9 Dle Brožové m žeme nezam stnanost pracovníci nezam stnaní dobrovoln

analyzovat následovn : jsou-li

i nedobrovoln . Pokud bychom podobnou

otázku n kolika nezam stnaným položili, pravd podobn

nikdo z nich by

nep ipustil, že je nezam stnaným dobrovoln . Kdo je tedy dobrovoln nezam stnaný? Je to ten, kdo je ochoten p ijmout práci pouze za mzdu vyšší, než je ta, která p evládá na p íslušném odv tvovém trhu. Tito pracovníci jsou subjektivn p esv d eni, že jejich mezní újma z práce je vyšší, než je na trhu p evládající mzdová sazba. Protože hledají mzdu vyšší, nemohou jí najít. N kte í tak iní krátkodob : když neusp jí ve svém hledání, t eba se rekvalifikují, zm ní profesi a uplatní se na jiném odv tvovém trhu. Jiní necht jí pracovat rad ji v bec, než aby pracovali za nižší mzdu, než si p edstavují. Pokud nenajdou práci odpovídající jejich p edstavám, mohou dát p ednost životu ze sociálních dávek.

ím jsou ovšem tyto dávky nižší a doba jejich vyplácení

kratší, bývá délka trvání dobrovolné nezam stnanosti také nižší. Lidé pak mají zájem najít pracovní místo. Tito lidé, i když jsou dobrovoln nezam stnaní, se hlásí na ú adech práce. Jednak doufají, že jim ú ad najde práci za mzdu, kterou si p edstavují, a jednak cht jí dostávat podporu v nezam stnanosti. Pokud jim ú ad

9

JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zam stnanosti, s.20

11

n jakou práci nabídne, obvykle ji odmítají, nebo po krátkém ase místo opustí. Tedy míra nezam stnanosti, kterou registrují ú ady práce, obvykle zahrnuje i ur itou dobrovolnou nezam stnanost. Z tohoto pohledu by mohla být registrovaná míra nezam stnanosti mírn nadhodnocená. Zatímco dobrovoln nezam stnaní nejsou ochotni p ijmout pracovní místa, která nejsou placena podle jejich p edstav a hledají lepší, nedobrovoln nezam stnaní hledají práci a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu p evládá. Dokonce n kte í by byli ochotni pracovat i za mzdu nižší: nemohou však pracovní místo najít. Nedobrovolná nezam stnanost postihuje zejména takové pracovníky, kte í nemají alternativní p íležitosti, pro které je rekvalifikace a zm na profese obtížná. P í inou takové nezam stnanosti jsou p ekážky, které brání poklesu mezd i v situaci p evisu nabídky práce. Nap íklad odbory, které brání poklesu mezd, zp sobují nedobrovolnou nezam stnanost svých vlastních len . Pokud by mzdy mohly poklesnout na rovnovážnou úrove , nedobrovolná nezam stnanost by zmizela.

áste n

by se zm nila v zam stnanost a

áste n

by se

p etransformovala v nezam stnanost dobrovolnou (to by byli ti, kte í by za nižší mzdu nebyli ochotni pracovat). Další p ekážkou m že být i uzákon ná minimální mzda, která m že u n kterých nekvalifikovaných profesí, kde je rovnovážná mzdová sazba nízká, vyvolat nedobrovolnou nezam stnanost. P i minimální mzd , která bude vyšší než rovnovážná, budou firmy ochotny zam stnat mén pracovník :

ást pracovník , ochotných za tuto mzdu pracovat, se stane

nezam stnanými. Pokud by firmy mohly vyplácet nižší mzdy, nezam stnanost by v bec nevznikla. Tato p ekážka se týká i mladých pracovník bez praxe. Firmy je obvykle zpo átku najímají za velmi nízkou nástupní mzdu, kterou pozd ji, když se pracovník osv d í, a absolvuje minimální praxi, zvýší. Uzákon ní minimální mzdy takový postup nedovoluje a firmy nejsou ochotny t mto pracovník m

12

vyplácet minimální mzdu. A to m že být jeden z d vod , pro

tito mladí

pracovníci nacházejí práci velmi obtížn .10

1.3 Dlouhodobá nezam stnanost Zna ným problémem je v sou asné dob dlouhodobá nezam stnanost.

ím

déle jsou lidé bez zam stnání, tím mají menší nad ji získat zp t pracovní uplatn ní. Dlouhodobá nezam stnanost p edstavuje nebezpe í p edevším pro: - málo flexibilní a dlouhodob zam stnanou pracovní sílu ( ím stabiln jší místo m li lidé p ed ztrátou práce, tím h e se na pracovním trhu uplat ují, nebo jsou h e adaptabilní na nové pracovní podmínky) - nekvalifikovanou pracovní sílu, osoby s nízkým vzd láním (zejména nekvalifikované ženy) - osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy - p íslušníky etnických minorit a pro emigranty (zejména ve spojení s dalšími handicapy, primárn vzd lanostním a kvalifika ním) - obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí - zdravotn postižené - mladistvé, zejména mladé problémové jedince11 Dlouhodobá nezam stnanost jako jedna z forem marginalizace na pracovním trhu vede k tomu, že lidé m ní sv j status nezávislého ob ana na status závislého klienta sociálního státu. Existuje-li p itom navíc jen malý rozdíl mezi celkovým p íjmem, jež mohou nezam stnaní získat za pomoci sociálních dávek a p íjmem 10 11

BROŽOVÁ, D. Spole enské souvislosti trhu práce, s. 85 - 86 MAYEROVÁ, M.; R ŽI KA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s. 37

13

jež jim nabízejí dostupná místa na trhu práce, potom je nic nemotivuje k rychlému p ijetí nového zam stnání a bez ohledu na nabízené podmínky ekají na „lepší p íležitosti“ (past nezam stnanosti).12 Déle trvající nezam stnanost za ne být postupn vnímána jako normální stav: doty ný se na rozdíl od jejího za átku již více i mén adaptoval na nové podmínky, tj. zvykl si na velký objem volného asu a omezené finan ní zdroje a také (a v dom

i nev dom ) na novou sociální pozici. 13

Dlouhodobá nezam stnanost pak: - ni í jejich pracovní etiku a motivaci hledat dále své místo na trhu práce, což nakonec vede k definitivnímu vylou ení z tohoto trhu - devastuje jejich lidský kapitál, nebo nemohou udržovat, natož inovovat své pracovní dovednost, svou kvalifikaci, ani pracovní návyky - stigmatizuje je a budí v i nim ned v ru zam stnavatel , kte í mohou instinktivn chápat fakt, že tyto osoby jsou tak dlouho bez práce jako d sledek jejich osobního defektu (nepoužitelná kvalifikace, nedostate né pracovní návyky, nespolehlivost, kverulantství, lenost i jiné problémové charakteristiky) - m ní jejich identitu a m že být i p í inou jejich sociální exkluze.14

1.4 Rizikové skupiny Rizikovými skupinami uchaze

o zam stnání lze ozna it všeobecn , bez

ohledu na regionální rozdílnosti a momentální situaci na trhu práce, následující skupiny osob: 12

Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s. 119 Tamtéž, s. 139 14 Tamtéž, s. 120 13

14

- ob ané se zdravotním postižením - mladiství uchaze i o zam stnání - absolventi škol - uchaze i spole ensky nep izp sobení,

asto m nící zam stnání, se špatnou

morálkou - nekvalifikovaní uchaze i - uchaze i pe ující o d ti do v ku 15 let - vyšší v kové kategorie -osoby bydlící v okrajových ástech okresu s omezenou dopravní obslužností Po adí obtížné umístitelnosti je odvislé od regionu, resp. od celkové ekonomické situace dané oblasti, mí e nezam stnanosti, záleží i na absolutním po tu uchaze

v t chto skupinách. V této souvislosti je t eba zd raznit, že

u všech skupin hraje velkou roli návyk na nezam stnanost. Podle dosavadních zkušeností ú ad

práce se nej ast jšími kumulacemi

handicap ukazují být: - vyšší v k - nevyhovující zdravotní stav - vyšší v k - nedostate ná kvalifikace - nízká kvalifikace - vyšší v k - zdravotní omezení.15

15

Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s. 128 - 129

15

1.5 D sledky nezam stnanosti D sledky nezam stnanosti mohou mít negativní i pozitivní charakter. Negativní d sledky nezam stnanosti: - ekonomické povahy - nevyužití pracovních zdroj (to m že vést ke stagnaci i poklesu

ekonomické úrovn ) -zat žování ekonomiky dodate nými výdaji

(vyplácení podpor v nezam stnanosti, výdaje na rekvalifikace atd.) - pokles p íjm , ztráta pracovních zkušeností atd. - sociální povahy - rozdíly v životní úrovni jednotlivých skupin obyvatelstva - psychické zatížení vyvolané nezam stnaností (v d sledku snížení p íjmu, dochází k narušení dosavadních spole enských vztah , vzr stající obavy, nejistota, strach, apatie až agrese) a s ním související nár st nemocnosti, rozpady rodin atd. - destrukce etických hodnot a s tím spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce atd.16 Velkým problémem se stává sociální izolace. Jednak samo zam stnání je významným zdrojem ztracených sociálních kontakt , jednak jeho ztráta vede k p erušení dalších kontakt , jež s ním p ímo nesouvisejí. Dochází k útlumu sociálních styk , nebo

mizí prostor sdílených životních zkušeností. Jiným

motivem omezení sociálních kontakt je na stran nezam stnaných pocit vlastní stigmatizace ztrátou zam stnání. Lidé se potom vyhýbají kontakt m jak se zam stnanými, tak s ostatními nezam stnanými osobami, nebo

jsou pro n

depresivní. Svou roli zde hraje i v k. Mladí lidé se po ztrát zam stnání neocitají

16

SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj : Systematický p ehled základní personální problematiky, s.54

16

v takové izolaci jako starší nezam stnaní, protože tendence k sociálním kontakt m s vrstevníky jsou u mladších skupin rozší en jší. 17 Pozitivní d sledky nezam stnanosti: - konkurence na trhu práce (zejména na stran nabídky práce) - upevn ní pracovní kázn , morálky - zájem o zvyšování kvalifikace - lepší úrove motivace pracovník

18

1.6 Míra nezam stnanosti Míru nezam stnanosti u nás propo ítává

eský statistický ú ad. Jde o tzv.

registrovanou nezam stnanost, která se m že od té skute né lišit. Nezahrnuje pracovníky, kte í pracují na zkrácený pracovní úvazek, i když by rad ji pracovali na plný pracovní úvazek. Celá ada krátkodob nezam stnaných se na ú adech práce v bec nehlásí a zárove ú ad práce vy azuje z evidence ty dlouhodob nezam stnané, kte í již nárok na podporu v nezam stnanosti ztratili. Evidováni nejsou také ti, kte í ztratili nad ji, že práci najdou a p estali jí hledat. Proto m že být skute ná nezam stnanost vyšší než ta registrovaná. Naopak se na ú adech registrují i ti, kte í vlastn práci v bec nehledají, nabízená místa odmítají a rad ji žijí z podpory. Tito lidé zase výši registrované nezam stnanosti nadhodnocují. 19 K m ení nezam stnanosti se standartn užívá ukazatel míry nezam stnanosti, který pom uje po et nezam stnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu.

17

MAYEROVÁ, M.; R ŽI KA, J. Sociologie v ekonomické praxi, s.41 SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj : Systematický p ehled základní personální problematiky, s.55 18

19

BROŽOVÁ, D. Spole enské souvislosti trhu práce, s. 79

17

Vyjad uje se v % podle vzorce: u = U/L+U x 100, kde u je míra nezam stnanosti (vyjád ená v %), U je po et nezam stnaných, L je po et zam stnaných.20 Faktory nezahrnuté v oficiální mí e nezam stnanosti mohou být rozd leny do dvou kategorií: nevyužitá pracovní síla a tzv. podzam stnanost. Nedostate n využitá pracovní síla je ve všeobecn uznávané mí e nezam stnanosti zahrnuta jen áste n a podzam stnanost není zohled ována v bec. Mezi nevyužitou pracovní sílu m žeme za adit osoby, které jsou v daném ase bez práce, ale jsou ochotny a schopny pracovat, p i emž nezáleží na tom, jestli jsou sou ástí skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva

i nikoliv. Z toho vyplývá, že oficiáln

nezam stnaní tvo í pouze ást nedostate n využité pracovní síly. P íkladem nedostate n

využité pracovní síly, která je oficiální mírou nezam stnanosti

ignorována, je tzv. skrytá nezam stnanost. Tvo í ji lidé, kte í nejsou zahrnuti mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, cht jí a jsou schopni pracovat, ale aktivní práci už považují za zbyte nou námahu bez úsp chu. Statistiky tyto osoby umístí mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jako d chodce, d ti nebo studenty, i když p edstavují využitelný pracovní potenciál. Podstatn

významn jším nedostatkem oficiální míry nezam stnanosti je

nezohledn ní tzv. podzam stnanosti. Do této kategorie pat í pracovníci, kte í jsou donuceni poptávkou na trhu práce pracovat mén hodin, než by cht li. Potom snižující se míra nezam stnanosti m že být jen falešným dokladem zlepšující se situace na trhu práce v p ípad , kdy po et osob pracujících nedobrovoln na zkrácený úvazek roste.21

2 Trh práce Trh práce je možné definovat jako místo, kde se st etává nabídka práce

20 21

BROŽOVÁ, D. Spole enské souvislosti trhu práce, s. 78 Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s. 45 - 46

18

(tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) a poptávka po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti nabízejí zam stnání). Nástrojem slad ní nabídky práce a poptávky po práci je cena práce- mzda. Jednou z konkrétních forem trhu práce jsou ú ady práce, jinou formou všechny podoby inzerce poptávky po práci, tj. nabídky pracovních míst, a nabídky práce ze strany t ch, kte í práci hledají. Trh práce je tvo en t emi základními faktory: nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce - mzdou. Trh práce je tedy na jedné stran ovliv ován poptávkou po pracovních silách vycházející z celkové hospodá ské a sociální politiky a na druhé stran nabídkou pracovních sil. Aby bylo možno pružn reagovat na m nící se pot eby a požadavky spole nosti (trh zboží a služeb), je t eba, aby vedle výrobce (trh výrobních initel ) existovala také odpovídající nabídka pracovních sil (trh práce), která co do kvalifika ní úrovn a profesní struktury bude schopna pot eby a požadavky realizovat.22 Trh práce a jeho vývoj je mimo jiné ovliv ován: - popula ním vývojem - zm nami ve v kové struktu e obyvatelstva, podílem po tu pracovník v produktivním v ku na po et obyvatel, apod. - imigra ní politikou státu - podpora, zamezení p ist hovalectví - globalizace trhu práce - souvisí s celkovými procesy globalizace - trendy zm n v obsahu pracovní innosti - d sledek ty základních vývojových tendencí, automatizace (až robotizace), informatizace, humanizace (od zm n pracovních podmínek vede až k optimalizaci lidských vztah ), ekologizace lidské práce. Uvedené vývojové tendence p ináší nové nároky na kvalifikaci

22

JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zam stnanosti, s. 7

19

a vzd lanost lidí a svým zp sobem vyvolávají nezam stnanost ur itých skupin obyvatelstva.23

2.1 Segmentace trhu práce Trh práce je možno rozlišit na formální a neformální. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních p íležitostí, tak

i onak kontrolovaný spole enskými

institucemi sloužícími k jeho regulaci. Neformální trh je naproti tomu v tšinou mimo kontrolu t chto institucí (zejména da ových ú ad ) a vedle aktivit azených obvykle do tzv. šedé i dokonce erné ekonomiky (r zné formy nelegálního podnikání od zcela kriminální povahy až po podnikání obcházející pracovní a da ové zákony) se týká i samozásobitelství a domácích prací. Pod tento pojem se zahrnují i r zné formy sousedské a rodinné výpomoci. Zapojením do neformálního trhu práce mohou domácnosti kumulovat své p íjmy, ale je iluzorní p edpokládat, že tento trh m že kompenzovat nezam stnanost. Oba trhy jsou propojeny a lepší možnosti na neformálním trhu jsou v tšinou dány lepším postavením na trhu formálním. Na neformálním trhu práce tak dochází spíše k multiplikaci výhod z postavení na formálním trhu práce než ke kompenzaci nezdaru na n m. Kdo má lepší postavení na formálním trhu práce, tomu se otevírají i širší a výhodn jší podmínky pro uplatn ní na trhu neformálním.

asto

je to osud nejen rodin, ale i celých region . Kolaps formálního trhu práce na ur itém území je obvykle spojen i s omezením trhu neformálního. V poslední dob získává neformální trh jistou váhu zejména v souvislosti s tím, jak p ibývá práce na erno. Týká se to nejen zahrani ních pracovník , pracujících asto bez pracovního povolení. Roste i po et osob, které pracují oficiáln na zkrácený (ale i plný) úvazek a na erném trhu práce si p ivyd lávají. Jde p itom nejen o d lníky, ale v rostoucí mí e i o státní zam stnance a manažery. 23

KRNINSKÁ, R. ízení lidských zdroj , s. 67

20

Rozlišuje se též mezi interním trhem práce uvnit jednotlivých podnik a vn jším trhem, na kterém si tyto podniky vzájemn konkurují. Vnit ní trh není trhem v pravém slova smyslu, nebo na n m dochází k rozmís ování pracovník za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanism sm ujících k více i mén jasn definovaným cíl m. Interní trh práce je chápán jako trh založený na specifickém charakteru pracovní síly, kterou firmy pot ebují (specifická kvalifikace, znalost prost edí a pravidel, pracovní zkušenosti a návyky iní vnit ní mobilitu levn jší záležitostí než nábor na externím trhu práce). Existují t i základní skupiny incentiv , které stimulují snahu firem vytvá et své interní trhy práce (spojené s prací jako faktorem produkce, spojené se systémem konkurence a spojené se systémem-podmínkami-produkce). Jde o snahu zabezpe it návratnost investic do r stu kvalifikace a zaškolování pracovník (zejména je-li pot ebná kvalifikace specifická pro danou firmu). Nejde jen o návratnost investic, ale i o to, že s délkou praxe rostou dovednosti a schopnost identifikovat a ešit problémy v daném systému výroby. Nezanedbatelným efektem existence interního trhu práce je i loajalita osob, které se na n m pohybují, v i firm . To vše (kvalifikovaní a loajální pracovníci) posiluje konkurenceschopnost firmy. Interní trhy omezují mobilitu pracovník , která je na externím trhu jednou z ur ujících podmínek pohybu mezd a v bec jeho fungování. Mzdy jsou zde asto vyšší než na externím trhu práce a jejich vývoj se p izp sobuje podmínkám externího trhu práce s jistým zpožd ním. Širší definice chápe interní trh práce jako systém mající tendenci chránit své leny p ed podmínkami na externím trhu práce a poskytující lepší podmínky, než jaké by mohli najít na externím trhu práce. Existence t chto rozdílných trh se promítá i do strategií boje s nezam stnaností. Významný rozdíl je mezi politikou podpor a opat ení cílených na uvád ní nabídky a poptávky do rovnováhy na trhu práce a mezi politikou,

21

jejímž cílem je zlepšování flexibility a adaptability práce uvnit firem. První p ístup usiluje o podporu v tší mobility pracovník zam en na podporu r stu kvalifikace pracovník

mezi firmami. Druhý je

uvnit firem. To umož uje

p esouvat pracovníky podle pot eby uvnit firmy, bez nutnosti propoušt t p i zm n výrobního programu p vodní personál a p ijímat jiný, jehož kvalifikace lépe odpovídá novým úkol m. 24

3 Politika zam stnanosti Politika zam stnanosti se od po átku 90. let zam ovala p edevším na nezam stnané: na finan ní pomoc v p ípad ztráty pracovního místa a následnou podporu návratu a op tovného v len ní nezam stnaných na trh práce. Tato politika

ešící problém nezam stnanosti "ex post" a z pozice vn jšího

pozorovatele mohla sta it pouze v situaci nízké úrovn nezam stnanosti. Ovšem realita jejího pom rn

rychlého r stu ve 2. polovin

90. let a významné

strukturální transformace demonstrovala pot ebu nového definování cíl , prost edk i subjekt

politiky zam stnanosti. Orientace na nezam stnaného se

ukázala p íliš úzká, ešení problém již nezam stnaného p íliš opožd né a pozice vn jšího pozorovatele již nevyhovující. Politiku zam stnanosti jakož i alokaci finan ních tok v této oblasti je pot eba rozší it na zlepšení fungování trh

práce v celé ší i s cílem napomoci

smysluplnosti a plynulosti pohybu pracovník

na t chto trzích. Založit ji na

aktivním vyhledávání a vytvá ení p íležitostí k investování finan ních prost edk do tvorby nových pracovních míst a k vytvá ení cest, vedoucích k tomu, aby se tato pracovní místa stala dosažitelná pro nezam stnané. Reorientace ešení nezam stnanosti z "ex post" k utvá ení podmínek "ax ante" rozší í manévrovací prostor a pozitivn ovlivní trhy práce ve smyslu prevence nezam stnanosti.25

24 25

MAREŠ, P. Nezam stnanost jako sociální problém, s. 61 - 63 BROŽOVÁ, D. Spole enské souvislosti trhu práce, s. 123

22

Státní politika zam stnanosti sm uje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj pracovních sil a k zabezpe ení práva ob an na zam stnání. 26 Vláda však nezasahuje do trhu práce p ímo na mikroúrovni, ale vytvá í podmínky pro jeho lepší fungování. Je nutné si uv domit, že politika zam stnanosti m že pouze podpo it i doladit vývoj na trhu práce, ale nem že ho zásadním zp sobem modifikovat.27 Jedním ze základních cíl hospodá ské a sociální politiky státu je dosažení plné produktivní a svobodn zvolené zam stnanosti.28 Politika plné zam stnanosti má r zné formy. Zahrnuje ve ejné výdaje, da ovou politiku vlády, regula ní opat ení vlády, legislativní opat ení, mzdovou a sociální politiku vlády, antimonopolní zásahy, úv rovou expanzi, rozvoj kvalifika ní soustavy (školství, rekvalifika ní kurzy), omezování zákonné pracovní doby (d ív jší odchody do d chodu, delší dovolená, kratší pracovní týden), podporu exportu, regionální politiku a mnoho jiných. Další oblastí, na níž se m že stát zam it, je snaha o snížení p irozené míry nezam stnanosti. Zde p jde zejména o zdokonalování informa ní soustavy na trhu práce a odstra ování frikcí, o vhodnou strukturální politiku a o politiku d chodovou.29

26

VEDRAL, P.; STRAKOVÁ, A. Zam stnanost: vybrané kapitoly, s. 48 JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zam stnanosti, s. 21 28 Tamtéž, s. 27 29 Tamtéž, s. 21 27

23

3.1 Státní politika zam stnanosti Státní politika zam stnanosti m že mít podobu pasivní a aktivní politiky zam stnanosti: Pasivní politika zam stnanosti eší nerovnováhu na trhu práce. Spo ívá ve vyplácení podpor v nezam stnanosti, tzv. hmotné zabezpe ení uchaze o zam stnání a p i rekvalifikaci. 30 Aktivní politika zam stnanosti je souhrn opat ení sm ujících k zajišt ní maximáln

možné úrovn

zam stnanosti. Aktivní politiku zam stnanosti

zabezpe uje ministerstvo a ú ady práce, podle situace na trhu práce spolupracují p i její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika , jsou zejména: - rekvalifikace - rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozší ení nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, v etn jejího udržování nebo obnovování. - investi ní pobídky - tímto nástrojem hmotn

podporuje u zam stnavatele

vytvá ení nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zam stnanc - ve ejn prosp šné práce - jsou asov omezené pracovní p íležitosti spo ívající zejména v údržb ve ejných prostranství, úklidu a údržb ve ejných budov a komunikací nebo jiných obdobných

innostech ve prosp ch obcí nebo ve

prosp ch státních nebo jiných obecn

prosp šných institucí, které vytvá í

zam stnavatel nejdéle na 12 po sob jdoucích kalendá ních m síc .

30

SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj : Systematický p ehled základní personální problematiky, s. 48

24

- spole ensky ú elná pracovní místa - místa, která zam stnavatel z izuje nebo vyhrazuje na základ dohody s ú adem práce a obsazuje je uchaze i o zam stnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatn ní jiným zp sobem. - p ísp vek na zapracování - m že ú ad práce poskytnout zam stnavateli, pokud zam stnavatel p ijímá do pracovního pom ru uchaze e o zam stnání, kterému ú ad práce v nuje zvýšenou pé i. - p ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program - m že být poskytnut, pokud zam stnavatel p echází na nový podnikatelský program a z tohoto d vodu nem že zabezpe it pro své zam stnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Sou ástí aktivní politiky zam stnanosti je i poradenství a cílené programy k ešení zam stnanosti. 31

4 Regionální aspekt vytvá ení pracovních p íležitostí Vytvá ení pracovních p íležitostí má silný regionální aspekt a p i boji proti nezam stnanosti se klade na ešení regionální nerovnováhy na trhu práce zna ný d raz. P edpokládá se, že schopnost tvorby strategií boje proti nezam stnanosti na regionální úrovni je základem zvládnutí nezam stnanosti v národním m ítku.32 Lokální (regionální) politika zam stnanosti se p izp sobuje specifickým rys m trhu práce v regionu, jinak musí být v souladu se státní politikou zam stnanosti.33 Region Tábor, kterým se budu dále zabývat, se z hlediska nezam stnanosti adí mezi regiony s nižší mírou nezam stnanosti. Mezi silné stránky regionu, které p ízniv ovliv ují tuto míru pat í nap íklad vyrovnaná skladba hospodá ských 31

Zákon o zam stnanosti, 435/2004 Sb. [online]. ©2010 [cit. 14.února 2010].

Dostupné na WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf. 32 33

MAREŠ, P. Nezam stnanost jako sociální problém, s. 123 KRNINSKÁ, R. ízení lidských zdroj , s. 69

25

odv tví (jedná se o pr myslov

– zem d lskou oblast), vysoká koncentrace

rozhodujících tuzemských a zahrani ních zam stnavatel , intenzivn se rozvíjející cestovní ruch, tradice odborného a u ovského školství. Mezi slabé stránky naopak lze za adit nedostate nou dopravní obslužnost malých obcí, malý zájem o vzd lávání v technických oborech, p edevším u ebních, stagnace zem d lské výroby, úbytek pracovních p íležitostí (odsunem vojenských složek z m sta Tábora).34

5 Region Tábor V praktické ásti své práce jsem se zam ila na region Tábor, konkrétní možnosti nezam stnaných p i návratu na trh práce, analýzu jednotlivých nástroj a vyhodnocení jejich využívání. Vycházela jsem p edevším z údaj ú adu práce v Tábo e, z poskytnutých statistik, m sí ních a výro ních zpráv o situaci na trhu práce, konzultací s pracovnicemi ú adu práce. 5.1 Charakteristika Táborska Svojí rozlohou (1326 km²) se region Tábor adí na páté místo v Jiho eském kraji, ale po tem obyvatel (tém místo druhé.

103 tisíce), stejn jako hustotou osídlení, na

lení se na 7 mikroregion . V jednotlivých regionech je r zná

ekonomicko – hospodá ská situace, což se odráží i v mí e nezam stnanosti v mikroregionech. Táborský region lze ozna it za pr myslov – zem d lský, je to druhý nejpr myslov jší okres v rámci kraje. Je zde pom rn vysoká koncentrace rozhodujících tuzemských a zahrani ních zam stnavatel .

34

Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února

2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy

26

Tabulka 1: Míra nezam stnanosti v jednotlivých mikroregionech k 31.12.2009 35 Mikroregion

Míra nezam stnanosti z dosažitelných uchaze v%

Po et dosažitelných uchaze

Po et uchaze

Bechy sko

364

359

9,12

Chýnovsko

171

168

8,24

Jistebnicko

156

153

11,63

Mladovožicko

231

222

8,78

Sob slavsko

714

693

10,78

Táborsko

2920

2852

9,09

Veselsko

422

413

9,14

V jednotlivých nezam stnanosti.

mikroregionech Nejv tší

po et

regionu

Tábor

rozhodujících

je

rozdílná

zam stnavatel

míra sídlí

v mikroregionu Táborsko(Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), je zde i dobrá dopravní obslužnost. Proto zde nacházejí pracovní p íležitosti i obyvatelé ostatních mikroregion , což vede ke snížení nezam stnanosti v oblastech Mladovožicka a Chýnovska. 36 Tabulka 2: Porovnání míry nezam stnanosti v roce 2009 v rámci celé R a v rámci Jiho eského kraje37 Míra nezam stnanosti v%

REGION Tábor

9,1

Jiho eský kraj

7,8

eská republika - celkem

35

9,2


2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy 36 Tamtéž 37 M sí ní zpravodaj 12/2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_zpravy/2009.

27

V celorepublikovém srovnání se region Tábor svou mírou nezam stnanosti adí na 27. místo mezi regiony s nejnižšími hodnotami. Pro charakterizování táborského území z hlediska zam stnanosti a trhu práce byla provedena analýza SWOT, která ukazuje co je silnými a naopak slabými stránkami území, v em vidí možnosti snížení nezam stnanosti. Mezi silné stránky regionu pat í p ijatelná míra registrované nezam stnanosti - relativn nízký podíl nezam stnaných na celkovém po tu ekonomicky aktivních osob - stabilizovaná ekonomická situace nejv tších zam stnavatel v území - nadpr m rné zastoupení po tu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v Táborské m stské aglomeraci. Mezi slabé stránky regionu pat í absence velkého zam stnavatele s po tem pracovních míst v tším než 1000 zam stnanc - ekonomická zranitelnost ásti velkých zam stnavatel v d sledku nep íznivého makroekonomického vývoje - velké rozdíly v dostupnosti pracovních p íležitostí v m stské aglomeraci Tábor a v periferních obcích. Jako p íležitosti v daném regionu vidí pozitivní vývoj strukturálních zm n zam stnanosti - vytvá ení pracovních p íležitostí p i zvýšené pé i o údržbu krajiny, sanacích starých ekologických zát ží, zvýšení reten ních schopností krajiny, realizaci protipovod ových opat ení. Jako hrozba se jeví nár st po tu dlouhodob

nezam stnaných, sociáln

pot ebných a mén

p izp sobivých skupin obyvatelstva - popula ní nestabilita a zvýšená fluktuace obyvatel malých obcí p i lokálním nedostatku pracovních p íležitostí. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zárove se výrazn m ní struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazn poklesl po et ekonomicky aktivních osob, zam stnaných v primárním sektoru hospodá ství, zejména v zem d lské

prvovýrob

a

V sekundárním sektoru, hlavn

v t žb

a

zpracování

v pr myslu

nerostných

surovin.

a stavebnictví jejich po et

v posledních letech naopak roste. Nejpozitivn jším vývojovým trendem je však r st osob aktivních v terciárním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaternárním sektoru (základní a aplikovaná v da a výzkum). Postupn se

28

zvyšuje mobilita obyvatel, tj. jejich do asná nep ítomnost v míst

trvalého

bydlišt z d vodu zam stnání i vzd lávání. 38 5.1.1 Vývoj nezam stnanosti v roce 2009 Vývoj nezam stnanosti po celý rok 2009 negativn hospodá ská krize. Ve v tšin

ovliv ovala sv tová

spole ností docházelo ke snižování po tu

zam stnanc , což se projevilo v nár stu po tu evidovaných uchaze

na ú adu

práce. Nabídky volných míst ze stran zam stnavatel byly minimální. V pr b hu roku 2009 se nezam stnanost postupn prosincové maximum 9,12%, stejn tak rostl po et uchaze

navyšovala až na o zam stnání. Ve

srovnání s rokem 2008 došlo ke zvýšení pr m rného po tu nezam stnaných o 1738 uchaze , tj. 3,27%.39

38

Analýza SWOT území z hlediska zam stnanosti a trhu práce [online]. Tábor: M sto Tábor, 2010

[cit. 5. b ezna 2010]. Dostupné na WWW: http://www.tabor.cz/docstore/File/Rozvoj/UAP/text_cast/ORPTabor_uap_%20A.pdf 39 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy

29

Tabulka 3: Vývoj nezam stnanosti v roce 200940

Po et uchaze

Po et dosažitelných uchaze

Vy azení uchaze i

Umíst ní ú adem práce

z toho umíst ni na APZ

Umíst ni jinak

Vy azeni podle §30, odst.2

Ostatní

Míra nezam stnanosti v %

z toho

I.2009

3384

3226

402

38

1

247

40

77

5,79

II.2009

3706

3579

311

24

7

222

20

45

6,42

III.2009

3925

3821

500

58

24

336

45

61

6,85

IV.2009

3990

3890

664

80

44

454

69

61

7,01

V.2009

4038

3882

470

60

25

321

40

49

6,99

VI.2009

4277

4126

468

65

30

295

43

65

7,43

VII.2009

4259

4175

584

66

26

372

69

77

7,62

VIII.2009

4284

4181

479

44

15

318

44

73

7,63

IX.2009

4371

4237

723

73

32

438

36

177

7,74

X.2009

4558

4458

535

59

20

343

42

91

8,21

XI.2009

4864

4749

476

50

17

276

63

87

8,75

XII.2009

5075

4953

486

35

15

294

41

116

9,12

Pr m r 2009

4228

4106

508

54

21

326

46

82

7,46

Pr m r 2008

2490

2313

449

73

11

258

45

73

4,19

Rozdíl 2009-2008

1738

1973

59

-19

10

68

1

9

3,27

Období

Dosažitelní uchaze i jsou uchaze i, kte í mohou bezprost edn

nastoupit do

zam stnání, nemají žádnou objektivní p ekážku pro p ijetí zam stnání.

40



30

Vy azení uchaze i je po et t ch, kte í ukon ili evidenci na ÚP. Z toho umíst ní ÚP jsou ti, kte í nastoupili do zam stnání na umíst nku nebo na APZ. Z toho umíst ní na APZ je po et uchaze

, kte í byli umíst ni na VPP, SÚPM.

Umíst ní jinak jsou uchaze i, kte í si najdou

zam stnání sami nebo za nou

podnikat. Vy azení podle § 30 odst. 2 jsou uchaze i vy azení pro nespolupráci, ma ení sou innosti s ÚP. Mezi ostatní jsou za azeni uchaze i, kte í nap íklad nastoupili na rodi ovskou dovolenou, odešli do d chodu, zahájili studium atd. Ve

vývoji

nezam stnanosti

sehrála

roli

situace

nevýznamn jších

zam stnavatel v regionu. Z d vodu sv tové hospodá ské krize došlo ke snížení výroby a tím ke snižování po tu zam stnanc . N kte í významní zam stnavatelé, jako nap . a.s. KOVOSVIT MAS, SILON, BRISK Tábor, LESY Tábor,a další byli nuceni p istoupit k hromadnému propoušt ní z organiza ních d vod . K nejvýznamn jším zam stnavatel m v regionu pat í nap íklad: Brisk Tábor a.s. - výroba zapalovacích a žhavicích sví ek, technické keramiky a sníma Kovosvit MAS a.s. - výroba a prodej obráb cích stroj Domita a.s. - výroba a prodej pe iva LAUFEN CZ s.r.o. - výroba keramických sanitárních výrobk VSP DATA a.s. - opravárenská a obchodní innost Hochtief CZ a.s. - stavebnictví Silon s.r.o. - výroba a prodej PES st iží a kompaund Jiho eské d eva ské závody Sob slav, a.s. - d eva ská a impregna ní výroba41

41



31

Tabulka 4: Kvalifika ní struktura uchaze

o zam stnání42 Po et uchaze

Dosažené vzd lání

absolutní

V%

Bez vzd lání

17

0,3

Neúplné základní vzd lání

7

0,1

Základní vzd lání + praktická škola

981

19,3

Nižší st ední odborné vzd lání

126

2,5

St ední odborné vzd lání (vyu en)

2153

42,5

49

1,0

ÚSV vzd lání

119

2,3

ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)

346

6,8

ÚSO vzd lání s maturitou

929

18,3

Vyšší odborné

70

1,4

Bakalá ské vzd lání

38

0,8

239

4,7

Doktorské

1

0,0

CELKEM

5075

100

St ední nebo st . odb. vzd. bez maturity nebo vyu ení

Vysokoškolské vzd lání

Z té vyplývá, že nejvíce nezam stnaných je se st edním odborným vzd láním (vyu ených), tvo í 43 %. Nejv tší zájem ze strany zam stnavatel byl o obchodní zástupce, kucha e, íšníky, idi e, pomocné nekvalifikované profese, montéry, v sezón pak stavební profese, konzervá e a d lníky pro d evozpracující pr mysl. 43

42

M sí ní zpravodaj 12/2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné

na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_zpravy/2009.

32

5.1.2 Znevýhodn né skupiny na trhu práce Na regionálním trhu práce dlouhodob

nedochází k uspokojení nabídky

pracovní síly, nebo existuje nesourodost mezi charakterem pracovního místa a kvalifika ními a dovednostními p edpoklady lidských zdroj . Ze všech evidovaných uchaze

se profilují skupiny uchaze , které mají ur itým

zp sobem zkomplikováno uplatn ní na trhu práce. Jedná se o cílové skupiny uchaze , na které je t eba zam it aktivní politiku zam stnanosti.44 Pat í sem situace absolvent

na trhu práce. Krom nedostatku praktických

dovedností a pracovních návyk , zde hrají roli i asto nereálné p edstavy o pracovním za azení, pracovních podmínkách a hlavn finan ním ohodnocení. P i výb ru studia žáci

asto preferují obory, které jsou z hlediska trhu

problémové. Jako dlouhodob

h e uplatnitelné se jeví obory strojírenské,

zem d lské, ekonomika a management, ekonomika a podnikání, u itelství pro ZŠ. Mezi obory lépe uplatnitelné se v sou asné dob

adí obory stavební, p edevším

pro d lnické profese, a veškeré emeslné. Nezanedbatelnou ást absolvent tvo í zájemci o studia na VOŠ a VŠ, kte í nezvládli studium nebo navšt vují tzv. nulté ro níky a cht jí ve studiu dále pokra ovat. O tyto absolventy nemají zam stnavatelé zájem a ani samotní absolventi necht jí do zam stnání nastupovat. V rámci lepšího uplatn ní absolvent

jsou po ádány informa ní sch zky

s budoucími absolventy škol (Informa ní a poradenské st edisko ú adu práce), které jsou zam eny na vstup a situaci na trhu práce. Pro absolventy již registrované na ÚP se uskute ují JOB Cluby, dalším ú inným nástrojem se jeví spole ensky ú elná pracovní místa. Mezi problémové skupiny na trhu práce, kterým je v nována zvýšená pozornost dále pat í osoby se zdravotním postižením. Zdravotní stav této skupiny 43


2010]. Dostupné na WWW:http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy 44

Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2009 [cit. 20. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy

33

uchaze

je bariérou v uplatnitelnosti na trhu práce zvlášt v regionu s vysokým

zastoupením pr myslové výroby. Pr m rný po et evidovaných osob se zdravotním postižením v roce 2009 inil 684 a oproti roku 2008 stoupl tento po et o 113 osob. Po et volných míst ur ených pro tuto specifickou skupinu nezam stnaných poklesl stejn jako celková nabídka volných míst. Z celkové nabídky volných míst je pr m rn 7% ur eno pro tuto skupinu. Další problémovou skupinu na trhu práce tvo í dlouhodob

evidovaní

uchaze i. Tuto skupinu tvo í uchaze i evidovaní déle než 5 m síc (do roku 2008 tuto skupinu tvo ili uchaze i s evidencí nad 6 m síc ). Pr m rný podíl dlouhodob

evidovaných uchaze

v pr m ru 1842 dlouhodob

v roce 200

iní 43,1%, což p edstavuje

nezam stnaných. Dlouhodobou nezam stnanost

registrujeme ve zvýšené mí e u osob s nižší kvalifikací. Fyzické osoby starší 50 let se také dají za adit mezi obtížn umístitelné skupiny na trhu práce. V pr m ru bylo z celkového po tu uchaze

v roce 2009

v evidenci ÚP 27,4% osob starších 50 let. Více než polovinu t chto osob (53,2%) tvo í osoby starší 55 let. D vodem nezam stnanosti této v kové skupiny je zejména ztráta zam stnání v období, kdy ješt nespl ují podmínky pro p iznání starobního d chodu, ale v tšina zam stnavatel o n nemá zájem z d vodu nízké p izp sobivosti zm nám na trhu práce – po íta ová gramotnost a jazykové vybavení. Po etnost této v kové skupiny uchaze

souvisí též s prodlužující se

v kovou hranicí pro odchod do starobního d chodu.45 Tabulka 5: Podíl znevýhodn ných skupin

uchaze

v celkovém po tu

nezam stnaných

45

Po et osob se ZP

Po et uchaze s dlouhodobou evidencí

16,2 %

43,1 %

Po et absolvent a mladistvých

7,4 %

Po et osob starších 50 let

Po et osob starších 55 let

27,4 %

14,6 %



34

6 Aktivní politika zam stnanosti Celkové výdaje na politiku zam stnanosti byly v roce 2009 více než dvakrát vyšší oproti roku 2008, což p edstavuje zvýšení o 100 413 tis. K . Je to d sledek hospodá ské krize provázený velkým nár stem míry nezam stnanosti, resp. po tu nezam stnaných, a tím zvýšením výdaj na pasivní politiku zam stnanosti, které vzrostly oproti lo skému období o 216%, tj. o 81 267 tis.K . Výdaje na aktivní politiku zam stnanosti se rovn ž zvýšily, a to o 19 146 tis.K . Podíl aktivní politiky zam stnanosti na celkové politice zam stnanosti se zvýšil o 1,4 %.46 Tabulka 6: Výdaje na politiku zam stnanosti47 Tabulka 6: položka

31.12.2008

31.12.2009

Výdaje na politiku zam stnanosti celkem

84 092

184 505

z toho na pasivní politiku zam stnanosti

70 255

151 522

13 837

32 983

16,5

17,9

na aktivní politiku zam stnanosti (v . ESF) Podíl APZ na politice zam stnanosti v %

Nejvyšší výdaje z rozpo tu (více než t etina) byly v roce 2009 vy erpány ve form tzv. p ísp vk na mzdové náklady u vytvo ených pracovních míst v rámci ve ejn prosp šných prací. O tento nástroj byl ze strany zam stnavatel velký zájem. Druhou nejvyšší položkou, co do výdaj , byla realizace projekt „Vzd lávejte se!“, který byl financován z Evropského sociálního fondu. 48

46


2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy 47

48

Tamtéž Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února


35

6.1 Rekvalifikace Jedním z nástroj APZ, který pomáhá usnadnit návrat nezam stnaných na trh práce je rekvalifikace. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozší ení nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, v etn jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatn ní fyzické osoby, která dosud kvalifikaci nezískala. P i ur ování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získávání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzd lávání. 49 V roce 2009 absolvovalo rekvalifika ní kurz 57% ze 626 uchaze . Z celkového po tu osob, kte í dokon ili rekvalifika ní kurz tj. 315, se jich 41% zam stnalo, tj. 129.50 Nejv tší úsp šnost, pokud jí budeme po ítat z hlediska zam stnání se uchaze po ukon ení rekvalifikace, m ly v roce 2009 následující kurzy. Tabulka 7: Rekvalifika ní kurzy51 Název kurzu

% úsp šnosti

Svá e ské kurzy

49

68,7

Programování CNC stroj

66

idi ský pr kaz sk. C,D

58,8

Obsluha elektrovozíku a motovozíku

44,4

Ú etnictví a da ová evidence

38,8

Zákon o zam stnanosti, 435/2004 Sb.[online]. ©2010 [cit. 14.února 2010]. Dostupné na WWW:

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf. 50


2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy 51 Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy

36

6.2 Ve ejn prosp šné práce Dalším nástrojem jsou ve ejn prosp šné práce. Ve ejn prosp šnými pracemi se rozumí asov omezené pracovní p íležitosti spo ívající zejména v údržb ve ejných prostranství, úklidu a údržb ve ejných budov a komunikací nebo jiných obdobných innostech ve prosp ch obcí nebo ve prosp ch státních nebo jiných obecn prosp šných institucí, které vytvá í zam stnavatel nejdéle na 12 po sob jdoucích kalendá ních m síc , a to i opakovan , k pracovnímu umíst ní uchaze

o zam stnání. Pracovní p íležitosti jsou vytvá eny na základ dohody

s ú adem práce, který na n m že zam stnavateli poskytnout p ísp vek. 52 Trvalý pracovní pom r uchaze i umíst ní na pracovní místa v rámci ve ejn prosp šných prací sice nezískávají, ale mají p íležitost uplatnit se na trhu práce v míst bydlišt , udržovat pracovní návyky a v n kterých p ípadech p eklenout obtížné období, kdy se ocitnou bez práce v evidenci ú adu práce. Jedná se hlavn o osoby starší 50 let, kte í mají ztížené postavení na trhu práce, nebo osoby, které se nemohou v žádném p ípad jiným zp sobem uplatnit. Od po átku roku 2009 bylo na VPP umíst no 135 uchaze . 53 Tabulka 8: Ve ejn prosp šné práce Nástroj APZ: Vytvo ené ve ejn prosp šné práce Celkový po et VPP od po átku roku

Po et míst

Po et umíst ných uchaze

132

135

6.3 Spole ensky ú elná pracovní místa Velmi ú inným nástrojem jsou i spole ensky ú elná pracovní místa vyhrazená pro uchaze e o zam stnání. Spole ensky ú elnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zam stnavatel z izuje nebo vyhrazuje na základ dohody 52




na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_zpravy/2009

37

s ú adem práce a obsazuje je uchaze i o zam stnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatn ní jiným zp sobem. Spole ensky ú elným pracovním místem je i pracovní místo, které z ídil po dohod s ú adem práce uchaze o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti. Na spole ensky ú elná pracovní místa m že ú ad práce poskytnout p ísp vek.54 V t chto p ípadech, za pomoci finan ní podpory pro zam stnavatele, cca 95% osob získává pracovní pom r na dobu neur itou. V roce 2009 bylo vytvo eno 118 spole ensky ú elných pracovních míst.55 Tabulka 9: Spole ensky ú elná pracovní místa Nástroj APZ: Vytvo ená spole ensky ú elná pracovní místa Celkový po et SÚPM od po átku roku

Po et míst

Po et umíst ných uchaze

118

118

6.4 Nástroje ur ené pro zam stnávání osob se zdravotním postižením Chrán né pracovní místo je pracovní místo vytvo ené zam stnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základ písemné dohody s ú adem práce. Chrán né pracovní místo musí být provozováno po dobu nejmén 2 let ode dne sjednaného v dohod . Na vytvo ené chrán ného pracovního místa poskytuje ú ad práce zam stnavateli p ísp vek.56

54




2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy 56


http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf.

38

V roce 2009 nebylo vytvo eno žádné chrán né pracovní místo, nebyl umíst n žádný uchaze . Ú ad práce p ispívá na provoz 64 chrán ných pracovních míst.57 Chrán ná pracovní dílna je pracovišt zam stnavatele, vymezené na základ dohody s ú adem práce a p izp sobené pro zam stnávání osob se zdravotním postižením, kde je v pr m rném ro ním p epo teném po tu zam stnáno nejmén 60% t chto zam stnanc . Chrán ná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejmén 2 let ode dne sjednaného dohod . Na vytvo ení chrán né pracovní dílny poskytuje ú ad práce zam stnavateli p ísp vek.58 V roce 2009 vznikla 1 chrán ná pracovní dílna, kam bylo umíst no 10 uchaze . ÚP p ispívá na provoz 12 chrán ných pracovních dílen.59 Tabulka 10: Chrán ná pracovní místa, chrán né pracovní dílny Nástroj APZ: Místa pro OZP v chrán ných dílnách a pracovištích

Po et CHPD

Po et míst

Vytvo ení chrán né pracovní dílny

1

10

Vytvo ení chrán ného pracovního místa

-

-

Vytvo ená místa pro OZP od po átku roku

1

10

6.5 Poradenství Význa nou roli ve zvyšování možností nezam stnaných k návratu na trh práce hrají poradenské innosti a to zejména Job Cluby a bilan ní diagnostika. Job Cluby byly realizovány na základ Normativní instrukce . 6/2007 (vnit ní sm rnice). Mají za cíl pomoci nezam stnaným vyrovnat se s aktuální situací, lépe

57


na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_zpravy/2009 58 Zákon o zam stnanosti, 435/2004 Sb.[online]. ©2010 [cit. 14.února 2010]. Dostupné na WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf. 59


na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_zpravy/2009

39

se orientovat v situaci na trhu práce a nalézt vhodné pracovní uplatn ní, které bude odpovídat jejich p edstavám a možnostem trhu práce. Jednotlivé Job Cluby: Job Club start – ur ený pro osoby do 25 let nebo absolventy škol Job Club klasik – osoby v evidenci déle než 6 m síc , osoby v mimo ádn obtížných pom rech, osoby sociokulturn znevýhodn né Job Club help – osoby se zdravotním postižením nebo zdravotním omezením Job Club návrat – osoby po mate ské i rodi ovské dovolené Job Club plus – osoby nad 50 let v ku Job Club mix – osoby z výše uvedených skupin, které nebyly za azeny60 Bilan ní diagnostika je proces, který pomáhá uchaze m o zam stnání zjistit co nejvhodn jší využití jejich schopností, dovedností, zájm

a motivací pro

nejoptimáln jší za len ní se do pracovních aktivit. Prost ednictvím využití skupinových a individuálních konzultací a za pomoci psychologických metod hledá cestu, která uchaze i usnadní návrat na trh práce. Doporu í uchaze i orientaci na innosti, pro které má nejlepší p edpoklady. Vytvá í pro uchaze e kariérový plán. Bilan ní diagnostika se používá p i výb ru uchaze

do programu aktivní

politiky (zejména do rekvalifikace).61 Ke zvýšení možnosti uplatn ní uchaze e o zam stnání na trhu práce slouží individuální ak ní plán. Individuální ak ní plán je dokument, který vypracovává ú ad práce za sou innosti uchaze e o zam stnání. Obsahem individuálního ak ního plánu je zejména stanovení postupu a asového harmonogramu pln ní jednotlivých opat ení ke zvýšení možnosti uplatn ní uchaze e o zam stnání na trhu práce. P i ur ování obsahu individuálního ak ního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchaze e

60

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2009 [cit. 20. února

2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy. 61

Tamtéž

40

o zam stnání. Individuální ak ní plán vypracuje ú ad práce vždy, pokud je uchaze o zam stnání veden v evidenci uchaze

o zam stnání nep etržit déle

než 5 m síc . Uchaze o zam stnání je povinen poskytnout sou innost ú adu práce p i vypracování individuálního ak ního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to zejména v termínech stanovených ú adem práce, a plnit podmínky v n m stanovené. 62 Jednotlivé aktivity v rámci IAP: - nabídka volného místa (doporu enky, výb rová ízení, krátkodobá zam stnání, informace o volných místech) - zvýšení kvalifikace - zm na, dopln ní i rozší ení kvalifikace (rekvalifikace) - zvýšení a dopln ní osobnostních p edpoklad pro trh práce (Job cluby) - nácvik sebeprezentace (životopis, žádost o zam stnání – Job cluby) - psychologické poradenství - zjišt ní pracovního potenciálu (ergodiagnostické vyšet ení) - nástroje aktivní politiky zam stnanosti ( ve ejn prosp šné práce, spole ensky ú elná pracovní místa). 6.6 Regionální individuální programy V roce 2009 pokra ovala realizace národních individuálních projekt : NIP Ve ejn

prosp šné práce, NIP Spole ensky ú elná pracovní místa, NIP

Poradenství a rekvalifikace a NIP „Vzd lávejte se!“ v rámci Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost.63

62


http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf.

63



41

Soub žn s národními individuálními projekty probíhaly v roce 2009 i regionální individuální projekty: Cesta do práce v Jiho eském kraji Tento projekt je ur en uchaze m o zam stnání a zájemc m o zam stnání s délkou evidence do 6 m síc . Jeho úkolem je pomoci t mto uchaze m v rychlém návratu na trh práce s aktualizovanými informacemi, dovednostmi a znalostmi, které uchaze i získávají v r zných aktivitách projektu. Tyto aktivity se skládají nap . z krátkodobých kurz , jež jsou zam eny na obecné a sociální m kké dovednosti, kompetence pro efektivní hledání zam stnání, po íta ovou gramotnost. Následn ú astníci projektu absolvují rekvalifika ní kurzy. Projekt tak p ispívá k posílení prevence dlouhodobé nezam stnanosti. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem R. Dobrá práce v Jiho eském kraji Projekt je ur en uchaze m o zam stnání a zájemc m o zam stnání s délkou evidence delší než 6 m síc . Cílem projektu je zvýšení zam stnatelnosti dlouhodob nezam stnaných osob a jejich op tovné umíst ní na trh práce. Tohoto cíle se projekt snaží dosáhnout prost ednictvím r zných aktivit, které ú astníci absolvují v jednotlivých ástech projektu. Tyto

ásti zahrnují nap . pr pravu

v m kkých dovednostech, pracovn právní problematiku, kompetence pro efektivní hledání zam stnání, po íta ové kurzy a rekvalifika ní kurzy. 64

7 Zhodnocení ú innosti nástroj APZ Realizací aktivní politiky zam stnanosti bylo v rámci regionu dosaženo zmírn ní dopadu hospodá ské krize, která za ala na podzim roku 2008 a b hem lo ského roku se stále prohlubovala. I p es velký nár st po tu nezam stnaných 64



42

v evidenci ú adu práce a velmi nízkou nabídku volných míst, se poda ilo umístit tém

300 lidí do pracovních pom r . V regionu byla za pomoci ú adu práce

z ízena chrán ná pracovní dílna, která dala pracovní p íležitost 10 osobám se zdravotním postižením. Tyto osoby jinak nemají v sou asné dob

možnost

uplatn ní na trhu práce. Udržet stávající zam stnanost t chto osob se poda ilo poskytnutím finan ního p ísp vku na provoz 13 chrán ných pracovních dílen a 64 chrán ných pracovních míst.65 Tabulka 11: Zhodnocení ú innosti jednotlivých nástroj APZ v roce 200966

ve ejn prosp šné práce

spole ensky ú elná pracovní místa

35 32

po et umíst ných uchaze

30

25 22

21

20

20

18

17

18

14

15

13 11

11 9

10

8

8

5

5

5

3

6

2

1 1

2

2

3

0 leden

65

únor

b ezen

duben

kv ten

erven

ervenec

srpen

zá í

íjen

listopad

Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2009 [cit. 20.

února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy. 66



43

prosinec

V souvislosti s probíhající hospodá skou recesí vznikl zcela nový projekt „Vzd lávejte se!“ projekt je zam en na zam stnavatele, kte í v d sledku celosv tové finan ní krize a hospodá ské recese museli nebo budou muset omezit výrobu ve svých provozech, a jejich zam stnance. V rámci projektu mohou zam stnavatelé získat finan ní prost edky na realizaci vzd lávacích kurz pro své zam stnance, kte í jsou ohroženi negativními d sledky organiza ních zm n podniku v d sledku krize. Zam stnanc m se tak dostane možnosti ú astnit se dalšího vzd lávání, zdokonalit své odborné znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti tzv. obecného vzd lávání zam stnavatelé získají prostor pro efektivn jší ešení personální situace podniku v období krize. 67

8 P edpokládaný vývoj trhu práce Nezam stnanost v pr b hu roku 2010 bude i nadále negativn ovliv ována sv tovou hospodá skou krizí. K mírnému zlepšení by mohlo dojít v jarních m sících v souvislosti se zahájením sezónních prací, zejména v zem d lství, stavebnictví,zpracovatelském pr myslu, lesnictví. Dle odhadu se bude b hem roku 2010 míra nezam stnanosti pohybovat mezi 8-10%. Aktivní politika zam stnanosti bude op t zam ena p edevším na uchaze e o zam stnání nejvíce znevýhodn né na trhu práce a na zvyšování jejich zam stnatelnosti, na snižování dlouhodobé nezam stnanosti a na snižování regionálních rozdíl v nezam stnanosti. Aktivní politika zam stnanosti bude realizována p edevším pomocí: - nástroj , které jsou ur ené k umíst ní uchaze

o zam stnání, tj. ve ejn

prosp šné práce, spole ensky ú elná pracovní místa - rekvalifikace jako nástroje vedoucí ke zvýšení zam stnatelnosti prost ednictvím získávání nové kvalifikace, zvyšování, rozši ování i prohlubování dosavadní kvalifikace

67

Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2009 [cit. 20. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy

44

- nástroje podporující udržení zam stnanosti a ur ené pro zam stnávání osob se zdravotním postižením. 68

Záv r Ve své práci jsem se zabývala nezam stnaností, konkrétn situací na trhu práce na Táborsku. Zajímalo m , jaké možnosti zde mají nezam stnaní k návratu na trh práce, jak jsou tyto možnosti využívány a jaká je jejich ú innost. Nejvíce využívaným nástrojem p i návratu na trh práce z stává rekvalifikace. N kte í

auto i

poukazují

na

problemati nost

rekvalifikace

vzhledem

k nejednozna nosti jejích ú ink . Poukazuje se na skute nost, že rekvalifika ní a výcvikové programy nep ispívají významným zp sobem ke zvýšení zam stnanosti. Zásadním problémem t chto aktivních opat ení je nesoulad mezi samotným programem na jedné stran a pot ebami znevýhodn ných skupin osob na trhu práce na stran druhé.69 Proto by aktivní politika nezam stnanosti m la být více realizována ve vazb na poradenské aktivity a m la by zohled ovat individuální charakteristiky uchaze . P i poradenských pohovorech je nutné zjiš ovat osobní p edpoklady uchaze e, jeho p edstavy o dalším pracovním uplatn ní, jeho možnosti. Pokud tomu tak není, m že to být jeden z d vod nap . neúsp šnosti rekvalifikace. D vody nezam stnání se po rekvalifikaci: - u dlouhodobých rekvalifikací, zakon ených výu ním listem, dochází ke zm n nabídky na trhu práce – po ukon ení ro ního kurzu již volné místo na trhu práce není - h e se zam stnávají uchaze i, kte í po rekvalifikaci zjistí, že došlo ke zm n dopravní obslužnosti a proto hledají zam stnavatele s odpovídající sm nností -p edstava nastoupit na vyšší pracovní pozici, než ke které mají p edpoklady 68


2010]. Dostupné na WWW:http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_zpravy 69

Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), s. 205

45

a kterou zam stnavatel nabízí,

asté spojení s nereálnou p edstavou o výši

nástupních p íjm - psychické zábrany uchaze e pramenící z pocitu nezvládnutí práce, pracovní nejistota ve zkušební dob - u dlouhodob nezam stnaných strach ze za len ní do pracovního režimu - nedostate ná motivace (hlavn u žen) najít si zam stnání za každou cenu, požadavky se pohybují v rovinách asové, mzdové, množství práce a úkol , které musí být spln ny dle p edstav uchaze e.70 I p es

výše uvedené argumenty je ú innost tohoto nástroje jednozna ná,

uchaze i nachází nová uplatn ní na trhu práce, p izp sobují se novým požadavk m a podmínkám trhu práce. Rekvalifikace jsou více spojeny s nabídkou volných míst v p íslušném regionu.71 Dalším velmi ú inným nástrojem jsou i spole ensky ú elná pracovní místa vyhrazená pro uchaze e o zam stnání. Ve ejn prosp šné práce pomáhají nalézt uplatn ní osobám se specifickým postavením na trhu práce a nejsou schopni se jiným zp sobem uplatnit. Je to asto jediný zp sob, jak tyto uchaze e zam stnat a udržovat u nich pracovní návyky. Tyto dva nástroje APZ jsou využívány p edevším p i umis ování osob starších 50 let, v roce 2009 se poda ilo takto umístit 24,6 % t chto uchaze , což je velmi dobrý výsledek Problematickým z stává umíst ní osob se zdravotním postižením na trhu práce. Po et volných míst ur ených pro tuto specifickou skupinu nezam stnaných

70

Analýza vývoje zam stnanosti a nezam stnanosti v 1. pololetí 2009 [online]. Praha: MPSV,

2009 [cit. 2. b ezna 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009p1/Analyza0906.pdf. 71

Analýza vývoje zam stnanosti a nezam stnanosti v 1. pololetí 2009 [online]. Praha: MPSV,

2009 [cit. 2. b ezna 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009p1/Analyza0906.pdf.

46

poklesl. Z celkové nabídky volných míst je pr m rn

7% ur eno pro tuto

skupinu. 72 P i ešení problému nezam stnanosti je t eba zohled ovat rozdílnou situaci v jednotlivých regionech, p izp sobit se specifickým podmínkám trhu práce, požadavk m zam stnavatel i možnostem uchaze

v daném regionu. M l by být

kladen velký d raz na preventivní opat ení (nap íklad ve školství pružn ji reagovat na pot eby trhu práce) a na aktivní p ístup p ed pasivním p ijímáním sociálních dávek. D ležité je motivovat jednotlivé uchaze e, aby se vždy vyplatilo být zam stnaný, ne pouze pasivním p íjemcem dávek. Zatím je situace taková, že nezam stnané nízký rozdíl mezi výší minimální mzdy a nárokovaných sociálních dávek spíše nemotivuje. Rok 2009 byl i na Táborsku poznamenán sv tovou hospodá skou krizí, došlo k velkému nár stu nezam stnaných, také nabídka volných pracovních míst byla minimální. K mírnému zlepšení došlo v jarních m sících se zahájením sezónních prací v zem d lství, stavebnictví a službách spojených s turismem. D sledkem hospodá ské krize se výrazn zvýšily náklady na politiku zam stnanosti, oproti roku 2008 o více než dvojnásobek. Realizací jednotlivých nástroj aktivní politiky zam stnanosti se poda ilo v regionu nár st nezam stnanosti pon kud zmírnit, umíst no bylo tém

300 nezam stnaných do pracovního pom ru. Zam stnavatelé

využily i možnost zapojit se do projektu „Vzd lávejte se!“. V okrese Tábor se do n ho zapojilo 31 firem. Díky tomuto projektu nemusely ukon ovat se svými zam stnanci pracovní pom ry. I když region Tábor pat í v celorepublikovém pom ru k region m s nižší mírou nezam stnanosti, pat í nezam stnanost k závažným problém m, se kterými se bude i v budoucnu potýkat.

72



47

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Knižní zdroje: BROŽOVÁ, D. Spole enské souvislosti trhu práce. 1.vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B. et al. Nezam stnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-9006-8. JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zam stnanosti. 1.vydání. Praha: VŠE, Fakulta národohospodá ská, 1999. ISBN 80-7079-635-9. KRNINSKÁ, R.

ízení lidských zdroj . 1. vydání.

eské Bud jovice: JU,

Zem d lská fakulta, 2002. ISBN 80-7040-581-3. MAREŠ, P. Nezam stnanost jako sociální problém. 3. rozší .vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3. MAYEROVÁ, M.; R ŽI KA, J. Sociologie v ekonomické praxi. Plze : Západo eská univerzita, 2001. ISBN 80-7082-834-X. SAKSLOVÁ, V.; ŠIMKOVÁ, E. Základy ízení lidských zdroj : Systematický p ehled základní personální problematiky. 1. vydání. Hradec Králové: Nakladatelství Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-187-2. VEDRAL, P.; STRAKOVÁ, A. Zam stnanost: vybrané kapitoly.

eské

Bud jovice: JU, Zdravotn sociální fakulta, 1996. ISBN 80-7040-173-7. Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. Sirovátka, T.; Mareš, P. (ed.), Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8.

48

ZLÁMAL, J.; HORVÁTH, M.

ízení lidských zdroj . 1. vydání. Olomouc:

Univerzita Palackého, Léka ská fakulta, 2005. ISBN 80-244-1085-0. Elektronické dokumenty: Analýza SWOT území z hlediska zam stnanosti a trhu práce [online]. Tábor: M sto Tábor, 2010 [cit. 5. b ezna 2010]. Dostupné na WWW: http://www.tabor.cz/docstore/File/Rozvoj/UAP/text_cast/ORPTabor_uap_%20A. pdf. Analýza trhu práce v okrese Tábor za rok 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_z pravy Analýza vývoje zam stnanosti a nezam stnanosti v 1. pololetí 2009 [online]. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2. b ezna 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009p1/Analyza0906.pdf.

M sí ní zpravodaj 12/2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2010 [cit. 14. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/mesicni_zp ravy/2009. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2009 [cit. 20. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_z pravy.

49

Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2009 [online]. Tábor: Ú ad práce, 2009 [cit. 20. února 2010]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ta_info/zpravy_o_situaci_na_trhu_prace/pololetni_z pravy. Zákon o zam stnanosti, 435/2004 Sb.[online]. ©2010 [cit. 14.února 2010]. Dostupné na WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb143-04.pdf.

50

ABSTRAKT MYLEROVÁ, P. Nezam stnanost a možnosti návratu na trh práce na Táborsku. Veselí nad Lužnicí 2010. Bakalá ská práce. Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Klí ová slova: zam stnanost, nezam stnanost, práce, trh práce, politika zam stnanosti, region Tábor, nástroje Bakalá ská práce se zabývá problematikou nezam stnanosti. Nezam stnanost je jedním ze závažných sociálních a ekonomických problém Významn

sou asnosti.

postihuje jednotlivce i celou spole nost. V teoretické

ásti jsou

vymezeny základní pojmy týkající se nezam stnanosti, jednotlivé druhy nezam stnanosti,

rizikové

skupiny,

d sledky

nezam stnanosti,

míra

nezam stnanosti. Dále pojmy trh práce, státní politika zam stnanosti, její rozd lení, jednotlivé nástroje a opat ení. V druhé ásti jsem se zam ila na region Tábor, jeho celkovou charakteristiku, konkrétní situaci na trhu práce na Táborsku, realizaci aktivní politiky zam stnanosti pomocí jednotlivých nástroj a opat ení.

51

ABSTRACT Unemployment and Possibilities of Return to Labour Market in Táborsko. Key words: employment, unemployment, work, labour market, labour policy, Tábor region, tools This bachelor work raises the issues of unemployment. Nowdays, the unemployment is one of serious social and economic problems. It significantly affects individuals and all the society. In the theoretical part, basic concepts related to unemployment, specific types of unemployment, endanger groups, consequences of unemployment and extent of unemployment are defined. And then concepts such as labour market, government policy of unemployment, its parts, specific tools and remedies. The second part aims to Tábor region, its characteristics, actual situation on the labour market in Táborsko, realization of active employment policy with help of specific tools and remedies.

52

Bakaláská práce. Nezamstnanost a možnosti návratu na trh práce na Táborsku

Recommend Documents