Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury
Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury Anthropometric research of the adult population and its applications in interiors and architecture
Teze disertace k získání akademického titulu "doktor", ve zkratce "Ph.D." Doktorský studijní program: Architektura a urbanismus Studijní obor: Architektura
Ing. arch. Martin Kovařík Školitel: prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc.
Brno 22.08.2011 str. 1
1
Cíl disertační práce
Cílem práce je zpracování dat současného antropometrického výzkumu dospělé populace, jejich porovnání s dřívějšími výzkumy a aplikace nových dat v oblasti interiéru a architektury. Práce by měla v závěru doporučit revizi stávajících norem v oblasti architektury, interiéru a nábytku a promítnout do nich zjištěné poznatky.
2
Popis úkolu
Úvod do problematiky, definice pojmů, historie a význam antropometrie v oblasti interiéru, nábytku a architektury. Vztahy jednotlivých parametrů, výšky a hmotnosti člověka, jejich vývoj. Růst výškové křivky populace v ČR a jeho srovnání s Evropou. Antropometrické měření a výzkum dospělé populace, měřené rozměry, rozdíly dle věku a pohlaví, doporučený rozsah dat, které je možno aplikovat v oblasti architektury, interiéru a nábytku. Vyhodnocení výsledků výzkumu, revize stávajících typologických zásad a norem s přihlédnutím na nové výsledky, návrh koncepčních změn zavedených schémat ve vztahu člověk – architektura– interiér – nábytek.
3
Struktura a metodika práce
Práce je rozdělena do těchto částí:
teoretická: historie a předchozí výzkumy v oblasti měření populace;
výsledková: měření a zpracování antropometrických dat, jejich vyhodnocení;
aplikace získaných poznatků na schémata člověka do oblasti architektury;
závěr: návrh zavedení rozšiřující velikostní řady pro potřeby architektury a interiéru;
příloha: tabulky se zpracovanými výsledky antropometrických měření.
str. 2
První část obsahuje krátké shrnutí historie antropometrie a jejího využití v architektuře, dále jsou zde shrnuty předchozí výzkumy a poukázáno na zjištěné mezery a problémy. Druhá část se zabývá zpracováním vlastních dat. Jsou zde stanovena vstupní kriteria pro vlastní měření, stanoveny cíle a způsoby vyhodnocení. Je zde ukázána problematika měření, se kterou se tým autora musel zabývat. Výsledky měření jsou srovnány s předchozími antropometrickými výzkumy a snaží se popsat vývoj populace v kontextu posledních cca 60 let. V třetí části jsou zjištěné skutečnosti aplikovány na postavu a pozice člověka, které jsou důležité pro oblast architektury. Závěr: Na základě zjištěných výsledků zde autor navrhuje zavést nový princip výškové kategorizace populace, který by se dal snadno aplikovat v oblasti architektury, interiéru a designu a byl by srozumitelný odborné i laické veřejnosti.
4
Současný stav problematiky
Většina antropometrických měření tělesných rozměrů populace na území ČR (resp. bývalého Československa), ze kterých vychází architektonické a nábytkářské normy, standardy a typologická schemata, byla prováděna v 60. a počátkem 70. let XX. století, resp. naposledy v r. 1985 při příležitosti Československé spartakiády. Většina současných výzkumů české populace je zaměřena na děti a mládež do 18 let, což je z hlediska využití dat pro architektury nedostatečné. Rovněž nedostatečný je rozsah měřených dat, kdy se měří především dva parametry: tělesná hmotnost a výška člověka. Proto byl v r. 2009 na Mendelově univerzitě v Brně, Fakultě lesnické a dřevařské, Ústavu nábytku, bydlení a designu pod vedením Doc. Petra Bruneckého zahájen výzkumný projekt řešený v rámci grantu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky FR-TI1/050 – NIS – Informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a jakosti nábytku (2009 – 2011, MPO/FR). Součástí projektu je mimo jiné i antropometrický výzkum a aplikace jeho výsledků do oblasti interiéru, architektury a designu.
str. 3
Autor v rámci projektu byl pověřen vedením skupiny zabývající se touto oblastí. Pod jeho vedením a za spolupráce týmu vedeného Mgr. Martinem Čutou z Antropometrického ústavu Masarykovy univerzity probíhalo v letech 2009 a 2011 měření respondentů z řad dospělé populace, na ně bude v následujícím období navazovat měření dětí. Uvedené měření bylo průběžně vyhodnocováno a na jeho základě byly zpracovány a vyhodnoceny výsledky. Některé dílčí části byly v rozpracované formě publikovány pod vedením autora v jedné bakalářské a dvou diplomových pracích. Autor měl tak možnost ve spolupráci se studentkami Ing. Kateřinou Dvouletou a Bc. Petrou Pliščinskou ověřit si koncepci práce i dílčí průběžné výsledky projektu. Některé části byly autorem publikovány v odborném tisku a monografiích (viz seznam literatury). V této práci se autor zabývá aplikací výsledků v především oblasti architektury a interiéru.
5
Výsledky
5.1 Problematika měření Při realizaci měření bylo nutno vyřešit tyto problémy:
sestavení měřícího týmu (s nezbytnými odbornými znalostmi a zkušenostmi);
stanovit šíři měřených rozměrů;
stanovit parametry měřené skupiny probandů;
realizace vlastní měření (v průběhu měření se projevila neochota probandů spolupracovat na měření z různých důvodů);
časový průběh měření: v průběhu celého dne (resp. pracovní doby).
Vlastní měření bylo realizováno ve spolupráci s vybranými výrobními podniky v oblasti nábytku a dalšími organizacemi s různorodě zastoupenými skupinami profesí., což eliminovalo některé výše zmíněné problematické body. (Výhodou byla rozdílná struktura probandů jak co do věku a geografického umístění, tak i do vzdělání a sociálního původu (jde o faktory, které mohou ovlivňovat výšku populace). Primárně byla vyloučena možnost měřit studenty vysokých škol (což z hlediska realizace měření byla nejjednodušší možnost), protože by se jednalo o vzorek úzké skupiny lidí ve věku 20 - 26 let s vyšším vzděláním.
str. 4
Měření probíhala na různých místech České republiky. Odděleně byly měřeny muži a ženy, přičemž byla snaha změřit zhruba stejně velké skupiny. Věková struktura byla nahodilá, jediným prioritně stanoveným omezením byla "dospělost", tj. věk nad 18 let.
5.2 Zpracování výsledků Výsledky byly statisticky vyhodnoceny jako samostatné soubory mužů a žen, potom byl zpracován kompletní soubor. Data byla vyhodnocena v jednotlivých parametrech samostatně:
aritmetický průměr;
medián (50. percentil);
minimální hodnota;
maximální hodnota;
horní hranice rozšířené normy (75. percentil);
dolní hranice rozšířené normy (5. percentil);
hodnota vyskytující se pod hranicí běžného rozložení (3. percentil);
hodnota vyskytující se nad hranicí běžného rozložení (97. percentil);
směrodatná odchylka.
5.3 Srovnání výsledků s rokem 1970 V následujících tabulkách jsou uvedeny rozdíly ve vývoji hlavních hodnot, tj. celkové tělesné výšky a hmotnosti mužů a žen. Tabulka 1: Průměrné tělesné výšky dospělého člověka 1970
2011 (medián)
rozdíl
muži
174,0 cm
180,1 cm
+ 6,1 cm
ženy
162,0 cm
166,0 cm
+ 4,0 cm
Tabulka 2: Průměrná tělesná hmotnost dospělého člověka 1985
2011 (medián)
rozdíl
muži
74,6 kg
82,0 kg
+ 7,4 kg
ženy
59,4 kg
64,9 kg
+5,5 kg
str. 5
Výsledky měření ukazují na nárůst výšky a hmotnosti populace a na zvětšující se rozdíly mezi maximálními a minimálními hodnotami. Porovnání průměrných hodnot z r. 1965 – 1970 (výchozí data z výše uvedených publikací a výzkumů) a z r. 2011 jasně ukazují na stále rostoucí populaci. Je třeba zdůraznit, že Češi patří k nejvyšším v Evropě. Odborníci se domnívají, že růst české populace se zpomalil, nicméně ještě se nezastavil. Vedle toho je alarmující nárůst hmotnosti a BMI indexu, který je přičítán především málo pohyblivému životnímu stylu a nevhodným stravovacím návykům.
5.4 Aplikace výsledků do figury člověka Pro tvorbu schémat pozic člověka byl zvolen program firmy Siemens "Tecnomatix Jack", který umožňuje simulovat různé pozice člověka a především umožňuje vytvořit virtuální biomechanický model člověka dle přesně vložených parametrů. V programu Tecnomatix Jack byla vytvořena základní figura člověka s parametry zadanými dle kompletního souboru (tj. "unisex") a to pro tři hlavní velikosti" 25., 50. (X = medián) a 75. percentil a v některých případech navíc i maximální a minimální hodnoty. Tato figura byla modelována do předem vytipovaných poloh a byly změřeny a odečteny patřičné dosahové aj. vzdálenosti. zaokrouhlené na 0,1 cm. Pro lepší ilustraci rozdílů byla některé schémata doplněna o kóty rozdílů minima a maxima (resp. 25. a 75. percentilu).
Obrázek 1: Rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami výšky člověka
str. 6
6
Vymezení směrů dalšího zkoumání problematiky
Další výzkum se bude orientovat do těchto hlavních oblastí:
doměření dalšího vzorku dospělé populace (cílem je skupina 500 mužů a 500 žen)
měření dětí a mládeže do 18 let (byl zahájeno);
aplikace do schemat různých druhů sezení a odpočivného nábytku;
aplikace do schemat různých druhů pracovního prostředí v souvislosti s architekturou.
7
Závěr a diskuze
Z antropometrického výzkumu prováděného pod vedením autora
jednoznačně
vyplývá, že v české populaci došlo k výraznému růstu tělesné výšky a hmotnosti, přičemž tyto veličiny nenarůstají v poměru. Hmotnost roste výrazněji a to především u mužů. Menší spotřeba fyzické energie a na druhou stranu bohatší strava vede k tloustnutí populace, což se negativně projevuje na zdraví napříč celou populací (od dětí až po starší generaci). Vedle toho se v antropometrických měřeních projevil značný rozptyl okolo okrajových hodnot, což znamená, že se více "rozevírají nůžky" hodnot na hranicích rozšířené normy (25. a 75. percentil) i na okraji normy (3. a 97. percentil), což ve svém důsledku znamená nutnost respektovat větší variabilitu rozměrů člověka a aplikovat ji do architektury a interiéru. Díky rostoucí populaci a zvyšujícímu se rozpětí především výšky v populaci je třeba revidovat většinu rozměrových schémat vztahů člověk – nábytek – interiér a člověk – architektura a upravit je v závislosti na růstu populace s přihlédnutím na:
akceptaci změn v životním stylu i do budoucna (= + rezerva pro další sekulární růst populace na hranici kolem mediánu = 180 cm);
změnit stávající „doporučené“ rozměrů norem a typologie vzhledem k stále rostoucí populaci, a to včetně stanovení velikostních kategorií;
zohlednit změny v rozdílech populace, kde hrají stále menší roli rozdíly mezi mužem a ženou (jak co do rozměrů, tak i co do sociální role ve společnosti, tzn. stírání rozdílů mezi "mužskou" a "ženskou" rolí).
str. 7
Neaktuálnost používaných schémat je největším nedostatkem současné tvorby vč. přijatých norem a dogmat. Jednoduchým modelem by mohlo být zavedení pro oblast architektury, interiéru a nábytku klasifikace velikostních řad inspirovaná oděvním průmyslem (XS, S, M, L, XL), což by umožňovalo tvůrcům a především zákazníkům snadnější orientaci. Autor doporučuje do oblasti architektury, ale především do interiéru a designu nábytku (alespoň v několika důležitých oblastech, jako je sedací, jídelní, pracovní a úložný nábytek) následující členění, které by řešilo rozdílné parametry výšky populace. Minimální rozměry v architektuře by měly být dimenzovány s ohledem na velikost XL, aby docházelo k minimálním konfliktům uživatelů s okolím.
Tabulka 3: Předpokládaný vztah velikosti nábytku a člověka velikost
výška od
do
(XS)
145 cm
155 cm
S
155 cm
165 cm
M
165 cm
175 cm
L
175 cm
185 cm
(XL)
185 cm
195 cm
Potřebné rozsahy velikostí jsou ilustrovány na následujícím obrázku. Je vidět, že tělesné výšky mužů a žen se překrývají a že nejpodstatnější škálou e velikosti L (resp M-L).
Obrázek 2: Doporučené členění rozměrové řady výšek člověka (v cm) str. 8
V architektuře je potřeba revidovat především schémata a normy 1 zabývající se minimálními průchody:
minimální šíře průchodů 60 cm by měla být zvětšena na 65 cm;
šíře sezení u jídelního (pracovního) stolu by měla být zvětšena na min. 65 cm, optimální šíře je 75 cm (tento aspekt ovlivní normy pro stravování i pracovní - např. školský) nábytek;
minimální výšky průchodů (např. světlá výška dveřního otvoru) by měly být zvětšeny pro postavy s hodnotami 75. percentilu = 180 cm na bezpečnou průchozí výšku 210 cm;
minimální rozměry místností i jejich světlé výšky by měly být přiměřeně zvětšeny.
V oblasti interiéru a designu nábytku se jedná o změnu takřka všech stávajících schémat. Většina používaných norem (např. ČSN 910620 Nábytek. Židle. Funkční rozměry a způsoby měření) je dnes vhodná jen při zachování horní hranice hodnot.
Autor se domnívá, že přínosem celého projektu a této práce jsou především tyto body:
aktualizace a výsledky antropometrických měření pro dospělou populaci (přičemž měření bude pokračovat v r. 2012; autor nepředpokládá změnu předložených závěrů, cílem je podrobnější statistická verifikace výsledných měření);
šíře měřených dat pro jejich využití v oblasti architektury a interiéru;
zpracování dat na figuře modelované v systému CAD;
návrhy pro inovaci stávajících schémat využívaných v architektuře na základě skutečného růstu české populace.
1
např. ČSN 734301 Obytné budovy str. 9
8
Použitá literatura:
BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl I - část 1. Praha: ÚV ČSTV, 1986. 288 s.
BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl I - část 2. Praha: ÚV ČSTV, 1986. 357 s.
BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl II. - část 1. Praha: ůV ČSTV, 1987. 186 s.
DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
DVOULETÁ, K. Současná antropometrie a její význam pro navrhování nábytku. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2009. 45 s.
DVOULETÁ, K. Využití antropometrie v oblasti úložného nábytku a nábytku pro práci a stravování. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2011. 105 s. Vedoucí práce: Ing. arch. Martin Kovařík.
HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 124 s. ISBN 80-86817-00-8.
JOSEPHY, Michal. Jak rostou Češi : o naší zemi a lidech. National Geographic. 2006, leden, s. 25-30. Dostupný také z WWW:
.
KOVAŘÍK, M. -- BRUNECKÝ, P. -- HÁLA, B. Změny antropometrických kriterií v oblasti navrhování nábytku a interiéru. In TESAŘOVÁ, D. -- CHLADIL, J. -- KINDL, P. -- ČECH, P. -- JUNG, P. -- HLAVATÝ, J. -- HOLOUŠ, Z. -- KANICKÁ, L. -MUZIKÁŘ, Z. -- ZÁVADA, V. Trendy v nábytkářství a bydlení 2010. 1. vyd. Brno: ES Mendelova universita, 2010, s. 289--294. ISBN 978-80-7375-451-8.
Brunecký P., Hála B., Kovařík M. Nábytkářský informační systém "NIS" část II Všeobecné požadavky na nábytek. 1. vyd. GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2010. 133 s. ISBN 978-80-254-8884-3. Monografie.
Brunecký P., Hála B., Kovařík M. a kol. Nábytkářský informační systém "NIS", část III - Požadavky na úložný nábytek. 1. vyd. GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2010. 75 s. ISBN 978-80-87502-01-3. Monografie.
str. 10
NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2.
PANERO, J. -- ZELNIK, M. Human dimension & interior space: a source book of design reference standards. New York: Whitney Library of Design, 1979. 320 s. ISBN 0-85139-4574.
PLIŠČINSKÁ, P. Antropometrie a její vliv v oblasti navrhování nábytku. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2009. 45 s. Vedoucí práce: Ing. arch. Martin Kovařík.
PLIŠČINSKÁ, Petra. Využití antropometrie v oblasti sedacího a lehacího nábytku. Brno, 2011. 72 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Ing. arch. Martin Kovařík.
VIGNEROVÁ, Jana. Státní zdravotní ústav: 6. Celostátní antropologický výzkum [online]. 7. leden 2008 [cit. 2011-06-16]. Dostupné z WWW: <stu.cz/publikace/data/6-celostatni-antropologicky-vyzkum>.
VINK, Peter. Comfort and design: principles and good practice. Boca Raton: CRC Press, 2005. 293 s. ISBN 0-8493-2830-6. str. 137-145.
str. 11
