Analýza řízení jakosti ve výrobním podniku. Veronika Alková

Analýza řízení jakosti ve výrobním podniku

Veronika Alková

Bakalářská práce 2012

ABSTRAKT Bakalářská práce pojednává o řízení jakosti ve výrobním podniku. Cílem práce je analyzovat řízení jakosti a na základě analýzy vypracovat doporučení pro daný podnik. Tato práce se skládá ze dvou základních část. První část je zaměřena na teoretické zpracování v oblasti řízení jakosti, koncepce managementu jakosti a na řízení jakosti ve výrobě. Ve druhé části praktické je představen podnik, analyzován jeho systém řízení a návrh na zlepšení.

Klíčová slova: jakost, management jakosti, systém řízení jakosti, ISO normy, výroba

ABSTRACT This bachelor thesis deals about the quality management in production company. The main aim is analysis of quality management and on the base of this analysis make recommendation for company. Thesis consist of two basic parts. First part is target on theoretical procesing in quality control sphere, concept of managment quality and on quality control in production. In second practical part is introduced one company, analyzed system of his managing and make proposal for improving.

Keywords: quality, quality management, quality management system, ISO standards, production

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Romaně Bartošíkové, Ph.D. za odborné vedení a rady při zpracování. Dále bych chtěla poděkovat podniku ABC a.s., jmenovitě Ing. Jiřímu Kodytkovi za poskytnutí veškerých dokumentů potřebných k napsání této bakalářské práce a za vstřícné jednání všech zaměstnanců, kteří mi pomáhali.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 9 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 10

1

2

3

VÝZNAM JAKOSTI ........................................................................................... 11 1.1

DEFINICE ......................................................................................................... 11

1.2

ZKLADNÍ POJMY ............................................................................................... 12

MANAGEMENT JAKOSTI ................................................................................ 13 2.1

POLITIKA JAKOSTI ............................................................................................ 13

2.2

CÍLE JAKOSTI ................................................................................................... 14

2.3

ZÁSADY MANAGEMENTU JAKOSTI ..................................................................... 14

KONCEPCE MANAGEMENTU JAKOSTI ...................................................... 17 3.1

KONCEPCE ODVĚTVOVÝCH STANDARDŮ ........................................................... 17

3.2

KONCEPCE TQM .............................................................................................. 18

3.3

NORMY ISO ..................................................................................................... 19

3.3.1 ČSN EN ISO 9001:2000 ........................................................................... 20 3.4 SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI ..................................................................... 21 4

ŘÍZENÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ ....................................................................... 22 4.1

MONITOROVÁNÍ A MĚŘENÍ................................................................................ 22

4.2

KONTROLA JAKOSTI VE VÝROBĚ ....................................................................... 23

4.3

ANALÝZA MOŽNÝCH VAD A JEJICH NÁSLEDKŮ................................................... 24

4.4

SYSTÉM ŘÍZENÍ NESHODY VÝROBKŮ ................................................................. 25

4.5

NÁPRAVNÁ A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ............................................................... 27

II PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 28

5

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ....................................................................... 29 5.1

ABC A.S. ZÁVOD 10 OLOMOUC......................................................................... 30

5.2

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ZÁVODU 10 ............................................................. 30

5.3

POLITIKA A CÍLE JAKOSTI .................................................................................. 32

6

PŘÍRUČKA JAKOSTI ........................................................................................ 34

7

DOKUMENTACE V ORGANIZACI ................................................................. 38

7.1

STRUKTURA DOKUMENTACE ............................................................................. 38

7.2

ŘÍZENÍ DOKUMENTŮ ......................................................................................... 39

7.2.1 Registr právních a jiných požadavků ......................................................... 39 7.3 ŘÍZENÍ ZÁZNAMŮ ............................................................................................. 40 8

ANALÝZA ŘÍZENÍ JAKOSTI ........................................................................... 43 8.1

9

KONTROLA JAKOSTI ......................................................................................... 47

8.1.1 Předvýrobní kontrola ................................................................................ 47 8.1.2 Výrobní kontrola ...................................................................................... 47 8.1.3 Povýrobní kontrola ................................................................................... 48 NÁVRHY A DOPORUČENÍ ............................................................................... 49

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 52 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 54 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 56 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 57

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení

9

ÚVOD Jakost byla vnímána už ve starověku, protože lidé se vždy zajímali o funkčnost svých výrobků. Má mnoho definic a je chápána různými způsoby. Podnik, který bude své výrobky prodávat a přitom uspokojovat zákazníka může dnes ekonomicky přežít. Takové výrobky musí mít dostatečně užitné hodnoty, co nejlepší jakost a přiměřenou cenu. Vše se tedy předpokládá jakostí, tj. jakostní výrobky, jakostní služby, jakostní práce a technologie, jakostní servis. To udržuje určitý systém faktorů jako je trh, organizace, předvýrobní etapy, výrobní etapy, povýrobní etapy, systém řízení jakosti a další. Nedílnou součástí růstu národního hospodářství a lepší uspokojování hmotných potřeb společnosti je vysoká jakost vyráběných výrobků. Mezi příčiny neustálého zvyšování jakosti výrobků patří vědeckotechnický rozvoj. Management jakosti je důležitý v celkovém managementu podniku. Jakost je tvořena každou činností, která se dotýká výrobku. Management jakosti se musí zaměřovat na celý životní cyklus výrobku. Počínaje zjišťováním potřeb a požadavků současných i potencionálních zákazníků přes výzkum, vývoj, konstrukci, technologii, přípravu výroby, materiály, zásobování, výrobu, montáž, uvádění výrobku do provozu, balení, expedici, sledování, servis, opravy a konče likvidací výrobku po ukončení doby životnosti.

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část teoretická je zaměřena na význam jakosti, charakteristiku managementu jakosti, koncepce managementu jakosti, ISO normy a řízení jakosti ve výrobě. Pro tuto práci je vybrána společnost ABC a.s. a její závod 10, který je v Olomouci. A v praktické části je analyzováno řízení jakosti ve výrobě, zaměřeno na plnění požadavků podle norem ISO. Je popsána kontrola jakosti v podniku. Analýza je podkladem pro návrhy a doporučení pro zlepšení řízení jakosti v závodě. Cílem práce je zanalyzovat a zhodnotit stávající stav systému řízení jakosti společnosti ABC a.s. pro závod 10 – Olomouc a navrhnout zlepšení. Veškeré podklady pro vypracování bakalářské práce byly použity především z odborné literatury, platné legislativy, internetových zdrojů, interních dokumentů, osobních jednání s vedoucími pracovníky závodu 10 – Olomouc. V přílohách jsou zařazeny dokumenty související s kontrolou jakosti v podniku.


I. TEORETICK Á ČÁST

10


1

11

VÝZNAM JAKOSTI

Jakost lze vyjádřit moha různými definicemi. Může být chápána jako splnění všech požadavků a přání zákazníka. Nebo jako výrobek či služba bez vady, moderní výrobek s novými funkcemi a poutavým designem. Nejstarší definice tohoto pojmu je přisuzována již Aristotelovi.

1.1 Definice Jakost neboli kvalita – „Stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik. Přitom požadavek je vymezen jako potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou závazné, inherentní se interpretuje jako existující v něčem, zejména jako trvalá charakteristika, a pojem charakteristika jako rozlišující vlastnost.“ Požadavek – „Je potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou závazné.“ [3] Nelze zapomenout ani na požadavky, které jsou v praxi jednoznačně definovány závaznými předpisy, ať už jsou v podobě zákonů, vyhlášek, norem apod. Hmotnými výrobky,

zpracovanými

informacemi,

poskytnutými službami,

procesy,

systémy

managementu (tj. i systémy jakosti) atd. jsou plněny tyto požadavky. [10] Praktický pohled na jakost výrobků a služeb očekává splnění tří atributů (neodlučitelných vlastností): ·

bezvadnosti,

·

kvalitativních parametrů,

·

stability.

Bezvadnost – „Stav výrobků nebo služby, kdy nemají žádnou vadu. Vadu lze přitom vymezit jako nesplnění požadavků ve vztahu k zamyšlenému nebo specifikovanému použití.“ [3] Kvalitativní parametry – znaky, charakteristiky výrobků představují určitý souhrn vlastností (funkční, spolehlivostní, estetický apod.). Při hodnocení kvalitativních parametrů má rozhodující úlohu zákazník. Stabilita – kvalitativní rys, který se vztahuje zejména k dodávaným výrobkům či službám a spočívá v zaručení vyhovující, vyrovnané jakosti u libovolné jednotky v dodávce. Vstupní kontrolou lze zajistit stabilita, ale je to drahé řešení. [11]


12

1.2 Zkladní pojmy Produkt – výstupy z procesů, které označuje norma ČSN EN ISO 9000:2001. Každý produkt má určité znaky jakosti, které jsou pro daný produkt typické – inherentní. Znaky jakosti – člení se na znaky kvantitativní (tj. měřitelné, jako např. rozměr, obsah, výkon apod.) a znaky kvalitativní – atributy, které mohou pro spokojenost zákazníka být rozhodující, ale nelze je popsat číselnou hodnotou. Znaky jakosti jsou velmi rozmanité a tvoří je např. technické parametry, design, ekologický standart, provozní spolehlivost, finalita dodávky apod. Systém jakosti – Část celopodnikového managementu, která má za úkol maximalizovat spokojenost zákazníků co nejefektivnějším způsobem. Uvnitř systému se provádí dílčí procesy managementu jakosti v různých fázích. A to od marketingového výzkumu až po poskytování pozáručního servisu. Pro plnění požadavků zákazníků je význam jednotlivých fází různý. Systém managementu jakosti je soubor na sebe navazujících procesů. [10] Management – „Proces koordinace pracovních činností takovým způsobem, aby je lidé prováděli účinně a efektivně“. Proces charakterizuje funkce nebo hlavní aktivity manažerů. Funkce jsou: plánování, organizování, vedení a kontrola. [14] „Účelem managementu je vytvářet organizace, které fungují.“[7] Management jakosti – koordinované činnosti pro vedení a řízení organizace pokud se týče kvality. [3] TQM – kompletní řízení kvality je jedním ze systému řízení kvality. Je neustálé uspokojování potřeb zákazníků, při přiměřených nákladech a prostřednictvím týmového úsilí všech pracovníků podniku. [15] ISO Normy – Mezinárodní organizace pro normalizaci. Je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů, která vydává mezinárodní normy. Jsou obvykle připravovány technickou komisí ISO. Norma může být zveřejněna pouze při souhlasu alespoň 75% hlasujících členů. [4]


2

13

MANAGEM ENT JAKOSTI

Management jakosti můžeme charakterizovat jako část celopodnikového managementu, která se zaměřuje na maximalizaci zabezpečování spokojenosti zákazníků s vynaložením optimálních nákladů. V praxi musí být chápán jako přirozená a důležitá součást celkového systému řízení jakékoliv organizace. Bez managementu jakosti, jako součástí řízení nemůže existovat žádná organizace. Nejdůležitější funkce jsou: ·

Zaručit

maximální spokojenost a loajalitu zákazníků, respektive dalších

zainteresovaných stran. ·

Vytvářet prostředí pro neustálé zlepšování a rozvoj v organizaci.

Tyto dvě funkce musí být garantovány s co nejmenší spotřebou zdrojů (materiálových, finančních, lidských apod.). Management jakosti je tedy velmi široký pojem a vyjadřuje všechny činnosti celého vedení na všech jeho úrovních, počínaje generálním ředitelem a konče mistrem, s cílem uspokojit zákazníka. A to ve všech znacích jakosti požadovaného a dodávaného výrobku nebo služby. Realizace managementu jakosti je ovšem záležitostí všech členů organizace (podniku). [12] Mezi základní procesy managementu jakosti lze zařadit: ·

Stanovování politiky a cílů jakosti.

·

Plánování jakosti – specifikace procesů nezbytných pro provoz a zdroje potřebných pro splnění cílů kvality.

·

Řízení jakosti - plnění požadavků na jakost.

·

Prokazování jakosti - poskytování důvěry, že požadavky na jakost budou splněny.

·

Zlepšování jakosti - zvyšování schopnosti plnit požadavky na jakost.

Dále můžeme v systémech managementu jakosti v praxi najít i další procesy, jako např. řízení lidských zdrojů, řízení neshodných produktů, poskytování servisu, interní audit apod. [5]

2.1 Politika jakosti Vedení společnosti stanovuje politiku jakosti, která je součástí politiky obchodní. Politika jakosti se snaží naplnit všechna očekávání obsažené ve strategii společnosti. Vrcholné vedení musí zajistit, aby politika jakosti odpovídala účelu organizace, zahrnovala závazek


14

ke splnění požadavků a k neustálému zlepšování efektivnosti systému managementu jakosti. Také aby poskytnula rámec pro stanovení a přezkoumání cílů jakosti. Politika musí být sledována a pochopena v rámci organizace. A měla by být přezkoumávána z hlediska trvalé vhodnosti. Strategii jakosti vydává vedení společnosti jako dokument, který je každoročně aktualizován. Základem strategie je pochopení a důsledný popis všech procesů ve společnosti a jejich využití k funkčnímu a transparentnímu řízení jednotlivých oblastí činnosti. Také stanovuje odpovědnost za dodržení cílů a cílových hodnot. [18]

2.2 Cíle jakosti Cíle jakosti jsou stanoveny vedením společnosti v návaznosti na politiku jakosti. Měly by splňovat následující kritéria: ·

Měřitelnost – aby byli přesně sledované a ověřované.

·

Ekonomika – dosažené přínosy z nich byli vyšší než vynaložené náklady.

·

Legislativa – splňují určitý oficiální a závazný charakter.

·

Flexibilita – možnost přizpůsobit konkrétním podmínkám organizace. [8]

„Cíle mají být jasně sděleny všem pracovníkům, kteří mají být schopní je převést do svých individuálních příspěvků k celkovému splnění cílů. Má se definovat odpovědnost za realizaci a rozvíjení cílů.“ [4]

2.3 Zásady managementu jakosti „Úspěšné vedení a fungování organizace vyžaduje, aby byla vedena a řízena systematickým a jasným způsobem. Úspěch může být výsledkem zavádění a udržování takového systému managementu, jehož cílem je neustálé zlepšování výkonnosti organizace a to na základě potřeb zainteresovaných stran. Řízení organizace zahrnuje management kvality společně s dalšími disciplínami managementu.“ [3] Tyto zásady managementu kvality, může vrcholové vedení používat pro vedení organizace ke zvýšení výkonnosti: ·

Zaměření na zákazníka - Organizace jsou závislé na svých zákaznících, a proto mají porozumět současným a budoucím požadavkům zákazníků, mají plnit potřeby zákazníků a snažit se předvídat jejich očekávání.

UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení ·

15

Vedení a řízení zaměstnanců (vůdčí role) - Vedoucí pracovníci prosazují jednotnost účelu a zaměření organizace. Mají vytvářet a udržovat interní prostředí, v němž se mohou být pracovníci plně zapojit při dosahování cílů organizace.

·

Zapojení lidí - Pracovníci na všech úrovních jsou podstatou organizace a jejich plné zapojení umožňuje využít jejich schopností ve prospěch organizace.

·

Procesní přístup - Požadovaného výsledku se dosáhne mnohem účinněji, jsou-li činnosti a související zdroje a také činnosti řízeny jako proces.

·

Systémový přístup managementu - Identifikování, porozumění a řízení systému vzájemně souvisejících procesů přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace.

·

Neustálé zlepšování - Trvalým cílem organizace je neustálé zlepšování celkové výkonnosti organizace.

·

Přístup k rozhodování zakládající se na faktech - Efektivní rozhodování jsou založena na analýze údajů a informací.

·

Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy - Schopnost organizace a jejich dodavatelů tvořit hodnoty se zlepšuje vzájemně výhodnými vztahy.

V rámci souboru ISO 9000 tvoří těchto osm zásad, základ norem na systémy managementu jakosti. [4]


16

Tabulka 1: Principy systémů řízení jakosti Principy systému řízení jakosti dle

Principy TQM podle

ČSN EN ISO 9000 a ČSN EN ISO 9004

EFQM Modelu Excelence

1. Orientace na zákazníka

1. Orientace na zákazníka

2. Vůdcovství

2. Vedení lidí a týmová práce

3. Zapojení lidí

3. Rozvoj a zapojení lidí

4. Procesní přístup

4. Orientace na procesy

5. Systémový přístup k managementu

5. Odpovědnost vůči okolí

6. Neustálé zlepšování

6. Neustálé zlepšování

7. Orientace na fakty při rozhodování

7. Měřitelnost výsledků

8. Vzájemná prospěšnost vztahů s

8. Partnerství s dodavateli

dodavateli

Zdroj:http://www.isq.cz/isq-system.pdf Nejdůležitější zásadou systému managementu jakosti je uspokojení a potřeb zákazníka. Spokojenost zákazníka je určena rozdílem mezi jeho očekáváním a jeho vnímáním produktu tak, jak byl dodán organizací. K dosažení spokojenosti zákazníka by měla organizace nejdříve pochopit očekávání zákazníka.


3

17

KONCEPCE MANAGEM ENTU JAKOSTI

Existuje celá řada přístupů k managementu jakosti. Tzv. koncepce systémů managementu jakosti je chápán, jako základní strategické přístupy k vytváření a rozvoji systému managementu. V současné době jsou nejpoužívanější tři základní koncepce systémů managementu jakosti: ·

Koncepce odvětvových standardů.

·

Koncepce TQM.

·

Koncepce ISO.

3.1 Koncepce odvětvových standardů Zásady správné výrobní praxe SVP (GMP) jsou jedním z nejstarších systémových přístupů k managementu kvality. Používají se ve farmaceutických výrobách, ale i u přepravy, skladování a distribuci léků. Smyslem je uskutečnění výroby léčiv, tak aby byla zaručena vhodnost pro zamyšlené použití. A aby pacienti nebyli vystavení riziku způsobenému nedostatečnou kvalitou, závadností nebo neúčinností léků. Farmaceutické výrobny mají blízko k potravinářským provozovnám, takže i tu mohou být uplatněny principy GMP. Pokud, ale nejsou aplikovány v celém rozsahu, musí být založeny na principech systému HACCP [Hazard Analysis and Critical Control Points]. Požadavky HACCP jsou stanoveny pomocí kritických bodů v technologii výroby a v našich podmínkách upravených legislativně. Tato aplikace předpokládá zpracování diagramu výrobního procesu. „Zavedení tohoto systému v praxi znamená určit stanoveným způsobem ve výrobním procesu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení, zdravotní závadnosti, zejména v důsledku biologických, chemických či fyzikálních činitelů. Dále je potřeba stanovit pro každý identifikovaný kritický bod kritické meze, dále určit opatření k jejich prevenci nebo zmírnění, provádět jejich kontrolu a vést o tom evidenci.“ [12] Řada požadavků pro výrobní procesy je stanovená GMP. Tyto požadavky se stávají „standardními“ i v dalších přístupech zabezpečování jakosti: ·

Výrobní a kontrolní operace musí být jasně specifikovány.

·

Všechny výrobní faktory (prostory, zařízení, materiál, obaly, vhodné skladovací prostory a logistika) jsou zabezpečeny v požadované způsobilosti.


18

Existuje kvalifikovaný personál, který má k dispozici jasné instrukce a určenou odpovědnost.

·

Výrobky jsou průběžně kontrolovány dle určených postupů.

·

Jsou vedeny příslušné záznamy.

·

Jsou uspokojivě řešeny jakékoliv odchylky a neshody. [17]

3.2 Koncepce TQM Tato koncepce nepodléhá normám a předpisům jako např. ISO normy, ale je otevřeným systémem, který přijímá vše, co může být použito pro rozvoj podniku. V praxi je tato koncepce realizovaná díky různým modelům. [11] Koncept TQM není certifikovaný a hodnocení probíhá dvěma způsoby. Buďto samohodnocením nebo systém ohodnotí zákazník. Pokud je systém na vysoké úrovni může organizace získat cenu za jakost. V Evropě jde například o „Model excelence EFQM“, který slouží i jako podklad pro udělení evropských cen za jakost. [1] Excelence - Vynikající postupy v oblasti řízení organizací a dosahování výsledků, které jsou založené na souboru principů, zahrnujících orientaci na výsledky, zaměření na zákazníka, vedení a stálost účelu, angažovanost a rozvoj lidí, zlepšování a inovace, rozvoj vzájemných partnerství a na sociální odpovědnost organizace. [9] TQM zdůrazňuje řízení jakosti ve všech fázích reprodukčního cyklu. Pro realizaci výrobku musíme učinit jednotlivé kroky: ·

průzkum trhu (zjišťování potřeb zákazníka),

·

vývoj a návrh výrobku (promítnutí požadavků zákazníka do požadavků na výrobek),

·

vývoj a návrh procesu,

·

testování a ověřovací výroba,

·

výběr dodavatelů,

·

příprava výroby,

·

výroba,

·

kontrola, testování,

·

balení, skladování, expedice,

·

prodej,

·

servis, technická asistence,


19

likvidace výrobku.

Tyto jednotlivé činnosti někdy probíhají téměř souběžně, popř. se k některým musíme i vracet. [1]

3.3 Normy ISO Koncepce ISO je nejznámější ve světě, ale je pouze výchozí a nejméně náročná. Vstupuje jako prvotní předpoklad pro vstup na trh, dosažení konkurenční výhody a stability jakosti dodávek. Garantování formou certifikace systému jakosti pro celý podnikový systém jako celek. Asi nejvýznamnějšími normami pro řízení jakosti jsou tyto 3 normy: 1) ČSN EN ISO 9000 Systémy managementu jakosti - Základy, zásady a slovník. 2) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky. 3) ČSN EN ISO 9004 Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepšování výkonnosti. [20] Obrázek 1: Struktura norem ISO

ISO 9000 Systém managementu jakosti

ISO 9001

ISO 9004

Požadavky na organizaci s cílem maximálně uspokojit zákazník

Návody efektivní řízení jakosti

Zdroj: vlastní V roce 2000 přišla 2. revize, která byla nejzásadnější, nejvýznamnější a přinesla zjednodušení

a

možnost

uplatnění

v jakékoliv

organizaci.

Mezinárodní

ISO 9001:2000 a ISO 9004:2000 byly navrženy, tak aby se vzájemně doplňovaly.

normy


20

Ale je možné používat je i nezávisle. V ČSN EN ISO 9004:2000 je návod na širší rozsah cílů systému managementu jakosti, neustálé zlepšování celkové výkonnosti a efektivnosti podniku. [2]

Obrázek 2: Model systému managementu jakosti založeného na procesu

Zdroj: http://www.ikvalita.cz/tools.php?ID=76 Tento model založený na procesu umožnil v normách ISO 9001 a ISO 9004 definovat požadavky a doporučení pouze v 5 kapitolách: Systém managementu jakosti, Odpovědnost managementu, Management zdrojů, Realizace produktu, Měření, analýzy a zlepšování. V těchto jednotlivých kapitolách jsou požadavky, které musí splňovat systém jakosti. [12] 3.3.1 ČSN EN ISO 9001:2000 Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém managementu jakosti v případech, kdy organizace: 1) Poskytuje trvale výrobek (určený pro zákazníka nebo požadovaný zákazníkem), který splňuje příslušné požadavky předpisů a požadavky zákazníka. A tuto schopnost potřebuje prokázat. 2) Chce zvýšit spokojenost zákazníka. [4]


21

3.4 Systém managementu jakosti Je systém managementu pro vedení a řízení organizace co se týče jakosti. Je tvořen souborem na sebe navazujících procesů. Mezi základní procesy systému managementu jakosti patří: ·

Stanovení politiky a cílů jakosti.

·

Plánování jakosti.

·

Řízení jakosti.

·

Prokazování a zlepšování jakosti.

Tyto procesy jsou pouze základní, proto v praxi můžeme najít řadu dalších procesů, jako např. řízení lidských zdrojů, řízení neshodných produktů aj. [5] Organizace musí vytvořit, dokumentovat, uplatňovat a udržovat systém managementu jakosti a neustále zvyšovat jeho efektivitu v souladu s požadavky normy ISO 9000:2000. K zajištění těchto požadavků v organizaci musí: ·

být popsány procesy nutné pro systém jakosti,

·

být určena hierarchie a vzájemný vliv těchto procesů,

·

být určeny metody a kritéria, které jsou potřebné k zajištění efektivního řízení a fungování těchto procesů,

·

být zajištěna dostupnost (přístupnost) všech informací a zdrojů potřebných k vykonávání a monitorování procesů,

·

být monitorovány, měřeny a analyzovány tyto procesy,

·

být využity opatření, které jsou nutné pro dosažení plánovaných výsledků a neustálého zlepšování těchto procesů.

Podpora vrcholného vedení je vyžadována při neustálém zlepšování. [13]

Dokumentace systému managementu jakosti Dokumentace slouží pro podporu funkce systému managementu jakosti a jeho efektivního využívání, uplatňování, udržování a zlepšování. Každá organizace si může zvolit, jakým způsobem bude dokumentovat svůj systém managementu jakosti. Rozsah dokumentace je na každé organizaci, ale musí prokázat funkci systému managementu jakosti a jeho procesů. Nejvyšší úroveň dokumentace představuje příručka jakosti. [10]


4

22

ŘÍZENÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ

Kvalita nemůže být do výrobku doplněna až po jeho vyrobení, ale je do výrobku dávána ve všech etapách jeho vytváření. V etapě návrhu výrobku (materiál, výrobní prostředí), výroby výrobku (stav technologie, typ procesu – automatický, ruční, aj.). Taky ve fázi servisu, recyklace nebo ekologické likvidace výrobku.

V dnešní době, kdy je trh přesycen produkty od výrobců z celého světa, konečného zákazníka ovlivňuje cena, garance, design, poprodejní servis apod. Tyto aspekty se označují slovem jakost. Každá organizace má za úkol nabízet na trhu výrobky se stoprocentní kvalitou, pro spokojenost zákazníka a udržení zájmu do budoucna. [18] Výrobce musí vycházet z požadavků a přání zákazníka, jakost svého výrobku porovnává s jakostí výrobku stejné cenové třídy konkurenta, srovnává náklady s dosaženou cenou apod. Pro výrobce není jakost fixní veličinou, ale proměnnou. A to i z hlediska času - co je kvalitní v této době, nemusí být kvalitní za několik let. Organizace má za úkol zajistit požadovanou úroveň jakosti. Musí být vybudován štábní útvar „kontrola jakosti“. Kontroloři mají za úkol kontrolovat jakost výchozích surovin, materiálů, součástí, meziproduktů, hotových výrobků i průběh samotného výrobního procesu. S jediným a to neustále zvyšovat jakost. Jakost je považována za hlavní konkurenční výhodu. [16]

4.1 Monitorování a měření Postupy ověřování jakosti zahrnují tyto oblasti: ·

Měření spokojenosti zákazníka – základním měřítkem jsou vyjádření zákazníka při všech jednáních, která jsou dokumentována. Dalším měřítkem pro zjišťování spokojenosti zákazníků jsou dotazníky a reklamace. Výsledky jsou zaznamenávány a analyzovány na poradách vedení. Spokojenost zákazníka se také zjišťuje dalšími postupy v průběhu zakázky a po jejím skončení.

·

Interní audity – provádějí se za účelem zjištění, zda systém managementu jakosti vyhovuje požadavkům. Každý prvek normy je prověřen minimálně jednou ročně v kombinaci vlastního auditora s externím.

·

Měření a monitorování procesů – provádí za účelem zjištění, zda procesy dosahují plánovaných výsledků. Výrobní procesy jsou monitorovány díky kontrolním plánům a vyhodnocuje je mistr (počet vnitřních zmetků).


23

Měření a monitorování produktu – ověření splnění požadovaných vlastností produktu. Měření je co nejjednodušší, aby výsledný efekt byl dosažen s minimálním časem. V plánu kontrol jsou uvedeny požadované kontroly, zkoušení a záznamy, které se mají vytvořit. [6]

4.2 Kontrola jakosti ve výrobě Jakost ve výrobě je zajišťována formou kontroly a zkoušením. Se zvyšovanými nároky zákazníků na jakost výrobku, se zvyšuje i důraz na kontrolu. Pro význam jakosti je zapotřebí vycházet z faktu, že jakost nelze vykontrolovat, ale jakost musí být vyrobena. Proto pracovníci, kteří vykonávají kontrolu, nemohou nést odpovědnost za úroveň jakosti, která byla dosažena. Jejich náplň práce spočívá v účinném a hospodárném odhalování neshodných výrobků či neshodných operací. Podle charakteru výrobního procesu, výrobků a specifických znaků jakosti musí být identifikován konkrétní systém kontroly jakosti v podniku. Tento systém je tvořen různými druhy a formami kontroly tak, aby cílů kontroly bylo dosahováno. Dosažení cílů by mělo být trvalé a s vysokou účinností, ale s minimálními náklady. Protože kontrola jakost nevytváří, ale zvyšuje výrobní náklady. Druhy a formy kontroly jakosti: ·

Objekt kontrol: kontrola surovin, materiálu, hotových výrobků, nářadí, náhradních dílů, pomocného materiálu, dokumentace, strojů a zařízení.

·

Fáze životního cyklu: kontrola výzkumu a vývoje, technické dokumentace, výrobní a atestace hotových výrobků.

·

Místo provádění kontroly: pracoviště výrobní, pracoviště útvaru technické kontroly, laboratoře, zkušebny, nástrojárny, sklady, měrová střediska.

·

Použití měřidel a měřicích přístrojů: kontrola objektivní (provádí se metody měřením srovnáváním – kalibrem) a kontrola subjektivní (provádí se smyslovým hodnocením – vizuální kontrola, srovnání se vzorníkem).

·

Rozsah kontroly: kontrola stoprocentní (účinnost není stoprocentní), výběrová (statistická regulace) a namátková.

·

Rozsah

automatizace:

kontrola

ruční,

mechanizovaná

a

automatizovaná.

Automatizovaná kontrola se dělí na aktivní (in – process) a pasivní (automatické třídění).


24

Kontrola může být také primární a sekundární. Primární kontrola neboli samokontrola nahrazuje práci specializovaným pracovníkům technické kontroly. Je prováděna obsluhou stroje, která kontroluje své výsledky práce, znaky jakosti v průběhu procesu nebo kontroluje vývoj parametrů. Podle této kontroly vyhodnocuje stav jakosti výrobku. Samokontrolu nelze chápat jako nějaký druh kontroly, ale jako součást pracovní náplně dělníka nebo mistra. Sekundární kontrola je prováděna technologem nebo pracovníkem technické kontroly. Místem kontroly jsou zkušebny, laboratoře apod. Měřící technologie a jejich vývoj se opožďují z hlediska přesnosti i automatizace za vývojem výrobní technologie. To má velký vliv na jakost. Účinnost kontrolního systému je ovlivňováno nejen správnou volbou druhu a formy kontroly, ale i úrovní požadavků zákazníka, technických a technologických parametrů. Pokud znaky jakosti, které jsou kontrolovány, nesplňují požadavky a očekávání zákazníka. Může se stát, že i přes účinnost kontrolního systému není zákazník spokojen. Dalšími faktory účinnosti kontroly jakosti je úroveň metrologického zabezpečení kontroly a výroby, existence kvalitního kontrolního plánu a technologií. [10]

4.3 Analýza možných vad a jejich následků FMEA je zkratkou anglických slov Failure Mode and EfectAnalysis, což je do češtiny překládáno jako analýza možnosti vzniku vad a jejich důsledků. Je to analytická metoda, která se používá k tomu, aby potencionální problémy byly posouzeny a řešeny ve výrobku a procesu celého vývojového cyklu. Příklady vývojových cyklů jsou např. APQP, CPPD a další. [21] Cílem metody je definovat již ve fázi vývoje všechny vady, které jsou možné. Vady spojené s daným výrobkem/procesem a pro nejrizikovější vady uskutečnit preventivní opatření. FMEA je metoda týmová složená z lidí z různých úrovní organizace. Tým by se měl skládat z 5 – 7 členy, ale může mít i 15 členů, kteří daný výrobek/proces znají, výjimečně se využívá i externista. Metoda je relativně jednoduchá. Pro správné použití byla vydána norma ČSN IEC 812. Metodu FMEA obecně rozdělujeme do dvou kategorií: ·

FMEA výrobku (angl. design FMEA).

·

FMEA procesu (angl. process FMEA). [21]

Pro používání metody FMEA se využívá celá řada argumentů.


25

Aplikace metody FMEA znázorňuje systémový přístup k prevenci nejakosti: ·

snižuje ztráty vyvolané nízkou jakostí výrobku;

·

zkracuje dobu řešení vývojových prací;

·

ohodnocuje riziko možných vad a na jeho základě stanovuje priority opatření, vedoucích ke zlepšení jakosti;

·

napomáhá využívat zdroje;

·

vytváří databázi informací o výrobku, která lze využít pro podobné výrobky;

·

je významnou součástí kontrolního systému ve tvorbě návrhu;

·

zdokonaluje image a konkurenceschopnost organizace;

·

pomáhá zvýšit spokojenost zákazníka;

·

náklady vynaložené na provedení FMEA jsou jen zlomkem nákladu, které by mohly vzniknout při výskytu vad. [13]

4.4 Systém řízení neshody výrobků Řízení neshod je v každé organizaci důležitou součástí funkčního systému zabezpečování jakosti. Neshodou je rozdíl mezi požadovaným a skutečných stavem. Tyto rozdíly se musí odhalovat a zabránit plýtvání zdrojů, a aby nepůsobily ve skutečnosti nesplnění požadavků zákazníka. Pokud subsystém řízení neshod nebude v organizaci efektivně fungovat, tak nebude možné efektivní fungování zajišťování jakosti v budoucnu. Podle požadavků na systém managementu jakosti musí organizace mít zpracován dokumentový postup pro řízení neshodného produktu. [12] Definice základních pojmů: ·

Shoda - Splnění požadavku.

·

Neshoda - Nesplnění požadavku.

·

Vada - Nesplnění požadavku, kdy produkt není schopen plnit funkci, pro kterou je určen.

·

Přepracování - Opatření provedené na neshodném produktu tak, aby bylo splněno specifických požadavkům.

·

Oprava - Opatření provedené na neshodném produktu, aby byl přijatelný pro zamýšlené použití.

·

Vyřazení - Opatření provedené na neshodném produktu, aby se zabránilo jeho původně zamýšlenému použití.


26

Uvolnění - Povolení k postoupení do další etapy procesu.

Při řízení neshodného produktu postup uvádí vývojový diagram na obr. 3. Schéma je zjednodušeno, protože uvažuje pouze s opravou neshodného produktu. Technická kontrola prováděná pracovníky odhalí, že produkt má alespoň jednu odchylku od specifikací, musí jej dohodnutým způsobem označit. Je dobré tyto produkty oddělit od produktů shodných. Musí se posoudit jak z hlediska technického tak i ekonomického, zda je oprava možná. Pokud ano, podle stanovených postupů se provede oprava a poté musí následovat opakované ověření shody a s tím spojená dokumentace. Je vhodné kalkulovat výši veškerých výdajů na opravu neshodného produktu. Obrázek 3: Rámcový postup řízení neshodného produktu Kontrola shody

1 Identifikace a separace

Shoda? + Uvolnění

+

Oprava možná? K

1

-

Výjimka možná?

+

Oprava

Opakovaná kontrola shody

Záznam a kalkulace -

K + Jiné použití

výdajů

Jiné použití?

Zpracování dat

Vyřazení

K

K Zdroj: vlastní


27

Pokud je zjištěno, že oprava neshodného výrobku není reálná, může výrobce kontaktovat zákazníka a sjednat výjimku k uvolnění neshodného produktu. Jestliže není povolena výjimka, před konečným vyřazením zbývá už prakticky jediná šance na vypořádání se s neshodným produktem. A to vyhledání možnosti jiného použití, které může mít nejrůznější podoby. V případě, že i tato možnost nepřichází v úvahu, následuje vyřazení neshodného produktu. Pak ve většině případů následná likvidace produktu. Vedení záznamů je velice důležitou součástí procesu řízení neshodného produktu. Podle záznamů jsou dělány analýzy příčin vzniku neshod a nalezení vhodných opatření k odstranění neshod. [5]

4.5 Nápravná a preventivní opatření Pokud je odhalena neshoda, tak se rozlišují dva typy opatření. Nápravná i preventivní opatření se musí dokumentovat podle normy ISO, která rozlišuje tyto typy opatření. [18] Opatření k nápravě jsou činnosti, které jsou odezvou na již vzniklý problém, neshodu nebo jinou nežádoucí situaci. Preventivní opatření je soubor činností, které jsou použity v čas s cílem předejít vzniku neshody, problému apod. Neshody jsou většinou identifikovány už v procesu ověřování shody produktů a procesů. K rozhodnutí o přijetí a realizaci opatření k nápravě mohou vést: ·

stížnosti zákazníků,

·

zprávy z interních a externích auditů systému managementu jakosti,

·

výsledky z měření spokojenosti zákazníků a zaměstnanců, a další.

Nápravná opatření jsou přijímána až tehdy, když se prokáže, že příčina nemá náhodný charakter. Pokud rozbor výskytu neshody vede k přijetí opatření k nápravě, je nutná analýza příčin vzniku neshody. Tato analýza odhalí prvotní příčinu neshody. Pro tuto analýzu se využívá statistických metod, jako jsou např. histogram, Ishikawův diagram, Paretova analýza a další metody. Opatření k nápravě může být týmovou prací. Tým může být složen z odborníků různých oblastí – technolog, pracovník řízení jakosti apod. Preventivní opatření má větší ekonomický význam, protože dokáže zabránit ztrátám. V rámci managementu jakosti je povinností organizace identifikovat možné oblasti a příčiny vzniku potenciálních neshod, přijímat a realizovat účinná a efektivní preventivní opatření. Největší potenciál preventivních opatření je ve fázi návrhu a vývoje produktů a procesů. [12]


II. PRAKTICKÁ ČÁST

28


5

29

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI

Společnost ABC a.s. je na trhu už od poloviny 19. století, kdy továrny v soukromém vlastnictví vyráběly tkaniny, příze, pytle, vázací motouzy a lana z přírodních materiálů. ABC a.s. vznikla zápisem do obchodního rejstříku 1. května 1992 se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem. Je výrobcem širokého sortimentu produktů pro stavebnictví a zemědělství, obalových materiálů a materiálů pro technické účely. Mezi výrobky pro stavebnictví patří např. parotěsné fólie a parozábrany, nopované a hydroizolační fólie, varovné pásy aj. Výrobky pro zemědělství zahrnují zejména motouzy, síťoviny, pytle a další. Roční obrat ABC a.s. převyšuje částku 4 mld. Kč. Společnost má 14 výrobních závodů v ČR. Zaměstnává 1760 pracovníků, z toho 42% jsou ženy a průměrný věk zaměstnanců je 44 let. Do zemí celého světa je vyváženo více než 80% produkce. Společnost je považována za velmi úspěšnou s bezchybnou platební morálkou a klientelou především z vyspělých zemí EU. [23] Závody nemají vlastní právní subjektivitu v akciové společnosti. Představenstvo má právo jednat jménem společnosti, a to buď všichni členové představenstva, nebo samostatně jeden člen, který byl pověřen písemně ostatními členy představenstva. [19]

Obrázek 4: Organizační struktura v akciové společnosti ABC

Valná hromada

Představenstvo

Dozorčí rada

Generální ředitel

Ředitelství společnosti Výrobní závody Zdroj: vlastní


30

5.1 ABC a.s. závod 10 Olomouc V roce 1928 byla založena společnost Manila s.r.o. v Olomouci, která zpracovávala a vyráběla motouzy pro samovazy, lana, popruhy, šňůry ze sisalu a z konopí. Firma byla 1. 1. 1948 znárodněna a začleněna pod národní podnik KNOPA Český Krumlov. O pět let později byl tento podnik zrušen a závod v Olomouci byl součástí národního podniku LÝKO Olomouc. Národní podnik byl zrušen roku 1958 a od tohoto roku spadá olomoucký závod pod společnost ABC a.s. Dvůr Králové nad Labem. Výrobním ředitelem je od 1. 5. 1990 Ing. Jiří Kodytek. V roce 1997 proběhla první certifikace ČSN EN ISO 9002. ABC a.s. závod 10 Olomouc je jedním ze závodů, který se zabývá výrobou produktů pro zemědělství. Jedná se zejména o polypropylenové vazačové motouzy pro zemědělství, které se používají na balení slámy a sena do balíků. Začátkem roku 2001 byla do závodu v Olomouci přesunuta i výroba komerčních motouzů z polypropylenu, jutových přízí, sisalu a papíru, která dříve probíhala v závodě Přerov.

Závod 10 Olomouc se tedy specializuje se na výrobu a prodej motouzů pro zemědělství se zkušeností více než 70 let. Konkrétně vyrábí polypropylenové, lýkové, papírové, sisalové, lněné a konopné motouzy. Tyto motouzy jsou vyráběné v různých druzích, barvách a mají různé parametry. Kapacitou výroby se řadí k třem největším výrobcům v Evropě a 85% výroby exportuje do 35 států světa. Odběratelé jsou z Polska, Belgie, Nizozemí, Slovenska, Ukrajiny, Maďarska, Kanady, Německa, Anglie, Francie a Švédska. V současné době zaměstnává 115 zaměstnanců. Výrobní činnosti jsou realizovány v nepřetržitém provozu. Závod dodržuje pravidla správné výrobní praxe pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami. GMP představuje hlediska zabezpečení jakosti, která zajistí, že materiály a předměty se soustavně vyrábějí a kontrolují tak, aby se dodržely pravidla, které se na ně vztahují. Závod má certifikaci ISO 9001:2008 s platností do 15. dubna 2013. [22]

5.2 Organizační struktura závodu 10 Organizační struktura závodu 10 zobrazuje celkové uspořádání organizace, jednotlivé funkce a vazby mezi jednotlivými úseky.


31

Obrázek 5: Organizační struktura závodu 10 - Olomouc ABC a.s. Výrobní ředitel

fakturant

mzdová

pokladní

PISŘ

referent

technolog

účetní

MTZ

vedoucí

vedoucí

obch. činností

výroby

vedoucí OTK

extruze PP dělníci

vedoucí dopravy

skaní dělníci expedice

personalista

mistr výroby

sklady

požární technik

balení dělníci regranulace dělníci

referent TK energetik závodu hospodaření s odp.

dispečer prodeje

dispečer

klubkovaly dělníci vodohospodář řezač papíru

výroby KM

metrolog prodejce

skalní papíru dělníci

elektrikáři

manipulační dělník

mistr elektro

zámečníci

mistr

čistič strojů

zámečníků

hlavní

skladník

mechanik

řidič traktoru

Zdroj: vlastní

Organizační struktura také znázorňuje jednotlivé stupně, které značí podřízenost pracovníků vedoucím daného úseku. Vedoucí daného úseku jsou přímo odpovědní řediteli organizace, což je výrobní ředitel. V organizační struktuře lze také vidět rozdělení pravomocí a odpovědnosti jednotlivých pracovníků. Ale tyto pravomoci a odpovědnosti nemusí být pevně stanoveny, pokud se vedení podniku rozhodne je přidělit jednotlivým


32

pracovníkům. Jestliže se tak stane, pověření pracovníci jsou plně zodpovědní za celkové provedení činnosti. Vedoucím pracovníkům je zvyšována jejich kvalifikace a jsou proškolováni. Závod 10 Olomouc má pět výrobních hal a dva sklady. Jeden ze skladů se nachází v Přerově. Společnost ABC a.s. závod 10 Olomouc je rozčleněn do 9 středisek: 10 – 260: skaní, balení (36 pracovníků), 10 – 170: linky extruze (24 pracovníků), 10 – 510: údržba (12 pracovníků), 10 – 270: „klubkárna“, komerční výroba (11 pracovníků), 10 – 800: správa závodu (9 pracovníků), 10 – 810: obchodní oddělení (8 pracovníků), 10 – 440: recyklační linka (8 pracovníků) 10 – 630: doprava (3 pracovníci), 10 – 820: technická kontrola (2 pracovníci). [19]

5.3 Politika a cíle jakosti Společnost ABC a.s., závod 10 Olomouc v rámci svého rozvoje definuje strategické cíle v oblasti předmětu svého podnikání. Tyto cíle jsou zaměřeny s důrazem na kvalitu dodávaných výrobků a poskytovaných služeb, na ochranu životního prostředí a bezpečnost při práci. Závod 10 vyrábí a prodává motouzy z přírodních a syntetických materiálů. Politika integrovaného systému řízení je výchozím podkladem pro stanovení cílů ISŘ a je závazná pro všechny zaměstnance organizace. Politika ISŘ zahrnuje systém managementu kvality podle EN ISO 9001, systém environmentálního managementu podle EN ISO 14001 a systém bezpečnosti práce podle OHSAS 18001. Závod má v oblasti jakosti tyto strategické záměry a zavazuje se: ·

komplexně pokrývat služby a požadavky zákazníků,

·

rozvíjet prodejní aktivity v tuzemsku a v zahraničí,


33

sledovat vývoj na trhu v tuzemsku i zahraniční a na základě nových poznatků hledat a realizovat náměty ke zlepšování,

·

trvale zvyšovat kvalitu produktu vyšší úrovní výrobní technologie, modernizací a správnou údržbou výrobního zařízení, při současné aplikaci platné legislativy při řízení kvality,

·

pečovat o zvýšení úrovně způsobilosti všech zaměstnanců.

Neustálé zvyšování kvality produktu, hledání trhů, pokrývání požadavků a služeb zákazníkům patří k cílům, o kterých se dá říct, že jsou trvalé. Protože sahají za horizont pěti let. Společnost politiku ISŘ se každoročně aktualizuje, a je dostupná všem zaměstnancům na nástěnce. [25]


6

34

PŘÍRUČKA JAKOSTI

Příručka ISŘ je v organizaci ABC a.s., závodu -10 Olomouc, základním dokumentem systému managementu řízení. Organizace je tvořena zaměstnanci, technickým vybavením a majetkem spravovaným závodem ABC a.s., s uspořádání povinností, pravomocí a vztahů. Management organizace se sestává ze všech vedoucích řídících pracovníků dané organizace, kteří mají delegovanou odpovědnost za řízení určitého procesu nebo za výkon určité činnosti. Vedení organizace tvoří výrobní ředitel a všichni jeho přímí podřízení. Předmětem podnikání závodu 10 - Olomouc, ABC a.s. podle výpisu z obchodního rejstříku ABC a.s. je: ·

výroba a prodej motouzů z přírodních a syntetických materiálů,

·

prodej síťovin a strečových fólií.

Integrovaný systém řízení závodu je zaveden v celé organizaci. 1. Systém managementu Organizace má vytvořen integrovaný systém řízení, který dokumentuje, uplatňuje, udržuje a neustále zlepšuje. Management organizace identifikuje potřebné procesy, stanovuje jejich vzájemné vazby, zajišťuje dostupnost zdrojů potřebných pro monitorování a řízení procesů. Vedení organizace měří, monitoruje a analyzuje tyto procesy a uplatňuje opatření potřebná pro dosažení plánovaných výsledků a neustálého zlepšování. Organizace v integrovaném systému řízení identifikuje tyto základní / hlavní procesy: ·

proces řízení,

·

proces řízení zdrojů,

·

proces realizace produktu,

·

proces měření a zlepšování.

Principy řízení hlavních procesů jsou uvedeny v příloze P. I. Identifikace procesů – přehled identifikovaných procesů ISŘ, jejich vstupy, výstupy, kritéria měření a garanti. V organizaci jsou u 2 hlavních procesů založeny 2 podprocesy, které jsou zajišťované jen s pomocí externích zdrojů (outsourcing). A to v rámci procesu řízení zdrojů - výkon činností správce počítačové sítě, a v rámci procesu měření a zlepšování - výkon činností interního auditora. Principy řízení dokumentace jsou rozebrány v kapitole 7. Dokumentace v organizaci.


35

2. Odpovědnost managementu Vedení organizace odpovídá za rozvíjení a uplatňování systému řízení. A to tak, že: ·

sděluje požadavky zákazníka uvnitř organizace,

·

stanovuje, sděluje a přezkoumává politiku ISŘ,

·

plánuje ISŘ a stanovuje cíle ISŘ,

·

identifikuje, řídí environmentální aspekty a sestavuje jejich registr,

·

označuje a řídí rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

·

stanovuje odpovědnosti a pravomoci,

·

určuje principy komunikace,

·

jmenuje člena managementu představitelem ISŘ s definováním jeho odpovědností a pravomocí v záležitostech: ·

zajištění, stanovení, zavedení a plnění požadavků na systém řízení ve shodě s mezinárodními standardy EN ISO 9001, EN ISO 14001 a OHSAS 18001,

·

podávání zpráv o výsledcích ISŘ vedení organizace k přezkoumání.

Vedení organizace zajišťuje požadavky zákazníka s cílem neustálého zvyšování jeho spokojenosti. Přezkoumávání integrovaného systému řízení probíhá pravidelně, minimálně jednou ročně a vypracovává záznam z jeho přezkoumání. 3. Management zdrojů Potřebné zdroje jsou stanoveny a poskytovány vedením organizace. Zajišťuje zvyšování spokojenosti zákazníka plněním jeho požadavků. Jsou určené a zajištěné zdroje pro uplatnění a servis systému řízení a trvalé zlepšování jeho efektivity. V organizaci jsou pro jednotlivá pracovní místa a jednotlivé pracovníky určeny nezbytné odborné způsobilosti. Je poskytováno vzdělání a výcvik pracovníkům. Vedení organizace určuje, poskytuje a udržuje pracovní prostory, technické vybavení, stroje a zařízení pro poskytování produktu a podpůrné služby. Pracovní prostředí je určováno a řízeno vedením organizace a to zabezpečováním hygieny práce, zajišťováním bezpečnosti práce a ochranou životního prostředí. 4. Realizace produktu Proces realizace produktu je plánován a řízen vedením organizace. Jsou stanoveny požadavky (kritéria) na produkt, zdroje specifické pro produkt, parametry kontrol, dokumentační a záznamové povinnosti. Organizace identifikuje požadavky specifikované


36

zákazníkem, odpovídající zákonné normy, postupy, předpisy a doplňující informace. Přezkoumání

produktu

probíhá

z hlediska

kriterií

výrobku,

případných

změn

od předcházejících jednání a schopnosti organizace splnit stanovené požadavky. Organizace komunikuje se zákazníkem po celý průběh obchodního případu. Činnosti nakupování jsou řízeny v jednotlivých krocích: ·

výběr a hodnocení dodavatelů,

·

informace o nakupovaném výrobku,

·

stanovení a uplatňování kontrolních činností.

Pro řízení provozu jsou identifikována rizika spojená s realizovanými technologickými postupy. Údržba zařízení je zajišťována specializovanými servisy, včetně nutných kontrol a zkoušek. Havarijní připravenost a reakce na havarijní situace jsou popsány, jakožto i postup pro vzájemné informování o rizicích při spolupráci s externím dodavatelem. Identifikace produktu postihuje celý proces – od přejímky dodávky až po expedici zákazníkovi, s cílem zajistit zpětnou sledovatelnost v případě výskytu neshod. Majetek zákazníka je v souladu s normou identifikován a řádně spravován. Jsou určena nezbytná monitorovací a měřící zařízení. Tato zařízení jsou systémově řízena: ·

indentifikací MMZ,

·

zajištěním kalibrace,

·

udržováním kalibračního stavu,

·

řízením v mimokalibračním stavu,

·

dokumentováním a zaznamenáváním.

Činnosti definované v řízení realizace produktu jsou popsány v dokumentovaném postupu Provozní řád ISŘ. 5. Měření, analýza a zlepšování Organizace monitoruje, měří, analyzuje a realizuje zlepšování identifikovaných procesu pro prokázání shody výrobku, zajištění shody ISŘ s požadavky norem a pro neustálé zlepšování. Je monitorována a měřena spokojenost zákazníka a zajišťování požadavků environmentu jako kritéria výkonnosti integrovaného systému řízení. Jsou určeny způsoby získávání a využití těchto informaci. ISŘ je monitorován a měřen interními audity podle dokumentovaného postupu


37

Tento postup je dokumentován pomocí Kontrolního řádu ISŘ a to: ·

plánováním interních auditů,

·

prováděním interních auditů,

·

zpracováním a projednáním záznamů z interních auditů.

Organizace aplikuje vhodné metody monitorování měření ISŘ. Tyto metody prokazují výkonnost procesů na základě stanovených kritérií a realizaci správné výrobní praxe, zejména ve výrobních podmínkách v závodě. Monitoruje a měří znaky výrobku s cílem ověřit, jak byly naplněny požadavky zákazníka na výrobek a požadavky environmentu. To provádí kontrolními kroky v procesu a definuje osoby schvalující uvolnění výrobku příslušnými záznamy. Vhodné údaje pro průkaz efektivnosti integrovaného systému řízení jsou určovány, shromažďovány a analyzovány. Analýzy jsou identifikovány zejména v oblastech: ·

spokojenost zákazníka,

·

hodnocení dodavatelů,

·

způsobilost pracovníků,

·

stav infrastruktury,

·

cíle ISŘ,

·

kritéria procesů a výrobků,

·

identifikace rizik,

·

interní audity,

·

opatření k nápravě a další.

Organizace identifikuje a řídí požadavky zákazníka na výrobek a požadavky environmentu, které nejsou ve shodě. Neshoda je řízena přijetím opatření k odstranění neshody, schválením neshody a její přijetí s výjimkou, zamezením dalšího postupu. O povaze neshod jsou udržovány záznamy. [26]


7

38

DOKUMENTACE V ORGANIZACI

Účelem dokumentačního řádu ISŘ je stanovit základní pravidla pro přehledné a efektivní ukládání, identifikaci a likvidaci záznamů a dokumentů, které dokládají činnosti organizace a integrovaný systém řízení. Dalším účelem je určit jednotnou formu základních dokumentů, záznamů a určit odpovědnost za řízení dokumentace. Za systém řízení dokumentace v organizaci je odpovědný představitel ISŘ. Dokumentační řád musí dodržovat všichni pracovníci při činnostech v rámci ISŘ. Všichni vedoucí pracovníci odpovídají za seznámení zaměstnanců s DP.

7.1 Struktura dokumentace Integrovaný systém řízení v organizaci je dokumentován v pěti úrovních: 1. úroveň – Příručka ISŘ, Legislativní dokumentace. 2. úroveň – Řády ISŘ / dokumentované postupy. 3. úroveň – Organizační řídící akty (směrnice, rozhodnutí, příkazy). 4. úroveň – Dokumenty (vzory) a záznamy. 5. úroveň – Technologické a pracovní postupy, ČSN. Příručka ISŘ je organizaci ABC a.s., závod Olomouc, základním dokumentem systému managementu řízení. Je vytvořena, organizována a udržována podle dokumentovaného postupu DP. Legislativní dokumentace obsahuje všechny základní dokumenty, které popisují existenci a vnější vztahy organizace (zápisy do obchodního rejstříku, živnostenské listy, zřizovací dokumenty, zákony, předpisy, atd.). Řády ISŘ / dokumentované postupy určují a popisují řízení procesů, činnosti a způsob jejich výkonu. Podle standardů EN ISO 9001, EN ISO 14001 a OHSAS18001 je identifikováno 18 povinných dokumentovaných postupů: ·

Dokumentační řád ISŘ – Řízení dokumentů, Řízení záznamů, Řízení právních požadavků.

·

Organizační řád ISŘ – Řízení environmentálních aspektů, Řízení externí komunikace, Řízení identifikace rizik.

·

Řád péče o zdroje ISŘ – Řízení výcviku.


39

Provozní řád ISŘ – Řízení návrhu a vývoje, Řízení dodavatelů, Řízení provozu, Řízení MMZ.

·

Kontrolní řád ISŘ – Řízení interních auditů, Řízení shody s právními požadavky, Měření a monitorování produktu, Řízení neshody, Řízení havarijní připravenosti, Řízení opatření k nápravě, Řízení preventivního opatření.

7.2 Řízení dokumentů Dokumenty vyplývají z aplikace legislativních předpisů, řádů, dokumentovaných postupů, organizačních řídících aktů, technologických a pracovních postupů a právních norem. Mají formu vzorů, šablon, formulářů, předloh, apod. Platnost všech dokumentů se ověřuje minimálně jednou ročně, obvykle v souvislosti s přezkoumáním ISŘ. Za revizi je odpovědný představitel ISŘ (výrobní ředitel). Dokumenty ISŘ se ukládají do příručních registratur nejméně po dobu platnosti certifikací ISO. Jejich způsob a místo uložení jsou dány formou dokumentu. Písemnosti jsou převedeny ze spisovny do archivu ABC a.s. A digitální dokumenty jsou uloženy v adresáři, který je vytvořen a spravován představitelem ISŘ. Dokumenty se podle místa vzniku člení: 1. Externí dokumenty – vznikají v okolí organizace, tj. legislativní dokumenty, technické normy a předpisy, dokumenty zákazníků a dodavatelů, atd. Externí dokumenty mají formu, která vyplívá ze systému řízení druhé strany. V systému řízení dokumentů a systému řízení jsou zařazeny do příslušného procesu. Organizace systémově zabezpečuje činnosti zajišťování a uplatňování právních předpisů a norem. 2. Interní dokumenty – zahrnují všechny dokumenty, které v organizaci vznikají. Interní dokumenty vznikají díky potřebě dokumentovat činnost v organizaci. Dokument může být navrhnut nebo změněn kterýmkoliv pracovníkem. Z hlediska naplnění požadavků ISŘ přezkoumává navržený dokument představitel ISŘ, který ho i schvaluje. A pokud dojde ke změně, dostupnými komunikačními prostředky informuje všechny pracovníky, kteří s dokumentem v jakékoliv činnosti pracují. 7.2.1 Registr právních a jiných požadavků Za zavedení a udržování aktuálního Registru právních a jiných požadavků, kterým organizace z hlediska systému řízení podléhá, odpovídá představitel ISŘ. Ten také


40

zajišťuje dostupnost všech právních a jiných požadavků uvedených v registru pro všechny oprávněné osoby. Mezi jiné požadavky patří např. vyhlášky města, stanoviska orgánů státní správy, normy ČSN, oprávněné požadavky třetí strany, apod. Registr vytváří představitel ISŘ podle pokynů právního útvaru Ředitelství společnosti ABC a.s., který využívá: ·

komunikaci s webovými stránkami právního charakteru (daný časový interval),

·

spolupráce s externí organizací (právní kancelář, sdružení expert, profesní komora, poradce atd.) případně spolupráce s dalším závodem ABC a.s.,

·

odběr a studium odborné literatury,

·

odběr a aplikaci softwaru s právní tématikou.

7.3 Řízení záznamů Záznamy jsou dokumenty vyplněné výsledky činnosti. Záznamy se podle místa vzniku člení na externí a interní. 1. Externí záznamy vznikají v okolí organizace. Mají formu vyplývající ze systému řízení záznamu druhé strany. V systému řízení záznamu a ISŘ jsou zařazeny do příslušného procesu a mají své označení. Označení se na těchto záznamech obvykle neuvádí. 2. Interní záznamy zahrnují všechny záznamy, které vznikají v organizaci. Vznikají na základě potřeby zaznamenat jev v činnosti, který nastal. Záznam je prováděn v příslušném kroku činnosti a to příslušným pracovníkem. Záznam prochází stanovenými kontrolními a schvalovacími kroky organizace. Je přezkoumáván představitelem ISŘ. Opravu interního záznamu může provést pracovník, který je k tomu v daném realizačním, kontrolní nebo schvalovacím kroku oprávněn. Podle ISŘ musí oprava záznamu zachovat čitelnost a identifikovatelnou záznamu. Oběh externích a interních záznamů je dán povahou záznamu. Dodržuje se účelné uspořádání, řádná evidence, rychlý oběh, označení a uložení záznamů.


41

Standard EN ISO 9001 vyžaduje povinně těchto 26 záznamů: Tabulka 2: Struktura záznamů Kapitola

Text

Záznam v organizaci

normy 5

Registr

environmentálních

aspektů,

Registr Č. 17, Č. 18, Č. 14,

identifikovatelných rizik, Politika ISŘ, Cíle ISŘ, Č. 15, Č. 22 Záznam z přezkoumání ISŘ Č. 22

6

Záznamy výcviku

7

Záznamy o důkazu naplnění požadavku, Přezkoumání Č. 37, Č. 40, Č. smluvního

vztahu,

Záznam

externí

komunikace, 1023, Č. 43, Č. 42,

Hodnocení dodavatele, Sdělení požadavku dodavateli, Č. 41, Č. 51, Č. Identifikace

a

sledovatelnost

produktu,

Majetek 1044

zákazníka, Záznam o kalibraci Záznam z interního auditu, Záznam o shodě produktu, Č. 59, Č. 47, Č. 63,

8

Záznam o neshodě, Záznam o shodě s legislativou, Č. 78, Č. 61, Č. 61 Opatření k nápravě, Preventivní opatření 7

Vstupy pro návrh a vývoj, Přezkoumání návrhu Vylučuje se a vývoje, Ověřování návrhu a vývoje, Validace návrhu a vývoje, Řízení změn návrhu a vývoje, Validace speciálních procesů

Zdroj: Vlastní Odborná správa písemností vzešlých z činností organizace zajišťuje naplnění zákona o archivnictví a spisové službě. Organizace má spisovnu, do níž ukládá písemnosti, vzniklé z její činnosti. Tyto materiály jsou např.: ·

základní dokumenty, směrnice, pracovní postupy, návody, uživatelské příručky,

·

zápisy z porad a jednání, příkazy vedení, ostatní záznamy o řízení organizace,

·

objednávky a smlouvy se zákazníky, předávací protokoly,

·

stížnosti a reklamace, doklady o jejich vyřizování,

·

kupní a nájemní smlouvy a související korespondence,


doklady o provozu a údržbě motorových vozidel,

·

korespondence se státními orgány, justičními složkami, úřady,

·

veškeré doklady související s BOZP a PO,

·

další doklady, které obsahují pro organizaci důležité informace.

42

Zde jsou písemnosti uložené do doby uplynutí skartačních lhůt a zapisují se do Archivní knihy. Skartační lhůty a znaky v organizaci popisuje dokument: Soubor řízené dokumentace. Tento dokument slouží k řízení dokumentace a obsahuje seznam všech dokumentů a záznamů relevantních pro integrovaný systém řízení. [26]


8

43

ANALÝZA ŘÍZENÍ JAKOSTI

Analýza řízení jakosti v závodě - 10 ABC a.s. je zaměřena na splnění požadavků normy ISO 9001:2000, kterou je závod certifikovaný. Předmětem certifikace je výroby a prodej motouzů z přírodních a syntetických materiálu. Pro analýzu systému managementu jakosti, odpovědnosti vedení organizace, managementu zdrojů a realizaci produktu je zvolena bodovací stupnice 1 – 10.

Tabulka 3: Kritéria pro hodnocení Hodnocení

Požadavky

Bodová hodnota

Neuspokojivé

Nejsou splněny

1

Částečně uspokojivé

Málo jsou splněny

2–3

Uspokojivé

Některé jsou naplněny

4–6

Dobré

Většina je dosažena

7–8

Výborné

Všechny jsou naplněny

9 - 10

Zdroj: Vlastní Z Tab. 3. je zřejmé, že nejvyšší bodová hodnota 10 znamená pro organizaci splnění požadavků podle normy ISO 9001:2008 na 100%. Po ohodnocení otázky je sečten celkový počet bodů. Nejvyšší možný dosažený celkový počet bodů je 70.


44

Tabulka 4: Systém managementu jakosti Jsou v celé organizaci identifikovatelné procesy a je určeno pořadí vzájemného 10 působení? Je zajištěna dostupnost zdrojů a informací pro fungování procesů?

10

Jsou procesy monitorovány, měřeny a analyzovány?

9

Je dokumentováno prohlášení o cílech jakosti?

6

Je vytvořena a udržována příručka jakosti?

10

Jsou dokumenty požadované systémem managementu řízeny?

9

Jsou záznamy vytvářeny a udržovány?

9 Zdroj: Vlastní

Po sečtení dílčích bodů vyšel celkový součet 63 z možných 70. Což značí, že systém managementu jakosti je ve výborném stavu. Analýza prokazuje, že závod plní všechny požadavky na systém managementu jakosti na 90%.

Tabulka 5: Odpovědnost vedení organizace Je v organizaci sdělována důležitost plnění požadavků zákazníka, zákonných 7 požadavků a předpisů? Je prováděno přezkoumávání a zjišťování dostupných zdrojů vedením?

3

Je politika jakosti pochopena v rámci celé organizace?

4

Odpovídá politika jakosti účelu organizace?

8

Jsou v rámci organizace stanoveny odpovědnosti a pravomoci?

9

Je jmenován člen vedení, který zajišťuje, že procesy SMJ jsou vytvořeny, 10 uplatňovány a udržovány? Je SMJ v pravidelných intervalech přezkoumáván vrcholným vedením?

9

Zdroj: Vlastní Celkový dosažený u analýzy odpovědnosti vedení je 50 bodů. Z čehož vyplývá, že většina požadavků je naplněna. Odpovědnost vedení je převedena na 71% plnění požadavků.


45

Tabulka 6: Management zdrojů Jsou určené a zajištěné zdroje pro uplatňování a udržování SMJ?

10

Jsou zajištěné zdroje pro zvyšování spokojenosti zákazníka?

9

Je určena způsobilost pracovníků, kteří provádějí práce ovlivňující jakost?

7

Je zabezpečován výcvik a vzdělání pracovníků?

8

Je hodnocena odborná způsobilost pracovníků vykonávající stanovenou 8 činnost? Je určena, zajišťována a udržována infrastruktura?

6

Je stanovena a provedena opatření k ochraně při práci a k ochraně zdraví?

10

Zdroj: Vlastní Při analýze managementu zdrojů je celkový počet bodů 58. To znamená, že závod plní většinu požadavků na management zdrojů a to na 83%. Má tedy dobrý management zdrojů. Tabulka 7: Realizace produktu Jsou plánovány a vyvíjeny procesy k realizaci produktu?

8

Jsou určeny požadavky specifikované zákazníkem, včetně požadavků 9 na činnosti při dodání a po dodání? Jsou přezkoumávány požadavky týkající se produktu (před přijetím závazku 8 na dodání výrobku zákazníkovi)? Je plánován a řízeni návrh a vývoj produktu?

1

Jsou stanovena kritéria pro volbu, hodnocení a výběr dodavatelů?

6

Jsou řízeny podmínky pro plánování a realizaci výroby?

9

Je identifikován stav produktu s ohledem na požadavky monitorování

10

a měření? Zdroj: Vlastní U analýzy realizaci výrobku jsou celkové body 51. Hodnota plnění požadavků v procentech činí 73%. Z toho vyplývá, že většina požadavků na realizaci produktu je splněna. Závod vylučuje uplatnění normy kap. EN ISO 9001 č. 7. 3 – Návrh a vývoj,


46

protože neovlivní schopnost organizace poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka. Z uvedených tabulek vychází následující graf:

Obrázek 6: Grafické znázornění analýzy řízení jakosti

Plnění požadavků na řízení jakosti 100 90 80 70 60 50 Plnění požadavků na řízení jakosti

40 30 20 10 0 Systém Odpovědnost Management managementu vedení zdrojů

Realizace produktu

Zdroj: Vlastní

Celkové dosažené výsledky u každé analýzy jsou převedeny do grafu. Tento graf znázorňuje plnění požadavků podle normy ISO 9001:2008 v celém závodu. Je zřejmé, že systém managementu je nejúčinnější a naplňuje z 90% všechny požadavky. Dobře plní své požadavky i management zdrojů. Realizace produktu a odpovědnost vedení při této analýze vyšli jako nejslabší článek v řízení jakosti. Ale podle kritérií hodnocení plní většinu požadavků a jejich hodnocení je dobré. Celkový počet dílčích plnění požadavků v procentech je 317%. Nejvyšší možný počet je 400%. Z toho vyplývá, že dodržení celkových požadavků má hodnotu 79,25%. Analýzou řízení jakosti vychází, že závod 10 – Olomouc má nedostatky v řízení jakosti, které jsou velice malé a v některých oblastech jen nepatrné.


47

8.1 Kontrola jakosti V závodě je kontrole jakosti věnována pozornost a dochází k několika typům kontrol. K měření a ke kontrole jsou v závodě využívány měřící zařízení a zkušební stroje. Údaje a data z měření, kontrol jsou zaznamenávány a vyhodnocovány informačním počítačovým systémem. Ten potřebná data archivuje a vytváří potřebnou dokumentaci. Kontrola se provádí jak v předvýrobních, ve výrobních tak i povýrobních etapách. Je prováděna pracovníky při příjmu materiálu, ve skladě, ve výrobě, při balení a OTK ve zkušebně. Pro popsání kontroly jakosti v závodě v Olomouci je vybrán motouz PP DTEX 450 m/kg, bílý, hladký. Motouz vzniká z pásků, které jsou vyrobeny z granulátů. 8.1.1 Předvýrobní kontrola K vůbec první kontrole dochází již při přijetí materiálu do závodu, kde pracovník na vrátnici zkontroluje doklady zásilky. Pokud vše souhlasí, pokračuje zásilka materiálu do skladu. Kde se kontroluje množství, podle dodacího listu a neporušenost materiálu. Dochází na vstupní namátkovou kontrolu, kterou provádí OTK. Jako první kontroluje, zda šarže označené na pytlích granulátu souhlasí s šarží uvedenou na dodacím listu. Jestliže ne, dochází na reklamační řízení s dodavatelem. Pokud souhlasí, pokračuje tato kontrola namátkovým odběrem granulátu. Granulát je ve zkušebně měřen, aby bylo zkontrolováno, že splňuje hodnoty, které jsou uvedeny na inspekčním certifikátu. Tento certifikát je přikládán s dodacím listem a je na něm uveden parametr, jednotka, rozmezí hodnoty a naměřená hodnota. Podle těchto hodnot se porovnává s naměřenými hodnotami u kontroly. Odměrkou je odebráno 4 – 5 g granulátu, toto množství je vloženo do stoje, který změří hmotnost vzorku, čas měření a index toků. Vyhotoví se Zkušební protokol granulátu, který je v příloze P II. Většinou všechny parametry granulátů odpovídají parametrům na inspekčním certifikátu od dodavatele. 8.1.2 Výrobní kontrola Z přezkoumaného granulátu jsou stroji – výrobními děly vyráběny pásky. Nastavení parametrů strojů kontroluje mistr. Pokud není vše v pořádku je zavolán výrobní technolog nebo OTK, který nastaví parametry a fibrilace. Výroba pásků je nejdůležitější, měří se jemnost a pevnost. Z každé vyrobené cívky pásku se nechávají vzorky, které jsou kontrolovány na zkušebně. Namátkově jsou vybrány 3 vzorky. Měření a kontrola probíhá tak, že je odebráno 10 m pásky ze vzorku, které se zváží. Váha se zapíše do programu


48

v počítači. Z pásku vzorku se odměří 3 m a to třikrát. Z toho vyplývá 9 měření, protože z každého vzorku se provádí tři trhy. Odměřené 3 m pásku jsou dány do svorek stroje Tiratest, který roztahuje svorky a měří pevnost pásku. Až je pásek roztrhnut, stroj změří a vyhodnotí naměřené hodnoty přímo do programu v počítači. Program, který závod využívá, vyhodnotí hodnoty pásku do grafu. Podle tohoto grafu je zjišťováno, jestli je kontrolovaný vzorek v rozmezí pevnosti s odchylkou. Po této kontrole jsou z pásků vyráběny na strojích Sima různé motouzy s různými parametry. Tyto stroje mají také nastavené parametry, ale pracovníci obsluhující stroje také provádějí kontrolu. A to, že váží klubka motouzů, u kterých jejich váha jim připadá jiná, než má být. Pokud motouz není ve váhovém rozmezí, je vyřazen. Stejně tak pokud je barevně různorodý, není hladký a má zdeformovaný tvar. Toto vyřazení provádí, kterýkoliv z pracovníků a může nastat v průběhu výroby, kontroly nebo balení. Kontrola u motouzů probíhá měřením a nazývá se DP zkouška. Tento záznam o zkoušce se archivuje 10 let. DP zkoušky se provádějí namátkově. Z jedné vyrobené palety motouzu se vezme náhodně jedna cívka motouzu. Kde se kontroluje váha, povrch, barva a pevnost tahu. Z cívky se odmotá prvních 20 m a ty se vyhodí. Naměří se 10 m, které se zváží a hodnota se zaznamená do programu v počítači. Zkouška probíhá po každých pěti metrech z cívky a jejich prováděno 10. Motouz se namotá na stejný stroj, který měří i pevnost pásků. Ten zaznamená sílu tahu a další naměřené hodnoty a vyhodnotí ji do Záznamu o zkoušce. Jestli cívka splňuje parametry nebo se nachází v 5% odchylky na tenkost a silnost, pokračuje paleta na balení. Pokud nesplňuje, jsou provedeny další zkoušky, ale když tři zkoušky dopadnou špatně tak celá várka výroby toho dne je vyřazena. 8.1.3 Povýrobní kontrola Probíhá na skladě hotových motouzů, kde OTK náhodně kontroluje vyrobené motouzy vizuální kontrolou. Tato kontrola je prováděna i na balící hale. Zde může dojít k pádu motouzu, následné deformaci a vyřazení. Při balení pracovníci kontrolují, jestli balicí stroj motouz zabalil bez poškození. Fólie nesmí být roztržena a jinak zdeformována. Každá cívka má specifické požadavky i na balení, které se řídí přáním zákazníka. V příloze P III: Specifikační list, jsou popsány parametry a požadavky analyzovaného motouzu.


9

49

NÁVRHY A DOPORUČENÍ

Z předešlé analýzy bylo zjištěno, že závod 10 – Olomouc ABC a.s. má řízení jakosti na velice dobré úrovni a požadavky jsou naplněny. Pomocí této analýzy a ze zjištění současného stavu bych závodu navrhla tato zlepšení a doporučení. Dokumentace v podniku je zabezpečována dobře, jen by vedení podniku mělo své zaměstnance více informovat o interním programu, kde naleznou všechny dokumenty a záznamy. V závodě by se měl zlepšit přístup k zaměstnancům a to vylepšením pracovních podmínek, udržováním čistoty a pořádku na pracovištích, zajišťováním funkčních zařízení a pomocí motivačních faktorů. Také bych doporučila školení pracovníků v pravidelných intervalech. Jelikož při stereotypní práci vzniká nesoustředěnost a může docházet k zapomenutí změn, které nastaly. Při přijímání nových pracovníků bych navrhla, aby se podnik více věnoval zaškolení pracovníků. Při zaškolování může také provádět kontrolu pracovníků při výrobě a dodržování parametrů.

Komunikace

se

zaměstnanci a

jejich informovanost

o stanovených parametrech pro výrobu a na jakost by se měla zlepšit. Zaměstnanci nejsou dostatečně informováni o druhu, co se bude vyrábět na daném stroji, jaký materiál je potřebný, jak má být stroj nastaven a jaké parametry jakosti musí daný výrobek splňovat. A proto by měl podnik podporovat a zlepšovat komunikaci v podniku. Infrastruktura závodu má špatný stav. Na budově je podepsaná její historie, potřebovala by celkovou modernizaci a rekonstrukci, ale to by bylo velice nákladné. Výrobní haly jsou ve špatném stavu a je tam příliš velké horko, které jde od strojů, to má vliv na práci zaměstnanců. Proto bych navrhovala rekonstrukci oken, které by se daly otevřít celé. Co určitě potřebuje modernizaci, jsou zastaralé výrobní stroje Simy. Tyto stroje vyrábí sice rychle, ale velice nekvalitní výrobky. A to nedokáže pokrýt požadavky a spokojenost zákazníka, protože zákazník chce co největší kvalitu. Závod by se měl zaměřit i na kritéria při výběru svých dodavatelů. Většina z nich jsou dodavatelé z exotických zemí a při přepravě vzniká nekvalita dodávaného materiálu. Z kvalitního materiálu vzniká kvalitní výrobek, ale pokud materiál není kvalitní tak závod musí vést dlouhé reklamační řízení, která jsou ve většině i nerealizována. Závod nebude schopen najít nové dodavatele, protože materiály pro výrobu jsou z převážně exotických zemí. Ale mohl by stanovit kritéria pro výběr dodavatelů na kvalitnější, rychlejší dopravu a na zabezpečení materiálu proti škodě.


50

Podnik by měl zlepšit monitorování svých zákazníků, i když závod prodává své produkty přes obchodní společnosti, jsou tyto data získávána špatně. Ale spokojenost zákazníka je důležitá, proto by závod měl více své iniciativy věnovat získávání těchto dat a monitorovat spokojenost svých zákazníků. Neustálé ji zvyšovat, protože ve výrobě zemědělských motouzů se zvyšuje konkurence. Nebo by mohl podnik zkusit sám vyhledat podniky pro svůj odbyt. Sám se pokusit najít trhy, kde by uspěl a prostředníky vynechat. To by závodu přineslo i snížení nákladů za obchodní společnosti a lepší přehled o svých zákaznících.

Návrh na zlepšení kontroly jakosti v závodě je, že by měl být přijat alespoň ještě jeden pracovník. Tento pracovník bude v závodě i na noční směně. Protože závod má pouze jednoho pracovníka OTK, který má směnu 6:00 – 14:00. Když závod má nepřetržitý provoz, tak kontrola nemůže být provedena v adekvátní míře. Při kontrole jakosti se využívá výpočetní techniky, která je zastaralá, proto bych doporučila nákup modernějších a výkonnějších počítačů. Měřící technika používaná při kontrole je v dobrém stavu, ale ruční zapisování některých dosažených výsledků do počítače připravuje pracovníka o čas. Pokud dojde k poruše softwaru u kontrolní činnosti, tak musí být zavolán technik z firmy, která program závodu poskytuje. Než technik přijede a dá program do pořádku, trvá. Tento systém je složitý na ovládání. Navrhované řešení je zavést nový, modernější, propracovanější software, ale lehčí na ovládání. Přijmout technika, který bude pouze přes výpočetní techniku v závodu a bude schopen všechny poruchy vyřešit.


51

ZÁVĚR Cílem práce byla analýza řízení jakosti ve výrobním podniku. Pro tuto práci byla vybrána společnost ABC a.s., závod – 10 Olomouc. Na základě analýzy řízení jakosti nalézt nedostatky v podniku a následně navrhnout doporučení. Cíl bakalářské práce byl naplněn následujícím způsobem. V úvodu byla představena společnost ABC a.s. a její historie. Popsán závod 10 – Olomouc, jeho výroba, organizační struktura a jakou zastává politiku jakosti a cíle. Dále byla rozebrána

příručka

jakosti,

systém

managementu

jakosti,

odpovědnost

vedení,

management zdrojů, realizace produktu, měření, analýza a zlepšování. Poté byla popsána dokumentace v podniku jako její struktura, řízení dokumentu, registr právních a jiných požadavků a řízení záznamů. V návaznosti na popsání příručky jakosti a dokumentace byla provedena analýza řízení jakosti v závodě. Pro analýzu byla stanovena kritéria a ohodnocena bodovou hodnotou. Pro zjištění plnění požadavků podle normy ISO 9001:2008, kterou je závod certifikovaný, byl analyzován systém managementu jakosti, odpovědnost vedení, management zdrojů a realizace produktu. Analýza probíhala položením otázek na plnění požadavků z normy ISO a následným ohodnocením, jak jsou požadavky v závodě naplněny. Analýza byla vyhodnocena a bylo zjištěno, že závod má řízení jakosti na velice dobré úrovni. Pravidelná a důkladná kontrola jakosti, je jediným způsobem jak podnik může zabezpečit požadavky na jakost, které neustále rostou. Proto po analýze řízení jakosti byla popsána předvýrobní, výrobní, povýrobní kontrola a celkový průběh měření jakosti v závodě. Poslední část byla zaměřena na návrhy a doporučení pro závod. Návrhy a doporučení byly stanoveny v oblastech, které se týkaly zaměstnanců, infrastruktury, zákazníku a zejména kontroly jakosti. Cílem každého výrobního podniku je spokojený zákazník. Věřím, že závodu – 10 Olomouc společnosti ABC a.s. zjištěné informace budou přínosem, návrhy a doporučení využije při zlepšení managementu jakosti.


52

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: [1] BLECHARZ, Pavel a ZINDULKOVÁ, Dagmar. TQM. Ostrava: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě, 2005. ISBN 80-86764-28-1. [2] BRIŠ Petr. Management kvality. Zlín: UTB ve Zlíně, 2010. ISBN 80–7318–912– 9. [3] ČSN EN ISO 9000:2006. Systémy managementu jakosti - základy, zásady a slovník. Praha: Český normalizační institut 2006. [4] HNÁTEK, Jan a kol. Uplatnění požadavků Normy ISO 9001:2000 v praxi. Praha: Český normalizační institut Praha, Prosinec 2000. [5] HUTYRA Jan. Management jakosti. Ostrava: VŠB – TUO, 2007. ISBN 80-2481484. [6] KOŽÍŠEK, Jan a STIEBEROVÁ, Barbora. Management jakosti II. Praha: ČVUT, 2010. ISBN 80-01-0456-2. [7] MAGRET J. – STONE N, Co je to management. Jaká je jeho úloha a proč je věcí každého z nás. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-247-0385-1. [8] MATEIDES, Alexandr a kol. Manažérstvo kvality, história, koncepty, metódy. Bratislava: Epos, 2006, ISBN 80-8057-656-4. [9] MLÁDKOVÁ, Ludmila a JEDINÁK, Petr. Management. Plzeň: Aleš Čeněs, 2009. ISBN 80-7380-230-1. [10] NENADÁL, Jaroslav a kol. Moderní přístupy řízení jakosti. Quality Management. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-071-6. [11] NENADÁL, Jaroslav. Moderní management jakosti, principy, postupy, metody. Praha: Management Press, 2008. ISBN 80-7261-186. [12] NENADÁL, Jaroslav. Systémy managementu jakosti. Ostrava: VŠB-TU Ostrava 2008. ISBN 80-7261-071-6. [13] PLURA, Jiří. Plánování a neustálé zlepšování jakosti. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-543-1. [14] ROBBINS Stephen P., COULTER Mar. Management. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0495-1.


53

[15] ROLÍNEK, Ladislav a kol. Teorie a praxe managementu. České Budějovice: Zemědělská fakulta JCU, 2003. ISBN 80-7040-613-5. [16] SYNEK, Miroslav a KISTINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 80-7400-336-3. [17] VEBER, Jaromír a kol. Management - Základy moderní manažerské přístupy výkonnost a prosperita. Praha: Management Press,2009. ISBN 80-7261-200-0. [18] VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. Praha. Management Press, 2010. ISBN 80-7261-210-9. [19] ZATLOUKALOVÁ, Linda. Plánovací systém a strategické plánování v podniku JUTA a.s. (Bakalářská práce). Prostějov. FLKŘ, 2011.

Internetové zdroje: [20] QualityAssociates International.

FMEA [online].Quality-One International,

©2011. [Cit 1. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.quality-one.com/fmea.php [21] ikvlita. ISO normy [online]. Ing. Radek Levay, ©2011. [Cit. 23. 2. 2012]. Dostupné z: http://ikvalita.cz/tools.php?ID=34 Normy ISO [22] jutaolomouc.eu [online]. JUTA a.s., závod 10 Olomouc, ©2011. [22. 4. 2012]. Dostupné z: http://jutaolomouc.eu/jutaolomouc/index.php?option=com_cz [23] juta.cz [online]. Juta, a.s., Copyright © 2010. [5. 5. 2012]. Dostupné z: http://www.juta.cz/obecne/o-spolecnosti.html

Interní zdroje [24] KODYTEK, Jiří. Dokumentační řád ISŘ. Olomouc. 2011. [25] KODYTEK, Jiří. Politika ISŘ. Olomouc. 2011. [26] KODYTEK, Jiří. Příručka ISŘ. Olomouc. 2011.


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví práce

ČSN

České technické normy

DP

Dokumentační řád

EFQM

Evropská nadace pro řízení kvality

FMEA

Analýza možnosti vzniku vad a jejich důsledků

GMP

Správná výrobní praxe

HACCP Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů ISO

Certifikace systému řízení jakosti

ISŘ

Integrovaný systém řízení

MMZ

Monitorovací a měřící zařízení

MTZ

Materiálně – technická základna

OHSAS

Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

OTK

Obor technické kontroly

PISŘ

Představitel integrovaného systému řízení

PO

Požární ochrana

SMJ

Systém managementu jakosti

TK

Technická kontrola

54


55

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Struktura norem ISO ..................................................................................... 19 Obrázek 2: Model systému managementu jakosti založeného na procesu........................ 20 Obrázek 3: Rámcový postup řízení neshodného produktu ................................................ 26 Obrázek 4: Organizační struktura v akciové společnosti ABC ......................................... 29 Obrázek 5: Organizační struktura závodu 10 - Olomouc ABC a.s. ................................... 31 Obrázek 6: Grafické znázornění analýzy řízení jakosti..................................................... 46


56

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Principy systémů řízení jakosti....................................................................... 16 Tabulka 2: Struktura záznamů ......................................................................................... 41 Tabulka 3: Kritéria pro hodnocení ................................................................................... 43 Tabulka 4: Systém managementu jakosti ......................................................................... 44 Tabulka 5: Odpovědnost vedení organizace ..................................................................... 44 Tabulka 6: Management zdrojů ....................................................................................... 45 Tabulka 7: Realizace produktu ........................................................................................ 45


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I. Identifikace procesů Příloha P II. Zkušební protokol granulátu Příloha P III. Specifikační list - Motouzy

57

PŘÍLOHA P I: IDENTIFIKACE PROCESŮ

PŘÍLOHA P II: ZKUŠEBNÍ PROTOKOL GRANULÁTU

PŘÍLOHA P III: SPECIFIKAČNÍ LIST - MOTOUZY

Analýza řízení jakosti ve výrobním podniku. Veronika Alková

Recommend Documents