Analýza a hodnocení webových stránek veřejné správy

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY

Analýza a hodnocení webových stránek veřejné správy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jindřich Pelíšek

Brno, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Poděkování Dekuji prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc. za odborné vedení mé práce.

2

Shrnutí Účelem této práce bylo provést analýzu implementace eGovernmentu do české státní správy se zaměřením na nový zákon 300/2008 Sb., takzvaný zákon o eGovernmentu a s ním související problematiku datových schránek. Další část práce pojednává o Portálu veřejné správy České republiky (PVS ČR), který je srovnáván s obdobnými projekty ve Velké Británii a Austrálii. Praktická část práce se pak zabývá redesignem implementací vybrané části současného PVS.

Klíčová slova eGovernment, eGON, datová schránka, Informační systém datových schránek, Portál veřejné správy ČR, Portál veřejné správy UK, Portál veřejné správy Austrálie

3

Obsah

1

Úvod ................................................................................................................................... 6

2

eGovernment ...................................................................................................................... 6

3

2.1

Projekt eGON ............................................................................................................. 7

2.2

Portál veřejné správy.................................................................................................. 9

Zákon o eGovernmentu ...................................................................................................... 9 3.1

eGovernment Act - stručná historie............................................................................ 9

3.2

Analýza zákona 300/2008 Sb. .................................................................................. 10

3.2.1

Elektronické úkony orgánů veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám,

fyzických a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a mezi orgány veřejné moci navzájem 10 3.2.2

Informační systém datových schránek (ISDS)................................................. 12

3.2.3

Problematika autorizované konverze ............................................................... 15

3.2.4

Změny v oblasti problematiky datových schránek po 1. 1. 2010..................... 16

3.2.4.1

Komerční provoz ISDS ......................................................................... 16

3.2.4.2

Nový provozní řád ISDS ....................................................................... 19

3.2.5 4

Shrnutí systému datových schránek a zákona o eGovernmentu ...................... 19

Analýza portálu veřejné správy ČR ................................................................................. 20 4.1

Úvod ......................................................................................................................... 20

4.2

Portál veřejné správy České republiky..................................................................... 20

4.2.1

Hlavní aplikace PVS ........................................................................................ 21

4.2.1.1

Úvod......................................................................................................... 21

4.2.1.2

Adresář.................................................................................................... 22

4.2.1.3

Zákony..................................................................................................... 22

4.2.1.4

Životní situace ........................................................................................ 22

4.2.1.5

Podání ..................................................................................................... 23

4.2.1.6

Online noviny VS ................................................................................... 23

4.2.1.7

Slovník pojmů......................................................................................... 24

4.2.1.8

Mapy ........................................................................................................ 24

4.2.1.9

Nápověda Portálu veřejné správy....................................................... 26

4.2.1.10

Sekce v anglickém jazyce .................................................................... 26

4

4.3

Srovnání s portály veřejné správy Velké Británie a Austrálie ................................. 27

4.3.1

Všeobecný popis portálů .................................................................................. 27

4.3.2

Návrh a struktura webu, pravidla přístupnosti ................................................. 28

4.3.2.1

Jednotné a neměnné prostředí ........................................................... 28

4.3.2.2

URL a titulky stránek ............................................................................. 29

4.3.3

4.3.3.1

Aktuálnost uvedených informací ......................................................... 30

4.3.3.2

Přehledné členění témat a snadná navigace.................................... 31

4.3.3.3

Nápověda................................................................................................ 31

4.3.3.4

Informace pro cizince............................................................................ 32

4.3.4

6

Technická řešení............................................................................................... 32

4.3.4.1

Použité technologie ............................................................................... 32

4.3.4.2

Validace................................................................................................... 33

4.3.5 5

Obsahová stránka ............................................................................................. 30

Závěrečné srovnání a navrhované změny ........................................................ 34

Praktická část bakalářské práce........................................................................................ 35 5.1

Úvod ......................................................................................................................... 35

5.2

Technické řešení....................................................................................................... 35

5.3

Návrh systému.......................................................................................................... 35

5.4

Implementace ........................................................................................................... 36

Závěr................................................................................................................................. 38

Použité zdroje a literatura......................................................................................................... 39 Příloha ...................................................................................................................................... 41

5

1 Úvod Informační technologie jsou v dnešní době nejrychleji se rozvíjejícím oborem vůbec. Oč rychlejší však každým dnem jsou, o to větší problém má kolos státní správy na tento překotný rozvoj reagovat. V tržním prostředí, kde platí díky tvrdému konkurenčnímu boji jakýsi zákon přírodního výběru, je důsledkem tohoto rozvoje neustálý nárůst produktivity a efektivity téměř v každém oboru. V prostředí státní správy však podobná přirozená regulace schází. Kvůli tomu je implementace informačních technologií do státní správy často o několik let pozadu proti soukromému sektoru a každý pokus tento stav nějak změnit k lepšímu je chvályhodný. V poslední době se však v České republice skloňuje elektronická veřejná správa ve všech pádech. Bylo zahájeno několik velmi ambiciózních projektů, jejichž úspěch by znamenal revoluci v oblasti zefektivňování státní správy. Analýza a hodnocení některých z těchto projektů je právě náplní této práce. Úvodní část textu se zabývá definicí a vysvětlením pojmu eGovernment a popisem jeho implementace do české státní správy. V další kapitole je rozebrán nový zákon o eGovernmentu (zvaný též eGovernment Act), který v oblasti elektronizace veřejné správy přináší řadu velmi zásadních změn. Třetí kapitola je věnována analýze českého portálu veřejné správy a jeho srovnáním s obdobnými projekty v Austrálii a Velké Británii. Poslední kapitolu tvoří dokumentace k praktické části této bakalářské práce, tedy k redesignu a implementaci zvolené části portálu veřejné správy.

2 eGovernment eGovernment je termín, který označuje použití a implementaci informačních technologií v oblasti státní správy. Účelem tohoto procesu je zjednodušení komunikace nejen fyzických i právnických subjektů s orgány veřejné správy, ale i vzájemné komunikace mezi jednotlivými složkami státní správy. Základní myšlenkou eGovernmentu je maximalizovat efektivitu státní správy. Informační systémy jednotlivých součástí veřejné správy byly dříve (a stále jsou) různorodé, nezávislé a vzájemně nekompatibilní. Díky projektu eGovernmentu (který je zatím pouze v počátcích) by mělo dojít ke sjednocení těchto systémů na několika úrovních a zavedení kvalitního procesního řízení do veřejné správy.

6

2.1 Projekt eGON Elektronizace státní správy je v současné době realizována prostřednictvím projektu eGON1. Tento projekt vznikl na konci roku 2006, po tom, co Ministerstvo vnitra převzalo v oblasti implementace eGovernmentu žezlo od zanikajícího Ministerstva informatiky. Samotný eGON je humanoidní maskot, který symbolizuje eGovernment v České republice a jednotlivé části jeho těla symbolizují ucelené projekty, po jejichž dokončení bude možné prvotní část implementace eGovernmentu považovat za dokončenou. Základní myšlenkou přirovnání eGovernmentu k fungujícímu lidskému organismu je nutnost vzájemné kooperace jednotlivých součástí, bez kterých není systém schopen účinně pracovat. V současné době, tři roky po zahájení projektu eGON, jsou funkční tři ze čtyř základních součástí.

První z nich, síť kontaktních míst Czech POINT2 (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál), má sloužit jako asistované místo výkonu veřejné správy a zjednodušit občanům a firmám komunikaci s veřejnou správou tak, aby bylo dosaženo stavu, který je často v oficiálních vyjádřeních charakterizován poučkou „obíhat mají data, ne občan“. Projekt Czech POINT spatřil světlo světa v roce 2007 [1], kdy byl zahájen jeho pilotní provoz. Od 1. 1. 2008 pak byl spuštěn ostrý provoz a došlo k rozšíření počtu kontaktních míst Czech POINT na téměř 900. Rovněž byla rozšířena nabídka služeb, které je možné prostřednictvím těchto pracovišť čerpat. Ke konci listopadu roku 2009 již bylo v provozu 4476 pracovišť Czech POINT a stále jsou zřizována další. [2] Kontaktní místa je možné nalézt například na obecních a městských úřadech, na pobočkách České pošty, na českých zastupitelstvích v zahraničí a na dalších místech. Prostřednictvím tohoto terminálu může občan získat ověřené výpisy 1 2

http://www.mvcr.cz/clanek/egon-93.aspx http://www.czechpoint.cz

7

z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů nebo například ověřený výpis bodového stavu svého řidičského oprávnění. Novinkou v nabídce jsou služby spojené s datovými schránkami, které budou podrobněji popsány ve zvláštní kapitole.

S druhou částí projektu eGON je možné se nejčastěji setkat pod zkratkou KIVS. KIVS (Komunikační Infrastruktura Veřejné Správy) je označením koncepce pro propojení informačních systémů jednotlivých orgánů veřejné správy a tato se začala vyvíjet už v průběhu devadesátých let. Cílem této koncepce bylo stanovit rámec, který by umožnil vytvoření jednotného systému pro hlasovou i datovou komunikaci všech součástí státní správy. [3] Současný model KIVS (rovněž známý pod zkratkou KIVS 2007) byl schválen usnesením vlády České republiky ve čtvrtém čtvrtletí 2006 [4]. Na rozdíl od předchozí koncepce, která počítala pouze se spoluprácí s operátorem Telefónica O2, se nyní na projektu KIVS podílejí operátoři tři: Telefónica O2, GTS Novera a jako třetí konsorcium T-Systems a ČD Telematika. Na základě výsledků vypsané soutěže byla s těmito subjekty uzavřena rámcová smlouva na poskytování datových a hlasových služeb. [5]

Třetí funkční část projektu eGON nedávno oslavila svoji premiéru. Dne 1. července byl spuštěn systém datových schránek, který se legislativně opírá o zákon 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, známého rovněž jako zákon o eGovernmentu nebo eGovernment Act. Schválení tohoto zákona zrovnoprávnilo datovou komunikaci s dříve používanou papírovou a je velikým krokem ke zefektivnění a elektronizaci státní správy.

Ke zprovoznění čtvrté části projektu eGON by mělo dojít rok po zprovoznění datových schránek, tedy v polovině roku 2010. Jedná se o systém čtyř základních centralizovaných registrů veřejné správy a je považován za jeden z nejdůležitějších pilířů eGovernmetnu v České republice [6]. V anatomii maskota elektronizace veřejné správy je tato část přirovnávána k mozku celého projektu. Čtyři vzniknuvší základní registry budou sloužit jako zdroj nejčastěji potřebných informací pro veřejnou správu. Tyto údaje budou bezpečně uloženy a budou považovány za správné. Občan tak nebude nucen poskytovat úřadům stále stejné údaje, znovu a znovu. Prvním ze čtyř registrů je registr obyvatel, ve kterém budou vedeny údaje o občanech České republiky a o cizincích s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Dalším je registr osob, který bude obsahovat údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci a dalších subjektech. Třetím bude Registr územní identifikace, adres a nemovitostí s referenčními údaji o územních prvcích a referenčními údaji o územně evidenčních jednotkách. Posledním chystaným je Registr práv a povinností, který upravuje vedení referenčních údajů o některých právech a povinnostech fyzických a právnických osob a vedení oprávnění k přístupu k datům v základních registrech nebo v agendových informačních systémech. [7] Propojení základních registrů má být dle chystaného zákona realizováno prostřednictvím informačního systému základních registrů (ISZR) [8], který bude pod správou nově založeného úřadu nesoucího název Správa základních registrů.

8

2.2 Portál veřejné správy Portál veřejné správy je dalším z pilířů implementace elektronizace státní správy v České republice. Představuje hlavní bránu do eGovernmentu, rozhraní pro výměnu informací mezi veřejnou správou a občany či podnikatelskými subjekty. Portál veřejné správy byl implementován v roce 2003 společností IBM, jeho subsystém Elektronická podání pak společností Microsoft [9]. Cílem tohoto projektu je nabídnout návštěvníkovi portálu snadný způsob, jak se zorientovat v určité životní situaci a jak ji řešit. Portál veřejné správy je podrobněji popsán v kapitolách 4 a 5.

3 Zákon o eGovernmentu 3.1 eGovernment Act - stručná historie Jak již bylo řečeno v úvodu, dne 1. července 2009 vešel v platnost zákon 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ze dne 17. července 2008, známý též jako „zákon o eGovernmentu“, „eGovernment Act“ nebo pouze „eGA“ [10]. Podívejme se nyní podrobněji do historie jeho vzniku. Tento zákon je jedním ze základních pilířů elektronizace veřejné správy v České republice, realizované prostřednictvím projektu eGON. Základní principy a instituty tohoto zákona definoval již v roce 2005 think-tank eStat.cz, občanské sdružení odborníků, prosazujících efektivní státní správu. Na základě těchto podkladů byl již konkrétní návrh zákona vypracován Ministerstvem vnitra ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. [11] Dne 25. února roku 2008 vláda tento návrh schválila, think-tank eStat.cz měl však velké výhrady k bezpečnostním aspektům schváleného návrhu zákona. Předkladatel návrhu zákona, Ministerstvo vnitra, skutečně původní koncept výrazně přepracovalo. Největší výhrady ze strany občanského sdružení eStat.cz byly především k oblasti zabezpečení. [12] Původní vize počítala s vytvořením sofistikované a důkladně zabezpečené elektronické identity, návrh předložený Ministerstvem vnitra však počítal pouze se zabezpečením formou veřejně známého desetimístného osobního čísla a přístupovým heslem, zasílaným uživateli ministerstvem. Toto řešení hrozilo nejen výrazným narušením důvěry občanů a podnikatelských subjektů v bezpečnost elektronické veřejné správy, ale i reálným rizikem zneužití informací. Dále by byl tento systém výraznou překážkou i při budoucí elektronizaci dalších agend, z důvodu požadavku na ověření skutečné identity žadatele. Díky těmto výhradám byl návrh zákona znovu přepracován a Ústavně právní výbor doporučil Poslanecké sněmovně přijmout pozměňovací návrhy, které úplně zrušily institut osobního čísla. Dále bylo navrženo omezení údajů sdělovaných a uchovávaných Ministerstvem vnitra v souvislosti s provozem informačního systému datových schránek a v konečném důsledku také nastavení odpovídající úrovně bezpečnosti informačního systému datových schránek. Dne 25. června 2008 byl

9

zákon schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České a 17. července 2008 i Senátem. Dne 1. července 2009 vstoupil v platnost.

republiky

3.2 Analýza zákona 300/2008 Sb. Zákon 300/2008 Sb. upravuje tři základní oblasti. První jsou elektronické úkony orgánů veřejné moci (které jsou definovány v §1 zmíněného zákona) vůči fyzickým a právnickým osobám a naopak a také elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem. Druhou oblastí, kterou se zákon o eGovernmentu zabývá jsou specifikace a požadavky kladené na systém datových schránek a třetí oblastí je problematika autorizované konverze dokumentů.

3.2.1 Elektronické úkony orgánů veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám, fyzických a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a mezi orgány veřejné moci navzájem K elektronické komunikaci se státní správou nyní slouží tzv. „datové schránky“. Datová schránka je zákonem o eGovernmentu definována jako elektronické úložiště zřizované Ministerstvem vnitra, které slouží k doručování orgány veřejné moci a k provádění úkonů vůči těmto orgánům. Velikost datové schránky není omezena a rozlišují se čtyři základní typy, podle subjektu, kterému je datová schránka zřízena. • Datová schránka fyzické osoby Fyzickým osobám (podmínkou je plná způsobilost k právním úkonům) je datová schránka Ministerstvem vnitra zřízena do tří pracovních dnů ode dne podání žádosti. Vlastnictví a používání datové schránky je pro fyzické osoby dobrovolné. • Datová schránka podnikající fyzické osoby Pro firmy, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku platí stejná pravidla jako pro fyzické osoby s výjimkou advokátů a daňových poradců, kterým bude datová schránka zřízena okamžitě po té, co Ministerstvo vnitra obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. • Datová schránka právnické osoby Právnickým osobám bude datová schránka zřízena bezodkladně poté, co ministerstvo vnitra obdrží informaci o jejich zápisu do obchodního rejstříku. Právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku mají povinnost datovou schránku vlastnit a využívat. • Datová schránka orgánu veřejné moci Podobně jako právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, i orgány veřejné moci mají povinnost datovou schránku vlastnit a využívat a bude jim Ministerstvem vnitra zřízena bezprostředně po jejich vzniku.

10

Zákon o eGovernmentu nabyl účinnost dne 1. července 2009. Od tohoto data běžela devadesátidenní lhůta, během které Ministerstvo vnitra postupně zřizovalo datové schránky všem subjektům, kterým zákon 300/2008 Sb. ukládá povinnost jejich využití. Dne 6. května 2009 byla schválena novela zákona o eGovernmentu, která upravila některé aspekty projektu datových schránek. [13] Vyjasnila některé podrobnosti ohledně spuštění systému datových schránek. Díky této novele vzniklo přechodné období, během kterého bylo umožněno se do datové schránky přihlásit, aniž by byla aktivována. Aktivace mohla být provedena později, nejpozději však 1. listopadu 2009. Nový zákon o eGovernmentu přináší především zrovnoprávnění datové a listinné podoby písemností. Některým subjektům také nařizuje komunikaci prostřednictvím datových schránek upřednostňovat, jestliže to povaha doručovaného dokumentu umožňuje. Orgány veřejné moci musí (v případě, že to povaha dokumentu umožňuje) systém datových schránek využívat pro komunikaci mezi sebou navzájem, i pro zasílání dokumentů právnickým i fyzickým osobám (v případě, že fyzická osoba schránkou disponuje). Právnickým osobám a fyzickým osobám se zřízenou datovou schránkou pak dává na výběr, jakou formu komunikace s úřadem budou preferovat. Od 1. ledna 2010 bude dle výše zmíněné novely zákona 300/2008 Sb. z 6. května 2009 možné využívat systém datových schránek i pro vzájemnou komunikaci právnických osob.

Dojde-li k zaslání zprávy do datové schránky, považuje se tato za doručenou okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, jež je v souladu se zákonem o eGovernmentu oprávněna k přístupu k danému dokumentu. Pokud se ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení dokumentu do datové schránky osoba s dostatečným oprávněním nepřihlásí, považuje se zpráva za doručenou posledním dnem této lhůty.

Problematika datových schránek je velmi úzce spjata s projektem Czech POINT. Na kontaktních místech Czech POINT je možné vyřizovat agendu souvisejících s datovými schránkami. Na těchto terminálech je možné požádat o založení datové schránky a subjekty, které využívají datovou schránku jen dobrovolně (fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku) mohou požádat též o její znepřístupnění. Oba dva úkony provede správce informačního systému datových schránek do tří pracovních dnů od přijetí žádosti. Na kontaktních místech veřejné správy je možné provádět i veškeré změny, úpravy a další úkony týkající se datových schránek. Oficiální informace o projektu datových stránek poskytuje portál www.datoveschranky.info, jehož realizací byl Ministerstvem vnitra pověřen ICT koncern e-invent s.r.o. Zde jsou k nalezení jak obecné informace o projektu datových schránek a jeho vývoji, tak i připravené balíčky informací pro občany, živnostníky, právnické osoby či orgány veřejné moci.

11

3.2.2 Informační systém datových schránek (ISDS) Informační systém datových schránek (ISDS) je informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Jeho správcem je Ministerstvo vnitra, jeho provozovatelem je pak dle zákona držitel poštovní licence v České republice, tedy Česká pošta a.s. Na vývoj a zajištění provozu informačního systému datových schránek vypsala Česká pošta a.s. v červenci roku 2008 veřejnou zakázku. Ve výběrovém řízení zvítězila společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. [14] Kritéria výběrového řízení tvořily pouze předpisy ze zákona 300/2008 Sb. a dodržení termínu dodání.

Informačnímu systému datových schránek je v zákoně o eGovernmentu věnován §14, kde jsou stanoveny základní principy jeho fungování, základní práva a povinnosti správce a provozovatele a také výčet údajů, které jsou v ISDS o jednotlivých datových schránkách uchovávány. Podrobné specifikace informačního systému datových schránek byly definovány vyhláškou č. 194/2009 Sb. o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek ze dne 23. června 2009 [15].

Do datové schránky má primárně přístup fyzická osoba, pro níž byla datová schránka zřízena. V případě právnické osoby se jedná o příslušný statutární orgán, v případě orgánu veřejné správy o jeho vedoucího. Tyto primární subjekty pak mohou oprávnit k přístupu ke své datové schránce další fyzické osoby, v rozsahu dle svého uvážení. Dále také mohou ustanovit administrátora své datové schránky, který pak disponuje stejnými pravomocemi, jako její právoplatný majitel. Hlavní informační portál projektu datových schránek je, jak je uvedeno výše, umístěn na adrese www.datoveschranky.info. Samotné uživatelské rozhraní Informačního systému datových schránek se však nachází na adrese mojedatovaschranka.cz, na kterou se lze dostat prostřednictvím odkazu z informačního portálu, nebo přímým zadáním do internetového prohlížeče. Přihlášení do informačního systému je primárně zabezpečeno pouze použitím přihlašovacího jména a hesla. Tyto přihlašovací údaje zašle Ministerstvo vnitra majiteli, případně administrátorovi konkrétní datové schránky ihned po jejím zřízení. Obdržené údaje jsou generovány náhodně a důrazně se doporučuje je v systému při prvním přihlášení změnit. Platnost hesla je časově omezena a je třeba jej každých 90 dnů změnit3. Webové rozhraní informačního systému datových schránek na to uživatele včas upozorní, ale v případě, že je k obsluze datové schránky využíváno webových služeb a aplikace třetí strany, tato vrátí pouze chybu 401, tedy obecnou chybu přihlášení, a je třeba, aby uživatel sám vydedukoval, že vypršela devadesátidenní platnost jeho hesla. 3

http://www.datoveschranky.info/faq/#5

12

Volitelně je možné přihlášení k datové schránce zabezpečit použitím certifikátu. Certifikát, který informační systém datových schránek využívá, však nepochází od žádné z certifikačních autorit sdružených v organizaci WebTrust4 (podmínky pro zařazení do organizace WebTrust dosud nesplnila žádná česká certifikační autorita), a je tedy nezbytné certifikát prohlásit za důvěryhodný ručně. ISDS využívá certifikát od vlastní certifikační autority České pošty – PostSignum5. Informační systém datových schránek vyžaduje pro svoji funkci přítomnost zásuvného modulu 602XML Filler6. Toto řešení však přináší některé zbytečné komplikace. Doplněk 602XML Filler není nijak rozšířené řešení a vykreslování a vyplňování formulářů zvládají bez problémů prohlížeče sami, využít by šlo například i velmi rozšířený formát PDF. Využití takto nestandardního nástroje přináší zjevné komplikace. Pro instalaci doplňku je třeba mít v operačním systému práva administrátora. Ve firemním prostředí to může být nepříjemnou komplikací, avšak v případě pokusu o přístup k datové schránce z veřejně přístupného počítače (například v internetové kavárně či hotelu) i neřešitelným problémem. Využití modulu 602XML Filler není příliš šťastné ani z pohledu kompatibility, byť je jeho podpora na různých platformách proti některým dalším informačním systémům nadstandardní. I přesto však uživatele omezuje na výběr některé z platforem daných vyhláškou 194/2009 Sb., pod pohrůžkou perzekucí ze strany zákona. • Bezpečnostní rizika Základní pravidlo bezpečnosti silničního provozu, že klíčový článek se nachází mezi sedadlem a volantem, lze v přeneseném významu bezezbytku aplikovat i na oblast internetové bezpečnosti. Největším bezpečnostním rizikem informačního systému datových schránek jsou jeho samotní uživatelé a jejich nedostatečná počítačová gramotnost. Jeho zavedení je jistě obrovským krokem, či dokonce skokem, co se týče implementace principů eGovernmentu do státní správy, avšak razantní způsob nasazení systému bez dostatečného proškolení všech jeho budoucích uživatelů připomíná výuku plavání vhozením neplavce do hluboké vody a dle mého názoru hraničí se značným hazardem. Největším rizikem v souvislosti se zavedením povinnosti využívat datové schránky některým subjektům tak zůstává riziko phishingu, tedy proces, kdy útočník získá od uživatele citlivé informace (například uživatelské jméno a heslo) podstrčením falešného přihlašovacího formuláře, který se na první pohled jeví jako pravý. Informační osvětu pro uživatele ze strany zřizovatele informačního systému považuji v této oblasti za velice nedostatečnou.

4

http://www.webtrust.org/ http://www.postsignum.cz/ 6 http://www.602.cz/602xml_filler 5

13

Ministerstvo vnitra velmi podcenilo i včasné zajištění příslušných domén. Na informační portál o datových schránkách tak zbyla pouze poněkud nestandardní doména www.datoveschranky.info, vlastní informační systém datových schránek pak běží na zcela jiné doméně mojedatovachranka.cz. Podobné (často dokonce i logičtější) domény, případně domény s nejběžnějšími překlepy jsou vesměs v majetku soukromých subjektů, což riziko phishingu jen zvyšuje. Nejvhodnějším řešením by dle mého názoru bylo využití subdomény gov.cz, na které v dnešní době běží například v další kapitole popisovaný portál veřejné správy, se kterým by si revoluční systém jako je ISDS rozhodně zasloužil užší propojení. •

Problémy se zabezpečením prostřednictvím certifikátu

Jak je již zmíněno výše, informační systém datových schránek využívá pro autentizaci certifikát pocházející od certifikační autority České pošty, PostSignum. Tato certifikační autorita však není zařazena do organizace WebTrust a prohlížeč proto uživatele vyzve k ručnímu ověření pravosti certifikátu. Každý certifikát je vybaven „otiskem“ (thumbprint), dlouhým řetězcem číslic a písmen, který jej jednoznačně identifikuje. Pokud chce uživatel ověřit, že je daný certifikát důvěryhodný, musí kontaktovat příslušnou certifikační autoritu a získat od ní otisk certifikátu, který se musí shodovat s otiskem uživatele.

14

Zcela zásadní pro bezpečnost tohoto řešení je, aby ověření proběhlo jiným komunikačním kanálem, než jakým získal uživatel příslušný certifikát (tedy například telefonicky). Už tento úkon může být pro méně zkušené uživatele výraznou komplikací, dokonce se odvážím říct, že pouhá žádost prohlížeče o ověření pravosti certifikátu může být pro nemálo nucených uživatelů systému datových schránek situací silně stresující. Tak či tak si jistě naprostá většina uživatelů neuvědomuje její důležitost v souvislosti se zabezpečením, žádost o ověření pravosti je pro ně jen „dalším okénkem, které je třeba odklepnout, aby co nejrychleji zmizelo“. V případě, že se jedná o natolik zodpovědného uživatele, že se začne zajímat o postup, kterým svůj certifikát správně ověřit, dostane se mu z oficiálních zdrojů (internetová prezentace České pošty pro certifikační autoritu PostSignum) z bezpečnostního hlediska zcela bezcenných informací. (viz obrázek níže) Uživatel je vyzván, aby ověřil pravost certifikátu na téže stránce, kde daný certifikát získal, což zcela popírá funkčnost tohoto bezpečnostního opatření.

3.2.3 Problematika autorizované konverze Dle definice zákona 300/2008 Sb. se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě a naopak, ověření shody těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Dokument, který výše popsaným procesem vznikl má stejné právní účinky, jako úředně ověřená kopie. Autorizovanou konverzi jsou oprávněny provádět kontaktní místa veřejné správy (Czech POINT), případně ji z moci úřední mohou provádět samotné orgány veřejné moci pro svoji potřebu.

Proces autorizované konverze je popsán v §24 zákona o eGovernmentu a liší se podle toho, zda se jedná o konverzi do listinné podoby, či do podoby dokumentu v datové zprávě. V případě konverze do listinné podoby ověří subjekt, který autorizovanou konverzi provádí, platnost časového razítka vstupu konverze a platnost příslušného certifikátu či elektronického podpisu v okamžiku určeném časovým razítkem. Poté provede ověření shody výstupu autorizované konverze se vstupem. V případě shody obou dokumentů k výstupu neprodleně připojí ověřovací doložku, jejíž náležitosti jsou podrobně specifikovány v následujícím paragrafu. V případě konverze do podoby dokumentu v datové zprávě opatří subjekt, který konverzi provádí, výstup svým elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou a doplní jej kvalifikovaným časovým razítkem.

15

Technické náležitosti stran procesu autorizované konverze jsou stanoveny vyhláškou 193/20097 ze dne 15. června 2009. V dalším odstavci §24 je specifikováno, v jakých případech se autorizovaná konverze neprovádí a na konci je uvedeno důležité upozornění na fakt, že autorizovaná konverze nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů na vstupním dokumentu ani jejich soulad s právními předpisy. Subjekt, který autorizovanou konverzi provádí, je ze zákona povinen vést evidenci provedených konverzí. Tuto skutečnost upravuje §26 zákona o eGovernmentu a přesně specifikuje údaje, jež je nutné o prováděných konverzích po 10 let uchovávat.

Proces autorizované konverze, jak je definován v zákoně, však není úplně tím, co bylo v rámci projektu eGON slibováno. Ono proklamované „zrovnoprávnění“ digitální a listinné podoby dokumentů fakticky staví na roveň dokument v listinné podobě s výstupem autorizované konverze, tedy prakticky pouze s naskenovanou předlohou ve formátu PDF v kvalitě dané vyhláškou 193/2009. Zcela vniveč tak přichází možnost využití strukturovaných dat a strojového zpracovávání formulářů přijatých elektronickou cestou. Systém konverzí v praxi znamená, že každý dokument přijatý elektronickou formou bude nutné ručně přepsat do příslušného informačního systému konkrétního orgánu státní správy.

3.2.4 Změny v oblasti problematiky datových schránek po 1. 1. 2010 3.2.4.1 Komerční provoz ISDS Nejvýraznější změnou, která vešla v platnost 1. 1. 2010 je spuštění komerčního provozu Informačního Systému Datových Schránek a souvisejících služeb České pošty, a.s. Zatímco do konce loňského roku bylo možné využívat ISDS pouze pro komunikaci občanů a firem se státní správou a mezi úřady navzájem, od 1. 1. 2010 rozšířil provozovatel systému datových schránek nabídku o službu Poštovní datová zpráva (PDZ). Zřízení této služby umožnila novela zákona o eGovernmentu z 6. května 2009 [16]. V systému datových schránek tak nyní existuje možnost zasílat zprávy do datových schránek fyzických, podnikajících fyzických i právnických osob. Zmíněná novela zákona stanovila od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 přechodné období, kdy je tuto službu možné využívat pouze pro zasílání faktur a obdobných výzev k zaplacení. Od 1. 7. 2010 již bude možné prostřednictvím Poštovní datové zprávy zasílat zprávy s libovolným obsahem v rámci povolených datových formátů.

7

http://www.datoveschranky.info/priloha/91/

16

Zatímco obyčejné datové zprávy využívané pro komunikaci se subjekty státní správy jsou hrazeny ze státního rozpočtu dle platného ceníku (viz tabulka) [17], Poštovní datové zprávy musí odesilatel hradit sám. Cena za jednu PDZ byla stanovena na 15,04 Kč bez DPH a kromě této fixní částky za každou odeslanou zprávu je nutné hradit ještě měsíční paušál, stanovený dle počtu zpráv v daném měsíci odeslaných8.

8

http://www.cpost.cz/cz/sluzby/datove-schranky/postovni-datova-zprava-id29096/

17

V souvislosti se zavedením této služby bylo upraveno i uživatelské rozhraní ISDS. Vzhledem k tomu, že u PDZ neexistuje fikce doručení, složka Doručené zprávy byla přejmenována na Dodané zprávy a komerční datová zpráva se považuje za doručenou nikoliv přihlášením uživatele datové schránky do systému, ale až okamžikem, kdy příjemce potvrdí její převzetí. Toto potvrzení je bezplatné. Na obrázku níže je vidět okno s bublinou s počtem zpráv, které se považují za doručené. Do tohoto čísla PDZ započítány nejsou.

Pokud chce uživatel ISDS využívat služby Poštovní datová zpráva, je nutné potvrdit v nastavení systému datových schránek příjem komerčních zpráv, jak je vidět na dalším obrázku. Tento úkon je bezplatný a po jeho provedení je do datové schránky možné doručovat PDZ.

Chce-li uživatel využívat možnosti komerčních zpráv aktivně, a tedy sám PDZ odesílat, je třeba nejprve uzavřít s Českou poštou a.s. smlouvu o využívání služby Poštovní datová zpráva. Vše je možné provést on-line, prostřednictvím klientské zóny České pošty9, která byla spuštěna začátkem roku.

9

http://klientskazona.cpost.cz/index.jsp

18

3.2.4.2 Nový provozní řád ISDS 22. 1. 2010 vstoupil v platnost také aktualizovaný provozní řád ISDS10, který uveřejnilo Ministerstvo vnitra. Kromě popisu komerčního provozu datových schránek, který je popsán výše, přinesl i několik dalších úprav. Byl zaveden alternativní způsob přihlašování do ISDS prostřednictvím aplikací třetích stran, které mohou nyní přistupovat k rozhraní webových služeb bez session cookies (které bývají zneužívány při určitém typu útoků), a každý požadavek tak musí znovu obsahovat všechny identifikační a autentizační údaje. Webové služby byly dále rozšířeny o možnost potvrzení příjmu PDZ, identifikace přihlášeného uživatele, zjištění data expirace hesla a možnost změny hesla.

3.2.5 Shrnutí systému datových schránek a zákona o eGovernmentu eGovernment Act je v oblasti elektronizace státní správy skutečně revolučním a odvážným počinem, který v současné Evropě nemá obdoby. Jako největší problém celého projektu považuji jeho nedostatečnou připravenost na ostrý provoz a hrubě podceněné informační zázemí pro uživatele i provozovatele celého systému. Velký problém je s výše popsaným nepochopením principu ověřování prostřednictvím certifikátů. Pokud je uživatel sám dostatečně obeznámen s principem zabezpečení prostřednictvím certifikační autority a samotného ho napadne (není na to nikde upozorněn), že by měl platnost certifikátu ověřit jiným komunikačním kanálem, infolinka pro datové schránky11 mu příliš nepomůže. Zkoušel jsem na ni telefonovat s požadavkem na ověření certifikátu a operátor mi sdělil, že pokud si stáhnu certifikát PostSignum z internetové stránky certifikační autority České pošty, je to zárukou dostatečného bezpečí a pravosti certifikátu. Když jsem přímo požadoval ověření otisku certifikátu po telefonu, stále opakoval, ať si jej stáhnu z internetových stránek PostSignum a že to stačí. Osobně pochybuji, že měl tento operátor vůbec nějaké ponětí o principech zabezpečení prostřednictvím certifikační autority a nebyl si úplně jistý, co po něm vlastně chci. Tuto situaci považuji za veliký problém a je jasným důkazem naprostého podcenění dostatečné informovanosti nejen samotných uživatelů datových schránek, ale i pracovníků, kteří by měli umět uživatelům pomoci v každé situaci. Toho operátor infolinky nejen nebyl schopen, ale dokonce mi doporučil špatné řešení s tím, že se zaručil za jeho bezpečnost. Systém také zatím není správně odladěn, od jednoho z pracovníků libereckého okresního soudu jsem se dozvěděl o několika případech, kdy došlo

10 11

http://www.datoveschranky.info/priloha/154/ +420 270 005 200

19

k doručení dokumentu do jiné datové schránky kvůli shodě jmen a jsou známy i další případy12, přestože potvrzení o doručení datové zprávy zobrazilo správné údaje. Další komplikací a důvodem k nespokojenosti uživatelů může být finanční ohodnocení některých úkonů. Jediné orgány veřejné moci mají pravomoc pro svou potřebu provádět autorizovanou konverzi sami, všichni ostatní uživatelé musí k tomuto úkonu použít kontaktní místo veřejné správy, kde zaplatí 30 Kč za jednu stranu formátu A4 [18]. Například v případě znaleckých posudků, které mohou být velmi rozsáhlé, může být celková cena autorizované konverze velmi vysoká. Zatím nedořešen je také problém dlouhodobého uskladnění dokumentů v elektronické podobě. U výše zmíněného soudu se tato situace řeší autorizovaným konvertováním všech přijatých zpráv a jejich archivací v listinné podobě. Celkově lze projekt datových schránek zhodnotit jako velmi dobrý záměr až revolučního charakteru, který však navzdory vysokým rizikům není promyšlen do dostatečných podrobností.

4 Analýza portálu veřejné správy ČR

4.1 Úvod Portál veřejné správy (PVS) byl slavnostně spuštěn na veletrhu informačních a komunikačních technologií INVEX v Brně v roce 2003, jako jedna z klíčových součástí procesu informatizace veřejné správy v České republice. Portál je rozdělen na dvě základní části. Informační část PVS funguje jako komunikační kanál, prostřednictvím kterého může uživatel čerpat ucelené informace ze státní správy. Transakční část pak slouží k elektronickému podávání formulářů. Celý portál je stále ve vývoji a v průběhu let dochází k jeho rozšiřování o další služby a informace. V následující části této práce bude český Portál veřejné správy porovnáván s obdobnými službami ve Velké Británii a v Austrálii.

4.2 Portál veřejné správy České republiky Portál veřejné správy České republiky (PVS ČR) sídlí na adrese http://portal.gov.cz a uživatele přivítá střízlivým a minimalistickým designem, který je 12

http://pavelpokorny.blog.idnes.cz/c/112311/Jak-me-datove-schranky-dostaly-do-soudniho-rizeni.html

20

vyveden v národních barvách. Pod záhlavím stránky, které je tvořeno jednoduchým logem, nadpisem a polem pro vyhledávání, se nachází základní navigační lišta sloužící k přepínání mezi hlavními aplikacemi portálu.

4.2.1 Hlavní aplikace PVS 4.2.1.1 Úvod Hlavní část úvodní stránky je věnována novinkám, rozděleným do třech oblastí. V první oblasti je zobrazeno pět nejčerstvějších novinek z oblasti veřejné správy, druhá obsahuje pětici nejnovějších povinně zveřejňovaných informací. Pod oběma se nachází odkaz na archiv, kde jsou uchovávány i starší novinky či povinně zveřejňované informace už od okamžiku spuštění portálu. Součástí archivu je i jednoduchý vyhledavač, který umožňuje vypsání zpráv dle zadaných klíčových slov či dle zdroje, od kterého hledaná zpráva pochází. Je také možné vypsat všechny zprávy uveřejněné v určitém časovém období. Vyhledávání dle klíčových slov však nefunguje příliš spolehlivě, například při zadání tří klíčových slov (poznámka: „postihly ničivé povodně“, zkopírovaná přímo ze zprávy ze 14. 12. 2009) ve výpisu chyběla zpráva, která celý zadaný výraz obsahovala přímo v nadpisu. Ve třetí oblasti hlavní části úvodní stránky se zobrazují novinky, které se týkají vlastního Portálu veřejné správy. V levém sloupci na hlavní straně nalezneme podnabídku s odkazy na základní informace o České republice, mapku, která urychluje práci s adresářem úřadů volbou konkrétního kraje a informace o Evropské unii. Pravé části stránky vévodí logo Czech POINT, které slouží jako odkaz na vlastní internetovou prezentaci projektu mimo PVS. Pod ním se nachází užitečné odkazy a také podnabídka Oblasti státní správy, která dělí informace na Portálu veřejné správy do patnácti tématických okruhů. V případě výběru některého z odkazů v této nabídce se zobrazí stránka se všemi dostupnými informacemi k danému tématu na samotném PVS a také množství odkazů na další informační zdroje. Uprostřed úvodní stránky se nachází trojice odkazů s jednoduchými grafickými symboly, které umožňují rychlé filtrování informací na úvodní straně dle vybrané uživatelské role (občan, podnikatel nebo cizinec) a nově příchozímu uživateli usnadňují orientaci na portálu. Kromě osmi odkazů na základní funkce, které veřejnosti PVS nabízí, obsahuje hlavní lišta ve své pravé části čtyři doplňující ikony. První ikona odkazuje na stránku s kontakty na správce portálu, druhá je odkazem na systém nápovědy a třetí slouží k přihlášení pracovníků redakčního týmu. Čtvrtou ikonu je možné přepnout na anglickou mutaci portálu, která však není plnohodnotná a obsahuje pouze informace uvedené v sekci Cizinec.

21

4.2.1.2 Adresář Aplikace adresář nabízí možnost vyhledávání kontaktů na subjekty veřejné správy. Pro nalezení konkrétních dat je možné v kontaktech vyhledávat fulltextově, nebo lze kýžený subjekt nalézt postupnou konkretizací požadavku pomocí přehledného rozdělení kontaktů dle druhu úřadu či kraje, ve kterém se nachází. Na úvodní straně adresáře je také nabídka Důležité odkazy, která obsahuje kontakty na nejdůležitější úřady v ČR, jako je kancelář prezidenta republiky, úřad vlády či poslanecká sněmovna. 4.2.1.3 Zákony Tato aplikace nabízí systém pro vyhledávání v platných předpisech ze Sbírky zákonů ČR. Je možné vyhledávat podle čísla předpisu, částky sbírky, názvu, nebo pomocí fulltextového vyhledávače. Nabídka v levé části stránky umožňuje vypsat nové přírůstky do Sbírky zákonů a také 31 vybraných důležitých předpisů. Dále je zde odkaz na vyhledávání v krajských věstnících a také část týkající se smluv a legislativy Evropské unie. V pravé části úvodní stránky sekce Zákony se nachází nabídka pro přímou volbu některého z vybraných důležitých právních předpisů a také užitečné odkazy na další informace úzce související s právními předpisy. Na ostatních stránkách aplikace Zákony již tyto nabídky chybí. 4.2.1.4 Životní situace Tato sekce nabízí řadu užitečných a praktických návodů pro řešení různých životních situací. Ty jsou rozděleny do tří skupin, mezi kterými je možno volit pomocí nabídky v levé části stránky. Implicitně je při vstupu do sekce rozbalena skupina Občan, dále je možné zvolit skupinu Podnikatel nebo Cizinec. Stejné rozdělení nalezneme, jak již bylo zmíněno výše, na úvodní stránce, stejnojmenné skupiny však nemají nic společného a odkazují na zcela jiné informace. První stránka uživatele přivítá krátkým úvodem a popisem sekce, níže jsou zobrazeny čerstvé novinky v aplikaci a také nejčastěji zobrazované Životní situace. V horní části je také textové pole pro fulltextové vyhledávání v rámci sekce. Jednotlivé skupiny (Občan, Podnikatel a Cizinec) se rozbalují do několika úrovní (nejvíce tří). Po zvolení konkrétního problému z hlavní nabídky sekce se již zobrazí normovaná tabulka s řešením vybrané situace. Každý návod má třicet standardizovaných položek, z nichž ne všechny jsou vždy vyplněny. Má také tři druhy zobrazení, mezi kterými je možné přepínat v horní části tabulky. Implicitní je zobrazení „detailní údaje“, ve kterém je viditelných všech 30 položek tabulky, dále je možné zvolit mezi režimy „základní údaje“ (zobrazeno je 16 položek) a „podrobnější údaje“ (22 položek). U každého návodu je uvedena instituce, která zodpovídá za jeho správnost a aktualizaci. Celou tabulku je také možné otevřít ve verzi pro tisk či stáhnout ve formátu XML.

22

4.2.1.5 Podání Sekce Podání slouží především jako zdroj informací týkajících se použití služby Elektronická podání. Na úvodní stránce je pro uživatele připraven stručný popis aplikace, dále aktuální informace týkající se elektronických služeb veřejné správy a několik odkazů na další možnosti elektronického podání dokumentů. První z nich, „Jak pracovat s aplikací Podání“, obsahuje krátký text, který uživatele nasměruje k řešení konkrétního problému. Nabízí odkazy na podmínky registrace, informace o zabezpečení služby nebo možnost stažení komprimované uživatelské příručky ve formátu .doc. Dalším odkazem Nápovědy jsou „Dostupné elektronické služby“. Zde uživatel nalezne seznam institucí, které nabízejí možnost elektronického podání. V současné době zde nabízí možnosti elektronického podání formulářů šest orgánů veřejné moci. Nejvíce využívané jsou služby České správy sociálního zabezpečení, která zahájila program elektronického sběru formulářů jako první. Mezi další instituce patří například Ministerstvo financí s možností elektronického podání pro daňovou správu či Ministerstvo dopravy s elektronickým sběrem výsledků testů žadatelů o řidičské oprávnění. Další dvě položky v nabídce nápověda odkazují jednak na provozní řád (ke stažení ve formátu .pdf) a v poslední řadě na informace pro vývojáře softwaru komunikujícího s PVS.

Samotný systém pro elektronické podání formulářů je k dispozici až po klepnutí na drobný odkaz „Vstoupit“ pod úvodním textem. Aplikace pro elektronická podání sídlí na jiné doméně než zbytek Portálu veřejné správy, byť stále pod subdoménou gov.cz. Klepnutí na výše zmíněný odkaz přesune uživatele na uvítací stránku systému elektronického podání. Stránka má zcela odlišné rozložení i obsah hlavní nabídky, byť celkovým provedením zapadá do vzhledového schématu PVS. V pravé části základní lišty je k dispozici nabídka pro volbu jazyka, k dispozici je však pouze Čeština. Hlavní část úvodní stránky nabízí aktuální informace z oblasti elektronického podávání dokumentů a také možnosti registrace (která je pro použití systému nezbytná) dle konkrétního uživatele (občan, organizace, zástupce). V levé části je pak samotný přihlašovací formulář. Registrovat se lze dvěma způsoby, mezi kterými je před započetím registrace nutné zvolit. Méně zabezpečená varianta využívá k přihlášení jen přihlašovací jméno a heslo, druhou možností je použití certifikátu. Některé služby elektronického podání použití certifikátu striktně vyžadují. 4.2.1.6 Online noviny VS V této sekci má uživatel k dispozici archiv (datovaný od 1. 6. 2009) elektronického zpravodajství čtrnáctidenníku vlády České republiky, časopisu

23

Veřejná správa13. Archiv je veden formou seznamu na jedné stránce. Název článku, který slouží jako hypertextový odkaz na článek samotný, je doplněn krátkým shrnutím zprávy. K fulltextovému vyhledávání v archivu článků je nutné použít centrální vyhledávač PVS v pravém horním rohu stránky, v jeho nastavení je však nutné ručně zaškrtnout volbu „Hledání v dokumentech“. V levé části této sekce se nachází stejná podnabídka se základními informacemi o ČR, jako na úvodní stránce. 4.2.1.7 Slovník pojmů Tato sekce, celým názvem „Slovník nejčastěji používaných pojmů ve veřejné správě“, se nachází zcela mimo PVS, jak po stránce designu, tak i z hlediska existence na zcela odlišné doméně14. Slouží jako výkladový slovník pojmů z oblasti veřejné správy. V heslech je možné vyhledávat fulltextově zadáním hledaného pojmu nebo jeho části, či je možné klepnutím na počáteční písmeno vypsat seznam všech pojmů tímto písmenem začínajících. Jednotlivá hesla jsou ve slovníku vysvětlena obecně srozumitelným jazykem a kromě popisu je uveden i zdroj (například příslušný zákon, který pojem definuje), u některých hesel i podobné pojmy. Slovník je otevřený a na jeho tvorbě se tak mohou podílet i sami uživatelé. Vyplněním jednoduchého formuláře na stránce „Rozšiřování slovníku“ je možné zaslat správci slovníku, kterým je redakční rada Slovníku nejčastěji používaných pojmů ve veřejné správě15 žádost o zařazení určitého hesla do slovníku. Správce zaslaná data posoudí a rozhodne zda-li nový pojem do slovníku zařadí, případně vyzve k jeho upravení. Formulář je možné použít i pro úpravy či doplnění již existujících pojmů ve slovníku. Odkazem „Zákony“, který následuje v hlavní nabídce po „Rozšiřování slovníku“, se uživatel dostane na prázdnou stránku s titulkem „Zákony – materiály ke stažení“. Tato sekce má zřejmě sloužit jako databáze právních předpisů s možností jejich stažení, tedy ke stejnému účelu, jako sekce Zákony na Portálu veřejné správy, je však prázdná. 4.2.1.8 Mapy Pomocí tohoto odkazu na hlavní liště PVS se uživatel dostane opět na jinou doménu16, na které nalezne mapový systém pro zobrazování územně vázaných dat. Stránka je zarovnána vlevo, odlišně od zbytku PVS a obsahuje jinou základní lištu, jinak však zapadá do celkového vzhledu portálu.

13

http://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava.aspx http://svs.cns.eu/ 15 http://svs.cns.eu/index.php?page=o-slovniku 16 http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs# 14

24

Ministerstvo vnitra, jako provozovatel Portálu veřejné správy vyvíjí tento modul PVS společně s Ministerstvem životního prostředí17 a českou informační agenturou životního prostředí CENIA18. Samotný mapový systém je velmi komplexní a umožňuje zobrazení dat z široké škály oblastí. Nabídka pro obsluhování mapového systému je umístěna vlevo od zobrazovací části. Úvodní stránka Vyhledávat umožňuje fulltextové prohledávání dostupných dat. Výsledky se zobrazují v levé části pod nabídkou a klepnutím na některou z nalezených položek dojde k jejímu zobrazení na mapě. Další položkou je „Vyhledání úřadu“. Tato funkce má jedno velké tlačítko s razítkem. Jeho stisknutím se uživatel dostane do sekce Adresář Portálu veřejné správy, kde dojde ke zobrazení informací o obci mající působnost ve středu aktuálně zobrazeného mapového výřezu. Funkce Tématické úlohy umožňuje v aktuálním mapovém výřezu zobrazovat data z mnoha oblastí. K dispozici je široké spektrum územně vázaných údajů: -

Životní prostředí Český statistický úřad Česká pošta Koupací vody Doprava Staré mapy Hlukové mapy Hřbitovy Vojenské mapy Územně správní členění ČR Integrovaný registr znečišťování Katastrální mapy Ortofotomapy

Funkce „Vrstvy“ umožňuje aktivaci a deaktivaci zobrazování jednotlivých vektorových vrstev, které aktuálně zvolená úloha obsahuje. Možnost zobrazení vrstev závisí jak na zobrazené úloze, tak i na použitém měřítku. Vrstvy, které aktuální datová úloha je neobsahuje, jsou ve výpisu zobrazovány šedou barvou. Provedené změny se projeví až po aktualizaci zobrazení mapy pomocí tlačítka s bílou kruhovou šipkou v černém poli. Oddělení „Legenda“ obsahuje seznam použitých symbolů a značení s příslušnými vysvětlivkami. Zobrazený seznam se vždy vztahuje jen k prvkům, které jsou v aktuálně zobrazené tématické úloze. Sekce nastavení nabízí nepočetné možnosti konfigurace mapového systému, dále pak možnost zadání přesného měřítka či souřadnic.

17 18

http://www.env.cz/ http://www.cenia.cz/

25

Poslední sekce v nabídce, „Odkazy“, obsahuje pouze jednu položku a tou je odkaz na Vodohospodářský informační portál19. Ten nabízí širokou škálu vodohospodářských dat a informací. Na stránce mapového systému jsou dva odkazy na nápovědu. První je standardní odkaz na základní liště portálu, který je popsán výše, druhý se nachází v pravé části zápatí stránky. Každý z nich však odkazuje na jinou nápovědu. Zatímco se po klepnutí na tlačítko na základní liště zobrazí nápověda pro celý PVS, kde je funkce mapového systému popsána velmi stručně a nekompletně, po klepnutí na odkaz v zápatí se otevře podrobnější nápověda pouze pro mapový systém. 4.2.1.9 Nápověda Portálu veřejné správy Ikona s otazníkem v kroužku v pravé části základní lišty PVS slouží k otevření systému nápovědy. Systém disponuje jednoduchým uživatelským prostředím a je poměrně podrobně zpracován. Po levé straně je nabídka s hierarchicky řazeným obsahem dokumentace, v hlavní části se zobrazuje zvolené téma. 4.2.1.10 Sekce v anglickém jazyce Ač je ve většině sekcí PVS v pravé části základní lišty britská vlaječka pro přepnutí na anglickou mutaci, pokud na ni uživatel klepne, je přesměrován na anglickou stránku Foreigner (cizinec) v sekci Welcome (úvod). Tato prezentace není přesným překladem české sekce Cizinec na úvodní straně, ale v některých tématech se obě sekce překrývají. Sekce v anglickém jazyce je tématicky rozdělena na osm skupin, které návštěvníkovi usnadní orientaci v poměrně obsáhlé nabídce informací. Pod každou ze skupin je uvedeno několik nejdůležitějších odkazů z dané oblasti. Po klepnutí na název skupiny se tato otevře celá. Při zobrazení jednotlivých témat se v levé části objevuje nabídka s hierarchickým obsahem celé sekce, která urychluje navigaci. V pravé části stránky je seznam odkazů na jednotlivá ministerstva. Na úvodní stránce jsou vypsána všechna, v jednotlivých tematických odděleních pak pouze ta, která jsou s daným tématem spojena.

19

http://www.voda.gov.cz/portal/cz/

26

4.3 Srovnání s portály veřejné správy Velké Británie a Austrálie Portály veřejné správy České republiky, Austrálie a Velké Británie jsem se rozhodl srovnávat v několika oblastech. -

všeobecný popis portálů o Austrálie o Velká Británie o ČR

-

návrh a struktura webu, pravidla přístupnosti o jednotné a neměnné prostředí o URL a titulky stránek

-

obsahová stránka o aktuálnost uvedených informací o přehledné členění témat a jednoduchost v navigaci o nápověda o informace pro cizince

-

technická řešení o použité technologie o validace

4.3.1 Všeobecný popis portálů • Austrálie Vládní portál veřejné správy v Austrálii sídlí na vhodně zvolené doméně http://australia.gov.au, kterou lze i snadno odvodit. Uživatele přivítá střízlivým a účelným designem zarovnaným na střed, který působí ve srovnání s českým portálem kompaktněji a moderněji. Australský portál je zpracován skutečně jako portál, tedy vstupní brána a rozcestník v oblasti veřejné správy. Jeho obsah je přehledně členěn do různých sekcí (šest základních, doplněných o odkaz na úvodní stránku „Home“, se nachází na hlavní liště), jejichž podsekce jsou hierarchicky řazeny ve stromové struktuře. Portál funguje jako rozcestník a neobsahuje tedy téměř žádná vlastní data. Po otevření většiny ze zvolených sekcí nabízí uživateli pouze abecedně řazený seznam odkazů na vnější zdroje. Odkazy jsou velmi přehledně zpracovány, u každého se nachází krátký popis a také cílová www adresa odkazu. Dle svého popisu20 odkazuje australský portál na informace a služby na cca 900 australských vládních webových stránek. V pravém horním rohu každé stránky portálu se nachází okénko fulltextového vyhledávače s možností pokročilého vyhledávání, který prohledává více než čtyři

20

http://australia.gov.au/about

27

miliony stránek pod správou australské federální vlády, vlády jednotlivých států a teritoriálních samospráv. • Velká Británie Portál veřejné správy Velké Británie je k dispozici na adrese http://direct.gov.uk. Kontrastní design je vyveden ve výrazné oranžové barvě, s úvodní stránkou zarovnanou vlevo. Podobně jako portál Austrálie i tento působí ve srovnání s českým více profesionálním a moderním dojmem. Podobně jako PVS v České republice, i britský portál nabízí široké spektrum informací, které jsou k dispozici přímo na portálu a po klepnutí na většinu odkazů tedy uživatel není nucen opustit portál. Pokud některý z odkazů vede mimo prostor portálu, je označen drobným symbolem a otevře se v novém okně. Portál nabízí velmi široké a snadno dostupné spektrum informací a služeb pro občany Velké Británie, které jsou tak přehledně k dispozici na jednom místě. Na informační náplni správa portálu úzce spolupracuje s vládními resorty i s ostatními státními orgány mimo ministerstev. Řazení informací nevyužívá stromovou strukturu, ale umožňuje třízení podle určitých témat nebo podle uživatelských rolí. Patřičné informace je možné nalézt i prostřednictvím vyhledávače s možností pokročilého hledání, jehož textové pole se nalézá v pravém horním rohu na každé stránce, podobně jako u obou dalších portálů. • ČR Portál veřejné správy České republiky a jeho jednotlivé sekce jsou podrobně popsány v předchozí kapitole.

4.3.2 Návrh a struktura webu, pravidla přístupnosti 4.3.2.1 Jednotné a neměnné prostředí • Austrálie Úvodní stránka australského portálu veřejné správy, která se jako jediná odlišuje od jednotného vzhledu zbytku portálu, je informačně velmi bohatá. Kromě rychlých odkazů na nejdůležitější témata zde uživatel nalezne i řadu novinek, které momentálně „hýbou světem“, informace o vládních iniciativách nebo stručné údaje o počasí v Austrálii. Zbytek portálu má jednotné, velice přehledné uživatelské rozhraní. Hlavní lišta zůstává pro všechny strany stejná, pod ní je vždy zobrazena cesta k aktuální stránce ve stromové hierarchii portálu s možností přechodu na nadřazené uzly. Levý sloupec je vyhrazen pro zobrazení stromové hierarchie zvolené základní skupiny.

28

• Velká Británie Portál veřejné správy Velké Británie uživatele přivítá přehlednou stránkou, obsahující kromě navigační sekce „Straight To“, která umožňuje rychle přejít k vybraným populárním tématům, rovněž řadu novinek a důležitých informací státní správy. Na rozdíl od úvodní stránky, která je zarovnaná vlevo, se zbytek portálu přizpůsobuje velikosti okna prohlížeče. Všechny ostatní stránky britského portálu využívají jednotné třísloupcové rozložení. V nabídce v levém sloupci, pomocí které je možné efektivně procházet všechny dostupné informace, se zobrazuje pozice právě zobrazované stránky ve struktuře portálu. Nabídka umožňuje dva způsoby vyhledávání, podle tématu nebo podle uživatelské role. • Česká republika Úvodní stránka PVS české republiky má v porovnání s výše popsanými portály strohý a méně graficky propracovaný design, který je však účelný a přehledný. Vzhled všech sekcí však není jednotný, což celému portálu výrazně ubírá na přehlednosti a znesnadňuje to orientaci v prezentovaných informacích. Některé sekce mají třísloupcové rozložení, v nabídkách postranních sloupců však není žádný systém. Některé sekce mají rozložení pouze dvousloupcové, někdy s nabídkou zarovnanou vlevo, jindy vpravo. Sekce Slovník pojmů má dokonce naprosto odlišný design od zbytku portálu a do celkové koncepce vůbec nezapadá. Sekce Mapy a aplikace pro elektronické podání dokumentů mají jiné zarovnání. Jediným spojovacím prvkem (s výjimkou Slovníku pojmů) je tak záhlaví s hlavní lištou, ani ta však není ve všech odděleních stejná. V některých sekcích zřejmě lišta není aktualizovaná a nereflektuje rozšíření portálu o další služby. V aplikaci pro elektronické podání tak na hlavní liště chybí položky „Online noviny VS“ a „Slovník pojmů“, v sekci Mapy chybí „Slovník pojmů“ a z neznámého důvodu je prohozeno pořadí odkazů na liště. Také v některých částech nápovědy je hlavní lišta nestandardní, obsahuje pouze odkaz Mapy a chybí na ní dokonce i čtveřice ikon v pravé části.

Celkově je nutno říci, že portál veřejné správy ČR postrádá jednotnou koncepci. Vzhledový standard, který vznikl v roce 2003 společně s portálem, nebyl při rozšiřování portálu o další služby a informace dodržován. Výsledek tak působí velmi amatérským dojmem a v některých případech je pro uživatele značně matoucí.

4.3.2.2 URL a titulky stránek Všechny tři popisované portály podporují adresovatelnost zdrojů. Avšak stejně jako v případě přehledného a konzistentního prostředí má portál veřejné správy České republiky ve srovnání se svými zahraničními kolegy co dohánět. Jak portál Austrálie, tak i britský Directgov mají v pojmenování URL přehledný systém, který odpovídá poloze uživatele v rámci struktury portálu. Pokud tedy

29

uživatel australského PVS navštíví například sekci People -> Employees, URL této stránky je „http://australia.gov.au/people/employees“. Hned po zadání URL českého portálu, „http://portal.gov.cz“, dojde k přesměrování na „http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place“, což je již samo o sobě dosti nestandardní a podivné. URL všech stránek portálu začíná řetězcem „http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/“ který je dle konkrétní stránky doplněn o další pro veřejnost nesrozumitelná čísla a kódy, případně ještě o argumenty pro zobrazení příslušných údajů. Některé části portálu, jako jsou například Mapy či Slovník pojmů, dokonce nesídlí ani na doméně http://portal.gov.cz. Celkově postrádá struktura domén PVS ČR jakýkoliv systém a v tomto ohledu je rozhodně co zlepšovat. S tímto tématem souvisí i problematika správného a výstižného pojmenovaní každé stránky. Tato konvence našla své místo i v pravidlech přístupnosti21 a oběma zahraničními portály je bezezbytku naplněna. Český PVS toto pravidlo nesplňuje, přesto že je v zápatí většiny stránek portálu k dispozici odkaz na prohlášení o přístupnosti22. Některé sekce, například „Online noviny VS“ nemají žádný titulek.

4.3.3 Obsahová stránka Portál veřejné správy by měl sloužit primárně občanům, jako spolehlivý zdroj důvěryhodných informací z oblasti státní správy. Způsobů, jak tento cíl realizovat je však mnoho a na otázku, jaký zvolit obsah PVS, aby uspokojil požadavky co nejširšího okruhu uživatelů, není jednoznačná odpověď. Jak již bylo zmíněno výše, australský portál funguje v podstatě jenom jako rozcestník, vlastní obsah stránek poskytují ostatní vládní portály. Tvůrci portálu Velké Británie zase zvolili přístup, kdy je většina informací umístěna na samotném portálu, jen služby elektronického podání a některé informace jsou řešeny pouze formou odkazu mimo portál. Český portál veřejné správy se rozhodl jít třetí cestou, nabízí jak informace tak i aplikaci pro elektronické podání. 4.3.3.1 Aktuálnost uvedených informací Většina informací, které PVS nabízí jsou k dispozici i jinde na internetu a portály veřejné správy tak plní především funkci rozcestníků a nabízí uživateli všechny informace na jednom místě. V případě australského modelu zodpovídá za správnost a aktuálnost dat správce stránek, na které je odkazováno. Britský a český model zvolil přístup, kdy se informace nachází na samotném portálu a za jejich správnost a aktuálnost odpovídá správce portálu.

21 22

http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/718

30

4.3.3.2 Přehledné členění témat a snadná navigace Britský i Australský portál disponuje kvalitním a přehledným členěním nabízených témat, struktura obou webů je jednoznačná, logická a lze ji snadno zmapovat. Australský portál v přehlednosti exceluje, všechny stránky si zachovávají jednotné prostředí, informace jsou hierarchicky řazeny do stromové struktury a navigace je tak velmi snadná a logická. V sekci „About“ nalezne uživatel i mapu stránek, která přehledně zobrazuje kompletní strukturu stránek. PVS Velké Británie nabízí dva způsoby, kterými se lze propracovat k potřebným informacím. Buď je možné informace procházet dle jejich příslušnosti k určitým tématům, nebo lze využít jako třídící kritérium uživatelské role. Oba způsoby jsou však propojeny a mohou vést ke stejným výsledkům. Stejně jako u australského portálu je jednotné prostředí zachováno na všech stránkách. K přehlednosti přispívá také velmi jednoduchý a funkční systém rozlišování odkazů. Ty, které odkazují mimo portál veřejné správy jsou označeny symbolem. Vzhledem k absenci jednoznačné stromové struktury není portál vybaven mapou, ale sekcí „Site index“, která funguje jako rejstřík řazený podle abecedy. Český PVS však na rozdíl od svých zahraničních kolegů trpí již zmíněnou nekonzistencí uživatelského rozhraní, která kazí dojem z jinak poměrně dobře zpracovaných informací. Členění v rámci jednotlivých sekcí portálu je přehledné, avšak například duplicitní odkazy Občan, Podnikatel a Cizinec na úvodní stránce a v sekci Životní situace, které navzdory stejným názvům odkazují na zcela jiné informace, mohou být pro uživatele matoucí.

4.3.3.3 Nápověda U všech třech portálů nalezneme sekci Nápověda (či „Help“), každá stránka však tento pojem interpretuje jiným způsobem. Sekce nápovědy PVS Velké Británie se samotným ovládáním a orientací na portálu vůbec nezabývá. Nutno přiznat, že ta je skutečně velice intuitivní a všechny potřebné informace jsou uvedeny už u každé funkce. Sekce „Help“ tak slouží jako další rozcestník, který nabízí návštěvníkovi portálu řešení životních situací, s kterými by si nevěděl rady. V sekci jsou také uvedena důležitá telefonní čísla a odkaz na kontaktní formulář pro spojení se správou portálu. Australský portál veřejné správy zvolil jakousi střední cestu mezi britským a českým řešením, které bude popsáno dále. Nabízí jak informace o některých funkcích portálu, které nejsou zcela triviální, tak i pomoc pro občany v určité životní situaci, podobně jako je tomu na stránkách britských. V této sekci je mimo jiné i dotazník, kterým návštěvník může vyjádřit svůj názor na stránky portálu a nabízené služby. Sekce „Nápověda“ PVS ČR je velice obsáhlá a zabývá se popisem a návody na použití nabízených služeb. Snaha o co nejpodrobnější popis funkcí portálu a rozsah nápovědy je však dvousečný, protože s množstvím dat roste náročnost

31

jejich údržby v aktuálním stavu. Slušně zpracované informace tak jsou tak místy neaktuální a neodpovídají současnému stavu portálu. Hierarchie odkazů v levém sloupci stránky také neodpovídá hierarchii ve struktuře portálu, což nápovědě na přehlednosti rozhodně nepřidává. Sekce Nápověda též trpí stejným neduhem, jako celý zbytek portálu, kdy nabízí opět rozdílné uživatelské rozhraní, byť v rámci nastoleného vzhledového standardu. Na hlavní liště by tak uživatel marně hledal odkazy na všechny hlavní funkce portálu, což v kombinaci s absencí tlačítka „Zpět“ představuje slepou uličku, ze které vede cesta jen prostřednictvím funkce „Zpět“ samotného prohlížeče.

4.3.3.4 Informace pro cizince Portál veřejné správy Austrálie nemá oddělenou sekci určenou jen cizincům, veškeré informace jsou zahrnuty ve standardní hierarchii portálu. Jediným použitým jazykem je ze zřejmých důvodů Angličtina a je pokryta široká škála problémů, se kterými se návštěvník Austrálie může potýkat, od informací o vízech až po turismus. Velká Británie na svém portálu veřejné správy informace pro cizince neuvádí, stránky jsou určeny primárně pro občany a osoby s trvalým pobytem na území Spojeného království. Z jazyků je pro její značnou rozšířenost kromě Angličtiny k dispozici ještě Velština. Na informace pro cizince mají Britové oddělenou internetovou prezentaci (podobně jako i ČR nebo Austrálie). PVS ČR má sekce pro cizince hned dvě, jedna se zobrazí na hlavní straně po klepnutí na ikonu „Cizinec“, další část portálu věnovanou občanům jiných států a jejich životu v ČR se nacházejí v sekci Životní situace, rovněž pod heslem „Cizinec“. Kromě těchto dvou prezentací v českém jazyce je pro cizince k dispozici ještě verze Anglická, tu je možno zobrazit klepnutím na ikonu britské vlaječky v pravém horním rohu.

4.3.4 Technická řešení 4.3.4.1 Použité technologie Portál veřejné správy České republiky byl jako prototyp představen na konferenci ISSS v Hradci Králové v roce 2003 [19]. Dá se fakticky rozdělit na dvě hlavní části: část prezentační a část transakční. Tyto dvě odlišné části také realizovali dva různí řešitelé. Část prezentační dostala na starost společnost IBM a při její tvorbě využila portfolio svých standardních produktů. Jako základ posloužil software WebSphere Portal Server for Multiplatforms, jehož hlavním rysem je, jak název napovídá, poskytování informací nezávisle na použité platformě prostřednictvím portletů (přistup pomocí běžných prohlížečů, ale i mobilních telefonů, PDA apod.). Dále byly použity následující aplikace: WebSphere Application Server, WebSphere

32

Personalisation, WebSphere Transcoding, Tivoli Web Site / Services Analyzer, WebSphere Site Analyzer, WebSphere Portal Content Publisher, IBM DB2, IBM Directory Server, Lotus Domino Application Server, Tivoli Storage Manager. Prezentační část portálu slouží jako prostředník mezi uživatelem a transakční částí, která slouží pro systém elektronického podávání formulářů. Využívá široké škály technologií, díky kterým je otevřené pro komunikaci s aplikacemi třetích stran prostřednictvím aplikačního rozhraní API, JCA konektorů, integračních služeb J2EE (JMS, EJB, JDBC), XML (XML parsing, XSL transformation) a webové služby (SOAP, UDDI, WSRP). Transakční část portálu realizovala společnost Microsoft. I tato společnost sáhla po svých osvědčených produktech: jako integrační platforma byl použit Microsoft BizTalk Server ve spojení s databázovým systémem Microsoft SQL Server, nad kterými byla vyvinuta speciální aplikace Government Gateway, která tvoří uživatelské rozhraní a funkční logiku celého systému. Dále byly použity aplikace Commerce Server, Microsoft Operations Manager a ISA Server. S prezentační částí portálu komunikuje prostřednictvím webových služeb a značkovacího jazyka XML. PVS ČR využívá technologii HTML 4.01 Transitional, jedinou výjimku tvoří novější sekce Slovník pojmů a Mapy, které splňují již standard XHTML 1.0 Transitional (sekce Mapy) a XHTML 1.0 Strict (Slovník pojmů). Jsou využity též kaskádové styly CSS a skriptovací jazyk Javascript (transakční část je na něm závislá) a pro kódování slouží univerzální UTF-8. Bristký portál veřejné správy běží dle technologického profilu23 na serveru Apache a stránky využívají standardu XHTML 1.0 Transitional v kombinaci s kaskádovými styly (CSS level 2.1). Mezi další využité technologie patří, podobně jako v případě českého portálu, Javascript, stránky jsou kódovány v UTF-8. Také Australský portál využívá již novější technologie XHTML 1.0 Transitional, kaskádových stylů, JavaScriptu i kódování UTF-824. 4.3.4.2 Validace K ověření, zda srovnávané portály veřejné správy splňují výše popsané standardy jsem se rozhodl využít validačního nástroje konsorcia W3C25. Srovnání výsledků validace úvodních stran všech tří portálů: portal.gov.cz direct.gov.uk australia.gov.au

počet chyb počet varování 2 25 10 1 0 0

23

http://builtwith.com/directgov.gov.uk http://builtwith.com/australia.gov.au 25 http://validator.w3.org 24

33

Jak je vidět z tabulky výše, ani výrazně modernější britský portál veřejné správy není bez chyb, validátor W3C nalezl dokonce více chyb než u českého portálu, což pro mne bylo do jisté míry překvapením. Příkladný, co se validace týče je PVS Austrálie, který profesionálním dojmem nejen působí. Chyby na českém PVS nejsou přílišným překvapením, vzhledem k absenci jednotné koncepce na portálu vůbec.

4.3.5 Závěrečné srovnání a navrhované změny Český portál veřejné správy působí, v dnešní době moderních technologií, trochu jako dinosaurus, který se díky setrvačnosti stále pohybuje kupředu. Informační část je sice stále aktualizována a některé části portálu se neustále inovují, tento vývoj však postrádá jakoukoliv jednotnou koncepci jak v rámci portálu samotného, tak i v rámci celkového vývoje eGovernmentu v České republice. Na PVS nenalezneme téměř žádnou zmínku o ISDS a datových schránkách obecně, přitom by oba tyto klíčové prvky eGovernmetu v ČR měli úzce spolupracovat. Především Českou správou sociálního zabezpečení hojně využívaná (až 95% formulářu ČSSZ je přijato touto cestou) transakční část portálu nyní naráží na konkurenci v podobě informačního systému datových schránek. Na konferenci ISSS 2010 v Hradci králové byl zveřejněn záměr Ministerstva vnitra do budoucna sběr dat prostřednictvím PVS komunikací datovými zprávami nahradit [20]. Tento návrh má určitě svoji logiku, oba systémy pro komunikaci s orgány veřejné moci jsou do jisté míry duplicitní. Za současného stavu, kdy je sběr strukturovaných dat prostřednictvím ISDS ještě v plenkách (viz kapitola o autorizované konverzi), by však toto řešení bylo kontraproduktivní. Ministerstvo vnitra si tuto slabinu v rámci ISDS už uvědomilo, a v jedné z prezentací MV na konferenci ISSS 2010 byla snaha o rozvoj přenosu strukturovaných dat prostřednictvím ISDS zmíněna [21]. Samotná ČSSZ však lpí na využívaní stávajícího systému e-Podání, do kterého investovala dle svého vyjádření už přibližně 66 milionů korun26. S neustálým zlepšováním Informačního Systému Datových Schránek, který snad v brzké době zastane většinu nutné komunikace s úřady a stane se tak pilířem eGovernmentu v ČR, se systém elektronického podání PVS postupně stane zbytečným. Portál veřejné správy, který je rozhodně nutné přebudovat, by se měl především soustředit na svoji informační část, osobně se kloním k australskému modelu PVS, který působí profesionálně a je skutečným a přehledným rozcestníkem v informační džungli státní správy. Nejnovější data ohledně nákladů na provoz PVS se mi nepodařilo získat, v roce 2007 však byly náklady na PVS celkově 55 milionů korun, z toho 22 milionů na provoz transakční části27. Provoz ISDS stojí paušálně 15 milionů korun měsíčně, nepočítaje v to poplatky za přenesené zprávy28. Byť je ve srovnání se systémem datových schránek provoz PVS relativně levný, považuji budoucí odstranění duplicity v rámci různých funkcí eGovernmentu za velmi podstatné.

26

http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2009/cssz-zavedeni-datovychschranek-nema-zadny-vliv-na-dorucovani-prostrednictvim-portalu-verejne.htm 27 http://www.lupa.cz/clanky/provoz-portalu-verejne-spravy-stoji-jen-55-milionu/ 28 http://www.4safety.cz/download/DS_reakce_a_vyvoj.pdf

34

5 Praktická část bakalářské práce 5.1 Úvod V praktické části bakalářské práce jsem si měl dle zadání znovu zpracovat některou ze sekcí současného PVS. Zvolil jsem si sekci Slovník pojmů, celým názvem Slovník nejčastěji používaných pojmů ve veřejné správě. Tato část portálu je totiž nejvíce vytržena z celkového konceptu PVS, počínaje přesměrováním na jinou doménu a zcela jiným prostředím konče. Při návrhu jsem považoval za klíčové dosáhnout co největší přehlednosti celého portálu, bez zbytečných designových prvků, které v záplavě informací u tak rozsáhlého projektu, jakým Portál veřejné správy bezesporu je, působí spíše rušivě. Kromě této sekce jsem i částečně naznačil celkové možné řešení portálu. V návrhu jsem se přiklonil k australskému modelu PVS, tedy k realizaci pouze informační části, protože do budoucna pro komunikaci s úřady počítám s využitím možností Informačního systému datových schránek, který by měl v ostatní aplikace pro elektronické podání dokumentů postupně nahradit.

5.2 Technické řešení Při implementaci jsem se rozhodl využít redakčního systém Joomla! [http://www.joomla.org/], který je šířen pod GNU/GPL licencí29 a v současné době je jedním z nejpopulárnějších řešení pro tvorbu jednoduchých i komplexních webových prezentací. Byť má tento systém i některé nedostatky (například pouze dvě úrovně kategorizace obsahu, sekce a kategorie), ty jsou bohatě převáženy obrovským množstvím komerčních i volně šiřitelných zásuvných modulů a rozsáhlou uživatelskou a vývojářskou komunitou, díky které vznikla velice slušná dokumentace a databáze vyřešených problémů. Dalším pozitivem, které využití tohoto řešení přináší, je jednoduché a přehledné rozhraní, prostřednictvím kterého lze celý systém spravovat. Pro svůj provoz vyžaduje Joomla! 1.5.17 libovolný počítač, na kterém lze instalovat a provozovat server Apache 1.3 a vyšší, databázový systém MySQL 3.23.x nebo vyšší a PHP 4.3.1030.

5.3 Návrh systému Ve slovníkovém modulu Portálu veřejné správy jsem počítal se třemi uživatelskými rolemi: -

29 30

Super administrátor – tento profil systém Joomla! vytváří implicitně při své instalaci. Tento typ uživatele má ve správě systému povoleny všechny druhy změn.

http://www.gnu.org/licenses/gpl.html http://www.joomla.org/technical-requirements.html

35

-

-

Manager – tímto termínem označuje Joomla! uživatele s nejnižšími pravomocemi, který má ještě stále přístup ke správě systému. Tento uživatel může vytvářet nové články a částečně upravovat nastavení jednotlivých sekcí. Uživatel – tato role již nemá do správy systému přístup, může využívat všechny dostupné funkce výsledné aplikace, nemusí být v systému registrován.

5.4 Implementace Implementovaný návrh portálu veřejné správy má horizontální statickou nabídku, která je ve všech částech portálu neměnná. V levé části záhlaví se je umístěno logo PVS, v pravé části se vždy zobrazuje právě vybraná hlavní kategorie.

36

Položek v hlavní nabídce je osm, jejich zamýšlený účel se pokusím nastínit: -

Úvod – úvodní stránka portálu by měla být využita pro prezentaci novinek ve státní správě a výběru nejdůležitějších informací.

-

Adresář – název této části její funkci zcela vystihuje¨

-

Zákony – sekce obsahující zákony v platném znění

-

Životní situace – návody jak postupovat v určitých životních situacích

-

Datové schránky – informační stránka o datových schránkách, především informace o tom, jakým způsobem ISDS nahradí službu elektronického podání a jak při jeho obsluze správně postupovat

-

Slovník pojmů – tato sekce je implementována do větších podrobností, název je sebevysvětlující

-

Mapy – mapové služby zasazené do prostředí nového portálu

-

Nápověda – nápověda pro užívání portálu

Každá sekce může mít několik vertikálních nabídek v levém sloupci rozložení, v pravé sloupci je prostor pro některé specifické funkce konkrétní sekce, v implementovaném Slovníku pojmů je například využit pro dialog pro vyhledávání termínů. Od ostatních částí portálu odlišuje Slovník pojmů seznam písmen, který se nachází přímo pod hlavní nabídkou. Pomocí nich je možné vypsat všechny pojmy, které jsou pod daným písmenem v databázi uloženy. V levém sloupci je také umístěna místní nabídka této sekce. Obsahuje 5 položek, které zajišťují obsluhu slovníku. První v nabídce jsou Novinky, kde mohou redaktoři slovníku informovat veřejnost o nových heslech a jiných podobných událostech. Druhý odkaz otevírá stejnou stránku, jako Slovník pojmů přímo na hlavní nabídce. Tato sekce obsahuje krátký úvod a popis služby a umožňuje s aplikací přímo začít pracovat. Sekce O slovníku obsahuje podrobnější informace o službě a jejím fungování, včetně stručné historie. Rozšiřování slovníku obsahuje formulář, pomocí kterého může návštěvník zaslat svůj podnět na zařazení určitého termínu do slovníku, případně na úpravu už stávajícího pojmu. Požadavek je odeslán redaktorovi s právy Managera, který požadavek posoudí a o žádosti rozhodne. Poslední v nabídce je odkaz na kontaktní informace. Pro potřeby této práce byly všechny sekce naplněny jen vzorovými daty, bez jakékoliv relevance ke skutečnosti. Administrační sekce se zpřístupní po zadání http://cesta_k_portálu/administrator/.

37

6 Závěr Česká republika má v oblasti eGovernmentu před sebou ještě dlouhou cestu, avšak podaří-li se všechny projekty dotáhnout do zdárného konce, dostane se v oblasti elektronizace státní správy mezi světové špičky. Co se týče systému datových schránek, jeho největším rizikem a zároveň pochybením je nedostatečná informovanost jeho uživatelů, což se snad v průběhu času zlepší. Rovněž uspěchané spuštění projektu nebylo nejspíše nejšťastnějším řešením a počátky ISDS v praxi rozhodně nebyly bez potíží. Portál veřejné správy ČR je, až na svoji transakční část, která je hojně využívána především Českou správou sociálního zabezpečení, v současné době v podstatě na okraji zájmu, je zastaralý a rozhodně bude nutná jeho kompletní rekonstrukce či spíše nová implementace. Ve srovnání se zahraničím výrazně pokulhává v oblasti profesionality a implementace moderních technologií. Co se týče informační hodnoty obsahu je na tom velmi dobře, nabízí velké množství dat ze všech možných oblastí, bohužel však díky nekonzistentnímu prostředí špatně přístupných.

38

Použité zdroje a literatura [1] – MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, Czech POINT – kontaktní místa veřejné správy [2] – Czech POINT, Aktuální statistiky [3] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, eGON NEWS – speciál k ISSS 2009, str. 4 [4] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, eGON NEWS – č. 3 / 2008, str. 7 [5] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, eGON NEWS – č. 4 / únor 2009, str. 5 [6] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, eGON NEWS – speciál 3IN, str. 2 / říjen 2009 [7] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, eGON NEWS – č. 3 / 2008, str. 4 [8] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, eGON NEWS – speciál k ISSS 2009, str. 8 [9] – eGovernment – elektronizace veřejné správy, č. 3 / 2003, str. 26 [10] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, úplné znění zákona 300/2008 Sb. [11] – eStat – eGovernment – od konceptu k návrhu zákona [12] – eStat – Vládou schválený návrh zákona o eGovernmentu vykazuje řadu nejasnosti [13] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, Novela zákona o archivnictví a spisové službě < http://www.mvcr.cz/clanek/novela-zakona-o-archivnictvi-a-spisove-sluzbe.aspx > [14] – INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH [15] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, vyhláška č. 194/2009 Sb.

39

[16] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, Novela zákona o archivnictví a spisové službě [17] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, Revoluce v komunikaci – datové schránky jsou od 1. 7. 2009 realitou [18] – MINISTESTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY, zákon 301/2008 Sb. [19] – eGovernment – elektronizace veřejné správy, č. 3 / 2003, str. 27 [20] – LUPA.CZ, ISSS – Datové schránky budou mít archiv [21] – Jaroslav Chýlek, Datové schránky po roce

40

Příloha Obsah přiloženého CD: \pvs – navržená část portálu veřejné správy \databáze_sql\pvs – MySQL databáze k portálu xampplite-win32-1.7.3.exe – instalátor balíčku Apache & MySQL hesla.txt – uživatelská jména a hesla do administračního systému

41