ALEŠ– 28 let, dálkově studuje VŠB stavební fakultu; Jana – 29 let; syn Kryštof - 2 roky; byli spolu 6 let, nyní jsou v rozvodovém řízení; Otázka: Můžeš mi říci, jak to u vás doma funguje? Mám na mysli to, jak máte rozdělenou péči o dítě, kdo pracuje, kdo je na rodičovské dovolené s dítětem. Odpověď: Hlavně se stará Janka, momentálně více ona protože já jsem v práci většinou do večera, ale máme vyčleněné dny kdy příjdu brzo z práce kdy jsem s malým já a o víkendech chodí malý k babičkám, ale taky chodí na hory se mnou nebo s Jankou, ale většinou u babičky. Jinak byla Janka na mateřské s malým od malička. Otázka: Nyní se rozvádíte, víš už jak to bude v budoucnosti, kdo ho bude mít v péči atd.? Odpověď: Ona ho má do opatrovnictví svěřeného soudem atd., já jsem ho nechtěl do opatrovnictví protože s ním nemůžu být na mateřské, jako mohl bych být ale Janka by neuživila rodinu jako učitelka. do budoucna si ho budu brávat doufám, mám to přislíbené, to víš že tam bude ten nový její partner jako potencionální otec ale nikdy to nebude jeho tata. Otázka: Jak jsi s spokojený nebo nespokojený s tímto řešením? Odpověď: To je ta věc co mě na tom štve asi nejvíc, jak ho vidím, když přijdu domů a říká táta přišel, tatínek atak., že ho neuvidím, to je mi líto že s ním nebudu, ale to musím zkousnout, když chci začít něco nového, zkousnout že to dítě je u té matky a sice má potřebu toho otce, ale jestli se máme rozdělit tak teď je podle mě ten věkem lepší než později, aby to rozdělení teď podle mě tak nevnímal, ale chci mít určitě další věci tak to doufám budu nějak kompenzovat. Budu se s ním vídat, chci ho třeba si brát na dovoulenou, o víkendu. Otázka: Máš nějakou představu o tom, jak by asi mělo vypadat ideální rozdělení péče o děti a domácnost mezi muži a ženami? Odpověď: Specifické podle zaměstnání asi, když bude ten chlap mít pevnou pracovní dobu a ženská bude mít nějaké lepší postavení tak asi bude ten chlap víc s tím dítětem, to děcko stejně víc tíhne k matce ze začátku, protože vzešlo od mamy, to vidíš na něm, u nás to je extremní, že je závislý tolik na Jance, ale to jsem viděl i jinde, že nejdřív je matka a pak až ten otec až s věkem začíná být vnímán dítětem, ale tak to má být Otázka: Také jsou dnes otcové, kteří zůstávají na rodičovské dovolené se svým dítětem nebo se střídají s matkou dítěte v každodenní péči (celodenní). Co si o tom myslíš? Šel bys na rodičovskou dovolenou – ať už jako hlavní pečovatel každý den nebo třeba jen na „poloviční úvazek“? Odpověď: Myslím že to tak jde někde na západě, ve vyspělých státech, kde sociální systém je uplné na jiné úrovní, a kde máš možnost si vydělat takové prachy že žiješ a pokud chceš tak si přivyděláváš nebo máš takový flek. U nás musíš tak dělat že jsi ovlivněna tou nabídkou, nemůžeš si moc vybírat a si ráda že tu práci máš a jestli máš tu práci 12 14 hodin tak co máš dělat, ale kdyby vydělávala tak, aby uživila rodinu tak bych šel, možná by mě to bavilo, třeba získáš ten vztah k tomu dítěti takový že ti to ani nepříde, já jsem nad tím nepřemýšlel my jsme se o tom nebavili, protože by nás nuživila; mě by to nevadilo být s dítětem doma, ale druhá věc je jak by to to dítě chápalo,protože ono tu matku bere víc než toho otce v tom malém věku, možná bych šel, já nejsem kariérista Otázka: Co všechno děláš se svým dítětem/svými dětmi? Odpověď: Jedeme do přírody, já se ho snažím tahat do přírody, nebo jdeme děla něco s balónem, jdeme si hrát hlavně ven, no a když je škaredě, tak jsme doma a hrajeme si s kostkami, stavíme garáže, koupu se s ním, spím s ním rád, přebaluju ho když je to nutné, když homám na službě, že bych se v tom nějak vyžíval to zas ne, Otázka: Je nějaká činnost spojená s dítětem, kterou děláš, která tě opravdu baví a nějaká, kterou naopak nemáš rád? A děláš i to, co nemáš rád?
1
Odpověď: Rád trávím volný čas s ním, má teďka takový věk kdy on poznává, pořád co to je co to je a ty mu odpovídáš, no a přebalit ho přebalím ale nemám nějakou činnost která by mi vadila Otázka: Stalo se někdy, že jste měli nějaký spor kolem rozdělení péče o dítě a domácnost? Jak jste ho řešili? Odpověď: No spor… spor byl akorát o tom, že Jance se nelíbila moje předchozí partnerka, tak nechtěla dovolit aby se s námi stýkal, ale teď už je to jinak jednak mám novou přítelkyni a taky se na to dívá jinak Janka to bylo všechno jinak jsme se shodli, ona je v tom velmi rozumná matka, že mi v tomhle nechce nijak ubližovat, neřešili jsme třeba že by chtěla jít do práce, to bylo v pohodě od začátku, rozumná že nedělá problémy nemá důvod mu brát tátu protože se s ním nezhodla, malý za to nemůže, to by ublížilo sice i tátovi ale děcku hlavně Odpověď: Ona je šťastná doma, miluje ho a plně se mu věnuje, z mého pohledu je spokojená, že nemá potřebu, ona si chodí doučovat angličtiny atak. to já ho pak hlídám odpoledne, ona si sním chodí do nějakých těch dětských klubů a na plavání odmalička, plavat s ním budu já chodit v létě Otázka: Myslíš, že jsou nějaké rozdíly v tom, jak se starají o děti matky a jak otcové?Je něco typického, co platí výsadně jen pro otce nebo naopak pro matky? Odpověď: Asi se liší, ta matka je více pečlivá, má to nastudované z těch knížek, Janka četla v období těhotenství tu literaturu, to já ne, ja to nečtu, dělám to hodně intuitivně, jak to cítím, nedbám na nějaké předpisy, já to neuznávám, já nejsem na tady ty věci , jak to beru tak jak to příroda dává tak to musím vnímám, já to nechci odsuzovat, asi to je moudré ale já to cítím tak momentálně, mě to Janka řekne když něco dělám špatně, tak to nědělej protože…třeba teď po něm neřvi, ale to jsem nestudoval, to byla janka od toho; psychicky jsem se připravoval to je zlom jsem byl u porodu, to je jednak super pro tu ženskou ona tam potřebuje někoho blízkého a je to nádherný pocit když ti dají do ruky tvoje potomstvo malé, neví vůbec nic jenom to řve, pupeční šňůru si střihneš, oddělíš to, jsem slaboch na krev tak jsem si dával štamprli jak jsem tam šel Otázka: Vzpomeneš si, jestli jsi dřív někdy uvažoval o otcovství nebo měl nějaké představy spojené s otcovstvím? Třeba, když jsi byl malý, když jsi dospíval? Jaké byly tvoje představy? Odpověď: Asi jsem nad tím ani neuvažoval, protože to přišlo najednou, jako věděl jsem že někdy chci děti, to určitě akorát jsem si to tak ještě nepřipouštěl to přišlo najednou nečekaně, já jsem si hlavně vyvodil to co se mi nelíbilo třeba na rodičích, že bych nechtěl dělat svému dítěti protože mi to vadilo, tak takhle jsem se možná připravoval. Ale že bych si třeba představoval jaké bych chtěl ideální dítě a že by můj syn byl to a toto to já nejsem takový Otázka: A když jsi se tedy dozvěděl, že budeš otec, vzpomeneš si, co jsi prožíval? Měl jsi nějaké představy jaké to bude až budeš otec, nějaké očekávání nebo přání? Odpověď: Já jsem si to vůbec nepřipouštěl, já jsem nad tím nepřemýšlel, já jsem tomu nechával volný průběh, já jsem si to podstatě začal uvědomovat až jak se narodil tak nějak víc. Já jsem se ani nijak nepřipravoval, já jsem to asi neřešil, jsem to bral že to příjde a bude to tak jak to je. Otázka: A jaké to tedy bylo, když se tvůj syn narodil? Co jsi pak cítil? Odpověď: že tady je můj syn, odpovědnost, zdravý, tak jsem byl rád, já si to fakt tak jako nějak neuvědomuje já tomu dávám takový volný průběh všemu, neplánuju si nic tady v tom, nechci, tak jak to přišlo tak to je Otázka: Jaké to je ve skutečnosti být otec? Zkus třeba popsat situaci nebo situace, kdy ses opravdu cítil jako otec. Odpověď: jo třeba když jsem s malým někde a on tam je mezi cizíma, a říká taťko a je se mnou pořád se mnou a jen o taťku se opírá, taťku volá a když se bojí tak za taťkou jde, jako že ti dává najevo že patří k tobě, že on ví, kde má jít, to si tak uvědomíš víc, příjemně se cítíš, když víš že to dítě patří k tobě, že víš že ono spoléhá na tebe a ví že jsi otec 2
Otázka: Jaký by podle tebe vůbec měl být dobrý otec, co by měl dělat nebo naopak co by neměl dělat a jaký by neměl být? Máš nějakou představu? Odpověď: na to asi neexistuje vzorec, jaký by měl být, aby to dítě se na mě mohlo spolehnout, aby mi věřilo hlavně, aby mělo určitý druh respektu a úcty k rodiči, navést ho, rozhodně nechci praktikovat styl výchovy, jak to podle mě hodně praktikuje dnešní společnost, jakože dítě je můj majetek tak ho budu ohýbat někam, to nechci já mu budu pouze naznačovat a odkrývat, tím nechci říct že na něho budu kašlat, když bude dělat něco špatného, ale nechci ho nuti, on si stejně cestu vybere vždycky sám Otázka: A jaká by měla být dobrá matka, co by měla ona dělat nebo jaká by neměla být? Odpověď: Dobrá mamka, by měla být stejná, neměla by se moc lišit od toho otce,u nás bylo vždycky pravidlo že matka a otec byli vždycky na prvním místě, otec vždycky říkal nejdřív jsme my dva, nejdřív my dva se dohodnem, neuznávám, když že děcko jde nejdřív za mamou a ta pak jde přemlouvat otce, ne děcko to musí říct nejdřív oboum, ti se poradí a pak vynesku nějaký verdikt Otázka: A teď, když bys uvažovat sám o sobě, co si myslíš o sobě jako otci? Jsi spokojený s tím, jaké to je nebo bys chtěl být jiný, něco změnit? Odpověď: no mohl bych se mu víc věnovat, ale prostě jsou určité důvody proč tomu tak není, jednak že jdeme od sebe, pak práce atd. jinak si myslím že to je v pohodě, nijak to netragedizuji Otázka: Změnil se nějak tvůj život od té doby, co jsi otec nebo ne? Myslíš si, že jsi se ty sám nějak změnil? Odpověď: zatím ne, jsem fůrt stejný, to ti nebudu vyprávět že jsem přestal dělat nějaké věci, třeba tolik pít, ale asi jsem se já moc nezměnil, nějaké jiné názory hodnoty to ne, já se měním celkově, tím jak člověk stárne, jak se vyvíjí, ale že by mě tohle konkrétně hodilo nějak na jinou kolej, pořád asi smýšlím stejně Otázka: Má pro tebe to, že jsi otec a věci s tím spojené nějaké negativní stránky? Odpověď: to ne, jediná negativní věc je že se to nevydařilo mezi námi dvěma, ale otcovství přímo vůbec ne Otázka: Řekni mi něco o svém synovi. Jaký je? Odpověď: malý ukecaný, hodně aktivní živý kluk, dost na matce závislá, to je vidět hdně, není lakotný myslím, s dětmi si půjčuje hračky, takový hodně citově založený, že když si někdo ublíží, tak příjde a pohladí ho, jsou děti které si ubližují navzájem, on to nedělá, nechcu vychvalovat, ale v tom je on takový pozitivní,no samozřejmě se u něho projevujou už takovéto zuřivé chvilky, rozmazlenecké scénky atd. bystrý zdravý, hodně akční, myslím že to bude takový rošťák malý, ale slušný by mohl být Otázka: Jak s ním vycházíš? Odpověď: snažím se k němu nají cestu, protože jak je hodně závislý na té matce, tak ji hodně vzpomíná když jsme spolu, mamimka kde je maminka, ale když se zabavíme tak zapomene, pak už to neřeší, když je se mnou, já ho nějak zabavím, sme pak spolu tak už se jen sem tam zeptá kde je máma, to tě potěší, že si to děcko taky zvyká na tebe, že tam si místo té matky třeba. Snažím se s ním nějako vycházet, snažím se v něm vybudovat nějaký respekt což je těžké teď ještě, neposlouchá zatím ještě moc, když mu řekneš pojď sem nebo tak něco, tak to ne ještě, snažím se pochopit co teď v tom věku chce, protože to dítě teď právě všecko poznává, já taky při něm poznávám, to co on poznává, to je pro mě taková procházka novýma věcma a pro něho, se navzájem poznáváme. Ten vztah mezi náma není takový jak k té matce, ten se může budovat až později,i teď je podle mě brzo,to děcko má k matce blíž. Má k ni s určitýma věcmi blíž a k otci s určitýma věcmi blíž, otci se svěří s tím a matce s němčím jiným a tam ten vztah vzniká, s tou důvěrou, že vyslechnu jeho problémy, že ho pochopím částečně, teď visí na matce hodně, to si myslím že je normální že tak visí na té mamce, s ní je 24 hodin denně, spí s ní v posteli… 3
Otázka: Co pro Tebe Tvůj syn znamená? Co k němu cítíš? Dokázal bys popsat svoje pocity otce? Odpověď: Syn, mám k němu vztah, kdyby se mu něco stalo nebo by mu někdo ubližoval, tak by měto nějak postihlo, pouto citové, přirozené. Otázka: Uvažuješ nad tím, jaké to bude dál, jak dítě poroste? Je nějaké období v budoucím životě dítěte, na které se těšíš a naopak, ze kterého máš strach? těším se až bude takový odolnější, budu s ním moct jít na ty hory i na více dnů, ukážu mu jak se dělá oheň,jak se opékají párky, jak se balí batoh a spacák, teďka mu to nemůžu ukazovat, jak ho vezmu na hory na snowbord, na lyže, až mu budu moct něco předat, až bude takový učenlivější Otázka: Chtěl bys něco naučit svého syna? Něco co bys mu chtěl předat? Odpověď: Chtěl bych ho naučit vztah k přírodě hlavně, to si myslím že je důležité. vztah k lidem, aby lidi nebral tak, jak se lidi dneska berou. Aby si vybudoval určitý respekt, aby ho lidi vnímali s respektem ale aby ty lidi uměl hodnotit nějak objektivně, aby je nebral všechny stejně. Chtěl bych ho naučit, aby dával lidem druhou šanci, aby je nezavrhoval hned, a pak bych ho chtěl naučit, umím jeden jazyk velmi dobře, tak bych mu ho chtěl předat. Zimní sporty předat. To přijde až časem, já teď ještě nevím co až tak, protože se to teď všechno změní. Já chci mít dál ještě děti, chci mít normální rodinu, chci fungovat v normální rodině, kde to bude v pohodě, že se sejdu s tou partnerkou, tam si myslím, že je to i pro to dítě takové ideální,když to je v pohodě mezi těma dvěma. Otázka: A když chceš ještě další děti, přál by sis znova kluka nebo holku? Někteří psychologové mluví o tom, že vztahy mezi rodiči a dětmi jsou různé a také různě důležité v závislosti na jejich pohlaví. Co si o tom myslíš? Odpověď: No to je jedno, hlavně aby to bylo zdravé, chtěl bych mít ještě dvě děti, tak asi by to bylo jiné, holka je něco jiného, ale pořád to bude moje dítě, holčičky jsou jiné, zvíře jménem člověk se dělí na dva druhy žena a muž a ty se neliší jen fyziologicky ale i psychikou, vším možným, bude jiné. Ten vztah asi taky bude jiný,hlavně v pozdějším věku v dospívání a tak, je ta dcera jiná než syn ,dospívá dříve má své problémy jiné dříve, to bude jiné. jiný vztah k dceři a jiný k synovi, to si myslím to nejde od přírody sjednotit, tím že ta dívka je jiný a ten kluk je jiný, má jiné chování, jiné zájmy jiné pohledy na určité věci než ta holka, k holčičce se asi budu chovat jinak, budu muset a taky bych chtěl se chovat jinak Otázka: Uvažuješ nad tím, jaké to bude dál, jak dítě poroste? Odpověď: To momentální období není nic příjemného,já mám rád ten rodinný klid bych už chtěl, tu pohodu kdy příjdeš domů a takové to teplo domácnosti tak se těším že už to snad bude, tak na tu pohodu se těším, aby ten vztah fungoval spíš jako kamarádi ne válčit spolu Otázka: Myslíš, tvoje otcovská role někdy skončí? Nechci říci, že už se pak o své dítě/své děti nebudeš zajímat, ale kdy si budeš moct říct, že jsi dosáhl toho, co jsi chtěl? Odpověď: no nejde říct, to neskončí, do konce života je, ten vztah tam vždycky bude, ale jak jsem říkal nechci ho nikam tlačit, třeba aby hrál na housle protože já jsem hrál taky, tak že z něho bude špičkový houslista, můžu mu nabídnout a vézt ho v útlém věku, aby něco dělal ale když zjistím že to nechce dělat tak…ale vždycky bych chtěl aby to dítě za mnou přišlo o radu, o pomoc a abych tam stál a mohl mu pomoct, to je do konce života, může nastat chvíle, kdy budu vědět že jsem mu předal co jsem chtěl, ale vždycky tam bude ten vztah, vždy ten starší bude chtít tomu mladšímu předávat ty zkušenosti ale to víme jak to ten mladší bere, to jsme všichni prožili, předávat ale nenutit, ukazovat na příkladech na zkušenostech, na čem jsem se já zpálil, když to vzdycky nejde,to dítě se musí spálit samo Otázka: Je nějaké období v budoucím životě dítěte, na které se těšíš a naopak, ze kterého máš strach? Odpověď: strach abych neuděl něco špatně,ale to se zase nedá nějak formulovat vzorce, definicí, to nikdo nevíme co děláme špatně,nechtěl bych takové ty klasické věci, jako aby 4
nebyl narkoman, a někde na ulici, aby probadl něčemu ale v podstatě já mu v tom můžu zabránit, ale když on nebude chtít, tak s tím neudělám nic, musí on hlavně chtít Otázka: Ovlivnilo narození dítěte nějak tvůj vztah s partnerkou/manželkou? Pokud ano, tak jak? Odpověď: no nevím ani jestli to nějak ovlivnilo, taková ta zodpovědnost možná, že jsem nebyli takoví lehkomyslní, že sme si tu realitu tak jako začli uvědomovat, že to bude jiné. My jsem ve specifické situaci, to byl rok, když se to všechno zkazilo, pak už to bylo o nás dvou, ne o něm, kvůli němu to vůbec nebylo, to že to zkončilo. Možná zpočátku to byly nějaké hádky, že jsem moc v práci a pak ještě ta škola k tomu, že sem málo se jim věnoval...ale pak to tak jako přerostlo obecně, a další věci nedořešené mezi námi se ku tomu přidaly...to bylo víc o nás, ten konec Otázka: Máš pocit, že to ovlivnilo nějak vztahy s okolím? Změnilo se nějak tvoje chování k ostatním nebo jejich chování k tobě? Odpověď: asi jo, ale to ovlivnilo právě spíš ty jiné věci, vztah mezi mnou a jankou, přátele atd. to bylo všechno najednou, už sme tak nepařili, už to nebylo takové lehkovážné žití, už tam byla ta zodpovědnost, ale jinak asi ne Otázka: Dnes se mluví o tom, že dnešní muži mají větší zájem o své děti, že se o ně více starají a že se liší od svých otců. Co si o tom, myslíš? Je na tom něco nebo ne? Kdybys měl porovnat co ty děláš se svým dítětem a co dělal tvůj otec s tebou? Odpověď: můj otec se staral velice hodně o nás a celou rodinu,jámám takovou vyjímečnou rodinu, ale jsou uričité věci , které bych nechtěldělat, které mě třeba bolely, tak bych je nechtěl dělat svému synovi, rozhodně bych mu nechtěl kecat do života, můj otec mě chtěl pořád někam směřovat, až po čase zjistil že to nemá smysl, on na to přišel, ale ty poznatky a zkušenosti byly takové že jsme se v některých věcech zbytečně odcizovali kvůli tomu, když vycítm že to nejde tak to nebudu ohýbat přes koleno, ale jinak můj otec mi vždycky stál po boku a vždycky mi pomohl stejně jako matka, z toho si beru příklad. To že teď možná víc pečují otcové je tím, že naši rodiče byli vychováváni a žili v jiném systému, to je ovlivnilo ve všem, nám se otevřely možnosti i myšlení, tak pro ně to bylo asi dost obtížné to pochopit a příjmout, to je to specifickum v šem se liší, že třeba nedokáží nás pochopit v určitých věcech, proč se tak chováme, my už to asi budeme mít jednodušší, už nám tak nikdo neříká jak máme žít a jak máme dýchat, oni byli vychovávání jinak tou stejností, kdo se liší tak byl špatný to je podle mě specifikum v čem se to liší, to oni ani nemůžou pochopit, dívají se jinak i na to jak se staráme o děti, některé věci nechápou, třeba s jakou benevolencí a přístupem někdy něco řešíme,já to tak vnímám že to je takové svobodnější Otázka: Říkal jsi, že se bojíš, že nebudeš moc se synem, že je ti to líto. Můžeš mi ještě něco k tomu říct? Jak se s tím vyrovnáváš? Odpověď: je mi to někdy líto, ale já to zkousávám, protože si to snažím racionálně vysvětlit, proč to tak je, a že to tak je, to víš že je mi líto, že se za tři týdny stěhuju a bude to tichá domácnost, ale buď něco chci nebo nechci, buĎ chci začít někde něco znovu a bude s s tím muset poprat a nebo to můžeme zůstat uměle vedle sebe a zase se to vyhrotí a půjde to někam…to nemá smysl, ani vůči tomu dítěti podle mě, abychom se takhle hádali a dělali scény Otázka: Co všechno děláš se svým dítětem/svými dětmi? Odpověď: všechno možné děláme, stavíme garáže, on má rád auta, nebo mu na počítači něco ukazuju, se díváme na „Poďtě pane budeme si hrát“, to má rád,nebo si s ním opakuju, třeba když jdeme z výletu jak dneska tak opakujem co jsme dělali a viděli, co dělal kůň atd. to je malé děcko toho ještě nemůžeš s ním moc dělat, pozoruješ ty jeho první pokroky, že opakuje ty slova a že už dneska ví co je špatné a co by neměl a udělá to a kouká co bude, to vycítím
5
možná že dělám něco špatně, já na to neznám žádné vzorce, já se snažím řídit intuicí, vnitřním pocitem, nestuduju nic ani si nic neplánuju, možná to dělám špatně, někdo to tak dělá, já nevím, to se ukáže časem… to by musel být nějaký citový barbar úplně aby to nevnímal Otázka: Ty zároveň pracuješ, doděláváš školu, k tomu máš dítě, jak to všechno stíháš? Odpověď: je to náročné, v dnešní době pracovat, studovat a stíhat rodinu je náročné, ale vždycky to nějak jde, musíš chtít hlavně, nejde to plánovat, musíš mezi tím plavat, je to stress já budu rád až budu mít státnice za sebou, ale já jsem typ,že se hrozně rád vzdělávám, tam si něco přečtu, stejně budu dál pořád něco studovat, v tuhleté obalsti – o dítěti v té se mi nechtělo nic číst, já si rád přečtu něco co mě zajímá, o horách atd. já strašně rád poslouchám nasávám, vzdělávám se od vzdělaných lidí, já nejsem knihomil, když mě něco zajímá tak si najdu, ale spíš se vyptávám a nasávám od lidí, takže spíš to dítě pozoruju a zjišťuju Otázka: kolik Strávíš času s Kryštofem, když děláš tolik? Odpověď: tři dny maximálně to dá dohromady, to není moc ale, no teď je to lepší,když jsem začal chodit s míšou tak to bylo takové nedořešené asi to vnímala jako nedořešenou situaci, tak jsem moc kryštofa nechtěl brát když jsem šel za ní, to jsem dával přednost jí než se to nějak vyřeší a teď už je to víc v pohodě, si začínají budovat ten vztah, teď mi na tom záleží aby to bylo v poho, ona se snaží, já chci aby ho přijmula a doufám že to tak bude a nabývám z ní pocit že to tak bude, že ho přijme… Otázka: Máš nějakou představu o tom, jak by asi mělo vypadat ideální rozdělení péče o děti a domácnost mezi muži a ženami? Odpověď: Jsou dva názory racionální a ten duchovní, z toho duchovního je tam ta posloupnost daná s Adamem a Evou, to je můj názor, takový ten lev ten muž opatrovník rodiny, slovo v rodině atd. zas ale z racionálního hlediska když se na to podíváš tak ty ženy jsou vyrovnané to se nedá zase formulovat nějakým vzorcem, žena má svou úlohu a muž taky svoji, to je dané asi tím specifikem druhu ženská je ženská, chlap je chlap, já to neumím uvést na příkladech, otec by asi měl být ten živitel,opatrovník, to tam setrvává už od věků, že on by měl být ta stěna kolem a ta matka to teplé jádro rodinuy, jenže dnes to je takové vyrovnanější i chlap může být citlivý atak.
6
