Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2000 3. volební období
121/A USNESENÍ výboru pro obranu a bezpečnost z 35. schůze konané dne 4. května 2000 k vládnímu návrhu zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) /sněmovní tisk 447/ ___________________________________________________________________________ Výbor pro obranu a bezpečnost po úvodním slově ministra vnitra Mgr. Stanislava Grosse, náměstka ministra vnitra Ing. Miroslava Štěpána, po zpravodajské zprávě poslance Jana Ţiţky a po rozpravě přijal usnesení, kterým I.
d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně rozdělit vládní návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) – sněmovní tisk 447 - na dvě části zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - sněmovní tisk 447 A, zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů sněmovní tisk 447 B,
I I . d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně jako základ pro projednávání ve druhém a třetím čtení komplexní pozměňovací návrhy výboru pro obranu a bezpečnost vzniklé rozdělením vládního návrhu zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (krizový zákon) komplexní pozměňovací návrh k zákonu o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), komplexní pozměňovací návrh k zákonu o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, I I I . d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně s c h v á l i t zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění komplexních pozměňovacích návrhů, které přijal výbor pro obranu a bezpečnost, IV.
schvaluje zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) v tomto znění:
1
Zákon ze dne .... 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Hlava I Základní ustanovení §1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením1) a při jejich řešení. §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, b) pracovištěm krizového řízení pracoviště v přímé podřízenosti vedoucího zaměstnance příslušného správního úřadu pověřené koordinací krizového řízení, c) krizovou situací mimořádná událost,2) při níţ je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohroţení státu (dále jen ”krizové stavy”), d) zvláštními skutečnostmi informace v oblasti krizového řízení, které by v případě zneuţití mohly vést k ohroţení ţivota, zdraví, majetku, ţivotního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů 3) (dále jen „podnikající fyzické osoby“), e) pracovní povinností povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech, f) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech, 1
) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. ) Zákon č. …/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 3 ) Například živnostenský zákon, obchodní zákoník. 2
2
g) věcnými prostředky movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované sluţby, které lze vyuţít při řešení krizových situací. §3 Stav nebezpečí (1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření můţe vyhlásit, jsou-li v případě ţivelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroţeny ţivoty, zdraví, majetek, ţivotní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohroţení značného rozsahu,4) a není moţné odvrátit ohroţení běţnou činností správních úřadů a sloţek integrovaného záchranného systému. (2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo okresu nebo pro jejich část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněţ vyhlášena. (3) Stav nebezpečí pro území okresu nebo jeho část vyhlašuje přednosta okresního úřadu. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“), pokud rozsah ohroţení přesahuje území okresu, nebo jej o to poţádá přednosta okresního úřadu. Ten, kdo stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje nebo okresy, pokud mohou být krizovou situací dotčeny. (4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 20 dnů. Tuto dobu můţe přednosta okresního úřadu prodlouţit o 10 dnů se souhlasem hejtmana. Další prodlouţení uvedené doby vyhlášení stavu nebezpečí nebo prodlouţení doby vyhlášeného stavu nebezpečí hejtmanem lze jen se souhlasem vlády. (5) Není-li moţné účelně odvrátit vzniklé ohroţení v rámci stavu nebezpečí, hejtman nebo přednosta okresního úřadu neprodleně poţádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. (6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje stejně jako nařízení kraje5) nebo nařízení okresního úřadu.6) Rozhodnutí nabývá účinnosti okamţikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se vyvěšuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách okresních úřadů a obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad a okresní úřad zveřejní rozhodnutí téţ dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. (7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. (8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud přednosta okresního úřadu, hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší téţ, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení. 4
) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. ) § 8 a 9 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 6 ) § 6 zákona č. …/2000 Sb., o okresních úřadech. 5
3
(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách okresních úřadů a obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabývá okamţikem, který se v rozhodnutí stanoví. Hlava II Orgány krizového řízení Díl 1 Vláda §4 (1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7) c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. (2) Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají působnosti této banky. §5 Za nouzového stavu nebo za stavu ohroţení státu podle tohoto zákona lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8) a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohroţena na ţivotě nebo zdraví, b) vlastnické a uţívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uţivatele z důvodu ochrany ţivota, zdraví, majetku nebo ţivotního prostředí, které jsou ohroţeny krizovou situací, přičemţ je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroţeného nebo postiţeného krizovou situací, d) právo pokojně se shromaţďovat ve vymezeném prostoru území ohroţeného nebo postiţeného krizovou situací, e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohroţovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemoţňovala jejich provádění,
7
) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb.
8
) Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
4
f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemoţnění záchranných a likvidačních prací. §6 (1) Vláda v době trvání nouzového stavu je oprávněna za podmínek uvedených v § 5 a) nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, b) zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo území, c) rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, d) rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohroţení vyplývajícího z krizové situace. (2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuţ je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována, nebo které o své vůli opustila z důvodu ohroţení svého ţivota nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší neţ 3 dny, b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření, c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici, d) nařídit pouţití občanů povinných civilní sluţbou a vojáků v činné sluţbě k provádění krizových opatření, e) nařídit vykonávání péče o děti a mládeţ, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, f) zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a záchranných sborů, g) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory a dávky sociální péče9) a o jejich výplatě. 9
)
Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 585/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 231/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 116/1992 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 547/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 255/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 41/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 183/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 76/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 255/1996 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 129/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 254/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 234/1998 Sb., zákona č. 224/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb., zákona č. 133/1997 Sb.
5
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uloţit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. §7 Vláda v době trvání stavu ohroţení státu podle tohoto zákona je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 a 2 oprávněna nařídit a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky, b) povinné hlášení místa trvalého pobytu, popřípadě i místa, kde se osoba dočasně zdrţuje, c) omezení drţení a nošení střelných zbraní a střeliva, d) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických a jiných nebezpečných látek. §8 Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 a 2 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamţikem, který se v rozhodnutí stanoví. Díl 2 Ministerstva a jiné ústřední správní úřady §9 (1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen ”ministerstvo”) k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v oboru své působnosti a) zřizují pracoviště krizového řízení, b) zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací (dále jen ”krizový plán”); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu, c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k řešení krizových situací, jehoţ sloţení a úkoly určí ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu, d) zajišťují na základě vyţádání jiného ministerstva provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, e) poskytují na vyţádání podklady jiným ministerstvům, krajským úřadům a okresním úřadům, f) vyţadují prostřednictvím Ministerstva vnitra potřebné podklady od krajských úřadů a okresních úřadů, g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyţádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů a krizových plánů okresů. (2) Ministerstva a) vedou přehled moţných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohroţení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 10
) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
6
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, c) organizují okamţité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přeţití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám. (3) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních zařízeních, ţáky plnící ve školách povinnou školní docházku a děti a mládeţ ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, b) báňsko technické podmínky pro zřizování, vyuţití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol. § 10 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo vnitra koordinuje12) přípravu na krizové stavy a jejich řešení. (2) Ministerstvo vnitra při činnostech uvedených v odstavci 1 a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, okresních úřadů, obecních úřadů, právnických osob a podnikajících fyzických osob, b) organizuje instruktáţe, školení a další přípravu k získání zvláštní odborné způsobilosti13) pracovníků orgánů krizového řízení; k tomu účelu zřizuje vzdělávací zařízení, c) provádí kontrolu krizových plánů zpracovaných ostatními ministerstvy a ve spolupráci s příslušným ministerstvem kontrolu krizových plánů krajů a okresů, d) vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob. § 11 Ministerstvo zdravotnictví (1) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno na území, kde je vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných nemocí.14) (2) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat činnost orgánů ochrany veřejného zdraví, b) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu;15) v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 11 ) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č.83/1998 Sb. 12 ) § 12 odst. 2 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13 ) Například zákon č. …/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákon č. …/2000 Sb., o okresních úřadech. 14 ) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb.
7
c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví, d) koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví. § 12 Ministerstvo dopravy a spojů (1) Ministerstvo dopravy a spojů je v době krizového stavu oprávněno uloţit: a) provozovateli dráhy, dráţní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakoţ i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení slouţících dopravě povinnost zabezpečování dopravních potřeb, b) provozovateli veřejných telekomunikačních sítí, jakoţ i vlastníku a provozovateli ostatních telekomunikačních sítí a zařízení, s výjimkou sítí a zařízení ozbrojených sil, ozbrojených sborů a sloţek integrovaného záchranného systému, povinnost zabezpečování spojových sluţeb, (2) V případě nebezpečí z prodlení můţe být tato povinnost uloţena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění. Díl 3 Česká národní banka § 13 (1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení zřizuje krizový štáb, plní úkoly stanovené v § 9 odst. 2 písmeno a) a d) a koordinuje s vládou opatření, která se dotýkají působnosti České národní banky. (2) Česká národní banka zpracovává krizový plán v oblasti měnové politiky a bankovnictví a spolupracuje s ministerstvy při zpracovávání jejich krizových plánů. (3) Krizový plán České národní banky schvaluje její guvernér. Díl 4 Orgány kraje § 14 (1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací. (2) Krajský úřad za účelem uvedeným v odstavci 1 a) vyuţívá pracoviště krizového řízení zřízené u záchranného sboru kraje,16) 15
) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
16
) Zákon č. …/2000 Sb., o Záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
8
b) organizuje součinnost mezi okresními úřady a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, c) zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který schvaluje hejtman, d) plní při řešení krizových situací úkoly stanovené vládou a ministerstvy. (3) Krajský úřad je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace shromaţďovat a evidovat údaje o a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a sluţeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, d) mnoţství, sloţení a umístění vyráběných, pouţívaných nebo skladovaných nebezpečných látek, e) mnoţství zadrţené vody ve vodních nádrţích, f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důleţitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důleţitých provozů, i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací. § 15 (1) Za stavu nebezpečí krajský úřad a) provádí obdobně činnosti uvedené v § 9 odst. 2, b) zabezpečuje varování a vyrozumění, c) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 4), poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních sluţeb, d) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření, e) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přeţití obyvatelstva, f) zajišťuje veřejný pořádek a ochranu majetku na území, kde byla provedena evakuace, g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc, h) chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohroţených osob, které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v zájmu ochrany ţivotů a zdraví osob, (2) Krajský úřad je povinen vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1 tak, aby byly přiměřené a odpovídající svým obsahem a rozsahem účelu a podmínkám konkrétní krizové situace.
9
§ 16 Hejtman a) řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s krajskou působností, přednosty okresních úřadů, právnickými a fyzickými osobami, b) zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb kraje jako svůj pracovní orgán. § 17 (1) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn a) rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohroţení. a) b) c) d) e)
(2) Hejtman je za stavu nebezpečí dále oprávněn nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob, nařídit pouţití občanů povinných civilní sluţbou k realizaci krizových opatření, nařídit vykonávání péče o děti a mládeţ, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a záchranných sborů, zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě.
(3) Opatření uvedená v odstavci 1 a 2 se vyuţijí jen v tom rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace. (4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 lze uloţit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. (5) Hejtman je v době nouzového stavu a stavu ohroţení státu podle tohoto zákona povinen zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. (6) Hejtman je oprávněn vyslovit souhlas s prodlouţením stavu nebezpečí vyhlášeného přednostou okresního úřadu, o čemţ neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a vládu. (7) Hejtman zrušuje stav nebezpečí vyhlášený přednostou okresního úřadu v případech, kdy při vyhlášení stavu nebezpečí nebo v době jeho trvání nebyly dodrţeny podmínky stanovené v § 17 odst. 3; při zveřejňování této skutečnosti postupuje způsobem stanoveným v § 3 odst. 5. Díl 5
10
Okresní úřad § 18 (1) Okresní úřad zajišťuje připravenost okresu na řešení krizových situací. a) b) c) d) e) f) g)
(2) Okresní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1 vyuţívá pracoviště krizového řízení zřízené u záchranného sboru kraje, zabezpečuje zpracování krizového plánu okresu, který schvaluje přednosta okresního úřadu, ukládá obcím, které mají více neţ 10.000 obyvatel nebo jejichţ geografická poloha je v prostoru ohroţení krizovou situací, povinnost zpracovat krizový plán, poskytuje obcím na vyţádání podklady nezbytné pro zpracování jejich krizových plánů, plní úkoly stanovené v krizovém řízení vládou, Ministerstvem vnitra a krajským úřadem, organizuje součinnost mezi okresním úřadem, územními správními úřady s okresní působností a obcemi, vykonává za stavu nebezpečí obdobně činnosti uvedené v § 15 odst. 1 za podmínek stanovených v § 15 odst. 2.
(3) Okresní úřad za podmínek stanovených v § 14 odst. 3 vyţaduje, shromaţďuje a eviduje údaje uvedené v tomto ustanovení a poskytuje je na vyţádání krajskému úřadu. (4) Okresní úřad seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem moţného ohroţení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. § 19 (1) Přednosta okresního úřadu zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb okresu jako svůj pracovní orgán. (2) Přednosta okresního úřadu schvaluje krizové plány obcí určených okresním úřadem, řídí a kontroluje provádění přípravných opatření, činností k řešení krizových situací a činností ke zmírnění jejich následků prováděných územními správními úřady s okresní působností, orgány obcí, právnickými a fyzickými osobami. (3) Pokud přednosta okresního úřadu neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, můţe ministr vnitra jejich výkon převést na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. Ministr vnitra o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, která můţe rozhodnutí ministra vnitra zrušit. § 20 (1) Přednosta okresního úřadu můţe stanovit při vyhlášení stavu nebezpečí krizová opatření uvedená v § 17 odst. 1 a 2 za podmínek uvedených v § 17 odst. 3 . V době nouzového stavu, stavu ohroţení státu podle tohoto zákona anebo stavu nebezpečí vyhlášeného hejtmanem, je přednosta okresního úřadu povinen zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách okresu. (2) V případě, ţe opatření provedená starostou obce (dále jen ”starosta”) v době krizového stavu nejsou přiměřená vzniklé krizové situaci, je přednosta okresního úřadu oprávněn uloţit právnickým a fyzickým osobám v této obci poskytnout věcné prostředky, pracovní výpomoc nebo
11
poţádat o dobrovolnou pomoc, varovat obyvatele obce, popřípadě nařídit evakuaci, zajistit nouzové přeţití obyvatel obce a nařídit další nezbytná krizová opatření. Při vyuţití těchto oprávnění je přednosta okresního úřadu povinen postupovat obdobně, jak je uvedeno v odstavci 1 aţ 4. Přednosta okresního úřadu je povinen zajistit, aby občané v obci byli seznámeni s nařízenými krizovými opatřeními v nejkratší moţné době. Jestliţe jsou opatření přednosty okresního úřadu v rozporu s opatřeními starosty, provedou se opatření přednosty okresního úřadu. Díl 6 Orgány obce § 21 (1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací. (2) Obecní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1 a) organizuje přípravu obce na krizové situace, b) zpracovává krizový plán, pokud jde o obec určenou okresním úřadem; v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce (§ 24), c) poskytuje okresnímu úřadu podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu okresu, d) shromaţďuje údaje o počtu a totoţnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce, a předává tyto údaje okresnímu úřadu a do ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob, e) podílí se na zajištění veřejného pořádku, f) plní další úkoly stanovené okresním úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení. (3) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem moţného ohroţení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. § 22 (1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí jsou orgány obce povinny zajistit provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamţikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní téţ dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se pouţije při vyhlašování změn obsahu jiţ vydaného nařízení obce. (2) Náklady vynaloţené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu. § 23 (1) V době krizového stavu starosta 17
) § 11 zákona č. …/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
12
a) b) c) d) e) f)
zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroţeného území obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přeţití obyvatel obce, je oprávněn poţádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci, plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce a krizovém plánu okresu, zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.
(2) K řešení krizových situací můţe starosta zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán. (3) Pokud starosta neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, můţe přednosta okresního úřadu převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti přednosta okresního úřadu neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který můţe rozhodnutí přednosty okresního úřadu zrušit. Díl 7 Společná ustanovení § 24 Bezpečnostní rady (1) Bezpečnostní rada kraje, bezpečnostní rada okresu a bezpečnostní rada obce je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. (1) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman , který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady okresu je přednosta okresního úřadu, který jmenuje členy bezpečnostní rady okresu; předsedou bezpečnostní rady obce je starosta, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. § 25 Finanční zabezpečení krizových opatření Finanční zabezpečení krizových opatření na běţný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu.18) Za tímto účelem a) správní úřady vyčleňují v návrhu rozpočtu své kapitoly na příslušný rok objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace, b) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků; způsob jejího pouţití upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok, c) Ministerstvo financí rozepíše objem finančních prostředků potřebných k zajištění přípravy na krizové situace jako dílčí specifický ukazatel rozpočtových kapitol správních úřadů. § 26 18
) Zákon č. .../2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
13
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení (1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací vyuţívají informační systémy krizového řízení. (2) Zaváděné a uţívané informační systémy krizového řízení musí splňovat standardy informačních systémů veřejné správy a pravidla a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení, b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtíţných podmínkách, c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsaţené ve zpracované dokumentaci. (3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření odpovídají za dodrţení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsaţených v krizovém plánu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví postup při vytváření, obsah a vyuţívání informačních systémů krizového řízení. § 27 Zvláštní skutečnosti (1) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy „Zvláštní skutečnosti“ nebo zkratkou „ZS“. Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu, 19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen. (2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 14 odst. 3. (3) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností. (4) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení. (5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení.
19
) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.
14
(6) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti pouţívá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi. (7) Jestliţe právnická nebo fyzická osoba ţádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemţ poţadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a ţadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ţadateli tuto informaci neposkytne. (8) Prováděcí právní předpis upraví a) podrobnosti o označování, stanovení reţimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi. § 28 (1) Vláda, ministerstva, okresní úřady a orgány krajů a obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21) (2) Působnost orgánů krajů a obcí podle tohoto zákona je přenesenou působností ve státní správě. (3) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády, Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační sluţba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Úřadu vlády vedoucí Úřadu vlády, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a v případě Bezpečnostní informační sluţby ředitel Bezpečnostní informační sluţby. (4) Při řešení krizových situací se přiměřeně pouţijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2) (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah činnosti a sloţení bezpečnostní rady kraje, okresu a obce a krizového štábu kraje, okresu a obce, b) náleţitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a způsob jejich zpracování. Hlava III Práva a povinnosti právnických a fyzických osob § 29 Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
20 21
) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. ) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. …/2000 Sb., o okresních úřadech a zákon č. …/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
15
(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, ţe jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací. (2) V případě, ţe ministerstvo, krajský úřad, okresní úřad nebo obec zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat poţadované podklady uvedené v § 14 odst. 3 a další související údaje. Ministerstva, krajské úřady, územní správní úřady, okresní úřady nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. (3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) (4) Dojde-li za krizového stavu k ohroţení ţivota, zdraví, nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo ţivotním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloţí hejtman (§ 17), přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce. (5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám okresní úřad. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uloţit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uloţení povinnosti následně informuje okresní úřad. Okresní úřad nebo starosta, který uloţil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenţ věcný prostředek poskytl a současně mu vydá potvrzení o vyuţití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uţivateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. § 30 Hromadné informační prostředky Kaţdý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě ţádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech. § 31 Fyzické osoby
22
) Zákon č. …/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 23 ) § 128 občanského zákoníku.
16
(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího ţivota, zdraví a majetku. (2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat poţadované podklady uvedené v § 14 odst. 3 a další související údaje. a) b) c) d) e)
(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uloţení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, hlásit přechodnou změnu svého pobytu v obci, v jejímţ správním území bude pobývat, pokud jí tato povinnost vyplyne z krizových opatření nařízených orgánem krizového řízení, strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu, vykonávat uloţenou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, poskytnout poţadované věcné prostředky.
(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 můţe fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila ţivot nebo zdraví vlastní nebo jiných osob, anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. (5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohroţení státu podle tohoto zákona stanoví fyzické osobě okresní úřad pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje zejména osobní údaje fyzické osoby, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. (6) Pracovní výpomoc v době krizového stavu fyzické osobě ukládá okresní úřad nebo obec, které po ukončení této povinnosti vydají fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje zejména osobní údaje fyzické osoby, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. (7) V případě, ţe fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloţenou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloţí tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví zdravotnické zařízení určené orgánem, jenţ vydal pracovní příkaz nebo uloţil pracovní výpomoc. Toto zdravotnické zařízení je povinno přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaloţených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíţi orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uloţil pracovní výpomoc. (8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5. § 32 Výjimky (1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uloţit fyzickým osobám, které poţívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uloţit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nestanoví jinak.
17
(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu poţadovaných druhů práce, plně invalidní osoby, poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily váţnému ohroţení sebe nebo osoby blízké. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ţeny a osamělí muţi pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ţeny, ţeny do konce třetího měsíce po porodu, jestliţe se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo ţena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení můţe osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důleţitá okolnost, jejíţ opominutí by mohlo vést k ohroţení ţivota, zdraví nebo majetku. Závaţnost důleţité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. (3) Ţenám lze uloţit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24) (4) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. Hlava IV Kontrola, pokuty a náhrada § 33 Kontrola (1) Ministerstvo, okresní úřad a orgány krajů a obcí, které se podílejí na krizovém řízení, jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodrţování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při vykonávání kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými zvláštním právním předpisem.25) (2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce okresní úřad, u okresního úřadu krajský úřad a u okresního a krajského úřadu Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem. § 34 Pokuty (1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou porušení povinnosti mlčenlivosti, můţe orgán, který porušení povinnosti zjistil, uloţit a) fyzické osobě pokutu do výše 20.000 Kč; poruší-li však povinnost v době krizového stavu, můţe jí uloţit pokutu do výše 50.000 Kč, 24
) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb. zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb. Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. 25 ) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb.
18
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 3.000.000 Kč; poruší-li však povinnost v době krizového stavu, můţe jí uloţit pokutu do výše 10.000.000 Kč. (2) Nebyla-li uloţená povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při uloţení pokuty, lze uloţit pokutu opětovně. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona můţe orgán uvedený v odstavci 1 uloţit fyzické osobě pokutu do výše 100.000 Kč. (4) Řízení o uloţení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímţ byla pokuta uloţena. (5) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uloţil. (6) Výnos pokut je příjmem kraje nebo obce, které je uloţily. Pokud byla pokuta uloţena ministerstvem nebo jiným správním úřadem, je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. § 35 Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci (1) Za omezení vlastnického nebo uţívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleţí právnické nebo fyzické osobě peněţní náhrada. Peněţní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uloţení povinnosti rozhodl. Peněţní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě téţ za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněţní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehoţ důsledku vznikl nárok na peněţní náhradu podle tohoto odstavce. (2) V případě, ţe dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního předpisu.26) (3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichţ nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází s výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle poţadované náhrady za pouţití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. (4) Orgán krizového řízení je oprávněn poţadovat uhrazení nákladů, které vynaloţil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímţ důsledku vznikla
26
) Např. občanský zákoník, obchodní zákoník.
19
krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaloţené výdaje.27) § 36 Náhrada škody (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se můţe stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáţe, ţe poškozený si způsobil škodu sám. (2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloţeném poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.26) (3) Náhrada škody či újmy na zdraví vzniklé při výkonu uloţené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl jiţ z pracovněprávního vztahu. (4) Peněţní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němţ, anebo v jehoţ důsledku vznikla škoda či újma. (5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do pěti let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení můţe v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání ţádosti nebo i bez podání ţádosti, ale nejdéle do pěti let od vzniku škody. (6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. (7) Orgán krizového řízení je oprávněn poţadovat uhrazení nákladů, které vynaloţil jako náhradu škody po původci havárie nebo jiné události, v jejímţ důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. § 37 Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách (1) Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo ţivelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtíţných poměrech, lze poskytnout státní podporu.
27
) § 49 odst. 9 zákona č. …/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 28 ) § 109 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
20
(2) Státní podpora můţe být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněţitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíţí k majetkovým poměrům ţadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora můţe být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu.22) (3) Při poskytování jednorázových peněţitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29) (4) Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcím můţe v případě havárií nebo ţivelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis. (5) Jednorázové peněţité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrţí v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok.
(6) K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněţitých dávek uvedených v odstavci 2 můţe vláda pouţít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě můţe vláda pouţít vládní rozpočtovou rezervu. Hlava V Ustanovení společná a závěrečná § 38 Vztah ke správnímu řádu Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád, s výjimkou § 34. § 39 (1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních předpisů31) a vzniklé ohroţení má povahu mimořádné události, jejíţ následky 29
) § 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb. § 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 482/1991 Sb. a vyhlášky č. 206/1995 Sb. 30 ) § 63 zákona č.…/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 31 ) Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
21
vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává okresní nákazová komise součástí krizového štábu okresu a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu. (2) V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise32) stávají součástí krizového štábu kraje nebo okresu a Ústřední povodňová komise32) součástí Ústředního krizového štábu. (3) Za stavu ohroţení státu podle tohoto zákona a za nouzového stavu se přiměřeně pouţijí ustanovení o osvobození od dovozního cla,33) která se týkají a) léčebných látek lidského původu a činidel k určování krevní skupiny a tkání, b) nástrojů a přístrojů dováţených k lékařské diagnostice nebo léčbě, c) lékařských, chirurgických a laboratorních zařízení, d) zboţí dováţeného k humanitárním účelům, e) zboţí dováţeného k provádění záchranných a likvidačních prací, f) zboţí dováţeného v pohraničním styku, g) darů věnovaných v rámci mezinárodních vztahů. (4) Za stavu ohroţení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. (5) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2) § 40 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 26 odst. 4, § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5. (2) Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3 písm. a). (3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3 písm. b). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 2 se doplňuje druhá věta, která včetně poznámky č. 13 zní: 32
) § 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb. 33 ) Vyhláška Ministerstva financí č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění vyhlášky č. 125/1999 Sb.
22
”Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu. 13) ________________ 13 ) Zákon č…./2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 2. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: ”Předsedou povodňové komise je starosta obce.”. 3. V § 18 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou: ”Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu.”. 4. V § 18 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: ”Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.“. ČÁST TŘETÍ Účinnost § 41 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
V.
p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předloţil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;
VI. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby o výsledcích jednání ve výboru informoval schůzi Poslanecké sněmovny;
VII. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Tomáš K l a d í v k o , v.r. ověřovatel
Jan Ţ i ţ k a , v.r. zpravodaj
23
výboru pro obranu a bezpečnost bezpečnost
výbor pro obranu a
RNDr. Petr N e č a s , v.r. předseda výboru pro obranu a bezpečnost
24
