Parthenon na Akropoli v Athénách – jeho historie a rekonstrukce Milan NESMùRÁK
Chrám Athény Parthenos i dal‰í stavby athénské Akropole, vystavûné v období takzvané athénské klasiky, pfiedstavují v˘znamné inovace jak v kompozici celku, tak ve formování jednotliv˘ch staveb a v architektonickém detailu. Jako celek vytváfiejí pfii dálkovém pohledu na vstupní bránu – propylaje – od západu asymetrickou gradující kompozici (obr. 1), kde Par thenon tvofií dominantu. V rámci vlastního vnitfiního prostoru Akropole jsou stavby osazeny tak, aby utváfiely harmonick˘ pro-
1
stor, kde dominantním prvkem kompozice pfii pohledu od propylají byla socha Athény. Toho bylo
2
dosaÏeno v˘stavbou podle pfiesnû stanoven˘ch stfiídajících se úhlÛ tak, aby byly vnímány v ideálním perspektivním pohledu. V oblasti kompozice jednotliv˘ch chrámov˘ch staveb bylo rovnûÏ dosaÏeno velkolepé inovace stavebního typu peripteros (chrámu Athény Parthenos – Parthenónu), která je hlavním tématem tohoto ãlánku. Neménû v˘znamné bylo rovnûÏ vytvofiení zcela nové architektonické formy chrámu Athény, Poseidona a Erechtheia (Erechtheion). Jádro kompozice Erechtheionu tvofiil inovovan˘ typ amfiprostylos se ‰esti sloupy v˘chodního prÛãelí, západní prÛãelí bylo novû tvofieno zdí ãlenûnou Autorem fotografií i kreseb je Milan Nesmûrák.
‰esti polosloupy s mezilehl˘mi okenními otvor y.
V˘znamn˘m pfiínosem pro dûjiny architektury by-
Na jiÏní stranû byl k základní hmotû chrámu pfiipo-
ly i propylaje, vystavûné architektem Mnésiklem.
Obr. 1. Kompoziãní rekonstrukãní schéma Akropole
jen sloupov˘ por tikus (takzvaná hala kar yatid)
Jejich kompozice vycházela z principu originálního
v Athénách, pohled od západu a jihozápadu. (Kresba
s vloÏen˘m schodi‰tûm, které vyrovnává v˘‰kov˘
podélného prÛchozího sloupoví se zmûnûnou v˘‰-
1989)
rozdíl jiÏní a severní vstupní úrovnû. Ze severní
kovou úrovní s prÛãelím dórského slohu, doplnûné-
Obr. 2. Chrám Athény Parthenos, pÛdorys. (Zpracováno
strany pak byl pfiipojen portikus se ãtyfimi sloupy
ho boãními kfiídly. Interiérové sloupoví bylo vystavû-
podle G. GRUBEN, cit. v pozn. 2, obr. 143, s. 164)
v prÛãelí, vystavûn˘ rovnûÏ v iónském slohu. Stav-
no v iónském slohu. PÛvodní zámûr vytvofiení celku
ba kromû mimofiádné kompozice celku vyniká také
v‰ak nebyl nikdy uskuteãnûn; symetricky umístûné
■ Poznámky
v˘jimeãn˘m formováním i vypracováním architekto-
sloupové haly, otevfiené smûrem do vlastního pro-
1 Podrobnûji o problematice souãasné prezentace této
nick˘ch detailÛ. Znaãnou v˘tvarnou nároãnost vy-
storu Akropole, nebyly realizovány. V prÛbûhu v˘-
i jin˘ch staveb stejného typu viz M. NESMùRÁK: K proble-
kazuje i sloupoví, aÈ jiÏ se jedná o samotné sloupy,
stavby byl navíc pozmûnûn pÛvodní zámûr pravidel-
matice rekonstrukce a prezentace architektonick˘ch pa-
nebo polosloupy (patky, dfiíky i hlavice), sloupy na-
nû uspofiádané hmoty propylají – jiÏní kfiídlo bylo
mátek typu tholos z období antiky, in: Zprávy památkové
hrazené Ïensk˘mi postavami (karyatidami) i pilas-
zredukováno. V místû pÛvodního bastionu z doby
péãe 66, 2006, ã. 6, foto s. 482. Zobrazení rekonstruk-
tr y vãetnû patek a hlavic. TotéÏ platí i v pfiípadû
mykénské byl vystavûn chrámek Athény Niké typu
ce pÛvodního stavu stavby viz napfiíklad M. SCHEDE: Die
kladí, které bylo v oblasti vlysu odli‰né barevnos-
amfiprostylos v iónském slohu. Chrámek je oddû-
Burg von Athen, Berlin 1922, s. 124.
ti kamene vyzdobeno figurálními motivy pfiipojen˘-
len od vlastní Akropole pÛvodními mykénsk˘mi
mi skobami, a tvofií tak vlastnû iónsk˘ reliéfní vlys.
hradbami, jeho vstup je orientovan˘ smûrem k v˘-
Architektonickou formou sloupÛ Erechtheia byla
chodu, symetricky lemovan˘ dvûma okenními otvo-
rovnûÏ inspirována v pozdûj‰ím období stavba
ry, které, podobnû jako u v‰ech ostatních staveb
chrámu Romy a Augusta, realizovaná jako typ mo-
Akropole, umoÏÀovaly kromû osvûtlení vstupními
nopteros, která byla vystavûna pfiímo pfied hlavním
dvefimi také v˘razné pfiisvûtlení interiéru.
1
prÛãelím Parthenonu v dobû antického ¤íma ponûkud severnûji mimo podélnou osu chrámu.
Nejvût‰í chrám v dominantní poloze, chrám Athény Parthenos, byl jako první stavba realizované-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
463
Obr. 3. Akropolis po v˘buchu prachu v 17. století. (Kresba podle pokynÛ Morosiniho, 1687, Gregorovius, s. 624) Obr. 4. Parthenon s vestavûnou me‰itou. (W. Pars, 1765, Gregorovius, s. 144) Obr. 5. PrÛãelí Parthenonu. (Cyriacus z Ancony, Gregorovius, s. 144)
pfii stavbû chrámu nebyly pouÏity prvky (exaktnû 3
chápáno) pravoúhlé formy. V˘sledek tohoto fie‰ení pfii realizaci po zcela pfiesném mûfiení studovan˘ch prvkÛ v‰ak mÛÏe pfii rekonstrukci umoÏnit identifikaci jejich pÛvodního osazení v rámci stavby. Neménû v˘znamné jsou dal‰í optické korekce, z nichÏ nejv˘znamnûj‰í je naklonûní os sloupÛ prÛãelí i podéln˘ch stran smûrem do jádra stavby (nároÏních 5
sloupÛ diagonálnû), eliptick˘ prÛfiez nároÏních sloupÛ, zmen‰ené proporce druhé fiady sloupoví pfii západním a v˘chodním prÛãelí a dal‰í úpravy. Mimofiádnû v˘znamná byla vlastní sochafiská v˘zdoba chrámu, která dosahovala vrcholné kvali-
4
ty doby klasické. Po celém obvodu vnûj‰í ãásti sloupoví byl chrám Athény Par thenos vyzdoben ho architektonického souboru doby klasické vysta-
ãtyfimi sloupy, vypracovan˘mi v iónském slohu.
reliéfními metopami neobvyklé krásy. RovnûÏ celé
vûn architekty Iktinem a Kallikratem v letech
Hlavní prostor na v˘chodní stranû chrámu, kde
jádro stavby v horní ãásti, namísto bûÏn˘ch trigly-
447–438 pfi. Kr. na místû star‰í stavby, takzva-
stála socha Athény, byl po obvodu ãlenûn dórsk˘m
fÛ a metop pfii obou prÛãelích, obepínal prÛbûÏn˘
ného Pfiedpar thenonu zniãeného pfii fiecko-per-
sloupovím ve dvou etáÏích, lemujícím vnitfiní zdi ze
iónsk˘ vlys. Oba ‰títy stavby byly vyzdobeny figu-
sk˘ch válkách. Sochafiská v˘zdoba byla vytvofiena
tfií stran. Sloupoví pfii pfiíãné dûlicí stûnû na proti-
rálními kompozicemi, sestaven˘mi z jednotliv˘ch
pod vedením nejv˘znaãnûj‰ího sochafie doby anti-
lehlé stranû proti vchodu tvofiilo pozadí sochy
skulptur, osazen˘ch pfiímo na fiímse stavby. Domi-
ky, Feidia. Pfii realizaci chrámu byly provedeny (na-
Athény Parthenos a zároveÀ sv˘mi dvûma etáÏemi
nantou interiéru byla socha stojící Pallas Athény
rozdíl od ostatních staveb dórského slohu fiecké
se zmen‰en˘m mûfiítkem sloupÛ (pfii stejné pro-
v plné zbroji, dílo sochafie Feidia.
pevniny) zásadní koncepãní, architektonické
porci k vnûj‰ímu sloupoví) zvy‰ovalo úãinek jejího
Provedení celé stavby je ukázkou kombinace
i technické inovace v˘jimeãného rozsahu. Nejmar-
pÛsobení. Podélné fiady vnitfiního sloupoví, formují-
vyspûlé stavební technologie, zahrnující dob˘vání
kantnûj‰í zmûna byla realizována v oblasti hmoto-
cího hlavní vnitfiní prostor, byly osazeny ve vzájem-
kamene, zpracování prvkÛ na místû, dopravu
2
3
6
vého a pÛdor ysnû-prostorového fie‰ení chrámu.
né vzdálenosti 10,6 m. Zcela v˘jimeãnou inovací
k Akropoli a na staveni‰tû v˘raznû vyv˘‰ené nad
Bylo vytvofieno prÛãelí s osmi sloupy. Touto úpra-
v rámci tvorby chrámÛ dórského slohu pak bylo
okolním terénem, sestavení prvkÛ pomocí jefiábÛ
vou na základû vázanosti vnûj‰ího líce zdí jádra
pfiisvûtlení interiéru stavby pomocí oken ve v˘-
a vystavûní celé stavby, kde byly osazeny jen nû-
stavby k osám druh˘ch sloupÛ v prÛãelí od kraje
chodní zdi jejího jádra, které zdÛraznilo prostorové
které architektonické ãlánky ve finální podobû.
4
stavby (závazné pro v‰echny dórské stavby) byla
pÛsobení sloupoví, a tak i celého interiéru. Mi-
Stavba samotná v‰ak byla pojata vlastnû jako so-
v˘raznû zmûnûna proporce jádra stavby oproti vnûj-
mofiádnû v˘znamná pro utváfiení architektonické
chafisk˘ originál. Pro chrám je charakteristické i v˘-
‰í siluetû, a tím logicky i vnitfiního prostoru (obr. 2).
podoby svatynû je v‰ak celá fiada zmûn architekto-
jimeãné vypracování architektonick˘ch ãlánkÛ jako
Tato zmûna mûla vliv i na dal‰í osudy stavby v její
nického systému oproti bûÏnému koncipování sta-
celku. Nûkteré prvky oproti bûÏnému provedení té
historii po zániku antického svûta, neboÈ vznikl˘
veb v exaktnû pfiesn˘ch horizontálních i vertikál-
doby jsou kromû optick˘ch korekcí doplnûny deko-
rozsáhl˘ prostor umoÏnil fiadu zásadních úprav
ních liniích.
a pfiestaveb interiéru chrámu Athény k jinému úãelu, neÏ ke kterému byl pÛvodnû urãen.
Zásadním principem, kter˘ byl ve v˘raznû men‰ím rozsahu pouÏíván jiÏ od doby archaické, je za-
■ Poznámky
Namísto tradiãního provedení, kde je pronaos
kfiivení horizontálních linií smûrem vzhÛru, jeÏ se
2 Datování viz napfiíklad G. GRUBEN: Die Tempel der Grie-
i ophistodomos tvofien ve vnitfiním prÛãelí sloupy
t˘ká jak prÛãelí, tak i podéln˘ch stran ve v‰ech
chen, München 1980, s. 178.
mezi antami, je zde podobnû jako u Pfiedpartheno-
v˘‰kov˘ch úrovních. Nejvût‰í hodnoty dosahuje ve
3 PÛdorys viz G. GRUBEN, cit. v pozn. 2, s. 164.
nu fiada sloupÛ pfied zkrácen˘mi antami obou prÛ-
stfiední ãásti podnoÏe, v prÛãelí 6 cm, na podél-
4 Viz konzultace s Manolisem Korresem v roce 1989.
5
ãelí jádra stavby. Vznikl tak podstatnû otevfienûj‰í
n˘ch stranách pak 11 cm. ZároveÀ nejsou uÏity
5 Rozmûry viz G. GRUBEN, cit. v pozn. 2, s.174.
prostor v místû obou prÛãelí. Jádro chrámu, vnitfiní
exaktnû vertikální linie ani v oblasti os sloupÛ, zdí
6 Iónsk˘ vlys na stavbû vystavûné v dórském slohu byl jiÏ
‰ífiky 19 m, bylo rozdûleno pfiíãnou zdí na dvû ãás-
stavby ãi ãlenicích prvkÛ kladí. Krajní body nejvy‰-
okolo roku 500 pfi. Kr. uÏit také na chrámu Héfaista v Athé-
ti se samostatn˘mi vstupy od západu a hlavním
‰ího stupnû podnoÏe navíc nejsou z dÛvodu v˘raz-
nách, nad jádrem stavby se dvûma sloupy mezi antami.
vstupem od v˘chodu. Men‰í prostor pfii západním
nûj‰ího pÛsobení chrámu ve stejné v˘‰kové úrov-
Ve v˘chodní partii vymezoval v celé ‰ífice vnitfiního prosto-
prÛãelí pfiibliÏnû ãtvercového pÛdorysu byl ãlenûn
ni. DÛsledkem tohoto tvÛrãího principu je fakt, Ïe
ru chrámu vstupní prostor sloupoví.
464
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
rem v podstatû umûleckého charakteru (napfiíklad
v prÛãelí. Byla téÏ zniãena znaãná ãást severního
úhly ani vzdálenosti (poloha na chrámu) podle pÛ-
linie nad triglyfy byla doplnûna perlovcem). Nelze
a jiÏního sloupoví vãetnû reliéfní v˘zdoby vlysu
vodního návrhu z doby antické. Zde se jeví jako
pominout, Ïe fiada architektonick˘ch ãlánkÛ byla
a ãásti fiímsy. Sochafiské kompozice západního
jednoznaãnû nutná zmûna prezentace a pro sou-
kolorována. ProtoÏe se barevné fie‰ení stavby do
‰títu v‰ak na‰tûstí pfiestály po‰kození Partheno-
ãasnou rekonstrukci Parthenonu v˘raznûj‰í dopl-
souãasné doby nezachovalo, na‰e vizuální pfied-
nu. Znaãn˘ rozsah po‰kození je evidentní z dobo-
nûní stávající sochafiské v˘zdoby pomocí odlitkÛ
stava nutnû nemÛÏe odpovídat pÛvodnímu dojmu
v˘ch zobrazení. Vítûzn˘ Morosini se pokusil zís-
vypracovan˘ch podle originálu, vytvofien˘ch z novo-
z jejího pÛsobení.
8
kat pro Benátky jako váleãnou kofiist figurální
dobého materiálu, odolného vÛãi souãasnému
V období po zániku antiky do‰lo postupnû k fia-
kompozici ‰títu chrámu Athény Parthenos. V dÛ-
agresivnímu prostfiedí.
dû promûn nejen Akropole, ale i jejích staveb
sledku neodborného poãínání jeho vojákÛ do‰lo
JiÏ z doby po zániku antiky a bûhem devastová-
vãetnû Parthenonu. Od 6. století, kdy byl Parthe-
nejen ke zniãení ãásti konstrukce ‰títu, ale i pádu
ní, popfiípadû pfii pfiestavbách antick˘ch staveb
non pfiemûnûn na kostel, byl celou fiadou staveb-
skulptur, které byly zcela zdevastovány. Do Bená-
jsou známy i ãetné snahy o studium monumentÛ
ních úprav destruován jeho exteriér i interiér. Byly
tek pak byly pfiivezeny jen fragmenty sochafiské v˘-
ãi pozÛstatkÛ, od celku aÏ po architektonick˘ de-
odsekány nûkteré prvky reliéfní v˘zdoby a v dÛ-
zdoby, které byly pozdûji prezentovány rovnûÏ v Pa-
tail. Jsou dochována zobrazení prÛãelí Partheno-
sledku promûny konstrukce interiéru a zastropení
fiíÏi.
Po v˘buchu chrámu v roce 1687 byla na
nu dokonce uÏ z první poloviny 15. století, které
byla stavba zastfie‰ena ta‰kovou stfiechou, která
horní, mramorové platformû témûfi zcela zniãené
pofiídil Cyriacus z Ancony (obr. 5), po tfiicet let ce-
pozmûnila pÛsobení chrámu pÛvodnû zavr‰eného
vnitfiní ãásti stavby vystavûna me‰ita (obr. 4).
stující ¤eckem a Tureckem. Jeho zobrazení prÛ-
9
10
mramorovou kr ytinou. Nejv˘znamnûj‰í zmûnu
K dal‰ímu v˘raznému po‰kození a ztrátû so-
ãelí, pfies fiadu vûcn˘ch chyb v oblasti architekto-
v‰ak doznal interiér chrámu Athény, kde byl úpra-
chafiské v˘zdoby do‰lo v dobû pÛsobení lorda El-
nick˘ch detailÛ i závaÏn˘ch rozporÛ v proporcích
vou zdi dûlící vnitfiní strukturu stavby vytvofien spo-
gina jako britského vyslance v Konstantinopoli.
stavby, pro souãasné bádání alespoÀ naznaãuje
jit˘ prostor uzavfien˘ apsidou s oltáfiem. Interiér
Svého postavení a konexí zneuÏil k vyrabování ne-
pÛvodní formu kompozice ‰títové v˘zdoby, která
chrámu byl po odstranûní pÛvodních dórsk˘ch
jen znaãné ãásti sochafiské v˘zdoby Parthenonu,
byla pozdûji zniãena.
sloupÛ, osazen˘ch ve dvou etáÏích, ãlenûn subtil-
ale i ostatních staveb Akropole (nevyjímaje do-
¤ecka Osmany a po‰kození Par thenonu byla na
ními sloupy podporujícími novû vestavûné galerie.
konce ani architektonické ãlánky, napfiíklad sloup
Akropoli realizována studia jak celku jednotliv˘ch
V souvislosti s tûmito úpravami byla ve zmûnûné
a ãást kladí západního prÛãelí Erechtheia a karya-
staveb, tak i architektonick˘ch detailÛ. Velmi v˘-
podobû utvofiena i konstrukce zastfie‰ení, která
tidu z jiÏního portiku). Svoji soukromou sbírku pre-
znamná jsou kresebná zobrazení ‰títové v˘zdoby
pak logicky zcela zmûnila rovnûÏ pÛsobení interié-
zentoval v roce 1807 v Lond˘nû.
ru stavby. K dal‰í rozsáhlé pfiestavbû do‰lo v do-
chafiské v˘zdoby Par thenonu byly rovnûÏ ve
Mimofiádnû závaÏná jsou reálná vyobrazení staveb
bû po obsazení Athén Turky po polovinû 15. sto-
znaãném rozsahu zniãeny i architektonické prvky
ãi celku v perspektivû, pfiípadnû s or togonálním
letí, kdy byl Parthenon pfiestavûn na me‰itu.
7
11
Pfii plenûní so-
12
chrámu. Byly zcela odstranûny ãásti fiímsy
14
Dokonce i v dobû obsazení
15
Parthenonu, která vytvofiil J. Carrey v roce 1674.
a bru-
zobrazením pÛdorysu, pohledu a fiezÛ uveden˘ch
Do‰lo nejen k dal‰ím úpravám interiéru, ale i ji-
tálním zpÛsobem odsekány krajní partie triglyfÛ.
v díle Le Roye Ruines de plus beaux monuments
hozápadní ãásti mezi západní zdí jádra stavby
Sochafiská v˘zdoba, po‰kozená v prÛbûhu dûjin,
de la Gre`ce, vydaném v roce 1758,
a druhou fiadou sloupÛ prÛãelí. JiÏ dfiíve z architek-
byla rovnûÏ pfii odstraÀování dále niãena. Elginovo
tonického hlediska zcela necitlivû vestavûná zvoni-
rabování tak znamenalo nejen po‰kození samot-
ce byla pfiestavûna na minaret. V prÛbûhu ãasu by-
n˘ch umûleck˘ch dûl, ale i architektury staveb at-
■ Poznámky
la Akropole v oblasti propylají uzavfiena zazdûním
hénské akropole. Chrámy zjevnû nevnímal jako ar-
7 Zobrazení Akropole s me‰itou a minaretem viz napfií-
prostorÛ mezi sloupy. Byl tak vytvofien pfiístup pev-
chitektonickou ãi umûleckou hodnotu, ale jen jako
klad F. GREGOROVIUS: Athen und Athenais, Dresden
nostního charakteru. V severní ãásti pak propylaje
pfiedmût moÏného zisku a prezentování své oso-
1927, s. 224, 496; G. FOUGÈRES: Athenes, Paris 1923,
slouÏily k obytn˘m úãelÛm. Chrám Athény Niké byl
by. JiÏ v dobû první v˘stavy jeho soukromé sbírky
obr. 129, s. 159; B. F. COOK: The Elgin Marbles, London
rozebrán a pouÏit jako stavební materiál. Chrámy
v roce 1807 vzbudila expozice znaãn˘ obdiv. Zá-
1984, obr. 73, s. 60–61.
Athény, Poseidona a Erechtheion byly pfiestavûny
roveÀ v‰ak vyvolala i kritiku ze strany slavného
8 Viz napfiíklad A. BOETTICHER: Die Akropolis von Athen,
na obytnou stavbu a také cel˘ prostor Akropole
básníka Byrona, kter˘ vystupoval proti plundrová-
Berlin 1888, tab. XII.
byl zastavûn obytn˘mi domy se strukturou úzk˘ch
ní Par thenonu i ostatních fieck˘ch památek, jeÏ
9 W. HAUTUMM: Akropolis, adieu, in: PAN, April 1986,
uliãek. Zjevnû nejdramatiãtûj‰í osud v‰ak proÏil
povaÏoval za akt barbarství a zloãin proti kultufie
s. 32.
chrám Athénin – Parthenon.
a na fieckém lidu.
13
16
a v práci au-
Nedlouho poté byl Elgin nu-
10 G. PUCCI: Was Kostet der Parthenon, in: Kolektiv au-
Pfii dob˘vání Akropole Benátãany roku 1687 byl
cen z dÛvodu neuspokojivé finanãní situace pro-
torÛ: Meilensteine der Archeologie, Herrsching 1987,
v dûjinách jiÏ tolik tûÏce zkou‰en˘ chrám, kter ˘
dat sbírku Britskému muzeu, kde dodnes tvofií
s. 253.
slouÏil turecké posádce jako sklad stfielného pra-
jádro sbírek období starovûku. Paradoxem je, Ïe
11 Datování viz B. F. COOK, cit. v pozn. 7, obr. 81, 82,
chu, po zásahu dûlostfielbou znaãnû destruován
pfies drastické po‰kození chrámu zÛstala díky od-
s. 67; G. PUCCI, cit. v pozn. 10, s. 262.
(obr. 3). Stala se z nûj definitivnû ruina, která
vozu ãást sochafiské v˘zdoby uchována pfied dal-
12 Datování viz G. PUCCI, cit. v pozn. 10, s. 257.
v‰ak i v této podobû dodnes symbolizuje krásu
‰ím v˘razn˘m po‰kozením v dÛsledku pozdûj‰ího
13 G. PUCCI, cit. v pozn. 10, s. 262, 263.
fiecké architektur y klasického období. Se stfie-
zamofiení ovzdu‰í ve 20. století. Sochafiská v˘-
14 Zobrazení viz F. GREGOROVIUS, cit. v pozn. 7, obr. 5.
chou a konstrukcí zastfie‰ení byl zniãen i interiér,
zdoba, která zbyla na místû, z velké ãásti podle-
15 Kresebné zobrazení sochafiské v˘zdoby ‰títu viz napfií-
z velké ãásti byla zbofiena severní a jiÏní ãást zdí,
hla zkáze. Sbírka je v‰ak aÏ do souãasné doby
klad A. BOETTICHER, cit. v pozn. 8, tab. XIX, XX;
které vymezovaly jádro stavby (vãetnû vlysu zo-
zcela nevhodnû prezentována na jiném místû, mi-
G. FOUGÈRES, cit. v pozn. 7, obr. 64, s. 92, obr. 66, s. 93,
brazujícího panathenajsk˘ prÛvod), i zeì v˘chodní
mo vazbu na architektonické dílo, pro nûÏ byla vy-
obr. 68, s. 94, obr. 70, s. 95; novûji viz: B. F. COOK, cit.
pfiedsínû s pfieváÏnou ãástí druhé fiady sloupoví
tvofiena. Nejsou tak logicky dodrÏeny pohledové
v pozn. 7, obr. 46, 47, s. 40, obr. 55, s. 46.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
465
6
7
torÛ J. Stuarta a N. Revetta, podporovan˘ch spo-
fieného námûstí Syntagma pfii jihozápadní stranû
Obr. 6. Akropolis, pohled od západu. (S. Pomardi, 1819,
leãností Society diletanti, roku 1762 (cesta byla
Akropole.
Gregorovius, s. 696)
17
Vedle realistick˘ch zo-
V˘znamnou roli sehrály stavby Akropole vãet-
brazení je moÏné se setkat i s rekonstrukãními zo-
realizována v roce 1755).
nû Par thenonu jako pfiímé inspirace pro archi-
brazeními v podstatû fantazijního charakteru. Té-
tektonickou tvorbu v období klasicismu nejen
to
v Athénách, ale i v celém svûtû.
ãinnosti
se
vûnovala
fiada
tehdej‰ích
19
Obr. 7. Doplnûní fiímsy betonem v severní ãásti sloupoví. (Foto 1989)
V Athénách
v˘znamn˘ch evropsk˘ch architektÛ, ktefií v Athé-
se objevily architektonické detaily i prvky pouÏi-
pu k rekonstrukcím – aÏ po souãasnost. Pfii
nách pÛsobili pfii tvorbû urbanistického plánu, re-
té v odpovídajících proporcích, nebo dokonce
tûchto pracích byly pfied utvofiením koneãného
alizacích staveb i rekonstrukãních pracích.
i ãásti staveb v pÛvodních rozmûrech.
20
Do‰lo
názoru v druhé polovinû 20. století postupnû
Jedním z prvních úkolÛ byl návrh paláce pro no-
téÏ k oãi‰tûní Akropole od pozdûj‰ích pfiestaveb
uÏity rozdílné pfiístupy k fie‰ení: od pÛvodnû
vého krále. Akropolis se tak stala i centrem zájmu
a pfiístaveb, k vykopávkov˘m pracím a anal˘ze
prostého sestavení stavby bez doplnûní frag-
v oblasti fie‰ení tohoto problému. Znám˘ architekt
staveb, popfiípadû jejich ãástí. Mimofiádnû pfií-
mentÛ jejích po‰kozen˘ch ãástí pfies utvofiení
K. F. Schinkel zcela necitlivû (bez pochopení v˘-
nosné pro pfiístup k fie‰ení problému rekon-
novû vypracovan˘ch prvkÛ z kamene, doplnûní
znamu Akropole pro mûsto Athény i pro svûtové
strukce athénské Akropole, ale i pro utváfiení
konstrukãních prvkÛ z betonu a Ïelezobetonu
architektonické dûdictví) jiÏ v roce 1834 vytvofiil
metody fie‰ení této závaÏné problematiky bylo
aÏ po vypracování ãástí chybûjících ãlánkÛ po-
návrh paláce, pfii jehoÏ realizaci by byl v podstatû
pÛsobení architekta Lea von Klenze. Jeho me-
mocí nejnovûj‰ích technologií z pÛvodního ma-
Rozsáhlému
moranda doporuãovala zejména znovuvystavûní
teriálu a dopracování tradiãním zpÛsobem.
komplexu, navrÏenému na základû volné inspira-
pohledovû v˘raznû exponované severní fronty
ce antickou architekturou v kombinaci s chápá-
Par thenonu z pÛvodních prvkÛ s vytvofiením
ním soudobé architektury, a dokonce i s pouÏitím
a doplnûním dvou chybûjících sloupÛ; tato fron-
■ Poznámky
pfiíhradové konstrukce, pravdûpodobnû pfievzaté
ta se stala v˘razn˘m pohledov˘m akcentem bu-
16 Novodobû publikováno napfiíklad A. BRAHAM: The Archi-
z industriální architektury, dominoval Parthenon
dovaného mûsta. JiÏní fronta pak byla ponechá-
tecture of The French Enlightment, obr. 79, s. 65.
v podobû „romantické ruiny“. Palácov˘ komplex
na v podstatû v podobû torza. Do konce
17 Datování viz G. PUCCI: Was kostet der Parthenon, in:
mûl b˘t podle projektu doplnûn exotickou zelení,
19. století byly nejprve odstranûny mlad‰í obyt-
Kolektiv autorÛ: Meilensteine der Archäologie, Salzburg
která by ov‰em váÏnû naru‰ila skalní povrch. Rov-
né stavby, prolomeno pozdûji vestavûné zdivo
1983, s. 246.
nûÏ Hippodrom, patfiící typologicky k jinému obdo-
ve sloupoví propylají a v˘razn˘m poãinem byla
18 Zobrazení viz napfiíklad H. ZILLER: Schinkel, Bielefeld,
bí antick˘ch dûjin, by z dÛvodÛ terénní konfigura-
anastylóza chrámu Athény Niké. ZároveÀ zaãaly
Leipzig 1897, obr. 112–114, s. 97–99.
ce nemohl b˘t bez v˘razné úpravy terénu
v˘zkumné práce v celé oblasti Akropole.
a stavebních úprav vybudován. Tímto fie‰ením by
dûji byla také zbofiena vûÏ vestavûná v propyla-
cha Velikého, téÏ Walhalla, Regensburg a dal‰í.
byl v celém panoramatu Athén zcela znehodnocen
jích, která zcela mûnila pÛvodní siluetu athén-
20 Viz napfiíklad náhrobek H. Schliemanna, stavba Aka-
zastavûn cel˘ prostor pahorku.
18
22
21
Poz-
komplex Akropole a v samotném prostoru, zejmé-
ské Akropole doby klasické
na pfii pohledu od propylají, i vnitfiní prostor. Tento
pochází téÏ fiada zobrazení postupu prací v po-
projekt je ukázkou romanticko-klasicistních vizí ar-
dobû kresebné a pozdûji i fotografické doku-
CHOU: Inventions on the Acropolis: 1833–1875, in: Ko-
chitekta 19. století, nerespektujícího dané pro-
mentace. Toto období rovnûÏ inspirovalo fiadu
lektiv autorÛ: The Acropolis at Athens – Conservation and
stfiedí ani v˘znam architektonick˘ch památek ãi je-
tvÛrcÛ k vytváfiení fantazijních umûleck˘ch
Research 1975–1983, Athens 1983, s. 12–20.
jich pozÛstatkÛ, zachovan˘ch pfiímo na místû.
ztvárnûní pÛvodního stavu Akropole, ale i velmi
22 Zobrazení akropole s vûÏí vestavûnou do propylají viz
Na‰tûstí pro Akropoli i celé Athény nebyl tento ná-
reálná seriózní studia a kresebné rekonstrukce
napfiíklad F. GREGOROVIUS, cit. v pozn. 7, s. 8, 496;
vrh realizován. Palác byl po vypracování dal‰ích
pÛvodního stavu. Na základû srovnání historic-
M. CASANAKI, F. MALLOUCHOU, cit. v pozn. 21, obr. 1,
urbanistick˘ch návrhÛ nakonec vystavûn podle
k˘ch kreseb, plánÛ a fotografií je moÏné si uvû-
2a, s. 25; M. BROUSKARI: The Monument of the Akropo-
návrhu F. Gärtnera jako hlavní stavba novû vytvá-
domit nejen rozsah prací, ale i promûny pfiístu-
lis, Athens 2001, obr. 8, s. 32–33, obr. 39, s. 69.
466
(obr. 6). Z té doby
19 Viz napfiíklad Gilly – návrhové skici k památníku Bedfii-
demie a Polytechniky. 21 Podrobnûji viz napfiíklad M. CASANAKI, F. MALLOU-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
9
8
12
11
10
Rozsáhlou rekonstrukci Par thenonu provádûl
ko monument dokumentující historii stavby, tedy
Obr. 8. Interiér Parthenonu s doplnûn˘m betonov˘m pfie-
architekt N. Balanos od konce 19. století do kon-
v podstatû v podobû stavebnû zabezpeãené ruiny,
kladem. (Foto 1989)
ce první tfietiny 20. století. Tyto práce byly charak-
zatímco druhá preferovala názor, Ïe by stavba mû-
Obr. 9. NároÏní hlavice a po‰kozen˘ architráv, detail.
terizovány zejména pouÏitím znaãného mnoÏství
la b˘t prezentována tak, jak ji vidûli souãasníci.
(Foto 1984)
necitlivû osazen˘ch spojovacích prvkÛ. Byly dopl-
Diskuse byly rovnûÏ prezentovány v odborné i po-
Obr. 10. Posunutí komponentÛ sloupu v jiÏní ãásti slou-
Àovány i prvky, které nebyly vypracovány z materiá-
pulární literatufie. V roce 1975 byl vytvofien v˘bor
poví. (Foto 1989)
lu pocházejícího z pÛvodního kamenolomu, nûkte-
skupiny specialistÛ UNESCO pod vedením Chara-
Obr. 11. Po‰kození triglyfu vãetnû perlovce pÛsobením
ré byly dopracovány v rozporu s pÛvodním
lambose Bourase, profesora dûjin architektury na
ovzdu‰í. (Foto 1989)
formováním a zejména s pouÏitím betonu a Ïele-
Athénské polytechnice. PÛvodní plán poãítal s do-
Obr. 12. Vyboãení jiÏní ãásti sloupoví. (Foto 1984)
zobetonu (obr. 7). âásti chrámu doplnûné Ïelezo-
konãením rekonstrukce v roce 1996. Tento termín
betonem byly jiÏ v druhé polovinû 20. století v˘raz-
v‰ak kvÛli fiadû dal‰ích problémÛ vznikl˘ch pfii rea-
nû naru‰eny a v˘ztuÏ byla obnaÏena (obr. 8).
lizaci nebyl dodrÏen. Akropolis byla zkoumána nej-
livé etapy v˘stavby, které byly vystaveny v Muzeu
Situaci v dobû poãátku rekonstrukce Partheno-
prve geology a inÏen˘ry z dÛvodu ovûfiení stability
rekonstrukce Akropole pod jihov˘chodním cípem
nu a záchrany jeho umûlecké v˘zdoby v druhé po-
celku i jednotliv˘ch staveb a jejich ãástí. Byly pro-
Akropole pfii ulici Dionissiou Areopagitou.
lovinû 20. století lze charakterizovat fiadou pro-
vedeny prÛzkumy ultrazvukem a mûfiení paprsky
Pfii studiích a úvodních pracích byly objasnûny
blémÛ, jako bylo dal‰í po‰kozování destruované
gama za úãelem zji‰tûní dutin a prasklin v kon-
nûkteré otázky v˘stavby chrámu Athény a jeho pÛ-
stavby v dÛsledku nedostateãnû proveden˘ch re-
strukci stavby. ¤eãtí i zahraniãní experti provedli
vodní kompozice, konstrukãní skladby celku i ne-
konstrukãních prací (obr. 9); problémy stability ne-
zkou‰ky impregnace mramoru jako ochrany proti
zachovan˘ch ãástí na místû, zmûny architektonic-
kompletní a zemûtfiesením po‰kozené stavby
povûtrnostním vlivÛm. Za vyuÏití moderních tech-
kého fie‰ení pfii provádûní, nebo dokonce i zmûny
s naru‰en˘m pÛvodním konstrukãním a statick˘m
nologií byly provádûny testy stability na modelu
tvaru pfii realizaci jiÏ v dobû v˘staby (napfiíklad
fie‰ením (napfiíklad vyboãení ãásti pfieru‰eného jiÏ-
Parthenonu vypracovaném v mûfiítku 1 : 100. By-
zmûna polohy v˘chodní zdi jádra stavby). Zcela
ního sloupoví a zmûna pÛvodní konfigurace sklad-
ly uskuteãnûny simulace zatíÏení vûtrem a seis-
novû byly objeveny dva okenní otvory, které byly
by sloupÛ, obr. 10, 12); po‰kození povrchu archi-
mick˘ch zatíÏení na modelu z pruÏného materiálu,
pÛvodnû situovány pfii krajní par tii zdi v˘chodní
tektonick˘ch prvkÛ i umûlecké v˘zdoby v dÛsledku
kdy byly fotograficky zaznamenávány a srovnává-
ãásti vnitfiního korpusu stavby a pfiisvûtlovaly vnitfi-
znaãného zneãi‰tûní ovzdu‰í v prÛbûhu 20. století
ny v˘sledky v klidu a pohybu. Nezbytnou souãástí
ní prostor za fiadami vnitfiního sloupoví.
(obr. 11); po‰kození statiky nároÏí stavby a naru-
pfiípravy na záchranu Akropole i Par thenonu na
hu chrámu Athény Parthenos tak byl nalezen pfií-
‰ení spojení komponentÛ architrávu, tvofieného
konci 20. století byly v˘zkumné práce, podrobné
stup k fie‰ení osvûtlení interiéru staveb pomocí
tfiemi vertikálními prvky (obr. 13, 14); v˘razné po-
studie celku a jednotliv˘ch staveb, architektonic-
okenních otvorÛ, které bylo uÏito u v‰ech dal‰ích
‰kození celého areálu Akropole i okolí Partheno-
k˘ch prvkÛ a jejich pÛvodní skladby i fragmentÛ
staveb Akropole (propylaje, Erechtheion a chrám
nu znaãn˘m pohybem náv‰tûvníkÛ.
23
Pfii návr-
a jejich detailní mûfiení i evidence. Pod vedením
Athény Niké). Vy‰la fiada podrobn˘ch studií o Akro-
V 60. a 70. letech byly do Athén vyslány skupi-
M. Correse byl proveden kompletní rozbor a roz-
poli, kde byla prezentována jak pfiesná zobrazení
ny specialistÛ v rámci organizace UNESCO. Za-
kreslení pÛvodních architektonick˘ch detailÛ kon-
hraniãní odborníci nebyli v období pfiíprav prací
strukãních par tií stavby. Neménû dÛleÏité bylo
jednotní v názoru na pfiístup k rekonstrukci chrá-
studium a anal˘za kompletní struktury Partheno-
■ Poznámky
mu. Jedna skupina chtûla zachovat Parthenon ja-
nu. Byla vytvofiena fiada modelÛ ukazujících jednot-
23 Konzultace s M. Korresem v roce 1988–1989.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
467
13
15
14
stávajícího stavu, tak kresebné rekonstrukce pÛ-
známého tvaru po‰kozeného prvku. Na základû
Obr. 13. Naru‰ení statiky jihov˘chodního nároÏí, detail.
vodního vzhledu. M. Korresem byly dále vypraco-
postupÛ nejmodernûj‰í technologie byl pomocí od-
(Foto 1989)
vány modely a kresebné návrhy pro prezentaci pfií-
litkÛ a speciálního reprodukãního zafiízení (obr. 16)
Obr. 14. Naru‰ení statiky jihov˘chodního nároÏí. (Foto
stupu k rekonstrukci celku a zejména pak druhé
rekonstruován tvar jednotliv˘ch komponentÛ, kte-
1989)
M. Kor-
ré pÛvodnû utváfiely celek stavby. Pfii pfiipojování
Obr. 15. Návrh druhé fiady sloupoví pfii v˘chodním prÛ-
res vytvofiil celou fiadu alternativních návrhÛ od
doplÀovan˘ch prvkÛ byla styãná spára ruãnû ka-
ãelí. (Poãítaãové kresby podle zvefiejnûn˘ch materiálÛ ná-
minimalistické náznakové rekonstrukce sloupoví
menicky pfiesnû dopracována podle povrchu styã-
vrhu M. Korrese)
aÏ po kompletní v˘stavbu druhé fiady sloupoví
né plochy pÛvodního fragmentu. Novodobé prvky
vãetnû architrávu a vlysu (schematicky zobrazené
byly pfiipojeny pomocí speciální hmoty k po‰koze-
dvû krajní varianty pojetí, obr. 15). Do roku 2005
n˘m par tiím. DoplÀky s pfiedem urãen˘m pfiesa-
por tálov˘m jefiábem k dal‰ímu zpracovávání
byla v podstatû dokonãena varianta minimálního
hem ve vnûj‰í linii byly kamenick˘m zpÛsobem po-
a úpravû (obr. 22). Tato ãást zafiízení staveni‰tû
fie‰ení.
fiady sloupoví ve v˘chodní ãásti stavby.
24
vrchovû dopracovány (obr. 17, 18). Vytvofien˘
byla doplnûna malorozchodnou dráhou vedoucí
Pfii provádûní doplÀujících ãástí stavebních prv-
celek byl potom znovu osazen do stavby. Styãné
k jihov˘chodnímu v˘bûÏku Akropole, kde byl zabez-
kÛ pfii rekonstrukci Parthenonu do‰lo k v˘jimeãné
partie novû doplnûn˘ch ãástí byly zámûrnû opra-
peãen pfiísun nového stavebního materiálu (obr.
kombinaci high-technology a ruãní práce. Jednalo
covány jin˘m zpÛsobem neÏ v pfiípadû antického
19, 20). V návaznosti na depozit pro uloÏení ar-
se o laserové fotogrammetrické zamûfiení, pfiesné
originálu (obr. 21) a jsou logicky v jiné barevnosti
chitektonick˘ch ãlánkÛ a fragmentÛ pfii jiÏní stranû
zpracování celku i detailu, podrobné dokumentace
materiálu.
Par thenonu byl vystavûn vlastní objekt zafiízení
jednotliv˘ch fragmentÛ nalezen˘ch mimo stavbu,
Právû tak byla mimofiádnû dÛleÏitá organizace
staveni‰tû. Jeho souãástí bylo, kromû projekãní
ale i demontovan˘ch ze samotné stavby a jejich
zafiízení staveni‰tû i prÛbûhu rekonstrukce pfii nad-
kanceláfie i prostoru vedení a depozitu fragmentÛ,
doplnûní. Po demontáÏi velké ãásti po‰kozen˘ch
mûrném provozu náv‰tûvníkÛ. Po zabezpeãení
i v˘‰e zmínûné technologické reprodukãní zafiízení
prvkÛ chrámu bylo pfiikroãeno k jejich dotvofiení
plochy vnitfiního prostoru Parthenonu a dobetono-
pro vypracování doplÀkÛ architektonick˘ch kompo-
z materiálu získaného v kamenolomu, z nûhoÏ po-
vání ochranné vrstvy na plochu zachované ãásti
cházel kámen pouÏit˘ na pÛvodní stavbu. Na zá-
interiéru jádra stavby byl smontován jefiáb, kter˘
kladû podrobn˘ch studií architektury Parthenonu
byl sv˘m v˘loÏníkem schopen dosáhnout v‰ech
■ Poznámky
byly s velkou pfiesností graficky zpracovány tvary
partií Parthenonu a umoÏnit demontáÏ ãástí kla-
24 Foto modelu viz napfiíklad CH. BOURAS, C. ZAMBAS:
ve‰ker˘ch architektonick˘ch ãlánkÛ. Byly vytvofie-
dí, popfiípadû sloupoví (obr. 23). V místû chybûjí-
The Works on the Akropolis of Athens, Athens 2002,
ny odlitky respektující hrub˘ tvar pÛvodního archi-
cích sloupÛ jiÏní strany byly jefiábem ukládány de-
obr. 55, s. 36; kresebné zobrazení viz napfiíklad
tektonického prvku a pfiesnû kopírující místa jeho
montované architektonické ãlánky na plochu
CH. BOURAS, M. CORRES, C. ZAMBAS: Study for Restaura-
pfiipojení. PÛvodní tvar byl dotvofien podle exaktnû
depozitu zafiízení staveni‰tû a dále pfiemísÈovány
tion of the Parthenon (summary), Athens 1983, pl. 2, pl. 4.
468
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
16
17
18
21
19
20
23
22
Obr. 16. Reprodukãní zafiízení pfiipravující polotovary ke
Obr. 20. Úzkokolejná dráha pfii jiÏní ãásti muzea. (Foto
kamenickému dopracování a osazení na originální prvek.
2005)
(Foto 2005)
Obr. 21. Novû doplnûn˘ prvek fiímsy Parthenonu. (Foto
Obr. 17. Komponenty nároÏní partie fiímsy pfiipravené ke
1989)
kamenickému dopracování. (Foto 1989)
Obr. 22. Depozit demontovan˘ch prvkÛ s portálov˘m je-
Obr. 18. M. Korres (druh˘ zprava) se sv˘mi spolupracov-
fiábem a zafiízením staveni‰tû pfii jiÏní ãásti Parthenonu.
níky pfii pfiesném dopracování nároÏní partie fiímsy Par-
(Foto 1989)
thenonu. (Foto 1989)
Obr. 23. Interiér Parthenonu s jefiábem v dobû rekon-
Obr. 19. Úzkokolejná dráha navazující na zafiízení stave-
strukce. (Foto 1989)
ni‰tû pfii jihov˘chodním nároÏí Parthenonu. (Foto 1989)
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e
469
24
25
Obr. 24. Atrium s pracovi‰ti vedení a vstupem do prostoru
nentÛ. Problémy vzniklé zneãi‰tûním ovzdu‰í po
JiÏ v roce 1878 bylo zaloÏeno muzeum, které
zabezpeãení struktury stavby a doplnûní chybûjí-
nejprve slouÏilo jako sklad pro nálezy pofiízené
muzea pfii jihov˘chodní ãásti Parthenonu. (Foto 2005)
cích ãástí prvkÛ v‰ak nelze fie‰it jin˘m zpÛsobem
systematick˘mi vykopávkami a do souãasné podo-
Obr. 25. Jihov˘chodní nároÏí Parthenonu pfii rekonstruk-
neÏ úpravou reÏimu provozu v Athénách i okolo Ak-
by bylo pfiestavûno v 60. letech. Stavba byla ne-
ci. (Foto 2005)
ropole a zmûnou vytápûní a prÛmyslové ãinnosti
tradiãnû provedena pfiímo v areálu tak, aby mini-
v centru athénské kotliny. JiÏ v tomto období byly
málnû naru‰ila siluetu posvátného souboru.
v zahraniãí zkoumány chemické metody ochrany
Muzeum je zãásti zapu‰tûno pod úroveÀ terénu a je
není jakákoliv pochybnost, má zcela jinou barvu
mramoru, které nevedly k poÏadovan˘m v˘sled-
pfiístupné vstupním atriem s pfiilehl˘mi pracovními
oproti naÏloutlé barvû mramoru, která byla zmû-
kÛm. ¤ada prvkÛ sochafiské v˘zdoby byla proto
prostory vedení a v˘zkumu postaven˘mi v druhé po-
nûna v prÛbûhu staletí. Navíc je vzhledem ke zpÛ-
nahrazena kopiemi z novodobého materiálu, byly
lovinû 20. století (obr. 24). Teprve na poãátku
sobu zpracování doplnûn˘ch architektonick˘ch
napfiíklad doplnûny odlitky podle originálÛ z Brit-
21. století byla vybudována nová stavba muzea mi-
prvkÛ zcela evidentní rozdíl mezi originálními
ského muzea.
mo areál Akropole. Dlouhodobû se uplatÀovaly sna-
a novû doplnûn˘mi ãástmi stavby. Z hlediska ar-
Mimo vlastních rekonstrukãních prací do‰lo
hy o návrat sochafiské v˘zdoby Parthenonu. V˘z-
chitektonického je v‰ak zfiejmé, Ïe by mûla b˘t
k v˘razn˘m úpravám reÏimu pohybu náv‰tûvníkÛ
namn˘m pfiíkladem bylo úsilí ministrynû kultury
jednoznaãnû preferována forma díla v pÛvodní
Akropole a ochranû pfied dal‰ím po‰kozováním sa-
Meliny Mercouri, která se zasazovala o návrat so-
podobû jako celek. V souãasné dobû zde schází
motn˘ch staveb pÛvodního povrchu. Bylo zameze-
chafiské v˘zdoby Parthenonu z Britského muzea
dotvofiení chybûjících partií hlavic nároÏních slou-
no vstupu do v‰ech objektÛ, mramorové stupnû
v Lond˘nû zpût do ¤ecka. V souvislosti s tûmito jed-
pÛ, a tím i charakteristické antické siluety stavby
v propylajích pfiekryty dfievûnou konstrukcí, pÛvod-
náními byly publikovány i fotografie M. Mercouri (na-
jako celku (obr. 25). Domnívám se, Ïe by v˘raz-
ní povrch Akropole v prostoru pohybu divákÛ pfie-
pfiíklad roku 1989) pfied ãástí vlysu Parthenonu
nûj‰í tvarové doplnûní torza stavby do pojetí pfii-
25
kryt betonov˘m povrchem a tak dále. Jako zásad-
v Britském muzeu.
Dokonce i dnes existují mezi-
pomínajícího pÛvodní architektonickou formu
ní problém pfii návrhu celkové rekonstrukce
národní hnutí, jeÏ usilují o vyfie‰ení problému návra-
(bez znovuvypracování detailÛ, o jejichÏ pÛvodní
Parthenonu (jak jiÏ bylo v˘‰e uvedeno) se kromû
tu sochafiské v˘zdoby. Tato snaha je souãástí ide-
podobû nemáme dostateãné poznatky), bylo vel-
technick˘ch problémÛ a stability stavby jevilo z ar-
je navrhovaného nového muzea pod Akropolí, kde
k˘m pfiínosem pro zachování mimofiádnû v˘znam-
chitektonického hlediska fie‰ení návrhu druhé fia-
je pro jejich prezentování pfiipraven cel˘ sál.
ného symbolu fiecké architektonické tvorby doby
dy ‰esti sloupÛ v˘chodního prÛãelí chrámu. Pfiípra-
Parthenon je nejv˘znamnûj‰í ukázkou pfiístupu
vy na rekonstrukci tak vyvolaly fiadu variantních
k fie‰ení komplikovaného rozhodnutí o rekon-
fie‰ení, která byla vyhodnocena nejen z hlediska
strukci. Tento problém by patrnû nebyl u bûÏn˘ch
technického, ale i architektonického konceptu pfií-
rekonstrukcí tak dramatick˘ jako v pfiípadû této
stupu a rozsahu doplnûní chybûjících ãástí stavby
extrémnû v˘znamné architektury. V jin˘ch oblas-
i architektonick˘ch detailÛ. Tento problém byl fie-
tech umûní a designu se po‰kozené relikty pfie-
‰en jiÏ v druhé polovinû 20. století pfii ãásteãné re-
váÏnû rekonstruují do pÛvodního stavu. Nabízí se
konstrukci sloupoví chrámu Trajána a Hadriána
otázka, zdali by právû tento pfiístup fie‰ení byl ak-
v Pergamonu, kde byla jako v˘sledné fie‰ení zvole-
ceptovateln˘ i pro v˘jimeãné realizace v rámci za-
■ Poznámky
na umírnûnûj‰í varianta s rekonstrukcí jen severo-
chování a prezentace architektonického dûdictví
25 Viz napfiíklad Der Spiegel 16/1989.
v˘chodního nároÏí v podobû tfií sloupÛ s kladím
mimofiádného v˘znamu.
a od rekonstrukce ãásti jiÏního prÛãelí bylo upu‰-
Dle mého názoru jsou pfiipomínky odpÛrcÛ, Ïe
tûno. Jako protiklad lze uvést kompletní doplnûní
nebude zfiejmé, která ãást stavby je originální
prÛãelí stavby scény divadla v okrsku Amfiareia
a která novû doplnûná, i pochybnosti o originalitû
v Oropu nebo znovuvystavûní Attalovy stoy na ago-
celku stavby naprosto neadekvátní. Novû doplnû-
fie v Athénách.
n˘ prvek z pÛvodního materiálu ve tvaru, o nûmÏ
470
antické i pro dal‰í zamezení po‰kození stavby.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | M i l a n N E S M ù R Á K / P a r t h e n o n n a A k r o p o l i v A t h é n á c h – j e h o h i s t o r i e a r e k o n s t r u k c e