8. ,,MAM z NEHosrRACH,, Praco\at.s deli.(-venr). anii by lerapeuri obaasprozivalisrrach,se mi zd6 byl Ldrniiprorimluv.ZajisE nejsouviichni rilo klrenti rnaniteirneru;sitn; a mezj rerapeul)e\istujl rozdilys ohledemnajeiich loleranci Vrleistrachu. rresroJe pocnoplletne, vzhiedem I polencialu agre(ivity. kted se v Dri_ bchu zivota u delikventa nahromadil, kdyz na ;dj ,.r#";;;"g"j; J; chem.To jedinean6\ z ch zenis detikventyspoaivi v tom, Zeje tasto rCZke zhodrjorir. zdajde -jen- o rraciondlni srraci,",up"uo,f-,.rV'n.oilol vidd reatile.neborda slrachsigrutrzuiest-urcine oh.z."i i.,'ro..-Jfie lyro*dimeMeizce prolinajia sowasejaji od sebeoddelir. r \riclnulj se slrachemz delikvenrLl.kteni se mtlze v terapeulovi objevit, se_rnizde drilezid piedevsim si promyslerpiliirry tohoro-pochu. Takove.reflexenemi smysljen v r6mcirozpravy,jako byla a pieichize_
1ici,nibrZje dileZitei v konkr6tnisituaci,ve trere ,;.""t;r;t;fii alecpon piiblizD6 pochopiti. co ,y.nor"to sru"r,.r-r.ry l_":j]:jll1,ll'j.
prozrvarne.v i\onfronra(ise svi,mklieDtem.mriZeme na nej piim€ienErea-_ govat.UZjenomprotoje dtleZir6si udehrjasno piidiniich v tohotosv6ho DOClftr
," J.:;,?":ff ifj"":,"?i,il,,1:l.;:"1::l:ifi L,,ffTy:i*ff li.:f?! u ostatnichklientu.To plati lak6s ohledemnapoctty strachu,ker6 se ob_
jevuji v terapeutovi Neuslijje musimemrrnapametr, ie srachDrozivanv tLrapeutem mUZeblt siBndlenpro redlneohtuacni,vyctuiaeiiei z *tieiii. rryroDy nedbalosti nezminiL se o tiro dimeEi u lidi s trl veikim potenciAlem_ agresivity.Tim bych nikreraknechtClpiispivark d6moniza.1 a"l*_ ventrlnebodoloncererapeuLa od preces l6miroklientyodrazovat.lr4usime sr v\ax.b)l \edomiloho.jak jsemjiz na ternychpiipadech ukizal, Ze agresehmje v Zivotda proziv6nitEchroIidi vfznamnou .ofi a ,ru;_out k tomurealisricli posLoj.Zakrjvdni rerodimenzeneposlouzi Uienro"vi J rcraneuto\ L L im mind obd agresivnimaji, rim nebezpetnijsich rozmdnt Drrize zaureirichokolnosti nabvr znameni.qrrach. kreryrerapeur prozivd,ohroZeni jebo ^. )." :r!1..1"* osony. LasteJrse v n6mmohouobjelir rakdorary, ac klicu by no ;nC_ t,1u pro rub? nebojini osobdzjeho soeititniio prosriedt. lFre:i. lo.:tI v.romropflpadd po\a:ujiza naleha\e numdobjasnir, zdase sirachlikj rLrlD(hoohroTeni,Bylo by op6r nezodpovedne. kdyby rerapeutne6rai ollrrenTr \arn6 a slepedliveiovallomu,Zese .srr:rcnu -nemriZinic st6r". ( rr) rcatr\ttareij klirrna rerapeur situa(ividr,tim spik je moznezabrdnjl
Deblah6mu\dvoji a najit cesty, jat by klient mohl se svimi agresivnimi impulsyzachezet, aniLby poskozoval seb€nebodruh6-DAlesebudujeite vdnovatndherim moZnim sffategiim,kted se toho ttkaji. Pii reflexi strachu, objewjicfto se v terapeutovi, neziidka narazime oa dalsi piidinu totii na to, Ze klient se nls pokonaisvjmi hrozbamtzastraiit a piimit k uriitina jedtulni. TeraoP"ut reagujev tomto piipadd strachem na takovilo o vydired", piiiemz i zde je tieba zohlednit "pokus moznostreehdho nebezpedipro samotn€hoklienta nebojinou osobu. Tenpeut si proto musi take v takov6tosituaci uddlatjasrc v tom, jak vdZn6 je oblozed, keft lyvolalojeho strach,ajak sebudek pokusuo zastmseni chovat. Rozhodnutio tom vsak muze udelat teprve tehdy, kdyz poznal piiainy svehostrachu. Ke zndzomCnirohomiie poslouiit nesledujicipiiklad: Dietr, delikvent, jehoz ambulanmi psycboterapiijsem pievzal, ve md rTvohval strach a starostisyimi obdasmasivnimi- vyhruZkamia pokoulel se timto zpisobemmnou manipulovatve smdru, keri si pr6ve pial. Typick6 pro ndj bylo Ilasledujicichov6ni: Dietr se objevil na sezenive velmi podrerddn€mstavua vihruznd mC vyzival, abych zaiidil jeho hospitalizacina psychiatrick€klinice a zaiidil pro ndj dichod. Na mou udivenouot6zku, co chcetimto piinirn vyjddtit, reagovalyibuchem bndvu - nechcese mnou diskutovat o divodech, uZ jsme se dost kolema kolem'; mdmdrzethubua dat mu dopo-naZvanili rueeni na plijeti na psychiatrickou kliniku a ted hned nav6zat kontakt s riiadem pro invalidni pojiitdni a podat Z6dosto invalidni dtchod- KdyZ jsem mu na to iel1, ie rozumimjeho pi6ni pobytu na klinice a invalidniho dichodu tak, Ze se zjevnd citi neschopennaddlesetrvatv pracovnim prccesu,vtvolalo lo u Dietranoyi Yibuchvzteku.Kiidel na md ve vihtuZnem postoji,Ze mem bil potichua raddji ,,delat".Vihruzne piipojil, Ze kdyz jeho pokynt nep.odleni neposlechnu,tak ndcozaiiji. Pii rdchtoslovechse mi vybavilydve piedstavy:Jednakmyslenka,Ze by se na md mohl vrhnout a namiiit svou agresivifu na md Cako se jiL mnohokritzapletldo rvadek),a dile md napadlo,ze odludutedea provede ndcosebeposkozujiciho, napi. spdchen€jaki delikt, nebomozn6dokonce pol:us(Dietr sejednoudfive ze vztekua zoufalswiprovedesebevraZedni v podobndneladdpolnsil vybit sv6Mpdti tak, Zeudeiil pestido betonov6 zdi a zlomil si piitom zdprstnikistku).Pln hnevudoplnil:mAuZdosttoho zlobit se se zamestnavatelem a spolupracovniky, nenecheze s€bedelat mu neni Saskaa nechceuZ tak€choditke mndna rozhovory.To vSechno k niaemu;musited nejdiiv ziskatklid na klinicea potomsi zajistitobzivu prostlednictvim invalidnihodichodu.
klientaa jeho Adkoli jsem se citil ve znadn6tisni k!'rili podrezdenosd vihruZn6muchoveni,bylo mi od zaiiitku jasn6, Ze by bylo nesmysln6 jsemvEddlze svich a vlasrnenenozn6najeho pieni piistoupit.Souaasne moment.4lni nilade bude pfi nej daliich z|:usenostis Dietrem, Ze ve sv€ s nim meDsimodepienizaplavenpocity vztel:u,Ze logickeargumentace neni dele mozn{ a Zeje ve sv:ichreatcichvsku*u nevypoditalelni.Na a sPozakladdnemnobainformaci,kter6mi pacientdal o zamesmavaleli jasn6, ie na pracovistidoilo ke konfliktu (jeho lupmcovnicichmi bylo piehnani reakcena moji pozDinrtru,tikajici se toho, tuto domnenkupotvrdila). V r6tosituacijsem viddl, Zestojimpied tiemi tkoly: Za prv6 ilo nal€havCo to, abychDietradelenedreZdil,nibrt svymvyjddienima chovenimpiispel kjeho uklidnCni;za druhdjsem mu muselalejednoznaana v livifiu; a za ujasnit,ie n6stupna kliniku a invalidnidtchod nepiichiezi jakim chtdlzachizers kontliktieri jsemmu chtdld6t najevo,ie zpisob, uniknoulz ndj) sicenepovazujiza smyslutem m pracovisti(totiz sna-hu plni, atejeho pocityberuvAZnda kdyz se vziju do jeho situace,mohuje naprostosdilet. Rozhodljsem se zaditpoznen(ou, Ze vidim, Ze by se pfecemel ko_ nednEposadit,abychommohli v klidu prohovoiitlo, co se stalorn pracovisd (dosudDietr plni vzruseniplechazelpo m6 pracovnesem a tam). Dodaljsem, Ze vnim6mjeho nriladua to, Ze zjevndprozil neco,co jej velmi zranilo a rozhndvalo;Ied bych se o tom dovdddln€co blizsiho. V t6to f6zi rozhovoru jsem se imyslnd nedolikal jeho pozadavkupited na kliniku a invalidnihodichodu,nibrz snatiljsemse mu naznadil,ze se zajim6mpiedevsimo jehopocitya piitiny jeho vzruieni. Podle situacev takovich piipadech ndkdy take dod6vam:Podivejme se ted nejpNev klidu, co se stalo,ono senebudevsechnoiist tak hork€, jak se !o uvaiilo". Jakkolitrivialndmrizetakovdvyjddienivypadat,signalizujekljentovidvd vdci: Jednakie by mel, diive nezudinirozhodnuli, ziskai n6jahi odstupod d6ni, a dale Ze se dlovdkjako terapeutnechcenechat phe vdhnout do viru zdZithi, nibrz se bude sraZit uchovat si ,,chladnouhlavu". (Takov€ pozrimky pom6hajido jiste miry tak6 proto, Zesi tim terapeutsempiipomene,Zepii vsi vlastniemodnilidastijde nyni o to zachovalklid, tzn. nenechatse vyprcvokovat, klienta vice nedrdidil a nenechat sejim doDutitk nCjat6akci, kterousAmvlasmeodmiLi.) Dietr byl sicejako piedtim velmi napjati a podriizdeni. Posadilse vsak sLutednC a zadalvypravgt, i kdyZzpodatkuvihavd a s neustilim pierusovesvelaa oesmyslnostinasich nim rozzlobenimi komentaiio nespravedlnosti za1il.V zdsad6 Slo z vnejsihopoNedurozhovonl,co na pracoviSti o vsedDizalezitost:Dietr pracovaltento den spoledndse svim piedakem, 62
ke kterimu mdl jiZ delsi dobu silnd rivalizujici vztah (Deitr se ve srovnani s nim ctuil m6ndcenni a pokouSelse kompenzovatsvou nejistotu zvl6itd drzim a provokativnim chovenim k tomuto muzi). Pacientvypravdl, Ze pii praci pouzivali spolednds pledikem vrtadku a on odpoledneiekl piedekovi,ze piistroj nesminechatlezetv hale,kde pracovali.Stroheodpoved spolupracovnikabyla, ie se me starat o sebea nemusi dElat chtlu sv6mupiediekovi. Jiz limto virokem se Dietr citil uraz€n, dobrouvlili" vsak svou -pro zlost spolkl. Veier pti uklizeninliadi se ukezalo,ie vrtadkaskutednd chybi.KdyZDietr piedekovipiipomndl,Zepiistrojjistd zistal lezetv hale (na jeho vypr.4veninynejsim bylo znAt, s jakim zadostiudindnimsv6mu pieddkovijeho nedbalosr plipomnel),tensvouchybuneptiznal.Mistotoho hn6vivd Dietra a nakorccjej obvinil, Zepiistroj nechallezet on. -napadl' To jej ale uZ nezajime,dodal Dietr, nebudetam uZ pracovat, nibrz chce na klinil:u a pozadujeinvalidri dtchod. Aakoli paciembyl stejndjako piedtim silnero?dileni,uklidnil se zatim nalolik, Zejsem (nFi, kdyz jsem v€ddl, co se vlastnCud6lo) mohl zaujmourpostojksiru-acina pracovi;tia kjeho pocinlm.Rekljsem mu nejdiiv, Zejeho hnevu naprostorozumim - i kdyZ s6mjako neaidastndni jsem roho ndhledu.Ze berecelouvec piilis vazne.fLenei mrlzesnadtakovou poznar*u pocilovar jalo barl4lni a pllt se, zdaje takovdbagatelizovani dramatidnosti,jakou talo piihoda v prozivani klienta mela, vfibec opiivnen6- Podobndn6mittf by mohly bit na mistd a tal6 si od toho v situacich,jako byla tato, neslibuji Zednlivelkt terapeuticki efekt. Plesto jsem uddlal zkuienosl,Ze u klientujato je Diefi pom Le,kdyz jim vedlevsehoporozumdnipro jejich vnitini psychickousituacia s vislovnym poukazemna to, Ze jako nez[lasmeny m6m plirozene ve$i odstup od ddni - takovim(o zaujetim stanoviskaddm najevo, Ze subjektivni vf znam,kteri klientsituacipiipisuje,neodpovidd socielnirealitd. I kdyZ rato poznimta nevedlau Dietra k tomu, Zeby zadalviddt svij jej kriticky, plecejsem mu chaotickihnevjako nepiimeienia posuzovat dodal ve smyslu ko roly r€ality jini pohled \Lrii jeho subjektivni hterpretaci, coz v popsanesituaci skutednemelo za ndsledekdalai uklidneni. V tako vibuSnd situaci mi piipad6 irelevanmi, jakou m€todu v prynim krokn zvolime.Nejdileiitej5ije vyv€stklientaz bouieafekti a tim vytvoiit moznostkonsEuktivnfto stletu s dotydnim zezitkem. Nyni jsem sejiZ mohl odvdiit znow mu dirazn€ sdElit svou odpoved jeho pozadavky: na Totiz, Zejej nedoporuaim na kliniku ani mu neopatiim drlchod.Toto stanoviskovyvolalo u klienta novi vibuch hnd\'u. Dietr rTskoailve velkCmrozdilenia hrozil, ie utedea nikdyjii n€piijde,pokud jeho pozadavkyokarnzir€rcsplnim. Protozejsem ale jiz nepocifoval to
ohrozenijako na zadetkurczhovoru, trval jsem striltd na sv6msranovisku a zaseljsem dokoncetak daleko,Zejsem mu iekl, ie i kdybydClarco chtdl, piece by si na md nemohl vynutit spherf tE€hb pfeni. Dodal jsem, Zenaprostosdilim jeho pocit hlubok€houbliieni, i kdyZ se mi jeho reakce zde piehnana.Piestojsem proti pfijeti na klinihr a dichodu, protozepro Dietra vidim jinou cestunez tuto. Mlim dojem, Zeje vlasmdschopenryrovnat se se svim konflikem m6nd sebeposkozujicimzpisobem. Cilem takov6to intervenceje sddlit klientovi sv6 strikni stanoviskoa zdtvodnit je a zerovei naznaLit,Ze mim dlivEru v konstruktivni sily, kter6 v n6m citim. Bylo ptsobiv6 prozivat, jak se zpoiiitku napjaL4,vihruzni amosfdra postupnduklidiovala alespolinatolik, ie jsme mohli podrobnChovoiit o zdiitcich z pracovist€, o ublizeni, ker6 tam Dietr prozil a o jeho v ziisaddnaprostoneadekvetni- reakci. I kdyZpacientaistal bdhemceldho sezenive velmi vzrusenen6ladd,byl ptesto aspoi schopen- byd proti sv€ vili - alceptovat m6 rozhodnutia \yrovnat se se svymi pocity, Je nasMde,Ze v popsaneepizodeby bylo piistoupenina pozadavky klienta absurdni a z hlediska vndjiich podmirek by ani nebylo mozn6. Piestoje ve vlasmi sih.raciCastovyslovenedzke zachovatsi v roli tempehlaw" a nenechatse donutit pod dakem madfesmiho vyuta "chladnou hrozov6nike slibtm, kterep.k etoveknebudemociani chtit splnit. I kdyz se na takov6 kize piedem nepiipravujemea nemameZidnd platni pravidla,jak bychomse pii nich meli chovat,je podle vSeobecne mich zkusenostidobr6, kdyi si pii praci s delikventy samipro seberrytysejidrZet: dimenasledujicio snovu a snaZime . Terapeutby se nemdl Zadnim tlakem nechatdonutit k nereflektovanCmu jednani,nibri diive, n€Zsdmprojeviakivitu, by se mdl pokusit uddlatsi co nejvicejasnov tom,jakejsoumodvya cile klienta. . Takovi poshrpje zajist6mozni ien tehdy,kdyi terapeu(bezpodminednd zabraniviemu, co by mohlo klientajestd vice drtzdit a zrarlovat. . Kdyz se terapeutovijevi smysluplndpiistoupit na piini klienta (af uz zcela nebo z iesd), mdl by to drlraznddeklarovatjako v/astrri rozhodnuti, toto rozhodnuli zdtvodnit (a tak klientovi zpiistupnit) a nenechat v klientovi vznihrout dojem, Ze terapeuta k nCdemu,co on "zlomil' vlasnd necht6l. s6m .
Polnd neni mozn6nebo se z lilediska terapeutanejevi jako smyslupln€ vysvddita nenesplnitpt6ni klienta,m6l by to @rapeutsrozumitelnd chatse terorizovatwhrozovanimklienta.
. Odmitnuti pieni ovsemDezrvunen6 - a to by mdl terapeutklientovi tat6 bezpodminedndobjasnit - Ze tim byly odmirnurytak6 pocity a motivy klienta a rcbyly lzaty na vddomi_proloZe excesivni chov6ni slouji zpravidla k obrad citu, o kterich klient veti, Zeje nemize sn6sr,ze_ lezi daleko spiseDa tom, aby se klient a terapeutintenzivne zabvvali pocity.kterevedlyke krizi a byly uvoln6nyjejim prostiednictvim. Proiivi-li terapeutpiipreci se syim klienremstmch, Dakmohou hret roli - kromeredlnehoobroZenia sn iy klienu nuritrerapeura k urair€mu chovafl-- jeSGdalsi fahory: rcrapeurmi2e : proZivanjmsrrachem regis. lrovat pocit, kteri tu1le.iklientovi, tenjej ale niak neprojevuje,ndkdyjej oni stim newfn6. V dlouhodobijsich pecova@lskichvztazich a terapiich dochdzihojnek intenzivnicitov€v)rmenemezizdaasmenimi.To u iera_ peutanuhd vede ke zyi3ene senzibilitdke vsemu, co se odehrev6v jeho klientech. Kdyi se Wnotuji pocity strachu,zvhsi kdyz neni parm6Z;dn6 zjevneohrozeni,meli bychomse vTdyprdt. zda tu nevrumdme lAsrupne pocir klienra,jehoz proziti samiz auznich dtvodi nemizemeDiipustir. Ptime li se, proe Hient nirn neni schopenprozivalpo;ilt slrachu, mizeme pro ro najit riznC divody: . Vzt edemk velkezranitelnosri delikveDhr ajejich tendenci, tim podmi_ ndn6.prezenlovatsebesam6ho(i vuai sob€)vzdy jen jako ,.rlZasn€ho chlapika'je pochopitelnd, ie strachje pro n€ pocit, kreri prostene, smdjimir. Jesdizejiz city samyo sob6jsou pro tyto lidi nEco,co pro_ ,ivaji jako a pmto je u sebenemonouaxceptovat.Dotomto -slabosf zvl6saplari pro stracb.Jednaz merod.jak se pied iakovlfmi pociry chr.init, je jebo fpln6 vyloudeniz vddomdhoprozivani. . Chamtteristicky bive delikventy strach prozivdn ne jako signil ndja_ kehourditehorcbezpedi(strachrohorodruhu plni dilezilou funkci rim. ,e n,s v situaciohrozetuvaruje).nibrz u njch dostivdkvalirustrachu ze zniaeni. Je !o citovi slav, keri dlovdkanaprostopiemeh6,skutedn6 v afektu.Delikventse pochopiteln6 snaZichr6nitse pied ta_ "utonuti" kovim skvem. keni proiiv6jako vysoceohrotujici.vi,erniprosried!,y. kterdm6 k dispozici.Jednaz moznosrijepocirstrachuzcelapotlaair. . Kdyby delikvenrsim vnimal srrach,byl by nucetrintenzivrdjise vy_ rovn6vats piiainami toholo poci$. To pro ndi ovsemneni mozn6, nebodpii takovdsebereflexi by byl konfrontoven se spoustou konfliktrl a pociti. jejichz zpracovenivErsinouneni schopen.Z ohoro drivodu musihlubokov nCmtkvici strachpopiit a piimo zoufalese vrhnoutdo impulzivnihojednrni. rby rim rentopocitzbaviljak6kolimoznostivy_ noFcni.byi jcn v nrhradnipodohd.
'fj:I:ip#"{:ll:*w,v,#;#,f :{K:,{:x;
srranddisocidtnitidd rouii po n6klo
;tr".t#i*:,*H#Jifi iil'r,"'ru* *;:'$fl $jf;ilffirttr#";#l!1tr## futr'*:r; rmr ::r*xr :xff tnr; #"iii?,ili'q.r*ff
i,'l;"+]l:Tif [fuffi
.:fi;:ffi.lr,r,m:ffi",,"11:j? ryilii:?t",.
gffi:,'**rN**+# .i:l[T, ,;T trirlfT ffi : n ::*!ffi rr,:.",. ;: "ff --:fniir"'eri*$;,W :3ff:1::*:L.mmn*":t ;l"l*{*rl ::. #j.!"i:
,,x,,m rr*{'i;*t[**rt***r#""f${ifr.$: kll*-dii,S#*ig***:fif
**Hjru*liit-,:"l,"pm$'n*i:linm 8.1. Zach6zenis vlastnim strachem
**#ry**ruru*ffi
I kdyzsenedajistanovirZidn{ vseobi
Ti;i-';o"o. ""il ;l,;i:,,;$#ni;il','ffi"'r"'"""'
i;il'':#Y'ff I *fm "',j:;"***#: *ntT"""':H'
*r"ffi'#"ItTffilf:ilJffi l:,trtri"*:ffi ;Y#Jff ,,T,'n:g*g,l;."U1;:".nn ll*';-j;J:*Jifi
;t1#i:H;i:i#d#fu fi.*;#:i',,i.",, ili;tori#.ifrl'n*r*r$,fffi ?itfi ilinl:,'iff H#J:tH",lLXlf :T:*:"111;lnhii
68
l;t,:*n:,::,;;.*;*,*kv:: i'i',.e$?ii::11.l:ff ;*r;.dry*+#t***i tr*l:?ltfi$-,.l* :;if#:U';lii"JT:, liiiiiT;"'i,iJf,'Ll ;""n:t I'i:n*,_*:
musimese snazitnejdliveznovuvytvoiit situaci,ve ker6 budealespoi ponekudmoZni vzAjemnirozhovor.Bylo by zhoubn6,kdyby se suach vzejernnd podporovaly. a agreseklientaa nASvlastnistracha protiagrcse Jdespiseo to, aby si alespoitenpeutzachoval hlavu' a dok6-chladnou zal natolikotupitostii situace,abynedochezelo k dalsieskalaciagrese. Existuji tudiz situace,ve kerich se tenpeut nerrni ryhibat zaujetijednoanaCneho stanovtsk.ta kdy by rnel kazdopadndreogovatprotiagres[ o\iemie sprdvnA ddvkovanou.Na epizodd s Dierrem (viz. vise) jsem ukrzal, Zepo prvnimuklidn6niklienlabylo nutne,abychmu srozumitelne sddlil svouodpovedna jeho pozadavkyi za cenujeho nov6hovibuchu vzteku. I kdyZ nes delikveDti svimi hrozbami dasto vystawji znain6mu tlaku, m€li bychomvZdypedliveuv6Zit,kdy muzemejejich piinim vyhovet a kdy semusimevysEvitstietnulis nimr. S tim souvisi da.15iprincipi6lni strategiechov6ni, kerou bychom se melijako terapeutisnazi!zachovivat:Jevi se mi drileiitenenechat se !€mito klienty nikd donutit k impulsivnimujedruint. Pii vsi Ntn6 sponra neitd bychommeli piijmout jako pravidlo - pfejit do akivity reprveporom, kdyz jsme pon6kudpochopilicitov6rozpoloZeni klientaa udinili rozhod nuti, smysluplnez hlediskaterapeulickeho konceptu.Tal(ovourosrrategii mtzemeklientovinaprostoklidnd sdelit,jak jsernto udelalu Diera, tim Zivotdmnohokrdlprozil negativni spiie, Ze klient ve svim dosavadnim jedn6ni. nisledkysv6hoimpulzivniho poukazoval V piedeslichkapibhchjsemopakovand trato, ie terapeut samu sebe- zrstupneza svdhoklienla- vnimepocity,kter€mu objasiuji procesyodehrdvajicise v delikvenrovi.Z tohotodtvodu je principielnd dileZite biL bdili k rkstnin pocitim a v sebereflexiobjasiovat jejich uj znam. airil mocnejsijsou ryto pociry (a k nim patii i impulsystrachu) a dim nesrozumilehejsi se n"4mzdaji,tim pedliv€jibychommClizkoumat jejich plameny,to, jaki je v nich podil reality, nakoliklyplyvaji z naii vlastniZivotnihistoriea co ndmmohousdeli!o klientovi. N6kdy vsak jato terapeutineproziviimepiimo strach, nibrz mizeme jedn6ni,ker6 se Mm samimmize na tentopocitpouzeusuzovatz naSeho zd6tsnadzvlastni.Tak jsem si jednohodne s liasem vsiml, ze neusLlle oddaluji tdZhi popelnik, kteri leiel na m€m stole. O tomto jedneni jsem museipiemislet pr6ve proto, Ze jsem si u sebenebyl vedomZadneho stmchu.Piestojsem vsak,jak se potvrdilov daliim prubdhuterapie.intuitivnCvnimaldimenziklieniaa reagovalna ni; klients6mv 16dobdjesld nepiipustiljeji proZivania ji jsem pro jeji exislencinemClna racionelni sv€ vlislni chorovindZiidni ,,dikaz". O ro diletitCjSibylo prozkounral v6ni ohledndtoho, jak6informacemi mohloposkylmuto klicDtovi.
70
Jakjsem na zikhde popsanichpiiklad ukAzal,je v sioacich, kdy terapeut prozive sffach z delikventa, dasrorizk€ ostii mezi piilisnou ietrnosti ke klientovi najedn€ stlane a nepiimeienoutvrdosti na druh6 st.and. Jakogeneralnisrategiemize v tomtoohleduplatit:Mdli bychomneustale mit na zieteli okamiiton toleranci klie ta ke strachu a napdti a zatdaoyat jej jen natolik, kolik tuiZe momentdlneJrr$. Preveiak ale musi terapeut brfu ohled na sva vlastn[ hranice tolerancea pii iasto vyslovendvyierp6vajicim jedrretri na sebenesmi llast nepiim€ien€n6roky. Prave v krizovych siruacichjde o to, nalezt relativnd vyvazeni pomdr mezi potlebami a moznostmivlastnimi a ktientovimi. V teto souvislosribych red poukezalnajeSGjednu stategii, kefi biva ziidka terapeutypouzivanake zvbded vlastnihostrachu,mnd se vSakjevi naproslolegitirnni: Je lo pieruieni yztahuke klientovi a piedAnipiie o ndj kolegovi. Z^jise nebrdeme,kdyi jsme jii pievzali pedi o delikventa, pii objeveninejnepatrndjSich obtiZi rcagovatfstupem. Takovejednanije takC v rozporu s profesionalnietikou. Plesto povazuji za sprAvn€a pro ldienta i rerapeutasmyslupln€rozlJcdnutipieruiit terapii, kqZ navzdoryvii sna.z.e zltracovatvlafii pocit! u terapeutadelii dobupietndyd netnosni strach. PodlemehoMzoru by bylo falesnou a nesmyslnimi ndroLf -pichou" na vlastniloleranci,kdyby terapeut,nedbajena takov6topocity strachu, vdiil, Ze musiza kaZdoucenu Terapeut,kteri se citi neust6le "vydrzef'. terorizovana kleri musi investovalvsechnusvouenergiido obranypfed svimi vlastnimiobavami,sv6muklientovinikerak neprospivdZa urditich okolnostimrizedokoncemit na klientanegativnivliv, nebodten vdF Sinousemtrpi vellcimstrachem ze sv6vlastniagresea stmchemterapeuta se tyto pocityjen jestezesiluji.Kromdtohose mtze vztahmezinimi vyjiL nepavijet neblaze,nebodklient brzy \Tciti, Zemrlzesv6hoterapeuta trnimi vyhruzkamidonutitprakiclf ke vsemu.Tim by byla promarn6nd sancespoaivajiciv rom, ze terapeut,podlesituacea iidici se momeotelni lrustraenitoleranciklienta.mize ndkdynajeho ptaniptisroupita jindy se chovatodmitave. Terapeurby samoziejmemel piedAnidelikventakolegyninebokolegovi s klientemprohovoii!a divody sv6horozhodnutioteviendvysvdtlit. V tomto piipadd nemusibit vym€naterapeutapro delikventanikterak znr'lujici,nibrl je [4sledkemsocielnireality,ke krer€patli jak agresivni polcDcirlklacnta,lak tempeu(ova schopnost agresisn6set.Tim budoup(xllcokolnosli- vytvoienypodstatne ptiznivejSipodminkypro dalsi terapii ir klicnt budcpiinejmensim donucenvyrovnavalse se svimi agresivpisobicimi lhni, nadruh€lidi hrozivd impulsy.KromEtohoreagujiruzni tcrrpculi tlit zikhdC svl vlastniosobnoslivseobecnd velmi n]znd a niIt(r(k cDI DutDose bit, ,c kdyz lerapeutterapiipierusi. nenajdeklient ,l'dIfhr)rl;rli{h{).
71
K uritednttm strategiim pii zvliidani mnohostrannehozati'eni. l(eft pedeo potrestanCpiiMsi, patii konedn€tak€ iadta tulzoi/ a kolegnimi a kbteg).'fo se mrlze dit v kasuistick€diskusni skupin€rcbo belintovsk6 shrpin6, ale tak6ve folmd individuelni supewize.Vedletoho hraje tstiedni roli ve vsem, co patii do dinnosti pedovatelea terapeuta,sebazkuimostPii pr6ci s delikventy piedstavujemejako osobavskutku -D,e$roj", kteri pli tempii pouzivame. Proto je dllezite, abychomse ve svych vlasmich pocitech a reakcich dostatedndvyzMli, abychom svim klientrim mol i prospeta pii sv€dinnostineposkozovalisamisebeKonednCpatii k dob* piiprave na preci s delikYenrylak6 co nejdlkl^dlGjli teorctickevzdAldal.Zajist6 se ned6vse, odjde v terapii a zacMzenl s t€mito klienty, naudit "tilavou'. Aviak, jak jsem jii diive vysvEtlil' ukazuji plavd konfrontaces krizovimi sinracemi,Ze co nejlepsi mozn6 piiprava - v neposledniiade prostiednictvimpoznatkl o tom, jak mi;eme rozumet procesim probihajicim v klientech - pfedstavujevelkou pomoc. Teode a praxejsou konec koncli navzejemneodddlitelndprovezenya mdly by se, alesporiv ide6lnimplipadE, vzejemndpodporovat.
9. ,,UZNrnozulriu sdlasont,, Dosavadniviklady ukezaty,Zepeaovatel€a rerapeutibivaji pii zachazeni s delikventy dasto koDfrontovenis vlastnimi city a teakcemi, kter6 jsou jim samim alesporina prvni pohled - nesrozumitelnda iriruji je. Ad je to v posledni kapitole zmiiovany, pto pedovateleneinosny strach, kteri eventuelnemriZev6st i k rozvezitri terapeutick€hovztahu, af je m prudka vlasmiagrese,kterouu sebejinak nezn6me,adje to, jak o tom bylo po jedD,6rov kapitole 8, m6 mne sam€hopiekvapujici pozoroviini, Ze pied sezenims klientem, klereho vedomEvlibec nehodnotimjat(o nebezpedn€ho a zr kter6ho tal6 nepocituji Z6dni strach, vLdy odstraiuji popelnft z dosahupacienta,at je to pocit vlastd zlosti, ktercu pocitujemevtei provokadvnimu choveni Dnoha delikventlr nebo at je to iritace, kterd se u nes mize objevovarpii jejich nekdy zmaren€pisobicich, sorvarealitEodpovidajicich referencich- ve vSechtdcbro situacichse pli zachdzenis tdmito klienty Castonach6zimeve skutedn6mviru pocitu, ve kter6m nam snadno mtZe - navzdoryvsemutm.etickCmuvzdehd a prakickim zkusetrostem hrozit utonuti. takoyich okamzicichaaslonabivame dojmu, jatobychom uZ sami sobdneroarmeli. Pro potrestaft klienty je chamkrerislick6,Zercnechaji nitoho ,,chladnym'. Nuti lidi, kteii s nimi maji co do eioani,aby byli bud ,,pro' nebo .proti' nim a vtahuji sv6 pedovatelea terapeutydastood prvniho setkAni pod neodolatelni vliv svtch emoci. Jat jsem jiz vysv€rlil, jde v tempii a provizeni o to, tra jednd strandtyto cirov€ vizvy piipoustet a tak6 se alesporido jist6 miry - lechar vfuzivat; na druhe strandje vsak dileZite, aby si p€iovatel€ a terapeuti v obtas chaorickich soci6lnich a inrraps)z chichich obtizich tdchro klientu hlaw nad vodou" a plnili pro "udrzeli klienty strukturujici funkce. Jesdizese v terapeutovirynoii pocit, Zeje naprostozmaten,nerozumi uZ s6m sotrC,piedstarrje tento prozitek v ziisaddvim' zoblazeni ynitini duievni sitMce klie%a. TerapeutpiebirA dfty intenzivni citov6 vym€nCse svim klientemnecozjeho dezorientace a citov€hochaosua semptoziv6 veskeroubezmocnosta zmatenost,herou delikventtrpi. Z tohoto hlediska je takovjito pocit, Ze sami sobi nerozumime,sice nepiijernni a zatdrujici, pFedstavuje vsak dtleriry prostledekkomunikacetim, Zeprovdzejicivnimd citovoudimenziklienta,o kter6ten nenischopenv rozhovoruposkytnout informaci.Na tu m[Ze terapeutusuzovatpouzeneplimo,prostfednicwim vlastnihoproziveni.
