3. Vyjížďka celkem 3.1 Rozsah vyjížďky a struktura podle prostorového typu, frekvence a dopravních prostředků Sčítáním bylo zjištěno 10 230 tis. obyvatel České republiky. V tomto počtu bylo 6 537 tis. zaměstnaných, žáků, studentů a učňů, z nich 5 860 tis. opouštělo při cestě do zaměstnání nebo školy své bydliště a byly za ně zjištěny potřebné údaje. Z těch, kteří bydliště opouštěli, se 60 % pohybovalo v rámci obce, 40 % obec opouštělo. Nejčetnější vyjížďka z obce byla uvnitř okresu, tvoří také 60 % úhrnného údaje vyjížďky z obce. Do zahraničí vyjíždí necelých 33 tis. osob.
Vyjížďka celkem podle prostorového typu vyjížďky v tom
Počet osob Podíly v % z vyjíždějících: celkem z obce
V ČR
Z obce
Vyjíždějící celkem
v obci
z obce
5 860 364
3 512 639
2 347 725
100,0 x
59,9 x
40,1 100,0
do zahraničí
do jiných okresů kraje
do jiných krajů
Vyjíždějící z okresu celkem
v ČR
do jiných obcí okresu
32 723
2 315 002
1 406 476
431 353
477 173
941 249
0,6 1,4
39,5 98,6
24,0 59,9
7,4 18,4
8,1 20,3
16,1 40,1
Z obce vyjíždělo v rámci ČR 2 315 tis. osob a 1 885 tis. (81 %) z nich vyjíždělo denně. Při kratších cestách,tj. v okrese, byl podíl denní vyjížďky zřetelně vyšší než při cestách mimo okres.
Vyjížďka celkem podle prostorového typu vyjížďky
do jiných okresů kraje 7,4%
do jiných obcí okresu 24,0%
do jiných krajů 8,1%
v obci 59,9%
do zahraničí 0,6%
Na denní vyjížďku z obce připadá přes 81 % celkového počtu vyjíždějících. Při vyjížďce v okrese v jiné než denní frekvenci připadá na denní vyjížďku jen necelých 7 % z úhrnu, při vyjížďce mimo okres je to cca třetina.
40
Vyjížďka celkem podle frekvence (bez vyjížďky do zahraničí) Vyjíždějící celkem
v tom denně
1-2x za měsíc
týdně
Vyjíždějící z obce v tom: do jiných obcí okresu z okresu
2 315 002 1 406 476 908 526
1 885 256 1 301 867 583 389
Vyjíždějící z obce v tom: do jiných obcí okresu z okresu
100,0 100,0 100,0
81,4 92,6 64,2
jinak
Počet osob 179 398 42 161 21 529 2 132 157 869 40 029 Podíl v % 7,7 1,8 1,5 0,2 17,4 4,4
nezj.
190 681 71 772 118 909
17 506 9 176 8 330
8,2 5,1 13,1
0,8 0,7 0,9
Nejpoužívanější dopravní prostředek při cestách mimo obec je autobus (samostatně nebo v kombinaci), cestuje jím více jak třetina vyjíždějících. Zhruba čtvrtina vyjíždějících používá automobil. Vyjížďka celkem podle použitého dopravního prostředku (bez vyjížďky do zahraničí) Vyjíždějící celkem počet Z obce v tom dopravní prostředek: autobus vlak MHD automobil - řidič automobil - spolucestující motocykl kolo jiný autobus + vlak autobus + MHD vlak + MHD ostatní kombinace žádný dopravní prostředek nezjištěno
v%
v tom muži počet
v%
ženy počet
v%
2 315 002
100,0
1 346 229
100,0
968 773
100,0
723 881 177 447 194 943 411 650 122 669 6 536 72 480 13 531 70 866 71 133 55 226 226 887 147 871 19 882
31,3 7,7 8,4 17,8 5,3 0,3 3,1 0,6 3,1 3,1 2,4 9,8 6,4 0,9
344 673 103 501 95 920 331 918 70 969 5 622 50 397 10 516 36 941 31 965 28 618 138 681 84 403 12 105
25,6 7,7 7,1 24,7 5,3 0,4 3,7 0,8 2,7 2,4 2,1 10,3 6,3 0,9
379 208 73 946 99 023 79 732 51 700 914 22 083 3 015 33 925 39 168 26 608 88 206 63 468 7 777
39,1 7,6 10,2 8,2 5,3 0,1 2,3 0,3 3,5 4,0 2,7 9,1 6,6 0,8
41
3.2 Směrové proudy a centra dojížďky Sčítáním bylo podchyceno téměř 212 tis. dojížďkových proudů mezi obcemi, a z nich 124 bylo větších než 1 tis. osob. Rozsahem zcela se vymykající jsou dva, a to z Kladna do Prahy s více jak 9 tis. osobami a z Havířova do Ostravy s bezmála 8 tis. osobami. Další proudy jsou již zřetelně méně početné – pod 4 tis. osob. Mezi proudy nad 1 tis. osob je jako cíl dojížďky Praha 29x, Ostrava 12x, Brno 9x, Plzeň 5x, Karviná a Mladá Boleslav 4x. Naproti tomu proudy nad 1 tis. osob jsou po 4 z Havířova a Orlové, po 3 z Prahy, Pardubic a Tábora.
Největší celkové dojížďkové proudy v tom Obec dojížďky
Obec vyjížďky
Počet osob celkem
do zaměstnání
do škol
Praha
Kladno
9 237
8 345
Ostrava
Havířov
7 965
7 001
964
Chomutov
Jirkov
3 794
2 999
795
Ostrava
Hlučín
3 464
2 860
604
Zlín
Otrokovice
3 210
2 666
544
Ostrava
Frýdek-Místek
3 182
2 469
713
Litvínov
Most
3 025
2 883
142
Otrokovice
Zlín
2 780
2 181
599
Praha
Říčany
2 643
2 079
564
Praha Karviná
Brandýs nad Labem -Stará Boleslav Havířov
2 630
2 079
551
2 601
2 321
280
Most
Litvínov
2 557
2 068
489
Praha
Brno
2 466
1 925
541
Praha
Neratovice
2 353
1 956
397
Praha
Ostrava
2 351
1 656
695
Teplice
Krupka
2 333
1 897
436
892
Brno
Šlapanice
2 242
1 876
366
Liberec
Jablonec nad Nisou
2 190
1 357
833
Praha
Plzeň
2 083
1 502
581
Karviná Ostrava
Orlová Orlová
2 035 2 010
1 678 1 672
357 338
Bylo zaregistrováno celkem 11 protisměrných proudů s počtem cestujících v obou směrech nad 1 tis. osob. Dva největší přesuny osob mezi Zlínem a Otrokovicemi a mezi Litvínovem a Mostem, mají přes 5 tis. přepravujících se, přičemž mezi těmito protisměrnými proudy není příliš velký rozdíl.
Největší celkové protisměrné proudy podle počtu osob Obec dojížďky Zlín Litvínov Praha Liberec Praha Hradec Králové Sezimovo Ústí Orlová Teplice Pardubice Modřice
42
Obec vyjížďky Otrokovice Most Říčany Jablonec nad Nisou Brno Pardubice Tábor Havířov Dubí Chrudim Brno
Uvedeným směrem 3 210 3 025 2 643 2 190 2 466 1 765 1 519 1 699 1 497 1 433 1 342
Opačným směrem 2 780 2 557 1 361 1 648 1 010 1 126 1 364 1 064 1 182 1 070 1 110
Úhrn 5 990 5 582 4 004 3 838 3 476 2 891 2 883 2 763 2 679 2 503 2 452
Saldo 430 468 1 282 542 1 456 639 155 635 315 363 232
Z celkového počtu 6 258 obcí existujících v době sčítání jich do 6 179 dojížděla do zaměstnání nebo školy alespoň jedna osoba. Znamená to tedy, že pouze do 79 obcí nebyl zaznamenán ani jeden dojíždějící. Rozdělení obcí podle celkové dojížďky v tom podle počtu dojíždějících do obce Celkem
Počet obcí Počet dojíždějících
0
10 - 49
1-9
50 - 99
100 - 499
6 258
79
1 287
2 147
871
1 328
2 311 784 x)
-
6 268
53 642
60 724
286 838
v tom podle počtu dojíždějících do obce 500 - 999 Počet obcí Počet dojíždějících x)
1 000 - 4 999
5 000 - 9 999
10 000 - 19 999
20 000 - 49 999
50 000 +
230
237
49
20
7
3
161 082
526 267
353 319
263 949
215 942
383 753
bez dojížďky s nezjištěným místem zaměstnání nebo školy
Počtem dojíždějících se od ostatních odděluje hlavně Praha a dále Brno a Ostrava. Mezi dalšími následujícími městy je rozdíl již menší.
Obce s největším celkovou dojížďkou Obec
Praha Brno Ostrava Plzeň Olomouc
Dojiždějící
Obec
217 686 103 078 62 989 42 691 36 869
Dojiždějící
České Budějovice Hradec Králové Mladá Boleslav Zlín Pardubice
35 933 29 147 24 653 23 511 23 138
Obec
Opava Liberec Jihlava Ústí nad Labem Uherské Hradiště
Dojiždějící
18 872 18 715 16 820 16 780 13 887
3.3 Bilance dojížďky a vyjížďky Dojížďka mezi kraji čítá 477 tis. osob. Z tohoto celkového počtu jich téměř polovina (46 %) směřuje do Prahy. Po 10 % dojíždějících mají kraje Středočeský a Jihomoravský. Ostatní kraje mají podíl na úhrnu dojíždějících do 5 %. Bilance celkové dojížďky a vyjížďky do jiných krajů Kraj Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Dojíždějící
Vyjíždějící
217 686 47 446 16 546 13 567 5 498 11 696 13 172 22 237 17 836 12 499 47 290 20 971 16 628 14 101
32 479 136 744 22 490 16 135 11 220 29 912 21 379 25 709 29 569 33 300 28 640 29 397 27 249 32 950
Úhrn
Saldo
250 165 184 190 39 036 29 702 16 718 41 608 34 551 47 946 47 405 45 799 75 930 50 368 43 877 47 051
185 207 -89 298 -5 944 -2 568 -5 722 -18 216 -8 207 -3 472 -11 733 -20 801 18 650 -8 426 -10 621 -18 849
Na úhrnu vyjíždějících do jiného kraje se nejvíce podílejí osoby z kraje Středočeského (29 %). Většina ostatních krajů včetně Prahy mají podíl na vyjíždějících mezi 5-7 %. Nejméně vyjíždějících je z krajů Plzeňského a Karlovarského (2-3 % na úhrnu za ČR). Aktivní bilanci dojíždějících a vyjíždějících má jen Praha a Jihomoravský kraj. Oproti kladnému saldu Prahy ve výši 185 tis. je saldo Jihomoravského kraje jen desetinové. Největší pasivní bilanci má Středočeský kraj (89 tis.) a s 18-21 tis. ztrátou následuje Vysočina, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
43
Jednoznačně největší počty osob vyjíždí ze Středočeského kraje do Prahy – 118 tis.osob. I druhý největší proud je mezi těmito kraji, a to v opačném směru ve výši 22 tis.osob. Z dalších čtyř největších proudů směřují tři do Prahy – z Ústeckého kraje 15 tis., Jihočeského kraje 12 tis. a Moravskoslezského kraje 10 tis. osob. Mezi ně se začlenila jen vyjížďka z Vysočiny do Jihomoravského kraje (13 tis.). Z dalších jedenácti největších proudů jich sedm směřuje do Prahy.
Saldo celkové dojížďky a vyjížďky do jiných krajů
Kraj: Hl.m.Praha Jihomoravský Plzeňský Královéhradecký Karlovarský Jihočeský Liberecký Olomoucký Zlínský Pardubický Ústecký Moravskoslezský Vysočina Středočeský -90
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
25
30
185
tis. osob
Praha má aktivní bilanci se všemi kraji, zejména s krajem Středočeským (97 tis.) a dále s krajem Ústeckým (13 tis.), Jihočeským a Moravskoslezským (oba 10 tis.). Jihomoravský kraj má kromě bilance s Prahou s ostatními kraji všechna salda kladná, nejvíce s Vysočinou (8 tis.), v rozmezí 2-5 tis. s krajem Moravskoslezským, Olomouckým, Zlínským a Pardubickým. Aktivní saldo 3 tis. osob má kraj Královéhradecký s Pardubickým a 2 tis. kladná salda má kraj Olomoucký s Moravskoslezským, Jihočeský s Vysočinou a Středočeský s Ústeckým a Libereckým. Převahu dojíždějících nad vyjíždějícími má jen 14 okresů, z nichž jednoznačně nejvyšší zisk mají (mimo Prahu) další tři okresy tvořené jen městem, to je Brno-město s 87 tis., Ostrava-město s 46 tis. a Plzeň-město s 32 tis. osob. V rozmezí 9-11 tis. mají aktivní bilanci okresy České Budějovice, Hradec Králové a Olomouc. Záporné saldo větší než 10 tis. osob má 11 okresů, z toho výraznější je v okrese Brnovenkov (27 tis.). Okresy s největší pasivní bilancí se nacházejí v blízkosti výše jmenovaných okresů s nejvyšší aktivní bilancí. Největší proud meziokresní dojížďky v počtu 37 tis. osob, je z okresu Brno-venkov do okresu Brnoměsto. Další tři největší proudy, a to z okresů Praha-západ (26 tis.), Praha-východ (23 tis.) a Kladno (18 tis.) směřují do Prahy. Ostrava-město je dalším okresem, který je tvořen pouze jedním městem a směřují do něj značné počty dojíždějící z okresů Karviná (17 tis.), Opava (16 tis.) a Frýdek-Místek (15 tis.). Velké proudy jsou i z okresů Plzeň-sever (15 tis.) a Plzeň-jih (12 tis.) do okresu jimi obklopeného, tedy Plzeň-město.
44
Po již zmiňovaných Praze, Brně, Ostravě a Plzni mají největší aktivní bilanci města Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové a Mladá Boleslav. I když do Havířova dojíždí poměrně velký počet osob (7 tis.), je svým záporným saldem Havířov (12 tis.) mimořádný. V rozmezí 4-6 tis. je záporné saldo ještě v Jirkově, Orlové (i přes značnou dojížďku) a Chodově. Dalšími městy s většími počty dojíždějících, ale záporným saldem, jsou především Kladno, dále pak Český Těšín a Kopřivnice. Obce s největším kladným a záporným saldem celkové dojížďky a vyjížďky (bez vyjížďky do zahraničí, včetně vyjížďky do nezjištěné obce vyjížďky) Obce s kladným saldem
Dojíždějící
Vyjíždějící
Úhrn
Saldo
Obce se záporným saldem
Dojíždějící
Vyjíždějící
Úhrn
Saldo
Praha
217 686
37 542
255 228
180 144
Havířov
7 417
19 297
26 714
-11 880
Brno
103 078
16 651
119 729
86 427
Jirkov
1 567
7 105
8 672
-5 538
Ostrava
62 989
17 578
80 567
45 411
Orlová
4 713
9 741
14 454
-5 028
Plzeň
42 691
10 382
53 073
32 309
Chodov
1 063
5 275
6 338
-4 212
Olomouc
36 869
9 112
45 981
27 757
Krupka
842
4 261
5 103
-3 419
České Budějovice
35 933
9 053
44 986
26 880
Klášterec nad Ohří
1 423
3 970
5 393
-2 547
Hradec Králové
29 147
8 085
37 232
21 062
Hlučín
2 455
4 522
6 977
-2 067
Mladá Boleslav
24 653
5 116
29 769
19 537
Rychvald
772
2 623
3 395
-1 851
263
2 011
2 274
-1 748
768 298
2 485 2 014
3 253 2 312
-1 717 -1 716
Zlín
23 511
10 277
33 788
13 234
Jílové
Jihlava Opava
16 820 18 872
3 821 6 370
20 641 25 242
12 999 12 502
Vratimov Dolní Lutyně
45
