NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 12. dubna 2016 Č.j. 2016 / 43389 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/226/573 Počet stran: 13
ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále též jen „správní orgán“) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 17 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2015/226/573 dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech společnosti Travelex Czech Republic a.s., IČO 416 93 914, se sídlem Národní 60/28, 111 21 Praha 1, zastoupené ____. _______ ______, ____., advokátem v advokátní kanceláři ________ _ ___, ______, se sídlem ______ _, ______ _______, takto: I. Společnost Travelex Czech Republic a.s., IČO 416 93 914, se sídlem Národní 60/28, 111 21 Praha 1, (i) v rámci kontrolních směn provedených dne 19.1.2015 v 13:03 hod. v provozovně Letiště Václava Havla Praha, Terminál 1 Landside Departures, 160 08 Praha 6, dne 19.1.2015 v 13:09 hod. v provozovně Letiště Václava Havla Praha, Terminál 1 Landside Main Exit, 160 08 Praha 6, a dne 19.1.2015 v 13:16 hod. v provozovně Letiště Václava Havla Praha, Terminál 2 Departures, 160 08 Praha 6, nesdělila zájemcům – kontrolním pracovníkům v textové podobě v českém a anglickém jazyce informace před uzavřením směnárenských obchodů ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, konkrétně informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce, když tyto informace předala zájemcům – kontrolním pracovníkům až současně s vyplacením protihodnoty cizí měny; (ii) při kontrolní směně dne 19.1.2015 v 13:03 hod. v provozovně Letiště Václava Havla Praha, Terminál 1 Landside Departures, 160 08 Praha 6, nevydala klientům kontrolním pracovníkům bez zbytečného odkladu doklad o provedení směnárenského obchodu, když jej nevydala vůbec; tedy porušila (i)
ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti,
(ii)
ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti,
čímž se dopustila ad (i) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti, ad (ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 80 000 Kč (slovy osmdesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti Travelex Czech Republic a.s., IČO 416 93 914, se sídlem Národní 60/28, 111 21 Praha 1, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 43-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Charakteristika účastníka řízení 1. Společnost Travelex Czech Republic a.s., IČO 416 93 914, se sídlem Národní 60/28, 111 21 Praha 1 (dále jen „účastník řízení“), byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána dne 9.12.1991, oddíl B, vložka 1080. Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání poskytování peněžních služeb, provádění obchodu s devizovými hodnotami, výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a směnárenskou činnost. Předsedou představenstva byl ke dni vydání rozhodnutí Ondřej Kozák, nar. 2.8.1974, trvale bytem 252 10 Zahořany 111, dalšími členy představenstva pak byli Sylvain Marc Pignet, nar. 1.7.1971, N193BA Londýn, 79 Cheverton Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a Leanne Cahill, nar. 10.2.1977, NG250FE Southwell, Nottinghamshire, 21 Humberstone Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Jediným akcionářem účastníka řízení je společnost TRAVELEX LIMITED, se sídlem 65 Kingsway, London, WC2B 6 TD, Spojené království Velké Británie a Severního Irska (spis, č.l. 1, 2, 6, 7 a 11). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 21.2.2011 pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti, č.j. 2011/696/761. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. Kromě činnosti směnárníka
2
účastník řízení podléhá dohledu České národní banky také jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a obchodní zástupce zahraničního poskytovatele platebních služeb. 3. Účastník řízení má 6 provozoven evidovaných ke směnárenské činnosti. Provozovny byly pro výkon směnárenské činnosti evidovány Českou národní bankou v průběhu období od 1.10.1998 do 23.8.2011. Pěti provozovnami disponuje účastník řízení na Letišti Václava Havla v Praze, kde byly provedeny Českou národní bankou kontrolní směny. B. Průběh správního řízení 4. V provozovnách účastníka řízení bylo kontrolními pracovníky České národní banky provedeno dne 19.1.2015 celkem 6 kontrolních nákupů ve smyslu § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) (dále jen „zákon o kontrole“), zaměřených na kontrolu plnění povinností podle ustanovení § 11, 12, 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „kontrolní směny“). 5. O provedených kontrolních směnách byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/226/573 (spis – příloha, č.l. 1 - 31). 6. Správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne 20.11.2015 pod č.j. 2015/127762/570 příkaz, kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši 100 000 Kč a nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč (spis, č.l. 13 – 21). Vydáním příkazu dne 20.11.2015 bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení. Ode dne doručení příkazu dne 23.11.2015 pak zároveň počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu (spis, č.l. 21). 7. Účastník řízení podal odpor v zákonné lhůtě dne 1.12.2015 pod evid. č. 2015/132492/570, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán tak pokračoval ve vedení správního řízení. K odporu účastníka řízení byla přiložena plná moc, která zmocňovala advokáta ____. ______ _____, _____, advokátní kancelář ________ _ ___, ______, se sídlem ______ _, ______ _______, k zastupování společnosti ve správním řízení před Českou národní bankou vedeném pod sp. zn. Sp/2015/226/573 a v případných navazujících řízeních (spis, č.l. 22 – 25). 8. Dne 2.12.2015 byl České národní bance doručen pod evid. č. 2015/133186/570 originál plné moci v písemné podobě (spis, č.l. 26). 9. Správní orgán usnesením č.j. 2016/3549/570 ze dne 7.1.2016 stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dní, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení se sp. zn. Sp/2015/226/573 (spis, č.l. 27 – 29). 10. Dne 8.1.2016 byla správnímu orgánu pod evid. č 2016/4183/570 doručena žádost o prodloužení lhůty k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu. Účastník řízení požádal o prodloužení lhůty o 5 pracovních dní, tedy do 28.1.2016 (spis, č.l. 30, 31). 11. Dne 15.1.2016 nahlížel účastník řízení do správního spisu, a to prostřednictvím osoby zmocněné advokátem na základě substituční plné moci (spis, č.l. 32 – 37). 12. Dne 19.1.2016 pod č.j. 2016/7467/570 vyhověl správní orgán žádosti účastníka řízení a prodloužil mu lhůtu pro vyjádření do 28.1.2016 (spis, č.l. 38 – 40).
3
13. Dne 28.1.2016 bylo pod evid. č. 2016/12601/570 správnímu orgánu doručeno vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí. Součástí vyjádření byly i přílohy, které správní orgán uložil na technický nosič dat (spis, č.l. 41 – 47). 14. Správní orgán konstatuje, že řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračování ve správním deliktu zároveň platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. V případě spáchaného správního deliktu ad (i) se jedná o pokračování ve správním deliktu, přičemž poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu byl shledán dne 19.1.2015 v 13:16 hod. V případě správního deliktu ad (ii) pak došlo k jeho zjištění v rámci kontrolní směny dne 19.1.2015 v 13:03 hod. Správní řízení bylo zahájeno vydáním příkazu dne 20.11.2015. Nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení. C. Správní delikty ad (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 15. Dne 19.1.2015 bylo ve 4 provozovnách účastníka řízení provedeno celkem 6 kontrolních směn. V případě 3 kontrolních směn byly shledány níže popsané nedostatky. 16. Průběh kontrolní směny ze dne 19.1.2015, provozovna Letiště Václava Havla Praha, Terminál 1 Landside Departures, 13:03 hod. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 20 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Kontrolující požádaly v českém jazyce obsluhu směnárny o směnu 20 EUR a vložily hotovost do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny zadala údaje do PC a ukázala na monitoru kontrolujícím výslednou částku ve výši 474 CZK, se kterou kontrolující souhlasily. Hned poté obsluha směnárny vyplatila kontrolujícím částku 474 CZK a předala tiskopis označený jako „informace před provedením obchodu“, který představoval informaci před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „předsmluvní informace). Obsluha směnárny tak nesdělila kontrolujícím předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 7 a 8). 17. Průběh kontrolní směny ze dne 19.1.2015, provozovna Letiště Václava Havla Praha, Terminál 1 Landside Main Exit, 13:09 hod. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 20 EUR. Kontrolující požádaly v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 20 EUR a vložily hotovost do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny zadala údaje do PC a ukázala na monitoru PC kontrolujícím výslednou částku ve výši 466 CZK po odečtení 5% úplaty za směnárenský obchod. Obsluha směnárny vyplatila hotovost ve výši 466 CZK a předala kontrolujícím předsmluvní informace a doklad o provedení směnárenského obchodu. Obsluha směnárny nesdělila kontrolujícím předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 1, 2 a 4).
4
18. Průběh kontrolní směny ze dne 19.1.2015, provozovna Letiště Václava Havla Praha, Terminál 2 Departures, 13:16 hod. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 30 EUR. Obsluha směnárny ukázala na monitoru PC kontrolujícím částku 683 CZK, se kterou kontrolující souhlasili. Následně obsluha směnárny předala kontrolujícím částku 683 CZK spolu s dokladem o provedení směnárenského obchodu a předsmluvními informacemi. Obsluha směnárny nesdělila kontrolujícím předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 17, 18 a 20). 19. Skutková zjištění lze shrnout tak, že účastník řízení v rámci třech provedených kontrolních směn nesdělil zájemcům – kontrolním pracovníkům předsmluvní informace před uzavřením směnárenského obchodu, když tyto informace byly zájemcům – kontrolním pracovníkům předávány až spolu s vyplácenou hotovostí. Vyjádření účastníka řízení 20. Účastník řízení ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 28.1.2016, evid. č. 2016/12601/570 (dále jen „vyjádření“), nerozporoval skutková zjištění správního orgánu tykající se správního deliktu ad (i). Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 21. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 22. Účastník řízení v případě třech kontrolních směn nedostál povinnosti uvedené ve větě první § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když dne 19.1.2015 nesděloval zájemcům – kontrolním pracovníkům předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů. Správní orgán má v těchto případech za prokázané, že účastník řízení nesdělil ve třech případech předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů. 23. Účastník řízení tím, že v rámci třech kontrolních směn dne 19.1.2015 ve svých provozovnách nesdělil zájemcům – kontrolním pracovníkům s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu předsmluvní informace, konkrétně informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce, porušil ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona. 24. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení - právnickou osobou je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost. U právnických osob je vyloučeno posuzování míry zavinění a jejich odpovědnost je založena zásadně bez ohledu na zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě
5
postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom své zákonné povinnosti, nesdělil ve třech případech s dostatečným předstihem předsmluvní informace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/2013 – 43). 25. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně dne 19.1.2015 v 13:03 hod., 13:09 hod. a 13:16 hod. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva. ad (ii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 26. Při kontrolní směně dne 19.1.2015 v 13:03 hod. v provozovně Letiště Václava Havla Praha, Terminál 1 Landside Departures, nevydal účastník řízení bez zbytečného odkladu po provedení směnárenského obchodu doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Kontrolujícím byl předán tiskopis označený jako „informace před provedením obchodu“, která se svým obsahem i formální úpravou shodovala s předsmluvními informacemi vydávanými v případě dalších provedených kontrolních směn. Účelem předsmluvní informace je dát zájemci možnost kvalifikovaně se rozhodnout, zda na účastníkem řízení nabídnuté podmínky směny přistoupí či nikoli (proto je její vydání na místě před uzavřením směnárenského obchodu, nikoli až poté). V konkrétním případě předaný tiskopis tak pouze informuje, jaký kurz byl zájemci účastníkem řízení nabídnut, ale již z něj není v obecném smyslu zřejmé, zda ke směně došlo či nikoli, tuto skutečnost má dosvědčovat doklad ve smyslu § 14 zákona o směnárenské činnosti, k jehož vydání však nedošlo (spis – příloha, č.l. 7 a 8). Vyjádření účastníka řízení 27. Účastník řízení ve svém vyjádření nerozporoval skutková zjištění správního orgánu tykající se správního deliktu ad (ii). Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 28. Ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 29. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti odkazuje správní orgán například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: „Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo omluvitelné, že účastník řízení nejenže nevydal doklad ihned po provedení směnárenského obchodu, ale nevydal ho vůbec. 30. Na základě skutkových zjištění má správní orgán za prokázané, že se účastník řízení dne 19.1.2015 v 13:03 hod. dopustil porušení zmíněného § 14 zákona o směnárenské
6
činnosti, když nevydal bez zbytečného odkladu doklad o provedení směnárenského obchodu, a tak se účastník řízení svým jednáním dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, tedy v rozporu s § 14 tohoto zákona nevydal doklad tomu, s kým provedl směnárenský obchod. Vyjádření účastníka řízení 31. Účastník řízení ve vyjádření rozdělil svá tvrzení a námitky do pěti bodů. Jedná se především o námitky procesního charakteru. Správní orgán se vyjadřuje k jednotlivým námitkám účastníka řízení, přičemž zachovává pořadí bodů, jak jej zvolil účastník řízení ve svém vyjádření. Níže uvedené odstavce této stati rozhodnutí zachycují námitky účastníka řízení v kurzívě a následné reakce správního orgánu na tato tvrzení v běžném fontu písma (spis, č.l. 41 – 47). 32. Účastník řízení uvádí, že záznamy o úkonech předcházejících kontrole nemohou být použity jako důkazy ve správním řízení. Účelem úkonů předcházejících kontrole, tedy fakultativních úkonů a postupů, zahrnující i tzv. mystery shopping použitý pracovníky ČNB v tomto případě je výlučně ověření, zda kontrolu zahájit či nikoliv. Informace zde získané pak mohou sloužit pouze jako podklad pro kontrolní zjištění v navazující samotné kontrole. Jediným možným zákonným postupem dle kontrolního řádu je pak zahájení kontroly, její provedení a sepsání kontrolního protokolu, a případné vypořádání se s námitkami proti protokolu o kontrole v rámci rozhodnutí o námitkách. K tomu ovšem ve věci údajných deliktů, pro které bylo zahájeno správní řízení vedené ČNB pod sp. zn. Sp/2015/226/573, nedošlo. Účastník řízení pak tato svá tvrzení doplňuje citacemi z komentáře Jemelka, L., Vetešník, P., Libosvár, O.: Zákon o kontrole. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, dle kterého, cit: „S ohledem na účel tohoto ustanovení, tedy opatření podkladů pro posouzení, zda má kontrolní orgán zahájit samotnou kontrolu či nikoliv, stanoví zákon o kontrole pravidlo, že pokud na tyto úkony navazuje kontrola, mohou sloužit skutečnosti takto získané jako podklad pro kontrolní zjištění. Základní podmínkou je však skutečnost, aby na tyto úkony navazovala samotná kontrola.“ 33. Správní orgán naprosto odmítá interpretaci zákona o kontrole účastníkem řízení pro její zřejmou nesprávnost. Předmětné ustanovení § 3 zákona o kontrole nikde neříká, jak tvrdí účastník řízení, že informace získané v rámci mystery shoppingu mohou sloužit pouze jako podklad pro kontrolní zjištění v navazující samotné kontrole. V tomto případě je třeba rozlišit dvě roviny. První rovinou je případ, kdy je provedena po úkonech předcházející kontrole samotná kontrola, tuto souvztažnost upravuje ustanovení § 3 odst. 2 zákona o kontrole a v tomto případě připouští možnost, že skutečnosti takto získané mohou sloužit jako podklad pro kontrolní zjištění. I účastníkem uvedená citace komentáře k zákonu o kontrole reaguje pouze na tuto situaci. Jiná situace však nastává v případě, že na úkony předcházející kontrole již kontrola nenavazuje, tento stav není zákonem o kontrole blíže upraven, avšak to neznamená, že skutečnosti takto získané nemůže správní orgán vůbec použít. Postup je třeba komparovat s obecným procesním právním předpisem, kterým je správní řád. Výslovně na tuto situaci pamatuje na rozdíl od komentáře citovaného účastníkem řízení komentář kontrolního řádu od Josefa Vedrala, BOVA POLYGON, Praha 2015, který konstatuje, s. 40, cit.: „Skutečnosti takto zjištěné mohou vést kontrolní orgán, který je současně správním orgánem, k tomu, že v dané věci rovnou zahájí správní řízení, protože provedení kontroly není předpokladem k tomu, aby v dané věci mohlo proběhnout správní řízení (např. o uložení sankce či opatření k nápravě závadného stavu). Skutečnosti získané správním orgánem na základě § 3 kontrolního řádu
7
jsou z hlediska klasifikace jednotlivých kategorií pro rozhodnutí správního orgánu uvedených v § 50 odst. 1 správního řádu skutečnostmi známými správnímu orgánu z jeho úřední činnosti, tedy takové činnosti, kterou sám na základě zákona provádí.“ Správní orgán postupuje podle uvedené doktríny. Její správnost dále dokládá i rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 9Af 58/2010, který ke starému kontrolnímu řádu, který ustanovení o úkonech předcházející kontrole ani neobsahoval, ale v praxi se tyto úkony prováděly, uvedl, že, cit.: „O tom, že porušil konkrétní ustanovení devizového zákona, žalobce nemohl mít pochyb nejpozději od prvního úkonu ČNB ve správním řízení, jímž bylo vydání příkazu podle § 150 správního řádu. Lze tak uzavřít, že podklady, které byly správním orgánem I. stupně pro rozhodnutí ve správním řízení opatřeny, nebyly zajištěny v rozporu se zákonem a právem byly užity ve správním řízení a pro rozhodnutí o věci.“ Což platí i pro toto správní řízení s účastníkem řízení. 34. Účastník řízení dále uvádí, že jediným podkladem pro příkaz vydaný v příkazním řízení pak může být za zákonných podmínek pouze protokol o kontrole, nikoli záznam o úkonech předcházející kontrole. Účastník řízení dále cituje ustanovení § 150 odst. 2 správního řádu upravující podmínky pro vydání příkazu na základě kontrolního protokolu. 35. I v tomto případě účastník řízení interpretuje zmíněná ustanovení správního řádu nesprávně, a proto jej správní orgán odmítá. Rozhodně totiž není pravda, že jediným podkladem pro příkaz může být pouze kontrolní protokol. Naopak, správní řád v ustanovení § 150 odst. 1 uvádí, že příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutková zjištění za dostatečná. To je tedy jediným limitem pro vydání příkazu, aby tedy skutková zjištění podávala dostatečná zjištění, o kterých není závažná pochybnost. Ustanovení citované účastníkem upravuje podmínky nikoli v obecném slova smyslu pro vydání příkazu, ale podmínky, které musí splňovat kontrolní protokol, aby na jeho základě bylo možné vydat příkaz. Ustanovení § 150 odst. 2 tak v podstatě jen deklaruje jednu z možností, kdy je možné vydat příkaz, zdaleka ne však jediný případ, jak plyne z odstavce 1 zmíněného ustanovení. 36. Účastník řízení uvádí, že nebyl o úkonech předcházejících kontrole ze strany ČNB nijak informován, k těmto úkonům došlo před více než rokem, do dnešního dne neměl žádnou možnost se nijak vyjádřit k těmto úkonům ani osobám je provádějícím. Účastník řízení konstatoval, že ani neví, kolik těchto úkonů ČNB provedla a zda nedošlo ke kontrolním směnám s čistě pozitivním výsledkem. Dále dodal, že tři z celkem čtyř kontrolovaných zaměstnanců již u účastníka řízení nepracují, i s ohledem na značný časový odstup se tak k uvedeným úkonům ani nemůže kvalifikovaně vyjádřit. Nicméně si účastník řízení není vědom žádného pochybení, ke kterému mělo dojít v rámci uvedených úkonů předcházejících kontrole. 37. Tato tvrzení správní orgán odmítá. Účastník řízení měl možnost se vyjádřit již ve svém odporu ze dne 1.12.2015, nikoli až ve vyjádření ze dne 28.1.2016. Celkový počet provedených kontrolních směn a počet směn s čistě pozitivním výsledkem je uveden v příkazu ze dne 20.11.2015, který byl účastníku řízení řádně doručen dne 23.11.2015. Dne 15.1.2015 pak účastník řízení nahlížel do správního spisu, jehož součástí jsou úřední záznamy, které obsahují, jak podrobný popis kontrolních směn, tak jména osob, které tyto směny provedly. Není důležité, zda pracují u účastníka řízení konkrétní zaměstnanci, kteří provedli jednotlivé směny. Účastník řízení má totiž podle § 16 zákona o směnárenské činnosti povinnost pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy, které jsou nezbytné pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených zákonem, přičemž tyto dokumenty a záznamy je povinen uchovat pod dobu 5 let, ode dne, kdy vznikly.
8
Proto by účastník řízení i s časovým odstupem měl být schopen zrekonstruovat průběh kontrolní směny a kvalifikovaně se k ní vyjádřit. Vzhledem k tomu, že účastník řízení nijak nerozporuje skutková zjištění z kontrolních směn, je správní orgán toho názoru, že ani účastník řízení o jejich správnosti nemá pochybnosti. 38. Účastník řízení dále uvádí, že kontrolní řád předjímá informování kontrolované osoby, když má po kontrole být vyhotoven protokol a ten následně doručen kontrolované osobě. Dále pak účastník řízení zmiňuje právo na předložení pověření ke kontrole, podání námitek podjatosti, podání námitek vůči kontrolním zjištěním a seznámení se s protokolem. Všechna tato práva byla účastníku řízení podle jeho názoru upřena. Příkaz ukládající sankci za správní delikt byl vydán čistě na základě úředního záznamu, proti kterému neexistuje možnost obrany pomocí námitek, jako by tomu bylo v případě protokolu o kontrole. 39. Správní orgán se již výše dostatečně vypořádal s námitkou účastníka řízení, že nebyla provedena kontrola a vyhotoven protokol o kontrole. Účastník řízení měl možnost se seznámit s kontrolními zjištěními v příkaze, který podrobně informoval o negativních kontrolních zjištěních. Příkaz je konkrétnější a obsahuje podrobnější popis skutkových zjištění než protokol o kontrole, neboť obsahuje i právní kvalifikaci a argumentaci a nejde jen o jakýsi formalizovaný výstup z kontrolní činnosti v podobě protokolu. Podstatné však je, že po podání odporu, je s účastníkem řízení vedeno standardní správní řízení, ve kterém může uplatnit veškerá výše uvedená práva, žádné z těchto práv se nepromlčelo či neprekludovalo. V rámci správního řízení je pak účastníku řízení umožněno se důsledně hájit podle jeho uvážení a účastník řízení tak v žádném případě nebyl zkrácen na svých právech. Správní orgán běžně zahajuje správní řízení na základě skutečností, ke kterým správní orgán nedospěl v rámci formalizované kontroly. Pokud by přijal správní orgán za svou argumentaci účastníka řízení, vedlo by to k absurdnímu závěru, že účastníci správních řízení, která byla zahájena nikoli na základě kontroly, mají méně procesních práv, než účastníci správních řízení zahájených na základě kontroly. Formalizovaný proces v podobě správního řádu samozřejmě tento absurdní závěr zcela vylučuje. Proto i tuto námitku správní orgán pro její irelevantnost odmítá. 40. Účastník řízení tak uzavírá, že údajný správní delikt nebyl ani v nejmenším prokázán, záznamy nemohou sloužit jako podklad prokazující, že došlo ke správnímu deliktu. Účastník řízení dále zmiňuje, že státní moc je vázána zákonem. Správní orgán tedy nemůže postupovat praeter legem. 41. Správní orgán výše uvedenými argumenty dokázal, že skutková zjištění nebyla získána v rozporu se zákonem, a tak považuje oba správní delikty uvedené ve výroku rozhodnutí za dostatečně prokázané. Rovněž tato námitka účastníka řízení dle správního orgánu postrádá relevanci. 42. Dalším bodem je námitka účastníka řízení, že pokračování ve správním deliktu nemůže být přitěžující okolností, jak uvedl správní orgán ve svém příkaze. K tomu účastník řízení uvádí, že český právní řád neupravuje institut pokračování ve správním deliktu. Tento institut upravuje pouze trestní právo. Institut pokračování ve správním deliktu tak může být použit pouze na základě analogie legis, tj. výlučně ve prospěch účastníka řízení, nikoli jako přitěžující okolnost. 43. Správní orgán v rozhodnutí nezmiňuje, že by pokračující správní delikt účastníka řízení byl přitěžující okolností, avšak v části sankce rozhodnutí zohledňuje, že skutek trval delší
9
dobu a opakovaně, tedy nikoli jednorázově. Označení deliktu za pokračující je pak ve prospěch účastníka řízení, neboť v opačném případě by se účastník řízení namísto jednoho pokračujícího správního deliktu dopustil tří samostatných správních deliktů. 44. Správní orgán nevedl dle účastníka řízení dokazování, zda byly účastníkem řízení naplněny veškeré znaky pokračování ve správním deliktu, když se v odůvodnění příkazu nevěnoval prokazování jednotného záměru spojujícího jednotlivé dílčí útoky. 45. Správní orgán do odůvodnění rozhodnutí doplnil naplnění znaku jednotného záměru, který spojuje všechny tři dílčí útoky. 46. Dalším tvrzením, které účastník řízení výslovně uvádí ve svém vyjádření, je, že údajným správním deliktem nedošlo ke vzniku žádné škody. K uložení pokuty tak není podle účastníka řízení žádný důvod. 47. Absenci škody na majetku zákazníků účastníka řízení správní orgán výslovně zmiňoval v odůvodnění příkazu a hodnotil ji jako polehčující okolnost, stejně tak činí i v odůvodnění rozhodnutí. Avšak absence škody na majetku zákazníků není důvodem pro zastavení správního řízení, když k naplnění skutkové podstaty vyskytnuvších se správních deliktů došlo bez ohledu na to, zda došlo zároveň k účinku, tedy škodě. Správní orgán se při úvaze, zda uložit trest či zastavit správní řízení, řídí zejména závažností správních deliktů, kterou v konkrétním případě shledal jako vysokou. 48. Účastník řízení v dalším bodě svého vyjádření zdůrazňuje, že mu dosud ČNB neuložila žádnou pokutu za porušení zákona o směnárenské činnosti. I k této skutečnosti ČNB musí přihlédnout při hodnocení závažnosti deliktu jako k okolnosti snižující jeho závažnost. ČNB tak ovšem v příkazu neučinila. 49. Správní orgán se neopomněl deliktní minulostí účastníka řízení zabývat jak v příkaze, tak v současném rozhodnutí, a to jako okolností, která zvyšuje závažnost shledaných správních deliktů a jejich společenskou škodlivost. Účastník řízení totiž své tvrzení vytrhl z kontextu, když zmiňuje, že mu nebyla uložena pokuta podle zákona o směnárenské činnosti (tento zákon nabyl účinnosti teprve 1.11.2013), ale už opomíjí zmínit se o tom, že mu byla rozhodnutím ze dne 15.12.2008 uložena pokuta 15 000 Kč za to, že neoznámil České národní bance bez odkladu změny v údajích uvedených v žádosti o licenci, a rozhodnutím ze dne 3.10.2011 mu byla uložena další pokuta 10 000 Kč za to, že nezajistil, aby směnárenská činnost byla vykonávána pouze osobami, které jsou držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání platidel. Obě rozhodnutí se týkala porušení zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v době své účinnosti upravoval oblast směnárenství a byl nahrazen právě zákonem o směnárenské činnosti. Je tak zjevné, že se v případě účastníka řízení jedná o nežádoucí výskyt recidivy. 50. Závěrem svého vyjádření účastník řízení navrhl doplnit podklady pro rozhodnutí o další skutečnosti a dokumenty, které přiložil jako přílohu svého vyjádření. Jedná se o opatření, které mají zdokonalit systém účastníka řízení pro dosažení naprostého souladu s veškerými povinnostmi uloženými mu zákonem o směnárenské činnosti, včetně poskytování informací před provedením směnárenského obchodu. 51. Účastníkem řízení předložené podklady zařadil správní orgán do správního spisu (spis, č.l. 47). Po jejich pečlivém prostudování správní orgán konstatuje, že tato opatření jsou
10
způsobilá uvést činnost účastníka řízení do souladu se zákonem, a to potencionálně i pro futuro. Správní orgán přijatá opatření hodnotí jako polehčující okolnost. Právě na základě těchto opatření se rozhodl správní orgán snížit pokutu uloženou v příkaze o 20 000 Kč, tedy na částku 80 000 Kč. 52. Účastník řízení uzavírá, že vzhledem ke svým výše uvedeným argumentům je přesvědčen, že údajný správní delikt nebyl ze strany ČNB prokázán. Zdůraznil, že plní veškeré své zákonné povinnosti a svůj systém průběžně zdokonaluje. Proto navrhuje, aby ČNB správní řízení vedené pod sp. zn. Sp/2015/226/573 zastavila. 53. Správní orgán se k těmto námitkám účastníka řízení již opakovaně v rozhodnutí vyjádřil. Správní orgán odmítá návrh účastníka řízení na zastavení správního řízení pro jeho nepřípadnost. Vzhledem k výše uvedenému správní orgán shledal většinu námitek účastníka jako nedůvodné či irelevantní. D. Sankce 54. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti již více než 24 let, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty správních deliktů. Účastník řízení má znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 55. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 56. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem. 57. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle § 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Nejzávažnějším je správní delikt ad (i) spočívající v opožděném sdělování předsmluvních informací, jehož individuální závažnost shledává správní orgán jako vysokou. 58. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, nejzávažnějším správním deliktem ad (i) ohrozil účastník řízení zájem na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi, když klienti nebyli řádně písemně informováni s dostatečným předstihem o podmínkách směnárenských obchodů. Společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 1 000 000 Kč (§ 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti). Delikt ad (ii) týkající se nevydání dokladu ohrozil či dokonce znemožnil možnost pozdější reklamace poskytnutých služeb, přičemž umocňuje zároveň správní delikt ad (i), když oba tyto delikty společně synergicky působí negativním
11
způsobem na celkovou informovanost o podmínkách provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 59. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí, která je zákonem stanovena za nejtěžší z nich. V konkrétním případě jsou sankce v totožné výši, přičemž správní orgán za závažnější delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt ad (i) – opožděné sdělování předsmluvních informací. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalšího správního deliktu, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 60. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě správního deliktu ad (i) o pokračování ve správním deliktu. Délka trvání správního deliktu a opakování protiprávního jednání zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. 61. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 62. Jako závažnou okolnost, která zvyšuje závažnost shledaných správních deliktů a jejich společenskou škodlivost, hodnotil správní orgán, že u účastníka řízení došlo k opakovanému výskytu správních deliktů v oblasti směnárenské činnosti, když účastníku řízení byla rozhodnutím ze dne 15.12.2008 uložena pokuta 15 000 Kč za to, že neoznámil České národní bance bez odkladu změny v údajích uvedených v žádosti o licenci, a rozhodnutím ze dne 3.10.2011 mu byla uložena další pokuta 10 000 Kč za to, že nezajistil, aby směnárenská činnost byla vykonávána pouze osobami, které jsou držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání platidel. Výskyt recidivy dokládá, že předchozí uložené pokuty zjevně nesplnily svoji preventivní funkci. Tuto skutečnost proto správní orgán zohlednil jako přitěžující okolnost při úvaze o výši sankce ukládané tímto rozhodnutím. 63. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka hodnotil správní orgán skutečnost, že nebylo prokázáno, že by spáchanými správními delikty došlo ke škodě na majetku zákazníků a dále zejména to, že účastník řízení přijal nápravná opatření, která jsou potenciálně schopná zabránit výskytu protiprávního jednání u účastníka řízení pro futuro. 64. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z výroční zprávy účastníka řízení ze dne 10.4.2015, kterou nalezl ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z výkazu zisku a ztráty a rozvahy ke dni 31.12.2014 vyplývá následující. Účastník řízení vykázal kladný výsledek hospodaření za účetní období po zdanění ve výši 103 322 000 Kč (v předchozím období byl kladný výsledek hospodaření po zdanění ve výši 85 971 000
12
Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval kladnou hodnotu v rozsahu 140 136 000 Kč (v předchozím období vykázal 122 785 000 Kč). Průměrný čtvrtletní obrat účastníka řízení se pohyboval v roce 2014 ve výši 263 786 921 a v roce 2015 ve 367 246 695 Kč. 65. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, s důrazem na zásadu individualizace sankce v podobě citelnosti ukládané pokuty ve vztahu k majetkovým poměrům účastníka řízení, a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši 80 000 Kč (slovy osmdesát tisíc korun českých), a to podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán snížil v rozhodnutí pokutu o 20 000 Kč oproti pokutě uložené v příkaze ze dne 20.11.2015, a to na základě množství účastníkem řízení přijatých nápravných opatření, která deklaroval a doložil ve svém vyjádření. Uložená pokuta je při samé dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 8 % maximální výše pokuty. 66. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. E. Náhrada nákladů řízení 67. Správní orgán v rozhodnutí shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 68. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 správního řádu a přiměřeně též podle části druhé, hlavy VIII. téhož zákona rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.
otisk úředního razítka
__________________ _________________ ___________________________________
_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
13