2213(INI)) Výbor pro regionální rozvoj

EVROPSKÝ PARLAMENT

2014 - 2019

Dokument ze zasedání

A8-0218/2015 25.6.2015

ZPRÁVA o městském rozměru politik EU (2014/2213(INI)) Výbor pro regionální rozvoj Zpravodajka: Kerstin Westphal

RR\1066911CS.doc

CS

PE549.165v02-00 Jednotná v rozmanitosti

CS

PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU.......................................................... 3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ ............................................................................................ 13 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI........................... 19 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU .................................................. 24

PE549.165v02-00

CS

2/24

RR\1066911CS.doc

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o městském rozměru politik EU (2014/2213(INI)) Evropský parlament, –

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/20061,

–

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/20062,

–

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce3,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti4,

–

s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost5,

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2014 nazvané „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti“ (COM(2014)0368),

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

1

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289. 3 Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. 4 Úř. věst. C 390E, 18.12.2012, s. 10. 5 Úř. věst. C 184E, 6.8.2009, s. 95. 2

RR\1066911CS.doc

3/24

PE549.165v02-00

CS

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. července 2012 nazvané „Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství“ COM_C(2012)4701,

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 1998 nazvané „Udržitelný rozvoj měst v Evropské unii: akční rámec“ (COM(1998)0605),

–

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 1997 nazvané „Městská otázka: směrem k evropské debatě“ (COM(1997)0197),

–

s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst – podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“, červenec 2014,

–

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Města zítřka: investovat do Evropy“, Brusel, 17.–18. února 2014,

–

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Digitální budoucnost – cesta do roku 2050, vize a politické výzvy, města, vesnice a komunity“, 2014,

–

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Města zítřka: výzvy, vize, pokrok“, Brusel, říjen 2011,

–

s ohledem na prohlášení ministrů nazvané „Směrem k městské agendě EU“, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů EU odpovědných za územní soudržnost a městskou problematiku dne 10. června 2015 v Rize,

–

s ohledem na závěry Rady přijaté v Bruselu dne 19. listopadu 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst,

–

s ohledem na závěry předsednictví přijaté na neformálním zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti, které se konalo ve dnech 24.–25. dubna 2014 v Aténách,

–

s ohledem na závěry polského předsednictví o územním rozměru evropské politiky a budoucí politice soudržnosti, přijaté na neformálním zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti EU a územní a městský rozvoj, které se konalo ve dnech 24.– 25. listopadu 2011 v Poznani,

–

s ohledem na Územní agendu strategie EU 2020 schválenou na neformálním zasedání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj, které se konalo dne 19. května 2011 v Gödöllı,

–

s ohledem na Toledskou deklaraci přijatou na neformálním zasedání Rady ministrů odpovědných za městský rozvoj, které se konalo dne 22. června 2010 v Toledu,

–

s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech přijatou na neformálním zasedání Rady ministrů k projednání otázky rozvoje měst, které se konalo ve dnech 24.–25. května 2007 v Lipsku,

–

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 25. června 2014 nazvané „Směrem

PE549.165v02-00

CS

4/24

RR\1066911CS.doc

k integrované městské agendě pro EU“, –

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. května 2010 k tématu „Nezbytnost uplatňovat integrovaný přístup k obnově měst“1,

–

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 23. dubna 2015 ke sdělení Komise nazvanému „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0218/2015),

A.

vzhledem k tomu, že v roce 2014 žila více než polovina světové populace2 a 72 % evropské populace v městských oblastech3 a že do roku 2050 bude bydlet téměř 80 % veškeré populace na Zemi v městských oblastech4;

B.

vzhledem k tomu, že funkční městské oblasti představují v EU unikátní polycentrickou strukturu vybudovanou kolem velkých, středně velkých a malých měst a okolních oblastí, a tudíž přesahují tradiční administrativní hranice a zahrnují různá území spojená na základě jejich hospodářských, sociálních, environmentálních a demografických výzev;

C.

vzhledem k tomu, že města a funkční městské oblasti, jako jsou metropolitní oblasti, nejen že sehrávají důležitou úlohu v oblasti participativní demokracie, ale jsou rovněž klíčovými hospodářskými pilíři a hnacími motory zaměstnanosti v EU, protože inovace a nové hospodářské aktivity mají často svůj původ ve městě; vzhledem k tomu, že jsou proto významnou součástí vztahů EU s jinými částmi světa, ale jsou také klíčovými oblastmi, v nichž je třeba překonat překážky růstu a zaměstnanosti a řešit sociální vyloučení (například nedostatečně vyškolení mladí lidé na trhu práce), slabou přístupnost a zhoršování životního prostředí;

D.

vzhledem k tomu, že nejvíc se na spotřebě energie a emisích skleníkových plynů v EU podílejí města, funkční městské oblastí a regiony; vzhledem k tomu, že na druhé straně sehrávají klíčovou úlohu při dosahování lepší energetické účinnosti a soběstačnosti a při rozvoji nových iniciativ (například nových forem hospodářské činnosti) na podporu městské mobility a konkurenceschopných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, čímž se podporuje růst, zaměstnanost, sociální a územní soudržnost, zdraví a bezpečnost;

E.

vzhledem k tomu, že některá města zaznamenávají stárnutí a úbytek obyvatel a mají problémy v důsledku rozsahu vlastní vybavenosti a veřejných služeb, které poskytují, v jiných městech počet obyvatel roste, čímž roste i tlak na stávající zařízení a veřejné služby (například vzdělávání) a přibývají další problémy, např. nezaměstnanost

1

Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 1. Parag Khanna, Beyond City Limits, Foreign Policy, 6. srpna 2010. 3 Eurostat - City Statistics, 2014. 4 The Vertical Farm, www.verticalfarm.com. 2

RR\1066911CS.doc

5/24

PE549.165v02-00

CS

(mladých lidí), sociální vyloučení, dopravní zácpy, rostoucí rozpínání měst a znečištění, což výrazně zvyšuje čas dojíždění a snižuje kvalitu života mnoha Evropanů; F.

vzhledem k tomu, že některé hlavní výzvy, před nimiž města stojí a které souvisí s hospodářským a sociálním rozvojem, změnou klimatu, dopravou a demografickými změnami, lze řešit pouze partnerskou spoluprací měst a jejich okolních oblastí; vzhledem k tomu, že rozšiřování propojených oblastí, k němuž dochází v posledních letech zejména v důsledku vývoje v oblasti dopravy a komunikací, vytváří potřebu vypracovat nástroje na podporu propojitelnosti;

G.

vzhledem k tomu, že evropské politické iniciativy mají přímý či nepřímý vliv na udržitelný rozvoj měst a městskou politiku;

H.

vzhledem k tomu, že asi 70 % evropských politik a právních předpisů je prováděno na místní a regionální úrovni;

I.

vzhledem k tomu, že by na úrovni EU měla být zajištěna větší soudržnost mezi různými politickými iniciativami a programy dotací EU pomocí důsledného využívání společného strategického rámce (hlava II, kapitola I, článek 10 nařízení (EU) č. 1303/2013 – nařízení o společných ustanoveních) a prostřednictvím lepší politické koordinace mezi zúčastněnými stranami a úrovněmi řízení, protože odvětvový přístup politiky EU může vést k politikám a právním předpisům, které nemusí být ve prospěch funkčních městských oblastí;

J.

vzhledem k tomu, že v roce 1997 zveřejnila Komise sdělení o městské agendě pro EU1, ale úloha evropských měst v tvorbě politiky EU je stále předmětem diskuse;

K.

vzhledem k tomu, že Parlament v minulosti podpořil návrh Komise na předložení městské agendy jako rámce pro budoucí městskou politiku na evropské úrovni;

L.

vzhledem k tomu, že subsidiarita vymezená v SFEU jakož i víceúrovňová správa založená na koordinovaných opatřeních EU, členských států a regionálních a místních orgánů a zásada partnerství jsou základními prvky správného uplatňování všech politik EU, a vzhledem k tomu, že by mělo být v souladu s tím posíleno využívání zdrojů a pravomocí místních a regionálních orgánů;

M.

vzhledem k tomu, že nařízením o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) [nařízení (EU) č. 1301/2013] se posiluje městský rozměr evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), a to vyčleněním nejméně 5 % jejich finanční podpory na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst prostřednictvím přenesení řídících úkolů na městské orgány, zejména tím, že se městským orgánům dává alespoň při úkolech týkajících se výběru činností více odpovědnosti vytvářením nástrojů, jako jsou integrované územní investice (ITI) a místní rozvoj řízený komunitami (CLLD), vyčleněním zvláštního rozpočtu na „inovační opatření“ s cílem otestovat nová řešení v souvislosti s udržitelným rozvojem měst a zřízením sítě pro rozvoj měst;

1 Sdělení Komise ze dne 6. května 1997 nazvané „Městská otázka: směrem k evropské debatě“ (KOM(1997)0197),The Vertical Farm, www.verticalfarm.com.

PE549.165v02-00

CS

6/24

RR\1066911CS.doc

N.

vzhledem k tomu, že zásada partnerství stanovená v nařízení o společných ustanoveních (nařízení (ES) č. 1303/2013) a evropský kodex chování zavazuje členské státy, aby zajistily včasné zapojení městských orgánů do procesu tvorby politik EU;

Městský rozměr politik EU 1.

zastává názor, že by politiky EU měly podporovat města a funkční městské oblasti a umožnit jim vyjádření a dosažení jejich plného potenciálu coby hnacích sil hospodářského růstu, zaměstnanosti, sociálního začleňování a udržitelného rozvoje; je proto přesvědčen, že je nezbytné města a funkční městské oblasti více zapojit do celého cyklu tvorby evropské politiky;

2.

žádá Komisi a v případě potřeby členské státy, aby navrhly způsoby, jak zavést mechanismus včasného varování přizpůsobením dostupných nástrojů a v souladu s článkem 6 protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, což správě na nižší než celostátní úrovni poskytne možnost sledovat, zda byly zásady subsidiarity a proporcionality zohledněny, a zároveň to nižším správním orgánům umožní zapojit se v rané fázi do politických procesů a umožní přijímání dobře informovaných strategií územního rozvoje a účinnější uplatňování budoucích právních předpisů;

Směrem k integrované městské agendě pro EU 3.

vítá iniciativu Komise zaměřit svou práci na oblast evropské městské agendy; podporuje její zavedení jako soudržného rámce pro politiky EU s městským rozměrem s cílem lépe provázat městská řešení s výzvami EU, lépe přizpůsobit odvětvové politiky a úrovně správy, lépe zaměřit financování EU do příslušných městských problémových oblastí a lépe posuzovat územní dopad odvětvových politik; je přesvědčen, že by evropská městská agenda měla především podporovat rozvoj správních řešení, která jsou nejlepší odpovědí na výzvy a cíle udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje měst a funkčních městských oblastí v Evropě;

4.

uznává, že ačkoli neexistuje žádná výslovná pravomoc EU v oblasti rozvoje měst, široký rozsah iniciativ EU má na města a funkční městské oblasti přímý či nepřímý dopad; zastává proto názor, že nutnou podmínkou evropské městské agendy jsou propracované a osvědčené vnitrostátní a regionální městské politiky; domnívá se, že by tato agenda měla pro města a funkční městské oblasti v EU představovat strategii, která se v dlouhodobém horizontu rozvine do městské politiky na úrovni EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že by územní rozvoj měst měl být založen na vyvážené územní organizaci s polycentrickou městskou strukturou v souladu s územní agendou EU 2020;

5.

je přesvědčen, že by evropská městská agenda měla být společným úsilím Komise, členských států, místních orgánů a dalších zúčastněných stran o racionalizaci, koordinaci a provádění politik EU s městským rozměrem pomocí praktického, integrovaného a koordinovaného, přesto flexibilního přístupu ve městech a funkčních městských oblastech a spolu s nimi, a to při současném zohlednění místních územních specifik a respektování institucionální struktury každého členského státu;

6.

domnívá se, že by evropská městská agenda měla být plně v souladu s celkovými cíli a strategií EU, zejména se strategií Evropa 2020 a s cíli územní soudržnosti; zdůrazňuje,

RR\1066911CS.doc

7/24

PE549.165v02-00

CS

že administrativní hranice jsou při úsilí o řešení problémů rozvoje na regionální a místní úrovni čím dál méně relevantní; domnívá se proto, že by evropská městská agenda měla být komplexní a jasně zohledňovat rozmanitost územních jednotek v EU, přeshraniční propojení a vazby mezi venkovem a městem, včetně služeb, které funkční městské oblasti poskytují okolnímu venkovu; 7.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila sdělení s podrobným uvedením znaků budoucí evropské městské agendy založené na „městském acquis“ a rozsáhlých konzultacích s různými zúčastněnými stranami, včetně hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti; žádá Komisi, aby zahrnula evropskou městskou agendu do svého ročního pracovního programu;

Začlenění přístupu integrovaného územního rozvoje do politik a právních předpisů EU 8.

vyzývá Komisi, aby při vypracovávání nových politických iniciativ zaměřených na městské oblasti více uplatnila místně orientovaný integrovaný územní přístup s cílem zajistit konzistentnost a poskytnout městům a funkčním městským oblastem pravomoci plnit cíle strategie Evropa 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, mimo jiné prostřednictvím integrovaného přístupu EU k podpoře inteligentních a udržitelných projektů v evropských městech, napomáhajících prosazení sociálního a hospodářského rozvoje;

9.

žádá Komisi, aby jako obecné pravidlo zavedla posouzení územního dopadu na městský rozměr s cílem zajistit praktickou proveditelnost všech relevantních politických iniciativ EU na regionální a místní úrovni a aby při vypracovávání posouzení dopadu a tvorbě nových politik přijímala příspěvky decentralizovaných úrovní správy (přístup zdola nahoru) a aby zajistila, aby všechny příslušné odvětvové politiky EU odpovídajícím způsobem reagovaly na výzvy, před nimiž města a funkční městské oblasti stojí; vyzývá Komisi, aby uvedená posouzení územního dopadu zaměřila na tyto prvky: vyvážený územní rozvoj, územní integraci, aspekty správy, regulaci, provádění na místní úrovni a soudržnost s dalšími politickými cíli;

10.

naléhavě žádá Komisi, aby systematizovala a analyzovala všechny dostupné údaje a sdílené koncepční rámce („městské acquis“), s cílem zamezit duplikaci a nesrovnalostem a poskytnout jasnou definici integrovaného udržitelného rozvoje měst, a určit tak společné soudržné a transparentní cíle EU v této oblasti;

11.

je přesvědčen, že aby bylo možné hodnotit městské oblasti přesněji než pouze na základě ukazatele HDP, musí být k dispozici dostatečné údaje; domnívá se proto, že by Eurostat měl poskytovat a sestavovat podrobnější údaje o jednotlivých lokalitách a že by měl pokračovat projekt Urban Audit a podobné výzkumy; vyzývá rovněž Komisi, aby pracovala na nástrojích, které by umožnily měřit pokrok a dopad integrované městské agendy na úrovni EU;

12.

vyzývá Komisi, aby snížila administrativní zátěž související s prováděním současných právních předpisů EU na místní úrovni a aby zajistila, aby ve všech budoucích předpisech byly podrobně analyzovány důsledky jejich provádění na místní úrovni;

Městský rozměr nástrojů politiky EU a financování PE549.165v02-00

CS

8/24

RR\1066911CS.doc

13.

připomíná, že prostřednictvím společného strategického plánování a pravidel jsou politika soudržnosti EU a její finanční nástroje lépe vybaveny na podporu komplexní integrované územní strategie pro funkční městské oblasti; vybízí členské státy, aby v zájmu úspěšné podpory realizace plánů integrovaného rozvoje měst plně využívaly dostupné nové nástroje, jako je ITI a CLLD, jakož i nové flexibilní operační programy; vybízí členské státy a Komisi, aby vypracovaly ucelený soubor vhodných ukazatelů, které umožní lépe posoudit městský rozměr prováděných činností a iniciativ financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

14.

zdůrazňuje, že má-li být integrovaný přístup k městům úspěšný, je třeba maximálně využít potenciál makroregionálních strategií; vyzývá Komisi, aby vhodně začlenila a integrovala aspekty evropské městské agendy do makroregionálních strategií EU, které představují model pro plánování a víceúrovňovou správu, a aby v těchto strategiích zdůraznila městský rozměr;

15.

vyjadřuje politování nad tím, že i když má nová politika soudržnosti právně závazné aspekty týkající se měst, zejména pokud jde o zapojení měst do fáze příprav programů, je skutečná účast zástupců měst a obcí při formování politiky slabá, a domnívá se, že je možné jejich účast zlepšit včasným zapojením do politických procesů, například prostřednictvím konzultací, hodnocení a výměny osvědčených postupů a zkušeností; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění programů a projektů podporovaných z finančních prostředků EU zajistily uplatňování zásady partnerství (a současně zohledňovaly evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci – čl. 5. odst. nařízení o společných ustanoveních (1303/2013)), přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat zapojení měst a funkčních městských oblastí do přípravy, řízení a správy programů, a to i na přeshraniční úrovni;

16.

žádá větší zapojení měst a obcí do programů strukturálních a investičních fondů; domnívá se, že získané zkušenosti mohou být základem důležitých doporučení ohledně vývoje politiky soudržnosti v období po roce 2020; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prověřila provádění evropské městské agendy ve zvolených tematických oblastech, jež odrážejí změny městských oblastí („městské pilotní projekty“), zejména tím, že zajistí meziodvětvovou koordinaci různých politik EU a zabrání jejich překrývání, bude uplatňovat víceúrovňový model správy a bude provádět posouzení územního dopadu; žádá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávu o pokroku a výsledcích v této oblasti;

17.

žádá lepší koordinaci a integraci investičních politik EU, které mají potenciál zajistit udržitelný, integrovaný a sociální rozvoj měst podporující začlenění; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby plně využívaly regulačního rámce pro vytváření synergií mezi Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), dotovanými programy EU (jako LIFE, Horizont 2020, Inteligentní energie pro Evropu, atd.) a fondy politiky soudržnosti a mezi veřejnými (tj. vnitrostátními) investicemi, soukromým kapitálem a finančními nástroji s cílem dosáhnout co největšího pákového efektu investovaných prostředků; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vzájemnou doplňkovost všech investičních politik a lepší soudržnost a že je třeba se vyvarovat dvojího financování a překrývání;

RR\1066911CS.doc

9/24

PE549.165v02-00

CS

Nový model víceúrovňové správy 18.

připomíná, že dnešní klíčové hospodářské, sociální a environmentální výzvy přesahují tradiční administrativní hranice a že rostoucí nesoulad mezi administrativními a územními strukturami (městská a příměstská spolupráce, spolupráce mezi městem a venkovem atd.) vyžaduje nové formy flexibilní správy, aby mohl pokračovat integrovaný územní rozvoj funkčních oblastí;

19.

domnívá se, že by evropská městská agenda měla být založena na novém víceúrovňovém způsobu správy s větším zapojením místní úrovně ve všech fázích politického cyklu, aby se politiky přiblížily realitě, více odpovídaly neustálým změnám ve funkčních městských oblastech a lépe na ně reagovaly; zastává v této souvislosti názor, že by v celém procesu měl hrát úlohu Výbor regionů jako subjekt, který zastupuje regionální a místní orgány;

20.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla prvky nového modelu víceúrovňové správy založeného na partnerství a skutečné spolupráci, který překročí rámec pouhých konzultací se zainteresovanými stranami, v němž spojí formální vládní struktury s neformálními flexibilními správními strukturami, jež odpovídají nové realitě digitalizované „síťové“ společnosti, a který bude uzpůsoben rozsahu výskytu problémů, model, který zlepší vertikální i horizontální víceúrovňovou spolupráci s vládními i nevládními subjekty na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni, a tím přiblíží vládu občanům a zvýší demokratickou legitimitu evropského projektu; doporučuje, aby se tento unikátní na míru přizpůsobený model stal po souhlase partnerů a po konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami pracovní metodou budoucí evropské městské agendy;

Řízení znalostí a sdílení dat 21.

je toho názoru, že městské platformy a sítě (jako URBACT, program spolupráce v oblasti rozvoje měst) a další programy pro sdílení poznatků mezi městy (jako Civitas, Pakt starostů a primátorů, iniciativa Mayors Adapt, iniciativa pro inteligentní města a obce, referenční rámec pro udržitelná města, ManagEnergy) poskytují vynikající příležitost pro zapojení místních, regionálních a přeshraničních subjektů do rozvoje měst a sdílení vzájemných znalostí; vyzývá Komisi k upevnění a zajištění lepší koordinace mezi těmito platformami, aby je mohly místní subjekty lépe pochopit a účinněji se do nich zapojit;

22.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejvíce využívaly sdílení znalostí a budování kapacit, které poskytují projekty financované EU a další aktivity zaměřené na budování sítí mezi městy; vybízí Komisi, aby vypracovala mechanismy pro lepší sdílení výsledků projektů ve všech svých útvarech a aby zajistila, aby se politiky na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU vyvíjely na základě těchto výsledků EU;

23.

je přesvědčen, že pro vytvoření lépe přizpůsobených politik je třeba aktualizovat a vylepšit databázi auditu měst; vybízí Eurostat a Komisi, aby poskytly a sestavily podrobnější údaje, které byly shromážděny tam, kde se politiky provádějí – v mnoha případech na místní úrovni; zdůrazňuje, že sběr údajů o tocích – měření vazeb mezi

PE549.165v02-00

CS

10/24

RR\1066911CS.doc

městy a jejich okolím a v rámci funkčních městských oblastí – se stává stále důležitějším pro lepší pochopení těchto složitých funkčních oblastí, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby shromažďovala a analyzovala tyto údaje a přeměnila je na údaje pro vývoj politik; Provádění budoucí evropské městské agendy 24.

domnívá se, že pro to, aby evropská městská agenda byla účinným nástrojem, měla by být sdíleným a pravidelně aktualizovaným koncepčním rámcem s tematickým zaměřením na omezený počet výzev v širším kontextu cílů strategie Evropa 2020 týkajících se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

25.

je pevně přesvědčen, že tyto výzvy by měly odpovídat následujícím kritériím: 1) jsou v souladu se sdíleným koncepčním rámcem; 2) jsou to velké městské výzvy s významným vlivem na města a funkční městské oblasti v členských státech a mezi nimi; 3) členské státy je nemohou řešit jednostranně; 4) přístup EU má jasnou přidanou hodnotu; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména zúčastněnými stranami na místní úrovni, začala pracovat na mapování těchto výzev a aby zjistila přetrvávající překážky, nesrovnalosti politik nebo kapacitní či vědomostní nedostatky;

26.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily vyšší míru koordinace napříč odvětvími politiky s městským rozměrem na všech úrovních veřejné správy za účelem lepšího začlenění integrovaného rozvoje měst; vyzývá generální ředitelství pro regionální a územní politiku (GŘ REGIO), které je odpovědné za městské politiky EU, aby v úzké spolupráci se stávající meziútvarovou skupinou Komise pro rozvoj měst tento proces řídilo a zajistilo zohlednění městského rozměru ve všech příslušných nových iniciativách; žádá předsedu Evropské komise, aby v rámci Komise jmenoval politické vedení, které určí strategické směřování městské agendy evropských politik a bude o městské agendě každoročně podávat zprávu Parlamentu;

27.

žádá Komisi, aby na základě již existujících útvarů nebo orgánů v rámci Komise určila zvláštního koordinátora EU pro městskou problematiku, aby monitoroval a hodnotil praktické provádění této koordinace jak horizontálně (zapojení všech relevantních oblasti politiky), tak vertikálně (zapojení všech úrovní státní správy); je toho názoru, že by zvláštní koordinátor EU pro městskou problematiku měl s pomocí meziútvarové skupiny Komise pro rozvoj měst vytvořit v rámci Komise jednotné kontaktní místo pro městskou politiku a zajistit řádný sběr, správu a předávání údajů o městských politikách v rámci útvarů a mezi útvary Komise a ve vztahu k zúčastněným stranám s cílem vybudovat osvětový mechanismus včasného varování a včasného zapojení místních a regionálních orgánů do politických procesů, které mají dopad na funkční městské oblasti;

28.

vybízí Komisi, aby v rámci stávajících struktur a například jako součást „městského pilotního projektu“, vybudovala v členských státech jednotná informační místa pro městský rozměr politik EU (jednotná kontaktní místa pro městskou politiku) s cílem poskytovat ucelené informace především o různých iniciativách, pokynech a finančních možnostech EU ve vztahu k rozvoji měst;

RR\1066911CS.doc

11/24

PE549.165v02-00

CS

29.

vyzývá Komisi, aby organizovala pravidelný městský summit vycházející z fóra „Města zítřka“, na němž by se setkaly zúčastněné strany ze všech úrovní veřejné správy a z různých odvětví; domnívá se, že by tyto summity měly městům poskytnout skutečnou příležitost k zapojení se do konstruktivního dialogu s tvůrci politik napříč příslušnými oblastmi politiky a měly by pomoci zhodnotit dopad politik EU na obce, města a funkční městské oblasti a způsob, jak je nejlépe zapojit do nadcházejících iniciativ;

30.

naléhavě vyzývá členské státy, aby plně a závazně zapojily města a funkční městské oblasti do vypracovávání a přípravy programů strategického rozvoje politik (jako jsou vnitrostátní programy reforem, dohody o partnerství a operační programy); vyzývá členské státy, aby posílily svou výměnu zkušeností ohledně vnitrostátních programů rozvoje měst, které posilují postavení měst, aby mohla plnit cíle strategie Evropa 2020, a to prostřednictvím pravidelných neformálních zasedání Rady ministrů odpovědných za rozvoj měst;

Vnější rozměr evropské městské agendy 31.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily probíhající přípravné práce k programu konference Habitat III a aby zajistily plný soulad a koordinaci budoucí evropské městské agendy se záměry a cíli této globální městské agendy; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o vnějším rozměru evropské městské agendy, a domnívá se, že by se městská agenda mohla stát příspěvkem EU k mezinárodní diskusi o „nové městské agendě“ OSN a ke konferenci Habitat III o bydlení a udržitelném rozvoji měst, která se bude konat v roce 2016;

32.

je přesvědčen, že by se EU a členské státy, v konzultaci s místními a regionálními orgány a za jejich přispění, měly zřetelně, soustavně a otevřeně zapojovat do vytváření nových norem pro udržitelný rozvoj měst v rámci Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), a to s ohledem na práci na všeobecných směrech OSN pro městské a územní plánování; zdůrazňuje, že by nové normy ISO měly být pokládány za podpůrný, nikoli normativní nástroj;

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PE549.165v02-00

CS

12/24

RR\1066911CS.doc

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Urbanizace v Evropě a na celém světě V Evropě i na celém světě žije stále více lidí ve městech1. Tento vývoj urychlují zejména nové technologie a růst počtu obyvatel. V roce 1950 žilo v Evropě 50,5 % obyvatel v městských oblastech. V roce 2014 to bylo už 72 % a v roce 2030 by to mohlo být 78 %. Celosvětově se počet obyvatel v městských oblastech mezi léty 1950 a 2030 zdvojnásobí, a to z 29 % v roce 1950 na odhadovaných 59,9 % v roce 2030, a v roce 2050 bude žít ve městech pravděpodobně 80 % světové populace.2 Rostoucí růst populace ve městech dnes staví už nejen místní a regionální, ale i vnitrostátní a evropskou politiku před nové úkoly, aby naplnila hospodářské, sociální a kulturní potřeby stále většího počtu lidí ve městech. Cílem této zprávy z vlastního podnětu je zabývat se výzvami městské agendy pro politiku EU a navrhnout směrnice a hranice pro budoucí udržitelnou politiku EU v oblasti rozvoje měst. Ústřední otázky v této zprávě jsou: Jaký prostor pro jednání má EU v oblasti městské politiky? Jak ovlivňuje politika EU města v současné době a jaký vliv má mít v budoucnosti? Jakým způsobem lze zlepšit koordinaci a soudržnost městské politiky EU? Tyto otázky lze částečně nalézt i ve sdělení Evropské komise „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“, která byla zveřejněna v červenci 2014.3 Sdělení obsahuje popis situace měst a městské politiky v členských státech EU, návrh městské agendy EU a konzultací se zúčastněnými stranami k tomuto tématu. Každé město je jiné Neexistuje pouze jeden model evropského města. Územní strukturu Evropy navíc utvářejí mnohá městská centra, která hrají často důležitou roli na regionální úrovni. Téměř polovina Evropanů (přibližně 200 milionů) žije ve městech s méně než 100 000 obyvateli. Aby bylo možné přesněji zachytit zeměpisné oblasti EU na místní a regionální úrovni a lépe pozorovat a srovnávat vývoj ve městech, vypracovaly Eurostat a OECD v roce 2012 novou typologii na základě počtu a hustoty obyvatel a počtu dojíždějících pracovníků.4 (FUA = Functional Urban Areas (funkční městské oblasti), LUZ = Larger Urban Zone (širší městská zóna)). 1

Přesné vymezení pojmů „město“ a „městské oblasti“ se v každé zemi liší. V tomto dokumentu jsou tyto pojmy zaměnitelné a jsou použity k označení všech forem městských sídlišť. 2 OSN, World Urbanization Prospects (Perspektivy světové urbanizace), The 2005 Revision working paper NO ESA/P/WP200. 3 Evropská komise, Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU. 4 Dijkstra, Poelman, Cities in Europe the new OECD-EC definition (Města v Evropě. Nová definice vypracovaná ve spolupráci OECD a EK, GŘ Regio, Regional Focus 01/2012.

RR\1066911CS.doc

13/24

PE549.165v02-00

CS

Věda se snaží vypracovat univerzální kritéria, funkční analýzy a zvláštnosti, které tvoří město. „Prostor, v němž se potkávají dva subjekty z různých světů, může to být firma, jednotlivec nebo nevládní organizace. Neexistují však žádná stanovená pravidla, kterými se toto setkání řídí. Město je prostor, v němž je trochu anarchie.“ 1 „Vzhledem k tomu, že města jsou složitá a nedokončená, přežila říše, království, republiky, diktatury, nadnárodní korporace, finanční firmy. V jejich nedokončenosti je otevřenost, přitahování věcí, urbanizace“.2

Města jsou zejména díky výměně informací a efektivnějšímu rozdělování zdrojů továrnami (na myšlenky) a hnacími sílami hospodářství. Pouze 100 měst tvoří 30 % světové ekonomiky („globální města“)3 a městské oblasti v EU vyprodukují dvě třetiny HDP. V závislosti na konkrétním členském státě však existují rovněž významné rozdíly v hospodářské struktuře jednotlivých měst. Zpravodajka by ve své zprávě chtěla věnovat pozornost všem druhům měst a funkčních městských oblastí. Výzvy stojící před městy zítřka Ve zprávě Komise o budoucnosti měst v roce 2050 je uvedeno: „Města“ porostou do velkoměst, která budou hustě protkána energeticky udržitelnými dopravními prostředky šetrnými k životnímu prostředí, a plná nových bytů a budov postavených z novátorských stavebních materiálů. Všechny prvky města budou připojeny k vyšší nadnárodní síti, budoucímu internetu, na jehož základě bude prosperovat celé nové hospodářství založené na službách. Města v celé Evropě budou soutěžit mezi sebou o nejlepší místo existence, budou rozvíjet své vlastní formy participativního občanství s cílem řídit kontinuální spoluvytváření podoby města a jeho multikulturní sociální struktury.“4

Často jmenovanými výzvami stojícími před městy zítřka jsou hospodářský růst a rozhodovací a správní struktury ve městech. Hospodářský růst měst bude stále více záviset na globální ekonomice, technologickém pokroku a infrastruktuře. Hospodářské a sociální otázky a otázky týkající se životního prostředí stále více přesahují rámec tradičních hranic města. Mnoho výzev mohou města řešit pouze na vnitrostátní či mezinárodní úrovni:5 • výzvy v oblasti inteligentního růstu jsou: např. příznivé podmínky pro inovace, 1

Saskia Sassen, global cities as today’s frontiers, leuphana digital school, 1/6. Saskia Sassen, global cities as today’s frontiers, leuphana digital school, 2/6. 3 Parag Khana, Beyond city limits, foreign policy, 6.10.2014. Evropa má dvě města této velikosti: Londýn a Paříž. 4 Futurium, v roce 2011 zahájila Evropská komise, generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CONNECT), projekt s názvem „Digitální budoucnost“ – cesta do roku 2050, vize a politické výzvy. Projekt byl dokončen v prosinci 2013. Jeho cílem bylo ... poskytnout věrohodné a udržitelné odpovědi na systémové otázky, jako je nezaměstnanost nebo finanční stabilita. Jedno z témat bylo: Města,,vesnice, komunity v roce 2050. 5 Studie nizozemského ministerstva vnitra a vztahů království, Den Haag, 2014. Regionální dopady globální dynamiky určují do značné míry místní trhy práce. Spolupráce a koordinace na vyšší, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, jsou předpokladem pro efektivní místní přístupy k hospodářskému růstu. 2

PE549.165v02-00

CS

14/24

RR\1066911CS.doc

•

•

•

vytváření a šíření znalostí; získávání talentů, zlepšení vzdělávacího systému, příznivé podnikatelské prostředí; výzvy v oblasti růstu podporujícího začlenění jsou: např. zvládnutí demografických změn způsobených stárnutím a přizpůsobení se jim, věková nevyváženost, mobilita v rámci krajů a přeshraniční mobilita a mezinárodní migrace; realizace ustanovení pro integraci, respektování rozmanitosti a participace; vše zahrnující výzvy v oblasti životního prostředí jsou: výzvy spojené s infrastrukturou šetrnou k životnímu prostředí, udržitelná městská mobilita a doprava, přizpůsobení se změně klimatu (nedostatek vody, záplavy, vlny veder atd.), energeticky úsporná města; výzvy v oblastí řízení a správy: potřeba nových forem flexibilní správy v rámci funkčních městských oblastí; spojení formálních vládních struktur s neformálními flexibilními správními strukturami, které odpovídají rozsahu existujících problémů; podpora promyšlenější regulace.1

Utváření evropských měst – jakou úlohu hrají politiky EU? Pravomoci EU jsou definovány ve smlouvách EU.2 Zásada subsidiarity má právě v oblasti regionální politiky a rozvoje měst v současné době ústřední roli a dává EU pouze omezené pravomoci. Velká část rozhodnutí EU však vždy alespoň nepřímo ovlivňovala situaci v evropských městech. Europeizace měst byla v minulosti do značné míry ovlivněna politikou EU (přístup „shora dolů“). Podílejí se na tom všechny orgány EU. První iniciativy zaměřené na města byly iniciativy ze strany Evropské komise v 80. letech 20. století. Evropská komise se na rozvoji měst podílí v mnoha různých oblastech politiky četnými předpisy, programy a iniciativami, a to především prostřednictvím regionální politiky EU a rozvoje měst. Ale existují i další relevantní oblasti politiky obsahující městský politický rozměr, např. životní prostředí, zaměstnanost, doprava a energetika.3 Evropský parlament přijal dvě usnesení k městské politice, jedno v roce 2009 a druhé v roce 2011, v nichž požadoval posílení městského rozměru v politikách EU.4 5 V posledních letech ovlivnila cíle a principy rozvoje měst v EU řada neformálních ministerských zasedání ministrů odpovědných za městskou politiku.6 Europeizace měst probíhá i zdola nahoru. Stále naléhavější poptávka měst po větším zapojení 1

Tamtéž. V naší propojené společnosti tyto sítě přesahují i tradiční vládní hranice, což má dopad na horizontální a vertikální koordinaci, Přechod od vlády ke správě znamená, že se spolupráce a koordinace s neveřejnými subjekty za účelem dosažení cílů veřejného sektoru stává důležitější. 2 Článek 5 SEU: Subsidiarita: 1, článek 4 SFEU: 2. Hlava XVIII, SFEU, Hospodářská, sociální a územní soudržnost, Protokol č. 2 – O používání zásad subsidiarity a proporcionality. 3 Viz: Městský rozměr v jiných politikách EU, Evropská komise, GŘ Regio, 2011. 4 (2008/2130(INI) Městský rozměr politiky soudržnosti 24.3.2009. 5 2010/2158(INI) Evropská městská agenda a její budoucnost v politice soudržnosti, 2011. 6 Důležité dokumenty jsou např.: Akční program, Lille, 2000; Městské acquis, Rotterdam, 2004; Udržitelné obce, Bristol, 2006; Lipská charta o udržitelných evropských městech, Lipsko, 2007; Provedení Lipské charty, Marseille, 2008; Toledská deklarace, 2010; Závěry z Poznaně, listopad 2011; Územní agenda v rámci strategie EU 2020, 2011; Městská agenda pro EU, Atény, 2014.

RR\1066911CS.doc

15/24

PE549.165v02-00

CS

do tvorby politiky může vést ke vzniku městských sítí1, které podporují výměnu informací a ovlivňují rozhodování na úrovni EU. Neplatí to však stejnou měrou pro všechna města. Jak rozdílné jsou zájmy a potřeby měst v EU, tak rozdílná je míra jejich europeizace.2 V politice EU musí být tyto různé zájmy měst více zohledněny. Hlavním kritickým bodem politiky EU pro otázky měst je nicméně nedostatečná soudržnost a koordinace jak různých předpisů a programů EU, tak koordinace činnosti mezi EU a místní úrovní. Městská agenda EU Organizace měst v zájmu zajištění lepší koordinace politiky a lepšího začlenění cílů rozvoje měst do většího počtu oblastí politiky požadují už mnoho let městskou agendu EU.3 První sdělení o městské agendě předložila Komise již v roce 1997. Sdělení Komise k tomuto tématu z července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU –hlavní rysy městské agendy EU“ obsahuje různé návrhy, jakou podobu by městská agenda EU mohla mít: •

Pracovní metoda k zajištění konzistentnosti různých politik a programů EU Mnohé politiky na evropské úrovni se týkají městských oblastí přímo, jako například dopravní politika, sociální politika, politika v oblasti klimatu. Téměř vždy zasáhnou města, ale ne vždy jsou různé návrhy konzistentní, vzájemně sladěné. Prioritou je proto koordinace četných předpisů, programů a iniciativ EU, které jsou pro města relevantní. Zásadou by mělo být, aby byl městský rozměr nedílnou součástí všech příslušných politik EU. Zpravodajka navrhuje jmenování zvláštního zástupce pro městskou politiku v Komisi, který bude horizontálně koordinovat různé politiky a iniciativy v Komisi a vertikálně optimalizovat a podporovat práci různých úrovní rozhodování a správy.

•

Opatření zaměřená na omezený počet významných společenských výzev K takovým výzvám patří například ochrana klimatu nebo demografická změna. Výzvy by měly mít v zásadě významný dopad na města nebo městské oblasti, členské státy je nemohou uspokojivě řešit a opatření EU by mělo pro města znamenat přidanou hodnotu. Zpravodajka vyzývá Komisi, aby ve spolupráci mimo jiné se zúčastněnými stranami na místní úrovni předložila jak návrhy pro nejnaléhavější výzvy, tak nezbytná opatření.

•

Strategie s dlouhodobými prioritami

1

Například spolupráce mezi obcemi a přeshraniční spolupráce. Existuje potřeba flexibilních forem řízení politiky městského rozvoje, přizpůsobených městským centrům různých velikostí. 2 Hameldinger a kol.: The Europanization of cities (Europeizace měst), techne Press, Amsterdam, 2010: 8 stupňů europeizace měst: a) reakce na směrnice a nařízení EU, b) řízení evropských informací, c) komunikace se soukromým sektorem a veřejností, d) maximalizace grantů EU, e) usnadnění hospodářské obnovy (prostřednictvím d), f) propojení s dalšími místními organizacemi zúčastněnými v EU, g). zapojení se do mezinárodních sítí EU a spolupráce na společných projektech, h) poradenství pro EU v otázkách provádění, i) větší europeizace politik městských zastupitelstev. 3 Např. síť Eurocities.

PE549.165v02-00

CS

16/24

RR\1066911CS.doc

Městská agenda EU by měla být v souladu s cíli a strategiemi EU, především se strategií Evropa 2020. Stanovila by akční rámec pro různé politiky a programy EU a definovala by omezený počet témat, která by byla prováděna přednostně. Zpravodajka navrhuje, aby se městská agenda EU zaměřila na cíle strategie Evropa 2020 a zejména na témata „ sociální začlenění, demografické změny a udržitelnost“, a vyzývá Komisi, aby zohlednila městskou agendu EU ve svém příštím pracovním programu a předložila potřebná opatření k jejímu provedení. Jako hlavní nástroje k provedení městské agendy EU zpravodajka navrhuje: •

Nový model víceúrovňové správy Městská politika by se neměla uskutečňovat pouze shora dolů. Města musí dostat možnost přispět svými zkušenostmi a názory do legislativního procesu EU. Zpravodajka vyzývá Komisi, aby vypracovala nový model víceúrovňové správy, který spojí formální vládní struktury s neformálními strukturami, jež odrážejí nové možnosti digitální komunikace a vytváření sítí. Nový model by měl zajišťovat horizontální i vertikální výměnu informací a zvýšit účast občanů a demokratickou legitimitu.

•

Inteligentnější regulace: Jedním z cílů zpravodajky je zjednodušit právo EU pro účinnou politiku rozvoje měst s cílem usnadnit provádění a snížit náklady. Vyzývá Evropskou komisi, aby zintenzivnila úsilí o vytvoření přehledného, stabilního a předvídatelného právního rámce, který podpoří růst a zaměstnanost. Zejména v případě měst je třeba zajistit, aby užitek z dobré správy byl dosažen s co nejnižšími náklady.

•

Přiměřené finanční podpory EU S cílem reagovat na různé výzvy pro městské oblasti jsou k dispozici různé fondy (EFRR, ESF, Horizont 2020, Evropa pro občany atd.). Zpravodajka navrhuje najít pro města řešení na míru, poskytnout jim přiměřenou finanční podporu a případně koordinovaně použít finanční prostředky z různých fondů.

•

Zásada partnerství Města jsou přímo či nepřímo ovlivněna evropskými předpisy, ale různé návrhy nejsou vždy vzájemně konzistentní a pro města není snadné je provést. Zpravodajka poukazuje na to, že v případě strukturálních fondů může být zásada partnerství příkladem pro účinnější spolupráci různých úrovní státní správy. Včasné zapojení městské úrovně může přispět k tomu, že města budou moci skutečně v praxi uplatňovat zákony, které mají na ně přímé dopady.

•

Informační fórum a harmonizovaná výměna údajů k problematice měst Zpravodajka navrhuje pořádat pravidelné informační fórum k městské politice, které poskytne zúčastněným stranám z různých úrovní státní správy možnost spolupráce a diskuse a úrovni EU možnost posoudit dopady politik EU. Větší harmonizace údajů o městském a regionálním plánování má usnadnit provádění

RR\1066911CS.doc

17/24

PE549.165v02-00

CS

politik EU na místní úrovni a zjednodušit kontrolu jejich přínosů a úspěchů. Na závěr se zpravodajka domnívá, že politika EU musí urychleně zavést uvedená opatření nezbytná pro účinnou městskou politiku / městskou agendu EU, aby bylo možné ovlivňovat důsledky a rychlost urbanizace v Evropě. Jen aktivním a koordinovaným počínáním politiky EU mohou města plnit své funkce i v budoucnu a nabízet svým obyvatelům životní podmínky, jaké si přejí.

PE549.165v02-00

CS

18/24

RR\1066911CS.doc

8.5.2015 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

pro Výbor pro regionální rozvoj k městské dimenzi politik EU (2014/2213(INI)) Navrhovatelka: Evelyn Regner

NÁVRHY Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy: 1.

připomíná, že města se významně podílejí na naplňování cílů v oblasti zaměstnanosti vytyčených ve strategii EU 2020 a cílů politik soudržnosti, a musí proto být začleněna do celého procesu vytváření politik na úrovni EU, čehož lze dosáhnout mimo jiné zapojením zástupců měst do skupin odborníků, kteří by měli rovněž konzultovat s představiteli občanské společnosti a sociálními partery; vítá v tomto ohledu městskou agendu EU, která by zajistila lepší koordinaci politik a zapojení příslušných subjektů z evropských městských oblastí a která musí být zohledněna v širším kontextu článku 4 SEU;

2.

vítá rovněž multidisciplinární konzultace se subjekty zastupujícími občanskou společnost, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor a podobné subjekty v členských státech a sdružení občanů a jejich zvolených zástupců, v zájmu optimalizace výstupů politik EU, zejména politik zaměstnanosti;

3.

domnívá se, že v zájmu zajištění toho, že budou lépe zohledňovány názory všech zúčastněných stran z městských oblastí, měly by být stávající nástroje a struktury EU účinněji prozkoumány prostřednictvím konzultací, hodnocení, posouzení dopadu a výměny osvědčených postupů a zkušeností, zejména při navrhování operačních programů;

4.

vybízí Komisi, aby dále podporovala rozvoj místně spravovaných celoměstských investičních programů;

5.

zdůrazňuje, že růst, tvorba pracovních míst a výzkum a vývoj jsou soustředěny

RR\1066911CS.doc

19/24

PE549.165v02-00

CS

v evropských městech a městských regionech a že mnoho evropských měst, zejména těch rychle rostoucích a těch, která čelí demografickému poklesu, se potýká se závažnými sociálními problémy; poukazuje na to, že ve městech lze nalézt jak nejvyšší koncentrace velkého bohatství, tak i vyloučení v těch nejkrajnějších podobách; 6.

vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy podporovala města a městské regiony a aby navrhla evropské pokyny pro překonávání těchto problémů, mezi něž patří zejména vysoká nezaměstnanost, narůstající sociální nerovnost, ale rovněž otázky bezpečnosti, globalizace, změny výrobních vzorců, migrace a chudoby, jakož i potřeba podporovat integraci a zajišťovat veřejnou infrastrukturu a sociální bydlení;

7.

zdůrazňuje, že opatření v oblasti zaměstnanecké, sociální, hospodářské a environmentální politiky mají větší a rychlejší dopad v městských aglomeracích než kdekoli jinde; vyzývá Komisi, aby toto při navrhování a provádění svých politik měla na paměti;

8.

domnívá se, že podpora inovativních, inteligentních a udržitelných projektů a měst může výrazně přispět k hospodářskému růstu, zvýšit míru zaměstnanosti a zlepšit sociální soudržnost a že rozvoj znalostní ekonomiky vyžaduje odpovídající financování v zájmu zlepšení digitální infrastruktury a dovedností občanů žijících ve městech v oblasti informačních a komunikačních technologií;

9.

vyzývá Komisi, aby posílila vazby mezi městskými centry a periferiemi, jakož i mezi městskými a venkovskými oblastmi;

10.

domnívá se, že při uskutečňování operací Evropského fondu pro strategické investice je třeba věnovat zvláštní pozornost projektům v městských oblastech, aby se tak podpořily sociálně a ekologicky udržitelné investice a financování s velkým potenciálem pro tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že investiční výbor fondu, který projekty zkoumá, by měl věnovat zvláštní pozornost projektům, které zahrnují výstavbu sociálního bydlení, sanování veřejných prostor a budov, strategickou veřejnou dopravu, vzdělávání nebo zdravotnictví a péči; zdůrazňuje, že investice by se měly rovněž soustředit na vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst s cílem zabránit chudobě pracujících; vyzývá občany a zúčastněné strany, aby se účastnili navrhování potřebných politik a souvisejících projektů;

11.

konstatuje, že v zájmu zvýšení přitažlivosti měst jakožto míst pro investice, a tím i přispění k hospodářskému růstu podporujícímu začlenění a ke zvýšení zaměstnanosti, je nezbytné investovat více prostředků do městského veřejného prostoru, rekultivovat opuštěné oblasti a řešit problémy, které omezují rozvoj obchodu, zejména v oblasti služeb, k nimž patří málo rozvinutá městská centra, pusté a opuštěné veřejné prostory, nebezpečné nebo neatraktivní městské oblasti či nízká míra zapojení obyvatel;

12.

žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti podstatného zvýšení rozpočtové flexibility, kterou umožňují pravidla rámce pro správu ekonomických záležitostí, pro veřejné výdaje na boj s nezaměstnaností a chudobou a za účelem podpory sociálních investic v zájmu zvýšení produktivních investic ze strany měst, snížení různých druhů nerovnosti a podpory vyváženého sociálního složení; zdůrazňuje, že v souladu s městskou agendou je třeba nalézt řešení problému začlenění nedostatečně vyškolených

PE549.165v02-00

CS

20/24

RR\1066911CS.doc

mladých lidí do trhu práce prostřednictvím zajištění bezbariérového, přístupného a kvalitního odborného vzdělávání a školení při zaměstnání, což jim pomůže získat dovednosti, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že nedostatečná kvalifikace může zvýšit riziko nezaměstnanosti, která pak zase zvyšuje riziko chudoby a nese sebou mnoho sociálních problémů souvisejících se sociálním vyloučením, odcizením a neúspěšnými snahami o vybudování samostatného života; zdůrazňuje, že pro města je velmi důležité, aby více pomáhala mladým lidem při dokončení vzdělání a získání vhodné kvalifikace potřebné pro získání zaměstnání a budování kariéry a zajistila jim širší přístup ke kvalitnímu vzdělávání pomocí speciálních projektů pro děti ze znevýhodněných skupin a menšin; 13.

upozorňuje na otázku přelidněnosti největších měst, která může při nedostatku odpovídající infrastruktury vést k problémům s mobilitou a k nedostatku bydlení nebo k jeho nízké kvalitě; vyjadřuje obavy ohledně problémů s dopravou a nedostatečně plynulého provozu ve městech, které významně zvyšují čas dojíždění a snižují kvalitu života mnoha Evropanů; zdůrazňuje, že nedostatek vhodné infrastruktury může na pracovníky vytvářet psychický tlak a stresovat je, a bránit tak lidem dosáhnout správné rovnováhy mezi prací a soukromým životem;

14.

vyzývá Komisi, aby prověřila, zda a do jaké míry mohou být nevyužité prostředky z iniciativy pro podporu zaměstnanosti mladých lidí přiděleny přímo městům se zvláště vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí, a to pod podmínkou, že tyto peníze budou vyčleněny na konkrétní projekty zaměřené na boj s nezaměstnaností mladých lidí;

15.

poukazuje na skutečnost, že městský design a služby zabývající se problematikou diskriminace na základě pohlaví a podporující rovné příležitosti přispívají k dosažení větších sociálních a hospodářských výhod; žádá proto Komisi, aby aktivně podporovala výměnu osvědčených postupů týkajících se sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů;

16.

zdůrazňuje koncepce přístupných měst, sestavování rozpočtu pro univerzální design1 a plánování přístupných měst; vyzývá města a městské regiony, aby respektovaly závazky EU týkající se přístupnosti; žádá Komisi, aby monitorovala provádění souvisejících opatření; naléhavě vyzývá k systematickému zapojení občanů, včetně lidí se zdravotním postižením, a jejich zástupců a odborníků do univerzálního designu městského rozvoje;

17.

vyzývá Komisi, aby při přidělování finančních prostředků zvážila dopady finanční krize, která oslabila schopnost městských regionů řešit závažné problémy, jako jsou demografické, environmentální, hospodářské a sociální výzvy a zajišťování veřejných služeb;

18.

žádá Komisi, aby v rámci svého programu pro rozvoj měst stanovila ambiciózní cíle, kterými by zajistila, aby města a regiony zavedly strategii Evropa 2020, a zároveň zohlednila zvláštní povahu každého regionu, a poukazuje na to, že v souladu s touto

1

Jak je uvedeno v článku 2 rozhodnutí Rady (2010/48/ES).

RR\1066911CS.doc

21/24

PE549.165v02-00

CS

strategií by mezi priority programu pro rozvoj měst měl patřit boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a bezdomovectví, a to zejména podporou výstavby udržitelnějšího sociálního bydlení; 19.

zdůrazňuje, že města jsou součástí širší funkční oblasti a nelze s nimi zacházet izolovaně; žádá Komisi, aby se řídila zásadou udržitelného regionálního rozvoje, a to rovněž v zájmu dosažení účinnějšího a udržitelnějšího městského rozvoje ve vytváření své městské agendy, zejména v odvětví infrastruktury, veřejných služeb (zejména vzdělávání), zdravotnictví a péče, společně s koordinovanými, integrovanými, strategickými a udržitelnými sítěmi veřejné dopravy, které přispívají k posílení sociální soudržnosti a zlepšení mobility pracovníků a ke sladění pracovního a soukromého života; nabádá k vývoji těchto dopravních sítí v přeshraničních městských aglomeracích, neboť městské oblasti by měly být logisticky propojené nejenom na regionální nebo státní úrovni, ale i na úrovni přeshraniční;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pomohly městským oblastem modernizovat své hospodářské, sociální a environmentální vlastnosti prostřednictvím inteligentních investic a lepší koordinace; domnívá se, že je rovněž nezbytné podporovat kvalitní a bezpečné prostředí pro život;

21.

poukazuje na to, že města a městské regiony se svou strukturou velmi liší a čelí velmi široké škále problémů; domnívá se proto, že univerzální přístup by měl být zamítnut; žádá Komisi, aby nalezla nové způsoby zlepšení výměny informací a osvědčených postupů a aby při vytváření právních předpisů zohledňovala zvláštní potřeby městských regionů, neboť města a větší městské oblasti jsou důležitými středisky hospodářské činnosti a vzhledem ke své kultuře, rozloze, infrastruktuře a hospodářské struktuře se potýkají se specifickými sociálními problémy a vyžadují konkrétně uzpůsobená řešení;

22.

poznamenává, že spolupráce mezi členskými státy na rozvoji měst nyní probíhá na mezivládní úrovni; je přesvědčen, že vytvoření městské agendy EU musí prokázat jasnou přidanou hodnotu EU.

PE549.165v02-00

CS

22/24

RR\1066911CS.doc

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU Datum přijetí

7.5.2015

Výsledek konečného hlasování

+: –: 0:

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūt÷, Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Ádám Kósa, Agnieszka KozłowskaRajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Heinz K. Becker, Karima Delli, Tania González Peñas, Marju Lauristin, Helga Stevens, Ivo Vajgl, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Jens Nilsson

RR\1066911CS.doc

44 4 2

23/24

PE549.165v02-00

CS

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU Datum přijetí

17.6.2015

Výsledek konečného hlasování

+: –: 0:

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Monika Smolková, Maria Spyraki, Olaf Stuger, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Daniel Buda, Salvatore Cicu, Ivana Maletić, Jan Olbrycht

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jens Nilsson, Georgi Pirinski, Daniele Viotti

PE549.165v02-00

CS

26 4 1

24/24

RR\1066911CS.doc