Mateřská škola Jarošov, Markov 416, 686 01 Uherské Hradiště
Školní rok 2015/2016, leden – březen 2016 DALŠÍ
ČÍSLO VYJDE V DUBNU 2016.
Kolektiv MŠ Jarošov, leden 2016
Vážení a milí rodiče, babičky a dědečci a přátelé naší mateřské školky,
právě vychází druhé číslo školkového časopisu ŠKOLÁSEK. Najdete zde informace o všech akcích, které proběhly v tomto období, plánované akce na další období, dobré a zdravé recepty nejen z naší kuchyně, PERLIČKY vašich dětí, fotogalerii obrázků prací dětí ze všech tříd a jiné zajímavosti.
Naši Krtečci
AKCE LEDEN –BŘEZEN 2016 LEDEN V novém roce jsme zahájili školní docházku v pondělí 4. ledna. Děti nám sdělovaly svoje zážitky z vánočních prázdnin a „Ježíškovské nadílky.“ 12.1. – rodiče předškoláků byli pozváni na besedu se školní psycholožkou paní Miklášovou. 14.1. – předškoláčci navštívili dopoledne základní školu, kde si vyzkoušeli tzv. ŠKOLU NANEČISTO. 22.1. – všechny děti z naší školky si užily výukový hudební program pana Břetislava Vojkůvky z Brna (tenorista, hudebník, pedagog).
Pan Vojkůvka s dětmi.
ÚNOR První týden v únoru nás čekali jarní prázdniny, kdy nás do školky chodilo málo. 15.2. – přijede k nám kouzelník Tomáš Šulaj ze Slováckého divadlo a předvede nám své kouzelnické show. 16.2. v 16.00 hodin zveme všechny rodiče, babičky, dědečky a sourozence na charitativní akci SNĚHULÁCI PRO AFRIKU. Budeme společně vyrábět, kreslit nebo malovat sněhuláky. Za každého sněhuláka vybereme 50 Kč. Vybrané penízky pak pošleme na fond KOLA PRO AFRIKU. 23.-24.2. – pečeme ve školce koblížky – máme dobu masopustu. 25.2. – děti ze třídy Myšek a Pejsků a kočiček jdou na výukový program do Slováckého muzea v Uh. Hradišti – Fašanku, fašanku… 26.2. – všechny děti z naší školky mají KARNEVAL na téma „pohádkové bytosti.“
BŘEZEN Od 3.3. (pravidelně každý čtvrtek, kromě Velikonočních prázdnin) začíná předškolákům předplavecký výcvik. 4.3. – přijede k nám do školky loutkové divadlo ŠIKULKA a zahraje všem dětem 3 pohádky. 22.3. od 16.00 hodin VELIKONOČNÍ TVOŘENÍ – zveme všechny rodiče, babičky a dědečky i sourozence na jarní tvoření – připravili jsme pro vás i překvapení
PERLIČKY VAŠICH DĚTÍ Děti se učí správnému držení tužky při kreslení
-
Martínek Š. drží tužku nad papírem a říká – „Nevíš, proč mi to nekreslí?“ Paní učitelka vezme Martínkovu ruku a říká mu:“Martínku, to musíš začít hýbat zápěstím, aby ti ta tužka kreslila. U oběda – Filípek H. sedí u polévky, prohlíží si ji a nejí. Paní učitelka se ptá: „Filípku, na co čekáš?“ Filípek: „asi až mi to oranžové z polívky uplave.“ S dětmi jsme si povídali, co kdo má nejraději. Kubíček M. povídá: „Já mám nejraději čekup.“
DOBROTY
Jednoduchá pomazánka z Lučiny 200 g Lučiny, 2 lžíce bílého jogurtu, 1 menší červená paprika, 1 rajče, sůl Lučinu smícháme s bílým jogurtem. Papriku a rajče nakrájíme na malé kostičky a vmícháme k Lučině. Případně trošku dosolíme a mažeme na chléb nebo pečivo.
Dýňová polévka dýně Hokaido, bio bujon nebo sůl, zakysaná smetana nebo bílý jogurt Dýni neloupeme, jen omyjeme, vydlabeme a pokrájíme na kusy, zalijeme vodou, aby dýně nebyla potopená, přidáme bujon a dáme vařit. Po dvaceti minutách polévku tyčovým mixérem rozmixujeme a ochutíme
bujonem nebo solí. Přidáme
půlku bílého jogurtu nebo zakysanou smetanu. Polévka je hustá a krémová.
Celozrnný borůvkový koláč 80 g ovocného cukru, 1 sáček vanilkového cukru, špetka soli, 30 ml řepkového oleje, 200 ml mléka, 6 lžic celozrnné špaldové mouky (hladké), 4 lžíce polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva bez fosfátů, 2 hrnky borůvek, tuk a hrubá mouka na vymazání a vysypání plechu Do mísy rozklepneme 3 žloutky, bílky dáme zvlášť. Ke žloutkům přidáme ovocný i vanilkový cukr a ručním šlehačem vymícháme do husté pěny.
Pak přidáme špetku soli, olej, mléko a vše dobře prošleháme. Pak postupně vešleháme obě mouky a prášek do pečiva. Nakonec zlehka lžící vmícháme tuhý sníh z bílků. Hotové těsto nalijeme na tukem vymazaný a hrubou moukou vysypaný plech. Na těsto rovnoměrně nasypeme borůvky a koláč dáme péci do trouby vyhřáté na 180 °C. Pečeme asi 25-30 minut.
ZAJÍMAVOSTI ŠKOLNÍ ZRALOST A PŘIPRAVENOST Zahájení školní docházky je velmi důležitou a mimořádnou událostí v životě dítěte. Nástup do školy je završením dosavadního vývoje a vstupem do nové životní etapy. Dítě se na vstup do školy připravuje v předškolním zařízení, kde by měl být respektován tzv. individuální přístup : - měla by být akceptována přirozená vývojová specifika dětí předškolního věku a důsledně promítána do obsahu, forem a metod jejich vzdělávání,měl
by
být
jednotlivého
umožněn dítěte
v
rozvoj rozsahu
a
vzdělávání jeho
každého
individuálních
možností a potřeb, - za všech okolností by měly být maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí a umožňováno tak každému dítěti dospět v době, kdy opouští
mateřskou školu, k optimální úrovni osobního rozvoje a učení (k úrovni, která je pro dítě dosažitelná), -
plnit
i
úkol
diagnostický
–
tzn.
na
základě
dlouhodobého a každodenního styku s dítětem i jeho rodiči poznat předpoklady a možnosti každého jednotlivého dítěte. Je důležité si uvědomit, že děti stejného věku mohou být různě fyzicky, mentálně či sociálně vyspělé. Dále je nutné si uvědomit, že velké rozdíly mohou být mezi dětmi, které jsou různě staré při vstupu do první třídy. Rozdílné jsou také podmínky, které dětem poskytuje rodina - např. míra podpory, kvalita domácí přípravy, klima rodiny apod. ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY U některých dětí je vhodný odklad školní docházky, který má smysl ovšem jen tehdy, pokud některá z výše uvedených složek není dostatečně rozvinutá, ale je pravděpodobnost, že
během
odkladu
dojde
k
takovým
kvalitativním
změnám, které umožní úspěšné zahájení školní docházky. Odklad školní docházky může být na škodu tam, kde není potřeba. Dítě, které je na školní docházku
dostatečně
připravené po všech stránkách, se pak může ve škole
nudit, nemotivuje ho, může se také obtížně zařadit do skupiny o rok mladších spolužáků, kteří jsou na nižším stupni vývoje. Odklad školní docházky doporučí lékař praktický, či v případě potřeby i odborný a poradenské pracoviště,
buď
speciálně
pedagogické
centrum
nebo
pedagogicko–psychologická poradna. O odklad školní docházky si žádá rodič u ředitele školy. Dodatečný odklad může být ředitelem školy povolen do konce prvního pololetí první třídy. Pro
některé
následný
dítě
přestup
se
však
zpět
do
může
dodatečný
mateřské
školy
odklad stát
a
velmi
stresujícím a může ho těžce prožívat. Děti, u kterých je vhodné zamyslet se nad odkladem školní docházky: - děti zdravotně oslabené, - děti s výrazným rozumovým opožděním, - děti s pomalejším nebo nerovnoměrným rozumovým vývojem, - děti nezralé v oblasti sebeobsluhy, - děti nezralé v oblasti sociálně – citové, -
děti
s
problémy
v
oblasti
řeči
a
komunikačních
dovedností, - děti s problémy s pozorností a soustředěností, - děti s problémy v rozvoji grafomotoriky, - děti s problémy v pracovním tempu (výrazná pomalost).
Školní zralost je jedním z důležitých předpokladů pro školní úspěšnost, proto je nutné zmínit zde ještě další informaci, a to tu, že pokud je do školy přijato dítě nezralé, může to u něj vyvolat dlouhodobý stres, protože díky své nezralosti určitých důležitých funkcí nezvládá výuku. Jsou na něj kladeny požadavky, které vedou k jeho přetěžování, může docházet ke zvýšené unavitelnosti, vyčerpání, zvýšené nemocnosti aj. Je zde velké riziko školní neúspěšnosti, kterou mnoho žáků prožívá jako
traumatizující.
U
dítěte
může
dojít
k
vytvoření
tzv. syndromu neúspěšného dítěte, kdy se mohou u něj rozvinout různé formy fóbií ze školy, poruchy příjmu potravy, mohou vznikat poruchy chování (negativismus, zvýšená
agresivita
aj.),
rozvoj
řady
dalších
psychosomatických projevů, může být ovlivněno formování sebepojetí a sebevědomí dítěte. Proto je velmi důležité, aby do školy vstupovaly děti, které jsou na školní výuku a začlenění do kolektivu spolužáků připraveny.
KDO URČUJE PRAVIDLA? DÍTĚ NEBO RODIČ? Již před více než 15 lety popsala známá psycholožka českého původu Jiřina Prekopová v jedné ze svých knih převratné změny, které ve výchově dětí a vlastně i v celém nastavení
moderní
rodiny
nastaly
v
desetiletích. Zatímco dříve se děti v rodinách
posledních
napříč kulturami a zvyklostmi přizpůsobovaly rodičům – širším potřebám celé rodiny, dnes se velmi často rodiče přizpůsobují, a v jistém smyslu doslova podřizují, dětem. Jejich zájmům, rozmarům, náladám a touhám. „Respektovat a být respektován“ - žhavý trend ve výchově dětí. Maličké, bezbranné a roztomilé „pískle“ je v mnoha rodinách tím, kdo „tahá za drátky“. Bohužel má tato stále častější
podoba
odborníků
přístupu
negativní
k
dopad
rodičovství na
dle
dětskou
mnoha
psychiku.
Například psycholožka Prekopová tvrdí: „ … dítě se dostane do trvalého neklidu, kterého se nemůže vzdát. Stále musí přezkoumávat, jestli vztahy v jeho impériu ještě fungují: jestli
mu
nevsunou
nežádoucí
jídlo
do
úst,
jestli
se
dodržuje tempo nošení… Neustále vládnutí, kontrolování, provokování, nutnost být ve středu pozornosti a obrana proti výzvám něco se učit – zde by se eventuálně mohly objevit jeho slabosti – přivádí dítě do stresu, který se projevuje neklidem, nervózním napětím, hyperaktivitou a neschopností koncentrovat se.“ SRÁŽKA S REALITOU Celý začarovaný kruh neustálého „testování moci“ má dle Prekopové poněkud neočekávané důsledky. Místo aby bylo dítko, kterému se v rodině vše přizpůsobuje a ve všem se mu
vychází
vstříc
spokojené,
sebejisté,
sebevědomé
vyrovnané, dochází postupem času v interakci
a
s reálným životem (školka, škola, autority, vrstevníci) k pravému opaku. Malý vladař je dezorientovaný. Vždyť si byl díky ovládání svých nejbližších jistý sám sebou a najednou se má něčemu přizpůsobovat!? Je velmi smutné pozorovat situaci, kterou popisuje Prekopová: „Panovačné dítě by si tak rádo hrálo, ale také tady stojí samo prosti sobě. Musí se v mnoha případech vzdát hraní s ostatními dětmi, protože není schopno přizpůsobit se herním nápadům druhých, není schopno čekat, není schopno se vzdát potřeby být středem pozornosti a v žádném případě nesmí hru prohrát… Každé střetnutí s vlastními těžkostmi pociťuje jako zbavení moci. Takové střetávání však patří k učení!“ Milující rodiče bohužel často (naprosto lidsky) hledají příčiny nestandardního chování svého potomka všude jinde než v sobě a v přístupu k výchově. Zdá se tedy, že ani
autoritativní
výchova
našich
prababiček,
ani
bezbřehá tolerance, volnost a maximální snaha o to dítě nijak nefrustrovat nejsou ve výchově „to pravé ořechové“.
