2/2016
Vážení a milí občané, po prvním školním roce prožitém v naší malebné škole se s Vámi chci podělit o pár informací. V budoucím roce se budeme všichni snažit vybudovat tým pracovníků založený na vzájemné spolupráci, úctě k práci druhého, zachovat dobrého "ducha" naší školy jako jednoho celku. V této souvislosti Vás všechny chci ujistit, že chápu postavení naší školy, která je pevnou součástí obce a poskytuje dobré vzdělání našim dětem. Doufám, že se na sebe budeme moci vzájemně spolehnout a vybudovat našim žákům i pracovníkům příjemné prostředí, které budeme všichni rádi navštěvovat. Po personálních změnách chci poděkovat odcházejícím za jejich mnohaletou činnost a popřát hodně štěstí i novým pracovnicím, které jsou plné elánu a nadšení. Věřím, že předají našim dětem své nejlepší znalosti a dovednosti. Zároveň Vám všem přeji krásné prožití prázdnin, léta a dovolené. Mgr. Věra Drapáková, ředitelka školy
Co je nového ve škole a ve školce Nastalo nejkrásnější období školáků i jejich učitelek – čas netrpělivého těšení se na vytoužené prázdniny. Aby nám tento čas rychleji utíkal, zaplnili jsme jej pilnou prací a zajímavými aktivitami. V dubnu nás školáky i mateřskou školku navštívil sokolník, jenž pracuje s dravci na letišti, kde se využívají pro plašení drobných ptáků. Předvedl nám dravé ptáky, z nichž největší byl orel skalní. Dozvěděli jsme se mnoho informací, dravce jsme
si zblízka prohlédli, a dokonce jsme si mohli vzít některé na ruku. Velkým překvapením byl pro nás všechny Fufík – ochočená fretka, která na zavolání běhala za svým pánem jako pejsek. V tomto měsíci jsme rovněž navštívili trutnovskou městskou knihovnu, ve které jsme se dozvěděli spoustu zajímavého o pohádkách a pověstech, ale také o tom, jak knihovna funguje a jak si v ní můžeme knížky půjčovat.
Na konci dubna jsme si v mateřské škole užili čarodějnické dopoledne. Tomu však předcházelo shánění babského ucha, ještěrčích sušených ocásků, netopýřích křídel, žabího hlenu a výbušného prášku na výrobu čarodějnického lektvaru. Přišli jsme do školky převlečeni za čarodějnice, čaroděje, ježibaby a ježidědky. Poté vypukl ježibabí tanec s košťaty, čarodějnické bubnování nejstarší čarodějnice v MŠ, tanec a zpěv v jazyce čarodějnic celého světa. Všichni jsme se podíleli na přípravě a vaření lektvaru, který jsme si pak v lahvičkách odnesli domů. Také jsme společně vyrobili čarodějnici pro lampionový průvod a následné spálení na veliké hranici za obecním úřadem.
Ve školní družině jsme se vyzkoušeli EKO DÍLNU – práci s netradičním materiálem. V rámci zahradnického týdne jsme vysázeli kopretiny do květináčků, které jsme pak předali svým maminkám. Ve školní družině i ve škole proběhlo sportovní atletické klání. Jeho cíl, zlepšení fyzické kondice dětí, byl určitě splněn. V rámci Dne Země jsme se už tradičně zapojili do úklidu obce. V květnu jsme s žáky základní školy oslavili Den Matek, a to naším vystoupením před rodiči a prarodiči v sále OÚ. Hodně jsme se snažili a sklidili jsme velký potlesk od diváků, kterých byl plný sál. Pak už nastalo velké těšení a přípravy na celoškolní výlet.
Vyrazili jsme tedy společně se školáky na výlet do Pardubic, který se tematicky vztahoval k našemu celoročnímu projektu ,,doprava“. Autobusem jsme přijeli k řece Labi. V přístavu jsme se nalodili na horní palubu lodi Arnošt z Pardubic a dvě hodiny jsme pluli směrem ke Kunětické hoře a zpět. Nejprve jsme dopluli do plavební komory, kde jsme se dozvěděli, co to vlastně je a k čemu slouží. Na lodi jsme si vyzkoušeli ražení pamětních mincí, výrobu přívěsku z drátů, zhotovili jsme si také drátěný zápich s korálky do květináče. Během plavby se někteří z nás převlékli za piráty s meči. Dokonce se na palubě objevila pirátská lebka se zkříženými meči a i sám kapitán Hook. Po vylodění jsme se autobusem přesunuli do Ráb u Pardubic, kde jsme navštívili Perníkovou chaloupku. Od pohádkového dědečka jsme se dozvěděli, že ježibaba byla vlastně chudá babička perníkářka, které ošklivé a nevychované děti kradly z chaloupky perníky. Za trest dodnes sedí v chaloupce ve vězení. Museli jsme si také změřit prst
v prstoměru. Komu se do otvoru vešel, byl hubeňour a dostal perníček na cestu pohádkovým lesem.
Poté jsme vstoupili do světnice ježibaby, které na stará kolena narostly fousy. Ta nám ukázala, jak se peče správný medový perník, které suroviny do něj patří a jaké, ručně vydlabané formy se k jeho pečení používají. Podívali jsme se také do Ježíškova nebe a nakonec jsme se, jako statečné děti, sklouzli čertovským tobogánem přímo do pekla. Na krásný a prožitkový výlet stále vzpomínáme.
Hned první den v měsíci červnu jsme společně s mladšími školáky vyrazili na „šipkovanou“, která se konala u příležitosti Dne dětí. Starší školní děti nám připravovaly a značily cestu. Během cesty nás zastavovaly u značek „stop“, u kterých jsme plnili úkoly s tématem dopravy. Cesta byla náročná, přes hory a doly nás značky dovedly na zahradu školy, kde se nám starší školáci schovali. Když jsme se unaveni a šťastni shledali, vypuklo velké pátrání po truhle s pokladem na zahradě mateřské školy. Poklad nakonec vypátral Marek Mucudis. Balíčky s dobrotami za vynaloženou námahu stály!
Dne 10. června jsme se zúčastnili již tradiční akce „Podkrkonošská sněženka“, setkání škol a starostů regionu Podkrkonoší. Tentokrát jsme přijali pozvání Základní školy Pilníkov, která pro nás na svém krásném atletickém hřišti připravila zábavné sportovní dopoledne. Akce se nám moc líbila.
24. červen byl pro naši školku velice významný a slavnostní den, na její zahradě se totiž konala svatba Elišky Pokorné a Míši Hudíka. Byla to velká událost nejen pro nás. Na svatbu přišly i všechny děti ze základní školy, s nimi dorazily i paní učitelky a paní ředitelka. Této slávy se zúčastnily i rodiny obou snoubenců a někteří rodiče dětí MŠ. Eliška a Míša si řekli své ANO po úvodní řeči paní oddávající, družičky Lucinka Hrdličková a Anežka Klossovská nevěstě zároveň svědčily a družbové – svědci Míša Maissner a Jára Pokorný podporovali ženicha v jeho rozhodnutí. Po podpisu na pamětní list u slečny matrikářky a slavnostním přípitku šampaňským
z Bordeaux prošli již novomanželé deštěm rýže za vydatného volání „hodně štěstí“ a poté přijímali gratulace hostů a svatební dary. Jak už to po svatbě bývá, ženich s nevěstou odjeli na svatební cestu kolem školkové zahrady. Eliška nasedla na Míšův, v novém laku a slavnostně vyzdobený, šlapací traktůrek. Míša zabral a frčel s Eliškou pryč za roh školky jako o závod. Po jejich návratu jsme si všichni šťastně oddechli, že se nám vrátili živi a zdrávi a začalo hodování. Svatební ovocný salát, koláčky, slané pečivo i nádherný dort nám moc chutnal a šampaňské teklo proudem. Novomanželé žasli nad množstvím svatebních darů, rodiče otřeli slzy z tváře a všichni jsme se skvěle bavili. Fotografie i video z této akce můžete zhlédnout na webových stránkách školy www.skolavlcice.eu v sekci Galerie. Chceme tímto poděkovat rodině Maissnerových za skvěle natočené video a rychlost, s jakou nám donesli DVD do školky, dále všem fotografujícím za množství momentek ze svatby. Doufáme, že tento svatební den se zapíše do paměti nás všech, a hlavně novomanželů, navždy.
Náš celoroční dopravní projekt jsme završili tvořivým dopolednem, při kterém jsme ukázali, co všechno jsme si o tomto tématu zapamatovali. Vyzkoušeli jsme si také jízdu zručnosti na koloběžce. V družině jsme se tento měsíc zaměřili na pozorování života rostlin a živočichů u vody. Školní rok jsme již tradičně ukončili slavnostním vyřazením našich páťáků a předškoláků. Celý pedagogický sbor přeje všem školákům a předškoláčkům krásné prázdniny a do nového školního roku vykročení tou správnou nohou.
Ze školních sešitů… Šipkovanou jsem měl rád. Je to moje třetí nejoblíbenější akce ve škole. Prožili jsme se školou trochu adrenalinu. Ve schovce na zahradě školy jsem chtěl udělat kamufláž poblíž domečku Víti. Povedlo se mi to, ale malí mě našli asi za třicet sekund naproti mému domečku. Poklad jsme hledali u školky na zahradě a Marek ho našel. Dostali jsme všichni odměnu. Míra Horáček, 4. třída
Třetí, čtvrtá a pátá třída měla pro malé připravit šipkovanou. Nejdřív jsme to stíhali, ale ke konci nás zahlédli. Roznesli jsme deset úkolů. Všichni malí je splnili, a když došli na konec, měli nás hledat. Našli nás a pak jsme přešli na zahradu školky, kde jsme hledali poklad. Byly to samé sladkůstky. Julinka Hubálková, 4. třída Jeli jsme na lodi, udělali jsme si hezkou minci a přejeli jsme do perníkové chaloupky. Kubík Figera, 1. třída Šipkovaná se mi líbila, protože to bylo směšné a zábavné. A bavilo mě schovávat se a psát úkoly. Bylo to prostě krásné. Vanesa Mucudisová, 3. třída
Se školkou jsme hráli šipkovanou, hledali jsme poklad. Baruška Rejmontová, 2. třída Když k nám přijel pán s dravci, hodně jsem se smál, když nám ukázal „druhou největší šelmu“, protože to bylo štěně. A nečekal jsem, že má takovou sílu. Vítek Cvrček, 3. třída
Mně se moc líbil ten velký orel. Hlavně jak jsem ho měl na své ruce. Byl hodně těžký. Bavilo mě, jak tam skákalo to káně a jak jedli ta mrtvá kuřata. Honzík Horký, 3. třída Já jsem si pohladila výra Kubu. Eliška Hubálková, 2. třída
Mně se líbila šipkovaná. Hledali jsme velké děti a poklad. Klárka Ježková, 2. třída
Hráli jsme florbal a byli jsme na hřišti. Zuzka Meissnerová, 2. třída
Já jsem si držel orla skalního. A viděl jsem rozzuřeného výra Kubu. Táda Turičík, 2. třída
Držel jsem si poštolku. Matýsek Jaworek, 1. třída
Když jsme vystupovali na Den matek, tak si myslím, že měli všichni trému. Akorát je škoda, že jsem jenom zpíval a pískal. Nejlepší byl Standa, protože hrál mimino a dokázal si ze sebe udělat srandu. Tom Křivský, 4. třída
Na školním výletě se mi líbilo, že jsme pluli lodí po Labi. Viděli jsme různé chatky, které měli lidé postavené na březích. Když jsme vystoupili z lodě, jeli jsme autobusem na Kunětickou horu, kde byla perníková chaloupka. V ní nebyla Ježibaba, ale chlap převlečený za ježibabu. V jejich obchodu jsme si mohli koupit perník. Standa Ježek, 5. třída
Poprvé jsem nastoupil do lodě se školou. Čtyřikrát jsem byl se svými rodiči a jednou s bráchou. Mně se líbí voda spíš z výšky, proto chodím na loď rád. Pepík Čapek, 4. třída
Byli jsme na lodi, která se jmenovala Arnošt. Byli jsme na vodě, která se jmenovala Labe, a byli jsme v perníkové chaloupce. Filípek Hans, 1. třída
My jsme jeli se školou na výlet k perníkové chaloupce a taky jsme dělali minci a náhrdelník. Alešek Hrdlička, 2. třída
Byli jsme na Podkrkonošské sněžence v Pilníkově. Byly tam různé aktivity. Mě zaujal florbal – dvakrát jsme prohráli a čtyřikrát remizovali. Bylo tam 7 škol a my se umístili na šestém místě. Setkal jsem se tam s jedním klukem z fotbalu. Bylo to super. Jiří Ondráček, 5. třída
Byli jsme v Pilníkově a hráli jsme hry a florbal. Gábinka Procházková, 1. třída Podkrkonošská sněženka se konala v Pilníkově. Hráli jsme florbal a ještě jsme dál sportovali. Ve florbale bylo 22 turnajů a my jsme jich hráli 6. Z ostatních disciplín byl například skok z místa, překážková dráha, slalom atd. Byli jsme na 6. místě ze sedmi. Eliška Jaworková, 4. třída
Držel jsem orla a byli tam dravci. Na Podkrkonošské sněžence byly soutěže a bylo tam hodně dětí. Davídek Cejnar, 2. třída Držel jsem orla skalního, poštolku a viděl jsem fretku. Mára Mucudis, 1.třída
