ROZHOVOR S GÓLMANY panem učitelem P. Chvojkou a žákem D . Červenkou
Pod lavicí Školní rok 2013/2014 Číslo14 Pohled do zrcadla Škola mých dětí Jaký bych byl)a) učitel
CESTOVÁNÍ SPORT ZÁBAVA
ČTĚTE !
Úvodní slovo redakce
Vítejte ve 14. čísle školního časopisu, kde vás mohou zaujmout rozhovory s panem učitelem Petrem Chvojkou nebo s žákem páté třídy – brankářem - Dominikem Červenkou. Někteří žáci naší školy se zúčastnili školního zájezdu do Paříže a Velké Británie, takže se dozvíte, jak měli nabitý program. Deváťáci přispěli svými slohy o škole a nebude chybět ani sport, tentokrát fotbal. Užijte si hodně zábavy při čtení vtipů a poznání z našich cest. Vaše redakce.
Cestování Krásy Paříže a Londýna 1. - 7. 6. 2014 Dne 1. 6. jsme se všichni natěšení sešli u Zimního stadionu v Uherském Hradišti ve 14 hodin. Jakmile přijeli všichni na místo, tak jsme se rozloučili s rodiči a nasedli do autobusu. Po šestihodinové cestě jsme přijeli do historického města Cheb, kde se k nám přidali žáci chebské školy. 2. den Kolem 22 hodin jsme přijeli do krásného velkolepého města Paříž. Naše první návštěva mířila na Eiffelovu věž. Výtahem jsem vyjeli do třetího patra a mohli z výšky 324 m sledovat rozlehlé město Paříž. Nádherný zážitek! Věž je nádherná, moc se mi líbila. Poté jsme přejeli lodičkou po řece Seině ke katedrále Notre-Dame. Katedrála je považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury. Její stavba byla zahájena v roku 1163 a po 182 letech, roku 1345, byla dokončena. Odpoledne
se konala návštěva Louvre, největšího muzea umění, kde je mohli vidět jednu z největších atrakcí Louvru obraz Mona Lisy od Leonarda da Vinci. Večer jsme se ubytovali na hotelu F1 v okolí Paříže. 3. den Dopoledne byla procházka čtvrtí Montmartre k Bazilice Sacré-Cœur, návštěva čtvrti Le Defence, již dominuje slavná Velká Archa. Odpoledne návštěva krásných zahrad Versailles, prohlídka paláce. V podvečerních hodinách jsme se ubytovali v severní Francii. 4. den: Dopoledne jsme přepluli do Velké Británie. Navštívili jsme starobylé město Canterbury, kde jsme si mimo jiné prohlídli zdejší velkolepou katedrálu. Odpoledne jsme nahlédli do pohádkového hradu Leeds Castle a přilehlých zahrad s bludištěm. Večer jsme se ubytovali do hostitelských rodin. Naše hostitelská rodina byla super, měli tři děti: kluka Violeta a dvě holčičky Viu a Savanu a hráli jsme pro ně divadlo prasátko Peppinu. 5.den : Jsme navštívili klenotnici Tower of London, poté proběhla návštěva domu hrůzy London Bridge Experience. To byla i naše noční můra! V odpoledních hodinách prohlídka centra města (Westminster, Buckinghamský palác, Trafalgar Square, Covent Garden). 6. den: Dopoledne jsme si prohlédli jednoho z významných londýnských sportovišť Wembley. Odpoledne jsme si zašli zahrát na nejmenší do slavného hračkářství Hamleys a procházku po Oxford Street. V podvečer jsme tento krásný týden ukončili projížďkou na nejvyšším vyhlídkovém kole světa London Eye. Večer jsme se vraceli domů do České republiky.
Chtěla bych tímto za nás za všechny účastníky zájezdu moc poděkovat paním učitelkám Zdeňce Brehmerové a Evě Palmovské za to, že to s námi vydrželi a že nám umožnili uskutečnit tento zájezd a poznat krásy Paříže a Londýna. Ještě jednou velký DÍK! Zpracovala Eliška Jordánová, 6. C
Foto: Anna Kodrlová, 6.C
Slohové práce
Myslím si, že když budou moje děti chodit do školy, tak to nebude tak, jak za nás teď. Věci se rozvíjí a jsou čím dál víc moderní věci. Když si vzpomenu, jak vypadala moje škola, když jsem do ní vstoupila 1. září 2005 jako prvňáček a teď, když z ní vycházím 27. září 2014, škola se změnila hodně. Přála bych mým dětem a udělám vše pro to, aby do školy chodily rády. Aby se do školy těšily a chodily z ní aspoň trochu nadšení, tak jako já, když mě škola ještě na prvním stupni aspoň trochu bavila. Moji dětem bych přála nějakou mladou a hodnou paní učitelku. Já jsem na prvním stupni měla paní učitelku Hanu Hochelovou, na kterou vždy vzpomínám v dobrém. Ona mě naučila číst, psát, počítat, pomáhat ostatním a hlavně nic nevzdávat. Je to skvělá paní učitelka a doufám, že moje děti narazí taky na tak hodnou paní učitelku. Doufám, že moje děti budou alespoň trošku chytré. A odnesou si ze školy jen ty dobré věci. Kristýna Mařáková, 9. A
Už se těším na to, až budu mít děti. Až udělají první kroky, až si poprvé zavážou tkaničky u bot, až půjdou poprvé do školy. A u té školy bych se chtěl zastavit, myslím, že škola nebo správná volba základní školy je velice důležitá. Základní škola je škola, která člověka nejvíc ovlivní do života. Učitelé, kolektiv, pověst školy, to všechno by se mělo vzít v potaz. Já osobně jsem během devítileté povinné školní docházky vystřídal tři školy a každá škola byla něčím specifická…první dva roky jsem chodil do školy v místě bydliště, tam to bylo asi takové normální, dále jsem po změně bydliště chodil jeden rok na vesnickou školu a tam to bylo specifické tím, že to tam bylo klidné, každý každého znal, prostě to mělo své kouzlo. A na závěr od 4. ročníku chodím sem, na Sportovní školu do Uherského Hradiště. Tato škola se mi líbí, mam tu dost pohybu, což mi hodně vyhovuje, ale každé pro má i své proti…hned po nástupu jsem se stal terčem šikany a to je to, co bych svým dětem nepřál, aby zažili… Filip Novák, 9. A
Jaká bych já byla učitelka? Na tuhle otázku není lehká odpověď. To, kolik musí mít učitel trpělivosti, kolik času stráví u opravování a vymýšlení písemek, dozory s neposlušnými dětmi na chodbě a spoustu dalších učitelských povinností, na to bych já prostě neměla. Učitele můžeme rozdělit do tří skupin: a)hodní, b) budící respekt, přitom se dokážou smát a zpestřit nějak hodinu, c) přísní, kteří rádi rozdávají špatné známky. Já bych se asi přiklonila ke skupině b. Nebyla bych ani přísná, ani hodná, prostě taková normální, aby mě měli rádi, ale zároveň aby u mě měli respekt. Dělala bych různé prezentace, aby měly děti hodiny zpestřené, chodily bychom ven a děti by se v hodinách rády učily. Tak taková bych já byla učitelka. Katka Hrušková, 9. A
Já a učitel? No rozhodně je to věc, která by mě bavila a kterou bych se klidně chtěl živit. Bohužel život učitele je čím dál tím těžší, protože celkové školství je velmi špatně placeno, ale rozhodně by mě tahle práce bavila. Jedna z mých předností je práce s dětmi, baví mě pro ně vymýšlet různé aktivity, poučovat je ohledně různých věcí, a proto momentálně trénuju mladé kluky u nás v Polešovicích. Už mnohokrát mi bylo řečeno, že role učitele nebo něco podobného by se ke mně hodila, děti mě mají v oblibě. Učitel bych chtěl být oblíbený, ale i ten, co naučí, ale chtěl bych mít i nějaký ten respekt, aby děti věděly, co si můžou dovolit. Vymýšlel bych pro ně zábavné programy, aby je vyučování bavilo. Chtěl bych se co nejvíce přiblížit jejich věku a snažit se jim vždy pomoci, tak aby obstáli v osobním životě a aby věděly , co to obnáší. Snažil bych se jim hodinu co nejvíce zpříjemnit a udělat zábavnou. Snažil bych se organizovat co nejvíce akcí a exkurzí. Tak nějak takhle bych se představoval v roli učitele, snad to někdy vyjde. Tomáš Ficek, 9. A
Jmenuji se Filip Novák. Je mi 15 let, jsem vyšší hubené postavy, mám kratší vlasy, tmavé oči a menší nos. Od malička jsem vyrůstal v křesťanské rodině, jsem komunikativní, rád se zapojuji do kolektivu, jsem optimistický snad ve všech situacích, mám rád humor a pohyb. Jsem ve vývoji, což znamená změnu ať už po vzhledové stránce, tak i po té stránce charakterové… Není to tak dávno, co jsem dělal spoustu kopanců a hloupostí, které mě pak stály ztrátu kamarádů a důvěry celého okolí. Mnohdy jsem dělal všechny ty špatné věci jen tak, protože jsem si myslel, že je to prostě normální. Vždyť to tak dělají všichni a já jsem nechtěl být „jiný“. Bál jsem se vyčnívat, aby si o mně někdo nemyslel, že jsem slaboch, který nedokáže udělat průšvih. Nyní už však vím, že jsou důležitější věci, na kterých je nutno si zakládat. A to je mít čisté srdce. Když se podívám o kousek nazpět, tak jsem neměl problém někoho podvést, neměl jsem problém někoho zesměšnit, neměl jsem ani úctu k učitelům, v hodinách jsem si dělal, co se mi zachtělo…tohle všechno pro mě bylo normální. Nyní si však uvědomuji, že toho lituji a že bude těžké to všechno napravit a získat si přízeň učitelů, kterou jsem tak dlouho odmítal svým chováním…bude těžké získat skutečného přítele, když jsem se každému smál a každého před ostatními shazoval. Bude taky těžké získat důvěru u těch, které jsem dennodenně podváděl, které jsem neustále klamal…a především bude těžké přesvědčit své rodiče, že jsem jiný. Uvědomil jsem si, že všechny ty špatné věci jsem dělal jenom pro svůj prospěch, proto abych se zalíbil spolužákům nebo svým jakože kamarádům, ale důležitější je se zalíbit někomu jinému… Tak rychle jsem si spoustu věcí pokazil a teď si to budu dlouho dávat do pořádku. Bude těžké jít proti proudu, určitě se všem bude zdát divné, proč už nepodvádím, proč pomáhám slabším, proč dávám pozor v hodinách, proč nyní respektuji učitele. Určitě nejdřív sklidím posměch, ale to mi už TEĎ nevadí. Teď vím, že hlavní je mít čisté svědomí a poslouchat své autority, ať je to učitel, trenér nebo i rodič. Závěrem bych chtěl říct, že to všechno zní přehnaně, ale je to jenom odraz toho, co BŮH může způsobit s lidským myšlením a s lidským srdcem… BY © FILIP NOVÁK
Sport
Rozhovor s panem učitelem Petrem Chvojkou Čím jste chtěl být na ZŠ? Na základní škole jsem chtěl být, stejně jako všichni mí spolužáci, profesionálním fotbalistou.
Jaké je vaše oblíbené jídlo? Tatarský biftek.
Jaký je váš nejoblíbenější sport? Jednoznačně fotbal, ale jinak mám rád a provozuji sporty všeho druhu.
Jaké byly vaše oblíbené a neoblíbené předměty? Neměl jsem rád výtvarnou a hudební výchovu, protože nejsem umělecky nadaný. Mezi oblíbené předměty patřila tělesná výchova a matematika.
Byl jste ve škole mezi těmi jedničkáři a nebo mezi těmi s poznámky? Patřil jsem mezi jedničkáře, ale nějaká poznámka se občas také vyskytla.
Co jste rád dělal a nebo rád děláte o prázdninách? Prázdniny pro mě vždy, kromě odpočinku od školy, znamenaly spoustu tréninků v rámci letní přípravy na fotbalovou sezonu.
Kde rád trávíte prázdniny? V posledních letech rád jezdím o prázdninách na vodácké zájezdy do zahraničí.
Kde jste trávil dětství a kam jste chodil do školy? Dětství jsem prožil v Uherském Hradišti, odkud pocházím. Do 3. třídy jsem chodil do školy na Východ a od 4. třídy jsem byl žákem naší ZŠ Sportovní.
Chtěl jste být vždy učitel? Paní učitelka Novotná, která mě učila z českého jazyka, říká, že jsem už v 8. třídě chtěl být učitelem, ale já si na to nevzpomínám.
Vypracovaly Zuzana Žďárská a Marie Mislerová z 6.C
Fotbal Mc Donald´s Cup 11. 6. 2014 – republikové finále Za přítomnosti starosty města Uherské Hradiště proběhlo na radnici rozlosování Svátku fotbalu do základních skupin. Losování se ujal brankář 1. FC Slovácko Milan Heča pod vedením sportovního ředitele Svátku fotbalu Petra Chvojky.
HURÁ! Neskutečné čtvrté místo je naše!
VÝSLEDKY SVÁTKU FOTBALU Celostátní finále se uskutečnilo 9. a 10. června v Uherském Hradišti
Žáci 4. a 5. tříd se utkali ve skupině A se ZŠ Janouškova Brno, ZŠ Chrudim a ZŠ Prostějov. V pondělí 9.6.2014 jsme odehráli výborné utkání s ZŠ Janouškova Brno, kterou jsme porazili 2:1. V tomto utkání kluci příkladně bojovali a zvlášť výborný výkon podal brankář Dominik Červenka. V dalším utkání jsme porazili ZŠ Chrudim 6:0 a prakticky jsme si zajistili postup do čtvrtfinále. V posledním utkání ve skupině jsme v kombinované sestavě podlehli ZŠ Prostějov 0:5. V úterý 10.6.2014 dopoledne jsme ve čtvrtfinále porazili ZŠ Komenského Zlín 3:1 a postoupili do semifinále. Tady jsme podlehli ZŠ Mnichovo Hradiště 2:1, když jsme za stavu 1:1 neproměnili pokutový kop. V zápase o třetí místo jsme prohráli se ZŠ Prostějov až na penalty, když jsme celý zápas vedli a soupeř vyrovnal až těsně před koncem.
Hráli týmově a se 100% nasazením, ale potřebovali k velkému výkonu i podporu svých kamarádů a spolužáků.
Klukům patří poděkování za velice bojovný výkon v téměř tropickém počasí
Konečné pořadí 17. ročníku McDonald´s Cupu: 1. 2. 3. 4.
ZŠ Marjánka, Praha 6 (Praha) ZŠ Sokolovská, Mnichovo Hradiště (Středočeský kraj- sever) ZŠ E. Valenty, Prostějov (Olomoucký kraj) ZŠ Sportovní, Uherské Hradiště (pořadatelská škola)
5. ZŠ Norská, Kladno (Středočeský kraj – jih) 6. ZŠ J. Šoupala, Ostrava (Moravskoslezský kraj) 7. ZŠ Ter. Brzkové, Plzeň (Plzeňský kraj) 8. ZŠ Komenského II, Zlín (Zlínský kraj) 9. ZŠ Pionýrů, Sokolov (Karlovarský kraj) 10.ZŠ Hradební, Broumov (Královéhradecký kraj) 11.ZŠ Edisonova, Teplice (Ústecký kraj) 12.ZŠVrchlického, Liberec (Liberecký kraj) 13.ZŠ Janouškova, Brno (Jihomoravský kraj) 14.ZŠ Bartuškova, Třebíč (Kraj Vysočina) 15.ZŠ T.G.Masaryka, Písek (Jihočeský kraj) 16.ZŠ U Stadionu, Chrudim (Pardubický kraj) Individuální soutěže: Nejlepší střelec: Michal Ševčík (Třebíč) 14 gólů Nejlepší brankář: Dominik Červenka (Uherské Hradiště)
Rozhovor s Dominikem Červenkou z 5.A (odpovídá o přestávce při hraní stolního tenisu)
Jak dlouho hraješ fotbal? 4 roky.
Chceš hrát fotbal i dál? Jo, jasně.
Jaké je tvoje oblíbené jídlo? Kuře.
Jaká je tvoje oblíbená barva? Modrá.
Chtěl bys spíše do útoku nebo ti vyhovuje být brankář? Chci být pořád v bráně.
Jaký je tvůj oblíbený fotbalista a fotbalový klub? Fotbalista – Neymar a fotbalový klub – Chelsea.
Vypracovaly Zuzana Žďárká a Marie Mislerová z 6.C
Nejhezčí momentky z turnaje
Transparent za 10 000 Kč Součástí turnaje byla také soutěž o nejlepší transparent, kterou pro ZŠ Sportovní vyhráli žáci 9. B.
Zábava
VTIPY NA PRÁZDNINY Paní učitelka se ptá dětí, co dostaly o Vánocích pod stromeček. Vyvolá Pepíčka. Pepíček: Já jsem dostal PSP Učitelka: To je ta nová hra, že? Pepíček: Ne, to jsou ponožky, slipy a punčocháče.
Žáček druhé třídy se ptá: "Prosím, jak vůbec vypadá ten Konec světa?" Učitelka se chytí za hlavu: „Jakýpak konec? Už dva roky Vás přece učím, že je Země kulatá!"
Učitelka: „Jak se zdraví lidé v Německu? Žák: „Německy?"
Přijede autobus na celnici a do okénka se nahne celník se slovy: „Drogy, cigarety, alkohol? A jeden cestující na to bleskově: „Všechno máme."
Paní učitelka se zeptala studentky: "Anetko, ten úkol jsi dělala s někým nebo sama?" Studentka říká: „Ne, to dělal tatínek". Paní učitelka: „A proč?". Studentka: „Protože maminka neměla čas."
Seznámí se mladý muž s blondýnkou. Při rozloučení se zeptá: „Mohu ti zítra zavolat do práce?" „Můžeš, ale kdyby to brala šéfová, tak to polož." „Jak jí ale poznám?" „Je zrzavá a má brejle."
Blondýnka na pláži: „Mám plnou hlavu písku." Tmavovláska: "Zajímavé, mně se to dostalo jen do vlasů."
Dvě blondýny hrají šachy. „Gól!" „To není tenis, ty hloupá."
Turista na Moravě potká babku a ptá se: „Babičko, kde se tady pálí slivovice?" „Vidíš ten kostel, mladý? Tak kromě toho všude.“
Potkají se dvě blondýny na zastávce a ta jedna povídá: „Já jedu jedničkou.“ A ta druhá: „Já dvojkou. Hele 12, to můžeme jet spolu.“ Zpracovala Andrea Červinková a redakce
Příspěvky posílejte na školní mailovou adresu Jany Novotné.
ŠKOLNÍ ČASOPIS POD LAVICÍ, ZŠ SPORTOVNÍ, UHERSKÉ HRADIŠTĚ
©ZŠ SPORTOVNÍ 2014 Zdroje: archiv autorů internetové stránky www.zsuhsportovni.cz kliparty společnosti Microsoft
