číslo 5/2011
září 2011
ŠKOLNÍÈEK
Mùj sen
Veronika Vávrová, 5.tř.
Veronika Bartíková, 5.tř.
ŠKOLNÍÈEK
Mùj sen
Josef David, 5.tř.
Mikuláš Horák, 5.tř.
ŠKOLNÍÈEK
Mùj sen
Jan Hevler, 5.tř.
ŠKOLNÍÈEK
Mùj sen
Tereza Bubeníková, 5.tř.
Prázdniny se mi velice líbily. My jsme asi týden byli doma a potom jsme byli na týden na soustředění s bojovým sportem. Když jsme se vrátili, tak jsme začali chodit na fotbal ke kámošovi. Chodilo nás tam asi 10, byla tam docela sranda a pokaždé jsme tam byli alespoň tři hodiny. Po každém zápase jsme se napili, dali přestávku. A potom jsme šli zase hrát a večer všichni spali jako miminka. A každý den jsme tam byli. Pak jsme různě byli někde venku, pokaždé jsme se přišli jen ukázat domů, najíst a napít a to bylo vše. Pak jsme jezdili ke strejdovi na výlety. Chodily jsme hodně dlouho na fotbal až do teďka. A pak za mnou jezdili kamarádi. Potom nám strejda řekl, jestli s ním nechceme jet na rybářský tábor, tak my jsme řekli, že ano. Tak jsme v sobotu odjeli a za týden jsme se vrátili byla tam sranda, našla jsem si tam hodně kamarádů. Bylo to tam super, užila jsem si to. Chodili jsme se koupat do bazénu u nás a k sousedům a ke kamarádům. Tyto prázdniny se mi líbily, moc jsem si je užila, byla prostě sranda. Chodili jsme ven a pořád jsme něco hráli a pak už se blížila škola, tak jsme se připravovali, já jsem se do školy moc netěšila.
Kristýna Bandasová, 6.tř.
ŠKOLNÍÈEK
(asi 907 – 28. září 935) byl český kníže a světec, který je považován za hlavního patrona české země a symbol české státnosti. Podle legend byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou a vzdělával se v písmu na Budči. Jako kníže, po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem, dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil chrám sv. Víta, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve (Staré) Boleslavi, sídle svého bratra Boleslava, který díky tomu převzal vládu. Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou zbožnost (vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení model ap.) a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem Zemský patron českého státu, např. v Kodexu vyšehradském, na mincích nebo na Myslbekově pomníku. Socha svatého Václava na Karlově
mostě je součástí sousoší Svatého Norberta, Václava a Zikmunda Svatováclavský cyklus byl vyobrazen ve Velké věži hradu Karlštejna na stěnách přístupového schodiště do Kaple sv. Kříže. Z doby Karlovy pochází také známý votivní obraz druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, na němž byli vyobrazeni patroni české země a kde má sv. Václav výjimečné postavení. Velikostí i polohou se od ostatních zobrazených světců liší i obraz svatého Václava v kapli Sv. Kříže na Karlštejně v ikonostázi od Dětřicha Pražského (mistra Theodorika), jehož význam vyplývá z tvrzení císaře Karla IV., že měl "dva dědečky", svatého Václava (křestní jméno císaře bylo Václav) a svatého Karla Velikého. Ikony těchto dvou světců jsou výrazně větší než ostatní a jsou umístěny symetricky v centru celé ikonostáze.
ŠKOLNÍÈEK
Známá je Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, jejíž masa spočívá pouze na dvou bodech - přední levé noze a zadní pravé noze Václavova koně. Václav je symbolem české státnosti a patronem České země. Na podstavci je napsáno: "Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím." Tato socha svatého Václava je také zobrazena na současné dvacetikorunové české minci Koruny české (Kč). Méně známý je již výrok prezidenta T. G. Masaryka, zachycený i v Čapkových "Hovorech" z roku 1926 : " Humanita, toť náš národní program. Program Dobrovského, Kollára, Palackého, Havlíčka a už Komenského, králů Jiříka i Karla a svatého Václava". Pozměněná podoba "svatováclavské orientace" zrozené v novodobých dějinách jako koncepce české státnosti a ideologicky pokřivený pohled na svatého Václava byly zneužity v době Protektorátu Čechy a Morava. Svatováclavská orlice byla tehdy nejvyšším protektorátním vyznamenáním pro Čechy, kteří kolaborovali s nacisty. Khrystyna Slepko, 6.tř.
Svatý Václav Svatý Václav (asi 907 - 28. září 935) byl český kníže a světec, který je považován za hlavního patrona české země a symbol české státnosti. Podle legend byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou a vzdělával se v písmu na Budči. Jako kníže, po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem, dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil chrám sv. Víta, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve (Staré) Boleslavi, sídle svého bratra Boleslava, který díky tomu převzal vládu. Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou zbožnost (vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení model ap.) a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu, např. v Kodexu vyšehradském, na mincích nebo na Myslbekově pomníku.
ŠKOLNÍÈEK
Původ Kníže Václav byl synem knížete Vratislava a zřejmě jeho jediné manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila. Vztah k východofranské říši Důležitým problémem Václavovy vlády se stal vztah k východofranské říši, nebo lépe řečeno, k tomu, co z ní v té době ještě zbývalo (především kmenová vévodství Sasko a Bavorsko). Nebyl pouze důsledkem událostí, které se odehrály za jeho vlády, ale výslednicí dlouhodobějšího vývoje situace v této oblasti. Tributum pacis (poplatek za mír) Podle Palackého šlo prý o každoroční dávku ve výši 500 hřiven stříbra a 120 volů. Tento poplatek, o němž se nezmiňuje žádný ze soudobých kronikářů, ale teprve Kosmas, se platil nepravidelně do Bavorska v době vlády Karla Velikého a Ludvíka Pobožného (asi 806-840) a zřejmě byl pro některá knížata obnoven roku 895. Zázraky Svatému Václavovi byly připisovány různé zázraky, většinou se odehrávaly po Václavově smrti, ale dva se odehrály už před ní. Jedním z nich je vidění odbojného kouřimského knížete Radslava, který údajně uviděl na Václavově čele zářící znamení kříže se dvěma anděly kolem něho, a proto se mu v bitvě vzdal. Radek Jíša, 6.tř.
ŠKOLNÍÈEK
Eliška Krejbichová, 2.tř.
Julie Matějková, 2.tř.
Eliška Krejbichová, 2.tř.
Anička Holubářová, 2.tř.
ŠKOLNÍÈEK
Julie Matějková, 2.tř.
Oliver Šikl, 2.tř.
Karolína Šebková, 2.tř.
Sámir Doleček, 2.tř.
ŠKOLNÍÈEK
Jan Vilímovský, 2.tř.
Michaela Čálková, 2.tř.
Aneta Hevlerová, 2.tř.
Julie Matějková, 2.tř.
ŠKOLNÍÈEK
I takto se dá odpovědět na otázky v testu z fyziky: 1) Jakou práci vykonala maminka, když stálou silou 20 N vezla kočárek 200 m po přímém vodorovném chodníku? (Síla měla také vodorovný směr.) Maminka vykonala namáhavou práci 2) Motor výtahu zdvihl rovnoměrným pohybem svisle vzhůru kabinu o hmotnosti 400 kg do výšky 5 m za dobu 10 s. a) Jakou práci vykonal motor výtahu? Nenamáhavou - vytáhl kabinu jako prd b) jaký byl při tom výkon motoru? Veliký
Přijde pán na ranč a uvidí malou holčičku, která si hraje na trávníku. „Kdepak máš tatínka? Potřebuju s ním mluvit.“ „Tak jděte do chlívku, on tam krmí prasata. Poznáte ho hned, má na hlavě klobouk.“
„Tak se mi ukažte,“ povídá doktor. „Před týdnem jste byl takový skleslý, ale teď už je to asi v pořádku, ne? Máte nějaké potíže?“ „Ani ne. Jenom mě bolí ruka od toho teploměru, co jste mi ho před týdnem dal.“
Při zkoušení: „Jak rozeznáš jabloň od hrušně?“ „Podle ovoce.“ A v době, kdy stromy nemají ovoce?“ „Tak počkám.“ V ordinaci zvoní telefon. „Pane doktore, honem k nám přijeďte, manžel hrál na foukací harmoniku a spolkl ji.“ „Fuj, to jsem si oddechl,“ otřel si doktor z čela pot. „Představte si, kdyby hrál na piano.“
Z kuchyně spěchá do sálu číšník a úslužně se uklání před hostem: „Nesu vám radostnou zprávu, pane! Měl jste úplnou pravdu. Nebyla to polévka, byla to voda od nádobí.“ Grafika, sazba: Mgr. Iva Niklesová Vydává: Základní škola T.G.Masaryka v Pyšelích
